Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalářská práce
2011
Blanka Pazderová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalářské práce:
Společenská odpovědnost organizací průzkum praxe v malých a středních podnicích
Autor bakalářské práce:
Blanka Pazderová
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Alena Plášková, CSc.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Společenská odpovědnost organizací - průzkum praxe v malých a středních podnicích“ vypracoval/a samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.
V Praze dne 10. května 2011
Podpis
Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 5 1
2
3
4
5
Společenská odpovědnost v historickém kontextu .......................................................................... 7 1.1
Pokus o vymezení pojmu CSR ................................................................................................ 8
1.2
CSR a praxe nadnárodních společností ................................................................................... 9
1.3
Klíčové pohledy na vývoj společenské odpovědnosti ........................................................... 10
Význam CSR v současnosti a nástin jejího vývoje ....................................................................... 11 2.1
Základní pilíře konceptu CSR jako teoretická východiska.................................................... 11
2.2
Global Compact ..................................................................................................................... 12
2.3
Společenská odpovědnost z pohledu EU ............................................................................... 14
2.4
Strategie CSR v podmínkách multikulturního prostředí a globalizace ................................. 15
2.4.1
Cesty k nápravě ............................................................................................................. 16
2.4.2
Přínos začleňování CSR do podniku ............................................................................. 17
Trendy ve vývoji společenské odpovědnosti v malých a středních podnicích .............................. 17 3.1
Malé a střední podniky – charakteristika............................................................................... 18
3.2
CSR a zákazník jako odběratel služby .................................................................................. 19
3.3
Best Practice a Best Practices ................................................................................................ 19
3.4
Firemní dobrovolnictví .......................................................................................................... 20
Metodika průzkumu a jeho formy ................................................................................................. 21 4.1
K použitým metodám při zpracování průzkumu ................................................................... 21
4.2
Tvorba dotazníku ................................................................................................................... 21
4.3
Formulace hypotéz ................................................................................................................ 22
Zpracování dotazníkového šetření ................................................................................................. 23 5.1
Identifikační údaje a charakteristika respondentů ................................................................. 23
5.2
Analýza a vyhodnocení získaných údajů z dotazníkového šetření........................................ 26
5.2.1
Hypotéza 1 ..................................................................................................................... 26
5.2.2
Hypotéza 2 ..................................................................................................................... 27
5.2.3
Hypotéza 3 ..................................................................................................................... 29
5.2.4
Hypotéza 4 ..................................................................................................................... 31
5.2.5
Hypotéza 5 ..................................................................................................................... 33
5.3
Shrnutí výsledků a návrhy ..................................................................................................... 35
Závěr...................................................................................................................................................... 38 Zdroje .................................................................................................................................................... 40
4
Úvod Společenská odpovědnost firem - Corporate Social Responsibility (ve zkratce dále CSR) se stala v průběhu 20. století doprovodnou filosofií podnikání. S nástupem 21. století se její role postupně vyhranila a získala nebývale na významu. Pod vlivem nových podnikatelských trendů ve stále silněji propojeném světě nejen v oblasti podnikání, ale i v oblastech sociální sféry si společenská odpovědnost razí úspěšnou cestu. Jsme svědky nového chápání CSR, jejího dotváření, ale i respektu k jejímu poslání a cílům, které si předsevzala naplňovat. Ohlédneme-li se do minulosti, najdeme úvahy o potřebě být společensky odpovědným podnikem již na počátku 50. letech minulého století. Ne vždy podnikatelé považovali společenskou odpovědnost za natolik důležitou oblast pro rozvoj podnikání, aby se jí trvale a soustavně věnovali. Např. Milton Friedman psal v 70. letech o společenské odpovědnosti negativně. Můžeme ho označit za odpůrce společenské odpovědnosti. Podle něho společnosti, které mají na zřeteli i veřejný zájem, mrhají penězi, což způsobuje snížení výnosů akcionářů.1 Nicméně koncept společenské odpovědnosti se zrodil, stal se součástí podnikatelského vědomí a postupně získal své odpůrce a příznivce. Samotný vývoj CSR se nezastavil a pokračuje často nepřímou cestou s mnohými překážkami a omyly ve svém progresu dál. I v současnosti není CSR u nás všemi podniky dostatečně vnímána. Najdou se i kritikové, kteří se netají snahou myšlenku CSR diskreditovat a její zastánce přehlížet, či dokonce vytěsnit na periferii zájmů podnikatelské činnosti. Toto stanovisko je mi cizí, vzdálené a neztotožňuji se s ním. Problematika společenské odpovědnosti firem již dávno není otázkou jen velkých společností a nadnárodních koncernů. V současné době je možné zaznamenat nárůst spotřebitelů, kteří chtějí nakupovat u firem, jež se orientují nejen na ekonomickou prosperitu, ale také na sociální a environmentální oblast. Je-li obecným cílem, aby se vědomí CSR hlouběji zakotvilo a stalo součástí běžné praxe, potom by měla být CSR prosazována i do malých a středních podniků. Malé a střední podniky (dále ve zkratce MSP) totiž představují v Evropské unii 99% všech podniků a zaměstnávají polovinu všech zaměstnaných.2 V současné společnosti je zapojení malých a středních firem do konceptu společenské odpovědnosti méně známé a na první pohled není tolik zřejmé jako u velkých korporací. Výsledky evropských průzkumů dokazují, že více než polovina MSP realizuje společensky odpovědné aktivity, aniž by si uvědomovala, že se jedná o jednu a tu samou činnost. Rovněž aktivity v rámci CSR postrádají soustavné a pravidelné vykonávání a jen malá část MSP má zahrnutou tuto koncepci ve své strategii. Malé a střední podniky se vyznačují silnou vazbou na místní prostředí, odkud pochází většina jejich zaměstnanců a zákazníků. V předkládané práci jsem se snažila zmapovat současnou situaci, do jaké míry je CSR uplatňována v malých a středních podnicích. Mým úkolem bylo zjistit na jakém stupni a v jaké fázi se zaváděním CSR se podniky nacházejí. Zájmem bylo vyzkoumat motivy a některé důležité důvody, proč se podniky CSR zabývají a zda ji uplatňují či neuplatňují. Přitom jsem si byla vědoma složitosti položené otázky, volně parafrázováno - jak se společenskou odpovědností firmy zacházejí. 1
FRIEDMAN, M. The Social Responsibility of Business is to Increase its Profits TRNKOVÁ, Jana. Blf.cz [online]. 2004 [cit. 2011-04-10]. Společenská odpovědnost firem - kompletní průvodce tématem & závěry z průzkumu v ČR, s. 14 2
5
Mým hlavním cílem je na základě průzkumu shromáždit potřebná data a informace a pomocí nich vyhodnotit současný stav CSR v cílové skupině. V závěrečné fázi jsou předloženy návrhy na řešení vedoucí k významnějšímu posílení motivačních činitelů a dalších aktivit na poli společenské odpovědnosti. Malým a středním podnikům bych chtěla být nápomocná a přispět k zakotvení CSR do jejich podnikové strategie. Uvědomuji si, že jejich aktivity se odehrávají zpravidla v regionech, často se specifickým společenským prostředím, ve kterém MSP nemají většinou promítnuté do firemní strategie principy CSR. Koncept společenské odpovědnosti chápu v pozitivním, přínosném a obohacujícím slova smyslu. Z podstaty uznání potřebnosti CSR, jako neoddělitelné součásti moderního řízení (vedení) podniku, o niž jsem přesvědčena, že je správná, že má smysl a potenciál do budoucnosti, jsem začleňovala do průzkumu vybrané otázky. Společensky odpovědná firma by měla zohledňovat tři základní oblasti – ekonomickou, sociální a environmentální složku. Pro svůj průzkum jsem si vybrala oblast sociální a environmentální. Dotazník sledoval i vztahy vnitřní a vnější, vzájemnou interakci a spolupráci zainteresovaných stran popř. partnerů. Při studiu teoretických východisek CSR jsem si postupně uvědomila šíři oblastí, které s podnikáním, člověkem a jeho důstojným a spokojeným životem souvisí. Myslím, že jsem pochopila místo „sociálna“ v podnikání i jeho úlohu. Pro respondenty jsem sestavila dotazník tak, aby postihoval mé názory a přesvědčení, že pokud se podnik chová společensky odpovědně, činí správnou věc a přináší mu to prospěch v podobě konkurenční výhody. V závěru práce jsem ze sesbíraných informací a podnětů nabyla dojmu, že oblast CSR je oblastí, která si zaslouží i nadále se jí věnovat, považovat ji za progresivní a neoddělitelnou součást života firmy. Bez sociálních aspektů by každé další pokračování znamenalo stagnaci popř. regres. Po celou dobu průzkumu jsem zachovávala co nejširší objektivitu.
6
1 Společenská odpovědnost v historickém kontextu Se společenskou odpovědností jako novým pojmem se vážně zabývali teoretikové v první polovině 20. století v USA. Nově vstupuje do ekonomického vědomí tzv. hnutí za společenskou odpovědnost. Odraz těchto novátorských myšlenek metodicky poprvé zachytil a popsal v definici společenské odpovědnosti americký teoretik, ekonom Howard R. Bowen v roce 1953 v publikaci Social Responsibilities of the Businessman. V této knize mimo jiné zdůrazňuje, že podnikatel má také odpovědnost orientovat se na cíle a hodnoty společnosti. H. R. Bowen se zabýval zejména definicí společenské odpovědnosti podnikatele, která nalézá uplatnění až do současné doby. Autor je považován za zakladatele nového pojetí činnosti firem.3 Významnou se stala také v 60. letech 20. století teorie Keitha Davise zdůrazňující především manažerský přístup k tématu společenské odpovědnosti. Postupně dochází k diferenciaci ve formulování názoru na podnik, který se chová společensky odpovědně a který společenskou odpovědnost neuplatňuje. Keith Davis vymezil definici společenské odpovědnosti, kterou spatřuje v tom, „že jde o konání podnikatele, které je činěno nad rámec přímých ekonomických a technických zájmů firmy.“4 Velmi významný je také jeho tzv. Železný zákon, prostřednictvím něhož může být Podniku odejmuto právo na podnikání, jestliže podnik dlouhodobě nedbá závazků vůči společnosti. Podnik by měl ve své činnosti zohledňovat vedle ekonomických a zákonem předepsaných závazků rovněž závazky ke společnosti.5 Definice společenské odpovědnosti byla postupně formulována v 70. a 80. letech minulého století. Profesor University of Georgia Archie B. Carroll stanovil v roce 1979 čtyři základní zásady společenské odpovědnosti: • • • •
ekonomickou odpovědnost legislativní (zákonnou) odpovědnost etickou odpovědnost diskreční (dobrovolnou) odpovědnost6
Obr. 1: Kategorie společenské odpovědnosti – vlastní zpracování
Zdroj: CARROLL, A. B.: A Three-Dimensional Conceptual Model of Corporate Performance
3
Csr-online: Vývoj společenské odpovědnosti podniku a její konkurenční koncepty CARROLL, A. B.: Corporate Social Responsibility – Evolution of a Definitional Construct (1999), s. 271, vlastní překlad. 5 SRPOVÁ, Jitka; ŘEHOŘ, Václav, et al. Základy podnikání 6 CARROLL, A. B.: A Three-Dimensional Conceptual Model of Corporate Performance 4
7
Schéma symbolizuje postavení jednotlivých kategorií odpovědnosti v organizacích. Historický vývoj ukazuje důraz na ekonomické a legislativní (zákonné) aspekty. Až později se začíná projevovat zájem o etickou a diskreční (dobrovolnou) odpovědnost. Stakeholderská teorie V 80. letech byla vypracována R. E. Freemanem stakeholderská koncepce (1984), která vymezila nejdůležitější skupiny ovlivňující podnik. Pojem stakeholders lze vyjádřit jako zainteresovaná strana či skupina. Cílem této teorie bylo stanovit vůči kterým zainteresovaným stranám je organizace odpovědná a jakým způsobem jsou tyto vzájemné vztahy utvářeny. Hlavní myšlenka stakeholderské teorie se může interpretovat jako elementární součást společenské odpovědnosti. Dá se říci, že v 80. letech došlo k propojení společenské odpovědnosti se stakeholderskou koncepcí.7 Pod pojmem stakeholders neboli zainteresované strany rozumíme veškeré osoby, instituce či organizace, které mají vliv na chod podniku nebo jsou fungováním podniku ovlivněni. Do skupiny stakeholders se řadí:8 • zákazníci, • akcionáři, • zaměstnanci, • obchodní partneři, • konkurence, • dodavatelé, • zástupce státní správy a samosprávy • zájmové skupiny • média • odbory • mezinárodní organizace
1.1 Pokus o vymezení pojmu CSR Z hlediska historického pozorování vývoje pojmu společenské odpovědnosti firem spočívá jeho obsah zejména na sociálně volních složkách podnikatelské odpovědnosti. Na definici společenské odpovědnosti lze nahlížet z různých stanovisek především se zřetelem na společenské vztahy (vazby). Podle dostupných pramenů lze usoudit, že v současné době dochází k posunu předmětu zkoumání společenské odpovědnosti směrem k širšímu vymezení odpovědnostní koncepce. Původní význam pojmu podnikání v sobě nově zahrnuje kromě 7 8
PETŘÍKOVÁ, Růžena, et al. Společenská odpovědnost organizací KULDOVÁ L., Společenská odpovědnost firem, s. 25-26
8
dosažení ekonomické prosperity i přínos společenské prospěšnosti s ohledem na sociální sféru a ekologické aspekty. Odborníky v Evropské unii je rozvíjena společenská debata o morální odpovědnosti jako nového teoreticko-metodologického přístupu, v němž se koncentrují dosavadní poznatky, zkušenosti a hledají se nová východiska, jejichž obsah bývá rozdílně vnímán a interpretován. Jde jednoznačně o proces, o hledání a kvalitativní posun, jak v současných tržních podmínkách chápat a nahlížet na společenskou odpovědnost. Tato myšlenka je relativně ve shodě s pojetím společenské odpovědnosti, jež byla vymezena Evropskou komisí v roce 2001 v Zelené knize, která definuje společenskou odpovědnost následovně: „Společenská odpovědnost firem dobrovolně integruje sociální a ekologické ohledy do podnikatelských činností firmy, a to ve spolupráci se zainteresovanými stranami podniku neboli stakeholdery“.9 Další příspěvek k vymezení pojmu CSR poskytují teoretikové sdruženi v Business Leaders Forum, kteří se dohodli na definici následujícího znění: „Společenská odpovědnost firem (CSR) představuje dobrovolný závazek firem chovat se v rámci svého fungování odpovědně k prostředí i společnosti, ve které podnikají.“10 Pro praxi z toho lze vyvodit, že firmy, které přijaly zásady CSR si z vlastního podnětu stanoví náročné morální kodexy a tím minimalizují nežádoucí dopady na okolní prostředí. Navazují úspěšné dodavatelsko-odběratelské vztahy a vytváří příznivou pracovní atmosféru. Rovněž dochází k podpoře rozvoje regionální spolupráce, kde firmy podnikají. Podniky, které přispívají k tomuto pozitivnímu vývoji a napomáhají významně ke změnám v širším podnikatelském prostředí. Zmíněným chováním dochází k diferenciaci mezi firmami, stávají se více konkurenceschopnými, vyhledávanými obchodními partnery a přitažlivými zaměstnavateli.
