Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze. Jan Bursa

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze

Jan Bursa Zavedení systému pro evidenci strojů ve firmě Doosan Bobcat Bakalářská práce

2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Zavedení systému pro evidenci strojů ve firmě Doosan Bobcat“ vypracoval samostatně a použil pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury. V Praze dne 1. května 2012

.......................................... Podpis autora

Poděkování Děkuji Ing. Bc. Davidu Klimánkovi Ph.D. za ochotné a trpělivé vedení mé bakalářské práce a poskytnutí svého času a cenných rad. Dále děkuji společnosti Doosan Bobcat, která mi umožnila tuto práci realizovat. V neposlední řadě děkuji všem, kteří mě až do konce psaní práce podporovali.

Abstrakt Práce se zabývá možností dotazování se na data v takzvaných plochých souborech, neboli flat file databázích. Účelem této práce je zefektivnit správu dat o parametrech strojů, které jsou v evidenci firmy Doosan Bobcat, s ohledem na možnosti databázových technologií. Popisuje vývoj databázových modelů a nástrojů zajišťujících práci s těmito modely. Dále se zabývá strukturou flat file databází a možností dotazování se na data v těchto strukturách. Nastiňuje možné varianty a nástroje pro dotazování. V druhé části popisuje realizaci vlastního systému pro dotazování se na data ve společnosti Doosan Bobcat.

Klíčová slova Flat file databáze, databázové struktury, dotazování, strukturované dokumenty

Abstract Thesis will be about data query in flat file databases. Objective was to streamline data administration about machine parameters, which are in register of Doosan Bobcat, with regard of database technologies. Thesis describes development of database models and tools to work with them. Thesis also examines the structure of flat file databases and possibilities to query data in these structures. It outlines possible options and tools for query. In the second part, thesis describes realization of system itself to query data in Doosan Bobcat Company.

Obsah

Obsah……… .................................................................................................................................... 5 Úvod………...................................................................................................................................... 6 1

Základní pojmy ...................................................................................................................... 7

2

Vývoj databázových modelů ................................................................................................. 7

3

Struktury flat file databází..................................................................................................... 9

4

3.1

Data uložená ve formátu prostého textu ................................................................. 10

3.2

Data uložená v aplikaci MS Excel .............................................................................. 11

3.3

Data uložená ve značkovacím jazyce ........................................................................ 11

Nástroje pro dotazování flat file databází a jejich použití .................................................. 13 4.1

Nástroje pro dotazování bez zásahu do zdrojového souboru .................................. 13

4.1.1

SQL Developer ........................................................................................................ 13

4.1.2

QueryCell pro MS Excel .......................................................................................... 16

4.2

Nástroje pro dotazování s nutností převedení zdrojového souboru do nového formátu ..................................................................................................................... 18

4.2.1

MS Access ............................................................................................................... 19

4.2.2

Oracle Apex (Application Express).......................................................................... 21

5

Současný stav výskytu dat ve firmě Doosan Bobcat ........................................................... 22

6

Zhodnocení použitelnosti nástrojů pro řešení efektivní správy dat o parametrech strojů 24 6.1

Porovnání testovaných produktů ............................................................................. 24

6.2

Odůvodnění vytvoření vlastního systému pro evidenci strojů ve firmě Doosan Bobcat ....................................................................................................................... 26

7

Specifikace požadavků na nový systém .............................................................................. 27

8

Návrh datové základny........................................................................................................ 29

9

Návrh uživatelského prostředí ............................................................................................ 30

10 Vlastní přínos práce ............................................................................................................ 46 Závěr………. .................................................................................................................................. 48 Seznam použité literatury ........................................................................................................... 49 Seznam obrázků .......................................................................................................................... 50

5

Úvod V současnosti se již žádná firma či společnost neobejde bez systému pro uchovávání dat. Ať již jde o rozsáhle datové sklady či poznámkové bloky obchodního zástupce. Společnosti využívající podnikové informační systémy mají dle mého názoru nad daty dobrý dohled. Tyto technologie umožňují pestrou paletu nástrojů pro správu a vyhodnocování vedených dat. Společnosti, které tyto systémy nevyužívají, jsou do jisté míry znevýhodněny a to je právě předmětem této práce. Cílem práce je zefektivnit správu dat o parametrech strojů, které jsou v evidenci firmy Doosan Bobcat, s ohledem na možnosti databázových technologií. Pokusím se najít způsob, který by umožňoval všem, kteří nevyužívají služeb podnikových informačních systému, spravovat efektivně svá data. Nejprve se zaměřím na vývoj databázových technologií, abych si udělal představu a obrázek o možnosti využití těchto prostředků. Poté se pokusím analyzovat struktury a možnosti dotazování nad flat file databázemi. Tedy soubory, které uchovávají data v prostém plochém souboru. Pod tímto typem si lze představit prakticky jakýkoliv soubor, který uchovává data bez podpory databázových technologií. Jedná se o soubory uložené v textovém editoru až po soubory uložené v určitém značkovacím jazyce. Do skupiny těchto souborů budu počítat i program MS Excel, který bývá hojně využíván pro uchovávání dat a považován spoustou lidí za náhražku databáze. V této formě jsou momentálně data vedena i ve firmě Doosan Bobcat a proto má pozornost bude směřovat především tímto směrem. V jednotlivých kapitolách se pokusím rozdělit struktury flat file databází na určité logické celky a zaměřím se na jejich způsob práce. Po bližším rozboru a pochopení struktur se zaměřím na vyhledání vhodných nástrojů, s pomocí kterých lze dosáhnout kýženého výsledku. Vybrané nástroje vyzkouším a práci s nimi zde popíši. Mým cílem je nalézt alespoň tři nástroje, bez ohledu na strukturu, které nám tuto činnost umožní. V této práci se z prostého důvodu nebudu zabývat soubory dat, které nejsou uloženy elektronicky. Ve druhé části zrealizuji vlastní systém pro správu dat ve firmě Doosan Bobcat. Své rozhodnutí se pokusím odůvodnit a uvést kritéria kterými jsem se při výběru řídil.

6

1 Základní pojmy Základním pojmem této práce je databáze. Pod pojmem databáze si lze představit množinu uspořádaných dat, která popisuje obraz části reálného světa. Například seznam pacientů navštěvujících jednoho lékaře, nebo také dostupná auta v autobazaru. V dnešní době se databázím, ať už v jakékoliv podobě, prakticky nevyhneme. Existuje spousta způsobů, jakým databázi vést. Současně jsou to již moderní podnikové systémy, které umožňují pohodlnou správu dat. Poměrně snadno jsme schopni zapsat, editovat a v neposlední řadě také vyhledávat to, co je pro nás důležité. Ne vždy tomu však tak bylo. [1]

2 Vývoj databázových modelů Za předchůdce databází lze považovat papírové kartotéky. Jedná se o uspořádaný soubor papírových listů či karetních složek, dle zvoleného kritéria. Uspořádání může být prováděno podle abecedy, letopočtu či jiného klíče. Každá kartotéka má většinou právě jedno uspořádání. Tím myslím, pokud data řadíme striktně dle abecedy, je nutné při pokusu o řazení dle letopočtu pozměnit celkovou organizaci listů, či karet. Data obsažena v této kartotéce jsou navzájem v určitém společném vztahu. Veškerou manipulaci s daty a vyhledávání v kartotéce provádí člověk. Jako typický příklad si můžeme představit starší způsob organizování údajů o pacientech u lékaře. Zde má každý pacient svou vlastní složku a v ní soubor papírových listů nesoucí informace o jeho zdravotním stavu, prováděných vyšetřeních či seznam léků, které užívá. Karty jsou v kartotéce uspořádány dle abecedy a každý šuplík má svůj abecední rozsah. V tomto smyslu je kartotéka chápána jako skříň, ve které je daná kartotéka vedena. Význam slova kartotéka tedy závisí na kontextu, ve kterém o pojmu hovoříme. V dnešní době jsou kartotéky již nahrazeny moderními databázovými systémy.

7

Obrázek 1: Porovnání klasické a elektronické technologie. Zdroj: HRONEK, Jiří. Databázové systémy 2 Co se elektronického zpracovávání týká, v počátcích se jednalo o komplikované databázové systémy pro potřeby vládních úřadů, knihoven, nemocnic a obchodních organizací. Tato historie je důležitá nejen proto, že některé základní metody se používají dodnes, ale zároveň ukazuje, ze kterých metod se ponaučit a kterým se raději vyhnout. Velký impuls na požadavky rozvoje databází přišel v 50. letech 20. století při rychlém vývoji počítačů. V této době bylo používání počítačů velmi efektivní pro soukromé organizace a tak vznikl požadavek na vytvoření jazyka pro zpracovávání dat. V roce 1960 přišly na svět dva hlavní modely. Jednalo se o síťový model nazvaný CODASYL a hierarchický model s názvem IMS. Síťový model CODASYL souvisí s jazykem COBOL, který byl v dalších letech nejrozšířenějším jazykem pro hromadné zpracovávání dat. Důraz byl kladen na ukládaná data, nikoliv na celkovou strukturu systému. Uživatel by musel znát fyzickou strukturu databáze, aby se byl schopen na data dotazovat. Jedním z úspěchů této doby byl systém SABRE od společnosti IBM pro potřeby American Airlines. V letech 1970 – 1972 bylo vydáno několik zpráv o tom, jak přemýšlet o databázích. Setkáváme se rovněž s pojmy týkající se schématu databáze. V článku E. F. Codda je první zmínka o použití relačního databázového modelu. V tomto modelu se na logickou organizaci dat a fyzické ukládání nahlíží odděleně. Tento model změnil pohled na databáze a stanovil nový standardní princip tvorby databázových systémů. 8

V těchto letech byly rovněž vytvořeny 2 hlavní prototypy systému relačních databází. Jedná se o systém Ingres, který byl vyvinut v UCB (University of California, Berkeley) a systém R, od IBM San Jose. Ingres používá dotazovací jazyk známy jako QUEL, který vedl k vytvoření systémů jako Ingres Corp., MS SQL Server, Sybase, Wang’s PACE a Britton-Lee. Naopak systém R využívá dotazovací jazyk SEQUEL, který přispěl k rozvoji SQL/DS, DB2, Allbase, Oracle a Non-Stop SQL. Termín RDBMS (Relational Database Management System) se stal v těchto letech všeobecně známým. V roce 1976 navrhl P. Chen tzv. ER model (Entity-Relationship). Tento model umožňuje návrhářům soustředit se na samotné vztahy či použití dat, namísto logické struktury tabulky. V roce 1980 již byly relační databáze velkým komerčním úspěchem. Naopak síťové a hierarchické modely zažily velký pokles popularity. Systém DB2 se stává vlajkovým produktem společnosti IBM, což vedlo k založení dalších databázových firem a produktů jako například Paradox, RIM, Watcom SQL a později i Visual FoxPro. Jazyk SQL se stává standardním dotazovacím jazykem. V 90. letech 20. století jsou vyvíjeny nové klientské nástroje jako Oracle Developer, PowerBuilder, VB a další. Jednalo se rovněž o nástroje pro osobní potřebu jako ODBC a MS Excel/Access. Setkáváme se zde s pojmem objektové databáze, jejichž filosofie je přebírána z objektově orientovaných jazyků. Mělo se jednat o další přelom v databázových modelech. Skutečnost však byla jiná. Objektové modely nenahradili dosud fungující relační modely a tak se nakonec došlo ke kompromisu objektově-relační technologie. V dalších letech probíhal a stále probíhá vývoj dalších technologií, které umožňují správu dat celým spektrem lidských potřeb. Tím se však v této práci dále zabývat nebudu [3].

