Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2013
Adéla Hrubanová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí Studijní obor: Zdanění a daňová politika
Politika spotřebních daní v zemích EU v období krize
Autor bakalářské práce: Adéla Hrubanová Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Květa Kubátová, CSc. Rok obhajoby: 2013 3
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Politika spotřebních daní v zemích EU v období krize“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.
V Praze dne
4
Podpis…………………
Poděkování: Velmi ráda bych poděkovala prof. Ing. Květě Kubátové, CSc. za její cenné rady a připomínky, které mi poskytla při zpracování této bakalářské práce. 5
Abstrakt Bakalářská práce analyzuje politiku spotřebních daní v zemích Evropské unie v období krize. V první části se zaměřuje na vývoj výnosů spotřebních daní ve všech státech Evropské unie v období 2007 – 2010 a dále analyzuje už jen některé členské státy. Druhá část se věnuje vývoji sazeb vybraných výrobků v letech 2008 – 2013 a popisuje změny v sazbách u olovnatého a bezolovnatého benzínu, cigaret, lihu, piva a vína. Závěrečné zhodnocení potom poskytuje propojení důležitých souvislostí mezi oběma analýzami a zaměřuje se na změny v politice spotřebních daní u vybraných států. Především na změny daňové politiky od roku 2008 dodnes.
Klíčová slova Spotřební daně, finanční krize, Evropská unie, výnosy spotřebních daní, sazby spotřebních daní, daňová politika
Abstract The bachelor thesis analyzes the policy of excise duties in the European Union during the crisis. The first part is focused on the development of excise tax revenues in all states of the European Union in the period 2007 - 2010 and further analyzes only some Member States. The second part deals with the development of tax rates of selected products in the years 2008 - 2013 and describes the changes in the rates for leaded and unleaded petrol, cigarettes, alcohol, beer and wine. Final assessment then provides a link between two important context analyses focused on changes in policy of excise duties on selected countries. Primarily to changes in tax policy since 2008 until today.
Key words Excise duties, financial crisis, European union, excise tax revenues, excise tax rates, tax policy
6
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 9 1
HARMONIZACE SPOTŘEBNÍCH DANÍ V EU .............................................. 11
1.1 Spotřební daně ................................................................................................................................. 11 1.2 Harmonizace spotřebních daní v EU ............................................................................................. 11 1.2.1 Systém zdanění ......................................................................................................................... 12 1.3 Daň z minerálních olejů .................................................................................................................. 12 1.4 Daň z lihu a alkoholických nápojů ................................................................................................. 13 1.4.1 Spotřební daň z piva.................................................................................................................. 13 1.4.2 Spotřební daň z vína.................................................................................................................. 13 1.4.3 Spotřební daň z meziproduktů .................................................................................................. 14 1.4.4 Spotřební daň z lihu .................................................................................................................. 14 1.5 Daň z tabáku a tabákových výrobků ............................................................................................. 14
2
HOSPODÁŘSKÁ KRIZE V ZEMÍCH EU ........................................................ 16
2.1 Počátky krize ................................................................................................................................... 16 2.2 Průběh a důsledky krize ................................................................................................................. 16
3
ANALÝZA VÝNOSŮ SPOTŘEBNÍCH DANÍ .................................................. 18
3.1 Předpoklady analýzy ....................................................................................................................... 18 3.2 Vývoj výnosů v letech 2007 - 2010.................................................................................................. 20 3.2.1 Bulharsko .................................................................................................................................. 21 3.2.2 Polsko ....................................................................................................................................... 22 3.2.3 Česká republika......................................................................................................................... 23 3.2.4 Estonsko .................................................................................................................................... 24 3.2.5 Slovinsko .................................................................................................................................. 25 3.2.6 Itálie .......................................................................................................................................... 26 3.2.7 Francie ...................................................................................................................................... 27 3.2.8 Španělsko .................................................................................................................................. 28 3.3 Zhodnocení analýzy výnosů ............................................................................................................ 29
4
ANALÝZA SAZEB SPOTŘEBNÍCH DANÍ ...................................................... 31
4.1 Předpoklady analýzy ....................................................................................................................... 31 4.2 Změny v sazbách spotřebních daní ................................................................................................ 31 4.3 Sazby daně z benzínu ...................................................................................................................... 32 4.3.1 Olovnatý benzín ........................................................................................................................ 32 4.3.2 Bezolovnatý benzín................................................................................................................... 33 4.4 Sazby daně z cigaret ........................................................................................................................ 35 4.4.1 Praktický příklad ....................................................................................................................... 37
7
4.5 Sazby daně z lihu ............................................................................................................................. 38 4.6 Sazba daně z piva ............................................................................................................................ 40 4.7 Sazba daně z vína ............................................................................................................................ 42 4.7.1 Tiché víno ................................................................................................................................. 42 4.7.2 Šumivé víno .............................................................................................................................. 43 4.8 Zhodnocení analýzy sazeb .............................................................................................................. 44
5
CELKOVÉ ZHODNOCENÍ................................................................................. 46
ZÁVĚR .......................................................................................................................... 49 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................... 51 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................ 54 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 54
8
ÚVOD Spotřební daně patří do skupiny nepřímých daní, jsou to daně uvalené na poplatníka nepřímo v ceně zboží. Znamená to, že daň odvádí plátce daně, zejména výrobce nebo distributor, avšak daňové břemeno nese kupující. Spotřební daně se objevily už ve 12. století a byly uvaleny například na pivo, sukno nebo dobytek a jejich součástí byla také určitá forma poplatku za právní převod zboží na nového majitele. (Jagoš, 2006) Nyní po několika staletích spotřební daně mají stále důležité místo v daňových mixech evropských států a jejich harmonizované základy a sazby pomáhají sjednotit vnitřní trh a jeho fungování. Hlavním záměrem bakalářské práce je provést přínosnou analýzu vlivu finanční krize na změny v sazbách spotřebních daní ve vybraných státech Evropské unie. Prostřednictvím analyzování vývoje výnosů získáme nejen přehled o výnosech spotřebních daní, ale i vybrané státy, kterými se budeme dále zabývat a u nichž provedeme analýzu vývoje sazeb. Důvodem vzniku této bakalářské práce je získání uceleného přehledu a vzájemných souvislostí mezi výnosy spotřebních daní a jejich sazbami v krizovém období. Samotným cílem práce by měla být komparativní analýza politiky spotřebních daní v boji proti krizi v zemích Evropské unie. Otázkou je jestli se vybrané státy zaměří na zvyšování spotřebních daní nebo jejich politiku finanční krize neovlivní? Samozřejmě je dobré mít na paměti, že výchozí situace bude u každého z vybraných států různá. Například v některých zemích se sazby díky obecnému trendu každoročně zvyšují a finanční krize na toto zvýšení nemusí mít velký vliv. Nejpoužívanější metodou bude zejména komparace výnosů i sazeb v časovém období a posléze vyvození deduktivních závěrů. V analýze se zaměříme na porovnání stavu výnosů od počátku krize do roku 2010 (výsledky pro další roky zatím nejsou k dispozici). U vývoje sazeb použijeme také komparativní analýzu a metodou dedukce stanovíme hypotézu, protože máme jistý předpoklad ohledně zvyšování sazeb spotřebních daní od roku 2008 dodnes. V analýze sazeb si tuto dedukci ověříme. V bakalářské práci budeme pro část teoretickou používat především zdroje cizí, jde o procesy harmonizace doplněné o celou řadu směrnic a nařízení. Velmi důležitým 9
zdrojem v teoretické části je kniha pana profesora Širokého „Daně v Evropské unii“ a kniha paní docentky Nerudové „Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie“. V praktické části budou pro sestavování grafů hlavním zdrojem „Taxation trends in European union“, které každoročně sestavuje Evropská komise. V teoretické části bude shrnuta problematika spotřebních daní u jednotlivých vybraných výrobků zejména harmonizace spotřebních daní. Celá práce se bude zaměřovat na konkrétní časové období, proto teoretickou část bude tvořit i kapitola o finanční krizi. Největší podíl práce bude zaujímat část praktická, která bude rozdělena na dvě analýzy. První z nich se bude věnovat výnosům spotřebních daní ve vybraných státech, které si sami zvolíme po sestavení prvotního grafu. Druhá část nám poskytne pohled do změn v sazbách spotřebních daní u vybraných států. V závěrečním zhodnocení budeme porovnávat výsledky a upřesňovat fakta mezi souvislostí výnosů a sazeb.
10
1 HARMONIZACE SPOTŘEBNÍCH DANÍ V EU 1.1 Spotřební daně Spotřební daně tzv. akcízy jsou daně uvalené pouze na vybrané výrobky. Jde o výrobky nějakým způsobem zatěžující lidské zdraví nebo životní prostředí, proto je na ně uvalena kromě DPH i další daň, která se započítává do výše základu pro výpočet DPH. Jedná se o daně, které by měly omezit spotřebu těchto výrobků, ale zároveň jde o poměrně stabilní výnos státního rozpočtu. V průběhu jejich existence proběhlo mnoho změn jak v sazbách, tak v předmětu daně. Nyní jsou spotřebními daněmi zatíženy vybrané výrobky, jako je tabák alkohol a minerální oleje. (Kubátová, 2009)
1.2 Harmonizace spotřebních daní v EU Spotřební daně, stejně jako DPH, ovlivňují vzájemný obchod mezi státy EU. V rámci sjednocení trhu a zabránění narušení hospodářské soutěže byla nutná harmonizace. Hlavním záměrem harmonizace spotřebních daní bylo sjednocení jednotlivých sazeb, aby nedocházelo k zvýhodnění domácích výrobků nulovými nebo velmi nízkými sazbami. (Kopřiva, 2011) Než došlo k harmonizaci, tak jak jí známe dnes, velkým problémem byla, zejména právě u spotřebních daní rozdílnost vnímání těchto daní jednotlivými státy. Sazby i základy daně především na alkoholické nápoje byly diferencované a řešilo se, jak tuto rozdílnost nejefektivněji upravit. Také stanovení okruhu vybraných výrobků, které budou harmonizovány v rámci celé EU, bylo velmi obtížné. (Široký, 2012) Harmonizovány byly základy daně a zavedla se také harmonizace v podobě minimálních sazeb spotřebních daní. Hlavním důvodem zavedení minimálních sazeb je historická odlišnost v systému zdanění jednotlivých selektivních daní ze spotřeby. V dnešní době není systém sbližování zdaleka v normě, státy i přes složitý proces stále používají velmi rozdílné sazby, vlivem daňové konkurence jsou ovšem nepřímo donuceny daně přizpůsobovat ostatním státům, jinak si budou zákazníci jezdit pro vybrané výrobky do země s nižší spotřební daní. (Nerudová, 2011) Směrnice 72/43/EHS určila povinnost uvalit spotřební daně na výrobky, jako jsou minerální oleje, tabák, lihoviny, pivo a víno. Ostatní spotřební daně, které státy uvalovaly na jiné výrobky, měly být zrušeny, kromě několika, které nezasahují do volného obchodu a nejsou podrobeny hraničním kontrolám. (Široký, 2012) 11
1.2.1 Systém zdanění Stejně jako u DPH byl stanoven v oblasti spotřebních daní systém zdanění podle země spotřeby. Jde o systém, podle kterého se vybrané výrobky zdaňují v zemi, kde jsou spotřebovány jednotlivými národními sazbami. Pokud ovšem jde o jednotlivce, který si v zahraničí vybraný výrobek zakoupí, pak sazba odpovídá zemi, ve které výrobek zakoupil, jedná se o systém zdanění v zemi původu, i kdyby faktická spotřeba proběhla na území jiného členského státu. Podle směrnice č. 92/12/EHS byly stanoveny podmínky pro výběr daně, zpracování a přepravu, také byly zavedeny tzv. autorizované daňové sklady, ve kterých se vybrané výrobky pohybují v režimu podmíněného osvobození od daně v rámci celé EU bez povinnosti platit daň. Směrnice byla vytvořena především kvůli fungování jednotného vnitřního trhu, který zahrnuje volný pohyb zboží, jednotné vymezení výrobků podléhajících spotřební dani, sjednocení vzniku daňové povinnosti, kontrola daňových skladů, vytvoření jednotlivých předpisů o volném pohybu zboží a zřízení Výboru pro spotřební daně. Od roku 2010 byla tato směrnice nahrazena jinou horizontální směrnicí 2008/118/ES, která tu původní rozšiřuje o elektronický správní doklad, který by měl nahradit klasický papírový doklad. Dále jde o zavedení elektronického systému EMCS (Excise Movement and Control System), který má za úkol kontrolovat výrobky v režimu podmíněného osvobození. (Široký, 2012)
1.3 Daň z minerálních olejů Zdanění minerálních olejů patří k nejvýnosnějším z akcízů. Mezi minerální oleje podle směrnice č. 92/81/EHS řadíme motorové benzíny, motorovou naftu a dále všechny v zákoně neuvedené minerální oleje, které slouží jako palivo nebo pohonná hmota. Lehký topný olej, petrolej a zkapalněné ropné plyny (LPG) upravuje směrnice č. 95/60/ES. V roce 2003 došlo k rozšíření oblasti minerálních olejů, mezi které se zařadily energetické produkty, elektrická energie, uhlí a zemní plyn, které upravuje směrnice č. 2003/96/ES. (Široký, 2012) Tato směrnice také obsahuje minimální sazby daně podle účelu jejich využití a v souladu s Kjótským protokolem podporuje snižování emisí. V rámci harmonizace daňových sazeb byla přijata další směrnice č. 2004/74/ES, která umožňuje některým státům EU aplikovat dočasně sníženou sazbu daně z energetických produktů a elektrické energie nebo dočasné osvobození od daně. Kromě harmonizovaných daní používají některé státy EU ještě další spotřební daně určené 12
k ochraně životního prostředí. Například Švédsko, Itálie, Francie a Dánsko uvalují daň z odpadu, Lotyšsko a Litva daň z přírodních zdrojů apod. (Nerudová, 2011) Minimální sazby spotřebních daní jsou rozdílné podle druhu jejich využití. Paliva rozdělujeme na paliva určená k přepravě (pohonné hmoty) a paliva pro průmyslové nebo komerční účely. Elektrickou energii dělíme podle jejího využití pro obchodní a neobchodní účely. (Široký, 2012)
1.4 Daň z lihu a alkoholických nápojů Vůbec nejtěžší bylo pro státy EU harmonizovat líh a alkoholické nápoje, protože každý stát je výjimečným producentem alkoholických nápojů v jiné oblasti. Jižní státy jsou známé výrobou vína, Irsko a Velká Británie je významným producentem whisky, ve střední Evropě preferují pivo. Zdanění lihu a alkoholických nápojů je upraveno ve směrnici 92/83/EHS, která existuje v nezměněné podobě dodnes a rozděluje lihoviny na alkohol, pivo, víno a meziprodukty. Celková harmonizace sazeb nebyla možná, proto směrnice upravuje pouze omezení v podobě minimálních sazeb. (Široký, 2012)
1.4.1 Spotřební daň z piva Předmětem daně je pivo a směs piva a nealkoholického nápoje s obsahem alkoholu vyšším než 0,5% podle směrnice č. 92/84/EHS. Základem daně u piva je tzv. optická koncentrace (stupeň Plato, který vyjadřuje množství cukru, jehož celkovým zkvašením by vzniklo ekvivalentní množství alkoholu) nebo objemová koncentrace. (Široký, 2012) Minimální sazba je určena na 0,748 EUR/hl piva a podle stupně alkoholu na 1,87 EUR/hl. Malé nezávislé pivovary s roční výrobou do 200 tisíc hl mají ve všech státech EU povolenu sníženou sazbu, která ovšem nesmí klesnout pod 55% národní sazby a obsah alkoholu nesmí být vyšší jak 2,8%. (Nerudová, 2011) Podle Zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, činí základní sazba daně v České republice 32 Kč/hl za každé celé hmotnostní procento původní mladiny. Pro malé nezávislé pivovary jsou sazby diferencované podle roční výroby v hektolitrech a pohybují se od 16 Kč/hl do 28,8 Kč/hl.
