Vysoká škola ekonomická v Praze
Diplomová práce
2012
Mgr. Jana Vymazalová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management Vedlejší specializace: Logistika – mezinárodní přeprava a zasílatelství
Název diplomové práce:
Aplikace logistiky ve Vědecké knihovně Olomouc Autor diplomové práce:
Mgr. Jana Vymazalová
Vedoucí diplomové práce:
prof. Ing. Petr Pernica, CSc.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Aplikace logistiky ve Vědecké knihovně Olomouc“ vypracovala samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.
V Praze dne _______________
Podpis__________________
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala panu prof. Ing. Petrovi Pernicovi, CSc. Za metodické vedení práce a velmi cenné připomínky a podněty, které jsem využila při zpracování této diplomové práce. Také bych chtěla poděkovat zaměstnancům Vědecké knihovny Olomouc především panu Mgr. Miloši Korhoňovi a paní Ing. Daně Alkové za poskytnutí údajů a informací potřebných ke zpracování této diplomové práce a také za čas, který mi věnovali.
Název diplomové práce: Aplikace logistiky ve Vědecké knihovně Olomouc
Abstrakt: Diplomová práce se zabývá aplikacemi logistiky ve Vědecké knihovně Olomouc. Nejprve je představen systém knihoven v České republice a následně se zaměřuji na Vědeckou knihovnu Olomouc - její historii a popis činností jednotlivých oddělení v současnosti. Stav některých depozitářů jsem shledala nevyhovující obzvláště v případě podmínek uskladnění knih. Proces výpůjčky využívá moderní technologie jako například čárové kódy. V další části jsou na několika případových studiích demonstrovány nové technologie, které se využívají v knihovnách v zahraničí, jako je RFID nebo ve skladech regálový zakladač. V návaznosti na současný stav knihovny, v poslední části, nabízím několik doporučení jak zlepšit chod Vědecké knihovny Olomouc. Efektivnost knihovny by zvýšena v případě sestěhování veškerých aktivit knihovny do jedné budovy.
Klíčová slova: Knihovna, RFID, čárový kód, logistika
Title of the Master´s Thesis: Logistics applications in Research library in Olomouc
Abstract: This master's thesis investigates the of logistics of Research library in Olomouc and offers improvements. I introduce the Czech library system and then concentrate on the Olomouc library's history and the operations of individual departments. I found that the depositories could be improved in aspects such storage and overall building condition. The library uses barcodes for loan administration. To introduce the options of improvements of the library, I describe new technologies that are in use abroad such as RFID tags or shelf stacker in the storage rooms. I believe that the efficacy of library operations would improve should they be concentrated in one building and offer further enhancements to the daily running of the library.
Key words: Library, RFID, barcode, logistics
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 9 Systém knihoven ...................................................................................................................... 11 1. podle zákona 257/2001Sb. ........................................................................................... 11 2. podle dostupnosti služeb pro veřejnost ........................................................................ 13 Vědecká knihovna v Olomouci ................................................................................................ 14 Historie ................................................................................................................................. 14 Služby knihovny................................................................................................................... 15 Oddělení knihovny ............................................................................................................... 18 Doplňování a zpracování fondu (DZF) ............................................................................ 18 Správa fondu a historické fondy (SFHF) ......................................................................... 20 Automatizace (AK) .......................................................................................................... 23 Půjčovní služby (PS) ........................................................................................................ 25 Informační služby a bibliografie (IS) ............................................................................... 26 Ekonomika a provoz (EKAP) .......................................................................................... 27 Regionální služby knihovnám Olomouckého kraje (RSKOK) ........................................ 27 Procesy v knihovně .................................................................................................................. 28 Stávající stav v knihovně...................................................................................................... 28 Sklady............................................................................................................................... 28 Logistický pohled ............................................................................................................. 34 Proces výpůjčky ............................................................................................................... 39 Logistické technologie ......................................................................................................... 43 Klasické technologie ........................................................................................................ 43 Skladové technologie ....................................................................................................... 44 Telematické logistické technologie .................................................................................. 46 Zhodnocení stávajícího stavu v knihovně ............................................................................ 49 Nové trendy a technologie v knihovnách ................................................................................. 50 RFID..................................................................................................................................... 51 Případová studie - Laramie County Library..................................................................... 54 Případová studie - Národní technická knihovna v Praze.................................................. 56
Případová studie - Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, pobočka Čtyři Dvory................................................................................................................................ 59 Regálový zakladač................................................................................................................ 62 Případová studie - Sonoma State University.................................................................... 63 Návrh zlepšení ve VKOL......................................................................................................... 67 Technické pomůcky ............................................................................................................. 67 Nová budova knihovny ........................................................................................................ 71 Požadavky na novou budovu............................................................................................ 71 Návrh nové budovy VKOL .............................................................................................. 74 Případová studie: Národní knihovna ČR.......................................................................... 77 Závěr......................................................................................................................................... 81 Seznam obrázků ....................................................................................................................... 83 Literatura .................................................................................................................................. 84
8
Úvod „Knihy nemají být nářadím, které by zdobilo dům, nemají býti cenným zbožím, nýbrž mají být i zásobnicí, která živí ducha.“ Tento citát Francesca Petrarky vystihuje, co by měly knihy být. Knihy jsou uchovatelé vědění lidstva. V dnešní době však patří pro mnohé k dražšímu zboží. Snad i proto narůstá počet čtenářů v knihovnách. Knihovny jsou zdrojem knih nejen pro širokou veřejnost, ale i zdrojem odborných a naučných knih. Systém knihoven v České republice tvoří hustou síť a svůj systém má i každá knihovna. Základní funkcí knihoven je uchovávání a následné půjčování knih. Jsou to sklady s neustálým přísunem knih, které jsou půjčovány čtenářům (to znamená neustále vytahovány a zase vraceny na své místo). Knihovny, velmi často mezi prvními, vždy využívali různé novinky, které jim usnadňovali práci – čárové kódy nebo RFID. V této diplomové práci se zabývám aplikací logistiky ve Vědecké knihovně v Olomouci. Tedy popisem procesů v knihovně a využití různých technologií v ní.Vědecká knihovna v Olomouci může sloužit jen jako modelový příklad pro jakoukoliv větší knihovnu. V první části této práce popisuji obecný systém knihoven v České republice podle několika hledisek. Dále se věnuji Vědecké knihovně v Olomouci. Historii a vznik knihovny, jako jedné z nejstarších u nás. V současnosti to pak je popis služeb, které knihovna poskytuje nejen čtenářům, ale i jiným knihovnám, a popis činností jednotlivých oddělení v knihovně. Na procesech, které v knihovně probíhají je pak znázorněno, jak to v knihovně funguje. Nejdůležitější součástí knihovny jsou její depozitáře. V nich se vlastně vše odehrává. Knihovna v Olomouci má několik interních i externích skladů. Jejich jednotlivé popisy jsou zde uvedeny. Na knihovnu je možné se dívat také jako na logistický řetězec, který má informační a hmotné toky. Jejich součástí jsou aktivní prvky jako přepravky, různé vozíky, ale také pracovníci knihovny. Pro tuto práci je také důležitý přesný popis procesu výpůjčky, který vlastně tvoří jednu z hlavních činností knihovny a také je jedním z cílů této práce. Na tomto procesu se dá také znázornit pohyb knih po knihovně. Knihovna také využívá různé logistické technologie. Ať už to jsou různé skladové technologie, jako jsou policové nebo přesuvné regály. Z telematických logistických technologií je to pak využívání čárového kódu k označení knih. Pokud jde o sklady a využití moderních technologií má knihovna určité rezervy.
9
V další části práce se zabývám moderními technologiemi, které se používají nejen v knihovnách. Je to technologie RFID, která se používá také v obchodech, skladech, v automobilové výrobě. Využití RFID pomohlo zlepšit proces automatizace ve všech odvětvích. Regálový zakladač je pak jen další pomůcka, která proces automatizace dovádí takřka k dokonalosti. Díky němu není potřeba ve skladech a to nejen knihovních téměř žádný personál. Využití těchto technologií dokládám na několika případových studiích nejen ze světa, ale i z České republiky. V poslední části pak navrhuji nějaká zlepšení, která by Vědecké knihovně v Olomouci mohla pomoci. Je to nejen návrh nové budovy knihovny, která je v budoucnu nevyhnutelná, ale i jednoduší zlepšení jako jsou nové žebříky nebo vozíky do skladů nebo bibliobox. V práci tedy analyzuji současný stav v knihovně, procesy v ní a využití jednotlivých technologií. Popisuji nové technologie, které dokládám na konkrétním využití v jiných knihovnách. Informace potřebné k této práci jsem čerpala z odborné literatury, materiálů knihovny, případových studií a článků, týkajících se knihoven.
10
Systém knihoven Podle zákona 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) je knihovna zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem, a které je zapsáno v evidenci knihoven1. Podle knihy Arts Logistics2 knihovny shromažďují, zpracovávají, uchovávají, ochraňují a zpřístupňují publikované dokumenty. Důležitá je i péče o historický fond, což jsou knihovní dokumenty vzniklé do roku 1860 nebo mající historickou hodnotu.
Systém knihoven lze dělit:
1. podle zákona 257/2001Sb.
a) knihovny zřizované Ministerstvem kultury ČR
- Národní knihovna České republiky (dále jen NK ČR)
Knihovna s univerzálním knihovním fondem doplněným specializovanými fondy. Trvale uchovává historický a konzervační fond (dokumenty získané na základě práva povinného výtisku). Je centrem systému knihoven a jako taková v systému knihoven vykonává
koordinační,
odborné,
informační,
vzdělávací,
analytické,
výzkumné,
standardizační, metodické a poradenské činnosti. V rámci těchto činností zpracovává evidenci knihovních dokumentů v knihovních fondech celé ČR – Souborný katalog, zpracovává národní bibliografii. Plní funkci národní agentury pro mezinárodní standardní číslování knih a hudebnin, funkci národního centra pro meziknihovní výpůjční služby v ČR a plní funkci národního centra mezinárodní výměny oficiálních publikací. Také zastupuje všechny knihovny systému při jednání s kolektivními správci autorských práv. V neposlední řadě zabezpečuje celostátní koordinaci regionálních funkcí a vyhodnocuje jejich plnění. 1 2
http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm citováno 26. 10. 2011 PERNICA, P. a kol., 2008. Arts Logistics. Praha: Oeconomica. ISBN 978-80-245-1412-3, str. 315
11
- Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana
Je knihovnou s univerzálním knihovním fondem, trvale uchovává konzervační a historický fond. Zpřístupňuje nevidomým a těžce zrakově postiženým občanům informace i umělecké hodnoty, a to prostřednictvím Braillova slepeckého písma, zvukových záznamů, reliéfní grafiky a digitálních textů3.
- Moravská zemská knihovna v Brně
Je
knihovnou
s
univerzálním
knihovním
fondem,
případně
doplněným
specializovanými fondy; trvale uchovává konzervační fond a historický fond. Plní funkci krajské knihovny v Jihomoravském kraji – zpracovává koncepční materiály, zajišťuje konzultace a poradenství pro knihovny regionu. Je druhou největší knihovnou v zemi.
b) krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje
Od roku 2002 jsou mezi krajské knihovny zařazeny bývalé vědecké knihovny. Zajišťují pro vybrané základní knihovny v kraji tzv. regionální služby. Krajská knihovna je knihovna s univerzálním fondem. Uchovává konzervační a historický fond. Krajská knihovna je součástí systému knihoven vykonávající koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti. V rámci těchto činností spolupracuje s NK ČR při zpracování bibliografie a souborného katalogu, zpracovává a zpřístupňuje informační databáze, je krajským centrem meziknihovních služeb, spolupracuje s knihovnami v kraji při zavádění nových technologií. Je financována z rozpočtu kraje.
c) základní knihovny, zřizované příslušným orgánem obce
Základní knihovna je knihovnou s univerzálním knihovním fondem nebo se specializovaným knihovním fondem. Základní knihovna je součástí systému knihoven vykonávající informační, kulturní a vzdělávací činnosti.
3
http://www.ktn.cz/index?setlang=cs citováno 26. 10 2011
12
d) specializované knihovny
Knihovna se specializovaným fondem. Specializovaná knihovna je součástí systému knihoven vykonávající koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti, v jejichž rámci spolupracuje s NK ČR, zpracovává a zpřístupňuje databáze, s NK ČR plní funkci centra meziknihovních služeb v oblasti své specializace. Spolupracují s knihovnami v oblasti své specializace při zavádění nových technologií. Mohou být zřízeny státními organizacemi nebo působit v rámci jiných subjektů – např. při vysokých školách.
2. podle dostupnosti služeb pro veřejnost4
a) veřejné knihovny
- poskytují své služby všem. Spadají sem knihovny obecní, městské, krajské a národní. Budují fond pro všechny věkové kategorie. Tři knihovny mají právo povinného výtisku pro celou Českou republiku – Národní knihovna České republiky, Vědecká knihovna v Olomouci a Moravská zemská knihovna v Brně. Regionální právo povinného výtisku mají i krajské knihovny. Dále sem patří také knihovny specializované, které jsou zaměřené na určité oblasti lidského vědění – lékařské, právní, zemědělské, technické, muzejní atd. nebo knihovna Akademie věd ČR. Zájemcům o konkrétní obor poskytují knihovnické a informační služby.
b) vysokoškolské knihovny
- knihovny s fondem pro zabezpečení vyučovaných oborů. Systém takové knihovny se většinou skládá z více malých knihoven jednotlivých fakult a jedné centrální knihovny. Služby poskytuje všem zaměstnancům a studentům, veřejnosti podle svého knihovního řádu.
c) specializované knihovny umístěné v neveřejných objektech
- knihovny výzkumných ústavů, nemocnic atd.
4
http://www.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr citováno 26. 10. 2011
13
d) školní knihovny
- knihovny pro učitele a žáky základních, středních a vyšších odborných škol zřizované z rozpočtu školy. Služby poskytují jen v rámci školy.
Vědecká knihovna v Olomouci
Historie5 Historie Vědecké knihovny v Olomouci začíná v roce 1566 založením jezuitské akademie a knihovny. V roce 1573 získává škola univerzitní práva a knihovna se začíná nazývat univerzitní, je tedy druhou nejstarší univerzitní knihovnou u nás. Díky tomu se zvyšuje počet posluchačů a roste i knihovní fond. Po obléhání Olomouce Švédy v letech 1642-1650 je většina fondu odvezena do Švédska. Část knih je ve fondu Královské knihovny ve Stockholmu a část v knihovně v Uppsale. Po zrušení jezuitských řádů v roce 1773 jsou veškeré knihy z 5 zrušených jezuitských kolejí na Moravě převezeny do Olomouce. V roce 1775 je pak univerzita i knihovna převedena do správy státu. Knihovna je určena za „veřejnou Universitní knihovnu“. V letech 1782-1787, za vlády Josefa II., se ruší na 40 klášterů na Moravě a ve Slezsku a knihovna po výběru získává fondy jejich knihoven. Správce knihovny v letech 1797-1809 byl Josef A. Karmášek, který zažádal v roce 1797 o to, aby olomoucká knihovna získala právo povinného výtisku na území Moravy (právo povinného výtisku pro Čechy měla pražská Univerzitní knihovna jako první knihovna v habsburské monarchii). Toto právo knihovna získala v roce 1807 a trvalo až do roku 1935. Díky tomu má nyní knihovny ve svém fondu největší sbírku moravik (tiskovin vytištěných na Moravě) v České republice. V 19. století plnila kromě funkce univerzitní knihovny i funkci zemské veřejné knihovny s právem povinného výtisku. V roce 1860 je zrušena Olomoucká univerzita a knihovna je přejmenována na Studijní knihovnu. 5
http://www.vkol.cz/cs/pruvodce-knihovnou/z-historie-knihovny/clanek/bibliothecae-collegii-soc--jesuolomucii-quadringenti-quadraginta-anni/ citováno 25. 10. 2011 http://www.vkol.cz/cs/pruvodce-knihovnou/z-historie-knihovny/clanek/z-historie-knihovny---casova-linie/ citováno 25. 10. 2011 http://www.vkol.cz/cs/pruvodce-knihovnou/z-historie-knihovny/clanek/z-historie-knihovny---pojednani/#kap2 citováno 26. 10. 2011
14
V roce 1936 knihovna získala nákupem ministerstva školství samostatnou budovu v Bezručově ulici č. 2 a v ní sídlí dodnes. Obnovením univerzity v Olomouci v roce 1946 je opět změněn název knihovny na Universitní knihovnu v Olomouci. Knihovna však zůstala samostatnou institucí pod správou ministerstva školství a nadále slouží i veřejnosti. V roce 1947 získala knihovna zákonem o povinných výtiscích právo povinného výtisku z celého území Československé republiky. K 1. ledna 1961 přechází knihovna pod správu Severomoravského KNV v Ostravě a název je změněn na Vědecká knihovna v Olomouci (VKOL). Knihovna je nadále veřejně přístupnou univerzální knihovnou. V 80.tých letech se knihovna zapojuje jako spoluředitel do projektu Automatizace knihovnických a bibliografických procesů (v budoucnosti oddělení automatizace) a v roce 1988 vzniká u knihařské dílny restaurátorské pracoviště. Od 1. ledna 1991 je VKOL řízena ministerstvem kultury ČR a od 1. ledna 1993 má právo povinného výtisku jen pro území České republiky. V roce 1993 se také buduje lokální počítačová síť a v roce 1994 zahajuje automatizovaný půjčovní provoz s využitím čárového kódu v omezeném provozu fondu volného výběru. V roce 1995 se přesouvá interní provoz do zrekonstruované budovy v centru města (Ostružnická 3) a současná budova rozšiřuje své služby uživatelům. V roce 1995 byl VKOL v plné míře potvrzen povinný výtisk zákonem č.37/1995 Sb. o neperiodických publikacích a později tiskovým zákonem č. 46/2000 Sb. Z této archivační povinnosti také plyne úzká spolupráce s dalšími příjemci povinného výtisku – Národní knihovnou ČR a Moravskou zemskou knihovnou v Brně. Od 1. 7. 2001 je řízena Olomouckým krajem a je přejmenována na Vědecká knihovna v Olomouci. Od roku 2002 pak plní krajskou funkci vůči veřejným knihovnám 5 okresů Olomouckého kraje – Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk6.
Služby knihovny Vědecká knihovna v Olomouci poskytuje knihovnické a informační služby ve dvou budovách (Bezručova 2 a Bezručova 3).
Veřejné knihovnické a informační služby jsou zakotveny v několika právních předpisech. Jde především o7: 6
http://www.vkol.cz/cs/dokumenty/vyrocni-zpravy-vkol/clanek/vz2001-vedecka-knihovna-v-olomouci-v-roce2001/ citováno 26. 10. 2011
15
Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb, §4 a §14
Vyhlášku Ministerstva kultury k provedení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb
Metodický
pokyn
Ministerstva
kultury
k
vymezení
standardu
veřejných
knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. Jak je mimo jiné uvedeno v knize Arts Logistics8, můžeme veřejné knihovnické a informační služby dělit podle Knihovního zákona / vzorového knihovního řádu: - výpůjční služby - meziknihovní služby - cirkulační a currentové služby - reprografické a jiné kopírovací služby - informační služby - přístup do bází dat lokálních i na síti - přístup na internet - konzultační služby - elektronické služby - propagační služby - speciální služby
Knihovna VKOL zajišťuje všechny tyto služby a také zajišťuje regionální funkce pro knihovny v regionu.
