Výsledky workshopu „Meziregionální mládež na cest k evropským volbám!“ 1. Dv nejzávažn jší „reformy“ posledních let v N mecku „Reforma“ zákonného d chodového pojišt ní Zásadní reformy d chodového systému byly realizovány již v 90ých letech. Ty se týkaly výše d chodu, možnosti odchodu do p ed asného d chodu a vyrovnání d chodového v ku muž a žen (u žen došlo k posunu z 63 na 65 let). Nejzávažn jší reformy prob hly ale až od roku 2001. Za ministra práce Riestera byl zaveden druhý pilí d chodového pojišt ní, tak zvaný „Riester v d chod”. Jedná o soukromé d chodové (p i)pojišt ní se státním p ísp vkem. Kv li všeobecnému snižování úrovn d chod (z 53 % v roce 2008 na 46 % v roce 2020; isté klí ové hodnoty) jsou lidé tla eni k tomu, aby se o své d chodové zabezpe eni starali i sami. Státní d chodový systém v budoucnosti již nebude sta it k zajišt ní životního standardu. V sou asnosti odvádí každý zam stnanec do státního systému d chodového pojišt ní ze svého hrubého platu zhruba 10 %. Doporu uje se, investovat další 4 % do soukromého d chodového p ipojišt ní. Tím pádem bude zatížení hlavn mladé generace daleko vyšší, nežli jejich rodi . Taková reforma se ukazuje jako problematická obzvlášt u skupin osob, které nejsou v pracovním procesu nebo se nemohou soukrom p ipojistit z d vodu nezam stnanosti i nízkých p íjm . D sledkem této reformy bude nár st chudoby ve stá í. Významným reformním krokem je rovn ž zvýšení d chodového v ku z 65 na 67 let (pro muže i ženy). Ruku v ruce s tím jde omezení možností odchodu do p ed asného d chodu. Jelikož pro mnoho lidí není nebo nebude možné pracovat až do 67 let, odrazí se tato reforma rovn ž na výši starobního d chodu. Odbory tedy tuto reformu nazývají reformou krácení d chod . Nezam stnanost a reforma trhu práce S erveno-zelenou vládou byly zavedeny zásadní reformy pojišt ní pro p ípad nezam stnanosti. K propojení reformy sociálního pojišt ní s reformou trhu práce bylo z ízeno superministerstvo, které vzniklo slou ením rezort hospodá ství, práce a sociálních v cí. Politika zam stnanosti by m la být více aktivní, tak jak je to praktikováno nap . ve Velké Británii a Nizozemí. Tento cíl je sám o sob rozumný, sporná je však jeho realizace. Reforma trhu práce byla p ipravena komisí pro modernizaci služeb zam stnanosti a spojena do tak zvaného „Hartzova balíku“ (Hartz, byl p edseda této komise). Hartz I – neomezené agenturní zam stnávání K tomu ú elu prob hla reorganizace personálních servisních agentur (PSA) a byla zm n na pravidla pro agenturní zam stnávání. Smluvní pracovníci mohou být nyní nasazováni bez asového omezení. Cílem reformy bylo zflexibilnit práci a tak ve firmách lépe zvládat výkyvy p i zakázkách. Agenturní zam stnávání se však ukázalo jako nástroj zneužívaný k nahrazování kmenových zam stnanc nájemními pracovníky a tak k obcházení stávajících úprav, jako je ochrana proti výpov di a sociální plán. Dodržována není ani zásada stejného odm ování agenturních pracovník a kmenových zam stnanc , což je v podstat evropský právní institut. Toto obcházení je paradoxn možné na základ kolektivní smlouvy, která by vlastn m la zaru it zákonné minimální standardy. To dopustily K es anské odbory, které umož ují ujednávání bídných mezd a poskytují tak zam stnavatel m p íklad k podemílání zákon . Agenturní zam stnávání se týká práv mnoha mladých lidí: podle studie Spolkového
