MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV
VLIV PRŮMYSLOVÉ ZÓNY CTP NA ROZVOJ HUMPOLECKA Bakalářská práce
Marek Kolman
Vedoucí práce: doc. RNDr. Václav Toušek, CSc.
Brno 2012
Bibliografický záznam Autor:
Marek Kolman Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav
Název práce:
Vliv průmyslové zóny CTP na rozvoj Humpolecka
Studijní program:
Aplikovaná Geografie
Studijní obor:
Geoinformatika a regionální rozvoj
Vedoucí práce:
doc. RNDr. Václav Toušek, CSc.
Akademický rok:
2011/2012
Počet stran:
60+4
Klíčová slova:
Transformace průmyslu; přímé zahraniční investice; průmyslová zóna, soukromý developer; CTP Invest; CTP D1 Humpolec; Humpolecko; trh práce;
Bibliographic Entry Author
Title of Thesis:
Marek Kolman Faculty of Science, Masaryk University Department of ... Impact of industrial zone CTP on the development of Humpolec region
Degree programme:
Apllied Geography
Field of Study:
Geoinformatics and regional development
Supervisor:
doc. RNDr. Václav Toušek, CSc
Academic Year:
2011/2012
Number of Pages:
60+4
Keywords:
Transformation of industry; foreign direct investments,; industrial zone,, private developer; CTP Invest; CTP D1 Humpolec; Humpolec region; labour market;
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá vlivem průmyslové zóny CTP D1 na rozvoj Humpolecka. V hojném počtu začaly průmyslové zóny v České republice vznikat až po roce 1998, kdy byl vládou uveden cílený program podpory průmyslových zón (Program rozvoje průmyslových zón). Průmyslové zóny ovlivňují mimo jiné trh práce a ekonomiku regionu. Cílem práce je zjistit, jaký konkrétní vliv má zóna CTP na rozvoj Humpolecka a samozřejmě i na trh práce. Dalším cílem práce je pokusit se zhodnotit roli soukromých developerů, zejména společnosti CTP Invest, na rozvoj průmyslových zón.
Abstract The Bachelor thesis deals with an influence of the industrial zone CTP D1 on the development of Humpolec region. The great number of industrial zones began in the Czech Republic occur until after 1998 when the government put a targeted program to support industrial zones (The development of industrial zones). Industrial zone, among other things, affect the labor market and economy. The goal of this thesis is to find out, what specific impact have industrial zone CTP on the developnemt of Humpolec region, and of course on the labor market. Another goal is to try to assess the role of private developers, in particular, CTP Invest, on the development of industrial zones.
Poděkování Děkuji vedoucímu diplomové práce doc. RNDr. Václavu Touškovi, CSc. nejen za cenné rady a připomínky při zpracování tématu bakalářské práce, ale také za příjemnou spolupráci. Dále děkuji starostovi Městského úřadu Humpolec (jmenovitě Mgr. Jiřímu Kučerovi) za poskytnutý rozhovor a materiály týkající se průmyslové zóny. Poděkování patří dále lidem ze společnosti CTP Invest za poskytnuté materiály průmyslové zóny CTP D1 v Humpolci.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracoval samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.
Brno 9. května 2012
………………………………
OBSAH 1. ÚVOD A CÍLE PRÁCE………………………….……………………………………..10 2. METODIKA ZPRACOVÁNÍ……..……………………………………………………12 3. GEOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA HUMPOLCE A JEHO ŠIRŠÍHO ZÁZEMÍ…14 3.1 Vymezení území………………………………….……………………………………14 3.2 Fyzickogeografická charakteristika území……….……………………………………16 3.2.1 Geologické poměry…………………………….……………………………………16 3.2.2 Geomorfologické poměry……………………….…………………………………...16 3.2.3 Hydrologické poměry…………………………….………………………………….16 3.2.4 Klimatické poměry……………………………….………………………………….17 3.2.5 Půdní poměry…………………………………….………………………………….17 3.3 Socioekonomická charakteristika území…………….………………………………...17 4. HODNOCENÍ TRANSFORMACE PRŮMYSLU V ČŘ PO ROCE 1989…………….23 4.1 Pozitiva a negativa průmyslové výroby v ČR před rokem 1989…….………………...23 4.2 Zásadní změny ekonomického vývoje ČR po roce 1989…………….………………..24 4.3 Odvětvová struktura, zahraniční kapitál……………………………….………………28 5. PROBLEMATIKA PODPORY PRŮMYSLOVÝCH ZÓN….……………………….30 5.1 Historie a vývoj průmyslových zón…………………………………….……………...30 5.2 Problematika podpory průmyslových zón v ČR……………………….……………...31 5.2.1 Program na podporu průmyslových zón 1998 – 2005……………….……………...32 5.2.2 Operační program podnikání a inovace 2007 – 2013………………….…………….33 5.3 Přehled průmyslových zón v ČR………………………………………….…………...34
8
5.4 Obce vs. developeři a realizace nových zón……………………………….…………..36 5.4.1 Soukromý sektor - Developeři na trhu průmyslových nemovitostí v ČR….………..36 5.4.2 Srovnání průmyslových zón – obec a developer…………………………….………37 5.4.3 Realizace nových zón………………………………………………………….…….38 6. SPOLEČNOST CTP PŘI ZAKLÁDÁNÍ A FINANCOVÁNÍ NOVÝCH ZÓN V ČR..39 7. PŘÍPADOVÁ STUDIE PRO ZÓNU CTP V HUMPOLCI…………………………….44 7.1 Historie Central Trade Park D1 v Humpolci …………………………………….……44 7.2 Vymezení území………………………………………………………………….……44 7.3 Areál průmyslové zóny CTP D1 V Humpolci…………………………………….…..45 7.4 Charakteristika největších investorů v zóně CTP D1 Humpolec………………….…..46 8. ANALÝZA DOPADŮ TÉTO ZÓNY NA ROZVOJ HUMPOLECKA………………49 9. ZÁVĚR………………………………………………………………………………….53 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY …………………………………………………….57 SEZNAM PŘÍLOH ……………………………………………………………………… 61
9
1 ÚVOD A CÍLE PRÁCE V první části práce se věnujeme transformaci české ekonomiky v devadesátých letech, která se velmi výrazně dotkla všech hospodářských odvětví, průmysl nevyjímaje. Naopak, průmyslovou výrobu můţeme povaţovat za odvětví, které přechod od centrálně řízeného na trţní hospodářství poznamenal patrně nejvíce. Došlo také k zásadním změnám, jako byla privatizace, liberalizace cen a vnějších ekonomických vztahů. V návaznosti na tuto část bakalářské práce, se poté soustřeďujeme na transformační období po roce 1989 a na dopady na celou českou ekonomiku. Samotná transformace českého průmyslu po roce 1989 s sebou přinesla řadu nových procesů. Jedná se o změnu odvětvové struktury, problematiku průmyslových zón, roli zahraničního kapitálu, které se věnujeme v následně. Ta je úzce spojena s makroekonomickým fenoménem ovlivňujícím v posledních letech především odvětví zpracovatelského průmyslu – přímými zahraničními investicemi (PZI). Jako jedna z moţných forem expanze firmy na mezinárodní trhy (většinou v podobě nove investice na zelené louce) nahradila po zavedení systému investičních pobídek vládou ČR v roce 1998 svým významem formu kapitálového vstupu do subjektu označovaného jako fúze a akvizice. Přímé zahraniční investice jsou většinou odborníků stále povaţovány za velký přínos pro národní ekonomiku. Zdůrazňován je především jejich pozitivní vliv na zaměstnanost v problémových strukturálně postiţených regionech a regionech s velkou nezaměstnaností. V souvislosti s první ucelenou částí práce byl stanoven následující cíl:
Stručně zhodnoťte transformaci průmyslu v ČR po roce 1989 (neopomeňte roli zahraničního kapitálu)
V druhé části práce je rozebírána podpora průmyslových zón, víceméně jde o operační programy na podporu zón. V práci jsou uváděny tři programy na podporu těchto zón: Program na podporu průmyslových zón, který běţel v letech 1998 – 2005. Druhým Národním programem podpory zón je Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury, který byl schválen na období 2006 – 2010 a jako třetí uváděný program je Operační program podnikání a inovace 2007 – 2013. V souvislosti s touto části práce byl stanoven nasledující cíl:
Zvláštní pozornost věnujte problematice podpory průmyslových zón v ČR
Průmyslové zóny lze dělit podle několika kritérií, jedním z nich je forma vlastnictví . Z tohoto pohledu existují v zásadě dvě formy – první je vlastnictví průmyslové zóny 10
veřejným sektorem (stát, kraj, město, obec), ta druhá, která nás v práci bude více zajímat, je vlastnictví a provoz soukromým developerem.. Nejvýznamnější a největší firmou, která se komerčně zabývá průmyslovým developerstvím a realitami v České republice je společnost CTP Invest. Přestoţe trh stále ovládá nizozemská CTP Invest, do České republiky a na její trh s průmyslovými nemovitostmi vstoupili i další významní „hráči“, jejichţ podíl se zvyšuje (např. společnost ProLogis či Pinnacle). Návazně na další část práce bylo zaměření cílů a otázek s nimi spojených následující:
Zabývejte se problémem obce vs. developeři a realizace nových zón
Popište roli společnosti CTP při zakládání a financování nových zón v ČR Od soukromého developeru se dostáváme v bakalářské práci k průmyslové zóně
v Humpolci. Nizozemští investoři (tehdy firma BRAKEMA Invest spol. s r. o.) odkoupili v roce 1997 od soukromých majitelů a města zrekultivovaný pozemek bývalé městské skládky o celkové rozloze cca 10ha, vybudovali zde technickou infrastrukturu a připravené plochy a výrobní haly začali nabízet. Zde je tedy cíl následující:
Zpracujte případovou studii pro zónu CTP v Humpolci V poslední části práce se věnujeme zhodnocení vlivu průmyslové zóny CTP D1 v
Humpolci na situaci na trhu práce Humpolecka pomocí informací spojených se zaměstnaností v průmyslové zóně. V poslední části práce je tedy cíl práce:
Analyzujte dopady této zóny na rozvoj Humpolecka (především pomocí dat o trhu práce)
11
2 METODIKA ZPRACOVÁNÍ Při tvorbě práce bylo třeba vyuţít informace o průmyslu v 80. a 90. letech. Při geografickém hodnocení transformace průmyslu, jeho struktury či koncentrace, diverzifikace, specializace apod. byly pro potřeby práce nejvíce vyuţívány informace z jiţ napsaných prací. Vymezení pojmu „průmyslová zóna“ je poměrně široké, coţ má za následek například nesoulad mezi různými organizacemi při identifikaci a určení, co je ještě průmyslová zóna a co nikoliv, nejednotnost o počtu průmyslových zón v určitém regionu a podobně. Autorů, kteří se zabývají problematikou průmyslových zón v České republice, není mnoho. Je tedy přirozené, ţe zdrojů v tištěné podobě je spíše pomálu. Významněji se danou tématikou zabýval například kolektiv autorů ve Výzkumném centru regionálního rozvoje (VCRR) v Brně na Masarykově univerzitě (V. Toušek, M. Viturka, P. Tonev a kol. (2002)), J. Kunc (2005), M. Viturka a P. Halámek (2002), všichni taktéţ z Masarykovy univerzity. Z mimobrněnských lze uvést například M. Vančuru (2000) z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Podstatná část znalostí o průmyslových zónách byla autorem práce získána z dat zpracovaných implementační agenturou CzechInvest. Základními zdroji dat a informací o průmyslových zónách v České republice jsou:
CzechInvest (Agentura pro podporu podnikání a investic),
Regionální rozvojové agentury,
Regionální informačni servis (RIS),
Databáze CTPark Network. Pro analýzu významu průmyslové zóny CTP D1 Humpolec
byly pouţity
deskriptivní metody (land use průmyslové zóny, řízené rozhovory se zástupci kompetentních organizací a rozhovory s vedoucími lidmi v subjektech působících v průmyslové zóně). Za největší přínos pro zpracování bakalářské práce povaţuji rozhovory s představiteli Městského úřadu v Humpolci, především s Mgr. Jiřím Kučerou, starostou města Humpolec, a následně se zástupci společnosti CTP Invest, kteří mi poskytli doplňující informace o průmyslové zóně v Humpolci. V analýze dopadů zóny na rozvoj Humpoleckého regionu jsem vyuţil data o trhu práce. Následně jsem hodnotil tyto dopady podle ukazatele míry nezaměstnanosti a počtu 12
uchazečů na 1 volné pracovní místo. Zpracování se týkalo zejména míry nezaměstnanosti pro SO ORP Humpolec a porovnání s okresem Pelhřimov, krajem Vysočina a Českou republikou. Z měsíčních statistik nezaměstnanosti z územního hlediska Integrovaného portálu MPSV jsem zjistil potřebná data o situaci na trhu práce. Ze získaných dat jsem vypočítala počet uchazečů na 1 volné pracovní místo. Bakalářská práce kombinuje statistická data s odbornými publikacemi a články v tisku. Získaná data byla přepočítána na percentuální podíly za jednotlivá odvětví a územní celky. Grafy a tabulky byly vyhotoveny pomocí programu Microsoft Excel a mapové výstupy pomocí programu ArcGIS.
13
3 GEOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA HUMPOLCE A JEHO ŠIRŠÍHO ZÁZEMÍ 3.1 Vymezení území Humpolec, město látek, lnu a piva, je situován jihovýchodně od Prahy a přibliţně v polovině cesty po dálnici D1 mezi Brnem a hlavním městem, v severozápadní části kraje Vysočina. Správní obvod Humpolec sousedí na severní straně se správním obvodem Světlá nad Sázavou a Vlašim, na východě se správním obvodem Havlíčkův Brod, na jiţní straně utváří krátkou hranici se správním obvodem Jihlava, a nejdelší hranici tvoří na západě, a to se správním obvodem Pelhřimov. Vznik města ve 12. století souvisel se starou zemskou stezkou, jeţ spojovala nedaleký starobylý klášter Ţeliv s Prahou a Moravou, a uvádí se jako "via Humpolecensis". Humpolec je druhé největší město na Pelhřimovsku, pochopitelně po okresním městě Pelhřimov. Město Humpolec zaujímá strategickou polohu v rámci celé České republiky. Nejdůleţitější města jsou vzdáleny do 100 kilometrů (vzdušnou čarou): Pelhřimov 16 km, Havlíčkův Brod 18 km, Jihlava 24 km, Praha 90 km, Brno a České Budějovice 100 km.