1.4.2 Spotřební daň z vína Vína lze rozdělit do dvou skupin na tichá a šumivá. Tichá vína dělíme podle obsahu alkoholu 1,2% - 15% a 15% - 18%, toto rozdělení je nutné k tomu, aby mohly jednotlivé státy uvalit na každý druh tichého vína jinou sazbu daně. Šumivá vína 13
obsahují 1,2% - 15% alkoholu. Minimální sazba u daně z vína je stanovena na 0 EUR/hl kvůli některým státům, pro které je víno tradičním výrobkem. (Nerudová, 2011)
1.4.3 Spotřební daň z meziproduktů Meziproduktem se rozumí produkty s obsahem alkoholu mezi 1,2% - 22%, které nepatří do skupiny piva, vína nebo jiných fermentovaných produktů. Minimální sazba je stanovena na 45 EUR/hl. I u meziproduktů je možnost použití snížené sazby na meziprodukty s obsahem alkoholu nižším než 15%. (Nerudová, 2011)
1.4.4 Spotřební daň z lihu Spotřební daň z lihu je uvalena na alkoholické nápoje, které obsahují více jak 22% lihu a také na alkoholické nápoje s obsahem lihu vyšším než 1,2%, který se objevuje pod kódy CN86 2207 a 2208. Základem daně je objem čistého alkoholu. Producenti s roční výrobou, která nepřesáhne 10 hl čistého alkoholu za rok, mají povoleno používat sníženou sazbu daně ve výši maximálně 50% národní sazby a obsahem alkoholu vyšším než 10%. Minimální sazba je 550 EUR/hl lihu. Státy, které používají sazby vyšší jak 1000 EUR/hl tuto hranici snížit nesmějí. Minimální sazby 1000 EUR/hl nebylo možno dosáhnout přímo zejména v zemích, kde hlavním vývozním artiklem je whisky, koňak nebo rum, proto je jako minimální stanovena hranice 550 EUR/hl a u ostatních států se problém řeší dodatečnými ustanoveními, kde státy minimální hranici posunout nemohou. (Nerudová, 2011) Podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních je v České republice základní sazba daně z lihu stanovena na 28 500 Kč/hl, množství hl počítáme při teplotě 20°C. Výjimku tvoří líh obsažený v ovocných destilátech, pro ten platí sazba 14 300 Kč/hl.
1.5 Daň z tabáku a tabákových výrobků Směrnice č. 72/464/EHS, která upravovala cigarety a směrnice č. 79/32/EHS, která rozdělovala ostatní tabákové výrobky do jednotlivých skupin, se kvůli diferenci v určení minimálních sazeb daně v roce 1995 sjednotily a vznikla směrnice č. 95/59/ES, která původní směrnice upravuje a aktualizuje. (Široký, 2012) Tato směrnice rozděluje tabák na cigarety, doutníky a doutníčky a tabák ke kouření, který je dále rozdělen na jemně řezaný tabák k ruční výrobě cigaret a ostatní tabák ke kouření. Podle směrnice č. 92/79/EHS musí být minimální sazba daně z cigaret ve výši 57% prodejní ceny a nesmí být nižší než 60 EUR/1000ks cigaret. (Nerudová, 2011) Požadavek 57 % úrovně nemusí 14
splňovat státy, které vybírají spotřební daň nejméně 101 EUR/1000 ks cigaret. (Europa.cz, 2011) Výše daně je specifikována ve směrnici č. 99/81/ES, která vymezuje tři způsoby, jak daň vypočítat. Buď pomocí valorické sazby daně, specifické sazby daně, anebo lze použít oba způsoby určení daně současně tj. jejich kombinací. (Široký, 2012) Cigarety vyráběné v EU i dovážené ze třetích zemí podléhají valorické i specifické spotřební dani. Valorická neboli procentní spotřební daň se vypočítává z nejvyšší maloobchodní prodejní ceny včetně cla, specifická spotřební daň (pevná sazba) se vypočítává na jednotku výrobku. Pro určení výše daně sečteme výsledky obou výpočtů. Clo lze vyloučit pouze z vyměřovacího základu valorické spotřební daně. (Europa.cz, 2011) Směrnice č. 92/80/ES upravuje pro jednotlivé druhy tabákových výrobků minimální sazby. U doutníků a doutníčků nesmí být spotřební daň nižší než 5% z prodejní ceny včetně všech ostatních daní nebo 11 EUR/1000 ks nebo 1kg. U jemně řezaného tabáku určeného k ruční výrobě cigaret jde o 36% prodejní ceny nebo 32 EUR/kg a u ostatního tabáku ke kouření je to 20% z prodejní ceny nebo 20 EUR/kg. (Nerudová, 2011) Jak směrnice č. 92/79/ES, tak směrnice č. 92/80/ES prošly novelizací v podobě směrnice č. 2002/10/ES. Směrnice č 2002/10/ES ponechala minimální sazbu daně z cigaret ve výši 57% a dále zavedla fixní hranici 60 EUR/1000 ks (od 1.7 2006 došlo ke zvýšení na 64 EUR/1000 ks a podle směrnice č. 2010/12/EU nesmí být sazba nižší než 90 EUR/1000ks, účinnost je posunuta na 1.1 2014). Všechny výše zmíněné směrnice byly v roce 2011 zrušeny a vytvořila se nová směrnice č. 2011/64/EU, která se v oblasti spotřebních daní stává platnou a účinnou. (Široký, 2012) Od 1.1 2011 se dále změnily minimální sazby na doutníky a doutníčky na 5% prodejní ceny nebo 12 EUR/kg a tabák ke kouření na 20% prodejní ceny nebo 22 EUR/kg a od 1.1 2013 došlo k navýšení minimálních sazeb z jemně řezaného tabáku na 43% prodejní ceny nebo 47 EUR/kg. (Nerudová, 2011)
15
2 HOSPODÁŘSKÁ KRIZE V ZEMÍCH EU 2.1 Počátky krize První náznaky krize se v USA objevily již na konci léta 2007, v tu dobu si mnozí ekonomové mysleli, že nejde o nic vážního a nevěnovali tomu ani přílišnou pozornost. V roce 2008 krize naplno propukla jak v USA, tak i v Evropě. Hlavní příčinnou krize bylo poskytování hypotečních úvěrů nesolventním podnikům i domácnostem. (Foster, 2009) Už v roce 2007 se krize pomalu, ale jistě dostávala do Evropy, úrokové sazby byly tak nízké, že si hypoteční úvěr mohl vzít prakticky kdokoli. Nejistota ohledně rizikových investic se vytratila, banky začaly investovat do často velmi složitých, neprůhledných a předražených finančních produktů. Problémy finančních institucí, které poskytovaly rizikové úvěry, způsobily paušální nárůst rizikových prémií u všech ostatních úvěrů než prvotřídních. Riziková prémie je rozdíl mezi vyšší úrokovou sazbou pro rizikového klienta ve srovnání se sazbou pro méně rizikového klienta, například u státních dluhopisů. Čím vyšší prémie, tím dražší dluh. (Kohout, 2007) Ačkoli rozsah i velikost krize jsou mimořádné, má mnoho společných rysů jako podobné finanční krize z minulosti. Finanční krizi předcházelo období rychlého růstu úvěrů, garance nízkých rizikových prémií, bohatá dostupnost likvidity, silný pákový efekt, rostoucí cena aktiv a rozvoj bublin v oblasti nemovitostí. Banky čelily vážným problémům s likviditou, zažívaly potíže hlavně s odloženými splátkami u krátkodobých půjček. V této fázi zákonodárci stále vnímali krizi především jako problém likvidity. Obavy o solventnost individuálních finančních institucí se objevily také, ale systémový kolaps byl považován za nepravděpodobný. Věřilo se, že Evropská ekonomika na rozdíl od ekonomiky Spojených států bude do značné míry imunní vůči finančním turbulencím. Tato víra byla podpořena vnímáním, že reálná ekonomika, i když zpomaluje, je založena na silných základech, jako je rychlý růst vývozu a stabilní finanční postoje domácností a podniků. (European Economy, 2009)
2.2 Průběh a důsledky krize Vnímání se dramaticky změnilo v září roku 2008, které bylo spojeno se záchranou Fannie Mae a Freddy Mac a s bankrotem Lehman Brothers. Došlo ke krachu 16
předních amerických i evropských finančních institucí. Vlády se snažily o záchranu několika evropských institucí, někde nešlo jen o banky, ale i o celý systém. Panika vypukla na akciových trzích, tržní ocenění finančních institucí se vytratilo. Investoři spěchali na několik zbylých útočišť, která se zdála být bezpečná (např. státní dluhopisy). Nakonec se kompletní zhroucení finančního systému stalo skutečnou hrozbou. Krize začala požírat sebe sama, banky se brání úvěrům, ekonomická aktivita prudce klesá atd. Pokles na trzích aktiv rapidně narostl po celém světě. Obchodní úvěr se stal vzácným a drahým, světový obchod klesl. Důvěra spotřebitelů i podniků klesla k nebývalým minimům. (European Commission, 2009) Po finanční krizi následovala ekonomická recese, docházelo k dalším tlakům na evropské vlády a záchrana několika bank, jiné banky musely být znárodněny. Mezi lety 2008 a 2009 se velmi prohloubil rozpočtový deficit vzhledem k HDP. Státy, které byly krizí nejvíce zasaženy, vykazovaly deficity výrazně vyšší, např. Španělsko. (Kozák, 2012)
17
3 ANALÝZA VÝNOSŮ SPOTŘEBNÍCH DANÍ Analýza se bude věnovat komparaci výnosů spotřebních daní mezi lety 2007 – 2010 v členských státech Evropské unie. Výsledky budeme porovnávat mezi jednotlivými zeměmi na základě výnosů v procentech na HDP a zaměříme se také na komparaci podílu výnosů spotřebních i nepřímých daní na celkovém zdanění. Z časových, ale i rozsahových důvodů provedeme analýzu pouze u vybraných států. Všechna data jsou použita z webových stránek Evropské komise.
