Vypořádání meziresortního připomínkového řízení k materiálu Identifikace problémů v oblasti bydlení, které vyplynuly při poskytování dávek na bydlení

IV. Vypořádání meziresortního připomínkového řízení k materiálu „Identifikace problémů v oblasti bydlení, které vyplynuly při poskytování dávek na bydlení“ Připomínkové místo

Českomoravské konfederace odborových svazů

Českomoravské konfederace odborových svazů

Ust. Obecně

K bodu 1

Připomínky Českomoravská konfederace odborových svazů pozitivně hodnotí Vzato na vědomí snahu předkladatele řešit, konečně po několika letech, dosti závažný problém, který vznikl evidentně pouze v důsledku naprosto pochybené právní úpravy přijaté v rámci zásady maximálně liberalizovat právní prostředí v dané oblasti společenských vztahů. Praxe samozřejmě v krátké době prokázala, že sice „trh vše vyřeší“, nicméně pouze ve prospěch určité specifické skupiny vlastníků nemovitostí a celý systém nastaveného finančního plnění je ve své provázanosti zákonem přímo umožněný „penězovod“ veřejných prostředků získaných od daňových poplatníků k vlastníkům nemovitostí. Podle našeho názoru všechny vymezené problematické okruhy vystihují v zásadě podstatu celé problematiky. Zejména je nezbytné realizovat takové změny právní úpravy, které posílí regulaci a zavedou účinnou kontrolu. Z poznatků praxe je patrně již dostatečně zřejmé, kde je hlavní podstata problému, který nastal zejména s účinností nového občanského zákoníků. Vzato na vědomí „Problematických okruhů“ lze pouze konstatovat, že základním problémem je naprosto chybná a praxi nevyhovující příliš liberální právní úprava v občanském zákoníku, kdy je přípustné fakticky bydlení v jakémkoliv prostoru = nebytovém prostoru bez jakýchkoliv posouzení z hlediska aktuálního stavebně technického stavu a hygienických podmínek. Není dost dobře pochopitelné, že nikdo dosud reálně a účinně nemohl kontrolovat, zda např. došlo ke změně užívání prostor, zda vyhovují prostory z hlediska hygienického a nedochází k ohrožení zdraví aj. V této souvislosti jedno srovnání, které vyjadřuje absurditu stávající reálné situace v praxi: pokud chce vlastník nebytového prostoru změnit užívání jedné místnosti z „prodej zboží“ na „ poskytování přesně určených služeb“, musí požádat stavební úřad o souhlas se změnou užívání, doložit stavebně technickou dokumentaci, projekt změny, souhlas hygienické stanice, požární ochrany, zaplatit správní poplatek, pokud však chce pronajmout jednu místnost nebytového prostoru neurčenému počtu nájemců, nepotřebuje nic z toho a stát mu k tomu zabezpečí zdroj příjmů z veřejných rozpočtů. Z uvedeného vyplývá, že je nezbytné změnit příslušná ustanovení občanského zákoníku, stanovit striktní pravidla právní úpravy dané problematiky a v návaznosti na to zavést a důsledně uplatňovat kontrolu dodržování příslušných ustanovení stavebního zákona a ostatních souvisejících právních předpisů. Na základě uvedeného proto ČMKOS plně podporuje navržená opatření vyjádřená především v návrhu usnesení vlády a požaduje, aby vláda navržené usnesení přijala. Tyto připomínky považuje ČMKOS za zásadní.

Český statistický úřad

Obecně

Úvodem je nutno konstatovat, že předložený dokument nedefinuje problémy Vzato na vědomí v oblasti sociálního bydlení komplexně, ale pouze ve vazbě na objektivitu

Vypořádání


K bodu 8


K bodu 8


K bodu 8

stanovení výše a výplatu sociálních dávek souvisejících s bydlením a Materiál se prioritně netýká otázky sociálního bydlení, zabezpečením možností odběru přiměřeného množství energií a služeb i když je v materiálu tato problematika několikrát spojených s bydlením. zmiňována a prolíná se některými okruhy. Jak už z názvu materiálu vyplývá, jde především o záležitosti, které vyplynuly při poskytování sociálních dávek na bydlení. Problematický okruh č. 8 – Absence závazné informace o počtu a Akceptováno umístění bytů (registr bytů), 4. bod na str. 14 Materiál bude doplněn o informaci, že zpráva Vládě Český statistický úřad požaduje uvést znění 4. bodu na str. 14 ČR byla předána a usnesením Vlády ČR schválena. do souladu s usnesením vlády č. 5 ze dne 13. ledna 2016 ke způsobu realizace sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 (dále jen SLDB 2021), jímž vlády vzala na vědomí způsob realizace sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 a to i ve vztahu k vzniku nových administrativních zdrojů dat, tedy i registru bytů. Odůvodnění: V návrhu způsobu realizace SLDB 2021 je konstatováno, že s ohledem na délku legislativního procesu a na náročnost naplnění případných nových administrativních zdrojů referenčními údaji, není i v případě okamžitého zahájení prací na vzniku či doplnění existujících administrativních zdrojů dat reálné jejich využití pro SLDB 2021. Tato skutečnost se dotýká i registru bytů. Tato připomínka je zásadní. Problematický okruh č. 8 – Absence závazné informace o počtu a Vysvětleno umístění bytů (registr bytů), 7. bod na str. 14 Český statistický úřad požaduje vyjasnění navržené koncepce, zda je v rámci V této fázi se s tímto rozšířením nepočítá. navržených změn zákona o základních registrech předpokládáno i rozšíření údajů vedených v registru bytů o nebytové prostory vhodné k bydlení. Se zkoumáním vhodnosti nebytového prostoru k bydlení se počítá v rámci zákona o sociálním Odůvodnění: bydlení. Pro účely tohoto zákona se v současné době V českém právním řádu definuje pojem „bydliště“ z. č. 89/2012 Sb., občanský vedou diskuze s příslušnými rezorty technické zákoník jako pojem soukromoprávní tedy nikoli jako definici pro evidenční účely a hygienické podmínky, které by nebytové prostory dle veřejného práva. vhodné k bydlení měly splňovat. Trvalý pobyt je termínem správního práva, který má administrativní a evidenční Úkol ohledně evidence (registru) bytů bude z návrhu charakter. Při tvorbě nové koncepce sociálních dávek bude nutno určit, zda Usnesení vypuštěn. dávky budou poskytovány dle faktického bydliště člověka nebo dle trvalého pobytu, tedy jeho evidenčního pobytu. Navržené rozšíření registru bytů o nebytové prostory užívané k bydlení je nutno blíže specifikovat, zda se bude jednat pouze o stavby užívané na základě oznámení stavebnímu úřadu ve smyslu § 120 odst. 1 z. č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů nebo i jiné. Upozorňujeme na skutečnost, že dle § 178 odst. 1 písm. g) z. č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, je užívání stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím přestupkem s možností uložení sankce až do výše 500 000 Kč. Tato připomínka je zásadní. Problematický okruh č. 8 – Absence závazné informace o počtu a umístění bytů (registr bytů), část Návrh řešení, str. 14 – 15 Český statistický úřad požaduje:

-2-

a) vypustit v posledním bodu této části text „který by se prvotně mohl naplnit z dat ČSÚ o SLDB 2011; b) rozšířit text v této části o úkol předložit věcný záměr zákona o územní identifikaci bytů v rámci budov s byty, a to včetně zakotvení povinnosti vlastníka nemovitosti udržovat a aktualizovat číslování bytů.

Akceptováno Bude vypuštěno Vysvětleno Úkol ohledně evidence (registru) bytů bude z návrhu Usnesení vypuštěn.

Odůvodnění: Ad a) ČSÚ již při jednání mezirezortní pracovní skupiny pro přípravu sčítání, která řešila možnost založení registru bytů, zdůrazňoval, že využití dat SLDB 2011 není možné. V SLDB 2011 nebyly byty jednoznačně identifikovány (a ani nemohly být vzhledem k tomu, že neexistuje příslušný předpis o číslování bytů). Základní podmínkou pro založení registru bytů je totiž existence jednoznačné identifikace bytů (podle stanovené metodiky) a očíslování všech bytů v terénu. Tento základní předpoklad předložený návrh řešení zcela pomíjí. Povinnost číslování bytu musí být zakotvena zákonem a musí předcházet všem dalším aktivitám.


K bodu 2

Ad b) Český statistický úřad v minulosti opakovaně upozorňoval na neexistenci registru bytů jako závazného zdroje územní identifikace bytů (např. při projednávání věcného záměru zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech, novely zákona o základních registrech, návrhu realizace SLDB 2021) a na nutnost přijetí právního předpisu, který by upravoval nejen vznik tohoto registru, ale i stanovil pravidla číslování bytů a povinnosti vlastníků nemovitostí s bytu toto číslování udržovat a aktualizovat. Na základě úkolu uloženého usnesením vlády č. 539 ze dne 8. července 2015 k Akčnímu plánu Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice do roku 2020 ČSÚ v rámci implementace Strategie zpracovává vstupní analýzy k přípravě návrhu koncepce registru bytů z hlediska údajů o územní identifikaci, požadavků na údaje, dostupnosti, napojení na rozhodující informační systémy a klíčových vlastnostech bytového fondu ČR pro agendy veřejné správy. Vzhledem ke skutečnosti, že předkladatel materiálu v usnesení vlády navrhuje uložit úkol MV jako věcnému gestoru zákona o základních registrech, ČSÚ doporučuje rozšířit tento úkol o zpracování souvisejícího věcného záměru zákona o územní identifikaci bytů v rámci budov s byty, neboť bez jednoznačné územní identifikace bytů by takto uložený úkol nebylo možné splnit. Tato připomínka je zásadní. Problematický okruh č. 2, - Stanovování a zjišťování výše nákladů na Akceptováno bydlení pro určení výše dávek s možností využít tzv. mapu nájemného, případně energií a služeb souvisejících s bydlením - poznámka pod čarou Bude vloženo č. 16, str. 8 Český statistický úřad požaduje vložit do první věty poznámky pod čarou č. 16 na str. 8 za slovo „úřadem“ slova „ o metodické spolupráci při vzniku cenových map“. Odůvodnění: MPSV se obrátilo na ČSÚ se žádostí o realizaci šetření pro stanovení cenové mapy nájemného v místě obvyklého. Cenová mapa měla sloužit jako základ pro

-3-


K návrhu usnesení

stanovení dávek určených na sociální bydlení. K této problematice proběhlo společné jednání, na kterém zástupci ČSÚ upozornili na nevhodnost využití výběrového šetření pro účely stanovení výše sociální dávky. Jedním ze základních omezení pro využití výběrových šetření pro tyto účely je výběrová chyba a územní detail. Výběrová šetření nejsou schopná pokrýt detail obce s rozšířenou působností nebo dokonce detail obce. Vzhledem na výše uvedené lze konstatovat, že úloha ČSÚ v řešení této problematiky by měla spočívat v metodické podpoře při hledání řešení, jak cenovou mapu zjišťovat, nikoli ale jako instituce, která by měla šetření realizovat. Tato připomínka je zásadní. Návrh usnesení vlády České republiky bod II., odst. 6 Vysvětleno Český statistický úřad požaduje v návrhu usnesení vlády bodě II. odst. 6 za Úkol ohledně evidence (registru) bytů bude z návrhu slovo „vnitra“ vložit slova „předložit věcný záměr zákona o územní identifikaci Usnesení vypuštěn. bytů a“.


K bodu 8

Odůvodnění: Vzhledem ke skutečnosti, že předkladatel materiálu v usnesení vlády navrhuje uložit úkol MV jako věcnému gestoru zákona o základních registrech, ČSÚ doporučuje rozšířit tento úkol o zpracování souvisejícího věcného záměru zákona o územní identifikaci bytů v rámci budov s byty, neboť bez jednoznačné územní identifikace bytů by takto uložený úkol nebylo možné splnit. Tato připomínka je zásadní. Problematický okruh č. 8 – Absence závazné informace o počtu a Akceptováno umístění bytů (registr bytů), 5. bod na str. 14 Bude vloženo Český statistický úřad navrhuje vložit do bodu 5. na str. 14 za slovo „podporují“ text v závorce „ (pro ČSÚ by byl jedním z hlavních zdrojů pro dokončení přechodu k plně administrativnímu sčítání po roce 2021)“. Odůvodnění: Založením registru bytů v případné vazbě na evidenci obyvatel a základní registry by ČSÚ mohlo v budoucnu realizovat sčítání po roce 2021 plně z administrativních zdrojů. Tato připomínka je doporučující.


K bodu 1

Problematický okruh č. 1 – Nevyhovující (rozporovaná) kvalita ne/bytového prostoru, který je nabízen a využíván k trvalému nebo dlouhodobému bydlení Český statistický úřad doporučuje blíže upřesnit jak sporné skutečnosti, tak návrh budoucí koncepce.

Vysvětleno

Bude zpřesněno a řešeno v souvislosti se zákonem o sociálním bydlení. Se zkoumáním vhodnosti nebytového prostoru k bydlení se počítá v rámci zákona o sociálním bydlení. Pro účely tohoto zákona Odůvodnění: se v současné době vedou diskuze s příslušnými Z předloženého materiálu nevyplývá zcela jasně, zda se dotýká bytů rezorty technické a hygienické podmínky, které by zkolaudovaných, ale hygienicky závadných, bytů ve stavbách užívaných na nebytové prostory vhodné k bydlení měly splňovat. základě oznámení stavebnímu úřadu ve smyslu § 120 odst. 1 z. č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, popř. v rozporu s tímto ustanovením. V současném právním řádu však chybí definice „zdravotně

-4-

závadný byt“, kterou vymezoval z. č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty, ve znění pozdějších předpisů. Materiál opakovaně užívá termín „nebytový prostor vhodný k bydlení“, nestanoví však subjekt odpovědný za vymezení nebytového prostoru jako vhodného k bydlení. Nebylo by vhodné tedy v rámci nové koncepce sociálních dávek v rámci přechodného ustanovení např. v návrhu zákona o sociálním bydlení umožnit bez sankce určené stavebním zákonem změnu kolaudačního rozhodnutí o těchto prostorách? Český statistický úřad

K bodu 2

Tato připomínka je doporučující. Problematický okruh č. 2 – Stanovování a zjišťování výše nákladů na Akceptováno bydlení pro určení výše dávek s možností využít tzv. mapu nájemného, případně energií a služeb souvisejících s bydlením - Návrh řešení, str. 8 Bude vloženo Český statistický úřad navrhuje „pro potřeby bytové politiky“.

za

slovo

„rozvoj“

vložit

slova

Odůvodnění: Ustanovení § 14 z. č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, určuje MMRjako ústřední orgán státní správy mimo jiné ve věcech politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a pro věci nájmu bytů a nebytových prostor. ČSÚ se proto domnívá, že v materiálu nebyla věnována dostatečná pozornost výkonu působnosti MMR v oblasti bytové politiky a nájmu bytů, a proto ji navrhuje zdůraznit v rámci návrhu řešení Problematického okruhu č. 2. Tato připomínka je doporučující. Český úřad zeměměřický a katastrální

K návrhu usnesení

Požadujeme upravit bod II. 6 návrhu usnesení spolu s textem materiálu (str. 13, Vysvětleno 14) ve smyslu níže uvedeného odůvodnění Úkol ohledně evidence (registru) bytů bude z návrhu Odůvodnění: Usnesení vypuštěn. V bodě II. 6 návrhu usnesení se ukládá ministru vnitra „navrhnout úpravu zákona o základních registrech, která uloží ČÚZK zapisovat mezi referenční údaje počty bytů, čísla bytů (příp. stejné údaje u nebytových prostor vhodných k bydlení) a tyto údaje spravovat a aktualizovat a tento registr rozšířit i na nebytové prostory“. Upozorňujeme, že ČÚZK nemůže být editorem těchto údajů, neboť nedisponuje dokumenty, na jejichž základě jsou údaje do příslušného základního registru zapisovány (viz zákonná povinnost vyplývající z § 4 odst. 2 zákona o základních registrech). Editorem v tomto případě musí být obce, případně stavební úřady. Zavedení čísel bytů a nebytových prostor do RÚIAN představuje složitý proces, který si vyžádá úzkou spolupráci minimálně ČÚZK (správce RÚIAN), MV (gestora problematiky v oblasti číslování budov), ČSÚ (gestora SLDB), MMR (ústředního správního úřadu nadřízeného stavebním úřadům) a MF (z pohledu zajištění finančních prostředků). Hrubý odhad nákladů na úpravu informačních systémů na straně ČÚZK se odhaduje v řádu

-5-

desítek milionů Kč. Tyto finanční náklady bude možné konkretizovat až na základě podrobnějšího zadání, nicméně upozorňujeme, že tyto náklady nebude možné pokrýt z běžného rozpočtu ČÚZK. S ohledem na uložení další povinnosti územním samosprávám by mělo dojít k navýšení příspěvku na výkon přenesené působnosti aj. Zavedení čísel bytů do RÚIAN si z pohledu ČÚZK vyžádá daleko širší legislativní opatření než pouhou úpravu v zákoně o základních registrech. Dosud žádná právní úprava nestanovuje závazná pravidla pro identifikaci bytové jednotky v rámci budovy. Právními předpisy je nutné řešit také další otázky týkající se např.: závazného způsobu číslování bytů v bytových domech (již „číslovaných“, dosud neočíslovaných, v rámci budov a jejich částí) – obecně chybí komplexní metodika pro číslování bytů, nastavení práv a povinností vlastníků nemovitostí, nastavení povinností editorů, číslování objektů, které jsou dnes vedeny v katastru nemovitostí jako příslušenství budovy hlavní atd. Jako nesystémové ČÚZK vnímá také zařazení mezi referenční údaje pouze jednoho z 12 technickoekonomických atributů stavebního objektu. ČÚZK nepopírá potřebu vybudování registru bytů, nicméně z výše uvedeného vyplývá, že vybudování registru bytů je úkolem, který je nutné řešit průřezově přes několik resortů, nikoli pouze dílčí novelou zákona o základních registrech. Tato připomínka je zásadní.