ministerstva práce a sociálních v cí pracuje v sou asnosti 10 % mladých absolvent jako agenturní pracovníci. Hartz II – rozší ení oblasti nízkých mezd K tomu byl zaveden tak zvaný „minijob“ do 400 , který nepodléhá povinnosti odvodu sociálního pojišt ní a „midijob” mezi 400 a 800 . Cílem bylo vytvo it nekomplikované a od odvod osvobozené práce - obzvlášt jako možnost p ivýd lku. T mto formám práce bylo také zrušeno vymezení pracovní doby, aby zam stnavatelé tak m li možnost, vytvo it na bázi minijobu pracovní místo na polovi ní úvazek. U minijobu odvádí sociální pojišt ní paušálem pouze zam stnavatel, zam stnanec nehradí nic. Tyto formy pracovních pom r se zapo ítávají do d chodu jen podílov . Jak dokládají studie, byly tyto formy práce, obzvlášt v letech po jejich zavedení, zneužívány hlavn k t íšt ní a nahrazování regulérních pracovních míst. V sou asnosti má v N mecku takovýto minijob 6,5 mil. lidí a velká ást z nich jako hlavní pracovní pom r. Hartz III a IV – restrikce pro nezam stnané Tento balík je nejvíce kritizovanou ástí reformy. V jeho rámci byl slou en systém podpor a dávek v nezam stnanosti. Sociální dávky byly nezam stnaným zkráceny na existen ní minimum. Nezam stnaní nyní dostávají po ztrát zam stnání základní podporu v nezam stnanosti I (ALG I) ve výši 60 % posledního p íjmu. Nárok na ALG I vzniká až po jednom roce práce. Po roce nezam stnanosti nárok na ALG I zaniká a nezam stnaný se stane p íjemcem dávek v nezam stnanosti (ALG II), které jsou posuzovány podle pot ebnosti. T. zn., že ALG II se poskytuje pouze pak, když majetek nep ekra uje ur ité hranice. Majetkové pom ry a vedlejší p íjmy musejí být ádn nahlášeny p íslušnému ú adu. ALG II jsou omezeny na existen ní minimum (351 + p ísp vek na p im ené bydlení). Definice „p im eného bydlení” je však sporná a n kdy vede dokonce k nucenému p est hování. Tyto dávky jsou spojeny s aktivními službami na podporu zam stnanosti, to jsou opat ení dalšího vzd lávání a doprovodná pé e, jakož p ijímání prací, nabízených Spolkovou agenturou práce (tedy ú adem práce). To znamená, že když nezam stnaný doporu ená opat ení nenavšt vuje nebo práci nep ijme, jsou mu dávky kráceny nebo odebírány. Podmínky p ijatelnosti nabízené práce byly velmi zp ísn ny, takže nezam stnaní jsou prakticky nuceni p ijmout tém každou nabídnutou práci, dokonce i mimo svou profesi nebo dosaženou kvalifikaci. K tomu byly zavedeny tak zvané práce za 1 /hod., které jsou p íjemc m ALG II nabízeny, aby se op t dostali do pracovního procesu a neztratili tak pracovní zvyklosti. Zákonné úpravy Harz IV jsou nep íznivé obzvlášt pro nezam stnané, kte í d íve dosahovali dobrých p íjm . Dalším negativním dopadem zákona Harz IV bylo praktické zavedení kombinované mzdy, protože zam stnanci s nízkými p íjmy a vyšší pot ebností (nap . nedostate ná mzda, rodina a d ti, postižení) dostávají ke mzd ješt odstup ované sociální p ísp vky, což zam stnavatele motivuje k tomu, vyplácet zam stnanc m nízké mzdy a stát je pak musí podpo it; v N mecku je v sou asnosti 1,2 mil. takovýchto p ípad . Všechny tyto reformy vedou k tlaku na mzdy a jelikož existuje velké množství nezam stnaných, kte í jsou v zájmu udržení sociálních dávek nuceni p ijmout jakoukoliv práci, podn cují zam stnavatele k vyplácení nižších mezd. Tato situace však ovliv uje nejen oblast minimálních mezd, ale i st ední vrstvy, protože t m neustále hrozí nebezpe í sklouznutí do nižních p íjmových skupin. To u st ední t ídy, která byla v N mecku zatím nejsiln jší a pomáhala tak udržet životní úrove v celoevropském m ítku na velmi vysokém spole enském stupni, vyvolává nejistotu. 2. Dv nejzávažn jší výzvy budoucnosti
