VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE

VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE (územně plánovací dokumentace)

NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ podle § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA LÁZNĚ BĚLOHRAD

ZÁŘÍ 2013

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území : „Územní plán Lázně Bělohrad“

Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace (koncepce) na udržitelný rozvoj území v rozsahu přílohy č. 5 k vyhlášce MMR č. 500/2006 Sb., v platném znění


Zpracovatelka vyhodnocení :

RNDr. Irena Dvořáková Slezská 549, 537 05 Chrudim tel. : 605 762 872, e-mail : [email protected]

Rozhodnutí o prodloužení autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění : č.j. 37755/ENV/06, 6629/ENV/11.

………………………… razítko a podpis

Spolupracovníci :

RNDr. Lukáš Merta Ph.D. Mrštíkovo nám. 53, 779 00 Olomouc tel. 776 112 559, e-mail : [email protected]

Rozhodnutí o prodloužení autorizace podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění : č.j. 630/1677/05;51780/ENV/10-1552/630/10. SAUL s.r.o. Ing. arch. Zdeněk Bičík – zodpovědný projektant U Domoviny 491/1, 460 01 Liberec 4 tel. 731 411 599, e-mail : [email protected]

Datum zpracování :

září 2013 2


OBSAH 1-VYSVĚTLENÍ ZKRATEK ............................................................................................................................. 4 A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................................................................. 5 A.1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM

.......................................................................................................................................... 5

A.2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

...................................................................................................... 9

A.3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE .......................................... 11

A.4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ................................................................................................. 23

A.5. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI.................................................................................................................................. 26

A.6. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA OBYVATELSTVO, LIDSKÉ ZDRAVÍ A SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ............................. 28

A.7. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ, SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ ............................................................................................... 44

A.8. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................. 44

A.9. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ ........................ 45

A.10. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ......................................................................................................................................... 46

A.11. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................................................................... 47

A.12. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ ............................................................................... 47 B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY NEBO PTAČÍ OBLASTI .............. 48 C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH ......................... 49 D. PŘÍPADNÉ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA JINÉ SKUTEČNOSTI OVLIVNĚNÉ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM, AVŠAK NEPODCHYCENÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH, NAPŘÍKLAD SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V DOPLŇUJÍCÍCH PRŮZKUMECH A ROZBORECH ...................................................................................... 52

E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBSAŽENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE ............................................................................................................................ 64

F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ - SHRNUTÍ ................................................................ 69 POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA .............................................................................................................. 71 SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA : HODNOCENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45I ZÁKONA Č. 114/1992 SB., V PLATNÉM ZNĚNÍ 3


VYSVĚTLENÍ ZKRATEK BC

Biocentrum

BK

Biokoridor

BPEJ

Bonitovaná půdně ekologická jednotka

č.h.p.

Číslo hydrologického pořadí

č.j.

Číslo jednací

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČOV

Čistírna odpadních vod

DPR

Doplňující průzkumy a rozbory

EIA

Posouzení vlivů na životní prostředí (angl. Environment Impact Assessment)

EVL

Evropsky významná lokalita

CHKO

Chráněná krajinná oblast

CHLÚ

Chráněné ložiskové území

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

k.ú.

Katastrální území

KHK

Královéhradecký kraj

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NO2

Oxid dusičitý

NOx

Oxidy dusíku

NUTS

Územně statistická jednotka (angl. Nomenclature Unit of Territorial Statistic)

OP

Ochranné pásmo

ORP

Obec s rozšířenou působností

PHO

Pásmo hygienické ochrany

PP

Přírodní památka

PR

Přírodní rezervace

PUPFL

Pozemky určené pro plnění funkce lesa

PÚR

Politika územního rozvoje

RK

Regionální biokoridor

SO2

Oxid siřičitý

SZÚ

Státní zdravotní ústav

ÚAP

Územně analytické podklady

ÚP

Územní plán

ÚPD

Územně plánovací dokumentace

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VKP

Významný krajinný prvek

VTL

Vysokotlak

VÚC

Velký územní celek

WHO

Světová zdravotnická organizace (angl. World Health Organization)

ZPF

Zemědělský půdní fond

ZÚR

Zásady územního rozvoje

Nejsou uvedeny všeobecně známé a běžně používané zkratky – např. fyzikální jednotky.

4


A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

A.1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím

Název koncepce :


Předkladatel :

Město Lázně Bělohrad Adresa : Náměstí K.V. Raise 35, Lázně Bělohrad, PSČ 507 81 Kontakt : tel. - 493 792 276; e-mail - [email protected] Starosta města : Ing. Pavel Šubr Pověřený zástupce : Alena Zahradníková, vedoucí stavebního úřadu

Projektant :

Ing. arch. Jiří Plašil, SAUL s.r.o. Adresa : U Domoviny 491/1, Liberec 4, PSČ 460 01 Kontakt : tel. 731 411 599; e-mail - [email protected]

Návrh územního plánu byl zpracován v listopadu 2012, doplnění dle stanoviska Krajského úřadu KHK zn. 7605/ZP/2013 ze dne 24.4.2013 bylo provedeno v září 2013. V novém návrhu ÚP byly vypuštěny některé plochy : Z11, Z30, Z45, Z47, Z48, Z54 – Z56, N5 a N6, řada dalších ploch byla redukována nebo byly doplněny podmínky etapizace, plocha P4 byla mírně zvětšena. Nově byla navržena plocha N25 (místo Z56), pro kterou není navržen žádný konkrétní záměr, měla by umožnit obdobné funkce, jako jsou na okolních plochách - tj. pobytové louky, venkovní nezpevněná i zpevněná hřiště, příp. částečné rozšíření minigolfu v zásadě nezastavitelné, s připuštěním jen nezbytných staveb pro údržbu, občerstvení a hygienu (např. různé pavilonky či altánky pro lázeňské hosty). Důvodem změn byla především stanoviska Krajského úřadu KHK, odboru životního prostředí a zemědělství (zn. 7605/ZP/2013 ze dne 24.4.2013), Městského úřadu Jičín, odboru životního prostředí (č.j. MuJc/2013/6968/ZP/Zak ze dne 22.4.2013) a Městského úřadu Jičín, oddělení státní památkové péče (zn. MuJc/2013/6546/SPP/Bau/6 ze dne 26.4.2013). 5


Ve vyhodnocení SEA jsou původní plochy ponechány – tak, aby byla zřejmá posloupnost vývoje při navrhování územního plánu a v podstatě také opodstatněnost hodnocení vlivů dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění na lokality soustavy NATURA 2000 (v příloze).

Jedním z cílů územního plánování je vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek. Územní plán Lázně Bělohrad je zpracován s náležitostmi stanovenými stavebním zákonem

č. 183/2006

Sb.,

v platném

znění

a vyhláškami

MMR

č. 500/2006 Sb.

a 501/2006 Sb., v platném znění. Hlavním cílem pořízení územního plánu je získání závazného územně plánovacího dokumentu, jehož pomocí bude možno zásadně usměrňovat územní rozvoj města při očekávaných dílčích úpravách cca po 4 letech. Cílem územního řešení je dosáhnout při naplnění výchozích kvantitativních a kvalitativních podmínek žádoucích proporcí dílčích funkčních prvků, zejména obytných, výrobních a přírodních území a jejich provázanosti na kostru dopravy a technického vybavení. Město Lázně Bělohrad - ZÁKLADNÍ DATA -

obec s pověřeným obecním úřadem

obec (NUTS* 5) :

CZ0522 573094

okres (NUTS* 4) :

Jičín (CZ0522)

kraj (NUTS* 3) :

Královéhradecký (CZ052)

katastrální plocha :

2 839 ha

obyvatel :

3 740 (k 31.12.2011), podíl žen 50,1 %

nadmořská výška :

291 m n.m.

počet katastrů :

9

počet územně technických jednotek :

9

počet částí obce :

9

* Normalizovaná klasifikace územních celků v České republice.

6


Obecní části : Brtev | Dolní Javoří | Dolní Nová Ves | Horní Nová Ves | Hřídelec | Lány | Lázně Bělohrad | Prostřední Nová Ves | Uhlíře Město Lázně Bělohrad leží asi 18 km východně od Jičína, vzhledem k občanské vybavenosti je přirozeným centrem mezi Hořicemi a Novou Pakou. Městem prochází železniční trať Chlumec nad Cidlinou – Trutnov a je křižovatkou silnic II. třídy č. 501 a 284, které jsou využívány jako náhradní objížďkové trasy za úseky silnic I/35 a I/16. V sídelním útvaru Lázně Bělohrad má trvalý pobyt cca 3 700 obyvatel a jeví se jako stabilizovaný. Narůstá zájem o rekreační a „druhé“ bydlení a trvalé bydlení občanů starších věkových kategorií z velkých měst. Z hlediska vstupů a výstupů, obvykle hodnocených při posuzování vlivů na životní prostředí, je možné v tomto případě koncepci posoudit jen rámcově, protože v současné době nejsou zatím stanoveny parametry projektovaného záměru nebo záměrů, které budou nebo by na hodnocených plochách mohly být realizovány.

SOULAD S KONCEPČNÍMI DOKUMENTY Posuzovaný územní plán Lázní Bělohrad není v rozporu s hlavním koncepčním dokumentem kraje - Strategií rozvoje Královéhradeckého kraje 2007 – 2015. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje a na ni navazující Program rozvoje Královéhradeckého kraje byla zpracována v období let 1999 – 2000 (RRA Východních Čech spol. s r.o., BermanGroup Praha, DHV ČR Ostrava, spol. s r.o.). Souběžně vznikaly i strategické dokumenty týkající se regionů soudržnosti NUTS II a programové dokumenty Evropské unie, s cílem využít předvstupní a strukturální fondy EU. Tvorba strategie vycházela z moderních obecně uznávaných a podporovaných metodik tvorby strategických plánů, založených na principech místní Agendy 21 a respektování zásad trvale udržitelného rozvoje. Tvorba strategie byl dlouhodobý, soustavný a otevřený proces, který byl založen na vzájemné provázanosti a vyváženosti ekonomického, sociálního a environmentálního vývoje. K návrhu koncepce „Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje na léta 2006 – 2015“ bylo vydáno souhlasné stanovisko MŽP ČR č.j. 4399/ENV/07 ze dne 17.1.2007. V roce 2010 byl přijat Dodatek č. 1 – Změna struktury specifických cílů.

7


Jedná se o jeden z významných koncepčních dokumentů určujících hlavní směry rozvoje Královéhradeckého kraje na léta 2007 - 2015. Strategická operační část programu rozvoje územního obvodu Královéhradeckého kraje je otevřený dokument s dlouhodobou působností. Priority rozvoje kraje : 

Podnikání a zaměstnanost



Lidské zdroje



Venkov a zemědělství



Infrastruktura

Vybrané specifické cíle : PRIORITA II.

LIDSKÉ ZDROJE

E.

Rozvoj systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty

PRIORITA III.

VENKOV A ZEMĚDĚLSTVÍ

C.

Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a péče o krajinu jako stabilizujícího prvku venkova

D.

Podpora zavádění moderních metod plánování pro udržitelný rozvoj

PRIORITA IV.

INFRASTRUKTURA

C.

Zvýšení kvality bydlení a zlepšení vzhledu měst a obcí

D.

Zlepšení stavu a ochrany životního prostředí

8


A.2. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni

Na koncepci Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje navazuje Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2011 – 2013, který představuje programový (implementační, akční) dokument, který je nedílnou součástí koncepčního přístupu k rozvoji kraje jako regionu. Program rozvoje kraje je provázán se zpracovanou Dotační strategii 2010 – 2013, která byla schválena v roce 2009. Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2011-2013 byl přijat na základě usnesení Zastupitelstva Královéhradeckého kraje ZK/16/1133/2010 ze dne 4.11.2010. Z pohledu Programu rozvoje Královéhradeckého kraje nebyly při posuzování koncepce zjištěny rozpory s principy, opatřeními a návrhy dílčích krajských koncepcí v okruhu „Životní prostředí a zemědělství“, které jsou dále uvedeny.

OBLAST ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ZEMĚDĚLSTVÍ Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 10. října 2004 usnesením č. 32/1149/2004) Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) Královéhradeckého kraje (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje 14.-15. října 2004 usnesením č. 32/1153/2004) Integrovaný krajský program snižování emisí a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 24. 6. 2004 usnesením číslo 30/1010/2004) Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 27. 5. 2004 usnesením číslo 29/961/2004) Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje - verze 04/2004 (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 27. května 2004 usnesením číslo 29/962/2004) Regionální surovinová politika Královéhradeckého kraje (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 29. 4. 2004 usnesením číslo 28/910/2004) Koncepce zemědělské politiky Královéhradeckého kraje (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 26. 2. 2004 usnesením číslo 26/819/2004)

9


Návrh koncepce je v souladu také s Regionálním operačním programem NUTS II Severovýchod 2007 – 2013. Koncepce zahrnuje kraj Liberecký, Královéhradecký a Pardubický - cílem je vyvážený rozvoj regionu využívající existující potenciál, respektující zásady trvale udržitelného rozvoje, sociální stability a ochrany životního prostředí. Strategické cíle jsou následující : 1. Zlepšit dopravní infrastrukturu a optimalizovat dopravní obslužnost v celém území regionu při respektování ochrany životního prostředí. 2. Vytvořit příznivé prostředí a kvalitní podmínky pro život obyvatel rozvojem infrastruktury v oblasti zdravotnictví, sociálních věcí a vzdělávání, regenerací a revitalizací vybraných částí měst a venkova, a to při respektování ochrany životního prostředí. 3. Zvýšit podíl cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu a na tvorbě pracovních příležitostí rozvojem základní a doprovodné infrastruktury a rozvojem služeb. 4. Rozvíjet vzájemnou spolupráci firem a vzdělávací soustavy, zvýšit rozsah komerčního využití výstupů vědy a výzkumu, zlepšit infrastrukturu a služby pro podnikatele. Ze strategických cílů vyplývají priority : Priorita 1 – rozvoj dopravní infrastruktury; specifické cíle : 

zlepšit dopravní obslužnost v regionu veřejnou hromadnou dopravou



zlepšit ekologickou veřejnou dopravu



zvýšit atraktivitu veřejné hromadné dopravy



zlepšit dostupnost veřejné dopravy pro občany s omezenou schopností pohybu a orientace



zvýšit bezpečnost provozu cyklistické dopravy

Priorita 2 – rozvoj městských a venkovských oblastí; specifické cíle : 

posílit pozici a rozvoj regionálních městských center, zejména jejich sociální a fyzické struktury



posílit rozvoj a zvýšit kvalitu života v městském prostředí, zejména jejich sociální a fyzické struktury



posílit pozici venkovských oblastí, zejména zvýšením atraktivity fyzického prostředí a zajištěním vysoké kvality života obyvatel

Priorita 3 – cestovní ruch; specifické cíle : 

zvýšit kvalitu a rozšířit spektrum infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu



zvýšit kvalitu služeb cestovního ruchu a jejich efektivní koordinaci

Priorita 4 – rozvoj podnikatelského prostředí; specifické cíle : 

zlepšit podnikatelskou infrastrukturu prostřednictvím rozvoje podnikatelských nemovitostí



zlepšit pracovní uplatnění absolventů škol, lépe využít potenciál regionu v oblasti



komercionalizace výstupů výzkumu a vývoje

Priorita 5 – technická pomoc

Posuzovaná koncepce nekoliduje s územně plánovacími dokumentacemi sousedních obcí a je s těmito dokumentacemi v souladu. 10


A.3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Geomorfologické a geologické poměry : Dle zeměpisného lexikonu ČSR je řešené území zařazeno následovně : severní část území

jižní část území

Provincie :

Česká Vysočina

Subprovincie : Krkonošsko-jesenická

Česká tabule

Oblast :

Krkonošská

Severočeská tabule

Celek :

Krkonošské podhůří

Jičínská pahorkatina

Podcelek :

Podkrkonošská pahorkatina

Bělohradská pahorkatina

Okrsek :

Novopacká vrchovina

Miletínský úval

Novopacká vrchovina Plochá vrchovina tvořená převážně karbonskými, méně permskými slepenci, arkózami, prachovci, jílovci, tufity a porfyrity, vzácně cenomanskými pískovci a třetihorními neovulkanity - strukturně denudační reliéf v oblasti vyzdviženého okraje Krkonošského podhůří, s nesouměrnými strukturními hřbety s balvanovými sutěmi při jižním okraji, rozčleněný údolím Javorky. Miletínský úval Brachysynklinální

sníženina

směru

ZSZ-VJV

na

spodnoturonských

a

středoturonských písčitých slínovcích a slínovcích, s pahorkatinným erozně akumulačním dnem charakterizovaným plošinami staropleistocenních a středopleistocenních teras Javorky, širokých údolních niv, mírných svahů, erozních kotlinek, denundačních odlehlíků (vyvýšenin) a místy drobných neovulkanických suků. V dotčeném území se nevyskytují žádná poddolovaná území ani sesuvná území. Dle podkladů se jihozápadně od Lázní Bělohrad - mimo území města, nachází chráněné ložiskové území č. 667 CHLÚ 10120000 Šárovcova Lhota o ploše 11,49 ha (cihlářská surovina) a v Dolním Javoří (severním směrem od města) je evidováno ložisko kamene. V Horní Nové Vsi je kamenolom Javorka, který je v provozu. V západní části katastru Lázní Bělohrad je ložisko rašeliny využívané pro lázeňské účely.

11


Povrchové a podzemní vody : Území náleží do povodí Javorky (č.h.p. 1-04-03-024), pramenící severně od Pecky v nadmořské výšce 455 m n.m. a ústící pod Smidary do Cidliny v nadmořské výšce 229 m 2

3

-1

n.m. Plocha povodí je 208,9 km , délka toku 39,2 km a průměrný průtok v ústí 0,94 m .s . Javorka protéká územím od severu k jihu – v horním úseku hlubším údolí v přirozeně meandrujícím korytu, poté celým intravilánem Horní Nové Vsi a dále Lázněmi Bělohrad – v upraveném korytu na 20-ti letou vodu. Její oboustranné přítoky jsou rovněž upraveny, což má vliv na negativní zrychlení odtoku z povodí. Západní část území odvodňuje pravostranný přítok Javorky – Heřmanka. Na výjezdu z města po II/284 v k.ú. Brtev (na levostraném přítoku Javorky) se nachází rybník Pardoubek. Rybník má rozlohu 27 900 m2 (cca 3 ha) a objem vody 45 000 m3. V dřívějších dobách sloužila tato vodní plocha k veřejnému koupání, dnes již spíše jen pro rybáře. Obrázek 1 : Javorka - záplavové území Q100 (zdroj : www.wmap.cz)

1 : 40 000 12


Hydrogeologicky se jedná o rajon 425 Hořicko-miletínská křída s následující charakteristikou : - oblast povodí :

Horní a střední Labe

- skupina rajonů :

Východočeská křída

- geologická jednotka :

sedimenty svrchní křídy

- litologie :

pískovce a slepence

- křídové souvrství :

perucko-korycanské

- strategická jednotka :

cenoman

- mocnost souvislého zvodnění :

15 až 50 m

- hladina :

napjatá

- typ propustnosti :

průlino-puklinová

- transmisivita :

střední 1.10-4 – 1.10-3 m2/s

- mineralizace :

< 0,3 g/l

Jako zdroje pro zásobování obyvatel pitnou vodou jsou využívány zdroje západně od zastavěného území města v prostoru „Jasan“. Zde jsou provedeny dva vrty J-1 a J-2 o průměrné vydatnosti 30 l/s. Jihozápadně byl vybudován ještě vrt ML-5 "Okrouhlík" o vydatnosti 15 l/s. Celkové množství, jenž je k dispozici v tomto území, dosahuje 45 l/s. K dalším zdrojům patří vrty HVA-1, HVA-2 v areálu Bažantnice. Ochranná pásma Město Lázně Bělohrad se nachází v prostoru rozsáhlých vodohospodářských ochranných pásem. Území je součástí prozatímních ochranných pásem léčivých zdrojů a ochranných pásem vodárenských vodních zdrojů (vodovod Jičín a Lázně Bělohrad a vodárenské odběry v povodí Cidliny). Byla vymezena tato ochranná pásma : -

PHO 1. stupně (stanoveno kolem jímacích vrtů J-1, J-2, ML-5)

-

PHO 2. stupně vnitřní část (2a) (stanoveno v lokalitě Jasan u vrtů J-1, J-2)

-

PHO 2. stupně vnější část (2b) (území miletínské synklinály)

Celé řešené území se nachází v CHOPAV Východočeská křída. Klimatické podmínky a kvalita ovzduší : Širší zájmové území se nachází v mírně teplé klimatické oblasti, okrsku MT9, severně přechází do okrsku MT2.

