Vysoká škola ekonomická v Praze
Diplomová práce
2007
Michail Beljajev
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodá ská Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management
Název diplomové práce:
Aplikace metod ekonomické analýzy s vyúst ním v implementaci reportingového systému ve firm zabývající se poskytováním hypote ních úv r
Vypracoval: Michail Beljajev Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Boukal, Ph.D. 1
Prohlášení
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Aplikace metod ekonomické analýzy s vyúst ním v implementaci reportingového systému ve firm zabývající se poskytováním hypote ních úv r “ jsem vypracoval samostatn . Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v p iloženém seznamu literatury.
V Praze dne 10. prosince 2007
Podpis
2
Pod kování Dekuji panu inženýru Petru Boukalovi z VŠE, za poskytnuté konzultace a cenné metodické vedení p i zpracování této práce. Taktéž d kuji Miroslavovi Holoubkovi a Richardovi untalovi ze spole nosti Credoma a.s. za poskytnuté konzultace, zajímavé podn ty a poskytnutá data, bez kterých by tato práce nevznikla.
3
Obsah 1 2
3
4 5 6 7 8
Úvod ................................................................................................................................... 5 Teoreticko-metodologická ást .......................................................................................... 7 2.1 Charakteristika reportingu.......................................................................................... 7 2.1.1 Uživatelé reportingu ........................................................................................... 7 2.1.2 Obsah a struktura interního reportingu............................................................... 8 2.2 Vazba reportingu na controlling a informa ní systém ............................................. 11 2.3 Vazba reportingu na ú etnictví ................................................................................ 12 2.4 Finan ní analýza bankovních a nebankovních finan ních institucí ......................... 14 2.4.1 Postup finan ní analýzy ................................................................................... 15 2.4.2 Zdroje informací pro finan ní analýzu............................................................. 16 2.4.3 Souhrnné posouzení finan ního zdraví ............................................................ 17 2.4.4 Analýza absolutních ukazatel ......................................................................... 17 2.4.5 Horizontální analýza (analýza trend) ............................................................. 19 2.4.6 Vertikální analýza (procentní rozbor) .............................................................. 19 2.4.7 Analýza rozdílových ukazatel ........................................................................ 19 2.4.8 Komplexní posouzení finan ního zdraví.......................................................... 20 rových ukazatel ....................................................................... 21 2.4.9 Analýza pom 2.5 Riziko, jeho m ení a ízení ..................................................................................... 31 2.5.1 Úvrové (kreditní) riziko.................................................................................. 32 2.5.2 Výpo et opravných položek............................................................................. 35 2.5.3 M ení úvrového rizika – úvrové analýzy .................................................... 37 ízení úvrového rizika ................................................................................... 39 2.5.4 2.6 KPIs - klí ové výkonnostní ukazatelé ...................................................................... 40 Analytická ást - reporting a ízení nebankovní hypoté ní finan ní instituce ................. 44 3.1 Hlavní trendy ve svtovém bankovnictví a jejich vliv na finan ní ízení ................ 44 3.2 Profil spole nosti...................................................................................................... 46 3.3 Reporting - výchozí stav .......................................................................................... 49 3.3.1 Report Barclays ................................................................................................ 50 3.3.2 Reporting akcioná m ...................................................................................... 57 3.3.3 Report CitiBank................................................................................................ 58 3.4 Dvody ke zmn reportingového systému ............................................................. 58 3.5 Nový reportingový systém ....................................................................................... 59 3.5.1 Credit pack – report o portfoliu a jeho parametrech ........................................ 59 3.5.2 Sales report ....................................................................................................... 65 3.5.3 Operation performance..................................................................................... 67 3.5.4 Board pack – souhrnný report o dní ve firm ................................................. 67 Závr................................................................................................................................. 69 Seznam použité literatury................................................................................................. 72 Seznam tabulek ................................................................................................................ 73 ............................................................................................................... 73 Seznam obrázk Seznam p íloh................................................................................................................... 73
4
1 Úvod Reportingový systém je relativn autonomní subsystém controllingu. Základním úkolem
reporting je prezentovat ídicím pracovníkm a klí ovým akcioná m v p ehledné podob a v požadovaných termínech kvalitní a relevantní informace, které jsou nutné pro rozhodování a plánování.
Reporting dokáže pružn vyhovt pot ebám všech svých uživatel. Obsah a struktura zpráv
mže být rzná. Report mže být za celou firmu, nebo podle oblasti innosti, oddlení (nap .
sales, marketing, finance). Reporting mže prezentovat hospodá ský výsledek celé firmy nebo
jednotlivé p íspvky k výsledku
innosti podniku (nap . výsledek podle typu klienta,
produktu, regionu atd.).
Manaže i mnoha podnik trpí záplavou dat a p itom si stžují na nedostatek kvalitních
informací. Ur ení úspšnosti organizace závisí na rozpoznání a up ednostnní opravdu
dležitých ukazatel. P i použití nevhodných ukazatel lze získat neúplný nebo nevýznamný obraz o firm.
P edmtem mé diplomové práce budou tzv. klí ové ukazatelé výkonnosti, které se používají
ve finan ních institucích. Krom univerzálních a všeobecn rozší ených pomrových
ukazatel finan ní analýzy, v pop edí mého zájmu budou klí ové ukazatelé výkonnosti, které
jsou rozhodující pro ízení firmy v prbhu prvních rok její existence. Cílem mé práce je jednak prezentovat vývoj reportingové systému v mladé firm v etn zhodnocení realizovaných zmn, jednak pomoci klí ových výkonnostních ukazatel zhodnotit
sou asnou hospodá skou situaci spole nosti a ukázat trendy v jejím vývoji. Diplomová práce je rozdlena na teoreticko – metodologickou ást a analytickou ást. V
teoreticko - metodologické ásti, jejímž cílem je vytvo it podklad pro ást praktickou, se nejprve zabývám obecnou charakteristikou reportingového systému s drazem na interní reporty a jeho vazbami na ú etnictví a controlling. Jádrem teoretické
ásti práce je
problematika finan ního ízení a ízení rizika. V kapitole vnované problematice finan ní
analýzy se podrobnji vnuju jednotlivým technikám a nástrojm využívaným p i posuzování finan ní situace podniku. Z metodologických nástroj finan ní analýzy je nejvtší pozornost vnována analýze pomrových ukazatel a analýze soustav ukazatel. Draz je kladen na odlišnosti finan ní analýzy podnik výrobního sektoru a finan ního sektoru a specifika pomrovým ukazatelm a soustav pomrových ukazatel, používaných v bankovním sektoru. 5
V kapitole, vnované m ení a ízení rizika, se vnuju p edevším úvrovým rizikm a úvrovým analýzám. Cílem analytické ásti je všestrann popsat stav a vývoj v ase reportingového systému mladé
nebankovní hypoté ní instituce, s drazem na nov realizované a plánované kroky. Nejd ív vymezím 3 základní skupiny klí ových výkonnostních ukazatel – provozních, finan ních a souvisejících s rizikem. Dále se budu podrobnji zabývat jednotlivými ukazateli. U každého
uvádím jeho konstrukci a oblast, kterou m í a ídí. Nakonec na základ jednotlivých report
zhodnotím celkovou hospodá skou situaci firmy.
P i vypracování teoreticko - metodologické ásti diplomové práce jsem vycházel zejména z dostupné literatury a svých poznatk nabytých studiem na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Aplika ní ást vznikla p edevším na základ skute ných zpráv a konzultací s pracovníky spole nosti. K vlastnímu zpracování diplomové práce jsem použil po íta ové programy Microsoft Word 2007 a Microsoft Excel 2007.
6
2 Teoreticko-metodologická ást 2.1 Charakteristika reportingu Reporting jako systém vnitropodnikových výkaz a zpráv se využívá nejen ke kontrole a
vyhodnocování dosavadního vývoje hospoda ení, ale také k plánování a rozhodování o
opat eních ke zlepšování výkonnosti podniku jako celku i jeho organiza ních a odpovdnostních jednotek. Z tohoto hlediska lze chápat reporting jako relativn autonomní subsystém controllingu a tím je vymezena i jeho vazba na podnikový informa ní systém. V širším pojetí lze reporting vymezit jako komplexní systém zpravodajství poskytující mimo jiné také externím zainteresovaným orgánm, skupinám i jednotlivcm, informace o všech aktivitách podniku, které se jich mohou dotýkat1. Reporting zahrnuje výbr, zpracování, formální úpravu a distribuci informací o podniku ur ených pro nejrznjší skupiny adresát (uživatel). Protože uživatel mže být mnoho a navíc s velmi rznými požadavky, klade to na obsahovou i formální stránku reportingu zna né nároky. I když samotný pojem „reporting“ ve smyslu podnikového výkaznictví a zpravodajství se v R objevuje až po roce 1990, po stránce vcné nejde ani v eských podnicích o záležitost
zcela novou. Za p edchdce reportingu v dnešním pojetí lze považovat rzné výkazy a hlášení
o plnní plánu rzným státním a spole enským orgánm i široké ve ejnosti v období centráln-direktivního plánování.
2.1.1 Uživatelé reportingu Chceme-li pochopit správn význam, smysl a cíle reportingu, musíme za ít od analýzy potenciálních uživatel zpráv a jejich požadavk. V podstat lze uživatele lenit do dvou širokých skupin - interní uživatelé a externí adresáti. Základní kritéria lenní jsou: • „náležitost“ subjektu firm; • podrobnost report.
1
[5] MACHA , O.
7
Interní uživatelé jsou p edevším vlastníci a management na rzných stupních ídící
pyramidy, v p ípad akciových spole ností p edstavenstvo a dozor í rada. K interním
uživatelm pat í jenom strategi tí akcioná i. V podstat jde o adresáty, kte í mají rozhodovací pravomoci a jsou odpovdni za výsledky podnikových inností.
Externí uživatelé mohou vytvá et velmi široké spektrum oprávnných kontrolních orgán,
zájmových skupin i jednotlivc. Pat í k nim nap íklad spolupracující podniky, dodavatelé,
odbratelé, v itelé (banky) apod., státní orgány, které jsou pov eny výkonem ur itých
kontrolních funkcí ve vztahu k innostem podniku, nap íklad finan ní ú ad, pracovní ú ad,
hygienická služba, inspekce životního prost edí atd., orgány ve ejné správy, krajské ú ady, zastupitelské orgány obcí a mst atd., které mají zájem na oboustrann prospšném vztahu
podniku a daného regionu, široká ve ejnost, spole enské organizace a rzné ob anské aktivity
nap íklad v oblasti ochrany životního prost edí apod. Je z ejmé, že reporting lze také chápat jako nástroj „public relations“, který si moderní podniky budují v zájmu posílení svého postavení v daném regionu.
Zamstnance podniku a drobní akcioná e na jedné stran mají zájem na prosperit a dobrém
jménu podniku, což je adí z hlediska zájmu k interním uživatelm, na druhé stran mají zájem na maximalizaci svých mezd/zisk, což mže zvyšovat náklady a zhoršovat
hospodá ské výsledky. Vzhledem k širokému spektru uživatel a jejích požadavk vidíme, že zpravodajství nemže mít jednotnou formu. Zpravodajský systém podniku proto musí být nutn diferencovaný, orientovaný na jednotlivé cílové skupiny a k optimálnímu systému lze dospt až po dkladné analýze všech skupin uživatel a jejich, asto i rozporných, požadavk.
2.1.2 Obsah a struktura interního reportingu
Ve smyslu výše uvedeného rozumíme interním výkaznictvím p edevším výkazy a zprávy
ur ené pro majitele, management a v itele, p ípadn pro oprávnné státní a ve ejnosprávní
kontrolní orgány a pro v itele. Obsah, úprava a etnost zpráv závisejí na mnoha faktorech, nicmén lze uvést i obecné požadavky na obsah a úpravu výkaz a zprav. Jak uvádí FIBÍROVÁ [2] je dležité, aby
• obsah, úprava a etnost mají odpovídat pot ebám jejich uživatel; 8
• nedocházelo k redundanci informací na jedné stran a absenci jiných dat nap íklad pro srovnávání s plánem, s minulosti atd.;
• výkazy a zprávy nebyly p íliš mnoho nebo p íliš málo podrobné (podrobnost souvisí s úrovní podnikové hierarchie, která ji má využívat a dochází k agregaci informací smrem nahoru);
• výkazy a zprávy byly p ehledné (vhodné je využití grafických prost edk); • výkazy a zprávy vyhodnocovaly pouze ovlivnitelné veli iny, kvantifikované jak v
penžním, tak i v naturálním vyjád ení;
• informace byly p esné a spolehlivé a výkazy a zprávy v asné. Tyto požadavky mohou být asto v rozporu. Z hlediska frekvence a pravidelnosti lze lenit reporting na:
• standardní – tj. zprávy, vyhotovované v pravidelných intervalech a v p edem
stanovené struktu e; • mimo ádný – tj. zprávy vypracovávané ad hoc, na požádání oprávnných orgán.
P itom mže jít o zprávu ve standardní struktu e v mimo ádném termínu, nebo o obsahov specifickou zprávu i analýzu.
Standardní periodické zprávy o hospoda ení tvo í obvykle podstatnou ást podnikového
zpravodajství. Základní hospodá skou periodou je rok, což souvisí s pravidly ro ní ú etní
uzávrky a se zákonnou povinností akciových spole ností zve ejovat výsledky svého
hospoda ení formou auditovaných finan ních výkaz, tj. finan ní bilance aktiv a pasiv, výkazu zisku a ztráty a výkazu cash flow. Výro ní zprávy zejména vtších a konsolidovaných podnik (akciových spole ností) se i u nás již staly standardem a mnoho podnik je zpracovává na úrovni srovnatelné s renomovanými zahrani ními spole nostmi.
Pro operativní ízení je však ro ní interval p íliš dlouhý, a proto vtšina podnik sestavuje a využívá i zprávy za kratší období, tj. za tvrtletí nebo za msíce. U položek, které významn
ovlivují hospodá ský výsledek a vývoj penžních tok je vyhodnocování provádno denn (tržby z prodeje, marže, vývoj pohledávek a závazk apod.). Na této úrovni se již projevuje velký rozdíl mezi jednotlivými podniky, zejména mezi podniky ryze tuzemskými (nerestrukturalizovanými)
a
podniky
zahrani ními
nebo
se
zahrani ní
ú astí
(restrukturalizovanými). Kvalitní reporting je jednou z rozhodujících podmínek úspšného prbhu restrukturalizace. Protože
eské podniky p ed restrukturalizací obvykle nemají 9
žádný, nebo jen velmi nedokonalý systém vnit ního zpravodajství, mže být i samotné
vybudování systému reportingu jedním z opat ení procesu restrukturalizace. Obsah a struktura interních zpráv mže být rzná. Soustavu report ve vtším podniku si lze
p edstavit jako pyramidu. Na každý report lze pohlížet ze dvou hledisek. a) Jedná-li se o pohled organiza ní struktury, mže se potom jednat bu
o report za celou
firmu, nebo o report podle oblasti innosti, oddlení (nap . sales, marketing, finance);
b) Druhým pohledem je hospodá ský výsledek celé firmy versus jednotlivý p íspvek
k výsledku innosti podniku (nap . hospodá ský výsledek celé banky versus hospodá ský výsledek podle typu klienta, produktu, regionu). Zjednodušen lze potom lenit reporty na:
• základní souhrnnou (p ehledovou) zprávu; • nkolik díl ích zpráv.
V souhrnné zpráv bývají uvedeny základní finanní ukazatele o hospoda ení podniku jako
celku za specifikované aktuální období (nap . za aktuální msíc, kumulace od za átku roku), jejich srovnání s plánovanými hodnotami, srovnání s hodnotami dosaženými v uplynulém
období (nap . s hodnotami za srovnatelné období minulého roku), srovnání s konkurencí. Dále
v p ípad finan ní instituce se mže jednat o stav úvr, podepsanou výši úvr opt ve
srovnání s plánem nebo uplynulým obdobím. Zpráva by mla být doplnna komentá em,
který upozoruje na mimo ádné odchylky od plánovaných zámr a analyzuje jejich p í iny.
Je velmi žádoucí, aby komentá m byla vnována vtší pozornost a aby jen slovn
neopakovaly to, co lze vy íst z tabulek a graf. I na této úrovni se ukazuje pot eba
promyšlené diferenciace zprávy pro manažery na rzných úrovních ídící hierarchie a v rzných oblastech podnikových inností.
Obsah a struktura díl ích zpráv vychází ze specifik a zvyklostí dané firmy. V p ípad
hypoté ní finan ní instituce v úvahu p ichází lenní podle typu produktu, zákazníka anebo podle regiónu.
P i navrhování a implementaci systému podnikového reportingu by ml podnikový
management respektovat p edevším tyto zásady:
• identifikovat uživatele zpráv a analyzovat jejich požadavky a pot eby z hlediska obsahu, formy i asu poskytovaných zpráv;
• diferencovat obsah zpráv podle pot eb uživatel interních i externích;
10
• zvolit vhodnou formu poskytovaných report, a to bu
v tištné nebo elektronické
podob, p ípadn v jejich kombinaci;
• navrhnout a používat jednotný design zpráv a p íliš asto jej nemnit; • zvolit vhodný zpsob distribuce zpráv, oddlit dvrné informace od ostatních a zajistit jejich ochranu;
• využívat zptnou vazbu na adresáty, zjiš ovat, jak využívají p edkládané zprávy, a
zjiš ovat jejich p ipomínky a námty ke zlepšování systému reportingu.
P i dodržení tchto zásad je p edpoklad, že reporting bude ú elným nástrojem jak pro kvalitní rozhodování manažer a vlastník, tak i pro budování dobrých vztah podniku k externím adresátm.
2.2 Vazba reportingu na controlling a informa ní systém Jak jsme již uvedli, reporting je relativn autonomní subsystém controllingu. Zprávy a výkazy
mimo jiné slouží k tomu aby, poskytli svým uživatelm z ad managementu a vlastník
pot ebné informace pro rozhodování. „Co nelze m it, nelze ídit“ – táto základní pou ka
bezesporu platí v podnikovém ízení.
Controlling je v sou asném pojetí chápán jako nástroj ízení, který podporuje podnikový
proces rozhodování a ízení prost ednictvím cílov orientovaného zpracování informací2.
Základním úkolem controllingu je p edevším p íprava podklad pro plánování a rozhodování, zajištní vypovídací schopnosti tchto informací a interpretace informací pro pracovníky.
