Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská

Nezávislost a odpovědnost centrální banky ve vztahu k dosahování vytyčeného měnovo-politického cíle

Bakalářská práce

Autor: Lucie Kovalová Vedoucí práce: Ing. Jiřina Bürgerová Rok: 2008

Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

Ráda bych poděkovala Ing. Jiřina Bürgerové za rady a připomínky, které mi dávala během vypracovávání této bakalářské práce.

Lucie Kovalová V Praze, dne 25.4.2008

Anotace

Za téma mé bakalářské práce jsem si vybrala nezávislost a odpovědnost centrální banky ve vztahu k dosahování vytyčeného měnovo-politického cíle. Zaměřila jsem se na základní otázky týkající se nezávislosti centrální banky, jak v České republice, tak i zahraničních bank. Práci jsem rozdělila do šesti kapitol. Na počátku práce popíši založení centrální banky na našem území. Postupně budu představovat pojmy nezávislost a odpovědnost centrální banky a jejich ukazatele. Popíši největší centrální banky světa, způsob jejich hospodaření a stupně nezávislosti banky. Poté se zaměřím na Českou národní banku, problémy s přílišnou nezávislostí a odpovědnost vůči politické moci. Závěr práce je věnován celkovému zhodnocení postavení centrálních bank, které vychází z celé mé práce.

Klíčová slova: nezávislost, inflace, politický vliv, centrální banky

Annotation

I chose the topic of my bachelor paper called independence and accountability of central bank on the subject of reaching monetary-political goal. I concentrated on basic questions relevant to independence of central bank in Czech Republic as well as in the other foreign banks. Whole text is divided into six parts. Primary I will desribe establishment of central bank on our territory. Stepwise I will present notions like independence and accountability of central bank and it´s indexes. Next I will describe the biggest banks of the world, the way of their ekonomy and levels of their bank´s independence. After that I will focus on the Czech State Bank and it´s problems connected with immoderate independence and accountability to political power. The finish of my work is dedicated to global estimation of position of central banks which is coming out of my bachelor paper.

Keywords: independence, inflation, politoval influence, central bank

JEL Classification: E310, E500, E580, E590

Obsah: Úvod ........................................................................................................................................... 1 1. Vznik centrální banky u nás ................................................................................................... 3 1.1.

Založení ČNB............................................................................................................. 3

1.2.

Právní ustanovení vztahující se k ČNB...................................................................... 3

2. Teoretické pojednání o nezávislosti centrální banky ............................................................. 4 2.1.

Důležitost nezávislosti centrální banky...................................................................... 5

2.1.1. Nejvíce nezávislá banka ......................................................................................... 6 2.1.2. Míra samostatnosti CB ........................................................................................... 6 2.2.

Demokratická centrální banka.................................................................................... 6

2.3.

Vztah nezávislosti a inflace........................................................................................ 7

2.3.1. Nové modely zaznamenávající změny cen ............................................................ 8 2.3.2. Inflační cílování...................................................................................................... 8 2.3.3. Problémy inflačního cílování ................................................................................. 9 2.4.

Politické zájmy- nezávislost CB .............................................................................. 10

2.5.

Problémy nezávislosti centrální banky..................................................................... 10

3. Odpovědnost centrální banky............................................................................................... 13 3.1.

Vztah mezi nezávislostí a odpovědností CB ............................................................ 13

3.2.

Rozdíl mezi cílovou a instrumentální nezávislostí.................................................. 14

4. Ukazatelé nezávislosti a odpovědnosti................................................................................. 16 4.1.

Indexy nezávislosti................................................................................................... 16

4.2.

Indexy odpovědnosti ................................................................................................ 18

5. Fungování a institucionální uspořádání zahraničních centrálních bank............................... 19 5.1.

Evropská centrální banka ......................................................................................... 19

5.1.1. Podmínky nezávislosti.......................................................................................... 20 5.1.2. Orgány ECB ......................................................................................................... 21 5.1.3. Druhy nezávislosti ECB ....................................................................................... 22

5.2.

Federální rezervní systém (FED) ............................................................................. 23

5.2.1. Otevřenost FEDu.................................................................................................. 24 5.2.2. Cíl FEDu .............................................................................................................. 24 5.3.

Bank of England....................................................................................................... 25

5.4.

Reserve Bank of New Zealand (RBNZ) .................................................................. 26

5.4.1. Vývoj ekonomiky na Novém Zélandu ................................................................. 27 5.4.2. Centrální banka .................................................................................................... 28 5.4.3. Současná situace ekonomiky................................................................................ 29 6. Otázky vztahující se k postavení ČNB a její nezávislosti .................................................... 29 6.1.

Co ovlivňuje nezávislost centrální banky?............................................................... 29

6.2.

Typy nezávislosti...................................................................................................... 30

6.3.

Pochyby o chování a postavení ČNB....................................................................... 31

6.4.

Informační otevřenost ČNB ..................................................................................... 31

Závěr......................................................................................................................................... 33

Úvod Tato práce je zaměřena na nezávislost centrální banky jako nejvyšší bankovní instituce země nebo společenství zemí.Vzhledem k tomu, že se toto téma dostává poslední dobou stále více do popředí, rozhodla jsem se s ním blíže seznámit a věnovat tak čas a úsilí pro zjištění podrobnějších informací, než které je možné slyšet z médií či z mého okolí, a udělat si tak vlastní představu o tom, co vlastně nezávislost centrální banky znamená pro ekonomický vývoj každé země. Není snadné odpovědět na otázku, zda je centrální banka skutečně nezávislá, případně jak velká míra nezávislosti by jí měla být přisouzena. Cílem mé práce je alespoň podat o této nezávislosti základní informace, porovnat nezávislosti jednotlivých bank a také popsat faktory, které tuto nezávislost ovlivňují, případně rizika spojená s příliš velkou nezávislostí centrální banky. Všeobecně platí názor, že nezávislá centrální banka je důležitou podmínkou cenové stability v zemi, protože její činnost není tolik ovlivňována vnějšími subjekty, především politickou mocí. Pokusím se v této práci přiblížit stupně nezávislosti největších centrálních bank, a to především Evropskou centrální banku (ECB), Federální rezervní systém v USA (FED), Rezervní banku Nového Zélandu (RBNZ) a v neposlední řadě samozřejmě Českou národní banku (ČNB). Stupeň nezávislosti centrální banky je určujícím faktorem finanční politiky jednotlivých bank. S nezávislostí se pojí další pojem - odpovědnost, která určuje míru, v jaké má banka povinnost se zodpovídat z výsledku její činnosti. Je to způsob, který umožňuje určitou kontrolu jejího hospodaření. Na začátku práce se zaměřuji na vznik centrální banky na našem území a její právní zakotvení. Postupně se dostanu k teoretickému pojednání o této nezávislosti a také její důležitost v demokratickém státě.V další části práce se budu věnovat inflačnímu cílování a jeho spojitosti s nezávislostí centrální banky. Poté budu průběžně navazovat na odpovědnost banky vůči politické moci a jiným orgánům. Představím základní ukazatele, které měří míru nezávislosti a odpovědnosti. V další části práci se zaměřím na konkrétní centrální banky, jejich institucionální uspořádání, stupně jejich nezávislosti a u vybraných ekonomik i na vývoj či současný stav jejich hospodaření. V závěru práce zhodnotím veškeré poznatky, které jsem během psaní této bakalářské práce získala.

-1-

Doufám, že má práce přispěje k objasnění situace na poli centrálních bank. Snažila jsem se poukázat na výhody, které nezávislost centrální banky přináší, ale také problémy s přílišnou nezávislostí související. Pokusila jsem se o nezaujaté hodnocení postavení centrální banky v demokratických státech, nikoliv o bezpodmínečně daná stanoviska související s touto problematikou. Je důležité se na nezávislost jako takovou dívat v kontextu celé ekonomiky, v jaké banka působí, důležitá je ekonomická vyspělost země, úroveň hospodaření a celkový vývoj jednotlivých kultur. Všechny tyto faktory ovlivňují stupeň nezávislosti centrální banky a způsob, jakým provádí měnovou politiku.

-2-

1. Vznik centrální banky u nás Kdy vlastně vznikla první centrální banka na našem území? V roce 1816 se jí stala Privilegovaná Rakouská národní banka v Rakousko-Uhersku. Rok na to získala emisní monopol, ale pouze na území Rakouska. Nebyla ale jediným tehdejším emitentem peněz, ale velmi důležitou roli mělo v tomto případě i ministerstvo financí, které mělo také na starosti výdej hotovostních peněz, tzv. státovek a to v ještě větším rozsahu než tato banka. Později v roce 1867 se bankovky Rakouské národní banky začaly vydávat i v Uhersku. Nakonec došlo k tomu, že v roce 1878 se založila nová centrální banka s názvem Rakousko-Uherská banka. Ta měla právo emitovat peníze již na celém území Rakouska-Uherska. Poté, co vznikla Československá republika, mělo ministerstvo financí na starosti některé funkce centrální banky. Teprve v roce 1926 vznikla v zemi Národní banka československá. K jejímu zrušení došlo v roce 1950, kdy její funkci začala plnit Státní banka československá, která fungovala již v centrálně plánované ekonomice.1

1.1.

Založení ČNB K založení ČNB došlo v roce 1993 dle zákona č. 6/1993 Sb. České národní rady o

České národní bance. Stala se tak ústřední bankou České republiky. Základním cílem ČNB je zajištění cenové stability. To je cílem všech bank a tak ani naše centrální banka není vyjímkou. Zároveň má na starosti emisi bankovek, je bankou bank a bankou státu a provádí měnovou politiku v zemi.

1.2.

