Vysoká škola ekonomická v Praze. Národohospodářská fakulta

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Národní hospodářství

VLIV STRUKTURÁLNÍCH ZMĚN NA NEZAMĚSTNANOST V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V POSLEDNÍM DESETILETÍ

bakalářská práce

Autor: Petr Smutný Vedoucí práce: Ing. Zdenka Vostrovská, CSc. Rok:2012

Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. Petr Smutný V Praze, dne 23.5.2012

Poděkování Tímto bych rád poděkoval Ing. Zdence Vostrovské, CSc. za přínosné rady a ochotu při vedení mé bakalářské práce.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá strukturálními změnami v Královéhradeckém regionu a jejich analýzou uvádí vliv na nezaměstnanost a trh práce v období 2005 až 2010. Na modelovém příkladu je dokázána hypotéza, že aktivní politika zaměstnanosti je nákladově efektivnější než pasivní politika zaměstnanosti. První kapitola se věnuje nabídkou práce, poptávkou po práci a jejím působení na trhu práce. Následuje definice nezaměstnanosti a její měření, druhy a také důsledky nezaměstnanosti. Dále pak je zmíněna státní politika zaměstnanosti, její financování a rozčlenění na pasivní politiku zaměstnanosti a aktivní politiku zaměstnanosti. Druhá kapitola je věnována představení Královéhradeckého kraje. Cílem práce je vliv strukturálních změn na nezaměstnanost, čemuž se věnuje třetí kapitola. Poslední kapitola pojednává a politice zaměstnanosti, kde je využita situační analýza pro vyhodnocení úspěšnosti a také metoda porovnání.

Abstract This thesis deals with the structural changes in the Královéhradecký region and their analysis shows the impact on unemployment and labor market between 2005 and 2010. The model example is proved the hypothesis that the active employment policy is more cost effective than passive employment policy. The first chapter deals with labor supply, labor demand and its impact on the labor market. The following definition of unemployment and its measurement, types and consequences of unemployment. Furthermore, reference is made to the state employment policy, its funding, and breakdown of the passive employment policy and active employment policy. The second chapter is devoted to the presentation of the. The aim is to effect structural changes in unemployment, which is dedicated to the third chapter. The last chapter deals with policy and employment, which is used to evaluate the situation analysis of success and also the method of comparison.

Klíčová slova: nezaměstnanost, strukturální nezaměstnanost, Královéhradecký kraj, rekvalifikace

aktivní

politika

zaměstnanosti,

Key words: unemployment, structure unemployment, active employment policy, Královéhradecký kraj, retraining

JEL Classification J210 - Labor Force and Employment, Size and Structure J640 - Unemployment: Models, Duration, Incidence and Job Search

Obsah Úvod: ......................................................................................................................................... 1 1.

Trh práce ........................................................................................................................... 3 1.1.

Nabídka práce ................................................................................................................................ 4

1.2.

Poptávka po práci ......................................................................................................................... 6

1.3.

Nezaměstnanost ............................................................................................................................ 7

1.4.

Měření nezaměstnanosti ............................................................................................................ 8

1.5.

Druhy nezaměstnanosti.............................................................................................................. 8

Frikční nezaměstnanost........................................................................................................................................8 Strukturální nezaměstnanost .............................................................................................................................9 Cyklická nezaměstnanost .....................................................................................................................................9 Sezónní nezaměstnanost ................................................................................................................................... 10 1.6.

Důsledky nezaměstnanosti .................................................................................................... 10

Ekonomické důsledky......................................................................................................................................... 10 Sociální důsledky .................................................................................................................................................. 11 1.7.

Státní politika zaměstnanosti ................................................................................................ 12

Financování státní politiky zaměstnanosti ................................................................................................ 14 Pasivní politika zaměstnanosti ....................................................................................................................... 14 Aktivní politika zaměstnanosti ....................................................................................................................... 15 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ..................................................................................................... 15

2.

3.

Charakteristika Královéhradeckého kraje .................................................................. 17 2.1.

Obecná charakteristika ........................................................................................................... 17

2.2.

Historický vývoj Královéhradeckého kraje...................................................................... 18

2.3.

Demografická charakteristika .............................................................................................. 20

2.4.

Ekonomická charakteristika ................................................................................................. 20

Strukturální změny ........................................................................................................ 21 3.1.

Strukturální změny v ekonomice po zrušení centrálního plánování ..................... 21

3.2.

Přínosy strukturálních změn................................................................................................. 22

3.3.

Regionální charakteristika strukturálních změn .......................................................... 22

3.4.

Vývoj nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji....................................................... 23

3.5.

Vývoj strukturálních změn podle odvětví......................................................................... 24

3.6.

Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání ......................................................... 27

3.7.

Struktura volných pracovních míst podle vzdělání....................................................... 30

4.

3.8.

Vliv strukturálních změn na nezaměstnanost v kraji v letech 2005-2010 ........... 34

3.9.

Dopady strukturálních změn ................................................................................................. 37

Politika zaměstnanosti v Královéhradeckém kraji ............................................... 38 4.1.

Počet účastníků rekvalifikací v Královéhradeckém kraji ........................................... 38

4.2.

Porovnání nákladovosti pasivní politiky zaměstnanosti a rekvalifikací .............. 39

4.3.

Predikce vývoje v Královéhradeckém kraji ..................................................................... 43

Závěr ........................................................................................................................................ 45 Seznam zdrojů ........................................................................................................................ 48 Seznam grafů, obrázků a tabulek ......................................................................................... 50

Úvod: Cílem mé práce je analýza vlivu strukturálních změn na nezaměstnanost a potažmo na trh práce v Královéhradeckém kraji za časové období let 2005 až 2010. Toto téma jsem si zvolil z důvodu, protože si myslím, že je často diskutované a navíc v poslední době, kdy nezaměstnanost má rostoucí tendenci, je velmi aktuální. Za podcíl bakalářské práce jsem zvolil potvrdit či vyvrátit hypotézu o nákladové efektivnosti aktivní politiky zaměstnanosti. Bakalářskou práci začnu nejdříve vysvětlením teoretických základů, které čtenáři pomohou snadněji pochopit danou problematiku. První kapitola se bude věnovat nabídce práce a poptávce po práci působící na trhu práce a vše názorně zobrazím graficky. Uvedu zde působení substitučního a důchodového efektu. Následuje nezaměstnanost, jak ji měříme, strukturální, frikční, cyklická a také sezónní nezaměstnaností, na což navážu důsledky vyplývajícími z nezaměstnanosti, kde bych rád zmínil ekonomické a sociální důsledky. Práce se následně bude věnovat státní politice zaměstnanosti. Zde vysvětlím, co si pod tímto pojmem představit a nadále, jak je tato politika financována. Jsou dva druhy státní politiky zaměstnanosti a to pasivní a aktivní. Oba dva typu vysvětlím a u aktivní politiky zaměstnanosti budou popsány nástroje této politiky, přičemž zásadní bude nástroj rekvalifikace, protože o něm práce hodně pojednává. Po objasnění terminologie přistoupím již ke konkrétním datům. Začnu charakteristikou Královéhradeckého kraje, aby se čtenář seznámil s touto oblastí a měl tak lepší představu o tomto regionu, čemuž se věnuje druhá kapitola. Zde bych uvedl obecný popis kraje, kde bude uvedena rozloha, členitost krajiny, významná města a další důležitá fakta. Historii oblasti zaměřím na ekonomický vývoj a poté uvedu součastnou ekonomickou charakteristiku. Následující kapitola se bude věnovat strukturálním změnám v ekonomie. Začnu obdobím centrálního plánování, které bylo značně neefektivní, a budu pokračovat strukturálními změnami po změně ekonomického systému na tržní hospodářství. Tato doba je spojena s nástupem konkurenčního prostředí a s doháněním západních států. Zmínil bych přínosy těchto změn mezi, které určitě patří zlepšování kvalifikační a technologické úrovně.

1

Následně bude pojednáno o charakteristice regionálních strukturálních změn, které zapříčiňují nezaměstnanost a to z důvodu nerovnováhy na trhu práce. Ta je způsobena rychlými změnami v minulosti dominantních odvětví. Problém je v nižší kvalifikaci pracovních sil a potřeby rekvalifikací, což je dost časově i finančně náročné. Vývojem nezaměstnanosti a strukturálními změnami v odvětvích se bude bakalářská práce zabývat i nadále. Třetí kapitola za využití statistických dat analyzuje vývoj v jednotlivých letech, což mi pomůže vyvodit závěry vlivu strukturálních změn na nezaměstnanost v kraji v letech 2005 až 2010. Jak jsem již zmínil největším problémem je nedostatečná nebo nevyhovující kvalifikace pracovních sil. Proto zanalyzuji strukturu nezaměstnaných v jednotlivých letech podle vzdělání a poté strukturu volných pracovních míst taktéž podle vzdělání. Ze získaných informací vyslovím několik doporučení. Poslední kapitola se bude věnovat politice zaměstnanosti v Královéhradeckém kraji a potvrdím nebo vyvrátím hypotézu, že pasivní politika zaměstnanosti je méně efektivní než aktivní politika zaměstnanosti, což bylo zvoleno za podcíl bakalářské práce, a za zvláště vhodný nástroj považuji rekvalifikace. K tomu využiju situační analýzu a metodu porovnání. Počet účastníků rekvalifikací má rostoucí tendenci a to ve sledovaném období názorně ukážu. Hned potom přistoupím k porovnání nákladovosti pasivní politiky zaměstnanosti a rekvalifikací. Vytvořím si modelový příklad, který bude velmi blízko realitě. Spočítám si výdaje na nezaměstnaného v případě, že nepodstoupí rekvalifikaci a bude tedy spadat do pasivní politiky zaměstnanosti, protože bude pobírat pouze podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky. Poté si spočítám případ, kdy uchazeč o zaměstnání podstoupí rekvalifikaci a díky tomu nalezne zaměstnání. Výsledky porovnám, vyhodnotím a tím pádem budu moct říci, která politika je nákladově efektivnější.

2

1.

Trh práce1 Trh práce je místem, kde se setkává nabídka práce, kterou tvoří lidé, kteří hledají

práci a poptávka po práci, kterou tvoří například firmy hledající zaměstnance. Na tomto trhu působí cena práce neboli mzda, která vyrovnává nabídku s poptávkou. Práci poptává mnoho firem a nabízí jí hodně lidí a to znamená, že na trhu práce je konkurence jak na straně poptávky, tak i na straně nabídky. Trh práce funguje obdobně jako trh zboží a i tak se udržuje v rovnováze. Nastane-li nerovnováha, je eliminována pohyby reálné mzdy. To vidíme na grafu číslo 1. Když je mzda v bodě W1 nastane na trhu nedostatek práce. Firmy by nebyly schopné nalézt takové množství práce, jaké by měly zájem zaměstnat. Ovšem konkurence mezi firmami na trhu by posunula mzdu nahoru a tím pádem by lidé nabízeli více práce a firmy poptávali méně práce. V bodě WE se poptávané množství práce bude rovnat nabízenému množství práce a růst mzdy se zastaví. V případě, že je mzda v bodě W2 je na trhu práce nezaměstnanost neboli přebytek. Mezi uchazeči o zaměstnání je konkurence, která bude tlačit mzdu směrem dolů a nezaměstnanost zmizí opět v bodě WE.