ídicí
Smyslem controllingu je zvýšit ú innost systému ízení neustálým srovnáváním skute ného prbhu podnikatelského procesu se žádoucím (plánovaným, o ekávaným) stavem a následným vyhodnocováním vznikajících odchylek a aktualizací cíl.
Je z ejmé, že fungující systém controllingu se neobejde bez reportingu jako systému vnitropodnikových výkaz a zpráv o vývoji podniku jako celku i jeho základních organiza ních jednotek.
Jsou-li na jedné stran p edmtem zájmu controllingu všechny základní oblasti podnikatelského procesu, které je možno lenit podle nejrznjších kritérií do relativn samostatných 2
ástí, je na druhé stran každý podnikatelský proces relativn synteticky
[2] FIBÍROVÁ, J.
11
zast ešen svou hodnotovou stránkou, finan ním ízením. Proto bude na jedné stran v podniku sales controlling, marketingový controlling, cost controlling atd. a na stran druhé bude
controlling obecn spojován p edevším s informa ním zajištním finan ního ízení a bude proto souhrnn vystupovat jako controlling finan ní. Protože reporting lze chápat také jako subsystém podnikového informa ního systému, je v každém podniku výrazn ovlivován, až determinován používaným informa ním systémem a informa ní technologií. Pokud je v podniku zaveden po íta ov podporovaný systém typu
ERP (Enterprise Resource Planning), jsou tím vytvo eny i lepší podmínky pro kvalitní reporting. Zvyšuje se rychlost zpracování zprav i aktuálnost poskytování zpráv, ale tím není ješt zaru ena jejich využitelnost pro rozhodování pro rzné uživatele. Kladnou úlohu zde
mohou sehrát nkteré nadstavbové systémy, nap íklad EIS nebo DSS. Jejich po ízení je však
pomrn nákladné a zejména manaže i st edních a menších podnik budou z ejm váhat, zda jejich nákup bude efektivní investicí.
2.3 Vazba reportingu na ú etnictví Controlling v mnohém odpovídá tradi nímu pojetí manažerského a nákladového ú etnictví. Odlišnost informací manažerského a nákladového úetnictví od informací úetnictví finanního spo ívá zejména v tom, že finan ní ú etnictví pracuje s podnikem jako celkem. Dalším distinktivním rysem, který se uvádí v publikaci FIBÍROVÁ [2], je, že finan ní ú etnictví zobrazuje podnikatelský proces pro tzv. externí uživatelé (banky, obchodní
partne i, potenciální i sou asní akcioná i, zamstnanci apod.). Zde je t eba si uvdomit jednak
to, že skupina akcioná zpravidla není jednotná. Zatím co klí ové akcioná i mají p ístup k
detailnjším informacím, drobní akcioná e tento p ístup nemají. Proto první skupina
akcioná pat í z mého pohledu k interním uživatelm. Také to neznamená, že vrcholový
management, který pat í do skupiny uživatel interních, se nezajímá o celkovou finan ní situaci podniku. Relativn samostatné místo mezi externími uživateli má stát v souvislosti se zjištním daové
povinnosti. Cílem tzv. daového ú etnictví je správné vyjád ení základu dan z p íjm,
pop ípad ostatních daových pohledávek a závazk.
12
Zve ejované informace finan ního ú etnictví jsou relativn syntetické. Dvodem je fakt, že tyto informace jsou k dispozici mimo jiné i konkurenci, proto se podnik snaží skrýt hlavní faktory svého podnikatelského úspchu.
Externí uživatelé se zajímají p edevším o vývoj celkové finan ní pozice podniku a jeho
dlouhodobou efektivnost. P í iny výsledk mohou hodnotit externí uživatelé pouze globáln,
pomocí systému ukazatel finan ní analýzy, které jsou využívány p edevším pro syntetickou analýzu faktor ovlivujících výnosnost, rentabilitu kapitálu, jeho solventnost a likviditu. Struktura informací ve finan ním ú etnictví je ovlivnná tím, že externí uživatel typu
obchodní partner nebo v itel nejlépe p ijímá informace o stabilním vývoji podniku, bez velkých výkyv. Podnik se proto snaží o vyrovnání výkyv vykazovaných výsledk v ase pomocí tvorby tichých rezerv a jejich rozpuštní. Naopak smyslem ú etních informací manažerského a nákladového ú etnictví je detailní
zobrazení hospodá ských operací, podrobné analytické sledování základních faktor, které ovlivují celkové výsledky podniku. Manažerské a nákladové ú etnictví pracuje více s ástmi podniku než s podnikem jako celkem.
Ú etnictví, které zajiš uje detailní informace p edevším o skute n vynaložených nákladech a výnosech, ve vztahu k provádným výkonm, procesm a
innostem p i sou asném
vyhodnocování jejich vztahu k žádoucímu (rozpo tovanému, kalkulovanému) stavu, se ozna uje za nákladové ú etnictví, které je podstatnou
ástí manažerského ú etnictví3.
Nákladové ú etnictví je historicky pojmov spojováno se subsystémem ú etních informací
pro ízení podnikatelského procesu, o jehož parametrech již bylo rozhodnuto. Subsystém informací pro rozhodování o budoucích alternativách/variantách zpravidla ozna ován jako
manažerské ú etnictví. Jinak e eno nákladové ú etnictví slouží pro ú ely operativního ízení, jehož posláním je dlat vci hospodárn („Do the things right“). Manažerské ú etnictví slouží
pro ú ely strategického ízení, jehož posláním je docílit efektivnosti („Do the right things“)4. Informace manažerského ú etnictví jsou využívány v dlouhodobých rozhodovacích úlohách.
(nap . p i investi ním rozhodování, p i volb zpsobu financování) i pro krátkodobá
rozhodování (nap . optimalizace objemu, optimalizace struktury sortimentu atd.). Tyto
informace je nutno erpat z celé ady informa ních zdroj i mimo ú etní systém – nap . výzkumné studie apod. Manažerské ú etnictví má dv základní funkce:
3 4
[2] FIBÍROVÁ, J. [2] FIBÍROVÁ, J.
13
• Informa ní funkce – vytvo ení vhodného systému informací pro vnitropodnikové
finan ní ízení, zjištní skute ného stavu; • Kontrolní funkce – porovnání skute ného stavu s plánem, analýza zjištných odchylek
a navrhování opat ení, umožuje ídit zisk, rentabilitu, hospodárnost. Vedle porovnání skute ných a plánovaných hodnot bžného období je ú elné porovnání i se skute nosti stejného období minulého roku a vypo et odhad kone ných celkových o ekávaných hodnot do konce bžného roku. Získané o ekávané hodnoty jsou porovnávány s celkovými plánovanými hodnotami. Ú innost
ízení je možno podporovat i
porovnáním s optimálními hodnotami, s konkurencí.
2.4 Finan ní analýza bankovních a nebankovních finan ních institucí Finan ní analýzu mžeme definovat jako soubor metod, které slouží k posouzení finan ního zdraví podniku. Jedná se o ur itý proces posuzování a vyvozování závr ze základních finan ních výkaz podniku v etn zjiš ování jeho slabých a silných stránek.
Je to významný nástroj finan ního ízení podniku a je velmi úzce spojena s finan ním ú etnictvím.
Finan ní analýza pracuje s údaji o hospoda ení firmy, které ú etnictví sumarizuje je do podoby základních ú etních výkaz. Úkolem finan ní analýzy je výstup ú etních výkaz transformovat do podoby s vtší vypovídací schopnosti. Data z ú etnictví samy o sob mají
z hlediska finan ního ízení pro manažery omezenou vypovídací schopnost. Zobrazují pouze vývoj v minulosti nikoliv výhledy do budoucna. Naopak finan ní analýza se nezabývá pouze vyhodnocováním jev minulých let a
zachycením trendu, ale také se snaží odhalit varovné signály, pop . signály nazna ující
zlepšení, ur uje p í iny zlepšení
i zhoršení hospoda ení podniku. Analýza minulosti a
sou asnosti slouží následn jako podklad pro zhodnocení perspektivy finan ní situace
podniku v následujících letech a pro p ijetí možných nápravných opat ení, volby nejvhodnjších smru dalšího vývoje podniku. V publikaci GR NWALD [3] je finan ní
analýza souhrnn definována „jako formalizovaná metoda, která pom uje získané údaje mezi
sebou navzájem a rozši uje jejich vypovídací schopnost, umožuje dospt k ur itým závrm
14
o celkovém hospoda ení, majetkové a finan ní situaci podniku, podle nichž by bylo možné
p ijmout rzná opat ení, využít tyto informace pro ízení a rozhodování“.
Hlavním cílem finan ní analýzy je provést rozbor finan ního hospoda ení neboli stanovit tzv.
diagnózu finan ního zdraví. Tento pojem je p evzat z anglosaské literatury a je používán pro
vyjád ení uspokojivé finan ní situace podniku. Bohužel finan ní zdraví nelze nijak kvantifikovat. Stru ná definice vymezuje finan ní zdraví jako sou et likvidity a rentability. Za
zdravý podnik považujeme ten, který nejeví p íznaky finan ního ohrožení pokra ujícího trvaní. Praktický to znamená: • zajistit platební schopnost podniku; • schopnost produkovat zisk – tj. dosahovat takového zhodnocení vloženého kapitálu,
které je požadování investory vzhledem k výši rizika, s nímž je p íslušný druh podnikání spojen. Klí ovým požadavkem kladeným na finan ní analýzu je tedy její komplexnost neboli
schopnost postihnout všechny uvedené aspekty hospodá ské innosti, abychom si mohli udlat celistvý obraz o sou asné finan ní situaci podniku. Uživatelem finan ní analýzy je každý subjekt, který je zainteresován na nkterém aspektu
finan ního stavu podniku. Možné uživatelé jsme popsali v jedné z p edešlých kapitol, vnované reportingu.
2.4.1 Postup finan ní analýzy Obecný postup finan ní analýzy muže zahrnovat následující kroky:
1. Výbr pot ebných dat a jejich sbr, výbr metodiky finan ní analýzy; 2. Výpo et zvolených ukazatel pro zkoumaný podnik; 3. Posouzení hodnot ukazatel, tzn. zhodnocení jejich vývoje v ase, porovnání s optimálními nebo obvyklými hodnotami (s konkurencí a odvtvovými prmry);
4. Podrobná analýza p í in jevu;
5. Návrh možných opat ení a posouzení jejich rizik a p edností.
15
2.4.2 Zdroje informací pro finan ní analýzu
Zdroje mžeme obecn rozdlit do následujících t í skupin:
• finan ní – mezi n pat í ú etní výkazy finan ního a vnitropodnikového ú etnictví,
výro ní zprávy, informace finan ních analytik a manažer, pat í sem též vnjší finan ní informace – finan ní zpravodajství, zprávy NB apod.;
• kvantifikované nefinan ní – sem bývají za azovány informace z oficiální ekonomické a podnikové statistiky, z podnikových plán, kalkulací apod.;
• nekvantifikované – nap . zprávy manažer, auditor, odhady analytik, komentá e odborného tisku. Hlavní datovou základnou finan ní analýzy jsou údaje erpané z ú etní závrky podniku. Její
obsah je závazn upraven opat ením Ministerstva financí, které vychází jednak ze zákona o
ú etnictví, jednak z postup ú tování. Ú etní závrku tvo í rozvaha, výkaz zisk a ztrát a výkaz o cash flow.
Rozvaha (bilance) podává p ehled o majetku podniku (aktivech) a zdrojích jeho financování (pasivech) k ur itému asovému okamžiku. Znázoruje tedy stavové veli iny. Naopak výkaz zisku a ztráty (výsledovka) je sestavován z tokových veli in, které jsou uvádny
v kumulativní výši za konkrétní ú etní období. Vyjad uje, jak úspšný byl podnik z hlediska
využívání majetku a zdroj za sledované období. Demonstruje, jakého hospodá ského výsledku bylo dosaženo, a zárove umožuje hloubji nahlédnout do struktury samotného
hospoda ení. Výkaz zisku a ztrát je sestavován na takzvané akruální bázi, ímž rozumíme, že veškeré podnikové transakce jsou zachycovány a vykazovány v období, kterého se asov i vcn
týkají, a to bez ohledu na tu skute nost, zda došlo v tomto období k penžnímu p íjmu nebo výdaji.
Výkaz o cash flow (penžních tocích) vysvtluje pohyb penžních prost edk za dané období. Pracuje tokovými veli inami, stejn jako výkaz zisku a ztrát. Na rozdíl od nj ale
nesleduje hospodá ský výsledek, který nic nevypovídá o stavu hotovosti v podniku, nebo výnosy a náklady nemusejí odrážet reálný tok penz. Výkaz o cash flow tento nedostatek
odstrauje, protože p edmtem jeho zájmu jsou skute né p írstky a úbytky penžních
prost edk, neboli penžní p íjmy a výdaje. Postihuje tedy zejména podnikovou likviditu. Výkaz cash flow je nutné chápat u finan ního podnikání jako doplkový, nebo postavení
16
finan ního podniku je rozdílné od klasického podniku a vtšina bankovních transakcí je
s pohybem penžních prost edk spojená. Výkaz o cash flow umožuje externím uživatelm dokreslit názor o: • schopnosti podniku vydlávat peníze; • budoucích penžních tocích; • vztahu mezi ziskem a penzi;
• pvodu a vynaložení penžních prost edk.
2.4.3 Souhrnné posouzení finan ního zdraví
Mezi základní metodické nástroje finan ní analýzy pat í: • Analýza absolutních ukazatel (stavových i tokových); - analýza trend (horizontální analýza); - procentní rozbor (vertikální analýza);
• Analýza rozdílových ukazatel (fond finan ních prost edk); • Analýza pomrových ukazatel; • Analýza soustav ukazatel; • pyramidové rozklady.
Pro vyhodnocení ukazatel je t eba vdt, jaká hodnota je vysoká a jaká nízká. Je vhodné
srovnávat hodnoty ukazatel v jednotlivých letech, a to s p edpokladem a s hodnotami charakteristickými pro daný obor podnikání. Užite né je také srovnání s konkurenty a s nejlepšími podniky v daném oboru.
2.4.4 Analýza absolutních ukazatel Absolutní ukazatel je jakákoliv íselná hodnota ve form jak stavové tak tokové veli iny,
která je p ímo k dispozici - nap . položka rozvahy, výsledovky, po et schválených hypote ních úvr. Základním absolutním ukazatelem finan ních institucí, který je k dispozici z výkazu zisk a ztrát, jsou provozní výnosy.
Provozní výnosy finan ních institucí se obvykle skládají ze t í hlavních položek: 17
•
istých
(Net Interest Income – NII; ty tvo í až dv t etiny
úrokových výnos
provozních výnos bank); • •
istých p íjm z poplatk a provizí (Net Fees and Commissions); a istého zisku z obchodních operací (Net Profit from Financial Operations).
Ostatní výnosy zahrnují p íjmy z dividend, p íjmy z pronájmu a další. isté úrokové p íjmy se
ozna ují jako úrokové výnosy, ostatní p íjmy se ozna ují jako neúrokové výnosy. Pomr
úrokové/neúrokové p íjmy tedy ur uje skladbu jednotlivých složek výnos. Samotný ukazatel
nám ur uje pouze strukturu p íjm banky, ne íká ale nic o výkonnosti, úspšnosti nebo hodnot banky. Sou et istých úrokových výnos, výnos z poplatk a provizí, zisku z
obchodování a ostatních výnos tvo í celkové provozní výnosy banky.
isté úrokové výnosy zahrnují t i základní složky. •
isté úrokové výnosy z pj ek. Jsou to úroky, které platí klienti z pj ek od banky;
•
isté úrokové výnosy z depozit. Jde o rozdíl mezi úroky, které banka získá od NB a úroky, které banka platí svým klientm. Banka na jedné
ostatních bank a
stran získá úroky, které ji platí
NB, pokud u ní banka deponuje hotovost (repo
sazba NB) a dále bance platí úroky jiné banky, které si od ní vypj ují hotovost na mezibankovním trhu. Na druhé stran banka platí svým klientm úrok na jejich depozitních ú tech; • ostatní úrokové výnosy zahrnují úrokové výnosy z držení dluhopis a dalších cenných papír, úroky z prodlení, výnosy z majetkových ú astí a další. Na výši istých úrokových výnos
má obecn negativní vliv pokles úrokových sazeb
centrální banky, protože s poklesem sazeb klesají všechny úrokové výnosy. Naopak s poklesem úrokových sazeb centrální banky klesají také úroky, které banka platí klientm na jejich ú tech a zvyšuje se poptávka po úvrech ze strany firem a domácností. Tyto dva faktory
ale vtšinou nedokážou nahradit úbytek úrokových p íjm, takže celkový dopad poklesu
úrokových sazeb centrální banky zstává pro výnosy bank negativní. Hospodá ský rst zem
naopak zvyšuje NII, protože roste poptávka po firemních, hypoté ních a spot ebních úvrech. isté p íjmy z poplatk a provizí zahrnují poplatky a provize z obchodování s cennými
papíry, ze stavebního spo ení, z pojiš ovací innosti, z úvrových obchod, z platebního 18
styku, z platebních karet, za vedení ú t, ze smnárenských operací apod. Obecn se má za to, že banky v sou asnosti již nemají další prostor pro absolutní rst poplatk a provizí a tudíž tento výnosový segment mže rst jen díky nárstu prodeje jednotlivých produkt (pj ek,
spo ících a pojiš ovacích produkt nebo nap . platebních karet) i nárstu transakcí. Analýza absolutních ukazatel bývá první kvantitativní analýzou finan ních dat. Pomocí absolutních ukazatel mžeme zpracovat analýzu trend (horizontální analýzu) a procentní analýzu komponent (vertikální analýzu).
2.4.5 Horizontální analýza (analýza trend ) Sleduje vývoj veli iny v ase vzhledem k vybranému ú etnímu období. Umožuje tak vypozorovat vývojové trendy charakteristických položek. Výsledkem horizontální analýzy
mže být bu index etzový ( i bazický) tj. o kolik procent se jednotlivé ú etní položky zmnily vzhledem k minulému (základnímu) období, nebo absolutní rozdíl jednotlivých položek (tj. diference). Diference má lepší vypovídací hodnotu
v p ípad, že index nelze spo ítat (dlitel je nulový), i p i obrovském jednorázovém nárstu
položky. Pro dobrou vypovídající hodnotu je t eba mít k dispozici dostate n dlouhé asové
ady dat. P i interpretaci je t eba brát v potaz vliv inflace.
