Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Jiří Slabý

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalářská práce

2008

Jiří Slabý

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management

Název bakalářské práce:

Poptávka po dovolené v Chorvatsku

Vypracoval: Jiří Slabý Vedoucí práce: doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc.

-2-

Prohlášení

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Poptávka po dovolené v Chorvatsku“ jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 29. května 2008

Podpis -3-

Obsah Úvod....................................................................................................................................................- 5 1 Trh a tržní mechanismus .........................................................................................................- 7 1.1 Tržní subjekty ....................................................................................................................- 7 1.2 Poptávka ............................................................................................................................- 8 1.2.1 Substituční a důchodový efekt ..................................................................................- 9 1.3 Nabídka............................................................................................................................- 10 1.4 Cena .................................................................................................................................- 11 1.5 Konkurence......................................................................................................................- 12 2 Cestovní ruch ..........................................................................................................................- 13 2.1 Definice cestovního ruchu ...............................................................................................- 13 2.2 Trh cestovního ruchu .......................................................................................................- 13 2.2.1 Poptávka po cestovním ruchu .................................................................................- 14 2.2.2 Nabídka v cestovním ruchu.....................................................................................- 15 3 Ekonomie volného času..........................................................................................................- 16 3.1 Poptávka po produktech a službách volného času...........................................................- 16 3.1.1 Determinanty poptávky...........................................................................................- 17 4 Cestovní ruch občanů České republiky ................................................................................- 19 4.1 Charakteristika delších zahraničních cest občanů České republiky v letech 2003 až 2007.... 20 4.1.1 Počet cest.................................................................................................................- 21 4.1.2 Délka pobytu ...........................................................................................................- 25 4.1.3 Výdaje českých turistů ............................................................................................- 25 5 Chorvatská republika ............................................................................................................- 28 5.1 Základní údaje..................................................................................................................- 28 5.2 Chorvatsko a cestovní ruch..............................................................................................- 29 5.2.1 Počet turistů.............................................................................................................- 29 5.2.2 Nabídka ubytování ..................................................................................................- 31 5.2.3 Turistická lákadla....................................................................................................- 32 6 Chorvatsko a čeští turisté ......................................................................................................- 34 6.1 Počet turistů .....................................................................................................................- 34 6.2 Determinanty poptávky....................................................................................................- 35 6.3 Substituty a komplementy ...............................................................................................- 37 7 Dotazníkové šetření ................................................................................................................- 38 7.1 Cíl průzkumu ...................................................................................................................- 38 7.2 Postup výzkumu...............................................................................................................- 38 7.3 Struktura respondentů ......................................................................................................- 39 7.4 Otázky..............................................................................................................................- 39 Jak často jezdíte na zahraniční dovolenou?..............................................................................- 39 Byl(a) jste již na dovolené v Chorvatsku?................................................................................- 40 Plánujete Chorvatsko navštívit během některé ze svých příštích dovolených?........................- 41 Využíváte při dovolených v Chorvatsku služeb cestovních kanceláří?....................................- 42 Do Chorvatska nejčastěji cestujete? .........................................................................................- 43 Jakému typu ubytování dáváte v Chorvatsku přednost?...........................................................- 44 Kolik dnů v Chorvatsku průměrně strávíte?.............................................................................- 44 Čím je pro Vás Chorvatsko oblíbenou destinací?.....................................................................- 45 Je pro Vás v současné době Chorvatsko stejně lákavé jako kdysi?..........................................- 47 Závěr.................................................................................................................................................- 48 Literatura.........................................................................................................................................- 49 Seznam tabulek a grafů ..................................................................................................................- 51 Příloha - dotazník............................................................................................................................- 52 -

-4-

Úvod Cestování se stalo neodmyslitelnou součástí našeho života. Turistický průmysl je v dnešní době z ekonomického hlediska jedním ze tří nejvýznamnějších celosvětových odvětví. Jeho boom je spojen s rozvojem dopravy a s růstem světové ekonomiky a s tím souvisejícím zvyšováním životní úrovně ve 2. polovině 20. století. Cestování za účelem rekreace, poznání, sportu, kultury, z náboženských, pracovních či obchodních důvodů se každý rok účastní značná část světové populace. Cestovní ruch se stává významnou složkou spotřeby obyvatelstva. Na počátku 3. tisíciletí vydávají obyvatelé vyspělých zemí již přes 10% svých příjmů na cestovní ruch. Ve své práci se zaměřím na jeden konkrétní typ destinace, která je nám v České republice blízká, a aspekty, které mají vliv na člověka v jeho rozhodování při výběru jeho dovolené. Chorvatsko patří k nejvyhledávanějším místům pro letní dovolenou v Evropě. Je to země tisíců ostrovů a neskutečně dlouhého pobřeží. Země, která je známá čarovnou krásou svého moře a kouzelnými přímořskými letovisky. Země, která nabízí nenarušenou přírodu (např. Plitvická jezera) stejně tak jako historické památky vytvořené v průběhu staletí (staré jádro Dubrovníku). Tyto faktory jsou hlavním důvodem, proč dnes znovu, po překonání následků války v 90. letech, patří tato země k nejnavštěvovanějším v Evropě. Z pohledu českého turismu, který v této bývalé jugoslávské zemi navazuje na dlouhou tradici z doby první republiky i socialismu, je Chorvatsko dokonce letní destinací číslo 1. První místo v pořadí nejnavštěvovanějších zemí má rezervované už léta. Minulý rok do Chorvatska přijelo z České republiky na 800 tisíc turistů a letos tomu zřejmě nebude jinak. V teoretické části této práce se nejdříve zaměřím na definování základních ekonomických pojmů souvisejících s tématem a zmíním zvláštnosti trhu cestovního ruchu. U oblasti ekonomie volného času se budu zabývat především poptávkou. Uvedu složky, ze kterých se skládá poptávková funkce a popíšu způsob, jakým mohou jednotlivé proměnné ovlivnit její celkovou výši. V praktické části budu charakterizovat cestovní ruch občanů České republiky, přiblížím cestovní ruch v Chorvatsku a uvedu příčiny oblíbenosti Chorvatska u českých turistů. V poslední kapitole provedu analýzu dotazníku poptávky po dovolené v Chorvatsku. Cílem této práce je zjistit, jaké faktory působí na cestování českých občanů do Chorvatska a díky čemu je tato země nejoblíbenější destinací českých turistů. Rovněž -5-

provedu analýzu zahraničního cestovního ruchu občanů České republiky během posledního období a porovnám ji s výsledky dotazníkového šetření, které jsem k těmto účelům provedl. Dotazník má 12 otázek zaměřených především na cestování do Chorvatska. Dotazovanými budou občané České republiky, především Pražané.

-6-

1 Trh a tržní mechanismus V této kapitole se zaměřím na definování a vysvětlení základních pojmů týkajících se oblasti trhu a jeho základních složek. V odborné literatuře existuje řada definic trhu. Například: • Trh je místo, kde se střetává nabídka s poptávkou. • Mankiw1 definuje trh jako skupinu kupujících a prodávajících určitého zboží nebo služby. • Podle Samuelsona2 je trh mechanismus, jehož prostřednictvím se kupující a prodávající střetávají, aby určili cenu zboží a množství, jež se nakoupí a prodá. • Macáková3 popisuje trh jako oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny zboží. • Trh4 je obecně jakékoliv uspořádání, v jehož rámci dochází k prodejům a nákupům statků a služeb. Trh se prosazuje prostřednictvím tržního mechanismu, který tvoří tržní subjekt, poptávka, nabídka, cena a konkurence.

1.1 Tržní subjekty Ekonomové rozlišují 3 základní tržní subjekty, a to domácnosti, firmy a stát. Model, v němž jsou v ekonomice pouze domácnosti a firmy, se nazývá ekonomický koloběh. Na následujícím obrázku jsou znázorněny toky výrobních faktorů (plná čára) a peněžní toky (přerušovaná čára).

1

MANKIW, N. Gregory: Zásady ekonomie. Překlad 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2000, str 85. ISBN 80-7169-891-1

2

SAMUELSON, Paul Antony: Ekonomie. Překlad 18. vyd. Praha: NS Svoboda, 2007, str. 27. ISBN 978-80-205-0590-3

3

MACÁKOVÁ, cit. 1, str. 25

4

PAERCE, David W. a kol.: Macmillanův slovník moderní ekonomie. Překlad 4. vyd. Praha: VICTORIA PUBLISHING,

Praha, str. 435. ISBN 80-85605-42-2

-7-

Obr. 1 Ekonomický koloběh5

Na trhu výrobků a služeb, jsou domácnosti kupujícími subjekty a firmy jsou prodávajícími. Domácnosti nakupují zboží a služby pro svoji spotřebu, a proto jsou nazývány spotřebitelem.6 Jejich výdaje tvoří příjmy firem. Naopak na trhu výrobních faktorů domácnosti prodávají výrobní faktory (přírodní zdroje, práci, kapitál), které jsou nezbytné pro firmy na výrobu statků. Jejich prodejem domácnosti získávají finanční prostředky na nákup zboží a služeb. Posledním tržním subjektem je stát, který figuruje na obou trzích jako kupující a zároveň poskytuje veřejné statky a služby firmám i domácnostem. Stát dále působí na trh prostřednictvím své politiky. Může ho ovlivňovat různými regulacemi či jinými pravidly, např. regulací cen či daněmi.

1.2 Poptávka Poptávka a nabídka jsou základní elementy, které umožňují fungování trhu. Chování kupujících znázorňuje křivka poptávky. Podle Samuelsona7 tato funkce vyjadřuje vztah mezi poptávaným množstvím a cenou komodity za jinak stejných podmínek. Macáková8 poptávané množství definuje jako množství statku, které je spotřebitel ochoten a schopen koupit. Kolektiv autorů pod vedením profesora D. W. Pearce a kol. v Macmillanově

5

Dle: HOLMAN, Robert: Ekonomie. 3. aktualizované vydání Praha: C.H. Beck, 2002, str. 15. ISBN 80-7179-681-6

6

MACÁKOVÁ, Libuše a kol.: Mikroekonomie: základní kurs. 7. vyd. Slaný: Melandrium, 2002, str. 29.

ISBN 80-86175-20-0 7


8


ISBN 80-86175-20-0

-8-

slovníku moderní ekonomie9 definuje poptávku jako množství statku nebo služby, které si jednotlivec nebo skupina jednotlivců přeje spotřebovávat při stávající ceně. Na poptávku každého spotřebitele působí značná řada faktorů, jako např. cena statku, spotřebitelův důchod, osobní preference a očekávání, cena jiných statků nebo počet kupujících. Vliv těchto faktorů na individuální poptávku spotřebitele podrobněji rozeberu v kapitole 3.1.1. Ekonomové rozlišují několik druhů poptávek. Zmíněná individuální poptávka je poptávka jediného kupujícího. Součet všech individuálních poptávek tvoří tržní poptávku. Součet tržních poptávek na všech dílčích trzích se nazývá celková (agregátní) poptávka.10

1.2.1 Substituční a důchodový efekt Jestliže vzroste cena určitého statku, dojde k poklesu reálného důchodu a zároveň vzroste relativní cena daného statku vůči ostatním statkům. Prvnímu pravidlu se říká důchodový efekt. Tento efekt představuje změnu poptávaného množství statku v důsledku změny reálného důchodu spotřebitele po změně ceny. Přitom nominální důchod zůstává stejný.11 V druhém případě se jedná o substituční efekt. Spotřebitel při zvýšení ceny nakupuje méně tohoto statku, protože jej nahrazuje jinými statky.12 Obr. 2 Křivka poptávky

9


Praha, str. 308. ISBN 80-85605-42-2 10

MACÁKOVÁ , cit. 8, str. 34 a 71

11

Zpracováno podle: MACÁKOVÁ , cit. 8, str. 63-64

12

HOLMAN, Robert: Ekonomie. 3. aktualizované vydání Praha: C.H. Beck, 2002, str. 32. ISBN 80-7179-681-6

-9-

Působení obou těchto efektů způsobuje, že poptávková funkce je klesající, jak ukazuje obrázek č. 2. Klesne-li cena z hodnoty P1 na hodnotu P2, poptávané množství se zvýší z Q1 na Q2. Podle zákona klesající poptávky poptávané množství klesne, když vzroste cena statku a přitom se nezmění ostatní ceny ani důchody.13

1.3 Nabídka Chování

prodávajících znázorňuje křivka nabídky. Nabídka14 je součet objemů

určitého zboží, které je firma ochotna vyrábět a prodávat při různých úrovních ceny. Udává15 vztah mezi nabízeným množstvím statku, které jsou výrobci ochotni prodávat, za jinak stejných podmínek, a jeho cenou. Nabízené množství16 je množství statku, které prodávající chtějí a jsou schopni prodat. Zákon rostoucí nabídky říká, že růst ceny vyvolá růst nabízeného množství, neboli s růstem ceny nabízené množství roste. Tomu odpovídá růst křivky nabídky.17 Z obrázku 3 je patrné, že při nárůstu ceny z P1 na P2 stoupne nabízené množství z Q1 na Q2. Obr. 3 Křivka nabídky

Také na individuální nabídku působí řada determinantů, které mají především vliv na náklady a příjmy firmy. Těmto vlivům se v této práci nebudu věnovat.

