Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalářská práce
2010
Tatiana Bogdanova
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalářské práce:
Letectví a jeho role ve světové nákladní přepravě
Vypracovala: Bogdanova Tatiana Vedoucí bakalářské práce: doc. JUDr. Ing. Radek Novák, CSc.
2
PODĚKOVÁNÍ
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedouсímu mé bakalářské práce panu doc. JUDr. Ing. R.Nováku, CSc., za podnětné myšlenky a věcné připomínky. Kromě toho chtěla bych poděkovat pani Mgr. L.Jachymové a pani Mgr. A.Sterecové za pomoc v kontrole stýlové a jazykové stranky práce. A v neposlední řadě děkuji svým rodičům, ktéré mi podporovaly po celou dobu psání práce.
3
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „ Letectví a jeho role ve světové nákladní přepravě“ vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne …..prosince 2010 Podpis ........
4
OBSAH
ÚVOD
A
CÍL
PRÁCE ...............................................................................................................................7
1.
NÁKLADNÍ
LETECTVÍ:
HISTORIE
A
PŘÍNOSY
PRO
ROZVOJ
SVĚTOVÉHO
TRHU..........9
1.1.
PRVNÍ
KROKY ...................................................................................................................................................9
1.2.
CIVILNÍ
LETECTVÍ ............................................................................................................................................9
1.3.
KUSOVÉ
ZÁSILKY .......................................................................................................................................... 10
1.4.
CELNÍ
ODBAVENÍ .......................................................................................................................................... 11
1.5.
ZAJÍMAVOSTI ................................................................................................................................................. 12
2.
SOUČASNÉ
TRENDY
V
LETECKÉ
DOPRAVĚ........................................................................... 13
2.1.
STRUKTURA
LND......................................................................................................................................... 13
2.2.
ŘETĚZEC
LETECKÉ
NÁKLADNÍ
SÍTĚ........................................................................................................... 14
2.3.
LOGISTIKA
A
NÁKLADNÍ
DOPRAVA ............................................................................................................ 15
2.4.
KRÁTKÉ
POROVNÁNÍ
ZPŮSOBŮ
DOPRAVY ................................................................................................ 16
2.5.
JAK
NA
LETECKÉ
DOPRAVĚ
USPOŘIT?....................................................................................................... 17
2.6.
SPECIFIKA
PROCESU
LND........................................................................................................................... 18
2.7.
KONTEJNERY ................................................................................................................................................. 18
2.8.
HMOTNOST,
ROZMĚRY,
BALENÍ ................................................................................................................. 19
2.9.
DOSTUPNOST
LND ...................................................................................................................................... 19
2.10.
POJIŠTĚNÍ
PŘEPRAVOVANÉHO
ZBOŽÍ ..................................................................................................... 19
2.11.
KLASIFIKACE .............................................................................................................................................. 20
2.12.
AIR‐CARGO.
POSTUPY
PŘEPRAVY
ZBOŽÍ ............................................................................................... 21
2.13.
LETECKÝ
NÁKLADNÍ
LIST
‐
TECK22
2.14.
HANDLING................................................................................................................................................... 22
3.
NÁKLADNÍ
LETADLA.................................................................................................................... 23
3.1.
NÁKLADNÍ
LETOUN ...................................................................................................................................... 23
3.2.
SROVNÁNÍ
VYBRÁNÝCH
NÁKLADNÍCH
LETADEL ..................................................................................... 23
3.3.
STARÁ
LETADLA
SE
VRACEJÍ DO PROVOZU ............................................................................................ 24
4.
MEZINÁRODNÍ
INSTITUCE......................................................................................................... 25
4.1.
ICAO
(INTERNATIONAL
CIVIL
AIR
ORGANIZATION) ............................................................................ 25
4.2.
IATA
(INTERNATIONAL
AIR
TRANSPORT
ASSOCIATION).................................................................... 25
4.3.
FIATA
(MEZINÁRODNÍ FEDERACE SPEDIČNÍCH SVAZŮ) .............................................................. 26
4.5.
DALŠÍ
VYZNAMNÉ
SVĚTOVÉ
ORGANIZACE: .............................................................................................. 27
4.6.
E‐FREIGHT.
IATA
A
FIATA
NAŠLY
SPOLEČNOU
ŘEČ ........................................................................... 28
5.
PŘEPRAVNÍ
VZTAHY
V
LND....................................................................................................... 29
5.1.
PŘEPRAVNÍ
VZTAHY..................................................................................................................................... 29
5.2.
PRÁVNÍ
PŘEDPISY
TÝKAJÍCÍ
SE
LETECKÉ
DOPRAVY ................................................................................ 29
5.3.
MEZINÁRODNÍ
ÚMLUVY .............................................................................................................................. 29
6.
SOUČASNÝ
STAV
LND................................................................................................................... 32
6.1.
RŮST
OBJEMU
LND
SE
ZPOMALIL,
ALE
POŘAD
PŘEVYŠUJE
OČEKÁVÁNÉ
HODNOTY ........................ 32
6.2.
POPTÁVKA
ROSTE
POMALEJI ...................................................................................................................... 32
6.3.
KOMODITNÍ
MIX .......................................................................................................................................... 33
6.4.
VLIV
CENY
POHONNÝCH
HMOT .................................................................................................................. 34
6.5.
INFORMACE
EUROSTATU.
DATA
Z
ŘÍJNA
2009...................................................................................... 35
7.
POROVNÁNÍ
S
NÁMOŘNÍ
DOPRAVOU .................................................................................... 38
7.1.
CHARAKTERISTIKA
NÁMOŘNÍ DOPRAVY............................................................................................... 38
7.2.
NÁMOŘNÍ
A
ŘIČNÍ
DOPRAVA
‐
OÝHODY
X
NEVÝHODY .......................................................................... 39
5
7.3. NÁMOŘNÍ
KONKURENCE ............................................................................................................................ 40
7.4.
VOLBA
LOGISTICKÝCH
PROSTŘEDKŮ ........................................................................................................ 41
8.
JAKÉ
JSOU
VZTAHY
S
PŘÍRODOU? ........................................................................................... 42
8.1.
ENVIROMENTÁLNÍ
PROBLÉM‐
ZNEČIŠTĚNÍ
OVZDUŠÍ............................................................................. 42
8.2.
BALENÍ
ZÁSILKY ........................................................................................................................................... 42
8.3.
VLIV
GEOGRAFICKÝCH
FAKTORŮ ............................................................................................................... 43
ZÁVĚR
A
SHRNUTÍ............................................................................................................................. 44
SEZNAM
POUŽITÝCH
ZKRATEK.................................................................................................... 46
POUŽITÉ
ZDROJE:.............................................................................................................................. 47
SEZNAM
ODBORNÉ
LITERATURY ........................................................................................................................ 47
ELEKTRONICKÉ
ZDROJE ....................................................................................................................................... 48
SEZNAM
SCHEMAT,
TABULEK
A
GRAFŮ..................................................................................... 49
PŘILOHY ............................................................................................................................................... 50
PŘILOHA
Č.
1......................................................................................................................................................... 50
PŘILOHA
Č.
2......................................................................................................................................................... 51
PŘILOHA
Č.
3......................................................................................................................................................... 51
PŘILOHA
Č.
4......................................................................................................................................................... 52
PŘILOHA
Č.
5......................................................................................................................................................... 52
PŘILOHA
Č.
6 ........................................................................................................................................................ 53
PŘILOHA
Č.
7......................................................................................................................................................... 54
PŘILOHA
Č.
8......................................................................................................................................................... 54
6
Úvod
a
cíl
práce
V současné době stálé rostoucího celosvětového trhu a rozvoje mezinárodních vztahů hraje doprava klíčovou roli v plynulém a trvalém procesu rozvoje. Moje bakalářská práce je věnována Letecké nákladní dopravě (LND). Existuje jen několik základních způsobů přepravy nákladů mezi státy a kontinenty a samozřejmě při výběru jednoho či několika způsobů hrají velkou roli faktory, kterými jsou: cena, čas přepravy, bezpečnost přepravy (spolehlivost), váha a rozměry zboží. Běžné zboží nejrůznějších druhů a účelů, potraviny je nutné přepravovat na velké vzdálenosti, a tím upevňovat další rozvoj světového trhu a globalizace. A samozřejmě nesmíme zapomenout na přepravu lidí, neboť přeprava pasažérů pokrývá značnou část leteckého odvětví a je důležitým prvkem i pro celou ekonomiku. Letectví se objevilo již v 18.století a do dnešní doby se aktivně vyvíjí, obnovuje se v souladu s dnešními vysokými požadavky na přepravu lidí, nákladů a přání jednotlivých klientů. Citlivě reaguje na rychle se měnící tržní prostředí, na poptávku v odvětví. Tak
jako
všechna
průmyslová
odvětví
i
letecká
přeprava
dělá
vše
pro
přežití
na tvrdém konkurenčním trhu. Letectví zabírá velmi důležitou část v sektoru nákladní dopravy. Daný způsob má své silné i slabé stránky, kterými se zákazníci řídí při výběru určitého způsobu přepravy zboží. Především jsou to cena a čas dodání. Letecká přeprava je z tohoto pohledu nejdražší, ale i nejrychlejší a nejbezpečnější formou . Při výběru konkrétního
způsobu
přepravy
musí
zákazník
zvažovat
celkovou
rentabilitu
alternativních možností přepravy zboží. To, co se nejvíc hodí pro přepravu určitého druhu zboží (např. přeprava pomocí LND u rychle se kazících potravin, hi-tech výrobků a u jiných druhů zboží citlivých na přepravu) a co je pro něj asi jedinou vhodnou možností přepravy, může být pro jiné zboží jen zbytečnou ztrátou peněz. Proto výpočet konečné rentability by měl dát odpověd’ na otázku: „Jaký způsob přepravy si vybrat?“. Ve své práci se zaměřím na analýzu vývoje letecké nákladní dopravy od jejího zavedení ve světě. Dotknu se i otázky nabídky speciálních letadel.
7
Dále soustředím se na vývoj letectví a jeho roli ve světové dopravě (pro přehlednost uvedu přehledy evropské a světové statistiky). V dané časti se zaměřím na porovnávání jednotlivých charakteristik odvětví, na jejich vývoj v čase. Kromě toho porovnám tyto charakteristiky s ukazateli konkurenčního odvětví v nákladní dopravě, a to s dopravou námořní. Vybrané téma by bylo možné popisovat velmi dlouho. Na stránkách mé bakalářské nemohu podrobně rozebrat úplně všechno, i když by se o řadě dalších věcí dalo také diskutovat. Proto se pokusím do své práce zahrnout to, co považuji za nejdůležitější, s cílem zpracovat toto téma i ve své pozdější závěrečné diplomové práci. Dané téma jsem si zvolila ze dvou hlavních důvodů. Jednak mě zajímá logistika v nákladní dopravní sféře, a to hlavně od doby, kdy jsem se setkala s předmětem „Logistika“ během svého studia na VŠE, a jednak bych ráda zdůraznila svůj osobní zájem o mezinárodní společnost DHL, která s vybraným tématem bezprostředně souvisí a je jednou z největších společností v dané sféře ve světě. Výsledkem výše uvedených zájmů pak byla volba tématu propojujícího obě otázky. Cílem mé práce je provést analýzu role letectví ve světové nákladní dopravě od počátku vývoje letectví; probrat otázku vývoje leteckého průmyslu se zaměřením na nákladní letectví; popsat proces letecké přepravy nákladů a důležité nuance s tímto procesem spojené. Dalším cílem je vymezení výhod a nevýhod LND a popsání faktorů, ovlivňujících zákazníky při výběru leteckého způsobu dodávání zboží. Důležitou a možná i nejpřehlednější částí mé práce bude porovnání světových kapacit přepravy v jednotlivých letech a v jednotlivých zemích a porovnání současné situace v nákladní letecké a námořní dopravě. Svou práci zakončím vlastním hodnocením současné role letectví ve světové nákladní dopravě.
