VÝROBA PLOCHÉHO SKLA A KONKURENCESCHOPNÉ NÍZKOUHLÍKOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ V EU
VÝKONEM, UDRŽITELNOSTÍ a SCHOPNOSTMI k nízkouhlíkové budoucnosti EU
Překlad do češtiny zajistila Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR ve spolupráci s AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group
Tento dokument byl vytvořen asociací Glass for Europe. I přes veškerou snahu zajistit přesnost informací neručí asociace Glass for Europe za chyby nebo opomenutí v textu. Obrázky byly poskytnuty členy asociace Glass for Europe. 2
Předmluva generálního tajemníka V současnosti se výrobci plochého skla snaží maximalizovat svůj přínos s cílem naplnit ambice Evropské unie pro rok 2050. (…) Náš průmysl si stanovuje za cíl výkonnost, udržitelnost a maximální využití výrobních kapacit, které jsou nutným předpokladem pro evropskou budoucnost nízkouhlíkového hospodářství. Výrobci plochého skla hrají prostřednictvím svých produktů, výzkumu, výrobních činností a metod udržitelnosti aktivní roli ve formování evropské budoucnosti v konkurenceschopném nízkouhlíkovém hospodářství. V březnu 2011 zveřejnila Evropská komise dokument Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství. Tento plán obsahuje kroky, které by měly jednotlivé sektory (průmysl, doprava, stavebnictví, zemědělství apod.) v následujících letech podniknout, aby dosáhly cílů stanovených pro rok 2050. Plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství předcházela rozsáhlá diskuze. Vzhledem k tomu, že tento plán určuje směr, kterým se Evropa v příštích letech vydá, vyžaduje splnění těchto cílů spolupráci všech zainteresovaných stran. Evropští producenti plochého skla se chtějí aktivně podílet na splnění evropských cílů, zejména pak na transformaci na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství. Z toho důvodu je představena nejen vize našeho oboru, ale také způsob, jakým zajistíme Výkonnost, Udržitelnost a Maximální využití výrobních kapacit. Naším cílem není diskutovat o obsahu zprávy Evropské komise, ani se detailně vyjadřovat k jednotlivým stanoviskům legislativy EU, ale spíše vysvětlit vizi našeho průmyslu, které může být dosaženo, pokud se vytvoří odpovídající regulační prostředí. Těšíme se na práci se všemi zúčastněnými stranami, které sdílí naše přesvědčení, že výrobci plochého skla hrají prostřednictvím svých produktů, výzkumu, výrobních činností a metod udržitelnosti aktivní roli ve formování evropské budoucnosti - konkurenceschopné nízkouhlíkové ekonomiky.
Bertrand Cazes generální tajemník Glass for Europe
3
4
OBSAH Vize výrobců plochého skla o nízkouhlíkovém hospodářství
6
Výrobky z plochého skla nabízejí energeticky efektivní řešení
8
Výrobci plochého skla a jejich příspěvek ke konkurenceschopnému nízkouhlíkovému hospodářství
10
Výkonnost
12
Poskytnout Evropě čistou energii a úsporné produkty
13
Zajistit, že naše výrobky zaručují nejvyšší výkon s ohledem na bezpečnost, pohodlí, technologii a estetiku
15
Udržovat vedoucí pozici ve výzkumu a vývoji
16
Zajistit udržitelnost u všech výrobních činností a produktů
18
Realizovat výrobu zodpovědně a v souladu s přírodou
19
Recyklovat a přispět k efektivnímu využívání zdrojů EU
21
Budovat vědomí udržitelnosti podle hodnotového řetězce
22
Investovat do moderních výrobních kapacit s cílem uspokojit evropskou tržní poptávku
26
Zabezpečit, aby evropský sklářský trh byl přednostně zásobován evropskými producenty
27
Investovat do zlepšení všech evropských podniků s nejlépe dostupnými metodami
28
Zajistit, aby konkurenceschopnost našeho evropského působení neustále rostla a vytvářely se nové pracovní příležitosti v EU
29
www.glassforeurope.com 5
VIZE VÝROBCŮ PLOCHÉHO SKLA O NÍZKOUHLÍKOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ
1. Budovy s téměř nulovou spotřebou energie Do roku 2050 by se emise CO2 měly snížit o 90 % V současnosti spotřebují budovy více než 40 % energie a 1 vyprodukují 36 % emisí CO2 v Evropě. Představují tak největší světové emitory CO2, ale zároveň jsou i sektorem, kde je možné realizovat největší úspory. Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství vypracovaný Evropskou komisí předpokládá, že je nutné snížit obsah emisí CO2 u budov o 90 %. Studie ukázaly, že tento cíl je realizovatelný, protože už existují požadované technologie, včetně vysoce izolačního skla, které umožňuje dosáhnout pozitivní energetické bilance budov. Studie instituce BPIE „Evropské budovy pod 2 mikroskopem” dokonce jasně definovala způsob, jak tohoto cíle dosáhnout s minimálními náklady a nejrychlejší návratností investice. Avšak pokud chce EU dosáhnout konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství a do roku 2050 docílit budov s „téměř nulovou” spotřebou energie, musí zainvestovat i do modernizace stávajících budov.
2. Ekologičtější vozidla Udržitelnou mobilitu musí pohánět rychlejší rozvoj technologií Dopravní prostředky a zejména silniční vozidla jsou hlavní zdrojem emisí CO2. Je proto zcela zásadní, aby automobilový průmysl využil všech technologických pokroků, díky kterým se vozidla stanou energeticky efektivnější. Kromě zvýšení účinnosti samotných automobilů je také možné využít nové materiálové technologie (např. sklo). Výzkum a vývoj v těchto oblastech musí být prioritou a průmysl by měl aktivně podporovat zavádění nových produktů. V delším časovém horizontu bude možné do elektrických vozidel integrovat zdroje obnovitelné energie a postupně instalovat fotovoltaické buňky do prosklených střech některých hybridních automobilů.
Nové materiálové technologie (např. sklo) významně přispívají k ekologičtějším vozidlům
Pokud chce EU dosáhnout konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, musí zainvestovat do modernizace stávajících budov.
1 2
Zdroj: EUROSTAT BPIE – „Evropské budovy pod mikroskopem“ – říjen 2011
6
Výrobci plochého skla podporují cíl vytvořit z Evropy konkurenceschopnou nízkouhlíkovou ekonomiku v co nejkratším možném termínu. Ve skutečnosti však panuje přesvědčení, že by se k cíli snížit emise CO2 do roku 2050 měly připojit všechny sektory ekonomiky. Průmysl specializující se na výrobu plochého skla vychází z plánu konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství1 a uplatňuje svoji vizi ve čtyřech sektorech ekonomiky, kde působí, což vyžaduje maximální úsilí a mobilizaci celého oboru.
3. Obnovitelná energie pro Evropu
4. Ekologický základ průmyslové výroby
V roce 2050 by téměř všechna elektřina v EU měla pocházet z nízkouhlíkového hospodářství.
Evropa by měla využívat ty nejúčinnější energetické postupy.
Cílem je postupná elektrifikace evropského hospodářství a redukce spotřeby fosilních paliv, samozřejmě pokud to daná technologie umožňuje. Pouze elektřina pocházející z nízkouhlíkových zdrojů (zejména obnovitelné zdroje) povede ke snižování emisí CO2 a fotovoltaická technologie hraje v této změně ústřední roli. Může být v hojné míře využita v solárních elektrárnách a v omezené míře např. ve fotovoltaických panelech na střechách. Stále častěji se fotovoltaické panely objevují na stavebních fasádách, které umožňují odvádět přebytečnou energii do elektrické sítě. Ve všech výše uvedených případech představuje sklo ideální základ pro výrobu a rozvod elektřiny v modulech.
Nízkouhlíkové hospodářství bude fungovat jen za předpokladu, že silná a konkurenceschopná průmyslová základna bude podporovat tento cíl a bude vyrábět nové produkty sloužící k modernizaci budov, výrobě elektřiny nebo zhotovení nových typů dopravních prostředků. Níže jsou uvedeny důvody, proč tyto výrobky musejí pocházet ze zemí EU:
Díky využití inteligentních sítí a celkovému technologickému pokroku se dá předpokládat, že do roku 2050 bude téměř všechna evropská elektřina pocházet z nízkouhlíkového hospodářství a obnovitelných zdrojů.
