VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ZMĚNY Č.6 ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA ODRY NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ZMĚNY Č.6 ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA ODRY NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Část B,C,D,E,F)

Pořizovatel: Objednatel: Projektant: Datum:

Městský úřad Odry, stavební úřad Město Odry Ing. arch. Pavel Klein, Kroftova 35, 616 00, Brno; ČKA 03647 duben 2016

Vyhodnocení vlivů změny č.6 ÚPM ODRY na udržitelný rozvoj území – části C, D, E, F

OBSAH

B.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY NEBO PTAČÍ OBLASTI, POKUD ORGÁN OCHRANY PŘÍRODY VÝZNAMNÝ VLIV NA TATO ÚZEMÍ NEVYLOUČIL ...............................................................3

C.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH ................................4

D.

PŘÍPADNÉ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA JINÉ SKUTEČNOSTI OVLIVNĚNÉ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM, AVŠAK NEPODCHYCENÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH, NAPŘÍKLAD SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V DOPLŇUJÍCÍCH PRŮZKUMECH A ROZBORECH..................................................................................................................15

E.

VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBSAŽENÝCH V PÚR NEBO ZÚR ..............................................................................16

F.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ - SHRNUTÍ ..............................................................................16 F.I F.II

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ZLEPŠOVÁNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ A JEJICH SOULAD ...............................................24 SHRNUTÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ ZJIŠTĚNÝM RIZIKŮM OVLIVŇUJÍCÍM POTŘEBY ŽIVOTA SOUČASNÉ GENERACE OBYVATEL ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ A PŘEDPOKLÁDANÝM OHROŽENÍM PODMÍNEK ŽIVOTA GENERACÍ BUDOUCÍCH..........................................................................................................................................................................25

2


B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY NEBO PTAČÍ OBLASTI, POKUD ORGÁN OCHRANY PŘÍRODY VÝZNAMNÝ VLIV NA TATO ÚZEMÍ NEVYLOUČIL Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, ve svém vyjádření k zadání změny č.6 ÚPMO ze dne 19.2.2015, č.j..: MSK 25726/2015 konstatuje, že je změna č.6 ÚP Odry nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry, významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit stanovených nařízením vlády č.318/2013Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, nebo ptačích oblastí.

3


C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH Město Odry je samostatná obec se sídlem městského úřadu, správní území tvoří 8 katastrálních území: Odry, Loučky u Oder, Pohoř, Tošovice, Dobešov, Veselí u Oder, Klokočůvek, Kamenka. Město Odry je nutno vnímat jako stabilní sídlo. Převažujícími funkcemi jsou funkce obytná, dále pak výrobní a obslužná. Rozvojové možnosti obce jsou limitovány nevhodnou dopravní infrastrukturou (silnice I. třídy vedoucí přes centrum města, neexistence obchvatu) a přírodními limity, zejména záplavovým území vodního toku řeky Odry. V severní a severovýchodní části zastavěného území města Odry jsou převážně průmyslové plochy, centrální část území slouží především bydlení a také jsou zde funkce obslužné – občanská vybavenost (školství, zdravotnictví, apod.). Na jižním okraji zastavěného území jsou sportovní a rekreační plochy. Na území města Odry v katastrálním území Tošovice je soukromý sportovně rekreační areál nadmístního významu, ve kterém se mimo jiné připravuje výstavba golfového hřiště. Vyhodnocení vlivů Návrh změny č.6 územního plánu města Odry vychází z Územně analytických podkladů správního území ORP Odry, které byly aktualizovány v roce (dále jen ÚAP ORP). SO ORP Odry představuje jednu z 22 SO ORP Moravskoslezského kraje. Řešené území se rozprostírá v jihozápadní části kraje a leží při hranici s krajem Olomouckým (SO ORP Hranice, ORP Olomouc). Ostatními sousedními obcemi jsou již správní obvody Moravskoslezského kraje, a to na jihu ORP Nový Jičín, na východě ORP Bílovec a na severu ORP Vítkov. SO ORP Odry se rozkládá na území o rozloze 224 km2 s hustotou zalidnění 78 obyvatel/km2, což je mnohem méně než průměr za kraj (230 obyvatel/km2) i Českou republiku (133 obyvatel/km2). V 10 obcích správního obvodu žije téměř 17217 obyvatel (k 31. 12. 2013). Podílem počtu obyvatel, který představuje 1,42 % kraje, patří k nejmenším správním obvodům v kraji. Z UAP ORP Odry vyplývá následující (obsaženo ve Zprávě o uplatňování ÚPM Odry): - V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch - Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody. - Jednoznačné vymezení ploch (stavebních parcel) pro novou výstavbu. - Z hlediska krajinného rázu neumožnit propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. - Při tvorbě územně plánovací dokumentace minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. - Zvýšit „atraktivitu“ obce v okrajovějších částech regionu pro trvalé bydlení (podpora vytvoření nových pracovních příležitostí, zlepšení dopravní obslužnosti, zajištění základních služeb apod.). - Obnova a výsadba veřejné zeleně. Uvedené požadavky a podmínky jsou v platném ÚPMO a jeho změnách respektovány a zapracovány. Limity využití území: - vyhlášené záplavové území drobného vodního toku Vítovka změnou č.6 ÚPMO bylo přidáno do grafické a textové části záplavové území a aktivní zóna vodního toku Vítovka - aktualizované záplavové území řeky Odry změnou č.6 ÚPMO bylo aktualizováno záplavové území a aktivní zóna řeky Odry - ložiska surovin, poddolovaná území, sesuvná území Změnou č.6 ÚPM Odry byly aktualizovány ložiska surovin včetně, poddolovaných území. Do územního plánu byla zakreslena svahová nestabilita v k.ú. Pohoř.

4


Tématické rozbory obsažené v rozboru udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Odry : 1. Horninové prostředí a geologie Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumentace · Rozvoj obcí s poddolovanými územími navrhovat v souladu s možnými riziky v těchto oblastech · Určení vhodného využití poddolovaných a sesuvných území mimo zastavěné území obcí (platí pro všechny obce mimo Vrchy). - Sesuvná ani poddolovaná území nepředstavují riziko pro stávající zástavbu. Změnou č.6 ÚPM Odry byly aktualizovány ložiska surovin včetně, poddolovaných území. Nová zástavba nebyla navrhována do ložisek surovin ani na poddolovaná území. 2. Vodní režim Slabé stránky: Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Fulnek, Mankovice, Odry a Vražné). Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na území obce Fulnek, Odry a Spálov. Hrozby: Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody možnému znečištění. Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s velkým podílem sklonité orné půdy – především na území obce Fulnek a Odry. Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumentace · V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž ...). Nové protipovodňové opatření lokálního charakteru navrhovat jen tak, aby se problém nepřenesl níže po toku. · Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod. · Pozemkové úpravy · Úpravy vodních toků - Do změny č.6 ÚPM Odry byla zakresleno zpřesnění poldru na Zlatém potoce (úprava plochy HE21). Poloha byla zpřesněna na základě vydaného územního rozhodnutí (MěÚO/22952/2013 ze dne 23.10.2013 – PD Přírodě blízké protipovodňové opatření na „rasovém a Zlatém potoce“ – zpracovatel GREGOR CZ, s.r.o., 10/2014) - Ve městě již byl zrealizován suchý poldr v lokalitě Pod Tošovickým kopcem na vodním toku Vladař. - V platném ÚPM je v rámci protipovodňové ochrany navrženo několik vodních nádrží, poldrů a zatravnění erozně ohrožených lokalit. - Do změny č.6 ÚPM Odry byla zakreslena upravená trasa přeložky vodního toku Vítovka (podklad Povodí Odry s.p.), obsažená ve studii odtokových poměrů DVT Vítovka km 1,1 – 3,26 (zpracovatel: odbor projekce státního podniku Povodí Odry, říjen 2013), - Do změny č.6 ÚPM Odry byla zakresleno přebudování Pecovského potoka ze zatrubněného profilu na profil otevřený s přírodě blízkým a diverzifikovaným uspořádáním. · V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch - Protipovodňová ochrana je řešena v platném ÚPM Odry. Ve změně č.6 ÚPM Odry bylo aktualizováno záplavové území a aktivní zóna řeky Odry, taktéž bylo v ÚPM zakresleno nově vyhlášené záplavové území a aktivní zóna vodního toku Vítovka. - Na základě nově vymezeného záplavového území byla dílčí změnou č.6.32 zmenšena plocha VP3 – průmyslová zóna v k.ú. Odry o část ležící v aktivní zóně záplavového území. Z návrhu změny č.6 ÚPMO byla vypuštěna dílčí změna č. 6.10 BV, které leží v záplavovém území – střední. Změnou č.6.34 ZZ byla zmenšena zastavitelná plocha BV3 bydlení v rodinných domech venkovského typu v k.ú. Loučky nad Odrou ležící v aktualizované aktivní zóně 5


