Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví

Olomoucký kraj Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 - 2013 (výhled do roku 2016) a Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016)

Předkladatel:

Olomoucký kraj Jeremenkova 40a 779 11 Olomouc

Zpracovatel:

GHC regio s.r.o. Sokolská 541/30 779 00 Olomouc Tel.: +420 585 207 018 fax: +420 588 491 033 www.ghcregio.cz držitel certifikátu systému managementu jakosti ČSN ISO 9001:2001

OLOMOUCKÝ KRAJ AKTUALIZACE PROGRAMU ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU OLOMOUCKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2011 – 2013 (VÝHLED DO ROKU 2016) A MARKETINGOVÁ STUDIE CESTOVNÍHO RUCHU OLOMOUCKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2011 – 2013 (VÝHLED DO ROKU 2016) Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví zpracované podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí s obsahem podle přílohy č. 9 k zákonu č. 100/2001 Sb. v platném znění.

Zpracovatelé: Ing. Aleš Calábek,

e-mail: [email protected] .................... tel.: +420 774 579 973, osvědčení odborné způsobilosti - autorizace podle Vyhlášky MŽP ČR č. 499/1992 Sb. č.j. 8939/1302/OPVŽP/96

RNDr. Lukáš Merta, Ph.D. .................... autorizace k provádění posouzení podle §45i zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, udělené MŽP ČR (č.j. 630/1677/05) Mgr. Klára Valentová

.................…

Olomouc, 11 / 2010

Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

1


Obsah „Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví“:

1. OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM .................................................................. 8 1.1 Obsah koncepce .................................................................................................................................. 8 1.2 Cíle koncepce....................................................................................................................................... 9 1.3 Vztah k jiným koncepcím .................................................................................................................... 13 2. INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE ......................................................................... 16 2.1 Vymezení dotčeného území ............................................................................................................... 16 2.2 Členění dotčeného území dle posuzované koncepce ........................................................................ 18 2.3 Charakteristika stavu životního prostředí v dotčeném území ............................................................. 18 2.4 Vývoj životního prostředí bez provedení koncepce ............................................................................ 46 3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY ............................................................................................................. 47 4. VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNMANÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PR OŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................................................................................................................................................... 49 4.1 Současné problémy stavu životního prostředí.................................................................................... 49 4.2 Vyhodnocení vlivu koncepce na lokality soustavy NATURA 2000 ..................................................... 52 5. CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ ......................... 53 6. ZÁVAŽNÉ VLIVY NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .............................. 71 6.1

Hodnocení opatření PR CR OK a MS CR OK ve vztahu ke stanoveným referenčním cílům ochrany životního prostředí ............................................................................................................................. 72 6.2 Hodnocení opatření PR CR OK a MS CR OK ve vztahu k jednotlivým složkám životního prostředí ............................................................................................................................................. 74 6.3 Slovní vyjádření negativních vlivů ...................................................................................................... 77 6.3.1 PR CR OK - Priorita č. 1: Veřejná infrastruktura a služby .................................................................. 77 6.3.2 PR CR OK - Priorita č. 2: Podnikatelská infrastruktura a služby ........................................................ 78 6.3.3 PR CR OK - Priorita č. 3: Marketing a řízení ...................................................................................... 79 6.3.4 MS CR OK - Priorita č. 1: Rozvoj organizace CR, lidských zdrojů a služeb ....................................... 79 6.3.5 MS CR OK - Priorita č. 2: Marketing................................................................................................... 79 6.3.6 MS CR OK - Priorita č. 3: Rozvoj turistického informačního portálu OK............................................. 80 7. PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE ................ 81 7.1 Návrh podmínek pro realizaci opatření PR CR OK ............................................................................ 81 7.2 Návrh podmínek pro realizaci opatření MS CR OK ............................................................................ 82 8. VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ ............................................................................................................................... 84


2

Olomoucký kraj Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 - 2013 (výhled do roku 2016) a Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016) 9. STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................................................................................................................................................... 85 10. POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI ROVÁDĚNÍ KONCEPCE .................................................................................................... 87 11. STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTŮ.................................................................. 88 12. VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ..................................................................................................... 90 12.1 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel ČR – Zdraví pro všechny v 21. století ......................................................................................................................................... 90 12.2 Vlivy v oblasti veřejného zdraví .......................................................................................................... 96 13. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ ................................................................................ 99 14. SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ................................................................................................................ 101 15. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI ............................................ 113

Přílohy: Příloha č. 1: Příloha č. 2:

Posouzení vlivu koncepce dle §45i zákona č. 114/92 Sb. - aktualizace Seznam evropsky významných lokalit na území Olomouckého kraje, jejich rozloha a předměty ochrany


3


Seznam obrázků: Obrázek 1: Vymezení Olomouckého kraje ............................................................................................................. 16 Obrázek 2: Obce s rozšířenou působnosti Olomouckého kraje ............................................................................. 17 Obrázek 3: Vymezení klimatických oblastí Olomouckého kraje ............................................................................. 19 Obrázek 4: Podíl krajů na celkových emisích hlavních znečišťujících látek v ČR [%], 2008 .................................. 21 Obrázek 5: Vývoj emisí základních znečišťujících látek v Olomouckém kraji......................................................... 22 Obrázek 6: Pole 26. nejvyššího maximálního denního 8hodinového klouzavého průměru koncentrace ozonu v průměru za 3 roky, 2006 – 2008 .................................................................................................................... 22 Obrázek 7: Podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a oblastí a překračováním cílových imisních limitů na rozloze Olomouckého kraje [%], 2004 – 2008 .................................................................................................. 23 Obrázek 8: Hydrologická síť ................................................................................................................................... 24 Obrázek 9: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod ......................................................................................... 25 Obrázek 10: Jakost vody v tocích Olomouckého kraje v letech 2003 – 2004 a 2007 – 2008 ................................. 26 Obrázek 11: Geologické poměry území Olomouckého kraje ................................................................................. 27 Obrázek 12: Geomorfologické členění území Olomouckého kraje ......................................................................... 28 Obrázek 13: Model reliéfu území Olomouckého kraje ............................................................................................ 28 Obrázek 14: Chránění ložisková území, důlní činnost a dobývací prostory na území Olomouckého kraje ............ 30 Obrázek 15: Biogeografické podprovincie na území Olomouckého kraje .............................................................. 32 Obrázek 16: Bioregiony na území Olomouckého kraje .......................................................................................... 32 Obrázek 17: Přírodní parky vyhlášené na území Olomouckého kraje .................................................................... 35 Obrázek 18: Zvláště chráněná území Olomouckého kraje (stav k roku 2003) ....................................................... 36 Obrázek 19: Lokality soustavy NATURA 2000 v Olomouckém kraji....................................................................... 37 Obrázek 20: Struktur materiálově využitelných složek z komunálních odpadů v Olomouckém kraji [%], 2008...... 39 Obrázek 21: Mapa železniční sítě na území Olomouckého kraje, vlastní úprava .................................................. 40 Obrázek 22: Mapa silniční sítě na území Olomouckého kraje................................................................................ 41 Obrázek 24: Přírůstky počtu obyvatel Olomouckého kraje; zdroj: ČSÚ.................................................................. 43 Obrázek 23: Vývoj počtu obyvatel Olomouckého kraje; zdroj: ČSÚ ....................................................................... 43 Obrázek 26: Přistěhovalí a vystěhovalí v Olomouckém kraji; zdroj: ČSÚ............................................................... 44 Obrázek 25: Živě narození a zemřelí v Olomouckém kraji; zdroj: ČSÚ .................................................................. 44 Obrázek 27: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v Olomouckém kraji a ČR podle MPSV ČR [v %] ............ 44 Obrázek 28: Mapa oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v Olomouckém kraji, 2008 ........................................... 50 Obrázek 29: Mapa oblastí s překročením cílových imisních limitů bez zahrnutí přízemního ozonu v Olomouckém kraji, 2008, ........................................................................................................................................................ 50


4


Seznam tabulek: Tabulka 1: Přehled obcí s rozšířenou působností v Olomouckém kraj ................................................................... 17 Tabulka 2: Charakteristiky klimatických oblastí Olomouckého kraje ...................................................................... 20 Tabulka 3: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod na území Olomouckého kraje .......................................... 25 Tabulka 4: Bilance půdy a podíly z celkové výměry na území Olomouckého kraje k 31. 12. 2008 ........................ 29 Tabulka 5: Biogeografické provincie a podprovincie na území Olomouckého kraje ............................................... 31 Tabulka 6: Bioregiony na území Olomouckého kraje ............................................................................................. 31 Tabulka 7: Přehled přírodních parků na území Olomouckého kraje ....................................................................... 34 Tabulka 8: Počet a rozloha zvláště chráněných území v Olomouckém kraji (stav k roku 2008) ............................ 35 Tabulka 9: Ptačí oblasti na území Olomouckého kraje........................................................................................... 36 Tabulka 10: Hodnocení indikátorů za rok 2008 a porovnání s roky 2003 a 2007 ................................................... 38 Tabulka 11: Vývoj měrných emisí CO2, NOX, VOC a PM z motorové dopravy v Olomouckém kraji a v ČR [kg.obyv.-1], 2005 – 2008................................................................................................................................... 42 Tabulka 12: Počet obyvatel Olomouckého kraje a jeho okresech .......................................................................... 43 Tabulka 13: Charakteristika území dle oblastí a jejich zranitelnosti........................................................................ 47 Tabulka 14: Soulad koncepce s cíli a opatřeními dalších koncepcí ....................................................................... 54 Tabulka 15: Vyhodnocení naplňování stanovených referenčních ochrany životního prostředí .............................. 73 Tabulka 16: Hodnocení vlivů opatření na složky životního prostředí ...................................................................... 75 Tabulka 17: Návrh monitorovacích indikátorů ........................................................................................................ 85 Tabulka 18: Indikátory (kritéria) pro výběr projektů ................................................................................................ 88 Tabulka 19: Hodnocení vlivu opatření na veřejné zdraví........................................................................................ 96


5


Seznam zkratek: AOPK AP CO ČHMÚ ČHP ČOV ČR ČSN ČSÚ EHK OSN EIA

EU EVL EVVO CH CHKO CHOPAV J-SCR KPP MS CR OK MT MVE MZ MŽP NATURA 2000 NOX NPP NPR NUTS

ORP PCB PM PO PP PR PR CR OK PUPFL

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR aktualizace programu oxid uhelnatý Český hydrometeorolgický úřad číslo hydrologického pořadí čistírna odpadních vod Česká republika česká technická norma Český statistický úřad Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů posuzování vlivů záměru na životní prostředí (zkratka z anglického Environmental Impact Assessment) Evropská unie evropasky významná lokalita environmentální vzdělávání, výchova a osvěta klimatická oblast chladná chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu komplexní pozemková úprava Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje klimatická oblast mírně teplá malá vodní elektrárna Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo životního prostředí soustava chráněných území evropského významu oxidy dusíku národní přírodní památka národní přírodní rezervace nomenklatura územních statistických jednotek (zkratka z francouzského Nomenclature des Unites Territoriales Statistique obec s rozšířenou působností polychlorované bifenyly polétavý prach ptačí oblast přírodní památka přírodní rezervace Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje pozemky určené k plnění funkcí lesa


6


SEA SM-SCR SO2 SZO T TL TZL UNESCO

ÚPD ÚSES VE VKP VOC ZCHÚ ZPF ŽP

strategické posuzování vlivů na životní prostředí (zkratka z anglického Strategic Impact Assesment) Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu oxid siřičitý Světová zdravotnická organizace klimatická oblast teplá turistické lokality tuhé znečišťující látky Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (zkratka z anglického United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability větrná ekeltrárna významný krajinný prvek těkavé organiské látky (Volatile Organic Compounds) zvláště chráněné území zemědělský půdní fond životní prostředí


7


1. OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM

1.1

Obsah koncepce

Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 s výhledem do roku 2016 (dále také jen PR CR OK) je střednědobým koncepčním strategickým dokumentem, jenž se zabývá problematikou cestovního ruchu, zejména dynamikou změn a jejich dopadem v řešeném území. Jedná se o novou aktualizaci původního Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje z roku 2003 a jeho aktualizace na období 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013), v níž je zachováno původní členění území Olomouckého kraje na dva turistické regiony – Jeseníky a Střední Morava, které jsou rozčleněny do menších územních celků – turistických lokalit. Následně jsou definovány klíčové aktivity a potenciál cestovního ruchu. Obsah dokumentu je následující: A. Analytická část Úvod 1. Území v jiných strategiích 2. Základní socioekonomické podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v Olomouckém kraji 3. Základní vývojové tendence 4. Organizace cestovního ruchu, marketing, propagace a prezentace 5. Cestovní ruch – analýza nabídky 6. Cestovní ruch – analýza poptávky 7. Analýza konkurence 8. Syntéza Přílohy B. Návrhová část 1. Vymezení a rajonizace území 2. Vize rozvoje cestovního ruchu daného území 3. Hlavní problémy rozvoje území C. Akční plán 1. Metodika zpracování akčního plánu a jeho struktura 2. Akční plán a náměty na rozvojové projekty na období 2011 – 2013 3. Náměty na rozvojové projekty turistických lokalit turistických regionů Jeseníky a Střední Morava Příloha č. 1: Vyhodnocení plnění AP Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007 – 2009 (výhled od 2010 – 2013) Příloha č. 2: Seznam použitých zkratek


8


Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 s výhledem do roku 2016 (dále také jen MS CR OK) je rovněž střednědobým koncepčním dokumentem, který se podrobně věnuje zhodnocení marketingu a organizace CR v OK v období 2006 – 2009, na jejich základě navrhuje účinnou strategii a marketingovou taktiku pro nadcházející roky 2011 – 2013. Také ona je aktualizací původní Marketingové studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007/8 – 2010 (výhled 2010 – 2013) definující základní charakteristiky chování turistů nebo návštěvníků v Olomouckém kraji a analyzující překážky rozvoje cestovního ruchu v kraji, navrhující soubor opatření k rozvoji cestovního ruchu a ekonomické prosperity jeho obyvatel. Obsahuje dvě části: A. Analytická část Úvod 1. Základní pojmy za statistiky cestovního ruchu 2. Charakteristika území 3. Situační analýza Příloha č. 1: Popis aktivit CR Příloha č. 2: Trendy v cestovním ruchu Příloha č. 3: Zahraniční návštěvníci Příloha č. 4: Šetření image regionu Jeseníky Příloha č. 5: Šetření image regionu Střední Morava Příloha č. 6: Vývoj návštěvnosti v Olomouckém kraji v roce 2009 B. Návrhová část Úvod 1. Situační analýza 2. Segmentace cílových trhů 3. Klíčové trhy a klíčové produkty 4. Formulace vize a cílů marketingu 5. Strategie a marketingová taktika 6. Priorita č. 1: Rozvoj organizace CR, lidských zdrojů a služeb 7. Priorita č. 2: Marketing 8. Priorita č. 3: Rozvoj turistického informačního portálu OK Příloha č. 1: Slovníček základních pojmů CR

1.2

Cíle koncepce

Definování budoucího stavu – vize i jednotlivé globální a specifické cíle jsou rozpracovány do strategie PR CR OK, která je založena na podpoře projektů veřejné správy i na podpoře projektů podnikatelského sektoru, přičemž hlavním cílem podpory veřejnoprávních projektů je vytváření příznivého podnikatelského prostředí pro stimulaci privátních investic a zajištění marketingu a řízení CR na území Olomouckého kraje. Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

9


Globální a specifické cíle Programu: Cílem nové aktualizace PR CR OK na období 2011 – 2013 s výhledem do roku 2016 je prověření platnosti stávající aktualizace (na období 2007 – 2009 s výhledem 2010 – 2013) a původního Programu rozvoje CR, reakce na řadu změn a nových skutečností v oblasti rozvoje CR a sladění koncepčního dokumentu kraje s koncepcemi a dokumenty Evropské unie za podmínky naplňování principů trvale udržitelného rozvoje území. Jsou stanoveny následující cíle: Globální cíl: Zvýšit ekonomickou výkonnost sektoru cestovního ruchu efektivním využitím a dalším rozvojem dostupného (kulturního a přírodního) potenciálu, a tím docílit zvýšení konkurenceschopnosti Olomouckého kraje jako významné destinace cestovního ruchu, a to na základě: zvýšení četnosti pobytů přijíždějících turistů, prodloužení hlavních návštěvnických sezón, zvýšení počtu domácích a zahraničních návštěvníků a zvýšení jejich výdajů v regionu, zvýšení zaměstnanosti v cestovním uchu udržením stávajících a vytvářením nových pracovních míst. Důraz bude kladen na podporu rozvoje šetrných forem cestovního ruchu se snahou o zachování krajinného rázu a veškerých přírodních a kulturních hodnot území. Specifické cíle: zvýšení atraktivnosti regionu rozšiřováním a zkvalitňováním infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu, zvýšení kvality veřejnoprávních i soukromých služeb, rozšiřování stávajících a vznik nových služeb cestovního ruchu, rozvoj a zvýšení potenciálu lidských zdrojů v oblasti cestovního ruchu, vývoj nových tématických a regionálních programů a produktů cestovního ruchu, inovace a zvýšení kvality stávajících, koordinovaný a jednotný marketing, prezentace a propagace, které přispějí ke zvýšení celkového povědomí a posílení image Olomouckého kraje i jeho jednotlivých turistických destinací, zefektivnění systému řízení a organizace cestovního ruchu v Jeseníkách i na Střední Moravě podporující intenzivní spolupráci klíčových aktérů v oblasti cestovního ruchu v regionu a dosažení dohod pro vznik jednotného samostatného turistického regionu Jeseníky. Uvedené specifické cíle budou naplňovány prostřednictvím následujících priorit a opatření: Priorita č. 1: Veřejná infrastruktura a služby Opatření č. 1: Rozvoj dopravy Opatření č. 2: Rozvoj oblastí s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb Opatření č. 3: Rozvoj ostatních oblastí cestovního ruchu Priorita č. 2: Podnikatelská infrastruktura a služby Opatření č. 1: Rozvoj oblastí s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

10


Opatření č. 2: Rozvoj ostatních oblastí cestovního ruchu Priorita č. 3: Marketing a řízení Opatření č. 1: Rozvoj regionální organizace cestovního ruchu Opatření č. 2:Rozvoj jednotného a koordinovaného marketingu

