Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Národní hospodářství

Postupné snižování nároků přijímacího řízení na střední a vysoké školy, chyba nebo nutnost?

Bakalářská práce

Autor: Jitka Podmanická Vedoucí práce: Ing. Zdenka Vostrovská, CSc. Rok: 2012

Prohlášení

Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

Jitka Podmanická V Praze, dne 28.5.2012

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Zdence Vostrovské, CSc. za odbornou pomoc, rady a podnětné připomínky k bakalářské práci. Dále bych ráda poděkovala své rodině a nejbližším za trpělivost a podporu při mém studiu na vysoké škole.

Abstrakt Vlivem demografického vývoje ubývá počet uchazečů o studium na středních odborných učilištích, ale nedochází pouze k úbytku na již zmíněném typu škol, dochází i ke změnám preferencí a přesunu poptávky směrem ke gymnáziím, neboť studenti a jejich rodiče se zaměřují na studium vysoké školy, které považují v současné době za nutnost. Tím dochází k odlivu studentů ze středních odborných učilišť a někteří studenti se pod vlivem rodičů hlásí na vysoké školy, jejichž zaměření není jejich první volbou, jen aby získaly titul. Cílem práce je zjistit, zda změny způsobené demografickým vývojem a změnami myšlení společnosti ovlivňují kvalitu studentů středních a vysokých škol. Použitými metodami jsou deskriptivní analýza, dotazníkové šetření a prozkoumání již vypracovaných analýz, jejich vyhodnocení a konfrontace se závěry. Závěr práce shrnuje výsledky analýzy, kriticky hodnotí omezení metod a dává doporučení do budoucna.

Abstract Number of applicants not only for secondary apprentice schools but also is decreasing due to demographic development. Things that are changing are also the preferences and shift of demand towards grammar schools as the students and their parents try to concentrate on university studies which they considers as a necessity nowadays. This is the cause for outflow of students from the secondary apprentice schools without A-levels and some parents make their children apply for university just to earn a degree which the young would not chose as their first option. The target of this work is to find out if the changes in demographic development and the changes in human thinking really influence the quality of students at both secondary and tertiary educational institutions. The methods that have been used in this work are descriptive analysis, questionnaires and detailed inspection of previously published analyses, their results and confrontation with the conclusions. The conclusion of this work summarises results of the analysis, evaluates the limits of the methods used and states the recommendations to the future.

Klíčová slova demografický vývoj, úhrnná plodnost, saldo migrace, percentil, převzdělanost

Keywords demographic development, total fertility rate, balance of migration, percentile, overeducation

JEL classification I21, I23, I29, J11

Seznam zkratek ČSÚ – Český statistický úřad ČR – Česká republika MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy NSZ – národní srovnávací zkoušky OSP – obecné studijní předpoklady PZ – přijímací zkoušky SOŠ – střední odborné školy SOU – střední odborná učiliště SŠ – střední školy VOŠ – vyšší odborné školy VŠ – vysoké školy

Obsah Úvod……………………………………………………………………………………………1 1. Demografický vývoj České republiky………………………………………………………3 1.1 Vymezení pojmu…………………………………………………………………………...3 1.2 Demografický vývoj České republiky v letech 2000-2011………………………………...5 1.3 Populační prognózy Českého statistického úřadu………………………………………….7 1.3.1 Populační prognóza Českého statistického úřadu 2002-2050……………………………8 1.3.1.1 Vývoj úhrnné plodnosti v české republice 2002-2050…………………………………8 1.3.1.2 Vývoj úmrtnosti v České republice 2002-2050………………………………………10 1.3.1.3 Vývoj zahraniční migrace České republiky 2002-2050………………………………10 1.3.1.4 Vývoj celkového počtu obyvatel v České republice 2002-2050……………………...11 1.3.1.5 Vývoj věkového složení a průměrného věku v České republice 2002-2050…………12 1.3.2 Populační prognóza Českého statistického úřadu 2008-2065………………………….14 1.3.2.1 Vývoj úhrnné plodnosti v České republice 2008-2065………………………………14 1.3.2.2 Naděje dožití při narození v České republice 2008-2065…………………………….15 1.3.2.3 Vývoj zahraniční migrace v České republice 2008-2065…………………………….15 1.3.2.4 Vývoj celkového počtu obyvatel České republiky 2008-2065……………………….16 1.3.2.5 Výsledky populační prognózy České republiky 2008-2065………………………….16 2. Vývoj počtu dětí na základních a středních školách v České republice a důvody rozdílné obsazenosti jednotlivých typů škol…………………………………………………………...17 2.1 Střední odborná učiliště…………………………………………………………………..19 2.1.1 Vývoj obsazenosti středních odborných učilišť………………………………………...19 2.1.2 Příčiny snížení zájmu o střední odborná učiliště……………………………………….21 2.1.3 Důsledky malého zájmu o střední odborná učiliště…………………………………….22 2.1.4 Možná řešení problému…………………………………………………………………22 2.1.5 Příklad Portugalska……………………………………………………………………..23 2.2 Vývoj kvality studentů a kritérií přijímacích zkoušek na gymnáziích v České republice..23 2.2.1 Výsledky dotazníkového šetření na gymnáziích v České republice……………………24 2.2.1.1 Výsledky dotazníku gymnázia Benešov……………………………………………...27 2.2.1.2 Výsledky dotazníku gymnázia Zlín-Lesní čtvrť……………………………………...27 2.2.1.3 Výsledky dotazníku gymnázia Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav………………………..28 2.2.1.4 Výsledky dotazníku gymnázia Václava Hlavatého Louny…………………………...28 2.2.1.5 Výsledky dotazníku Podkrušnohorského gymnázia Most……………………………28

3. Vývoj obsazenosti soukromých a veřejných vysokých škol a vyhodnocení dotazníkového šetření…………………………………………………………………………………………29 3.1 Reforma vysokého školství v České republice…………………………………………...31 3.2 Výsledky dotazníkového šetření na vysokých školách v České republice……………….32 3.3 Vývoj soukromých vysokých škol……………………………………………………….35 3.4 Podíl studentů cizí státní příslušnosti na vysokých školách……………………………...35 Závěr………………………………………………………………………………………….37 Použité zdroje…………………………………………………………………………………40 Seznam příloh………………………………………………………………………………...44 Přílohy………………………………………………………………………………………...45 Seznam tabulek……………………………………………………………………………….48 Seznam grafů………………………………………………………………………………….48

Úvod Stávající situace obsazenosti středních a vysokých škol a jejich budoucnost ovlivněná demografickým vývojem přímo vybízí ke zkoumání. Při své práci pro společnost Scio, pro kterou jsem pracovala tři roky jako odborný lektor a starala jsem se o střední školy v Ústeckém a později i v Karlovarském kraji, jsem měla možnost poznat ambice studentů pro studium na vysokých školách. Největší zájem byl samozřejmě na gymnáziích, ale našly se i výjimky a i na středních odborných školách byli motivovaní a snaživí studenti, kteří měli zájem o studium na vysoké škole. V současnosti se školství jako celek potýká s úbytkem studentů vlivem nepříznivého demografického vývoje. Tato práce se zabývá pouze částí problému, jelikož zkoumat problém jako celek by bylo nad její možnosti. Zabývá se pouze středními a vysokými školami. V případě středních škol jsou to gymnázia využívající Scio testy, jako součást přijímacích zkoušek. Zkoumané vysoké školy jsou opět jen částí celku. Jsou to vysoké školy využívající NSZ od společnosti Scio jako přijímací zkoušky. Odůvodnění tohoto výběru je prosté. Stejné přijímací zkoušky jsou jednotícím prvkem skupiny, usnadňuje to orientaci ve výsledcích dotazníkového šetření a pro dotazovaného je snazší dohledání potřebných informací. U středních škol je nejmarkantnější rozdíl v obsazenosti u SOU, jedním z důvodů, mimo demografického vývoje, je také změna preferencí studentů a jejich rodičů. Proto u gymnázií nedochází k tak velkému propadu zájemců, ale je otázkou, zda tito zájemci jsou stejně schopní, jako tomu bylo dříve. Důvodem proč se zabývat tímto tématem je bezhlavá podpora vysokoškolského vzdělání vládou České republiky, podpora je samozřejmě nutná, ale v poslední době se zapomíná na SOU a SOŠ. Pokud vláda nebude podporovat SOU a SOŠ nikdy nestoupne prestiž vyučovaných profesí a nezastaví se pokles studentů na SOŠ a SOU. Tato práce si klade za cíl zjistit, zda snižování přijímacích kritérií u středních a vysokých škol neohrožuje kvalitu absolventů, jestli zde existuje nějaká souvislost. K tomu dochází v kapitolách 2 a 3. Použité metody jsou deskriptivní analýza, dotazníkové šetření, metoda extrapolace a prozkoumání již vypracovaných analýz. Z dat ČSÚ bude provedena analýza demografického vývoje od roku 2000 až do roku 2011, tomu se věnuje kapitola 1.2. Poté budou představeny populační prognózy, které vypracoval ČSÚ a budou k nim přiřazena aktuální data. To je zpracováno v kapitole 1.3. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí. První část se věnuje demografickému vývoji a populačním prognózám. -1-

Druhá část se zabývá středními školami. Vývojem počtu studentů, přijímacím řízením a klasifikačním průměrem na gymnáziích. Třetí část se zabývá vysokými školami. Konkrétně plánovanou reformou VŠ, výsledky dotazníkového šetření, zvyšujícím se počtem soukromých škol a podílem zahraničních studentů. V poslední kapitole dochází ke shrnutí analytické části z předchozích kapitol. Jsou zde uvedeny výsledky a znalosti, podle nichž jsou vytvořeny závěry, které objasňují cíle bakalářské práce.

-2-

1. Demografický vývoj Pro správné pochopení všech souvislostí. Je nutné se nejprve zaměřit na demografii. Tato kapitola se také zaměří na demografický vývoj ČR od roku 2000 do 2011, konkrétně na populační přírůstek. Ten jediný se týká středních a vysokých škol. Dalo by se říci, že je to počet narozených dětí v roce, které se za 15 let stanou zájemci o studium na středních školách a o dalších pár let později zájemci o vysokoškolské studium. V této kapitole budou také prezentovány populační prognózy ČSÚ od roku 2008 do 2065, která byla uveřejněna v roce 2009. Bude zde zhodnocena předchozí projekce od roku 2002 do 2050 a jestli po deseti letech odpovídá skutečnosti.

1.1 Vymezení pojmu Demografie je vědní obor, který se zabývá studiem reprodukce lidských populací a podmíněnostmi tohoto procesu. Název demografie pochází z řeckých slov démos (lid) a grafein (psát, popisovat). V minulosti byl projevený zájem o populační přírůstky z ryze praktických důvodů. Sledování stavu populace bylo důležité z hlediska vojenské síly, hospodářské a politické moci státu. Modernější pojetí demografie se objevilo až v polovině 17. století. John Graunt (1620-1674) je považován za zakladatele demografie. Při zkoumání úmrtnosti v Londýně a jeho okolí nalezl jisté pravidelnosti, které poté uplatnil i na další soubory. Odhalil například poměr mezi počtem mužů a žen v populaci a stabilní poměr mezi narozenými chlapci a děvčaty. Své poznatky publikoval v knize „Natural and Political Observation, made upon the Bills of Mortality“. Dalšími zástupci v oblasti demografie jsou například Edmund Halley (1656-1742) a Johann Süssmilch (1707-1767). S procesem demografické reprodukce jsou spojeny demografické situace (jevy). Kromě narození, úmrtí a potratu se za demografické události považují i sňatek, rozvod, ovdovění, nemoc apod., neboť mají přímý vliv na proces porodnosti a úmrtnosti1. Vývoj početního stavu populace obývající území dnešní ČR od 13. století do 2100 je zachycen na grafu 1.

