VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Jana Erbenová

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2008

Jana Erbenová

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Mezinárodní obchod

Francouzská ekonomika na počátku 21. století: specifika ekonomiky a vybraného průmyslového odvětví

Bakalářská práce Vypracovala: Jana Erbenová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Zuzana Stuchlíková

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Francouzská ekonomika na počátku 21. století: specifika ekonomiky a vybraného průmyslového odvětví“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 11. 5. 2008

…………...……………….. Podpis

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí své bakalářské práce, Ing. Zuzaně Stuchlíkové, za řadu cenných podnětů, rad a připomínek.

Obsah Úvod ............................................................................................................................... 5 1.

Současný stav francouzské ekonomiky.................................................................. 7 1.1 1.1.1

HDP a hospodářský růst ............................................................................. 7

1.1.2

Nezaměstnanost jako dlouhodobý problém ............................................... 8

1.2

Vnitřní a vnější rovnováha ............................................................................. 9

1.2.1

Cenová a fiskální stabilita .......................................................................... 9

1.2.2

Zahraniční obchod a kapitálové toky ....................................................... 11

1.3

2.

Základní makroekonomické ukazatele........................................................... 7

Struktura francouzské ekonomiky................................................................ 14

1.3.1

Zemědělství a rybolov .............................................................................. 14

1.3.2

Průmysl..................................................................................................... 15

1.3.3

Služby....................................................................................................... 16

Francouzský kosmetický průmysl ........................................................................ 18 2.1

Chemický průmysl ....................................................................................... 18

2.2

Mýdla, parfémy a čistící prostředky............................................................. 19

2.3

Světový kosmetický průmysl ....................................................................... 21

2.4

Charakteristika francouzského kosmetického průmyslu ............................. 22

2.5

Podskupiny francouzského kosmetického průmyslu ................................... 26

2.6

LÓréal, jednička ve světové kosmetice ...................................................... 32

2.6.1

Hlavní aktivity a divize LÓréalu............................................................. 33

2.6.2

Postavení LÓréalu ve světě..................................................................... 35

Závěr............................................................................................................................. 38 Seznam použité literatury ............................................................................................. 40 Seznam tabulek a grafů ................................................................................................ 46 Seznam zkratek............................................................................................................. 47

Úvod Francie, oficiálním názvem Francouzská republika, je dle Ústavy V. republiky z roku 1958 parlamentní demokratickou republikou s poloprezidentským systémem. Je členem a jedním ze zakladatelských států Evropských společenství, resp. Evropské unie. Patří mezi nejvyspělejší země světa a po Německu je druhou největší národní ekonomikou Evropy. Francouzská ekonomika je dnes založena na službách, významnou úlohu však hrají i některá tradiční průmyslová odvětví. V současnosti zažívá zdejší průmysl odliv pracovních sil i jejich podíl na tvorbě hrubého domácího produktu a na zaměstnanosti se snižuje. Přesto ale existují odvětví, která rostou vysokými tempy. Jedním z nich je kosmetický průmysl. Historie francouzského kosmetického průmyslu sahá až do poloviny 19. století, kdy začali vznikat menší výrobci, kteří prodávali parfémy vyrobené na zakázku, v tomto období však šlo spíše o experimentování s novými produkty. Mezi počátkem a polovinou 20. století již zakládání obchodů, prodávajících francouzskou kosmetiku, nebylo nic výjimečného. Opravdový rozmach však zažívá kosmetický průmysl až od poloviny 20. století. Vliv na tento boom má především růst životní úrovně ve světě a zvyšující se potřeba člověka o sebe pečovat. Nesmíme ale opomínat ani kosmetické výrobky s léčivými účinky, jako jsou tonika na čištění pleti a odstraňování kožních nemocí, nebo opalovací krémy s ochrannými faktory. Kosmetický průmysl dnes investuje vysoké částky do výzkumu a úzce spolupracuje s průmyslem farmaceutickým. Současný francouzský kosmetický průmysl se nachází na špičce světové kosmetiky. Důkazem je společnost LÓréal, světová jednička v produkci a distribuci kosmetiky. Cílem předkládané bakalářské práce je zhodnotit vývoj ekonomiky Francie a zmapovat vývoj, problémy a specifika francouzského kosmetického průmyslu s důrazem na počátek 21. století. Součástí analýzy kosmetického průmyslu je i případová studie zmiňované společnosti LÓréal. Bakalářská práce se skládá ze dvou kapitol. V první kapitole se stručně věnuji popisu francouzské ekonomiky. K tomuto rozboru používám vybrané makroekonomické ukazatele, hodnocení vnitřní a vnější rovnováhy ekonomiky a její sektorové analýzy. Druhá kapitola se zabývá francouzským kosmetickým průmyslem od nejširších souvislostí až po charakteristiku firmy LÓréal.

Část textu se věnuje i charakteristice

chemického průmyslu, do kterého kosmetický průmysl spadá. Větší pozornost je věnována samotnému kosmetickému průmyslu a jeho výrobkovým skupinám. Tato kapitola také

5

nastiňuje situaci kosmetického průmyslu ve světě a na závěr se soustředí na největší světovou kosmetickou společnost LÓréal. Druhá kapitola práce ne vždy nabízí plné spektrum údajů mezi lety 2000 a 2007. Důvodem je těžká dostupnost takto podrobných informací. Kosmetický trh je velice konkurenčním prostředím a interní informace nejsou v mnoha případech veřejně dostupné. Většinu dat čerpám z kvalitních internetových článků a analýz. Převážně využívám stránek Francouzského statistického úřadu, Francouzské národní banky, Ministerstva ekonomiky, průmyslu a zaměstnanosti Francie či Eurostatu. Knižních publikací vzhledem k aktuálnosti tématu využívat nelze. Zpracovávané téma jsem si vybrala především kvůli mojí oblibě francouzského jazyka, jehož mohu při psaní této práce využít a práci tak obohatit. Další motivací byl můj zájem o Francii, kde jsem strávila letní studijní pobyt spojený se stáží, a kam se chystám vrátit na výměnný univerzitní pobyt. I v budoucnu, bych se ráda francouzštině a Francii věnovala například prací ve firmě exportující do Francie. Neposledním důvodem je zájem o francouzský kosmetický průmysl, který je dle mého názoru důležitým a perspektivním odvětvím s velkým růstovým potenciálem.

6

1. Současný stav francouzské ekonomiky Francie patří mezi nejvyspělejší země světa. Avšak i taková ekonomika se potýká na začátku 21. století se závažnými problémy, mezi které v případě Francie patří: relativně vysoká nezaměstnanost, nízká konkurenceschopnost francouzského zboží na světových trzích nebo vysoká veřejná zadluženost. Následující kapitola stručně analyzuje vývoj a hlavní problémy a specifika ekonomiky pomocí nejvýznamnějších makroekonomických ukazatelů.

1.1 Základní makroekonomické ukazatele Hrubý domácí produkt (dále jen HDP) představuje celkovou sílu ekonomiky. HDP na obyvatele je hlavním ukazatelem životní úrovně obyvatelstva země a hospodářský růst v reálném vyjádření je zásadním faktorem, který napomáhá ekonomickou úroveň zvýšit.

1.1.1 HDP a hospodářský růst

Francouzská ekonomika patří (podle absolutní úrovně HDP) mezi největší ekonomiky světa, v Evropské unii (dále jen EU) se řadí na druhé místo za Německo. V roce 2006 dosáhlo její HDP hodnoty 1 792,0 mld. EUR (v běžných cenách), což znamenalo 19,7% podíl na celkovém produktu Eurozóny. V přepočtu HDP na 1 obyvatele se Francie posouvá na osmou příčku v rámci Eurozóny s hodnotou 26 570 EUR na obyvatele.1 Když výběr rozšíříme na všech 27 současných členů EU, Francie klesne na místo jedenácté, proti místu třetímu v roce 1992.2

Tabulka 1: HDP Francie a jeho vývoj (v běžných cenách) v letech 1999 - 2006, v mil. EUR a v % Ukazatel 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 HDP v mil. 1367965 1441373 1497187 1548559 1594814 1660189 1717921 1791953 EUR 3,3 3,9 1,9 1 1,1 2,5 1,7 2 Růst HDP v % Zdroj: Eurostat - GDP and main aggregates, epp.eurostat.ec.europa.eu.

1 2

Principaux indicateurs économiques et financiers, s. 5-6, www.banque-france.fr. Souhrnná teritoriální informace (STI) Francie, s. 28, www.businessinfo.cz.

7

V roce

2007

dosáhl

celkový

HDP

Francie

v běžných

cenách

hodnoty

1 867,3 mld. EUR.3 V letech 1999 a 2000 přesahovala dynamika růstu HDP v běžných cenách vždy 3 %. Pak ale přišlo zpomalení americké ekonomiky kvůli událostem 11. září 2001, které mělo dopad i na evropské ekonomiky, včetně té francouzské. Roční růst HDP v následujících třech letech dosahoval v průměru 1,3 %. Mezi důvody relativně pomalého růstu patří i posilující euro nebo vysoké ceny ropy,4 což mělo v roce 2005 za následek deficit obchodní bilance 26,5 mld. EUR.5 I po r. 2003 se růst HDP pohyboval okolo 2 % a i v roce 2006 dosahoval 2 %. Toto opětovné, prozatím zpomalení (ne recesi), lze zdůvodnit především krizí na světových finančních trzích a pokračujícím posilováním eura. Obecně zůstává hlavním tahounem HDP Francie domácí spotřeba, která dle odhadů zajišťuje minimálně 1% bod růstu HDP, a chrání tak zemi před recesí. Naopak faktorem brzdícím růst ekonomiky je strana agregátní nabídky. Domácí výroba trpí nedostatečnou konkurenceschopností na světových trzích, a tak růst dovozu převyšuje růst vývozu. Mezi příčiny patří rigidní systém propouštění a nabírání nových pracovních sil, zkrácená pracovní doba a vysoké pracovní náklady.6

1.1.2 Nezaměstnanost jako dlouhodobý problém

Nezaměstnanost znamená pro Francii dlouhodobý problém. Od poloviny devadesátých let neklesla nezaměstnanost pod 8 % aktivního obyvatelstva. Je ovšem pravda, že se od roku 2000 proti předchozím rokům mírně snížila – pohybuje se okolo 9 % a v posledních čtyřech letech setrvale klesá. V roce 2007 potom dosahovala průměrná roční míra nezaměstnanosti 8,3 %.7 V posledním čtvrtletí tohoto roku se dokonce snížila až na 7,8 %, což je nejnižší hodnota za posledních 24 let.8 Situaci komplikuje mj. to, že ve Francii existují největší regionální odlišnosti v nezaměstnanosti v EU. Regionem s nejnižší nezaměstnaností je Centre, od regionu Réunion, který trpí nejvyšší nezaměstnaností se situace liší o 21 %.9 Ani rozvrstvení nezaměstnanosti

3

Main Economic Indicators - Principaux indicateurs économiques: March Volume 2008 Issue 3 - Mars Volume 2008-3, s. 122, www.oecd.org. 4 L'évolution du prix de l'énergie, www.educnet.education.fr. 5 Souhrnná teritoriální informace (STI) Francie, s. 55, www.businessinfo.cz. 6 Souhrnná teritoriální informace (STI) Francie, s. 28, www.businessinfo.cz. 7 Taux de chômage – total, epp.eurostat.ec.europa.eu. 8 VANJA IGIČ: Nezaměstnanost ve Francii je nejnižší za 24 let, www.ihned.cz. 9 PETR GOLA: Nezaměstnanost v EU se liší region od regionu, www.mesec.cz.

8

v jednotlivých věkových skupinách není rovnoměrné. Zatímco nezaměstnanost věkové skupiny od 25 do 49 let se blíží celkové nezaměstnanosti Francie, okolo 8 %, nezaměstnanost ve skupině do 24 let překračuje 21 %. Dalším problémem je vysoký počet zaměstnanců, kteří pracují ve veřejném sektoru se smlouvou na dobu určitou (dle odhadů 300 tis. pracujících), což činí současnou situaci na pracovním trhu o kus neprůhlednější. Tempo růstu zaměstnanosti také nepřevyšuje pokles míry nezaměstnanosti, což není v rostoucí ekonomice dobrým signálem. Důvodem je mj. předčasný odchod do důchodu přibližně 10 000 obyvatel ročně. Situaci na francouzském trhu práce lze také vysvětlit přísnou regulací pracovněprávních vztahů, nepružností celého systému a vysokými daněmi. Ty ale nemůže vláda snížit kvůli výši veřejných výdajů. Z těchto výdajů je financována i stále příliš štědrá sociální politika, která dostatečně nemotivuje nezaměstnané k hledání práce. Díky silné regulaci trhu práce se daří zaměstnaným ve Francii relativně dobře. Pracovní doba je omezena zákonem na 35 hodin týdně. Minimální mzda (SMIC, Salaire minimum interprofessionnel de croissance) patří mezi nejvyšší v EU (po Lucembursku, Nizozemsku a Belgii). V roce 2006 byla valorizována na sumu 1 280,07 EUR hrubého měsíčně (8,44 EUR/hod.). Proto jsou náklady práce ve Francii velice vysoké.10

1.2 Vnitřní a vnější rovnováha Dlouhodobá růstová výkonnost ekonomiky je podmíněná makroekonomickou stabilitou, kterou definujeme jako vnitřní a vnější rovnováhu. Cenová a fiskální stabilita potom zajišťuje vnitřní rovnováhu, salda platební bilance (především běžného účtu) charakterizují vnější rovnováhu.11

1.2.1 Cenová a fiskální stabilita

Harmonizovaný index spotřebitelských cen publikovaný EUROSTATem, který srovnatelným způsobem monitorují všechny výdaje domácností na konečnou tržní spotřebu v rámci EU, dosahuje ve Francii od roku 1997 své maximální hodnoty 2,3 % v roce 2004.

10 11

Souhrnná teritoriální informace (STI) Francie, s. 30-31, www.businessinfo.cz. Kadeřábková, A.: Základy makroekonomické analýzy – růst, konkurence schopnost, rovnováha, s. 107.