Sklo představuje ideální základ pro výrobu a rozvod elektřiny ve fotovoltaických modulech.
• • •
vyhnout se CO2 a energii, které jsou již obsažené v dovážených výrobcích zajistit, aby si evropský průmysl udržel svoji vedoucí pozici na poli technologického rozvoje poskytnout pracovní příležitosti, výrobu a ekonomický růst
Možnost snížit obsah průmyslových emisí CO2 se odvíjí od typu průmyslu, technologických postupů a druhů vyrobených produktů. Na rozdíl od jiných odvětví, kde úspory energie mohou sloužit jako vhodný ukazatel, otázka energetické výkonnosti (energie na jednotku výstupu) musí být implementována do ústřední koncepce EU, aby se zabránilo případnému zpomalování růstu průmyslové výroby.
Zajistit maximální využití energeticky nejefektivnějších výrobních procesů představuje nejen vizi, ale také povinnost výrobců plochého skla v EU.
VÝROBKY Z PLOCHÉHO SKLA NABÍZEJÍ ENERGETICKY EFEKTIVNÍ ŘEŠENÍ Evropští výrobci plochého skla jsou připraveni nabídnout řešení, které by umožnilo EU dosáhnout svého cíle v oblasti konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství. Toto řešení spočívá v samotné produkci a je zcela zásadní pro snížení spotřeby energie a emisí CO2.
Optimální plocha zasklení je pro energetickou bilanci budov zcela zásadní Sklo je jedinečné mezi všemi stavebními materiály v tom smyslu, že je schopné propustit denní světlo, čímž se snižuje potřeba umělého osvětlení. Dále umožňuje přenášet sluneční teplo do interiéru budov, takže okna mohou aktivně přispívat k energetické výkonnosti budov. Proto není divu, že mnoho architektů, specializujících se na budovy s nízkou spotřebou energie, dává přednost velkým zaskleným plochám. Interiéry tohoto typu také poskytují svým uživatelům zvýšený komfort, produktivitu a zdraví.
institut TNO odhaduje, že by mohlo být ušetřeno více než 100 miliónů tun oxidu uhličitého, kdyby byly tyto 4 povrchy nahrazeny moderním zasklením, což představuje více než třetinu z 20 % ušetřené energie EU pro rok 2020. Je tedy zřejmé, že Evropa musí zásadně vylepšit zasklívání budov, pokud chce dosáhnout cílů nízkouhlíkového hospodářství. V oblasti skla určeného pro stavebnictví se již naskytlo řešení: na trhu jsou dostupná vysoce účinná skla, která se používají pro stavby s téměř nulovou spotřebou energie. Cílem pro rok 2050 je zajistit, aby tato skla společnost využívala v maximální možné míře. Typy zasklení v EU
Díky vývoji sklářských technologií určených pro zasklení se vyvinuly jedinečné charakteristiky. Izolační dvojsklo i trojsklo je složeno alespoň z jedné tabule skla s velice jemným průhledným povlakem, který zvyšuje izolační vlastnosti okna. Tyto nízkoemisivní povlaky pomáhají v zimních měsících udržovat teplo uvnitř budovy. V teplém klimatu nebo v klimatizovaných budovách je těmto povlaků přisuzována schopnost sluneční regulace, která umožňuje slunečnímu svitu projít oknem nebo fasádou a zároveň odrážet velkou část slunečního tepla, takže interiér budovy zůstává světlý, ale mnohem chladnější v porovnání s normálním sklem. V evropském stavebnictví je 85 % zasklených ploch 3 s nedostatečným zasklením. Nizozemský vědecký
3 TNO Stavebnictví a geověda– Distribuce zasklení budov v EU– TNO zpráva TNO-60-DTM-2011-00338 – únor 2011.
4 TNO Stavebnictví a geověda – Potenciální dopad nízkoemisivního zasklívání na spotřebu energie a emisí CO2 v Evropě – TNO zpráva 2008-D-R1240/B – listopad 2008.
Technologie skla se neustále vyvíjí s cílem zefektivnit využití solární energie
Sklářské technologie nabízí nové možnosti pro solární energii
Inovativní, ekologická a dopravně-bezpečná řešení
Sklo hraje při tvorbě solární energie důležitou roli. Používá se ve fotovoltaických modulech a termálních solárních panelech, které vyrábějí elektřinu a teplou vodu. Doposud se skleněné povrchy používaly na ochranu panelů a modulů od vnějších vlivů a umožňovaly slunečnímu světlu proniknout do tepelných kolektorů nebo aktivovat fotovoltaické buňky.
Sklo se podílí na vývoji ekologičtějších vozů různými způsoby. Díky vývoji komponentů z lehčího skla (čelní, boční a zadní skla automobilů) lze snížit energetickou 5 náročnost a emise oxidu uhličitého. Sklářský průmysl si ovšem klade za cíl snížit váhu těchto komponentů, aniž by došlo ke snížení bezpečnosti pro cestující, a snížit nutnost náhrady za těžší materiály pro zajištění strukturální integrity automobilů. Díky novým technologiím klesla hmotnost skla v osobních automobilech pod 3 % a zároveň se zvětšil povrch skleněných povrchů, který je v souladu s novými aerodynamickými návrhy.
Technologie skla se neustále vyvíjí s cílem zlepšit efektivnost solární energie. Například extra čiré sklo s antireflexním povlakem umožňuje do modulu propouštět více slunečního světla. Sklo s povlakem v modulu může nyní sloužit k vedení vyrobené elektřiny mimo moduly. Vyrábí se také v různých tvarech a barvách, což umožňuje větší flexibilitu při začlenění do návrhu budov. Výrobci plochého skla neustále reagují na výkonnostní požadavky v oblasti solárního energetického průmyslu. Využívají mj. znalosti ze stavebnictví s cílem zajistit trvalá řešení pro rozvoj fotovoltaických staveb.
Automobilové sklo také využívá pro snížení spotřeby paliva technologie skla s povlakem. Zasklení s protisluneční pomáhají minimalizovat přístup slunečního tepla do interiéru vozů a tím výrazně omezují potřebu klimatizace nutné k udržení vhodné teploty uvnitř automobilu. V případě elektrických automobilů může zasklení hrát ještě důležitější roli. Snížení spotřeby energie u komfortního vybavení (tj. které neslouží k tomu, aby pohánělo automobil) napomáhá k prodloužení dojezdu elektrických vozů. Omezená výdrž baterií při extrémním zatížení vyžaduje použití lehkých skel s vylepšenými tepelnými vlastnostmi, které může představovat podstatný rozdíl v dojezdu mezi jednotlivými dobitími. S rostoucím počtem elektrických a hybridních automobilů je pravděpodobné, že skleněné komponenty vozidel budou více využívat technologie solárních jednotek. Udržitelná mobilita představuje intenzivní technologii a vyžaduje cílené zlepšení ve všech oblastech. Výrobci plochého skla mají připravená řešení, která aktivně přispějí k ekologičtějším automobilům a dalším způsobům dopravy jako jsou vlaky, tramvaje a autobusy, které rovněž využívají sklo. Do roku 2050 by se mělo využití automobilového skla pro pohon automobilu stát realitou každodenního života.
5
Předpokládá se, že pokud se sníží hmotnost rodinného vozu o 10 kg, sníží se jeho emise CO2 o 0,8 g/km.