Hospodářská komora ČR

K bodu 7

Konkrétní zásadní připomínka k předkládanému materiálu

Akceptováno

Připomínka k bodu 7. Růst nákladů na energie s dopadem na malé V Materiálu bude pouze zmíněno, že se naváže na odběratele (domácnosti) a s přímým dopadem na růst nákladů v oblasti úkoly dané usneseními Vlády ČR ze dne 4. března 2015 dávek na bydlení. č. 149 a ze dne 30. března 2015 č. 229, které se této problematiky úzce dotýkají. Předkládaný materiál upravuje návrh řešení: „Ministerstvo průmyslu a obchodu zajistí ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem zavedení maximálního cenového zastropování energií pro koncového spotřebitele (z jasně definované cílové skupiny osob), které by garantovalo sociálně slabým domácnostem odběr přiměřeného objemu energií pro zajištění jejich bydlení za „nákladovou“ cenu.“ Nesouhlasíme s navrhovaným řešením dané problematiky rozšiřující se potřeby sociálních dávek z důvodu vysokých nákladů na energie. Doporučujeme danou problematiku řešit následujícím způsobem: 1) Je klíčové vydefinovat skupiny zranitelných zákazníků, tj. skupin obyvatel, které jsou skutečně ohroženy a které by měly být podporovány. Takové vymezení v současném právním řádu tak, jak o něm hovoří např. Směrnice

-6-

2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES, dosud chybí. Není tedy zřejmé, které kategorie zákazníků by měly být chráněny. 2) Namísto zavedení nestandardní cenové regulace do dnes zcela funkčního liberalizovaného trhu s energiemi nebo namísto případné deformace tarifního systému v oblasti síťových služeb je vhodné řešit problém rostoucí potřeby sociálních dávek efektivnějším nastavením systému stanovení nároku na výplatu příslušných podpor a důslednou kontrolou oprávněnosti nároku na konkrétní výši podpory pro krytí nákladů na energie, přičemž toto nastavení by mělo provést MPSV ve spolupráci s ERÚ. Cílem je zajistit, že podpora bude zacílena na skutečně ohrožené kategorie obyvatel a bude zároveň motivovat obyvatele k úsporám energií (snižování nákladů na energie, když se jedná o sociálně slabé občany a domácnosti) a nikoliv k volnému užívání konkrétní energetické služby bez ohledu na výši nákladů, které jsou tímto způsobem prostřednictvím dávek zákazníkovi uhrazovány. Odůvodnění: Vnímáme předkládaný dokument především jako snahu vlády o akutní řešení nekontrolovatelného růstu nákladů spojených s vyplácením příspěvků na bydlení, účelově nárokovaných pronajímateli ubytovacích zařízení nejrůznějších kvalit v maximální výši. Předložený materiál vítáme zároveň jako pozitivní signál zahájení celospolečenské diskuse o řešení zásadních problémů v oblasti bydlení. Zásadně však nelze souhlasit s tím, aby opatření vzniklá v reakci na problémy s vyplácením dávek na bydlení byla současně rozšiřována i mimo oblast sociálních podpor. Za zcela zásadní a klíčové považujeme bezpodmínečné oddělení sociální politiky od běžných obchodních vztahů. Zásadně proto nedoporučujeme zavádět cenové zastropování energií pro koncového spotřebitele. Takováto forma regulace narušuje dosud efektivní fungování liberalizovaného trhu zejména s elektřinou resp. s plynem. Nepřímá podpora zranitelných/ohrožených zákazníků prostřednictvím úpravy tarifního systému, a teď nerozlišujme, zda se jedná o tarify za regulované síťové služby nebo tarify v oblasti tržní komodity, je velmi problematická. Dochází k socializaci nákladů, kdy se náklady na sociální tarify rozpočítají na ostatní zákazníky (spotřebitele dané energie) a zavádí se tak křížové dotace, deformující trh s energiemi. Problematické může být definování cílové skupiny, kdy nebude nikdy plně oddělitelné, kteří zákazníci skutečně sociální tarif potřebují (rodiny s více dětmi, zákazníci s malou spotřebou, velkou spotřebou atd.) a kteří nikoli, a přesto jej čerpají. Navíc výkon takové podpory je značně nákladný a v konečném důsledku s ohledem na velmi omezené kompetence poskytovatelů takovéto formy podpory (dodavatel dané energie) ke kontrole oprávněnosti nároku na tuto podporu může vést k neefektivnímu čerpání a prodražování celého systému. Je zřejmé, že k problematice chudoby, energetické chudoby a ochrany zranitelných zákazníků je třeba přistupovat komplexně. Při hledání optimálního řešení je však nutné ke každému článku tohoto řetězce přistupovat odděleně. Jsme přesvědčeni, že předložený materiál přímo navrhuje zavedení některých opatření se zásadním negativním dopadem na fungování maloobchodního

-7-

energetického trhu bez potřebné hlubší analýzy. Předložený materiál vychází z chybného předpokladu o růstu cen energií. V posledním období naopak dochází k poklesu komoditních cen elektřiny i zemního plynu, kdy tyto poklesy jsou promítány do cen pro konečné zákazníky. Výsledná cena energií pro konečné zákazníky je však z velké části negativně ovlivněna jinými faktory. Např. v případě elektřiny se jedná zejména o zátěž přenášenou na konečné zákazníky z titulu státem stanovené a garantované podpory využití podporovaných zdrojů energie. Jsme přesvědčeni, že v případě poskytování služeb ze strany dodavatelů energií je oproti ostatním, v dokumentu zmiňovaným, oblastem majícím finanční dopad na obyvatele významně transparentnější podnikatelské prostředí. Trh s energiemi (konkrétně zemní plyn i elektřina) je v České republice plně funkční a patří mezi nejliberalizovanější trhy v Evropě. ERÚ ve své hodnotící zprávě publikované v červenci 2015 například uvádí: „Trh s plynem dospěl po liberalizaci započaté v letech 2005 a 2007 do fáze, kdy je konkurenční prostředí plně rozvinuté…“ a dále „Potvrdila se tak správnost nastavení trhu s plynem a jeho orientace na tržní mechanismy, které samy trh čistí a umožňují tlak na ceny.“ Z výše uvedených důvodů nevyužil ERÚ, jako orgán kompetentní k monitorování stavu trhu s elektřinou a plynem, svého již existujícího oprávnění regulatorně zasáhnout v případě, kdy by shledal trh s elektřinou nebo trh s plynem jakkoliv nefunkční nebo by docházelo k selhání konkurenčního prostředí. V předkládaném dokumentu je rovněž nastíněna problematika dodávek energií obecně, tedy i dodávek tepla. Zde je důležité zdůraznit, že tento segment je do značné míry specifický. Zde se uplatňuje regulace formou věcného usměrňování a ERÚ má dnes účinné nástroje pro kontrolu oprávněnosti výše účtovaných cen a také jich aktivně využívá. V případě trhu s energiemi (zejména s elektřinou a plynem) se jedná o transparentní tržní prostředí. V nabídce jednotlivých dodavatelů energií usnadňují uživateli orientaci nezávislé a pravidelně aktualizované srovnávače cen energií, změna dodavatele energií je snadná, rychlá a bezpečná, odběratelé mohou změnit dodavatele dle vlastních priorit nebo se mohou zúčastnit hromadných změn dodavatelů energií organizovaných spolky na ochranu spotřebitele nebo obecními zastupitelstvy a ovlivnit tak výsledné ceny za dodávku uvedených komodit. Vyúčtování dodávky energií je přehledné a umožňuje srovnání cen dodávek konkrétní komodity s konkurenčními zdroji energie. Zákazníkům je navíc garantována kontinuita dodávek energií pro případy, kdy jimi zvolený dodavatel v dodávkách z jakéhokoli důvodu selže nebo si svého dodavatele nevyberou, a to prostřednictvím institutu dodávky dodavatelem poslední instance. Návrh na maximální cenové zastropování energií pro koncového spotřebitele, které by garantovalo sociálně slabým domácnostem odběr přiměřeného objemu energií pro zajištění jejich bydlení za „nákladovou“ cenu není koncepční a pro dosud plně funkční trhy s energiemi naopak rizikový. Pokud by maximální cenové zastropování mělo znamenat nastavení maximální ceny v takové výši, že existuje prostor pro nižší tržní ceny energií, potom toto zastropování není z pohledu sledovaného cíle efektivní. V takovém případě by totiž finanční prostředky vynakládané na úhradu nákladů na bydlení pro

-8-

sociálně slabé skupiny obyvatel byly neodůvodněně vysoké a představovaly by tak zbytečnou zátěž pro státní rozpočet. Pokud by byla maximální cena stanovena pod tržní cenou, pak bez kompenzace ušlého zisku ztrácí smysl existence stovek držitelů licence na obchod s plynem a elektřinou, kteří v současné době podnikají na liberalizovaném trhu s energiemi v ČR. Regulace ceny energií mající za cíl snížit cenu pro konečné zákazníky pod stávající úroveň tržních cen by navíc byla i v rozporu s cíli EU a představovala by významný negativní zásah do fungování trhu s elektřinou a plynem. V dlouhodobém horizontu by regulace ceny vedla k poškození zájmů dotčených konečných zákazníků. Dále je důležité také zmínit, že tento nesystémový zásah do způsobu stanovování cen hromadně obsluhovaných zákazníků by vyvolal na straně dodavatelů energií značné náklady na zavedení systému obsluhy těchto specifických kategorií zákazníků, a to včetně nezbytných kontrol oprávněnosti uplatňování těchto zvýhodněných regulovaných sazeb ohroženými zákazníky (a je zřejmé, že výkon takové kontroly na straně dodavatelů bude velmi omezený ve srovnání s kompetencemi, které mají orgány státní správy). Tyto nemalé náklady by pouze vedly k nespravedlivému zvýšení cen pro ostatní kategorie odběratelů, kteří by nebyli takovou regulací chráněni. Problematikou řešení situace obyvatel ohrožených chudobou se rovněž zabýval i Národní akční plán pro chytré sítě (NAP SG), který byl schválen vládou 4. března 2015, a který také nedoporučil řešit problematiku energetické chudoby prostřednictvím tarifního systému, ale prostřednictvím již fungujícího systému sociálních podpor. Níže je uvedena citace z uvedeného NAP SG k danému tématu: „Nepřímé podpůrné programy mající za cíl řešit situaci obyvatel ohrožených chudobou, jako sociální tarify, jsou obecně považovány za méně vhodný postup a měly by být použity pouze v případě, že jiné přímější formy podpory nejsou prováděny z důvodu nedostatku politických možností nebo institucionálních předpokladů. Správné zacílení sociálních tarifů na ohrožené skupiny zákazníků je z pohledu distributora velmi obtížně kontrolovatelné. Jakmile by byl tento institut zaveden do praxe, může být v budoucnu jen velmi obtížně odstranitelný. Sociální tarify pro zranitelné zákazníky jsou zavedeny jen v 10 z 27 členských států EU a jen v 8 z nich je běžně využíván status zranitelného zákazníka. Pokud by podpora energetické chudoby a zranitelného zákazníka teoreticky byla realizována prostřednictvím sociálních tarifů, je nezbytné vzít v úvahu, že pokud by se tarif s maximální cenou týkal i ceny za silovou elektřinu, tak by mohlo dojít k rozporu s evropskou legislativou. Případný sociální tarif by se měl odehrávat pouze v regulované složce ceny za elektřinu. I toto však může být problematické vzhledem k požadavku evropské legislativy na tarify, které mají být nediskriminační, a tedy nemohou preferovat jednoho zákazníka před jiným. Navíc lze očekávat, že případné zavedení maximálních cen silové elektřiny pro „chráněné zákazníky“ by souviselo se zavedením určitých křížových dotací, složitým nastavováním systému poskytovatelů takovýchto tarifů a jejich postavením na jednom z nejliberalizovanějších trhů s elektřinou v EU. Obchodníci s elektřinou již na českém trhu nabízejí na dobrovolné bázi speciální produkty, např. speciální výhodné balíčky, které umožňují úsporu např. odběrem více komodit najednou (elektřina + plyn).

-9-

Výše uvedenou praxi založenou na dobrovolné bázi v oblasti komodity se doporučuje zachovat. Nicméně v současnosti je třeba, aby ČR zaujala a případně do legislativy implementovala svůj přístup k problematice energetické chudoby, a to zejména ve vazbě na povinnost vyplývající z 3. liberalizačního balíčku EU zavést vhodná opatření s cílem řešit zjištěné případy energetické chudoby, a to i v širším kontextu chudoby. S ohledem na povinnost, kterou členským státům ukládá Směrnice 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, by mělo být definováno kdo je zranitelným zákazníkem a zřejmě by bylo vhodné současně definovat, co je energetická chudoba pro konečného odběratele v podmínkách ČR. Nedoporučujeme řešit problematiku energetické chudoby prostřednictvím tarifního systému. Zavedení sociálních tarifů by bylo významným zásahem do současného způsobu poskytování energií a služeb a způsobilo by deformaci tarifního systému. Případné zavedení maximálních cen pro „zranitelné zákazníky“ by znamenalo socializaci nákladů, kdy se náklady na sociální tarify rozpočítají na ostatní zákazníky (křížové dotace), a také složité nastavování systému poskytovaní takovýchto tarifů a jeho kontroly. Dále je potřeba podotknout, že problematika energetické chudoby se týká všech druhů energie, a elektřina by neměla být od ostatních druhů energie oddělována. Z tohoto důvodu by měla být případná podpora řešena komplexně v rámci systému sociálních podpor, který je v gesci ministerstva práce a sociálních věcí. Z pohledu elektroenergetiky doporučujeme spíše se zaměřit na technickou rovinu řešení problematiky, tzn., např. omezení možnosti přerušení dodávky u definované skupiny odběratelů nebo spolupráce při přerušení dodávky u ohrožené skupiny se „zdravotní“ nebo „sociální“ službou apod.“ Daná problematika má být v rámci uvedeného NAP SG dále řešena a rozpracována v rámci opatření, uložených tímto akčním plánem (konkrétně se jedná o kartu opatření č. A6 - Řešení problematiky energetické chudoby). Považujeme za zásadní zdůraznit, že oblast sociální politiky a podpory sociálně slabých skupin obyvatelstva spadá jednoznačně do kompetence státu, který svými opatřeními vytváří prostředí v místě své působnosti a zároveň disponuje dostatečnými kompetencemi a nástroji nejen pro vlastní výkon správy a výplaty sociálních podpor (kdy v současnosti již jsou k dispozici řadu let vyvíjené sofistikované systémy pro správu sociálních dávek), ale také pro výkon kontroly oprávněnosti nároků na čerpání takových podpor. Sociální politiku nelze přenášet na privátní subjekty působící na trhu s energiemi (a to nejen na dodavatele elektřiny, ale rovněž na poskytovatele síťových služeb jako je doprava elektřiny apod.). S přihlédnutím k výše uvedenému je nutno důrazně odmítnout identifikaci zneužívání podnikání v oblasti sociálního bydlení ve spojení s dodávkami elektřiny a plynu, neboť zde k tomu přímo v oblasti samotných dodávek zmíněných energií nedochází a v podstatě ani dojít nemůže. Jsme toho názoru, že spíš než zavádění dalších regulací je zapotřebí zasadit se o soustavné odstraňování překážek ve fungování trhu, identifikovaných i v předkládaném návrhu. Přesah speciálních ochranářských opatření do běžného života přinese pouze pasivitu a ztrátu zájmu jejich formálních adresátů o jakékoliv dění ve svém okolí se všemi z toho plynoucími důsledky. Zároveň spatřujeme jako klíčové soustředit se na vlastní systém přidělování podpory a usilovat o jeho správné zacílení, zefektivnění a zároveň odstranění případných

-10-

rizik vedoucích k neoprávněnému čerpání veřejných prostředků. Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu

Obecně

Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu

K bodu 2


K bodu 3

Materiál se obsahově výrazně překrývá s materiálem „Informace pro vládu o Vzato na vědomí problémech souvisejících s bydlením sociálně vyloučených obyvatel a návrh jejich řešení“, v některých oblastech však vidím odlišnosti, kterých se týkají V rámci připomínkového řízení k materiálu „Informace zásadní připomínky. pro vládu o problémech souvisejících s bydlením sociálně vyloučených obyvatel a návrh jejich řešení“ bylo dohodnuto, že oba materiály budou společně předloženy Vládě ČR k projednání. K odůvodněným nákladům na bydlení Akceptováno Materiál navrhuje řešit otázku vysokých nákladů na energie a služby spojené s bydlením tím, že bude ve spolupráci MMR a MPO (ERÚ) vytvořena mapa skutečného aktuálního nájemného, energií a služeb spojených s užíváním bytu, V Materiálu bude pouze zmíněno, že se naváže na na základě které budou nově stanoveny limity nákladů na bydlení, resp. z nich úkoly dané usneseními Vlády ČR ze dne 4. března 2015 odvozená výše dávek. Materiál předpokládá, že bude využita fikce normované č. 149 a ze dne 30. března 2015 č. 229, které se této spotřeby těchto služeb v bytech pro stanovení mezních hodnot. problematiky úzce dotýkají. Tento postup považuji – zejména v případě nákladů na energie pro vytápění, a částečně také v případě nákladů na vodu - za věcně nesprávný, a to z následujících důvodů: Celkové náklady na energie jsou určené jejich spotřebou a cenou (regulovaných a neregulovaných složek ceny). V rámci jednoho místa se mohou velmi odlišovat ceny energie podle používaného média a technologie (např. neudržovaná soustava CZT vs. nové tepelné čerpadlo). Spotřeba energie pro vytápění je závislá na stavebně-technických vlastnostech domu (třída energetické náročnosti, tepelné ztráty, vytápěná podlahová plocha/obestavěný prostor apod.), efektivitě používané vytápěcí soustavy (efektivita kotlů nebo jiných médií, tepelné ztráty při distribuci tepla v rámci budovy apod.) a také potřebě domácnosti na zajištění optimálního tepelného komfortu v průběhu dne (např. domácnosti seniorů nebo rodin s dětmi vyžadují vyšší teplotu během celého dne vs. Domácnosti pracujících, kteří velkou část dne tráví mimo byt). Výši nákladů na energie tedy nelze z těchto důvodů rozumně vztahovat k výši v místě obvyklé. Vysoké náklady na energie mohou být v řadě případů objektivně nutné pro zajištění tepelného komfortu pro zdravé bydlení v objektech s nízkou energetickou účinností a vysokými jednotkovými náklady na teplo. Příjemci dávek jako (pod)nájemníci nemohou tento stav v řadě případů ovlivnit. Ve smyslu usnesení vlády č. 229 ze dne 30. března 2015 požaduji proto změnit tuto část tak, aby MPSV ve spolupráci s MPO vytvořilo systém/nástroje, které by pro domácnosti příjemců dávek s vysokými náklady na energie zajistili energetické poradenství, návrh a financování opatření na úsporu energie a služeb spojených s bydlením. Tímto způsobem bude nejen zajištěno snižování výdajů na dávky, ale také nedojde k ohrožení energeticky zranitelných domácností, a dojde k naplňování dalších průřezových cílů v oblastech ochrany klimatu, energetické bezpečnosti apod. Ke kontrole ubytoven Vysvětleno Vzhledem k dalším probíhajícím legislativním úpravám (mj. snížení stropu pro doplatek na bydlení v ubytovacích zařízeních) požaduji provázat účinnost V textu je jasně deklarováno, že musí být připraveny opatření v oblasti přísnější kontroly provozu ubytoven s účinností zákona o náhradní prostory pro osoby, které by o ubytování při

-11-




K bodu 4

K bodu 6

K celkovému návrhu

sociálním bydlení, aby bylo zaručeno, že bude pro osoby na ubytovnách k dispozici jiné bydlení pro případ, že bude ubytovna uzavřena. K otázce omezených možností společenství vlastníků jednotek bytů Nesouhlasím s navrženým úkolem, aby Ministerstvo spravedlnosti provedlo revizi příslušných právních předpisů z hlediska možnosti SVJ omezit, případně podmínit dispoziční právo vlastníka bytové jednotky s bytem stanoviskem SJV. Podmínit dispoziční právo vlastníka bytové jednotky stanoviskem SVJ by jednak vedlo k omezení jeho vlastnického práva, a jednak by v praxi mohlo zhoršit postavení některých skupin osob, které již nyní poměrně obtížně hledají bydlení na trhu s byty a jsou vzhledem k diskriminaci nuceni vyhledávat substandardní formy bydlení. K otázce jistoty jako bariéry pro vstup do nájemního bydlení MPSV navrhuje snížení výše jistoty při uzavření nájemní smlouvy k bytu ze šesti na tři měsíční nájmy, a to změnou občanského zákoníku. Chápu cíle, které navrhovatele vedou, toto řešení však považuji za časově velmi náročné a ve svém dopadu neefektivní. Vzhledem k charakteru občanského zákoníku jako právní normy obecné povahy je jakákoliv jeho změna nutně provázena mnohem delší odbornou i veřejnou diskuzí, než speciální právní úpravy. Snížení kauce na výše třech měsíčních nájmů navíc neznamená, že možnost pro vstup do nájemního bydlení bude po tomto opatření skutečně reálná. Zejména pro domácnosti v hmotné nouzi je částka třech nájmů stále velmi vysoká. Požaduji proto rozšířit možnosti úhrady jistoty prostřednictvím dávek státní sociální podpory nebo pomoci v hmotné nouzi (zařazení jistoty mezi uznatelné náklady na bydlení, možnost pokrýt ji z dávek na bydlení nebo mimořádné okamžité pomoci – ve významné výši, popř. za podmínky spolupráce se sociálním pracovníkem nebo sociální službou při řešení bytové situace). Připomínky: Ačkoliv se jedná o materiál nelegislativní povahy, s odkazem na čl. 2.2 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (naposledy aktualizované usnesením vlády č. 76 ze dne 3. 2. 2016) upozorňujeme na skutečnost, že nejpozději při přijetí předkládaného návrhu vládou je nezbytné, aby k legislativním úkolům, které mají být v uvedených termínech rozeslány do meziresortního připomínkového řízení, byly zpracovány přehledy dopadů podle čl. 3.3 výše uvedených Obecných zásad.

zavření ubytovny přišly. Akceptováno Viz návrh vypořádání s resortem Ministerstva spravedlnosti.

Vysvětleno Sociální dávka není vhodným nástrojem ke krytí jistoty, a to s ohledem na charakter tohoto výdaje, na její cenotvornosti a na administrativní náročnost vedení této agendy. Institut jistoty by měl být také řešen v rámci zákona o sociální m bydlení. Bod 6. bude vypuštěn včetně úkolu v návrhu usnesení.

Vzato na vědomí Bude doplněno při realizaci jednotlivých opatření.

Odůvodnění: Jsme si vědomi skutečnosti, že předkladatel nemůže zajistit zpracování přehledů dopadů k návrhům na změny právních předpisů v působnosti jiných ústředních orgánů státní správy. Nicméně by v jeho zájmu již v této fázi přípravy navrhovaných změn mělo být dosažení potřebných náležitostí přípravy změny právní úpravy. Do materiálu by měl předkladatel doplnit výsledky vyjednávání s příslušnými subjekty, tzn., že požadované náležitosti (přehledy dopadů) tyto subjekty zpracují a že požadovaná věcná řešení budou předmětem zhodnocení dopadů regulace. Krajský úřad Olomouckého kraje

Obecně

Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, Mgr. Jiří Dientsbier, předložil do připomínkového řízení materiál „Problémy související s bydlením

-12-

Akceptováno

Krajský úřad Olomouckého kraje

Krajský úřad Středočeského kraje

K bodu 1

K bodu 1


K bodu 3


K bodu 6

sociálně vyloučených obyvatel a návrh jejich řešení“ (č. j. 5815/2016-ASZ). S ohledem na koncepčnost a důslednou provázanost všech relevantních procesů jsme přesvědčeni, že by mělo dojít ke koordinaci přípravy všech materiálů, které podle všeho věcně souvisejí s velmi podobnou (ne-li totožnou) problematikou. Dle našeho názoru by pak následně měl být vládou projednán pouze jeden materiál, který se bude komplexně zabývat všemi dotčenými oblastmi. Navrhujeme proto klást při řešení nastolených otázek větší důraz na těsnou mezirezortní spolupráci. Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní. Na straně 5 předloženého materiálu se hovoří o tom, že Ministerstvo pro místní rozvoj má navrhnout řešení tzv. náhradního plnění obcemi, aniž by bylo zřejmé, o jaké „náhradní plnění“ se má konkrétně jednat. Vzhledem k tomu doporučujeme předmětný termín v návrhu blíže specifikovat.

V rámci připomínkového řízení k materiálu „Informace pro vládu o problémech souvisejících s bydlením sociálně vyloučených obyvatel a návrh jejich řešení“ bylo dohodnuto, že oba materiály budou společně předloženy Vládě ČR k projednání.

Akceptováno Jedná se o náhradní výkon, což je v bodě 1. v textu na str. 3 vysvětleno. Bude opraveno.

Ad 1. návrh řešení: Akceptováno možnost odejmout kolaudaci, návrh přihlásit se k trvalému pobytu na jakémkoli adresném bodě – navrhováno definovat parametry Bude doplněno v poznámce pod čarou, že může dojít prostoru, kde bude možné se k trvalému pobytu přihlásit…… k nárůstu dotčených agend. Veškerá tato navržená opatření budou představovat značný nárůst agendy stavebních úřadů, které budou posuzovat parametry daného prostoru z hlediska kvality bydlení a splnění zákonných kritérií (pro účely hmotné nouze už tak činí nyní). Bez jejich posílení nebude systém funkční – řízení o dávkách se bude prodlužovat nebo ÚP na kontrolu rezignuje. Problematické okruhy – bod 3 Částečně akceptováno Navrhujeme slovo „omezení“ nahradit slovem „zamezení“, případně jiným výrazem. Bude použito slovo „regulovat“. Nelze s ohledem na právní předpisy použít slovo „zamezit“. Ad 6. - návrh řešení: Vysvětleno Ministerstvo spravedlnosti omezí výši jistoty trojnásobkem měsíčního nájemného a připustí její splácení ve splátkách či zakotví povinnost Bod 6 bude vypuštěn, protože je již plněn. přijmout garanci (nestátní neziskové organizace nebo obce) namísto složení jistoty. Navrhujeme u trojnásobku měsíčního nájemného doplnit, že se jedná o nájemné v místě obvyklé, případně o nájemné podle cenové mapy, o které tento materiál rovněž uvažuje. Jistota je násobkem smluvně sjednaného měsíčního nájemného – výši tržního nájemného nelze regulovat. Pro pronajímatele a nájemce by to znamenalo, že si sjednají nájemné a ještě k tomu musí zjišťovat místně obvyklé a z toho počítat jistotu. Nechali bychom to proto, jak to je. Možnost požadovat jistotu Z možnosti požadovat jistotu (kauci) navrhujeme vyjmout byty ve vlastnictví Bude řešeno v rámci zákona o sociálním bydlení. obce. Obce podle § 35 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších přepisů, mají uspokojovat potřeby svých občanů především mimo jiné v oblasti bydlení.

-13-

Dále obce, které jsou současně obecními úřady obce s rozšířenou působností nebo pověřenými obecními úřady, mají povinnost sociální práce s ohroženými skupinami občanů i v oblasti bydlení a spolupracují s Úřadem práce při posuzování nároku na doplatek na bydlení. Je zde větší garance poskytování dávky přímo na účet majitele bytu – obce. Rovněž sociální pracovníci PoÚ a ORP spolupracují s ÚP a příjemci této dávky, kteří jsou na ubytovnách nebo v jiných objektech, které nejsou určeny k bydlení, při získání standartního přiměřeného bydlení. Je zde větší garance poskytování dávky přímo na účet majitele bytu – obce. Povinnost přijmout garanci V případě, že nájemník poruší smluvní ujednání nebo závažným způsobem znehodnotí byt apod., ponese garant za takového nájemníka finanční odpovědnost? Obec by hradila náhrady ze svého rozpočtu, případně i NNO. Bylo by v takovém případě možno využít i odpovídající pojišťovací produkt, případně by tyto výdaje refundoval stát ze svého rozpočtu? Bez těchto nástrojů nepředpokládáme, že by byla garance skupině osob ohrožených sociálním vyloučením v praxi ze strany obcí a NNO poskytována. Krajský úřad Zlínského kraje

K návrhu usnesení

Zásadní připomínky:

Vysvětleno

K bodu 6 návrhu usnesení Vlády ČR, v němž je uložena povinnost v tomto Úkol ohledně evidence (registru) bytů bude z návrhu znění: Usnesení vypuštěn. „6. ministru vnitra navrhnout úpravu zákona o základních registrech, která uloží správci registru územní identifikace zapisovat mezi referenční údaje počet bytů, čísla bytů (příp. stejné údaje u nebytových prostor vhodných k bydlení) a tyto údaje spravovat a aktualizovat a tento registr rozšířit i na nebytové prostory;“ V návaznosti na výše uloženou povinnost dále z předloženého materiálu vyplývá, že současně bude navržena novela zákona o evidenci obyvatel ve variantě s ohlášením trvalého pobytu až na číslo bytů. Ve vazbě na evidenci obyvatel by pak měl být založen Registr bytů. K výše uvedenému textu podotýkáme následující skutečnosti. Změnu zákona o základních registrech Ministerstvo vnitra iniciovalo už v loňském roce, kdy byl do meziresortního připomínkového řízení rozeslán Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Navrhována byla změna ustanovení § 29 odst. 1 písm. h) zákona o základních registrech, s tím, že v registru územní identifikace, adres a nemovitostí měla být vedena adresa včetně čísla bytu. Proti takové změně ale uplatnili zásadní připomínky Ministerstvo pro místní rozvoj, a také Český úřad zeměměřičský a katastrální, takže materiál, jenž byl následně předložen vládě a Poslanecké sněmovně, už takovou úpravu neobsahoval (uvedený návrh zákona byl dne 13. 4. 2016 Poslaneckou sněmovnou schválen, sněmovní tisk č. 655). Lze tedy pochybovat o tom, že by stejný návrh byl nyní akceptován. Bez změny zákona o základních registrech

-14-

není možné novelizovat zákon o evidenci obyvatel a bez těchto změn je nereálné vytvoření zamýšleného Registru bytů. Z poznatků praxe absence značení bytových domů pouze číslem popisným, nikoliv číslem bytu, přináší nemalé potíže, a to při rušení údaje o místu trvalého pobytu, při sdělování informací o změně počtu přihlášených osob v bytě, v oblasti sociálních dávek na bydlení atd. Podporujeme navržená opatření v usnesení vlády a snahu o založení Registru bytů, ale považujeme za nezbytné, aby dotčené subjekty těmito opatřeními myšlenku zavedení celoplošného administrativního zdroje evidence bytů realizovali společně. Kancelář veřejné ochránkyně práv

K bodu1. 1

K problému nevyhovující kvality ne/bytového prostoru využívaného k bydlení (Ad 1, str. 2 – 5) Zcela podporuji myšlenku zamezit tomu, aby poskytovatelé podstandardního bydlení nepřiměřeně profitovali na dávkách na bydlení. Domnívám se však, že stávající právní úprava již obsahuje nástroje, prostřednictvím kterých lze řešit nevyhovující kvalitu bytů, nebytových prostorů a ubytoven, které jsou využívány k bydlení. Současně mám za to, že komplexní řešení může přinést jedině nabídka jiné alternativy bydlení v rámci sociálního bydlení. V případě, že úřad práce při sociálním šetření zjistí nevyhovující kvalitu bytu, měl by se obrátit na stavební úřad, který provede kontrolní prohlídku a za využití stavebních předpisů zajistí nápravu. S ohledem na stávající nástroje považuji za nadbytečné zavádění možnosti odejmout kolaudaci k trvalému bydlení v případě pochybností o stavu bytu nebo budovy. Tato změna by navíc neřešila problém, který nastává již nyní, tj. že v případě nařízení nezbytných úprav nezajistí vlastník nájemci přístřeší, tudíž přímým důsledkem zásahu stavebního úřadu je ztráta bydlení nájemce. Rovněž v případě ubytovacích zařízení je podmínkou pro získání doplatku na bydlení schválený provozní řád. Orgán ochrany veřejného zdraví může nařídit úpravu provozního řádu, pokud podmínky v něm uvedené nevedou k ochraně veřejného zdraví, a uložit odstranění zjištěných závad v dodržování provozního řádu. Pokud provozovatel ubytovny nemá provozní řád, nezajistí dodržení provozního řádu, neprovede jeho úpravy a neodstraní závady v jeho dodržování, dopustí se správního deliktu (výše pokuty do 1 000 000 Kč). Ze své činnosti nemám konkrétní poznatky, že by stávající nástroje stavebních úřadů a orgánů ochrany veřejného zdraví byly nedostačující k řešení špatného hygienického a stavebně technického stavu bytů a ubytoven. Pokud se Ministerstvo práce a sociálních věcí, resp. Úřad práce setkává v aplikační praxi s takovými problémy v nedostatečné působnosti stavebních úřadů či orgánů ochrany veřejného zdraví, že shledává důvody pro změnu právní úpravy, měly by být tyto problémy v materiálu alespoň příkladmo popsány. Nepovažuji za žádoucí nově definovat standardy pro nebytové prostory využívané pro dlouhodobé bydlení. V oblasti dávkové již existuje standard kvality bydlení, který musí nebytový prostor splňovat pro poskytnutí doplatku na bydlení žadateli. V této souvislosti lze uvažovat spíše o zmírnění těchto standardů, jelikož v praxi nastává problém, jaké parametry světlé výšky a podlahové plochy lze ještě považovat za přiměřené splnění požadavků vyhlášky o technických požadavcích na stavby, na které standardy kvality

-15-

Neakceptováno - ROZPOR V materiálu je jasně popsáno, že jsou současné možnosti řešení nevyhovující kvality obývaného prostoru nedostatečné a někdy i v praxi těžko realizovatelné.