9

V letech 1998-1999 byl naopak tak nízký (pod 0,8 %), že se Francie obávala deflace. V roce 2007 dosáhl index výsledku 1,6 %, který je pod průměrem Eurozóny (2,1 %) i EU (2,3 %).12 Tento dobrý výsledek se přičítá především menšímu tempu růstu cen ropy (6,5 % v roce 2006 oproti 10,1 % v roce 2005). Ceny ropy letěly vzhůru od roku 2003 a tento růst se zvolnil až v polovině roku 2006, kdy cena za barel typu Brent dosahovala 60 USD13, v současnosti jsou však ceny ropy opět na maximu a spotřebitelské ceny od října 2007 dramaticky rostou. Proto se pro rok 2008 předpokládá vzrůst inflace na 2,2 %.14 Cenová hladina ve Francii se postupně přibližuje cenové hladině EU27. V roce 1997 byla o 18,2 procentních bodů (dále jen p. b.) vyšší než průměr EU27, do roku 2002 se snížila až na rozdíl 3,5 p. b. V roce 2003 ale odrážela rostoucí ceny ropy a opět přerostla hladinu EU27 o 10 p. b. Od této doby se rozdíl opět snižuje až na +7,3 p. b. v roce 2006.15 Saldo státního rozpočtu dosahovalo v roce 1995 extrémní hodnoty -5,5 %, pak docházelo k postupnému snižování schodku až na hodnotu -1,5 % v roce 2001. V roce 2002 však byla poprvé překročena hranice tzv. maastrichtských konvergenčních kritérií EU, která určují maximální výši deficitu veřejných financí na úrovni 3 % HDP. Od roku 2003 (-4,1 % HDP), kdy se deficit veřejných financí extrémně odchýlil od deficitů v jiných letech, se však úroveň deficitu snižuje a od roku 2005, kdy dosáhl deficit -2,9 % HDP, Francie opět plní zmiňovaný maastrichtský limit. Byl splněn i odhad schodku pro rok 2006 s podílem 2,5 % na HDP, což znamená zlepšení oproti roku 2005 o 0,4 %.16 Pozitivní vývoj v posledních 3 letech lze vysvětlit vyššími daňovými příjmy, i přes pomalejší ekonomický růst v tomto období. Dalším důvodem je nulový růst veřejných výdajů od roku 2004, čehož bylo dosaženo také přesunutím některých výdajů z úrovně státu na nižší správní jednotky. Výdaje vlády na sociální věci a zdravotní péči v poměru k HDP rostou. Výdaje na zdravotní péči však v roce 2005 poprvé po mnoha letech nepřesáhly plánovaný rozpočet a taktéž i v roce následujícím. To značí pozitivní vývoj i v této problémové oblasti.17 Za přijatelnou úroveň veřejného dluhu se všeobecně považuje 40 % HDP (popřípadě 25 % devizových příjmů), dle maastrichtských kritérií 60 % HDP. Vysoký dluh totiž znamená vysokou dluhovou službu neboli splátky úroků a jistiny ze závazků.18 Francie ovšem i

12

Inflation rate, epp.eurostat.ec.europa.eu. L. CLAVEL, L. GASNIER: Vue d'ensemble: La situation de l'économie française en 2006, s. 46, www.insee.fr. 14 Economic forecast for France and the UK, www.britishembassy.gov.uk. 15 Comparative price levels, www.eurostat.org. 16 Solde public, epp.eurostat.ec.europa.eu. 17 Economic Surveys: France - Volume 2007 Issue 13, s. 24, www.oecd.org. 18 Kadeřábková, A.: Základy makroekonomické analýzy – růst, konkurence schopnost, rovnováha, s. 119. 13

10

maastrichtské kritérium od roku 2003 překračuje, její podíl veřejného dluhu na HDP v roce 2005 dosáhl 66,7 %. V roce 2006 se dluhový poměr podařilo mírně snížit na 64,2 %.19 „V roce 2007 se předpokládá další pokles na 63,6 %. Vláda si stanovila za cíl snížení státního dluhu pod 60 % do roku 2010. Na zaplacení úroků z dluhu stát vynaložil v rozpočtu na rok 2005 částku 40 mld. EUR.“ Veřejný dluh na Francouze je cca 18 000 EUR.20 Francie není jedinou zemí Eurozóny, která má s výší veřejného dluhu problémy. Hůře je na tom Německo s 67,5 % HDP, Itálie se 106,8 %, Belgie, Řecko a Portugalsko. Průměr EU27 však dosahuje 61,4 %, a Francie ho tak se svým dluhem překračuje.21

1.2.2 Zahraniční obchod a kapitálové toky

Francouzská ekonomika vykazuje relativně nízkou konkurenceschopnost na světových trzích. To mj. znamená, že vyrábí zboží a poskytuje služby, které nejsou schopné reagovat na změny světové poptávky. Proto je obchodní bilance Francie dost nevyrovnaná. V 90. letech byla míra pokrytí dovozu vývozem vyšší než 100 %.22 Až v letech 2002-2003 obchodní bilance začala vykazovat mírný přebytek. V roce 2005 se ovšem tyto hodnoty propadly do schodku, který se dále prohluboval až na hodnotu 35,3 mld. EUR v roce 2007.23

19

General government debt, epp.eurostat.ec.europa.eu. Souhrnná teritoriální informace (STI) Francie, s. 29, www.businessinfo.cz. 21 General government debt, epp.eurostat.ec.europa.eu. 22 Les échanges extérieurs de la France en 2004, sitecon.free.fr. 23 External balance of goods and services - Current prices, epp.eurostat.ec.europa.eu. 20

11

Graf 1: Vývoj obchodní bilance Francie, 1995 – 2006, v mld. ECU/EUR

30,0

10,0

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

-10,0

1996

0,0 1995

Hodnoty v mld. ECU/EUR

20,0

-20,0 -30,0 -40,0 Rok Zdroj: Eurostat: Current account transactions. Goods: exports, imports and balance, vlastní konstrukce.

Francie už několik dekád ztrácí podíl na světových trzích, především u dynamicky se rozvíjejících, menších ekonomik. Podobně jsou na tom i ostatní vyspělé ekonomiky. Tento dlouhodobý trend můžeme vysvětlit i změnami v cenách a soustředěností Francie na určitá teritoria. Celkový vývozní trh Francie rostl mezi lety 1990 a 2006 průměrně 6,1 %. Vývoz do tradičních teritorií byl stabilní až do roku 2002, od tohoto roku zažil vývoz do zmíněných oblastí prudký propad. Toto zhoršení vývozu se odrazilo i ve schodkové obchodní bilanci mají ho za následek vysoké náklady práce, nevhodně nastavené mechanismy na trhu práce a neschopnost reagovat a odpovídat na zahraniční a domácí poptávku.24 Dalším důvodem je i růst cen ropy na světových trzích. Její dovoz přispěl v roce 2006 oproti roku předchozímu ke schodku obchodní bilance o velikosti 8,5 mld. EUR.25 Největším obchodním partnerem Francie je EU, kam v roce 2005 směřovalo 65 % jejího vývozu v hodnotě 233 mld. EUR (z toho do Eurozóny 181 mld. EUR) a odkud se dováželo v hodnotě 242 mld. EUR.26 Podle objemu obchodní výměny z roku 2005 patří mezi nejvýznamnější evropské partnery Francie Německo, Španělsko, Itálie a Velká Británie. 24

Economic Surveys: France - Volume 2007 Issue 13, s. 24, www.oecd.org. FRANÇOIS HÉRAN, GILLES PISON: Le bilan de l'économie française : 2006/2007, sitecon.free.fr. 26 Vers qui exporte t-on?, D'où importe t-on?, www.educnet.education.fr. 25

12

Mimo Evropu se sem řadí Spojené státy americké (dále jen USA), Čína, Japonsko a Rusko. Přebytky Francie realizuje především s Velkou Británií (8,4 mld. EUR), Španělskem, Řeckem a USA. Naopak deficity má s Německem (15,2 mld. EUR), s Čínou a s Japonskem. 27 Hlavními vyváženými i dováženými komoditami Francie byly v roce 2006 meziprodukty (vývoz v hodnotě 119,6 mld. EUR, dovoz 127,9 mld. EUR). Dalšími důležitými vývozními položkami jsou produkty automobilového průmyslu a spotřební zboží, mezi položky dovozní se řadí opět spotřební zboží a energie.28 Zahraniční obchod se službami (bez cestovního ruchu) se pohybuje okolo nuly. Výkyvem byl rok 2005, kdy se jeho přebytek změnil ve schodek o velikosti 1,1 mld. EUR. Cestovní ruch naproti tomu dlouhodobě zůstává v přebytku, a vyrovnává tak mírné fluktuace ostatních komerčních služeb. Přesto se však jeho přebytek mírně zmenšuje a v roce 2005 dosáhl 8,9 mld. EUR. Tuto tendenci lze vysvětlit především větší ochotou Francouzů trávit dovolenou v zahraničí, a tak i utrácet peníze v rámci cestovního ruchu mimo svou zemi.29 V roce 2005 byla Francie třetí mezi největšími světovými investory (za USA a Velkou Británií). Na straně příjemců PZI (přímé zahraniční investice) obsadila příčku čtvrtou (za Čínou, USA a Velkou Británií). Přiteklo jí tak 40 mld. EUR, z čehož velká část od Velké Británie, Nizozemska a Lucemburska.30 Francie je velice otevřená zahraničním kapitálovým tokům. Je jak aktivním investorem v zahraničí, tak i destinací, která se těší oblibě zahraničních investorů. Saldo jejích přímých zahraničních investic je však většinou pasivní a v roce 2006 dosahovalo 29,0 mld. EUR. V tomto roce směřoval největší podíl francouzských přímých zahraničních investic do USA. Naopak většinový podíl na přílivu investic do Francie měly firmy se sídlem mimo Francii investující do svých francouzských filiálek.31 Portfoliové investice byly v roce 2006 pro platební bilanci položkou ještě důležitější než PZI. Jejich saldo dosáhlo -59,5 mld. EUR, což je částka vyšší než saldo přímých zahraničních investic. Portfolio nakoupené Francouzi v zahraničí dosahovalo 270,5 mld. EUR a zahraničí do Francie investovalo 211,0 mld. EUR. Ostatní investice, kam patří především půjčky a vklady, vykázaly nezvykle vysoký přebytek dosahující 155,9 mld. EUR, oproti loňskému saldu tak vzrostly téměř sedmkrát. Tento výjimečný nárůst lze vysvětlit především protichůdným trendem v investování 27

Les échanges extérieurs de la France en 2005, sitecon.free.fr. Balance commerciale par groupe de biens, www.inssee.fr. 29 BORIS LE BRIS, CLAUDIE LOUVOT: Les comptes extérieurs de la France en 2005, www.insee.fr. 30 Les échanges extérieurs de la France en 2005, sitecon.free.fr. 31 Souhrnná teritoriální informace (STI) Francie, s. 80, www.businessinfo.cz. 28

13

francouzských subjektů do zahraničí (pokles téměř na polovinu) a naopak lehký nárůst investic ze zahraničí. Celkový finanční účet se tedy v roce 2006 stal přebytkovým oproti předchozím letem. Jeho saldo dosáhlo 63,9 mld. EUR, především díky vysokému přebytku ostatních investic.32 S množstvím přitékajících zahraničních investic se také zvedá množství zaměstnanců pracujících v zahraničních firmách. V roce 1993 tyto firmy zaměstnávaly 1 milion francouzských zaměstnanců, o deset let později jich již bylo 1,9 milionu. To znamená, že jeden ze sedmi obyvatel Francie pracoval v roce 2003 pro zahraniční firmu.33

1.3 Struktura francouzské ekonomiky Ve Francii, stejně jako v ostatních vyspělých ekonomikách, postupně pokračuje proces terciarizace, deindustrializace, tzn. rozšiřování sektoru služeb a změny v průmyslové výrobě směrem k technologicky náročnější produkci. Roste podíl služeb na tvorbě HDP a také zaměstnanost ve službách.

1.3.1 Zemědělství a rybolov Zemědělská půda zaujímá 54 % území Francie, lesy 28 %.34 Podíl primárního sektoru na tvorbě HDP se od roku 1990 snížil o 2,8 % na 2 % v roce 2005. Zaměstnanost v zemědělství a rybolovu od roku 1990 taktéž klesá. V roce 2005 tento sektor zaměstnával 3,6 % aktivního obyvatelstva, což je snížení o 2 % v posledních 15 letech.35 Přesto ale zemědělství a rybolov zůstává pro francouzskou ekonomiku sektorem velmi důležitým. Francie má v Evropě v oblasti zemědělské produkce několik prvenství. V roce 2006 konkrétně v produkci obilovin (v celkové hodnotě přibližně 8,03 mld. EUR), hovězího masa (8,05 mld. EUR), brambor, vína, cukrové řepy a drůbeže. V produkci mléka (v hodnotě 7 mld. EUR) zaujímá druhou příčku za Německem. Francie rovněž díky své vysoké zemědělské produkci v rámci EU získává ročně ze společného rozpočtu na financování Společné zemědělské politiky asi 23,5 %, tj. asi 9,9 mld. EUR. Obchodní bilance agrárního sektoru Francie vykázala v roce 2006 přebytek v hodnotě 8,7 mld. EUR. Hlavními dovozními partnery Francie jsou Španělsko, Nizozemsko a Německo

32

Balance des paiements, www.insee.fr. JEAN-WILLIAM ANGEL, VIRGINIE RÉDNIER: Les groupes étrangers en France, www.insee.fr. 34 Souhrnná teritoriální informace (STI) Francie, s. 37, www.businessinfo.cz. 35 GDP: in agriculture etc., Employment in agriculture, hunting, forestry and fishing, www.unece.org. 33

