Socializační vliv organizovaného sportu

Socializační vliv organizovaného sportu (autorky: Dominika Jiroušková, Tereza Martínková, Alexandra Müllerová)

Socializace je procesem, kterým aktivně prochází každý jedinec. Ve své podstatě se jedná o proces učení, ve kterém si prostřednictvím interakcí s ostatními lidmi a okolním světem člověk osvojuje komplex znalostí, schopností a dovedností, díky kterým se stává součástí společnosti. Proces socializace v životě člověka nikdy nekončí, rozlišujeme její tři základní fáze: socializaci primární, sekundární a terciární. Primární fáze socializace se započíná narozením dítěte a končí individualizací jednotlivce. Nejdůležitější roli v této fázi hraje nejbližší okolí jedince, tedy rodina, která má na dítě největší vliv. Sekundární socializace je charakteristická dalšími kontakty a interakcemi s okolím. Jedná se především o dobu, kterou dítě tráví v kolektivu svých vrstevníků, například v mateřské školce nebo škole. Cílem této fáze socializace je připravit jedince na jeho roli ve společnosti. Terciární fáze socializace nastává v životě člověka v období adolescence a dospělosti. Představuje přejímání rolí, které jedinec uskutečňuje v interakci s okolním světem [GIDDENS, 1997].

Proces socializace se uskutečňuje prostřednictvím sociálních interakcí. Pro ty je sport dobrou platformou, protože sdružuje lidi, které baví stejná aktivita, prostřednictvím něj získávají zkušenosti. Nelze ale říci, že by lidé, kteří nesportují, nemohli získat stejné zkušenosti [COAKLEY, 2008].

Organizovaný sport proto nelze vnímat jako primární příčinu a hlavního činitele socializace člověka. Společně s kulturními faktory a sociálním okolím však může být jednou ze složek tohoto procesu v životě člověka.

Organizovaný sport jako socializační činitel

Sportovní aktivita je v současnosti společností vnímána jako pozitivní aktivita, která má veskrze kladný vliv na sportujícího jedince. Mohou za to zejména média, která sportovce prezentují jako mladého úspěšného člověka, který oplývá krásou a sociálními kontakty. Sportu jsou v závislosti na tomto mediálním obrazu přičítány schopnosti změnit vzhled, chování i charakter člověka [COAKLEY, 2008: 107 - 109].

Není tedy divu, že v poslední době zažívá sport obrovský boom. Do povědomí lidí se dostávají nové druhy sportů, roste počet nejrůznějších sportovních kroužků či center, ve kterých lidé mohou zvolený sport provozovat. I rodiče často upřednostňují organizovaný sport jako volnočasovou aktivitu svých dětí, protože předpokládají jeho pozitivní vliv na dítě.

Podle Coakleyho v minulosti provedené výzkumy však neukázaly jednoznačné rozdíly mezi postoji, chování a charakterovými vlastnostmi sportujících dětí a dětí, které nesportují. Tento fakt byl zapříčiněn zejména několika chybnými předpoklady: Je důležité si uvědomit, jak moc je v současné době sportovní vyžití mládeže rozmanité. Je třeba brát v potaz, zda se jedná o aktivitu kolektivní či individuální, důležité je také rozlišovat frekvenci tréninků i jejich samotnou organizaci. Chybný je také předpoklad, že organizovaný sport je primárním činitelem charakteru sportovce. Lidé, kteří se rozhodnou vykonávat konkrétní sport, se pro něj mohou rozhodnout na základě svých již existujících charakterových vlastností. To znamená, že určitý sport mohou vyhledávat určité skupiny lidí, se specifickými charakterovými vlastnostmi. Různí lidé mohou svému sportování přikládat různou důležitost. Pro některé je sport hlavní složkou života, kvůli které jsou ochotni měnit svůj dosavadní styl života, pro některé je sport jen doplňkovou aktivitou. Toto chápání sportovní aktivity se může navíc v průběhu života člověka měnit v závislosti na nejrůznějších okolnostech [COAKLEY, 2008].

Cíl práce

Cílem naší práce je zjistit, zda lze najít odlišnosti v chování a postojích dětí, které se účastní organizovaného sportování, a chování a smýšlení dětí, které sportují neorganizovaně. Z dílčích výsledků bude možné vyvodit, zda lze považovat organizovaný sport za významný socializační činitel.