Při jednání s Ministerstvem zdravotnictví bylo deklarováno, že neexistuje žádná právní opora, podle které je možné podmínky, které mají být zaneseny v provozním řádu, kontrolovat. Tyto jsou zakotveny pouze ve stavebních předpisech. Proto kontrola provozního řádu krajskou hygienickou stanicí u ubytoven je pouhou formalitou.

bydlení odkazují. V důsledku striktní aplikace citované vyhlášky se setkávám s řadou případů, kdy osoby v hmotné nouzi bydlí v rekreačních objektech či jiných obytných prostorech, avšak v důsledku přísných standardů jim nemůže být poskytnuta dávková pomoc s úhradou nákladů na bydlení. V úvahu připadá zakotvení mírnějších standardů kvality bydlení, než jsou parametry ve vyhlášce o technických požadavcích na stavby, např. způsobem, který byl zvolen v původním návrhu novely zákona o pomoci v hmotné nouzi z roku 2014. Podle dostupných údajů vyplácel úřad práce v roce 2015 průměrně 224 tisícům domácností příspěvek na bydlení (měsíčně). Zavedení bytového standardu pro poskytování dávek na bydlení do bytů by znamenalo značnou administrativní zátěž pro přehodnocení dosavadních nároků na dávky na bydlení. Nesouhlasím se zaváděním nové definice prostor pro dlouhodobé bydlení. Naopak, jak jsem vyjádřila v připomínkovém řízení k návrhu věcného záměru zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech, souhlasím s možností mít trvalý pobyt i v nebytovém prostoru. V této souvislosti se neobávám vytěsnění osob s nízkými příjmy a sociálně znevýhodněných osob do nebytových prostor. Tato připomínka je zásadní.

-16-

Kancelář veřejné ochránkyně práv

K bodům 2. 2 a Ke zjišťování odůvodněných nákladů na bydlení a k nastavení výše dávek 5 (Ad 2, str. 5 – 8) 3. Vítám záměr vytvoření mapy nájemného. Na úskalí spojená s určováním místně obvyklého nájemného pro účely rozhodování o doplatku na bydlení jsem upozorňovala již v souhrnné zprávě o činnosti veřejné ochránkyně práv za rok 2014. V této souvislosti jsem navrhovala jednoznačné právní zakotvení kritérií pro stanovení místně obvyklého nájemného. Za problematické považuji rovněž stanovení místně obvyklé ceny a spotřeby energií. Příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi často neznají velmi složitý postup pro určení těchto částek a samotné částky. Souhlasím s tím, že dávky mohou být v některých případech cenotvorné a že je třeba čelit vysokým cenám za ubytování na ubytovnách, které jsou navíc nevalné kvality. Podstatné snížení doplatku na bydlení v ubytovacích zařízeních a v jiných obytných prostorech zavedl již zákon č. 252/2014 Sb. (v podobě 90% normativních nákladů a rozpočítávání nákladů na bydlení podle počtu osob), v současné době vláda schválila další snížení maximální výše doplatku na bydlení na 80% normativních nákladů. Dalšímu snižování doplatku na bydlení by tak měla předcházet analýza toho, zda provozovatelé v důsledku těchto změn snížili ceny za ubytování či zda snížení dávky nemělo vliv na cenu za ubytování a osoby v hmotné nouzi si musejí nyní část ubytování hradit z příspěvku na živobytí či jiných příjmů, případně přišly o bydlení. Dosavadní ani budoucí dopady těchto novel na finanční situaci domácností bydlících na ubytovnách dosud nebyly vyčísleny. Nesouhlasím se snížením normativních nákladů na „nákladové“ nájemné a normovanou spotřebu na osobu v domácnosti ve spojení s cenou nejlevnějšího dodavatele v regionu. Každý pronajímatel či poskytovatel služeb oprávněně zahrnuje do výše nájemného nejen náklady spojené s vlastnictvím a pronájmem nemovitosti (daň z nemovitosti, pojištění, náklady na údržbu a opravy, správu nemovitosti apod.), ale rovněž zisk z kapitálu vloženého do pořízení nemovitosti. Do doby, než stát zajistí sociální bydlení, je třeba podpořit zajištění bydlení v tržních bytech. V této souvislosti lze zvažovat zohlednění ekonomického nájemného, tj. které zahrnuje veškeré náklady spojené s vlastnictvím a pronájmem spolu s přiměřeným výnosem z kapitálu, který byl do pořízení bytu vložen. Tato připomínka je zásadní. 4.


K bodu5. 4

K problému účelového sestěhovávání osob (Ad 5, str. 10 a 11) Viz připomínka výše (Ad 2). K problému omezených možností společenství vlastníků jednotek bytů (Ad 4, str. 9 - 10) Je mi známo, že společenství vlastníků jednotek řeší v praxi případy, kdy vlastníci bytů, kteří pronajímají byty osobám v hmotné nouzi a inkasují dávky na bydlení, následně nehradí náklady na služby, případně energie. Domnívám se, že by Ministerstvo práce a sociálních věcí mohlo problém řešit úpravou zákona o státní sociální podpoře a zákona o pomoci v hmotné nouzi tak, aby umožňovaly posílat část dávek na bydlení SVJ na úhradu konkrétní částky za služby (tzv. přímá úhrada služeb, SVJ lze považovat za poskytovatele služeb) nebo zasílat SVJ obě dávky na bydlení jako zvláštnímu příjemci

-17-

Akceptováno Bude upraveno tak, aby bylo nepochybné, že součástí normativních nákladů bude takové nájemné, které v sobě zahrnuje i přiměřený zisk.

Neakceptováno - ROZPOR

I když je možné v současné době dávky posílat formou přímé úhrady nebo stanovením zvláštního příjemce, je nutné respektovat vztah nájemce a vlastníka a jejich dohody o platbě za náklady na bydlení. Samotné rozdělení dávky (náklady zvlášť za nájemné, energie či


Ministerstvo financí

K bodu6. 8

Obecně

(případně sociálnímu pracovníkovi obecního úřadu); SVJ odečte náklady za služby a zbývající část vrátí nájemci. Dávkové právní předpisy dle mého názoru umožňují realizovat obě varianty již nyní, a to prostřednictvím teleologického výkladu (aby dávky plnily fakticky svůj účel a zajišťovaly lidsky důstojné bydlení, což zahrnuje také zajištění plynulé dodávky vody, tepla apod.), s ohledem na možná rizika tohoto výkladu však navrhuji také zakotvit tuto možnost přímo do zákona. Tato připomínka je zásadní. K registru bytů Ad 8 (str. 13 - 15) V rámci připomínkového řízení k návrhu věcného záměru zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech jsem navrhla nezavádět údaj o čísle bytu v evidenci obyvatel plošně, ale postupně jen u těch bytů, které jsou evidovány v katastru nemovitostí, neboť tento postup je dle mého názoru levnější a efektivnější. Tato připomínka je zásadní.

služby) je těžko realizovatelné v případě, kdy dávka nesaturuje skutečnou částku nákladů na bydlení.

Zásadní připomínky:

Akceptováno

SVJ nic nebrání tomu, domluvit se s příjemcem dávky na úhradě nákladů za bydlení přímo k rukám SVJ.

Vysvětleno Úkol ohledně evidence (registru) bytů bude z návrhu Usnesení vypuštěn.

Z materiálu vyplývá, že Ministerstvo práce a sociálních věcí uskutečnilo k této V předkládací zprávě bude doplněno. problematice jednání se zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti. Jednotlivé postoje uvedených resortů jsou v tomto materiálu zmíněny. Předpokládáme, že předkládaná informace vládě vznikla na základě určitého konsenzu příslušných resortů. Z hlediska kompetence Ministerstva financí požadujeme doplnit Předkládací zprávu ve smyslu čl. IV. Jednacího řádu vlády o případné finanční dopady na veřejné rozpočty, včetně uvedení zdroje krytí. Požadujeme, aby realizace uvedených opatření byla hrazena v rámci schválených výdajových limitů a rozpočtového výhledu příslušných kapitol. V případě úpravy materiálu s ohledem na zásadní připomínku MF lze s předkládaným materiálem vyslovit souhlas. Ministerstvo pro místní rozvoj

Obecně

Přesto, že je materiál nazván Identifikace problémů, obsahuje úkolovou část, která směřuje přímo k legislativním úpravám, a to bez jakékoliv analýzy, která by dokazovala, že právě navrhovaná nejrůznější regulatorní opatření, jejichž vypracování je uloženo dalším resortům, mohou být řešením „identifikovaných problémů“. Není tedy definováno, zda problémy vůbec existují. Ignorováno je často i využití možností stávajících platných úprav k řešení problémů. V materiálu, popisujícím „problémy, které vyplynuly při poskytování dávek na bydlení“, přitom chybí celkový popis smyslu a účelu poskytování dávek. Z navrhovaných opatření se zdá, že smyslem je především nevyplácet dávky, resp. omezit jejich výši např. „určením procenta dávkové podpory na úhradu nákladů na bydlení“, „zavedením stropu výše dávkové podpory nákladovým nájemným a normovanou spotřebou“, což se např. odůvodňuje snahou „zabránit účelovému sestěhování osob…“. Z materiálu není zřejmé, co je „účelovým sestěhováním“ a co se stane s lidmi, kteří např. nemají příjmy. Toto pak nekoresponduje s požadavkem na vytváření mapy obvyklého nájemného

-18-

Částečně akceptováno/vysvětleno Materiál je výsledkem dlouhodobého mezirezortního projednávání (až do úrovně náměstků) nad problémy, se kterými se setkávají Úřady práce ČR při své činnosti v dávkové oblasti. A také je výsledkem požadavků kladených k vyřešení na rezort práce a sociálních věcí od jiných subjektů (rezortů), ačkoliv příčiny jsou mimo rezort práce a sociálních věcí.

(zpravidla se lišícího od nákladového nájemného). Nelze souhlasit ani s úvahami o nahrazení normované spotřeby ( energie, voda apod.) konstruované dosud pro nákladů na bydlení z průměrné spotřeby tzv. obvyklou spotřebou. Zde je nutno upozornit, že „obvyklá spotřeba“ energií, vody apod. služeb se liší i pro stejně velké domácnosti, např. v závislosti na fázi životního cyklu, apod. V materiálu MMR ukládá vytvořit ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu „jednotnou mapu skutečného, aktuálního nájemného, energií a služeb spojených s užíváním bytu a průběžně ji aktualizovat“, a to přesto, že v předloženém materiálu (poznámka pod čarou č. 16), i v posledníverzi vypracovaných tezí k návrhu zákona o sociálním bydlení, se počítá s tím, že cenové mapy bude zpracovávat ČSÚ. Materiál konstatuje, ale neřeší např. nedostupnost sociálních služeb. Při snaze o regulaci v podobě nastavení parametrů a provádění hodnocení aktuálního stavu prostorů, není zřejmé, co je hlavním cílem navrhovaných opatření z hlediska zájmů sociálně potřebných osob. Bude-li výsledkem výpověď nájemce, je to smysl „sociální pomoci“ poskytnuté státními orgány? Materiál údajně shrnuje hlavní poznatky z jednání mezi resorty, ovšem některé uvádí chybně (např. při konstatování, že „MMR poukazuje na faktickou minimální využitelnost“ – tedy map nájemného – „mimo dávkovou oblast, pouze na využití mapy pro rozhodování soudů“, přičemž druhé tvrzení je zcela chybné a naopak, ministerstvo vždy poukazovalo na nezávaznost takových informací před soudem). Materiál neobsahuje analýzu stávajících úprav, možností jejich využití, případně zlepšení některých existujících nástrojů, které by mohly situaci řešit, avšak bez rychlé a účinné vymahatelnosti a s ohledem na délku soudního řízení se jeví jako neefektivní. Přijetí nových právních úprav ve stejném prostředí však pravděpodobně situaci nezlepší. Zejména úkoly uložené Ministerstvu spravedlnosti již byly řešeny ve spolupráci s MMR v uplynulém roce, kdy byl konečný návrh předán do Poslanecké sněmovny ke zpracování poslaneckého návrhu.

Ministerstvo pro místní rozvoj


K návrhu usnesení

K bodu 1

Požaduji, aby z materiálu byla vypuštěna úkolová část a nejprve byla provedena analýza možností využití stávajících právních úprav, či jejich zpřesnění, přičemž je třeba zohlednit připravovaný poslanecký návrh novely ObčZ a rovněž novelu Korporátního zákona připravovanou Ministerstvem spravedlnosti ve spolupráci s MMR. Navíc na základě revize Koncepce bydlení budou případně založeny další úkoly ve vztahu k úpravě bytového spoluvlastnictví, společenství vlastníků a nájmu bytu, a to podle aktuální potřeby. Zásadní připomínka Úkol č. II. 1 z návrhu usnesení: Ministerstvo pro místní rozvoj (Odbor stavebního řádu MMR) zásadně odmítá uložené povinnosti v Návrhu usnesení vlády České republiky, bodě II. odst. 1, kde ve spolupráci s ministrem zdravotnictví je uloženo ministryni pro místní rozvoj navrhnout právní úpravu parametrů pro hodnocení prostoru (bytu a nebytového prostoru) pro vhodné a dlouhodobé bydlení a nastavit provádění kontroly hodnocení aktuálního stavu těchto prostorů. Zásadní připomínka. Ad 1. V návrhu řešení jsou stanovena opatření ve formě povinností pro MMR a to v nastavení parametrů a v provedení hodnocení aktuálního stavu prostorů pro trvalé bydlení a nově definovaného prostoru pro dlouhodobé bydlení. S tímto zásadně nesouhlasíme.

-19-

Neakceptováno - ROZPOR viz výše

Neakceptováno - ROZPOR viz výše


K bodu 1


K bodu 5

Odůvodnění: Požadavky na stavby pro bydlení obsahuje zejména vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby v: § 3 písm. G): „bytem se rozumí soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen. § 3 písm. I): „obytnou místností se rozumí část bytu, která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2. Kuchyň, která má plochu nejméně 12 m2 a má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je obytnou místností. Pokud tvoří byt jedna obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m2; u místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m,“ Tyto požadavky jsou stanoveny jako minimální pro standardní bydlení a lze z nich vycházet i při uznávání sociálních dávek na bydlení. Z hlediska stavebního zákona je není potřeba jakýmkoli způsobem upravovat resp. nově definovat prostor pro dlouhodobé bydlení. Pokud se jedná o bydlení v nebytových prostorech, tj. v prostorech, které byly zkolaudovány k jinému účelu, jedná se o porušení stavebního zákona. Pokud jde o specifikaci nebytových prostorů včetně parametru vhodnosti a zdravotní nezávadnosti, pro jiný druh staveb, než zkolaudovaných staveb pro bydlení, nelze toto vyžadovat po MMR, protože toto není předmětem stavebního zákona ani jeho prováděcích předpisů. Požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb jsou ošetřeny v § 8 až 14 vyhlášky o technických požadavcích na stavby, kde jsou stanoveny všeobecné požadavky pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí tak, aby nebyl ohrožen život, zdraví osob, bezpečnost a zdravé životní podmínky jejich uživatelů. Ad 1. MMR zásadně odmítá úkol navrhnout možnost odejmout kolaudaci Částečně akceptováno/vysvětleno k trvalému (dlouhodobému) bydlení v případě pochybností o stavu bytu nebo budovy. Odůvodnění: Zvláštní pravomoci stavebního úřadu jsou ošetřeny v § 132 a dalších stavebního zákona. Navrhovaný krok „odejmout kolaudaci“ by znamenal přijetí nové právní úpravy stavebního zákona. Návrh je proveden bez bližšího projednání s MMR. Ad. 5. MMR zásadně odmítá úkol „MMR nastaví parametry standardů kvality Částečně akceptováno bydlení a zabezpečí provádění hodnocení aktuálního stavu prostorů včetně případného odejmutí kolaudace bytového prostoru“, odůvodnění viz. Bod 1 a 2. Odůvodnění: K zabezpečení provádění hodnocení aktuálního stavu prostorů uvádíme, že působnost stavebních úřadů je dána stavebním zákonem a stanovení obyvatelnosti nebo neobyvatelnosti prostorů k nim nepatří. Mezi základní povinnosti vlastníka stavby podle § 154 stavebního zákona je udržovat stavbu po celou dobu její existence, přičemž je stavebním zákonem stanovena i možnost vymahatelnosti těchto povinností. Z výše uvedených důvodů Ministerstvo pro místní rozvoj zásadně odmítá uložené povinnosti v Návrhu usnesení vlády České republiky, bodě II. odst. 1, kde ve spolupráci s ministrem zdravotnictví je uloženo ministryni pro místní