1.2 CSR a praxe nadnárodních společností Srovnání některých pohledů na CSR u vybraných nadnárodních korporací telefonních operátorů. Muriel Anton, výkonná ředitelka Vodafone Czech Republic, a. s., uvádí: „Pro Vodafone není důležité jen „úspěšně dělat business“, velmi nám záleží také na tom, „jak“ ho děláme. Proto je pro nás přirozené, že se konkrétní aktivity společenské odpovědnosti staly součástí našeho podnikání.“11 Se zajímavým pojetím přichází Luis Antonio Malvido, generální ředitel společnosti Telefónica O2 Czech Republic, který uvažuje takto: 9
Csr-online: Co je společenská odpovědnost firem [online]. c2008 [cit. 2011-04-08]. In. Greenpaper, 2001 Business Leaders Forum: Databáze CSR praxe [online]. c2011 [cit. 2011-04-09]. 11 Vodafone: Zpráva o společenské odpovědnosti za finanční rok 2008/09 [online]. c2009 [cit. 2011-04-8] 10
9
„Společenská odpovědnost je velmi důležitá nejen pro mě osobně, ale i pro celou naši společnost. Všem by nám mělo záležet nejen na tom, co děláme a čeho tím dosáhneme, ale také toho jak. Aktivity spadající do udržitelného rozvoje jsou neodmyslitelně spjaty s každodenním chodem naší firmy. Mají vliv na dobré jméno společnosti, ovlivňují naše zákazníky, budují jejích důvěru, stejně tak jako naši prestiž u dodavatelů a loajalitu a hrdost u našich zaměstnanců.“12 „Společně vytvářet a prožívat firemní hodnoty“13 je motto, pod kterým pracuje třetí významný operátor T-Mobile. Aplikaci CSR si management společnosti T-Mobile v praxi představuje následovně: „Společenský přínos je vlastně nedílnou součástí našeho podnikání, protože samotná mobilní telefonie znamenala velkou změnu k lepšímu v komunikaci mezi lidmi. Ale mobilními telefony to nekončí, právě naopak. Považujeme za důležité, aby firma pomáhala těm, kteří jsou sociálně či zdravotně znevýhodněni, a vracela část svého zisku společnosti, v níž podniká.“14
Obr. 2: Pojetí konceptu CSR u společnosti T-mobile podle tří dimenzí
Zdroj: prosvetkolemnas.cz
Společensky odpovědné aktivity firem jsou zcela dobrovolné a vyznačují se zejména tím, že přesahují povinný rámec vymezený zákonem, dotýkají se nadstavby ve společenském vědomí a především pronikají do sféry etické a psychologické. Pro úplnost lze doplnit, že CSR závisí plně na přístupu každé jednotlivé organizace, do jaké míry se s tímto konceptem ztotožní.
1.3 Klíčové pohledy na vývoj společenské odpovědnosti Renomovaní ekonomové, odborníci na společenskovědní problematiku včetně expertů z praxe vedou odbornou debatu o morální odpovědnosti podnikání z pohledu různých zainteresovaných stran se specifickými dílčími zájmy. Diskuse se účastní vedle nevládních 12
Telefonica: Náš odpovědný přístup. [online]. c2009 [cit. 2011-04-8]. Pro svět kolem nás: Férové podnikání [online]. c2008 [cit. 2011-04-9] 14 Pro svět kolem nás: Společenský přínos. [online]. c2008 [cit. 2011-04-09] 13
10
organizací také podnikatelé, investoři, spotřebitelé včetně představitelů státního sektoru. V užším pojetí sociální a ekologické aspekty se stávají hlavními tendenčními tématy diskuze o společenské odpovědnosti firem. Časté debaty o této problematice jsou podporovány zprávami z médií, které monitorují nedůstojné pracovní podmínky a ekologické katastrofy. V souvislosti s tím dochází k zapojení organizací pro lidská práva, které deklarují, že do společenské odpovědnosti náleží mimo jiné i zamezování diskriminace z důvodů etnických, pohlaví, věku, rasy, vyznání, sexuální orientace, otroctví a násilí atd. Ekologické organizace kladou důraz především na ekologické aspekty v rámci podnikatelské odpovědnosti. Ústřední myšlenku, kterou lze z rozprav vyvodit, shledávám v rovném přístupu k šancím na práci a odměňování, vzdělání a respekt k základním lidským právům, z nichž společenskou svobodu je třeba ctít, chránit a sankcionovat její omezování. Společenská odpovědnost představuje celý komplex opatření týkající se životního cyklu výrobků nebo služeb. Promítá se do nákupu surovin od dodavatelů, do vztahu k zákazníkům, zaměstnancům a má přispívat k rozvoji a vzdělávání místní komunity a také k ochraně životního prostředí. Jde o významný společenský prostředek, který mapuje chování firem s ohledem na své zaměstnance a rovněž chování firem k životnímu prostředí a celé společnosti. Problematikou společenské odpovědnosti se zabývá Evropská unie, OSN či OECD. Firmy by měly v souvislosti s tímto konceptem uvažovat dlouhodobě. Krátkodobý projev odpovědného chování neodpovídá cílům společenské odpovědnosti. Jedná se o dobrovolný závazek firem, z čehož vyplývá, že nerespektování konceptu CSR nelze v podstatě žádat či dokonce vymáhat natož postihovat sankcemi.15
2 Význam CSR v současnosti a nástin jejího vývoje 2.1 Základní pilíře konceptu CSR jako teoretická východiska Společensky odpovědná organizace respektuje tři sféry charakteristické myšlenkou – People, Planet, Profit.16 Při transformaci takto pojaté CSR lze dojít k závěru, že společenská odpovědnost organizací spočívá na třech základních pilířích. První pilíř označujeme za sociální, druhý za environmentální a třetí pilíř je ekonomický. Ekonomická oblast předpokládá firemní transparentní podnikání, příznivé vztahy s investory, dodavateli a zákazníky. Do ekonomické oblasti zahrnujeme i případné vlivy na podnikání na místní, regionální a národní úrovni. V tomto ohledu nás bude zajímat stupeň zaměstnanosti a vhodná protikorupční opatření. Ve druhém pilíři, který řeší sociální chování podniku, se zaměřujeme na přístup k zaměstnancům, rozvoj místní komunity a vztahy se zainteresovanými stranami. Zkoumáme, jak podnik přispívá ke kvalitnějšímu životnímu stylu, organizuje závodní zdravotní péči zaměstnanců, dbá bezpečnosti práce na pracovišti, zajišťuje osvětu a vzdělávání zaměstnanců a v neposlední řadě si všímáme programu pro znevýhodněné, se sníženou pracovní schopností či jinak handicapované.