1

Holman Robert, Ekonomie, 2005, strana 252

3

Graf 1 Nabídka práce a trh práce

Zdroj: Holman, Robert, Ekonomie, 2005, strana 252

1.1.Nabídka práce Nabídku práce tvoří domácnosti a lidé a je odvozena od poptávky po volném čase. Nabídka práce je volba spotřebitele, který volí mezi výrobky a službami, které si může koupit za mzdu a užitkem z volného času. A tak můžeme říci, že mzda je cenou volného času, protože cenou volného času je myšleno to, čeho se člověk vzdá, pokud se rozhodne mít volný čas a nepracovat. Na grafu číslo 2 si představíme chování nabídky práce. V případě mzdy v bodě 4 je pracovník ochoten nabízet práci v bodě 6. Pokud mzda vzroste do bodu 5, pracovník zvýší svoji nabídku a je ochoten pracovat 7 hodin. Vidíme však, že pokud se mzda dostane do bodu 8, je tedy v nejvyšším bodě, pracovník nabízí pouze práci v bodě 5, což je nejmenší počet hodin. Tento jev je možné vysvětlit pomocí dvou efektů:

4

Substituční efekt má za následek, že když se zvýší mzda, nabídka práce se také zvýší. To je v případě mzdy v bodě 4 a v bodě 5, kdy pracovník zvýší počet nabízených hodin. Tento efekt pozorujeme při nižších mzdových sazbách. Druhým typem je důchodový efekt, při kterém dochází ke snížení nabízených hodin práce při zvýšení mzdy. Je to dáno tím, že pokud pracovník dostává vyšší mzdu, může si dovolit více volného času. Tyto dva efekty působí proti sobě. O tom, který z efektů nakonec převládne, rozhoduje jejich relativní síla. V případě, že převládne substituční efekt, člověk bude chtít nakonec méně volného času a bude nabízet více práce při růstu mzdy. Jestliže převládne důchodový efekt, pracovník bude mít zájem o více volného času a bude nabízet méně práce při růstu mzdy. Graf 2 nabídka práce

Zdroj: Holman, Robert, Ekonomie, 2005, strana 256 1

5

1.2. Poptávka po práci Tuto poptávku vyjádříme odvozením od poptávky spotřebitelů po produktech a službách. Poptávka po práci je determinována množstvím práce, které firmy najímají při různých mzdových sazbách.2 Firmy poptávají takové množství práce, při které se příjem z mezního produktu vyrovnává s mezními náklady na práci, což je mzda. Jestliže bude mezní produkt převyšovat mezní náklady, firma bude mít zájem najímat další pracovníky. Pokud by převyšovaly mezní náklady nad příjmy z mezního produktu, firma bude chtít snížit stavy zaměstnanců. Graf 3 poptávka po práci

Zdroj:Jírová, Hana, Trh práce a politika zaměstnanosti, strana 10

2

Němec, Otakar, Lidské zdroje na trhu práce, 1999, strana 9

6

1.3.Nezaměstnanost O nezaměstnanost se jedná, když je nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou na pracovním trhu a to v případě, když nabídka práce převyšuje poptávku po práci. Nezaměstnaný je pouze ten, kdo je ekonomicky aktivní, hledá si práci a jsou registrovaní na úřadu práce.3 Uchazeč o zaměstnání je občan, který: - není v pracovním poměru nebo podobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, ani se nepřipravuje soustavně na povolání -požádal osobně nebo písemně o zprostředkování vhodného zaměstnání na územně příslušném úřadu práce v místě trvalého bydliště.4 Mezi rizikové skupiny nejčastěji řadíme ženy, handicapované skupiny, pracovníky předdůchodového věku, ale také mladistvé a absolventy škol. Obecně platí, že ohroženější jsou pracovníci s nižším vzděláním a kvalifikací, či s menší praxí.5 Nezaměstnanost není vždy nutné považovat za zlo. Ze sociálního hlediska je nezaměstnanost nepochybně považována za negativní, neboť nezaměstnanost dopadá na nezaměstnané nepříznivě. Avšak z ekonomického hlediska lze nalézt i pozitiva. Určitá nezaměstnanost je spojená s mikrostrukturální adaptací ekonomiky. Některá odvětví se zmenšují, některá zanikají a jiná se naopak rozšiřují. To je spojeno s nutností rekvalifikace pracovníků. Je také projevem mobility pracovních sil. Z těchto důvodů je určitá nezaměstnanost předpokladem adaptačních procesů, které odstraňují strnulost ekonomiky, a napomáhá strukturálním změnám.6 To napovídá o rozvíjející ekonomice. V dnešních

3

Holman Robert, Ekonomie, 2005, strana 253

4

Němec Otakar, Lidské zdroje na trhu práce, 2002, strana 55

5

Krebs, Vojtěch, Sociální politika, 2005, strana 287

6


7

vyspělých tržních ekonomikách jde tedy o přirozený jev a po ekonomické stránce nezbytný, pokud se nezaměstnanost pohybuje v určitých mezích.

1.4. Měření nezaměstnanosti7 Míra nezaměstnanosti je ukazatel, kterým měříme nezaměstnanost. Podílem nezaměstnaných

k

celkovému

ekonomicky aktivnímu

obyvatelstvu

získáme míru

nezaměstnanosti. K vypočítání míry nezaměstnanosti nám slouží vzorec: u=U/L+U*100 kde: u... míra nezaměstnanosti vyjádřená v procentech U... počet nezaměstnaných L... počet pracovních sil

1.5.Druhy nezaměstnanosti Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost vzniká, když člověk opustí svoje pracovní místo, protože si chce najít jinou práci z důvodu lepších platových podmínek, kariérního růstu, lepších bytových podmínek v jiném místě bydliště či dalších pracovních výhod. Tento typ nezaměstnanosti je častý například u absolventů, protože se postupně zapracovávají, získávají větší přehled o pracovních místech. Frikční nezaměstnanost trvá přibližně do tří měsíců a v této době nezaměstnaný získává informace o volných pracovních místech, porovnává pracovní nabídky a rozhoduje se o nástupu do nového zaměstnání. Podle délky frikční 7

Holman, Robert, Ekonomie, 2005, strana 264

8

nezaměstnanosti se dá hodnotit kvalita informovanosti o trhu práce a tato nezaměstnanost je standardním ekonomickým procesem a zároveň ukazatelem bezporuchové alokace pracovních sil.

Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost vzniká v důsledku strukturálních změn v ekonomice. Některá odvětví se zmenšují a naopak jiná odvětví expandují. Tyto strukturální změny způsobují, že po některých profesích poptávka klesá a po jiných profesích poptávka roste. Odvětví, která upadají, propouštějí své zaměstnance a odvětví, která rostou pracovníky poptávají. Zpravidla tato nezaměstnanost trvá déle než frikční nezaměstnanost a to z několika důvodů. Hlavním důvodem je častá nutnost rekvalifikace uchazeče o pracovní místo. Například sklář musí projít určitou rekvalifikací, pokud se chce ucházet o místo tiskaře. Strukturální nezaměstnanost poznáme podle toho, že je velký počet volných a přitom neobsazených míst a přesto velký počet nezaměstnaných.

Cyklická nezaměstnanost Tento typ nezaměstnanosti se také často nazývá konjunkturální nezaměstnanost. Cyklická nezaměstnanost nastává, když ekonomika prochází celkovým hospodářským poklesem, s čímž je spojená celková nezaměstnanost více méně ve všech odvětvích národního hospodářství.

Nezaměstnanost

v makroekonomickém

rozměru.

je

vyvolána

Cyklická

cyklickými nezaměstnanost

změnami vzniká

v hospodářství v případě,

že

makroekonomická poptávka po zboží a službách při daných mzdových sazbách a při dané produktivitě práce není postačující na zaměstnanost těch, kteří jsou schopni a ochotni pracovat.8 Tento typ nezaměstnanosti z pravidla trvá několik měsíců a roste až do doby, kdy se znovu zvyšuje národní produkce a roste poptávka po práci.9

8 9

Němec O. Lidské zdroje na trhu práce, 2002, strana 60 Jírová H.: Trh práce a politika zaměstnanosti, 1999, strana 20

9

Sezónní nezaměstnanost Je nezaměstnaností, která patří mezi krátkodobé a vzniká v důsledku fluktuace poptávky po práci. Se sezónní nezaměstnaností se setkáváme v odvětvích, která jsou závislá na počasí. Jsou to odvětví jako stavebnictví, zemědělství či lesnictví. V některých zemích se to řeší tím, že stát kompenzuje aspoň určitou část jejich mzdy v obdobích, kdy jsou tyto odvětví nečinné.10

1.6.Důsledky nezaměstnanosti11 Již jsme si řekli, že nezaměstnanost může mít i kladné stránky. Ty negativní ovšem převažují a to hlavně z pohledu člověka, který se stane nezaměstnaným. Dopady ztráty placeného zaměstnání na člověka jsou dvojího typu: ekonomické a sociální.

Ekonomické důsledky Dochází k celkovému snížení produkce v ekonomice a tím pádem dochází k neúplnému využití dostupných zdrojů a ekonomika nevyrábí tolik produkce kolik je schopna vyrábět. Důsledkem je, že HDP je svou úrovní pod hodnotou potenciálního HDP. Dalším negativem jsou sociální transfery. Nezaměstnaný neodvádí daň z příjmu a navíc má nárok na podporu v nezaměstnanosti, či další sociální dávky. Tyto sociální transfery jsou velmi zatěžující pro státní rozpočet.12

10

Němec Otakar, Lidské zdroje na trhu práce, 2002, strana 58 Krebs Vojtěch, Sociální politika, 2005, strana 290 12 Krebs, Vojtěch, Sociální politika, 2005, strana 290 11

10

Sociální důsledky Vliv na fyzické, psychické zdraví a rodinu Dopady ze ztráty zaměstnání mají negativní vliv na zdraví člověka. Nejčastěji se setkáváme s vlivem na psychické zdraví a jeho průvodními jevy jsou nespavost, žaludeční potíže nebo bolest hlavy. Dalším psychickým problémem je také stres, který z nezaměstnanosti plyne a často není bez následků na zdraví jedinců. Dále se setkáváme s pocity neschopnosti, nepotřebnosti a tím pádem k úplné ztrátě sebevědomí.13 Z těchto důvodů se může člověk pokusit i o sebevraždu. Nesporný je vliv i na fyzické zdraví. Projevem je oslabení imunitního systému či onemocnění kardiovaskulárního systému.14 Účinnou obranou před negativními vlivy nezaměstnanosti je aktivita a tvořivá činnost, kterou člověk dělal během dřívější volnočasové činnosti.15 Ztráta zaměstnání ovlivňuje také běžný chod domácnosti a rodiny v důsledku snížení příjmů a tím pádem snížení rozpočtu rodiny. Může dojít k narušení rodinných vztahů, ke ztrátě autority nezaměstnaného.16 Vliv na strukturaci a vnímání času Nezaměstnanost naruší člověku zažitý denní režim a časový harmonogram. Přebytek volného času vede k neefektivnímu využívání času a člověk tráví volné chvíle spánkem, bezúčelným sledováním televize, ale i kriminalitou a alkoholismem. Nejvíce nebezpečné je narušení struktury dne pro mladistvé, protože nemají ještě zažitý pracovní režim s pracovními návyky.17

13


14

Buchtová, Božena, Nezaměstnanost, 2002, strana 130

15

Němec Otakar, Lidské zdroje na trhu práce, 2002, strana 95

16


17


11

Vliv na životní úroveň Ztráta zaměstnání znamená ztrátu příjmu. Život z podpory a sociálních dávek je velkým poklesem životní úrovně člověka a je spojen se značnými finančními potížemi pro něj i pro celou rodinu. Dlouhodobá nezaměstnanost může vézt až k chudobě a sociálnímu vyloučení

1.7.Státní politika zaměstnanosti Nezaměstnanost přináší spoustu negativ a právě politika zaměstnanosti tento problém řeší. Obecná charakteristika politiky nezaměstnanosti by se dala vymezit jako soubor nástrojů, kterými jsou nastolovány podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pracovní síly jsou využívány efektivněji. Tuto politiku provádí zpravidla stát, ale i zaměstnavatelé, firmy, zaměstnanci a odbory. Poslední léta se touto politikou stále více zabývá Evropská unie. Hlavním úkolem politiky zaměstnanosti je harmonizace nabídky a poptávky na trhu práce, ale zároveň se snaží nenarušovat fungování pracovního trhu, protože hlavní úlohu na nastolení rovnováhy na tomto trhu hraje hospodářská politika, která má za cíl hospodářský růst a tvorbu pracovních míst. Neustále se však musíme ptát na otázku efektivnosti a tím pádem efektivnosti prostředků vynakládaných na politiku zaměstnanosti.18 Politika zaměstnanosti patří do systému záchranné sociální sítě. Jedním ze základních práv občana je právo na zaměstnání bez ohledu na pohlaví, jazyk, náboženství, rasu, barvu pleti, majetek, zdravotní stav a věk, politické smýšlení a členství v politických stranách.19 Politika zaměstnanosti se především orientuje na tyto aktivity: •