3 Struktury flat file databází V této práci se hodlám převážně zabývat takzvanými flat file databázemi. Nejedná se v podstatě o databáze jako takové, jelikož nesplňují kritérium o architektuře, podle které jsou data ukládána. Z překladu se jedná o prostý databázový soubor. Veškeré informace jsou uloženy v jedné tabulce, nebo seznamu. V podstatě se dá říci, co záznam, to jeden řádek. Soubor často obsahuje velké množství duplicitních dat. Pokud máme 2 soubory, které spolu nějak souvisí, například v jednom jsou klienti a jejich adresy a v druhém klienti a jejich objednávky, po změně jména klienta v souboru s objednávkami, nedojde ke změně v souboru s adresami. Soubory, ačkoliv mají nějaký 9

logický vztah, nejsou navzájem závislé. Pokud bychom chtěli soubory sloučit, nezbývá nám než obsah jednoho souboru celý překopírovat do druhého a ručně opravit. [4]

3.1 Data uložená ve formátu prostého textu Typickým příkladem flat file databáze, jsou sobory uložené jako prostý text. Jedná se o jednoduchý zápis do textového souboru. Každý záznam je obsažen na vlastním řádku. Pokud se v řádku vyskytuje více informací, například jméno, příjmení a adresa, jsou tyto informace nějakým způsobem odděleny. Jedním ze způsobů je použití speciálního oddělovacího znaku. Tímto znakem bývá čárka, středník, svislítko či tabulátor. Většinou se používá znak, který není obsažen v samotném záznamu. Pokud by byl znak obsažen i v samotném záznamu, muselo by dojít k ošetření těchto shodných znaků. Dalším způsobem je stanovení pevné délky záznamu. Například jméno bude představovat prvních patnáct znaků na řádku, příjmení dalších patnáct a adresa čtyřicet znaků. Pokud některá položka nenaplní zcela svou stanovenou délku, je doplněna mezerami, nebo také bílými znaky. Horší případ je, pokud stanovenou hodnotu překročíme. Část záznamu se pak nemusí uložit, nebo naruší celkovou strukturu dokumentu. Je tedy důležité dopředu myslet na dostatek místa i pro netradiční dlouhé názvy. Z mého pohledu způsob stanovení pevných délek je na pohled přehlednější, jelikož vidíme záznamy opticky uspořádané a každý typ je přehledně pod sebou ve sloupci. Naopak způsob oddělování pomocí oddělovačů je na první pohled nepřehledný, avšak pro další zpracovávání může být užitečnější. Přidáváním relativně zbytečných bílých znaků, může narůst celková velikost souboru. Za typické představitele těchto databází lze považovat programy jako je poznámkový blok, MS Word a podobné. Jedná se o soubory ve formátu .doc, .txt, CSV (Comma-separated values) a dalších podobných textových formátů. Soubory CSV používají převážně jako oddělovač čárku. Tyto soubory používá například MS Excel, ale využívají se také jako prostředek pro přenesení a zálohování dat v relačních databázích a to zejména díky své jednoduchosti a použitelnosti. Někdy se setkáváme rovněž s pojmem TSV (Tab-separated values). Soubory TSV nejsou odděleny čárkou, ale jiným znakem, většinou středníkem či tabulátorem. Je tomu tak v závislosti na výskytu číselných hodnot, kde je čárka použita jako číselný oddělovač desetinných míst. Dle mého názoru lze do této kategorie řadit i reporty z databázových systémů. Zde se rovněž jedná ve většině případů o prostý soubor, nesoucí nějaké informace. Vidíme zde například výpis nakoupeného zboží za určité období. Soubor může obsahovat 10

duplicitní informace, lze s ním dále pracovat, ale již nelze měnit rychlým způsobem stanovené období. V takovém případě je nutné provést nový report. S typem prostých databázových souborů se můžeme setkat také v unixových operačních systémech. Jedná se o soubory, které je možno editovat v textovém editoru, například soubory v adresáři /etc v operačním systému Linux.

3.2 Data uložená v aplikaci MS Excel V dnešní době je aplikace MS Excel ještě stále využívána jako zdroj informací a považována za databázi. Svým způsobem se však jedná pouze o prostý databázový soubor

v tabulkovém

formátu,

doplněný

o

některé

možnosti

zpracování

a vyhodnocování dat. Dle mého názoru lze tento typ považovat za binární databázový soubor. Pro uživatele se Excel jeví jako srozumitelná struktura, to však jen z důvodu, že si ho uživatel právě tak připravil. Pokud se však rozhodnete psát všechny záznamy do jednoho řádku, nebo různě přeházené, struktura již nebude tak srozumitelná. Neexistuje totiž žádný prostředek, který by nás donutil určitou strukturu dodržovat. Struktura je tedy uživatelsky vytvořena, nikoliv striktně daná. Dívejme se tedy na Excel jako na databázi, jejíž struktuře nerozumíme, jelikož nevíme, jak byl program vytvořen. Excel nám umožňuje v zapsaných datech vyhledávat, ne však tak efektivně jako v relační databázi. Umožňuje nám jen základní možnosti vyhledávání. Při složitějším dotazu už není práce tak rychlá a mnohdy i nereálná. [5]

3.3 Data uložená ve značkovacím jazyce Z programu Excel je možné pomocí uložení ve správném formátu, vygenerovat XML soubor. Jedná se o soubor, který je uložený ve značkovacím jazyce. Značkovací jazyk je jazyk, který vkládá do textu značky, které specifikují význam jednotlivých částí textu. V podstatě jde o obohacení textu informacemi, které nemusí být na první pohled patrné, avšak vhodným použitím získávají patřičnou váhu. Asi nejznámější značkovací jazyk je jazyk HTML (HyperText Markup Language). Jedná se o jazyk pro tvorbu internetových stránek. Dá se poměrně snadno naučit a je podporován všemi internetovými prohlížeči. Pomocí použití takzvaných tagů, jsme schopni dodat textu nějakou formu, význam či vzhled. Pro představu vysvětlím na příkladu:

11

Název tabulky
Jméno	Příjmení	Internetová stránka
Jan	Novák	Seznam
Petr	Veselý	Google

Zápis ve značkovacím jazyce, který je k vidění výše, na první pohled působí dosti nepřehledně. Díky významu značek, které jsou však v zápise uvedeny, má jasně danou formu, kterou pomocí internetové prohlížeče snadno zobrazíme. Ve stručnosti vysvětlím jen něco málo o použitých značkách. Značka neboli tag značí, že vše co se od teď napíše, až do tagu , bude zobrazeno v tabulce. Tabulku si můžeme specifičtěji definovat pomocí tagů a . Tag a značí, že cokoliv bude umístěno mezi těmito značkami, bude zobrazeno tučně. Obdobně funguje tag , jen s rozdílem zobrazení kurzívou. Dalším prvkem je tag který v kombinaci s vlastností href můžeme nastavit jako hypertextový odkaz. Kam se tímto odkazem chceme odkazovat, nastavíme právě ve vlastnosti href. V neposlední řadě můžeme ještě více upravovat vzhled výsledku. V našem případě se vyskytuje zarovnání textu na střed a nastavení odsazení prvků v tabulce. Veškeré úpravy vzhledu se provádí pomocí CSS stylů, ale o tom tato práce není, stejně jako o samotném jazyku HTML. Příklad byl uveden jen pro představu, jak může značkovací jazyk vypadat. Výsledný vzhled, na první pohled nepřehledného zápisu, si můžete prohlédnout na následujícím obrázku.

Obrázek 2: Výsledek HTML zápisu. Zdroj: autor

Velmi podobným jazykem jako HTML je jazyk XML. (Extensible Markup Language). Jedná se dnes o nejpoužívanější značkovací jazyk. Pomocí toho jazyka jsou rovněž tvořeny internetové stránky, ale ne tak často jako pomocí jazyka HTML, jelikož 12

ne všechny prohlížeče jsou schopny s jazykem XML pracovat. Na rozdíl od jazyka HTML je složitější, nicméně uživatel si může značky vytvářet sám dle jeho potřeb a popisovat, jak mají být příslušné značky používány. Stejně jako formát CSV, o kterém jsem se zmínil výše, i XML je využíván pro přesun dat mezi databázemi. V dnešní době je snaha o větší používání právě formátu XML, díky jeho struktuře a možnému zobrazení. O jazyku XML by se dalo napsat více, nicméně bylo o něm již ledacos napsáno a s touto prací již dále nesouvisí. [6] [7]

4 Nástroje pro dotazování flat file databází a jejich použití Hlavním smyslem této práce je pokusit se najít způsob, kterým se bude možné dotazovat do plochých souborů. Pokud již někdo vede data v takzvané flat file databázi, ve většině případů se jedná o soubor Excel. Tento soubor se většině uživatelů jeví jako dostatečný nástroj pro správu jejich dat. Proto se v hledání způsobů, jakými se lze do plochých souborů dotazovat, omezím především právě na soubory v Excelu. Data z ostatních formátů plochých souboru se většinou dají do Excelu poměrně snadno přenést. Pustil jsem se tedy do hledání a pár nástrojů, ať již známých či neznámých jsem nalezl. O jejich použití a efektivitě jsem se poté osobně přesvědčil. Než abych hledal materiály, které práci s jednotlivými nástroji popisují, vše jsem si na vlastní kůži vyzkoušel.

4.1 Nástroje pro dotazování bez zásahu do zdrojového souboru Aby nástroj, který chceme použít splňoval prvotní cíl, tedy možnost dotazování se přímo do flat file databáze, musíme se omezit v nějaké vážnější změně struktury a zdrojového kódu. Je tedy jasné, že potřebujeme nástroj, který bude pracovat nad daným souborem nebo přímo s daným souborem jako celkem. Dva nástroje, které dle mého názoru v tomto rozdělení použít, jsem vybral a otestoval.

4.1.1 SQL Developer Prvním z nich je SQL Developer. Jedná se o dotazovací nástroj, který umožňuje i samotnou správu databáze. Nástroj nabízí jednotné konzistentní rozhraní, které lze využít pro více rozdílných typů databází. Pomocí tohoto nástroje lze spravovat databáze 13

v platformách MySQL, Firebird, SQL Server, ale také Access, Excel a další. Prostředí umožňuje procházet strukturu databáze či vytváření dotazů a skript [8]. Aby spojení s databázemi fungovalo, je nutné nainstalovat potřebné JDBC ovladače (Java Database Connectivity). JDBC ovladače jsou součástí Javy, je tedy nutné k použití tohoto nástroje nainstalovat produkt JDK (Java Development Kid). JDK je soubor základních nástrojů pro vývoj na platformě Java. Po nainstalování tohoto balíků zprovozníme jen část databází, do kterých se lze dotazovat. Ostatní databáze vyžadují další speciální ovladače, které je rovněž nutné nainstalovat, pokud chceme s danou databázovou platformou pracovat. Naštěstí samotný nástroj u každé databázové platformy uvádí v jakém je ovladač stavu a odkaz na popis ovladače. Ve spojení s webovou stránkou, kde je uveden seznam ovladačů pro konkrétní platformy i s odkazem na stažení, lze po chvilce nástroj zprovoznit. U některých platforem je snaha o zprovoznění poněkud delší, o čemž jsem se na vlastní kůži přesvědčil. Podařilo se mi zprovoznit ovladače pro spolupráci s platformou MySQL a Excelem, na kterých budu funkčnost tohoto nástroje testovat.

Obrázek 3: Menu pro připojení se k platformě. Zdroj: SQL Developer, autor

14

Po nastavení všech potřebných ovladačů si uživatel vybere v záložce karet, ke které platformě se chce připojit. Poté vyplní formulář, který vyžaduje základní informace, jako adresu serveru na kterém databáze běží či uživatelské přístupy do databáze. Poté se SQL Developer s databází spojí. Samotné okno nástroje se poté skládá z několika částí. V levém panelu je stromová struktura připojených databází. V případě souboru Excel se jedná o cestu ke složce, kde je soubor uložen. Nahrazuje tím tak název databáze, který se uvádí u databázových platforem. Poté obsahuje seznam tabulek, v tomto případě listů, které se zde nachází. Tabulku je možné ještě více rozvětvit. V takovém případě se zobrazí sloupce, které jsou zde vedeny. V případě databáze MySQL je to podobné. Jen namísto cesty k uloženému souboru, se zde nachází seznam dostupných databází na přihlášeném serveru. Ve výpisu tabulek jsou vedeny rovněž uložené pohledy, procedury a funkce, které se v databázi nachází. Ve výpisu sloupců jsou poté navíc vedeny i indexy, constrainty a klíče.