15 16
Rozvojovka č. 2/2008 KULDOVÁ L., Společenská odpovědnost firem
11
Třetí pilíř je vystavěn tak, aby podnikání co nejméně zatěžovalo životní prostředí, aby byly chráněny přírodní zdroje, nedocházelo k narušování ekosystémů. V zájmu zachování rovnováhy v krajině jsou nutné investice do ekologických technologií. Patří sem také boj proti černým skládkám a neodbornému likvidování toxického odpadu. K environmentální činnosti by se mělo přistupovat podle hesla „Mysleme globálně, jednejme lokálně“.17
2.2 Global Compact Bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan zveřejnil v lednu 1999 ve švýcarském Davosu zásady nového projektu Global Compact. Poprvé podtrhl zásadu, že mechanismus trhu by měl být úzce propojen se společenskými hodnotami a směřovat k naplňování společných cílů. Pod Global Compact rozumíme dodržování lidských práv obecně, pracovních podmínek a životního prostředí konkrétně a dále boj proti korupci. Společnosti respektující pravidla Global Compact patří ke společensky odpovědným organizacím, požívají výhod plynoucích z příslušnosti k iniciativě a svým způsobem šíří prestiž OSN. Global Compact je zaštítěn OSN. Úkolem je umožňovat a rozvíjet odpovídající činnosti v podnikatelské sféře a sdílení nových poznatků a zkušeností z oblasti lidských práv, práce a ochrany životního prostředí. Současně Global Compact vytváří základnu pro diskusi a následný dialog mezi OSN, podnikateli, odbory a společností. Ústředním tématem je vylepšení jednotlivých postupů uvnitř podniků z pohledu sociálního. Filosofie fungování Global Compactu si klade za cíl rozšířit počet společností (firem), které se do podobných programů zapojují. Projekt Global Compact stojí na 3 komponentech: 1. Všeobecné deklaraci lidských práv, 2. Základních principech a právech pracujících zveřejněných Mezinárodní organizací práce (ILO), 3. Agendě jedenadvaceti zásad Summitu Země o životním prostředí. Uvedené základní dokumenty znamenají ucelený komplex všeobecných hodnot, jež jsou respektovány vládami všech zemí OSN. Dosud nebyl ve světě zformulován jiný obdobný koncept sociální odpovědnosti, kterému by se dostávalo tolik deklarované a všeobecné podpory.18 Ze Všeobecné deklarace lidských práv a základních principů Mezinárodní organizace práce je sestaveno 10 základních hodnot Global Compact: Lidská práva Princip č. 1 Podnikání by mělo podporovat a dbát na ochranu mezinárodních lidských práv včetně jejich oblastí vlivu Princip č. 2 ujištění, že se nepodílí na jejich porušování Pracovní normy Princip č. 3 svoboda sdružování a právo na kolektivní vyjednávání 17 18
PUTNOVÁ A., SEKNIČKA P., Etické řízení ve firmě OSN Praha: Zprávy 2000, Global Compact
12
Princip č. 4 zamezování všem formám nucené práce Princip č. 5 zákaz dětské práce Princip č. 6 zamezování diskriminace v zaměstnání Ochrana životního prostředí Princip č. 7 podpora ochrany životního prostředí Princip č. 8 podpora iniciativ k většímu povědomí o odpovědném přístupu Princip č. 9 podpora rozvoje a šíření technologií šetrných k životnímu prostředí Boj proti korupci Princip č. 10 vystupování proti korupci ve všech formách, včetně vydírání a uplácení V České republice se lze setkat s účastníky Global Compact, oficiálních stránkách uvádí i partnery ze sektoru malého a středního podnikání – např. Josef Srkon-Techlpast, a.s., WAREX spol. s r.o. či AB Komponenty s.r.o. Přičemž je možné zjistit v jakém časovém rozmezí účastníci poskytující zprávy o své činnosti a ty, kteří jsou evidováni jako dlouhodobě nečinní.19 Global Compact svým rámcem zastřešuje průmyslové iniciativy a rovněž je prospěšný při rozhodování v regionech i na vládní úrovni. Význam nové platformy jako nástroje k řešení sociálních vztahů (problémů) si uvědomuje stále více společností a organizací. Otevření nových světových trhů je podmíněno právě respektováním zásad Global Compact. S ohledem na množství různých partnerských projektů s OSN, jež mají pomáhat k plnění cílů Spojených národů je v současnosti důležité zmírnění zadluženosti rozvojových zemí, zvýšení lékařské péče a následně snížení bídy a chudoby a zamezení šíření hladomoru. Iniciativa Global Compact nepředstavuje pevně definovaný kodex pravidel ani norem. OSN nezkoumá podnikové praktiky ani neprověřuje, zda se uplatňuje společenská odpovědnost. Z tohoto důvodu nelze využívat projekt k obhajobě při případné kritice. Globalizace v tomto smyslu napomáhá ke konstruktivnímu dialogu s cílem dosáhnout společná globální odpovědná řešení. V rámci mezinárodních a mezivládních úmluv je důležité, aby opatření přijatá na úrovni národních společností byla prospěšná a užitečná. Mnohé z firem se snaží vylepšit svoji image budováním dobrého jména a z toho důvodu formálně zařazují do výročních zpráv příklady o tom, že se chovají společensky odpovědně a tuto oblast často přikrášlují a mnohdy neopodstatněně zdůrazňují. V roce 2005 se sice objevila kritika a nesouhlas s těmito praktikami a podniky byly za přibarvování skutečnosti tzv. sankcionovány. Nejvyšší trest totiž představoval vyloučení podniku ze seznamu a následné zveřejnění tohoto opatření na webových stránkách iniciativy. Podle pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní společnosti, jež byla poprvé zformulována v roce 1976, sloužily zásady jako kontrolní nástroj pro etické chování podniků. Ani směrnice OECD Watch, mezinárodní sítě monitorující aktivity podniků, neposkytly dostatečné nástroje k sankcionování pro firmy neplnící své závazky, ke kterým se dobrovolně přihlásily.20
19 20
United Nation Global Compact: Participant Search OSN Praha: Zprávy 2000, Global Compact
13
2.3 Společenská odpovědnost z pohledu EU Analyzujeme-li společenskou odpovědnost firem (CSR) v rámci Evropské unie, musíme brát v úvahu, že evropská strategie je v této oblasti rozvíjena dlouhodobě, téměř dvě desetiletí. V 90. letech zahájila činnost expertní organizace CSR Europe, jejímž hlavním posláním je implementování myšlenek společenské odpovědnosti do podnikové reality a tím umožnit podnikům udržovat dlouhodobý růst, dosahovat zisku a udržovat a rozvíjet potenciál lidského kapitálu. Podle J. Trnkové (BLF) je CSR Europe vymezena takto: „Jejím cílem je zajišťovat celoevropsky propagaci CSR, nabízet vzdělání a poradenství v této oblasti, fungovat jako referenční bod pro CSR po celé Evropě, shromažďovat poznatky a příklady a formulovat konkrétní výstupy demonstrující přínos CSR.“21 Významný byl rok 2004, který byl vyhlášen CSR Europe rokem společenské odpovědnosti. Vyvstává otázka, jak byla tato iniciativa veřejností přijata a co si zainteresované strany od tohoto vyhlášení slibovali. Zaznamenány byly ne vždy pozitivní reakce. Liberální ekonomové hodnotili společenskou odpovědnost kriticky, řečeno s nadsázkou, jako „podvracení“ svobodného podnikání. Levicově zaměření kritici obvinili koncept společenské odpovědnosti z podvodu. Uvedli, že velké korporace pouze mluví o sociální odpovědnosti, ale ve skutečnosti pro lidi nedělají nic navíc, jen to, co ze zákona musí (vyplácet mzdu svým zaměstnancům). Podobné názory zastávali odboráři. Vyjadřovali dokonce obavy, že dobrovolnost k naplnění konceptu CSR je pouze přáním. Dokazují, že se nejedná o skutečnou ochranu sociálních práv zaměstnanců. Dochází k polemice, zda lze spojovat CSR s dobročinností. Základ dobročinnosti je třeba spatřovat více v morální rovině - charitativní činnosti než v penězích. Rozumět této relaci vyžaduje pochopit způsob podnikání s vazbou na sociální aspekty, které se vyplatí konat. Cílem by měl být za všech okolností spokojený zákazník, který se s oblibou vrací nakupovat. Dále jsou to motivovaní zaměstnanci, kteří se snaží odvádět poctivou práci. Výsledkem je společenská spokojenost v místě, kde firma působí. Vzájemné působení mezi praktickou a teoretickou rovinou CSR by mělo odrážet soulad tří základních principů – ekonomického, sociálního a environmentálního a nikoliv reflektovat konflikty mezi nimi.22 Dokumenty Evropské unie týkající se CSR jsou zpracovávány ve spolupráci s podnikatelskými subjekty, zaměstnaneckými svazy a za účasti neziskových organizací. Dlouhodobě diskutovaným tématem je rovněž způsob uceleného vyhodnocování CSR a verifikace skutečností uváděných podniky. V České republice se mapováním firemních aktivit v oblasti CSR zabývá zejména Ekologický právní servis, ve světě pak nevládní organizace Greenpeace či CorpWatch. Předmětem kritiky se často stává nekvalitní a neefektivní monitorování CSR a především její vyhodnocování bez zpětné vazby. Sankcionování zůstává 21 22
TRNKOVÁ J., Společenská odpovědnost firem – kompletní průvodce tématem & závěry z průzkumu v ČR PUTNOVÁ A., SEKNIČKA P., Etické řízení ve firmě
14
doposud v rovině etické nikoliv v rovině právní postižitelnosti. Organizace vytýkají dlouhodobou absenci kodifikace CSR do našeho právního systému. Základní otázkou zůstává hodnotící přístup k firmám. Za jakou činnost je vinit ze společensky neodpovědného chování? Primární činností firmy je chovat se tržně a v ryze ekonomickém slova smyslu nelze od podniku nic jiného očekávat. Na druhé straně i tzv. vedlejší aktivity v sociální oblasti (služby, zdravotnictví, školství) může firmě přinášet výhodu i prospěch. Jedná se zpravidla o komunitní investování, jež v blízké budoucnosti může přinést žádoucí kvalitativní změnu podnikatelského prostředí. Do jaké míry budou podniky nuceny zlepšovat pracovní podmínky nad běžný rámec vymezený předpisy? V České republice převládají odborné názory, že základní motivace pro zavádění CSR, je dána tím, že se jedná o propojení public relations a personálního marketingu. Takovou motivaci lze označit za motivaci primární, podstatnou a žádoucí. Další motivací se často stává napodobování konkurence. Např. naše firma nesmí zaostávat, nastoupený trend CSR je třeba zavést. Nejde o vnitřní podnět, ale o podněty vnější a stimulaci formální a nepravou. Žádoucí motivace k prosazení CSR v podnicích spočívá na přínosech, jež vložená duševní i hmotná investice přinese. Efekt je třeba prokázat a pokud možno doložit fakty. Ve zkoumané oblasti dochází k provázání reálného ekonomického efektu s myšlenkovým potenciálem zahrnujícím rovinu sociálního vědomí, kde nelze exaktně, jak by se v podnikání dalo očekávat, přínos z CSR vyčíslit. Z mé úvahy plyne, že CSR významným způsobem napomáhá a ulehčuje společnou koexistenci zaměstnance a zaměstnavatele.
2.4 Strategie CSR v podmínkách multikulturního prostředí a globalizace Pro způsoby aplikace CSR lze použít srovnání různých pracovních podmínek u nás a v zemích třetího světa. Zatímco v evropském prostředí je považováno zajištění sociálního a hygienického zázemí, úprava věkové hranice pro nástup do zaměstnání, příplatek za riziková povolání, finanční náhrady za úrazy na pracovišti za standard, v rozvojových zemích tento standard chybí. Můžeme se tam setkat s odlišným sociokulturním prostředím, které je prezentováno levnější pracovní sílou, zařazováním dětské práce, slabší vytrvalostí a stálostí, nevybudovanými potřebnými sociálními návyky i s odlišným chápáním světa. V těchto zemích pravidla pro odpovědné společenské chování nejsou často vymezena. Pokud nějaká existují, výkon státní správy se uplatňuje zřídka a minimálně. Absence základních norem násobena velkou chudobou tamějších obyvatel svolných pracovat pět až desetkrát levněji než Evropan, je s největší pravděpodobností důvodem přesunutí výroby do rozvojových zemí. V tomto případě se firma obvykle zviditelňuje formou sponzoringu nebo filantropie, což významně přispívá k rozvoji místní komunity.23 V rozvojových zemích trvá méně kvalifikovaným zaměstnancům a nezkušenému managementu delší dobu vyrobit určité množství výrobků než za stejný čas vyprodukuje podobný podnik v tradičním výrobním prostředí. Management těchto méně produktivních podniků nutí své zaměstnance k přesčasové práci, při které dochází k přepracovanosti, k únavě a v souvislosti s tím i k častým úrazům. V důsledku to má za následek snížení pracovní 23
Rozvojovka č. 2/2008
15
výkonnosti. Nezřídka se stává, že zaměstnanci hodiny tráví čas opravováním a předěláváním nepovedených výrobků, avšak za tuto práci, opravy, předělávky, nedostávají žádnou mzdu. Zaměstnanci se ocitají v téměř bezvýchodné situaci, jejich sociální postavení je velmi nízké a v práci setrvávají z nutnosti vydělat si prostředky na běžnou obživu. Při takto řízené organizaci práce má dělník zaplaceno jen za část odpracovaných hodin. Jsou známé případy nucené práce, kdy jim zaměstnavatelé nevyplácí celou výši mzdy a vnucují jim pouze zálohy s odůvodněním, že k doplacení mzdy a k vyrovnání dojde později. K častému porušování předpisů v oblasti bezpečnosti práce dochází zaměstnáváním nezletilých. Vážným problémem zůstává i diskriminace na základě pohlaví. Práce žen je zejména v textilním a obuvním průmyslu podhodnocena a není výjimkou, že odměna za ženskou práci tvoří polovinu mzdy muže. Z hlediska ochrany zdraví představují výrobní provozy velmi riziková pracoviště. Na surovinách, které se v provozních halách dále zpracovávají, se často vyskytují zdraví nebezpečné chemikálie včetně zbytků pesticidů, jež mohou zdraví vážně ohrozit. Zaměstnanci pracují mnohdy ve zhoršeném prostředí, které může způsobit potíže s dýcháním v důsledku práce s barvením, lepením a dalším zpracováváním materiálů. Nezřídka bývá výroba doprovázena hlukem a prašností a dělníci jsou zpravidla vystaveni nadměrnému horku.24 2.4.1
Cesty k nápravě
V řadě zemí třetího světa je uzákoněna svoboda sdružování a organizování v odborových svazech. Odlišná situace je v socialistické Číně a Vietnamu, kde odborové svazy jsou řízeny vůdčí komunistickou stranou. Přes tuto rozdílnost v řízení odborů je situace dělníků a dělnic v jejich postavení a právech v pracovním procesu podobná a to bez ohledu na politické zřízení země. V celku se dá říci, že odbory sehrávají významnou úlohu při nástupu zaměstnance do zaměstnání, prosazují uzavírání řádných pracovních smluv s respektem na stávající právní úpravu. Významná je snaha odborů zajistit zaměstnancům mimo jiné jejich základní zaměstnanecká práva a pracovní jistoty. Jak známo, mezinárodní organizace práce (ILO) stanovila pravidla pro čtyři základní okruhy pracovního práva. Tyto oblasti mají garantovat: • svobodu sdružování a právo na kolektivní vyjednávání • zákaz nucené práce • zákaz dětské práce • zákaz diskriminace na pracovišti a v zaměstnání. Žijeme ve světě globalizace a tento fenomén ovlivňuje rozhodování zákazníka. Nové trendy velice brzy pozbývají na své jedinečnosti a stávají se obecnými tj. jsou vnímány globálně. Například tento jev lze pozorovat v oblasti módy a módních výrobků. Módní výrobky se z počátku objevují nahodile, lidé je obdivují jako jedinečné a postupně jsou stále více napodobovány a rozšiřovány. Stávají se normou v oblékání. Mluvíme o životním cyklu
24
KOTKOVÁ, Anna. Společenská odpovědnost firem (CSR) v rozvojových zemích v oděvním a obuvním průmyslu.