Obr. 1: Lokalizace města Humpolce v rámci České republiky
14
Přesnou polohu Humpolce nám udávají zeměpisné souřadnice 49° 32' s.š. a 15° 21' v.d. , které jsou vztaţeny k hlavní historické dominantě, věţi kostela svatého Mikuláše na Horním náměstí. Od roku 2003 je Humpolec obcí s rozšířenou působností. V rámci tohoto správního území se nachází celkem 25 obcí, coţ je pod krajským průměrem a tento správní obvod patří mezi nejmenší v kraji. Na celkovém počtu obyvatel na území kraje se podílí více neţ třemi procenty. V jediném městě, kterým je Humpolec, ţilo k 31. 12. 2003 téměř 65 procent obyvatel správního obvodu. Město tvoří administrativně vlastní část Humpolec a 11 místních částí; Brunka, Hněvkovice, Kletečná, Krasoňov, Lhotka, Petrovice, Plačkov, Rozkoš, Světlice, Světlický dvůr a Vilémov. Většina těchto místních části má charakter venkova, kde převládají zemědělské areály a není zde příliš rozvinut průmysl. Výjimku tvoří místní část Brunka, kde se dříve nacházel průmyslový areál Sukna, který byl restrukturalizací přeměněn v nynější logistické centrum.
Obr. 2: Místní části města Humpolce
15
3.2 Fyzickogeografická charakteristika území 3.2.1 Geologické poměry Území správního obvodu Humpolec je typickou ukázkou zvlněného povrchu Českomoravské vrchoviny. Celé zájmové území spadá do prostoru českého moldanubika v blízkosti variských plutonů. Základní horniny zájmového území jsou sillimanit-biotitické pararuly a biotit-sillimanitické pararuly, místy s cordieritem, náleţející do jednotvárné skupiny moldanubika. Z pohledu významu nerostného bohatství a nerostných zásob, není tato krajina příliš atraktivní, v dnešní době se zde nevyuţívá ţádné loţisko s nerostnými zásobami. Surovinový potenciál je zastoupen pouze loţisky stavebních surovin, to především kamenivem. 3.2.2 Geomorfologické poměry Z geomorfologického hlediska spadá posuzovaná lokalita podle regionálního členění reliéfu
do
provincie
Česká
vrchovina,
Česko-moravské
soustavy,
podsoustavy
Českomoravské vrchoviny, celku Humpolecké vrchoviny a okrsků Humpolecké kotliny a Melechovské vrchoviny (Demek et al. 2006). Mezi nejvyšší vrcholy patří vrchol se zříceninou hradu Orlíka s nadmořskou výškou 645 m n. m., Havlův kopec s 632 m. n. m. a Smetánka s 558 m n. m. Plochá Humpolecká vrchovina má rozlohou 600,74 km2. V severní části vrchoviny se nacházejí dva hřbety (hrásti), mezi nimiţ se nalézá sníţenina Humpolecké kotliny, která je protaţena S-J směrem. Nalézají se zde různé kryogenní tvary, jako jsou mrazové sruby, izolované skály, skalní hradby apod. (Demek et al. 2006).
3.2.3 Hydrologické poměry Nevýznamnějším vodním tokem je řeka Ţelivka, ostatní vodní toky jsou podstatně menší a mají charakter potoků jako např. Jalovčí, Lohenický, Rápotický a Pstruţný, který patří k hospodářsky významným vodním tokům. Na území zasahuje i konec vodní nádrţe Švihov (Ţelivka), která je zdrojem pitné vody pro Prahu. Ostatní vodní díla jsou poměrně malá, jedná se o drobné rybníky roztroušené po celém správním obvodu, které byly budovány právě díky nepřítomnosti většího vodního toku v blízkém okolí města. K větším patří Beruš, Dusilovský, Hadina, Dvorek, Pařez, Plačkovský a Závršský. Slouţí jak k rekreaci, tak i k chovu ryb. Celé území spadá do povodí Ţelivky a Sázavy. 16
3.2.4 Klimatické poměry Vybrané území zasahuje do klimatické oblasti MT3 (E. Quitt, 1971), která je charakteristická právě pro části Českomoravské vrchoviny, oblast mírně teplého podnebí, charakteristické normálním aţ krátkým létem, mírným aţ mírně chladným, mírným aţ mírně teplým jarem, podzim mírný, zima normálně dlouhá chladná aţ mírná suchá, s normálním aţ krátkým trváním sněhové pokrývky. Na severozápadním okraji správního obvodu Humpolec se dále vyskytuje i oblast MT7, která se vyznačuje oproti oblasti MT3 delším, mírně suším létem i mírně teplejším. Jaro a podzim bývají mírnější. Zima bývá sušší, s kratším trváním sněhové pokrývky. 3.2.5 Půdní poměry Na území správního obvodu Humpolec se rozkládají převáţně hnědé půdy, u kterých probíhá intenzivní vnitropůdní zvětrávání v horizontu Bv. Hnědé půdy jsou našim nejrozšířenějším půdním typem. Původní vegetací byly listnaté lesy (dubohabrové aţ horské bučiny), jako matečný substrát se uplatňují všechny horniny skalního podkladu. Přírodní podmínky stanovují pro půdy Humpolecka jejich zařazení do výrobní oblasti bramborářské.
3.3 Socioekonomická charakteristika území Humpolec byl v minulosti, aţ do roku 1960, politickým i soudním okresem, kdy byl při reorganizaci státní správy připojen k okresu Pelhřimov. 1.1.2003 se Humpolec stává obcí s rozšířenou působností poté, co zanikly okresy jako správní jednotky. Humpolecko má 25 obcí, z toho většina (21 obcí) do 499 obyvatel, 2 obce v rozmezí 500 – 999 obyvatel, 1 obec má 1000 – 4999 obyvatel a město s největším počtem obyvatel Humpolec, které spadá do kategorie 5000 – 19999. Nejméně obyvatel má obec Staré Břiště.
17
Na území správního obvodu ORP Humpolec ţije 17,2 tis. obyvatel (k 31. 12. 2010), přitom samotné město čítá 11,1 tis. obyvatel, ostatní obce tedy 6,1 tis. obyvatel. Počet obyvatel od roku 2001 přibylo. Obyvatelstvo můţeme rozdělit podle věkových skupin, potom na předproduktivní skupinu (0 - 14 let) připadá 14% obyvatel, na produktivní skupinu (15 - 64 let) připadá největší procento obyvatel, a to 67,8%. Zbytek připadá do poproduktivní skupinu (+65 let), tedy 18,2%. 17 300 17 200 17 100 17 000 16 900 16 800 Počet obyvatel
16 700 16 600 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Obr. 3: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Humpolec mezi lety 2001–2010. Zdroj: ČSÚ
Ve vývoji městské populace docházelo v časovém úseku od roku 1869 2001 několika zásadním změnám. V historickém vývoji města lze vysledovat dvě fáze expanze (Obr. 4), první z nich byla na počátku 20. století. Tato růstová fáze souvisí se zvyšujícím se významem města, a to jak z hlediska administrativního, tak i z hlediska hospodářského. Druhé období rozmachu města nastalo po konci druhé světové války, zvyšování počtu městského obyvatelstva souvisí jednak s vyšší porodností a zejména pak se socialistickým plánováním (tj. koncepce střediskového osídlení a budování průmyslových center).
18
11 500
120
11 000 115
počet obyvatel
10 000
110
9 500 105 9 000 8 500
100
index vývoje (%)
10 500
8 000 95 7 500 7 000
90 1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
počet obyvatel
roky
2001 index vývoje
Obr. 4: Historický vývoj obyvatelstva města Humpolce v časovém období 1869 aţ 2001. Struktura populace SO ORP Humpolec dle pohlaví odpovídá celorepublikovému průměru, kdy tzv. index feminity dosahuje hodnoty 1067 (to znamená, ţe na 1000 muţů připadá 1067 ţen), v rámci ČR jde u indexu feminity o hodnotu 1056. Vyšší zastoupení ţen je dáno vyšší nadějí doţití, kdy ţeny se doţívají vyššího věku ve srovnání s muţi. Situace v jednotlivých obcích je však různá. Ve vývoji populace hraje důleţitou roli také migrace. Celkový pohyb populace se skládá ze dvou základních sloţek, a to z přirozeného pohybu a z mechanického pohybu obyvatel. Přirozený pohyb obyvatel označovaný jako přirozený přírůstek resp. úbytek obyvatel charakterizuje přirozenou měnu populace, skládá se ze dvou základních procesů, a to z porodnosti a úmrtnosti. Nepříznivý vliv na vývoj přirozeného přírůstku má poměrně vysoká úmrtnost, která je v letech od roku 2001 do roku 2010 vyšší neţ porodnost. Přesto lze do budoucna očekávat, ţe bude docházet spíše k růstu porodnosti. V uplynulém desetiletí získal SO ORP Humpolec díky porodnosti téměř 1500 nových občanů. Vysoká úmrtnost má největší vliv právě na přirozený přírůstek (resp. zde jde o úbytek), negativně pak ovlivňuje celkový přírůstek/úbytek. Postupně dochází ke sniţování úbytku obyvatel. Přirozený přírůstek obyvatel (narození – zemřelí) čítá tedy v roce 2010 zápornou hodnotu (-15). Zde se jedná o přirozený úbytek. Od roku 2001, kdy přirozený přírůstek měl
19
hodnotu -56, se daný ukazatel ovšem značně sníţil a to především díky rostoucí porodnosti. Migrační saldo vypovídá o atraktivitě daného místa z pohledu bydlení přesněji trvalého ţití. SO ORP Humpolec a především potom samotné město Humpolec je značně atraktivní lokalitou z pohledu migrace, díky této atraktivitě město získává nové občany. Od roku 2001 do roku 2010 se v SO ORP přírůstek obyvatel migrací drţel povětšinou v kladných číslech, a to kolem hodnoty 50. Výjimku tvoří pouze roky 2001 a 2009. Jednou z významných kategorií obyvatel, kteří se rozhodnou pro emigraci, jsou mladí lidé. Jde především o lidi, kteří se po studiích rozhodnou zůstat v daném městě, motivujícím faktorem můţe být moţnost najít lépe placenou práci, neţ jaká je nabízena v místě bydliště. Struktura hospodářství je ovlivněna do značné míry samotným sídlem. Většina ekonomických aktivit je soustředěna v samotném vnitřním městě Humpolci. Vyšší koncentrace ekonomických subjektů ve městě je dána atraktivitou tohoto prostoru, zde jsou lokalizovány nejrůznější správní instituce. V následujícím textu bude hodnocena struktura hospodářství SO ORP Humpolec, a to zejména na základě hospodářských subjektů. Zemědělství a lesní hospodářství má v ekonomice správního obvodu pouze okrajové postavení, působí zde necelých 8 % ekonomických subjektů. Z celkového počtu zemědělských subjektů jde v 50,8 % případů o podniky samostatně hospodařících rolníků. Největším zaměstnavatelem v oblasti zemědělské výroby je Školní statek v Humpolci (tento podnik na konci roku 2005 zaměstnával více neţ 100 pracovníků).
SO ORP
Humpolec zabírá plochu cca 22 793 ha, přitom zemědělské plochy zabírají 13 127 ha. Pro SO ORP Humpolec je typický vysoký stupeň zalesnění, více neţ 31 % rozlohy SO ORP pokrývají lesy (u ČR jde o podíl ve výši 33,4 %). Podíl nezemědělské půdy je také ovlivněn vyšší intenzitou osídlení, hraje zde důleţitou roli zástavba, plochy komunikací apod. Oblast průmyslové výroby je druhým největším sektorem hospodářství vybraného území, co se týče počtu ekonomických subjektů. Především město Humpolec má dlouholetou tradici v oblasti průmyslové výroby. Význam průmyslu v porevolučním období mírně poklesl. Řada tradičních výrobců musela omezit, popř. ukončit svoji výrobní činnost, jde např. o tradiční podniky Sukno Humpolec a Českomoravský len Humpolec.