Obrázek 4: Obrazovka nástroje. Zdroj: SQL Developer, autor Ve zbylé části se odehrává ta podstatná část, díky které se o nástroji bavíme. Je zde k dispozici několik editorů. Jedná se o editor SQL dotazů, skriptů či procedur. Dále je zde možné nahlížet na diagram databáze, do které se dotazujeme. Diagram je možné poměrně snadno vytvořit. Stačí jen odkázat na zdroj, ve kterém se databáze nachází. Většinou se jedná o ten, ve kterém jsme právě připojeni. Poté se již jen zvolí tabulky, které mají být vypsány v diagramu. Samotné editory kódu pak fungují stejně, jak jsme zvyklý u jiných nástrojů, které databáze spravují. Například MySQL Query Browser či 15

prostředí SQL serveru. Je zde tedy možné sestavovat kódy libovolné složitosti. Lze využít všech agregačních i ostatních funkcí. Jedná se tedy o nástroj, pomocí kterého jsme schopni dotazovat se na data v plochých souborech, stejně jako na data v relačních databázích. Nástroj umožňuje provádět dotazy z více listů, které potřebuje při nutnosti spojení závislých dat. Jednou z výhod nástroje je dle mého názoru rozmanitost platforem, které je tímto způsobem možno dotazovat. Můžeme tak veškeré své databáze spravovat z jednoho místa. Osobně mě však nástroj více nenadchl.

4.1.2 QueryCell pro MS Excel Druhý nástroj, který jsem testoval, se jmenuje QueryCell. Jedná se o plugin pro MS Excel, který umožňuje využití SQL jazyka přímo v tomto prostředí. Nástroj je možné využívat od verze Excel 2003. Stejně jako v minulém příkladu i zde je již podle předchozího popisu nutná znalost SQL jazyka

[9]

. Popravdě řečeno, než abych hledal

složitou cestou materiály, které práci s tím nástrojem popisují, vydal jsem se objevovat jeho dovednosti vlastní cestou. Nainstaloval jsem tedy příslušný plugin a spustil Excel, ve kterém jsou uložena data. Na první pohled nic nového. V horním hlavním menu se však objevila nová záložka QueryCell.

Obrázek 5: Menu QueryCell v MS Excel. Zdroj: QueryCell, autor Po rozkliknutí se objevilo několik nových možností pro kliknutí. Najdeme zde nápovědu, která obsahuje mimo jiné tutoriál, který umožňuje otestování funkčnosti na defaultních datech. Dále zde najdeme další ikonky, které jsem detailně nezkoušel, jelikož na první pohled neřešili podstatu mého problému. Pro začátek práce s vlastními daty je nutné kliknout na Open/Close QueryCell, tím se otevře samotný panel, do kterého lze zapisovat SQL kód. V levé části je uveden seznam listů, které se v sešitu vyskytují. Každý list tvoří vlastní tabulku, které je označena písmenem. Tabulky jsou označovány a řazeny od A. Dále zde najdeme informace o názvu sešitu, ve kterém je tabulka uložena, název listu, rozsah oblasti dat a další. Ikony nad seznamem umožňují znovu načtení listu, vytvoření 16

a odstranění nového rozsahu dat a připojení k jinému zdroji. Vytvořením nového rozsahu dat můžeme vytvořit novou tabulku, které bude zaujímat například jen část tabulky existující. Lze tímto nástrojem vymezit data, se kterými chceme pracovat. Například víme, že chceme pracovat jen s objednávkami za měsíc leden a nechceme tuto skutečnost neustále psát do omezení v SQL kódu, nebo s touto částí chceme nadále manipulovat takto odděleně, tak si ji oddělíme právě vytvořením nového rozsahu. V prostřední části je samotné okno pro psaní SQL kódu. Ikonami s plusem a mínusem můžeme přidávat a odebírat karty, do kterých kód vypisujeme. Rovněž je možné přepnout se do vizuálního módu, kde vidíme obsah tabulek a můžeme se vyklikat konkrétní pole, které chceme zobrazit. Tento způsob je prakticky totožný se způsobem využití průvodce pro tvoření dotazů v prostředí MSSQL Serveru. Tlačítko Run SQL poté vytvořený dotaz spustí. Hned vedle je tlačítko nápovědy, které obsahuje to samé jako nápověda v horním menu a navíc ještě doplněk ve formě několika SQL funkcí. V pravé části je seznam použitých příkazů a při přepnutí na Column List se objeví seznam dostupných sloupců v celém souboru. Po kliknutí na vybraný sloupec se nám přepíše do okna pro tvorbu příkazů. V tomto případě je funkčnost podobná poklikání na sloupce v prostředí MySQL. V dolní části vidíme původní list s daty, se kterými lze normálně dále pracovat jako v klasickém Excelu.

Obrázek 6: Vzhled listu MS Excel s použitím QueryCell. Zdroj: QueryCell, autor

17

Co se samotné práce s pluginem týká, je velmi podobná práci s MSSQL serverem. Pro vypsání všech dat z listu machine zadáme příkaz. SELECT * FROM D Proč D a ne machine? Protože tabulku machine nástroj nezná, pojmenoval si ji totiž D a pod tímto označením s ní pracuje. Pokud tedy chceme spojit dvě tabulky podle určitého označení, použijeme tento příkaz. SELECT * FROM D INNER JOIN C ON D.ID_engine = c.id_engine V příkazu není nutné odlišovat malá a velká písmena, nástroj si s tím poradí. Výsledky provedených dotazů se zobrazují v novém listě a navzájem se přepisují. Chcete-li výsledek dotazu uchovat, je nutné uložit a přejmenovat list. Dále je zde možné nastavovat generovaným sloupcům vlastní názvy pomocí alisu a používat omezení, včetně agregačních funkcí. SELECT D.Machine_type AS typ_stroje, D.Machine_model AS model_stroje, Count(D.ID_Machine) AS pocet_stroju FROM D GROUP BY D.Machine_type, D.Machine_model Nástroj se tedy ve smyslu vytváření SQL dotazů tváří stejně jako MSSQL server, se všemi dostupnými funkcemi a omezením. Neměl by tedy být problém vytvořit v tomto prostředí stejný dotaz jako v MSSQL serveru a dostat tak totožný výsledek. Bohužel, jedna z hlavních nevýhod je v dostupnosti. Ne že by se snad nedal volně stáhnout, ale legálně ho lze využívat jako trialovou verzi pro pouhých třicet použití. Pro další používání je nutné získání licenčního klíče. I z tohoto důvodu jsem nemohl nástroj prozkoušet do sebemenších detailů. Nicméně domnívám se, že příkazy skutečně fungují v plné míře a používání toho doplňku může být přínosné. Pokud bych měl hodnotit tento nástroj, ve srovnání s SQL Developer se mi líbí mnohem více. Prostředí mi přijde takové příjemnější. Obsahově nabízí v podstatě oba to samé, s tím rozdílem, že předchozí nástroj je multiplatformní. Pokud by se jednalo o volně dostupný nástroj, určitě bych ho doporučil.

4.2 Nástroje pro dotazování s nutností převedení zdrojového souboru do nového formátu V předešlé kapitole jsme testovali nástroje, které nevyžadují změnu uložení dat. Nyní se podíváme na programy, které umí s daty efektivněji pracovat, ale potřebují je převést do svého prostředí. Nedokáží tedy pracovat s celým souborem, jako tomu bylo 18

v předchozí kapitole, ale potřebují samotná data. Na dva z nich se nyní zaměříme. Programů tohoto typu jistě existuje více, ale ve své podstatě se jedná o stále stejný princip. Proto se nebudu zabývat všemi, ale pouze vybranými.

4.2.1 MS Access Jedním z nejznámějších programů tohoto typu, je dle mého názoru MS Access. Stejně jako Excel je obsažen v balíku kancelářských nástrojů od společnosti Microsoft, který bývá hojně používán. Jedná se o program sloužící k sestavení a správě databáze. Data jsou zde uspořádána a vedena ve formě relační databáze. Tento program bývá často realizován na osobních počítačích, může se však realizovat také jako síťový [10]. Práce s tímto programem je následující. Pokud chceme do programu dostat data, máme více možností. Jednou z nich je vytvořit si ručně strukturu tabulky pomocí návrhového zobrazení a poté data importovat. Druhou možností je vytvořit tabulku přímo při importu samotných dat. Tento způsob je velmi jednoduchý a elegantní. Program použije strukturu, podle které byla data rozdělena v aplikaci Excel, odkud importujeme a nabídne nám ji k editaci. Návrh si můžeme upravovat, podle možností, které nám program nabízí. Já jsem zvolil druhý způsob, jelikož je to značné ušetření práce. Takto jsem naimportoval všechny listy které v Excelu byly a vytvořil nové tabulky. Ještě než začneme tvořit uživatelské prostředí, je dobré nastavit si relace. Jedná se o omezení, která zajišťují vztahy mezi daty. Pokud máme nastavenu datovou základnu, vrhneme se na uživatelské prostředí. I zde máme několik variant, jak prostředí vytvořit. Jednou z nich je použití průvodce. Tuto variantu doporučuji, jelikož nám usnadní práci a data s formulářem rovnou propojí. Další variantou je vytvoření formuláře v návrhovém zobrazení. Tento způsob není moc šikovný, jelikož nám zkomplikuje práci s provázaností dat. Navíc způsob použití průvodce, který udělá vše za nás, umožňuje přepnutí do návrhového zobrazení a dodatečnou úpravu vzhledu.

19

Obrázek 7: Formulář MS Access. Zdroj: Access, autor Další část, bez které se neobejdeme, je tvorba dotazů. Jedná se o jednu z hlavních věcí, proč databázi vytváříme. Pokud máme data vedena, určitě je budeme chtít dotazovat a poté si je vyhodnocovat. Zde bych doporučil využít možnosti návrh dotazu. Otevře se nám průvodce, kterého můžeme znát z prostředí SQL serveru. Zde si vybereme, jaká data z kterých tabulek chceme zobrazovat. Můžeme nastavit omezovací podmínky, způsob řazení dat a další. Pokud si nebudete vědět rady, jak dotaz sestavit, můžete se přepnout do editoru SQL kódu a dotaz napsat ručně. Poté již pomocí průvodce sestavíme formulář, ve kterém se bude výsledek zobrazovat. Tento dotaz se řadí do kategorie výběrových dotazů. Dalším typem hlavních dotazů, které zde můžeme poskládat, jsou dotazy vytvářecí, přidávací, aktualizační, křížové a mazací. Pomocí těchto dotazů může vytvářet, aktualizovat a mazat data. Jedná se tedy, až na křížový dotaz, o dotazy které vyvolávají nějakou událost. Nejsou zobrazovány ve formulářích, ale přiřazovány určitým tlačítkům. V porovnání s jazykem SQL se jedná o příkazy insert, update a delete. Posledním prvkem, který by nás měl zajímat, jsou sestavy. Jedná se o prostředek, který umožní data publikovat dál. V podstatě jde o report. Opět pomocí průvodce jsme schopni nastavit, která data chceme vypisovat. Ať už jde o prosté výpisy z tabulek, nebo reportování vytvořených dotazů. Přepnutím do návrhového zobrazení lze měnit vzhled stránky. Program má jednoduché a přátelské prostředí, které nám umožňuje vytvářet to, co potřebujeme, bez nutnosti dlouhého přemýšlení jak s programem pracovat. Vše je možné vytvářet pomocí průvodců, kteří mnohdy velmi usnadní práci. Co nezvládne průvodce, zvládne návrhové zobrazení. Do formulářů lze přidávat prvky, jako jsou 20

rozbalovací seznamy, které můžeme nastavit podle potřeb. Pokud ovládáte programovací jazyk, můžete si v editoru jednotlivé funkce ještě více upravovat. Samozřejmostí je vkládání grafů, pro názornější zobrazování vyhodnocených dat. Celkově bych tento program hodnotil kladně a určitě bych ho doporučil.