8
1.
Nákladní
letectví:
Historie
a
přínosy
pro
rozvoj
světového
trhu
1.1.
První
kroky Historie letectví se zabývá vývojem mechanického letectví od prvních pokusů v létání šarkanů až do nepřerušovaných a kontrolovaných motorových letů a dále. Touha lidstva létat se pravděpodobně projevila už ve Staré Číně, kde jsou zaznamenané první pokusy létat na šarkanech někdy z 6. století. První let kluzákem předvedl Abbas Ibn Firnas v Andalusii v 9. století. V Evropě je známý příběh benediktínského
mnicha Eilmera, který už počátkem 11.století uletěl na kluzáku 200 metrů. Sen Leonarda da Vinciho létat je možné najít v mnoha jeho dílech, ale da Vinci se létat sám nikdy nepokusil. První vážné pokusy létat se konaly v 18. století v Evropě s horkovzdušnými balóny (1783), kluzáky (Otto Lilienthal, 1891) a letadly s vlastním pohonem (Bratři Wrightové, 1903). Od té doby se konstruktéři letadel pokoušejí o překonání stále větší rychlosti, vzdálenosti, výšky a lepší kontrolovatelnosti letů.1
1.2.
Civilní
letectví
Dějiny letectví, jak civilního, tak vojenského, začínají ve Francii letem prvního horkovzdušného balónu bratří Montgolfiérů. Tehdy čeština přijala nový termín aeronautika, vzduchoplavba pro tento nový obor lidské činnosti. Na počátku 20. století vzlétl Louis Blériot na svém letounu a z francouzského avion (letoun) vznikla aviatika. Dějiny civilního letectví, a letectví jako takového v Českých zemích zahájil ing. Jan Kašpar 13. května 1911 svým historickým dálkovým přeletem z Pardubic do PrahyKbel. Ačkoli sám konstruoval letouny a s některými uskutečnil za účasti veřejnosti několik dvoukilometrových skoků, zakoupil za 18.000 franků letoun od Blériota, se kterým pak uskutečnil svůj historický let.2 Historie letectví a aviatiky jako celku je těsně propojena se jmény amerických vynálezců Orvilla a Vilbura Wrightových, kteří jako první zkonstruovali řízené letadlo
1
Historie Letectví z Wikipedia : the free encyclopedia [online]., dostupné z
[cit. 2010-09-04] 2 Civilní letectví, historie z Wikipedia : the free encyclopedia [online]., dostupné z [cit. 2010-09-04]
9
s vlastním spalovacím motorem. Odrazovým bodem rozvoje aviatiky a letectví se stal rok 1901, kdy bratři Wrightové na letadle «Wright Flyer» zvládli vydržet ve vzduchu 12 vteřin a během tohoto času uletět 36,5 metrů. Hromadná letecká osobní doprava se začala rozvíjet po výstavbě letiště ve Francii a založení první letecké společnosti na světě podnikatelem Glenem Curtisem (r.1907). Pravidelné lety pro přepravu pasažérů začaly v roce 1914, kdy letecká doprava spojila americké město Tampa a Petrohrad v Rusku. O něco později byla otevřena ještě jedna pravidelná linka spojující hlavní města Belgie a Francie. Historie nákladní dopravy pomocí aviatiky je těsně spojena s jihozápadní Afrikou, kde byla v roce 1914 zorganizována přeprava diamantů pomocí malých letadel. Další vývoj transportní aviatiky dostal impulz díky aktivnímu rozvoji německého průmyslu v letech před druhou světovou válkou a zároveň i díky využití letadel k dosažení vojenských cílů. Současně se vyvíjí americký trh nákladní letecké dopravy a během několika let se mezinárodní letecká doprava rozšířila do většiny statů Evropy a Asie. V roce 1910 bylo první zboží na světě přepraveno právě letecky. Dnes je nemožné si představit život bez výhod, které nám poskytuje odvětví letecké dopravy. Vzduchem přepravujeme elektronická zařízení, dopisy, čerstvé ovoce a mnohem více - věci, bez kterých lidé nemohou normálně žít. Odvětví letecké dopravy má dnes obrat rovnající se 46 mld. dolarů, 40 procent nákladní přepravy je zajišťováno civilními letadly. Rychlost a spolehlivost nákladní letecké dopravy poskytuje mezinárodním zákazníkům dosud nebývalou svobodu volby a přispívá k úspěchu podnikání, ekonomickému rozvoji a růstu zaměstnanosti.
1.3.
Kusové
zásilky
Prototypem pojmu "kusových zásilek" byly poštovní, určené pro různé příjemce. Poštovní zásilky se shromažďovaly na poště a čekaly tam na další transport do určité destinace. Doručování zásilek se uskutečňovalo v souladu s mírou akumulace potřebné pro hospodárnou přepravu zboží. Pravidelné doručování nákladů v letecké dopravě bylo organizováno v Rakousku v roce 1918 a představovalo pravidelné lety do přilehlých měst rakousko-uherské monarchie. Dnes kusové zásilky tvoří velký podíl na celkové letecké nákladní dopravě a ten podíl ještě stále roste kvůli efektivitě, pohodlí a bezpečnosti.
10
1.4.
Celní
odbavení
Pro přeshraniční přepravu je důležitou otázkou samozřejmě i otázka
celního
odbavení zboží. Celní odbavení zboží při překračování hranic se začalo praktikovat téměř okamžitě po objevení prvních států a zrušení naturálního hospodářství. Původně účelem celních režimů bylo doplňování státní pokladny, ale později se funkce celního úřadu výrazně rozšířily. Nyní je široce používán pojem "Celní řízení", jehož hlavním úkolem je přispět k rozvoji domácí produkce, s výjimkou možnosti překročení hranice nedovoleným zbožím, včetně drog, zbraní, atd. Poprvé byly celní poplatky dokumentovány ve III.století před naším letopočtem. Během panování Kartága ve Španělsku byla sestavena tabulka, která obsahovala informaci o produktu a poplatek za jeho dovoz na území státu. Město, ve kterém byl vypracován tento dokument, se jmenovalo Tarifa, odtud pochazí i název výše cla (tarify). Praxe celních prohlídek pasažérů letadel byla poprvé použita v Bruselu (1919). Celní služby jsou nyní požadovány pro mezinárodní nákladní dopravu a zahrnují přípravu příslušných dokumentů, minimalizaci nákladů na proclení, poradenství a další služby. Mezinárodní přeprava zboží v letecké dopravě vyžaduje dodržování povinných celních postupů. Celní odbavení zboží se uskutečňuje prostřednictvím prohlášení a zaplacení všech požadovaných poplatků. Mezi povinnými platbami za celní odbavení dováženého zboží lze uvést spotřební daně, daně z přidané hodnoty a ostatní daně. Nepřímými poplatky za odbavení zboží na celnici jsou licenční poplatky, kvalifikační osvědčení, skladování zboží v celních skladech a doprava.
11
1.5.
Zajímavosti
První letadlo na světě bylo vytvořeno ruským námořníkem, vědcem, inženýrem a návrhářem Alexandrem F. Mozhaiskym (1825-1890 ). Test letadla, které bylo vybaveno parními motory anglické výroby, se konal 20.července 1882. V důsledku svých testů letadlo zvládlo uletět několik metrů a pak bylo uskutečněno nouzové přistání. První řízené letadlo na světě bylo vytvořeno bratry Wrightovými v USA. Testování tohoto letadla se konalo v roce 1901. První letiště bylo postaveno v roce 1907 ve francouzském městě Issy-lesMoulineaux. První letuškou v historii letectví byla americká zdravotní sestra Ellen Churchová, která začala práci letem na trase San Francisco - Chicago 15.května 1930. V USA byly letušky nazývány Sky Girls. Jejich povinností byla nejen obsluha pasažérů, ale také poskytování zdravotní péče. V 30. letech minulého století musely letušky mimo jiné také zajišťovat vážení cestujících a zavazadel. K prvnímu leteckému neštěstí v historii došlo v roce 1908 – rozbilo se jedno z letadel zkonstruovaných bratry Wrightovými. Stroj pilotoval Orville Wright a podařilo se mu přežít. Při letecké nehodě zemřel jediný pasažér letadla. K největšímu leteckému neštěstí v dějinách letectví došlo při srážce dvou letadel řady 747. Počet obětí havárie na letišti Los Rodeos (Tenerife, Kanárské ostrovy) se vyšplhal na neuvěřitelných 583 lidí. Černá skříňka (záznamník letových údajů při mimořádných událostech) byla vynalezena australským inženýrem Davidem Warrenem v roce 1950. Nicméně tento přístroj byl poprve instalován na palubě letadla o 10 let později - po havárii letadla v Queenslandu. Použití elektronických záznamových přístrojů bylo nařízeno soudem. Austrálie se tak stala první zemí na světě, kde byla instalace "černé skříňky" povinná. Nejdelší let bez mezipřistání trval 21 hodin, 46 minut. Během této doby letadlo přeletelo 18.545 mil. Trasa letu se táhla od Aucklandu na Novém Zélandu až do Paříže. Záznam byl registrovan 18.června 1993 a byl také uveden v Guinessově knize rekordů.3
3
Historie letectví , dostupné online z [cit. 2010-09-07]
12
2.
Současné
trendy
v
letecké
dopravě
2.1.
Struktura
LND
Pro současný stav vývoje letecké dopravy je charakteristické přesné strukturování leteckých podniků podle geografie pokrytí a formátu organizace letů. Na základě těchto bodů lze všechny dopravce rozdělit do několika velkých skupin. Integrované letecké společnosti jsou schopny nabídnout nejen samotný výrobek (osobní i nákladní dopravu), ale také vytvářet svůj vlastní distribuční systém a zabezpečit efektivní regionální agenturní síť. Kromě toho integrované společnosti vlastní sítě speciálních destinací, mohou diktovat svou vlastní cenovou politiku a udržovat vysokou úroveň služeb. Druhá skupina - charterové letecké společnosti. Pro formát charterové přepravy je typická absence pravidelného jízdního řádu a přeprava osob se tak uskutečňuje podle faktu najímání letadla. Třetí řadou firem jsou regionální dopravci, kteří létají v určité geografické oblasti. Nyní jsou také rozšířené společnosti provozující nákladní dopravu. Ty nabízejí své služby ve velkém prostřednictvím sítě agentů. Sami současně rozvíjejí jejich vlastní značku. Spolu s tím lze identifikovat kombinované express-dopravce, smíšené a izolované letecké společnosti. V posledních letech se aktivně rozvíjejí low-cost společnosti (nízkonákladové letecké společnosti), které upřednostňují práci na trzích s vysokou kapacitou. Tato forma přepravy se vyznačuje vysokou frekvencí letů, přímým prodejem produktů konečnému spotřebiteli, unifikací vozového parku a minimalizací nákladů na obsluhu pasažerů. Vysoká konkurence na leteckém trhu nutí mnoho leteckých společností ke sjednocení nebo k vytvoření rovnoprávných aliancí. Vstup do aliance je pro každého z dopravců příležitostí pro rozšíření sítě linek, optimalizací času mezipřistání, úsporou při vytvoření a rozvoji agenturní sítě, při využití služeb letišť. Navíc získávají tito přepravci i dostatečné příjmy z rozšíření sféry vlivu na nové segmenty leteckého trhu.4
4
Současné trendy v letectví , dostupné online z 2010-09-07]
[cit.
13
2.2.
Řetězec
letecké
nákladní
sítě.