Výrobci plochého skla a jejich příspěvek ke konkurenceschopnému nízkouhlíkovému hospodářství Výrobky ze skla umožňují celou řadu způsobů, jak snížit emise oxidu uhličitého, přičemž v našem průmyslu je důležité plně využít potenciál konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství. Za tímto účelem stanovuje průmysl plochého skla následující cíle - výkonnost, udržitelnost a maximální využití výrobní kapacit potřebných pro evropskou nízkouhlíkovou budoucnost. Výše uvedené cíle nejsou ovšem pouze prázdným mottem. Představují tři základní přínosy plochého skla, které působí jako hlavní směrnice pro tento průmysl, jenž se spolupodílí na realizaci vize EU pro rok 2050. Je také nutné vzít v potaz nejen samotné výrobky, ale i výrobní postupy sklářského průmyslu, což jasně dokazuje úmysl výrobců produkovat kvalitní výrobky, které budou utvářet budoucnost Evropy. Splnění těchto cílů představuje pro průmysl velkou výzvu, zejména potom pro výrobu plochého skla. Je zřejmé, že regulační prostředí bude mít silný vliv na realizaci a termín dosažení těchto cílů. Proto doufáme, že evropské orgány budou naše úsilí podporovat prostřednictvím vhodných vládních opatření.
Výkonnost, udržitelnost a maximální využití výrobní kapacit pro evropskou nízkouhlíkovou budoucnost.
Asociace Glass for Europe a její členové se zavazují k aktivní účasti v následujících oblastech s cílem formovat v EU konkurenceschopnou nízkouhlíkovou ekonomiku.
Zajistit výkonnost • • •
Poskytnout Evropě čistou energii a úsporné produkty Zajistit, že naše výrobky zaručují nejvyšší výkon s ohledem na bezpečnost, pohodlí, technologii a estetiku Udržovat vedoucí pozici ve výzkumu a vývoji
Zajistit udržitelnost u všech výrobních činností a produktů • • •
Realizovat výrobu zodpovědně a v souladu s životním prostředím Recyklovat a přispět k efektivnímu využívání zdrojů EU Budovat vědomí udržitelnosti podle hodnotového řetězce
Investovat do moderních výrobních kapacit s cílem uspokojit evropskou tržní poptávku • • •
Zabezpečit, aby evropský sklářský trh byl přednostně zásobován evropskými producenty Investovat do zlepšení všech evropských závodů na úroveň nejlepších dostupných technik. Zajistit, aby konkurenceschopnost našeho evropského působení neustále rostla a vytvářela nové pracovní příležitosti v EU
11
VÝKONNOST
12
Náš průmysl se může pyšnit tím, že v průběhu životního cyklu jsou sklářské výrobky schopny ušetřit energii.
1. Poskytovat Evropě čistou energii a výrobky minimalizující spotřebu CO2 Výrobky z plochého skla jsou zásadní pro dosažení cílů evropské nízkouhlíkové politiky, což je způsobeno především skutečností, že sklářské výrobky pomáhají šetřit energii a spotřebitelé si jejich význam uvědomují čím dál častěji. Například Evropská komise ve svém nedávno publikovaném akčním plánu pro energetickou účinnost uvedla, že „by měla být přijata opatření, která by podpořila příjem efektivních stavebních komponentů, například... okna“.6 Na podnět evropských úřadů dochází k realizaci opatření, která podporují příjem energeticky efektivních technologií, přičemž všechna tato opatření mají přímý či nepřímý vliv na použití energeticky efektivního stavebního skla. • • • •
Podle aktualizované směrnice o energetické náročnosti budov budou do roku 2020 muset všechny nové stavby dosáhnout téměř nulové spotřeby energie a všechny rekonstruované stavby by měly docílit nákladověoptimálních limitů, což obnáší nutnost energeticky efektivního zasklení. Po rozšíření směrnice energetického štítkování produktů se zvažuje evropské schéma energetického označení (štítkování) i pro okna. Celá řada národních akčních plánů pro energetickou účinnost (NEEAPS) umožňuje spotřebitelům výměnu standardního izolačního zasklení za energeticky účinnější zasklení za zvýhodněných ekonomických a fiskálních podmínek. Směrnice energetické účinnosti zavádí povinnost energetických úspor pro podniky a požadavky související s rekonstrukcí veřejných budov v jednotlivých členských státech.
Výše uvedená opatření jsou celkem logická, pokud zvážíme vysokou úroveň výkonnosti při výrobě inovativních výrobků z plochého skla, které uspokojují potřeby naší moderní společnosti. Zdaleka nejdůležitější je ovšem skutečnost, že firmy dokáží vyrábět produkty, které jsou schopny v průběhu životního cyklu ušetřit energii.
6
Evropská komise – Plán energetické účinnosti – COM (2011) 109 konec – 8. března 2011
13
30 až 120x vyšší úspora emisí CO2 Produkt dosáhne ideálního výkonu, pokud během doby svého používání ušetří více oxidu uhličitého, než kolik ho bylo potřeba na jeho výrobu. Ze studií inventarizačních analýz životního cyklu vyplynul význam uhlíku při energeticky efektivním zasklívání. Obsah uhlíku měl souvislost s úsporami CO2, které byly výsledkem výměny jednoduchého zasklení za energeticky efektivnější izolační dvojsklo, což jasně dokazuje, že stavební sklářské výrobky představují výraznou úsporu energie. Propočty například ukazují, že obsah CO2 vytvořený energeticky efektivním izolačním dvojsklem v průběhu celého životního cyklu je stejný jako jeho energetická úspora za 3-10 měsíců v porovnání s budovou, která má jednoduché zasklení (kratší doba návratnosti) nebo skla bez povlaku (delší doba návratnosti). Musíme si ovšem také uvědomit fakt, že doba návratnosti závisí mj. na skladbě zdrojů energie v jednotlivých zemích a potřebách vytápění. Návratnost investice je obvykle delší (cca 15-20 měsíců), pokud je výrobek instalován v budově nacházející se v teplém podnebí, např. na jihu Evropy. Použití izolačního trojskla umožňuje ještě výraznější úspory CO2. Například pokud by nové stavby ve střední a severní Evropě byly zaskleny izolačním trojsklem, emise oxidu uhličitého by se do roku 2020 snížily o 10 mil. tun ročně.7 Tyto dodatečné úspory výrazně převyšují množství emisí, které vzniknou při výrobě tohoto izolačního trojskla. Výše zmíněné doby návratnosti jsou velice krátké, pokud zvážíme délku celého životního cyklu a průměrnou délku životnosti oken v obytných domech, která je kolem 30 let. Při porovnání celkového dopadu CO2 jednoduchého skla a energeticky efektivního izolačního dvojskla je úspora izolačního dvojskla 30 až 120x větší.8
Celkový ekvivalent vzniklého CO2 v průběhu celého životního cyklu izolačního dvojskla je stejný, jako jeho energetická úspora za 3-10 měsíců.
Pokud chtějí výrobci plochého skla poskytovat úsporné produkty, musí brát v potaz jejich životní cyklus. Je nutné nadále zvyšovat výkonnost produktů a snižovat jejich stopu. Obdobné postupy se budou uplatňovat i v ostatních oborech (automobilový průmysl, doprava a solární průmysl).
7
TNO Stavebnictví a geověda – Distribuce zasklení budov v EU– TNO zpráva TNO-60-DTM-2011-00338 – únor 2011.
8
Mezi parametry, které mají vliv na výpočet chybí číslo o obsahu CO2. Řada studií životního cyklu izolačního skla (LCA) uvádí rozdílná čísla. Asociace Glass for Europe testovala výpočty na základě různých dat (z databází LCA, data o vlivu činnosti organizace na životní prostředí v jednotlivých zemích atd.).
14
2. Zajistit, že naše výrobky zaručují nejvyšší možný výkon s ohledem na bezpečnost, pohodlí, technologii a estetiku Evropská vize konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství pro výrobu plochého skla se neomezuje pouze na energii a ochranu klimatu. Evropská společnost roku 2050 bude neustále vyžadovat nejvyšší možný výkon produktů s ohledem na bezpečnost, pohodlí, technologii a estetiku. Výrobky z plochého skla jsou součástí našeho každodenního života. Neustále se na ně díváme, skrz ně také pozorujeme okolní svět, jsou součástí prostředí, ve kterém žijeme a pohybujeme se. Bezpečnost, spolehlivost a pohodlí zůstanou nadále hlavními ukazateli výkonnosti našeho průmyslu, ať už v oblasti stavebnictví, automobilového průmyslu či dopravy. Jsme přesvědčeni, že konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství představuje hnací sílu pro nadcházející technologické období. Vzhledem k postupnému začleňování fotovoltaických jednotek do skel určených pro stavební a automobilový průmysl bude využití výrobků z plochého skla s největší pravděpodobností pokračovat i nadále. Inovace výrobků z plochého skla nabízí řadu nových možností, zejména díky vývoji dotykové technologie a pokroku v informačních technologiích. Prostor pro evropské inovátory je tedy obrovský.