Právní ustanovení vztahující se k ČNB Pro určení postavení ČNB v zemi je důležité její zakotvení v zákoně, od kterého se

pak odvíjí její práva a povinnosti jako nejvyšší finanční instituce v zemi.Při posuzování právního postavení bank se jako hlavní kritérium považuje nezávislost centrální banky. V České republice je centrální banka právně upravována v Ústavě. Funguje zde dvoustupňová bankovní soustava a Česká národní banka je na jejím vrcholu. Dohlíží tak na soustavu bank v naší zemi, reguluje ji a zastává tak opravdu důležité místo nejen v celé bankovní soustavě, ale i v celé ekonomice.

1

Revenda, 2001

-3-

ČNB má v zemi své zvláštní postavení. Ze zákona o ČNB vyplývá, že ČNB je ústřední bankou ČR. Jedná o právnickou osobu, která má postavení podnikatele při jednání v majetkoprávních vztazích, ale v obchodním rejstříku jí zapsanou nenajdeme. Vykonává funkci správního úřadu, jehož činnost je upravena zákonem. Na hospodaření ČNB se vztahuje § 47 Zákona o ČNB. Podle něj Česká národní banka hospodaří s penězi ze státního rozpočtu, který schvaluje bankovní rada. Banka vytváří rezervní fond a další fondy, do kterých ukládán vytvořený zisk. Přebytek zisku je ČNB povinna odvádět do státního rozpočtu. 2

2. Teoretické pojednání o nezávislosti centrální banky Co si vlastně představit pod pojmem nezávislost centrální banky (CB)? Stručně řečeno se jedná o ústavní nezávislost (independence) na vládní exekutivě. V opačném případě se jedná o podřízenost vládě, která bývá reprezentována ministerstvem financí. To pak nařizuje centrální bance, jak má uskutečňovat měnovou politiku. V tomto případě pak centrální banka nenese odpovědnost za měnovou politiku.3 Označení formální ústavní nezávislost není ale úplně přesné. V ústavě totiž není zakotvení centrální banky zcela běžné. V EU, Portugalsku, Německu se ústava o centrální bance zmiňuje jen velmi stručně, o něco podrobněji ve Finsku či Švédsku. Mohli bychom tedy tuto definici použít jen pro Českou republiku, ale ani v naší ústavě není napsáno nic o nezávislosti centrální banky na vládě. Bylo by tedy vhodnější tento pojem nezávislost chápat spíše jako zákonem vymezené pravomoce banky, do kterých není možné nijak zasahovat.4 Eijffiger a Haan (1996) přišli ještě s jiným dělením nezávislosti: personální nezávislost, finanční nezávislost a nezávislost v politice. Personální nezávislost se týká vládního vlivu na obsazení bankovní rady. Finanční nezávislost je chápána jako osvobození CB od povinnosti financovat vládní deficit, a nezávislost v politice představuje svobodnou volbu nástrojů.5

2

Pavlát, 2005 Finance a úvěr,1999/9, Šmídková, Tůma 4 Politická ekonomie, 2001/2, Bažantová, Loužek 5 Finance a úvěr, 1999/10, Kotlán, Frait 3

-4-

Když použijeme slovní spojení nezávislost centrální banky, tak první co by mělo ekonoma napadnout je nejspíše nezávislost na politických cyklech, protože právě ty mohou způsobit rozkolísání ekonomiky a její recesi. Důležitou roli však hraje i odpovědnost centrální banky při provádění měnové politiky, bez níž by její působení nebylo důvěryhodné a neefektivní. A dalším podmínkou je, aby nezávislost byla dostatečně vyvažována otevřeností. Jen tak může být zajištěna kredibilita banky. Mezi centrální banky, které patří k těm nejvíce nezávislým, můžeme zařadit CB Německa, Švýcarska a také Nového Zélandu. Japonsko má naopak málo nezávislou centrální banku. USA se řadí k zemím se střední závislostí CB. Evropská centrální banka (ECB) se dá považovat za banku s poměrně vysokou úrovní nezávislosti.

2.1.

Důležitost nezávislosti centrální banky Proč je vlastně nezávislost centrální banky tak důležitá? Z minulých let je možné

vypozorovat, co bylo příčinou, že centrální banky ve světě získali najednou tak obrovský vliv. V 90. letech 20. století přestávaly být vlády jednotlivých zemí tím nejdůležitějším článkem při ovlivňování hospodářství. Do popředí se dostaly centrální banky a to z jednoho prostého důvodu: v 70. a 80. letech politici naprosto selhali v péči o stabilitu měny. Došlo k velkému navýšení inflace, a to z průměrných 2-4% na 14%.S tím samozřejmě veřejnost nesouhlasila. Lidé si moc dobře uvědomovali, že navýšení inflace rozhodně nepomáhá k tomu, aby se snížila nezaměstnanost. Toto tvrzení se totiž politici snažili veřejnosti vštípit. Ale jak bylo vidět, bezúspěšně. Na to, aby byli politici v této oblasti úspěšní, měli příliš málo času, a proto docházelo k manipulování s inflací v neprospěch veřejnosti. Postupně tak došlo k tomu, že centrálním bankéři přesvědčili politiky a hlavně také veřejnost, že dokáží zajistit stabilitu měny daleko lépe než samotní politici. Bankéři žádali nezávislost na vládě. K zvýšení nezávislosti centrálních bank došlo jak ve vyspělých, tak rozvojových či tranzitivních ekonomikách. V každé zemi se nezávislost projevovala různým způsobem. Tak například německá Bundesbank je nezávislá díky své dobré pověsti, u britské Bank of England je nezávislost daná zákonem. V. Kotlán a J. Frait se domnívají, že k růstu nezávislosti vedlo pravděpodobně i to, že rostl objem teoretické a empirické literatury, která poukazovala na prospěch nezávislosti. Ať už je nezávislost jakkoliv definovaná, její existence bývá příčinnou nižší inflace v mnoha zemích. Přesto je i toto tvrzení někdy kritizováno a zpochybňováno. Nicméně fakt, že v roce 1998 se nacházela průměrná inflace ve vyspělých zemích pod -5-

hladinou 2% nemůžeme vyvrátit. Tuto hranici dosáhla naposledy v roce 1961. Stejně tak někteří odborníci pochybují o tom, jestli vyšší míra nezávislosti způsobuje vyšší kredibilitu měnové politiky a snižuje např. náklady dezinflace. V tomto případě je ale jisté to, že centrální banka nezíská kredibilitu tak, že získá vyšší nezávislost. Kredibilitu je možné získat za delší časový horizont, během kterého je umožněno ekonomickým subjektům pozorovat chování banky v praxi. Její získání vyžaduje vysoké náklady. 6

2.1.1. Nejvíce nezávislá banka V současné době můžeme považovat Evropskou centrální banku a americký Federální rezervní systém za nejmocnější centrální banky světa. ECB si může sama stanovovat inflační cíl a také si sama rozhoduje o tom, jakými nástroji ho dosáhne. Získala tak volnost v rozhodování a tím i velkou míru nezávislosti. Mohli bychom tvrdit, že její nezávislost je největší ze všech centrálních bank. Má ale povinnost dvakrát ročně podat zprávu Evropskému parlamentu o hospodaření. Nemusí však vysvětlovat, proč se rozhodla pro určité kroky a ani se nestává zodpovědnou v případě, že nesplní inflační cíl.

2.1.2. Míra samostatnosti CB Měnová politika je ovlivňována stupněm samostatnosti CB v dané zemi. Kdyby nebyla centrální banka dostatečně samostatnou ve svém rozhodování, mohlo by docházet k tlakům ze strany politiků, kteří by mohli její fungování negativně ovlivnit sledováním vlastních zájmů. Přesto je nutné se zamyslet nad tím, jak by tato samostatnost měla být velká, aby nedocházelo v případě přílišné nekontrolovatelné samostatnosti k větším ztrátám než užitkům.

2.2.

Demokratická centrální banka Položme si otázku, zda je centrální banka demokratická. Lidé, kteří rozhodují o

stabilitě měny, úrovni cen a směnném kurzu měny jsou guvernéři centrální banky, kteří jsou veřejnými osobami a jejichž pravomoce jsou zastřešovány státní mocí. Někdo by mohl jejich autoritu zpochybňovat. Proč? Je to hlavně z toho důvodu, že neprocházejí veřejným volebním mechanizmem. Ekonomické potíže jsou většinou připisovány právě centrální bance. Z tohoto

6

Finance a úvěr,1999/10,Schneider

-6-

důvodu se snaží být banky co nejvíce veřejnosti otevřeny. Zveřejňují detailní zprávy ze svých jednání. Také se snaží veřejnosti osvětlit důvody, které je vedly k určitým rozhodnutím. Tímto se pokouší vyhnout nařčení, že veškeré ekonomické problémy má na svědomí právě tato banka.7

2.3.