-20-


K návrhu usnesení

rozvoj navrhnout právní úpravu parametrů pro hodnocení prostoru (bytu a nebytového prostoru) pro vhodné a dlouhodobé bydlení a nastavit provádění kontroly hodnocení aktuálního stavu těchto prostorů. Úkol č. II. 2 z návrhu usnesení vytvořit ve spolupráci s ministrem Neakceptováno - ROZPOR průmyslu a obchodu „jednotnou mapu skutečného, aktuálního nájemného, energií a služeb spojených s užíváním bytu a průběžně ji aktualizovat“ jednoznačně odmítám. Zásadní připomínka. Zdůvodnění: V předloženém materiálu samém (jako poznámka pod čarou č. 16) i v posledních vypracovaných tezích k návrhu zákona o sociálním bydlení se počítá s tím, že „zjišťování obvyklého nájemného a obvyklých cen energií“ by měl provádět ČSÚ. Úkol pro MMR by tudíž byl duplicitní, nadbytečný. V kompetenci MMR není sbírat a zpracovávat data o hromadných jevech. MMR by mohlo nabídnout pouze řešení velmi zjednodušené, obdobné, jako byly již jednorázově vytvořené orientační mapy nájemného pro přechod z regulovaného nájemného na smluvní nájemné, vzniklé na objednávku MMR v letech 2011 a 2012 pro obce s počtem obyvatel nad 2 tis., založené na odhadech znalců. Tuto, relativně levnou variantu MPSV z neznámých důvodů odmítá. Jakkoliv např. pro soudy jsou posudky znalce o výši nájemného jedinou relevantní informací. Ministerstvo již v předchozí komunikaci s MPSV nabízelo ještě další možnost vytvoření mapy nájemného (ve smyslu prostorově uspořádaných informací v tomto případě o výši nájemného) jen ve zjednodušené podobě vybraných modelových hodnot, vypočítaných obdobně, jako tomu bylo pro účely zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného, kdy roční nájemné představoval modelový podíl z průměrných prodejních cen bytů v daném území. O vytvoření mapy nájemného na základě sběru dat o existujícím nájemném (ať již dotazováním v domácnostech nájemců či dotazováním majitelů bytů) a následného zpracování takových dat, lze jen konstatovat, že jde veskrze o statistickou činnost. Taková činnost ministerstvu nepřísluší, nemá k tomu kompetence, není pro ni ani vybaveno kapacitně profesně a finančně. Způsobilou institucí k takové činnosti je případně ČSÚ (obdobně jako sběr dat o produkci průmyslových podniků není v kompetenci ministerstva průmyslu, ale ČSÚ, není automaticky produkce dat o bydlení v kompetenci MMR.) Při komunikaci k dané problematice MMR upozorňovalo i na rozdíl v pojetí „v místě obvyklého srovnatelného nájemného“, jako hodnoty užívané při případném zvyšování nájemného v souladu s NOZ, tedy hodnoty vyjadřující hladinu (srovnatelných) nájemných v nedávné době změněných či nově smluvených, a „obvyklého nájemného“ pro potřeby normativů nákladů na bydlení, jako hladiny všech hrazených nájemných, a to bez ohledu na okamžik jejich sjednání. Ministerstvo pro místní rozvoj na základě zmocnění v § 2249 odst. 2 ObčZ vydalo prováděcí předpis č. 453/2013 Sb., o stanovení podrobností a postupu pro zjištění srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě. Tento předpis vychází z nové koncepce občanskoprávních vztahů založené na sjednávání místně obvyklého nájemného srovnatelného pro daný byt, které nelze určit na základě cenových map, ale porovnáváním konkrétních nájmů v konkrétním místě a čase. Ani takto zjištěné nájemné však

-21-

MPSV v rámci přípravy zákona o sociálním bydlení jedná s Českým statistickým úřadem o metodické spolupráci při vzniku cenových map, nejde tedy o skutečnost, že by ČSÚ zjišťoval tyto ceny.



K návrhu usnesení

K návrhu usnesení

není v případě soudního sporu pro soud závazné, nýbrž soud si může učinit úsudek sám. Úkoly č. II. 3 a II. 4. z návrhu usnesení uložené Ministerstvu spravedlnosti Akceptováno zasahují do kompetence Ministerstva pro místní rozvoj. Požaduji, aby MMR bylo spolupředkladatelem veškerých změn občanského zákoníku, U jednotlivých úkolů bude doplněno „ve spolupráci které se dotýkají jeho kompetencí v oblasti nájmu, nájmu bytů, správy s MMR“. bytového fondu tedy i bytového spoluvlastnictví a společenství vlastníků jednotek, včetně úpravy bytových družstev v korporátním zákoně, tak aby byly dodrženy jeho kompetence vyplývající z kompetenčního zákona. Zásadní připomínka. Zdůvodnění: MMR již ve spolupráci s MSp připravilo návrhy na řešení problémů SVJ a BD, spojené s posílením jejich funkcí vůči neplnícím vlastníkům (družstevníkům). Pokud by nebyly tyto změny přijaty, je MMR připraveno předložit ve spolupráci s MSp příslušné návrhy novel cestou vládních návrhů. Požadavek na takovou úpravu by měl být stanoven v koncepčním materiálu, kterým bude revize Koncepce bydlení ČR do roku 2020, kde tato úprava bude stanovena jako legislativní úkol a následně zařazena do plánu legislativních prací. Co se pak týká požadavku na omezení výše jistoty, tak kromě výše uvedeného (analýzy stávajících právních možností a skutečného rozsahu problému) je na zvážení, zda takto regulovat celý trh (změnou ObčZ), když se má řešit dílčí oblast – bydlení nízkopříjmových skupin. Stejně se totiž lze důvodně domnívat, že pronajímatelé ne vždy požadují jistotu v maximální výši, jak se v materiálu implicitně předpokládá, ale v takové výši, aby nájemníky získali, tedy aby to bylo v jejich možnostech. Úkol č. II. 7. z návrhu usnesení navrhnout právní úpravu řešení Akceptováno problematiky tzv. náhradního plnění odmítám, protože z kontextu materiálu není zřejmé, co se rozumí „problematikou tzv. náhradního Jedná se o náhradní výkon, což je v bodě 1. v textu na plnění“. Zásadní připomínka. str. 3 vysvětleno. Bude opraveno. Zdůvodnění: Text materiálu pojem „náhradní plnění“ používá výhradně jen v souvislosti s uloženým úkolem: „MMR navrhne řešení problematiky tzv. náhradního plnění obcemi“. Nikde jinde termín není použit.

Ministerstvo průmyslu a obchodu

K bodům 2 a Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje formulovat návrh řešení v bodě 2 následovně: 5 „Ministerstvo pro místní rozvoj (ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem a obcemi) vytvoří jednotnou mapu skutečného aktuálního nájemného, energií a služeb spojených s užíváním bytu a bude zabezpečovat její průběžnou aktualizaci“ Odůvodnění Cena elektřiny je v zásadě tvořena třemi složkami (neregulovaná složka, regulovaná složka, daně). Neregulovanou složkou ceny je cena za komoditu (tzv. silová elektřina), která je tvořena na burze a její výše závisí čistě na smluvním vztahu mezi zákazníkem (který uzavřel smlouvu o dodávkách

-22-

Akceptováno Úkol bude formulován takto: „Ministerstvo pro místní rozvoj (ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem a obcemi) vytvoří jednotnou mapu skutečného aktuálního nájemného, energií a služeb spojených s užíváním bytu a bude zabezpečovat její průběžnou aktualizaci“


K bodu 3

elektřiny) a obchodníkem. Vzhledem k liberalizaci trhu s elektřinou působí na trhu mnoho obchodníků s elektřinou, jejichž cenové nabídky se navzájem liší. Podíl neregulované složky ceny v celkové ceně (bez daňové složky) pro domácnosti činí ca. 44%. Regulovanou část ceny stanovuje Energetický regulační úřad v Cenovém rozhodnutí. Jednou ze složek regulované části ceny elektřiny je cena za distribuci, která je stanovena pro každý distribuční tarif rozdílně pro jednotlivé provozovatele regionálních distribučních soustav (tj. ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce a PREdistribuce) a liší se tedy v jednotlivých distribučních územích (PREdistribuce – území Prahy, E.ON Distribuce – jižní Čechy a jižní Morava, ČEZ Distribuce – zbytek území ČR). Na základě výše uvedeného docházíme k závěru, že regulovaná složka ceny elektřiny je známá a není třeba vytvářet metodiku jejího stanovení ani cenovou mapu. V kalkulaci ceny distribuce by se mohla zohlednit jednotarifová a dvoutarifová sazba pro malou spotřebu. Co se týká neregulované složky ceny (cena komodity), ta by mohla být stanovena na základě nabídky nejlevnějšího obchodníka v regionu. Všechny podklady o cenách komodity od obchodníků má Energetický regulační úřad. Ten na svých webových stránkách zveřejnil také cenovou kalkulačku pro porovnání nabídek jednotlivých obchodníků (viz http://kalkulator.eru.cz/). Energetický regulační úřad má podle §17 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) v působnosti regulaci cen. Ministerstvo průmyslu a obchodu žádné pravomoci v oblasti regulace cen nemá. Z tohoto důvodu docházíme k závěru, že nositelem daného opatření by měl být Energetický regulační úřad, nikoli Ministerstvo průmyslu a obchodu. Koordinováním uvedené kontrolní činnosti měl být v daném případě spíše Akceptováno pověřen ten resort, k jehož účelům má výsledek kontrol (se zřetelem k předmětné problematice v oblasti bydlení, tj. poskytování dávek na bydlení) především sloužit, tj. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Odůvodnění Ministerstvo průmyslu a obchodu se sice může těchto kontrol prostřednictvím živnostenských úřadů účastnit, nicméně s tím, že obecní živnostenské úřady mohou kontrolovat výhradně a pouze ty subjekty živnostenského podnikání, které jsou podnikateli v právním režimu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nikoliv již ty subjekty, které poskytují ubytování buď jako pronájem vlastní nemovitosti, nebo jsou poskytovateli sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. V obou naposledy vyjmenovaných případech se nejedná o živnosti, tj. živnostenským úřadům kontrola uvedených subjektů nepřísluší. Předkládaný materiál Ministerstva práce a sociálních věcí ostatně mj. připouští (resp. konstatuje), že živnostenské úřady vnímají jako problém reálné odlišení správy vlastního majetku (pronájem bytového domu a nebytových prostorů), od provozování „ubytovací živnosti“, takže je obtížné odlišit, kdy jde o správu vlastního majetku a kdy o neoprávněné podnikání (srov. str. 8 – 9 uvedeného materiálu). Problém zároveň spočívá v prokazatelnosti případného poskytování ubytovacích služeb v režimu živnostenského zákona za předpokladu, že

-23-


K bodu 7

subjekt, který tyto služby nabízí, resp. poskytuje, deklaruje takovou službu jako prostý pronájem nemovitosti. K tomu je třeba předně uvést, že problém spočívá nikoliv v odlišení těchto činností, ale v tom, že vlastníku nemovitosti lze jen těžko prokázat, že se o pronájem vlastní nemovitosti nejedná. Dále je třeba uvést, že v případě hranice mezi podnikáním v oblasti sociálních služeb a živnostenským podnikáním je danou hranici nutno posuzovat podle vymezení činností spadajících do těchto služeb v zákonu o sociálních službách. Posouzení, zda se v konkrétním případě jedná o poskytování sociálních služeb, je plně v kompetenci orgánů dozoru nad dodržováním zákona o sociálních službách, nikoliv v kompetenci živnostenských úřadů jako orgánů dozoru nad dodržováním živnostenského zákona. Gestorem zákona o sociálních službách je Ministerstvo práce a sociálních věcí, které by mělo podle našeho názoru případně zvážit, zda vymezení sociálních služeb v cit. zákonu umožňuje dostatečným způsobem prokázat, zda se v konkrétním případě jedná o sociální službu (a její nelegální poskytovatele postihnout). Spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu (resp. živnostenských úřadů) na realizaci předmětných kontrol v případech existujícího podezření, že sociální služby spadající do režimu zákona o sociálních službách jsou poskytovány nad rámec živnostenského oprávnění, může ze strany živnostenského úřadu spočívat pouze v signalizování takové skutečnosti orgánu příslušnému k provádění kontrol z oblasti registrace sociálních služeb podle cit. zákona. Problematika týkající se stavebně technického či hygienického stavu ubytoven (včetně jejich umístění v konkrétních lokalitách) nepatří k oblastem spadajícím do působnosti živnostenských úřadů. Rovněž v těchto případech nezbývá živnostenským úřadům, než postoupit případné podezření z porušování povinností vyplývající pro podnikatele ze zvláštních právních předpisů jiným, věcně příslušným orgánům dozoru. Dojde-li v konkrétním případě ze strany živnostenského úřadu k pozastavení provozování živnosti či zrušení živnostenského oprávnění podnikatele z důvodu porušování zvláštních právních předpisů (např. stavební předpisy, hygiena, atd.) závažným způsobem (§ 58 živnostenského zákona), lze souhlasit s předkladatelem předmětného materiálu, že by v takovém případě měly být připraveny z hlediska ochrany klientů (příjemců dávek) možnosti náhradního ubytování, případně (jako částečné řešení) by měla být provedena kategorizace ubytoven podle kvality bydlení; ani tato problematika však nepřísluší živnostenským úřadům. Jak však předkládaný materiál Ministerstva práce a sociálních věcí uvádí, v praxi však bude možné tuto problematiku dořešit až po aplikaci jednotlivých opatření podle návrhu zákona o sociálním bydlení. K řešení navrhovanému předkládaným materiálem v případě problémového okruhu 3. lze celkově konstatovat, že poskytnutí součinnosti při výkonu předmětných kontrol se Ministerstvo průmyslu a obchodu nebrání, z důvodů, na něž poukazujeme výše, však odmítá mít při těchto kontrolách úlohu, resp. postavení koordinujícího resortu. Ministerstvo průmyslu a obchodu zásadně nesouhlasí se zavedením maximálního cenového zastropování energií pro koncového spotřebitele (z jasně definované cílové skupiny osob), které by garantovalo sociálně slabým domácnostem odběr přiměřeného objemu energií pro zajištění jejich bydlení za „nákladovou“ cenu.

-24-

Akceptováno V Materiálu bude pouze zmíněno, že se naváže na úkoly dané usneseními Vlády ČR ze dne 4. března 2015 č. 149 a ze dne 30. března 2015 č. 229, které se této

problematiky úzce dotýkají. Odůvodnění . V materiálu se uvádí, že uvažované změny tarifního systému zapříčiňují nárůst skupiny zranitelné energetickou chudobou. Upozorňujeme na to, že podle vyjádření Energetického regulačního úřadu nebude zvažovaná Nová tarifní struktura zavedena před rokem 2019. Tato Nová tarifní struktura bude zásadním způsobem přepracována oproti návrhu, který ERÚ zveřejnil v lednu 2016. Proto v současné době nelze předjímat dopad Nové tarifní struktury na jednotlivé odběratele elektřiny na hladině nízkého napětí (zejména domácnosti). Proto navrhujeme vypustit v materiálu zmínku o „uvažované změně tarifního systému“. K návrhu na zavedení maximálního cenového zastropování energií pro koncového spotřebitele uvádíme, že deregulace maloobchodních cen byla v ČR provedena na základě požadavků evropské legislativy, tzv. Třetího liberalizačního balíčku. Evropská komise ve svých dokumentech odmítá regulaci maloobchodních cen, např. ve Sdělení „Ceny energie a energetické náklady“ z 22. ledna 2014 uvádí: „ …Navíc všeobecná regulace maloobchodních cen uplatňovaná v některých členských státech mívá obvykle škodlivé účinky na hospodářskou soutěž na maloobchodních trzích, protože odrazuje konkurenci od vstupu na trh a od investic. Mohla by proto přispívat k oslabení schopnosti maloobchodních cen reagovat na nejnovější vývoj. Členské státy by kromě toho měly hledat jiná politická opatření, která by jim umožnila řešit problémy ohrožených domácností nebo průmyslových odvětví. ….“. ČR považuje deregulaci maloobchodních cen ve všech státech nutnou podmínku pro dokončení jednotného vnitřního trhu v EU. Pozice ČR k problematice regulace maloobchodních cen elektřiny je vyjádřena v Rámcové pozici ke Sdělení Komise „Realizace nové politiky pro spotřebitele energie“ z 15. července 2015. ČR zde konstatuje, že dosahování cílů sociální politiky, jako je ochrana zranitelných spotřebitelů, pomocí všeobecné regulace cen není transparentní a ve skutečnosti může náklady na energii zvýšit. Pro ochranu spotřebitele jsou důležitá opatření sociální politiky, která budou podpořena dalšími specifickými opatřeními cílenými na nejvíce zranitelné spotřebitele. Opatření na snížení energetické náročnosti domácností mohou taktéž výrazně přispět k řešením problematiky energetické chudoby. V ČR je shrnuje Národní akční plán energetické účinnosti ČR. Pokud jde o ochranu spotřebitele na trhu s energií, ČR zdůrazňuje práva spotřebitele na přístup k informacím, urovnání sporu a řádné vyřízení stížnosti. Ochrana spotřebitele před nekalými obchodními praktikami by vedle legislativních opatření (např. regulace podomního prodeje je v ČR již legislativně ukotvena) měla být založena na jeho právu vybrat si dodavatele energie ze smysluplného a dostupného přehledu cenových nabídek na trhu. Tuto funkci umožňuje cenový kalkulátor zveřejněný Energetickým regulačním úřadem. Problematikou energetické chudoby se rovněž zabýval i Národní akční plán pro chytré sítě (NAP SG), který byl vypracován Ministerstvem průmyslu a obchodu a byl schválen vládou 4. března 2015. Zde se uvádí, že „nedoporučujeme řešit problematiku energetické chudoby prostřednictvím tarifního systému. Zavedení sociálních tarifů by bylo významným zásahem do současného způsobu poskytování energií a služeb a způsobilo by deformaci tarifního systému. Případné zavedení maximálních cen pro „zranitelné zákazníky“ by znamenalo