Dlouhodobé a krátkodobé cíle Studie: Své cíle má rovněž vydefinované Marketingová studie CR Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 s výhledem do roku 2016. Níže uvedené cíle se liší od cílů Marketingové studie CR Olomouckého kraje na období 2007/8 – 2010 s výhledem do roku 2010 – 2013 a přiměřeně reagují na stávající hospodářskou situaci. Studie definuje následující cíle: Dlouhodobé cíle: Dlouhodobým strategickým cílem je podpora maximálního využití turistického potenciálu destinace OK a zvýšení informovanosti potenciálních domácích a zahraničních návštěvníků o nabídkách destinace OK za účelem: • zvýšení počtu turistů a návštěvníků; • zvýšení počtu přenocovaných; • rozšíření povědomí (budování asociací) o turistickém potenciálu destinace Olomoucký kraj na domácím trhu a primárních zahraničních trzích. Krátkodobé cíle do roku 2013: Olomoucký kraj • připravit a realizovat aktivity spojené s efektivní koordinací organizace CR v OK a aktivity spojené s rozvojem lidských zdrojů na všech úrovních s cílem zlepšení služeb; • připravit a realizovat marketingové, prezentační a mediální aktivity kraje a jejich koordinaci v rámci kraje; • připravit a realizovat aktivity spolupráce s okolními domácími i zahraničními destinacemi; • připravit a realizovat aktivity spojené s rozvojem turistického portálu OK vč. vybudování rezervačního systému; • připravit a realizovat aktivity spojené se zlepšením sběru statistických údajů, aktivity týkající se průzkumů trhu, včetně jejich pravidelného vyhodnocování. Jeseníky • ve spolupráci s podnikatelskou sférou připravit a realizovat aktivity spojené s tvorbou nových produktů a programů s cílem, aby byl region Jeseníky po roce 2013 vnímán v ČR a na primárních zahraničních trzích jako region, který disponuje jedinečnou nabídkou produktů a programů v oblasti wellness, lázeňství a pobytů v přírodě, dobrou nabídkou v oblasti aktivní dovolené, poznávací turistiky a zábavy; Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

11


• • • • • •

připravit a realizovat aktivity spojené s informační správou, aktualizací dat a obchodováním na turistickém portálu regionu Jeseníky; připravit a realizovat aktivity spojené s vytvořením a udržováním databází turistických cílů a služeb, ve spolupráci s OK sběr primárních údajů a dat v cestovním ruchu v regionu Jeseníky; připravit a realizovat marketingové, prezentační a mediální aktivity turistického regionu Jeseníky, zejména měst, obcí, mikroregionů případně i podnikatelských subjektů; připravit a realizovat aktivity na bázi spolupráce s OK a se soukromými subjekty cestovního ruchu v regionu s cílem rozvoje lidských zdrojů a zlepšení služeb především v informačních centrech a ve službách soukromého sektoru; připravit a realizovat aktivity partnerství veřejného a soukromého sektoru, spolupráce s turistickými lokalitami, s vybranými partnerskými městy regionu Jeseníky, OK a ostatními moravskými i zahraničními regiony; připravit a realizovat aktivity spojené s poskytováním informačního servisu, poradenství a vzdělávání všem aktérům cestovního ruchu v regionu.

Střední Morava • ve spolupráci s podnikatelskou sférou připravit a realizovat aktivity spojené s tvorbou nových produktů a programů s cílem, aby byl region Střední Morava po roce 2013 vnímán v ČR a na primárních zahraničních trzích jako region, který disponuje jedinečnou nabídkou produktů a programů v oblasti kulturně poznávací turistiky, dobrou nabídkou v oblasti aktivní dovolené a dobrou nabídkou programů pro pobyty v přírodě a v lázních; • připravit a realizovat aktivity spojené s informační správou, aktualizací dat a obchodováním na turistickém portálu regionu Střední Morava; • připravit a realizovat aktivity spojené s vytvořením a udržováním databází turistických cílů a služeb, ve spolupráci s OK sběr primárních údajů a dat v cestovním ruchu v regionu Střední Morava; • připravit a realizovat marketingové, prezentační a mediální aktivity turistického regionu Střední Morava, zejména měst, obcí, mikroregionů případně i podnikatelských subjektů; • připravit a realizovat aktivity na bázi spolupráce s OK a se soukromými subjekty cestovního ruchu v regionu, s cílem rozvoje lidských zdrojů a zlepšení služeb především v informačních centrech a ve službách soukromého sektoru; • připravit a realizovat aktivity partnerství veřejného a soukromého sektoru, spolupráce s turistickými lokalitami, s vybranými partnerskými městy regionu Střední Morava, OK a ostatními moravskými i zahraničními regiony; • připravit a realizovat aktivity spojené s poskytováním informačního servisu, poradenství a vzdělávání všem aktérům cestovního ruchu v regionu. Hlavními požadavky na krátkodobé cíle je orientace na výsledek, zajištění jeho měřitelnosti, harmonogramu realizace, definování vazby na určitý segment trhu a určení odpovědnosti za dosažení cílů. Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

12


Pro dosažení uvedených cílů jsou navrženy tyto priority a opatření: Priorita č. 1: Rozvoj organizace CR, lidských zdrojů a služeb Opatření 1.1: Rozvoj organizace CR destinace OK, posílení lidských zdrojů a manažerských schopností na všech úrovních Priorita č. 2: Marketing Varianta I. Návrh marketingových aktivit na základě podkladů jednotlivých aktérů organizace CR v OK (OK, J-SCR, SM-SCR) Opatření 2.1: Aktivity Olomoucký kraj Opatření 2.2: Aktivity Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu Opatření 2.3: Aktivity Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu Opatření 2.4: Olomouc region Card 2011 – 2015 Opatření 2:5: Akce s perspektivou národního, mezinárodního významu Opatření 2.6: Mezinárodní partnerství – Cestování časem Opatření 2.7: Partnerství Morava – spolupráce moravských krajů Varianta II. Návrh marketingových aktivit zpracovatelů studie Opatření 2.1: Tvorba nových produktů a produktových balíčků Opatření 2.2: Aktivity pro individuální cílové skupiny Opatření 2.3: Aktivity pro organizátory pobytů, výletů, kongresů a incentivy Opatření 2.4: Veletrhy, komunikační kampaně, distribuce, databanky, monitoring Opatření 2.5: Olomouc region Card 2011 – 2015 Opatření 2:6: Akce s perspektivou národního, mezinárodního významu Opatření 2.7: Mezinárodní partnerství – Cestování časem Opatření 2.8: Partnerství Morava – spolupráce moravských krajů Priorita č. 3: Rozvoj turistického portálu OK Opatření 3.1: Informační správa, aktualizace dat a obchodování na portálu region Jeseníky Opatření 3.2: Informační správa, aktualizace dat a obchodování na portálu Střední Morava Opatření 3.3: Rozvoj turistického portálu OK Opatření 3.4: Vybudování rezervačního systému turistického portálu OK

1.3

Vztah k jiným koncepcím

Cíle a opatření navrhovaná v rámci Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016) musí být v souladu s cíli a opatřeními relevantních Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

13


strategických a programových dokumentů na úrovni mezinárodní, národní a krajské. V kapitole 1 analytické části programu byly zohledněny následující dokumenty: • • • • • • • •

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013; Politika územního rozvoje ČR; Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje; Integrovaný plány rozvoje území Olomouc; Integrovaný plán rozvoje území Jesenicko; Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko; Integrovaný operační program; Regionální operační program NUTS II Střední Morava.

Z pohledu zpracovatele Vyhodnocení byly Programem zohledněny i následující strategické dokumenty: 1. Úrovně národní • Státní politika životního prostředí 2004 – 2010 • Strategie udržitelného rozvoje České republiky • Strategie regionálního rozvoje České republiky 2007 – 2013 • Národní rozvojový plán České republiky 2007 – 2013 • Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky • Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky • Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky • Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky – Zdraví pro všechny v 21. století • Plán odpadového hospodářství České republiky • Státní energetická koncepce České republiky • Národní strategický plán na rozvoj venkova České republiky na období 2007 – 2013 • Národní program snižování emisí • Dopravní politika České republiky pro léta 2005 - -2013 2. Úrovně krajské • Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Olomouckého kraje • Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje • Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje • Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší Olomouckého kraje • Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje • Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje • Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu v Olomouckém kraji Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

14


• • • • • •

Koncepce rozvoje kultury a památkové péče Olomouckého kraje Krajský plán vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje Podpora rozvoje Olomouckého kraje 2010 – 2012 Územní energetická koncepce Olomouckého kraje

Mezi cestovním ruchem a životním prostředím existuje silná vazba. Z globálního hlediska je jasné, že CR má na prostředí silný vliv, jelikož se podílí na využívání zdrojů, produkuje znečištění a odpad, zvyšuje dopravu se všemi jejími negativními dopady. Současně je potřeba chápat hory, lesy s jejich biologickou diverzitou jako základní prostředek, který umožňuje existenci turistického průmyslu. Jejich poškození by znamenalo i ohrožení jeho růstu a životaschopnosti. Na stran druhé může CR za určitých okolností významně přispět k ochraně ŽP, zachování biologické diverzity a trvalého využívání přírodních zdrojů. Současně může přispět k lepšímu vnímání hodnot světového kulturního a přírodního bohatství. Návštěvy národních parků, chráněných území a míst světového kulturního a přírodního bohatství jsou důvodem k rozvoji CR. Turistický průmysl tedy může přispět na jejich ochranu prostřednictvím finančních dotací, příspěvků na zlepšení infrastruktury i managamentu. CR může také přispět k tomu, aby si místní obyvatelé uvědomili hodnotu turisticky významných míst, aby na ně byli hrdí a cítili odpovědnost za jejich ochranu. Z hlediska dlouhodobě udržitelného rozvoje CR je nutné vyžadovat spolupráci mezi různými sektory ekonomiky a mezi jednotlivými odvětvími samotného průmyslu CR, asociacemi a samotnými turisty. Soukromé společnosti, které sehrávají v CR klíčovou roli při tvorbě nabídky, totiž nedokáží zabezpečit, aby se CR rozvíjel v udržitelné míře. Tuto odpovědnost na sebe musí vzít jednotlivé vlády, které musí správně naplánovat a řídit CR. Potřeba plánovat má nezastupitelnou funkci a je nutností především na národní a regionální úrovni. Dlouhodobě udržitelné produkty CR se stanou skutečností tedy, až všechny související produkty budou vyvinuté s ohledem na ekologická, sociální, kulturní a ekonomická pravidla udržitelnosti.


15


2. INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE 2.1

Vymezení dotčeného území

Územní dotčené aktualizací Programu rozvoje CR Olomouckého kraje na období 2011 - 2013 s výhledem do roku 2016 a Marketingovou studií CR Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 s výhledem do roku 2016 se stejně jako původní Program rozvoje CR a Marketingová studie CR vztahují na celé správní území Olomouckého kraje.

Obrázek 1: Vymezení Olomouckého kraje; Zdroj: www.kr-olomoucky.cz Celková výměra kraje dosáhla k 31. 12. 2008 hodnoty 5 266,84 km2 (tj. 6,7 % z celkové rozlohy ČR), přičemž rok od roku klesá podíl orné půdy (39,6 %) a zvyšuje se podíl nezemědělské půdy (46,7


16


%). Ke stejnému datu zde žilo celkem 642 137 obyvatel v 398 obcích, z nichž má 30 obcí přiznaný statut města, a které jsou rozděleny do 13 obcí s rozšířenou působností: Tabulka 1: Přehled obcí s rozšířenou působností v Olomouckém kraj Správní obvod ORP Hranice Jeseník Konice Lipník nad Bečvou Litovel Mohelnice Olomouc Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh Zdroj: www.risi.cz

Počet obyvatel ORP

Rozloha ORP (km2)

Počet obcí ORP

34 823 41 404 11 297 15 457 23 627 18 727 160 720 98 862 84 442 23 921 72 189 23 071 33 597

325,4 719,0 178,1 118,6 247,5 188,4 858,6 591,6 400,8 306,7 857,4 207,5 267,2

31 24 21 14 20 14 45 76 59 21 35 10 28

Obrázek 2: Obce s rozšířenou působnosti Olomouckého kraje; Zdroj:www.risy.cz Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

17


Olomoucký kraj sousedí s krajem Moravskoslezským (na východě), Zlínským (na jihovýchodě), Jihomoravským (na jihozápadě) a Pardubickým (na západě). Na severu pak hraničí s polskými vojvodstvími Dolnoslezským a Opolským.

2.2

Členění dotčeného území dle posuzované koncepce

Aktualizace Programu rozvoje CR Olomouckého kraje na období 2007 – 2009 i Marketingová studie CR Olomouckého kraje na období 2007 – 2009 poprvé vydefinovaly základní členění území Olomouckého kraje z pohledu CR. Toto základní členění na turistické regiony: Jeseníky (v rámci Olomouckého kraje) – vymezeno okresy Jeseníky a Šumperk (nezahrnuje území ORP Mohelnice); Střední Morava – zahrnuje okresy Olomouc, Prostějov, Přerov a ORP Mohlenice; se nemění a zůstává zachováno. Turistické regiony Olomouckého kraje jsou dále členěny na turistické lokality (TL). Jeseníky jich mají 7 ( = Javornicko a Žulovsko, Jesenicko, Ramzovské sedlo, Staroměstsko a Hanušovicko, Šumpersko, Zlatohorsko, Zábřežsko) a Střední Morava 12 ( = Olomouc, Olomoucko, Prostějovsko, Konicko, Střední Haná, Přerovsko, Lipnicko, Hranicko, Šternbersko, Uničovsko, Litovelsko, Mohelnicko). I tato základní rajonizace zůstává stejná. V rámci aktualizace došlo ve spolupráci s OK a J-SCR a SM-SCR k drobným úpravám (přesuny obcí z jedné lokality do druhé, opravy názvů apod.). Došlo ke změně názvu turistické lokality Lipnicko na Lipensko, které bylo provedeno na základě žádosti mikroregionu Lipensko, čímž došlo ke sjednocení názvu turistické lokality a mikroregionu.

2.3

Charakteristika stavu životního prostředí v dotčeném území

Geograficky je Olomoucký kraj členěn na severní hornatou část s pohořím Jeseníky a jižní rovinatou část Hanou. Územím kraje protéká řeka Morava, na jejíž hladině u Kojetína leží nejníže položený bod kraje (190 m n m.). Kraj je regionem s bohatou historií, s pestrou a malebnou přírodou, s množstvím kulturních, sportovních i rekreačních příležitostí.


18


KLIMA A OVZDUŠÍ

Klimatická charakteristika: Území Olomouckého kraje náleží k několika klimatickým oblastem (viz Obrázek 3). Ze všech 13 klimatických oblastí, které dle svých pozorování popsal Quitt na území ČR, se v rámci kraje nachází 11 (chybí T4 a MT4). Nejteplejší je zde oblast T2, která zasahuje do kraje od jihu a nejvíce ovlivňuje okresy Přerov, Prostějov a Olomouc (oblasti Hornomoravského úvalu a Moravské brány). Oblast T2 je charakteristická dlouhým suchým létem, teplým, suchým a velmi krátkým přechodným obdobím a teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Na ni navazují poměrně teplé oblasti MT9, 10 a 11 ve směru V až Z, které tvoří společně s chladnějšími oblastmi mírně teplými MT2, 3, 5 a 7 (oblast Nízkého Jeseníku – nižší polohy Kralického Sněžníku a Drahanské vrchoviny) nárazníkovou zónu před přechodem do chladných oblastí CH4, 6 a 7 v severní části kraje – pohoří Jeseníky, okresy Šumperk a Jeseník (oblast Jesenického podhůří a nejvyšší polohy Jeseníků, Kralického Sněžníku a Drahanské vrchoviny). Níže v tabulce jsou uvedeny bližší specifikace jednotlivých klimatických oblastí nacházejících se na území Olomouckého kraje.

Obrázek 3: Vymezení klimatických oblastí Olomouckého kraje; výřez Quitt 1971


19


Tabulka 2: Charakteristiky klimatických oblastí Olomouckého kraje Oblast Charakteristika Počet letních dnů Počet dnů s průměrem teplot 10°C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu (°C) Průměrná teplota v červenci (°C) Průměrná teplota v dubnu (°C) Průměrná teplota v říjnu (°C) Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm Srážkový úhrn v zimním období v mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Zdroj: Quitt 1971

T2

MT11

MT10

MT9

MT7

MT5

MT3

MT2

CH7

CH6

CH4

50 - 60

40 – 50

40 – 50

40 – 50

30 – 40

30 – 40

20 – 30

20 – 30

10 – 30

10 – 30

0 – 20

160 - 170

140 – 160 140 -. 160 140 – 160

140 - 160 140 – 160 120 – 140 140 – 160 120 – 140 120 – 140

80 – 120

100 – 110 110 – 130 110 – 130 110 – 130 110 – 130 130 – 140 130 – 160 110 – 130 140 – 160 140 – 160 160 – 180 30 – 40 30 – 40 30 – 40 30 – 40 40 – 50 40 – 50 40 – 50 40 – 50 50 – 60 60 – 70 60 – 70 -2 až -3

-2 až -3

-2 až -3

-3 až -4

-2 až -3

-4 až -5

-3 až -4

-3 až -4

-3 až -4

-4 až -5

-6 až -7

18 – 19

17 - 18

17 – 18

17 – 18

16 – 17

16 - 17

16 – 17

16 - 17

15 - 16

14 - 15

12 – 14

8–9

7–8

7–8

6–7

6–7

6–7

6–7

6–7

4–6

2–4

2–4

7–9

7–8

7–8

7–8

7–8

6–7

6–7

6–7

6–7

5–6

4–5

90 – 100

90 – 100

100 – 120 100 – 120 100 – 120 100 – 120 110 – 120 120 – 130 120 – 130 140 – 160 120 – 140

350 – 400 350 – 400 400 – 450 400 – 450 400 – 450 350 – 450 350 – 450 450 – 500 500 – 600 600 – 700 600 – 700 200 – 300 200 – 250 200 – 250 250 – 300 250 – 300 250 – 300 250 – 300 250 – 300 350 – 400 400 – 500 400 – 500 40 – 50

50 – 60

50 – 60

60 – 80

60 – 80

60 – 100

60 – 100

80 – 100

100 – 120 120 – 140 140 – 160

120 – 140 120 – 130 120 – 150 120 – 150 120 – 150 120 – 150 120 – 150 150 – 160 150 – 160 150 – 160 130 – 150 40 - 50 40 - 50 40 - 50 40 - 50 40 - 50 50 - 60 40 - 50 40 - 50 40 - 50 40 - 50 30 – 40


20


Ovzduší: Emise V rámci celorepublikového srovnání krajů se na produkci emisí SO2, NOX, VOC a CO nejvíce podílejí kraje Moravskoslezský, Středočeský a Ústecký. Jedná se o oblasti s největší průmyslovou výrobou, výrobou elektrické energie a vzrůstající intenzitou dopravy. Celkové emise znečišťujících látek v ČR v roce 2008, ve srovnání s rokem 2007, klesly. Příčinou byl pokles výroby elektrické energie i výroby průmyslové.