záplavového území. · Modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. - Navržená koncepce odkanalizování v malých obcích je navržen již v platném ÚPMO. 3. Hygiena životního prostředí Slabé stránky: Velká část území SO ORP byla v roce 2013 vyhlášena jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. Řada lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž a to v obcích Odry, Fulnek, Spálov a Luboměř. V rámci regionu chybí zařízení pro nakládání s bioodpadem, který musí být odvážen mimo region (a zůstává tak nevyužit). Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumentace · Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). Např. podél Odry v lokalitě u obytné zástavby ul. Nadační, v blízkosti areálu SEMPERFLEX OPTIMIT s.r.o Odry, v okolí kamenolomu v Jakubčovicích nad Odrou, podél významných liniových zdrojů – plánovaný obchvat Oder (I/47), Fulneku (I/57), MÚK Mankovice, podél dálnice D1. - Požadavky jsou již obsaženy v platném ÚPM Odry. Změnou č.6.9a,b ZL je navrženo zalesnění pozemků v k.ú. Klokočůvek. Změnou č. 6.25c ZL v.k.ú. Tošovice byla z důvodu omezení možného vlivu golfového areálu na krajinu a z důvodu kompenzace za zábor lesního pozemku navržena plocha k zalesnění. V lokalitě nad Benzinkou (změna č. 6.2 h,i,j,k ZS) a nad sídlištěm Pod lesem (změna č.6.19 ZS) byly ve změně č.6 ÚPM Odry vymezeny plochy pro veřejnou zeleň. Mezi navrženou plochou pro bydlení (změna č.6.18 BV) a stávajícím výrobním areálem v k.ú. Odry byla navržena plocha izolační zeleně (ZS). · V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. - Změnou č.6.32 VP3 byla zmenšena průmyslová zóna, která ležela v aktivní zóně záplavového území vodního toku Vítovka. - Změnou č. 6.20a VP byla změněna stabilizovaná plocha VD - území drobné výroby a výrobních služeb na plochu VP výroba průmyslová v zastavěném území obce. Důvodem změny je, že velikost výrobních prostor, výrobní produkce neodpovídá kategorii VD - území drobné výroby. · Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou (D1, I/47, I/57 - obchvaty Fulneku a Oder). - Obchvat města Oder je již stabilizován v platném ÚPM Odry. Dílčí změnou 6.31 územního plánu byl navržen nový sjezd k návrhové ploše VD4. Byla navržena průsečná křižovatka. Změnou územního plánu byl zpřesněn koridor výhledové komunikace v rozsahu zastavitelné plochy VD4. · Na úrovni ÚPD obcí, zvláště obcí bez realizovaného obchvatu, prověřit potřeby a stabilizovat návrh řešení na odstranění bodových dopravních závad a negativních vlivů z provozu silniční motorové dopravy. - Požadavky jsou již obsaženy v platném ÚPM Odry. · V blízkosti významných komunikací zvážit odsun stavební čáry pro novou výstavbu. - Stavební čáry územní plán nevymezuje. · Zajistit plochy a koridory technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší nebo s trvale nepříznivými rozptylovými podmínkami. · Identifikace starých ekologických zátěží, určení míry jejich rizika a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci v obcích Fulnek, Odry, Luboměř a Spálov. - Požadavky jsou již obsaženy v platném ÚPM Odry. U návrhových ploch řešených ve změně č.6 ÚPMO s možností napojení na plynové vedení, bylo u těchto ploch navrženo prodloužení a napojení těchto ploch na plynové vedení.

6


· Zajištění skládkovacích kapacit, kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu (Fulnek, Odry). - Požadavky jsou již obsaženy v platném ÚPM Odry. · V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění zařízení pro kompostování biomasy (a případně i bioplynové stanice) s ohledem na hygienické požadavky. (nutno řešit s ohledem na ostatní obce). - Dle platného územního plánu města Odry není možné v návrhových ani stabilizovaných plochách umístit objekt kompostárny. Z tohoto důvody byly změnou č. 6.29 do regulativů plochy VZ – výroba zemědělská, zpracovatelské provozy – přidány jako přípustné využití „velké stavby odpadového hospodářství“ dle terminologie územního plánu, které umožní stavbu kompostárny. 4. Ochrana přírody a krajiny Mezi silné stránky patří existence Přírodního parku Oderské Vrchy. Mezi slabé stránky patří: Nízké zastoupení chráněných území. Tyto zaujímají pouze 2,6% plochy SO ORP. Celý správní obvod ORP Odry vychází jako území ekologicky málo stabilní. Nedostatečná provázanost navržených prvků ÚSES na hranicích obcí. Velké množství líniových staveb, stávajících i plánovaných v obcích s nejnižším KES. Hrozby: Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření. Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumentace · Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. · U některých záměrů se nedá vyloučit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahující do chráněných území, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. Obecně je nutné u všech záměrů, které zasahují do MZCHÚ, VCHÚ nebo biocentra provést v rámci hodnocení EIA biologické hodnocení. · V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky – např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. · Koordinace jednotlivých návrhů prvků ÚSES v jednotlivých územních plánech. - Požadavky jsou již obsaženy v platném ÚPM Odry. Změnou územního plánu aktualizovány názvy jednotlivých prvků regionálního ÚSES dle ZÚR MSK a dále byla upravena velikost regionálních biocenter RBC 179 Na Čermence, RBC 220 Suchá Dora, RBC 244 U Jakubčovic a RBC 187 Nad Emauzy. 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Mezi silné stránky patří: Vysoký podíl orné půdy (60 %). Výskyt úrodných půd v I. a II. třídě ochrany. Nadprůměrná lesnatost. Postupné zvyšování zastoupení listnatých dřevin. Mezi příležitosti patří Ochrana kvalitního půdního fondu, realizace protierozních a protipovodňových opatření, převážně v Odrách a ve Fulneku. Rekultivace půdy a navrácení do ZPF. Mezi slabé stránky patří: Lesy s převahou smrkových monokultur jsou často ohrožovány větrem. Úbytek zemědělské půdy ve sledovaném období 2011 až 2013, zejména v obcích Jakubčovice nad Odrou a Vražné. Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumentace · Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. · Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy.

7


- Změnou č.6.34 bylo změněno funkční využití území z bydlení v rodinných domech venkovského typu na plochu zeleně samostatných zahrad o velikosti 0,26ha v k.ú. Loučku nad Odrou. Dále byla zmenšena zastavitelná plocha VP3 o 7,18ha (8,93ha). Dále byla vypuštěna zastavitelná plocha RS1, DP2, OS5, DP1 o velikosti 0,66ha. Celkem bylo změnou č.6 vypuštěno cca 8,1ha zastavitelných ploch. - Záměry pro bydlení vymezené ve změně č.6 mimo zastavěné území (nový zábor) má plochu 4,28ha. Mezi největší plochy rozšiřující zastavěné území je změna č.6.2 BM (1,21ha) – úprava tvaru plochy, do zpf vráceno 0,66ha plochy. Dále změna č.6.18 BV (0,9ha), jedná se o pozemek mezi stávajícími bytovkami a zemědělským areálem pod Tošovickým kopcem. · Při plánování staveb je třeba minimalizovat zásahy do PUPFL, zejména jedná-li se o některé kategorie LZU a to i v obcích, které mají nadprůměrnou lesnatost je třeba tyto zásahy minimalizovat, zejména u liniových staveb, které by mohly ohrozit stabilitu lesa. U těchto zásahů často nedochází k velkým záborům PUPFL, ale rozdělením lesního komplexu se stává porost náchylnější k ohrožení větrem. Totéž platí při zásahu, který vede k otevření porostní stěny (okraje lesa). · Minimalizovat zásahy vedoucí i k dočasnému vynětí z PUPFL, právě v málo lesnatých oblastech může mít i toto dočasné vynětí následky, přinejmenším vede ke změnám v hospodaření v lese. - Změna č.6.25a RS rozšíření plochy areálu golfového hřiště ve sportovně rekreačním areálu HEIN park vyvolává nároky na zábor pozemků určených k plnění funkce lesa (1,93ha). Důvodem změny je upřesnění tvaru golfového areálu dle podrobnější projektové dokumentace na stavbu golfového areálu. Zásah do lesní zeleně bude vykompenzován zvětšením návrhové plochy ZL lesy (6.25c ZL – 6,4ha). Výsadba lesa bude součástí stavby golfového hřiště. Navrhované zalesnění je navrženo na pohledovém horizontu, čímž dojde k optickému uzavření golfového areálu a dojde k propojení dvou stávajících lesních porostů. Navrhovaným zalesněním bude zlepšena migrační propustnost území pro zvěř po hřebenu kopce. Navrhovaná změna je z urbanistického hlediska možná. 6. Dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Mezi silné stránky patří: Existence dvou regionálních železničních tratí zajišťujících napojení na celostátní trať č. 270. Poloha SO ORP na trase větve VI. B transevropského multimodálního koridoru. Územím SO ORP Odry probíhají silnice I. Třídy I/47, I/57s napojením na dálníci D1 jež zajišťují relativně dobrou dostupnost okresního a krajského města. Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem k charakteru osídlení a ve srovnání se standardem zemí EU. Mezi příležitosti patří: Plánovaná výstavba vysokorychlostní železniční tratě. Modernizace a optimalizace tratě Suchdol nad Odrou – Vítkov, zvýšení komfortu přepravy, potenciální možnost napojení na systém příměstské dopravy. Vymezení potřeb modernizace silniční sítě, budování obchvatů a přeložek (Bílá kniha), snížení intenzity dopravy ve městech a obcích, snižování znečištění ovzduší a hluku. Rozšiřování stávající kapacity odstavných stání s pozitivními důsledky na fungování dopravy ve městech/obcích. Mezi slabé stránky patří: Technická zanedbanost železničních tratí na území SO ORP (omezená rychlosti, dlouhé jízdní doby a zastaralý vozový park). Omezená dopravní obslužnost části území veřejnou linkovou dopravou ve všední dny, zcela nedostatečná o víkendech. Absence obchvatů měst a obcí při relativně vysoké automobilové dopravě. Špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy. Hrozby: Odkládání realizace optimalizace železniční tratě, rozvoj individuální automobilové dopravy. Omezená dopravní obslužnost území SO ORP přispívá k rozvoji individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí. Problémy silniční sítě na území ORP Odry · Nadměrné dopravní zatížení na průtahu sídelního města Odry, vybudování obchvatu. · Odstraňování dopravních závad na silnicích místního významu méně náročnými přeložkami a úpravami, problémem jsou omezené finanční zdroje. · Chybějící propojení obcí Odry – Pohoř Úkoly pro územní plánování Zásady územního rozvoje MSK (ZÚR MSK) ukládají zejména zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní infrastruktury nadmístního významu včetně územních rezerv. ZÚR MSK dále zpřesňují vymezení rozvojové osy OS10. Na území SO ORP Odry jsou zahrnuta katastrální území obcí Fulnek, Mankovice, Odry a Vražné, pro které je třeba respektovat následující podmínky a kritéria pro rozhodování o změnách v území, vymezené ve vazbě na rozvojovou osu: 8


· zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení se sousedními rozvojovými oblastmi a osami, · zkvalitnění napojení sídel na silniční a železniční síť republikového a mezinárodního významu. ZÚR MSK dále ukládají vymezovat rozvojové plochy a koridory dopravní infrastruktury v souladu s požadavkem minimalizace negativních vlivů na přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, zejména na CHKO Poodří. V rámci územního plánování a zpracování ÚPD příslušných obcí bude dále nezbytné upřesnění způsobu řešení · hlavních existujících dopravních závad (průtahy obcemi, nevhodné křížení komunikací apod.), · v návaznosti na připravované stavby i dořešení nového napojení původních komunikací. Ke zlepšení dostupnosti a zkvalitnění silniční sítě je třeba vymezit v rámci územních plánů jednotlivých obcí vhodné plochy pro budování nových, případně rozšíření stávajících ploch pro odstavná stání a garáže. - Obchvat města Oder je již stabilizován v platném ÚPM Odry. Dílčí změnou 6.31 územního plánu byl navržen nový sjezd k návrhové ploše VD4. Byla navržena průsečná křižovatka. Změnou územního plánu byl zpřesněn koridor výhledové komunikace v rozsahu zastavitelné plochy VD4. - Tvar plochy pro navrženou komunikaci (6.20b DD) byl upraven tak, aby nedošlo ke kolizi s navrženým obchvatem (přeložkou I/47). Technická infrastruktura Mezi silné stránky patří: Standardní vybavenost území rozvody elektrické energie. Dostatečná kapacita vodních zdrojů (pitná voda). Vybudovaná bezdrátová internetová komunikace v regionu. Dostatečná síť mobilních operátorů. Mezi příležitosti patří: Využívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie zejména v menších sídlech, které nejsou napojeny na rozvody plynu. Zvýšení podílu čištěných odpadních vod rozšiřováním a rekonstrukcí kanalizačních systémů, vybudováním nových ČOV, nebo intenzifikací stávajících ČOV. Dokončit plynofikaci obcí SO ORP. Realizace projektů výstavby navrhovaných slunečních a větrných elektráren. Mezi slabé stránky patří: Chybějící infrastruktura v rozvojových plochách pro bytovou výstavbu. Chybějící nebo nevyhovující infrastruktura pro zajištění odkanalizování a likvidaci odpadních vod. Nízká hustota zalidnění a rozdrobená sídelní struktura snižuje rentabilitu a zvyšuje náklady na vybavenost technickou infrastrukturou. Velmi nízké využití alternativních energetických a surovinových zdrojů. Nedokončená plynofikace SO ORP. Nedostatečná projektová připravenost a nedostatek vlastních finančních prostředků na další realizaci projektů. Hrozby: Nedostatečná výstavba technické infrastruktury, nedostatek financí k řešení problémů v této oblasti, zpožďování výstavby jednotné vodovodní sítě a kanalizačních sítí v obcích. Zhoršení stavu menších vodotečí z důvodu vypouštění odpadních vod. Úkoly pro územní plánování Odry - dobudování kanalizační sítě včetně místních částí, vybudování a rozšíření vodovodů, regenerace náměstí, památek v ochranné zóně, zasíťování lokalit vhodných k výstavbě RD, vybudování bytů pro sociálně slabé a nepřizpůsobivé občany, multifunkční dům, multifunkční skatepark, azylový dům. - Řešeno v platném ÚPM Odry. 7. Sociodemografické podmínky Mezi silné stránky patří: Příznivá věková struktura obyvatel v porovnání s ostatním SO ORP Moravskoslezského kraje. Terénní pečovatelská a ošetřovatelská služba ve všech obcích SO ORP Odry. Odloučená pracoviště MŠ vedou k lepšímu pokrytí území SO ORP Odry. Přítomnost nemocnice a LDN v SO ORP Odry. Dobudováním dálnice D1 se zvýšila rezidenční atraktivita obcí SO ORP. Mezi příležitosti patří: Dobudovat domov pro seniory a DPS, zvýšit kapacitu domova se zvláštním režimem pro osoby s demencí, azylový dům pro osoby bez přístřeší, dům s chráněnými byty a vybudovat denní stacionář pro seniory a zdravotně postižené osoby v SO ORP Odry. Vybudování společných rezidenčních zařízení pro seniory pro několik obcí za finančních příspěvků všech zúčastněných obcí. Mezi slabé stránky patří: Výrazný pokles obyvatelstva v posledních 10 letech. Pokles je především v obcích Fulnek a Luboměř. Nedostatečná kapacita ubytovacích zařízení pro seniory (domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a DPS) nebo denního stacionáře v SO ORP Odry. Horší vzdělanostní struktura obyvatelstva, nižší podíl obyvatel s vysokoškolským vzdělaní a naopak vysoký podíl obyvatel bez vzdělání. Neexistence denního stacionáře pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Hrozby: Centralizace zařízení sociální péče ve městech Odry a Fulnek, což vede k problémům s umisťováním seniorů z přidružených obcí do rezidenčních zařízení. 9


V rámci sociodemografického pilíře se doporučuje pro územní plán realizovat následující aktivity. · V rámci suburbanizčních procesů v Ostravě a v souvislosti s výstavbou dálnice D1 lze předpokládat výrazné zvýšení atraktivity SO ORP pro bydlení., k tomu je nutno vytipovat vhodné plochy pro výstavbu rodných domů včetně navazující infrastruktury. - Ve změně č.6 byly vymezeny plochy pro bydlení mimo zastavěné území (nový zábor) o velikosti 4,28ha. Mezi největší plochy rozšiřující zastavěné území je změna č.6.2 BM (1,21ha) – úprava tvaru plochy, do zpf vráceno 0,66ha plochy. Dále změna č.6.18 BV (0,9ha), jedná se o pozemek mezi stávajícími bytovkami a zemědělským areálem pod Tošovickým kopcem. · Dobudovat ubytovací zařízení pro seniory, především domov pro seniory a DPS, zvýšit kapacitu domova se zvláštním režimem pro osoby s demencí, azylový dům pro osoby bez přístřeší, dům s chráněnými byty a vybudovat denní stacionář pro seniory a zdravotně postižené osoby v SO ORP Odry. - Řešeno v platném ÚPM Odry, v rámci regulativů jednotlivých funkčních ploch. - Změnou č.6.12 OV v k.ú Pohoř byla navržena plocha přestavby bývalého zemědělského areálu. Záměrem investora je rekonstrukce bývalé zemědělské stavby na byty pro seniory. 8. Bydlení Mezi silné stránky patří: Poměrně vysoký podíl trvale obydlených domů (88 %) i bytů (90 %), převyšující republikový průměr. Vyšší průměrná obytná plocha na jeden byt oproti průměrné hodnotě v ČR, dobrá vybavenost bytů vodovodem, i průměrné stáří domů je celkově nižší, než je průměr ČR. Převážná část bytů je v osobním vlastnictví – značí sociálně poměrně stabilní podmínky. Počet trvale obydlených bytů ve většině obcí mírně stoupá – rostoucí atraktivita obcí pro trvalé bydlení. Dostatek stavebních parcel. Mezi příležitosti patří: Využití trvale neobydlených objektů v obcích k rekreačním účelům ve výrazně větší míře než dosud. Vymezení ploch pro nové byty v rámci ÚPD obcí. Zlepšením technické infrastruktury v obcích s vysokým podílem neobydlených bytů zvýšit kvalitu bytového fondu a tím i atraktivitu obcí pro trvalé bydlení. Mezi slabé stránky patří: Nízký počet trvale neobydlených domů užívaných k rekreaci - jen 25 %, Pomalá výstavba nových bytů (1,7 dokončeného bytu na 1000 obyvatel/rok) oproti ČR Hrozby: Stárnutí bytového fondu a zhoršování stavu neobydlených objektů, snižování využití trvale neobydlených domů k rekreaci. Problémy k řešení · Vymezení ploch (stavebních parcel) pro novou výstavbu. · Dle potřeby jednotlivých obcí zajistit a zvýšit technickou vybavenost obcí (napojení na ZP, odkanalizování, vodovodní řád... ) · Zajištění infrastruktury pro nové plochy pro bydlení, dopravní obslužnost apod. · Zvýšení „atraktivity“ obcí v okrajovějších částech regionu pro trvalé bydlení (podpora vytvoření nových pracovních příležitostí, zlepšení dopravní obslužnosti, zajištění základních služeb apod.). Ve změně č.6 byly vymezeny plochy pro bydlení mimo zastavěné území (nový zábor) o velikosti 4,28ha.Všechny navržené plochy pro bydlení jsou napojeny na dopravní a technickou infrastrukturu. 9. Rekreace Mezi silné stránky patří: Vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Velmi atraktivní přírodní prostředí (Přírodní park Oderské vrchy, CHKO Poodří) a jeho využitelnost pro rekreaci a aktivní trávení volného času. Dostatek nemovitých kulturních památek. Členité území krajiny velmi vhodné pro sportovně turistické využití, zejména pro pěší turistiku a cykloturistiku v létě a běžecké lyžování v zimním období. Moderní sportovní areály (lyžařský areál „HEI park“ v Tošovicích, koupaliště v Odrách). Rodiště a působiště osobností světového významu: Johann Gregor Mendel, Jan Amos Komenský. Nabídka relativně husté sítě značených cyklistických a turistických tras. Mezi příležitosti patří: Vylepšení celkové image regionu, výrazná marketingová značka v osobnostech světového formátu (Mendel, Komenský). Rozvoj vojenského výcvikového prostoru Libavá a jeho využití pro rekreaci. Vznik nových sportovních zařízení a areálů (např. golfové hřiště, atd.), vybudování cyklostezky „Střecha Evropy“. Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku, zvyšující se zájem Čechů o lacinější domácí turistiku a o český venkov. Mezi slabé stránky patří: Limitující geografická poloha na hranici vojenského výcvikového prostoru Libavá. Malá atraktivnost regionu pro pobytovou poznávací turistiku, převažují krátkodobé (jednodenní) pobyty. Nedostatečná kvalita i 10