Rozvoj infrastruktury na trhu práce

18


19

Němec Otakar. Lidské zdroje na trhu práce, 2002, strana 69

12

•

Podpora vytváření nových pracovních míst a pracovních činností

•

Zvýšení adaptibility pracovních sil

•

Zabezpečení životních podmínek dočasně nezaměstnaných formou dávek a

podpor v nezaměstnanosti20 Státní politiku zaměstnanosti upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Touto právní normou jsou stanoveny cíle politiky zaměstnanosti. Těmito cíli jsou zabezpečení práv občanů na zaměstnání, produktivní využití zdrojů pracovních sil a dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách. Státní politiku zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady. Územním orgánem státní správy jsou úřady práce a mají právní subjektivitu. Jejich nadřízeným orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor politiky zaměstnanosti a trhu práce. Úřady práce zastávají například tyto funkce: •

Sledování a hodnocení trhu práce, přijímají opatření k ovlivnění poptávky a

nabídky na trhu práce ve svém územním obvodu •

Informování občanů o možnostech získání zaměstnání, zaměstnavatelů o

volných pracovních zdrojích

20

•

Rekvalifikace

•

Zprostředkování vhodného zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání

•

Vedení evidence uchazečů a zájemců o zaměstnání

Krebs, Vojtěch, Sociální politika, 2005, strana 292-293

13

Financování státní politiky zaměstnanosti Financování politiky zaměstnanosti je prováděno ze dvou zdrojů. Prvním zdrojem jsou účelově vytvářené fondy, které fungují na bázi pojištění v nezaměstnanosti. Tyto fondy jsou založeny na platbách, které jsou povinni platit zaměstnanci, zaměstnavatelé a také OSVČ. Druhý zdrojem je státní rozpočet, který získává prostředky z daní.21 Oba tyto zdroje financování politiky zaměstnanosti značně zatěžují jejich plátce, hlavně v zemích s vysokou nezaměstnaností se jedná o obrovské náklady, bez rozlišení, zda jsou financovány z daní či pojistného. To může vést ke zvýšení ceny práce a společně s vysokou mírou zdanění může dojít k demotivaci zaměstnavatelského sektoru a tím pádem k útlumu hospodářského růstu. Do roku 1992 bylo financování státní politiky zaměstnanosti zajištěno za pomoci státního rozpočtu, ve kterém za tímto účelem byla vytvořena rezerva. Od roku 1993 přišla nová daňová soustava a s účinností této soustavy jsou zdroje zajišťovány na principu pojištění zavedením plateb příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tyto platby jsou stanoveny jako sazba z vyměřovacího základu.22

Pasivní politika zaměstnanosti Vyplácení podpory v nezaměstnanosti spadá pod pasivní politiku nezaměstnanosti, kterou realizuje státní politika zaměstnanosti. Tato podpora poskytuje nezaměstnanému jakousi náhradu pracovního příjmu a také se ho snaží motivovat k včasnému hledání jiného pracovního místa. Je vhodné, aby byl značný rozdíl mezi minimální mzdou a podporou v nezaměstnanosti, jinak lidé ztrácí motivaci pracovat, což by přispívalo k rostoucí nezaměstnanosti, které se říká dobrovolná nezaměstnanost. To je velká zátěž pro státní rozpočet v důsledku transferů.23

21


22

zákon číslo 589/92 Sb., o sociálním pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

23

Krebs, Vojtěch, Politika zaměstnanosti, 2005, strana 302

14

Podpora v nezaměstnanosti je vyplácena po určitý časový úsek, kterému se říká podpůrčí doba. U osob do 50 let je tato doba stanovena na 5 měsíců, od 50-55 let na 8 měsíců a osobám nad 55 let se vyplácí po 11 měsíců. Po uplynutí podpůrčí doby se člověku, pokud je stále nezaměstnaný, vyplácí dávky ze systému sociální pomoci.

Aktivní politika zaměstnanosti Nejvyšší možnou úroveň zaměstnanosti zajišťuje aktivní politika zaměstnanosti. Tato politika má kladný dopad nejen sociálně psychologický, ale také na státní rozpočet. Náklady spojené s aktivní politikou zaměstnanosti snižují výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti a na vyplácení sociálních dávek. Vynaložené prostředky se vrací do státního rozpočtu v momentě, kdy uchazeč o zaměstnání nastoupí do zaměstnání, formou daní z mezd. Další úspory jsou z vyplácení podpor v nezaměstnanosti a na sociálních dávkách.

Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Rekvalifikace Úřad práce aplikuje rekvalifikaci, když struktura poptávky trhu práce neodpovídá struktuře nabídky pracovních sil a rekvalifikací se nabízí nové nebo další uplatnění na vhodné pracovní pozici. Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala.24 Rekvalifikace probíhá na základě dohody mezi úřadem práce a rekvalifikovanou osobou. Náklady rekvalifikace a prokázané nutné náklady rekvalifikovaného platí úřad práce. Zaměstnavatel také může provádět rekvalifikace jeho zaměstnanců a to v zájmu dalšího 24

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

15

pracovního uplatnění. Zaměstnavateli jsou plně nebo částečně hrazeny náklady spojené s rekvalifikací pracovníků. Investiční pobídky Jedná se o hmotnou podporu zaměstnavateli poskytovanou úřadem práce, který hradí náklady s tím spojené za vytvoření nových pracovních míst. Veřejně prospěšné práce Jedná se o pracovní příležitosti, které jsou časově omezené po dobu dvanácti po sobě následujících měsíců od nástupu do pracovního poměru a jsou vytvořené především pro obtížně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané, evidované na úřadu práce. Tyto pracovní místa vytváří obec nebo zaměstnavatelé ze soukromého sektoru a od úřadu práce na ně dostávají příspěvek. Nejčastěji se jedná o údržbu veřejného prostranství jako úpravu zeleně a úklid obce. Velkou výhodou veřejně prospěšných prací je obnovení pracovních návyků a motivace k práci. Společensky účelná pracovní místa Tyto pracovní místa zřizuje zaměstnavatel po dohodě s úřadem práce pro uchazeče o práci, kterému není možné zajistit jinak pracovní uplatnění. Toto pracovní místo může také vytvořit uchazeč o zaměstnání za účelem samostatně výdělečné činnosti. Překlenovací příspěvek Překlenovací příspěvek slouží osobám, které jako uchazeči o zaměstnání uzavřeli dohodu s úřadem práce o zřízení společensky účelného pracovního místa k samostatné výdělečné činnosti, a tím vyřešili svoji nezaměstnanost.

16

Příspěvek na zapracování Když zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru pracovníka, kterému krajská pobočka úřadu práce věnuje zvláštní péči, může mu úřad práce poskytnout příspěvek na zapracování. Tento příspěvek se poskytuje maximálně po dobu třech měsíců a dosahuje nejvýše polovinu minimální mzdy. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Příspěvek je pro zaměstnavatele, když přechází na nový výrobní program a není schopen zaměstnancům zajistit práci ve stanovené týdenní pracovní době. Tímto přechodem je na mysli změna výroby nebo poskytování služeb, při které dochází k velkým technologickým změnám, či je to změna předmětu podnikání, který je zapsaný v obchodním rejstříku.25

2. Charakteristika Královéhradeckého kraje 2.1.Obecná charakteristika Královéhradecký kraj se nachází na severovýchodě Čech. Sousedí celkem se třemi kraji, kterými jsou Liberecký, Středočeský a Pardubický kraj. Hranice kraje tvoří více než jednu třetinu s Polskem, které je také jediným sousedním státem. Krajskou metropolí je Hradec Králové, který je vzdálený od hlavního města Prahy 112 kilometrů. Na severu Královéhradeckého kraje se rozprostírají hory Krkonoše a na severovýchodě leží Orlické hory. Tato pohoří přecházejí v krkonošské a orlické podhůří, které zabírají většinu území. Na jih a jihovýchod kraje zasahuje úrodná Polabská nížina. Teplické a Adršpašské skály jsou největšími a nejkvalitnějšími zásobárnami vody. V Krkonoších pramení řeka Labe, která je jednou z největších řek a vodních cest v Evropě. Královéhradecký kraj se skládá z pěti okresů - Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov.

25

zákon č 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

17

Se svojí rozlohou 4759 kilometrů čtverečných je devátým největším krajem a zaujímá šest procent území České republiky. Zemědělská půda k 31. 12. 2010 zabírala 58% celkového území kraje a na pátém místě s největším podílem.26 Obrázek 1 Mapa Královéhradeckého kraje

Zdroj: dostupné na WWW:

http://www.czso.cz/xh/edicniplan.nsf/t/150044F533/$File/5206m02.jpg, citace: 13. 1. 2012

2.2.Historický vývoj Královéhradeckého kraje27 Do 18. století zabíral Královéhradecký kraj, jak vidíme na mapě číslo 2, větší území než je tomu dnes.

26

Český statistický úřad, dostupné na WWW:

http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/strucna_charakteristika_kraje, citace 30. 11. 2011 27

Královéhradecký kraj, Stručné dějiny Královéhradeckého kraje, dostupné na WWW: http://www.kr-

kralovehradecky.cz/cz/kraj-volene-organy/kralovehradecky-kraj/historie/strucne-dejiny-kralovehradeckehokraje-35/, citace: 31. 11. 2011

18

Obrázek 2 Historická mapa Královéhradeckého kraje

Zdroj:dostupné na WWW: http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/kraj-volene-organy/kralovehradeckykraj/historie/strucne-dejiny-kralovehradeckeho-kraje-35/, citace 15. 1. 2012

V druhé polovině 18. Století přispělo k hospodářskému rozmachu mnoho reforem, ale také rychle rostoucí počet manufaktur. Známými manufakturami, které se prosadily i za hranicemi naší země jsou Potštejnská plátenická manufaktura nebo například Trutnovská obchodní společnost. V kraji také probíhala těžba železné rudy, stříbra a dalších rud. Těžilo se také černé uhlí a to hlavně v okolí Žacléře a Jizerských hor. Orlické hory byly známé výrobou skla. Od druhé poloviny 19. Století změnila převážně agrární profil kraje průmyslová revoluce a v této době vznikalo mnoho cukrovarů, textilních a strojírenských továren. Okolí Hradce Králové se stalo průmyslovým centrem také díky výstavbě železniční tratě. Po roce 1945 došlo k zastavení hospodářského růstu a to hlavně v pohraničních oblastech zejména v důsledku odsunu sudetských Němců. Dalším výrazným mezníkem byl rok 1948 a příchod komunismu, který byl v rozporu se svobodným podnikáním. Systém centrálního plánování kompletně přetvořil strukturu hospodářství v Královéhradeckém kraji.

