VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU JAVORNÍK NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ „Vyhodnocení vlivů na životní prostředí“

ZADAVATEL ÚP: MĚSTO JAVORNÍK EKOTOXA s.r.o. ZPRACOVAL: ÚNOR 2013

© EKOTOXA s.r.o. Fišova 403/7, 602 00 Brno – Černá Pole tel. 558 900 010, fax 558 900 011, e-mail: [email protected]

Vyhodnocení vlivů ÚP Javorník na udržitelný rozvoj území – Vyhodnocení vlivů na životní prostředí EKOTOXA s.r.o.

AUTORSKÝ KOLEKTIV Dr. Ing. Milan Sáňka autorizovaná osoba dle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí zemědělský a lesní půdní fond Mgr. Zdeněk Frélich ochrana přírody a krajiny, krajinný ráz, kulturní a historické hodnoty Mgr. Pavla Škarková vodní hospodářství, hluk, fotodokumentace Bc. Tomáš Muhr mapové a datové podklady Gabriela Hřivnáčová jazykové korektury

2


OBSAH 1.

ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI .................................................... 6 1.1 STÁTNÍ POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ............................................................................................................ 6 1.2 STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČR ............................................................................................................ 6 1.3 ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE OLOMOUCKÉHO KRAJE A POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR ............................... 9 1.3.1 Politika územního rozvoje ČR 2008 .............................................................................................................. 9 1.3.2 Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje .............................................................................................. 9 1.4 DALŠÍ STRATEGICKÉ DOKUMENTY ..................................................................................................................... 9 1.4.1 Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje ........................................................................................... 9 1.4.2 Krajinný ráz ................................................................................................................................................ 10 1.4.3 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací ........................................................................................................... 10 1.4.4 Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje................................................................................... 11 1.4.4.1

1.4.5 1.4.6 2.

Studie nakládání s biologicky rozložitelným odpadem v Olomouckém kraji ......................................................11

Plán oblasti povodí Odry ............................................................................................................................ 12 Program ke zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje ........................................................................... 13

ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ............................................................................................................................................... 14 2.1 STRUČNÁ ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ............................................................................................... 14 2.1.1 Geologie, geomorfologie, geografický popis a základní klimatické charakteristiky ................................... 14 2.2 VODSTVO A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ .................................................................................................................. 15 2.2.1 Vodní útvary povrchových vod.................................................................................................................... 15 2.2.2 Vodní nádrže ............................................................................................................................................... 16 2.2.3 Vodní zdroje ................................................................................................................................................ 17 2.2.4 Aktivní zóna záplavového území ................................................................................................................. 17 2.2.5 Přívalové srážky .......................................................................................................................................... 17 2.3 OVZDUŠÍ A HLUK .............................................................................................................................................. 18 2.3.1 Imise............................................................................................................................................................ 18 2.3.2 Hluk ............................................................................................................................................................ 18 2.4 OCHRANA PŘÍRODY .......................................................................................................................................... 19 2.4.1 Maloplošně chráněná území a Natura 2000 ............................................................................................... 20 2.4.2 Územní systém ekologické stability ............................................................................................................. 20 2.4.3 Chráněné druhy živočichů a rostlin ............................................................................................................ 20 2.4.4 Památné stromy .......................................................................................................................................... 21 2.4.5 Krajinný ráz ................................................................................................................................................ 21 2.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A LESY ................................................................................................................... 22 2.5.1 Popis půdních podmínek a zastoupení půdních typů .................................................................................. 22 2.5.2 Zemědělský půdní fond................................................................................................................................ 22 2.5.3 Lesy ............................................................................................................................................................. 23 2.6 KULTURNĚ, HISTORICKY A ARCHEOLOGICKY CENNÉ OBJEKTY A ÚZEMÍ .......................................................... 23 2.6.1 Stručný popis historického vývoje širšího území ......................................................................................... 23 2.6.2 Stručná historie města Javorník.................................................................................................................. 24 2.6.3 Hlavní kulturní hodnoty v území a architektura ......................................................................................... 24

3.

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY .................................................. 26 3.1 VODSTVO A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ .................................................................................................................. 26 3.2 OVZDUŠÍ A HLUKOVÉ ZNEČIŠTĚNÍ .................................................................................................................... 27 3.3 OCHRANA PŘÍRODY .......................................................................................................................................... 27 3.4 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A LESY .................................................................................................................... 27 3.4.1 Lesy ............................................................................................................................................................. 28 3.5 KULTURNĚ, HISTORICKY A ARCHEOLOGICKY CENNÉ OBJEKTY A ÚZEMÍ .......................................................... 28

4.

SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI ...................................................... 29

3

Vyhodnocení vlivů ÚP Javorník na udržitelný rozvoj území – Vyhodnocení vlivů na životní prostředí EKOTOXA s.r.o. 5.

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE .................................................................................................... 30

6.

POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ ............................................................................................................................................. 31 6.1 POPIS POUŽITÉ METODY HODNOCENÍ ................................................................................................................ 31 6.2 POPIS VLIVŮ JEDNOTLIVÝCH SKUPIN ZÁMĚRŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................................ 32 6.2.1 Zastavitelné plochy – plochy smíšené obytné.............................................................................................. 32 6.2.2 Zastavitelné plochy a plochy přestavby – občanské vybavení .................................................................... 33 6.2.3 Plochy výroby ............................................................................................................................................. 34 6.2.4 Plochy sportu a rekreace ............................................................................................................................ 35 6.2.5 Dopravní infrastruktura .............................................................................................................................. 36 6.2.6 Technická infrastruktura............................................................................................................................. 37 6.2.6.1 6.2.6.2 6.2.6.3 6.2.6.4 6.2.6.5

6.2.7

Zásobování vodou................................................................................................................................................37 Čištění odpadních vod .........................................................................................................................................37 Vodní toky a plochy.............................................................................................................................................37 Plynofikace ..........................................................................................................................................................37 Zásobování elektrickou energií ............................................................................................................................38

Koncepce uspořádání krajiny a ÚSES ........................................................................................................ 38

7.

POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................................................................................................... 39

8.

ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ ............................................................................................................................................. 40

9.

NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...................................................................................................................................... 42

10.

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ .......................................................................... 43

10.1 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ................................................................................................................................... 43 10.1.1 Souhrn dalších doporučení pro zlepšení působení územního plánu na životní prostředí ....................... 43 11.

PŘEHLED POUŽITÝCH ZDROJŮ .................................................................................................................. 45

4


SEZNAM TABULEK TABULKA 1: VÝMĚRA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY (HA) K 30. 6. 2010 ........................................................................................... 23

SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 1: GEOLOGICKÉ POMĚRY NA ÚZEMÍ JAVORNÍKA ............................................................................................... 15 OBRÁZEK 2: VÝSLEDKY SČÍTÁNÍ DOPRAVY V JAVORNÍKU, V ROCE 2005, ŘSD ................................................................ 19 OBRÁZEK 3: NOVĚ VYBUDOVANÉ BIOCENTRUM STŘEDNÍ DÍLY. ....................................................................................... 21 OBRÁZEK 4: MĚSTO JAVORNÍK – 2. VOJENSKÉ MAPOVÁNÍ. (WWW.MAPY.CZ)...................................................................... 24 OBRÁZEK 5: MĚSTO JAVORNÍK – MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA A OCHRANNÉ PÁSMO NEMOVITÝCH KUTLURNÍCH PAMÁTEK. (DATA ÚAP, 2010) ................................................................................................................................... 25 OBRÁZEK 6: NA ČOV V JAVORNÍKU BY MĚLA BÝT NAPOJENA KANALIZACE TAKÉ Z BÍLÉHO POTOKA ............................. 26 OBRÁZEK 7: NAVRHOVANÁ PLOCHA PRO BYDLENÍ VE VÝCHODNÍ ČÁSTI JAVORNÍK-VES. ................................................. 33 OBRÁZEK 8: BÍLÝ POTOK – NAVRHOVANÁ PLOCHA PRO KOMERČNÍ VYUŽITÍ U HRANICE S POLSKEM. ČÁST DŘÍVĚJŠÍCH OBJEKTŮ JE DEMOLOVÁNA. ....................................................................................................................................... 34 OBRÁZEK 9: POHLED NA PRŮMYSLOVÉ PLOCHY U JAVORNÍKA. ÚP PŘEDPOKLÁDÁ DOPLNĚNÍ TĚCHTO PLOCH. ................ 35

5


1.

ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

1.1

STÁTNÍ POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Státní politika životního prostředí byla zpracována MŽP na období 2004-2010. V současné době je zpracovávána Státní politika ŽP pro období 2011-2020, probíhá proces EIA a schválena by měla být snad v průběhu roku 2011. Do té doby pracujeme s cíli uvedenými v původní verzi. SPŽP je zásadní referenční dokument pro ostatní sektorové i regionální politiky z hlediska životního prostředí. SPŽP uvádí základní zásady ochrany životního prostředí: • • • • • •

Zvyšování povědomí veřejnosti o otázkách životního prostředí Zapojení veřejnosti Hospodaření se zdroji a udržitelná spotřeba Princip předběžné opatrnosti Znečišťovatel platí Zásada integrace

Ochrana životního prostředí úzce souvisí s většinou sektorových politik a z tohoto zřetele je SPŽP průřezovou politikou, která musí být s ostatními sektorovými politikami jak koordinována, tak do nich integrována. To vyžaduje spolupráci na všech úrovních veřejné správy. SPŽP se soustředí na následující čtyři prioritní oblasti: 1) 2) 3) 4)

ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady životní prostředí a kvalita života ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší

Pro každou z těchto oblastí je stanovena řada prioritních cílů a dílčích cílů a opatření, které by tyto cíle měly naplňovat. Dále jsou zde stanoveny opatření pro hlavní sektorové politiky – energetika, těžba nerostných surovin, průmysl, obchod, doprava, zemědělství a lesní hospodářství, ochrana a užívání vod, životní prostředí a zdraví, regionální rozvoj, obnova venkova a cestovní ruch. Všechny cíle a opatření uvedené v SPŽP nelze vzhledem k jejich obsáhlosti jmenovat. Územní plán by měl být s požadavky a cíly v tomto hlavním strategickém dokumentu v souladu.

1.2

STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČR

Strategie udržitelného rozvoje ČR byla zpracována v roce 2004 a zabývá se především časovým obzorem roku 2014, řada cílů však má přesah dlouhodobější – do r. 2030. Strategie by měla být konsenzuálním rámcem pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru (sektorových politik či akčních programů). Měla by být důležitým východiskem pro strategické rozhodování v rámci jednotlivých resortů i pro meziresortní spolupráci a spolupráci se zájmovými skupinami. Strategické a dílčí cíle a nástroje jsou zde formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směřují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladů pro kvalitní život generací budoucích. K tomu směřují následující strategické cíle: •

udržet stabilitu ekonomiky a zajistit její odolnost vůči negativním vlivům;

6


• • •

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

podporovat ekonomický rozvoj respektující kapacitu únosnosti životního prostředí a zajišťující udržitelné financování veřejných služeb (udržitelnou ekonomiku); rozvíjet a všestranně podporovat ekonomiku založenou na znalostech a dovednostech a zvyšovat konkurenceschopnost průmyslu, zemědělství a služeb; zajišťovat na území ČR dobrou kvalitu všech složek životního prostředí a fungování jejich základních vazeb a harmonické vztahy mezi ekosystémy, v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR tak, aby mohlo být předáno příštím generacím, a zachovat a nesnižovat biologickou rozmanitost; systematicky podporovat recyklaci, včetně stavebních hmot (snižující exploataci krajiny a spotřebu importovaných surovin); minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného; zajišťovat ochranu neobnovitelných přírodních zdrojů (včetně zemědělského půdního fondu); zachovat strategickou potravinovou soběstačnost ČR; obhajovat a prosazovat národní zájmy ČR v rámci nejširších mezinárodních vztahů, významných mezinárodních organizací i v rámci bilaterálních vztahů; dosáhnout splnění mezinárodních závazků ČR v oblasti udržitelného rozvoje; přispívat k řešení klíčových globálních problémů udržitelného rozvoje; udržet stabilní stav počtu obyvatel ČR a postupně zlepšovat jeho věkovou strukturu; trvale snižovat nezaměstnanost na míru odpovídající ekonomicko-sociálnímu motivování lidí k zapojování do pracovních aktivit; podporovat rozvoj lidských zdrojů a dosáhnout maximální sociální soudržnosti; zajistit stálý růst úrovně vzdělanosti ve společnosti, včetně vzdělanosti v kultuře, a tím zajišťovat konkurenceschopnost české společnosti; rozvíjet etické hodnoty v souladu s evropskými kulturními tradicemi; udržet vhodné formy rozmanitosti kultur, života venkova a aglomerací. Zajistit kulturní diverzitu a diverzitu životního stylu. Zajistit rovnoprávnost komunit, dosažitelnost služeb dle jejich rozdílných životních potřeb a priorit; zpřístupňovat kulturu všem lidem zejména s ohledem na to, že kultura je základní součástí společnosti založené na znalostech a rozvojovým faktorem; podporovat udržitelný rozvoj obcí a regionů; podporovat rozvoj veřejných služeb a sociální infrastruktury; umožňovat účast veřejnosti na rozhodování a tvorbě strategií ve věcech týkajících se udržitelného rozvoje a vytvářet co nejširší konsenzus při přechodu k udržitelnému rozvoji; bránit posilování možností lobbistických a aktivistických skupin vydávat své partikulární zájmy za zájmy udržitelného rozvoje a takto odůvodněné je prosazovat proti zájmům celku; zvyšovat efektivnost výkonu a zlepšovat činnost veřejné správy v souladu s požadavky udržitelného rozvoje; přijímat opatření při zajišťování vnější a vnitřní bezpečnosti, která by odrážela požadavky ochrany před mezinárodními konflikty a měnící se formy kriminality, včetně mezinárodního zločinu a zejména terorismu.