-25-

socializaci nákladů, kdy se náklady na sociální tarify rozpočítají na ostatní zákazníky (křížové dotace), a také složité nastavování systému poskytovaní takovýchto tarifů a jeho kontroly. Dále je potřeba podotknout, že problematika energetické chudoby se týká všech druhů energie, a elektřina by neměla být od ostatních druhů energie oddělována. Z tohoto důvodu by měla být případná podpora řešena komplexně v rámci systému sociálních podpor, který je v gesci ministerstva práce a sociálních věcí.“ S ohledem na strukturu ceny elektřiny upozorňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu také na skutečnost, že cena za zajištění distribuce elektřiny (která je součástí regulované složky ceny elektřiny) je Energetickým regulačním úřadem stanovena jako pevná cena. Proto nelze uvažovat o jakémkoli zastropování této složky ceny. Jsme toho názoru, že jakákoli regulace komoditní části ceny elektřiny by narušila dosud efektivní fungování liberalizovaného trhu s energií v ČR. Předkládaný dokument je možné vnímat především jako snahu o akutní řešení nekontrolovatelného růstu nákladů spojených s vyplácením příspěvků na bydlení, účelově nárokovaných pronajímateli ubytovacích zařízení nejrůznějších kvalit v maximální výši. Není však možné souhlasit s tím, aby opatření vzniklá v reakci na problémy s vyplácením dávek na bydlení byla současně rozšiřována i mimo dávkovou oblast. Bezpodmínečné oddělení sociální politiky od běžných obchodních vztahů považujeme za zcela zásadní. Je zřejmé, že k problematice chudoby, energetické chudoby a ochrany zranitelných zákazníků je třeba přistupovat komplexně. Při hledání optimálního řešení je však nutné ke každému článku tohoto řetězce přistupovat odděleně. Domníváme se, že předložený materiál přímo navrhuje zavedení některých opatření se zásadním negativním dopadem na fungování maloobchodního energetického trhu bez potřebné hlubší analýzy. Vychází z chybného předpokladu o růstu cen energie. V posledním období naopak dochází k poklesu komoditních cen elektřiny i zemního plynu, kdy tyto poklesy jsou promítány do cen pro konečné zákazníky. Výsledná cena energií pro konečné zákazníky je však z velké části negativně ovlivněna jinými faktory jako např. podpora využití podporovaných zdrojů energie. Jsme přesvědčeni, že v případě poskytování služeb ze strany dodavatelů energií je oproti ostatním, v dokumentu zmiňovaným oblastem majícím finanční dopad na obyvatele významně transparentnější podnikatelské prostředí. Trh s energií (konkrétně zemní plyn i elektřina) je v České republice plně funkční a patří mezi nejliberalizovanější trhy v Evropě. ERÚ ve své hodnotící zprávě publikované v červenci 2015 například uvádí: „Trh s plynem dospěl po liberalizaci započaté v letech 2005 a 2007 do fáze, kdy je konkurenční prostředí plně rozvinuté…“ a dále „Potvrdila se tak správnost nastavení trhu s plynem a jeho orientace na tržní mechanismy, které samy trh čistí a umožňují tlak na ceny.“. V nabídce jednotlivých obchodníků usnadňují uživateli orientaci nezávislé a pravidelně aktualizované srovnávače cen energií, změna dodavatele energií je snadná, rychlá a bezpečná, odběratelé mohou změnit dodavatele dle vlastních priorit nebo se mohou zúčastnit hromadných změn dodavatelů energie organizovaných spolky na ochranu spotřebitele nebo obecními zastupitelstvy, vyúčtování dodávky umožňuje srovnání s konkurenčními zdroji energie (např. pomocí kalkulátorů cen elektřiny a plynu na webových stránkách

-26-

Energetického regulačního úřadu www.eru.cz/informacni-centrum/zmenadodavatele/kalkulatory). Zákazníkům je navíc garantována kontinuita dodávek energií pro případy, kdy jimi zvolený dodavatel v dodávkách z jakéhokoliv důvodu selže nebo si svého dodavatele nevyberou, a to prostřednictvím institutu dodávky dodavatelem poslední instance. Návrh na maximální cenové zastropování energie pro koncového spotřebitele, které by garantovalo sociálně slabým domácnostem odběr přiměřeného objemu energií pro zajištění jejich bydlení za „nákladovou“ cenu není koncepční a pro dosud plně funkční trhy s energiemi naopak rizikové. Pokud by maximální cenové zastropování mělo znamenat nastavení maximální ceny v takové výši, že existuje prostor pro nižší tržní ceny, potom toto zastropování není z pohledu sledovaného cíle efektivní. V takovém případě by totiž finanční prostředky vynakládané na úhradu nákladů na bydlení pro sociálně slabé skupiny obyvatel byly neodůvodněně vysoké. Pokud „nákladová“ cena bude stanovena pod tržní cenou, pak bez kompenzace ušlého zisku dodavatelům energií ztrácí smysl existence stovek držitelů licence na obchod s plynem a elektřinou, kteří v současné době podnikají na liberalizovaném trhu s energiemi v ČR. Regulace ceny energií mající za cíl snížit cenu pro konečné zákazníky pod stávající úroveň tržních cen by byla navíc v rozporu s cíli EU (snahu EU odstranit jakékoliv přetrvávající regulace v oblasti dodávek elektřiny a plynu prezentovala např. dne 21. dubna t. r. na Pražském Evropském Energetickém Fóru komisařka Ing. Jourová) na vytvoření jednotného evropského trhu s elektřinou a plynem a představovala by významný negativní zásah do fungování trhu s plynem. V dlouhodobém horizontu by regulace ceny vedla k poškození zájmů dotčených konečných zákazníků. Dále je důležité zmínit, že tento nesystémový zásah do způsobu stanovování cen hromadně obsluhovaných zákazníků by vyvolal na straně dodavatelů energií značné náklady na zavedení systému obsluhy těchto specifických kategorií zákazníků, a to včetně nezbytných kontrol oprávněnosti uplatňování těchto zvýhodněných regulovaných sazeb ohroženými zákazníky (a je zřejmé, že výkon takové kontroly na straně dodavatelů bude velmi omezený ve srovnání s kompetencemi, které mají orgány státní správy). Tyto nemalé náklady pouze by vedly k nespravedlivému zvýšení cen pro ostatní kategorie odběratelů, které by nebyli takovou regulací chráněni. Oblast sociální politiky, podpory sociálně slabých skupin obyvatelstva, spadá jednoznačně do kompetence státu, který svými opatřeními vytváří prostředí v místě své působnosti a zároveň disponuje dostatečnými oprávněními a kompetencemi nejen pro vlastní výkon sociálních podpor (kdy v současnosti již jsou k dispozici sofistikované systémy pro správu sociálních dávek), ale také pro výkon kontroly oprávněnosti nároků na čerpání takových podpor. Sociální politiku nelze přenášet na privátní subjekty působící na trhu s energiemi. S přihlédnutím k výše uvedenému je nutno důrazně odmítnout identifikaci zneužívání podnikání v oblasti sociálního bydlení ve spojení s dodávkami elektřiny a plynu, neboť zde k tomu nedochází a v podstatě ani dojít nemůže. Energetický sektor může definovat dodávku energie, která by představovala základní sociální standard, ale není možné, aby řešil sociální problematiku. Upozorňujeme, že problematika energetické chudoby je řešena v NAP SG, konkrétně opatřením A6. Cílem tohoto opatření je navrhnout způsob řešení

-27-

a zaujmout stanovisko k problematice energetické chudoby mimo tarifní s\stém plateb za elektřinu, v rámci nepojistných sociálních dávkových systémů. Vytvořit definici zranitelných zákazníků, která může být odvozena od tzv. energetické chudoby. Jako vhodné řešení na místo změny tarifního systému bylo vytvořeno navržení metodiky stanovení limitů a příslušných nákladů podle druhu energie u jednotlivých typů bydlení. Tvorba této metodiky je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a vyplývá z usnesení vlády k NAP SG a usnesení vlády k Nové Zelené úsporám. Ministerstvo průmyslu a obchodu

K návrhu usnesení

Požadujeme proto upravit závěry v bodě 7.) v souladu s uváděnými dokumenty. Částečně akceptováno Žádáme uvést Návrh Usnesení do souladu s výše uvedenými připomínkami. Návrh usnesení se dá do souladu s materiálem na základě vypořádání připomínek. Vysvětleno


K celkovému materiálu

Doporučující připomínka: Vzhledem k tomu, že v oblasti bydlení může být fakticky jedna ze smluvních stran ve výrazně slabším postavení, jak je uvedeno v Předkládací zprávě, Tato skutečnost je cílem materiálu. doporučujeme řešení problému nastavit přiměřenou veřejnoprávní regulací.

Ministerstvo spravedlnosti

K návrhu 7. usnesení

Bod II.3. návrhu usnesení vlády žádáme přeformulovat následovně: „ministru Akceptováno spravedlnosti prověřit efektivnost právní úpravy postavení vlastníků bytových jednotek při užívání a správě jejich majetku a v případě potřeby navrhnout Bude přeformulováno: „ministru spravedlnosti ve potřebnou změnu;“. spolupráci s ministryní pro místní rozvoj prověřit efektivnost právní úpravy postavení vlastníků bytových Tuto připomínku označujeme za zásadní. jednotek při užívání a správě jejich majetku a v případě potřeby navrhnout potřebnou změnu“. Bod II.4. návrhu usnesení vlády žádáme vypustit bez náhrady. Jedná se o Akceptováno nadbytečný úkol, který Ministerstvo spravedlnosti již splnilo tím, že předložilo návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., v němž je obsaženo i Bude vypuštěno včetně bodu 6 v samotném materiálu. uvedené omezení výše jistoty trojnásobkem měsíčního nájemného (sněmovní tisk č. 642).

8. Ministerstvo spravedlnosti

K návrhu 9. usnesení


K bodu11. 4

10.

12.

Tuto připomínku označujeme za zásadní. K bodu Ad 4. (str. 9 a násl.): Žádáme vypustit obsah Návrhu řešení na str. 10 a Akceptováno nahradit ho následujícím textem: „Ministerstvo spravedlnosti upraví formu zákonného zástavního práva k jednotce u SVJ; Ministerstvo spravedlnosti Bude přeformulováno. prověří vhodnost příslušných ustanovení občanského zákoníku s ohledem na možnost efektivně donutit vlastníka, aby plnil své povinnosti, pokud jde o údržbu bytu a nájemní vztahy, včetně možných alternativních řešení.“. K požadované změně uvádíme, že Ministerstvo spravedlnosti si je vědomo absence zákonného zástavního práva v právním řádu ČR, a proto připraví nový návrh pro tuto oblast vycházející zejména ze zahraničních zkušeností a zároveň s přihlédnutím k některým negativním zkušenostem z předchozí právní úpravy této problematiky v ČR. Dále je Ministerstvo spravedlnosti připraveno spolupodílet se na právní úpravě řešení závažných narušování vzájemného soužití v bytovém spoluvlastnictví ze strany některého z vlastníků bytových jednotek. Tuto připomínku označujeme za zásadní.

-28-


K bodu13. 6

14. Ministerstvo vnitra

15. K návrhu usnesení

K bodu Ad 6. (str. 11 a násl.): Žádáme pro nadbytečnost vypustit obsah Návrhu Akceptováno řešení na str. 12 bez náhrady z důvodů uvedených výše. Bod 6 bude vypuštěn. Tuto připomínku označujeme za zásadní. K návrhu usnesení vlády část II. bod 6. ukládá ministru vnitra navrhnout Vysvětleno úpravu zákona o základních registrech, která uloží správci registru územní identifikace zapisovat mezi referenční údaje počet bytů, čísla bytů Úkol ohledně evidence (registru) bytů bude z návrhu (případně stejné údaje u nebytových prostor vhodných k bydlení) a tyto Usnesení vypuštěn. údaje spravovat a aktualizovat a tento registr rozšířit i na nebytové prostory - souvisí s problematickým okruhem č. 8 „Absence závazné informace o počtu a umístění bytů“ (registr bytů) (strana 14). K evidování čísel bytových jednotek v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „RÚIAN“) je nutná novela části zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, týkající se tohoto registru. Z uvedeného důvodu by se na přípravě této novely měl zásadně podílet správce zmíněného registru a vypracovat podklady, na základě kterých Ministerstvo vnitra předloží vládě tuto novelu. Odbor správních činností Ministerstva vnitra je připraven evidovat čísla bytových jednotek v agendovém informačním systému evidence obyvatel a základním registru obyvatel pomocí referenční vazby na referenční údaj o adrese v RÚIAN. V takovém případě není nutná novelizace zákona o evidenci obyvatel, ani Hlava II zákona o základních registrech týkající se základního registru obyvatel. Není nám jasný význam formulace „Ve vazbě na evidenci obyvatel bude založen Registr bytů,“. Jaká vazba je v tomto případě na mysli? Podle našeho názoru by měl být registr bytů navázán na RÚIAN, jelikož číslo bytové jednotky bude součástí adresy. Správce RÚIAN musí stanovit, jakým způsobem budou čísla bytů zavedena do adresy, kdo bude editorem tohoto údaje a dále jaký bude způsob číslování bytů. Vzhledem ke skutečnosti, že návrh věcného záměru zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech nebude zrealizován, nebude ani možné přihlásit se do nebytového prostoru k trvalému pobytu. V listopadu 2015 byla vládou schválena koncepční novela zákona č. 111/2009 Sb. o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, přičemž vedení čísel bytů v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí bylo na základě výsledků meziresortního připomínkového řízení z návrhu novely vypuštěno (v současné době byla novela jako sněmovní tisk č. 655 schválena Poslaneckou sněmovnou). Český úřad zeměměřický a katastrální, jakožto správce základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí, tuto úpravu odmítl, a to zejména z důvodu některých nevyjasněných otázek (např. určení editora čísla bytu, úvodní naplnění čísel bytů či vysoké náklady související se zavedením čísel bytů do registru územní identifikace, adres a nemovitostí), což Ministerstvo vnitra akceptovalo. Tyto otázky předložený materiál neobjasňuje. S ohledem na uvedené proto považujeme za stěžejní v této věci stanovisko Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, který by měl být gestorem této

-29-

problematiky. Ministerstvo vnitra nesouhlasí se zavedením výše citovaného navrženého bodu pro ministra vnitra do usnesení vlády. Jsme přesvědčeni, že o této problematice musí nejdříve proběhnout věcná diskuse, tím spíš, že i předkladatel sám v materiálu uvádí (část III., str. 14), že k potřebnosti registru bytů existují různé názory. Považujeme za neakceptovatelné, aby takto zásadní věc byla obsažena jen jako jedna ze součástí informačního materiálu o problémech v oblasti bydlení, které vyplynuly při poskytování dávek na bydlení, navíc předkládaného ministerstvem, kterému gesčně problematika územní identifikace, ani základních registrů jako takových nepřísluší. Nad rámec výše uvedeného postrádáme uvedení finančních dopadů spojených s případným takovým opatřením. S případným vznikem registru bytů jsou spojeny i dosud nevyřešené věcné otázky (kdo by byl editorem referenčních údajů, vztah k adrese trvalého pobytu, jak by se do takového nového registru dostaly údaje – dnešní čísla bytů - a v jakém časovém horizontu atd.). Pro úplnost uvádíme, že existující registr RÚIAN již nyní pracuje s údaji o bytech, ale jiným způsobem, než který má zřejmě na mysli předkladatel. Závěrem shrnujeme, že dle našeho názoru je zavedení registru bytů v kontextu s výplatou dávek na bydlení výrazně disproporčním opatřením, protože výplata dávek se týká relativně malé části uživatelů bytů, kdežto zvýšená administrativní zátěž spojená s registrem bytů by se týkala všech bytů v ČR. Z tohoto pohledu se jeví zavedení registru bytů jako velmi nepřiměřené a zatěžující opatření. Samostatnou otázkou pak je finanční náročnost a s ní související přínosy zavedení registru bytů (a následně nebytových prostor). Bez důkladné analýzy a následné shody gesčních ministerstev na způsobu řešení nelze přistupovat k ukládání konkrétních úkolů zahrnujících v sobě i úkoly legislativní. Problematika evidence bytů a nebytových prostor, které jsou zneužívány, jako ubytovny pro sociálně slabé skupiny obyvatel je natolik široká, že by si jistě zasloužila vznik registru bytů. Ten by však neměl být jedním ze základních registrů, ale jen standardním agendovým informačním systémem, který bude prostřednictvím Informačního systému základních registrů se základními registry propojen – tzn. ne jako jeden ze základních registrů podle zákona č. 111/2009 Sb., ale pouze na základě samostatného právního předpisu. Dopady tohoto předpisu budou totiž rozsáhlé a bude třeba najít shodu na tom, že bude třeba novelizovat i některá ustanovení dalších právních předpisů (o ČUZK, o obcích, o krajích, o hlavním městě Praze, stavební zákon, územně plánovací předpisy a také občanský zákoník, a mnohé další). K návrhu tohoto zákona bude nutné nejdříve rozhodnout, kdo bude správcem takovéhoto registru, kdo bude editorem referenčních údajů, kdo bude oprávněn čerpat údaje z tohoto registru, vypracovat samozřejmě věcný záměr, vypracovat RIU. Do současné projednávané novely zákona o základních registrech to není možné již v žádném případě zapracovat. Vzhledem k tomu, že se jedná zejména o soukromoprávní vztahy (vlastnictví a užívání nemovitosti, nájem a pronájem, změny v užívání, rekolaudace a další problematika) neměl by tento

-30-

Vyčíslení finančních dopadů bude možné na základě dalšího směrování materiálu a podle návrhu dotčených subjektů. MPSV nemůže zajistit zpracování přehledů dopadů k návrhům na změny právních předpisů v působnosti jiných ústředních orgánů státní správy.

registr být součástí systému základních registrů. Důvodem je zejména skutečnost, že vstup státu a jeho orgánů do těchto vztahů bude vyvolávat řadu sporů (soudních), které na značně dlouho dobu údaje zveřejňované v tomto registru budou převádět do stavu „zneplatněn“ nebo zpochybněn“ a tudíž to budou údaje nereferenční, se kterými se stejně nedá pracovat, jako s údaji, za které odpovídá stát.