4.2.2 Oracle Apex (Application Express) Oracle Apex je nástroj, který je podobný předchozímu, důvod proč ho zde uvádím je však v možnosti jeho použití v prostředí webového prohlížeče. Jedná se v podstatě o databázový program, podobný například MySQL, který rovněž běží ve webovém prohlížeči. Rozdílem je však možnost vyklikání si uživatelského prostředí, podobně jako v MS Access. Pro svou práci využívá databázi na platformě Oracle. Pro použití není nutná žádná instalace. Uživatel si databázi poté pohodlně ovládá přes internet. Je možné nastavit více typů uživatelů, kteří budou mít do databáze přístup. Lze tím tak vymezit jednotlivé pravomoci [11] [12]. Samotná tvorba aplikace je pak následující. Nejprve je nutné zaregistrovat se na stránkách Oraclu a požádat o pracovní prostor. To lze provést pomocí průvodce, který vás provede po potřebných formulářích. Ve finále jsou odeslány přihlašovací údaje na zadaný email. Po přihlášení se k pracovnímu prostoru se otevře nabídka, která umožňuje začít vytvářet vlastní aplikaci.

Obrázek 8: Úvodní menu. Zdroj: Apex, autor Řada dalších formulářů a průvodců, nás provádí po celou dobu tvorby vlastní aplikace. V dalším kroku vedoucím k vytvoření aplikace jsme dotázání, zda chceme začít tvořit od nuly, nebo importem z tabulky. Já zvolil možnost importu z tabulky a vybral soubor, ve kterém jsou data. Soubor musí být v určitém formátu. Asi nejlepším formátem pro import je CSV. Poté následuje definování datových typů, názvů sloupců a dalšího nastavení. Posledním krokem je výběr vzhledu, který bude aplikace používat. Na výběr je z více jak dvaceti variant. Tím je proces ukončen. Nyní máme vytvořený základ, který nám umožní na data nahlížet. V grafickém rozhraní si můžeme zvolit různé filtry a omezení jak na data nahlížet. Nástroj umožňuje také nahlížet na data v minulém čase. Obsahuje tedy historizaci, která tuto skutečnost 21

zajišťuje. Data je možné rovněž editovat pomocí ikony notesu na levé straně. Do aplikace lze přidat kartu s formulářem pro zadávání nových dat, formulář pro přihlášení do aplikace, kartu se zobrazením kalendáře a další podobné karty. Aplikace rovněž umožňuje vytvoření karty s grafem, pro grafické znázornění dotazovaných dat.

Obrázek 9: Možnosti omezení zobrazovaných dat. Zdroj: Apex, autor Celé prostředí této aplikace je v anglickém jazyce. Pro uživatele, kteří tento jazyk neovládají, je manipulace značně obtížná. Po pravdě i pro mě byla manipulace s aplikací obtížná. Velmi dlouho mi trvalo, než jsem se dokázal alespoň trochu v aplikaci orientovat. Některé ikony se tváří na první pohled stejně, ale reagují jinak. Práce s nástrojem se mi moc nelíbila a zvažoval bych, které skupině uživatelů ho doporučit. Aplikace jistě má své výhody, už jen díky své poměrné rozsáhle nabídky funkcí, či možnosti vytvoření vlastního uživatelského prostředí. Díky obtížné manipulaci mě nástroj příliš nenadchl.

5 Současný stav výskytu dat ve firmě Doosan Bobcat Data, se kterými budu pracovat, se ve firmě vyskytují v různých formách. Primárním zdrojem informací jsou technické výkresy. Ještě před zanesením na výkresový list dochází k nápadu, co by se tak mohlo vylepšit či nově vytvořit. Poté již přichází chvíle technického kreslíře. Než se data dostanou do podoby, se kterou poté pracuji, může uběhnout řádově i několik let. Tak dlouhý vývoj si data prochází. Začátkem tohoto vývoje je především sestavení prototypu. Vyrobený stroj poté prochází řadou testů, které otestují jak jeho funkčnost, tak použitý materiál. Jedná se o testy, které trvají i více dní, aby zátěž na testovanou část bylo co největší. Jak je již patrné, stroje se testují po určitých částech, každý test tedy prověří konkrétní zvolenou 22

oblast stroje. Na každý konkrétní test je stanoveno určité časové období. Tyto testy mohou mnohdy odhalit podstatné nedostatky a tak se celý proces opakuje, dokud nedojde k dostačujícímu otestování. Každý testovaný stroj má naplánované pravidelné údržby v rámci testování, i pokud nedojde k žádné havárce. Celý cyklus však samozřejmě jistou dobu trvá, jelikož stroje najedou řádově tisíce hodin a stovky hodin stráví na údržbě, než projdou testovací fází. Pokud se rozhodne, že testovaný prototyp je vyhovující a vhodný k distribuci, jde celý návrh do výroby. Vyrobené stroje poté dostávají svá specifická jména, označení a další specifické údaje. Právě o tyto údaje se dále zajímáme. Data, ať už z technických výkresů či jiných zdrojů, jsou zadávány do systému společnosti Doosan Bobcat. Jedná se o mezinárodní aplikaci, ve které jsou uvedeny informace o všech vyráběných strojích. Firma Doosan Bobcat má po světě několik poboček a závodů, takže databáze systému je značně široká. Ne všechny informace jsou však na první pohled jasně patrné, některé se musí dohledávat právě z technických výkresů. Jde o poměrně časově náročný proces, kdy se musí dohledávat informace z výkresů. Výkresy, ač jsou vedeny elektronicky, mohou být nepřehledné. Přeci jen, nejedná se o recept jak uvařit polévku, ale o složitý nákres technického stroje. Zkuste si pak luskem prstu najít informaci, kterou aktuálně potřebujete. Nemluvě o tom, že systém obsahuje i stroje, které jsou pro naši činnost nepodstatné. Strávený čas se tak ještě více natahuje filtrováním a omezováním podmínek. Pokud se i přes všechny tyto nástrahy dopracujeme k cíli a vyhledáme stroj, na který se nás bylo dotazováno, a následně odešleme patřičné informace, nemáme zdaleka vyhráno. Stejná situace se za dva týdny může celá opakovat a nám nezbyde, než celý proces projít znovu a znovu. Pro zrychlení práce a zefektivnění činnosti člověka, který musí data vyhledávat, namísto toho aby dělal to, co je pro jeho práci podstatné, byl zaveden systém, který tato data uchovává. V systému je v současné době vedeno zhruba 35 strojů. Jedná se tak o zlomek strojů, které jsou obsaženy v hlavním systému. Jsou zde uvedeny pouze informace o typech strojů, které aktuálně pro práci využíváme. Aby však systém nebyl až tak jednoduchý, schraňuje rovněž záznamy o motorech daných strojů, které jsou vedeny jako samostatný prvek. Mnoho dotazů, které na tento systém přichází, se týká především parametrů motoru, na rozdíl od parametrů samotného stroje. Vzhledem k situaci, ve které je tento systém využíván, je to poměrně jasné. Systém je určen pro poskytování informací

23

o homologaci 1 strojů. Homologace se týkají především emisí daného motoru. S tím pak souvisí další data, která jsou v systému vedena. Jedná se o certifikáty k daným motorům či strojům a v neposlední řadě o přídavná zařízení ke stroji. Přídavným zařízením je chápána lžíce, vrták a další zařízení. Tato část má v systému díky své škále možností nejpočetnější zastoupení. Celý tento systém je vedený v souboru Excel, což se jeví jako problém. Jednotlivé kategorie, které jsem popsal, jsou vedeny na samostatných listech. Vlastní list mají tak stroje, motory, přídavná zařízení i certifikáty. Pokud je stroj kompatibilní s více typy přídavných zařízení, jsou identifikační čísla těchto zařízení uvedeny v jedné buňce, oddělené čárkou. Stejný princip funguje i naopak a rovněž u typu motoru, který je obsažen ve více typech strojů. Do toho jsou ještě zamotány čísla certifikátů, která mohou být rovněž stejná pro více strojů a zmatek pro vyhledávání je na světě. Sice jsme si ulehčili práci tím, že pracujeme skutečně jen s daty, které potřebujeme, ovšem stále je problém v efektivním vyhledávání v nich. Pokud obdržíme požadavek na zjištění nejtěžšího stroje s konkrétní možností použití přídavného zařízení v dané kategorii certifikátu, máme se na co těšit. A takovéto dotazy jsou na denním pořádku. Je tedy jasné, že i přes mnohé funkce, které aplikace Excel nabízí, nejsme schopni dané zadání efektivně řešit. A v tom je ve skutečnosti celá podstata této práce.

6 Zhodnocení použitelnosti nástrojů pro řešení efektivní správy dat o parametrech strojů V předešlých kapitolách jsem popisoval a testoval nástroje, které lze použít pro řešení dotazování se na data v evidenci společnosti Doosan Bobcet. Vybral jsem si čtyři produkty. Jednalo se plugin aplikace MS Excel QueryCell, SQL Developer, MS Access a Oracle Apex.

6.1 Porovnání testovaných produktů Největší dojem na mě udělal nástroj QueryCell. Je možné ho rychle a bez problému nainstalovat a okamžitě je připraven k použití. Nemusel jsem řešit žádné nastavování ovladačů, či registrování. Zkrátka se jen přidala záložka karet do aplikace MS Excel a bylo hotovo. Po prvotním neporozumění si s ovládáním tohoto nástroje, jsem byl velmi spokojen. Práce s dotazováním je jednoduchá a umožňuje použít spoustu 1

Homologace - ověření vlastností určitého výrobku z hlediska přípustnosti jeho použití

24

usnadňujících prvků. Mezi největší klady bych rozhodně zařadil jednoduchou a rychlou provozuschopnost a maximálně přátelské prostředí. Jsou zde připravena i cvičná data, na kterých je možné nástroj prvotně vyzkoušet. Nástroj mohou používat i uživatele, kteří neznají jazyk SQL. Data, které chceme vypsat je možné vyklikat v průvodci. Jako největší nevýhodu bych rozhodně zmínil licenční podmínky. Nástroj není volně šiřitelný a je nutné zakoupit licenční klíč. Cena tohoto klíče je 45$ pro jednoho uživatele. Nejedná se o nedostupnou sumu, nicméně spoustu uživatelů to může odradit. Naštěstí je k dispozici trialová verze, která umožňuje třicet použití. Třicet není příliš mnoho na otestování veškerých funkcí, které nástroj nabízí. V podstatě však stačí sestavit jeden složitý dotaz s prvky, které by mohli dělat problém a pokud projde, měli by projít i obdobné dotazy. Z testovaných nástrojů bych ho rozhodně hodnotil nejkladněji. Druhým nástrojem je SQL Developer. Jedná se o nástroj, který umožňuje z jednoho prostředí dotazovat více databázových platforem. Oproti QueryCell má složitější instalaci a to především díky nutnosti dalších prostředků. Aby program správně fungoval, je potřeba mít v počítači nainstalovanou Javu. Poté je nutné instalovat ovladače, které zajišťují spojení mezi jednotlivými databázovými platformami. Tento krok mě hned na začátku trochu odradil. Samotným program poté nabízí editor pro sestavení SQL dotazu. Nevýhodou je, že bez znalosti SQL jazyka se zde neobejdete. Nenašel jsem žádného průvodce, pomocí kterého by bylo možné dotaz sestavit. Nástroj může být dobrý při pokus o dotazování se do aplikací bez databázové technologie, jako je například MS Excel, který tuto možnost v samotném programu nemá. Co se dotazování do databázových platforem týká, myslím si, že existují lepší nástroje. Výhoda tohoto programu je v možnosti využití na více platformách, to je však tak vše, co mě zaujalo. Celkově se mi mnohem více líbil nástroj QueryCell, přestože nabízí téměř obdobné možnosti. Nástroj, který je většině z nás asi nejznámější, je Access z kancelářského balíku MS Office. Pokud vedete data v aplikaci Excel, neměl by být s dostupností Accessu problém. Většina lidí si myslí, že je zbytečné data uchovávat v tomto programu a Excel bohatě stačí. To však není úplně pravda. V Accessu na rozdíl od Excelu můžete zajistit kontrolu a integritu dat. V Excelu není problém totožný záznam zapsat několika způsoby. Stačí, aby bylo použito o mezeru více či méně. Každý překlep rovněž mění význam dat pro pozdější dotazování. Vezměme si příklad, kdy chceme dotazovat stroje určitého modelu. Jeden člověk napíše název modelu s mezerou navíc a už nám vzniká jiný stroj. Tento na první pohled zanedbatelný fakt nám poté zkresluje vyhodnocení dat, které provádíme. To je tedy jen z důvodů proč tuto aplikaci upřednostnit. Další důvod je 25