Důvodem, proč nepřikládáme neorganizovanému sportu roli socializačního činitele je fakt, že u něj neexistuje jasně definovaný rámec. Neorganizovaného sportu se neúčastní trenér ani spoluhráči, tvořící stálý kolektiv. Ten je u organizovaného sportu naprosto zásadním faktorem, protože se v jeho rámci utváří specifická atmosféra a kultura, kterou sportovec automaticky přijímá a může se s ní ztotožnit.

U neorganizovaného sportu je obtížné vyhodnotit relevantně jeho frekvenci a tak i jeho dopad na sportovce. Předpokládáme, že na rozdíl od jednorázových či nárazových pohybových aktivit, organizovaný sport děti vykonávají pravidelně a v rámci delšího časového období, proto má větší šanci dostatečnou měrou působit na postoje a chování dítěte.

Zkoumané hypotézy

V souvislosti s tím, jak je sport veřejně prezentován a jaké jsou mu připisovány vlastnosti a schopnosti, blíže prozkoumáme tři tematické okruhy. Osoba sportovce bývá často vykreslena jako čistě aktivní člověk, proto se ptáme, zda sportování vede děti k aktivnímu trávení volného času. Sport je považován za aktivitu vedoucí ke zdraví, dále tedy prověříme, zda sport může být tím faktorem, který u dětí zásadně podněcuje snahu o zdravý životní styl. V rámci sportovních kroužků sportovci interagují mezi sebou navzájem nebo s trenérem. Nakolik jsou tyto zkušenosti s komunikací mezi vrstevníky či s komunikací s vedoucím pro děti stěžejní, zjistíme otázkou po schopnostech navazování vztahů s okolím.

Kvalitativní šetření, které se zaměřovalo zejména na závodně sportující děti, přineslo jasný důkaz o tom, že děti, které se věnují organizovanému sportu, jsou velmi aktivní i mimo své závodní kroužky. Všichni z dotazovaných uvedli, že se ve volném čase často věnují jízdě na kole, plavání, chození a hraní si v parku nebo na zahradě. Většina dotazovaných rodičů sportovně aktivních dětí také zmínila, že jejich děti tráví volný čas aktivně, různými hrami společně s přáteli apod [WHEELER, 2011: 5, 6]. Výraznou roli v procesu socializace dítěte hrají zejména jeho rodiče. Ti často na dítě působí přímo jako model, proto se snaží jít dětem příkladem a sportují společně s nimi nebo se jinak podílejí na sportovní aktivitě dítěte. Tím, že dítě vidí sportujícího rodiče, může snáze a automaticky přijmout tento způsob trávení volného času za běžný a žádoucí [WHEELER, 2011: 6 - 12]. Naše hypotézy, které se týkají aktivního trávení volného času, zní následovně: Děti, které se věnují závodně sportu, jsou aktivnější v trávení volného času a Děti, které se věnují závodně sportu, tráví volný čas s rodiči aktivně. Za aktivní trávení volného času pokládáme například chození do přírody, sportování i mimo organizované kroužky, ale i sledování sportovních přenosů. Za naopak neaktivní trávení času považujeme hraní počítačový her, sledování televize apod.

V současné době se společnost obecně potýká se zdravotní krizí. Ta je dle všeobecné shody způsobena především nezdravým životním stylem, který v sobě zahrnuje zejména špatné stravování a sedavé zaměstnání, nedostatečně vyvážené pohybem. Sportovní aktivita bývá často chápána jako vhodný prostředek k řešení této krize a mnozí lidé vnímají své sportování jako nedílnou součást zdravého životního stylu [WHEELER, 2011: 1 - 3]. Zdravý životní styl je součástí sportovních norem, které ke sportu patří zejména ve smyslu orientace na tělo a péči o něj. Projevy péče o tělo mohou být nejrůznějšího charakteru, od snahy pěkně se oblékat až po zdravé stravování. Cíle dětí, které se snaží o zdravý životní styl, jsou individuální. U dívek lze předpokládat, že se orientují zejména na to, aby dosáhly pěkné postavy a hezkého vzhledu obecně, u chlapců může být zdravý životní styl projevem snahy o podávání lepších výsledků. "Sportující mají větší tendenci dodržovat zásady zdravého životního stylu. (…) Dívky významně více spatřují ve sportu možnost vylepšit svůj vzhled, svou postavu." [SLEPIČKOVÁ, 2001: 72 - 74]. Předpokládáme, že děti, které závodně sportují, se pohybují v kolektivu, kde je zdravý životní styl normou, kterou automaticky přebírají. Sportující děti navíc mohou mít v rámci svého nebo jiného sportu někoho, s kým se ztotožňují (například světově úspěšného sportovce), a na základě snahy vyrovnat se mu a být jako on, inklinují ke zdravému stravování a životnímu stylu obecně. Naproti tomu u dětí, které pravidelně v rámci organizovaného kroužku nesportují, lze očekávat, že jejich postoje ke stravování, ke konzumaci alkoholických nápojů a kouření cigaret, budou odlišné. V souvislosti se zdravým životním stylem předpokládáme, že děti, které závodně sportují, preferují zdravé stravování, a děti, které nesportují, jsou spíše pro snížení věkové hranice pro prodej alkoholu a tabáku.

