Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky. Využití mentálních map v řízení IT projektů

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky

Využití mentálních map v řízení IT projektů

Vypracoval: Bc. Ondřej Urban Vedoucí práce: doc. Ing. Stanislava Mildeová, CSc. Rok vypracování: 2013


Bc. Ondřej Urban

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně. Veškeré použité podklady, ze kterých jsem čerpal informace, jsou uvedeny v seznamu použité literatury a citovány v textu podle normy ČSN ISO 690.

V Zárybech, dne 24. června 2013

Podpis: .................................................

2


Bc. Ondřej Urban

Poděkování Děkuji vedoucí diplomové práce doc. Ing. Stanislavě Mildeové, CSc. za cenné rady, připomínky a metodické vedení práce. Rovněž děkuji i ženě Janě a celé své rodině, za jejich toleranci, vytrvalou podporu a péči.

3


Bc. Ondřej Urban

Abstrakt URBAN, O. Využití mentálních map v řízení IT projektů. Praha, 2013. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky, Katedra systémové analýzy. Klíčová slova: dotazníkové šetření, mentální mapování, myšlenková mapa, PMBOK, projekt, projektové řízení, software Tématem diplomové práce je možnost využití softwarových aplikací pro tvorbu myšlenkových map při řízení IT projektů. Hlavním cílem práce je analýza možnosti využití mentálního mapování v rámci projektového řízení a nalezení vzájemných souvislostí mezi myšlenkovými mapami a projektovým řízením. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části autor nejprve srozumitelným způsobem vysvětluje, co je to mentální mapování, jak se vytvářejí myšlenkové mapy a k čemu se dají využít. Stejným způsobem přibližuje relativně širokou problematiku projektového řízení, vysvětluje základní pojmy, stručně popisuje příslušné projektové metodiky a standardy, zaměřuje se na fáze projektu a jeho dimenze, a uvádí konkrétní používané nástroje a techniky. Praktická část je tvořena třemi podkapitolami. První z nich se zaměřuje na analýzu

softwarových produktů, jejíž součástí je zmapování trhu

se

softwarovými aplikacemi pro vytváření mentálních map a výběr vhodného programového vybavení na základě multikriteriálního hodnocení a praktických zkušeností s jednotlivými aplikacemi. Druhá část představuje návrhy případů aplikace myšlenkových map pro projektové řízení, jejichž součástí jsou návrhy mentálních modelů a činností pro využití myšlenkových map. Poslední část se zabývá dotazníkovým šetřením, jehož obsah je zaměřen na povědomí o myšlenkových mapách a zkušenosti s využíváním aplikací pro tvorbu myšlenkových map přímo profesionály z oboru řízení IT projektů.

4


Bc. Ondřej Urban

Abstract Use of mental maps in IT project management Keywords: inquiry mode questionnaire, mental mapping, mind map, PMBOK, project, project management, software The thesis studies feasibility of using mind mapping applications for IT project management. The main objective is the analysis of using mind mapping applications in the context of project management and finding the links between mind maps and components of project management. The thesis is divided into two parts – theoretical and practical. In the theoretical part the author clarifies the mind mapping concept, how to create mind maps and the use of those. The relatively broad area of project management is introduced in the same manner starting with the main terms, brief overview of the project management methodologies and standards. The introduction further continues by describing individual project phases, their dimensions and provides examples of tools and techniques. The practical part consists of three chapters. In the first chapter the author analyses mind mapping SW applications, describes the mind mapping software market and explains the selection of an appropriate tool using multi criteria evaluation and using hands on experience with the tools. The second chapter demonstrates practical examples of project management topics with related instances of mental models and everyday activities where mind maps can be used. The last chapter describes a survey related to the awareness of mind mapping concepts which also gathers feedback about mind mapping application experience from IT project management professionals.

5


Bc. Ondřej Urban

Obsah Obsah ..................................................................................................................... 6 1.

Úvod ............................................................................................................... 9

2.

Teoretická východiska práce ......................................................................... 11 2.1

2.1.1

Definice myšlenkové mapy .............................................................. 11

2.1.2

Myšlenkové procesy ......................................................................... 12

2.1.3

Zrození a vývoj myšlenkových map ................................................. 15

2.1.4

Techniky a postupy tvorby myšlenkových map ............................... 17

2.1.5

Možnosti využití myšlenkových map ............................................... 19

2.2

3.

Mentální mapování ................................................................................. 11

Projektové řízení ..................................................................................... 21

2.2.1

Historie a současnost ....................................................................... 21

2.2.2

Definice základních pojmů.............................................................. 22

2.2.3

Metodiky, standardy, certifikace a autority .................................... 28

2.2.4

Životní cyklus a fáze projektu .......................................................... 31

2.2.5

Dimenze řízení projektů, systémový přístup .................................. 32

2.2.6

Nástroje a techniky projektového řízení ......................................... 36

Praktická část ............................................................................................... 40 3.1

Analýza softwarových produktů ............................................................ 40

3.1.1

Analýza trhu s mentálními mapami ............................................... 40

6


Bc. Ondřej Urban

3.1.2

Sledované parametry aplikací .......................................................... 41

3.1.3

Postup vyhodnocení .........................................................................45

3.1.4

Nominace kandidátů ........................................................................45

3.1.5

Zpracování dostupných údajů..........................................................52

3.1.6

Vyhodnocení, výběr vítěze ...............................................................52

3.2

Návrhy případů aplikace pro projektové řízení ......................................53

3.2.1

Návrhy mentálních modelů .............................................................53

3.2.2

Návrhy činností pro využití myšlenkových map.............................. 57

3.3

Dotazníkové šetření ................................................................................59

3.3.1

Příprava dotazníkového šetření .......................................................59

3.3.2

Zpracování a analýza dat ................................................................. 63

3.3.3

Interpretace výsledků výzkumu ...................................................... 64

4.

Závěr ............................................................................................................. 68

5.

Seznam použitých informačních zdrojů ...................................................... 70 5.1

Literatura ............................................................................................... 70

5.2

Elektronické zdroje ................................................................................. 71

6.

Seznam obrázků ............................................................................................ 73

7.

Seznam tabulek ............................................................................................. 74

8.

Přílohy ........................................................................................................... 75

7


Bc. Ondřej Urban

8


Bc. Ondřej Urban

1. Úvod V diplomové práci, která nese název Využití mentálních map v řízení IT1 projektů, bych se chtěl zabývat problematikou vedení informatických (IT) projektů a souvisejících činností, u kterých by aplikace principů mentálních map mohla přispět k efektivnější komunikaci a spolupráci členů projektového týmu. Téma jsem si zvolil ze dvou důvodů: zaprvé se v oblasti IT projektů pohybuji již šestým rokem a mám tak možnost kolem sebe vnímat místa pro zlepšení, a za druhé se domnívám, že celosvětově fenomenální úspěch myšlenkových resp. mentálních map nalezne své uplatnění také v případě projektového řízení. Problém efektivního řízení projektů spočívá mimo jiné ve schopnosti projektového manažera získat a následně si udržet nadhled nad projektem jako celkem, případně v rámci celého portfolia projektů. Mít nadhled je samozřejmě důležité i pro ostatní členy projektového týmu. Lidská mysl obvykle nezvládá pracovat s mnoha prvky najednou. Obvyklým doporučením je sedm, plus mínus dva prvky. V praxi je možné si této skutečnosti povšimnout například u počtu podřízených, které je schopen manažer efektivně vést, výčtu projektů, které má řídit anebo pokud se hovoří o rozumném množství prvků použitých ve vývojových diagramech nebo schématech. Použití myšlenkových map by mělo přispět k lepšímu pochopení rozsáhlých projektů, důležitosti, rizik a vzájemných vazeb jednotlivých činností nejen manažery samotnými, ale všemi osobami zainteresovanými na projektu. Hlavním cílem diplomové práce by měla být analýza možnosti využití mentálního mapování v rámci projektového řízení a nalezení vzájemných souvislostí mezi myšlenkovými mapami a projektovým řízením. Mezi dílčí cíle teoretické části, kterými by měl být podpořen hlavní cíl práce, patří nejprve srozumitelným způsobem vysvětlit, co je to mentální mapování, jak se myšlenkové mapy vytvářejí a k čemu je možné je využít. Hranice rešeršní

1

Informační technologie

9


Bc. Ondřej Urban

analýzy byla stanovena s ohledem na pochopení podstaty myšlenkových map. Cílem práce není zkoumat veškeré dostupné pramenné podklady v oblasti. Stejným způsobem se pokusím přiblížit relativně širokou problematiku projektového řízení, vysvětlit základní pojmy, stručně popsat příslušné projektové metodiky a standardy, zaměřit se na fáze projektu a jeho dimenze, a uvést konkrétní používané nástroje a techniky. Dílčím cílem praktické části budou zmapování trhu se softwarovými produkty pro vytváření mentálních map a doporučení vhodného programového vybavení na základě multikriteriálního hodnocení, podloženého praktickými zkušenostmi s jednotlivými aplikacemi. Dalším dílčím cílem by mělo být uvedení konkrétních návrhů aplikace myšlenkových map

napříč projektovým řízením

a vytvoření několika

ukázkových modelů. Posledním dílčím cílem práce by mělo být získání zpětné vazby přímo od profesionálů zabývajících se řízením informatických (IT) projektů a to na základě dotazníkového šetření. Obsah dotazníku by měl být zaměřen na povědomí o myšlenkových mapách a zkušenosti s využíváním aplikací pro tvorbu myšlenkových map. Věřím, že nastíněná problematika přináší netradiční pohled na relativně rigidní postupy, nástroje a techniky projektového řízení. Zároveň doufám, že nová zjištění se stanou natolik přínosnými, aby učinila projekty přehlednějšími.

10


Bc. Ondřej Urban

2. Teoretická východiska práce 2.1 Mentální mapování 2.1.1 Definice myšlenkové mapy Pojmem myšlenková mapa (někdy též mentální mapa) bývá označováno grafické znázornění lidských myšlenek, nápadů, plánů nebo cílů ve formě textových pojmů doplněných obrázky s vyznačením významu, vzájemných vztahů a souvislostí. Ve zjednodušené podobě je možné hovořit o explicitním vyjádření myšlenkových pochodů a procesů vznikajících v lidském mozku jako důsledek asociace dalších pojmů souvisejících s ústřední myšlenkou. (Hubatka, 2008) Podle jedné z cizojazyčných definic výkladového slovníku Collins English Dictionary dostupné na internetu představuje myšlenková mapa (překl. autor) „schematický způsob reprezentace myšlenek s uspořádáním souvisejících pojmů kolem základního pojmu (a diagrammatic method of representing ideas, with related concepts arranged around a core concept)“ 2 , podle další definice z Dictionary.com’s 21st Century Lexicon se jedná o (překl. autor) „diagram používaný k vyjádření myšlenek nebo informací vycházejících z centrálního klíčového pojmu nebo myšlenky a využívaný jako pomůcka při studiu, organizaci, řešení problémů, rozhodování a psaní (a diagram used to represent ideas or information branching from a central key word or idea and used as an aid in study, organization, problem solving, decision making, and writing)“3. Poslední definice na BusinessDictionary.com uvádí také jméno autora myšlenkových map a způsoby využití. Představuje myšlenkovou mapu jako (překl. autor) „grafickou techniku pro znázornění vazeb mezi několika myšlenkami nebo částmi informací. Každý nápad nebo tvrzení je zapsáno a

2

Dictionary.com. „mind map“ in Collins English Dictionary - Complete & Unabridged 10th Edition [online]. 2009 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://dictionary.reference.com/browse/mind%20map Dictionary.com. „mind map“ in Dictionary.com's 21st Century Lexicon [online]. 2013 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://dictionary.reference.com/browse/mind%20map 3

11


Bc. Ondřej Urban

následně spojeno čarami nebo křivkami s jeho hlavním nebo vedlejším (následujícím nebo předcházejícím) nápadem či tvrzením, čímž se vytváří pavučina vztahů. Uvedeno výzkumníkem Spojeného království Tony Buzanem v roce 1972 v jeho knize „Používejte svoji hlavu“. Mentální mapování se používá k psaní poznámek, brainstormingu, řešení problémů a plánování projektů. Stejně jako u ostatních technik mapování je cílem upoutat pozornost, zachytit a zformulovat znalost a usnadnit sdílení nápadů a myšlenek. (Graphical technique for visualizing connections between several ideas or pieces of information. Each idea or fact is written down and then linked by lines or curves to its major or minor (or following or previous) idea or fact, thus creating a web of relationships. Developed by the UK researcher Tony Buzan in his 1972 book 'Use Your Head,' mind mapping is used in note taking, brainstorming, problem solving, and project planning. Like other mapping techniques its purpose is to focus attention, and to capture and frame knowledge to facilitate sharing of ideas and concepts.)“4 Podle všech výše uvedených definic představují myšlenkové (mentální) mapy grafické vyjádření našich myšlenek týkajících se hlavního tématu a dalších témat s tím hlavním souvisejících. Myšlenkové mapy v sobě zahrnují také význam, vztahy a vzájemné souvislosti jednotlivých témat, které mohou být vyjádřeny pomocí čar, ohraničení, barev, symbolů a dalších prvků, zlepšujících přehlednost

a

usnadňujících

čitelnost

i

zapamatovatelnost.

Smyslem

myšlenkových map má být, kromě zachycení myšlenek samotných, usnadnit jejich sdílení a podnítit další lidi k přemýšlení nad tématem a jeho rozvíjení.

2.1.2 Myšlenkové procesy Paprskovité myšlení Síla lidského mozku, kterou je možné využít nejen při tvorbě myšlenkových map, spočívá v jeho synergickém využití obou hemisfér zároveň, kdy dochází k neustálému navazování nových spojení. Lidský mozek obsahuje sto miliard

4

BusinessDictionary.com. Mind mapping [on-line]. 2013 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.businessdictionary.com/definition/mind-mapping.html

12


Bc. Ondřej Urban

neuronů (mozkových buněk), jejichž vzájemná propojení tvoří neuronové sítě s ohromnou výpočetní i skladovací kapacitou. „Mozek nemyslí lineárně ani sekvenčně jako počítač. Myslí multilaterálně, mnoha směry, paprskovitě.“ Paprskovité myšlení jako symbol pohybu množství linek tj. paprsků ze středobodu zde označuje kreativní myšlenkový proces, který vychází z centra a zůstává s ním i nadále ve spojení. Paprskovité myšlení i neuronové sítě představují předlohu myšlenkových map, u kterých z jednoho centra vycházejí další větve, na jejichž koncích bývají umístěna další (dílčí) centra s větvemi schopnými dalšího dělení. (Buzan, 2012, s. 27-39) Levá a pravá hemisféra Výsledkem objevů profesora Rogera Sperryho, držitele Nobelovy ceny, bylo koncem šedesátých let zjištění, že levá a pravá polovina mozku, tedy hemisféry, se každá specializují na jiné rozumové funkce. Zatímco pravá hemisféra se vyznačuje vnímáním rytmu, prostoru, barev a perspektivy, gestaltem (spojování části do celku, viz níže), představivostí a denním sněním, levá polovina mozku vyniká v práci se slovy, logikou, čísly, pořadím, linearitou a v analyzování a tvorbě seznamů. (Buzan, 2012)

Obrázek 1 - Hlavní rozumové funkce dvou stran lidského mozku (Buzan, 2012, s. 24)

13


Bc. Ondřej Urban

Gestalt Termín gestalt pochází z německého jazyka a označujeme jím postavu člověka, v přeneseném významu pak tvar, podobu či formu. Mozek člověka vychází z nabytých znalostí a hledá opakující se vzory a celistvé tvary, aby je doplnil chybějícími prvky. Tendence hledat doplnění se nazývá gestalt a jedná se o vrozenou vlastnost člověka vyplňovat prázdná místa novými slovy či symboly. (Buzan, 2012) Uvedené vlastnosti se využívá při vytváření myšlenkových map, čímž je podněcována také kreativita jejich tvůrců. Hlavní funkce Mezi pět hlavních funkcí mozku používaných ke zpracování našich myšlenek podle Buzana (2012) patří: 

Příjem - vnímání všemi smysly.



Podržení - zajišťuje paměť umožňující jak čtení, tak zápis.



Analýza - zpracování informací a opakujících se vzorců.



Výstup - všechny formy kreativity, včetně myšlení.



Kontrola - schopnost odkazovat na fyzické i duševní funkce.