kvantita doprovodných a doplňkových služeb cestovního ruchu, a to zejména pro zimní sezónu. Nevyhovující struktura ubytovacích zařízení, chybí zejména ubytování vyšší kategorie. Nedostatek alternativních atrakcí a atraktivit pro turisty v případě špatného počasí. Nedostatečné využívání existujících podnikatelských ploch a objektů pro rozvoj cestovního ruchu. Absence efektivní propagace mikroregionu. Hrozby: Podcenění významu cestovního ruchu a volnočasových aktivit jako předmětu podnikání a významného zdroje tvorby pracovních míst. Konflikt nevhodných rozvojových záměrů s požadavky na udržitelný rozvoj a ochranu přírody a krajiny. Nezájem obcí a podnikatelských subjektů o investice do rozvoje cestovního ruchu. Záměr výstavby vodního díla na Spálovském mlýně. Problémy k řešení v rámci územního plánování · Budování nových cyklistických stezek, hl. vybudování cyklostezky „Střecha Evropy“ v trase Hranice – Nejdek – Odry – Jakubčovice nad Odrou – Budišov nad Budišovkou, jejímž cílem je odklonit stávající nadregionální cyklotrasu č. 503 mimo frekventovanou silnici II. třídy. - Cyklistická trasa Střecha Evropy je v platném ÚPM Odry již zakreslena. Stavebně je již zrealizován úsek Odry – Klokočůvek. · Vymezení ploch pro nové sportovně-rekreační a volnočasové objekty či areály, popř. rozšíření stávajících. - Dílčí změnou č.6.25 a,b RS byla vymezena plocha území rekreace, sport, tělovýchova RS – sportovní plochy (území areálu golfového hřiště) v zastavitelném území obce v k.ú. Tošovice. Důvodem změny je upřesnění tvaru golfového areálu dle podrobnější projektové dokumentace na stavbu golfového areálu. · Rozšíření stávajících ubytovacích a stravovacích kapacit, vymezení nových ploch pro ubytovací a stravovací zařízení. - Řešeno v platném ÚPM Odry, v rámci regulativů jednotlivých funkčních ploch. 10. Hospodářské podmínky Mezi silné stránky patří: Podprůměrná míra nezaměstnanosti celého SO ORP. V SO ORP je podprůměrný podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob v porovnání s ostatními SO ORP Moravskoslezského kraje. Průměrná míra podnikatelské aktivity v celém SO ORP Odry v porovnání s Moravskoslezským krajem. Významní zaměstnavatelé v gumárenském a strojírenském průmyslu s inovačním potenciálem. Potenciál v rozvoji cestovního ruchu, např. Heipark Tošovice Mezi příležitosti patří: Intenzivní spolupráce v integrovaných rozvojových aktivitách v rámci mikroregionu Odersko včetně kvalitně zpracovaných rozvojových dokumentů. Další rozvoj podnikatelské aktivity obyvatelstva prostřednictvím podnikatelských inkubátorů zaměřený na inovativní oblasti a rozvoj spolupráce s již existujícím zaměstnavateli. Mezi slabé stránky patří: Nedostatečné využití rozvojového potenciálu oblasti z důvodu slabé spolupráce v rozvojových projektech mezi hlavními centry SO ORP – městy Odry a Fulnek. Nedostatek pracovních příležitostí v SO ORP Odry, což způsobuje výraznou míru vyjížďky za prací do ostatních SO ORP. Nízká daňová výtěžnost celého SO ORP Odry v porovnání s ostatními SO ORP v kraji. Problémy k řešení v rámci územního plánování Prvořadým úkolem je stabilizovat negativní trendy ve vývoji obyvatelstva jinak porostou přepočtené náklady na obslužnost území a tím jsou míněny jak náklady na rozvoj technické i sociální infrastruktury, tak i poroste finanční náročnost na poskytování služeb obyvatelstvu. · V rámci SO ORP Odry je třeba posílit tvorbu pracovních míst a zabránit respektive zvrátit odliv pracovní síly do jiných SO ORP v rámci kraje. Z čehož plyne potřeba intenzivnější využití stávajících ploch pro podnikání a využití brownfields (především bývalé zemědělské objekty) a v případě SO ORP Odry je vhodný i extenzivní rozvoj průmyslových zón, tzn. připravení průmyslové zóny v Odrách včetně navazující infrastrukturou a její vhodné nabídnutí investorům v krátkém časovém horizontu. · V rámci suburbanizačních procesů Ostravy a dostavbou dálnice D 1 je nutné přilákat kvalifikovanou pracovní sílu příp. movitější podnikatelé nabídkou vhodných ploch pro rodinné domky s návaznou infrastrukturou včetně možnosti připojení k vysokorychlostnímu internetu. Tímto způsobem je možné zlepšit úroveň kupní síly obyvatelstva. - Změnou č.6.32 VP3 byla zmenšena průmyslová zóna, která ležela v aktivní zóně záplavového území vodního toku Vítovka. - Změnou č. 6.20a VP byla změněna stabilizovaná plocha VD - území drobné výroby a výrobních služeb na plochu VP výroba průmyslová v zastavěném území obce. Důvodem změny je, že velikost výrobních prostor, výrobní produkce 11


neodpovídá kategorii VD - území drobné výroby. - Změnou č.6.12 OV v k.ú Pohoř byla navržena plocha přestavby bývalého zemědělského areálu. Záměrem investora je rekonstrukce bývalé zemědělské stavby na byty pro seniory. Rekonstrukci zemědělských staveb chápeme jako revitalizaci brownfield v centru obce. - Ve změně č.6 byly vymezeny plochy pro bydlení mimo zastavěné území (nový zábor) o velikosti 4,28ha.Všechny navržené plochy pro bydlení jsou napojeny na dopravní a technickou infrastrukturu. VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, SOUDRŽNOST OBYVATEL, HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ) Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Část ORP Odry

Přepočtená bodová hodnota environmentální ekonomický pilíř pilíř -20 55 +

CELKEM sociodemografický pilíř -28,4 -

6,6

ZAŘAZENÍ OBCE 3c

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (Environmentální pilíř - ENV) V environmentálním pilíři je hodnocení obcí v zájmovém SO ORP spíše záporné, a to s výjimkou obcí Fulnek (10 body), Luboměř (0 bodů), Spálov (5 bodů) , Heřmanice u Oder ( 0 bodů) ,Mankovice (15bodů), Vrchy (5 bod). Nejhorší hodnocení bylo v obci Vražné (-30 bodů) a dále Odry (-20) a Heřmánky (-15). Tyto obce jsou charakteristické především tím, že jsou zde překračovány imisní limity pro zdraví lidí pro u polétavého prachu (všechny tři obce) a benzo(a)pyrenu (Odry a Fulnek), je zde zhoršená kvalita vod (tj. vodní útvary, u kterých je riziko, že nedosáhnou dobrého stavu, pokud nebudou přijata opatření) a také je zde vyšší riziko vodní eroze ze svažitých pozemků. Z přírodního hlediska je zde významný přírodní park Oderské vrchy. Z tohoto pohledu je možno environmentální pilíř hodnotit spíše negativně. SOUDRŽNOST OBYVATEL (Sociodemografický pilíř - SOC) V rámci sociodemografického pilíře získala většina hodící také záporné hodnocení, a to s výjimkou obce Heřmánky (21,3 bodů). Z hlediska použitých indikátorů vychází nejméně příznivě hodnocení u obcí Luboměř (42,6), Mankovice (42,6) a Fulnek (42,6). Je to dáno malou atraktivitou obcí z hlediska turistického ruchu (byť se zde nachází relativně významný podíl turisticky využitelných ploch), nízkou atraktivitou obcí z hlediska trvalého bydlení – rychlost výstavby nových bytů zde byla v posledních letech minimální a v rámci dlouhodobějšího období zde panuje stagnnace. Stagnuje také počet obyvatel a zvyšuje se podíl občanů vyššího věku. HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ (Ekonomický pilíř - EKO) V ekonomickém pilíři je situace v porovnání se zbylými dvěma pilíři příznivější. Negativně hodnocenou obcí byly pouze Heřmanice u Oder, které získaly -10 bodů. Naopak nejlépe hodnocené byly obce Odry a Fulnek, které tvoří hlavní centra daného území a dále Mankovice. U kladně hodnocených obcí je toto hodnocení dáno především relativně dobrou dopravní obslužností (železnice, silnice I/47 a I/57), u Mankovice lze tento stav přisoudit dostavbě dálnice a rozvoji podnikatelských aktivit a těžbě štěrkopísku. Nezaměstnanost se ve všech obcích oproti roku 2007 snížila. Negativně hodnocené obce dosahují nízké daňové výtěžnosti a horší dopravní obslužnosti. CELKOVÉ HODNOCENÍ OBCÍ Z hlediska celkového hodnocení a použité sady indikátorů vyplývá jako nejlépe hodnocený ekonomický pilíř – tj. veřejná dopravní a technická infrastruktura a hospodářské podmínky. Naopak hůře dopadlo hodnocení environmentálního pilíře a nejhůře sociodemografického pilíře. Nejlépe hodnocenými obcemi jsou Mankovice a Fulnek. Naopak z hlediska udržitelného rozvoje je nejhůře hodnocena obec Vražné a Luboměř. Posouzení jednotlivých dílčích změn a jejich vliv na jednotlivé pilíře.