3.1 Předpoklady analýzy V analýze se zaměříme na porovnání výnosů spotřebních, ale i nepřímých daní. Naším cílem bude porovnat výnosy spotřebních daní ve všech státech Evropské unie a z nich vybrat takové, které se pohybují na nejvyšších i nejnižších příčkách. U těchto států dále provedeme podrobnější komparaci. Také se zaměříme na důvody, které přispěly k výši výnosů vybraných zemí. U každé vybrané země se budeme zabývat pouze hlavním důvodem, který vedl k dané výši výnosů, protože na zkoumání všech souvislostí a makroekonomických ukazatelů není v této bakalářské práci prostor. Vzhledem k soudržnosti a harmonizovanému výpočtu podle systému ESA 95, umožňují údaje z národních účtů poskytnout míru mezinárodní srovnatelnosti. Spotřební daně jsou povinné odvody výrobní nebo distribuční jednotky ve vztahu k výrobě nebo dovozu zboží a služeb nebo využití výrobních faktorů. Podle klasifikace ESA 95 rozdělujeme spotřební daně na daně z dovozu a daně z výroby. Obě kategorie nezahrnují DPH ani dovozní cla. Graf 3-1 bude v analýze výchozím grafem výnosů spotřebních daní v % HDP v období 2007 – 2010, podle kterého zvolíme vybrané země. Graf 3-1 je členěn podle roku 2008 a zahrnuje jak spotřební daně z dovozu, tak z výroby. (European Commission, 2012)
18
Graf 3-1 Výnosy spotřebních daní v % HDP
BG PL LU HU EE SL CZ FI CY LV UK DK MT LT RO SE SK PG DE AU IR NL GR ES FR BE IT 0
1
2
3 2010
2009
4 2008
19
5 2007
6
7
3.2 Vývoj výnosů v letech 2007 - 2010 V analýze se nejprve zaměříme na výnosy spotřebních daní jako podílu na HDP v jednotlivých letech. Výše zmíněný Graf 3-1 nám ukazuje, že nejvyšších výnosů v roce 2007 dosáhlo Bulharsko a další postkomunistické země, jako je Polsko a Česká Republika. Naopak nejnižších výnosů dosáhly původní státy Evropského společenství. V roce 2008 se situace moc nezměnila, nevyšších výnosů opět dosahuje Bulharsko a Polsko, na třetí místo se dostává Lucembursko. Na nejnižších příčkách zůstává Itálie, Francie a Belgie. V roce 2009 se dostává do popředí Estonsko, kde meziroční změna dosáhla 1,7% na HDP oproti roku 2008 a Slovinsko s rozdílem 0,8% na HDP. Mezi státy s nejnižšími výnosy se stále pohybuje Itálie, Belgie, Francie a Španělsko. Průměrné celkové zdanění dosahuje v roce 2010 v Evropské unii 38,4% HDP. Existují ovšem značné rozdíly mezi starými členskými státy (označeny EU-15) a novými členskými státy (označeny EU-12). V EU-15 průměrné daňové zatížení dosahuje téměř 39% HDP, zatímco v EU 12 členské státy vykazují značné snížení průměrné daňové zátěže 32% HDP. Ve většině zemí EU-15 (s výjimkou Irska, Řecka, Španělska, Portugalska a Spojeného království) se pohybovalo celkové zatížení nad průměrem EU-27. Z nových členských států dosahuje pouze Maďarsko, Estonsko a Slovinsko vyššího zatížení než je průměr Evropské unie. Podíl daní ze spotřeby v zemích EU-12 činí 37% z celkového zdanění, jde především o zrcadlový obraz nízkého zdanění práce. Kypr, Lotyšsko, Litva, Malta, Maďarsko a Rumunsko má asi 40% daní ze spotřeby a Bulharsko dokonce dosahuje 50% daní ze spotřeby na celkovém daňovém zatížení. Španělsko a Itálie vybírají méně než 25% na daních ze spotřeby. V Itálii a ve Španělsku jsou nízké příjmy částečně způsobeny osvobozením od DPH a snížením sazeb uplatňovaných na velké základny, jakož i nízkou základní sazba ve Španělsku. (Prammer, 2011) Pro účely naší analýzy byly vybrány země Bulharsko, Polsko, Estonsko, Česká republika a Slovinsko. Jedná se o země, které v průběhu let 2007 – 2010 dosahovaly nejvyšších výnosů. Dále se zaměříme na Itálii, Francii a Španělsko, které se naopak pohybovaly ve výnosnosti spotřebních daní na nejnižších příčkách. Grafy, které jsou použity pro analýzu jednotlivých zemí, vyjadřují výnosy jak spotřebních tak nepřímých daní. Po levé straně se vyskytují grafy vyjádřené v % HDP a po pravé straně jsou grafy vyjádřené v % ze všech vybraných daní. 20
3.2.1 Bulharsko Bulharsko bylo zemí makroekonomické stability, uvážlivé fiskální politiky, neustále se zdokonalující v institucionálním prostředí, trvale snižovalo daně a pojistné na sociální zabezpečení a zlepšovalo hospodářskou výkonnost. Vyhlídky na členství v Evropské unii a jejich přístup k zlepšení celkové životní úrovně se staly faktory, předurčující Bulharsko ke vstupu do Evropské unie dlouho předtím, než se země stala plnoprávným členem. Ke vstupu do Evropské unie nakonec došlo až v roce 2007. Pokud se podíváme podrobněji na Graf 3-1, pozorujeme vysoký podíl spotřebních daní na HDP, což je způsobeno především zvýšením sazeb spotřebních daní a rozšířením produktů podléhajících clu. (The Bulgarian Economy, 2007) Graf 3-3 Bulharsko (v % z celkového zdanění)
Graf 3-2 Bulharsko (v % HDP)
60 % celkového zdanění
20
% HDP
15 10 5 0
50 40 30 20 10 0
2007
2008
Spotřební daně
2009
2007
2010
Nepřímé daně
2008
Spotřební daně
2009
2010
Nepřímé daně
Zdroj: Taxation trends in European union, vlastní úprava
Podle Grafu 3-2 byl podíl na HDP u spotřebních daní v Bulharsku vždy nad hranicí 5%, přičemž aritmetický průměr všech států EU se v celém sledovaném období pohyboval kolem 3,1%. V roce 2008 tento podíl dosahoval hranice skoro 6% HDP. Z Grafu 3-1 je patrný rozdíl mezi ostatními členskými státy. Bulharsko jako jedna z mála zemí v roce 2008, tedy v období nejhlubší recese, dosahuje nejvyšších výnosů u spotřebních daní. V ostatních státech v roce 2008 buď výnosy klesají, nebo se udržují na stejné úrovni jako v roce 2007. Dalšími státy, ve kterých v tomto roce výnosnost spotřebních daní roste, jsou jen Polsko a Lotyšsko. Z Grafu 3-2 lze dále pozorovat změnu rostoucího trendu. Zlom nastává v roce 2009, kdy dochází k velkému poklesu podílu nepřímých daní na HDP o skoro 2% body. (European Commission, 2012)
21
Bulharsko je státem Evropské unie, který daňovou politiku orientuje především na nepřímé daně. Podíl nepřímých daní na celkovém zdanění byl podle Grafu 3-3 ve sledovaném období vždy nad hranicí 50%, což je s porovnáním s ostatními státy Evropské unie velmi nadprůměrný výsledek. V roce 2008 dosahoval podíl nepřímých daní 55,3% na celkovém zdanění a v roce 2010 bylo dosaženo dokonce 55,4%. Bulharsko v průběhu let 2001 – 2008 výrazně změnilo svou daňovou politiku a věnovalo úsilí k tomu, aby daňové břemeno bylo z velké části přeneseno právě na daně ze spotřeby. I když velkou část nepřímých daní nese DPH, tak výnosy spotřebních daní jsou v Bulharsku v porovnání s ostatními státy EU-27 také nejvyšší. Podíl spotřebních daní podle Grafu 3-3 do roku 2009 roste, k mírnému poklesu dochází až v roce 2010. (Prammer, 2011) Bulharsko má jeden z nejnižších schodků státního rozpočtu, proto když přišla finanční krize, ke změnám v sazbách v zásadě nedošlo. A právě díky nezměněným sazbám byly výnosy poměrně stabilní a v porovnání s ostatními státy vcelku nadprůměrné. (Finance.cz, 2012)
3.2.2 Polsko Polsko patří stejně jako Bulharsko nebo Česká republika do postkomunistických zemí. Vstoupilo do Evropské unie v roce 2004 společně s dalšími devíti státy. V období 2007 - 2010 byla celková daňová zátěž vždy pod průměrem všech 27 evropských států. Graf 3-5 Polsko (v % z celkového zdanění)
50
16 14 12 10 8 6 4 2 0
% celkového zdanění
% HDP
Graf 3-4 Polsko (v % HDP)
40 30 20 10 0
2007
2008
Spotřební daně
2009
2007
2010
Nepřímé daně
2008
Spotřební daně
2009
Nepřímé daně
Zdroj: Taxation trends in European union, vlastní úprava
22
2010
Z Grafu 3-4 sledujeme vývoj výnosů spotřebních daní jako podíl na HDP. Polsko dosahovalo hranice 4% HDP po celé sledované období, kromě roku 2009, kdy podíl mírně klesl na 3,8% HDP. Pokud se podíváme na srovnání s dalšími státy Evropské unie, které pozorujeme v Grafu 3-1, Polsko dosahuje nadprůměrných hodnot. Hlavními důvody proč se Polsko udrželo na nejvyšších pozicích v tomto období, bylo postupné snižování nákladů na byrokracii a dlouhodobý nárůst HDP. V roce 2009 byla ve všech ostatních státech Evropské unie meziroční změna HDP záporná, v Polsku jako jediném bylo dosaženo meziroční změny 1,7%. (Singer, 2010) Produkt se zvyšoval ve všech ekonomických oblastech, především v průmyslu (průmysl v Polsku tvoří 23 – 24% HDP). (Businessinfo, 2012) Podíl nepřímých daní v % HDP, který také sledujeme v Grafu 3-4 klesl pouze v roce 2009 o 1,3%. Průměrně tento podíl dosahuje relativně vysokých 14%. Podle Grafu 3-5 můžeme sledovat vývoj výnosů nepřímých i spotřebních daní na celkovém zdanění. Podíl nepřímých daní na celkovém zdanění dosahuje průměrně 42%. Podíl spotřebních daní kolísá kolem 12,5%. V roce 2010 dochází k růstu podílu spotřebních daní z 11,9% na 13,2%. Trend Polska v oblasti rostoucích výnosů spotřebních, ale i celkově nepřímých daní je jasný. Země zvolila stejnou politiku jako jiné postkomunistické země a zaměřila se na zvyšování nepřímých daní. Nepřímé daně jsou pro poplatníky méně „na očích“ než daně přímé. (European Commission, 2012)
3.2.3 Česká republika Česká republika vstoupila do Evropské unie společně s Polskem a dalšími osmi státy v roce 2004. Před finanční krizí měl bankovní sektor v České republice přebytek Graf 3-7 Česká republika (v % HDP)
Graf 3-6 Česká republika (v % z celkového zdanění)
40
14 % celkového zdanění
12 % HDP
10 8 6 4 2 0
30 20 10 0
2007
2008
Spotřební daně
2009
2007
2010
Nepřímé daně
2008
Spotřební daně
2009
Nepřímé daně
Zdroj: Taxation trends in European union, vlastní úprava
23
2010
likvidity, byl ziskový a neposkytoval velké množství úvěrů v zahraničních měnách. Proto, se zde krize neprojevila tolik jako v jiných státech Evropské unie. (Singer, 2010) Hodnoty, které vidíme v Grafu 3-7 u spotřebních daní dosahují k 4% hranici. Rok 2008, kde výnosy spotřebních daní činily pouhých 3,3% HDP byl pro Českou republiku zlomový.
Zde
zaznamenáváme
nejhlubší
ekonomický
propad.