Obrázek 4: Podíl krajů na celkových emisích hlavních znečišťujících látek v ČR [%], 2008 Zdroj: ČHMÚ in Stav životního prostředí v jednotlivých krajích ČR – porovnání krajů 2008

V rámci Olomouckého kraje dochází vzhledem k rozložení průmyslu a osídlení k nerovnoměrnému emisnímu zatížení jednotlivých částí kraje. Největší zdroje znečištění ovzduší se nacházejí v jeho jižní části, zejména v okresech Přerov a Olomouc. Dle každoročně vydávané zprávy „Stav životního prostředí v jednotlivých krajích – Olomoucký kraj 2008“ došlo u všech základních znečišťujících látek, s výjimkou TZL, k meziročnímu poklesu jejich produkce. Množství produkovaných emisí TZL bylo srovnatelné s rokem 2007. Ke snížení produkce emisí SO2 nejvíce přispěly velké stacionární spalovací zdroje jako např. DALKIA Česká republika a.s. – Teplárna Olomouc, která snížila produkci emisí o cca 1 000 t v důsledku příznivých teplotních podmínek. I nadále však zůstávají tyto velké stacionární zdroje společně se zvláště velkými stacionárními zdroji největšími producenty emisí SO2. Celkové snížení emisí CO, NOX a VOC bylo způsobeno menší produkcí v oblasti mobilních zdrojů. Problematická zůstává i nadále situace produkce emisí NOX, které se drží těsně pod emisním stropem a mají převážný původ v mobilních zdrojích, tedy silniční automobilové dopravě. Ta je rovněž největším původcem emisí TZL a CO v roce 2008. Produkce emisí VOC je nejvíce ovlivněna malými stacionárními zdroji.


21


Obrázek 5: Vývoj emisí základních znečišťujících látek v Olomouckém kraji [index, rok 200 = 100], 2000 – 2008; Zdroj: ČHMÚ in Stav životního prostředí v jednotlivých krajích – Olomoucký kraj 2008 Imise V krajích ČR došlo v roce 2008 k poklesu koncentrací znečišťujících v ovzduší. Pokles byl způsoben příznivými rozptylovými podmínkami, tak i poklesem emisí látek do ovzduší. Ovšem i nadále dochází k překračování imisního limitu pro PM10 na území několika krajů. Také překračování imisního limitu pro NOX je obecně problémem na území některých krajů zatížených dopravou. Problémem zůstává rovněž překračování imisních limitů benzo(a)pyrenu v oblastech zatížených dopravou, průmyslem a v neposlední řadě také u malých sídel díky lokálním topeništím. Imisní limity jsou překračovány rovněž v případě přízemního ozónu a to téměř na celém území ČR.

Obrázek 6: Pole 26. nejvyššího maximálního denního 8hodinového klouzavého průměru koncentrace ozonu v průměru za 3 roky, 2006 – 2008; Zdroj: ČHMÚ in Stav životního prostředí v jednotlivých krajích ČR – porovnání krajů 2008 Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

22


Na území Olomouckého kraje je prováděno pravidelné měření imisních koncentrací znečišťujících látek. Na 5 stanicích je prováděno měření automatizovaným měřícím programem (Jeseník, Prostějov, Olomouc – Šmeralova, Olomouc – Legionářská, Přerov), na 2 stanicích s manuálním měřícím programem (Bělotín a Dolní Studénky) a na 4 stanicích s kombinovaným měřícím programem (Olomouc – Velkomoravská, Olomouc Hodolany, Šumperk MÚ, Staré Město). Koncentrace prašných částic velikostní frakce PM10 se měří na 10 stanicích (na dvou z nich také frakce PM2,5), SO2 na 9 stanicích, NOX na 5 stanicích, přízemní ozon na 6 stanicích, CO a těžké kovy na 2 stanicích. Z měření roku 2008 vyplynulo, že na území Olomouckého kraje došlo k překročení denního imisního limitu pro PM10 na 2 měřících stanicích (Olomouc – Velkomoravská a Šumperk MÚ). Na 0,7 % území kraje byly vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a na 2,2 % území kraje byly překračovány cílové imisní limity (bez zahrnutí přízemního ozonu). Cílový imisní limit pro ozon byl překročen na třech měřících stanicích (Jeseník, Přerov a Olomouc – Šmeralova). Vzhledem k příznivým rozptylovým podmínkám v letech 2007 a 2008, které ovlivňují imisní situaci, lze hovořit o zlepšení kvality ovzduší.

Obrázek 7: Podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a oblastí a překračováním cílových imisních limitů na rozloze Olomouckého kraje [%], 2004 – 2008; Zdroj: ČHMÚ in Stav životního prostředí v jednotlivých krajích – Olomoucký kraj 2008

VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Území Olomouckého kraje náleží ke dvěma úmořím. Z velké části je řekami povodí Dunaje odvodňováno do Černého moře (83 % rozlohy kraje), pouze malá severní část okresu Jeseník (13 % rozlohy kraje) je řekami povodí Odry odváděna do moře Baltského.

Vodní toky: Hlavním vodním tokem v kraji je řeka Morava (ČHP 4-10-01-001) pramenící na svahu Kralického Sněžníku. Na svých prvních 8 km od pramene klesá z výšky 1 380 m n. m. do výšky 550 m n. m. Má řadu přítoků, z nichž největším je Bečva vlévající se do Moravy jižně od Tovačova. Morava patří do úmoří Černého moře. K úmoří Baltského moře náleží vodní toky povodí Kladské Nisy a horního toku Odry. Vzhledem ke stoupající frekvenci vzniku povodňového ohrožení kraje byla vypracována Studie ochrany před povodněmi, která pojednává o důvodech vzniku a možných alternativách ochrany před těmito jevy. Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

23


Obrázek 8: Hydrologická síť; Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje

Vodní plochy: Přirozené vodní plochy (jezera) na území kraje jsou velmi vzácná. Jedná se většinou o jezera vzniklá zaškrcováním meandrů v údolních nivách. Rybníky a jiné uměle vybudované vodní nádrže jsou pak rozmístěny nepravidelně po celém kraji. Jejich počet a rozloha se v průběhu let vyvíjí v závislosti na využívání zemědělské půdy. Mezi největší patří Hradecký (154 ha) a Křenovský (16 ha) rybník (dva největší z tzv. Tovačovských rybníků), dále pak Šumvaldský rybník 48 ha a Polický rybník 13 ha. Největší údolní nádrží v kraji a zároveň jednou z nejstarších přehrad je Plumlov s rozlohou 68 ha. Přehrada byla vybudována na říčce Hloučele v letech 1913 – 1933. Nejmladší údolní nádrží z roku 1994 jsou Dlouhé Stráně tvořící soustavu dvou nádrží (Horní nádrž 15,4 ha v nadmořské výšce 1350 m a Dolní nádrž 16,3 ha v nadmořské výšce 824,7 ha) o celkové rozloze 31,7 ha. Jedná se o vodní přečerpávací elektrárnu nacházející se v Hrubém Jeseníku, uvnitř CHKO Jeseníky na řece Divoká Desná. Další rozsáhlé a významné vodní plochy se nachází v údolních nivách řek Moravy a Bečvy. Jedná se o jezera vzniklá v důsledku těžby štěrkopísků. Mezi největší patří Moravičanské jezero na ploše 90 ha, které díky své rozloze sahá od obce Moravičany svým severním výběžkem až k okraji města Mohelnice. Jižní část jezera s přilehlými břehy byla jako významná ornitologická lokalita vyhlášena v roce 1995 přírodní rezervací. Chomoutovské jezero nacházející se na území olomoucké místní části Chomoutov cca 2,5 km od soutoku Oskavy a Moravy se skládá z Malého (3 ha) a Velkého jezera (85 ha). Na jezeře jsou četné ostrovy a v roce 1993 bylo společně s blízkým okolím vyhlášeno přírodní rezervací. Další neméně významná jezera vzniklá po těžbě štěrkopísku se nachází u Hustopečí nad Bečvou, Troubek či Tovačova. Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

24


Podzemní vody: V roce 2008 byly hladiny podzemních vod v průměru o 7 cm vyšší, než je dlouhodobý průměr za období 1971–1990. Maximálních stavů bylo převážně dosaženo v dubnu, kdy hladiny podzemních vod byly v průměru o 19 cm vyšší než je dlouhodobý průměr období 1971–1990. Pak docházelo k poklesům hladin a v průběhu měsíců září a října bylo dosaženo minimální hladiny (3 cm pod dlouhodobým průměrem). U pramenů bylo maximální vydatnosti dosaženo v říjnu (132 % dlouhodobého průměru), minimální vydatnosti se projevily v červenci (76 % dlouhodobého průměru). Na území kraje dochází k akumulaci a oběhu podzemních vod zvláště v kvartérním fluviálním sedimentu údolních niv a terasových stupňů řeky Moravy a jejích přítoků. Díky tomu byla na území kraje vyhlášena Chráněná oblast přirozené akumulace vod – Kvartér řeky Moravy. Kromě této chráněné oblasti zasahuje do území kraje i CHOPAV Žamberk – Králíky a CHOPAV Jeseníky. Řada těchto podzemních vod je využívána pro potřeby zásobování obyvatelstva vodou, kdy kvalita vody u zdrojů hromadného zásobování musí vyhovovat ČSN 757111 a vyhlášce MZ č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah její kontroly. Tabulka 3: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod na území Olomouckého kraje Název CHOPAV Kvartér řeky Moravy Jeseníky Žamberk - Králíky

Rozloha v rámci kraje [ha]

% z rozlohy kraje

5 723,200 4 583,000 2 005,700

11,00 9,00 4,00

Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje

Obrázek 9: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod; Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

25


Znečištění vod: Jakost povrchových vod má až na výjimky charakter postupného zlepšování stavu, jak dokumentují níže uvedené obrázky srovnávající situaci z let 2003 – 2004 a 2007 – 2008. Ke zvýšení jakosti vody došlo na řekách Branná, Oskava, Bečva, Valová a Haná. Naopak ke zhoršení jakosti vody došlo a řekách Desná a Třebůvka.

Obrázek 10: Jakost vody v tocích Olomouckého kraje v letech 2003 – 2004 a 2007 – 2008; Zdroj: http://heis.vuv.cz V Olomouckém kraji bylo v roce 2008 napojeno 70,3 % celkového počtu obyvatel kraje napojených na kanalizaci s koncovkou ČOV. Čištěno bylo 95,9 % odkanalizovaných odpadních vod. Ke snížení množství znečištění vypouštěného v odpadních vodách přispěla nejvíce v roce 2008 rekonstrukce stávající kanalizace a výstavba nových kanalizačních stok v obcích Kojetín a Drahotuše, které byly napojeny na ČOV Hranice. Dále byly ve městě Přerova vybudovány kmenové stoky pro odkanalizování jeho městské části, ve městě Olomouci došlo k rekonstrukci a dobudování stokové sítě ve třech městských částech a místní části Radíkov. Do provozu byly rovněž po rekonstrukci a intenzifikaci uvedeny ČOV v Lipníku nad Bečvou a průmyslové ČOV v závodě Aloisov a Lukavice společnosti Olšanské papírny a.s.

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE Geologické poměry: Na území Olomouckého kraje dochází ke styku dvou základních geologických jednotek střední Evropy, a to paleozoické Variscidy a kenozoické Alpidy. Velká část území je budována horninami geologických jednotek severovýchodního okraje Českého masivu, který je součástí Variscid vzniklých při variském vrásnění. Český masiv je geologicky starší než Karpatská soustava vzniklá alpínským Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

26


vrásněním a tvoří menší, východní část kraje. Hranice mezi uvedenými geologickými celky probíhá na povrchu napříč Moravou ve směru jihozápad – severovýchod. Geologická stavba kraje je díky tomu velmi pestrá a složitá, tvořená komplexy vyvřelých, přeměněných a usazených hornin starohorního až čtvrtohorního stáří.

Obrázek 11: Geologické poměry území Olomouckého kraje; Zdroj: http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/

Geomorfologické poměry: Území kraje tvoří dvě velké geomorfologické jednotky – provincie Česká vysočina a provincie Západní Karpaty. Česká vysočina je zastoupena hornatinami a vrchovinami, které jsou součástí jesenické podsestavy krkonošsko-jesenické soustavy. Západní Karpaty zasahují na území kraje pouze sníženinami a nevysokými pahorkatinami v jeho jihovýchodní části. Georeliéf severozápadní části Olomouckého kraje patří k nejčlenitějším a nejvyšším na území naší republiky. Hrubý Jeseník, Rychlebské hory, Kralický Sněžník a jejich podhůří představují typická kerná pohoří. Jsou pro ně charakteristické příkré okrajové svahy zlomového původu a plochý reliéf vrcholových částí.


27


Reliéf kraje tvořený Karpatskou provincií je méně pestrý a zajímavý než reliéf České vysočiny. Typy georeliéfu byly vytvořeny kernými poklesy okrajových částí České vysočiny spojené s rozsáhlou mořskou záplavou a s násuny vnějších karpatských příkrovů. Dnešní vzhled pak dotvořila povětšinou eroze povrchové vody v průběhu kvartéru. Nejrozsáhlejší geomorfologickou jednotkou kraje je Hornomoravský úval tvořící širokou příkopovou propadlinu, která ve směru SSZ – JJV proniká do České vysočiny. Její výplň tvoří nezpevněné mořské sedimenty z období neogénu, kvartérní nivní sedimenty, sprašové návěje a náplavové kužely toků. Z této sedimentární výplně vystupuje několik drobných izolovaných ostrůvků tvořených krystalinikem s obalem prvohorních sedimentů. Dominantním georeliéfem je mírně zvlněná nížina.

Obrázek 12: Geomorfologické členění území Olomouckého kraje; Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje

Obrázek 12: Model reliéfu území Olomouckého kraje; Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje

Půda: Celková výměra zemědělské půdy v Olomouckém kraji k 31. 12. 2008 představovala 280 813 ha (o 276 ha méně než k 31. 12. 2007), z toho výměra orné půdy 208 740 ha (o 434 ha méně), naopak výměra trvalých travních porostů vzrostla oproti minulému roku o 146 ha (celkem 56 136 ha). Procento zornění zemědělské půdy v Olomouckém kraji představuje 74 % a je vzhledem k charakteru krajiny nepatrně vyšší než celostátní průměr (ČR – 71 %). Vykázaný úbytek zemědělské půdy je především důsledkem realizace průmyslových a obchodních komplexů, dopravních staveb a bytové výstavby. Pozitivní je mírný narůst výměry lesních pozemků zalesněním zemědělských půd.


28


Množství negativních vstupů do půdy (minerální hnojiva, prostředky na ochranu rostlin, atmosférická depozice) vykazuje setrvalý stav. Obsah rizikových prvků v zemědělských půdách monitoruje průběžně Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Výsledky jsou vedeny v jeho databázi Registr kontaminovaných ploch. Vývoj situace v oblasti vodní a větrné eroze není systematicky sledován. K realizaci agrotechnických a technických protierozních opatření je přistupováno především při komplexních pozemkových úpravách. V režimu ekologického zemědělství hospodařilo v Olomouckém kraji během první poloviny roku 2008 (do 31. 7.) 142 subjektů na celkové výměře 25 398,5 ha. Podíl ekologicky obhospodařovaných ploch vzrostl během prvního pololetí roku 2008 o 3,7 % (nárůst o 945,6 ha) a představoval 9 % z celkové výměry zemědělské půdy v Olomouckém kraji. Tabulka 4: Bilance půdy a podíly z celkové výměry na území Olomouckého kraje k 31. 12. 2008 ha

%

Zemědělská půda celkem - z toho orná půda trvale travní porosty zahrady a ovocné sady chmelnice a vinice Nezemědělská půda celkem - z toho lesní půda vodní plochy zastavěné plochy ostatní

280 813 208 740 56 136 14 888 1 047 245 852 183 300 5 819 8 281 48 452

53,3 74,3 20 5,3 0,4 46,7 74,6 2,3 3,4 19,7

Celková výměra

526 664

100

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

Nerostné suroviny: V oblasti ochrany a využívání ložisek nerostných surovin nedošlo v roce 2008 proti předcházejícímu období k výraznějším změnám. Na území Olomouckého regionu se nachází 172 výhradních ložisek nerostných surovin. Těženo je 56 surovin na 54 výhradních ložiskách v 57 dobývacích prostorech. Počtem výhradních ložisek byl nejvíce zastoupen stavební kámen (39 ložisek), štěrkopísky (29 ložisek) a dekorační kámen (27 ložisek). Dále je na území regionu evidováno 14 ložisek cihlářských surovin, 14 ložisek vysokoprocentních vápenců, 13 ložisek vápenců ostatních, 9 ložisek grafitu, po třech ložiskách karbonátů pro zemědělské účely, dolomitu a cementářské korekční suroviny. Z ložisek rud se jedná především o 6 ložisek zlatonosné rudy, 4 ložiska polymetalických rud a jedno ložisko měděné rudy. V současné době je v regionu velmi významná těžba vápenců, cementářských a stavebních surovin. V těžbě stavebního kamene zaujímá kraj 1. místo v ČR. Jeho těžba probíhá např. v Hrabůvce, Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

29


Výklekách, Hrubé Vodě aj. Těžba vápence má v kraji dvě hlavní střediska, a to v Hranicích na Moravě a u Vitošova. Ložiska cihlářských surovin spolu s navazující výrobou cihel se nachází v Jezernici a Hranicích na Moravě. Na území kraje se nachází také poslední těžené ložisko grafitu v ČR, a to ve Velkém Vrbně. Dále je na území Olomouckého kraje evidováno 87 dobývacích prostorů o celkové ploše 24,89 které jsou stanoveny pro 43 organizací a 13 druhů nerostných surovin. Nejvíce jich je stanoveno pro těžbu stavebního kamene, kamene pro hrubou a ušlechtilou kamennou výrobu a štěrkopísků.

km2,

V Olomouckém kraji je evidováno celkem 82 ložisek nevyhrazených nerostů pro technické zeminy, stavební kámen, kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, cihlářské suroviny a štěrkopísky.