Důvody, proč se lidé sportu věnují a proč v této volnočasové aktivitě vytrvají, se mohou skrývat v požitkové a sociální sféře. "Pro chlapce představuje sport a kontakty s vrstevníky a kamarády rovnocenné aktivity. (…) U dívek hrají sociální kontakty s vrstevníky stejnou, u mladších děvčat dokonce významnější roli." [SLEPIČKOVÁ, 2001: 71, 72].

V souvislosti s navazováním kontaktů a vztahů lze u závodně sportujících dětí očekávat, že díky zkušenostem v rámci komunikace s vrstevníky, které načerpali v kolektivu svého organizovaného kroužku, nebudou mít větší problémy s navazováním kontaktů mimo svůj sport a ke svým vrstevníkům budou spíše přátelské. Předpokládáme proto, že sportovní děti jsou více přátelské a

rychleji navazují vztahy s ostatními.

Náš výzkum: Organizované sportování a volný čas

Na základě přečtených článků a nasbíraných informací jsme vytvořili dotazník a poté sestavili hypotézy a pokusili se dojít k závěrům, které z dotazníku vyplívaly. V našem výzkumu jsme dotázali 468 dětí, které navštěvují 7.třídu ZŠ, nebo 2.ročník osmiletého gymnázia. Nejprve jsme zkoumali, zda děti, které pravidelně dochází do organizovaného pohybového či sportovního kroužku (OP/SK), tráví volný čas aktivněji. Naše hypotéza byla, že děti, které pravidelně dochází do OP/SK, budou více chodit do přírody, budou více sportovat i mimo organizované kroužky a také budou více sledovat sportovní přenosy. Naopak děti, které nenavštěvují žádný organizovaný kroužek, se budou více věnovat pasivnějším aktivitám (jako je sledování televize, brouzdání na internetu nebo hraní počítačových her).