Díky
přijetí
protikrizových opatření a silnému exportu (77% HDP) se ovšem podařilo krizi celkem obstojně přečkat. V dalším roce došlo k nárůstu výnosů spotřebních daní a to, i v případě meziročního poklesu HDP o 4,3%. (Vlčková, 2010) Podle Grafu 3-1 se Česká republika v porovnání s ostatními členskými státy pohybovala ve výnosnosti spotřebních daní jako podílu na HDP po celé sledovnané období nad průměrem Evropské unie. Což bylo způsobeno především tím, že bankovní sektor byl poměrně izolovaný od toho evropského a na rozdíl od původních členů Evropské unie neměla Česká republika vysoký podíl úvěrů v cizích měnách ani vysoký podíl nesplacených úvěrů. Úvěry byly financovány především z primárních vkladů. (Singer, 2010) U nepřímých daní jako podílu na HDP, což je vidět z Grafu 3-7, nedochází k větším změnám. Trend je velmi podobný jako u spotřebních daní. Nepřímé daně v % z celkových daní mají podle Grafu 3-6 ve sledovaném období rostoucí trend. Z 31% v roce 2007 až na 34%, kterých bylo dosaženo v roce 2010. U spotřebních daní k žádným výrazným změnám nedochází. Pouze v roce 2008 došlo k většímu snížení na 9,5%.
3.2.4 Estonsko Estonsko svou polohou patří mezi pobaltské státy, v roce 1991 se odtrhlo od Graf 3-8 Estonsko (v % z celkového zdanění)
50 % celkového zdanění
% HDP
Graf 3-9 Estonsko (v % HDP)
16 14 12 10 8 6 4 2 0
40 30 20 10 0
2007
2008
Spotřební daně
2009
2007
2010
Nepřímé daně
2008
Spotřební daně
2009
Nepřímé daně
Zdroj: Taxation trends in European union, vlastní úprava
24
2010
Sovětského svazu a získalo nezávislost. Vstoupilo do Evropské unie v roce 2004 stejně jako výše zmíněné Polsko a Česká republika. V průběhu let 2008 a 2009 rychle vzrostla estonská ekonomika, došlo k tomu především z důvodu zvyšování daní, zejména DPH a spotřebních daní. Šlo o úmyslné opatření estonské vlády. Jak můžeme vidět z Grafu 3-9, v roce 2009 dochází k výraznému zvýšení výnosů spotřebních daní v % HDP a to z 3,3% HDP na 5% HDP. Samotný podíl nepřímých daní má stejný trend, zde dochází ke zvýšení o 2,7% bodů. V Estonsku je zdanění nejvyšší z pobaltských států a stejně jako v ostatních nových členských státech je zde podíl nepřímých daní relativně vysoký, například v roce 2009 dosahoval 14,4% HDP. (European Commission, 2012) V celém období 2007 – 2010 se podíl nepřímých daní na celkovém zdanění pohyboval nad průměrem Evropské unie, jak můžeme vidět na Grafu 3-8, podíl spotřebních daní na celkovém zdanění v roce 2009 roste stejně jako podíl na HDP. Jak bylo popsáno výše, vlivem zvýšení sazeb spotřebních daní v roce 2009 vzrostl jak podíl spotřebních daní na celkovém zdanění, tak samozřejmě podíl nepřímých daní na celkovém zdanění. Estonská vláda zareagovala na finanční krizi velmi pružně zvýšením především nepřímých daní, výsledky jsou jasně patrné z grafů.
3.2.5 Slovinsko Slovinsko je jednou ze šesti zemí bývalé Jugoslávie, vzniklo v roce 1991, kdy se Jugoslávie rozpadla a zůstalo pouze spojení Bosny a Hercegoviny. Do Evropské unie Graf 3-10 Slovinsko (v % z celkového zdanění)
50
16 14 12 10 8 6 4 2 0
% celkového zdanění
% HDP
Graf 3-11 Slovinsko (v % HDP)
40 30 20 10 0
2007
2008
Spotřební daně
2009
2007
2010
Nepřímé daně
2008
Spotřební daně
2009
Nepřímé daně
Zdroj: Taxation trends in European union, vlastní úprava
25
2010
vstoupilo v roce 2004. Slovinsko je jednou ze zemí, ve které se velmi projevila finanční krize, po růstu HDP v roce 2007 a 2008, kdy bylo dosaženo meziroční změny 6,9% a 3,7%, došlo v roce 2009 k obrovskému meziročnímu poklesu produktu o -8,1% . Mezi lety 2009 a 2010 došlo k výraznému zpomalení růstu celé Slovinské ekonomiky. (Businessinfo.cz, 2013) V Grafu 3-11 je patrný růst spotřebních daní na DPH, který přichází v roce 2009 a nadále roste. Po celé sledované období se podíl pohybuje mírně nad průměrem Evropské unie. Zvýšení výnosnosti spotřebních daní v roce 2009 bylo způsobeno především změnou v sazbách spotřebních daní u cigaret, piva a alkoholu. V roce 2010 dochází k dalšímu zvyšování sazeb a výnosy dosahují 4,3% HDP. Podíl nepřímých daní tvoří půlměsíc, kdy v období 2008 a 2009 podíl nepřímých daní na HDP mírně klesá. Nejvyšších výnosů na HDP bylo dosaženo v roce 2007. Ve srovnání s ostatními členskými státy, je z Grafu 3-1 vidět zasažení do daňové politiky v roce 2009, která byla vlivem finanční krize ve Slovinsku nutná. Nedošlo ovšem k postupnému zvyšování výnosů všech nepřímých daní, ale především těch spotřebních. Podíl nepřímých daní na celkovém zdanění dosahoval podle Grafu 3-10 nejvyšších hodnot v roce 2007 a dále se snižoval. U podílu spotřebních daní na celkovém zdanění byl trend opačný, což znamená, že během sledovaného období došlo k růstu ve výnosnosti spotřebních daní a poklesu výnosnosti DPH a dalších daní ze spotřeby. Tento trend byl způsoben především změnami v sazbách spotřebních daní v letech 2009 a 2010. Změny v sazbách jsou patrné už ve zvýšených výnosech jako podílu na HDP.
3.2.6 Itálie Itálie je zakládajícím členem Evropské unie, její severní oblast má jednu z nejvyšších životních úrovní v Evropě. Celková daňová zátěž je pátá nejvyšší v Evropské unii. Avšak podíl nepřímých daní na celkovém zdanění se mezi lety 2007 2010 pohyboval vždy pod průměrem Evropské unie. Itálie je zemí, která dává stejně jako ostatní původní státy Evropské unie přednost přímému zdanění. (European Commission, 2012)
26
Podle Grafu 3-13 byl podíl nepřímých daní na HDP značně rozdílný oproti podílu spotřebních daní na HDP. Z grafu je patrné, že spotřební daně tvoří v Itálii spíše zanedbatelnou část výnosů. Podíl spotřebních daní se pohyboval ve zkoumaném období vždy hluboko pod průměrem Evropské unie, důvodem je daňová politika zaměřená především na zdaňování v oblasti přímých daní. V roce 2008 je vidět snížení obou ukazatelů a postupné zvyšování v letech následujících. (European Commission, 2012) Graf 3-12 Itálie (v % z celkového zdanění)
16 14 12 10 8 6 4 2 0
40 % celkového zdanění
% HDP
Graf 3-13 Itálie (v % HDP)
30 20 10 0
2007
2008
Spotřební daně
2009
2007
2010
2008
Spotřební daně
Nepřímé daně
2009
2010
Nepřímé daně
Zdroj: Taxation trends in European union, vlastní úprava
Pokud dojde ke srovnání s dalšími členskými státy, které pozorujeme v Grafu 3-1, Itálie se pohybuje na spodních příčkách. Daňová politika není orientována na spotřební daně. V Grafu 3-12 se tento trend objevuje také. Velmi nízký podíl spotřebních daní na celkovém zdanění a relativně vysoký podíl všech nepřímých daní, který v období krize klesá. Podíl spotřebních daní na celkovém daňovém zatížení je v Itálii nejnižší v Evropě, z části je to způsobeno nízkými sazbami vybraných výrobků a neprovedením žádných změn v období finanční krize.
3.2.7 Francie Francie patří, stejně jako Itálie, mezi zakládající státy Evropské unie a je jednou z největších ekonomik světa. Zprvu se zdálo, že Francie přílišnou škodu způsobenou finanční krizí neutrpí. Informace, které byly zveřejňovány, tomu také nenasvědčovaly. Přesto zasáhla ve velké míře bankovní sektor. Už během roku 2007 došlo ke zmrazení několika investičních fondů. Ani rok 2010 nebyl pro situaci v zemi příznivý, v ostatních zemích mimo Evropskou unii se zdálo, jakoby krize pomalu přecházela. V Evropě,
27
především v zemi jako je Francie, ale výstup z recese nebyl jednoduchý. Francie se stále z krize úplně nedostala. (Businessinfo.cz, 2013) Graf 3-14 Francie (v % z celkového zdanění)
Graf 3-15 Francie (v % HDP)
% celkového zdanění
20
% HDP
15 10 5 0 2007
2008
Spotřební daně
2009
2010
40 35 30 25 20 15 10 5 0 2007
Nepřímé daně
2008
Spotřební daně
2009
2010
Nepřímé daně
Zdroj: Taxation trends in European union, vlastní úprava
Francie je zemí, která se z hlediska daní orientovala stejně jako všechny původní státy Evropské unie na zdanění příjmů, nikoli spotřeby. Postupem času se začala věnovat ale i daním ze spotřeby. Podíl nepřímých daní činil podle Grafu 3-15 po celé sledované období kolem 15 % HDP. V průběhu let 2007 – 2010 nepozorujeme větších změn ve výnosech spotřebních daní na HDP. Výnosy spotřebních daní v % HDP se podle Grafu 3-1 ve zkoumaném období podobně jako v Itálii vždy pohybovaly pod průměrem Evropské unie. V roce 2009 se podle Grafu 3-14 daňová politika začíná orientovat více na nepřímé daně, pro spotřebitele je tahle možnost v období krize přijatelnější. I když se podíl nepřímých daní zvyšuje, stejná pravidla neplatí pro spotřební daně, ty zůstávají průměrně na úrovni 5%. Podíl nepřímých daní roste zejména kvůli zvýšeným sazbám DPH a ostatních daní ze spotřeby. K nepatrnému zvýšení sazeb spotřebních daní dochází každým rokem, výnosnost tyto změny statisticky neovlivní.
3.2.8 Španělsko Španělsko vstoupilo do Evropské unie společně s Portugalskem v roce 1986. Je jednou ze zemí kde měla finanční krize zničující dopad. Už v roce 2006 váznul trh s nemovitostmi, docházelo k nadměrným výstavbám domů a bytů, avšak nebyl nikdo, kdo by je koupil. Hlavní důvody krize ve Španělsku nepochází ze zahraničí, jako je tomu u jiných evropských států, ale vznikly v domácí ekonomice, která byla bezesporu 28
špatně nastavena. Po půl roce, kdy do Španělska přišla krize z USA, se žádosti o úvěry velmi zpřísnily a celkově trh s nemovitostmi váznul. Jednalo se o počátek hluboké recese. (Lišková, 2011) Španělsko zaznamenalo krizi naplno v roce 2009, kdy HDP klesl o -3,6% a nezaměstnanost dosáhla 18%. Budoucí vývoj španělské ekonomiky nevypadá vůbec dobře, předpokládaná nezaměstnanost má v roce 2013 dosáhnout až 23,3%. (Businessinfo, 2013) Podle Grafu 3-16 mělo Španělsko ve sledovaném období podíl spotřebních daní 2,2% HDP, což je jeden z nejnižších v Evropské unii. Protože jsou výnosy spotřebních daní ve Španělsku zanedbatelné, velké ekonomické problémy v roce 2008 - 2009 nezměnily podíl spotřebních daní na HDP. Významně byl ovšem ovlivněn podíl nepřímých daní na HDP, který mezi lety 2007 – 2009 klesl o 2,8%. V Grafu 3-1 je vidět srovnání Španělska s ostatními státy Evropské unie v oblasti spotřebních daní v % HDP.
14 12 10 8 6 4 2 0
Graf 3-17 Španělsko (v % z celkového zdanění)
% celkového zdanění
% HDP
Graf 3-16 Španělsko (v % HDP)
2007
2008
Spotřební daně
2009
2010
35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 2007
Nepřímé daně
2008
Spotřební daně
2009
2010
Nepřímé daně
Zdroj: Taxation trends in European union, vlastní úprava
Z Grafu 3-17 lze pozorovat opačný trend u nepřímých a spotřebních daní. Zatímco do roku 2009 klesal podíl nepřímých daní, podíl spotřebních daní rostl. Daňová politika se začala orientovat na spotřební daně. V roce 2010 se trend obrátil a došlo k nárůstu podílu nepřímých daní, podíl spotřebních daní nepatně klesl. Mezi západními státy je Španělsko zemí s nejnižším daňovým zatížením.
