Výroční zpráva. Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a. s

Výroční zpráva 2 0 0 1

Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a. s. W

W

W

.

V

A

K

K

V

.

C

Z

Vo d á r n y a k a n a l i z a c e K a r l o v y Va r y, a . s .

w w w. v a k k v. c z

Obsah 2

Orgány společnosti

2

Úvodní slovo místopředsedy představenstva

3

Úvodní slovo ředitele společnosti

4

Profil společnosti

4

Předmět činnosti

5

Hmotné ukazatele

5

Základní údaje o společnosti

6

Akcionáři

6

Organizační schéma

7

Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech

7

ONDEO Services

8

Zásobování pitnou vodou

9

Rekonstrukce ÚV Rozvadov

10

Odvádění a čištění odpadních vod

11

Rekonstrukce ČOV Stříbro

12

Péče o majetek

13

Investiční majetek

14

Automatizace a přenos dat

14

Informační technologie

15

Čerpací stanice

16

Personální činnost

16

Péče o zákazníky

17

Kvalita pitné vody

18

Vývoj hospodaření

18

Události po datu účetní závěrky

19

Základní ekonomické údaje

20

Zpráva auditora

21

Příloha k účetní závěrce

27

Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami

Použité zkratky: VaK KV − Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a. s. VtS Stříbro − Vodotechnické služby, spol. s r.o. VSOZČ − Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech ÚV − úpravna vody ČOV − čistírna odpadních vod

VÝROÈNÍ ZPRÁVA

2001

1



Orgány společnosti Představenstvo Ing. Ivan Popel předseda představenstva (v čele) Ing. František Vilím člen představenstva (1. zleva) Ing. Antonín Jágl člen představenstva (2. zleva) Mgr. Vladimír Kulhánek člen představenstva (2. zprava) Ing. Jan Zborník místopředseda představenstva (1. zprava)

Úvodní slovo místopředsedy představenstva Vážení akcionáři, dámy a pánové, rok 2001, druhý funkční rok, ve kterém pracovalo představenstvo ve stejném složení, byl rokem integrace obcí Tachovska, které vložily majetek do Vodohospodářského sdružení obcí západních Čech. Po roce společné péče o vodovody a kanalizace na Karlovarsku a Tachovsku se ukázalo, že větší problémy přineslo spojení provozních společností Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a. s., a Vodotechnické služby, spol. s r. o., Stříbro v oblasti administrativní než v oblasti provozní a technické. Zdá se, že principy provozní i investiční solidarity ve větším celku přijali za své jak zástupci členských obcí, tak i zaměstnanci VaK KV z Karlovarska i Tachovska. Provedená reorganizace VaK KV, na základě oborové specializace, vytvořila dobré podmínky pro vyrovnání úrovně provozování na celém území působení Vodohospodářského sdružení obcí západních Čech. Představenstvu se nepracovalo lehce, vzhledem k malé vypovídací hodnotě průběžných technických a ekono− mických údajů, především o spotřebě pitné vody a její vazbě na výnosy z vodného a stočného, kde chyběla kontinuita údajů vlivem malé kompatibility srovnatelných ukazatelů VaK KV a VtS Stříbro z minulých let.

S tím, že rozšířením působení VaK KV vzniknou určité problémy s dosažením plánovaných hospodářských výsledků i v oblasti pohotových finančních prostředků, představenstvo počítalo. Navíc tempo investiční výstavby pro VSOZČ nasazené v minulých letech zůstalo vysoké a potřebné korekce v závislosti na nižších výnosech mají poměrně velkou setrvačnost. Ve spolupráci se VSOZČ se však podařilo udržet hospodářské výsledky společnosti na velmi dobré úrovni, i když o něco nižší než v předchozím roce. Pokud se podaří udržet úroveň současných velmi dobrých vztahů provozní společnosti se VSOZČ a jednotlivými obcemi a provozní společnost postupně využije pro další zefektivnění své práce synergických efektů, plynoucích z územního rozšíření jejího působení, pak je VaK KV na správné cestě a vodovody a kanalizace jím spravované jsou ve správných rukou. Závěrem bych chtěl poděkovat Ing. Ivanu Popelovi, předsedovi představenstva a zástupci Ondeo Services, a.s., v představenstvu za jeho osobní přínos při řízení společnosti, speciálně v řízení procesu provozní expanze VaK KV.

Dozorčí rada Ing. Jaroslav Vojta předseda dozorčí rady (4. zprava) Ing. Jan Flek člen dozorčí rady (1. zleva) PhDr. Pavel Kavka místopředseda dozorčí rady (3. zleva) Ing. Jan Horník člen dozorčí rady (4. zleva) František Čurka člen dozorčí rady (3. zprava) Petr Němec člen dozorčí rady (2. zprava) Martina Masopustová člen dozorčí rady (1. zprava) Jacques Letondot člen dozorčí rady (není na fotografii) Pavel Růžička člen dozorčí rady (není na fotografii)

2

VÝROÈNÍ ZPRÁVA

2001



Výkonné vedení Ing. Antonín Jágl ředitel společnosti

(v čele)

Ing. Vít Hrubý ekonomický náměstek (1. zleva) Ing. Petr Lysák náměstek pro provoz sítí (2. zleva) Ing. Ladislav Růžička náměstek pro provoz objektů (3. zleva) Ing. Jan Flek 1. náměstek ředitele a výkonný ředitel pro Tachovsko (3. zprava) Ing. Zdeněk Frček, MBA technický náměstek (2. zprava) Mgr. Jiří Kronus personální a právní náměstek (1. zprava)

Úvodní slovo ředitele akciové společnosti Vážení přátelé, významné změny, které v roce 2001 nastaly v naší společnosti, bude možné lépe zhodnotit až s větším časovým odstupem. Ten, kdo vždy plní beze zbytku své cíle, by se měl zamyslet nad tím, zda jeho cíle nejsou příliš malé. Naše akciová společnost si však rozhodně malé cíle neklade. Snad proto ne všechno se podařilo tak, jak jsme si pro rok 2001 přáli. Zdvojnásobení rozlohy obsluhovaného území, třetinový nárůst zůstatkové ceny provozovaného majetku a zvětšení počtu zásobovaných obyvatel o 30 % před nás postavilo hlavní úkol vyrovnat úroveň vodárenských a kanalizačních služeb na Karlovarsku a Tachovsku. To, že jsme se od počátku rozhodli zavést na nově provozovaném území stejné provozní a rozvojové podmínky jako na území provozovaném již léta, přispělo k rychlé integraci obou území v úrovni poskytovaných služeb a vytvořilo základní předpoklad pro dobrou spolupráci obcí ve Vodohospodářském sdružení obcí západních Čech. Vsadili jsme na samostatnost a odpovědnost vedoucích provozních a technických pracovníků, včetně bývalých zaměstnanců VtS Stříbro. Potvrdilo se, že naše společnost má tvořivé odborníky, kteří dokáží identifikovat problémy, najít optimální řešení a realizovat je rychle do praxe za přijatelné náklady. Časový harmonogram splynutí obou provozních společností se podařilo splnit v té nejoptimističtější verzi. Splynutí společností VaK KV a VtS Stříbro, které bylo zahájeno převedením pracovníků VtS Stříbro k VaK KV 1. 1. 2001, pokračovalo odkoupením VtS Stříbro od společnosti Ondeo Services v květnu, dále schválením fúze na červnové Valné hromadě, potvrdil listopadový zápis fúze do Obchodního rejstříku. Při vytváření strategie splynutí bylo počítáno s tím, že náklady rozšíření na určitou dobu relativně sníží hospodářský výsledek naší společnosti. Naší snahou však bylo už pro rok 2001 udržet hospodářský výsledek alespoň absolutně na úrovni předchozích let. Tento cíl se však ukázal jako příliš náročný. Především se potvrdilo, jako již několikrát v minulosti, že pokles spotřeby pitné vody je proces, který nelze zastavit stabilizací nebo dokonce, jako v našem případě, snížením vodného a stočného. Ani nižší cena než v okolních regionech není pro spotřebitele argumentem pro odložení opatření na snižování spotřeby pitné vody. Náklady na splynutí se ukázaly být větší, než jsme si naplánovali. Přibyly náklady na konzultantské a právní služby, na pokrytí některých závazků VtS Stříbro z minulých let a na odpis kupní ceny. Zatím se nepodařilo dosáhnout plánovaného efektu ze spojení v úspoře zaměst− nanců, energií a ostatních provozních výdajů. Přes více než dvojnásobný nárůst jiných provozních výnosů, jejichž podstatnou součástí jsou stavební zakázky vlastními pracovníky, a pomoc VSOZČ dotací k vodnému a stočnému pro domácnosti, poklesl hospodářský výsledek o 20 %. Přesto je zisk z dodaného a odvedeného metru krychlového ve srovnání s jinými provozovateli stále vysoký.