Ministerstvo vnitra

K bodu 1

Ministerstvo vnitra

Obecně

Zásadní připomínka K problematickému okruhu č. 1 Nevyhovující (rozporovaná) kvalita Akceptováno ne/bytového prostoru, který je nabízen a využíván k trvalému nebo dlouhodobému bydlení (strana 2). Části týkající se věcného záměru zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech budou vypuštěny. Materiál uvádí problémy týkající se kvality bytů a s tím související zvažovanou možnost nahlášení trvalého pobytu v nebytových prostorech, jak zněl návrh věcného záměru zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech. Návrh věcného záměru zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech byl projednán v mezirezortním připomínkovém řízení a v Legislativní radě vlády, která přerušila jeho projednávání a doporučila jej dopracovat. Vytvořením nové právní úpravy mělo dojít k nahrazení stávajícího zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel). Řešení problémů, které si návrh věcného záměru zákona kladl za cíle, zejména stanovení povinnosti občanům hlásit se k trvalému pobytu podle jejich skutečného místa pobytu, nebylo možné prosadit ve vzájemné shodě napříč jednotlivými rezorty. Rovněž z reakcí široké veřejnosti bylo zřejmé, že v současné době není společnost připravena na novou právní úpravu, která by stanovila uvedenou povinnost občanům. Z těchto důvodů tedy bylo požádáno o stažení projednávání návrhu věcného záměru zákona v Legislativní radě vlády i z projednávání ve vládě. V návaznosti na ukončení prací na věcném záměru zákona o evidenci obyvatel byla do mezirezortního připomínkového řízení rozeslána novela zákona o evidenci obyvatel, která nově zavádí označení trvalého pobytu na adrese sídla obecního úřadu nebo zvláštní matriky jako „adresa úřadu“. Charakter trvalého pobytu zůstává stejný, tedy evidenční. Z uvedeného důvodu požadujeme v materiálu zrušit části týkající se věcného záměru zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech. Zásadní připomínka Všechny uvedené problematiky se prolínají do rozhodování o dávkách Vzato na vědomí na bydlení (prostor, kam se mají dávky na bydlení poskytovat, jejich výše apod.). Jde o otázky, zda osobám plně saturovat náklady na bydlení v nevyhovujících ne/bytových prostorách, nebo jim tyto náklady saturovat jen částečně nebo je nesaturovat vůbec. S tím nicméně souvisí možný důsledek, že by část osob, současných příjemců dávek, částečnou anebo žádnou saturací nákladů přišla o bydlení/ubytování, protože pro ně nejsou dostupné jiné možnosti bydlení (vhodné byty, sociální služby apod.). Diskutovaná záležitost bezprostředně souvisí s koncepcí sociálního bydlení. V této souvislosti je zřejmé, že připravovaný systém sociálního bydlení bude

-31-

nabíhat postupně a delší dobu. Také si je nutné uvědomit, že úprava uznatelných nákladů na bydlení pro účely sociálních dávek může mít vliv na určování cen v oblasti bydlení v rámci celé České republiky.“ Jak je uváděno v předešlém, předkládaný materiál „Identifikace problémů v oblasti bydlení, které vyplynuly při poskytování dávek na bydlení,“ úzce souvisí s problematikou připravovaného zákona o sociálním bydlení. Ostatně, bylo tak konstatováno i Mgr. Lindou Sokačovou, vedoucí oddělení sociálního bydlení a sociálního začleňování z Ministerstva práce a sociálních věcí, která v rámci jednání Rady vlády pro veřejnou správu (RVVS) dne 15. 4. 2016 informovala o přípravě návrhu zákona o sociálním bydlení. Tento zákon by měl být po vnitřním a vnějším připomínkovém řízení předložen vládě do června 2016. Mgr. Sokačová připomněla, že zákon vzniká jako reakce na stále rostoucí výdaje státu v oblasti příspěvku na bydlení. Vznik zákona o sociálním bydlení však neznamená zánik sociálních dávek na bydlení. RVVS následně přijala k problematice sociálního bydlení usnesení, ve kterém doporučuje zavést legislativní opatření ve věci sociálního bydlení pouze v případě adekvátního zajištění financování předpokládaných úkolů v plné výši na všech úrovních veřejné správy. Stejně tak, i v případě hledání konkrétních řešení v reakci na předkládaný materiál „Identifikace problémů v oblasti bydlení, které vyplynuly při poskytování dávek na bydlení,“ je potřebné postupovat tak, aby veškeré výdaje, které v této souvislosti územním samosprávným celkům vzniknou, jim byly od samého počátku v plném rozsahu řádně hrazeny.

Ministerstvo vnitra

Obecně

Ministerstvo vnitra

K bodu 1

Ministerstvo vnitra

K návrhu usnesení

Doporučující připomínka V souvislosti s navrhovaným termínem pro předložení návrhů právních předpisů Vzato na vědomí vládě k projednání upozorňujeme, že s koncem volebního období Poslanecké sněmovny bude legislativní proces návrhů zákonů, které byly předloženy Poslanecké sněmovně, avšak nebyly Poslaneckou sněmovnou schváleny, ukončen. Doporučujeme tuto skutečnost zohlednit. Doporučující připomínka Na str. 2 je odkazováno na návrh věcného záměru zákona o evidenci obyvatel, Akceptováno od jehož přípravy však bylo upuštěno, a zmiňovaná možnost nahlášení trvalého pobytu do jakéhokoliv adresného bodu v současnosti není obsažena v žádném Části týkající se věcného záměru zákona o evidenci návrhu právního předpisu. Shodná připomínka se vztahuje i na obdobný odkaz obyvatel a rodných číslech budou vypuštěny. na připravovanou právní úpravu evidence obyvatel na str. 4 a na str. 5 materiálu. V podrobnostech odkazujeme na odbor správních činností, do jehož působnosti předmětná problematika věcně náleží. Doporučující připomínka Podotýkáme, že úplný název registru územní identifikace zní „základní registr Akceptováno územní identifikace, adres a nemovitostí“, „registr územní identifikace“ je pouze legislativní zkratka zavedená v zákoně č. 111/2009 Sb. [viz § 3 písm. c) zákona Úkol ohledně evidence (registru) bytů bude z návrhu č. 111/2009 Sb.]. Doporučujeme proto v tomto směru text části II bodu 6 Usnesení vypuštěn. usnesení vlády upravit. (V této souvislosti však prioritně upozorňujeme na zásadní připomínku č. 1).

-32-

Ministerstvo vnitra

K bodu 2

Ministerstvo vnitra

K bodu 1

Svaz měst a obcí ČR

K bodu 3

Doporučující připomínka Materiál upozorňuje, že bez navýšení počtu systemizovaných míst na Úřadu práce ČR nelze uspokojivě reagovat na kritiku plošného vyplácení příspěvku na bydlení. Toto konstatování nemá další návaznosti v předkládací zprávě ani v návrhu usnesení. Bylo by vhodné, aby výše zmíněné konstatování bylo z materiálu buď vypuštěno, nebo bylo konkretizováno a náležitě odůvodněno.

K bodu 5

Bude doplněno, že čím více budou dávky poskytovány adresněji, tím větší bude administrativní zatížení a tedy potřeba personálního posílení.

Doporučující připomínka Na str. 4 doporučujeme upřesnit text poznámky pod čarou č. 6 a 7 (není zřejmé, Akceptováno o novelu jakého právního předpisu a jakého ustanovení se jedná). Bude doplněno. Doporučující připomínka Částečně akceptováno

Navrhujeme upravit. Odůvodnění: V návrhu řešení je uvedeno, že v případě pozastavení či odejmutí oprávnění k provozování živnosti musí být připraveny možnosti náhradního ubytování (ve spolupráci se zástupci samospráv a poskytovatelů sociálních služeb). Požadujeme, aby v návrhu řešení bylo uvedeno jakým způsobem je zajištění náhradního ubytování zamýšleno v praxi např. město má k dispozici pouze krizové bydlení, které není vhodné k dlouhodobému bydlení. Dostupné byty jsou obsazené, pořadníky také a volné byty nejsou k dispozici. V případě potřeby je komplikované zajistit náhradní ubytování pro větší počet obyvatel ubytovny.


Akceptováno

Tato připomínka je zásadní. Navrhujeme vypustit vznik registru bytů.

Text bude doplněn v duchu, že každá situace se vždy bude řešit individuálně podle daných podmínek. Tzn., někde budou k dispozici zařízení sociálních služeb, někde tržní byty, někde byty obecní, někde fungující vhodná ubytovna, apod.

Vysvětleno

Odůvodnění: Úkol ohledně evidence (registru) bytů bude z návrhu Dle odhadu Svazu celková pořizovací částka pouze na pořízení softwarového Usnesení vypuštěn. vybavení bude přesahovat miliony korun. V rámci centrální evidence bytů by se musely propojit místní databáze s centrální což přinese také značné finanční náklady. Ani současné informační systémy nejsou např. plně propojeny se všemi rezorty. Další finanční náklady bude mít obec s přizpůsobením svého informačního systému, pokud nějaký má se standardy, které uvede příslušný gestor tohoto registru. A v neposlední řadě dojde ke zvýšení administrativních úkonů, neboť se budou muset přenášet a upravovat data do centrálního registru. Skrytým výdajem může být opakované pořízení certifikátu, který slouží k přístupu do databáze. Svaz měst a obcí ČR

K bodu 5

Tato připomínka je zásadní. Navrhujeme rozšířit o problematiku přeplatků na bydlení.

Vysvětleno

Odůvodnění: Navrhujeme, aby se opakovaně příspěvek nebo doplatek vyplácel pouze na V zákoně o státní sociální podpoře je u příspěvku na základě skutečně vynaložených nákladů předešlého období dle předloženého bydlení zakotveno, že se na přeplatky za energie

-33-

vyúčtování s ohledem na přeplatky, které končí buď u příjemců této dávky nebo u pronajímatelů, pokud je využíván institut zvláštního příjemce. Je již běžnou praxí, že příjemce doplatku nebo příspěvku na bydlení si zvýší zálohu na energie, následně při ročním zúčtování přeplatek státu nevrací. Avšak nedoplatek stát zaplatit musí. Tato připomínka je zásadní.


K bodu 6

Navrhujeme vypustit, aby obec byla garantem namísto složení jistoty.

reaguje jejich započtením. Co se týká doplatku na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi, aplikační program hmotné nouze, který na základě dodaných údajů vypočítává výši dávky, má v sobě zabudovánu nepřekročitelnou hranici pro uznání výše zálohy na spotřebu elektrické energie. Zálohy za dodávku elektrické energie se započítávají maximálně do výše, která se stanovuje podle speciálního výpočtu stanoveného ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem, a to s ohledem na rozsah používání elektrické energie, počet osob v domácnosti, ceník dodavatele energie a na průměrnou spotřebu elektrické energie v ČR za minulý rok. Pokud si někdo zálohy navýší, tak se mu v aplikaci hmotné nouze započítají maximálně do této limitní částky. Proto podstatné navýšení záloh nemůže zásadním způsobem zvyšovat vyplácenou dávku. Navíc po vyúčtování záloh aplikace vrácený přeplatek rozpočítá, určí skutečné měsíční částky nákladů na energie a vyčíslí případný přeplatek na dávce s ohledem na výši zálohy, kterou osoba skutečně uvedla. Takovéto přeplatky lze následně např. srážet z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky. V současné době tedy zákon o pomoci v hmotné nouzi umožňuje započítávat zálohy pouze ve výši, která je v místě obvyklá, tj. v té výši, kterou současný aplikační program pro výpočet dávek v sobě obsahuje, nikoli ve výši, kterou občan uvádí, popřípadě přináší potvrzenu od ČEZu. Akceptováno

Odůvodnění: V návrhu řešení se Ministerstvu spravedlnosti ukládá navrhnout omezení výše Bod 6 bude vypuštěn včetně úkolu v návrhu usnesení. jistoty trojnásobkem měsíčního nájemného a povinnost připustit splacení jistoty ve splátkách či přijetí garance (nestátní neziskové organizace nebo obce) namísto složení jistoty. Lze souhlasit s omezením výše jistoty trojnásobkem měsíčního nájemného a povinností připustit splacení jistoty, lze také souhlasit se splátkami jistoty přímo z dávek hmotné nouze. Zásadně však nesouhlasíme s přijetím garance obce namísto složení jistoty. Pokud nájemníci nebudou muset nic platit a garanci za ně složí obec, náklady na opravu zničeného bytu ponese obec – proč? Jak se budou nájemníci k takovému bytu chovat, když na údržbě bytu nebudou nijak angažováni? Tato připomínka je zásadní. Unie zaměstnavatelských svazů ČR

Obecně

K předloženému materiálu konstatujeme, že s provedenou Identifikací Akceptováno jednotlivých problémových okruhů a návrhem jejich řešení obecně souhlasíme. Při řešení všech problémových okruhů v oblasti sociálního bydlení považujeme

-34-

za nezbytné důsledné dodržování zásady subsidiarity. Problémem dnešního stavu v oblasti sociálního bydlení je obrovská změť regulativů a zásad, které jsou vytvářeny jednotlivými ministerstvy. Pokud bude ponechána větší pravomoc sociálnímu pracovníkovi příslušné obce, který bude moci rozhodovat na základě osobní prohlídky objektu, kde bude potenciálně vyplácet příspěvky Pro podporu sociální práce na obcích byla zavedena na bydlení, může to být řešení. Je nutné podpořit nárůst osobních kontaktů účelová dotace na tuto činnost (zákon o sociálních mezi sociálními pracovníky a osobami ohroženými sociálním vyloučením, službách a zákon o pomoci v hmotné nouzi). protože jedině sociální pracovník, který zná situaci konkrétních osob, je schopen adekvátně vyhodnotit jejich potřeby. Podporujeme nárůst odpovědnosti a kompetenci „domovských obcí“ vůči osobám ohroženým sociálním vyloučením. To by mělo projevit vytvářením koncepcí sociálního bydlení na obecní úrovni, ale i přesunem rozhodovacích pravomocí při určení potřeb konkrétních osob na místní úroveň. Podnikání v oboru ubytovacích služeb se řadí pod volnou živnost a živnostenský úřad nemá žádné nástroje, jak toto oprávnění regulovat. Pro příklad v ORP Uherské Hradiště je k dnešnímu dni 768 podnikatelský subjektů, které mají ubytovací služby ve svém „portfoliu“. Kdo však fakticky provozuje ubytovací služby je možno zjistit pouze při fyzické kontrole, což je při běžném provozu městského úřadu nereálné. Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor není přitom podle živnostenského zákona živností, a kontroly soukromých subjektů správním orgánem nejsou v tomto případě vůbec možné. To může v praxi způsobit přesun zájmu spekulantů s příspěvky na bydlení z oblasti podnikání do oblasti soukromoprávní. Unie zaměstnavatelských svazů ČR

K bodu 1

Zásadní připomínka Ve shodě s předkládaným materiálem doporučujeme opětovně začlenit do Akceptováno legislativy pravidla pro kategorizaci ubytoven a jejich vhodného hygienického stavu. V materiálu je toto opatření navrženo. Odůvodnění: Je žádoucí, aby byla nastavena objektivní kritéria pro hodnocení vhodnosti konkrétních ubytovacích prostor, aby bylo možné účinně předcházet ohrožení zdraví dotčených osob.