12


Část ORP 6.1 k.ú. Loučky nad Odrou 6.2 k.ú. Odry 6.3 k.ú. Odry 6.4 k.ú. Dobešov 6.5 k.ú. Loučky nad Odrou 6.6 k.ú. Odry 6.7 k.ú. Klokočůvek 6.8 k.ú. Klokočůvek 6.9 k.ú. Klokočůvek 6.11 k.ú. Loučky nad Odrou 6.12 k.ú. Pohoř 6.13 Veselí u Oder 6.14 k.ú. Loučky nad Odrou 6.15 Veselí u Oder 6.16 k.ú. Odry 6.17 Veselí u Oder 6.18 k.ú. Odry 6.19 k.ú. Odry 6.20 k.ú. Odry 6.22 k.ú. Klokočůvek 6.23 k.ú. Tošovice 6.24 k.ú. Dobešov 6.25 a,b k.ú. Tošovice 6.25 c k.ú. Tošovice 6.26 k.ú. Odry 6.27 k.ú. Klokočůvek 6.28 k.ú. Tošovice 6.29 6.31 k.ú. Odry 6.32 6.33 k.ú. Odry

ENV --

EKO +

SOC +

-

+

+

-

+

+

0

+

+

Poznámka Návrh plochy bydlení BV – bydlení v rodinných domech venkovského typu. Rozšířením zastavitelné plochy dojde k narušení kompaktního tvaru sídla. úprava funkčního využití ploch pozemků návrhové plochy BM 1 v k.ú. Odry dle aktualizované Urbanistické zastavovací studie RD Nad Benzinkou Návrh plochy bydlení BV – bydlení v rodinných domech venkovského typu a návrh plochy VZ - výroby zemědělské, zpracovatelské provozy Návrh plochy bydlení BV – bydlení v rodinných domech venkovského typu.

-

+

+

Návrh plochy bydlení BV – bydlení v rodinných domech venkovského typu.

-

+

+

Návrh plochy občanského vybavení OS – obchod, služby, stravovací zařízení

--

+

+


-

+

+


+

-

+

Návrh zalesnění ZL - lesy

0

+

+


0

+

+

-

+

+

Návrh plochy občanského vybavení OV – vzdělávací zařízení, kulturní a sociální zařízení, zdravotnictví, administrativa Návrh plochy bydlení BV – bydlení v rodinných domech venkovského typu.

--

+

+

--

+

0

-

+

0

0

0

0

Návrh plochy bydlení BV – bydlení v rodinných domech venkovského typu. Rozšířením zastavitelné plochy dojde k narušení kompaktního tvaru sídla. Návrh funkční plochy území výrobní VZ – výroba zemědělská, zpracovatelské provozy Návrh funkční plochy území výrobní VD – území drobné výroby a výrobních služeb Návrh plochy bydlení BV – bydlení v rodinných domech venkovského typu.

-

+

+


+

-

+

Návrh funkční plochy vnitrosídelní zeleně ZS – zeleň sídelní, parky

--

+

+

0

0

0

Návrh území výrobní VP - výroba průmyslová v zastavěném + návrh řešení nového dopravního napojení průmyslového areálu vypuštění překryvné funkce

-

+

+


--

+

+


-

+

++

++

-

+

Návrh funkční plochy území rekreace, sport, tělovýchova RS – sportovní plochy (území areálu golfového hřiště) Návrh zalesnění ZL - lesy

0

+

+

Návrh plochy bydlení BD – bydlení v bytových domech

0

+

+

Návrh plochy bydlení BD – bydlení v bytových domech

0 ++

+ +

+ 0

+ + +

+ -

+ -

Návrh plochy bydlení BV – bydlení v rodinných domech venkovského typu. přípustnost realizace kompostárny - velké stavby odpadového hospodářství dle terminologie územního plánu. prověření průběhu koridoru – trasa koridoru D52 – I/47 Odry Zmenšení návrhové plochy VP3 - výroba průmyslová aktualizovat názvy jednotlivých prvků ÚSES dle ZÚR MSK a dále prověřit vymezení regionálního ÚSES dle ZÚR MSK 13


Vyváženost pilířů udržitelného rozvoje Dle vyhodnocení vyváženosti dle UAP ORP Odry má řešené území města Odry nejslabší SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ (-28,4 bodů). Ve změně č.6 byly vymezeny plochy pro bydlení mimo zastavěné území (nový zábor) o velikosti 4,28ha. Mezi největší plochy rozšiřující zastavěné území je změna č.6.2 BM (1,21ha). Dále změna č.6.18 BV (0,9ha), jedná se o pozemek mezi stávajícími bytovkami a zemědělským areálem pod Tošovickým kopcem. Návrhem nových ploch pro bydlení bude posílen sociodemografický pilíř a bude naplněno doporučení obsažené v RURU UAP ORP Odry: „V rámci suburbanizčních procesů v Ostravě a v souvislosti s výstavbou dálnice D1 lze předpokládat výrazné zvýšení atraktivity SO ORP pro bydlení., k tomu je nutno vytipovat vhodné plochy pro výstavbu rodných domů včetně navazující infrastruktury. „ Změnou č.6.12 OV v k.ú Pohoř byla navržena plocha přestavby bývalého zemědělského areálu. Záměrem investora je rekonstrukce bývalé zemědělské stavby na byty pro seniory. Dílčí změnou č.6.25 a,b RS byla vymezena plocha území rekreace, sport, tělovýchova RS – sportovní plochy (území areálu golfového hřiště) v zastavitelném území obce v k.ú. Tošovice. Důvodem změny je upřesnění tvaru golfového areálu dle podrobnější projektové dokumentace na stavbu golfového areálu. Všechny výše uvedené dílčí změny přispějí k posílení nejslabšího sociodemografického pilíře. Dle vyhodnocení vyváženosti dle UAP ORP Odry má řešené území města Odry druhý nejslabší ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ (-20 bodů). Ve změně č.6 ÚPM Odry bylo aktualizováno záplavové území a aktivní zóna řeky Odry, taktéž bylo v ÚPM zakresleno nově vyhlášené záplavové území a aktivní zóna vodního toku Vítovka. Na základě nově vymezeného záplavového území byla dílčí změnou č.6.32 zmenšena plocha VP3 – průmyslová zóna v k.ú. Odry o část ležící v aktivní zóně záplavového území. Změnou č.6.34 ZZ byla zmenšena zastavitelná plocha BV3 bydlení v rodinných domech venkovského typu v k.ú. Loučky nad Odrou ležící v aktualizované aktivní zóně záplavového území. Změnou č.6.9a,b ZL je navrženo zalesnění pozemků v k.ú. Klokočůvek. Změnou č. 6.25c ZL v.k.ú. Tošovice byla z důvodu omezení možného vlivu golfového areálu na krajinu a z důvodu kompenzace za zábor lesního pozemku navržena plocha k zalesnění. V lokalitě nad Benzinkou (změna č. 6.2 k,i,h ZS) a nad sídlištěm Pod lesem (změna č.6.19 ZS) byly ve změně č.6 ÚPM Odry vymezeny plochy pro veřejnou zeleň. Mezi navrženou plochou pro bydlení (změna č.6.18 BV) a stávajícím výrobním areálem v k.ú. Odry byla navržena plocha izolační zeleně (ZS). Obchvat města Oder je již stabilizován v platném ÚPM Odry. Dílčí změnou 6.31 územního plánu byl navržen nový sjezd k návrhové ploše VD4. Byla navržena průsečná křižovatka. Změnou územního plánu byl zpřesněn koridor výhledové komunikace v rozsahu zastavitelné plochy VD4. U návrhových ploch řešených ve změně č.6 ÚPMO s možností napojení na plynové vedení, bylo u těchto ploch navrženo prodloužení a napojení těchto ploch na plynové vedení. Změnou č. 6.29 byly do regulativů plochy VZ – výroba zemědělská, zpracovatelské provozy – přidány jako přípustné využití „velké stavby odpadového hospodářství“ dle terminologie územního plánu, které umožní stavbu kompostárny. Změnou územního plánu aktualizovány názvy jednotlivých prvků regionálního ÚSES dle ZÚR MSK a dále byla upravena velikost regionálních biocenter RBC 179 Na Čermence, RBC 220 Suchá Dora, RBC 244 U Jakubčovic a RBC 187 Nad Emauzy. Všechny výše uvedené dílčí změny přispějí k posílení environmentálního pilíře. Negativně lze vnímat z pohledu ochrany ZPF návrhovou plochu 6.24 BV v k.ú. Dobešov, která vyvolává zábor zemědělského půdního fondu II. třídy ochrany. problematické jsou také plochy změny č. 6.1 a 6.14 BV, které narušují kompaktní tvar sídla. Dle vyhodnocení vyváženosti dle UAP ORP Odry má řešené území města Odry nejsilnější EKONOMICKÝ PILÍŘ (+55 bodů). Obchvat města Oder je již stabilizován v platném ÚPM Odry. Dílčí změnou 6.31 územního plánu byl navržen nový sjezd k návrhové ploše VD4. Byla navržena průsečná křižovatka. Změnou územního plánu byl zpřesněn koridor výhledové komunikace v rozsahu zastavitelné plochy VD4. Tvar plochy pro navrženou komunikaci (6.20b DD) byl upraven tak, aby nedošlo ke kolizi s navrženým obchvatem (přeložkou I/47). Za kladný přínos lze považovat sekundárně také návrh ploch bydlení, které výstavbou nových objektů umožní práci místním firmám a dá se předpokládat, že stavebníci budou zaměstnáni v blízkém okolí. Návrh územního plánu vytváří předpoklady pro zlepšení stavu životního prostředí, posiluje hospodářský rozvoj a vytváří podmínky pro udržení a zlepšení soudržnosti obyvatel obce.

14


D.

PŘÍPADNÉ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA JINÉ SKUTEČNOSTI OVLIVNĚNÉ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM, AVŠAK NEPODCHYCENÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH, NAPŘÍKLAD SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V DOPLŇUJÍCÍCH PRŮZKUMECH A ROZBORECH

Návrh územního plánu nebude mít významnější vliv na jiné skutečnosti, než které jsou popsány v předchozích částech vyhodnocení.