1

Kalibová, 2001

-3-

Graf 1: Vývoj početního stavu populace obývající území dnešní ČR od 13.století ( 2050, 2100-prognóza)

Zdroj: http://www.demografie.info/?cz_popvyvoj

Na grafu 2 je patrný vliv světových i národních událostí na početní stav populace od roku 1785 až do roku 2010. Graf 2: Počet obyvatel na dnešním území ČR v letech 1785-2010 Počet obyvatel 1785-2010 12 000 000

Počet obyvatel

10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000

17 85 17 99 18 13 18 27 18 41 18 55 18 69 18 83 18 97 19 11 19 25 19 39 19 53 19 67 19 81 19 95 20 09

0

Roky

Zdroj: ČSÚ, Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1785-2010, vlastní úpravy -4-

Graf 3: Vývoj počtu narozených a zemřelých v letech 1785-2010 na území dnešní ČR

2010

2001

1992

1983

1974

1965

1956

1947

1938

1929

1920

1911

1902

1893

1884

1875

1866

1857

1848

1839

1830

1821

1812

1803

1794

400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 1785

Narození/Zemřelí

Narození a zemřelí v letech 1785-2010

Roky Narození celkem

Zemřelí celkem

Zdroj: ČSÚ, Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1785-2010, vlastní úpravy

Na grafu 3 je velmi dobře viditelné, jak se s postupem času výrazně snižuje novorozenecká úmrtnost a díky kvalitnější zdravotní péči, se prodlužuje průměrná délka dožití a tím klesá složka zemřelých. Bohužel další složkou, která také klesá, je složka živě narozených. Ta klesá výrazněji než složka zemřelých. Díky tomuto trendu již od roku 1945 klesá přirozený přírůstek, mimo 70. let 19. století, kdy byla státem uplatňována výrazná propopulační politika, děti narozené v tomto období jsou nazývány „ Husákovi děti“. Díky této propopulační politice od roku 2000 klesal přirozený úbytek. Nejviditelnější je tento jev v roce 2004, od tohoto roku se začaly počty narozených dětí mírně zvyšovat, navíc došlo opět ke snížení počtu zemřelých. Od roku 2009 se opět snižuje počet narozených dětí a přirozený přírůstek klesá2.

1.2 Demografický vývoj České republiky v letech 2000-2011 Pro tuto práci jsou nejdůležitější populační přírůstky po odečtení zemřelých do 1 roku po narození. Jedná se ve skutečnosti o počet živě narozených dětí přeživších své první narozeniny. Tímto zjistíme, jak se vyvíjí porodnost v čase a jaké jsou přírůstky budoucích studentů. Pod pojmem nepříznivý demografický vývoj si člověk představí záporný přírůstek obyvatelstva. Ale není tomu tak, jedná se o změnu trendu. Jak ukazuje tabulka 1. 2

ČSÚ, 2011a

-5-

Tabulka 1: Vývoj počtu živě narozených, zemřelých a přírůstku stěhováním v ČR v letech 2000-2011 Roky 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Živě narození

Zemřelí

Přírůstek stěhováním

Celkový přírůstek

90 910 109 001 6 539 -11 552 90 715 107 755 -8 551 -25 591 92 786 108 243 12 290 -3 167 93 685 111 288 25 789 8 186 97 664 107 177 18 635 9 122 102 211 107 938 36 229 30 502 105 831 104 441 34 720 36 110 114 632 104 636 83 945 93 941 119 570 104 948 71 790 86 412 118 348 107 421 28 344 39 271 117 153 106 844 15 648 25 957 108 673 106 848 16 889 18 714 Zdroj: ČSÚ, Pohyb obyvatelstva v ČR v letech 1992-2011, vlastní úpravy

V ČR do roku 2007 rostl celkový přírůstek, to bylo dáno mírným růstem narozených, snižováním počtu zemřelých a také saldem zahraniční migrace. Od roku 2007 ale klesá. Není to způsobeno nižším počtem živě narozených. V roce 2008 oproti roku 2007 se narodilo o 4 938 dětí víc. Na vině je nižší přírůstek stěhováním, a to o 12 155. Samozřejmě po roce 2008 klesá počet živě narozených, ale největší vinu na úbytku má nižší přírůstek stěhováním od roku 2007. Připsat to můžeme na vrub hospodářské krizi, jelikož v ČR převládá pracovní forma migrace. Počet živě narozených od roku 2008 klesal pozvolna, až v roce 2011 opět došlo k většímu propadu. Také je vidět, že rozdíl mezi živě narozenými a zemřelými je velmi malý a křivka celkového přírůstku vlastně kopíruje křivku salda zahraniční migrace3.

3

ČSÚ, 2012

-6-

Graf 4: Demografický vývoj v ČR 2000-2011 Demografický vývoj 140 000 120 000

Počet/Přírůstek/Úbytek

100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

-20 000 -40 000 Roky Živě narození

Přírůstek stěhováním

Zemřelí

Celkový přírustek

Zdroj: ČSÚ, Pohyb obyvatelstva v ČR v letech 1992-2011, vlastní úpravy

1.3 Populační prognózy Českého statistického úřadu Tato podkapitola se zabývá populačními prognózami do budoucna, které zpracoval ČSÚ4. Obě projekce obsahují 3 varianty-nízkou, střední a vysokou. Nízká varianta předpokládá nejmenší očekávané zvýšení plodnosti, nejméně výrazné zlepšení úmrtnosti a nejnižší zisk zahraniční migrací. Střední varianta nepředpokládá vliv zahraniční migrace. Vysoká varianta je přesně obráceně než nízká varianta, tedy nejvyšší možné očekávané zvýšení plodnosti, nejvýraznější zlepšení úmrtnosti a nejvyšší zisk zahraniční migrací. Střední varianta je považována za tu nejpravděpodobnější, ale musíme ji brát s rezervou. Projekci bychom měli vnímat jako vývoj mezi dvěma extrémy. V případě ČR je velmi dobře viditelné, že saldo zahraniční migrace velmi ovlivňuje celkový přírůstek, dobře je to viditelné na předešlém grafu 4. Saldo zahraniční migrace může razantně zvýšit celkový přírůstek nebo ho také může velmi snížit. Vše záleží na ekonomické situaci země5. Projekce z roku 2003 je do roku 2050 a projekce z roku 2009 je do roku 2065. Obě obsahují predikce počtu živě narozených, zemřelých, saldo zahraniční migrace (všechny varianty počítají s konstantní hodnotou), naději dožití při narození, úhrnnou plodnost, celkový

4 5

Populační prognóza ČR do roku 2050 a Projekce obyvatelstva ČR do roku 2065 ČSÚ, 2004

-7-

přírůstek obyvatel, přirozený přírůstek obyvatel, věkovou strukturu obyvatel, počet obyvatel a strukturu obyvatelstva podle pohlaví a věku6.

1.3.1 Populační prognóza Českého statistického úřadu 2002-2050 Projekci 2002-2050 vydal ČSÚ závěrem roku 2003. Nejednalo se o první ani poslední projekci, předchozí vyšly v letech 1993, 1995, 1997 a 1999. V roce 2009 následovala projekce do roku 2065, které se bude věnovat kapitola 1.3.2. Důvod posunutí dvouletého cyklu je prostý, sčítání lidu v roce 2001 a čekání na jeho výsledky. V této projekci byly poprvé zahrnuty osoby s dlouhodobým pobytem na území ČR. Proto tato projekce není přímo srovnatelná s těmi minulými, ve kterých byly zahrnuty pouze osoby s trvalým pobytem na území ČR. Oproti projekci z roku 1999 došlo ke zvýšení předpokládaného vzestupu plodnosti, ke zlepšení prognózy úmrtnosti a zvýšení přírůstků zahraniční migrací.Ty jsou ale dány z větší části započítáním osob s dlouhodobým pobytem oproti minulé prognóze7.

1.3.1.1 Vývoj úhrnné plodnosti v České republice 2002-2050 V první polovině devadesátých let došlo k velkému propadu počtu narozených dětí a v následujících letech počet narozených dětí stagnoval. Ve spojení s velkým počtem žen ve věku největší plodnosti klesla úhrnná plodnost (počet živě narozených dětí na jednu ženu ve věku 15-49 let) na 1,17. Tato hodnota patřila k nejnižším v Evropě. Nižší hodnotu úhrnné plodnosti měla už jen Ukrajina. Přitom ještě v 80. letech byla úhrnná plodnost na úrovni států s vysokou plodností8. Z dosavadního vývoje bylo usouzeno, že nejnižší úrovně plodnosti bylo již dosaženo v roce 1999 a že intenzita plodnosti bude dále růst do roku 2030, kdy dojde k její stabilizaci. Nízká varianta počítá s dosažením 1,42 úhrnné plodnosti v roce 2050, střední varianta s 1,62 úhrnné plodnosti v roce 2050 a vysoká varianta dokonce s 1,77 v roce 2050. Žádná z variant nepočítá, že by bylo možné dosáhnout hranice dvou narozených dětí na jednu ženu, což by znamenalo prostou reprodukci-nahrazení jedné generace jinou9. Jak je vidět na grafu 5.

6

ČSÚ, 2004 a 2009 ČSÚ, 2004 8 ČSÚ, 2004 9 ČSÚ, 2004 7

-8-

Graf 5: Úhrnná plodnost v ČR v letech 2002-2050, podle populační prognózy z roku 2003

Úhrnná plodnost 2002-2050 1,9

Úhrnná plodnost

1,8 1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2

20 02 20 05 20 10 20 15 20 20 20 25 20 30 20 35 20 40 20 45 20 50

1,1

Roky Nízká varianta

Střední varianta

Vysoká varianta

Zdroj: ČSÚ, Populační prognóza ČR do roku 2050, vlastní úpravy

Projekce také prezentuje poznatek, že dochází k posunu nejvyšší intenzity plodnosti do pozdějšího věku. Počátkem 90. let bylo 80% plodnosti realizováno do 27 let věku ženy a nejčastěji rodily ve věku 20-23. Na přelomu tisíciletí to bylo již jen 55% a nejčastěji ženy rodily ve věku 26-28. Podle střední varianty bude tento posun pokračovat až dojde ke snížení intenzity plodnosti žen do věku 25 let a ke zvýšení intenzity u starších žen, nejvíce u žen ve věku 32-36 let. Dojde ke vzestupu průměrného věku matek při porodu z 27,8 roku na 29,5 roku v roce 205010.

10

ČSÚ, 2004

-9-

1.3.1.2 Vývoj úmrtnosti v České republice 2002-2050 Naděje dožití při narození se u obou pohlaví prodlužovala nepřetržitě v období 19912001. Poté se jednalo spíše o stagnaci. Pozitivní vývoj úrovně úmrtnosti byl umožněn zejména výrazným snížením její intenzity na nemoci oběhové soustavy, především akutního infarktu myokardu. Největší podíl na tom mělo zkvalitnění lékařské péče, především rychlé rozšíření moderních přístrojů a léčiv. Částečně se na zlepšení situace podílela i změna životního stylu obyvatel. Hypotézy o dalším vývoji se nesli ve stejném duchu, tempo očekávaného prodlužování naděje dožití při narození u mužů i žen by již mělo být o něco pomalejší, než tomu bylo v předchozích letech. Postupně se sníží rozdíl mezi mužskou a ženskou nadějí dožití při narození a to z původních 6,4 roku v roce 2002 na 5,5 roku-nízká varianta, 5,6 roku- střední varianta nebo na 5,7 roku-vysoká varianta v roce 2050. Podle střední varianty se prodlouží naděje dožití při narození u mužů ze 72,1 v roce 2002 na 78,9 v roce 2050 a u žen ze 78,5 v roce 2002 na 84,5 v roce 205011.