Politika vzd lávání Politika vzd lávání je velkou výzvou do budoucnosti obzvlášt pro odborovou mládež. Zprávy OECD a OSN neustále potvrzují poznatek, že N mecko je jednou ze zemí OECD, kde je úrove vzd lání nejvíce závislá na sociálním p vodu d tí. Ve vzd lávacím systému je takto znevýhodn no hodn mladých lidí, velký podíl zde tvo í mladí muži a migranti. To souvisí s následujícími faktory: Škola len ný školský systém zp sobuje, že žáci musejí již ve v ku mezi 9 a 10 lety init rozhodnutí, která ovlivní celý jejich budoucí život - tedy jestli budou ve studiu pokra ovat na hlavní škole, reálné škole nebo na gymnáziu. Toto rozhodnutí pak omezuje možnosti výb ru dalšího studia nebo vyu ení v oboru, protože už je jen velmi t žko zvratné. Na rozhodování t chto d tí mají logicky velký vliv jejich rodi e se svými p edstavami a vzd láním. K segregaci žák a student p ispívá pak ješt ta skute nost, že nejv tšího úsp chu na škole dosahují práv studenti, kterým se doma p i u ení v nují sami rodi e nebo jim za ídí dou ování, což si však mohou dovolit pouze lépe situované rodiny. Z r zných d vod (nap . p íliš náro né osnovy) nebývá látka na školách probírána úpln a tak u ivo zvládají spíše d ti, jejichž rodiny p ikládají vzd lání v tší d ležitost. Tyto dva faktory tedy velkou m rou p ispívají k úsp šnosti d tí na škole. Odborná p íprava na povolání Situace na vzd lávacím trhu je po ád ješt napjatá. I p es lepší nabídku míst podnikové odborné p ípravy na povolání je mnoho mladých po ád ješt nepodchyceno. Z minulých let z stalo na vzd lávacím trhu „viset“ mnoho ro ník , které se na n j znovu tla í; jedná se o tak zvané „staré uchaze e“, kterým jsou nabízeny pouze náhradní kvalifika ní možnosti s nižší akceptací na trhu práce. Jsou to nap . mimopodniková výu ní místa, která se stále více ší í obzvlášt ve východním N mecku. Tato forma má tu nevýhodu, že mladí absolventi nemají pot ebnou praxi, vzd lání je asto nekvalitní, u ni dostávají nedostate nou u ovskou odm nu a na mnoha místech se tato vzd lávací forma stala prakticky odstavnou kolejí pro kvalifika n znevýhodn nou mládež. N mecký duální systém odborné p ípravy na povolání ztrácí kv li t mto náhradním formám svou charakteristickou silnou stránku, která díky velkému podílu praxe umož ovala integraci do sv ta práce i slabším u m. Vysoká škola len ný školský systém zp sobuje, že k vyt íd ní d tí dochází již dost brzy a to tak v 9 až 10 letech; již v tomto v ku se rozhoduje, zda žák p jde na gymnázium, takže na vysoké školy se tak dostanou tém pouze žáci z dob e situovaných rodin. Z celkového po tu student vysokých škol jich bezmála 80 % pochází z akademických rodin a pouhých 20 % z neakademických, což jasn dokládá sociální selektivitu n meckého vzd lávacího systému. K tomu p ispívá ješt to, že ve v tšin spolkových zemí (krom Saska) již byl zaveden studijní poplatek ve výši 500 na semestr. Toto opat ení postihne z výše uvedených d vod hlavn studenty z dob e situovaných rodin, p iost í ale ješt více sociální selekci pop . zvýší finan ní závislost student na rodin . Prekerizace pracovních vztah Jelikož se v posledních letech nar stající m rou rozmáhají špatn placené práce nebo prekérní formy zam stnání a odborné p ípravy na povolání a standardy v zákonech a kolektivních smlouvách bývají pod záminkou zlepšení flexibility a konkurenceschopnosti