Vztah nezávislosti a inflace „Pro nezávislost centrální banky při uskutečňování měnové politiky bylo předloženo

několik teoretických argumentů, které vycházejí z odlišného vztahu mezi mírou inflace a produkcí v krátkém a dlouhém období. Většina ekonomů se shoduje v tom, že v dlouhém období platí monetaristická teze, podle níž inflace je peněžní jev a dlouhodobá Phillipsova křivka je vertikální. To znamená, že zvýšení tempa růstu peněžní zásoby v ekonomice povede v dlouhém období k odpovídajícímu zvýšení tempa růstu cen, tedy k vyšší míře inflace, zatímco reálné veličiny jako tempo růstu reálné produkce zůstanou nezměněny. Toto tvrzení je známe jako neutralita peněz. Stejně tak většina ekonomů dnes připouští pravdivost keynesiánské teze, že v krátkém období má Phillipsova křivka negativní sklon a změny peněžní zásoby mají reálné dopady na ekonomiku. V krátkém období může vést zrychlení tempa růstu peněžní zásoby k oživení poptávky a k rychlejšímu růstu reálné produkce, zatímco míra inflace se zvýší pouze v omezeném rozsahu“.8 Graf 1 Kombinace inflace a míry nezaměstnanosti v USA v letech 1984-2005

Zdroj: Finance-management,2005

7 8

Finance a úvěr, 1999/10, Schneider Finance a úvěr 1999/9, Jonáš,str. 526

-7-

Phillipsova křivka znázorňuje substituční vztah mezi mírou inflace a nezaměstnaností. Čím vyšší míra inflace, tím by nezaměstnanost měla být nižší. V případě USA není možné vidět klasický tvar Phillipsovy křivky. Není zde téměř žádná závislost mezi inflací a mírou nezaměstnaností. Tato křivka, která byla zkonstruována v 60.letech 20.století, se později stala v dlouhém období neplatnou, jak je možné vidět právě na tomto grafu z ekonomiky USA. Je zde mnoho jiných faktorů, které ovlivňují tento vztah. Jedná se o ropné šoky, strukturu jednotlivých ekonomik apod. 9

2.3.1. Nové modely zaznamenávající změny cen Podle nového klasického makroekonomického modelu se všechny očekávané změny hospodářské politiky ihned promítnou do změny nominálních cen a mezd, ale reálné hodnoty zůstanou beze změny. Tento model totiž je založen na tom, že všechny ceny a mzdy jsou dokonale pružné při očekávaných změnách cenové hladiny. Naopak při změnách neočekávaných může dojít k změně reálných veličin. V tomto případě by hospodářské procesy musely být prováděny nějakým náhodným způsobem, což není zrovna pravděpodobné. K reálné změně v produkci může ovšem dojít například restriktivní měnovou politikou, při které se projevuje snaha snížit v zemi inflaci, ale zároveň to způsobí snížení produktivity v zemi. Tyto změny, které bývají ale krátkodobé, tedy dochází k snížení účinnosti nového klasického modelu.Byly vytvořeny také nové keynesiánské modely, které nám popisují další způsob, jak je měnová politika schopna ovlivnit reálnou ekonomiku. Poruší předpoklad dokonalého a okamžitého přizpůsobování cen a mezd novým informacím. Dochází tedy k jejich zafixování. Přizpůsobování cen a mezd způsobuje totiž náklady, které mohou někdy převýšit i výnosy. Ceny ani mzdy poté nebudou muset být nijak ovlivněny v případě, že dojde např. k růstu cenové hladiny. 10

2.3.2. Inflační cílování V ČR se začala používat politika inflačního cílování roku 1998. Na vyhlašování inflačních cílů se podílí společně s ČNB i vláda. A to z jednoho prostého důvodu: spolupráce s vládou v této otázce může zajistit větší efektivitu této prováděné inflační politiky. Důvodem této dezinflační politiky je zabránění kolísání cenové hladiny a ukotvení její výše na určité 9

Zdroj: Finance-management, 2005

10

Zdroj: Finance a úvěr, Jonáš, str. 527

-8-

hladině. Díky tomu se ekonomika dostává do větší rovnováhy a stává se tak pro jiné subjekty srozumitelnější. Graf 2 Vývoj inflace (HICP) v ČR – meziroční růst v %

Zdroj: MFCR,2008

Z grafu je vidět, že se inflace v České republice udržuje na relativně nízké úrovni. V roce 2001 se průměrná roční inflace pohybovala kolem 5 %, poté došlo k velkému poklesu a v roce 2006 hladina spotřebitelských cen dosáhla 2,1%. O rok později se inflace zvýšila nepatrně o několik desetin procenta. Nízká inflace bývá připisována právě důvěryhodnosti měnové politiky a otevřenosti centrální banky vůči veřejnosti.

2.3.3. Problémy inflačního cílování Přechod k cílování inflace s sebou nese ale i určité problémy. Není totiž snadné odhadnout vývoj regulovaných cen a výsledný efekt některých administrativních opatření na růst cen. Tyto opatření musí být předvídatelné a dobře načasované nebo rozložené do delšího časového úseku, aby tak nedocházelo k přílišným cenovým výkyvům. Pak může tento systém cílování splnit očekávaní a dosáhnout tak svých cílů. V případě cenových výkyvů jsou pak udělovány určité výjimky, tzv. institut výjimek z plnění inflačního cíle.11

11

Zdroj: ČNB, 2001

-9-

2.4.

Politické zájmy- nezávislost CB Většina ekonomů považuje nezávislost centrální banky na politické moci za nezbytnou

vlastnost, kterou by měla banka disponovat. Zabraňuje tak politickým cyklům, které se projevují mezi jednotlivými volebními obdobími. Politici jsou ve snaze o znovuzvolení schopni udělat i kroky, které nemusí prospívat státu jako takovému. Dobře vědí, že jejich popularita poroste, když se bude zvyšovat zaměstnanost a produkce. To znamená, že budou chtít provádět expanzivní měnovou politiku, která jim dosažení těchto cílů umožní. Pro obyčejného člověka, který se v politice tolik nevyzná, to přestavuje oživení ekonomiky a z toho vyplývající výhody i pro něj. Ekonom ale ví, že jsou zde i negativa tohoto zásahu v podobě vyšší inflace, která se však projeví až v delším období, stejně jako ostatní negativní důsledky. Postupně bude muset dojít k restrikci, aby se ekonomika opět oživila a inflace snížila. To si už ale ne každý uvědomuje. Krátkodobé a dlouhodobé dopady měnové expanze se liší a kdybychom měli toto rozhodování nechat jen na politicích, kteří by se pokoušeli o vyšší inflaci, z dlouhodobého hlediska by to nebylo pro cenovou stabilitu příliš výhodné. Nejedná se pouze o to, jestli se politik bude chtít zachovat správně či si bude hledět svých osobních zájmů. Kdyby toto rozhodování mělo ležet jen v jeho rukou, ekonomické subjekty už by dopředu očekávali expanzivní měnovou politiku a zvýšenou míru inflace, než kdyby měnovou politiku prováděla centrální banka. Centrální bankéři mají oproti politikům více času na rozhodování a jsou spíše proti vyšší míře inflaci. Politici jsou omezeni volebním cyklem.

2.5.

Problémy nezávislosti centrální banky Nezávislost centrální banky sice přispívá k nižší inflaci, ale měli bychom se na ni

podívat i z druhé stránky. Profesor Robert Holman se k problému s přílišnou nezávislostí centrální banky vyjadřuje následujícím způsobem, když popisuje 4 hlavní problémy:12 •

Vláda se bude snažit především o hospodářský růst v zemi a snižování nezaměstnanosti. Oproti tomu se centrální banka bude snažit o co nejnižší míru inflace. Bude tedy problém sladit tyto dva cíle rozpočtové a měnové politiky. Nezávislé protiinflační jednání centrální banky pak povede k nutné fiskální expanzi, protože nebude brát v úvahu cíle, které se snaží dosáhnout vláda. Proti

12

Zdroj: Holman, 2000

- 10 -

sobě bude stat restriktivní politika centrální banky a expanzivní politika vlády. Postupně dojde k růstu úrokových sazeb a domácí měna bude nadhodnocena. Objeví se tzv.vytěsňovací efekt. To znamená, že vládní výdaje vytěsní soukromé investice a to povede k neefektivnosti, •

Druhé nebezpečí vyplývající z nezávislosti CB představuje ztráta důvěry veřejnosti v samotnou politiku a její udržitelnost. Když totiž nebudou jednotlivé cíle centrální banky a vlády směřovat k alespoň podobnému cíli, nebude ani měnová politika dostatečně kredibilní a lidé se nebudou řídit inflačním cílováním a upravovat tak své inflační očekávání, protože politika centrální banky nebude důvěryhodná. Z toho plyne, že inflační cílovaní by ztratilo svůj původně zamýšlený efekt. Z těchto důvodů je dnes nezávislost rozdělována

na

dva

druhy:

instrumentální

a

cílová

nezávislost.

Z instrumentální nezávislosti vyplývá, že si banka volí způsob, jak bude dosahovat inflačního cíle a zároveň si k tomu volí vhodné nástroje. U cílové nezávislosti si centrální banka určuje svůj vlastní inflační cíl, neřídí se tak žádným nařízením vlády. Podrobněji k těmto dvěma druhům nezávislosti viz kapitola 2.2. •

Další problém, který souvisí s nezávislostí centrální banky, vzniká z důvodu nízké politické odpovědnosti členů centrálních bank. Konkrétně Česká národní banka není politicky odpovědná, tzn. že v případě, že nedosáhne vytyčeného inflačního cíle, nemusí se nikomu zodpovídat. A to se vztahuje samozřejmě i na jiné činnosti banky. Oproti tomu centrální banka na Novém Zélandu je v tomto směru odpovědnou vůči politické moci a při nesplnění inflačního cíle může být guvernér banky dokonce odvolán ze své pozice. Většina ekonomů se domnívá, že nezávislost centrální banky nesmí znamenat zároveň zánik odpovědnosti guvernéra a členů bankovní rady vůči veřejnosti či politickému spektru. Tato polická odpovědnost může mít pozitivní vliv na důvěryhodnost a upevnění postavení centrální banky.

•

Poslední nebezpečí, představované nezávislostí centrální banky, se týká chybných kroků provedených bankou, které se mohou pravidelně opakovat v důsledku

této

nezávislosti.

V případě,

že

se

vyskytnou

problémy

s hospodařením v zemi, veřejnost velmi často obviňuje především vládu a její - 11 -

rozhodnutí, ale neuvědomuje si, že za vším může stát sama centrální banka, která má obrovskou politickou moc. Rozhoduje o úrokových sazbách a peněžní zásobě, a ty pak ovlivňují veškeré finanční a investiční situaci v zemi. Rozhodování centrální banky není na první pohled tolik průhledné jako rozhodování politiků, a proto by se měla odpovědnost centrální banky zakotvit v zákoně, přestože tuto odpovědnost banka odmítá nést s odvoláním na nezávislost.