13


Klimatické charakteristiky MT9

MT2

- počet letních dnů

40-50

20-30

- průměrná teplota v lednu

-3 - -4

-3 - -4

- průměrná teplota v červenci

17-18

16-17

- průměrný počet dnů se srážkami +1 mm

100-120

120-130

- srážkový úhrn za vegetační období

400-450

450-500

- počet dnů se sněhovou pokrývkou

60-80

80-100

- průměrná roční teplota

+7,5°C

+7,5°C

- průměrné roční srážky

650 mm

650 mm

Větrná růžice dle ČHMÚ Lázně Bělohrad

Větrná růžice :

Směr

S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

CALM

%

6,99

9,01

5,00

11,99

10,00

13,00

10,00

15,01

19,00

h/r

612

789

438

1050

876

1139

876

1315

1664

h/<

13,6

17,5

9,7

23,3

19,5

25,3

19,5

29,2

37,0

m/s

Celkem

1,7

4,93

6,79

4,33

6,41

5,94

5,81

5,16

6,98

46,31

5

3,80

3,91

2,95

6,49

5,50

8,98

6,65

9,21

47,49

11

0,64

0,69

0,10

1,47

0,94

0,59

0,57

1,20

6,20

Celkem

9,37

11,39

7,38

14,37

12,38

15,38

12,38

17,39

100,00

Převládajícími jsou v zájmové oblasti jihozápadní a severozápadní směry větru. Minimum v četnosti směrů větru leží ve směrech východních a severních. Bezvětří se vyskytuje s četností 19,0 % časového fondu v roce. Nejfrekventovanější je IV. třída stability ovzduší. Vítr o rychlosti do 2,5 m/s vane s četností 27,3 % časového fondu v roce. Obecně zhoršené rozptylové podmínky (I., II. třída stability a bezvětří (calm)), kdy mají na imisní situaci v přízemní vrstvě atmosféry největší vliv nízké chladné bodové zdroje, lze v oblasti očekávat okolo 46,3 % časového fondu v roce. Nejbližší monitorování kvality venkovního ovzduší v posuzovaném území je prováděno v Jičíně (stanice č. 1576). Měřící stanice je charakterizována jako stanice pozaďová, městská, obytná. Reprezentativnost je 4 – 50 km (oblastní měřítko).

14


Lokalizace : -

zeměpisné souřadnice

50° 26´ 22.196" sš 15° 21´ 9.508" vd

-

nadmořská výška

283 m n.m.

Cílem měření je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území. Na stanici jsou měřeny pouze prachové částice. Tabulka 1 : Imisní situace – stanice č. 1576 Jičín, r. 2012 (zdroj : www. chmi.cz) -3

IMISNÍ SITUACE [µg.m ] Látka

čtvrtletní

roční průměr

denní max. (datum)

28,8

-

-

-

18,4

I.Q

II.Q

III.Q

IV.Q

PM10

-

-

-

PM2,5

-

-

-

93,0 (12.2.2012) 98% Kv.=58,0

Pro vyjádření imisní situace základních znečišťujících látek lze použít také modelované hodnoty publikované ČHMÚ - odečty z map (zdroj informací : www.chmi.cz), které jsou ovšem zatíženy značnou nepřesností : -

pole roční průměrné koncentrace PM10

> 20 - 30 µg/m3 (2011)

-

pole roční průměrné koncentrace PM2,5

> 17 - 25 µg/m3 (2011)

-

pole roční průměrné koncentrace NO2

> 13 - 26 µg/m (2011)

-

pole roční průměrné koncentrace benzenu

≤ 2 µg/m3 (2011)

-

pole roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu

> 0,6 - 0,8 ng/m3 (2011)

-

pole roční průměrné koncentrace SO2

≤ 8 µg/m (2011)

3

3

Území příslušného stavebního úřadu (Magistrátu města Lázně Bělohrad) nespadá do vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (na základě dat za rok 2010), tak jak bylo zveřejněno ve sdělení č. 1 ve Věstníku MŽP ČR z února 2012.

Půda : Zájmové území patří do asociace hnědozemí přírodních a zemědělsky zkulturněných nížin a pahorkatin. V SZ části katastru Horní Nová Ves se vyskytují illimerizované půdy a hnědé půdy illimerizované na sprašových hlínách a svahovinách (BPEJ 14, 15), středně těžké s těžkou spodinou, s příznivým vodním režimem. Jižněji se nacházejí rendziny a hnědé půdy na slínech, jílech a usazeninách karpatského flyše (BPEJ 20), těžké až velmi těžké, málo vodopropustné.

15


V nivě Javorky jsou nivní půdy a nivní půdy glejové na nivních uloženinách (BPEJ 56, 58), středně těžké, vlhčí. Ostrůvkovitě se vyskytují oglejené půdy na svahových hlínách (BPEJ 47), středně těžké až středně skeletovité či kamenité, náchylné k dočasnému zamokření. Fauna a flóra, zvláště chráněné části přírody : Město Lázně Bělohrad leží v přírodní lesní oblasti 23. Podkrkonoší. Na lesní půdě převažují společenstva kyselých a svěžích dubových bučin (84 %), významný je výskyt atraktivních lipových bučin na Kamenné Hůře (3 %). Významněji (nad 1 %) jsou ještě zastoupena společenstva vysýchavých bukových doubrav, hlinitých bukových doubrav, bohatých, ale i kamenitých a chudých dubových bučin a podél vodotečí a v terénních zářezech vlhkých dubových bučin, méně jasanových olšin. V současné dřevinné skladbě převládá smrk (56 %) a borovice (11 %), relativně vysoké má zastoupení buk (10 %) i modřín (9 %). V širším zájmovém prostoru je možné očekávat výskyt většinově běžných druhů entomofauny či obratlovců. Intravilán města není vhodnou plochou pro možný trvalý výskyt významnějších populací zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin ve smyslu vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., v platném znění – jejich přítomnost je vázána zejména na vyhlášená chráněná území, prvky ÚSES a VKP. V oblasti není zřízen přírodní park. Významné krajinné prvky : Za významné krajinné prvky jsou ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, považovány lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které jsou zaregistrovány orgánem ochrany přírody. VKP ze zákona jsou v podmínkách řešeného území lesy (lesní pozemky), vodoteče včetně údolních niv, rybníky a přírodní vodní nádrže. Zvláště chráněná území : V zájmovém území se nachází : Přírodní rezervace Kamenná hůra (rozloha 12 ha) Lesnatý hřeben nad Lázněmi Bělohrad (395 až 480 m n.m.), geologické složení z křídového pískovce a slepenců místy vytvářející kamenné moře. Ochrana zbytku bukového porostu na minerálně chudém podkladu pískovcových slepenců.

16


Přírodní památka Bělohradská bažantnice (rozloha 51 ha) Lázeňský park ve východní části města – listnatý, smrkový a smíšený les s loukami. Rašelinná lokalita, jejíž podstatnou část zabírá háj s jedinečnou vegetací - podhorský ráz vegetace, louky s vlhkomilnou květenou. Přírodní památka Byšičky (rozloha 100 ha) Území tři kilometry východně od Lázní Bělohradu na rozhraní Podkrkonošské a Bělohradské pahorkatiny. Předmětem ochrany je les Bulice s rybníkem Hluboký, mokřadní louky s rybníky Bahník a Zákopský a opuková stráň s teplomilnou vegetací u kostela sv. Petra a Pavla. Přírodní památka Hřídelecká hůra (rozloha 2 ha) Přírodní památka u vrcholku kopce Malá Horka (398 m n.m.), jež se zvedá u východního okraje obce Hřídelec. Bohaté naleziště minerálů. Vrchol Malá Horka je zbytek sopky z třetihor a i přesto, že tu probíhala těžba, zachoval si vrchol kopce kuželovitý tvar. Při těžbě čediče se v kopci vytvořila řada dutin a komor, jež připomínají pseudokrasové jeskyně. Tyto prostory jsou zimním útočištěm netopýra černého. Přírodní památka Údolí Javorky (rozloha 2 ha), v návrhu Účelem zřízení přírodní památky je ochrana slatinných luk u přirozeného toku Javorky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů, např. bledule jarní (Leucojum vernum), úpolín nejvyšší (Trollius altissimus), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), ledňáček říční (Alcedo atthis). Lokality NATURA 2000 : 

EVL Lukavecký potok CZ0523279 (v řešeném území část) Asi 1,5 km dlouhý úsek od ústí do Javorky u Šárovcovy Lhoty až asi 800 m proti

proudu od mostku silnice Šárovcova Lhota - Lázně Bělohrad. Jedna s cca 10 známých lokalit velevruba tupého (Unio crassus) v Čechách. Drobný potok protékající zemědělskou bezlesou krajinou. Koryto bylo na většině toku zregulováno, ale v současnosti má již relativně přirozený charakter. Na většině toku je dno potoka štěrkopísčité, pouze v dolní cca 700 m dlouhé (velevruby nejhustěji osídlený úsek) jílovitobahnité. 

EVL Byšičky CZ0524048 (v řešeném území část) Území tvořené lesním komplexem Bulice, rybníky Hlubokým, Bahníkem a Zákopským

s přilehlými vlhkými loukami se nachází V a JV od Lázní Bělohrad (cca 4 km).

17


Nejsilnější populace hlízovce Loeselova (Liparis loeselii) ve východních Čechách (cca 15 ks). Populace je soustředěna do části louky, ve které probíhá občasné kosení a odstraňování náletu olše lepkavé (v minulosti zde byla olše záměrně vysázená, pak vyřezána, ale zmlazuje). Současně s vitální populací hlízovce se v lokalitě vyskytuje hojně kruštík bahenní. Významná lokalita kuňky ohnivé (Bombina bombina) na území bývalého okresu Jičín, výskyt čolka velkého (Triturus cristatus). Územní systém ekologické stability krajiny : ÚSES představuje účelové propojení ekologicky stabilních částí krajiny do funkčního celku. Do řešeného území zasahují následující prvky vyššího významu : 

nadregionální BK K 35 MB vedený zalesněným hřbetem severně Horní Nové Vsi s vloženým



regionálním BC 1202 Novoveská hůra tvořeným PR Kamenná hůra



regionální BC H050 Byšičky



regionální BC H051 Bělohradská bažantnice



regionální BK 735/1



regionální BK 735/2



regionální BK H021



regionální BK H022 Na lokální úrovni byl systém ekologické stability vymezen zejména údolnicovými

biokoridory, sledujícími hlavní hydrologickou síť v území - toky Javorky, Dubovce, Heřmanky a okrajově Hřídeleckého potoka. Vzhledem k tomu, že tyto toky jsou částečně upraveny s narušenými břehovými společenstvy, je navržena postupná revitalizace toků podle projektové dokumentace (drobné technické objekty sledující zpomalení odtoku z území včetně malých vodních nádrží, doplnění břehových porostů a ochranného zatravnění). Památné stromy : -

dub letní - k.ú. Brtev

-

Bělohradský buk - k.ú. Lázně Bělohrad Krajinný ráz : Lázně Bělohrad leží v nadmořské výšce 297 m n.m. Spolu s přilehlými osadami

Brtev,

Hřídelec,

Lány

a sousedícím

Svatojánským

jejímž středem protéká říčka Javorka. 18

Újezdem

leží v široké

kotlině,


Celé údolí je obklopeno

zalesněnými

vrchy

-

ze severu

novopackými vršky

a Kamennou Hůrou, z východu Zvičinou, z jihu táhlým pohořím Hořických chlumů (poslední výběžek Krkonoš) a ze západu pahorky s kuželem Hřídelec. Nejvyšším vrchem v okolí je Zvičina - 671 m n.m. Osu oblasti, v jejímž středu leží podlouhlá pánev Bělohrad, tvoří dva hřbety korycanských pískovců, které jsou posledními ozvěnami krkonošského vrásnění. Postupují rovnoběžně směrem severozápadním, jsou dlouhé přibližně 20 km, vzdáleny jsou od sebe vzdušnou čarou 5 km. Severní pásmo (severně od Miletína, Lázní Bělohrad, Chotče) je vysoké 445 - 500 m n.m, není všude dosti zřetelné, splývá s permským útvarem a tvoří s ním širokou pláň. Jižní hřeben je pásmo ostře vyznačené, utvořené zlomem, vysoké 456 m n.m. a je nazýváno Hořickými chlumy. Okolí města Lázní Bělohrad je jedinečným krajinným celkem se spoustou lesů i udržovaných staveb lidové architektury. Oblast je protkána hustou sítí značených turistických cest, nově se značí i cykloturistické trasy.

KULTURNĚ-HISTORICKÁ CHARAKTERISTIKA, SÍDELNÍ A DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE Město Lázně Bělohrad leží v podhůří Krkonoš. Na jihozápadě je chráněno hřebenem Chlumu, na severu se vypíná Kamenná Hůra, severozápadním směrem od města se tyčí zříceniny hradů Kumburk a Bradlec i hora Tábor. Strážcem celé Bělohradské kotliny je Zvičina s turistickou chatou. Dnešní Bělohrad vznikl z dlouhé osady Nová Ves při říčce Javorce. První zprávy o ní pocházejí z roku 1354, kdy uprostřed vsi stávala dřevěná tvrz zvaná Koštofrank, dřevěný kostelík a při něm později i škola. Panství tehdy patřilo Bořkům z Nové Vsi. Roku 1543 koupil Novou Ves Jindřich Škopek z Bílých Otradovic, jehož syn Jan vystavěl novou tvrz z kamene. Pro její bílé zdi byla poddanýmni nazývána Bílým hradem, z čehož vznikl název Bělohrad. Významným majitelem některých částí Bělohradu byl na počátku 17. století i Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Roku 1722 povýšil císař Karel VI. Bělohrad na městečko, které získalo i svůj znak. Nejcennější historickou stavbou ve městě je barokní zámek z přelomu 17. a 18. století s kaplí zasvěcenou Janu Evangelistovi. Za zámkem se rozkládá Zámecký park s bývalou empírovou zimní oranžérií, která byla v roce 1959 přebudována na Památník K.V. Raise. V jednom z křídel památníku je umístěna expozice připomínající bělohradského spisovatele K.V. Raise, druhé slouží jako galerie, ve které od jara do podzimu probíhají výstavy. Nedaleko od památníku je umístěna sbírka vrchnostenských hraničních mezníků z 18. století a skulptura vzpřímeného lva, symbolu z městského znaku.

19


Lázně : Bohatá

ložiska

rašeliny

dala

základ

vzniku

slatinných

lázní.

Dnes

jsou

zmodernizovány a poskytují dospělým i dětem procedury, které příznivě působí na všechna onemocnění pohybového ústrojí - revmatické choroby, bolesti páteře, Bechtěrevovu chorobu, artrózu, stavy po úrazech a ortopedických operacích. Vedle klasických léčebných pobytů jsou k dispozici také pobyty rekondiční a speciálně zaměřené. Lázně disponují třemi lázeňskými hotely, dvěma depandanci a penzionem. V lázních je dále dětská léčebna s 50 lůžky s vlastní jídelnou, kuchyní, učebnami ZŠ, rehabilitací. Spa resort Tree of Life - lázeňský resort s 5-ti hvězdičkovým ubytováním, který je převážně zaměřen na welness pobyty - celková kapacita činí 146 lůžek. Kultura : Na území města Lázní Bělohrad se nalézají další významná zařízení občanské vybavenosti sloužící jak obyvatelům města, tak i obyvatelům jiných obcí a návštěvníkům území. Především tato zařízení dodávají území jeho význam a městský charakter a zároveň představují stále významnější zdroj zaměstnanosti - památník K. V. Raise, knihovna, Fričovo muzeum, Městské informační středisko, kino. Ve městě je činných několik spolků – Dechová hudba Javorka, Národopisný folklórní soubor písní a tanců Hořeňák, dětský soubor Hořeňáček a Hořeníček, Spolek Frič, sbory dobrovolných hasičů, ZO českého svazu včelařů, Klub důchodců, Český zahrádkářský svaz, dále je zde činná tělovýchovná jednota (fotbal, tenis, házená), Sokol a skautský oddíl. Tělovýchova a sport : Pro sportovní vyžití ve městě je k dispozici sportovní hala při SOU, krytá tenisová hala, víceúčelové hřiště (volejbal, fotbal, atletický okruh), sokolovna. Pro základní školu a organizované skupiny je k dispozici tělocvična při ZŠ. Většina těchto ploch je přístupná i široké veřejnosti. V Lázních Bělohrad se nachází nejmodernější minigolfové hřiště v ČR, které umožňuje pořádání významných turnajů.

20


VYBRANÉ STATISTICKÉ ÚDAJE – LÁZNĚ BĚLOHRAD Zdroj : Český statistický úřad Druhy pozemků (údaje roku 2011) Celková výměra pozemku (ha)

2839

Orná půda (ha)

1169

Chmelnice (ha)

-

Vinice (ha)

-

Zahrady (ha)

102

Ovocné sady (ha)

29

Trvalé travní porosty (ha)

427

Zemědělská půda (ha)

1728

Lesní půda (ha)

763

Vodní plochy (ha)

39

Zastavěné plochy (ha)

68

Ostatní plochy (ha)

240

Hospodářská činnost (údaje roku 2011) Počet podnikatelských subjektů celkem

875

Z toho nejvíce : Obchod, prodej a opravy motorových vozidel motorových a spotřebního zboží a pohostinství Velkoobchod a malobchod, opravy a údržba vozidel

226

Průmysl

157

Stavebnictví

128

Kultura (údaje roku 2006) Veřejná knihovna vč. poboček

1

Stálá kina

1

Divadlo

-

Muzeum (včetně poboček a samostatních památníků)

1

Kulturní zařízení ostatní

5

Středisko pro volný čas dětí a mládeže

1

Sakrální stavba

3

Hřbitov

4

Lázně (údaje roku 2011) 1

Lázeňské léčebny Obyvatelstvo (údaje roku 2011) Přirozený přírůstek celkem

-19

21


Přistěhovalí celkem

97

Vystěhovalí celkem

70

Počet bydlících obyvatel k 31.12.

3740

Muži (z počtu bydlících obyvatel k 31.12.)

1868

Ženy (z počtu bydlících obyvatel k 31.12.)