vnější právní prostředí, ve kterém jsme nuceni pracovat. Dnes není možné ani odhadnout působení nového Zákona o vodovodech a kanalizacích na směřování celého oboru, protože nejdříve bude nutné si počkat, až se ustálí výklad konkrétních ustanovení, abychom vůbec mohli posoudit, jaké nové povinnosti a práva tento zákon vlastníkům a provozovatelům dává. Nejasné jsou důsledky Zákona o odpadech a avizovaného závazku ČR vyhlásit se vstupem do EU celé své území citlivou oblastí z hlediska životního prostředí. Negativně působí přijímání zákonů diskvalifikujících obce při zajišťování jejich základních činností samosprávným způsobem. Reprezentace celého oboru se v podstatě rozpadla. Je jasné, že obor prochází druhou neřízenou fází privatizace, tentokrát mnohem divočejší, než byla ta první, státem řízená. Provozní vodárenské společnosti stejně jako společnosti smíšené mění překotně vlastníky. Právě různý výklad zákonů bývá nástrojem konkurenčního boje. Dokonce na vlastním případě jsme zaznamenali pokusy zneužít státní aparát k poškození konkurence! Tato momentální situace ovlivňuje negativně celý obor, protože je oslabena schopnost domluvy konkurentů na společných zájmech oboru jako takového. Je chybou státu, že dopouští, aby se neustále zmenšoval prostor pro takové konkurenční soupeření, kde by rozhodovala odbornost, kvalita práce, cena a dodržování etiky v podnikání. Přitom to jsou přednosti, kterými se prosazuje a do budoucna dále chce prosazovat naše akciová společnost. Rozhodně však není důvod k obavám o další úspěšné fungování naší společnosti, i když ještě ani v průběhu roku 2002 nelze očekávat růst hospodářského výsledku na úroveň, na kterou jsme byli v minulosti zvyklí. Pro budoucí návrat k efektivitě již dříve dosažené hovoří stávající relativně nízké vodné a stočné a ne zcela využitý expanzní potenciál naší společnosti. Důležité je, aby naše společnost měla nadále podmínky pro systematickou práci s dlouhodobou koncepcí, a to jak v provozní oblasti, tak především v oblasti investic do majetku VSOZČ. Neustále je potřeba si připomínat, že není možné postavit všechny byť potřebné investice najednou a za každou cenu a že je nutné brát ohled kromě kritérií sociálních a ekologických na kritéria ekonomická. Je třeba mít na paměti, ve změti lákadel různých investičních dotací na straně jedné a různých sankčních hrozeb při ponechání současného stavu na straně druhé, že každá nová investice má své provozní náklady, které je nutné zaplatit ze solidárního vodného a stočného. Komplexnost a koncepčnost, to jsou hlavní podmínky úspěchu spolupráce VSOZČ a VaK KV. Ty je třeba udržet, přes nepřízeň vnějších podmínek i vlastní dílčí neúspěchy. Děkuji Vám všem, kteří se takto na činnost naší akciové společnosti díváte a tím aktivně přispíváte k fungování kvalitních vodárenských a kanalizačních služeb na území VSOZČ.

Stále více se ukazuje, že nejméně předvídatelné je

VÝROÈNÍ ZPRÁVA

2001

3



Profil společnosti Akciová společnost Vodárny a kanalizace Karlovy Vary vznikla po privatizaci státního podniku v roce 1994. Její tradice však sahá až do roku 1882, kdy byl založen karlovarský městský vodárenský podnik. V letech 2000 − 2001 VaK KV značně rozšířil územní působnost v regionu. Začal provozovat téměř 40 nových obcí, především z Tachovska a dále Sokolovska. Aby bylo možné zajistit kvalitní a profesionální služby na stejné úrovni i v nově provozovaných lokalitách, došlo v roce 2001 k fúzi Vodáren a kanalizací Karlovy Vary, a. s., se společností Vodotechnické služby, spol. s r. o., Stříbro, která doposud zajišťovala vodohospodářské služby na Tachovsku. Tím se VaK KV zvětšil přibližně o jednu třetinu. V roce 2001 provozoval VaK KV na základě smluv zařízení pro zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod pro více než

70 obcí z okresů Karlovy Vary, Tachov, Sokolov a Rakovník, z nichž většina jsou členy Vodohospo− dářského sdružení obcí západních Čech. Úkolem VaK KV je v prvé řadě zajistit pro své odběratele komplexní vodohospodářské služby na co nejvyšší úrovni. Společnost zabezpečuje výrobu a plynulou dodávku pitné vody s vysokou úrovní kvality, odvádění i čištění odpadních vod a rozvoj vodohospodářských zařízení, která jsou v její správě. VaK KV je společnost orientovaná na potřeby zákazníka. Spokojenost odběratelů je jejím hlavním cílem. Pro zajištění co nejkvalitnějších služeb 24 hodin denně vybudovala centrální dispečink, který pomocí špičkových technologií sleduje a řídí výrobu a distribuci vody, a dále usiluje o automatizaci provozů a optimalizaci technologických procesů. Při všech svých činnostech VaK KV důsledně dbá na ochranu životního prostředí.

Předmět činnosti Předmět podnikání společnosti je vymezen ve Stanovách akciové společnosti Vodárny a kanalizace Karlovy Vary: • provozování vodovodů a kanalizací • projektová činnost ve výstavbě • montáž, oprava, údržba vyhrazených elektrických zařízení a výroba rozvaděčů nízkého napětí • silniční motorová doprava nákladní • kovoobráběčství • zámečnictví • podnikání v oblasti nakládání s odpady • koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej v živnosti volné • rozbory pitné vody • rozbory odpadních vod • provádění staveb, včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování • inženýrská a investorská činnost.

4

VÝROÈNÍ ZPRÁVA

2001



Hmotné ukazatele [tisíce m3 / rok] Voda vyrobená

1998

1997

2000

1999

2001

16 276

14 633

13 430

13 443

16 106

11

11

12

14

21

voda převzatá

3 209

2 779

2 316

2 083

2 628

9 085

8 187

8 112

8 076

10 096

z toho domácnostem

5 261

4 677

4 802

5 037

6 190

z toho ostatním odběratelům

3 824

3 510

3 310

3 039

3 906

voda předaná Voda dodaná

8 599

7 893

7 180

7 779

9 438

z toho od domácností

4 558

4 071

4 076

4 474

5 311

z toho od ostatních odběratelů

4 041

3 822

3 104

3 305

4 127

Voda odkanalizovaná

[tisíce Kč] Tržby ze zakázkové činnosti

1998

1997 16 311

Počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou Specifická spotřeba vody [litry / obyvatele a den]

17 027

1999 15 338

2000 23 533

2001 31 550

1997

1998

1999

2000

2001

110 600

110 700

111 000

120 744

161 144

130,3

115,8

118,5

113,9

105,0

12 283

12 339

12 543

13 717

21 004

Délka vodovodní sítě [km]

650,0

658,3

669,2

780,9

1 153,0

Počet kanalizačních přípojek

9 560

9 638

9 671

10 057

14 743

Délka kanalizační sítě [km]

305,0

312,5

314,0

362,4

468,0

Počet vodovodních přípojek

Základní údaje obchodní jméno: sídlo společnosti: datum vzniku: IČO: právní forma: bankovní ústav: bankovní spojení: telefon: fax: e−mail: http:

Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a. s. Studentská 328/64, Karlovy Vary 360 07 1. ledna 1994 49 78 92 28 akciová společnost Komerční banka Karlovy Vary 1608−341 / 0100 +420 17 / 31 63 111 +420 17 / 33 32 211 [email protected] www.vakkv.cz

základní jmění: 123 486 000,− Kč Společnost byla založena podle českého právního řádu a obchodního zákoníku. Je zapsaná s účinností od 1. 1. 1994 v Obchodním rejstříku u Krajského soudu v Plzni, oddělení B, vložka č. 375.

VÝROÈNÍ ZPRÁVA

2001

5



Akcionáři V letech 1998 − 2001 nenastala žádná změna v základním kapitálu společnosti. Poslední nárůst základního jmění se uskutečnil v roce 1997, kdy bylo navýšeno o 11 529 ks veřejně obchodovatelných akcií v nominální hodnotě 1 000,− Kč za akcii. Od roku 1998 je základní jmění společnosti 123 486 tis. Kč. Toto základní jmění bylo rozděleno na 123 486 ks akcií o nominální hodnotě 1 000,− Kč za jednu akcii. Z celkového počtu je 122 985 ks veřejně obchodovatelných na majitele (ISIN −CZ 000 906 0851) a 501 ks akcií na jméno (ISIN − 770940002494). Všechny akcie jsou registrovány ve středisku cenných papírů. Zaměstnanecké akcie byly převoditelné pouze mezi zaměstnanci a společností. Na valné hromadě společnosti konané 29. 6. 2001 byla schválena a následně upravena změna druhu zaměstnaneckých akcií na akcie kmenové na jméno. Následně byla tato změna zanesena do stanov společnosti. Veřejně obchodovatelné akcie byly

Organizační schéma společnosti

obchodovatelné pouze v RMS systému. Pro malou obchodovatelnost byly v předchozích letech tyto akcie vyřazeny z Burzy CP. Z tohoto důvodu a kvůli malé rozptýlenosti těchto akcií mezi veřejností byl v prosinci roku 2001 doručen RM systému požadavek na zrušení veřejné obchodovatelnosti. RM systém, jako organizátor veřejného trhu s cennými papíry, vyloučil tyto akcie z veřejného trhu s účinností ke dni 19. 2. 2002 s tím, že poslední obchodní den na trhu RMS končí 28. 2. 2002. Dne 19. 1. 2001 získala společnost ONDEO Services S.A. od společnosti Lyonnaise des Eaux vlastnická práva na akcie VaK KV ve výši 46,72 % na základním jmění a v souladu s obchodním zákoníkem učinila nabídku k povinnému odkupu akcií po 601,50 Kč. Současně ONDEO Services S.A. a Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech prohlásily jednání ve shodě.

