Výročí regionálních osobností na červen 2015
Městská knihovna Boženy Němcové Domažlice
Baarová, Hančí - spisovatelka * 16. 06. 1910 - Klenčí pod Čerchovem (okr. Domažlice) + 18. 05. 1947 - Praha (okr. Hlavní město Praha) Místa působení: Praha Literatura: Kunc, J.: Kdy zemřeli, s. 8. P., SK ČSSR 1962., Chodská povídkářka. Pravda, 1987, 8. 5., č. 106, příloha, s. 8., Holý, J. P.: Vlastní bádání. Rkp., Hana, O.: Vlastní bádání na matričním úřadě Praha l. Rukopis., Hana, O.: Doplňky Kalendária 2002. Strojopis. Anotace: Prozaička 30. a 40. let 20. století. Autorka románů Na sluneční straně (1943, 1946) a Chodská romance (1941). Otec Martin Baar a matka Marie rozená Hostreiterová. Dne 2. června 1941 byla v Praze Smíchově oddána s Bohumilem Šafránkem, kancelářským oficiálem zemského úřadu (nar. 24. 9. 1910 ve Stradonicích, okr. Beroun. Otec Klement Šafránek a matka Emilie, rozená Výšková). Jaroslava Štěpánková (znalkyně Baarova díla) si matně vzpomíná, že byla několikrát u ní ve Kdyni. Další pamětnice p. Z. Medková (Holubová) měla její dopisy. Dle ní byla dlouho vězněna za 2. světové války, podle dalších zdrojů byla vyšetřována a vězněna i po 2. světové válce. Prý se znala dobře se spisovatelem Karlem Čapkem. V Lidových novinách na pokračování vyšly dvě její práce Biskup a Od pramene. Po roce 1945 začala vycházet, rovněž na pokračování, práce Po pěšinkách rodného kraje - nedokončeno. (Datum narození se liší u různých pramenů - 13. 1. 1910, rok 1917...). Datum 16. 6. 1910 převzat z matriky oddaných v Praze, uložené na matričním úřadě ve Vodičkově ul., Praha l., datum narození 1917 uvedeno v databázi Autority Národní knihovny. - 105. výr. narození
Bláhová, Věra - zpěvačka * 12. 11. 1941 - Plzeň (okr. Plzeň-město) + 05. 06. 2010 Místa působení: Plzeň, Horní Bříza, Domažlice Literatura: Konrády, A.: Věra Bláhová-Rozsypalová nám bude chybět. Dom. deník, 19, 12. 06. 2010, č. 136, s. 2., Ulrychová, M.: Odešla zpěvačka a tanečnice Věra Rozsypalová. Dom. deník, 19, 24. 06. 2010, č. 146, s. 10., Vejvoda, Z.: Za Věrou RozsypalovouBláhovou. In: Národopisná revue, 3/2010, s. 221-222, fot. Anotace: Interpretka lidových písní, manželka Zdeňka Bláhy. Dlouhá léta se podílela na spolupráci s Konrádyho dudáckou muzikou a vytvořila také řadu pořadů Chodských slavností. V Plzeňském rozhlasovém studiu nahrála stovky lidových písní ze všech českých regionů, nejčastěji za doprovodu zmiňované Konrádyho dudácké muziky. Působila také jako lektorka tanečních kurzů a seminářů pro vedoucí folklorních souborů. - 5. výr. úmrtí
Černý, Antonín - dělník * 30. 09. 1895 - Kout na Šumavě (okr. Domažlice) + 02. 06. 1945 - Domažlice (okr. Domažlice) Místa působení: Kout na Šumavě, Flossenbürg (Německo) Literatura: Život za pravdu, fot. příloha. Domažlice, 1949., Matriční záznam o narození na internetových stránkách projektu Porta fontium. Anotace: Narozen v Koutě na Šumavě v domě čp. 33. Syn Josefa Černého, místního obuvníka a Marie. Pracoval jako dělník. Zatčen 9. května 1940, uvězněn v nacistickém koncentračním táboře Flossenbürg. Umírá na začátku června 1945 na následky onemocnění prodělaného během věznění. - 70. výr. úmrtí
Fastr, Kašpar P. - kněz * 01. 06. 1790 - Domažlice (okr. Domažlice) + 18. 02. 1875 - Praha-Břevnov (okr. Hlavní město Praha) Místa působení: Praha Literatura: Hana, O.: Jak je to s rodinou Fastrovou. Dom. deník, 9, 2000, 12. 4., č. 87, s. 16. Anotace: Starší bratr Petra Fastra. Vstoupil do benediktinského řádu v Praze-Břevnově a přijal řeholní jméno Metoděj. Po přijetí kněžského svěcení byl farářem v Praze na Bílé Hoře. Pohřben na hřbitově v Břevnově, který je v těsné blízkosti arciopatství břevnovského. Bratranec Jana Křtitele a Jakuba Fastra. - 225. výr. narození
Fronk, Jaroslav - předseda MNV * 15. 06. 1930 - Domažlice (okr. Domažlice) Místa působení: Domažlice Literatura: Hana, O.: Představitelé města Domažlice, s. 4., Hana, O.: Doplňky Kalendária 2005. Anotace: Předseda Městského národního výboru v Domažlicích, člen KSČ. Do funkce nastoupil po Václavu Faitovi 1. 1. 1981 a setrval v ní tři volební období do 28. 2. 1990, kdy byla kooptována do MěstNV Jaroslava Wollerová. Syn Antonína Fronka a Magdaleny, rozené Ticháčkové. - 85. výr. narození
Hofmann, Josef, Ing. - architekt * 26. 06. 1875 - Praha-Čakovice (okr. Hlavní město Praha) + 23. 12. 1960 - Aš (okr. Cheb) Místa působení: Domažlice Literatura: Toman, P.: Nový slovník čsl. výtvarných umělců. 1, s. 352. P., R. Ryšavý 1947., Holý, J. P.: Na ing. Hofmanna nemůžeme zapomenout. Dom. deník, 2, 1995, 1. 8., č. 177, s. 11., Holý, J. P.: Architekt Josef Hofmann-Čakovský. Dom. deník, 10, 2001, 9. 1., č. 7, s. 15. Anotace: Absolvent Umělecko-průmyslové školy a ČVUT v Praze. Asistent prof. J. Kouly na České technice (1889-1903). Od poloviny 30. let žil v Domažlicích. Vrchní školní rada a profesor v Domažlicích. Autor návrhu restaurace kostela na Proseku, hydrocentrály v Č. Budějovicích a pokračovací školy v Domažlicích. Spolupracoval na opravách Týnského chrámu a Staroměstské radnice, na jejíž dostavbu po požáru v květnu 1945 odevzdal z Domažlic návrh, oceněný první cenou, ale pro nákladnost nerealizovatelný. Maloval, zajímal se o přírodní motivy nebo architekturu, ve zvláštní oblibě měl historické Domažlice. Překládal německé a francouzské básníky. Pozn.: Kalendárium osobností západních Čech na rok 2000 udává datum a místo narození 25. června 1875, Praha. - 140. výr. narození