13

HOLMAN, Robert: Ekonomie. 3. aktualizované vydání Praha: C.H. Beck, 2002, str. 34. ISBN 80-7179-681-6

14


ISBN 80-86175-20-0 15


16

Např. MANKIW, N. Gregory: Zásady ekonomie. Překlad 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2000, str 93.

ISBN 80-7169-891-1 17

MACÁKOVÁ, cit. 14, str. 32

- 10 -

1.4 Cena Cena 18 ukazuje, jaké částky je nutné se vzdát, aby mohl být získán určitý statek nebo služba. Podle Samuelsona19 cena vyjadřuje hodnotu zboží v penězích a koordinuje rozhodování výrobců a spotřebitelů na trhu. Pokud cena vzroste, spotřebitelé mají tendenci nákupy omezit a výrobce motivuje k větší výrobě. Při poklesu ceny naopak roste spotřeba a výroba klesá. Prostřednictvím ceny se udržuje rovnováha na trhu. Při tržní rovnováze se křivky nabídky a poptávky protínají v bodě, kde se poptávané množství rovná nabízenému množství (tzv. rovnovážné množství). Tento bod určuje rovnovážnou cenu PE. Tu Mankiw20 definuje jako cenu, která vyrovnává nabídku a poptávku. Macáková21 ji charakterizuje jako cenu, za kterou jsou výrobci ochotni prodat právě tolik, kolik kupující chtějí koupit. Trh, na němž existuje konkurence, směřuje samovolně do rovnováhy a nevzniká na něm přebytek ani nedostatek zboží či služeb. Obr. 4 Utváření ceny

18


Praha, str. 35. ISBN 80-85605-42-2 19


20

MANKIW, N. Gregory: Zásady ekonomie. Překlad 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2000, str 98. ISBN 80-7169-891-1

21


ISBN 80-86175-20-0

- 11 -

1.5 Konkurence22 Macáková definuje tržní konkurenci jako proces, ve kterém se střetávají různé zájmy různých subjektů trhu. Každý účastník trhu má své ekonomické zájmy. Ke konkurenci dochází na straně poptávky, na straně nabídky a mezi nabídkou a poptávkou (tzv. konkurence napříč trhem). Konkurence na straně poptávky má především význam, pokud je na trhu nedostatek zboží. Každý se snaží nakoupit co nejlevněji a tím dochází ke střetu zájmu mezi spotřebiteli. Na straně nabídky je konkurence významná v obou případech. Při přebytku zboží na trhu dochází k poklesu ceny, výrobci prodělávají. Snaží se proto minimalizovat své ztráty, a to na úkor svých konkurentů. V případě, kdy poptávka převyšuje nabídku, se naopak snaží maximalizovat své zisky. Při konkurenci napříč trhem vznikají protichůdné zájmy. Prodávající chtějí prodat co možná nejdráže, spotřebitelé nakoupit co možná nejlevněji. Výsledkem je kompromis v podobě rovnovážné ceny. Členění z hlediska nástrojů dělí konkurenci na straně nabídky na cenovou a necenovou.

U druhé formy jsou spotřebitelé lákáni vyšší kvalitou výrobků či služeb,

reklamou, lepšími servisem a doprovodnými službami a v neposlední řadě také různými marketingovými praktikami, kterým mnoho spotřebitelů podléhá. Například v cestovním ruchu se v poslední době rozšířilo neuvádění různých dodatečných poplatků a příplatků do ceny zájezdů (např. palivový příplatek).

22

Zpracováno podle: MACÁKOVÁ, Libuše a kol.: Mikroekonomie: základní kurs. 7. vyd. Slaný: Melandrium, 2002,

str. 39-40. ISBN 80-86175-20-0

- 12 -

2 Cestovní ruch Cestovní ruch patří k nejdůležitějším světovým průmyslovým odvětvím. Jestliže má být obyvatelstvu umožněno cestovat a pobývat mimo místo bydliště a jestliže mají být naplněny vlastní motivy a cíle, jež člověka k účasti na cestovním ruchu vedou, musí být tato účast zabezpečena a připravena rozsáhlou ekonomickou činností celé řady nevýrobních i výrobních odvětví, odbytových organizací a zařízení služeb.23 Podle World Travel Tourism Council (WTTC)24 se turistický průmysl v širším pojetí (zahrnuje odvětví v přímém i nepřímém vztahu k cestovnímu ruchu) v roce 2007 podílel na světovém HDP více jak 10%, což představuje sumu přes 5 300 miliard amerických dolarů. Cestovní ruch se též významně podílí na tvorbě pracovních míst. V loňském

roce s ním bylo spojeno každé dvanácté

pracovní místo ve světě.

2.1 Definice cestovního ruchu Definic cestovního ruchu existuje mnoho. V dnešní době se nejčastěji používá ta, která vnikla na Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu, pořádané Světovou organizací cestovní ruchu v roce 1991. Cestovní ruch byl definován jako „činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí /mimo místo bydliště/, a to na

dobu kratší, než je stanovena25, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání

výdělečné činnosti v navštíveném místě“26. Hlavní podíl cestovního ruchu je realizován ve volném čase člověka. Jinou formou je cestovní ruch s profesními motivy, který probíhá převážně v pracovním čase (obchodní a služební cesty, návštěvy veletrhů a výstav, kongresový a incentivní cestovní ruch).

2.2 Trh cestovního ruchu Trh v oblasti cestovního ruchu je specifickým trhem. Je víc než obecný trh ovlivněn mimoekonomickými faktory, jako jsou podmínky přírodní, politické, sociální, kulturní apod. Předmětem prodeje jsou především služby, jen menší podíl připadá na zboží. Část prodeje se 23

INDROVÁ, Jarmila et al: Cestovní ruch I. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2004, str. 107. ISBN 80-245-0799-4

24

WTTC, Progress and prorities 2007/2008.

Dostupné z WWW: http://www.wttc.travel/bin/pdf/original_pdf_file/finpp_2007.pdf 25

U mezinárodního cestovního ruchu činí tato doba 1 rok, u domácího 6 měsíců.

26

INDROVÁ, cit. 23, str. 12.

- 13 -

realizuje výlučně na trhu cestovního ruchu a nabízejí ho specializované podniky cestovního ruchu (cestovní kanceláře a agentury). Druhá část je předmětem realizace trhu jako celku (např. pojišťovnictví, komunální služby atd.). Služby cestovního ruchu se vyznačují některými odlišnostmi, které jsou dány jednak obecnými specifiky služeb a také zvláštními aspekty souvisejícími se sférou cestovního ruchu. Za obecná specifika služeb se považuje nehmotnost služeb, místní a časová vázanost, proměnlivost a vázanost služeb na jejich poskytovatele a pomíjivost služeb. Mezi specifika vyplývající z charakteru cestovního ruchu především patří výrazný vliv psychiky a emocí při nákupu, důraz na image, kratší doba vystavení zákazníka působení služby, velký význam vnějškové stránky služeb, význam zprostředkovatelů aj.27

2.2.1 Poptávka po cestovním ruchu Poptávka v oblasti cestovního ruchu má některé charakteristické rysy:28 • komplexnost – pro cestovní ruch je typický tzv. balíček služeb, to znamená, že se prodává více druhů služeb (doprava, ubytování, stravování) najednou, • periodičnost – poptávka se řídí většinou ročním obdobím, • pružnost – poptávka se, na rozdíl od nabídky, může měnit velmi rychle ve struktuře i objemu (změna politické situace – např. situace v Chorvatsku v 1. polovině 90.let minulého století), • masovost – jednou z oblíbených forem je hromadný cestovní ruch, • priorita poptávky – zvýšený zájem o určitých druh cestovního ruchu, či o určitou destinaci. Poptávka je podmíněna zejména potřebami spotřebitele a jeho sociální a ekonomickou situací. Ke změnám v objemu a struktuře poptávky dochází, pokud se mění : • důchody obyvatelstva, • míra volného času, • spotřebitelské preference, • způsob života (věk, zaměstnání, rodinný stav, společenské postavení), 27

Podle: STEHLÍK, Eduard a kol.: Marketingové aplikace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998,

str. 51-54. ISBN 80-7079-346-5 28

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar, JEŽEK Jiří, PAVLÁK Miroslav: Cestovní ruch. 1. vyd. Plzeň, Západočeská univerzita, 1995.

ISBN 80-7082-185-X

- 14 -

• motivace účasti (poznání, odpočinek, kulturní a sportovní vyžití, vzdělání), • móda, prestiž, životní styl • a nebo pokud dochází k cenovým změnám na trhu obecně i v oblasti cestovního ruchu.

2.2.2 Nabídka v cestovním ruchu Nabídka v cestovním ruchu představuje oblast podnikání. Na jedné straně stojí cestovní kanceláře a agentury, na druhé poskytovatelé ubytovacích, stravovacích a dalších služeb. Všichni by měli respektovat vlastnosti a přání zákazníka a přizpůsobovat se změnám, které ovlivňují poptávku. K významným trendům na straně nabídky patří především větší pozornost věnovaná častým hostům a bohaté klientele, vyšší nároky na komfort poskytovaných služeb a větší specializace v nabídce služeb cestovního ruchu.29 Pro stranu nabídky je důležité, aby disponovala přírodními, kulturními, historickými a dalšími atraktivitami, materiální vybaveností, ubytovacím a stravovacím zařízením, dopravními prostředky, dobrou dostupností a místní infrastrukturou.

29

Podle: STEHLÍK, Eduard a kol.: Marketingové aplikace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998,

str. 59. ISBN 80-7079-346-5

- 15 -

3 Ekonomie volného času Volný čas lze definovat jako dobu, kdy nepracujme, jako dobu, kdy neprovádíme činnost umožňující získat příjem. Determinantem volného času je časové a finanční omezení. Den má 24 hodin, z toho při normálním zaměstnání stráví člověk přibližně třetinu v práci. Rok má 52 týdnů. Podle legislativy30 platné v České republice má pracovník nárok nejméně na 4 týdny placené dovolené v kalendářním roce, tuto výměru může zaměstnavatel prodloužit. Některé kategorie pracovníků mají delší dovolenou přímo danou zákonem. Finanční omezení je dáno nutností získat dostatek finančních prostředků. Teorií rozhodování spotřebitele o alokaci časového fondu mezi práci a volný čas se zabývá jedna část ekonomie volného času. Druhá se orientuje na způsoby využití volného času. V této kapitole se budu věnovat druhé části, a to straně poptávky.

3.1 Poptávka po produktech a službách volného času Jak už jsem uvedl v kapitole 1.2, poptávka je funkce vyjadřující vztah mezi poptávaným množstvím a cenou komodity za jinak stejných podmínek. V tomto případě se jedná o jednoduchou poptávkou funkci a cena daného statku je jediným faktorem, který ovlivňuje spotřebitele. Matematicky by šel tento vztah zapsat jako QX = f (PX), kde QX představuje poptávané množství a PX cenu daného statku. Ve skutečnosti však existuje více faktorů, které mají vliv na rozhodování spotřebitele. Těmto faktorům se říká determinanty poptávky. Je-li determinantů více, hovoří se o rozvinuté poptávkové funkci. Poptávka po dovolené, jakožto poptávka po službě volného času, je rozvinutou poptávkou. Matematické vyjádření této funkce vypadá takto: QX = f (PX, I, PY, Pr, H, D, S) a říká, že poptávané množství (QX) je funkcí ceny dané služby (PX), příjmu (I), ceny všech ostatních statků (PY), preferencí (Pr), volného času (H), dopravní dostupnosti (T) a sezónních faktorů.31

30

Zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), § 213

31

MACÁKOVÁ, Libuše, Vysoká škola ekonomická v Praze, přednášky a cvičení kurzu 3MI324 – Ekonomie volného času