15


E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBSAŽENÝCH V PÚR NEBO ZÚR Priority územního plánování jsou stanoveny v Politice územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č.1. Změna územního plánu je v souladu s cíli územního plánování. Je řešena s ohledem na vztah přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v řešeném území. Cílem je dosažení trvale udržitelného rozvoje, tj. vytvoření podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a uspokojení potřeb současné generace, aniž by byly ohroženy podmínky života generací budoucích. Změna územního plánu usiluje o komplexní řešení účelného využití a prostorového uspořádání území. Chrání přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. Určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Územní plán je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky ve znění aktualizace č.1 (dále jen „PÚR“) schválené usnesením vlády ČR č. 276 dne 15.4.2015, konkretizující úkoly územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech. Územní plán naplňuje vybrané republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Vztah rozvojových oblastí, os, specifických oblastí, koridorů a ploch dopravy, koridorů a ploch technické infrastruktury vymezených v Politice územního rozvoje ČR k řešenému územnímu plánu: Území ORP Odry, včetně řešeného území města Odry je součástí rozvojové osy OS10 Rozvojová osa (Katowice–) hranice Polsko/ČR/–Ostrava–Lipník nad Bečvou–Olomouc–Brno–Břeclav–hranice ČR/Slovensko (–Bratislava) její vymezení je definováno jako „obce mimo rozvojové oblasti s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. dálnice D1, D2, rychlostní silnice R35, R46 a R48 a železniční trať č. 250 V ÚSEKU Brno - Břeclav a č.270 v úseku Bohumín Lipník nad Bečvou - Olomouc“. Změna č. 6 územního plánu města Odry zohledňuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. - Řešením územního plánu je zachována stávající urbanistická struktura. Z důvodu zvýšení turistické atraktivity řešeného území byla v územním plánu rozšířena plocha golfového areálu. (14a) Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny. Rozvojové plochy nebyly v převážné míře umístěny na kvalitní zemědělské půdy. (15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Město Odry se bude i nadále rozvíjet jako obec s preferovanou funkcí bydlení, občanského vybavení a výroby. Nebyly vymezeny žádné plochy, které by svým charakterem podporovaly vznik sociální segregace. (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Ve změně č.6 ÚPM Odry byly upřednostňovány komplexní řešení, před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků. (16a) Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů. Ve změně č.6 ÚPM Odry bylo vycházeno z principu integrovaného rozvoje území. (17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí zejména v hospodářsky problémových regionech a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. Ve změně č.6 ÚPM Odry byly vymezeny návrhové plochy a plochy přestavby, které umožní vytvářet pracovní příležitosti. (18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. 16


Město Odry je přirozeným centrem území s kvalitní občanskou vybaveností a pracovním zázemím pro sousední obce. Tato koexistence je v územním plánu i nadále podporována. (19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Změnou č.6.12 OV v k.ú Pohoř byla navržena plocha přestavby bývalého zemědělského areálu. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Úprava tvaru golfového areálu v Tošovicích může ovlivnit charakter krajiny. Z důvodu omezení možného vlivu golfového areálu na krajinu a z důvodu kompenzace za zábor lesního pozemku byla v územním plánu na horizontu navržena plocha k zalesnění (6.25c ZL). (20a) Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny. Ve změně č.6 ÚPM Odry byly provedeny dílčí úpravy, spočívající v doplnění proluk v území. Všechny navržené plochy navazují na zastavěné nebo zastavitelné území. Ve změně č.6 ÚPM Odry byla prověřena migrační propustnost krajiny (dva migrační koridory č.452 a 453). V trasách těchto koridorů nebyla navrhována žádná změna funkčního využití. (21) Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy. V lokalitě nad Benzinkou (změna č. 6.2 h,i,j,k ZS) a nad sídlištěm Pod lesem (změna č.6.19 ZS) byly ve změně č.6 ÚPM Odry vymezeny plochy pro veřejnou zeleň. (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). V územním plánu jsou respektovány stávající cyklotrasy, turistické trasy a sportovní plochy. Pro podporu cestovního ruchu a sekundárně i zaměstnanosti v obci je vymezena v územním plánu plocha pro úpravu golfového areálu. (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Zmírňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí, nebo zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic. (24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit. Ve změně č.6 ÚPM Odry byla dílčí změnou č.6.31 a 6.20b DD vymezena plocha pro napojení plochy výroby na dopravní síť. V k.ú. Tošovice – HEI park byla aktualizována stávající dopravní infrastruktura dle geodetického zaměření stavby komunikace a parkoviště. Všechny nově vymezené zastavitelné plochy jsou napojitelné na dopravní infrastrukturu. (24a) Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu. Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů. 17


Mezi navrženou plochou pro bydlení (změna č.6.18 BV) a stávajícím výrobním areálem v k.ú. Odry byla navržena plocha izolační zeleně (ZS). (25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) Zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. (26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Ve změně č.6 ÚPM Odry bylo aktualizováno záplavové území a aktivní zóna řeky Odry, taktéž bylo v ÚPM zakresleno nově vyhlášené záplavové území a aktivní zóna vodního toku Vítovka. Změnou č.6.32 VP3 byla zmenšena průmyslová zóna, která ležela v aktivní zóně záplavového území vodního toku Vítovka. Z důvodů geomorfologického uspořádání terénu města (město v údolí podél řeky Odry) byly jednotlivé záměry ležící v záplavovém území jednotlivě posouzeny z hlediska možných rizik a dle podrobnějších map povodňového nebezpečí a rizik vyhodnoceny. Z územního plánu byl vypuštěn požadavek změny 6.10 BV k.ú. Odry nacházející se v záplavovém území- střední ohrožení. (27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. (29) vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní integrované systémy veřejné dopravy nebo městskou hromadnou dopravu, umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest, včetně doprovodné zeleně v místech, kde je to vhodné. (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. (31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. (32) Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby. Dílčí změnou 6.26 BD (k.ú. Odry), 6.11 BV (k.ú. Loučky nad Odrou) a 6.27 BD (k.ú. Klokočůvek) byly vymezeny plochy přestavby za účelem zkvalitnění bytového fondu. Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje vydalo dne 22. 12. 2010 na svém 16. zasedání usnesením č. 16/1426 Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen ZÚR MSK), s účinností od 4.2.2011 a vyplývají z nich tyto úkoly pro územní plánování: - Regulace extenzivního rozvoje sídel včetně vzniku nových suburbánních zón, efektivní využívání zastavěného území, preference rekonstrukce nevyužívaných ploch a areálů před výstavbou ve volné krajině. - Ochrana a zkvalitňování obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí; rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou. Podporovat rozvoj systémů odvádění a čištění odpadních vod. - Ochrana, zkvalitnění a rozvoj obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí. - Rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou ve vazbě na zastavěná území sídel. - V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. - Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Změna č.6 ÚPM Odry je v souladu s výše uvedenými úkoly vyplývajících ze Zásad územního rozvoje Moravského kraje. 18


Město Odry dále leží v rozvojové ose OS10 (bez prostorově odloučených k.ú. Kamenka a Klokočůvek) (Katowice -) hranice ČR - Ostrava - Lipník nad Bečvou - Olomouc - Brno - Břeclav - hranice ČR (- Bratislava), kromě podmínek rozvojové osy republikového významu v PÚR jsou stanoveny další požadavky pro rozhodování o změnách v území relevantní pro řešené území: - existující nebo plánovaná vazba na nadřazenou síť dopravní infrastruktury; - preference lokalit dříve zastavěných nebo devastovaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby; - preference lokalit mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích jen výjimečně ve zvláště odůvodněných případech); - minimalizace záborů nejkvalitnějšího ZPF (I. a II. třída ochrany) - nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje byly vydány po nabytí účinností ÚPMO. Některé priority a záměry ze ZÚR však ÚPMO již respektuje. Priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území: 1. Dokončení dopravního napojení kraje na nadřazenou silniční a železniční síť mezinárodního a republikového významu. - netýká se řešeného území 2. Zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení západní části kraje (ORP Krnov, ORP Bruntál, ORP Rýmařov, ORP Vítkov) s krajským městem a s přilehlým územím ČR (Olomoucký kraj) a Polska. - územím obce resp. jeho okrajem prochází dálnice D47 - územím obce prochází stabilizovaná silnice II. třídy, která spojuje ORP Odry s Olomouckým krajem, dále obcí prochází silnice II. třídy, která propojuje ORP Odry s ORP Vítkov; uvedené silnice jsou v ÚPMO stabilizovány. 3. Vytvoření podmínek pro stabilizované zásobování území energiemi včetně rozvoje mezistátního propojení s energetickými systémy na území Slovenska a Polska. - netýká se řešeného území 4. Vytvoření podmínek pro rozvoj polycentrické sídelní struktury podporou: kooperačních vazeb velkých měst a správních center v pásech koncentrovaného osídlení ve východní části kraje: rozvoje sídelní, výrobní a obslužné funkce spádových sídel v západní části MSK (Osoblaha, Krnov, Bruntál, Vrbno pod Pradědem, Rýmařov, Vítkov). - netýká se řešeného území 5. Regulace extenzivního rozvoje sídel včetně vzniku nových suburbánních zón, efektivní využívání zastavěného území, preference rekonstrukce nevyužívaných ploch a areálů před výstavbou ve volné krajině. - území obce je hustě zastavěno, nové rozvojové plochy byly vymezeny v návaznosti na stávající zastavěné území, rozvoj sídla je limitován řekou Odrou, silnicemi vyšší třídy; stávající výrobní areály jsou využívány. Změnou č.6.12 OV v k.ú Pohoř byla navržena plocha přestavby bývalého zemědělského areálu. 6. Ochrana a zkvalitňování obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí; rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou. Podporovat rozvoj systémů odvádění a čištění odpadních vod. - územní plán uvedené respektuje, je navržen systém likvidace odpadních vod v místních částech, napojení místních částí na vodovod; pro rekreaci jsou navrženy plochy zejména ve sportovně rekreačním areálu HEIpark v Tošovicích, plochy rodinné rekreace nejsou v území povoleny. 7. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu na území Slezských Beskyd, Moravských Beskyd, Oderských vrchů, Nízkého a Hrubého Jeseníku a Zlatohorské vrchoviny; vytváření podmínek pro využívání přírodních a kulturně historických hodnot daného území jako atraktivit cestovního ruchu při respektování jejich nezbytné ochrany. - územím prochází nadregionální cyklotrasa Střecha Evropy, která je v územním plánu stabilizována. 8. Zamezení rozšiřování stávajících a vzniku nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci v nejvíce exponovaných prostorech. - územní plán již obsahuje omezení výstavby staveb pro rodinnou (individuální) rekreaci. 9. Vytváření územních podmínek pro rozvoj integrované hromadné dopravy. - netýká se řešeného území, v obci je stabilizovaná železniční trať, a je dostupná autobusovou dopravou. 10. Vytváření územních podmínek pro rozvoj udržitelných druhů dopravy (pěší dopravy a cyklodopravy) v návaznosti na: − ostatní dopravní systémy kraje; − systém pěších a cyklistických tras přilehlého území ČR, Slovenska a Polska; včetně preference jejich vymezování formou samostatných stezek s využitím vybraných místních a účelových komunikací s omezeným podílem motorové dopravy. 19