obcházeny, po ádají n mecké odbory pod mottem „dobrá práce“ a „dobré vzd lání“ stále více akcí a kampaní. Více práce, ale h e placené a v prekérní form N meckou ve ejnost a politiku úpln zahltila teze, že vedlejší mzdové náklady jsou p íliš vysoké a trh práce nepružný – a to i p esto, že N mecko má ze zemí OECD nejnižší mzdové náklady na jednotku (vedlejší mzdové náklady m eno k produktivit ) a je již n kolik let „mistrem sv ta ve vývozu“, což tedy (m eno na produktivit ) dokládá nízké mzdové náklady. V d sledku toho byl tedy n mecký trh práce deregulován a flexibilizován a oblast nízkých mezd byla enormn rozší ena. Nízké mzdy pobírá v N mecku aktuáln 23 % zam stnanc . Nezam stnanost sice klesla, což se hned využilo k oslavování této politiky zam stnanosti. ísla však jednozna n dokládají, že objem práce, t. zn. po et odpracovaných hodin, z stal stejný. Z celospole enského pohledu to znamená: více lidí pracuje za horší mzdy pop . déle – tedy obrácen vzato práce p ibývá, hodinová mzda klesá a firmy na tom vyd lávají. Od roku 1995 klesly reálné mzdy u nízkých p íjmových skupin o 14 %. Ve východním N mecku pobírá nízkou mzdu každý pátý ob an, v celé spolkové republice má minijob cca. 6,5 mil. pracujících a kolem 2 mil. jich pracuje za mén než 5 za hodinu (za nízkou mzdu je v západních spolkových zemích považována hodinová mzda pod 9,6 /hodinu a ve východních pod 6,8 ). Nízké mzdy se netýkají pouze nekvalifikovaných zam stnanc , kte í by údajn jinak nem li v bec žádnou práci, jak se po ád tvrdí. ¾ zam stnanc , pobírajících minimální mzdu, však má ukon ené odborné vzd lání a 7 % dokonce vysokou školu. Oproti všeobecnému ujiš ování však došlo k prokazatelnému p erozd lení sm rem dol , protože reálné mzdy nejvyšších p íjmových skupin markantn narostly a zisky spole ností doslova explodovaly. Tyto finan ní zdroje byly razantn pumpovány do finan ních trh , což bylo jednou z p í in stávající ekonomické krize, jejíž dopady nyní poci ujeme. Rozší ení nízkých mezd ohrožuje mezitím již i st ední p íjmové skupiny, ležící na hranici s nízkými. Tento vývoj však nespadl z nebe, ale byl politicky prosazován. V N mecku mu v posledních letech p ipravila cestu práv erveno-zelená vláda. Po da ové reform v roce 2000 se státnímu rozpo tu nedostávají peníze, zrušením nejvyšší da ové sazby a snížením dan právnických osob na tom vyd laly obzvlášt skupiny se špi kovými p íjmy a spole nosti. Ve všech sektorech pak byly iniciovány „reformy“, jejichž jediným cílem byla úspora pen z. Na tom však mají zásluhu nejen odpov dní n me tí politici, ale také ti evropští a mezinárodní. Konkurenceschopnost na ú et zam stnanc Dopady Hartzových zákon na zam stnance jsme již p edstavili. Mzdový dumping p iost ila pod mottem „zlepšení konkurenceschopnosti a flexibility“ rovn ž Evropská unie. Cíl sociální soudržnosti, stanovený v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie, zdaleka spln n nebyl; z této strategie zbyl jen cíl, u init z Evropské unie pomocí neoliberálních recept nejkonkurenceschopn jší a nejdynami t jší znalostní ekonomiku sv ta. Direktiva EU k otev ení tehdy státních služeb (pošta, telekomunikace, p ím stská doprava) však uvedla v život takové podniky, jejichž konkurenceschopnost spo ívá hlavn v mzdovém dumpingu a vyhýbání se tarif m. Sm rnice o službách byla evropskou ob anskou spole ností a Evropským parlamentem sice odražena, ale nevázaná volnost pohybu služeb p esto umožnila nap . to, že pracovníci
z nov p istoupených zemí jsou fiktivními spole nostmi v západoevropských státech vyko is ováni jako levné pracovní síly. My, zam stnanci, se tady v p íhrani ních regionech ale nenecháme proti sob štvát a zneužívat a požadujeme zákonné úpravy, zajiš ující za stejnou práci na stejném míst stejnou mzdu! Se z etelem k prekarizaci práce a nízkým mzdám požaduje N mecká odborová konfederace zavedení minimální mzdy, která by byla uplat ována v t ch sektorech, kde se sociálním partner m nepoda ilo prosadit sociální standardy. V sou asnosti však už ale nesta í, etablovat takového standardy v rámci národního státu, ale je nutné zavést je v celé Evropské unii.