Schéma č.15 Řetězec letecké nákladní sítě
Schéma č.1 ukazuje dva hlavní business-modely LND odvětví. Integrovaní dopravci vlastní nebo výlučně kontrolují majetek, zaměstnance a informační systémy nutné pro zajištění nepřerušeného a přesného řízení od okamžiku, kdy zásilka
opustí
odesílatele,
do
okamžiku, kdy zásilka dorazí k příjemci. Naopak, konkurenci
neintegrovanou tvoří
především
dopravci, kteří organizují door-todoor přepravu, a spoléhají se na letecké společnosti, které přepravují zásilky z letiště na letiště. Jak ukazují statistiky, 10%-ní nárůst letecké dopravy zvyšuje HDP o 1,6%. A 10% zlepšení ve spojení (nové destinace nebo zvýšená frekvence) podporuje zvýšení HDP o 3,7%. Tedy jde opravdu o zlaté odvětví, které bývá omezováno nevhodnými politickými tlaky. Je nutné se zaměřit na zlepšování letecké infrastruktury v rozvojovém světě včetně Afriky, což může být katalyzátorem pro celkový rozvoj této formy dopravy6. Letectví hraje rozhodující roli pro rozvoj světového trhu. Myslím si, že je zavádějící domnívat se, že dražší letecká doprava nebude ku prospěchu pro rozvojové země. Často se totiž LND stavá jedinou možností přepravy do odlehlých míst, kde je velmi náročné budovat dopravní pozemní infrastrukturu.
5
American shipper, August 2008, Merge Global research «End of an Era?» str. 33
6
A Summit of Significance for Air Transport - Effective Follow-up Needed
14
2.3.
Logistika
a
nákladní
doprava
V různých oblastech hospodářské činnosti se do pojmu logistiky zahrnují různé významy. Například v oblasti materiální je to dobrý cash-management, v oblasti informační - dobré řízení informací. Ale v každém případě je logistika optimalizací. Logistika má klíčový význam pro nákladní dopravu. Pomáhá šetřit čas, peníze a další zdroje a bez logistiky je dnes již obtížné si představit dopravní proces. A proč si to bez logistiky vůbec představovat, když logistika je nyní nedílnou součástí tohoto procesu? Nicméně máme zájem o dopravu a logistiku v dopravě. V dopravní sféře můžeme v logistice najít tyto dvě oblasti: • •
Logistické řízení vozového parku Logistika přepravy nákladů
V prvním případě je nezbytné optimalizovat pohyb dopravních prostředků, aby nebyly prázdné přepravy, je však pravděpodobné, že v případě přesunu prázdného letadla v jednom směru jasně hovoříme i o ztrátě peněz.
Schéma č.2 Primární interkontinentální toky výkonů v nákladním letectví v roce 20077
Ve druhém případě je úkolem dosáhnout minimálních časových a materiálních ztrát, t.j. přivézt rychleji a méně utratit. Volba, jakým způsobem dodat zboží, závisí na následujících faktorech: • •
Vzdálenost Materiální hodnota zboží (odsud plyne potřeba určité míry spolehlivosti a bezpečnosti přepravy, pojištění v případě poškození, či ztráty zboží)
•
Čas přepravy (splnění stanovených termínů, pojištění v případě zpoždění)
7
http://www.mergeglobal.com/articles/2008-08_End-Of-An-Era.pdf (str.34)
15
2.4.
Krátké
porovnání
způsobů
dopravy
Vybírame z následujících možností: 1. Letecká doprava 2. Doprava autem 3. Železniční doprava 4. Námořní doprava •
Nejdražší a nejkratší - přeprava letadlem
•
Nejdelší a nejlevnější - přeprava námořní.
Letecká doprava samozřejmě nemá konkurenci, pokud hovoříme o časových úsporách a pokud si ji můžete dovolit. Pak byste neměli ani o čem přemýšlet, neboť je to jediný bezproblémový způsob, jak dodat veškeré zboží, kamkoli budete chtít. Málokdy se přeprava uskutečňuje pouze jedním typem dopravy. To je možné pouze v případě nákladní dopravy po silnici a jen mezi zeměmi, mezi nimiž je pozemní spojení. Z USA například přepravu autem není možné provést. Proto není překvapující, že přeprava se zajišťuje více druhy dopravy. Je jasné, že čím větší část přepravy se uskutečňuje po moři, tím méně bude stát celá přeprava a naopak. To platí pro LND. Volba nejlepší kombinace trasy, času a nákladů je nazývána dopravní logistikou. Vezměte si například dopravu ze Šanghaje (Čína) do Moskvy a pokuste se dodat zboží různými způsoby. Výběr způsobu dopravy ovlivňuje nejen naléhavá potřeba dodávky, ale i hmotnost a váha zboží, které přepravujete. Například pokud budete mít náklad o hmotnosti 20 tun, můžete použít leteckou, silniční, železniční a námořní dopravu. Nicméně v tomto případě letecká přeprava je příliš drahá. Autodoprava není méně nákladná, protože je třeba překonat celou Čínu a Rusko, kromě toho se může stát, že dopravce nenajde zboží pro cestu zpět, tak se k nákladům na přepravu v jednom směru zaúčtuje i prázdná cesta zpět. Obvykle se malé náklady (do 500 kg a do 10 m3 ) přepravují leteckou dopravou, od 500 kg do 2000 kg o objemu 10m3-15m3 vezou sběrnými námořními náklady nebo leteckým + silničním způsobem. Náklady s váhou od 2.000 do 24.000 kg se vezou v kontejnerech po moři + autem, nebo po moři+ železnicí.
16
2.5.
Jak
na
letecké
dopravě
uspořit?
Dva důležité kroky pro snížení nákladů na dopravu letadlem: •
lepší volba zprostředkovatelů
•
optimalizace konsolidace nákladů
Konsolidace umožňuje používat mírnější tarify a snižovat podíl fixních (nezávislých na hmotnosti) nákladů v celkové hodnotě (ceně). Ale zároveň konsolidace zboží, tj. hromadění zboží na skladě speditora způsobuje dodatečné náklady - náklady na údržbu skladu a náklady na dodání zboží od odesílatele do skladu zasílatele (pro většinu odesílatelů je možné najít bližší bod odletu). Je potřebné najít nejlepší řešení - nepřehánět sklad, ale ani neposílat příliš malé zásilky. Řešením tohoto cíle budou zodpovězeny i tyto otázky: 1. Do jaké míry konsolidovat? (jde o časové omezení konsolidace, např. 2 týdny) 2. Kde přesně realizovat konsolidaci?
V prvním případě časový interval bude působit jako překážka při stanovení optimální dávky pro odeslání. Volba místa konsolidace nákladů je závislá na mnoha faktorech. Je jasné, že pokud jsou všechny zásilky odesílany z určitého místa, pak náklady na přepravu letadlem budou menší, protože jde o konsolidaci celého objemu, nicméně náklady na přepravu zboží od odesílatelů do místa odletu budou velké. Tento problém lze vyřešit matematickým programováním nebo simulací s posouzením možných scénářů. Dalšími faktory ovlivňujícími rozhodování mohou být:
•
dostupné pozemní komunikace
•
doplňkové služby
•
omezení konsolidace nákladů.
17
2.6.
Specifika
procesu
LND
1.
Vysoká cena přepravy zboží leteckou dopravou neznamená, že tímto způsobem
dopravy není možné optimalizovat náklady. Stále je to možné, dokonce je to nezbytné. 2.
Nevhodná rozhodnutí při plánování dopravy můžou zničit hlavní výhodu LND -
úsporu času. 3.
Studium
fyzikálních
procesů
pro
plánování
letecké
dopravy
pomáhá
identifikovat páky na snížení nákladů a úspěšně je používat. 4.
Řešení některých otázek, jakými je např. výběr konsolidačního střediska, může
být nejasné a nejednoznačné. Vzhledem k tomu, že síť a geografie letecké dopravní firmy může být příliš volatilní, musíme mít na paměti, že rozhodnutí by měla být pravidelně revidována a kontrolována na optimalitu v měnícím se tržním prostředí.
5.
Použití jakýchkoli zástupců v procesu letecké dopravy má smysl jen v některých
případech, kdy vytvářejí určitý poměr přidané hodnoty k dalším nákladům.
6.
Letecký průmysl je velmi závislý na mnoha faktorech, výkyvech a krizích ve
světové politice a ekonomice. Je nezbytné kontrolovat podobnou nestabilitu a plánovat nouzové varianty pro dodání zboží v případě, že letecká doprava je nemožná.
2.7.
Kontejnery
V každém druhu nákladní dopravy, včetně letecké dopravy, existují určitá pravidla, která musí být dodržena odesílatelem. Splnění těchto pravidel zaručí, že váš náklad bude doručen, kamkoli budete chtít, v požadovaný čas a v takovém stavu, v jakém bylo zboží před nakládkou. Pro bezpečnost zboží musí být správně splněn algoritmus výpočtu velikosti balení. Kontejnery používané k přepravě nákladů vzdušnou cestou mají větrací okna a kapsy na podpůrnou dokumentaci. Povrch leteckých kontejnerů předpokládá možnost pohybu kontejnerů na speciálním zařízení v letadle, jakož i přijetí na zemi pomocí mechanických zařízení. Letecké kontejnery jsou přizpůsobeny k ovlivňování teploty od -60oC až po + 60 °C a relativní vlhkosti cca 98% při teplotě 30-35 ° C.
18
2.8.
Hmotnost,
rozměry,
balení
Pro snížení nákladů je velmi praktické kombinovat objemné náklady s těžkými. Dalším faktorem omezujícím hmotnost zboží je optimální balení zboží. Obal s sebou nese velmi důležitou roli. Nejenže musí být v souladu s mnoha parametry, ale bez řádného obalu se prostě náklad nepřijme. Obal chrání náklad
i před vnějšími
nebezpečími, jakým je například zranění. Jeho vhodností je třeba zajistit bezpečnost nákladu. Proto není dobré snižovat množství obalového materialu a domnívat se, že tím ušetříme na celkové hmotnosti zboží. Nicméně při balení zboží do multiformátních boxů by se mělo uvažovat o tom, jestli by se zboží nemělo přepravovat navíc i na dřevěné paletě.
2.9.
Dostupnost
LND Přeprava zboží leteckou dopravou není dnes nic nemožného. Důležité je si však předem uvědomit všechny náklady, které se započítávají do konečné ceny. Chcete-li tedy poslat svému příteli na druhém konci světa objemnější dárek k narozeninám, uvědomte si, že do ceny se započítává přeprava zboží z letiště odeslání a na letiště v zemi doručení, počítejte s manipulačními i celními poplatky, a v neposlední řadě i s cenou za kilogram zásilky.8
2.10.
Pojištění
přepravovaného
zboží
Důležité je také nezapomenout na pojištění, jež je většinou v případě LND samozřejmostí. Letadlo je vysoce spolehlivým dopravním prostředkem, i když i tady existují určitá rizika - hurikány, špatné počasí, teroristické útoky a jiné nepředvídatelné situace. Pokud se letecky přepravuje zvláště důležité zboží nebo velké skupiny zboží, stejně jako kdyby pozdější odlet mohl způsobit velké finanční ztráty, je nutné mít pojištění. Pro zákazníky vybírající si přepravu nákladů letadlem je důležité si uvědomit, že letecký dopravce se zavazuje zajistit bezpečnost nákladu od jeho převzetí od
8
Letecká
přeprava zboží, dostupné online z [cit. 2010-10-07]
19
zasilatele až po vyzvednutí na předem určeném místě. Letecká přeprava zboží je dnes velice populární stejně jako letecká přeprava osob. V dnešním uspěchaném světě láká zákazníky především svou rychlostí a v neposlední řadě také tím, že jako jediná vedle dopravy lodní umožňuje přepravu zboží mezi kontinenty. Zároveň se jedná o poměrně bezpečný způsob dopravy i přepravy s nejnižším procentem nehodovosti. I to zákazníky láká. Nabídka firem je opravdu široká, stačí chvilka na internetu a dopravíte letecky cokoli a kamkoli na světě. Máte rovněž možnost reklamace v případě, že vaše zboží bylo cestou nějakým způsobem poškozeno. V případě zjevných poškození však musí reklamace následovat ihned po doručení, v případě skrytých vad do několika dní.9
2.11.