- územní plán uvedené v rámci možností podporuje, cyklostezka Střecha Evropy je v ÚPMO obsažena. 11. Polyfunkční využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch ve vazbě na vlastnosti a požadavky okolního území. - netýká se řešeného území. 12. Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prostředí především v centrální a východní části kraje. Vytváření podmínek pro postupné snižování zátěže obytného a rekreačního území hlukem a emisemi z dopravy a výrobních provozů. - návrhové plochy obytného a rekreačního území jsou od stávajících a návrhových ploch výroby a dopravy odděleny pásy zeleně, tyto rozvojové plochy jsou většinou navrženy v částech vzdálenějších od zdrojů znečištění. - mezi navrženou plochou pro bydlení (změna č.6.18 BV) a stávajícím výrobním areálem v k.ú. Odry byla navržena plocha izolační zeleně (ZS). 13. Ochrana výjimečných přírodních hodnot území (zejména CHKO Beskydy, CHKO Poodří a CHKO Jeseníky) včetně ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizontů a významných krajinných, resp. kulturně historických dominant. Při vymezování nových rozvojových aktivit zajistit udržení prostupnosti krajiny a zachování režimu povrchových a podzemních vod (zejména v CHKO Poodří a na přítocích Odry). - na území obce je vymezen systém ÚSES - soustava regionálních a lokálních biokoridorů a biocenter, na území obce je vymezeno plošně chráněné území – Přírodní park Oderské Vrchy, jsou vymezeny také významné krajinné prvky. Všechny tyto prvky jsou územně stabilizovány a jsou součástí limitů využití. 14. Preventivní ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod na civilizačních, kulturních a přírodních hodnotách území - územím obce protéká řeka Odra, která má vymezeno záplavové území. Záplavové území má vymezen rovněž drobný vodní tok Vítovka. Vzhledem k tomu, že záplavové území zasahuje na značnou část zastavěného území v katastrálním území Odry, jsou rozvojové plochy ve výjimečných případech vymezeny v záplavovém území. 15. Respektování zájmů obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku. - do územního plánu bylo zakresleno zájmové území Ministerstva obrany 15a. Ochrana a využívání zdrojů černého uhlí v souladu s principy udržitelného rozvoje. - netýká se řešeného území

V ZÚR MSK jsou v kapitole H. „Požadavky nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v ÚPD obcí“ v podkapitole H.I. „Upřesnění vymezení ploch a koridorů nadmístního významu“ pro území města Odry stanoveny tyto záměry: D52 – I/47 Odry, východní obchvat, dvoupruhová směrová nedělená silnice I.třídy D506 – územní rezerva – III/44015 Klokočov – Spálov, přeložka (v případě realizace vodní nádrže Spálov), dvoupruhová směrově nedělená silnice III.třídy D507 – územní rezerva – vysokorychlostní trať VRT (studénka) – Ostrava – Petrovice u Karviné AV505 – územní rezerva – vodní nádrž Spálov na Odře R ÚSES – 179 (kód dle ÚTP ÚSES 406) – regionální biocentrum (dále jen „RBC“)Na Čermence, 220(1560)- RBC Suchá Dora, 244 (1964) – RBC U Jakubčovic, 187 (175) – RBC Nad Emauzy, 121 (176) – RBC Emauzské rybníky, 147 (177) – RBC Kletenský les, 249 RBC U Oder R ÚSES – 524 (kód dle ÚTP ÚSES RK 937), 525(RK938), 526(RK1524), 527 (RK1522), 528(RK1525), 529(RK1528+1529), 530(RK1527), 533,599 (RK944), 600 (RK1530), 641(RK1525) – regionální biokoridory V ZÚR MSK jsou v pro území města Odry vymezeny následující veřejně prospěšné stavby a opatření: - VPS D52 – I/47 Odry, východní obchvat, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy - VPO 121 - RBC 121 - VPO 147 – RBC 147 - VPO 179 – RBC 179 - VPO 187 – RBC 187 - VPO 220 – RBC 220 - VPO 244 – RBC 244 - VPO 249 – RBC 249 - VPO 524 – RBK 524

20


-

VPO 525 – RBK 525 VPO 526 – RBK 526 VPO 527 – RBK 527 VPO 529 – RBK 529 VPO 530 – RBK 530 VPO 533 – RBK 533 VPO 599 – RBK 599 VPO 600 – RBK 600 VPO 641 – RBK 641

V ZÚR jsou pro město Odry vymezeny následující územní rezervy: 1. územní rezervy pro záměry republikového významu - D506 – III/44015 Klokočov – Spálov, přeložka (v případě realizace vodní nádrže Spálov), dvoupruhová směrově nedělená silnice III. třídy 2. územní rezervy pro záměry mezinárodního a republikového významu - D507 – vysokorychlostní trať (VRT) Bělotín – Ostrava, nová stavba 3. územní rezerva - AV505 – vodní nádrž Spálov na Odře Výše uvedené záměry dopravní infrastruktury D57 a D507 a technické infrastruktury AV505 jsou v ÚPM Odry již zapracovány. Záměr územní rezervy dopravní infrastruktury D506 v k.ú. Klokočůvek byl dílčí změnou č.3.6 zapracován do ÚPM Odry. Regionální biocentra 179, 220, 244, 187, 121 a 147 a regionální biokoridory 524, 525, 526, 527, 528, 529, 530, 533 jsou do ÚPM Odry již zapracovány. Dílčí změnou č.3.7 bylo do ÚPM Odry zapracováno regionální biocentrum 249 U Oder. V souladu s požadavkem Krajského úřadu Moravskoslezského kraje byly změnou územního plánu aktualizovány názvy jednotlivých prvků regionálního ÚSES dle ZÚR MSK a dále byla upravena velikost regionálních biocenter RBC 179 Na Čermence, RBC 220 Suchá Dora, RBC 244 U Jakubčovic a RBC 187 Nad Emauzy. Řešené území není součástí území určeného k prověření územní studií. Území Města Odry je zařazeno do oblasti krajinného rázu Nízký Jeseník (k.ú. Odry, Dobešov, Kamenka, Klokočůvek, Loučky nad Odrou, Pohoř, Tošovice, Veselí u Oder) a okrajově do oblasti Oderská brána (k.ú. Odry). Typ krajiny je sídelní krajina (k.ú. Odry, část k.ú. Loučky nad Odrou), zemědělská harmonická krajina (k.ú. Odry, Loučky nad Odrou (část), Pohoř, Tošovice (část), Veselí u Oder (část), Dobešov (část), Kamenka) a leso – luční krajina (k.ú. Odry (část), k.ú. Loučky nad Odrou (část), Tošovice (část), Veselí u Oder (část), Dobešov (část)). Pro krajinou oblast Nízký Jeseník a Oderská brána jsou stanoveny společné zásady pro rozhodování o změnách v území: - novou zástavbu umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území - v případě nových liniových staveb energetické infrastruktury riziko narušení minimalizovat v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodným vymezením koridoru trasy a lokalizací stožárových míst - ochrana místních kulturně historických dominant, zejména sakrálních a ostatních historických staveb - chránit historické krajinné struktury (plužina, kamenice, kamenné zídky) Pro krajinou oblast Nízký Jeseník jsou stanoveny specifické zásady pro rozhodování o změnách v území: - chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz významných krajinných horizontů a krajinných, resp. kulturně historických - chránit historické architektonické a urbanistické znaky památkově chráněných sídel včetně jejich vnějšího obrazu - Dle možností korigovat nevhodné změny vnějšího obrazu sídel vzniklé zástavbou z druhé poloviny 20. století Pro krajinou oblast Oderská brána jsou stanoveny specifické zásady pro rozhodování o změnách v území: - chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz údolní nivy Odry a významných krajinných horizontů (Oderské vrchy) - nevytvářet nové pohledové bariéry - chránit přírodní a přírodě blízké ekosystémy vázané na říční nivu Odry