- 16 -

3.1.1 Determinanty poptávky K nejdůležitějším proměnným, které ovlivňují spotřebitele, patří cena daného statku. Poptávané množství je nepřímo úměrné k ceně. Platí tedy, že za stejných podmínek se při zvýšení ceny výrobku nebo služby, poptávané množství sníží (zákon klesající poptávky). Spotřebitelův příjem určuje, jaké mohou být jeho maximální výdaje. Větší příjem umožňuje větší výdaje. Příjem může být přímo i nepřímo úměrný vzhledem k poptávce. Pokud vzroste příjem i poptávka, je daný statek normálním statkem. V tomto případě by se spotřebitel rozhodl strávit na dovolené v Chorvatsku více dnů. Jestliže příjem vzroste a poptávka po daném statku klesne, jedná se o podřadný statek. Tento případ by ukazoval, že Chorvatsko není pro spotřebitele tak lákavé a jeho zájem o tuto zemi byl dán především nižšími cenami. Ceny ostatních statků jsou dalším determinantem poptávky. Různé statky, které jsou chápány jako alternativy, se nazývají substituty. Změna ceny jednoho statku se projeví změnou poptávky po druhém statku. Substitutem může být pro spotřebitele dovolená strávená v Chorvatsku a dovolená strávená v Itálii. Když se sníží cena za pobyt v Itálii, poptávka po dovolené v Chorvatsku klesne. Statkům, které se doplňují nebo jsou používány společně, se říká komplementy. Zvýšení ceny jednoho z komplementů má za následek snížení poptávky po druhém komplementu. Jako komplement k dovolené lze uvést například opalovací krém. Vzhledem k ceně krémů a částce, kterou utratíme za zahraniční dovolenou, je význam tohoto komplementu malý. To platí pro většinu komplementů k dovolené v zahraničí. Výjimkou může být cena zahraniční měny, tedy měnový kurz Koruny a například chorvatské Kuny. Jestliže Kuna výrazněji podraží, poptávka po dovolené v Chorvatsku klesne ve prospěch jiných destinací. Každý člověk má jiné preference. Někdo nemá potřebu jezdit do zahraničí vůbec a dává pravidelně přednost domácí dovolené. Různí spotřebitelé preferují různé oblasti, různou náplň dovolené a podobně. Důležitou roli hraje vlastní zkušenost z předešlé návštěvy či reference od přátel. Špatný hotel nebo špatně se chovající lidé mohou způsobit, že turista na danou zemi zanevře. Preference spotřebitele jsou vystaveny také velkému marketingovému tlaku, se kterým se člověk dnes setká téměř všude. Různé „lákavé“ nabídky mohou konečné rozhodnutí spotřebitele silně ovlivnit. Například uvádění neúplné ceny zájezdů, např. bez různých příplatků Velice důležitým faktorem působícím na poptávku po statcích volného času je samotný volný čas. Jestliže člověk nemá volný čas, nebude poptávat produkty a služby s ním - 17 -

spojené. Například poptávka po dovolených je nejvyšší o prázdninách, kdy hojně cestují rodiče se svými dětmi, které mají prázdniny. U poptávky po službách volného času je důležitým determinantem dopravní dostupnost. Lepší dopravní dostupnost usnadňuje cestování za vybraným cílem a tento cíl získává výhodu oproti ostatním (nebo ztrácí nevýhodu) a poptávka roste. Například portugalský ostrov Madeira se stal vyhledávaným cílem turistů až po otevření mezinárodního letiště na ostrově. Sezónnost představuje u aktivit volného času, zvláště u zahraničních dovolených, významný faktor. Evropská přímořská letoviska jsou navštěvována nejvíce v letních měsících, zatímco lyžařská střediska v Alpách zažívají největší nápor lyžařů během zimy, kdy nabízejí nejlepší sněhové podmínky. Naopak starší občané dávají přednost dovolené během jarních a podzimních měsíců, kdy jsou pro ně nejpříznivější klimatické podmínky.

- 18 -

4 Cestovní ruch občanů České republiky Rozvoj cestovního ruchu České republiky měl v 1. polovině 90. let dobré předpoklady. Po omezených možnostech cestování za minulého režimu došlo k rozmachu především zahraničního cestovního ruchu. Naopak zájem o domácí cestovní ruch na přechodnou dobu poklesl. Na nárůstu poptávky po zahraničních destinacích se také podílela rozšiřující se nabídka služeb cestovního ruchu. Při svých prvních cestách do zahraničí Češi v zahraničí příliš neutráceli, většinu služeb měli již zajištěnou z domova. K postupné změně docházelo v průběhu několika následujících let, jak postupně rostly mzdy. V dnešní době jsou na tom již někteří čeští turisté srovnatelně jako jejich západoevropští kolegové. Tabulka 1 Průměrná mzda v České republice32 ČR celkem Období

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Nominální Index mzda nominální v Kč mzdy 5 904 7 004 8 307 9 825 10 802 11 801 12 797 13 614

. 118,6 118,6 118,3 109,9 109,2 108,4 106,4

Index reálné mzdy . 107,8 108,7 108,7 101,3 98,6 106,2 102,4

ČR celkem

Období

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Nominální Index mzda nominální v Kč mzdy 14 793 15 866 16 917 18 041 18 992 20 207 21 692

108,7 107,3 106,6 106,6 105,3 106,4 107,3

Index reálné mzdy 103,8 105,4 106,5 103,7 103,3 103,8 104,4

Tabulka č. 1 ukazuje vývoj průměrné mzdy v České republice. Od roku 1993 nominální mzda každým rokem rostla. Zatímco v roce 1993 byla průměrná mzda 5 904 Kč, ve 4. čtvrtletí 2007 činila průměrná mzda již 23 435 Kč. Za posledních 15 let tak mzda vzrostla téměř čtyřnásobně. Reálná mzda rostla pomaleji. V tabulce je patrná především ekonomická recese na konci 90. let. Jak jsem uvedl v teoretické části, spotřebitelův příjem je jeden z hlavních faktorů ovlivňujících poptávku po určitých statcích. S vyššími příjmy stoupala chuť Čechů utrácet za různé zboží a služby, zvětšovala se také poptávka po dovolené. Stoupající životní úroveň českých občanů v poslední době nejen zvyšuje poptávku po dovoleném ale také vede k poptávce po kvalitnějších službách. Zvyšuje se zájem

32

Český statistický úřad. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pmz_cr

- 19 -

o dovolené v exotických destinacích. Roste podíl leteckých zájezdů na úkor autobusových a na úkor dovolených, na něž se dopravujeme autem. Stále více Čechů jezdí na zahraniční dovolenou vícekrát za rok a utrácí za ni čím dál tím více peněz. Tyto trendy budou patrné i z následujících statistik. Příznivý dopad na cestování do zahraničí má také posilující koruna. Levnější zahraniční měna výrazně snižuje potřebné výdaje. Při zavedení kurzu k euru v roce 1999 byl kurz přes 35 Kč za 1 €, v letošním roce se pohybuje kolem 25 Kč za 1 €. To znamená pokles nákladů přibližně o 30%.33

4.1 Charakteristika delších zahraničních cest občanů České republiky v letech 2003 až 200734 V této kapitole se zaměřím na charakteristiku delších cest do zahraničí. Český statistický úřad (ČSÚ) ve svých statistikách definuje delší cestu jako cestu za účelem trávení volného času nebo rekreace, při které osoba alespoň 4x za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí. Jedná se tedy o zahraniční turistické dovolené. Budu sledovat počet cest, délku pobytu a výdaje českých turistů při jejich pobytech v zahraničí. Sledovaným obdobím bude posledních 5 let (období, za která je jednotná metodika ČSÚ35). Tabulka 2 Počet delších cest do zahraničí podle kontinentů v letech 2003 -2007 (údaje jsou v tisících)

2003 2004 2005 2006 2007

Evropa

Amerika

Asie

Afrika

Celkový počet zahraničních cest

1 944 3 621 3 918 3 371 3 882

122 55 70 28 114

53 81 69 35 81

186 274 309 502 433

4 456 4 031 4 374 3 949 4 525

Většinu dovolených stráví čeští turisté v Evropě. Podíl evropských dovolených ale pomalu klesá. Zatímco v roce 2005 činil 90%, v následujících letech to bylo už jen něco kolem 85%. Tento trend bude i nadále pokračovat, neboť roste poptávka po exotických destinacích jako je Thajsko a Karibik. 33

Zdroj: Česká národní banka. Dostupné z WWW: http://www.cnb.cz

34

Veškeré číselné údaje pocházejí z www stránek ČSÚ, v sekci cestovní ruch. Dostupné z WWW:

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cestovni_ruch a nebo z: mag Consulting, Ročenka cestovního ruchu, ubytování a pohostinství 2000 (až 2007). Praha, 2000 (až 2007) 35

ČSÚ přešel od roku 2003 na novou metodiku statistiky cestovního ruchu. Dosavadní záměrný kvótní výběr nahradil

dvoustupňový náhodný výběr.

- 20 -

Mezi nejnavštěvovanější země patří jihoevropské přímořské státy, naši sousedé Slovensko a Rakousko, Tunisko a Egypt. Tabulka č. 3 ukazuje, že první čtyři pozice se již několik let nemění. Nejnavštěvovanější zemí je již tradičně Chorvatsko36. V roce 2007 ho navštívilo přes 800 tisíc turistů. Na dalších místech z pohledu přímořských destinací se pravidelně umísťuje Itálie a Řecko (na 4. místě až od roku 2005), ke kterým se přibližují především Tunisko s Egyptem. Tabulka 3 Počet delších cest do zahraničí podle zemí v letech 2005 -2007 (údaje jsou v tisících) 2007 2006 2005

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Země

Počet cest

Chorvatsko Slovensko Itálie Řecko Tunisko Rakousko Španělsko Egypt Spojené království Francie

801,0 721,9 510,0 308,6 216,3 204,7 202,9 184,6 184,5 184,4

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Země

Počet cest

Chorvatsko Slovensko Itálie Řecko Rakousko Egypt Tunisko Španělsko Francie Německo

732,0 564,5 469,9 296,0 247,5 228,8 182,1 153,1 122,4 119,9

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Země

Počet cest

Chorvatsko Slovensko Itálie Řecko Rakousko Německo Španělsko Francie Egypt Tunisko

870,7 794,1 562,2 287,1 257,7 195,3 174,7 164,5 151,0 146,0

4.1.1 Počet cest Obr. 5 Počet delších cest v letech 1999 – 2007 (údaje jsou v tisících) 12000 10 340 10000

9 942

9 433

9 583 8083

Počet cest

8000

8 933

7895

7348 7737

6000

5 884 5154

5502

5 552

5251

5 567 4 985

4 457

5004

4 374

4000

4 525

4 031

3 949

2644

2194 2000

4 908

v ČR do zahraničí celkem

2733 2581

0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Rok

Češi patří k velice aktivním cestovatelům. A to i přesto, že v posledních pěti letech klesá celkový počet delších cest. Zatímco v roce 2003 Češi uskutečnili 10,34 milionu cest (nejvíce v historii České republiky), v roce 2007 to bylo již jen 9,43 milionu cest. Jak ukazuje 36

Údaje ČSÚ se oproti chorvatským údajům liší. Důvodem je odlišná metodika zjišťování. ČSÚ provádí výběrové šetření,

chorvatské údaje pocházejí od majitelů ubytovacích zařízení.

- 21 -

graf, k tomuto poklesu dochází v důsledku menšího zájmu o cestování v tuzemsku. Naopak cestování do zahraničí vykazuje přes mírné výkyvy vzestupnou tendenci. Ukazuje se pro Čechy jako stále atraktivnější a vynakládají na ně stále více prostředků. Kolem roku 2000 strávili Češi třetinu svých dovolených v zahraničí. V roce 2007 připadalo na zahraniční cesty již 48% všech cest (více jak 4 a půl milionu) a dá se předpokládat, že se v horizontu pěti let tento podíl dostane nad 50%. Nejvíce cest připadá na prázdninové měsíce (44% ze všech cest, resp. 42% zahraničních cest), kdy se realizuje většina dovolenkových a prázdninových cest. V červenci vycestuje do zahraničí přes 1 milion Čechů. Přes půl milionu Čechů vyjíždí na zahraniční rekreace ještě v srpnu (880 tisíc), červnu (633 tisíc) a září (505 tisíc). Ve zbývajících měsících většinou nevycestuje na zahraničí dovolenou více jak 200 tisíc turistů. Během zimních měsíců tvoří většinu dovolených pobyt v horách. Podle odhadu Asociace českých tiskových kanceláří a agentur v zimě 2007/2008 vycestovalo do tepla okolo 100 tisíc českých občanů. V květnu, červnu a září v posledních letech většina turistů směřovala mimo republiku. V ostatních měsících převládala tuzemská dovolená. Obr. 6 Počet zahraničních cest v roce 2007 podle jednotlivých měsíců

1 200 1 024

1 000

880

Počet cest

800 633

600

Počet cest 505

400 318

177

185

197 147

200

180 166

115

0 led

en

ún

or

e bř

n ze

du

be

n ě kv

te

n

r če

n ve č

ne ve er

c

pe sr

n

ří zá

e říj

n to lis

pa

d o pr

e sin

c

Měsíc

V polovině případů trvá zahraniční rekreace maximálně 1 týden, ve 43% případů 8 až 14 dní a v 7% déle jak 2 týdny. V posledních letech dochází k postupnému prodlužování pobytů (viz kapitola 6.1.2). Například v letech 2004 a 2005 byl podíl maximálně týdenní dovolené okolo 54%. Hlavním účelem cesty v roce 2007 byla rekreace a sport (3,1 milionu cest), návštěva příbuzných a známých (592 tisíc), poznávací cesty (380 tisíc) a zdravotní pobyt (148 tisíc). - 22 -