Pro oblast environmentálního pilíře stanovuje SUR tři strategické cíle, jež by měly být naplňovány dílčími cíli: 1. Zajistit na území ČR co nejlepší kvalitu všech složek životního prostředí, dále ji postupně zvyšovat a vytvářet tak podmínky pro postupnou regeneraci krajiny, pro minimalizaci až eliminaci rizik pro lidské zdraví a pro postupnou regeneraci živé přírody. Zároveň v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR. Dílčí cíle pro jednotlivé složky ŽP jsou uvedeny níže (zkráceno): •

Ochrana ovzduší - dosáhnout a dále nepřekračovat imisní limity stanovené pro všechny kategorie látek znečišťujících ovzduší a dosáhnout a dále nepřekračovat národní emisní stropy, stanovené pro látky znečišťující ovzduší.

7


• •

• •

• • •

• • •

Ochrana vod - dosáhnout a udržet dobrý chemický a ekologický stav povrchových vod a vodních ekosystémů a dobrý chemický a kvantitativní stav podzemních vod. Podporovat rozvoj infrastruktury v oblasti dodávky kvalitní pitné vody a nakládání s městskými odpadními vodami. Ochrana půdy - zastavit nadměrný přísun živin a dalších znečišťujících látek do půdního horizontu a dosáhnout limitních požadavků na obsah nežádoucích látek, provést opatření k zabránění kontaminace půd ze starých ekologických zátěží, zajistit ochranu půdy před vodní a větrnou erozí a před zbytečnými zábory pro nezemědělské a nelesní účely. Ochrana lesů - zlepšovat druhovou skladbu i věkovou a prostorovou strukturu lesů s cílem blížit se postupně přírodě blízkému stavu, resp. stavu umožňujícímu lesním ekosystémům vykonávat všechny jejich přirozené ekologické funkce a podporovat mimoprodukční funkce lesa. Zemědělství - soustavně snižovat podíl orné půdy ve prospěch trvalých travních porostů. Prosazovat extenzivní principy ekologického zemědělství. Rovnováhou mezi produkčními a mimoprodukčními funkcemi zajišťovat kulturní krajinu. Nevyužívaným a z tohoto hlediska neperspektivním částem zemědělské půdy navracet jejich ekologické funkce. Nakládání s odpady – omezovat množství vznikajících odpadů, jejich nebezpečné vlastnosti a zajistit maximální materiálové a energetické využití odpadů. Míra materiálového využití komunálního odpadu by měla do roku 2010 dosáhnout schváleného cíle 50 %. Péče o krajinu - realizovat krajinotvorná opatření podporující žádoucí environmentální i estetické funkce krajiny a ekosystémů; posilování retenční schopnosti krajiny. Urbanizovaná území - omezit znečištění ovzduší a hlukovou zátěž i s akcentem na kvalitu vnitřního prostředí budov; k tomu by mělo přispět i usměrňování dopravy. V oblasti územního plánování regulovat nepřiměřený růst městských aglomerací (urban sprawl) a při tvorbě územních plánů obcí dbát na větší podíl městské zeleně a vytvářet klidové zóny. Nakládání s přírodními zdroji - minimalizovat materiální a energetické nároky na výrobky a služby, minimalizovat vstupy neobnovitelných zdrojů a maximálně využívat obnovitelných zdrojů. Ochrana biologické a krajinné rozmanitosti - v rámci územního plánování podporovat rozvoj přírodní a krajinné infrastruktury včetně posilování retenční schopnosti krajiny a prostřednictvím vhodných opatření aktivně chránit cenné části území. Staré ekologické zátěže – postupně odstraňovat a využít rozvojový potenciál zdevastovaných či nevyužívaných zastavěných ploch (brownfields).

2. Minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a postupně dosáhnout oddělení ekonomického růstu od nárůstu negativních dopadů na životní prostředí (decoupling). • •

• • •

Výroba a spotřeba energie - zvyšovat efektivnost a využívat efektivní formy úspor energie a zajišťovat vhodný poměr spotřeby primárních energetických zdrojů s důrazem na zdroje obnovitelné. Průmyslová výroba - snižovat spotřebu primárních surovin a nahrazovat ji spotřebou druhotných surovin a separovaných odpadů. Podporovat uzavřené výrobní a spotřební cykly, vývoj a aplikaci nízkoemisních, nízkoodpadových a energeticky nenáročných technologií (nejlepších dostupných technik) a veškeré ekonomické aktivity s nízkými materiálními vstupy a s vysokou přidanou hodnotou s cílem soustavně zvyšovat jejich podíl na ekonomické produkci. Podporovat výrobu ekologicky šetrných výrobků a výrobků z obnovitelných surovin a materiálově využitelných odpadů. Výstavba dopravní infrastruktury - minimalizovat nutné zábory území a technickými opatřeními omezovat vliv liniových staveb na složky životního prostředí (již v přípravných stádiích). Strategické plánování - omezovat prostorovou a přepravní náročnost na úrovni státu, krajů a obcí. Územní plánování - při pořizování územních plánů dbát na přednostní využívání stávajících příp. opuštěných, již dříve využívaných ploch (brownfields) a vymezovat Územní systém ekologické stability.

3. Přispívat, přiměřeně možnostem a významu ČR, k řešení evropských a globálních environmentálních problémů (zejména ohrožení změn klimatu a ozónové vrstvy Země a úbytku biodiverzity). •

Ochrana klimatu - omezovat (zejména úsporami energie, včetně spotřeby paliv v dopravě, a využíváním obnovitelných zdrojů) emise skleníkových plynů.

8


•

• • •

1.3 1.3.1

Ochrana ozónové vrstvy Země - nevyrábět a omezovat využití látek, které ji poškozují, a zajistit účinná opatření pro snížení jejich úniků ze stávajících zařízení, která je ještě obsahují. Zajištění znovuzískávání látek poškozujících ozónovou vrstvu z vyřazených použitých výrobků a zařízení, především za účelem zneškodnění těchto látek. Ochrana ovzduší, vod a půdy - omezovat spotřebu a vypouštění perzistentních organických polutantů a těžkých kovů, bioakumulativních látek a endokrinních disruptorů do životního prostředí. Ochrana ekosystémů a stanovišť planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů - zastavit jejich plošnou a prostorovou redukci a zachovat všechny jejich přirozené funkce. Ochrana biologické rozmanitosti - soustavně zvyšovat biologickou rozmanitost na všech třech jejích úrovních (genové, druhové a ekosystémové). ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE OLOMOUCKÉHO KRAJE A POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR Politika územního rozvoje ČR 2008

Politiku územního rozvoje pořizuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Je nadřazeným dokumentem pro Zásady územního rozvoje krajů a územně plánovací dokumentaci obcí. Politika územního rozvoje ČR je nástrojem územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci ve stavebním zákoně obecně uváděných úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území. PÚR ČR vymezuje rozvojové oblasti a osy a vymezuje specifickou oblast SOB 3 Jeseníky. Přímo z hlediska vlivů na životní prostředí je zde nutné zmínit požadavek na rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu, rozvoj ekologických forem dopravy, cestovního ruchu apod.

1.3.2

Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje

Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje stanovují priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území. Priority se stanovují s cílem vytvořit vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. V souladu s tímto stanovují priority pro oblast životního prostředí, které jsou pro oblast zpracování ÚP obcí v oblastech ochrany ovzduší, ochrany vod, ochrany půdy a zemědělství, ochrany lesů, nakládání s odpady, péče o krajinu a oblasti těžby nerostných surovin. ZÚR dále upřesňují podmínky koncepce ochrany přírodních, kulturních hodnot a civilizačních hodnot území kraje, kde je definována koncepce ochrany přírodních hodnot, koncepce ochrany a využití nerostných surovin, koncepce ochrany kulturních a civilizačních hodnot. Požadavky vyplývající ze ZÚR byly promítnuty do Zadání územního plánu města Javorník.

1.4 1.4.1

DALŠÍ STRATEGICKÉ DOKUMENTY Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje

Koncepci ochrany přírody pro území Olomouckého kraje zpracovala firma Ecological Consulting, spol. s r.o., 2004 a je rozdělena do dvou základních částí. V části analytické jsou shrnuta dostupná data o jednotlivých složkách životního prostředí bezprostředně ovlivňujících zájmy hájené zákonem o ochraně přírody a krajiny. Druhá část představuje vlastní koncepční materiál s hlavními směry a cíly, které by měla ochrana přírody na úrovni Olomouckého kraje sledovat a naplňovat. Koncepce vychází z principů a cílů Státního programu ochrany přírody a krajiny, který byl schválen usnesením vlády č. 415 ze dne 17. června 1998. Základním principem předkládané koncepce je zachování a obnova biodiverzity a ekologické stability krajiny.

9


Koncepce se zabývá dílčími oblastmi související s danou problematikou (zemědělské ekosystémy, lesní ekosystémy, vodní ekosystémy, ochrana přírody a krajiny). Koncepční část vytyčuje hlavní směry a cíle, které by měla ochrana přírody na úrovni Olomouckého kraje sledovat a naplňovat ke zlepšení stávajícího stavu. Pro jejich dosažení byly proto jednotlivým orgánům ochrany přírody, spadajícím pod působnost kraje, definovány konkrétní úkoly – krátkodobé až dlouhodobé. Stanovení cílů bylo provedeno na základě stanovení priorit v rámci jednotlivých sledovaných oblastí. Jejich naplnění zajišťují jednotlivé orgány státní správy ochrany přírody v rozsahu, který jim ze zákona přísluší. K nim byl definován tzv. „průběžný cíl“, který zahrnuje činnosti a úkoly, které je možno naplňovat postupně v průběhu celého období, pro které byla Koncepce zpracována.

1.4.2

Krajinný ráz

Pro zájmové území byla zpracována studie zabývající se krajinným rázem. Jedná se o „Oblast krajinného rázu a místo krajinného rázu ORP Jeseník“, jež bylo zpracováno společností EKOTOXA s.r.o. v roce 2008. Ta se zabývá územím obce s rozšířenou působností Jeseník, a to mimo území CHKO Jeseníky. Studie „Oblast krajinného rázu a místo krajinného rázu ORP Jeseník“ byla zpracována společností EKOTOXA s.r.o. v roce 2008. Zabývá se územím obce s rozšířenou působností Jeseník, a to mimo území CHKO Jeseníky. V rámci studie byly vymezeny oblasti krajinného rázu v ORP Jeseníky. Město Javorník a jeho okolí náleží do vymezené oblasti krajinného rázu č.1 – Horský a podhorský charakter krajiny – území Rychlebských hor a pásma Studničního vrchu a Černé hory a dále oblasti krajinného rázu č.2 - Pahorkatinný leso-polní charakter krajiny – území mezi Žulovou - Vidnavou – Buková a Starou Červenou Vodou. Zranitelnost těchto oblastí krajinného rázu spočívá např. v přílišném rozvoji rekreačních objektů a poměrně malém a drobném měřítku krajiny, které lze velkými stavbami velmi snadno narušit a potlačit. Podrobněji jsou charakteristiky krajinného rázu popsány dále.

1.4.3

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje byl aktualizován v roce 2006, kapitoly týkající se kanalizací a ČOV i v roce 2009. Jeho zadavatelem je Olomoucký kraj – odbor životního prostředí. Tento plán je základním koncepčním dokumentem pro vodohospodářskou politiku, zabývá se konkrétně oblastí zásobování pitnou vodou a odváděním znečištěných vod z území. Ve městě Javorník je vybudován veřejný vodovod, který vlastní a provozuje město. Vodovod je tvořen dvěma systémy, kdy každý má své zdroje a vlastní úpravnu vody. První je vodovod v samotném městě Javorník, druhý vodovod v místní části Bílý Potok. Zdrojem vody pro vodovod Javorník je prameniště Račí Údolí, zdrojem vody pro vodovod Bílý potok je prameniště Horní Hoštice. Stávající systém zásobování pitnou vodou v obci zůstane dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací zachován i do budoucna. Současné zdroje vodovodu jsou schopny bezpečně pokrýt navrhovanou potřebu vody. V návrhu se předpokládá rozsáhlá rekonstrukce vodovodních řadů (rekonstrukce přívodních řadů 2012 – 2013, rekonstrukce rozvodných řadů po roce 2015). Dále se předpokládá výstavba nového vodojemu 2 x 150 m3 pro vytvoření druhého tlakového pásma, zvýšení akumulace a zabezpečení dodávky pitné vody (2009 – 2011). Výstavba druhého tlakového pásma umožní bezproblémové napojení lokalit určených pro novou zástavbu. Předpokládané rozšíření vodovodu je 2,06 km, rozšíření vodovodu bude probíhat v závislosti na stavební připravenosti rozvojové lokality. Ve městě Javorník je stávající kanalizační síť oddílného i jednotného systému. Je zde vybudována mechanicko-biologická ČOV pro 3000 EO. Vyčištěné odpadní vody odtékají do Javornického potoka. Kal z ČOV je likvidován kompostováním. ČOV byla uvedena do provozu v roce 1996. Kanalizace i ČOV je ve správě města Javorník. Plán rozvoje uvažuje s dobudováním nové splaškové kanalizace tak, aby jí bylo odváděno 100 % odpadních vod a s rekonstrukcí stávajících nevyhovujících stok (2008-2009). Pro několik objektů, které se nachází

10


severně, směrem k polským hranicím, bude muset být vybudována čerpací jímka s výtlakem na stávající objekty ČOV. Pro dosažení souladu s platnou legislativou je nutná rekonstrukce ČOV a to zejména vzhledem k nutnosti odstraňování nutrientů - fosforu a dusíku a zvýšení spolehlivosti procesu čištění odpadních vod (2008 – 2009). V dalším období se počítá se zvýšeným přítokem odpadních vod vzhledem k plánovanému připojení místní části Bílého Potoka. Zbývající části Javorníka budou řešeny pomocí septiků nebo domovních čistíren odpadních vod (Horní Hoštice, Travná, Zálesí). Návrh Územního plánu Javorník je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, počítá s doplněním vodovodní sítě, rekonstrukcí ČOV a koridory pro vedení kanalizace.