Tabulka č. 1) Aktivity provozující žáci ve svém volném čase několikrát

několikrát

několikrát

denně

za týden

za měsíc

za rok/méně

vůbec

surfování na internetu

57%

33%

8%

1%

1%

sledování filmů, seriálů

51%

40%

7%

1%

1%

sportování, cvičení

34%

50%

9%

3%

4%

hraní počítačových her

31%

29%

18%

13%

8%

trávení času s přáteli

26%

44%

24%

5%

2%

čtení knih

19%

30%

24%

17%

10%

sledování sport. přenosů

13%

24%

24%

23%

16%

umělecké aktivity

12%

22%

11%

10%

45%

chození po obchodech

6%

24%

46%

19%

5%

výlety do přírody

4%

13%

48%

31%

4%

chození do kina

2%

4%

34%

56%

4%

chození na koncerty

1%

1%

8%

49%

41%

chození do divadla

0%

2%

11%

58%

29%

N= 452-461

Nejčastěji děti odpovídaly, že se ve svém volném čase věnují surfováním na internetu- 57% dětí uvedlo, že tuto aktivitu provádí denně. Velmi často děti také sledují filmy a seriály- denně až několikrát týdně je sleduje až 91% dotázaných. Nejméně často děti naopak tráví volný čas uměleckými aktivitami- vůbec je neprovádí až 45% dotázaných. Další neoblíbená aktivita je chození na koncerty- 40% dětí je nenavštěvuje vůbec. Tabulka č.2) Docházím pravidelně do nějakého organizovaného sportovního nebo pohybového kroužku? Navštěvuji OP/SK? ano ne 71% 29% N=461 Z celkově dotázaných bylo 71% dětí, které navštěvují organizované sportovní kroužky a 29% těch, které je nenavštěvují. Před samotným testováním jsme provedli test, zda existují statisticky významné rozdíly mezi zkoumanými proměnnými. Konkrétně, zda existují významné rozdíly mezi dětmi, které navštěvují OP/SK a těmi, které je nenavštěvují v trávení volného času. Na základě tohoto zkoumání jsme zjistili, kterými proměnnými má smysl se dále zabývat, a které můžeme z našeho zkoumání vypustit. Po provedení testu jsme zjistili, že statisticky významný rozdíl je pouze u šesti volnočasových aktivit. Těmito aktivitami jsou: sledování filmů nebo seriálů, sledování sportovních přenosů, sportování a cvičení, chození do kina, chození na koncerty a výlety do přírody. Ostatní aktivity a skutečnost, zda děti navštěvují pravidelně organizovaný pohybový či sportovní kroužek spolu nesouvisí. Proto jsme dále pracovali pouze s výše uvedenými šesti aktivitami. Z tabulky číslo 3 je patrné, mezi kterými aktivitami a navštěvováním či nenavštěvováním pohybového/ sportovního kroužku je statisticky významný rozdíl (na hladině významnosti 0,05). Pokud je tedy hladina významnosti menší než 0,5, je mezi proměnnými významný rozdíl. V tabulce č. 3 je tato hodnota uvedena v posledním sloupci. U všech proměnných jsou uvedené zároveň i průměry, ukazující průměrnou četnost provádění aktivit u dětí, které navštěvují OP/SK a těch, které je nenavštěvují. Odpovědi nabývaly hodnot od 1-vůbec po 5-denně. Což znamená, že čím vyšší číslo nám v průměru vyšlo, tím častěji se děti určité aktivitě věnují.

Čtvrtý sloupec představuje rozdíly mezi průměry- čím větší byly, tím více se liší četnost provádění té dané aktivity u dětí, které navštěvují organizované sportovní kroužky a u těch, které je nenavštěvují. Pro nás jsou v tabulce podstatné hlavně aktivity, zabarvené růžově- právě u těch jsme zjistili statistickou významnost.

Tabulka č. 3) Jednotlivé aktivity, jejich statistické rozdíly vzhledem k navštěvování nenavštěvování P/SK a průměry jednotlivých volnočasových aktivit, zobrazené ve vztahu k účasti v organizovaném sportovním kroužku. (Červeně zabarvené řádky obsahují hodnoty, kde byla prokázána vyšší statistická významnost.)

navštěvuješ OP/SK ano

ne

rozdíly průměrů

sportování, cvičení

4,35

3,37

0,98

<0,001

sledování sport. přenosů

3,07

2,64

0,43

0,001

čtení knih

3,39

3,14

0,25

0,760

výlety do přírody

2,87

2,65

0,22

0,005

sledování filmů, seriálů

4,32

4,54

0,22

0,001

chození po obchodech

3,03

3,2

0,17

0,141

surfování na internetu

4,38

4,53

0,15

0,083

hraní PC her

3,59

3,72

0,13

0,289

chození do kina

2,47

2,35

0,12

0,032

chození na koncerty

1,74

1,64

0,10

0,019

chození do divadla

1,89

1,82

0,07

0,195

umělecké aktivity

2,46

2,52

0,06

0,755

trávení času s přáteli N= 452-61

3,85

3,86

0,01

0,935

Sig.

Na základě dat nám vyšlo, že děti, které nedocházejí pravidelně do žádného sportovního kroužku, více sledují filmy a seriály. Naopak děti, které docházejí pravidelně alespoň do jednoho pohybového či sportovního kroužku častěji chodí do přírody, sledují sportovní přenosy a provozují sport i mimo organizované kroužky. Také častěji navštěvují kino a koncerty, ale tyto aktivity se obecně provozují jednou za delší čas, a rozdíly v provedeném testu nejsou natolik velké, abychom z nich mohli s jistotou říci, že právě sport/pohyb je tím hlavním činitelem. Naše hypotéza se nám tedy částečně potvrdila.

Zkoumali jsme také, jestli děti, které závodně sportují, tráví volný čas s rodiči aktivnějšími zájmy. Hypotéza zněla: Děti, které navštěvují organizovaný sportovní kroužek, tráví volný čas s rodiči aktivními činnostmi.