Holý, Prokop Jan - učitel * 02. 08. 1902 - Moldava (okr. Teplice) + 02. 06. 1985 - Domažlice (okr. Domažlice) Místa působení: Domažlice Literatura: Kotal, J.: Učitel-archeolog odešel. Zpravodaj AS Domažlice, 1985, červenec., Hana, O.: Vzpomínka: Odborný učitel Prokop Jan Holý. Dom. deník, 11, 2002, 3. 8., č. 179, s. 15. Anotace: Pocházel z učitelské rodiny, dětství a mládí prožil v Praze. Matka, rozená Čeledová, pocházela z učitelské hudební rodiny Čeledů. Gymnázium studoval v Křemencově ulici ve Vlašimi, kde třídním učitelem byl zakladatel československého skautingu Antonín Benjamin Svojsík a sám patřil mezi našich prvních devět skautů. Absolvent Amerlingova učitelského ústavu. Pokračoval v dalším studiu na UK v Praze, obor medicína, antropologie a přírodní vědy. Mezi jeho profesory byli domažličtí rodáci Josef Pelnář a Klement Weber. Praktikoval v archeologickém oddělení Národního muzea. V roce 1925 dokončil dálkové studium na Vysoké škole pedagogických studií rozšířené o profesuru tělesné výchovy. Do Domažlic přišel roku 1936, kdy zdědil domek po prarodičích v Jiráskově ulici a byl zde ustanoven učitelem. V Muzeu Chodska sestavil nerostopisné a archeologické sbírky, byl při vykopávkách u Milavčí, Meclova a Smolova. Působil v rámci Církve československé husitské. Vedle archeologické činnosti vyučoval i hře na hudební nástroje a to naposledy v Klenčí až do r. 1970, kdy byl již v důchodovém věku. Prokop Holý byl první vysokoškolsky vzdělaný učitel na základních školách v Domažlicích. Byl i aktivním členem Čerchovanu. - 30. výr. úmrtí
Hostounský, Baltazar - profesor teologie * 1534 - Horšovský Týn (okr. Domažlice) + 07. 06. 1600 - Chomutov (okr. Chomutov) Místa působení: Praha Literatura: Kalendárium osobností západních Čech na rok 1994, s. 1. Plzeň, SVK 1993., Gryc, S., Kuneš, V., Thomayer, L.: Žili v Horšovském Týně, s. 17. Město H. Týn 2002. Anotace: Profesor teologie a filozofie na pražské univerzitě, jezuita, misionář. Byl jedním z dvanácti mladíků, které v roce 1555 poslal král Ferdinand I. do Říma na studia filozofie a bohosloví. Zde vstoupil do jezuitského řádu, byl vysvěcen na kněze a byl mu udělen doktorát teologie. V roce 1564 doprovázel papežského vyslance, který měl za úkol provést v Polsku tridentská usnesení. V Polsku působil čtyři roky a řídil tam nově založené koleje svého řádu. Odtud byl v r. 1568 povolán do jezuitské koleje v Olomouci a jmenován profesorem bohosloví. Roku 1569 vykonal ve Vídni čtyři slavné sliby své řehole a potom byl se šesti tovaryši poslán do Litvy, aby tam řídil nově založenou kolej ve Vilně. V roce 1572 se vrátil do Prahy do koleje v Klementinu, kde se stal představeným v konviktu a profesorem latiny, řečtiny a bohosloví. V r. 1575 učil na Karlově univerzitě řecký jazyk a stal se kancléřem pro katolická studia teologie. V tomto roce z rozkazu arcibiskupa společně s P. Václavem Šturmem sepsal a tiskem vydal "Odpověď dvou práv znalých katolíků na novou Českou konfesi." Tím dosáhli toho, že císař Maxmilián II. odepřel potvrzení této konfese. Jeho teologické spisy, částečně originály a částečně překlady, jsou napsány českým jazykem. Tiskem vydal spis sv. Augustina "Traktát o marnosti věcí světských" (1573). - 415. výr. úmrtí
Hrabě, Václav - básník * 13. 06. 1940 - Příbram (okr. Příbram) + 05. 03. 1965 - Praha (okr. Hlavní město Praha) Místa působení: Praha, Horšovský Týn (okr. Domažlice) Literatura: Gryc, S., Kuneš, V., Thomayer, L.: Žili v Horšovském Týně, s. 70. Město H. Týn 2002. Anotace: Básník, autor prózy. Během svého krátkého života, ale zejména po svém tragickém úmrtí se stal pro mnoho lidí legendou. Jeho život byl na čas spojen s H. Týnem. Vykonával zde vojenskou prezenční službu. Protože v té době už psal básně a povídky, není vyloučeno, že některé jeho básně vznikly právě zde. Hrabě se svým způsobem života (vystřídal mnoho zaměstnání) i svou tvorbou přiblížil poezii beatnické generace. S její vůdčí osobností Allenem Ginsbergem se roku 1965 setkal v Praze. Jeho dílo vyšlo až po jeho smrti: Stop-time, Blues v modré a bílé, Černé nebe nad městem. Hrabětova tvorba získala popularitu jako písňové texty významných rockových hudebníků (např. Vladimír Mišík - Variace na renesanční téma). - 75. výr. narození
Hradecký, Václav - malíř * 21. 10. 1867 - Světlá nad Sázavou (okr. Havlíčkův Brod) + 14. 06. 1940 - Domažlice (okr. Domažlice) Místa působení: Praha, Paříž (Francie) Literatura: Nový slovník čsl. výtvarných umělců. 1, s. 377. P., R. Ryšavý 1947., (jph): Pocházel ze Světlé. Pravda, 69, 1988, 13. 2., č. 36, příloha, s. 8., Kunc, K.: Kdy zemřeli? 1971-1974, s. 81. P., SK ČSR 1974. Anotace: Malíř historických obrazů působící zejména v Praze. Žák umělecko-průmyslové školy u prof. Ženíška, pak na akademii v Praze. Roku 1893 vystavoval v Chicagu na Světové výstavě. Mezi roky 1901 až 1908 pobýval v Paříži. Zemřel v Domažlicích, kde je i pochován. - 75. výr. úmrtí
Hrubý, Kryštof - rychtář * 06. 08. 1639 - Draženov (okr. Domažlice) + 01. 06. 1695 - Praha (okr. Hlavní město Praha) Místa působení: Draženov Literatura: Kalendárium osobností západních Čech na rok 1999, s. 72. Plzeň, SVK 1998., Kumpera, J.: Osobnosti a západní Čechy. Plzeň, Ševčík 2005, s. 349. Anotace: Draženovský rychtář, jeden z vůdců chodské rebelie proti Lamingenovi. Na svůj draženovský statek svolal Hrubý roku 1692 schůzku chodských zástupců, na níž se Chodové domluvili na vyslání delegace k císaři Leopoldovi i na společném postupu proti lamingenovské vrchnosti. Po porážce Chodů v roce 1693 zemřel ve vězení. Hrubého statek, dochovaný při výjezdu na Horšovský Týn, zdobí pamětní deska od sochaře Vladimíra Brettschneidera. - 320. výr. úmrtí