V knihovně VKOL výpůjční služby zahrnují absenční a prezenční výpůjčku publikací, AV dokumentů i dalších médií, meziknihovní služby pasivní i aktivní a mezinárodní meziknihovní služby. Nabízí speciální studovnu pro návštěvníky se zdravotním postižením.
7 8
http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=01_Legislativni_dokumenty.htm citováno 27. 11. 2011 Arts Logistics str. 322
16
Součástí služeb je i možnost výpůjčky z Německé knihovny Goetheho institutu a od roku 2010 také absenční výpůjčka německých časopisů. Tabulka 1 - Informace o stavu knihovny9
Tabulka 2 - Základní přehled o počtu registrovaných čtenářů, návštěv a poskytovaných službách v roce 201110
9 10
Výroční zpráva VKOL 2011 Výroční zpráva VKOL 2011
17
Oddělení knihovny Doplňování a zpracování fondu (DZF) Správa fondu a historické fondy (SFHF) Automatizace (AK) Půjčovní služby (PS) Informační služby a bibliografie (IS) Ekonomika a provoz (EKAP) Regionální služby knihovnám Olomouckého kraje (RSKOK)
Doplňování a zpracování fondu (DZF)
Doplňování: - Akvizice neperiodické literatury (akvizice povinného výtisku, nákupu, výměny a darů), urgence povinného výtisku, správa přírůstkových seznamů. - Akvizice periodické literatury, urgence povinného výtisku, předplatné periodik, kompletace ukončených ročníků; expedice periodik pro prezenční výpůjčku do hlavní studovny; cirkulace periodik.
Zpracování: jmenná a věcná katalogizace domácí a zahraniční produkce dokumentů: monografií, pravých periodik, nepravých periodik (ročenek, aktualizací, iterací), kartografických dokumentů, hudebnin, sborníků a některých dalších druhů dokumentů, např. divadelních programů a katalogů výstav. Revize záznamů a odesílání do Souborného katalogu. Spolupráce s Národní knihovnou na budování databáze národních autorit.
Multimediální studovna - studovna audiovizuálních (AV) médií: poslech audio dokumentů, přístup na internet, multimediální CD-ROM; akvizice, jmenné a věcné zpracování AV médií, urgence povinného výtisku.11
11
http://www.vkol.cz/cs/pruvodce-knihovnou/organizacni-cleneni/clanek/organizace/#DF citováno 20. 11. 2011
18
Oddělení doplňování a zpracování fondu (dále jen DZF) se tedy zabývá příjmem a zpracováním nových knih nebo časopisů. Asi 92% nových knih tvoří povinný výtisk (6% nákup, 2% meziknihovní výměna a dary). Ze zákona mají nakladatelé povinnost dodat povinný výtisk do knihovny do 1 měsíce od vydání. V praxi se často využívá různých knižních veletrhů, kde si pracovníci knihovny po dohodě vyzvednou knihy nebo nakladatelé posílají více nových knih ve větších balících. V momentě, kdy se knihy dostanou do knihovny, proběhne kontrola v evidenci, že se do knihovny dostaly všechny právě vydané knihy. Pak následuje kontrola v souborném katalogu Národní knihovny ČR nebo Moravské zemské knihovny v Brně, zda ji už nemají zpracovanou. Národní knihovna, Moravská zemská knihovna a Vědecká knihovna v Olomouci spolu úzce spolupracují při zpracovávání záznamů. Všechny mají právo povinného výtisku a pracují ve stejné bázi Národní knihovny NK01 Cluster v rámci programu ALEPH. Všem se pak zobrazují ty stejné již zpracované údaje o knize a zároveň všichni mohou doplňovat údaje nové. Pokud má kniha už záznam v katalogu NK, pracuje akvizitér knihovny VKOL v tomto záznamu a veškeré změny se zobrazí i v lokální bázi VKOL. Propojení mezi knihovnami je zajištěno pomocí jedinečného čísla (ID čísla), které přiděluje program ALEPH a díky kterému nevznikají duplicity. Ta knihovna, která dostane knihu první, vytvoří záznam. Každá knihovna tedy vypracuje záznamy asi 1/3 české produkce. Jednotlivé knihy se posílají do Linky zpracování. Ta se skládá z úseků akvizice a katalogizace. Jako první se zpracuje základní zkrácený záznam v programu ALEPH – ISBN (pokud má), název, přírůstkové číslo (je součástí čárového kódu 2650911611 – 265 kód knihovny, 09 kalendářní rok, 11611 pořadové číslo během roku). Knize je přidělena signatura. VKOL používá formátové signatury (podle velikosti knihy), které se dále rozlišují na titulové a skladištní. Signatury přiděluje program automaticky (např. 1-138837 kniha formátu A5), pokud jde o vícesvazkové dílo, zadává se stejná signatura ručně. Skladištní signatura se používá pro pokračující zdroje (pravá a nepravá periodika, aktualizace, iterace, ročenky...), je pro každý svazek jiná a pod tímto číslem je kniha uložena ve skladu. Dříve se ukládaly knihy jen podle formátové signatury, a pokud byly knihy více svazkové nebo šlo o časopisy, muselo se nechávat místo v policích na další číslo. To pak dělalo problémy. Nyní se knihy zakládají podle skladištní signatury a nevadí, že knihy od stejného titulu nejsou u sebe (čtenáři je jedno, kde je kniha uskladněná, hlavně že se k němu dostane). Akvizitér si otevře záznam NK, a pokud je o knize již záznam, připojí jen údaje VKOL – signaturu + sigla (značka knihovny OLA001). Tyto údaje lze pak využít například 19
při meziknihovní výpůjční službě, protože si je každý čtenář může přečíst v Souborném katalogu ČR, který je na webových stránkách NK. V knihovně se knihy po dávkách posílají vždy s průvodkou, která obsahuje přírůstková čísla knih obsažených v dávce a jejich počet. Dále rámci Linky zpracování jmenný katalogizátor vyplňuje tyto údaje: autor, nakladatelství a počet stran, edice, poznámky atd. Věcný katalogizátor vyplňuje, o čem kniha je, obor (slovně a také číselnou notací v rámci mezinárodního třídění Konspektu, která obsahuje 26 kategorií a v rámci MDT, která obsahuje 16 kategorií). Na webových stránkách VKOL se pomocí předmětového katalogu Konspektu dají zobrazit novinky v knihovně12. K záznamům se také přidává naskenovaná obálka knihy a u naučných knih také obsah. Naskenovanou obálku může přidat také čtenář, jedná se o například o starší tituly. Posledním členem Linky zpracování je revizor, který vše zkontroluje a vloží revizní pole. Záznam je tedy možné odeslat do Souborného katalogu ČR. Program vloží datum revize a 1x týdně odesílá všechny zpracované knihy do Souborného katalogu. Pokud jde o zahraniční knihy, u nich si knihovna vytváří většinou všechny záznamy sama, protože záznam obvykle nelze nalézt v katalozích jiných knihoven. Tyto knihy nemají prioritu a jejich zpracování může trvat i 60 dní, a pokud je nutné i nechat knihu nově svázat, doba může narůst až na 3 měsíce. Všechny takto zpracované knihy převezme oddělení správy fondu. Návrh na nákup knihy může podat i čtenář v rámci katalogu knihovny přes odkaz Chybí Vám kniha?13
Správa fondu a historické fondy (SFHF)
Náplň: adjustace knihovního fondu, zajištění vázání dokumentů a ochrany dokumentů, správa historických fondů (rukopisy, prvotisky, staré tisky), podíl na expedici a řazení knihovního fondu ze/do skladů. Studovna historických fondů.14
12
http://aleph.vkol.cz/F/AC5FXC5Q425QKPDCBJB7CL5UJNRDKFS1PEM6NNJXQNDGMB6TJV44219?func=file&file_name=nove-knihy&local_base=svk01 citováno 20. 11. 2011 13 http://aleph.vkol.cz/F/76VJQ8KCENRXD1ASMESE1GBK3ASGHE7K32BNLYKKSC3EQ4U8K692967?func=ext-acq-request citováno 20. 11. 2011 14 http://www.vkol.cz/cs/pruvodce-knihovnou/organizacni-cleneni/ citováno 20. 11. 2011
20
Knihy převzaté z oddělení Doplňování a zpracování fondu jsou podle typu vazby předány k jinému postupu. Brožované knihy jdou do vazby, kde se zpevní jejich vazba. Dříve se knihy dávaly do nové pevné vazby. Ta však nebyla estetická a obálka knížky byla vložená až dovnitř knihy. Nyní se knihy dávají do speciální folie. Tato metoda by měla ušetřit peníze za převazby knih, ale výsledky ještě nejsou známy. Většina knih se nechávala svázat v externích knihařských dílnách (v Litovli, Laškově a Ostravě), nyní zpracovávají časopisy a jen některé knihy. Knihovna má také vlastní knihařskou dílnu, která zpracovává speciální věci (knihy s CD, přílohami atd.) Ročně zpracuje kolem 1500-2000 vazeb. Na vazbu knihy je nalepen štítek s formátovou signaturou a dále také druhý čárový kód (stejný jako první). Po tomto zpracováním změní pracovník status v systému z Ve zpracování nebo Ve vazbě na například 1 měsíc. To je konečná úprava před předáním do skladu a ke čtenářům. Zpracování trvá v průměru 20 dní. Tato doba může být i kratší, například vázaná kniha může být hotová do týdne. Sklad, kde bude kniha uložena, vybírá už akvizitér podle stáří a formátu knihy. Obecně platí, že nové knihy jsou uloženy v hlavním skladu (budova knihovny, Nová budova nebo v Červeném kostelu). Starší knihy jsou v externích skladech a z nich se knihy sváží každý den. Co se týče časopisů, ty jsou uloženy ve studovně v úseku časopisů a poté svázány po ročnících a uloženy ve skladu. Nejnovější knihy nejsou uloženy ve skladu, ale po dobu cca 3 měsíců jsou uloženy ve volném výběru, potom jsou teprve přesunuty do skladu. Sklady15
Fondy VKOL jsou uskladněny v 7 objektech:
1. Hlavní budova VKOL (Bezručova 2) Počet svazků: 495 000 (v roce 2011) Plocha depozitáře: 1 844m2 Zde se ukládají přírůstky monografií a většiny časopisů. Ve sklepě budovy je jediná rezerva do dalších měsíců. Jsou zde uskladněny 4 z 6 nejfrekventovanějších signaturových řad (2 pro monografie a 2 pro periodika). Knihy z tohoto skladu se průběžně přesouvají do jiných skladů. 15
Materiály VKOL – Mgr. Miloš Komoň, http://www.vkol.cz/data/soubory/vyrocni_zpravy/vz2010.pdf citováno 27. 11. 2011
21
2. Nová budova VKOL (Bezručova 3) Počet svazků: 35 000 Plocha depozitáře: 435m2 V Nové budově jsou uloženy historické i novější vázané noviny. Nachází se zde dvě podlaží skladů s kompaktními regály moderní vybavení na šetrné uchování vázaných novin a mapové sbírky. Kapacita bohužel neumožňuje skladovat zde všechny svazky, proto se zde skladují jen ty nejohroženější (tištěné na kyselém rozpadajícím se papíru). Je zde dvoupatrový trezor s nejstaršími a nejvzácnějšími dokumenty VKOL (prvotisky, rukopisy, aj.). Je zde nejlepší skladiště VKOL. Je vybavené klimatizací (18º C), stabilním hasicím zařízením a stabilní vlhkostí (50%).
3. Červený kostel Počet svazků: 310 000 Plocha depozitáře: neurčena Jde o budovu kostela. Prostor není vhodný pro skladování knih. Není vytápěn ani odvětráván. Během roku zde velmi kolísá teplota i vlhkost (v zimě knihy i mrznou). Ukládají se zde nejnovější knížky, jedna signaturová řada monografií (beletrie) a periodik (formát A4). Prostorová rezerva je zde minimální (podle předběžných propočtů knihovny 2-3 roky). Závisí na tom, kolik knih bude možno přesunout do externích skladů (GRIOS).
4. Holická Počet svazků: 425 000 Plocha depozitáře: 1 128m2 Co do objemu i velikosti největší externí sklad VKOL. Jsou zde uloženy starší fondy VKOL a novější ročníky některých novin. Sklad je již plný a nové svazky sem již nepřicházejí.
5. Sokolská Počet svazků: 230 000 Plocha depozitáře: 345m2 I tento sklad je zcela zaplněn. Jsou zde uloženy starší svazky. Tento sklad je nevhodný pro uchovávání konzervačního fondu. Protože zde není klimatizace, je zde vysoká vlhkost vzduchu a je zde značné riziko šíření plísní. 22
6. Ostružnická Počet svazků: 17 000 Plocha depozitáře: není k dispozici Prostor je naprosto nevhodný pro uchovávání knih. Je to nejhorší depozitář VKOL. Jde o sklepní prostor bez odvětrávání. Je zde uložen jen zlomek fondu. Přes použití odvlhčovače byly knihy již dvakrát napadeny plísní.
7. GRIOS Počet svazků: 422 000 Plocha depozitáře: 1 046m2 Pronajaté prostory v bývalém areálu Kovo-Dřevo na Lazcích. Tyto prostory patří ke dvěma největším externím depozitářům VKOL. Disponuje menší rezervou a je zde odvážen fond z kostela. Jsou zde ukládány 2 z 6 signaturových řad. Co se týče klimatu GRIOS vyhovuje, jen v létě teplota přesahuje 30º C a ani to není vhodné pro knihy. Největší nevýhodou tohoto prostoru je, že jde o komerční pronájem a nájem dosahuje jednoho miliónu korun ročně. Knihy nejsou umístěny na jednom místě, ale ve více místnostech v tomto prostoru a to není optimální. V roce 2011 se pronájem rozšířil o další místnost.
Automatizace (AK)
Náplň:
automatizace procesů v knihovně, údržba a rozvoj informačního systému, podpora a školení ostatních oddělení.16
Oddělení automatizace zajišťuje informační technologie ve VKOL. Nakupuje hardware, software a jejich údržba. Zajišťuje technickou podporu všech oddělení a dohlíží na webové stránky. Knihovna VKOL používá od roku 1998 automatizovaný systém ALEPH 500 pro potřeby knihovny a od září roku 1999 v tomto systému funguje i provoz pro čtenáře půjčování v rámci tohoto systému. Upgrade systému probíhá po vzájemné domluvě s NK ČR
16
http://www.vkol.cz/cs/pruvodce-knihovnou/organizacni-cleneni/clanek/organizace/#AK citováno 27. 11. 2011
23
a Moravskou zemskou knihovnou v Brně. Všechny tři knihovny musí mít vždy stejnou verzi, protože spolupracují při katalogizaci knih. Nyní knihovny používají verzi 20.
Systém ALEPH 500 je grafický klient pro pracovníky knihovny, ve kterém zařazují knihy do databáze, obsahuje informace o půjčování a vracení pro pracovníky výpůjčního pultu a studoven. Dále nabízí i webové rozhraní pro čtenáře, kde najdou informace o svém kontě, mohou zde objednávat knihy k výpůjčce a také obsahuje katalog knihovny. Všechny tyto informace jsou rozmístěny do několika modulů, podle toho kdo s nimi má pracovat. Pro práci
pracovníků
knihovny jsou
určeny
moduly AKVIZICE,
KATALOGIZACE,
VÝPŮJČKA, MVS – meziknihovní výměnná služba, ALEPH ADM. Pro čtenáře pak modul ČTENÁŘ.
Čtenář si přes něj hlavně objednává knihy k výpůjčce, jak bylo uvedeno výše. Může také vznášet požadavky na knihy, co mu chybí, najde zde odkaz na nové knihy v knihovně atd. Přes modul AKVIZICE přiřazuje knihovník titulovou a skladištní signaturu. Zpracovávají se zde seznamy vydaných knih a do tohoto modulu spadají i návrhy na knížku, která v knihovně není, od čtenářů. V modulu KATALOGIZACE se zpracovává jmenný a věcný popis knihy (podrobněji viz výše). Přes modul VÝPŮJČKA probíhá půjčování a vracení knih čtenářům. Umožňuje získat informace, které jsou nutné pro výpůjčku, nejen o knize, ale i o čtenáři – například kdo má knihu momentálně půjčenou, kolik čtenářů ji má rezervovanou, kde se kniha nachází, pohledávky knihovny u čtenáře aj. Všechny tyto informace se velmi rychle a přehledně zobrazí pracovníkovi knihovny. Zároveň tento modul umožňuje vytisknutí potvrzení o výpůjčce (čtenář musí vždy podepsat, které knihy si vypůjčil) a také vytisknout, které knihy má čtenář již půjčené nebo objednané. Modul MVS v sobě sdružuje jak mezinárodní, tak domácí meziknihovní výpůjční službu. Přes tento modul si čtenář podá objednávku na knihu z fondu jiné knihovny a pracovník knihovny ji zároveň v tomto modulu i zpracovává. ALEPH ADM je modul pro správce informační sítě knihoven pro správu dat, ale není moc využíván.
24
Úsek katalogizace využívá kromě systému ALEPH také software ADAM, který umožňuje přidávání objektů ke knihám, například map. Ten je využíván hlavně historiky.
Systém ALEPH neumožňuje tvorbu statistik
- například statistika půjčování
jednotlivých knioh. Pro tyto případy má knihovna vlastní programy, které je možné zapracovat do ALEPHu. Ty pak berou informace z ALEPHu a zároveň je z nich možné extrahovat výsledky do souboru, tabulky, grafu atd. Pracovníci informačního oddělení mohou jednotlivé programy přizpůsobit pro potřeby knihovníků. Tyto programy si zajišťuje každá knihovna zvlášť.
Půjčovní služby (PS)
Náplň:
zprostředkování výpůjčních služeb pro čtenáře, správa volného výběru a registrace čtenářů, realizuje MVS (meziknihovní výpůjční službu), spravuje německou knihovnu, zajišťuje fotopráce a služby pro zrakově a tělesně postižené, provoz studovny vázaných novin.17
Oddělení Půjčovních služeb je nejdůležitější oddělení pro čtenáře. Čtenář s ním přijde do styku nejčastěji. Podává základní informace, registruje nové čtenáře a stará se o stávající (prodlužování čtenářských průkazů), vybírá poplatky za upomínky, předává čtenáři objednané knihy. Pod tímto oddělením funguje studovna vázaných novin, volný výběr novinek, vrátnice. Zajišťuje pro čtenáře meziknihovní výpůjční službu. Zaměstnanci tohoto oddělení provádí exkurze po knihovně. Řeší jakékoliv problémy se čtenáři – ztráta knihy čtenářem, připravuje podklady pro soudní jednání při dlouhodobě nevrácených knihách aj. Organizačně zajišťuje služby po celou pracovní dobu.