ŘEDITEL 1. náměstek ředitele a výkonný ředitel pro Tachovsko sekretariát ředitele specialista pro územní rozvoj asistent ředitele pro komunikaci

Personální a právní náměstek

Technický náměstek

Náměstek pro provoz sítí

Náměstek pro provoz objektů

Ekonomický náměstek

Personální a právní úsek

Technický úsek

Úsek sítí

Úsek objektů

Ekonomický úsek

personální referát K.Vary

Technický útvar

Provoz vodovodu Karlovy Vary

Úpravny vody sever

Útvar plánování a financování

oddělení vodohospodářského rozvoje Karlovy Vary

Provoz vodovodu Rybáře

Úpravny vody jih

oddělení vodohospodářského rozvoje Stříbro

Provoz vodovodu Stará Role

Provoz čistíren odpadních vod Karlovarska

referát statistiky

oddělení dokumentace

Provoz vodovodu Ostrov

ČOV Drahovice

Útvar účtárny

oddělení projekce

Provoz vodovodu Toužim

venkovní ČOV

Oddělení všeobecné účtárny

Provoz kanalizací Karlovy Vary

Provoz čistíren odpadních vod Tachovska

referát finanční účtárny

referát energetika

Technologický útvar

pracoviště K.Vary

personální referát Stříbro

Útvar mzdové účtárny oddělení smluv a pohledávek K.Vary referát smluv a pohledávek Stříbro referát BOZP, PO a CO

ref. technologa pitných vod ref. technologa odpad. vod

pracoviště Tachovsko

referát vodohospodáře

Provoz VtS Tachov

Útvar dispečinku

Provoz VtS Stříbro

dispečink pátrací služba

Provoz čerpacích stanic

oddělení financování a plánování

referát materiálové účtárny archiv, skartace

pracoviště K.Vary pracoviště Tachovsko

Útvar evidence majetku a účetnictví svazku obcí referát účetnictví svazku obcí referát evidence majetku VaK KV referát evidence majetku Karlovarsko referát evidence majetku Tachovsko referát metodiky účetnictví K.Vary referát metodiky účetnictví Stříbro

Investiční útvar K.Vary Investiční útvar Stříbro

6

VÝROÈNÍ ZPRÁVA

2001



Rozdělení akcií k 31. 12. 2001

ONDEO Services S.A. − 49,78 % (61 474 ks akcií) ostatní akcionáři − 3,46 % (4 267 ks akcií) Vodohodpodářské sdružení obcí západních Čech − 46,76 % (57 745 ks akcií)

Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech je dobrovolné sdružení 70 obcí z okresů Karlovy Vary, Tachov, Sokolov a Rakovník. Bylo zřízeno dle zákona o obcích k zabezpečení kvalitní správy a provozování veřejných vodovodů a kanalizací v majetku obcí tak, jak jim tuto povinnost ukládá zákon. Obce se souhlasem svých zastupitelstev vložily do sdružení obecní infrastrukturní majetek, se kterým VSOZČ nakládá jednotně dle smluvených pravidel. Každá obec přitom může kdykoliv i se svým obecním vodohospodářským majetkem ze VSOZČ vystoupit .

Úsek informatiky obchodních a provozních služeb Doprava a mechanizace pracoviště Karlovy Vary

Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech

pracoviště Stříbro

Laboratoře

Sdružení má uzavřenu provozní smlouvu s akciovou společností Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, na kterou převedlo starost o provozování, údržbu, opravy a další rozvoj veřejných vodovodů a kanalizací. Úzkou spoluprací VSOZČ a VaK KV se za posledních 8 let dosáhlo zvýšení majetku sdružení o téměř 1 miliardu Kč, s využitím všech zdrojů k pořízení nových vodohospodářských investic. Aby byla zajištěna možnost kontroly provozní společnosti, stalo se sdružení jedním ze dvou hlavních akcionářů Vodáren a kanalizací Karlovy Vary a má své zástupce v řídících i kontrolních orgánech této společnosti. VSOZČ rozhoduje o ceně vodného a stočného a o investičních plánech, které zajišťuje VaK KV. Původně se svazek nazýval Vodohos− podářské sdružení obcí Karlovarska a měl 40 členů. Jeho úspěšné hospodaření a zvolená forma vlastnictví i provozování vodohospodářské infrastruktury s prokazatelnými výsledky v rozvoji systému vedly k tomu, že se rozšířil o další obce (především z okresu Tachov a dále Sokolov) a změnil od 1. 1. 2001 název na VSOZČ.

pracoviště Březová pracoviště Stříbro

ONDEO Services

Provozní služby MTZ vodoměrová služba správa budov oddělení provozních služeb Stříbro Provoz automatizace a informačních technologií Spec. pro rozvoj inf. techniky

oddělení fakturace vodného a stočného K.Vary referát vodného a stočného Tachov referát vodného a stočného Stříbro

oddělení automatizace technologických procesů referát automatizace technologických procesů Tachov

ONDEO je největší světová společnost v oblasti vodního hospodářství. Své služby, založené na více než stoletých zkušenostech, poskytuje jak koncovým zákazníkům, tak obcím a průmyslovým klientům. Společnost ONDEO vznikla v roce 2001 sdružením všech vodohospodářských aktivit skupiny Suez, světové jedničky v oblasti infrastrukturních služeb, rozvoje měst a ochrany životního prostředí. ONDEO v sobě spojuje know how a zkušenosti společností ONDEO Services (zásobování pitnou vodou a odkanalizování odpadních vod − původně Lyonnaise des Eaux), ONDEO Nalco (dodávka technologií pro úpravu vody − původně Nalco), ONDEO Degrémont (inženýrské služby − původně Degrémont) a nově vytvořené společnosti ONDEO Industrial Solutions (služby průmyslovým podnikům).

Roční obrat společnosti ONDEO představoval v roce 2000 9,1 mld. #. Zaměstnává 60 000 pracovníků a působí ve 130 zemích. Nabízí širokou a komplexní škálu služeb, od projektových studií až po distribuci vody a řízení vodohospodářských systémů. V České republice působí ONDEO Services již od roku 1991 jako první zahraniční investor v oblasti vodního hospodářství. V současnosti působí celkem v osmi českých vodohospodářských společnostech.

oddělení informační techniky

VÝROÈNÍ ZPRÁVA

2001

7



Zásobování pitnou vodou

Rok 2001 znamenal zásadní změnu v rozsahu provozování vodovodních systémů. K původním pěti provozním střediskům vodovodů přibyla další dvě v okrese Tachov (PS 21 Tachov, PS 22 Stříbro). Těchto ÚV Březová − 54,1 % sedm středisek zajišťovalo v roce 2001 provoz vodovodů o celkové délce 1 153 km, na nichž bylo instalováno 21 004 vodovodních přípojek. Pracovníci středisek opravili v roce 2001 celkem 375 poruch na síti a 282 poruch na přípojkách. V roce 2001 měl VaK KV ve správě celkem 161 vodojemů a 21 úpraven pitné vody. Výroba pitné vody na úpravnách vody Březová, Žlutice, Plavno a Myslivny probíhala plynule. Nově byly v roce 2001 provozovány úpravny vody Svobodka a Milíkov. ostatní ÚV − 5,3 % Úpravna vody Svobodka zajišťuje výrobu pitné vody pro Tachov, Chodovou Planou, Planou a další města ÚV Milíkov − 5,3 % okresu Tachov. Úpravna vody Milíkov dodává pitnou ÚV Svobodka − 9,1 % vodu pro město Stříbro a okolní obce. V létě 2001 byl úspěšně uveden do provozu ÚV Myslivny− 1,5 % přivaděč pitné vody z ÚV Žlutice pro Údrč, Bochov a Bražec, který umožnil odstavit z provozu úpravnu vody ÚV Plavno − 5,7 % 86 % − Povrchová voda Bražec s nevyhovujícím zdrojem. Rovněž byla v tomto 14 % − Podzemní voda ÚV Žlutice 19,0 % roce zahájena první etapa výstavby přivaděče pro město Horní Slavkov, a to výstavbou přivaděče a přerušovacího vodojemu nad obcí Stanovice. Závěr roku 2001 byl ovlivněn zářijovými Vývoj množství vyrobené pitné vody událostmi v New Yorku, takže došlo k přehodnocování ochrany technologie výroby a systému dodávky pitné 16 276 16 106 vody. Kromě řady bezpečnostních opatření, která zvyšují kontrolu výroby vody, byl použit na vybraných 14 633 úpravnách vody systém biologického monitoringu kvality surové vody za použití rybích osádek. Naštěstí 13 443 13 430 nebylo nutné přikročit k aplikaci postupů pro krizové řízení. Z celkového objemu vody vyrobené v roce 9 085 2001 v zařízeních provozovaných společností VaK KV 10 096 bylo 86 % vody povrchové a 14 % vody podzemní. 8 187 Výroba i dodávka pitné vody byla v roce 2001 plynulá, 8 112 8 076 bez mimořádných výkyvů. Laboratoř v tomto roce odebrala a zpracovala celkem 3 653 vzorků pitné vody. Kvalita vody byla po celý rok až na nepodstatné výjimky velmi dobrá a v rozhodujících parametrech odpovídala 3 209 vyhlášce Ministerstva zemědělství ČR č. 376/2000. 2 779 3 tisíce m / rok

Rozdělení výroby pitné vody

3 982

3 667

1997

1998

2 628

2 316

2 083

3 002

3 284

3 382

1999

2000

2001

voda dodaná voda předaná voda nefakturovaná * * Voda nefakturovaná jsou úniky na vodovodní síti, technologická voda (zejména proplachy, odkalování sítě a mytí vodojemů), voda k hašení požárů, krádeže vody atd.

Skupinové vodovody Kromě menších individuálních vodovodů měl v roce 2001 VaK KV ve správě pět velkých skupinových vodovodů o celkové délce 178,794 km: • Skupinový vodovod Karlovy Vary je nejrozsáhlejším skupinovým vodovodem na území provozovaném VaK KV. Zásobuje pitnou vodou města Karlovy Vary, Chodov, od konce roku 2000 i Ostrov a další obce. Hlavním zdrojem tohoto vodovodu je ÚV Březová, jeho délka je 38,412 km. • Skupinový vodovod Svobodka zásobuje pitnou vodou celkem 30 obcí na území Tachovska. Zdrojem pitné vody je ÚV Svobodka, prameniště Branka, Broumov a vrt v Plané. Jeho délka je 90,703 km.