Hruška, Jan František - dialektolog * 06. 06. 1865 - Pec pod Čerchovem (okr. Domažlice) + 17. 10. 1937 - Plzeň (okr. Plzeň-město) Místa působení: Domažlice, Plzeň, Pec pod Čerchovem, Chodov, Trhanov Literatura: Lexikon české literatury. 2/1, s. 344. P., Academia 1993., (ko): Chodský patriot a lidumil. Plzeňský deník, 1, 1992, 16. 10., č. 30, s. 6., Burda, J.: Výročí chodského folkloristy. Domažlický deník, 2, 1995, 7. 6., č. 132, s. 11., V paměť J. F. Hrušky. Rozhledy, 6, 1937, s. 236-8., Lidová demokracie, 6. 6. 1950, s. 6., Lidová demokracie, 6. 6. 1945, s. 2., Antoš, S.: Šedesát let od smrti J. F. Hrušky. Dom. deník, 6, 1997, 20. 10., č. 246, s. 10., Holý, J. P.: Domažlický student "Hondzík Melicharojc". Domažlický zpravodaj, 27, 2005, č. 12, s. 11., Holý, J. P.: Domažlický zpravodaj, 28, 2006, č. 1, s. 11., Riederer, J.: Pecského rodáka vyznamenal i papež. Domažlický deník, 16, 2007, 17. 10., č. 242, s. 4., fot., Vejlupek, M.: Vzpomínka na Choda z nejzasloužilejších. Dom. deník, 21, 2012, 30. 07., č. 176, s. 8. Anotace: Po otci i matce pocházel ze starého chodského rodu s písmáckou tradicí (otec se mu stal modelem lidového filozofa "děrečka včalaře"). Pokrevně byl spřízněn s J. Š. Baarem, který byl i jeho nejlepším přítelem. Obecnou školu vychodil v Trhanově, gymnázium v Domažlicích. Po maturitě studoval soukromě bohosloví, od roku 1888 slovanskou a klasickou filologii na Filozofické fakultě UK v Praze. Stal se středoškolským profesorem češtiny a latiny v Domažlicích (1895-96), Pardubicích, Klatovech, Plzni a Jindřichově Hradci, definitivu získal na gymnáziu v Plzni, kde žil i po penzionování. Prázdniny trávil každý rok na Chodsku (Pec, Chodov, Trhanov). V rodišti vybudoval kapli k poctě sv. Prokopa (vysvěcena v roce 1909). Chodské dialektologii a národopisu se věnoval od vysokoškolských studií. Roku 1891 otiskl v Listech filologických první dialektologickou studii O hláskosloví chodském. Zájem o dialektologii jej vedl k sepsání Dialektického slovníku chodského. Publikoval studie a články o chodské lidové písni, obydlí, zvycích a kroji. V roce 1882 provázel krajem A. Jiráska a pomáhal mu při studiu domažlického archivu. Za zásluhy o chodský národopis dostal čestný doktorát filozofie UK. Pohřben je v Trhanově. Jeho pojetí chodské historie kontrastuje s pojetím J. Vrby. Byl tchánem PhDr. Emila Felixe. Autorem jeho bronzové podobizny je sochař Alois Langenberger. Dne 9. 9. 1932 byl jmenován čestným občanem Domažlic. Jeho literární činnost ocenila členstvím Královská česká společnost nauk, získal i čestné členství ve Filozofické jednotě. Karlova univerzita mu propůjčila nejvyšší vyznamenání – Čestný doktorát filozofie, papež Pius XI. pasoval profesora Hrušku na rytíře Řádu svatého Řehoře Velikého. Byl jmenován čestným občanem města Domažlice. Ve své rodné obci se Hruška těšil takové vážnosti, že mu byla 11. července 1937 na rodném domku odhalena pamětní deska. Celé slavnosti k odhalení desky se profesor Hruška účastnil. Krátce po odhalení pamětní desky, 17. října 1937, profesor Jan František Hruška umírá ve svém bytě v Plzni na následky mozkové mrtvice, která ho postihla předešlého dne. - 150. výr. narození
Hudec, Adolf - knihovník * 04. 06. 1890 - Plzeň (okr. Plzeň-město) + 11. 04. 1967 - Domažlice (okr. Domažlice) Místa působení: Domažlice, Flossenbürg (Německo) Literatura: Závacká, V.: Kapitoly z dějin domažlické veřejné knihovny, s. 18. Domažlice, KBN 1985., (jph): Domažlický knihovník. Pravda, 68, 1987, 7. 2., č. 31, příloha, s. 8., Holý, J. P.: Adolf Hudec... Dom. deník, 6, 1997, 26. 5., č. 121, s. 13., Vorlíček, J.: První domažlický knihovník. Dom. deník, 9, 2000, 7. 6., č. 132, s. 16., Holý, J. P.: Rád vzpomínám Adolfa Hudce. Dom. deník, 11, 2002, 15. 4., č. 88, s. 26., obr. Anotace: První domažlický profesionální knihovník. Do Domažlic přišel jako finanční úředník, oženil se zde s Annou Johánkovou. Postavil si v Hruškově ul. 280 vilku a podnikal pod vl. firmou Avicul (slepičí farma). Byl členem obecního zastupitelstva. Absolvent knihovnických kurzů v Přerově. V Domažlické knihovně působil v letech 1937-1956, jako čtenáře dom. knihovny zapsal i Julia Fučíka při jeho pobytu v Chotiměři. V souvislosti s tzv. "Smudkovou aférou" byl A. Hudec zatčen a od roku 1940 do konce roku 1941 byl vězněn v koncentračním táboře Flossenbürg. Zabýval se shromažďováním citátů a ex libris, vlastnil obsáhlou sbírku. - 125. výr. narození
Kalandra, Záviš, PhDr. - estetik * 10. 11. 1902 - Frenštát pod Radhoštěm (okr. Nový Jičín) + 27. 06. 1950 - Praha-Pankrác (okr. Hlavní město Praha) Místa působení: Praha, Domažlice Literatura: Holý, J. P.: Připomeňme národního hrdinu Dr. Záviše Kalandru. Domažlické noviny, 2, 1993, č. 1, s. 5., Vorlíček, J.: Doktor Otakar Kalandra. Dom. deník, 8, 1999, 22. 6., č. 144, s. 18., Vorlíček, J.: Záviš Kalandra byl odsouzen na smrt. Dom. deník, 9, 2000, 8. 6., č. 133, s. 16., Hana, O.: Doplňky Kalendária 2002. Strojopis., Webová stránka Ústavu pro studium totalitních režimů: http://www.ustrcr.cz/cs/zavis-kalandra. Anotace: Znalec raných českých dějin. Od roku 1923 působil v časopisech a organizacích, spolupracoval s českými surrealisty. V roce 1936 byl za odlišné názory vyloučen z KSČ. Za okupace nacisty vězněn v koncentračním táboře. V posledních letech života se sblížil se skupinou katolických spisovatelů a básníků. Navštěvoval Domažlice, naposled roku 1948. Studoval v domažlickém archivu, za svých pobytů sídlil u bratrance dr. Otakara Kalandry, historika a okresního hejtmana. Roku 1949 byl zatčen, o rok později ve vykonstruovaném procesu komunisty odsouzen k trestu smrti a v popraven. Rozsudek zrušen v roce 1968, rehabilitován roku 1990. - 65. výr. úmrtí