Tabulka 1 Inflace v ČR za roky 2000-2006 2000 Inflace

%

3,9

2001 4,5

2002 1,4

2003 -0,1

2004 2,6

2005 1,6

2006 2,1

Zdroj: Finance, 2007 Po roce 1998 došlo ke zpomalení inflace. Z tabulky i grafu je možné vypozorovat, že kolem roku 2000 se cenová inflace pohybovala kolem 4% a poté došlo k jejímu dalšímu poklesu. Nízká inflace znamená pro zemi řadu výhod. Hlavní z nich je jistě dobrá konkurenceschopnost, které předchází růst strany nabídky a efektivní alokace výrobních faktorů. Celkově se tak zvyšuje blahobyt země a spokojenost jejích občanů. Graf 3 Inflace v ČR za roky 2000-2006

Zdroj: Finance, 2007 - 12 -

Centrální banka ovlivňuje svojí činností množství peněz v oběhu, a tím samozřejmě i výši inflace v zemi. Proto je také důležité jasně stanovit, jaké pravomoce centrální banka v zemi má, jaká je míra její samostatnosti a také odpovědnosti za její činnost.

3. Odpovědnost centrální banky Odpovědnost (accountability) centrální banky bývá definována jako závazek centrální banky vůči orgánu, který jí dal pravomoc provádět měnovou politiku. Tímto orgánem může být parlament, vláda či jiný orgán, který má kompetenci zadávat měnově politické cíle. Odpovědnost se projevuje jako spolupráce mezi vládou a centrální bankou, při které se banka zavazuje splnit již zmíněný měnově-politický cíl. V tomto systému může být centrální banka buď odměněna nebo sankciována, záleží na tom, jak se bude dosahovat stanoveného cíle. Odpovědnost se může projevovat také jiným způsobem. V některých zemích je odpovědnost zakotvena jen formálně v zákoně nebo vyplývá z tradic.Centrální banka je odpovědná za hospodárné a zákonné vynakládání prostředků za své fungování. 13 „S. Fisher (1995) se domnívá, že u centrální banky, která se nemusí za svoji činnost zodpovídat, hrozí riziko, že se bude chovat časově nekonzistentním způsobem a že bude odvádět svoji práci hůře. Fisher argumentuje, že podobně jako vykazují volení politici jistý sklon k inflační politice, centrální bankéři, kteří nejsou vystaveni veřejné kontrole ze strany volených politiků, mohou vykazovat sklon opačný. „Nevystaveni veřejnému mínění, v bezpečí svých antiinflačních chrámů, centrální bankéři mohou snadno popírat, že v krátkém období existuje nepřímý vztah mezi inflací a nezaměstnaností a že cyklická nezaměstnanost nemůže být snížena uvolněním měnové politiky. Mohou tomu dokonce sami věřit“.14

3.1.

Vztah mezi nezávislostí a odpovědností CB Tento vztah bývá velmi diskutabilní. Někdo by mohl říct, že nezávislost a

odpovědnost se velmi dobře doplňují. Proti nim stojí však názory ekonomů, kteří se domnívají, že tento vztah je spíše v nepřímé úměře. To znamená, že čím více nezávislosti je

13 14

Politická ekonomie, 2001/2, Bažantová, Loužek Finance a úvěr , 1999/9, Jonáš, str. 532

- 13 -

centrální bance uděleno, tím méně se stává banka odpovědnou. Mezi odpovědností a nezávislosti je vyvažující vztah, který má zajistit efektivní, ale také důvěryhodné fungování centrální banky v každé zemi. Graf 4 Optimální vztah nezávislosti a odpovědnosti

Zdroj: Mendelova univerzita, 2007

Z grafu je možné vypozorovat, že u ECB je míra nezávislosti opravdu vysoká v porovnání s ostatními dvěma CB a její míra odpovědnosti je vzhledem k tak velké nezávislosti poměrně malá.

3.2.

Rozdíl mezi cílovou a instrumentální nezávislostí V případě, že banka může provádět nezávisle měnovou politiku, ale její cíl je předem

daný zákonem nebo exekutivou, stává se banka odpovědnou za dosažení tohoto cíle. Může si však vybrat, které nástroje k dosažení tohoto cíle použije. V tomto ohledu je nezávislá a vláda nemůže centrální bance přikazovat žádné kroky vedoucí ke změně úrokových sazeb, operací na volném trhu či k manipulaci povinných rezerv. Všechny tyto nástroje si stanovuje banka sama. Když je centrální bance udělena pravomoc, že si může i cíle stanovovat sama, pak už nemůžeme mluvit o žádné odpovědnosti. V současnosti převažuje názor odborníků, že nezávislost by měla být pouze instrumentální. „Proto ekonomové dnes odlišují dva druhy nezávislosti centrální banky: cílovou nezávislost a instrumentální nezávislost. Cílová nezávislost znamená, že si centrální banka sama (bez ohledu na vládu) volí svůj inflační cíl. Instrumentální nezávislost znamená, že si sama volí nástroje a způsoby, jak bude inflačního - 14 -

cíle dosahovat. Mezi ekonomy panuje značná shoda, že by centrální banka měla mít instrumentální nezávislost, ale že by neměla mít cílovou nezávislost. Prakticky to znamená, že by banka neměla mít pravomoc rozhodnout o inflačním cíli sama, nýbrž jedině ve shodě s vládou - inflační cíl by měl být přijat až jako společný cíl centrální banky a vlády. Jen v takovém případě bude totiž dostatečně kredibilní pro ekonomickou veřejnost.“15 Ztrácí se pak i demokratická kontrola nad hospodařením centrální banky s veřejnými prostředky. Odpovědnost za dosahování cílů bychom neměli chápat jako snižování nezávislosti centrální banky. Přesto je samozřejmě velmi důležité, ale také složité stanovit rozumnou míru mezi nezávislosti a odpovědností.

15

Robert Holman, 2000

- 15 -

4. Ukazatelé nezávislosti a odpovědnosti Nezávislost a odpovědnost se u centrálních bank liší a každá banka provádí svou politiku v závislosti na pravomocích, které jí náleží. Proto existují různé metody, které měří míru těchto dvou ukazatelů a mohou tak porovnávat jejich výsledky s jinými centrálními bankami.

4.1.

Indexy nezávislosti Centrální banka má velký zájem prosazovat vlastní politiku, a to nejlépe bez

jakýchkoliv zásahů vnějších subjektů. Je ale zřejmé, že tato nezávislost nemůže být stoprocentní a vždy existují jistá omezení v její působnosti. „ Klasická stať Alesiny(1989) vysvětluje, proč nezávislost centrální banky nemůže být neomezená, třemi důvody: •

neformální kontakty mezi vládou a bankovní radou nelze nikdy úplně eliminovat,

•

úplná nezávislost by mohla vyvolat problém koordinace mezi měnovou a rozpočtovou politikou,

•

společnost se nikdy nemůže vzdát demokratické kontroly nad měnovou politikou.

Měl by proto existovat mechanismus, jenž by zaručoval, že se cíle centrální banky příliš neodchýlí od společenských cílů.“

16

Nejznámější měření nezávislosti centrálních bank

provedli Bade a Parkin (1982), Alesina (1989), Grilli, Masciandaro a Tabellini(1991), Cukierman (1992), Eijffinger a Schaling (1993a). Přehled indexů nezávislosti a vysvětlení jejich konstrukce v české literatuře popisuje Soukup (1998) viz následující tabulka:

16

Politická ekonomie, 2001/2, Bažantová, Loužek, str.180

- 16 -

Tabulka 2 Indexy nezávislosti cenrálních bank

Autoři

Země/rozpětí Austrálie Belgie Dánsko Finsko Francie Irsko Island Itálie Japonsko Kanada Německo Nizozemí Norsko Nový Zéland Portugalsko Rakousko Řecko Španělsko Švédsko Švýcarsko USA Velká Británie

Bade a Parkin (1982)

Alesina (1989)

Grilli, Masciandaro a Tabellini (1991)

Cukierman (1992)

Eijffinger a Schaling (1993a)

(1-4) 1 2 2 2 3 2 4 2 2 4 3 2

(1-4) 1 2 2 2 2 1,5 3 2 4 2 2 1 1 2 4 3 2

(3-13) 9(3) 1) 7(1) 8(3) 7(2) 7(3) 5(4) 6(1) 11(4) 13(6) 10(6) 3(0) 3(1) 9(3) 4(2) 5(2) 12(5) 12(5) 6(1)

(0-1) 0.31 0.19 0.47 0.27 0.28 0.39 0.36 0.22 0.16 0.46 0.66 0.42 0.14 0.27 0.58 0.51 0.21 0.27 0.68 0.51 0.31

(1-5) 1 3 4 3 2 2 3 1 5 4 2 3 2 3 3 2 5 3 2

1)První číslo udává index celkové nezávislosti (ekonomické i politické). Číslo v závorce udává index politické nezávislosti..Pramen: Bade , Parkin (in Cukerman, 1992, s.396-414), Alesina (1998, s. 81), Grilli, Masciandaro, Tabellini(1991, s. 366-371), Cukierman (1992, s. 369-414), Eijffinger, Schaling (1993a, s.49-70)

Zdroj: Bažantová, Loužek, 2001/2

Čím má index větší hodnotu, tím je centrální banka nezávislejší. Je třeba si ale uvědomit, že nezávislost nemůžeme posuzovat jen podle indexů. Důležitou roli zde hraje právní řád, který je v každé zemi jiný a také výklad ustanovení, které nejsou pro laiky vždy srozumitelné. Co se týče Evropské unie, tak došlo k sjednocení právního řádu jednotlivých zemí. Ve většině zemí EU tedy došlo k zvýšení institucionální nezávislosti. Další problém je, že se indexy nemusí být příliš aktuální a vztahují se spíše k minulosti a nezobrazují ekonomické nebo institucionální změny. Indexy jsou také velmi zobecněné a subjektivní.

- 17 -

4.2.