Klasifikace
Zboží přepravované pomocí LND (air-cargo) je bežně klasifikováno s ohledem na směr, kategorii a typ nakládky. Pravidelná linková (dokládka, konsolidace) -při které je kusové zboží dokládáno do běžných leteckých linek pro osobní přepravu Nepravidelná (charterová) -při které je pronajímán ložný prostor celého dopravního prostředku, bez ohledu na jeho vytížení10
9
Letecká přeprava zboží, dostupné online z 10
[cit. 2010-10-07]
MACHKOVÁ H. – ČERNOHLAVKOVÁ E. – SATO A. A KOLEKTIV Mezinárodní obchodní operace
20
2.12.
Air‐Cargo.
Postupy
přepravy
zboží
Letecká přeprava je nejpohodlnější a nejkratší cesta nákladní dopravy na jakékoliv místo na zeměkouli. Pokud potřebujete něco rychle, efektivně a bezpečně přepravit a nechcete mít sebemenší potíže a problém, pak je tu v takovém případě letecká přeprava nákladů právě pro vás. Pomocí letadel je možné dodat téměř vše, co chcete - od naléhavých balíčků s léky až po velké a těžké náklady. Poptávka po letecké nákladní dopravě stále roste, objevují se nové směry, zvětšuje se počet leteckých dopravců, letiště se staví i v nejodlehlejších částech světa. Kromě široké geografie pokryté leteckými společnostmi, je nespornou výhodou letecké dopravy rychlost. Tento ukazatel jednoznačně vyhrává před ostatními formami dopravy. Upřednostnění letecké dopravy je efektivnější v porovnání s námořní a silniční. Letecká přeprava nákladu je obvykle požadována při přepravě zejména na dlouhé vzdálenosti. To je pochopitelné, protože při dopravě na krátkou vzdálenost se přeprava vzduchem stavá nerentabilní. Ve srovnání s pozemními druhy dopravy na úrovni mezinárodní dopravy je nákladní letecká přeprava mnohem jednodušší s ohledem na právní aspekty tohoto problému. V tomto případě je výhodou, že na hranicích zámořských zemí nemusí být podstoupena celní kontrola, která je velmi časově náročná. Letecká nákladní doprava umožňuje přepravu nejen kompaktních a lehkých, ale i poměrně velkých a těžkých nákladů. Nejčastěji je letecká přeprava nadrozměrných nákladů požadována v případě nepříliš důležitých nákladů na delší vzdálenosti. Letecká doprava je nejbezpečnější způsob přepravy všech druhů zboží. Při letecké přepravě zboží, pokud je řádně zabaleno a dobře posíleno,jsou téměř vyloučeny případné ztráty. Pojištění nákladu pomáhá vyhnout se rizikům, jakými jsou: nepředvídatelné situace a nevyhovující podmínky pro let. V závislosti na typu nákladu, který musí být dodán, nákladní leteckou dopravu používají jak fyzické osoby tak i velké společnosti, které mají jednorázový nebo dlouhodobý kontrakt. Dopravce je odpovědný za přepravu nákladu od okamžiku, kdy přijal objednávku na přepravu až po okamžik dodání na označené místo. Dopravce provádí přijetí zboží, je-li to nutné, zajišťuje jejich bezpečnost ve skladech, propočítává nejvhodnější dopravní a logistické postupy, dohlíží na řádné upevnění kontejnerů a na nakládku/vykládku na letišti.
21
2.13.
Letecký
nákladní
list
‐
AWB
Převzetí zásilky podle přepravních podminek IATA je osvědčováno prostřednictvím leteckého nákladního listu (Air Waylbill - AWB), který je současně i dokladem prokazujícím uzavření přepravní smlouvy. Obsahuje základní údaje o přepravováné zásilce: •
označení odesilatele a přijemce
•
místo odeslání a místa určení
•
označení obsahu zásilky, její hodnoty, vahy a objemu
•
u liniové přepravy i označení letecké linky, což umožňuje sledovat zásilku během celé přepravní trasy.11
2.14.
Handling
V praxi se (technologicky vzato) až na vzácné výjimky letecká nákladní přeprava provádí vždy jako kombinovaná, v řadě případů v režimech „Z domu do domu“ nebo „Just in time“. To spolu s jejími technicko-technologickými zvláštnostmi podmiňuje i pro ni do značné míry charakteristický řetězec: přepravce – zasílatel – handling dopravce. Tzv. obchodní handling provádí neutrální subjekt, zajišťující především manipulaci (eventuálně ještě některé další operace) se zbožím na letišti, resp. především jeho nakládku a vykládku do/z letadel. Obecně lze říci, že tento charakteristický řetězec se v letecké přepravě většinou považuje za optimální. Důraz je vždy kladen na neutrálnost handlingu. Jsou-li (v některých případech) jeho služby spojovány i s podnikáním leteckého dopravce, pak jej zásadně nelze považovat za neutrální.12
11 12
MACHKOVÁ H. – ČERNOHLAVKOVÁ E. – SATO A. a kolektiv Mezinárodní obchodní operace. s.130 NOVÁK, R. -- PERNICA, P. -- SVOBODA, V. -- ZELENÝ, L. Nákladní doprava a zasílatelství. s. 238
22
3.
NÁKLADNÍ
LETADLA
3.1.
Nákladní
letoun
Přeprava zboží pomoci letecké dopravy je dnes velice oblíbená. Jedním z důvodů její obliby je rychlost, mezi další patří spolehlivost, dostupnost aj. Zboží může být přepravováno jednak v nákladním prostoru pasažérských letadel, jednak jsou k dispozici specializovaná letadla, která se nevěnují přepravě osob, ale výhradně zboží. Rozhodnete-li se pro tento typ přepravy, opět máte z čeho vybírat, od velkých leteckých dopravců až po menší firmy. Záleží jen na vašich požadavcích.13 Nákladní letoun je civilní (občanské, komerční) nebo vojenské letadlo navržené a určené k přepravě spíše nákladu jako je zboží než pasažérů. Tato úloha vyžaduje spoustu speciálních rysů, díky kterým je tento letoun ihned rozpoznatelný; jedná se většinou o hornoplošník (umožňuje dopravu objemných nákladů přimo k letounu), letoun má i mohutný trup, vysoký počet kol, díky kterým dokáže přistát na neupravených plochách, vodorovné ocasní plochy jsou umístěny na horní části kýlovky a tak může být náklad vykládán i nakládán přímo z letadla bez větších problémů.14
3.2.
Srovnání
vybráných
nákladních
letadel
Tabulka
č.1 porovnává popularní nákladní letadla podle jednotlivých charakteristik, jakými jsou: objem air-carga, vaha air-carga, cestovní rychlost letadla, maximalní dolet a typ letadla (komerční/vojenské)
Model letadla Airbus A400M
Objem air-carga
Vaha air-carga
3
Cestovní rychlost
Dolet
Typ letadla
37,000 kg
780 km/h
6,390 km
Vojenské
-
871 km/h
7,400 km
Komerční
Airbus 330-200F
475 m
Airbus Beluga
1210 m3
47,000 kg
-
4,632 km
Antonov 124
-
Antonov 225 Boeing 747-8F
150,000 kg
800 km/h
5,400 km
Komerční Vojenské a Komerční
1,300 m
3
250,000 kg
800 km/h
15,400 km
Komerční
854.5 m
3
134,200 kg
908 km/h
-
Komerční
Lockheed C-5 (Galaxy) 122,470 kg 919 km/h 4,440 km Lockheed C-130H (Hercules) 33,000 kg 540 km/h 3,800 km Tabulka.č. 1 Porovnání popularních nákladních letadel podle jednotlivých charakteristik
Vojenské Vojenské
13
http://www.prepravazbozi.cz/letecka-preprava.html Transportní letoun, informace dostupna online z [cit. 2010-10-08] 14
23
3.3.
Stará
letadla
se
vracejí do provozu Grag č.1 15
Jak znázorňuje graf č.1 - jednou z nejpodstatnějších změn se ve 2. čtvrtletí stalo značné množství návratů letadel ze skladišť (Storage) do provozu. Některá letadla byla konečně odvolána v důsledku zastarávání (Retirements), ale většina se vrátila. Kromě toho nové dodávky (Deliveries) pokračují s rychlostí kolem 100 letadel za měsíc. U letecké dopravy je nutno počítat i s přepravou pozemní, tzn. s dopravou na letiště, kde je zboží naloženo, a z letiště, kde je zboží vyloženo, na místo určení. Cena roste v závislosti na vzdálenosti, místě doručení a požadavcích na rychlost doručení (lze rozlišit zásilky expresní a standardní). Některé firmy nabízejí i služby, kdy vám zaručují termín dodání, a pokud není tento termín dodržen, vrátí vám peníze. Zajímá-li vás expresní přeprava zboží, musíte počítat s tím, že do všech míst na světě není tento způsob přepravy možný.16
15
Cargo E-chartbook Q3 2010 IATA
16
Letecká přeprava, dostupné online z [cit. 2010-09-07]
24
4.
MEZINÁRODNÍ
INSTITUCE V civilním letectví jsou celosvětově nejvyznamější dvě instituce:
4.1.
ICAO
(International
Civil
Air
Organization)
- Mezinárodní oraganizace pro civilní letectví. Úkolem ICAO je určovat mezinárodní normy a pravidla letecké dopravy z hlediska standardizace, bezpečnosti, efektivnosti a pravidelnosti. ICAO za tím účelem vydává standardy (závazné) a doporučení. Úmluva o vzniku ICAO byla doplněna přílohami (anexy), což jsou prováděcí předpisy pro jednotlivé činnosti v oblasti civilního letectví. Jde o základní řadu příloh označených ICAO Annex 1 až Annex 18. Annexy ICAO jsou mezinárodními doporučeními členským státům ICAO jako minimální požadavky. Pro implementaci do národních legislativ se doporučuje, aby letecké předpisy v rámci národních zákonů byly přísnější než tyto minimální technické a organizační požadavky v provozu civilního letectví. Veškeré úsilí aplikovat přepisy ICAO do civilního letectví směřuje k vyšší bezpečnosti letecké dopravy.17
4.2.
IATA
(International
Air
transport
Association)
Letecká doprava je jedním z nejdynamičtějších odvětví na světě. Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA) je jeho globální obchodní organizace. Více než 60 let IATA vyvíjí obchodní normy, které vybudovaly globální průmysl. Dnes je posláním IATA
zastoupení, vedení a pomoc leteckému
průmyslu. Jejími členy je přibližně 230 předních světových leteckých společností. Osobní a nákladní přepravy, které tyto společnosti uskutečňují , představují 93 procent pravidelné mezinárodní letecké dopravy. Je nejvýznamnější nevládní organizací oboru civilního letectví, dobrovolnou organizací, jejímž prostřednictvím se letečtí dopravci snaží upravit leteckou síť pro potřeby mezinárodního leteckého provozu tak, aby na každém kilometru sítě byly
17
Letecký Předpis, dostupné online z [cit. 2010-09-10]
25
obdobné podmínky přepravy, stejně vysoký standard bezpečnosti, obdobné ceny za jednotlivé druhy přepravy, stejné služby cestující veřejnosti atp.18 Vzhledem k rozdílným podmínkam letecké přepravy v různých částech světa ,jakož i s ohledem na značný počet členských společností, je IATA rozdělena do tří hlavních tzv.(dopravních) konferenčních oblastí: -oblast č.1: zahrnuje Severní a Jižní Ameriku, Grônsko, Bermudy, ostrovy v Karibském moři a Havajské souostroví; -oblast č.2: zahrnuje Evropu, Island, Afriku, Blízký Východ a Írán; -oblast č.3: zahrnuje Asii (kromě Blízkého Východu a Íránu), Australii, Nový Zéland a Oceánii. Přepravci-členové IATA přepravují ročně skoro půl miliardy cestujících a cca 10 miliónů tun zboží- roční tržby přesahují 60 miliard USD.19
4.3.
