Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalářská práce
2010
Karel Koubek
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalářské práce:
Analýza využití free / open source softwaru pro malé a střední podniky
vypracoval: Karel Koubek vedoucí práce: Ing. Miroslav Lorenc
Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Analýza využití free / open source softwaru pro malé a střední podniky“ jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne ……………………
……………………………………... Podpis
Obsah 1
Úvod ......................................................................................................................... 1 1.1
2
3
4
Cíl práce............................................................................................................ 2
Software a jeho klasifikace ....................................................................................... 3 2.1
Nesvobodný (proprietární) software................................................................. 4
2.2
Komerční software............................................................................................ 4
2.3
Svobodný software ........................................................................................... 4
2.4
Open source software ....................................................................................... 5
2.5
Srovnání svobodného a open source softwaru.................................................. 7
Druhy softwarových licencí...................................................................................... 9 3.1
EULA................................................................................................................ 9
3.2
GNU General Public License ........................................................................... 9
3.3
Freeware ........................................................................................................... 9
3.4
OEM licence ................................................................................................... 10
Svobodné alternativy k proprietárnímu softwaru ................................................... 11 4.1
Operační systém.............................................................................................. 11
4.1.1
Ubuntu .................................................................................................... 12
4.1.2
Ubuntu Server Edition ............................................................................ 14
4.2
Aplikační software.......................................................................................... 14
4.2.1
Balík kancelářských aplikací .................................................................. 14
4.2.2
Prostředky elektronické komunikace...................................................... 17
4.2.3
Webový prohlížeč ................................................................................... 17
4.2.4
Vedení účetnictví .................................................................................... 18
4.2.5
Bezpečnostní software ............................................................................ 18
4.3
Ostatní software .............................................................................................. 19
4.4
Shrnutí............................................................................................................. 20
5
Nasazení svobodného softwaru ve fiktivním podniku............................................ 21 5.1
Fiktivní podnik................................................................................................ 21
5.1.1
Charakteristika firmy .............................................................................. 22
5.2
Volba softwarového vybavení ........................................................................ 22
5.3
Vyčíslení nákladů na proprietární a svobodný software................................. 23
5.3.1
Náklady na pořízení a instalaci............................................................... 23
5.3.2
Náklady na zaškolení personálu ............................................................. 25
5.3.3
Mzdové náklady...................................................................................... 26
5.3.4
Náklady na aktualizace a technickou podporu ....................................... 27
5.4 5.4.1
Celkové náklady na vlastnictví softwaru ........................................................ 28 Současná hodnota nákladů investice....................................................... 29
6
Závěr ....................................................................................................................... 31
7
Použité zdroje ......................................................................................................... 33 7.1
Literatura......................................................................................................... 33
7.2
Internetové zdroje ........................................................................................... 33
Seznam tabulek Tabulka 1 : Přehled softwaru vhodného pro malé a střední podniky ............................. 20 Tabulka 2 : Přehled zvažovaných variant ....................................................................... 23 Tabulka 3 : Náklady na pořízení proprietární varianty................................................... 24 Tabulka 4 : Náklady na pořízení svobodné varianty ...................................................... 24 Tabulka 5 : Náklady na zaškolení personálu .................................................................. 25 Tabulka 6 : Očekávané mzdové náklady za 5 let existence podniku.............................. 27 Tabulka 7 : Roční náklady na aktualizace a technickou podporu................................... 27 Tabulka 8 : Celkové náklady na vlastnictví proprietární a svobodné varianty............... 28 Tabulka 9 : Současná hodnota nákladů jednotlivých let................................................. 30
Seznam obrázků Obrázek 1 : Klasifikace svobodného a nesvobodného softwaru ...................................... 7 Obrázek 2 : Uživatelské prostředí operačního systému Ubuntu desktop edition ........... 13
Seznam grafů Graf 1 : Mzdy IT pracovníků podle velikosti podniku za rok 2008 ............................... 26 Graf 2 : Celkové náklady na vlastnictví softwarových variant....................................... 29 Graf 3 : Vývoj nákladů v čase ........................................................................................ 29
1 Úvod Výpočetní technika se za několik posledních let stala zcela nezastupitelnou součástí vnitropodnikových procesů většiny velkých i malých podniků. Stěží si dnes dovedeme představit v konkurenčním prostředí prosperující firmu bez alespoň základního počítačového vybavení, schopného elektronické komunikace, editace textových dokumentů či tabulkových výpočtů. V mnoha podnicích je integrace výpočetní techniky a patřičného softwarového vybavení natolik sofistikovaná, že zahrnuje jak aplikace pro správu účetnictví, podporu výroby, prodeje a logistiky, tak specializované produkty tzv. business intelligence. Vše navíc nasvědčuje tomu, že role výpočetní techniky bude v podnikové sféře v následujících letech nadále růst. Nejen z tohoto důvodu je důležité této oblasti věnovat maximální pozornost. Vhodně zvolený software umožňuje podniku zefektivnit celou řadu procesů a v konečném důsledku mít pozitivní vliv na výkonnost firmy jako celku. Hovoříme-li o výpočetní technice, většinou si vybavíme počítačové komponenty, tzv. hardware. Avšak jak se výkonnost počítačů neustále zvyšuje a cyklus obnovy počítačového vybavení ve firmách zpomaluje, hardware určený pro běžné kancelářské užití postupně ztrácí na významu a prakticky se stává komoditním zbožím. Je to naopak software, který v posledních letech nabývá na významnosti a pro mnoho firem představuje zásadní strategickou hodnotu. Stojíme-li pak před otázkou, jaké programové vybavení pro naší firmu zvolit, tak aby poskytlo maximální užitek, bezpečnost, flexibilitu a samozřejmě i co nejnižší náklady, máme na výběr z bezpočtu komerčních řešení. Ovšem pořízení dostatečného počtu licencí, opravňující užívat daný softwarový produkt, je často finančně velmi náročné, a to nebereme v potaz výdaje za budoucí aktualizace a servis. Komerční produkty však nejsou jedinou možností. Pomineme-li nelegální nabytí a užívání softwaru, pak máme v mnoha případech možnost zvolit tzv. svobodný software jako smysluplnou alternativu k softwaru komerčnímu. Svobodným (angl. free) softwarem rozumíme software, ke kterému je volně dostupný zdrojový kód, spolu s právem tento software používat, modifikovat i distribuovat. Co bude však podnik více zajímat, je fakt, že naprostá většina svobodného softwaru je zdarma, ačkoliv to není podmínkou. Svobodnou alternativu lze nalézt k široké škále kancelářských aplikací, jako je textový a tabulkový procesor, prezentační či databázový software, poštovní klient a server nebo software pro účetnictví a fakturaci. Zejména vývoj několika málo posledních let, kdy podniky čelí následkům finanční krize, nutí více než kdy jindy k hledání úsporných opatření. Výrazný pokles poptávky se
1
pro podnikatelské subjekty stává existenciálním problémem a pro některé z nich znamená uchylování se mnohdy k radikálním řešením. Přitom jednou z možností, jak snížit výdaje bez negativního dopadu na fungování podniku, je právě zavedení svobodného softwaru. Náklady na informační technologie tvoří významnou položku většiny podnikových rozpočtů, přičemž podstatnou část z nich představují náklady na programové vybavení a provozní licence. Pořízením svobodného softwaru pak můžeme ušetřit nemalou část těchto prostředků při zachování srovnatelné funkcionality.
1.1 Cíl práce Tato práce by se měla pokusit odpovědět na otázku, za jakých podmínek a v jakém rozsahu je smysluplné uvažovat o nahrazení komerčního softwaru v podnikové sféře softwarem svobodným. Cílem práce je tedy analyzovat výhody a nevýhody implementace svobodného softwaru v prostředí malých a středních podniků. Pro menší firmy jsem se rozhodl z toho důvodu, že cesta ke svobodnému softwaru je obvykle v takovém prostředí snáze realizovatelná. V menších firmách (do 50 zaměstnanců) se spíše využívá standardizované programové vybavení než specializovaný zakázkový software, ačkoliv i zde existují výjimky. A čím je komerční softwarový produkt rozšířenější, tím snáze k němu najdeme kvalitní svobodnou alternativu. Po úvodní teoretické části, ve které popíši současnou situaci na poli nesvobodného (proprietárního) a svobodného softwaru, typy licencí a dostupné svobodné alternativy ke komerčním produktům, přistoupím ke stěžejní praktické části této práce. V ní budu porovnávat jak náklady na pořízení, tak náklady na provoz a údržbu obou výše zmíněných typů softwaru. Abych omezil vliv ostatních jevů a učinil situaci maximálně názornou, rozhodl jsem se problematiku analyzovat na příkladu fiktivního malého podniku, jehož vedení právě zvažuje nákup nového softwarového vybavení pro své počítače. Srovnávat budu primárně dvě varianty – pořízení proprietárního softwaru, tak jak činí většina podniků, a pořízení svobodného softwaru, který si cestu do podnikové praxe teprve hledá. Rozhodující hledisko pro výběr bude samozřejmě kritérium celkových nákladů, ale pokusím se zhodnotit i kritérium funkčnosti, bezpečnosti a dlouhodobé udržitelnosti pořizovaného softwaru. Ve své práci vycházím z předpokladu, že pořízení svobodného softwaru namísto proprietárního přinese úspory nákladů na informační technologie podniku, při zachování srovnatelné kvality softwarového vybavení. Zda se tuto hypotézu podaří potvrdit či vyvrátit, ukáže až praktická část.