1.4.4

Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje

Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje byl vypracován v roce 2004 společností Fite a.s. Cíle jsou stanoveny pro jednotlivé hlavní oblasti a dále jsou rozvedeny do dílčích opatření pro úroveň kraje. Plán stanovuje následující cíle (výběr): • •

• • • •

• • • •

1.4.4.1

Využívání odpadů - zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace a zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50% do roku 2010, podporování rozvoje trhu s recyklovanými výrobky a dosažení využívání 50% (75%) hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů Vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady - dobudování jednotné a přiměřené sítě zařízení, s využitím současných zařízení, na požadované technické úrovni, podpora vzniku regionálních integrovaných systémů nakládání s odpady a jejich propojení do jednotné a přiměřené sítě zařízení Ukládání odpadů na skládky - snížení hmotnostního podílu odpadů ukládaných na skládku o 20% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s výhledem dalšího postupného snižování, zvýšení provozní a technologické úrovně provozovaných skládek Snižování množství biologicky rozložitelných odpadů (BRKO) ukládaných na skládky snižování podílu BRKO ukládaných na skládky, zvyšování množství materiálově využívaných druhů odpadů tvořících BRKO vytříděných z komunálního odpadu Nebezpečné odpady - předcházení vzniku nebezpečných odpadů a snížení jejich měrné produkce, minimalizování vlivu NO na zdraví lidí a životní prostředí ve všech fázích nakládání s nimi Autovraky - zvyšování zpracování všech autovraků vozidel kategorie M1 a N1 a tříkolových motorových vozidel s cílem opětovně používat a využívat nejméně v míře 85% (95%) průměrné hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok a opětovně používat a materiálově využívat v míře nejméně 80% (85%) průměrné hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok Vyřazená elektrická a elektronická zařízení - zvýšení úrovně sběru tříděných vyřazených elektrických a elektronických zařízení na 4kg na osobu za rok z domácností, zvýšení zpětného odběru použitých elektrických a elektronických spotřebičů a zařízení Pneumatiky - zvyšování zpětného odběru odpadních pneumatik na 60% (80%) hmotnostních z ročního množství uvedeného na trh do roku 2006 (2012), s cílem jejich využití s upřednostněním materiálového využití Výrobky obsahující polyvinylchlorid - předcházení vzniku odpadů a omezování jejich množství zvyšováním podílu recyklovaných výrobků PVC Odpady z obalů - předcházení vzniku odpadů z obalů, zvyšování materiálového využívání vzniklých odpadů z obalů Studie nakládání s biologicky rozložitelným odpadem v Olomouckém kraji

Studie nakládání s biologicky rozložitelným odpadem v Olomouckém kraji byla zpracována v roce 2009 a její zpracování vyplývá z POH Olomouckého kraje. Studie má za úkol zmapovat současnou situaci v nakládání s bioodpady v OK a stav plnění povinností POH v dané oblasti a současně najít vhodná opatření pro naplnění požadavků daných POH Olomouckého kraje. Hlavním důvodem sledování BRO je snižování ukládání BRO na skládky z důvodů zabránění emisím metanu ze skládek, který je skleníkovým plynem. Studie uvádí hlavní cíle dle přílohy č. 4 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu: Biologicky 11


rozložitelný podíl komunálního odpadu ukládaný na skládky musí být postupně omezován v souladu s harmonogramem stanoveným v Plánu odpadového hospodářství ČR a krajů (tj. snížit tento podíl do roku 2010 na 75 %, do r. 2013 na 50 % a do r. 2020 na 35 % celkového množství (hmotnosti) biologicky rozložitelného komunálního odpadu vzniklého v roce 1995). Cílem strategie je předcházet vzniku biologicky rozložitelných odpadů, omezování ukládání BRO na skládky, přednostní využívání BRO před jejich odstraněním, především skládkováním. Cílem promítnutým do POH obcí je odklon složek BRO ze skládek na materiálové nebo energetické využití v souladu s rozvojem zařízení na využití BRO v kraji. Dále jsou zde uvedena obecná opatření na úrovni kraje (výběr): a) Vytvářet podmínky pro oddělené shromažďování biologicky rozložitelných odpadů z domácností (z údržby zeleně), z živností, průmyslu, úřadů, z údržby měst a obcí tak, aby tento odpad nebyl součástí směsného zbytkového komunálního odpadu. b) Vytvářet podmínky pro omezování znečištění odděleně sbíraného biologicky rozložitelného odpadu jinými odpady, zejména odpady nebezpečnými, které znehodnocují následné produkty vyrobené z biologicky rozložitelných odpadů. c) V maximální míře požadovat zajištění materiálového využívání papíru a lepenky. d) Při návrhu integrovaného systému nakládání s komunálními odpady v OK se zaměřit na výstavbu kompostáren, zařízení na anaerobní rozklad a na mechanicko biologickou úpravu těchto odpadů, upřednostňovat: • separovaný sběr papíru a lepenky, jeho recyklace, • kompostování a anaerobní rozklad, • upravování odpadů s energetickým obsahem na palivo (alternativní palivo), • odpady využívat energeticky. e) Důsledně dodržovat zákaz ukládání na skládky odděleně vytříděných biologicky rozložitelných odpadů s výjimkou řešení krizových situací způsobených živelnými pohromami a jinými mimořádnými událostmi. f) Každoročně vyhodnocovat množství a úroveň snižování podílu biologicky rozložitelného komunálního odpadu ukládaného na skládky a stanovit případné opatření pro dosažení požadovaných změn.

1.4.5

Plán oblasti povodí Odry

Vodstvo na území obce Javorník náleží k povodí řeky Odry. Pro tuto oblast byl zpracován Plán oblasti povodí Odry pro období let 2010 – 2015. Tento plán se mimo jiné zabývá ochranou před povodněmi a vodním režimem v krajině a stanovuje v rámci této problematiky: • • •

cíle prevence před povodněmi cíle prevence negativních důsledků suchých období cíle pro zlepšování stavu vodního režimu krajiny

V rámci Plánu oblasti jsou pro oblast Javorníku navržena následující opatření: Na úseku povrchových vod: • rekonstrukce ČOV a výstavba kanalizace v Javorníku • revitalizace koryta Račího potoka v úseku 0,0 – 5,5 km na VÚ 106 Račí potok • revitalizace koryta Bílého potoka v úseku 0,0 – 1,4 km na VÚ 107 Račí potok/Raczyna • obecné opatření k omezení eroze z pohledu transportu chemických látek na VÚ 105 – Javornický potok •

obecné opatření zaměřené na drobné znečišťovatele a menší obce do 2000 obyvatel – VÚ 103 Bílá Voda/Kamienica, VÚ 104 Hoštický potok/Tarnawka a VÚ 107 Račí potok/Raczyna..

Na úseku podzemních vod: 12


• obecné opatření - omezení negativních vlivů pesticidů na povrchové a podzemní vody. Návrh Územního plánu Javorníku počítá s rekonstrukcí ČOV a zmiňuje i revitalizaci koryt Račího a Bílého potoka, což je v souladu s v souladu s Plánem oblasti Povodí Odry.

1.4.6

Program ke zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje

Program ke zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje byl aktualizován k roku 2009 a je vydán Nařízením Olomouckého kraje č. 3/2009 ze dne 5.11.2009. Tento program obsahuje také Programový dodatek podle č. 18 odst. 3 Nařízení Rady (ES) 1260/1999 o obecných ustanoveních a strukturálních fondech. V rámci tohoto dodatku jsou stanoveny globální a specifické cíle. Globálním cílem PZKO je zajistit na celém území zóny Olomouckého kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které ČR přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Specifické cíle jsou: – snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší); časová naléhavost krátkodobá, – snížit ve stanovených termínech imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto cílové imisní limity překračovány; časová naléhavost střednědobá, – udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů; časová naléhavost dlouhodobá – dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniak; časová naléhavost střednědobá. Program dále stanovuje priority, které se zabývají prioritními znečišťujícími látkami PM10, NOx a VOC. Priority jsou tedy stanoveny takto: • • •

Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10, Priorita 2: Snížení emisí oxidů dusíku Priorita 3: Snížení emisí těkavých látek

13


2.

2.1 2.1.1

ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

STRUČNÁ ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Geologie, geomorfologie, geografický popis a základní klimatické charakteristiky

Katastrální území města Javorník se nachází na úpatí Rychlebských hor, které zde pozvolna přecházejí do Vidnavské nížiny. Území města Javorník se nachází v nadmořské výšce 290 m. n.m. Obec se skládá ze sedmi dílčích katastrálních území – Javorník-město, Javorník-ves, Bílý potok, Horní Hoštice, Hundorf, Travná u Javorníka a Zálesí u Javorníka – a má rozlohu 7743 ha. Počet obyvatel k roku 2010 zde dosahoval 2974. Geomorfologicky patří Javorník k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), na rozhraní oblasti jesenické (východosudetské) (geomorfologický celek Rychlebské hory, podcelek Travenská hornatina) a oblasti Krkonošsko-jesenické (Sudetské) podhůří (geomorfologický celek Vidnavská nížina). Nejvyšším vrcholem značně hornaté západní části území města je pohraniční Borůvková hora (899 m n. m.), několik dalších vrcholků přesahuje 800 metrů nad mořem. V západní části území se nachází Travenská hornatina budována převážně krystalickými horninami Orlickosněžnické skupiny (migmatity, ortoruly), do které jsou začleněny horniny Stroňské skupiny (pararuly, svory s vložkami kvarcitů a vápenců apod.), staroměstské skupiny (ruly, svory, amfibolity, mramory, kvarcity) a skupiny branné (fylity, svory, ruly, polohy mramorů, kvarcity. Celkově se jedná se o stupňovitou hrást s výrazným okrajovým zlomovým svahem, silně rozčleněná hlubokými konsekventními údolími. Reliéf byl ve čtvrtohorách modelován kontinentálním ledovcem. Na ně směrem na východ navazuje Vidnavská nížina, která je plochou pahorkatinou v SV části Olomouckého kraji při hranici s Polskem. Její střední výška je 270,4 m, složená z třetihorních a čtvrtohorních usazenin, v pleistocénu zaledněna pevninským ledovcem. Vyskytují se zde zbytky ledovcových usazenin, náplavové kužely stékajících z Rychlebských hor, sprašové hlíny. V minulosti zde probíhala těžba nerostných surovin, vyskytuje se zde proto několik poddolovaných území, všechna mimo zastavěné území obcí, v Travné se nacházejí na jeho okraji. Těžba nerostných surovin zde neprobíhá. V řešeném území je vymezeno nevýhradní ložisko stavebního kamene D306990001 a D306990002. V území nacházejí i dvě ložiska hadců (D5277800 Bílý Potok a D5277900 JavorníkTotenkoppe). Dále se zde nachází evidovaný prognózní zdroj stavebního kamene Q 9076000 Horní Hoštice. V území se nacházejí i významné geologické lokality: Čertovy kazatelny - ID 595, Důl Antonín Pelnář – ID 819, Javorník — Horní Fořt — Melchiorova štola - ID 607, Javorník — Písečník - ID 970, Javorník ve Slezsku - Podměstí - ID 598, kóta Suť - ID 2555, Zálesí uranový důl - ID 600, Skalní vrch - kóta 691 - ID 587, Zálesí - Čedičový vrch 745 m - ID 596 a Zálesí - lom s vápenkou - ID 597.

14


Obrázek 1: Geologické poměry na území Javorníka

Z hlediska klimatických poměrů se území města Javorník v závislosti na nadmořské výšce nachází ve třech klimatických oblastech. Nejníže položená část přecházející do polské roviny má mírnější ráz – jedná se o mírně teplou klimatickou oblast MT7. Samotné území města a jeho okolí spadá do oblasti MT9 a výše položená místa jdou zařadit do chladné oblasti (CH7), která je charakterizována velmi krátkým až krátkým létem, chladným, vlhkým s dlouhým přechodným obdobím. Zima je v těchto polohách delší s delším trváním sněhové pokrývky. Se stoupající nadmořskou výškou klesá počet letních dní, klesá průměrná teplota a zvyšuje se množství srážek.

2.2 2.2.1

VODSTVO A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Vodní útvary povrchových vod

Hydrologicky náleží zájmové území města Javorník do úmoří Baltského moře a je součástí povodí řeky Odry, konkrétně jako pravostranné přítoky Kladské Nisy. Jednotlivé vodní útvary jsou dle Plánu oblasti povodí Odry hodnoceny na základě sledování ekologického stavu (fyzikálně – chemické složky a biologické složky) a chemického stavu. Na území obce zasahují následující útvary povrchových vod (resp. jejich povodí): 103: Bílá Voda/Kamienica (ČHP: 2-04-04-003), hlavním tokem zde je Bílá Voda (ta ovšem neprotéká územím obce Javorník), vodní útvar ovšem zasahuje na k.ú. Hundorf a Horní Hoštice, a to konkrétně tokem Panský potok. Ekologický stav vodního útvaru je nevyhovující (z důvodu vysoké hodnoty BSK5), chemický stav je vyhovující. Na toku je ke zlepšení stavu navrženo pouze obecné opatření zaměřené na drobné znečišťovatele a menší obce do 2000 obyvatel. 15


104: Hoštický potok/Tarnawka (ČHP: 2-04-04-010), hlavním tokem zde je Hoštický potok. Útvar zasahuje na k.ú. Bílý potok a Horní Hoštice. Ekologický stav vodního útvaru je nevyhovující (z důvodu vysoké hodnoty BSK5 a nevyhovujícího nepřímého hodnocení bentosu), chemický stav je vyhovující. Na toku je ke zlepšení stavu navrženo pouze obecné opatření zaměřené na drobné znečišťovatele a menší obce do 2000 obyvatel. 105: Javornický potok po státní hranici (ČHP: 2-04-04-020), hlavním tokem zde je Javornický potok, dále jeho bezejmenný přítok a Obecní potok. Útvar zasahuje na k.ú. Javorník – město, Javorník – ves, Travná u Javorníka, Zálesí u Javorníka. Ekologický stav vodního útvaru je nevyhovující (z důvodu vysoké koncentrace fosforu a nevyhovujícího nepřímého hodnocení bentosu), chemický stav je vyhovující. Na toku je k dosažení cílů ochrany vod navržena rekonstrukce ČOV Javorník a rekonstrukce kanalizace a déle obecné opatření k omezení eroze z pohledu transportu chemických látek. Vodní útvar Javornický potok je také vymezen jako silně ovlivněný VÚ. 106: Račí potok po státní hranici (ČHP: 2-04-04-017), hlavním tokem zde je Račí potok, dále Červený potok, který ovšem neprotéká územím obce Javorník. V rámci obce Javorník zasahuje vodní útvar na k.ú. Javorník – město, Javorník – ves a Zálesí u Javorníka. Ekologický stav vodního útvaru je potenciálně nevyhovující (z důvodu potenciálně nevyhovujícího přímého hodnocení rybí osádky), chemický stav je vyhovující. Na Račím potoce je ke zlepšení stavu navržena revitalizace v úseku 0,0-5,5 km (po roce 2015). 107: Račí potok/Raczyna (ČHP: 2-04-04-023), hlavním tokem zde je Bílý potok, dále zde spadá Červenka (Hraniční potok). Útvar zasahuje na k.ú. Bílý potok, Horní Hoštice, Javorník – město, Javorník – ves, Travná u Javorníka. Ekologický stav vodního útvaru je nevyhovující (z důvodu vysoké hodnoty BSK5 a nevyhovujícího nepřímého hodnocení bentosu), chemický stav je vyhovující. Na toku je dosažení cílů ochrany vod navržena revitalizace Bílého potoka v úseku 0,0 – 1,4 km (po roce 2015 a déle obecné opatření zaměřené na drobné znečišťovatele a menší obce do 2000 obyvatel. Vodní útvar Račí potok je také vymezen jako silně ovlivněný VÚ. Z hlediska útvarů podzemních vod řadíme celé území obce ke krystaliniku severní části Východních Sudet – severozápadní části. Celkový stav (syntéza chemického a kvantitativního stavu) útvarů podzemních vod je nerizikový.