21


Pro krajinný typ krajiny krajina sídelní jsou stanoveny zásady pro rozhodování o změnách v území: - pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezervy v rámci zastavěného území, zastavitelné plochy vymezovat především v návaznosti na zastavěná území při zohlednění podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny - chránit plochy stávající městské zeleně - při vymezování nových zastavitelných území: - důsledně ověřovat vizuální vliv nové zástavby na vnější obraz sídla a jeho kulturně – historické dominanty (tato podmínka se nevztahuje na správní území statutárního města Ostravy) - podporovat vymezování ploch veřejné zeleně - podporovat vymezování nových veřejných prostranství - pro nové ekonomické aktivity přednostně využívat ploch a areálů brownfields - podpora asanace, rekultivace a revitalizace ploch starých ekologických zátěží Pro krajinný typ krajiny zemědělské harmonické a leso-luční jsou stanovené společné zásady pro rozhodování o změnách v území: - respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel včetně vnějšího obrazu sídla - zachovat harmonický vztah sídel a zemědělské krajiny, zejména podíl zahrad a trvalých travních porostů - pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezervy v rámci zastavěného území, nové zastavitelné plochy vymezovat především v návaznosti na zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti lokality a dalších podmínek ochrany přírodních a estetických hodnot krajiny - o umisťování kapacitních rekreačních zařízení a sportovně rekreačních areálů (vč. navazující dopravní a technické infrastruktury) rozhodovat výhradně na základě vyhodnocení únosnosti krajiny - chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz významných krajinných horizontů a krajinných, resp. kulturně historických dominant, v případě nových liniových staveb energetické infrastruktury toto riziko minimalizovat v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodným vymezením koridoru trasy a lokalizací stožárových míst - nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci ani zahušťování zástavby ve stávajících lokalitách Pro krajinný typ krajiny zemědělské harmonické jsou stanovené specifické zásady pro rozhodování o změnách v území: - pro nové ekonomické aktivity přednostně využívat ploch a areálů brownfields - stabilizovat stávající poměr ploch zemědělských kultur, lesa, vodních ploch a zástavby - nepřipouštět nové rozsáhlejší rezidenční areály nebo rekreační centra mimo hranice zastavitelného území zejména v pohledově exponovaných územích - chránit plochy rozptýlené krajinné zeleně a trvalých zemědělských kultur (trvalé travní porosty, sady, zahrady) Pro krajinný typ leso-luční jsou kromě společných zásad s krajinným typem krajiny zemědělské harmonické stanoveny specifické zásady pro rozhodování o změnách v území: - zachovat vyvážený poměr ploch lesních a trvalých travních porostů Uvedené úkoly jsou zapracovány v platném územním plánu a rozšíření ploch bydlení navazující na zastavěné území splňuje uvedené podmínky. Dílčí změnou č.3.8 byly upraveny regulativy funkčních ploch BV – Bydlení v rodinných domech venkovského typu, RZ – rekreační zahrádkářské lokality a RI – Rekreační chatové lokality. V těchto plochách byla do nepřípustného využití zařazeny stavby individuální rekreace.

V textové části ZUR MSK v kapitole H.II „další požadavky na řešení v ÚPD obcí“ jsou pro město Odry stanoveny následující požadavky na řešení a vzájemnou koordinaci při vymezování ploch a koridorů v ÚPD dotčených obcí a na koordinaci územně plánovací činnosti: - Cyklotrasa – Střecha Evropy, státní hranice ČR/Polsko – Krnov – Slezská Harta – Budišov nad Budišovkou – Odry (- Hranice); - Protipovodňová ochrana – opatření k ochraně před extrémními vodními stavy v povodí horního toku Odry a jejich přítoků

22


Cyklistická trasa Střecha Evropy je v platném ÚPM Odry již zakreslena. Stavebně je již zrealizován úsek Odry – Klokočůvek. Protipovodňová ochrana je řešena v platném ÚPM Odry. Ve změně č.6 ÚPM Odry bylo aktualizováno záplavové území a aktivní zóna řeky Odry, taktéž bylo v ÚPM zakresleno nově vyhlášené záplavové území a aktivní zóna vodního toku Vítovka. Do změny č.6 ÚPM Odry byla zakreslena upravená trasa přeložky vodního toku Vítovka (podklad Povodí Odry s.p.), obsažená ve studii odtokových poměrů DVT Vítovka km 1,1 – 3,26 (zpracovatel: odbor projekce státního podniku Povodí Odry, říjen 2013), v roce 2010 byl pro přeložku DVT Vítovka zpracován investiční záměr. Přeložku DVT Vítovka je protipovodňovým opatřením schváleným Plánem oblasti povodí odry, jež je v současné době projednáván s veřejností. Do změny č.6 ÚPM Odry byla zakresleno přebudování Pecovského potoka ze zatrubněného profilu na profil otevřený s příroděblízkým a diverzifikovaným uspořádáním. Do změny č.6 ÚPM Odry byla zakresleno zpřesnění poldru na Zlatém potoce (úprava plochy HE21). Poloha byla zpřesněna na základě vydaného územního rozhodnutí (MěÚO/22952/2013 ze dne 23.10.2013 – PD Přírodě blízké protipovodňové opatření na „rasovém a Zlatém potoce“ – zpracovatel GREGOR CZ, s.r.o., 10/2014) Ve městě již byl zrealizován suchý poldr v lokalitě Pod Tošovickým kopcem na vodním toku Vladař. V platném ÚPM je v rámci protipovodňové ochrany navrženo několik vodních nádrží, poldrů a zatravnění erozně ohrožených lokalit. Ve změně č.6 ÚPM Odry bylo v celém řešeném území aktualizováno zastavěné území dle zákona č.183/2006 Sb., k 21.3.2016. Změna č.6 ÚPM Odry byla vyhotovena nad právním stavem ÚPM Odry po změně č.3, který byl zpracován v srpnu 2014.

23


F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ - SHRNUTÍ Udržitelný rozvoj je stavebním zákonem definován jako „rozvoj spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území“.

F.I

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ZLEPŠOVÁNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ A JEJICH SOULAD

Návrh územního plánu vychází ze současného stavu a z rozboru udržitelného rozvoje území: - environmentální pilíř je hodnocen negativně - ekonomický pilíř je hodnocen kladně - sociodemografický pilíř je hodnocen negativně Dle vyhodnocení vyváženosti dle UAP ORP Odry má řešené území města Odry nejslabší SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ. Ve změně č.6 byly vymezeny plochy pro bydlení mimo zastavěné území. Mezi největší plochy rozšiřující zastavěné území je změna č.6.2 BM (1,21ha). Dále změna č.6.18 BV (0,9ha), jedná se o pozemek mezi stávajícími bytovkami a zemědělským areálem pod Tošovickým kopcem. Změnou č.6.12 OV v k.ú Pohoř byla navržena plocha přestavby bývalého zemědělského areálu. Záměrem investora je rekonstrukce bývalé zemědělské stavby na byty pro seniory. Dílčí změnou č.6.25 a,b RS byla vymezena plocha území rekreace, sport, tělovýchova RS – sportovní plochy (úprava území areálu golfového hřiště) v zastavitelném území obce v k.ú. Tošovice. Důvodem změny je upřesnění tvaru golfového areálu dle podrobnější projektové dokumentace na stavbu golfového areálu. Všechny výše uvedené dílčí změny přispějí k posílení nejslabšího sociodemografického pilíře. Dle vyhodnocení vyváženosti dle UAP ORP Odry má řešené území města Odry druhý nejslabší ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ. Na základě nově vymezeného záplavového území vodního toku Vítovka byla dílčí změnou č.6.32 zmenšena plocha VP3 – průmyslová zóna v k.ú. Odry o část ležící v aktivní zóně záplavového území. Změnou č.6.34 ZZ byla zmenšena zastavitelná plocha BV3 - bydlení v rodinných domech venkovského typu v k.ú. Loučky nad Odrou ležící v aktualizované aktivní zóně záplavového území. Změnou č.6.9a,b ZL je navrženo zalesnění pozemků v k.ú. Klokočůvek. Změnou č. 6.25c ZL v.k.ú. Tošovice byla z důvodu omezení možného vlivu golfového areálu na krajinu a z důvodu kompenzace za zábor lesního pozemku navržena plocha k zalesnění. V lokalitě nad Benzinkou (změna č. 6.2 k,i,h ZS) a nad sídlištěm Pod lesem (změna č.6.19 ZS) byly ve změně č.6 ÚPM Odry vymezeny plochy pro veřejnou zeleň. Mezi navrženou plochou pro bydlení (změna č.6.18 BV) a stávajícím výrobním areálem v k.ú. Odry byla navržena plocha izolační zeleně (ZS). Obchvat města Oder je stabilizován v platném ÚPM Odry. Dílčí změnou 6.31 územního plánu byl navržen nový sjezd k návrhové ploše VD4. Byla navržena průsečná křižovatka. Změnou č. 6.29 byly do regulativů plochy VZ – výroba zemědělská, zpracovatelské provozy – přidány jako přípustné využití „velké stavby odpadového hospodářství“ dle terminologie územního plánu, které umožní stavbu kompostárny. Změnou územního plánu aktualizovány názvy jednotlivých prvků regionálního ÚSES dle ZÚR MSK a dále byla upravena velikost regionálních biocenter RBC 179 Na Čermence, RBC 220 Suchá Dora, RBC 244 U Jakubčovic a RBC 187 Nad Emauzy. Všechny výše uvedené dílčí změny přispějí k posílení environmentálního pilíře. Negativně lze vnímat z pohledu ochrany ZPF návrhovou plochu 6.24 BV v k.ú. Dobešov, která vyvolává zábor zemědělského půdního fondu II. třídy ochrany. Dle vyhodnocení vyváženosti dle UAP ORP Odry má řešené území města Odry nejsilnější EKONOMICKÝ PILÍŘ. Obchvat města Oder je stabilizován v platném ÚPM Odry. Dílčí změnou 6.31 územního plánu byl navržen nový sjezd k návrhové ploše VD4. Změnou územního plánu byl zpřesněn koridor výhledové komunikace v rozsahu zastavitelné plochy VD4. Tvar plochy pro navrženou komunikaci (6.20b DD) byl upraven tak, aby nedošlo ke kolizi s navrženým obchvatem (přeložkou I/47). Za kladný přínos lze považovat sekundárně také návrh ploch bydlení, které výstavbou nových objektů umožní práci místním firmám a dá se předpokládat, že stavebníci budou zaměstnáni v blízkém okolí. Návrh územního plánu vytváří předpoklady pro zlepšení stavu životního prostředí, posiluje hospodářský rozvoj a vytváří podmínky pro udržení a zlepšení soudržnosti obyvatel obce.

24


F.II

SHRNUTÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ ZJIŠTĚNÝM RIZIKŮM OVLIVŇUJÍCÍM POTŘEBY ŽIVOTA SOUČASNÉ GENERACE OBYVATEL ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ A PŘEDPOKLÁDANÝM OHROŽENÍM PODMÍNEK ŽIVOTA GENERACÍ BUDOUCÍCH

Územní plán podporuje nejslabší sociodemografický pilíř, rozvíjí také environmentální pilíř. Územní plán nebude mít významný vliv na ochranu přírody a krajiny. Územní plán v předložené podobě rozvíjí řešené území trvale udržitelným způsobem.

25

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ZMĚNY Č.6 ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA ODRY NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Recommend Documents