14

(dovoz masa, kůže, masných výrobků). Nejdynamičtěji v roce 2006 rostly vývozy vína (o 10 %). Tradičně největšími dovozci francouzských vín jsou Velká Británie, USA, Německo, Belgie a Japonsko. „V rybolovu zaujímá Francie 4. místo v Evropě (za Dánskem, Španělskem a Spojeným královstvím) v objemu i v hodnotě výlovu (11% v EU) a je největším evropským producentem ústřic.“36 Ve většině evropských zemí se výsledek zemědělské výroby za rok 2006 zlepšil nebo dále navazoval na předchozí pozitivní vývoj. Celkově však vyprodukované množství pokleslo, což vyhnalo ceny vzhůru. I francouzská zemědělská produkce v roce 2006 poklesla (o 2,1 %), její hodnota však vzrostla. Francii se tak podařilo výrazněji zlepšit výsledek poprvé od roku 1999. Objem rostlinné i živočišné produkce poklesl o 2,1 % respektive 2,4 %. Toto snížení výkonnosti bylo vyrovnáno zvýšením cen o 8,8 % u rostlinné a o 2,2 % u živočišné produkce. Hlavním důvodem poklesu rostlinné produkce jsou nepříznivé klimatické podmínky v roce 2006 a reforma trhu s cukrem, kvůli níž cukrová třtina častěji mířila na výrobu ethanolu a alkoholu než na výrobu cukru. Živočišná produkce byla zasažená výskytem ptačí chřipky. Trh reagoval sníženou produkcí kuřecího masa a s ní spojených vajec.37

1.3.2 Průmysl

Podíl průmyslu na tvorbě francouzského HDP se snížil z 26,7 % v roce 1990 na 20,7 % v roce 2005. Sekundární sektor zažívá taktéž odliv pracovní síly. Od roku 1990 odešlo z průmyslových odvětví 6,4 % zaměstnanců, tj. v roce 2005 zde pracovalo 20,5 % všech pracujících. 6,4 % zaměstnanců přitom pracuje ve stavebním průmyslu, 14,1 % v energetice a ostatních průmyslových odvětvích.38 Francouzský průmysl vykazuje už několik let přebytek obchodní bilance díky tradičním odvětvím, jako jsou automobilový průmysl, výroba lokomotiv, potravinářský průmysl nebo luxusní oděvnictví. Důležitými odvětvími jsou ale i atomové technologie a aeronautika. V letech 1997 až 2001 tvořila produkce automobilů hlavní hnací sílu francouzského průmyslu. Průměrný roční růst produkce v těchto letech dosahoval 11,5 %.39 Od roku 2001

36

Souhrnná teritoriální informace (STI) Francie, s. 37-39, www.businessinfo.cz. JEAN-MICHEL ANNEQUIN: L’agriculture en 2006 en Europe et en France, www.insee.fr. 38 GDP: in industry etc., GDP: in construction, Employment in industry and energy, Employment in construction, www.unece.org. 39 Les grands secteurs économiques, www.diplomatie.gouv.fr. 37

15

však průmyslová výroba roste jen pomalu navzdory silné zahraniční poptávce. V roce 2004 se navíc zvýšil schodek energetické obchodní bilance, což se odrazilo i ve i zvýšení salda celé obchodní bilance. Toto zpomalení produkce se přičítá především automobilovému průmyslu, který „má pro Francii mimořádný význam. Zaměstnává 10 % práceschopného obyvatelstva a zajišťuje 18 % daňových příjmů státního rozpočtu. PSA Peugeot-Citroen i Renault ztrácejí postupně od roku 2005 podíl na evropském trhu v konkurenci s německými, japonskými i korejskými producenty.“40 Ostatní průmyslové sektory se rozvíjely lépe a po deseti letech relativního úpadku v celé Evropě dokázaly vhodně orientovat vývoj a výzkum.41 Průmysl (kromě stavebnictví zaznamenal) za rok 2006 1,1% růst. Nejvýrazněji poklesl automobilový průmysl, lehce i produkce dřeva, celulózy a papíru, mírný růst zaznamenaly elektronické komponenty. Rostly i výrobní prostředky, především lodě, letadla a vlaky, dále strojírenství, elektronické vybavení naopak pokleslo. Spotřební průmysl byl v roce 2006 stabilní, v roce 2007 zaznamenal růst v odvětví kosmetiky, parfumerie a farmaceutické výroby, pokles zažil textilní průmysl. Stavebnictví výrazně rostlo, meziročně o 7,7 %. Na počátku roku 2007 ale mírně pokleslo, přesto je situace v tomto oboru velice příznivá. Nejvýznamnějším brzdícím faktorem je nedostatek pracovních sil navzdory nárůstu zaměstnanosti o 4,1 % v roce 2006.42

1.3.3 Služby

Terciární sektor je v současnosti nejdynamičtějším francouzským odvětvím, jehož podíl na tvorbě HDP se neustále zvyšuje. V letech 1990 až 2005 se zvýšil o 7,6 % na 77,2 % HDP. Služby obchodní, komunikační, dopravní a pohostinství ovšem svůj podíl na HDP mírně snížily. Největší podíl mají služby realitní a finanční. Zaměstnanost ve všech odvětvích terciárního sektoru od roku 1990 taktéž roste. Za posledních 15 let vzrostla o 8,6 % a v roce 2005 tak dosáhla hodnoty 75,9 % celkové zaměstnanosti. Ve službách obchodních, komunikačních, dopravních a v pohostinství pracovalo 23,5 % aktivního obyvatelstva, v realitních a finančních službách 17,9 % a v ostatních službách 34,5 %.43 40

Souhrnná teritoriální informace (STI) Francie, s. 37, www.businessinfo.cz. L'industrie en 2005, vue d'ensemble, s. 9, www.insee.fr. 42 Souhrnná teritoriální informace (STI) Francie, s. 36-37, www.businessinfo.cz. 43 GDP: in trade, hospitality, transport and communication, GDP: in finance and business services, GDP: in other service activities, Employment in trade, hotels, restaurants, transport and communications, Employment in finance, real estate and business services, Employment in other service activities, www.unece.org. 41

16

Neobchodovatelné

služby

jsou

zajišťovány

státem.

Jedná

se

například

o administrativní služby nebo zdravotní služby. Obchodovatelné služby dnes se čtvrtinou zaměstnanců zaujímají stejné postavení jako průmysl v roce 1978. Například útraty za telefonní služby dnes dosahují 2 % spotřeby domácností, spotřeba kulturních, rekreačních a sportovních služeb dosahuje 4 % a nájemné za nemovitosti přesáhlo 15 % výdajů domácností. Dalším nezanedbatelným konzumentem služeb jsou firmy. Podíl služeb na jejich spotřebě se od roku 1959 znásobil 2,5krát a stává se stále důležitějším. Mezi využívané služby patří například služby bezpečnostní, úklidové, recyklační, úvěrové, poradenské, počítačové nebo komunikační.44 V roce 2006 se produkce služeb a jejich využívání zvýšilo. Produkce stoupla o 3,1 %. Bylo vytvořeno 99 000 pracovních míst. Hlavním důvodem tohoto pozitivního vývoje je dynamika vzniku nových informačních a telekomunikačních technologií.45 Bilance služeb by byla nebýt turistiky většinou schodková. Velkou zápornou položku tvoří hlavně dopravní služby, které v roce 2006 dosáhly schodku 6,9 mld. EUR. Celkově byly služby bez turistiky opět záporné se saldem 7,5 mld. EUR. Cestovní ruch toto saldo zachránil přebytkovým

účtem

v hodnotě

10,1

mld.

EUR.

Francie

je

jednou

z turisticky

nejnavštěvovanějších zemí světa. Turistika je tedy v sektoru služeb klíčová, podobné přebytky vykazuje od roku 2003.46

44

XAVIER NIEL, MUSTAPHA OKHAM: Les ressorts de l’économie des services : dynamique propre et externalisation, www.insee.fr. 45 HASSAN, JLASSI, MINNE, OKHAM, RATON: Vue d'ensemble : Les nouvelles technologies portent la croissance des services marchands, www.insee.fr. 46 Solde des échanges extérieurs, www.insee.fr.

17

2. Francouzský kosmetický průmysl Podle francouzské nomenklatury spadá kosmetický průmysl pod průmysl chemický. Často se o něm také hovoří jako o jednom ze skupiny „mýdla, parfémy a čistící prostředky“. Francouzi jej nazývají „kosmetický průmysl a parfémy“ (a označují kódem 245C). V první části této kapitoly se proto věnuji charakteristice chemického průmyslu. Další podkapitoly se zaměřují na jeho jednotlivé skupiny, včetně postavení kosmetického průmyslu. Postupuji tedy od nejširší skupiny chemického průmyslu až po skupinu nejužší, tzn. kosmetické výrobky. Do textu je zařazena i kapitola zaměřená na situaci kosmetického průmyslu ve světě, aby byl čtenář uveden do širšího kontextu. Poslední kapitola se věnuje francouzské společnosti LÓréal, jako světové jedničce v kosmetickém průmyslu.

2.1 Chemický průmysl47 Chemický průmysl má ve francouzské ekonomice výjimečné postavení. Svými produkty a především mírou a úrovní inovace významně podporuje vývoj celého průmyslu, a tudíž i prosperitu národní ekonomiky. Předně přispívá rozvoji následujících odvětví: potravinářství, péče o zdraví, hygiena, bydlení, doprava, kultura a komunikace. V roce 2006 chemický průmysl dosáhl obchodního obratu 99,8 mld. EUR a potvrdil tak své místo mezi předními průmyslovými odvětvími Francie. Přidaná hodnota chemického průmyslu činila v roce 2005 27 mld. EUR, tj. 16,5 % celkové přidané hodnoty francouzského průmyslu. Úroveň investic, které směřují do výzkumu a vývoje v chemickém průmyslu je taktéž vysoká. Jejich podíl na součtu investic celého francouzského průmyslu byl v roce 2006 14,6 %, chemický průmysl si tak v tomto ohledu udržel prvenství mezi ostatními průmyslovými odvětvími, a to i přesto, že se investiční výdaje chemického průmyslu v roce 2006 výrazně snížily na 3,1 mld. EUR. Průměrná roční míra růstu francouzského chemického průmyslu mezi lety 1996 a 2006 je lehce pod průměrem Evropské unie – dosahuje 3,3 %. I přesto však roste chemický průmysl ve Francii rychleji než průmysl jiných evropských leaderů, jako jsou Německo, Velká Británie a Itálie.

47

Pokud není uvedeno v poznámkách pod čarou jinak, tato kapitola využívá data z publikace La chimie française en bref - édition 2007, www.uic.fr.

18

V roce 2006 se mýdla, parfémy a čistící prostředky podílely na obchodním obratu chemického průmyslu 15,5 % (parfémy a toaletní produkty 13,5 %, zbylá 2 % připadly mýdlům, saponátům a čistícím prostředkům). Z regionálního pohledu má chemický průmysl největší zastoupení v regionech Île-deFrance a Rhône-Alpes, kde zaměstnává celkem asi 101 tis. pracovníků. Mezi lety 1996 a 2006 se zahraniční obchod s francouzskými chemickými produkty zdvojnásobil. Obchodní bilance se zhoršila v letech 1998, 2003 a 2005, ale v roce 2006 vzrostl přebytek oproti předchozímu roku o 19,5 %. Chemický průmysl tak s podílem 19,6 % získal prvenství ve francouzském vývozu, před průmyslem automobilovým. Přebytek zahraničního obchodu s chemickými produkty v roce 2006 činil 12,3 mld. EUR, se 124% mírou pokrytí importu. Nejvíce se na tom podílely sektory organické chemie a farmacie, které dohromady do zahraničí prodaly přes 60 % výrobků. Mýdla, parfémy a čistící prostředky mají trvalý přebytek zahraničního obchodu, v roce 2006 se na zahraničním obchodě s chemickými výrobky podílely 16 %. Francouzský chemický průmysl má velký význam nejen na úrovni Francie, ale také na úrovni světové. Po USA, Japonsku, Číně a Německu se řadí na páté místo dle objemu produkce a výše obratu (5 % celosvětového obratu v roce 2006). Vyváží 62 % své celkové produkce, což Francii činí předním světovým exportérem v tomto průmyslovém odvětví. V rámci Evropy prodá Francie 16 % všech evropských chemických výrobků a zaměstnává 12 % zaměstnanců evropského chemického průmyslu.

2.2 Mýdla, parfémy a čistící prostředky Kosmetický průmysl spadá do sektoru nazvaného: „mýdla, parfémy a čistící prostředky“. Toto dělení zavádí francouzská nomenklatura. Patří sem především výroba glycerinu, mýdel, saponátů, prostředků na udržování povrchů (např. vosků, leštidel). Tento sektor ale také produkuje parfémy, toaletní vody, potřeby na líčení, ošetřovací prostředky, šampony a vlasové prostředky, stejně tak jako toaletní prostředky - zubní pasty, potřeby na holení, deodoranty a další.48 Jde obecně o dynamické a silně koncentrované odvětví, kde deset největších světových firem je nadnárodními společnostmi, které v roce 2005 dosáhly 33% podílu na celkových prodejích sektoru „mýdla, parfémy a čistící prostředky“ a 41% podílu na jeho

48

Savons, parfums, produits d’entretien, www.industrie.gouv.fr.