3.3 Zhodnocení analýzy výnosů Bakalářská práce je zaměřena na několik důležitých faktů, které ovlivnily výnosy spotřebních daní ve vybraných státech Evropské unie. Z časových i rozsahových důvodů byly vybrány pouze státy, které dosahovaly nejvyšších a nejnižších hodnot. 29
Existuje mnoho souvislostí, důvodů i politických rozhodnutí, proč byly spotřební daně v daném státě právě v této výši. Naším záměrem bylo porovnání výnosů spotřebních daní. Důvodů, které přispěly k výnosnosti spotřebních daní, je bezpočet. V bakalářské práci jsme se zaměřili zejména na hlavní důvody, i když je patrné, že výnosnost byla ovlivněna i dalšími aspekty. Politika Evropské unie naznačuje posun od zdanění práce a kapitálu ke zdanění spotřeby, ekologickým daním a zdanění nemovitostí s cílem podpořit růst a zaměstnanost. V analýze výnosů spotřebních daní lze pozorovat tento trend také. Ve většině států výnosy spotřebních daní klesly, což bylo způsobeno recesí v ekonomice. V roce 2008, kdy měla krize na Evropskou ekonomiku největší vliv, dosahují výnosy snížení ve všech zkoumaných zemích kromě Bulharska a Polska. U obou těchto zemí se snížení projevuje, ale až o rok později. U ostatních států se výnosy už pomalu zvyšují a to právě díky zásahům do daňové politiky tj. orientací na zvyšování sazeb. Lze tedy tvrdit, že na výnosnosti spotřebních daní se z velké části projevila právě finanční a hypoteční krize. V některých státech pouze prohloubila to, co už tam bylo zakořeněno, jinde nezapříčinila velké škody. Itálie s nejnižší výnosností spotřebních daní měla problémy už před krizí, dosahovala vysoké míry zadluženosti od roku 1994. Krize v tomto případě přispěla k ještě vyššímu prohloubení státního dluhu a hlubší recesi. Česká republika naopak krizi zaznamenala, ale v mnohem nižší míře. Ve shrnutí bychom měli konstatovat, že důvody výnosnosti spotřebních daní jsou zakořeněny v jednotlivých státech a nesouvisí pouze s krizí, ale i se sazbami spotřebních daní a s dalšími individuálními důvody.
30
4 ANALÝZA SAZEB SPOTŘEBNÍCH DANÍ 4.1 Předpoklady analýzy Analýzu sazeb spotřebních daní budeme provádět v období 2008 – 2013. Cílem analýzy bude zhodnotit, jakou politiku vedly vybrané státy v oblasti spotřebních daní v období krize. Pro účely naší analýzy se zaměříme na sazby daně vybraných výrobků u benzínu, cigaret, lihu, piva a vína. Analýzu provedeme pouze u vybraných zemí, které jsme použili v analýze výnosů. Všechny sazby použité v analýze budou přepočítány dle kursu zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie na eura. Právě díky kurzovým rozdílům jsou grafy u Polska, České republiky, Bulharska a do roku 2010 u Estonska ovlivněny. V některých případech se může zdát, že se sazby snižují, ale ve skutečnosti mohou stagnovat nebo se dokonce zvyšovat. Analýza bude prováděna podle informací ze stránek Evropské komise.
4.2 Změny v sazbách spotřebních daní Mezi lety 2010 a 2011 došlo k hromadnému zvyšování sazeb spotřebních daní z důvodu finanční a hypoteční krize ve většině členských zemí. V mnoha případech bylo zvyšováno z nízké úrovně v blízkosti minimální sazby stanovené Evropskou unií. V některých nových členských státech bylo nutné zvýšit spotřební daně z paliv, elektřiny, tabáku a alkoholu. Nejvyšší zvýšení bylo u spotřebních daní z energií a daní ekologických. Mnoho původních členských států zavedlo další spotřební daně, jako např. daň z jaderných paliv nebo letenek. V některých dalších státech došlo ke změnám ve zdanění automobilů, v Bulharsku byla daň z automobilů naopak zrušena. Spotřební daně, které souvisí s lidským zdravím, byly v letech 2010 a 2011 zvýšeny téměř ve všech členských státech. Jedná se o daň z tabákových výrobků a alkoholu, v některých případech i cukru. (European Commission, 2011) Ve většině členských států dochází při změně sazby i ke změně spotřeby vybraných výrobků. Zvyšování spotřebních daní je způsobeno stanovením minimálních sazeb nebo obecným trendem. Některé země zvyšují daně každým rokem, jiné jednou za několik let. Nejdůležitějším faktorem, který má vliv na spotřebu vybraných výrobků je reálný HDP. (Customs Associates Ltd, 2001) 31
4.3 Sazby daně z benzínu Benzín je jedním z nejvýnosnějších minerálních olejů, který pro účely spotřebních daní dělíme na olovnatý a bezolovnatý. Pro každou z těchto skupin používáme jiné sazby daně. Minimální sazby u benzínů jsou upraveny směrnicí 2003/96/ES a od 1. 1. 2010 jsou stanoveny na 421 EUR/1000 l pro olovnatý benzín a 359 EUR/1000 l pro bezolovnatý benzín. Základ daně je specifický, tj. základem daně jsou fyzické jednotky. U benzínů jde o jednotky objemu – litry. (Široký, 2012)
4.3.1 Olovnatý benzín Olovo se používalo od roku 1920 jako přísada do benzínu a umožnilo zvýšit kvalitu benzínu pomocí oktanových čísel. Počátkem roku 2000 evropská legislativa přerušila prodej i distribuci olovnatého benzinu. Olovnatý benzín byl stažen z prodeje, protože obsahoval kumulativní jed. Také bylo zjištěno, že má negativní vliv na lidské zdraví. Moderní metody poskytují potřebnou kvalitu paliva (oktanové číslo) bez přídavku olova. Olovnatý benzín se v Evropě nyní používá pouze pro pohon letadel. (The AA, 2013) Graf 4-1 Vývoj sazeb olovnatého benzínu
750 700 650 EUR/1000 l
600 550 500 450 400 350 300 BG
PL 2008
CZ 2009
SI 2010
EE 2011
IT 2012
FR
ES
2013
Zdroj: Excise duty tables, Energy products and Electricity, 2008 – 2013, vlastní úprava
V Grafu 4-1, který nám ukazuje vývoj sazeb daně u olovnatého benzínu s označením minimální hranice, lze pozorovat, které státy se pohybovaly v blízkosti 32
minimální sazby daně 421 EUR/1000 l a které výrazně hranici převyšovaly. Bulharsko, Slovinsko a Estonsko jsou země, kde se sazba udržuje pořád na nejnižších hodnotách, v průběhu posledních pěti let zde nedošlo k žádným výrazným změnám. Nejvyšších sazeb dosahuje do roku 2011 Francie, kde sazba činí 639,6 EUR/1000 l. Od roku 2012 prvenství přebírá Itálie, která už před zvýšením v roce 2012 dosahovala nadprůměrných hodnot, v roce 2013 sazba dosahuje 728,4 EUR/1000 l. V Polsku byla situace zcela jiná, nejprve mezi lety 2008 a 2009 Poláci zvýšili sazbu ze 485,41 EUR/1000 l na 564,18 EUR/1000 l, poté v roce 2010 došlo k úplnému zrušení této sazby a olovnatý benzín nadále nebyl k dispozici na polském trhu. K další změně dochází jen ve Španělsku, kde se sazba zvýšila o 29 EUR/1000 1. I když to z grafu není patrné, tak v České republice nedošlo k žádné změně v sazbách u olovnatého benzínu, výkyvy které lze vidět na Grafu 4-1, jsou způsobeny pouze kurzovými rozdíly. Od roku 2010 není olovnatý benzín v České republice k běžnému použití k dispozici, sazby ale zůstávají stanoveny. Sazby daně u olovnatého benzínu nejsou výrazně závislé na výnosech spotřebních daní, v zemích Evropské unie se tento druh benzínu už běžně nepoužívá a ve vybraných zemích není z tohoto důvodu ani potřebné nijak sazby daně upravovat.
4.3.2 Bezolovnatý benzín Bezolovnatý benzín je jedním z nejpoužívanějších paliv pro pohon motorů. Jde
EUR/1000 l
Graf 4-2 Vývoj sazeb bezolovnatého benzínu
750 700 650 600 550 500 450 400 350 300 250 BG
PL 2008
CZ 2009
SI 2010
EE 2011
IT 2012
FR
ES
2013
Zdroj: Excise duty tables, Energy products and Electricity 2008 – 2013, vlastní úprava
33
o směs získanou z ropy destilací. Pomocí další technologie (směsi, které zvýšily oktanové číslo) byl olovnatý benzín nahrazen benzínem bezolovnatým, který splňuje požadavky pro nové typy motorů, u kterých se používá katalyzátor. Náhrada olovnatého benzínu byl Speciál pro starší typy automobilů. (Unipetrol, 1995 - 2013) Podle Grafu 4-2 není opět u České republiky patrné, kdy došlo ke změně v sazbě daně. Bylo to v roce 2010, kdy se sazba zvýšila z 11840 CZK/1000 l na 12840 CZK/1000 l. Podle grafu to dále vypadá, že se každý rok sazba upravovala, ale vznikl zde opět pouze kurzový rozdíl. Od roku 2010 byla průměrně sazba ve výši 515 EUR/1000 l. Nejvyšší sazba byla do roku 2011 ve Francii. Francie po celé sledované období tuto sazbu neupravovala a na období krize zvýšením sazby nereagovala. Sazby daně u bezolovnatého benzínu jsou ve Francii upraveny podle regionů od 589,20 EUR/1000 l do 606,9 EUR/1000 l. Pro náhražky za bezolovnatý benzín je stanovena sazba 639,6 EUR/1000 l.
V analýze je použita základní sazba pro benzín s oktanovým číslem
nižším než 95. Sazbu vyšší než je ve Francii uplatňuje od roku 2012 Itálie. V Itálii jsou stanoveny vždy stejné sazby na oba typy benzínů. K výraznému navýšení v roce 2012 došlo tedy u bezolovnatého benzínu, stejně jako u olovnatého. Vyšší nárůst sazby je patrný také ve Slovinsku v roce 2013. Do té doby, kromě mírného poklesu v roce 2011, sazba bezolovnatého benzínu dosahovala každoročního navyšování z minimální hranice až na 1,6 násobek. V Polsku dochází v roce 2010 k velkému poklesu sazby pro bezolovnatý benzín a k rozdělení bezolovnatých benzínů pod různými kódy nomenklatury a stanovení odlišných sazeb. Obě sazby jsou nižší než sazba z roku 2009. Pro analýzu jsme použili sazbu pod kódy nomenklatury CN 2710 1145 a CN 2710 1149, která v roce 2010 dosahuje poměrně nízké hodnoty 390,55 EUR/1000 l, a každým rokem se nepatrně zvyšuje, pouze díky kurzovým rozdílům se zdá, že se v roce 2012 sazba snížila. V Estonsku se sazba pro bezolovnatý benzín zvyšovala jen v roce 2010, protože se pohybovala na úrovni sazby minimální. V dalších letech už nedošlo k žádným změnám. Podobně jako Estonsko reagovalo i Španělsko. Zde se sazba v roce 2010 také mírně zvýšila. Španělsko uplatňuje ještě další sazbu pro bezolovnaté benzíny
34
s oktanovým číslem vyšším než 97, u které v roce 2010 došlo také k mírnému zvýšení ze 426,92 EUR/1000 l na 455,92 EUR/1000 l (v grafu není zobrazeno). Bulharsko je známé tím, že dosahuje vysokých výnosů v oblasti spotřebních daní, aniž by měnilo sazby. U sazeb pro bezolovnatý benzín se vyskytuje malá výjimka, ke které dochází v roce 2011. Zvýšení této daně bylo více než nutné, protože jak můžeme vidět z Grafu 4-2 nedosahuje sazba podle požadavků Evropské unie minimální hranice. Zvyšování sazeb pro bezolovnatý benzín proběhlo ve všech vybraných státech kromě Polska a Francie. Francie nezvyšovala sazbu vůbec a Polsko jí dokonce snížilo. Přesto je celkový trend vybraných států zaměřen na zvyšování daně. Bezolovnatý benzín je jedním z nejprodávanějších paliv a velmi silně ovlivňuje ekonomiku v Evropě.