Všechny výše uvedené funkce jsou navzájem provázané a tak výsledek či fungování jedné funkce většinou souvisí s několika dalšími funkcemi. 1. Příjem informací je jednodušší, pokud jim rozumíme a zajímají nás. 2. Správné přijetí informace je podmínkou pro jejich podržení i analýzu a naopak, správně provedená analýza pomáhá dalšímu příjmu informací. 3. Výsledek analýzy závisí mj. na správném přijetí i podržení informace. Čím více informací je nutné analyzovat, tím důležitější je schopnost informace držet. 4. Výstup, ať již formou myšlenkové mapy, projevu či pouhé reakce, závisí na všech třech předchozích krocích. 5. Poslední, nikoli však méně důležitou, funkcí je schopnost mozku monitorovat náš psychický i fyzický stav, náladu a okolní prostředí a zajistit tím ideální podmínky pro fungování všech čtyř předchozích funkcí.

14


Bc. Ondřej Urban

Asociace a důraz Dalšími dvěma důležitými faktory pro snazší zapamatování informací jsou asociace pojmů s jinými pojmy či situacemi a důraz potřebný pro zvýraznění důležitosti. (Buzan, 2012)

2.1.3 Zrození a vývoj myšlenkových map Jak uvádí server Zpaměti.cz 5, první zmínka o použití myšlenkových map pochází již ze třetího století našeho letopočtu, kdy novoplatónský filosof Porfyrios z Tyru využil grafického vyjádření pro koncept třídění věcí ve stručném spisu Úvod k Aristotelovým Kategoriím. Ve třináctém století pak použil myšlenkové mapy filosof Ramon Llulla. Další velcí myslitelé, u kterých je možné si povšimnout jejich schopnosti zapojit ve svých poznámkách celý mozek, byli například Thomas Alva Edison, Albert Einstein, Leonardo da Vinci nebo Charles Darwin a jeho kresba stromu evoluce. Předchůdcem dnešních myšlenkových map byly sémantické sítě z padesátých let dvacátého století, které sloužily pro lepší porozumění lidskému učení. O jejich vznik se zasloužili M. Ross Quillian a Allan M. Collins. Druhý ze zmiňovaných je považován za otce moderních myšlenkových map. Dalšími dvěma současnými propagátory mentálního mapování jsou Nancy Margulies6 a Michael J. Gelb7. Paní Margulies se zabývá vizuálními technikami pro snazší přemýšlení i zapamatování a její výtvory se podobají spíše uměleckým dílům. Pan Gelb je vystudovaný filosof a psycholog a zajímá se o kreativitu, rovnováhu duše i těla a snaží se o maximální využití lidského potenciálu. Spolu s Tony Buzanem je také spoluautorem knihy (překl. autor) Lekce z umění žonglovat: Jak naplno využít váš potenciál v podnikání,

5

Zpaměti.cz: Pro lepší paměť a učení. Myšlenkové mapy [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://zpameti.cz/nastroje/myslenkove-mapy/ 6 Nancy Margulies Mindscapes [online]. [cit. 2013-03-05]., Dostupné z: http://www.nancymargulies.com 7 National Technological University Corp. How To Think Like Leonardo Da Vinci: Liberating Creativity and Innovation in the Workplace [online]. 2001 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.ntu.edu/notes/busmanchannel/notes/leon0000_pm.pdf

15


Bc. Ondřej Urban

vzdělávání a životě (Lessons from the Art of Juggling: How to Achieve Your Full Potential in Business, Learning and Life). Tony Buzan Největším

a

v současné

době

také

nejznámějším

propagátorem

myšlenkového mapování je britský autor a psycholog Tony Buzan, který se inspiroval

generální

sémantikou

u americko-polského

filosofa

Alfreda

Korzybskiho. Svůj koncept myšlenkových map představil v šedesátých letech dvacátého století a časem jej proslavil jako „nejlepší pomůcku pro přemyšlení“. Samotný vývoj byl však pozvolný a vycházel z potřeby lépe ovládat svůj vlastní mozek. Buzan si totiž uvědomoval, že jeho mozek již dále nezvládá efektivně zpracovávat narůstající množství studijní zátěže, tedy „přemýšlení, čtení, kreativity, memorování, řešení problémů, analýz a psaní“. Zároveň se dostával do paradoxní situace, že čím více se věnoval přípravě a učení, tím méně se mu ve škole dařilo dosahovat úspěchů. (Buzan, 2012, s. 11) Buzan se proto snažil získat jakýsi manuál pro svůj mozek, ale když ani v knihovně neuspěl, začal se věnovat „studiu psychologie, neurofyziologie mozku, sémantiky, neurolingvistiky, informační teorie, metod memorování a mnemotechnických pomůcek, vnímání, kreativního myšlení, zápisků velkých myslitelů působících v nejrůznějších oborech, i ke zkoumání věd obecně”. Chtěl tím získat odpovědi na „základní otázky: 

Jak se naučit správně učit?



Jak vlastně funguje mé myšlení?



Které metody memorování jsou nejlepší?



Jak nejlépe myslet kreativně?



Které současné techniky rychlého

a

přitom účinného čtení

jsou

nejdokonalejší? 

Jak správně myslet?



Je možné vyvinout nové metody přemýšlení, nebo dokonce jedinou mistrovskou techniku?“. (Buzan, 2012, s. 12)

16


Bc. Ondřej Urban

Nejzajímavějším zjištěním bylo, že lidský mozek funguje lépe, pokud jeho jednotlivé části mohou vzájemně spolupracovat, než když je každá část využívána samostatně. V praxi šlo o zdánlivé maličkosti. Například stačilo zapojit dva prvky – slova a barvy, které jsou zpracovávány odlišnými částmi mozku. Díky tomu bylo možné vytvářet kvalitnější poznámky, které výrazně zjednodušovaly jejich následné učení. Od počátku spolupracoval Tony Buzan na myšlenkových mapách také se svým bratrem Barrym. Zatímco Tony pracoval s teoriemi o fungování mozku a myšlenkové mapy chtěl využít hlavně k vylepšení paměti, Barry naopak prosazoval jejich využití v oblasti kreativního myšlení, nepoužíval barvy ani obrázky a jejich sílu spatřoval v použití hlavních třídících principů. (Buzan, 2012)

2.1.4 Techniky a postupy tvorby myšlenkových map Postupy pro vytvoření myšlenkových map se mohou výrazně lišit, stejně jako se od sebe odlišuje uvažování jednotlivých osob. Z odlišného uvažování také někdy plynou diskuse autorů mentálního mapování o tom, co ještě je a co již není možné považovat za myšlenkovou mapu. Ještě než se pustíte do vytváření konkrétní mapy, je nutné si uvědomit, jakého cíle se snažíte dosáhnout a co vše je třeba zajistit, abyste tohoto cíle dosáhli. Právě takovéto otázky vám pomohou ujasnit si samotný rámec mapy a nastínit její obsah. Pokud budete mapu vytvářet na papíře, zvolte jej dostatečně velký, abyste později nebyli limitováni prostorem. Papír si dejte před sebe na šířku, pokud by byl na výšku, svádělo by to autory k tvorbě lineárních seznamů. Zajistěte také, aby všichni spoluautoři měli na mapu stejný výhled a upevněte ji na tabuli nebo na zeď. (Buzan, 2012) Pokud si nejste jisti svým výtvarným uměním, můžete mapy samozřejmě vytvářet na počítači v některém z mnoha programů k tomu určených, nicméně se tím můžete připravit o část nápadů plynoucích z kreativity na papíře.

17


Bc. Ondřej Urban

Vhodnější je proto vytvořit první návrh mapy v papírové podobě, následně jej vyfotit z důvodu snazší archivace, přenosu i sdílení a až poté jej nechat převést do elektronické formy. Při převodu je rovněž možné mapu podrobit důkladnější revizi.

Obrázek 2 - Zákony myšlenkových map a jak je dodržovat (Buzan, 2012, s.65)

Následující postup tvorby doporučuje Tony Buzan (2012): 1. Hlavní objekt naší pozornosti tvoří střed budoucí mapy a nazývá se centrální motiv. Může jím být jak slovní spojení, tak samotný obrázek, představující počáteční nápad, myšlenku nebo téma. Použití obrázků a nejméně tří barev je vhodné jednak z důvodu lepší zapamatovatelnosti a také pro podporu dalších asociací. 2. Nejdůležitější témata související s centrálním motivem jsou umístěna na větvích první úrovně, označovaných také jako základní třídící principy (ZTP). Ty vycházejí přímo ze středu. Na ně následně navazují větve druhé úrovně s méně důležitými tématy. Větve by podle doporučení autora neměly být rovné přímky, ale organické, ideálně různobarevné, křivky. Tloušťka křivek by měla odpovídat jak jednotlivým úrovním větví, tak důležitosti myšlenek na nich umístěných. V případě potřeby přidáváme větve na dalších úrovních.

18


Bc. Ondřej Urban

3. Součástí každé větve by měl být buďto stručný slovní popis nebo jen symbol, který jej zastupuje. Pro přiřazování slov a symbolů existují určitá pravidla. Pokud vás v daný okamžik žádná slova nenapadají, zkuste si pomoci odpověďmi na základní otázky: kdo, co, kde, kdy, proč, čím a jak. Použití symbolu nebo obrázku více podporuje naše myšlení a další asociace. Také rozdělení slovního spojení např. zmeškaná uzávěrka projektu na jednotlivá, na sebe navazující slova na samostatných větvích projekt – uzávěrka – zmeškaná, poskytuje prostor pro přemýšlení v širších souvislostech a nevytváří uzavřená spojení, navíc, v tomto konkrétním příkladu, negativní. 4. Posledním neméně důležitým krokem je zvýraznění důležitých součástí myšlenkové mapy. Přidáním rámečků, trojrozměrných efektů, dalších barev a kreseb nebo zdůrazněním větví a souvisejících pojmů získají mapy nový rozměr.

2.1.5 Možnosti využití myšlenkových map Podle Buzana (2012, s. 89-114) existují čtyři základní činnosti, ke kterým je myšlenkové mapy možné využít. Mezi ně patří: 

Učení se a podpora paměti.



Kreativita.



Rozhodování.



Uspořádávání myšlenek druhých, uspořádávání informací.

Nápad využít myšlenkové mapy jako pomůcku pro posílení paměti a snazší zapamatování vychází z doby téměř 500 let před naším letopočtem, kdy nebylo snadné si informace zapsat a bylo proto potřeba se je naučit zpaměti. Řecký básník Simónidés z ostrova Keos navrhl pomůcku nazvanou metoda loci (loci znamená místo, pozn. aut.), pomocí které se řečníci své přednášky učili nazpaměť tím, že si představovali, jak kráčejí po cestě, podél které jsou rozmístěna jednotlivá témata. Lidé si tak pomocí představivosti a asociace vybavovali témata ve správném pořadí.

19


Bc. Ondřej Urban

Myšlenkové mapy nám také pomáhají shlukovat větší množství informací z pořízených

lineárních

zápisků,

které

obohacují

o snáze

uchopitelnou

strukturu. Navíc samotná tvorba map a jejich následné prohlížení přispívá k lepší zapamatovatelnosti díky opakovanému procházení myšlenek. Pomocí myšlenkových map je možné podpořit kreativní myšlení, jehož nezbytným předpokladem má, podle otce kreativity E. Paul Torrance, být flexibilita. „Další důležité faktory jsou: 

Schopnost vytvářet nové asociace stávajících myšlenek.



Kombinování nezvyklých prvků.



Přeskládávání a spojování již existujících nápadů.



Přehodnocování a otáčení starých myšlenek vzhůru nohama.“ (Buzan, 2012, s. 95)

Využití barev, tvarů a různých perspektiv v mapách má pomoci probudit emoce a tvůrčí myšlení jejich autorů. Buzan (2012) uvádí, že správným postupem je možné získat minimálně dvakrát více nápadů než při klasickém brainstormingu. Ten, stručně řečeno, spočívá ve střídání několika po sobě jdoucích fází rychlého brainstormingu nápadů a jejich propojování a zvýrazňování v myšlenkové mapě, mezi kterými mají být pauzy na odpočinek. Výsledná mapa je pak kompilací všech předcházejících fází podrobených revizím dílčích výstupů. Na základě myšlenkové mapy je možné snadno realizovat proces rozhodování. Je to dáno tím, že mapa poskytuje nejen celkový rámec, ale obsahuje rovněž všechny podstatné detaily, vzájemné vztahy, souvislosti a zdůraznění. Abychom si rozhodování ještě více usnadnili, můžeme vytvořit mapu pro dyadické rozhodování (dyas pochází z řečtiny a znamená dvojici, pozn. aut.), jejíž hlavní větve znázorňují aspekty rozhodování, výběžky pak reprezentují varianty a další atributy související s příslušnou volbou. Pro vyhodnocení výsledné varianty využijeme jednu z těchto možností: závěr je zřejmý na první pohled; jednotlivým variantám přiřadíme bodové ohodnocení; závěr získáme na základě intuice; odpočineme si a k mapě se vrátíme později; v případě nerozhodnosti si hodíme mincí, přitom můžeme pozorovat naše reakce a posoudit, zda tajně nepreferujeme některou z variant.

20


Bc. Ondřej Urban

Jak již dříve zaznělo, s pomocí myšlenkových map je možné zachytit velké množství informací týkajících se nápadů, ať již vlastních či cizích, nebo obsahů prezentací, přednášek, kurzů a jiných sdělení. Abychom toho byli schopni docílit, využijeme mapy k organizování myšlenek, respektive k tvorbě zápisků. Podle Buzana (2012, s. 108) existují čtyři funkce zápisků: 

Mnemotechnická – poznámky ve formě map podporují paměť a postrádají nedostatky běžných lineárních záznamů.



Analytická – myšlenkové mapy, na rozdíl od lineárních poznámek, poskytují jasnou strukturu a principy uspořádání získaných informací.



Kreativní – kombinace poznámek získaných z externích zdrojů s těmi vlastními slouží nejen pro zapamatování, ale také jako podklad pro další, nově vznikající myšlenky.



Konverzační – poznámky a názory zachycené v mapách je možné využít pro jejich uchování a také doplnit o vlastní zhodnocení jejich kvality s ohledem na naše cíle a potřeby.

2.2 Projektové řízení 2.2.1 Historie a současnost Potřeba koordinace činnosti lidí seskupených za účelem dosažení takových cílů, kterých by jako jedinci nebyli schopni dosáhnout, existuje již do doby uplatňování dělby práce. I přesto, že se samotný termín projektový management resp. projektové řízení objevuje až ve 20. století, s jeho aplikací se setkáváme po celou dobu existence lidské civilizace, neboť představuje jednu z nejdůležitějších lidských činností. (Štefánek, 2011) Současná podoba projektového řízení se vyvíjí již od počátku 60. let, kdy si společnosti začaly uvědomovat přínos v organizaci práce pomocí projektů a potřebu komunikace a integrace mezi jednotlivými útvary a různými profesemi. Zpočátku se projektové řízení týkalo pouze složitých a nákladných projektů. V 70. letech dochází díky rozvoji informatiky k rozmachu informatických projektů a také k rozšíření projektů do menších firem. Od 80. let se projektové řízení dostává do popředí, nicméně nízká úspěšnost projektů z minulých let,

21


Bc. Ondřej Urban

technokratický přístup, minimální vývoj projektového managementu a nedostatek

kvalitních

komplexních

přístupů

způsobuje,

že

projektový

management je vnímán vedením společností spíše povrchně a neprofesionálně. Podle Štefánka (2011, s. 4) dochází k paradoxní situaci: „kdy si všichni uvědomují nutnost a potřebu komplexního projektového managementu, ale současně se většinou uchylují k povrchním přístupům“. Projektové řízení je inženýrskou disciplínou vycházející z obecně uznávaných principů a disponující určitými nástroji, metodami a postupy (více viz kapitola Nástroje a techniky projektového řízení). Úspěch dnešních projektů je ovlivňován celou řadou omezení, mezi která patří čas, rozsah a náklady, dále spolupracovníci a jejich kvalifikace, stroje a materiál. Dalším omezením se aktuálně stává problematika týmová spolupráce, resp. možnost velmi rychlé (on-line) komunikace mezi všemi stranami (Štefánek, 2011).