1872

Počet obyvatel ve věku 0-14 let celkem

553

Počet obyvatel ve věku 15-64 muži

1277

Počet obyvatel ve věku 15-64 ženy

1211

Sport (údaje roku 2006) Hřiště (s provozovatelem nebo správcem)

12

Tělocvičny (vč. školních)

4

Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem)

1

Zdravotnictví (údaje roku 2011) Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé

2

Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

1

Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa

2

Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - gynekologa

1

Samostatná ordinace lékaře specialisty

2

Zařízení lékárenské péče

1

PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ BEZ UPLATNĚNÍ KONCEPCE : Neuplatnění koncepce v podstatě pouze zachová aktuální stav životního prostředí dotčeného území, přičemž ovšem rezignuje na možnost upravit platný územní plán tak, aby vyhovoval současným potřebám obyvatel města, resp. aby byly uplatněny vize, cíle a opatření k rozvoji města. Nerealizováním změn v územním plánu by nemohla být řešena např. problematika : -

reorganizace dopravního systému města včetně návrhu urbanistických protihlukových opatření

-

snižování záborů půdy využitím brownfields, rozšířením stávajících provozoven či zřízením výrobně servisních zón na plochách pro zemědělství nevhodných (zóna „Sever“, zóna „Jih“)

-

pokračování v budování systému odkanalizování města 22


-

doplnění sídelní zeleně a pásů ochranné zeleně podél přeložek II/284 a II/501

-

založení prvků ÚSES a zpřesnění vymezení biocentra H051 Územní plán umožňuje pomocí regulativů předcházet a řešit dopady lidské činnosti

na životní prostředí a zdraví, vymezit nepřípustné zdroje znečišťování ovzduší apod., stanovit podmínky pro ochránění zejména obytných a rekreačních území.

A.4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny

Lázně Bělohrad jsou městem významným pro lázeňství, rekreaci a turistický ruch, k čemuž přispívá kvalitní životní prostředí města a okolí. V případě žádné z navrhovaných ploch změn nejsou připravovány rozsáhlé zábory zemědělské půdy či pozemků určených pro plnění funkce lesa, nebudou budovány průmyslové zóny, komunikace I. třídy a další významné dopravní stavby, prováděny zásahy, které by ohrozily krajinný ráz apod. Oprávněným předpokladem je, že územním plánem nedojde k ohrožení či dokonce významnému ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí. Větší pozornost je při vyhodnocení koncepce věnována problematice HLUKU, resp. možnému ovlivnění chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb – zejména v obytné zástavbě a v okolí lázeňského areálu. V rámci posuzování vlivu záměru „II/284 a II/501 Lázně Bělohrad – přeložka“ na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění byla zpracována akustická studie – Mgr. Radomír Smetana, Liberec, 12/2009. Hluková studie posuzuje akustickou situaci v okolí plánované přeložky a hodnotí vliv hluku z automobilové dopravy na stávající obytnou zástavbu a na plochy budoucí bytové výstavby. Posouzení bylo provedeno výpočtem ekvivalentních hladin akustického tlaku ve výhledovém roce 2015 na základě modelu vycházejícího z intenzit dopravy předaných zadavatelem studie (projekční firmou).

23


Přeložka je navržena v šířce 6,5 m. Maximální povolená rychlost 50 km/hod. Pro výpočet akustické situace byla použita v souladu s metodikou hodnocení hluku ze silniční dopravy rychlost 45 km/hod. Uvažované limity (za použití korekce pro noční dobu a pro hluk z dopravy) : pro hluk z automobilové dopravy pro chráněný venkovní prostor staveb pro den

-

L Aeq,T = 60 dB, pro noc LAeq,T = 50 dB pro hluk z automobilové dopravy pro chráněný venkovní prostor pro den i pro noc

-

LAeq,T = 60 dB Posuzována byla situace v denní době (06 - 22 hod.) i v noční době (22 - 06 hod.). Posouzení hladin akustického tlaku bylo provedeno pomocí výpočtového programu HLUK+. Pro podrobné hodnocení vlivu dopravy po přeložce obou silnic na chráněné venkovní prostory dotčených staveb bylo dotčené území rozděleno na několik lokalit : 

okružní křižovatka Harantova s navazujícími rameny



zástavba v ulici Karla Moora (přeložka silnice II/501)



konec úseku přeložky silnice II/501, okružní křižovatka Kotykova alej



přeložka silnice II/284 od začátku úseku v místě odbočení ze stávající silnice k napojení na ulici Pod Hůrkou Všechny pozemky (venkovní prostory) náležející k dotčeným obytným budovám jsou

v katastru nemovitostí vedeny jako druh pozemku : zahrada, ovocný sad, orná půda, ostatní plocha. Závěr akustické studie : Pro dodržení hodnot hygienického limitu 60 dB v denní době a 50 dB v noční době v chráněném venkovním prostoru obytných budov jsou v blízkosti obou nových okružních křižovatek navrženy protihlukové stěny (jejich specifikace je v uvedena v příslušných kapitolách akustické studie). Konečné posouzení akustické situace přísluší orgánu ochrany veřejného zdraví. Tabulka 2 : Vypočtené hladiny akustického tlaku A v ref. bodech, s protihlukovými stěnami Ref. bod 1 2 3

Dům č.p. 13 čp. 13 č.p. 11

Výška [m]

LAeq,T [dB] DEN

NOC

2,5

51,3

43,8

5,0

54,9

47,4

2,5

51,4

43,9

5,0

54,7

47,1

2,5

52,8

45,1

24


Ref. bod

Dům

Výška [m]

LAeq,T [dB] DEN

NOC

4

č.p. 11

2,5

53,1

45,6

5

č.p. 9

2,0

51,2

43,2

6

č.p. 39

3,0

52,6

45,1

7

č.p. 109

2,5

45,1

37,5

5,0

46,8

39,2

8

hranice bytové výstavby

2,0

52,2

44,9

9


2,0

52,0

44,6

10

č.p. 87 V fasáda

2,5

54,2

46,9

5,0

55,3

48,0

2,5

50,9

43,6

5,0

55,1

47,9

11

čp. 87 Z fasáda

12

č.p. 43

2,0

52,1

44,8

13

č.p. 43

5,0

55,1

47,9

14

č.p. 30

5,0

47,3

40,0

15

č.p. 127

5,0

51,0

43,7

16

č.p. 49

2,5

54,3

47,0

17

č.p. 49

2,5

53,4

46,2

5,5

54,9

47,6

2,5

50,5

43,3

5,0

51,9

44,6

3,0

36,6

29,1

6,0

38,5

31,0

2,0

36,7

29,3

5,0

39,0

31,6

18 19 20

č.p. 49 č.p. 520 novostavba rodinného domu

21


2,0

50,9

43,6

22


2,0

52,3

44,9

23

č.p. 254

2,0

52,2

44,8

24

č.p. 254

2,0

52,7

44,8

25

č.p. 254

2,0

54,3

47,0

26

č.p. 73

3,0

46,1

38,8

6,0

47,6

40,3

3,0

41,4

34,0

6,0

43,0

35,7

3,0

31,9

24,6

6,0

33,5

26,2

27 28

čp. 264 č.p. 589

Hodnoty hygienického limitu 60 dB v denní době a 50 dB v noční době v chráněném venkovním prostoru obytných budov budou dodrženy. Podmínkou je realizace protihlukových opatření v prostoru obou nových okružních křižovatek – OK Harantova a OK Kotykova alej.

25


A.5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti

V řešeném území se nacházejí následující prvky vyžadující zohlednění v územně plánovací dokumentaci za účelem ochrany životního prostředí : -

přírodní rezervace Kamenná Hůra

-

přírodní památka Bělohradská bažantnice

-

přírodní památka Hřídelecká Hůra

-

přírodní památka Údolí Javorky

-

EVL Lukavecký potok, přírodní památka (v řešeném území část)

-

EVL Byšičky, přírodní památka (v řešeném území část)

-

prvky ÚSES : K 35 MB 1202 Novoveská Hůra H050 Byšičky H051 Bělohradská bažantnice RK 735/1 RK 735/2 RK H021 RK H022 prvky lokálního systému

-

památné stromy : dub letní - k.ú. Brtev Bělohradský buk - k.ú. Lázně Bělohrad

-

CHOPAV

-

ochrana vodárenských odběrů v povodí Cidliny

-

lázeňské území

-

ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů

-

nevýhradní ložisko dekorativního pískovce (k.ú. Horní Nová Ves)

-

ochranné pásmo železniční tratě

-

ochranné pásmo komunikací II. a III. třídy

-

ochranné pásmo radiokomunikací

-

ochranné pásmo letiště Hořice (jižní část katastru)

26


Na základě výsledků terénního šetření zpracovatele ÚP byl vytipován prvek vhodný k vyhlášení v kategorii památné stromořadí : Název :

stromořadí na hrázi rybníka Pardoubek

Umístění :

k.ú. Brtev

Popis :

dominantní letitá alej podél cesty na hrázi rybníka Pardoubek : - 9 ks dub letního, výčetního obvodu cca 170 - 440 cm - 2 ks jilm habrolistý, středního výčetního obvodu cca 155 cm

Všechny uvedené prvky jsou zapracovány v ÚP Lázně Bělohrad a jejich významné ovlivnění se uplatněním územního plánu nepředpokládá, resp. v územním plánu : 

jsou navrženy územní podmínky pro ochranu přírodních hodnot území, je doporučeno iniciovat úpravu hranic PP Bělohradská bažantnice odpovídající aktuálnímu stavu využívání území



je vymezen aktualizovaný ÚSES vycházející ze schválených ZÚR a stavu v území



základní podmínky ochrany krajinného rázu nejsou stanoveny jako součást podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, jsou vztaženy k vymezeným místům krajinného rázu



je respektováno záplavové území Javorky, případné využití pozemků v tomto území je regulováno



bylo koordinováno upřesnění prvků ÚSES včetně návaznosti na okolní obce



regulativy pro stavební činnosti v záplavových územích nejsou v ÚP upřesněny - jsou dostatečně stanoveny platnou legislativou, je navržen suchý poldr pro minimalizaci rizika záplav,



jsou provedeny úpravy ve vymezení prvků ÚSES



je minimalizován dopad řešení návrhu ÚP na půdy s I. a II. třídou ochrany



jsou řešeny dílčí přeložky VTL plynovodu v souvislosti s vedením přeložek silnic II/284 a spojky II/248 x II/501

27


A.6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení

ÚP Lázně Bělohrad je zpracován v jedné variantě. Dále je uvedena charakteristika vlivů navrhovaných změn v posuzovaných lokalitách na obyvatelstvo a složky životního prostředí, a to v členění podle navrhovaného funkčního využití území.

Lokality Z47 – Z52 : -

B plochy bydlení



plochy pro individuální i kolektivní bydlení ve spojení se základním občanským vybavením



umožňují

nerušený

a bezpečný

pobyt,

dostupnost

veřejných

prostranství

a občanského vybavení, péči o příměstskou krajinu 

umísťované v kvalitním prostředí navazujícím na centrum města a na okraji zastavěného území navazující na krajinné zázemí města V tomto případě vymezené pouze na plochách kapacitního bydlení městského

charakteru (sídliště Nemocniční). Ostatní plochy bydlení zařazeny do ploch smíšených obytných (SO).

Vliv na zdraví a životní prostředí není předpokládán.

28


Lokality Z2 – Z7, Z9 – Z11, Z13 – Z26, Z28 – Z43, Z45, Z46, Z60 – Z64, Z71, Z72, Z74 – Z78, Z84, Z85, Z89, Z90, P2 : -

SO plochy smíšené obytné



plochy pro individuální bydlení ve spojení se základním občanským vybavením, rozmanitými ekonomickými aktivitami i rodinnou rekreací



umožňují nerušený a bezpečný pobyt, ekonomické aktivity obyvatel vymezené plochy slučitelné s bydlením, každodenní i sezónní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení, péči o příměstskou krajinu



umisťované v kvalitním prostředí navazujícím na centrum města a uzlové prostory lokálních center a na okrajích zastavěného území navazujících na krajinné zázemí města Vymezení ploch smíšených obytných umožní flexibilitu rozvoje, posílení různorodosti,

územní vyváženosti a dostupnosti občanského vybavení a posílení životaschopnosti ekonomických aktivit. Plochy jsou rozlišeny z hlediska prostorového regulativy, z hlediska možnosti umístění ekonomických aktivit podmínkami hygienickými a pohody bydlení a dalšími specifickými podmínkami (návaznost na zemědělskou půdu pro zemědělskou výrobu…). V rámci ploch smíšených obytných je možné umísťovat drobné provozovny výrobních služeb – stávající jsou roztroušené v obytném území po obou stranách Javorky, jejich další provoz, příp. vznik nových je územním plánem umožněn. Zároveň se v plochách smíšených obytných připouští drobné zemědělské hospodaření (farmy). Významný vliv na zdraví a životní prostředí není předpokládán, vždy je však třeba respektovat hlavní funkci území a podnikatelskou činností (exhalacemi, hlukem) nenarušit hodnotu obytného prostředí.

Lokalita P4 : -

SC plochy smíšené centrální



umísťované v atraktivním prostředí centra města, při dopravně zatížených veřejných prostranstvích, kde s ohledem na charakter zástavby, její urbanistickou strukturu a způsob dosavadního využití není účelné členit území na plochy bydlení

29


a občanského vybavení, vždy přístupné z kapacitně dostačujících ploch dopravní infrastruktury 

plochy pro hygienicky a esteticky přijatelné a společensky žádoucí promíšení převážně kolektivního bydlení a vyšších obslužných funkcí v městském centru



umožňují nerušený a bezpečný pobyt, dostupnost veřejných prostranství a vyššího občanského vybavení a ekonomické aktivity, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení a vytvářejí atraktivitu centra Na plochách smíšených centrálních je možné využít pozemků k rozvoji služeb

občanského vybavení – např. Nový Dvůr pod Byšičkami (plocha vzniklá revitalizací). Významný vliv na zdraví a životní prostředí není předpokládán.

Lokality Z8, Z53, Z58, Z59, Z79 / N1 – N6 : -

OS plochy občanského vybavení – sport / NX plochy nezastavitelné specifické



plochy pro tělovýchovu a sport s ohledem na specifický charakter jsou vyčleněné z ploch občanského vybavení, zřizované a užívané ve veřejném zájmu i na komerční bázi ve spojení s plochami rekreace, pro vlastní potřebu obyvatel města i pro využití jeho rekreačního potenciálu



umožňují nerušený a bezpečný pobyt, umístění veřejných prostranství a dostupnost sportovních, tělovýchovných a rekreačních funkcí



umisťované v atraktivním specifickém prostředí odpovídajícím jejich účelu, přístupné z kapacitně dostačujících ploch dopravní infrastruktury Vymezeny včetně zařízení cestovního ruchu sloužící primárně specifickým formám

rekreace (autokempy apod.). Posílení ploch občanského vybavení pro sportovně rekreační účely (zeleň na březích rybníku Pardoubek má být doplněna o venkovní hřiště se zázemím, služby pro turisty, cyklisty apod., při příjezdu do Lázní Bělohrad od Jičína je navržena plocha pro koupaliště) je významně přínosné pro podporu cestovního ruchu a rekreace obyvatel. Vliv na životní prostředí není předpokládán. V případě ploch vyčleněných pro výstavbu golfového hřiště je nutné v dalších stupních projektové přípravy prokázat, že využití plochy nemá vliv na sousední území v zájmech ochrany přírody (PP Bělohradská bažantnice, PP Byšičky) – vyžadováno bude zřejmě posouzení v rámci zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. 30


Lokality Z54 – Z57 : -

OL plochy občanského vybavení – lázeňství



plochy specifické zahrnují zejména funkce pro lázeňství, s ohledem na specifický charakter jsou vyčleněné z ploch občanského vybavení, zřizované a užívané ve veřejném zájmu i na komerční bázi ve spojení s přírodním zázemím, pro využití rekreačního potenciálu města



umožňují nerušený a bezpečný pobyt, umístění veřejných prostranství a dostupnost lázeňských a rekreačních funkcí



umísťované v atraktivním specifickém prostředí odpovídajícím jejich účelu, přístupné z kapacitně dostačujících ploch dopravní infrastruktury Lázeňství jako stěžejní pilíř cestovního ruchu je rozvíjeno na východním okraji

města s vazbou na přírodní zázemí města. Střet s ochranou přírody je doporučeno řešit změnou hranic PP Bělohradská bažantnice tak, aby byl reflektován aktuální a dlouhodobý stav. Významný vliv na zdraví a životní prostředí není předpokládán.

Lokality Z1, Z12, Z44, Z67 – Z70, Z80, Z83, Z86 – Z88 : -

V plochy výroby a skladování



plochy pro hygienicky přijatelné promíšení produkčních ekonomických aktivit, kapacitních zařízení občanského vybavení neprodukčního charakteru (obchodní prodej, služby, věda, výzkum,…) a dopravního vybavení



umožňují dostupnost veřejných prostranství a kapacitních ekonomických aktivit různého typu vzhledem k očekávaným přesunům těžiště hospodářské základny města od sekundárního k terciárnímu a kvarternímu sektoru



umísťované v soustředěných zónách na okraji zastavěného území nebo ve specifickém prostředí odpovídajícím jejich účelu a vlivu na kvalitu prostředí, kde není s ohledem na charakter území a umisťovaných aktivit účelné podrobnější členění, vždy přístupné z kapacitně dostačujících ploch dopravní infrastruktury Na extenzivně využívaných plochách na okraji města v návaznostech na silniční

a železniční trasy jsou vymezeny zóny pro rozvoj kapacitních výrobně-komerčních aktivit, tzv. výrobně servisní zóny.

31


Na volných plochách severně od nádraží v okolí přeložky spojky silnic II/501 a II/284 jsou navrženy plochy tzv. výrobně servisní zóny „Sever“ s vazbou na stávající areály a s přímým dopravním napojením z této přeložky. Jižně od nádraží je vklíněná mezi železniční trať a přeložku silnice II/501 (přibližně mezi stávající provozy firem ALUCON s.r.o. a AGROPODNIK a.s.) s přímou dopravní vazbou na tuto obchvatovou komunikaci tzv. výrobně servisní zóna „Jih“ s možností zavlečkování. Stávající výrobní areály na území města včetně stagnujících i zanedbaných (tzv. brownfields) jsou s ohledem na reorganizaci dopravní kostry a jejich napojení na tuto kostru územně stabilizovány (E&M MANUFACTURING s.r.o. v Horní Nové Vsi), případně navrženy k rozšíření tam, kde je vhodné zachování, příp. oživení výroby (DEPRAG CZ a.s. u nádraží, areál u technických služeb, zemědělská družstva v Lánech a Hřídelci…).

PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA OBYVATELSTVO Z hlediska veřejného zdraví by v případě navrhovaného funkčního využití ploch pro výrobu a skladování (hlavní využití – zejména průmyslová výroba) mohl být problémovým faktorem zejména hluk a imisní situace ovzduší. Plochy pro výrobu a skladování jsou v územním plánu navrženy vhodně – navazují na stávající výrobní areály, příp. se jedná o brownfiels nebo jsou navrženy při dopravních komunikacích. Nicméně vždy bude třeba věnovat plánovaným technologiím a činnostem z hlediska emisních charakteristik značnou pozornost s ohledem na konkrétní umístění a vzdálenosti rozvojových ploch od obytné zástavby. Emise znečišťujících látek do ovzduší a hlučnost ze stacionárních zdrojů lze poměrně snadno legislativně limitovat, dokazování souladu s právními předpisy bude muset být součástí oznámení podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. V některých případech (u záměrů uvedených v příloze č. 1 kategorii I a dále u ostatních záměrů, pokud se tak stanoví v závěru zjišťovacího řízení) musí být část dokumentace týkající se posuzování vlivů na veřejné zdraví zpracována osobou, která je držitelem osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví Ministerstva zdravotnictví ČR. V hodnocení závažnosti nepříznivých vlivů na veřejné zdraví je standardně využívána metoda hodnocení zdravotních rizik (Health Risk Assessment).