2
TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST
2 Software a jeho klasifikace V nejužším slova smyslu rozumíme softwarem sadu instrukcí vykonávanou počítačem ve formě programu [35]. Jinými slovy, jedná se o veškeré programové vybavení počítače, umožňující jeho činnost. Software je úzce spjat s pojmem hardware, který zahrnuje všechny fyzické součásti počítače. V širším smyslu za software považujeme i jakékoliv informace uchovávané v elektronické podobě, například na datových nosičích [18][28]. Software lze klasifikovat podle několika hledisek, nejčastěji podle funkce na tzv. systémový software, umožňující efektivní používání samotného počítače, a aplikační software, umožňující uživateli vykonávat určitou činnost. Pro účely této práce však bude zásadní dělení dle práv uživatele. Pak hovoříme o tzv. svobodném softwaru a softwaru nesvobodném (též proprietárním). Většina dnes dostupného softwaru je nesvobodná. Je to způsobeno prostým faktem, že tvůrce softwaru tak obvykle činí s vidinou budoucího zisku z prodeje uživatelských licencí vázaných k softwaru a nemíní se svých práv se softwarem souvisejících vzdát. Takový software je pak nabízen s omezenými právy pro uživatele a v drtivé většině též za úplatu. Na opačné straně se nachází svobodný software. Jeho tvůrce v závislosti na typu licence propůjčuje uživateli prakticky totožná práva, jako má on sám. To ve své podstatě znamená, že uživatel může tento software například libovolně upravovat, obvykle s cílem program dále vylepšit, a též volně redistribuovat, tak aby z něj měli prospěch i ostatní. Praktický význam výše uvedeného pro firmu spočívá v tom, že daný software stačí pořídit pouze jednou (jedno zda bezplatně či nikoliv) a následně ho lze instalovat dle potřeby na libovolný počet firemních počítačů bez omezení a dalších poplatků tvůrci softwaru. Ačkoliv myšlenka svobodného softwaru není nikterak nová – je tomu již více jak 25 let, do povědomí širší veřejnosti si cestu stále teprve hledá. Výraznějšího pokroku v této oblasti se podařilo dosáhnout až operačnímu systému GNU/Linux a zejména pak webovému prohlížeči Mozilla Firefox. V oblasti svobodného softwaru koluje řada mylných představ a chybně vykládaných pojmů, která rozhodně k prohloubení obecného povědomí nepřispívá. Jedná se
3
zejména o výklad pojmů svobodný (free) software, open source software, či rozdíl mezi komerčním a proprietárním softwarem. Mám-li se zabývat analýzou možnosti přechodu z nesvobodného softwaru na svobodný, je nejprve nutné tyto základní pojmy správně definovat.
2.1 Nesvobodný (proprietární) software Nesvobodný nebo též proprietární software je takový software, který není ani svobodný, ani částečně svobodný. Jeho autor obvykle pomocí licence (typicky EULA 1 ) či jiným způsobem upravuje možnosti jeho používání [24]. Zpravidla k takovému softwaru nejsou volně k dispozici zdrojové kódy, nelze v nich svévolně dělat úpravy a výsledné dílo dále distribuovat. Tvůrce softwaru, respektive vlastník autorských práv si ponechává veškeré výsady s vlastnictvím práv spjaté, a pokud učiní výjimku, tak se jedná pouze o částečný ústupek ve prospěch uživatele, tak aby neomezil své zájmy – v případě proprietárního softwaru to je primárně tvorba zisku. Většina dnes dostupného softwaru je nesvobodná, nabízená jako komerční software za úplatu.
2.2 Komerční software Jako komerční software rozumíme takový software, který je vyvíjen za účelem zisku plynoucího z jeho používání [24]. Chceme-li takový software legálně používat, musíme obvykle autorovi nebo prodejci zaplatit za licenci opravňující k jeho užívání. Neplatí to však vždy, neboť termíny proprietární a komerční software neznamenají totéž (v tomto se často chybuje) – najdeme jak příklady komerčního svobodného softwaru (např. Red Hat Enterprise Linux), tak i softwaru proprietárního nekomerčního (např. Adobe Flash Player).
2.3 Svobodný software Myšlenka svobodného softwaru (angl. free software, či software libre) byla poprvé formulována Richardem Stallmanem v roce 1983. Ten následně roku 1985 zakládá Nadaci pro svobodný software (Free Software Foundation), která si klade za cíl podporovat práva uživatelů počítačů používat, studovat, kopírovat, modifikovat a redistribuovat počítačové programy [34]. Nadace podporuje vývoj svobodného softwaru, jmenovitě pak operačního systému GNU. Ten tvoří svobodnou alternativu ke komerčním operačním systémům jako je Microsoft Windows a obsahuje pouze programy, které
1
End-User License Agreement
4
vyhovují filosofii a podmínkám Nadace pro svobodný software. Jeho nejrozšířenější variantou je GNU/Linux, jméno často nesprávně zkracované na „Linux“, což je však pouze označení pro jádro (tzv. kernel) tohoto operačního systému. Pojem svobodný software pochází z anglického termínu free software. Zde je nutno vyzdvihnout, že český překlad jednoznačně vystihuje původní myšlenku projektu GNU, zatímco anglické slovo free je dvojsmyslné: fráze „free as in speech“ chápe toto slovo ve smyslu v jakém ho původně použil Stallman, ale fráze „free as in beer“ znamená zdarma, což rozhodně nenaplňuje podstatu tohoto softwaru – svobodný software je otázkou svobod, ne ceny. Abychom software mohli klasifikovat jako svobodný, musí dle Nadace splňovat následující čtyři podmínky [23]: •
Právo spouštět program za jakýmkoliv účelem.
•
Právo studovat, jak daný program funguje a přizpůsobit ho libovolně svým potřebám. Přístup ke zdrojovému kódu je tomu předpokladem.
•
Právo redistribuovat kopie.
•
Právo šířit modifikované verze, tak aby z nich mohla mít prospěch celá komunita. Předpokladem je opět přístup ke zdrojovému kódu.
Pro účely nasazení svobodného softwaru v podnikové sféře je zejména důležitý fakt, že svobodný software nerovná se nekomerční. Svobodný program musí být dostupný pro použití v podnikatelském prostředí, firemním vývoji a dokonce ho lze nabízet za úplatu ostatním. Znamená to tedy, že svobodný software nám poskytuje neomezená práva k nakládání s ním? To rozhodně ne. Závisí na typu použité svobodné licence, která upravuje související práva a povinnosti, mimo jiné autorství (viz dále).
2.4 Open source software Vedle termínu svobodný software se též v praxi velmi často setkáme s termínem open source software, který na přehlednosti diskutované problematiky nepřidává. Do češtiny se buď nepřekládá nebo se užívá termínu software s otevřeným zdrojovým kódem. Tento pojem se začal používat v roce 1998, kdy organizace Open Source Initiative (OSI) hledala způsob, jak svobodný software zbavit své moralizující pověsti a více ho přiblížit podnikatelskému prostředí. Otevřeností je myšlena jak technická dostupnost kódu, tak i legální dostupnost – licence, která umožňuje, při dodržení jistých podmínek, uživatelům zdrojový kód využívat, například prohlížet a upravovat [36].
5
Dle organizace OSI musí software splňovat následující podmínky, aby mohl být považován za open source [37]: 1. Volná redistribuce – licence nesmí omezovat zúčastněné strany v prodeji nebo jiném způsobu distribuce softwaru jako součásti softwarového balíku obsahujícího programy z různých zdrojů. Licence by neměla vyžadovat autorský nebo jiný honorář za takový prodej. 2. Zdrojový kód – program musí obsahovat zdrojový kód a umožňovat distribuci jak ve formě zdrojového kódu, tak ve zkompilované (spustitelné) formě. Pokud program není šířen včetně zdrojového kódu, musí být popsána možnost jeho získání, a to za přiměřený poplatek nebo v případě stažení z Internetu zdarma. Zdrojový kód musí být uveden ve formě srozumitelné programátorovi, úmyslné matení či mlžení je zakázáno. Přechodné formy, jako výstup z preprocesoru či překladače jsou vyloučeny. 3. Odvozená díla – licence musí umožňovat modifikace a tvorbu odvozených děl a umožnit jejich šíření pod stejnou licencí jako původní software. 4. Celistvost zdrojového kódu autora – licence může omezit distribuci modifikované verze zdrojového kódu pouze v případě, kdy je umožněno šíření tzv. záplat (patch files) spolu se zdrojovým kódem. Licence musí výslovně povolit šíření programu přeloženého z pozměněného zdrojového kódu. Licence může vyžadovat, aby odvozená díla nesla jméno nebo číslo verze odlišné od původního programu. 5. Diskriminace vůči osobám či skupinám – licence nesmí diskriminovat osoby nebo skupiny osob. 6. Diskriminace v oblasti užití – licence nesmí omezovat použití programu v určité oblasti. Nesmí například omezit použití programu v komerčním prostředí nebo pro potřeby genetického výzkumu. 7. Šíření licence – práva přidělená programu musí platit pro všechny, komu je program distribuován, bez nutnosti dalších dodatečných licencí. 8. Licence se nesmí vázat na produkt – práva přidělená programu nesmí záviset na existenci programu v určitém softwarovém balíku. Pokud je program z balíku vyjmut a používán nebo šířen v souladu s licencí, všichni jeho uživatelé by měli mít stejná práva jako ti, kteří získají program jako součást softwarového balíku. 9. Licence nesmí omezovat ostatní software – licence nesmí klást omezení na software, který je šířen společně s licencovaným programem. Licence například
6
nesmí trvat na tom, aby všechny ostatní programy distribuované na stejném médiu také splňovaly podmínky open source softwaru. 10. Licence nesmí být závislá na technologii – žádné licenční ustanovení nesmí být vázáno na konkrétní technologii či druh rozhraní.
2.5 Srovnání svobodného a open source softwaru Po přečtení předchozích řádků se můžeme po právu ptát, jaký je mezi těmito typy softwaru rozdíl a který lépe vyhoví našim účelům. Při zevrubném srovnání však zjistíme, že rozdíly jsou v podstatě minimální – obě iniciativy usilují o dosažení téhož cíle, liší se zejména ideologií 2 a jediný technický rozdíl tkví v tom, že Nadace pro svobodný software vyžaduje podmínku, aby nikdo nemusel ohlašovat jakoukoliv úpravu programu před jeho publikací či šířením. Naproti tomu OSI tuto podmínku nevyžaduje [31].
Obrázek 1 : Klasifikace svobodného a nesvobodného softwaru [24]
Vzhledem k tomu, že většinu svobodného softwaru lze též označit jako open source software, velká část softwarových licencí je společná a v praxi dochází k častému zaměňování obou pojmů, rozhodl jsem se dále v textu, nebude-li řečeno jinak, používat pouze termín svobodný software. Učinil jsem tak i přes skutečnost, že se v poslední
2
Fundamentální rozdíl mezi oběma proudy je v hodnotách, které vyznávají. Nadace pro svobodný software přistupuje k problematice jako k problému etickému, zatímco Iniciativa pro open source jako k problému praktickému. Shrnuto jednou větou: „Svobodný software je společenské hnutí, open source je metodika vývoje softwaru“ [21].