1.3.1.3 Vývoj zahraniční migrace České republiky 2002-2050 Od roku 2001 se do zahraniční migrace započítávají i osoby s dlouhodobým pobytem, to znamená s pobytem na základě víza nad 90 dní podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR. Největší část imigrantů pochází z Ruska, Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu. Saldo zahraniční migrace se velmi těžko předvídá, je to skoro nemožné, neboť ho ovlivňují

nepředvídatelné

faktory-nezaměstnanost,

legislativní

překážky

a

situace

v potenciálních zdrojových zemích. Projekce z dosavadního vývoje zahraniční migrace počítá s tím, že ČR se nestane migračně deficitní zemí. Pokud by se to stalo, museli bychom počítat s daleko výraznějším celkovým úbytkem a výraznějším demografickým stárnutím. Nízká varianta uvažuje se stabilním přírůstkem stěhováním 10 tis. osob ročně, střední varianta s 25 tis. osob ročně a vysoká varianta dokonce s 40 tis. osob ročně12.

11 12

ČSÚ, 2004 ČSÚ, 2004

- 10 -

1.3.1.4 Vývoj celkového počtu obyvatel v České republice 2002-2050 Během následujících let dojde ke snižování počtu obyvatel a k jejich demografickému stárnutí, což je zapříčiněno přirozenou měnou. Tento prohlubující se úbytek bude jen z části vyrovnáván aktivní migrační bilancí. Od roku 1994 má ČR přirozený úbytek, který je daný nižší porodností než je úmrtnost. Postupně se rozdíly mezi porodností a úmrtností zvětšovaly a přírůstek stěhováním již přestal tento rozdíl pokrývat. V roce 2003 došlo po dlouhé době ke kladnému celkovému přírůstku. Ten byl způsoben pouze vyšším přírůstkem stěhováním13, jak je vidět v tabulce 2.

Tabulka 2: Vývoj celkového počtu obyvatel v letech 2002-2050 podle populační prognózy z roku 2003

Rok

2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

Celkový počet obyvatel (v tis.) nízká střední Vysoká 10 203 10 200 10 141 10 033 9 874 9 657 9 386 9 080 8 753 8 414 8 066

10 203 10 236 10 283 10 302 10 283 10 217 10 102 9 957 9 795 9 622 9 438

10 203 10 273 10 432 10 578 10 700 10 782 10 823 10 837 10 842 10 841 10 830

Zdroj: ČSÚ, Populační prognóza ČR do roku 2050, vlastní úpravy

Nízká varianta projekce počítá se stálými úbytky obyvatel již od roku 2004, střední varianta od roku 2015 a vysoká varianta až v závěru sledovaného období v roce 2042. Podle nízké varianty počet obyvatel klesne pod hranici 10-ti milionů v roce 2017, podle střední varianty v roce 2034 a podle vysoké varianty počet pod 10 milionů během sledovaného období vůbec neklesne14. Přehledně je to zobrazeno na grafu 6.

13 14

ČSÚ, 2004 ČSÚ, 2004

- 11 -

Graf 6: Vývoj celkového počtu obyvatel v letech 2002-2050 podle populační prognózy z roku 2003 Celkový počet obyvatel 2002-2050

Celkový počet obyvatel

(v tis.)

12 000 11 000 10 000 9 000 8 000 7 000 6 000 2002

2005

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050

Roky Nízká varianta

Střední varianta

Vysoká varianta

Zdroj: ČSÚ, Populační prognóza ČR do roku 2050, vlastní úpravy

1.3.1.5 Vývoj věkového složení a průměrného věku v České republice 2002-2050 Několikaletá nízká porodnost pro ČR znamená zúžení základny věkové pyramidy a úbytek dětí. Od roku 1991 do roku 2002 se snížil počet dětí 0-15 let z 21% na necelých 16%. Od roku 1996 je více osob nad 60 let než dětí do 15-ti let. Populační vývoj ČR do roku 2050 bude obsahovat mnoho nepravidelností. Věkovými kategoriemi budou střídavě procházet silné a slabé populační ročníky. Příkladem je početná generace narozená po druhé světové válce, která rozšíří kategorii 65+, následovaná generací plnou výkyvů z let padesátých, která způsobí nepravidelnosti ve věkové struktuře osob v produktivním věku. V tabulce 3 je přehledně zobrazeno věkové složení populace od roku 2002 do roku 205015.

15

ČSÚ, 2004

- 12 -

Tabulka 3: Vývoj celkového počtu obyvatel v letech 2002-2050 podle populační prognózy z roku 2003

Roky 2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

Podíl osob 15-64 let v Podíl osob 65 a více let Podíl dětí 0-14 let v obyvatelstvu (v %) obyvatelstvu (v %) v obyvatelstvu (v %) nízká střední vysoká nízká střední vysoká nízká střední vysoká 15,6 15,6 15,6 70,5 70,5 70,5 13,9 13,9 13,9 14,5 14,5 14,5 71,3 71,4 71,4 14,2 14,1 14,1 13,5 13,6 13,8 70,8 70,9 70,9 15,7 15,5 15,4 13,5 13,8 14,2 68,1 68,1 68 18,4 18,1 17,8 13 13,7 14,3 66,2 66 65,8 20,8 20,3 19,9 12,2 13,2 13,9 65,6 65,3 65 22,2 21,5 21,1 11,5 12,6 13,4 65 64,5 64,2 23,6 22,9 22,4 11 12,3 13,1 64,1 63,6 63,3 24,9 24,1 23,7 10,9 12,2 13,1 61,2 60,9 60,6 27,9 26,9 26,4 11 12,4 13,3 57,9 57,9 57,7 31,1 29,7 29 10,9 12,4 13,4 56,1 56,3 56,1 33 31,3 30,5 Zdroj: ČSÚ, Populační prognóza ČR do roku 2050, vlastní úpravy

Podíl dětí do 15-ti let věku na obyvatelstvu by měl v roce 2050 klesnou z hodnoty 16% z roku 2002 na 12,4% podle střední varianty. Nízká varianta předpovídá propad až na 10,9% a optimistická vysoká varianta také pokles, ale „jen“ na 13,4%. Podíl obyvatel ve věku 15-64 let na obyvatelstvu by měl být v roce 2050 podle nízké a vysoké varianty 56,1% a podle střední varianty 56,4%. Od roku 2002 by se měl podíl obyvatel v produktivním věku snížit ze 71% na 56%. Podíl obyvatel ve věku 65+ by se měl v roce 2050 zvýšit na 33% podle nízké varianty, na 31,3% podle střední varianty a na 30,5% podle vysoké varianty16. Demografické stárnutí-stárnutí populace je charakteristické nízkou porodností. Tím pádem zvyšujícím se počtem obyvatel nad 65 let věku. Vliv na tento jev má i prodlužování naděje dožití při narození. To je dáno stále se zlepšující lékařskou péčí a změnou životního stylu. Zvyšující se počet obyvatel nad 65 let automaticky prodlužuje průměrný věk populace. Ten se od roku 2002, kdy byl 39,3 roku, má změnit podle nízké varianty na 50,1 roku, podle střední varianty na 48,8 roku a podle vysoké varianty na 48,1 roku v roce 205017.

16 17

ČSÚ, 2004 ČSÚ, 2004

- 13 -

1.3.2 Populační prognóza Českého statistického úřadu 2008-2065 Projekce která byla uveřejněna v roce 2009 volně navazuje na projekci z roku 2003. Upřesnila predikce a upravila je podle vývoje mezi roky 2003 a 2009. Oproti projekci z roku 2003 je optimističtější.

1.3.2.1 Vývoj plodnosti v České republice 2008-2065 Oproti projekci z roku 2003 projekce z roku 2009 počítá s pozvolným růstem plodnosti až do roku 2050, v roce 2050 dojde ke stabilizaci úhrnné plodnosti a do roku 2065 již zůstane stejná. Podle nízké varianty úhrnná plodnost dosáhne hodnoty 1,55, podle střední varianty 1,72 a podle vysoké varianty úhrnná plodnost dosáhne hodnoty 1,85. Přestože je projekce z roku 2009 optimističtějším ani tak se úhrnná plodnost nepřiblíží hodnotě 2, která by zajistila přirozenou obnovu populace z dlouhodobého hlediska. Projekce z roku 2003 předpovídala růst do roku 2030 a poté pozvolnou stabilizaci úhrnné plodnosti18. Tabulka 4: Srovnání prognóz úhrnné plodnosti v ČR z let 2003 a 2009 se skutečností Skutečná Projekce 2009 Projekce 2003 úhrnná Rok nízká střední vysoká nízká střední vysoká plodnost 2008 1,50 1,50 1,50 1,21 1,27 1,33 1,50 2009 1,48 1,50 1,50 1,22 1,29 1,34 1,49 2010 1,48 1,50 1,51 1,23 1,30 1,36 1,49 2011 1,48 1,51 1,53 . . . 1,42 2020 1,53 1,60 1,65 1,31 1,45 1,55 . 2030 1,55 1,66 1,75 1,38 1,60 1,75 . 2040 1,55 1,69 1,80 1,40 1,61 1,76 . 2050 1,55 1,72 1,85 1,42 1,62 1,77 . 2065 1,55 1,72 1,85 . . . . Zdroj: ČSÚ, Populační prognóza ČR do roku 2050, Projekce obyvatelstva ČR do roku 2065, Porodnost a plodnost 2006-2010, Pohyb obyvatelstva 1. až 4. čtvrtletí 2011 , vlastní úpravy

V tabulce 4 jsou uvedeny hodnoty skutečné úhrnné plodnosti v letech 2008-2011. Do roku 2010 se úhrnná plodnost pohybovala v rozmezí hodnot daných projekcí z roku 2009, ale

18

ČSÚ, 2004 a 2009

- 14 -

v roce 2011 došlo k propadu úhrnné plodnosti na hodnotu 1,42. Projekce předpokládala růst úhrnné plodnosti a to minimálně na 1,48. K tomu ale nedošlo19.

1.3.2.2 Naděje dožití při narození v České republice 2008-2065 Ve všech variantách je předpokládán růst naděje dožití při narození. Úroveň dosažená v roce 2008 překonala i nejvyšší odhad pro tento rok z projekce z roku 2003. Proto nízká varianta projekce z roku 2009 obsahuje již vyšší hodnoty než vysoká varianta z roku 200320. Přehledně je to zobrazeno v tabulce 5. Tabulka 5: Srovnání prognóz naděje dožití při narození z let 2003 a 2009 se skutečností

Rok

nízká muži ženy

Projekce 2009 střední muži ženy

vysoká muži ženy

Projekce 2003 vysoká muži ženy

2008 74 80,1 74 80,1 74 80,1 73 79,3 2009 74,1 80,2 74,2 80,3 74,3 80,4 73,1 79,5 2010 74,3 80,4 74,5 80,6 74,6 80,7 73,3 79,7 2020 76,3 82 77 82,8 77,6 83,3 75,1 81,2 2030 78,4 83,7 79,5 85,1 80,5 86 76,8 82,8 2040 80 85,1 81,5 86,8 82,8 88 78,6 84,4 2050 81,6 86,4 83,5 88,4 85,1 90 80,3 86 2065 84,1 88,5 86,5 91 88,5 93 . . Zdroj: ČSÚ, Populační prognóza ČR do roku 2050, Projekce obyvatelstva ČR do roku 2065, vlastní úpravy

1.3.2.3 Vývoj zahraniční migrace České republiky 2008-2065 Vývoj zahraniční migrace se velmi těžko předpovídá, proto i v roce 2009 je použito konstantní saldo migrace, jako tomu bylo i v roce 2003. Oproti roku 2003 se změnila pouze nízká varianta, saldo vzrostlo z 10 000 na 15 000. Ostatní varianty zůstaly beze změn21.