32


Hodnocení zdravotních rizik je postup, který využívá syntézu všech dostupných údajů a nejlepší vědecký úsudek pro určení druhu a stupně nebezpečnosti představovaného určitým faktorem, dále určení, v jakém rozsahu byly, jsou, nebo v budoucnu mohou být působení tohoto faktoru vystaveny jednotlivé skupiny populace a konečně charakterizace existujících či potenciálních rizik z uvedených zjištění vyplývajících. Nutné je zdůraznit, že stanovení rizika je nezbytné tam, kde pro danou látku v příslušné složce životního prostředí (ovzduší, vodě apod.) není stanoven limit, resp. tam, kde tento limit je překročen. Limity jsou většinou stanoveny tak, aby s dostatečnou rezervou zaručovaly zdravotní nezávadnost, resp. společensky přijatelnou míru rizika, a jsou-li dodrženy, daná situace z hlediska ochrany zdraví po legislativní stránce vyhovuje. Zvýšená pozornost by měla být při budoucím posuzování konkrétního záměru / záměrů věnována vyvolané dopravě – důležitá bude skladba dopravních prostředků, četnost dopravy a směry jízd. Vlivy aktivit v posuzovaných plochách na ovzduší a akustickou situaci je možné považovat spíše za méně významné až nevýznamné s tím, že jako středně významné lze odhadovat vlivy z vyvolané dopravy. Z hlediska veřejného zdraví lze tedy předpokládat, že budou v případě využití ploch pro výrobu a skladování nejvýznamnější vlivy na hlukovou a rozptylovou situaci, které bude ovšem nutné podrobně specifikovat až pro konkrétní zde plánované záměry, optimálně v rámci jejich vlastního procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Možná opatření k ochraně veřejného zdraví : Minimalizace hlukové zátěže Nejpodstatnější vliv na snížení hladiny hluku má vzdálenost mezi zdrojem hluku a sledovaným místem. Například, pokud se vzdálenost měřeného místa od zdroje hluku zdvojnásobí ze 7 na 14 m, naměřené hodnoty hluku v tomto místě poklesnou o 6 dB(A). Pokud se vzdálenost zdesetinásobí, hluk poklesne o 20 dB(A). Útlum hluku ve volném prostoru je dán jen zvětšující se vzdáleností. V reálném prostředí dochází ke ztrátám (útlumům) hluku ještě vlivem absorbce ve vzduchu, vlivem mlhy, deště nebo sněhu, vlivem větru, atmosférické turbulence a přízemního efektu. Hodnoty intenzity hluku lze snížit realizací protihlukových opatření – preferována jsou opatření na zdrojích, časté jsou však i instalace protihlukových stěn a zemních valů. Důležité bude zvažovat i případný synergický efekt konkrétních záměrů a dopravních staveb v území (v současné době nejsou dostupné potřebné údaje).

33


Minimalizace vlivu znečištění ovzduší V případě imisí v ovzduší není vztah mezi vzdáleností a sledovaným referenčním bodem zdaleka tak jednoznačný jako u hluku. Příměsi znečišťující ovzduší mohou ovlivnit nejen lokality nalézající se v bezprostřední blízkosti emisních zdrojů, tedy tzv. oblasti impaktní, ale mohou zasahovat i oblasti relativně málo znečištěné, situované ve značné vzdálenosti od zdrojů znečištění ovzduší, a to v důsledku dálkového přenosu znečišťujících látek, při kterém látky v atmosféře obsažené mohou být prouděním přenášeny na značné vzdálenosti (řádově stovky a tisíce kilometrů). Důležitý nástroj pro posouzení vlivu stávajících nebo plánovaných zdrojů na kvalitu ovzduší v zájmových lokalitách představují složité modelové výpočty transportu a rozptylu znečištění v atmosféře. Vzdálenost a také převažující směry větrů v oblasti budou hrát svoji roli také v případě zapáchajících látek, které by mohly být emitovány z budoucích provozoven v posuzovaných plochách. Při hodnocení jednotlivých záměrů bude třeba dokladovat, že vnášení pachových látek ze stacionárních zdrojů do ovzduší nepřesáhne míru způsobující obtěžování obyvatelstva. Budou počítány předpokládané koncentrace v obytné zástavbě a porovnávány s imisními limity a dalšími doporučenými hodnotami (čichový práh, práh postřehu *). * Mez postřehu je hodnota zaručující, že pokud jí není dosaženo, nebude imisní zatížení látkou postřehnutelné, tudíž zdroj nebude „cítit“. Mez postřehu bývá uváděna na úrovni ½ čichového prahu.

Sociálně-ekonomické aspekty zájmového území budou posuzovanou koncepcí ovlivněny významně pozitivně – zejména vytvořením pracovních míst v plánovaných provozovnách. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Vzhledem

k dosud

nestanoveným

potřebným

detailům

záměru

/

záměrů

v posuzovaných lokalitách pro výrobu a skladování je možné budoucí vlivy pouze předběžně odhadnout. Míra možného ovlivnění provozovanými činnostmi bude záviset především na charakteru a technickém řešení případné výroby a na výsledném dopravním zatížení lokality. Ovlivnění ovzduší bude záviset především na spektru emitovaných látek, samozřejmě také na jejich množství (koncentraci a hmotnostním toku), dále i na způsobu vytápění budoucích objektů. Vzhledem k povinnosti dodržovat emisní limity dané legislativními předpisy (a dodržování prokazovat), a také možnosti plynofikace lokalit, lze očekávat vlivy spíše méně významné až nevýznamné. Jako středně významné lze odhadnout vlivy z vyvolané dopravy – zde bude nutné kromě samotného příspěvku záměru zohlednit případně i provoz na komunikacích (II/284, II/501) nebo železniční trati. 34


Z uvedeného lze vyvodit, že důraz při konkrétním posuzování budoucího záměru / záměrů v lokalitách bude třeba věnovat zejména emisím NOx, benzo(a)pyrenu a dalším dopravním zplodinám, dalším znečišťujícím látkám pak podle charakteru technologie. Nezbytnou podmínkou povolení výstavby a provozování bude dokladování splnění emisních limitů. Velice citlivou otázkou bude zcela jistě problematika případných emisí zapáchajících látek – pokud budou zamýšleny k realizaci provozy, kde k těmto únikům může docházet (potravinářský provoz, průmyslové zpracování dřeva, výroba krmiv, průmyslová kompostárna apod.). Působení pachových látek nemá přímý vliv na zdraví lidí, ale je bezesporu nepříjemné a obtěžující. Z pohledu zásobování vodou budou plochy napojeny na veřejný vodovodní řad města Lázně Bělohrad a zřejmě nebude problém akceptovat připojení dalších odběratelů. Provozovny budou odkanalizovány do městské kanalizace; u záměru / záměrů podnikatelského charakteru lze navíc předpokládat adekvátní technické řešení, tzn. : -

v případě dešťových vod vybudování retenční nádrže, zasakovacího objektu apod., a v místech možné kontaminace zpevněných ploch instalaci zařízení na záchyt znečištění (lapoly, sorbční vpusti)

-

v případě technologických vod čištění na vlastní ČOV či nakládání s odpadními vodami jako s kapalným odpadem v režimu zákona o odpadech (v případě malého objemu odpadních vod) Při vypouštění vyčištěných odpadních vod do městské kanalizace bude povinností

provozovatelů dodržovat hodnoty Kanalizačního řádu. Při uplatnění preventivních opatření lze vliv na kvalitu povrchových i podzemních vod v oblasti vlivem budoucí činnosti v posuzovaných plochách považovat obecně za méně významný. Zábory půdy (ZPF) je možné z hlediska velikosti označit za středně významné – dle následujícího přehledu budou územním plánem umožněny zábory pozemků v I. až III. třídě ochrany. Pravda je, že plochy jsou umístěny v obtížně obhospodařovaných místech a mnohdy existuje nesoulad mezi údaji v katastru nemovitostí a skutečností. Z1

ZPF 0,67 ha

III. třída ochrany

Z12

ZPF 0,17 ha

II. třída ochrany

Z44

ZPF 0,29 ha

III. třída ochrany

Z67

ZPF 3,32 ha

I. třída ochrany

Z68

ZPF 1,46 ha

I. třída ochrany

Z69

ZPF 3,73 ha

I. třída ochrany

Z70

ZPF 6,00 ha

I. třída ochrany

Z80

ZPF 0,71 ha

II. třída ochrany

35


Z83

ZPF 1,41 ha

I. třída ochrany

Z86

ZPF 1,40 ha

I. a II. třída ochrany

Z87

ZPF 3,49 ha

I. – III. třída ochrany

Z88

ZPF 0,85 ha

II. třída ochrany

Při dodržení standardních opatření při nakládání se závadnými látkami není třeba předpokládat významnější vliv na půdu. Se zábory pozemků určených k plnění funkce lesa se nepočítá. Lokálně (základy staveb) bude do hloubky cca 3 m mechanicky narušeno horninové prostředí, což se však dá považovat za ovlivnění nevýznamné. Bude potřebné zvažovat plánované záměry také z hlediska možného ovlivnění hlukové situace (viz výše „Předpokládané vlivy na obyvatelstvo“), vzniku vibrací, příp. záření – nelze však očekávat umístění takových provozů, kde by vlivy zejména vibrací a záření byly významné. Vzhledem k umístění posuzovaných ploch lze za nevýznamné považovat vlivy koncepce na biologickou rozmanitost, biotopy, flóru a faunu. Přírodovědně cenné složky přírody se v blízkosti zájmových lokalit nenacházejí. Při dodržení obecných podmínek pro výstavbu bude málo významný i vliv koncepce na krajinný ráz území (zvláště v širším kontextu). Konkrétní posouzení je opět možné až v rámci samostatného hodnocení vlivu na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, kdy již budou známy parametry objektů a architektonické řešení plánovaných staveb. Vlivy na hmotný majetek se nepředpokládají.

Lokalita Z95 : -

I plochy technické infrastruktury



plochy technické infrastruktury, u nichž rozsah jednotlivých zařízení, intenzita činností a potenciální vliv na kvalitu prostředí za hranicí těchto pozemků vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a jiné využití těchto pozemků není možné



umožňují obsluhu území města i širšího území technickou infrastrukturou



umisťované ve specifických polohách odpovídajících jejich účelu, funkci v celkovém systému infrastruktury a obsluhovaném území Územní plán v oblasti odkanalizování stanoví územní ochranu plochy pro

rozšíření ČOV Lázně Bělohrad. Vliv na zdraví a životní prostředí není předpokládán. 36


Lokality Z73, Z81, Z82, P5 – P7 : -

DS plochy dopravní infrastruktury - silniční



plochy dopravní infrastruktury, u nichž rozsah dopravních staveb a zařízení, intenzita dopravy a potenciální vliv na kvalitu prostředí vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a jiné využití těchto pozemků není možné



umožňují dopravní přístupnost ploch s jiným způsobem využití v obci i širším území



umísťované ve specifických polohách odpovídajících jejich účelu, funkci v celkovém systému dopravy a obsluhovaném území Záměr „II/284 a II/501 Lázně Bělohrad – přeložka“ byl již podroben zjišťovacímu

řízení dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. V rámci zjišťovacího řízení byly stanoveny požadavky k uplatnění opatření, které jsou směřovány do navazujících správních řízení podle zvláštních právních předpisů – mj. budou realizována protihluková opatření a před uvedením stavby do trvalého provozu bude v denní i noční době ověřeno splnění hygienických limitů hluku z dopravy v chráněném venkovním prostoru staveb obytných objektů č.p. 11, č.p. 13, č.p. 43, č.p. 49, č.p. 87, č.p. 254 Lázně Bělohrad (po realizaci protihlukových opatření navržených v hlukové studii) - kontrolním měřením hluku akreditovanou nebo autorizovanou laboratoří dle doporučené metodiky. Při realizaci protihlukových opatření v rámci projektu přeložky II/284 a II/501 bude vliv nevýznamný. V případě uvedených ploch dopravní infrastruktury (silniční) je nutné jako významné hodnotit vlivy na hmotný majetek – budou provedeny demolice stávajících stavebních objektů, které jsou neslučitelné s novou funkcí – dotčené stavební pozemky v k.ú. Dolní Nová Ves (č. 159, 86/1, 238/3).

Lokality Z65, Z66, Z91 – Z94, P3 : -

P plochy veřejných prostranství



plochy veřejných prostranství, u nichž využití pozemků, malá intenzita dopravy a vliv na kvalitu prostředí nevylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití, avšak jiné využití těchto pozemků není možné

37




umožňují dostupnost veřejných prostranství, zajištění dopravní přístupnosti ploch s jiným způsobem využití v jejich okolí, stabilizaci prostorové kostry města - ulice, náměstí, na níž veškeré činnosti směřují k bezúplatnému využívání veřejností pro každodenní rekreaci a relaxaci, běžné i slavnostní shromažďování



umísťované po celém území města v rozsahu a polohách odpovídajících jejich účelu, funkci v celkovém systému veřejných prostranství a obsluhovaném území Vliv na zdraví a životní prostředí není předpokládán.

Lokality N22 – N24 : -

PL/PN plochy přírodní (lesní/nelesní)



plochy pro ochranu přírody a krajiny, jejichž rozsah a charakter vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a jiné využití těchto pozemků není možné



umožňují stabilizaci pozemků dotčených ochranou přírody a krajiny



umisťované po celém území města v rozsahu a polohách odpovídajících přirozenému utváření krajiny i jejich specifickému účelu - ochraně ploch tvořících biocentra všech biogeografických významů, maloplošně chráněná území (přírodní rezervace), velkoplošně chráněná území (I. a II. zóny odstupňované ochrany přírody CHKO, národní park), území pod mezinárodní ochranou přírody soustavy NATURA 2000 Zastavěné plochy a plochy vodní a vodohospodářské, i když jsou součástí území

splňujících výše uvedené vymezení ploch přírodních, si ponechávají základní označení svého způsobu využití. V územním plánu jsou dané plochy navrženy pro doplnění ÚSES, což je jistě významným přínosem pro životní prostředí.

Lokality N7 – N21 : -

Z plochy zeleně sídelní



plochy veřejných prostranství, vyhrazené i soukromé zeleně, u nichž plnění funkce městské zeleně, malá intenzita provozu a pozitivní vliv na kvalitu prostředí nevylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití, avšak jiné využití těchto pozemků není možné 38




umožňují

umístění

soukromých

veřejných

pozemků

prostranství

zajišťujících

vč.

ekologické,

komunikací,

nezastavitelných

estetické,

mikroklimatické,

prostorotvorné funkce systému městské zeleně, stabilizaci prostorové kostry města 

veškeré činnosti na nich směřují k využívání veřejností pro prostupnost městské krajiny,

běžné

i slavnostní

shromažďování,

specifické

činnosti

související

s každodenní i sezónní rekreací v přírodním prostředí 

umísťované po celém zastavěném území v rozsahu a polohách odpovídajících dosavadnímu utváření urbanistické struktury města, jejich účelu, funkci v celkovém systému sídelní zeleně a obsluhovaném území Plochy sídelní zeleně jsou vymezeny na plochách městských parků, drobnějších

enkláv veřejné zeleně, ale i jako ochranná a izolační zeleň uvnitř městského prostoru, která neodpovídá zařazení do ploch krajinné zeleně. Doplnění sídelní zeleně (lesoparků, parků a parčíků) a výsadba pásů ochranné a izolační zeleně podél dopravních koridorů a zón s výrobní funkcí znamená významný přínos pro životní prostředí.

ODHAD VÝZNAMNOSTI - SOUHRNNÉ ZHODNOCENÍ : Pro přehledné zhodnocení byla zvolena tabulka hodnotící ovlivnění, ke kterému by došlo v případě funkčního využití navržených rozvojových ploch. Odhad významnosti vlivu je proveden expertním odhadem vyjádřeným semikvantitativně v pětistupňové škále : -2 :

potenciálně významný negativní vliv

-1 :

potenciálně mírně negativní vliv

0:

bez vlivu nebo zanedbatelný vliv

+1 :

potenciálně mírně pozitivní vliv

+2 :

potenciálně významně pozitivní vliv

?:

vliv nelze vyhodnotit (není dostatek informací pro vyhodnocení vlivu)

Jde o hrubé hodnocení, které nicméně dává dobré východisko pro následné detailnější slovní vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území při preferenci hodnocení vlivů na ekologický pilíř udržitelného rozvoje.

39


Tabulka 3 : Odhad významnosti v rozvojových lokalitách Označení lokality

Navrhované funkční

Odhad

využití

významnosti

Z47 – Z52

B - plochy bydlení

0

Z2 – Z7, Z9 – Z11, Z13 –

SO - plochy smíšené

?

Z26, Z28 – Z43, Z45, Z46,

obytné

Požadavek

respektovat hlavní funkci území a podnikatelskou

Z60 – Z64, Z71, Z72, Z74 –

činností (exhalacemi,

Z78, Z84, Z85, Z89, Z90,

hlukem) nenarušit

P2

hodnotu obytného prostředí

P4

SC - plochy smíšené

+1

centrální Z8, Z53, Z58, Z59, Z79

OS - plochy občanského

+2

vybavení (sport) N1 – N6 *)

NX - plochy nezastavitelné specifické

Z54 – Z57

OL - plochy občanského

+1

vybavení (lázeňství) Z1, Z12, Z44, Z67 – Z70,

V - plochy výroby a

Z80, Z83, Z86 – Z88

skladování

Z95

I - plochy technické

-2 0

infrastruktury Z73, Z81, Z82, P5 – P7

DS - plochy dopravní

?

infrastruktury (silniční) Z65, Z66, Z91 – Z94, P3

P - plochy veřejných

realizovat protihluková opatření

0

prostranství N22 – N24

PL/PN - plochy přírodní

+2

N7 – N21

Z - plochy zeleně sídelní

+2

*) Plochy N5, N6 jsou z aktuálního návrhu územního plánu vypuštěny, případná realizace je podmíněna na základě Hodnocení vlivu koncepce dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění a stanoviska Krajského úřadu KHK č.j. 7605/ZP/2013 ze dne 24.4.2013.