19

2.3.Demografická charakteristika V Královéhradeckém kraji žije 5,3% z celkového počtu obyvatel České republiky, což představuje celkem 554 803 obyvatel. Hustota zalidnění 117 obyvatel na km2 je poněkud vzdálená celorepublikovému průměru 134 obyvatel na km2. Nejvíce lidí, 163 000 obyvatel, žije v okrese Hradec Králové. Statut města má 48 obcí a 10 obcí má status městys, přičemž celkový počet obcí na území kraje je 448. Největší počet obyvatel žije v Hradci Králové o celkovém počtu 94 318 obyvatel a toto město je rovněž městem statutárním. Ve druhém největším městě Trutnov žije 30 819 obyvatel. Další počty obyvatel ukazuje následující tabulka číslo 1. Věková struktura obyvatel se téměř úplně shoduje s tou celé České republiky. Tabulka 1 Počet obyvatel Královéhradeckého kraje v roce 2011

Zdroj:dostupné na http://www.hradeckralove.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/kralovehradecky_kraj_mel_k_30_6_2011_celkem_554_285_ obyvatel, staženo 4. 12. 2011

2.4.Ekonomická charakteristika Charakteristika Královéhradeckého kraje je zemědělsko-průmyslová s hodně rozvinutým cestovním ruchem. V úrodném Polabí převažuje hlavně zemědělství a průmysl je koncentrovaný ve velkých městech. Pro turismus jsou nejoblíbenější destinací Krkonoše s národním parkem KRNAP. V kraji bylo v roce 2010 zaměstnáno 253 800 osob a z toho bylo 30% ve zpracovatelském průmyslu, 12% ve velkoobchodě, maloobchodě a opravách motorových vozidel, 9% ve stavebnictví, 7,5% ve zdravotnictví a sociální péči, 7% ve vzdělání, 6,5% ve veřejné správě, 4% v ubytování, stravování a pohostinství a 3,5% v zemědělství, lesnictví a 20

rybářství. Královéhradecký kraj se podílel v roce 2010 4,5% na tvorbě hrubého domácího produktu.28

3. Strukturální změny 3.1.Strukturální změny v ekonomice po zrušení centrálního plánování29 V důsledku dlouhého trvání komunismu vstoupily dnešní tranzitivní ekonomiky do procesu transformace po dlouhé technologické izolaci do těžkých strukturálních změn. Centrálně plánovaný systém je dynamicky neefektivní a také je neefektivní po stránce alokační. Uzavřenost před vnější konkurencí centrálně plánovaného hospodářství způsobila obrovskou ekonomickou a technologickou zaostalost v socialistických zemích. Po změně ekonomického systému se státy začaly orientovat na vyspělé západní země a to jim umožnilo obnovení růstové výkonnosti. To je spojené s vyšší produktivitou a efektivností. Pro růst ekonomické úrovně hraje výraznou roli schopnost produktivního využití zdrojů, vývoj inovačních schopností, konkurenční výhody a také hlavně intenzita strukturálních změn a jejich kvalitativní charakteristika. Toto strukturální přizpůsobení má také destruktivní charakter, který se odráží v poklesu zaměstnanosti nebo v ekonomické stagnaci. Naopak je prokazatelný pozitivní dopad strukturálních změn na rozvoj technologií a konkurence schopných aktivit v tranzitivních ekonomikách. Avšak prozatím růst ekonomiky zaostává za očekáváním a dohánění Evropské unie není tolik výrazné a je spojena s nejistotou. Je ovšem nutné říci, že rozměr a časová koncentrace strukturálních změn jsou ojedinělé. Tyto strukturální změny mají podobu zásadních strukturálních změn a probíhaly společně s řadou vnějších a vnitřních šoků v ekonomice. Zásadní je, zda tyto strukturální změny a transformace ekonomiky vytvořily základ pro dlouhodobí udržitelný růst ekonomiky v budoucnu.

28

Český statistický úřad, dostupné na WWW: http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/strucna_charakteristika_kraje

citace 30. 11. 2011 29

Kadeřábková, Anna, Hospodářský růst a strukturální změny, 2002, strana 64-66

21

3.2.Přínosy strukturálních změn30 Strukturální změny jsou nezbytné pro růst produktivity v ekonomice a to zejména jejich intenzita a kvalitativní charakteristiky. Struktura přidané hodnoty se během transformace měnila a její podíl ubýval v agrárním sektoru, probíhala také dezindustrializace a rostl podíl terciárního sektoru. V České republice i tak zůstává nejvyšší podíl průmyslu a nejnižší podíl služeb na přidané hodnotě a to platí i v Královéhradeckém kraji. Strukturální změny v rostoucí ekonomice také přispívají ke zlepšování kvalifikační a technologické úrovně. Rozvíjejí se technologicky náročnější odvětví a to působí tlak na větší počet kvalifikované pracovní síly. To se projeví jako počet vysokoškolsky vzdělaných osob na podílu zaměstnaných osob. Z toho vyplývá, že vysoká úroveň vyvolává další investování do vzdělání. Ve vyspělých zemích jsou zdrojem technologických znalostí vlastní inovační aktivity. V rozvíjejících se ekonomikách jsou získávány technologickým transferem, který má podobu přímých zahraničních investic, licenčních smluv či napodobování. To ovšem podporuje také rozvoj domácího výzkumu a vývoje. Dalším přínosem strukturálních změn a hlavně ukazatelem kvality těchto změn je konkurenceschopnost a to hlavně z mezinárodního hlediska.

3.3.Regionální charakteristika strukturálních změn31 Strukturální změny mají významné regionální postavení a představují časovou, územní a odvětvovou koncentraci. Velký význam mají regionální strukturální změny hlavně v případě značného a rychle probíhajícího útlumu v minulosti dominantních odvětví. V tom případě zanikající pracovní místa nejsou vyvažovány nově vzniklými pracovními příležitostmi. Nerovnováha na trhu práce, prezentující tento problém, je důsledkem nepřizpůsobení se na regionální úrovni a nevhodné složení nezaměstnaných a to zejména méně kvalifikovaných a dlouhodobě nezaměstnaných. Poté přetrvává vysoká diference míry nezaměstnanosti v porovnání s národním průměrem a to i během růstu ekonomiky. Při 30


31


22

obsazování nově vzniklých pracovních míst jsou úspěšnější krátkodobě nezaměstnaní nebo zaměstnanci z jiných firem. Vhodným nástrojem na podporu zaměstnanosti v regionu je aktivní politika zaměstnanosti a speciálně rekvalifikace.

3.4.Vývoj nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji Královéhradecký kraj patří se svojí nezaměstnaností mezi průměrné kraje. Nedosahuje dlouhodobě tak nízké nezaměstnanosti jako Praha, ale také na tom není tak špatně, jako například Ústecký kraj. V posledních letech ke snižování nezaměstnanosti přispěla investiční aktivita a například vybudování nové pobočky výrobní a montážní linky společnosti Škoda Auto a.s. v Kvasinách. Od zahájení transformace ekonomiky po roce 1989 se nezaměstnanost v kraji držela na velmi nízké úrovni, ostatně jako v celé České republice. Tento trend pokračoval až do roku 1997. Nezaměstnanost se lehce zvýšila po rozdělení Československa na Českou republiku a Slovenskou republiku v roce 1993 a dosahovala 4,3%. To je spojené s nedůvěrou v měnu českou korunu

a s obavou investorů.

V průběhu roku 1994

se nezaměstnanost

v Královéhradeckém kraji dále snižovala a v roce 1995 dosáhla svého prozatímního minima s 3,1%. Ani v dalších letech 1996 a 1997 se nijak dramaticky nezvyšovala i přes to, že od roku 1997 přichází sestupný hospodářský cyklus, který skončil na počátku roku 2000.32 Od roku 1998 nastává hospodářská krize v České republice naplno a to je spojené i s růstem nezaměstnanosti, která se v tomto roce vyšplhá na 5%. V porovnání s celorepublikovým číslem 6,5% je ale v tomto kraji stále nižší. V následujícím roce 1999 je stále přítomna krize a nezaměstnanost roste na 7%, jak je uvedeno v tabulce číslo 2. V česku byla v té době nezaměstnanost 8,7%.

32

Rojíček, Marek, Strukturální analýza české ekonomiky, dostupné na WWW: http://sis.vsem.cz/data/data/ces-

soubory/konference-seminare/gf_RojicekHK.pdf, citace 14. 12. 2011

23

Tabulka 2 Vývoj nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji od roku 1993 do roku 1999

Rok Míra nezaměstnanosti %

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

4,3

3,4

3,1

3,2

3,7

5,0

7,0

Zdroj: ČSÚ, vlastní úprava dat stažených z www.csu.cz, citace 4.12.2011

V roce 2000 nezaměstnanost klesla na 6,1% a na stejné hodnotě se udržela i v následujícím roce. Během dalších let se nezaměstnanost stále pohybovala pod průměrem České republiky.

3.5.Vývoj strukturálních změn podle odvětví33 Strukturální změny v Královéhradeckém kraji v roce 2005 Ekonomicky aktivních bylo v tomto roce 269800. Počet zaměstnaných vzrostl o 6000 na 257000 v porovnání s rokem 2004. Hrubý domácí produkt v běžných cenách rostl a byl v roce 2005 na 106,1% předchozího roku. Podíl hrubého domácího produktu kraje k České republice klesl z 4,8% na 4,7%. Největší nárůst zaměstnanosti zaznamenal zpracovatelský průmysl a to ze 72400 na 78900 osob. Rostoucí zaměstnanost v tomto odvětví v kraji je zřejmá již z minulosti a dá se očekávat i v budoucnu. Velkou roli v tom hrají příchody investorů do odvětví. Zpracovatelský průmysl vždy hrál prim v zaměstnanosti v kraji a s velkou převahou i v následujících letech zaměstnával nejvíce lidí. Dalším dominantním odvětvím je stavebnictví́, které je na 3. místě co se týče zaměstnanosti. V porovnání s předchozím rokem se zaměstnanost zvýšila z 23300 na 25800 osob. Velkoobchod, maloobchod a oprava motorových vozidel je druhým odvětvím v zaměstnanosti. Počet pracujících v odvětví se meziročně snížil z 32900 na 30300 osob a je

33

Dostupné na WWW:

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/hkk/informace_z_useku_up/trh_prace/nezamestnanost_v_cislech/zpravy/zpravy_kr aj, citace 15. 1. 2012

24

tedy odvětvím, které zaznamenalo největší úbytek zaměstnaných. V zemědělství, lesnictví a rybářství se počet zaměstnaných snížil v porovnání s rokem 2004 z 14600 lidí na 12000. Dá se říci, že se jedná o trend klesající zaměstnanosti v tomto odvětví, který probíhá již od samého počátku transformace české ekonomiky.

Strukturální změny v Královéhradeckém kraji v roce 2006 V roce 2006 bylo ekonomicky aktivních 277300 osob, což představuje nárůst o 7500 osob. Počet zaměstnaných vzrostl o 5400 osob na 262400. Podíl kraje v České republice na hrubém domácím produktu byl 4,5% a v tomto roce byl na 104,2% předchozího roku. Velkoobchod, maloobchod a oprava motorových vozidel prošel největším nárůstem zaměstnanost v roce 2006 z 30300 na 34000 osob. Zpracovatelský průmysl zažil opět růst a zaměstnanost se zvýšila o 2500 osob na 81400. Růst neprobíhal tak rychle jako v předchozím roce, ale i tak šlo o jeden z největších nárůstů zaměstnanosti v roce. Ve zdravotní a sociální péči narostla zaměstnanost na 19900 pracovníků, což je o 3600 více, než bylo v předcházejícím roce. Odvětví stavebnictví zaznamenalo největší pokles zaměstnanosti, která klesla o 4700 osob na 21100. V zemědělství, lesnictví a rybářství opět zaměstnanost klesala a tento rok dosáhl úbytek 2200 osob. Největší problém propuštěných z tohoto odvětví je často nízké vzdělání, které brání dalšímu hledání pracovních příležitostí. Další pokles zaznamenala veřejná správa a obrana, kde o zaměstnání přišlo 2200 osob.

Strukturální změny v Královéhradeckém kraji v roce 2007 Ekonomicky aktivních osob bylo v tomto roce 276700 osob, což znamenalo pokles o 600. Na druhou stranu počet zaměstnaných vzrostl na 265200 osob. Růst hrubého domácího produktu byl na 105,3% předchozího roku a kraj se podílel opět jako minulý rok 4,5% na celorepublikovém hrubém domácím produktu. Ve zpracovatelském průmyslu došlo k největšímu nárůstu zaměstnanosti v roce 2007 a to o 8500 pracovníků na 89900. Zemědělství, lesnictví a rybářství posílilo zaměstnanost o 800 pracovníků na 10600. Mezi další odvětví, které posílily zaměstnanost, patří doprava a

25

skladování a to o 3800 osob na 16900. Odvětví stavebnictví́ stejně jako v předchozím roce snížilo zaměstnanost a tentokrát to bylo o 2600 osob a celková zaměstnanost byla tedy 18500 pracovníků. Velkoobchod a maloobchod, oprava motorových vozidel se vrátilo téměř na stejnou zaměstnanost a opustilo ho 3300 lidí. Zaměstnanost byla tedy 30700 osob. Odvětví vzdělání mělo zaměstnanost 15200 osob, což je z 16700 značný úbytek oproti roku 2006.

Strukturální změny v Královéhradeckém kraji v roce 2008 Počet ekonomicky aktivních osob klesl na 275900 a také počet zaměstnaných se lehce snížil na 265100 osob. Podíl kraje na hrubém domácím produktu v běžných cenách České republiky se již třetím rokem nezměnil a zůstal 4,5% a byl na 104,2% předchozího roku. Opět největší přírůstek zaměstnanosti zaznamenal zpracovatelský průmysl, kde přibylo 3500 pracovníků, a konečný počet byl 93400. Dalším odvětvím je stavebnictví́. Meziročně se v odvětví zvýšila zaměstnanost o 3000 a dosáhla hodnoty 25500 osob a je druhým

odvětvím

s

největším

přírůstkem

a

třetím

nejpočetnějším

odvětvím

v

Královéhradeckém kraji. Odvětví doprava a skladování razantně snížilo zaměstnanost celkem o 3000 a nabývalo hodnoty 13900 osob. Zaměstnanost v zemědělství, lesnictví a rybářství se meziročně již tradičně snížila o 600 pracovníků a nabyla 10000 osob.