19

ČSÚ, 2004 a 2009 ČSÚ, 2004 a 2009 21 ČSÚ, 2004 a 2009 20

- 15 -

1.3.2.4 Vývoj celkového počtu obyvatel v České republice 2008-2065 Podle střední varianty poroste počet obyvatel až do roku 2030, kdy dosáhne hodnoty 10,91 mil. obyvatel. Poté bude klesat až k hodnotě 10,67 mil. obyvatel v roce 2065. Nízká varianta počítá s růstem počtu obyvatel o deset let kratším než ve střední variantě, tedy do roku 2020, kdy počet obyvatel dosáhne úrovně 10,61 mil. obyvatel a poté bude klesat až na 9,05 mil. obyvatel v roce 2065. Vysoká varianta počítá s postupným růstem počtu obyvatel až na 12,39 mil. obyvatel v roce 206522.

1.3.2.5 Výsledky populační prognózy České republiky 2008-2065 Projekce je optimističtější než ta z roku 2003. Samozřejmě výsledky musíme brát s rezervou, jelikož počet obyvatel v ČR velmi ovlivňuje saldo migrace, které se nedá předvídat a je ovlivňováno aktuální situací v zemi, ale i ve světě. Aby si ČR udržela alespoň kladný celkový přírůstek bude si muset zachovat svou atraktivitu pro migranty23.

22 23

ČSÚ, 2009 ČSÚ, 2009

- 16 -

2. Vývoj počtu dětí na základních a středních školách v České republice a důvody rozdílné obsazenosti jednotlivých typů škol Tato kapitola se zabývá středními školami, konkrétně gymnázii, která využívají jako přijímací zkoušky testy od společnosti Scio a částečně i SOU. Postupem času je stále obtížnější rozlišovat mezi vzděláním všeobecným a odborným, tedy mezi vzděláním teoretickým a profesním(učňovským). Dochází k vzájemnému prolínání oborů. Důvodem je kvantitativní růst středního vzdělávání, během něhož se výrazně zvýšila účast. Po druhé světové válce v západní Evropě docházelo k růstu účasti na vzdělávání. V padesátých letech se mezi tyto země s nejvyšší účastí na vzdělávání řadilo i Československo. Zpočátku byla účast na středním vzdělávání omezená, postupem času přerostla v masovou a nakonec v univerzální24. S rozdělením účasti na vzdělávání na elitní, masovou a univerzální přišel v polovině 70.let americký sociolog Martin Trow. Rozdělil přístup ke vzdělání podle podílu přijatých z příslušné populace. Toto dělení se ujalo i pro střední vzdělávání. Po čase ovšem došlo k posunutí hranice mezi jednotlivými typy. Původní koncept považoval přístup za masový pokud přesáhl 15% věkové skupiny a za univerzální přesáhl-li 30%. Nový koncept z 90.let posunul hranice mezi jednotlivými typy na 15% respektive 50%25. Přijímací řízení na gymnázium se skládá ze tří testů: matematika, český jazyk a dále obecné studijní předpoklady. V posledních letech společnost Scio zaznamenala pokles zájmu středních škol o testy, jak je vidět na grafu 7.

24 25

Koucký, Kovařovic, 2007 Koucký, Kovařovic, 2007

- 17 -

Graf 7: Počet středních škol využívajících testů Scio 2000-2011 Počet středních škol využívajících testů Scio 2000-2011 350 301 300

315

301

277

250

Počet SŠ

261

235 204

194

200

142

150 100

77 51

49

50

12

20

11 /

20

20 10 / 20

20

09 /

20

11

10

09 20 08 /

20

07 / 20

20

06 /

20

20

08

07

06 20

20

05 /

20 04 / 20

20

03 /

20

05

04

03 20 02 /

20

01 / 20

20

00 /

20

20

01

02

0

Školní roky

Zdroj: data od společnosti Scio, vlastní propočty

Nabízejí se různé důvody, proč tomu tak je. Jedním z nich je samozřejmě nepříznivý demografický vývoj, kterému se věnovala předchozí kapitola. Pod vlivem nepříznivého demografického vývoje dochází k mírnému snížení počtu zájemců v případě gymnázií. Snížení počtu zájemců je o mnoho závažnější u SOU. Tato kapitola rozebere obsazenost jednotlivých typů škol, důvody změny preferencí studentů a jejich rodičů. Nejprve se bude věnovat SOU. Proč dochází k odlivu zájemců o studium, jaké to má následky a jaké jsou možnosti řešení tohoto problému. Dále bude pojednávat o vývoji počtu studentů na gymnáziích, důvodům upřednostňování studia na těchto školách a také zde bude vyhodnoceno dotazníkové šetření provedené na gymnáziích po celé ČR. Na grafu 8 je vidět vývoj počtu dětí na ZŠ v letech 1989-2010.

- 18 -

Graf 8: Počet dětí na ZŠ v letech 1989-2010

1 1 1 1

300 200 100 000 900 800 700 600 500 400

000 000 000 000 000 000 000 000 000 000

19 89 19 /19 90 90 19 /199 91 1 19 /19 92 92 19 /19 93 93 19 /19 94 94 19 /19 95 95 19 /199 96 6 19 /19 97 97 19 /19 98 98 19 /19 99 99 20 /200 00 0 20 /20 01 01 20 /20 02 02 20 /20 03 03 20 /200 04 4 20 /20 05 05 20 /20 06 06 20 /20 07 07 20 /20 08 08 20 /200 09 9 20 /20 10 10 /2 01 1

Počet dětí

Počet dětí na ZŠ v letech 1989-2010

Školní roky ZŠ

Zdroj: ČSÚ, Základní školy, vlastní úpravy

Počet dětí na ZŠ od roku 1996/1997 souvisle klesá, od tohoto roku klesl počet dětí na ZŠ z 1 100 096 na 760 396, to je o něco více než o třetinu. Do roku 2014 mírně poroste počet dětí v ZŠ, ale poté bude pozvolna klesat. Ovlivňuje to počet narozených dětí o šest let dříve. Vrcholu v počtu narozených dětí bylo dosaženo v roce 2008 a na ZŠ se to projeví v roce 201426.

2.1 Střední odborná učiliště I když se tato práce přímo netýká SOU, je důležité si vysvětlit, že mezi obsazeností gymnázií a SOU je souvislost. Přes nepříznivý demografický vývoj nedochází k markantnímu snížení poptávky po studiu na gymnáziích. Vlivem různých faktorů, kterým se budou věnovat následující podkapitoly dochází k odlivu uchazečů právě ze SOU.

2.1.1 Vývoj obsazenosti středních odborných učilišť Díky demografickému vývoji se dá celkem předvídat kolik žáků v tom kterém roce opustí ZŠ a stane se uchazeči o SŠ. Musíme si uvědomit, že počet živě narozených bude ovlivňovat střední školy až o patnáct let později. Od roku 2004 se postupně zvyšovala 26

ČSÚ, 2011b

- 19 -

porodnost, tento jev se na SŠ projeví o patnáct let později a to v roce 2019. Od tohoto roku opět počet dětí ve školách poroste, ale jen do roku 2023. Od tohoto roku opět začne klesat. V tomto vývoji není zohledněna zahraniční migrace. Většina zahraniční migrace v ČR je pracovního charakteru. Migrace ovlivňuje spíše vysoké školy, tomu se bude věnovat kapitola 3.4. Momentálně se střední školy potýkají s nižším počtem uchazečů, toto se týká spíše SOU27. Graf 9 ukazuje vývoj od školního roku 1989/1990 až do školního roku 2010/2011 na SOU, SOŠ a na gymnáziích.

Graf 9: Počet dětí na SOU, SOŠ a gymnáziích v letech 1989-2010 Počet dětí na SOU, Gymnáziích a SOŠ v letech 1989-2010 400 000 350 000 SOU

Počet dětí

300 000 250 000

Gymnázia

200 000 150 000

SOŠ a konzervatoře

100 000 50 000

19 89 /1 99 19 0 91 /1 99 19 2 93 /1 99 19 4 95 /1 99 19 6 97 /1 99 8 19 99 /2 00 20 0 01 /2 00 20 2 03 /2 00 20 4 05 /2 00 6 20 07 /2 00 8 20 09 /2 01 0

0

Školní roky

Zdroj: ČSÚ, Střední odborné školy, Střední odborná učiliště a Gymnázia, vlastní úpravy

Od roku 1989 dochází k růstu počtu studentů na gymnáziích a od roku 2000 roste také počet studentů na SOŠ, obojí na úkor studentů SOU. Dochází k odlivu studentů z nematuritních oborů k maturitním28. Tento trend má vliv i na pracovní trh. Studium zakončené maturitní zkouškou se stává nutností pro snadnější zařazení na pracovní trh. S růstem počtu uchazečů o zaměstnání s maturitním vysvědčením upravují zaměstnavatelé své požadavky a zpřísňují svá kritéria. Nyní je maturitní vysvědčení považováno za základ, i když v minulosti tomu tak nebylo. Většina populace měla pouze výuční list. Nyní se klade důraz na to, aby středoškolské vzdělání bylo ukončeno maturitní zkouškou. SOU rozšiřují

27 28

ČSÚ, 2012 ČSÚ, 2011c, 2011d a 2011e

- 20 -

kapacitu nástaveb a zlepšují tak i prostupnost systému. Přesto klesá zájem o obory SOU a pravděpodobně bude tento trend pokračovat29. Příčin snížení zájmu o studium na SOU je hned několik. Ať už je to změna preferencí studentů a jejich rodičů, malá prostupnost systému nebo malá prestiž profesí a studijních oborů.

2.1.2 Příčiny snížení zájmu o střední odborná učiliště S postupem času dochází ke změně preferencí studentů a jejich rodičů. Je to dáno hlavně tím, že rodiče se snaží zabezpečit lepší budoucnost pro své děti a snaží se své děti motivovat ke studiu oborů, které jim zajistí vysoké příjmy, fyzicky nenáročnou práci a stabilní postavení ve společnosti. Děti většinou pod vlivem rodičů studují obory s maturitou nebo gymnázia-s tím že poté budou pokračovat na nějakou vysokou školu, i když by raději studovali něco méně perspektivního. Rodiče s vysokoškolským vzděláním většinou své děti už od útlého věku vedou k přesvědčení, že vysoká škola je nutnost a pouze výuční list je nepřijatelný. Pokud se jedná o rodiče vyučené, snaží se své děti vést k vyššímu vzdělání. Chtějí pro ně lepší budoucnost a práci méně fyzicky náročnou než mají oni. Bez ohledu na situaci na trhu práce. Tento jev není nijak zvláštní. Je to dáno i společností. Převažuje zde názor, že člověk by měl nejdříve vystudovat a až poté se může věnovat méně jistým možnostem. Tímto dochází k odlivu studentů ze SOU na SOŠ a gymnázia. Ale není to jediný důvod30. Chybou je také malá prostupnost systému. Žáci si již v deváté třídě volí nejen školu, ale i obor a to celkem podrobně v dané struktuře školy. Během studia již mají studenti jen málo možností, téměř žádné, své rozhodnutí změnit a jak se individuálně profilovat, podle toho co je zaujme během studia, jsou omezeni strukturou školy. I když v poslední době dochází ke slučování SOU a SOŠ, a tím roste nabídka oborů, stále to není dostatečné. Neustále je studentům připomínána důležitost flexibility, ale bohužel v současném systému není možné se přizpůsobit zvýšené poptávce po určité profesi a bez problémů přecházet mezi obory31. Problémem je také malá prestiž profesí, studijních oborů a také SOU. Když ještě přístup k terciárnímu vzdělání byl omezen, vysoká škola byla pouze pro vyvolené, bylo 29

Koucký, Kovařovic, 2007 Koucký, Kovařovic, 2007 31 Koucký, Kovařovic, 2007 30

- 21 -

běžné, že žáci směřovali na SOU a jen ti nadaní nastupovali na gymnázia. Nyní je přístup k terciárnímu vzdělávání o dost jednodušší a s tím je spojen problém převzdělanosti, ale tomu se bude věnovat až kapitola 3. Ve společnosti roste prestiž profesí s vysokoškolským titulem a na profese s výučním listem se zapomíná. Malá prestiž je spojená i s faktem, že profese s výučním listem bývají hůře placené. To se ale postupem času mění. Kvalitních vyučených pracovníků je velmi málo a zaměstnavatelé jsou nuceni nabídnout vyšší plat, pokud chtějí kvalifikovaného a schopného pracovníka získat32.