4.4 Sazby daně z cigaret Cigarety jsou vybrané výrobky, které mají nejvyšší míru zdanění v porovnání s ostatními vybranými výrobky. Často míra zdanění činí více jak 50% maloobchodní ceny. Důvodem vysokého daňového zatížení není jen ochrana lidského zdraví, ale především vysoké výnosy státního rozpočtu. Cigarety se rozdělují na několik kategorií, podle své délky, ceny nebo typu balení, a musejí být opatřeny ochrannou známkou (kolkem). Ve všech zemích Evropské unie se uplatňuje kombinovaný systém zdanění pevnou sazbou a sazbou procentní. (Philip Morris International, 2011) Graf 4-3 Vývoj specifické sazby daně u cigaret (v EUR/1000ks)
70 60 BG
EUR/1000ks
50
PL CZ
40
SI
30
EE IT
20
FR ES
10 0 2008
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Excise duty tables, Manufactured tobacco 2008 – 2013, vlastní úprava
35
Pokud se zaměříme na Graf 4-3 sledujeme u vybraných států velmi rozdílné pojetí specifické neboli pevné sazby daně. Některé státy, jako například Itálie nebo Španělsko zvyšovaly specifickou sazbu daně, ale velmi opatrně. Naopak tomu bylo u Bulharska a Slovinska, kde došlo k výraznému nárůstu (v Bulharsku byl nárůst o více než 30EUR/1000 ks cigaret a ve Slovinsku dokonce skoro o 40 EUR/1000 ks). Důvodem byla především změna orientace z valorické sazby na specifickou. Zajímavá je situace Bulharska, které od roku 2010 specifickou sazbu daně nezměnilo, z Grafu 4-3 je ale také patrný obecný trend, zvýšení jednou za několik let. K výraznějšímu zvyšování dochází i ve Francii, kde se sazba podle obecného trendu zvyšuje každým rokem, nejvíce v roce 2013. Ke každoročnímu zvyšování dochází také v České republice, Estonsku i Polsku, kde to díky kurzovým rozdílům není zřetelné. Zdroj: Excise duty tables, Manufactured tobacco 2008 – 2013, vlastní úprava Graf 4-4 Vývoj valorické sazby daně u cigaret (v % maloobchodní ceny)
70% 60% % maloobchodní ceny
FR 50%
ES IT
40%
SI
30%
PL BG
20%
EE
10%
CZ
0% 2008
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Excise duty tables, Manufactured tobacco 2008 – 2013, vlastní úprava
V České republice je vývoj valorické neboli procentní sazby daně podle Grafu 4-4 relativně stabilní stejně jako v Estonsku, kde se sazba ustálila v roce 2010. K největším změnám opět dochází v Bulharsku v roce 2010 a ve Slovinsku v roce 2013, v obou případech došlo k výraznému poklesu valorické sazby daně. Pokud se vrátíme k Grafu 4-3 je jasný i důvod poklesu. Celkové daňové zatížení spotřební daní se výrazněji
36
nezměnilo, došlo pouze k rozdílné orientaci na specifickou sazbu daně. Podobná situace je v Polsku, kde valorická sazba v roce 2010 klesla o 10% a specifická naopak vzrostla. Ve Francii od roku 2011 valorická sazba nepatrně klesá a specifická naopak roste. Ve Španělsku a Itálii je situace obdobná, ale k poklesu dochází až v roce 2012. Obecným trendem ve všech vybraných státech kromě Estonska je, jak lze pozorovat z Grafu 4-3 i z Grafu 4-4, snižování valorické sazby daně a zvyšování sazby specifické.
4.4.1 Praktický příklad Příklad by nám měl nastínit, jak se změnilo daňové zatížení cigaret spotřební daní mezi lety 2008 a 2013. Je známo, že cigarety nejsou zatíženy pouze spotřební daní, ale i DPH a při dovozu clem. V našem příkladě se zaměříme pouze na spotřební daň, která je složena ze dvou částí tj. z daně specifické a valorické. Graf 4-5 Spotřební daň v 3 € krabičce cigaret v roce 2008
2,5 2,0
EUR
1,5 1,0 0,5 0,0 BG
PL
CZ
SI
Specifická sazba
EE
IT
FR
ES
Valorická sazba
Zdroj: Vlastní zpracování, d ata podle Excise duty tables, Manufactured Tobacco 2008
V příkladu se zaměříme na krabičku cigaret v hodnotě 3 €. V Grafu 4-5 je zobrazena situace v každé z vybraných zemí. Jakou část maloobchodní ceny tvoří specifická a jakou část valorická sazba daně. Z Grafu 4-5 lze dále pozorovat, že v České republice je specifická sazba v roce 2008 nejvyšší a v Itálii naopak nejnižší. Valorická sazba je nejvyšší ve Francii a nejnižší ve Slovinsku. Vůbec nejvyšší spotřební daň z cigaret se platí ve Francii a nejnižší 37
Graf 4-6 Spotřební daň v 3 € krabičce cigaret v roce 2013
2,5 2,0
EUR
1,5 1,0 0,5 0,0 BG
PL
CZ
SI
Specifická sazba
EE
IT
FR
ES
Valorická sazba
Zdroj: Vlastní zpraco vání, d ata podle Excise duty tables, Manufactured Tobacco 2008
daňové zatížení je ve Slovinsku. Pravděpodobně se od výše spotřebních daní budou odvíjet i maloobchodní ceny a jejich spotřeba. V Grafu 4-6 pozorujeme stejnou situaci pouze o 5 let později tj. v roce 2013 a vidíme výrazné rozdíly ve výši spotřební daně u krabičky cigaret ve výši 3 €. Celkové zvýšení spotřební daně ve všech vybraných státech splňuje zásadu obecného trendu. Francie má stále nejvyšší zatížení v oblasti zdanění cigaret spotřební daní, ale ostatní státy jí významně dohánějí. Nejnižší daňové zatížení i přes každoroční nárůst sazeb je pro rok 2013 v České republice. Nejvyšší skok je ve Slovinsku, kde došlo k nárůstu o 2,4 násobek původního zatížení. Dále lze pozorovat stejný trend ve zvyšování specifické sazby daně a snižování sazby valorické. Důvodem bude pravděpodobně fakt, že specifická sazba daně nezahrnuje vliv inflace jako sazba valorická.
4.5 Sazby daně z lihu Daň z lihu je nejvýznamnější daní mezi spotřebními daněmi z alkoholu. Kvůli daňovým únikům bylo podle zákona č. 676/2004 Sb. zavedeno povinné značení lihovin kolkem. V této době se právě díky tomuto opatření významně zvýšily výnosy spotřebních daní z lihu. (Ježek, 2013) Líh můžeme rozdělovat podle surovin, ze kterých je vyráběn, podle čistoty etanolu či procentem vody. Dále je znám líh denaturovaný, 38
který lze dále dělit na líh obecně denaturovaný a zvláštně denaturovaný. Líh má celou řadu použití, nejen že je alkoholickým nápojem, ale své uplatnění má především v technickém průmyslu. Přidává se do nemrznoucích směsí, může být čisticím Graf 4-7 Vývoj sazeb lihu (v EUR/hl)
1800 1600 BG
1400
PL
EUR/hl
1200
CZ
1000
SI
800
EE
600
IT
400
FR
200
ES
0 2008
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Excise duty tables, Alcoholic Beverages 2008 – 2013, vlastní úprava
prostředkem nebo ho lze využít při výrobě pohonných hmot. (Nováček, 2012) V Grafu 4-7 můžeme sledovat vývoj sazeb spotřební daně z lihu. Sazby jsou udávány v EUR/hl čistého lihu. Minimální sazby jsou zde stanoveny dvě, nejnižší hranice je 550 EUR/hl, dalším mezníkem je 1000 EUR/hl. Pokud stát přesahuje sazbu 1000 EUR/hl nesmí pod tuto hranici sazbu snížit. Tzn., jakmile se dostane nad hranici 1000 EUR/hl není už cesty zpět. Nejnižší sazbu uplatňuje podle Grafu 4-7 po celé sledované období Bulharsko, jehož sazba je mírně nad minimální hranicí. Sazbu nezměnila ani Itálie a Španělsko, u nichž se pohybuje na úrovni 800 EUR/hl. Naopak Francie, která patří také k původním státům, dosahuje sazeb úplně nejvyšších a každým rokem stále sazbu zvyšuje. V roce 2012 dokonce přesáhla sazba hranici 1600 EUR/hl. Druhou nejvyšší sazbu uplatňuje Estonsko, kde opět každoročně dochází ke zvyšování sazby. V Polsku se sazba zvyšuje pouze v roce 2009 a v dalších letech se nemění, což díky kurzovým rozdílům není zřejmé. Pokles, který je vidět v roce 2010 tedy vlastně poklesem není. V sazbě České republiky jsou také nepřesnosti z hlediska kurzových rozdílů, zde dochází ke zvýšení sazby v roce 2010 a v dalších letech žádným změnám 39
nedochází. Od roku 2009 navíc sazba přesahuje minimální hranici 1000 EUR/hl. Slovinsko na začátku sledovaného období uplatňovalo sazbu druhou nejnižší a v průběhu pěti let se sazba navýšila téměř na dvojnásobek. Některé státy zůstaly v oblasti zvyšování sazeb daně z lihu na nízkých hranicích pravděpodobně z hlediska historického konceptu a sazbu neupravovali, jiné velmi razantně změnily daňovou politiku, kvůli vyšší výnosnosti. Některé z vybraných států také uplatňují snížené sazby daně pro ovocné destiláty. V Bulharsku a v České republice je při výrobě nižší než 30 litrů ovocného destilátu za rok stanovena sazba o 50% nižší. Snížená sazba se uplatňuje také na rum ze zámořských departmentů Francouzské republiky, je ovšem omezena roční kvótou 120 000 hl.
4.6 Sazba daně z piva Zdanění piva je ve všech státech Evropské unie rozdílné, některé státy zdaňují pivo podle procenta původní mladiny před zkvašením (stupeň Plato), jiné podle stupně alkoholu hotového výrobku. Sjednocení systému je velmi složité, i když existují návrhy, které by problém v nejednotné struktuře vyřešily, jsou stále v nedohlednu. Navíc dalším problémem v oblasti zdanění piva jsou směsi piva a nealkoholického nápoje, zde nastává ještě větší problém především s přidáním cukru, který zvyšuje stupeň Plato. Podle platné legislativy se nyní každý stát může rozhodnout, zda bude zdaňovat podle extraktu původní mladiny nebo stupně alkoholu. Pro oba typy jsou stanoveny minimální
Graf 4-8 Vývoj sazeb piva (v EUR/hl/°Plato)
2,5
EUR/hl/°Plato
2 IT 1,5
PL ES
1
CZ BG
0,5 0 2008
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Excise duty tables, Alcoholic Beverages 2008 – 2013, vlastní úprava
40
sazby daně. Pro výpočet daně podle extraktu původní mladiny je minimální hranice 0,748 EUR/hl/°Plato a pro výpočet podle stupně alkoholu je hranice 1,87/hl/°alkoholu. (Pelka, 2006) V analýze sazeb bylo zjištěno, že Polsko, Itálie, Španělsko, Česká republika a Bulharsko používají sazbu stanovenou podle stupně Plato a Slovinsko, Estonsko a Francie používají stupně alkoholu. Grafy, které nám ukazují vývoj sazeb, jsou z tohoto důvodu rozděleny. Podle Grafu 4-8 dosahuje nejvyššího zdanění piva Itálie s neměnící se sazbou 2,35 EUR/hl/°Plato. Ke změnám v sazbě daně z piva nedochází také v Bulharsku. Přičemž právě Bulharsko dosahuje sazby úplně nejnižší v blízkosti sazby minimální. Ve Španělsku dochází od roku 2010 k výrazným změnám ve zdanění piva. Sazby jsou rozděleny podle stupně původní mladiny na skupiny. Pivo s 11° uplatňuje sazbu 7,48 EUR/hl/° Plato. Pivo od 12° do 15° má sazbu daně ve výši 9,96 EUR/hl/Plato, pro pivo mezi 16° a 19° byla stanoveny sazba 13,56 EUR/hl/° Plato a pro 20° a další sazba zůstala na 0,91 EUR/hl/°Plato. U výčepních piv tedy dochází k výraznému zvýšení sazby daně, v Grafu 4-8 byla ovšem použita sazba 0,91 EUR/hl/°Plato, aby nedošlo ke zkreslení výsledků. V Polsku a České republice se sazba zvyšuje v roce 2010, v dalších letech nedochází k žádným změnám, pouze k rozdílům díky odlišným kurzům. Graf 4-9 Vývoj sazeb piva (v EUR/hl/°alk.)
12
EUR/hl/°alk.