v možnosti vytváření si uživatelského prostředí, kde můžeme zakomponovat již předem připravené defaultní hodnoty. Samotné zapsání asi nehraje až takovou roli, jde jen o grafickou a přehlednější variantu. Přiznávám, že doposud to vypadá, že se bez Accessu bez problému obejdeme. Zlom však vytváří v dotazování. Zatímco v Excelu jsme omezeni určitými funkcemi a pokud chceme spojovat data z více listů, moc možností k tomu nemáme. Zde je hlavní výhoda tohoto nástroje. Pomocí jedné z možností sestavíme dotaz, jehož výsledek necháme zobrazovat v určitém formuláři. Můžeme se tak efektivně dotazovat na data z více listů. V tom spočívá hlavní výhoda. Rovněž je zde možné tvořit sestavy, které slouží k pohodlnému reportování. Data jak v dotazech, tak v sestavách nejsou statická a při každé změně dat, se tato změna projeví. Zatím to vypadá, že jsme našli dostatečné řešení našeho problému. To by však databázi musel využívat jen jeden člověk. Problém nastává ve chvíli, kdy se do databáze chystá vstoupit více uživatelů najednou. Netvrdím, že je to vyloženě nemožné, jelikož soubor může být na serveru sdílen. Poté je uplatňována metoda, kdo dřív přijde, ten dřív zapisuje. Ostatním uživatelům je databáze zpřístupněna pouze pro čtení. Databáze v MS Access nebývají většinou zřizovány pro více uživatelů, ale pouze pro osobní potřeby. Jako určitý kompromis jsem počítal s aplikací Oracle Apex. Chtěl jsem docílit toho, aby aplikace běžela na internetu a tudíž byla dostupná více uživatelům. Tato varianta mě však spíše zklamala. Nejprve jsem se musel registrovat na stránky Oracle a čekat na přidělení pracovního prostoru. Celá tvorba aplikace probíhá v anglickém jazyce, což může pro někoho znamenat značné omezení. Ani já jsem se v tomto prostředí necítil nejlépe. Prostředí mi nepřišlo příliš přátelské. Občas jsem nevěděl kam kliknout, abych docílil výsledku. Poté jsem se dostal do fáze, kdy jsem pomocí průvodce naimportoval data a vytvořil formulář, ve kterém je možné data zobrazovat s použitím omezovacích argumentů. Po několika chvílích jsem zjistil, že prakticky vytvářím znovu soubor Excel, jen s tím rozdílem, že běží ve webovém prohlížeči. Možná i díky cizojazyčnému prostředí jsem nepřišel na způsob, kterým lze tento nástroj vhodně využít. Možná i díky mé neschopnosti s programem komunikovat, jsem od této varianty upustil.

6.2 Odůvodnění vytvoření vlastního systému pro evidenci strojů ve firmě Doosan Bobcat Po analýze všech testovaných prostředků jsme došli k závěru, že nejlepším způsobem pro efektivní správu dat ve firmě Doosan Bobcat, bude vytvoření nového systému. Systém by měl eliminovat všechny nedostatky, na které jsem při testování 26

nástrojů narazil. Rovněž nechceme docházet ke kompromisům v podobě omezení funkcí. Nástroj QueryCell ztroskotal na nutnosti zakoupení licence. Chceme tedy vytvořit systém pokud možno zdarma. Aplikace Access ztroskotala na přístupu více uživatelů. I tento problém je potřeba řešit. S ohledem na všechna omezení a požadavky jsme došli k závěru, že nejlepší varianta bude tato. V podniku funguje intranetová aplikace, která obsahuje určité programy. Rozhodli jsme se tedy držet tohoto trendu a vytvoříme aplikaci, kterou do intranetu zakomponujeme. Omezíme tím náklady na zakoupení licencí a podobně. Aplikace bude vyvíjena v jazyce PHP s využitím technologie MySQL. Tyto prostředky jsou na internetu volně k dispozici. Aplikaci poté umístíme na firemní server. Vytvoření vlastního systému přináší maximální variabilitu při řešení problému. Nemusíme se ničím omezovat a vytvoříme si tak systém přímo na míru.

7 Specifikace požadavků na nový systém Když už jsem se rozhodl zvolit jako nejvhodnější variantu vytvoření vlastního systému, přišla na řadu schůzka se zadavateli. Zde jsme si finálně ujasnili, co vlastně od systému, který nám umožní lepší manipulaci a dotazování se na data. Po této schůzce vznikli jasné požadavky a to následující. Systém bude schopen zadávat a editovat nové stroje, motory, přídavná zařízení a certifikáty. Odebírání těchto dat nebude možné. Jelikož se nepředpokládá, že systém bude spravovat řádově tisíce strojů, alespoň v blízké době, rozhodl jsem se mazání dat zamítnout. V případě potřeby omezení výpisu dat se bude problém řešit operativně. Jako pravděpodobný návrh řešení vidím nastavení viditelnosti a neviditelnosti konkrétních dat, které bude moci provést administrátor systému. Dalšími požadavky jsou dotazy na příslušná data. Dotazy byly rozděleny podle oblasti, do které se budeme dotazovat. Jedná se o dotazování na parametry stroje, motoru, přídavných zařízení a speciálních dotazů dle více kritérií. Co se dotazů na konkrétní stroj týká, jedná se o tento výčet. •

Zjištění rozměrů a hmotnosti daného stroje.

•

Vypsání všech kompatibilních zařízení, které společně se strojem lze použít.

•

Vypsání všech homologovaných zařízení z kompatibilních zařízení.

•

Zjištění fyzikálních a chemických emisí dle použitého motoru a vlastností stroje.

•

Výpis všech certifikátů dle vybrané země, které byly pro daný stroj vydány.

•

Zjištění výrobního čísla motoru, který daný stroj používá. 27

•

Nalezení dvou nejtěžších, nejdelších, nejvyšších a nejširších homologovaných zařízení, které jsou kompatibilní s daným strojem.

O motoru nás primárně zajímají tyto údaje. •

Zjištění chemických emisí daného motoru

•

Zjištění čísla certifikátu pro daný motor

•

Zjištění výrobního čísla daného motoru.

A u přídavných zařízení se jedná pouze o následující. •

Zjištění rozměrů a hmotnosti daného zařízení.

•

Výpis všech kompatibilních strojů, se kterými lze zařízení použít.

Poslední oblastí, nad kterou se chceme dotazovat, jsou speciální případy. Jedná se především o tyto. •

Vyhledání stroje, kterému vyprší nejdříve platnost ruského certifikátu. Ruské proto, jelikož certifikáty z ostatních zemí nejsou platností omezeny.

•

Možnost seřazení strojů podle platnosti ruského certifikátu, jak vzestupné, tak sestupné.

•

Výpis seznamu strojů s daným výkonem motoru, omezený dle rozsahu hodnot, nejnižší hodnoty a nejvyšší hodnoty.

•

Výpis seznamu strojů určitého modelu a to jak jednotlivě, tak v kombinaci více modelů.

•

Výpis seznamu strojů pro daný emisní stupeň dle používaného motoru.

Tento výčet požadavků bude v systému nastaven defaultně, bez možnosti větších změň. Jediná možnost změny bude možná v případě, kde se jedná o určitý typ řazení či výběru konkrétních hodnot a rozsahů. Je samozřejmě jasné, že pouze s těmito dotazy se neobejdeme donekonečna. Jsou zde uvedeny pouze příkazy, které se aktuálně nejvíce používají a jejichž výsledky jsou poptávány. Až zjistíme, že je nutné dotazovat se i na další konkrétní informace, budeme situaci řešit. Jako možné řešení bych viděl přidání dalšího defaultního příkazu, nebo ještě lépe, vytvoření editoru pro tvorbu dotazů. Jednalo by se o vyklikávací formulář, kde by si uživatel sám vybral, co chce zobrazit, bez nutnosti znalosti SQL jazyka. Otázkou je, jak složité dotazy by byly touto formou 28

vytvářeny, aby bylo správně zajištěné spojování tabulek či agregačních funkcí. Ale to je otázkou až do budoucna.

8 Návrh datové základny Po stanovení požadavků na systém je nutné vytvořit datovou základnu. Na řadu tak přichází analýza současných dat a jejich vhodná transformace pro využití databázových technologií. Dostal jsem k dispozici aktuální soubory MS Excel, ve kterém jsou data současně vedena. Dat není příliš mnoho a jsou poměrně logicky členěna. Nejprve jsem si data prošel, abych zjistil, o čem vypovídají a poté si udělal představu o samotném fungování v databázi. Až na pár výjimek, které jsou zapříčiněny především způsobem vedení dat, jsem strukturu více méně ponechal. Největší problém byl v systému vedení kompatibilních a homologovaných přídavných zařízení ke konkrétnímu stroji. Každý stroj měl vyhraněnu jednu buňku, kde byl seznam všech kompatibilních zařízení označený identifikátorem oddělených čárkou. Tento způsob samozřejmě není v relačních databázích možný, a proto jsem přistoupil k zavedení vazební tabulky, která danou situaci efektivně vyřeší. Podobným způsobem, tedy vazební tabulkou bylo řešeno i spojení strojů a certifikátů. Dále jsem zjistil, že fyzikální emise se liší podle modelu stroje. Současná situace tak obsahovala u opačného modelu prázdné buňky. Aby v databázi nebyly tyto buňky, které nemohou být nikdy naplněny, rozhodl jsem se je vytáhnout do nové tabulky. V nové tabulce jsou pak namísto dvanácti buněk k dispozici pouze čtyři a jedna buňka, které specifikuje o jaký model a typ se jedná. V ostatních případech byla zachována struktura, která existovala již v aplikaci MS Excel. Finální návrh datové základny pak vypadá takto.

29

Obrázek 10: Diagram databáze. Zdroj: MySQL, autor Tento navrhovaný model je dle mého názoru pro danou situaci vyhovující a po předložení zadavatelům rovněž prošel. Jelikož se nejedná o příliš rozsáhlou datovou základnu, nebyl se samotným návrhem větší problém.