2.4.6 Vertikální analýza (procentní rozbor)
Sleduje strukturu finan ního výkazu vzhledem k njaké veli in nap . k celkové bilan ní
sum. Tato analýza je využívána p i porovnávání jednotlivých asových období firmy nebo
p i porovnávání s jinou firmou. P i této analýze nedochází tak ka k vlivu inflace a je možné od ní abstrahovat.
2.4.7 Analýza rozdílových ukazatel Rozdílový ukazatel je íselná hodnota, kterou získáme pouhým sou tem nebo rozdílem dvou nebo více absolutních ukazatel. Nej astji uvádným rozdílovým ukazatelem je 19
istý
pracovní kapitál (Net Working Capital - NWC).
istým pracovním kapitálem
nazýváme rozdíl mezi obžnými aktivy a krátkodobými pasivy. Opa ná situace, tedy p ebytek krátkodobého cizího kapitálu nad obžnými aktivy, se ozna uje jako "nekrytý dluh". Mezi
obžná aktiva za azujeme zásoby, krátkodobé pohledávky a krátkodobý finan ní majetek (hotovost, ú ty v bankách a držené krátkodobé cenné papíry). Za krátkodobá pasiva považujeme krátkodobé závazky a krátkodobé bankovní úvry. NWC je obvykle kladný, tzn.,
že p evažují krátkodobá aktiva nad krátkodobými pasivy. Pokud by byl NWC záporný, znamená to, že firma je bu
již v platební neschopnosti, nebo se do platební neschopnosti
pravdpodobn brzy dostane. Jinými slovy, dlouhodobá aktiva firmy jsou financována
kombinací dlouhodobých a krátkodobých pasiv. ešením této situace je p efinancování
krátkodobých úvr st edndobými nebo dlouhodobými úvry. Naopak velmi vysoký objem
NWC (tj. vysoký p ebytek krátkodobých aktiv nad krátkodobými pasivy) ukazuje, že firma
má p ebytek krátkodobých aktiv, které z ásti financuje i dlouhodobý kapitál. Firma je v tomto
p ípad p ekapitalizovaná. Pokud nenajde investi ní uplatnní pro svj krátkodobý kapitál,
mla by zvážit vyplacení ásti krátkodobých aktiv (= hotovosti) akcioná m nap . formou dividendy. Ve zkratce, NWC ukazuje zdroje financování jednotlivých druh aktiv. NWC lze považovat za pomocný ukazatel, pomocí nhož lze porovnávat kapitálovou strukturu firem podnikajících ve stejných oborech innosti.
2.4.8 Komplexní posouzení finan ního zdraví Posouzení finan ní situace na základ jednotlivých ukazatel je obtížné a mže vést k rozporným závrm. Proto se k celkovému hodnocení podniku používají modely, které by mly odpovdt na otázku, zda je firma v podstat zdravá a mžeme-li po ítat s její dlouhodobou existencí. V praxi se uplatují dva postupy, a to bu
souhrnné posouzení
finan ního zdraví na základ zkušeností a intuice p íslušného analytika nebo se používají ur ité souhrnné algoritmy. Mezi základní algoritmy pro posuzování finan ní situace
prmyslového podniku pat í Altman m index finan ního zdraví. Pro podniky
eské
republiky existuje souhrnný index finan ní dvryhodnosti IN i model doc. Grünwalda. Další variantou algoritmu pro formulaci závru finan ní analýzy, kterou bychom si dovolili zmínit, je použití bodovací metody. Princip této metody spo ívá v tom, že díl í ukazatelé pro jednotlivé oblasti jsou bodovány nebo známkovány. Do výpo tu se zahrnuje jen nkolik 20
nejvýznamnjších ukazatel, které jsou považovány za nejdležitjší k posouzení finan ního
zdraví. Podle konkrétních pot eb podniku je možné nkteré ukazatelé zdraznit tím, že jim
p i adíme vyšší váhu. V takovém p ípad se výsledná známka vypo ítá jako vážený prmr.
2.4.9 Analýza pom rových ukazatel Základním metodickým nástrojem finan ní analýzy jsou tzv. pomrové ukazatele, kterých se v posledních letech vyvinulo zna né množství. Pomrové ukazatele jsou formou íselného
vztahu - podílu, ve kterém pom ujeme absolutní ukazatele. Konstrukce a výbr ukazatel je
pod ízen hlavn tomu, aby byl odpovídající zkoumanému problému
i provádnému
rozhodnutí. Hlavní využití pomrových ukazatel spo ívá v porovnání ukazatele: • se stanovenou normou; • se stejným ukazatelem jiné firmy (mezipodnikové srovnávání); • s doporu ovanou hodnotou; • se stejným ukazatelem stejné firmy, ale v jiném asovém období; • s rozpo tem nebo plánem. Jak již bylo uvedeno, vyvinulo se zna né množství ukazatel, které se ustálily podle ur itých znak podobnosti v následujících skupinách: • ukazatelé rentability a ziskovosti; • ukazatelé aktivity (obratu); • ukazatelé zadluženosti (kapitálové struktury); • ukazatelé likvidity; • ukazatelé tržní hodnoty a tržního rizika; • ostatní ukazatele. Obecn lze stanovit pro jednotlivé skupiny následující pravidla: Produktivita má vždy zásadn rst, pokles je vždy nežádoucí. Rentabilita má rovnž rst, a to v zásad rychleji než produktivita. Likvidita má rst, maximáln však stagnovat. Nákladovost by mla klesat.
Ze široké škály pomrových ukazatel uvádíme jenom ta, která se bžn používají p i posouzení finan ního zdraví finan ních institucí.
21
2.4.9.1 Ukazatelé výnosnosti Ukazatelé výnosnosti se dlí na ukazatele rentability (return on), ve kterých je zisk kvantifikován v relaci ke zvoleným stavovým veli inám (celkový kapitál, vlastní kapitál) a na
ukazatele ziskovosti (prifitability), kdy zisk je pom ován s celkovými tokovými veli inami (výnosy i náklady)5.
Tato skupina ukazatel m í schopnost podniku zhodnotit zdroje, neboli dosahovat zisku použitím vloženého kapitálu. Obecná konstrukce ukazatel výnosnosti vypadá tak, že je vždy
pom ován kone ný efekt podnikové innosti ( istý zisk nebo jeho modifikace) k ur itým složkám kapitálu i k tržbám. Konstrukce tchto ukazatel se proto muže lišit nejen podle druhu dosazovaného kapitálu do jmenovatele, ale také podle toho, jakou „formu“ zisku dosazujeme do itatele. Zisk mžeme vykazovat v tchto kategoriích:
EBDIT - zisk p ed ode tením odpisu, úrokových náklad a dan z p íjmu
EBIT- zisk p ed ode tením úroku a daní
EBT - zisk p ed zdanním EAT - zisk po zdanní
2.4.9.2 Ukazatelé rentability (return on)
Tyto ukazatele charakterizují vztah mezi výsledkem hospoda ení a vloženými i vázanými
prost edky. Ukazatele m í istý výsledek podnikového snažení, ukazují kombinovaný vliv likvidity a zadluženosti na istý zisk podniku.
istá úroková marže (Net Interest Margin - NIM) je istý úrokový výnos vztažený k
prmrným úro eným aktivm, vyjád ený v procentech. Prmrná úro ená aktiva jsou celková aktiva po ode tení pokladní hotovosti, cenných papír k obchodování, hmotného a nehmotného majetku a ostatních aktiv. Jinými slovy, prmrná úro ená aktiva zahrnují ta
aktiva, která p inášejí bance njaké úrokové výnosy. Výši NIM ovlivuje celková výše
úrokových sazeb v dané zemi a také konkurence na bankovním trhu. V prost edí nízkých
úrokových sazeb bude samoz ejm nízká i NIM. Také silná konkurence na trhu pj ek vede finan ní instituce k tomu, aby pj ovaly kapitál za nižší úrokové sazby, což dále sníží NIM.
5
[2] FIBÍROVÁ, J.
22
Úrove NIM tedy vypovídá o schopnosti banky zhodnotit svoje úro ená aktiva, proto je NIM vhodným nástrojem pro porovnání jednotlivých finan ních institucí. istá úroková marže = (úrokové výnosy celkem – úrokové náklady celkem) / prmrná úro ená aktiva
Rentabilita vlastního kapitálu (Return On Equity - ROE)
Tento ukazatel m í výnosnost kapitálu, který do podniku vložili jeho vlastníci (akcioná i).
ROE pat í mezi klí ové ukazatele, které nejlépe vypovídají o úspšnosti celého podnikání. P i
výpo tu ROE pom ujeme hodnotu
istého zisku po zdanní ku prmrným fondm akcioná (který v sob zahrnuje jak základní kapitál spole nosti, tak i další složky, nap . zákonné a další fondy vytvá ené ze zisku, jakož i zisk bžného období). Takto konstruovaný ukazatel je možno v p ípad výrobního podniku rozložit na sou in t í díl ích ukazatel rentability tržeb, rychlosti obratu celkových aktiv a finanní páku (tzv. soustava Du Pont.
Na tzv. pyramidové soustavy ukazatel se podrobnji podíváme dále v textu).
P i pom ování výše ROE je možno také dlouhodob vycházet z výnosu bezrizikové investice
(nap . státních cenných papír), nebo racionáln se chovající investor bude požadovat minimáln takovou výnosnost vlastního kapitálu, kterou mu zaru í práv takováto bezriziková investice. Obecn platí, že podnik je tím úspšnjší, ím dosahuje stabilnjších a vyšších
hodnot ROE. Na druhou stranu ale vysoké investice do fixního kapitálu (viz nap . investice eského Telecomu do telekomunika ních sítí v 90. letech) mohou mít za následek nízký pomr tržeb v i celkovým aktivm a tím i nízký ukazatel ROE. Samotný ukazatel ROE tak nelze používat pro tržní srovnání hodnoty jednotlivých firem, ale v kombinaci s jinými
ukazateli (nap . P/BV, podrobnji dále v textu). Platí, že výnosnost vlastního kapitálu by mla být vyšší než výnosnost celkového kapitálu. Zárove by mlo platit, že tento ukazatel bude vtší než bžná úroková míra. Dle tohoto
ukazatele si mohou investo i zjistit, zda je jejich kapitál reprodukován s náležitou intenzitou
odpovídající riziku investice. Zárove je t eba upozornit na odlišné hodnoty ROE v souvislosti s volbou odvtví. Rentabilita aktiv (Return On Assets - ROA)
Tento ukazatel, nkdy ozna ovaný jako produk ní síla, je klí ovým m ítkem rentability.
Zásadním momentem je pohled p es majetkovou bázi a schopnost podniku ji efektivn využít
bez ohledu na zpsob financování a platnou sazbu daní. Nezáleží na finan ní struktu e 23
podniku, hodnotí se pouze reprodukce celkového vloženého kapitálu bez ohledu na jeho pvod. Obvykle se lze setkat s následujícími konstrukcemi: a) ROA = EAT / prmrná aktiva Za mezinárodní standardní hodnotu tohoto ukazatele pro bankovní odvtví se považuje hodnota 1,00%. Doporu ená vyhodnocení pro jednotlivé hodnoty jsou shrnuta v následující tabulce. Tabulka . 1 - Hodnoty ROA Hodnoty ROA (%) menší než 0,75 0,75 - 1,00 1,00 - 1,25 1,25 - 1,75 v tší než 1,75
Rentabilita aktiv slabá pod standardem dobrá velmi dobrá excelentní
b) ROA = EBIT / prmrná aktiva
Tato konstrukce ukazatele je vhodná tehdy, mní-li se v ase struktura pasiv, p ípadn porovnáváme-li mezi sebou podniky s odlišnou strukturou financování.
2.4.9.3 Ukazatelé ziskovosti (profitability) Pomr náklady/výnosy (Cost/Income Ratio - CIR) je jedním z hlavních ukazatel provozní výkonnosti finan ních institucí. Jde o pomr provozních náklad v i provozním výnosm a je to tedy obdoba firemního ukazatele marže EBIT. Ukazatel je vhodným instrumentem pro
porovnání provozní úspšnosti hospoda ení jednotlivých finan ních institucí. Vtšinou si firmy stanovují cíl maximální úrovn tohoto pomru, tzn., že limitují velikost provozních
náklad v i svým provozním výnosm. Samoz ejm platí, že ím nižší je ukazatel, tím je finan ní instituce provozn výkonnjší a kvalitnjší. Jinými slovy, nižší pomr náklad a výnos znamená, že z tržeb zbude vtší podíl pro ú etní zisk. Do provozních náklad se zapo ítávají personální náklady, odpisy fixních aktiv, náklady na telekomunikace, informa ní
technologie, nájem a provoz kancelá í, reklamu a marketing, poradenství, právní služby a další.
24
Rentabilita tržeb (Return On Sales - ROS) Tento ukazatel nás informuje, kolik zisku má podnik z 1 CZK tržeb. Výše ukazatele by obecn mla být co nejvyšší. Na druhou stranu hodnota ukazatele siln závisí i na strategii firmy. Ve finan ních institucích se tento ukazatel nepoužívá z dvodu povahy podnikání.
2.4.9.4 Ukazatelé aktivity
Tyto ukazatele m í, jak efektivn podnik hospoda í se svými aktivy. Vyjad ují vázanost kapitálu v rzných formách aktiv. Ukazatelé aktivity mají zpravidla dv formy- obrátku a
dobu obratu. Obrátka m í, kolikrát za rok se daná položka využije p i podnikání. Doba
obratu m í po et dní, po který trvá jedna obrátka. Bžn se používá Obrat Celkových Aktiv (Total Assets Turnover Ratio), Doba Obratu Zásob (Inventory Turnover), Pr mrná Doba Inkasa Pohledávek (Average Collection Period) a další. Ve finan ním sektoru se tyto ukazatelé nepoužívají. Jelikož finan ní instituce nemají zásoby (na rozdíl od výrobních
podnik), nemohou m it po et dn, po nž jsou zásoby vázány ve firm do doby jejich
spot eby i prodeje. Výrobní podniky mají zájem na zkracování doby inkasa, tj. doby, po kterou musí ekat, než obdrží platby za prodané zboží. Proto motivují dlužníky hradit faktury
d íve nap íklad prost ednictvím rzných slev. Finan ní instituce naopak nemají zájem, aby
dlužník svj dluh splatil p ed asn. Proto stanovují sank ní poplatky vypo ítané jako
procento z výše mimo ádné splátky za p ed asné splacení.
2.4.9.5 Ukazatelé zadluženosti
Celková zadluženost (Debt Ratio I.) vyjad uje podíl cizích zdroj na financování veškerých
podnikových aktiv. U penžních podnik p evládá financování cizím kapitálem. celková zadluženost = cizí zdroje/aktiva
Koeficient samofinancování (Equity ratio) charakterizuje dlouhodobou finan ní stabilitu a
samostatnost. Udává, do jaké míry je firma schopna pokrýt své pot eby vlastními zdroji. Sou et hodnoty ukazatele celkové zadluženosti a koeficientu samofinancování, respektive EQUITY RATIO + DEBT RATIO I., se rovná 1 nebo 100%. Obecn by vlastní kapitál mel
krýt stálá aktiva, pop ípad i ást aktiv obžných; 25
koeficient samofinancování = vlastní kapitál / aktiva
Stupen zadlužení vlastního kapitálu (Debt Equity Ratio) posuzuje dlouhodobou finan ní
stabilitu. íká, kolik korun cizího kapitálu p ipadá na jednu korunu kapitálu vlastního; stupen zadlužení vlastního kapitálu = cizí zdroje / vlastní zdroje
Úrokové krytí zjiš uje schopnost podniku vyprodukovat zisk na úhradu nákladu na používání cizího kapitálu, tzn. úrok. Praxe doporu uje jako minimální hodnotu íslo 6; úrokové krytí = EBIT / nákladové úroky
Ve finan ních institucích se tento ukazatel nepoužívá. Finan ní instituce p evážnou ást
zdroj používají na financování klient, kdy se p edpokládá, že úroky získané od klienta
p evyšují úroky placené v iteli. Vztah úrok získaných a úrok placených vyjad uje úroková marže.
Advance rate = maximální ástka, kterou je ochoten v itel poskytnou na jednu korunu úvru
v procentním vyjád ení. Jedná o ukazatel, který ídí kreditní riziko, kterému se v itel vystavuje. Je-li advance rate ve smlouv o revolvingovém úvru (tzv. warehouse facility agreement)
nap íklad 95% a spole nost poskytne hypote ní úvr o výši 1.000.000 CZK, v itel bude financovat tento úvr do výše 950.000 CZK. Zbývající ást úvru, tj. 50.000 CZK mže spole nost financovat bu
z vlastního kapitálu nebo prost ednictvím tzv. junior financing.
Tento dluh se nazývá pod ízený dluh neboli sub-debt, a je splatný až po uspokojení všech
závazk warehouse facility. Jako poslední p i uspokojování závazk spole nosti jsou
akcioná i.
2.4.9.6 Ukazatelé likvidity Ukazatele likvidity charakterizují schopnost firmy dostát svým závazkm. Schopnost
jednotlivých aktiv p emnit se rychle a bez vtších ztrát na penžní prost edky ozna ujeme 26
jako jejich likvidnost. Vezmeme-li v úvahu i výši splatných závazku a pom íme ji s výší
likvidních aktiv, hovo íme o likvidit podniku. Ta vyjad uje míru schopnosti podniku uhradit své závazky v blízké budoucnosti.
Ve výrobních podnicích se bžn používají tyto t i základní ukazatele likvidity - Bžná likvidita (Current Ratio), Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio, Acid Test) a Hotovostní likvidita ( Cash Position Ratio). Bžná likvidita je klasickým ukazatelem, který odvozuje solventnost, resp. likviditu podniku od pomru mezi obžnými aktivy jako nejlikvidnjší skupinou aktiv a krátkodobými závazky splatnými v blízké budoucnosti. Bývá také nazýván
ukazatelem pracovního kapitálu. Tento ukazatel m í, kolikrát pokrývají obžná aktiva krátkodobé závazky podniku, resp. kolika jednotkami (CZK) obžných aktiv je kryta jedna jednotka (1 CZK) krátkodobých závazk. Jak uvádí ZIEGLER [8], ve finan ních podnicích se používá:
• ukazatel krátkodobé likvidity vyjad uje vztah mezi likvidními aktivy (nap . hotovosti, krátkodobými vklady na mezibankovním trhu) a celkovými vklady. Minimáln
p ípustná hodnota je 15%.