Kapic, Jiří – zpěvák * 27. 08. 1931 - Postřekov (okr. Domažlice) + 19. 06. 2010 Místa působení: Postřekov Literatura: Ulrychová, M.: Odešel člověk, který se zasloužil o Chodsko. Dom. deník, 19, 13. 7. 2010, č. 160, s. 15. Anotace: Dlouholetý člen Národopisného souboru Postřekov a sólista Konrádyho dudácké muziky. Narodil se 27. srpna roku 1931 v Postřekově, svět tedy opustil jen krátce před svými sedmdesátými devátými narozeninami. Pocházel z rodiny majitele tkalcovny ve Mlýnci (součást Postřekova) a svá školní léta za 2. světové války prožil v německém záboru, do něhož - počínaje mnichovskou dohodou - spadaly všechny obce Horního Chodska. Po válce ho rodinná tradice přivedla ke studiu na textilní průmyslovce v Ústí nad Orlicí. Ačkoliv podstatnou část svého profesního života prožil ve Kdyni - do konce osmdesátých let zde působil jako ředitel podniku Přádelny rovné příze, svým původem, zájmy, ale i interpretačním stylem zůstával věrný Hornímu Chodsku. V roce 1955 začal spolupracovat s Konrádyho dudáckou muzikou, celoživotní věrné přátelství ho pojilo s redaktorem Českého rozhlasu v Plzni Zdeňkem Bláhou. V plzeňském studiu tak vznikly jeho první nahrávky, k nimž se brzy přidružila dua, jež nazpíval se svou manželkou Hanou, rozenou Blackou. Byl dlouholetým členem Národopisného souboru Postřekov, s nímž absolvoval množství vystoupení a folklorních festivalů. Jeho sytý baryton a nezaměnitelný regionální styl poznávali a obdivovali nejen rozhlasoví posluchači, ale v živém podání i návštěvníci velkých přehlídek a festivalů. Nevynechal jediné Chodské slavnosti, byl vynikajícím znalcem Chodska ochotným provázet, sdělovat, ale také naslouchat. Měl vřelý vztah k mladé generaci, pro niž byl váženou osobností. Spolu se ženou Hanou Kapicovou ho Plzeňané rádi vítali při křtech publikací spisovatelky Marie Korandové. - 5. výr. úmrtí
Kapic, Josef - učitel * 09. 04. 1913 - Díly (okr. Domažlice) + 29. 06. 1980 - Domažlice (okr. Domažlice) Místa působení: Domažlice, Horšovský Týn, Klenčí pod Čerchovem (okr. Domažlice) Literatura: Holý, J. P.: Profesor Kapic se zasloužil o chodskou turistiku. Dom. deník, 12, 2003, 13. 10., č. 240, s. 12., Hana, O.: Doplňky Kalendária 2005. Anotace: Učitel v Klenčí, Horšovském Týně a Domažlicích. Předseda okresního odboru turistiky domažlické Jiskry. - 35. výr. úmrtí
Kellner, Matěj - starosta * 05. 06. 1865 - Domažlice (okr. Domažlice) + 11. 05. 1948 - Domažlice (okr. Domažlice) Místa působení: Domažlice Literatura: Hana, O.: Představitelé města Domažlic, s. 1., Hana, O.: Starosta Domažlic Kellner. Dom. deník, 9, 2000, 5. 6., č. 130, s. 26. Anotace: Mistr truhlářský a majitel domu čp. 52 na Hořejším předměstí. Byl zvolen po Josefu Pavlíčkovi 4. 10. 1921 za stranu Národně socialistickou a funkci vykonával do 25. 9. 1923, kdy jej vystřídal Václav Šticha. Syn dělníka a majitele domu Josefa Kellnera a Doroty, rozené Sloupové. Za jeho starostování bylo např. rozhodnuto, aby na budově městského chudobince na Dolejším předměstí (dnes budova Muzea J. Jindřicha) bylo přistavěno 2. patro. Na Kellnerův návrh schválilo zastupitelstvo pojmenování domažlického náměstí na náměstí Československých legií. - 150. výr. narození
Kohout, Jaroslav - hudebník * 19. 06. 1935 - Kvášňovice (okr. Klatovy) Místa působení: Holýšov (okr. Domažlice) Literatura: Špelda, A.: Hudební místopis Domažlicka, s. 106. Plzeň, KKS 1977. Anotace: Absolvent Vyšší hudební školy v Kroměříži. Od roku 1960 vedl v Holýšově taneční amatérský orchestr, od podzimu 1964 učil v LŠU Holýšov hru na dechové a lidové nástroje. Působil jako ředitel LŠU. Autor tanečních skladeb pro malé dechové hudby. - 80. výr. narození
Kozinová, Hančí - propagátorka Chodska * 26. 06. 1895 - Újezd (okr. Domažlice) + 07. 06. 1982 - Domažlice (okr. Domažlice) Místa působení: Stráž (okr. Domažlice) Literatura: Svačina, R.: Na hyjtách u paní Hančí Kozinové ve Stráži. Dom. deník, 2, 1995, 24. 6., č. 147, s. 10., Holý, J. P.: Památce Hančí Kozinové. Dom. deník, 11, 2002, 8. 7., č. 156, s. 24., Cibulková, M.: Prvního prezidenta vítala v Domažlicích Hančí Kozinová. Domažlický deník, 2015, 05. 03., č. 54, s. 1, 3, fot. Anotace: Anna Kozinová se narodila v početné újezdské rodině ve statku, odkud pocházela už Dodla, manželka Jana Sladkého Koziny. Byla mladší sestrou plzeňského profesora Jana Pelnáře a sestřenicí mrákovských učitelek sester Bílkových. Brzy se provdala k Bartíčkuc do Stráže (ústní zdroj uvádí, že se provdala ke Štěpánům). Při všech významných návštěvách na Chodsku vítávala chlebem a solí vzácné hosty, mezi nimiž byl na jaře 1923 i prezident T. G. Masaryk. V roce 1938 se organizačně podílela na protestu proti záboru Chodska, byla s poselstvem na Pražském hradě. Po uchvácení zbytku republiky nacisty pronesla v květnu 1939 v rádiu z Prahy výzvu k návštěvě Vavřinecké poutě. Na životě Hančí Kozinové se negativně podepsal i rok 1952, kdy byl rodině znárodněn komunisty statek a zemědělská půda. Ona sama poté pracovala jako kuchařka v nemocnici. Přesto byla v okolí váženou autoritou, osobně se znala s J. Jindřichem, J. F. Hruškou, J. Š. Baarem, L. Stehlíkem. Dožila se vysokého věku 87 let, pohřbena byla dne 15. června 1982 na domažlickém hřbitově. - 120. výr. narození
Krčma, František, PhDr. - literární teoretik * 23. 06. 1885 - Merklín (okr. Plzeň-jih) + 30. 04. 1950 - Praha (okr. Hlavní město Praha) Místa působení: Domažlice, Praha Literatura: Holý, J. P.: U rodičů nadšeného máchovského badatele. Dom. deník, 3, 1996, 2. 7., č. 154, s. 12., Kokošková, V.: Osobnosti Přešticka. 3. Plzeň, Apex-art 2012, s. 42. Anotace: V Domažlicích vystudoval gymnázium, působil zde jako suplent (1908-09), oženil se. Celý život se věnoval Karlu Hynku Máchovi. Vydal jeho celou literární pozůstalost, některé drobné práce sám objevil. Stýkal se s F. X. Šaldou a J. Voborníkem. Otec Františka Krčmy mladšího. - 130. výr. narození