FIATA
(Mezinárodní federace spedičních svazů)
FIATA byla založena ve Vídni 31. května 1926. Je nevládní organizací, která dnes představuje průmysl, který zahrnuje přibližně 40.000 dopravních a logistických firem, které se někdy nazývají "architekti dopravy" a zaměstnávají přibližně 8 až 10 mil. lidí ve 150 zemích. Dopravní průmysl je reprezentován mnoha jinými nevládními organizacemi, vládními orgány a soukromými mezinárodními organizacemi v oblasti dopravy, jakými jsou Mezinárodní obchodní komora (ICC), Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA), Mezinárodní unie železnic (UIC), Mezinárodní unie silniční dopravy (IRU), Světová celní organizace (WCO), Světová obchodní organizace (WTO), atd. V souhrnu FIATA je největší nevládní organizace v oblasti dopravy a její vliv lze pozorovat po celém světě.20
18
NOVÁK, R. -- PERNICA, P. -- SVOBODA, V. -- ZELENÝ, L. Nákladní doprava a zasílatelství. (str. 245) NOVÁK, R. -- PERNICA, P. -- SVOBODA, V. -- ZELENÝ, L. Nákladní doprava a zasílatelství. (str. 246) 20 FIATA, hlavní informace o organizaci, dostupné online z [cit. 2010-1019
05]
26
4.4.
WACO
‐
Světová
organizace
leteckého
zboží
(World Air Cargo Organization) WACO jako nezávislá asociace zasilatelů leteckého zboží vyvíjí činnost od roku 1972, má své členy v asi padesáti státech světa. Pracuje pod jednotným názvem «The WACO Systém» a poskytuje komplexní distribuční službu pokrývající všechny aspekty exportu a importu leteckého zboží. Členové WACO fungují podle normalizovaných postupů v provozu, financování a marketingu. Mají těsné denní kontakty a scházejí se pravidelně k výměně zkušeností. WACO je jednou z vedoucích mezinárodních skupin v tomto oboru podnikání. Členem WACO může byt pouze jediný zasílatel pro celý stát. Ten musí prokázat kvalitu a rozvoj služby i dobrou finanční situaci. Při různosti provádění dopravy leteckého zboží v různých státech světa systém zajišťuje, že v každém státě se tak děje s plnou znalostí místní situace i pokud jde o celní postupy, daně a předpisy. WACO servis : «Z domu do domu» byl původně vyvinut členy WACO v Evropě k zajištění rychlých dodacích operací. Nyní jde o kvalitní služby zahrnující přes 20 států. Jednoduchý způsob tarifování kryje náklady od převzetí po konečné dodání včetně proclení. Mimo tyto se účtují jen zvláštní cla a daně. Přijímají se zásilky všech hmotností, avšak maximalní hmotnost jedné je 100 kg. Systém « Z domu do domu» se rozšířil na Dálný Východ, do Jihovýchodní Asie, Austrálie a USA. Tento systém- oficiálně zvaný «WACO Door-to-Door Service» - užívá standardní logo a každý národní člen systému je pověřen k jeho výlučnému provozování ve vlastním státě. 21
4.5.
Další
vyznamné
světové
organizace:
EUROCONTROL-Mezinárodní evropská organizace pro bezpečnost letového provozu EATCHIP- Evropský program garmonizace a integrace letového provozu22
21
NOVÁK, R. -- PERNICA, P. -- SVOBODA, V. -- ZELENÝ, L. Nákladní doprava a zasílatelství.. (str. 248-249)
22
NOVÁK, R. -- PERNICA, P. -- SVOBODA, V. -- ZELENÝ, L. Nákladní doprava a zasílatelství. (str. 81)
27
4.6.
E‐Freight.
IATA
a
FIATA
našly
společnou
řeč
Snahy o další zefektivnění procesů v letecké nákladní dopravě slaví v roce 2010 úspěch. Mezinárodní svaz leteckých dopravců IATA a světová federace národních spedičních svazů FIATA se dohodly na vzorové smlouvě mezi speditérem a dopravcem o elektronické výměně dat a specifikacích pro elektronický nákladní list. Informace o významné dohodě přinesl na konci března Airfreight Institute federace FIATA. Dohoda vytváří předpoklady pro rychlé prosazení programu E-Freight sdružení IATA, jehož cílem je nahradit do roku 2014 náročné manuální odbavování dokumentace leteckého zboží elektronickým procesem. Očekává se, že po sjednocení stanovisek IATA a FIATA se do systému více zapojí i menší spedice. Dosud je E-Freight dostupný ve 24 státech na 127 letištích a do programu je zapojeno 27 leteckých společností a 200 spedičních podniků. FIATA především požaduje transparentnější procesy, protože na tom do značné míry závisí přidělování bankovních záruk pro členy spedičního svazu.23 IATA očekává US $ 4.9 miliard roční úspory pro odvětví v důsledku přechodu na elektronickou výměnu dat a to hlavně kvůli zkrácení času dodání, přesnějším informacím a kvůli jejich elektronické výměně.
23
Dohoda mezi IATA a FIATA, dostupné online z [cit. 2010-09-07]
28
5.
Přepravní
vztahy
v
LND
5.1.
Přepravní
vztahy
Přepravní vztahy byly donedávna v mezinárodní přepravě upraveny Úmluvou o sjednocení některých pravidel v mezinárodní letecké dopravě (tzv. Varšavská úmluva) z roku 1929 , novelizované roku 1955 a 1971. V současnosti je tato dohoda v jednotlivých státech nahrazována novou úpravou přepravních vztahů v mezinárodní letecké přepravě pod názvem Montrealská dohoda (1999) obsahující některé vyznamné změny, např. v oblasti vymezení, obsahu a limitu odpovědnosti leteckého dopravce v osobní přepravě apod. Pro linkovou mezinárodní leteckou přepravu členů Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA) platí jednotné přepravní podmínky tohoto sdružení, ale i Montrealská dohoda.24
5.2.
Právní
předpisy
týkající
se
letecké
dopravy
Právní předpisy pro meziměstskou a mezinárodní leteckou přepravu jsou upravené z mnoha právních dokumentů, které lze rozdělit do několika skupin. První z nich
jsou dokumenty státní regulace v oblasti letectví, včetně příslušných
zákonů, předpisů, vydávání osvědčení a pravidla licencí . Druhá kategorie - letecké předpisy platné na federální úrovni. Třetí skupina regulačních dokumentů - vnitrostátní předpisy pro přepravu cestujících a nákladní přepravy letadlem. Důležitými jsou Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku 1944 a Varšavská úmluva o sjednocení pravidel letecké dopravy. Tyto dokumenty jsou ratifikovány většinou statů, a jejích dodržování je povinné.
5.3.
Mezinárodní
úmluvy
Vyjmenovány jsou především ty úmluvy, ke kterým přistoupila Česká republika. Chicagská úmluva Úmluva o mezinárodním civilním letectví (tzv. Chicagská úmluva) byla sjednána 7. prosince 1944 v Chicagu pod záštitou vlády Spojených států amerických (v jejímž archivu jsou uloženy ratifikační listiny a která byla pověřena administrativními úkony) a
24
NOVÁK, R. -- PERNICA, P. -- SVOBODA, V. -- ZELENÝ, L. Nákladní doprava a zasílatelství. str. 240
29
Spojených národů a v Československu publikována pod číslem 147/1947 Sb. n. a z. Touto úmluvou byla ustavena Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Samotná Chicagská úmluva byla v rámci činnosti ICAO osmkrát doplněna. Současné znění dohody má označení ICAO Document 7300/8. Proto členské státy ICAO v souladu s tím několikrát novelizovaly své zákony o civilním letectví. Varšavská úmluva Úmluva podepsaná roku 1929 ve Varšavě, zákon č. 243/1933 Sb. Jedná o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě a o odpovědnosti za škodu. Definuje se odpovědnost leteckého dopravce za přepravní škodu. Obsahuje také požadavky na dopravní listiny: -letenku -průvodku na zavazadla -nákladní letecký list Římská úmluva Úmluva podepsaná roku 1952 v Římě, zákon č. 49/1997 Sb. Jde o úmluvu o odškodňování škod způsobených provozem zahraničního letadla vůči třetím osobám nebo zemi. Podle této úmluvy musí každá osoba, která utrpí škodu na zemi, prokázat, že tato škoda byla způsobena letadlem za letu, anebo osobou nebo věcí, která vypadla z letadla za letu. Ženevská úmluva Úmluva podepsána roku 1953 v Ženevě. Stanoví se mezinárodní pravidlo o uznávání práv k letadlům, aby se předešlo kolizím práva jednotlivých smluvních států. Účelem je usnadnění financování nákupů letadel používaných v mezinárodní letecké dopravě pomocí úvěrů zajištěných zástavním nebo jiným právem. Stanoví se, že veškeré zápisy týkající se jednoho letadla budou v jednom leteckém rejstříku, podle státní příslušnosti letadla. Tím se zamezilo dvojímu zápisu ve dvou státech. Tokijská úmluva Tato úmluva byla podepsána roku 1963 v Tokiu pro „boj s nezákonnými činy proti civilnímu letectví“. Vyvolala to situace v 60. letech, kdy se rozmohly únosy dopravních letadel i s cestujícími. Tato úmluva navazuje na Ženevskou úmluvu o volném moři z roku 1958, kde je definováno pirátství jako protiprávní akt násilí, spáchané posádkou
30
nebo cestujícími lodi nebo letadla, namířený proti jiné lodi nebo letadlu, proti osobám nebo majetku. Haagská úmluva Úmluva podepsaná v Haagu roku 1970 k „potlačení protiprávního zmocnění se letadel“. Tato úmluva postoupila dále než Tokijská úmluva. Únos letadla byl kvalifikován jako trestný čin a zavazuje smluvní státy, aby pro tyto zločiny byly vynášeny nejpřísnější tresty. Montrealská úmluva Podepsána v Montrealu roku 1971, rozšířena 1988 a 1999. Od platnosti této úmluvy české právo zná specializované skutkové podstaty trestných činů ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku v úmyslu získat, nebo vykonávat nad ním kontrolu. Jde o tyto trestné skutky: -Násilný čin proti letadlu za letu, čímž je ohrožena jeho bezpečnost -Zničení letadla za provozu nebo způsobení takové škody na letadle, že není schopné letu -Umístění předmětu na palubě, který může letadlo nebo jeho část zničit a ohrozit jeho bezpečnost -Poškození zařízení letadla, které naruší jeho bezpečný provoz -Sdělení nepravdivé informace, čímž je narušena bezpečnost provozu (poplašná zpráva)25
25
Letecké
zákony, dostupné online z [cit. 2010-10-10]
31
6.
SOUČASNÝ
STAV
LND
6.1.
Růst
objemu
LND
se
zpomalil,
ale
pořad
převyšuje
očekáváné
hodnoty
Graf č.226
Roční míry růstu je ted’obtížné interpretovat. Porovnání s náhlým růstem v roce 2009 nám ukáže značné snížení intenzity růstu v odvětví LND v roce 2010. Mezinárodní trhy LND byly v podstatě překvapeny meziročním růstem >20% v roce 2009 a 1.čtvrtletí 2010. Od té doby se růst zpomalil skoro o polovinu – na 11 procent v červenci 2010. Nicméně to představuje dobré výsledky. (Viz graf 2)
6.2.