17
http://www.vkol.cz/cs/pruvodce-knihovnou/organizacni-cleneni/clanek/organizace/#PS citováno 27. 11. 2011
25
Informační služby a bibliografie (IS)
Náplň:
poradenství a informační služby uživatelům knihovny, provádění exkurzí, poskytování výstupů z databází, zpracování bibliografických soupisů (literární rešerše) pro registrované uživatele, tvorba databáze regionálních článků, vydávání odborných publikací, doplňování a správa databáze regionálních osobností (REGO), provoz hlavní studovny (prezenční výpůjčka novin a časopisů, přístup na Internet, prezenční půjčování tištěných norem a patentů, zpřístupnění norem a patentů v elektronické podobě).18
Informační služby využívají licencované elektrické databáze a vlastní databáze:
Anopress, ČTK, EBSCOhost, Web of Knowledge, FirstSearch, Manuscriptorium, Eley, SpringerLink, Verlag Dashöfer, BiblioMedica, Lexikon českých výtvarníků, On-line katalog, Databáze norem, Databáze patentů; Digitální knihovna novin, historických fondů, map; ANAL, REGO, ASPI, Naskenované lístkové katalogy 1801 – 1959
Pracovníci zodpovídají případné dotazy čtenářů. Čtenáři se mohou osobně ptát buď u informačního pultu, nebo v hlavní studovně. Dotazovat se mohou také telefonicky emailem nebo přes internet (webové stránky knihovny) pomocí služby Ptejte se knihovníka. Tabulka 3 - Statistika dotazů čtenářů19
Čtenáři se mohou ptát například na přehled děl autora, pokud znají dílo a neznají autora. Pracovníci pomohou například i se získáním přehledu literatury určitého oboru. Již zpracované rešerše je možné najít na stránkách knihovny.
18 19
http://www.vkol.cz/cs/pruvodce-knihovnou/organizacni-cleneni/ citováno 27. 11. 2011 Výroční zpráva VKOL 2010
26
Ekonomika a provoz (EKAP)
Náplň:
rozpočtování, správa financí, účetnictví a statistik knihovny. Zajišťuje personalistiku, správu a údržbu objektů. Plní funkci sekretariátu ředitele.
Knihovna měla v roce 2010 celkem 92 zaměstnanců. Což je víc než v roce 2009, kdy jich bylo jen 90. 20
Regionální služby knihovnám Olomouckého kraje (RSKOK)
Náplň:
koordinace výkonu regionálních funkcí, zpracování krajské metodiky, statistik, školení a jiné úkoly pro veřejné knihovny Olomouckého kraje21
VKOL zajišťuje regionální funkce pro knihovny: Knihovna města Olomouce Knihovna Vincence Priessnitze v Jeseníku Městská knihovna Hranice Městská knihovna Lipník nad Bečvou Městská knihovna Šumperk Městská knihovna v Prostějově Městská knihovna v Přerově
VKOL poskytuje základním knihovnám odborné knihovnické služby, napomáhá jejich rozvoji a rozvoji jejich knihovnických a informačních služeb. Vykonává poradenskou a
20
http://www.vkol.cz/cs/pruvodce-knihovnou/organizacni-cleneni/clanek/organizace/#EKAP citováno 27. 11. 2011 Výroční zpráva VKOL 2010 21 http://www.vkol.cz/cs/pruvodce-knihovnou/organizacni-cleneni/clanek/organizace/#RSKOK citováno 27. 11. 2011
27
konzultační činnost, statistiky knihovnických činností. Zabývá se vzděláváním knihovníků, pořádá porady a semináře.22
Procesy v knihovně Jak je uvedeno v knize Arts Logistics23 můžeme knihovnu chápat jako systém. Kdy systémový přístup spočívá v tom, že jevy vyskytující se při řešení problémů, jsou chápány komplexně, se všemi souvislostmi ve svém dynamickém vývoji. Mezi hlavní prvky tohoto systému patří – akvizice, zpracování, uchování a zpřístupňování a služby. Okolí jsou pak původci informací (nakladatelství, autoři) a uživatelé informací (čtenáři). Pro knihovnu můžeme použít i obecnou definici logistiky, kdy logistika obecně je disciplína zabývající se slaďováním všech aktivit v rámci samoorganizujících se systémů, jejichž zřetězení je nezbytné k pružnému a hospodárnému dosažení daného konečného efektu.24 V knihovně je tedy nezbytné sladit všechny aktivity a procesy uvnitř co nejlépe, aby se služba – půjčování knih, co poskytuje, dostala co nejdříve ke svému uživateli (čtenáři). Všechny úkony s tím spojené musí být synchronizovány.
Stávající stav v knihovně
Sklady
Nejdůležitějším procesem v knihovně je skladování a poté následné půjčování knih. Při tomto procesu spolupracuje oddělení Správy fondu a oddělení Půjčovní služby. Pokud jde o vyskladňování knih, to dělá v rámci interních skladů oddělení Půjčovních služeb, zaskladnění pak provádí pracovníci oddělení Správy fondu. V externích skladech vyskladnění i zaskladnění provádí pracovníci Správy fondu. VKOL má ve svém fondu přibližně 2 mil.
22
http://www.vkol.cz/cs/regionalni-funkce/region---knihovny-olomouckeho-kraje/regionalni-sluzby/ http://www.vkol.cz/cs/regionalni-funkce/region---knihovny-olomouckeho-kraje/ citováno 27. 11. 2011 23 Arts Logistics, str. 320 24 PERNICA, Petr. Logistika (supply chain management) pro 21. století. Vyd. 1. Praha: Radix, 2005. 3 sv. (569, 571-1095, 1096-1698 s.). ISBN 80-86031-66-7, 1. díl, str. 142
28
výpůjčních jednotek. Ať už knih, CD, novin, časopisů nebo map. Jak bylo popsáno výše má knihovna 2 „interní“ a 5 „externích“ skladů. Interní sklady Za interní sklady se považují ty sklady, ze kterých obdrží čtenář objednané knihy za 2 hodiny. Jsou to sklady v hlavní (Bezručova 2) a nové budově (Bezručova 3) a sklad v kostelu.
Sklad v hlavní budově je rozmístěn do 3 podlaží knihovny – sklep, 2. patře (3. NP) a půda. Rozmístění skladu ve 2. patře a na půdě znázorňují obrázky 1 a 2. V každé části/ podlaží knihovny je uskladněna přesně daná část knihovního fondu. Knihy jsou umístěny v klasických regálech – kovových nebo dřevěných. Sklad hlavní budovy rozhodně není ideální pro uskladnění knih. V žádné části budovy není instalována klimatizace, takže knihy jsou vystavovány změnám teploty a vlhkosti. Obzvláště zajímavý, z hlediska využití prostoru, je sklad na půdě knihovny. V této části skladu je využit každý centimetr prostoru pro regály. Ty jsou odděleny jen úzkými uličkami nutnými pro manipulaci s knihami. Z rozmístění skladů po různých patrech budovy vyplývá poměrně velká časová a fyzická náročnost vyskladňování a zaskladňování knih. Zaměstnanci oddělení Výpůjčních služeb musí pro jednotlivé objednané knihy do všech částí skladu. Knihovna má pro pracovníky k dispozici výtah, kterým mohou přepravovat knihy z jednotlivých pater. K samotné přepravě knih jim pak slouží speciální ruční vozíky – rudly nebo nákupní vozíky.
29
Obrázek 1 – plány hlavní budovy – 3. NP
Zdroj: materiály knihovny Obrázek 2 – plány hlavní budovy, půda
Zdroj: materiály knihovny
30
Nová budova byla zprovozněna v roce 2005, sklady v ní jsou vybaveny klimatizací a kompaktními regály. Kompaktní regály šetří prostor a umožňují zaskladnění více knih (výrobce uvádí až dvojnásobné navýšení kapacity) tím, že mají jen jednu uličku. Ve skladu v nové budově jsou také zásuvkové skříně, ve kterých jsou uloženy knihy, mapy, plakáty apod., které nemohou být postaveny, ale musí ležet – vlivem materiálu nebo rozměrů. V nové budově je také umístěn trezor pro nejstarší a nejvzácnější svazky v knihovně. Trezor udržuje optimální a stálé podmínky pro skladování. Pro dlouhodobé uchovávání knihovních fondů jsou doporučeny hodnoty mikroklimatu – teplota, relativní vlhkost, intenzita UVzáření, prašnost, intenzita osvětlení, proudění vzduchu. Důležité jsou zejména hodnoty pro teplotu a relativní vlhkost: - teplota (přijatelná): 18±2 ºC (do 25 ºC) - relativní vlhkost (přijatelná): 50±5% (40-60%) Trezor a sklady v nové budově tyto hodnoty jako jediné splňují. Sklady v hlavní budově tyto hodnoty nesplňují – v zimě, hlavně na půdě, klesá teplota až pod 10 ºC, v létě naopak překračuje stanovených 25 ºC. Červený kostel získala knihovna jako sklad pro vzácné tisky v roce 195925. Stojí hned vedle hlavní budovy knihovny. Celý prostor kostela je plně využit pro uskladnění knih. Knihy jsou uskladněny ve stacionárních regálech ve 3 patrech – podlaha, vyvýšené patro a bývalý kůr. Tento sklad nesplňuje podmínky pro uchovávání knih. Objekt není vytápěn ani odvětráván. V zimě zde teplota klesá až do minusových hodnot (-2 ºC), v létě pak roste až k 24 ºC. Vlivem těchto změn zde kolísá i vlhkost vzduchu (20-88%). Malé zlepšení přinesla výměna rozbitých vitráží, přesto zde knihy v zimě mrznou a navíc přišel sklad o zdroj „přirozeného“ větrání.
Přestože se zde jedná o takzvané interní sklady, nejsou tak úplně interní. V rámci 3 budov, které jsou v katalogu pro čtenáře označeny jako hlavní sklad, je uskladněno asi 44 % knihovního fondu. Jedná se o nejvíce půjčované signatury. Měsíčně se půjčuje kolem 19-20 tisíc svazků z hlavního skladu (nejsilnějším výpůjčním měsícem byl v roce 2011 březen, kdy bylo půjčeno 54 727 knížek) a kolem 4-7 tisíc z externích skladů.
25
http://www.vkol.cz/cs/aktivity/archiv-vystav-a-dalsich-akci/archiv-akci---prednasky/clanek/prohlidkacerveneho-kostela/ citováno 25. 3. 2012
31
Jak pro horizontální manipulaci v rámci podlaží, tak pro vertikální manipulaci mezi patry a sklady jsou určeny knihovní vozíky/rudly a také nákupní vozíky. Nákupní vozíky jsou snadno manipulovatelné a také se v nich přepraví dostatečné množství knih. Protože není knihovna bezbariérová a sklady nejsou v jedné budově, velkou část knih nosí expedienti ze skladů v taškách a přepravkách v rukou. Pokud jde o vzdálenosti mezi interními sklady, jsou znázorněny na obrázku 1. Oddělení výpůjčky je v hlavní budově. Důležité jsou tedy vzdálenosti hlavní budova – kostel/ nová budova. Vzdálenost mezi novou budovou a kostelem je zde uvedena jen pro případ, že expedienti jdou v jeden moment pro knihy jak do nové budovy, tak do kostela. Ulice Bezručova je jednosměrná a před knihovnou je na ní parkoviště. V čase dopravní špičky je na ní docela provoz, což může pracovníkům znepříjemňovat práci. V případě nepříznivého počasí (déšť, sněžení) je vzdálenost 33m od nové budovy do hlavní budovy docela dlouhá. To je však jen začátek. Pokud se má kniha dostat až ke čtenáři, to znamená do oddělení výpůjčky, musí expedient překonat ještě 9 schodů do přízemí knihovny, kde se oddělení výpůjčky nachází. Obrázek 3 – vzdálenosti mezi interními sklady 26
Zdroj: autor
26
Český úřad zeměměřičský a katastrální, citováno 3. 4. 2012 http://sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=81F2A805&MarQParam0= 445106805&MarQParamCount=1&MarWindowName=Marushka
32
Externí sklady Pod externí sklady spadají Holická, Ostružnická, Sokolská a GRIOS. Všechny sklady jsou ve vlastnictví knihovny, mimo sklady v areálu GRIOS, které jsou v pronájmu. Všechny sklady jsou vybaveny stacionárními regály. V areálu GRIOS se uvažuje o instalaci kompaktních regálů do jedné místnosti. Žádný z těchto skladů nemá optimální podmínky pro uchovávání knih. Jak jsou na tom tyto sklady, co se týče teploty a vlhkosti, znázorňuje následující tabulka. Tabulka 4 – klimatické podmínky v externích skladech27
kolísání
kolísání
teploty
vlhkosti
Holická
16-25 ºC
25-55 %
průměrné
Sokolská
-4-22 ºC
54-99 %
katastrofální
Ostružnická
12-15 ºC
70-99 %
katastrofální
GRIOS
10-40 ºC
24-51 %
podprůměrné nízká vlhkost lepší než vysoká
Sklad
hodnocení
poznámka vlhkost nižší než by bylo žádoucí pomůže jedině celková rekonstrukce vhodné by bylo zajištění větrání
Zdroj: Materiály VKOL
Knihy se z externích skladů převáží v bednách a krabicích. Tak jako v interních skladech mají knihovníci i v externích skladech k dispozici vozíky na přepravu knih v rámci skladu. Pro knihy jezdí většinou 3 pracovníci knihovny každý všední den. K dispozici mají vozidlo knihovny. Depozitáře v Holické je rozmístněn do různých místností i pater v rámci budovy. Přestože mají pracovníci k dispozici výtah, značně to prodlužuje čas potřebný pro zaskladnění a vyskladnění knih. Depozitář GRIOS je také rozmístněn do více místností a pater. Situaci znesnadňuje to, že zde má sídlo více firem. Z hlediska bezpečnosti fondu, to jistě není ideální situace.
27
Materiály VKOL – Mgr. Miloš Komoň
33
Logistický pohled
Na knihovnu VKOL se můžeme dívat také z pohledu logistiky. Knihovna tvoří logistický řetězec28. Jedná se o propojení trhu spotřeby s trhy materiálů v jeho hmotném i nehmotném aspektu, které vychází od poptávky konečného zákazníka29 – v případě knihovny je konečným zákazníkem čtenář. Hmotnou stránku zde tvoří uchovávání (skladování) a expedice knih. Nehmotnou stránku pak tvoří systém ALEPH a vnitřní informační systémy knihovny. Na knihovnu se také můžeme podívat i jako na logistický systém30- na multisystém, který je tvořen množinou systémů – podsystémů. Tyto podsystémy můžeme vymezit jako soubor podsystémů31 -
systém techniko- technologický, jehož prvky jsou budovy, cesty, zařízení, technické prostředky nebo lidé (v knihovně například regály, vozíky, pracovníci ve skladech) více viz. níže
-
systém řízení – působí na systém technicko-technologický, aby vedl k dosažení efektu s minimální potřebou času (v knihovně její vedoucí pracovníci)
-
systém informační – poskytuje všechny informace pro potřeby systému řízení, jsou to jak zařízení, tak lidé. Informace by měl poskytovat ve správný čas, na správném místě, ve správné kvalitě a v odpovídajícím rozsahu (systém ALEPH a jiné informační systémy knihovny)
-
systém komunikační, který slouží potřebám informačního systému. Jde o soustavu technických prostředků (přenosová, organizační, automatizační a výpočetní technika) a lidí (pracovníci knihovny, počítače)
28
„Logistický řetězec chápeme jako jednotu jeho dvou stránek – hmotné a nehmotné, přičemž hmotná stránka spočívá v přemísťování věcí a nehmotná stránka spočívá v přemísťování informací, potřebných k tomu, aby se přemístění věcí mohlo uskutečnit. Logistický řetězec obecně je provázaná posloupnost všech činností (aktivit), jejichž uskutečnění je nutnou podmínkou k dosažení daného konečného efektu synergické povahy.“ PERNICA, Petr. Logistika (supply chain management) pro 21. století. Vyd. 1. Praha: Radix, 2005. 3 sv. (569, 571-1095, 1096-1698 s.). ISBN 80-86031-66-7, 1. díl, str. 120 29 Tamtéž str. 209 30 „Účelně uspořádané množiny všech technických prostředků, zařízení, budov, cest a pracovníků, podílejících se na uskutečňování logistických řetězců, můžeme považovat za logistický systém.“ Tamtéž str. 120 31 Tamtéž str. 123-124
34
Systém informační, komunikační
V případě, že se jedná o procesy související s informacemi, jejich uchováváním nebo zpracováváním, aktivními prvky jsou počítače, čárové kódy na knihách, čtečky čárových kódů, prostředky a sítě pro dálkový přenos – Wifi, počítačová síť knihovny, informační systémy atd.
Následující schéma (obrázek 4) zjednodušeně znázorňuje informační toky v knihovně, které se šíří pomocí informačního systému. Dále s těmito informacemi pracují pracovníci knihovny. Například tiskárna v oddělení výpůjčky tiskne co půl hodiny seznam žádaných knih, které je potřeba vyskladnit. S těmito žádankami pak jdou expedienti do skladů pro knihy. V případě půjčování nebo vracení knihy, pracovníci pracují s čtečkami čárových kódů, které jsou napojeny na jejich počítače. Již podle tohoto schématu je vidět, že je knihovna automatizovaná. Většina požadavků čtenářů je přijímána přes informační síť a díky ní je i zpracovávána. Menší část je řešena osobně čtenáři přímo s pracovníky knihovny.
35
Obrázek 4 – Logistický řetězec - informační toky
Zdroj: autor
Logistický řetězec
Vraťme se však k logistickému řetězci. V rámci něho rozlišujeme pasivní a aktivní prvky. Pasivními prvky jsou věci probíhající logistickým řetězcem. V případě VKOL to jsou knihy, které tvoří podstatnou část těchto prvků. Pasivní prvky mohou mít i informační charakter. V tomto případě to jsou například průvodky, které doprovází knihy v rámci linky zpracování nebo žádanky v oddělení výpůjčky.
Aktivními prvky jsou potom prostředky, jejichž působením se realizují toky pasivních prvků, jde například o proces přepravy, nakládky, balení, uskladňování, vyskladňování, sběr a uchovávání informací.
36
Pokud jde o proces změny místa nebo uchovávání jsou aktivními prvky technické a manipulační prostředky pro potřeby například přepravy nebo skladování. Ve VKOL jde o bedny, přepravky, auto pro přepravu z externích skladů, regály v depozitářích, vozíky atd.