8

VÝROÈNÍ ZPRÁVA

2001



Přehled největších úpraven pitné vody provozovaných VaK KV zdroj surové vody

maximální projektová kapacita (l/s)

rok uvedení do provozu

ÚV Březová

nádrž Stanovice

650

1982

ÚV Žlutice

nádrž Žlutice

180

1966

poznámka

rozšíření 1986

ÚV Svobodka

nádrž Lučina

135

1968

intenzifikace 1982−1987

ÚV Plavno

Plavenský potok

65

1950

rekonstrukce 1972 a 1995

ÚV Milikov

řeka Mže

65

1999

ÚV Myslivny

nádrž Myslivny

35

1952

rekonstrukce 1997

Rekonstrukce ÚV Rozvadov V únoru 2002 byla dokončena rekonstrukce ÚV Rozvadov, která je jednou z největších investičních akcí na Tachovsku po sloučení VaK KV a VtS Stříbro. Celou akci provedla v součinnosti provozní střediska 12 (středisko čerpacích stanic), 14 (středisko automatizace a informačních technologií) a 21 (středisko vodovodů VtS Tachov) za plného provozu úpravny, prakticky bez výpadku zásobení obce pitnou vodou. Cílem rekonstrukce bylo snížit náklady na provoz, obsluhu a údržbu modernizací zařízení úpravny. Po celý rok 2001 probíhaly přípravné práce na vodovodní síti a projekční příprava stavby. V rámci projektu bylo rozhodnuto zrušit stávající systém dvoustupňového čerpáni s přerušovací komorou vodojemu u hřiště a změnit průtok vody úpravnou tak, že se z vodojemu surové vody stane vodojem upravené vody. Kvůli zvýšenému obsahu radonu bylo nutno do procesu úpravy vody zařadit odradonovací zařízení. Těmito změnami měla být snížena energetická náročnost čerpání a zlepšena kvalita upravené vody.

Provozním měřením byl v květnu 2001 lokalizován a následně odstraněn propoj, kterým se do přerušovací komory vodojemu u hřiště vracelo cca 30 % načerpané vody. Dále bylo nutno kvůli budoucímu zvýšení tlaku při čerpání vyměnit 120 m nevyhovujícího ocelového potrubí a pro snížení ztrát vyčistit 800 m původního litinového potrubí. Tyto práce přinesly pozitivní výsledek ve zvýšení čerpaného množství stávajícími čerpadly ze 2 na 3 l/s a snížení ztrát vody. Na podzim roku 2001 proběhla rekonstrukce redukční šachty pro dolní tlakové pásmo, byly položeny propojovací řady v areálu úpravny a dokončily se práce na projektu. V závěru projekčních prací bylo rozhodnuto změnit materiál potrubí v armaturních prostorách úpravny. Na místo původně uvažovaných ocelových rozvodů byl zvolen systém tlakového lepeného PVC potrubí. Tento systém plně vyhovuje až do maximálního tlaku PN 16. Má sice vyšší pořizovací náklady než ocelové svařované potrubí, ale výrazně nižší než litinové nebo nerezové potrubí. Navíc odpadají náklady na povrchovou ochranu. Další výhodou je nízká hmotnost, snadná manipulace a montáž potrubí. V lednu a únoru 2002 probíhaly práce v areálu úpravny. Byly kompletně zrekonstruovány čerpací stanice upravené a prací vody v suterénu vodojemu. Proběhla montáž odradonovacího zařízení a výměna technologie dávkování chemikálií. Kompletně byly vyměněny elektrorozvody, včetně hlavního rozvaděče.

• Skupinový vodovod Źlutice zásobuje pitnou vodou obyvatele v jižní části okresu Karlovy Vary a je rozšiřován na Tepelsko a Bez− družicko. Zdrojem vody je ÚV Źlutice, celková délka je 31,024 km. • Skupinový vodovod Milíkov zásobuje pitnou vodou město Stříbro a okolní obce. Zdrojem vody je ÚV Milíkov, délka je 13,110 km.

Provoz úpravny je po rekonstrukci řízen průmyslovým automatem, ovládá se prostřednictvím panelu operátora s dotykovou obrazovkou. V tomto panelu se ukládá historie událostí a důležité hodnoty jsou zobrazeny v grafech. Data jsou na dispečink přenášena pomocí datového přenosu sítí GSM jednou za den anebo při poruše.

• Skupinový vodovod Myslivny zásobuje pitnou vodou obce v severní pohraniční oblasti Karlovarska. Zdrojem pitné vody je ÚV Myslivny a prameniště Hřebečná. Vodovod je dlouhý 5,545 km.

VÝROÈNÍ ZPRÁVA

2001

9


Odvádění a čištění odpadních vod Rozdělení čištění odpadních vod


Rok 2001 znamenal pro firmu rozšíření a nastavení nového provozního modelu pro kanalizační síť. Původní provoz kanalizací byl rozšířen o celé území Tachovska, což znamenalo, že se zvětšila délka kanalizační sítě provozované VaK KV z původních 362,4 km na současných 468 km. Provoz celého systému byl zajišťován 42 pracovníky.

Výhodou tohoto provozu je možnost efektivního využití speciální čistící techniky, která je schopna operativně v rámci působení firmy zajišťovat provoz a údržbu stokových sítí. Provozní středisko kanalizací se rovněž významnou měrou podílí na výstavbě nových kanalizačních systémů, které zajišťují přepojení volně vytékajících odpadních vod na ČOV Drahovice − 36,0 % stokové systémy, zakončené čistírnami odpadních vod. ČOV Žlutice − 0,5 % ČOV Nová Role − 1,0 % ČOV Toužim − 1,4 % ČOV Jáchymov − 3,2 % ČOV Stříbro − 2,8 % ČOV Tachov − 5,5 % ČOV Ostrov − 7,6 % ostatní − 42,0 %

Vývoj množství vody odkanalizované 9 438

3 tisíce m / rok

8 599 7 893 7 180

1997

10

1998

1999

2000

V roce 2001 odstranili pracovníci tohoto střediska celkem 382 poruch na kanalizačních sítích a vyčistili 43 793 m této sítě. V rámci rekonstrukcí kanalizačních sítí byl v roce 2001 proveden na řadě míst monitoring kanalizačních stok s tím, že jeho výsledky umožnily efektivně zhodnotit vhodnost a opodstatněnost rekonstrukcí stok. Díky tomu bylo možno cíleně aplikovat bezvýkopové technologie, jejichž nasazení pomohlo urychlit rekonstrukce a snížit investiční náročnost akcí.

V roce 2001 provozoval VaK KV celkem 57 čistíren odpadních vod, z toho 5 mechanických a 52 mechanicko−biologických, na kterých bylo vyčištěno 26 253 000 m3 odpadních vod. V roce 2001 bylo odebráno celkem 2 943 vzorků odpadních vod, jejichž kvalita byla ve většině případů vyhovující.

7 779

2001

VÝROÈNÍ ZPRÁVA

2001



Přehled největších čistíren odpadních vod provozovaných VaK KV typ

rok uvedení do provozu

kapacita EO

Q24 (l/s)

ČOV KV Drahovice

aktivace s jemnobublinnou aerací

1967

95 766

359

ČOV Ostrov

aktivace s biofiltry

1963

22 632

69

ČOV Tachov


1968

18 150

55

ČOV Stříbro

aktivace typu Deep Shaft

1961

13 333

35

ČOV Jáchymov


1993

11 400

31

ČOV Nová Role


1963

5 000

14

ČOV Toužim

2x oxidační příkop

1970

4 245

12

ČOV Žlutice

2x oxidační příkop

1968

3 500

10

EO = ekvivalentních obyvatel Q24 = průměrný 24 hodinový průtok

Rekonstrukce ČOV Stříbro Původní mechanicko−biologická čistírna pro městské a průmyslové odpadní vody ze Stříbra byla uvedena do provozu v roce 1961. Gravitačně přitékající odpadní vody byly mechanicky předčišťovány na česlích, v lapáku písku a dále ve štěrbinových nádržích. Odbourání biologického znečištění se provádělo na zkrápěných kruhových biofiltrech. Po odsazení kalu na vertikálních dosazovacích nádržích odtékala vyčištěná voda do řeky Mže. Vzhledem k tomu, že v posledních letech byla čistírna dlouhodobě trvale hydraulicky přetěžována a kvalita vyčištěné vody neodpovídala současným požadavkům, rozhodl se v roce 1996 Městský úřad ve Stříbře přistoupit k její celkové rekonstrukci. Navržená koncepce nové čistírny pro 13 333 EO spočívá ve zcela nové technologii, realizované v areálu čistírny stávající a s maximálním využitím všech objektů. Jedná se o mechanicko−biologickou čistírnu s odstraňováním dusíku. V přítokové části je umístěno kompaktní zařízení na zachycování shrabků, písku a vyflotovaných tuků. Jedna z původních štěrbinových nádrží je využívána jako dešťová zdrž a zbývající dvě pro případ havarijní kvality přitékajících odpadních vod, sledovaných na pH a výskyt ropných látek. Nitrifikační stupeň je tvořen technologií hlubinné aktivace. Separace aktivovaného kalu se provádí na principu jeho flotačních vlastností. Produktem této technologie čištění je částečně stabilizovaný kal. Pro úplnou stabilizaci kalu a následné uskladnění je navržena aerobní stabilizace, s uskladněním kalu ve dvou nádržích. Stabilizovaný kal je pak po přidání koagulantu mechanicky odvodňován na sítopásovém lisu.