16
(módního) výrobku a všeobecným trendem je zkracovat jeho délku. Původní výrobek zaniká, nastane-li jeho opětná inovace.25 2.4.2
Přínos začleňování CSR do podniku
Shrneme-li myšlenky o aplikaci CSR do průmyslových odvětví v rozvojových zemích dospějeme k obecnému závěru, že společenská odpovědnost napomáhá ke zlepšení pracovních podmínek. Erudovanější zaměstnanci zvládají práci za kratší pracovní dobu, jsou výkonnější, nepodléhají tak rychle únavě, nebývají nemocní a nedochází u nich k velké úrazovosti. Více motivovaní zaměstnanci vyznačující se vyšší produktivitou práce přispívají ke zlepšení image firem, které mají potom větší možnost uspět v mezinárodní konkurenci. Zainteresovanost zaměstnanců se pro firmu stává výrazným pozitivem a ve svých důsledcích přináší snížení nákladů. Důležitou roli v uplatňování zásad CSR v rozvojových zemích plní neziskové organizace. Známé jsou např. organizace Greenpeace a Fair Trade. Obecně se dá shrnout, že firmy různým způsobem přistupují k naplňování CSR a také ne všechny ji rozvíjejí stejně intenzivně.26 Jak bylo prezentováno, firma nepůsobí izolovaně, ale vždy se nachází v určité interakci s okolím nejen ryze přírodním, ale i ve vztahu společenském k různým skupinám obyvatel, institucím, školám, nemocnicím. Za jednu z hlavních složek působení CSR navenek jsou zdravotnické aktivity a aktivity dobročinné. U zdravotnických aktivit je společností vysoce oceňováno zprostředkování preventivních prohlídek, očkování a prevence vzniku HIV, ale také zdravotnické přednášky a jiná osvětová činnost. K dobročinným aktivitám můžeme zařadit činnost zdravotnického a výchovného personálu, který je finančně dotován mateřskou firmou. Nákup zdravotnického materiálu, léků, vybavení a dalších potřeb pro nemocné znamená v těchto oblastech záslužnou činnost, díky níž je firma vnímána místní komunitou vysoce pozitivně.
3 Trendy ve vývoji společenské odpovědnosti v malých a středních podnicích V překladu Zelené knihy podle Ivana Přikryla se dočteme o aplikaci společenské odpovědnosti v MSP: „Její širší aplikace v malých a středních podnicích včetně nejmenších živností má ústřední důležitost vzhledem k tomu, že do hospodářství a zaměstnanosti nejvíce přispívají. Mnoho malých a středních podniků se již své společenské odpovědnosti chápe, zvláště vlivem obce, ale další zvýšení vědomí a šíření dobré praxe by pomohlo společenskou odpovědnost mezi nimi dále šířit. Dělnická družstva a účastnické programy, stejně jako ostatní formy
25
KOTKOVÁ, Anna. Společenská odpovědnost firem (CSR) v rozvojových zemích v oděvním a obuvním průmyslu 26 tamtéž
17
družstva, vzájemné a sdružené podniky spojují jiné zájmy účastníků a přijímají spontánně společenskou a občanskou odpovědnost.“27 Malé a střední podniky zaujímají ve společnosti důležité postavení a jejich činnosti mají v souvislosti s tím, významný společenský důsledek. S ohledem na obsah společenské odpovědnosti se objevuje několik zásadních otázek. Firmy pro své správné fungování potřebují vyrábět kvalitní výrobky a služby, které jsou dostatečně konkurenceschopné a při své činnosti brát v úvahu potřeby a problémy celé společnosti. Chovat se společensky odpovědně znamená chovat se zároveň eticky, čímž podporovat žádoucí interakci mezi lidmi a pokusit se vytvořit takovou společnost, která umožňuje žít kvalitní život. Z původní myšlenky společenské odpovědnosti firem, která spočívala pouze na tvorbě zisku a bohatství, jež je základem pro budování kvalitní společnosti, došlo k důležitému pokroku. Firmy jsou nově chápány jako součást společnosti a jejich provozování má dopad na celospolečenské dění.
3.1 Malé a střední podniky – charakteristika „Malé a střední podniky (dále jen MSP) jsou významným sektorem tržní ekonomiky. Trvalá pozornost věnovaná tomuto sektoru má své racionální důvody. Ty spočívají ve specifických přednostech MSP, ale i v jejich nevýhodách resp. zranitelnosti.“28 Malé a střední podniky se vymezují podle kritéria počtu zaměstnanců29. Firmy se člení podle velikosti: • mikrofirma – 1- 9 • malá firma – 10 – 49 • střední firma – 50 – 249. Z hlediska zastoupení jednotlivých firem v České republice patří malé a střední firmy (MSP) k nejvíce rozšířenému druhu podnikání. Podnikatelé v nich plně realizují podnikatelskou svobodu, nabízejí rovné šance pro všechny, kteří se chtějí zapojit do produktivního procesu. V těchto firmách se lidé snaží být co nejvíce úspěšní a získat potřebnou stabilitu. Současně s podnikáním se učí být zodpovědnými, neboť každé nepromyšlené rozhodnutí může způsobit velké ztráty i samotný krach firmy. Malý a střední podnikatel je stále na očích svému okolí, s případným neúspěchem se musí vyrovnat sám na příslušné úrovni. MSP jsou stabilizátorem pro vymezenou oblast, např. mikroregion a každé politické pnutí, nejistota pro ně znamenají potenciální rizika. Není typické, aby malé a střední firmy byly v rukou zahraničních subjektů. Z letité praxe vyplývá, že cesta k výraznějšímu ekonomickému oživení v regionu vede přes podporu rozvoje MSP v dané oblasti.30 27
PŘIKRYL, Ivan, Zelená kniha. JUDr. Ivan Přikryl: Stránky nezávislého odborníka na družstevnictví, bydlení a právo [online]. 7.9.2003 [cit. 2011-04-08]. 28 Český statistický úřad: 29 Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání v aktuálním znění 30
18
3.2 CSR a zákazník jako odběratel služby Dnešní zákazník se stává používáním informačních technologií vyspělejším a odpovědnějším. Má možnost nabídky výrobců porovnávat a poskytovatele či prodejce si zákazník vybírá a mění podle svých priorit. Prudký rozvoj internetu otevřel zákazníkovi nové možnosti: z pohodlí domova srovnávat ceny, jakost výrobků a dokonce se seznámit s názory uživatelů na daný výrobek či službu. Takovou formu nakupování lze označit za zodpovědnou. Opírá-li se rozhodnutí o další aspekty např. objednat si ekologické výrobky či výrobky z chráněných dílen, dostává i nákup širší rozměr, hovoříme o uvědomělém rozhodování se společensky odpovědným přístupem. V souvislosti s tímto vývojem se mění manažerské postoje zejména v řízení výroby. Mnohé firmy razí trend, že vyrábět spolehlivě a odpovědně přináší výhodu v nižší zmetkovosti, což vede k dosažení minimální ztrátovosti. Snahou podniku je rychlejší zavádění inovací, které zohlední výrobky nebo služby těch zákazníků, kteří upřednostňují finančně dostupnější varianty nákupů. Obecným požadavkem zákazníků je dostupnost výrobků za lepší cenu. Aby firma dosáhla společensky odpovědných aktivit, je třeba, aby se podílela kupř. na projektech napomáhajících ochraně životního prostředí v průmyslově rozvinutých městech. Účast firmy na ekologicky významném projektu znamená její celkové zviditelnění a posilnění jejího public relations. Jak dalece jsou zákazníci spokojeni se službami či výrobky zjišťují samotné firmy vlastními anketami a z analýzy získaných názorů je jim poskytována zpětná vazba. Tímto způsobem se mapuje zájem, který může být dále využit jako pomocný nástroj při stanovení budoucí strategie vývoje podniku. Firma pomocí „nápadů“ zákazníků objevuje nové spektrum možností pro další inovaci svých produktů. V této konstrukci nesmíme zapomínat na důležitost informovat zákazníky. Vhodně upozorňovat, že jejich názory se firma zabývá, bere je vážně, dále je využívá a že v žádném případě není anketa chápána jako formální činnost.31
3.3 Best Practice a Best Practices Z laického pohledu může čtenáři připadat, že hovoříme o jednom pojmu, ale z ekonomického pohledu je zapotřebí pod tímto označením rozlišovat pojmy dva. Každý zosobňuje jinou firemní praktiku. Pod pojmem Best Practice rozumíme dobrou praxi. Toto označení se používá pro osvědčené a uznávané praxe. Na druhé straně označení Best Practices v českém ekonomickém prostředí je zavedený výraz pro chytré praktiky, tj. úspěšné konkrétní návody - modely pro řešení problémových situací pomocí vhodných technik a metod. Na otázku, jak docílit ve firmách vyšší produktivity, přichází v úvahu jedna z možných odpovědí, že jde o aplikaci dobrých praktik ve smyslu jejich sdílení. Aby podniky zmiňované vyšší produktivity dosáhly, musí si vytvořit vhodné prostředí a příznivé podmínky pro realizaci chytrých praktik. 31
PETŘÍKOVÁ R.: Společenská odpovědnost organizací
19
Sdílení chytrých praktik je třeba chápat konstruktivně, ne destruktivně tj. zhoršení konkurenceschopnosti firmy na trhu. Aplikace chytrých praktik by neměly vést k ohrožení firmy. Sdílení chytrých praktik může probíhat ve vzájemném působení s několika podniky. Aby tento proces byl úspěšný, je třeba dbát vzájemné prospěšnosti. Ve vztahu dodavatel-odběratel osvědčené praktiky přinášejí výhodu ve formě poskytování nižších cen výměnou za příznivější služby. Z konstatování, že žádné firemní praktiky nelze ošetřit právně, vyvozuji, že je žádoucí chytré firemní praktiky bez omezení předávat, doporučovat a využívat.
3.4 Firemní dobrovolnictví Zainteresovanost zaměstnanců do projektů společenské odpovědnosti sehrává zásadní roli také v oblasti firemního dárcovství. Jedním z nejefektivnějších nástrojů společenské odpovědnosti firem se stalo firemní dobrovolnictví, jež dovoluje zaměstnancům firmy poskytnout svou práci v pracovní době neziskové organizaci. Tato aktivita byla ze strany zaměstnanců hodnocena velmi pozitivně a přispěla významně k jejich osobní realizaci a účastí na společensky prospěšném projektu i k nutnosti potřeby jejich pomoci neziskovým organizacím. Umožní-li firma svým zaměstnancům, aby se aktivně podíleli na veřejně prospěšných projektech, mluví se o ní v pozitivním slova smyslu a posiluje svou pozici a dobré jméno. Čím vyššího vzdělání dosahují potencionální zaměstnanci, tím více považují za důležité rozvíjet a posilovat společenskou odpovědnost. Vzdělání jim poskytuje vidět nové aspekty, vnímat pohnutky i motivační činitele v širších souvislostech, které je zapotřebí využít k hlubšímu rozpracování CSR. Jedná se o významnou výzvu nejen pro vědecko-teoretickou sféru, ale i pro aplikaci výzkumu v praxi. Zvýšení soudržnosti zaměstnanců a pocitu odpovědnosti lze shrnout následovně: • motivace zaměstnanců přináší zvýšení produktivity • upevnění pocitu z dobře vykonané práce vede ke spokojenosti • dobré jméno firmy jsou schopni vytvářet jen motivovaní zaměstnanci • vybudovat přesvědčení, že dlouhodobě pracovat pro firmu se vyplatí • péče o rozvoj schopností zaměstnanců vede k osobní realizaci • zlepšení pracovního klimatu jako podmínka úspěšné práce v týmu (teambuilding) • zapojení zaměstnanců do veřejně prospěšných projektů přispívá k rozvoji jejich osobních hodnot Příkladů integrace CSR do řízení lidských zdrojů se dá nalézt bezpočet. Jde o to umět diferencovat a pomocí evaluačních nástrojů zavádět kvalitní modely CSR do širokého podnikatelského prostředí.