2.1.3 Důsledky malého zájmu o střední odborná učiliště Důsledky tohoto vývoje, který je vidět na grafu 9, jsou již několik let patrné. Projevem je stále se zvyšující neuspokojená poptávka firem po kvalifikovaných dělnících a řemeslnících. Dalo by se tvrdit, že nedostatek absolventů učilišť může až omezit rozvoj podniků. Postupem času bude přibývat učebních oborů bez studentů a s odchodem mnoha starších dělníků do důchodu, které nebude možné nahradit absolventy, se bude postupně snižovat počet českých pracovníků v dělnických a řemeslných profesích. Jediný, kdo by je mohl nahradit, jsou zahraniční dělníci. Bohužel saldo migrace za poslední tři roky výrazně kleslo vlivem hospodářské krize, jak je vidět na grafu 4 v kapitole 133.

2.1.4 Možná řešení problému Jedním z řešení jsou stipendia pro studenty s dobrými výsledky ze SOU. Stipendia zde již fungují. Například společnost Metrostav podporuje dobré studenty. Hradí jim MHD, školní pomůcky, stravu, nářadí a pracovní oděv. Pokud po úspěšném absolvování nastoupí v Metrostavu, zaplatí jim jednorázově až 10 000,- Kč. Stipendia v ČR již v menší míře fungují. Do budoucna by bylo vhodné jejich rozšíření a jejich větší medializace. Firmy si tak mohou vybírat kvalitní absolventy a pokud budou mít nedostatek určité profese, mohou tak přilákat další uchazeče. Toto je řešení, které by vůbec nezatěžovalo výdaje státu. Mimo jiné se tím zlepšuje i prestiž studijních oborů a SOU34. Další možností je podpora firem, hlavně co se týče odborné praxe. Po roce 1989 a po privatizaci státních podniků se odborný výcvik přesunul do školních dílen, tímto se zhoršila 32

UN, 2007b UN, 2007b 34 Metrostav 33

- 22 -

schopnost poznávání reálného světa práce, což je pro tento typ škol stěžejní. Pokud by se firmy podíleli na zajišťování učňovské praxe, mohly by si během této doby vybrat schopné zaměstnance, kteří by již před nástupem do hlavního pracovního poměru byli částečně zaškoleni35. Zlepšení situace je možné dosáhnout také větší prostupností systému. Jednoduššími přechody mezi obory jedné školy. Tomu by pomohlo zvýšení počtu oborů na škole a podpora rozmanitosti oborů, vytvoření můstků, kdy je možné přejít mezi obory bez ztráty doby předešlého studia a zvýšení komplexnosti studijních oborů36.

2.1.5 Příklad Portugalska V Portugalsku mají velký počet gymnazistů a bakalářů, ale velmi málo učňů. Na trhu je nedostatek pracovních sil. 30% žáků odborných škol nedokončí studium, protože firmy kam nastoupí na praxi je ihned zaměstnají a přeplatí. Školy v zoufalé snaze, aby studenti setrvávali ve škole co nejdéle organizují praxe až v posledním ročníku37.

2.2 Vývoj kvality studentů a kritérií přijímacích zkoušek na gymnáziích v České republice Jak je vidět na grafu 9, počet studentů gymnázií se i přes nepříznivý demografický vývoj zvyšoval do školního roku 2008/2009. Od tohoto roku počet studentů mírně klesal až na 139 015 ve školním roce 2010/2011. Pokles bude pokračovat až do roku 2016, poté se začne počet uchazečů opět pozvolna zvyšovat38. Žáci devátých tříd se ještě před vstupem na střední školu musí rozhodnout jakým oborem se budou v budoucnu zabývat a podle toho si vybírají střední školu. Ti studenti, kteří si zatím nejsou jisti oborem, nejčastěji volí jako řešení gymnázium a během středoškolského studia se pak rozhodnou, kterým směrem se vydají dál39.

35

UN, 2007b Koucký, Kovařovic, 2007 37 UN, 2008 38 ČSÚ, 2011c 39 Koucký, Kovařovic, 2007 36

- 23 -

Tím jak roste zájem o vysokoškolské vzdělávání, roste i zájem o gymnázia, jako o způsob nejlepší možné přípravy na budoucí studium vysoké školy. Zvýšený zájem o ně alespoň částečně kompenzuje úbytek studentů, bohužel se tomu tak děje na úkor SOU. Je otázkou, zda gymnázia pod vlivem snižujícího se počtu uchazečů, způsobeného nepříznivým demografickým vývojem, nepřijímají i méně kvalitní uchazeče, aby naplnila kapacitu. Potvrdit nebo vyvrátit tuto teorii má dotazníkové šetření, při kterém bylo rozesláno 176 dotazníků do gymnázií v ČR.

2.2.1 Dotazníkové šetření na gymnáziích v České republice Gymnázia do dotazníkového šetření byla vybírána podle několika kritérií. Z dat společnosti Scio byla vybrána gymnázia používající Scio testy jako PZ. Poté byla vybrána gymnázia, která využívají Scio testy od samotného počátku, tzn. od roku 2003 do současnosti. Dotazník se skládal z pěti otázek: počet přijatých studentů bez přijímacích zkoušek, podmínky pro přijetí bez PZ, celkový počet studentů vykonávajících PZ, celkový počet přijatých studentů a kvalifikační průměr studentů prvního ročníku na konci školního roku. Dotazník je v příloze číslo 1. Tento dotazník má potvrdit teorii, že gymnázia přijímají méně kvalitní studenty než tomu bylo dříve. Vlivem demografického vývoje se zmenšuje celkový počet žáků, ze kterých si mohou vybírat a tak i když přijímají stále stejný počet studentů, zhoršuje se kvalita absolventů a tím i uchazečů o studium na vysokých školách. V této práci budou prezentovány výsledky dotazníků z 5-ti škol. Z Gymnázia Benešov, Gymnázia Zlín-Lesní čtvrť, Gymnázia Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav, Gymnázia Václava Hlavatého Louny a Podkrušnohorského gymnázia Most. Snižování kritérií přijímacího řízení je reprezentováno klasifikačním průměrem studentů za první a druhé pololetí osmé třídy a první pololetí třídy deváté, tedy předem vyhlášenou hranicí pro přijetí bez PZ. Lepší by bylo použití dat týkajících se bodového ohodnocení posledního přijatého studenta, přesněji bychom mohli zhodnotit vývoj kvality přijímaných studentů. Bodové ohodnocení totiž obsahuje výsledky testů od společnosti Scio, u kterých není velký rozdíl náročnosti mezi jednotlivými variantami testů, také obsahuje bodově přepočítaný klasifikační průměr za osmou třídu ZŠ a polovinu deváté třídy ZŠ. Zohledňuje i účast studentů na okresních a krajských soutěžích a jejich úspěchy. Tato data bohužel nelze získat. Zástupci škol by museli hledat v archivu, některé školy dokonce tato data ani nearchivují a nesledují. Většina zástupců není ochotna data vyhledat kvůli zaneprázdnění.

- 24 -

Gymnázium Benešov poskytlo tyto informace, i když to není relevantní vůči tak velkému vzorku, potvrzuje to již dříve zmíněnou teorii. Od školního roku 2002/2003 se postupně zvyšoval dosažený bodový výsledek, od roku 2005/2006 ale klesá až na nulu v roce 2010/2011, kdy se přijímací zkoušky nekonaly a uchazeči byli přijímáni podle prospěchu v osmé a deváté třídě na ZŠ. Počet přijímaných studentů se nijak razantně neměnil, jen pro školní rok 2009/2010 bylo přijato pouze 56 studentů oproti ostatním rokům, kdy bylo přijímáno 60-61 studentů. Je to dáno nižším počtem uchazečů oproti předchozím rokům. Postupně docházelo k úbytku uchazečů a to ze 117 až na 72. Vývoj dosaženého bodového výsledku posledního přijatého studenta přehledně zobrazuje graf 10.

Graf 10: Vývoj dosaženého bodového výsledku posledního přijatého studenta na

180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 20 02 /2 00 3 20 03 /2 00 4 20 04 /2 00 5 20 05 /2 00 6 20 06 /2 00 7 20 07 /2 00 8 20 08 /2 00 9 20 09 /2 01 0 20 10 /2 01 1

Body

Gymnázium Benešov

Školní roky

Dosažený bodový výsledek posledního přijatého studenta Gymnázium Benešov Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování

- 25 -

Graf 11: Požadovaný průměr pro přijetí bez přijímacích zkoušek Požadovaný průměr pro přijetí bez přijímacích zkoušek 1,7 1,6 1,5 1,4 Průměr 1,3 1,2 1,1 1 0,9 2001/2002

2003/2004

2005/2006

2007/2008

2009/2010

Školní roky Gymnázium Benešov

Gymnázium Zlín-Lesní čtvrť

Gymnázium V. Hlavatého Louny

Podkrušnohorské gymnázium Most

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav

Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování

Graf 12: Klasifikační průměr studentů na konci prvního ročníku Klasifikační průměr studentů na konci prvního ročníku 2,4 2,2 2 Průměr

1,8 1,6 1,4 1,2

2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011

Školní rok Gymnázium Benešov

Gymnázium Zlín-Lesní čtvrť

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav

Gymnázium V. Hlavatého Louny

Podkrušnohorské gymnázium Most

Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování

- 26 -

2.2.1.1 Výsledky dotazníku Gymnázia Benešov Z dotazníkového šetření vyplynulo, že Gymnázium Benešov mělo až do roku 2010 stejná kritéria pro přijímání bez PZ a to průměr za osmou třídu a první pololetí deváté třídy 1,00, mimo roků 2003 a 2004, kdy byla kritéria o něco mírnější 1,03 v roce 2003 a 1,05 v roce 2004. V roce 2010 došlo oproti minulosti k markantnímu snížení kritérií na 1,20. V tomto roce škola nepořádala přijímací zkoušky, všechny studenty přijala na základě prospěchu. Již zmíněné snižující se bodové skóre dosažené posledním přijatým studentem a snižování kritérií pro přijetí bez PZ má vliv na klasifikační průměr studentů prvního ročníku na konci školního roku. Ten se mimo roky 2004 a 2005 zhoršuje a to z původních 1,70 v roce 2001 na 2,01 v roce 2010. V letech 2004 a 2005 se oproti roku 2003 klasifikační průměr zlepšil a to z 1,81 na 1,72 v 2004 a 1,75 v 2005. V roce 2004 bylo zlepšení způsobeno vyšší úrovní přijímaných studentů. Bodové skóre získané posledním přijatým studentem bylo 158,7, nejvyšší za celé sledované období. V tomto roce bylo přijato 23 studentů bez PZ a 50 studentů skládalo PZ, z nich bylo vybráno 37 na základě PZ. Uchazeči měli velmi dobré šance na přijetí, přesto bylo bodové skóre vysoké, což svědčí o připravenosti uchazečů.