Poptávka
roste
pomaleji
Podle prognoz sekretariátu Mezinárodního sdružení leteckých dopravců IATA růst poptávky po letecké dopravě zboží bude do konce roku 2010 a v roce 2011 zpomalovat. Trh letecké nákladní dopravy se podle této zpravy začíná po prudkém oživení z recese opět ochlazovat. Výkony mezinárodní letecké nákladní dopravy, které IATA měří v tunokilometrech, jsou považovány za jeden z hlavních ukazatelů zdraví světového obchodu.27 Sekretariát IATA uvadí, že nejdůležitejší indikátory poptávky po letecké dopravě nákladů nyní poukazují na zpomalení růstu poptávky po zbývající část roku a v roce 2011. K tomu dodává, že růst letecké nákladní dopravy v Asii a Jižní Americe zpomaluje již nyní. Zájem o leteckou dopravu zboží na konci loňského a na počátku letošního roku
26
Cargo E-chartbook Q3 2010 IATA
27
Poptavka po LND, dostupné online z [cit. 201010-07]
32
podpořilo oživení globální ekonomiky, které s sebou přineslo i potřebu rychlých dodávek nákladů. „Tento proces je však již zřejmě u konce,“ uvedla IATA. Pro velkou část technologických produktů, jako laptopy, odesílatelé stále častěji volí spíše levnější námořní než leteckou přepravu.28
6.3.
Komoditní
MIX
Graf č.3 Komoditní MIX v LND v závislosti na směru
29
Jak ukazuje graf č.3 Komoditní mix v LND se výrazně liší v závislosti na směru: • Ve směrech Asie - Evropa a Asie - Severní Amerika dominují hi-tech výrobky a oblečení. • Toky směřující do Asie ze Severní Ameriky a Evropy představují především investiční toky na podporu asijské výrobní infrastruktury, high-tech komponenty pro konečné montáže a zásoby meziproduktu pro výrobní linky. • Čerstvé ovoce, zelenina a mořské plody jsou primární komodity přicházející z Latinské Ameriky do Severní Ameriky. Dodám k tomu, že i když to není prokázano, pronikání zboží podléhajícího rychlé zkáze na trh je také vysoké ve směru Latinská Amerika Evropa a Afrika - Evropa, což odráží zájem spotřebitelů o čerstvou produkci a to i během zimy v severní polokouli.
28 Poptavka po LND, dostupné online z [cit. 201010-07] 29 American shipper, August 2008, Merge Global research «End of an Era?», str 36
33
Silný start v roce 2009 pokračoval ve třetím čtvrtletí roku 2010 společně s podstatně zlepšenou finanční výkonností leteckých společností. Nyní se očekává, že průmyslové zisky v roce 2010 dosáhnou 8,9 miliard US $. Všechny regiony s výjimkou Evropy očekávají, že dosáhnou v tomto roce zisku. Nicméně trvanlivost tohoto oživení je daleko od jistoty. Zatímco rozvíjející se trhy očekávají další růst, oživení v Severní Americe a Evropě vypadá křehčší. Relativně slabé vyhlídky na hospodářský růst můžou tlumit další provozní nárůsty v době, kdy se zdá, že kapacity se budou zvyšovat rychleji. To vyvolá tlak na zatížení a výnosy. V důsledku se očekává , že ziskovost dosáhne do 5,3 miliard US $ v roce 2011. 30
6.4.
Vliv
ceny
pohonných
hmot
Důležitým faktorem pro fungování trhu LND je cena pohonných hmot. V důsledku vysokých cen paliva můžeme v nasledujících několika letech očekávat tyto změny: 1) • Klesající podíl letecké nákladní dopravy na trhu. Desetiletí dlouhý trend rostoucího podílu na světových kontejnerových obchodních tocích v letecké nákladní dopravě se obrací v důsledku toho, že námořní dopravci nabízejí stále propracovanější a spolehlivé časově vymezené služby. 2) • Zpřísnění nabídky a poptávky. Vysoké ceny pohonných hmot budou nutit dopravce odvolávat desítky letadel relativně neefektivních z hlediska spotřeby paliva, což pro leteckou dopravu znamená ještě rychlejší pád nabídky než poptávky. Ale zároveň to dá přežívajícím linkam více síly ve smyslu cenové politiky, než mají dnes. 3) • Globální integrovaní dopravci dále posílí. DHL, FedEx a UPS můžou dále zvýšit svůj podíl na letecké přepravě a také díky své dobře vyvinuté přepravní síti v Severní Americe a Evropě zachytit LND, odkloněnou na nové, kvalitnější a časově vymezené námořní služby.
30
Prognozy v LND, dostupné online z [cit. 2010-10-07]
34
6.5.
Informace
Eurostatu.
Data
z
října
2009. Další text a grafy analyzují údaje o letecké dopravě v Evropské Unii (EU) , a to jak o dopravě cestujících, tak nákladů a poštovních zásilek. Kromě toho jsou dále představeny údaje o cestujících v letecké dopravě, ukázán výrazný dopad hospodářské krize. Role letecké dopravy v nákladní dopravě je specifická, nebot’ letecká přeprava zboží je drahá, pokud jde o ceny za tunokilometry. Konkurenceschopná je v daném případě pouze LND na delší vzdálenosti a přeprava relativně lehkých high-tech výrobků nebo zboží podléhajícího rychlé zkáze. Graf č.4
rozlišuje národní (domácí), intra-a extra-EU
přepravy výkonů a kromě toho umožňuje podívat se na relativní význam a pořadí letišť. Graf č.4 Růst celkové přepravy cestujících v mezi roky 2007-2008 podle jednotlivých zemí EU
31
V roce 2008 bylo 798 milionů cestujících přepraveno letecky do nebo z území Evropské unie (EU). Ačkoliv to představuje pouze malý roční růst o 0,6% oproti roku 2007, vliv hospodářské krize na odvětví letecké dopravy v EU se projevil v průběhu roku. Zatímco v prvních dvou čtvrtletích roku 2008, ve srovnání s rokem 2007 v letecké dopravě cestujících je zaznamenan růst o 4,4%, v posledním čtvrtletí údaje ukázaly pokles o 5,6%. Tím se dostáváme ke konci šestileté doby trvalého růstu v odvětví letecké dopravy. Pokud jde o leteckou přepravu nákladů a poštovních zásilek, situace je podobná. V roce 2008 12,9 milionu tun bylo nakládáno/ vykládáno v EU, to znamená meziroční nárůst o 3,3%. Nicméně byl zaznamenan klesající trend v průběhu roku, tím pádem se rok skončil se s 14% poklesem v měsíci prosinci.
31
Eurostat AIR STATISTICAS http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/
35
Co se týká nejvýznamnějších letišt, londýnské Heathrow a Frankfurt nad Mohanem nadále zůstávají největšími z letišť v EU z hlediska počtu přepravených osob a nakládky / vykládky nákladu a pošty. Na úrovni EU bylo v roce 2008 přepraveno 12,9 milionu tun nákladu a pošty, což představuje nárůst o 3,3% oproti roku 2007. Při pohledu na základní čtvrtletní údaje, kladný růst byl zaznamenán v průběhu Graf č.5 Čtvrtletní růst kapacit letecké dopravy nákladů a poštovních zásilekv mezi obdobnými čtvrtletími v rocích 2007 a 2008 v EU
prvních tří čtvrtletí roku 2008. (viz graf 5) 32
33
Tabulka č.2 Největší letiště ve světě podle kapacit přepravovaných nákladů a poštovních zásilek v letech
2007-2008
Účinek zpomalení hospodářského růstu v roce 2008 začal být pozorován během posledních tří měsíců roku, kdy množství kleslo postupně o 1% v říjnu, o 7% v listopadu a o 14% v prosinci. Extra-EU na nákladním leteckém trhu (který je zdaleka nejdůležitějším segmentem) představuje 80% z celkové částky. To znamená, že v rámci intra-EU a národních trhů se často vyskytují alternativy pro hospodářskou soutěž mezi jednotlivými druhy dopravy.
32 33
Eurostat AIR STATISTICAS http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/ Eurostat AIR STATISTICAS http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/
36
V březnu 2008, DHL Express, jeden z hlavních účastníků trhu, přesunula své hlavní evropské centrum z Bruselu/National do Lipska/Halle. To se odráží v tabulce 4, kde se Lipsko/Halle objevilo poprvé mezi 20 největšími letišti (8) s obrovským růstem o 400% oproti roku 2007. Nežádoucím účinkem ale byl pokles postavení Bruselu/National a také Kölnu/Bonn. Kromě toho DHL Express zahájil novou pravidelnou nákladní linku mezi Lipskem/Halle a Bratislavou/Ivanka a převedl poslední do sub-hubů společnosti. Tento fakt vysvětluje obrovský nárůst uvedený pro Slovensko v tabulce zohledňující vývoj přepravních kapacit. (viz příl.č.3) Graf 6 34ukazuje rozdělení extraEU
dopravy
do
světových
regionů, kde je Dálný Východ hlavním extra-EU partnerským regionem a představuje více než 30% tohoto trhu. Na základě údajů z celosvětové sítě letišť, letecké nákladní a Graf č.6 Rozdělení Extra-EU dopravy do světových regionů
poštovní dopravy hraje důležitou
roli v národní, intra-a extra-EU dopravě. To je však méně výrazné než v osobní dopravě, hlavně kvůli tomu, že LND je dost drahý způsob. Obecně lze říci, že význam LND roste stejně jako ujeté vzdálenosti. Ve světě rychlé mezikontinentální přepravy lehčích věcí LND nemá konkurenci.
34
Eurostat AIR STATISTICAS http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/
37
7.
POROVNÁNÍ
S
NÁMOŘNÍ
DOPRAVOU
7.1.
Charakteristika
námořní dopravy •
Zcela dominantní v dálkové mezinárodní nákladní dopravě
•
Pro globální obchod zcela nepostradatelná
•
Dopravní cesty nejsou pevně vázány na určitý prostor -pro určité směry stanoven závazný kurz –vedena v koridorech
•
Patří k nejstarším a technicky nejsložitějším druhům dopravy
•
Výrazně převládá přeprava nákladu na velké vzdálenosti
•
Námořní doprava je základní oporou prostorových vazeb v současném globalizovaném světě
•
Její význam díky růstu globálního obchodu neustále roste
•
Velký nárůst přepravních výkonů námořní dopravy po roce 1950 byl umožněn rozsáhlými technickými a technologickými změnami -rychlé zvětšování velikosti lodí(zvyšování tonáže) -změny organizace námořní dopravy v souvislosti s kontejnerizací -zvýšení provozní rychlosti lodí -specializace lodí ad. Díky tomu došlo ke snížení jednotkových cen přepravy a zapojení tak i odlehlejších
•
částí světa do systému pravidelných obchodních tras •
Vlivem růstu objemu a výkonu přepravy i růst „loďařského bussinessu“
•
Z hlediska propojenosti přepravců a zapojení nadnárodních společností patří k nejkoncentrovanějším a nejglobalizovanějším druhům dopravy (např. firma MAERSK) Dopravu po mořích a oceánach provádějí námořní lodě (plavidla) dělící se podle nejrůznejších hledisek. Nákladní obchodní lodě se dále dělí podle charakteristiky přepravovaného substrátu na: -Plavidla pro suchý náklad (Dry Cargo Vessels) -Plavidla pro tekutý náklad, tj.tankery (Tankers) Lodě pro suchý náklad se tak ještě rozdělují podle účelu na plavidla přepravující: -Kusové zboží (General Cargo/Breakbulk Cargo)
38
-Hromadné substráty (Bulk Carriers) – plavidla pro specialně balené či přepravované zboží, mezi než patří jako velmi významná podskupina kontejnerové lodě (Container Ships)35
7.2.