Obrázek 13: Chránění ložisková území, důlní činnost a dobývací prostory na území Olomouckého kraje; Zdroj: http://www.geofond.cz/mapsphere


30


PŘÍRODA Biogeografická charakteristika: Olomoucký kraj leží v provincii Středoevropské, pro kterou jsou charakteristické druhy s nároky na mírně teplé a srážkami bohatší léto a nepříliš studenou zimu s mrazovým obdobím trvajícím 2 – 3 měsíce. Jedná se tedy o druhy opadavých listnatých nebo smíšených lesů nížinných až horských poloh. Výjimku představují nejvyšší pohoří, kde se vyskytují subalpínské a alpínské druhy, z nichž některé jsou významnými glaciálními relikty. Menšími jednotkami v rámci Středoevropské provincie na území Olomouckého kraje jsou podprovincie Hercynská, Polonská a Západokarpatská (viz. Obrázek a Tabulka 5), které jsou charakteristické individuálním geologickým a geomorfologickým vývojem s odpovídajícím složením bioty. Každá podprovincie se na základě abiotických podmínek prostředí a charakteristické bioty dále dělí na bioregiony (viz. Obrázek 16 a Tabulka 6). Tabulka 5: Biogeografické provincie a podprovincie na území Olomouckého kraje Provincie

Středoevropská

Rozloha [ha]

Podprovincie

Rozloha [ha]

513 953,40

Hercynská Polonská Západokarpatská

403 974,08 22 159,03 87 820,29

% z rozlohy kraje 79 4 17

Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny na území Olomouckého kraje

Tabulka 6: Bioregiony na území Olomouckého kraje Provincie

Podprovincie

Rozloha [ha]

% z rozlohy kraje

Hercynská

40 3974,08

79

Polonská

22 159,03

4

Středoevropská

Západokarpatská

87 820,29

17

Bioregion

Kód

Rozloha [ha]

Prostějovský Litovelský Svitavský Drahanský Šumperský Nízkojesenický Orlickohorský Jesenický Vidnavský ŽdánickoLitenčický Hranický Podbeskydský Kojetínský

1.11 1.12 1.39 1.52 1.53 1.54 1.69 1.70 2.1

56 324,79 60 621,78 488,73 58 500,94 81 989,01 64 895,79 553,14 80 599,91 22 159,03

% z rozlohy kraje 11 12 0 11 16 13 0 16 4

3.1

4 683,48

1

3.4 3.5 3.11

58 380,00 4 328,43 20 428,38

11 1 4

Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny na území Olomouckého kraje Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

31


Obrázek 15: Biogeografické podprovincie na území Olomouckého kraje; Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje

Obrázek 14: Bioregiony na území Olomouckého kraje; Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje

Flóra Olomouckého kraje: Morava, potažmo Olomoucký kraj, je floristicky poměrně značně bohatá. Vyskytuje se zde okolo 1 850 autochtonních druhů cévnatých rostlin. Charakteristickým rysem květeny je její nápadná fytogeografická diverzita, která má svůj původ v migračních proudech z různých směrů, které se zde potkávaly v různých dobách a přinesly různorodé fytogeografické prvky. Většinu přirozeného lesního pokryvu území Olomouckého kraje tvoří dubohabřiny (svaz Carpinion), jejichž druhová skladba i struktura je silně ovlivněna lesnickými zásahy, včetně převodů na smrkové monokultury. Konkrétně se v území vyskytují tři asociace dubohabřin, a to karpatské ostřicové dubohabřiny (Carici pilote-Carpinetum) s ostřicí chlupatou (Carex pilosa), hercynské černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum) s jaterníkem trojlaločným (Hepatica nobilis) a lipové dubohabřiny (Tilio-Carpinetum). Vzácnými vegetačními jednotkami v území jsou teplomilné doubravy v jižní části a acidofilní doubravy (svazu Genisto germanicae-Quercion) ve východním okraji Drahanské vrchoviny a jihovýchodním okraji Nízkého Jeseníku. Naopak častým vegetačním typem území kraje jsou bučiny. Nejméně se z nich vyskytují strdivkové bučiny (Melico-Fagetum) v okolí Hrubé vod a Slavkova, kostřavové bučiny (Festuco altissimaeFagetum) a okroticové bučiny (Cephalanthero-Fagetum) v NPR Špraněk a Vitošov. Největšího výškové rozpětí výskytu (od 440 do asi 1 000 m n.m.) vykazují bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum). Méně jsou pak zastoupeny klenové bučiny (Aceri-Fagetum), ostřicové bučiny


32


(Carici pilote-Fagetum), acidofilní bučiny (svazu Luzulo-Fagion) na minerálně chudých půdách a smrkové bučiny (Calamagrostio Villone-Fagetum) ve vyšších polohách. Přirozené smrčiny (svazu Piceion excelsae) najdeme v horských oblastech v podobě klimaxových smrčin. Nejčastěji se vyskytuje třtinová smrčina (Calamagrostio Villone-Piceetum) v oblasti Kralického Sněžníku a Hrubého Jeseníku v 1 100 až 1 350 m n.m. Na prudších vlhkých svazích horských poloh pak papratková smrčina (Athyrio alpestris-Piceetum). V nejvyšších polohách Kralického Sněžníku a Hrubého Jeseníku, nad horní hranicí lesa, navazuje na smrčiny subalpínská a alpínská vegetace. Klečové porosty jsou zde nepůvodní a pocházejí z výsadeb v polovině 19. století. Azonálními typy vegetace vyskytující se na území Olomouckého kraje jsou lužní a suťové lesy. Lužní lesy (svaz Alnion incanae) jsou vázány na údolní nivu řeky Moravy a Bečvy. Nejrozšířenější jsou tvrdé luhy, zejména jilmové doubravy (Querco-Ulmetum). Měkký luh se nachází jen ve fragmentech v podobě úzkých pásů kolem vodních toků. Ve vyšších polohách navazují na luhy střemchové jaseniny (Pruno-Fraxinetum). Suťové lesy (svaz Tilio-Acerion) jsou vázány na místa s výrazněji modelovaným georeliéfem kolinního až montánního stupně. Ve stromovém patře se vyskytuje řada náročnějších listnáčů jako např. javor klen a mléč (Acer pseudoplatanus, A. platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm horský (Ulmus glabra). Vodní vegetace je omezena na výskyt specializovaných rostlin (hadrofytů) se společenstvy plovoucích a splývavých vodních rostlin (třída Lemnetea) a sladkovodních rostlin (třída Potametea). Na území Olomouckého kraje se také v redukované podobě vyskytují slatiniště a rašeliniště. Náhradní vegetace lesních porostů, tedy vegetace luk (třídy Molinio-Arrhenatheretea), je na území Olomouckého kraje rozložena v závislosti na typu stanoviště, vodním režimu, množství živin v půdě a způsobu obhospodařování. Nejhojnější jsou mezofilní louky (svazu Arrhenatherion), vlhké louky (svazu Calthion) a v podhorských oblastech pak louky trojštětové (svazu Polygono-Trisetion). Poměrně hojným typem vegetace jsou druhově chudá společenstva krátkostébelných luk a pastvin (svaz Violion incanae), xerotermní společenstva (třídy Festuco-Brometea) a semixerotermní květnaté stepní louky subkontinentálního svazu Bromion erecti. V květeně Olomouckého kraje jsou zastoupeny druhy cizího původu např. hvězdice virginská (Aster novibelgii), křídlatky (Reynoutria) či bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum).

Fauna Olomouckého kraje: Přes malou rozlohu Moravy, potažmo Olomouckého kraje, se zde vyskytuje velké množství druhů suchozemských živočichů. Je to dáno jednak rozmanitostí ekologických podmínek (existence druhů tří faunisticko-ekologických komplexů – lesů, studených bezlesých oblastí, suchých a teplých bezlesých oblastí) a polohou na styku několika nižších zoogeografických jednotek eurosibiřské podoblasti. Fauna lesů je dodnes nejdůležitější složkou fauny. Zahrnuje především faunu klimaxových společenstev listnatých lesů ploch, tj. vegetační stupeň I-IV. Své východní hranice rozšíření zde


33


dosahuje např. ježek západní (Erinaceus europaeus), naopak západní hranice rozšíření např. čolek karpatský (Triturus montadoni) či bělásek východní (Leptidea morsei). V rámci regionu byla zaznamenána přítomnost 49 druhů ryb, z toho 8 introdukovaných (z našich 66 druhů), 17 druhů obojživelníků (z našich 20 druhů), 9 druhů plazů (z našich 11 druhů), 181 druhů pravidelně hnízdících ptáků (z našich 192 druhů) a 74 druhů volně žijících savců, z nichž u 6 výskyt nepravidelný. Skupina bezobratlých živočichů není doposud nijak systematicky a uceleně pozorována.

Přírodní parky: V Olomouckém kraji bylo vyhlášeno celkem 6 přírodních parků, z nichž 2 zasahují na území sousedního, Moravskoslezského kraje. Celková rozloha přírodních parků v rámci Olomouckého kraje činí 33 547 ha, což odpovídá 6,52 % rozlohy území kraje. Přírodní parky se vyznačují vysokou krajinářskou hodnotou a výskytem zvláště chráněných druhů organismů. Nejvíce jsou antropogenní činností dotčeny Přírodní park Údolí Bystřice a Přírodní park Velký Kosíř. V obou případech byla realizovaná nesourodá výstavba objektů individuální rekreace. Tabulka 7: Přehled přírodních parků na území Olomouckého kraje Přírodní park Březná Kladecko Sovinecko Terezské údolí Údolí Bystřice Velký Kosíř

Vyhlášení

Rozloha [ha]

Z toho v Olomouckém kraji [ha]

1997 1992 1994 1996 1995 1992

11 600 3 554 19 910 760 9 810 1 963

11 600 3 554 8 940 760 6 730 1 963

ORP Šumperk Prostějov Olomouc, Šumperk, Bruntál Olomouc Olomouc, Bruntál Olomouc, Prostějov

Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny území Olomouckého kraje


34


Obrázek 15: Přírodní parky vyhlášené na území Olomouckého kraje; Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje Zvláště chráněná území: Na území Olomouckého kraje se v roce 2008 nacházela dvě velkoplošná zvláště chráněná území (CHKO Jeseníky a CHKO Litovelské Pomoraví) a 138 maloplošných zvláště chráněných území (nově vyhlášena PP Malé Laguny) o celkové rozloze 61 891 ha. Tabulka 8: Počet a rozloha zvláště chráněných území v Olomouckém kraji (stav k roku 2008) Kategorie Chráněná krajinná oblast (CHKO) Národní přírodní rezervace (NPR) Národní přírodní památka (NPP) Přírodní rezervace (PR) Přírodní památka (PP)

Celkem [počet]

Rozloha [ha]

2 11 11 51 65

55 809 3 137 116 2 251 578

Zdroj: AOPK in Stav životního prostředí v jednotlivých krajích – Olomoucký kraj 2008


35


Obrázek 16: Zvláště chráněná území Olomouckého kraje (stav k roku 2003); Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje NATURA 2000 Na území Olomouckého kraje se nachází nebo do něj zasahují čtyři ptačí oblasti (PO) o celkové rozloze 89 528 ha. Jmenovitě se jedná o PO Litovelské Pomoraví, PO Jeseníky, PO Králický Sněžník a PO Libavá. Součástí sítě NATURA 2000 jsou dále evropsky významné lokality (EVL), kterých je v kraji 67 o celkové rozloze 44 312 ha. Každá EVL má minimálně jeden předmět ochrany, kterým je buď evropsky významný druh, nebo typ stanoviště. Největšími jsou EVL Libavá, EVL Litovelské Pomoraví, EVL Rychlebské hory – Sokolský hřbet, EVL Praděd a EVL Morava – Chropyňský luh. Tabulka 9: Ptačí oblasti na území Olomouckého kraje Kód CZ0711016 CZ0711017 CZ0711018 CZ0711019

Název ptačí oblasti Kralický Sněžník Jeseníky Litovelské Pomoraví Libavá

Rozloha [ha] 30 225,33 52 228,12 9 318,57 32 727,52

Zdroj: www.kr-olomoucky.cz


36


Obrázek 17: Lokality soustavy NATURA 2000 v Olomouckém kraji; Zdroj: AOPK ČR in Stav životního prostředí v jednotlivých krajích – Olomoucký kraj 2008

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Na území Olomouckého kraje došlo v roce 2008 k mírnému poklesu celkové produkce odpadů. Tato situace je dána poklesem zejména stavebních a demoličních odpadů a výkopových zemin, u kterých lze během posledních let vypozorovat značnou nestabilitu produkce v důsledku poklesu intenzity stavebních a demoličních prací. Celkem tak bylo v kraji vyprodukováno 1 615,29 tis. t odpadů (76,67 tis. t nebezpečného odpadu). Nadále pokračuje kolísavá tendence v množství odpadů ze zemědělské a lesnické činnosti, způsobená především využíváním vedlejších zemědělských produktů a jejich přechod do režimu zemědělského cyklu jako hnojiva nebo využití v energetice jako paliva. Na klesající vývoj produkce z předchozích let navazují i skupiny odpadů z organických chemických procesů a odpadů z tepelných procesů. Výrazný pokles lze vysledovat u odpadních olejů, kde se již začíná projevovat jejich využívání v rámci zpětného odběru nebo předáním oprávněné osobě. Naopak komoditami se stoupající tendencí produkce jsou zdravotnické odpady, jejichž produkce je závislá na neustále přísnějších hygienických požadavcích při nakládání se zdravotnickými materiály. Změnu oproti předešlým létům lze vysledovat u množství autovraků předaných do zařízení k jejich sběru a zpracování. Nárůst produkce autovraků vychází z několika faktorů, jednak z posílení hustoty sběrných míst autovraků, ale zvláště pak zavedením a medializací poplatku na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků. Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

37


Za pozitivní lze označit skutečnost, že se znovu zvýšil podíl vytříděných složek komunálního odpadu (papír, plasty, sklo), což je ovlivněno zvýšenou environmentální osvětou obyvatelstva a konečným dobudování základní sítě sběrových nádob pro separovaný sběr ve městech a obcích. U ostatních skupin odpadů zařazených dle Katalogu odpadů nedošlo k jednoznačnému nárůstu či poklesu jejich produkce. Separace biologicky rozložitelného komunálního odpadu má trvale vzestupnou tendenci. Tento trend bude pokračovat i nadále z důvodu postupného zavádění separace tohoto odpadu u občanů z vesnické a nové zástavby především rodinných domů. Je zpracována „Studie nakládání s biologicky rozložitelným odpadem v Olomouckém kraji“, která zhodnotila společné využívání biomasy a bioodpadů na území Olomouckého kraje v návaznosti na energetiku. Jejím cílem je primárně omezit emise skleníkových plynů, za kterými stojí také požadavek omezování skládkování biologicky rozložitelného odpadu a jeho postupné materiálové a energetické využívání, čímž by byl splněn i další cíl studie spojený s omezováním závislosti na dovozech energetických surovin. Díky zavádění zpětného odběru elektrozařízení formou kolektivního systému dochází k navyšování jejich podílu v separovaném odpadu, což dokumentuje efektivnost tohoto systému. I když systém separace odpadu společně se zvýšením materiálového využití odpadů je efektní a v průběhu let se neustále zvyšuje jejich podíl, zůstává převládajícím způsobem odstraňování odpadů skládkování, což odpovídá současným ekonomickým a technickým podmínkám na území olomouckého kraje. Tabulka 10: Hodnocení indikátorů za rok 2008 a porovnání s roky 2003 a 2007 Indikátor

Podíl využitých odpadů

Podíl materiálově využitých odpadů

Podíl energeticky využitých odpadů

Odpady Odpady celkem (%) Nebezpečné odpady (%) Ostatní odpady (%) Komunální odpady (%) Odpady celkem (%) Nebezpečné odpady (%) Ostatní odpady (%) Komunální odpady (%) Odpady celkem (%)

2003

2004

Rok 2005 2006

58,22

36,17

74,41

67,01

56,24

68,26

6,09

7,35

50,85

60,32

80,93

55,66

60,78

37,83

75,42

67,23

55,47

68,89

13,92

10,86

16,37

16,04

10,39

17,30

57,53

35,6

73,59

66,08

55,55

67,61

1,17

3,46

39,00

52,25

74,38

50,09

60,30

37,45

75,07

66,54

54,96

68,49

13,75

10,75

16,20

15,89

10,19

16,82

0,69

0,57

0,81

0,92

0,69

0,65


2007

2008

38


Podíl odpadů odstraněných skládkováním

Podíl odpadů odstraněných spalováním

Nebezpečné odpady (%) Ostatní odpady (%) Komunální odpady (%) Odpady celkem (%) Nebezpečné odpady (%) Ostatní odpady (%) Komunální odpady (%) Odpady celkem (%) Nebezpečné odpady (%) Ostatní odpady (%) Komunální odpady (%)

4,92

3,89

11,84

8,07

6,55

5,57

0,48

0,38

0,34

0,68

0,51

0,40

0,17

0,10

0,15

0,14

0,20

0,21

23,31

20,96

20,16

18,35

16,21

19,50

79,38

45,98

16,74

19,71

20,15

14,82

20,55

19,52

20,30

18,30

16,08

19,74

109,98

78,93

91,32

80,32

94,09

95,54

0,05

0,04

0

0,04

0,05

0,06

1,09

0,65

0

1,34

1,42

1,15

0

0,01

0

0

0

0

0

0,05

0,02

0,01

0,02

0,02

Zdroj: Vyhodnocení plnění plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje v roce 2008 V návaznosti na schválený Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje a ČR byly zpracovány vybranými původci dílčí dokumenty strategického plánování – Plány odpadového hospodářství jednotlivých původců zaměřené na vyhodnocení odpadového hospodářství původce se stanovením cílů a opatření k jejich dosažení. Ve spolupráci s autorizovanou obalovou společností EKO-KOM, a. s. pokračovala i v roce 2008 realizace projektu „Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálního odpadu včetně jeho obalové složky“ založená na instalaci sběrných nádob v obcích Olomouckého kraje s cílem vybudovat základní síť sběrných nádob pro separovaný sběr, což zvýší míru odděleného sběru, využití a recyklace komunálních odpadů včetně obalů.