Indexy odpovědnosti Indexy odpovědnosti centrální banky se nevyskytují tak často jako indexy

nezávislosti. Briault, Haldane a King(1996) zohlednili v indexu odpovědnosti čtyři kritéria a to: kontrola činnosti CB parlamentem, zveřejňování zpráv o měnovém vývoji a inflaci, publikování průběhu zasedání bankovní rady a v neposlední řadě i možnost zrušit nebo pozastavit rozhodnutí této rady. Míra indexu se pohybuje v rozmezí 0-4 a je považován spíše za ilustrativní, nepřikládá se mu takový význam. Vyšší hodnota indexu znamená větš odpovědnost CB.(Bažantová,Loužek,2001) „De Haan, Amtenbrink a Eijffinger (1998) zkonstruovali podrobnější index, který zahrnuje třináct kritérií: zda zákon o centrální bance určuje cíle monetární politiky (1), jasně je seřazuje (2), definuje (3) a přesně určuje (4), zda banka publikuje zprávu o inflaci a měnovém vývoji(5), zveřejňuje v rozumném čase zápisy z jednání bankovní rady (6), vysvětluje veřejně do jaké míry bylo nebo nebylo dosaženo stanovených cílů (7), zda je centrální banka kontrolována parlamentem (8), existuje právo parlamentu či vlády udělovat centrální bance pokyny (9), zda existuje možnost anulovat či pozastavit rozhodnutí bankovní rady v určitých případech (10), právo centrální banky odvolat se proti tomuto anulování (11), právo parlamentu měnit právní zakotvení banky prostou většinou (12) a zda zákon či statut umožňují odvolání členů bankovní rady na základě výsledků monetární politiky (13).“17 Z následující tabulky, která ukazuje indexy odpovědnosti centrálních bank, je možné vidět, že centrální banka Velká Británie je ze všech zemí nejvíce odpovědná. Za ty nejméně odpovědné považuje Amtenbrink Švýcarsko a také Belgii či Německo.

17

Politická ekonomie, 2001/2, Bažantová,Loužek, str.183

- 18 -

Tabulka 3 Indexy odpovědnosti centrálních bank

Země Belgie Německo Švýcarsko Nizozemí Francie Itálie Španělsko Švédsko USA Nový Zéland Austrálie Japonsko Kanada Velká Británie Evropská unie

Briault, Haldane, King, 1996 - 4) 0.0 0.0 0.0 0.5 1.0 1.0 2.0 2.0 2.0 3.0 1.V 1.V 2.V 3.V x

(0 Amtenbrink, 1999 13) 3 3 2 5 6 4 7 5 6 10 7 6 7 11 4

(0 -

Zdroj: Bažantová, Loužek, 2001/2

5. Fungování a institucionální uspořádání zahraničních centrálních bank Každá země nebo společenství provádí vlastní měnovou politiku a má svou strukturu orgánů vykonávajících finanční operace a důležitá rozhodnutí ovlivňující hospodáření v zemi.

5.1.

Evropská centrální banka Evropská centrální banka byla založena 1. července 1998 a půl roku poté 1. ledna

1999 se stala nezávislou nadnárodní měnovou institucí v Evropské unii a nahradila tak svojí činností Evropský měnový institut. Provádí měnovou politiku v zemích, které zavedly euro. Je nezávislá na orgánech Evropské unie a stejně tak není ovlivňována žádnou vládou států EU či jinými institucemi. Nezávislost ECB vyplývá ze Smlouvy o založení Evropského společenství (ES) a statutem Evropský systém centrálních bank/Evropská centrální banka (ESCB/ECB): "Při výkonu pravomocí a uskutečňování úkolů a povinností svěřených jim touto Smlouvou a Statutem nesmějí ECB, národní centrální banky, ani žádný člen jejich - 19 -

rozhodovacích orgánů vyžadovat ani přijímat pokyny od orgánů Společenství, od žádné vlády členského státu nebo od jakéhokoli jiného subjektu. Orgány a instituce Společenství a vlády členských států se zavazují zachovávat tuto zásadu a nesnažit se ovlivňovat členy rozhodovacích orgánů ECB či národních centrálních bank při plnění jejich úkolů."18

5.1.1. Podmínky nezávislosti Sídlo ECB

je ve Frankfurtu nad Mohanem . Aby byla centrální banka uznána

nezávislou, jsou stanoveny čtyři podmínky, které musí být splněny. Týkají se jak ECB, tak všech centrálních bank členských zemí. Podmínky: •

institucionální (organizační) nezávislost – činnost centrální banky nesmí být ovlivňována orgány Evropského společenství, vlád členských zemí či dalších orgánů, tzn. nesmí od nich přijímat žádné pokyny ani od nich vyžadovat,

•

finanční nezávislost - vlády členských zemí se nesmí žadným způsobem snažit ovlivnit rozpočet ECB a ani ji nemůže využívat k hrazení výdajů státu,

•

osobní nezávislost – vrchlolné orgány by měly ve svých funkcích setrvávat v dlouhém období, alespoň 5 let, a odvolání představitelů CB by mělo být možné pouze z vážných důvodů uvedených ve Smlouvě

•

věcná nezávislost (personální) – nutné představení stěžejního cíle banky a patřičné odpovědnosti za dosažení toho cíle.V případě ECB, ale i většiny CB, je tímto cílem cenová stabilita.19

Jako základní pojmy nezávislosti vymezuje Evropské právo první tři podmínky. Čtvrtá podmínka, kterou je věcná nezávislost, je další odvozenou podmínkou, stejně jako například nezávislost při mezinárodních jednáních. Důležitou roli však hraje rozpočtová nezávislost. Nesmí dojít k tomu, aby byla politika centrální banky ovlivněna jednáním vnějších subjektů, kteří by se podílely na jejím financování a snažily se tak získat moc nad touto institucí a tím i

18 19

Zdroj:Euroskop, 2007 Zdroj:Euroskop, 2007

- 20 -

ovlivňovat plnění jejích vytyčených úkolů. Kontrolu účetnictví ECB provádí externí nazávislí auditoři, kterým musí být poskytnuty veškeré informace ohledně finančních operací, které centrální banka provádí, aby mohli co nejlépe porozumět jednotlivým účtům banky. Vrcholné orgány Evropské centrální banky a národních centrálních bank musejí mít minimálně pětileté funkční období s nemožností odvolání z politických důvodů.Vlády nesmějí využívat národní centrální banky k financování rozpočtových výdajů a nesmějí ovlivňovat rozpočty těchto bank.

5.1.2. Orgány ECB Orgány ECB popisuje ve své knize Centrální bankovnictví Vladislav Pavlát. ECB má 2 hlavní orgány, mezi které patří Výkonná rada a Rada guvernérů. Pro státy, které ještě stále nepoužívají euro, byl zaveden přechodný orgán Generální rada. Výkonná rada vede Evropský systém centrálních bank a Evropskou centrální banku, kontroluje jak vyvíjí ECB svou činnost a zabývá se důležitými rozhodnutími v rámci měnové politiky. V jejím čele stojí guvernér a jako další členové zde mají svojí pozici viceguvernér a další čtyři členové z řad vlád jednotlivých členských zemí nebo přímo prezidenti. Zasedání výkonné rady probíhá každý týden. Rada guvernérů je vrcholným orgánem ECB a je tvořena členy Výkonného výboru a guvenérů centrálních bank členských zemí EU, ve kterých již bylo zavedeno euro.

V

současnosti se skládá z 18 členů a každý z nich má jeden hlas. Důležitá je nadpoloviční většina hlasů při rozhodování. Zda se výsledky jednání zveřejní, o tom rozhoduje sama rada, její jednání je jinak důvěrné. Zasedání probíhá minimálně desetkrát ročně a je možné využít také formu telekonference. Tato rada má odpovědnost především za provádění měnové politiky eurozóny, rozhodování o velikosti rezerv a výši úrokových sazeb. Rada rozhoduje o zajišťování úkolů, které byly svěřeny Eurosystému, schvaluje také různá nařízení, která byla v rámci těchto úkolů vydána. Generální rada má mezi svými členy prezidenta, který je v čele rady, dále viceprezidenta a guvérnéry členských zemí EU.Činnost generální rady je zaměřena především na zavedení eura ve všech členských zemích.Mimo to zajišťuje také jiné funkce jako je poradenství apod.Tato rada zasedá čtyřikrát ročně. (Pavlát, 2005)

- 21 -

5.1.3. Druhy nezávislosti ECB Orgánům ECB je zaručena politická, finanční, personální a funkční nezávislost. Pro každou členskou zemi je důležité, aby v ní byla udržována cenová stabilita.Ta je zajišťována díky politické nezávislosti ECB.Z této nezávislosti vyplývá, že do fungování ECB a národních

centrálních bank nemohou zasahovat žádné instituce Evropské unie a ani

jednotlivé vlády členských zemí.Nemohou se tak navzájem ovlivňovat a musí tento princip politické nezávislosti respektovat. ECB můžeme považovat za finančně nezávislou, má vlastní rozpočet, který je oddělený od financování v rámci Evropského společenství. Jednotlivé vlády tedy nesmějí od národní centrální banky požadovat financování jejich výdajů. Co se týče funkčního období členů ECB, tak to je poměrně dlouhé a odvolání členů je možné pouze ze závažných důvodů, rozhodně ale ne z politických.Tím je zajištěna personální nezávislost. Dále také poskytování půjček jednotlivým subjektům veřejného sektoru v zemích Evropského společenství od Eurosystému je zakázáno.Tímto způsobem je možné předcházet nátlakovým akcím ze strany úřadů. Funkční nezávislost je dosahována díky vlastním nástrojům a pravomocím, které slouží ECB k provádění efektivně fungující měnové politiky.ECB se sama rozhoduje, kdy a jakým způsobem tyto nástroje a pravomoce využije.Jejím cílem je především cenová stabilita. Evropská centrální banka je odpovědná jak celé společnosti, tak konkrétním institucím.Tímto způsobem je možné zajistit nezávislost banky, která tak čtvtletně uveřejňuje zprávy o své činnosti a každý rok předkládá Výroční zprávu o svém hospodaření a monetární politice, kterou provozuje. 20 ECB je považována za vysoce nezávislou banku. Položme si tedy otázku, co je hlavním pilířem této nezávislosti, který by charakterizoval nezávislost i jiných bank. Jedná se především o nemožnosti poskytnout vládě přímý úvěr od centrální banky. Její schodky tak nemůžou být financovány z peněz centrální banky a hospodaření se státními finančními prostředky může být tak mnohem efektivnější.