VÝROÈNÍ ZPRÁVA

2001

Použité zařízení na separaci kalu je svým způsobem experimentální, včetně terciálního čištění pomocí bubnového mikrosítového filtru na konci linky, které bylo použito místo dosazovacích nádrží. Proto velmi často docházelo k zanášení síta a úniku vloček kalu do odtoku z čistírny. To mělo již ve zkušebním provozu (od května 1999) dopad na nedodržování limitních hodnot v ukazatelích NL a tím následně i CHSK. Též byl překračován i ukazatel Pcelk., což bylo víceméně očekáváno již v projektu. Na špatnou funkci čistírny mělo také nepříznivý vliv zahájení výroby v Mlékárně Stříbro, a. s., která byla rozdělena na dvě samostatné společnosti. V jedné polovině zůstala klasická mlékárenská výroba a ve druhé vznikla sušička syrovátky. Na podzim roku 2001 proto VaK KV vlastními silami realizoval úpravu technologického uspořádání této ČOV, při využití stávajících objektů a s minimem nákladů v co nejkratším čase. Technologická linka byla tedy rozšířena o usazovací nádrž (původní štěrbinová nádrž), při rekonstrukci změněnou na havarijní nádrž. To umožní snížit objem znečištění, které se odbourává na biologickém stupni. Dále byly na konec stávající technologické linky zařazeny dvě vertikální dosazovací nádrže (před rekonstrukcí též DN), předělané ze stávajících uskladňovacích nádrží kalu. Jako uskladňovací nádrž na kal byla použita druhá havarijní nádrž (před rekonstrukcí štěrbinová). Dalším rozšířením technologické linky je dávkování železitého koagulantu na přítok do odplyňovacích nádrží, z důvodu snižování koncentrace fosforu ve vyčištěných odpadních vodách. V blízké budoucnosti se předpokládá výstavba další dosazovací nádrže o průměru 20 m, umístěné na volné ploše za čistírnou.

11



Péče o majetek Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, coby provozní společnost, a Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech, coby majitel provozované infrastruktury a zároveň řídící akcionář VaK KV, úzce spolupracují na zajišťování péče o provoz a rozvoj veškeré vodohospodářské infrastruktury. Vzájemná solidarita obcí v rámci sdružení umožňuje soustředit dostatek finančních prostředků na rozsáhlé akce, které se týkají rozšiřování skupinových vodovodů a budování skupinových kanalizací s čistírnami odpadních vod pro více obcí. Až na výjimky je veškerá investiční výstavba nadobecních i obecních vodovodních a kanalizačních systémů zajišťována z prostředků sdružení, získaných z vodného a stočného, a také ve významné míře za pomoci státu, formou státních dotací. Sdružení se snaží využívat i možnosti čerpání finančních zdrojů z Evropské unie.

Systém veřejné služby pod veřejnou kontrolou, který Vak KV a VSOZČ společně uplatňují, umožnil nebývalý rozvoj vodohospodářské infrastruktury spolu s vysokou úrovní vodohospodářských služeb. Model založený na vzájemné solidaritě obcí a jejich účasti na řízení a kontrole provozní společnosti, s důrazem na rozvoj vodního hospodářství a profesionalitu poskytovaných služeb, se ukázal jako velmi přitažlivý i pro obce z okolních regionů. V roce 2000 se rozhodlo přidat k tomuto systému šest nových obcí ze Sokolovska, Tachovska a Rakovnicka. Rozšíření pokračovalo i v roce 2001, kdy přistoupilo téměř třicet obcí z Tachovska. Za prvních osm let existence sdružení se podařilo vybudovat nová zařízení za téměř jednu miliardu Kč a rozšířit tak jeho majetek přibližně o jednu polovinu.

Významné investice dokončené v roce 2001 • Lišany − kanalizace a ČOV V roce 2001 byla úspěšně dokončena výstavba kanalizace a ČOV v obci Lišany, okres Rakovník. Tato obec se nachází v povodích zdrojů pitné vody pro město Rakovník. Za pomoci Státního fondu životního prostředí proběhla výstavba oddílné kanalizace z kameninového potrubí DN 250, zakončené mechanicko−biologickou čistírnou odpadních vod v zakrytém objektu. Technologie čištění spočívá v hrubém předčištění, které tvoří strojně stírané česle a lapák písku. Následuje biologický stupeň, tvořený dvěma nezávislými linkami. Každá z nich má denitrifikační a nitrifikační sekci. Na konci linek

jsou dosazovací nádrže, kde dochází k separaci kalu. Chod celé ČOV je řízen automaticky, s přenosem dat do dispečinku v Karlových Varech. • Přivaděč pitné vody Bochov V září 2001 byl slavnostně uveden do provozu přivaděč pitné vody pro Bochov ze skupinového vodovodu Žlutice − Toužim. Přivaděč je dlouhý 7,5 km, z toho 488 m potrubí je položeno na dně vodárenské nádrže Žlutice, k jejímuž přechodu byla využita v České republice zcela ojedinělá technologie. Celkové náklady stavby dosáhly 13,5 mil.

Významné investice zahájené v roce 2001 • Bezdružicko − zásobování vodou

• Intenzifikace ČOV Karlovy Vary − Drahovice

V roce 2001 byla zahájena výstavba přivaděče pitné vody pro Bezdružicko. V současné době je oblast zásobována pitnou vodou z ÚV Bezdružice. Zdrojem pro tuto úpravnu je povrchová voda ze Zaječího rybníka, která nesplňuje požadavky na kvalitu surové vody. Z tohoto důvodu byla zvolena pro zajištění zásobování pitnou vodou výstavba přivaděče, který se napojuje u obce Třebouň na skupinový vodovod Žlutice − Toužim, jehož zdrojem je ÚV Žlutice. Budovaný vodovodní přivaděč dosáhne délky 28 219 m a umožní nově napojit 1 500 obyvatel. Celkový investiční náklad dosáhne částky 54 mil. Kč

V roce 2001 byla zahájena intenzifikace čistírny odpadních vod Drahovice, která zajišťuje zneškodňování těchto vod pro město Karlovy Vary a přilehlé obce. Cílem intenzifikace je taková úprava procesu čištění, aby bylo dosaženo odstraňování dusíku z odpadních vod podle legislativních požadavků.

• Přivaděč pitné vody Horní Slavkov V závěru roku 2001 byla zahájena první etapa výstavby přivaděče pro Horní Slavkov, při níž se realizoval přerušovací vodojem nad obcí Stanovice a přívodní řad DN 250 ze Stanovic do tohoto vodojemu. Po přiznání státní dotace budou navazovat na tuto stavbu další etapy pro přívod pitné vody ze skupinového vodovodu Karlovy Vary do čelního vodojemu pro město Horní Slavkov

12

Splnění tohoto cíle si vyžádá významnou technologickou úpravu, která spočívá ve změně průtokového schématu čistírny z dvoulinkového na jednolinkový, s vřazenou denitrifikační sekcí. V maximální míře budou využity stávající objekty a nové, tj. dvě dosazovací nádrže a jímka pro homogenizaci kalů k odvodnění, budou realizovány bez nároku na rozšíření areálu čistírny. Dalším novým významným technologickým prvkem je výstavba flotační jednotky, určené pro zahušťování přebytečného kalu. Ta umožňuje intenzifikovat proces kalového hospodářství bez nutnosti dalších investic. Předpokládané investiční náklady na zajištění intenzifikace čistírny dosáhnou částky 106,794 mil. Kč. Čistírna bude uvedena do zkušebního provozu v polovině roku 2003.

VÝROÈNÍ ZPRÁVA

2001



Další připravované investice • Řešení inženýrských sítí v regionu Perninský Vrch V roce 2002 se připravuje zahájení realizace projektu „Region Perninský Vrch − ekologické inženýrské sítě příhraniční oblasti obce Horní Blatná, Pernink, Nové Hamry“. Jedná se o integrovaný projekt, jehož předmětem bude zřízení kanalizace v obcích Horní Blatná a Pernink, společné čistírny odpadních vod v Perninku, vodovodu Pernink − Horní Blatná a

Pernink − Nové Hamry, vodojemu v Nových Hamrech a plynofikace obce Nové Hamry. Celkové předpokládané náklady budou 3 582 tis. #. Financování je zajištěno z fondu PHARE CBC, z příspěvku Státního fondu životního prostředí ČR, Ministerstva zemědělství ČR, z prostředků obce, Vodohospodářského sdružení obcí západních Čech a Západočeské plynárenské, a.s., celkem 734 tis. #.