20
Z pohledu struktury průmyslu podle počtu ekonomických subjektů (Obr. 5) patří mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví: dřevozpracující průmysl (21 %), kovodělný průmysl (19 %) a elektrotechnický průmysl (12 %). Mezi nejvýznamnější průmyslové podniky města Humpolec patří Valeo Compressor Europe, s.r.o. a Humpolecké strojírny Humpolec a.s., zmíněné subjekty v současnosti zaměstnávají více neţ 300 zaměstnanců. Oba dva zmíněné podniky působí v oblasti strojírenské výroby. Mezi další velké průmyslové zaměstnavatele dále patří DH Dekor spol. s r.o. a HSE Humpolecké Stavební Elementy, spol. s.r.o..
kovodělný 19%
elektrotechnický 12%
oděvní 9% dřevozpracující 21%
strojírenský 6%
textilní 6% ostatní nerozlišený 5%
ostatní průmysl 6%
nábytkářský 2% kožedělný 2%
dopravní prostředky 3%
polygrafický 4%
potravinářský 5%
Obr. 5: Struktura sektoru průmyslu dle počtu hospodářských subjektů. Zdroj: RES 2005, ČSÚ Jihlava; vlastní výpočty Sektor stavebnictví je třetím největším sektorem hospodářství města, stavebními činnostmi se zabývá více neţ 11 % ekonomických subjektů z celkového počtu. Avšak v převáţné většině (92 % případů) jde o podniky bez zaměstnanců tedy o podniky fyzických osob. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v tomto sektoru patří STATUS stavební a.s. (více neţ 100 pracovních míst) a První humpolecká stavební s.r.o. Sluţby jsou největším sektorem ekonomiky SO ORP Humpolec, a to jak z pohledu počtu subjektů, tak i z pohledu počtu vytvořených pracovních míst. Největším odvětvím je oblast obchodu a oprav spotřebního zboţí a motorových vozidel, zde působí 45 % hospodářských subjektů ze sektoru sluţeb. V odvětví obchodu a oprav působí zejména malí podnikatelé, kdy téměř 89 % ekonomických subjektů podnikajících v odvětví 21
obchodu nemá ţádného zaměstnance. Mezi další významná odvětví pak patří oblast pronájmu nemovitostí, poradenských sluţeb (21,3 %) a oblast ostatních sluţeb (12,2 %). Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele sektoru sluţeb patří Česká zemědělská akademie v Humpolci, CTM Hospital a.s., Město Humpolec, Domov důchodců a Léčebna tuberkulózy a respiračních nemocí. Všechny uvedené subjekty zaměstnávají více neţ 50 zaměstnanců. Humpolecko disponuje poměrně dobrou dopravní obsluţností, díky silniční dopravě. Nejdůleţitější dopravní tepnou procházejí v blízkosti Humpolce je dálnice D1 (Praha – Brno – Vyškov – Lipník nad Bečvou), která má důleţitý význam v mezinárodní dopravní síti (dopravní propojení jihovýchodní a západní Evropy). Dalším významným dopravním tahem je silnice I. třídy, která je napojena na dálnici pomocí přístupových sjezdů a nájezdů. Tato silnice spojuje také s Humpolcem dvě okresní města Pelhřimov a Havlíčkův Brod. Zajišťuje také relativně dobré spojení s Jiţními Čechami (České Budějovice), a také s východními Čechami (Pardubice, Hradec Králové, Svitavy). Na druhou stranu musíme podotknout, ţe ţelezniční doprava tu má jen velmi malý, lokální význam. Z původní výstavby nakonec sešlo, a byla zde postavena jenom ţeleznice vedoucí z Havlíčkova Brodu. Na této trati jezdí pouze několik nákladních vlaků a osobní motorový vlak. Vzhledem ke vzniku a rozvoji nových podniků by zaručeně městu pomohlo zvýšení kapacity ţeleznice. Letecká doprava zde také má pouze okrajový význam, nejbliţší letiště se nachází v Havlíčkově Brodě (18 km od Humpolce). Je to zároveň jediné mezinárodní letiště v kraji Vysočina.
22
4 HODNOCENÍ TRANSFORMACE PRŮMYSLU V ČR PO ROCE 1989 Pro analýzu transformace průmyslu v ČR je podstatný výchozí stav ekonomiky i společnosti, proto si nejprve popíšeme situaci právě v 80. letech. V první a druhé podkapitole se tedy zaměříme na klady tehdejší situace a následně na negativa. Samotná transformace českého průmyslu po roce 1989 s sebou přinesla řadu nových procesů. Jedná se o změnu odvětvové struktury, roli zahraničního kapitálu (především přímých zahraničních investic) a problematiku průmyslových zón.
4.1 Pozitiva a negativa průmyslové výroby v ČR před rokem 1989 Mezi charakteristické rysy socialistického Československa, jimiţ se odlišovalo od zemí s trţním hospodářstvím, patřily centrální řízení, direktivní plánování, neexistence nebo jen malý podíl soukromého sektoru, zaostávání technologické úrovně, nízké investice do průmyslových podniků, nulová reakce na ropné šoky, přezaměstnanost, nízká produktivita práce a orientace na nenáročné trhy „východních“ zemí. (Šerý, Toušek, 2011). Rozměrem svých průmyslových kapacit patřilo Československo ke světové industriální špičce, ale kvalitou a strukturou vytvářených uţitných hodnot se uţ nemohlo s vyspělými ekonomikami srovnávat. Značnou zátěţí českého hospodářství byla také pomoc Slovensku. V 80. letech se začal také více projevovat pokles průmyslové produkce. Některé kladné rysy byly dány např. geografickou polohou země, úrovní lidského kapitálu a jiné stavem společnosti a hospodářství. Významným pozitivem byla makroekonomická stabilita. Poloha v „srdci“ Evropy s dlouhou hranicí s Německem a Rakouskem byla pozitivní pro budoucí vývoj zahraničního obchodu a dalších ekonomických kontaktů se „západem“, které následně uspíšily samotný proces. Československo mělo tedy relativní výhodu oproti zemím situovaným více na východ. Vzdělání můţeme povaţovat také za pozitivum, a to zejména v technických oborech, kde vzdělání dosahovalo vysoké úrovně. Na druhou stranu, některé obory byly značně zanedbávány. Československo patřilo spolu s Německem k nejvyspělejší součásti bývalého socialistického bloku. Tato vyspělost se odráţela například i v nízkém podílu zemědělství v ekonomice. Musíme ovšem podotknout, ţe tato vyspělost byla relativní, a to ve vztahu právě k zaostalejšímu komunistickému bloku. Srovnání se západními zeměmi rozhodně není lichotivé. Jedním z cílů komunistického reţimu byla plná zaměstnanost, z toho 23
důvodu tedy neexistovala otevřená nezaměstnanost. Z toho je patrné, ţe hospodářská politika nevedla k velkým nerovnováhám uvnitř ekonomiky. Vedle výše uvedených pozitiv bylo československé hospodářství zatíţeno celou řadou deformací, které byly pro průběh transformace přítěţí. V hospodářství prakticky neexistovala konkurence, která by nutila ke zkvalitnění produkce. Ruku v ruce s předchozím byla ekonomika ovlivněna i společným, státním vlastnictvím, soukromý sektor prakticky neexistoval. Relativně malá moţnost ovlivnit rozhodovací proces a neexistence konkurence vedly ke stavu, kdy subjekty neměly zájem uspokojovat potřeby zákazníků. Podniky ani neměly ţádný zájem dosahovat lepších výsledků, protoţe by to v jejich případě znamenalo vytváření náročnějších plánů. Důsledkem bylo, ţe systém tendoval k průměrnosti, skrývání rezerv a ke snaze nevybočit příliš z řady. Podniky neměly zájem na zlepšování kvality své produkce, nebyly pod konkurenčním tlakem a celkové prostředí nevedlo ke snaze o zlepšení technologií, z čehoţ se dá vyvodit zase tendence k trvalému zaostávání za západními zeměmi. Zahraniční obchod a otevřenost ekonomiky byly do značné míry uzavřeny. Tempo ekonomického růstu v průběhu komunistické diktatury postupně klesalo. Příčina spočívala v samotné podstatě socialistického ekonomického systému.
4.2 Zásadní změny ekonomického vývoje ČR po roce 1989 Po roce 1989 došlo v České republice v souvislosti s politickými a společenskými událostmi k řadě důleţitých změn, které měly vliv také na celkovou organizaci hospodářství, včetně průmyslu. Jedná se o tzv. transformační období. Období devadesátých let bylo specifickým obdobím přechodu od systému centrálně plánované ekonomiky k ekonomice trţní, kdy starý systém centrálního plánování přestal ve velmi krátkém časovém prostoru působit a nový systém se teprve utvářel. Došlo k radikálním systémovým změnám (privatizace, liberalizace cen a vnějších ekonomických vztahů). Začaly se vytvářet institucionální předpoklady pro fungování trţního mechanismu a uskutečnily se velké organizační a strukturální změny. Zatímco některé reformy mohly být uskutečněny v poměrně krátkém čase, jiné se ukázaly podstatně sloţitějšími a jejich efekt se projevuje aţ za řadu let. Týká se to především privatizace a s ní spojené restrukturalizace průmyslových podniků a vytváření institucionálního a právního rámce trţní ekonomiky, zajišťující její efektní fungování. 24
Výchozí podmínky ČR se zdály být na počátku roku 1990 příznivé. Ve srovnání s ostatními zeměmi s přechodovou ekonomikou (snad s výjimkou Slovinska) měla Česká republika na počátku transformace významný předstih v ekonomické úrovni. (Spěváček V. a kol, 2002). Na druhé straně byly výchozí podmínky v některých směrech méně příznivé. To se týkalo zejména praktické neexistence soukromého sektoru, značné koncentrace hospodářských aktivit do velkých celků s často monopolním postavením a většího stupně závislosti na obchodu se zeměmi sdruţenými s RVHP. Strategie transformace se opírala o rozsáhlé uvolnění cen, liberalizaci zahraničního obchodu, makroekonomickou stabilizaci, rychlou privatizaci obchodu a malého podnikání, demonopolizaci a privatizaci velkých podniků, reformu sociálního zabezpečení a daňovou reformu (Kunc, J., 2005). Česká cesta transformace se vyznačovala důrazem kladeným na makroekonomickou stabilizaci a rychlost privatizace. Forma privatizace se stala kombinací vrácení majetku původním vlastníkům, popřípadě dědicům, prodeje majetku domácímu a zahraničnímu kapitálu a jeho rozdávání obyvatelstvu prostřednictvím investičních kupónů. Privatizační proces byl rozdělen na dvě části: „velkou“ privatizaci, týkající se bývalých státních podniků a „malou“ privatizaci, tedy privatizaci drobného podnikání a malých podniků. Naopak podcenila význam strukturálních reforem a do značné míry ignorovala mikroekonomické aspekty přechodu na trţní ekonomiku. Pro účely této práce není potřeba podrobně zkoumat a interpretovat všechny makroekonomické údaje. Pro nástin zásadních rozdílů v ekonomickém vývoji ČR od počátku transformace nám postačí jiţ zaběhlé členění transformačního období. Dle Spěváčka (2002) se ekonomický vývoj ČR od počátku transformace člení na čtyři etapy, které primárně určuje výše HDP respektive změny v jeho ročním růstu či poklesu.
Etapa transformační recese, která byla charakteristická pro období let 1990 – 1992
Etapa hospodářského oţivení, roky 1993 – 1996
Etapa opětovné recese, která začala v roce 1997 a trvala aţ do poloviny roku 1999
Etapa oţivení ekonomiky, která začala ve druhé polovině roku 1999 a trvá prakticky dodnes
25
Transformační recese (1990 - 1992)
Transformační recese měla strukturální charakter a vyznačovala se různými faktory, které byly spojeny s přechodem od centrálního plánování k trţní ekonomice a souvisejícími změnami. Dochází k velkému sniţování stavu zásob, který je pro recesi typický. V oblasti zahraničního obchodu byl paradoxně v roce 1991 zaznamenán značný růst čistého vývozu, který do jisté míry kompenzoval silný pokles domácí poptávky (Spěváček, V a kol., 2002). I kdyţ se pokles výroby v počáteční fázi transformace očekával, výsledek očekávání předstihnul. Nesmírně silný pokles výroby v počátcích transformace se projevil i v poklesu spotřeby a investic. Velký počet ekonomických hodnocení se shoduje, ţe tato recese byla výsledkem kombinace faktorů působících na straně nabídky a poptávky. Hospodářské oţivení (1993 - 1996) Rok 1993 je rokem „specifickým“, nejenom ekonomicky, ale také geopoliticky, jelikoţ došlo k rozpadu Československa. Vznikla samostatná Česká republika a došlo k celoroční stagnaci výroby. V roce 1994 se české ekonomika dostává do druhé fáze transformace, tedy do fáze hospodářského oţivení, která vrcholí v roce 1995 a následně se zpomaluje. Hospodářský růst byl přirozenou reakcí na silný pokles výroby v předchozích letech a byl taţen hlavně růstem domácí poptávky. Ekonomický růst posiluje v tomto období také zvýšená tvorba zásob. Růstová dynamika se přenáší do odvětví průmyslu a stavebnictví, na rozdíl od let dřívějších. Vývoj v letech 1994 – 1995 vyvolal řadu pozitivních nálad, očekávání a prognóz, které předpokládaly dlouhodobý růst HDP v ČR. Česká republika byla dávána za „příklad“ úspěšné transformace. V roce 1996 se ovšem ukázalo ţe, tyto analýzy a prognózy nedocenily některé negativní tendence, které se najednou začínaly projevovat. Jednalo se především o narůstající vnitřní a vnější ekonomická nerovnováha, která měla původ ve značném předstihu růstu domácí poptávky před domácí nabídkou. V podnikové sféře se začaly projevovat nedořešené problémy transformace, které souvisely s privatizací, nevyjasněnými vlastnickými vztahy, nedostatečným právním zabezpečením transformace, ale i s velkým mezipodnikovým zadluţením, klesající ziskovostí, apod. (podobně také Spěváček, V. a kol, 2002, Kadeřábková, A., 2002)
26
Období opětovné recese (1997 – 1999) Jiţ od počátku roku 1997 byla řadou analytiků předpokládána pro následující období pokles tempa růstu HDP, avšak mírnější neţ se později ukázalo. Hospodářská recese byla výsledkem několika faktorů, krátkodobých i dlouhodobých, vnitřních i vnějších. Od počátku bylo moţno sledovat zvyšující se negativita projevů ekonomického vývoje. Jednalo se o vysoký deficit běţného účtu platební bilance, zpomalení tempa ekonomického růstu, rostoucí fiskální inflaci apod. Tyto projevy znepokojily zahraniční investory natolik, ţe nastal odliv zahraničního kapitálu a v květnu 1997 došlo k měnové krizi. Opatření vládní hospodářské politiky sledovala především zlepšení makroekonomické rovnováhy – cestou sníţení rozpočtových výdajů, zpomalení růstu mezd a omezení dovozů spotřebního zboţí. Recese byla výsledkem nahromaděných a nedostatečně řešených problémů. Zvolený způsob privatizace, nedostatečné kapitálové vybavení podniků i malé manaţerské zkušenosti vedly k pomalé restrukturalizaci, zejména velkých klíčových podniků. Z tohoto hlediska můţeme hovořit o nedokončenosti transformačního procesu, zanedbání vytváření standardního institucionálního prostředí a legislativního rámce trţní ekonomiky, o některých negativních důsledcích našich privatizačních metod a o nedostatečné regulaci a kultivaci všech trhů, především pak kapitálového (Spěváček, V. a kol., 2002). Oţivení ekonomiky (1999 – dosud) Údaje o růstu HDP od poloviny roku 1999 naznačují, ţe se česká ekonomika opět dostala do etapy pozitivního ekonomického růstu, a to především díky výraznému růstu spotřeby domácností. Další zásluhu na to měl také čistý vývoz zboţí a sluţeb. Kladným rysem ekonomického vývoje v dalších letech je výrazné oţivení investiční aktivity. Pokračuje hospodářský růst a dynamika české ekonomiky je v letech 2000 a 2001 vyšší neţ v EU i řadě tranzitivních zemí. Pozitivním rysem zůstává relativně rychlý růst fixního kapitálu a stavu zásob, naopak negativním jevem narůstání deficitu obchodní bilance a zhoršování stavu veřejných financí. Za hlavní faktor ekonomického oţivení se povaţuje růst investic. Tyto jsou ve značné míře koncentrovány do strojního zařízení a technologického vybavení podniků. Za další pozitivní faktory se povaţuje zvýšená spotřeba a rozmach spotřebních úvěrů. V neposlední řadě má velký vliv také růst produktivity práce (Dobešová, D. a kol., 2003)