19

exportu. Leaderem v oboru je bezesporu společnost LÓréal. Parfumerie a kosmetika tvoří většinu produktů, které jsou v tomto sektoru vytvořeny a prodány ve Francii i v zahraničí. Prodej parfémů a kosmetických výrobků tak v roce 2005 překročil 82% podíl v rámci sektoru „mýdla, parfémy a čistící prostředky“. Míra pokrytí dovozu parfémů a kosmetických prostředků vývozem dosáhla v roce 2005 528 %, především díky již výše zmíněným leaderům. Ostatní produkty výše jmenovaného odvětví – prací prášky, mýdla, saponáty – jsou zastoupeny především jmény světových firem jako jsou Henkel, Procter & Gamble nebo Reckitt Benkiser.49 Trh s čistícími prostředky není příliš stabilní, protože jednotlivé skupiny výrobků procházejí výkyvy v poptávce a spotřebitelských zvyklostech. Produkce glycerínu roste především díky zvýšené poptávce po bio-palivech. Produkce běžných mýdel je naopak v dlouhodobém poklesu. Konkuruje jí produkce gelových a tekutých čističů. Úspěch přesto mají mýdla zaměřená na velice úzký tržní segment, jako jsou například mýdla s olivovým olejem. Výroba mýdel dosáhla v roce 2007 maxima díky produkci mýdel pro luxusní značky. Konkurence na světovém trhu s mýdly a saponáty je velice silná. Proto je potřeba vyhovovat požadavkům zákazníků rozvojem přírodních a k přírodě šetrných produktů, rozvíjet jejich efektivitu a multifunkčnost. Další způsob, jak se prosadit v tomto konkurenčním prostředí je inovovat a investovat do propagace.50 Vývoz francouzských mýdel byl v roce 2005 slabší než dovoz a míra pokrytí činila 84 %.51 Produkce saponátů (na mytí nádobí, praní prádla a čištění povrchů) je ve Francii zajištěna mezinárodními firmami a drží si dobrou úroveň. Na konci roku 2007 však došlo k mírnému zpomalení. Ostatní produkty, např. prostředky na mytí oken a osvěžovače vzduchu jsou ve Francii v útlumu a dochází k jejich rozvoji a specializaci hlavně mimo území Francie.52 Zajímavostí je, že výdaje na reklamu v celém odvětví, kromě kosmetiky a parfémů, v roce 2005 dosáhly 17 % obratu tohoto odvětví. Je nutné také připomenout, že produkce celého odvětví je ovlivněna evropskými direktivami, které kladou vysoké nároky na respektování životního prostředí a na zdravotní podmínky zaměstnanců při výrobě.53

49

Panorama de l'industrie en France - Édition 2007, www.industrie.gouv.fr. Pharmacie, Parfumerie, Entretien - La fiche du secteur, www.industrie.gouv.fr. 51 Panorama de l'industrie en France - Édition 2007, www.industrie.gouv.fr. 52 Pharmacie, Parfumerie, Entretien - La fiche du secteur, www.industrie.gouv.fr. 53 Panorama de l'industrie en France - Édition 2007, www.industrie.gouv.fr. 50

20

2.3 Světový kosmetický průmysl54 Světový kosmetický průmysl tvoří komplex s ohromným potenciálem. Mezi lety 1993 a 2007 ročně průměrně rostl 4,6 %, (a to i bez mýdel, prostředků ústní hygieny a holících potřeb). Od roku 1993 vzrostl obchodní obrat trhu s kosmetickými výrobky na dvojnásobek. V roce 2007 dosahoval obrat 108,8 mld. EUR, což činí 17 EUR na 1 osobu. Ročně tomuto enormnímu trhu přibývá 60 mil. zákazníků.55 Podle světových prodejů v roce 2007 lze kosmetické produkty seřadit následujícím způsobem: vedly výrobky pečující o pokožku, pomyslnou druhou příčku zaujaly výrobky pro péči o vlasy, dále se zařadily potřeby na líčení, parfémy a toaletní potřeby.56 Relativně malý zbytek prodejů připadá na výrobky pro ústní hygienu, sprchové potřeby, toaletní potřeby pro muže, opalovací krémy, výrobky pro péči o děti a výrobky na holení. I v kategorii růst prodejů mezi lety 2001 a 2006 se na prvním místě umístily výrobky pečující o pokožku, druhé místo ale zaujaly opalovací krémy, dále toaletní potřeby pro muže, výrobky pro péči o děti a deodoranty. V roce 2006 se přeskupilo pořadí regionů s největším podílem na světovém trhu s kosmetickými výrobky. Západní Evropa si udržela prvenství s 29% podílem a obchodním obratem 62,7 mld. EUR. Východní Asie se poprvé dostala na druhé místo s 24% podílem, a předběhala tak USA, jejichž podíl v tom roce dosáhl 21 %. Dalšími významnými regiony jsou Latinská Amerika, východní Evropa, Afrika/Střední Východ a Austrálie. Toto pořadí se ale zřejmě bude ještě v blízké době měnit, vzhledem k demografickému a ekonomickému vývoji v Asii. Objem prodejů kosmetiky v této oblasti by měl dosáhnout úrovně v západní Evropě již v roce 2011. Mezi lety 2001 a 2006 nejvíce rostl ročně prodej kosmetických výrobků v Latinské Americe (12,6 %), ve východní Evropě (12,5 %) a v regionu Afrika/Střední Východ (7 %). Státy s největším růstem prodejů byly Venezuela (22 %), Ukrajina, Argentina, Rusko, Brazílie, Rumunsko, Jihoafrická republika a Čína. Naproti tomu zaznamenal západoevropský trh v letech 2006 a 2007 pouze 4,2% růst. Úspěch evropského i světového kosmetického průmyslu je postaven na nepřetržité inovaci produktů. Velké společnosti (s 500 zaměstnanci a více) každoročně průměrně inovují nebo úplně nahradí čtvrtinu svých výrobků za nové. Výhodou Evropy je především silná 54

HÉLÈNE SIMOENS, Les cosmétiques du commerce équitable : enjeux et perspectives, www.befair.be – celá podkapitola, pokud není uvedeno jinak. 55 Raport Annuel 2007 LÓréal, s. 28, 31, www.loreal.fr. 56 Raport Annuel 2007 LÓréal, s. 28, www.loreal.fr.

21

koncentrace spotřebitelů. Z 62 mld. EUR celkového evropského maloobchodního obratu kosmetického průmyslu v roce 2006 spotřebovalo Německo, Francie, Velká Británie, Itálie a Španělsko 75 %, tj. 48 mld. EUR. Průměrná spotřeba na 1 obyvatele EU15 činila v r. 2004 asi 150 EUR. V současnosti tvoří širokou skupinu zákazníků silné ročníky padesátiletých. Nabídka se snaží jejich poptávce vyhovět především reakcí na následující problémy: stárnutí, obezita, alergie, karcinogenní výrobky, zdraví a negativní dopady zhoršeného životního prostředí. Proto se stále více prosazují produkty pro vyhlazování vrásek, odstranění celulitidy, výrobky s „liftingovým efektem“, zeštíhlovací krémy a samoopalovací krémy. Tyto trendy ještě umocňují postavení produktů pro péči o pokožku na světovém trhu. Další silnou skupinou jsou noví zákazníci, které tvoří muži, děti a etnické skupiny. V roce 2005 používalo produkty pro péči o vizáž 27 mil. evropských mužů, což činí 30% nárůst těchto zákazníků během 4 posledních let.57 Příkladem produktů zaměřených na tuto skupinu jsou výrobky určené k „vybělování“ pleti pro Asiaty. Novým typem produktu je takzvaná „vyživovací kosmetika“, která se prodává jako doplněk každodenní stravy. Příkladem mohou být různé druhy vitamínů, svým charakterem se tak tyto produkty blíží farmaceutickým výrobkům. V neposlední řadě se veliké oblibě těší i přírodní a bio kosmetika. Tento trend můžeme připsat většímu zájmu zákazníků o jejich zdraví. Nejvíce jsou za organické výrobky ochotní utratit zákazníci ve Švédsku a Dánsku. Silně roste i poptávka po produktech vyrobených s ohledem na životní prostředí a životní podmínky pracovníků z rozvojových zemí, pokud se na výrobě podílejí.

2.4 Charakteristika francouzského kosmetického průmyslu58, 59 Kosmetický průmysl se ve Francii značí kódem 245C. Jeho pozice ve spotřebním průmyslu, do kterého spadá, co se týká počtu společností a jejich zaměstnanců, není příliš výrazná. 207 francouzských kosmetických společností v roce 2002 zaujímalo 4,2 % z počtu firem v celkovém spotřebním průmyslu a zaměstnávalo 46 453 pracovníků, tj. 7,9 %

57

Raport Annuel 2007 LÓréal, s. 29, www.loreal.fr. NATHALIE MOSSMANN, SYLVIANE THOMAS, Parfums et cosmétiques en chiffres, Édition 2004, s. 4-5, www.industrie.gouv.fr – údaje z let 2002, 2003. 59 Enquête annuelle d'entreprise 2006, 245C - Fabrication de parfums et de produits pour la toilette, www.industrie.gouv.fr – údaje z let 2005, 2006. 58

22

pracovníků spotřebního průmyslu. V roce 2006 se počet společností s více než 20 zaměstnanci snížil na 199. Tyto společnosti zaměstnávaly 45 069 zaměstnanců. V některých rysech se kosmetický průmysl od výrobků spotřebního průmyslu výrazně odlišuje. Patří, podobně jako např. klenotnictví, zlatnictví a návrhářství oděvů, do skupiny luxusních výrobků. Jeho významem pro francouzskou ekonomiku je především vysoká míra vývozu, která se 41 % v roce 2002 přesáhla export spotřebního průmyslu jako celku 1,5krát. Vývoz i nadále rostl a v roce 2006 dosáhl 48 % celkového obratu kosmetického průmyslu, což oproti roku 2005 znamená 7,9% růst. Výnosnost odvětví taktéž roste, ale vyžaduje si vysoké investice do reklamy a propagace. V roce 2002 dosáhly tyto náklady 12,7 % celkového obratu v sektoru. Žádný jiný průmyslový sektor se sektoru kosmetického průmyslu v tomto ohledu nevyrovná. Tyto investice totiž představují téměř čtvrtinu propagačních nákladů celého francouzského průmyslu. Mezi lety 2005 a 2006 však tyto náklady poklesly u malých a středních podniků (ve Francii jsou to podniky zaměstnávající 20 až 249 zaměstnanců) o 32,2 %. Celkové náklady na propagaci tedy činily 1,5 mld. EUR s podílem na celkovém obratu odvětví rovným 9,6 %. V zahraničním obchodě si francouzský kosmetický průmysl vede taktéž dobře. V roce 2002 zastával místo druhého největšího světového exportéra. Tuto pozici si držel od roku 1995, kromě let 2000 a 2001, kdy jej předstihlo USA. První příčku si udržuje Německo se 14% podílem na světovém trhu s celkovým objemem 77,8 mld. USD. Podíl Francie tvoří zhruba 11 %. Roční růst mezi lety 1995 a 2000 osciluje okolo 1,9 % pro Německo, 2,3 % pro Francii a 4,7 % pro USA. Mezi země, které se postupně stávají konkurenty těmto velikánům, patří především Polsko, Thajsko, Čína, Mexiko nebo Irsko. V roce 2007 je francouzský kosmetický průmysl rovněž „živen“ dynamickým zahraničním obchodem. Klíčovými exportními trhy jsou především rychle se rozvíjející země Asie a východní Evropy, které začínají silně poptávat luxusní a inovované výrobky.60 Regionální rozložení kosmetického průmyslu ve Francii je velice nerovnoměrné. Většina výrobních jednotek se nachází v regionu Île-de-France – v roce 2006 197 z celkových 382 podniků. Ostatní podniky jsou rozdrobeny po celé metropolitní Francii. Jen pro srovnání, na druhém místě je region centrální Francie (18 podniků) a na třetím místě Bretagne (16). Produkce parfémů a kosmetiky se podílela v roce 2006 na celkovém francouzském kosmetickém průmyslu 80,8 %. Služby spojené s produkcí se na obratu podílely 10,4 %, zbytek podílu připadá na velkoobchod s kosmetikou a ostatní činnosti.

60

Pharmacie, Parfumerie, Entretien - La fiche du secteur, www.industrie.gouv.fr.

23

Základním tahounem odvětví jsou inovace. Kosmetický průmysl se v současnosti soustředí na vlasové prostředky, především na šampóny se speciálními vlastnostmi. Favoritem na trhu se také stává přírodní a bio kosmetika. Oproti dřívějšímu zaměření na velice úzký segment zákazníků je dnes kosmetický průmysl odvětvím s rozsáhlým odbytištěm. Dochází k vyšší segmentaci cílových skupin. Výrobci se čím dál více zaměřují na muže. Ve Francii se počet mužů, kteří využívají kosmetické produkty zvyšuje. Zhruba 21 % Francouzů-mužů pečuje o svou pokožku, tj. o 8 % více než je evropský průměr. Dalším trendem je přesun prodeje parfémů ze specializovaných obchodů a butiků do prodejen určených široké veřejnosti. Aby se snížily náklady práce a nemusely se dodržovat vysoké požadavky na ochranu životního prostředí, je i výroba přesouvána, především směrem na východ. Flakony a obaly se vyrábějí v Číně a ve východní Evropě. Květiny pro výrobu parfémů se pěstují v Bulharsku a v Turecku a jsou dováženy také z Madagaskaru, z Tuniska nebo Maroka. Příprava kolekce parfémů už není pouze dlouhodobou záležitostí, novým fenoménem se stávají i jednosezónní edice. Deseti největšími kosmetickými společnostmi ve Francii v roce 2006 byly dle počtu zaměstnanců: LÓréal, Labo Bio Veget Y Rocher, Parfums Christian Dior, Pierre Fabre Dermo-Cosmétique, Chanel Parfums Beauté, Chanel, Yves Saint Laurent Parfums Lassigny, Guerlain Société Anonyme, Parfums Givenchy, Shiseido International France. Společnosti LÓréal se dále věnuje podkapitola 2.6, v následujícím textu budou proto stručně představeny a charakterizovány ostatní zmíněné společnosti. Základy společnosti Labo Bio Veget Yves Rocher byly dány v roce 1959 založením laboratoří přírodní biologie a uvedením prvních kosmetických řad na trh. Dnes je značka Yves Rocher ve Francii na prvním místě v produkci dámských parfémů a výrobků pečujících o vizáž. Ve Francii také zastává třetí místo mezi firmami podporujícími trvalý rozvoj. Aktivní je ve všech odvětvích kosmetického průmyslu, především v přírodní kosmetice, zabývá se péčí o vizáž, parfémy, potřebami na líčení a toaletními potřebami.61 V roce 1947 založil Christian Dior svou vlastní firmu financovanou Marcelem Boussacem, francouzským průmyslníkem a výrobcem textilu.62 Původně byla firma zaměřena na výrobu parfémů, svého prvního úspěchu dosáhla vydáním parfému Miss Dior. Dnes je aktivní v různých doménách produkce luxusních výrobků, jako jsou šaty, móda, kožená galanterie, klenotnictví, ale i vína a v neposlední řadě parfémy a kosmetika.63 V roce 2006

61

Une Marque au succès mondial, www.yves-rocher.com Marcel Boussac, www.britannica.com. 63 2007 annual report including the annual financial report, s. 10 a 210, www.dior.com. 62