Strukturální změny v Královéhradeckém kraji v roce 2009 V roce 2009 již naplno dolehly důsledky krize i na českou ekonomiku a tím pádem i na Královéhradecký kraj. Počet zaměstnaných dramaticky klesnul o 10400 na 254700 osob. Ekonomicky aktivních obyvatel bylo 276000. Podíl hrubého domácího produktu Královéhradeckého kraje byl 4,6% a došlo tedy k poklesu na 96,7% předešlého roku. Zpracovatelský průmysl, jak bylo již řečeno, utrpěl hospodářskou krizí nejvíce a počet pracovníků se snížil o 18900 na 74500 osob. Mezi zaměstnavatele, kteří nejvíce propouštěli, patřila také Škoda Auto a.s. vyrábějící automobily. Veřejná správa a obrana propustila 3000 osob a zaměstnanost byla 13800 osob. Velkoobchod a maloobchod, oprava

26

motorových vozidel také snížila zaměstnanost o 600 osob a dosahovala celkově 30000 pracovníků. Stavebnictví v roce posílilo nejvíce ze všech odvětví a to přesně o 4000 osob na celkový počet 25500. Doprava a skladování navýšilo zaměstnanost o 1300 na 15200 osob. Ubytování, stravování a pohostinství po dlouhé době navýšilo zaměstnanost z 6700 na 9200 osob.

Strukturální změny v Královéhradeckém kraji v roce 2010 V roce 2010 stále působily důsledky krize na ekonomické chování a vnímání lidí. Počet ekonomicky aktivních se snížil o 3500 na 272500 osob a také počet zaměstnaných klesl na 253800 osob. Hrubý domácí produkt v běžných cenách byl nižší než v předchozím roce a dosahoval 4,5% České republiky. Ve zpracovatelském průmyslu došlo k lehkému oživení a přibylo 2500 osob pracujících v tomto odvětví. Celková zaměstnanost byla tedy 77000 osob. V odvětví veřejná správa a obrana vzrostla zaměstnanost z 13800 v roce 2009 na 16500. V odvětví velkoobchod a maloobchod, oprava motorových vozidel došlo ke zvýšení zaměstnanosti o 1300 lidí na 31300. Odvětví stavebnictví́ zažilo v roce 2010 úbytek pracovníků a to o 3100. zaměstnanost byla celkem 22400. V odvětví zdravotní a sociální péče proběhl úbytek zaměstnanců ve výši 1000 a celkem zaměstnanost byla 19100 osob.

3.6.Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání34 Strukturální změny způsobují nesoulad mezi nabídkou práce a poptávkou po práci a to hlavně ze vzdělanostního hlediska. Změny v ekonomice probíhají rychleji než na trhu práce na straně nabídky práce a tím pádem se pracovní síly pomaleji adaptují na nové vzdělanostní požadavky, což zapříčiňuje strukturální nezaměstnanost. V následujících dvou kapitolách si tento nesoulad budeme prezentovat a jako kritérium je zvolena struktura uchazečů o 34

Dostupné na WWW:

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/hkk/informace_z_useku_up/trh_prace/nezamestnanost_v_cislech/zpravy/zpravy_kr aj, citace 15. 1. 2012

27

zaměstnání podle vzdělání, což představuje nabídku práce a strukturu volných pracovních míst, což představuje poptávku po práci. Nejpočetnější skupinou v roce 2005 byly tradičně uchazeči se středním odborným vzděláním s výučním listem a představovali 41,7% uchazečů o zaměstnání. Absolutně jich bylo 9175, jak můžeme vyčíst z tabulky číslo 4. Došlo tedy k poklesu v této skupině oproti roku 2004. Druhým v pořadí byla skupina uchazečů se základním vzděláním, kterých bylo 28,9%. Standardně podíl vysokoškolsky vzdělaných je nízký a to 3%. V roce 2006 byla opět nejpočetnější skupina uchazečů se středním odborným vzděláním s výučním listem. Procentní podíl klesl na 41,7%, ale celkový počet se snížil na 8047 a klesl tedy meziročně o 1128 osob. Uchazeči se základním vzděláním byli opět druhou nejpočetnější skupinou, ale jejich počet klesl na 5596. Na druhou stranu se jejich procentní podíl zvýšil na 29,8%. V roce 2007 byl pokles uchazečů ve všech vzdělanostních skupinách. Bylo to dáno tím, že celkově klesala míra nezaměstnanosti. Nejpočetnější skupinou byla i nadále skupina uchazečů se středním odborným vzděláním s výučním listem, kterých bylo 5911, jak můžeme vyčíst z tabulky číslo 4.

28

Tabulka 3 struktura uchazečů o zaměstnání 2004-2007

Zdroj: vlastní zpracování, dostupné na http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/hkk/informace_z_useku_up/trh_prace/nezamestnanost_v_cislech/zpravy/zpravy_kr aj, citace 12. 1. 2012

V nejpočetnější skupině došlo v roce 2008 k růstu uchazečů o zaměstnání o 44 osob. Lze pozorovat postupný růst ve všech skupinách struktury uchazečů o zaměstnání. Je to spojené s prvními příznaky přicházející celosvětové hospodářské krize. Tabulka 4 struktura uchazečů o zaměstnání v roce 2008

Zdroj: vlastní zpracování, dostupné na http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/hkk/informace_z_useku_up/trh_prace/nezamestnanost_v_cislech/zpravy/zpravy_kr aj, citace 12. 1. 2012

V roce 2009 naplno dopadly důsledky hospodářské krize na Královéhradecký kraj a tak je možné pozorovat nárůst uchazečů o zaměstnání u všech skupin. Nejvíce uchazečů bylo již tradičně ze skupiny se středním odborným vzděláním s výučním listem. Značný nárůst počtu uchazečů zaznamenala i skupina vysokoškolsky vzdělaných. Procentuální podíly všech skupin vidíme názorně na grafu číslo 4.

29

Graf 4 struktura uchazečů o zaměstnání 2009

Zdroj:dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro, citace 15. 1. 2012

Počet uchazečů o zaměstnání u skupiny vysokoškolsky vzdělaných se v roce 2010 vyšplhal až na 1084. Dá se říci, že nárůst uchazečů byl u všech vzdělanostních skupin. Lze to připsat důsledkům hospodářské krize. Počet uchazečů u nejpočetnější skupiny opět narostl a to o 367 na celkových 10496 osob. Tabulka 5 struktura uchazečů o zaměstnání 2010

Zdroj: vlastní zpracování, dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/hkk/informace_z_useku_up/trh_prace/nezamestnanost_v_cislech/zpravy/zpravy_kr aj, citace 12. 1. 2012

3.7.Struktura volných pracovních míst podle vzdělání35 Struktura volných pracovních míst mezi roky 2004 a 2005 měla rostoucí tendenci v počtu míst ve skupině střední odborné vzdělání s výučním listem, kde došlo k růstu celkem o 469 míst. Ve všech ostatních skupinách byla také rostoucí tendence počtu volných pracovních 35

Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro, citace 15. 1. 2012

30

míst, ale ne v takovém rozsahu. Jedinou skupinou, kde se snížil počet volných míst, byla vysokoškolská skupina vzdělaných. Tabulka 6 struktura volných pracovních míst 2004-2005


Meziročně došlo ke zvýšení počtu pracovních míst o 666. Počet uchazečů na jedno pracovní místo tedy snížil z 10,9 na 8,0. V roce 2006 došlo k velkému nárůstu volných pracovních míst a to o 1682. Nejvyšší počty volných pracovních míst jsou standardně vykazovány u skupiny střední odborné s výučním listem. Nejvyšší podíl uchazečů na volné pracovní místo byl u skupiny „úplné střední všeobecné“, kde však počet uchazečů tradičně není velký.

31

Tabulka 7 struktura volných pracovních míst 2006


Počet volných pracovních míst poklesl u skupiny vysokoškolsky vzdělaných o 23 míst v roce 2007. U nejpočetnější skupiny se středním odborným vzděláním s výučním listem vzrostl počet volných míst z 2351 na 2737, jak můžeme vyčíst z tabulky číslo 9. Celkový počet volných pracovních míst se meziročně zvýšil o 916 a snížil se tak počet uchazečů na jedno pracovní místo ze 4,4 na 2,7. Tabulka 8 struktura volných pracovních míst 2007


V roce 2008 bylo 4052 volných pracovních míst a uchazečů na jedno volné pracovní místo bylo 3,6. Počet volných míst tedy klesl oproti předcházejícímu roku. Počet volných míst u nejpočetnější skupiny uchazečů klesl o 1035 míst. U vysokoškolsky vzdělaných se také snížil počet volných míst o 23. Porovnáním tabulky číslo 9 a tabulky číslo 10 zjistíme přesný vývoj volných pracovních míst.

32



Rok 2009 představoval celoplošné snižování volných pracovních míst. Zásadní vliv měla pokračující hospodářská krize. Volných pracovních míst bylo ke konci roku 2009 v kraji celkem 1 333, což představuje meziroční úbytek o 2719 míst. Porovnáním tabulek z roku 2008 číslo 10 a roku 2009 číslo 11 zjistíme přesný vývoj volných pracovních míst. Vidíme velký pokles u nejpočetnější skupiny střední odborné vzdělání s výučním listem Tabulka 10 struktura volných pracovních míst 2009


V roce 2010 došlo k lehkému oživení a počet volných pracovních míst lehce narostl. U skupiny vysokoškolsky vzdělaných přibylo 23 míst a u nejpočetnější skupiny meziročně přibylo 72 volných míst. Celkově meziročně došlo k nárůstu volných pracovních míst o 32. Přesný vývoj volných pracovních míst zjistíme porovnáním tabulky 11 z roku 2009 a tabulky 12 z roku 2010.

33



3.8.Vliv strukturálních změn na nezaměstnanost v kraji v letech 20052010 Během strukturálních změn dochází ke strukturální nezaměstnanosti. Důvodem je, že v ekonomice probíhají změny velmi rychle, zatímco pracovní síla se přizpůsobuje mnohem pomaleji. Vidíme, že na trhu práce dochází k nesouladu mezi poptávkou po práci a nabídkou práce a kvůli tomu vzniká strukturální nezaměstnanost. Důvodem je pomalá vzdělanostní adaptace pracovních sil na trhu práce. Meziročně v letech 2004 a 2005 došlo ke snížení míry nezaměstnanosti v kraji o 0,4% na 7,3%, jak vidíme v tabulce číslo 12. V České republice míra nezaměstnanosti klesla z 9,5% na 8,9%. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání ubylo o 537 na konečných 21989 osob. K úbytku nezaměstnaných velkou měrou přispělo odvětví zpracovatelský průmysl a stavebnictví, kde se navyšovala zaměstnanost. Naopak k nárůstu nezaměstnaných přispělo odvětví velkoobchod a maloobchod, oprava motorových vozidel. Také v roce 2005 došlo k poklesu nezaměstnanosti v letních měsících, kdy je dostatek sezónní práce. Tabulka 12 uchazeči o zaměstnání 2004-2010