Oproti předchozím sezónám se podíly příliš nemění, k nárůstu dochází pouze u zdravotních pobytů. Obr. 7 Hlavní účel pobytu (rok 2007) 6% 13% Rekreace a sport Zdravotní pobat

8% Poznávací cesty Návštěva známých a příbuzných Ostatní

3% 70%

Nejpoužívanějším dopravním prostředkem českých občanů na dovolené je v posledních letech automobil (více jak třetina cest), ale jeho využití při přepravě na zahraniční dovolenou klesá. Naopak se zvyšuje zájem o leteckou přepravu (z 23,2% v roce 2003 na 32,57% v loňském roce), což je způsobeno několika faktory. Vyšší příjem umožňuje Čechům cestovat do vzdálenějších míst, kam se jinak než letecky cestovat v podstatě nedá. Dalšími faktory jsou posilující koruna a nárůst nízkonákladových dopravců. Přibližně čtvrtina turistů používá při cestě autobus a necelých 5% vlak. Pěšky, na kole atd. cestuje necelé 1%. Tabulka 4 Dopravní prostředek pro cestu do zahraničí Absolutní čísla (v tisících)

Letadlo Vlak Autobus Automobil Jiný dopravní prostředek

2007 1474 213 1140 1659 40

2005 1069 219 1113 1884 90

2003 1034 253 1311 1830 27

Relativní čísla 2007 32,57% 4,71% 25,19% 36,66% 0,88%

2005 24,44% 5,01% 25,45% 43,07% 2,06%

2003 23,20% 5,68% 29,41% 41,06% 0,61%

Převládajícím druhem ubytování jsou hotely a apartmány, ve kterých tráví svoji dovolenou více jak polovina turistů. V kempech, bungalovech, chatových osadách nebo v různých rekreačních střediscích (např. podnikových ubytovnách) stráví čeští turisté 14% svých dovolených. Podíl tohoto typu ubytování však během posledních dvou let značně poklesl. V roce 2005 činil ještě něco přes 20%. Tento pokles má souvislost s lepšími finančními možnostmi Čechů a větším zastoupením leteckých zájezdů (spojených většinou s ubytováním v hotelu). K menšímu poklesu došlo z podobných důvodů i u ubytování - 23 -

v soukromí. Kolem 15% Čechů se o dovolených ubytovává u známých nebo příbuzných, necelé 3% turistů volí jinou formu ubytování jako např. nocleh v karavanu mimo kemp, „pod širákem“ apod. Obr. 8 Druh ubytování (rok 2007) 3% 15%

Hotel, aprtmány Ostatní hromadné ubytování Ubytování v soukromí

13% 55%

U příbuzných a známých Ostatní

14%

Podle únorového průzkumu37 z letošního roku mezi cestovními kancelářemi a agenturami sdruženými v asociaci AČCKA je jedním z trendů českých dovolených posun od levnějších ubytovacích zařízení (2*- 3*) k lepším (3*- 4*). Zároveň se snižuje podíl pobytů v apartmánech bez stravy. Češi dávají přednost ubytovacím zařízením s možností stravování, často minimálně s polopenzí. Velký nárůst zaznamenaly i pobyty "all inclusive". Co se týká způsobu organizace cesty, u zahraničních dovolených převládá zájezd s cestovní kanceláří či agenturou (47% ze 4 a půl milionu dovolených). Individuální organizaci celého pobytu představuje 44% případů. Někteří turisté si nechávají od cestovní kanceláře zajistit pouze přepravu nebo pouze ubytování (3,7%). V ostatních případech se jedná o lázeňské, školní či zájmové pobyty nebo o dovolené organizované podnikem nebo odbory. U pobytů ve formě zájezdu s cestovní kanceláří či agenturou převažuje 8-14 denní délka pobytu (55%), což činí o 12% více, než jak tomu je u všech zahraničních dovolených obecně. U delších pobytů je tomu obráceně. Individuálně organizované pobyty představují 92% všech dovolených nad 15 dnů. Nejvyužívanějším dopravním prostředkem u zájezdů s cestovní kanceláři či agenturou je letadlo. Letecké zájezdy tvoří více jak 53% těchto zájezdů, což je o 20% více než u dovolených obecně. Autobusová přeprava se využívá u 36% zájezdů, zbytek tvoří doprava

37

Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Dostupné z WWW: http://www.accka.cz/default.aspx?ID=3252

- 24 -

vlastním automobilem (10%) a vlakem (1%). Podíl ubytování v hotelu a podobných zařízeních je také vyšší. Činí 84% všech zájezdů.

4.1.2 Délka pobytu Průměrná délka pobytu na zahraniční dovolené činila v roce 2007 9,2 dne. Od roku 2005, kdy byla ve sledovaném období nejnižší, postupně roste. Nejdelší dovolené podnikají občané České republiky v letních měsících, kdy je hlavní turistická sezóna, v březnu (výrazně delší než v okolních měsících), na který připadají jarní prázdniny a v prosinci, kdy mají na délku dovolené zcela nepochybně vliv vánoční svátky a vánoční prázdniny u dětí. Tabulka 5 Průměrná délka pobytu v letech 2003 - 2007 Měsíc 2007 2006 2005 Průměrná délka pobytu 9,2 9 8,8

2004 9

2003 9,9

Průměrná délka pobytu je z pohledu dopravy největší u dovolených s leteckou přepravou (10,6 dne). To je způsobeno tím, že cena za letenku představuje značnou položku z celkové ceny a delší pobyt se v relativním měřítku stává cenově výhodnějším. Pokud cestujeme automobilem nebo autobusem, strávíme na dovolené v průměru 8,5 dne, resp. 8,2 dne. Druh ubytování má na délku pobytu jen nepatrný vliv. Nejdéle býváme ubytováni u příbuzných a známých. Na poznávacích cestách strávíme v průměru 9,5 dne, při rekreaci to je o necelý den méně. Zájezdy s cestovní kanceláří jsou o něco kratší než individuálně organizované pobyty. Nejdelší dovolené jsou dovolené ze skupiny ostatní – školní a zájmové pobyty, pobyty organizované podniky nebo odbory. Délka takovýchto pobytů činí 11,7 dne, což je o 2,5 dne více, než je průměr.

4.1.3 Výdaje českých turistů Češi utratili v loňském roce za dovolené více jak 83 miliard korun. Z toho 19 miliard připadá na domácí cestovní ruch a 64 miliard na výjezdový cestovní ruch. To představuje v průměru 14 183 Kč na jednu cestu do zahraničí. Celkové výdaje rostou od roku 2004. Za posledních 10 let se zvýšily téměř o 10 miliard korun. Největšího růstu dosáhly v minulém roce, kdy došlo k výraznějšímu nárůstu počtu dovolených i průměrných výdajů na 1 cestu.

- 25 -

Průměrné výdaje rostou s výjimkou roku 2005 po celé sledované období. Zatímco v roce 2003 činily 12 373 Kč, v roce 2007 to bylo již o 1 810 Kč více. Obr. 9 Celkové a průměrné výdaje na zahraniční dovolené v letech 2003 – 2007 15000

70000 64176

14500

60000 52583

51937

54404 14183

50000

14000 13778 13500

40000

30000

13000 12885

20000

Průměrné výdaje

Celkové výdaje (v milionech)

55140

12500 12373

Celkové výdaje

12021

10000

12000

0

11500 2003

2004

2005

2006

Průměrné výdaje na 1 cestu

2007

Rok

Spotřeba

turistů na zahraničních dovolených

byla v roce 2007 tvořena téměř

z poloviny výdaji na zájezd, který zahrnuje ubytování, stravování a dopravu zajištěnou cestovní kanceláří. Individuální zajištění těchto služeb, včetně ostatního stravování mimo zájezd, představovalo 30% všech výdajů. Za nákupy zboží v obchodech jsme utratili 13% výdajů. Na ostatní výdaje na rekreaci (vstupné, pojištění, poštovné telefonní hovory apod.) připadala desetina veškerých výdajů. Obr. 10 Struktur výdajů (rok 2007)

10%

13%

46% 12%

Zájezd Ubytování Stravování Dopravu Zboží Ostatní výdaje

10% 9%

Členění výdajů podle druhu dopravy ukazuje, že nejvíce peněz utrácí Češi za letecké dovolené, které však tvoří jen necelou třetinu všech dovolených. Jak je patrné z tabulky č. 6, v roce 2007 představovaly tyto výdaje již více jak polovinu všech výdajů na zahraniční cesty. Důvodem je zvyšující se počet leteckých zájezdu a také rostoucí obliba exotických destinací, u kterých může letenka přijít i na více jak 20 000 Kč. - 26 -

Tabulka 6 Podíl výdajů na zahraniční dovolené podle druhu dopravy Dopr. prostředek 2007 2006 2005 2004 2003 Letadlo 51,73% 46,66% 41,67% 44,09% 45,09% Vlak 0,20% 1,89% 2,21% 1,85% 3,42% Autobus 20,22% 20,75% 21,59% 20,60% 21,51% Automobil 25,19% 3,00% 33,67% 33,14% 29,35% Jiný 0,88% 0,66% 0,64%

V roce 2007 byly

průměrné výdaje na jednu leteckou dovolenou 22 522 Kč.

Při dopravě autobusem a automobilem činily průměrné výdaje 11 387 Kč, resp. 9 745 Kč. Nejlevněji vycházely dovolené s přepravou po železnici (5 963 Kč) . Vyšší cena leteckých zájezdů se projevuje také u vyšších průměrných výdajů při zajištění dovolené cestovní kanceláří (17 710 Kč). Dalším faktorem, který zvedá průměrnou cenu zájezdů s cestovní kanceláří, je druh ubytování. Pobyt v hotelech a apartmánech, které máme nejčastěji od cestovních kanceláří zajištěny, stojí více než pobyt v kempu, bungalovech apod. Individuálně organizovaná dovolená stála v minulém roce průměrně 11 042 Kč. Největší podíl výdajů z pohledu účelu cesty tvoří rekreace a sportovní dovolené. V posledních letech se tento podíl pohyboval mezi 70% a 75%. Přes desetinu výdajů směřuje každoročně do poznávacích zájezdů, necelých 10% připadá na dovolené strávené u příbuzných a známých. Obr. 11 Výdaje podle účelu cesty (rok 2007) 6% 8% Rekreace a sport

11%

Zdravotní pobyt Poznávací cesty

2%

Návštěva známých a příbuzných Ostatní

73%

Z hlediska průměrných výdajů v poslední době nejvíce utrácíme za poznávací zájezdy (v roce 2007 více než 19 tisíc korun) a za rekreační pobyty (v roce 2007 necelých 15 tisíc korun). Naopak nejlevněji nás vychází dovolená u známých (v roce 8 230 Kč). - 27 -

5 Chorvatská republika Obr. 12 Chorvatská republika

Chorvatská

republika

je

jedním

z nástupnických států bývalé Jugoslávie a svým územím zabírá většinu pobřeží a velké množství ostrovů východního Jadranu. Má nevýhodný tvar velkého oblouku táhnoucího se od Dunaje na severovýchodě přes Istrijský poloostrov na západě až k Dubrovníku na jihu. Celková délka pobřeží dosahuje 5835 km, z toho 4058 km tvoří pobřeží ostrovů. Rozlohou je Chorvatsko menší než Česká republika a sousedí s pěti státy, na severu se Slovinskem a Maďarskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Bosnou a Hercegovinou a Černou horou.

5.1 Základní údaje38 Rozloha: 56 594 km2

Počet obyvatel: 4 496 248

Státní zřízení: republika

Hl. město: Záhřeb

Další města: Rijeka, Split, Osijek, Zadar, Pula, Karlovac Náboženství: římsko-katolické (90%)

Jazyk : chorvatština

HDP na osobu: 9661,4 USD (rok 2006)

Měna: Kuna (HRK)

Chorvatsko je parlamentní demokratická republika, která vznikla v roce 1991 (mezinárodně uznána roku 1992), kdy došlo na základě rozhodnutí chorvatského parlamentu k oddělení od Jugoslávie. To byl počátek občanské války a konfliktu s jugoslávskou armádou, který skončil až roku 1995, kdy chorvatská vláda získala kontrolu nad celým svým územím a tím i možnost v mírových podmínkách dokončit vytvoření demokratického státu. Během války bylo mnoho vesnic opuštěno a zpustošeno, poničen byl i historický Dubrovník. Rozvoj země se na několik let silně zbrzdil. Z téměř 5 milionů obyvatel tvoři tři čtvrtiny Chorvaté. Nejpočetnější menšinou jsou Srbové, dále pak Slovinci, Italové, Češi, Slováci, Maďaři. Více než polovina obyvatelstva žije

38

DRŽAVNI ZÁVOD ZA STATISTIKU (Chorvatsko): Statičke informacije, Záhřeb, 2007. Dostupné z WWW: http://www.dzs.hr/default_e.htm

- 28 -

ve městech. Tím největším je hlavní město Záhřeb (779 tis. ob.), které je také hospodářským, dopravním,

kulturním

a

vědeckým

střediskem

země.