Rudl Rudl je dvoukolový ruční vozík určený k manipulaci těžkých předmětů ve skladech nebo dílnách. Knihovna využívá dva typy tohoto vozíku – pro noviny a pro knihy a oba jsou speciálně vyrobené pro ni. Rudl pro knihy má zvětšenou plošinku ve spodní části, která udrží knihy větších i menších rozměrů na vozíku. Má hustě vyplněnou nosnou konstrukci, takže knihy nepropadnou. Díky přivařené stojnici, která svírá ostrý úhel se spodní plošinou, je možné nechat naložený rudl stát a knihy nevypadnou (viz. Obrázek 2). Rudl na časopisy je konstrukčně řešený jinak. Rozdíl mezi ním a rudlem pro knihy je ve stojnici. Ta u rudlu pro časopisy svírá pravý úhel se spodní plošinkou, takže pokud rudl postavíme na stojnice je vodorovný. Díky tomu se na něj mohou ložit větší balíky novin, které nespadnou.
Obrázek 5 – Rudl pro knihy a časopisy
Zdroj: autor
Nákupní vozík V rámci některých skladů (např. hlavní budova) používá knihovna klasické nákupní vozíky, jaké známe z obchodů. Ten je vhodný zejména pro manipulaci s knihami v rámci budovy. Díky kolečkům je s ním lehká manipulace a zároveň má
37
dostatečnou kapacitu. Podle typu může mít vozík kapacitu 60-120l a nosnost 60-120kg32 což je pro potřeby knihovny dostačující.
Policové vozíky Policové vozíky také slouží k manipulaci a přepravě knih v rámci budovy skladu. Manipulace s policovým vozíkem je stejná jako s nákupním vozíkem, ale nosnost i ložná plocha jsou větší. Nosnost vozíku je 200kg.
Obrázek 6 – Policový vozík
Zdroj: autor Pracovníci knihovny33 Pracovníci knihovny a lidé obecně spadají pod aktivní prvky logistického řetězce a tvoří jeho nedílnou součást. Knihovna VKOL měla k 31. 12. 2011 celkem 90 zaměstnanců (24 mužů a 66 žen). Vysokoškolské vzdělání má 37 zaměstnanců, z toho 17 knihovnické vysokoškolské. K 31. 12. 2011 dosáhl průměrný hrubý měsíční příjem ve VKOL 17 242 Kč.
Logistický řetězec tvoří jednotlivé části. Knihovnu obecně bychom mohli přirovnat k logistickému řetězci obchodu. Knihovna je totiž v podstatě obchod, který zpracovává objednávky zákazníků (čtenářů). Čtenář provádí nákup výběrem požadované knihy. Ať již ve volném výběru sám nebo přes internet pomocí knihovního katalogu. Platbou za takzvaný nákup je pak roční čtenářský poplatek. Články logistického řetězce obchodu jsou podle Pernici (2005) sklady velkoobchodu, prodejny, sklady a cross-docková centra maloobchodu.34 Pro knihovnu by pak sklady velkoobchodu byly jednotlivé depozitáře knihovny (interní a 32
http://www.intaz.cz/nakupni-voziky.html citováno 8. 4. 2012 Výroční zpráva 2011 34 PERNICA, Petr. Logistika (supply chain management) pro 21. století. Vyd. 1. Praha: Radix, 2005. 3 sv. (569, 571-1095, 1096-1698 s.). ISBN 80-86031-66-7, 1. díl, str. 212 33
38
externí sklady), prodejny – výpůjční pult a katalog knihovny, sklady maloobchodu by pak bylo oddělení výpůjčky, kde jsou nachystané požadované knihy pro čtenáře. Na články se můžeme dívat jako na celky (jednotlivé budovy knihovny) nebo je ještě můžeme konkretizovat až na působiště aktivních prvků (místnosti skladu, prostory knihovny). Následující schéma zobrazuje logistický řetězec knihovny a materiální tok v ní.
Obrázek 7 – Hmotný logistický řetězec v knihovně
Zdroj: autor
Proces výpůjčky
S logistickým řetězcem a materiálovým tokem v něm souvisí i proces výpůjčky. Čtenář si po přihlášení na své konto přes webové rozhraní ALEPH 500 objedná požadovanou knížku na určitý den a na určené místo (vybírat může podle typu publikace z výpůjčního pultu, hlavní studovny, studovny vázaných novin a ze studovny historických fondů). Podle typu skladu je mu kniha připravena do 2 hodin (hlavní sklad) nebo do druhého dne po 13. hodině (externí sklady). Čtenář si pak knihu vyzvedne na daném místě.
39
Obrázek 8 – plán hlavní budovy – výpůjčky - 1.NP
Zdroj: materiály knihovny
V rámci knihovny probíhá tento proces následovně:
Z tiskárny ve výpůjčním oddělení vyjíždějí žádanky od čtenářů každou půl hodinu. Tyto žádanky se tisknou automaticky přímo ze systému ALEPH. Na těchto žádankách je jméno čtenáře, datum a signatura knihy. Systém všechny žádanky zpracovává automaticky, takže vyjíždí již seřazené skladově a číselně za sebou. Expedienti z oddělení PS jdou do daných skladů v budově, ve kterých jsou požadované knihy a k žádankám přiřazují knihy. Vše potom donáší do výpůjčního oddělení. Výjimku tvoří žádosti na knihy z externích skladů. Ty jsou odloženy na ráno, kdy si je přebere oddělení Správy a ochrany fondu. S žádankami pak jedou do externích skladů, ve kterých knihy vyhledají a přivezou je během dopoledne do knihovny (jde asi o 200-300 knížek denně, 4-7 tisíc měsíčně). Všechny nachystané knihy se včetně žádanky třídí ve výpůjčním prostoru do polic podle abecedy (podle jména čtenáře) – na obrázku 7 je to označeno jako zázemí výpůjček. Každý čtenář tak má připravenou hromádku se svými objednanými knihami. Pokud jde o volnou knihu, může si ji čtenář vyzvednout daný den plus další dva dny. Pokud si ji čtenář nevyzvedne, je vyřazena zpátky do skladu. Do těchto polic se také zakládají tzv. rezervačky (knihy, které někdo vrátil a někdo jiný už na nich měl rezervaci). Při vracení knihy vyjíždí pracovníkovy ze systému automaticky rezervační lístek se jménem nového čtenáře, který je na řadě s rezervací. Tyto
40
knihy jsou v knihovně uloženy déle – následujících 6 dnů (čtenář neví, kdy přesně se k němu kniha dostane, tak aby měl prostor si ji vyzvednout). Do výpůjčních služeb spadá i vracení knih. To můžeme označit za zpětnou logistiku. Knihy mohou čtenáři vrátit, buď u výpůjčního pultu, nebo pokud si nic nejdou vypůjčit a jdou jen knihy vrátit, mohou je vrátit v šatně knihovny. Zde to je bez front a čekání. Vrácené knihy jsou poté roztříděny podle daných skladů a odvezeny ke třídícím stolům ve skladech. Pokud jsou knihy vráceny do šatny a jsou na ně rezervace jsou dány do oddělení výpůjčky, kde čekají na vyzvednutí čtenářem. O knihy vrácené do skladů se stará oddělení Správy a ochrany fondu (jen v rámci nové budovy jde o 19 – 20 tisíc svazků knih měsíčně). Proces výpůjčky znázorňuje následující schéma (obrázek 9). Toto schéma zároveň popisuje procesy spojené s knihami v rámci knihovny.
41
Obrázek 9 – Proces výpůjčky
Zdroj: autor
42
Logistické technologie Jak uvádí Pernica v knížce Logistika pro 21. století35 logistická technologie je optimální uspořádání odpovídajících operací (operací, které se vytvářejí k nevýrobní transformaci objednávek zboží na jeho dodávky zákazníkům, tyto operace se snažíme uspořádat pomocí vhodných metod do celků tak, aby při dané úrovni nákladů byla maximalizována výkonnost logistického systému) do relativně ustálených procesů. Přestože používáme název technologie, jde o operace netechnologické, neměnící množství ani podstatu materiálu. V logistice se uplatňuje široká škála technologií, pro knihovnu jsou však typický jen některé. V knihovně je možné využívat klasické a telematické logistické technologie.
Klasické technologie
Z klasických to je využívání manipulačních jednotek I. řádu. Manipulační jednotky I. řádu jsou určené k ruční manipulaci a měly by procházet všemi navazujícími články logistického řetězce, aniž by byly děleny na menší jednotky. Navazujícími články řetězce, mezi kterými probíhá přeprava, jsou nejčastěji sklady a výpůjční pult. Během procesu akvizice se nové knihy pohybují v přepravkách nebo bednách po jednotlivých odděleních linky zpracování. Přepravními jednotkami I. řádu v případě knihovny jsou například tašky, bedny nebo přepravky.
Přepravky obecně podle Pernici (2005) jsou přepravní prostředky na úrovni manipulačních jednotek I. řádu určené k rozvozu zboží z výrobních závodů nebo ze skladů. Konstrukce je řešena pro ruční manipulaci, proto jsou přepravky opatřeny otvory nebo úchyty pro snadnější uchopení. Výhodou přepravek je, že jsou stohovatelné. Knihovna je využívá pro přepravu knih z a do skladů.
35
PERNICA, Petr. Logistika (supply chain management) pro 21. století. Vyd. 1. Praha: Radix, 2005. 3 sv. (569, 571-1095, 1096-1698 s.). ISBN 80-86031-66-7, 2. díl,str. 836
43
Skladové technologie
Vzhledem k tomu, že uskladněné knihy můžeme považovat za maloobjemovou manipulační jednotku, jsou jako skladové zařízení použity policové a kompaktní (přesuvné řadové) regály. V knihovně je uplatněno řadové skladování36, tzn. uspořádání skladových jednotek do řad, mezi nimiž jsou manipulační uličky.
Policové regály Knihovna má v každém skladu jiný druh policových regálů. V některých částech skladů jsou regály dřevěné, ale většina skladových místností je vybavena regály kovovými. Regály jsou fixně připevněné k podlaze nebo stropu. Základními prvky těchto regálů jsou rámy a police. Téměř všechny regály, ať už dřevěné nebo kovové mají napevno stanovenou výšku polic, kterou nelze měnit. Police jsou v tomto případě napevno přišroubované k rámu. Jen nové regály umístěné v areálu GRIOS mají přestavitelnou výšku polic. Takové regály jsou pro potřeby knihovny nejlepší, protože se s nimi dá v budoucnu manipulovat a lépe je přizpůsobovat aktuální potřebě. Tyto police jsou přichyceny k rámu pomocí zásuvného systému (viz Obrázek 4).
Policové regály jsou velmi pohodlné pro expedienty. Vždy je vidět co, v kterém regálu či polici je. Pevně dané uličky mezi regály také umožňují ponechání schůdků nebo žebříku v každé uličce, což urychluje expedici knih. V knihovně používají různé typy žebříků a schůdků pro podávání knih z vyšších polic: –
jednodílné žebříky kovové, které se opírají o rám/ polici regálu
–
schůdky oboustranné
–
schůdky jednostranné
Jednodílný žebřík může být pro knihovnu nevhodný, protože se může opírat místo o rám regálu o knihy a tím jim ničit vazbu. Nízké oboustranné schůdky zase neposkytují místo pro ukládání knih. Vyhovující se zdají schůdky jednostranné, na jejichž plošinku je možné odložit knihy.
36
PERNICA, Petr. Logistika (supply chain management) pro 21. století. Vyd. 1. Praha: Radix, 2005. 3 sv. (569, 571-1095, 1096-1698 s.). ISBN 80-86031-66-7, 2. díl, str. 721
44
Obrázek 10 – Policové regály
Zdroj: autor
Přesuvné regály Mobilní kompaktní regály jsou tvořeny sestavou policových regálů, které jsou umístěny na podvozcích. Podvozky se pohybují po kolejích zabudovaných v podlaze nebo na podlaze. Díky převodům je manipulace s regály velmi snadná. Sestavu kompaktních regálů je možno uzamknout a zabránit tak neoprávněnému přístupu ke skladovanému materiálu. Regálovou sestavu lze také snadno rozšířit přistavením dalších podvozků.37 Přesuvné regály jsou v praxi často označovány za kompaktní regály. Přesuvné regály umožňují navýšení skladové plochy až o 100%. Pro samotný provoz knihovny tyto regály moc ideální nejsou. Pokud musí pracovník nachystat více knih z více regálů, navyšuje posun jednotlivých regálů čas potřebný pro tento úkon (oproti času vyskladnění z klasických regálů) a vzhledem k výšce jednotlivých regálů i nutnost přesouvání schůdků – ty nemohou zůstat v uličce mezi regály, protože by nemohlo dojít k posunu regálu. Kompaktní regály jsou umístěny ve skladu v nové budově. V budoucnu budou možná umístěny v areálu GRIOS. Jejich umístění, vzhledem k plošnému zatížení regálů, není možné ve všech budovách. Ve stávajících budovách, za stávajícího stavu, je to omezeno na přízemní podlaží. Konstrukce skladu GRIOS umožňuje jeho umístění i do patra, kde je místnost, kde se předpokládá jeho umístění.
37
http://www.storebusiness.cz/regaly-prehled/mobilni-regaly/ citováno 21. 3. 2012
45
Obrázek 11 – Pojízdný/ kompaktní regál38
Zdroj: profi-regal.cz
Telematické logistické technologie
Mezi telematické logistické technologie, které knihovna využívá patří automatická identifikace. „Automatická identifikace je založena na využití pasivních, popřípadě i aktivních prvků procházejících logistickým řetězcem k přenosu s nimi souvisejících informací mezi články logistického řetězce.“39 Knihovna VKOL využívá pouze technologii čárových kódů. Čárový kód40
V systému automatické identifikace lze rozlišit – označení (čárový kód) a nosič označení – kniha, která je zároveň i objektem. Čárový kód je přečten snímacím zařízením a převeden do vhodného tvaru, tento tvar je identifikován vyhodnocovací jednotkou (PC), která převede informace do požadovaného a srozumitelného tvaru. Komunikace je monologová nebo dialogová. V případě monologové jde pouze o čtení dat, v případě dialogové jde o výměnu dat mezi snímacím zařízením a programovatelným nosičem. Kvůli programovacímu nosiči je potřeba programová jednotka, která ukládá data na programovatelný nosič. Tuto jednotku knihovna nepotřebuje, protože využívá jen monologové čárové kódy. 38
http://www.profi-regal.cz/cs/policove-regaly citováno 9. 4. 2012 PERNICA, Petr. Logistika (supply chain management) pro 21. století. Vyd. 1. Praha: Radix, 2005. 3 sv. (569, 571-1095, 1096-1698 s.). ISBN 80-86031-66-7. 2. díl, str. 920 40 FRANTALOVÁ, Zora. Vstupní zařízení počítačů. 1. vyd. Praha: Výběr, 1993. 126 s. Výběr; Sv. 2. ISBN 80901245-2-6. TAKÁCS, Tibor, ed. Automatická identifikace v knihovnách: využití čárového kódu a automatizované zabezpečení knihovního fondu. Brno: Sdružení knihoven České republiky, 1993. 41 s. Informační zdroje; Sv. 1. ISBN 80-900033-5-4. 39
46
Princip snímání spočívá v odlišném chování čárky nebo mezery (tmavé nebo světlé plochy) při ozáření laserovým nebo světelným paprskem ze snímacího zařízení. Zatímco světlá plocha světlo odráží, tmavá ho pohlcuje. Tlustá čára světlo pohlcuje delší čas než tenká. To stejné platí i o mezerách. Zpětné signály, které jsou analogové, se ve vyhodnocovací jednotce převedou do digitální podoby (dvojková soustava – nuly a jedničky). Poté jsou pomocí algoritmů rozpoznány jednotlivé znaky, které lze pomocí dekodéru převést na ASCII41 znaky a dále zpracovávat. Nejznámější typ čárového kódu je EAN kód, kterým je označováno především potravinářské nebo spotřební zboží. VKOL používá typ kódu Code 39. Tento kód vyvinula firma Interface Mechanisms Inc. Jde o alfanumerický kód, který kóduje pomocí šířky – počtu modulů. Jde o rozlišení binární, kdy rozhodující je šířka. Tenké čárky a mezery (moduly) mají hodnotu 0, tlusté čárky a mezery mají hodnotu 1.
Poměr šířky širšího prvku k užšímu je pevně dán – 2,2:1 u modulů s vyšší rozlišovací schopností a 3:1 u střední a nízké rozlišovací schopnosti. Délka záznamového pole je u kódu 39 proměnlivá bez omezení. Kód 39 obsahuje plný soubor 26 abecedních (písmena A-Z), 10 číselných (číslice 0-9) a 7 speciálních znaků. Každý znak je vytváří 9 prvků - 5 čárek a 4 mezery. 3 prvky jsou silnější a 6 je tenčích, odtud je i odvozen název kódu – 3 z 9, kód 39. Tento kód má automatickou vnitřní kontrolu správnosti dat.
Označení knihovní jednotky se skládá ze 3 číselných prvků a je shodné pro všechny knihovny v republice, které jsou zapojeny do jednotného identifikačního systému knihoven. Tento systém vznikl v roce 1991. Protože jsme v tu dobu byli součástí Československa byly jednotlivé intervaly čísel pro označení knihoven rozděleny tak, že první dvě třetiny označovaly knihovny v ČR a třetina knihovny v SR. Počáteční čísla jednotlivým knihovnám přiřazovala Státní technická knihovna v Praze.
41
ASCII je anglická zkratka pro American Standard Code for Information Interchange („americký standardní kód pro výměnu informací“)
47
Označení knihovní jednotky má vždy 10 číslic a skládá se z těchto prvků:
-
první prvek, číslice, vyjadřující počet znaků použitých pro kód knihovny (velikost knihovny 42- v tomto případě hodnota 2 označuje knihovnu s fondem v řádu milionů)
-
číselný kód knihovny (65), vyjadřující lokaci knihovny
-
označení knihovní jednotky (0356975 – 03 je rok příjmu knihy, 56975 pořadové číslo knihy v daném roce)
Čárový kód 39 má tedy 10 znaků a je kompatibilní se systémem EAN, který používají některé knihovny. V případě kódu EAN předchází 10 znakům dvouznakový prefix přidělený garantem kódu EAN pro ČR a 13. znak je kontrolní číslice. Použití čárových kódů je podstatnou součástí automatizace knihovny. Vědecká knihovna Olomouc43 se začala procesem automatizace zabývat v roce 1985. V červenci roku 1990 začala fungovat automatizovaná linka zpracování, kdy byly do počítačů vkládány záznamy české produkce získané jako povinný výtisk. Od ledna 1991 zavedena počítačová evidence čtenářů a od konce roku je knihovna identifikuje pomocí čárového kódu. V září 1994 byl zahájen automatizovaný výpůjční proces, nejprve s omezeným fondem – asi 5200 jednotek, což představovalo 0,3% fondu knihovny. Postupně se však rozšiřoval na celý fond. V roce 1994 začal také proces retrospektivní konverze fondu, kdy se staré tisky v knihovně opatřily čárovým kódem a nový záznam byl vnášen do systému. Takto byl postupně označen celý fond. Nyní jsou čárovým kódem opatřovány všechny nově příchozí jednotky – knihy, CD, aj. Pracovníci knihovny pracují s čárovým kódem jen v případě výpůjčky nebo vracení knihy. V těchto případech používají dotykové snímače čárového kódu. Po načtení nejprve 42
Podle velikosti knihovního fondu byly knihovny rozděleny do skupin podle fondu: 1. u nichž je předpoklad, že jejich fond překročí 9 milionů, bude pro označení knihovní jednotky třeba 8 znaků; 2. s fondem řádu milionů bude třeba 7 znaků; 3. s fondem řádu statisíců bude třeba 6 znaků, atd. Ze statistik je dále zřejmé, že pro označení knihoven s fondem 1. desítek milionů postačí 1 znak (9 knihoven); 2. řádově miliony svazků postačí 2 znaky (99 knihoven); 3. statisíců knihovních jednotek postačí 3 znaky (999 knihoven); 4. desetitisíců postačí 4 znaky (9999 knihoven). http://old.stk.cz/carovy_kod_popis.html citováno 10. 4. 2012 43 http://www.vkol.cz/cs/dokumenty/knihovni-obzor/ko-1995-4/clanek/knihovny-soucasnosti--95--co-nebylo-vesborniku----/ http://www.vkol.cz/cs/pruvodce-knihovnou/z-historie-knihovny/clanek/z-historie-knihovny---pojednani/ citováno 10. 4. 2012
48
kódu čtenáře a poté kódu knihy je daná knihy buď připsána na konto čtenáře nebo je z něj odepsána. Pokud jde o zaskladňování knih, používá knihovna vlastní skladištní signatury, podle kterých jsou knihy dány na jejich místo ve skladu.