Rok evidovaní uchazeči o zaměstnání z toho dosažitelní míra nezaměstnanosti %

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

22562 21277 7,7

21989 20840 7,3

19298 18305 6,3

14499 13681 4,7

14728 14078 4,8

23373 22958 8,0

24678 24048 8,4

Zdroj: ČSÚ, vlastní úprava dat stažených z www.csu.cz, citace 4. 12. 2011

34

V roce 2006 opět byl pokles evidovaných uchazečů o zaměstnání a to o 2691 na celkových 19298 osob, což je razantní pokles. Míra nezaměstnanosti se snížila o 1,0% p. b. na 6,3%. Největší podíl na úbytku nezaměstnaných mělo odvětví velkoobchod a maloobchod, oprava motorových vozidel, které zaměstnalo 3700 osob a také zpracovatelský průmysl s 2500 osobami. Nejvíce nezaměstnaných přibylo z odvětví stavebnictví, které přispělo 4700 osobami. Dále pak veřejná správa a obrana. Jak vidíme z tabulky číslo 12, v roce 2007 opět došlo k velkému poklesu počtu nezaměstnaných a to o 4799 osob na celkových 14499. Došlo také k rapidnímu snížení míry nezaměstnanosti a to o 1,6% p. b. na 4,7%. Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání byl 13681 osob. „Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání“.36 Významný podíl na poklesu nezaměstnaných mělo odvětví zpracovatelský průmysl, kde v roce 2007 přibylo 8500 osob. Opakem bylo odvětví velkoobchod a maloobchod, oprava motorových vozidel, z kterého přibylo 3300 nezaměstnaných. Také odvětví stavebnictví razantně propouštělo a to 2600 osob. Během sezónní zaměstnanosti míra nezaměstnanosti byla nejnižší v roce. Rok 2008 přinesl mírné navýšení evidovaných uchazečů o zaměstnání a tento růst měl podobu 229 osob na celkový počet 14728. Také míra nezaměstnanosti lehce vzrostla o 0,1% p. b. na 4,8%. K snížení uchazečů o zaměstnání nejvíce přispělo odvětví zpracovatelský průmysl, respektive stavebnictví, které zaměstnali 3500 respektive 3000 osob. Naopak nejvíce evidovaných uchazečů o zaměstnání přibylo z odvětví doprava a skladování. Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání bylo v tomto roce 14078. Evidovaných uchazečů o zaměstnaná v roce 2009 rapidně přibylo. Počet se více než zdvojnásobil na celkových 23372 osob. Míra nezaměstnanosti razantně vzrostl až na 8,0%. Počet evidovaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání bylo 22958 osob. Nejvyšší úbytek 36

dostupné na WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/analyzy-statistiky/ekonomicko-statisticky-slovnik-

t-z/1000431/39677/, citace 13. 1. 2012

35

proběhl v odvětví zpracovatelský průmysl, který přispěl k počtu nezaměstnaných 18900 osobami. Odvětví veřejná správa a obrana také značně propouštělo. V roce 2010 se i nadále počet evidovaných uchazečů o zaměstnání zvýšil, ale ne již v tak velké míře, jako předchozí rok. Celkový počet byl 24678 osob, což představuje navýšení o 1305 osob. Míra nezaměstnanosti vzrostla v tomto roce o 0,4% p. b. na 8,4%. Dosažitelných evidovaných uchazečů o zaměstnání bylo 24048 osob. Nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání přibylo z odvětví stavebnictví. Porovnáním výsledků z předchozích kapitol můžeme analyzovat strukturální nezaměstnanost. Názorně vidíme, které odvětví během jednotlivých let se rozvíjelo, které stagnovalo a které upadalo. V odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství opustilo ve sledovaném období 3200 osob. Zpracovatelský průmysl prožil v první polovině obrovský růst. Do roku 2008 přibylo 14500 osob v tomto odvětví. Poté ale výrazně zasáhla odvětví hospodářská krize a zaměstnanost zase klesla. Dopady krize v tomto odvětví byla největší. Stavebnictví opustilo 3400 osob. Velkoobchod a maloobchod, opravy motorových vozidel stabilně rostlo, i když přibylo pouze 1000 pracovních míst. Doprava a skladování i přes nepřízeň hospodářské krize zaznamenalo růst. Z předchozích kapitol také jasně vidíme doporučení jak pro zaměstnavatele, tak i pro úřady. Nabídka pracovních sil s určitým vzděláním dává jasně najevo své kapacity pro zaměstnavatele, kteří se podle toho mohou zařídit a vybudovat podle toho podniky v dané lokalitě. Jak vidíme tak v Královéhradeckém kraji je velká nabídka pracovníků se středním odborným vzděláním s vyučením, což vybízí k využití pro dělnické profese. Zřízení tedy montážních či výrobních závodů je podle mého názoru vhodné. Dostatek této struktury pracovních sil je dán historicky. Královéhradecký kraj byl vždy průmyslově zaměřen. V minulosti se zde také nacházelo mnoho textilních závodů, z kterých zbyla pouze VEBA, textilní závody a. s.. V současné době mezi největší zaměstnavatele patří Škoda Auto, a.s.,

36

Tyco Electronic EC Trutnov s.r.o., kde v roce 2010 bylo zaměstnáno 1289 osob, Rubena a.s. s 1007 zaměstnanci v témže roce a mnoho dalších převážně výrobních podniků.37 Několik doporučení plyne i pro úřady. Ty by měly sledovat vývoj struktury volných pracovních míst a nabídku pracovních sil a pomocí dostupných nástrojů se snažit držet nezaměstnanost na uspokojivé úrovni. Jednou z možností je vytvářet pobídky k motivaci vstupu investorů do kraje za účelem vytvoření pracovních pozic. K tomu se dají použít různá zvýhodnění, jako vytvoření průmyslových zón a odprodej investorům za výhodnou cenu, která bude pokrývat pouze náklady a bude se zdát nevýhodná. Vše se ovšem vrátí díky vytvoření pracovních míst a snížení nezaměstnanosti a tím pádem snížením zatížení státních financí. Další možností jsou daňové úlevy nově vstupujícím investorům, což už je politika na celostátní úrovni, ovšem aktivita krajských úředníků je v tomto případě nezbytná. Dalším velmi důležitým faktorem je infrastruktura, která v Královéhradeckém kraji není na moc dobré úrovni, a tudíž brání rychlé a bezproblémové logistice. Investice do infrastruktury jsou tedy nezbytné pro další rozvoj kraje a vytváření pracovnich příležitostí. V moci úřadů je také možnost korigovat vzdělávací instituce a proto by měly pohotově reflektovat na poptávku po pracovnících určité kvalifikace a podle toho otvírat či omezovat určité obory nebo úrovně vzdělání přesně podle potřeb.

3.9.Dopady strukturálních změn Ke snížení dopadů strukturálních změn na pracovníky slouží politika zaměstnanosti. V České republice se používají dva typy státní politiky zaměstnanosti. První typ je aktivní politika zaměstnanosti a druhým typem je pasivní politika zaměstnanosti. V následujících kapitolách bude podrobněji rozvedena aktivní politika zaměstnanosti a bude porovnána efektivnost s pasivní politikou zaměstnanosti.

37

dostupné na WWW:

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/hkk/informace_z_useku_up/trh_prace/nezamestnanost_v_cislech/zpravy/zpravy_kr aj/hkkraj2010.pdf, citace 15. 1. 2012

37

4. Politika zaměstnanosti v Královéhradeckém kraji V této kapitole se budu zabývat problematikou politiky zaměstnanosti. Budu se snažit analyzovat náklady a potvrdit či vyvrátit hypotézu, že pasivní politika zaměstnanosti je méně efektivní než aktivní, kde se zaměřím na rekvalifikace.

4.1.Počet účastníků rekvalifikací v Královéhradeckém kraji Počet účastníků rekvalifikací v roce 2005 byl 2132, jak vidíme v tabulce číslo 13 v roce 2006 se jejich počet navýšil na 2788 a to i přes to, že počet uchazečů o zaměstnání se snížil a také míra nezaměstnanosti se snížila v tomto roce o 1 p.b.. V roce 2007 počet rekvalifikací lehce klesl na 2742. V porovnání s tím, že míra nezaměstnanosti klesla z 6,3% na 4,7% a počet uchazečů o zaměstnání se také výrazně snížil, byl o rekvalifikace velký zájem. V následujícím roce 2008 došlo k výraznějšímu poklesu uchazečů v rekvalifikaci, jak vidíme v tabulce číslo 13. Je to dáno poklesem počtu nezaměstnaných a setrváním míry nezaměstnanosti na nízké úrovni. To se změnilo v roce 2009, kdy v důsledku hospodářské krize se zvýšila míra nezaměstnanosti na 8,0% a tím i počet uchazečů o zaměstnání. Ti poté měli zájem o rekvalifikace a tak narostl počet uchazečů v rekvalifikaci na 2284. Následující rok 2010 byl nejvýraznější narůst a to o 1139 na 3423 rekvalifikací. Důvod takového zvýšení uchazečů můžeme vyvodit ze zvýšení počtu uchazečů o zaměstnání v tomto roce a také růstem míry nezaměstnanosti. Je patrný rostoucí zájem o rekvalifikace. Dáno je to podporou tohoto typu aktivní politiky zaměstnanosti ze strany úřadu práce a také většímu uvolňování finančních prostředků na rekvalifikace. Dalším důvodem je podpora rekvalifikací ze strany Evropské unie a možnost čerpání financí z Evropských sociálních fondů. Tabulka 13 počet uchazečů o rekvalifikace 2005-2010

Rok

2005

2006

2007

2008

2009

2010

rekvalifikace

2132

2788

2742

1908

2284

3423

Zdroj: vlastní zpracování, dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat, 13. 1. 2012

38

4.2.Porovnání nákladovosti pasivní politiky zaměstnanosti a rekvalifikací Nejlépe nám k analýze nákladovosti poslouží reálný příklad z praxe, abych mohl porovnat výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti, která představuje, jak jsem již řekl, hlavně podporu v nezaměstnanosti a výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, kde jsem si vybral nástroj rekvalifikace. Proto jsem si vytvořil modelový příklad, který ovšem má velmi blízko k reálné situaci na trhu práce. Podobný příklad byl též konzultován na osobní schůzce na úřadu práce. Pro úplnost a aktuálnost informací jsem zvolil za nejlepší zdroj osobní konzultace na Úřadu práce v Novém Městě nad Metují. Zde jsem načerpal data, ze kterých budu v této kapitole vycházet. Dejme tomu, že se na úřad práce v roce 2010 přihlásí muž ve věku 27 let z důvodu ztráty zaměstnání. Jak bylo dokázáno v předešlých kapitolách tento rok byly počty nezaměstnaných dosti vysoké a takových případů, jako je tento muž, bylo hodně. Práci vykonával po dobu 4 let a jeho hrubá mzda byla za posledních 6 měsíců 15000 Kč. Tento muž nemá manželku ani děti a žije sám v bytě. Velmi důležité pro náš výpočet je, že má podepsané daňové prohlášení. Nejprve si vypočítám čistou mzdu, která nám poslouží při dalších výpočtech. Abychom mohli vypočítat daň z příjmu, musíme nejprve dopočítat super hrubou mzdu. Ta je tvořena hrubou mzdou pracovníka plus pojistné na sociální zabezpečení, které platí zaměstnavatel plus pojistné na zdravotní pojištění, které také platí zaměstnavatel. V našem případě je to 15000 Kč plus 25% z 15000Kč plus 9% z 15000 Kč. Super hrubá mzda je tedy 15000 Kč plus 3750 Kč plus 1350 Kč, což celkem vychází 20100 Kč. Daň z příjmu tedy je 15% z 20100 Kč a to je 3015 Kč. Jelikož má podepsané daňové prohlášení, odečte se od této částky 1970 Kč. K uhrazení daně z příjmu tedy vychází 1045 Kč. Musí, ale ještě uhradit pojištění na sociální zabezpečení, což je 6,5% z 15000 Kč a pojistné na zdravotní zabezpečení, které dělá 4,5% z 15000 Kč. Přesné částky v tomto případě jsou 975 Kč na sociální zabezpečení a 675 Kč na zdravotní pojištění. Čistá mzda tedy vychází 15000 Kč

39

mínus 975 Kč, mínus 675 Kč a mínus 1045 Kč a to je celkem 12305 Kč. Přehledný celý výpočet nám ukazuje tabulka číslo 14. Tento výpočet nám poslouží ke stanovení přesné částky, o kterou přijde stát v případě, že tento pracovník ztratí zaměstnání. Dojdeme tedy k tomu tak, že sečteme pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na zdravotní pojištěni, pojištění na sociální zabezpečení, které platí zaměstnavatel, pojistné na zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem a daň z příjmu po slevě. V přesných částkách to v našem případě je 975 Kč, 675 Kč, 3750 Kč, 1350Kč a 1045 Kč. Celková částka, o kterou stát přijde, je měsíčně 7795 Kč. Tabulka 14 výpočet čisté mzdy