2.2.2 Definice základních pojmů IT projekt Štefánek (2011, s. 12) pro zajímavost uvádí, že: „slovo projekt pochází z latinského slovesa proicere, což znamená hodit něco dopředu. Kdybychom slovo rozebrali podrobně, potom pro- je označením něčeho, co předchází určité aktivitě v čase, a iacere znamená hodit. Slovo project proto v originále znamená to, co přijde před tím, než něco jiného nastane“. Původně byl význam slova odlišný od toho dnešního a týkal se výhradně plánování (projektu), nikoli již jeho samotné realizace. Dnes již víme, že realizací projektu dochází k realizaci změny. Mezinárodní technická norma ČSN8 ISO9 10006:2003 - Systémy managementu jakosti – Směrnice pro management jakosti projektů uvádí, že „projekt je jedinečný proces sestávající z řady koordinovaných a řízených činností s daty

8 9

ČSN - Česká technická norma ISO - International Organization for Standardization

22


Bc. Ondřej Urban

zahájení a ukončení, prováděný pro dosažení cíle, vyhovuje specifickým požadavkům, včetně omezení daných časem, náklady a zdroji.“ Podle metodiky MMDIS10, vyvíjené již od roku 1990 Katedrou informačních technologií (KIT) na Fakultě informatiky a statistiky (FIS) Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze, představuje IS/ICT11 projekt „řízený proces vyvolaný za účelem pořízení nebo změny IS/ICT, směřující k dosažení předem určených cílů“. (Voříšek, 2002, s. 118) Doucek ve své publikaci Řízení projeků informačních systémů projekt definuje jako „cílevědomou (plánovanou), řízenou, časově ohraničenou skupinu činností, která má dané vstupy a výstupy“. (Doucek, 2004, s. 11) Svatá v publikaci Projektové řízení v podmínkách ERP vyvozuje obecnou definici projektu jako „množinu časově omezených činností, které směřují k jedinému cíli a které se musí realizovat v rámci předem definovaných lidských, finančních a materiálových zdrojů tak, aby výsledný produkt splňoval požadavky zadavatele (cíl projektu)“. (Svatá, 2004, s. 5) Celosvětově uznávaný Institut projektového řízení - PMI12, stojící za standardem PMBOK Guide 13 , projekt definuje jako „dočasné úsilí, vynaložené za účelem vytvoření unikátního produktu, služby nebo jiného výsledku (A project is a temporary endeavor undertaken to create a unique product, service, or result.)“. (PMBOK, 2013, s. 3)

10

MMDIS – Metodický základ systémové integrace (Multidimensional Management and Development of Information System) 11 IS/ICT – Informační systém/Informační a komunikační technologie (Information System/Information and Communication Technology) 12 PROJECT MANAGEMENT INSTITUTE, INC. PMI - the World´s Leading Professional Association for Project Management Institute [online]. ©2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.pmi.org 13 PMBOK: A guide to the project management body of knowledge. 5th ed. Newtown Square: Project management institute, ©2013, xxi, 589 s. ISBN 978-1-935589-67-9.

23


Bc. Ondřej Urban

Z výše uvedených definic je možné odvodit další atributy projektu (Schwalbe, 2011): 

Dočasnost - projekt má jasně definovaný začátek i konec. K ukončení projektu dochází nejčastěji v těchto případech: cíle projektu byly naplněny, cílů projektu nelze dosáhnout nebo realizace projektu ztratila význam.



Unikátnost – jedinečný účel projektu ústící v unikátní produkt, služby nebo výstup.



Zdroje – bývají často omezené a patří mezi ně lidé, hardware, software a ostatní majetek.



Sponzor - existuje pouze jeden, udává směr a poskytuje finance.



Riziko a nejistota – vzhledem k unikátnosti projektu bývá někdy obtížné stanovit jeho cíle, dobu trvání nebo cenu. Další příčinou nejistoty mohou být externí faktory, např. dodavatelé, zákony. Riziko a nejistota

Úroveň

Vysoká

Náklady změn Nízká Projektový čas

Obrázek 3 – Ovlivnění proměnných v čase trvání projektu (autor dle PMBOK, 2013, s. 40)

Na obrázku 3 je znázorněno, jak se s plynoucím časem projektu (Project Time) snižuje úroveň rizika a nejistoty (Risk and uncertainty) na základě akceptovaných dodávek a dosažených rozhodnutí. Naopak křivka nákladů změn (Cost of changes) naznačuje, že prosazení úprav na začátku projektu bývá relativně laciné ve srovnání s velmi nákladnými úpravami ve okamžiku těsně před dokončením projektu.

24


Bc. Ondřej Urban

Řízení IT projektů Podle Doucka pod pojmem řízení projektů informačních systémů rozumíme „proces řízení činností, které jsou spjaty s přípravou projektu informačního systému, prováděním projekčních a programátorských prací a zaváděním výsledků projektu do praktického použití – implementací“. (Doucek, 2004, s. 13) Metodika PMBOK Guide považuje projektové řízení za „aplikaci znalostí, dovedností, nástrojů a technik na aktivity projektu tak, aby tyto splnily požadavky projektu (the application of knowledge, skills, tools, and techniques to project activities to meet the project requirements)“ (PMBOK, 2013, s. 5)

Obrázek 4 - Rámec projektového řízení (Schwalbe, 2011, s. 26)

Mezi obvyklé činnosti projektového manažera patří sledování, vyhodnocování a ovlivňování kritických faktorů úspěchu projektu. Třemi nejdůležitějšími faktory, označovanými také jako projektový trojimperativ, jsou rozsah, čas a náklady, dalšími, neméně důležitými, pak kvalita, lidské zdroje, komunikace, rizika a dodávky. (Schwalbe, 2011). Hlavní činností projektového manažera je řízení projektu a vedení projektového týmu, který má realizovat projekt v rámci stanoveného trojimperativu. Podle Štefánka (2011, s. 4) „projektový management byl a je předmětem i nástrojem taktiky a operativy společnosti.“

25


Bc. Ondřej Urban

Další základní techniky a funkce projektového řízení, tentokrát v obecnější rovině uvádí Svatá (2004, s. 103): 

„Plánovací techniky.



Rozvrhování zdrojů na tvorbu systému.



Odhadování času a nákladů systému.



Analýza rizika a jeho řízení.



Sledování vývoje projektu.



Řízení změn systému.



Řízení kvality systému.



Audit projektu.“

Proces Podle

mezinárodní

normy

ČSN

EN

ISO

9001:2009

–

Systémy

managementu jakosti – Požadavky je proces „činnost nebo soubor činností, které využívají zdroje a jsou řízeny za účelem přeměny vstupů na výstupy“. Vodáček uvádí, že procesem je „uspořádaná množina vzájemně propojených činností... vyžadují jeden nebo více druhů vstupů a tvoří výstup, který má pro zákazníka, resp. konečného uživatele hodnotu.“ (Vodáček, 2007) Projekty vs. procesy Procesy představují strukturovanou posloupnost aktivit, která bývá navržena a řízena za účelem opakovaného dosahování určitých konkrétních cílů. Na rozdíl od projektů, procesy operují s nižší mírou nejistoty a snahou manažerů bývá neustálé zlepšování jejich fungování. Projekty bývají naopak prostředkem pro jednorázové dosažení cíle (změny, stavu). Stejně jako procesy se mohou podílet na řízení změn ze strany manažerů, ale na rozdíl od procesů jsou většími původci inovativních změn.

26


Bc. Ondřej Urban

Procesní přístup k řízení projektů Procesní přístup k řízení projektů je podle Oškrdala (2012, s. 87) „prostředkem k překlenutí rozdílnosti v jedinečnosti/dočasnosti (projektů) a na druhé straně opakovatelnosti/trvalosti procesů.“ Projekt je možné chápat jako instanci procesu řízení projektů. Pro dosahování srovnatelné úrovně efektivity, kvality a zralosti je možné využít obdobných postupů u různých průběhů procesů resp. projektů. Je to dáno tím, že libovolný konceptuální proces je možné dekomponovat právě na koherentní množinu podprocesů či aktivit. V tomto smyslu představuje procesní přístup prostředek „průmyslového“ řízení projektů. Konkrétní aplikace pak vychází z použití vhodného modelu projektových procesů. Současná verze metodiky PMBOK obsahuje celkem čtyřicet sedm základních projektových procesů. Tyto procesy se rozdělují podle příslušné znalostní oblasti/kategorie řízení projektu: 

Integrace (Integration).



Rozsah (Scope).



Čas (Time).



Náklady (Cost).



Kvalita (Quality).



Lidské zdroje (Human Resource).



Komunikace (Communication).



Riziko (Risk).



Zprostředkování (Procurement).



Zájmové skupiny (Stakeholders).

Znalostní oblasti/kategorie tvoří také základní strukturu metodiky. Jednotlivé procesy se dále dělí podle příslušnosti k fázi procesu do pěti procesních skupin řízení projektů (nezaměňovat se čtyřmi fázemi projektu) označovaných jako: 

Zahájení (Initiating).



Plánování (Planning).



Provádění (Executing). 27


Bc. Ondřej Urban



Sledování a kontrola (Monitoring and Controlling).



Ukončení (Closing).

Nejvíce procesů spadá do skupiny plánování, naopak nejméně procesů nalezneme ve skupinách zahájení a ukončení. Konkrétní mapování procesů na procesní skupiny řízení projektů a znalostní oblasti/kategorie je uvedeno v přehledné tabulce, která je součástí metodiky (PMBOK, 2013, s. 61).

2.2.3 Metodiky, standardy, certifikace a autority Metodiky v projektovém řízení představují souhrn doporučených praktik a postupů, pokrývajících celý životní cyklus (všechny fáze) řízeného projektu. Autory metodik bývají oborové neziskové asociace, sdružující profesionály a další dobrovolníky, které je publikují jako své oborové standardy, a to včetně testů sloužících pro provádění certifikací. Certifikace představuje, podle webových stránek Společnosti pro projektové řízení: „proces zaměřený na posouzení způsobilosti kandidátů řídit projekty, programy a portfolia. Způsobilost je schopnost osvojit si a aplikovat znalosti a dovednosti z oblasti projektového řízení v příslušném kontextu. Certifikace je ověření takovéto způsobilosti a nikoliv akademických úspěchů.“14 APMG - The APM Group Ltd APMG15 je globální akreditační skupina, vytvářející a poskytující kvalifikační programy pro různé profese. Sídlí v Londýně, ale pobočky má po celém světě. Nabízí řadu certifikátů z oblasti řízení projektů a programů (např. PRINCE216), řízení služeb (ITIL17), IT Governance (COBIT18) a kvalifikace dalších specialistů. Metodika PRINCE2 pochází původně z dílny Office of Government Commerce (OGC), nicméně od října 2011 již spadá do skupiny Efficiency and Reform

14

SPOLEČNOST PRO PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ. Certifikace [online]. 2008-2013 [cit. 2013-0403]. Dostupné z: http://ipma.cz/web/certifikace/obecne-o-certifikaci.php 15 THE APM GROUP LTD (APM). The APM Group Limited - home [online]. ©2013 [cit. 2013-0607]. Dostupné z: http://www.apmgroupltd.com 16 PRINCE - PRojects IN Controlled Environment 17 ITIL - Information Technology Infrastructure Library 18 COBIT - Control OBjectives for Information and Related Technology

28


Bc. Ondřej Urban

Group (ERG) jako součást britské vládní kanceláře Cabinet Office a patří mezi de facto standard projektového řízení ve Velké Británii, nicméně aplikována bývá po celém světě. PRINCE2 představuje procesně orientovaný přístup projektového řízení a poskytuje snadno přizpůsobitelný a škálovatelný způsob pro řízení všech typů projektů. V nabídce jsou následující tři certifikační úrovně: 

Foundation Level – Základní úroveň pro ověření schopnosti práce v týmu.



Practitioner Level – Praktická úroveň ověřující znalosti pomocí scénářů.



PRINCE2 Professional – Nejvyšší úroveň ověřující praktické dovednosti.

IPMA - International Project Management Association Asociace IPMA19 byla založena roku 1965 ve Švýcarsku nejprve pod názvem IMSA (International Management Systems Association), o dva roky později přejmenována na INTERNET (INTERnational NETwork) a od roku 1994 nese své současné označení. Společnost poskytuje osvědčené postupy pro řízení projektů, nacházející uplatnění jak ve veřejném tak soukromém sektoru a prostřednictvím svých dceřiných firem provádí IPMA certifikaci ve čtyřech certifikačních stupních: 

IPMA Level A – Certifikovaný ředitel projektů (Certified Projects Director).



IPMA Level B – Certifikovaný projektový senior manažer (Certified Senior Project Manager).



IPMA Level C – Certifikovaný projektový manažer (Certified Project Manager).



IPMA Level D – Certifikovaný projektový praktikant (Certified Project Management Associate).

19

INTERNATIONAL PROJECT MANAGEMENT ASSOCIATION (IPMA). IPMA: International Project Managemant Association [online]. ©2013 [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://ipma.ch

29


Bc. Ondřej Urban

PMI – Project Management Institute, Inc. PMI 20 je celosvětově největší neziskovou asociací pro řízení projektů, programů a portfolií s více jak sedmi sty tisíci členy ve sto osmdesáti pěti zemích po celém světě. Byla založena roku 1969 a její vedení dnes sídlí v Newton Square ve Spojených státech amerických. Mezi její neznámější oborové standardy, uznávané také americkou standardizační organizací ANSI, patří již zmiňovaný PMBOK Guide a standardy pro řízení programů a portfolií. Z metodiky PMBOK, kterou osobně znám nejpodrobněji, jsou v této práci převzaty některé citace a obrázky. Od roku 1984 poskytuje PMI certifikaci pro projektové manažery (PMP) a v současné době nabízí dalších pět druhů certifikací: 

CAPM – Certifikovaný spolupracovník projektového řízení (Certified Associate in Project Management).



PMP – Profesionál řízení projektů (Project Management Professional).



PgMP – Profesionál řízení programů (Program Management Professional).



PMI-ACP – PMI certifikovaný provozovatel agilních přístupů (PMI Agile Certified Practitioner).



PMI-RMP – PMI profesionál řízení rizik (PMI Risk Management Professional).



PMI-SP – PMI profesionál plánování (PMI Scheduling Professional).

ÚNMZ - Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví21 ÚNMZ byl zřízen zákonem České národní rady č. 20/1993 Sb. a představuje organizační složku státu v resortu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Mezi jeho hlavní poslání patří plnění úkolů vycházejících ze zákonů ČR, jež upravují technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a integraci ČR do EU včetně harmonizace právního řádu s EU v oblasti technických předpisů a norem. V roce 2009 se stal nástupcem zrušeného Českého normalizačního institutu a

20

PROJECT MANAGEMENT INSTITUTE, INC. PMI - the World´s Leading Professional Association for Project Management Institute [online]. ©2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.pmi.org 21 ÚŘAD PRO TECHNICKOU NORMALIZACI, METROLOGII A STÁTNÍ ZKUŠEBNICTVÍ (ÚNMZ). ÚNMZ-ÚNMZ [online]. ©2013 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.unmz.cz

30


Bc. Ondřej Urban

od tohoto roku zajišťuje také tvorbu a vydávání českých technických norem. Mezi mezinárodní technické normy vztahující se k projektovému řízení patří: 

ČSN ISO 10 007:2003 – Systémy managementu jakosti – Směrnice managementu konfigurace představuje druhou verzi mezinárodní normy a poskytuje návod k použití managementu konfigurace, tzn. systematického monitorování a evaluace změn.



ČSN ISO 10 006:2003 – Systémy managementu jakosti – Směrnice managementu jakosti projektů je mezinárodní norma, která ve své druhé verzi poskytuje návod pro aplikaci managementu jakosti v projektech. Nezaměřuje se na řízení projektu jako takové, ale na kvalitu jeho procesů.



ČSN ISO 21 500:2013 – Návod k managementu projektu je nejnověji vydanou mezinárodní normou navazující na ISO 10 006 a vycházející mj. ze standardů IPMA (kompetenční model 22 ) a PMBOK (procesy). Obsahem normy jsou pojmy a procesy managementu projektu.

2.2.4 Životní cyklus a fáze projektu Životní cyklus projektu se skládá z několika projektových fází, ve kterých je definováno, „jakou práci je třeba v té které fázi udělat, jaké výstupy a kdy je třeba dodat, kdo se té které fáze účastní a jak bude vedení kontrolovat a schvalovat výsledky práce jednotlivých fází.“ (Schwalbe, 2011, s. 70) Podle metodiky PMBOK existují následující čtyři fáze projektu (nezaměňovat s pěti procesními skupinami, obsahujícími činnosti, které mohou být prováděny, i opakovaně, v každé projektové fázi nebo projektu jako celku): 

Zahájení projektu (Starting the project).