U ploch výroby a skladování je pravděpodobný potenciálně významný negativní vliv na zdraví a životní prostředí, proto jsou dále podrobeny podrobnějšímu prověření vlivu na složku životního prostředí, sledovaný jev nebo charakteristiku. Poznámka : Hodnocení je provedeno vždy pro plochy výroby a skladů navržené v dané obecní části, protože vykazují shodné znaky. 40


Tabulka 4 : Sumární hodnocení kumulativních a synergických vlivů ploch pro výrobu a

vliv na kvalitu ovzduší

sociální přínos

ekonomický přínos

-1

-1

-2

-2

+2

+2

-1

nutnost řešit

lokální

0

0

-1

-1

-1

+2

+2

+1

problematiku hluku a

regionální

0

0

0

0

0

0

0

0

emisí

obyvatel

vliv na hluk. situaci

-1

vlivu

zlepšení kvality života

vliv na přírodu

bodový

Oblast

ráz, kulturní dědictví

vliv na ZPF/PUPFL

vliv na krajinu - krajinný

skladování – Z1 (Hřídelec)

Poznámka

Rozsah vlivu

Časové působení krátkodobé

0

-1

0

-1

-1

0

0

0

občasné

0

0

0

-1

-1

0

0

0

dlouhodobé

-1

0

-1

-1

-1

+1

+1

0

kontinuální

-1

0

-1

-1

-1

+1

+1

0



sociální přínos


0

0

-1

-1

+2

+2

-1

lokální

-1

0

0

0

-1

+2

+2

+1

regionální

0

0

0

0

0

0

0

0

obyvatel


-2

vlivu


vliv na přírodu

bodový

Oblast


vliv na ZPF/PUPFL


skladování – Z12 (Lány)

Rozsah vlivu


0

0

0

-1

-1

0

0

0

občasné

0

0

0

-1

-1

0

0

0

dlouhodobé

-1

0

0

-1

-1

+1

+1

0

kontinuální

-1

0

0

-1

-1

+1

+1

0

41

Poznámka




sociální přínos


0

0

-1

-1

+2

+2

-1

lokální

0

0

0

0

-1

+2

+2

+1

regionální

0

0

0

0

0

0

0

0

obyvatel


-1

vlivu


vliv na přírodu

bodový

Oblast


vliv na ZPF/PUPFL


skladování – Z44 (Prostřední Nová Ves)

Poznámka

Rozsah vlivu


0

0

0

-1

-1

0

0

0

občasné

0

0

0

-1

-1

0

0

0

dlouhodobé

-1

0

0

-1

-1

+1

+1

0

kontinuální

-1

0

0

-1

-1

+1

+1

0



sociální přínos


0

0

-2

-1

+2

+2

-1

lokální

-1

0

0

0

-1

+2

+2

+1

regionální

-1

0

0

0

0

+2

+2

+1

obyvatel


-2

vlivu


vliv na přírodu

bodový

Oblast


vliv na ZPF/PUPFL


skladování – Z67, Z68, Z69, Z70 (Dolní Nová Ves)

Poznámka

Rozsah vlivu


-1

0

0

-1

-1

0

0

0

občasné

-1

0

0

-1

-1

0

0

0

dlouhodobé

-2

0

0

-1

-1

+1

+1

+1

kontinuální

-2

0

0

-1

-1

+1

+1

+1

42

nutnost řešit problematiku hluku




sociální přínos


0

0

-2

-1

+2

+2

-1

lokální

-1

0

0

0

-1

+2

+2

+1

regionální

-1

0

0

0

0

+2

+2

+1

obyvatel


-1

vlivu


vliv na přírodu

bodový

Oblast


vliv na ZPF/PUPFL


skladování – Z80, Z83, Z86, Z87, Z88 (Lázně Bělohrad)

Poznámka

Rozsah vlivu nutnost řešit problematiku hluku


-1

0

0

-1

-1

0

0

0

občasné

-1

0

0

-1

-1

0

0

0

dlouhodobé

-1

0

0

-1

-1

+1

+1

+1

kontinuální

-1

0

0

-1

-1

+1

+1

+1

Škála hodnocení :

-2 významný negativní vliv -1 potenciálně negativní vliv 0 zanedbatelný vliv +1 pozitivní vliv +2 významný pozitivní vliv

Vlivy sekundární jsou často spojovány s dopravní zátěží, která je vyvolána funkčním využitím zejména ploch pro výrobu a skladování. ZÁVĚR : Posuzované lokality doporučuji akceptovat v navržené podobě – co se týče velikosti a umístění. Z důvodu absence konkrétních údajů nelze sice kvantitativně vyhodnotit budoucí vlivy záměru / záměrů na životní prostředí, ale nejsou v žádné z lokalit ani v jejich bezprostředním okolí limitující faktory, které by vylučovaly navrhované změny funkčního využití ploch. Hodnocená koncepce „Územní plán Lázně Bělohrad“ v předložené podobě nebude mít významný vliv na obyvatelstvo a životní prostředí s tím, že hlavní zátěž a zodpovědnost posuzování se přesune na hodnocení záměrů podle zákona č. 100/2001 Sb., v pl. znění.

43


A.7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení, srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení

Posuzovaná koncepce je zpracována v jedné variantě. Základní použitou metodou hodnocení koncepce byly expertní odhady a informace z podkladových údajů o řešeném území - poskytnutých zpracovateli návrhu zadání (Město Lázně Bělohrad, březen 2012) a konceptu územního plánu (Ing. arch. Plašil, SAUL s.r.o., listopad 2012) či získaných z jiných zdrojů. Pro hodnocení vlivů kumulativních, synergických a dalších dle požadavku kapitoly A.6. byl využit draft č. 1 „Metodika vyhodnocení vlivů PÚR ČR a ÚPD na životní prostředí“, Atelier T-plan, s.r.o., Praha (2013). Zdrojem značné neurčitosti při hodnocení vlivů posuzované územně plánovací dokumentace byla absence údajů o budoucím záměru / záměrech v návrhových plochách. V této etapě zpracování územního plánu není k dispozici projektová dokumentace odpovídající alespoň etapě územního řízení staveb, nejsou tedy známa konkrétní budoucí technická řešení záměrů, které by měly být situovány v posuzovaných lokalitách. Informační hodnota použitých podkladových materiálů charakterizujících stávající stav je dostačující, avšak hlavní zátěž a zodpovědnost posuzování se přesune na hodnocení záměrů podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Z hlediska možného ovlivnění zdraví či případného obtěžování obyvatel v zájmovém území bude důležité dokončení konkrétního dopravního řešení ve městě - realizování přeložek II/501 a II/284 včetně řešení dopravy v klidu.

A.8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí

Z vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí vyplývají následující opatření, jejichž cílem je eliminovat nepříznivé působení navrhovaných změn v územním plánu : -

konkrétní využití ploch výroby a skladování by z hlediska svého charakteru mělo obecně zohledňovat pouze takové aktivity, které by vylučovaly ohrožení životního prostředí a zdraví nad únosnou míru vlivem zejména : -

množství emisí vypouštěných do ovzduší a vodních toků

-

hlučnosti ze zařízení 44


-

-

způsobu nakládání se závadnými látkami

-

skladování chemických látek / směsí a odpadů

-

úrovně bezpečnosti provozu

z hlediska konkrétních požadavků na ochranu veřejného zdraví, ovzduší, vod, přírody a krajiny bude třeba uplatnit doporučení a podmínky, které budou vyplývat z procesu projektové EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění na konkrétní využití jednotlivých lokalit Přeložka silnice II/284 a II/501 – obchvat města Lázně Bělohrad : Záměr „II/284 a II/501 Lázně Bělohrad – přeložka“ byl již podroben zjišťovacímu

řízení dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Závěr zjišťovacího řízení byl vydán dne 10.11.2010 pod č.j. 19163/ZP/2010/Čr s tím, že záměr nemá významný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví a nebude posuzován podle zákona. V rámci zjišťovacího řízení byly stanoveny požadavky k uplatnění opatření, které jsou směřovány do navazujících správních řízení podle zvláštních právních předpisů.

A.9. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení

Pro posuzované území nejsou specifikovány žádné speciální cíle ochrany životního prostředí stanovené na vnitrostátní úrovni. Obecnější požadavky z tohoto hlediska jsou obvykle zapracovány do regionálních a nadregionálních koncepcí (program Natura 2000, ÚSES a další koncepce, programy a formy ochrany), s jejichž principy není posuzovaný ÚP Lázně Bělohrad v rozporu, případně jsou v ní zapracovány jako limity využití území (Ing. arch. Plašil, SAUL s.r.o., listopad 2012). Hlavní cíle ochrany a rozvoje hodnot v koncepci vycházejí z platného územního plánu, včetně schválených změn, a doplňují jej. Předmětem ochrany je zejména obytná zástavba v okolí plánovaných přeložek II/284 a II/501, lázeňské území, oblasti chráněné z hlediska akumulace a kvality vod a výskytu přírodních léčivých zdrojů. V návrhu ÚP byly respektovány další požadavky plynoucí z širších vztahů - zejména ochrana a koordinace koridorů zásobení pitnou vodou, odvod odpadních vod, elektrického vedení, VTL plynovodu, ÚSES, ochrana před povodněmi, rozvoj bezmotorové dopravy atd. 45


A.10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí

Posuzovaná koncepce jako celek představuje grafickou a textovou charakteristiku aktuálního stavu a stávajících funkčních a prostorových vazeb v území - součástí je i návrhová část řešící změny funkčního zařazení lokalit. Vlivy koncepce na životní prostředí je možné monitorovat dvěma úrovněmi ukazatelů : I.

detailní - monitorující pouze vlivy dílčího záměru / záměrů na ploše změny Pro detailní monitoring je prakticky jedinou možností periodické sledování měřitelných ukazatelů některých dílčích záměrů po jejich dokončení – může to být monitorování vypouštěných emisí do ovzduší nebo vod ze zařízení či periodické zjišťování hlukové zátěže v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru.

II.

přehledné - monitorující vlivy celého řešeného území, poskytující informace o vývoji stavu životního prostředí v celé dotčené oblasti (v celém řešeném území)

Konkrétní stanovení indikátorů (kritérií), včetně metodiky a četnosti, pro sledování vlivů konkrétních záměrů na zdraví a životní prostředí bude provedeno v procesu posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Záměr „II/284 a II/501 Lázně Bělohrad – přeložka“ byl podroben zjišťovacímu řízení, v jehož průběhu vydala Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové vyjádření ze dne 19.10.2010 (č.j. jc/35619/2010/2/hok.hk/hr), ve kterém souhlasí s oznámením záměru s podmínkou, že před uvedením stavby do trvalého provozu bude v denní i noční době ověřeno splnění hygienických limitů hluku z dopravy v chráněném venkovním prostoru staveb obytných objektů č.p. 11, č.p. 13, č.p. 43, č.p. 49, č.p. 87, č.p. 254 Lázně Bělohrad po realizaci protihlukových opatření navržených v hlukové studii kontrolním měřením hluku akreditovanou nebo autorizovanou laboratoří dle doporučené metodiky.

46


A.11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí

Negativní vlivy budoucího záměru / záměrů v prostoru posuzovaných ploch jsou orientačně posouzeny jako nevýznamné s důrazem na potřebu bližšího hodnocení zejména vlivů na akustickou situaci a kvalitu ovzduší – především u lokalit pro výrobu a skladování – v době, kdy budou známy parametry záměru / záměrů. Předpokládaným požadavkem pro rozhodování bude zpracování hlukové a rozptylové studie, případně studie vlivu na veřejné zdraví.

A.12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů

Územní plán města Lázně Bělohrad je vyhodnocen dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění z hlediska možného vlivu navrhovaných změn na životní prostředí. Při vyhodnocování koncepce nebyly zjištěny žádné rozpory územního plánu s principy, opatřeními a návrhy regionálních koncepcí se vztahem k životnímu prostředí, ani kolize s územně plánovacími dokumentacemi sousedních obcí. Z ekologického hlediska je doporučeno akceptovat změny ploch v územním plánu v navržené podobě – co se týče velikosti a umístění. Z důvodu absence konkrétních údajů nelze sice kvantitativně vyhodnotit budoucí vlivy záměru / záměrů na životní prostředí, ale nejsou v žádné z lokalit ani v jejich bezprostředním okolí limitující faktory, které by vylučovaly navrhované změny funkčního využití ploch. Hodnocená koncepce „Územní plán Lázně Bělohrad“ v předložené podobě nebude mít významný vliv na obyvatelstvo a životní prostředí s tím, že hlavní zátěž a zodpovědnost posuzování se přesune na hodnocení záměrů podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. K prevenci, snížení a eliminaci nepříznivých vlivů koncepce byla navržena opatření obecného charakteru na vyloučení takových aktivit v plochách výroby a skladování, které by ohrozily životní prostředí a zdraví obyvatel nad únosnou míru vlivem zejména : -

množství emisí vypouštěných do ovzduší a vodních toků

-

hlučnosti ze zařízení

-

způsobu nakládání se závadnými látkami 47


-

skladování chemických látek / směsí a odpadů

-

úrovně bezpečnosti provozu

Konkrétní doporučení a požadavky na ochranu veřejného zdraví, ovzduší, vod, přírody a krajiny budou vyplývat z procesu projektové EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění na konkrétní využití jednotlivých lokalit. Případné neuplatnění koncepce v podstatě pouze zachová aktuální stav životního prostředí dotčeného území, přičemž ovšem rezignuje na možnost upravit platný územní plán tak, aby vyhovoval současným potřebám obyvatel města, resp. aby byly uplatněny vize, cíle a opatření k rozvoji města - nerealizováním změn v územním plánu by nemohla být řešena např. reorganizace dopravního systému města, včetně návrhu urbanistických protihlukových opatření s cílem ochrany zdraví obyvatel a posílení funkce lázeňství.

B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY NEBO PTAČÍ OBLASTI

Viz příloha.

48


C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH

Územní plán vytváří podmínky pro komplexní rozvoj řešeného území – pro trvalou stabilizaci počtu obyvatel, resp. zvýšení počtu trvale bydlících obyvatel nabídkou ploch pro bydlení, a zlepšení socioekonomických podmínek za současné ochrany a rozvoje hodnot v území : -

vymezením funkcí ve stabilizovaných plochách

-

vymezením ploch pro další rozvoj jednotlivých funkcí (zastavitelné a přestavbové plochy, plochy nezastavitelné – sídelní zeleň) Lze potvrdit, že v územním plánu jsou vhodně řešeny následující významné jevy :



Veřejné občanské vybavení Stávající objekty veřejného občanského vybavení jsou stabilizovány, je potvrzena a stabilizována poloha centrální zóny s koncentrací centrotvorných funkcí.



Doprava Zásadnější změna dopravní kostry spočívá v obchvatech centra města silnicemi II. tříd - II/284 a II/501.



Rozvoj ekonomických aktivit Na změny v silniční dopravě se váže nabídka nových ploch pro výrobní, příp. komerční obchodní investiční záměry, které jsou připraveny na dopravně dobře přístupných plochách výroby a skladování na okrajích jádrového sídla. Bude využit hospodářský

potenciál

využívaných

i nevyužívaných

výrobních

areálů

(tzv.

brownfields) situovaných zejména na okrajích města a v jeho venkovských částech. Převážná část těchto areálů je v ÚP určena k zachování funkce s perspektivou pokračování nebo oživení výroby. Pro další zhodnocení nevýrobního ekonomického potenciálu města (cestovní ruch, nevýrobní služby) jsou kromě ploch občanského vybavení – lázeňství (OL) určeny zejména plochy občanského vybavení – sportu (OS) rozptýlené především na okrajích centrálního sídla, příp. plochy smíšené obytné a centrální (SO, SC). 

Zemědělská výroba Kapacitní zemědělská výroba je zachována v plochách výroby a skladování mimo obytnou zástavbu s vazbou na trvalé travní porosty a ornou půdu.

49




Lázeňství Lázeňská zóna zůstává a je rozvíjena na východním okraji města v příhodné vzdálenosti od centra, ale s přímou vazbou na přírodní zázemí. Obytnou zónou je oddělena od smíšeného území, kde je zachováno a do budoucna dále žádoucí promíšení drobných provozoven (včetně výrobních služeb) s obytnou funkcí při dodržení platné legislativy a za předpokladu, že jejich negativní účinky na životní prostředí (hluk, exhalace, doprava) nenaruší hodnotu obytného prostředí.



Rekreace Využití rekreačního potenciálu blízkého i vzdálenějšího okolí je v návrhu ÚP nejzřetelnější v okolí lokality Byšičky, kde jsou vymezeny nezastavitelné plochy pro golfové hřiště. ÚP dále vytváří předpoklady pro podporu dalších forem turistiky i ve vazbě na širší koncepce (cyklostezky, hipostezky, turistické a naučné stezky, agroturistika…).



Sport Pro sport jsou i nadále stabilizována a rozvíjena hřiště a sportovní areály mozaikovitě roztroušené ve struktuře města ve vazbě na obytné území.



Technická infrastruktura Z hlediska technické infrastruktury je navrženo rozšíření stávající sítě základních zařízení (veřejný vodovod, kanalizace, elektro, plyn) tam, kde je to ekonomické s cílem zajistit komplexní napojení co nejširšího území.



Zeleň Návrhem ÚP je dále zachována a chráněna struktura vzrostlé krajinné zeleně. V zájmovém území jsou vymezeny plochy a linie, které naplňují předměty zájmů ochrany přírody a krajiny. Pomocí vymezených ploch a pásů zeleně sídelní je zajištěna funkce kostry veřejné zeleně ve městě i venkovských sídlech a zároveň odclonění bydlení od rušících funkcí (pásy podél přeložek silnic II. třídy). Návrh ploch v územním plánu využívá potenciálu prostředí, respektuje omezující

prvky – limity využití území a rozvíjí město jako funkční a prostorově ucelený útvar s tím, že nové zastavitelné plochy jsou v územním plánu navrženy s vazbami na zastavěná území při zohlednění kvality životního prostředí a ekologické únosnosti území. Stanovením prostorových i funkčních regulativů je zajištěna ochrana krajinného rázu a stávajících ploch zeleně, ochrana ploch rekreace a sportu (plocha sportu a rekreace v oblasti Byšičky je rozšířena při respektování ochranného pásma EVL Byšičky a území s archeologickými nálezy) a ochrana nemovitých kulturních památek včetně nastavení vhodných podmínek pro využití ploch se stavbami nemovitých kulturních památek. 50


Při řešení ÚP je navrženo odstranění či minimalizace hlavních závad a problémů v území : -

hlavní urbanistické závady – existence brownfields, střet lázeňské funkce ploch s průjezdnou dopravou

-

hlavní dopravní závady – tranzit automobilové dopravy přes centrum města

a

lázeňskou zónu, nedostatečná dopravní dostupnost některých lokalit stávající zástavby, lokální absence odstavných a parkovacích stání zejména v lázeňské zóně, nevyhovující a nedostatečný systém komunikací vyhrazených pro cyklistickou dopravu (cyklistické stezky) -

hlavní hygienické závady - nepřipojení některých částí města na kanalizační systém, neúplná evidence staré ekologické zátěže území, zasažení velké části území stávající i potenciální hlukovou zátěží z dopravy

Lze konstatovat, že trvale udržitelný rozvoj města je připraven, pokud bude splněn předpoklad realizace přeložek silnic II. třídy a zachování ochrany lázeňství včetně podpory navazujících služeb.

51


D. PŘÍPADNÉ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA JINÉ SKUTEČNOSTI OVLIVNĚNÉ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM, AVŠAK NEPODCHYCENÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH, NAPŘÍKLAD SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V DOPLŇUJÍCÍCH PRŮZKUMECH A ROZBORECH

Doplňující průzkumy a rozbory Lázně Bělohrad (DPR) byly zpracovány a zpřesňují a doplňují ÚAP ORP Jičín. V části „B – Vyhodnocení udržitelného rozvoje území“ těchto DPR je oproti ÚAP obsažena výrazně podrobnější SWOT analýza, která vycházela z užšího územního zaměření na jednu obec. Pro vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území jsou použity tzv. vnitřní vlivy z této SWOT analýzy – tj. identifikované silné a slabé stránky. Jejich ovlivnění či respektování koncepcí ÚP je vyhodnoceno v následujících tabulkách. Pro úplnost jsou uvedeny i stránky, které nemohou být ovlivněny řešením územního plánu. V závěru kapitoly je v tabulce uveden výčet problémů identifikovaných v DPR a uvedeno jejich případné řešení koncepcí ÚP. Závady, problémy a nedostatky zjištěné v území jsou podrobně popsány v dílčích kapitolách DPR a vyplývají ze slabých stránek území, které byly identifikovány v rámci SWOT analýz.