20
4 Metodika průzkumu a jeho formy 4.1 K použitým metodám při zpracování průzkumu Pro splnění cílů, které jsem si na počátku vytkla, je nutné užít a aplikovat vhodné metody zpracování. Za vůdčí metodu, která byla v průzkumu respektována, je metoda systémového přístupu, kdy jsou zkoumaná fakta chápana komplexně tj. ve všech souvislostech. Otázky pro respondenty bylo třeba vhodně naformulovat tak, aby pomocí nich bylo docíleno ověření zkoumaných jevů. Dále byl v práci využit analyticko-syntetický přístup při zkoumání konceptu společenské odpovědnosti v praxi malých a středních podniků. K řešení zadaného úkolu jsem použila analýzu pro rozbor zkoumané problematiky CSR, kterou jsem získala dotazníkovým šetřením a rozčlenila jsem odpovědi tak, aby korespondovaly s jednotlivými hypotézami. K celkovému vyhodnocení výsledků jsem dospěla použitím syntetické metody. V práci jsem se nevyhýbala užít metody indukce a dedukce jako významného nástroje logického myšlení. Dílčí poznatky z jednotlivých odpovědí respondentů jsem se snažila zevšeobecnit a pojmenovat závěry. Pro monitorování společenské odpovědnosti bylo využito metody kvantitativního výzkumu, který umožnil podle předem vymezených kritérií vytipovat a sestavit sledovanou cílovou skupinu MSP z veřejně dostupných informačních zdrojů. Při zpracovávání výsledků dotazníkového šetření zkoumající CSR se v dalším uplatnila metoda kvalitativního výzkumu. Pro získání objektivních závěrů bylo součástí praktické části i ověření hypotéz, využití názorů a faktických zkušeností dotazovaných MSP. Dále je třeba do této metody zahrnout i normativ základních mezinárodních standardů. Významné je zhodnocení rozsahu a hloubky realizace konceptu CSR ve strategii řízení MSP.
4.2 Tvorba dotazníku Účelem dotazníkového šetření bylo získat určité penzum názorů a souhrn konkrétních činností prováděných v praxi sledovaného druhu firem. Dotazy byly směřovány na vrcholové představitele podniků – ředitele/ky či jednatele/ky, o kterých se domnívám, že jsou hlavními osobami ve firmách, jež by měli být odpovědni za řízení celé společnosti či schopni vystupovat jejím jménem. Respondenti se vyjadřovali k tématu společenské odpovědnosti v závislosti na vytčeném cíli práce s účelem ověřit stanovené hypotézy. Jejich odpovědi mi poskytly poměrně dostatečný náhled do této problematiky a pomohly dotvořit určitou představu o situaci společenské odpovědnosti uvnitř firem. Dotazník byl strukturován do tří hlavních částí. Nejprve jsem zjišťovala identifikační údaje a stručnou charakteristiku respondentů. V dalším kroku jsem zařadila otázky vztahující se k sociálnímu a environmentálnímu pilíři společenské odpovědnosti. V závěru se šetření zaměřovalo rovněž na názory a stanoviska respondentů k prosazování CSR, k případným přínosům či omezením v jejím uplatňování. Dotazník byl rozesílán v elektronické podobě v rámci České republiky a přímo adresován konkrétnímu vrcholovému vedení. Z důvodu větší ochoty a otevřenosti dotazovaných byl průzkum zcela anonymní. Formu dotazování jsem zvolila tak, aby nezasahovala příliš do soukromí firem a nevyžadovala sdělení citlivých údajů,
21
protože jsem si vědoma, že v otázkách týkajících se etického chování společnosti může docházet k určitému zkreslení a daný podnik by případné neetické jednání jen stěží přiznal.
4.3 Formulace hypotéz Obecným cílem každé podnikatelské činnosti je vytváření zisku jako základního atributu. Zůstaneme-li v rovině takto stroze pojatého náhledu, jako bychom nebrali v úvahu, že je podnik zasazen do společnosti, že v něm pracují lidé se svými potřebami. Je nutno zdůraznit, že existují vedle zisku i další důvody, které by se neměly opomíjet. Důležitým z nich je odpovědnost podniku vůči společnosti. Jedná se o relativně nový požadavek, který si do budoucna zaslouží větší pozornosti než se tomu děje doposud. Vycházejíc z těchto teoretických předpokladů formulovala jsem následující hypotézy: H1: MSP nemají stanovenou strategii společenské odpovědnosti. H2: CSR přispívá ke zvýšení image firmy. H3: Podnikání a CSR jsou v kauzálním vztahu. H4: Kvalitní výrobky a služby jsou podmínkou pro naplňování konceptu CSR. H5: Stát motivuje MSP k uplatňování konceptu CSR. Hypotéza 1 Tato hypotéza má ověřit, zda oslovený vzorek respondentů zapracoval do své strategie řízení koncept společenské odpovědnosti. Zajímalo mě nejen samotné zapracování, které může mít formální charakter, ale skutečná aplikace CSR v praxi. K ověření hypotézy jsem zjišťovala, zda firmy mají přímo zodpovědného pracovníka za aktivity CSR. Hypotéza 2 Uvedená hypotéza byla vytvořena s cílem konkretizovat hlavní přínos CSR pro malé a střední podniky. Brala jsem v úvahu některá teoretická východiska CSR, jež se při zavádění jejího konceptu do firem nejčastěji zmiňují. Většinový názor stojí na myšlence, že hlavní přínos je nutno spatřovat ve vylepšení image firmy. Hypotéza 3 Myšlenku rozebrat vztah mezi podnikatelskou činností a CSR a najít příčinnou souvislost mezi nimi považuji za klíčovou. Domnívám se, že pokud respondenti pochopili poslání a cíle společenské odpovědnosti, pak rozumí její vzájemné závislosti i propojenosti s podnikem. Z toho vyplývá, že podniky umějí uvědoměle zacházet s CSR a aktivně ji využívat. Hypotéza 4 Ve čtvrté hypotéze se snažím u respondentů ověřit do jaké míry kvalita jejich výrobků a služeb ovlivňuje koncept CSR za použití hodnotícího pořadí v rozmezí 1 – 4. Vedlejším produktem uvedené hypotézy je dále verifikovat, zda firmy vyrábí sice kvalitní výrobky, ale svou činností poškozují životní prostředí a tím znehodnocují environmentální pilíř, a tudíž je nemůžeme označit za společensky odpovědné.
22
Hypotéza 5 V podstatě se budu snažit ověřit, ověř zda stát může že svými dostupnými nástroji přispět p k podpoře konceptu CSR v malých a středních podnicích. Beru-li Beru v úvahu naši platnou legislativu, nikde nenajdeme přímou ímou souvislost na podporu zavádění zavád ní CSR do podnikání. Z toho vyvozuji, že CSR stojí v našem podnikatelském prostředí prost edí na bázi dobrovolnosti. S ohledem na tuto skutečnost nost usuzuji, že odpovědi respondentů respondent se budou odvíjet od jejich individuálních kvalit a vyspělosti losti vnímání sociálních a etických hodnot v konkrétním podnikatelském prostředí. prost Rovněž názory respondentůů mohou být ovlivněny ovlivn délkou jejich působení ůsobení ve vedoucích funkcích, jejich zkušenostmi s obchodními a sociálními partnery včetněě státu. Verifikace všech hypotéz proběhla probě na základě vyhodnocení dotazníkového šetření. šet
5 Zpracování dotazníkového šetření šet 5.1 Identifikační ní údaje a charakteristika respondentů respondent Specifikace firmy dle počtu čtu jejích zaměstnanců: zam V souvislosti s vytčeným čeným cílem práce, bylo důležité d určení ení respondentů respondent dle jejich velikosti. Šetřením ením byl zajištěn zajiště vyrovnaný počet firem v hlavních cílových skupinách, jak znázorňuje následující graf (viz graf 1) – skupina malých firem v zastoupení 41% a skupina středních firem tvořící ící polovinu dotazovaných.
Graf 1:: Zastoupení podle velikosti firem (počet (po zaměstnanců)
Zaměření podnikatelské činnosti firem: V uvedeném grafu (viz graf 2) jsou zobrazeny obory podnikatelské činnosti, č kterým se respondenti nejvíce věnovali. novali. Některé N firmy se zaměřovaly na více činností, inností, z tohoto důvodu přesahuje esahuje celkové procentuální vyjádření vyjád 100%. Největší podíl tvořily ily výrobní podniky, které byly většinou spojeny přímo ímo s obchodní činností. Příznivě hodnotím, že jsou zastoupeny i další firmy zaměřující ující se na vědu v a výzkum (především edevším chemické a lékárenské produkty), stavebnictví, technické služby a gastronomii.
23
Graf 2:: Zastoupení oboru podnikatelské činnosti
lastnictví dotazovaných firem: Forma vlastnictví Za významný faktor ovlivňující ovliv zavádění ní konceptu CSR ve firmách považuji jejich formu vlastnictví. Firmy pocházející ze zahraničního zahrani prostředí edí mají ve většině vě případů více zkušeností s CSR a v rámci uplatňování uplat těchto aktivit zde najdeme větší ětší přesvědčení př o jejich významnosti pro podnik. Naproti tomu české podniky shledávám v tomto směru sm méně aktivní, což může být důležitým ležitým odlišujícím prvkem. Pomocí grafu můžeme můžeme sledovat podíl českých a zahraničních ních firem či firem se zahraničním ním investorem. Výraznou převahu p dotázaných tvoří české firmy.
Graf 3: Druh vlastnictví lastnictví firem v procentuálním vyjádření
Délkaa ve vedoucí pozici respondenta Ačkoliv společenská enská odpovědnost odpov postihuje veškeré zaměstnance stnance podniku, podni kteří jsou jedněmi z hlavních stakeholders, zaměřila zam ila jsem dotazník na vrcholové vedení z důvodu lepší vypovídací schopnosti poskytnutých informací, vyšší míry znalostí a zkušeností a zejména větší kompetentnosti k rozhodování o budoucím vývoji v oblasti společenské čenské odpovědnosti. odpov Graf nabízí ke srovnání závislost doby v zastávané vrcholové funkci, která může m mít vliv na 24
relevantní názory a smýšlení o společensky spole odpovědném dném chování firmy. Ze srovnání vyplynulo, že nejvíce dotázaných pracuje ve vedoucí pozici pozici déle než 10 let a jejich odpovědi odpov jsou vzhledem k této skutečnosti čnosti věrohodné. v
Graf 4: Délka působení sobení respondent respondentů ve vedoucí pozici
Certifikace podle norem Získáním certifikace v oblasti kvality, životní prostředí, bezpečnosti čnosti a ochrany zdraví při práci čii jinými normami podniky mají aktivní podíl na naplňování napl spole společenské odpovědnosti. Z průzkumu zkumu vyplynulo (viz graf 5), že největší tší množství certifikací (více než polovina) se týká normy ISO 9001, která zahrnuje zahrnuje oblast managementu kvality. Dále respondenti zmiňovali ovali normu ISO 14001 zabývající oblastí životního prostředí pros (14%), na třetím místě skončila ila norma HACCP a vedle ní ISO 18001. Obě Ob s podílem 5 %. Zbývající část tvoří normy specifické, z oblastí obrábění a zpracovávání kovů a výroby automobilových součástí.
Struktura certifikátů ISO 9001
5% 3% 4% 5%
15%
ISO 14001 ISO 18001
54%
14%
ISO/TS 16949 ISO 13485 HACCP Ostatní
Graf 5:: Struktura certifikátů certifikát v procentuálním vyjádření
25
Průzkumu společenské odpovědnosti malých a středních podniků v praxi se zúčastnilo 54 respondentů, což představuje přibližně pětinu oslovených. Kompletní podoba dotazníků je součástí přílohové části této práce.
5.2 Analýza a vyhodnocení získaných údajů z dotazníkového šetření 5.2.1
Hypotéza 1 MSP nemají stanovenou strategii společenské odpovědnosti.
V první hypotéze jsem se snažila potvrdit či vyvrátit tvrzení, že malé a střední podniky nemají stanovenu strategii v oblasti společenské odpovědnosti. Z uvedeného grafu vyplývá, že ve většině případů nemají firmy určenu jednoznačnou strategii. Týká se to téměř 70 % firem. K ověření faktu, že v menšinovém vyjádření postupují podniky podle zvolené strategie, jsem se dotazovala na osobu odpovědnou za společensky odpovědné aktivity. Bylo by možné předpokládat, že výsledky budou v obou případech totožné. Jak je patrné z grafického vyjádření, nemají některé podniky zabývající se společenskou odpovědností stanoveného pracovníka v této oblasti. Nabízí se vysvětlení, že firmy uplatňují společenskou odpovědnost, aniž by měli důkladně zpracovánu strategii a přímo odpovědného konkrétního pracovníka nebo by taková činnost rozšiřovala stávající náplň práce některého zaměstnance. Je pravděpodobné, že firmy mohou považovat samostatné vyčlenění zaměstnance pro tuto oblast za příliš nákladné. Ze získaných odpovědí je nejčastěji zmiňována osoba ředitele, jednatele či vedoucího personálního oddělení, jež koordinuje aktivity společenské odpovědnosti v podniku. Mezi dalšími osobami se vyskytovali ne obchodníci nebo Strategie v CSR ano marketingoví manažeři, asistentky ředitelů 0% 100% mikrofirmy malé firmy
26%
74%
Uplatnění strategie v CSR ano
ne
33% 67%
26
Graf 6: Zastoupení respondentů v uplatňování CSR
střední firmy
50%
50%
Tab. 1: Podíl respondentů v závislosti na velikosti firem strategie CSR
Celkem
33%
67%
Tab. 2: Podíl respondentů v závislosti na velikosti firem - odpovědná osoba za CSR
Odpovědná osoba
odpovědná osoba za CSR
Odpovědná osoba za CSR ano
ne
mikrofirmy malé firmy střední firmy Celkem
ano 0% 22% 45% 30%
ne 100% 78% 55% 70%
30%
70%
Graf 7: Odpovědná osoba za CSR
5.2.2
Hypotéza 2 CSR přispívá ke zvýšení image firmy.