27
4.3 Odvětvová struktura, zahraniční kapitál Odvětvová struktura Strukturální změny zásadním způsobem ovlivňují růstovou dynamiku národní ekonomiky a její udrţitelnosti. V souvislosti s přechodem centrálně plánovaného hospodářství na trţní ekonomický systém byla některá odvětví utlumována, jiná zaznamenala rozvoj. Transformace postkomunistických zemí je spojena s významnými a z hlediska času a šíře záběru historicky ojedinělými strukturálními změnami (KADEŘÁBKOVÁ, A., SRHOLEC, M. 2002,). V souvislosti s přechodem centrálně plánovaného hospodářství na trţní ekonomický systém byla některá odvětví utlumována, jiná zaznamenala rozvoj. V první fázi transformace (1990-1992) probíhaly pod tlakem transformační recese spíše mezisektorové přesuny, v pozdějších fázích uţ dominovaly strukturální změny uvnitř sektorů. Na začátku transformace byl sektorem s největší zaměstnaností právě sekundér, brzy z něj však začaly odcházet pracovníci. Stejně tak klesala zaměstnanost v priméru. Poddimenzovaný terciární sektor naopak absorboval uvolněné pracovníky z výrobních sektorů hospodářství, a tak v něm na konci roku 1992 bylo zaměstnáno více lidí neţ v sekundéru. Nejzásadnější změny odvětvové struktury se odehrály v prvních deseti letech transformace, tedy v letech 1989 – 1999. Změnami podílů jednotlivých sluţeb na zaměstnanosti se struktura hospodářství stabilizovala a zkvalitnila. V průběhu transformace se rozpadla řada velkých podniků. Některé provozy se osamostatnily, jiné zcela zanikly. Ekonomika jednotlivých regionů přestala být závislá na několika málo firmách. Naopak začala být preferována diverzifikovaná struktura hospodářství s mnoţstvím malých a středních podniků. Zahraniční kapitál Při změnách struktury vlastnických vztahů hrály v ekonomice České republiky důleţitou roli zahraniční investice, které jsou pro transformující se ekonomiku ţivotně důleţité. Urychlují restrukturalizaci výroby, vytváří nová pracovní místa a zvyšují konkurenceschopnost celého hospodářství. V současné době také patří k nejefektivnějším metodám rozvoje zejména u regionálních ekonomik. Kromě pozitivních vlivů na
28
ekonomiku můţou zahraniční investice působit i negativně. Jedná se například o vytěsňování a likvidaci domácích konkurentů. Přímou zahraniční investici (PZI) můţeme definovat jako deseti procentní a vyšší podíl zahraničního investora na základním jmění společnosti, přičemţ podmínkou je trvalý zájem investora na společnosti a jeho podíl na řízení. Přímý investor však nemusí vlastnit kontrolní podíl nebo největší podíl na vlastnictví společnosti. Za součást přímé zahraniční investice je povaţován kromě podílu nerezidentské společnosti na základním jmění také reinvestovaný zisk a ostatní kapitál, zahrnující úvěrové vztahy s přímým investorem. Objem PZI, který směřoval v první polovině devadesátých let do České republiky, byl v porovnání s jinými státy střední a východní Evropy neuspokojivý. Důleţitým faktorem ovlivňujícím výši zahraničních investic byla především nejistota zahraničních podnikatelů spojená s vývojem situace po rozpadu Československa, coţ se projevilo poklesem zájmu o investování u nás v letech 1993 a 1994. Investoři dávali přednost státům, které nabízely různé formy zvýhodnění a daňových prázdnin. Proto byl v dubnu 1998 vládou České republiky zaveden program investičních pobídek. Investiční pobídky byly navrţeny tak, aby měly maximální dopad na počáteční etapy projektu, kdy jsou pozitivní přínosy v peněţních tocích nejvíce patrné. Struktura zahraničních investic doznává od roku 2000 postupně určitých změn. Kromě vstupu a rozšíření jiţ existujících kapacit v rámci privatizace se investoři přeorientovávají také na výstavbu závodů na "zelené louce", čemuţ napomáhá zejména podpora rozvoje průmyslových zón ze strany státu. Kromě dosud největších příjemců přímých zahraničních investic (budování obchodních řetězců, privatizace bank a investice do nemovitostí) se více prosazují i technická výrobní odvětví, a to zejména automobilový a elektrotechnický průmysl. Významnou roli v přílivu zahraničních investic sehrává také Czechinvest - Česká agentura pro zahraniční investice. Je to organizace Ministerstva průmyslu a obchodu pro podporu přílivu přímých zahraničních investic do České republiky. Byla zaloţena v listopadu roku 1992 a její hlavní náplní je poskytovat investorům (zdarma) kvalitní informační a konzultační sluţby při realizaci zahraničních investic v ČR. Je financována současně z prostředků plynoucích ze státního rozpočtu (z rozpočtové kapitoly MPO) a z programu PHARE. Mezi další zásadní téma vývoje českého průmyslu po roce 1989 patří problematika průmyslových zón. Toto téma je podrobněji rozebíráno a popisováno v následujících kapitolách. 29
5 PROBLEMATIKA PODPORY PRŮMYSLOVÝCH ZÓN V České republice, stejně jako v ostatních zemích střední a východní Evropy, jsou rozvojové zóny vnímány jako významný nástroj regionálního rozvoje. Průmyslovou zónu definuje CzechInvest ve svém programu na podporu průmyslových zón jako ucelené souvislé území přibliţně obdélníkového tvaru, vymezené v závazné části schváleného územního plánu velkého územního celku či schváleného územního plánu obce jako území současně zastavěné převáţně objekty pro průmyslovou výrobu, obchod a sluţby, nebo jako zastavitelné území vhodné převáţně pro umísťování průmyslové výroby, obchodu a sluţeb. Dnes je jiţ evidentní, ţe pro přilákání kvalitních investic nestačí jen deklarovat zájem a vyhradit prostor v územním plánu. Úspěch spočívá v profesionální přípravě, marketingu a správě investičních příleţitostí. Výstavba průmyslové zóny je opravdu komplexní záleţitost a existuje mnoho faktorů, které ovlivňují její atraktivitu. Je to především infrastruktura, velikost zóny, přístup samosprávy v regionu k investorům, dostupnost kvalitní pracovní síly nebo typ školství.
5.1 Historie a vývoj průmyslových zón Počátky organizace zvláštních hospodářských zón s preferenčním reţimem lze zaznamenat jiţ před 2000 lety. Obdobných metod pro své obchodní aktivity vyuţívala od středověku četná města a přístavy, zejména v západní Evropě. Dle Viturky M. a kol. (2002), průmyslové parky, které lze do jisté míry chápat jako předchůdce speciálních zón, začaly vznikat na počátku tohoto století ve Velké Británii a ve Spojených státech jako výsledek obchodů na trhu s pozemky. Průmyslové parky se vyvinuly ve dva základní typy: 1) tzv. klasické průmyslové zóny, kde investoři staví výrobní závody a 2) vědeckotechnické parky, které slouţí jako centra výzkumu. Jedním z hlavních důvodů zakládání průmyslových parků je aktivní podpora vytváření nových pracovních příleţitostí. Přesto lze označit průmyslové zóny za významný porevoluční fenomén (KUNC, J., TONEV, P., ANDRÁŠKO, I. 2008). Vznik průmyslových zón v dnešním pojetí je moţné označit jako výsledek snahy nalézt řešení některých závaţných problémů ekonomiky ve druhé polovině 90. let. Uţ v roce 1995 přišla plzeňská radnice, s myšlenkou vybudování jakési průmyslové zóny, které by do města přivedlo investory. Projekt Borská pole se později ukázal jako jeden z největších úspěchů města, a to bez státních dotací. Systém 30
podpory průmyslových zón byl nejdříve vyzkoušen v roce 1998 na dvou pilotních projektech v Bystřici nad Pernštejnem a Karviné (Šerý, O., 2011). Stát od roku 1998 investoval do vybudování 103 průmyslových zón s celkovou plochou 3129 hektarů uţ bezmála 8,9 miliardy korun, přičemţ investoři obsadili zhruba 70 procent takto připraveného území. Do průmyslových zón zamířilo 520 investorů, kteří se v nich zavázali investovat 192 miliard korun a vytvořit 119 000 pracovních míst. Vyplývá to ze statistik agentury CZECHINVEST. Právě v roce 1998 začal CzechInvest realizovat Program na podporu rozvoje průmyslových zón, o kterém budeme bavit v následující podkapitole. Tab 1: Vývoj počtu průmyslových zón v České republice (1998 - 2007) Vývoj v letech 1998 - 2007 Rok
Průmyslové zóny
Investoři
1998
2
0
1999
20
36
2000
46
67
2001
58
131
2002
71
166
2003
79
208
2004
89
284
2005
92
360
2006
102
398
2007
103
520
Zdroj: Průmyslové zóny [online]. 2007 [cit. 2012-05-04]. Dostupný z WWW:
.
5.2. Problematika podpory průmyslových zón v ČR Je to právě místní samospráva, kdo dává ve většině případů podnět ke vzniku nových průmyslových zón. Avšak nelze tyto projekty realizovat pouze z vlastních zdrojů. Pokud by celou průmyslovou zónu mělo financovat pouze město ze svého rozpočtu, znamenalo 31
by to pro něj zadluţit se na velmi dlouhou dobu. Z tohoto důvodu byly vytvořeny dotační programy, které zpravidla připravuje a koordinuje agentura CzechInvest.
5.2.1 Program na podporu průmyslových zón 1998 – 2005 Pomyslnou startovací čarou byl Program na podporu průmyslových zón 1998 – 2005, který definoval pravidla a stanovil podmínky pro poskytování podpory. Cílovou skupinou byly obce, svazky obcí a kraje. Dále pak také rozvojové společnosti a významní investoři. Tato podpora byla poskytována formou přímých dotací, dotací úroků a návratných finančních výpomocí z prostředků státního rozpočtu a formou bezúplatných či zvýhodněných převodů státního majetku za účelem podpory rozvoje průmyslových zón. Tento program přispěl především ke zvýšení konkurenceschopnosti investičního prostředí a to zejména v hospodářsky slabších či strukturálně postiţených regionech ČR. Samozřejmostí byl předpoklad vzniku nových pracovních míst, který se v rámci moţností v drtivé většině vyplnil. Správcem tohoto Programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, jenţ právě v roce 1998 na základě usnesení vlády, která tehdy schválila dotaci ve výši 55,5 mil Kč, začalo prostřednictvím agentury CzechInvest realizovat investiční přípravu průmyslových zón měst Karviná a Bystřice nad Pernštejnem (o celkové výměře 52,5 ha) jako předpoklad tvorby nových pracovních příleţitostí v oblastech postiţených restrukturalizací průmyslu. Pro rok 2000 bylo vyčleněno celkem 393,3 mil. Kč. Dotaci obdrţelo celkem 34 projektů. V rámci procesu udělování investičních pobídek bylo podpořeno 15 ploch, včetně území v Hranicích na Moravě, kde nadnárodní koncern Philips vybudoval továrnu na výrobu obrazovek. V roce 2001 byly uvolněny dotace na podporu výstavby průmyslových zón v celkové výši 519 mil. Kč. Současně byla zahájena příprava první strategické zóny v České republice v Kolíně. Tato zóna o rozloze téměř 300 ha umoţnila lokalizaci strategického projektu Toyota PSA Peugeot Citroen, který po dokončení měl vytvořit okolo 2 000 nových pracovních míst. Prioritou v roce 2002 byla zejména podpora přípravy strategických průmyslových zón. Zároveň byla v roce 2002 významným způsobem nastartována příprava prvního projektu regenerace brownfieldů. Od roku 2003 je program více zaměřen na podporu účasti privátního sektoru v přípravě průmyslových zón a umoţňuje získat podporu i tzv. rozvojovým společnostem. V roce 32
2004 byl Program rozšířen a určen zejména pro přípravu nemovitostí pro pobídkové investory a strategické průmyslové zóny. Celkem bylo prostřednictvím agentury CzechInvest v rámci Programu na podporu rozvoje průmyslových zón za celé období jeho fungování, tedy v letech 1998 – 2005, podpořeno 92 průmyslových zón na území ČR částkou převyšující 5,6 miliard Kč.(Šerý, Toušek, 2011) Program na podporu průmyslových zón 1998 – 2005 zahrnuje mimo jiné i čtyři podprogramy, jenţ se věnují jednotlivým moţnostem budování a revitalizace průmyslových zón. Jednotlivé podprogramy jsou:
Příprava průmyslových zón
Regenerace nevyuţívaných průmyslových areálů – tzv. brownfields
Výstavba a rekonstrukce nájemních objektů
Akreditace průmyslových zón – zvyšování konkurenceschopnosti průmyslových zón
Jedním z dalších programů Národního programu podpory zón je Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury, který byl schválen na období 2006 – 2010, díky kterému pokračuje podpora výstavby a rozvoje podnikatelských nemovitostí (převáţně strategických průmyslových zón) a regenerace lokalit brownfieldů. Program je zaměřen na podporu projektů realizovaných ve všech hlavních fázích ţivotního cyklu nemovitosti, tj. projektů přípravy, výstavby, rozvoje i regenerace nemovitostí. 5.2.2 Operační program podnikání a inovace 2007 – 2013 Česká republika vstoupila v roce 2007 do druhého programovacího období a jako členský stát má tudíţ v rámci přijaté finanční perspektivy EU na období let 2007 - 2013 nárok na čerpání prostředků z evropských fondů na financování politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Ve výše zmiňovaném období se tak České republice nabízí přibliţně 26,7 mld. euro, které lze čerpat v rámci jednotlivých operačních programů. Jelikoţ se zde zabýváme převáţně problematikou průmyslových zón, zaměříme se důkladněji na Operační program podnikání a inovace (OPPI). Operační program podnikání a inovace, 33
jehoţ řídícím orgánem je opět Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, je zaměřen na zvyšování konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a sluţeb, rozvoj podnikání a podporu podnikatelského prostředí. OPPI je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a podporuje zejména vznik nových a rozvoj stávajících firem, jejich inovační potenciál a vyuţívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Umoţňuje také zkvalitňování infrastruktury a sluţeb pro podnikání a navazování spolupráce mezi jednotlivými podniky a vědeckovýzkumnými institucemi. OPPI obsahuje 7 prioritních os, které jsou následně konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor (15 programů podpory), jasně vymezujících typy projektů, jenţ mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. V prioritní ose 5, Prostředí pro podnikání a inovace, pak najdeme jako jednu z oblastí podpory právě přípravu průmyslových zón a přeměnu
brownfields
na
podnikatelské
zóny
a to
konkrétně
v
programu
nazvaném NEMOVITOSTI. Jen pro zajímavost, na projekty podporované v této prioritní ose je z fondů EU vyčleněno 1168,9 mil. €, coţ je téměř 39% všech prostředků určených pro OPPI
5.3 Přehled průmyslových zón v ČR Určit přesný počet průmyslových zón v naší republice je velmi sloţité. Neexistuje totiţ ţádný limit určující vymezení průmyslové zóny. Je tedy téměř nemoţné přesně určit, v kterém případě se jedná o průmyslovou zónu a v kterém nikoliv. Seznam průmyslových zón v ČR, jenţ je zveřejněn i na internetových stránkách Centra pro regionální rozvoj představuje 161 významných průmyslových zón o celkové rozloze 11 048,5 ha, z nichţ bylo jen 27,1 % plochy vyuţíváno. V ţádném případě se však nejedná o maximální výčet celkového stavu v České republice. Například podle statistik CzechInvestu (2009) bylo v letech 1998 aţ 2008 podpořeno 103 průmyslových zón, v nichţ celkem 606 společností investovalo jiţ 210 miliard Kč a bylo vytvořeno 103 054 pracovních míst. Průměrná obsazenost ploch činí 72 %. Podle analýzy City Czech Invest bylo v České republice v září 2007 zaznamenáno 244 průmyslových zón o celkové rozloze 12 068,8 ha, z toho bylo CzechInvestem podpořeno 95 zón o rozloze 4 911,8 ha (Šerý, O., 2011).