Název položky Mzda měsíční

Sazba

Částka 15 000

Pojistné na sociální zabezpečení

6,5% z 15000

975

Pojistné na zdravotní pojištění

4,5% z 15000

675

Pojistné na sociální zabezpečení-zaměstnavatel

25% z 15000

3 750

Pojistné na zdravotní pojištění-zaměstnavatel

9% z 15000

1 350

Záloha na daň z příjmu(15000+3 750+1350)

15% z 20000

3 015

Sleva na poplatníka

1 970

Daň po slevě

1 045

Celkový hrubý příjem

15 000

Super hrubá mzda

20 100

Čistá mzda

12 305

Zdroj: vlastní výpočty Dalším důležitým krokem je výpočet podpory v nezaměstnanosti. Tím si vyčíslím přesné výdaje pasivní politiky nezaměstnanosti na našeho nezaměstnaného a to poté porovnám s výdaji na rekvalifikace, které si vypočítám níže. Pro dobu vyplácení hraje roli věk nezaměstnaného. V našem případě je nezaměstnaný do 50 let, takže podporu v nezaměstnanosti bude pobírat po dobu 5 měsíců. Jak si níže ukážeme, tato doba se může prodloužit z důvodu pobírání podpory při rekvalifikaci. První dva měsíce bude nezaměstnaný pobírat 65% průměrného výdělku v předchozím zaměstnání, po další dva měsíce 50% a po

40

zbývající dobu, což je v našem případě jeden měsíc, 45% tohoto výdělku.38 Předpokládejme, že daný muž zůstane nezaměstnaný po dobu jednoho roku. Celý výpočet je přehledně shrnut v tabulce číslo 15. Po uplynutí doby 5 měsíců má nezaměstnaný v tomto věku nárok pouze na životní minimum, které činí v jeho případě 3126 Kč měsíčně.39 Celkově nezaměstnaný dostane od státu za rok tedy 55719 Kč. Abychom došli k celkovým výdajům státu, musíme přičíst platby za zdravotní pojištění, které platí za nezaměstnaného stát. Měsíčně to vychází na 1080 Kč.40 Roční náklady na nezaměstnaného jsou 55719 Kč plus 12 krát 1080 Kč a to se rovná 68679 Kč. Tabulka 15 náklady na nezaměstnaného-pasivní politika zaměstnanosti

Počet měsíců 1. měsíc 2. měsíc 3. měsíc 4. měsíc 5. měsíc 6. měsíc 7. měsíc 8. měsíc 9. měsíc 10. měsíc 11. měsíc 12. měsíc Celkové výdaje

Částka v Kč 7998 7998 6152 6152 5537 3126 3126 3126 3126 3126 3126 3126 55719

Výpočet 65% z průměrného měsíčního výdělku 50% z průměrného měsíčního výdělku 45% z průměrného měsíčního výdělku

částka životního minima

Zdroj:vlastní výpočty

Nyní si vypočítám vynaložené náklady na uchazeče o zaměstnání zařazeného do rekvalifikačního kurzu. V našem příkladě by byl nejlepší svářečský rekvalifikační kurz. V kraji totiž působí automobilka Škoda Auto a.s. A zde by náš nezaměstnaný získal bez problémů práci, jelikož tato společnost ve výrobně v Kvasinách rozšiřuje výrobu a v 38

dostupné na WWW: http://www.vyplata.cz/vyplatamzdy/postupprivypoctuvyplaty.php, citace: 14. 1. 2012

39

dostupné na WWW: http://zivotni-minimum.eu/zivotni-minimum-2011-vypocet/, citace: 14. 1. 2012

40

dostupné na WWW: http://www.vzp.cz/platci, citace: 14. 1. 2012

41

budoucnu má plány i nadále kapacity rozšiřovat.41 Je zde montážní linka, na které se svářeč lehce uplatní, neboť je jich nedostatek. Navíc je zde velmi dobré platové ohodnocení. Cena takového rekvalifikačního kurzu se pohybuje okolo 30000 Kč na jednoho uchazeče a trvá přibližně dva měsíce. Úřad práce nejprve hledá nezaměstnanému práci, kde má praxi a také potřebné vzdělání. Pokud zjistí, že v takovém oboru nejsou volná místa, nejčastěji po třech měsících evidence uchazeče na úřadu práce se přistoupí k možnosti rekvalifikace. Během rekvalifikace uchazeč pobírá 60% průměrného výdělku ze zaměstnání. Předpokládejme, že po ukončení rekvalifikace je uchazeč umístěn na pracovní místo až po dvou měsících. Výpočet výdajů názorně vidíme v tabulce číslo 16. Náklady jsou 78603 Kč včetně nákladů na rekvalifikaci. K tomu je nutné přičíst zdravotní pojištění, které za nezaměstnaného platí stát. Vypočítáme ho následovně: 7 krát 1080 Kč se rovná 7560 Kč. Celkové náklady tedy jsou 78603 Kč plus 7560 Kč a to je 86163 Kč. Tabulka 16 náklady na nezaměstnaného- aktivní politika zaměstnanosti

Počet měsíců 1. měsíc 2. měsíc 3. měsíc 4. měsíc 5. měsíc 6. měsíc 7. měsíc 8. měsíc 9. měsíc 10. měsíc 11. měsíc 12. měsíc Celkové výdaje

Částka v Kč 7998 7998 6152 7383 7383 6152 5537

Výpočet 65% z průměrného měsíčního čistého výdělku 50% z průměrného měsíčního čistého výdělku 60% z průměrného měsíčního čistého výdělku 50% z průměrného měsíčního čistého výdělku 45% z průměrného měsíčního čistého výdělku

30000 78603

Cena rekvalifikace

Zdroj:vlastní výpočty

41

dostupné na WWW: http://ekonom.ihned.cz/c1-51823930-kvasiny-ceka-revoluce, citace: 15. 1. 2012

42

Když jsme si spočítali možné varianty, můžeme porovnat výsledky a zhodnotil, která z nich je nejlepší. V případě, že je vyplácena pouze podpora v nezaměstnanosti a sociální dávky, náklady na nezaměstnaného jsou 68679 Kč. To je nižší částka než v případě s rekvalifikací. Ovšem musíme brát v potaz, že nezaměstnaný si nezlepšil vzdělání a také nevzrostla jeho šance uspět při hledání pracovního místa. Jak jsem ukázal, tak náš uchazeč o zaměstnání má větší problémy s uplatněním a ani po roce si zaměstnání nenašel, což je spojeno s dalšími i nepeněžními náklady, jako jsou zdravotní problémy, jak bylo vysvětleno v kapitolách výše. Druhá varianta, která bere v úvahu rekvalifikaci, je nákladnější o 17484 Kč a stojí 86163 Kč. Náš uchazeč o zaměstnání po rekvalifikaci celkem brzy uspěl na trhu práce a našel si zaměstnání. Nejenže se už o něj stát nemusí starat, ale on sám splácí státem investované náklady do jeho vzdělání. Investice do lidského kapitálu je nejméně rizikovou investicí. Musí se brát zřetel také na to, že jeho mzda je na dobré úrovni a tím pádem zvýšená spotřeba dále podporuje růst ekonomiky. Když k vypočítaným nákladům ještě připočteme, o kolik stát přichází, když se muž stane nezaměstnaným, tak z předchozích výpočtů víme, že je to 7795 Kč měsíčně. Tyto náklady jsou, dá se říci náklady implicitními. Vyjde nám, že bez rekvalifikace jsou roční náklady na nezaměstnaného plus ztráta státu 162219 Kč. V případě rekvalifikace jsou celkové náklady 86163 plus 54565 (7 měsíců*7795 Kč) a to se rovná 140819 Kč. Po připočtení těchto implicitních nákladů nám vyjde, že rekvalifikace nezaměstnaného je výhodnější. A to jsem zvolil jednu z nejnákladnějších nabízených rekvalifikací. Důvodem zvolení této rekvalifikace je největší vypovídací hodnota pro Královéhradecký kraj.

4.3.Predikce vývoje v Královéhradeckém kraji Velký vliv na nezaměstnanost v kraji budou mít tradičně sezónní práce. To v odvětvích zemědělství, lesnictví a rybářství, ale také hlavně ve stavebnictví, které je velmi ovlivněno státními zakázkami, na nichž jsou závislé větší firmy s větším počtem zaměstnanců. Dá se očekávat rostoucí zaměstnanost, jelikož nejvýznamnější zaměstnavatelé,

43

jako například ŠKODA AUTO a.s., Kvasiny, Federal Mogul Friction Products a.s., Kostelec nad Orlicí, ASSA ABLOY Rychnov, s.r.o, hlásí navyšování výrobních kapacit. Dalším důležitým faktorem bude dostavba dálnice D11 a její napojení na Polsko. V současné době dálnice končí tři kilometry před Hradcem Králové. Dostavba je naplánována na nejbližší dobu a to díky ukončení sporů spojených s výkupem pozemků. Zlepšení infrastruktury může nalákat nové investory a výstavbu poboček firem. Velmi důležité je průběžné zdokonalování znalostí a schopností pracovníků a to jak vlastními silami nebo za pomocí úřadů práce. Dalším doporučením je efektivní využívání Evropských sociálních fondů a také spolupráce s Evropskou unií, z jejíchž rozpočtů lze čerpat nemalé finanční pobídky.

44

Závěr Má bakalářská práce se zabývá strukturálními změnami v hospodářství v určitém regionu, za který jsem si zvolil Královéhradecký kraj. Cílem práce je vliv změn na nezaměstnanost v určitém období a strukturu nezaměstnanosti a volných pracovních míst podle vzdělání. K pochopení této problematiky jsem nejdříve vysvětlil teoretické základy a ekonomické kategorie, se kterými bylo dále pracováno. Nejprve bylo tedy objasněno fungování trhu práce, kde se střetává poptávka s nabídkou, které jsem graficky i slovně prezentoval. Protože se práce hojně zabývá nezaměstnaností, bylo potřeba rozebrat měření nezaměstnanosti, druhy nezaměstnaností a dále důsledky nezaměstnanosti, které působí na člověka a jeho okolí. Na to jsem navázal řešením nezaměstnanosti, což je politika zaměstnanosti. Tomuto téma jsem se musel věnovat hlouběji, protože práce je zaměřena na aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti. Bylo ukázáno jak je politika zaměstnanosti financována a u obou typů politiky jsem vysvětlil všechny možné nástroje. Považoval jsem za nezbytné pro pokračování v mé práci představení mnou vybraného regionu. Královéhradecký kraj jsem popsal nejdříve obecně a poté historicky, kde jsem se vzhledem k tématice zaměřil na ekonomický vývoj. K naplnění cíle práce jsem provedl analýzu strukturálních změn v daném regionu. Považoval jsem za nezbytné pečlivě zpracovat vývoj těchto změn již od konce dob centrálního plánování za dob komunismu, kde bylo zmíněno, že docházelo k velkým strukturálním změnám, které působily na ekonomiku jako ozdravná kúra. Na trhy vstoupila konkurence, což vedlo k inovacím v důsledku konkurenčního boje. Strukturální změny v regionech představovaly největší potíž v úpadku dříve dominantních odvětvích v podobě např. těžkého průmyslu. Nově nezaměstnání těžko hledali uplatnění z důvodu nedostačujících zkušeností a vzdělaní v jiných rozvíjejících se oborech. Analýzu strukturálních změn a vliv na trh práce jsem provedl za období 2005 až 2010. K analýze jsem využil statistická data a místní šetření na Úřadě práce v Novém Městě nad Metují. Tímto jsem si připravil kvalitní základ pro přesné identifikování vlivu těchto změn na nezaměstnanost v kraji během let 2005 až 2010. Ze získaných dat se podařilo 45