7
době v anglických pramenech používá spíše termín open source software, zejména kvůli dvojznačnosti slova „free“. Český ekvivalent „svobodný“ však tento problém nemá a lépe vystihuje podstatu obou diskutovaných proudů.
8
3 Druhy softwarových licencí Doposud jsem se v textu zabýval filozofií, definicí a rozdíly svobodného a open source softwaru. Nyní se budu věnovat praktickému nástroji, jak tyto myšlenky realizovat v praxi – softwarovým licencím. Softwarová licence (licenční podmínky) je právní nástroj, který upravuje práva a povinnosti smluvních stran, obvykle autora a uživatele softwaru. Umožňuje používat nebo redistribuovat software, který je chráněn autorským zákonem. Má podobu standardizovaného dokumentu, který je distribuován společně s programem [42]. Existuje široká škála softwarových licencí. Za nejvíce restriktivní z hlediska uživatele je považována tzv. EULA (End-User License Agreement). Na opačné straně se nachází volné dílo (public domain), které není autorsky chráněno. Uvádím zde výčet těch nejvýznamnějších, pro práci relevantních licencí [22]:
3.1 EULA EULA je nesvobodná licence upravující způsob užívání softwaru koncovým uživatelem. Nemá standardizovanou podobu, protože každá společnost si obvykle upravuje její znění na míru svým požadavkům. EULA stanovuje práva a povinnosti obou smluvních stran – tj. uživatele i vydavatele softwaru. Většina nesvobodného softwaru využívá právě tento typ licence.
3.2 GNU General Public License Jedná se o nejčastěji používanou licenci, která vyhovuje jak definici svobodného, tak open source softwaru. Původním autorem je Richard Stallman z projektu GNU, dnes se obvykle používá její aktualizované třetí vydání. Pod licencí GPL se dnes distribuuje většina svobodného softwaru. Software šířený pod touto licencí je možno volně používat, modifikovat i šířit, ale za předpokladu, že tento software bude šířen bezplatně (případně za distribuční náklady) s možností získat bezplatně zdrojové kódy. Na tuto licenci se vztahuje tzv. copyleft – odvozené dílo musí být nabízeno pod stejnou licencí, jako dílo původní. Na produkty šířené pod licencí GPL se nevztahuje žádná záruka.
3.3 Freeware Nejedná se přímo o softwarovou licenci, ale tento pojem se běžně používá pro software, který ponechává autorovi autorská práva, přitom je ostatním volně přístupný v plné 9
funkčnosti a bez poplatků. Software by neměl být prodáván či šířen za úplatu, nesmí být pozměňován, autor též může omezit způsob použití.
3.4 OEM licence OEM (Original Equipment Manufacturer) je speciální druh licence, která váže software na s ním pořízený hardware. Tato licence se hojně používá pro distribuci komerčních operačních systémů. Její výhodou je cena, která je až poloviční oproti standardnímu „krabicovému“ produktu. Zásadní nevýhodou je nepřenositelnost. Licence je použitelná pouze na původně pořízeném počítači a při výrazné změně konfigurace její platnost zaniká. Za podporu obvykle zodpovídá dodavatel hardwaru, ne již tvůrce softwaru. Závěrem této kapitoly bych zdůraznil, že různých variant softwarových licencí existuje vskutku nepřeberné množství a zde uvedený stručný přehled zmiňuje pouze takové, které jsou významné pro další část této práce.
10
4 Svobodné alternativy k proprietárnímu softwaru Uvažujeme-li o nahrazení proprietárního softwaru svobodným, jistě se budeme ptát, zda takový software poskytuje stejnou nebo srovnatelnou funkcionalitu, kompatibilitu s ostatními programy, bezpečnost či podporu ze strany dodavatele softwaru. Odpověď na tyto otázky by měla poskytnout právě tato kapitola, ve které se pokusím vybrat nejvhodnější svobodné alternativy ke komerčním produktům běžně používaným v malých a středních podnicích. Nelze očekávat, že k proprietárnímu softwaru vždy nalezneme odpovídající kvalitní svobodnou alternativu. Dostupnost je ovlivněna zejména popularitou, licenčními podmínkami a cenou komerčního produktu, svou roli též hraje zájem komunity. Obtížně budeme hledat svobodnou náhradu např. ke specializovanému, zakázkovému softwaru. Abych tomuto problému předešel, budu dále předpokládat, že náš fiktivní podnik využívá pouze standardní a nejvíce rozšířený kancelářský software. Pro každou kategorii softwaru typického pro malou firmu (operační systém, balík kancelářských aplikací, e-mailový klient a server, webový prohlížeč, aplikace pro vedení účetnictví) zvolím vždy jeden svobodný softwarový produkt, který nejlépe supluje funkci a vlastnosti svého komerčního ekvivalentu. Vybírat a porovnávat budu na základě výše zmíněných kritérií: funkčnost, kompatibilita, bezpečnost a podpora. Zaměřím se na osobní počítače – tzv. desktopy, problematiku serverů zmíním zvlášť. Postupovat budu od primárního programového vybavení až po aplikační software.
4.1 Operační systém Operační systém je základní programové vybavení počítače, které tvoří rozhraní mezi hardwarem a ostatním softwarem [17]. Jedná se o komplexní software, jehož přítomnost na počítači je zcela nezbytná pro správnou funkci všech používaných aplikací. Operační systém má zásadní vliv na způsob naší interakce s počítačem, na stabilitu, bezpečnost i množství dostupných programů. Z tohoto důvodu bychom jeho výběru měli věnovat maximální pozornost. GNU/Linux označuje rodinu svobodných operačních systémů, založených na Linuxovém jádře. Tyto operační systémy existují v několika variacích, tzv. linuxových distribucích. Jedná se o nejrozšířenější svobodnou alternativu ke komerčním proprietárním systémům, kde má dominantní postavení operační systém Windows od společnosti Microsoft. Moderní verze GNU/Linux však nabízejí srovnatelnou funkcionalitu, hardwarovou kompatibilitu i výchozí programy jako produkty od Microsoftu. 11
Linuxová distribuce je tvořena samotným jádrem a dále balíkem přidružených aplikací, jako je textový procesor, poštovní klient, grafický editor apod., které operační systém dotvářejí a činí ho použitelným. Tyto programy včetně jádra jsou šířené pod svobodnou licencí GNU GPL. Navíc, pokud nám standardní nabídka programů nevyhovuje, můžeme využít tzv. repositáře a doinstalovat dle libosti a zdarma některý z velkého množství svobodných programů. Systém pak poskytuje větší možnosti než operační systém Windows ve výchozím stavu. Díky povaze svobodného softwaru a faktu, že novou linuxovou distribuci může publikovat v podstatě kdokoliv, existuje těchto distribucí velké množství. Mezi nejvíce renomované patří mj. Fedora, Ubuntu, SUSE, Debian či Red Hat. V posledních letech se velké popularitě uživatelů i zájmu vývojářů těší zejména operační systém Ubuntu, který jsem také zvolil jako svobodnou alternativu pro náš fiktivní podnik. Mezi ostatními distribucemi vyniká především širokou uživatelskou základnou a dostupným softwarem [19], jednoduchostí uživatelského prostředí a hardwarovou kompatibilitou [29]. I z hlediska administrace systému a servisní podpory je Ubuntu kvalitativně a cenově srovnatelné se svými konkurenty [38].
4.1.1 Ubuntu Ubuntu je svobodný operační systém vycházející z linuxové distribuce Debian. Na jeho vývoji se podílí společnost Canonical Ltd. Je k dispozici zcela zdarma pod licencí GPL, ve verzi pro desktopy i pro servery, lokalizovaný do mnoha jazyků včetně češtiny. Jedná se o plnohodnotný operační systém, který je pravidelně každých 6 měsíců aktualizován, přičemž každé dva roky vychází LTS (Long Term Support) verze s dlouholetou podporou 3 . Funkčnost. Ubuntu nabízí srovnatelnou funkčnost i způsob ovládání jako operační systémy Windows (viz Obrázek 2), které bude nejčastěji nahrazovat. To v praxi znamená minimální náklady na přeškolení uživatelů. Nástrojové lišty, menu i vzhled oken je velmi podobný tomu ve Windows XP. Ubuntu navíc nabízí v základní konfiguraci mnoho důležitých kancelářských aplikací, za které musíme ve světě proprietárního softwaru platit 4 .
3
Podpora LTS verze je u desktopů 3 roky, u serverů 5 let.
4
Za všechny zmíním např. kancelářský balík OpenOffice.org (náhrada Microsoft Office) či grafický editor GIMP (alternativa k Adobe Photoshop).
12
Obrázek 2 : Uživatelské prostředí operačního systému Ubuntu desktop edition 10.04
Kompatibilita. Až na výjimky 5 nelze v operačních systémech GNU/Linux instalovat programy určené pro Microsoft Windows, což může být značnou překážkou pro mnoho podniků uvažujících o přechodu na svobodný software. Je proto nutné zvážit, zda dostupné svobodné alternativy vyhoví našim požadavkům. Pokud ano, pak Ubuntu nabízí snadnou práci s prostředky systému Windows. Za prvé lze pracovat se soubory i diskovými oddíly tohoto systému, dále se lze připojit do stejné sítě a v neposlední řadě lze na stejném počítači provozovat oba systémy zároveň. Bezpečnost. Ubuntu je moderní operační systém, který umožňuje nastavit přístupová práva a omezit je heslem, a tím zabránit nechtěním změnám v systému. Systém též umožňuje práci pod několika uživatelskými účty. Bezpečnostní aktualizace a opravy jsou automaticky stahovány na pozadí a následně instalovány. Operační systémy GNU/Linux mají dlouhodobě pověst bezpečnějšího systému než Microsoft Windows [11]. Je to dáno mimo jiné tím, že díky odlišné architektuře a malému podílu na trhu je Linux pro útočníky relativně nezajímavý. Podpora. Operační systémy GNU/Linux již z principu licence GPL neposkytují žádnou záruku uživatelům. To však není tak výrazný handicap, jak se může na první pohled zdát, protože i záruka na operační systémy od firmy Microsoft je výrazně omezená. Aktualizace Ubuntu jsou zdarma dostupné po celou dobu trvání podpory dané
5
V některých případech lze za pomoci svobodného softwaru Wine zprovoznit programy původně určené pro Windows i v linuxovém prostředí [48].