VLIV

NA POSÍLENÍ

SLABÝCH

STRÁNEK

ŘEŠENÉHO

ÚZEMÍ

STANOVENÝCH

V DOPLŇKOVÝCH PRŮZKUMECH A ROZBORECH

++

potenciálním vlivem ÚP je výrazné přispění k minimalizaci nebo eliminaci slabé stránky

+

potenciálním vlivem ÚP je mírné přispění k minimalizaci nebo eliminaci slabé stránky

0

ÚP se slabé stránky nedotkne nebo je vzhledem k charakteru ÚP nerelevantní

-

potenciálním vlivem ÚP je další mírné zeslabení slabé stránky

--

potenciálním vlivem ÚP je další výrazné zeslabení slabé stránky

Předpokládané vlivy na posílení slabých stránek

Slabé stránky

Hodnocení vlivu

HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ naprostá převaha nájemních způsobů využívání zemědělských pozemků vedoucí k nízké pestrosti hospodářských subjektů, k unifikaci výpěstků a nízké úrovni nabídek místních výrobků

Ve vztahu k ÚP nerelevantní. Pro zemědělské hospodaření jsou ÚP určeny plochy krajinné zeleně. Zachování a rozvoj zemědělské výroby je předpokládán na vymezených plochách výroby s přímou vazbou na zemědělský půdní fond ve všech částech řešeného území. Zemědělské pozemky v zájmech ochrany přírody a krajiny budou udržovány alespoň extenzivně.

52

0



Slabé stránky

Hodnocení vlivu

malý podíl ekologického zemědělství

Pro zachování a rozvoj zemědělské výroby jsou určeny plochy výroby s přímou vazbou na zemědělský půdní fond ve všech částech řešeného území. ÚP dále stabilizuje plochy krajinné zeleně pro širokou škálu různých forem zemědělského hospodaření. Konkrétní formy hospodaření však v ÚP nemohou být stanoveny.

koncentrace ekonomických činností do hlavního centra osídlení

Ve vybraných venkovských sídlech stabilizovány a dále rozšiřována nabídka ploch pro výrobu. Plochy smíšené obytné umožňují vznik a fungování škály ekonomických činností s menšími územními nároky.

++

nedostatek pracovních příležitostí ve venkovských částech

ÚP připravuje podmínky k udržení a zvýšení potenciálu pracovních míst ve všech částech města včetně venkovských. Ve vybraných venkovských sídlech zachována a dále rozšiřována nabídka ploch pro výrobu. Plochy smíšené obytné umožňují vznik a fungování škály ekonomických činností.

++

nízký stupeň segregace pěší a cyklodopravy, vyšší počet rizikových míst ve střetu s automobilovou dopravou

Vzhledem k měřítku ÚP přímo neřeší, ale stanovením regulativů ploch vytváří předpoklady k segregaci pěší a cyklistické dopravy od motorové dopravy. Jsou navrženy úseky cyklotras vedené mimo hlavní motoristické tahy.

+

bodové komunikační závady na trasách silnic II. a III. třídy, nevyhovující směrové i šířkové uspořádání místních komunikací, absence zálivů pro autobusy a prvků zvyšujících bezpečnost chodců v kontaktních úsecích zastávek

Vzhledem k měřítku ÚP přímo neřeší, ale návrhem nového trasování hlavní silniční sítě s dostatečnými prostorovými parametry vytváří ÚP předpoklady k eliminaci bodových závad (křížení železniční a silniční dopravy, uspořádání křižovatek). Stanovením regulativů ploch dále ÚP vytváří předpoklady k eliminaci nevyhovujících parametrů komunikací včetně možnosti umísťování zálivů pro zastávky BUS a segregaci pěší a motorové dopravy.

místně nevyhovující stavební a organizační stav odstavných ploch

Vzhledem k měřítku ÚP přímo neřeší, ale stanovením regulativů ploch vytváří předpoklady k umisťování nových ploch odstavných stání a zlepšování organizace stávajících ploch v rámci všech ploch zastavěných a zastavitelných.

0

stáří vodovodních řadů způsobuje poruchy na vodovodní síti

Ve vztahu k ÚP nerelevantní.

0

chybí veřejný vodovod v okrajových sídlech

Je navrženo rozšíření veřejného vodovodu do Brtve. V sídlech Javoří a Uhlíře není vzhledem k ekonomice provozu vodovod navržen, zásobení pitnou vodou zde bude řešeno individuálně. Kromě toho jsou v ÚP navrženy úseky vodovodů k novým rozvojovým plochám.

++

chybí odkanalizování a odvod splaškových odpadních vod okrajových sídel – vzhledem k rozptýlené zástavbě je čištění odpadních splaškových vod ekonomicky náročné

Je navrženo rozšíření kanalizační sítě do Hřídelce a Brtve. V sídlech Javoří a Uhlíře není vzhledem k ekonomice provozu rozšíření kanalizace navrženo. Čištění splaškových vod v těchto odloučených sídlech bude řešeno individuálně v souladu s platnými předpisy. V ÚP jsou dále navrženy úseky splaškové kanalizace k novým rozvojovým plochám.

++

ochranná pásma vrchních vedení ZVN, VN a elektrických stanic

Návrh rozvojových ploch v konceptu ÚP respektuje limity využití území včetně OP elektrických vedení a zařízení. Plochy v ochranných pásmech technické infrastruktury v rámci zastavitelných ploch mohou sloužit jako odstavné a manipulační plochy, pobytové louky, zahrady…

0

ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů a regulačních stanic

Návrh rozvojových ploch v konceptu ÚP respektuje limity využití území včetně OP plynovodních vedení a zařízení. Plochy v ochranných pásmech technické infrastruktury v rámci zastavitelných ploch mohou sloužit jako odstavné a manipulační plochy, pobytové louky, zahrady…

0

53

0

+



Slabé stránky

Hodnocení vlivu

ochranná pásma elektronických komunikačních vedení, zejména VUSS

Návrh rozvojových ploch v konceptu ÚP respektuje limity využití území včetně OP komunikačních vedení a zařízení.

0

závislost na dodávkách plynu do ČR ze zahraničí

Ve vztahu k ÚP nerelevantní.

0

průtah silnic II/284 II/501 městem a lázeňským areálem

Návrh koncepce dopravní sítě je řešen zejména ve vztahu k lázeňské funkci centrálního sídla. Návrh přeložek silnic II. třídy odvádí průjezdní dopravu mimo centrální a lázeňskou zónu.

++

střety vlivů průmyslové a zemědělské výroby s obytnou zástavbou a lázeňským územím

ÚP stanovuje regulativy využití území včetně ploch výroby, bydlení a lázeňství. Plochy jsou vymezeny tak, aby byly územní vlivy minimalizovány včetně napojení ploch na kapacitní dopravní a technickou infrastrukturu.

++

omezení vyplývající z ochrany přírody a krajiny a ZPF

Limity využití území jsou respektovány. Je doporučeno iniciovat úpravu hranic PP Bělohradská bažantnice. Existují zábory ZPF na vyšších bonitách, které jsou vyhodnoceny v Odůvodnění.

+

nedostatečná investiční síla pro provádění Ve vztahu k ÚP nerelevantní. dostaveb a přestaveb znehodnocených ÚP nehodnotí investiční sílu investorů, plochy přestaveb území jsou vymezeny s ohledem na urbanistickou koncepci.

0

spekulativní vlastnictví strategických rozvojových pozemků

0

Ve vztahu k ÚP nerelevantní. ÚP nerozlišuje vlastnictví pozemků. SOCIÁLNÍ PILÍŘ

nepříznivá věková struktura obyvatelstva, vysoký index stáří

ÚP připravuje podmínky k příchodu mladých obyvatel vymezením široké škály zastavitelných ploch pro bydlení včetně zajištění pracovních příležitostí (plochy výroby).

+

mírný úbytek počtu obyvatel v posledních letech

ÚP připravuje podmínky k příchodu mladých obyvatel vymezením široké škály zastavitelných ploch pro bydlení včetně zajištění pracovních příležitostí (plochy výroby).

++

nedostatečný počet startovacích bytů

V ÚP nejsou přímo vymezeny plochy pro tento typ bydlení, jsou však připraveny podmínky pro jeho umístění vymezením široké škály zastavitelných ploch smíšených obytných.

+

nedostačující nabídka veřejného občanského vybavení ve venkovských sídlech města

V ÚP nejsou přímo vymezeny návrhové plochy pro občanské vybavení, jsou však připraveny podmínky pro jeho umístění v rámci stávajících ploch občanského vybavení nebo v rámci regulativů i ploch smíšených.

+

nedostatečná podpora alternativních forem sociální péče

V ÚP nejsou přímo vymezeny návrhové plochy pro konkrétní formy občanské vybavení, jsou však připraveny podmínky pro jeho umístění v rámci stávajících ploch občanského vybavení nebo v rámci regulativů i ploch smíšených.

+

nárůst počtu sociálně slabších a méně přizpůsobivých obyvatel

ÚP přímo neřeší tuto problematiku, umožňuje však umístění zařízení sociálních služeb (nízkoprahová centra,…) v rámci ploch smíšených.

0

nerozvinutý systém dalšího a celoživotního vzdělávání

V ÚP nejsou přímo vymezeny návrhové plochy pro konkrétní formy občanské vybavení, jsou však připraveny podmínky pro jeho umístění v rámci stávajících ploch občanského vybavení nebo v rámci regulativů i ploch smíšených.

+

54



Slabé stránky

nedostatečné zajištění údržby historicky cenných staveb a souborů

Ve vztahu k ÚP nerelevantní. Historicky a architektonicky cenné stavby jsou zahrnuty do zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití, aby byla zajištěna široká škála možnosti jejich užívaní pro veřejnou i privátní funkci.

Hodnocení vlivu

0

Ve vztahu k ÚP nerelevantní. chátrání nevyužívaných objektů a souborů Potenciál nevyužitých objektů je zdůrazněn vymezením ploch přestaveb.

0

lokální přírodní rizika (záplavy, lesní požáry,…)

ÚP zohledňuje potenciální rizika živelných pohrom na úrovni ÚPD.

0

lokální rizika vzniků havárií z hlediska antropogenních vlivů (zejm havárie v silniční a železniční dopravě, rizika vyvolaná přerušením dodávek energií,…)

ÚP zohledňuje potenciální rizika havárií na úrovni ÚPD. Jsou navrženy přeložky silnic II. tříd mimo souvislou zástavbu, příp s pásy ochranné zeleně k ochraně okolních ploch.

+

ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ

rozmanitost základových poměrů

Respektováno na úrovni ÚP. Nové plochy pro výstavbu nejsou navrhovány v oblastech předpokládaných problematických základových poměrů (zvodnělé vrstvy, sesuvy…)

0

oblasti potenciálních sesuvů

Respektováno na úrovni ÚP. Nové plochy nejsou navrhovány v oblastech předpokládaných sesuvů.

0

poddolovaná území

Respektováno na úrovni ÚP. Nové plochy nejsou navrhovány na poddolovaných územích.

0

zhoršená čistota vody ve vodních tocích

ÚP navrhuje výrazné rozšíření systém splaškové kanalizace zakončené v ČOV. Neřeší však splachování znečišťujících látek ze zemědělských pozemků.

+

snížená retence vody v krajině

Stanovením nezastavitelných ploch a koeficientu zastavění v zastavitelných plochách spolu s vymezením ÚSES podél vybraných vodních toků a na lesních plochách přispívá ÚP ke zvýšení retence vody v krajině

+

vyhlášené záplavové území

Respektováno na úrovni ÚP, plošné asanace stávajících ploch nejsou stanoveny. Nové plochy nejsou v záplavových oblastech navrhovány (vzhledem k členění pozemků výjimečně okrajově zasahují).

0

rostoucí podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší, dopravou hlukově zatížená část území silnic II třídy a železniční trati

Realizací ÚP se zvýší dopravní zatížení území a tím i hlukové a emisní zatížení. Na druhé straně bude část dopravy odvedena přeložkami silnic II. třídy mimo zastavěné území města, kde díky trasování a vyšší plynulosti dopravy zajistí zlepšení hlukové a emisní situace v jádrovém území.

++

vysoká četnost zbytných průjezdů centrální a lázeňskou zónou města

Návrh nové koncepce dopravní sítě je řešen zejména ve vztahu k lázeňské funkci centrálního sídla. Návrh přeložek silnic II. třídy odvádí průjezdní dopravu mimo centrální a lázeňskou zónu.

++

velký počet topenišť na tuhá paliva

Koncept ÚP navrhuje rozšíření sítě STL plynovodu. ÚP však nemůže řešit trendy nebo tendence při vytápění.

staré zátěže území

Plochy s ekologickými zátěžemi) zemí jsou navrženy k novému využití / rekultivaci.

55

0 ++



Slabé stránky

Hodnocení vlivu

dosud plně neupřesněný ÚSES místy nerespektující aktuální podmínky v terénu, v místní úrovni místy kolidující s vymezeným systémem vyššího biogeografického významu

V ÚP systém upřesněn, kolidující prvky převymezeny, určeny prvky k založení.

lesní biocentra dosud nezařazená v příslušných subkategoriích lesů zvláštního určení

Ve vztahu k ÚP nerelevantní, avšak doporučeno přeřazení do patřičných kategorií.

způsoby využívání části PP Bělohradské bažantnice neslučitelných s režimem ochrany

V ÚP je doporučeno iniciovat úpravu hranic PP Bělohradská bažantnice k minimalizaci konfliktů s režimem ochrany.

místní existence nevyužívaných zemědělských pozemků a ladem ležící půdy

Ve vztahu k ÚP nerelevantní. V ÚP stanoveny podmínky pro využívání území, skutečný stav nelze v ÚP ovlivnit.

0

z hlediska krajinného rázu místně nadměrné hony orné půdy

Ve vztahu k ÚP nerelevantní. V ÚP stanoveny podmínky pro využívání území včetně možnosti zakládání prvků zeleně (remízky, meze,…)

0

absence dřevinných doprovodů podél otevřených vodních příkopů vodotečí

V ÚP navrženy podél vybraných vodotečí prvky ÚSES v rámci kterých mohou být doprovody zakládány.

+

existence nepěstěných ploch charakteru vzrostlého lesa

V ÚP ponechány jako součást ploch krajinné zeleně.

0

VLIV

NA VYUŽITÍ

SILNÝCH

STRÁNEK

ŘEŠENÉHO

ÚZEMÍ

++

0

++

STANOVENÝCH

V DOPLŇKOVÝCH PRŮZKUMECH A ROZBORECH ++

potenciálním vlivem ÚP je výrazné využití silné stránky

+

potenciálním vlivem ÚP je mírné využití silné stránky

0

ÚP se silné stránky nedotkne nebo je vzhledem k charakteru ÚP nerelevantní

-

potenciálním vlivem ÚP je mírné narušení nebo ohrožení silné stránky

--

potenciálním vlivem ÚP je výrazné narušení nebo ohrožení silné stránky

Předpokládané vlivy na využití silných stránek

Silné stránky

Hodnocení vlivu

HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ fungování provozů zemědělské výroby využívající půdní fond

Hospodářský potenciál města bude i nadále částečně založen na zemědělském hospodaření. Nezastavitelné zemědělské pozemky jsou v ÚP stabilizovány jako plochy krajinné zeleně.

+

prostor pro fungování lesnicky hospodařících subjektů

Pozemky lesů v ÚP stabilizovány jako plochy lesní. Pro rozvoj provozů lesnické výroby jsou stabilizovány resp. navrženy plochy výrobní (specifické plochy pro lesní výrobu nejsou navrženy).

+

existence vodních ploch vhodných pro chov ryb

Plochy vodní jsou v ÚP stabilizovány, potenciál je spatřován spíše v rekreační funkci.

0

relativně silná pozice výroby – zpracovatelský průmysl, zavedené malé a střední podnikání, volné plochy pro podnikání v opuštěných výrobních areálech

Stávající plochy provozů výroby jsou územně stabilizovány. V ÚP je dále navržen další významný rozvoj ploch výrobních zejména ve vazbě na hlavní silniční a železniční kostru území.

++

56



Hodnocení vlivu

rozvinuté lázeňství

Lázeňství je určující pro definování dalšího rozvoje a podoby města. Využití této stránky se projevuje v návaznosti na většinu potřeb rozvoje města stanovených v ÚP.

++

příznivé podmínky pro podnikání v CR a vázaných odvětvích (cykloturistika, turistika, lázeňství)

V ÚP využito pro vymezení ploch a podmínek pro rozvoj funkcí cestovního ruchu, včetně rozvoje lázeňství, sportovně-rekreačních aktivit (sportoviště, koupaliště, golf), turistiky a cykloturistiky (ubytování, cyklotrasy)…

++

dostatečné dopravní vazby na správní a obchodní centra Jičín, Hořice (Hradec Králové) a Dvůr Králové, dobrá dopravní dostupnost silniční i železniční dopravou

V ÚP využito návrhy ploch vyžadujících dobrou dopravní dostupnost v blízkosti železniční i nadřazené sítě silniční dopravy.

projekčně připravený obchvat centra města

Využito, přeložka v ÚP zapojena do struktury hlavní silniční sítě.

++

hustá síť silnic III. třídy

V ÚP respektována a využita pro obsluhu stabilizovaných i navržených ploch (Lány, Hřídlec, Brtev).

+

vyznačení regionálních cyklotras

V ÚP využito ke stanovení využití vedoucího k posílení rekreačního potenciálu města. Doplněn chybějící směr na sever – směr Pecka.

+

Silné stránky

+

město je napojeno na skupinový vodovod, kapacita zdrojů a vodojemů je dostačující, V ÚP využito pro zásobení navržených zastavitelných ploch tlakové poměry a rozvětvená vodovodní zejm. v jádrovém sídle, v Hřídelci, Lánech, Brtvi. síť dovolují další rozvoj obce

++

centrální sídlo odkanalizováno do ČOV

V ÚP využito pro odkanalizování navržených zastavitelných ploch zejm. v jádrovém sídle, v Hřídelci, Lánech, Brtvi.

++

dostatečné pokrytí vedením VN s hustou sítí trafostanic

V ÚP využito pro zásobení navržených zastavitelných ploch ve všech částech města.

++

dostupný VTL plynovod, regulační stanice VTL/STL s dostatečnou kapacitou hustá síť distribučních plynovodů

V ÚP využito pro zásobení navržených zastavitelných ploch zejm. v jádrovém sídle, v Hřídelci, Lánech, Brtvi

++

potenciál obnovitelných zdrojů pro vytápění

Ve vztahu k ÚP nerelevantní. ÚP nemůže řešit trendy nebo tendence při vytápění.

přiměřeně segregovaná funkční struktura města

V ÚP dále využito navázaným rozvojem funkčně diferenciovaných ploch s rozdílným způsobem využití s jasným zónováním jednotlivých funkcí v různých částech města.

++

kvalitní krajinné zázemí města i venkovských sídel

Využito pro rozvoj obytné a rekreační funkce sídel, nejsou navrhovány aktivity znehodnocující toto prostředí.

+

potenciál rozvojových ploch jádrového města ve vazbě na spojnici silnic II. třídy

Potenciál byl v ÚP využit zejm. vymezením zastavitelných ploch vyžadujících přímé napojení na dopravní infrastrukturu (výroba).

++

0

SOCIÁLNÍ PILÍŘ trvalé i rekreační bydlení v atraktivním lázeňském prostředí

V ÚP využito a dále posilováno navazujícím návrhem struktury bytového fondu odpovídajícímu současnému trendu poptávky, doplněny jsou i plochy občanského vybavení.

++

vysoká míra ekonomické aktivity nízká míra nezaměstnanosti

V ÚP využito a dále posilováno dalším rozvojem ploch pro ekonomické aktivity a přípravou podmínek k udržení a zvýšení potenciálu pracovních míst (výroba, služby včetně služeb nadmístního významu – lázeňství).

++

relativně mladý bytový fond

V podrobnosti ÚP nerelevantní.