Investiční majetek [tisíce Kč] Dlouhodobý hmotný majetek − vlastní

Dlouhodobý hmotný majetek − pronajatý

Celkem pořizovací hodnota

240 649

274 719

Zůstatková hodnota

117 515

132 843

Průměrný stupeň opotřebovanosti

51,17 %

51,64 %


1 986 410

2 869 856


1 155 905

1 972 789

41,81 %

31,26 %

2 920

3 444

Průměrný stupeň opotřebovanosti Dlouhodobý nehmotný majetek − vlastní

Celkem pořizovací hodnota Zůstatková hodnota Průměrný stupeň opotřebovanosti

Dlouhodobý nehmotný majetek − pronajatý


1 014

1 213

65,27 %

64,78 %

2 120

2 894

1 075

1 251

49,29 %

56,77 %

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

48 829

62 589

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

0

0

Zálohy na dlouhodobý majetek

2

558

650

800

Zůstatková hodnota Průměrný stupeň opotřebovanosti

Pořízení dlouhodobého majetku

stav k stav k 31. 12. 2000 31. 12. 2001

Dlouhodobý finanční majetek Opravná položka k nabytému majetku


−

66 875


−

64 646

Celkem hodnota majetku − stalých aktiv

Pořizovací

2 281 580

3 281 735

Zůstatková

1 324 990

2 236 689

V roce 2001 zajistil VaK KV, v rámci realizace investiční výstavby a přejímání dalších nových vodohospodářských investic, rozšíření majetku VSOZČ o 904 980 tisíc Kč (včetně majetku nových členů VSOZČ ve výši 696 291 tisíc Kč na Tachovsku a 115 175 tisíc Kč na Sokolovsku). Z nájemného VSOZČ, ve výši 69 967 tisíc Kč, vynaložil VaK KV v roce 2001 celkem 2 727 tisíc Kč na infrastrukturní investice dotované státem a 55 622 tisíc Kč na ostatní infrastrukturní investice. Dále byly z nájemného VSOZČu spláceny investiční úvěry včetně úroků a zajištěn provoz VSOZČ. Pronajatý majetek byl za dobu existence

VÝROÈNÍ ZPRÁVA

2001

VSOZČ, tj. od roku 1994, zvýšen z původních 1 229 205 tisíc Kč v pořizovacích cenách na 2 872 750 tisíc Kč k 31. 12. 2001. V rámci fúze sloučením VtS Stříbro a VaK KV došlo k navýšení vlastního majetku VaK KV jako nás− tupnické společnosti v pořizovacích cenách o 19 616 tisíc Kč u dlouhodobého hmotného majetku, o 23 tisíc Kč u nehmotného dlouhodobého majetku a o 105 tisíc Kč u nedokončené investiční výstavby. VaK KV zrealizoval v roce 2001 vlastní stavební a strojní investice ve výši 7 608 tisíc Kč a nehmotné investice ve výši 501 tisíc Kč. Tím došlo k nárůstu majetku společnosti o 8 109 tisíc Kč.

13



Automatizace a přenos dat Snaha o automatizaci provozů a optimalizaci technologických procesů je jedním z hlavních pilířů dlouhodobé firemní strategie VaK KV. Společnost vybudovala centrální dispečink pro sledování a řízení výroby a distribuce pitné vody a odvádění i čištění odpadních vod. Objekty napojené na dispečink se rozdělují podle důležitosti do tří kategorií: 1. kategorie: objekty nejvyšší důležitosti, jako jsou velké úpravny vody, čistírny odpadních vod, čelní vodojemy, včetně čerpacích stanic. Tyto objekty jsou nepřetržitě sledovány a řízeny prostřednictvím pevného spojení. U těchto objektů VaK KV postupně zabezpečuje náhradní spojení v případě poruchy hlavního a možnost řízení nezávisle ze dvou míst. 2. kategorie: obdobné objekty jako v první kategorii, pouze se u nich neklade důraz na duplicitu ovládání i přenášení dat. Jsou to zejména čerpací stanice a hlavní distribuční vodojemy. Z těchto objektů jsou data v převážné většině přenášena prostřednictvím datové technologické rádiové sítě. 3. kategorie: menší čerpací stanice, vodoměrné šachty, které jsou plně autonomní (technologicky nezávislé na dalších objektech nebo v plně automatickém provozu). Data jsou zde přenášena pravidelně jednou za den, včetně historie, pomocí mobilních operátorů GSM. V případě poruchy může tento objekt okamžitě vyvolat komunikaci s dispečinkem a přenést informaci o svém poruchovém stavu. Do této kategorie občas přejdou i objekty z 2. kategorie, v případě, že nejsou v dosahu rádiové sítě. Ve všech těchto třech kategoriích je umožněno řízení technologie přímo z dispečinku, tedy obousměrné přenášení dat. Existuje ještě 4. kategorie, což jsou objekty s telefonními hlásiči. Zde je pouze

jednosměrný přenos dat, který neumožňuje řízení. Jedná se většinou o přechodný stav, objekty se postupně přesouvají do 3. kategorie. Po fúzi se společností VtS Stříbro se VaK KV v oblasti automatizace soustředil na sladění dispečinků a propojení rádiových sítí z nově provozovaných oblastí na centrální dispečink v Karlových Varech. Cílem společnosti je vytvořit jednotný dispečink pro sledování celé provozované oblasti ve všech oborech činnosti. V oblasti Tachovska zatím nedošlo k propojení centrálního dispečinku v Karlových Varech s velínem na Úpravně vody Svobodka (plánuje se v roce 2002). Byl proto vyvinut speciální program, který vytváří datové soubory na velíně ÚV Svobodka, aktualizované každou hodinu. Tato data jsou k dispozici příslušným pracovníkům, a to nepřetržitě prostřednictvím celopodnikové počítačové sítě. V oblasti Stříbrska končí platnost kmitočtů používané datové rádiové sítě. Původní povolení bylo na dobu neurčitou a v souvislosti se vstupem ČR do NATO byla změněna platnost do konce roku 2002. Proto se v roce 2001 provedlo měření, jehož účelem bylo nahrazení stávajících zařízení sítě novými, totožnými s těmi, které se používají na Karlovarsku. Tím se Stříbrsko stane součástí jednotné datové technologické rádiové sítě celé firmy. Významným úspěchem v roce 2001 v oblasti automatizace bylo, že se po dlouhé době podařilo dovyvinout a nasadit do praxe jednu z nejmodernějších přenosových technologií − přenos dat pomocí mobilních telefonů GSM. Používaný systém přenosu dat přes mobilní telefony je plně kompatibilní s přenosem po radiostanicích.

Informační technologie Strategie střediska informačních technologií byla v roce 2001 zaměřena na začátek budování virtuální privátní sítě mezi administrativní budovou v Karlových Varech − Doubí a největšími provozními středisky, konkrétně Stříbrem, ÚV Březovou, ČOV Karlovy Vary Drahovice a Ostrovem (ten byl připojen na začátku roku 2002). Síť má rychlost připojení 64 Kb/s, připojení jsou zabezpečena kryptováním. V současnosti jsou tedy touto metodou připojena čtyři provozní střediska, dalším střediskem bude Tachov. Klady tohoto připojení jsou 24 hodinový přístup na data společnosti a všechny aplikace na serverech, tedy na vnitropodnikovou elektronickou poštu, fakturaci vodného a stočného, účetní systém či program laboratoří pitné vody, a zároveň přístup na Internet pro všechny počítače z lokální počítačové sítě těchto středisek. Data jsou centrální a přístup na ně je uskutečněn pomocí terminálového serveru. Centrální pevná linka VaK KV, která slouží jak pro přístup na Internet pro zaměstnance v administrativní budově v Doubí, tak pro spojení všech ostatních pevných linek provozů, má rychlost připojení 128 Kb/s.

14

Přístup do Internetu je zabezpečen programem WinPROXY českého původu. Struktura virtuální privátní sítě VaK KV je nyní takováto: • Provozní střediska s jedním počítačem jsou připojena pomocí Modemu ISDN a vytáčeného spojení, komunikace je jednostranná ze středisek do adminis− trativní budovy v Doubí. • Provozní střediska s 2−5 počítači jsou připojena pomocí Routerů ZYXEL ISDN a vytáčeného spojení, komunikace je obousměrná mezi středisky a administrativní budovou v Doubí. • Větší provozní střediska jsou připojena pevnou linkou od firmy NEXTRA Czech Republic, viz výše. V oblasti zákaznického systému došlo v roce 2001 k přechodu na databázi ORACLE, kvůli větší stabilitě systému a novým funkcím, které ORACLE umožňuje používat. V tomto roce byla také konverto− vána data z původního fakturačního programu VtS Stříbro a následně integrována do jednotného Zákaznického informačního systému VaK KV.

VÝROÈNÍ ZPRÁVA

2001



Čerpací stanice Čerpací stanice jsou důležitým článkem v systému vodárenských a kanalizačních sítí. Dobrý stav čerpací techniky snižuje četnost výpadků v zásobování pitnou vodou a odkanalizování. Pomáhá tak významným způsobem ovlivňovat spokojenost odběratelů s kvalitou služeb vodárenské společnosti. V současné době provozuje VaK KV celkem 174 čerpacích stanic pro pitnou vodu a vody odpadní na Karlovarsku, Tachovsku a Sokolovsku. Z toho je 145 objektů v majetku obcí sdružených ve VSOZČ. Zbývající část provozuje společnost ostatním obcím a dalším subjektům smluvně. Čerpací stanice pitné vody slouží k dopravě surové a upravené vody ve vodovodních přiváděcích řadech nebo ke zvyšování tlaku vody ve vodovodních sítích. Čerpací stanice odpadních vod umožňují odkanalizovat území, ze kterých není možno odpadní vody gravitačně dopravit na čistírny odpadních vod. Jejich počet rychle roste s tím, jak se zvyšují nároky na ochranu životního prostředí, v souvislosti se vstupem naší republiky do EU. Sloučením VaK KV a VtS Stříbro počátkem roku 2001 bylo stávající regionální rozdělení péče o vodohospodářská zařízení v oblasti VtS Stříbro nahrazeno rozdělením dle specializací. Správa čerpacích stanic tak přešla pod provozní středisko čerpacích stanic VaK KV. V roce 2001 se toto středisko zaměřilo na vytvoření pracovní skupiny provozu čerpacích stanic ve Stříbře a na sladění standardů systému údržby v obou oblastech. Specifickým rysem oblasti provozované VaK KV je správa velkého počtu relativně malých zařízení, rozptýlených na velkém území. Proto je dlouhodobým cílem péče o tyto objekty zvyšování jejich spolehlivosti a současně snižování nároků na jejich provoz i

VÝROÈNÍ ZPRÁVA

2001

pravidelnou údržbu. Čerpací stanice se postupně rekonstruují. Nově používané typy čerpadel mají vyšší účinnost, dlouhou životnost a minimální nároky na pravidelný servis. Většina důležitých vodárenských objektů je v současné době napojena pomocí rádiového přenosu na vodárenský dispečink. Přenos dat je obousměrný. Umožňuje připojená zařízení jak dálkově sledovat, tak i ovládat. Menší nebo méně významné objekty jsou postupně připojovány pomocí nově vyvinutého datového přenosu po síti GSM. Nedílnou součástí činnosti střediska čerpacích stanic je nepřetržitá servisní služba. Na základě rozhodnutí pracovníka vodárenského dispečinku provádí operativní zásahy při poruchách čerpací techniky. To umožňuje odstranit většinu poruch dříve, než se projeví jako výpadek v zásobení pitnou vodou u odběratelů. V rámci technické přípravy investičních akcí VaK KV aktivně spolupracuje s projekčními týmy ve všech fázích projektu. Při této oboustranně výhodné spolupráci je kladen důraz na optimalizaci navržených řešení s využíváním nejnovějších technických poznatků a provozních zkušeností. Aktivní spoluprací provozovatele na projektu je také zajištěna velmi důležitá zpětná vazba projektanta . Díky všem těmto opatřením se v posledních letech podařilo významným způsobem snížit jak počet havarijních zásahů na čerpacích stanicích, tak i celkové nároky provozovaných zařízení na pravidelnou údržbu. Uvolněné kapacity se využívají z velké části na dodávkách technologických celků pro investiční akce VSOZČ a při rekonstrukcích stávajících vodárenských objektů.