13
verze, pro uživatele je k dispozici jak vynikající neplacená podpora v rámci internetové komunity, tak profesionální placená podpora, včetně školících kurzů.
4.1.2 Ubuntu Server Edition Server je centrální počítač, který poskytuje určité služby ostatním počítačům v síti. Může se jednat např. o bezpečnostní, e-mailové nebo databázové služby [27]. Standardním komerčním produktem na poli serverových operačních systémů je Microsoft Windows Server 2008. Mezi svobodnými linuxovými systémy se největší oblibě dlouhodobě těší Debian, Red Hat Enterprise Linux a CentOS. Relativně novým hráčem je Ubuntu Server Edition, který však rychle získává na popularitě a recenze jeho poslední edice 10.04 jsou více než pozitivní [26]. Ubuntu Server Edition jsem také zvolil pro účely našeho fiktivního podniku. Bude zastávat především funkci e-mailového serveru a správce uživatelských účtů, případně další služby dle potřeby.
4.2 Aplikační software Nyní, když máme zvolený operační systém, přichází na řadu výběr kancelářského softwaru, který je pro plné využití výpočetní techniky nepostradatelný. Jelikož potřeby každého podniku jsou velice specifické, některý se spokojí se standardními aplikacemi, jiný vyžaduje pro svůj obor zakázkový software na míru, nelze zde postihnout veškeré možnosti. Pro účely této práce předpokládám, že náš fiktivní podnik vystačí s balíkem kancelářských aplikací umožňující editaci textových dokumentů, tabulkové výpočty, tvorbu prezentací či správu databází. Dále předpokládám využití e-mailového klienta, webového prohlížeče a softwaru pro vedení účetnictví. Nakolik je tento modelový případ vzdálený realitě a jak postupovat v případě, kdy potřebujeme software, který nemá dostupnou kvalitní svobodnou alternativu, budu diskutovat v závěru kapitoly. Výběr započnu u pravděpodobně nejdůležitějšího softwaru – balíku kancelářských aplikací, kde má dominantní postavení komerční produkt Microsoft Office s přibližně 80% podílem trhu [41]. Kvalitní svobodnou alternativou je OpenOffice.org.
4.2.1 Balík kancelářských aplikací OpenOffice.org je balík kancelářských aplikací, který si klade za cíl nabídnout plnohodnotnou náhradu produktu Microsoft Office. Tomu odpovídá funkcionalita i vzhled, který je velice podobný Microsoft Office 2003. Vývoj OpenOffice.org zaštiťuje společ-
14
nost Oracle, software je šířen pod licencí GPL a jeho používání je zcela zdarma. Předností této volby je skutečnost, že OpenOffice.org je součástí operačního systému Ubuntu. Kancelářský balík se skládá celkem z šesti komponent, přičemž každá umožňuje efektivně vykonávat jinou oblast činnosti [40]: •
Writer – je textový procesor k vytváření a úpravě dokumentů, inspirovaný Microsoft Word a Corel WordPerfect. Umožňuje tvorbu profesionálně vyhlížejících dokumentů, včetně pokročilého formátování a revizí. Jeho nespornou výhodou je možnost přímého exportu do formátu PDF a podpora formátu MS Word DOC včetně nového DOCX, používaného ve verzi Office 2007.
•
Calc – jedná se o tabulkový procesor velice podobný Microsoft Excel, se srovnatelnou funkcionalitou. Umožňuje sofistikované výpočty nad daty, tvorbu mnoha typů grafů, práci s kontingenčními tabulkami a jiné. Též zvládá export do PDF a nečiní mu problém práce s formáty XLS a XLSX. Jistou slabinou je neúplná kompatibilita s jazykem VBA pro tvorbu funkcí a maker.
•
Impress – je nástroj na vytváření prezentaci, obdoba Microsoft PowerPoint. S jeho pomocí lze vytvářet vkusné firemní prezentace, obvykle s cílem podpory mluveného projevu. Impress nabízí relativně malé množství šablon v základní instalaci, nic nám však nebrání stáhnout si některý z mnoha dostupných vzhledů na internetu. Standardem je práce se soubory PPT a export do formátu PDF.
•
Base – je nástroj na správu databází, srovnatelný s Microsoft Access. Base umožňuje vytvářet a manipulovat s databázemi, tvořit uživatelské formuláře a reporty, které usnadňují koncovým uživatelům přístup k datům.
•
Draw – jedná se o vektorový grafický editor, podobný aplikaci Microsoft Visio či CorelDRAW. Usnadňuje tvorbu schémat, vývojových diagramů či jednoduché grafiky.
•
Math – nástroj pro vytváření a formátování matematických vzorců a formulí. Ty pak mohou být vloženy do ostatních aplikací z balíku OpenOffice.org. Jedná se o obdobný program jako Microsoft Equation Editor.
Je tedy OpenOffice.org schopen plně nahradit kancelářský balík Office od společnosti Microsoft – software, na který dnes a denně spoléhá převážná část firem? Takovou otázku si jistě klade každý zájemce o zvolené svobodné řešení. Pokusím se podat uspokojivou odpověď dle několika kritérií: Funkčnost. Z výše uvedeného přehledu plyne, že OpenOffice.org nabízí srovnatelnou paletu nástrojů pro řešení každodenních úkolů jako Microsoft Office. Jedinou
15
výraznější slabinou je absence poštovního klienta, alternativy k Microsoft Outlook. Zde se bohužel musíme poohlédnout po jiném svobodném produktu (viz dále). Pokud nemáme v úmyslu využívat speciálních funkcí MS Office či pracovat s velmi složitými dokumenty 6 , OpenOffice.org se MS Office zcela vyrovná a v některých ohledech ho i předčí 7 . Kompatibilita. Díky výrazné dominanci kancelářského balíku Microsoft Office se dnes podnik komunikující se svými obchodními partnery stěží obejde bez schopnosti pracovat se soubory vytvořenými tímto softwarem. V tomto ohledu si vede OpenOffice.org velmi dobře, i v porovnání s ostatními svobodnými alternativami (jako je např. Google Docs) a byl to též hlavní důvod, proč jsem tento software zvolil. OpenOffice.org umožňuje otvírat i ukládat všechny formáty Office 2003 a číst formáty Office 2007. Podpora není bohužel dokonalá, a proto zejména u dokumentů se složitějším formátováním můžeme zaznamenat rozdíly ve vzhledu [25]. Takové dokumenty se ale v podnikové praxi často nevyskytují. Pokud chceme mít jistotu, že protistrana obdrží dokument v nezměněné podobě, spíše použijeme formát PDF. Bezpečnost. Bezpečnost kancelářských aplikací není tak zásadním tématem jako v případě operačních systémů, přesto je jí třeba věnovat pozornost. Denně jsou po internetu šířeny infikované soubory MS Office, které představují bezpečnostní hrozbu. Zde je výhoda na straně OpenOffice.org, protože díky svému malému podílu na trhu je pro útočníky relativně nezajímavý. Otevřený způsob vývoje umožňuje též vyšší transparentnost a kontrolu zdrojového kódu. A pokud již otevřeme infikovaný soubor MS Office v prostředí OpenOffice.org, nebude to mít obvykle žádné negativní následky [39]. Podpora. Jak je již ve světě svobodného softwaru zvykem, balík OpenOffice.org je distribuován bez jakékoliv záruky. To však neznamená, že v případě vyskytnuvších se problémů jsme odkázáni pouze na sebe. Na vývoji OpenOffice.org se podílí kromě společnosti Oracle též společnosti Novell, RedHat, IBM a Google. Kromě online podpory dostupné zdarma na internetu máme též možnost placené podpory a školících kurzů. V tomto ohledu je podpora balíku OpenOffice.org téměř srovnatelná s produktem Microsoft Office.
6
Aplikace Calc neumožňuje pracovat s kontingenčními grafy, rozšířenými možnostmi podmíněného formátování z Office 2007 a při velkém počtu dat v buňkách dochází ke značnému zpomalení aplikace. Aplikace Writer mj. nenabízí normální rozložení stránky. 7
Writer nabízí prediktivní kompletování psaných slov, Calc umožňuje mj. práci s daty před rokem 1900.
16
Lze tedy učinit závěr, že potřebám malé firmy, která obvykle nepracuje s pokročilými funkcemi a složitými dokumenty, svobodný software OpenOffice.org ve většině případů vyhoví.
4.2.2 Prostředky elektronické komunikace Elektronická komunikace se v posledních letech stala jedním z nejdůležitějších komunikačních kanálů v podnikovém prostředí. Tím se nemyslí pouze obligátní elektronická pošta (e-mail), ale též všechny ostatní nástroje pro komunikaci, spolupráci a koordinaci, jako je kalendář, plánovač schůzek nebo firemní chat. Software s takovými nástroji nazýváme souhrnně groupware [14]. Nejvíce rozšířeným komerčním groupware produktem je Microsoft Outlook (na straně klienta) v kombinaci s Microsoft Exchange Server (na straně serveru). K aplikaci MS Outlook existuje několik kvalitních svobodných alternativ, které nabízejí srovnatelnou funkcionalitu – Zimbra Collaboration Suite, Evolution, Mozilla Thunderbird a další. Pro náš podnik jsem zvolil Evolution, především kvůli jeho integraci do prostředí operačního systému Ubuntu a podpoře serveru Microsoft Exchange. Evolution, stejně jako Microsoft Outlook, nabízí sofistikovanou správu došlé pošty, přehledný kalendář včetně plánování schůzek, sdílené kontakty a seznam úkolů. Na vývoji se podílí společnost Novell a software je dostupný zdarma pod licencí GNU GPL [20]. K provozování e-mailové komunikace ve firmě potřebujeme dále tzv. mail server, který centrálně zodpovídá za příjem a odesílání pošty (ať už v rámci firmy nebo navenek), nastavení e-mailových schránek nebo filtraci nevyžádané pošty (spamu). Komerčním standardem je výše zmiňovaný Microsoft Exchange Server, který je součástí operačního systému MS Windows Server 2008 Small Business Standard. Jako svobodnou alternativu se přirozeně nabízí použít kombinaci programů Postfix a Dovecot, standardní součást operačního systému Ubuntu Server Edition [45]. Snadno se konfigurují, poskytují vysokou bezpečnost a pro potřeby malého i středního podniku jsou více než dostatečné.