34
V následující tabulce je naznačen přehled jednotlivých průmyslových zón v ČR rozdělený dle jednotlivých krajů. Jak jiţ však bylo zmíněno, nejedná se o kompletní seznam průmyslových zón, ale pouze o přehled těch nejvýznamnějších a největších lokalit v ČR. Tab. 2: Průmyslové zóny dle databáze CRR ČR v České republice
Kraj
Počet zón
průmyslových
Celková rozloha (ha) Největší průmyslová zóna
Praha
2
cca 130 ha
VGP Horní Počernice (100 ha)
Středočeský
15
cca 1054 ha
Kolín – Ovčáry (370 ha)
Jihočeský
19
cca 784 ha
Plzeňský
14
cca 1119 ha
Plzeň – Líně (343 ha)
Karlovarský
7
cca 631 ha
Cheb – Horní Dvory (300 ha)
Ústecký
13
cca 1260 ha
Triangle (365 ha)
Liberecký
9
cca 467 ha
Královéhradecký
16
cca 963 ha
Pardubický
9
cca 382 ha
Vysočina
5
cca 186 ha
Jihomoravský
12
cca 1037 ha
Olomoucký
12
cca 451 ha
Zlínský
16
cca 1163 ha
Letiště Holešov (273,7 ha)
Moravskoslezský
11
cca 1265 ha
Nošovice (276 ha)
Tábor – Vožická (momentálně 45 ha, max až 157 ha)
Liberec – průmyslová zóna Jih Doubí (125 ha) Dobřenice (230 ha) Pardubice Free zone – Staré Čivice (120 ha) Bystřice nad Pernštejnem (80 ha) Brno – Tuřany – Chrlice (238 ha) Přerov
jih
a
Terminál
kombinované dopravy (110 ha)
Zdroj: CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR: Průmyslové zóny České republiky
35
–
Obr. 6: Vybrané podpořené průmyslové zóny od roku 1998.
5.4 Obce vs. developeři a realizace nových zón Průmyslové zóny lze dělit podle několika kritérií, jedním z nich je forma vlastnictví. Z tohoto pohledu existují v zásadě dvě formy – první je vlastnictví průmyslové zóny veřejným sektorem (stát, kraj, město, obec), ta druhá, která nás dále bude více zajímat, je vlastnictví a provoz soukromým developerem. Veřejný sektor má tendenci umisťovat zóny do regionů postiţených restrukturalizací průmyslu, vyšší nezaměstnaností, mnohdy v periferní poloze, jelikoţ mu zóny slouţí jako nástroj regionálního rozvoje. 5.4.1 Soukromý sektor - Developeři na trhu rozvojových průmyslových nemovitostí v ČR Zóny vlastněné soukromým sektorem se přirozeně koncentrují v blízkosti velkých aglomerací, tj. v blízkosti trhu a poptávky. Na českém trhu působí několik významných soukromých developerů, jejichţ kapitál je z naprosté většiny zahraniční (např. nizozemská společnost CTP Invest či belgická VGP). Spíše výjimku tvoří čeští developeři, za zmínku stojí například brněnská Saura Development. Zatímco společnost VGP dominuje zejména 36
v Praze a Středočeském kraji, CTP Invest má rozmístěny své aktivity po celém území České republiky (Brno, Plzeň, Ostrava, Humpolec, Hranice na Moravě a jiné). J. Kunc (2005) uvádí, ţe konkurenční prostředí v oblasti průmyslového developerství není v České republice příliš rozvinuté (tuzemské ani zahraniční). Nicméně nynější situace jiţ vykazuje znaky silného konkurenčního prostředí, a to zejména díky zahraničním společnostem. Přestoţe trh stále ovládá nizozemská CTP Invest (podíl více neţ 38 %, tedy přibliţně dvojnásobek v pořadí druhého developera – společnosti ProLogis), do České republiky a na její trh s průmyslovými nemovitostmi vstoupili i další významní „hráči“, jejichţ podíl se zvyšuje (např. právě ProLogis či Pinnacle). Strategická poloha Česká republiky, kdy naše země slouţí jako „spojka“ mezi západní a východní Evropou, zaručuje, ţe český průmyslový trh neustále roste. Průmyslové i logistické areály jsou soustředěny především v okolí Prahy a podél hlavních dopravních tepen – dálnic D1 (Brno), D5 (Plzeň) a v Ostravě. 5.4.2 Srovnání průmyslových zón – obec a developer Srovnáme-li oba typy průmyslových zón, můţeme vypozorovat několik rozdílů. Asi nejvýznamnějším rozdílem je forma investice, jakou ji developer poskytuje svým investorům/klientům. Městské radnice povětšinou prodávají zasíťované pozemky konkrétním investorům, které téměř výhradně sama či s menší pomocí vládních organizací (CzechInvest, Regionálně rozvojové agentury, atd.) vyhledala a následně získala pro svoje město. Naopak například právě CTP Invest své kompletně vybavené průmyslové areály neprodává, ale výhradně pronajímá. Dalším významným rozdílem mezi typy zón je celková doba realizace od myšlenky vybudovat průmyslovou zónu aţ po její obsazení posledním investorem. Povětšinou městu trvá realizace průmyslové zóny déle neţ právě developerským společnostem. Je ovšem potřeba zmínit, ţe zázemí v obou „týmech“ není objektivně srovnatelné, neboť například pro developerskou společnost CTP Invest pracuje v České republice i v zahraničí tým pracovníků či spolupracovníků čítající přibliţně 120 lidi (architekti, designeři, projektoví manaţeři atd.).
37
5.4.3 Realizace nových zón Budoucí rozvoj průmyslových zón v ČR jiţ nebude tak dynamický jako v posledních letech. Významným faktorem bude fakt, ţe investice typu „greenfield“ se jiţ vyčerpají a vzroste význam rozvoje regenerovaných území typu „brownfield“. Dalším aspektem je např. tvrzení M. Viturky a P. Halamka (2002), ţe je současný počet průmyslových zón v České republice dostatečný a jako další prioritu navrhují zlepšovat parametry existujících zón (kvality nabídky).
38
6 SPOLEČNOST CTP PŘI ZAKLÁDÁNÍ A FINANCOVÁNÍ NOVÝCH ZÓN V ČR Nejvýznamnější a největší firmou, která se komerčně zabývá průmyslovým developerstvím a realitami v České republice je společnost CTP Invest. Díky své růstové dynamice se stává lídrem i v dalších zemích střední a východní Evropy. Jedná se o společnost s holandským zázemím a vedením, která vstoupila do ČR v roce 1996. Proč pravě CTP a Česka republika? Česka republika je pokládána mnoha nadnárodními společnostmi za “zemi neomezených moţností“, coţ není překvapující, uváţíme-li, ţe se ČR můţe pochlubit nejvyšším objemem přímých zahraničních investic na hlavu v porovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy. Všeobecná politická a ekonomická stabilita a progresivní programy vládní podpory zahraničních investorů také hraji významnou roli ve stabilním růstu české ekonomiky. Přitaţlivost této země pokračuje i nadále v souvislosti s přistoupením k Evropské unii, která otevírá nové trhy a přináší "bezhraniční" přepravu materiálů a výrobků. (KUNC, J., 2005). Přitaţlivost České republiky nekončí u její zeměpisné polohy - to je pouze počátek. V České republice je početná a dostupná pracovní síla a vysoká kvalita vzdělávací a kvalifikační základny. Česká republika je tak schopna vyhovět těm společnostem, které se snaţí o rovnováhu mezi vysokou odbornou kvalifikací a konkurenceschopnými mzdovými náklady. CTP se zaměřuje na výstavbu výrobních, logistických a kancelářských provozů nejvyšší kvality postavených na základě "stavby pro pronájem (built-to-lease)". Od zaloţení v roce 1996 CTP rychle expandovala a v současné době je největším developerem průmyslové výstavby v zemi, který provozuje celostátní síť průmyslových zón vysoké strategické důleţitosti po celé České republice. CTP poskytuje svým klientům kompletní portfolio sluţeb přizpůsobených daným poţadavkům za účelem dosaţení efektivní výstavby provozů, coţ jim umoţňuje koncentrovat se na hlavní předmět podnikatelské činnosti. CTP realizuje poţadavky svých klientů v souvislosti s poptávkou po silném místním partnerovi, který poskytuje kompletní zpracování projektu - od návrhu provozů, dispozičního plánu, projektování výstavby po získání nutných povolení a oprávnění. CTP nabízí flexibilní varianty pronájmu a moţnost kdykoliv rozšířit provozy, coţ zajišťuje pro společnosti neomezený růstový potenciál a dlouhodobou flexibilitu. Umoţňuje také financování vnitřní instalace a vybavení bez ohledu na míru specifičnosti jednotlivého projektu pro konkrétního zákazníka. 39
Projektování investiční výstavby “od A do Z“ (Kunc J., 2005) Financování CTP financuje projekty prostřednictvím svých soukromých investičních fondů v Holandsku a prostřednictvím těsné spolupráce s mezinárodními bankami, které funguji v České republice (zejména Erste bank). Tento systém poskytuje klientům CTP jistotu a finančně silného partnera. Dispoziční plán a návrh Interní tým projektantů a architektů CTP pracuje od počátku projektu v těsné spolupráci s klienty, navštěvuje existující prostory a provádí kompletní inspekci provozovaných operací. Tento přístup umoţňuje týmu projektantů vytvořit optimalizované dispoziční plány přizpůsobené danému účelu pro dosaţení maximální efektivity. Příprava průmyslové zóny CTP kompletuje průmyslové zóny tak, aby byly připraveny pro klienty. Všechny zóny jsou ve vlastnictví CTP, je provedeno jejich rozpásmování a jsou jiţ vybaveny rozsáhlými soubory technického vybavení a dopravní infrastrukturou. Na jednotlivé pozemky jiţ byla získána územní rozhodnutí, coţ umoţňuje CTP ihned zahájit stavební činnosti. Povolení a oprávnění Jedna divize v rámci CTP je vyhrazena pro činnosti vedoucí k získání povolení ve prospěch klientů a je za to výhradně odpovědna. Tento tým jiţ v České republice získal velké zkušenosti a přísně se drţí všech právních a zákonných postupů. CTP zaručuje včasné dodání povolení od orgánů provádějících hodnocení dopadu na ţivotní prostředí (EIA), územního rozhodnutí, stavebního povolení a konečného provozního povolení, čímţ umoţňuje klientům věnovat se výhradně hlavním provozním záleţitostem. Výstavba Vedoucí projektů CTP v kaţdé lokalitě pracují přímo na staveništi, aby zajistili, ţe jednotlivé projekty jsou postaveny v souladu s nejvyššími standardy a přesně podle dohodnutého projektu a dispozičního řešení. Všechny projekty jsou v souladu se stavebními normami EU a České republiky. Tým je odpovědný za včasné předáni stavby, přičemţ platí, ţe dokončeni většiny projektů je realizováno do 5 měsíců. Stavba pro pronájem Provozy postavené CTP jsou skutečně "šité na míru", aby vyhovovaly potřebám klientů – společnost je také schopna financovat a pronajímat vnitřní vybavení včetně jeřábových
40
drah, systémů tlakového vzduchu, lakoven, samočinných hasících zařízení, klimatizačních systémů, napájecího a sběrného vedení, atd. Řízení a údrţba Areály průmyslové zóny CTP jsou samostatná území, která poskytují klientům 24hodinové zabezpečení, bezpečnostní oplocení, přepravní sluţby, údrţbu pozemních komunikací a osvětlení, údrţbu budov, terénní úpravy a odklízení sněhu. Tým údrţby budov CTP je dislokován přímo v areálu průmyslové zóny, aby vyhověl potřebám nájemníků. V rámci svých aktivit v České republice se společnost CTP řídí a orientuje podle Zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb. v platném znění, v platnosti od 1. května 2000, vztahujícího se jak k průmyslové výrobě, tak technologickým centrům a sluţbám podpory podnikání. CTP vyuţívá mnoha výhod, které umoţňuje forma leasingu oproti tradičním formám financování a vlastnického uspořádání. Nadnárodní společnosti shledaly operativní leasing výroby, skladů a kancelářských budov a vybavení jako nejvhodnější způsob provozování nemovitostí v České republice. V současné době (jaro 2012) provozuje 26 průmyslových parků, lokalizovaných v ČR (obr. 8).