Image firmy je založena na způsobu chápání, vnímání firmy veřejností, především jejími zákazníky, obchodními partnery, místními institucemi a médii. Pro podnik je důležité, jak tyto zájmové skupiny o něm smýšlejí, jednají a vytváří mu tím vnější povědomí, prezentující ho navenek. Nedílnou součástí firemní image je jeho vizuální stránka – logo, firemní barvy, motivy a další specifické znaky. V dnešní době můžeme zaznamenat posun ve vnímání image firmy. Pro podnik se stává více rozhodujícím jeho vystupování navenek, vztahy s veřejností než propracovanost jeho vizuální podoby. Zákazníci si všímají jednání zaměstnanců, přístupu k životnímu prostředí a věnují také více pozornosti sociálním tématům. Z toho odvozuji, že tvorba image podniku vystupujícího pod značkou CSR je dlouhodobým procesem, k čemuž musí firma odpovědně přistupovat. Formování image společensky odpovědné firmy stojí na nepřetržitém a dlouhodobě kladném přístupu svých zaměstnanců, 27
vhodným vedením vrcholového managementu, prosazováním společensky společensky odpovědných odpov aktivit na všech úrovních řízení a šířením ší povědomí o prospěšných činnostech podniku na veřejnosti. V neposlední řadě sem také patří pravidelné idelné informování a jednání jed se zainteresovanými skupinami. V dotazníkovém šetření byly zkoumány nejdůležitější nejd přínosy řínosy společenské spole odpovědnosti firem. Z uvedeného grafu je zřejmé, z že za hlavní přínos řínos považují firmy v naprosté většině zvýšení jejího image. Na druhém místě míst se téměř v polovině polovin případů firmy domnívají, že CSR působí sobí na spokojenost a důvěru d zákazníků a ostatních obchodních partnerů. Nejméně ohlasůů zaznamenává položka vyšší ekonomické výkonnosti. Ve vědomí v firem tedy zatím není vytvořena vytvo adekvátní souvislost mezi ekonomickou omickou stránkou a společenskou odpovědností dností firem. Podniky považují společensky spole odpovědné ědné aktivity za méně mén ziskové zřejmě z toho pohledu, že nepřináší nep podniku okamžitý zisk. Většina ětšina našich malých a středních podniků má menší důvěru dů ke konceptu společenské odpovědnosti dnosti a z tohoto postoje pramení i tendenční ní orientace na dosažení maximálního zisku. Na druhé straně stran je CSR dlouhodobou záležitostí, jež naopak firmám pomáhá vytvářet vytvá et optimální zisk, ve kterém jsou již zakomponovány sledované sociální aspekty.
Přínosy CSR 72%
zvýšení image firmy
35%
zlepšení vztahů se zaměstnanci
17% 15%
vyšší konkurenceschopnost vyšší ekonomická výkonnost
52%
spokojenost a důvěra zákazníků a obch. partnerů
39%
spokojenost a důvěra veřejnosti
2%
jiné
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% Graf 8: Přínosy ínosy CSR v procentuálním vyjád vyjádření
Přínosy CSR zvýšení image firmy zlepšení vztahů se zaměstnanci vyšší konkurenceschopnost vyšší ekonomická výkonnost spokojenost a důvěra zákazníků a obchodních partnerů spokojenost a důvěra veřejnosti jiné
mikrofirmy malé firmy
střední firmy
celkem
60% 40%
81% 30%
64% 41%
72% 35%
0%
19%
18%
17%
0%
15%
18%
15%
40%
48%
59%
52%
0%
33%
55%
39%
0%
5%
0%
2%
Tab. 3: Přínosy ínosy CSR v závislosti nna velikosti firmy
28
Úvahu, která byla zformulována v hypotéze lze podle provedeného průzkumu potvrdit. Dotazníkovým šetřením bylo ověřeno, že dochází v současné době k výraznému posunu v chápání některých ekonomických pojmů včetně image, která je nově obohacena o dimenzi společenské odpovědnosti.
5.2.3
Hypotéza 3 Podnikání a CSR jsou v kauzálním vztahu.
Je společenská odpovědnost firem pevně spjatá s podnikatelskou činností? Stanovenou hypotézou jsem chtěla ověřit, jakým způsobem podniky vnímají společenskou odpovědnost a zda existují překážky v její aplikaci. Položila jsem firmám otázku: “Zaznamenali jste důvody bránící v prosazení společensky odpovědného chování ve vaší firmě?“ Příznivě působí fakt, že nadpoloviční většina dotázaných nezaznamenala žádný důvod, který by bránil v aplikaci konceptu CSR v jejich firmě. Zajímavý rozpor jsem objevila ve sdělení respondentů, že neexistuje kauzální vztah mezi podnikáním a společenskou odpovědností. Pravděpodobně jejich odpovědi mají základ v nedostatečném pochopení konspektu CSR a neuvědoměním si souvislosti a úzké propojenosti s podnikatelskou činností. Společenská odpovědnost není samostatnou disciplínou či projektem, o kterém by měla firma rozhodnout, zda se jím bude zabývat či ne. Jedná se o postoj ovlivňující komplexní systémové řízení celé firmy; přijetí principů a zásad společensky odpovědného chování. Protože podnikatelé s vidinou rychlého zbohatnutí, myslí a jednají spíše krátkozrace a nerespektují plně potřeby společnosti, jíž jsou integrální součástí, pak veškerá neuvážená rozhodnutí se na ní mohou významnou měrou negativně projevit. S ohledem na tyto skutečnosti se daná hypotéza v mém projektu potvrdila částečně. Dotazníkové šetření v této části přineslo nové podněty k zamyšlení, které při samotném sestavování hypotéz nebyly aktuální. Rozhodla jsem se nad některými hlouběji zamyslet. Vyskytl se názor, že respondent se setkal s obavou zákazníka o vyšší cenu výrobků, která by byla způsobena zavedením CSR v podniku. Pokusila jsem se o rozbor tohoto konstatování. Zákazníka s takovým postojem lze pravděpodobně označit za člověka, který si dostatečně neuvědomuje význam společenské odpovědnosti, spíše je k ní lhostejný a nezajímá ho. V tomto ohledu záleží rovněž na věku, zkušenostech, sociálním statutu, popř. dosaženém stupni vzdělání. Dalším argumentem pro zastávání podobného názoru se jeví nedostatečná informovanost směrem k zákazníkům. Mělo by být zřejmé koho, jaké aktivity či projekty zákazník koupí výrobku podporuje. Vždy se vyplatí firmě otevřenost, transparentnost a laskavý přístup. 29
Bariéry v aplikaci CSR nezaznamenali ve společnosti není dostatečná poptávka… nedostatek času zbytečné náklady CSR jako nadbytečnost CSR není natolik důležitou aktivitou není příčinná souvislost s podnikáním neuvažovali o CSR byrokracie a formalismus jiné 0
5
10
15
20
25
30
Graf 9:: Bariéry v aplikaci CSR v absolutním vyjádření vyjád
Respondenti rovněž ěžž dosud neuvažovali o zavedení konceptu CSR, ačkoli a je z jejích dalších odpovědí zřejmé, ejmé, že společensky spole odpovědné aktivity z velké části č činí. Z toho vyplývá, že malé a střední ední podniky nejsou obeznámeny dostatečně dostate ě a někdy ně pod pojmem společenské odpovědnosti dnosti nemají konkrétní představu. p edstavu. Jejich neznalost jim ale nebrání ve spolupráci a udržování dobrých vztahů vztah s místní komunitou. Prostřednictvím ednictvím těchto t aktivit si zlepšují svou reputaci a budují dobré jméno. Své chování orientují na přání přání a potřeby pot svých zaměstnanců, zákazníků a obchodních partnerů. partner . Shledávají toto jednání důležitým dů pro jejich ekonomickou prosperitu. Nejvíce prostředků pro věnují nují na sponzoring (ze 73 %), další významnou položku tvoříí poskytování věcných v a finančních darů. Konkrétní aktivity podniků podnik se týkaly např.. sponzoringu výtvarné výstavy, sportovních klubů,, kulturních akcí pro děti, dě interního vzdělávání a kurzů na zdokonalování vědomostí v zaměstnanců,, stravenky, zdravotní prohlídky, podpora Fondu ohrožených dětí, d zdravotně postižených, regionu a spádového města, m místa obnovitelných zdrojů v Domě Dom dětí a mládeže, včetně finanční ní podpora hospiců. hospiců
30
Podpora aktivit CSR (1) kulturní akce
66%
sportovní aktivity
68%
péče o zdraví zaměstnanců
52%
rozvoj HR, další vzdělávání
50%
finanční a jiná podpora NNO
61%
podmínky pro znevýhodněné
7%
účast na veřejných záležitostech…
5%
žádné
5% 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
Graf 10:: Podpora aktivit CSR - 1
Podpora aktivit CSR (2) 73%
sponzoring
50%
motivační pobídky pro zaměstnance
59%
péče o bezpečnost a ochranu zdraví…
64%
dary věcné a finanční
16%
aktivity směřující k ochraně ŽP
2%
dobrovolnictví
7%
spolupráce na rozvoji komunity
0%
10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80%
Graf 11: Podpora CSR aktivit ktivit - 2
5.2.4
Hypotéza 4 Kvalitní výrobky a služby jsou podmínkou pro naplňování napl ování konceptu CSR.
Vycházíme-li z dnešní reality, je finanční finan hledisko jedno z častých astých argumentů proti zavádění principů CSR do podniku. Naproti tomu si myslím, že firma, irma, která přechází p nebo opomíjí zásady CSR se chová krátkozrace a nechápe, že do budoucnosti se bez implementace společenské odpovědnosti dnosti neobejde a bude jen s obtížemi směřovat at k principu trvale udržitelného rozvoje. V souvislosti s tím nenaplní předpoklad edpoklad optimalizace zisku. Setkáváme se s případy, kdy vítězí zí snaha po rychlém zbohatnutí, vydělat lat peníze a tyto přemístit p jinam. Tato cesta nevede k principům principů trvale udržitelného rozvoje, nebere v úvahu plánování společenské odpovědnosti, dnosti, kterou je nutno spojovat s investory a jejich důvě ůvěrou. 31
S ohledem na předcházející edcházející úvahu byla do dotazníkového šetření ření zahrnuta otázka zkoumající oblasti zájmů pro uplatňování uplat a další rozvoj společenské enské odpovědnosti. odpov Sestavila jsem čtyři výroky s rozdílnou vypovídající hodnotou a podle došlých odpovědí odpov jsem vyhotovila graf, z něhož hož lze vyčíst, vyč které výroky firmy z hlediska implementace CSR preferují (dali jim nejvíce preferenčních čních bodů) bod a které v hierarchie společenské enské odpovědnosti odpov klesají a je jim přičítán ítán menší význam.