24

značka Christian Dior obhájila své přední světové postavení mezi luxusními a módními značkami.64 Firma Pierre Fabre Dermo-Cosmétique byla založena v roce 1961 díky úspěchu výrobku Cyclo 3, který je stejně jako ostatní výrobky této značky založen na léčivých účincích substancí vyrobených z rostlin.65 V současnosti značka zaujímá druhé místo mezi dermatokosmetickými laboratořemi v Evropě a je privilegovaným partnerem lékárníků a dermatologů. 5 % z obchodního obratu firmy se ročně investuje do výzkumu a rozvoje.66 Coco Chanel otevřela svůj první obchod v roce 1912, kdy se také stala nejlepší pařížskou návrhářkou. První parfém pod názvem Chanel No 5 uvedla na trh v roce 1922.67 Dodnes jsou parfémy Chanel světově známé. Společnosti Chanel i Chanel Parfums Beauté se v současnosti zabývají módou, klenotnictvím a kosmetikou. První parfémy společnosti Yves Saint Laurent byly představeny v roce 1964.68 Dnes se společnost specializuje na výrobu parfémů a luxusní kosmetiky a její výrobky se prodávají ve 145 zemích světa.69 Historie počátku značky Guerlain začíná v roce 1828, kdy Pierre Francois Pascal Guerlain otevřel svou první parfumerii v Paříži, což tuto značku činí nejstarší francouzskou značkou vyrábějící parfémy. Guerlain vyráběl parfémy individuálně pro každého zákazníka. Dnes pod touto značkou existuje přibližně 600 druhů parfémů.70 Firma Parfums Givenchy byla založena v roce 1957 Hubertem de Givenchy, francouzským krejčím, který dokázal vytvořit nový extravagantní styl, jenž se stal velice rychle oblíbeným. V současnosti patří mezi přední světové dodavatele luxusních výrobků. Zaměřuje se na módu a výrobu parfémů.71 Společnost Shiseido International France byla založená bývalým lékárníkem japonské armády Yushinem Fukuhamou v roce 1872 jako první lékárna západního typu. Poté, co se nová lékárna začala těšit veřejné oblibě, začal Fukuhama vyrábět i kosmetické produkty. Dnes je Shiseido čtvrtou největší světovou kosmetickou skupinou, která většinu svých prodejů uskutečňuje v Asii. Nabízí kosmetiku a produkty pro tělesnou hygienu.72

64

Chairman's message, www.dior.com. Sustainable development history, www.pierre-fabre.com. 66 Dermo-Cosmetics, www.pierre-fabre.com. 67 Chanel, www.parfume.cz. 68 Yves Saint Laurent, www.parfume.cz. 69 Fiche de l'établissement YVES SAINT LAURENT, www.e-picardie.net. 70 Guerlain, www.parfume.cz. 71 Introduction, Givenchy style, www.parfumsgivenchy.com. 72 Historie, Aujourd´hui, www.shiseido.fr. 65

25

2.5 Podskupiny francouzského kosmetického průmyslu73 Produkce kosmetického průmyslu se rozděluje do několika podskupin. „Parfémy na alkoholové bázi“, skupina Francouzy nazvaná „produit de beauté et de soins“ – (tzn. produkty pro krásu a péči o tělo, kam patří především pleťové a tělové krémy), „šampóny a vlasové přípravky“, „esenciální oleje“, „potřeby na líčení“ a „produkty pro tělesnou hygienu“. Podskupina „parfémy na alkoholové bázi“ zahrnuje: parfémy, toaletní vody, kolínské vody a vody po holení.

Tabulka 2: Ukazatelé podskupiny „parfémy na alkoholové bázi“ v roce 2002 Obrat v mil. EUR Počet společností Počet zaměstnanců

5 096 57 13 000

Zdroj: INSEE: NATHALIE MOSSMANN, SYLVIANE THOMAS, Parfums et cosmétiques en chiffres, Édition 2004, s. 6, www.industrie.gouv.fr.

Celá podskupina tvořila v roce 2003 32 % výroby kosmetického průmyslu. Více než 90 % výroby činily toaletní a kolínské vody. Parfémy se v roce na výrobě podílely pouze 2 %, v objemových jednotkách to znamená, že bylo vyprodukováno 67 tis. litrů parfémů. Produkce parfémů mezi lety 1995 a 2003 v průměru ročně klesala o 4,4 %, produkce toaletních vod naopak ve stejném období ročně rostla o 6 %, což ve výsledku znamená 60% růst. Stejný fenomén zažívaly i vody po holení, které povyrostly o 40 %. Mezi únory 2007 a 2008 rostla produkce parfémů i toaletních vod o 2,5 %. Celé odvětví parfémů na alkoholové bázi nejvíce rostlo v roce 2001, poté začalo klesat především kvůli posílení eura vůči americkému dolaru a tím i sníženému exportu. Od roku 2004 do současnosti vzrostla produkce téměř o 100 %.74 Odvětví parfémů na alkoholové bázi se těší mezi zákazníky největší oblibě. Je to mírně paradoxní, vzhledem k tomu, že jde o odvětví dosti luxusní a prestižní. 90 % žen se však denně voní a u mužů se tento trend v současnosti také rozšiřuje. Obaly a flakony parfémů jsou s tímto odvětvím neodmyslitelně spojené. Musí být v harmonii se svým obsahem a jejich úkolem je nalákat. Proto je také třeba investovat mnoho do propagace.

73

NATHALIE MOSSMANN, SYLVIANE THOMAS, Parfums et cosmétiques en chiffres, Édition 2004, s. 618, www.industrie.gouv.fr – údaje do roku 2003. 74 Enquête mensuelle de branche, Parfums, www.industrie.gouv.fr.

26

Podskupina parfémů na alkoholové bázi v roce 2002 investovala do reklamy 11 % svého obratu, což je lehce pod průměrem obvyklých nákladů celého kosmetického průmyslu. Míra vývozu parfémových výrobků patří mezi nejvyšší ve spotřebním průmyslu. V roce 2003 dosáhla 60 % s přebytkem 2 572 mil. EUR a každoročně navíc dosahuje neuvěřitelné míry pokrytí dovozu vývozem ve výši 1 500 %. V lednu 2008 Francie vyvážela v hodnotě 56 mil. EUR a dovážela 4,8 mil. EUR. Vývozy oproti dovozům během roku výrazně oscilují. Největší zvýšení vývozu je každoročně patrné na podzim.75 Největším obchodním partnerem Francie ve vývozu i dovozu parfémů je Německo a USA. Dalšími významnými francouzskými exportními trhy byly v roce 2003 Velká Británie, Španělsko, Itálie a další. Podskupina „produits de beauté et de soins“ se vztahuje na výrobky pečující o obličej (kromě potřeb na líčení) a tělo (pleťové čistící vody, tělové krémy), opalovací krémy a přípravky používané při pedikúře a manikúře. Tato podskupina se v některých rysech podobá podskupině předchozí. A to díky podobnému obchodnímu obratu a tržnímu podílu na kosmetickém průmyslu (téměř jedna třetina v roce 2003).

Tabulka 3: Ukazatelé podskupiny „produits de beauté et de soins“ v roce 2002 Obrat v mil. EUR Počet společností Počet zaměstnanců

4 395 58 14 330

Zdroj: INSEE: NATHALIE MOSSMANN, SYLVIANE THOMAS, Parfums et cosmétiques en chiffres, Édition 2004, s. 10 www.industrie.gouv.fr.

Více než polovinu výroby této skupiny představovaly v roce 2003 výrobky pečující o obličej, čtvrtinu tělové krémy a o zbytek se dělily ostatní produkty. Roční průměrný růst produkce výrobků pečujících o obličej a tělových krémů dosahoval mezi lety 1995 a 2003 8,2 % respektive 14,8 %. V roce 2003 jich tak bylo dohromady vytvořeno zhruba 800 mil. jednotek. „Hnacím motorem“ této podskupiny jsou především výrobky zaměřené na velice specializované tržní segmenty, jako například krémy pro muže nebo zeštíhlující krémy. Na dalším místě stojí čistící a opalovací krémy. Produkce tohoto sektoru vzrostla mezi lety 2004 a 2008 téměř o 40 %. Mezi lety 2007 a 2008 (od února do února) to však bylo pouhých 0,1 %.76

75 76

Enquête mensuelle de branche, Parfums, www.industrie.gouv.fr. Enquête mensuelle de branche, Produits de beauté et de soins, www.industrie.gouv.fr.

27

Produkty této skupiny jsou vyráběny ve středně velkých podnicích, které jsou většinou zaměřené na luxusní výrobky. Skupinou výrobků s nejjistějším odbytem jsou přípravky proti stárnutí, které rozhýbávají sektor. Výrobci se tudíž tímto směrem snaží ubírat. Jako v ostatních sektorech kosmetického průmyslu, hraje i tady reklama důležitou roli, a taky je na ní spotřebováno 12 % obratu. Obaly jsou opět s výrobkem v přímém spojení a mají za úkol ho nejen propagovat, ale i udělat co nepraktičtějším. Proto se vyrábějí cestovní balení, dávkovače a vše, co by spotřebiteli usnadnilo používání produktu. I ve francouzském zahraničním obchodě je tato podskupina velice vitální, stejně jako podskupina parfémy na alkoholové bázi. Míra pokrytí dosahuje vysokých čísel. V roce 2003 dosáhla 800 %, objem vývozu potom 40 % obratu. Přebytek v tomto roce dosáhl 2 115,5 mil. EUR. Největšími dovozci jsou Německo a USA, které dovezou 40 % ze všech dovozů v rámci této podskupiny. Vývozy Francie jsou teritoriálně rovnoměrně rozloženy. V roce 2003 Francie vyvážela nejvíce do Německa, Velké Británie a Itálie. Podskupina „šampóny a vlasové přípravky“ obsahuje mimo šampónů i produkty pro výživu a úpravu vlasů jako jsou pěny, laky, barvy na vlasy, přípravky pro zvlnění a zvětšení objemu vlasů.

Tabulka 4: Ukazatelé podskupiny „šampóny a vlasové přípravky“ v roce 2002 Obrat v mil. EUR Počet společností Počet zaměstnanců

4 120 30 10 259


Tato skupina měla v roce 2003 na kosmetickém průmyslu 17% podíl. Více než třetinu produkce podskupiny tvořily tekuté šampóny, čtvrtinu tvořily přípravky na vodovou ondulaci a další čtvrtinu ostatní vlasové výrobky. 9 % se na výrobě podílely laky. Podskupina šampónů a vlasových přípravků prochází dynamickým rozvojem už od roku 1990. Za tímto úspěchem stojí neustálá diverzifikace a rozšiřování nabídky a především LÓréal, světová jednička v oboru, která ustanovila Francii „šampónovou“ základnou pro celou Evropu. Mezi lety 1995 a 2003 rostla v průměru ročně produkce tekutých šampónů a vlasových přípravků o 14,9 % respektive 5,6 %. Za pozornost stojí přelom let 2002, 2003, kdy barvící a kadeřnické produkty rostly o 35 % a 140 %. Podobně (o 60 %) v tomto období povyskočila i výroba produktů pro vlnění vlasů. Od roku 2000 28

do roku 2005 vzrostla produkce této podskupiny jako celku o 50 %, tato tendence růstu přetrvala až do počátku roku 2007, poté se však produkce propadla. A mezi únory 2007 a 2008 poklesla produkce vlasových přípravků o 23,2 % a šampónů o 4,6 %.77 Ač jsou v dnešní době šampóny běžným produktem, s ostatními vlasovými výrobky je to jinak. Zaměřují se na konkrétní a specifický problém. V dnešním konkurenčním prostředí hledají výrobci dosud neuspokojené segmenty, a tak dochází na tomto trhu k vysoké diversifikaci. Opět je třeba investovat do propagace. Náklady na reklamu této podskupiny jsou nadprůměrné, tvoří až 16 % obratu. Šampóny a vlasové přípravky, stejně jako ostatní podskupiny, vykazují každoročně přebytky v zahraničním obchodu. Obchodní přebytek v tomto odvětví se zvyšuje především od roku 2000. Míra pokrytí v roce 2003 dosáhla 180 % s přebytkem o hodnotě 498 mil. EUR. Mezi lety 2004 a 2008 zůstal vývoz i dovoz vlasových přípravků (bez šampónů) na stejné úrovni, vývoz šampónů vzrostl zhruba o 10 %.78 Zahraniční výměny Francie se dějí především v Evropě. Většina vývozů směřuje do Německa, Velké Británie, Itálie a Španělska. Tyto země do Francie také dováží. Španělsko a Německo okupují dvě první místa. Podskupina „esenciální oleje“ zahrnuje přírodní aromatické produkty, destilované aromatické vody a ostatní směsi vonných substancí.

Tabulka 5: Ukazatelé podskupiny „produkty pro tělesnou hygienu“ v roce 2002 Obrat v mil. EUR Počet společností Počet zaměstnanců

1 118 41 5 266


Nejvýznamněji jsou tyto firmy zastoupeny v regionu Provence a výrobky z oblasti Grasse se těší světovému uznání. Výrobě v tomto odvětví dominují směsi vonných substancí, které zaujímaly v roce 2003 více než dvou třetinové postavení. Čtvrtinou se na výrobě podílely aromatické produkty a esenciální oleje. Produkce této podskupiny mezi lety 2001 a 2004 stagnovala především kvůli nízké výkonnosti ve skupině esenciálních olejů. Ty mezi lety 1995 a 2003 průměrně ročně klesaly o 1,4 %, naopak produkce směsí vonných substancí rostla o 2,8 %. Nejvýznamnější vývoj 77 78

Enquête mensuelle de branche, Produits capillaires; Shampooings, www.industrie.gouv.fr. Enquête mensuelle de branche, Produits capillaires; Shampooings, www.industrie.gouv.fr.

29

produkce v tomto odvětví zaznamenaly destilované aromatické vody, a to až do roku 2002, poté ale jejich výroba také stagnovala. Mezi důvody patří především to, že se tato podskupina ve Francii potýká se silnou zahraniční konkurencí. Mezi únorem roku 2007 a 2008 však podskupina opět roste a to o 6,9 %.79 Zahraniční obchod této podskupiny je lehce přebytkový. Mezi lety 1995 a 2003 dosahovala v průměru míra pokrytí 120 %. Tato tendence je však spíše sestupná. Importy totiž posilují, a tak v roce 1995 pokrytí dosahovalo 128 %, v roce 2003 potom 104 %. Nejsilnější exportní komoditou jsou směsi vonných substancí s 80% podílem na vývozu. Vyváží se okolo 12 esencí, levandulové esence zajišťují téměř polovinu vývozů. Směřují především do USA, Velké Británie a Švédska. Na druhé polovině se podílejí především citrusové esence (pomeranč, citrón, limetka) a mátové esence. Celkově skupina opět vyváží nejvíce do Německa, Velké Británie a Itálie, dováží naopak z Irska, Švédska a Německa. V roce 2003 dosáhl její přebytek zahraničního obchodu 52 mil. EUR. Podskupina „potřeby na líčení“ zahrnuje produkty pro líčení obličeje, rtů, očí a nehtů.