• ukazatel dlouhodobé likvidity pom uje objem st edn- a dlouhodobých úvr a
st edn- a dlouhodobých vklad. Limitní hodnoty se pohybují od 100% do 135%. Základní nevýhodou této koncepce je skute nost, že žádný z výše uvedených ukazatel nebere v úvahu cash flow nelikvidních instrument. Je totiž velký rozdíl, jestli se podstatná ást klientských úvr splácí v prvním msíci, anebo až za rok.
Toto chybjící hledisko statických ukazatel eší koncepce založená na CF. Základem koncepce je rozdlení všech instrument na aktivní a pasivní stran bilance do asových koš
dle jejich splatnosti. Toto rozdlení umožuje vytvo it žeb í ek nesouladu splatnosti aktiv a
pasiv, tzv. liquidity mismatch ladder – tabulku na ur ení likvidity. Cílem je p ipravit takovou
analýzu, z níž vyplynou pot eby banky v budoucích asových obdobích. V podstat se jedná o ur itou obdobu gapové analýzy.
2.4.9.7 Ukazatelé tržní hodnoty P/BV
Ukazatel P/BV srovnává tržní cenu akcie a ú etní hodnotu spole nosti p epo tenou na jednu akcii. Za ú etní hodnotu spole nosti se považuje objem vlastního kapitálu, tj. ú etní hodnota celkových aktiv po ode tení cizího kapitálu (rezervy, závazky, ostatní pasiva a menšinový 27
kapitál). Ukazatel P/BV je podobn jako ukazatel P/E velmi jednoduchý, má ale opt nízkou vypovídací hodnotu. Problémem je ú etní hodnota hmotného investi ního majetku spole nosti, která je vtšinou hluboko pod tržní hodnotou tohoto majetku. Pokud bychom
nap . srovnávali dv spole nosti se stejnou hodnotou P/BV a p itom spole nost .1 by mla svj majetek ú etn ocenný hluboko pod tržní cenou, bude tato firma v i spole nosti .2
podhodnocená. Naopak dobrou vypovídací schopnost má tento ukazatel p i srovnávání bank a v praxi se proto používá výhradn pro srovnání v bankovním sektoru. Dvodem je skute nost,
že banky drží v aktivech (krom hotovosti) p evážn pohledávky za klienty (tj. poskytnuté úvry klientm), jejichž ú etní hodnota je díky systému opravných položek neustále udržována na tržní úrovni. Tím se má za to, že vlastní kapitál banky více odpovídá tržní
hodnot banky. P i srovnávání jednotlivých bank pomocí ukazatele P/BV p esto dochází k velkým rozdílm mezi jednotlivými ukazateli. Dvodem je ukazatel ROE (zisk na vlastní kapitál banky). Platí, že ím vyšší je ROE, tím vyšší je P/BV. Správné srovnání bank by tedy mlo probíhat s použitím dvou kritérií – ROE a P/BV. Podhodnocená banka má nadprmrnou hodnotu ROE a podprmrnou hodnotu P/BV. Naopak nadhodnocená banka má nízký ROE a vysoký pomr P/BV.
V p ípad instituce, jejíž akcie nejsou obchodovatelné, tento ukazatel nelze použit. Kapitálová p im enost
Zjednodušen e eno, kapitálová p im enost je ukazatelem, který m í riziko podnikání každé jednotlivé banky. Jedním z hlavních pravidel, které zajistit stabilitu finan ních systém
v etn ochrany vklad klient, je kapitálová p im enost. Kapitálová p im enost je pomr ur ité formy vlastního kapitálu a rizikových aktiv banky, což jsou jednotlivá aktiva banky upravená odpovídající rizikovou vahou v závislosti na stupni úvrového rizika. Tento pomr by neml být nižší než 8%. Tzn., že ím mén rizikových produkt banka poskytne a ím
více vlastního kapitálu má, tím má vyšší kapitálovou p im enost a tím by mla být mén riziková a více stabilní. Ukazatel je velmi vhodný pro srovnání jednotlivých bank rzných velikostí a v rzných zemích. Výpo et pomru vlastního kapitálu a rizikových aktiv je pomrn složitý, protože rzné
bankovní produkty p edstavují totiž rznou míru rizika, liší se rizika bankovní klientely, rzná
je kvalita zajiš ovacích instrument a samoz ejm s asem roste i rizikovost dluhu.
28
2.4.9.8 Pyramidové soustavy ukazatel Pyramidové soustavy ukazatel se využívají ve finan ní analýze zejména z dvod odhalení
p í in dosahovaných hodnot u vybraných pomrových ukazatel. Jejich podstata spo ívá v rozkladu vrcholového ukazatele, který nejlépe charakterizuje sledovanou oblast, na ukazatele
díl í, které p edstavují faktory jim nad azeného ukazatele. P i rozkladu se využívají tyto metody:
-aditivní metoda, kdy sledovaný ukazatel vyjád íme jako sou et nebo rozdíl dvou i více ukazatel;
-multiplikativní metoda, kdy sledovaný ukazatel vyjád íme jako sou in nebo podíl dvou i více ukazatel; -logaritmický rozklad, kdy absolutní i relativní vliv jednotlivých komponent je podílem stejné celkové zmny. Pyramidové rozklady se nejvíce používají v oblasti rentability. Zde je nejznámjší soustava DuPont, umožující znázornit základní initelé ovlivující rentabilitu celkového vloženého kapitálu (ROA) a rentabilitu vlastního kapitálu (ROE). Rozklad ukazatele ROE
Obrázek . 1 – Dekompozice ukazatele ROE
ROE
istý zisk / tržby
tržby / aktiva
aktiva / vlastní kapitál
Pro pochopení toho, jaké díl í faktory psobí na hodnotu ukazatele ROE v p ípad finan ních institucí, uvádíme následující rozklad.
29
Obrázek . 2 – Dekompozice ukazatele ROE
ROE kapitálový multiplikátor
x
ROA
celková úroková marže
+
istá úroková marže
istý úrokový spread
prmrná sazba úro ených aktiv
celková opera ní marže
x
+
celková neopera ní marže
daová marže
ukazatel výnosových aktiv
zisky (ztráty) z isté úrokové pozice
+
istá úroková pozice vztažena x na úro ená aktiva
prmrná sazba úro ených pasiv
prmrná sazba úro ených pasiv
Prost ednictvím rozložení ukazatele ROE je možno získat informaci o tom, jaké jednotlivé
díl í faktory a jakým smrem psobí na výslednou hodnotu rentability, p ípadn na jaké
nedostatky by se mla firma zam it s cílem zvýšit hodnotu ROE. Již z matematické podstaty
je patrné, že existují t i cesty ke zvýšení ROE. Jedna vede p es rst hodnoty ROA. Druhou
možnost p edstavuje rst zadluženosti. Celkov bude mít vyšší zadluženost na ROE pozitivní vliv jen tehdy, jestliže podnik dokáže každou další korunu dluhu zhodnotit více, než iní finan ní náklady spojené s tímto druhem kapitálu. Zlepšení ROE lze také dosáhnout prostou
redukcí VK, tj. nap . výplatou dividendy. Kapitálový multiplikátor (leverage ratio) = prmrná celková aktiva / prmrný vlastní kapitál; Celková úroková marže = (úrokové výnosy celkem – úrokové náklady celkem) / prmrná
celková aktiva. Jde o istý úrokový p íjem vztažený na jednotku všech aktiv; 30
Celková operaní marže = (opera ní výnosy – opera ní náklady) / prmrná celková aktiva.
Ukazatel udává, jak efektivn dokáže firma p ijatými poplatky pokryt zaplacené poplatky a ostatní administrativní náklady;
Da ová marže = placená da z p íjmu / prmrná celková aktiva; Ukazatel výnosových aktiv (earning asset ratio) = prmrná úro ená aktiva / prmrná
celková aktiva. Ukazatel udává, jakou
ást všech aktiv tvo í aktiva úro ená. V zájmu
poskytovatelé hypoték samoz ejm je, aby se hodnota ukazatele blížila hodnot 100; istý úrokový spread (rozptí) = prmrná sazba úro ených aktiv – prmrná sazba úro ených pasiv; Zisky (ztráty) z isté úrokové pozice = istá úroková pozice vztažená na úro ená aktiva x úrokové náklady úro ených pasiv. Ukazatel popisuje vliv dopadu odlišné velikosti úro ených
aktiv a úro ených pasiv. Samoz ejm je cílem poskytovatelé hypoték mít tento ukazatel co
nejvyšší. Z pohledu p ínosu do zisku lze aktiva rozdlit na tzv. dobrá a špatná. Dobrá jsou ta,
která vydlávají peníze (úvry), špatná jsou ta, která leží ladem (nap . hotovost). Analogicky
jsou také pasiva špatná (firma za n musí platit – nap . vklady) a dobrá (banka za n nic neplatí); Pr mrná sazba úroených aktiv = celkové úrokové výnosy / prmrná úro ená aktiva; Pr mrná sazba úroených pasiv = celkové úrokové náklady / prmrná úro ená pasiva; istá úroková pozice vztažená na úroená aktiva = (celková úro ená aktiva – celková úro ená pasiva) / celková úro ená aktiva. Ukazatel vypovídá o tom, zda má banka ve své bilanci více úro ených aktiv než pasiv.
ím je hodnota tohoto ukazatele vyšší, tím je
samoz ejm banka ziskovjší.
Dekompozice zisku je vynikající zpsob, jak rozložit p íjem finan ní instituce, odhalit trendy a definovat slabé stránky.
2.5 Riziko, jeho m ení a ízení Finan ní instituce elí rizikm stejn jako ostatní ekonomické subjekty. Vzhledem k podstat
jejich fungování a existence je na ízení rizik kladen velký draz. Metodologie rozdlení rizik
není zcela jednotná a v odborné literatu e se setkáváme s vícerým
lenním. Dvodem je
skute nost, že nkterá rizika jsou vzájemn provázaná, a tudíž je nelze striktn oddlovat.
31
V odborné literatu e nacházíme mnoho rzných klasifikací rizik. Obvykle se rizika lení na 4 základní skupiny: • Operaní rizika se vztahují k takovým innostem v rámci banky, u nichž je banka
vystavena riziku ztrát v dsledku nep im enosti nebo selhání interního postupu, lidí a systému, nebo vlivem vnjších událostí. Banka mže utrpt ztráty, když nkdo odcizí klientskou databázi, nebo nkdo zneužije klientovu kreditní kartu a klient dokáže, že to byla chyba systému;
• Obchodní rizika vyplývají z celkového podnikatelského prost edí bankovnictví. Vznikají na základ vnjších událostí v odvtví, v etn makroekonomického rámce, právních a regulatorních norem;
• Exogenní rizika vznikají na základ zmn externích faktor. V tomto p ípad tyto externí faktory nejsou generovány bankovním systémem, ale vnjšími podmínkami mimo nj;
• Finanní riziko vzniká p i každé obchodní transakci provádné bankou, p i níž je banka vystavena potenciálním ztrátám. Zahrnuje rizika tržní, rizika likvidity, solventnosti a
samoz ejm rizika úvrová. Rozhodujícím rizikem u vtšiny bank je úvrové riziko, tj.
nebezpe í, že klienti, kterým banka pj ila finan ní prost edky, svoje závazky nesplatí.
Banka mže také utrpt velkou ztrátu tím, že nap . její nakoupené cenné papíry ztratí v
prbhu asu svoji hodnotu. V tomto p ípad mluvíme o tržním riziku. Znehodnocení aktiv pak mže vést až k neschopnosti banky plnit v as její závazky.
2.5.1 Úv rové (kreditní) riziko
Úvrové riziko p edstavuje jedno z primárních rizik hypote ních finan ních institucí a
vymezuje rizikovou oblast, v níž vzniká vtšina ztrát. Je závislé na struktu e a kvalit bilan ních aktiv finan ní instituce. Kreditní riziko pro banku vyplývá jednak z platební neschopnosti i platební nevle dlužník. Dále úvrové riziko vyplývá taktéž z poskytnutých
záruk. Z hlediska ízení úvrového rizika finan ní institucí je dležité rozlišovat u každého úvrového rizika dv složky:
a) riziko, že protistrana (klient) nedostojí svým závazkm v as a v plné výši. Zde hovo íme o pravdpodobnosti vzniku ztráty.
32
b) riziko produktu, které je dáno výši ztráty, tj. neukazuje na pravdpodobnost, s jakou ztráta nastane, ale vy ísluje, jaká bude výše této ztráty. Obsahuje riziko nesplacení jistiny a ze strany klienta a riziku zajištní, které pramení zejména z nejistoty tržní ceny
úrok
zajištní. Úvrové riziko je nejdležitjším rizikem pro finan ní instituce a rozhoduje o jejich bytí a nebytí.
Interními p í iny úvrového rizika je nedostatek informací a špatná rozhodnutí. Externí
p í inou je celková ekonomická situace.
Úvrové riziko má bezprost ední vliv na hospoda ení finan ní instituce. a) souvislost úvrového rizika a zisku se projevuje ve dvou momentech: • klient, který nesplácí úvr, nesplácí krom jistiny ani úroky, což se projeví jako neplánované snížení úrokových výnos, tj. pokles úrokové marže, ROE a ROA; • nutnost tvorby opravných položek a rezerv.
Máme-li pochyby schopnosti dlužníka splatit jistinu, vytvo íme na p íslušný úvr opravnou
položku nebo k nmu vytvo íme rezervu. Tím vlastn vyjad ujeme svj názor na to, s jakou pravdpodobnosti bude úvr splacen. Tvorba opravné položky nebo rezervy vstupuje jako
náklad do výkazu zisku a ztrát. Opravné položky jsou vytvá eny na vrub náklad ú elov
k jednotlivým úvrovým pohledávkám. P ímo opravují (snižují) hodnotu aktiv, ke kterým
jsou vytvá eny, a zrealují tak jejich hodnotu o o ekávané ztráty s nimi spojené. Rezervy jsou
vytvá eny k celkovému úvrovému portfoliu finan ní instituce a nelze je tedy vztahovat
k jednotlivým pohledávkám. Obvykle jsou vytvá eny ve výši ur itého procenta z celkových pohledávek. Mezinárodní standard ú etního výkaznictví IAS 39 požaduje, aby k tvorb opravných položek použily banky odhady diskontovaných penžních tok ve vztahu k vzniklým ztrátám. Pohledávky
musí být jednotliv posuzovány i za azeny do portfolia tvo ící podobné pohledávky. Model
vytvá í opravné položky až v moment objektivní a prokázané události, která nastala až po prvotním zaú tování a v jejímž dsledku došlo k negativnímu vývoji o ekávaných penžních tok.
Mezi tyto objektivní události, které definují vzniklou ztrátu, pat í: • významná finan ní neschopnost dlužníka; • porušení smluvního úvazku (selhání v platbách úrok i jistiny);
• pokud v itel povolí dlužníkovi ur itou úlevu jako dsledek finan ní tíže dlužníka;
• nastane pravdpodobnost, že se dlužník p ibližuje bankrotu i jiné finan ní obtíži; • významný pokles o ekávaných budoucích penžních tok; 33
• národní i místní ekonomické podmínky, které korelují s možným selháním aktiv ve
skupin pohledávek, kup íkladu vyšší míra zamstnanosti v dané zón, negativní zmny v prmyslových podmínkách dlužník.
Mezi události, které p ímo neindikují podle podmínek IAS 39 snížení hodnoty pohledávky pat í snížení úvrové schopnosti dlužníka (credit ratingu). Toto nov zjištná informace však mže
vést k p ehodnocení ostatních informací, které následn k tvorb opravných položek vést mohou. Pokud tedy nastane jedna i více výše zmínných situací, a ur itá ztráta již vznikla, výše ztráty je
m ena jako rozdíl mezi sou asnou ú etní hodnotou pohledávky a sou asnou hodnotou o ekávaných diskontovaných penžních tok (cash flows), kde diskontem je pvodní efektivní úroková míra aktiva. Pokud o ekávané penžní toky nelze odhadnout, má banka použít smluvn ujednané hodnoty finan ního instrumentu. Banka posuzuje individuáln významné pohledávky každou zvláš . Pokud neexistuje objektivní evidence, že by hodnota pohledávky mla být snížena (tj. nebyla projevena vzniklá ztráta), spolu
s mén významnými pohledávkami ji v itel adí do skupin aktiv s podobným úvrovým rizikem a tato skupina je následn posuzována pro tvorbu opravných položek spole n. Charakteristiky,
podle kterých mohou být pohledávky azeny do spole ných skupin, mohou být víceré a mohou být vzájemn kombinovány: • odhadovaná pravdpodobnost defaultu; • typ pohledávky (investi ní, restrukturaliza ní, hypotéky apod.); • geografická lokalita; • typ zajištní;
• typ dlužníka (spot ebitel, firma, státní organizace apod.); • stav opoždní dlužníka; • splatnost. Tyto skupiny slouží pro výpo et historických a o ekávaných ztrát. IAS 39 v rámci posuzování pohledávek ve skupin zohleduje skute nost, že a koliv na
individuální bázi se nejeví zmna njakého faktoru jako významná (nap . zvýšení nezamstnanosti v daném regionu), pro danou skupinu pohledávek již na základ historických
zkušeností je t eba o ekávat nižší budoucí cash flows.
34
Posouzení, které pohledávky by mly být oceovány na individuální bázi, závisí na každé instituci zvláš .
2.5.2 Výpo et opravných položek Obecn amortizované náklady finan ního aktiva i pasiva jsou definovány jako: Po áte ní hodnota aktiva – splátky jistiny ± kumulativní amortizace s použitím metody
efektivní úrokové míry jakékoliv zmny hodnoty mezi hodnotou po áte ní a p i splatnosti –
opravné položky p i projevené ztrát a nedobytnosti
kde tzv. efektivní úroková míra je taková míra, která p esn diskontuje budoucí platby nebo
p íjmy nap íklad z kolaterálu bhem o ekávané životnosti aktiva. Opravné položky podle
IAS39 se tvo í jako rozdíl sou asné rozvahové hodnoty pohledávky, to znamená nap íklad dlužná ástka k danému dni v etn úrok minus suma sou asných hodnot o ekávaných budoucích finan ních tok (cash flow) diskontovaných pvodní efektivní úrokovou mírou, tedy
OP= rozvahová hodnota pohledávky - PV (o ekávaných CF)
V p ípad zajištných úvr je zajištní a toky z nj promítnou do výpo tu opravných položek
jako sou asná o ekávaná hodnota tok plynoucích ze zajištní v p ípad defaultu pohledávky.