Graf 12: Pořadí výrokůů dle ddůležitosti podle preferenčních bodů
Výrok č. 1: Organizace poskytuje kvalitní služby a výrobky neohrožující zdraví a prodává je za přijatelnou ijatelnou cenu. Respondenty nejvýše ohodnoceno 193 body. Tím, že tomuto výroku byl přisouzen p nejvyšší počet bodů lze usuzovat, že společenská spole odpovědnost začíná íná být v praxi brána vážně vážn a výroba kvalitních produktů produkt či poskytování kvalitních služeb je významné rozhodnutí, které odpovídá tendenčním tenden ním snahám o aplikaci CSR. Z dotazníkového šetření ení lze vyvodit, že kvalitní produkty nebo služby mohou podnikům zajistit i dosažení vyšší ekonomické výkonnosti. Podle analýzy své činnosti a s přihlédnutím k činnosti sti konkurentů konkurent si firmy uvědomují, že vynaložení prostředků prost do programu CSR se stává návratnou investicí. Výrok č. 2: Organizace vede účetnictví četnictví v souladu se zákonem (poctivé účetnictví). etnictví). Výrok skončil skon na druhém místě.. Respondenty ohodnocen 184 body. Pro objektivní vyhodnocení tohoto výroku jsem brala v úvahu, že málokterá firma by přiznala, p iznala, že nevede účetnictví ú plně v souladu se zákonem. Nezvratnou skutečností, skute ností, že výrok byl ohodnocen poměrně pom vysoce. Vést poctivé účetnictví etnictví je pro firmy prioritou prior a svědčí o uplatňování CSR. Výrok č. 3: Organizace si váží svých zaměstnanců, zam , poskytuje jim odborný rozvoj a zaměstnanecké zam výhody/benefity apod. Tento výrok získal 170 bodů bod a skončil na třetím etím místě. místě 32
Rovněž i přii vyhodnocování tohoto stanoviska se potvrdilo, že CSR v péči péč o zaměstnance se rozvíjí a nabývá na významu (viz graf 10) Výrok č. 4: Organizace přispívá ispívá k ochraně životního prostředí, zaměstnává stnává znevýhodněné znevýhodn a handicapované. Z hlediska CSR výrok nabyl nejnižší hodnoty a respondenti mu přiznali p 161 bodů. Zajímavý postřeh eh přináším přináším od respondenta, který uvedl, že zaměstnávání zam handicapovaných se nevyplatí, a proto na něj n j firma nahlíží jako na neefektivní. Tomu odpovídá i nejnižší ohodnocení respondentů, respondent , které se tomuto výroku dostalo. Rozebrat otázku zaměstnávání těchto chto osob si vyžaduje větší v prostor, který mu bohužel v této práci nemohu věnovat. Nicméně konstatuji, onstatuji, že trendem je rozvíjející se integrace a v dohledné době se očekává ekává širší uznání jejího zavádění zavád i za cenu zvýšení nákladů. ů. Sociální Sociál separace znevýhodněných ných je poplatná minulosti a do naší moderní společnosti spole nosti by neměla patřit. Dimenze CSR vnáší postupně světlo sv i do této problematické oblasti. stnávání handicapovaných a znevýhodněných znevýhodn v MSP: Míra zaměstnávání
Zaměstnávání handicapovaných
38% 62%
ano ne
Graf 13: Zaměstnávání ěstnávání handicapovaných
K vyhodnocení výroků uvádím, že čtvrtá tvrtá hypotéza se potvrdila, došlo k diferenciaci výroků podle dosažených bodů, bod , podle kterých respondenti kladou největší nejv důraz na poskytování kvalitních služeb a produkci zdravotně zdravotn nezávadných závadných výrobků. výrobků Toto zjištění je v souladu s očekáváním ekáváním a i když si to mnohé podniky neuvědomují, neuv domují, CSR již dnes mají ve svém programu.
5.2.5
Hypotéza 5 Stát motivuje MSP k uplatňování uplat konceptu CSR.
Společenská odpovědnost ědnost firem ve své podstatě podstat závisí stále tále na dobrovolnosti. Z evropské praxe však vyplývá, že stát nebo vládní orgány mohou přiblížit přiblížit a pomoci šířit ší 33
trend společensky odpovědného chování, tím že poskytnou odpovídající předpoklady k jeho úspěšnějšímu zakotvení. Zavedením vhodných legislativních opatření může stát či vláda přispět k rychlejšímu přijetí některých zásad CSR v podnikatelském prostředí. V rámci projednávání CSR na evropské úrovni je rozvíjen názor, že vláda by měla v budoucnu šíření CSR zprostředkovávat nejen pomocí legislativy, ale zaměřit se i na možnosti jiného využití. Jedním z příkladů může být propagace CSR nejen napříč firmami, ale rovněž mezi zákazníky např. prostřednictvím veřejných ocenění, článků v tisku, ocenění zásluh ve veřejných i soukromých sdělovacích prostředcích, doprovodných nálepek na výrobcích, pravidelným informováním o přínosech firmy a pozitivních příkladech či osvědčených praktikách. Výraznější mírou by vládní orgány mohly usilovat o rozšiřování povědomí a kontaktu s mezinárodními iniciativami – např. již v teoretické části zmíněný Global Compact. Poměrně rozsáhlý potenciál využití CSR se nabízí i v koncepci priorit vlády a jejího programu, např. v protikorupčních opatřeních či snižování nezaměstnanosti, při jehož naplňování se předpokládá spolupráce s podnikatelskou sférou. Obdobně by měl být i státní sektor za jedno s principy CSR a plnit funkci náležitého vzoru. Využitím této myšlenky je jak pro státní, tak pro soukromý sektor významné z hlediska jejich fungování a vzájemné propojenosti. Partnerství, které prostupuje podnikatelskou sférou je výhodné a jeho přínos spočívá ve výměně zkušeností a hledání nových cest. Neměli bychom zapomínat na faktor aktivní účasti soukromého sektoru ve veřejné politice a správě. Formulováním výše uvedené hypotézy jsem chtěla ověřit, zda ze strany státu lze očekávat pro MSP určitou formu podpory v oblasti společenské odpovědnosti. Respondentům jsem položila otevřenou otázku, čímž jsem do jisté míry nabídla i možnost vyjádření vlastního postoje firem k roli státu. Podle očekávání se v odpovědích respondentů objevily převážně názory na jednání státu a současnou situaci v podnikatelském sektoru. Na počátku je třeba předeslat, že politické skandály ovlivňují názory firem a trvají-li delší dobu, mohou způsobit vládní i hospodářskou nestabilitu. Nesmíme opomenout fakt, že politické rozepře, popř. pád vlády se mohou negativně odrazit i na snížení hodnoty české měny. Z mnoha odpovědí je patrná značná dávka skepse, bezvýchodnost a často jsem zaznamenala pesimistické pohledy. Nejčastěji zaznělo, že by firmy měly být více daňově zvýhodňovány, zejména při zavádění a následném uplatňování konceptu CSR. Dále by firmy uvítaly aktivnější finanční podporu na kurzy zdokonalující znalosti zaměstnanců či kurzy podílející se na jejich osobním a profesním rozvoji. Obdobně se část firem domnívá, že by mělo být zvýšeno dosavadní procento umožňující maximální odpočet darů. Poměrně zásadní podíl tvoří odpovědi typu „žádné“, které jsou v některých případech doprovázeny velmi kritickými a pesimistickými poznámkami na adresu státní sféry. Podnikatelé pohlíží na stát se značným despektem, nemají v něj důvěru a nevěří v jeho činy. Potěšujícím faktem bylo, že některé firmy neočekávají státní podporu, protože jsou významně přesvědčeny o povinnosti realizovat koncept CSR. Naproti tomu nezanedbatelná část firem dosud neuvažovala o jakékoli iniciativě ze strany státu a zřejmě z neznalosti věci nejsou schopni určit, jakými kroky by měl případně stát přispívat k šíření a rozvoji CSR. Pod označením „jiné“ se vyskytují velmi různorodá stanoviska. Z některých odpovědí cituji: „Dokud bude stát jako dosud propagovat, že peníze jsou až na prvním místě, je jedno jak se k nim kdo dostal, hlavně že je má a kdo je nemá, je líný, neschopný a méněcenný, nemůžete tuto otázku myslet vážně.“ 34
„Největší tší podpora od státu je klid na práci tj. stabilní zákony, účetnictví, ú etnictví, daně. dan Doporučuji Vám tento dotazník dát našim členům č vlády a poslancům.“ „Opravdu by stačilo, ilo, aby se naši zákonodárci umravnili a nebyli svým chováním ve svých nesmyslných ch žabomyších válkách a hádáním se o teplá místečka míste ka ve správních radách špatným vzorem pro občany. any. To by opravdu stačilo. sta Nic víc není potřeba. eba. Alespoň trochu ekonomické stability.“ nap nesnižování stávajících příspěvk říspěvků pochvalu pro Z dalších názorů uvádím např. firmami podporované organizace, organizace větší účast státu na financování těchto ěchto aktivit nebo větší v podporu českých eských firem a znevýhodnění znevýhodn zahraničních. ních. Dále by ocenili spolupráci a součinnost sou státu při realizaci společensky čensky odpovědných odpov aktivit. Shrnu-li všechna dosavadní tvrzení, docházím k závěru, ru, že se má hypotéza nepotvrdila. V českém eském podnikatelském prostředí prost ještě nejsou vytvořeny eny ze strany státu vhodné podmínky, které by firmám přinesly osvětu osv a pomohly se zaváděním ním konceptu CSR.
Formy státní podpory daňové zvýhodnění 26%
finanční podpora
24% 4% 6%
21% 19%
vyšší procento odpočtu darů nevím žádné jiné
Graf 14:: Formy státní podpory v procentuálním vyjádření vyjád
5.3 Shrnutí výsledků a návrhy Firma, která jedná v souladu s konceptem CSR je obohacena o řadu předností především nefinančního ního charakteru. Zjištění, Z ke kterým jsem dospěla, la, se snažím rozebrat r níže. V první hypotéze, která zjišťovala, zjiš zda malé a střední ední podniky mají vytyčenou vyty strategii v rámci společenské enské odpovědnosti, odpov se ve většině potvrdilo moje záporné stanovisko o absenci systematického konceptu CSR. V tomto ohledu je jen u málo firem em jasně koncipovaná strategie společenské enské odpovědnosti. odpově Je třeba si uvědomit, že ve většin ětšině případů MSP praktikují již delší dobu aktivity ivity CSR, ale velmi zřídka z je začleňují do své firemní strategie. Vhodným nástrojem, jak se zviditelnit, jak dát vědět v o společensky ensky odpovědném odpově přístupu je např.. sestavení etického kodexu čii deklarace Best Practice nebo uveřejnění uveř souhrnných obchodních pravidel, reflektující vizi a záměr zám podniku. Aktivity z oblasti CSR by měly m být 35
zpracovány tak, aby veřejnosti byly dostupné, srozumitelné a přibližovaly návštěvníkům jejich přínos a význam pro všechny zájmové skupiny. Předpokladem pro zařazení CSR do strategie firem je jednoznačné vymezení a stanovení podnikových hodnot a cílů. Podniky by měly působit ve svém jednání jednotně s těmito hodnotami a seznámit s nimi jak zaměstnance, tak zákazníky, obchodní partnery, veřejnost a ostatní stakeholders. Chování podniku je rovněž silně ovlivněno osobou, která stojí v čele (ředitel popř. majitel) a do značné míry je odvislé od jeho charakterových a morálních hodnot či zásad. Také rozhoduje hledisko typologické, k jakému typu osobnosti řídicí pracovník inklinuje. V souladu s pozitivním hodnotovým žebříčkem ředitele by měla být rozpracována mimo jiné i strategie CSR, ve které se projeví implementace jeho vnitřních postojů, názorů, pomocí nichž lze nalézt pokud možno shodné stanovisko se zaměstnanci, zákazníky, obchodními partnery či investory. Stanovením firemních hodnot může firma kvalitněji budovat svou reputaci a vymezit se vůči konkurenci. Jak vyplynulo z dotazníkového šetření, za hlavní a jeden z nejdůležitějších přínosů aktivit CSR podniky považují nové přístupy při zpracování firemního image, a tím posílení jeho významu. Je žádoucí ukázat image v novém světle, což přispěje k jeho výraznému zviditelnění, dosažení většího efektu a jeho působivějšího obrazu na veřejnosti. Současně se spokojeností zákazníků je třeba upevňovat a posilovat důvěru zainteresovaných stran. Mezery ve vnímání přínosů CSR jsem vysledovala v oblasti konkurenceschopnosti, zlepšování vztahů se zaměstnanci a v oblasti ekonomické výkonnosti. Společenská odpovědnost formuje nové atributy konkurenceschopnosti, tyto se ale nemohou rozvíjet bez dosavadních atributů.32 Firmy tedy musí být konkurenčně schopnými, mít vybudovanou tzv. základnu (portfolio), aby mohly svou konkurenční výhodu dále rozšiřovat a posílit ji o CSR. Důležitým znakem reprezentujícím podnik navenek jsou jeho produkty a služby. Z vyhodnocení čtvrté hypotézy je zřejmé, že prioritu pro podniky představuje poskytování kvalitních služeb a výrobků neohrožující zdraví. Oblast vztahů se zaměstnanci je podporována zhruba polovinou respondentů a není podniky propracována na dostatečné úrovni. S ohledem na tuto skutečnost by si podniky měly posílit a upevnit své postavení na trhu a více se tím odlišit od konkurence. Především správně motivovaní zaměstnanci dělají podnik úspěšným. Za velmi přínosné se přitom považují jejich znalosti, dovednosti, nadání, tvůrčí schopnosti atd. Významný je pocit účastenství zaměstnanců při rozhodování o firemních záležitostech, součinnost při důležitých jednáních a tzv. worklife balance (rovnováha pracovního a osobního života), jež může přispět k žádoucímu a tvůrčímu klimatu ve firmě. Širší zapojení zaměstnanců do života firmy se může kladně projevit rovněž na zvýšení její produktivity. Od zaangažovaných zaměstnanců se vytěží více nápadů, inovativních a kreativních myšlenek. Zaměstnanci, vědomi si své pracovní zainteresovanosti, budou pracovat s vyšším nasazením a postupně si tak budou vytvářet loajalitu k firmě. Vést zaměstnance k aktivnímu vnímání a ztotožnění se s hodnotami podniku, jim dává prostor pro realizaci vlastních myšlenek případně návodů při řešení veškerých probíhajících procesů v podniku. Cílem je dosažení vyvážené spokojenosti jak na straně zaměstnanců, tak na straně podniku. Z hlediska posuzování ekonomické výkonnosti spatřuji hlavní problém mimo jiné v nesprávném chápání myšlenky CSR. Z průzkumu jsem nabyla přesvědčení, že podniky si 32
DINGA, M.: CSR – nový atribut konkurenceschopnosti. Vstup do tématu.