Chorvaté

jsou

převážně

římsko-katolického vyznání, menšiny zčásti vyznávají pravoslaví a islám. Úředním jazykem je chorvatština, která se píše latinkou.

5.2 Chorvatsko a cestovní ruch Služby spojené s turistickým ruchem jsou důležitým odvětvím chorvatského hospodářství. Právě díky nim se Chorvatsku podařilo vyrovnat s následky válečného konfliktu a rozpadu Jugoslávie. Turismus má pozitivní dopad na zaměstnanost a na platební bilanci Chorvatska. V cestovním ruchu pracuje necelých 6% obyvatel Chorvatska, kteří vytvářejí téměř 20% HDP (údaje z roku 2006).39 Cestovní ruch je odvětvím, které má v Chorvatsku díky kráse Jadranu dlouholetou tradici. Právě jaderské pobřeží přilákalo do země zpět turisty, kteří přestali zemi navštěvovat v důsledku válečného konfliktu na Balkáně v 90 letech. A mezi prvními navrátilci byli především čeští turisté. V současné době se chorvatská vláda zaměřuje na přilákání většího počtu návštěvníků především budováním kvalitního dálničního spojení, zvýšením úrovně služeb a modernizací stávajících ubytovacích kapacit.. Další výrazná část investic je zaměřena na zcela nové luxusní hotely a hotelové komplexy, z nichž řada bude kategorie Luxury (5*).

5.2.1 Počet turistů40 V roce 2006 zaznamenalo Chorvatsko přibližně celkem 10 385 000 turistů, z toho jich 8 659 000 přijelo ze zahraničí. Nejvíce turistů přijíždí z Německa (1,545 milionu turistů), Itálie (1,235 milionu), Rakouska (913 tisíc), Slovinska (790 tisíc) a České republiky (593 tisíc). Počet turistů se v posledních letech stále zvětšuje. Oproti tomu českých turistů začíná postupně ubývat. Zatímco v letech 2002 a 2003 dosahoval jejich počet přibližně 700 tisíc, v roce 2006 to bylo už jen 593 tisíc. Relativní podíl klesl z 10% na 6,8% a dá se předpokládat, že bude i nadále mírně klesat.

39

Ministry of the sea, tourism, transport and development (Chorvatsko): Tourism in figures 2006. Chorvatsko, 2007.

Dostupné z WWW: http://www.croatia.hr/English/Multimedija/Brosure.aspx 40

Veškeré číselné údaje pocházejí z: Tourism in figures, cit 31.

- 29 -

Tabulka 7 Počet zahraničních a českých turistů v Chorvatsku v letech 2002-2006 (v tisících) Rok 2002 2003 2004 2005 2006 Zahraniční turisté celkem 6944 7409 7912 8467 8659 Turisté z ČR 698 699 669 616 593

Zahraniční turisté stráví v Chorvatsku v posledních letech v průměru 5,4 dnů. Průměrná délka pobytu se zkracuje (v roce 1995 to bylo 5,8 dnů, v roce 1990 6,2 dnů a v 80. letech dokonce 7,5 dnů). Průměrná délka pobytu v kempech a soukromém ubytování se pohybuje kolem 7 dnů, zatímco v hotelech a apartmánech to jsou pouze necelé 4 dny (údaje z roku 2006). Pokud se omezíme pouze na sledování zahraničních turistů (počet domácích turistů radikálně klesl po vzniku samostatného chorvatského státu), uvidíme za posledních 30 let dva poklesy v počtu návštěvnosti. První byl způsoben změnami ve východní Evropě na konci 80. a počátku 90. let. Tento pokles byl však pouze mírný. Mnohem katastrofálnější následky měl pro chorvatský turismus pokles v 1. polovině 90. let, kdy na Balkáně probíhala válka. Jak ukazuje graf, nejhorší stav byl v roce 1995. Od té doby se situace začala obracet k lepšímu a turisté se postupně vraceli. Obr. 13 Počet zahraničních turistů za posledních 30 let 9000 8 467

Počet turistů (v tisících)

8000 7000 6000

5 020

5000 4007

4000 3000

5 831

5 556

3445

2000 1 324

1000 0 1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

Rok Počet turistů

Nejvíce turistů do Chorvatska přijíždí v letních měsících, kdy probíhá hlavní sezóna. V červenci i srpnu bylo v roce 2006 v Chorvatsku více jak 2 a půl milionu turistů, což dohromady pokrývá roční návštěvnost z roku 1991. Tyto dva měsíce jsou také jediné, kdy průměrná délka pobytu (6,05 dnů, resp. 6,5 dnů) překračuje celoroční průměr (5,4 dnů) Přes milionovou hranici návštěvnosti se dostávají ještě měsíce červen a září, květen není od této - 30 -

hranici příliš vzdálen (804 tisíc v roce 2006). Říjen a duben si k dovolené v Chorvatsku vybírá přibližně 500 tisíc turistů. Po

většinu

měsíců

převládá

individuální

dovolená

nad

organizovanou.

Nejmarkantnější to je během července a srpna, kdy se podíl individuální dovolené přibližuje k 75%. Služeb cestovních kanceláří a agentur využívá přibližně polovina turistů pouze v jarních měsících a v říjnu, což může být způsobeno větším zájmem o poznávací pobyty či zajištěním noclehů při aktivně strávené dovolené.

5.2.2 Nabídka ubytování41 Tabulka 8 ukazuje množství lůžek v různých ubytovacích zařízeních. Za posledních 30 let došlo, i přes negativní dopad války (během války, kdy byla velká část území ostřelována a mnoho ubytovacích zařízení bylo poničeno nebo opuštěno), k nárůstu ubytovacích zařízení o polovinu. V současnosti dochází k výraznému zvyšování nabídky ubytování především v privátu, což odráží aktuální trend poptávky. Boom zažívají také různé atraktivní alternativy, jako je například možnost ubytování na majáku. Tabulka 8 Počet lůžek v různých ubytovacích zařízeních rok druh ubytování hotely, apartmány kempy privat celkem

1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

100 255 184 311 189 846 616 071

113 177 232 960 196 034 692 000

127 802 278 779 246 995 820 251

142 917 292 934 264 092 862 680

138 535 260 764 125 370 608 626

126 656 210 148 273 833 710 188

115 776 217 324 400 454 909 210

Téměř 95% veškerých ubytovacích kapacit připadá na přímořská letoviska. Další 3% lůžek se nachází v jiných turistických letoviscích ( především Záhřeb, hory a lázeňské resorty). Od počátku 90. let dochází k trvalému poklesu lůžek v hotelech a hotelových apartmánech. Hlavní příčinou je modernizace stávajících ubytovacích zařízení s cílem zlepšení nabízených služeb. Chorvatsko je totiž stále ještě vnímáno jako levnější destinace, kde převládá ubytování v nižších kategoriích. Většina hotelů spadá do klasifikace economy a standard. V současnosti se staví nebo se plánuje postavit řada nových hotelů a turistických komplexů. Do roku 2010 by mělo v rámci plánu na posunutí Chorvatska do kategorie čtyřhvězdičkové destinace vzniknout až 20 tisíc nových lůžek vyšší kategorie (luxury a first 41

Veškeré číselné údaje pocházejí z: Ministry of the sea, tourism, transport and development (Chorvatsko): Tourism

in figures 2006. Chorvatsko, 2007. Dostupné z WWW: http://www.croatia.hr/English/Multimedija/Brosure.aspx

- 31 -

class). Tabulka č. 9 ukazuje změnu struktury hotelových zařízení podle kategorie ubytování mezi roky 2004 a 2006. V roce 2004 připadala na hotely vyšší kategorie desetina hotelových lůžek. O dva troky později činil tento podíl již téměř 19%. Naopak podíl nejnižších kategorií tourist a ekonomy klesl z 5% na 1%, resp. z 30% na 20%. Tabulka 9 Počet hotelových lůžek podle kategorie ubytování Počet lůžek Kategorie 2 004 2 006 luxury ***** 3 992 5 096 first class **** 7 459 15 563 standard *** 61 157 66 678 economy ** 33 355 23 158 tourist * 6 189 1 245 112 152 111 740 celkem

5.2.3 Turistická lákadla Chorvatsko je díky své geografické poloze předurčeno pro dovolené strávené v přímořských letoviscích. Pobřeží i ostrovy patří k nejkrásnějším v celém Středozemním moři. Několik tisíc kilometrů dlouhé a mimořádně členité jaderské pobřeží nabízí různorodé zátoky a zákoutí, nespočet především oblázkových pláží a průzračně čistou vodu. Chorvatské pobřeží se člení na několik oblastí.: • Istrie, • Kvarner • a Severní, Střední a Jižní Dalmácie. Istrie je největším chorvatským poloostrovem a nejrozvinutějším turistickým regionem. Pro většinu zahraničních turistů je nejdostupnější destinací, vzdálenost z České republiky je přibližně 800 km. Istrie nabízí řadu moderních turistických letovisek a mnoho sportovních i zábavních možností. Nejznámějšími letovisky jsou Umag, Poreč, Rovinj, Pula a Rabac. Oblast Kvarnerského zálivu je jednou z nejstarších turistických destinací, do které lákalo příznivé klima už rakouskou šlechtu. V současné době patří Kvarner k těm nejnavštěvovanějším místům. Velmi navštěvované jsou ostrovy Krk, Rab, Cres a Lošinj, které si hojně oblíbili potápěči a milovníci vodních sportů. Populární jsou i přímořské lázně Opatija, Crikvenica a Novi Vinodolski. Za nejkrásnější místo Chorvatska bývá často označována Dalmácie. Díky křišťálovému moři a množství pláží (i písčitých) láká především milovníky koupání. Součástí

- 32 -

Dalmácie je řada ostrovů (Hvar, Brac, Korčula aj.) a nachází se zde snad nejznámější chorvatské letovisko - Makarska. Chorvatsko ale není jen slunce a moře. Země má bohaté přírodní a kulturní bohatství. Na chorvatském území se rozkládá osm národních parků, které v posledních letech navštíví každoročně více jak 2 miliony turistů. Téměř polovinu z tohoto počtu přitahují Plitvická jezera, která patří mezi nejkrásnější přírodní dědictví Evropy. Plitvice leží v krásné hornaté krajině plné lesů, která je bohatá na faunu i floru. Park tvoří šestnáct překrásných terasových jezer modrozelené barvy, propojených desítkami vodopádů. Kvůli své jedinečnosti a kráse byl roku 1979 Národní park Plitvička jezera zapsán do listiny světových přírodních památek UNESCO. K dalším známějším parkům patří Paklenica a řeka Krka. Kromě Plitvických jezer se může Chorvatsko pochlubit ještě dalšími pěti památkami UNESCO (Dubrovník, Trogir, Katedrála Sv. Jakuba v Šibeniku, Bazilika svatého Eufrazia v Poreči a Diokleciánův palác ve Splitu), z nichž je bezesporu nejznámější Dubrovník. Ten je nazýván Perlou Jadranu – především kvůli svému nadmíru bohatému historickému a uměleckému dědictví. Nejznámějším atributem tohoto města jsou jeho nedotčené městské hradby, které obklopují město v neporušené linii v délce 1940 m.42 V samotném Starém městě se návštěvníci setkají se slavnou minulostí Dubrovníku na každém kroku – především paláce, kostely a kamenné ulice, jež jsou dějištěm velkých městských akcí. Chorvatsko nabízí také řadu možností

pro aktivní dovolenou. Kromě klasických

plážových sportů, potápění a hřiští pro míčové hry si na své přijdou i milovníci adrenalinových sportů. Oblast v okolí řeky Cetiny nebo Krky nabízí řadu netradičních sportovních disciplín, jako je rafting, canoeing, paragliding či volné lezení na sklaních stěnách. Jinou formu dobrodružně strávené dovolené nabízí možnost ubytování na majácích na neobydlených ostrovech. Rok od roku se lepší podmínky pro cyklisty, které nabízí především Istrie. Turisté mají k dispozici řadu cyklotras různé náročnosti, které je zavedou do přírodních parků, mezi skály, k mořskému pobřeží i památkám. Obdobné je to s pěší turistikou, např. jen NP Paklenica nabízí síť značených stezek s celkovou délkou přes 150 km. Celkovou nabídku doplňují

různá wellness centra, golfová hřiště, kulturní akce,

přístavy pro jachty, kongresová centra, nudistické pláže aj.43 42

Chorvatské turistické sdružení,

Dostupné z WWW: http://cz.croatia.hr/Destinations/Document.aspx?idEntry=617&idDocument=974 43