2.2.1.2 Výsledky dotazníku Gymnázia Zlín - Lesní čtvrť Gymnázium Zlín postupně zvyšovalo počty přijímaných studentů do prvních ročníků a to ze 121 v roce 2003 až na 187 v roce 2008. Prudký nárůst počtu přijímaných studentů mezi lety 2007 a 2008 lze odůvodnit větším počtem uchazečů, zatímco v roce 2007 byl počet uchazečů 142, o rok později to bylo již 271. Proto došlo k navýšení kapacity o 60 studentů. Od roku 2008 počet přijímaných studentů klesá, v roce 2009 na 180 a v roce 2010 dokonce na 110. Snižovala se také kritéria pro přijímání studentů bez PZ. Klasifikační průměr vzrostl z 1,09 v roce 2003 až na 1,65 v roce 2008. To mělo dopad na klasifikační průměr studentů na konci prvního ročníku. Ten z 1,76 vzrostl na 1,87 v roce 2008. Z důvodu zhoršujícího se průměru škola od roku 2009 nepřijímá studenty bez PZ. Od té doby se začal klasifikační průměr studentů prvního ročníku zlepšovat.

- 27 -

2.2.1.3 Výsledky dotazníku Gymnázia Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Z dotazníkové šetření vyplynulo, že Gymnázium Dr. J. Pekaře z Mladé Boleslavi má od roku 2004 stejná kritéria pro přijetí bez PZ a to průměr za osmou a pololetí deváté třídy 1,25. Jediné co by mohlo ovlivňovat změny klasifikačního průměru je počet uchazečů. Zvýšení klasifikačních průměrů u studentů prvních ročníků v letech 2006, 2009 a 2010 se dá vysvětlit poklesem počtu uchazečů o studium a při konstantním počtu přijímaných studentů (90) klesá kvalita přijímaných studentů. V roce 2006 se na gymnázium v Mladé Boleslavi hlásilo 117 uchazečů, rok předtím to bylo 138. V roce 2009 se na gymnázium hlásilo 141 uchazečů, rok předtím to bylo 191 uchazečů a v roce 2010 se hlásilo 128 uchazečů. Z toho vyplývá, že i počet uchazečů, při konstantním počtu přijímaných studentů, ovlivňuje kvalitu studentů. Zmenšením skupiny uchazečů, dojde i ke zmenšení podskupiny schopných studentů.

2.2.1.4 Výsledky dotazníku Gymnázia Václava Hlavatého Louny Gymnázium Václava Hlavatého z Loun přijímá každý rok 29-32 studentů do prvního ročníku. Od roku 2001 do roku 2007 docházelo ke snižování kritérií pro přijetí bez PZ a to až na 1,316, společně s tím rostl i klasifikační průměr studentů až na 1,93. Od roku 2008 dochází opět k zpřísňování kritérií pro přijetí bez PZ na 1,20 v roce 2010 a klasifikační průměr studentů prvního ročníku klesá na 1,79 v témže roce.

2.2.1.5 Výsledky dotazníku Podkrušnohorského gymnázia Most U Podkrušnohorského gymnázia není vývoj jednoznačný jako u předchozích gymnázií. Požadovaný průměr pro přijetí bez PZ roste z 1,12 v roce 2004 na 1,45 roku 2008. Po tomto roce klesá na 1,15 v roce 2010. Klasifikační průměr studentů prvního ročníku nemá již tak jednoznačný průběh. Přestože v roce 2008 by měl klasifikační průměr vzrůst, jelikož bylo přijato 92 studentů, kteří měli lepší průměr ze ZŠ než 1,45, bez přijímacích zkoušek, tak klasifikační průměr studentů prvních ročníků klesl. V dalším roce by měl podle teorie klasifikační průměr klesat, ale on vzrostl na 2,153. V tomto případě nelze nalézt spojitost mezi snižujícími se nároky přijímacího řízení a zhoršením kvality studentů.

- 28 -

3. Vysoké školy Tato kapitola se bude věnovat vývoji počtu studentů na VŠ, plánované reformě VŠ. Také se zaměří na vyhodnocení dotazníkového šetření, které proběhlo na VŠ v ČR. Jedna podkapitola se bude věnovat obsazenosti VŠ podle zaměření a stále rostoucímu vlivu soukromých vysokých škol. Dynamika kvantitativního rozvoje vysokého školství v ČR je v posledních letech nejvyšší ze všech rozvinutých zemí světa. Na vysoké školy u nás odchází studovat 60% z populačního ročníku a dalších 7% odchází studovat na vyšší odborné školy. Důvodem je rostoucí zájem o vysokoškolské vzdělání. Během deseti let se počet studentů téměř zdvojnásobil40. Jak je vidět na grafu 13.

Graf 13: Počet studentů na VŠ v letech 1989-2010

450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 19 89 19 /199 90 0 19 /199 91 1 19 /199 92 2 19 /19 93 93 19 /199 94 4 19 /199 95 5 19 /19 96 96 19 /199 97 7 / 19 199 98 8 19 /199 99 9 20 /20 00 00 20 /200 01 1 20 /200 02 2 20 /200 03 3 20 /20 04 04 20 /200 05 5 20 /200 06 6 20 /20 07 07 20 /200 08 8 20 /200 09 9 20 /201 10 0 /2 01 1

Počet studentů

Počet studentů na VŠ v letech 1989-2010

Školní roky Vysoké školy včetně doktorského studia

Zdroj: ČSÚ, Vysoké školy, vlastní úpravy

Na vysoké školy přichází stále více uchazečů, kteří se liší motivací, zájmy, studijními předpoklady, rodinným zázemím a životními cíly. Nedochází tedy jen ke kvantitativním změnám, ale také strukturálním a kvalitativním. Vysoké školy se snaží přizpůsobovat poptávce po nových oborech a vznikají i nové instituce. Studenti přicházející na vysoké školy mají rozdílné představy, hodnoty, aspirace a cíle, to se odráží v jejich přístupu ke vzdělávání a zájmu o studium. Nově se také začalo měnit uplatnění absolventů. Někteří směřovali na 40

Koucký, 2009

- 29 -

pozice, které do té doby zastávali především středoškoláci, jiní směřovali na pozice, na které nebylo vzdělání vůbec vázáno (umělci, sportovci)41. Dalším problémem spojeným s VŠ je problém převzdělanosti. Hybnou silou můžeme označit industrializaci. Díky ní začaly růst nároky na kvalifikaci zaměstnanců, ale industrializace měla pouze třetinový podíl na zvýšení zájmu o vyšší vzdělání. Růst nároků nebyl tak rychlý jako vzdělávací expanze. Pojem overeducation označuje podíl mladých lidí s nadbytečným vzděláním z hlediska pracovního místa, které zastávají. Tento jev je provázen nespokojeností mladých lidí a frustrací. Pracovní trhy se ale postupem času stávají selektivnější a dosažení vyššího vzdělání se stává podmínkou nutnou pro dobré uplatnění na trhu42. Martin Trow vyzdvihl deset oblastí v nichž dochází vlivem narůstajícího počtu studujících k významným změnám. Jednou z nich je vnímání přístupu k terciárnímu vzdělávání. V elitních systémech je vnímán přístup k terciárnímu vzdělávání jako privilegium. Masový systém vnímá přístup k terciárnímu vzdělávání jako právo všech, kteří splňují podmínky pro vstup do terciárního vzdělávání a univerzální systém vnímá přístup k terciárnímu vzdělávání jako povinnost, kdy většina příslušné populace studuje vysokou školu43. Další oblastí je vztah mezi studujícím a vyučujícím. V elitní fázi je nejdůležitější částí výuky seminář, kdy se mohou vytvářet osobní vazby. V masové fázi je hlavní formou výuky přednáška a hlavním cílem se stává předání klíčových dovedností a znalostí k výkonu povolání a v univerzální fázi přechází většina zodpovědnosti na studující, kteří si volí vlastní cestu vzdělání a stále více sem pronikají prvky distančního vzdělávání44. Další oblastí, ve které dochází k velkým změnám je studentská kariéra. Zatímco v elitním systému studenti na vysokou školu nastupují ihned po střední škole a věnují se pouze studiu, v masovém systému stále více studentů přichází na vysokou školu až po určité době v zaměstnání nebo se zaměstnání věnují během studia. V univerzální fázi se rozdíly mezi studiem a zaměstnáním uvolňují a pro některé získává charakter celoživotního vzdělávání45. Oblastí podléhající změnám vlivem zvyšujícího se počtu studentů je standard kvality. V elitních systémech jsou standardy kvality široce sdíleny v rámci univerzity i mimo ně. 41

Koucký, 2009 Koucký, Kovařovic, 2007 43 Pabian, 2008 44 Pabian, 2008 45 Pabian, 2008 42

- 30 -

Spočívají v dosažení akademických znalostí vysoké úrovně, v masové fázi spolu s diverzifikací institucí a jejich funkcí dochází i k diverzifikaci standardů kvality, které nejsou společné pro všechny instituce, ale liší se podle jejich funkcí. V univerzální fázi dochází k přesunu standardů kvality od akademických standardů k přidané hodnotě získané vysokoškolským studiem46. Změny se nevyhnou ani oblasti akademické správy, kde dochází postupně k nahrazování vyučujících ve vedení pracovníky s příslušnou profesní kvalifikací47.

3.1 Reforma vysokého školství v České republice Tato část se věnuje plánované reformě vysokého školství. Zabývá se reformou pouze okrajově, neboť zkoumat reformu podrobně není v možnostech této práce. MŠMT se snaží o reformu vysokých škol již od roku 2006. Dosud se nepodařilo najít shody mezi MŠMT a zástupci vysokých škol. Hlavním důvodem jsou časté personální změny na MŠMT48. Jednou z oblastí na které se zaměřuje kritika, je posilování role externích aktérů přes radu veřejné vysoké školy. Tu jmenuje ministr-dvě třetiny na základě návrhu vysoké školy a z jedné třetiny se souhlasem vlády ČR z vlastního podnětu. Striktnější je omezení počtu studentů v akademickém senátu. Zatímco dnes je počet omezen od jedné třetiny až po jednu polovinu, v budoucnu by to měla být maximálně jedna třetina49. Zástupcům veřejných vysokých škol se nelíbí, že návrh reformy neupravuje status soukromých vysokých škol50. Dalším sporným bodem je školné, které by měli platit všichni studenti. Po dobu standardního studia bude garantována maximální výše a to 10 000,- Kč za semestr. Studenti si budou moci brát půjčky na školné, úroky začnou splácet okamžitě po skončení studia a dlužnou částku začnou splácet při dosažení minimálně dvojnásobku minimální mzdy. Toto opatření má motivovat studenty k dodržování standardní doby studia. Bohužel si myslím, že splácení až po dostudování nebude dostatečnou motivací pro dodržování standardní doby studia. Lepší by bylo zavedení tzv. zápisného, které by studenti platili okamžitě a většina peněz by skončila na účtu vysoké školy a ne banky. Myslím že to by mělo daleko lepší 46

Pabian, 2008 Pabian, 2008 48 Koděra, 2012 49 Koděra, 2012 50 Koděra, 2012 47

- 31 -

výchovný efekt. Vyřešení otázky školného je problematické. Naprostá většina se zavedením souhlasí, ale proti každé variantě způsobu úhrady se najdou odpůrci. Je otázkou jak chystaná reforma ovlivní počty studentů a kvalitu vzdělání. Je také možné že VŠ budou školného zneužívat. Po standardní době studia již nebude školné regulované a výši si určí sama škola. Tím pádem škola bude motivována, aby studenti setrvávali na škole co nejdéle a místo dodržování standardní doby studia se průměrná doba studia ještě prodlouží51.