Bezpečnost a spolehlivost autoskel na prvním místě Sklo automobilu je navrženo tak, aby vydrželo po celou dobu životnosti vozidla - musí vydržet různé povětrnostní podmínky, běžné opotřebování, používání stěračů, aniž by došlo k jeho poškrábání atd. Zároveň však musí splňovat bezpečnostní a kvalitativní požadavky pro případ nehody. V dnešní době je bezpečnost vozidel zajištěna dvěma typy zasklení: tepelně tvrzeným nebo vrstveným bezpečnostním sklem. Oba druhy skel mohou být použity zejména pro boční okna automobilů a poskytují vyšší úroveň bezpečnosti a pohodlí cestujících tím, že zvyšují
odolnost proti nárazu a ochranu proti krádeži. Vrstvené bezpečnostní sklo při nehodě popraská a zároveň absorbuje velkou část energie nárazu. Rozbité střepy zůstanou přichyceny k plastové mezivrstvě a tak se sklo nevysype a zůstává po celou dobu v rámu. Cestující jsou tak chráněni. Sklo také umožňuje lidem zraněným při nehodě snadný únik z havarovaného vozu. Vrstvené bezpečnostní sklo nejen odpovídá bezpečnostním nárokům, ale také pomáhá snižovat hmotnost vozu a zlepšuje teplotní podmínky s cílem redukovat spotřebu energie.
V „předvečer“ nové technologické éry se evropští producenti plochého skla snaží zajistit nejvyšší možnou výkonnost produktů se všemi relevantními vlastnostmi. Lidé v našem průmyslu se budou nadále snažit hledat nová užití pro sklo splňující vysoké požadavky naší společnosti a které není vyvinuto na úkor vysoké energetické náročnosti a spotřeby CO2.
15
3. Udržovat vedoucí roli v oblasti výzkumu a vývoje Výzkum a vývoj nových výrobků ze skla, které splňují požadavky na snížení emisí CO2, je pro sklářský průmysl prioritou. Členové asociace Glass for Europe utratí v oblasti V&V stovky milionů eur ročně. Investice směřují do všech aspektů sklářských technologií, od vývoje nových produktů po nové funkce produktů, které snižují dopad výrobního zařízení na životní prostředí. Snaha vyvíjet špičkové produkty pro stavební, automobilový a solární průmysl znamená hledat nové způsoby, jak nadále zlepšovat výkonnost produktů z plochého skla. Výzkum se orientuje na různé oblasti jako např.: • • •
zvýšení izolačních vlastností a ochrany proti slunečnímu záření skel pro automobilový a stavební průmysl zvýšení požární odolnosti a ochrany zlepšení komfortních, estetických a protihlukových vlastností
• • •
snížení hmotnosti autoskel a současně zvýšení bezpečnostního standardu vývoj produktů obsahující fotovoltaické jednotky pro pohon elektrických vozidel posílení antireflexních vlastností HIGHLIGHT transmisního skla pro vytvoření solární energie
Vzhledem k tomu, že se výrobci plochého skla zavázali, že představí na evropském trhu inovativní a užitečná řešení, dochází k vývoji nových funkcí a aplikací (např. technologie OLED). Kvůli návratnosti investic a vytvoření přidané hodnoty pro evropský trh je absolutně nezbytné zabezpečit, aby tyto inovativní produkty mohly přijít na trh co nejdříve. Energetická efektivnost a udržitelnost jsou pro úspěch inovace klíčovými ukazateli, a proto by evropské orgány měly zajistit příslušné legislativní nástroje (např. energetické štítkování, ekoštítkování a ekodesign) s cílem co nejrychleji odměnit snahy V&V. Minimalizace výroby produktů mající negativní dopad na životní prostředí se promítá také do V&V. Například v automobilovém průmyslu se vynakládají miliony eur na vývoj alternativních řešení pro olověné spoje v anténách. Zvláštní pozornost se také věnuje vývoji produktů, které zaručují recyklovatelnost. V neposlední řadě je nutné dodat, že díky pokrokům ve V&V je použití plochého skla ještě ekologičtější a v budoucnu bude také pokračovat vývoj v oblasti sklářských pecí.
Technologie OLED a skleněné substráty: nová forma osvětlení Organické elektroluminiscenční diody (OLED) vyzařují světlo a v porovnání s dnešními světelnými technologiemi nabízejí vyšší energetickou účinnost. Vrstva organického materiálu může být snadno nanesena na skleněný substrát, což přináší výhodu v podobě plně recyklovatelného materiálu, který je integrován do návrhu a maximalizuje životnost zařízení
s OLED. Tato technologie umožní najít nové způsoby, jak zajistit umělé osvětlení v budovách, kde je přístup denního světla do interiéru omezen z důvodu zasklení. Navíc jakýkoliv skleněný povrch může být zdrojem umělého osvětlení, které působí čistým a teplým dojmem, zároveň má však nižší spotřebu energie než současné technologie.
Výkonnost v oblasti výzkumu a vývoje plochého skla je výchozím předpokladem pro přechod evropské produkce na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství. Evropští producenti jsou nadále budou silným partnerem pro vývojová centra a investory, především díky vysoce kvalifikované pracovní síle, tradici a špičkovým V&V centrům. 16
RÁMEC PODPORY SPOLEČENSTVÍ (RPS) •
Aby mohl být konkretizován plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050, je nutné stanovit předběžné cíle energetické efektivnosti pro stavební a automobilový průmysl pro roky 2020, 2030 a 2040 a zavést rozsáhlé monitorovací systémy. Je nezbytné zajistit dlouhodobý rámec, který by umožnil průmyslu plánovat výrobu a investice.
•
Kromě podpory projektů V&V musí Evropa také zajistit, že rozvíjející se obory budou mít z investic do výzkumu a aktivního přispívání k cílům nízkouhlíkového hospodářství zasloužený přínos.
•
Bez ohledu na to, jestli se jedná o dopravu, stavebnictví či solární průmysl, EU musí zajistit rychlou a pravidelnou aktualizaci své výrobní politiky, aby daná opatření přispívala k produkci nejmodernějších výrobků. Je nutné zabezpečit nástroje (např. energetické štítkování, ekoštítkování, kritéria veřejných zakázek v oblasti ekologie atd.), které budou schopné větší flexibility.
•
Koncept energie a zdrojů obsažených v izolačních produktech je třeba nahradit skutečnou analýzou životního cyklu produktů. Je nutné zvážit úsporný potenciál produktu v průběhu jeho užívání, k čemuž je nutné vytvořit spolehlivou a komplexní metodologii.
•
Evropa by měla posílit svou politiku na podporu renovace budov konkrétními legislativními nástroji a rozsáhlejší implementací stávajících nástrojů, jako je např. směrnice o energetické náročnosti budov.
•
EU musí uvolnit mnohem více finančních prostředků, aby byla schopna ztrojnásobit počet budov, které projdou rozsáhlou rekonstrukcí a pomohou uchovat naše kulturní dědictví
•
Evropa musí zajistit správné fungování jednotného trhu, aby se zabránilo opožděnému vstupu na trh v důsledku případných překážek jednotlivých států. Za tímto účelem musí evropské orgány zabezpečit, že se zasadí o přísnější evropské a/nebo mezinárodní standardy pro sklářské výrobky.
17
Zajistit udržitelnost u všech výrobních činností a produktů
18
Vyrábět udržitelným způsobem znamená mnohem více než ohled na životní prostředí. Vyrábět udržitelným způsobem také znamená minimalizovat všechny dopady na prostředí tím, že se například sníží spotřeba základních surovin a nebezpečných látek. Je také nutné zabezpečit nejvyšší možnou míru bezpečnosti práce a informovat účastníky dodavatelského řetězce o zodpovědném používání produktu.