Croatian National Tourist Board, Dostupné z WWW: http://www.croatia.hr/English/TurizamPlus/TurizamPlus.aspx

- 33 -

6 Chorvatsko a čeští turisté 6.1 Počet turistů Chorvatsko je pro české turisty po mnoho let dovolenkovou destinací číslo 1. Podle ČSÚ44 podnikli Češi do této země v loňském roce 801 tisíc cest za účelem trávení volného a rekreace. Na konci 90. let, kdy doznívala ekonomická recese, jezdilo do Chorvatska přibližně jen půl milionu Čechů. K výraznému nárůstu došlo v roce 2000 (přes 800 tisíc českých turistů). Od roku 2003, kdy zemi navštívilo přes milion turistů, je tendence klesající. Tento trend je způsoben jednak větší ekonomickou sílou českých občanů, stále rostoucím cenám v chorvatských destinacích i nabídce konkurenčních zemí jako je například Turecko, Bulharsko, či Itálie. Vzestupný trend byl zaznamenán až v minulém roce. V posledních letech platí, že přibližně každá pátá zahraniční dovolená je dovolená strávená v Chorvatsku. Češi v posledních letech průměrně přenocují v Chorvatsku 8x až 9x. Je to tedy o něco méně než u všech zahraničních dovolených celkem.45 Obr. 14 Čeští turisté v Chorvatsku za posledních 10 let46 1200 1012,7 1000

932,2

887

Počet cest

870,7

837,8

800

801

827,3 732

600

Počet cest

524,9 481,1

400

200

0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Rok

44

Český statistický úřad, Praha, 2008. Dostupné z WWW:

http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/19003C6AD3/$File/920307q423.pdf 45

Český statistický úřad, Praha, 2008. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cestovni_ruch

46

mag Consulting, Ročenka cestovního ruchu, ubytování a pohostinství 2000 (až 2007). Praha, 2000 (až 2007)

- 34 -

6.2 Determinanty poptávky Chorvatsko je pro Čechy specifické, a to nejen tím, že je naší nejoblíbenější destinací. Tato země je nám blízká z mnoha ohledů. Po dobu 100 let jsme byli součástí jednoho státu (Rakousko-Uhersko) a také v meziválečném období mělo Československo s Jugoslávií, jejíž součástí Chorvatsko bylo, pevné vazby. V té době již cestovali k Jadranu první čeští turisté. V období socialismu bylo Chorvatsko (Jugoslávie) jedinou jihoevropskou zemí, kam se mohlo vycestovat, byť s určitými překážkami. Díky tomu všemu se Chorvatsko stalo tradiční destinací, kam míří čeští turisté, a pro mnohé je dokonce synonymem pro slovo dovolená. Na druhé straně jsou čeští turisté velmi oblíbení u Chorvatů. Chorvatsko vychází Čechům vstříc. Proto je možné, že během svého pobytu z rádia uslyšíte pravidelně češtinu. Možnost koupit si český tisk je již několik let samozřejmostí. Letošní novinkou je přítomnost českých policistů přímo v Chorvatsku, kterou umožnilo podepsání memoranda mezi českou a chorvatskou stranou.47 Méně příjemnou novinkou je zavedení dálničních poplatků ve Slovinsku a nová pravidla Chorvatska o cestování cizinců, především nezletilých cestujících bez zákonných zástupců, které mohou mnoho zájemců od cesty odradit.48 Dalším silným důvodem hovořícím ve prospěch Chorvatska, obzvláště pro starší generace, je minimální jazyková bariéra. Chorvatština patří, stejně jako čeština, do skupiny slovanských jazyků a pro Čechy je poměrně srozumitelná. Jaderské moře je nejméně vzdáleným teplým mořem z České republiky. Z Prahy je to k Jadranu necelých 800 km. Chorvatská silniční síť, a to především přístupové cesty na Jadran, byla po dlouhá léta hlavní komplikací při cestě do cílové destinace. V posledních letech ale dosáhla dopravní dostupnost letovisek mnohých zlepšení. V Chorvatsku probíhá mohutná výstavba dálničních cest. Např. nová dálnice ze Záhřebu do Splitu zkrátí cestu na jih o několik hodin, neboť turisté nebudou muset absolvovat cestu po staré jadranské magistrále. Během turistické sezóny je do Chorvatska dobré spojení autobusem, vlakem (rychlík Českých drah z Prahy do Splitu) i letecky. České aerolinie létají do Záhřebu a Splitu, charterové lety navíc ještě do Puly, Zadaru a Dubrovníku. Většina cestovních kanceláří nabízí vlastní autobusovou přepravu, do Chorvatska se dostanete i s různými českými dopravci. 47

ZABSKÝ M., ZABSKÁ M., HEŘMANOVÁ V.N.: Čeští policisté budou pomáhat na Jadranu, 2008.

Dostupné z WWW: http://www.chorvatsko.cz/aktual/080527_policiste.html 48

Např. ZABSKÝ M., ZABSKÁ M., HEŘMANOVÁ V.N.: Cestování dětí bez zákonného zástupce, 2008.

Dostupné z WWW: http://www.chorvatsko.cz/aktual/080506_deti_souhlas.html

- 35 -

Všechny tyto faktory patří k determinantům ovlivňujícím poptávku Čechů po dovolené v Chorvatsku. Kromě osobních preferencí, vlastní zkušenosti a dopravní dostupnosti je poptávka ovlivněna také referencemi od přátel, nabídkou cestovních kanceláří, politickou situací (např. válečný konflikt v 90. letech) a módními trendy (Chorvatsko již není tolik „in“ jako kdysi). Dalším determinantem, o kterém jsem se již částečně zmínil, je příjem spotřebitele. Stoupající životní úroveň se projevuje spíše poklesem zájmu o dovolenou v Chorvatsku, protože Chorvatsko je vnímáno spíše jako levnější destinace. Souvislost s příjmem ale nemusí být tak jednoznačná. Někteří spotřebitelé mohou dát přednost jiným destinacím, ale jiní, především tradiční návštěvníci Chorvatska, mohou změnit jen podobu své dovolené – dovolí si lepší ubytování, pohodlnější přepravu apod. Jedním z nejdůležitějších determinantů je cena.49 Cena se skládá z mnoha faktorů, na kterých závisí. Mezi nejdůležitější patří druh a úroveň ubytování, způsob přepravy a období sezóny a počet noclehů. Čím delší pobyt, tím je konečná cena vyšší. V případě ubytování v soukromí se lze setkat s poklesem průměrné ceny za noc, pokud se ubytujete na delší dobu. Ubytování v zařízení vyšší kategorie je dražší. Co se týká druhu ubytování, tak nejlevněji vycházejí kempy. Nejdráže vyjde pobyt v hotelu či apartmánu. Ubytování v soukromí je o něco levnější. Obecně záleží na mnoha dalších okolnostech – vzdálenost od vody, písečná / oblázková pláž, vybavení pokoje a zařízení, oblíbenost letoviska apod. Sezónnost je dalším faktorem, který na cenu působí. Dovolená v Chorvatsku vyjde nejdráž, když je největší poptávka. Ubytování je nejdražší přibližně od druhého červencového týdne až do třetího srpnového týdne. Koncem srpna a začátkem září jsou ceny nižší. Stejně je tomu i koncem června. Nejnižší ceny jsou na jaře. Způsob přepravy může též cenu výrazně ovlivnit. Nejdráže vychází letecká doprava. Cena zpáteční letenky se podle přepravce pohybuje v rozmezí 6 až 12 tisíc korun, (s cestovní kanceláří přibližně 6 tisíc korun). Cesta zpáteční jízdenky autobusem stojí 2 až 3 tisíce korun, vlak vyjde na 3 000 Kč na jednu cestu. Vlastní přeprava vyjde přibližně na 4 až 6 tisíc korun na automobil. K tomu je však ještě potřeba přičíst dálniční poplatky. Přibližná cena ubytování za 1 týden v tříhvězdičkovém hotelu s polopenzí se v červnu pohybuje přibližně v rozmezí 7 až 12 tisíc korun, v srpnu pak 11 až 16 tisíc korun.

49

Údaje o ceně pocházejí z katalogů cestovních kanceláří.

- 36 -

6.3 Substituty a komplementy Substituty Chorvatska jako zahraniční turistické destinace jsou jiné evropské destinace. Nejbližší substituty představuje dovolená strávená v Bulharsku, Rumunsku, Černé Hoře či Turecku, která je cenově srovnatelná. Vzdálenějšími substituty Chorvatska jsou cenově dražší Španělsko, Itálie, Francie a další destinace. Význam komplementů je vzhledem k jejich ceně zanedbatelný. Výjimkou mohou být ceny pohonných hmot a cena zahraniční měny, tedy kurz koruny ke kuně. Stoupnou-li tyto ceny,

pak v prvním případě může vzrůst poptávka po dovolené v bližších destinacích,

v druhém po dovolené v zemi s výhodnějším měnovým kurzem ke koruně.

- 37 -

7 Dotazníkové šetření 7.1 Cíl průzkumu Tato práce se zabývá poptávkou po dovolené v Chorvatsku. Cílem průzkumu je získat některé údaje ohledně cestování občanů České republiky se zaměřením na tuto konkrétní destinaci. Část dotazníku, která je určena častějším návštěvníkům Chorvatska, by měla dát odpovědi na otázky týkající se oblíbenosti této destinace. Předpokládám, že hlavními důvody bude především krásné moře a dále pak příjemná atmosféra, krásná příroda a u části respondentů také minimální jazyková bariéra. Cílovou skupinou dotazovaných jsou občané České republiky starší 18-ti let.

7.2 Postup výzkumu Jak jsem již uvedl, použil jsem kvantitativní metodu výzkumu, a to dotazníkové šetření. Jeho hlavní výhodou je možnost dobrého vyhodnocení a dostatek času pro dotazovaného na zodpovězení otázek. Jelikož se jedná o výběrové šetření malé části základního souboru, je pozorování zatíženo tzv. výběrovou chybou. Zároveň je však pozorování časově i finančně méně náročné. Dotazníkové šetření probíhalo na různých místech v Praze (např. budova Dopravního inspektorátu Praha v Praze 4,

budova Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu a

pro Středočeský kraj v Praze 8 apod.) od 28. dubna 2008 do 12.května 2008. Malou část dotazníků jsem rozeslal pomocí e-mailu. Dotazování probíhalo anonymně, respondenti uváděli jen své základní identifikační údaje – své pohlaví a věkovou skupinu (do 30 let, 31-45 let, 46-60 let, nad 60 let). Dotazník má celkem 12 otázek, z nichž 2 jsou doplňují předchozí. Devět otázek je uzavřených a tři otázky jsou polootevřené. U čtyř otázek mohl respondent zaškrtnout více odpovědí. První otázku „Jezdíte na dovolenou do zahraničí?“ jsem respondentům pokládal ústně, dotazník obdrželi pouze v případě kladné odpovědi. Zúčastnit se vyplnění dotazníku neodmítlo 192 dotazovaných, což byly hrubým odhadem dvě třetiny všech dotazovaných. Na první otázku odpovědělo kladně 132 respondentů (68,75%). Odpovědi těchto respondentů budu analyzovat na následujících stránkách.

- 38 -

7.3 Struktura respondentů Z celkového počtu 132 respondentů, kteří vyplňovali celý dotazník, bylo 74 žen a 58 mužů. Při rozdělení respondentů podle věku převažují věkové skupiny 31 až 45 let a 46 až 60 let (40, resp. 39 respondentů). V první věkové skupina do třiceti let je 28 respondentů. Poslední skupina nad 60 let zahrnuje 25 respondentů. Tabulka 10 Respondenti rozdělení podle pohlaví a věku Absolutní počet Relativní počet Věková skupina Muži Ženy Celkem Muži Ženy Méně než 30 let 12 16 28 9,09% 12,12% 31 až 45 let 22 18 40 16,67% 13,64% 46 až 60 let 15 24 39 11,36% 18,18% Nad 60 let 9 16 25 6,82% 12,12%

Celkem 21,21% 30,30% 29,55% 18,94%

Ve věkové skupině 31 až 45 let převládají muži, v ostatních ženy. Ženy tvoří celkem 56% respondentů.

7.4 Otázky Dotazník obsahuje 12 otázek týkajících se cestování a 2 otázky sloužící k základní identifikaci dotazovaných. Dotazník byl sestaven tak, aby nebyl příliš dlouhý a jeho vyplnění netrvalo déle než 5 až 10 minut. Záměrně jsem se vyhnul otázkám, které zasahují do finanční stránky cestování, neboť jsem očekával, že by respondenti na ně nemuseli chtít odpovídat. Jak jsem již uvedl, dotazník má 12 otázek, z nichž je 9 uzavřených a 3 jsou polootevřené. U čtyř otázek mohl respondent zaškrtnout více odpovědí. Otázky budu srovnávat většinou podle rozdělení podle věku respondentů.