9 Návrh uživatelského prostředí Uživatelské prostředí, jak již bylo zmíněno dříve, je tvořeno ve značkovacím jazyce HTML, jazyce PHP a CSS stylů. Snahou je, dosáhnout především jednoduchého a přátelského prostředí. Samotné prostředí musí splňovat některé požadavky, které popisuje firemní politika. Jedná se především o výskyt firemního loga a grafické uspořádání, které bude později možné začlenit do fungujícího prostředí intranetu. Musel jsem tedy volit vhodné použití barev a způsob práce s nimi. Systém bude přístupný pro dva typy uživatelů. Jedním z těchto typů je takzvaný host. Host bude mít v systému omezená práva a to pouze pro dotazování se na příslušná data. Nebude tedy moci data vkládat a upravovat. Druhým typem uživatele je administrátor, tedy uživatel se všemi právy, které lze v systému využít. Po spuštění systému, který běží na firemním serveru v prostředí intranetu, se zobrazí přihlašovací okno, ve kterém si uživatel zvolí, jakým typem přihlášení chce do systému vstoupit. 30

Obrázek 11: Úvodní obrazovka. Zdroj: autor Možnosti má tedy dvě. Buď zaškrtne políčko Guest a systém ho pustí jako hosta s omezenými právy, nebo vyplní uživatelské jméno a heslo, které systém zkontroluje a buď uživatele přihlásí, nebo vyhodí chybovou hlášku a nesprávnosti údajů. Pokud uživatel nezadá nic a pokusí se přihlásit, bude systémem upozorněn na zvolení si typu přihlášení. Veškeré typy hlášení jsou umístěny do vlastní oblasti, přesněji do blokového tagu

. Tato oblast je na stránce po celou dobu a zobrazí se jen po určité události. Text, který se zde zobrazuje, je dynamický. Je zde umisťován dle výsledku akce, v důsledku které je zobrazován.

Obrázek 12: Chybový panel. Zdroj: autor O tuto skutečnost se stejně jako o přihlášení samotné starají proměnné uložené v session. Jedná se o proměnnou, která nám umožňuje uchovávat informace po celou dobu otevření prohlížeče. Hodnota se ukládá do globální proměnné $_SESSION. 31

Vynulování proměnné lze provést příkazem unset ($_SESSION['prvni']), nebo kompletním zavřením prohlížeče. V ukázce je možné prohlédnout si syntaxi a způsob použití v mém řešení. if ( $jmeno == $spravne_jmeno && $heslo == $spravne_heslo ) { $_SESSION['zalogoval'] = 1; $hlaska = "Login was successful"; } elseif (($jmeno <> $spravne_jmeno || $heslo <> $spravne_heslo) && ($jmeno <> "" || $heslo <> "")) { $_SESSION['zalogoval'] = 3; $hlaska = "Wrong username or password"; } elseif ( isset( $_POST['omezeni'])){ $_SESSION['zalogoval'] = 2; $hlaska = "Logged in as guest"; } else { $_SESSION['zalogoval'] = 3; $hlaska = "Select the type of log"; } Po úspěšném přihlášení se otevře hlavní nabídka. V levém menu je vše, co lze se systémem provádět. V horní části je zobrazeno logo firmy, které musí být v systému obsaženo. Hned pod ním je informace o přihlášeném uživateli a možnost odhlášení. Poté již přichází na řadu odkazy pro manipulaci s daty. Odkazy se dají rozdělit na tři skupiny. Horní skupina se stará o zadávání nových údajů. Prostřední skupina umožňuje zadané údaje editovat a dolní skupina slouží k dotazování se na data, pomocí předem připravených dotazů. Po kliknutí se v hlavní, pravé části objeví to, co jste si vybrali. Systém je tvořen jednou statickou stránkou a dynamický je pouze obsah pravé oblasti.

32

Obrázek 13: Hlavní menu. Zdroj: autor Pokud chceme například vložit nový stroj, v levém menu klikneme na New Machine v sekci New record. V pravé části se otevře formulář pro zadání informací o stroji. Hned první položka má vliv na další podobu formuláře. Podle vyplněného typu stroje se připraví nabídka pro zadávání modelu stroje. Model stroje závisí bezprostředně na typu stroje a každý typ má své určité modely. Jedná se tedy o ulehčení práce a zároveň o kontrolu, aby nemohl být přiřazený chybný model k vybranému typu stroje.

33

Obrázek 14: Formulář pro vkládání dat. Zdroj: autor Typ stroje ovlivňuje i spodní část formuláře. Ve spodní části jsou informace o fyzikálních emisích. Jak již jsem uvedl dříve, fyzikální emise se uvádějí u konkrétního typu stroje odlišné. Při zadání druhého typu stroje zmizí druhý sloupec pro zadávání fyzikálních emisí a popisky prvního sloupce se přizpůsobí. Tato skutečnost je řešena pomocí Java Scriptu. Při změně hodnoty v poli Machine type se spustí událost onChange a zavolá funkci, která provede potřebné změny. Řídící událost onChange je událostí objektu select, text či textarea. Aktivuje se vždy, když jeden z uvedených objektů změní hodnotu a zároveň tento objekt opustíme. To znamená pokud překlikneme do jiné oblasti. Poté se spustí určitý JavaScript kód. Ve většině případů se tato událost používá pro ověřování vyplněných hodnot 1. V dokumentu jsou připraveny obě varianty, jen s rozdílem aktuální viditelnosti. Zavolaná funkce se v podstatě stará jen o to, aby zviditelnila potřebné prvky a naopak skryla prvky ostatní. Prvky jsou díky absolutnímu pozicování stále na stejném místě a tak se nijak nerozhází rozložení objektů na stránce. Po vyplnění formuláře se kliknutím na tlačítko OK data odesílají a zapisují do databáze. Ještě před tímto krokem je však prováděna kontrola zadaných údajů. Některé údaje jsou ve formuláři povinné. Zatím však nejsou graficky vyznačené. Nicméně systém nás při pokus o zapsání prázdných hodnot do povinných oblastí upozorní. Na tuto událost je využita událost onSubmit a chybový panel, který byl využit již při přihlašování do systému. Událost onSubmit je událostí objektu form. Aktivuje se při pokusu o odeslání formuláře, nikoliv tedy po jeho odeslání 13. 34

Obrázek 15: Oznamovací panel. Zdroj: autor Výhodou tohoto panelu je, že data jsou kontrolována ještě před odesláním a tudíž při opětovném vyplňování nezmizí již vyplněné údaje. V podstatě jde opět o to, že se chybový panel zviditelní a podle typu chyby či kontroly se zobrazí příslušný text. Samotný informační panel má následující jednoduchou strukturu a je vkládán do stránky pomocí funkce include. <script> setTimeout('document.getElementById("oznameni").style.visibility="hidden"',5000);

close

document.getElementById('oznameni').style.visibility='visible';";} unset ($_SESSION['hlaska']); ?>

Script v horní části zajišťuje, aby se panel po pěti sekundách zavřel bez nutnosti aktivity uživatele. Dále následuje označení oblasti pro formátování vzhledu a dalších operací. Následuje popisek close, který zajistí po kliknutí opětovné skrytí panelu. To 35

v případě že uživatel nechce čekat již zmíněných pět sekund. Posledním prvkem je proměnná $_SESSION['hlaska'], která se stará o text, který má být vypsán. V úplném závěru je proměnná vynulována, aby byla připravena pro další použití. Bez splnění všech potřebných náležitostí, není uživateli umožněno do databáze zapsat. Pokud jsou všechna povinná pole vyplněna, dochází k pokusu o zápis. Proč k pokusu a ne k zápisu je jednoduché. Systém kontroluje i selhání mezi komunikací uživatelského prostředí a samotné databáze. Pokud dojde k nějakému problému při zápisu, do systému se nic nezapíše a uživatel je o tomto faktu informován. Na stejném principu fungují i ostatní položky v menu New record. Formulář pro vkládání strojů je však složitější než všechny ostatní a tak u něho ještě chvilku zůstaneme. V dolní části stránky si můžeme všimnout odkazu add Attachment / Certifikate. Po kliknutí se otevře obrazovka, která umožňuje přiřazovat stroji přídavná zařízení a certifikáty.

Obrázek 16: Přiřazování zařízení a certifikátů ke stroji. Zdroj: autor Primárně je zde zobrazen poslední zadaný stroj, aby uživatel mohl pohodlně bez vyhledávání přiřazovat zařízení a certifikáty před okamžikem zadanému stroji. Pokud však chce přiřazovat k jinému stroji, použije odkaz choose another machine. O funkci tohoto odkazu si povíme později. Nyní se vrátíme k prvkům na této stránce. Nejprve se zaměřím na prvek zajišťující přidávání certifikátů. V tabulce nad seznamem jsou uvedeny certifikáty, které byly již ke stroji přiřazeny. Samotný nástroj pro přiřazování nových certifikátu je klasický rozbalovací seznam, v HTML známy jako objekt select. Výhoda a ulehčení práce uživateli spočívá v tom, že data jsou vypisována dynamicky z databáze. Nemusíme se tedy starat 36

o aktualizaci tohoto seznamu, což by bylo značně nepraktické. Zároveň tím ošetříme skutečnost, že do systému se nedostanou chyby z důsledku překlepu, jelikož je umožněno zapsat pouze předem určené záznamy a nikoliv vlastní zápis. Pokud do systému přidáme nový certifikát, v tomto seznamu se nám automaticky objeví. Data jsou v seznamu řazena defaultně dle názvu. Uživatel v tabulce vidí, které certifikáty již stroji přiřadil, avšak v případě nepozornosti může dojít k přidání dvou stejných certifikátů jednomu stroji. I na tuto skutečnost je zde myšleno. Seznam sice nabízí všechny dostupné certifikáty, které jsou v systému vedeny, avšak myslí i na certifikáty které již byly danému stroji přiřazeny. Takové certifikáty jsou vyfiltrovány a v seznamu se již nenabízí. Nemělo by tedy dojít ke zmíněné chybě v podobě přiřazení dvou stejných certifikátů. Situaci lze řešit i přímo při definici databáze. Databáze nepustí dva záznamy, které mají stejný primární klíč. Jelikož v našem případě toto přiřazení zajišťuje vazební tabulka, která používá složený klíč z identifikátoru stroje a certifikátu, nastala by chyba a příkaz by se neprovedl. Uživatel by o tom byl v takovém případě informován. Na tuto situaci je zde rovněž myšleno. Osobně si však myslím, že je dobré podobným chybám předcházet. Proto jsem zvolil způsob řešení s odfiltrováním již přiřazených certifikátů. Druhým typem změny, kterou lze na této stránce provést je přiřazení přídavných zařízení. Tato činnost je řešena jiným způsobem než předchozí. Jelikož přídavných zařízení je více než certifikátů, jedná se dokonce o nejpočetnější oblast dat v systému, bylo by řešení pomocí rozbalovacího systému neefektivní. Rozbalovací seznam by byl příliš dlouhý a pro uživatele nepřehledný. Vůbec by to uživateli neusnadnilo práci, právě naopak a to my nechceme. Dalším důvodem pro zvolení jiného řešení je skutečnost, že hledání přídavných zařízení lze provádět dvěma způsoby. Jedním ze způsobu je vyhledávání pomocí takzvaného prefixu, neboli předponou stroje. Jedná se o určitý druh identifikace stroje. Druhým způsobem je pak samotné označení stroje. Museli by tedy existovat dva rozdílné seznamy, které by vyhledávaly stroj dle rozdílných kritérií. Tím by jen narostla nepřehlednost v podobě dvou velkých seznamů. I samotná realizace se mi jeví jako poměrně zmatená. Rozhodl jsem se tedy využít služeb takzvaného našeptávače. V této souvislosti jsem našel na internetu výborné řešení pomocí jQuery. JQuery je sada funkcí, jednoduchá javascriptová knihovna, která usnadňuje práci s Java Scriptem a jazykem HTML. Důraz pro používání jQuery je kladen na jednoduchost, čitelnost a rychlost. Jelikož se jedná o multiplatformní prostředek, lze jej využít ve více 37

operačních systémech. Další výhodou je její bezplatná dostupnost. Prvním, kdo se o této knihovně zmínil, byl John Resig na newyorském BarCampu 14 15. Výhoda využití tohoto prostředku spočívá v jednoduchosti použití. Prakticky stačí jen stáhnout potřebnou část knihovny a implementovat ji do svého řešení. Pro přizpůsobení si nástroje na potřebnou funkčnost, je potřeba alespoň základní schopnost orientace v kódu. Přeci jen nějaké změny jsou nutné provést a to zejména v nastavení obsahu, který má být pomocí nástroje vypisován. Pomocí našeptávače není vypisován celý seznam, ale pouze záznamy obsahující zadaný znak. Alespoň tak je to řešené v mém příkladu.