Tabulka č. 4) Aktivity provozující děti s rodiči ve svém volném čase velmi často

často

občas

zřídka

vůbec

sledování filmů, seriálů

29%

45%

19%

5%

3%

sjezdové lyžování

25%

23%

16%

13%

23%

jízda na kole

19%

30%

23%

14%

15%

pěší turistika, výlety

17%

24%

31%

15%

14%

plavání

16%

32%

24%

14%

15%

sledování sport. přenosů

15%

19%

25%

21%

20%

hraní kolektivních sportů

14%

15%

20%

25%

26%

hraní deskových her

11%

24%

32%

22%

12%

běhání

10%

17%

22%

23%

29%

návštěva sport. událostí

9%

8%

17%

29%

36%

kulturní aktivity

9%

19%

40%

19%

13%

běžkování

9%

7%

11%

14%

59%

N= 456- 461

Nejčastěji děti ze zkoumané skupiny tráví volný čas s rodiči sledováním filmů a seriálů (velmi často takto tráví volný čas až 29 % dětí, často až 45 %). Naopak nejméně využívají volný čas děti s rodiči běžkováním (až 59 % dětí uvedlo, že takto netráví čas s rodiči vůbec), je však třeba si uvědomit, že se jedná pouze o sezonní aktivitu. Ovšem v porovnání s jím podobným lyžováním, které se umístilo na pomyslném druhém místě, je rozdíl markantní.

U této hypotézy jsme taktéž nejprve zkoumali, zda je mezi proměnnými statisticky významný rozdíl. A dále pokračovali v testování pouze u těch, u kterých tomu tak je. V tomto případě je tak ale u většiny aktivit. Pouze u dvou aktivit se statisticky významný rozdíl neprojevil, konkrétně v případě hraní deskových her a sledování filmů a seriálů. Toto je patrné z tabulky č. 6). Tato tabulka obsahuje také průměry, ukazující průměrnou četnost provádění aktivit s rodiči u dětí, které navštěvují OP/SK a těch, které je nenavštěvují. Odpovědi nabývaly hodnot od 1-vůbec po 5-denně. Čím vyšší číslo nám v průměru vyšlo, tím častěji se děti určité aktivitě věnují.

Tabulka č. 5 Aktivity, které děti provozují společně se svými rodiči v závislosti na navštěvování/nenavštěvování OP/SK. Červeně zabarvené řádky obsahují hodnoty, kde byla prokázána vyšší statistická významnost.

Navštěvuješ OP/SK? ano

ne

Sig.

sledování sport. přenosů

3,01

2,46

0,001

návštěva sport. událostí

2,47

1,7

0,001

hraní kolektivních sportů

2,94

1,96

0,001

jízda na kole

3,39

2,89

0,001

běhání

2,74

2,15

0,001

plavání

3,35

2,81

0,001

sjezdové lyžování

3,41

2,45

0,001

běžkování

2,03

1,61

0,001

3

2,7

0,015

pěší turistika, výlety

3,24

2,95

0,036

hraní deskových her

3,03

2,9

0,244

sledování filmů, seriálů

3,9

3,96

0,344

kulturní aktivity

Na základě vyhotovených průměrů jsme došli k tomuto zjištění: U všech námi dotazovaných aktivit, se kterými jsme dále pracovali, nám vyšlo, že se jim s rodiči věnují více ty děti, které navštěvují alespoň jeden organizovaný pohybový či sportovní kroužek. Jelikož se jedná převážně o pohybové aktivity, lze vyvodit závěr, že děti, které se pravidelně účastní OP/SK, tráví volný čas s rodiči aktivněji, než děti, které se jich neúčastní. To je pravděpodobně dáno tím, že rodiče, kteří tráví s dětmi čas aktivně, je vedou ke sportu, což se projeví ve všech oblastech trávení jejich času.

Dále nás zajímalo, zda se děti, které docházejí pravidelně do OP/SK, více starají o to, jak se stravují. Ptali jsme se, kterými potravinami a jak často se stravují. Předpokládali jsme, že děti, které navštěvují pravidelně alespoň jeden OP/SK, budou více dbát o svůj jídelníček.

