VYLUČOVACÍ SOUSTAVA - za účelem udržování homeostázy v těle - ledviny, močovody, močový měchýř, močová trubice
LEDVINY (renes/nephros) - hlavní orgán vylučovací soustavy - párový orgán v horní části břišní dutiny – pod žebry, asi 5 cm od bederní páteře; Pravá ledvina se dotýká spodní plochy jater, levá ledvina sleziny a konce slinivky břišní. - tvar fazole (10 x 7,5 x 5 cm); 15dkg; tmavočervené - v hilusu (vnitřní zářez ledvin) vstupuje tepna a vystupuje žíla + močovod - kryty tukovým vazivem (ochrana proti otřesům) - 3 vrstvy: o Ledvinné pouzdro (vazivo) o Kůra o Dřeň – zformovaná do tzv. pyramid – na jejich zaoblené straně ledvinná pánvička (zde se shlukují sběrně kanálky a přechází v močovod) - základní jednotka = nefron - asi 1 milion - začíná Bowmanovým váčkem v kůře – v něm klubíčko krevních cév - glomerulus - z váčku úzké kanálky I. řádu -> vnikají do dřeně -> otáčejí se zpět (Henleova klička) -> zpět do kůry = kanálky II. Řádu -> poté do sběrných kanálků a přes ledvinné pánvičky do močovodu - celý nefron obetkán vlásečnicemi, díky kterým dochází ke zpětné absorpci solí, vody a dalších látek
MOČOVODY (ureter) -
párová trubice 30 cm dlouhé; 5-7 mm v průměru stěny z hladké svaloviny, posun moči peristaltickým pohybem probíhají zadní stranou břišní a zezadu ústí do močového měchýře pod určitým úhlem => nemůže dojít k refluxu (navrácení moči do ledvin)
MOČOVÝ MĚCHÝŘ (vesica urinaria) - v malé pánvi za sponou stydkou - krytý hladkou svalovinou; vnitřní vrstva přechodný epitel (umožňuje roztahování) - potřeba močení začíná při 200 – 250 ml moči v měchýři - 500 – 750 ml = krize; (jsou známy případy až s 1,7 litry) - Přechod v močovou trubici 2 svěrače: vnitřní – hladká svalovina; vnější – příčně pruhovaný (v pánevním dnu) – uvolnění probíhá poklesem pánevního dna při močení, dochází ke stahu „detrusoru“ (vyprazdňovací sval) a dochází k vyprázdnění = mikce -> dítě nedokáže do 1-2 let ovládat
TRUBICE MOČOVÁ (urethra) - u žen je asi 2-3 cm dlouhá a 7 mm široká, ústí mezi malými stydkými pysky před poševním otvorem; vede pouze moč - u mužů asi 25 cm dlouhá; odvádí moč + sperma; na konci trubice spirálovitá výstelka - vrstvy: vnější vazivo -> hladká svalovina -> vnitřní sliznice - ve vrchní části u mužů obepíná trubici prostata
CÉVNÍ ZÁSOBENÍ • Za 1 minutu asi 1, 2 litru krve, tj. přibližně 1 /4 množství, které srdce za minutu vstříkne do oběhu • Tepna ledvinová- větev aorty. Dělí se na 5 větví, až na vlásečnice , které vedou krev do glomerulu • Glomerul-> Bowmanovo pouzdro-> spojení v ledvinovou žílu-> -> dolní dutá žíla
FYZIOLOGIE MOČ
je čirá, nažloutlá tekutina zvláštního zápachu, hustotou 1,015 až 1,025 g/cm3. Denně se vylučuje 1,5-3 litry moči. Po sedimentaci moči bychom mohli na dně nádoby nalézt močové sedimenty, složené ze solí, vyloučených z epitelů pocházejících z močových cest. Množství moči je větší po pití a za chladu. Ve spánku, v teple, po pocení je moč koncentrovanější. Reakce moči je slabě kyselá. Při snížení alkalické rezervy krve ( po práci ) se močí vylučují kyselé metabolismy ve větším množství a tím je moč kyselejší. V moči se nacházejí organické i anorganické látky.
