VLIV DOPRAVNÍHO PROSTORU NA UDÁLOST DOPRAVNÍ NEHODY
Může že kvalita dopravního prostoru ovlivnit událost dopravní nehody?
Bezpečný dopravní prostor, pplk. JUDr. Sabina BURDOVÁ
Bezpečný ný dopravní prostor je takový dopravní prostor, který dokáže velmi účinně účinn eliminovat vznik dopravních nehod, a pokud k nim i přesto esto dojde, snížit závažnost jejich následků. následk Bezpečný dopravní prostor, pplk. JUDr. Sabina BURDOVÁ
Vytvářením bezpečného ného dopravního prostoru pak rozumíme systematické odstraňování odstra míst častých dopravních nehod, bezpečnostní bezpeč audit pozemních komunikací, prohlídky pozemních komunikací, realizaci nízkonákladových dopravně dopravn inženýrských opatření ení a postupnou výstavbu či přestavbu stávajících nevyhovujících stavebních a dopravně dopravn technických parametrů ů pozemních komunikací na principech odpouštějící ějící a samovysvětlující samovysv komunikace komunikace. Bezpečný dopravní prostor, pplk. JUDr. Sabina BURDOVÁ
Na vznik dopravní nehody samozřejmě samoz nemá vliv pouze stav pozemní komunikace, ale také chování řidiče řidič a technický stav vozidla. Dopravní nehoda je tak zpravidla výsledkem interakce těchto tě faktorů mezi sebou navzájem. Bezpečný dopravní prostor, pplk. JUDr. Sabina BURDOVÁ
Příklady faktorů ů usnad usnadňujících vznik a zhoršujících následky nehod: •
psychologická přednost ednost (úpravy v dělicím d pásu proti psychologické přednosti, potlačení ení psychologické přednosti p pomocí vodorovného dopravního značení, atd.);
•
nevhodné šířkové uspořádání ádání (úpravy spočívající spo v zúžení jízdních pruhů, zřizování pruhů pro cyklisty, parkovacích pásů, pás zelených pásů, dělících ostrůvků, atd.), počet et jízdních pruhů pruh má odpovídat dopravním nárokům;
•
jízdní pruhy musí být zbaveny překážek řekážek (stojící vozidla, kontejnery, popelnice, sloupy veřejného osvětlení); ětlení); Bezpečný dopravní prostor, pplk. JUDr. Sabina BURDOVÁ
• odstranit (nebo řádně vyznačit) čit) náhlé změny zm vedení jízdních pruhů za vypuklými výškovými oblouky, či jinými překážkami rozhledu; • u křižovatek je třeba vyloučit čit zm změnu počtu nebo polohy jízdních pruhů před a za křižovatkou; řižovatkou; • velké kolizní plochy křižovatek ižovatek (úpravy velkých ploch křižovatek zřízením ízením okružních křižovatek, kř úpravy křižovatek pečlivě zpracovaným vodorovným dopravním značením zna atd.); • nevhodné uspořádání křižovatek řižovatek (úpravy v radiálním připojení, v jednoduchých úpravách při zalomené přednosti, atd.); Bezpečný dopravní prostor, pplk. JUDr. Sabina BURDOVÁ
• nevhodné směrové či výškové vedení trasy (v oblasti směrových prvků je třeba se soustředit na nehomogenitu trasy - malý poloměr směrového oblouku po delší přímé trase, nutnost lokálního snížení jízdní rychlosti, směrový oblouk „utahující", tj. zmenšování poloměru, je třeba odstranit atd.); • náhlé změny povrchu vozovky nebo jejího šířkového uspořádání; • překážky v rozhledu (odstraňování ňování nebo ochrana překážek, pečlivé umisťování svislého dopravního značení atd.); • pevné překážky (odstraňování nebo ochrana pevných překážek, používání nových, méně agresivních technologií podpěrných konstrukcí, např. u velkoplošných svislých dopravních značek atd.); Bezpečný dopravní prostor, pplk. JUDr. Sabina BURDOVÁ