4.2.3 Webový prohlížeč Činnost podniku si bez přístupu na internet lze jen stěží představit. Webový prohlížeč, který přístup na internet a interakci s webovými stránkami umožňuje, neslouží dnes jen k pasivnímu získávání informací, ale umožňuje na internetu i publikovat, nakupovat, přistupovat na portály obchodních partnerů nebo do firemního intranetu. Webové stránky s sebou nesou bohužel i vysoké riziko infekce počítače, proto je třeba bezpečnosti webového prohlížeče věnovat zvýšenou pozornost.
17
Součástí operačních systémů Microsoft Windows je webový prohlížeč Internet Explorer. Jedná se o nejrozšířenější prohlížeč, jehož tržní podíl se však kvůli častým bezpečnostním chybám [43] a slabé podpoře webových standardů [47] (zejména u starších verzí 6 a 7) snižuje ve prospěch ostatních konkurentů. Výběr svobodné alternativy v této kategorii byl proto relativně jednoduchý a přímočarý – zvolil jsem prohlížeč Mozilla Firefox. Jedná se pravděpodobně o nejpopulárnější svobodný software vůbec, který si svoji dobrou pověst vydobyl díky vysoké bezpečnosti, možnostem konfigurace, podpoře webových standardů a široké škále doplňků (tzv. Add-ons), které umožňují přizpůsobit a rozšířit funkce prohlížeče na míru podnikovým potřebám.
4.2.4 Vedení účetnictví Software pro vedení účetnictví je další z řady kancelářských aplikací, které jsou pro podnik nepostradatelné, bez ohledu na velikost či předmět činnosti – pramení to ze zákonné povinnosti vedení účetnictví (daňové evidence) a faktu, že výpočetní technika dokáže tento proces nesmírně usnadnit. Na trhu existuje široká nabídka komerčního ekonomického softwaru, který uspokojí požadavky většiny podniků. Zcela opačná situace je však na poli svobodného softwaru – zde budeme hledat kvalitní produkt vyhovující české účetní a daňové legislativě velice těžko [51]. Kvalitou míním nejen správnost účetních dat, ale též podporu a včasné aktualizace produktu. Byl jsem proto nucen v této podkapitole učinit výjimku a zvolit nesvobodný (komerční) účetní software. I tak jsem měl situaci ztíženou nutností podpory operačního systému GNU/Linux. Nakonec jsem zvolil český produkt WinStrom FlexiBee. Jedná se o zavedený účetní software s mnohaletou tradicí, který je dostupný pro operační systémy Windows, Mac OS X a Linux. Kromě podpory standardních účetních funkcí (podvojné účetnictví, daňová evidence, fakturace, majetek, mzdy, sklady, atd.) nabízí též možnost vzdáleného přístupu. Výhodou je licencování podle počtu právě přihlášených uživatelů a nikoliv dle počtu počítačů [50].
4.2.5 Bezpečnostní software Poslední kategorií, kterou jsem do svého přehledu nezbytného aplikačního softwaru pro malou a střední firmu zařadil, je bezpečnostní software. Řadíme sem programy jako antivir, firewall či ochranu proti tzv. spywaru 8 nebo spamu. Obvykle jsou tyto bezpeč-
8
software, který pod záminkou užitečné aplikace nelegálně posílá informace z hostitelského počítače výrobci spywaru [9].
18
nostní programy nabízeny společně ve formě softwarového balíku. Mezi nejrozšířenější patří komerční produkty společností Symantec a McAfee [10]. Nevýhodou tohoto typu softwaru je časově omezená licence, kterou je nutné pravidelně (zpravidla ročně) obnovovat. Ve světě svobodného softwaru je však situace výrazně jednodušší. Operační systémy postavené na linuxovém jádře dosahují v bezpečnostních statistikách dlouhodobě nejvyšších ohodnocení a mnozí bezpečnostní odborníci tvrdí, že po správné konfiguraci systému a integrovaného firewallu je další bezpečnostní software již v podstatě redundantní [12]. Proto jsem se rozhodl v případě svobodné varianty spoléhat pouze na bezpečnostní prvky operačního systému. Vysoká bezpečnost operačních systémů GNU/Linux je dána především díky koncepci jejich vývoje. Otevřený zdrojový kód je denně vystaven několika tisícům párů očí vývojářů, IT odborníků, bezpečnostních specialistů, bohužel ale i softwarových kriminálníků. Pokud však dojde k objevení bezpečnostní chyby, obvykle je velice rychle opravena a její záplata ihned zařazena do automatických aktualizací systému. Útočník tak nemá příliš možností slabiny využít.
4.3 Ostatní software Výše jmenovaný aplikační software jistě vyhoví potřebám většiny malých a středních podniků. Z praxe však víme, že každý podnikatelský subjekt má zcela specifické požadavky diktované oblastí podnikání. Jak postupovat, pokud zde nastíněná modelová situace našim konkrétním požadavkům nevyhovuje a potřebujeme jiný, zde neuvažovaný software? Možnosti máme následující [1]: 1. Volba svobodné alternativy – ideální případ, kdy existuje svobodná alternativa vyhovující našim požadavkům, kvalitou srovnatelná s placenými produkty. 2. Pořízení proprietárního softwaru – pokud neexistuje kvalitní svobodná alternativa, zakoupíme komerční software: a. dostupný pro GNU/Linux – v tomto případě nám nevznikají kromě poplatků za licence žádné dodatečné náklady. b. dostupný pouze pro MS Windows – pokud není možné software zprovoznit v linuxovém prostředí pomocí aplikace Wine [48], je nutné zakoupit i potřebné množství licencí k operačnímu systému MS Windows a software provozovat na něm. 3. Vývoj či úprava softwaru na míru – v případě specifických požadavků, kdy nám nevyhovuje žádný softwarový produkt na trhu, si musíme nechat vyvinout
19
speciální software na zakázku, případně upravit existující software na míru našim potřebám.
4.4 Shrnutí Cílem této kapitoly bylo ukázat, že svobodný software je schopný poskytnout plnohodnotnou náhradu proprietárního softwaru běžně pořizovaného do menších podniků. V tabulce 1 uvádím pro přehlednost obě varianty – svobodnou a nesvobodnou, které budou předmětem analýzy v následující praktické části. U reprezentantů proprietární varianty jsem volil softwarové verze aktuálně nasazované v podnicích při upgradech či nových instalacích – operační systémy Microsoft Windows 7 a Windows Server 2008, balík kancelářských aplikací Microsoft Office 2007 a bezpečnostní aplikaci Norton Internet Security 2010 [10].
Typická proprietární varianta
Alternativní svobodná varianta
MS Windows 7 Professional
Ubuntu 10.04 LTS
MS Windows Server 2008
Ubuntu 10.04 LTS Server Edition
MS Office 2007
OpenOffice.org
MS Outlook 2007 (součást MS Office)
Evolution
MS Internet Explorer (součást OS)
Mozilla Firefox
Winstrom FlexiBee
Winstrom FlexiBee
Norton Internet Security 2010
součást OS
Tabulka 1 : Přehled softwaru vhodného pro malé a střední podniky
20
PRAKTICKÁ ČÁST
5 Nasazení svobodného softwaru ve fiktivním podniku V předchozí části jsem ukázal, že softwarové vybavení podniku založené na svobodných programech a aplikacích poskytuje srovnatelnou funkcionalitu a kvalitu jako běžné řešení na komerční bázi. Pro každou kategorii softwaru, kterou může ke své činnosti malý podnik potřebovat, jsem nalezl vhodnou svobodnou alternativu. Nyní se zaměřím na hlavní důvod, proč by měl malý či střední podnik (řádově do 50 zaměstnanců) vůbec o implementaci svobodného softwaru uvažovat. Tím důvodem je úspora nákladů souvisejících s pořízením a provozem softwarového vybavení. Abych tento předpoklad potvrdil nebo vyvrátil, rozhodl jsem se vytvořit modelový případ – fiktivní začínající podnik, jehož vedení se právě potýká s otázkou, jaký software pro počítače do firmy pořídit.
5.1 Fiktivní podnik Jak jsem již v úvodu práce uvedl, rozhodl jsem se problém analyzovat na příkladu malého či středního podniku 9 (dále jen MSP). Šance na pokrytí podnikových potřeb svobodným softwarem je daleko vyšší u malé firmy než u velké společnosti. Ta často používá speciální zakázkový software, ERP a CRM systémy, které nemají ve světě svobodného softwaru odpovídající náhradu. Abych co nejvíce omezil vliv faktorů nepřímo působících na výběr softwaru v již zaběhlé firmě, jako např. dodavatelské vztahy, specifické podnikové procesy apod., jejichž zohlednění by dalece přesahovalo rámec této práce, rozhodl jsem se, že fiktivní podnik bude svou podnikatelskou činnost teprve zahajovat. Hovoříme tedy o začínajícím podniku. Tím jsou pro obě uvažované softwarové varianty nastaveny stejné výchozí podmínky.
9
Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 [15] za malý podnik považuje subjekt, který zaměstnává méně než 50 zaměstnanců a jehož majetek nebo obrat nepřesahuje 10 mil. EUR. Za střední podnik považuje subjekt, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jehož majetek nebo obrat nepřesahuje 50 mil. EUR.