IAS p ímo neupravuje, jak p esn postupovat p i odhadu o ekávaných cash flow, to je ponecháno na rozhodnutí banky, která by mla vycházet minimáln z kvalitn zpracovaných analýz.
2.5.2.1 P íklad výpo tu opravných položek a zohledn ní zajišt ní
Vezmme v úvahu, že banka prodá klientovi dluhový instrument, kup íkladu úvr, v nominální hodnot 1000 EUR, v etn transak ních náklad se splatností na 5 let. Jistina je
35
stanovena na 1250 EUR6 splatná na konci, fixní úrok je ve výši 4,7% ro n. Tento fixní úrok ur uje zejména budoucí pravidelný penžní tok z aktiva plynoucí, tedy 1250 . 4,7% = 59 EUR ro n.
Pro výpo et amortizovaných náklad aktiva však pot ebujeme ur it efektivní úrokovou míru. Spo ítáme-li míru výnosnosti pro tuto investici, tedy takovou míru, která zaru uje nulovou istou sou asnou hodnotu (NPV = 0) 7, dostaneme r =10%. Nyní sestavíme tabulku amortizovaných náklad:
Tabulka . 2 - P íklad amortizovaných náklad Amortizované Rok
náklady na zaátku období (A)
Amortizované náklady na
P íjem z úrok (B; kde B =
Cash–flow ( C )
konci období (D; kde D=
A*10%)
A+B – C)
2010
1000
100
59
1041
2011
1041
104
59
1086
2012
1086
109
59
1136
2013
1036
114
59
1190
2014
1090
119
1250+59
0
První období p i poskytnutí úvru jsou náklady na daný úvr ve výši nominálních náklad pro banku. V prbhu životnosti aktiva je však nutné zobrazit jeho amortizované náklady s pomocí efektivní úrokové míry (výpo et viz tabulka .).
V p ípad, že tento úvr není defaultní, jsou opravné položky nulové, nebo : OP= amortizované náklady - ∑ PV (o ekávaných CF)
1136
59 59 + 1250 − =0 (1 + 0,1) (1 + 0,1)2
V p ípad, kdy dlužník zpsobí bance projevenou ztrátu, nesplatí svj fixní úrok v roce 2012 a navíc pravdpodobn nebude moci svým závazkm dostát, nebo je na nj uvalen konkurz. Banka musí tedy zapo íst podle IAS 39 opravnou položku k této pohledávce ve výši rozdílu 6
Úv r je poskytnut ve výši 1250 EUR, avšak po ode tení poplatk souvisejících s jeho poskytnutím dostane dlužník jen 1000 EUR 7
1000=
59 59 59 59 59 + 1250 + + + + 2 3 4 1 + r (1 + r ) (1 + r ) (1 + r ) (1 + r )5
36
mezi amortizovanými náklady na konci roku 2012 a sou asnou hodnotou odhadovaných budoucích penžních tok diskontovaných pvodní efektivní úrokovou mírou. Amortizované náklady na konci roku 2012 jsou pak: 1136−59 =1077.
Budeme p edpokládat, že pokud je dlužník v konkurzu, o ekává banka jako samovolné
splácení (tj. maximální ástka, kterou banka o ekává od dlužníka p i konání a jako výsledek konkurzu) 1. rok 50 EUR a 2. rok 100 EUR. Opravné položky jsou pak:
50 100 OP = 1077 - + 2 = 949 1,1 1,1
Pokud však bylo k tomuto úvru p ijato zajištní, snižuje se výše opravných položek.
P edstavme si, že banka p ijala jako zajištní nemovitost v hodnot 500, avšak uznala jen menší realizovatelnou ást, tudíž o ekává hodnotu tohoto zajištní jen 400. Navíc si je banka vdoma, že uspokojení prodeje této nemovitosti je realizovatelné až za 2 roky, a tudíž musí zohlednit i toto asové hledisko. Opravné položky tedy jsou:
50 100 400 OP = 1077 - + 2 + 2 = 618 1,1 1,1 1,1
b) souvislost úvrového rizika a likvidity se projevuje v problematice zlikvidnní zástav.
Úvr, který p estal být splácen, mže stále p edstavovat hodnotu (je-li zajištn zástavou), ale
takovou hodnotu je tém nemožné použit k hrazení pohledávek. Místo toho, aby se z nelikvidního aktiva (úvr) postupn stávalo likvidní aktivum (splátky úvru), zstává v bilanci nelikvidní položka.
2.5.3 M ení úv rového rizika – úv rové analýzy Primárním cílem je komplexn posoudit schopnost klienta v budoucnosti splácet poskytnutý úvr i plnit jiné sjednané závazky v i bance.
P i rozhodování o poskytnutí i zamítnutí úvru se finan ní instituce mže dopustit dvou chyb: •
poskytne úvr klientovi, který nebude schopen splácet úvr v etn úrok;
•
odmítne klienta, který by naopak byl úvr schopen splácet.
37
Oba typy chyb znamenají pro finan ní instituci ztrátu, protože i potenciáln ziskový obchod, který finan ní instituce, je pro ni v zásad ztrátou.
2.5.3.1 Úv rová analýza komer ních úv r Systém úvrové analýzy mže mít v rzných institucích rznou formu, nicmén základní obsahové náležitosti jsou velmi podobné. V zásad by finan ní instituce mla:
•
posoudit podnikatelský zámr, z kterého plyne pot eba cizího kapitálu (úvru);
•
posoudit kvalitu managementu;
•
provést analýzu platební morálky/kreditní historie potenciálního klienta;
•
provést finan ní analýzu firmy. Na významnost jednotlivých ukazatel i po et, který
je t eba sledovat, není jednotný názor. Pro obchody s podnikatelskými subjekty se používá také rating (riziková klasifikace). Základem ratingu je finan ní analýza.
2.5.3.2 Úv rová analýza nekomer ních úv r Z hlediska úvrové analýzy je možné za relevantní odlišnosti od komer ních úvr považovat: •
vtší po et jednotlivých úvr, které znjí na relativn mnohem menší ástky;
•
odlišné informa ní zdroje a charakter informací, na základ kterých finan ní instituce hodnotí úvrové riziko;
•
odlišné zdroje splácení úvru.
Úvrové riziko lze hodnotit: •
na základ historické zkušenosti. Dležitým parametrem p i hodnocení je kreditní
historie, tj. popis platební morálky/disciplíny klienta p i splácení jeho minulých a sou asných závazk. Kreditní historie ovlivuje parametry úvru, které spole nost mže danému klientovi nabídnout. Kreditní historie zjiš ujeme z výpis BRKI (Bankovní registr klientských informací), NRKI (Nebankovní registr klientských
informací) a SOLUS (Sdružení na ochranu leasingu a úvr spot ebitel). Podle
zjištné kreditní historie je každý klient za azen do ur ité rizikové skupiny;
38
Tabulka .3 - P íklad kreditních skupin
KREDITNÍ SKUPINA
A
B1
B2
B3
C1
C2
C3
Opožd né splátky za posledních 18 m síc (p i podpisu Žádosti vy ešeno)
0
max. 1
2/2+
ANO/NE
ANO/NE
ANO/NE
ANO/NE
Zesplatn né úv ry za posledních 18 m síc (p i podpisu Žádosti vy ešeno)
0
0
0
ANO
ANO/NE
ANO/NE
ANO/NE
Stávající opožd né splátky (p i podpisu Žádosti)
0
0
0
0
ANO
ANO/NE
ANO/NE
Stávající zesplatn né úv ry (p i podpisu Žádosti)
0
0
0
0
0
ANO
ANO/NE
Rozhodnutí soudu (p i podpisu Žádosti) 8
0
0
0
0
0
0
max. 3
•
pomoci statisticky odhadnuté pravdpodobnosti defaultu (o ekávané míry nesplacení, anglicky default rate)
Celé portfolio úvr se rozdlí do nkolika kategorií podle rizikovosti a pro každou kategorii se vy íslí pravdpodobnost dafaultu v této kategorii. Pravdpodobnost defaultu spolu s jinými ukazateli vstupuje do výpo tu tzv. standardních
rizikových náklad . Ty ur ují ceny úvru tj. výši klientské úrokové sazby. P esnji e eno ur ují výši jedné ze složek klientské úrokové sazby – úrokové odchylky. Podstatou klientské
úrokové odchylky je, že odškoduje v itele za riziko, které je vyjád eno pravdpodobností defaultu. Podrobn se k výpo tu pravdpodobnosti defaultu a standardních rizikových náklad vrátíme v praktické ásti této práce.
2.5.4 ízení úv rového rizika
V podstat lze rozlišit t i úrovn ízení úvrového rizika: 8
V p ípad , že je nemovitost postižena exekucí, klient musí do vy ešení tohoto stavu zajistit úv r zástavou jiné vhodné nemovitosti
39
•
na úrovni jednotlivých obchod;
•
na úrovni klientských segment;
•
na úrovní úvrového portfolia (nejvyšší úrove v p ípad finan ní instituce,
specializované na jeden typ produktu); •
na úrovní bankovního portfolia.
Nástrojem ízení úvrového rizika jsou limity. Mže se jednat nap . o následující limity:
Max. LTV tj. maximální podíl hodnoty úvru vyjád ený v % z hodnoty nemovitosti (na úrovni obchodu) nebo Max. Pool LTV tj. vážené sou asné LTV portfolia, kde váhou je aktuální nesplacená jistina úvru (na úrovni portfolia).
Max DTI (debt-to-income ratio) tj. p edpokládaná anuitní splátka dlená hrubým msí ním
p íjmem klienta. Je standardní požadavek mnoha bank, že ukazatel nesmí p esahovat 40% Nkdy se DTI po ítá jako pomr všech závazk klienta za msíc v etn splátky úvru
schváleného klientovi, k celkovým hrubým msí ním p íjmm klienta (na úrovni obchodu).
Spot Arrears Ratio, Spot Delinquency Ratio, Spot Default Ratio tj. max. limity struktury
portfolia. Stanovují maximáln p ípustný podíl úvr, které jsou po splatnosti (tzv. nestandardních úvr), na celkové výši všech úvr portfolia. Podrobnji se k této problematice vrátíme dále v praktické ásti.
2.6 KPIs - klí ové výkonnostní ukazatelé V kapitole vnované finan ní analýze bylo definováno mnoho ukazatel finan ní analýzy,
které popisují stav podniku. Manaže i mnoha podnik trpí záplavou dat a p itom si stžují na nedostatek kvalitních informací. Co tento nežádoucí stav nejvíce ovlivuje? K nej astji se
vyskytujícím problémm pat í: •
nízká dostupnost kvalitních zdrojových dat pro podporu manažerského rozhodování;
•
složitost a nesrozumitelnost zpsobu zpracování dat (metodiky m ení a výpo tu);
•
absence kvalitní podpory IS/IT, bez které se dnes zpracování manažerských informací
neobejde. Tzv. Key Performance Indicators neboli klí ové výkonnostní ukazatelé (KPIs) jsou
pomrové ukazatele dvou nebo více dležitých metrik, který je p ímo vztažen k podnikovým cílm.
40
Ur ení úspšnosti organizace závisí na rozpoznání a up ednostnní opravdu dležitých
ukazatel. P i použití nevhodných ukazatel lze získat neúplný nebo nevýznamný obraz o
firm. Ješt horší je, že nevhodné klí ové výkonnostní ukazatele mohou vytvo it falešné
p esvd ení o smrování spole nosti.
Názorným odstrašujícím p íkladem mže posloužit p ípad jedné banky ve Velké Británii,
která postupovala neodborn p i výbru ukazatel. Za cíl si stanovila zvýšení p íjm novým
typem ú tu. Byly kvantifikovány cíle pro prodej nových ú t pobo kami. P i prodeji nových
ú t se však zapomnlo na klí ové finan ní m ítko. Nové ú ty vynesly bance menší zisk než
jiné zavedené produkty. V tomto p ípad si ml management banky položit tyto základní otázky: Co je cílem sou asné nebo nové strategie? Co bude považováno za úspch? Jaká
m ítka by mla být použita k posouzení tohoto úspchu? A nakonec, mohlo by dojít v
dsledku zam ení na ur ité klí ové výkonnostní ukazatele k njakým neúmyslným
následkm? Místo m ítka „nov otev ené ú ty“ se banka mla zam it na „nov otev ené ú ty pro nové zákazníky“.
Na základ m ení klí ových výkonnostních ukazatel a lze tedy zajistit m ení strategie a její
p ípadnou korekci. M ení podnikové strategie lze uspo ádat do ty základních podnikových perspektiv, kterými jsou: perspektiva finan ní, zákaznická, podnikových proces a u ení a
rstu. K jednotlivým perspektivám jsou p i azeny strategické cíle a k tmto cílm klí ové
ukazatele výkonnosti. KPI je ukazatel, který nejlépe m í plnní strategického cíle (v nižších úrovních ur itou funk ní oblast výkonu, proces). Tento ukazatel mže být finan ní i
nefinan ní. P i volb KPI je t eba sledovat, zda daný KPI skute n souvisí s podnikovým
výkonem a v druhé fázi pak zvolit správnou metodiku m ení a hodnocení
Analytické nástroje KPI existují jako p ídavné moduly stávajících manažerských informa ních systém (MIS - Management Information Systems). Implementace MIS
p inesla v mnohých firmách zvýšení efektivity práce analytických uživatel. Pot ebné informace jsou po zavedení manažerského sytému k dispozici okamžit, bez zdlouhavé
procedury vytvá ení výstupních sestav. Veškerá rozhodnutí mohou být podložena prkaznými
informacemi, p i emž systém je otev ený pro vstup dalších dat dle uživatelských požadavk.
Pro správné pochopení prezentovaných dat je nutná p ehlednost. Proto si uživatel mže
definovat mnoho zpsob zobrazení dat (zprávy, tabulky, grafy, trendy aj). P itom je dležité
p ipomenout, že nejen zobrazení, ale také samotné ukazatele si uživatel definuje sám. Práv 41
tato možnost definování vlastních ukazatel je velmi vhodná v dob, kdy se rozvíjí diskuse o srovnatelnosti podnikových údaj a jejich ovlivnitelností ú etními metodami. Firma, která
jasn definuje své klí ové ukazatele výkonnosti, pak nemá problém s jejich m ením a tudíž i
ízením.
Dále uvádíme nejpoužívanjší bankovní KPIs:
Provozní KPIs: •
poet existujících úvr (podle definované klientské skupiny, celkem);
•
objem existujících úvr (podle definované klientské skupiny, celkem);
•
poet nových úvr (podle definované klientské skupiny, celkem);
•
objem nových úvr (podle definované klientské skupiny, celkem);
•
poplatky za poskytnutí nových úvr ;
•
provize9 za prodej nových úvr .
Finanní KPIs: •
istý zisk;
•
ROA;
•
ROE;
•
isté úrokové výnosy;
•
isté neúrokové výnosy;
•
isté úrokové výnosy / isté provozní výnosy;
•
isté neúrokové výnosy / isté provozní výnosy;
•
pr m rná sazba10 úro ených aktiv;
•
pr m rná sazba úro ených pasiv;
•
istá úroková marže = (úrokové výnosy – úrokové náklady) / pr m rná celková aktiva (pro banku jako celek);
•
istá úroková marže jednotlivých produkt (pro aktiva i pasiva);
•
Yield on average earning assets = úrokové výnosy / úro ená aktiva;
•
rate paid on funds = úrokové náklady / úro ená pasiva;
•
isté úrokové rozp tí (tzv. spread) = pr m rná sazba úro ených aktiv - pr m rná sazba úro ených pasiv;
9
•
provozní náklady;
•
cost-to-income ratio = provozní náklady / provozní výnosy;
Obchodníci mají odmny: z objemu, po tu, poplatk, úrokové marže zpravidla se jedná o tzv. efektivní sazbu, která zohleduje nejen úrokové výnosy ale i výnosy z poplatk
10
42
KPIs související s rizikem: •
objem nestandardních a restrukturalizovaných úv r ;
•
podíl rezerv na nestandardních a restrukturalizovaných úv rech;
•
podíl rezerv na celkovém objemu úv r ;
•
podíl nestandardních a restrukturalizovaných úv r na celkových úv rech;
•
koeficient kapitálové p im enosti.
43
3 Analytická ást - reporting a ízení nebankovní hypoté ní finan ní instituce 3.1 Hlavní trendy ve sv tovém bankovnictví a jejich vliv na finan ní ízení ZIEGLER [8] ve své publikaci uvádí následující trendy: -rostoucí konkurence i ze strany nebankovních subjekt
Dsledkem je vyšší tlak na banky, projevující se nap íklad snižováním úrokových marží, tlakem na snižování náklad , výpadkem nkterých stabilních píjm z poplatk aj.
-konsolidace S ohledem na konkuren ní tlak dochází ke slu ování. Banky musí mít k dispozici systém pro
spolehlivé posouzení p ínosu jednotlivých organiza ních jednotek pro banku jako celek.
Mén výnosné i ztrátové jednotky jsou p i redukci první na ad.
-globalizace bankovního podnikání Tento globální trend se projevuje v mnoha dopadech. Dochází k výpadku nkterých stabilních
p íjm, jako nap . p íjmu z operací v cizí mn. Stále vtší volnost pohybu kapitálu zvyšuje
tlak na výsledky dosahované bankami (m eno nap . návratnosti kapitálu, ziskovosti apod.).
Na druhé stran zvýšené kapitálové toky vytvá ejí tlak na snižování úrokových marží bank
(nadále rozhodující zdroj jejich p íjm), výpadkem nkterých stabilních p íjm z poplatk.
Jako p íklad initele, který mže mít výrazný vliv na snižování úrokových marží bank v dsledku rostoucí konkurence je harmonizace legislativy Evropskou komisi, která se pojí k poskytování hypoték. Evropská komise chce dosáhnout toho, aby každý ob an EU mohl získat hypote ní úvr v jakékoliv lenské zemi EU. Hlavním faktorem, který nyní ovlivuje ziskovost bank, je výše náklad a výše neúrokových
p íjm. Snižování náklad je ve strategických zámrech každé z nejvýznamnjších svtových bank, ponvadž je nejmén rizikovou cestou ke zvyšování ziskovosti bank a zvýšení jejich konkurenceschopnosti.
Konkuren ní boj se p edevším odehrává v rovin úrokových sazeb, na které jsou klienti
citlivjší. Poplatk (nap . za schválení hypote ního úvru, za vedení hypote ního úvru, za 44
jednotlivé položky, které mají klienti platit) se dotýká mén, a to z toho dvod, že poplatky
jsou mén p ehledné pro klienty. Výsledkem je snaha státu a rzných organizací na ochranu
spot ebitel regulovat poplatky. V R jsou regulovány na úrovni RPSN, což je hodnota finan ní služby, která je porovnatelná u rzných finan ních produkt.