Tabulka č. 6) Oblíbenost vybraných jídel u dětí

ovoce mléčné výrobky smažená jídla slazené limonády celozrnné pečivo sladkosti zelenina voda N=464-467

rozhodně ano spíše ano 74% 22% 61% 26% 52% 29% 52% 27% 50% 29% 50% 28% 44% 35% 45% 32%

ani ano, ani ne 2% 9% 16% 12% 12% 15% 14% 13%

spíše ne 1% 3% 3% 6% 5% 5% 5% 6%

rozhodně ne 1% 1% 0% 3% 4% 2% 2% 4%

Z tabulky je patrné, že nejoblíbenější jídlo všech námi zkoumaných dětí je ovoce, nejméně oblíbené zase voda. Z námi dotazovaných potravin a nápojů nám po zkoumání, které proměnné mají statisticky významný rozdíl vzhledem k účasti či neúčasti v OP/SK, zůstali pro další testy pouze dvě. Mezi těmito dvěma jsou smažená jídla a slazené limonády. Zbylých šest, jsme do dalšího testování nezařadili. V tabulce číslo 7 můžeme vidět průměry zkoumaných potravin. Hodnoty byly na škále 1-5, kdy hodnota 1 představovala výrok “tuto potravinu rozhodně nejím“ a 5 “rozhodně jím“. Čím vyšší je tedy číslo v tabulce, tím více průměrně skupina potravinu jí. Je patrné, že v obou případech děti, které nenavštěvují OP/SK mají mnohem raději smažená jídla a slazené nápoje. Čímž se naše hypotéza potvrdila pouze částečně. Předpokládali jsme, že děti, které pravidelně navštěvují organizované sportovní kroužky, budou více jíst všechny zdravé potraviny a méně všechny nezdravé. Tabulka č. 7) Oblíbenost vybraných potravin a nápojů u dětí vzhledem k návštěvnosti OP/SK. (Červeně zabarvené řádky obsahují hodnoty, kde byla prokázána vyšší statistická významnost.)

slazené limonády smažená jídla zelenina sladkosti celozrnné pečivo ovoce mléčné výrobky voda

Navštěvuješ OP/SK? ano ne 4,16 4,34 4,24 4,41 4,24 3,93 4,18 4,24 4,21 4,05 4,70 4,61 4,48 4,36 4,10 4,02

Sig. 0,021 0,034 0,060 0,192 0,204 0,249 0,398 0,949

V tabulkách číslo 8 a 9 je vidět velký rozdíl, který se projevil mezi chlapci a dívkami. Chlapci mají celkově raději smažená jídla a slazené nápoje. V tabulkách č. 10 a 11 jsme ověřovali, zda naše předchozí zjištění, že děti, které navštěvují pohybový, či sportovní kroužek méně konzumují sladké limonády a smažená jídla, neovlivňuje pohlaví. Je možné se domnívat, že dívky, které jedí celkově zdravěji, nebude návštěva OP/SK ovlivňovat. Jak je však z tabulek patrné, vliv zde existuje. Chlapci i dívky, kteří takovýto kroužek navštěvují, mají rádi smažená jídla a sladké nápoje o dost méně, než ti, kteří tak nečiní. Z tabulek č. 10 a 11 lze také vyčíst, že dívky, které nenavštěvují žádný OP/SK a mají tedy výše zmíněná jídla raději, než ty, které je navštěvují, je nemají zdaleka tak rády jako chlapci, kteří OP/SK navštěvují. Lze tedy říci, že dívky se celkově stravují zdravěji. Tabulka č. 8 a č. 9)Obliba potravin a nápojů v závislosti na pohlaví DÍVKY slazené limonády smažená jídla

4,06 4,14

CHLAPCI slazené limonády smažená jídla

4,31 4,41

Tabulka č. 10 a 11) Obliba potravin a nápojů v závislosti na pohlaví a navštěvování OP/SK.

DÍVKY slazené limonády smažená jídla

ano 4,05 4,12

ne 4,12 4,18

ano 4,24 4,34

ne 4,64 4,69

CHLAPCI slazené limonády smažená jídla

Dále jsme zkoumali, jestli děti, které nedochází do OP/SK, budou spíše než ty, které dochází, pro snížení hranice prodeje cigaret a alkoholu. Naše hypotéza byla, že ano a že se otázka zdravého životního stylu projeví i zde. Zjistili jsme, že pro snížení věkové hranice prodeje jak alkoholu, tak cigaret jsou více děti, které nedochází do žádného OP/SK. Soudě na základě této a předchozí hypotézy lze říci, že děti, které sportují v organizovaných kroužcích, všeobecně více dodržují zásady zdravého životního stylu. Tabulka č. 12) Procentuální četnosti pro snížení/nesnížení hranice prodeje alkoholu a cigaret. Červeně zabarvené řádky obsahují hodnoty, kde byla prokázána vyšší statistická významnost. ANO