Obrázek 18: Struktur materiálově využitelných složek z komunálních odpadů v Olomouckém kraji [%], 2008 Zdroj: CENIA in Stav životního prostředí v jednotlivých krajích – Olomoucký kraj 2008 Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

39


STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE: Staré ekologické zátěže představují velké riziko pro zdraví obyvatelstva i pro ekosystémy. Jejich odstraňování je financováno z různých zdrojů např. Fondu národního majetku, resp. od roku 2006 Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí, z rezortních zdrojů: Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva obrany, Ministerstva dopravy (České dráhy), Ministerstva pro místní rozvoj, ze zdrojů krajských úřadů ne zabezpečení protihavarijních opatření, ze strukturálních fondů EU a ze soukromých zdrojů. Jednou ze součástí likvidace je odstraňování škod během privatizace, dále odstraňování škod způsobených Sovětskou armádou či staré skládky. Z hlediska kvantitativního je možno v rámci území Olomouckého kraje tyto zátěže považovat za zátěže lokální.

DOPRAVA: Silniční síť Olomouckého kraje je tvořena dálnicí (22 km), silnicemi I.(441 km, z toho 91 km rychlostní silnice), II. (924 km) a III. (2 186 km) třídy v celkové délce 3 573 km (dle ČSÚ k 31. 12. 2008). Údržbu a majetkovou správu vykonává krajská příspěvková organizace Správa silnic Olomouckého kraje.

Obrázek 19: Mapa železniční sítě na území Olomouckého kraje, vlastní úprava Zdroj: České dráhy (http://www.cd.cz/assets/vnitrostatnicestovani/mapa-site/mapa-trati/kraje.gif) Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

40


Silnice II. a III. třídy, které jsou od roku 2001 ve vlastnictví Olomouckého kraje byly z hlediska údržby a oprav dlouhodobě podfinancované. Olomoucký kraj si nechal odbornou firmou zpracovat „Koncepci rozvoje silniční sítě Olomouckého kraje do roku 2010 s výhledem do roku 2013“, ze které vyplývá potřeba finančních prostředků na opravy, rekonstrukce a výstavbu nových úseků silnic ve výši cca 20 mld. Kč. Kraj každoročně investuje do silnic II. a III. třídy cca 900 mil. Kč (jedná se o prostředky z vlastního rozpočtu kraje, půjčky EIB a z fondů Evropské unie). Z těchto čísel je zřejmé, že modernizace silniční sítě kraje je dlouhodobou záležitostí.

Obrázek 20: Mapa silniční sítě na území Olomouckého kraje Zdroj: Koncepce rozvoje silniční sítě na území olomouckého kraje do roku 2010 s výhledem do roku 2013


41


Olomoucký kraj schválil v roce 2003 strategický dokument „Koncepci rozvoje cyklistické dopravy na území Olomouckého kraje“, díky němuž se každoročně finančně podporuje výstavba cyklostezek. V letech 2004 – 2007 se do jejich výstavby investovalo téměř 50 mil. Kč. V roce 2009 byla zpracována „Územní studie rozvoje cyklistické dopravy Olomouckého kraje“ představující vlastní aktualizaci uvedení Koncepce. Cílem Studie bylo zjištění aktuálního stavu sítě cyklistických tras a cyklostezek v kraji a navržení krátkodobého a dlouhodobého řešení cyklodopravy a cykloturistiky na období 2009 až 2015. Na Cyklokonferenci pořádané 21. 4. 2010 v budově Ministerstva dopravy ČR v Praze byly prezentovány výsledky v budování cyklostezek v roce 2009. V Olomouckém kraji bylo v průběhu tohoto roku vybudováno 27 330 m nových cyklostezek, celkově tak je v kraji 158 407 m, což jej řadí na třetí místo v rozsahu sítě cyklostezek za hlavní město Prahu (168 240 m) a Zlínský kraj (166 170 m). Olomoucký kraj zajišťuje zkvalitňování Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje a pracuje na začlenění další regionální železniční dopravy. Tento systém má za cíl zkvalitnit a zatraktivnit přepravu cestujícímu, zejména nabídkou jednotného jízdního dokladu a jednotných přepravních podmínek u všech dopravců začleněných do systému. Výsledným efektem je vytvoření konkurenceschopného prostředí pro veřejnou dopravu vůči individuální dopravě. Území celého kraje je uspořádáno do dopravně-tarifních zón. Z jejich celkového počtu je již zaintegrováno cca 97 %. Tarif IDSOK nabízí pravidelným cestujícím cenově výhodné předplatní jízdní doklady. Degresivní konstrukcí ceny předplatních jízdních dokladů se cestujícímu nabízí další motivační složka k preferenci veřejné dopravy před IAD. Zavedením zlevněného žákovského jízdného se rozsah jízdních výhod ještě rozšířil.

Tabulka 11: Vývoj měrných emisí CO2, NOX, VOC a PM z motorové dopravy v Olomouckém kraji a v ČR [kg.obyv.-1], 2005 – 2008 Rok/Emise 2005 2006 2007 2008

CO2 1 630 1 661 1 746 1 699

Olomoucký kraj NOX VOC 9,8 4,4 9,3 4,0 8,9 3,8 8,9 3,3

ČR PM 0,665 0,650 0,664 0,628

CO2 1 776 1 804 1 891 1 833

NOX 10,05 9,46 9,08 8,41

VOC 4,57 4,11 3,90 3,32

PM 0,637 0,622 0,633 0,597

Zdroj: CDV in Stav životního prostředí v jednotlivých krajích – Olomoucký kraj 2008

OBYVATELSTVO Dle předběžných údajů Českého statistického úřadu došlo v průběhu 1. pololetí letošního roku (roku 2010) k poklesu stavu krajské populace. K 30. 6. 2010 čítala 641 555 obyvatel. K poklesu dochází již ve třetím čtvrtletí po sobě. Úbytek obyvatel zaznamenaly téměř všechny okresy s výjimkou okresu Olomouc.


42


Tabulka 12: Počet obyvatel Olomouckého kraje a jeho okresech Stav na počátku období 1. ledna 2010 celkem muži ženy

celkem

muži

ženy

642 041

313 601

328 440

641 716

313 443

328 273

641 555

313 366

328 189

41 255

20 498

20 757

41 212

20 482

20 730

41 176

20 463

20 713

Olomouc

231 843

112 479

119 364

231 849

112 486

119 353

231 866

112 477

119 389

Prostějov

110 214

53 682

56 532

110 145

53 666

56 479

110 091

53 615

56 440

Přerov

134 324

65 765

68 559

134 146

65 659

68 487

134 045

65 615

68 430

Šumperk

124 405

61 177

63 228

124 374

61 150

63 224

124 377

61 160

63 217

Kraj celkem: Jeseník

Střední stav obyvatelstva

Stav na konci období 30. června 2010 celkem muži ženy

Zdroj: ČSÚ

Obrázek 23: Vývoj počtu obyvatel Olomouckého kraje; zdroj: ČSÚ

Obrázek 21: Přírůstky počtu obyvatel Olomouckého kraje; zdroj: ČSÚ

K poklesu stavu obyvatelstva Olomouckého kraje v průběhu 1. pololetí roku 2010 došlo i přes kladnou hodnotu přirozeného přírůstku, kdy počet živě narozených převýšil počet zemřelých. Úbytek populace byl zapříčiněn nižším počtem přistěhovalých, díky kterému počet vystěhování převýšil kladný přirozený přírůstek, a celková změna počtu obyvatel skončila v záporu. Kladný přirozený přírůstek navíc zaznamenaly pouze okresy Olomouc a Šumperk. Všechny okresy vykázaly zápornou hodnotu stěhování.


43


Obrázek 23: Živě narození a zemřelí v Olomouckém kraji; zdroj: ČSÚ

Obrázek 23: Přistěhovalí a vystěhovalí v Olomouckém kraji; zdroj: ČSÚ

Nezaměstnanost v Olomouckém kraji k 30. 9. 2010 činila 10,58 %. Oproti letošnímu srpnu klesla o 0,05 % a oproti loňskému září poklesla o 0,61 %. Můžeme tedy hovořit o období stagnace bez větších změn. Výrazně se mezi sebou liší i míra registrované nezaměstnanosti mužů a žen, kdy se na konci září míra nezaměstnanosti mužů pohybovala na hranici 8,84 % a u žen v úrovni 12,93 %.

Obrázek 24: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v Olomouckém kraji a ČR podle MPSV ČR [v %]; zdroj: ČSÚ


44


KULTURNÍ PAMÁTKY Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci měl v evidenci k 31. 12. 2009 níže uvedené skupiny památkové ochrany: Památky UNESCO Národní kulturní památky Kulturní památky nemovité Kulturní památky movité Městské památkové rezervace Vesnické památkové rezervace Městské památkové zóny Vesnické památkové zóny

1 12 2 204 4 801 2 1 16 9

V průběhu roku 2009 byly na tyto kulturní památky čerpány dotace z Ministerstva kultury v různých dotačních titulech, které mají zajistit jejich záchranu a udržitelný stav. Dotace byly přiděleny v následujících dotačních titulech níže uvedeném objemu a počtu kulturních památek: V Havarijním programu bylo přiděleno celkem 7 286 000 Kč na 29 kulturních památek. Jedná se o finanční prostředky na záchranu nemovitých kulturních památek v havarijním technickém stavu (zajištění statické a celkové stavební). Mezi dotovanými byl např. kostel sv. Jiří v Náklu, vodní elektrárna v Háji u Třeštiny, areál zámku v Brodku u Prostějova, větrný mlýn ve Skaličce, městský dům č.p. 250 v Náměšti na Hané atd. V Programu záchrany architektonického dědictví bylo na 15 akcí uvolněno 14 500 000 Kč. Mezi dotované akce patří celková obnova městského opevnění v Mohelnici, obnova objektu tzv. Kočárkárny na zámku ve Velkých Losinách, obnova krovu a střešního pláště kostela sv. Kříže v Javorníku, obnova vnitřních povrchů zámku Plumlov, obnova střechy v jižní části předhradí ve Šternberku atd. V Programu regenerace městských památkových rezervací a zón bylo přiděleno 9 662 000 Kč na 40 akcí. K dotovaným projektům patří např. obnova objektu včetně restaurování Terezské brány v Olomouci, celková obnova kašny s orlem v Uničově, provedneí vnější izolace proti vlhkosti a kamenného obkladu soklu na domě č.p. 413 v Javorníku, obnova krovu a střechy na faře č.p. 160 v Tovačově. V Programu péče o vesnické památkové rezervace a zóny bylo na 5 akcí uvolněno 500 000 Kč. Tyto finanční prostředky byly použity např. na opravu oken a dveří na domu č.p. 19 v Ratajích či na obnovu krovů, výměny krytiny, opravu omítek a oken na domu č.p. 7 v Dlouhomilově. V Programu restaurování movitých kulturních památek byly uskutečněny pouze dvě akce o objemu 300 000 Kč směřující na restaurování tří meziokenních tapisérií s loveckou trofejí a souboru renesančních a barokních kožených tapet na hradu Šternberk.


45


2.4

Vývoj životního prostředí bez provedení koncepce

Součástí analytické části PR CR OK je vypracovaná SWOT analýza zohledňující specifika potenciálu turistických regionů Jeseníky a Střední Morava na území Olomouckého kraje. Analýza vystihuje jednak jejich slabé a silné stránky, rovněž však příležitosti a ohrožení. Analýzou identifikovaná ohrožení by měla být implementací PR CR OK potlačena nebo alespoň minimalizována. Ohrožení identifikovaná ve SWOT analýze by mohla vést k následujícímu vývoji životního prostředí a veřejného zdraví: pokračující chátrání kulturních a historických památek díky nízkým investicím do jejich údržby a obnovy; poškození přírodních atraktivit vlivem neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu; nevyužívání objektů a areálů typu brownfield k rozvoji infrastruktury cestovního ruchu a jejich postupné další chátrání; nekoordinovaný nárůst nejrůznějších rekreačních aktivit, zejména individuální rekreace, způsobující problémy z hlediska udržitelného rozvoje území; převážení tzv. tvrdých forem cestovního ruchu a porušování limitů únosnosti území. Minimalizace negativních vlivů rozvoje kraje na životní prostředí a veřejné zdraví by měla být naplněna realizací dalších koncepcí, z nichž nejdůležitější roli hraje Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje.


46


3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY Priority a opatření formulovaná v PR CR OK, která mají dosáhnout stanovených cílů, nejsou nijak vztaženy ke konkrétním místům či lokalitám. Je pravdou, že součástí Programu je Akční plán vycházející z návrhové části, tedy globálního cíle, stanovených specifických cílů a jednotlivých priorit a opatření. Akční plán však není závazným rozpisem přesně stanovených akcí. Spíše představuje zásobník kvalitně zpracovaných a v rámci regionu schválených námětů, které však vzhledem k omezeným zdrojům (finančním, materiálním, lidským) nemusí být uskutečněny v daném období, v plném rozsahu či vůbec. Je to flexibilní dokument, který bude průběžně aktualizován, tedy upravován, vyhodnocován, zpřesňován a doplňován o nové projekty, a to podle aktuálních potřeb. Pro bližší hodnocení možných vlivů na konkrétní oblasti bylo zpracovatelem Vyhodnocení koncepce území Olomouckého kraje rozčleněno do oblastí uvedených v tabulce níže v pořadí dle klesající environmentální hodnoty. U každé oblasti je uvedena charakteristika ohrožení a možná zranitelnost (slovní hodnocení ve stupnici nulová – nízká – střední – vysoká – velmi vysoká). Tabulka 13: Charakteristika území dle oblastí a jejich zranitelnosti Oblast

Zvláště chráněná území

Velkoplošná zvláště chráněná území Maloplošná zvláště chráněná území

Horské oblasti

Přírodní parky Zvláštního určení Lesy

Ochranné

Hospodářské

Zemědělsky obdělávaná půda

Charakteristika ohroženosti oblasti Území s vysokou biodiverzitou a původní krajinou ohrožené všemi negativními vlivy Velmi významná území menšího rozsahu ohrožená všemi negativními vlivy Stabilní ekosystémy citlivé na vnější vlivy ohrožené imisemi, odpadky, erozí půdy. Krajinářsky významná území ohrožená zvláště záborem půdy (uplatnění všech negativních vlivů) Stabilní ekosystémy s významnou biodiverzitou ohrožené zvláště imisemi a změnou jejich využívání Stabilní ekosystémy s významnou biodiverzitou ohrožené zvláště imisemi a změnou jejich využívání Nestabilní ekosystémy s nízkou biodiverzitou ohrožené kalamitami (počasí, škůdci) Zemědělské plodiny a chov hospodářských zvířat ohrožen vodní erozí, pesticidy a eutrofizací vod.


Zranitelnost oblasti velmi vysoká

velmi vysoká

velmi vysoká

velmi vysoká

vysoká

vysoká

střední nízká/střední/vysoká (dle třídy ochrany ZPF)

47


Oblast

Sídla, obytná zástavba s okolím

Průmyslové plochy, dopravní infrastruktura

Ostatní silně pozměněná a devastovaná území

Charakteristika ohroženosti oblasti Kulturní neprůmyslová krajina vč. příměstských rekreačních oblastí, lázeňských oblastí a lesoparků s vysokou hustotou osídlení a umělými prvky. Ochranou životního prostředí se redukují zdravotní rizika. Ruderální, nepůvodní a nežádoucí fauna a flóra (invazivní druhy, hlodavci). Zdroj emisí, odpadů, hluku, znečištění půdy a vody. Skládky, nerekultivovaná území po povrchové těžbě téměř bez biotické složky, často s narušeným vodním režimem. Zdroj imisí, dopravy.

Zranitelnost oblasti

nízká - střední

nulová

nulová - nízká

Hodnocení oblastí provedené v tabulce výše odráží zranitelnost každé z nich po stránce environmentálního významu, vzácnosti, velikosti, schopnosti regenerace a ekologické stabilitě. Oblasti, u nichž je zranitelnost definována jako velmi vysoká a vysoká, musí být při stanovování priorit, opatření a cílů maximálně zohledněny. Hospodářské lesní monokultury, jejichž environmentální stabilita je poměrně nízká, spočívá největší ohrožení v nízké biodiverzitě a vysoké ohroženosti kalamitami mající původ v abiotických (extrémní povětrnostní jevy) a biotických faktorech (škůdci). U oblasti sídel, obytné zástavby s okolím a zemědělských oblastí jsou reálná environmentální ohrožení vlivem vnějších i vnitřních činitelů. Samotné oblasti však mohou být zdrojem negativních vlivů. Např. sídla jsou zdrojem velkého množství odpadků, jejichž likvidace zatěžuje okolní ekosystémy. Zemědělské oblasti určené k pěstování plodin a chovu hospodářských zvířat jsou plochami ohroženými vodní erozí a používáním pesticidů. Ze stejných důvodů ohrožují své okolí – splachy zanáší koryta vodních toků, díky čemuž se zmenšuje jejich kapacita a své okolí pak ohrožují vylitím z břehů. Nahromaděním pesticidů a výkaly dochází k eutrofizaci blízkých vodních ekosystémů a k dalším negativním vlivům na okolní životní prostředí. Průmyslové a obslužné plochy, dopravní infrastruktura, oblasti s povrchovou těžbou jsou místa narušující krajinný ráz, jsou bez biotické složky popř. s převažující ruderální vegetací s výskytem invazních druhů, které se dále šíří do okolí. Jedná se o krajinu poměrně stabilní vzhledem k možnému dalšímu působení činností zhoršujících stávající stav. Oblasti však mají významný negativní vliv na okolní ekosystémy, a to díky nadměrné produkci emisí, závadným látek unikajících do vod, hluku či odpadům. Většina těchto území náleží do skupiny starých ekologických zátěží s těžko definovaným ohrožením. Za nejvýznamnější vlivy se v případě PR CR OK předpokládají vlivy na ekosystémy, faunu a flóru, krajinný ráz, ovzduší, vody, půdu. Dle povahy jednotlivých aktivit vedoucích k naplnění cílů vyplývá potřeba využití přírodního potenciálu území pro rozvoj a posílení cestovního ruchu. S rozvojem cestovního ruchu je spjata mnohdy nutnost záboru zemědělského půdního fondu, případné změny ve struktuře a rozloze lesních pozemků, zásahy do stability vegetačního krytu a biotopů. Celkově tak dochází ke změně krajinného rázu území. Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

48


4. VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNMANÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PR OŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 4.1

Současné problémy stavu životního prostředí

OVZDUŠÍ V kraji převládá trend zvyšování intenzity automobilové dopravy v kombinaci s průmyslovou výrobou a výrobou elektrické energie. Největší potíže pak působí dodržování emisních limitů pro TZL a těsné dodržování emisních limitů pro NOX, které mají hlavní zdroj v silniční automobilové dopravě. Nejvýznamnějšími stacionárními zdroji emisí jsou v Olomouckém kraji (dle jednotlivých znečišťujících látek a v sestupném pořadí pro rok 2007): Tuhé znečišťující látky (TZL) • CEMENT Hranice, a. s. Provozovna Cementárna Hranice • DALKIA ČR, a. s. Provozovna Teplárna Olomouc • Moravský Lihovar Kojetín a. s. Provozovna Lihovar Kojetín • Litovelská cukrovarna, a.s. • DALKIA ČR, a. s. Provozovna Teplárna Olomouc Oxid siřitý (SO2) • DALKIA ČR, a. s. Provozovna Teplárna Olomouc • DALKIA ČR, a. s. Provozovna Teplárna Přerov • Moravský Lihovar Kojetín a. s. Provozovna Lihovar Kojetín • Litovelská cukrovarna, a.s. • CEMENT Hranice, a. s. Provozovna Cementárna Hranice Oxidy dusíku ( NOX) • DALKIA ČR, a. s. Provozovna Teplárna Přerov • CEMENT Hranice, a. s. Provozovna Cementárna Hranice • DALKIA ČR, a. s. Provozovna Teplárna Olomouc • Moravský Lihovar Kojetín a. s. Provozovna Lihovar Kojetín • Litovelská cukrovarna, a.s. Oxid uhelnatý (CO) • CEMENT Hranice, a. s. Provozovna Cementárna Hranice • DALKIA ČR, a. s. Provozovna Teplárna Přerov • DALKIA ČR, a. s. Provozovna Teplárna Olomouc • Moravský Lihovar Kojetín a. s. Provozovna Lihovar Kojetín • Litovelská cukrovarna, a.s.