Tabulka 6: Ukazatelé podskupiny „potřeby na líčení“ v roce 2002 Obrat v mil. EUR Počet společností Počet zaměstnanců

980 12 3 927


Tato podskupina tvořila v roce 2003 12 % výroby kosmetického průmyslu. Největší část produkce této podskupiny zabírala líčidla pro oči a rty (každý produkt zaujímá téměř třetinu produkce). Další příčku zaujímaly make-upy a práškové pudry. Výroba laků a produktů pro péči o nehty si v roce 2003 z celkové výroby „ukrajovala“ pouze 7 %. Produkce výrobků pro líčení rtů a očí mezi lety 1995 a 2003 průměrně ročně rostla o 6,7 % respektive 7,1 %. V roce 2003 ale poprvé klesla výroba celého odvětví potřeb na líčení na 1,2 mld. EUR, což oproti roku 2002 znamenalo pokles o 10 %. Tento pokles lze vysvětlit poklesem produkce výrobků pro péči o nehty v roce 2002 a následně propadem jejich prodejů o 30 % v roce 2003. Dalším neúspěchem je snížení poptávky po pudrech, i přes

79

Enquête mensuelle de branche, Eaux de toilette et lotions pour le rasage, www.industrie.gouv.fr.

30

velkou nabídku inovovaných výrobků. Odvětví zachraňuje poptávka po líčidlech na rty a oči, která na přelomu tisíciletí doslova vyletěla, i přesto, že se ceny těchto výrobků výrazně zvyšují. Mezi lety 2004 a 2006 vzrostla produkce potřeb na líčení zhruba o 10 %, rok 2007 lze charakterizovat výrazným propadem, na konci tohoto období se však produkce opět zvýšila natolik, že rozdíl mezi únory 2007 a 2008 činí 39,8 %.80 Potřeby na líčení jsou doménou především středně velkých společností. Nejvíce se prodávají v hypermarketech a supermarketech. Reklamě a propagaci zasvěcují, především velké firmy, nadprůměrně vysokou část svého obratu rovnou 13 %. Vývoz výrobků této podskupiny je velice dynamický. Zaujímá třetí místo v kosmetickém průmyslu v poměru vývoz-obchodní obrat se 31 %. Mezi lety 1995 a 2003 ročně vývoz rostl v průměru o 6,7 % především díky líčidlům pro rty a oči. Tito tahouni skupiny v roce 2003 tvořily tři čtvrtiny vývozů. Míra pokrytí se pohybuje kolem 400 % s přebytkem 477 mil. EUR v roce 2003. Křivka importu v podstatě kopíruje křivku exportu, pouze méně osciluje. Mezi lety 2004 a 2008 se dovozy i vývozy zvýšily zhruba o 10 %. V lednu roku 2008 vykazovala líčidla na rty a oči přebytek 50 mil. EUR.81 Obchodními partnery Francie jsou v tomto odvětví především evropské státy. Mezi přední zákazníky patří Německo, Velká Británie a Itálie, naopak předními dovozci jsou Itálie, Německo a Španělsko. Dovoz z USA výrazně vzrostl v roce 2003 díky oslabení amerického dolaru vůči euru. Podskupina „produkty pro tělesnou hygienu“ pokrývá produkty pro ústní hygienu a tělesnou hygienu (depilátory, deodoranty, sprchové produkty mimo vlasové šampóny), produkty pro děti a produkty na holení mimo vod po holení.

Tabulka 7: Ukazatelé podskupiny „produkty pro tělesnou hygienu“ v roce 2002 Obrat v mil. EUR Počet společností Počet zaměstnanců

367 12 1 708


Produkty pro tělesnou hygienu se podílejí na celkové produkci v kosmetickém průmyslu 11 %. V roce 2003 se vyráběly především přípravky do vany a sprchy, které měly

80 81

Enquête mensuelle de branche, Produits de maquillage, www.industrie.gouv.fr. Enquête mensuelle de branche, Produits de maquillage, www.industrie.gouv.fr.

31

40% podíl, čtvrtinovým podílem se „pyšnily“ deodoranty a antiperspiranty, výroba zbytku produktů byla víceméně vyvážená. Přípravky do vany a sprchy mají, kromě svého velkého podílu na produkci, velký podíl i na prodejích (39%, resp. 45%). Tyto výrobky od roku 1995 průměrně ročně rostly 3,8 % a v roce 2003 jich bylo vyprodukováno 320 tis. kusů. Největší boom zažívají přípravky na holení, které ve stejném období rostly 5,9 %, což znamená růst o 60 % během devíti let. Jejich hodnota však vzrostla o 280 %, za čímž stojí jejich sofistikace. Výjimkou v této dynamicky se rozvíjející podskupině jsou produkty pro ústní hygienu, které jsou na nízké hladině výroby od roku 1995. Mezi lety 2004 a 2006 výroba produktů pro tělesnou hygienu vzrostla o 40 %, rok 2007 ale znamenal mírný propad. Rozdíl mezi prosincem 2006 a 2007 se blíží 25 %.82 Produkty pro tělesnou hygienu se vyrábějí především v malých a středních firmách, které jsou spíše zaměřené na zdravotní kvalitu a nezávadnost produkovaných výrobků, jak napovídá slovo laboratoř v obchodní firmě většiny z nich. Na francouzském trhu v tomto odvětví existuje silná konkurence zastoupená hlavně velkými americkými skupinami. Francouzským firmám nejvíce konkurují v segmentu produktů pro ústní hygienu, čímž si také můžeme vysvětlit jeho zaostávající tempo růstu. Naopak dynamiku zbytku sektoru zdůvodňuje zvýšená poptávka po tekutých toaletních potřebách. Stejně jako ostatní sektory kosmetiky je i zahraniční obchod s produkty pro tělesnou hygienu přebytkový. Míra pokrytí dosáhla v roce 2003 154 % a vznikl tak přebytek 197 mil. EUR. Nejdynamičtěji vyváženými produkty jsou přípravky na holení a depilaci. Většina zahraničních výměn se opět koná s Německem, Velkou Británií, Španělskem a Itálií. To platí pro export i import.

2.6 LÓréal, jednička ve světové kosmetice83 Historie francouzské kosmetické skupiny LÓréal začala v roce 1907, kdy mladý francouzský chemik Eugène Schueller vyvinul vlasové barvivo, které nazval Aureole. Pokračoval ve vývoji dalších kosmetických výrobků a prodával je pařížským kadeřníkům. V roce 1909 zaregistroval svou společnost pod názvem „Francouzská společnost pro bezpečné barvení vlasů“. Už tenkrát stála společnost na principech výzkumu a inovace jako později LÓréal. V roce 1920 zaměstnávala 3 chemiky, jako výzkumníky, dnes

82 83

Enquête mensuelle de branche, Produits pour l'hygiène et la toilette, www.industrie.gouv.fr. Raport Annuel 2007 LÓréal, www.loreal.fr – pokud není uvedeno jinak.

32

zaměstnává tým skládající se z 2 000 odborníků. Ve svých počátcích byla firma zaměřená na vlasové barvy, později se ale okruh jejích výrobků rozšířil na celou škálu produktů kosmetického průmyslu od vlasové péče, přes potřeby na líčení až k produktům pečujícím o pokožku, které jsou prodávány v kosmetických salónech, parfumeriích, hypermarketech a supermarketech, lékárnách a buticích.84 V současnosti francouzská firma LÓréal zastává první místo mezi světovými kosmetickými společnostmi. Spadá pod ni 26 mezinárodních značek a její pobočky lze najít ve 130 zemích světa. Její obchodní obrat v roce 2007 dosáhl 17 mld. EUR.

2.6.1 Hlavní aktivity a divize LÓréalu85

LÓréal vlastnil v roce 2007 26 světových značek, které se dají rozdělit do pěti divizí. V následujícím výčtu jsou tyto divize LÓréalu řazeny dle váhy na jeho celkovém obratu v roce 2007: „produkty pro širokou veřejnost“, „luxusní produkty“, „profesionální produkty“, „aktivní kosmetika“ a „přírodní produkty“. Divize „produktů pro širokou veřejnost“ prodává své výrobky ve velkoplošných prodejnách po celém světě (v 7 600 hypermarketech, 40 000 supermarketech, 74 000 drogeriích). Nabízí zákazníkům technologicky vyspělé produkty za dostupné ceny. Sem patří značky: LÓréal Paris, Garnier, Maybelline New York a SoftSheen Carson Club des Créateur de Beauté. V roce 2007 dosáhla tato divize obchodního obratu 8 280,2 mil. EUR, tj. 52% podíl na celku LÓréalu. Nejvíce se na obratu podílely produkty pečující o vlasy, potřeby na líčení a produkty pečující o pokožku. Každá skupina měla zhruba čtvrtinový podíl. Cílem divize do budoucna je rozšíření jejích největších značek tak, aby co nejvíce využily potenciálu rychle rostoucích trhů. Divize „luxusních produktů“ zahrnuje velice kulturně různorodé a prestižní značky. Distribuuje je různými způsoby (v buticích, parfumeriích, obchodních domech, atd.). Spadá sem nejvíce značek: Lacôme Paris, Biotherm, Helena Rubinstein, Giorgio Armani, Diesel, Ralph Lauren, Cacharel, Kiehl´s, Shu Uemura, Viktor & Rolf. Tato divize zaznamenala v roce 2007 obrat ve výši 3 927,9 mil EUR a její podíl na celkovém obratu LÓréalu tak činil 24,7 %. Více než 40% podíl měly parfémy, třetinový

84 85

History of L'Oréal, www.historyofbranding.com. Raport Annuel 2007 LÓréal, www.loreal.fr – pokud není uvedeno jinak.

33

podíl obstarávaly pleťové produkty. Budoucí cíle divize jsou následující: rozšířit paletu značek, které do ní spadají; rozšiřovat značky, které do ní už teď spadají do regionů, kde ještě nejsou zakotvené a být hlavním tahounem inovace v oboru líčení a péči o pleť. Divize „profesionálních produktů“ zahrnuje výrobky pro péči o vlasy, barvy a šampóny pro všechny typy kadeřnických salónů. Více než 3 miliony kadeřníků těchto produktů využívá a nabízí je k prodeji společně se službou odborné konzultace. Značky této divize jsou natolik různorodé, že jsou schopny odpovědět na požadavky kadeřníků z cenově dostupných i velice luxusních salónů. Patří sem následující značky: LÓréal Professionnel Paris, Kérastase Paris, Matrix, Redken, Mizani, Shu Uemura Art of Hair a PureOlogy. Tato divize v roce 2007 dosáhla obratu 2 391,9 mil. EUR a podílela se tak 15 % na celkovém obratu kosmetické skupiny. Téměř polovinou se na tomto výsledku podílely šampóny a více než třetinou barvící potřeby. Cílem divize do budoucna je stát se hlavním partnerem největšího počtu kosmetických salónů. Divize „aktivní kosmetiky“ je světový leader v pleťové kosmetice. Prodává se v 75 000 lékárnách, v lázních nebo u lékařů. Tyto produkty lze zakoupit pod pěti značkami: Vichy Laboratioires, La Roche-Posay, Innéov Nutricosmetics, Skin Ceuticals a Sanoflore. Obchodní obrat této divize se na celku LÓréalu podílel v roce 2007 7,8 %, a činil tak 1 248,1 mil. EUR, na čemž se ze 78,4 % podílely výrobky pečující o pleť. Hlavními cíli do budoucna jsou: rozšíření a diversifikace nabízených produktů; posílení už nyní výsostného vztahu s lékárnami a dermatology; využití potenciálu rozvíjejících se trhů jakými jsou východní Evropa, Asie, Latinská Amerika, ale také USA. Divize „přírodních produktů“ zahrnuje jedinou značku a tou je The Body Shop. Je přítomná v 59 zemích ve 2 426 buticích. Vyznačuje se především využíváním přírodních ingrediencí a etickou výrobou svých produktů. Obchodní obrat v roce 2007 dosáhl hodnoty 787 mil. EUR. Ke konci roku 2007 se výrobky této značky prodávaly v 2 426 obchodech. Hlavními cíli divize je uvádět nové řady na trh, využít trhy se silným růstovým potenciálem a otevřít co nejvíce prodejních míst tak, aby se zákazníci mohli dostat do kontaktu s touto značkou častěji. Aktivity v oboru „dermatologie“ jsou zastoupeny značkou Galderma, která přináší východisko pacientům, kterým se dosud nedostalo řešení v oboru terapie pokožky. Tato značka dosáhla v roce 2007 obchodního obratu ve výši 735 mil. EUR. Jejím cílem do budoucna je stát se nejkompetentnější firmou ve svém oboru.

34

Největší podíl, více než čtvrtinový, na prodávaných produktech měly v roce 2007 pleťové výrobky, další čtvrtinou se podílely vlasové výrobky. Pětinový podíl si držely potřeby na líčení. Na další místo se zařadily výrobky na barvení vlasů a parfémy.