36
CSR mylně představují jako nákladnou investici do prostředí a podmínek, v němž podnikají. Společným znakem těchto podniků je, že podporují aktivity CSR jednorázově nebo nahodile, nemají propracovaný systém, jež by vedl k realizaci konkrétní podnikové strategie společenské odpovědnosti. Na jedné straně si uvědomují povinnost konat prospěšné aktivity v místním prostředí, na druhé straně však mnohdy necítí příčinnou souvislost se svým podnikáním a CSR, či dokonce ani dosud neuvažovaly o eventualitě společensky odpovědného přístupu. Návod pro změnu tohoto myšlení lze nalézt v osvětě a ve větší informovanosti. Příkladným řešením je docílit stavu větší zainteresovanosti u vedoucích pracovníků např. absolvováním seminářů zaměřených na téma CSR, šířením příkladů dobré praxe a využitím služeb mnoha vzdělávacích agentur, které disponují vyškoleným personálem, jež se mnohdy rekrutuje ze zahraniční podnikatelské sféry. Metodickou pomoc rovněž nabízí řada consulting společností poskytující pomoc a poradenství v této oblasti. Jednou z hlavní součástí implementace CSR je ochrana životního prostředí, na kterou firmy často zapomínají nebo ji uplatňují v minimální míře. Přestože několik firem z průzkumu získalo certifikát v oblasti životního prostředí (ISO 14001) je třeba systematicky se věnovat rozšíření ekologické činnosti firem. Přínos ekologických aktivit spočívá nejen v tzv. dobrém pocitu firem, ale znamená i podstatnou úsporu finančních prostředků, podílí se na zvyšování motivace zaměstnanců a zlepšuje povědomí u zájmových skupin podniku. Malé a střední podniky by si měly vytipovat stakeholdery, které mají na jejich podnikání rozhodující vliv a s těmito následně vést dialog. Potřebným zjištěním z dialogu se stakeholdery je nadefinování činností, které bude podnik realizovat. Zásadní význam pro úspěch podniku má vzájemné pochopení a součinnost se zájmy stakeholderů. Sladění potřeb zainteresovaných stran a podniku přináší prospěch pro obě strany. Oslovit stakeholdery a zjistit jejich názory mohou firmy dotazníkovým šetřením, různými výzvami v propagačních materiálech, uveřejněním ankety na webových stránkách, účastí na společných projektech, vytvořením diskusních fór, prostor skýtá i možnost osobního setkáním. K získání zpětné vazby jak pro podnik, tak pro stakeholdery jsou k dispozici různé prostředky. Uvnitř podniku k tomuto účelu poslouží např. firemní vývěsky, nástěnky, publikování v podnikovém časopise či informace ve firemním intranetu. V externí rovině pak zveřejněním informací na webových stránkách firmy, vytvořením sekce otázek a odpovědí, zasíláním newsletterů (emailem či poštou), nástroji public relations, sestavováním výročních zpráv poskytujících přehled o aktivitách CSR. Výroční zprávy o CSR nemusí být dlouhé a obsažné, lze shrnout jen nejdůležitější aspekty a činnosti, nastínit očekávaný směr vývoje popř. doplnit o vyjádření zájmových skupin. Pátá hypotéza, jež přinesla vhled do problematiky státu a CSR, poskytla do určité míry pesimistická stanoviska. Podnikatelé jsou velmi znechuceni dosavadním vládním systémem a chováním politických stran. Od mnoha respondentů zaznělo, že naší společnosti chybí dostatečná morální vyspělost zejména u vládních představitelů a zákonodárců. S ohledem na tuto situaci usuzuji, že CSR by mohla řídicím pracovníkům a manažerům přinést inspiraci a návod, jak se chovat zodpovědně a zvýšit svůj vlastní kredit a současně napomáhat a prospívat svému okolí.
37
Závěr Zařazení společenské odpovědnosti do podnikání představuje novou moderní strategii řízení, ve které jsou zahrnuty nejen ekonomické zájmy firmy, ale též ekologické, sociální a etické dimenze. CSR vyžaduje zaměření na dlouhodobé cíle a potřebu pracovat pro celkové zlepšení sociálního klimatu. Přínos této orientace je potvrzován průzkumy, které ukazují na vyšší ekonomickou výkonnost u firem, jež CSR aktivně rozvíjejí. Je zapotřebí podtrhnout dobrovolnou platformu CSR, která působí na klíčovou roli podniků. Jak víme, propagace CSR spočívá na zvyšování nehmotných aktiv, její přívrženci preferují posilování důvěry ve firmě, zlepšení komunikace se zákazníky, což naplňuje pozitivní vztah mezi společenskou odpovědností a ekonomickou prosperitou. Informovanost, otevřenost a transparentnost je předpokladem dobré a dlouhodobé spolupráce. Je přínosem pro pozitivní vazbu mezi stakeholders a upevňuje důvěru ve firmu. Nejčastěji si na neinformovanost, nedostatečnou komunikaci či neprůhlednost stěžují zaměstnanci. Vyvstává otázka, zda jsou zaměstnanci skutečně neinformováni, či jinak opomíjeni, nebo mají pouze takový pocit. Dle mého názoru by mělo být v zájmu podniku, aby byl transparentní jak vůči vlastním lidem, tak vůči místní komunitě a širšímu regionu. Mezi neekonomické oblasti zařazuji např. environmentální platformu, personální sféru, oblast informačních technologií, etickou a sociální dimenzi včetně dimenze klientů a zákazníků Společenskou odpovědnost jsem označila v úvodu své práce za doprovodnou filosofii podnikání. V závěru konstatuji, že CSR je atribut, který je dnes chápán jako neoddělitelný od činnosti firmy. Při použité analýze jsem dospěla k názoru, že pro zkoumání CSR nelze pracovat s běžnými ekonomickými kategoriemi, ale i přesto, že se pracuje s termíny ze společenskovědní oblasti, dochází k významnému ovlivňování činnosti firmy (výsledku hospodaření). V neposlední řadě jsem došla k poznatku, že CSR se stává významným trendem, který za pochodu mění své priority. Z krátkodobých cílů se stále častěji přestupuje na cíle dlouhodobé. V souvislosti s jejím zaváděním proměňují obsah i ustálených ekonomických faktů. Namísto maximálního zisku tj. zisku za každou cenu se s ohledem na dnešní tendence vžívá výstižnější pojem, s vnitřním apelem na „sociálno“, optimální zisk. Za nejlepší podnik z celé řady úspěšných je takový, který je navíc atraktivní a činný v péči o své zaměstnance s vytvářením nejlepších pracovních i mimopracovních podmínek. Nabídka zajímavého platu se může stát lákavou, ale z pohledu zaměstnance se jedná o cíl krátkodobý. Aby zaměstnanec věřil v perspektivu zaměstnání je zapotřebí, aby mu zaměstnavatel nabídl cíl dlouhodobý tj. perspektivní. Např. firemní vzdělávání, kariérní růst, zdravotní péči, mateřskou školu, sportovní vyžití, benefity apod. Firmy jsou si dnes vědomy, že jejich úspěch ve značné míře závisí na spokojených zaměstnancích. Stručně vyjádřeno společensky odpovědné firmy reagují na potřeby vnitřního i vnějšího prostředí, jsou transparentní a napomáhají k celkové kultivaci společenského života. S ohledem na obsah práce, který jsem zaměřila na průzkumné a ověřovací činnosti, vyvozuji, že vytčený cíl byl v celém rozsahu splněn. K jeho naplňování jsem přistupovala systematicky podle promyšlené pracovní koncepce a následného rozvržení na sebe navazujících kroků. Za nejsložitější kapitolu považuji zodpovědné a objektivní vyhodnocení
38
průzkumu. Během zpracovávání práce jsem zachovávala odpovědný přístup a snažila jsem se poctivě věnovat každé myšlence a úvaze nad ní. V závěru jsem dospěla k některým zjištěním a opatřením. Společenská odpovědnost, jak jsem o ní po celou dobu uvažovala, je oblastí s velkou perspektivou pro rozvoj malých a středních podniků. Práce rozpracovává problematiku CSR hlouběji, přináší v v mnoha ohledech nový pohled na koncept CSR. Pro malé a střední podniky spočívá v doporučení, aby s větší jistotou, odvahou a razancí přistupovaly k implementaci CSR do řízení firmy. Ověřila jsem, že chovat se společensky odpovědně může znamenat rovněž pokles stížností na činnost firem, jež svým provozem ovlivňují životní prostředí a zasahují do krajiny. Zvýšení důvěry ve značku a image se odráží v konkurenční výhodě a mimo jiné vede k posílení pozice firmy ve smyslu kvalitního zaměstnavatele. Uplatňovaná společenská odpovědnost přispívá ke zvýšení firemní kultury, k nastolení vzájemné důvěry ve vazbě zaměstnanec - zaměstnavatel a zamezení časté fluktuace zaměstnanců. Jedním z důležitých aspektů CSR je rovněž proces kultivace zaměstnanců, pro něž se nabízí srovnání s procesem edukačním. Z tohoto úhlu pohledu je další vzdělávání dospělých procesem, který je nezastupitelný v tom směru, aby pracovník byl ve své profesi stále „in“, nezaostal a stačil sledovat trend ve svém oboru. CSR zahrnuje také účast na rekvalifikacích a dalším celoživotním vzdělávání zaměstnanců.
39
Zdroje PUTNOVÁ, Anna; SEKNIČKA, Pavel. Etické řízení ve firmě. Praha : Grada Publishing, a.s., 2007. 168 s. ISBN 978-80-247-1621-3. KOTKOVÁ, Anna. Společenská odpovědnost firem (CSR) v rozvojových zemích v oděvním a obuvním průmyslu. [online]. Rozvojovka.cz 25.11.2009 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z WWW: http://www.rozvojovka.cz/spolecenska-odpovednost-firem-csr-v-rozvojovychzemich-v-odevnim-a-obuvnim-prumyslu_278_10.htm TRNKOVÁ, Jana. Společenská odpovědnost firem - kompletní průvodce tématem & závěry z průzkumu v ČR. [online] Business Leaders Forum. 2004 [cit. 2011-04-10].. Dostupné z WWW: <www.blf.cz/csr/cz/vyzkum.pdf >. KULDOVÁ, Lucie. Společenská odpovědnost firem : Etické podnikání a sociální odpovědnost v praxi. první vydání. Kanina - Plzeň : OPS, 2010. 193 s. ISBN 978-80-8726912-1. PETŘÍKOVÁ, Růžena, et al. Společenská odpovědnost organizací. první vydání. Ostrava : DTO CZ, s.r.o., 2008. 184 s. ISBN 978-80-02-02099-8. VEBER, Jaromír; SRPOVÁ, Jitka, et al. Podnikání malé a střední firmy. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2409-6. SRPOVÁ, Jitka; ŘEHOŘ, Václav, et al. Základy podnikání [online]. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010 [cit. 2011-04-08]. Vývoj konceptu společenské odpovědnosti firem. Dostupné z WWW:
. ISBN 978-80-247-3339-5. Csr-online [online]. c2008 [cit. 2011-04-08]. Co je společenská odpovědnost firem. Dostupné z WWW: . PŘIKRYL, Ivan. JUDr. Ivan Přikryl : Stránky nezávislého odborníka na družstevnictví, bydlení a právo [online]. 7.9.2003 [cit. 2011-04-08]. Zelená kniha. Dostupné z WWW: . T-Mobile [online]. c2004-2011 [cit. 2011-04-09]. Odpovědnost firmy. Dostupné z WWW: . Pro svět kolem nás [online]. c2008 [cit. 2011-04-09]. Společenský přínos. Dostupné z WWW: . 40
Pro svět kolem nás [online]. c2008 [cit. 2011-04-9]. Férové podnikání. Dostupné z WWW: . Vodafone [online]. c2009 [cit. 2011-04-8]. Zpráva o společenské odpovědnosti za finanční rok 2008/09. Dostupné z WWW: . Telefonica [online]. c2009 [cit. 2011-04-8]. Náš odpovědný přístup. Dostupné z WWW: . Business Leaders Forum [online]. c2011 [cit. 2011-04-09]. Databáze CSR praxe. Dostupné z WWW: . United Nation Global Compact [online]. c2011 [cit. 2011-05-01]. Participant Search. Dostupné z WWW: http://www.unglobalcompact.org/participants/search
41
Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam grafů
42