10 8
SI
6
EE
4
FR
2 0 2008
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Excise duty tables, Alcoholic Beverages 2008 – 2013, vlastní úprava
41
Naopak Graf 4-9 zobrazuje vývoj výnosů spotřební daně z piva ve stupních alkoholu. Nejvyšší sazbu uplatňuje po celé sledované období a stále zvyšuje Slovinsko. V Estonsku kromě roku 2011 došlo vždy k nepatrnému nárůstu, zatímco ve Francii dochází k mírným výkyvům a v roce 2013 k prudkému navýšení téměř o 2,6 násobek původní sazby. Mnoho zemí uplatňuje také sníženou sazbu pro malé nezávislé pivovary, kde výroba nepřesáhne 200 000 hl za rok. Například v Estonsku je nejvyšší hranice pouze do 3 000 hl.
4.7 Sazba daně z vína Víno je sice vybraným výrobkem stejně jako např. pivo, ale v mnoha případech je jeho sazba stanovena na 0 EUR/hl. Jelikož víno je někdy nazýváno výrobkem, který není škodlivý, ale spíše zdraví prospěšný, proto je zde i mírnější nastavení v jeho zdaňování. Například při výrobě vína u malého výrobce (při výrobě méně než 1000 hl ročně) je s vínem nakládáno jako s jakýmkoli jiným výrobkem, který nepodléhá spotřební dani. (Pelka, 2006)
4.7.1 Tiché víno Tiché víno není perlivé, nešumí, ani neobsahuje oxid uhličitý. Tichá vína mohou obsahovat
maximálně
18%
alkoholu.
Z hlediska
výběru
daní
se
jedná
o
bezproblémovou komoditu, především ve státech kde je stanovena nulová sazba. Pokud má stát nulovou sazbu není zde žádná spojitost s výnosností spotřebních daní, ani
Graf 4-10 Vývoj sazeb tichého vína (v EUR/hl)
100
EUR/hl
80 60
PL
40
EE FR
20 0 2008
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Excise duty tables, Alcoholic Beverages 2008 – 2013, vlastní úprava
42
daňová politika víno v tomto případě nijak neovlivňuje. (Bilík, 2007) V analýze sazeb tichého vína byly vynechány státy s nulovou sazbou, protože nemá smysl je do Grafu 4-10 zahrnovat. Nulovou sazbu na tiché víno uplatňuje Bulharsko, Česká republika, Slovinsko, Itálie a Španělsko. Podle Grafu 4-10 uplatňují pouze tři z vybraných států sazbu na tiché víno. Nejvyšší sazba je stanovena v Estonsku, je zde patrný také obecný trend několika zvýšení v průběhu sledovaného období. V Polsku je z vybraných států spotřební daň na tiché víno druhá nejvyšší, k jejímu zvýšení došlo pouze v roce 2009, další kolísání je způsobeno pouze kurzovými rozdíly. Na prakticky minimální hranici s nepatrným zvyšováním se pohybuje po celé sledované období zdanění tichého vína ve Francii.
4.7.2 Šumivé víno Šumivá vína mají mít přetlak alespoň 3 bary, obsahují oxid uhličitý a měli by být uzavřeny hřibovitou zátkou. Šumivá vína mohou obsahovat maximálně 15% alkoholu. Minimální sazba je u nich rovněž stanovena na 0 EUR/hl. Některé státy šumivé stejně jako tiché víno nezdaňují vůbec, jiné používají celkem vysokou sazbu spotřební daně podobně jako u vína tichého. (Pelka, 2006) Do analýzy sazeb nebyly podle Grafu 4-11 zahrnuty státy Bulharsko, Slovinsko, Itálie a Španělsko z hlediska nulové sazby spotřební daně z šumivého vína.
120
Graf 4-11 Vývoj sazeb šumivého vína (v EUR/hl)
EUR/hl
100 80
PL
60
CZ EE
40
FR
20 0 2008
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Excise duty tables, Alcoholic Beverages 2008 – 2013, vlastní úprava
43
V Grafu 4-11 vidíme vývoj sazeb šumivého vína. Nejvyšší sazba je uplatňována v České republice, ovšem v nezměněné výši, kolísání je opět způsobeno kurzovými rozdíly. V Estonsku je sazba nižší, ale zase stejně jako u tichého vína se v průběhu let 2008 – 2013 několikrát zvýšila. Polsko uplatňuje stejnou sazbu u šumivého i tichého vína, ke zvýšení tedy dochází v roce 2009. Francie má pro šumivé víno stanovenu sazbu vyšší než u tichého, ale pořád se jedná o velmi malé číslo, které se každoročně nepatrně zvyšuje, což z grafu není téměř zřetelné.
4.8 Zhodnocení analýzy sazeb V oblasti sazeb spotřebních daní dochází ve sledovaném období mezi vybranými státy ke značným rozdílům. Některé státy reagují na finanční krizi zvyšováním téměř všech sazeb, jiné sazby nezvyšují prakticky vůbec. V Bulharsku se sazby změnily velmi málo. Zvýšení nastalo především u bezolovnatého benzínu, kde sazba podle Grafu 4-2 nesplňovala minimální hranici. Stejně jako ve všech státech Evropské unie se zvýšila spotřební daň z cigaret. U olovnatého benzínu, piva, lihu a vína k žádným změnám v sazbách nedošlo. Naopak Slovinsko zvyšuje sazby daně téměř u všech komodit, především v roce 2010 a 2011 a pružně tak reaguje na finanční krizi. Velmi výrazné zvýšení proběhlo zejména u zdanění cigaret, jak je vidět z Grafu 4-5 a Grafu 4-6. Kromě vína, kde je stále sazba nulová, došlo u všech dalších vybraných výrobků k velmi výraznému zvýšení sazeb. Francie volí cestu mírného zvyšování každým rokem, což je patrné u zdanění piva, vína a lihu, ve zdaňování cigaret je poměr zvyšování ještě vyšší. Jen u benzínů sazby stagnují a nedochází k žádným změnám. V Itálii se sazby téměř neměnily. Pouze u benzínů dochází v roce 2012 k výraznému zvýšení. U vína, kde je nulová sazba, piva a lihu nedochází k žádným změnám a u cigaret k velmi nepatrným. K větším změnám dochází ve Španělsku v roce 2010, zvyšují se sazby u olovnatého i bezolovnatého benzínu a mění se systém sazeb u piva. U vína a lihu se sazba nemění vůbec a u cigaret dochází pouze k mírnému zvyšování. V České republice máme zkreslení ve změnách sazeb díky kurzovým rozdílům. Podle sazeb stanovených v národní měně dochází ke zvýšení sazeb u bezolovnatého 44
benzínu, lihu a piva v roce 2010 a každoročně se navyšuje sazba daně z cigaret. U šumivého i tichého vína není patrná žádná změna. K nepřesnostem kvůli kurzovým rozdílům dochází i u Polska. Zde je patrný rostoucí trend téměř u všech vybraných výrobků. U piva dochází ke zvýšení sazby v roce 2010, u vína a lihu v roce 2009. Pro olovnatý benzín je sazba v roce 2010 zrušena a u bezolovnatého dochází k nepatrnému každoročnímu zvyšování, což právě není z Grafu 4-2 zcela jasné. Stejně jako ve všech dalších státech i v Polsku se mírně zvyšuje sazba daně z cigaret. Od roku 2011 se v Estonsku zavádí euro, což na změny v sazbách nemá přílišný vliv, přepočet je téměř totožný. U bezolovnatého benzínu se sazba zvyšuje jednorázově v roce 2010. U dalších vybraných výrobků jako je pivo, víno, líh a cigarety se sazba mění velmi často, téměř každoročně stoupá. Pouze u olovnatého benzínu nedochází k žádným významným změnám. Každý z vybraných států zvolil pro období finanční krize a ekonomické recese jinou strategii v oblasti spotřebních daní. Sazby se měnily ve všech vybraných státech, někde téměř nevýrazně, jinde velmi stouply. U cigaret je obecným trendem ve všech státech Evropské unie každoroční zvyšování, protože mají velký vliv na výnosy státního rozpočtu. U ostatních vybraných výrobků sazby spotřebu a následně výnosy z větší části neovlivňují, proto některé státy tyto sazby nemění. Některé výrobky jsou si navzájem konkurentem, jako například pivo a víno. Kdyby byla stanovena velmi vysoká sazba na pivo, někteří spotřebitelé začnou konzumovat víno, protože pro ně finančně dostupnější. Změna v sazbě by v tomto případě nebyla na místě.
45
5 CELKOVÉ ZHODNOCENÍ Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakou politiku spotřebních daní vedly vybrané státy v boji proti krizi. Nejprve jsme se zaměřili na analýzu výnosů a zjistili jsme, že nejvyšších výnosů dosahovaly především postkomunistické státy a naopak nejnižších státy původní. Výsledky jsou způsobeny zejména orientací postkomunistických zemí na nepřímé daně a původních států na daně přímé. Rozdělení způsobuje ale i zakořeněná mentalita lidí z různých zemí, odlišná historie a přesvědčení. Neméně důležitá je také výroba a spotřeba vybraných výrobků. V některých zemích je hlavním výrobním artiklem víno nebo pivo, jinde whisky. V analýze výnosů spotřebních daní jsme se zabývali, ve spojitosti s krizí, pouze hlediskem změn v sazbách, nikoli ve spotřebě. Přitom spotřeba je také velmi důležitým faktorem, který ovlivnil výnosy v období krize. Lze tedy tvrdit, že pokles výnosů, mezi lety 2007 – 2008 neznamená pouze spojitost se změnami v sazbách, ale je jistě způsobena také vlivem finanční krize, kdy vázla výroba i spotřeba vybraných výrobků. Pokud budeme hodnotit obě analýzy současně, tak nám k vzájemným souvislostem a výsledkům dopomůže přehledná Tabulka 5-1, která shrnuje jak výnosy spotřebních daní, tak změny ve spotřebních daních. V tabulce uvedeme pouze výnosy jako podíl na HDP v období krize a sazby vybraných výrobků v letech následujících. Tabulka 5-1 Zobrazení změn ve výnosech a sazbách spotřebních daních
Bulharsko Česká republika Polsko Slovinsko Estonsko Itálie Francie Španělsko
Podíl SD na HDP 2007 - 2010
Olovnatý benzín
Bezolovnatý Cigarety benzín 2008 - 2013
-
0
+
-
+
0
Líh
Pivo
Víno
+
0
0
0
+
+
0
+
0
+
-
+
+
+
+
+
0
+
+
+
+
0
+
0
+
+
+
+
+
-
+
+
+
0
0
0
0
0
0
+
+
+
+
+
+
+
+
0
+
0
Zdroj: Taxation trends in EU, Excise duty tables 2008 – 2013, vlastní úprava
Z Tabulky 5-1 jsou vidět souvislosti mezi změnou výnosů a změnou sazeb. V Bulharsku se výnosy každoročně snižují, avšak k výraznému zvýšení sazeb 46
nedochází, pouze u bezolovnatého benzínu a cigaret. U bezolovnatého benzínu ke snížení dochází, protože nesplňoval minimální hranici stanovenou Evropskou unií. A sazba daně z cigaret se zvyšuje díky obecnému trendu každoročně. Bulharsko ale stále zůstává zemí s nejvyšší výnosností, i když sazby téměř nemění. V České republice výnosy spotřebních daní v krizovém období klesají a z tabulky je vidět, že u čtyř z šesti vybraných výrobků dochází ke zvýšení sazby. Je zde tedy patrné jasné zvýšení nejvýnosnějších daní, kterými jsou právě cigarety a bezolovnatý benzín. V Polsku se podle Tabulky 5-1 výnosy nemění, tj. výnosy, kterých bylo v roce 2007 dosaženo, byly v roce 2010 totožné. Polsko se tedy díky zvyšování téměř všech sazeb dostává na stejnou úroveň výnosů, jaké dosahovalo před krizí. Zde poukážeme na zajímavost, že navzdory poklesu sazby bezolovnatého benzínu, se výnosy dostaly opět na stejnou hranici. Pokud se podíváme na Slovinsko, zde dochází dokonce ke zvýšení výnosů mezi lety 2007 – 2010, především díky zvyšování skoro všech sazeb daně. U vína není sazba stanovena vůbec a olovnatý benzín se téměř nepoužívá, takže zvýšení právě této sazby by výnosy jistě nijak neovlivnilo. V Estonsku došlo v letech 2009 – 2010 k výrazným změnám v politice spotřebních daní. Zvýšily se sazby u téměř všech spotřebních daní. Díky tomuto opatření došlo v roce 2009 také k velkému zvýšení výnosů spotřebních daní. Itálie je jednou ze zemí, kde jsou výnosy spotřebních daní velmi nízké a v průběhu krize výnosy ještě poklesly. Ke změnám sazeb totiž dochází až v letech 2012 a 2013, výnosy v těchto letech dosud známy nejsou, proto je možné, že díky zvyšování sazeb se budou i výnosy v těchto letech zvyšovat. Ve Francii vývoj výnosů kolísal na nízkých hodnotách, v průběhu krize se ale prakticky jejich výše nezměnila. Ve Francii nedošlo v průběhu let ani k výrazným změnám v sazbách. Nejvíce se zvýšila sazba daně z lihu. Ke každoročnímu nepatrnému zvyšování pak dochází u cigaret, vína a piva. Španělsko je zemí, kde se výnosy v období krize téměř nezměnily, až v roce 2010 došlo k nepatnému zvýšení. Ve Španělsku se zvyšují především sazby benzínů a cigaret. V roce 2010 byl zaveden nový způsob zdaňování piva a sazby se výrazně zvýšily. 47
V rámci celkového zhodnocení je nutné připomenout, že výnosy spotřebních daní nejsou závislé pouze na změnách v sazbách. Aspekt, který ovlivňuje výnosy, může být i volba vybraného výrobku, například víno a pivo jsou konkurenčními produkty. Pokud by došlo k výraznému zvýšení sazeb daně piva, je možné, že část spotřebitelů přestane kupovat pivo, ale zaměří se na víno, kde je sazba většinou nulová. Jak již bylo uvedeno, výnosy závisí i na spotřebě a výrobě, které byly v době krize omezeny.