Jak často jezdíte na zahraniční dovolenou? • 2x ročně nebo častěji • 1x ročně • alespoň 1x za 5 let • méně často

- 39 -

Tuto otázku jsem zvolil, abych zjistil, jak často lidé cestují na zahraniční dovolené. Nejčastěji lidé odpovídali, že jezdí na dovolenou jednou ročně, což není překvapující. Z tabulky je dobře patrné, že příslušníci nejstarší věkové skupiny nejezdí na dovolenou tak často jako ostatní, někteří cestují dokonce méně často než jednou za 5 let. Tabulka 11 Četnost zahraničních dovolených Absolutní počet Jak často jezdíte na zahraniční dovolenou? < 30 let 31-45 let 45-60 let > 60 let 2x ročně nebo častěji 6 8 12 1 1x ročně 17 26 18 14 Alespoň 1x za 5 let 5 5 9 8 Méně často 0 1 0 2

2x ročně nebo častěji 1x ročně Alespoň 1x za 5 let Méně často

< 30 let 21,43% 60,71% 17,86% 0,00%

Relativní počet 31-45 let 45-60 let 20,00% 30,77% 65,00% 46,15% 12,50% 23,08% 2,50% 0,00%

> 60 let 4,00% 56,00% 32,00% 8,00%

Celkem 27 75 27 3 Celkem 20,45% 56,82% 20,45% 2,27%

Byl(a) jste již na dovolené v Chorvatsku? • ano • ne Téměř tři čtvrtiny respondentů během svého života Chorvatsko navštívily. S klesajícím věkem přibývá těch, kteří na dovolené v této zemi ještě nebyli. U respondentů mladších třiceti let je podíl téměř vyrovnaný. To může být dáno jednak jejich nižším věkem, jednak tím, že pro mladé lidi není Chorvatsko tak lákavé. Tabulka 12 Počet respondentů podle návštěvy Chorvatska Absolutní počet Byl(a) jste již na dovolené v Chorvatsku? < 30 let 31-45 let 45-60 let > 60 let Ano 16 28 32 20 Ne 12 12 7 5

Celkem 96 36

Relativní počet 45-60 let > 60 let 82,05% 80,00% 17,95% 20,00%

Celkem 72,73% 27,27%

Ano Ne

< 30 let 57,14% 42,86%

31-45 let 70,00% 30,00%

Jak ukazuje tabulka 13, nadpoloviční většina z 96 respondentů byla v Chorvatsku 2x až 4x, sedmina pouze jednou, ostatní 5x či vícekrát; 7 respondentů jezdí do Chorvatska dokonce pravidelně každým rokem (téměř každým rokem). Respondenti z nejmladší věkové skupiny byli v Chorvatsku většinou maximálně 4x, ze stejného důvodu jako u předchozí otázky. - 40 -

Tabulka 13 Četnost dovolených v Chorvatsku

1x 2x až 4ž Více jak 5x Jezdím každým rokem

< 30 let 6 8 2 0

Absolutní počet 31-45 let 45-60 let > 60 let 5 1 2 16 22 11 5 5 6 2 4 1

Celkem 14 57 18 7

1x 2x až 4ž Více jak 5x Jezdím každým rokem

< 30 let 37,50% 50,00% 12,50% 0,00%


Celkem 14,58% 59,38% 18,75% 7,29%

Pokud ano, kolikrát?

> 60 let 10,00% 55,00% 30,00% 5,00%

Plánujete Chorvatsko navštívit během některé ze svých příštích dovolených? • ano, letos • ano • ne • nevím Polovina respondentů by v budoucnosti chtěla Chorvatsko ještě navštívit, dalších skoro 10% ho navštíví letos. Čtvrtina nemá o tuto zemi již zájem a zbytek dotazovaných není rozhodnutý. Nejvíce záporných odpovědí zaškrtli nejstarší respondenti, kteří patrně už tolik nevyhledávají pobyty u moře či v teplých oblastech. Tabulka 14 Respondenti podle plánu navštívit či nenavštívit Chorvatsko Plánujete Chorvatsko navštívit během některé ze svých příštích dovolených? Ano, letos Ano Ne Nevím

Ano, letos Ano Ne Nevím

Absolutní počet < 30 let 0 15 8 5

31-45 let 4 25 7 4

< 30 let 0,00% 53,57% 28,57% 17,86%


- 41 -

45-60 let 6 20 8 5

> 60 let 1 9 11 4

Celkem 11 69 34 18

> 60 let 4,00% 36,00% 44,00% 16,00%

Celkem 8,33% 52,27% 25,76% 13,64%

Z 36 respondentů, kteří v Chorvatsku nebyli, se jich do Chorvatska chce podívat 12, 8 neví a 16 nemá zájem. 18 respondentů se tedy nechystá dovolenou v Chorvatsku zopakovat.

Využíváte při dovolených v Chorvatsku služeb cestovních kanceláří? • ano, pravidelně • ano, občas • ne • nejezdím do Chorvatska Více než polovina respondentů měla některou svou dovolenou v Chorvatsku organizovanou cestovní kanceláří (CK). Pětina využívá jejich služeb pravidelně. Tabulka 15 Využívání cestovních kanceláří celkově Využíváte při dovolených v Absolutní počet Chorvatsku služeb < 30 let 31-45 let 45-60 let > 60 let cestovních kanceláří? Ano, pravidelně 4 7 6 10 Ano, občas 10 12 14 7 Ne 2 9 12 3 Nejezdím do Chorvatska 12 12 7 5

Ano, pravidelně Ano, občas Ne Nejezdím do Chorvatska

< 30 let 14,29% 35,71% 7,14% 42,86%


> 60 let 40,00% 28,00% 12,00% 20,00%

Celkem 27 43 26 36 Celkem 20,45% 32,58% 19,70% 27,27%

Vytvořil jsem ještě jednu tabulku, ze které jsem vyloučil respondenty, kteří do Chorvatska vůbec nejezdí. Získal jsem tím relevantnější informace. Obdobný postup zvolím i u třech následujících otázek. Celkový počet respondentů je tedy 96 (z toho 16 ve věkové skupině méně než 30 let, 28 ve skupině 31 až 45 let, 32 ve skupině 46-60 let a 20 respondentů je starší šedesáti let). Služeb CK při dovolených v Chorvatsku využívají téměř tři čtvrtiny dotázaných. Jen 27% respondentů si organizuje pobyt individuálně. Tento výsledek je poměrně překvapivý, neboť podle statistik ČSÚ si individuální pobyt zajišťuje 44% turistů mířících za hranice. Navíc Chorvatsko patří k destinacím s vyšším podílem individuálně organizovaných cest, než je celkový průměr. V tomto případě se jedná nejspíše o výběrovou chybu.

- 42 -

Tabulka 16 Využívání cestovních kanceláří Využíváte při dovolených v Chorvatsku služeb < 30 let cestovních kanceláří? Ano, pravidelně 25,00% Ano, občas 62,50% Ne 12,50%

Relativní počet 31-45 let 25,00% 42,86% 32,14%

45-60 let 18,75% 43,75% 37,50%

> 60 let 50,00% 35,00% 15,00%

Celkem 28,13% 44,79% 27,08%

Do Chorvatska nejčastěji cestujete? • autem • autobusem • vlakem • letecky • nejezdím do Chorvatska U této otázky bylo možné zaškrtnout více odpovědí. Této možnosti využilo 15 respondentů, z nichž 9 označilo 2 možnosti a 6 označilo 3 možnosti. Celkový počet odpovědí je 132. Nerozšířenějším dopravním prostředkem je automobil, který používá polovina turistů jezdících do Chorvatska. Druhá nejrozšířenější je autobusová přeprava se 40%. Vlak ani letadlo mnoho respondentů nevyužívá. Obr. 15 Používaný dopravní prostředek 4; 3,03%

9; 6,82%

67; 50,76% 52; 39,39%

Auto Autobus Vlak Letadlo

Hodně turistů využívá služeb CK k zajištění ubytování, ale dopravují se vlastním automobilem. S CK jsou spojeny všechny letecké pobyty a naopak žádná přeprava vlakem. Získané údaje nelze kvůli odlišnému způsobu zjišťování (více možností odpovědi) přesně porovnat se statistikou ČSÚ, ale je patrné, že Češi do Chorvatska oproti jiným destinacím letecky příliš necestují. O to více využívají automobilů a autobusů.

- 43 -

Jakému typu ubytování dáváte v Chorvatsku přednost? • hotel • apartmány • privát • kemp • nejezdím do Chorvatska • jiné

Jaké? ..………………………. U této otázky zaškrtlo více odpovědí 28 respondentů. Celkový počet odpovědí je 128.

Turisté jsou většinou ubytováni v hotelu (41%), popřípadě v soukromí (25%) či v apartmánech (22%). Necelých 10% turistů tráví dovolenou v kempu. Jako další odpovědi uvedli 3 respondenti ubytování v bungalovech a 1 ubytování v karavanu. V Chorvatsku je velmi rozšířeno ubytování v soukromí, které turisté volí většinou v případech, kdy před cestou nemají zajištěné žádné ubytování. Obr. 16 Typ ubytování 11; 8,59%

4; 3,13%

53; 41,41% 32; 25,00%

Hotel Apartmán Privat Kemp Jiné

28; 21,88%

Kolik dnů v Chorvatsku průměrně strávíte? • méně než 5 dnů • 6 až 8 dnů • 9 až 12 dnů • 13 a více

- 44 -

Polovina respondentů stráví 9 až 12 dnů, 27% přibližně jeden týden a čtvrtina 13 dnů a více. Žádný z respondentů neoznačil možnost méně než 5 dnů. Přesto není vyloučené, že někteří z nich někdy byli v Chorvatsku na kratším pobytu, jakým jsou například prodloužené víkendy. Na délku pobytu nemá věk dotazovaného téměř žádný vliv. Pouze senioři jezdí na dvoutýdenní pobyty méně než ostatní věkové skupiny (pouze 16%). Obr. 17 Průměrná délka ubytování 23; 24%

26; 27%

6 až 8 dnů 9 až 12 dnů 13 a více dnů

47; 49%

Čím je pro Vás Chorvatsko oblíbenou destinací? Na tuto a všechny zbývající otázky odpovídali jen ti respondenti, kteří Chorvatsko navštívili alespoň dvakrát. Ostatní odpovědi jsem do výsledku nezahrnul. Na dovolené v Chorvatsku bylo alespoň dvakrát 82 respondentů (z toho 10 ve věkové skupině méně než 30 let, 23 ve skupině 31 až 45 let, 31 ve skupině 46-60 let a 18 respondentů je starší šedesáti let). Naprostá většina dotazovaných ve věku 46 let a více navštívila Chorvatsko vícekrát. Respondenti do třiceti let se vracejí pouze v 62% případů. • krásné pobřeží, čisté moře • krásná příroda • historické památky • příjemné prostředí, chorvatská atmosféra • cenová výhodnost • minimální jazyková bariéra • jiný důvod

Jaký? ..…………………………………

- 45 -

Také u této možnosti bylo možné označit více odpovědí, čehož většina dotazovaných využila. Respondenti zaškrtli celkem 256 možností. Následující graf ukazuje, kolik procent respondentů označilo jednotlivé možnosti. Krásné pobřeží a čisté moře uvedli skoro všichni dotazovaní. Velmi vysoké procento odpovědí u této otázky jsem očekával, protože moře, koupání a potápění je hlavní atrakcí, kterou země na Jadranu láká zahraniční turisty. Ostatní možnosti zaškrtla již jen necelá polovina respondentů. Dalšími hlavními důvody oblíbenosti Chorvatska jsou krásná příroda, typické chorvatské prostředí a atmosféra, cenová výhodnost a minimální jazyková bariéra. Vysoké procento odpovědí u posledního jmenovaného je dáno především zastoupením straších respondentů. V nejmladší věkové kategorii naopak tuto možnost uvedli jen 2 z 10 dotazovaných. Poměrně mě překvapilo, že jedním z hlavních důvodů hovořících ve prospěch Chorvatska je stále ještě cenová výhodnost. V posledních letech se totiž ceny v chorvatských letoviscích každoročně zvyšovaly. A jak ukáže poslední otázka, pro některé respondenty je toto zdražování důvodem, proč pro ně není Chorvatsko již tak lákavé. Přibližně čtvrtina dotázaných jako jeden z důvodů uvedla historické památky. Ty představují tedy spíše, byť ne nevýznamný, doplněk dovolených v této zemi Pětina respondentů uvedla jiný důvod, proč si oblíbili Chorvatsko. Pro 5 z nich je dovolená v této zemi tradicí a 6 lidí uvedlo, že Chorvatsko je blízko. Dvakrát se vyskytla odpověď potápění, jednou pak hodně nudistických pláží, relaxace a „málo lidí“. Obr. 18 Důvody oblíbenosti Chorvatska 100,00%