Organické - Největší část dusíkatých látek je v podobě močoviny, která je hlavní zplodinou po přeměně bílkovin. Kyselina močová je konečnou zplodinou metabolismu nukleoproteidů a v moči se vyskytuje v podobě solí nebo močanů. Močí se dále vylučuje kreatinin, tvořící se po těžké tělesné práci, a močová barviva. Normálně se v moči nacházejí jen stopy bílkovin. Toto množství se však může zvýšit po velmi těžké práci.Toto zvýšení se nazývá pracovní proteinurie. Po odpočinku hladina bílkovin klesá. Záleží na výkonnosti jedince. V moči mohou být i cukry. To tehdy, je-li v krvi zvýšená hladina glukózy. Dochází větší konzumaci cukru. V tomto případě mluvíme o glykosurii ( alimentární ). Jinak se glykosurie projevuje u diabetiků. Anorganické látky - jsou v moči zastoupeny hlavně NaCl, jiné soli sodíku, draslíku, vápníku a hořčíku. Množství NaCl se výrazně snižuje při pocení. Mohou se zde vyskytnout i krvinky. Bíle jsou zde proti infekci a červené můžeme pozorovat při menstruačním krvácení, jinak se v moči nevyskytují. Množství moči vytvářené ledvinami za časovou jednotku nazýváme diuréza. Zvýšená tvorba moči je pak polyurie a snížená oligurie. Diuréza činí za normálních podmínek asi 1,0-1,5 ml moči za minutu. Jakost a množství moči závisí na vnitřních i vnějších faktorech. Při nedostatku tekutin je moč koncentrovanější. To nastává i při pocení, větším teplu, nebo při práci. Dále může složení moči kolísat v závislosti na příjmu solí a organických složek potravy. Moč se dále dělí na tzv. primární a definitivní moč. Primární moč - se filtruje z krevní plazmy mezi oběma listy Bowmanova pouzdra. Plocha listů je tvořena glomeruly. Vnitřní povrch glomerulu je asi 0,3 mm2. Celkový povrch všech glomerulů se odhaduje asi na 0,5-1 m2. Primární moč obsahuje všechny složky plazmy kromě bílkovin a tuků. Za 24 hodin se vytvoří 150-200 litrů primární moči, to znamená že tekutiny tvořící součást krve a mízy se v ledvinách pročistí víc jak desetkrát. Selektivní reabsorbcí v kanálcích ledvinových (nefronech) se tato primární moč přemění na moč definitivní. Z primární moči se reabsorbuje glukóza, aminokyseliny, minerální soli (hlavně sodík) a také částečně voda – pokud je to potřeba (v Henleově kličce – dochází k zahušťování moči). Zbytek po reabsorbci se nazývá moč definitivní. Ta pak odchází z těla ven. Denně ztratíme asi 5 litrů tekutin. 1 litr dýcháním, 3 litry močením a 1 litr pocením.
KONCENTRAČNÍ ČINNOST LEDVIN Aktivní činností ledvin se z primární moči zcela převádějí do krve látky, které jsou pro tělo užitečné a jejichž ztrátě se organismus brání. Do definitivní moči se dostávají jen tehdy, když je jejich množství v plazmě ( a tím i v primární moči ) tak veliké, že mechanismem tubulární resorpce je ledviny nestačí vstřebat. Tyto látky se také nazývají látky prahové, protože se do moči dostávají jen po překročení ledvinového prahu ( určitá koncentrace ). Velikost ledvinového prahu je pro různé látky různá. Látky bezprahové se do definitivní moči dostávají kdykoliv, jelikož jsou pro organismus nepotřebné. Hlavně jsou to dusíkaté metabolity ( močovina, kreatin, kyselina močová ) a kyselé produkty metabolismu ( kyselina mléčná ). Do moči se také vylučují některé vitamíny ( C, B1 ) a hormony ( pohlavní a nadledvinové ), jejichž hladiny v moči mohou být ukazatelem nasycení organismu těmito látkami či velikost jejich metabolismu ( vitamíny ), nebo ukazují na činnost žláz s vnitřní sekrecí ( hormony ).