• nedostatečné nebo chybějící ějící veřejné osvětlení pozemní komunikace (výrazně zvyšuje bezpečnost bezpe provozu za snížené viditelnosti osvětlením nehodových míst, přechodů pro chodce a křižovatek odlišným osvětlením tlením - barevně, intenzitou, umístěním osvětlením všech ostrůvků usměrňujících usm dopravní proudy a zpomalujících vjezd do uzavřené řené osady atd.); • aleje, vyjeté koleje, špatný povrch vozovky, výtluky, příčné vlny, podélné vyjeté koleje a zejména hluboké prosedliny z nesprávně hutněných přechodových oblastí za opěrami mostů, chyby v dopravním značení, nevhodné pozadí dopravních značek, schizofrenní dopravní značení atd. atd
Bezpečný dopravní prostor, pplk. JUDr. Sabina BURDOVÁ
Bezpečný dopravní prostor, pplk. JUDr. Sabina BURDOVÁ
Bezpečný dopravní prostor, pplk. JUDr. Sabina BURDOVÁ
Bezpečný dopravní prostor, pplk. JUDr. Sabina BURDOVÁ
Bezpečný dopravní prostor, pplk. JUDr. Sabina BURDOVÁ
Potřebu bezpečného čného dopravního prostoru vnímali už naši předci p Naši předci měli v mnoha ohledech revoluční myšlenky, když např. na začátku 20. století, kdy byl vývoj automobilismu ještě „v plenkách“, uzákonili povinnost parkovat auta pouze v garážích. Podívejme se, jak vypadají naše ulice ve městech dnes. Jsou přeplněné zaparkovanými auty tak, že hasiči v případě potřeby ulicí neprojedou, zpoza zaparkovaného auta může do vozovky vběhnout vb malé dítě, zaparkované auto tvoří obecně překážku atd. Také Tereziánský patent byl ve své době velmi nadčasový, když např. určoval stavbu oplocení až za vnější hranu příkopu; pole sousedící se silnicí, které nebyly ohrazeny ploty, musely být orány napříč říč, aby voda a bláto nevytékaly na silnici, nebo že střechy domů nesměly zasahovat do průjezdného profilu silnice atd.
Bezpečný dopravní prostor, pplk. JUDr. Sabina BURDOVÁ
Vznik novodobých silnic na našem území spadá do doby panování císaře Josefa I., který si v roce 1709 vyžádal zpracování návrhu na zlepšení hlavních silnic v Rakousku – Uhersku. V roce 1725 byla ustavena silniční komise, která o sedm let později předložila císaři ke schválení návrh výstavby šesti hlavních silnic ve směru starých zemských cest z Prahy do Vídně, Vídně Lipska, Vratislavi, Norimberka, Lince a Žitavy. Už v roce 1738 a 1739 byla zahájena stavba Vídeňské a Lipské silnice. První, tzv. tereziánská erární silnice, z Prahy do Vídně, však byla dokončena až v roce 1774 za vlády Marie Terezie. Výstavba silnic se řídila zákony a nařízeními, kterým byl pro erární silnice Tereziánský patent z r. 1788. Roku 1886 byly zavedeny také periodické prohlídky mostů. Bezpečný dopravní prostor, pplk. JUDr. Sabina BURDOVÁ
Dekrety dvorní kanceláře z let 1803 a 1843 stanovily šířku koruny státní silnice 9.48 m (méně důležité ůležité silnice 8,85 m), vozovky 6,32 m a krajnic 1,58 m. V horách mohla být šířka silnic zmenšena na 8,22 m, u méně důležitých silnic až na 6,95 m. Podélný sklon vozovky nesměl být vyšší než 4,,1 až 4,7% a v kratších úsecích délky 200 – 300 m, 5,5%, výjimečně výjime i 7 – 8,3%. V takových úsecích silnic ale musely být vozy taženy přípřežím i několika párů koní. Vozovka silnic se skládala ze dvou vrstev – štětové a štěrkové a její tloušťka byla stanovena na 47,,5 cm na silnicích s provozem těžkých povozů a 39 cm na silnicích s provozem lehčích povozů.
Bezpečný dopravní prostor, pplk. JUDr. Sabina BURDOVÁ
Pro správu a údržbu silnic platily velmi přísné pokyny a o přímý dozor na silnicích se starali cestmistři, kterým byli podřízeni cestáři. Ti měli hodně povinností a velmi těžkou službu, o čemž se můžeme
přesvědčit,
přečteme čteme-li
na privátních silnicích
si
„Naučení
pro
cestáře
v Čechách“, Č vydané v roce 1857
místodržitelstvím v Praze.