Krs, Bohumil - malíř * 23. 06. 1890 - Plzeň (okr. Plzeň-město) + 17. 05. 1962 - Plzeň (okr. Plzeň-město) Místa působení: Olomouc, Přerov, Brno, Bratislava (Slovensko) Literatura: Toman, P.: Nový slovník čsl. výtvarných umělců. 1, s. 572. P., R. Ryšavý 1947., Langhammer, J.: Tvůrci exlibris v západočeské oblasti, s. 13. Plzeň, SVK 1998, Holý, J. P.: Krs se inspiroval Chodskem. Dom. deník, 11, 2002, 19. 7., č. 166, s. 18., Holý, J. P: Krs se inspiroval Chodskem. Dom. deník, 11, 2002, 30. 7., č. 175, s. 16., Losenický, Bronislav: Před čtyřiceti lety odešel Bohumil Krs. Dom. deník, 11, 2002, 8. 8., č. 183, s. 19., Losenický, Bronislav: Kreslířská výpověď válečného deníku malíře Bohumila Krse. Západočeský historický sborník. Plzeň, 2001, č. 7, s. 279-296. Anotace: Maturoval v roce 1911 na plzeňském gymnáziu. Žák umělecko-průmyslové školy v Praze (prof. Hofbauer, K. Špillar, F. Kysela), kterou ukončil roku 1914. Po vypuknutí 1. světové války narukoval k plzeňským Pětatřicátníkům a odjel na ruskou frontu, kde byl vážně zraněn a později přišel o nohu. Pokračoval ve studiu u F. Kysely a Brunnera a od roku 1919 na Karlově univerzitě a Vysokém učení technickém v Praze. Počínaje rokem 1922 se stává profesorem kreslení v Olomouci, později v Přerově, ve Znojmě, v Brně a v Plzni. Studoval japonské a domácí lidové umění. Ilustroval Chodské pohádky 4 svazky (1916, 1918, 1928, 1932), Chyši pod horami B. Němcové a Přemyslův pluh J. F. Hrušky. Vytvořil divadelní výpravy pro 18 představení v Olomouci a v Plzni a plakáty pro kulturní a společenské akce. Kreslil krajiny a ženské akty pastelem a akvarelem. Z grafických technik využíval barevnou litografii. Vytvořil celkem 30 exlibris, reprodukovaných převážně zinkografií a částečně litografií. Figurální a architektonické motivy exlibris jsou často doplněny ornamentem. - 125. výr. narození
Kubín, Jan P. - duchovní * 30. 06. 1915 - Bukvice (okr. České Budějovice) + 31. 10. 2000 - Moravec (okr. Žďár nad Sázavou) Místa působení: Č. Budějovice, Staňkov, Horšovský Týn (okr. Domažlice), Moravec Literatura: Petrašovský, A.: S Janem Kubínem se přišel rozloučit také biskup Liška. Dom. deník, 2000, 9. 11., č. 261, s. 16. Anotace: Narodil se v Bukvici u Českých Budějovic. Po vychození měšťanské školy nastoupil na českobudějovické gymnázium, které absolvoval v květnu roku 1937. Ve studiích pokračoval v kněžském semináři v jihočeské metropoli, kde byl v červnu roku 1942 vysvěcen. Poté jako duchovní vystřídal řadu působišť, až je v roce 1953 ustanoven administrátorem ve Staňkově a současně se stává na třináct let vikářem horšovskotýnského vikariátu. Roku 1954 je jmenován děkanem staňkovského beneficia. Po ukončení duchovní činnosti pobýval až do své smrti v charitním domě pro kněze v Moravci. - 100. výr. narození
Kulhánek, Karel - úředník * 01. 09. 1900 - Domažlice (okr. Domažlice) + 11. 06. 1975 - Plzeň (okr. Plzeň-město) Místa působení: Domažlice, Plzeň Literatura: Kohout, J.: Sté výročí narození Karla Kulhánka, významného činitele junáckého hnutí. Dom. deník, 9, 2000, 25. 8., 198, s. 16., Kohout, J.: Zakladatel skautingu na Domažlicku. Dom. zpravodaj, 22, 2000, č. 10, s. 5. Anotace: Syn železničáře v Domažlicích. Jako student domažlického gymnázia vstoupil do 1. junáckého oddílu v Domažlicích, který založil prof. Jaroslav Kramařík. Později se stal rádcem jedné z družin, poté zástupcem vedoucího oddílu. Byl pokladníkem "Domažlického studentstva" a organizátorem ochotnických divadelních představení. Po maturitě pracoval jako úředník Československých státních drah. V letech 1918-1928 byl zástupcem vedoucího junáckého sboru, po vzniku Západočeské župy Bílého orla se stal župním zpravodajem. Po osvobození v roce 1945 vykonával funkci oblastního velitele západočeské oblasti. Aktivně pracoval i po obnovení Junáka v letech 1968-1970. Je pochován na domažlickém hřbitově. - 40. výr. úmrtí
Kulišan, Alois Josef - zahradní architekt * 21. 06. 1885 - Domažlice (okr. Domažlice) + 03. 02. 1948 - Praha (okr. Hlavní město Praha) Místa působení: Praha Literatura: Kunc, K.: Kdy zemřeli? 1937-62, s. 144. P., SK ČSR 1962., Čs. zahradník, 3, 1948, s. 82 a 91-92., Holý, J. P.: Neprávem zapomenutý rodák. Dom. deník, 9, 2000, 30. 6., č. 152, s. 16. Anotace: Narodil se na Dolejším předměstí v čp. 47 v rodině parkového a zelinářského zahradníka Václava Kulišana. Po studiích na plzeňské reálce se vyučil zahradníkem v Kopidlně u Jičína a podnikl zkušební cestu po Balkáně, Istrii a Itálii. V dalších letech vystudoval zahradní architekturu. Spolu s Františkem Thomayerem z Trhanova se zasloužil o většinu pražských parků. Přispíval do řady odborných časopisů - např. pracemi o pěstování různých druhů břečťanu a lýkovce. - 130. výr. narození
Kuneš, Karel st. - malíř * 06. 03. 1898 - Domažlice (okr. Domažlice) + 05. 06. 1970 - Domažlice (okr. Domažlice) Místa působení: Domažlice, Flossenbürg (Německo) Literatura: Toman, P.: Nový slovník čsl. výtvarných umělců. 1, s. 592. P., R. Ryšavý 1947., Domažlický zpravodaj, 20, 1993, č. 4, s. 3., (bu, aks): Malíř Chodska. Domažlicko, 5, 1995, 15. 6., č. 24, s. 4., Holý, J. P.: Vzpomínka na významného rodáka. Nové Domažlicko, 9, 1978, č. 22, s. 3., Roháčková-Kunešová, D.: Sto let od narození malíře a grafika K. Kuneše. Dom. deník, 7, 1998, 10. 3., č. 58, s. 13., (jb): Výročí Karla Kuneše. Dom. deník, 9, 2000, 5. 6., č. 130, s. 26., Vorlíček, J.: Vzpomínka na Karla Kuneše. Dom. deník, 9, 2000, 22. 