1. Vyrábět odpovědně a v souladu s životním prostředím Jeden z největších ekologických dopadů u výroby plochého skla je spojován se spotřebou energie (tento dopad je probírán samostatně na stránce č. 28). Výrobci se již zavázali, že sníží ekologický dopad svých výrobků a výrobních zařízení. Pokud se podaří výrazněji omezit velikost dopadu na životní prostředí, je to právě díky úsilí výrobců. V současnosti je většina zařízení na výrobu plochého skla certifikována normou ISO 14001 a/nebo EMAS, celoevropským systémem environmentálního řízení a auditu atd., což dokládá komplexnost systémů environmentálního managementu, které jsou v průmyslu implementovány. Tyto systémy zahrnují celou řadu aspektů, viz text níže. Prioritním cílem je omezit používání nebezpečných látek a zejména pak látek, které jsou klasifikovány jako „látky vzbuzující mimořádné obavy“ (SVHC). Pro určité specifické výrobky ze skla se tyto nebezpečné látky při výrobních procesu používat musí. Někdy ovšem není možné použití nebezpečných látek zcela vyloučit a to i navzdory rozsáhlému výzkumu (např. ve specifických případech u solárního skla).
Výrobci se zavázali, že sníží ekologický dopad svých výrobků a výrobních zařízení. Jak snížit dopad sklářské výroby na životní prostředí: •
•
Emise do ovzduší: Kromě snížení emisí oxidu uhličitého je dalším cílem výrobců skla snížit emise oxidů dusíku, síry a chlorovodíku. Sklářský průmysl má před sebou nelehký úkol – dosáhnout dalšího snížení emisí a zároveň se vyhnout potenciálně negativním vlivům, protože některé výrobní postupy mohou ovlivnit emise dalších škodlivin. V posledních 20 letech byly do továren nainstalovány prachové filtry a podobná zařízení, což pomohlo množství emisí výrazně snížit.
•
Odpadové hospodářství: Při výrobě plochého skla se vyprodukuje relativně malé množství odpadu, který je navíc z 90 % nezávadný. Firmy se i nadále snaží redukovat množství odpadu a zajistit recyklaci zbylého odpadu.
•
Doprava: Pokud to daná situace umožní, výrobci upřednostňují základní suroviny od místních dodavatelů a snaží se najít alternativní řešení k silniční dopravní v podobě lodní a železniční přepravy.
Spotřeba vody: Při výrobě plochého skla je užití vody relativně omezené a většinou souvisí s chlazením výrobního zařízení. Z tohoto důvodu se voda pro chlazení používá v uzavřené smyčce. Cílem je snížit spotřebu vody a umožnit její opakované využití. V případě, že voda přijde do kontaktu s potenciálními škodlivinami, je nutné zvážit instalaci čistícího zařízení.
•
Balení: Přeprava skla si vyžaduje speciálně upravená zařízení. V dnešní době převažují ocelové podstavce, které se dají opakovaně použít. V případě, že je potřeba zajistit přepravu v dřevěných obalech, firmy dávají přednost dřevu pocházející z certifikovaných zdrojů.
19
Výrobci plochého skla budou i nadále hledat možnosti, jak nahradit nebezpečné látky. Na základě nařízení REACH je sklo tzv. UVCB látkou (látka s neznámým nebo proměnlivým složením), která zpravidla nepodléhá registraci.9 V případě produktů určených pro trh se výrobci budou snažit o minimalizaci obsahu nebezpečných látek. Pokud ovšem k jejich použití dojde, musí firmy zajistit, aby se tyto látky nedostaly do půdy, ovzduší či vodního prostředí. Zodpovědná výroba také vyžaduje, aby byla lidem na pracovišti zaručena nejvyšší možná míra bezpečnosti. Vzhledem k tomu, že sklo se vyrábí z oxidu křemičitého, je nutné zajistit, aby pracovníci nevdechovali jemné částice prachu. V minulosti byla například přijata opatření na snížení rizika a tzv. uzavřené systémy, které mají za cíl snížit škodlivý účinek prachu na pracovníky. Navíc zde existuje možnost přijmout další kolektivní nebo individuální ochranná opatření a pracovníci podstupují pravidelné lékařské prohlídky. Sklářský průmysl specializující se na výrobu plochého skla je signatářem dohody NEPSI (Dohoda o ochraně zdraví pracovníků prostřednictvím správné manipulace a správného používání krystalického křemene a produktů, které ho obsahují) s cílem nadále uplatňovat nejlepší možné techniky ve spolupráci s odborovými svazy.
Evropští výrobci plochého skla se budou nadále snažit, aby jejich výrobní závody využívaly nejmodernější systémy řízení a dosáhly tím zlepšení v oblasti životního prostředí. Díky tomu se budou v průmyslu uplatňovat nejlepší dostupné techniky. Více informací lze získat z dokumentu BREF (referenční dokument o nejlepších dostupných technikách), který se řídí směrnicí o průmyslových emisích.
9
Podle nařízení REACH je sklo „látkou s neznámým a proměnlivým složením“. Sklo ovšem není směs. Jednotlivé suroviny se během výrobního procesu zcela spotřebují a v nově vytvořené látce již nejsou přítomny.
20
2.
Recyklovat a přispívat k evropské politice účinnějšího využívání zdrojů
Jedním z cílů konkurenceschopné nízkouhlíkové politiky je chránit přírodní zdroje a zabezpečit, že jsou použity jen tehdy, pokud to je skutečně zapotřebí. V této souvislosti má pro průmysl zcela zásadní význam otázka recyklace. Při výrobě plochého skla se recyklování využívá už delší dobu, ale nyní je nutné zlepšit management produktu, který je u konce svého životního cyklu. Sklářské produkty se recyklují už dlouhou dobu a výrobci musí zabezpečit, že výrobky, které jsou nově uvedené na trh, splňují podmínku recyklovatelnosti. Výrobci jsou také ochotni zvýšit množství recyklovaného skla (tzv. odpadové sklo) v jednotlivých výrobních procesech.
Využívání odpadového skla nejen pomáhá šetřit přírodní zdroje, ale přináší i řadu benefitů. Například tavení recyklovaného skla vyžaduje méně energie, tudíž dochází ke snížení spotřeby energie a emisí oxidu uhličitého. V současnosti plavené sklo obsahuje minimálně 20% podíl odpadního skla, což představuje více než 5 mil. tun recyklovaného skla ročně. Většina odpadního skla pochází z výrobních a zpracovatelských procesů, např. odřezky, ztráty během laminování, ohýbání a výroby izolačního dvojskla atd. Tyto vedlejší produkty a/nebo odpady jsou většinou dostatečně kvalitní na to, aby se daly recyklovat a následně použít při výrobě plochého skla.
Bohužel se často nedaří zajistit dostatečnou recyklaci výrobků, které jsou na konci životního cyklu. V celé řadě členských zemí skončí odpadové sklo ze stavebních a demoličních prací na skládkách, což je způsobeno především jeho nízkou hodnotou a nedostatečným sběrným systémem. Výrobci plochého skla jsou připraveni spolupracovat s orgány EU na zlepšení této situace. V první řadě je ovšem nutné odstranit regulační překážky, které ohrožují recyklační kanály pro stavební a demoliční odpady.
Sklo z demoličního recyklace
odpadu:
postup
Výrobci se zavázali, že se budou aktivně spolupodílet na plánu EU recyklovat do roku 2020 celkem 70 % demoličních odpadů. Pro sklářský průmysl to znamená, že v celé Evropě v místě demolice či renovace bude nutné zajistit, aby odpadní sklo bylo demontováno, roztříděno a předáno k recyklaci. Následně recyklátoři musí sklo zbavit nečistot a dodat jej v odpovídající kvalitě zpět do skláren. V uzavřené smyčce recyklace musí střepy splňovat nejpřísnější normy a to díky nízké toleranci výrobního procesu ke znečištění. Alternativně mohou být střepy využity na výrobu skleněných obalů, vláken a skelné vaty.