2.2.2

Vodní nádrže

V zájmovém území se nalézá několik drobných vodních nádrží, které plní hlavně funkci ekologickou. Z hlediska vodohospodářského nemají pro hlavní vodoteče zájmového území větší význam. Největší nádrž byla realizována ve východní části Javorníka – nádrž biocentra Střední díly. Stavbu tvoří boční nádrž s obvodovou hrází o ploše hladiny stálého nadržení 17,06 ha a přilehlé mokřady. Nádrž je napájena vodou Javornického potoka. Jde o nádrž s dominantní ekologickou funkcí, plnící rovněž řadu vedlejších funkcí. Patří k nim zvýšení jakosti vody, vytváření příznivého mikroklima, poutání vody v krajinném prostředí a mimořádný estetický účinek celého komplexu. Součástí nádrže je netradičně rozsáhlé litorální pásmo, které představuje téměř 20% z plochy nádrže, plynule navazující na okolní terén. Malá vodní nádrž včetně mokřadů a okolních výsadeb je začleněna do přírodního prostředí, respektuje plynulou návaznost na další plánované a stávající biokoridory, lokální biocentra a ostatní přírodní prvky. A to nejen u nás, ale i v sousední Polské republice. V řešeném území se předpokládá úprava nebo výstavba dalších menších nádrží.

16


2.2.3

Vodní zdroje

Vodovodní síť Javorníku je tvořena dvěma systémy, kdy každý má své zdroje a vlastní úpravnu vody. První je vodovod v samotném městě Javorník, druhý vodovod v místní části Bílý Potok. Zdroje vody pro vodovod jsou podzemní vody a odběr infiltrované povrchové vody. Zdrojem vody pro vodovod Javorník je prameniště Račí Údolí, zdrojem vody pro vodovod Bílý potok je prameniště Horní Hoštice. • •

Prameniště Račí údolí je tvořeno 17 – ti rameními jímkami. Jedná se o jímání podzemní vody pomocí drenáží a infiltrované povrchové vody. Vydatnost podzemní vody z prameniště Račí Údolí je 6,5 l/s. Součástí prameniště Račí Údolí je odběr povrchové vody z Račího potoka 13,1 l/s. Prameniště Horní Hoštice - jímání zde spočívá v infiltrování povrchové vody Hoštického potoka a bezejmenného potoka přes jímací studny. Za tímto účelem byla koryta obou potoků upravena. Byl zde vybudován stupeň z kamenné dlažby a v prostoru před stupeň byla do koryta uložena perforovaná trouba z kameniny, kterou jímaná voda odtéká do jímací studny. V jímací studni pro jímání vody z Hoštického potoka (prameniště „U Hájenky” ) je umístěno čerpadlo (Q=1,3 l/s, H=45m), které čerpá vodu do spojné jímky. Voda z jímací studny z bezejmenného potoka teče do spojné jímky gravitačně. Jinak je systém z obou potoků stejný. Celková kapacita prameniště je Qmax=5 l/s.

Vodní zdroje mají vyhlášená pásma hygienické ochrany. Jedná se o pásmo hygienické ochrany I. stupně, které je oplocené drátěným pletivem a opatřeno brankou. Pásma hygienické ochrany II. stupně jsou označena výstražnými tabulkami na všech přístupových cestách do pásma. Vymezená ochranná pásma je nutno respektovat v plném rozsahu, včetně omezení a stanovených činností pro II. PHO. S ohledem na význam těchto zdrojů vody pro zájmovou lokalitu je nutno pečlivě posuzovat jakékoliv zásahy, které by mohly ohrozit kvalitu nebo vydatnost zdroje.

2.2.4

Aktivní zóna záplavového území

Dosud nebyla stanovena záplavová území. Územní plán stanoví doporučení pro protipovodňová opatření (průlehy, protierozní meze a příkopy).

2.2.5

Přívalové srážky

Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižují především velkovýrobní způsoby hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodná skladba dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. V rámci RURU pro SO ORP Jeseníky byly vyhodnoceny jednotlivé obce vzhledem k podílu sklonitých pozemků na orné půdě. Z obcí spadajících do SO ORP Jeseník byl Javorník vyhodnocen jako obec s absolutně největším množstvím ploch se svažitou ornou půdou (téměř 96,45 ha, což představuje 6 % veškeré orné půdy na území obce). Obec bývá zaplavována především za přívalových dešťů z rozvodněných vodotečí. Územní plán stanoví doporučení pro protipovodňová opatření (průlehy, protierozní meze a příkopy).

17


2.3 2.3.1

OVZDUŠÍ A HLUK Imise

Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární (bodové) zdroje, doprava, plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO2, PM10, NO2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O3. V roce 2010 byla situace dobrá a k překročení imisních limitů došlo pouze na malé části města pro benzo(a)pyren. (Zdroj: Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Jeseník – 2008 a 2010) Jak už bylo řečeno, emise vypouštěné do ovzduší ze zdrojů v předmětném území se nemusí v plné míře projevit i v imisní situaci a celá tato problematika je navíc silně závislá na meteorologických podmínkách, kdy dochází ke zhoršeným rozptylovým podmínkám vlivem rozsáhlých tlakových výší od podzimních měsíců do měsíců jarních. Rozsáhlá tlaková výše se projeví hromaděním škodlivých látek v omezeném objemu vzduchu a následně dochází nebo může docházet až k několikanásobnému překračování imisních limitů, v našich podmínkách především pro prachové částice. Každý rok zpracovává ČHMÚ Praha (i když s dvouletým zpožděním) rozptylovou studii veškerých emisních zdrojů v ČR, která je kalibrována na výsledky imisního monitoringu. Tento model v sobě zahrnuje i meteorologické parametry, jako jsou rychlost, směr větru, srážky a inverzní stavy ovzduší. Výsledkem jsou mapy znečištění ovzduší pro jednotlivé znečišťující látky, kdy se vyznačují oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ve čtvercích (gridech) 1x1 km. V tomto případě se jedná o oblasti s překročením definovaných ročních limitů pro jednotlivé znečišťující látky. Je možné vytvářet i mapy „okamžitých“ imisních koncentrací (hodinových, denních), kdy koncentrace polétavého prachu může překračovat imisní limity i několikanásobně. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro SO ORP Jeseník jsou v jednotlivých letech různě rozsáhlé, jak už bylo řečeno, především s ohledem na meteorologické podmínky. Na území města Javorník nebyla vyhlášena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. V datech ÚAP nejsou na území města uváděny žádné velké zdroje znečištění ovzduší. Intenzita dopravy na silnici I/60 procházející městem není oproti jiným městům vysoká, v roce 2005 dosahovala maximálně 3000 aut/24 hodin. Automobilová doprava tedy není významným zdrojem znečištění. Z emisních bilancí vyplývá skutečnost, že emise škodlivých látek do ovzduší nejsou emitovány do ovzduší z velkých zdrojů emisí (REZZO 1), ale naopak vysoký podíl emisí všech sledovaných látek pochází ze zdrojů kategorií REZZO 3 (vytápění domů a bytů). Mezi významné zdroje znečištění v obdobných obcích patří především malé lokální topeniště spalující v nekvalitních kotlích tuhá paliva, v horším případě odpady.

2.3.2

Hluk

Hygienické limity hluku a vibrací jsou upraveny Nařízením vlády 148/2006 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Zde jsou stanoveny limity pro pracoviště, ale i pro chráněný vnitřní prostor staveb (obytné a pobytové místnosti, s výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve

18


stavbách pro výrobu a skladování), chráněný venkovní prostor staveb (prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb) a chráněný venkovní prostor (nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť). Pro chráněný vnitřní prostor staveb je stanovena základní hladina LAeq, T 40 dB plus další korekce (dle Přílohy 2 NV 148/2006 Sb.), např. pro obytné prostory v době mezi 22,00 a 6,00 hodinou se jedná o korekci – 10 dB. Pokud se jedná o hluk v okolí dálnic, silnic I. a II. třídy u staveb navržených, dokončených a zkolaudovaných před 1. červnem 2006 přičítá se další korekce + 5 dB. Pro chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor je základní hladina LAeq, T 50 dB (40dB pro noční dobu) plus korekce přihlížející k charakteru prostoru (viz Příloha č.3 NV 148/2006 Sb.), např. pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích +5 dB. V Javorníku pochází hluk zejména z automobilové dopravy. Dle sčítání dopravy v roce 2005 projelo hlavním tahem (silnice I/60) více než 3000 vozidel denně, z toho 650 bylo nákladních. Dopravní zatížení ve městě bude sníženo po výstavbě plánovaného obchvatu. Stavba zásadním způsobem řeší vedení dopravního spojení mimo historické jádro současné stísněné zástavby města Javorník. Stavba v plné míře zajistí dopravní obslužnost, zvýší bezpečnost dopravy, protože vede převážně mimo zastavěné území. Navrženými levými odbočovacími pruhy a odvedením dopravy z intravilánu zvýší plynulost dopravy. V předkládaném územním plánu je řešena předpokládaná hlučnost z dopravy podél nově navrhovaného obchvatu pásem izolační zeleně v místě kontaktu s plochami určenými k výstavbě. Tímto opatřením dojde nejen ke snížení hlukové zátěže, ale i k omezení prašnosti a imisního zatížení.

Obrázek 2: Výsledky sčítání dopravy v Javorníku, v roce 2005, ŘSD

2.4

OCHRANA PŘÍRODY

Území Javorníka se nachází v přírodně zajímavém, lesnatém a hornatém území. Není zde vymezeno žádné velkoplošně chráněné území, nachází se zde přírodní rezervace Račí údolí a EVL Račí údolí. Nacházejí se zde také prvky nadregionálního, regionálního a lokálního ÚSES, dva památné stromy, hodnotu má také samotná krajina s vysokým množstvím lesů a mozaikou luk a pásů zeleně v oblasti Travné a Zálesí. Občas je zmiňována snaha (přání) vyhlásit Rychlebské hory jako přírodní park.

19


2.4.1

Maloplošně chráněná území a Natura 2000

V zájmovém území se nachází přírodní rezervace Račí údolí. Důvodem ochrany je zde ochrana lesních porostů pralesovitého charakteru na svazích okolo Račího potoka. Ve stejné lokalitě, avšak v plošně mnohem významnějším rozsahu, se zde nachází evropsky významná lokalita Rychlebské hory - Račí údolí. Tato lokalita má rozlohu 11,91 km2 a jedná se o rozsáhlý lesní komplex pralesovitého charakteru s četnými skalními útvary a s enklávami lučních porostů. Význam území spočívá v zachovalosti unikátních lesních porostů, často pralesovitého charakteru. K nejcennějším porostům patří suťové lesy a acidofilní bučiny na nejstrmějších svazích v údolích Račího a Javornického potoka. Struktura lesů v mírnějších partiích svahů je ve větší míře narušena lesním hospodařením, uplatňuje se zde holosečná a clonová těžba s následnými výsadbami smrku ztepilého (Picea abies), buku lesního (Fagus sylvatica), javoru klenu (Acer pseudoplatanus), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) či modřínu (Larix decidua). Z význačnějších rostlinných druhů v území rostou udatna lesní (Aruncus vulgaris), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), starček potoční (Tephroseris crispa), kozlík výběžkatý bezolistý (Valeriana excelsa subsp. sambucifolia), kýchavice Lobelova (Veratrum lobelianum) či růže převislá (Rosa pendulina). Místně je ve stromovém patře hojnější jedle bělokorá (Abies alba), v suťových lesích bývá vtroušen jilm horský (Ulmus glabra). Žijí zde zástupci běžné středoevropské lesní fauny, ze vzácnějších druhů je zde dokladován čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), vydra říční (Lutra lutra), ropucha obecná (Bufo bufo) a tesařík piluna (Prionus coriarius).

2.4.2

Územní systém ekologické stability

V území se nachází řada prvků nadregionálního, regionálního a lokálního ÚSES. Nejvýznamnější je nadregionální biocentrum Raší údolí, které se překrývá s vymezením EVL Račí údolí. Dále jsou zde regionální biocentra Borůvková hora na hřebeni Rychlebských hor, RBC Dřínový vrch nad Horními Hošticemi a RBC Červenku v katastru Bílého potoka. Ty jsou doplněny biokoridory. V roce 2010 bylo dokončeno biocentrum Střední díly, které se nachází u hranice s Polskem ve východní části území. Jeho účelem je zadržení vody v povodí toku, vytvoření podmínek pro mokřadní společenstva, vytvoření podmínek pro život vodních živočichů a ptactva, udržení přirozeného vodního režimu v suchém období a zvýšení retence území a rekreační funkce. Okolí tohoto biocentra se – s výjimkou některých částí – by mělo sloužit také k šetrnému rekreačnímu využití.