2.6.2 Postavení LÓréalu ve světě86

LÓréalu se v roce 2007 podařilo posílit své postavení ve všech regionech, kde má rozmístěny pobočky. V západní Evropě a severní Americe dokázala skupina posílit hlavně značky, které k tomu měly v tomto roce dispozice. Ve zbylých světových regionech se životní úroveň obyvatel neustále zvyšuje, a tím se zvyšuje i spotřeba kosmetických produktů. Pobočky LÓréalu jsou vhodně rozmístěné tak, aby právě tohoto trendu mohly využít. V západní Evropě bylo v roce 2007 prodáno 45,6 % ze všech produktů LÓréalu s obchodním obratem 7 250 mil. EUR. Prodeje tak vzrostly v roce 2007 oproti roku 2006 o 4,1 %. Nejvyšší růst zaznamenaly Velká Británie (7,6 %), Španělsko (8,7 %) a Švédsko (9,7 %). Divizi „profesionálních produktů“ se nejvíce dařilo v Německu a Velké Británii, podobně jako divize „produktů pro širokou veřejnost“. V této skupině největší část trhu získaly produkty pečující o vizáž, konkrétně make-upy a rtěnky. Ve Velké Británii, Francii a Itálii se zase dařilo divizi „luxusních výrobků“. A výrazně rostla i „aktivní kosmetika“. Ve Francii se značce LÓréal Paris podařilo prosadit řadu „Derma Genese“ (pečující o vizáž) do čela trhu během šesti týdnů, což je pro firmu rekordní čas. LÓréal tak pouze upevnil svou roli leadera v tomto oboru. Značka Diesel prosadila své parfémy mezi první prodejce ve Velké Británii po uvedení řady „Fuel For life“ na trh. Svou roli také posílily značky Matrix a Redken pro profesionály, které se ve Španělsku používaly v 5 000 salónech. Dobře se daří i řadě doplňkové stravy (vitamínů) „Innéov“, kterou založil v roce 2003 LÓréal společně s Nestlé, a která v současnosti okupuje první místo na evropském kosmetickém trhu. Severní Amerika je regionem, ve kterém v roce 2007 vzrostl obrat o 4,8 % na 4 004 mil. EUR, což je mírné zpomalení. Prodeje potom vzrostly o 25,2 %. „Profesionální produkty“ posílily svou pozici leadera na trhu, především ve vlasových výrobcích. „Produkty pro širokou veřejnost“ rostou rychleji než růst celého trhu hlavně díky značce L’Oréal Paris. „Luxusní výrobky“ uspěly především v prodeji parfémů. Před třemi lety získal Garnier díky své řadě šampónů „Fructis“ druhé místo na trhu USA. V roce 2007 vydal novou řadu výrobků pečujících o pleť s názvem „Nutritioniste“ a 86

Raport Annuel 2007 LÓréal, www.loreal.fr – pokud není uvedeno jinak.

35

LÓréal Paris vydal výrobky pro vizáž „Skin Genesis“ pro ženy mezi 30 a 40 lety, čímž skupina LÓréal upevnila své prvenství na tomto trhu v odvětví výrobků pro péči o pokožku pro širokou veřejnost. A díky zavedení na trh tří nových parfémů pro muže, taktéž v roce 2007, se LÓréal dostal mezi přední výrobce v tomto odvětví v USA. Značce Shu Uemura se naopak dařilo v Kanadě, kde se půl roku po otevření první pobočky dostala na třetí místo v prodejích potřeb na líčení. Obrat skupiny LÓréal se v Asii v roce 2007 vyšplhal na 1 580 mil. EUR, tj. 14,3% růst. Prodeje v tomto regionu rostly 9,9% tempem. Ve východní a jihovýchodní Asii (zejména v Japonsku a Jižní Koreji), kde je trh s kosmetickými výrobky velice konkurenční, se dobře vyvíjela hlavně divize „luxusních výrobků“. V Číně zaznamenal LÓréal alespoň 30% růst ve všech svých odvětvích a v roce 2007 pouze utvrdil své přední postavení na trhu s pleťovou kosmetikou. A vysoký růst zaznamenaly i další země jihovýchodní Asie, především Thajsko s 22% růstem a Indonésie. LÓréal Paris se stal jedničkou na čínském trhu s růstem přes 47 % v roce 2007. Velkému úspěchu se těšila kolekce pro muže „Men Expert“. Garnier zastával druhé místo na trhu s pleťovými výrobky v Malajsii, čehož opět dosáhl absolutním přizpůsobením svých výrobků zdejší poptávce. Pro luxusní značku Kérastase, která se zabývá vlasovou kosmetikou, se stalo Japonsko druhým nejsilnějším trhem, hned po Francii. Nejvíce se na tom podílely suché šampóny (není třeba je po aplikaci vymývat z vlasů). Východní Evropa se v roce 2007 podílela na světových prodejích LÓréalu 7,2 %, tj. obrat ve výši 1 142 mil. EUR. Oproti roku 2006 tak v roce 2007 prodeje vzrostly o rekordních 29,4 %. Hlavní zásluhu na tom má ruský trh s 37,7% růstem a polský trh s 16,9% růstem. Divize „profesionálních produktů“ si dobře vedla v Rusku, Polsku a České republice. Z produktů pro širokou veřejnost nejvíce rostly výrobky pro péči o pokožku a potřeby na líčení. V regionu východní Evropy však celkově nejvíce rostly „luxusní produkty“, téměř dvakrát rychleji než ostatní divize. V aktivní kosmetice si vedle Vichy, které si dlouhodobě drží přední postavení v tomto odvětví, zlepšily pozici i výrobky značky La Roche-Posay. V Rusku se v roce 2007 zvýšil prodej výrobků luxusní značky Lancôme o 70 %. I značce Maybelline New York se v Rusku dařilo. Vytvořila řadu líčících potřeb na míru obyvatelům tohoto chladného regionu, a zvýšila tak prodeje o 30 %. V Polsku uspěly obchody The Body Shop s „přírodní kosmetikou“, která je úspěšná především díky parfémům a potřebám na líčení. V roce 2007 se zde otevřely tři prodejny, do budoucna se počítá s dalšími. Na Ukrajině se zase daří značce Garnier, která se zde specializuje na čistící pleťovou kosmetiku pro mladé a na kosmetiku proti vráskám. 36

V Latinské Americe dosáhl LÓréal v roce 2007 obratu 1 124 mil. EUR, tj. oproti roku 2006 7% růst. Prodeje vzrostly o 14,6 %. Kromě Brazílie a Mexika rostly prodeje vysokým tempem i v Panamě (74,2 %), Venezuele (46,8 %), Argentině a Kolumbii. LÓréal tak naplno využívá rozvoje tohoto regionu ve svůj prospěch. Navíc byl schopný, díky dobré organizaci, výrazně snížit náklady na výrobu a distribuci. Profesionální značky Matrix a Redken uspěly v Argentině. Matrix, který je zaměřený na širší veřejnost, lze najít v 1 000 salonech, Redken, jako velice luxusní značka, se využívá v 200 salonech ve velkých argentinských městech. První příčku brazilského trhu s pleťovou kosmetikou zase ovládají značky Vichy a La Roche-Posay. LÓréal Paris si získal podstatnou část brazilského, mexického a chilského trhu se šampóny díky své nové řadě „Elsève Volume kontrol“. Tato řada výrobků je přizpůsobená vlasové péči Latinoameričanů, jejichž vlasy se od těch evropských liší. V regionu Afrika, Východ a Tichomoří zaznamenal LÓréal v roce 2007 obrat o hodnotě 808 mil. EUR, oproti roku 2006 tak vzrostl o 15,4 %. Růst je v tomto regionu tažen Indií (34,4 %) a podpořen Dubají (26,4 %) společně s Jihoafrickou republikou (19,9 %). Prodeje v tomto regionu vzrostly o 5,1 %. Všem značkám v Maghrebu (region v Africe na severu Sahary, západně od Nilu) a na Středním východě (území v jihozápadní Asii mezi Evropou a Pákistánem) se daří především díky luxusním značkám, stejně tak jako díky značce Garnier a jejím řadám produktů pro péči o pokožku.

37

Závěr Francouzská ekonomika se na počátku 21. století potýká s pomalým tempem růstu HDP. Důvodem je nekonkurenceschopnost francouzských výrobků na zahraničních trzích a i poměrně vysoká nezaměstnanost, což je spíše dlouhodobý problém. Vyřešit by se dal zmírněním regulace pracovního trhu. Reformy jsou však ve Francii velice nepopulární a těžce se prosazují. Další zátěž růstu ekonomiky činí veřejný dluh. V současnosti překračuje maastrichtskou hranici 60 %, a i když francouzští politici slibují jeho snížení pod tento limit, jeho reálná výše se postupně stává pro Francii neúnosnou. Již zmíněná neschopnost konkurovat zahraničním producentům v kombinaci s vysokou vnitřní poptávkou způsobuje prohlubující se deficit obchodní bilance. Francouzský kosmetický průmysl se na růstu ekonomiky Francie podílí nevýrazně, o to významnější je ale jeho postavení ve světě. Dá se bez nadsázky říct, že francouzské kosmetické společnosti zaujímají přední postavení na světovém trhu s kosmetickými výrobky, podílejí se na něm zhruba jednou desetinou. A význam kosmetického průmyslu pro Francii tkví právě ve vysoké míře vývozu. Francie se dlouhodobě pohybuje mezi třemi největšími exportéry kosmetiky. Kosmetika se stává, i v rozvojových zemích, zbožím běžné denní spotřeby. Tohoto potenciálu se snaží francouzské kosmetické firmy využít, protože jejich prodeje nejrychleji rostou právě v rychle se rozvíjejících regionech. Přesto se však stále ještě největší množství kosmetiky spotřebuje v západní Evropě a v USA. Hlavními partnery Francie pro výměnu kosmetických produktů zůstávají Německo, Itálie, Velká Británie, mimo Evropu pak USA. Největší podíl na výrobě kosmetiky ve Francii mají parfémy a toaletní vody. Vývoj ve světě je odlišný, tady se na produkci nejvíce podílejí pleťové krémy a i Francie k tomuto vývoji postupně spěje. Světový, stejně jako francouzský kosmetický průmysl, prochází v současnosti dynamickým rozvojem. Inovace je hlavní trend, který tento vývoj doprovází. Dalšími trendy jsou bio a přírodní kosmetika a hlubší segmentace spotřebitelů, jako je například zacílení produktů na muže, děti nebo Asiaty. Největší světová kosmetická skupina LÓréal v podstatě kopíruje světový vývoj kosmetického průmyslu. Největším prodejním trhem zůstává dodnes pro LÓréal západní

38

Evropa a USA, jeho budoucnost však směřuje spíše k trhu asijskému a latinskoamerickému. Obchodní obrat skupiny mírně převyšuje HDP Islandu nebo Kypru (v roce 2007).87 Pro kosmetický průmysl Francie existuje ohromný, dosud nevyužitý potenciál. Péče o lidské tělo nepřestane být nikdy aktuální, spíše naopak se požadavky zákazníků budou neustále zvyšovat. Proto zůstává kosmetický průmysl pro Francii perspektivním odvětvím s velkým významem.

Při zpracování bakalářské práce jsem se místy potýkala s nedostatkem aktuálních informací nebo souvislých údajů. Především úplně chybí knižní publikace na takto aktuální téma, tudíž jsem většinu údajů čerpala z kvalitních internetových zdrojů. Psaní této práce mě obohatilo nejen po jazykové stránce, ale i po stránce stylistické. Největší přínos však pro mě má rozšíření schopností vyhledat informace a celkově se orientovat na cizojazyčných internetových stránkách.

87

Gross domestic product at market prices, epp.eurostat.ec.europa.eu.

39

Seznam použité literatury Knižní monografie 1) Kadeřábková, A.: Základy makroekonomické analýzy – růst, konkurence schopnost, rovnováha. Praha : Linde, 2003.

Odborné články a oficiální dokumenty 1) 2007 annual report including the annual financial report, [online], s. 10 a 210, www.dior.com, 5.5.2008, dostupné z www: http://www.diorfinance.com/en/index.asp. 2) Balance commerciale par groupe de biens, [online], Institut National de la Statistique et des Études Économiques (dále jen INSEE), www.inssee.fr, 5.5.2008, dostupné z www: http://insee.fr/fr/ffc/chifcle_fiche.asp?ref_id=NATTEF08403&tab_id=232. 3) Balance des paiements, [online], INSEE, www.insee.fr, 2.4.2008, dostupné z www: http://www.insee.fr/fr/ffc/chifcle_fiche.asp?ref_id=NATnon08460&tab_id=634. 4) BORIS LE BRIS, CLAUDIE LOUVOT: Les comptes extérieurs de la France en 2005, [online], INSEE, www.insee.fr, 1.4.2008, dostupné z www: http://www.insee.fr/fr/ffc/ipweb/ip1086/ip1086.html. 5) Comparative price levels, , [online], Eurostat, epp.eurostat.ec.europa.eu, 4.4.2008, dostupné z www: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,45323734&_dad=portal&_ schema=PORTAL&screen=welcomeref&open=/B/B2/B21&language=en&product=Y earlies_new_economy&root=Yearlies_new_economy&scrollto=30. 6) Current account transactions. Goods: exports, imports and balance, [online], Eurostat, epp.eurostat.ec.europa.eu, 5.5. 2008, dostupné z www: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,45323734&_dad=portal&_ schema=PORTAL&screen=welcomeref&open=/B/B4/B41&language=en&product=Y earlies_new_economy&root=Yearlies_new_economy&scrollto=93. 7) Dermo-Cosmetics, [online], www.pierre-fabre.com, 5.5.2008, dostupné z www: http://www.pierrefabre.com/common/0,4157,2072_11978212_0_en_US_0,00.html?vid=11976880. 8) Economic forecast for France and the UK, [online], British Embassy, www.britishembassy.gov.uk, 5.5.2008, dostupné z www: http://www.britishembassy.gov.uk/servlet/Front?pagename=OpenMarket/Xcelerate/Sh owPage&c=Page&cid=1068720042861. 9) Economic Surveys: France - Volume 2007 Issue 13, [online], s. 24, (Organisation for economic co-operation and development (OECD), www.oecd.org, 28.3.2008, dostupné z www: http://titania.sourceoecd.org/vl=4240453/cl=17/nw=1/rpsv/~3805/v2007n13/s1/p1l. 40