Obr. 8: Sít průmyslových parků (CTPark) v České republice, Zdroj: http://www.ctpark.eu/
Další můţeme najít například na Slovensku a v Rumunsku a první parky byly otevřeny i v Polsku. Ve všech jmenovaných zemích, ale i dalších (Maďarsko, Ukrajina) se očekává další expanze. Aţ na výjimky CTP postavila všechny parky na zakázku budoucím nájemcům, kterým výrobní, skladové či kancelářské prostory pronajímá.
41
Sídlem firmy se stal Humpolec (strategická poloha na dálnici D1 mezi Prahou a Brnem, ale i dílo „náhody“), kde vznikl první CTPark. Vedení společnosti od počátku opustilo myšlenku tlačit své aktivity k hlavnímu městu Praze a do Středočeského kraje, kde jiţ tehdy bylo zcela jiné konkurenční prostředí. Naopak svoji pozornost přesměrovalo do východní části České republiky, coţ se později ukázalo jako dobrý strategický tah. S postupem času se tak vytvořily 3 významné regiony, kde lze mluvit o koncentraci aktivit CTP. Těmito regiony je brněnská aglomerace, Ostravsko a Plzeňsko. (KUNC, J., TONEV, P., ANDRÁŠKO, I. ,2008).
Přestoţe je centrála společnosti lokalizována do blízkosti Humpolce, “vlajkovou lodí“ průmyslových parků provozovaných CTP je jednoznačně Central Trade Park Modřice. Historie „Modřické průmyslové zóny“ se píše od roku 2001, kdy developerská společnost CTP Project Invest uplatnila v Modřicích podobný scénář, jako u budování soukromé průmyslové zóny u Humpolce. Společnost CTP Invest nabízí klientům, mezinárodním společnostem, ale i malým středně velkým podnikům v CTParcích provozní základnu pro jejich obchodní potřeby – od výroby, logistiky, skladovacích potřeb aţ po výzkum a vývoj či administrativní zabezpečení. Mezi nabízené řešení patří Projekt CTZone (řešení kancelářských prostor pro malé a střední podniky), Projekt Axis Office Park Systém (efektivní kancelářské prostory, lokální administrativní objekty, centra výzkumu a vývoje, call centra, konferenční zařízení), Projekt CTPoints (zákaznicky orientovaná samostatná sídla),Projekt Flexi-Space (víceúčelová zařízení, variabilní plocha nájemních jednotek od 650 m2 – 15 0000 m2) Projekt CTBox (specifické jednotky pro umístění kancelářských prostor a obchodů), Projekt Warehouse (skladové prostory pro skladování a distribuci),Projekt Custom Build (objekty přizpůsobené na poţadavky zákazníka, okolní pozemek uzavřený a k dispozici pro dalšíi rozšíření objektu), Projekt Build to Lease - nezávislé projekty (řešení na individuální bázi mimo stávající síť CTPark Network). Konkurenční prostředí v oblasti průmyslového developerství zatím není v České republice nijak zvlášť silné, a to jak ze strany tuzemských, tak i zahraničních developerů, coţ ovšem do budoucna nemusí zdaleka platit. Nejvýznamnějšími konkurenty se tak firmě CTP, kterou je moţno povaţovat za dominantního průmyslového developera v ČR, jeví jednotlivé obce/města, které průmyslové zóny vlastní a provozují. Výhoda soukromých 42
developerů se jednoznačně projevuje v rychlosti realizace celého projektu (CTP na rozdíl od obcí např. výrazně zrychluje všechny formality stavebního řízení, územního řízení, EIA, apod. a nevypisuje pro budoucí investory veřejné zakázky).
43
7 PŘÍPADOVÁ STUDIE PRO ZÓNU CTP V HUMPOLCI 7.1 Historie Central Trade Parku D1 v Humpolci Noví investoři, popř. stávající firmy mohou v městě Humpolec pro rozvoj svých podnikatelských záměrů vyuţít průmyslovou zónu (Central Trade Park D1). Nizozemští investoři (tehdy firma BRAKEMA Invest spol. s r. o.) odkoupili v roce 1997 od soukromých majitelů a města zrekultivovaný pozemek bývalé městské skládky o celkové rozloze cca 10ha, vybudovali zde technickou infrastrukturu a připravené plochy a výrobní haly začali nabízet. Podíl pozemků města na této rozloze byl cca 1/10, prodejní cena činila 300,- Kč/m2 (polovina z této částky představovala sponzorský dar bývalé nemocnici Vysočina). V roce 1999 do zóny zamířili první nájemci (Hoza, IMI) a v roce 2002 se společnosti CTP Project Invest (současný správce průmyslové zóny) podařilo do Humpolce přivést do té doby největší investici v průmyslových zónách v kraji Vysočina – firmu Valeo Compressor Europe, s.r.o.. Celkově CTP plánovala přivést do humpolecké zóny kolem desíti firem a vytvořit tak asi 1000 pracovních míst. Pro další rozšíření zóny bylo k dispozici necelých 5 ha pozemků, původně určené pro Carrefour, na které mělo CTP předkupní právo. Všechny firmy, které v zóně dosud podnikají, mají zahraničního vlastníka, coţ je do značné míry dáno relativně vyšší cenou za pronájem prostor. Ceně však odpovídá výše nákladů a úroveň poskytovaných sluţeb ze strany CTP. Ta kromě výkupu pozemků, vybudování infrastruktury a výstavby výrobních hal na klíč zajišťuje také údrţbu, úklid a ostrahu budov.
7.2 Vymezení území CTPark D1 Humpolec je umístěn na relativně rovinatém terénu v jiţní části města Humpolec. Průmyslová zóna se nachází v k. ú. Humpolec, okres Pelhřimov. Zóna je situovaná u dálnice D1 a komunikace Okruţní (I/34). Ze severní části je ohraničena zástavbou, z jihu a západu komunikacemi - dálnice D1 a silnice I. třídy, která je napojena na dálnici pomocí přístupových ramp. Z východu tuto zónu ohraničuje lesní pokryv.
44
Obr. 8: Poloha průmyslové zóny CTPark D1 Humpolec
7.3 Areál průmyslové zóny CTP D1 V Humpolci Celková plošná výměra zóny CTP D1 Humpolec je 145 280 m², z toho zastavěná plocha zabírá cca třetinu této plochy (56 022 m²). V současné době je ze zastavěné plochy dostupné 18 190 m², z čehoţ většinu tvoří budova č.1 (viz obrázek 9), která nabízí 15 000 m². Tato budova není ještě kompletně dostavěná, její dokončení se plánuje na konec roku 2012. Dále jsou k dispozici dvě menší budovy uprostřed areálu, které nedosahují ovšem takové velikosti. Zabírají pouze 3190 m². Zájemci o tyto volné plochy nemusí splňovat ţádné speciální podmínky, pouze musí spadat do kategorie schválené územním plánem, t.j. lehká průmyslová výroba, skladové či obchodní prostory.
Obr. 9: Vyuţití budov průmyslové zóny Zdroj: http://www.ctpark.eu/en/#/en/location.html/cz-vysocina-region-ctpark-humpolec
45
Výhody průmyslové zóny:
soulad s územním plánem města, vhodná zejména pro investory z lehkého a středně těţkého průmyslu
nízká provozní náklady
vlastnické vztahy – pod záštitou CTP Invest
dobré přírodní prostředí v okolí – oblasti se nenacházejí ţádné environmentálně citlivé oblasti
výborná dopravní dostupnost
Zástupce z firmy CTP Project Invest s.r.o. dále sděluje: „Speciality našeho parku: jeden z mála výhradně soukromých průmyslových parků, postaven bez podpory státu a bez jakéhokoliv přispění města (kolik měst a obcí má takové štěstí, ţe si je dobrovolně vyvolí zahraniční investor?). Další výhodou je komplexní nabídka sluţeb naší společnosti pro zahraniční investory, včetně vyřízení veškerých administrativních záleţitostí. Vzhledem k naší úloze správců parku poskytujeme i následnou údrţbu budov i celého areálu a další sluţby, dle přání klientů.“ Nevýhodu parku v Humpolci lze snad uvést jen problém se získáváním dostatečného mnoţství kvalifikované pracovní síly (nezaměstnanost na Pelhřimovsku je jedna z nejniţších v ČR). Vzhledem k faktu, ţe všechny firmy působící v parku jsou pobočky zahraničních firem a často i management jsou zahraniční pracovníci, je nezbytnou podmínkou pro zaměstnance (v kancelářských a odborných profesích) znalost alespoň 1 světového jazyka.
7.4 Charakteristika největších investorů v zóně CTP D1 Humpolec Zexel Valeo - později Valeo Compressor Europe s.r.o Zexel Valeo investoval 53 mil. USD do nového závodu (Tisková informace z 22.4.2002) CzechInvest, agentura Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky pro podporu přímých zahraničních investic, oznamuje, ţe společnost Zexel Valeo Climate Control Corporation podala ţádost o investiční pobídky na vybudování nového závodu. Společnost Zexel Valeo vytvořila 475 nových pracovních míst. Cílem investice byla 46
výstavba nového závodu na výrobu kompresorů do klimatizačních systémů pro automobily v souvislosti s nárůstem poptávky na evropském trhu. Vyráběné kompresory byly novým výrobkem speciálně určeným pro evropský trh. Výrobu zahájila tato společnost během roku 2002. Mezi hlavní odběratele patří společnosti VW Group a GM Group. Zexel Valeo Climate Control Corporation byla zaloţena v roce 2000 společnostmi Bosch Automotive Systems Corporation (60% podíl) a Valeo Climatisation S.A. (40% podíl). Společnost je v současné době jedním z největších výrobců klimatizačních systémů v automobilovém průmyslu. Má své výrobní závody v Japonsku, Thajsku a USA, ve kterých zaměstnává přibliţně 1500 zaměstnanců. Obrat společnosti dosahuje ročně přes 25 miliard Kč. Její podíl na celosvětové produkci klimatizačních systémů pro automobilový průmysl nyní činí 20 %. Valeo Compressor Europe s.r.o. vzniká v letech 2006-2007 odkoupením podílu firmy Robert Bosch. V současné době je firma s 1200 zaměstnanci největším zaměstnavatelem regionu. Lenze s.r.o. Firma Lenze s.r.o. existuje v ČR jiţ od roku 1990 jako stoprocentní dceřiná společnost německé skupiny Lenze. Podnikatelským záměrem je prodej komponentů z výrobního programu Lenze, který je doplněn dalšími početnými výrobky z různých oblastí pohonné techniky. Široká, ihned dostupná produktová paleta komponentů pohonné a automatizační techniky, sluţeb a logistiky včetně krátké vzdálenosti k zákazníkům, řadí firmu Lenze k nejsilnějším partnerům strojírenského a investičního průmyslu v České republice. Před lety se Lenze vydalo na cestu od dodavatele samostatných komponentů aţ k dodavateli kompletních pohonných a automatizačních řešení. V CTP D1 Humpolec tato firma vytvořila pobočku v roce 2001 a vytvořila zde více neţ 20 nových pracovních míst. IMI International s.r.o. – nyní TA Hydronics IMI International je dceřinou pobočkou nadnárodního koncernu IMI Plc. se sídlem v Birminghemu ve Velké Británii. Tato pobočka vznikla v roce 1998. Jedinečnost IMI International je ve spojení renomovaných a světově uznávaných značek HEIMEIER a TA. Kombinací technicky ojedinělých řešení firem HEIMEIER a TA patří tento podnik k vedoucím firmám v regulaci a vyvaţování soustav vytápění a chlazení. TA, Heimeier a Pneumatex se sjednotili, aby zvýšili energetickou účinnost v systémech vytápěcích, větracích a klimatizačních soustav budov. Tyto tři společnosti skupiny IMI Indoor Climate 47
jsou nyní společně známy jako TA Hydronics. Kaţdá ze společností přináší své jedinečné know-how, aby společně poskytly jedinečné řešení: TA, světová špička v oblastech hydronického vyvaţování; Heimeier, přední německý výrobce pro termostatickou regulaci; Pneumatex, odborník na udrţování tlaku a kvalitu vody. Firma se řadí do kategorie s 250 499 zaměstnanci. BJS Czech s.r.o. Mezinárodní společnost BJS Czech s.r.o. se zabývá výrobou lakovaného nábytku pro globální zákazníky, a to zejména pro nadnárodní společnost IKEA. V této pobočce se lakuje více neţ 10 druhů nábytku. Tato firma do průmyslové zóny přišla zatím jako poslední, a to v roce 2008. Společnost zaměstnává více neţ 200 zaměstnanců. HOZA spol. s r.o. Tato společnost se věnuje zejména kovovýrobě; výrobě, prodeji, exportu standartních i speciálních typů dopravních kontejnerů, paletových nástavců, transportních boxů, palet, poštovních vozíků, vozíků pro prádelny z oceli, hliníku; povrchové úpravě kovů a svařování. HOZA spol. s r.o. se rozrostla a nyní se větší část firmy nachází v průmyslovém areálu Brunka (místní část města Humpolce). Firma se řadí do kategorie s 50 - 99 zaměstnanci. IonBond Czechia, s.r.o. Ionbond je inovativní, vysoce kvalitní poskytovatel pokročilých povlaků a nátěrových zařízení. Dnes Ionbond nabízí nejširší škálu tenkovrstvých technologií, včetně CVD, PACVD, PVD, atd… Dle počtu zaměstnanců se tato společnost zařazuje do kategorie s 10- 19 zaměstnanci. CTP Invest s.r.o. Samozřejmě nesmíme ani opomenout sídlo CTP invest s.r.o. Jak uţ je zmíněno výše, jedná se o společnost s holandským zázemím a vedením, která vstoupila do České republiky v roce 1996. Jako činnost této firmy lze uvést developerství průmyslové výstavby, výstavba na klíč průmyslových a kancelářských provozů mezinárodním zákazníkům.