Ploché sklo obsahuje nejméně 20% podíl recyklátu. 21
Pro dodržení výše uvedeného cíle je nutné, aby evropské orgány zaujaly v této záležitosti aktivní roli. Pro výrobce plochého skla to znamená dodatečné náklady, takže je nezbytné zabezpečit, aby nebyly ohroženy rovné podmínky mezi zeměmi EU a mimo ni. V delším časovém horizontu si výrobci plochého skla přejí, aby získali z vyššího použití odpadové skla větší výhodu pro výrobní proces. Právě z tohoto důvodu aktivně hledají řešení, která zaručí využít více recyklovaného skla a zároveň zachovat stávající kvalitu výroby. Nečistoty obsažené v odpadním skle mají vliv na výslednou kvalitu produktu a jeho pevnost, čímž se potenciálně zvyšují obavy o bezpečnost některých výrobků. Tyto nečistoty můžou také vážně poškodit výrobní zařízení.
Při výrobě plochého skla je recyklace běžnou součástí výrobního procesu, ale nyní je nutné zlepšit nakládání s produktem na konci svého životního cyklu. Hlavní prioritou výrobců je zajistit efektivní recyklaci produktů na konci životního cyklu, která by zvýšila využití odpadního skla. Průmysl aktivně hledá řešení, jak vytvořit efektivní sběrné a recyklační schéma. Dále má v plánu spolupracovat s příslušnými orgány s cílem zavést vhodný právní a ekonomický rámec.
3.
Budovat povědomí o udržitelnosti podle hodnotového řetězce
Výrobci plochého skla nabízí široký sortiment výrobků kombinujících různé vlastnosti, ať už z hlediska tepelné izolace, bezpečnostních prvků, technologické integrace, estetiky, prevence hluku, požární ochrany atd. Pro maximalizaci potenciálu udržitelnosti sklářských výrobků je nanejvýš důležité, aby je mohli pracovníci ve sklářském, automobilovém a solární průmyslu adekvátně využívat. Je tedy nutné poskytnout o produktech dostatečné množství informací a výrobci plochého skla jsou ochotni hrát v této oblasti ještě aktivnější roli, než tomu bylo doposud. Například ve stavebnictví je nutné zaškolení o sklářských technologiích, energetické účinnosti a budovách s téměř nulovou spotřebou energie. V současné době přetrvává příliš mnoho předsudků o prosklených fasádách a jejich vlivu na tepelné ztráty. Řada nedávných studií jasně dokazuje, že sklo je stavebním materiálem, který umožňuje dosáhnout pozitivní energetické bilance, především díky své jedinečné schopnosti poskytovat solární tepelné zisky. Prosklené plochy navíc umožňují propouštět denní světlo do interiéru budov, čímž se šetří značné množství elektrické energie používané pro umělé osvětlení. Pro stavební odborníky je velice důležité vědět, jak nejlépe navrhnout budovy, optimalizovat zasklené plochy a používat různé typy zasklení v závislosti na podnebí, orientaci budov, účel stavby apod. s cílem podpořit výstavbu budov s téměř nulovou spotřebou energie.
Stavební odborníci musí znovu přijít na to, jak optimalizovat zasklení budov a používat různé produkty.
22
Zasklené povrchy a spotřeba energie •
Obytné domy
Ve většině zemí přispívá zvětšení velikosti vysoce účinných oken ke snížení spotřeby energie. •
Kancelářské budovy
Kancelářské budovy vyžadují v porovnání s obytnými domy odlišnou strategii. Tyto budovy jsou často klimatizované a umělé osvětlení představuje jeden z největších zdrojů energetické spotřeby, proto zde zasklívání hraje při snižování energetické náročnosti významnou roli. Po vytvoření modelu spotřeby energie pro standardní kancelářskou budovu došlo technické konsorcium vedené společností CIRCE10 k závěru, že „zvýšení podílu zasklené plochy představuje pro životní prostředí určitě přínos, především díky lepšímu přístupu denního světla.“ To potvrzuje zjištění i jiných studií, které dokazují, že za předpokladu, že se používá správný typ zasklení, architekti mohou volně používat zasklené plochy a zároveň dosáhnout maximální energetické efektivnosti.
Použití skel s ochranou proti slunečnímu záření v automobilovém průmyslu s cílem omezit spotřeby paliva Protisluneční skla zabraňují přístupu tepla do automobilu vystaveného slunečnímu záření, čímž se výrazně snižuje spotřeba klimatizace. Tato technologie umožňuje snížit spotřebu paliva a prodloužit dobu dojezdu u elektrických vozidel. Nicméně je nutné dodat, že tyto výhody nejsou zveřejněny v údajích o spotřebě paliva. Tato regulační mezera omezuje implementaci této moderní technologie, a to i navzdory měřitelným důkazům o jejích výhodách. Výrobci automobilů by měli být vybídnuti k tomu, aby tuto úspornou technologii do vozidel automaticky instalovali.
23
Inventarizační analýza životního cyklu výstavby 1m² kancelářské budovy – JRC Kostra kancelářské budovy: fáze používání a demolice se nezohledňují
Udržitelnost ve stavebnictví bude vyžadovat mnohem komplexnější přístup a je nutné zvážit teorii životního cyklu. Budovy jsou komplexní systémy, jejichž udržitelnost musí být hodnocena jako celek, spíše než součet stavebních výrobků. V této oblasti využívají výrobci standardizované metodologie (viz Inventarizační 10 analýza životního cyklu), CEN TC350. I když se dosud vydané studie obvykle omezují pouze na částečnou analýzu této problematiky, poskytují některé užitečné údaje. V současnosti se dokončuje studie zaměřená na inventarizační analýzu životního cyklu 2 budovy (ve skutečnosti se jedná o 1 m kancelářské budovy), která je vedená konsorciem evropských výzkumných institucí v čele se společností CIRCE a klade si za cíl vytvořit tzv. ekoznačku pro kancelářské budovy. Dosavadní práce potvrzují, že okna představují v porovnání s ostatními částmi obvodového pláště budovy nejmenší ekologickou zátěž (mluvíme zde o fázi výstavby). Tento typ práce je třeba sledovat a zajistit výhody zasklení v průběhu užívání, demolice a recyklace.
Okna představují nejmenší ekologickou zátěž.
Budovat povědomí o udržitelnosti podle hodnotového řetězce znamená reagovat na společenské a ekonomické výzvy. Například v dopravě musíme vést naše zákazníky k tomu, aby si uvědomovali výhody zasklení z hlediska zvýšené bezpečnosti a komfortu. Ve stavebnictví je nutné docenit „kvalitativní přínosy“ denního světla (např. zvýšená produktivita práce, pocit pohody, lepší zdravotní stav atd.), což by se také mělo odrazit ve směru, kterým se stavebnictví ubírá.
Výrobky z plochého skla pomáhají utvářet konkurenceschopnou nízkouhlíkovou ekonomiku, ale aby byla maximalizována jejich užitečnost, musí se dbát na jejich správné používání. Výrobci mají povinnost poskytovat adekvátní informace, zajistit profesionální zaškolení, spolupracovat s institucemi na budování veřejného povědomí o udržitelnosti napříč jednotlivými obory (stavebnictví, solární průmysl a transport).
Zasklené plochy zvyšují pohodlí, pohodu a poskytují zdravější prostředí
10
Pozn. překl.: evropská technická normalizační komise
24
RÁMEC PODPORY SPOLEČENSTVÍ • Udržitelnost představuje centrální část evropské strategie nízkouhlíkového hospodářství. Tu je třeba naprosto pochopit (včetně ekonomických, sociálních a environmentálních aspektů) a musí být obsažena ve všech dílčích politikách EU. • Recyklaci skla je nutné stimulovat a podporovat kdekoliv je to možné, což může obnášet nutnost intervencí ze strany EU, která by tento cíl měla podporovat a zajistit adekvátní ekonomické a legislativní podmínky v rámci celé Evropy. • Evropské orgány musí věnovat zvláštní pozornost rostoucímu problému s nedostatkem nerostných surovin. Evropa musí najít řešení nejen pro situaci s nedostatkem půdy, ale i s nedostatkem některých jiných surovin, jejichž zásoby se brzy stanou kritické v důsledku zvýšené poptávky po výrobcích vyrobených z těchto surovin v jiných částech světa. • Evropské orgány musí podporovat školení zaměstnanců se zaměřením na udržitelný rozvoj (zejména ve stavebnictví) a podporovat informační a komunikační kampaně. • EU si musí osvojit přístup, jehož koncepce se zakládá na životním cyklu budov, tak aby doplnila současnou environmentální politiku zaměřenou na jednotlivé stavební materiály. Metoda životního cyklu budov vypracovaná Evropským výborem pro normalizaci (CEN TC 350) musí být i nadále podporována.