-zvyšování hodnoty pro akcioná e
Sou asnost zaznamenává trend zvyšování hodnoty pro akcioná e, která je vyjad ována jako
schopnost banky dlouhodob vytvá et p íliv penz tak, aby p ekro il náklady na kapitál.
Souhrnn vyjad uje mnohé z nyní existujících tendencí v bankovním sektoru a je rovnž
komplexním vyjád ením pot eby kvalitního systému finan ního ízení v bance. Faktory, které v dlouhodobém pohledu ur ují celkovou hodnotu banky (podle studie Price Waterhouse): -cost-to-income ratio; -istá úroková marže (tzv. net interest margin); -rst neúrokových p íjm (poplatk a provizí); -míra ztrátových úvr (tj. podíl rizikových úvr na celkových poskytnutých úvrech); -náklady na kapitál;
-efektivní da ová sazba = pomr skute n placená da / celkový zisk p ed zdanním;
-kapitálové výdaje (nap . náklady na po ízení hmotného investi ního majetku v podob pobo kové sít, výpo etního systému apod.);
-kapitálová p im enost (tj. pomr vlastního kapitálu na rizikov vážená aktiva, p íp. pomr vlastního kapitálu k dalším rizikm banky); -rst provozních aktiv n. výnosových aktiv (tj. podílu výnosových aktiv na celkových aktivech banky);
Všechny tyto faktory lze kvantifikovat a m it. Nazna ují, kde jsou hlavní oblasti psobení managementu bank.
V p ípad úrokové marže jsou možnosti dalšího rstu velmi omezené.
V p ípad neúrokových p íjm je tendence diverzifikace p íjm prost ednictvím nabídky
nových produkt založených na poplatkovém p íjmu (správa aktiv). V eských podmínkách je váha míry ztrátových úvar vtší. Dvodem je procentuáln vyšší podíl špatných úvru v porovnání se zahrani ím. Faktor kapitálové výdaje má vyšší váhu. Dvodem je relativn stabilní a již vybudovaná struktura investic v západní Evrop.
45
Z výše uvedeného je vidt, že banky procházejí pohnutým obdobím. Všechny zmínné trendy
ve svtovém bankovnictví jsou komplexním vyjád ením pot eby kvalitního systému
finan ního ízení banky.
3.2 Profil spole nosti Credoma a.s.11 je nebankovní finan ní instituce poskytující hypote ní úvry fyzickým i právnickým osobám. Je odborníkem v oblasti hypoté ního financování a alternativou bankovním poskytovatel finan ních produkt. Spole nost Credoma a.s. je sou ástí finan ní skupiny Credoma jež vznikla v listopadu
roku 2004 založením mate ské spole nosti First Finance Holdings Limited ve Velké Británii.
Finan ní skupina Credoma se skládá ze t í akciových spole ností. Credoma a.s. je servisní
organizace, která jedná s klienty p i uzavírání úvr a jejich poskytnutí zprost edkovává.
Credit Funding a.s. a First Funding a.s. poskytuje úvry klientm a s touto spole ností
klienti podepisují úvrové a zástavní smlouvy. Prost edky, které spole nost poskytuje, jsou
financovány nejvtšími globálními bankami jako je nap . americká CitiBank nebo britská Barclays. Zakladateli spole nosti jsou Joseph Dlutowski a Paul Severs, odborníci s dlouholetou zkušeností v oblasti obchodu a hypoté ního financování v Evrop, USA, Austrálii a Japonsku. Finan ní skupina Credoma vstoupila na eský trh již kvtnu roku 2005 pod pvodním
názvem First Finance Group. Již ve t etím tvrtletí roku 2005 p edstavila spole nost First Finance s.r.o. na eském trhu ojedinlou nabídkou hypote ního úvru Bydlení+, ur eného pro financování rekonstrukcí bytových dom pro bytová družstva, spole enství vlastník jednotek, majitele bytových dom (právnické i fyzické osoby), msta a obce. V roce 2007 zmnila First Finance svj název na Credoma s.r.o. Od tohoto roku
spole nost také rozší ila svou innost o další produktovou adu ur enou k ešení finan ních
pot eb domácností a živnostník. Soubžn se zmnou jména probhla transformace právní subjektivity ze spole nosti s ru ením omezeným na akciovou spole nost. Na podzim 2007 do
spole nosti vstoupil také nový akcioná
AnaCap - britský soukromý investi ní fond
zam ující se na investice do finan ního sektoru v Evrop.
11
Identifika ní údaje o spole nosti Credoma lze nalézt v obchodním rejst íku, dostupném na www.obchodnirejstrik.cz
46
Tímto datem se zárove otevírá nová kapitola v historii spole nosti - po úspšném startu v eské Republice bude akciová spole nost Credoma pokra ovat v expanzi na trhy ve
st ední a východní Evrop, zejména na Slovensku, Polsku, Ma arsku. Tato expanze bude dílem nadcházejících 3 – 5 let. V sou asné dob Credoma poskytuje pod obchodními jmény Credoma Hypotéka a Credoma úvr hypote ní úvry, které lze rozdlit na dv skupiny:
Tabulka . 4 - Produktová matice Single-Family
Multi-Family (Bytové domy)
(bytové jednotky, domy) Ú el úvru
Rekonstrukce, konsolidace
Rekonstrukce, privatizace, koup
nevýhodných pj ek a úvr,
nemovitosti, neú elová ást úvru
koup nemovitosti, neú elový úvr Žadatel
Fyzická osoba, právnická osoba
Fyzická osoba, právnická osoba, bytové družstvo, spole enství vlastník jednotek, municipalita
Maximální
30 let
30 let
Zástavní právo k nemovitosti
Zástavní právo k nemovitosti. Do
splatnost úvru Zajištní úvru
250.000 CZK na bytovou jednotku = ru itelské prohlášení len BD do výše alikvótního podílu úvru na bytovou jednotku nebo Biankosmnka BD a vždy postoupení pohledávky z pojistného plnní LTV
25% - 85%
40% – 80%
Ocenní
Nezávislé ocenní každé
Nezávislé ocenní každé zastavené
nemovitosti
zastavené nemovitosti
nemovitosti
47
Tabulka . 5 – SWOT analýza B2B STRENGTHS
WEAKNESSES
Specialista nefinancování rekonstrukcí
Drahé zdroje finan ních prost edk –
bytových dom
nemožnost cenové konkurence
Zakládající len Sdružení pro regeneraci
Komplikovaný facility agreement management
bytového fondu
– nemožnost flexibiln reagovat na zm nu
produktových parametru konkurence
Unikátní produkt Nízká zadluženost v i rostoucímu HDP
OPPORTUNITIES
THREATS
Podpora státu do oblasti regenerace bytových
Profesionalita reprezentant obchodní sít
dom je velmi nízká Tempo regenerace bytových dom je pomalé
Neschopnost reagovat na kroky konkurence
a nesta ující k obnov životnosti bytových dom Stoupající ochota obyvatelstva se zadlužit Trh s rekonstrukcemi bytových dom není nasycen
Tabulka . 6 – SWOT analýza B2C + neú elová hypotéka STRENGTHS
WEAKNESSES
Unikátní produkt – konkuren ní výhoda v i bankám
Drahé zdroje finan ních prost edk – nemožnost cenové konkurence.
Schopnost obsloužit nonkonformní klientelu
Komplikovaný facility agreement management – nemožnost flexibiln reagovat na zmnu produktových parametr konkurence.
Individuální p ístup Nízká zadluženost v i rostoucímu HDP
OPPORTUNITIES
THREATS
Banky tyto segmenty zákazník obsluhovat do úrovn nabídky Credoma nemohou.
Profesionalita reprezentant obchodní sít. 48
Rostoucí zadluženost v i HDP
Neschopnost reagovat na kroky konkurence.
Rst mezd Rst HDP
Nejbližší konkurence Banky 75%: SOB, Wüstenrot, Raiffeisen, KB (Societe Geenerale), S (Erste), GE.
Stavební spo itelny 25%: Wüstenrot stavební spo itelna, Raiffeisen stavební spo itelna,
Modrá Pyramida (KB Societe Generale), S stavební spo itelna (Erste). Nebankovní finan ní institucí zabývající se poskytováním hypoték na eském trhu, která se nejvíce podobá Credom strukturou svého majetku a zdroj je TGI Money a.s.
3.3 Reporting - výchozí stav Credoma a.s. je start-up firma. Donedávna odpovídají tomu používané systémy. Základním systémem je Cyrrus – systém pro schvalování a správu úvr. Dodavatel systému
byl zvolen spíše podle ceny. Výsledkem bylo špatné technické ešení a už v dob zavedení byl systém málo funk ní a mén výkonný. Navíc, i když se jednalo o in-house aplikaci (tj.
aplikaci navrženou a vyrobenou na zakázku), stavba systému probhla bez pat i né p edchozí
analýzy. Jak plynul as, požadavky na systém stále p edbíhaly možnosti systému. Proto velký podíl práce se provádl ru n a data se potom zptn ukládaly do systému. Práce se dublovala
a lidské zdroje museli vynakládat as na kontrolu, aby se p edcházelo dopadm jak na klienta, tak i na firmu. Jako základna pro portfolio report ten systém sloužit nemohl. Proto se reporting dlal ru n a z jiných zdroj: •
Excel tabulky. Ú el tabulek nebyl dostate n vysvtlen zamstnancm, a této innosti
se p ikládala menší dležitost. Zamstnanci vdli, že data jsou pro interní pot eby, tudíž nemají dopad na zákazníka. V tabulkách se vyskytovala vtší množství chyb a tudíž spolehlivost dat pro reporting byla nízká; •
Úvrové složky v elektronické podob;
•
Výpisy z bankovních út .
Vzhledem k výše uvedeným skute nostem tvorba report vyžadovala kontrolu vstupních informací a odhalování chyb. Tuto kontrolu museli provádt pracovníci finan ního oddlení. 49
V sou asné dob se zavedením nové generace Cyrrusu se import dat je automatizovaný. V souvislosti s ú etnictvím se zmíníme o problému opoždných splátek u SF klient. Ve chvíli kdy klient ml zaplatit splátku a nezaplatil, tak se to v ú etnictví neprojevilo, protože prbžné ú etnictví bylo založeno na CF bázi. Takže nevznikla pohledávka. Na konci roku se udlala nutná úprava, aby ú etnictví dodržovalo tzv. akruární principy.
Akruární princip znamená, že výnosy a náklady mají být vykázány v období, v nmž se tyto
transakce uskute nily a nikoliv až v dob, kdy jsou p ijaty nebo vyplaceny penžní
prost edky. Nap . klient vy erpal jistinu úvru 20.3 a 1. splátka se inkasovala 24.4. Úrok mezi tmi to daty byl zaú tován do 4. msíce, což zkreslovalo výkazy.
Data se importovala do ú etnictví také ru n (a koliv existoval p evodní mstek z Cyrrusu do ú etnictví), tj. z bankovních ú t do papíru a potom do ú etnictví. Faktury a provoz se dlaly a dlají bžnou cestou jako všude jinde. Jak už bylo zmínno, spole nost Credoma financuje hypote ní úvry klientm z cizích zdroj, získaných od Barclays a CitiBank. Zdroje jsou erpány na základ tzv. Credit facility
agreement tj. smlouvy o revolvingovém úvru. Z tchto smluv plyne povinnost reportovat
v itelm. Reporting je pomrn pravidelný a pomrn podrobný. Vzhledem k tomu, že First Funding a Credit Funding nemají mít nic jiného než pohledávky za klienty a závazky v i
svým v itelm, není report v itelm zam en na spole nosti samotné ale na portfolio, které
je financováno pomoci úvr od v itel, což je rozdíl oproti normálním spole nostem. First Funding a Credit Funding nemají žádného zamstnance ani žádné další provozní náklady, krom náklad na pronájem sídla.
3.3.1 Report Barclays
Barclays nemá žádný kontrolní mechanismus jak ov it, zda reporty Credomy odpovídají skute nosti. Sice zprávy (závrky ú etnictví), které v pravidelných reportech dostává banka,
jsou auditovány, ale audito i ov ují jenom finan ní výkazy nikoli reporty, které Credoma posílá do Barclays. Report Barclays obsahuje následující dokumenty: 1) p edbžnou rozvahu, p edbžný výkaz zisku a ztrát a p edbžný výkaz cash flow za každý msíc; 50
2) Pool data spreadsheet – report o všech roz erpaných úvrech;
Ukázku Pool data spreadsheet za srpen 2006 uvádím v p ílohách této práce. Každý úvr je detailn popsán podle následujících parametr: •
typ klienta (BD – bytové družstvo, SVJ – spole enství vlastník jednotek, FO, PO);
•
region (kód kraje, kde je zastavená nemovitost, jedná-li se o úvr bez zajištní, musí
se ozna it místo, kde stojí p íslušná nemovitost, na který bude úvr použit); •
schválená výše úvru;
•
erpaná ástka úvru;
•
outstanding principal (výše dlužné dosud nesplacené vy erpané jistiny);
•
margin (úroková odchylka);
•
PRIBOR;
•
klientská úroková míra;
•
security value (hodnota zastavené nemovitosti, kterou je úvr zajištn);
•
p vodní LTV = schválená výše úvru / pvodní ocenní;
•
souasné LTV = aktuální nesplacená vy erpaná jistina / aktuální hodnota zástavy;
•
doba splatnosti úvru.
Úroková míra, kterou je úro en hypote ní úvr klienta, je konstruována následujícím zpsobem:
klientská úroková míra = 1Y PRIBOR + úroková odchylka
Výpo et úrokové odchylky je následující:
úroková odchylka = cost of funds + standardní rizikové náklady + istá marže
PRIBOR (Prague Interbank Offered Rate) je referen ní úroková sazba stanovená jako
hodnota úrokových sazeb na trhu mezibankovních depozit, jejíž výše je zve ejována eskou
národní bankou. PRIBOR je východiskem pro odvození úrokové míry. V itel pj uje
Credom zdroje za PRIBOR + „marže“, které se íká cost of funds.
Na výši úrokové odchylky (margin) mají vliv p edevším standardní rizikové náklady
(standard risk cost). Výše tchto náklad je p ímo úmrná úvrovému riziku tj. riziku
nesplacení úvru. Dležitým parametrem hodnocení kreditního rizika je, jak již bylo e eno, kreditní historie klienta. 51
Standardní rizikové náklady O standardních rizikových nákladech jsme se již zmínili v souvislosti s úvrovým rizikem.
K výpo tu pot ebujeme vdt: a) pravdpodobnost defaultu neboli o ekávaná míra nesplácení/úpadku. Pravdpodobnost defaultu lze jednak odvodit z historického default rate. n
∑ OPB
i
Default rate =
i =1 n
∑ OPB
k
k =1
kde i jsou úvry, u kterých došlo k defaultu neboli selhání, k jsou všechny úvry portfolia Pokud statistiku o default rate nemáme k dispozici, musí se pravdpodobnost, že se protistrana dostane do platební neschopnosti, vypo ítat podle matematicko-statistických metod. Problematika odhadu tohoto ukazatele je zna n složitá. b) loss severity. Ta se ur í jako 1 – recovery rate. Recovery rate je míra výtžnosti pohledávek. Loss severity slouží k výpo tu toho, o jakou
ást pohledávky za klientem
(vyjád enou v %) banka p ijde, v p ípad klientovy platební neschopnosti. c) duraci – vážená prmrná splatnost úvru. Slovo durace je z anglického duration znamenajícího trvání. Znamená vážený prmr období,
ve kterých p ináší projekt (nap . hypote ní úvr) jednotlivá CF; jako váhy ke každému období
je použita sou asná hodnota p íslušného CF. Projekt, u njž se bude vtšina CF (m eno v sou asné hodnot) odehrávat ve vzdálenjších obdobích má vetší duraci, než projekt s
d ívjším inkasováním penžních toku.
Durace se vypo te podle vzorce: n
∑ (1CF + i) t
D=
t =1
t
*t
n
∑ (1CF + i) t
t =1
t
kde D je durace v msících,
t je po et msíc nebo rok do splatnosti p íslušného CF, 52
CF je msí ní anuitní splátka.
Standardní rizikové náklady se vypo tou podle vzorce:
StRN =
PD * (1 − RR ) D
kde StRN jsou standardní rizikové náklady v % p.a., PD je pravdpodobnost defaultu, (1 – RR) je tzv. loss severity Sou in loss severity a pravd podobnosti defaultu nám dá p edpokládanou ztrátu z jednoho
úvru, tj. oekávanou míru ztráty.
Standardní rizikové náklady lze vypo ítat p es velikost o ekávané ztráty.
Velikost o ekávané ztráty zjistíme jako sou in t ech veli in: • pravdpodobnosti, že se klient dostane do platební neschopnosti (pravdpodobnosti úpadku, default rate);
• výše pohledávky za klientem p i jeho úpadku •
asti pohledávky za klientem, o kterou p ijde banka v p ípad jeho platební neschopnosti.
StRN ( % p.a.) = Velikost o ekávané ztráty / original OPB / durace
StRN se promítají nejen do výše klientské úrokové sazby p esnji úrokové odchylky, ale také do dalších parametr úvru jako požadavky na zajištní úvru a zpsob a frekvence sledování úvru. Další sou ásti reportu je dokument nazývaný 3) borrowing base certificate s následujícími parametry k ur itému datu: • Loan pool balance; • Pool LTV; • Advance rate; • Arrears loan value, Delinquent loan value, Default loan value; • Spot arrears ratio, spot delinquence ratio, spot default ratio; 53
• Weighted net margin.
Tabulka . 7 – borrowing base certificate za srpen 2006 (1. ást) Measurement
Amount/Requirement
Result and working
1.
Loan Pool Balance
2.
Barclays Advance Rate
3.
Arrears Loan Value
0 CZK
4.
Spot Arrears Ratio
0%
5.
Delinquent Loans Value
0 CZK
6.
Spot Delinquency Ratio
7.
Default Loans Value
8.
Spot Default Ratio
Not to exceed 2%
0%
9.
Pool LTV
Not to exceed 50%
36.08 %
10.
Weighted Net Margin
Not to be less than 1.5%
2.33 %
121,729,123.16 CZK Not to exceed 90%
Not to exceed 7%
90%
0% 0 CZK
Loan pool balance je aktuální stav portfolia, tj. celková výše dlužné jistiny všech úvr v portfoliu.