3.2 Výsledky dotazníkového šetření na vysokých školách v České republice Tato část se zabývá potvrzením nebo vyvrácením teorie, že snižováním kritérií přijímacího řízení na VŠ dochází k přijímání méně kvalitních studentů než tomu bylo dříve. Bylo rozesláno 27 dotazníků po VŠ v ČR. Dotazníky byly rozeslány školám, které využívají NSZ od společnosti Scio. Byly vybírány takové školy, které využívají NSZ od roku 2007/2008 nepřetržitě. NSZ konkrétně test OSP – test obecných studijních předpokladů netestuje znalosti studenta, ale logické myšlení, schopnost pracovat s textem, cit pro jazyk a analytické myšlení. Dotazník obsahoval otázky: počet přijatých studentů, percentilová hranice přijetí a klasifikační průměr studentů prvního ročníku na konci letního semestru. Vyhodnoceno zde bude šest dotazníků. Jsou z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, Slezské univerzity. Obory: Všeobecná sestra a Veřejná správa a regionální politika, Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Obory: Sociální pedagogika, Porodní asistentka a Angličtina pro manažerskou praxi. Vše je přehledně zobrazeno na grafech 14 a 15.

51

Koděra, 2012

- 32 -

Graf 14: Percentilová hranice přijetí Percentilová hranice přijetí

Percentil posledního přijatého studenta

75 70 65 60 55 50 45 40 2007/2008

2008/2009

2009/2010

2010/2011

Akademické roky Masarykova univerzita-Fakulta sociálních studií

Slezská univerzita: Veřejná správa a regionální politika

Slezská univerzita: Všeobecná sestra

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně: Porodní asistentka

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně: Sociální pedagogika

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně: Angličtina pro manažerskou praxi

Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování

Graf 15: Klasifikační průměr studentů prvního ročníku na konci letního semestru

Klasifikační průměr

Klasifikační průměr studentů prvního ročníku na konci letního semestru 2,9 2,8 2,7 2,6 2,5 2,4 2,3 2,2 2,1 2 2007/2008

2008/2009

2009/2010

2010/2011

Akadem ické roky

Masarykova univerzita - Fakulta sociálních studií Slezská univerzita: Veřejná správa a regionální politika Slezská univerzita: Všeobecná sestra Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně: Porodní asistentka Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně: Sociální pedagogika Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně: Angličtina pro manažerskou praxi

Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování

- 33 -

Na fakultě sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně se do roku 2009/2010 percentilová hranice přijetí snižovala a s tím rostl i klasifikační průměr studentů prvních ročníků. V roce 2010/2011 došlo ke zvýšení percentilové hranice a s tím klesl i klasifikační průměr. U oboru všeobecná sestra na Slezské univerzitě nedošlo ke změnám percentilové hranice nijak zásadně. Klasifikační průměr se postupně snížil na 2,77. Obor sociální pedagogika Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně vykazuje pouze malý výkyv v roce 2008/2009, kdy došlo k poklesu percentilové hranice na 42 z 53 a s tím vzrostl i klasifikační průměr na 2,83 z předchozích 2,64. Na tomto případě je viditelné, že snížení percentilové hranice ovlivňuje kvalitu přijímaných studentů. U oboru veřejná správa a regionální politika Slezské univerzity se percentilová hranice pohybovala stále okolo 63 ani v klasifikačním průměru studentů prvního ročníku nedocházelo k zásadnějším výkyvům. U oboru porodní asistentka Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně dochází postupně ke snižování percentilové hranice přijetí z původních 50 na 46 v roce 2010/2011. Mění se i klasifikační průměr z 2,68 na 2,75. Změny u tohoto oboru nejsou nijak markantní. U oboru Angličtina pro manažerskou praxi Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, také dochází jen k malým změnám. Percentilová hranice se změnila z 54 na 51 a klasifikační průměr z 2,58 na 2,65. V případě vysokých škol nejsou výsledky průkazné, jedná se o velmi krátké sledované období, které je omezeno délkou fungování NSZ, ty se používají příliš krátce, než aby z dat bylo možné vyvodit výsledky, i když jisté náznaky lze vypozorovat. Jedna věc je ale jistá, většina VŠ, které byly zařazeny do dotazníkového šetření, má problémy s odchody studentů v prvním roce studia. Je to tím, že pokud se studenti nedostanou na vysněnou školu stráví rok na škole, která je příliš nezajímá a další rok se pokouší dostat se na školu první volby. Pokud se jim to podaří, ze školy odcházejí a začínají studovat od prvního ročníku. Když se jim přijetí opět nepodaří, buď zůstávají na škole, která je nezajímá a je to viditelné na výsledcích, nebo hledají jiné alternativy. Při setrvání na škole zabírají místo motivovaným studentům, kteří mají jako školu první volby právě tuto. Dochází k vytěsňování studentů, kterým by stačila nižší náročnost studia studenty, kteří preferovali vyšší náročnost vzdělání, ale vzhledem k vysoké poptávce a omezenému počtu přijímaných uchazečů nebyli přijatí a proto přešli na nižší stupeň52.

52

Koucký, Kovařic, 2007

- 34 -

3.3 Vývoj soukromých vysokých škol Od roku 2000, kdy bylo soukromých vysokých škol 8 došlo k nárůstu počtu o více než pětinásobek na 44 v roce 2010. V roce 2000 byl podíl počtu studentů soukromých VŠ 1% a veřejných VŠ 99%. O deset let později je podíl počtu studentů soukromých VŠ 14% a veřejných VŠ 86%. Úspěšnost uchazečů u přijímacích zkoušek se také velmi liší. Zatímco u veřejných VŠ je to nyní 72% u uchazečů o soukromé VŠ je to 94%53.

3.4 Počet studentů cizí státní příslušnosti na vysokých školách Počet studentů cizí státní příslušnosti se každým rokem zvyšuje. Za deset let je téměř sedminásobný. Nejpočetnější skupina jsou samozřejmě občané Slovenské republiky, s podílem 5% z veřejných VŠ a 12% ze soukromých VŠ. V ČR studují hlavně kvůli vyšší úrovni VŠ, kvalitnějšímu vzdělání, širší možnosti uplatnění po absolvování studia a téměř žádné jazykové bariéře. Studenti jiných státních příslušností nepřesahují jednoprocentní hranici, pouze studenti ruské národnosti přesahují jednoprocentní hranici u soukromých VŠ54.

53 54

ČSÚ, 2011g ČSÚ, 2011f

- 35 -

Graf 16: Počet studentů cizí státní příslušnosti na VŠ v letech 1989-2010

Počet studentů cizí státní příslušnosti na VŠ v letech 1989-2010 40 000 35 000

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 19 89 / 19 199 90 0 19 /199 91 1 19 /199 92 2 19 /199 93 3 19 /199 94 4 19 /199 95 5 19 /199 96 6 / 19 199 97 7 19 /199 98 8 19 /199 99 9 20 /200 00 0 20 /200 01 1 20 /200 02 2 20 /200 03 3 / 20 200 04 4 20 /200 05 5 20 /200 06 6 20 /200 07 7 20 /200 08 8 20 /200 09 9 20 /201 10 0 /2 01 1

Počet studentů

30 000

Akademické roky Počet studentů na VŠ s cizím občanstvím

Zdroj: ČSÚ,Vyšší odborné školy a Vysoké školy, vlastní úpravy

- 36 -

Závěr Bakalářská práce si kladla za cíl zjistit, zda existuje souvislost mezi snižujícími se kritérii přijímacích zkoušek na střední a vysoké školy a zhoršující se kvalitou studentů. Této otázce se přímo nevěnuje žádný autor. Částečně se této otázce věnuje analýza společnosti Scio z listopadu roku 2011 (Analýza úspěšnosti studia na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze a její predikce testem OSP), ta ale zkoumá spíše schopnost testu OSP předpovědět předpoklady ke studiu. Zabývá se také tím, jak ovlivňují NSZ strukturu přijímaných studentů na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze a porovnává, zda se během využívání NSZ nezhoršuje kvalita přijímaných studentů. Analýza odhaluje, že faktorů, které ovlivňují úspěšnost studentů je hned několik. Jsou to pohlaví studenta, studijní obor, priorita fakulty pro studenta a výsledek OSP. Všechny tyto faktory mají prokazatelný vliv na úspěšnost studenta při studiu. Zhoršující se prospěch studentů souvisí spíše s jevem, kdy se studenti, kteří nebyli přijati na první VŠ podle priority, ocitají na školách, které je tolik nezajímají a nejsou motivováni ke studiu, což velkou měrou ovlivňuje prospěch. Expertíza, která se zabývá expanzí terciárního vzdělávání, vznikla ve Středisku vzdělávací politiky na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v červnu roku 2009. Zpracoval jí Jan Koucký a nese název: Kolik máme vysokoškoláků? Expanze terciárního vzdělávání v ČR ve vývojovém a srovnávacím pohledu. Tato expertíza varuje před růstem rychlým nárůstem počtu studentů a tím způsobenou inflací vysokoškolského vzdělání. Doporučuje spíše mírný růst podílu počtu zapsaných studentů, jak je tomu v zahraničí. Úbytkem studentů na SOU se zabývají hlavně lidé, kteří jsou vývoj bezprostředně ovlivněni, většinou se jedná o učitele ze SOU a SOŠ. První kapitola této práce se věnovala demografickému vývoji ČR a populačním prognózám ČSÚ. Byl vysvětlen pojem demografie a ukázán vývoj počtu obyvatel na území dnešní ČR. Byly představeny populační prognózy ČSÚ a porovnány mezi sebou, i když populační prognózy prezentují růst úhrnné plodnosti, nejnižší varianta počítá s růstem do roku 2030 a poté spíše se stagnací, dosavadní vývoj ukazuje, že prognózy nejsou příliš spolehlivé. Celkový přírůstek ČR je nejvíce ovlivňován saldem migrace, jelikož rozdíl mezi narozenými a zemřelými je minimální. Saldo migrace je ovlivňováno ekonomickou situací země a její přitažlivostí pro cizince. Nedávný výkyv byl způsoben hospodářskou krizí, jelikož v ČR převažuje pracovní forma migrace. Je pravděpodobné, že porodnost ČR bude i nadále klesat a již se nikdy nepřehoupne přes hranici přirozené obnovy obyvatel. - 37 -