Obsah látek v plazmě g% 92,0
moči g % 95,0
Koncentrační poměr plazma-moč -
8,0 0,1 0,03 0,002 0,001 -
2,0 0,05 0,15 0,07
1:66 1:25 1:75 -
30,0g 0,75g 1,2g 0,7g
0,32 0,02 0,001 0,008 0,37 0,009 0,003
0,35 0,15 0,04 0,015 0,6 0,15 0,18
1:1 1:7 1:40 1:2 1:2 1:17 1:60
5,8g 2,5g 0,7g 0,4g 8,5g 1,1g 0,8g
Látky voda organické látky koloidy (bílkoviny) glukóza močovina kyselina močová kreatin kyselina hippurová anorganické látky sodík draslík amoniak vápník chlór fosfor síra
Množství látek vyloučených močí za 24 h 1500 ml
MECHANISMUS TVORBY MOČI Moč vyměšovaná z těla je výsledkem složité činnosti ledvin. Jejího vzniku se účastní filtrace v glomerulech a zpětná resorpce a sekrece v tubulech. Z krve protékající glomeruly se odfiltruje stěnou glomerulárních kapilár do Bowmanových váčků tekutina, která má stejné složení jako plazma kromě toho, že obsahuje jen málo bílkoviny. Ultrafiltrátu plazmy říkáme primární moč. Mechanismus této glomerulární filtrace je zhruba stejný jako tvorba tkáňového moku. Tlakem krve v kapilárách glomerulů se vytlačuje tekutina z kapilár do Bowmanových váčků. Při glomerulární filtraci se vytvoří za 24 hodin asi 170 litrů glomerulárního roztoku ( 120 ml za minutu ). V tubulech ledvin se vstřebává asi 99 % glomerulárního filtrátu mechanismem tubulární resorpce. Proximální a distální tubulus se přitom účastní poněkud rozdílným způsobem. Úkolem resorpce je především zadržet látky potřebné a vyloučit látky odpadní. V proximálním tubulu se profiltruje asi 83-85 % glomerulárního ultrafiltrátu. S vodou se vstřebávají ionty ( především sodné ) a dále všechna glukóza, aminové kyseliny nebo vitamín C. Primární moč se však nezahušťuje. Vlastní děj vstřebávání je považován větším dílem za aktivní ( specifickou ) činnost epitelu tubulu, z části za děj pasivní. Henleova klička představuje biologický protiproudový systém, v němž se protékající provizorní moč začíná koncentrovat aktivním odebíráním části elektrolytů činností epitelu a pasívním převodem části vody do krve. Tím vzniká na konci úbytek tekutiny. V distálním tubulu se vstřebává další část elektrolytů, zbytek látek zadržovaných v ledvinách a voda. Do další části vývodných cest močových tak přechází značně zahuštěná kapalina. V této části nefronu se může značně měnit pH moči. V tubulech se můžou některé látky vylučovat ( léky ), pak mluvíme o tubulární sekreci. Ve sběrných kanálcích se s největší pravděpodobností vytváří konečný objem, koncentrace látek a pH moči. Děje se tak pasívním vstřebáváním moči a aktivní resorpcí iontů. Dochází zde i k úpravě pH moči a to vylučováním vodíkových nebo amonných iontů podle potřeb organismu.
ŘÍZENÍ SEKRECE MOČI Aby ledviny mohly jemně a citlivě reagovat na změnu vnitřního prostředí organismu, a aby je mohli udržovat stálé, je jejich činnost zajištěna regulačními mechanismy nervovými a látkovými. Vliv nervstva na ledviny je menší, než jsem zvyklí vídat u jiných orgánů (chybí sympatikus a parasympatikus), a uskutečňuje se hlavně cestou krevního oběhu v ledvinách. Tlak krve v kapilárách glomerulu se mění změnou průsvitu přívodných a odvodných cév glomerulu, čímž se mění filtrační tlak a mění se i glomerulární filtrace a diuréza. U sportovců můžeme pozorovat zvýšení diurézy a nutkání k močení ve startovním stavu ( psychický vliv ). Na činnost ledvin působí význačně různé endokrinní vlivy. Především je to antidiuretický hormon hypofýzy ( ADH ), zajišťuje vstřebávání vody v tubulech a tím určuje objem moči definitivní a její specifickou váhu. Při zastavení sekrece ADH se proto moč nekoncentruje, ale vylučuje se mnoho řídké moči ( 10-30 litrů za den ), což vyvolává potřebu velkého příjmu tekutin. Tato choroba se nazývá žíznivka. Naopak při větší produkci ADH může dojít k zmenšení nebo dočasné zastavení tvorby moči ( při těžké svalové práci, bolestivá zranění, emoční stavy - hněv, strach ). Mineralokortikoidy kůry nadledvinek působí větší vstřebávání sodíkových iontů, dřeňový hormon adrenalin snižuje diurézu. Hormon štítné žlázy tyroxin ovlivňuje diurézu především změnami celkového metabolismu. Moč se z ledvin odvádí z ledvinových kalichů a pánviček močovody do močového měchýře, a z něho močovou trubicí ven. Doprava moči je dějem aktivním, působením činnosti hladkého svalstva. Činnost močovodů je do jisté míry automatická a je ovlivňována vegetativním nervstvem. Z močovodů se moč dostává do močovodu a tím se zvětšuje jeho náplň na 400-500 ml. Pak vzniká potřeba močit. Vytvořil a upravil: Martin Bžoch, SEPTIMA 2009/2010 Zdroje: http://cs.wikipedia.org Lidské Tělo, nakladatelství Cesty, 1989 Biologie Člověka, Rudolf Linc a kolektiv, SPN Praha 1970