Námořní
a
řiční
doprava
‐
Výhody
X
Nevýhody
POZITIVA - Bezpečná
NEGATIVA -Nižší přepravní rychlost
-Relativně nízká energetická náročnost
-Nutnost značných investic lodního parku
- Ekologická
-Nutnost značných investic do údržby
-Vhodné pro přepravu hromadných
vodní cesty
substrátů
-Znečištění povrchových vod zejména
-Jediný efektivní způsob přepravy na
ropnými látkami
velmi dlouhé vzdálenosti
-Možnost havárií s úniky těchto látek
-Cena36
-Závislost na přírodních podmínkách
Pro ČR má ekonomický význam především nákladní říční doprava, osobní doprava má spíše mimoprodukční funkce (zábava, volný čas). Lodní doprava v ČR sleduje podobný osud jako železniční doprava s tím, že lodní doprava byla ještě více závislá na (nyní utlumované) přepravě surovin a paliv (typicky uhlí do elektráren - např. Chvaletice). Pokud jde o dopravu námořní, ČR přišla o flotilu námořních lodí kuponovou privatizací. Celkově představuje v ČR lodní doprava téměř zanedbatelný zlomek přepravních výkonů, v určitých odvětvích a lokalitách má však nezastupitelný význam.37
35
NOVÁK, R. -- PERNICA, P. -- SVOBODA, V. -- ZELENÝ, L. Nákladní doprava a zasílatelství ,str. 254 Vodní doprava, dostupné online z [cit. 2010-10-07] 37 Význam nákladní dopravy pro ČR, dostupné z [cit. 201009-07]
36
39
7.3. Námořní
konkurence
Kontejnerová námořní doprava se zdražuje rychleji než nákladní doprava letecká. Nicméně, 80%ní meziroční zvýšení nákladů na kontejnerovou přepravu pomocí oceánu může konečně zlepšit podíl na trhu LND, která v současné době ukazuje růst ve Graf č.7 Námořní kontejnerová a letecká nákladní doprava. Vývoj v letech 2007 až 2010
výši 25%. (Viz graf 7) 38 Dopad vyšších cen ropy je
vidět v příkladu pronikání letectví do přepravy zboží v roce 2006 oproti 2007 (viz příloha č.1), kde námořní nákladní doprava má větší podíl na trhu ve všech 4 čtvrtletích současně s růstem cen pohonných hmot z 1,86 $ za galon v lednu 2006 na 2,64 dolarů za galon v prosinci 2007. Video monitory, DVD a non-digitální kamery z přepravního hlediska se značně posunuly ze vzduchu do námořní dopravy v průběhu posledních pěti let v důsledku toho, že maloobchodní ceny klesly jako reakce na hospodářskou soutěž, která byla umožněna snížením výrobních nákladů v Asii. Dopad deflace cen produktů masové spotřeby bude i nadále snižovat tempo růstu letecké dopravy bez ohledu na ceny ropy. V souhrnu intenzivnost pronikání letecké dopravy do “kontejnerových“ obchodů klesla zhruba o 1/6 z 4,1% v roce 2002 na 3,4 procenta v roce 2007. Vážené průměrné jednotkové hodnoty produktů, které byly dodávány vzdušnou cestou , se zvýšily ze 77 $ na 98 $ za kg během stejného časového období, což poskytuje další důkaz, že křivka poptávky se odklonila do námořní dopravy.
38
Cargo E-chartbook Q3 2010 IATA
40
7.4.
Volba
logistických
prostředků
Souběžně s trvalým nárůstem celkového objemu přepravovaného zboží se však stále naléhavěji objevuje potřeba přemístit zboží v přesně stanoveném množství a termínech, za přijatelné ceny, s minimálním ekologickým zatížením prostředí, a přizpůsobit se konkrétním individuálním potřebám zákazníků… …V celosvětovém objemu má rozhodující postavení přeprava námořní (zhruba přes polovinu), podíl přepravy železniční a silniční na celkovém objemu přeprav je tedy mnohem nižší. V některých regionech (Benelux, severozápad SRN) má značný význam i přeprava říční, zejména tehdy, má-li přímou návaznost na přepravu námořní. Objem letecké přepravy je celkově poměrně zanedbatelný, nezastupitelné místo však má u vybraných komodit, například výpočetní techniky, léků, rychle se kazících potravin a surovin, květin, uměleckých předmětů a dalších.39 Ve světě prochází zasílatelství významnými strukturálními změnami, které jsou zpravidla charakterizovány tzv. novými prvky výrazně ovlivňujícími podstatu i formu soudobého zasílatelství. Nejcitelněji se zde projevuje především aplikace logistiky a stále se rozšiřující zavádění elektronického přenosu a zpracování dat EDI a internet.40
39
Postavení jednotlivých druhů dopravy, dostupné online z [cit. 2010-11-08] 40
NOVÁK, R. -- PERNICA, P. -- SVOBODA, V. -- ZELENÝ, L. Nákladní doprava a zasílatelství, s. 288
41
8.
Jaké
jsou
vztahy
s
přírodou?
8.1.
Enviromentální
problém‐
znečištění
ovzduší
Výhodou letecké přepravy v porovnání
s ostatními
je relativní bezpečnost a
rychlost. Ale když se podívame na letectví z ekologického hlediska - ukáže se nám, že letecká přeprava má velmi nepříznivé účinky na ekologii (hlavně hluk a exhalace). Tak je možné jednoznačně mluvit o nejhorších výsledcích u letecké dopravy kvůli vysoké náročnosti na palivo na každý km letu v porovnání s jinými možnostmi dopravy. Celosvětově podíl letecké přepravy (zejména osobní) vzrůstá, v ČR jde však pouze o zlomek přepravního výkonu osobní dopravy. Letecká doprava se jednak podílí na produkci skleníkových plynů (přestože je spotřeba leteckého petroleje absencí spotřebních daní nepřímo dotována) a také působí znečištění ve vyšších vrstvách atmosféry než doprava pozemní. Z energetického hlediska jde o nejnáročnější dopravu. Alternativou slučující výhody letecké dopravy a dopravy s nižší energetickou náročností by mohlo být použití moderních vzducholodí, použitelných hlavně pro přepravu rozměrných nákladů na velké i kratší vzdálenosti. Energeticky jsou podstatně efektivnější než letadla těžší než vzduch.41 G8 tento rok nastínila rozumný přístup pro letectví ohledně změny klimatu, zaměřený na účinnost. Po celém světě by mohly letecké společnosti snížit spotřebu paliva až o 18% pomocí optimalizovaného řízení letového provozu. Výsledně by se mohlo ušetřit miliony tun zbytečných emisí CO2 každý rok. Jestliže světoví lídři se starají o životní prostředí, v tomto případě jednou z prvních priorit politické agendy by se měla možnost efektivity Jednotného Evropského Nebe stát realitou snížením počtu poskytovatelů. G8 tedy uvedla, že neexistuje žádný důvod, proč Evropa, která se může dohodnout na jedné hlavní měně, potřebuje 35 poskytovatelů leteckých navigačních kontrolních služeb.
8.2.
Balení
zásilky
Co se týče hmotnosti a rozměrů zásilky, nejsou zde téměř žádná omezení. Nutné je však zboží dobře zabalit, nejčastěji do kartonů nebo palet. Pokud je zboží zabaleno do dřevěného obalu, je potřeba počítat se speciálním ošetřením dřeva, jež slouží i jako
41
Energetická náročnost LND, dostupé online z [cit. 201010-07]
42
ochrana před parazity, kteří by mohli být zavlečeni do místa doručení a narušit tak místní ekosystém.
8.3.
Vliv
geografických
faktorů
Důležitý význam pro rozmístění komunikační sítě i přepravních proudů a pro výši investičních i provozních nákladů v dopravě mají fyzicko-geografické faktory. Tabulka č.3 Vliv geografických faktorů na námořní a leteckou nákladní dopravu.
Námořní doprava
Letecká doprava
-Existence přirozených zátok, vhodných pro stavbu přístavů
-Rovinný terén, umožňující stavbu letišť
-Nezamrzání moře -Malý výskyt bouří a mlh
-Malý výskyt mlh, atmosférických a magnetických bouří
-Využití mořských proudů, jakož i odlivů a přílivů
-Malý výskyt sněhových závějí na letištních plochách -Vyhovující síla převládajících větrů
S rostoucí úrovní dopravy, zejména dopravních prostředků, vliv přírodních podmínek na dopravu slábne, přesto u některých druhů dopravy (zejména letecké a námořní) a v některých oblastech s extrémními klimatickými podmínkami je dosud silný a dopravní provoz silně narušuje. V neposlední řadě mají na rozmístění dopravy vliv i faktory politické a vojenskostrategické, zejména v oblastech s nestabilní politickou a bezpečnostní situací.42
42
ZELENÝ, L. Rozvoj dopravy ve světě. 1. vyd. Praha: VŠE, 1997. 79 s. ISBN 80-7079-017-2 (s. 11-12)
43
Závěr
a
shrnutí Jednotlivé druhy dopravy se během dlouhých let vyvíjely různým způsobem a s různou rychlostí. Tzv. staré druhy dopravy, které jsou již známy několik století a používají se intenzivně právě od té doby, se vyvíjely pomalu a to spíš kvůli tomu, že hlavní potenciál jejich skokového růstu již byl dávno vyčerpán. Novější doprava, a to hlavně letecká a automobilová, prokázala naopak značný růst kvůli svým výhodám, které přináší velké přednosti v porovnání s ostatními dopravními druhy. Samozřejmostí tedy je i stále se měnící poměr jednotlivých dopravních odvětví ve světové osobní a nákladní přepravě. Letecká nákladní doprava (LND) má největší význam pro zboží s malou hmotností, přičemž hodnota tohoto zboží musí být relativně vysoká pro konečnou rentabilitu vybraného způsobu dopravy. V současné době LND neprožívá určitě nejlepší časy hlavně kvůli velké konkurenci v dopravním odvětví a v důsledku nízké rentability LND ve srovnání s ostatními druhy dopravy, tedy i kvůli velmi vysokým cenám. S náhlým skokovým vývojem asijského trhu v 80. letech se stejnou gradací poskočil i letecký nákladní trh. Od té doby jsme mohli sledovat stále vzrůstající význam LND a podíl na celkových přepravních výkonech. Z provedené analýzy, tedy z celé prozkoumané látky ale můžu udělat závěr, že se situace změnila. Letecký segment ted’ má velmi složitou situaci. Svým způsobem ten současný stav ovlivnila krize roku 2008, ale v souladu s postkrizovou normalizací celosvětového trhu se zlepšila
i situace
v LND. Nicméně účastníci a hlavně uživatelé daného druhu dopravy po krizi již začali lépe a hospodárněji vybírat z dopravních alternativ, protože stále musejí hledat nové cesty pro snížení výdajů a zvýšení kvality služeb a zboží, aby přežili konkurenci. Takovou alternativou se stala v podstatě námořní doprava (ND) se zlepšující se kvalitou a spolehlivostí. Hlavní výhodou ND jsou tedy nízké náklady na přepravu zboží. Ale LND má stále tu největší výhodu z časového hlediska. Tedy žádná konkurence ohledně časových rekordů letectví zatím nehrozí. Totéž platí i pro spolehlivost a bezpečnost přepravy LND (i když jsou známy případy leteckých katastrof- jejich pravděpodobnost je velmi nízká). Bezpečnost a kvalita přepravy hrají největší roli pro přepravce hi-tech výrobků a jiné produkce velmi citlivé na přepravní podmínky.
44
Problémem je ale to, že i hi-tech výrobci jsou teď nuceni hledat levnější alternativy, protože jednou z hlavních charakteristik hi-tech produkce je rychlé zastarávání a obnovení sortimentu a s tím spojené stálé zlevnění produkce. Kvůli tomu stále častěji vybírají pomalejší , ale dost spolehlivou námořní dopravu. V otázce dalšího vývoje LND se stále častěji obracíme k otázce palivové náročnosti a zastarávání letadel. Hlavním problémem tady je, že stará letadla jsou velmi nehospodárná a spotřebují příliš mnoho paliva na každou setinu kilometru. Ve spojení s tím jde o další otázku a to : jaké procento přepravců, tedy ze všech forem svazů a jednotlivých dopravních společností, je schopno obnovit alespoň
částečně svůj
letadlový park. V této souvislosti můžeme odhadovat, že bez geniálních nápadů to zvládnou pouze nejsilnější a nejkonkurenceschopnější společnosti. Ty slabší budou nuceny odejít z trhu nebo se spojit do větších celků a zvýšit tím svou šanci přežít v opravdu tvrdém konkurenčním prostředí našeho století.