10) Enquête annuelle d'entreprise 2006, 245C - Fabrication de parfums et de produits pour la toilette, [online], Ministère de l´économie, de líndustrie et de lémploi, www.industrie.gouv.fr, 19.4.2008, dostupné z www: http://www.industrie.gouv.fr/sessi/enquetes/eae/eae/245c.htm. 11) Enquête mensuelle de branche, Parfums, Produits de maquillage, Produits de beauté et de soins, Produits capillaires (hors shampooings), Shampooings, Produits pour l'hygiène et la toilette, Eaux de toilette et lotions pour le rasage, [online], Ministère de l´économie, de líndustrie et de lémploi, www.industrie.gouv.fr, 18.4.2008, dostupné z www: www.industrie.gouv.fr.http://www.industrie.gouv.fr/sessi/secteurs/245c.htm. 12) Évolution du PIB en France, [online], INSEE, www.insee.fr, 30.3.2008, dostupné z www: http://www.insee.fr/fr/ffc/chifcle_fiche.asp?ref_id=NATTEF08112&tab_id=159. 13) External balance of goods and services - Current prices, [online], Eurostat, epp.eurostat.ec.europa.eu, 1.4.2008, dostupné z www: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,45323734&_dad=portal&_ schema=PORTAL&screen=welcomeref&open=/euro_na/na_exbal&language=en&pro duct=EUROIND_NA&root=EUROIND_NA&scrollto=57. 14) Fiche de l'établissement YVES SAINT LAURENT, [online], www.e-picardie.net, 5.5.2008, dostupné z www: http://www.epicardie.net/html/detail_panorama.html?siret=52637. 15) FRANÇOIS HÉRAN, GILLES PISON: Le bilan de l'économie française : 2006/2007, [online], Sitecon, sitecon.free.fr, 5.4.2008, dostupné z www: http://sitecon.free.fr/bilan_fr_2006_PE.htm. 16) GDP and main aggregates, [online], Eurostat, 5.5.2008, dostupné z www: epp.eurostat.ec.europa.eu,http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,4 5323734&_dad=portal&_schema=PORTAL&screen=welcomeref&open=/B/B1/B11 &language=en&product=Yearlies_new_economy&root=Yearlies_new_economy&scr ollto=57. 17) GDP: in agriculture etc., Employment in agriculture, hunting, forestry and fishing, [online], United Nations Economic Commision for Europe (dále jen UNECE), www.unece.org, 5.4.2008, dostupné z www: http://w3.unece.org/pxweb/Dialog/varval.asp?ma=02_COSummary_r&ti=Country+O verview+by+Indicator%2C+Country+and+Year&path=../DATABASE/Stat/10CountryOverviews/01-Figures/&lang=1. 18) GDP: in industry etc., GDP: in construction, Employment in industry and energy, Employment in construction, [online], UNECE, www.unece.org, 5.4.2008, dostupné z www: http://w3.unece.org/pxweb/Dialog/varval.asp?ma=02_COSummary_r&ti=Country+O verview+by+Indicator%2C+Country+and+Year&path=../DATABASE/Stat/10CountryOverviews/01-Figures/&lang=1.

41

19) GDP: in trade, hospitality, transport and communication, GDP: in finance and business services, GDP: in other service activities, Employment in trade, hotels, restaurants, transport and communications, Employment in finance, real estate and business services, Employment in other service activities, [online], UNECE, www.unece.org, 5.4.2008, dostupné z www: http://w3.unece.org/pxweb/Dialog/varval.asp?ma=02_COSummary_r&ti=Country+O verview+by+Indicator%2C+Country+and+Year&path=../DATABASE/Stat/10CountryOverviews/01-Figures/&lang=1. 20) General government debt, [online], Eurostat, epp.eurostat.ec.europa.eu, 4.4.2008, dostupné z www: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,45323734&_dad=portal&_ schema=PORTAL&screen=welcomeref&open=/B/B1/B13&language=en&product=Y earlies_new_economy&root=Yearlies_new_economy&scrollto=0. 21) Gross domestic product at market prices, [online], Eurostat, epp.eurostat.ec.europa.eu, 5.5.2008, dostupné z www: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,45323734&_dad=portal&_ schema=PORTAL&screen=welcomeref&open=/B/B1/B11&language=en&product=Y earlies_new_economy&root=Yearlies_new_economy&scrollto=0. 22) Guerlain, [online], www.parfume.cz, 5.5.2008, dostupné z www: http://www.parfume.cz/guerlain-3/. 23) HASSAN, JLASSI, MINNE, OKHAM, RATON: Vue d'ensemble : Les nouvelles technologies portent la croissance des services marchands, [online], INSEE, www.insee.fr, 6.4.2008, dostupné z www: http://www.insee.fr/fr/ffc/ficdoc_frame.asp?ref_id=FRASERV07b&doc_id=2134. 24) HÉLÈNE SIMOENS, Les cosmétiques du commerce équitable: enjeux et perspectives, [online], s.10 – 15, Fair Trade Centre, www.befair.be, 25.4.2008, dostupné z www: http://www.befair.be/site/download.cfm?SAVE=17249&LG=3. 25) Historie, Aujourd´hui, [online], www.shiseido.fr, 5.5.2008, dostupné z www: http://www.shiseido.fr/index.php?home=true. 26) History of L'Oréal, [online], www.historyofbranding.com, 4.5.2008, dostupné z www: http://www.historyofbranding.com/loreal.html. 27) Chairman's message, [online], www.dior.com, 5.5.2008, dostupné z www: http://www.dior-finance.com/en/message.asp. 28) Chanel, [online], www.parfume.cz, 5.5.2008, dostupné z www: http://www.parfume.cz/chanel-4/. 29) Inflation rate, [online], Eurostat, epp.eurostat.ec.europa.eu, 4.4.2008, dostupné z www: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,39140985&_dad=portal&_ schema=PORTAL&screen=detailref&language=en&product=STRIND_ECOBAC&ro ot=STRIND_ECOBAC/ecobac/eb040.

42

30) Introduction, Givenchy style, [online], www.parfumsgivenchy.com, 5.5.2008, dostupné z www: http://www.parfumsgivenchy.com/history/introduction/1.html. 31) JEAN-MICHEL ANNEQUIN, , L’agriculture en 2006 en Europe et en France, [online], INSEE, www.insee.fr, 5.4.2008, dostupné z www: http://www.insee.fr/fr/ffc/ipweb/ip1146/ip1146.html. 32) JEAN-WILLIAM ANGEL, VIRGINIE RÉDNIER: Les groupes étrangers en France, [online], INSEE, www.insee.fr, 2.4.3008, dostupné z www: http://www.insee.fr/fr/ffc/ipweb/ip1069/ip1069.html. 33) L. CLAVEL, L. GASNIER: Vue d'ensemble : La situation de l'économie française en 2006, [online], s. 46, INSEE, www.insee.fr, 28.3.2008, dostupné z www: http://www.insee.fr/fr/ffc/ficdoc_frame.asp?ref_id=ECOFRA07b&doc_id=2033. 34) La chemie française en bref - édition 2007, [online], Union des industries chimiques (UIC), www.uic.fr, 10.4.2008, dostupné z www: http://www.uic.fr/fr/mediathequedoceco-01.htm. 35) Les échanges extérieurs de la France en 2004, [online], Sitecon, sitecon.free.fr, 31.3.2008, dostupné z www: http://sitecon.free.fr/ech_ext_fr_2004.htm. 36) Les échanges extérieurs de la France en 2005, [online], Sitecon, sitecon.free.fr, 1.4.2008, dostupné z www: http://sitecon.free.fr/ech_ext_fr_2005.htm. 37) Les grands secteurs économiques, [online], France Diplomatie, www.diplomatie.gouv.fr, 6.4.2008, dostupné z www: http://www.diplomatie.gouv.fr/fr/article-imprim.php3?id_article=5945. 38) L'évolution du prix de l'énergie, [online], Éducnet, www.educnet.education.fr, 1.4.2008, dostupné z www: http://www.educnet.education.fr/insee/comext/effets/effets3.htm. 39) Líndustrie en 2005, vue d'ensemble, [online], s. 9, INSEE, www.insee.fr, 6.4.2008, dostupné z www: http://www.insee.fr/fr/ffc/ficdoc_frame.asp?ref_id=INDFRA06b&doc_id=1845. 40) Main Economic Indicators - Principaux indicateurs économiques: March Volume 2008 Issue 3 - Mars Volume 2008-3, [online], s. 122, Organisation for Economic Cooperation and Development (dále jen OECD), www.oecd.org, 28.3.2008, dostupné z www: http://masetto.sourceoecd.org/vl=3279811/cl=13/nw=1/rpsv/ij/oecdjournals/04745523 /v2008n3/s1/p1l. 41) Marcel Boussac, [online], www.britannica.com, 10.5.2008, dostupné z www: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/75929/Marcel-Boussac 42) NATHALIE MOSSMANN, SYLVIANE THOMAS, Parfums et cosmétiques en chiffres, Édition 2004, [online], Ministère de l´économie, de líndustrie et de lémploi,

43

www.industrie.gouv.fr, 15.4.2008, dostupné z www: http//:www.industrie.gouv.fr/biblioth/docu/dossiers/sect/pdf/cosmetics04.pdf. 43) Panorama de l'industrie en France - Édition 2007, [online], Ministère de l´économie, de líndustrie et de lémploi, www.industrie.gouv.fr, 10.4.2008, dostupné z www: http://www.industrie.gouv.fr/sessi/panorama/pano07/ifc32.htm#savoir. 44) PETR GOLA: Nezaměstnanost v EU se liší region od regionu, [online], Finanční server Měšec, www.mesec.cz, 30.3.2008, dostupné z www: http://www.mesec.cz/clanky/nezamestnanost-v-eu-se-lisi-region-od-regionu/. 45) Pharmacie, Parfumerie, Entretien - La fiche du secteur, [online], Ministère de l´économie, de líndustrie et de lémploi, www.industrie.gouv.fr, 7.4.2008, dostupné z www: http://www.industrie.gouv.fr/sessi/secteurs/c32.htm. 46) Principaux indicateurs économiques et financiers, [online], s. 5-6, 8, Banque de France, www.banque-france.fr, 28.3.2008, dostupné z www: http://www.banquefrance.fr/fr/stat_conjoncture/zoneeuro/zoneeuro.htm. 47) Raport Annuel 2007 LÓréal, [online], s. 27-97, www.loreal.fr, 15.4.2008, dostupné z www: http://www.lorealfinance.eloreal.com/site/fr/contenu/rapport/rapport2007/index.htm. 48) Savons, parfums, produits d’entretien, [online], Ministère de l´économie, de líndustrie et de lémploi, www.industrie.gouv.fr, 15.4.2008, dostupné z www: www.industrie.gouv.fr/sessi/panorama/pano05/chap10_05.pdf. 49) Solde des échanges extérieurs, [online], INSEE, www.insee.fr, 6.4.2008, dostupné z www: http://www.insee.fr/fr/ffc/chifcle_fiche.asp?ref_id=NATTEF08452&tab_id=231. 50) Solde public, [online], Eurostat, epp.eurostat.ec.europa.eu, 4.4.2008, dostupné z www: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,45323734&_dad=portal&_ schema=PORTAL&screen=welcomeref&open=/B/B1/B13&language=fr&product=Y earlies_new_economy&root=Yearlies_new_economy&scrollto=0. 51) Souhrnná teritoriální informace (STI) Francie, [online], s. 28-31, 36-38, 55, 80, Business Info, www.businessinfo.cz, 28.3.2008, dostupné z www: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/francie/1000421. 52) Sustainable development history, [online], www.pierre-fabre.com, 5.5.2008, dostupné z www: http://www.pierrefabre.com/common/0,4157,2072_11979147_11989456_en_US_0,00.html?vid=11976 999. 53) Taux de chômage – total, [online], Eurostat, epp.eurostat.ec.europa.eu, 30.3.2008, dostupné z www: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,39140985&_dad=portal&_ schema=PORTAL&screen=detailref&language=fr&product=STRIND_EMPLOI&roo t=STRIND_EMPLOI/emploi/em071. 44

54) Une Marque au succès mondial, [online], www.yves-rocher.com, 5.5.2008, dostupné z www: http://www.yves-rocher.com/fr/aventure/un_succes_mondial.html. 55) VANJA IGIČ: Nezaměstnanost ve Francii je nejnižší za 24 let, [online], Zpravodajský server Hospodářských novin, www.ihned.cz, 31.3.2008, dostupné z www: http://ekonomika.ihned.cz/c1-23126300-nezamestnanost-ve-francii-je-nejnizsi-za-24let. 56) Vers qui exporte t-on?, D'où importe t-on?, [online], Éducnet, www.educnet.education.fr, 1.4.2008, dostupné z www: http://www.educnet.education.fr/insee/comext/qui/quiexport.htm. 57) XAVIER NIEL, MUSTAPHA OKHAM: Les ressorts de l’économie des services: dynamique propre et externalisation, [online], INSEE, www.insee.fr, 6.4.2008, dostupné z www: http://www.insee.fr/fr/ffc/ipweb/ip1163/ip1163.html. 58) Yves Saint Laurent, [online], www.parfume.cz, 5.5.2008, dostupné z www: http://www.parfume.cz/yves-saint-laurent-3/.

45

Seznam tabulek a grafů Tabulky Tabulka 1:

HDP Francie a jeho vývoj (v běžných cenách),

s. 8

v letech 1999 - 2006, v mil. EUR a v % Tabulka 2:

Ukazatelé podskupiny „parfémy na alkoholové bázi“

s. 26

v roce 2002 Tabulka 3:

Ukazatelé podskupiny „produits de beauté et de soins“

s. 27


Ukazatelé podskupiny „šampóny a vlasové přípravky“

s. 28


Ukazatelé podskupiny „produkty pro tělesnou hygienu“

s. 29


Ukazatelé podskupiny „potřeby na líčení“

s. 30


Ukazatelé podskupiny „produkty pro tělesnou hygienu“

s. 31

v roce 2002

Grafy Graf 1:

Vývoj obchodní bilance (1995 – 2006)

46

s. 12

Seznam zkratek ECU

European Currency Unit (uměle vytvořená měnová jednotka konstruovaná jako koš měn členských zemí EU)

EU

Evropská unie

EU15

členské státy Evropské unie před východním rozšířením v roce 2004

EU27

členské státy Evropské unie od roku 2007

EUR

euro

HDP

hrubý domácí produkt

INSEE

Institut National de la Statistique et des Études Économiques (Francouzský statistický úřad)

p. b.

procentní bod

PSA

Peugeot Société Anonyme (Peugeot, a. s.)

PZI

přímé zahraniční investice

SMIC

Salaire minimum interprofessionnel de croissance (minimální mzda)

UNECE

United Nations Economic Commission for Europe (Evropská hospodářská komise)

UIC

Union des industries chimiques (Unie pro francouzský chemický průmysl)

USA

Spojené státy americké

USD

americký dolar

47

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Jana Erbenová

Recommend Documents