Bezpečný dopravní prostor, pplk. JUDr. Sabina BURDOVÁ
Základní povinností cestáře v polovině 19. 19 století bylo, denně po celý rok mimo neděli a svátků, „nacházet se s nářadím nář na silnici tolik hodin, kolik bylo předepsáno“. Přitom pracovní doba byla stanovena diferencovaně: od poloviny října do poloviny února od 8 do 12 hodin a od 13 do 17 hodin, od poloviny února do konce dubna od 7 do 12 hodin a od 13 do 18 hodin, od 1. května do konce srpna od 6 do 12 hodin a od 13 do 19 hodin. Konečně cestá dobu dopoledne od 7 do 12 hodin od 1. září do poloviny října měli cestáři a odpoledne od 13 do 18 hodin. Cestář musel pracovat samozřejmě i v sobotu a jeho týdenní pracovní doba v ročním průměru činila plných 60 hodin! I přesto „pakliby ale nenadálá a nevyhnutelná potřeba toho žádala, je cestář povinen, i mimo těchto ustanovených hodin na silnici pracovat“. pracovat“
Bezpečný dopravní prostor, pplk. JUDr. Sabina BURDOVÁ
Přitom se pracovní doba musela plně pln využívat, neboť „nesmí cestář s pocestnými dlouho rozprávěti, ěti, alebrž tak dlouho, co na silnici vytrvati povinen jest, pilně pracovati“. pracovati“ Jestliže cestář onemocněl, musel na své náklady poslat za sebe do práce na silnici schopného dělníka. Kromě polední přestávky nesměl cestář cestá opustit své pracoviště, které muselo být označeno plechovým číslem na násadě zapíchnuté do krajnice v místě pracoviště. Každý den musel projít celý svěřený úsek a odstranit naléhavé závady, shrabovat prach a bláto na hromádky a tyto odvážet, sekat trávu a odstraňovat z vozovky volný štěrk, v zimě odklízet sníh, vysekávat led a plnit mnoho dalších úkolů, potřebných pro udržení dobrého stavu silnice. Bezpečný dopravní prostor, pplk. JUDr. Sabina BURDOVÁ
Když se v roce 1923 konal ve španělské španě Seville IV. mezinárodní silniční kongres, silniční odborníci se shodli na zásadách o parametrech, konstrukci, vybavení i provozních podmínkách silnic. Některé z nich ani dodnes neztratily platnost, jako např. že dopravní značky mají být jednotné ve všech zemích, rozhledová vzdálenost na křižovatkách silnic a v obloucích nemá být menší než 100 m, šířka vozovky má být větší než 5 m a že směr jízdy po silnici musí být v celé zemi jednotný – doporučuje se jízda vpravo jako výhodnější. Podle statistických záznamů tehdejšího zemského správního výboru bylo na našem území koncem roku 1923 okresních silnic 28.755,518 km a podle počtu kilometrů připadajících na 1 km², byli jsme na 4. místě v Evropě. Podle počtu kilometrů připadajících na 1000 obyvatel na 6. místě, přičemž v obou případech bylo např. Německo až za námi. Každý ze 6.670.582 obyvatel Čech se podílel na silničním hospodářství hospodář průměrně 40 Kč ročně. Bezpečný dopravní prostor, pplk. JUDr. Sabina BURDOVÁ
V rámci Evropské unie (EU) patří Česká republika (ČR) na poslední místa stupnice úrovně bezpečnosti silničního provozu, neboť v porovnání s ostatními členy EU klesají v ČR počty nejzávažnějších následků následk dopravních nehod pomalejším tempem. Nejvýraznější Nejvýrazn je tento trend u nejzranitelnějších účastník častníků silničního provozu, jako jsou cyklisté a chodci. chodci Bezpečný dopravní prostor, pplk. JUDr. Sabina BURDOVÁ
Závě Závěr Pozemní komunikace, ať už se jedná o cesty, stezky, místní komunikace, silnice či dálnice, jsou stále velmi důležitými ůležitými spojeními mezi obcemi, městy, státy, po kterých migrují lidé za prací, za obchodem či za lepším životem. Vývoj v silničním stavitelství jde neustále dopředu, vyvíjí se stále novější technologie a postupy. Jsou činěny kroky, které vedou k větší bezpečnosti všech účastníků silničního provozu, ať už se jedná o technické novinky v oblasti vybavení vozidel, zavádění zavád nových bezpečnostních prvků na pozemních komunikacích v rámci zklidňování dopravy či eliminace silničního motorového provozu z historických center měst. Také dnes se vybírají stejně jako ve středověku mýta za používání určitých silnic, přitom však ani dnes se nepoužívají výnosy z mýta pouze k účelu, ke kterému měly sloužit a to jest k údržbě těchto silnic a jejich dobudování.
Bezpečný dopravní prostor, pplk. JUDr. Sabina BURDOVÁ
Děkuji za pozornost. pplk. JUDr. Sabina BURDOVÁ rada
Sekretariát: 974 834 302 E-mail:
[email protected] Policejní prezidium ČR Ředitelství služby dopravní policie Strojnická 27 170 89 PRAHA 7 - Holešovice