20

Pavlát, 2005

- 22 -

5.2.

Federální rezervní systém (FED) V USA rozhodl v roce 1791 Kongres o založení první centrální banky – First Bank of

the United States. Její kapitál byl 10 mil. dolarů a stala se tak největší akciovou společností v USA. Měla velmi silně postavení, jejím úkolem bylo spravovat federální dluh a také emitovala vlastní bankovky. Po 20 letech, kdy vypršela doba její působnosti, byla na základě hlasování v senátu její činnost zrušena. Po několika letech, kdy byla USA bez centrální banky, byla opět v roce 1816 založena centrální banka – Second Bank of United States, která měla sídlo v Pennsylvánii. Její činnost byla stejně jako u předchozí banky omezena na 20 let. Působení banky bylo velmi kladně hodnoceno. Po 20 letech došlo opět k jejímu zrušení a tak se tato banka přeměnila na běžnou banku, která později zbankrotovala. Zákonem z roku 1863 o národním oběživu a Zákonem o národním bankovnictví z roku 1864 získala vláda právo na přidělování licencí bankám s federální působností. Byl vytvořen tzv. Úřad pro kontrolu oběživa, který byl pod záštitou ministerstva financí, který měl kontrolovat národní banky. V roce 1913 byl přijak Zákon o Federálním rezervním systému a v následujícím roce se hlavní úlohy centrálního bankovnictví ujal Federal Reserve System. Jeho působení trvá bez velkých změn až dodnes.21 Jednotlivé federální rezervní banky působí v měnových distriktech USA jako centrální banky. Každá z bank se sama financuje ze svého obchodování, ale jejím hlavním cílem není dosahovat zisku. Peníze, které zbydou poté, co poplatí náklady, odvádí ministerstvu financí. Jejich činnost v měnové politice spočívá také v informování o hospodářském vývoji v daných distriktech a na starosti mají též bankovní dohled. Vydávají hotovostní peníze, přijímají vklady od členských bank, emitují státní dluhopisy a poskytují úvěry. V čele federální rezervní banky je Výbor ředitelů, který se skládá z devítí členů. Jejich funkční období je tři roky. Na činnost těchto bank dohlíží Výbor guvernérů z Washingtonu, který je zároveň nejvyšším orgánem a skládá se ze sedmi členů. Zasedání výboru se uskutečňuje minimálně každé čtvrtletí a jednání není přístupné veřejnosti z důvodů důvěrnosti projednávaných témat. Poté jsou však veřejnosti poskytovány informace o průběhu a rozhodnutích uskutečněných na jednáních.22

21 22

Revenda, 2001 Pavlát, 2005

- 23 -

5.2.1. Otevřenost FEDu V listopadu 2007 udělal FED další vstřícný krok směrem k veřejnosti, především tedy k firmám a domácnostem. Ty si tak budou moci lépe přestavit, jak bude Federal Open Market Committee (FOMC) postupovat v provádění měnové politiky.23 FED začal zveřejňovat své ekonomické projekce čtyřikrát ročně místo původního uveřejňování jednou za půl roku. Snaží se tak být více transparentní v monetární politice, kterou provádí a získává tak více na své důvěryhodnosti. V projekcích bude kromě růstu reálného HDP a výše nezaměstnanosti navíc zobrazován i očekávaný vývoj inflace. Tyto zprávy budou obsahovat také záznamy z ekonomických diskuzí a blíže popisované rizika a problémy spojené s vývojem ekonomiky.24

5.2.2. Cíl FEDu Cíl, kterého se FED snaží dosahovat je nejen cenová stabilita, ale také vysoká úroveň zaměstnanosti. Co se týče inflačního cílování, tak to FED neuskutečňuje, protože by docházelo k potlačení možnosti dosahovat již zmíněných dvou hlavních cílů. V případě, že by měla veřejnost zájem o informace týkající se úrovně inflace, ke které by měla ta skutečná směřovat, může nahlédnout právě do ekonomických projekcí zveřejňovaných FOMC. Projekce, které jsou součástí Zprávy o měnové politice zveřejňované FEDem, jsou nyní vykazovány v časovém horizontu tří let. Všechny tyto nové kroky vedené FEDem vedou k upevnění inflačního očekávání a k lepším ekonomickým výsledkům.

23

FOMC-Federal Open Market Committee, tzn.Federální výbor pro operace na volném trhu (nejvyšší orgán americké centrální banky)

24

CNB, 2008 - 24 -

5.3.

Bank of England Již v roce 1694 byla založena první centrální banka ve Spojeném království. V roce

1946 došlo k jejímu znárodnění a majetek banky byl převeden do vlastnictví Ministerstva financí. Mohlo tak do jisté míry ovlivňovat fungování banky, ale až po nutné konzultaci s guvernérem této banky. Zároveň byli bankéři povinni předkládat informace Ministerstvu financí z důvodu veřejného zájmu. K navrácení její nezávislosti došlo až v roce 1997. Významný byl zákon z roku 1998, který zaručoval financování centrální banky na statutárním základě. Centrální banka získala operační odpovědnost za provádění monetární politiky. Další velkou změnou oproti původnímu systému byl zákaz vydávání směrnic ze strany Ministerstva financí, jak tomu bylo před rokem 1997. Měnová politika tak byla v rukou pouze Bank of England. Postupem času se Bank of England stala nejenom bankou vlády, ale také bankou všech bank. Od 20. století vydává do oběhu bankovky jak v Anglii, tak ve Walesu. Po roce 1997 se stala odpovědnou za určování výše úrokové míry ve Spojeném království, která má zajistit předem vytyčený inflační cíl v dané ekonomice. To má na starosti Výbor pro měnovou politiku, který je tvořen guvernérem, dvěma viceguvernéry, hlavním ekonomem centrální banky a dalšími členy. Každý měsíc se uskutečňuje zasedání výboru a poté se uveřejňují výsledky rozhodnutí o úrokové míře. Inflační cílování je v zemi velmi důležitým prvkem pro udržení cenové stability. Centrální banka má za úkol udržovat také finanční stabilitu v zemi, snaží se vyhodnocovat současný stav a předcházet tak narušení finanční stability. Spolupracuje s úřady vlády a se zahraničními centrálními bankami. (Pavlát, 2005) Bank of England nemá formální cílovou nebo instrumentální nezávislost, ale nedávno se její informovanost veřejnosti stala více transparentní než tomu bylo doposud. Mezi tři nejduležitější nástroje pro tuto značnou transparentost patří vlastní inflační cíl, zveřejňování záznamů z jednání vlády, na kterých jsou uskutečňována monetární politická rozhodnutí a jako poslední nástroj se uvádí tzv. Inflation Report , který má poskytnout nezávislou analýzu o průběhu inflace široké veřejnosti. Je zajímavé, že země, které se staly v poslední době monohem více transparentní ve své měnové politice, získávají i na větší důvěryhodnosti. Všeobecně platí, že země s inflačním cílováním jsou daleko více transparentní. 25

25

Bank of England, 1996

- 25 -

5.4.

Reserve Bank of New Zealand (RBNZ) V roce 1934 byla na Novém Zélandu založena centrální banka, která byla celá

vlastněna vládou. Centrální banka Nového Zélandu má 3 hlavní funkce: provádění měnové politiky k udržení cenové stability, podporování zdravého a efektivního finančního systému a uspokojování požadavků veřejnosti na měnu.26 Pro přiblížení stavu ekonomiky a vývoje jejich základních ukazatelů uvádím grafy s jejich vývojovými daty. Graf 5 Vývoj inflace na Novém Zélandu v letech 1990 – 2006

Zdroj: Reserve Bank of New Zealand,2008 Od roku 1990 se inflace pohybuje průměrně kolem 2, 5%. V porovnání s rokem 1970, kdy byla průměrná inflace 12% a v roce 1980 11%, jsou její hodnoty velmi nízké. Na dalším grafu, kde je možné pozorovat vývoj HDP na Novém Zélandu, v Australii a USA od roku 1990. Přestože se Novému Zélandu nedařilo příliš dobře během tzv.Asijské krizi v 90.letech, v současné době je jejich růst HDP srovnatelný s velkými obchodními partnery jako je USA nebo Australie.

26

Reserve Bank of New Zealand

- 26 -

Graf 6 Vývoj HDP na Novém Zélandu, v Austrálii a USA v letech 1990 - 2007

Zdroj: Reserve Bank of New Zealand, 2008 Vzhledem k tomu, že z hospodaření Nového Zélandu za poslední roky by mohlo být příkladem pro ostatní země, budu se tomuto tématu v následujících subkapitolách věnovat o něco podrobněji.