Zhodnocení stávajícího stavu v knihovně Knihovna VKOL neustále renovuje své prostory, aby lépe vyhovovaly potřebám čtenářů. Přesto rozmístění studoven a výpůjčních oddělení do dvou budov není zrovna ideální. Ideální není ani rozmístění depozitářů do 7 různých objektů. Díky tomu je více než polovina fondu uložena mimo budovu knihovny. Tím se tyto knížky dostanou ke čtenáři až následující den po 13 hodině od objednání knihy. To snižuje komfort služeb čtenářům, kteří na knihy musí čekat déle. Ani pro pracovníky knihovny to není jednoduché, protože musí při expedici knih objíždět všechny externí sklady. Problémem také je, že žádný z depozitářů neposkytuje dostatečnou kapacitu do budoucna. Knihovně během 2-4 let dojdou veškeré volné kapacity. Proto je vyřešení tohoto problému priorita. Za pronájem depozitáře GRIOS platí knihovna takřka 1.000.000 Kč ročně. Z dlouhodobého hlediska je tato situace neudržitelná. VKOL spolu s krajem proto připravuje stavbu nového depozitáře v Neředíně. Tento projekt je již ve stavu vypracovávání projektu. Tento sklad by měl knihovně poskytnout prostory okolo 2 200m2, což zajistí rezervu na dalších zhruba 20 let. Jde o rekonstrukci již stojící budovy, která by měla stát kolem 50 milionů korun. S přestěhováním stávajících depozitářů do nového skladu se nepočítá. I tak to knihovně velmi pomůže. Co se týče vybavení je v plánu použití kompaktních regálů v přízemí (konstrukce neumožňuje tak velkou zátěž v patře objektu) a stacionárních regálů ve zbytku budovy. Budova by měla být také klimatizována, což zvýší komfort skladování knihovního fondu. S přihlédnutím ke stavu ostatních skladů se jeví jako nejlepší řešení stavba nové knihovny s jedním skladem, do kterého se přesunou všechny knihy. Toto řešení je však velmi finančně náročné. Pokud se však podíváme do jiných měst, není to úplně nereálné. Nové budovy mají knihovny v Liberci (Krajská vědecká knihovna v Liberci), Brně (Moravská zemská knihovna) a například v Praze (Národní technická knihovna).
49
Nové trendy a technologie v knihovnách V současné době se všude ve světě prosazují nové trendy a technologie v knihovnách. Staré budovy knihoven již nevyhovují současným trendům a požadavků. Knihovny nyní slouží nejen jako místo půjčování knih, ale jsou i místem, kde se člověk může seznámit s novými technologiemi a kde se s nimi může naučit pracovat. Knihovny se stávají centrem společenského dění. Vznikají v nich kavárny, galerie, konferenční sály. V knihovně se člověk může naučit pracovat s počítačem, protože většina knihoven je vybavena velkou spoustou počítačů ve studovnách. Knihovny umožňují přístup na internet například pomocí wifi. Knihovny obecně nejen předávají informace a vědomosti, ony je i pomáhají vytvářet. Celý proces výpůjčky se poslední desetiletí všude ve světě automatizuje. Nejprve to bylo díky čárovým kódům a prvním počítačům. Nyní s nástupem nových technologií jako je například RFID, se proces automatizace dostal na novou úroveň. Knihovny jako jedny z prvních začaly se zaváděním technologie RFID do svých systémů. Nejprve ji využívaly proti krádežím a k rychlé identifikaci, ale jak se technologie vyvíjí přináší nově i nové využití. Jedná se například o možnost rychlejšího automatického třídění nebo o zavádění samoobslužných systémů, které umožňují rychlejší servis a zvyšují dostupnost knih. Pracovníci knihovny se tedy mohou více věnovat a pomáhat čtenářům. Mezi úplně nejnovější technologické novinky v knihovnách patří třídící systémy, které jsou přes RFID napojené na informační knihovní systémy (ILS). Vizí do budoucna jsou pak plně automatizované knihovny, které vyžadují minimální nebo žádný zásah člověka. Takovou knihovnu mohla mít Praha, pokud by se uskutečnil návrh pana Kaplického.
50
RFID44 RFID - Radio Frequency Identification (radiofrekvenční identifikace) je nejrychleji se rozšiřující technologie automatické identifikace. Je to bezdotyková automatická identifikace sloužící k přenosu a ukládání dat pomocí elektromagnetických vln. Podle Pernici (2005) je tato technologie vhodné zejména pro prašné, nečisté prostředí nebo prostředí se špatnou přímou viditelností a kde tedy není vhodné použít čárové kódy. Nosičem dat je zde štítek (transpondér, tag) s velkou paměťovou kapacitou, který zaznamenává velké množství dat. Využití této technologie je zejména v dopravě (sledování kontejnerů a dopravních prostředků), výrobě (převážně automobilový průmysl), skladovém hospodářství (identifikace skladových jednotek). RFID technologie se využívá i pro kontrolu osob nebo materiálu na určitém území – uzavřeném prostoru, k ochraně předmětů před vynášením z určitého prostoru atd. Lze konstatovat, že přestože je tato technologie dražší než například technologie čárových kódů, její využití roste a dostává se i do oblastí, které bývaly dominantou právě čárových kódů. Jde například o označení zařízení nebo nástrojů. Její další rozšíření je ale závislé na cenách a dostupnosti transpondérů/ tagů.
Obrázek 12 – RFID tag
Zdroj: kodys.cz
44
PERNICA, Petr. Logistika (supply chain management) pro 21. století. Vyd. 1. Praha: Radix, 2005. 3 sv. (569, 571-1095, 1096-1698 s.). ISBN 80-86031-66-7. 2. díl, str. 935 FRANTALOVÁ, Zora. Vstupní zařízení počítačů. 1. vyd. Praha: Výběr, 1993. 126 s. Výběr; Sv. 2. ISBN 80901245-2-6. JEŽEK, Vladimír. Systémy automatické identifikace: aplikace a praktické zkušenosti. 1. vyd. Praha: Grada, 1996. 124 s. ISBN 80-7169-282-4. http://www.kodys.cz/rfid.html http://www.rfid-epc.cz/download/prezen/RFIDWorkingGroup-UvodDoTechnologie.pdf http://www.rfidportal.cz/index.php?page=rfid_obecne citováno 17. 4. 2012
51
Transpondér/ tag je nosičem dat a informací, který obsahuje čip s anténou. Většinou jde o plastové štítky, ale může jít i o polepku s čárovým kódem (Smart label), která zároveň obsahuje RFID tag. Tento tag se pak připevňuje na sledovaný objekt. RFID tag je základem systému pro ukládání a přenos informací. Ke čtení a zapisování slouží RFID čtečka, která může mít různé podoby (ruční čtečka, stacionární brána, mobilní terminál). Každý RFID tag obsahuje 96bitový EPC kód (electronic product code), což je unikátní číslo, které identifikuje a popisuje položku. Je celosvětově standardizovaný a harmonizovaný s ISO normami. EPC kód se přiděluje centrálně výrobci. EPC kód o velikosti 96bitů umožňuje prostor pro 268 milionů výrobců, který každý produkuje 16 tříd (druhů) výrobků a v každé třídě je 68 miliard sériových čísel. EPC kódy mohou být i ve velikosti 8, 28, 24 a 36bitů. RFID tagy můžeme dělit z různých hledisek. Můžeme je dělit do tříd podle zapisovatelnosti: -
Class 0 – pouze pro čtení (read-only transponder), je programován ve výrobě, 64 nebo 96bit, čtení 1000 tagů/sec
-
Class 1 – zápis jednou/zápis mnohokrát, programováno při použití, 64 nebo 96bit, čtení 200 tagů/sec
-
Class 0+ – čtení/zápis (read-write transponder), programování kdykoliv, 256bit, čtení 1000 tagů/sec
-
Gen 2 – čtení/zápis, programováno kdykoliv, 256bit, čtení 1600 tagů/sec
Podle frekvence radiových signálů, která ovlivňuje i dosah. Rozlišují se nízké frekvence (LF), vysoké frekvence (HF) a ultra vysoké frekvence (UHF). Nízké frekvence (LF) jsou frekvence 125kHz - 134kHz. Dosah je do 20cm. Umožňují jen kontaktní snímání, ale nabízejí i možnost snímání přes kapaliny. Použitelné jsou pro sledování zvířat nebo v docházkových systémech. Vysoká frekvence (HF) je frekvence 13,56MHz. Ta umožňuje bezkontaktní snímání a má dosah do 1m. Má vysoké výrobní náklady kvůli měděné anténě. Použití je například v docházkových systémech nebo Smart Kartách. Velmi vysoké frekvence (UHF) jsou frekvence v rozmezí 860MHz – 930MHz. Mají dosah do 3m. Je u nich vysoká přenosová rychlost a jsou i levné na výrobu. Použití je například pro sledování toku palet, kontejnerů nebo vratných obalů. Pro UHF tagy jsou pro různé části (regiony) světa přiděleny určité frekvence: Region 1
865 - 869 MHz Evropa a Afrika
Region 2
902 - 928 MHz USA, Kanada a Mexiko
Region 3
950 - 956 MHz Japonsko a Asie
52
Podle napájení můžeme RFID tagy dělit na aktivní, pasivní a semiaktivní. Aktivní tagy mají v sobě miniaturní baterii. Jsou dražší a těžší. Mohou vysílat sami informace do okolí, používají metodu TTF (tag talk first). Dosah je až 100m. Výdrž baterie je 1-5 let. Nevýhodou je kromě ceny také nižší odolnost vůči teplotám. Používají se například na sledování zvířat nebo technologického či vozového parku. Pasivní tagy nemají vlastní baterii a napájejí se přímo z pole RFID čtečky (získává energii ze záření směrové antény čtečky). Jsou výrazně levnější a mají různý dosah 0,5m – 10m. Mají dlouhou životnost a jsou velmi odolné. Používají metodu RTF (leader talk first). Semiaktivní tag má baterii, která ovšem slouží pouze ke zvýšení dosahu čtení. Mají dosah až 18m, jsou ohebné a akumulátor je vytištěn přímo do Smart labelu.
Nejvhodnější pro použití v knihovnách jsou Smart labely. Jsou to chytré etikety různých rozměrů. Kromě RFID tagu obsahují také vrstvu potisknutelnou termo/termotransfer tiskem. Prodávají se i tiskárny, které je mohou tisknout. Díky tomu si je může knihovna tisknut sama a je nezávislá na jejich výrobci. Tyto tiskárny jsou navíc schopné kontrolovat kvalitu tagu i tisku a špatně natištěné etikety rovnou označit. Tím šetří čas pracovníků. V knihovnách technologie RFID zajišťuje bezpečnost (při využití bezpečnostních bran), pomáhá při inventarizaci knih (knihy není nutné vyjmout z police), při expedici knih. Technologie RFID umožňuje vyšší míru automatizace. Samoobslužné půjčování/vracení knih. Při napojení na třídící linku, která sama třídí knihy a šetří čas pracovníků. Tato technologie se dá použít i pro označení čtenářů – místo čárového kódu mají čtenáři RFID karty, které mohou obsahovat jejich údaje. Tím se celý systém propojí díky jediné technologii. V zahraničí (Nizozemsko, Velká Británie) už někteří vydavatelé opatřují nově vydané knihy tagy v tiskárnách, čímž odpadá pracovníkům knihoven další práce. Tagy mohou být využity i ke kontrolám fakturování nebo při přípravě rozpočtů knihoven. Technologie RFID je budoucností všech knihoven. Všechny novinky co se zavádí v knihovnách teď souvisí s technologií RFID. Tato technologie posouvá možnosti knihoven a jejich služeb. Ať už jde o různé selfchecky, automaty na vracení knih, automatické třídící linky nebo biblioboxy. Uvidíme co nám přinese v následujících letech.
53
Případová studie - Laramie County Library45
Obrázek 13 – Knihovna Laramie County Library
Zdroj: Laramie County Library
Laramie County Library je ve městě Cheyenne ve státě Wyoming. Knihovna byla ve městě založena v roce 1886 a je nejstarší fungující knihovní systém v USA. Projekt nové budovy knihovny začal vznikat v roce 2003. Nová 3-patrová budova o ploše asi 9300 m2 (100000 ft²) je z cihel a zinku a podle návštěvníků je interiér stejně působivý jako exteriér. Budova získala jako první veřejná budova ve Wyomingu certifikát LEED (Leadership in Energy and Environmental Design), to znamená, že je tzv. zelená a splňuje normy v oblasti energií a životního prostředí. V budově knihovny je uloženo 300.000 položek (ať už knihy, CD, DVD, audioknihy atd.). Velká část je uložena tzv. ve volném výběru. Knihovna tedy nemá depozitář.
Protože si obyvatelé přáli, aby byla nová budova něco víc než jen knihovna, je i společenským centrem. Nová budova dává prostor jak těm nejmenším, tak seniorům. Knihovna má 5 zasedacích místností, 8 studoven, 50 počítačových stanic, kavárnu a pestrý půdní prostor, který vytváří příjemné prostředí pro dospívající mládež. Velká okna umožňují přirozené osvětlení ve všech patrech.
Jedním z požadavků knihovny bylo také zlepšení výpůjčních služeb – v jejich případě rychlejší vracení knih zpět do regálů. K tomu využili technologii RFID (radiofrekvenční identifikace) a systémy samoobslužného odbavení a třídění. Protože je tento systém umístěn 45
http://multimedia.3m.com/mws/mediawebserver?mwsId=66666UuZjcFSLXTtn8TV48TtEVuQEcuZgVs6EVs6 E666666--&fn=Laramie%20Case%20Story.pdf Laramie case story http://www.libraryjournal.com/article/CA6568073.html http://www.lyngsoesystems.com/library/library_system.asp citováno 15. 4. 2012
54
uvnitř budovy, byl požadavek, aby byl velmi tichý a efektivní, aby se pracovníci knihovny mohli více věnovat čtenářům.
Knihovna využívá systémy pro knihovny od firmy Lyngsoe. Na budově, v úrovni ulice, je umístěná stanice Lyngsoe LibraryMate® 2000 Series automated check-in – automatizovaná odbavovací stanice pro vracení knih, umožňující jejich vrácení i mimo otevírací dobu a tím zvyšuje komfort čtenářů. Další 4 podobné odbavovací LibraryMate® check-in kiosky pro vracení knih jsou umístěny v prostorách knihovny, které umožňují vracení po celý den. Tyto self-check stanice pro vracení knih využívá 90% čtenářů.
Když je jednotka vrácena, systém přečte RFID tag, díky němu odstraní položku ze záznamu čtenáře s využitím ILS (Integrated library systém) SIP2 (Standard Interchange Protocol), znovu je aktivován tag a jednotka je přesunuta ke třídění. Třídící systém třídí knihy do 13 různých vozíků. Pro potřeby minimalizování spotřeby energie, systém automaticky zapíná a vypíná třídící cykly a běží pouze v případě třídění položek.
Obrázek 14 – Check-in stanice pro vracení knih
Zdroj: Laramie Case story
Automatizace procesu šetří nejen elektrickou energii, ale také energii pracovníků. Proces ručního zaskladnění do polic měl 5 samostatných kroků. Automatizace tenhle proces zrychlila a zjednodušila. Dříve trvalo vrácení 72 hodin, nyní při 45% růstem objemu se doba na to potřebná zkrátila na 24 hodin. Díky automatizaci může větší část pracovníků trávit více času se čtenáři. Knihovna má přibližně 80 pracovníků. Dříve se podílelo 38 zaměstnanců na třídění a vracení knih, dnes je nutných jen 12 pracovníků. Zbylý pracovníci pracují například u informačních pultů, které jsou v každém patře budovy. Na proces třídění se můžou dívat také čtenáři. Lyngsoe manipulační systém je umístěn v přízemí budovy a je oddělen jen prosklenou stěnou. Pro všechny čtenáře je velmi zajímavá.
55
Obrázek 15 – Informační pult a třídící systém
Zdroj: Laramie Case story
Knihovna byla slavnostně otevřena 8 září 2007 a přivítala 5600 návštěvníků v tento den. Od té doby si pracovníci stále více chválí nový systém třídění a vracení knih. Části systému jsou ergonomicky nastavitelné a zpříjemňují práci pracovníkům, důležité také je že zvyšují komfort servisu pro čtenáře. Knihovna vyhrála ocenění Knihovna roku 2008 , které uděluje Library Journal. Také je jednou z „10 great public libraries in a USA“ (10 největších knihoven v USA).
Případová studie - Národní technická knihovna v Praze46 Obrázek 16 – Národní technická knihovna
Zdroj: NTK 46
BRYCHTA, Roman et al. Národní technická knihovna = National Technical Library = Bibliothèque technique nationale = [Guo li ke xüe ji shu tu shu guan] = Biblioteca Técnica Nacional: 50°6'14.376"N, 14°23'26.613"E. [Praha]: Národní technická knihovna, [2009]. 189 s. ISBN 978-80-86504-19-3. Výroční zpráva 2009 a 2010 www.techlib.cz citováno 16. 4. 2012 http://www.cosmotron.cz/ citováno 16. 4. 2012 Tisková zpráva 9. 9. 2009 – dostupné z http://www.techlib.cz/cs/90-archiv-tiskovych-zprav/ - citováno 16. 4. 2012
56
Nejmodernější knihovna v ČR je zatím Národní technická knihovna v Praze 6, Dejvicích, která byla otevřena 9. 9. 2009. O nové budově tehdejší Státní technické knihovny se začalo mluvit již v roce 1998. Postupně se zpracovával projekt. V lednu 2001 vyhrálo studio AK architekti architektonickou soutěž na budovu. V témže roce se také ředitel STK a rektoři ČVUT a VŠCHT dohodli na vytvoření společné knihovny vysokých škol technických – NTK. Během dalších let se dolaďuje financování s Ministerstvem školství, stavební povolení a další dokumentace. Na konci roku 2006 se začíná se stavbou. Ta je dokončena v roce 2008. V roce2009 pak probíhá stěhování do nové budovy a celková příprava na slavnostní otevření 9. 9. 2009.