21
5.1.1 Charakteristika firmy Chceme-li, aby náš modelový případ co nejvíce odpovídal realitě, je nutné zvolit fiktivní podnik jako typického reprezentanta sektoru MSP v České republice. Ze statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu plyne, že nejvíce ekonomicky aktivních MSP podniká v oblasti obchodu a služeb (přes 54 %) [33]. Předpokládejme tedy, že se náš začínající podnik, nazvěme ho pracovně Novensis, bude zabývat obchodní činností. Právní forma podnikání není pro účely této analýzy podstatná. Novensis má celkem 50 zaměstnanců (vyhovuje definici MSP). Firma očekává, že pro svoji obchodní činnost bude potřebovat 20 desktopových (stolních) počítačů, 5 notebooků pro pracovníky v terénu a jeden server. Hardwarové vybavení bude vybráno ze standardních nabídek na trhu, plně kompatibilní s oběma operačními systémy, tudíž ho není třeba dále zohledňovat. Počítače ve firmě Novensis budou sloužit běžné kancelářské agendě, elektronické komunikaci, vkládání záznamů do databáze, účtování, k přístupu na internet atp. Všechny tyto činnosti lze provádět s pomocí softwaru diskutovaného v teoretické části. Žádný z počítačů nebude používán k jiným speciálním účelům, které by si žádaly dodatečný hardware nebo software.
5.2 Volba softwarového vybavení Firma Novensis zaměstnala IT administrátora, říkejme mu pan Vomáčka, který zodpovídá za provoz počítačového vybavení ve firmě. Ten bude zodpovědný za výběr, instalaci i následný provoz veškerého firemního softwaru. Pan Vomáčka ovládá perfektně problematiku operačních systémů MS Windows včetně serverů. Má pouze základní povědomí o systémech GNU/Linux, ale o tuto oblast se aktivně zajímá. Správce IT pan Vomáčka stojí před nelehkou otázkou, jaké programové vybavení do firmy Novensis pořídit. Bude volit mezi dvěma variantami – proprietární a svobodnou (viz tabulka 2). Proprietární variantou se míní nasazení nejběžnějšího komerčního softwaru, svobodnou nasazení co nejvíce softwaru svobodného (zde ve smyslu zdarma, bez poplatků). Z teoretické části práce víme, že obě uvažované varianty poskytují srovnatelnou funkčnost, kompatibilitu, bezpečnost a podporu. Můžeme tedy dále předpokládat, že obě varianty jsou kvalitativně zastupitelné. Vedení společnosti Novensis se proto primárně zajímá, jaké jsou náklady na pořízení obou softwarových variant, přesněji celkové náklady na vlastnictví (total cost of ownership – TCO).
22
VARIANTA 1 – „PROPRIETÁRNÍ“
VARIANTA 2 – „SVOBODNÁ“
MS Windows 7 Professional
Ubuntu 10.04 LTS
MS Windows Server 2008
Ubuntu 10.04 LTS Server Edition
MS Office 2007
OpenOffice.org
MS Outlook 2007 (součást MS Office)
Evolution
MS Internet Explorer (součást OS)
Mozilla Firefox
Winstrom FlexiBee
Winstrom FlexiBee
Norton Internet Security 2010
součást OS
Tabulka 2 : Přehled zvažovaných variant
5.3 Vyčíslení nákladů na proprietární a svobodný software Společnost Novensis vybere jednu z variant v tabulce 2 na základě ukazatele TCO 10 . Porovnávat bude pořizovací a provozní náklady v časovém horizontu pěti let od pořízení. Po tuto dobu poskytuje Microsoft na své produkty základní úroveň podpory [32] a lze očekávat, že po uplynutí této doby bude podnik licence obnovovat. Nebude-li řečeno jinak, pak všechny kalkulace budou uvedeny v Českých korunách, bez DPH. Náklady na zaměstnance budou pro jednoduchost uvedeny ve výši super hrubé mzdy. Na tomto místě je vhodné zmínit rozdíl v licenčních podmínkách obou operačních systémů. S koupí softwaru od Microsoftu získáváme právo produkt užívat v souladu s licenčními podmínkami a dále nárok na základní stupeň podpory (webový portál, příp. i telefonická linka) po dobu životního cyklu produktu. Za vyšší stupně podpory (osobní technik, dostupnost 24x7) si je nutno patřičně připlatit. Operační systémy na bázi GNU/Linux můžeme pořídit zcela zdarma, ale musíme počítat pouze s omezenou podporou online komunity. Pokud chceme mít jistotu, můžeme si podporu předplatit, jedná se o tzv. support subscription. Předplatné je časově omezené (obvykle 1-3 roky) a opět dostupné v několika úrovních podpory [30].
5.3.1 Náklady na pořízení a instalaci Věnujme se nejprve proprietární variantě. Pan Vomáčka zakoupí 20 „krabicových“ verzí operačního systému MS Windows 7 Professional. Zvýhodněné množstevní licence pro velké zákazníky mu nejsou z pochopitelných důvodů dostupné. Ačkoliv by mohl pořídit patřičné množství levnějších OEM licencí, neučiní tak, protože by přišel o
10
Veškeré přímé a nepřímé náklady spojené s pořízením a provozem IT systémů.
23
možnost budoucího upgradu počítačů a podporu ze strany Microsoftu. Na 5 notebooků však OEM licence bez obav pořídí, vzhledem k jejich očekávané kratší životnosti, morálnímu zastarávání a omezené možnosti upgradu. Na serverové straně potřebám nejlépe vyhoví Microsoft Windows Small Business Server 2008. Jedná se o balík serverových produktů vhodný pro malé a střední podniky s méně než 75 uživateli. Pro každý počítač, který se bude k serveru připojovat, je navíc nutné zakoupit i tzv. licenci CAL (Client Access Licence). Jako balík kancelářských aplikací zvolíme MS Office 2007 Small Business – je cenově výhodný a obsahuje všechny potřebné kancelářské aplikace. Výhodou účetního softwaru Winstrom FlexiBee je licencování podle počtu současně pracujících uživatelů. Vedení společnosti Novensis neočekává, že by současně využilo více jak 15 licencí. Bezpečnost systému zajišťuje Norton Internet Security 2010, který je instalován na všech počítačích. Aplikace [44][49]
Počet licencí
Cena za 1 licenci
Cena celkem
MS Windows 7 Professional
20
5 534
110 680
MS Windows 7 Professional OEM
5
2 749
13 745
Windows Small Business Server 2008 Standard (součástí 5 CAL)
1
26 080
26 080
Dodatečné CAL licence
20
1 687
33 740
MS Office 2007 Small Business
25
10 605
265 125
Winstrom FlexiBee Business
15
7 309
109 640
Norton Internet Security 2010
26
733
19 058
-
578 068
Celkem
-
Tabulka 3 : Náklady na pořízení proprietární varianty
V případě svobodné varianty nainstaluje pan Vomáčka na všechny stolní počítače a notebooky operační systém Ubuntu 10.04 Desktop Edition, na server pak Ubuntu 10.04 Server Edition – oboje dostupné zdarma online či na placeném CD. Balík kancelářských aplikací a bezpečnostní software je již integrován do operačního systému, takže má zde situaci ulehčenou. Jedinou nákladovou položkou tak zůstává účetní software FlexiBee. Aplikace [13][49]
Počet licencí
Cena za 1 licenci
Cena celkem
Ubuntu 10.04 LTS
není omezen
146
146
Ubuntu 10.04 LTS Server Edition
není omezen
146
146
7 309
109 640
-
109 932
Winstrom FlexiBee Business Celkem
15 -
Tabulka 4 : Náklady na pořízení svobodné varianty
24
Náklady na instalaci rozumíme uvedení pořízeného softwaru do provozuschopného stavu. Pro jednoduchost předpokládáme, že instalaci a konfiguraci zakoupeného softwaru provede pan Vomáčka osobně. U větších podniků se sofistikovanější IT infrastrukturou bychom museli pravděpodobně započíst i další náklady na instalaci (poradenské firmy, dodávky na klíč apod.)
5.3.2 Náklady na zaškolení personálu Správce IT pan Vomáčka, podobně jako většina jeho kolegů v oboru, perfektně ovládá produkty od společnosti Microsoft. Nečiní mu problém správně nakonfigurovat a provozovat jak desktopy, tak servery založené na technologii MS Windows. Proto jeho zaškolení nebude v případě proprietární varianty nutné. Dále předpokládáme, že u každého zaměstnance společnosti Novensis byla při přijetí požadována znalost práce na PC (MS Windows a MS Office), takže ani zde neočekáváme potřebu dalšího zaškolení. S účetním softwarem Winstrom FlexiBee však většina zaměstnanců zkušenosti nemá a potřebuje tedy školení podstoupit. To se uskuteční hromadně v sídle firmy. Cena je stanovena dodavatelem na 7 500 Kč [49]. Pokud se rozhodneme pro svobodnou variantu, situace se nepatrně zkomplikuje. Znalost operačních systémů GNU/Linux a svobodného softwaru rozhodně nepatří k běžné počítačové gramotnosti. To platí i pro pana Vomáčku, který se s tímto softwarem teprve seznamuje. Bude proto muset absolvovat speciální online interaktivní kurz s lektorem pro osvojení znalostí nezbytných pro provoz Ubuntu serveru v ceně 29 591 Kč [13]. Pro osvojení práce na desktopové verzi Ubuntu bude muset on i ostatní zaměstnanci firmy pracující s počítačem absolvovat online školící kurz. Cena pro 26 účastníků kurzu je 24 043 Kč [13]. Veškerá školení se uskuteční v prvním roce existence firmy. Vzhledem ke stabilní softwarové základně neočekáváme další náklady na školení v průběhu sledovaného období (5 let), vyjma příp. zaškolení nově nastoupivších zaměstnanců. Proprietární varianta Náklad
Svobodná varianta Částka
-
-
Náklad
Částka
Zaškolení správce IT pro provoz Ubuntu serveru
29 591
Školení 26 zaměstnanců pro práci v OS Ubuntu
24 043
Školení v účetním softwaru Winstrom FlexiBee
7 500
Školení v účetním softwaru Winstrom FlexiBee
Celkem
7 500
Celkem
7 500 61 134
Tabulka 5 : Náklady na zaškolení personálu
25
5.3.3 Mzdové náklady Pořízením softwarového vybavení, jeho uvedením do provozu a zaškolením personálu náklady na IT ve firmě nekončí. Ba naopak, ve většině případů jsou provozní náklady výrazně vyšší a je třeba s nimi určitě počítat. Největší položku nákladů na provoz informačních technologií ve firmě Novensis tvoří mzda správce IT pana Vomáčky. Ze statistiky Českého statistického úřadu za rok 2008 11 plyne, že mzdy IT pracovníků rostly průměrným tempem 8 % ročně, ovšem tento trend se zpomaluje. Počítejme tedy pro jednoduchost s poklesem růstu mezd v IT sektoru 0,5 % ročně. Graf 1 znázorňuje průměrné hrubé měsíční mzdy IT pracovníků v ČR za rok 2008, členěné podle velikosti podniku [16]. Extrapolací této statistiky odhadneme měsíční náklady na mzdové ohodnocení pana Vomáčky ve sledovaném období. Po zohlednění velikosti firmy Novensis (50 zaměstnanců), očekávaného ročního tempa růstu mezd (7,5 % rok 2009, 7 % rok 2010) a odvodů na sociální a zdravotní pojištění (34 %) dojdeme k částce 51 946 Kč měsíčně v roce 2010. V dalších letech je výpočet obdobný. Mzdy IT pracovníků podle velikosti podniku Vědci a odborníci
Techničtí pracovníci
60 000 50 000
49 633 31 448
44 158
52 368 42 485
40 888 47 557 32 961
10 000
38 013 40 946 33 702
20 000
42 417 30 323
30 000
48 268
40 000
36 822
průměrná hrubá měsíční mzda
IT pracovníci celkem
1 000 až 4 999
5 000 a více
0 10 až 49
50 až 249
250 až 999
počet zaměstnanců v podniku
Graf 1 : Mzdy IT pracovníků podle velikosti podniku za rok 2008
V případě svobodné varianty vyjdeme z úvahy uvedené výše, musíme však zohlednit jeden důležitý fakt: pan Vomáčka se stal po absolvování školení linuxovým odborníkem a jeho cena na trhu práce vzrostla. Lze proto očekávat, že zažádá v druhém roce existence firmy o příplatek. Linuxoví specialisté jsou standardně odměňováni o 5 až 10 %
11
K 26.4.2010 se jedná o nejaktuálnější dostupné údaje.