5.4.1. Vývoj ekonomiky na Novém Zélandu Politikové na Novém Zélandu byli zodpovědní za velmi radikální změny v zemi, se kterými přišli jako první labouristi v roce 1984. Nový Zéland se ostatním zemím přestavoval jako stát blahobytu, který poskytuje svým občanům velké benefity. Když se však začalo ukazovat, že pokračování v takové štědré sociální síti by vedlo ke krizi ekonomiky, vláda musela zasáhnout. Trhy se začaly liberalizovat a docházelo k volnému obchodování. Na trhu práce došlo také k deregulaci a fiskální restrikce byla nedílnou součástí jejích politických kroků. Ze statistických dat je možné vypozorovat, že ekonomika Nového Zélandu v období těchto strukturálních změn spíše stagnovala nebo docházelo k recesi. Země se zadlužovala, zvyšovala se nezaměstnanost a teprve kolem roku 1993 docházelo k jistému ozdravení ekonomiky, které bylo ale dva roky poté opět ohroženo vzhledem k tomu, že se centrální banka snažila dosáhnout inflačního cíle, který si vytyčila. 27

27

Britské listy, 2005

- 27 -

Tabulka 4 Platební bilance Nového Zélandu za roky 2002 - 2006 Položka/Kalend. Rok

2002

2003

2004

2005

2006

-1,093

-3,388

-6,429

-9,445

-9,792

967

1,036

762

-199

215

1,268

1,746

2,372

2,035

2,112

3,853

3,705

3,768

5,093

5,235

Běžný účet (mil.USD) Kapitálový účet (mil. USD) Finanční účet (mil.USD) Devizové rezervy (mil. USD)

Zdroj: Services.czechtrade, 2007

5.4.2. Centrální banka Centrální banka NZ vede a dohlíží na bankovní systém v zemi. Je vlastněna státem a řídí se zákonem The Banking Act 1982 a the Reserve Bank of New Zealand Act 1989 a jinými zákony. Poté, co byl bankovní systém deregulován, jsou v zemi poskytovány bankovní a finanční služby na velmi vysoké úrovni s použitím moderních informačních technologií. Zákon neomezuje počet bank, které mohou v zemi vykonávat svoji činnost.V současné době působí na Novém Zélandu 17 bankovních institucí, z toho jsou 4 považovány za dominantní. Patří mezi ně Bank of New Zealand, National Bank of New Zealand, Westpac Trust a ANZ Banking Group. 28

28

Services.czechtrade, 2007

- 28 -

5.4.3. Současná situace ekonomiky Přestože se Novému Zélandu nedařilo příliš dobře v 90. letech, v současné době je růst HDP Nového Zélandu srovnatelný s dvěma velkými a úspěšnými obchodními partnery, kterými jsou Austrálie a USA. Nový Zéland byl první zemí, která začala s cílováním inflace a to v roce 1989. Tento mechanismus přímého cílování byl poté přijat dalšími zeměmi a Česká republika nebyla výjimkou. Systém cílování inflace začal v ČR platit od roku 1998.

6. Otázky vztahující se k postavení ČNB a její nezávislosti Tato část práce je zaměřena na jednotlivé aspekty související s působením centrální banky. Budou zde popsány určité pochyby o postavení a chování centrální banky, také factory, které ovlivňují její nezávislost. Prezentována bude i nutnost informační otevřenosti banky, aby byla dostatečně kredibilní. V neposlední řadě budou ještě přiblíženy typy nezávislosti centrální banky.

6.1.

Co ovlivňuje nezávislost centrální banky? Nejčastěji je zmiňována míra politické nestability.Podle Cukiermana (1992) by větší

politická nestabilita měla směřovat k více nezávislé centrální bance. Vysvětlení toho tvrzení je prosté. Když se bude politická strana, která je právě v čele vlády, obávat o svou pozici v následujícím volebním období, bude se snažit omezit pravomoce svému následníkovi. Tedy udělá taková opatření, aby politická strana, která je vystřídá v následujícím období, měla omezenou možnost něco na dosavadním fungování měnové politiky změnit. Tudíž banka se stane vice nezávislou. Dá se ale předpokládat, že si dosavadní strana bude chtít svoji pozici ve vládě udržet. Z toho nám tedy vyplývá další determinant ovlivňující situaci v zemi. Tím je samozřejmě inflace způsobovaná politickými cykly. Haah a Van T Hag prováděli studie, které vedli k závěru, že vyšší politická nestabilita se pojí spíše s méně nezávislou bankou. Cukierman

tvrdí, že pokud trvá inflace delší dobu, narušuje nezávislost CB a nízká

nezávislost vede k vyšší inflaci.29

29

Finance a úvěr, 1999/10, Kotlán, Frait

- 29 -

V České republice dohlíží na státní rozpočet Poslanecká sněmovna. Je ale nutné se zamyslet nad tím, jestli je to tak vlastně správně. Určitá kontrola nad centrální bankou je bez pochyb potřeba, ale jak velká? ČNB má nezávislost v provádění měnové politiky, ale zároveň dochází vlastně k ohrožení nezávislosti finanční, protože tu snižuje právě dozor Poslanecké sněmovny nad rozpočtem. Určitá spolupráce s politiky při vytváření inflačního cíle či spolupráce při plnění jiných základních funkcí centrální banky je jistě užitečná a zvyšuje tak kredibilitu banky. Teď záleží na tom, co a do jaké míry může přispívat k efektivnímu fungování centrální banky a co už způsobuje ohrožení její nezávislosti.

6.2.

Typy nezávislosti Zdeněk Tůma, guvernér ČNB, se ve svém článku30 věnuje třem typům nezávislosti.

Právě zmiňované nezávislosti při stanovování inflačního cíle, dále operační a finanční nezávislosti. Operační nezávislost považuje za klíčovou. Domnívá se, že není tolik podstatné, jestli si bude cíl stanovovat banka sama nebo ho stanoví vláda, důležitost přikládá ale tomu, aby při plnění tohoto cíle měla centrální banka volné ruce. To znamená, aby mohla používat své operační nástroje a volit svůj vlastní postup k dosažení tohoto cíle. Centrální banka není všemocná a nemůže vyřešit všechny problémy, které se v ekonomice objeví. Přestože si to někteří lidé myslí. V oblasti hospodářské politiky by tuto funkce měla zastávat vláda, centrální banka může zastávat pouze roli jakéhosi poradce v otázkách veřejných financí. Co se týče finanční nezávislosti, tak na tu se Tůma dívá spíše jako na odvozenou od operační nezávislosti, protože pokud by se vláda nebo parlament snažili nějakým způsobem ovlivnit centrální banku právě přes rozpočet, došlo by vlastně k ohrožení samotné operační nezávislosti. Domnívá se ale, že v České republice nikdy žádný tlak ze strany politiků na činnost ČNB vyvíjen nebyl a ani nebude, proto této stránce nezávislosti není nutné věnovat tak velkou pozornost. V případě, že má tedy banka zaručenou nezávislost finanční, je nutné, aby byla k veřejnosti co nejvíce otevřená a poskytovala jí tak co nejvíce podrobných informací o krocích, které podniká v oblasti finanční. Ať už je centrální bance poskytnuta finanční nebo operační nezávislost, za to nejdůležitější považujme všichni to, aby její hospodaření bylo efektivní a především transparentní. Všechny velké kroky činěné centrální bankou by měly být pravidelně

30

CNB, 2004

- 30 -

zveřejňované, aby i široká veřejnost měla dostatečné informace o tom, jak banka bank v zemi vykonává svou činnost, která ovlivňuje život každého jejího občana.

6.3.

Pochyby o chování a postavení ČNB Vlastimil Tlustý kritizuje ve svém článku nejen výše uvedené zákonná ustanovení o

ČNB, která zpochynuje, ale také způsob, jakým ČNB informuje veřejnost, jak se chová ve své funkci samoregulátora či jaká by měla být míra její nezávislosti.Konkrétně se k této problematice vyjadřuje následovně: “Nejžhavější problém není ani tak existence těchto rozsáhlých pravomocí.Lze předpokládat, že většina z nich by přetrvala i po oddělení bankovního dohledu od centrální banky. Neštěstí však je rozsah samoregulačních funkcí, jimiž ČNB disponuje, kdy sama sobě něco stanovuje a schvaluje a pak se tím s nevinnou tváří dobrovolně řídí. Postavení ČNB jakožto samoregulátora je zcela unikátní a těžko bychom v ČR hledali jinou ústavní instituci, která by byla takto izolována od světa a měla podobná kompetenční privilegia. Námitka, že ČNB o všem svém regulačním i samoregulačním fungování informuje veřejnost, je nesmyslná. V zákoně je psáno, že ČNB vydává zprávu, kterou předkládá Parlamentu, a že informuje veřejnost. Háček je v tom, že obě dvě tyto zprávy si ČNB obsahově určuje sama. I tady má tedy samoregulační funkci. Není žádným přeháněním tvrdit, že veřejnost se o fungování ČNB dozví jenom to, co ČNB uzná za vhodné, že zveřejní.“ 31 Dle pana Tlustého není současná právní úprava ČNB vyhovující a není možné její postavení zakotvené v zákoně do budoucna v našem demokratickém státě udržet. Také jmenování členů do bankovní rady pouze jednou osobou považuje za naprosto nevhodné a nepochopitelné. V tomto případě s ním musím souhlasit a domnívám se, že k tak stěžejnímu kroku by mělo přispět více kompetentních osob zasvěcených do této bankovní sféry, aby byla zajištěna dostatečná transparentnost a důvěryhodnost z ní vyplývající.

6.4.

Informační otevřenost ČNB Česká národní banka se snaží o maximální otevřenost jak vůči samotné veřejnosti, tak

konkrétním zastupitelským orgánům či vládě. V tomto ohledu patří mezi nejotevřenější

31

Cepin, 2000

- 31 -

centrální banky v EU. Pravidelně ve čtvrtletních cyklech vydává Zprávu o inflaci, ve které popisuje její vývoj a předpověď pro budoucí období. Zároveň je pro ní důležitá zpětná vazba z opačné strany. Záleží jí na tom, co říkají lidé na její fungování, sbírá od nich informace a snaží se tak zamezit případným špatným rozhodnutím. Jedná se konkrétně o inflační očekávání lidí. Víme, že lidé přizpůsobují své chování očekáváním, která vyplývají ze současné situace na finančním trhu. Pomocí různých dotazníků získává ČNB aktuální informace o názorech odborné veřejnosti na vývoj jednotivých ekonomických ukazatelů. Banka komunikuje s médii, ať už televizí či novinami, snaží se všem tedy vyjít co nejvíce vstříc. Pořádá tiskové konference většinou přímo po ukončení nějakého jednání bankovní rady, poskytuje veřejnosti záznamy z těchto jednání.Zároveň možnosti, které přináší internet, také rozšiřují způsob, jak informovat co nejširší okruh veřejnosti. Jedná se především o uveřejnění bilance ČNB, výše zadluženosti banky, či o změny úrokových sazeb apod.