NE

celkem

snížení alkohol

32,80%

67,20%

463

snížení cigarety

18,30%

81,70%

464

Více dětí je pro to, aby se hranice prodeje alkoholu a cigaret nesnížila. Po provedení testu jsme však došli k závěru, že existuje statisticky významný rozdíl pouze mezi snižováním věku pro prodej cigaret a navštěvováním OP/SK, nikoli však mezi snížením věkové hranice pro prodej alkoholu a navštěvováním OP/SK. Proto jsme dále pracovali jen se snižováním věku pro prodej cigaret. Tabulka č. 13) Děti, které jsou pro snížení hranice prodeje cigaret. Snížil/a bych

Docházíš do OSK?

ano

31,10%

ne

37,60%

Děti, které nenavštěvují žádný organizovaný pohybový, či sportovní kroužek z větší části souhlasí se snížením věkové hranice pro prodej cigaret. U této hypotézy jsme při provádění korelační analýzy zjistili, že námi zkoumané proměnné nijak neovlivňuje žádná z těchto: vzdělání rodičů, pohlaví. Tabulka č. 14) Výsledky korelačních analýz vzhledem ke vzdělání rodičů a pohlaví dětí.

snížení věkové hranice pro prodej cigaret

K.K. -0,110

D.K.K. (vzděl. Rodičů) D.K.K. (pohlaví) -0,094 -0,115

Následně jsme zkoumali, zda jsou děti, které navštěvují organizované sportovní kroužky, přátelštější a rychleji navazují vztahy s ostatními. Naše hypotéza byla, že jsou aktivnější v navazování mezilidských vztahů. Zakládali jsme na tom, že jsou zvyklé být v týmu a kolektivu vrstevníků, protože většina organizovaných sportů jsou týmové aktivity. Také jsme předpokládali, že mají raději (než děti, které nedochází do OP/SK) když mají kolem sebe hodně lidí. Děti, které nenavštěvují OP/SK budou mít zase více rády klid. I tyto proměnné jsme podrobili testu, který nám řekl, zda zde existuje statisticky významný rozdíl. Ukázalo se nám však, že mezi proměnnými z baterie otázek sociabilita a navštěvováním či nenavštěvováním organizovaného pohybového/sportovního kroužku neexistuje statisticky významný rozdíl. Na základě tohoto zjištění jsme již další testování neprováděli a náš úsudek, na kterém jsme založili hypotézu, byl mylný. Míra sociability a to zda děti navštěvují OP/SK spolu nesouvisí. Tabulka č. 15) Sociabilita dětí

sociabilita - kamarádský/á sociabilita - rozesměje se sociabilita - rád/a hodně lidí sociabilita -neustále veselý/á sociabilita - neoslovuje sociabilita - málo lidí a klid sociabilita -raději jdu vlastní cestou sociabilita - málo energie sociabilita - přizpůsobím se N= 449-461

ANO 86% 91% 76% 73% 65% 46%

NE 14% 9% 24% 27% 35% 54%

60% 43% 81%

40% 57% 19%

Závěr Základním cílem našeho výzkumu bylo zjistit, zda lze pozorovat rozdíly v chování a postojích dětí, které se účastní organizovaného sportování, a chování a smýšlení dětí, které se žádného organizovaného sportování neúčastní. Povaze dat, které jsme měly k dispozici, a zaměření výzkumného tématu jsme přizpůsobili i hypotézy, které jsme měly za úkol potvrdit či nepotvrdit.