15



Personální činnost Prvořadým úkolem VaK KV v personální oblasti v roce 2001 bylo sledovat a co nejlépe naplňovat dlouhodobé strategické cíle společnosti, zejména snahu o optimalizaci počtu a efektivní využívání zaměstnanců, prohlubování jejich profesních znalosti a v neposlední řadě rozvoj finančně a morálně motivujícího systému jejich ohodnocování za účelem dosažení identifikace zaměstnanců se společností. V roce 2001 byli v souvislosti s fúzí do stavu společnosti převzati zaměstnanci bývalé VtS Stříbro. Představovalo to významný nárůst. Přepočtený stav činil k 31. 12. 2001 celkem 526 zaměstnanců. Tento nárůst znamenal zajišťovat podnikové vzdělávání v

Přepočtený stav zaměstnanců

rozšířené podobě. Školení a seminářů se zúčastnilo celkem 829 zaměstnanců, z toho 332 THP. Celkový náklad této formy (bez mezd a náhrad cestového) činil 728 290,− Kč. Jednalo se o předepsaná pravidelná školení a dále o semináře a odborné kurzy, jejichž cílem bylo prohlubování stávajících znalostí. Společnost samozřejmě sleduje i péči o zaměstnance, danou kolektivní smlouvou. Vedle chaty na Hřebečné, kterou využilo celkem 141 zaměstnanců (včetně rodinných příslušníků), byla v době letních prázdnin k dispozici jako rekreační zařízení také maringotka na přehradě Hracholusky. Tu využilo 10 zaměstnanců (včetně rodinných příslušníků).

1997

1998

1999

2000

2001

362

353

344

371

526

Péče o zákazníky Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a. s., je společnost orientovaná na zákazníky. Péče o ně je proto významnou součástí její firemní strategie. Základním cílem VaK KV je poskytovat profesionální a kvalitní služby na všech úrovních. Že se mu to daří, dokazuje rozšíření jeho územní působnosti, ke kterému došlo v letech 2000 a 2001. Společnost si však zároveň uvědomuje, že pro spokojenost odběratelů je důležité i to, jak je zajištěna komunikace se zákazníky a jejich informovanost v rámci public relations. VaK KV vybudoval moderní zákaznické centrum a zavedl systém řízení podniku zákazníky, který přináší úplné informace pracovníkům v přímém kontaktu se zákazníky a umožňuje tak zpřesnění a urychlení jednání. V roce 2001, po fúzi s VtS Stříbro, se tento systém začal úspěšně zavádět i na nově provozovaném území. Své zákazníky VaK KV informuje v regionálním

16

tisku. Rovněž vydává informační letáky, které jsou k dispozici v zákaznickém centru a na jednotlivých provozech. Na širší veřejnost se VaK KV obrací prostřednictvím svých internetových stránek, kde najdou zákazníci potřebné informace o ceně vody, její kvalitě, poskytovaných službách a další údaje o společnosti. Důležitou součástí public relations je i oblast interní komunikace. Snahou společnosti je zajistit dostatečnou informovanost svých zaměstnanců, neboť jsou to právě oni, kdo každodenním kontaktem se zákazníky vytvářejí image firmy. Proto byl vybudován nový vnitropodnikový Intranet, který podává zaměstnancům přehled o dění ve společnosti, o její struktuře, činnosti a službách, které poskytuje. O aktuálním dění ve společnosti zaměstnance informuje i vydávaný vnitropodnikový časopis.

VÝROÈNÍ ZPRÁVA

2001



Kvalita pitné vody • Pitná voda je jedna z nejvíce kontrolovaných potravin. Její kvalita je pečlivě sledována během celého procesu výroby a distribuce. Kontrolní analytickou činnost zajišťuje centrální laboratoř VaK KV v nových prostorách, vybavených moderními přístroji a špičkovou výpočetní technikou. Laboratoř provádí chemicko−fyzikální a bakteriologické rozbory pitné vody, povrchových i odpadních vod a sleduje provoz vodáren a čistíren. Rozsah a četnost rozborů se řídí velikostí zdroje a počtem obyvatel obce, kam je pitná voda dodávána.

chemicko−technologických procesů na vodárnách a čistírnách. • Pro svou činnost získala laboratoř „Osvědčení o správné činnosti laboratoře“, které zaručuje objektivní a spolehlivé výsledky podle standardních metod s maximální přesností. • Maximální a minimální parametry pro pitnou vodu jsou stanoveny vyhláškou Ministerstva zemědělství ČR č. 376/2000. Kromě laboratoře Březová provádí pravidelnou kontrolu kvality pitné vody i Krajská hygienická stanice, která sleduje kvalitu surové vody, upravené pitné vody a vody na různých místech rozvodné sítě.

• Při analýze pitné vody se sledují především senzorické vlastnosti vody (pach, chuť, barva, zákal) a bakteriologická nezávadnost. Výsledky laboratoře se průběžně vyhodnocují a slouží jako podklad pro řízení

• Voda z kohoutku je tedy vždy velmi kvalitní a může se bez obav pít.

Průměrné výsledky za rok 2001 na největších úpravnách jednotky

ukazatel pH

limit*

ÚV Březová

ÚV Žlutice

ÚV Svobodka

6,5 − 9,5

7,38

7,39

8,4

Barva

mg / l

max. 20

7,1

5,3

8,4

Chloridy

mg / l

100

19,5

23,9

6,2

Celková tvrdost

mmol / l

0,5 − 9,0

1,1

1,3

0,57

Železo

mg / l

0,2

0,06

0,05

0,06

CHSKMn

mg / l

3,0

2,29

2,43

2,13

Amonné ionty

mg / l

0,5

0,07

0,18

0,2

Dusičnany

mg / l

50

3,9

7,4

5,8

Dusitany

mg / l

0,5

0,002

0,002

0,017

KTJ

0

0

0

0

Koliformní bakterie Enterokoky Živé organismy Zákal

KTJ

0

0

0

0

jedinci

0

0

0

0

NTU

5

0,46

0,42

0,9

*) limity ukazatelů stanoví od 1. 1. 2001 vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 376/2000

Vysvětlení jednotlivých ukazatelů CHSKMn (chemická spotřeba kyslíku, dříve oxidovatelnost) − vyjadřuje sumární stanovení zbytkové přítomnosti organických látek ve vodě Amonné ionty (primární produkt rozkladu organických dusíkatých látek) − významné z hygienického hlediska Dusičnany (konečný produkt mineralizace organicky vázaného dusíku) − nepřímo škodí tím, že se mohou v gastrointestinálním traktu redukovat na toxičtější dusitany Chloridy hygienicky nezávadné, avšak při vyšších koncentracích ovlivňují chuť vody Železo ovlivňuje organoleptické vlastnosti vody (barvu, chuť, zákal) Koliformní bakterie a Enterokoky indikují bakteriologické znečištění vody Živé organismy indikují biologické znečištění vody Zákal ovlivňuje vzhledové vlastnosti vody, indikuje přítomnost nerozpuštěných látek

VÝROÈNÍ ZPRÁVA

2001

Chlór Chlór se do vody přidává pro dezinfekci. Jeho úloha je preventivní, zabraňuje rozmnožení nežádoucích bakterií a mikrobů v rozvodné síti. Někdy se přidává do vody spolu se síranem amonným, aby se prodloužil jeho dezinfekční účinek v dlouhých úsecích potrubí a jeho účinnost trvala až ke kohoutku. Zbytková koncentrace chlóru ve vodovodní síti je od 0,1 do 0,3 mg/l. Obsah chlóru v této koncentraci není v žádném případě toxický ani zdraví nebezpečný, naopak jeho přítomnost v pitné vodě zaručí její bakteriologickou nezávadnost. Kojenecká voda Pitná voda dodávaná VaK KV z velkých úpraven je ve většině případů vhodná i pro kojeneckou stravu (pro kojence je maximální hranice obsahu dusičnanů ve vodě 15 mg/l). V malých obcích, které mají samostatné zdroje vody, se zákazníkům doporučuje, aby se o vhodnosti použití informovali v laboratoři VaK KV. Tvrdost vody Voda v přírodě obsahuje minerální soli (kyselý uhličitan vápenatý, kyselý uhličitan hořečnatý). Tvrdost vody pak záleží na charakteru půdy, kterou protéká: vápenatá půda dává vodu tvrdou, půda žulová a písčitá dává vodu měkkou. Tvrdost vody znamená množství vápníku a hořčíku obsaženého ve vodě. Podle obsahu vápníku a hořčíku je tedy voda měkká nebo tvrdá. Obsah se měří v mmol/l a dále přepočítává na německé (1 mmol/l = 5,6°) nebo francouzské stupně (1mmol/l = 10°). V oblasti provozované VaK KV se k výrobě pitné vody využívá spíše povrchová voda, proto je i dodávaná pitná voda na většině území měkká.