26
lépe než jejich kolegové znalí pouze platformy MS Windows [46]. Počítejme tedy v případě pana Vomáčky s 5% příplatkem. O toto procento musíme každý rok navýšit mzdové náklady oproti proprietární variantě. Varianta
1. rok
2. rok
3. rok
4. rok
5. rok
Celkem
Proprietární
623 352
663 870
703 702
742 406
779 526
3 512 856
Svobodná
623 352
697 063
738 887
779 526
818 502
3 657 331
Tabulka 6 : Očekávané mzdové náklady za 5 let existence podniku
5.3.4 Náklady na aktualizace a technickou podporu Další významnou položkou jsou náklady na aktualizace, upgrade a technickou podporu softwaru. Aktualizace jsou pro oba operační systémy zdarma. Pořízením licence k OS Windows získáváme i omezenou úroveň technické podpory ze strany Microsoftu. Pokud se pan Vomáčka rozhodne pro svobodnou variantu, lze očekávat, že bude vyžadovat vyšší úroveň služeb, tedy možnost telefonicky nebo e-mailem řešit vyskytnuvší se problém. Za tuto službu zaplatí ročně společnosti Canonical 13 940 Kč a 3 701 Kč [13] – viz tabulka 7. Aktualizace obou balíků kancelářských aplikací jsou dostupné zdarma. Účetní software Winstrom FlexiBee je zdarma podporován prvních 12 měsíců, každý další rok je potřeba zakoupit službu Záruka, která pro 15 licencí verze Business stojí 36 000 Kč [49]. 26 licencí bezpečnostního softwaru Norton Internet Security 2010 je též platných jeden rok, za prodloužení platnosti o dalších 12 měsíců zaplatíme 17 576 Kč [44]. Proprietární varianta Náklad
-
Svobodná varianta Částka
-
Záruka k účetnímu softwaru Winstrom FlexiBee
36 000
Prodloužení platnosti Norton Internet Security 2010
17 576
Celkem
53 576
Náklad
Částka
Technická podpora Ubuntu serveru
13 940
Technická podpora Ubuntu desktopu
3 701
Záruka k účetnímu softwaru Winstrom FlexiBee
36 000
Celkem
53 641
Tabulka 7 : Roční náklady na aktualizace a technickou podporu
Náklady na upgrade softwaru počítáme nulové, protože ve sledovaném pětiletém období neočekáváme žádné změny v softwarovém vybavení firmy.
27
5.4 Celkové náklady na vlastnictví softwaru V této kapitole shrnu poznatky z předchozích stran a provedu kalkulaci celkových nákladů na vlastnictví softwaru založeného jak na proprietární, tak svobodné bázi. Vývoj jednotlivých položek nákladů v čase ve sledovaném pětiletém období je znázorněn v tabulce 8.
SVOBODNÁ VARIANTA
PROPRIETÁRNÍ VARIANTA
Položka nákladů
1. rok
2. rok
3. rok
4. rok
5. rok
Celkem
Náklady na pořízení a instalaci
578 068
-
578 068
Náklady na zaškolení personálu
7 500
-
7 500
Mzdové náklady správce IT Náklady na aktualizace a podporu Celkem
623 352
663 870
703 702
742 406
779 526
3 512 856
0
53 576
53 576
53 576
53 576
214 304
1 208 920
717 446
757 278
795 982
833 102
4 312 728
Náklady na pořízení a instalaci
109 932
-
109 932
Náklady na zaškolení personálu
61 134
-
61 134
Mzdové náklady správce IT Náklady na aktualizace a podporu Celkem
623 352
697 063
738 887
779 526
818 502
3 657 330
17 641
53 641
53 641
53 641
53 641
232 205
812 059
750 704
792 528
833 167
872 143
4 060 601
Tabulka 8 : Celkové náklady na vlastnictví proprietární a svobodné varianty
Z tabulky plyne několik zajímavých skutečností. Především celkové náklady na vlastnictví (TCO) jsou o 6 % nižší v případě svobodné varianty 12 , přičemž se na nich z více jak 80 % podílejí mzdové náklady pro správce IT (viz graf 2). Výrazné rozdíly v nákladové náročnosti shledáváme v prvním roce užívání (viz graf 3). Proprietární varianta je díky vysokým nákladům na pořízení a instalaci o polovinu dražší než varianta svobodná. To činí řešení založené na svobodném softwaru velmi zajímavé pro všechny začínající podniky, které řeší kapitálovou náročnost rozjezdu firmy. Je nutno zdůraznit, že svobodná varianta byla ve všech srovnáních spíše znevýhodňována. Pokud by společnost Novensis zaměstnala administrátora perfektně znalého
12
Bez zohlednění současné hodnoty nákladů investice (viz dále).
28
systémů GNU/Linux, odpadly by náklady na jeho zaškolení a patrně též roční náklady na technickou podporu, což by učinilo svobodnou variantu ještě výhodnější.
Tisíce
Celkové náklady na vlastnictví softwaru 5 000 214
232
4 000
Náklady na aktualizace a podporu Mzdové náklady
3 000 3 513 2 000
Náklady na zaškolení personálu Náklady na pořízení a instalaci
3 657
1 000 8
578
0
61
proprietární
110 svobodná
Graf 2 : Celkové náklady na vlastnictví softwarových variant
Tisíce
Vývoj nákladů v čase 1 400 1 200 1 000 800
872
833
833
796
793
757
751
717
812
400
Proprietární Svobodná
1 209
600
200 0 1. rok
2. rok
3. rok
4. rok
5. rok
Graf 3 : Vývoj nákladů v čase
5.4.1 Současná hodnota nákladů investice Diskontováním hodnot peněžních toků v jednotlivých letech můžeme vypočítat současnou hodnotu nákladů obou investic. Jedná se důležitý ukazatel zohledňující tzv. faktor času, který způsobuje, že hodnota peněz dnes je vyšší než jejich hodnota v budoucnu. Současnou hodnotu nákladů vypočteme dle vzorce [5]:
29
n
SHN = ∑ t =1
kde
CFt
(1 + k )t
,
SHN je současná hodnota nákladů v obdobích t, CFt – očekávaná hodnota cash flow (nákladů) v období t (t = 1 až n), k – diskontní míra, n – očekávaná životnost investice v letech.
Při použití výše uvedeného vzorce předpokládáme, že všechny peněžní toky se uskutečňují jednorázově na začátku nebo na konci roku, nikoliv nepřetržitě v průběhu roku. Tuto podmínku splňují obě sledované varianty. Dosazení do vzorce je přímočaré, až na proměnnou k – diskontní míru. Za tu obvykle dosazujeme průměrné kapitálové náklady (Weighted Average Cost of Capital – WACC) nebo oportunitní náklady. Jelikož hodnota této proměnné je pro každý případ individuální a neexistuje žádná dostupná statistika, rozhodl jsem se její hodnotu pro náš modelový případ odhadnout na 10 %. Diskontované náklady jsou informativně uvedeny v tabulce 9: Varianta
1. rok
2. rok
3. rok
4. rok
5. rok
Celkem
Proprietární
1 208 920
652 224
625 850
598 033
569 020
3 654 046
812 059
682 458
654 982
625 971
595 685
3 371 155
Svobodná
Tabulka 9 : Současná hodnota nákladů jednotlivých let
Z výpočtů vyplývá, že čím vyšší diskontní míru zvolíme, tím výhodnější bude zvolit svobodnou variantu. Při diskontní míře 10 % vychází svobodná varianta o 8 % méně nákladově náročná než varianta proprietární.