57

0



Hodnocení vlivu

příznivá poloha a dobrá dostupnost větších center osídlení

Využito pro rozvoj obytné, rekreační i výrobní funkce města. Vyšší centra osídlení zároveň poskytují potřebné občanské vybavení.

+

široká nabídka veřejného občanského vybavení (MŠ, ZŠ, objekty zdravotní a sociální péče, lázeňský areál, kulturní zařízení, sportovní zázemí) v sídle Lázně Bělohrad

Využito pro rozvoj obytné funkce. ÚP dále stabilizuje stávající a umožňuje další rozvoj zařízení OV, zejména na plochách občanského vybavení nebo plochách smíšených městských.

+

Silné stránky

Využito pro rozvoj sportovně-rekreační funkce města. aktivní činnost sportovních oddílů a spolků Stránka dále posilována územní stabilizací a rozšiřováním ploch pro sport a rekreaci. zájem místních obyvatel, ale i lázeňských hostů o pořádané kulturní akce ve městě

V ÚP nerelevantní.

++ 0

řada nemovitých kulturních památek území s archeologickými nálezy – ÚAN I a ÚAN II urbanistické hodnoty, architektonicky Kulturní hodnoty jsou v ÚP respektovány. cenné stavby, významné stavební Využito zejména pro rozvoj rekreačního potenciálu města dominanty (Byšičky, zámek). historicky významná stavba, místo významné události výskyt válečných hrobů a místa významných událostí

+

ÚP zohledňuje potenciální rizika havárií na úrovni ÚPD. nízká rizika vzniku havárií velkého rozsahu Jsou navrženy přeložky silnic II. tříd mimo souvislou zástavbu, příp. s pásy ochranné zeleně.

+

přítomnost dílčích složek IZS v obci (SDH)

V ÚP zohledněno v návrhu řešení požadavků civilní ochrany.

0

ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ geologická stabilita většiny území

V ÚP zohledněno.

většinou nízké riziko pronikání radonu

V podrobnosti ÚP nerelevantní. Dále nerozvíjeno, v území stabilizováno v rámci ploch těžby těžba pískovce v Horní Nové Vsi nerostů. Plochy vodní jsou v ÚP stabilizovány, potenciál využit pro územím protéká několik vodotečí, je v něm sportovně-rekreační funkci (Pardoubek, Byšičky) či pro řada vodních nádrží zvýšení ochrany přírody a krajiny (trasování prvků ÚSES). Využito pro rozvoj vodovodní sítě (hlavní zdroje pro skupinový vodovod však mimo území města). na území obce jsou dostatečné srážky Ochrana vodních zdrojů zabezpečena respektováním jejich i zdroje pitné i užitkové vody ochranných pásem. Stanovením koeficientů zastavění je zabezpečena retence srážkových vod v území. V ÚP přímo nevyužito, přeneseně v podpoře a rozvoji přírodní léčivé zdroje lázeňské funkce města . Ochrana léčivých zdrojů zabezpečena respektováním jejich ochranných pásem. CHOPAV Východočeská křída příznivé klimatické podmínky v území dobrá kvalita ovzduší na území obce třídění odpadů, dostatečné množství kontejnerů na tříděný odpad, sběrný dvůr absence spalovny komunálního odpadu či nebezpečného odpadu, absence skládky komunálního či nebezpečného odpadu, absence zařízení s umístěním nebezpečných látek

0 0 0 ++

+

+

Přímo nevyužito, ÚP existenci CHOPAV respektuje.

0


0


0

V ÚP využito zejména v posilování obytné, lázeňské a sportovně-rekreační funkce města. Podpora stránky spočívá v neumisťování ploch pro tyto provozy.

+

58



Silné stránky

Hodnocení vlivu

vysoká hodnota životního prostředí, vysoká hodnota heterogenní krajiny, místně územně diferencovaná atraktivita zdejší krajiny projevená lesnatostí, krajinou typologií, reliéfem terénu s krajinnými dominantami,

V ÚP využito zejména v posilování obytné, lázeňské a sportovně-rekreační funkce města. Podpora stránky spočívá ve stanovení podmínek pro využití nezastavitelných ploch, míst krajinného rázu, stanovení prostorové regulace pro zastavěné a zastavitelné plochy sloužící k zabránění nevhodného či nadměrně intenzivního využití krajiny. V ÚP využito zejména v posilování obytné, lázeňské a sportovně-rekreační funkce města. existence obecně a zvláště (i mezinárodně) Tyto přírodní hodnoty jsou v ÚP respektovány, je doporučeno chráněných území iniciovat úpravu hranic PP Bělohradská bažantnice k minimalizaci konfliktů s režimem ochrany. V ÚP využito zejména v posilování obytné, lázeňské a výskyt prvků nelesní zeleně, vysoká úroveň sportovně-rekreační funkce města. péče o veřejnou zeleň Podpora této stránky v ÚP spočívá ve stabilizaci uceleného systému ploch krajinné a sídelní zeleně. stabilizované majetkoprávní vztahy složek V podrobnosti ÚP nerelevantní. půdního fondu Převážná většina pozemků vysokých tříd určena k zemědělské produkci v rámci ploch zeleně krajinné, malá vysoká kvalita zemědělských pozemků část využita k nutnému rozvoji zástavby (vzhledem projevená v jednotlivých BPEJ a vysokých k územním souvislostem nelze zástavbu umisťovat pouze na třídách ochrany ZPF plochách nižších tříd). Zábory ZPF vyhodnoceny v Odůvodnění ÚP. Pozemky lesů v ÚP stabilizovány jako plochy lesní. Pro dobré podmínky pro intenzitu a formy rozvoj provozů lesnické výroby jsou stabilizovány resp. lesnického hospodaření formulované navrženy plochy výrobní (specifické plochy pro lesní výrobu kategoriemi lesa nejsou navrženy). vysoká úroveň zpřístupněnosti území pro hospodářskou činnost soustavou V ÚP síť účelových komunikací stabilizována. účelových komunikací Vzhledem ke stáří melioračních soustav (20-40 let) nejsou funkční meliorační soustavy plošného tyto v koncepci ÚP zvláště zohledňovány, části odvodnění meliorovaných ploch jsou určeny pro zástavbu.

VLIV

KONCEPCE

NA

ŘEŠENÍ

PROBLÉMŮ

STANOVENÝCH

+

+

+

0

-

+

0

-

V DOPLŇKOVÝCH

PRŮZKUMECH A ROZBORECH

+

potenciálním vlivem ÚP je řešení problému stanoveného v DPR

0

potenciální vliv ÚP neřeší problém stanovený v DPR nebo je problém nerelevantní charakteru ÚP

-

potenciálním vlivem ÚP je prohloubení problému stanoveného v DPR

Předpokládané vlivy na problémy stanovené v DPR

Problém k řešení v ÚP

Hodnocení vlivu

HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA Podpora rozvoje hospodářských funkcí v k tomu určených plochách (zejména v návaznosti na již stávající výrobní plochy) vybavených odpovídající dopravní a technickou infrastrukturou, ale zároveň i zajištění podmínek pro rozvoj ekonomických aktivit smíšených s obytnou funkcí.

ÚP připravuje podmínky k udržení a zvýšení potenciálu pracovních míst ve všech částech města včetně venkovských. Ve vybraných venkovských sídlech zachována a dále rozšiřována nabídka ploch pro výrobu. Plochy smíšené obytné umožňují vznik a fungování škály ekonomických činností.

59

+


Předpokládané vlivy Hodnocení na problémy stanovené v DPR vlivu Dočasně nevyužívané výrobní areály zařazeny buď do stabilizovaných ploch výroby, v případě nevhodnosti Stanovení podmínek pro využití dočasně udržování výrobní funkce jsou zařazeny do ploch + nevyužívaných výrobních ploch. přestaveb. Ve všech plochách jsou stanoveny podmínky využití. Podpora rozvoje sportovně rekreační V ÚP stanoveno vymezení ploch a podmínek pro rozvoj vybavenosti, řešení vazeb na okolní střediska sportovně-rekreačních aktivit (víceúčelová sportoviště, + cestovního ruchu. koupaliště, golf)… V ÚP stanoveno vymezení ploch a podmínek pro rozvoj Vytvoření územních podmínek pro rozvoj funkcí cestovního ruchu - turistiky a cykloturistiky + infrastruktury cestovního ruchu, lázeňství. (ubytování, cyklotrasy)… včetně rozvoje lázeňství. Pro zemědělské hospodaření jsou ÚP určeny plochy krajinné zeleně. Zachování a rozvoj zemědělské výroby je Zajištění územních podmínek pro zemědělskou předpokládán na vymezených plochách výroby s přímou + produkci alespoň pro potřeby údržby krajiny. vazbou na zemědělský půdní fond ve všech částech řešeného území. Zemědělské pozemky v zájmech ochrany přírody a krajiny budou udržovány alespoň extenzivně. Problém k řešení v ÚP

DOPRAVA Vymezení a klasifikace komunikační sítě na území obce, stanovení tras místních komunikací, navržení dopravního napojení rozvojových lokalit. Minimalizace negativních dopadů dopravy (hluk, bezpečnost,…) na obyvatele města, zejm. vymístěním průjezdné automobilové dopravy mimo centrální a lázeňskou zónu (přeložka silnice II/284 – severovýchodní obchvat města, přeložka silnice II/501 – jihozápadní obchvat města).

Na území města je vymezena komunikační síť včetně její klasifikace k zabezpečení dopravnní obsluhy území zahrnující i rozvojové lokality.

+

Návrh koncepce dopravní sítě je řešen zejména ve vztahu k lázeňské funkci centrálního sídla. Návrh přeložek silnic II. třídy odvádí průjezdní dopravu mimo centrální a lázeňskou zónu.

+

Odstraňování lokálních dopravních závad na silnicích II. a III. třídy (křižovatky, zálivy pro autobusové zastávky, rozšiřování průjezdných profilů, mimoúrovňové vykřížení se železniční tratí,…).

Vzhledem k měřítku ÚP přímo neřeší, ale návrhem nového trasování hlavní silniční sítě s dostatečnými prostorovými parametry vytváří ÚP předpoklady k eliminaci bodových závad (křížení železniční a silniční dopravy, uspořádání křižovatek) včetně možnosti umísťování zálivů pro zastávky BUS a segregaci pěší a motorové dopravy..

0/+

Vytváření územních podmínek pro zlepšování místní dopravní sítě zejména ve smyslu zlepšování obsluhy jednotlivých částí města (umísťování místních komunikací včetně rozšiřování jejích profilů).

Vzhledem k měřítku ÚP přímo neřeší, ale stanovením regulativů ploch dále ÚP vytváří předpoklady k eliminaci nevyhovujících parametrů komunikací.

0/+

Vytváření územních podmínek pro zajištění umístění dostatečné kapacity parkovacích míst v návrhových plochách i ve stabilizovaném území u hlavních atraktivit obce (centrum, lázně).

Vzhledem k měřítku ÚP přímo neřeší, ale stanovením regulativů ploch vytváří předpoklady k umisťování nových ploch odstavných stání a zlepšování organizace stávajících ploch v rámci všech ploch zastavěných a zastavitelných.

0/+

Zvyšování bezpečnosti cyklistického a pěšího provozu (segregace provozu, přístup k autobusovým zastávkám,…).

Vzhledem k měřítku ÚP přímo neřeší, ale stanovením regulativů ploch dále ÚP vytváří předpoklady k segregaci pěší a motorové dopravy.

0/+

Vzhledem k měřítku ÚP přímo neřeší, ale stanovením Podpora rozvoje infrastruktury pro cyklistickou regulativů ploch vytváří předpoklady k segregaci pěší a dopravu, vč. stanovení podmínek pro cyklistické dopravy od motorové dopravy. vymezování cyklostezek. Jsou navrženy úseky cyklotras vedené mimo hlavní motoristické tahy

0/+

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Posouzení potřeb elektrické energie pro návrhové lokality; navrhnout rozvody VN pro nové zastavitelné lokality včetně příslušných potřebných trafostanic; upřednostňovat kabelová vedení.

V ÚP stanoveny potřeby pro zásobení navržených zastavitelných ploch ve všech částech města.

60

+



Problém k řešení v ÚP Posouzení potřeby na rozšíření sítě plynovodů; plynofikace bude navržena i pro nové zastavitelné lokality

V ÚP stanoveny potřeby pro zásobení navržených zastavitelných ploch ve všech částech města.

Stanovení podmínek pro využití obnovitelných zdrojů energií (tepelná čerpadla, spalování Ve vztahu k ÚP nerelevantní. biomasy). ÚP nemůže řešit trendy nebo tendence při vytápění.

Hodnocení vlivu +

0

ZPŮSOB VYUŽITÍ ÚZEMÍ Zajištění reálně dostupných rozvojových ploch pro bydlení pro dosažení minimálně zachování stávajícího počtu trvale bydlících obyvatel, vyřazení dlouhodobě nevyužitých rezerv.

V ÚP zajištěno návrhem struktury ploch pro bydlení odpovídajícímu současnému trendu poptávky v návaznostech na stávající obytné plochy a potřebnou veřejnou infrastrukturu.

+

Nalezení nových majetkoprávně dostupných ploch pro rozvoj hospodářské základny města ve vazbě na přeložky silnic II. třídy.

V ÚP je navržen další významný rozvoj ploch výrobních zejména ve vazbě na hlavní silniční (přeložky silnic) a železniční kostru území.

+

Zajištění koexistence trvalého bydlení a drobného podnikání vhodnou formou podmínek funkčního a prostorového uspořádání území.

V ÚP zajištěno stanovením podmínek ploch smíšených obytných a smíšených městských. V těchto plochách je přípustné míšení obytné funkce s obslužnými funkcemi včetně drobného podnikání.

+

Přednostní umísťování zařízení občanského vybavení do městského centra a na jeho okraj, posílení lokálních center městských částí a příměstských sídel.

V ÚP nejsou přímo vymezeny návrhové plochy pro občanské vybavení, jsou však připraveny podmínky pro jeho umístění v rámci stávajících ploch občanského vybavení v prostorech lokálních center nebo v rámci regulativů i ploch smíšených.

+

Zajištění rozvojových ploch pro lázeňství mezi areálem Pardoubek a parkem Bažantnice.

Lázeňství je určující pro definování dalšího rozvoje a podoby města. Plochy pro rozvoj lázeňství jsou stanoveny v ÚP.

+

Stanovení odpovídajícího využití areálu rybníku Pardoubek a jeho okolí ve vazbě na lázeňství a přírodní zázemí.

Přes nemožnost využití rybníku Pardoubek pro koupaliště (nízký přítok vody) je začleněn do území jako rekreačněsportovní zóna s možností rozvoje lázeňských funkcí.

+

Zajištění rozvojových ploch městského sportovního areálu ve vazbě na park Bažantnice a stabilizace místních sportovně rekreačních zařízení městských částí a příměstských sídel.

Sportovní zařízení stabilizovány v plochách sportu. Rozvoj areálu v blízkosti Bažantnice je vymezen.

+

Zajištění zachování a vhodné doplnění příznivé prostorové struktury vhodnou formou podmínek funkčního a prostorového uspořádání území při respektování specifických forem městských částí a příměstských sídel.

Jeden ze základních rysů koncepce ÚP je stanovení podmínek pro využití nezastavitelných ploch, míst krajinného rázu, stanovení prostorové regulace pro zastavěné a zastavitelné plochy sloužící k zabránění nevhodného či nadměrně intenzivního využití krajiny.

+

Respektování nezastavitelných pásů mezi zástavbou a lesními okraji zejména při naplňování rozvojových proluk ve venkovských sídlech.

Zastavitelné plochy jsou přednostně situovány do stavebních proluk a do ploch navazujících na zastavěné území. Nezastavitelné pásy při lesních okrajích jsou až na jednotlivé výjimky zachovány.

+

Stabilizace tras základní dopravní kostry města – přeložek silnic II/284 a II/501.

Je navržena úprava koncepce silniční dopravní sítě s ohledem k lázeňské funkci centrálního sídla. Návrh přeložek silnic II. třídy odvádí průjezdní dopravu mimo centrální a lázeňskou zónu.

+

Zajištění podmínek prostupnosti území stabilizací a rozšířením kostry veřejných prostranství.

Kostra veřejných prostranství je stabilizována sítí ploch veřejných prostranství rovnoměrně v celém území města.

+

61




Hodnocení vlivu

VEŘEJNÉ OBČANSKÉ VYBAVENÍ V ÚP nejsou vymezeny nové návrhové plochy pro Rozvoj občanského vybavení řešit v souladu občanské vybavení, stávající plochy jsou stabilizovány a s předpokládanou změnou věkové struktury připraveny podmínky pro umístění nových zařízení obyvatel, vytvářet územní podmínky pro rozvoj v rámci těchto ploch nebo v rámci regulativů i ploch lázeňství, zdravotnických a sociálních služeb. smíšených.

0

Posouzení kapacit, struktury a dostupnosti ploch a vybavenosti pro sport, rekreaci a cestovní ruch, ve vztahu ke stabilizaci obyvatelstva a k využití volného času.

Kapacity zařízení pro sport, rekreaci a cestovní ruch byly posouzeny, stávající plochy územně stabilizovány a v návaznosti na přírodní zázemí dále rozšiřovány (sportovní areál Bažantnice, koupaliště, areál Lány, golf Byšičky,...).

+

Dostupnost a zkvalitňování veřejných služeb včetně vytváření a zlepšování služeb pro podnikání a podnikatelské subjekty. Respektování existujících zařízení občanského vybavení, pokud nebudou na překážku celkové koncepce.

V ÚP nejsou vymezeny nové návrhové plochy pro občanské vybavení, stávající plochy jsou stabilizovány a připraveny podmínky pro umístění nových zařízení v rámci těchto ploch nebo v rámci regulativů i ploch smíšených.

+

Vytváření územních podmínek pro zabezpečení ochrany a péče o nemovitý památkový fond. Vytváření územních podmínek pro přiměřené, významu odpovídající a šetrné využívání památkových objektů pro kulturní i komerční účely především ve vazbách na rozvoj cestovního ruchu, kongresové a poznávací turistiky.

Kulturní hodnoty jsou v ÚP respektovány. Konkrétní náplně památkového fondu nejsou stanovovány, podmínky jsou stanoveny zařazením do jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití (včetně základní prostorové regulace).

+

Zachování historicky vzniklé urbanistické struktury sídel, jakožto základ dílčích rozvojových koncepcí, symbióza ochrany starého a rozvoje nového. Zajištění kvality a souladu nové zástavby s původní stavební strukturou obce (stanovení regulativů).

Rozvoj funkčně diferenciovaných ploch s rozdílným způsobem využití vždy navržen v návaznostech na stávající strukturu sídel. Stanoveny podmínky pro využití a prostorové regulace pro zastavěné a zastavitelné plochy sloužící k zabránění nevhodnému či nadměrně intenzivního využití.

+

Stanovení podmínek pro zajištění ochrany obyvatelstva pro minimalizaci následků přírodních kalamit i antropogenních rizik (havárie v dopravě, lokální záplavy,…).

ÚP zohledňuje potenciální rizika havárií na úrovni ÚPD. Jsou navrženy přeložky silnic II. tříd mimo souvislou zástavbu, příp s pásy ochranné zeleně k ochraně okolních ploch.

+

Nevhodné využívání území v údolních nivách vodních toků Stanovení regulace, příp. možná stavebně technická opatření k omezení účinků záplavové vlny způsobené víceletou povodní Zajištění prostupnosti podél vodních toků, nenavrhovat nevhodné morfologické úpravy.