- 32 -

Závěr Centrální banka by měla být dostatečně nezávislá, abychom ji mohli považovat za kredibilní, tedy důvěryhodnou banku, jak pro odbornou, tak laickou veřejnost. Postupem času získávají centrální banky větší míru nezávislosti. Samy si volí nástroje, které využívají k dosahování vytyčených měnových cílů. Některé banky si tyto cíle mohou zvolit dokonce sami. Ke zvýšení nezávislosti přispěly i další prvky. Při schodcích v rozpočtu se nesnaží vlády ihned emitovat velké množství peněz mezi veřejnost a tento schodek tak snížit. Další pozitivním jevem je, že se vlády více věnují uskutečňování kvalitní rozpočtové politiky a sféru měnové politiky nechávají z větší části na centrální bance. Nesnaží se tedy měnovou politiku využívat pro financování svých veřejných výdajů. 32 Přesto je zde stále problém, který jen tak nevymizí, tedy alespoň do té doby, dokud bude mít vláda nějaký vliv na fungování centrální banky. Jedná se o politické cykly, které se pravidelně opakují a s nimi se opakuje zvyšování inflace, které se ale už nevrací na svou původní úroveň. Politici se před volbami snaží zapůsobit na voliče a zvyšují tak své výdaje. Na veřejnost tím zapůsobí, protože ta si žádá vyšší zaměstnanost a celkově větší blahobyt. Mnozí ale bohužel již nevidí, že se jedná jen o chvilkové a matoucí zlepšení jejich situace, mnohdy ani to ne. Centrální banka může být tedy řešením tohoto problému v tom smyslu, že bude měnová politika přenechána do jejích rukou, a tím nebude docházet k těmto polickým cyklům a negativnímu ovlivňování ekonomiky. Opomíjela by se také inflační očekávání, které si sama veřejnost v těchto dobách vytváří. Centrální bankéři mívají delší funkční období, a proto by neměli být tendence směřovat k takovému chování, které přinese užitek především jim, ale zaměří se na skutečně efektivní fungování měnové politiky ve prospěch celého státu. Ve většině zemí je naštěstí politický vliv na centrální banku omezován, a tím je možné dosahovat její dostatečné nezávislosti. Jiří Jonáš (1999) se zmiňuje o vztahu mezi nezávislostí a kredibilitou. Dost často se tento vztah dává do přímé úměry, tedy že vyšší nezávislost centrální banky zajistí také vyšší kredibilitu. To ale mnozí zpochybňují, stejně jako Jonáš, a tvrdí, že tato kredibilita může být

32

Finance a úvěr, 1999/9, Jonáš

- 33 -

získána až po delším časovém horizontu, kdy mohou ekonomické subjekty zkoumat toto chování v praxi. Nelze tedy nabýt tuto kredibilitu ihned jen proto, že se zvýšila nezávislost banky. Teprve časem se ukáže, jak se této bance daří a jakou má důvěru ze strany veřejnosti. Získání kredibility může být také dost nákladné. V situaci, kdy by totiž došlo k negativním nabídkovým šokům, banka by neměla sáhnout ke krajnímu řešení, kterým je inflační politika, ale spíše povolit zvýšení nezaměstnanosti a snížení produkce. Což se nemusí na první pohled nikomu příliš zamlouvat. Nutnost existence centrální banky bývá vysvětlována různě Důvodem je především zajištění cenové stability. Ale jsou zde samozřejmě další důvody jako je vydávání bankovek, reprezentace státu navenek či poskytování úvěru bankám a dohled nad nimi a také spravování státního dluhu a rezerv. Není jednoduché odpovědět na otázku, zda ČNB je opravdu nezávislou centrální bankou, přesto můžeme tvrdit, že svou nezávislostí se řadí k těm, co obsazují přední příčky nezávislosti.

- 34 -

Seznam použité literatury a dalších pramenů: Knižní zdroje: BAŽANTOVÁ Ilona, LOUŽEK Marek : článek: Ekonomická a právní analýza nezávislosti a odpovědnosti centrálních bank, Politická ekonomie č.2, 2001/1-3, str. 177-196,C 423, VŠE Praha FRAIT Jan, KOTLÁN Viktor, článek: Empirie vztahu mezi mírou nezávislosti centrální banky a výsledky její politiky, Finance a úvěr , 1999/7-12, C 376, str. 565-583 , Univerzita Karlova v Praze, Fakulta soc.věd, A.L.L.production s.r.o., Praha JONÁŠ Jiří, článek: Centrální banky:nezávislost, odpovědnost, kredibilita, Finance a úvěr, 1999, č.9, str. 525-541, Univerzita Karlova v Praze, Fakulta soc.věd, A.L.L.production s.r.o., Praha PAVLÁT Vladislav: Centrální bankovnictví, Praha 2005,str.82-89,92-96, Vysoká škola finanční a správní, o.p.s.,ISBN: 80-86754-29-4 REVENDA Zbyněk, Centrální bankovnictví, Management Press, Praha 2001,2.rozšířené vydání, ISBN :80-7261-051-1, str. 37-38, 690-708 SCHNEIDER Ondřej , článek: Centrální banky-fenomén, nebo obětní beránek? Finance a úvěr č. 9, 1999/7-12, str.501-505 ŠMÍDKOVÁ Kateřina, TUMA Zděněk, článek: Soudobé evropské pojetí nezávislosti centrální bnaky, Finance a úvěr č.9 1999/7-12,C 376,str. 507-524, Univerzita Karlova v Praze, Fakulta soc.věd, A.L.L.production s.r.o., Praha

Internetové zdroje: Sborníky z CEP: BAŽANTOVÁ Ilona, Právní postavení centrální banky v demokratickém státě, článek Nestandardní právní zakotvení ČNB, přístup on-line: 2.4.2008 http://cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=301

HOLMAN Robert, Sborník č.3, Právní postavení centrální banky v demokratickém státě, článek Čtyři nebezpečí přílišné nezávislosti centrální banky, 27.3.2000, přístup on-line: 8.2.2008 http://cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=131 - 35 -

TLUSTÝ Vlastimil, Právní postavení centrální banky v demokratickém státě, článek Pravomoci ČNB jsou přehnané, 27.3.2000, přístup on-line: 3.2.2008 http://cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=137 ČNB: Monitoring centrálních bank, prosinec 2007, přístup on-line: 23.3.2008 http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/monitoring_centralnich_b ank/download/0704_mcb.pdf K nezávislosti centrální banky, Zdeněk Tůma, 2004, přístup on-line: 10.3.2008 http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2004/cl_04_040901_upl ne_zneni.html Stanovení inflačního cíle pro období 2002-2005, duben 2001,přístup on-line:11.3.2008 http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/strategicke_dokumenty/d ownload/inflacni_cil_2002_05.pdf Ostatní internetové zdroje: BANKOFENGLAND.CO: BRIAULT Clive, HALDANE Andrew, KING Mervyn, článek: Central bank independence and accountability: theory and evidence, přístup on-line: 1.3.2008 http://www.bankofengland.co.uk/publications/quarterlybulletin/qb960101.pdf BLISTY: KELSEY Jane, Novozélandský “experiment“- kolísání selhání, 9.5.2005 ,přístup on-line:3.3.2008 http://www.blisty.cz/2005/5/9/art23274.html EUROSKOP: Evropská centrální banka, 2007, přístup on-line:15.3.2008 http://www.euroskop.cz/39641/clanek/evropska-centralni-banka/ FINANCE: Graf a tabulka –Vývoj inflace 2000-2007, přístup on-line 22.3.2008 http://www.finance.cz/ekonomika/ceny/cpi/ FINANCE-MANAGEMENT: Magický trojúhelník: veřejné finance, nezaměstnanost, inflace, Vladimír Jech, 2005, přístup on-line: 23.3.2008 http://www.finance-management.cz/065textyVypis.php?IdTxtPass=6 MENDELU:Statut a fungování Evropské centrální banky, přednáška č.7 Svatopluk Kapounek, přístup on-line: 23.3.2008 http://old.mendelu.cz/~lacina/mezfin/TMI_7_ECB.pdf

- 36 -

MFCR: Aktuální makroekonomický vývoj, 15.9.2007 – grafy, přístup on-line:19.2.2008 http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/konvergen_programy_36232.html RBNZ:Reserve Bank of New Zealand, Graf inflace, březen 2006, přístup on-line: 5.3.2008 http://www.rbnz.govt.nz/keygraphs/Fig1.html RBNZ:Reserve Bank of New Zealand, Graf HDP, 2008, přístup on-line: 7.3.2008 http://www.rbnz.govt.nz/keygraphs/Fig2.html SERVICES.CZECHTRADE.CZ: Souhrnná teritoriální informace Nový Zéland, 5.11.2007, zastupitelský úřad ČR v Canbeře, přístup on-line: 11.2..2008 http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/novy-zeland-2006-09-30.pdf

- 37 -

Seznam tabulek a grafů: Tabulka 1 Inflace v ČR za roky 2000-2006……………………………………………….....12 Tabulka 2 Indexy nezávislosti cenrálních bank…………………………………………...…17 Tabulka 3 Indexy odpovědnosti centrálních bank…………………………………………....19 Tabulka 4 Platební bilance Nového Zélandu za roky 2002 – 2006………………………….28

Graf 1 Kombinace inflace a míry nezaměstnanosti v USA v letech 1984-2005……………....7 Graf 2 Vývoj inflace (HICP) v ČR – meziroční růst v %..........................................................9 Graf 3 Inflace v ČR za roky 2000-2006………………………………………………………12 Graf 4 Optimální vztah nezávislosti a odpovědnosti…………………………………………14 Graf 5 Vývoj inflace na Novém Zélandu v letech 1990 – 2006...............................................26 Graf 6 Vývoj HDP na Novém Zélandu, v Austrálii a USA v letech 1990 – 2007…………...27

- 38 -