6., č. 145, s. 16., Paroubková, J.: Tvůrci a sběratelé exlibris na Domažlicku. Domažlický zpravodaj, 28, 2006, č. 4, s. 14. Anotace: Malíř a grafik, externí učitel učňovských škol v Domažlicích. V osmi letech ztratil matku, v deseti otce. Vyrůstal v rodině nevlastního bratra. Vyučil se malířem pokojů. Později studoval u prof. Jana Trefného, odborné studium dekorativního malířství a malířskou školu prof. Proškovce v Plzni. Maloval oleje a akvarely - krajinářské náměty z Domažlicka a západních Čech. Pracoval v oboru chodské ornamentiky a lidového malířství. V grafice tvořil dřevoryty, knižní ilustrace a ex libris. Těch vytvořil dřevorytem 114. Námětem mu byla zákoutí starých Domažlic a ornament. Spolu s dalšími výtvarníky se podílel na knize R. Svačiny Obrázky z Chodska. Se spisovatelem J. Vrbou vytvořili knihu Domažlice-pevná vlasti hráz (1947). Za První republiky byl členem družstva Chodovia, později v něm působil jako umělecký vedoucí. Byl členem Svazu výtvarných umělců. Souborně vystavoval v Domažlicích v letech 1939 a 1942. Během 1. světové války narukoval k 35. plzeňskému pěchotnímu pluku, za 2. světové války byl vězněn v koncentračním táboře Flossenbürg. Po válce tvořil i velké nástěnné malby - podílel se např. na výzdobě prostor domažlické Dubiny. Otec sochaře Karla Kuneše ml. - 45. výr. úmrtí
Kust, Josef - legionář * 27. 06. 1890 - Stará Pasečnice (okr. Domažlice) + 16. 06. 1918 - Conegliano (Itálie) Místa působení: Stará Pasečnice Literatura: Internetová databáze legionářů na stránkách Vojenského ústředního archivu. Anotace: Narozen ve Staré Pasečnici na Domažlicku. V rakousko-uherské armádě sloužil jako vojín u 35. pěšího pluku, dne 25. října 1915 zajat na italské frontě. Do československých legií v Itálii přihlášen 24. února 1918, zde zařazen k 31. pěšímu pluku. Znovu zajat, tentokráte Rakušany, a 16. června 1918 popraven na dvoře kasáren Viktora Emanuela v Coneglianu. - 125. výr. narození
Kvídera, Jan - archivář * 06. 06. 1910 - Plzeň (okr. Plzeň-město) + 14. 09. 1987 - Horšovský Týn (okr. Domažlice) Místa působení: Horšovský Týn Literatura: Mužík, P.: Zemřel Jan Kvídera. In: Minulostí Západočeského kraje. 24, s. 253. Plzeň, Západočeské nakladatelství 1988., Mužík, P.: Jan Kvídera sedmdesátiletý. In: Minulostí Západočeského kraje. 16, s. 283. Plzeň, Západočeské nakladatelství 1980. Archiv. časopis, 37, 1987, č. 4, s. 230-231., Kubásková, E.: Kdy zemřeli? 1986-1990. 2. Errata, s. 3. P., NK 1995., Gryc, S., Kuneš, V., Thomayer, L.: Žili v Horšovském Týně, s. 72. Město H. Týn, 2002. Anotace: Do Horšovského Týna přišel po skončení 2. světové války. Pro nemoc musel odejít ze státní správy a ujal se správy horšovskotýnského muzea (1949), později okresního archivu, kde se stal jeho prvním vedoucím (1953). Archiv získal pod jeho vedením na svou dobu vyhovující prostory. Po správní reformě v roku 1960 se stal vedoucím nového Okresního archivu Domažlice, jehož sídlo zůstalo v Horšovském Týně. Ve své činnosti nejen pozvedl úroveň archivu, významně rozšířil jeho fond, ale také popularizoval výsledky práce archivářů na veřejnosti řadou přednášek a publikační činností v místním regionálním tisku. V roce 1970 byl editorem Horšovskotýnského sborníku, do kterého také významně přispěl. - 105. výr. narození
Odhalení pamětní desky spisovateli Karlu Matěji Čapku-Chodovi - 29. 06. 1930 - Domažlice (okr. Domažlice) Literatura: Hana, O.: Výročí Čapkovy pamětní desky. Dom. deník, 9, 2000, 30. 6., č. 152, s. 15. Anotace: Pamětní deska byla odhalena na rodném domku spisovatele na Týnském předměstí v Komenského ulici. Slavnost odhalení pamětní desky se konala k sedmdesátému výročí jeho narození na podnět domažlické Literární jednoty, jejímž předsedou byl PhDr. Emanuel Strejček. Autorem bronzové desky byl akademický sochař Alois Langenberger a byla na ní vymodelována hlava s nápisem "Zde se narodil 21. 2. 1860 K. M. Čapek-Chod." Hlavním řečníkem byl PhDr. Arne Novák. V roce 1970 byl rodný domek stržen, aby ustoupil stavbě spojující obě budovy základní školy. Pamětní deska byla umístěna v muzeu a před novým objektem byl postaven pomníček s nápisem "Zde stál rodný dům K. M. Čapka-Choda, 1860-1927". - 85. výr. události
Odhalení pamětní desky Václavu Waldhegerovi - 06. 06. 1985 - Domažlice (okr. Domažlice) Literatura: Hana, O.: Deska Waldhegerova. Dom. deník, 9, 2000, 7. 6., č. 132, s. 16. Anotace: Pamětní deska byla umístěna na budově Západočeských energetických závodů v Havlíčkově ulici čp. 482. Odhalil ji tehdejší předseda MěstNV Jaroslav Fronk. - 30. výr. události
Odhalení pomníku MUDr. Antonínu Steidlovi - 13. 06. 1920 - Domažlice (okr. Domažlice) Literatura: Vorlíček, J.: Pomník MUDr. A. Steidla. Domažlicko, 2, 1992, 11. 6., č. 24, s. 4., Hana, O.: Pomník MUDr. Antonína Steidla. Dom. deník, 9, 2000, 13. 06., č. 137, s. 16. Anotace: Kamenickou práci provedla dílna Holsteinova na Babyloně, bronzový odlitek poprsí podnik bratří Bartíků na Letné v Praze. Pomník byl postaven péčí Sboru pro postavení Steidlova památníčku, jehož předsedou byl známý veřejný a kulturní pracovník Max Duffek. Na pomníku je bronzová deska s nápisem: "Vlastenec a lidumil MUDr. Antonín Steidl, rodák domažlický. Narozen 30. března 1832. Zemřel 26. srpna 1913." - 95. výr. události
Otevření silnice na Čerchov - 28. 06. 1905 - Čerchov (okr. Domažlice) Literatura: Kohout, J.: Otevření silnice z Capartic na Čerchov. Dom. deník, 6, 1997, 17. 11., č. 269, s. 11. - 110. výr. události
Položení základního kamene obecní školy - 08. 06. 1905 - Babylon (okr. Domažlice) Literatura: Hana, O.: Babylonská školní budova. Dom. deník, 9, 2000, 8. 6., č. 133, s. 16. - 110. výr. události
Popp, Antonín - sochař * 30. 07. 1850 - Praha (okr. Hlavní město Praha) + 10. 06. 1915 - Praha (okr. Hlavní město Praha) Místa působení: Domažlice, Praha Literatura: Toman, P.: Nový slovník čsl. výtvarných umělců. 2, s. 299-301. P., R. Ryšavý 1950. Anotace: Autor ornamentální dekorace vnitřku budovy Národního muzea a 32 portrétních medailonů českých králů tamtéž. Roku 1892 provedl figurální práce pro radnici v Domažlicích. - 100. výr. úmrtí