30
6 Závěr Cílem této práce bylo provést analýzu možnosti uplatnění svobodného softwaru v malých a středních podnicích. Pro tento účel jsem vytvořil fiktivní začínají podnik Novensis, který stál před nelehkým rozhodnutím: pořídit pro své počítače jako většina firem proprietární softwarové vybavení, nebo zvolit alternativní řešení postavené na bázi softwaru svobodného. Motivací pro nasazení svobodného (free) softwaru byla především úspora nákladů na jeho pořízení a provoz. Abych tuto domněnku potvrdil, sestavil jsem dvě varianty softwarového vybavení pro firmu Novensis – proprietární a svobodnou. První vycházela z běžně nasazovaného komerčního softwaru. Druhá varianta se skládala až na jednu výjimku pouze ze svobodného, kvalitativně srovnatelného softwaru. U obou variant jsem porovnával celkové náklady na vlastnictví (TCO), tj. veškeré náklady na pořízení a provoz po dobu plánované životnosti. Tu jsem stanovil na 5 let. Z výsledků kalkulace plyne, že celkové náklady na vlastnictví svobodné varianty jsou o 6 %, resp. 8 % (po zohlednění faktoru času) nižší než v případě proprietární varianty, přičemž se na nich z více jak 80 % podílejí mzdové náklady. To může být pro mnohé překvapivé zjištění. Laická veřejnost se totiž často mylně domnívá, že náklady na svobodný software jsou nulové. Je tedy varianta založená na svobodném softwaru pro fiktivní podnik Novensis výhodnější? Domnívám se, že ano, a to nejen po stránce nákladové. V delším časovém horizontu, až budeme nuceni obnovit licence k produktům od společnosti Microsoft, prakticky odpadnou náklady na zaškolení zaměstnanců do prostředí Ubuntu. Navíc náklady na svobodnou alternativu jsou lépe rozprostřeny v čase, což je patrné zejména v prvním roce pořízení. Dále, pokud se firma Novensis rozhodne expandovat, svobodná varianta umožňuje nasadit do provozu další počítače s prakticky nulovými dodatečnými náklady. Zmínil jsem, že největší nákladovou položku tvoří mzdové ohodnocení správce IT. Zákonitě si položíme otázku, jaký trend můžeme u této položky očekávat, protože obě varianty budou na její výkyvy velmi citlivé. V případě svobodné varianty jsem počítal s 5% příplatkem pro linuxového specialistu. Lze očekávat, a vývoj posledních let to již potvrzuje, že toto procento bude nadále spíše klesat tak, jak se nabídka přibližuje poptávce na pracovním trhu. Z tohoto úhlu pohledu tedy svobodná varianta též neskýtá žádná nemilá překvapení. Nákladová náročnost samozřejmě není jediným hlediskem při výběru softwarového vybavení firmy. Jak jsem ukázal v teoretické části práce, obě uvažované varianty jsou
31
kvalitativně a funkčně srovnatelné. V některých ohledech, např. v bezpečnosti, svobodný software své komerční ekvivalenty předčí. Naopak v oblasti podpory musíme často zvolit placené služby třetích stran. I přes všechna výše uvedená pozitiva svobodný software rozhodně není univerzálním řešením pro každý podnik. Zejména tam, kde nasazení brání okolnosti, které firma nemůže příliš ovlivnit. Jedná se např. o situaci, kdy ke komerčnímu softwaru, životně důležitému pro chod firmy, nenalezneme odpovídající svobodnou alternativu. Vedení podniku proto musí vždy zvážit, zda řešení založené na bázi svobodného softwaru vyhoví všem jeho současným, i očekávaným budoucím potřebám. Pokud ne, pak jsem v textu nabídl několik možností, jak takovou situaci řešit.
32
7 Použité zdroje 7.1 Literatura [1]
FINK, M. The business and economics of Linux and open source. New Persey : Prentice Hall, 2003. ISBN 0130476773.
[2]
GOLDMAN, R., GABRIEL, R. Innovation Happens Elsewhere: Open Source as Business Strategy. Massachusetts : Morgan Kaufmann Publishers, 2005. ISBN 1558608893.
[3]
LAURENT, A. Understanding Open Source and Free Software Licensing. California : O'Reilly Media, 2004. ISBN 0-596-00581-4.
[4]
ŠTĚDROŇ, B. Open Source software - ve veřejné správě a soukromém sektoru. Praha : Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3047-9.
[5]
SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha : C. H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-736-7.
[6]
THOMAS, K. Ubuntu Pocket Guide and Reference. MacFreda Publishing, 2009. ISBN 1440478295.
[7]
VRÁNA, I., RICHTA, K. Zásady a postupy zavádění podnikových informačních systémů. Praha : Grada, 2005. ISBN 80-247-1103-6.
[8]
WOODS, D., GULIANI, G. Open Source for the Enterprise: Managing Risks, Reaping Rewards. California : O'Reilly Media, 2005. ISBN 0596101198.
7.2 Internetové zdroje [9]
ABZ.cz. Slovník cizích slov [online]. 2010 [cit. 2010-04-13]. Dostupné z WWW:
.
[10]
Amazon.com. Bestsellers in Computer Security [online]. 2010 [cit. 2010-04-13]. Dostupné z WWW: .
[11]
AMEinfo.com. Linux vs. Windows security [online]. 2006 [cit.2010-04-06]. Dostupné z WWW: .
33
[12]
BECK, Collin. Virus Safety of Linux [online]. Brigham Young University - Idaho, 2007 [cit. 2010-04-13]. Dostupné z WWW: .
[13]
Canonical.com. Canonical Store [online]. 2010 [cit. 2010-04-25]. Dostupné z WWW: .
[14]
CCA Group. Groupware řešení [online]. 2008 [cit. 2010-04-11]. Dostupné z WWW: .
[15]
Czechinvest.org. Definice malého a středního podnikatele [online]. 2009 [cit. 2010-04-17]. Dostupné z WWW: .
[16]
Český statistický úřad. Informační ekonomika v číslech 2009 [online]. 2009 [cit. 2010-04-26]. Dostupné z WWW: .
[17]
Dictionary.com. Operating system [online]. 2010 [cit. 2010-04-05]. Dostupné z WWW: .
[18]
Dictionary.com. Software [online]. 2010 [cit. 2010-03-27]. Dostupné z WWW: .
[19]
Distrowatch.com. Top Ten Distributions [online]. 2009 [cit. 2010-04-06]. Dostupné z WWW: .
[20]
Evolution. Personal information manager for GNOME [online]. 2010 [cit. 2010-04-11]. Dostupné z WWW: .
[21]
Free Software Foundation. Why “Free Software” is better than “Open Source” [online]. 2007 [cit. 2010-03-31]. Dostupné z WWW: .
[22]
Free Software Foundation. Various Licenses and Comments about Them [online]. 2008 [cit. 2010-04-03]. Dostupné z WWW: .
[23]
Free Software Foundation. The Free Software Definition [online]. 2009 [cit. 2010-03-29]. Dostupné z WWW: .
[24]
Free Software Foundation. Categories of Free and Non-Free Software [online]. 2010 [cit. 2010-03-28]. Dostupné z WWW: .
[25]
InsideHW. Compatibility of Office Formats [online]. 2008 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z WWW: .
[26]
ITWorld.com. Ubuntu advances: Why Ubuntu server installations will surge in 2010 [online]. 2010 [cit. 2010-04-07]. Dostupné z WWW: .
[27]
LINFO.org. Server Definition [online]. 2005 [cit. 2010-04-07]. Dostupné z WWW: .
34
[28]
LINFO.org. Linux Information Project [online]. 2007 [cit. 2010-03-27]. Dostupné z WWW: .
[29]
Linux.com. The 7 Best Linux Distributions for You [online]. 2010 [cit. 2010-04-06]. Dostupné z WWW: .
[30]
LinuxExpres.cz. Kolik stojí Linux? [online]. 2009 [cit. 2010-04-22]. Dostupné z WWW: .
[31]
Linuxzone.cz. Free software, Open Source, … Zmatek? [online]. 2002 [cit. 2010-03-31]. Dostupné z WWW: .
[32]
Microsoft Support. Lifecycle Policy [online]. 2010 [cit. 2010-04-22]. Dostupné z WWW: .
[33]
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zpráva o vývoji MSP v roce 2008 [online]. 2008 [cit. 201004-18]. Dostupné z WWW: .
[34]
Nadace pro svobodný software. Filozofie projektu GNU [online]. 2008 [cit. 2010-03-29]. Dostupné z WWW: .
[35]
Online POV tutorial. Glossary [online]. 1996 [cit. 2010-03-27]. Dostupné z WWW: .
[36]
Open Source Initiative. History of the OSI [online]. 2007 [cit. 2010-03-30]. Dostupné z WWW: .
[37]
Open Source Initiative. The Open Source Definition [online]. 2007 [cit. 2010-03-30]. Dostupné z WWW: .
[38]
OpenLogic Exchange. Comparison of Community Linux Distributions for the Enterprise [online]. 2010 [cit. 2010-04-06]. Dostupné z WWW: .
[39]
OpenOffice.org. Security FAQ [online]. 2009 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z WWW: .
[40]
OpenOffice.org. Why OpenOffice.org [online]. 2010 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z WWW: .
[41]
PCWorld.com. Forrester: Microsoft Office in No Danger From Competitors [online]. 2009 [cit. 2010-04-08]. Dostupné z WWW: .
[42]
Root.cz. Licence [online]. 2009 [cit. 2010-04-02]. Dostupné z WWW: .
[43]
Secunia.com. Secunia Advisories [online]. 2010 [cit. 2010-04-12]. Dostupné z WWW: .
[44]
Světsoftware.cz. Prodej software pro všechny počítače [online]. 2010 [cit. 2010-04-24]. Dostupné z WWW: .
35
[45]
Ubuntu.com. Mail server: Ubuntu Server Edition [online]. 2009 [cit. 2010-04-11]. Dostupné z WWW: .
[46]
Vital Wave Consulting. Affordable Computing for Schools in Developing Countries [online]. 2008 [cit. 2010-04-27]. Dostupné z WWW: .
[47]
Web Devout. Web browser standards support [online]. 2010 [cit. 2010-04-12]. Dostupné z WWW: .
[48]
WineHQ.org. Run Windows applications on Linux, BSD, Solaris and Mac OS X [online]. 2010 [cit. 2010-04-06]. Dostupné z WWW: .
[49]
Winstrom.eu. Objednávka ekonomického systému WinStrom [online]. 2010 [cit. 2010-04-25]. Dostupné z <WWW: http://www.winstrom.eu/produkty/objednat/>.
[50]
WinStrom.eu. WinStrom FlexiBee [online]. 2010 [cit. 2010-04-13]. Dostupné z WWW: .
[51]
Živě.cz. Open-source účetnictví u nás nikdy nevznikne [online]. 2009 [cit. 2010-04-12]. Dostupné z WWW: .
36