podrobně zjistit, která odvětví se během sledovaného období rozvíjela, stagnovala a upadala. Zaměřil jsem se zejména na odvětví s největším počtem pracovníků, jako jsou zpracovatelský průmysl, stavebnictví, veřejná správa a obrana a jiné. Nezaměstnané jsem nadále analyzoval podle vzdělanostní struktury a v jednotlivých letech zpracoval časové řady. Nejpočetnější skupinou mezi uchazeči o zaměstnání byla skupina se středním odborným vzděláním s výučním listem. Po této skupině následovala skupina se základním vzděláním. Nejnižší podíl mezi uchazeči o zaměstnání tvořili po celou dobu vysokoškolsky vzdělaní. V období hospodářské krize byl nárůst uchazečů o zaměstnání mezi všemi vzdělanostním skupinami. V následující kapitole jsem analyzoval strukturu volných pracovních míst podle vzdělání, kterých bylo nejvíce pro skupinu vyučených. Metodou porovnání vzdělanostní struktury uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst zjistíme, kolik uchazečů připadá na jednotlivá pracovní místa. To má informativní charakter pro občany, ale také pro úřady, které mohou například pomocí rekvalifikací zvyšovat úroveň vzdělání nezaměstnaných a tím pádem roste i šance jejich pracovního uplatnění. Dále také úřady mohou a měly by sledovat vývoj ve struktuře uchazečů a volných míst a dostupnými nástroji se snažit nezaměstnanost co nejefektivněji snižovat. Řešením je například podpora vytváření pracovních míst pro nejpočetnější skupiny uchazečů různými pobídkami a úlevami pro zaměstnavatele. Vytvářením průmyslových zón s výhodným vstupem pro zaměstnavatele by snížilo nezaměstnanost v nejpočetnější skupině středoškolsky odborně vzdělaných s výučním listem, protože z převážné části se jedná o výrobní, či montážní závody průmyslové charakteristiky, kde by tato skupina našla uplatnění. Dále také úřady mají možnost regulace vzdělání, kterého by mely využívat. Omezováním oborů, ve kterých klesá uplatnění, by snadno předcházelo pozdějším problém s uplatněním studentů a tím spojeným nákladům, například na rekvalifikaci. Včasné reagování na vývoj trhu a podpora potřebného vzdělání rozvíjejících se oborů je také nezbytná pro udržení nízké nezaměstnanosti. V poslední jsem se věnoval politice zaměstnanosti v Královéhradeckém kraji, kde jsem si dal za cíl porovnat efektivnost aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti a potvrdit, či vyvrátit hypotézu, že aktivní politika zaměstnanosti je efektivnější než pasivní, k čemuž jsem využil metodu porovnání. Informace byly čerpány spoluprací s Úřadem práce v Novém Městě nad Metují. V mé práci jsem zvolil jako nástroj aktivní politiky rekvalifikace. Na začátek

46

jsem uvedl vývoj počtu zájemců o rekvalifikační kurzy. Dá se říci, že počty zájemců reflektují počty uchazečů o zaměstnání, takže jakmile roste nezaměstnanost, roste logicky zájem o rekvalifikace. V roce 2008 se tedy počet zájemců dostal pod hranici dvou tisíc. Poté hospodářská krize zapříčinila rostoucí nezaměstnanost a je zde vidět jasná spojitost s rostoucím zájmem o rekvalifikace. Za větší zainteresovaností také stojí větší podpora tohoto typu aktivní politiky zaměstnanosti státem a Evropskou unií. Pro porovnání efektivnosti aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti jsem si vytvořil modelový příklad, který ovšem velmi reálně reflektuje možnou skutečnou situaci. Nejdříve jsem si vypočítal, o kolik přichází stát měsíčně, jestliže pracovník přijde o zaměstnání a stane se nezaměstnaným a výsledek je 7795 Kč. Tato částka byla důležitá i pro další výpočty, protože se musí přičíst k výsledným nákladům na aktivní i pasivní politiku. Výpočty nákladů na pasivní politiku zaměstnanosti ukazují, že stát na jednoho nezaměstnaného zaplatí ročně 68679 Kč. Poté jsem si vypočítal variantu, kdy uchazeč o zaměstnání vstoupí do rekvalifikačního kurzu. Po třech měsících nezaměstnaný podstoupí rekvalifikaci na svářeče, neboť s touto kvalifikací je dobře uplatnitelný na trhu práce v Královéhradeckém kraji a po sedmi měsících nezaměstnaný nastoupí do zaměstnání. Cena svářečského rekvalifikačního kurzu je jedna z nejvyšších a pohybuje se okolo 30000 Kč za jednotlivce. Souhrnné náklady aktivní politiky zaměstnanosti 86163 Kč se skládají z podpor v nezaměstnanosti, které jsou 48603, nákladů na rekvalifikaci a státem placené zdravotní pojištění 1080 Kč měsíčně. Přesný výpočet je uveden v tabulce číslo 15. Po připočtení částky 7795 Kč měsíčně, o kterou stát přichází, když se muž stane nezaměstnaným, nám vyjdou celkové náklady pasivní politiky 162219 Kč a celkové náklady aktivní politiky 140819 Kč. Z tohoto výsledku bych jednoznačně doporučil podporu rekvalifikací ze strany státu a nesnižovat výdaje na kurzy, které rozšiřují, či prohlubují vzdělání. Také bych doporučil intenzivní spolupráci úřadů se zaměstnavateli. Je velmi důležité efektivně a cíleně rekvalifikovat nezaměstnané na jednotlivé pracovní pozice přesně podle požadavků zaměstnavatele, protože uplatnitelnost získaného vzdělání a dovedností jsou velmi místně diverzifikované. Jedině tak budou finanční prostředky dobře využity a sníží se tak zbytečné výdaje na rekvalifikace, které jsou hůře uplatnitelné. Další vývoj v Královéhradeckém trhu práce bude velice závislý na ekonomické kondici zaměstnavatelů a jejich schopnosti vytvářet nová pracovní místa.

47

Seznam zdrojů Použitá literatura: BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. HALÁSKOVÁ, Renáta. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Ostrava : OU, 2001. ISBN 80-7042-595-4. HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. aktualiz. vyd. Praha : C.H.Beck, 2005. 710 str. ISBN 807179-891-6. JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Praha : VŠE, 1999. 95 str. ISBN 80-7079-635-9. KADEŘÁBKOVÁ, Anna et al. Hospodářský růst a strukturální změny. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Oeconomica , VŠE v Praze, 2002. ISBN 80-245-0466-9 KREBS, Vojtěch. Sociální politika: aktuální problémy české ekonomiky na cestě do EU. 3., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2005. 502 s. ISBN 80-735-7050-5. MANKIW, N. Macroeconomics. 5th ed. New York, NY: Worth Publishers, c2003. xxxiv, 548 p. ISBN 07-167-5237-9. NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. 1. vyd. Praha: VŠE, 2002. 151 str. ISBN 80245-0350-6. Elektronické zdroje: businessinfo.cz, Ekonomicko-statistický slovník [online]. [cit. 2012-1-13]. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/analyzy-statistiky/ekonomicko-statistickyslovnik-t-z/1000431/39677/ Český statistický úřad: Administrativní mapa Královéhradeckého kraje [online]. [cit. 20121-13]. Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/xh/edicniplan.nsf/t/150044F533/$File/5206m02.jpg Český statistický úřad: Charakteristika kraje [online]. [cit. 2011-11-30]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/strucna_charakteristika_kraje Český statistický úřad: královéhradecký kraj měl k 30. 6. 2011 celkem 554 285 obyvatel [online]. [cit. 2011-12-4]. Dostupné z WWW: http://www.hradeckralove.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/kralovehradecky_kraj_mel_k_30_6_201 1_celkem_554_285_obyvatel Ekonom.cz: Kvasiny čeká revoluce [online]. [cit. 2012-1-15]. Dostupné z WWW: http://ekonom.ihned.cz/c1-51823930-kvasiny-ceka-revoluce

48

Integrovaný portál MPSV: Statistiky orekvalifikacích [online]. [cit. 2012-1-13]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek Integrovaný portál MPSV: Statistická ročenka trhu práce v České republice 2005-2010 [online]. [cit. 2012-1-15]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro Integrovaný portál MPSV: Zpráva o situaci na trhu-2005 [online]. [cit. 2012-1-15]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/hkk/informace_z_useku_up/trh_prace/nezamestnanost_v_cisle ch/zpravy/zpravy_kraj/hkkraj2005.pdf Integrovaný portál MPSV: Zpráva o situaci na trhu-2006 [online]. [cit. 2012-1-15]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/hkk/informace_z_useku_up/trh_prace/nezamestnanost_v_cisle ch/zpravy/zpravy_kraj/hkkraj2006.pdf Integrovaný portál MPSV: Zpráva o situaci na trhu-2007 [online]. [cit. 2012-1-15]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/hkk/informace_z_useku_up/trh_prace/nezamestnanost_v_cisle ch/zpravy/zpravy_kraj/hkkraj2007.pdf Integrovaný portál MPSV: Zpráva o situaci na trhu-2009 [online]. [cit. 2012-1-15]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/hkk/informace_z_useku_up/trh_prace/nezamestnanost_v_cisle ch/zpravy/zpravy_kraj/hkkraj2009.pdf Integrovaný portál MPSV: Zpráva o situaci na trhu-2010 [online]. [cit. 2012-1-15]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/hkk/informace_z_useku_up/trh_prace/nezamestnanost_v_cisle ch/zpravy/zpravy_kraj/hkkraj2010.pdf Královéhradecký kraj: Stručné dějiny Královéhradeckého kraje [online]. [cit. 2011-11-31]. Dostupné z WWW: http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/kraj-voleneorgany/kralovehradecky-kraj/historie/strucne-dejiny-kralovehradeckeho-kraje-35/ ROJÍČEK, Marek: Strukturální analýza české ekonomiky [online]. [cit. 2011-12-14]. Dostupné z WWW: http://sis.vsem.cz/data/data/ces-soubory/konferenceseminare/gf_RojicekHK.pdf vyplata.cz, postup při výpočtu mzdy [online]. [cit. 2012-1-14]. Dostupné z WWW: http://www.vyplata.cz/vyplatamzdy/postupprivypoctuvyplaty.php vzp.cz, plátci [online]. [cit. 2012-1-14]. Dostupné z WWW: http://www.vzp.cz/platci Zákon č 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [online]. [cit. 2011-12-5]. Dostupné z WWW: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast5.aspx Zákon číslo 589/92 Sb., o sociálním pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti [online]. [cit. 2011-12-5]. Dostupné z WWW: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/socialni-zabezpeceni-pojistne/zneni.aspx zivotni-minimum.eu: životní minimum výpočet [online]. [cit. 2012-1-14]. Dostupné z WWW: http://zivotni-minimum.eu/zivotni-minimum-2011-vypocet/ 49

Seznam grafů, obrázků a tabulek GRAF 1 NABÍDKA PRÁCE A TRH PRÁCE ........................................................................................ 4 GRAF 2 NABÍDKA PRÁCE .............................................................................................................. 5 GRAF 3 POPTÁVKA PO PRÁCI ....................................................................................................... 6 GRAF 4 STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ 2009 ............................................................... 30

OBRÁZEK 1 MAPA KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE .................................................................... 18 OBRÁZEK 2 HISTORICKÁ MAPA KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ................................................ 19

TABULKA 1 POČET OBYVATEL KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE V ROCE 2011 ............................ 20 TABULKA 2 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI OD ROKU 1993 DO ROKU 1999 .................................................................................................................................. 24 TABULKA 3 STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ 2004-2007 ............................................... 29 TABULKA 4 STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ V ROCE 2008 ............................................ 29 TABULKA 5 STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ 2010 ........................................................ 30 TABULKA 6 STRUKTURA VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST 2004-2005............................................ 31 TABULKA 7 STRUKTURA VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST 2006 ..................................................... 32 TABULKA 8 STRUKTURA VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST 2007 ..................................................... 32 TABULKA 9 STRUKTURA VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST 2008 ..................................................... 33 TABULKA 10 STRUKTURA VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST 2009 ................................................... 33 TABULKA 11 STRUKTURA VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST 2010 ................................................... 34 TABULKA 12 UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ 2004-2010 .................................................................. 34 TABULKA 13 POČET UCHAZEČŮ O REKVALIFIKACE 2005-2010 ................................................. 38 TABULKA 14 VÝPOČET ČISTÉ MZDY .......................................................................................... 40 TABULKA 15 NÁKLADY NA NEZAMĚSTNANÉHO-PASIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ................ 41 TABULKA 16 NÁKLADY NA NEZAMĚSTNANÉHO- AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI............... 42

50

Vysoká škola ekonomická v Praze. Národohospodářská fakulta

Recommend Documents