Budova knihovny je nejen místem pro půjčování knih, ale i místem setkávání studentů nebo prostorem pro pohodlné učení a relaxaci. Tato koncepce souvisí s umístěním uprostřed vysokoškolského kampusu ČVUT a s poskytovanými službami. Budova má půdorys zaobleného čtverce o rozměru 70x70m. Celková užitná plocha činí 38 661m2. Budova má celkem 9 podlaží – 3 podzemní a 6 nadzemních. Budova je koncipována jako energeticky úsporná. Dominantou je atrium čtvercového tvaru na jehož okrajích je schodiště. To je vyzdobeno kresbami komiksového typu. V 3 podzemních patrech se nachází depozitáře knihovny s kapacitou 1,3 milionů knih, parkoviště pro 300 aut a 200 kol a také myčka aut (pravděpodobně není myčka aut v žádné jiné knihovně na světě). Ve volně průchozím parteru (1. NP) knihovny, kam má přístup každý a který je průchozí, je umístěna pobočka Městské knihovny Praha, prodejna knih a učebnic, galerie, konferenční sál se 180 místy k sezení, návštěvnické centrum, kavárna pro 150 lidí a u vstupu NTK 3 je umístěna Noční studovna, která má nonstop provoz. Ve druhém podlaží je umístěn hlavní pult, který podává informace o všech službách. Jsou zde také terminály s přístupem do katalogu knihovny a na stránky škol. Ve třetím až šestém patře je pak umístěn volný výběr, studovny – studovna časopisů, badatelna historického fondu, studovny pro týmové práce, individuální studovny, počítačové a audiovizuální studovny. V knihovně jsou celkem 4 počítačové učebny s kapacitou 180 míst. Ve 3. a 6. NP jsou umístěny klidové zóny, pro ty co se potřebují soustředit na práci a kde se dodržuje naprosté ticho a klid. V knihovně se nachází i relaxační zóny. Celkem je zde umístěno 447 křesílek, pohovek nebo tzv. bobků. Na každém podlaží je také kuchyňka s jídelním a nápojovým automatem. V 6. NP jsou 2 venkovní atria.
57
S fondem více jak 1,5 milionu svazků je NTK nejobsáhlejší knihovnou technické literatury a publikací z oblasti souvisejících aplikovaných přírodních a společenských věd. Kapacita budovy je 1 788 441 svazků, z toho max. 660 012 ve volném výběru ve 4 nadzemních patrech a 1 128 429 svazků ve 2 podzemních skladech. Reálně je využitelných „pouze“ 500 000 svazků ve volném výběru (k 31 .12. 2010 to bylo 312 000 jednotek). Fond ve volném výběru je opatřen RFID čipy. Díky tomu umožňuje knihovna samoobslužné vracení a vypůjčování publikací, RFID tagy také zajišťují bezpečnost publikací. Knihovna je vybavena systémem Bibliotheca firmy Cosmotron. Tato firma vybavila knihovnu selfchecky, pracovními stanicemi, bezpečnostními bránami, návratovými automaty, třídící linkou, návratovým boxem.
Všechna samoobslužná zařízení obsahují dotykovou obrazovku, pomocí které čtenář přístroj ovládá a tiskánu stvrzenek. Selfcheck obsahuje ještě snímač kódů, návratový automat pak tunel, do kterého se knihy vkládají. Samoobslužné výpůjční zařízení, tzv. selfcheck umožňuje čtenářům provádět výpůjčku bez přítomnosti pracovníka knihovny. V knihovně je 5 takových zařízení – 2 jsou v 1. NP na informacích, 2 v hale služeb v 2. NP a jedno je v 3.NP. Samotná výpůjčka je velmi jednoduchá. Čtenář se nejprve přihlásí pomocí své karty, položí knihy na vyznačené místo na přístroji a knihy se již automaticky načtou na jeho konto. Pro potvrzení si může vytisknout stvrzenku. Návratový automat slouží ke snadném vrácení knih čtenářem. V knihovně jsou 2 typy těchto přístrojů. Čtenář může využít tzv. vracečky – samoobslužné návratové zařízení, kam vkládá knihy jednu po druhé a ty jsou mu postupně odečítány z konta. Opět si může vytisknout stvrzenku. Návratový automat je umístěn v 1. NP vedle šatny. Toto zařízení je efektivní hlavně při propojení a automatickou třídící linkou. Pro vrácení knih mimo otevírací dobu může čtenář použít venkovní návratový box (bibliobox), kam se kniha vhodí jako do poštovní schránky. Knihy jsou odepsány z konta čtenáře nejpozději následující den. Bibliobox je umístěn u vchodu NTK 3. Do biblioboxu mohou čtenáři vracet knihy z fondu NTK, ČVUT, VŠCHT a Městské knihovny v Praze.
58
Obrázek 17 – Návratový box a bibliobox47
Zdroj: cosmotron.cz Celkové náklady48 na výstavbu včetně vybavení činily 2 215 358 705 Kč. Z toho: -
budova – stavba 1 127 481 619Kč
-
budova – tzb 515 829 297Kč
-
budova – IT 122 269 305 Kč
-
interiér mobiliář 121 042 051Kč
-
řízení projektu 69 113 663Kč
-
projektová dokumentace 72 889 771Kč
-
technický dozor 112 733 000Kč
-
finanční služby 174 000 000Kč
Financována byla jak ze zdrojů státního rozpočtu, tak s využitím dodavatelského úvěru. Zde můžeme vidět rozdíl oproti zahraničním knihovnám, které jsou často financovány z darů bohatých mecenášů.
Případová studie - Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, pobočka Čtyři Dvory
Nejen velké knihovny využívají moderní technologie. Ty nejsou v dnešní době nedostupné ani malým knihovnám. Příkladem je pobočka Čtyři Dvory Jihočeské vědecké 47
http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid/samoobsluzny-navratovy-automat http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid/venkovni-navratovy-box citováno 16. 4. 2012 48 BRYCHTA, Roman et al. Národní technická knihovna = National Technical Library = Bibliothèque technique nationale = [Guo li ke xüe ji shu tu shu guan] = Biblioteca Técnica Nacional: 50°6'14.376"N, 14°23'26.613"E. [Praha]: Národní technická knihovna, [2009]. 189 s. ISBN 978-80-86504-19-3.
59
knihovny v Českých Budějovicích (JVK). JVK vybavila svoji pobočku Čtyři Dvory technologií RFID v roce 2010. Tato pobočka byla vybrána, protože je největší ze všech poboček. Svou velikostí reprezentuje městskou knihovnu. Poskytuje výpůjční, reprografické a informační služby, zajišťuje přístup k internetu. Její knihovní fond obsahuje cca 21 000 jednotek a ročně ji navštíví kolem 20 000 návštěvníků. Tito návštěvníci pak uskuteční kolem 100 000 výpůjček. Cílem projektu bylo mimo lepšího zabezpečení fondu a zlepšení a zrychlení služeb čtenářům také vytvoření vzorové knihovny využívající RFID, kde by se ostatní knihovny mohli inspirovat a získat praktické zkušenosti s jejím provozováním. Výběrové řízení vyhrála společnost Cosmotron Bohemia, s.r.o. s nabídkovou cenou 1 155 600 Kč. Kromě finančních prostředků z rozpočtu knihovny, byl tento projekt realizován pomocí dotace Ministerstva kultury ČR z programu VISK3 ve výši 466 000 Kč. Nabídková cena obsahovala: -
2 pracovní stanice s příslušným SW pro konverzi dat z čárového kódu do RFID, po zprovoznění knihovny pak pro obsluhu uživatelů nevyužívajících selfcheck
-
Samoobslužné pracoviště pro půjčování a vracení dokumentů (selfcheck)
-
Bezpečnostní brány pro zabezpečení fondu
-
Inventarizační jednotku
Realizace projektu začala 1. 7. 2010 nainstalovaním pracovní stanice pro konverzi dat z čárových kódů do RFID. Pracovníci byli zaškoleni pro práci s etiketami, jejich vlepováním a samotnou konverzí. Samotnou konverzi provádělo 7 pracovníků a celý proces probíhal během července a srpna. Některé jednotky byly zpracovány až v září. 23. a 24. září bylo nainstalováno zbývající zařízení – selfcheck a bezpečnostní brány a opět proběhlo školení pracovníků. Po krátké zkušební době, kdy se vše dolaďovalo se 6. 10. 2010 zahájil běžný provoz. V prosinci byla ještě dodána inventarizační jednotka. Celý proces realizace probíhal bez nutnosti omezení provozu knihovny. Specifické pro menší knihovny se ukázalo její prostorové řešení a uspořádání RFID zařízení. Bylo třeba zajistit logický a bezproblémový pohyb lidí po knihovně a hlavně bylo nutné umožnit vizuální kontrolu dění v knihovně jejím pracovníkům.
Nutné
také
bylo
dodržení
hygienických
norem
pro
pohyb
v elektromagnetickém poli a také dodržení bezpečnostních vzdáleností mezi jednotlivými zařízeními (selfcheck – brána, brána –dveře, selfcheck a PC, atd.). Kvůli těmto normám a vzdálenostem se nakonec pro vstup používají jiné dveře a 2 PC byla umístěna jinam. Změnit chování museli i čtenáři, protože dodržování diskrétních zón je v případě technologie RFID opravdu nutné (přístroje by mohli zachytit knihy jiného čtenáře). 60
Obrázek 18 – selfcheck a brána
Zdroj: Výroční zpráva 2010 JVK
Jihočeská vědecká knihovna tak v současnosti využívá smíšený provoz – v pobočce Čtyři Dvory je to technologie RFID a čárového kódu, ve zbytku poboček je to technologie čárového kódu. Dlouhodobým cílem knihovny je pak přechod k technologii RFID ve všech pobočkách, hlavně pak v hlavních budovách. Jako ideální se jeví (pro všechny typy knihoven) zavedení RFID při stavbě nové budovy. Avšak podle zkušeností co získali, je přechod jen na technologii RFID ve stávajících podmínkách záležitostí velmi dlouhodobou a hlavně nákladnou. Ze zkušenosti v pobočce Čtyři Dvory je zřejmé, že technologie RFID přináší pozitivní výsledky i v malé knihovně. A ze zkušeností ze zahraničí si lze i představit, jaké možnosti by přinesla ve velké knihovně. Její rozšíření po více knihovnách v ČR je však závislé jak na cenách dodavatelů této technologie, tak na přístupu zřizovatelů knihoven.
61
Regálový zakladač49 ASRS nebo také AS/RS (automated storage and retrieval system) je automatický zaskladňovací a vyskladňovací systém pro umisťování a vyskladňování materiálu z předem daného skladovacího místa, který je řízen počítačem. U nás je tento systém znám jako regálový zakladač. Regálový zakladač je možné využít pro polo nebo plnou automatizaci skladu v kombinaci s čárovými kódy nebo technologií RFID. Regálový zakladač se v klasickém pojetí uplatňoval u velkoobjemových a vysokoobrátkových položek (paletové zboží) v řadových výškových regálech. Díky automatizaci se využíval systém FIFI nebo LIFO. Tato velkokapacitní soustava se nyní používá i pro středněobjemové a vysokoobrátkové zboží, které je skladované v ukládacích bednách či boxech. Skladovací výška skladu využívajícího regálový zakladač může být až do 50 metrů. Regálový zakladač umožňuje jak horizontální tak vertikální pohyb. Horizontálně se pohybují po dráze, která je buď na podlaze nebo na stropě. Horní konstrukce může být připevněna k regálu. Regálový zakladač je tvořen svislým sloupem a pojezdem. Na svislém sloupu se pohybuje nabírací zařízení. Může být řízen automaticky (z centrálního počítače) nebo manuální. Obsluha je možná z více uliček a také je možné umístění výdejního místa v kterékoliv výšce skladu. Ke konečné expedici nebo k dalšímu posunu materiálu se mohou využívat z válečkových nebo řetězových dopravníků. Mezi výhody skladu s regálovým zakladačem patří dobré využití skladové plochy a prostoru skladu, přehlednost, rychlé vyřízení objednávky a také snížení provozních nákladů a nákladů na mzdy zaměstnanců. Dále je to možnost přímého přístupu a vyloučení ruční manipulace. Nevýhodou regálového zakladače je, že nemůže nabírat věci (a později je ukládat) přímo z podlahy. Vyšší organizační a investiční náklady, závislost na HW a SW, omezené schopnosti vylepšování systému. Současná uspěchaná doba vyžaduje od většiny podniků rychlé reakce na přání klientů. Díky výše uvedeným výhodám se proto systémy regálových zakladačů začaly vyplácet i firmám, které jsou velmi vzdálené jejich původnímu uplatnění. Takovým příkladem mohou
49
PERNICA, Petr. Logistika (supply chain management) pro 21. století. Vyd. 1. Praha: Radix, 2005. 3 sv. (569, 571-1095, 1096-1698 s.). ISBN 80-86031-66-7. 2. díl, str. 734 DANĚK, Jan a PAVLISKA, Jiří. Technologie ložných a skladových operací II. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2002. 162 s. ISBN 80-248-0218-X. str. 148
62
být knihovny. Sklad může být buďto vedle budovy knihovny nebo jak je tomu u Mansueto Library - knihovny Chicagské univerzity, může být umístěn pod ní.
Obrázek 19 – Mansueto Library ASRS
Zdroj: http://mansueto.lib.uchicago.edu/shelving.html citováno 30. 4. 2012
Případová studie - Sonoma State University50
Celosvětově téměř dvě desítky knihoven používají systém regálových zakladačů ARS (automated retrieval system). Jen v USA je jich minimálně 10. První knihovnou využívající takový systém byla California State University, Northridge (CSUN), která si ho nainstalovala v roce 1991. Instalace stála $2.1 milionů a roční náklady činí okolo $25,000. Nyní je v něm zaskladněno kolem 850 000 jednotek (650 000knih a 170 000 vázaných periodik).
Jako v pořadí třetí byla v USA, která využila tuto moderní technologii, byla knihovna Sonoma State University (SSU). Aby vytvořili místo pro jiné využití, rozhodli se pro dražší variantu a sklad knih, namísto klasických policových regálů, vybavili regálovým zakladačem. Vytvořením takového skladu potřebovali jen polovinu místa, co by potřebovali s normálním skladem. Místo skladu, tak mají kavárnu, galerii, studovny atd. Je zde například „tichá studovna“, kde nejsou počítače, tím pádem nikoho neruší klepání klávesnic. Nový sklad 50
http://www.colgate.edu/academics/liberalarts/library http://www.libraryjournal.com/lj/home/891734-264/robot_visions.html.csp http://exlibris.colgate.edu/LASR/ http://library.sonoma.edu/about/ars.php http://rohnertpark.towns.pressdemocrat.com/2012/02/photos/2012-a-library-space-odyssey/ citováno 15. 4 2012
63
obsahuje knihy nejen SSU ale i jiných Kalifornských universit. Přestože je využití takových skladů typické spíše pro průmysl, velmi se osvědčuje i v knihovnách.
Sklad knih SSU má tři patra, je velký 13,7 m x 33,5 m (45’ x 110’), celková plocha necelých 460 m2 (4950 ft²). Na budově skladu je několik oken, kterými se mohou čtenáři dívat dovnitř a pozorovat regálový zakladač v akci. Toto je velmi oblíbené nejen u čtenářů, ale i u návštěvníků university.
Sklad SSU má kapacitu více než 750 000 jednotek. Sklady některých jiných knihoven mají kapacitu až 2 milionů jednotek. Ve skladu je 6000 kovových krabic, do kterých je umístěn fond. Každá krabice má nosnost 340 kg (750 lbs.), velikost 0,6 m x 1,2 m (2’x4’) a různé výšky 15.24 cm, 25.4 cm, 30.48 cm, 38.1 cm, 45.72 cm (6, 10, 12, 15, 18”). Jednotlivé krabice mohou být rozděleny do různých sektorů.
Ve skladu jsou vytvořeny tři uličky, každá s vlastním jeřábem. Jsou rozděleny na 32 sloupů po 31 řadách. Na každou uličku připadají 2 pracovní stanice se scannerem čárových kódů a tiskárnou. Další pracovní terminál je u výpůjčního pultu. Sklad je možné rozšířit o další uličku. V případě potřeby je možné přistavět další budovu vedle stávajícího parkoviště a tím velikost skladu zdvojnásobit.
Obrázek 20 – Sonoma State University - ARS
Zdroj: Sonoma State University
Ve skladu jsou uloženy nízkoobrátkové jednotky, které jsou starší 5 let, knihy, které si někdo víc jak 5 let nepůjčil, knihy z dalších kampusů Kalifornských universit.
64
Jak to funguje? ARS, nebo jak studenti označují tento sklad Snoopy, je napojen na online katalog, kde si čtenář vyhledá a objedná požadovanou jednotku. Ta je mu dodána během 10-15 minut k výpůjčnímu pultu. V systému to pak probíhá následovně. Knihovna používá systém III, který komunikuje se systémem ARS (HK Systems). Systém III pošle informace (čárový kód, číslo jednotky, autor a název) do HK Systems a poté co čtenář potvrdí objednávku, jsou informace poslány do ARS. Pracovníci knihovny potvrdí v systému, že vyzvednou knihu. Obrázek 21 – ARS v akci51
Zdroj: Libraryjournal.com
Robot automaticky vybere správnou krabici, ve které je uložena jednotka a přiveze ji k pultu na konci uličky. Pracovník poté načte čárový kód požadované knihy a tím potvrdí správnost údajů a vše zapíše do seznamu žádaných knih. Na seznamu knih je také napsán sektor uložení knihy. Pracovníci poté položí knihu a také vytištěnou žádanku na ETV dopravní pás (obrázek 22), který knihu dopraví k výpůjčnímu pultu.
Obrázek 22 – dopravní pás v SSU
Zdroj: Sonoma State University
51
http://www.libraryjournal.com/lj/home/891734-264/robot_visions.html.csp citováno 16. 4. 2012
65
Každá kniha/jednotka, která má být uložena ve skladu, musí být načtena HK Systémem a ten určí její uložení do krabice a sektoru. Díky tomu se vždy ví, co je ve které krabici uloženo.
Náklady na zařízení a trénink zaměstnanců byly $2,057,0002. Celkové roční náklady pak $63,000. Na položku to je 8 - 21 centů za rok.
66
Návrh zlepšení ve VKOL Jak bylo popsáno dříve, stávající stav knihovny není ideální. Pokud jde o skladování knih, zlepšení přinese nový sklad knih v Neředíně. Prostor 2200 m2, který poskytne, při předpokládaném počtu 300 knih na 1 m2 by měl stačit na uskladnění asi 660 000 knih a měl by tedy vytvořit rezervu na dalších 20 let (předpokládaný přírůstek 30 – 35 000 knihovních jednotek ročně). Knihovna nepočítá s přesunem knih ze stávajích skladů. Myslím si ale, že by byl vhodný přesun alespoň 230 000 knih z depozitáře v Sokolské ulici, který je v nejhorším stavu. Pokud by k němu došlo, snížila by se rezerva nového depozitáře na 430 000 jednotek (přibližně 14 let). Přestože se knihovna snaží problém řešit pronájmem skladových prostor, je z dlouhodobého hlediska, tak jako v jiných městech, jediným řešením nová budova knihovny.