45
Seznam
použitých
zkratek
IATA - Mezinárodní sdružení leteckých dopravců FIATA - Mezinárodní federace spedičních svazů WTO - Světová obchodní organizace LND - Letecká nákladní doprava ND - Námořní doprava EU - Evropská Unie ICAO - Mezinárodní oraganizace pro civilní letectví WACO - Světová organizace leteckého zboží ICC - Mezinárodní obchodní komora UIC - Mezinárodní unie železnic IRU - Mezinárodní unie silniční dopravy WCO - Světová celní organizace EUROCONTROL - Mezinárodní evropská organizace pro bezpečnost letového provozu EATCHIP - Evropský program harmonizace a integrace letového provozu EDI - Elektronická vyměna dat E-Freight – systém IATA pro rychlejší a hospodárnější výměnu zpráv ACI - Air Calédonie International
46
Použité
zdroje:
Seznam
odborné
literatury
1. NOVÁK, R. -- PERNICA, P. -- SVOBODA, V. -- ZELENÝ, L. Nákladní doprava a zasílatelství. 2. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2005. 400 s. ISBN 807357-086-6. 2. NOVÁK, R. Nákladní doprava a zasílatelství. Praha: ASPI, 2005. ISBN 807357-086-6. 3. ZELENÝ, L. Rozvoj dopravy ve světě. 1. vyd. Praha: VŠE, 1997. 79 s. 4. MACHKOVÁ H. – ČERNOHLAVKOVÁ E. – SATO A. A KOLEKTIV Mezinárodní obchodní operace. 4.vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 244s. ISBN 978-80-247-15-90-2 5. ŠAGIACHMETOVA
E.Osnovy
gruzovych
perevozok,
3.vyd.,
Rusko:
Aviabuisness NOU VKŠ, 2010, 181s. ISBN: 978-5-89859-076-5 6. BAKURSKIJ V. odborný časopis Aviacija I kosmonavtika: vchera, segodnya, zavtra. Rusko: Techinform, leden 2010, 56 s. 7. WILLIAM E. O'CONNOR An introduction to airline economics Greenwood Publishing Group, 2001, 253s. ISBN 978-0275969110 8. ROBERT M. KANE Air Transportation Kendall/Hunt Pub., 2003, s.751 ISBN 978-0787288815 9. RICCARDO NICCOLI Historie letectví: od létajícího stroje Leonarda da Vinci po dobytí vesmíru 1. vyd. Rebo, 2003, ISBN 978-8072343072 10. MALCOLM V. LOWE Svět letectví: historie a současnost, Dobřejovice: Rebo, 2008, s.928 ISBN 978-8025500187 11. ČAPEK, J. -- KLÍMA, R. -- ZBÍRALOVÁ, J. Civilní letectví ve světle práva Nakladatelství LexisNexis CZ, 2005 s.362 ISBN 978-8086199955
47
Elektronické
zdroje
1. American shipper, August 2008, Merge Global research «End of an Era?», By MergeGlobal Value Creation Initiative dostupný z http://www.mergeglobal.com/articles/2008-08_End-Of-An-Era.pdf 2. A Summit of Significance for Air Transport - Effective Follow-up Needed dostupný z http://www.iata.org/pressroom/pr/Pages/2005-07-13-01.aspx 3. Cargo E-chartbook Q3 2010 dostupný z http://www.iata.org/whatwedo/economics/Documents/eChartbookQ3-2010.pdf 4. Zákon o civilním letectví (úplné znění zákona o civilním letectví, jak vyplývá z pozdějších zákonných změn a doplňků) dostupny z http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-o-civilnim-letectviuplne-zneni-zakona-o-civilnim-letectvi-jak-vyplyva-z-pozdejsich-zakonnychzmen-a-doplnku-8745.html 5. http://cs.wikipedia.org/wiki/Historie_letectv%C3%AD 6. http://www.elfor.ru/elfor/articles/aviaperevozki_istoria.pdf 7. http://www.cargo-avia.ru/spec.html 8. http://www.prepravazbozi.cz/letecka-preprava.html 9. http://www.cargo-avia.ru/sam.html 10. http://geography.upol.cz/soubory/lide/hercik/GEDP/vodni_doprava.pdf 11. http://www.fi.muni.cz/~tomp/envi/slides/slide2_9.html 12. http://cs.wikipedia.org/wiki/Transportn%C3%AD_letoun 13. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/manual-exportera/logistika-mezinarodniobchod/1001370/43601/ 14. http://cs.wikipedia.org/wiki/Letecký_předpis 15. http://www.iata.org/about/Pages/mission.aspx 16. http://www.fiata.com/index.php?id=30 17. http://www.dnoviny.cz/letecka-doprava/iata-a-fiata-nasly-spolecnou-rec Letecká doprava - 22/2010 18. http://www.iata.org/whatwedo/economics/e_analyst/Pages/eAnalyst_1.aspx 19. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/
48
Seznam
schemat,
tabulek
a
grafů Schemata: •
Schéma č.1 Řetezec letecké nákladní siti
•
Schéma č.2 Primární interkontinentalní toky výkonů v nákladním letectví v roce 2007
Tabulky: •
Tabulka.č.1 Porovnání popularních nákladních letadel podle jednotlivých charakteristik
•
Tabulka č.2 Největší letiště ve světě podle kapacit přepravovaného zboží a pošty v rocích 2007-2008
•
Tabulka č.3 Vliv geografických faktorů na námořní a leteckou nákladní doprava
Grafy: •
Grag č.1 Stará letadla se vracejí do provozu
•
Graf č.2 Růst objemu LND se zpomalil, ale pořad převyšuje očekáváné hodnoty
•
Graf č.3 Komoditní MIX v LND v závislosti na směru
•
Graf č.4 Růst celkové přepravy cestujících v mezi roky 2007-2008 podle jednotlivých zemí EU
•
Graf č.5 Čtvrtletní růst kapacit letecké dopravy nákladů a poštovních zásilekv mezi obdobnými čtvtletí v rocích 2007 a 2008 v EU
•
Graf č.6 Rozdělení Extra-EU dopravy do světových regionu
•
Graf č.7 Námořní kontejnerová a letecká nákladní doprava. Vývoj v rocích 2007 až 2010
49
Přilohy
Přiloha
č.
1
Porovnání hodnot komodit přepravovaných pomocí LND a ND Převzato z American shipper, August 2008, Merge Global research «End of an Era?»
50
Přiloha
č.
2
Zdroj: eChartbook-Q3-2010.pdf IATA Economics www.iata.org/economics
Druhé kolo recese se neočekává, ale značné snížení růstu se pokračuje i v prognozach pro rok 2011
Přiloha
č.
3
Vývoj přepravy pasažerů v roce 2008 v EU-2743
43
Eurostat AIR STATISTICAS http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/
51
Přiloha
č.
4
Světové tržby stale rostou, ale intenzivnost růstu se snižuje ku trendu 6-7 procent ve 2. čtvrtletí 2010 Zdroj: eChartbook-Q3-2010.pdf IATA Economics www.iata.org/economics
Přiloha
č.
5
Obnovení air-cargo kapacit se přibližuje předkrizovým objemům, ale pořad je na nižší úrovni v porovnání s rokem 2008
Zdroj: eChartbook-Q3-2010 IATA Economics www.iata.org/economics
52
Přiloha
č.
6 44 Růst realního HDP v EU-27. Procentní změny v minulých letech a prognozy pro budoucnost geo\time European Union (27 countries)
2007
2008
2009
2010
2011
3
0,5
-4,2
1,8
(f)
1,7
(f)
2
(f)
Belgium
2,9
1
-2,8
2
(f)
1,8
(f)
2
(f)
Bulgaria
6,4
6,2
-4,9
-0,1
(f)
2,6
(f)
3,8
(f)
Czech Republic
6,1
2,5
-4,1
2,4
(f)
2,3
(f)
3,1
(f)
Denmark Germany (including former GDR from 1991)
1,6
-1,1
-5,2
2,3
(f)
1,9
(f)
1,8
(f)
2,7
1
-4,7
3,7
(f)
2,2
(f)
2
(f)
Estonia
6,9
-5,1
-13,9
2,4
(f)
4,4
(f)
3,5
(f)
Ireland
5,6
-3,5
-7,6
-0,2
(f)
0,9
(f)
1,9
(f)
Greece
4,3
1,3
-2,3
-4,2
(f)
-3
(f)
1,1
(f)
Spain
3,6
0,9
-3,7
-0,2
(f)
0,7
(f)
1,7
(f)
France
2,4
0,2
-2,6
1,6
(f)
1,6
(f)
1,8
(f)
Italy
1,5
-1,3
-5
1,1
(f)
1,1
(f)
1,4
(f)
Cyprus
5,1
3,6
-1,7
0,5
(f)
1,5
(f)
2,2
(f)
Latvia
10
-4,2
-18
-0,4
(f)
3,3
(f)
4
(f)
Lithuania
9,8
2,9
-14,7
0,4
(f)
2,8
(f)
3,2
(f)
Luxembourg
6,6
1,4
-3,7
3,2
(f)
2,8
(f)
3,2
(f)
Hungary
0,8
0,8
-6,7
1,1
(f)
2,8
(f)
3,2
(f)
Malta
3,7
2,6
-2,1
3,1
(f)
2
(f)
2,2
(f)
Netherlands
3,9
1,9
-3,9
1,7
(f)
1,5
(f)
1,7
(f)
Austria
3,7
2,2
-3,9
2
(f)
1,7
(f)
2,1
(f)
Poland
6,8
5,1
1,7
3,5
(f)
3,9
(f)
4,2
(f)
Portugal
2,4
0
-2,6
1,3
(f)
-1
(f)
0,8
(f)
Romania
6,3
7,3
-7,1
-1,9
(f)
1,5
(f)
3,8
(f)
Slovenia
6,9
3,7
-8,1
1,1
(f)
1,9
(f)
2,6
(f)
Slovakia
10,5
5,8
-4,8
4,1
(f)
3
(f)
3,9
(f)
Finland
5,3
0,9
-8
2,9
(f)
2,9
(f)
2,3
(f)
Sweden
3,3
-0,6
-5,3
4,8
(f)
3,3
(f)
2,3
(f)
United Kingdom
2,7
-0,1
-5
1,8
(f)
2,2
(f)
2,5
(f)
Iceland
6
1
-6,8
-3,5
(f)
0,7
(f)
2,1
(f)
Liechtenstein
:
:
:
:
Norway
2,7
0,8
-1,4
1,9
(f)
2,1
(f)
2,2
(f)
Switzerland
3,6
1,9
-1,9
2,6
(f)
1,8
(f)
2
(f)
Croatia Ancienne République yougoslave de Macédoine
5,5
2,4
-5,8
-1,8
(f)
1,5
(f)
2,1
(f)
5,9
10
-0,9
1,3
(f)
2,2
(f)
2,5
(f)
Turkey
4,7
0,4
-4,5
7,5
(f)
5,5
(f)
4,5
(f)
United States
1,9
0
-2,6
2,7
(f)
2,1
(f)
2,5
(f)
Japan
2,4
-1,2
-5,2
3,5
(f)
1,3
(f)
1,7
(f)
:
44
2012
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/web/_download/Eurostat_Table_tsieb020HTMLDesc.htm
53
:
Přiloha
č.
7 Prognoza
poptavky/nábidky nákladních letadel do roku 2013
Zdroj: American shipper, August 2008, Merge Global research «End of an Era?»
Přiloha
č.
8
Meziroční růst objemů mezinárodních přepravovaných nákladních kapacit International Freight Volume Growth by Route Area (Source: IATA ODS statistics)
Zdroj: eChartbook-Q3-2010 IATA Economics www.iata.org/economics
54