Organizace a příprava (Organizing and preparing).



Implementace (Carrying out the work).



Dokončení projektu (Closing the project).

22

Competence Baseline ICB

31


Bc. Ondřej Urban

První dvě projektové fáze se zaměřují na plánovací procesy a mají souvislost s vlastní proveditelností projektu. Zbývající dvě fáze se zabývají realizací projektových činností a představují akvizi projektu.

Implementace

Organizace a příprava

Dokončení projektu

Úroveň nákladů a využití lidských zdrojů

Zahájení projektu

Výstupy projektového řízení

Zakládací listina projektu

Plán řízení projektu

Akceptované dodávky

Čas

Archivované dokumenty projektu

Obrázek 5 - Typická křivka nákladů a využití lidských zdrojů v průběhu životního cyklu běžného projektu (autor dle PMBOK, 2013, s. 39)

Výše uvedený obrázek znázorňuje typickou křivku nákladů (Cost) a využití lidských zdrojů (Staffing Level) v průběhu životního cyklu projektu, která nejprve zvolna roste, vrcholu dosahuje ve fázi implementace a v závěrečné fázi projektu prudce klesá. Na vodorovné (časové) ose jsou navíc uvedeny výstupy jednotlivých fází: zakládací listina projektu (Project Charter), plán řízení projektu

(Project

Management

Plan),

akceptované

dodávky

(Accepted

Deliverables) a archivované dokumenty projektu (Archived Project Documents).

2.2.5 Dimenze řízení projektů, systémový přístup Při řízení projektů je nezbytné brát v úvahu jednotlivé dimenze (pohledy, složky), které mají vliv na samotný průběh projektu. Podle Oškrdala (2012) se jedná o dimenzi organizační, obchodní, technologickou a procesní. Jiné zdroje uvádějí pouze tři dimenze – Doucek (2004) vynechává dimenzi organizační a Schwalbe (2011) vynechává dimenzi procesní. Ani jednu z nich však není možné

32


Bc. Ondřej Urban

vzhledem k jejich důležitosti opomenout a proto se budeme i nadále zabývat čtyřmi původními dimenzemi. Jednotlivé dimenze je nutné nejen sledovat a kontrolovat jejich fungování, ale především je aktivně vést a tím udržovat jejich vzájemnou kooperaci ve formě fungujícího systému. Systém zde budeme chápat jako souhrn navzájem se ovlivňujících prvků - dimenzí, sdružených do jednoho celku – projektu za určitým účelem – naplněním cílů projektu. Aby toho bylo možné dosáhnout, využívá se v projektovém řízení systémového přístupu, který se zabývá otázkami jednotlivých dimenzí spojenými s vytvářením, údržbou a změnami systému. Organizační dimenze řízení projektů Předmětem organizační dimenze je personální zajištění projektu, obsazení projektového týmu a jeho organizace. V praxi se jedná o významný faktor úspěšnosti celého projektu. Projektová organizační struktura je dočasná, bývá ovlivněna firemní kulturou a závisí především na vědomostech, znalostech, zkušenostech, ale také motivaci členů projektového týmu. Nejčastěji se kromě neformálních pracovních skupin setkáváme se třemi základními typy formalizovaných organizačních struktur (Schwalbe, 2011): 

Funkční struktura.



Projektová organizační struktura.



Maticová organizační struktura.

Funkční struktura, někdy také označována jako hierarchická nebo liniově – štábní struktura, představuje typické hierarchické trvalé uspořádání podle funkční specializace. Jednotliví členové projektového týmu zůstávají zařazeni ve svém oddělení a podléhají svým přímým nadřízeným. Jedná se o strukturu, ve které mají projektoví manažeři nejmenší pravomoci. Projektová organizační struktura je přesným opakem funkční struktury, funguje na vysoce demokratických principech a její strukturu tvoří dočasné projektové

týmy

složené

z funkčních

33

specialistů

v čele

s projektovým


Bc. Ondřej Urban

manažerem. Jednotliví manažeři mají ve svých týmech téměř úplnou pravomoc a sami odpovídají pouze výkonnému řediteli. Maticová organizační struktura představuje nejběžnější uspořádání, které pružně kombinuje obě předchozí struktury – kromě liniové funkční struktury se zde vyskytují také horizontální projektové struktury v čele s projektovým manažerem. Jednotliví členové týmu tak podléhají dvěma nadřízeným zároveň. Linioví manažeři rozhodují o tom, kdo a jak se bude podílet, projektoví manažeři řeší co a kdy se bude realizovat. Obchodní dimenze řízení projektů Každý projekt je možné chápat jako realizaci obchodního případu, na jehož řešení se podílejí obchodníci, připravující nabídky, uzavírající smlouvy a domlouvající způsob peněžního a nepeněžního plnění. (Doucek, 2004) Nedůležitějším dokumentem uzavřeného kontraktu je smlouva. Její nezbytnou součástí jsou: 

Předmět plnění – rozsah.



Termín plnění – čas.



Akceptační kritéria – kvalita.



Cena – náklady.



Pravidla jednání a postup změnových řízení – komunikace.

Smlouva bývá závazná pro obě smluvní strany, nicméně její obsah je možné, a v praxi se to také běžně využívá, měnit prostřednictvím smluvních dodatků. Předmět plnění uvedený ve smlouvě se může skládat z dílčích celků, tzv. dílčích dodávek. Přílohou smlouvy může být dodatek uvádějící výčet souvisejících dodávek a mezivýstupů projektu, tzv. WBS23. Zároveň je vhodné poznamenat, že dodávky neuvedené ve WBS, nebývají považovány za dodávku projektu.

23

WBS - Work Breakdown Structure, tzn. dekompozice potřebných dodávek projektu.

34


Bc. Ondřej Urban

Termín plnění uvedený ve smlouvě nejčastěji označuje datum dodávky výsledného výstupu projektu a v případě jeho nesplnění hrozí sankce. Ať již z důvodu fakturace za dílčí dodávky nebo pouze pro kontrolu plnění plánu je vhodné stanovit další termíny pro provedení akceptace, tzv. milníky. Akceptace dodávek zákazníkem se uskutečňuje na základě akceptačních kritérií. Může se jednat o předem definovaný seznam atributů, jejichž splnění se kontroluje při předání nebo se dodávka akceptuje na základě předem učeného počtu a typu (významnosti) vad. Technologická dimenze řízení projektů V pořadí třetí dimenze se zabývá nasazováním a používáním vhodných nástrojů na řešení projektu a volbou technologií pro vlastní řešení projektu. (Doucek, 2004) Technologická dimenze řízení projektů dále rozlišuje zákaznické prostředí a dodavatelské

prostředí.

Zákaznické

prostředí

představuje

cílovou

technologickou platformu, na které má být výstup projektu pro zákazníka implementován. Z pohledu projektu se jedná o náklady spojené s pořízením hardwaru a softwarových licencí, náročnost realizace a kvalitu výstupů, které souvisejí se znalostmi a zkušenostmi s konkrétní konfigurací zákaznického prostředí, na němž je doporučováno také provádět testy. Dodavatelské prostředí zahrnuje nástroje jak pro dodávku, tak pro podporu řízení projektu, které je možné vybírat z řady komerčních i volně dostupných softwarových aplikací. Nástroje pro běžnou práci na projektu můžeme rozdělit na aplikace určené pro plánování a sledování průběhu projektu, aplikace pro podporu změnových řízení – zadávání nových požadavků, evidenci chyb a seznamu úkolů a běžné kancelářské aplikace s předem připravenou sadou šablon. Při výběru konkrétních nástrojů je důležitá shoda se zákazníkem na jejich sdílení a způsobu využití. Pro sdílení a rozvoj informační a znalostní báze je možné vytvořit

35


Bc. Ondřej Urban

projektový web nebo implementovat některý ze systémů Wiki 24 . (Oškrdal , 2012) Procesní dimenze řízení projektů Procesní dimenze řízení projektů se vztahuje ke způsobu řízení projektu i prací na projektu, využívání odpovídajících technik, metod a postupů a vyhodnocování průběžných výstupů. Procesní dimenze zabezpečuje vzájemné vazby všech čtyř dimenzí a zajišťuje tak fungování systému jako celku. Jednotlivými prvky procesní dimenze mohou být role, činnosti, výstupy a návaznosti, jinak řečeno jedná se o to kdo, jakým způsobem, co a v jakém okamžiku bude vykonávat a poskytovat. (Oškrdal , 2012)

2.2.6 Nástroje a techniky projektového řízení Software pro řízení projektů a změn projektů V dnešní době existuje celá řada aplikací, zaměřených na automatizovanou podporu projektového řízení. Tyto aplikace usnadňují po zadání nezbytných vstupních informací (fáze, činnosti, zdroje) projekt naplánovat a přiřadit jednotlivé zdroje. Díky tomu získáme ucelený přehled nejen o průběhu projektu, ale také o jeho rezervách, zpožděních, využití zdrojů. Pro vizualizaci se hodí Ganttův diagram nebo síťový diagram úloh. Navíc můžeme využít automatické nástroje pro efektivní vyvažování zdrojů, provádět změny projektu nebo používat generované reporty pro sledování průběhu projektu. Kromě specializovaných placených aplikací (Microsoft (MS) Project25, Oracle Primavera26 aj.) je u menších projektů možné využít běžné kancelářské balíky (MS Office27 , zejména pak MS Excel 28 ), existují však i nástroje poskytované

24

Wiki - http://cs.wikipedia.org/wiki/Wiki MS Project 2010 - http://www.microsoft.com/cze/project2010/ 26 Oracle Primavera http://www.oracle.com/cz/products/applications/primavera/overview/index.html 27 MS Office - http://office.microsoft.com/cs-cz/ 28 MS Excel - http://office.microsoft.com/cs-cz/excel/ 25

36


Bc. Ondřej Urban

zdarma (Open Workbench 29 , ProjectLibre 30 (dříve Open Proj 31 ), resp. Open Office32 a Calc33). Hierarchický rozklad produktů (WBS - Work Breakdown Structure) Hierarchický rozklad produktů je velmi užitečným nástrojem projektového řízení, který vytváří základ úspěšných projektů, zejména pro projektové plánování, stanovení termínů, rozpočet a controlling. WBS představuje strukturovaný rozpad dodávek projektu, resp. všech úkolů, které je třeba splnit, aby byl výstup projektu úplný. Pokud se jedná o úroveň rozpadu, bývá první až třetí úroveň určena pro manažery, přičemž první úroveň představuje název samotného projektu, čtvrtá a pátá, většinou poslední, úroveň je určena pro technické práce. Ganttovy diagramy Metoda grafického znázornění trvání a návazností činností projektu (osa Y) na časové ose (osa X), známá již z období první světové války, kdy v roce 1917 Henri Gantt představil svůj diagram pro plánování a stavbu lodi. Diagramy jsou přehledné a je z nich možné zjistit zahájení, trvání a ukončení jednotlivých činností, fází i celého projektu. (Svozilová, 2006) Síťová analýza Síťová analýza se řadí mezi nejčastěji používané nástroje projektových manažerů. Síť představují jednotlivé úkoly pocházející z WBS, které jsou propojeny vzájemnými logickými vazbami. Vazby určují pořadí, ve kterém mají být úkoly prováděny. Mezi tři nejčastější techniky síťové analýzy patří metody PERT, CPM a PDM.

29

Open Workbench - http://www.ca.com/us/collateral/demos/na/ca-open-workbench.aspx ProjecLibre - http://www.projectlibre.org/ 31 Open Proj - http://sourceforge.net/projects/openproj/ 32 Open Office - http://www.openoffice.cz/ 33 Open Office Calc - http://www.openoffice.cz/calc 30

37




Bc. Ondřej Urban

Systém vyhodnocování a kontroly programů (PERT – Program Evaluation and Review Technique) Jedná se o první metodu síťové analýzy, kterou v 50. letech 20. století vypracovali Lockheed a Booz Allen Hamilton jako nástroj vyhodnocování a sledování pro raketový program Polaris amerického námořnictva. Vzhledem k tomu, že většina úkolů při vývoji raketového systému Polaris se dělala poprvé a nebylo tak předem známo, jak dlouho potrvají, byla metoda PERT navržena pro projekty s neurčitou dobou trvání jednotlivých aktivit a pracuje s odhady pravděpodobnostního rozdělení. (Schwalbe, 2011)



Metoda kritické cesty (CPM – Critical Path Method) Metoda CPM byla vyvinuta ještě pod tlakem poválečných let a pod vlivem studené války, kdy mezi sebou soupeřili jednotlivé státy ve vývoji nových zbraní a jejich prvním použití. Jediným kritickým faktorem úspěchu (CSF – Critical Success Factor) byl v tomto případě čas, kterému se vše podřizovalo, včetně nákladů. CPM je neznámější metodou síťové analýzy, která je využívána pro časové plánování projektu. Jejím cílem je nalezení kritické cesty, která bývá definována jako nejdelší cesta v síťovém grafu s nejkratší možnou dobou trvání všech činností, tzn. celého projektu. Kritickou se nazývá proto, že činnosti, kterými prochází, nemají žádnou časovou rezervu a zpoždění kterékoli z nich vede k posunu termínu dokončení celého projektu. (Schwalbe, 2011)



Metoda grafického znázornění priorit (PDM – Precedence Diagram Method) Třetí metoda síťové analýzy PDM bývá upřednostňována, protože odstraňuje nevýhodu předcházejících dvou metod PERT a CPM – potřebu fiktivních činností. Její logický diagram je navíc snazší pro vizualizaci a konstrukci a často proto tvoří základ síťové analýzy u softwarových produktů pro projektové řízení. Mezi hlavní výhody metody PDM patří možnost alternativního řazení činností a použití předstihu a zpoždění. Metody PERT a CPM umožňují řazení činností pouze od konce k začátku, a doby předstihu a zpoždění u nich není možné sledovat samostatně, ale pouze započítané do doby trvání činností, což komplikuje sledování jejich průběhu. (Taylor, 2007)

38


Bc. Ondřej Urban

Teorie omezení (TOC - Theory of Constraints) Teorie omezení představuje manažerskou filosofii týkající se řízení a trvalého zlepšování činnosti organizací, kterou vyvinul izraelský atomový vědec dr. Eliyah M. Goldratt. Její součástí je metoda kritického řetězce (Critical Chain) zaměřující se na nalezení úzkého místa (hrdla), resp. nejslabšího článku – omezení a jeho účinného využití. Metoda integruje klasické plánování projektu, řízení rizik a operativní změnové zásahy. (

39


Bc. Ondřej Urban

3. Praktická část 3.1 Analýza softwarových produktů 3.1.1 Analýza trhu s mentálními mapami Trhem s mentálními mapami se rozumí především dostupnost aplikací určených primárně pro vytváření myšlenkových map, případně nabízejících další nástroje a služby. V současné době, myšleno v 21. století, je takovým místem ve většině případů celosvětová síť Internet, jejímž prostřednictvím bývá distribuována většina softwarových aplikací, aplikace pro tvorbu myšlenkových map nevyjímaje. Optických disků, ať již CD, DVD nebo Blu-ray dnes využívá k distribuci svých softwarových produktů čím dál tím méně firem. Je to dáno zejména široce dostupnou vysokorychlostní internetovou konektivitou, u níž přenosová kapacita i nadále roste a navíc klesá její cena. Kromě uzavření obchodu a distribuce jednotlivých produktů směrem k zákazníkům, je možné internet jakožto přenosové médium využít rovněž pro zprostředkování plateb, poskytování podpory např. v podobě nejrůznějších video návodů, blogů a diskusních fór. Mezi to nejpodstatnější, co je však možné nabídnout pouze díky internetu, patří webové aplikace provozované kompletně v online režimu, sdílení myšlenkových map v online datových úložištích (tzv. cloudech) a vzdálená online spolupráce v týmu. Mobilitu internetových aplikací navíc dále rozšiřují chytré mobilní telefony a přenosné dotykové počítače (tzv. tablety) s mobilním připojením k internetu, jejichž prostřednictvím jsou aplikace dostupné téměř všude. Na poli softwarových produktů je také relativně silná konkurence, která je dle mého názoru zapříčiněna dvěma základními faktory. Tím prvním je již dříve zmiňovaná a také dlouhodobě vzrůstající popularita současného fenoménu myšlenkových map, jejichž autor Tony Buzan a lidé v jeho školicích střediscích patří mezi významné celosvětové propagátory. Druhým faktorem je nepřetržitá atraktivita internetu ve smyslu globální komunity, a to jak uživatelské tak vývojářské. Důsledkem konkurenčního prostředí je široká nabídka aplikací, z nichž některé jsou na velmi vysoké úrovni a některé pak dokonce zdarma.