17



Vývoj hospodaření 1997

1998

1999

2000

2001

1 158 160

1 153 051

1 220 700

1 428 307

2 362 780

30 090 28 142

32 769 31 707

31 513 26 767

37 853 35 786

36 470 31 985

Vlastní kapitál

181 500

189 242

195 814

197 197

202 713

Základní kapitál

123 486

123 486

123 486

123 486

123 486

36 223 24 964

33 827 17 925

33 176 23 987

39 668 28 831

55 487 39 313

913 821 889 514

916 868 897 946

988 100 972 200

1 180 586 1 156 980

2 006 069 1 974 040

12 250

5 250

0

8 148

84 897

9 530

17 587

23 198

24 745

17 950

tisíce Kč Aktiva celkem Krátkodobé pohledávky celkem z toho pohledávky z obchodního styku

Krátkodobé závazky celkem z toho závazky z obchodního styku Dlouhodobé závazky z toho z komplexního pronájmu VSOK Bankovní úvěry a výpomoci Hospodářský výsledek za běžnou činnost po zdanění Hospodářský výsledek celkem po zdanění

10 413

17 615

23 115

24 551

19 124

Hospodářský výsledek za běžnou činnost na 1 akcii

84,32 Kč

142,42 Kč

187,86 Kč

200,38 Kč

145,36 Kč

Hrubá dividenda v Kč připadající na 1 akcii

74,67 Kč

128,00 Kč

180,00 Kč

180,00 Kč

*

0

0

0

0

0

Emise dluhopisů

*) výše dividendy bude odsouhlasena na valné hromadě VaK KV

Z tabulek základních ekonomických údajů VaK KV vyplývá pro rok 2001 na jedné straně nárůst hmotného i nehmotného majetku a na straně druhé nárůst dlouhodobých závazků. Tyto změny jsou důsledkem fúze společnosti s VtS Stříbro. Fúze s VtS Stříbro se rovněž projevila v nárůstu stavu zásob, krátkodobých pohledávek a závazků z obchodního styku.

výplatu dividend a tvorbu rezervního a sociálního fondu. V roce 2001 se však nepodařilo dosáhnout plánovaného zisku. Příčinou jsou vyšší prvonáklady s dovybavením provozů dříve obhospodařovaných VtS. Na snížení zisku se významnou měrou podílí i vyrovnání cen vodného a stočného obou společností, které se projevilo u vlastní společnosti značným poklesem cen u ostatních odběratelů.

V průběhu druhé poloviny roku 2001 obdržela společnost od banky úvěr ve výši 67 mil. Kč, kterým byl uhrazen nákup 100 % obchodního podílu na základním jmění ve VtS Stříbro. Splatnost úvěru je 10 let. Podle splátkového kalendáře je první splátka úvěru v roce 2003 a poslední v roce 2011. Splátky úvěru jsou od roku 2003 plánovány s progresivním nárůstem.

V roce 2002 je naplánován zisk na úrovni roku 2001. Vyšší nárůst zisku je očekáván až v roce 2003, v souvislosti s potřebou placení dlouhodobého úvěru na nákup VtS Stříbro.

V roce 2001 využívala společnost kontokorentní úvěr na profinancování pohledávek do doby splatnosti. Kontokorentní úvěr byl nejvíce používán z důvodů provozování nových obcí a s tím souvisejících potřeb provozního charakteru.

Od roku 1999 vyvíjela společnost aktivitu na rozšíření své působnosti. Tato expanze se v roce 2000 projevila připojením nových obcí v okresech Sokolov, Tachov, Rakovník a také Karlovy Vary. V porovnání s rokem 1999 se tak zvýšil počet zásobovaných obyvatel o cca 9,5 %. Převzetím nových obcí dříve provo− zovaných VtS se počet zásobovaných obyvatel zvýšil v roce 2001 o dalších 33,4 %.

Od roku 1997 do roku 2000 společnost vykazovala neustálý nárůst zisku, který je zdrojem pro

Události po datu účetní závěrky S účinností ode dne 19. 2. 2002 byly společ− ností RM−Systém, a. s., jako organizátorem veřejného trhu s cennými papíry, vyloučeny veřejně obcho−

18

dovatelné akcie společnosti (ISIN−CZ 0009060851) z veřejného trhu na základě požadavku společnosti z důvodu malé rozptýlenosti akcií mezi veřejností.

VÝROÈNÍ ZPRÁVA

2001



Základní ekonomické údaje Rozvaha [v tisících Kč] 2001 Aktiva celkem A

Pohledávky za upsaný vl. kapitál

B

Stálá aktiva

2000

1 324 990

A.I.

základní kapitál

123 486

123 481

2 089

A.II.

kapitálové fondy

43 514

34 023

A.III.

fondy tvořené ze zisku

16 589

15142

0

0

2 233 425

1 322 251

finanční dlouhodobý majetek

800

650

± A.IV. ± A.V.

z toho podíl. cen. papíry a vklady v podnicích s rozhodujícím vlivem

C.II.

dlouhodobé pohledávky

C.III.

krátkodobé pohledávky

D

Ostatní aktiva− přechod. úč. aktiv

hosp. výsledek minulých let

0

0

60 335

55 146

B

Cizí zdroje

22 455

16 583

B.I.

rezervy

hosp. výsledek běž. účet. období

19 124

24 551

2 148 500

1 228 402

2 047

0

10

0

B.II.

dlouhodobé závazky

2 006 069

1 180 586

36 470

37 853

B.III.

krátkodobé závazky

55 487

39 668

B.IV.

bankovní úvěry a výpomoci

84 897

8 148

67 000

0

11 567

2 708

finanční majetek

C.IV.

197 197

2 464

dlouhodobý hmotný majetek

zásoby

1 428 307

202 713

2 236 689

A

B.II.

C.I.

2 362 780

Vlastní kapitál

0

B.III.

Oběžná aktiva

Pasiva celkem

1 428 307

0

dlouhodobý nehmotný majetek

C

2000

2 362 780

B.I.

B.III.1.

2001

1 400

710

65 756

48 171

B.IV.1. C

z toho bank. úvěry dlouhodobé Ostatní pasiva

Výkaz zisků a ztrát [v tisících Kč] I+II

Výkony a prodej zboží z toho tržby za prodej vlastních výrobků, služeb a zboží

I+II.1. II.2.

2001

2000

404 487

319 560

386 521

309 603

−678

138

Změna stavu vnitr. zás. vl. výroby

2001 * XI+XII L+M VIII+IX+X+XI +XIII+XIV+XV

Provozní hospodářský výsledek

2000

20 754

26 519

Zúčtování rezerv a opr. položek do finančních výnosů

0

0

Tvorba rezerv a opravných položek na finanční náklady

0

0

II.3.

Aktivace

18 644

9 819

A+B

Výkon. spotřeba a náklady na prodej zboží

178 987

137 813

K+N+O +P+R

+

Přidaná hodnota

225 500

181 747

*

Hosp. výsledek z fin. operací včetně daně z příjmů z běžné čin.

−2 804

−1 774

C

Osobní náklady

128 528

88 836

**

Hosp. výsledek za běž. činnost

17 950

24 745

Odpisy dlouh. nehm. a hm. majetku

80 669

63 629

XVI

Mimořádné výnosy

1 178

−64

IV+V

Zúčtování rezerv, opr. položek a čas. rozl. provozních výnosů

17 403

4 731

S+T

Mimořádné náklady

G+H

Tvorba rezerv, oprav. položek a čas. rozl. provozních nákladů

9 302

5 431

*

E

III+VI+VII

Ostatní provozní výnosy

37 292

32 016

D+F+I+J

Jiné provozní náklady

40 942

34 079

(tisíce Kč)

rok 2001

** Peněžní tok z provozní činnosti: ** Peněžní tok z investiční činnosti: ** Peněžní tok z finanční činnosti: Dceřinné podniky (název a sídlo) žádné

105 550 −107 689 2 829

rok 2000 85 568 −54 423 −33 630

***

Jiné finanční výnosy Jiné finanční náklady

Mimořádný hosp. výsledek Hosp. výsledek za účet. období

101

31

2 905

1 805

4

130

1 174

−194

19 124

24 551

Osoby s více než 20 % podílu na ZJ (+ výše vkladu v %) ONDEO Services SA Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech − VSOZČ

49,78 46,76

Pohledávky 180 dnů po lhůtě splatnosti (tis. Kč): Závazky 180 dnů po lhůtě splatnosti (tis. Kč): HIM (úč. zůst. hodnota) zatížený zást. právem nebo věc. břemeny:

11 548 7 není

Nedílnou součástí této "Výroční zprávy" je Příloha k účetní závěrce za rok 2001".

VÝROÈNÍ ZPRÁVA

2001

19



Zpráva auditora

20

VÝROÈNÍ ZPRÁVA

2001

Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s. WWW.VAKKV.CZ

koordinace a korektury:

Věra Štafflová, Ladislav Růžička

František Bartoš, Jiří Doubrava, Jan Flek, Zdeněk Frček, Tomáš Hertl, Jana Holásková, Vít Hrubý, Jiří Kronus, Jaroslava Matysčáková, Ladislav Růžička, Bohdan Soukup, Tomáš Stehlík, Věra Štafflová, Josef Šteker, Marta Vegrichtová

podklady:

grafika a design: osvit a tisk:

Git − Jiří Herian

RUDI Tábor

Výroční zpráva. Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a. s

Recommend Documents