49


Co do kvality ovzduší v ČR jsou největším problémem imise PM10, NOx, benzo(a)pyrenu a přízemního ozónu. Na území Olomouckého kraje dochází dle pravidelných měření (pro rok 2008) k překračování denních imisních limitů PM10 a cílových imisních limitů přízemního ozónu. Na obrázcích níže jsou vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (zaujímají 0,7 % území Olomouckého kraje) a oblasti s překročením cílových imisních limitů bez zahrnutí přízemního ozonu (zaujímají 2,2 % území Olomouckého kraje).

Obrázek 28: Mapa oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v Olomouckém kraji, 2008, zdroj: ČHMÚ in Stav životního prostředí v jednotlivých krajích – Olomoucký kraj 2008

Obrázek 25: Mapa oblastí s překročením cílových imisních limitů bez zahrnutí přízemního ozonu v Olomouckém kraji, 2008, zdroj: ČHMÚ in Stav životního prostředí v jednotlivých krajích – Olomoucký kraj 2008

* LV – imisní limit (z angl. Limit Value) TV – cílový imisní limit (z angl. Target Value) MT – mez tolerance

V prosinci 2009 byla na internetových stránkách Olomouckého kraje uveřejněna aktualizace Programu zlepšování kvality ovzduší na úrovni zóny Olomouckého kraje.


50


VODA Na území Olomouckého kraje lze shrnout problémy v oblasti hydrologie do následujících bodů: Většina toků má během roku rozkolísané průtoky = povodně x vyschlá koryta Povodně způsobují značné škody a stávají se stále větším problém zvláště v jarním období. Nedostatek vody v tocích potažmo ve studních a jiných vodních zdrojích v průběhu letního období komplikuje zásobování obyvatelstva vodou. Jakost povrchových vodních toků se postupně zlepšuje díky zvyšování počtu domů napojených na kanalizaci s koncovou ČOV. Stálým problémem zůstává kvalita vod ve vodních nádržích určených ke koupání, kde se vlivem vysokých teplot, dostatku živin množí mikroskopické vodní sinice. Zvyšuje se počet obyvatel napojených na centrální zásobování pitnou vodou, kdy kvalita vody vyhovuje ČSN 757111 a vyhlášce MZ č. 252/2004 Sb.

PŮDA V oblasti ochrany půdy, především zemědělského půdního fondu, je nejdůležitější ochrana nejkvalitnější zemědělské půdy, zvláště třídy ochrany 1 a 2, kterou je nutno prosazovat zejména v přípravě a projednávání územně plánovacích dokumentací a jednotlivých záměrů v procesu EIA, posuzování vlivu záměrů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Vzhledem k přítomnosti mnohých průmyslových provozů a zařízení jsou městské půdy často kontaminovány různými depozicemi znečišťujících látek, které mění jejich chemismus a růstové podmínky přítomné vegetace.

PŘÍRODA Jedním z mnoha problémů v rámci řešeného území je zamezení šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů (invazní druhy např. netýkavka žláznatá, bolševník velkolepý, rak signální a rak pruhovaný) zvláště na stanovištích vystavených významným antropogenním vlivům. Další problém spočívá v hospodářských lesních monokulturách, které jsou ohroženy kalamitami mající původ v abiotických (extrémní povětrnostní jevy) a biotických faktorech (škůdci). Pravděpodobnou příčinou stávajícího stavu přírody je v minulosti silně znečištěné ovzduší či depozice škodlivých látek, které jsou stále přítomné v půdě a postupně se z ní vyplavují.

SKLÁDKY A ODPADY Převažujícím způsobem nakládání s komunálními odpady je jejich odstraňování skládkováním, i když se v poslední době zvyšuje podíl vytříděných složek komunálního odpadu (papír, sklo, plasty), čímž se celkové množství tohoto odpadu snižuje. Stále však vznikají nové nepovolené tzv. černé skladky.


51


Na území kraje se nachází i staré ekologické zátěže. Jedná se o staré skládky, škody způsobené Sovětskou armádou či kontaminovaná místa po průmyslových podnicích. Z hlediska kvantitativního je možné v rámci území považovat zátěže za lokální. Rozvoj cestovního ruchu s sebou nese zvýšenou produkci odpadů a s tím plynoucí možný vznik černých skládek společně s většími nároky na sběr a likvidaci odpadů.

HLUK Obce a města Olomouckého kraje jsou hodně ovlivněna chybějícími obchvaty. Cestovní ruch s sebou nese zvýšenou intenzitu dopravy na dotčených komunikacích, tudíž je potřeba s rozvojem cestovního ruchu myslet i na rozvoj dopravní infrastruktury mimo jejich území.

4.2

Vyhodnocení vlivu koncepce na lokality soustavy NATURA 2000

Oblastmi, které budou koncepcí dotčeny, jsou i lokality soustavy NATURA 2000 tvořené ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které jsou chráněny smluvně nebo jako zvláště chráněná území podle § 39 a 14 zákona o č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Jak vyplývá ze závěru zjišťovacího řízení a stanovisek příslušných orgánů ochrany přírody a krajiny podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů bylo nutné provést hodnocení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti postupem podle § 45 h a § 45i tohoto zákona. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 je podrobně vyhodnocen v příloze k této dokumentaci – Posouzení vlivu koncepce dle §45i zákona č. 114/92 Sb. – aktualizace (Merta 11/2010).


52


5. CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ Posuzovaná koncepce byla zpracována bez variant. Pro Českou republiku jsou základními rozvojovými a strategickými koncepčními dokumenty koncepce schválené na úrovni Evropské unie, které jsou implementovány do české legislativy, která následně detailně stanovuje podmínky v podobě usnesení vlády, místních vyhlášek či konkrétních dokumentů a projektů na všech správních úrovních ČR. Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016) přihlíží k dokumentům na různých úrovních: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 – 2013, Politika územního rozvoje ČR, Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, Integrovaný plány rozvoje území Olomouc, Integrovaný plán rozvoje území Jesenicko, Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko, Integrovaný operační program, Regionální operační program NUTS II Střední Morava. V souladu s požadavky ze závěrů zjišťovacího řízení bylo níže v textu a přehlednou tabulkou provedeno posouzení souladu koncepce s cíly a opatřeními celostátně a na krajské úrovni platných koncepcí nejen z oblasti ochrany životního prostředí. Porovnání se týkalo následujících strategických dokumentů:

Statní politika životního prostředí ČR Strategie udržitelného rozvoje ČR Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Statní program ochrany přírody a krajiny ČR Národní program snižování emisí ČR Plán hlavních povodí ČR Surovinová politika v oblasti nerosných surovin a jejich zdrojů (Státní surovinová politika) Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje

Pro hodnocení souladu bylo použito následující symboliky: Symbol + (+) 0 -

Naplnění cíle cíl je naplněn (alespoň rámcově) naplnění cíle je diskutabilní cíl není naplněn


53


Tabulka 14: Soulad koncepce s cíli a opatřeními dalších koncepcí STÁTNÍ POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Prioritní oblast 1. Ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti 2. Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady

Prioritní cíl 1.1 Zastavení poklesu biodiverzity 1.2 Péče o vodní a mokřadní ekosystémy, revitalizace vodních biotopů 2.1 Ochrana povrchových a podzemních vod (jakost a množství, zdroje pitné vody) 2.2 Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů 2.3 Využívání obnovitelných zdrojů 2.4 Snižování energetické a materiálové náročnosti výroby a zvýšení materiálového a energetického využití odpadů 2.5 Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady

3. Životní prostředí a kvalita života

4. Ochrana klimatického systému Země a omezování dálkového přenosu znečištění ovzduší

3.1 Snižování zátěže prostředí a populace toxickými kovy a organickými polutanty 3.2 Snížení počtu (celkové rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (acidifikace prostředí) 3.3 Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem 3.4 Environmentálně příznivé využívání krajiny 3.5 Omezování antropogenních/průmyslových vlivů a rizik 3.6 Ochrana životního prostředí před negativními účinky živelných událostí a následky krizových situací 4.1 Snižování emisí skleníkových plynů (GHGs) 4.2 Snížení příhraničních přenosů znečištění ovzduší 4.3 Ochrana ozonové vrstvy Země

Naplnění v PR CR OK 0 (+) + 0 0 0 0 (+) 0 0 + 0 0 (+) 0 (+)

STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČR Environmentální pilíř: ochrana přírody, životního prostředí, přírodních zdrojů a krajiny, environmentální limity Naplnění v PR První strategický cíl CR OK Zajistit na území ČR co nejlepší kvalitu všech složek životního prostředí (včetně fungování jejich základních vazeb), dále ji postupně zvyšovat a vytvářet tak podmínky + pro postupnou regeneraci krajiny, pro minimalizaci až eliminaci rizik pro lidské zdraví a pro postupnou regeneraci živé přírody. Zároveň v nejvyšší ekonomicky a sociálně


54


přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR (neobnovitelné zdroje, biologickou a krajinnou rozmanitost) Jeho dílčí cíle V oblasti ochrany ovzduší ve stanovených lhůtách (2005, 2010) dosáhnout a dále nepřekračovat imisní limity stanovené pro všechny kategorie látek znečišťujících ovzduší a dále ve stanovené lhůtě (2010) dosáhnout a dále nepřekračovat národní emisní stropy, stanovené pro látky znečišťující ovzduší V oblasti ochrany vod ve stanovených lhůtách (2005, 2010) dosáhnout a udržet dobrý chemický a ekologický stav povrchových vod a vodních ekosystémů a dobrý chemický a kvalitativní stav podzemních vod. Dále je nutno podporovat rozvoj infrastruktury v oblasti dodávky kvalitní pitné vody a nakládání s městskými odpadními vodami. V oblasti ochrany půdy zastavit nadměrný přísun živin a dalších znečišťujících látek do půdního horizontu a ve stanovených lhůtách dosáhnout limitních požadavků na obsah nežádoucích látek a dále je nepřekračovat, provést opatření k zabránění kontaminace půd za starých ekologických zátěží, zajistit ochranu půdy před vodní a větrnou erozí a před zbytečnými zábory pro nezemědělské a lesní účely. V oblasti ochrany lesů průběžně zlepšovat druhovou skladbu i věkovou a prostorovou strukturu lesů s cílem blížit se postupně přírodě blízkému stavu, resp. stavu umožňujícímu lesním ekosystémům vykonávat všechny jejich přirozené ekologické funkce a podporovat mimoprodukční funkce lesa. V oblasti zemědělství soustavně snižovat podíl orné půdy ve prospěch trvalých travních porostů. Zároveň prosazovat extenzivní principy ekologického zemědělství. Rovnováhou mezi produkčními a mimoprodukčními funkcemi zemědělství zajišťovat kulturní krajinu. Nevyužívaným a z tohoto hlediska neperspektivním částem zemědělské půdy navracet jejich ekologické funkce. V oblasti nakládání s odpady naplnit kvantifikované požadavky, zejména omezovat množství vznikajících odpadů, jejich nebezpečné vlastnosti a zajistit maximální materiálové a energetické využití odpadů. Míra materiálového využití komunálního odpadu by měla do roku 2010 dosáhnout schváleného cíle 50 %. V oblasti péče o krajinu postupně realizovat krajinotvorná opatření podporující žádoucí environmentální i estetické funkce krajiny a ekosystémů; důraz musí být kladen také na posilování retenční schopnosti krajiny. V oblasti rizikových faktorů dále zvyšovat účinnost managementu chemických látek a přípravků (zejména předcházení haváriím), postupně eliminovat zvláště rizikové typy látek (perzistentní a bioakumulativní látky, endokrinní disruptory), vyžadovat jejich substituci dostupnými bezpečnějšími alternativami a zajistit bezpečný management geneticky modifikovaných organismů a produktů (GMO). V oblasti péče o urbanizované území co nejvíce omezit zejména znečištění ovzduší a hlukovou zátěž i s akcentem na kvalitu vnitřního prostředí budov; k tomu by mělo přispět i usměrňování dopravy. V oblasti územního plánování regulovat nepřiměřený růst městských aglomerací (urbal sprawl) a při tvorbě územních plánů obcí dbát na větší podíl městské zeleně a vytvářet klidové zóny. V oblasti nakládání s přírodními zdroji, v mezích reálných technických a ekonomických možností, minimalizovat materiální a energetické nároky na výrobky služby, minimalizovat vstupy neobnovitelných zdrojů a maximálně využívat obnovitelných zdrojů. Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

Naplnění v PR CR OK +

(+)

0

0

0

0

(+)

0

(+)

0

55


V oblasti ochrany biologické a krajinné rozmanitosti v rámci územního plánování podporovat rozvoj přírodní a krajinné infrastruktury včetně posilování retenční schopnosti krajiny a prostřednictvím vhodných opatření aktivně chránit cenné části území. Postupně odstraňovat „staré ekologické zátěže“ tak, aby byla minimalizována až eliminována z nich plynoucí rizika a využívat rozvojový potenciál zdevastovaných či nevyužívaných zastavěných ploch (brownfields).

0

+

Druhý strategický cíl

Naplnění v PR CR OK

Minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a postupně dosáhnout oddělení ekonomického růstu od nárůstu negativních dopadů na životní prostředí (decoupling).

0

Jeho dílčí cíle


V oblasti výroby a spotřeby energie soustavně zvyšovat efektivnost a využívat efektivní formy úspor energie a zajišťovat vhodný poměr spotřeby primárních energetických zdrojů s důrazem na zdroje obnovitelné. V oblasti průmyslové výroby všude, kde je to ekonomicky únosné, soustavně snižovat spotřebu primárních surovin a nahrazovat ji spotřebou druhotných surovin a separovaných odpadů. Podporovat uzavřené výrobní a spotřební cykly, vývoj a aplikaci nízkoemisních, nízkoodpadových a energeticky nenáročných technologií (nejlepších dostupných technik) a veškeré ekonomické aktivity s nízkými materiálními vstupy a s vysokou přidanou hodnotou s cílem soustavně zvyšovat jejich podíl na ekonomické produkci. Podporovat výrobu ekologicky šetrných výrobků a výrobků z obnovitelných surovin a materiálově využitelných odpadů. V oblasti výstavby dopravní infrastruktury minimalizovat nutné zábory území a technickými opatřeními omezovat vliv liniových staveb na složky životního prostředí (již v přípravných stádiích). V oblasti strategického plánování omezovat prostorovou a přepravní náročnost na úrovni státu, krajů a obcí. V oblasti územního plánování při pořizování územních plánů, a to jak na úrovni krajů a obcí, tak při zpracování Politiky územního rozvoje ČR, dbát na přednostní využívání stávajících příp. opuštěných, již dříve využívaných ploch (brownfields) a vymezovat Územní systémy ekologické stability. Obecně je potřeba podporovat postupný přechod od pojetí „dodávek komodit“ k pojetí „dodávek služeb“ (např. v energetice přechod od dodávek množství energie k dodávkám energetických služeb).

0

+

+ 0

(+)

0

Třetí strategický cíl


Přispívat, přiměřeně možnostem a významu ČR, k řešení evropských a globálních environmentálních problémů (zejména ohrožení změn klimatu a ozónové vrstvy Země a úbytku biodiverzity).

(+)

Jeho dílčí cíle


V oblasti ochrany klimatu soustavně omezovat (zejména úsporami energie, včetně spotřeby paliv v dopravě, a využíváním obnovitelných zdrojů) emise skleníkových plynů,

(+)


56


zejména oxidu uhličitého za spalování fosilních paliv a metanu ze skládkování odpadu. Emise oxidu uhličitého by měly klesat tak, aby do roku 2020 dosáhly schváleného cíle zhruba 8,7 tuny na obyvatele a rok. Zvláštní pozornost bude věnována snížení emisí fluorovaných skleníkových plynů (F-plynů). V oblasti ochrany ozónové vrstvy Země dále nevyrábět a omezovat využívání látek, které ji poškozují, a zajistit účinná opatření pro snížení jejich úniků ze stávajících zařízení, která je ještě obsahují. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zajištění znovuzískávání látek poškozujících ozónovou vrstvu z vyřazených použitých výrobků a zařízení, především za účelem zneškodnění těchto látek. V oblasti ochrany ekosystémů a stanovišť planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů zastavit jejich plošnou a prostorovou redukci a zachovat všechny jejich přirozené funkce. V oblasti ochrany biologické rozmanitosti soustavně zvyšovat biologickou rozmanitost na všech třech jejich úrovních (genové, druhové a ekosystémové).