40


Bc. Ondřej Urban

3.1.2 Sledované parametry aplikací Přestože mají jednotlivé aplikace společné hlavní zaměření, kterým je tvorba myšlenkových

map,

existují

mezi

nimi

výrazné

odlišnosti

zejména

v doplňkových funkcích. Pro usnadnění celého procesu práce s mapami dnes již nestačí mapu pouze nakreslit. Kromě nástrojů pro úpravu jednotlivých témat a map, mohou uživatelům práci usnadnit i způsoby zobrazení vč. režimů určených pro prezentaci. Důležitou roli hraje rovněž podpora souborových formátů pro import a především pak pro export, aby bylo možné hotové mapy publikovat, sdílet je s ostatními spolupracovníky, případně je zpracovávat dalšími aplikacemi. V neposlední řadě by nás vzhledem k obsahovému zaměření diplomové práce měly zajímat nástroje vhodné pro vlastní řízení projektů. Je jasné, že výběr sledovaných parametrů je víceméně subjektivní záležitostí závisející jak na zamýšleném způsobu využití aplikace, tak na osobních preferencích každého uživatele. Následující souhrn obsahuje přehled těch nejdůležitějších parametrů, na základě kterých by bylo možné jednotlivé programy vzájemně porovnat. Parametry jsou rozděleny do těchto skupin: 

Operační systém představuje softwarovou platformu, pro niž je aplikace určena. Nejčastěji je možné se setkat s MS Windows, dále se objevují distribuce pro Mac OS, Linux, mobilní platformy iOS a Android. Nejnověji je možné se setkat s webovými aplikacemi, které se již neinstalují, ale běží na

serveru

poskytovatele,

odkud

jsou

uživatelům

zpřístupněny

prostřednictvím internetových prohlížečů. Některé z aplikací umožňují mapy ukládat a případně také sdílet na webových serverech poskytovatele nebo jiných datových úložištích určených pro veřejnost (např. Google Drive). 

Varianty programu jsou verze aplikace odlišující se svou rozdílnou funkcionalitou. Některé programy se vyskytují pouze v jediné verzi určené pro všechny skupiny uživatelů. Jiné jsou distribuovány v několika variantách – od základní, určené pro domácí uživatele, přes rozšířenou, až po plnou funkcionalitu, určenou pro uživatele z firemního prostředí. Někteří

41


Bc. Ondřej Urban

distributoři nabízejí také speciální verze určené pro mobilní telefony, tablety nebo jen k bezplatnému prohlížení hotových map. 

Typy map definují strukturu vytvářených map. Klasická mapa obsahuje hlavní témata střídavě po obou stranách centrálního tématu. Směrové mapy mají naopak hlavní témata po (P) anebo proti směru (L) hodinových ručiček. Dalším typem mapy, i když ne přímo myšlenkové, je organizační struktura, která představuje rozpad od centrálního tématu a to buď klasicky směrem dolů (D), směrem nahoru (N), případně trochu netradičně oběma směry. Další variantou je stromová struktura, tedy rozpad od centrálního tématu směrem vpravo dolů (P) nebo vlevo dolů (L). Rybí páteř je klasické schéma pro zobrazení příčin a následků. Posledními typy map jsou běžná tabulka a trochu netradiční, ale bezesporu zajímavá časová osa. Za zmínku stojí poznámka, že mezi některými typy map je možné se jednoduše přepínat, aniž bychom museli mapy předělávat ručně.



Vlastnosti témat zahrnují nepřeberné možnosti, jak je možné přizpůsobit a rozšířit témata podle našich představ. Kromě základních úprav týkajících se barev, fontů a rámečků témat, můžeme využít automatické číslování, přidat různé grafické symboly a značky, další popisky. K jednotlivým tématům je obvykle možné přidat také obrázek z galerie, vlastní poznámku (někdy i hlasovou), vložit přílohu nebo odkaz na webovou stránku, emailovou adresu, soubor na počítači nebo jiné téma. Občas je možné jednotlivá témata sdružovat do skupiny, kterou lze libovolně orámovat nebo jen naznačit jejich seskupení.



Vlastnosti map, podobně jako vlastnosti témat, nabízejí široké možnosti přizpůsobení

map.

Základními

vlastnostmi

jsou

nastavení

pozadí,

přizpůsobení tvaru větví, stylu témat, jejich ohraničení a spojnic mezi jednotlivými tématy, přidání legendy k mapě nebo využití již existujících šablon. Mezi pokročilejší vlastnosti je možné zařadit plovoucí témata (témata nenavazující na mapu kolem centrálního tématu), sešit s více listy resp. mapami, mezi kterými je možné vytvořit vazby, plnotextové vyhledávání, filtrování témat a kontrola pravopisu. 

Vlastnosti rozhraní umožňují uživateli libovolně přemisťovat panely nástrojů nebo na nich upravovat (přidávat/odebírat) jednotlivé nástroje.

42




Bc. Ondřej Urban

Zobrazení umožňuje přepínat pohledy v aplikaci podle aktuálních potřeb uživatele. Brainstorming34 například usnadňuje rychle zaznamenávat naše nápady, a aby byl celý proces ještě efektivnější, máme navíc k dispozici odpočítávání zbývajícího času a zobrazení mapy na celou obrazovku/plátno. Pro následné úpravy můžeme využít buďto zobrazení samotné mapy nebo si nechat zobrazit její osnovu a v úpravách pokračovat. Velmi užitečná je možnost připravit si vlastní prezentaci přímo z mapy, u které si můžeme nastavit témata, která se mají při následné prezentaci postupně procházet, případně si nastavit pro každý snímek prezentace konkrétní výřez mapy a typ přechodu. Nejpokročilejší a také nejefektnější je pak trojrozměrné zobrazení map.



Řízení

projektů nebývá běžnou součástí nástrojů pro vytváření

myšlenkových map, nicméně situace se pozvolna vylepšuje. Prvním krokem bývá možnost exportovat strukturu map v podobě strukturovaného seznamu, který je možné dále importovat jako WBS do programů pro řízení projektů. Druhým stupněm je nahlížení na témata jako na úkoly, ke kterým je možné stanovit jejich prioritu, datum zahájení a ukončení, dobu trvání, dále je k nim možné přiřadit zdroje, zadat upomínku a evidovat stupeň rozpracovanosti úkolu v procentech. Tím nejvyšším stupněm bývá možnost definovat způsob návaznosti jednotlivých úkolů a zobrazení Ganttova diagramu. Možnou alternativou může být jen použití časové osy. 

Integrace s MS Office bývá záležitostí aplikací určených spíše pro firemní prostředí. Kromě (polo)automatizovaných exportů přímo do formátů programů tohoto kancelářského balíku (Word, Excel, PowerPoint, Project, Sharepoint) nabízejí například možnost synchronizace s Outlookem.



Další formáty (export), do kterých je možné kromě vlastního (tzv. nativního) formátu mapy ukládat, jsou důležité zejména pro přenos map na další zařízení, jejich sdílení, publikaci a zpracování v jiných programech. Nejjednoduššími nabízenými formáty jsou prostý text, formátovaný text RTF35, strukturovaný XML36 dokument nebo na XML založený značkovací

34

Brainstorming patří mezi jednu z technik pro podporu tvůrčího myšlení. RTF - Rich Text Format 36 XML - eXtensible Markup Language 35

43


Bc. Ondřej Urban

jazyk OPML 37 používaný pro osnovy a HTML 38 používaný pro webové stránky. Mapy je možné dále exportovat do nativních formátů kancelářských balíků MS Office (Word, Excel, PowerPoint, Project, Outlook) a OpenOffice (Writer, Calc), formátu vhodného pro tiskové výstupy PDF39, obrazových formátů a to jak bitmapových - BMP, JPG, GIF, PNG, TIFF, tak vektorových EMF/WMF 40 , SVG 41 , SWF 42 . Poslední užitečnou skupinou jsou nativní formáty používané jinými aplikacemi pro tvorbu myšlenkových map (FreeMind, XMind aj.). 

Další formáty (import), které by bylo možné v aplikacích otevřít, samozřejmě kromě těch vlastních, se dají rozdělit do tří skupin. Tou první jsou jednoduché formáty, konkrétně textový soubor a osnova OPML. Další skupinu tvoří nativní formáty jiných aplikací pro tvorbu mentálních map. V poslední skupině nalezneme formáty aplikací kancelářského balíku MS Office



Pokročilé vlastnosti patří do oblasti, která se netýká přímo tvorby samotných map, ale díky jejich implementaci mohou aplikace například získat náskok před ostatními aplikacemi a tím i konkurenční výhodu. Mezi zajímavé,

nicméně

vcelku

jednoduché

vlastnosti

můžeme

zařadit

zabezpečení map heslem a možnost sdílet hotové mapy přes internet. Mezi zajímavější vlastnosti řadím chronologické ukládání jednotlivých verzí dokumentu včetně všech změn a možnost jejich procházení v sekvenci. K těm nejzajímavějším a také nejsložitějším z pohledu implementace patří vzdálená týmová spolupráce nad jednou mapou online. 

Podpora může zkušenějším uživatelům někdy připadat zbytečná, nicméně těm začínajícím (a možná, že nejen jim) by se mohla hodit. Mám tím na mysli například průvodce pro nové uživatele, dobře zpracovanou nápovědu, často kladené otázky, různé video-průvodce a návody. Pro zkušenější uživatele bývají k dispozici blogy autorů aplikací, diskusní fóra a centra nápovědy, včetně e-mailové a telefonické podpory 24/7. Pro uživatele, kteří

37

OPML - Outline Processor Markup Language HTML - HyperText Markup Language 39 PDF - Portable Document Format 40 EMF – Enhanced Meta File/WMF – Windows Meta File 41 SVG - Scalable Vector Graphics 42 SWF – Shock Wave Flash, nejedná se přímo o vektorový obrázek, ale o animaci ve Flashi. 38

44


Bc. Ondřej Urban

příliš neovládají anglický jazyk nebo by jen rádi používali aplikaci v jejich rodném jazyce, bývají někdy k dispozici kromě angličtiny (en) také čínština (tradiční – zh_TW nebo zjednodušená – zh_CN), japonština (ja), korejština (ko), ruština (ru), němčina (de), francouzština (fr), španělština (sp), portugalština (pt), dánština (da) a nizozemština (nl). Zkratky uvedené v závorkách v předchozí větě jsou použity v přehledových tabulkách jednotlivých programů a také v příloze číslo jedna této diplomové práce.

3.1.3 Postup vyhodnocení Nejdříve byla sestavena tabulka hodnotících parametrů (viz předcházející kapitola), které jsou uvedeny v řádcích a seskupeny podle hodnocených částí programu. V záhlaví tabulky jsou uvedeni zástupci jednotlivých aplikací. Obsahem tabulky jsou informace získané ze všech dostupných zdrojů (viz níže) v následující podobě. Pokud je testovaná funkcionalita dostupná (o), pokud je dostupná, ale pouze v placené verzi ($) a pokud není k dispozici (-). Kompletní tabulku, včetně všech zjištěných parametrů jednotlivých aplikací naleznete v příloze této práce číslo jedna.

3.1.4 Nominace kandidátů V této kapitole bychom si krátce představili každou z deseti vybraných a následně testovaných aplikací pro tvorbu mentálních map. Jedná se pochopitelně pouze o výběr těch nejznámějších a nezajímavějších. Celosvětově byste jich jistě nalezli mnohem více, nicméně získat jejich kompletní seznam není v lidských silách a není to ani smyslem této diplomové práce. Do výběru byly zařazeny jednak produkty, se kterými jsem se setkal při studiu na vysoké škole nebo se kterými jsem pracoval v zaměstnání, dále produkty, které mi byly doporučeny lidmi z mého okolí nebo o kterých jsem získal informace na portálech věnovaných myšlenkovým mapám. Samozřejmě jsem nemohl zapomenout ani na produkt Buzanovy společnosti ThinkBuzan a snahou bylo rovněž zaměřit se na aplikace poskytující nástroje pro řízení projektů (správa úkolů, Ganttův diagram aj.). Posledním způsobem, jak nalézt vhodné kandidáty bylo využití internetových vyhledávačů. Do seznamu byly v zájmu objektivity a rozdílných preferencí jednotlivých koncových uživatelů zařazeny jak programy 45


Bc. Ondřej Urban

placené, tak programy poskytované zdarma, produkty tradičních firem i nováčků v oboru, aplikace instalované na stolní počítač nebo provozované pouze přes webové rozhraní v okně prohlížeče a aplikace pro rozdílné platformy včetně těch mobilních. Všechny testované aplikace jsou řazeny v abecedním pořadí a nevyjadřují osobní preference. Edraw Mind Map Výrobce Verze OS Klady

Edraw Soft

Web

7

Velikost

http://www.edrawsoft.com 18 MB (staženo)/105 MB (nainstalováno)

Windows

Jazyky

en

Import z MS Visio.

Zápory

Nízká funkcionalita pro tvorbu myšlenkových map.

Tabulka 1 - Edraw Mind Map (zdroj: autor)

Edraw Mind Map 43 představuje nejméně povedeného kandidáta v testu. Aplikace je sice nabízena zdarma, ale je na ní vidět, že není primárně určena pro tvorbu myšlenkových map, ale že myšlenkové mapy jsou jakýmsi „vedlejším produktem“ nástrojů pro kreslení různých vývojových diagramů. Tomu bohužel odpovídá i chybějící základní funkcionalita pro práci s mapami. FreeMind Výrobce Verze OS Klady

Joerg Mueller (SourceForge) 0.9.0

Web Velikost

http://freemind.sourceforge.com 13 MB (staženo)/16 MB (nainstalováno)

Windows, Mac Os, Linux, další

Jazyky

>35!

Vhodný pro vývojáře

Zápory

Nevýrazné grafické zpracování

Tabulka 2 - FreeMind (zdroj: autor)

FreeMind 44 je aplikací s volně dostupným zdrojovým kódem (tzv. Open Source), která je nabízena zcela zdarma. Bohužel vzhled uživatelského rozhraní ani vytvořených myšlenkových map neodpovídá potřebám dnešní doby. Mezi

43

EDRAW SOFT. Flow Chart and Diagram Software, FREE Examples Dowmload [online]. ©2004-2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.edrawsoft.com 44 MUELLER, J. SourceForge :FreeMind [online]. ©2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://freemind.sourceforge.net

46


Bc. Ondřej Urban

silné stránky aplikace patří její vývojářská komunita, díky které dnes aplikace nabízí některé funkce, které u ostatních konkurentů nenajdeme. Jde například o sdílení mapy po počítačové síti, export ve formátu SVG a jazyková podpora více jak třiceti pěti světových jazyků. iMindMap 6 Výrobce Verze OS Klady

OpenGenius Ltd.

Web

6.2.1

http://www.thinkbuzan.com

Velikost

142 MB (staženo)/212 MB (nainstalováno)

Windows, Mac OS, iOS

Jazyky

da, de, en, es, fr, it, ja, nl, pl, pt, ru, zh_TW

Výborné grafické ztvárnění;

Zápory

Příliš barevné

Správa úkolů; Ganttův diagram Tabulka 3 – iMindMap 6 (zdroj: autor)

iMindMap45 jako jediná pochází přímo z dílny autora myšlenkových map, takže nemusíte mít obavy, že byste postrádali funkcionalitu, o které se dočtete přímo v knihách. Některé její části jsou propracovány do nejmenších detailů, jako například trojrozměrné zobrazení, velké množství skutečně barevných centrálních témat a značek a klipartů z obrázkové galerie. Na druhou stranu, jiné funkce, se kterými je běžné se setkávat u konkurenčních aplikací, zde chybí. Proto i když je nabízena ve dvou variantách jak pro domácnosti, tak pro firmy, svým zpracováním se hodí spíše pro domácí uživatele a studenty. Mindjet Výrobce

MindJet

Web

Verze

11.2.185

Velikost

OS

Windows,

Mac

OS,

iOS,

http://www.mindjet.com 122 MB (staženo)/228 MB (nainstalováno)

Jazyky

en

Zápory

Cena

Android, web Klady

Připojení databází

Tabulka 4 - MindJet (zdroj: autor)

45

OPENGENIUS LTD. ThinkBuzan- Official Mind Mapping software by Tony Buzan [online]. ©2010-2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.thinkbuzan.com

47


Bc. Ondřej Urban

Mindjet 46 připomíná svým vzhledem i základní nabízenou funkcionalitou konkurenční aplikaci MindMaple. Oproti té je však nabízena pouze v jediné placené verzi a nutno říci, že patří mezi nejdražší ze všech testovaných. Na druhou stranu dostanete skutečně vydařený produkt, který je dostupný pro všechny dnes běžně používané platformy (kromě Linuxu) a kterému nechybí například ani připojení k databázovým zdrojům. To nabízí jako jediná, ze všech testovaných aplikací, stejně jako veškerou testovanou funkcionalitu pro vedení projektů. MindMaple Výrobce Verze OS Klady

MindMaple Inc.