Investovat do moderních výrobních kapacit s cílem uspokojit evropskou poptávku
26
Výroba plochého skla je jediným udržitelným způsobem, jak dosáhnout nízkouhlíkového hospodářství
1. Zajistit, aby evropský sklářský trh byl přednostně zásobován evropskými producenty EU byla ještě v nedávné době největším producentem plochého skla na světě. Tuto pozici ovšem nyní převzala Čína, která sama o sobě představuje 50 % světové poptávky po plochém skle, což je způsobeno nebývalým boomem v oblasti tamějšího stavebního a automobilového průmyslu. V roce 2011 bylo v EU 61 linek na výrobu plaveného skla, jejichž teoretická kapacita byla kolem 15 mil. tun skla ročně. Závody nalezneme po celé Evropě v blízkosti zdrojů surovin a odbytišť, aby se minimalizovaly přepravní náklady na obou stranách dodavatelsko-odběratelského řetězce. Dalších 6 linek na výrobu plaveného skla se nachází mimo EU, v Turecku.
Je ovšem nutné zmínit, že výrobci plochého skla musí své závody specializovat na určitý typ produktů. Celý výrobní proces je relativně pomalý, a pokud chce firma vyrábět sklo o určité barvě nebo tloušťce, trvá obvykle 2 až 3 dny než dojde k přenastavení tloušťky nebo barvy vyráběného skla. Z tohoto důvodu bude import speciálních sklářských produktů vždy zapotřebí a dodávané sklo nemusí vždy pocházet z nejbližší sklárny.
Pro členy asociace Glass for Europe představuje výroba plochého skla jediný udržitelný způsob, jak dosáhnout nízkouhlíkového hospodářství. Vzhledem k tomu, že je plavené sklo relativně těžkým materiálem, tak v podstatě dovoz skla z mimoevropských zemí znamená dovoz skla s větší uhlíkovou stopou. Větší podíl dováženého skla by mohl navíc pro EU znamenat vážné riziko, že z přechodu na nízkouhlíkové hospodářství by měly prospěch spíše regiony mimo EU.
Výrobci plochého skla se pevně zavázali ke snížení celkové spotřeby energie a emisí CO2. Z tohoto důvodu členové asociace Glass for Europe upřednostňují dodávku produktů z členských zemí EU. Pro plánování investic je nutné zajistit, aby měli výrobci dostatečnou jistotu. Jakmile se dlouhodobá vize nízkouhlíkového hospodářství ekonomiky podpoří stabilními politickými opatřeními s cílem snížit emise CO2 v různých odvětvích a zvýšit poptávku po plochém skle, výrobci budou moci zvýšit své výrobní kapacity a nabídnout evropské ekonomice vyšší přidanou hodnotu a nová pracovní místa. 27
2. Investovat do modernizace všech evropských závodů na úroveň nejlepších dostupných technik Výroba skla vyžaduje značné množství energie, protože tavící pece se musí vyhřát na teplotu kolem 1 600 º C, při které dojde k roztavení surovin na sklovinu. Spotřeba energie tedy představuje největší část nákladů. Snižování spotřeby energie je absolutní nutností a dlouhodobým cílem všech výrobců, kteří si chtějí udržet konkurenceschopnou pozici. Výrobci skla investují do modernizace zařízení budou pokračovat v aplikaci nejlepších dostupných technik. Tímto směrem je průmysl veden stávajícími právními předpisy (Systém EU pro obchodování s emisemi a Směrnice o průmyslových emisích), ale hlavním motivátorem je ekonomická situace v sektoru.
Energetická účinnost evropské výroby plochého skla Studie dokázaly, že výrobci plochého skla dosáhli v období 1970-2000 celkem 55% snížení spotřeby energie na jednotku, čímž zdvojnásobili objem výroby, aniž by došlo k nárůstu emisí CO2 . Hlavní úkol našeho průmyslu se odvíjí od skutečnosti, že výroba plochého skla dosáhla za stávajících podmínek svého limitu a v oboru jsou hojně rozšířené nejlepší dostupné techniky. Tento cíl byl definován na základě studií provedených nezávislými institucemi a Evropským hospodářským a sociálním výborem.
Evropští výrobci plochého skla investují do moderních zařízení a budou i nadále využívat nejlepší dostupné technniky Při výrobě skla vzniká oxid uhličitý ve dvou fázích: během hoření fosilních paliv v tavících pecích (75 % emisí CO2 ) a z 11 uhlíku obsaženého uvnitř nerostných surovin, který se z nich během tavení uvolňuje (25 % emisí). Druhému zdroji CO2 bohužel nejde zabránit, ačkoliv se výrobci snaží zvýšit obsah recyklovaného skla a snížit tím obsah nerostných surovin. Bohužel není možné vyrábět sklo pouze z recyklovaného skla (sklo musí splňovat specifické fyzikální a kvalitativní požadavky). V oblasti energetických zdrojů dosud neexistuje technologie, která by umožnila účinně využívat pro provoz tavicích pecí pouze elektřinu. Při současné úrovni poznání a výzkumné činnost jsou i nejvýkonnější zařízení poháněna směsí fosilní paliv a elektřinou. Díky neustálému zlepšení v oblasti izolace tavících pecí jsou výrobci plochého skla přesvědčeni, že do roku 2030 budou schopni snížit obsah emisí CO2 na jednotku o dalších 5-10 % (za předpokladu, že se využije nejefektivnější způsob energie a zvýší se obsah recyklovaného skla). Cíl EU snížit obsah emisí CO2 o 80 % není pro výrobce plochého skla v praxi realizovatelný. Pokud budou chtít výrobci snížit o více než 5-10 %, bude muset dojít k zásadním změnám v oblasti termodynamiky, užití surovin, elektřiny a zachycování CO2. Poslední dvě zmíněné oblasti představují obrovskou výzvu nejen pro průmyslové postupy, ale také příslušné správní orgány (zejména rozvoj infrastruktury). Očekává se, že snižování emisí CO2 ve výrobě plochého skla bude v příštích 20-30 letech pokračovat pomalu, protože nejprve musí dojít k rozvoji technologií a infrastruktury. Uvědomujeme si, že snížit obsah emisí CO2 o 80 % je při současné úrovni poznání nepravděpodobné, a proto by náš potenciální příslib nepůsobil upřímně. 11
Je nutné zmínit, že množství oxidu uhličitého v 1 tuně plochého skla je ovlivněno ekonomickými podmínkami a mírou poptávky po produktu. Pokud je poptávka nízká, musí výrobci zavést patřičná opatření (přizpůsobit výrobní dávky dané poptávce a zároveň udržet tavící pece v provozu). V případě, že se vyrobí méně produktů, množství oxidu uhličitého na jednotku se zvýší. Na druhou stranu se ale jedná o výhodnější řešení, než kdyby se provoz pece zastavil úplně, což je velice náročný a zdlouhavý proces.
28
Investice do výroby plochého skla Výroba skla představuje kapitálově náročný a rozsáhlý proces. Navíc se jedná o nepřetržitou činnost, protože výrobní zařízení jsou bez přestávky v provozu - 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, po dobu 16-18 let. Během této doby je možné provést na výrobním zařízení pouze minimální změny, protože je nutné udržet v tavicích pecích vysokou teplotu a zamezit tím úniku energie. Zásadní změny mající vliv na snížení energetické náročnosti se mohou realizovat až po ukončení výrobní činnosti, což je na konci produkčního cyklu zařízení (po cca 16-18 letech). Rozhodnutí modernizovat výrobní linku většinou závisí na předpokládané poptávce po výrobcích. Moderní energeticky-efektivní závod vyžaduje obrovské investice, jejichž návratnost se projeví až za delší dobu. Na druhou stranu je ale schopen roztavit v průměru 650 tun denně, tj. 250 000 tun ročně. Nicméně jakmile je rozhodnuto o generální opravě či přestavbě, jsou přirozeně aplikovány nejlepší dostupné techniky s cílem snížit výrobní náklady v dalších 16–18 letech.