93,90%

90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00%

45,12%

43,90%

41,46%

40,24%

40,00% 28,05%

30,00%

19,51%

20,00% 10,00% 0,00% Krásné pobřeží, čisté moře

Krásná příroda

Historické památky

Příjemné prostředí, chorvatská atmosféra

- 46 -

Cenová výhodnost

Minimální jazyková bariéra

Jiný důvod

Je pro Vás v současné době Chorvatsko stejně lákavé jako kdysi? • ano • ne Pro 45% respondentů není Chorvatsko stejně oblíbenou destinací jako kdysi. Nejméně lákavé oproti minulým letům je pro věkovou skupinu 46 až 60 let (přes 60%), u ostatních skupin je rozmezí mezi 30% a 40%. Tabulka 17 Oblíbenost Chorvatska kdysi a nyní Je pro Vás v současné době Absolutní počet Chorvatsko stejně lákavé jako kdysi? < 30 let 31-45 let 45-60 let > 60 let Ano 7 15 12 11 Ne 3 8 19 7

Celkem 45 37

Relativní počet 31-45 let 45-60 let > 60 let 65,22% 38,71% 61,11% 34,78% 61,29% 38,89%

Celkem 54,88% 45,12%

< 30 let 70,00% 30,00%

Ano Ne

Převládajícím důvodem poklesu zájmu o dovolenou v Chorvatsku je ve většině případů priorita jiné země. Druhou nejčastější odpovědí je zdražování, 10% respondentů již příliš necestuje. K poslední možnosti uvedli 2 respondenti, že taková dovolená pro ně již není výjimečná. Obr. 19 Důvody poklesu zájmu o dovolenou v Chorvatsku 60,00% 56,10%

50,00%

40,00%

29,27%

30,00%

20,00%

9,76%

10,00%

4,88%

0,00% Dávám přednost raději jiným zemím

Zdražení dovolené v Chorvatsku

- 47 -

Již tolik necestuji

Jiný důvod

Závěr Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaké faktory působí na cestování českých občanů do Chorvatska a díky čemu je tato země nejoblíbenější místem, kde čeští turisté tráví svoji zahraniční dovolenou. Z dotazníkového šetření jsem zjistil, že Chorvatsko je i v dnešní době pro většinu Čechů lákavou destinací. Plánuje ho navštívit přes 60% dotazovaných, dalších 14% tuto možnost nevylučuje. Ti, co v Chorvatsku byli vícekrát, uváděli podle očekávání jako důvod obliby této země hlavně krásné pobřeží a čisté moře. Vysoké procento dotazovaných láká také krásná příroda, příjemné prostředí a typická chorvatská atmosféra, minimální jazyková bariéra a přijatelná cena. Cena, resp. zdražování v chorvatských destinacích je podle výsledku z dotazníků na druhé straně jedním z hlavních faktorů, které respondenti uvedli jako důvod poklesu oblíbenosti Chorvatska jako prázdninové destinace. Úplně nejčastěji uváděli, že dávají v dnešní době přednost jiné zemi. Především těmito důvody lze vysvětlit pokles počtu Čechů navštěvujících Chorvatsko, který je patrný ze statistik posledních let. Dalším důvodem je vzrůstající životní úroveň Čechů a přesun poptávky k jiným zemím, protože Chorvatsko je vnímáno jako levnější destinace. I přesto všechno si ale Chorvatsko nadále udržuje u českých turistů první pozici. Tradičnost této destinace je spojena s mnoha faktory. Na Jadran jezdí Češi již téměř 100 let a tato oblast nám je dostatečně známá. Stejně tak jsou čeští turisté dobře známi Chorvatům, s nimiž nás pojí dobré přátelské vztahy a podobný jazyk. Dalším cílem této práce byla analýza zahraničního cestovního ruchu občanů České republiky v posledních letech. Vyšší příjmy vedou k nárůstu počtu turistů směřujících do zahraničí a k poptávce po kvalitnějších službách či luxusnějších destinacích. V posledních letech tak stoupají průměrné výdaje na zahraniční dovolené. Češi nejčastěji jezdí na dovolenou během prázdninových měsíců. Hlavním účelem cesty je rekreace a sport, v menší míře pak návštěva příbuzných a známých a poznávací cesty. K dopravě využívají především automobil, ale značně stoupá podíl leteckých zájezdů. Nejčastějším druhem ubytováni jsou hotelová zařízení. Organizaci dovolené zajišťuje v polovině případů cestovní kancelář či agentura, ve 45% případů se jedná o individuálně organizované pobyty.

- 48 -

Literatura KNIŽNÍ MONOGRAFIE: INDROVÁ, Jarmila et al: Cestovní ruch I. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2004, ISBN 80-245-0799-4 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar, JEŽEK Jiří, PAVLÁK Miroslav: Cestovní ruch. 1. vyd. Plzeň, Západočeská univerzita, 1995.ISBN 80-7082-185-X MACÁKOVÁ, Libuše a kol.: Mikroekonomie: základní kurs. 7. vyd. Slaný: Melandrium, 2002, ISBN 80-86175-20-0 MANKIW, N. Gregory: Zásady ekonomie. Překlad 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2000, ISBN 80-7169-891-1 PAERCE, David W. a kol.: Macmillanův slovník moderní ekonomie. Překlad 4. vyd. Praha: VICTORIA PUBLISHING, Praha, ISBN 80-85605-42-2 SAMUELSON, Paul Antony: Ekonomie. Překlad 18. vyd. Praha: NS Svoboda, 2007, ISBN 978-80-205-0590-3 STEHLÍK, Eduard a kol.: Marketingové aplikace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998, ISBN 80-7079-346-5

INTERNETOVÉ ZDROJE: Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, dostupné z WWW: http://www.accka.cz/ Česká národní banka, dostupné z WWW: http://www.cnb.cz Český statistický úřad, dostupné z WWW: http://www.czso.cz/ Državni zavod za statistiku, dostupné z WWW: http://www.dzs.hr/

Ministry of the sea, tourism, transport and development (Chorvatsko): Tourism in figures 2006. Chorvatsko, 2007. Dostupné z WWW: http://www.croatia.hr/English/Multimedija/Brosure.aspx M. Zábský, M. Zábská, V. N.Heřmanová: Průvodce po pobřeží Chorvatska. Dostupné z WWW: http://www.chorvatsko.cz/ Word Travel & Tourism Council: Progress and prorities 2007/2008 Dostupné z WWW: http://www.wttc.travel/bin/pdf/original_pdf_file/finpp_2007.pdf

- 49 -

OSTATNÍ ZDROJE: katalogy cestovních kanceláří mag Consulting: Ročenka cestovního ruchu, ubytování a pohostinství 2000 (až 2007). Praha, 2000 (až 2007) zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce)

- 50 -

Seznam tabulek a grafů SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Průměrná mzda v České republice...................................................................................- 19 Tabulka 2 Počet delších cest do zahraničí podle kontinentů v letech 2003 -2007 (údaje jsou v tisících) 20 Tabulka 3 Počet delších cest do zahraničí podle zemí v letech 2005 -2007 (údaje jsou v tisících) ..- 21 Tabulka 4 Dopravní prostředek pro cestu do zahraničí.....................................................................- 23 Tabulka 5 Průměrná délka pobytu v letech 2003 - 2007...................................................................- 25 Tabulka 6 Podíl výdajů na zahraniční dovolené podle druhu dopravy .............................................- 27 Tabulka 7 Počet zahraničních a českých turistů v Chorvatsku v letech 2002-2006 (v tisících) ......- 30 Tabulka 8 Počet lůžek v různých ubytovacích zařízeních ................................................................- 31 Tabulka 9 Počet hotelových lůžek podle kategorie ubytování..........................................................- 32 Tabulka 10 Respondenti rozdělení podle pohlaví a věku..................................................................- 39 Tabulka 11 Četnost zahraničních dovolených...................................................................................- 40 Tabulka 12 Počet respondentů podle návštěvy Chorvatska ..............................................................- 40 Tabulka 13 Četnost dovolených v Chorvatsku..................................................................................- 41 Tabulka 14 Respondenti podle plánu navštívit či nenavštívit Chorvatsko........................................- 41 Tabulka 15 Využívání cestovních kanceláří celkově ........................................................................- 42 Tabulka 16 Využívání cestovních kanceláří .....................................................................................- 43 Tabulka 17 Oblíbenost Chorvatska kdysi a nyní...............................................................................- 47 -

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Ekonomický koloběh ...............................................................................................................- 8 Obr. 2 Křivka poptávky.......................................................................................................................- 9 Obr. 3 Křivka nabídky.......................................................................................................................- 10 Obr. 4 Utváření ceny .........................................................................................................................- 11 Obr. 5 Počet delších cest v letech 1999 – 2007 (údaje jsou v tisících) .............................................- 21 Obr. 6 Počet zahraničních cest v roce 2007 podle jednotlivých měsíců ...........................................- 22 Obr. 7 Hlavní účel pobytu (rok 2007) ...............................................................................................- 23 Obr. 8 Druh ubytování (rok 2007) ....................................................................................................- 24 Obr. 9 Celkové a průměrné výdaje na zahraniční dovolené v letech 2003 – 2007 ...........................- 26 Obr. 10 Struktur výdajů (rok 2007)...................................................................................................- 26 Obr. 11 Výdaje podle účelu cesty (rok 2007) ..................................................................................- 27 Obr. 12 Chorvatská republika ...........................................................................................................- 28 Obr. 13 Počet zahraničních turistů za posledních 30 let ...................................................................- 30 Obr. 14 Čeští turisté v Chorvatsku za posledních 10 let ...................................................................- 34 Obr. 15 Používaný dopravní prostředek............................................................................................- 43 Obr. 16 Typ ubytování ......................................................................................................................- 44 Obr. 17 Průměrná délka ubytování ...................................................................................................- 45 Obr. 18 Důvody oblíbenosti Chorvatska...........................................................................................- 46 Obr. 19 Důvody poklesu zájmu o dovolenou v Chorvatsku .............................................................- 47 -

- 51 -

Příloha - dotazník Dobrý den, jsem studentem Vysoké školy ekonomické v Praze a v současné době zpracovávám bakalářskou práci na téma „Poptávka po dovolené v Chorvatsku“. Chtěl bych Vás poprosit o vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je anonymní, obsahuje pouze otázky sloužící k základní identifikaci dotazovaných. Vyplnění celého dotazníku by nemělo trvat déle než 5 minut. Děkuji. Jezdíte na dovolenou do zahraničí?

□ ano

□ ne

Jak často jezdíte na zahraniční dovolenou?

□ 2x ročně nebo častěji □ 1x ročně □ alespoň 1x za 5 let □ méně často □ nejezdím na zahraniční dovolenou Byl(a) jste již na dovolené v Chorvatsku?

□ ano

□ ne

Pokud ano, tak kolikrát?

□ 1x □ 5x a vícekrát

□ 2x až 4x □ jezdím pravidelně každý rok

Plánujete Chorvatsko navštívit během některé ze svých příštích dovolených?

□ ano, letos □ ne

□ ano □ nevím

Využíváte při dovolených v Chorvatsku služeb cestovních kanceláří?

□ ano, pravidelně □ ne

□ ano, občas □ nejezdím do Chorvatska

Do Chorvatska nejčastěji cestujete? (můžete zaškrtnout více odpovědí)

□ autem □ vlakem □ nejezdím do Chorvatska

□ autobusem □ letecky

- 52 -

Jakému typu ubytování dáváte v Chorvatsku přednost? (můžete zaškrtnout více odpovědí)

□ hotel □ privát □ nejezdím do Chorvatska

□ apartmány □ kemp □ jiné Jaké?

..……………………….

Kolik dnů v Chorvatsku průměrně strávíte?

□ méně než 5 dnů □ 9 až 12 dnů □ nejezdím do Chorvatska

□ 6 až 8 dnů □ 13 a více dnů

Na následující otázky odpovězte pouze v případě, že do Chorvatska jezdíte / jste jezdili častěji. Čím je pro Vás Chorvatsko oblíbenou destinací? (můžete zaškrtnout více odpovědí)

□ krásné pobřeží, čisté moře □ krásná příroda □ historické památky □ příjemné prostředí, chorvatská atmosféra □ cenová výhodnost □ minimální jazyková bariéra □ jiný důvod Jaký? ..…………………………………………………………………… Je pro Vás v současné době Chorvatsko stejně lákavé jako kdysi?

□ ano

□ ne

Pokud ne, jaký je důvod? (můžete zaškrtnout více odpovědí)

□ dávám přednost raději jiným zemím □ zdražení dovolené v Chorvatsku □ již tolik necestuji □ jiný důvod Jaký? ..…………………………………………………………………… Identifikační údaje: Pohlaví:

□ žena

□ muž

Věková skupina:

□ do 30-ti let □ 46-60 let

□ 31-45 let □ nad 60 let

Děkuji za Váš čas a za vyplnění dotazníku.

- 53 -

Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Jiří Slabý

Recommend Documents