Web

1.61.1.139

Velikost

http://www.mindmaple.com 14 MB (staženo)/52 MB (nainstalováno)

Windows, iOS

Jazyky

en

Vyrovnávání map; Online

Zápory

V bezplatné verzi export pouze ve formě

sdílení; Správa úkolů

textu nebo obrázků; Jediná jazyková verze

Tabulka 5 - MindMaple (zdroj: autor)

MindMaple47 je relativně novou aplikací, která si však v ničem nezadá se svými populárnějšími konkurenty. Je nabízena ve dvou variantách – nižší (bezplatné) a vyšší (placené jednorázově nebo ročně). Navíc jsou k dispozici varianty pro mobilní platformu iOS (bezplatné i zdarma). Vzhled webu, uživatelského rozhraní i vytvořených map je moderní. Je zajímavé, že nižší varianta aplikace zahrnuje veškerou funkcionalitu vyšší varianty, kromě exportu do PDF, MS Word, Excel a Powerpoint, a zabezpečení map heslem. Za nadstandardní funkce lze považovat online sdílení map přes Disk Google 48 , správu úkolů a vyrovnávání jednotlivých témat mapy. MindMeister Výrobce

MeisterLabs GmbH

Web

46

http://www.mindmeister.com

MINDJET. Mindjet: Collaborative Tools and Work Management Software [online]. ©2013 [cit. 2013-05-24]. Dostupné z: http://www.mindjet.com 47 MINDMAPLE INC. Free Mind Mapping Software [online]. ©2011 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.mindmaple.com 48 Disk Google – bezplatné úložiště, http://drive.google.com

48


Verze OS Klady

?

Bc. Ondřej Urban

Velikost

webová aplikace, která se na PC neinstaluje

web, iOS. Android

Jazyky

da, de, en, es, fr, nl, ja, pt, ru

Webové rozhraní; Mobilní

Zápory

Pouze jedna struktura map; Méně možností

aplikace; Prezentace

pro nastavení

Tabulka 6 - MindMeister (zdroj: autor)

MindMeister 49 je jedinou testovanou aplikací provozovanou přes webové rozhraní (tzn. bez instalace na počítač), díky čemu není její provoz svázán s konkrétní platformou operačního systému, ale pouze s webovým prohlížečem. Aplikace je poskytována ve čtyřech úrovních nabízených služeb – jedné bezplatné a třech placených na měsíční bázi za jednotlivé uživatele. Dále je možné si stáhnout verzi aplikace pro mobilní telefon nebo tablet – pro systém Android bezplatnou a pro Mac OS placenou. Ve srovnání s funkcionalitou desktopových aplikací toho MindMeister nabízí příliš mnoho. Na druhou stranu její síla spočívá v široké dostupnosti, online týmové spolupráci a moderním vzhledu. Zajímavostí je pak možnost prezentace chronologického vzniku mapy nebo import map z konkurečních aplikací FreeMind, Mindjet a XMind. MindView 5 Výrobce Verze OS Klady

MatchWare A/S

Web

5

Velikost

http://www.matchware.com 216 MB (staženo)/263 MB (nainstalováno)

Windows, Mac OS

Jazyky

da, de, en, fr, sp

Výstupy exportů; Časová osa;

Zápory

Cena

Osnova; Online spolupráce; Ganttův diagram; Správa úkolů; Prohlížeč zdarma Tabulka 7 – MindView 5 (zdroj: autor)

MindView50 představuje hardwarově náročnější moderní aplikaci s velkým množstvím nestandardních nástrojů, za které si výrobce také nechá připlatit. Je distribuována ve dvou, respektive ve třech placených variantách vzhledem

49

MEISTERLABS GMBH. Mind Mapping Software - Create Mind Maps online [online]. ©2013 [cit. 2013-05-31]. Dostupné z: http://www.mindmeister.com 50 MATCHWARE A/S. Mind Mapping Software - MatchWare [online]. ©2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.matchware.com

49


Bc. Ondřej Urban

k trochu odlišnější funkcionalitě aplikace určené pro platformu Mac OS. Jako jeden z mála výrobců však poskytuje bezplatný prohlížeč map. Nižší varianta obsahuje standardní, a pro běžného uživatele také plně postačující, funkcionalitu pro tvorbu myšlenkových map. Velice pěkně jsou zpracovány exporty pro Word, PowerPoint nebo web. Dalšími užitečnými prvky jsou zobrazení/tvorba v režimech časové osy a osnovy. Poslední zajímavou funkcí nižší varianty je online spolupráce více uživatelů. Vyšší varianta se zaměřuje především na firemní prostředí, pro které nabízí Ganttův diagram, komunikaci s MS Project, Excel nebo Outlook a velmi dobře zpracovanou část pro projektové řízení včetně výpočtů hodnot podle vzorců pro jednotlivé větve. MindVisualiser Standard Výrobce Verze OS Klady

InnovationGear.com 3.8.14.1286

Web Velikost

http://www.innovationgear.com 12 MB (staženo)/13 MB (nainstalováno)

Windows

Jazyky

en

Nastavení uživatelského

Zápory

Vývoj nepokračuje; Jediný formát pro

rozhraní; Pokročilá správa

import; Cena

úkolů; Export pro OpenOffice Tabulka 8 – MindVisualiser Standard (zdroj: autor)

MindVisualiser 51 je aplikací se starším vzhledem uživatelského rozhraní, jejíž vývoj se pravděpodobně zastavil již v roce 2009. Nasvědčuje tomu i letopočet uvedený přímo v aplikaci. Na druhou stranu jde o hardwarově nenáročný a svižný program, u kterého je možné přizpůsobit vzhled i položky na pásu karet. Program je nabízen v jediné distribuční verzi a pouze pro platformu Windows. Za jednu cenu, i když ve srovnání s jinými aplikacemi poměrně vysokou, tak dostaneme veškerou poskytovanou funkcionalitu. K dispozici máme jen jeden typ mapy, u kterého navíc chybí číslování, ohraničení témat, legenda a další drobnosti. V nabídce zobrazení je k dispozici pouze editační režim a značně omezený je i počet formátů pro import nabízející jen textový soubor. Množství formátů pro export je mnohem vyšší a v nabídce je i podpora OpenOffice (Writer, Calc). Silnou stránkou programu je správa úkolů.

51

INNOVATIONGEAR.COM. Mind Mapping Software/Mind Mapping Made Easy [online]. ©2012 [cit. 2013-06-08]. Dostupné z: http://www.innovationgear.com

50


Bc. Ondřej Urban

NovaMind 5 Výrobce Verze OS Klady

Nova Mind Software Pty Ltd. 5.7.4

Web Velikost

http://www.novamind.com 14 MB (staženo)/30 MB (nainstalováno)

Windows, Mac OS

Jazyky

de, en, sp, zh_CN, zh_TW

Report projektů; Prezentační

Zápory

Nenabízí se bezplatná verze.

rozhraní; Podpora Windows 8/RT; Multilicence Tabulka 9 - NovaMind 5 (zdroj: autor)

NovaMind 52 je hardwarově nenáročnou aplikací s moderním vzhledem uživatelského rozhraní i výsledných map. Je nabízena ve třech variantách, přičemž všechny jsou bohužel placené. Výrobce však poskytuje multilicenci, kterou je možné využít na Win/Mac OS platformách nebo třech různých zařízeních, a roční záruku vrácení peněz. Základní varianta poskytuje pouze omezenou funkcionalitu pro vytváření map, nicméně k dispozici je velké množství předpřipravených map, stylů a obrázků v galerii. Poměrně široké je také nabízené množství formátů jak pro import tak export. Prostřední varianta umožňuje navíc používat vlastní styly, číslování, zaškrtávátka (checkboxes) připojovat soubory, vytvářet více map v jednom dokumentu a exportovat do MS PowerPoint. Nejvyšší varianta přináší ještě prezentační rozhraní, správu úkolů a import/export ve formátu MS Project. XMind 2012 SE Výrobce Verze

XMind Ltd.

Web

3.3.1.201212250029

Velikost

http://www.xmind.net 33 MB (staženo)/55 MB (nainstalováno)

OS

Windows, Mac OS, Linux

Jazyky

da, de, en_US, es, fr, ja, ko, zh_CN, zh_TW

Klady

Revize; Ganttův diagram;

Zápory

Absence exportu do MS Project

Velké množství jazykových verzí Tabulka 10 - XMind 2012 SE (zdroj: autor)

52

NOVA MIND SOFTWARE PTY LTD. Mind Mapping Software: Genuine Mind Mapping Software/ Nova Mind.com [online]. ©2012 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http://www.novamind.com

51


Bc. Ondřej Urban

XMind53 patří mezi aplikace, které spadají do kategorie otevřeného softwaru (angl.. open-source software), což znamená, že vývojáři poskytují své zdrojové kódy k volnému využití (např. ve vlastních aplikacích). Jeho základní varianta je k dispozici zdarma a poskytuje veškerou základní funkcionalitu pro tvorbu myšlenkových map a to včetně užitečné funkce revizí a jejich chronologického prohlížení. Prostřední varianta je již placená (jednorázově) a proti té základní navíc umožňuje export map do formátu PDF, Word a PowerPoint, využívání galerie obrázků, slučování více map do jedné a další drobná rozšíření. Nejvyšší varianta je rovněž placená (jednorázově/ročně) a její součástí jsou, kromě drobností jako hlasové poznámky nebo šifrování heslem, funkce pro správu úkolů, Ganttův diagram, prezentační mód a tzv. brainstorming mód, umožňující v celoobrazovkovém režimu zaznamenávat naše myšlenky během odpočítávání časomíry.

3.1.5 Zpracování dostupných údajů Informace o každé aplikaci byly získávány z několika různých zdrojů. Tím nejčastějším

byly

pochopitelně

webové

stránky

výrobce.

Druhým

nejdůležitějším zdrojem informací i praktických zkušeností byly přímo aplikace nainstalované na virtuálním počítači

54

, případně spuštěné ve webovém

prohlížeči (online aplikace), v nichž byly vytvářeny testovací myšlenkové mapy. Další informace se daly většinou získat z uživatelských diskusních fór, online nápovědy a blogů, provozovaných samotnými výrobci.

3.1.6 Vyhodnocení, výběr vítěze Vybrat jedinou aplikaci není jednoduché a ani to není cílem této diplomové práce. Konkrétní výběr, v případě aplikací pro tvorbu myšlenkových map, vždy závisí minimálně na dvou faktorech. Tím prvním je zamýšlený způsob využití. Druhý faktor je ryze subjektivní a souvisí s osobními preferencemi každého uživatele. Na základě vlastní zkušenosti bych doporučil celkem čtyři kandidáty

53

XMIND LTD. XMind: Professional & Powerful Mind Map Software [online]. 2006-2012 [cit. 2013-06-06]. Dostupné z: http://www.xmind.net 54 VMware Player s nainstalovaným operačním systémem Windows XP, 512 MB RAM

52


Bc. Ondřej Urban

(první dva placené a zbývající dva v bezplatných verzích): Mindjet, MindView, MindMaple a XMind. Pro běžného uživatele bych naopak nemohl doporučit tyto dvě aplikace: Edraw Mind Map a FreeMind.

3.2 Návrhy případů aplikace pro projektové řízení 3.2.1 Návrhy mentálních modelů V následující části naleznete několik praktických ukázek mentálních modelů týkajících se projektového řízení. Jak uvádí Mollnár, mentální mapa představuje „způsob, jak vyjádřit mentální model“ (Mollnár, 2012, s. 89). Modely jsou relativně jednoduché a byly vytvořeny v aplikaci MindMaple od společnosti MindMaple Inc. za účelem ilustrace možností aplikací pro tvorbu myšlenkových map. Žádný z uvedených modelů nepochází z reálného projektu. Projekt ABC Na následujícím obrázku si můžeme prohlédnout myšlenkovou mapu virtuálního projektu nazvaného ABC (viz zelené centrální téma uprostřed mapy). Mapa obsahuje celkem šest hlavních témat souvisejících s projektem, u nichž je možné si povšimnout jednak souvislosti mezi rozsahem projektu a jeho rozpočtem (žlutá spojnice) a dále zvýraznění rizika pomocí červené barvy a značky vykřičníku. Téma rozsah se dále větví na etapy a poté ještě na úlohy, které seskupují jednotlivé činnosti. U činností vidíme dodatečné informace ve žlutém rámečku (datum zahájení a ukončení, dobu trvání a stupeň rozpracovanosti) a dále dvě značky symbolizující prioritu (číslo v modrém kolečku) a stav činnosti (čtvereček z poloviny vyplněný modře resp. červené zatržítko, chcete-li fajfku). V mapě nalezneme další významovou spojnici (červeně) naznačující souvislost mezi rizikem číslo jedna a druhou etapu. Posledními drobnostmi, kterých je možné si na obrázku všimnout, jsou osobní postoje autora k uvedeným cílům (žlutý a zelený „smajlík“) a vlaječky symbolizující termíny zahájení, milníků a ukončení projektu.

53


Bc. Ondřej Urban

Obrázek 6 - Projekt ABC (zdroj: autor)

Řízení projektu Druhý ukázkový model představuje strukturu řízení projektu na základě čtvrtého vydání metodiky PMBOK. Na obrázku se nachází pět základních procesních fází, které se dále rozpadají na úroveň znalostních oblastí. U každé oblasti se navíc nachází modré znaménko plus, symbolizující možnost rozpadu na další úroveň jednotlivých procesů.

Obrázek 7 - Řízení projektu, detail znalostní oblast (zdroj: autor dle PMBOK, 2013)

54


Bc. Ondřej Urban

Tento rozpad vidíme na dalším obrázku, nicméně z důvodu úspory místa je zde rozbalena pouze první znalostní oblast Integrované řízení projektu a navíc došlo ke sbalení zbývajících procesních fází. Na tomto obrázku je rozbalena ještě poslední detailní úroveň výstupů procesu nazvaného Řízení a vedení realizace projektu. Pro přehlednost byly do mapy doplněny ještě popisky konkrétních úrovní (žlutě). Smyslem těchto ukázkových modelů má být primárně demonstrace možností myšlenkových map a jejich využití, nikoli jejich samotný obsah.

Obrázek 8 - Řízení projektu, detail výstup (zdroj: autor dle PMBOK, 2013)

Týdenní porada Poslední ukázkový model se týká vedení týdenních porad. Jak je z obrázku patrné, i v těchto každodenních pracovních činnostech mohou myšlenkové mapy nalézt své uplatnění. Vytvoření této mapy je rychlé, přehledné a na první pohled také srozumitelné všem jejím čtenářům. Jistě se mnou budete souhlasit, že i čtení je v tomto případě mnohem rychlejší a celkově efektivnější proti standardním několikastránkovým zápisům z porad. Tím spíše, pokud bude zachována její struktura a dále využita jako šablona pro myšlenkové mapy příštích porad.