Výrobci plochého skla se nemohou spoléhat na hypotetická řešení mimo svůj dosah. Musí se aktivně podílet na tvorbě výzkumných projektů a používat standardní řešení s cílem snížit spotřebu energie a obsah emisí CO2. Výrobci plochého skla doufají, že do roku 2030 budou schopni snížit obsah emisí CO2 na jednotku o dalších 5-10 % (za předpokladu, že pokračující výzkum a vývoj dosáhne požadovaných výsledků).
3.
Zajistit, aby konkurenceschopnost našeho evropského působení neustále rostla a vytvářela nové pracovní příležitosti v EU
Naší povinností je zajistit konkurenceschopnost našeho evropského působení. Každý den usilujeme o dosažení tohoto cíle, který se ovšem stává stále čím dál náročnějším, protože světový trh plaveného skla se pomalu stává komoditním trhem. To znamená, že naše konkurenceschopnost závisí na cenách komodit a naší schopnosti minimalizovat výrobní náklady.
Výrobci plochého skla si přejí provozovat výrobu, která je konkurenceschopná a umožňuje sociální a ekologickou udržitelnost.
29
V této souvislosti je nutné zmínit, že udržení konkurenceschopnosti se pro nás stává stále obtížnějším. Na rozdíl od řady našich konkurentů musíme započítávat náklady spojené s emisními povolenkami EU, zvyšující se mzdové náklady, přísné ekologické standardy dané referenčním dokumentem o nejlepších dostupných technikách (BREF) atd. Výrobci plochého skla tyto skutečnosti akceptují a přejí si i nadále provozovat výrobu, která je konkurenceschopná a umožňuje sociální a ekologickou udržitelnost.
reflektovat technologické možnosti průmyslu a zajistit, aby se firmy v EU nedostaly do konkurenční nevýhody. Vzhledem k tomu, že si Evropa stanovuje stále náročnější cíle, je nutné zabezpečit efektivní ochranu před únikem CO2.
Aby mohli výrobci dostát svému závazku, evropské orgány musí usilovat o zachování rovných podmínek mezi evropskými a mimoevropskými výrobci. V současnosti se nevyužívá zhruba pěti výrobních linek v EU, ale dovoz plochého skla z mimoevropských zemí je na vzestupu. Další znepokojující informací je, že v EU nyní existuje pouze jediný projekt na výstavbu linky pro plavené sklo, zatímco mimo EU je naplánováno minimálně 12 podobných projektů, především v severní Africe. S ohledem na omezenou velikost severoafrického trhu je jasné, že se výrobci z tohoto regionu budou snažit zacílit na náš evropský trh (viz růst exportu alžírského skla do zemí EU) Výrobci ploché skla se zavázali ke snížení emisí oxidu uhličitého, ale na druhou stranu si musí zachovat svoji konkurenceschopnost. Proto cíle snížit emise CO2 musí
Orgány EU musí usilovat o zachování rovných podmínek mezi evropskými a mimoevropskými výrobci.
Výroba plochého skla a obchodování s emisními povolenkami V rámci systému obchodování s emisními povolenkami posuzovalo Generální ředitelství pro obchod v EU orientaci výrobců na zahraniční obchod. Bylo zjištěno, že orientace v letech 2005-2007 byla kolem 21 %. Tento faktor společně s vysokou energetickou náročností může pro náš průmysl znamenat riziko v podobě tzv. úniku uhlíku (tj. přesunutí emisně náročných výrob za hranice EU). Výrobci plochého skla mají proto nárok bezplatně získat emisní povolenky na referenční úrovni, která byla stanovena na základě 10 % výrobců s nejnižšími emisemi CO2. Cílem tohoto mechanismu je odměnit výrobce s nejnižšími emisemi CO2. Přesto panují v oboru obavy o konkurenceschopnost. V praxi totiž budou muset výrobci získat povolenky téměř na všechna zařízení a pro velkou část své spotřeby. Navíc tento mechanismus nezohledňuje portfolio produktů vyrobených v konkrétním závodě – Závody specializující se na modernější typy výrobků budou vždy vyžadovat více energie než výroba základních produktů. Pokud se nepřijmou adekvátní opatření, budou emisní povolenky pro výrobce představovat dodatečné náklady, což se pravděpodobně negativně projeví v přesunu emisně náročných výrob za hranice EU.
Evropští výrobci plochého skla se vynasnaží splnit cíle EU pro rok 2050, tj. zůstat konkurenceschopní a pomáhat vytvořit „zelenou“ ekonomiku. Kromě výroby produktů, které šetří energii a snižují emise CO2, chtějí také přispět k pevné výrobní základně, která poskytne větší přidanou hodnotu, růst a „zelená“ pracovní místa. 30
RÁMEC PODPORY SPOLEČENSTVÍ • EU musí přehodnotit svůj postoj k energetické účinnosti v průmyslu a při plánování úsporných opatření věnovat větší pozornost „výstupu“ a „tvorbě přidané hodnoty“. • Je nutné výrobcům vytvořit kvalitní ekonomické zázemí, které jim umožní naplánovat rozsáhlé investiční projekty a modernizovat výrobní zařízení, která by zajistila energetickou efektivnost výroby. Orgány EU musí průběžně zavádět vhodná environmentální opatření, která budou transparentní a umožní výrobcům lépe plánovat. • Environmentální legislativa EU musí zohledňovat rozdíly mezi stávajícími a nově vybudovanými provozy. Je nutné poskytnout průmyslu s kontinuální výrobou dlouhé přechodné období na to, aby modernizovali provozy, které budou splňovat nové požadavky evropské legislativy. • Je třeba věnovat patřičnou pozornost úrovni technologického pokroku a možnostem inovačních řešení. Je také nutné respektovat skutečnost, že mezi jednotlivými obory mohou být výrazné rozdíly např. ve spotřebě energie. • Zachovat rovné podmínky mezi evropskými výrobci a jejich mimoevropskými konkurenty by mělo být předpokladem pro jakékoli opatření na evropské úrovni. •
Kvůli svému cíli snížit emise CO2 by se EU měla vyvarovat přesunu výrob mimo své hranice a měla by zajistit, aby se jakákoliv mezinárodní dohoda vztahovala i na sousední země a byla tam i řádně implementována.
•
Mechanizmus daňové úpravy by neměl být považován za tabu, ale měl by být prověřen s cílem zajistit rovné podmínky mezi evropskými a mimoevropskými
producenty.
31
O Glass for Europe Glass for Europe je obchodní asociace evropských výrobců plochého skla. Ploché sklo je materiál, který se používá pro celou řadu výrobků - okna a fasády budov, okna pro automobilový a dopravní průmysl, skleněné kryty, konektory, zrcadla pro solární zařízení. Sklo se také používá v omezeném množství v dalších sektorech (nábytek, spotřebiče, elektronika atd.). Glass for Europe má 4 členy: AGC Glass Europe, NSG Group, Saint-Gobain Glass a Sisecam-Trakya Cam a spolupracuje se společností Guardian. Těchto pět společností představuje 90 % výroby plochého skla v Evropě. Sklářské výrobky poskytují nejen světlo, pohodlí, stylový design, bezpečnost a ochranu, ale jsou také nezbytné pro energeticky účinné budovy, domy a dopravu. Okna s vysoce výkonným sklem (např. low-e sklo udržující teplo nebo sklo s protisluneční ochranou) pomáhají snižovat spotřebu energie. Solární sklo pomáhá zvýšit produkci obnovitelného zdroje energie. Využití solárního skla ve stavebnictví by mohlo snížit množství emisí CO2 v Evropě o 100 mil. tun ročně, proto není divu, že Glass for Europe trvá na stabilní evropské politice v oblasti energetické efektivnosti
32