48
8 ANALÝZA DOPADŮ TÉTO ZÓNY NA ROZVOJ HUMPOLECKA U analýzy dopadů průmyslové zóny CTP D1 Humpolec na rozvoj Humpolecka budeme zejména vyuţívat data o trhu práce. Zaměříme se především na nezaměstnanost a vytvoření nových pracovních míst v této lokalitě. V době sčítání, tj. v roce 2001 bylo na území SO ORP Humpolec více neţ 8,1 tis. ekonomicky aktivních osob. Na území samotného města Humpolec potom více jak 5,3 tis. ekonomicky aktivních obyvatel (dále jen EAO). Počet EAO v SO ORP Humpolec do roku 2003 nepatrně vzrostl, bylo zde 8187 EAO. Od roku 2003 prakticky počet EAO zůstal stejný. Situaci v oblasti pracovní síly nejlépe vystihuje míra ekonomické aktivity obyvatelstva, coţ je poměr ekonomicky aktivního obyvatelstva ku obyvatelstvu staršímu 15 let. Míra ekonomické aktivity dosahuje v SO ORP úrovně 57,9 %, coţ je hodnota podprůměrná, a to jak ve srovnání s průměrem za kraj Vysočina (59,8 %), tak zejména v rámci ČR (61,3 %). Tato situace je zapříčiněna horšími demografickými poměry. Ve struktuře zaměstnanosti má nejvýznamnější postavení sektor sluţeb, ve kterém pracuje 53,2 % obyvatel obce. Druhá nejvýznamnější skupina osob je zaměstnána v průmyslové výrobě, jde o 35,0 % obyvatel. Nejméně zaměstnaných osob pracuje v činnostech spojených se zemědělskou výrobou. Lidé pracující v zemědělství se podílí na celkové zaměstnanosti pouhými 4,6 %. Faktorem, jeţ působí na strukturu zaměstnanosti, je také dobrá dopravní dostupnost (zaměstnaní tak mohou bezproblémově dojíţdět za prací). K datu 31. 12. 2001 bylo na území správního obvodu registrováno 384 osob ucházejících se o práci, na konci roku 2002 bylo registrováno 404 uchazečů o práci, coţ odpovídá registrované míře nezaměstnanosti 6,1 %. Větší měrou se na nezaměstnanosti podílí ţeny, jako tomu je i u podílu, který je srovnatelný s průměrem za ČR (52%). Vývoj míry nezaměstnanosti má podobný průběh jako vývojové tendence nezaměstnanosti v okrese Pelhřimov (viz obr. 10). Míra nezaměstnanosti dosahuje ve správním obvodu mírně vyšších hodnot oproti okresnímu průměru, avšak i tak je značně nízká ve srovnání s průměry za kraj Vysočina a ČR. Situace v oblasti nezaměstnanosti je dlouhodobě stabilizovaná, avšak v posledních letech dochází k mírnému nárůstu nezaměstnanosti. Ve vývoji nezaměstnanosti se projevují pravidelné cyklické změny, ke konci roku vţdy dochází k nárůstu nezaměstnanosti a to v souvislosti s ukončením sezónních prací. Změna nastala na přelomu let 2008 a 2009, kdy pozorujeme nárůst míry nezaměstnanosti o několik procent. Tato změna nezasáhla pouze vybraný správní obvod, nýbrţ celou 49
republiku. Je způsobena ekonomickou krizí, která nabývá na své síle právě na přelomu let 2008 a 2009. Nejvíce udeřila právě v roce 2009 a míra nezaměstnanosti se v tento rok v SO ORP Humpolec vyšplhala aţ před celorepublikový průměr. Příčiny takového nárůstu lze hledat převáţně ve větších firmách, které zaměstnávaly velké počty pracovníku a následně byly nuceny některé své zaměstnance propustit kvůli nedostatku práce. Samotná společnost Valeo Compressor Europe s.r.o. propustila několik desítek (moţná i stovek) zaměstnanců. Tab. 3: Srovnání míry nezaměstnanosti pro správní obvod ORP Humpolec, okres Pelhřimov, kraj Vysočina a ČR za období 2001 - 2011. Rok
ORP Humpolec
2001
4,7
2002
Okres
Kraj Vysočina
ČR
3,7
7,0
8,6
6,1
4,5
8,3
9,2
2003
7,3
5,5
9,2
9,9
2004
5,4
6,1
8,9
9,2
2005
5,1
4,9
8,2
8,9
2006
4,8
3,7
7,1
8,1
2007
4,1
3,2
5,6
6,6
2008
6,2
4,4
6,3
5,4
2009
9,0
7,4
10,3
7,9
2010
9,0
7,8
10,7
9,1
2011
7,4
6,0
9,4
8,6
Pelhřimov
Zdroj: Integrovaný portál MPSV, vlastní výpočty
50
Míra nezamestnanosti [%]
12,0 10,0 8,0 SO ORP Humpolec
6,0
Okres Pelhřimov Kraj Vysočina
4,0
ČR
2,0 0,0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 rok
Obr. 10: Srovnání míry nezaměstnanosti pro správní obvod ORP Humpolec, okres Pelhřimov, kraj Vysočina a ČR za období 2001 - 2011. Zdroj: Integrovaný portál MPSV
K 31. 12. 2001 zaměstnavatelé ve správním obvodu Humpolec vytvořili 84 volných pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo tak na konci minulého roku připadalo 4,6 uchazečů o zaměstnání, coţ je hluboce pod průměrem za ČR. Situace ve vybraném území odpovídá poměrům v rámci okresu Pelhřimov, kde připadalo na jedno volné pracovní místo 5,3 uchazečů o zaměstnání. Největší počet volných pracovních míst, vytvořil sektor průmyslu. Průmyslová výroba pravidelně vytváří téměř polovinu ze všech volných pracovních míst. Sektor průmyslu vytvořil v posledních deseti letech vţdy nejvíce pracovních příleţitostí (jeho podíl osciluje kolem 50 %). Druhý největší počet volných pracovních míst byl vytvořen v sektoru sluţeb, zvýšení počtu volných pracovních míst bylo výrazné především na konci roku 2002, coţ je do značné míry spojeno s veřejnosprávní reformou. Nejniţší počet volných pracovních míst, vytvořil sektor zemědělství. V roce 2002 bylo vytvořeno celkem 142 nových míst, a to především díky vzniku nové firmy v CTP D1 Humpolec, kde začala fungovat společnost Valeo Compressor Europe s.r.o. ( tehdy ještě Zexel Valeo Climate Control Corporation). V letech 2006 a 2007 tato společnost opět nabídla několik nových pracovních příleţitostí (viz. výše), jelikoţ se tato společnost rozrostla a dosahovala nových rozměrů. V roce 2007 dokonce volná pracovní místa převyšovala svými počty uchazeče o práci, coţ se za celé období od roku 2001 nestalo. Samozřejmě to nebyl pouze tento investor, který nabídl nové pracovní příleţitosti, ale i několik dalších, které v průběhu posledních let především v městě Humpolci začaly 51
provozovat své podniky. V roce 2008, jak je vidno z tabulky 4, nastal rapidní pokles volných pracovních míst a počet uchazečů naopak vzrostl. V roce 2008 uţ počet uchazečů na jedno volné pracovní místo činil 15 lidí. V roce 2009 nárůst ještě pokračoval, na jedno volné pracovní místo připadlo 23 uchazečů. V tomto roce ukazatel dosáhl svého maxima. Příčiny můţeme hledat opět v globální ekonomické krizi. V porovnání s okresem Pelhřimov a s výsledky za celou Českou republiku, vidíme opět relativně shodné výsledky (obr. 11). Ovšem pokud srovnání provedeme s krajem Vysočina, povšimneme si, právě u výsledků za kraj, rapidního nárůstu uchazečů o volná pracovní místa. To můţe být zapříčiněno opět hospodářskou krizí, kdy jedna z největších firem České republiky Společnost BOSCH DIESEL s.r.o., byla nucena, podobně jako společnost Valeo Compressor Europe s.r.o., některé své zaměstnance bohuţel propustit. Existují také některé nástroje, kterými se státní politika zaměstnanosti snaţí podporovat zaměstnanost. Snaţí se o zřizování nových pracovních míst, poskytování příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Mezi další nástroje aktivní politiky zaměstnanosti patří: rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, absolventské praxe a chráněné dílny (provoz). Tab. 4: Ukazatele zaměstnanosti pro správní obvod Humpolec v letech 2001 – 2011. Uchazeči
Volná pracovní místa
Míra
Rok
EAO
2001
8104
384
84
4,7%
2002
8104
440
142
6,1%
2003
8187
564
88
7,3%
2004
8187
515
153
5,4%
2005
8187
452
91
5,1%
2006
8187
424
183
4,8%
2007
8187
370
436
4,1%
2008
8187
541
36
6,2%
2009
8187
759
33
9,0%
2010
8187
749
33
9,0%
2011
8187
607
43
7,4%
celkem
Zdroj: Integrovaný portál MPSV, vlastní výpočty
52
nezaměstnanosti
Tab. 5:Počet uchazečů o 1 volné pracovní místo pro správní obvod ORP Humpolec, okres Pelhřimov, kraj Vysočina a ČR za období 2005 - 2011. Rok
SO ORP Humpolec Okres Pelhřimov Kraj Vysočina ČR
2005
5,0
4,1
11,3
9,4
2006
2,3
2,1
4,6
4,6
2007
0,8
1,0
2,6
2,4
2008
15,0
6,7
7,0
3,7
2009
23,0
22,8
36,2
17,2
2010
22,7
15,0
31,7
17,7
2011
14,1
10,6
27,3
13,7
Počet uchazečů na 1 volné prac. místo
Zdroj: Integrovaný portál MPSV, vlastní výpočty 40,0 35,0 30,0 25,0 SO ORP Humpolec
20,0
Okres Pelhřimov
15,0
Kraj Vysočina
10,0
ČR
5,0 0,0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Rok
Obr. 11: Srovnání počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo pro správní obvod Vsetín, Zlínský kraj a ČR za období 2005 - 2010. Zdroj: Integrovaný portál MPSV
53
9 ZÁVĚR Bakalářská práce se snaţí poukázat na transformaci průmyslu, kdy především období devadesátých let bylo v České republice specifickým obdobím přechodu od systému centrálně plánované ekonomiky k ekonomice trţní. Došlo k radikálním systémovým změnám (privatizace, liberalizace cen a vnějších ekonomických vztahů), začaly se vytvářet institucionální předpoklady pro fungování trţní ekonomiky a uskutečnily se velké organizační a strukturální změny našeho hospodářství. Zatímco některé reformy mohly být uskutečněny v poměrně krátkém čase, jiné naopak byly sloţitější, neţ se původně očekávalo a jejich efekt se projeví aţ za řadu let. Týká se to především privatizace a s ní spojené restrukturalizace podniků a vytváření institucionálního a právního rámce trţní ekonomiky. Změna ekonomického systému a orientace vnějších vztahů na vyspělé země otevřely nové příleţitosti pro obnovení růstové výkonnosti, zvýšení produktivity a efektivnosti. V návaznosti na transformaci průmyslu se dostáváme v bakalářské práci k zahraničnímu kapitálu a přímým zahraničním investicím. O skutečném vlivu přímých zahraničních investic na ekonomiku celé ČR i jednotlivých regionů se začíná hovořit aţ od roku 1998. V této době vláda ČR přehodnotila
svůj postoj k přímým zahraničním
investicím a zavedla systém investičních pobídek pro zahraniční i tuzemské investory. Přímé zahraniční investice představují kombinaci investic jednak do existujících výrobních struktur, v rámci privatizačního procesu zaloţeného z větší části na výběru zahraničního strategickeho partnera, a jednak investic na „zelené louce“. Významným bodem pro nové investory jsou připravené průmyslové zóny (parky), jejichţ podpora se stala nedílnou součastí komplexního přístupu v podpoře přílivu zahraničních investic a zároveň podpory rozvoje konkurenceschopnosti. Schválené investiční projekty zahraničních firem v minulém desetiletí naznačují, ţe podíl zahraničních firem na zaměstnanosti značně vzrostl. V průběhu výstavby průmyslových zón se význam připravenosti jasně prokázal jako silný motivační faktor vstupu zahraničních investorů do regionů. V tomto ohledu hraje významnou roli soukromý developer – CTP Invest s.r.o., který vlastní patrně nejprogresivnější a nejúspěšnější průmyslovou zónu v České republice – Central Trade Park Modřice. V souvislosti s touto zónou, ale i s jinými rozvojovými plochami se dále 54