První tematický okruh, kterým jsme se zabývali, se týkal trávení volného času. Náš předpoklad byl takový, že děti, které pravidelně navštěvují sportovní kroužek nebo se jinak účastní organizovaného sportu, jsou aktivnější ve způsobu trávení volného času a za pomoci analýzy dat jsme tuto hypotézu potvrdili. Děti, které se účastní organizovaného sportování či pohybové aktivity, tráví svůj čas obecně aktivněji než děti, které do žádného organizovaného sportovního kroužku nedocházejí. Častěji ve svém volném čase sportují, sledují sportovní přenosy v televizi, chodí do přírody, ale také do kina či na koncerty. Naopak se ukázalo, že děti, které se pravidelného sportování neúčastní, častěji koukají na filmy a sledují seriály. V rámci tohoto okruhu nás také zajímalo, jakým způsobem se odlišuje míra a způsob trávení volného času dětí společně s rodiči. I v tomto případě se potvrdila naše počáteční hypotéza, která tvrdila, že děti, které se věnují organizovanému sportu, tráví častěji volný čas se svými rodiči. Jak se navíc analýzou ukázalo, tento čas strávený s rodiči má většinou sportovní či jinak aktivní charakter. Lze tedy předpokládat přímý vliv rodičů na sportovní aktivitu svých dětí. Další okruh témat, kterým jsme se v rámci výzkumu zabývaly, se týkal zdravého stravování a postojů ke zdravému způsobu života obecně. Naše hypotézy předpokládaly, že sportovně aktivní děti budou více dbát o své zdraví, čemuž přizpůsobí i svůj jídelníček. Předpokládaly jsme tedy, že děti, které navštěvují sportovní kroužek, budou více preferovat zdravé potraviny, například zeleninu a ovoce, celozrnné pečivo apod. před potravinami nezdravými. Analýza dat však ukázala, že pravidelně sportující děti a děti, které pravidelně nesportují, se v preferencích potravin příliš neliší. Statisticky významný rozdíl byl patrný pouze u položek slazených limonád a smažených jídel, které konzumují více děti, které pravidelně nesportují. Významný rozdíl se však objevil v případě srovnání dívek a chlapců, analýza prokázala, že dívky se oproti chlapcům stravují celkově zdravěji, nehledě na jejich sportovní aktivitu. Zajímalo nás také, jak se děti staví k otázce snižování věkové hranice pro prodej alkoholu a cigaret, a zda se také v tomto ohledu projeví rozdíl mezi dětmi, které navštěvují sportovní kroužek a dětmi, které sportovní kroužek nenavštěvují. Statisticky významný rozdíl analýza prokázala pouze v případě snížení hranice věku u prodeje cigaret. Tento výsledek opět hovoří ve prospěch naší hypotézy, protože dokazuje, že se snižováním věkové hranice souhlasí více ty děti, které organizovaný sportovní kroužek nenavštěvují. Děti, které závodně sportují, žijí tedy zdravějším způsobem života. Naše poslední hypotéza se týkala navazování kontaktů s vrstevníky. V tomto směru bohužel analýza žádné významné rozdíly mezi dětmi navštěvujícími organizovaný sportovní kroužek a dětmi, které

organizovaný sportovní kroužek nenavštěvují, neukázala. Za výsledné tedy považujeme stanovisko, že na míru sociability jedince nemá organizovaný sport výrazný vliv. Výsledky naší analýzy z větší části korespondují s hypotézami, které jsme na začátku stanovily. Rozdíly mezi zkoumanými skupinami dětí, rozdělenými podle míry sportovní participace, byly patrné, v některých případech však nebyly příliš velké a statisticky zobecnitelné. Tuto skutečnost přikládáme faktu, že sport organizovaný v rámci nějakého sportovního kroužku či klubu není jediným činitelem v životě zkoumaných dětí. Z důvodu nízkého věku mají na děti a jejich názory, postoje a chování značný vliv jejich rodiče, ale také kolektivy, kterých jsou děti přímou součástí, tedy školní kolektiv a přátelé. V neposlední řadě je také faktorem, který určuje preference dětí, také jejich pohlaví. Absolutní důležitost tedy organizovanému sportu přisuzovat nemůžeme, jeho vliv na postoje a chování dětí se však v mnoha ohledech potvrdil.

LITERATURA: GIDDENS, Anthony: Kultura, společnost a jedinec. In: Sociologie. Praha: ARGO, 1997, s. 39 - 60. OAKLEY, Jay: Sports and Socialization. In: Sports in Society: Issues and Controversies. New York: McGraw-Hill, 2008, s. 100 - 101, 107 - 109, 123 - 124. WHEELER, Sharon: The significance of family culture for sports participation. In: International Review for the Sociology of Sport. 2011. SLEPIČKOVÁ, Irena. Sport českých adolescentů. In: Sport a volný čas adolescentů. Praha: FTVS UK, 2001, s. 73. SLEPIČKOVÁ, Irena. Sport českých adolescentů. In: Sport a volný čas adolescentů. Praha: FTVS UK, 2001, s. 72.