Unie zaměstnavatelských svazů ČR

K bodu 6

Zásadní připomínka K problému nedostupnosti bydlení v důsledku vysoké jistoty (kauce) Akceptováno vyjadřujeme obavu, že pokud se nájemník s garancí ze strany NNO v nájemním vztahu neosvědčí, může být v konečném důsledku ohrožena důvěryhodnost dotčené NNO v očích veřejnosti. Bod 6 bude vypuštěn. Odůvodnění: Existuje zde riziko, že klient lidsky zneužije důvěry sociálního pracovníka, čímž bude poškozena dobrá pověst konkrétní NNO. Zásadní připomínka

Krajský úřad Moravskoslezského kraje

Obecně

Moravskoslezský kraj považuje za velmi potřebné i přínosné, že se v současné Vzato na vědomí době diskutuje o problémech, které na jednu stranu vyvolává vysoká míra čerpání státních prostředků na oblast zajišťování bydlení u zranitelných skupin

-35-

obyvatelstva, na druhou stranu neschopnost osob zajistit se lidsky důstojné, byť skromné bydlení, a to převážně u osob, které jsou kontinuálními příjemci sociálních dávek. Hledání postupů a možností tuto oblast uspokojivě řešit je však spojeno s hledáním přiměřenosti a proporcionality. V situaci, kdy v jedné oblasti ze sociálních potřeb dochází k vývoji ve výši cen i v dostupnosti, v úrovni vybavení a komfortu apod. je nezbytné také pamatovat na sociální stabilitu a její zachování, resp. je potřeba vnímat jako nanejvýš potřené zachování celospolečenského sociálního smíru. Tj. při hledání řešení je nezbytné vedle hlediska komplexnosti úpravy pravidel též zachovat stabilitu ve výkonu práv dalších skupin obyvatelstva, např. vlastníků nemovitostí, aby nedocházelo k nepřímé retroaktivitě nebo ke změnám práv a povinností, tj. ke změnám pravidel, tzv. v průběhu „hry“. S ohledem na skutečnost, že předložený materiál má povahu vyslovení záměrů, úkolů a tezí, má povahu spíše obecného dokumentu deklarujícího směr možných úprav dosavadních právních předpisů v různých resortech, Moravskoslezský kraj předpokládá, že k uplatnění případných konkrétních připomínek bude prostor při předložení souboru již konkrétněji navržených změn v ustanoveních přímo dotčených právních předpisů v gesci jednotlivých ministerstev. Vzhledem k tomu, že je v rámci předloženého materiálu zainteresováno více ústředních správních orgánů, vychází Moravskoslezský kraj z toho předpokladu, že i navrhované úpravy budou předloženy k připomínkovému řízení v takto komplexní podobě, tj. v rozsahu návrhů změn všech právních předpisů, které budou jakkoliv dotčeny těmito změnami, aby mohly být zhodnoceny komplexně. Obecně doporučujeme při aktivitách na jednotlivých opatřeních zapojit také zástupce sociálních pracovníků, zejména terénních sociálních pracovníků i sociálních kurátorů, a to za účelem využití jejich faktických znalostí jednotlivých místních poměrů (kvalifikované odhady nájemného v sociálně vyloučených lokalitách, na ubytovnách apod.), které vycházejí z přímé práce s potřebnými osobami uplatňujícími nárok na dávku na bydlení. Zejména doporučujeme využít těchto znalostí při nastavování pravidel pro cenu energií (str. 13), normativních nákladů na bydlení (str. 5), informace o stavu ubytoven (str. 8) apod. Krajský úřad Moravskoslezského kraje

K bodu 1

Doporučující připomínka Str. 2 a násl., „Shrnutí hlavních poznatků z jednání mezi resorty“, druhá Vzato na vědomí odrážka Uvádí se zde, že osoby musí umožnit vstup orgánům ochrany veřejného zdraví pouze v nejzávažnějších a epidemiologicky nebezpečných případech (např. výskyt hlodavců). Navrhujeme, aby se za takový případ považoval také výskyt štěnic nebo nebezpečných plísní či při nestandardním množství odpadků v bytě apod. Odůvodnění: V případě domů v sociálně vyloučených lokalitách se jedná o velice časté jevy, tj. že se vyskytují v bytech nepatřičné organismy nebo přemíra odpadků apod.

-36-

Není pak možné tyto situace reálně řešit. Navíc v některých případech jsou tyto osoby problematických uživatelů bytu duševně nemocné a je potřeba chránit práva i ostatních uživatelů bytů. Krajský úřad Moravskoslezského kraje

K bodu 1

Doporučující připomínka Str. 2 a násl., „Shrnutí hlavních poznatků z jednání mezi resorty“, čtvrtá a Akceptováno pátá odrážka Navrhujeme text doplnit tak, aby důvodem pro možnost úvahy o odejmutí Doplněno do návrhu řešení. kolaudace nebyla pochybnost o tom, zda nemovitost splňuje požadavky pro kolaudaci, a o text, z něhož by bylo zřejmé, že je garantováno zachování kolaudace, pokud nemovitost splňuje parametry, které měla splňovat pro udělení kolaudace v dané době. Odůvodnění: Je potřeba vzít v úvahu skutečnost, že existuje poměrně velké procento bytového fondu, a to i ve velkých městech (Praha, Ostrava, Brno), který byl zkolaudován v dřívějších dobách. Je nezbytné, aby změny v souvislosti s řešením uváděných problematických bodů nezpůsobily narušení nebo ohrožení dosavadních práv vlastníků jakousi nepřímou retroaktivitou. Mohlo by dojít i k narušení sociálního smíru, neboť poměrně velký počet osob stále i v současné době bydlí v bytech nižších kategorií, přesto, že vykonávají výdělečnou činnost, avšak s nižším dosahovaným výdělkem, popř. jde již o ekonomicky neaktivní osoby (poživatele důchodů). Tyto osoby tudíž nemají možnost svou situaci zlepšit, ačkoliv by zájem a snahu měly. Pokud by vlastníci byli povinni nemovitosti přizpůsobovat současným a budoucím standardům bydlení, pak by rovněž promítli tyto náklady do výše nájmů, což by mohlo ohrozit v přístupu k bydlení další nájemce, kteří dosud nejsou v problematické situaci.


K bodu 2

Doporučující připomínka Str. 6 a násl., „Shrnutí hlavních poznatků z jednání mezi rezorty“, osmá Vysvětleno odrážka Zde se mj. uvádí, že kritika příspěvku na bydlení směřuje do jeho plošného Tato připomínka jde nad rámec samotného materiálu. vyplácení, kde by se bez šetření nešlo obejít, má-li být na tento problém Materiál neřeší sjednocení dávek na bydlení. reagováno. Bez navýšení počtu systematizovaných míst a vytvoření dalších podmínek na Úřadu práce ČR nelze uspokojivě reagovat na kritiku plošného vyplácení příspěvku na bydlení. Navrhujeme doplnit text: Pokud by došlo ke sjednocení dávek na bydlení, mohli by být pracovníci Úřadu práce rozhodující o dávce příspěvek na bydlení přesunuti do sekce Úřadu práce, která rozhoduje o dávce doplatek na bydlení. Odůvodnění: V rámci předchozích připomínkových řízení bylo opakovaně připomínáno, že dávka ze systému státní sociální podpory - příspěvek na bydlení je dávkou, která zohledňuje jen výši příjmů osob, nikoliv jejich majetek, proto je nepřiměřenou zátěží v nákladech sociálních systémů. Pokud by naopak došlo k jeho sjednocení s dávkou pomoci v hmotné nouzi - tj. s doplatkem na bydlení, který je podmíněn nejen příjmovou, ale též majetkovou nedostatečností, byly by

-37-

dávky na bydlení daleko adresnější a systemizovaná pracovní místa na Úřadu práce určená k zajištění poskytování dávky příspěvek na bydlení by bylo možné ihned využít k realizaci šetření u dávky doplatku na bydlení. Přitom dávek příspěvku na bydlení (podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů) je vypláceno procentuálně více příjemcům než doplatku na bydlení (tj. u dávky podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů). Krajský úřad Moravskoslezského kraje

K bodu 4

Doporučující připomínka Str. 10, „Návrh řešení“, první odrážka Vysvětleno Zde se uvádí: „Návrh Ministerstva spravedlnosti ve smyslu zřízení zákonného zástavního práva a možnosti SVJ uspokojit své pohledávky za dlužníkem – Bod bude upraven podle připomínek Ministerstva vlastníkem jednotky - z prodeje jednotky.“ spravedlnosti. Navrhujeme zapracovat i návrh řešení problémů spojených s vystěhováním osob z bytů - tzv. „neplatičů“ a postupů, které s tímto souvisejí. Odůvodnění: Dosud nelze pružně a rychle jednat nejen u společenství bytových jednotek, přičemž je nezbytné, aby byla nastavena pravidla tak, aby bylo možné reagovat adekvátně situaci. Někdy se stává, že osoba užívající byt řádně hradí všechny platby a závazky majiteli bytu, ten však dále již částky nehradí. Pokud jde o malé společenství vlastníků bytových jednotek, pak možnost domoci se svých práv může být limitní.


K bodu 4

Doporučující připomínka Str. 10, „Návrh řešení“, druhá odrážka Vysvětleno Zde se uvádí: „Ministerstvo spravedlnosti provede revizi příslušných právních předpisů z hlediska možnosti SVJ omezit, případně podmínit dispoziční právo Bod bude upraven podle připomínek Ministerstva vlastníka bytové jednotky s bytem stanoviskem SJV.“ spravedlnosti. Navrhujeme vypustit zdůvodnění potřeby revize právních předpisů z hlediska možnosti společenství vlastníků bytových jednotek omezit nebo podmínit dispoziční právo vlastníků s bytem. Odůvodnění: Tento záměr je ve svém důsledku velmi problematický, neboť by výrazným způsobem zasahoval do výkonu vlastnických práv vlastníků jednotlivých bytů, což není záměrem. Cílem by mělo být, aby společenství bytových jednotek mělo adekvátní a pružný nástroj k řešení jeho situace a k vymožení ochrany práv ostatních vlastníků.


K bodu 6

Doporučující připomínka Str. 12, „Návrh řešení“ Akceptováno Zde se uvádí: „Ministerstvo spravedlnosti omezí výši jistoty trojnásobkem měsíčního nájemného a připustí její splácení ve splátkách či zakotví povinnost Bod 6 bude vypuštěn. přijmout garanci (nestátní neziskové organizace nebo obce) namísto složení jistoty.“

-38-

Navrhujeme vypustit z povinnosti vlastníka přijetí garance ze strany NNO namísto složení kauce ze strany nájemce. Odůvodnění: Návrh na povinnost vlastníka přijmout povinně namísto kauce garanci ze strany nestátní neziskové organizace představuje opět omezení vlastníků v jejich nakládání s majetkem. Navíc nestátní neziskové organizace nemají trvalé a nezávislé financování, jsou ve financování vlastního chodu a existence závislé na mnoha institucích, grantech a dotacích. Pro vlastníky nemůže být tato garance dostačující jistotou. Navíc zpravidla jde o nestátní neziskové organizace - právnické osoby, tj. umělé vytvořené subjekty, které samy nemusí mít žádný majetek, z něhož by mohlo docházet k uspokojení záruk. Krajský úřad Moravskoslezského kraje

K bodu 7

Doporučující připomínka Str. 12 a násl., „Shrnutí hlavních poznatků z jednání mezi resorty“, pátá Vzato na vědomí odrážka Zde je poukazováno na zvyšující se platby za el. energii, které zasáhnou větší počet domácností a tím se rozšíří okruh příjemců dávek na bydlení. Upozorňujeme, že stejný princip se týká také plateb za teplo, příp. dalších energií a služeb. Odůvodnění: Pokud bude stanoven systém pravidel pro určení rozsahu a cen el. energie, pak je potřeba shodný systém nastavit i u jiných energií a služeb.


K bodu 8

Doporučující připomínka Str. 14, „Návrh řešení“, druhá odrážka Vysvětleno Zde se uvádí: „Současně bude navržena novela zákona o evidenci obyvatel ve variantě s hlášením trvalého pobytu až na číslo bytů.“ Jsme toho názoru, že problém absence informace o počtu a umístění bytů Části týkající se věcného záměru zákona o evidenci problém nevyřeší a rovněž to nevyřeší ani problém „přelidnění“ bytů. obyvatel a rodných číslech budou vypuštěny. Označení bytu pro účely trvalého pobytu osob neřeší přelidněnost bytů. To by vyřešila pouze skutečnost, že každý byt má dle rozměrů určeno, jaký je maximální počet osob v daném prostoru. Doporučující připomínka

Ministerstvo zdravotnictví

K bodům 1 a 1. k návrhu řešení Ad 1) na str. 5: Akceptováno 5 a k návrhu text „Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo zdravotnictví:“ nahradit textem usnesení „Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Bude přeformulováno. Ministerstvem práce a sociálních věcí:“ 2. k návrhu řešení Ad 5) na str. 11: text „Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo zdravotnictví nastaví …“ nahradit textem „Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí nastaví …“

-39-

Odůvodnění: V obou případech se jedná o nastavení parametrů a standardů prostorů pro bydlení. Kodifikace navržených parametrů by měla být v závazné technické normě (ČSN) nebo právním předpisu (např. vyhlášce o technických požadavcích na stavby). Ministerstvo zdravotnictví nemá k vydání obdobného předpisu zmocnění, ale může nabídnout odbornou pomoc z pohledu ochrany veřejného zdraví tam, kde může být veřejné zdraví ovlivněno. Vzhledem k tomu, že v některých případech se může jednat i o jiné aspekty než zdravotní (např. sociální) považujeme za nutné zapojit do přípravy i MPSV. 3. 1.

obdobným způsobem upravit i bod II/1 návrhu usnesení vlády: ministryni pro místní rozvoj a ministru zdravotnictví navrhnout ve spolupráci s ministrem zdravotnictví a ministryní práce a sociálních věcí právní úpravu parametrů pro hodnocení prostoru (bytu a nebytového prostoru) pro vhodné a dlouhodobé bydlení a nastavit provádění kontroly hodnocení aktuálního stavu těchto prostorů; Odůvodnění:

Úprava nařízení vlády odpovídá předchozím připomínkám. Připomínky požadujeme zapracovat do předloženého materiálu a návrhu usnesení vlády Magistrát hlavního města Prahy

K celkovému materiálu

Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či Vzato na vědomí jednotlivcům s nízkými příjmy. Je-li příjem domácnosti tak nízký, že jí neumožňuje uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost, pak má domácnost nárok na dávky hmotné nouze, na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení (podle zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi). Problematické body občanského soužití související s dávkovou podporou: 1. Společenství vlastníků jednotek bytů se nemůže efektivně se bránit v případě, kdy někteří z vlastníků jednotky (jednotek) neplní své povinnosti spojené s vlastnictvím a užíváním bytu a společných prostor domu. 2. Trend účelového stěhování osob bez respektu k pravidlům občanského soužití do bytových domů, které cíleně skupují noví majitelé- spekulanti s lidskou bídou. Zpravidla jde o příjemce dávek na bydlení a jiných sociálních dávek. 3. Nedostupnost bydlení v důsledku vysoké jistoty (kauce) na nájem. 4. Růst nákladů na energie s dopadem na malé odběratele (domácnosti) a s přímým dopadem na růst nákladů v oblasti dávek na bydlení. Výraznou bariérou při nastartování reintegrace sociálně slabých rodin je ztráta motivace, podobně jako velká překážka ve finanční dostupnosti bydlení na volném trhu. Pro klienty je obtížné našetřit na kauci, které se pohybuje ve výši až tří nájmů, a navíc bez nájemní smlouvy klienti nemají nárok na příspěvek na bydlení. Soukromí pronajímatelé považují tuto skupinu obyvatel za rizikovou, a

-40-

pokud jim vůbec byt pronajmou, pak často bez jakékoliv nájemní smlouvy, aby se vyhnuli právním problémům spojeným s případným vystěhováním v případě neplacení nájemného. Tím jim však znemožňují přihlášení k trvalému bydlení a následně i možnost získat příspěvek na bydlení, pro který je nahlášení trvalého pobytu podmínku. Existují i situace, kdy je nájemníkovi znemožněno zapsání trvalého bydliště na základě odstavce nájemní smlouvy, kde pronajímatel uvádí, že si to nepřeje. Přestože by taková část nájemní smlouvy byla považována za neplatnou dle zásady, že nikdo se nemůže předem vzdát svých zákonných práv, může z důvodu neznalosti svých práv vést k tomu, že nájemníci nemají v bytě zapsáno trvalé bydliště. Návrh řešení problémů souvisejících s bydlením sociálně slabých rodin: Dobrým nástrojem zvýšení nabídky bydlení pro tuto cílovou skupinu sociálně slabých domácností by mohlo být pojištění rizik pronajímatelů souvisejících s legální nabídkou dlouhodobé nájemní smlouvy, „tzv. cílená garance“. Poskytování garancí by nemuselo znamenat vysoké veřejné výdaje, rozšířilo by výběr vhodných bytů a nevedlo ke „ghettizaci“ příjmově slabších v určitém bytovém fondu. Z mého pohledu by také mohlo být pro-tržním řešením a nahrazujícím téměř neexistující legislativní ochranu nájemního bydlení. V rámci tohoto nástroje by obce (či neziskové organizace) poskytovaly garance splácení nájemného a náhrady škody při poškození majetku soukromým pronajímatelům. Nájemní smlouva by v tomto případě byla uzavřena rovnou mezi soukromým pronajímatelem a cílovou domácností, přičemž soukromý pronajímatel i cílová domácnost by uzavřeli separátní dohody o podmínkách poskytnutí garance s obcí (neziskovou organizací). Soukromí pronajímatelé, kteří by se chtěli účastnit garančního programu, by museli akceptovat pevně dané znění nájemní a garanční smlouvy, a jejich byty by musely splňovat zákonem stanovené minimální kvalitativní požadavky; výše nájemného z bytu by měla být pod úrovní obvyklého tržního nájemného dané kategorie bytu. Garance (obvykle na dobu 5 let od začátku nájemního poměru) by se poskytovala obci případně registrované neziskové organizaci. Navíc by se jako právnické osoby mohly proti rizikům vyplývajícím z této garance pojistit v rámci komerčního pojistného produktu vyvinutého v součinnosti se státem. Obce či registrované neziskové organizace by pak platily pojistné podle reálných vlastních možností a vlastního rozhodnutí. Celkové náklady by byly snadno kalkulovatelné; při pojistné události by však měla existovat určitá míra spoluúčasti obce či neziskové organizace (aby motivovala k odpovědnému poskytování garancí). Tento návrh předpokládá určitou legislativní iniciativu státu a resortní součinnost, nicméně jeho aplikace by mohla napomoci k řešení narůstajícího problému vzniku vyloučených lokalit. A také by mohla napomoci ke snížení stále narůstajících výdajů veřejných rozpočtů na zajištění bydlení pro nejchudší vrstvy společnosti. Legislativní úpravou a zakotvení „tzv. cílené garance“, by mohlo dojít ke změně systému vyplácení příspěvku a doplatku na bydlení. Příspěvek/doplatek by potom odpovídal maximálně výši nájemného obvyklého v místě a čase, stavu a odpovídajícímu velikosti bytu (regulace nájemného v podmínkách sociálního vyloučení). Doporučující připomínka

-41-

-42-

Vypořádání meziresortního připomínkového řízení k materiálu Identifikace problémů v oblasti bydlení, které vyplynuly při poskytování dávek na bydlení

Recommend Documents