Pool LTV (vážené sou asné LTV portfolia). Vypo ítá se jako vážený sou et sou asných LTV všech úvr portfolia, kde váhou je aktuální nesplacená jistina úvru (outstanding principal
balance - OPB). To je základní ukazatel, který ídí kreditní riziko.
n
∑ LTV × OPB i
Pool LTV =
i
i =1
n
∑ OPB
i
i =1
A koli je vzorec jednoduchý, má velkou zradu – LTV je relativní hodnota. Security value neboli hodnota zajištní není nemnná. V eských podmínkách hodnota nemovitosti v posledních dvou desetiletích obecn stále roste. Sou asn v nkterých mstech
ovšem již nižším tempem, nkdy dokonce mírn klesá. V zahrani í, nap . v USA, v dsledku
hypote ní krize ceny nemovitostí aktuáln výrazn poklesly. Také cena nemovitost p i
nuceném prodeji je úpln jiná, než p i standardním ocenní. Ukazatel LTV je tedy v nkolika
rovinách pok ivený. Barclays stanovil maximální p ípustnou hodnotu Pool LTV na 50%.
Advance rate. Ukazatel vyjad uje maximální ástku, kterou je ochoten v itel poskytnou na
jednu CZK úvru. Také se jedná o ukazatel, který ídí kreditní riziko, kterému se v itel 54
vystavuje. Ukazatel nesmí p esáhnout ur ité procento. Barclays stanovil tuto hodnotu na 90%. Zbývající procento úvr musí Credoma financovat z vlastního kapitálu nebo pomoci tzv. junior facility agreement.
Arrears loan value, Delinquent loan value, Default loan value Arrears loan value je sou et OPB úvr, u kterých nejstarší dlužná ástka je po splatnosti déle než 30 dn, ale mén než 90 dn,
Delinquent loan value je sou et OPB úvr, u kterých nejstarší dlužná ástka je po splatnosti déle než 90 dn, ale mén než 180 dn,
Default loan value je sou et OPB úvr, u kterých nejstarší dlužná ástka je po splatnosti déle než 180 dn.
Jedná se o statistiku, která signalizuje výši nestandardních úvr, tj. obecn e eno úvr v problémech. Obvykle se nastavují následující limity. Arrears – až 90 dn. Delinquent – až 180 dn.
Default -180 dn a více. Opoždní do 30 dn jsou vyvolány p evážn technickými problémy
na stran dlužníka (nap . opoždná výplata aj.) tj. nesvd í o platební nevli nebo platební neschopnosti dlužníka.
Spot arrears ratio, spot delinquence ratio, spot default ratio
n
∑ OPB Spot arrears ratio =
i
i =1
LPB
kde i jsou úvry, u kterých již mla být uhrazena platba, ale uhrazena nebyla,
Loan Pool Balance (LPB) je aktuální stav portfolia, tj. OPB celého portfolia, který v itel financuje.
Jedná se o limity struktury portfolia, které ídí riziko. ím menší riziko tím samoz ejm vtší hodnotu má portfolio. Pro Spot Arrears Ratio Barclays stanovil maximální hodnotu 10%, Pro Spot Delinquency ratio maximáln 7% a pro Spot Default Ratio ne více než 2% portfolia.
Kdyby limity byly p ekro eny, Barclays by p evzala Credomu.
Weighted net margin. Tomuto ukazateli v itel p ikládá velký význam. Jedná se o ukazatel
ziskovosti (profitability). Ur uje hodnotu portfolia pro p ípad, kdyby došlo k prodeji celého 55
portfolia úvr. Kdyby WNM by bylo asi 2%, tak celé portfolio úvr lze prodat
p inejmenším za 100% hodnoty.
n
n
∑ I × OPB ∑ PRIBOR i
Weighted net margin =
i
i =1
n
∑ OPBi
−
i =1
i×
Ti
i =1
n
∑ PRIBOR
i
i =1
OPB je aktuální nesplacená jistina úvru na konci msíce, I je klientská úroková sazba, PRIBOR = 1M funding PRIBOR, T je výše tranše.
Takto definovaný ukazatel byl navrhnut bankou Barclays, samotná spole nost Credoma má k tomuto ukazateli
adu výhrad. Jeho slabá vypovídací hodnota spo ívá v tom, že
nezohleduje cost of funds, hedging, msí ní neúrokové poplatky, poplatky za mimo adné a
p ed asné splacení, servicing cost, cost of risc, provizi obchodníka, ani otvírací poplatek.
WNM se mže vypo ítat také jako suma úrok p ijatých od klient / suma OPB – PRIBOR facility agreement. Další sou ásti reportu je výpo et následujících ukazatel: • Current pool LTV pro daný klientský segment (BD, SVJ, FO, PO, municipality), a jeho porovnání s limitem LTV pro daný klientský segment; n
∑ LTV × OPB i
Current pool LTV =
i
i =1
n
∑ OPB
i
i =1
• OPB (outstanding principal balance) – výše OPB pro jednotlivé klientské segmenty;
• % of Loan Pool Balance – procentueln vyjád ený podíl OPB daného klientského segmentu v OPB celého portfolia.
56
Tabulka . 8 - borrowing base certificate za srpen 2006 (2. ást) Max. LTV / % of LPB 50%
Type of Client
Current Pool LTV
% of Loan Pool Balance 9.90 %
Outstanding Principal Balance
39.83 %
12,052,000.07 CZK
50%
0.00 %
0.00 CZK
0.00 %
Municipality
60%
0.00 %
0.00 CZK
0.00 %
Housing Association of Owners
60%
29.21 %
Coop-Housing Association
60%
37.44 %
Corporate (Housing Association)
60%
15.55 %
Individual Owner Corporate (Business company)
17,453,728.09 CZK
14.34 %
89,580,000.00 CZK
73.59 %
2,643,395.00 CZK
TOTAL
2.17 %
121,729,123.16 CZK
100%
Sou ásti tohoto portfolio reportu byly také peníze, které Credoma p ijala od dlužník a
struktura. Ukázku reportu za minulý rok uvádím v p íloze.
3.3.2 Reporting akcioná Portfolio reporting
Reporting se skládal ze t í
m
astí – Applications in packaging, Signet Portfolio a
Outstanding principal balance. První
ást je tedy zam ena na klienty, kte í teprve
podepsali žádost o úvr, a jejich složka se kompletuje. Druhá ást je zam ena na klienty, s
kterými Credoma již podepsala smlouvu o úvru. Poslední ást mapují klienty, kte í už erpali úvr. Sledování zejména tch prvních je problematické, protože se jedná jen o potencionální klienty. Ti jednak sami mohou ztratit z njakého dvodu zájem o poskytnutí úvru a už se neozvat. Nebo oddlení Risku po posouzení klienta, mže rozhodnout o zamítnutí žádosti. Proto vypovídací hodnota této asti reportu je slabá. Zjiš ování pomrových ukazatel ziskovosti apod. se neprovádlo, protože spole nost se teprve rozvíjela a bu byla ve ztrát kvli vysokým investicím do budování sít pobo ek, IT nebo komunikace, anebo všechno se dalo zjistit pohledem do ú etnictví.
V této fázi rozvoje spole nosti pro akcioná e bylo mnohem dležitjší vdt, kam jejich peníze reáln šly. Proto mnohem více preferovali výkaz CF než výsledovku. Ta je mnohem
57
mén zkreslená. V po áte ní fázi obsahovala v zásad jen výdaje. Takže akcioná i v podstat schvalovali výdaje. Nadefinovaly, jak ten výkaz CF ml vypadat.
3.3.3 Report CitiBank Jak už jsme se zmiovali v souvislosti se smlouvou o revolvingovém úvru Barclays, zbývající 10% úvr musí Credoma financovat z vlastního kapitálu nebo pomoci tzv. junior
facility agreement. Dalším v itelem Credomy byla CitiBank, které se také posílali reporty.
V podstat jsou shodné s reporty do Barclays. Navíc se m il a reportoval tzv. advance limit. Mže se po ítat jako sou in již zmiovaných advance rate a OPB portfolia. Další zpsob vypo tu je sou in advance rate a tržní hodnoty portfolia.
Reporting managementu se shodoval s reportingem akcioná m.
3.4 D vody ke zm n reportingového systému
Zmny stávajícího reportingového systému, byly zpsobeny t emi hlavními faktory:
• vstup nového klí ového akcioná e Anacap. Anacap je „private equity fund“ ( eská
analogie je Fond kvalifikovaných investor) se zam ením na investice do spole ností s vysokým rstovým potenciálem v oblasti finan ních služeb; • rst spole nosti a obchodní sít;
• rozší ení produktové ady a rst obchod.
Vstup nového klí ového akcioná e znamenal p íliv kapitálu, nutného pro rozvoj spole nosti,
umožnil rozší it investice do budování obchodní sít a marketingové komunikace. Start up
firma obvykle prochází t emi vývojovými etapami – nábr a zaškolení obchodní zástupc, zvýšení vytížení zamstnanc a teprve pak dosažení a udržování efektivnosti. Spole nost v sou asné dob prochází první vývojovou fází. Rozhodující KPIs bhem prvních 3 rok je
prodej a jeho rst, rst rychlosti proces zpracování úvr , rst rychlosti prodeje atd. Ve
spolupráci s akcioná em byly definovány nové klí ové výkonnostní ukazatele, které rozší ili sadu dosavadních KPIs. Hodnoty tchto ukazatel zatím nedosahují žádoucích, nicmén je 58
dležité sledovat jejich vývoj v ase. Smyslem je zvýšit ú innost systému ízení neustálým srovnáváním skute ného prbhu podnikatelského procesu se žádoucím (plánovaným, o ekávaným) stavem a následným vyhodnocováním vznikajících odchylek a aktualizací cíl. Vzhledem k tomu, že reporting je ur en interním uživatelm, a také proto, že nkteré klí ové ukazatelé výkonnosti jsou sledovány teprve od okamžiku nastartování nové podoby reportingu, tj. teprve od srpna 2007, nemžu uvádt citlivé informace za spole nost Credoma v praktické ásti své diplomové práce z dvodu jejich aktuálnosti. Jednotlivé reporty proto
uvádím áste n pozmnné v p ílohové ásti této práce.
3.5 Nový reportingový systém
3.5.1 Credit pack – report o portfoliu a jeho parametrech Tento report je sestavován msí n. Obsahuje následující klí ové ukazatelé:
1) Weighted avarage margin (SF, MF, celkem12) Vážená úroková odchylka portfolia. Jedná se o ukazatel ziskovosti (profitability). Vypovídací hodnota tohoto ukazatele je slabší, protože v nm nejsou zohlednny cost of funds, náklady správy úvr (servicing cost) ani standardní rizikové náklady (cost of risk), které plynou z kreditního rizika, tj. rizika nevracení úvr. Marže = klientský úrok – klientský PRIBOR
n
∑ marže × OPB i
Weighted average margin =
i
i =1
n
∑ OPB
i
i =1
2) Percentage of OPB (SF, MF, celkem)
12
v závorce uvádím, na jakou produktovou skupinu jsou aplikovány.
59
Ukazatel nám íká, jaký procentní podíl celkové dlužné jistiny portfolia p ipadá na danou produktovou skupinu. Ú elem ukazatele je sledovat a udržovat vyváženost portfolia.
3) Weighted average LTV (SF, MF, celkem)
n
∑ LTV × OPB i
Weighted average LTV =
i
i =1
n
∑ OPB
i
i =1
4) First installment defaults (SF, MF, celkem)
n
∑ OPB
i
First installment defaults =
i =1 n
∑ OPB
k
k =1
kde i jsou úvry, u kterých dlužník nezaplatil v as první splátku, k jsou všechny úvry portfolia.
Ukazatel m í, jak dob e odvedlo práci oddlení risku a zárove by ml odhalit lidi, kte í spáchali trestný in tím, že nikdy nemli v úmyslu platit.
5) Arrears (30+, 60+, 90+, SF, MF, celkem)
Ukazatel m í sumu OPB úvr, u kterých nejstarší dlužná ástka je po splatnosti, vyjád ena jako procento z OPB celého portfolia. Po ítá se zvláš pro nestandardní úvry, u kterých je dlužná ástka po splatnosti déle než 30 dn, ale mén než 60 dn, déle než 60 dn, ale mén než 90 dn a déle než 90 dn. Po ítá se zvláš pro SF a MF a pro celé portfolio. n
∑ OPB
i
Arrears =
i =1 n
∑ OPB
k
k =1
i jsou úvry, u kterých opoždní splátek je vtší než 30 dn, vtší než 60 dn a vtší než 90 dn, 60
k jsou všechny úvry portfolia.
Opoždní do 30 dn se nem í z toho dvodu, že tato vysoká ísla jsou vyvolány p evážn technickými problémy na stran dlužníka. Dlužník peníze na splátku má, a má vli zaplatit,
ale nap . to nestihl z njakého dvodu.
Toto íslo m í rizikovost portfolia a v dsledku tržní hodnotu portfolia. Jestli tržní hodnota
klesne pod nominální, v itel bude chtít prosadit snížení advance rate (maximální ástka, kterou je ochoten poskytnou na 1 CZK úvru).
6) Default rate (míra nesplacení) (SF, MF, celkem) n
∑ OPB
i
Default rate =
i =1 n
∑ OPB
k
k =1
i = úvry u kterých došlo k defaultu, k = všechny úvry portfolia. Za default neboli úpadek se považuje opoždní splátky vtší než 180 dn.
Default rate je ukazatel, který nám íká, jaké procento úvr se dostalo do defaultu. Je to velmi dležitý ukazatel, používá se pro výpo et loss rate tj. o ekávané míry ztráty. Pomoci
loss rate se po ítají standardní rizikové náklady, které mají bezprost ední vliv na klientskou úrokovou míru.
Dále se klí ovému akcioná i reportuje:
1) Properties in possesion (SF, MF, celkem)
Jedná se o po et nemovitostí, u kterých byl na ízen nucený prodej.
2) Write off (SF, MF, celkem) Odpisy špatných úvr (zda jen jistiny nebo i úrok zatím nebylo definováno). Bankovní
instituce tvo í tzv. nespecifické rezervy (provisions) = StRN * OPB, i v tom p ípad, když úvrové riziko je minimální a klient má dobrou platební historii. Nespecifická rezerva je
tvo ena oproti nákladm a v rozvaze je vedená jako cizí zdroj v ádku „rezervy“. Ve chvíli,
když úvr zdefoltuje, je nutno dle IFRS (mezinárodní ú etní standardy) provést p ecenní pohledávky za klientem, spo ívající v odhadu penžních tok z prbhu procesu vymáhání a jejich diskontaci. Rozdíl mezi touto hodnotou a hodnotou pohledávky za klientem ur uje výši
specifické rezervy respektive opravné položky v eském odborném názvosloví. 61
3) Loss rate (SF, MF, celkem) Loss rate = ástka ztráty (která se nepoda ila vymoci, když došlo k defaultu) /
OPB
všech úvr portfolia
Toto íslo ukazuje p edpokládanou ztrátu z jednoho úvru. Je to sou in default rate a loss
severity. Je to velmi dležitý ukazatel, který se používá p i výpo tu standardních rizikových
náklad a má bezprost ední vliv na klientskou úrokovou míru.
4) Recovery rate (SF, MF, celkem) Recovery rate = navrácená ástka /
OPB úvr v defaultu
Míra výtžnosti (neboli míra návratnosti pohledávky) p edstavuje podíl navrácené ástky z
celkové pohledávky za klientem v p ípad, že dlužník p estane plnit závazek.
5) Loss severity (SF, MF, celkem) Loss severity = ástka ztráty /
OPB úvr v defaultu
nebo
Loss severity = 1 – Recovery Rate Toto íslo ukazuje pr m rnou ztrátu z obchodu, který se dostane do defaultu, vyjád enou jako procento z po áte ní hodnoty úv ru. Jinak e eno nám íká, kolik ze zdefautovaného úv ru nelze získat prodejem zástavy. Vynásobením loss severity a default rate dostaneme p edpokládanou
ztrátu z jednoho úvru tj. loss rate. Tento ukazatel ovlivuje výši klientské úrokové sazby.
Pro výpo et pot ebujeme znát: a) Pr mrný istý výtžek na krytí dlužné jistiny ( V) V = Prmrný výtžek z prodeje nemovitosti – variabilní náklady vymáhání – fixní náklady vymáhání – nabhlé úroky za dobu vymáhání. Variabilní náklady vymáhání závisí na výši vymahatelné ástky. Fixní náklady vymáhání závisí na tom, jak se dlužník bude schopen bránit. Zákonit jsou menší pro fyzické osoby a vtší pro právnické osoby. b) Pr mrná ztráta (Z) Z = zprmrnný obchod, který se dostane do defaultu – V
Loss severity = Z / prmrný obchod, který se dostane do defaultu 62
6) Provisions (nespecifické rezervy) (SF, MF, celkem) 7) Procento restrukturalizovaných úvr (SF, MF, celkem)
Ukazatel m í procento restrukturalizovaných úvr z celkového po tu úvr v portfoliu. Klient, který má do asné finan ní problémy, mže získat zmnu parametr úvr. Restrukturalizace pohledávky je definována jako takové zásahy a s nimi spojené zmny v úvrovém vztahu, které by za bžných okolností nebyly u inny a to bez ohledu na skute nost, která ji vyvolala. Zpravidla se jedná o zmnu doby splatnosti nebo o poskytnutí prázdnin na splacení jistiny. Tento ukazatel poskytuje zjištní, jak jsou klienti ochotni spolupracovat a jak kvalitní práci odvádí oddlení servicingu. Hlavním dvodem je ovšem
znát podíl úvr, u kterých spole nost byla nucena upravit splátkový kalendá , a jeho vývoj v ase. Skupina restrukturalizovaných úvr je ur itým zpsobem skupina rizikovjších
úvr, protože po skon ení období se sníženou splátkou se úvr vrátí k pvodní, pop . vyšší splátce.
8) Objem restrukturalizovaných úvr (SF, MF, celkem)
Ukazatel m í procento restrukturalizovaných úvr z celkové OPB úvr v portfoliu. Jedná
se o modifikaci p edchozího ukazatelé.
Se vstupem Anacapu pro ú ely reportingu byli nov definovány ukazatelé profitability.
Profitabilita (SF, MF, celkov) Nedostatky historicky používaného ukazatele profitability Weighted avarage margin (vážená
úroková odchylka portfolia) si uvdomovali také akcioná i z Anacapu. Proto navrhli nový ukazatel profitability – tzv. Excess spread.