Technické pomůcky K usnadnění a zefektivnění práce v knihovně není zapotřebí jen nákladné řešení ve formě nové budovy. Současný trh nabízí širokou škálu pomůcek, které ulehčují manipulaci s knihami, práci ve skladu nebo zrychlují odbavení čtenářů. K takovým pomůckám můžeme zařadit pojízdné regálové žebříky, knihovní vozíky nebo biblioboxy.
Regálový žebřík
Knihovna VKOL používá ve svých depozitářích hodně jednodílných kovových žebříků. Ty nejsou ideální vzhledem k tomu, že se často opírají místo o rám regálu o knihy. Další jsou zase různé schůdky, které zabírají více prostoru. Zlepšením by mohlo být použití pojízdného regálového žebříku. Tento žebřík vyrábí například firma ZARGES52. Tento žebřík je v horní části připevněn k pojezdové tyči a vybaven brzditelnými pojízdnými hlavami. V dolní části má vedle žebříkových patek také odpružená kolečka, díky kterým se s žebříkem lépe manipuluje. Kolečka i horní pojezd se při zatížení žebříku zabrzdí. Tento žebřík je možné také odstavit kolmo k regálu. Díky pojezdovému systému by pravděpodobně stačil jeden 52
http://www.zarges.cz/produkt/pojizdny-regalovy-zebrik,-siroke-pricle/23/ http://www.topcentrum.cz/Zebriky-stafle-leseni/zebriky,-stafle,-schudky/regalove-zebriky citováno 2. 5. 2012
67
žebřík na jednu stranu regálu. Částečně by také zrychlil činnost ve skladu. Kolečka zajišťují rychlejší manipulaci a přesun s žebříkem. Tento žebřík by nejen šetřil místo, ale také zvýšil bezpečnost knih, protože by se o ně neopíral.
Obrázek 23 – pojízdný regálový žebřík
Zdroj: zarges.cz
Knihovní vozíky
Také knihovní vozíky prošly během let vývojem a už to nemusí být klasický policový vozík nebo rudl, který knihovna využívá. Na českém trhu jsou k dostání různé typy knihovních vozíků, které usnadňují a urychlují práci s nimi. Firma CEIBA dodává například ergonomický knihovní vozík53, který umožňuje ukládat knihy pod úhlem 45º. Tento vozík využívá gravitace a knihy díky úhlu 45º postupně padají až na konec police. Knihy se do vozíku mohou dávat z obou stran a hřbetem nahoru. To zjednodušuje celkovou manipulaci s nimi, protože pracovník na první pohled ví, kterou knihu má před sebou. Tento vozík může mít dvě nebo tři patra. Díky tomu, že je horní patro vozíku ve výšce pasu (u třípatrového vozíku ještě výš) odpadá pracovníkovi nutnost zbytečného sklánění, tak jako u klasických vozíků, kdy není vidět co je na spodní polici. Do klasických vozíků se knihy také většinou stohují, což zpomaluje vracení do polic.
53
http://www.ceiba.cz/new/produkt.php?id=550 citováno 2. 5. 2012
68
Obrázek 24 – ergonomický vozík CEIBA
Zdroj: ceiba.cz Zahraniční výrobci šli ve vylepšování dál. Firma Lyngsoe systems nabízí vozík Ergo cart54, který kromě mimo ergonomického tvaru nabízí také další výhody. Police tohoto vozíku se totiž pohyblivá. Pokud je vozík prázdný je police nahoře. S přidáváním knih se police postupně posunuje dolů. Díky tomu se pracovník nemusí sklánět, při dávání knih na vozík a zároveň kniha do vozíku nikdy nepadá z velké výšky. Nevýhodou je, že je tento vozík elektrický. Tento vozík je kompatibilní s třídícím systémem této firmy a pokud ho knihovna má nemusí se starat o napájení vozíku. Je totiž napájen přímo z třídící linky. Tento vozík má nízký valivý odpor kol, a proto vyžaduje minimální množství síly k pohybu. Další výhodu poskytuje při vyskladňování knih. Vozík se dá zaaretovat a regál je možné vyklopit do výšky pasu. Tím je úplně eliminováno sklánění pracovníků. Z mého pohledu to velmi usnadňuje práci pracovníků knihovny.
Obrázek 25 – Ergo cart – ergonomický vozík Lyngsoe
Zdroj: Lyngsoesystems.com
54
http://www.lyngsoesystems.com/library/library-cart.asp citováno 2. 5. 2012
69
Bibliobox
K urychlení vracení knih mnoho knihoven i u nás využívá biblioboxy. Bibliobox (viz. obrázek 17) je uzavíratelná schránka na vrácení knihy. Je oblíbený hlavně proto, že umožňuje vrácení knih i mimo otevírací dobu knihovny. To poskytuje komfort jak čtenářům, tak pracovníkům, kteří se mohou věnovat jiným činnostem. Může se umístit v exteriéru, ale i interiéru knihovny. Na trhu se nabízí hodně verzí tohoto produktu. Firma LSE Integration prodává Bibliobox Herbie55, který je například v karlovarské knihovně nebo v knihovně VŠE na Žižkově. Jako jeden z prvních byl umístěn bibliobox v karlovarské knihovně v roce 2007. Pořizovací náklady byly na tento bibliobox 172 550 Kč56. Knihovnu VŠE stál v roce 2009 150 000 Kč57. Tento bibliobox je pevně přichycen k zemi, tím pádem je chráněn proti odcizení. Je uzamykatelný a samotný zámek je opatřen rozpěrným mechanismem. Díky tomu nemůže být vypáčen. Bibliobox je tvořen schránkou, která má dvě dvířka. Tím je zabráněno vyjmutí již vložené knihy a dále je tento prostor zabezpečen proti vhození jiných předmětů nedopalků cigaret nebo vlití tekutiny. Další součástí biblioboxu je vozík, do kterého padají vrácené knihy. Tento vozík je opatřen pružinovým mechanismem, který umožňuje plynulý sestup dna a zároveň udržuje stálou dopadovou výšku 20 centimetrů. Vozík je po vysunutí ze schránky opatřen teleskopickým madlem s aretací, díky němuž je s ním snadná manipulace. Vozík má otočná zadní kolečka, které je možné zabrzdit. Povrch biblioboxu je možné opatřit různými grafikami.
Obrázek 26 – vozík biblioboxu
Zdroj: bibliobox.eu
Pokud čtenář vrátí knihu přes bibliobox, je mu z jeho konta odečtena během následujícího dne. Proces je založen na vzájemné důvěře mezi čtenářem a knihovnou.
55
http://www.lsesk.sk/KS_SCH_HERBIE.htm citováno 2. 5. 2012 http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2008-roc-60/03-2008/bibliobox-herbie-komfort-pro-karlovarske-ctenare-39120.htm citováno 2. 5. 2012 57 http://www.economix.cz/clanek/jak-se-osvedcil-bibliobox/285 citováno 2. 5. 2012 56
70
Knihovna věří, že jí čtenář vrátí knihu v pořádku a zároveň nepoškodí přístroj. Čtenář věří knihovně, že mu knihu odepíše z konta. V knihovně v Karlových Varech měli pozitivní reakce na bibliobox již od začátku. V říjnu roku 2007, kdy byl box instalován, přes něj bylo vráceno 81 knih. Během prosince téhož roku pak 579 knih. Což je víc jak sedminásobný nárůst. Během let se jeho využití neustále navyšovalo. V roce 2011 vrátilo přes bibliobox 17 251 knih 6 939 čtenářů. Pokud je knihovní fond knihovny vybaven technologií RFID je možné propojení s biblioboxem, který sejme kód z knihy a automaticky ji odepíše z konta čtenáře. Dále je možné napojení na třídící linku, která automaticky knihy roztřídí podle jednotlivých skladů.
Nová budova knihovny Požadavky na novou budovu
Dlouhodobě nejlepší a nejlevnější variantou zlepšení služeb v knihovnách a vyřešení problémů se skladováním knih, je stavba nové budovy nebo rekonstrukce nějaké stávající budovy na knihovnu. V případě Vědecké knihovny v Olomouci připadá v úvahu asi stavba nové budovy.
Pokud jde o knihovny zřizované obcí nebo krajem, jsou jejich provoz a služby ovlivňovány nejen zákonem o knihovnách ale i Ministerstvem kultury přes Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. Tento dokument má jen povahu doporučení, avšak jen pokud nejde o ustanovení totožná s ustanoveními knihovního zákona nebo Vyhlášky MK ČR č. 88/2002 Sb. Tento pokyn stanovuje kvantitativní a kvalitativní podmínky pro poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb (VKIS), které usilují o zlepšení dostupnosti a kvality VKIS pro čtenáře. Dále také určuje jakýsi standard, který by měla knihovna mít. V tomto dokumentu jsou vymezeny jednotlivé kategorie a kritéria služeb, které knihovna poskytuje. Jsou to: - provozní doba knihovny pro veřejnost - tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů - počet veřejně přístupných stanic připojených k internetu
71
- studijní místa a prostory pro uživatele knihovny - obecné principy dostupnosti VKIS
V případě knihovny velikosti VKOL doporučuje tento pokyn následující hodnoty některých kritérií. Provozní dobu pro veřejnost stanovuje na 50 a více hodin týdně (nyní má knihovna otevírací dobu 56,5 hodin týdně). Doporučuje také počet studijních míst a počet veřejně přístupných míst s internetem. Pro knihovnu VKOL by to mělo být 120 a více studijních míst a 20 a více stanic s internetem. Tyto ukazatele se během let aktualizují tak, aby splňovali nároky společnosti. Například už není ani tak důležitý počet míst s připojením na internet, jako počet zásuvek a pokrytí WiFi (velká část čtenářů má vlastní notebooky). Ukazatel, který se nemění je umístění knihovny v obci. Knihovnické služby mají být poskytovány v místě, které je maximálně využíváno a výhodné pro obyvatele obce. Pokud je to možné, mají být poblíž ústřední dopravní sítě, v blízkosti rušného veřejného života, kde jsou např. obchody, nákupní centra, kulturní podniky. Je vhodné, když veřejná knihovna může sídlit v budově, kde jsou i jiné služby, jako muzeum, galerie výtvarného umění, společenské centrum nebo sportovní zařízení. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven) 58 Metodický pokyn tedy doporučuje umístit knihovnu v centru nebo v blízkosti centra. Docházková vzdálenost by neměla přesáhnout 15 minut chůze nebo jízdy veřejným dopravním prostředkem. Jen díky tomu může být knihovna součástí kulturního dění v obci. Mimo centrum města je například knihovna v Karlových Varech, která je s ním spojena pouze linkami MHD. Do budoucna se sice počítá s tím, že se kolem ní budou stavět domy, ale to nějaký čas potrvá. Knihovna se snaží delší dojezdovou vzdálenost čtenářům kompenzovat dvěma biblioboxy, které jsou umístěny ve městě.
Na budovu knihovny jako veřejné stavby, jsou kladeny nejen výše uvedené nároky, ale hlavně technické požadavky a prostorové požadavky59. Musí splňovat stavební zákon, požární předpisy, hygienické normy, měla by být bezbariérová. Od roku 1. 1. 2009 musí být nová nebo nově rekonstruovaná budova větší než 1000 m2 certifikovaná z hlediska celoroční spotřeby elektrické energie, aby stavba splnila požadavky na energetickou náročnost, což jí 58
http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/MetodVKIS_2011.htm#cl3 , dostupné online, citováno 3. 5. 2012 59 http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2009-roc-61/12-2009/zakladni-principy-stavby-knihoven-64-545.htm http://duha.mzk.cz/clanky/aktualizace-standardu-verejnych-knihovnickych-informacnich-sluzeb-reflektuje-novetrendy-napo citováno 3. 5. 2012
72
ukládá zákon č. 177/2006 Sb. Na nové budovy jsou často instalována moderní zařízení a používány nejnovější technologie – solární panely, větrná kola nebo nádrže na dešťovou vodu. Stávají se z nich díky tomu až futuristické stavby, které obdivuje široká veřejnost. Různé technické podmínky, které jsou požadovány po budovách knihovny jsou shrnuty na obrázku 27.
Obrázek 27 – technické podmínky pro knihovny
Zdroj: časopis Čtenář – měsíčník pro knihovny60
Obrázek 28 – prostorové podmínky v knihovnách
Zdroj: časopis Čtenář – měsíčník pro knihovny61 60
http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2009-roc-61/12-2009/zakladni-principy-stavby-knihoven-64-545.htm citováno 3. 5. 2012 61 tamtéž
73
Prostorové podmínky jsou ovlivněny různými směrnicemi a normami. Řídí se například typizační směrnicí Veřejné knihovny. Výstavba kulturních zařízeních, kterou vydalo Ministerstvo kultury ČSR již v roce 1986. Tato směrnice je stále platná. Důležité normy a směrnice platné pro knihovny jsou zobrazeny na obrázku 28. Co se týče prostoru je také důležité oddělení cest čtenářů a cest pracovníků knihovny. Nemělo by docházet k jejich křížení. Důležitá, u veřejných knihoven, je také možnost pozdějšího rozšiřování. Ať už do výšky formou nástavby nebo do šířky formou přístavby.
Všechny náročné technologické potřeby je možné zajistit pomocí tzv. systému inteligentní budovy. Inteligentní budova je objekt se sjednoceným systémem řízení, zabezpečení a správy budovy. Budova je vyprojektována tak, že se stará sama o co nejúspornější využívání energií a také o ochranu zařízení. Systém inteligentní budovy zajišťuje nejen elektrickou zabezpečovací signalizaci (EZS) a elektrickou požární signalizaci (EPS), ale také zabezpečení dveří a oken, vytápění nebo chlazení, cirkulaci vzduchu, ovládání žaluzií a rolet, provoz kamerového systému, atd. Jednotlivé funkce lze ovládat jak z budovy samotné, tak dálkově přes počítač. Za inteligentní budovu lze v České republice považovat budovu Národní technické knihovny. V této budově jsou jednotlivé systémy individuálně automatizované s tím, že je projekt firmy Hewlett Packard soustřeďuje do jednoho celku, ze kterého jdou souhrnně ovládat.
Návrh nové budovy VKOL
Novou budovu VKOL bych umístila na místo bývalého autobusového nádraží u tržnice v Olomouci (viz. obrázek 29). Tento pozemek je podle konceptu územního plánu města vymezen pro potřeby veřejného vybavení celoměstského významu, zejména pro státní správu a kulturu. Podle katastru nemovitostí spadá tato nemovitost do památkově chráněného území. Vzhledem k povaze okolní zástavby, by jistě byla omezena výška budovy na pravděpodobně 3-4 nadzemní podlaží. Toto místo je poblíž centra (do 10 minut chůzí). Je u zastávek MHD. Je jen kolem 600m od stávající budovy knihovny. To z tohoto pozemku dělá ideální místo pro novou budovu. V blízkosti jsou také Smetanovy sady, které poskytují určitou klidovou zónu v okolí. Ze střechy nové budovy by byl jistě krásný výhled do sadů i na centrum města.
74
Pozemek má podle katastru nemovitostí velikost 11 650 m2, který je přibližně stejně velký jako pozemek NTK (11 737 m2). Nová budova knihovny VKOL by se tedy mohla inspirovat touto stavbou. Inspiraci bych si vzala také z návrhu nové Národní knihovny Jana Kaplického.
Obrázek 29 – plánek umístění nové budovy
Zdroj: autor
Vědecká knihovna Olomouc má větší knihovní fond než NTK, ale má ho menší než NK. Budova by proto v sobě mohla obsahovat kombinaci toho nejlepšího z obou návrhů. Sklad knih bych umístila do jedné části budovy tak, aby tvořil samostatný objekt v rámci této budovy. Kapacita skladu by měla tvořit rezervu aspoň na dalších 50 let. Vzhledem k tomu, že je již nyní v plánu stavba nového depozitáře v Neředíně s kapacitou na 20 let, není potřeba asi stavět větší rezervy. Každopádně by se do nové budovy měly přesunout všechny knihy ze všech skladů, aby se alespoň na čas zamezilo využívání externích skladů. Pokud má knihovna nyní fond 2,1 mil. jednotek, sklad na dalších 50 let, s průměrným ročním přírůstkem přibližně 33 000 jednotek, by měl mít kapacitu 3 750 000 jednotek. Sklad bych vybavila kompaktními regály. Klasický sklad, podle dokumentu Výstavba kulturních zařízení. Typizační směrnice stavebního objektu, potřebuje 1m2 podlahové plochy na 300 jednotek, které jsou uskladněny v sedmipolicovém regálu, širokém 10 000 mm. Šířka uličky mezi regály musí být nejméně 800 mm, sběrná ulička musí být široká nejméně 1100 mm. Šíře police v regálu je 1000 mm. Do takových polic se vejde průměrně 40 knihovních jednotek, v celém regálu jich pak je průměrně 280. Podle těchto norem by tedy navrhovaný sklad měl mít 12 500 m2 podlahové plochy. S využitím kompaktních regálu se toto číslo může snížit o víc jak polovinu. Myslím si
75
ale, že nejvíc by ušetřilo místo využití regálového zakladače. Regálový zakladač bych viděla jako budoucnost knihoven a proto bych ho dala i do návrhu nové budovy knihovny. Pokud by se do skladu udělala pohledová okna jako má sklad v knihovně SSU, stalo by se z toho jistě i vyhledávané místo široké veřejnosti. Vždyť moderní technologie nemusí být jen v největších městech. Dokládá to i první využití technologie RFID v pobočce Jihočeské vědecké knihovny. Sklad s regálovým zakladačem by byl opět v jedné části budovy a tento sklad by zabíral celou její výšku. Byl by tedy více patrový. Sklad univerzity SSU má plochu 460 m2, rozměry 13,7 m x 33,5 m a má tři patra. Má kapacitu 750 000 jednotek. Sklad VKOL by tedy musel být pro kapacitu 3 750 000 jednotek pětkrát větší. To znamená při využití tří pater, jako u SSU plochu 2 300m2. Pokud to porovnáme s plochou 12 500 m2 u klasických regálových skladů, je to nesmírná úspora prostoru. K dopravě knih do výpůjčního prostoru bych dále využila dopravních pásů. Regálový zakladač by také umožnil ponechat značení knih čárovým kódem. Nebylo by zapotřebí převádět celý fond na technologii RFID. Tu bych ponechala jen do prostoru volného výběru. Zde bych se inspirovala NK a volný výběr bych vytvořila pro 300 000 knihovních jednotek (maximálně 500 000 knihovních jednotek jako u NTK). Díky tomu by odpadlo převádění všech 2,1 milionů knih z fondu knihovny na RFID. Nové přírůstky by pak byly značeny RFID.