Druhá kapitola se věnuje středním školám. Z počátku se zabývá vývojem počtu studentů na SOU, SOŠ a gymnáziích. Poté následuje část, která se věnuje příčinám úbytku studentů na SOU a nabízí možná řešení, je zde také popsán příklad Portugalska, které se nyní potýká s nízkým počtem zájemců o odborné školy. Další část se věnuje gymnáziím. Představuje dotazníkové šetření, které proběhlo na gymnáziích v ČR a vyhodnocuje pět dotazníků. U čtyř dotazníků z pěti lze nalézt souvislost mezi snižujícími se kritérii pro přijetí bez PZ a zhoršujícím se prospěchem. Z rozhovorů se zástupci škol vyplynulo, že zaznamenali zhoršování se prospěchu studentů a podle toho upravují kritéria pro PZ. Snaží se udržet úroveň prospěchu na gymnáziích na rozumné míře. I oni ale zaznamenali, že úroveň studentů klesá, jelikož se zmenšuje absolutní počet žáků ZŠ pod vlivem demografického vývoje. Řady uchazečů o studium na gymnáziu navíc rozšiřují méně schopní žáci, pod vlivem změny preferencí studentů a jejich rodičů. Gymnázia mají menší šanci výběru a při zachování absolutního počtu přijatých obsahují první ročníky i méně schopné studenty než tomu bylo dříve. Třetí část je věnována vysokým školám. Na začátku je popsán vývoj počtu studentů vysokých škol, je zde představen problém převzdělanosti, který se týká většinou mladých absolventů. Je zde představeno deset oblastí, které prezentoval Martin Trow, které podléhají změnám kvůli narůstajícímu počtu studujících. Další podkapitola se věnuje plánované reformě vysokého školství a jen shrnuje kritizované části. Poté následuje část, která se věnuje dotazníkovému šetření na vysokých školách. U vysokých škol nebyla hypotéza potvrzena. Je to hlavně z důvodu krátkého časového rozpětí a dalších faktorů ovlivňujících prospěch na VŠ. Počet přijímaných studentů u všech šesti dotazovaných škol stále roste. Demografický pokles bude VŠ ovlivňovat až v roce 2019. Nemyslím si ale, že by VŠ nějak zásadně ovlivnil. V ČR je velká neuspokojená poptávka po vysokoškolském vzdělání a postupem času ještě poroste podíl zájemců o vysokoškolské vzdělání z populačního ročníku. Částečně by se tedy pokles mohl vyrovnat rozšířením dálkového studia. Je ale jisté, že kvalita uchazečů bude horší než je tomu dnes, neboť i když počet uchazečů zůstane stejný, bude v této skupině zastoupeno více méně kvalitních studentů. Po této části následuje jen krátce vývoj soukromých vysokých škol a vývoj počtu studentů s cizí státní příslušností. Jak již bylo řečeno, práce si kladla za cíl potvrdit nebo vyvrátit souvislost mezi snižujícími se nároky na PZ a zhoršujícím se prospěchem studentů. Závěry práce dokazují, že u SŠ tato souvislost existuje a je ovlivněna nejen demografickým vývojem, ale také změnou preferencí studentů. Výsledek bohužel negativně ovlivňuje malý počet vyplněných dotazníků, to je způsobeno hlavně neochotou zástupců středních škol. Zástupce gymnázií jsem - 38 -

kontaktovala již v říjnu 2011 a i přes velmi intenzivní komunikaci se nepodařilo získat více vyplněných dotazníků. Ve většině případů to bylo z důvodu velkého zaneprázdnění po celý školní rok. U VŠ se souvislost prokázat nepovedla, jsou tam náznaky, že by to tak mohlo být, ale není do průkazné. Nepovedlo se ale hypotézu ani vyvrátit. Hlavní důvod je krátké časové období, opět malý vzorek vyplněných dotazníků a ovlivnění výsledků i jinými faktory. Hlavně motivací studentů, tzn. jestli studují školu první volby nebo nějakou jinou. I přes již zmíněná omezení si myslím, že se podařilo splnit cíl práce, který se týkal SŠ. Co se týče VŠ tam se nepodařilo jednoznačně prokázat zda souvislost existuje nebo ne. Zkoumat hypotézu týkající se VŠ by bylo vhodné po uplynutí nějaké doby, např. po pěti letech. Největším problémem této hypotézy je neochota zástupců SŠ a VŠ poskytnout potřebné informace. Zajímavé by bylo zpracování analýzy MŠMT, kde je pravděpodobnost bezproblémového přístupu k informacím.

- 39 -

Použité zdroje COUFALÍK, Jaromír. Jaký bude další vývoj učilišť?. Učitelské noviny: týdeník pro učitele a přátele školy [online]. Praha: GNOSIS, 2008, č. 3, s. 4 [cit. 2012-05-28]. ISSN 0139-5718. Dostupné z: http://old.nvf.cz/tisk/clanky/2007_32_ucitelske_noviny.pdf

ČSÚ [online]. 2011c, 3.4.2012[cit. 2012-05-28]. Gymnázia (bez speciálních a při VÚ). Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#12

ČSÚ [online]. 15.3.2011g, 5.12.2011[cit. 2012-05-28]. Historie a vývoj soukromého školství 2010. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/3316-11

ČSÚ [online]. 2011a, 12.3.2012[cit. 2012-05-28]. Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1785-2010. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_hu

ČSÚ [online]. 2012 [cit. 2012-05-28]. Pohyb obyvatelstva v ČR v letech 1992-2011. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/engi/oby_abs/$File/c-400511q4.xls

ČSÚ [online]. 11.6.2004, 26.10.2006[cit. 2012-05-28]. Populační prognóza ČR do roku 2050. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4025-04

ČSÚ [online]. 19.5.2009, 2.2.2011[cit. 2012-05-28]. Projekce obyvatelstva ČR do roku 2065. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09

ČSÚ [online]. 2011d, 3.4.2012[cit. 2012-05-28]. Střední odborné školy a konzervatoře (bez speciálních

a

při

VÚ).

Dostupné

z WWW:

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#12

ČSÚ [online]. 2011e, 3.4.2012[cit. 2012-05-28]. Střední odborná učiliště - bez speciálních a při

VÚ,

vč.

nástaveb.

Dostupné

z WWW:

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#12

ČSÚ [online]. 2011f, 3.4.2012[cit. 2012-05-28]. Vysoké školy. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#12 - 40 -

ČSÚ [online]. 2011b, 3.4.2012[cit. 2012-05-28]. Základní školy (bez škol pro děti se SVP dříve speciálních ZŠ). Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#12

KALIBOVÁ, Květa. Úvod do demografie. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 52 s. ISBN 80246-0222-9.

KODĚRA, Petr. V reformě vysokých škol už se lidé začínají ztrácet. Udělejte si přehled, o co jde. IHNED.cz [online]. 29.2.2012, 1. 3. 2012 [cit. 2012-05-28]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/cesko-skolstvi/c1-54868920-v-reforme-vysokych-skol-uz-se-lidezacinaji-ztracet-udelejte-si-prehled-o-co-jde

KOUCKÝ, Jan. Kolik máme vysokoškoláků?: Expanze terciárního vzdělávání v ČR ve vývojovém a srovnávacím pohledu [online]. Praha, 2009 [cit. 2012-05-28]. Dostupné z: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/Vysokoskolaci%20Jun09.pdf. Expertní studie. Univerzita Karlova v Praze.

KOUCKÝ, Jan a Jan KOVAŘOVIC. Nová rizika a nové příležitosti: Perspektivy středního vzdělávání. Učitelské noviny: týdeník pro učitele a přátele školy. Praha: GNOSIS, 2007, 2324, s. 32. ISSN 0139-5718.

Metrostav. Metrostav [online]. Praha: Metrostav [cit. 2012-05-29]. Dostupné z: http://www.metrostav.cz/cz/pracovni_prilezitosti/spoluprace_se_studenty

OECD (1999), Classifying Educational Programmes: Manual for ISCED–97 Implemention in OECD Countries.

OECD (2011), Education at a Glance 2011: OECD Indicators, OECD Publishing. http://dx.doi.org/10.1787/eag-2011-en.

PABIAN, Petr. Od elitní přes masové k univerzálnímu terciárnímu vzdělávání: koncepce Martina Trowa. Aula [online]. Praha: Centrum pro studium vysokého školství, 2008, roč. 16, - 41 -

č. 02, s. 10 [cit. 2012-05-28]. ISSN 1210-6658. Dostupné z: http://www.csvs.cz/aula/clanky/2008-2-od-elitniho-pres-masove.pdf

ŠMÍDOVÁ, Marcela a Jana HAMANOVÁ. Vliv demografického vývoje na vysoké školství ČR do roku 2010. Aula [online]. Praha: Centrum pro studium vysokého školství, 2006, roč. 14, 01/2006, s. 6 [cit. 2012-05-28]. ISSN 1210-6658. Dostupné z: http://www.csvs.cz/aula/clanky/05-2006-1-vliv-demogr-vyvoje.pdf

WOLF, Alison. Does Education Matter? : myths about education and economic growth. 1st edition. London : Penguin books, 2002. 339 s. ISBN 0-14-028660-8.

- 42 -

Přílohy

- 43 -

Seznam příloh Příloha 1: Dotazník pro gymnázia Příloha 2: Dotazník pro vysoké školy

- 44 -

Přílohy Příloha 1: Dotazník pro gymnázia

DOTAZNÍK Dobrý den, zasílám Vám dotazník, ze kterého bych chtěla získat informace pro svou závěrečnou práci. Zde prosím uvádějte průměr zaokrouhlený na dvě desetinná místa pouze z druhého pololetí školního roku. Klasifikační průměr za všechny studenty prvních ročníků 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011

Počet přijatých studentů bez přijímacích zkoušek, požadovaný průměr pro splnění podmínek přijetí bez přijímacích zkoušek, celkový počet studentů konajících přijímací zkoušky a celkový počet přijatých studentů do prvních ročníků 2001/2002-2010/2011.

Pro školní rok

Počet studentů přijatých bez přijímacích zkoušek

Požadovaný průměr

2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011

- 45 -

Počet studentů konajících přijímací zkoušky

Celkový počet přijatých studentů

Chápu, že tato otázka je problematická. Pokud by pro Vás bylo příliš složité dohledat tyto informace, nemusíte tuto tabulku vyplňovat. Nejnižší dosažený bodový výsledek přijatého studenta, který skládal přijímací zkoušky 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 2008/2009 2010/2011 Předem děkuji za ochotu. Přeji pěkný den. Jitka Podmanická

- 46 -

Příloha 2: Dotazník pro vysoké školy

DOTAZNÍK Dobrý den, zasílám Vám dotazník, ze kterého bych chtěla získat informace pro svou závěrečnou práci. Byla bych Vám moc vděčná za vyplnění.

Počet přijatých studentů

Percentilová hranice přijetí

2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011

Předem děkuji za ochotu. Přeji hezký den. Jitka Podmanická

- 47 -

Klasifikační průměr studentů prvního ročníku na konci letního semestru

Seznam tabulek Tabulka 1: Vývoj počtu živě narozených, zemřelých a přírůstku stěhováním v ČR v letech 2000-2011 Tabulka 2: Vývoj celkového počtu obyvatel v letech 2002-2050 podle populační prognózy z roku 2003 Tabulka 3: Vývoj celkového počtu obyvatel v letech 2002-2050 podle populační prognózy z roku 2003 Tabulka 4: Srovnání prognóz úhrnné plodnosti v ČR z let 2003 a 2009 se skutečností Tabulka 5: Srovnání prognóz naděje dožití při narození z let 2003 a 2009 se skutečností

Seznam grafů Graf 1: Vývoj početního stavu populace obývající území dnešní ČR od 13.století ( 2050, 2100-prognóza) Graf 2: Počet obyvatel na dnešním území ČR v letech 1785-2010 Graf 3: Vývoj počtu narozených a zemřelých v letech 1785-2010 na území dnešní ČR Graf 4: Demografický vývoj v ČR 2000-2011 Graf 5: Úhrnná plodnost v ČR v letech 2002-2050, podle populační prognózy z roku 2003 Graf 6: Vývoj celkového počtu obyvatel v letech 2002-2050 podle populační prognózy z roku 2003 Graf 7: Počet středních škol využívajících testů Scio 2000-2011 Graf 8: Počet dětí na ZŠ v letech 1989-2010 Graf 9: Počet dětí na SOU, SOŠ a gymnáziích v letech 1989-2010 Graf 10: Vývoj dosaženého bodového výsledku posledního přijatého studenta na Gymnázium Benešov Graf 11: Požadovaný průměr pro přijetí bez přijímacích zkoušek Graf 12: Klasifikační průměr studentů na konci prvního ročníku Graf 13: Počet studentů na VŠ v letech 1989-2010 Graf 14: Percentilová hranice přijetí Graf 15: Klasifikační průměr studentů prvního ročníku na konci letního semestru Graf 16: Počet studentů cizí státní příslušnosti na VŠ v letech 1989-2010

- 48 -