Pražák, Albert - profesor * 11. 06. 1880 - Chroustovice (okr. Chrudim) + 19. 06. 1956 - Praha (okr. Hlavní město Praha) Místa působení: Praha, Mrákov, Klenčí pod Čerchovem, Postřekov (okr. Domažlice) Literatura: Holý, J. P.: Profesor Albert Pražák se zasloužil o Chodsko. Dom. deník, 9, 2000, 12. 6., č. 136, s. 24., Vorlíček, J.: Pražák měl rád Chodsko. Dom. deník, 10, 2001, 21. 06., č. 144, s. 15. Anotace: Literární historik, profesor univerzit v Bratislavě a Praze. Organizátor kulturního a vědeckého života, průkopník bádání o slovenské literatuře a česko-slovenských vztazích. Autor monografií Jaroslav Vrchlický, Karel Hynek Mácha, Jan Neruda. V době 2. světové války zapojen do odboje, v roce 1945 krátce předsedou ČNR. Shromažďoval prameny o chodské lidové slovesnosti, spolupracoval s J. Š. Baarem, byl přítelem Jana Vrby, J. F. Hrušky i manželů Štěpánkových ze Kdyně. Jeho žákem byl Josef Kotal. K oblíbeným místům patřil Mrákov, Klenčí, Postřekov. - 135. výr. narození
Schubert, Otto Anton - učitel * 22. 10. 1867 - Horšovský Týn (okr. Domažlice) + 04. 06. 1945 - Štítary (okr. Domažlice) Místa působení: Semněvice, Bukovec, Štítary (vše okr. Domažlice) Literatura: Holý, J. P.: Byl synovcem ředitele Národního divadla. Dom. deník, 6, 1997, 30. 9., č. 229, s. 12., Gryc, S., Kuneš, V., Thomayer, L.: Žili v Horšovském Týně, s. 40. Město H. Týn, 2002. Anotace: Narodil se v Horšovském Týně na Malém předměstí v domě čp. 23. Otec byl starším bratrem ředitele Národního Divadla F. A. Šuberta, matka byla původem Němka, rozená Spörlová. Po studiích na plzeňském řádovém gymnáziu vystudoval v Praze učitelský ústav a odešel na studia do Mnichova, kde se postupně věnoval lékařství, zvěrolékařství a biologii. Po návratu působil na školách v Semněvicích, Bukovci a nejdéle ve Štítarech, kde se stal oblíbeným ředitelem školy. Pohřben je na hřbitově u kostela sv. Vavřince. Rozsáhlé dílo je věnováno řekám Radbuze, Labi, Jizeře, výskytu perlorodek, hospodaření na malých rybnících, rybaření. Nejvýznamnější jsou dvoudílné dějiny jihozápadní sudetské oblasti Beiträge zur Geschichte des Südwestlichen Sudetengaues. Je autorem více než 200 odborných článků v časopisech. Jeho rozsáhlé dílo není dosud plně doceněno. Byl bratrancem Adolfa, Josefa a Julia Wenigových, jejichž maminka byla sestrou jeho otce i ředitele ND. - 70. výr. úmrtí
Strádalová, Libuše - pěvkyně * 28. 10. 1919 - České Budějovice (okr. České Budějovice) + 27. 06. 1990 - Mariánské Lázně (okr. Cheb) Místa působení: Horšovský Týn (okr. Domažlice) Literatura: Špelda, A.: Hudební místopis Domažlicka, s. 117. Plzeň, KKS 1997., Holý, J. P.: Druhá ředitelka horšovskotýnské "hudebky". Zpravodaj města H. Týn, 2001, č. 2, s. 6., Gryc, S., Kuneš, V., Thomayer, L.: Žili v Horšovském Týně, s. 76. Město H. Týn, 2002. Anotace: Absolventka pražské konzervatoře, obor sólový zpěv. Později si doplnila vzdělání o obor klavír. Spolupracovnice Čs. rozhlasu v Plzni. Od roku 1947 se věnovala pedagogické činnosti, nejprve v Plzni a později ve Stříbře. Mezi lety 1954 až 1963 působila jako ředitelka hudební školy v Horšovském Týně. V roce 1963 přešla do Mariánských Lázní. V Horšovském Týně založila národopisný soubor. - 25. výr. úmrtí
Tauber, Pavel - stíhací pilot * 29. 06. 1920 - Postřekov (okr. Domažlice) + 14. 03. 2008 - Neratovice (okr. Mělník) Místa působení: Severní Afrika, Velká Británie, Neratovice Literatura: Schebesta, P.: Zemřel válečný hrdina, stíhač RAF, plukovník Pavel Tauber. Neratoviny.cz., Cibulková, M.: Pavel Tauber - poslední žijící postřekovský válečný hrdina. Domažlický deník, 14, 2005, 20. 12., č. 297, s. 9., Cibulková, M.: Pilot RAF, válečný hrdina Pavel Tauber. Dom. deník, 21, 2012, 02. 02., č. 28, s. 8. Anotace: Účastník bojů na několika frontách 2. světové války. Po záboru českého pohraničí je nucen po nějaký čas žít na území německé říše a pracovat v Norimberku. Po obsazení zbytku Československa nacisty prchá v srpnu 1939 do Polska, odkud se později dostává do SSSR. Odtud na jaře 1941 odjíždí na Blízký východ, poté se jako příslušník pozemních vojsk účastní bojů u Tobrúku. Před skončením bojů v Africe se hlásí k leteckému výcviku, naloďuje se a po 3 měsících plavby se dostává do Anglie. V létě 1942 se hlásí do RAF, kde se posléze stává pilotem 310. československé stíhací perutě. Jeho další školení a výcvik probíhají v Kanadě. Poté se vrací do Anglie a u RAF cvičí na strojích Supermarine Spitfire účastní se bojů nad Francií a Německem. Do vlasti se vrací se svým letadlem 18. 8. 1945. Po návratu působí jako instruktor v letecké akademii, později je činný jako civilní dopravní pilot u aerolinek. Odtud je po komunistickém převratu roku 1948 vyhozen. Celkem 17 let pak pracuje v Avii Letňany jako zámečník. V roce 1968 je částečně rehabilitován a může se vrátit k profesi dopravního pilota, kterou vykonává až do odchodu do výslužby v roce 1977. Plné satisfakce se mu dostává po roce 1989. Je nositelem řady československých a zahraničních válečných vyznamenání: Např. roku 2000 je oceněn Leteckým záslužným křížem 3. stupně. Ženatý byl s Vlastou Putíkovou z Libiše, žil v Neratovicích. - 95. výr. narození