48
ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo provést komparativní analýzu politiky spotřebních daní v boji proti krizi v zemích Evropské unie. Analyzovali jsme jak výnosy spotřebních daní, tak sazby vybraných výrobků ve vybraných státech. Z výsledků, které jsou uvedeny v celkovém zhodnocení, jsme poukázali na vzájemné souvislosti mezi výnosy spotřebních daní a sazbami spotřebních daní v krizovém období. Analyzovali jsme jednotlivé vybrané státy s hlediska výnosnosti a následnou reakci vybraných států na období krize v podobě změn sazeb spotřebních daní. Většina států se zaměřila na zvyšování sazeb téměř všech vybraných výrobků, sazby některých výrobků nebyly zvýšeny, zejména protože se daný výrobek téměř neprodává (olovnatý benzín), nebo se jedná o výrobek, kde je sazba daně nulová, především kvůli podpoře malých nezávislých výrobců anebo protože se jedná o tradiční výrobu (víno). Hypotéza, která byla stanovena v úvodu této práce ohledně dedukce zvyšování sazeb spotřebních daní v boji proti krizi, se z výsledků analýzy sazeb potvrdila. V celé práci byla použita stanovená metoda komparativní analýzy, pomocí níž jsme mapovali situaci v jednotlivých státech a zjišťovali hlavní souvislosti mezi výnosy spotřebních daní, finanční krizí a vývojem sazeb. V teoretické části bakalářské práce jsme se věnovali především harmonizaci spotřebních daní v Evropské unii, harmonizace byla provedena zejména v základech daně. Sazby byly harmonizovány prostřednictvím stanovení minimálních sazeb. Při zkoumání analýzy sazeb, se zjistilo, že například Bulharsko nesplňovalo minimální sazbu pro bezolovnatý benzín. Teoretická část také obsahuje základní informace o finanční krizi jejím počátku, průběhu a důsledcích. Část praktická byla zaměřena především na analýzy, ve kterých jsme popsali vývoj výnosů spotřebních i nepřímých daní v % HDP i v % z celkového zdanění a porovnávali výsledky mezi lety 2007 – 2010 v každé z vybraných zemí zvlášť. Zabývali jsme se i hlavními důvody, které přispěly k výši výnosů spotřebních daní. V další části bakalářské práce byla provedena analýza sazeb spotřebních daní a popis jejich změn od roku 2008 do roku 2013. V konečné fázi bylo nutné prozkoumat souvislosti mezi výnosy spotřebních daní a změnami v sazbách. Výsledky, které máme z celkového zhodnocení, nejsou nikterak překvapivé, sazby se obecně po finanční krizi zvyšují téměř ve všech z vybraných států. U výnosů je patrný pokles mezi lety 2008 – 2009, což je 49
období nejhlubší recese. V dalších letech dochází vždy ke zvýšení výnosů zejména díky zvyšováni sazeb (nejvíce v Estonsku) a díky zlepšení ekonomické situace v zemích Evropské unie. I zde dochází k výjimkám například u Francie, ve které se výnosy téměř nezvyšují a ani změny v sazbách nejsou nijak patrné, nepřímé zdaňování se zde výrazně neuplatňuje. Podrobnější analyzování všech zemí je shrnuto v celkovém zhodnocení. V závěru bychom měli poznamenat, že výsledky hodnocení bakalářské práce závisí i na zcela jiných individuálních faktorech každé země. A důvodů, proč byly výnosy v dané výši, je mnoho. V analýze sazeb výsledky nejsou ovlivněny dalšími faktory, jde pouze o změny v politice spotřebních daní jednotlivých zemí. Vzájemnou souvislost výnosů a sazeb jsme si jistě potvrdili, ovšem jak již bylo uvedeno, výnosy ovlivňují i jiné aspekty.
50
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BILÍK, Libor (2007). Zajištění a plnění fiskálních příjmů České republiky orgány Celní správy [online]. Brno [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/135148/pravf_b/Bakalarska_prace.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Businessinfo.cz (2012): Oficiální portál pro podnikání a export. Polsko: Ekonomická charakteristika země [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/polsko-ekonomicka-charakteristika-zeme19064.html Businessinfo.cz (2013): Oficiální portál pro podnikání a export. Francie: Finanční a daňový sektor [online]. [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/francie-financni-a-danovy-sektor-19016.html Businessinfo.cz (2013): Oficiální portál pro podnikání a export. Španělsko: Finanční a daňový sektor [online]. [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/spanelsko-financni-a-danovy-sektor-18559.html Businessinfo.cz (2013): Oficiální portál pro podnikání a export. Slovinsko: Ekonomická charakteristika země [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/slovinsko-ekonomicka-charakteristika-zeme19171.html#sec2 CUSTOMS ASSOCIATES LTD (2001). Study on the competition between alcoholic drinks: Final report - February 2001. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/study_comp_between_alcoh oldrinks_en.pdf Europa: Přehledy právních předpisů EU (2011). Spotřební daň z tabákových výrobků [online]. [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/taxation/fi0009_cs.htm EUROPEAN COMMISSION (2009). Economic Crisis in Europe: Causes, Consequences and Responses [online]. [cit. 2013-04-01]. ISBN 978-92-79-11368-0; ISSN 0379-0991. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/publication15887_en.pdf 51
EUROPEAN COMMISSION (2011). Taxation papers: Tax reforms in EU Member states [online]. [cit. 2013-04-28]. ISBN 978-92-79-21522-3. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/gen_info/economic_ analysis/tax_papers/taxation_paper_28_en.pdf EUROPEAN COMMISSION (2012). Taxation trends in European Union: Data for the EU Member States, Iceland and Norway [online]. [cit. 2013-04-20]. ISBN 978-92-7921209-3. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/gen_info/economic_ analysis/tax_structures/2012/report.pdf FOSTER, John Bellamy a Fred MAGDOFF/přeložil Radovan BAROŠ (2009). Velká finanční krize: Příčiny a následky. 1. vydání. Všeň: Grimmus. ISBN 978-80-902831-14. JAGOŠ, Ladislav (2006). Právní regulace spotřebních daní. Brno. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. JEŽEK, Jakub (2013). Analýza vývoje spotřební daně v letech 1993 - 2011 v ČR. Praha. Dostupné z: https://www.vse.cz/vskp/show_evskp.php?print=yes&evskp_id=34443. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. KOHOUT, Pavel (2007). Finmag: Peníze v souvislostech. Krize hypoték a její důsledky [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/krize-hypotek-a-jeji-dusledky/ KOPŘIVA, Jan (2011). Harmonizace daní v Evropské unii. Brno. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/41826/pravf_d/dp.pdf. Disertační práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Ivana Pařízková. KOZÁK, Kryštof, Tomáš WEISS a Helena SCHULZOVÁ (2012). Dopady krize v euroatlantickém prostoru. 1. vyd. Praha: Dokořán. 295 s. Bod (Dokořán). ISBN 978807-3634-445. KUBÁTOVÁ, Květa (2009). Daňová teorie: Úvod do problematiky. 2. vydání. Praha: ASPI, a.s. ISBN 978-80-7357-423-9. LIŠKOVÁ, Klára (2011). Finanční a ekonomická krize ve Španělsku. Praha. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/28966_Finan. Diplomová práce. VŠE v Praze.
52
NERUDOVÁ, Danuše (2011). Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7357-695-0. NOVÁČEK, Vladimír (2012). Spotřební daň z lihu. Brno. Diplomová práce. Masarykova univerzita. PELKA, Robert (2006). Spotřební daně v právu ES. Brno. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/12463/pravf_r/spotrebky.pdf. Rigorózní práce. Masarykova univerzita. Philip Morris International (2011). Zdanění tabáku [online]. [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.pmi.com/cs_cz/tobacco_regulation/tobacco_taxation/pages/tobacco_taxatio n.aspx PRAMMER, Doris (2011). Quality of taxation and the crisis: tax shifts from a grownth perspective [online]. Luxembourg: Publications Office of the European Union, [cit. 2013-04-17]. ISBN 978-927-9224-706. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/gen_info/economic_ analysis/tax_papers/taxation_paper_29_en.pdf SINGER, Miroslav (2010). ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Hospodářská krize a česká ekonomika. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konferen ce_projevy/vystoupeni_projevy/download/singer_20100421_legendor.pdf ŠIROKÝ, Jan (2012). Daně v Evropské unii. 5. vydání. Praha: Linde, ISBN 978-807201-881-9. The AA (2013). Lead replacement petrol [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.theaa.com/motoring_advice/fuel/LRP.html THE BULGARIAN ECONOMY IN 2007 (2007): Annual report [online]. [cit. 2013-0412]. ISSN 1312-5478. Dostupné z: http://www.minfin.bg/en/page/543 UNIPETROL (1995 - 2013). Bezolovnaté automobilové benzíny [online]. [cit. 2013-0421]. Dostupné z: http://www.unipetrol.cz/cs/nabidka-produktu/rafinerskeprodukty/motorova-paliva/bezolovnate-automobilove-benziny.html
53
SEZNAM GRAFŮ Graf 3-1 Výnosy spotřebních daní v % HDP ................................................................. 19 Graf 3-2 Bulharsko (v % HDP) ...................................................................................... 21 Graf 3-3 Bulharsko (v % z celkového zdanění) .............................................................. 21 Graf 3-4 Polsko (v % HDP) ............................................................................................ 22 Graf 3-5 Polsko (v % z celkového zdanění) ................................................................... 22 Graf 3-6 Česká republika (v % HDP) ............................................................................. 23 Graf 3-7 Česká republika (v % z celkového zdanění) .................................................... 23 Graf 3-8 Estonsko (v % HDP) ........................................................................................ 24 Graf 3-9 Estonsko (v % z celkového zdanění) ............................................................... 24 Graf 3-10 Slovinsko (v % HDP) ..................................................................................... 25 Graf 3-11 Slovinsko (v % z celkového zdanění) ............................................................ 25 Graf 3-12 Itálie (v % HDP)............................................................................................. 27 Graf 3-13 Itálie (v % z celkového zdanění) .................................................................... 27 Graf 3-14 Francie (v % HDP) ......................................................................................... 28 Graf 3-15 Francie (v % z celkového zdanění) ................................................................ 28 Graf 3-16 Španělsko (v % HDP) .................................................................................... 29 Graf 3-17 Španělsko (v % z celkového zdanění) ............................................................ 29 Graf 4-1 Vývoj sazeb olovnatého benzínu ..................................................................... 32 Graf 4-2 Vývoj sazeb bezolovnatého benzínu ................................................................ 33 Graf 4-3 Vývoj specifické sazby daně u cigaret (v EUR/1000ks) .................................. 35 Graf 4-4 Vývoj valorické sazby daně u cigaret (v % maloobchodní ceny) .................... 36 Graf 4-5 Spotřební daň v 3 € krabičce cigaret v roce 2008 ............................................ 37 Graf 4-6 Spotřební daň v 3 € krabičce cigaret v roce 2013 ............................................ 38 Graf 4-7 Vývoj sazeb lihu (v EUR/hl) ............................................................................ 39 Graf 4-8 Vývoj sazeb piva (v EUR/hl/°Plato) ................................................................ 40 Graf 4-9 Vývoj sazeb piva (v EUR/hl/°alk.)................................................................... 41 Graf 4-10 Vývoj sazeb tichého vína (v EUR/hl) ............................................................ 42 Graf 4-11 Vývoj sazeb šumivého vína (v EUR/hl)......................................................... 43
SEZNAM TABULEK Tabulka 5-1 Zobrazení změn ve výnosech a sazbách spotřebních daních ..................... 46 54