55


Bc. Ondřej Urban

Abychom si ověřili, že obsah níže uvedené mapy chápeme všichni stejným způsobem jako její autor a zároveň porovnali, jak dlouhý (a (ne)srozumitelný) bude text popisující její obsah, provedeme ještě malou rekapitulaci informací a klíčových bodů. Jak již zaznělo, jedná se o zápis z týdenní porady, která se uskutečnila dne 25. 6. 2013 v Londýně od 12 do 13 hodin a které se, kromě předem omluveného Petra, účastnili Pavel s Jirkou. Na programu jednání byly nové projekty, skutečný a plánovaný objem tržeb, aktuální stav projektů Alfa, Beta, Gama a Delta, z kterého vyplynula dohoda o pozastavení projektu Gama, nekvalita, kterou by měla řešit dohoda o dokumentování testů, a argumenty pro a proti novým prostorám. Dále se probíraly celkem čtyři úkoly, z nichž dva již byly zadány v minulosti a dva přibyly na dnešní poradě. Jeden dnešní úkol se týká specifikace, kterou má připravit Petr a druhý úkol se týká definice zadání, ale zatím nebyl nikomu přidělen. V případě úkolů z minulosti byl jeden již splněn Pavlem a týkal se vytvoření WBS a druhý úkol, který měl být splněn Petrem, je nyní na ¾ a týká se zajištění zdrojů. Který způsob předání informace z porady je pro vás přehlednější a srozumitelnější, souvislý text nebo myšlenková mapa?

Obrázek 9 – Týdenní porada (zdroj: autor)

56


Bc. Ondřej Urban

3.2.2 Návrhy činností pro využití myšlenkových map Níže jsou uvedeny konkrétní typy obvyklých činností, které mohou být obohaceny použitím myšlenkových map. Některé z nich doporučuje také Buzan (2011). Smyslem je zajistit efektivnější sběr informací a sdílení myšlenek, zviditelnit související skutečnosti a zjednodušit tím následné rozhodování. V konečném důsledku by to mělo vést ke zkrácení času, který by tomu jednotliví zúčastnění museli věnovat, udržení jejich pozornosti a také ke snížení chybovosti vlivem opomenutí či nepozornosti. Celkově by se měly všechny uvedené přínosy projevit mimo jiné i snížením nákladů. Pořizování poznámek Myšlenkové mapy se hodí jak pro vytváření nových poznámek (např. z porad, prezentací nebo jako výpisky při studiu literatury) tak pro aktualizaci již existujících. Jejich výhoda spočívá v přehledném a rychlém zachycení klíčových myšlenek, včetně těch nedokončených. Například při častém přeskakování z jednoho tématu na druhé, je možné se rychleji zorientovat také v mapě díky tomu, že ji máme celou neustále před očima. Vedení porad Mapy mohou sloužit nejen jako předem připravená osnova pro vedení porad, díky které nezapomeneme na žádný z bodů programu. Rovněž se dají využít jako zápis z proběhlých schůzek, na kterém se všichni shodli a rozumí mu, protože se podíleli na jeho vzniku. Mapy je možné pohodlně aktualizovat již během porad, doplnit je o dohodnuté závěry a úkoly (včetně přiřazených zodpovědností a termínů) a rozeslat je/nasídlit ihned po poradě. Prezentace Další výhoda vytvořených myšlenkových map se projeví v případech, kdy je třeba jejich obsah někomu prezentovat. Nemusíme zdlouhavě připravovat nové prezentace, ale k prezentaci můžeme znovu použít přímo naše hotové mapy. Výběr a pořadí jednotlivých snímků (výřezů mapy) můžeme nechat na

57


Bc. Ondřej Urban

softwarové aplikaci nebo je sami definovat. Navíc prezentace myšlenkových map jsou mnohem atraktivnější a přehlednější i pro samotné diváky. Výběr a hodnocení alternativ Každý z nás bývá čas od času „nucen“ zaujmout nějaké stanovisko, postoj nebo rozhodnutí k předkládaným variantám. Abychom si svou situaci usnadnili, bývá vhodné každou z nabízených variant nejprve ohodnotit a právě k tomu nám slouží myšlenková mapa. V té uvedeme všechna „pro“ a „proti“ z různých úhlů pohledů, doplníme případné souvislosti, varianty ohodnotíme a vybereme jedno z nich. Plánování Každý z nás má zájem na tom, abychom svůj čas využívali co možná nejefektivněji. To je snadno pochopitelné, ale jak toho dosáhnout? Jednou z možností je začít plánovat s pomocí myšlenkových map a lépe organizovat své každodenní činnosti. Kromě osobního denního programu můžeme například naplánovat režim týdne a vyhradit si některé dny pro konkrétní činnosti. Plánovat tak můžeme každodenní úkoly, měsíční cíle nebo kvartální výhledy. Vyjednávání Zvláštní činností, se kterou se také občas můžeme setkat a která ve většině případů mívá zásadní dopad na naši budoucnost, je vyjednávání. Jedná se o diskusi, ve které se snažíme pomocí argumentů přesvědčit našeho partnera a dosáhnout svých cílů. Aby se nám to podařilo, bývá nezbytnou podmínkou důkladná příprava. V té nám mohou opět pomoci myšlenkové mapy, do nichž bychom měli uvést nejen cíl, kterého se budeme snažit dosáhnout, ale také všechny naše argumenty. Stejně tak bychom se měli připravit na možné argumenty našeho partnera i situace, které mohou nastat, abychom na ně byli schopni adekvátně reagovat.

58


Bc. Ondřej Urban

3.3 Dotazníkové šetření 3.3.1 Příprava dotazníkového šetření Obecným cílem dotazníkového šetření je získání potřebných informací od cílové skupiny. V našem konkrétním případě půjde o získání zpětné vazby týkající se využití aplikací pro tvorbu myšlenkových map při řízení IT projektů. Naší cílovou skupinou a také podstatnou částí respondentů proto budou lidé pracující na pozici projektových manažerů, kteří se podílejí na vedení informatických projektů ve svých firmách a organizacích z různých oborů. Za tímto účelem byl proveden nepravděpodobnostní výběr vzorku a sestaven seznam několika desítek e-mailových adres osob, o kterých bylo předem známo, jaké je jejich profesní zaměření. Těmto lidem byl následně zaslán e-mail s žádostí o vyplnění dotazníku a dále byli rovněž požádáni o přeposlání původního e-mailu dalším osobám z jejich okolí, o kterých vědí, že pracují ve stejné profesi. Text e-mailové žádosti byl napsán v českém a anglickém jazyce, stejně jako všech osmnáct otázek i odpovědí v připraveném online dotazníku. Další oslovenou skupinou byli totiž čtenáři několika zahraničních diskusních serverů zabývajících se myšlenkovými mapami. Pro sestavení dotazníku byly využity služby serveru Survio55, který v základní bezplatné verzi umožňuje vytvoření až pěti dotazníků a zpracování sto responsí. Způsob formulace otázek byl proveden s využitím teoretických poznatků uvedených v bakalářské práci Kreislové, která se zabývá dotazníkovým šetřením (Kreislová, 2008). Otázky a odpovědi uvedené v dotazníku Obsah dotazníku by se dal shrnout do čtyř částí. V té první se zjišťuje, zda se respondent někdy setkal s myšlenkovou mapou, případně při jaké příležitosti a také je požádán o stručné vysvětlení, co si pod tímto pojmem představuje. V další části se zjišťují obecné informace o respondentovi, jako jsou jeho věk,

55

Survio.com.Online dotazníky zdarma – snadná tvorba dotazníků. [online]. Dostupné z: http://www.survio.com/cs/

59


Bc. Ondřej Urban

pohlaví, vzdělání, profese a obor, ve kterém působí. Třetí, kratší část, ověřuje, zda se dotazovaný zabývá vedením projektů a jaké nástroje k tomu případně používá. Poslední část se soustředí přímo na myšlenkové mapy a zjišťuje, jaký nástroj pro jejich tvorbu respondent používá, jak dlouho a jak často jej využívá, jaký význam ve vztahu k řízení projektů mu přisuzuje, co mu na nástroji vyhovuje a co naopak ne a jaké jsou pro něj rozhodující aspekty při výběru nástroje pro tvorbu map. Z úsporných důvodů a také pro přehlednost je zde uvedena pouze část dotazníku v českém jazyce a možné odpovědi na jednotlivé otázky jsou seskupeny pohromadě, odděleny pouze znakem lomítko (/). U předposlední otázky číslo sedmnáct se jednalo o matici, ve které byly jednotlivé aspekty uvedeny v řádcích tabulky a ve sloupcích byly seřazeny číslice důležitosti od jedné do pěti. Kompletní podobu dotazníku včetně všech zpracovaných odpovědí a grafů naleznete v příloze číslo dvě této diplomové práce. Využití mentálních map v řízení IT projektů56 1.

Setkali již jste se s pojmem myšlenkových (mentálních) map?

Výběr z možností: Ano / Ne 2. Pokud ANO, při jaké příležitosti? Výběr z možností, více možných: Ve škole / V práci / V médiích (internet, televize, rozhlas, tisk) / Jinde 3. Zkuste krátce popsat, co si pod pojmem myšlenkových map představujete a k čemu slouží. Textová odpověď. 4. Jste

56

Online dotazník byl volně přístupný v červnu 2013 na adrese http://www.survio.com/survey/d/M6K3K1J8A3L4A3E8V

60


Bc. Ondřej Urban

Výběr z možností: Muž / Žena / Nechci odpovědět 5. Je Vám… Výběr z možností: méně než 18 let / 18-30 let / 31-45 let / 46-65 let / více než 65 let / Nechci odpovědět 6. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Výběr z možností: Základní / Střední / Vysokoškolské / Nechci odpovědět 7.

V jakém oboru/průmyslu působíte?

Textová odpověď. 8. Jaká je Vaše profese? Textová odpověď. 9. Zabýváte se vedením projektů, zejména v IT oblasti? Výběr z možností: Ano, často / Ano, ale jen občas / Ne 10. Pokud ANO, jaké softwarové nástroje a aplikace využíváte? Výběr z možností, více možných: MS Project, Oracle Primavera, Open Proj, jiný projektový software / MS Excel, OO Calc, jiný tabulkový kalkulátor / MS PowerPoint, OO Impress, jiný prezentační software / MS Visio, Sybase PowerDesigner, Sparx Systems Enterprise Architect, jiný nástroj pro modelování / MS Sharepoint, MediaWiki, jiný nástroj pro sdílení dokumentů a znalostí / Nástroj pro tvorbu myšlenkových map / Další typy a názvy Vámi používaných nástrojů a aplikací 11. Pokud využíváte nástroj pro tvorbu myšlenkových map, o jaký se jedná? Otázky 11-16 Výběr z možností: iMindMap (ThinkBuzan) / MindMeister / Mindjet / NovaMind / MindMaple / MindView (Matchware) / MindGenius /

61


Bc. Ondřej Urban

MindVisualiser (Innovationgear) / FreeMind (Sourceforge) / Edraw Mind Map (Edraw Soft) / Jiný, výše neuvedený 12. Jak dlouho používáte tento nástroj? Výběr z možností: Méně než 1 měsíc / 1-6 měsíců / 6-12 měsíců / 1-2 roky / Více než 2 roky 13. Jak často tento nástroj používáte? Výběr z možností: Více než jednou za týden / Jednou za týden / Každé dva týdny / Jednou za měsíc / Jednou za rok a více / Méně než jednou ročně 14. Jakou má pro Vás tento nástroj hodnotu ve vztahu k vedení projektů? Výběr z možností: Velmi důležitý / Důležitý / Ne moc důležitý / Nedůležitý, nepotřebuji jej 15. Co považujete na Vámi používaném nástroji za nejdůležitější vlastnost(-i)? Textová odpověď. 16. Co Vám u používaného nástroje naopak schází? Textová odpověď. 17. Ohodnoťte prosím aspekty při výběru nástroje pro tvorbu myšlenkových map podle důležitosti. (1 nejméně důležitá, 5 nejdůležitější). Matice výběru z možností: Cena / Známý produkt, firma / Ganttův diagram / Množství formátů pro import / Množství formátů pro export / Úkoly, poznámky, upomínky / Sdílené úložiště a spolupráce / Mobilní platformy (tablet, chytrý telefon) / Webová aplikace / Desktopová aplikace / Prezentace / 3D zobrazení / Propojení s MS Office 18. Doplňující odpovědi, Vaše poznámky a postřehy. Textová odpověď.

62


Bc. Ondřej Urban

3.3.2 Zpracování a analýza dat Dotazník byl na internetu k dispozici v červnu 2013 a celkově si jej otevřelo 120 návštěvníků a 25 % z nich jej tak0 vyplnilo. Z jakého důvodu, tak velká část návštěvníků neodpověděla, bohužel není jasné. Časem, který by strávili vyplňováním dotazníku, to pravděpodobně nebylo, neboť 39 % respondentům to trvalo v rozmezí 2-5 minut, dalším 29 % v rozmezí 5-10 minut a pouze zbylým 32 % to zabralo 10-30 minut. Na druhou stranu těch 30 osob, které odpověděly, přistupovalo k vyplňování zodpovědně a rovněž všechny splňovaly podmínky cílové skupiny. Předložený dotazník byl anonymní a u otázek týkajících se přímo dotazované osoby jako jsou věk, pohlaví a dosažené vzdělání bylo možné zvolit variantu „Nechci odpovědět“. Této možnosti nakonec žádný z respondentů stejně nevyužil. Většina otázek byla připravena tak, aby jejich zodpovězení zabralo co nejméně času a odpověď bylo možné zaškrtnout. Pouze pět otázek bylo rozepisovacích, především z důvodu co nejpřesnější možné odpovědi. Jednalo se o popis představy o myšlenkových mapách (otázka č. 3), název oboru a profese respondenta (ot. č. 7 a 8) a uvedení kladů a záporů používaného nástroje na tvorbu myšlenkových map (ot. č. 15 a 16). Většinu otázek bylo možné vyhodnocovat samostatně, odděleně od ostatních, nicméně najdou se i takové otázky, u kterých je vhodné hledat souvislosti s odpověďmi na jiné otázky. Například u otázek č. 8 a 9 je zajímavé, když dotazovaný uvedl profesi „Project Manager“ a na otázku, zda se zabývá vedením projektů, uvedl, že nikoli. Další zajímavé souvislosti nalezneme u otázek č. 12, 13 a 14, které se týkaly doby, jak dlouho a jak často respondent používá nástroj pro tvorbu map a jak vnímá jeho důležitost ve vztahu k vedení projektů. U několika respondentů došlo k zajímavým situacím. Přesto, že použití nástroje pro ně není moc důležité, používají jej dlouhodobě každý týden. Někteří jej naopak považují za důležitý, ale používají jej pouze několikrát do roka. Kromě standardního zpracování provedeného u všech otázek, které zahrnovalo součty jednotlivých odpovědí a zjištění jejich podílu na celkovém počtu odpovědí, byly dále rozpracovány odpovědi z hodnotící matice (ot. č. 17). Toto

63


Bc. Ondřej Urban

zpracování zahrnovalo vypočtení vážených průměrů, zjištění nejčetnější a nejméně četných odpovědí a vypočtení mediánu pro každý z aspektů. Díky tomu bylo možné stanovit pořadí a zároveň důležitost, kterou respondenti přisuzují jednotlivým parametrům při výběru aplikace pro tvorbu myšlenkových map.

3.3.3 Interpretace výsledků výzkumu I přesto, že nelze výsledky dotazníku, vzhledem k nízkému počtu respondentů, generalizovat na profesi manažerů IT projektů, mají informace získané touto formou dostatečnou vypovídací hodnotu pro řešení cíle diplomové práce. Potěšujícím bylo zjištění, že drtivá většina respondentů (26 odpovědí, tj. 87 %) se s pojmem myšlenkových map již setkalo. U většiny z nich to bylo v práci (23 odp. a 88 %) nebo ve škole (12 odp. a 46%). Uspokojivé byly také všechny odpovědi na třetí otázku, zaměřenou na představu o myšlenkových mapách a jejich použití. Zde je ta nejvýstižnější: „Myšlenkové mapy pomáhají při řešení problémů či plánování. Pomáhají dát dohromady všechny související aktivity, které je potřeba vykonat (plánování) nebo dát dohromady možná řešení, dopady návaznosti při řešení problémů. Postup tvorby: do středu co chci řešit a okolo navazovat co mne k danému tématu napadá, co s ním souvisí.“. Otázky týkající se odpovídající osoby dopadly následujícím způsobem. Většina respondentů byli muži (24 osob, zbylých 6 žen), převažujícím vzděláním bylo vysokoškolské (25 osob, zbylé 3 středoškolské a 1 VOŠ) a nejčastěji udávaný věk spadal do rozmezí 31-45 let (18 osob, dále 8 osob ve věku 18-30 let a 4 ve věku 46-65 let). Žádná z osob neměla pouze základní vzdělání a nebyla mladší 18 ani starší 65 let. Většina respondentů působí v IT oboru, nejčastěji jako projektový manažer. Vyskytly se i obory jako jsou bankovnictví, farmacie a státní správa, nicméně všichni z těchto oborů spadají profesně rovněž do IT. Celkem 27 osob ze 30 se zabývá vedením IT projektů, 22 z nich často (73 %) a 5 jen občas (17 %). Z 28 osob, které dále odpověděly, pouze jediný člověk nepoužívá tabulkový kalkulátor (Excel) a dvě osoby nepoužívají ani programy

64


Bc. Ondřej Urban

pro řízení projektů (Project) a prezentace (PowerPoint). Aplikace pro tvorbu myšlenkových map používá 13 osob (46 %). Podrobněji viz graf nížr. 0

5

10

15

20

25

30

Řízení projektů Tabulkový kalkulátor Prezentační SW Modelovací SW Sdílení znalostí Myšlenkové mapy další

Obrázek 10 - SW aplikace a nástroje využívané při vedení IT projektů (zdroj: autor)

Další graf ukazuje, které konkrétní aplikace jsou využívány pro tvorbu map. Zastoupení je poměrně pestré, devět osob používá XMind, šest osob FreeMind, další tři iMindMap, 2 osoby Mindjet a po jedné osobě připadá na MindMeister, a MindView.