Teplý, František - archivář * 05. 02. 1867 - Marčovice (okr. Strakonice) + 11. 06. 1945 - Malenice (okr. Strakonice) Místa působení: Klenčí pod Čerchovem (okr. Domažlice) Literatura: Kunc, K.: Kdy zemřeli? 1937-1962, s. 284. P., SK ČSR 1962., Čes. lid., 2, 1947, s. 65-69., Čes. lid, 1, 1946, s. 14., Svobodné noviny, 6. 2. 1947, s. 5., Jihočeský sborník historický, 24, 1955, s. 59-67., Maur, E.: Chodové. P., UK 1984. Anotace: Zaměnil kněžské povolání za archivní službu. Byl nadšeným milovníkem historie, pilným a zkušeným archivním badatelem. Neprošel však odborným historickým školením a postrádal zejména smysl pro koncepční a kritický výklad. Tyto skutečnosti poznamenaly i jeho a Baarovu knihu Dějiny Klenčí, kde dějiny Klenčí splynuly s dějinami Chodska. K chodské minulosti byl Teplý přiveden právě J. Š. Baarem. Spolu s ním a J. F. Hruškou vydali Chodskou čítanku, Teplý pak vydal Dějiny Chodů u Domažlic a Ze života J. Š. Baara. - 70. výr. úmrtí
Trauttmansdorff, Maxmilián - šlechtic * 23. 05. 1584 - Štýrský Hradec (Rakousko) + 08. 06. 1650 - Vídeň (Rakousko) Místa působení: Horšovský Týn (okr. Domažlice) Literatura: Holý, J. P.: Počátek poněmčení města. Zpravodaj města H. Týn, 1992, červen., (jp): Korespondence s Horní Falcí. Deník Nová Pravda, 2, 1992, 18. 8., č. 193, s. 12., (jp): Trauttmannsdorf v Řezně. Deník Nová Pravda, 2, 1992, 13. 8., č. 189, s. 12., Kalendárium osobností západních Čech na rok 1999, s. 51. Plzeň, SVK 1998., Gryc, S., Kuneš, V., Thomayer, L.: Žili v Horšovském Týně, s. 22. Město H. Týn 2002., Kuneš, V.: Maxmilián z Trauttmansdorffu... Zpravodaj, města H. Týn, 2008, č. 10, s. 15, fot. Anotace: Německý šlechtic luteránského vyznání, císařský diplomat a voják. Byl zakladatelem rodu, který po Bílé hoře získal v Čechách rozsáhlé pozemkové vlastnictví a natrvalo se zapsal do dějin Horšovského Týna. Zastával významné úřady u císařského dvora ve Vídni. Roku 1622 koupil zkonfiskovaný majetek protestanta Viléma Popela z Lobkovic - město a panství Horšovský Týn (Mířkov, Čečovice) - za 200 000 zlatých, později Kamenici, Chrastavice a Hlohovec. V Horšovském Týně založil kapucínský klášter. V roce 1623 byl povýšen do stavu říšských hrabat, roku 1635 obdržel Řád zlatého rouna. Diplomatickou kariéru pak zakončil účastí na mírových jednáních ve Vestfálsku v postavení rovnajícímu se dnešní funkci ministra zahraničních věcí. Pozn.: Kalendárium na rok 1999 udává datum úmrtí 7. 7. 1650. - 365. výr. úmrtí
Veselý, Jaroslav - výtvarník * 24. 05. 1909 - Domažlice (okr. Domažlice) + 21. 06. 1985 - Domažlice (okr. Domažlice) Místa působení: Chodsko, Horšovský Týn, Domažlice Literatura: (jph): Domažlický výtvarník. Pravda, 70, 1989, 4. 11., č. 260, příloha s. 8., (vor): Vzpomínka na malíře. Pravda, 66, 1985, 10. 7., č. 160, s. 5., Holý, J. P.: Horšovský Týn zaujal Jaroslava Veselého již v chlapeckých letech. Dom. deník, 9, 2000, 7. 7., č. 156, s. 12., Holý, J. P.: Domažlický malíř Horšovskému Týnu. Zpravodaj města H. Týn, 2000, č. 7, s. 5., Holý, J. P.: Připomínka chodského malíře. Domažlický deník, 13, 2004, 16. 6., č. 140, s. 12., Holý, J. P.: Domažlický malíř J. Veselý. Zpravodaj města H. Týn, 2004, 07, č. 7, s. 9-10. Anotace: Domažlický výtvarník, zaměstnanec družstva Chodovia. Působil na Chodsku a na Šumavě. Maloval obrazy převážně s chodskou a šumavskou tématikou. V díle se objevuje i tématika z okolí Horšovského Týna, kde žila jeho dcera. - 30. výr. úmrtí
Vydání povolení k užívání budovy Okresního úřadu - 02. 06. 1930 - Domažlice (okr. Domažlice) Literatura: Z historie stavby Okresního úřadu. Dom. deník, 1998, 29. 10., č. 253, s. 14. Anotace: Do budovy se okresní úřad začal stěhovat již 1. června 1930. - 85. výr. události
Vysvěcení kaple sv. Antonína - 16. 06. 1935 - Luženičky (okr. Domažlice) Literatura: Hana, O.: Narozeniny kaple v Luženičkách. Dom. deník, 9, 2000, 17. 6., č. 141, s. 12. Anotace: Pravým důvodem k jejímu postavení bylo, že ve třicátých letech 20. století nastaly neshody mezi Luženičkami a Luženicemi, protože v Luženicích byla v roce 1930 postavena kaple ke cti sv. Anny. Občané Luženiček chtěli mít také svou kapli a této myšlenky se ujal rodák z Radonic, který v Luženičkách vyrůstal - P. Matěj Blacký, biskupský notář a katecheta ve Staňkově, který se rozhodl, že ji zbuduje vlastním nákladem. Stavbu kaple projektoval a též postavil domažlický architekt a stavitel Alois Procházka. Oltářní obraz sv. Antonína je prací akademického malíře Karla Šebka. Za tři roky po vysvěcení byla na kapli umístěna pamětní deska zakladateli kaple. - 80. výr. události
Weninger, Václav - konstruktér * 11. 06. 1940 - Filipova Hora (okr. Domažlice) Místa působení: Kdyně (okr. Domažlice) Anotace: Absolvent Průmyslové školy strojnické v Plzni. Bydlí ve Kdyni. V letech 19621992 pracoval jako samostatný konstruktér v Elitexu Kdyně. Po odchodu do invalidního důchodu se věnuje výtvarnému umění. Vydal několik drobných tisků s náměty z okolí svého bydliště. Autor Kalendáře Kdyňska 1997, 1998 a grafických souborů Koráb, Pocinovice, Starec, Kdyně, Sv. Anna. Své práce vystavoval v MěkBN Domažlice. - 75. výr. narození
Wilhelm, František, voj. - voják * 11. 06. 1920 - Staňkov (okr. Domažlice) + 26. 11. 1941 - Leamington (Velká Británie) Místa působení: Velká Británie Literatura: Internetová databáze Příslušníci čs. vojenských jednotek v zahraničí na stránkách Vojenského ústředního archivu., Internetová databáze Evidence válečných hrobů na stránkách Ministerstva obrany ČR, heslo František Wilhelm. Anotace: Narozen ve Staňkově na Domažlicku, na konci května roku 1940 odveden v Londýně. Sloužil u telegrafní roty československých jednotek ve Velké Británii, dne 26. listopadu 1941 zahynul při dopravní nehodě. Pohřben na židovském hřbitově ve Warren Road v Birminghamu. - 95. výr. narození
Znáte to jméno? Výročí regionálních osobností Domažlicka na měsíc červen 2015 Sestavil: Petr Vecka Odp. red.: Bc. Lenka Schirová Domažlice, Městská knihovna Boženy Němcové 2015. Nestránkováno, 7 výtisků Tisk: Městská knihovna Boženy Němcové Domažlice