2.4.3

Chráněné druhy živočichů a rostlin

Dle národní databáze ochrany přírody byly v zájmovém území Javorníka zaznamenány tyto druhy živočichů chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny: vydra říční (Lutra lutra) na Račím potoce a v dolní části Javornického potoka, strnad luční (Miliaria calandra) na více místech především podél menších vodotečí v zemědělské krajině, konipas žlutý (Motacilla flava), ostříž lesní (falco subbuteo), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria) a skokan zelený (Rana kl. esculenta) na více místech zejména v blízkosti drobných vodních toků a čtyři druhy netopýrů – netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr řasnatý (Myotis natterei), netopýr vousatý (Myotis mystacinus) a netopýr velký (Myotis myotis) v zástavbě města Javorníka.

20


Obrázek 3: Nově vybudované biocentrum Střední díly.

2.4.4

Památné stromy

V území se nachází tři památné stromy. Jedná se o smrk v Travné, Valůškův tis a dub u Račího potoka. Dle § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, je památné stromy zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.

2.4.5

Krajinný ráz

Pro zájmové území byla zpracována studie zabývající se krajinným rázem. Jedná se o „Oblast krajinného rázu a místo krajinného rázu ORP Jeseník“, jež bylo zpracováno společností EKOTOXA s.r.o. v roce 2008. Ta se zabývá územím obce s rozšířenou působností Jeseník, a to mimo území CHKO Jeseníky. V rámci studie byly vymezeny oblasti krajinného rázu v ORP Jeseníky. Město Javorník a jeho okolí náleží do vymezené oblasti krajinného rázu č.1 – Horský a podhorský charakter krajiny – území Rychlebských hor a pásma Studničního vrchu a Černé hory a dále oblasti krajinného rázu č.2 - Pahorkatinný leso-polní charakter krajiny – území mezi Žulovou - Vidnavou – Buková a Starou Červenou Vodou. Níže je uvedena stručná charakteristika vymezené oblasti krajinného rázu 1 a 4. Oblast 1 – Horský a podhorský charakter krajiny představuje horský masív dosahující 700-800 m n.m. a nachází se v západní výše položené části území. Vzhledem ke své geologické stavbě zde vzniklo poměrně hodně osamocených skalních výstupů a ostrohů, které jsou dnes i místem dalekých výhledů. Protáhlý horský 21


hřbet hustě rozdělený výraznou příčnou sítí horských údolí. Z dálkových pohledů kompaktní „horský charakter s výrazným hřebenem. Pro tuto OKR je charakteristické horské prostředí, prostorová celistvost svahů a údolí. Faktorem zranitelnosti je poměrně malé a drobné měřítko krajiny (velmi častá údolí, ostré předěly mezi zvlněnou a rovinatou částí území). Je to měřítko, které lze velkými stavbami velmi snadno narušit a potlačit. Je to patrné např. umístěním továrny u města Javorník směrem do údolí Travné, kde se velmi se ostře střetávají potřeby průmyslového rozvoje se zájmy uchování přírodního charakteru krajinného rázu. Zajímavými stavbami jsou např. novogotický kostel Neposkvrněného Početí P. Marie v Travné, zřícenina hradu Rychleby a především zámek Jánský vrch, který je dominantou města Javorník. Oblast krajinného rázu č. 2 - Pahorkatinný leso-polní charakter krajiny zasahuje do území pouze ve východní části území. Jedná se o pahorkatinu, která je typická kupovitými kopci (relativního převýšení – od 40 do 80 m) a širokými sníženinami až plošinami. Reliéf je v detailu velmi členitý, bez dlouhých táhlých svahů (platí o oblasti jako celku). O krajinářské hodnotě území svědčí i to, že zde byla vymezena čtyři místa krajinného rázu, která představují nejcennější krajinářské prostory v rámci ORP Jeseník. Jedná se o: •

•

• •

2.5 2.5.1

1. Zvlněná otevřená krajina mezi Javorníkem a Bílou vodou - Malebně zvlněná krajina s výhledem do rovin i na město Javorník. Na jejím úpatí se nachází obec Bílý Potok a Horní Hoštice. Území přechází do souvislých lesů Rychlebských hor a končí výraznou rovinou, která se rozprostírá až k městu Paczkow. Na tomto terénním předělu je vedena silnice. 2. Jánský vrch a město Javorník s jeho okolím - zámek Jánský vrch, který stojí na výrazném terénním zlomu, společně s městem Javorník tvoří jeden kompoziční celek, který je vnímatelný z velké dálky. Město Javorník má dochovanou urbanistickou středověkou osnovu a částečně i typ zástavby. 3. Údolí obce Travná - částečně odlesněná velmi výrazně zvlněná krajina kolem obce začíná u konce města Javorník a tvoří jej úzké údolí potoka Javorník a svahy a úbočí kolem osad Zálesí a Travná. 4. Údolí Račího potoka - úzké údolí Račího potoka začíná na okraji zalesněného údolí a navazuje na rovinatý reliéf. Údolí je velmi členité a svahy vystupují příkře. Nad údolím se nachází zřícenina hradu Rychleby, Pustého zámku a skály Čertovy kazatelny.

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A LESY Popis půdních podmínek a zastoupení půdních typů

Charakter půd je dán kombinací geologických a klimatických podmínek, tedy především výskytem kyselých vyvřelých a přeměněných hornin v chladnějším a vlhčím klimatu. Na celém území ORP Jeseník tedy převládají půdy typu kambizem v subtypech modální, dystrická a oglejená, v menším zastoupení pak v subtypech luvická, fluvická, glejová, rankerová, psefitická, arenická. Tyto půdy zaujímají rozsáhlejší areály na celém území. Přerušovány jsou zejména v nižších polohách na méně propustných substrátech areály půdního typu pseudoglej, převážně v subtypu modální. Pseudogleje se nejvíce vyskytují v okolí Červené Vody, Velkých Kunětic, severněji v okruhu obcí Vlčice – Uhelná – Bernartice – Velká Kraš a dále v okolí Javorníka, mimo aluvium Javornického potoka. Na lesních půdách ve vyšších polohách jsou významněji zastoupeny kryptopodzoly a podzoly. Na lokalitách prudkých svahů a sutí s vysokou skeletovitostí jsou kryptopodzoly a podzoly nahrazovány půdním typem ranker. V aluviálních polohách kolem Javornického potoka, Vidnávky a Bělé se nacházejí půdy typu fluvizem, zejména v subtypech modální a oglejená.

2.5.2

Zemědělský půdní fond

Kvalita zemědělské půdy z hlediska produkčního je relativně, vzhledem k podmínkám v ČR, podprůměrná. V ČR je zastoupení půd v I třídě ochrany 21,87% a ve druhé třídě ochrany 19,4%, zatímco na území ORP 22


Jeseník je to pouze 3,5 % a 13,1%. Kvalita půd na území obce Javorník není vysoká, půdy v I. a II. třída ochrany se nacházejí pouze zřídka v nižších polohách u hranice s Polskem. Ekologická hodnota půdy (vodní režim v krajině, zásoba humusu, pufrační funkce, krajinotvorná funkce) je však v území vysoká. Orná půda tvoří přibližně 1/3 plochy území. Největší podíl z toho tvoří orná půda, významnou rozlohu mají také trvale travní porosty – viz tabulka. Tabulka 1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30. 6. 2010

Celková výměra (ha)

Obec Javorník

7743

Orná Zahrady Ovocné půda (ha) (ha) sady (ha) 1847

93

Trvalé travní porosty (ha)

0

607

Podíl zem. půdy k celk. výměře (%) 2547 32,9

Zemědělská půda celkem (ha)

Zdroj: ČSÚ, 2010

2.5.3

Lesy

Okres Jeseník, stejně jako samotný Javorník, je oblast s vysokou lesnatostí. Na území Javorníku tvoří lesy 1,2 % plochy území, tj. 4740 ha. Přibližně 90% plochy z těchto lesů tvoří hospodářské lesy, 6,8% tvoří lesy ochranné a 3,2 lesy zvláštního určení. Lesy jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. §23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů – zpracovatelem je ÚHÚL Brandýs nad Labem) do dvou přírodních lesních oblastí PLO 28 – Předhoří Hrubého Jeseníku a PLO 32 – Slezská nížina. V případě PLO 28 se jedná se o oblast s vysokým zastoupením smrku, z biotických škůdců je nejdůležitější podkorní hmyz, významné škody jsou také způsobeny dřevokaznými houbami. Převládají zde dobré růstové podmínky s dostatkem vláhy. Ve 4. vegetačním stupni bylo po roce 1945 zalesněno značné množství zemědělských půd. Střet zájmů myslivosti a lesního hospodářství platí na celé PLO. V rámci PLO 32 se na území města Javorník vyskytují pouze plošky lesa minimálních rozměrů. Lesy v okrese Jeseníku byly poškozeny imisemi z 60 - 80 let, avšak díky zlepšení kvality ovzduší došlo k zastavení úhynu lesů vlivem imisí a dochází k postupné regeneraci lesních porostů. Druhová skladba neodpovídá vegetačním stupňům, vysoký je podíl smrku, měl by vzrůstat podíl listnatých dřevin.

2.6 2.6.1

KULTURNĚ, HISTORICKY A ARCHEOLOGICKY CENNÉ OBJEKTY A ÚZEMÍ Stručný popis historického vývoje širšího území

Rozsáhlejší kolonizace lesů v podhůří Jeseníků probíhala až v pol. 13. stol. Krajina tak dostala zhruba dnešní podobu, místy kolonisté osídlili také svahy hor, jež nebyly vhodné k životu a tak musely být záhy opuštěny. Rozsáhlé kolonizační zásahy změnily krajinný ráz v podhůří Jeseníků, svahy kopců byly zbaveny lesů, v údolích se rozložily vesnice. V 16. stol. se dostalo na první místo dolování a zpracování železné rudy, na Jesenicku těžba zlata - stopy po těžbě jsou v krajině zachovány dodnes v podobě opuštěných lomů, poddolovaných území apod. Třicetiletá válka a čarodějnické procesy představovaly období úpadku oblasti. Další těžkou ránu znamenaly slezské války z pol. 18. století, kdy bylo Jesenicko v důsledku Vratislavského míru roku 1742 odděleno od svého přirozeného hospodářského zázemí ve Slezsku, jež bylo z větší části připojeno k Prusku. Šlo o ztrátu nejen úrodné země, ale i odbytišť. Hospodářský zájem se přesouval na lesní hospodářství a v 80-tých letech byla oblast také protkána sítí plátenických manufaktur. Severní Morava s přilehlou částí Slezska byla okupována nacisty hned po uzavření Mnichovské dohody, počátkem října 1938. V prvních poválečných týdnech došlo k odsunu německého obyvatelstva. Současně byl také zahájen proces osídlování, nedošlo však k plné náhradě za původní obyvatele a řada vesnic zůstala neosídlena. Některé z nich byly srovnány se zemí nebo z nich zbyly jen ruiny, část slouží spíše pro rekreaci a osídleno bylo jen část domů. Tímto také došlo k přerušení kontinuity hospodaření v krajině, velká část ploch byla zalesněna, zbývající část zemědělských ploch byla obhospodařována zemědělskými družstvy. Ve vyšších polohách se provozovala intenzívní pastva dobytka, což pokračuje až do současné doby i v okolí města Javorníku. 23


2.6.2

Stručná historie města Javorník

Název města je odvozen od jména javorný, javorový les, vrch a - slovanského původu. První písemná zmínka pochází až okolo roku 1290, kdy byl veden soupis majetku vratislavského biskupství, který zmiňuje ves ,,Jawornik“. Javorník doplatil na změny státních hranic, zejména po roce 1742, tehdy se ocitl ve výběžku, který byl ze tří stran obklopen Pruskem, později Německem a dnes Polskem. Do roku 1918 bylo území z hlediska obyvatel německé a pak teprve se uplatnila česká menšina. Koncem 15. století byl na rozvalinách středověkého hradu na Jánském vrchu postaven renesanční zámek, těžila se zde stříbrná a železná ruda. Největší pohromu přinesla 30-ti letá válka. V roce 1748 bylo zřízeno v Javorníku komorní ředitelství vratislavských biskupských statků, které přetrvalo až do roku 1948. Nepříznivá poloha města se projevila již v 19. století, za celkové krize, kdy Javorník ztratil zemský soud, průmysl se nerozvinul, byl orientován jen na menší podniky. Vznik Československé republiky nebyl místním obyvatelstvem přijat s nadšením. Možná i proto byl javornický výběžek obsazen příznivci Hitlera ještě před mnichovskou dohodou v roce 1938. Druhá světová válka těžce zasáhla zdejší obyvatelstvo, situace se nezlepšila ani po válce - Javorník se dočkal osvobození 8. května 1945, kdy Rudá armáda vstoupila do města, poté nastal pro většinu německého obyvatelstva odsun. V Javorníku nakonec nezůstal žádný větší podnik a oblast spíše upadala. Dnešní doba přináší řadu problémů – např. vyšší nezaměstnanost, na druhé straně je zde potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, spolupráci s Polskem apod. Vývoj města je možno pozorovat i na historických mapách.