0

0 0

STRATEGIE OCHRANY BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI ČR Strategická témata

I. Ochrana biologické rozmanitosti in situ

II.

Invazní druhy

III. Ochrana biologické rozmanitosti ex situ IV. Genetické banky

V. Udržitelné využívání

VI. Přístup ke genetickým zdrojům a

Charakteristika Znamená ochranu ekosystémů a přírodních stanovišť, udržování a obnovu životaschopných populací druhů, správu zvláště chráněných území, zpracování plánů péče, vytvoření podmínek pro přeshraniční spolupráci, ekonomickou efektivnost vkladů s ohledem na přínosy či zvyšování adaptační schopnosti opatření in situ. Předmětem zájmu jsou druhy nepůvodní (zavlečené, exotické, introdukované, adventivní), invazivní a expanzivní. Téma se zaměřuje na princip předběžné opatrnosti, tedy předcházení šíření nepůvodních druhů, regulace a potlačení invazních druhů a informování veřejnosti o rizicích invazí. Ochrana biologické rozmanitosti v zoologických a botanických zahradách, arboretech, genových bankách, mikroorganismů ve sbírkách a jiných zařízeních a institucích, záchranné programy a programy péče o jednotlivé druhy. Záchrana a opětovné obnovení populací in situ. Téma řeší zařízení a opatření sloužící k uchování genetické diverzity živých organismů ve formě semen, pylu, embryí, pletiv a tkání v kryogenních podmínkách nebo in vitro kultur, popř. ve formě živých rostlin. Předmětem zájmu jsou rostliny, zvířata a mikroorganismy důležité v zemědělství a potravinářství. Řeší využívání složek biologické rozmanitosti způsobem a v míře, které nevedou k dlouhodobému poklesu, čímž bude zachována možnost naplňování potřeb a cílů současných i budoucích generací. Jeden z tří hlavních cílů Úmluvy o biologické rozmanitosti. Zabývá se odpovídajícím předáváním a výměnou příslušných technologií při zohlednění všech práv na tyto zdroje a



0

0

0

0

0

0

57


rozdělování přínosů z nich (ABS)

VII. Ekosystémový přístup jako hlavní princip v péči o ekosystémy VIII. Identifikace a monitorování biodiverzity IX. Strategie výzkumu biodiverzity

X.

Výměna informací

XI. Výchova, vzdělávání a informování veřejnosti

XII. Biodiverzita a ekonomika Biodiverzita v sektorových a složkových politikách I. Zemědělsky obhospodařované ekosystémy

II.

Lesní ekosystémy

III. Travinné ekosystémy

technologie. Jeden ze tří cílů Úmluvy o biologické rozmanitosti. Naplňování Národního programu konzervace genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu, zemědělství a lesní hospodářství. Představuje integrovanou péči o suchozemské, vodní a živé zdroje, jejich ochranu a udržitelné využívání. Využití odpovídajících vědeckých poznatků zahrnujících nezbytnou strukturu, procesy, funkce a vzájemné vazby mezi organismy a jejich prostředím. Smyslem je zachycení změn biologické rozmanitosti, získání podkladů pro hodnocení opatření a zásahů přijatých v rámci různých koncepcí, strategií a programů pomocí indikátorů. Podpora výzkumu přispívajícího k ochraně biologické rozmanitosti, zlepšování jeho vědeckého zázemí a podpory. Propojení mezi výzkumem biodiverzity, rozvojem metod ochrany a udržitelného využívání biologických zdrojů a praktickým hospodařením v krajině není dostatečné. Informování o stavu biodiverzity a jejich dostupnost pro širokou veřejnost. Výměna, poskytování a sdílení informací k ochraně biodiverzity vyplývá z Úmluvy o biologické rozmanitosti. Informování veřejnosti o stavu biodiverzity prostřednictvím sdělovacích prostředků, zařazením těchto otázek do vzdělávacích a osvětových programů a do poradenství. Důležitá je mezinárodní spolupráce, výměna informací, zpřístupnění publikací, monografií, zpráv o biodiverzitě online formou. Téma se zabývá nástroji pozitivní (dotace, podpory, úlevy)a negativní (daně, poplatky, sankce) stimulace tzv. tržně konformními nástroji. Charakteristika Obsahují významné prvky biologické rozmanitosti důležité pro zajištění produkce potravy, fungování ekosystémů a bezpečný život. Zemědělské aktivity způsobily zničení nebo přeměnu některých významných biotopů, vymizení řady biotopů a snížení potravní nabídky pro řadu organismů. Podpora příznivých a eliminace negativních dopadů zemědělské činnosti na biologickou rozmanitost. Dynamický komplex rostlin, živočichů a skupin mikroorganismů a jejich abiotického prostředí, vzájemně se ovlivňujících jako funkční celek s klíčovou úlohou stromů. Uchování a zlepšování stavu lesů jak útočiště nejširšího spektra suchozemských druhů rostlin a živočichů. Téma věnované společenstvům suchých trávníků, vlhkomilný až mokřadní společenstvům bohatých na cévnaté rostliny a


0

0

0

0

+

0 Naplnění v PR CR OK

0

0

0 58


IV. Vodní a mokřadní ekosystémy

V. Horské oblasti

VI. Regionální politika a územní plánování

VII. Doprava

VIII. Energetika

IX. Cestovní ruch

X. Změna klimatu a

bezobratlé, jejich ochraně, ohroženosti přeměnou či introdukcí nepůvodních druhů, změnou v režimech vypalování a pastvy, nedodržováním zásad udržitelné sklizně, nevhodným managementem půdy a vody. Přirozené rezervoáry vody, které jsou zranitelné vůči změnám hydrologického režimu a necitlivým antropogenním zásahům. Jedná se tekoucí a stojaté vody, přírodní i uměle vytvořené, vodní toky, rovněž nivy a břehové lemy, nádrže, jezera, rybníky, tůně, prameniště, rašeliniště, slatiniště a vrchoviště. Důležitý monitoring a zhodnocení biologické rozmanitosti, vlivů a jejich prevence. Zdroj vody, energie a biologické rozmanitosti, nerostných látek, lesních a zemědělských produktů a rekreačních možností. Rozmanité a prolínající se lesní, vodní a travinné ekosystémy ohrožené zrychleně postupující půdní erozí, sesuvy a úbytkem fauny, flóry a genetické různorodosti, úpadkem tradičních vědomostí místních obyvatel, cestovním ruchem a sportovními aktivitami, které je nutno usměrňovat a regulovat. Téma zaměřeno na harmonizaci a vyvážení rozvoje jednotlivých regionů, snížení rozdílů mezi úrovní jejich rozvoje a aktivaci rozvojového potenciálu regionů, jejímž koncepčním nástrojem je územní plánování. Podpora šetrného cestovního ruchu, ochrana krajinného rázu, realizace KPP a ÚSES, omezení fragmentace krajiny. Nejrychleji se rozvíjející oblast hospodářství a jeden z hlavních ohrožujících faktorů biodiverzity, úbytek přírodních stanovišť, nepříznivý vliv na přirozenou migraci, přímé ztráty živočichů a znečištění prostředí. Omezování zavlékání nepůvodních druhů, rušivého vlivu provozu, podpora ekologicky šetrné dopravy (cyklostezek a jejich vhodného situování). Téma zaměřené na problematiku energetiky, obnovitelných a neobnovitelných zdrojů. Vymezování oblastí vhodných pro stavbu VE, na tocích MVE, minimalizovat environmentální rizika při využívání biomasy, zabezpečovat energetická zařízení vůči poškozování živých organismů. Může napomáhat rozvoji, který stabilizuje ráz a funkce místní krajiny, má udržitelný charakter, ale může způsobit prostorovou, kvalitativní a sociální degradaci krajiny popř. ji urychlit. Podporovat udržitelné formy cestovního ruchu (ekoturismus), využívání potenciálu přínosů udržitelně provozovaného cestovního ruchu, tvorba zdrojů pro financování ochrany biodiverzity, rozvinout spolupráci ochrany přírody a cestovního ruchu, stimulovat poptávku po ekologicky šetrných produktech CR. Změna klimatických charakteristik ovlivněná nejen činností


(+)

(+)

+

+

0

+

0 59


biodiverzity

XI. Mezinárodní spolupráce

člověka, ale i přirozenou variabilitou klimatu. Podporovat výzkum dopadů změny klimatu na biodiverzitu, zavádění vhodných adaptačních opatření, odhadnout možné dopady snižování emisí skleníkových plynů, podporovat význam ZCHÚ v krajině. V ochraně biologické rozmanitosti je nejdůležitější Úmluva o biologické rozmanitosti, která je naplňována jinými mnohostrannými úmluvami, dohodami, protokoly, které jsou implementovány v ČR.

0

STÁTNÍ PROGRAM OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR Cíle ochrany přírody Krajina 1. Udržet a zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny – s mozaikou vzájemně propojených biologicky funkčních prvků a částí, schopných odolávat vnějším negativním vlivům včetně změn klimatu 2. Udržet a zvyšovat přírodní a estetické hodnoty krajiny 3. Zajistit udržitelné využívání krajiny jako celku především omezením zástavby krajiny, zachováním její prostupnosti a omezením další fragmentace s přednostním využitím ploch v sídelních útvarech, případně ve vazbě na ně. 4. Zajistit odpovídající péči o optimalizovanou soustavu ZCHÚ a vymezený ÚSES jako o nezastupitelný základ přírodní infrastruktury krajiny, zajišťující zachování biologické rozmanitosti a fungování přírodních, pro život lidí nezbytných procesů. Lesní ekosystémy 1. Zvýšit druhovou rozmanitost lesních porostů směrem k přirozené druhové skladbě, zvýšit strukturální rozrůzněnost lesa podíl přirozené obnovy druhově a geneticky vhodných porostů a posílit mimoprodukční funkce lesních ekosystémů. Vodní a mokřadní ekosystémy 1. Obnovit přirozené hydro-ekologické funkce krajiny a posílit schopnost krajiny odolávat a přizpůsobovat se očekávaným klimatickým změnám. 2. Zajistit udržitelné využívání vodního bohatství jako celku ve vazbě na dosažení dobrého ekologického stavu vod podle Směrnice 60/2000/ES 3. Zachovávat a zvýšit biologickou rozmanitost vodních a mokřadních ekosystémů obnovením volné prostupnosti vodního prostředí a omezením jeho další fragmentace Horské ekosystémy 1. Dosažení udržitelného využívání horských ekosystémů, které by zaručilo zachování a biologickou rozmanitost. 2. Rozvoj ekologicky přijatelných forem cestovního ruchu v horských územích respektujících krajinný ráz a přírodní hodnoty území. 3. Zpomalení nebo zastavení úbytku biologických a kulturně historických fenoménů horské krajiny, a to zejména v souvislosti s nepřiměřeně vysokou antropogenní zátěží. Agroekosystémy, půda 1. Zabezpečit ochranu půdy jako nezastupitelného a neobnovitelného přírodního zdroje, s uplatněním principů udržitelného rozvoje a s ohledem na ostatní složky Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví


0 (+) 0

0

0

(+) 0 (+)

(+) (+) 0

0

60


životního prostředí, omezení negativního trendu snižování rozlohy kvalitní zemědělské půdy, snížení negativního působení ohrožujících činitelů na půdu, které ohrožují poskytování ekosystémových služeb půdními ekosystémy (produkční a ekologické funkce půdy) 2. Trvalé zvýšení různorodosti zemědělky obhospodařovaných ploch a přilehlých pozemků, které jsou součástí zemědělsky využívané krajiny. Travinné ekosystémy 1. Zachovat, případně obnovit druhově a morfologicky pestré trávní porosty jako nedílnou součást zemědělského hospodářství v krajině. Urbánní ekosystémy 1. Zajištění vyšší kvality života v sídlech zapojením přírodních nebo přírodě blízkých prvků do struktury sídel. Chráněná území 1. Optimalizovat soustavu ZCHÚ z hlediska reprezentativního podchycení nejcennějších částí přírody a krajiny, vymezení a nastavení režimu ochrany. 2. Zlepšit péči o chráněná území 3. Integrovat ZCHÚ do života regionů s důrazem na trvale udržitelné využívání, zejména v oblastech cestovního ruchu, a zlepšování životních podmínek místních obyvatel. Druhy 1. Udržení dostatečně početných a tím i geneticky kvalitních populací původních planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, schopných dlouhodobé samostatné existence. Minimalizace rizik zavádění nových invazních nepůvodních druhů v ČR, omezení dalšího rozšiřování již přítomných invazních nepůvodních druhů a jejich regulace a odstraňování v přírodně hodnotných územích, a to i s ohledem na probíhající očekávané změny podnebí.

0

0

0

0 0 (+)

0

NÁRODNÍ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ ČR Globální cíl


Snížit, s důrazem na podporu nových environmentálně šetrných technologií a využití potenciálu energetických úspor, zátěž ŽP látkami poškozujícími ekosystémy a vegetaci a vytvořit předpoklady pro regeneraci postižených ŽP a pro snížení rizik pro lidské zdraví.

+

Specifické cíle


Plnit od určeného termínu (roku 2010) stanovené hodnoty národních emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak. Přispět ke snížení úrovně znečištění ovzduší PM10 pod platné imisní limity. Přispět ke snížení úrovně znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem pod platný cílový imisní limit.

0 0 0

PLÁN HLAVNÍCH POVODÍ ČR Opatření

Charakteristika


Naplnění v PR

61


CR OK A. Opatření na Cíle opatření jsou zaměřeny na - ochranu ekologického ochranu vod jako složky potenciálu a dobrého chemického stavu povrchových a životního prostředí podzemních vod jako zdrojů pitné vody či biologické rozmanitosti; odstraňování migračních překážek; obnovu úkrytových a rozmnožovacích biotopů; ochranu morfologie koryta vodních toků; ochranu vodních poměrů v krajině a zlepšování retenční schopnosti krajiny; plnění mezinárodních závazků a plánu oblastí povodí B. Opatření na Cílem opatření v části ochrany před povodněmi je snížení ochranu před ohroženosti obyvatel před nebezpečnými účinky povodní a povodněmi a dalšími omezení ohrožení majetku, kulturních a historických hodnot škodlivými účinky vod při prioritním uplatňování principu prevence. (problematika sucha a Cílem opatření v části problematiky sucha a vodní eroze je vodní eroze) postupná příprava a přizpůsobování se předpokládané změně klimatu vhodnými adaptačními opatřeními a omezení negativních důsledků nadměrné vodní eroze z plošného odtoku vody. C. Opatření v oblasti Cílem opatření je zabezpečit bezproblémové zásobování vodohospodářských obyvatel a dalších odběratelů vody nezávadnou a kvalitní služeb vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na ŽP, za sociálně únosné ceny.

(+)

(+)

(+)

SUROVINOVÁ POLITIKA V OBLASTI NEROSTNÝCH SUROVIN A JEJICH ZDROJŮ Střednědobé cíle Zavedení opatření, která země EU uplatňují při vyhledávání, průzkumu a využívání svých nerostných zdrojů a při obchodování s nerostnými surovinami, zejména pro zajištění trvale udržitelného rozvoje a provázání surovinové politiky s územním plánováním Větší pozornost věnovat usměrnění poptávky po nerostných surovinách z neobnovitelných zdrojů Dokončení narovnání cen energie jako systémové opatření, které dá nejen přesvědčivý signál k úsporám energií, ale i k nižšímu čerpání domácích zásob palivoenergetických surovin Udržení přijatelné míry energetické soběstačnosti ČR i v podmínkách členství EU, které vyžaduje zajištění zdrojů s ohledem na nízkou životnost zásob hnědého uhlí. Internalizace externality ve všech případech, kdy je toto opatření reálně možné. Řešení problematiky využívání nerostných surovin ve velkoplošných zvláště chráněných územích přírody. Optimální využívání obnovitelných energetických zdrojů, např. geotermální, solární, větrná energie. Rozvoj surovinově nenáročných výrob s vysokou přidanou hodnotou. Zavádění nových technologií zpracování nerostných surovin, které umožní jejich úsporu a vyšší využívání. Zavádění nízkoodpadových úpravenských technologií při využívání zdrojů nerostných Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

Naplnění v PR CR OK 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 62


surovin. Zavádění a certifikace systémů environmentálního managementu dle norem řady ČSN EN ISO 14000 v podnicích, zabývajících se těžbou a zpracováním nerostných surovin Včasné ověření ložisek nerostných surovin s předpokladem trvale udržitelného rozvoje surovinové základny a jejího využívání v budoucnu. Průzkum a těžba nerostných surovin za hranicemi ČR pro vlastní hospodářské potřeby i z hlediska vývozu investičních celků.

0 0 0 Naplnění v PR CR OK

Krátkodobé cíle Vyšším využíváním druhotných surovin směřovat k šetrnému využívání domácích nerostných surovin, k snižování potřeb dovozu nerostných surovin a k dosažení energetických úspor. Zpružnění sazeb z úhrad z vydobytých vyhrazených nerostů, které budou např. proti dosavadnímu stavu u některých nerostů (hnědé uhlí, zlato) zvýšeny a rozšíření úhrad i na využívání zásob nevyhrazených nerostů na výhradních ložiskách ve vlastnictví státu. Vyhodnocení efektivnosti vyhledávání a průzkumu ložisek nerostných surovin, hrazených z prostředků státního rozpočtu, od roku 1990 jako podklad pro rozhodnutí o další účasti státního rozpočtu na jejich financování a stanovení programu případných dalších prací. Vyhodnocení dosavadního průběhu útlumu uhelného a rudného hornictví z hlediska využívání neobnovitelných přírodních zdrojů a závěrů energetické a surovinové politiky a stanovení dalšího postupu po roce 2000 ve smyslu usnesení vlády č. 691/1992, 558/1995, 814/1998 a 912/1999. Doplnění stávajícího informačního sytému nerostných surovin tak, aby podával nejen ucelený přehled zásob na výhradních ložiskách a o jejich pohybu, jak je to dosud zabezpečeno statistickým výkazem, ale též informace o nakládání s vytěžitelnými zásobami v dobývacích prostorech, kde byla povolena hornická činnost. Zavedení statistického sledování množství a pohybu vybraných druhotných surovin tak, aby podávalo ucelený přehled o jejich sortimentní skladbě, množstevním výskytu a zahraničním obchodu, s cílem zpracovat bilanci druhotných surovin ČR.