K m ení pot ebuje znát:
a) Portfolio yield = client margin + client PRIBOR
kde portfolio yield je klientská úroková míra, client margin je klientská úroková odchylka,
b) Interest expense = funding PRIBOR + cost of funds + hedging 63
Hedging nám íká, kolik stojí zajištní proti úrokovému riziku. Východiskem pro stanovení náklad cizího kapitálu z pohledu Credomy je 1M PRIBOR. Východiskem pro stanovení klientské úrokové míry, tj. míry, kterou jsou úro ené úvry klientm Credomy, je 1Y PRIBOR. Obecn je 1Y PRIBOR je vyšší, než 1M PRIBOR. Nicmén toto tvrzení neplatí obecn. Proto Credoma používá instrument zajištní proti úrokovému riziku, tzv. úrokový swap.
Vysvtlíme podstatu hedgingu a swapu pomoci p íkladu:
Credoma poskytne t íletý úvr, úro ený pohyblivou sazbou s ro ní fixací (1Y PRIBOR je
dejme tomu 2,8%), a zdroje získá vydáním t íletých obligací s pevnou sazbou (2,5%).
Credoma se vystavuje riziku, že v p ípad poklesu 1Y PRIBOR pod 2,5%, nebudou výnosy z úvru krýt náklady na emitované obligace. Swap je založen na výmn plateb, tzn. jedna strana (zpravidla banka) dostává pevnou sazbu (tzv. swap rate) z definované ástky (swapu), a platí pohyblivou sazbu ze stejného nominálu,
nap . sazbu 1Y PRIBOR. Prodávající (Credoma) tedy platí fixní sazbu a dostava pohyblivou sazbu 1Y PRIBOR. 234 Swap rate se po ítá podle mezinárodního modelu. Jestli 1M PRIBOR je 2,5% a swap rate je 2,7%, potom rozdíl tchto dvou ísel je Hedging a rovná se 0,2%.
c) Fee income
• poplatky za uskute nní mimo ádné splátky (prepayment fees).
Poplatek se standardn po ítá jako procento z výše mimo ádné splacené jistiny. V Credoma
a.s. se vypo ítavá jako procento z výše p ed asné splátky a iní 9% bhem prvních dvou let
erpání úvru a 6% po ínaje t etím rokem; • msí ní poplatky za vedení úvru.
Do p íjm z poplatk není zahrnut tzv. otvírací poplatek (origination fee)
d) Servising cost Náklady na správu úvr (cost of servicing), které zahrnují mzdové náklady oddlení servicingu a collection a cenu systému.
Tento ukazatel nám íká, kolik stojí správa 1 CZK úvru.
64
d) Losses – ztráty
Odhadované ztráty z nesplácených úvr jsou vyjád ené ve tvorb provissions (nespecifické rezervy), nkdy se používá výraz „standardní rizikové náklady“. Nespecifické rezervy jsou
ú etní položka, která se vytvá í na každý úvr. Výše nespecifické rezervy vyjad uje odhad
potenciální ztráty nespláceného úvru. Nespecifická rezerva je tvo ena oproti nákladm a
v rozvaze je vedená jako cizí zdroj v ádku „rezervy“. Ve chvíli, když úvr zdefoltuje, je
nutno dle IFRS (mezinárodní ú etní standardy) provést p ecenní pohledávky za klientem, spo ívající v odhadu penžních tok z prbhu procesu vymáhání a jejich diskontaci. Rozdíl mezi touto hodnotou a hodnotou pohledávky za klientem ur uje výši specifické rezervy respektive opravné položky v eském odborném názvosloví. Kdyby došlo k defaultu, položka nespecifických rezerv by se rozpustila a zmírnila ztrátu. Nový ukazatel profitability tzv. excess spread se vypo ítá následujícím zpsobem:
Excess spread = Portfolio yield – interest expense + fee income – servising cost – losses Ukazatel nezahrnuje provize placené obchodníkm (broker commissions) ani otvírací poplatky. Ty druhé ovšem jdou práv na odmny obchodníkm, jsou tedy placeny práv z otvíracích poplatk, a proto nemají vliv na hodnotu excess spread. Další velká položka náklad (marketingové náklady spole nosti) do ukazatele nevstupuje.
Dvod je ten, že se jedná o ást režijních náklad, které není možno p ímo p i adit ke
klientským obchodm na základ p í inné souvislosti.
3.5.2 Sales report Sales report je taktéž msí ní a obsahuje následující sekce:
3.5.2.1 Nové obchody Smyslem sledování nových obchodu je: • posouzení výkonu prodeje; 65
• posouzení vytížení kapacity zpracování nových obchod; • odhad erpaní nových obchod; • odhad vývoje celkového portfolia
a) žádosti o úvr (enquiries) (objem, po et, SF, MF, celkov); b) podepsané žádosti o úvr (signed application) (objem, po et, SF, MF, celkov); c) schválené/neschválené žádostí o úvr (decision UW) (objem, po et, SF, MF, celkov); d) podepsané úvrové smlouvy (signed loan) (objem, po et, SF, MF, celkov); e) rozerpané úvry (origination) (objem, po et, SF, MF, celkov); f) undrawn commitment = suma podepsaných ástek úvr – suma vy erpaných ástek (objem, po et, SF, MF, celkov);
g) NTU – po et a objem obchod (SF, MF, celkov), které nebyli realizovány z toho dvodu, že klient po podání žádosti ustoupil od zámru erpat úvr, anebo z dvodu, že úvr byl zamítnut.
3.5.2.2 Konverzní pom ry nových obchod Jsou dležité pro nastavení kapacity zpracování a prodejních cíl spole nosti.
a) Look to book ratio = po et roz erpaných úvr / po et podepsaných žádosti o úvr. (SF, MF, celkov);
b) Offers as % Signed applications = ástka schválených úvr / ástka podepsaných žádostí o úvr. (SF, MF, celkov);
c) Signed loans as % Offers = ástka podepsaných úvrových smluv / ástka schválených úvr. (SF, MF, celkov);
d) Originations as % Signed Loans = ástka roz erpaných úvr / ástka podepsaných úvrových smluv. (SF, MF, celkov);
e) NTU as percentage of signed application = po et p erušených obchod / po et podepsaných žádostí o úvr;
f) Active of IFA / trained IFA
Ukazatel vyjad uje % aktivních obchodních zástupc, tj. tch, kte í již prodali alespo jeden
produkt spole nosti, z celkového po tu zaškolených obchodních zástupc. M í míru úspšnosti volby obchodník. 66
3.5.3 Operation performance (vše celkov)
a) Podepsané žádosti
• po et podepsaných žádosti p ipadající na aktivního obchodního zástupce. Ukazatel
m í úspšnost jednotlivých obchodních zástupc;
• prmrný po et podepsaných žádosti p ipadající na regionálního editele. Ukazatel
m í úspšnost obchodní innosti v regionu;
• po et podepsaných žádosti p ipadající na tzv. underwritera. Tento ukazatel m í vytíženost underwritera;
b) Schválené žádosti p ipadající na underwritera; c) Approval rate = po et schválených žádostí o úvr / celkový po et rozhodnutí; d) Poet rozerpaných úvr
p ipadající na jednoho zamstnance, pracujícího na plný
úvazek;
e) Poet nestandardních úvr p ipadajících na jednoho zamstnance, pracujícího na plný pracovní úvazek. Po ítá se zvláš pro úvry, u kterých je dlužná ástka po splatnosti déle než 30 dn, ale mén než 90 dn a zvláš pro úvry, u kterých je dlužná ástka po splatnosti déle než 90 dn;
f) Cost/Income ratio = provozní náklady / provozní výnosy jak jsme již uvádli je jedním z hlavních ukazatel provozní výkonnosti bank,
g) Commission cost = provize placená obchodníkm / origination. Provize p ipadající na 1
CZK poskytnutého úvru. Provize p edstavuje náklady pro spole nost na za átku obchodu.
Ukazatel je sledován proto, aby spole nost mla dostatek likvidních prost edk na výplatu provizí.
3.5.4 Board pack – souhrnný report o d ní ve firm
Tento souhrnný report, který se p ipravuje jednou msí n pro vrcholové ízení spole nosti, obsahuje:
Finanní KPIs
67
• provozní výnosy (hodnota za bžný msíc13, srovnání s plánem; kumulovaná hodnota od za átku roku14, srovnání s plánem; meziro ní zmna) • provozní náklady (hodnota za bžný msíc, srovnání s plánem; kumulovaná hodnota od za átku roku, srovnání s plánem; meziro ní zmna); •
isté
provozní výnosy (hodnota za bžný msíc, srovnání s plánem; kumulovaná
hodnota od za átku roku, srovnání s plánem; meziro ní zmna); • zisk/ztráta p ed zdanním (hodnota za bžný msíc, srovnání s plánem; kumulovaná hodnota od za átku roku, srovnání s plánem; meziro ní zmna); • zisk/ztráta po zdanní (hodnota za bžný msíc, srovnání s plánem; kumulovaná hodnota od za átku roku, srovnání s plánem; meziro ní zmna); • ROE, ROA, C/I ratio; • kumulovaná výše poskytnutých úvr
(loans) (ke konci bžného msíce, ke
stejnému msíci minulého roku); • výše prodaných úvr
(sales) (hodnota za bžný msíc, kumulovaná hodnota od
za átku roku).
Grafy • úroková marže (vývoj skute ných hodnot a plánovaných hodnot); • p íjmy z poplatk a provizí (vývoj skute ných hodnot a plánovaných hodnot); •
isté provozní výnosy (vývoj skute
ných hodnot a plánovaných hodnot);
• provozní náklady (tzv. OPEX) (vývoj skute ných hodnot a plánovaných hodnot); • nové úvry (vývoj prodeje).
Msí ní reporting jak již bylo e eno je z dvod citlivých informací za ízen do p ílohové ásti této práce.
13 14
tzv. MTD (Month to Day) tzv. YTD (Year to Day)
68
4 Záv r Cílem mé práce bylo jednak prezentovat vývoj reportingové systému v mladé firm v etn zhodnocení realizovaných zmn, jednak pomoci klí ových výkonnostních ukazatel zhodnotit
hospodá skou situaci spole nosti v sou asnosti a ukázat trendy v jejím vývoji. Zdrazuju, že spole nost Credoma a.s. je mladá nebankovní hypoté ní finan ní instituce, která vznikla teprve v listopadu roku 2004. Tato skute nost je dležitá pro interpretaci sledovaných klí ových ukazatel výkonnosti. Existuje tedy pouze 3 roky. Nová kapitola
v historii spole nosti se otev ela se vstupem nového akcioná e - britského soukromého
investi ního fondu AnaCap, zam ujícího se na investice do finan ního sektoru – který umožnil investice do rozvoje spole nosti. Rst obchodní sít a nárst obchod vyžádal redesing reportingového systému ve smru podrobnjšího sledování vývoje ukazatel, týkajících se základních oblastí
innosti
spole nosti (nejen za aktuální msíc, ale také kumulace od za átku roku, porovnávání s plánovanými hodnotami, srovnání s hodnotami dosaženými za srovnatelné období minulého roku), a nov ve smru sledování nových obchod, jehož cílem je posouzení výkonu prodeje, posouzení vytížení kapacity zpracování nových obchod a odhad vývoje celkového portfolia.
M ení rizikovosti portfolia. Ukazatele Arrears 30+, 60+, 90+ a default rate m í sumu OPB
úvr, u kterých je po splatnosti splátka, vyjád enou jako procento z OPB celého portfolia. Po ítá se zvláš pro nestandardní úvry, u kterých je dlužná ástka po splatnosti 30 až 60 dn, 60 až 90 dn a déle než 90 dn.
eské banky klasifikují své pohledávky z úvr podle zásad, stanovených opat ením NB .
9 ze dne 6. listopadu 2002. Úvry jsou potom za azeny do kategorií sledované, nestandardní, pochybné a ztrátové. Jedná se o pohledávky - splátky jistiny, úrok nebo poplatk - které jsou po splatnosti 30 až 91 dní, 90 až 181 dní, 180 až 361 dní a více než 361 dní. Podle aktuálních
statistik NB tvo í podíl sledovaných úvr domácnostem ke dni 31.10.07 2,68% z celkového objem úvr poskytnutých
eským domácnostem. Podíl nestandardních pohledávek je
0,87%. Podíl pochybných a ztrátových úvr je 0,5%, respektive 1,73%. V porovnání s odvtvovým prmrem jsou hodnoty za celkové portfolio úvr Credomy lepší. V portfoliu SF jsou hodnoty ukazatel horší, než odvtvový prmr. Je to zpsobeno tím, že Credoma
vzhledem k cen finan ních zdroj nemže konkurovat cen bankovních úvr, a zam uje se 69
na klienty s horší kreditní historií, kte í z dvod záznam v registr klientských informací nedostanou úvr v bance. Nicmén podíl úvr, které se dostaly do defaultu je nulový. Z toho plyne, že oddlení risku ve spole nosti odvádí dobrou práci.
M ení profitability portfolia. Nedostatky historicky používaného ukazatele profitability Weighted avarage margin (vážená úroková odchylka portfolia), jehož slabá vypovídací
hodnota spo ívala v tom, že nezohledovala adu náklad, odstranil nov navržený ukazatel profitability excess spread. Excess spread portfolia v bžném msíci je 2,64% (7,74% u SF portfolia a 2,64% u MF portfolia) což jsou dobré hodnoty. Pro sledování vývojové tendence tohoto významného ukazatele nám bohužel chybly data za delší asové období.
M ení nových obchodních aktivit. Ukazatel m ení aktivity obchodních zástupc se za pouhý msíc zvýšil ze 7% na 11%. Pro vývojovou fázi, kterou prochází spole nost je to
významný ukazatel. Rst hodnoty znamená, že zaškolení obchodní zástupci p ináší víc
realizovaných obchod. Ukazatel m í také míru úspšnosti volby obchodník.
Finanní ukazatelé. Provozní výnosy za kvten tohoto roku inily 2 599 848 CZK. Na provoz bylo ve stejném msíci vynaloženo 5 617 163 CZK. Cost-to-Income ratio je za
aktuální msíc 216%. V p ípad retailových bank by se hodnota mla pohybovat kolem 50% 60%. 60% je dobrá hodnota, 50% je velmi dobrá hodnota. Dsledkem záporných istých provozních výnos je ú etní ztráta. Kumulované provozní náklady od po átku roku taktéž
p evýšily provozní výnosy. Nicmén provozní výnosy byly v kvtnu o 314% vyšší, než se plánovalo, a provozní náklady byly o 45% nižší, než stanovil plán. V meziro ním srovnání zejména u provozních výnos došlo k obrovskému nárstu 1081%. Provozní náklady za 5
msíc tohoto roku jsou p ibližn dvakrát vyšší než za stejné období minulého roku. Jak je vidt, dvodem je rst mzdových a administrativních náklad v dsledku rostoucího po tu zamstnanc.
Vzhledem k zápornému hospodá skému výsledku, ukazatele ROE a ROA zatím nejsou sledovány. C/I Ratio je vysoké. Dvodem je startovací fáze podniku, kdy jsou vysoké investice do budování sít pobo ek a do systému, kapacita nkterých zamstnanc není
vytížená. Start up firma obvykle prochází t emi etapami – nábr a zaškolení obchodních zástupc, zvýšení vytížení zamstnanc a teprve pak dosažení a udržování efektivnosti. Rozhodující KPIs bhem prvních 3 rok je prodej a jeho rst, rst rychlosti proces zpracování úvr, rsty rychlosti prodeje atd.
Prodej nových úvr byl mimo ádn úspšný v b eznu. Hodnota poskytnutých úvr za posledních 12 msíc vzrostla o 294.248.698 CZK.
70
Cílem pro rok 2010 je ROA 3%. Ve st edndobém horizontu je také cílem dosáhnout ROE 30%.
71
5 Seznam použité literatury [1] DVOÁK, Petr: Komer ní bankovnictví pro bankée a klienty. 2. aktualizované vyd. Praha: Linde 2001. ISBN 80-7201-310-6 [2] FIBÍROVÁ, Jana: Reporting. 2. aktualizované vyd. Praha: Grada Publishing 2003. ISBN 80-247-0482-X [3] GR NWALD, Rolf, HOLE KOVÁ, Jaroslava: Finan ní analýza a plánování podniku. Praha: Oeconomica 2004. ISBN 80-245-0684-X [4] KISLINGEROVÁ, Eva a kol.: Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck 2004. ISBN 978-80-7179-903-0 [5] MACHA , Otakar: Reporting jako sou ást informa ního systému podniku. IT SYSTEM, 2003, . 12, s. 14 - 17. [6] PETRJÁNOŠOVÁ, Božena: Bankovní management. 1. vyd. Brno: Masaryková univerzita 2004. ISBN 80-210-3481-5
[7] SYNEK, Miloslav a kol.: Manažerská ekonomika. 3. p epracované a aktualizované vyd. Praha: Grada Publishing 2003. ISBN 80-247-0515-X
[8] ZIEGLER, Kamil, ŽALMAN, Lubor, ŠPERL, Ji í a kol.: Finan ní ízení bank. 1. vyd. Praha: Bankovní institut 1997. ISBN 80-902-243-1-8
72
6 Seznam tabulek Tab. . 1 Hodnoty ROA ……………………………………………………….………….24
Tab. . 2 P íklad amortizovaných náklad …………………………….…………….……36
Tab. . 3 P íklad kreditních skupin ……………………………………………….………39 Tab. . 4 Produktová matice ………………………………………………………………47 Tab. . 5 SWOT analýza B2B …………………………………………………………….48 Tab. . 6 SWOT analýza B2C + neú elová hypotéka …………………………………….48 Tab. . 7 borrowing base certificate za srpen 2006 (1. ást) ……………….…………..…54 Tab. . 8 borrowing base certificate za srpen 2006 (2. ást) ………………………………57
7 Seznam obrázk Obrázek . 1 Dekompozice ukazatele ROE ……………………………………………….29 Obrázek . 2 Dekompozice ukazatele ROE ……………………………………………….30
8 Seznam p íloh
P íloha . 1 Konsolidovaná rozvaha 2006
P íloha . 2 P edbžná konsolidovaná rozvaha 2007
P íloha . 3 Board Pack (1. ást)
P íloha . 4 Board Pack (2. ást)
P íloha . 5 Report Anacap Total
P íloha . 6 Report Anacap Single Family
P íloha . 7 Report Anacap Multy Family
P íloha . 8 Pool Data Certificate
73