Obrázek 4: Město Javorník – 2. vojenské mapování. (www.mapy.cz)

2.6.3

Hlavní kulturní hodnoty v území a architektura

Mezi nejvýznamnější nemovitou kulturní památku patří jednoznačně zámek Jánský Vrch. S dalších významnějších sem můžeme zařadit zříceninu hradu Rychleby, který se nachází v lese nad údolím Račího 24


potoka. Dále se jedná o kostel Nejsvětější Trojice, kostel Sv. Kříže, kostel sv. Jana Nepomuckého v Horních Hošticích, kostel Neposkvrněné Panny Marie s farou v Travné, zámek Jánský vrch, mariánský sloup na náměstí, měšťanský dům Karla Ditterse z Dittersdorfu a 17 dalších měšťanských domů, několik menších kapliček či božích muk v krajině nebo Pustý zámek v Zálesí. Národní kulturní památka zámek Jánský Vrch se vypíná se na skalnatém kopci nad městem a tvoří přirozenou dominantu Javorníku i celé rovině v okolí polských měst Paczkowa, Otmuchowa a Nisy. Historie zámku je spojena biskupstvím v polské Vratislavi, které objekt a s ním i celé Jesenicko vlastnilo od roku 1348. K zestátnění objetu došlo v roce 1984 a nyní zámek spravuje Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci. O historické hodnotě území svědčí to, že v centru města Javorník je vymezena městská památková zóna. Dle zákona č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, se pro zabezpečení ochrany a péče o památkovou hodnotu zóny, kterou tvoří zejména význam daného území pro historickou, kulturní a jinou osobitost místa, historické vazby nemovitostí a prostorů a vnější i vnitřní obraz sídla, stanoví tyto podmínky (vybrané): programy rozvoje měst se zpracovávají na základě stavebně historických průzkumů území i jednotlivých objektů, při přípravě programů rozvoje měst a při pořizování územně plánovací dokumentace je třeba respektovat památkovou hodnotu zóny, využití jednotlivých objektů a prostorů musí odpovídat jejich kapacitě a technickým možnostem a musí být v souladu s památkovou hodnotou zóny a další. Kolem Jánského vrchu a kostela Svatého Kříže je vymezeno ochranné pásmo.

Obrázek 5: Město Javorník – městská památková zóna a ochranné pásmo nemovitých kutlurních památek. (Data ÚAP, 2010)

25


3.

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY

3.1

VODSTVO A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

K možnému kvantitativnímu ovlivnění vod může dojít na ploše Z76, kde je navržena sjezdová trať. Podle přílohy 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, podléhá tento záměr zjišťovacímu řízení. V jeho rámci je nutné se zaměřit na hydrologický a hydrogeologický průzkum území, především zda v zimních měsících za provozu sjezdovky nedojde k významnému kolísání průtoků. Návrh územního plánu předpokládá také další záměry, které území z hlediska vodohospodářského ovlivní. Především je v plánu liniová revitalizace Bílého Potoka ve volné krajině, což by mělo mít kladný dopad na stav tohoto vodního toku. Protierozní opatření navržená v rámci komplexních pozemkových úprav také přispějí ke zlepšení odtokových poměrů a ke stabilizaci odtoků v jednotlivých tocích. Je nutno ovšem používat i vhodná protierozní opatření při zemědělské činnosti – zachovávat vhodné pěstební postupy apod. Dále jsou navrženy nové vodní plochy K1,2,3,4 které se stanou součástí lokálního biocentra (K1,2), popř. navazují na již stávající vodní plochy (K3) a budou součástí již stávajícího lokálního biocentra. Tyto vodní plochy budou plnit funkci ekologickou, z hlediska vlivu na životní prostředí jsou tedy hodnoceny pozitivně. Pro nové zastavitelné plochy jsou v územním plánu vymezeny koridory pro vedení technické infrastruktury, tj. především vodovodní řády a kanalizace pro odvádění znečištěných a dešťových vod.

Obrázek 6: Na ČOV v Javorníku by měla být napojena kanalizace také z Bílého Potoka

26


3.2

OVZDUŠÍ A HLUKOVÉ ZNEČIŠTĚNÍ

Oblast kvality ovzduší a hluku je významnou oblastí životního prostředí, která se přímo dotýká všech obyvatel bez rozdílu věku, pohlaví, vzdělání a profesí. Je třeba zdůraznit, že každý občan, stejně jako jeho návštěvník, tuto situaci může, byť v malé míře, ovlivnit žádoucím, ale i nežádoucím způsobem (zejména doprava a vytápění domácností). Územní plán a územní plánování může ovlivnit kvalitu ovzduší významnějším způsobem, a to zejména plánováním ploch pro výrobu, návrhem veřejně prospěšných staveb, zejména dopravy a technické infrastruktury (energetika, zásobování teplem, alternativní zdroje energie). Totéž platí i o hlukovém zatížení, které je způsobováno z větší části dopravou, a to nejen individuální, ale i veřejnou. Z hlediska ovzduší nejsou na území města Javorníku překračovány imisní limity. Vzhledem k množství dopravy není ani emisní a hlukové zatížení dopravou vysoké. Návrh územního plánu obsahuje záměr obchvatu města, který by měl část dopravy převést mimo centrum města a tím i do méně osídlené části města. Toto opatření lze hodnotit z celkového pohledu kladně, neboť převedením části dopravního proudu na jinou dopravní komunikaci dojde ke snížení emisního a hlukového zatížení. U části úseku obchvatu je v plánu také plocha veřejné zeleně, která oddělí silnici od nově navrhovaných ploch. Dále se zde předpokládá realizace protihlukových opatření.

3.3

OCHRANA PŘÍRODY

Nejvýznamnější přírodní lokalitou je EVL Račí údolí a PR Račí údolí. Ve stejné ploše je vymezeno také nadregionální biocentrum. Do těchto ploch nejsou plánovány rozvojové záměry, čímž se přispívá k ochraně těchto ploch. Územní plán současně jednoznačně vymezuje plochy a koridory pro ÚSES. Územní plín se zabývá také uspořádáním krajiny. Kromě ÚSES předpokládá doplnění interakčních prvků, vytvoření protierozních opatření, zvyšování podílů porostů s přirozenou skladbou dřevin apod. To je možno považovat za pozitivní přínosy pro oblast životního prostředí. Stavby, které nejvíce ovlivňují krajinný ráz, jsou větrné elektrárny. Jejich výstavbu Územní plán nepředpokládá. Nejsou zde ani vymezeny plochy, při jejichž využití by k výraznějšímu ovlivnění krajinného rázu mělo dojít.

3.4

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A LESY

Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutné co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je potřeba co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŽP k odnímání půdy ze ZPF. Zemědělskou půdu je nutno odnímat pro nezemědělské účely přednostně z tříd 5, 4 a 3. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné, a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.

27


Většina zemědělské půdy na území Javorníka nepatří do I. ani II. třídy ochrany, čímž jsou také omezeny případné konflikty mezi rozvojovými záměry a ochranou půdního fondu. Rozvojové plochy jsou umísťovány tak, že doplňují stávající zástavbu, případně jsou využívány původní a dnes nezastavěné stavební pozemky. Vliv předloženého návrhu územního plánu bude z tohoto důvodu nízký.

3.4.1

Lesy

Lesy zaujímají velkou plochu – cca 3/5 plochy území a jsou dominujícím přírodním jevem v území. Do lesních ploch nejsou plánovány žádné rozvojové záměry. Je zde však možnost umísťovat účelové komunikace, pěší cesty, cyklistické stezky, běžkařské tratě, odpočívadla apod.

3.5

KULTURNĚ, HISTORICKY A ARCHEOLOGICKY CENNÉ OBJEKTY A ÚZEMÍ

Nejvýznamnější částí města jsou z historického a kulturního hlediska zámek Jánský vrch a jeho okolí a dále centrum města, kde je vymezena městská památková zóna. Tato místa patří také mezi turisticky nejvíce atraktivní. V tomto území nejsou navrhovány žádné nové plochy, takže by zde nemělo k ovlivnění dojít. ÚP stanovuje podmínky ochrany krajinného ráz, ve kterých jsou sledovány i kulturní a historické charakteristiky.

28


4.

SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI

V údolí Račího potoka je vymezena evropsky významná lokalita Račí údolí, která se rozkládá na ploše 12 km2. Důvodem ochrany je zde ochrana lesních porostů pralesovitého charakteru na svazích okolo Račího potoka. Na malé části této plochy je také vymezena PR Račí údolí. Do těchto lokalit nesou lokalizovány žádné záměry a nedá se předpokládat, že dojde k jejich ovlivnění. Environmentální je ze tří pilířů udržitelného rozvoje nejsilnější, problémy jsou zejména v oblasti ekonomického a sociodemografického pilíře – vyšší míra nezaměstnanosti, nízká nabídka pracovních příležitostí, horší dopravní dostupnost, přerušení historických vazeb v regionu apod. Územní plán je zaměřen na řešení především těchto dvou pilířů, hodnoty životního prostředí jsou také zachovávány a rozvíjeny (např. čištění odpadních vod, ˇUSES, ochrana pře hlukem apod.).

29


5.

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

Předložený návrh územního plánu je zpracován jako jednovariantní. Posouzení vlivů jednotlivých navržených záměrů je obsaženo v další kapitole.

30


6.

POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ

6.1

POPIS POUŽITÉ METODY HODNOCENÍ

Použitá metodika vyhodnocení vlivů na životní prostředí vychází z požadavků stavebního zákona, respektive jeho přílohy a ze zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Postup vyhodnocení je možno rozdělit do několika dílčích kroků: 1.

Vymezení jednotlivých skupin záměrů – tj. návrhové plochy obsažené v předloženém návrhu územního plánu (plochy pro bydlení, dopravní apod.).

2.

Zhodnocení vlivů jednotlivých záměrů na jednotlivé složky životního prostředí – jednotlivé záměry jsou hodnoceny především z hlediska střetů s hlavními limity ochrany životního prostředí s územním průmětem v měřítku odpovídajícím měřítku územního plánu.

3.

Vymezení záměrů, u kterých se předpokládá pozitivní nebo neutrální vliv na jednotlivé oblasti životního prostředí a především záměrů, u kterých se nedá vyloučit negativní a zejména potenciálně významný negativní vliv (tzv. „problémové“ záměry).

4.

Podrobnější zhodnocení vlivů tzv. „problémových“ záměrů – rozbor možných negativních vlivů na životní prostředí a jejich vyhodnocení.

5.

Navržení opatření ke zmírnění negativních vlivů.

U celé řady hodnocených záměrů je možno předpokládat pozitivní vlivy na jednotlivé oblasti ŽP. Cílem hodnocení bylo identifikovat možné potenciální vlivy (na základě střetů), podrobněji se zabývat negativními vlivy a k těm navrhovat opatření pro zmírnění a zabránění těchto vlivů. Tam, kde nebyly identifikovány negativní vlivy, nejsou ve většině případů navrhována opatření, pouze u některých navrhovaných ploch jsou uvedena doporučení pro zlepšení působení na životní prostředí. Je nutno zdůraznit, že územně plánovací dokumentace vymezuje plochy a způsob jejich budoucího využití. V této fázi je tedy známa pouze orientační podoba budoucích záměrů, konkrétní podoba záměrů (stavby, jejich konkrétní využití, provoz apod.) známá není a bude předmětem řešení v navazujících řízeních (územní řízení, stavební řízení). Proto se při hodnocení jednotlivých záměrů (návrhových ploch) pracuje s jistou mírou neurčitosti (např. konkrétní podoba jednotlivých záměrů, plánovaný typ výroby, vliv na chráněné druhy rostlin a živočichů...). Při identifikaci potenciálně negativních vlivů byly zkoumány i možné kumulativní a synergické vlivy. Součástí hodnocení jsou i návrhy na úpravu některých pasáží textu návrhu územního plánu. Pokud byly identifikovány potenciálně negativní vlivy a zejména potenciálně významné negativní vlivy, byla navržena a uvedena opatření, jejichž provedením bude zajištěno zmírnění těchto negativních vlivů.

31


6.2 6.2.1

POPIS VLIVŮ JEDNOTLIVÝCH SKUPIN ZÁMĚRŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Zastavitelné plochy – plochy smíšené obytné

Návrh územního plánu vymezuje řadu nově navrhovaných ploch pro bydlení. V rámci samotného Javorníku jsou tyto plochy navrženy tak, že ve všech případech navazují na stávající zástavbu a většinou vyplňují proluky v zástavbě. V případě ploch v severní části města Javorník by měly být tyto plochy prověřeny územní studií, stejně jako rozsáhlejší plocha Z11 v části Javorník Ves. K těmto plochám bude nutné dobudovat technickou infrastrukturu, případně se jen napojit na stávající. Z hlediska vlivů na životní prostředí nelze předpokládat u těchto ploch významnější negativní vlivy na životní prostředí. Tři plochy jsou zařazeny mezi územní rezervy. Obdobná situace platí také v Bílém Potoce, kdy rovněž nebyly zjištěny potenciálně významnější negativní dopady. V Horních Hošticích je vymezeno 12 ploch, z nichž 10 je na místech bývalých stavebních míst. Jedná se o proluky ve stávající zástavbě, kdy oproti historickému stavu byla řada ploch v minulosti po odsunu nedosídlena. V místní části Travná je navrženo 10 ploch pro smíšenou venkovskou zástavbu. Opět se jedná o místa v prolukách mezi stávající zástavbou a nedají se předpokládat významnější negativní vlivy na životní prostředí. Vzhledem k vysokému sklonu svahů, na kterých jsou plochy pro bydlení v Travné vymezeny, bude před samotnou realizací nutno prokázat, že zde nehrozí riziko sesuvu půdy a poškození staveb. Dále je možno konstatovat, že návrhové plochy pro bydlení jsou vhodně navrženy v návaznosti na již stávající zástavbu, takže by nemělo docházet k nežádoucímu roztahování zástavby do volné krajiny (tzv. urban sprawl). Za největší vliv na životní prostředí lze považovat zábory půdního fondu. Celková vymezená plocha pro bydlení zaujímá pes 25 ha, přičemž to však neznamená, že zábor půdy bude v tomto rozsahu. U většiny ploch se předpokládá maximální míra zastavěnosti 30 %, pravděpodobně bude ještě nižší. Všechny tyto plochy jsou lokalizovány mimo půdu v I. a II. třídě ochrany, plochy navazují na stávající zástavbu a v řadě případů (Horní Hoštice a Travná) jsou vymezeny na bývalých stavebních místech. Tímto je míra negativního vlivu na životní prostředí významně snižována. Především v části Travná by mělo být s ohledem na zachování vysoké hodnoty krajinného rázu vyžadováno architektonicky vhodné začlenění staveb do krajiny a provedení stavby s ohledem na charakter původní zástavby.

32


Obrázek 7: Navrhovaná plocha pro bydlení ve východní části Javorník-ves.