Nová budova by měla poskytnout dostatečný prostor ve studovnách, vzhledem k tomu, že velkou část čtenářů tvoří studenti Univerzity Palackého. Také by v ní měl být prostor pro galerie nebo kavárny, kde by se mohli setkávat lidé. Důležitý je konferenční sál, protože knihovna poskytuje regionální služby knihovnám olomouckého kraje a pořádá pro ně různé semináře. Nová budova by z knihovny mohla udělat nejen oblíbené, ale i vyhledávané místo obyvatel Olomouce.
76
Případová studie: Národní knihovna ČR62 Obrázek 30 – Národní knihovna ČR
Zdroj: http://www.proknihovnu.cz/data/funkcnost_NK_06.pdf citováno 2. 5. 2012
Na projektu nové budovy Národní knihovny (NK) se pracuje od roku 2004. Pro novou budovu byla vybrána lokalita na Letenské pláni, nynější tramvajové a autobusové obratiště Špejnar. Sousedit měla na východní straně také s jedním z výjezdů z tunelu Blanka. Při řešení otázky nové knihovny bylo rozhodnuto, že se nebude stěhovat celý depozitář NK, ale jen novodobé fondy (fondy od roku 1801 po současnost). Zbytek zůstane v Klementinu, které prochází rekonstrukcí. Budova Klementina totiž poskytuje starým rukopisům nejen důstojný prostor, ale také velmi vhodné klima. V prostorech knihovny během roku nedochází k výkyvům teplotních podmínek. Nová budova tedy má sloužit jen pro Novodobé fondy a služby. Po různých schvalovacích procedurách, ať již na pražském magistrátu, ministerstvu kultury nebo v Poslanecké sněmovně byla v květnu 2006 vyhlášen architektonická soutěž na novou budovu. Vítěz architektonické soutěže byl vyhlášen 2. března 2007. Celkově došlo 355 návrhů. Ten vítězný vytvořil Jan Kaplický z ateliéru Future Systems. Tento návrh se vzhledem k pozdějším problémům nikdy neuskutečnil. Navržená budova, které se přezdívá blob či chobotnice, vyvolala řadu rozporuplných reakcí. Přestože to asi nebyla typická knihovna, jakou si všichni představovali, mohla Českou republiku zviditelnit v zahraničí a posunout české knihovnictví dál. Jan Kaplický navrhl použití nejmodernějších technologií a vybavení knihoven, jaké je jen v několika světových knihovnách. V bližším popisu se zaměřím jen na některé aspekty stavby.
62
Výroční zpráva NK 2007
77
Kapacita budovy na Letné byla stanovena na 10 000 000 knihovních jednotek s rezervou na dalších 50 let. Národní knihovna má právo prvního výtisku, který má dvakrát – jedno vydání může půjčovat, jedno musí uchovávat v tzv. konzervačním fondu. Volný výběr je pro 300 000 jednotek, dalších 50 000 v obsluhovaných příručních knihovnách. Knihovna měla poskytnout 1250 studijních míst, 700 míst ve společenských a odpočinkových prostorách. Tato budova tedy měla pojmout velké množství knih i lidí. Neměla však být jen monumentem. Měla být příjemná, otevřená a hlavně architektonicky zajímavá. To vše jistě splňoval Kaplického návrh. Otevřené vyhlídkové okno, které připomíná oko (odtud další přezdívka „oko nad Prahou“) v horní části stavby, by poskytovalo krásný výhled na Pražský hrad.
Obrázek 31 – princip semaforu v NK
Zdroj: Klementinum vize 201163
Princip fungování nové knihovny je znázorněn pomocí semaforu (obrázek 28), kdy stejně jako na semaforu jednotlivé barvy značí přístupové zóny. Do zelené zóny má přístup každý. Jsou zde společenská místa pro setkávání a základní služby. Červená neznamená žádný přístup, ale jen přístup s omezením. V červené zóně, která je oddělená plnou čárou se například nachází konzervační fond knihovny. Žlutá oblast, která je oddělená čárkovanou čárou, značí studovny, kam je přístup jen s platným čtenářským průkazem. Barevné schéma ještě doplňuje barva šedá pro vnitřní pracoviště knihovny, barva fialová – vnitřní pracoviště knihovny se zvláštními podmínkami a barva modrá pro externí subjekty. Tohle rozdělení bylo součástí zadání soutěže. Stejné zadání, pokud jde o rozdělení zón v knihovně podle barevného schématu, je použito i pro rekonstrukci Klementina. Toto schéma jasně ukazuje jaký je trend v knihovnách, kdy se část prostoru plně otevře veřejnosti (tmavě zelená barva) a neposkytují se zde jen knihovnické služby, ale je zde i společenské a kulturní místo. 63
http://www.nkp.cz/files/klementinum_vize_2011.pdf citováno 2. 5. 2012
78
Obrázek 32 – robotický systém NK
Zdroj: archiweb.cz64
To co odlišovalo návrh Kaplického od ostatních bylo mimo jiné využití regálového zakladače do depozitáře knihovny. Sklad, který by obsahoval většinu depozitáře, byl umístěn v podzemí. Měl být plně automatizovaný s využitím ASRS. Robotický systém by zajistil rychlou dopravu dokumentů k uživateli. V plánech se počítalo, že by se kniha dostala ke čtenáři do 5 minut od objednání (viz. obrázek 29). Použití automatizace také zefektivňuje pohyb knihovních jednotek po budově. Podzemní automatizovaný sklad poskytuje optimální podmínky pro uložení knih. Nepřítomnost člověka umožňuje nižší koncentraci kyslíku – tím se eliminuje možnost vzniku požáru a navíc to umožňuje použít plyn v případě jeho vzniku. Také to umožňuje rychlé uzavření celého prostoru. Někteří lidé měli problém s tím, že by sklad byl v podzemí vzhledem k blízkosti Vltavy a tím možnosti zaplavení skladu. Navržený sklad by však bylo možné hermeticky uzavřít. Velkou výhodou bylo i to, že by nebylo nutné při tom evakuovat lidi, protože by jimi sklad nebyl obsluhován. Na robotický systém pak navazují dopravníkové pásy a knihovní výtahy, které knihu dopraví až k výpůjčnímu pultu, kde si ji čtenář vyzvedne. Mimo využití robotnického systému, byla v plánu znázorněna i možnost dalšího rozšíření skladu knih. Již nyní má NK kolem 6,8 milionu knih s ročním přírůstkem kolem 60 000 knihovních jednotek. Sklad na 10 000 000 knih by proto byl na 50 64
http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=9&action=show&id=1147 citováno 3. 5. 2012
79
let. Další navýšení kapacity by umožňoval přistavený další podzemní sklad. Ten by měl kapacitu 4 000 000 knih, což je rezerva na dalších asi 60 let. To celkově vytváří skladovou rezervu na dalších minimálně 110 let (viz. obrázek 30).
Obrázek 33 – sklad NK
Zdroj: archiweb.cz65
Pro volný výběr, který měl mít 300 000 knih byly do budoucna v plánu ,vzhledem k využití technologie RFID, také tzv. „chytré regály“66. Tyto regály umí identifikovat svůj obsah. Každý regál má v sobě několik horizontálních a vertikálních antén napojených na počítač. Díky tomu umožňuje přesnou lokalizaci knih v regálech. Díky tomu odpadá například zdlouhavé hledání knih a zároveň je tento regál schopný říct, že je v něm založená kniha, která tam nepatří. Díky tomu šetří čas jak čtenářům, tak pracovníkům. Tento typ „chytrých regálů“ se zatím využívá jen v některých obchodech ve světě. Zároveň ho ale mají nainstalované i některé světové knihovny – například knihovna v University of Cardiff nebo The National Library Board v Singapuru. Díky využití technologie RFID a chytrých regálů je možné, že si čtenář v katalogu vyhledá knihu a ten mu hned řekne, kde přesně se kniha nachází. Tyto chytré regály také urychlují inventarizaci knih.
65
http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=9&action=show&id=1147 citováno 3. 5. 2012 http://www.innovationmagazine.com/innovation/volumes/v7n1/feature1.shtml http://www.mickfortune.com/Wordpress/?p=285 http://www.reflex.cz/clanek/stary-reflex-tema-reflexu/17731/obchod-budoucnosti-rx-diskuse.html 66
80
Závěr Vědecká knihovna Olomouc je jednou z nejstarších knihoven u nás. Tak jako mnoho jiných, musí řešit otázku nedostatečných kapacit svých depozitářů. V současné době to řeší pronájem skladovacích prostor, ale vzhledem k finanční náročnosti to není dlouhodobé řešení. V přípravě je vybudování nového skladu, který poskytne rezervu na dalších 20 let. Tento sklad však vůbec neřeší nevyhovující situaci v některých ze stávajících skladů. V následujících letech se tak bude muset řešit otázka nové budovy, která by měla tyto nedostatky vyřešit. Ve své práci jsem uvedla několik nápadů, jak na její umístění ve městě, tak na její vybavení, které by mělo být podle nejnovějších trendů. Moderní knihovna by neměla být jen jakýmsi skladem knih, ale také společenským a kulturním centrem města. Jak je vidět na zahraničních knihovnách nebo u nás na nejnovější Národní technické knihovně, může v sobě budova knihovny skrývat nejen samotnou knihovnu, ale také galerii, kavárnu, konferenční sály, pobočky úřadů nebo v případě NTK i mycí linku aut. Moderní knihovna by měla poskytnout místo pro setkávání. Ve svých studovnách nabízet velký počet studijních míst a v poslední době se ukazuje také nutnost pokrytí WiFi a velkého počtu elektrických zásuvek. Pokud jde o skladování a bezpečnost knih, jako nejlepší řešení se ukazuje využití technologie RFID. Umožňuje plnou automatizaci knihovny, což usnadňuje práci jejím pracovníkům a to jim umožňuje více se věnovat potřebám čtenářů. Několik knihoven již instalovalo regálové zakladače, které proces automatizace završili. Ve skladech tak díky nim není potřeba takřka žádný personál a knihy se rychleji dostanou za svým čtenářem. Díky technologii RFID mají také knihovny lepší přehled o svém fondu. Usnadňuje nejen inventarizaci, ale také udržování bezpečnosti knihovního fondu. V knihovnách jsou nainstalovány bezpečnostní brány, které brání zcizení knih. RFID navíc umožňuje více zapojit čtenáře do procesu výpůjčky. Na trhu se nabízejí různé selfchecky, díky kterým může proces výpůjčky i vracení knih provést čtenář sám. Bohužel je zatím technologie RFID pro většinu knihoven finančně nedostupná. Snad si ji v budoucnu bude moci dovolit větší počet knihoven. Knihovna VKOL využívá k označení knih čárové kódy. Ty umožňují jen omezenou automatizaci. Avšak vzhledem k velikosti knihovního fondu není možný okamžitý přesun k technologii RFID. Modernější vybavení by však šlo využít ve skladech, ať už přesuvné regály nebo ergonomické vozíky, které usnadňují práci pracovníků. Nejvýznamnější změnou 81
by však jistě bylo vytvoření jediného skladu. Velká část knih, je každý den dovážená z externích skladů, což přináší víc práce pracovníkům knihovny a snižuje to pocit komfortu pro čtenáře, kteří na svou knihu musí čekat déle. Také stávající vybavení, přes všechny rekonstrukce neodpovídá současným nárokům. Velkým problémem je například to, že knihovna není bezbariérová. Závěrem lze říct, že knihovna využívá co nejlépe své možnosti a vybavení a poskytuje svým čtenářům velmi dobré služby. V rámci svých možností je stále zlepšuje a snaží se je přizpůsobovat nejnovějším trendům. Největší problém se sklady se snad podaří v dohledné době částečně vyřešit novým skladem. Problém s kapacitou je však dlouhodobí a až čas ukáže, jak se s tímto a dalšími problémy knihovna a její zřizovatel vypořádají.
82
Seznam obrázků Obrázek 1 – plány hlavní budovy – 3. NP ............................................................................... 30 Obrázek 2 – plány hlavní budovy, půda................................................................................... 30 Obrázek 3 – vzdálenosti mezi interními sklady ...................................................................... 32 Obrázek 4 – Logistický řetězec - informační toky................................................................... 36 Obrázek 5 – Rudl pro knihy a časopisy.................................................................................... 37 Obrázek 6 – Policový vozík ..................................................................................................... 38 Obrázek 7 – Hmotný logistický řetězec v knihovně ................................................................ 39 Obrázek 8 – plán hlavní budovy – výpůjčky - 1.NP ................................................................ 40 Obrázek 9 – Proces výpůjčky................................................................................................... 42 Obrázek 10 – Policové regály .................................................................................................. 45 Obrázek 11 – Pojízdný/ kompaktní regál ................................................................................. 46 Obrázek 12 – RFID tag ............................................................................................................ 51 Obrázek 13 – Knihovna Laramie County Library ................................................................... 54 Obrázek 14 – Check-in stanice pro vracení knih ..................................................................... 55 Obrázek 15 – Informační pult a třídící systém ......................................................................... 56 Obrázek 16 – Národní technická knihovna .............................................................................. 56 Obrázek 17 – Návratový box a bibliobox ................................................................................ 59 Obrázek 18 – selfcheck a brána................................................................................................ 61 Obrázek 19 – Mansueto Library ASRS.................................................................................... 63 Obrázek 20 – Sonoma State University - ARS ........................................................................ 64 Obrázek 21 – ARS v akci ......................................................................................................... 65 Obrázek 22 – dopravní pás v SSU ........................................................................................... 65 Obrázek 23 – pojízdný regálový žebřík ................................................................................... 68 Obrázek 24 – ergonomický vozík CEIBA ............................................................................... 69 Obrázek 25 – Ergo cart – ergonomický vozík Lyngsoe........................................................... 69 Obrázek 26 – vozík biblioboxu ................................................................................................ 70 Obrázek 27 – technické podmínky pro knihovny .................................................................... 73 Obrázek 28 – prostorové podmínky v knihovnách .................................................................. 73 Obrázek 29 – plánek umístění nové budovy ............................................................................ 75 Obrázek 30 – Národní knihovna ČR ........................................................................................ 77 Obrázek 31 – princip semaforu v NK ...................................................................................... 78 Obrázek 32 – robotický systém NK ......................................................................................... 79 Obrázek 33 – sklad NK ............................................................................................................ 80
83
Literatura •
BRYCHTA, Roman et al. Národní technická knihovna = National Technical Library = Bibliothèque technique nationale = [Guo li ke xüe ji shu tu shu guan] = Biblioteca Técnica Nacional: 50°6'14.376"N, 14°23'26.613"E. [Praha]: Národní technická knihovna, [2009]. 189 s. ISBN 978-80-86504-19-3.
•
DANĚK, Jan a PAVLISKA, Jiří. Technologie ložných a skladových operací II. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2002. 162 s. ISBN 80-2480218-X.
•
FRANTALOVÁ, Zora. Vstupní zařízení počítačů. 1. vyd. Praha: Výběr, 1993. 126 s. Výběr; Sv. 2. ISBN 80-901245-2-6.
•
JEŽEK, Vladimír. Systémy automatické identifikace: aplikace a praktické zkušenosti. 1. vyd. Praha: Grada, 1996. 124 s. ISBN 80-7169-282-4.
•
PERNICA, P. a kol., 2008. Arts Logistics. Praha: Oeconomica. ISBN 978-80-2451412-3
•
PERNICA, Petr. Logistika (supply chain management) pro 21. století. Vyd. 1. Praha: Radix, 2005. 3 sv. (569, 571-1095, 1096-1698 s.). ISBN 80-86031-66-7, 1. díl
•
PERNICA, Petr. Logistika (supply chain management) pro 21. století. Vyd. 1. Praha: Radix, 2005. 3 sv. (569, 571-1095, 1096-1698 s.). ISBN 80-86031-66-7, 2. díl,
•
TAKÁCS, Tibor, ed. Automatická identifikace v knihovnách: využití čárového kódu a automatizované zabezpečení knihovního fondu. Brno: Sdružení knihoven České republiky, 1993. 41 s. Informační zdroje; Sv. 1. ISBN 80-900033-5-4.
•
Výroční zpráva VKOL 2009
•
Výroční zpráva VKOL 2010
•
Výroční zpráva VKOL 2011
•
Výroční zpráva NK 2007
Internetové zdroje •
http://knihovnam.nkp.cz/
•
http://www.ktn.cz/index?setlang=cs
84
•
http://www.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr
•
www.vkol.cz
•
www.cuzk.cz
•
http://www.intaz.cz/nakupni-voziky.html
•
http://ctenar.svkkl.cz/
•
http://www.storebusiness.cz/regaly-prehled/mobilni-regaly/
•
http://www.profi-regal.cz/cs/policove-regaly
•
http://old.stk.cz/carovy_kod_popis.html
•
http://www.kodys.cz/rfid.html
•
http://www.rfid-epc.cz/download/prezen/RFIDWorkingGroupUvodDoTechnologie.pdf
•
http://www.rfidportal.cz/index.php?page=rfid_obecne
•
http://multimedia.3m.com/mws/mediawebserver?mwsId=66666UuZjcFSLXTtn8TV4 8TtEVuQEcuZgVs6EVs6E666666--&fn=Laramie%20Case%20Story.pdf
•
http://www.libraryjournal.com
•
http://www.lyngsoesystems.com/library/library_system.asp
•
www.techlib.cz
•
http://www.cosmotron.cz/
•
http://mansueto.lib.uchicago.edu/shelving.html
•
http://www.colgate.edu/academics/liberalarts/library
•
http://exlibris.colgate.edu/LASR/
•
http://library.sonoma.edu/about/ars.php
•
http://rohnertpark.towns.pressdemocrat.com/2012/02/photos/2012-a-library-spaceodyssey/
•
http://www.zarges.cz/produkt/pojizdny-regalovy-zebrik,-siroke-pricle/23/
•
http://www.topcentrum.cz/Zebriky-stafle-leseni/zebriky,-stafle,-schudky/regalovezebriky
•
http://www.lyngsoesystems.com/library/library-cart.asp
•
www.ceiba.cz
•
www.bibliobox.eu
•
http://www.lsesk.sk/KS_SCH_HERBIE.htm
85
•
http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2008-roc-60/03-2008/bibliobox-herbie-komfort-prokarlovarske-ctenare-39-120.htm
•
http://www.economix.cz/clanek/jak-se-osvedcil-bibliobox/285
•
http://duha.mzk.cz/clanky/aktualizace-standardu-verejnych-knihovnickychinformacnich-sluzeb-reflektuje-nove-trendy-napo
•
http://www.proknihovnu.cz/data/funkcnost_NK_06.pdf
•
http://www.nkp.cz/files/klementinum_vize_2011.pdf
•
http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=9&action=show&id=1147
•
http://www.innovationmagazine.com/innovation/volumes/v7n1/feature1.shtml
•
http://www.mickfortune.com/Wordpress/?p=285
•
http://www.reflex.cz/clanek/stary-reflex-tema-reflexu/17731/obchod-budoucnosti-rxdiskuse.html
86