Obrázek 17: Našeptávač. Zdroj: autor Uživatel zadá určitý znak a seznam vypíše pouze záznamy obsahující tento znak. Zadáním dalšího znaku dochází k podrobnějšímu omezení. Pokud zadáme dva znaky, seznam vypíše pouze data, kde je tato posloupnost znaků obsažena. Je jedno na jakém místě se znaky v názvu nacházejí, důležité však je, že musí být v pořadí, ve kterém byly zapsány. Vhodným sestavením seznamu jsem docílil, že se mi vypisují data z obou vyhledávacích kritérií. V jednom seznamu je tak obsaženo jak označení pomocí prefixu, tak samotného označení stroje. Ve složce, která obsahuje jednotlivé soubory s kódy pro vytvoření systému, je tak nutné umístit složku která se bude starat o funkčnost našeptávače. Samotné přizpůsobení si našeptávače pro výpis konkrétních hodnot pak zvládneme jedním souborem, ve kterém se odkážeme do složky zajišťující funkčnost našeptávače.

38

<script type="text/javascript" src="naseptavac/js/jquery-1.6.2.min.js"> <script type="text/javascript" src="naseptavac/js/jquery-ui-1.8.16.custom.min.js"> <script type="text/javascript"> $(function() { var availableTags = []; $("#naseptavac").autocomplete({ source: availableTags, delay: 0 }); }); V horní části kódu jsou uvedeny odkazy do příslušných části složky zajišťující funkčnost našeptávače. Dále následuje funkce, která se stará o vytvoření seznamu. Příkaz include Pripojeni.php zajišťuje spojení s databází. Jedná se o vložení souboru, ve kterém jsou nastaveny potřebné příkazy pro komunikaci s databází. Poté je definován příkaz, který vypíše z databáze příslušné hodnoty. I zde je myšleno na to, aby nebyly vypisovány zařízení, které jsou již ke stroji přiřazeny. O to se krom jiného stará také proměnná $_SESSION['machine_id'], která v sobě uchovává identifikátor aktuálního stroje, se kterým pracujeme. Celý tento seznam je pak definován do objektu input, ve kterém se bude seznam vypisovat. Oba typy výběru jsou pak ošetřeny stejným způsobem jako vkládání nového stroje a celkově nových záznamů. Systém také zamezí vložení identifikátoru, který není obsažen v seznamu. Nemůžeme si tedy identifikátor vymyslet, ale je nutné ho opět najít v předem definovaných identifikátorech. Nyní se vrátíme zpět k možnosti výběru jiného stroje. Jak jsme si řekli, defaultně je zobrazován poslední zadaný stroj, pokud však chceme přiřazovat k již dříve 39

zadanému stroji, musíme si ho najít a vybrat. K tomu slouží menu pod odkazem choose another machine.

Obrázek 18: Menu pro výběr stroje. Zdroj: autor Po kliknutí se otevře stránka, která obsahuje jednoduchý dynamický formulář. V levé části jsou postupně zobrazovány rozbalovací seznamy, které definují typ, model, označení a prefix stroje. Jedná se o propracovaný systém, který další rozbalovací seznam zobrazí až po zadání hodnoty v předchozím seznamu. Jelikož se hodnoty generují přímo z databáze, je nutné po každém výběru provést nový dotaz dle předchozího výběru. Postup práce tohoto menu je následující. Uživatel si vybere hodnotu v prvním rozbalovacím seznamu a potvrdí tlačítkem OK. To vyvolá hned několik událostí. Prvním z nich je zapsání vybrané hodnoty do proměnné $_SESSION['prvni']. Hodnota musí být zapisována do proměnné session z důvodu zachování této hodnoty i při dalším výběru, kdy dochází k odesílání formuláře. Zároveň je tato hodnota zapsána do tabulky v pravé části, to aby měl uživatel přehled o tom, co si již vybral. Další akcí je zviditelnění dalšího rozbalovacího seznamu, který je generován z databáze s ohledem na hodnotu v proměnné $_SESSION['prvni']. V důsledku toho je skryt první rozbalovací seznam, aby nebylo možno již měnit první hodnotu. Pokud by se změnila první hodnota a druhá by zůstala nezměněna, může dojít k vytvoření neexistujícího vztahu a celkové chybě. Po dokončení všech operací spojených s první fází výběru dochází k přechodu do fáze druhé. Uživatel má nyní možnost výběru pouze v druhém rozbalovacím seznam s tím, že první hodnota je již zvolena a aktuální vybíraná hodnota s ní bezprostředně souvisí. Po výběru a potvrzení tlačítkem dochází k nastavení proměnné $_SESSION['druhy']. Poté se opakuje celá posloupnost operací jako při výběru hodnoty první. Celé nastavení končí výběrem a potvrzením čtvrté, poslední hodnoty. V této fázi má uživatel možnost opravy, tedy pouze po nastavení všech čtyř hodnot. Když jsou nastaveny všechny čtyři hodnoty, zobrazí se odkaz restart, který umožňuje uživateli vynulovat všechny nastavené hodnoty a zadat hodnoty nové. V opačném případě uživatel klikne na tlačítko OK, které je také vygenerováno až po nastavení všech čtyř hodnot, tedy v době, kdy je vyplněna celá 40

tabulka v pravé části. Poté je stránka přesměrována zpět na formuláře pro přiřazování přídavných zařízení a certifikátu, již s nově vybraným strojem. Tím jsme prošli všechna nastavení, která lze v menu New machine provádět. Ostatní menu pro přidávání fungují, jak již jsem zmínil, obdobným způsobem. Zastavím se však ještě u formuláře pro zadávání nových certifikátu. Je zde obsažený další prvek z knihovny jQuery. Jedná se o kalendář usnadňující zadávání datumových hodnot 14.

Obrázek 19: Funkce grafického kalendáře. Zdroj: autor Po kliknutí do políčka, ve kterém se má datum zadávat, vyskočí kalendář, který umožňuje datum přímo vybrat. Dochází k další pomoci uživateli, pokud si není jistý datem. Kalendář mu může díky zobrazování dnů a rozložení měsíce pomoci vybrat správný datum. Pokud uživatel nechce proklikávat, ale chce rovnou psát, i tato možnost je mu umožněna. Kalendář se pak sám na zadaný datum posune a graficky ho zobrazí. Kalendář je možné zobrazovat jak defaultně anglicky, tak i s drobnou úpravou česky. S nastavením kalendáře lze provádět další úpravy. Jedná se například o omezení určité části měsíce, možnost výběru roku a měsíce ve vlastním menu, které je zobrazeno v horní části, nebo výpis více měsíců najednou. Tyto možnosti jsem ve svém řešení nevyužil, můžete si je však prohlédnout a vyzkoušet na webové stránce s návody

14

.

Samotná realizace kalendáře není příliš složitá.

41

<script src="http://ajax.googleapis.com/ajax/libs/jquery/1.4.4/jquery.min.js" type="text/javascript"> <script src="http://ajax.googleapis.com/ajax/libs/jqueryui/1.8.8/jquery-ui.min.js" type="text/javascript"> <script language="JavaScript" src="kontrola.js"> Issued: <script> $(function(){$("#datepicker1").datepicker({dateFormat: "yy/mm/dd"}); }); Výhodou oproti použití našeptávače je omezení nutnosti kopírování složky zajišťující práci kalendáře do struktury vlastního programu. Na stránku, která bude kalendář využívat, stačí ve správném pořadí přidat odkazy na knihovny umístěné na internetu. První dva odkazy zajišťují samotnou funkci kalendáře, zbylé dva se starají o vzhled kalendáře. O zbytek se již stará objekt input, který je určen pro zápis data, opatřený patřičnou identifikací, aby bylo jasné, že se zde bude uplatňovat funkce kalendáře. Samotná funkce pak jen definuje spolupráci s vybraným objektem input a formát zapisovaného data. Další částí systému je menu pro editaci záznamů. Všechny formuláře pro editaci záznamů jsou řešeny stejným způsobem. Po kliknutí na odkaz v menu Edit record, se zobrazí formulář, kde jsou zobrazeny všechny záznamy, které lze editovat.

42

Obrázek 20: Editační formulář. Zdroj: autor Ve formuláři samozřejmě nejsou uvedeny všechny údaje. V případě například strojů se jedná o mnoho dat a na stránce by bylo zbytečně moc informací. Stránka by tak byla nepřehledná a špatně by se v ní orientovalo. Jsou tu tedy uvedeny pouze klíčové informace, podle kterých se dá konkrétní stroj identifikovat. I přesto máme na stránce příliš mnoho informací. Proto byl nad formulář přidán panel, který umožňuje vypsaná data řadit. V panelu si lze vybrat z rozbalovacího seznamu, dle jakého kritéria chceme řadit a jakým způsobem. Poté co si vybereme konkrétní záznam pro úpravu, označíme v příslušném řádku, ve sloupci edit, objekt radio a potvrdíme. Poté se otevře stejný formulář, jako v případě zadávání nových údajů. Jediným rozdílem je, že jsou v něm již vyplněna původní data, která chceme editovat. Jak jsem se již dříve zmínil, zapsaná data nelze mazat, ale pouze měnit. Jedinou výjimku najdeme v editaci strojů. Stejně jako když strojům přidáváme zařízení a certifikáty, je potřeba je i nějak odebrat. Provádět v tomto případě změny by nemělo smysl. Proto je zde jediné místo, kde lze záznamy mazat. Jedná se o mazání ve vazebních tabulkách. Ve skutečnosti tak jde pouze o rušení vzájemných vazeb. Poslední částí systému je menu pro dotazování se na data. Při dotazování se na informace o přídavných zařízeních a motorech jsou použity našeptávače a zaškrtávací pole. 43

Obrázek 21: Menu pro výpis informací. Zdroj: autor Nejprve si v našeptávači vybereme označení zařízení či motoru, na který se chceme dotazovat a poté zaškrtneme, které informace o něm chceme zobrazit. Našeptávač je řešen stejným způsobem, jako všechny předchozí. Zaškrtávací pole lze vybírat jednotlivě, nebo použitím políčka View all. Tuto funkci oceníte zejména při výběru výpisu informací pro stroje, který je rozsáhlejší. I zde je myšleno na možné chyby. Ošetření se týká správnosti údaje v našeptávači a nutností zaškrtnutí alespoň jedné volby. V opačném případě se nic nestane a uživatel dostane informaci, proč se tak stalo. Při výpisu informací o stroji je drobná změna. Nejsou zde využity našeptávače, ale stejné menu, které slouží pro výběr jiného stroje při přiřazování přídavných zařízení a certifikátů. Dochází ke stejnému postupu, který byl uveden výše. Až dojde k nastavení všech čtyř proměnných, zobrazí se nabídka, ve které je možno zaškrtnou obdobným způsobem jako u motorů a přídavných zařízení, které informace chceme vypsat. Po vybrání a potvrzení dostaneme tabulku, která vybrané informace vypisuje.

44

Obrázek 22: Výpis zvolených informací. Zdroj: autor Pro výpis ostatních informací je výběrové menu maličko odlišné. Jsou zde navíc obsaženy i omezovací kritéria, která slouží ke zpřesnění požadovaného dotazu. I zde je zaškrtávací menu, které vyžaduje minimálně jedno zaškrtnuté pole. V pravé části jsou pak omezení, která lze při dotazu využít. Není potřeba omezení využít, v takovém případě jsou použita defaultní nastavení. Nicméně v zadání byla tato možnost omezení uvedena, proto jsem musel zadání dodržet.

Obrázek 23: Výběrový formulář pro ostatní informace. Zdroj: autor V současné době je systém ve fázi testování. První reakce uživatelů jsou ve skrze kladné. Po otestování a předložení návrhu na doplnění bude systém uveden do provozu.