6.2.2

Zastavitelné plochy a plochy přestavby – občanské vybavení

Návrh územního plánu předkládá 6 nových ploch občanského vybavení. Čtyři z těchto ploch jsou přímo v Javorníku, dvě v Bílém Potoce. Tyto dvě plochy v Bílém Potoce (Z54 a Z55) se nacházejí u silnice směrem na Paczkow při hranici s Polskem a jsou určeny pro velkoplošnou komerční vybavenost. Jejich plocha činí celkově více než 5 ha. Tyto plochy spadají dle zákona č. 100/2001 Sb., do skupiny záměrů „10.6 Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy“ a budou vyžadovat zjišťovací řízení. V rámci tohoto řízení bude především nutné zajistit, aby nedošlo k významně negativnímu ovlivněn krajinného rázu a dalších složek životního prostředí. Dle dat ÚAP se v těchto místech nenachází půdy v I. a II. třídě ochrany, naopak jsou tyto plochy vymezeny na zemědělské půdě ve IV. a V. třídě ochrany. Plochy jsou vymezeny mimo lesní půdní fond, nedojde k zásahu do krajinné zeleně ani se zde nenacházejí žádné kulturní hodnoty. Záměr se nachází cca 1 km severně od Bílého Potoka na místě, kde byla dříve celnice. Tímto je částečně mírněn zásah do volné krajiny, ke kterému přesto dojde. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se nedají předpokládat významně negativní dopady na životní prostředí. Doporučujeme zvážit stanovenou rozlohu těchto ploch s ohledem na omezení záborů zemědělské půdy. Ani u zbývajících 4 ploch na území Javorníka pro občanské vybavení, které navazují na stávající využité plochy, nebyly zjištěny potenciálně významné negativní vlivy na životní prostředí a zdraví lidí.

33


Obrázek 8: Bílý Potok – navrhovaná plocha pro komerční využití u hranice s Polskem. Část dřívějších objektů je demolována.

Dále je zde vymezeno několik dílčích ploch menšího rozsahu jako plochy přestavby pro občanské vybavení, které mění stávající využití pozemků. Tyto plochy se nachází ve stávajícím zastavěném území Javorníka, Bílého Potoka a Horních Hoštic. Mezi předpokládané využití patří návesní prostory, chodníky, cyklostezky, sídelní a uliční zeleň, parky, zastávky apod. – konkrétní budoucí využití není jednoznačně určeno. Převážná část těchto ploch je plošně velmi malého rozsahu a nedá se u nich předpokládat významnější negativní ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí. Pouze v případě plochy P6 v Bílém Potoce může dojít k většímu zásahu do stávající zeleně – vzrostlých stromů. Při budoucí realizaci záměru na této ploše je žádoucí alespoň část této zeleně zachovat.

6.2.3

Plochy výroby

Předložený územní plán navrhuje tři plochy výroby, z nichž tři jsou situovány v Javorníku a jedna v Bílém Potoce, která je plošně malého rozsahu. Tyto plochy navazují na stávající výrobní plochy u vlakového nádraží, což je možno považovat za výhodu, neboť je případně možné zajistit dopravu po železnici. Protože není známo konkrétní využití dané plochy (tj. o jaký typ výroby se bude jednat), není možné ani posoudit konkrétní vlivy – ty budou předmětem případného hodnocení EIA. Dané plochy navazují na již stávající výrobní plochy, nejsou zde přírodně hodnotné plochy ani zemědělská půda ve vyšších třídách ochrany.

34


Obrázek 9: Pohled na průmyslové plochy u Javorníka. ÚP předpokládá doplnění těchto ploch.

6.2.4

Plochy sportu a rekreace

Územní plán předkládá 8 ploch pro sport a rekreaci. Pět z nich se nachází přímo v Javorníku, dvě v Travné a jedna je v Zálesí. U těchto ploch není uváděno jejich konkrétní budoucí využití, pouze základní podmínky. V případě dvou ploch na okraji města Javorníka (Z70 a Z71) se nedá očekávat dopad na složky životního prostředí – v případě plochy Z71 je vhodné zvážit využití zeleně podél plánovaného obchvatu, která může pomoci omezit prachové a hlukové znečištění z dopravy, u něhož se však nedá předpokládat vzhledem k intenzitě dopravy významnější působení. V případě plochy Z72 v Travné se jedná o již využívanou plochu v centru obce, které bude sloužit k pořádání kulturních a společenských akcí. Ani zde se nedá předpokládat významnější působení na životní prostředí a zdraví lidí. Plocha Z73 navazuje na plochu stávající skládky odpadů u Javorníka. Předpokládaným využitím dané plochy má být motokros. Záměr je lokalizován mimo lesní pozemky a v dostatečné vzdálenosti od nejbližší zástavby, čímž bude zabráněno působení hluku na obyvatele. Část území je vedena jako poddolovaná, což by však nemělo představovat do budoucna ani potenciální problém. Další dvě plochy Z74 a Z75 jsou navrženy do okolí nově vytvořeného biocentra Střední díly. Vytvořením tohoto biocentra vznikla z přírodního hlediska velmi zajímavá vodní plocha s mokřadními společenstvy. Jako možné způsoby využití těchto je uváděn golf, aktivity spojené s rybářstvím. Konkrétní způsob využití dané plochy není ještě znám, přesto je nutné upozornit na některé negativní aspekty související s klasickým golfem. Při údržbě těchto ploch je zapotřebí velké množství hnojiv a chemických látek, které mohou působit negativně na povrchové a podpovrchové vody a ekosystémy. Vzhledem k blízkosti biocentra Střední díly, které bylo zřízeno především za účelem posílení přírodních hodnot v území, může docházet k negativnímu ovlivnění tohoto biocentra, respektive vodních ekosystémů v něm. Tento typ aktivit spadá v rámci zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí do přílohy 1, Kategorie II mezi záměry 10.8 Sportovní areály na ploše nad 1 ha, golfová hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná podle zvláštních právních předpisů, tj. záměry vyžadující zjišťovací řízení. V rámci zjišťovacího řízení (případně samotném hodnocení) bude proto nutné především prokázat, že nedojde k negativnímu ovlivnění tohoto biocentra. Při konkrétním využití daných ploch bude dále nutné stanovit provozní řád pro

35


sportoviště a další plochy, stejně tak pro využívání vodní plochy, a to tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění přírodní funkce biocentra (tj. používání chemických prostředků a hnojiv, vstupy do vody a možnosti koupání). Plocha Z76 v Travné navazuje na stávající rekreační objekt. Uvažuje se zde s vybudováním kratšího vleku (maximální délka je cca 250 m), který se zde v minulosti již nacházel a který bude mít v případě realizace pouze lokální význam. V létě se počítá s možností instalace bobové dráhy. Toto zařízení vzhledem k velikosti dané plochy bude pouze malého rozsahu, přesto je před jeho realizací s ohledem na pohledovou exponovanost lokality a vysokou hodnotu krajinného rázu nutné posoudit (v případě požadavku orgánu ochrany přírody) vliv na krajinný ráz a vhodně toto zařízení zakomponovat do krajiny. Nelze zde předpokládat významnější negativní dopady na životní prostředí. Na tento záměr se vztahuje také požadavek zákona č. 100/2001 Sb., kdy je vyžadováno zjišťovací řízení.

6.2.5

Dopravní infrastruktura

Územní plán jednak stabilizuje stávající komunikace, dále pak vymezuje koridor pro obchvat silnice I/60 a v místech rozvojových ploch navrhuje místní obslužné komunikace. Předpokládá se také průběžná rekonstrukce uličních prostorů, výstavby zastávek MHD a zastávkových pruhů. Všechna tato opatření by měla přispět ke zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů na zdraví lidí. Intenzita dopravy na stávajících komunikacích je nízká, v roce 2005 dosahovala maximální intenzita hodnot cca 3000 automobilů/24hod v centru města. V současné době je v přípravě realizace obchvatu I/60, které by měla vést dopravu procházející městem mimo nejvíce osídlené oblasti. Jsou realizovány přeložky sítí, v první polovině roku 2011 by měla být zahájena samotná stavba. Část úseku bude vybudována nově, část povede po stávající komunikaci v oblasti před nádražím. Dá se tedy očekávat rozdělení dopravního proudu do dvou částí, kdy automobilisté směřující do Javorníku budou využívat především stávající komunikaci (která bude převedena jako místní komunikace) a průjezdní vozidla obchvat. Ačkoliv dojde k místnímu menšímu navýšení intenzity dopravy, celkově dojde ke snížení hlukové a emisní zátěže obyvatelstva, což bude mít kladný dopad na životní prostředí a zdraví obyvatel. Nedojde k záborům nejkvalitnější zemědělské půdy, většina dotčených pozemků je zařazena do IV. a V. třídy ochrany. Podél jižní části obchvatu je rovněž vymezen pás zeleně, který dále pomůže eliminovat negativní působení dopravy na plochy nově plánované zástavby. Nové rozvojové plochy jsou umístěny do vzdálenosti vyšší než 50 metrů od navrhovaných úseků obchvatu. Doporučujeme zvážit vymezení podél nových úseků komunikace delší pásy ochranné zeleně. Železniční doprava – trať Lipová Lázně – Javorník – je stabilizovaná. V poslední době se mluví o jejím zrušení. Z hlediska vlivů na ŽP je žádoucí ji zachovat.

36


6.2.6 6.2.6.1

Technická infrastruktura Zásobování vodou

Zásobování pitnou vodou je zajištěno vodovodem pro veřejnou potřebu. Na veřejný vodovod je v současnosti napojena většina obyvatel Javorníka a Bílého potoka. Zdrojem vody pro vodovod jsou podzemní vody a odběr infiltrované povrchové vody z vodních toků – Račí potok, Hoštický potok a podzemní studny v Zálesí. Dle návrhu územního plánu zůstane stávající systém zásobení pitnou vodou zachován i do budoucna. Počítá se s postupnou rekonstrukcí vodovodních řadů i opravou pramenišť, čímž dojde ke zvýšení kvality při zajišťování dodávek vody. Nově navrhované plochy budou zásobeny buď pitnou vodou ze stávajících vodovodních řadů, nebo k nim tyto budou dobudovány. V Travné ani Horních Hošticích není budován veřejný vodovod, jednotlivé nemovitosti jsou zásobeny z místních domovních studen. Tento způsob zůstane zachován. Navrhovanými opatření dojde k zachování nebo zlepšen stávajícího stavu.

6.2.6.2

Čištění odpadních vod

Stoková síť v Javorníku je jednotného a oddílného systému, na kanalizaci je napojeno cca 82% obyvatelstva a 1 % rekreantů. Splaškové vody jsou odváděny na ČOV Javorník. Kapacita centrální mechanicko biologické ČOV je 3420 EO. Vyčištěné odpadní vody pak odtékají do Javornického potoka. Dle předloženého ÚP bude vybudována nová splašková kanalizace v jižní části města. Stávající kanalizace bude plnit funkci dešťové kanalizace. Počítá se také s rekonstrukcí stávajících a nevyhovujících stok ve městě. Do budoucna je počítáno s rekonstrukcí – intenzifikací ČOV Javorník. Je zvažováno také napojení kanalizačního systému z Bílého Potoka, kde jsou v současné době většinou používány septiky nebo žumpy a který Javorník plánuje. Nově navrhované plochy v Javorníku a Bílém Potoce budou odkanalizovány stávajícími nebo nově navrženým kanalizačním systémem. Ve zbývajících částech Javorníka jsou odpadní vody odváděny do septiků nebo žump. Tento stav zůstane zachován i návrhových ploch, případně je možné doporučit ještě domovní čistírnu odpadních vod. Územní plán města Javorníka předpokládá jednak zachování stávajícího stavu především v částech Horní Hoštice, Travná a Zálesí, v Javorníku a Bílém Potoce se předpokládá dobudování kanalizace a napojení nových ploch na ni, přičemž odpadní vody budou odváděny na ČOV v Javorníku. Nedá se předpokládat negativní ovlivnění životního prostředí a zdraví obyvatel, naopak je možno předpokládat jeho zlepšení.

6.2.6.3

Vodní toky a plochy

V zájmovém území se nachází celkem pět vodních útvarů povrchových vod (č. 103 – 108, podrobnější popis je uveden v předchozích kapitolách). Ekologický stav těchto vodních útvarů je většinou nevyhovující (pouze vodní útvar 106 Račí potok po státní hranici je klasifikován jako potenciálně nevyhovující), chemický stav je u všech útvarů vyhovující. Na vodních tocích protékajících územím Javorníka nejsou stanovena záplavová území. V rámci SO ORP Javorník zde však bylo identifikováno nejvíce ploch svažité orné půdy, což představuje potencionální nebezpečí záplav při přívalových deštích. Řešení vodních toků vychází z Plánu oblasti povodí Odry. Toto by mělo být částečně – v případě Bílého potoka a Javornického potoka – řešeno dostavbou a rekonstrukcí kanalizační sítě, napojením kanalizační dítě z Bílého potoka na ČOV v Javorníku. Dále je v plánu revitalizace Račího potoka v úseku 0,0 – 5,5 km a Bílého potoka v úseku 0,0 – 1,4 km. Předkládaný návrh ÚP počítá s liniovou revitalizací Bílého potoka, což může přispět ke zlepšení jeho ekologických i chemických charakteristik. Konkrétní způsob revitalizace těchto toků však bude řešen v navazujících řízeních, vliv na životní prostředí nelze proto jednoznačně vyhodnotit.

6.2.6.4

Plynofikace

Město Javorník je v současnosti plně plynofikované. Ze Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje je předpoklad v doplnění koridorů distribuční soustavy o VTL plynovod Žulová – Javorník a VTL plynovod

37


Javorník – Bílá Voda. Nově navržené plochy budou řešeny rozšířením stávající plynovodní sítě. V ostatních místních částech se s rozšířením plynofikace nepočítá. Při dodržení podmínek uvedených v návrhu územního plánu se nedá předpokládat negativní ovlivnění životního prostředí ani zdraví obyvatel. Naopak zemní plyn jako zdroj vytápění představuje z hlediska ochrany ovzduší vhodný zdroj, neboť při jeho použití jsou nižší emise znečišťujících látek, především tuhých částic, které bývají v současné době největším problémem.