prokázala stále se zvyšující úspěšnost soukromých developerů při obsazování průmyslových zón, a to na úkor měst a obcí. Náš nejvýznamnější developer, společnost CTP Invest, nejenţe vlastní průmyslovou Central Trade Park Modřice, společnost CTP Invest v současné době (jaro 2012) provozuje dalších 25 průmyslových parků, lokalizovaných v ČR. Další můţeme najít například na Slovensku, v Rumunsku a první parky byly otevřeny i v Polsku. Sídlem firmy se stal Humpolec (strategická poloha na dálnici D1 mezi Prahou a Brnem, ale i dílo „náhody“), kde vznikl první CTPark. Společnost CTP invest (tehdy firma BRAKEMA Invest spol. s r. o.) odkoupili v roce 1997 od soukromých majitelů a města zrekultivovaný pozemek bývalé městské skládky o celkové rozloze cca 10ha, vybudovali zde technickou infrastrukturu a připravené plochy a výrobní haly začali nabízet. V roce 1999 do zóny zamířili první nájemci (Hoza, IMI) a v roce 2002 se společnosti CTP Project Invest (současný správce průmyslové zóny) podařilo do Humpolce přivést do té doby největší investici v průmyslových zónách v kraji Vysočina – firmu Valeo Compressor Europe, s.r.o.. Celkově CTP plánovala přivést do humpolecké zóny kolem desíti firem a vytvořit tak asi 1000 pracovních míst. To se společnosti povedlo, a dnes v této průmyslové bylo vytvořeno okolo 2 tisíc pracovních míst, přičemţ více neţ polovinu těchto míst vytvořila jiţ několikrát zmiňovaná společnost Valeo Compressor Europe, s.r.o. Pokud se zaměříme na analýzy dopadů této průmyslové zóny na rozvoj Humpolecka, hlavním pozitivem průmyslové zóny CTP D1 Humpolec je nové vytvoření pracovních míst. V průmyslové zóně CTP D1 Humpolec je v současné době zaměstnáno cca 1800 osob. Pro analýzu dopadů na trh práce na Humpolecku lze pouţít několik ukazatelů. Prvním ukazatelem je poměr počtu zaměstnanců firem a ekonomicky aktivního obyvatelstva. Pokud si všimneme, ţe správní obvod Humpolecka má celkově 8187 ekonomicky aktivních obyvatel, můţeme konstatovat, ţe průmyslová zóna CTP D1 Humpolec zaměstnává okolo 1/5 ze všech ekonomicky aktivních obyvatel. Musíme ovšem konstatovat, ţe tento fakt je spekulativní, jelikoţ tato zóna se zahraničním developerem pronajímá své budovy zahraničním investorům, s čímţ samozřejmě mohou přicházet i zahraniční pracovnící, zejména do manaţerských a kancelářských pozic. Tento ukazatel můţe být také do jisté míry ovlivněn dojíţďkou zaměstnanců z jiných územních celků, například z nedalekého Pelhřimova. Nic to ovšem nemění na faktu, ţe díky této průmyslové zóně je v SO ORP Humpolec niţší míra nezaměstnanosti. Z toho plyne, ţe 55
průmyslová zóna CTP D1 Humpolec má celkem velký význam na situaci na trhu práce. Ve firmách v této průmyslové zóně, zejména ve Valeu, TA Hydronics, a BJS, pracuje více lidí, neţ v jiných firmách na Humpolecku. Vyrovnat se jim dokáţe pouze společnost DH Dekor spol. s r.o. a Humpolecké strojírny Humpolec a.s. Společnosti v průmyslové zóně nejsou náročné vzhledem k vzdělání zaměstnanců. Pro práci v těchto společnostech není třeba ţádné speciální vzdělání. Nevýhodu parku v Humpolci lze snad uvést jen problém se získáváním dostatečného mnoţství kvalifikované pracovní síly (nezaměstnanost na Pelhřimovsku je jedna z nejniţších v ČR). Vzhledem k faktu, ţe všechny firmy působící v parku jsou pobočky zahraničních firem a často i management jsou zahraniční pracovníci, je nezbytnou podmínkou pro zaměstnance (v kancelářských a odborných profesích) znalost alespoň 1 světového jazyka. Negativ průmyslové zóny najdeme jen málo. Kromě průmyslové zóny CTP D1 Humpolec se na Humpolecku nachází průmyslové areály Brunka a areál na Praţské ulici v Humpolci. Areál Brunka je bývalou textilní továrnou zrekonstruovanou v moderní skladový a výrobní průmyslový areál, který disponuje 30 tis. m2. Hlavní stavební investice byly provedeny v letech 2006 - 2009 a nyní probíhají dokončovací venkovní práce. Jaká bude budoucnost průmyslové zóny CTP D1 Humpolec závisí zejména na vývoji světové ekonomiky a na vývoji trhu práce na Humpolecku. Pokud ekonomika České republiky poroste, dá se očekávat i růst průmyslové zóny v Humpolci. Jestli se bude průmyslová zóna i rozšiřovat je ovšem nejasné. Bude záleţet na zájmu investorů a na postoji společnosti CTP Invest, která je vlastníkem této zóny. Je moţné, ţe se začne více vyuţívat areál Brunka, a rozšíří se více zóna na Praţské ulici. Naopak zóna CTP D1 se uţ dalšího růstu dočkat nemusí.
56
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Literatura DEMEK, J A KOL. : Zeměpisný lexikon ČSR. Academia, Praha, 1987 DOBEŠOVA, D. a KOL.: The Transformation of the Czech Economy. ESF MU, Brno, 2003 KADEŘABKOVA, A. Strukturalni změny a konkurenceschopnost česke ekonomiky. In: Spěvaček, V. a kol.: Transformace česke ekonomiky (politicke, ekonomicke a socialni aspekty). Linde, Praha,.2002 KADEŘABKOVA, A., SRHOLEC, M. Strukturalni změny v obdobi transformace. In: Spěvaček, V. a kol: Transformace česke ekonomiky (politicke, ekonomicke a socialni aspekty). Linde, Praha, 2002 KOBLIHA, G.: Humpolec a jeho okolí. Praha, 1896 KOBLIHA, G.: Humpolecko. Praha, 1911 KOLEKTIV AUTORŮ: 200 let svobodného města Humpolec. Humpolec, 2007 KOLEKTIV AUTORŮ: Pelhřimovsko ve druhém tisíciletí. Pelhřimov, 2007 KOPAČKA, L.: Strukturální změny ekonomiky se zvláštním zřetelem k průmyslu. IN Hampl, M. a kol.: Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. 1. vyd. DemoArt. Praha. 1996 KUNC, J. 2005. Transformace českého průmyslu po roce 1989 – vliv přímých zahraničních investic: regionálně-geografická analýza s důrazem na Jihomoravský kraj a kraj Vysočina. Brno. Masarykova univerzita. Přírodovědecká fakulta. 2005 KUNC, J. - TONEV, P. - Andráško, I.: Rozvojové zóny a soukromý developer: vybraný příklad ve střední Evropě (CTP Invest). Geografia Cassoviensis č.1/2008 KUNC, J. - TONEV, P.: Konkurenční pozice rozvojových zón v České republice: regionálně-ekonomický pohled. Ekonomický časopis č. 2/2010 NOCAR, P.: Humpolec ohlédnutí za starými časy. Humpolec, 2007 QUITT,E.: Klimatické oblasti Československa. Brno, Geografický ústav ČSAV, 1971 SLANÝ, A.: Proces transformace české (československé) ekonomiky. In ONDRČKA, P. (ed.): Specifika transformačního procesu ČR: sborník prací Katedry ekonomie. 1. vyd., Masarykova univerzita, Brno, 2000 SLANÝ, A.: Ekonomický růst v devadesátých letech. In SLANÝ, A. (ed.): Česká ekonomika na přelomu tisíciletí. Část druhá. 1. vyd., Masarykova univerzita, Brno, 2001 57
SPĚVÁČEK, V. A KOL.: Transformace české ekonomiky: politické, ekonomické a sociální aspekty. Linde, Praha, 2002 Strategický rozvojový plán města Humpolce. Humpolec, 2007 ŠERÝ, O.: Český průmysl po roce 1989. Diplomová práce. MU Brno, 2010 ŠVEJNAR, J. A KOL.: Česká republika a ekonomická transformace ve střední a východní Evropě. cademia, Praha, 1997 VITURKA, M., HALÁMEK, P.: Syntetické hodnocení nabídky průmyslových zón v ČR. In MALACH, A. (ed.): Rozvoj podnikání a profesní organizace podnikatelů. 1. vyd., Masarykova univerzita, Brno, 2002 VITURKA, M., TOUŠEK, V., TONEV, P.: Posouzení stavu, využitelnosti a možného důsledku dalšího rozvoje průmyslových zón kraje Vysočina. Sborník z mezinárodního kolokvia. MU Brno, 2003 VITURKA, M., A KOL.: Průmyslové zóny a průmysl kraje Vysočina (posouzení stavu, využitelnosti a možného dalšího rozvoje průmyslových zón). Výzkumné centrum regionálního rozvoje, Masarykova univerzita, Brno, 2002 VLČEK, V.: Zeměpisný lexikon ČSR – vodní toky a nádrže. Praha, Academia, 1984
Prameny BJS CZECH S.R.O. (2012): Informace o firmě [on-line]. [cit. 2012-04-29]. Dostupný na WWW: CNB : PZI a jejich vliv na tempo dlouhodobého růstu v ČR [on-line]. [cit. 2012-04-29]. Dostupný na WWW: . CTP INVEST (2012): Obecné informace o společnosti CTP Invest. [on-line]. [cit. 201204-25]. Dostupný na WWW: CTP INVEST (2012): CTP Invest Yearbook 2010. [on-line]. [cit. 2012-04-25]. Dostupný na WWW: CTP PARK (2012). CTP Park brožura.[on-line]. [cit. 2012-04-25]. Dostupný na WWW: CTP PARK (2012). Lokalizace CTParků v České republice.[on-line]. [cit. 2012-04-25]. Dostupný na WWW: 58
ČSÚ Český statistický úřad (2012): Statistiky trhu práce 2010, [on-line]. [cit. 2012-04-25]. Dostupný na WWW: http://www.jihlava.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/3111-10 ČSÚ Český statistický úřad (2012): Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností - SO ORP – kraj Vysočina 2001 – 2011 [on-line]. [cit. 2012-04-25]. Dostupný na WWW: http://www.jihlava.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/so_orp_humpolec DÁLNICE – SILNICE.CZ (2012): I/34 [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupný na WWW: < http://www.dalnice-silnice.cz/I/I-34.htm>. HBI (2012): Online databáze firem [on-line]. [cit. 2012-04-25]. Dostupný na WWW: . RISY (2012): Regionální informační servis [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na: MĚSTO HUMPOLEC (2012), [on-line]. [cit. 2012-04-25]. Dostupný na WWW: < http://www.mesto-humpolec.cz/odbory-meu/d-217092/p1=32027> MAPY.cz (2012): Mapový server [on-line]. [cit. 2012-04-13]. Dostupný na WWW: <www.mapy.cz>. CZECHINVEST (2012): Programy podpory [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné na WWW: CZECHINVEST (2012): Vliv přímých zahraničních investic [online]. CzechInvest, , [cit. 2012-04-13]. Dostupné na WWW: CZECHINVEST (2012): Historie Programu na podporu rozvoje průmyslových zón 1998 – 2008 [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupné na WWW: INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV (2012): Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska SO ORP Humpolec [on-line]. [cit. 2012-05-1]. Dostupný na WWW: . LOGISTICKÝ AREÁL BRUNKA (2012): Informace o areálu [on-line]. [cit. 2012-05-1]. Dostupný na WWW: ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC (2012): Webová mapová aplikace [on-line]. [cit. 2012-05-1]. Dostupný na WWW: PRŮMYSLOVÉ ZÓNY (2012): Průmyslové zóny v České republice [on-line]. [cit. 201205-1] ]. Dostupný na WWW:< http://www.prumyslove-zony.cz/blog/prumyslove-zony-vceske-republice-39>
59
PRŮMYSLOVÉ ZÓNY (2012): Financování a podpopra průmyslových zón [on-line]. [cit. 2012-05-1] ]. Dostupný na WWW: TA HYDRONICS (2012): Historie společnosti [on-line]. [cit. 2012-05-1] ]. Dostupný na WWW: VALEO COMPRESSOR EUROPE S.R.O. (2012): Historie společnosti [on-line]. [cit. 2012-05-1] ]. Dostupný na WWW: VGP (2012): Soukromý developer v České republice [on-line]. [cit. 2012-05-1] ]. Dostupný na WWW: Rozhovor – MGR. JIŘÍ KUČERA – starosta města Humpolce, MěÚ Humpolec. Materiály propůjčené od společnosti CTP Invest Rozhovory se zaměstnanci firmy BJS Czech s.r.o., a firmy Valeo Compressor Europe, s.r.o.
60
SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1: Administrativní mapa správního obvodu ORP Humpolec včetně vymezení obcí. Příl. 2: Letecký snímek průmyslové zóny CTP D1 v Humpolci. Příl. 3: Pohled na sídlo společnosti CTP Invest (CTPark). Příl. 4: Pohled na sídlo společnosti Valeo Compressor Europe s.r.o. Příl. 5: Míry nezaměstnanosti obcí správního obvodu ORP Humpolec k 31.12.2011.
Příl. 1: Administrativní mapa správního obvodu ORP Humpolec včetně vymezení obcí
Zdroj: ArcČR,Arcdata
Příl. 2: Letecký snímek průmyslové zóny CTP D1 v Humpolci
Zdroj: Mapový server, MAPY.CZ
Příl. 3: Pohled na sídlo společnosti CTP Invest (CTPark)
Zdroj: Materiály společnosti CTP Invest.
Příl. 4: Pohled na sídlo společnosti Valeo Compressor Europe s.r.o.
Zdroj: Materiály společnost CTP Invest.
Příl. 5: Míry nezaměstnanosti obcí správního obvodu ORP Humpolec k 31.12.2011.
Zdroj: Integrovaný portál MPSV