Respektováno na úrovni ÚP, plošné asanace stávajících ploch nejsou stanoveny. Nové plochy nejsou v záplavových oblastech navrhovány (vzhledem k členění pozemků výjimečně okrajově zasahují).

0

Zajištění ochrany území před zvýšeným odtokem srážkových vod maximálním zadržením těchto vod v místě vzniku.


+

Respektováno na úrovni ÚP, zvláštní podmínky nejsou stanoveny. Nové plochy nejsou navrhovány v poddolovaných oblastech, místech sesuvů.

0

PAMÁTKOVÁ PÉČE

BEZPEČNOST

GEOMORFOLOGIE A GEOLOGIE Stanovení podmínek využití v oblastech dotčených poddolovaným územím, sesuvy.

62




Hodnocení vlivu

HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE

Zajištění ochrany vodních toků před znečištěním důslednou likvidací produkovaných odpadních vod.

Je navrženo rozšíření kanalizační sítě do Hřídelce a Brtve. V sídlech Javoří a Uhlíře není vzhledem k ekonomice provozu rozšíření kanalizace navrženo. Čištění splaškových vod v těchto odloučených sídlech bude řešeno individuálně v souladu s platnými předpisy. V ÚP jsou dále navrženy úseky splaškové kanalizace k novým rozvojovým plochám.

Zvyšování kvality ovzduší, zdrojů pitné vody, snižování množství nečištěných odpadních vod, sanaci a revitalizaci ploch starých ekologických zátěží.


Vytváření územních podmínek pro realizaci opatření vedoucích k posílení retenční schopnosti krajiny.


+

+

KVALITA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Snižování hlukové a emisní zátěže ze silniční dopravy.

Realizací ÚP se s rozvojem zástavby zvýší dopravní zatížení území a tím i hlukové a emisní zatížení. Na druhé straně bude část dopravy odvedena přeložkami silnic II. třídy mimo zastavěné území města, kde díky trasování a vyšší plynulosti dopravy zajistí zlepšení hlukové a emisní situace v jádrovém území.

Stanovení adekvátního využití pro plochy dotčené starými zátěžemi území.


+

Navržení regulativů zastavitelných i nezastavitelných ploch v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny.

V ÚP jsou stanoveny podmínky pro využití zastavěných a zastavitelných ploch, včetně stanovení prostorové regulace pro sloužící k zabránění nevhodného či nadměrně intenzivního využití krajiny.

+

Vytvoření územních podmínek pro zabezpečení ochrany a péče o přírodní hodnoty území upřednostňováním šetrných forem využívání území v zájmech ochrany přírody a krajiny v souladu s principy udržitelného rozvoje. Dbát na zachování přírodních a přírodě blízkých biotopů.

Podmínky pro zabezpečení ochrany a péče o přírodní hodnoty území jsou stanoveny v rámci ploch přírodních, do kterých jsou tato cenná území zařazena.

+

Stanovení základních podmínek ochrany krajinného rázu jako součást podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.

V ÚP jsou stanoveny podmínky pro využití nezastavitelných ploch, míst krajinného rázu, stanovení prostorové regulace pro zastavěné a zastavitelné plochy sloužící k zabránění nevhodného či nadměrně intenzivního využití krajiny.

+

Zapracování aktualizovaného ÚSES.

V ÚP systém upřesněn, kolidující prvky převymezeny, určeny prvky k založení.

+

0/+

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

PŮDNÍ FOND Převážná většina pozemků vysokých tříd určena k zemědělské produkci v rámci ploch zeleně krajinné, malá Ochrana zemědělských pozemků, zvláště půd část využita k nutnému rozvoji zástavby (vzhledem s vyššími třídami ochrany. k územním souvislostem nelze zástavbu umisťovat pouze na plochách nižších tříd). Zábory ZPF vyhodnoceny v Odůvodnění ÚP. Pozemky lesů v ÚP stabilizovány jako plochy lesní. Zábory Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesní půdy nejsou navrhovány, ve výjimečných případech lesa a respektování 50 m ochranného pásma dochází k zasahování navržených zastavitelných ploch do od okraje lesních pozemků. ochranného pásma lesa.

63

-

+


Z výše uvedených informací je patrné, že koncepce ÚP Lázně Bělohrad ovlivňuje vybrané stránky SWOT analýzy provedené v Doplňkových průzkumech a rozborech. Na základě vyhodnocení lze konstatovat, že změny navržené v územním plánu : 

vhodně využívají silné stránky území města (kvalitní obytné a rekreační území, lázeňství, sportovní zázemí, ekonomická aktivita obyvatelstva, kulturní a přírodní atraktivity, relativně rozvinutá technická a dopravní infrastruktura…)



mají pozitivní vliv na posilování slabých stránek území města (ekonomické aktivity, struktura

obyvatel,

občanské

vybavení

území,

vybavení

území

technickou

infrastrukturou, nedostatky v dopravní kostře) 

mají výrazně pozitivní vliv na řešení problémů stanovených v Doplňkových průzkumech a rozborech Na jedné straně tak ÚP respektuje vstupní potřeby a požadavky rozvoje území,

na druhé straně ÚP nenavrhuje takové aktivity a funkční využití území, které by území výrazně ohrožovaly a působily negativně na stav nebo vývoj území. Územní plán dává prostor a vytváří dobré podmínky pro udržitelný rozvoj území.

E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBSAŽENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE

Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné i budoucí generace. Priority územního plánování stanovuje na celostátní úrovni Politika územního rozvoje ČR (PÚR ČR) a na krajské úrovni Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje (ZÚR KHK). Odůvodnění ÚP zahrnuje vyhodnocení souladu s těmito nadřazenými dokumenty. Níže je provedeno podrobné vyhodnocení naplnění priorit ZÚR KHK. Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje byly vydány usnesením zastupitelstva Královéhradeckého kraje ZK/22/1564/2011 na 22. zasedání dne 8.9.2011.

64


Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje stanoví k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ve vazbě na priority stanovené Politikou územního rozvoje ČR 2008 priority územního plánování na území KHK. Priority územního plánování kraje jsou určeny ke konkretizaci cílů a úkolů územního plánování a požadavků na udržitelný rozvoj území v územně plánovací činnosti měst a obcí, kterými jsou stanovovány podmínky pro změny v konkrétních plochách : 1) tvorba územních podmínek pro rozvoj ekonomického potenciálu, zejména v území vymezených rozvojových oblastí a rozvojových os V ÚP jsou k rozvoji ekonomického potenciálu navrženy dostatečné plochy výroby navázané na dopravní síť. V plochách smíšených obytných a městských je možnost umísťování méně náročných ekonomických aktivit včetně aktivit terciérního sektoru. 2) tvorba územních podmínek pro rozvoj občanského vybavení nadmístního významu podporujícího ekonomickou prosperitu kraje V ÚP jsou stanoveny podmínky pro rozvoj občanského vybavení v samostatných plochách, či jako součásti ploch smíšených. Rozvoji lázeňství jako vybavení nadmístního významu je věnována zvláštní pozornost. 3) tvorba územních podmínek pro rozvoj dopravní infrastruktury nadmístního významu potřebné pro zajištění optimální dostupnosti území kraje z území sousedních krajů a Polské republiky včetně jeho vnitřní prostupnosti V ÚP jsou vymezeny plochy pro optimalizaci celostátní železniční trati procházející územím. Navržené přeložky silnic II. třídy zlepší prostupnost území uvnitř Královéhradeckého kraje. 4) tvorba územních podmínek pro rozvoj technické infrastruktury nadmístního významu potřebné pro zajištění optimálního napojení rozvojových oblastí a ploch na tyto systémy Systémy technické infrastruktury nadmístního významu trasované přes území města (vedení elektro, VTL plynovod, přivaděč skupinového vodovodu) jsou v ÚP stabilizovány. Jejich další rozvoj není navrhován. 5) vytváření územních podmínek pro zajištění kvalitního bydlení, včetně zajištění dodávky vody a zpracování odpadních vod v obcích nad 500 ekvivalentních obyvatel (splňujících požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti) na celém území kraje a zlepšení vzhledu měst a obcí odpovídajícího charakteristickým podmínkám konkrétních částí historicky rostlé sídelní struktury 65


V ÚP jsou zajištěny stabilizované i navržené plochy s obytnou funkcí v přímé vazbě na historicky utvářenou sídelní strukturu, je navržen rozvoj vodovodní sítě i sítě splaškové kanalizace. 6) navrhování územních řešení směřujících k prevenci nežádoucí míry prostorové sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel V ÚP nejsou použita řešení zvyšující míru prostorové sociální segregace. 7) vytváření územních podmínek pro doplnění občanského vybavení na venkově (zdravotních, sociálních a kulturních služeb) V ÚP nejsou přímo vymezeny návrhové plochy pro občanské vybavení, jsou však připraveny podmínky pro jeho umístění v rámci stávajících ploch občanského vybavení nebo v rámci regulativů i ploch smíšených, a to i ve venkovských sídlech v obvodu města. 8) ochrana územních podmínek pro zachování potenciálu zemědělství a lesního hospodářství Územní podmínky pro zemědělské a lesnické hospodaření jsou v ÚP zajištěny vymezením ploch krajinné zeleně a ploch lesních. Nezastavitelné zemědělské pozemky jsou v ÚP stabilizovány jako plochy krajinné zeleně, pozemky lesů jsou stabilizovány jako plochy lesní. Pro rozvoj provozů zemědělské i lesnické výroby jsou stabilizovány, resp. navrženy plochy výrobní. 9) vytváření

územních

podmínek

pro

zlepšení

dopravní

prostupnosti

a zabezpečení optimální dopravní obslužnosti s cílem zajištění dostupnosti pracovních příležitostí a občanského vybavení včetně rekreace V ÚP jsou stabilizovány plochy drážní pro optimalizaci celostátní železniční tratě procházející územím. Stabilizované trasy silnic II. třídy včetně jejich přeložek zabezpečí zlepšení obslužných a ekonomických funkcí ve městě. 10) přednostní nové využití nevyužívaných výrobních a skladových areálů, míst opuštěných armádou a ploch vyžadujících asanaci a rekultivaci (brownfields) V ÚP je sledováno využití znehodnocených ploch (brownfields) - kde je to účelné, jsou vymezeny plochy pro přestavbu území. 11) územní podpora rozvoje aktivit vedoucích k dalšímu využívání odpadů jako surovin V ÚP nejsou přímo vymezeny plochy pro aktivity směřující k využívání odpadů, takové aktivity lze však za předpokladu splnění podmínek regulativů umístit v rámci vymezených výrobních ploch.

66


12) vytváření územních podmínek pro rozvoj a využití předpokladů území pro nadmístní turistické a rekreační aktivity odpovídající podmínkám turisticky významných území kraje V ÚP jsou umisťovány plochy pro rekreační aktivity včetně nadmístních (koupaliště, lázeňství, golf). 13) tvorba územních podmínek zejména v oblasti dopravní infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu využívajícího charakteristických podmínek jednotlivých turisticky významných území kraje V ÚP jsou vytvořeny podmínky pro trasování cyklotras a turistických tras, je navržena chybějící cyklotrasa pro zlepšení napojení města na atraktivní území kolem hradu Pecka, jsou vytvořeny územní podmínky pro případnou segregaci cyklodopravy (cyklostezky). 14) vymezování zastavitelných ploch a stanovování podmínek jejich využití v záplavových územích jen ve zcela výjimečných a zvlášť zdůvodněných případech ÚP respektuje vymezená záplavová území, navrhuje zastavitelné plochy mimo záplavová území (případně stanovuje nestavební využití částí návrhových ploch, které do záplavových území okrajově zasahují). 15) stanovování požadavků na budoucí využití území s ohledem na preventivní ochranu

území

a obyvatelstva

před

potenciálními

riziky

a přírodními

katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod, zajišťování územní ochrany ploch potřebných pro umisťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní ÚP respektuje vymezená poddolovaná, sesuvná a záplavová území, navrhuje protipovodňová opatření, navrhuje zastavitelné plochy mimo záplavová území (případně stanovuje nestavební využití částí návrhových ploch, které do záplavových území okrajově zasahují). 16) podpora protierozních opatření, akumulace a zvyšování přirozené retence srážkových vod v území, zachycování a regulovaného odvodu přívalových vod (protipovodňová opatření) včetně revitalizací říčních systémů a přírodě blízkých protipovodňových opatření ÚP navrhuje protipovodňová opatření, pomocí regulativů zastavitelných ploch (koeficient zeleně) umožňuje zasakování srážkových vod, trasováním biokoridorů podél vodních toků podporuje revitalizaci říčních systémů.

67


17) péče o zemědělský půdní fond a pozemky určené pro funkci lesa jako jednu z hlavních složek životního prostředí ÚP určuje převážnou většinu pozemků vysokých tříd ochrany ZPF k zemědělské produkci v rámci ploch zeleně krajinné, malá část je využita k nutnému rozvoji zástavby (vzhledem k územním souvislostem nelze zástavbu umísťovat pouze na plochách nižších tříd). Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou v ÚP stabilizovány jako plochy lesní. Zábory lesní půdy nejsou navrhovány. 18) ochrana území s podzemními a povrchovými zdroji pitné vody pro zajištění dlouhodobého optimálního zásobování území kraje V ÚP jsou respektována ochranná pásma vodních zdrojů, příslušnost území k CHOPAV Východočeská křída, nejsou navrhovány aktivity, které by způsobily ohrožení zásobování území pitnou vodou. 19) ochrana území prvků územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu a zlepšování biologické prostupnosti krajiny, zejména známých a potenciálních migračních tras živočichů V ÚP je navržen ÚSES tvořený prvky všech stupňů biogeografického významu. Nefunkční části systému jsou určeny k založení a vymezeny jako veřejně prospěšná opatření. 20) ochrana kulturního dědictví spočívajícího v polycentrické sídelní struktuře, hodnotách

zachovalých

urbanistických

celků

včetně

architektonických

a archeologických památek V návrhu ÚP je zachována polycentrické uspořádání území, nedochází ke novému spojování sídel, urbanistické celky jsou rozvíjeny adekvátními funkcemi, jsou respektovány stavební památky a hodnotné objekty.

Územní plán Lázně Bělohrad je v souladu se zásadami a prioritami ZÚR KHK (resp. přeneseně s PÚR ČR) a cíli územního plánování, kdy hlavním cílem ÚP Lázně Bělohrad je stanovení podmínek pro realizaci kontinuálního a vyváženého trvale udržitelného rozvoje území obce, tj. posilování hospodářské a společenské soudržnosti při zabezpečení trvalého souladu všech jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnot.

68


F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ - SHRNUTÍ

Udržitelný rozvoj je rámcem strategie civilizačního rozvoje. Vychází z klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z roku 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích. Cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři : sociálním, ekonomickým a environmentálním tak, aby jeden nebyl preferován před druhým. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů : -

sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech

-

účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů

-

udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti Jedním z úkolů územního plánování, stanovených v zákoně č. 183/2006 Sb.,

o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění je také vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území – tzv. vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Vyhodnocení vlivů ÚP Lázně Bělohrad na udržitelný rozvoj území je zpracováno dle požadavků zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, s respektováním požadavků vyhlášky č. 500/2006 Sb., v platném znění, zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění a dalších relevantních právních předpisů. Součástí je posouzení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (tzv. lokality systému NATURA 2000) - orgán ochrany přírody svým stanoviskem takový vliv nevyloučil. Územní plán byl podroben hodnocení a predikci možných environmentálních i dalších vlivů. Navržený ÚP splňuje požadavky ZADÁNÍ, umožňuje rozvoj území města při respektování jeho historických, kulturních a přírodních hodnot a je tedy důležitým příspěvkem pro zajištění trvale udržitelného rozvoje města.

69


Významným předpokladem je realizace přeložek silnic II. třídy a zachování ochrany lázeňství včetně podpory navazujících služeb. Plochy pro golf N5 a N6 jsou ponechány s ohledem na strategický zájem města na toto budoucí využití stanovené v návrhu ÚP. Přes svůj potenciální negativní vliv na složky enviromentálního pilíře představuje plánované využití přínos pro hospodářský pilíř a pilíř sociální udržitelného rozvoje území (podpora cestovního ruchu, rozvoj rekreačního zázemí města pro obyvatele i návštěvníky, podpora zaměstananosti aj.). Při vlastní realizaci a provozu bude třeba, aby byla přijata opatření k zabránění vnosu biocidních látek včetně jejich reziduí a zvýšenému přísunu živin v mělké podzemní vodě do sousedního prostoru EVL Byšičky (zachování stávajícího charakteru pozemků, vyloučení používání hnojiv a pesticidů a zachování hydrologického režimu podzemních vod na dotčených plochách). Dle požadavku Krajského úřadu KHK (stanovisko č.j. 7605/ZP/2013 ze dne 24.4.2013) je třeba dále vyloučit jakékoliv stavby v ochranném pásmu přírodní památky Bělohradská bažantnice (tj. v pásu 50 m od hranice přírodní památky). Územní plán Lázně Bělohrad vytváří podmínky pro ochranu životního prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a jejich soulad.

70


POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA Podklady : -

Zadání územního plánu města Lázně Bělohrad, 03/2012.

-

Územní plán města Lázně Bělohrad, SAUL s.r.o., Liberec, 11/2012, úpravy 09/2013.

-

Vyhodnocení Změny č. 2 územního plánu města Lázně Bělohrad z hlediska vlivů na životní prostředí, RNDr. Irena Dvořáková, 01/2008.

-

Oznámení EIA „Lázeňský resort STROM ŽIVOTA – Anenské slatinné lázně, a.s.“, RNDr. Irena Dvořáková, 03/2007.

-

Oznámení EIA „II/284 a II/501 Lázně Bělohrad - přeložka“, RNDr. Irena Dvořáková, 09/2010.

Odborná literatura : -

Atelier T-plan, s.r.o., Praha (2013) : Metodika vyhodnocení vlivů PÚR ČR a ÚPD na životní prostředí – draft 1.

-

Culek M. et al. (1996) : Biogeografické členění České republiky. ENIGMA Praha.

-

Czudek T. (1972) : Geomorfologické členění ČSR. Studia geographica fasc. 23. Geografický ústav ČSAV Brno.

-

ČHMÚ, kol. autorů (2007) : Atlas podnebí Česka. Univerzita Palackého v Olomouci, Praha – Olomouc.

-

Demek J. et al. (1987) : Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. Academia Praha.

-

IPCS/WHO (1999) : Environmental Health Criteria No. 210, Principles for the Assessment of Risks to Human Health from Exposure to Chemicals. Ženeva.

-

Míchal I. et al. (1999) : Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě (metodické doporučení). Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Praha.

-

SZÚ Praha (2000) : Manuál prevence v lékařské praxi – VIII. Základy hodnocení zdravotních rizik, Národní program zdraví.

-

SZÚ (2011) : Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí – subsystém 1 OVZDUŠÍ – souhrnná zpráva za rok 2010.

-

SZÚ (2012) : Autorizační návod AN 15/4, verze 3 – Autorizační návod k hodnocení zdravotního rizika expozice hluku.

-

WHO (1999) : Guidelines for Community Noise.

-

WHO (2000) : Air Quality Guidelines for Europe, 2th edition, Kodaň (včetně Global update 2005 – Summary of Risk Assessment, 2006).

-

WHO (2011) : Burden of Disease from Environmental Noise.

71


Internetové stránky : www.chmi.cz www.kr-kralovehradecky.cz www.lazne-belohrad.cz www.belohrad.cz www.statnisprava.cz www.geoportal.cenia.cz www.beta.mapy.cz www.natura2000.cz www.heis.vuv.cz www.ochranaprirody.cz www.csopkrizanky.cz

72

VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE

Recommend Documents