6.2.6.5

Zásobování elektrickou energií

Celé řešené území obcí Javorník, Bílý Potok, Horní Hoštice, Travná a Zálesí jsou napojeny na venkovní vedení VN 22 kV č. 73. Nové rozvojové plochy budou napojeny stávajícími vedeními NN ze stávajících trafostanic, případně novými vedeními NN z nově navržených trafostanic. Nová vedení NN v kompaktně zastavěném území jsou navrhována přednostně podzemními kabely. Také bude řešeno i venkovní osvětlení pro nové lokality pro bydlení. Územní plán předpokládá přeložky a úpravy dílčích částí stávajícího venkovního vedení, dále jsou řešeny i dílčí přeložky optických a metalických telefonních kabelů, přemístění a rekonstrukce některých stávajících trafostanic, vymezuje nové plochy pro výstavbu trafostanic a koridory pro výstavbu kabelových přípojek. Místy dochází ke křížení stávajícího elektrického vedení s nově navrženým biokoridorem ÚSES, v jednom případě zasahuje navržený koridor do stávajícího biokoridoru, těmto střetům se však nelze – vzhledem k charakteru těchto ploch - zcela vyhnout. Je proto žádoucí v tomto případě vést koridor kolmo na biokoridor tak, aby byl střet co nejmenší. U navržených ploch a koridorů nebyly zjištěny žádné potenciálně významnější negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví.

6.2.7

Koncepce uspořádání krajiny a ÚSES

ÚP se zabývá koncepcí uspořádání krajiny, vymezuje územní systém ekologické stability, zabývá se prostupností krajiny, přejímá a nově vymezuje protierozní opatření a rozvojem rekreace. Vymezuje plochy zemědělské, lesní, smíšené a přírodní a podmínky pro jejich konkrétní využití. Dále stanovuje obecné podmínky pro využití těchto ploch. Vymezené prvky ÚSES by kromě ekologické stability krajiny měly zajišťovat také funkci protierozní, přispějí k zadržení vody v krajině, jejich další funkce bude také rekreační a estetickou. Dále je vymezen systém protierozních opatření, který byl zčásti převzat z návrhu komplexních pozemkových úprav, ve zbývajících plochách byl doplněn zpracovatelem územního plánu. Vymezením těchto ploch a jejich budoucí realizací dojde ke zlepšení stavu životního prostředí v území.

38


7.

POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Předložený návrh územního plánu města Javorník byl posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. V rámci tohoto posouzení nebyly zjištěny žádné potenciálně závažné negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Potenciálně negativní vliv mohou mít některé dílčí záměry, především s předpokládaným rekreačním využitím. Je zde nutno zdůraznit, že územní plán vymezuje plochy, konkrétní využití a způsob provozu není v řadě případů známo (např. plochy pro výrobu, rekreaci, komerční zařízení apod.). Podrobnější hodnocení vlivů těchto konkrétních budoucích záměrů na vymezených plochách bude – pokud to bude vyplývat z požadavků zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí – provedeno v rámci zjišťovacího řízení. Celou řadu záměrů lze z hlediska vlivů na životní prostředí naopak hodnotit kladně.

39


8.

ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ

Hlavním dokumentem pro oblast životního prostředí v rámci ČR je Státní politika životního prostředí. SPŽP se soustředí na následující čtyři prioritní oblasti: 1) 2) 3) 4)

ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady životní prostředí a kvalita života ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší

Jednotlivé priority a oblasti jsou rozpracovány do cílů. Podrobněji jsou cíle popsány v úvodní kapitole. Státní politika životního prostředí je nadřazeným dokumentem pro další dílčí strategické dokumenty pro oblast životního prostředí, ať již na úrovni státní, krajské nebo obecní. Oblast životního prostředí je jedním ze tří základních pilířů udržitelného rozvoje. Toto platí také v Javorníku, o to více vzhledem k množství přírodních hodnot na jeho území, území Natura 2000 – EVL Račí údolí, dobré kvalitě ovzduší, vysokému podílu lesů a zachovalému krajinnému rázu. Z tohoto důvodu je tuto oblast v předloženém návrhu územního plánu města Javorníku nutno reflektovat. V rámci koncepce rozvoje území obce jsou zmiňovány požadavky na zachování a rozšiřování původních prvků v krajině i v zastavěných částech obce, respektování a zkvalitňování krajinného rázu území, respektování a vymezení skladebných prvků ÚSES, ochrana drobné architektury, kulturních památek, liniové a solitérní zeleně a ochrana přírodních horizontů. Zdůrazněna je také ochrana panoramatu města Javorník, které je z velké části dáno zámkem Jánský vrch. Jedním z cílů územního plánu je také zmírnit negativní vliv průjezdní dopravy na životní prostředí. Předložený návrh územního plánu přispěje k ochraně a zlepšení stavu životního prostředí na katastrálním území Javorníka tímto způsobem: Ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti • Stanovuje koncepci uspořádání krajiny, obecné podmínky pro využití ploch, vymezuje prky ÚSES a navrhuje opatření pro ochranu zemědělské půdy před vodní a větrnou erozí. • Vymezuje plochy územního systému ekologické stability – navrhuje a stabilizuje plochy biocenter a biokoridorů, stanovuje obecné podmínky pro ochranu ÚSES. • Zajišťuje ochranu EVL Račí Údolí a PR Račí Údolí. • Předpokládá revitalizaci vodních toků – Račího a Bílého potoka. • Umožňuje, případně vyžaduje umístění ploch zeleně i na ostatních plochách (např. plochy výrobní, veřejných prostranství, dopravní infrastruktury a další). • Zachovává kompaktnost zástavby, navrhuje přestavbu již využívaných ploch, dřívějších stavebních parcel, čímž mmj. zamezuje zásahy do volné krajiny. • Nevymezuje žádné plochy pro větrné elektrárny, které představují potenciálně nejvýznamnější ohrožení pro krajinný ráz. Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady • •

Vymezuje v území plochy pro ochranu před vodní erozí Vymezuje plochy ÚSES, čímž přispívá k zajištění ekologické stability v krajině a migraci živých organismů 40


• • •

Vymezuje plochy zemědělské umožňující hospodaření v krajině. Navrhuje plochu pro rozšíření skládky, čímž zajišťuje prodloužení její životnosti a zároveň není nutné budovat další plochy pro ukládání odpadů. Nevymezuje žádné další plochy pro těžbu nerostných surovin.

Životní prostředí a kvalita života • • • • •

Vymezuje koridor pro obchvat silnice I/60, čímž přispívá k omezení znečištění ovzduší a znečištění hlukem a zvyšuje bezpečnost dopravy. Koncentruje plochy pro průmyslovou výrobu do jedné plochy navazující na nádraží, kde již výroba probíhá. Předpokládá napojení rozvojových ploch v Javorníku na zemní plyn jako šetrnějšího zdroje vytápění. Předpokládá napojení nových rozvojových ploch v Javorníku a Bílém potoce na kanalizaci a rekonstrukci kanalizační sítě, čímž bude podpořeno čištění odpadních vod. Vymezuje plochy pro sport a rekreaci.

Ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší •

Vymezuje a stabilizuje vodní plochy a koridory a plochy pro ÚSES.

Předložený návrh územního plánu nenavrhuje žádné variantně řešené plochy. Je možno konstatovat, že předložený návrh územního plánu přispívá k naplňování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí.

41


9.

NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (§ 10h) zavazuje předkladatele koncepcí (v tomto případě město Javorník), aby zajistil sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Pokud předkladatel na základě tohoto sledování zjistí, že provádění koncepce má nepředvídané závažné negativní vlivy na životní prostředí nebo veřejné zdraví, je povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění těchto vlivů, informovat o tom příslušný úřad a dotčené správní úřady a současně rozhodnout o změně koncepce. Pro sledování vlivu územního plánu města Javorníku na životní prostředí jsou navrženy následující vybrané indikátory. Tyto indikátory vycházejí jednak z požadavků legislativy a jednak z národních nebo krajských koncepčních dokumentů a dále z rozboru udržitelného rozvoje území, konkrétně environmentálního pilíře. Vyhodnocení indikátorů je možno provádět v rámci rozboru udržitelného rozvoje území, které je prováděno dle stavebního zákona ve dvouletých intervalech. • • • • •

Každoroční vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) Koeficient ekologické stability Míra záboru ZPF v 1. a 2. třídě ochrany (ha/rok) Míra znečištění povrchových a podzemních vod dle ukazatelů jakosti vody Počet obyvatel napojených na veřejné kanalizační sítě a ČOV

Zároveň z dlouhodobějšího hlediska doporučujeme sledovat stav a realizaci prvků územního systému ekologické stability. Územní plány vymezují plochy a koridory, které mají sloužit k určitým funkcím. Pro výběr konkrétních projektů (záměrů) v jednotlivých funkčních plochách a koridorech lze orientačně využít výše uvedených indikátorů, respektive vlivu konkrétních záměrů na stav těchto indikátorů. Před realizací jednotlivých záměrů v daných plochách bude posouzeno, zda spadají do působnosti zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Tyto indikátory je poté možno využít také v procesu EIA u těchto jednotlivých záměrů.

42


10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Dle § 19 odst. 2 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu je úkolem územního plánování také vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (dále jen "vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území"); jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí zpracované podle přílohy k tomuto zákonu a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil. Vlastní obsah posouzení vlivů na územně plánovací dokumentace na životní prostředí je upraven přílohou stavebního zákona. Předložené vyhodnocení je zpracováno podle požadavků přílohy stavebního zákona a dle požadavků vyplývajících ze zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Předmětem hodnocení bylo především hodnocení jednotlivých navrhovaných ploch a stanovený způsob jejich využití. Územní plán nenavrhuje variantní řešení.

10.1 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Návrh územního plánu Javorníku naplňuje jako celek požadavky ochrany životního prostředí a je v souladu s hlavními cíli strategických dokumentů pro tuto oblast. Jeho realizace u řady záměrů povede ke zlepšení současného stavu životního prostředí. U některých dílčích záměrů byly identifikovány potenciálně negativní vlivy na životní prostředí, které jsou však méně významné nebo jsou řešitelné v nadcházejících fázích realizace záměrů (EIA hodnocení). Na základě celkového vyhodnocení je možno konstatovat, že předložený návrh územního plánu Javorník nebude mít významně negativní vliv na životní prostředí.

10.1.1 Souhrn dalších doporučení pro zlepšení působení územního plánu na životní prostředí U jednotlivých dílčích typů ploch a koridorů nebyly identifikovány závažné negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Níže je uveden souhrn doporučení pro zlepšení působení územního plánu na životní prostředí. Plochy pro bydlení • •

S ohledem na sklon svahů v Travné prokázat před samotnou realizací staveb, že zde nehrozí riziko sesuvu půdy a poškození staveb. Pro zachování vysoké hodnoty krajinného vyžadovat architektonicky vhodné začlenění staveb do krajiny a provedení stavby s ohledem na charakter původní zástavby.

Plochy občanského vybavení • • •

U ploch Z54 a Z55 nacházejících se u silnice směrem na Paczkow určených pro velkoplošnou komerční vybavenost provést zjišťovací řízení dle zákona č. 100/2001 Sb.. V rámci tohoto řízení zajistit především ochranu krajinného rázu a dalších složek životního prostředí. Doporučujeme zvážit stanovenou rozlohu těchto ploch s ohledem na omezení záborů zemědělské půdy. U plochy P6 zachovat alespoň část ze stávající vzrostlé zeleně.

Plochy pro sport a rekreaci •

V případě plochy Z70 zvážit využití zeleně podél plánovaného obchvatu, která může pomoci omezit prachové a hlukové znečištění z dopravy.

43


•

•

U ploch Z74 a Z75 pro sport a rekreaci v sousedství biocentra provést zjišťovací řízení dle zákona č. 100/2001 Sb.. V něm je nutné prokázat, že nedojde k negativnímu ovlivnění tohoto biocentra. Při konkrétním využití daných ploch bude dále nutné stanovit provozní řád pro sportoviště a další plochy, stejně tak pro využívání vodní plochy, a to tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění přírodní funkce biocentra (tj. používání chemických prostředků a hnojiv, vstupy do vody a možnosti koupání). U plochy Z76 v Travné (dětský vlek, bobová dráha) posoudit vliv na krajinný ráz (v případě bobové dráhy) a vhodně toto zařízení zakomponovat do krajiny.

Plochy a koridory dopravní infrastruktury •

Doporučujeme zvážit vymezení delšího pásu ochranné zeleně podél jižního úseku obchvatu s ohledem na snížení hlukového znečištění a prašnosti.

44


11. PŘEHLED POUŽITÝCH ZDROJŮ • • • • • • • • • • • • • • • • •

Ecological Consulting, spol. s r.o. (2004): Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje Ekotoxa (2008): Oblast krajinného rázu a místo krajinného rázu ORP Jeseník, Městský úřad Jeseník, 2008 Ekotoxa (2008): Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Jeseník Ekotoxa (2010): Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Jeseník FITE a.s. (2009): Studie nakládání s biologicky rozložitelným odpadem v Olomouckém kraji FITE a.s. (2004): Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje IRI (2008): Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje MALÝ, P.: Územní plán Javorník – průzkumy a rozbory, MÚ Jeseník, 2010 MÚ JESENÍK (2010): Návrh zadání územního plánu města Javorník MŽP (2005): Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky Nařízení Olomouckého kraje č. 3/2009 ze dne 5. 11. 2009, kterým se vydává aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomouckého kraje Nařízení vlády 148/2006 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací MMR (2006): Politika územního rozvoje ČR, MMR 2006 Povodí Odry (2009): Plán oblasti Povodí Odry Situační zpráva ke Strategii udržitelného rozvoje České republiky, Rada vlády pro udržitelný rozvoj, Praha 2006 Strategie udržitelného rozvoje České republiky, Rada vlády pro udržitelný rozvoj, Praha, Listopad 2004 VODING Hranice, spol. s r.o. (2003): Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje

www.cuzk.cz www.czso.cz www.geoportal.cenia.cz www.kr-olomoucky.cz www.mapy.cz www.nature.cz http://oldmaps.geolab.cz www.rsd.cz

45

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU

Recommend Documents