FreeMind; 6; 27% iMindMap; 3; 14%

Mindjet; 2; 9% MindView; 1; 4% MindMeister; 1; 5%

XMind; 9; 41%

Obrázek 11 - Aplikace pro tvorbu myšlenkových map (zdroj: autor)

65


Bc. Ondřej Urban

Z otázek týkajících se délky a pravidelnosti používání aplikací pro myšlenkové mapy vyplynulo (kromě „anomálií“ uvedených v předcházející kapitole), že pravidelnými (více než 1x týdně, 1x týdně a 1x za 2 týdny) uživateli je přibližně šest lidí plus jeden nováček (aplikaci používá méně než 1 měsíc) a všichni společně (až na jedinou výjimku) se shodují, že aplikace je (velmi)důležitá ve vztahu k vedení projektů. Čtyři z nich dokonce používají aplikaci již více než 2 roky. Pokud jde o hodnocení samotných aplikací, uživatelé si pochvalují přehlednost vytvořených map, možnost jejich prostřednictvím sdílet myšlenky a provádět prezentace. Také se jim líbí „neomezenost“ prostoru pro nápady a poskytovaná podpora autorů aplikací včetně množství tutoriálů. V případě hodnocení nedostatků jsou uživatelé o něco málo stručnější a kromě absence vlastních zkušeností jim vadí poměrně specifické záležitosti – „lepší nalezení uzlů vzájemně propojených odkazem“, „nedostatečné možnosti pro výpočet výkonových ukazatelů“ a „profesionální vzhled tisků, grafické úpravy“. Z předposlední otázky týkající se hodnocení vybraných aspektů při pořizování aplikace na tvorbu myšlenkových map vyšly relativně vyrovnané hodnoty. Nejméně důležitými hledisky při výběru aplikace jsou 3D zobrazení, desktopová aplikace a známost produktu/výrobce. Naopak mezi nejdůležitější patří správa úkolů, propojení s MS Office, sdílení a cena. Nejvíce protichůdných odpovědí se objevilo u webové aplikace a formátů pro export a import. Podrobněji v následujícím grafu.

66


0%

20%

Bc. Ondřej Urban

40%

60%

80%

Cena Známý produkt Ganttův diagram Formáty pro import Formáty pro export Úkoly, poznámky,… Sdílení a spolupráce Mobilní platformy Web ová aplikace Desktopová aplikace Prezentace 3D zobrazení PropojeníMS Office

100%

1 2 3 4 5

Obrázek 12 - Hodnocení aspektů při výběru MM; 1=minimum, 5=maximum (zdroj: autor)

Závěrečná otázka č. 18 se vyskytovala v dotazníku, aby poskytla respondentům prostor pro doplnění svých odpovědí o poznámky a postřehy. Kromě konstatování smutného faktu u dvou osob, že s myšlenkovými mapami se při vedení projektů dosud nesetkali, se zde objevily také dva povzbudivé názory, které vyzdvihují praktičnost myšlenkových map pro rychlý záznam/editaci poznámek během schůzek. S tímto tvrzením nezbývá než souhlasit.

67


Bc. Ondřej Urban

4. Závěr V diplomové práci Využití mentálních map v řízení IT projektů, jsem se zabýval problematikou vedení informatických (IT) projektů a souvisejících činností z pohledu člověka podílejícího se na IT projektech, kterému by myšlenkové mapy měly usnadnit jeho rozhodování, plánování i rutinní činnosti. Použití myšlenkových map by mu mělo pomoci v pochopení rozsáhlejších projektů, zdůraznění podstatných informací, a nalezení rizik a vzájemných vazeb jednotlivých činností. Hlavním cílem diplomové práce byla analýza možnosti využití mentálního mapování v rámci projektového řízení a nalezení vzájemných souvislostí mezi myšlenkovými mapami a projektovým řízením. O nalezení vzájemných vazeb jsem se pokusil v teoretické části práce, ve které jsem se zabýval základními pojmy, termíny a fakty, jak z oblasti myšlenkových map, tak projektového řízení. Nejprve jsem se snažil vysvětlit, co představuje mentální mapování, jak se vytvářejí myšlenkové mapy a k čemu se dají využít. Podobným způsobem jsem dále popsal relativně širokou problematiku projektového řízení, vysvětlil základní pojmy a stručně popsal příslušné projektové metodiky a standardy. Poté jsem se zaměřil na fáze projektu a jeho dimenze a uvedl konkrétní používané nástroje a techniky. Jako první bod praktické části jsem provedl analýzu trhu se softwarovými produkty pro vytváření mentálních map a sestavil sto devatenáct hodnotících parametrů ve třinácti skupinách pro multikriteriální hodnocení. Následně jsem provedl otestování deseti náhodně vybraných kandidátů, vyplnil hodnotící tabulku a sepsal zjištěné závěry. Nakonec jsem doporučil vhodné programového vybavení. Dalším bodem praktické části bylo uvedení šesti konkrétních návrhů a popis výhod aplikace myšlenkových map na činnostech tvořících běžnou součást projektového řízení. Dále jsem v jedné z doporučených aplikací vytvořil a také podrobně popsal tří ukázkové mentální modely.

68


Bc. Ondřej Urban

Závěrečným bodem praktické části bylo získání zpětné vazby na základě dotazníkového šetření uskutečněného mezi odborníky z oblasti vedení IT projektů. Obsah dotazníku byl zaměřen na povědomí o myšlenkových mapách a zkušenosti s využíváním softwarových aplikací pro tvorbu myšlenkových map. Ze zpracovaných výsledků vyplynulo, že povědomí je relativně na vysoké úrovni, nicméně samotné aplikace nejsou příliš rozšířené a zaujímají spíše minoritní postavení vedle tradičních nástrojů pro vedení projektů a tabulkových kalkulátorů.

69


Bc. Ondřej Urban

5. Seznam použitých informačních zdrojů 5.1 Literatura BUZAN, Tony a Barry BUZAN. Myšlenkové mapy: probuďte svou kreativitu, zlepšete svou paměť, změňte svůj život. 2. vydání. Michal KAŠPÁREK. Brno: BizBooks, 2012, 210 s. ISBN 978-80-265-0030-8. BUZAN, Tony, Chris GRIFFITHS a James HARRISON. Myšlenkové mapy v byznysu: revoluce ve vaší práci a podnikání. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 253 s. ISBN 978-80-251-3162-6. DOUCEK, Petr. Řízení projektů informačních systémů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 162 s. ISBN 80-864-1971-1. MOLNÁR, Zdeněk, Stanislava MILDEOVÁ, Hana ŘEZANKOVÁ, Radim BRIXÍ a Jaroslav KALINA. Pokročilé metody vědecké práce. 1. vyd. Praha: Profess Consulting, 2012, 170 s. ISBN 978-80-7259-064-3. Dostupné z: http://lsa.vse.cz/kniha/Pokrocile_metody_vedecke_prace .pdf. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky, Katedra systémové analýzy. OŠKRDAL, Václav. Využití principů, postupů a nástrojů procesního řízení při vedení projektů softwarového vývoje – doktorská disertační práce. Praha: VŠE, 2012. SCHWALBE, Kathy. Řízení projektů v IT: kompletní průvodce. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 632 s. Kompletní/Velký průvodce. ISBN 978-80-251-2882-4. ŠTEFÁNEK, Radoslav. Projektové řízení pro začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, vi, 304 s. ISBN 978-80-251-2835-0. SVATÁ, Vlasta. Projektové řízení v podmínkách ERP systémů. Vyd. 2. Praha: VŠE v Praze – Nakladatelství Oeconomica, 2004,, 116 s. ISBN 80-245-0803-6. SVOZILOVÁ, Alena. Projektový management. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 353 s. ISBN 9788024715018. TAYLOR, James. Začínáme řídit projekty. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, xii, 215 s. ISBN 978-80-251-1759-0. VODÁČEK, Leo. Informační management: pojetí, poslání a aplikace. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1997, 146 s. ISBN 80-859-4335-2.

70


Bc. Ondřej Urban

VOŘÍŠEK, Jiří. Strategické řízení informačního systému a systémové integrace. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2002, 323 s. ISBN 80-859-4340-9.

5.2 Elektronické zdroje THE APM GROUP LTD (APM). The APM Group Limited - home [online]. ©2013 [cit. 2013-0607]. Dostupné z: http://www.apmgroupltd.com DICTIONARY.COM, LLC. Dictionary.com [online]. ©2013 [2013-02-27]. Dostupné z: http://www. dictionary.com EDRAW SOFT. Flow Chart and Diagram Software, FREE Examples Dowmload [online]. ©2004-2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.edrawsoft.com FAIRFAX WEBFINANCE, INC. BusinessDictionary.com [online]. ©2013 [2013-02-27]. Dostupné z: http://www.businessdictionary.com HUBATKA, Miloslav. Myšlenkové a mentální mapy: Co to je?. Myšlenkové mapy [online]. ©2008 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.mindmaps.cz/view.php?cisloclanku=2008090002 INTERNATIONAL PROJECT MANAGEMENT ASSOCIATION (IPMA). IPMA: International Project Managemant Association [online]. ©2013 [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://ipma.ch INNOVATIONGEAR.COM. Mind Mapping Software/Mind Mapping Made Easy [online]. ©2012 [cit. 2013-06-08]. Dostupné z: http://www.innovationgear.com KREISLOVÁ, Gabriela. Dotazníkové šetření – bakalářská práce [online]. ©2008 [cit. 2013-0613]. Dostupné z: http://nit.felk.cvut.cz/~dark/Petr/Ivana/Dotazkiny - metody/BP Dotaznikove setreni.pdf MARGULIES, Nancy. Mindscapes [on-line]. ©2013 [2013-03-05]. Dostupné z: http://www.nancymargulies.com MATCHWARE A/S. Mind Mapping Software - MatchWare [online]. ©2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.matchware.com MEISTERLABS GMBH. Mind Mapping Software - Create Mind Maps online [online]. ©2013 [cit. 2013-05-31]. Dostupné z: http://www.mindmeister.com MINDGENIUS LTD. MindGenius: Mind Mapping Software [online]. ©2013 [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://www.mindgenius.com

71


Bc. Ondřej Urban

MINDJET. Mindjet: Collaborative Tools and Work Management Software [online]. ©2013 [cit. 2013-05-24]. Dostupné z: http://www.mindjet.com MINDMAPLE INC. Free Mind Mapping Software [online]. ©2011 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.mindmaple.com MUELLER, J. SourceForge :FreeMind [online]. ©2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://freemind.sourceforge.net NOVA MIND SOFTWARE PTY LTD. Mind Mapping Software: Genuine Mind Mapping Software/ Nova Mind.com [online]. ©2012 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http://www.novamind.com OPENGENIUS LTD. ThinkBuzan- Official Mind Mapping software by Tony Buzan [online]. ©2010-2013 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.thinkbuzan.com PMBOK: A guide to the project management body of knowledge. 5th ed. Newtown Square: Project management institute, ©2013, xxi, 589 s. ISBN 978-1-935589-67-9. PROJECT MANAGEMENT INSTITUTE, INC. PMI - the World´s Leading Professional Association for Project Management Institute [online]. ©2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.pmi.org SPOLEČNOST PRO PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ. Certifikace [online]. ©2008-2013 [cit. 2013-0403]. Dostupné z: http://ipma.cz/web/certifikace/obecne-o-certifikaci.php SURVIO. Survio.com: Online dotazníky zdarma – snadná tvorba dotazníků. [online]. ©2013 [2013-06-13]. Dostupné z: http://www.survio.com/cs/ ÚŘAD PRO TECHNICKOU NORMALIZACI, METROLOGII A STÁTNÍ ZKUŠEBNICTVÍ (ÚNMZ). ÚNMZ-ÚNMZ [online]. ©2013 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.unmz.cz WALDEN UNIVERSITY. National Technological University Corp [online]. ©2002-2004 [201303-05]. Dostupné z: http://www. ntu.edu XMIND LTD. XMind: Professional & Powerful Mind Map Software [online]. ©2006-2012 [cit. 2013-06-06]. Dostupné z: http://www.xmind.net ZPAMĚTI.CZ. Zpaměti.cz: Pro lepší pamět a učení [online]. ©2007-2013 [2013-02-27]. Dostupné z: http://www. zpameti.cz

72


Bc. Ondřej Urban

6. Seznam obrázků Obrázek 1 - Hlavní rozumové funkce dvou stran lidského mozku (Buzan, 2012, s. 24) ................13 Obrázek 2 - Zákony myšlenkových map a jak je dodržovat (Buzan, 2012, s.65) ........................... 18 Obrázek 3 – Ovlivnění proměnných v čase trvání projektu (autor dle PMBOK, 2013, s. 40) ..... 24 Obrázek 4 - Rámec projektového řízení (Schwalbe, 2011, s. 26).................................................... 25 Obrázek 5 - Typická křivka nákladů a využití lidských zdrojů v průběhu životního cyklu běžného projektu (autor dle PMBOK, 2013, s. 39) ........................................................................................ 32 Obrázek 6 - Projekt ABC (zdroj: autor) ........................................................................................... 54 Obrázek 7 - Řízení projektu, detail znalostní oblast (zdroj: autor dle PMBOK, 2013) ................. 54 Obrázek 8 - Řízení projektu, detail výstup (zdroj: autor dle PMBOK, 2013) ................................ 55 Obrázek 9 – Týdenní porada (zdroj: autor) .................................................................................... 56 Obrázek 10 - SW aplikace a nástroje využívané při vedení IT projektů (zdroj: autor) ................. 65 Obrázek 11 - Aplikace pro tvorbu myšlenkových map (zdroj: autor) ............................................. 65 Obrázek 12 - Hodnocení aspektů při výběru MM; 1=minimum, 5=maximum (zdroj: autor)...... 67

73


Bc. Ondřej Urban

7. Seznam tabulek Tabulka 1 - Edraw Mind Map (zdroj: autor) ................................................................................... 46 Tabulka 2 - FreeMind (zdroj: autor) ................................................................................................ 46 Tabulka 3 – iMindMap 6 (zdroj: autor)........................................................................................... 47 Tabulka 4 - MindJet (zdroj: autor) .................................................................................................. 47 Tabulka 5 - MindMaple (zdroj: autor) ............................................................................................. 48 Tabulka 6 - MindMeister (zdroj: autor) .......................................................................................... 49 Tabulka 7 – MindView 5 (zdroj: autor) ........................................................................................... 49 Tabulka 8 – MindVisualiser Standard (zdroj: autor) ..................................................................... 50 Tabulka 9 - NovaMind 5 (zdroj: autor) ............................................................................................. 51 Tabulka 10 - XMind 2012 SE (zdroj: autor) ..................................................................................... 51

74


Bc. Ondřej Urban

8. Přílohy Příloha 1 – Tabulka srovnání aplikací pro tvorbu myšlenkových map (zdroj: autor)

75


Bc. Ondřej Urban

76


Bc. Ondřej Urban

Příloha 2 – Dotazník Využití mentálních map v řízení IT projektů (zdroj: SURVIO)

77

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky. Využití mentálních map v řízení IT projektů

Recommend Documents