45

10 Vlastní přínos práce Vlastní přínos práce vidím ve zhodnocení možných variant a realizaci systému pro efektivní správu dat o strojích v evidenci firmy Doosan Bobcat. Osobně jsem se seznámil s nástroji, které jsem neznal a vyzkoušel si jejich využití v praxi. Některé mě zaujaly, jiné naopak zklamaly. Jsem teď schopen lépe vyhodnocovat možnosti dotazování se nad flat file databázemi. To považuji za svůj osobní přínos. Co se přínosu pro společnost Doosan Bobcat týká, myslím si, že jsem zde vytvořil systém, který umožní efektivní správu uložených dat. Způsob, jakým byl systém realizován, je rozhodně tím z nejméně nákladných. Místo toho aby si firma objednávala složité podnikové systémy, vystačil jsem si s nutným minimem. Podnikový systém by stál rozhodně více peněz, než musela firma vynaložit na zaplacení mé mzdy. Navíc podnikové systémy obsahují funkce, které jsou pro firmu Doosan Bobcat momentálně nepotřebné. Platili by tak za něco, co primárně nepotřebují. Netvrdím, že funkce, které jsou v podnikových systémech obsaženy, by se zde nedaly využít, nicméně nejsou podstatou předmětu řešení a tudíž se bez nich obejdeme. Systém je navíc náš, tudíž ho můžeme kdykoliv bez větších výdajů upravovat dle aktuálních potřeb. Pokud přejdu dál od ekonomických výhod, dostávám se k výhodám uživatelským. Systém, který jsem zde vytvořil, nabízí jednoduché uživatelské prostředí, které nevyžaduje dlouhou dobu pro učení. Je tvořeno ve smyslu všeobecných formulářů, které mají shodné ovládání. Minimum požadavků na uživatele je jistě výhodou. Uživatel má navíc jasně řečeno co a jak kde udělat. Když jsem poprvé tento systém předváděl zadavatelům, prakticky nebyl žádný dotaz na ovládání. Tím jsem se jen utvrdil v názoru, že vytvořený systém je uživatelsky přátelský. V systému jsou prvky, které uživatelům usnadní práci ještě více. Jedná se především o připravené hodnoty při zadávání nových dat. Tento fakt má hned několik výhod. Nejen že uživateli připravíme seznam hodnot, které zde může zadat, ale zároveň si ošetřujeme vkládaná data. Tím že má uživatel omezené možnosti co do systému zadat, nedochází k chybnému a rozdílnému zanášení dat do systému. Systém zadávaná data kontroluje ještě více a nutí uživatele zadat hodnoty, které vyžadujeme. O všem je uživatel informován pomocí panelu, který vypisuje, co se aktuálně v systému stalo. Pokud tedy dojde k chybě při ukládání dat, uživatel o tom bude vědět a data vloží znovu. Dalšími prvky, které usnadňují práci se systémem, jsou našeptávače a grafické formuláře pro vkládání datumových údajů. Pomocí našeptávače ušetříme místo, které by zaplnil rozbalovací seznam s velkým rozsahem hodnot. Ještě více než o ušetřené místo však jde 46

o přehlednost pro uživatele. V seznamu hodnot, který se dynamicky mění podle zadaných znaků, se přeci jen orientuje lépe. Podobný význam má zavedení grafického kalendáře. Uživatel si může v kalendáři listovat a lepé si tak udělat představu o datu, které zadává. V neposlední řadě je systém připravený pro dotazování se na potřebná data, což bylo hlavním cílem celého systému. I zde jsou připraveny formuláře, které okamžitě zobrazí to, co je potřeba vypsat. Jelikož nemám s tvorbou podnikových systému žádnou větší zkušenost, byla to pro mě zajímavá škola. Systém jsem v podstatě vyvíjel sám, jelikož ve firmě nikdo, kdo by mi mohl poradit, není. Veškerá zodpovědnost byla tak na mě. Má to své výhody i nevýhody. Na jednu stranu nemáte nikoho, kdo vám v případě problému poradí či navrhne způsob řešení. Zejména v začátcích tvorby podnikových systému bych rady rozhodně uvítal. Na druhou stran jsem měl naprostou volnost v řešení. Byl jsem hozen do vody a naučit plavat jsem se musel sám. V této fázi vidím také obrovský přínos. Se všemi problémy jsem se vypořádal tak jak nejlépe to jen šlo. Cílem pro mě bylo docílit uživatelsky přátelského prostředí. Proto když jsem měl jasnou myšlenku jak prostředí vytvořit, ale nevěděl jsem jak ho realizovat, neomezil jsem se na řešení, které dokáži vytvořit na úkor kvality, ale hledáním zdrojů a vlastní tvořivostí jsem je dotáhl do fungující podoby. Jedná se především o dynamické menu, které reaguje na předchozí výběr a podle toho dynamicky rozhoduje, co se bude dít dál. Jelikož prostředek potřeboval data z databáze, bylo nutné stránku odesílat, ale zároveň uchovávat proměnné z předešlých výběrů a skrývat již použité formuláře. Také ošetřování vkládaných dat pomocí přehledného panelu, který si budu moci ovládat dle vlastních potřeb a zároveň dynamicky měnit obsah, byl oříškem. V tomto ohledu jsem získal zkušenosti pro další tvorbu a zároveň vytvořil systém tak, jak jsem skutečně chtěl. Považuji to za přidanou hodnotu tohoto systému.

47

Závěr Tato práce se snaží řešit problém v podobě dotazování se do flat file databází. Nejprve popisuje vývoj databázových technologií. Nabízí přehled o programech, které v této době vznikaly a jsou úzce spjaty se samotným vývojem databázových technologií. Dále se zaměřuje na flat file databáze a jejich možné struktury. Tyto struktury rozděluje do logicky stanovených skupin a popisuje rozdílnosti v práci s nimi. V další části jsou představeny vybrané nástroje, které se starají o dotazování těchto typů databází. Jsou zde popsány základní informace o nástroji, způsob instalace a ovládání. Dále je zde popsán postup práce při konkrétních případech. Nástroje jsou poté porovnávány a hodnoceny s ohledem na způsob práce a splnění některých požadavků. Cílem práce bylo zefektivnit správu dat o strojích ve firmě Doosan Bobcat. Hodnocení použitých nástrojů se tak odvíjí i od možnosti využití nástrojů v této firmě. Dále se práce zaměřuje na konkrétní případ zvolení vhodného prostředku pro dotazování dat. Analyzuje data, která jsou vedeny v dané společnosti. Popisuje aktuální výskyt dat v různých formách. Je zde uvedeno jakým způsobem a proč jsou data vedena. Dochází k rozhodnutí, kterým prostředek se bude správa dat ve firmě realizovat. Zvoleným řešením je vytvoření vlastního systému pro správu dat. Práce v této souvislosti popisuje požadavky na systém stanoveny zadavatelem. Dále je zde popsána struktura datové základny, nad kterou systém poběží. V další části práce popisuje vytvoření samotného systému. Jsou zde uvedeny technologie, které byly při vývoji použity. Seznamuje čtenáře se strukturou systému a způsobem řešení jednotlivých prvků. Vyzdvihuje zajímavé prvky a popisuje jejich funkčnost V poslední části je systém zhodnocen v ohledu na osobní přínos autora. Popisuje, proč jsou určité prvky realizovány zvoleným způsobem a jakou to má výhodu.

48

Seznam použité literatury [1]

GILFILLAN, Ian. Myslíme v MySQL 4: knihovna programátora. Karel Voráček. Grada Publishing a.s., 2003, s. 20, 750 s. ISBN 9788024706610

[2]

HRONEK, Jiří. Databázové systémy. [online]. [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://phoenix.inf.upol.cz/esf/ucebni/databa.pdf

[3]

INTUIT INC. A Timeline of Database History. Dostupné z: http://quickbase.intuit.com/articles/timeline-of-database-history

[4]

Flat File Database Design vs. Relational Database Design. Dostupné z: http://www.databasedev.co.uk/flatfile-vs-rdbms.html

[5]

VOGLOVÁ, Blanka. Excel a Access: efektivní zpracování dat na počítači. Grada Publishing a.s., 2004, 252 s. ISBN 8024707039.

[6]

SCHAFER, Steven M. HTML, XHTML a CSS. Grada Publishing a.s., 2009, 647 s. ISBN 8024728508

[7]

MLÝNKOVÁ, Irena et al. Technologie XML. Praha: Karolinum, 2006, 186 s. ISBN 80-246-1272-0.

[8]

BORCHERS, Jan. SQL Developer: The Universal Database Frontend. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://sqldeveloper.solyp.com/

[9]

QueryCell. OAK FOCUS SOFTWARE. [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.querycell.com/

[10] POLÁŠEK, Marek. SystemOnLine: Databáze z hlediska podnikových informačních systémů. [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/clanky/databaze-z-hlediska-podnikovychinformacnich-systemu.htm [11] Oracle. [online]. [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.oracle.com/ [12] ROUSE, Margaret. Search CRM. [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://searchcrm.techtarget.com/definition/Apex [13] POLÁCH, Ladislav. JavaScript.cz. [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.javascript.cz/ [14] JADRNÝ, Tomáš. JQuery návod: vše okolo jQuery. [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://jquery-navod.cz/ [15] LENGSTORF, Jason. Pro PHP and jQuery. USA: Apress, 2010, s. 3-4. ISBN 1430228474. [16] LACKO, L'uboslav. Web a databáze. Praha: Computer Press, 2001, 250 s. ISBN 80-7226-555-5 49

Seznam obrázků Obrázek 1: Porovnání klasické a elektronické technologie. Zdroj: HRONEK, Jiří. Databázové systémy 2 .................................................................................................................. 8 Obrázek 2: Výsledek HTML zápisu. Zdroj: autor ......................................................................... 12 Obrázek 3: Menu pro připojení se k platformě. Zdroj: SQL Developer, autor............................ 14 Obrázek 4: Obrazovka nástroje. Zdroj: SQL Developer, autor .................................................... 15 Obrázek 5: Menu QueryCell v MS Excel. Zdroj: QueryCell, autor ............................................... 16 Obrázek 6: Vzhled listu MS Excel s použitím QueryCell. Zdroj: QueryCell, autor ....................... 17 Obrázek 7: Formulář MS Access. Zdroj: Access, autor ................................................................ 20 Obrázek 8: Úvodní menu. Zdroj: Apex, autor ............................................................................. 21 Obrázek 9: Možnosti omezení zobrazovaných dat. Zdroj: Apex, autor ...................................... 22 Obrázek 10: Diagram databáze. Zdroj: MySQL, autor ................................................................ 30 Obrázek 11: Úvodní obrazovka. Zdroj: autor .............................................................................. 31 Obrázek 12: Chybový panel. Zdroj: autor ................................................................................... 31 Obrázek 13: Hlavní menu. Zdroj: autor....................................................................................... 33 Obrázek 14: Formulář pro vkládání dat. Zdroj: autor ................................................................. 34 Obrázek 15: Oznamovací panel. Zdroj: autor ............................ Chyba! Záložka není definována. Obrázek 16: Přiřazování zařízení a certifikátů ke stroji. Zdroj: autor.......................................... 36 Obrázek 17: Našeptávač. Zdroj: autor ........................................................................................ 38 Obrázek 18: Menu pro výběr stroje. Zdroj: autor ....................................................................... 40 Obrázek 19: Funkce grafického kalendáře. Zdroj: autor............................................................. 41 Obrázek 20: Editační formulář. Zdroj: autor ............................................................................... 43 Obrázek 21: Menu pro výpis informací. Zdroj: autor.................................................................. 44 Obrázek 22: Výpis zvolených informací. Zdroj: autor ................................................................. 45 Obrázek 23: Výběrový formulář pro ostatní informace. Zdroj: autor......................................... 45

50