0

0

0

0

0

0

PROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU OLOMOUCKÉHO KRAJE Priorita 1. Modernizace ekonomiky kraje a rozvoj metropolitních území

2. Stabilizace a rozvoj nemetropolitních oblastí (včetně informačních technologií)

Opatření 1.1 Příprava průmyslových či víceúčelových hospodářských zón a zkvalitňování nabídky stávajících zón; podpora přímých (vnějších) investic 1.2 Rozvoj produkční základy kraje 1.3 Rozvoj začínajících a existujících malých a středních podnikatelů v inovačních a technologicky orientovaných firmách 1.4 Podpora výzkumu, vývoje a designu a rozvoje spolupráce v této oblasti 2.1 Rozvoj technické infrastruktury 2.2 Podpora malého a středního podnikání mimo centrální urbanizovanou část kraje zejména cestou


Naplnění v PR CR OK 0 0 0 0 0 0

63


3. Rozvoj lidských zdrojů a podpora vzdělanosti, včetně vzdělávací infrastruktury

4. Rozvoj dopravní a informační infrastruktury včetně návazných funkcí

5. Sociální služby a zlepšování životních podmínek (v souvislosti s ekonomickým rozvojem kraje)

využívání surovin a tradičních produktů 2.3 Zvýšení konkurenceschopnosti, kvality a intenzity zemědělství a návazných zpracovatelských činností 2.4 Rozvoj cestovního ruchu 3.1 Vybudování optimálního systému a harmonizace středního a vyššího odborného školství s potřebami trhu práce, požadavky zaměstnavatelů a specifiky regionu 3.2 Rozvoj terciálního a celoživotního vzdělávání 3.3 Zvýšení adaptability zaměstnanců – specifické vzdělávání 4.1 Zlepšení dopravní obslužnosti kraje 4.2 Rozvoj, modernizace a rekonstrukce silniční sítě a železniční dopravy 4.3 Podpora modernizace dopravních prostředků, objektů a zařízení ve veřejné dopravě 4.4 Rozvoj informačních a komunikačních technologií v soukromé a veřejné sféře 5.1 Komunitní plánování sociálních služeb 5.2 Modernizace a změna formy stávajících služeb a zvyšování jejich kvality 5.3 Vzdělávání v oboru sociálních a zdravotních služeb a programy zabraňujících sociální exkluzi

0 + 0 0 (+) (+) + (+) + 0 0 0

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY PRO ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE Naplnění v PR CR OK Zkratky: OOP – orgán ochrany přírody; KÚ – krajský úřad; ORP – obec s rozšířenou působností; POÚ – pověřené obecní úřady; OÚ – obecní úřady OOP - Podporovat takové natržené trvalé zábory ZPF vedoucí k revitalizaci a ke zvýšení stability území. V rámci KPÚ prosazovat řešení zvyšující 0 heterogenitu a zlepšení prostupnosti krajiny pro volně žijící organismy. OOP - Na parcelách využívaných k zemědělské výrobě podporovat programy na ochranu a obnovu 0 životního prostředí v zemědělství Zemědělské ekosystémy (Agroenvironmentální programy ČR). OOP - Ve spolupráci se správci povodí podporovat vytvoření ochranných travnatých či dřevinných pásů 0 podél vodních toků. OOP - Při trvalém vynětí trvalých travních porostů a jejich převodu na PUPFL zohlednit případný výskyt 0 zvláště chráněných druhů živočichů. Oblast působnosti koncepce


Cíle

64


Lesní ekosystémy

Vodní ekosystémy – tekoucí vody

Vodní ekosystémy – stojaté vody

OOP - Zvýšení biodiverzity = druhové skladby porostů, věkového a prostorového rozrůznění, bohatosti zastoupení zoo i ostatních složek. OOP - Zlepšení stability = druhová skladba odpovídající stanovištním podmínkám, prostorová struktura porostů a jejich původ. OOP - Podpora polyfunkčnosti = funkce krajinotvorná, hydrická, antropická, prdpora biomasy, půdoochranná funkce. OOP - Optimalizace výměry a rozmístění = zvětšení absolutní výměry lesů zvl. v oblastech s nízkou lesnatostí. OOP - Dodržení zásad trvale udržitelného hospodaření = zamezení nelegálních těžeb, řádné zalesňování holin. OOP - Nepovolovat nevhodné úpravy koryt vodních toků, které odporují revitalizačním principům. OOP - Při údržbě vodních toků požadovat od správce toků jasné zdůvodnění nutnosti plánovaných zásahů. OOP - Při kácení břehových porostů vyžadovat jasné zdůvodnění nutnosti zásahu. OOP - U závažnějších zásahů do vodních toků požadovat zpracování biologického hodnocení dle zákona o ochraně přírody a krajiny. OOP - Pečlivě posuzovat výstavbu nových vzdouvacích objektů (jezů). OOP - Při rekonstrukci příčných objektů požadovat jejich migrační zprůchodnění dle dikce vodního zákona. OOP - Při obnově manipulačních řádů vzdouvacích objektů nově stanovit hodnotu minimálního zůstatkového průtoku podle zásad příslušného metodického pokynu MŽP. OOP - Podporovat výstavbu čistíren odpadních vod. OOP - U závažnějších zásahů do stojatých vodních lokalit požadovat zpracování biologického hodnocení dle zákona o ochraně přírody a krajiny. OOP - Systematicky kontrolovat kvalitu vody lokalit stojatých vod. OOP - U nově zakládaných štěrkopískovišť požadovat jasnou a podrobnou představu o podobě jezera po ukončení těžby s důrazem na biologické aspekty rekultivace. OOP - Nepovolovat výstavbu nových údolních nádrží jakožto protipovodňových opatření (preferovat výstavbu poldrů, rozšiřování plochy


0

0

0

0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0

0

0

65


Vodní ekosystémy - mokřady

Vodní ekosystémy – podzemní vody, CHOPAV

Ochrana přírody a krajiny Významné krajinné prvky

Ochrana přírody a krajiny – Přechodně chráněné plochy Ochrana přírody a krajiny – Přírodní parky Ochrana přírody a krajiny – Územní systémy ekologické stability

záplavových území a zvyšování retenční schopnosti krajiny). OOP - Podporovat výstavu ČOV v obcích v povodí OOP - Podporovat realizaci protierozních opatření na ZPF v povodní nádrží (orná půda na TTP či les, zasakovací pásy, meze aj.). OOP - Zvyšování podílu rybníků s výhradně manipulační funkcí. OOP - Odbahňování rybníků, jež primárně neslouží chovu ryb s ohledem na obojživelníky pouze ve vhodném vegetačním období. OOP - Na vhodných lokalitách podporovat výstavbu nových nádrží rybničního typu s výhradně mimoprodukční funkcí. OOP - Napojit vybraná zazemněná ramena znovu na tok. OOP - Regulovat a kontrolovat rybářské využívání ramen. OOP - Nepovolovat zavážení ramen. OOP - Obnova zazemněných ramen jejich citlivým odbahněním. OOP - Vytváření a obnova tůní ve volné krajině. OOP - Vytvoření podmínek pro vznik či obnovu mokřadních území (revitalizace vodních toků, ukládání náhradních a kompenzačních opatření za zásahy do přírodních stanovišť). OOP - Podporovat zvýšení zásob mělké podzemní vody v krajině pomocí revitalizačních opatření (revitalizace toků, rušení odvodnění) KÚ - U VKP les iniciovat výrazné zvýšení procentuálního zastoupení lesních porostů v nejlepších třech třídách přirozenosti lesů. ORP - U zásahů do VKP vodních toků a údolních niv důsledně minimalizovat negativní dopady a požadovat navrácení do původního stavu. POÚ - U registrovaných VKP zajistit takový stav, pro který byla registrace provedena. KÚ - Zpřístupnit evidenci přechodně chráněných ploch a vypracovat zásady jejich managementu. KÚ - Dosáhnout odstranění černých staveb majících zásadní negativní vliv na krajinářské hodnoty PP. OOP - Podporovat ochranu stávajících funkčních ÚSES a zakládání nových. OOP - Při KPÚ zajistit optimální polohu pozemků navržených na funkci ÚSES. OOP - Přednostně umisťovat skladebné prvky ÚSES


0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0

0

0 0 0 0 0 0 0 66


Ochrana přírody a krajiny – Zvláště chráněná území

Ochrana přírody a krajiny – Krajinotvorné programy

Ochrana přírody a krajiny – Zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin, záchranné programy

Ochrana přírody a krajiny – Nepůvodní druhy rostlin

Ochrana přírody a krajiny – Památné stromy

do ekologicky nejméně stabilních oblastí. OOP - Při schvalování investičních záměrů a změn ÚPD chránit systém ÚSES, bránit tvorbě možných bariér. OÚ - Při povolování kácení dřevin mimo les uplatňovat náhradní výsadby s umístěním do navržených prvků ÚSES. KÚ - Zajistit management ZCHÚ v souladu s plány péče. KÚ - Aktualizace dat zveřejněných na internetových stránkách Kraje. KÚ - Zahájit v rámci managementu ZCHÚ ve spolupráci s vlastníky přeměnu druhové skladby lesních porostů. KÚ, ORP - Na internetových stránkách každoročně aktualizovat informace o možnosti získání finančních prostředků v rámci krajinotvorných programů pro veřejnost. KÚ, ORP - Věnovat zvýšenou pozornost lokalitám s prokázaným výskytem zvláště chráněného a/nebo „naturové“ druhu. KÚ, ORP - V případě uvažovaných zásahů do přírodně cenných lokalit vždy ukládat zpracování biologického hodnocení s důrazem na výskyt zvláště chráněných druhů či druhů náležejících do seznamu Natura 2000. KÚ, ORP - V případě zásahů, které by mohly ovlivnit populace či biotopy zvláště chráněných a/nebo „naturových“ druhů prosazovat eliminaci negativních dopadů a po ukončení zásahů pak návrat stanoviště do původního stavu. Pouze v nezbytných, zdůvodněných případech, přistoupit k záchrannému transferu. ORP - Zmapování lokalit s výskytem invazních druhů rostlin a ve spolupráci s vlastníky pozemků zajistit jejich likvidaci. ORP - Připravit propagační materiály o nepůvodních druzích rostlin za účelem zvýšení informovanosti obyvatel. KÚ - Aktualizace evidence památných stromů prezentovaných na krajských internetových stránkách. POÚ - Sledovat stav vyhlášených památných stromů a přijímat adekvátní opatření k zajištění jejich ochrany a vyhovujícího stavu včetně zajištění označení v souladu s platnou legislativou. POÚ – V případě vyhlášení nových památných


0

0 0 (+) 0

(+)

0

0

0

0

(+)

(+)

0 0 67


Ochrana přírody a krajiny – NATURA 2000

stromů postoupit vyhlašovací dokumentaci ústřednímu seznamu ochrany přírody, obecnímu úřadu ORP a KÚ. ORP – Vyhlašování nových ZCHÚ, jejich vyznačení v terénu, příprava plánů péče a dodržování zvoleného managementu. ORP - Rozšíření některých stávajících ZCHÚ, zajištění dosavadního managementu, inventarizace a monitoring území, aktualizace plánu péče, realizace naučných stezek.

0

0

PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE Oblast

Předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností

Podíl recyklovaných odpadů

Vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady a k jejich využívání Ukládání odpadů na skládky

Nebezpečné odpady Odpady s obsahem PCB/PCT a zařízení je obsahující

Odpadní oleje

Autovraky

Cíl Snižování měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu. Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních přírodních zdrojů. Minimalizace negativních vlivů na zdraví lidí a životní prostředí při nakládání. Zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012 a zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. Vytvořit integrované systémy nakládání s odpady na regionální úrovni a jejich propojení do celostátní sítě zařízení pro nakládání s odpady v rámci vybavenosti území. Snížení hmotnostního podílu odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s výhledem dalšího postupného snižování. Snížit měrnou produkci nebezpečných odpadů o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s předpokladem dalšího snižování. Odstranění odpadů PCB/PCT a zařízení s obsahem PCB/PCT nebo jejich dekontaminace v co nejkratší možné době, nejpozději však do konce roku 2010. Zajistit využití 38 % (50 %) hmotnostních z ročního množství olejů uvedených na trh do roku 2006 (2012) a zvyšovat množství zpětně odebraných odpadních olejů. Pro vozidla vyrobená po 1. lednu 1980 nejpozději od 1. ledna 2006 opětovně použít a využít nejméně v míře 85 % průměrné hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok a opětovně použít a materiálově využít v míře nejméně 80 % průměrné


Naplnění v PR CR OK 0 0 0

-

-

-

-

-

-

-

68


Odpady z azbestu

Kaly z čistíren odpadních vod

Baterie a akumulátory

Vyřazená elektrická a elektronická zařízení

hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok. Pro vozidla vyrobená před 1. lednem 1980 je míra opětovného použití a využití stanovena na 75 % a míra opětovného použití a materiálového využití na 70 % průměrné hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok. Nejpozději od 1. ledna 2015 opětovně použití a využít nejméně v míře 95 % průměrné hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok a opětovně použít a materiálově využít v míře nejméně 85 % průměrné hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok. Omezení negativního vlivu azbestu na zdraví lidí a životní prostředí Nalézt dlouhodobé metody a způsoby využívání kalů z čistíren odpadních vod v kombinaci současných způsobů využívání a nalezení nových alternativních metod využívání např. v energetice. Dosáhnout u použitých průmyslových Ni-Cd akumulátorů úplného využití kovové substance do roku 2005. Dosáhnout do roku 2006 sběr použitých přenosných baterií v množství 100 g za rok na obyvatele, z toho materiálově využívat minimálně 50 % hmotnostních. Zajistit do roku 2005 sběr a materiálové využití 85 % hmotnostních z celkového množství olověných akumulátorů uvedených na trh. Zajistit do roku 2012 sběr a materiálové využití 95 % hmotnostních z celkového množství olověných akumulátorů uvedených na trh. Uplatňovat při sběru, shromažďování a třídění použitých baterií a akumulátorů postupy umožňující zvyšování účinnosti zpětného odběru a jejich využití. Zvýšení úrovně sběru tříděných vyřazených elektrických a elektronických zařízení na 4 kg na osobu za rok z domácností do 31. 12. 2006 U velkých domácích spotřebičů a automatických výdejních stojanů bude nejpozději do 31. 12. 2006 využito minimálně 80 % průměrné hmotnosti použitého spotřebiče a materiály, látky a součásti z nich budou opakovaně použity nebo recyklovány v rozsahu minimálně 75 % průměrné hmotnosti spotřebiče. U zařízení informační a komunikační technologie a spotřebitelských zařízení bude nejpozději do 31. 12. 2006 využito minimálně 75 % průměrné hmotnosti


-

-

0

-

-

-

-

-

-

-

-

-

69


Odpady vzniklé následkem živelných pohrom

použitého spotřebiče a materiály, látky a součásti z nich budou opakovaně použity nebo recyklovány v rozsahu minimálně 65 % průměrné hmotnosti spotřebiče. U malých domácích spotřebičů, osvětlovacích zařízení, elektrických a elektronických nástrojů, hraček a přístrojů pro monitorování a regulaci bude nejpozději do 31. 12. 2006 využito minimálně 70 % průměrné hmotnosti použitého spotřebiče a materiály, látky a součásti z nich budou opakovaně použity nebo recyklovány v rozsahu minimálně 50 % průměrné hmotnosti spotřebiče. Materiály, látky a součásti z výbojek a zářivek budou nejpozději do 31. 12. 2006 opakovaně použity a recyklovány v rozsahu minimálně 80 % hmotnosti použitého spotřebiče. Zapracování zásad pro nakládání s odpady vzniklými v důsledku živelných pohrom do předpisů krizového řízení a systémů krizového řízení, aby byly po organizační a technické stránce připraveny organizovat a zajišťovat práce při bezprostředním nakládání s těmito odpady, v souladu s právními předpisy v odpadovém hospodářství. Zajištění dovybavení objektů, které budou do systému nakládání s odpady vzniklými při živelných pohromách zařazeny.

-

-

-

-

Naplnění cílu sledovaných koncepcí PR CR OK je vzhledem k obecnosti a jednostrannému zaměření PR SR OK velmi omezené, avšak v několika případech lze konstatovat, že došlo alespoň k jejich rámcovému naplnění. Ve všech případech, kde je možné soulad s jednotlivými koncepcemi vyhodnotit, tedy není posuzovaná koncepce PR CR OK v rozporu s jejich hlavními sledovanými cíli.


70


6. ZÁVAŽNÉ VLIVY NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Hlavním cíle předkládaného posouzení SEA je vyhodnocení míry a charakteru vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, které mohou nastat naplňováním hodnocené koncepce PR CR OK a MS CR OK. Přehled námětů rozvojových projektů obsažených v části „Akční plán“ PR CR OK není možné v této fázi hodnocení blíže posoudit z hlediska jejich vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Tyto posouzení budou předmětem samostatných procesů EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, v dalších fázích jejich rozpracování a před samotnou realizací. V následujících kapitolách jsou vyhodnoceny vlivy z několika hledisek: 1. způsobu naplňování referenčních cílů ochrany životního prostředí jednotlivými opatřeními; 2. negativního či pozitivního vlivu realizace navržených opatření; 3. další charakteristiky vyplývající z navržených opatření (pravděpodobnost výskytu, potenciální významnost, charakter působení, frekvence a délka trvání). Pro jednoznačné pochopení a upřesnění působení vlivů je kapitola 6.3 věnována jejich slovnímu komentáři. Důležitým hlediskem je rovněž zohlednění možného kumulativního působení vlivů. Některá opatření mohou vést rovněž k přímému nebo sekundárnímu působení na jednotlivé složky životního prostředí, které mohou ovlivnit změny prostředí. V případě negativního působení vlivů jsou v kapitole 7 navržena opatření k jejich eliminaci, minimalizaci a případné kompenzaci. Na území Olomouckého kraje byl vyhlášen větší počet zvláště chráněných území, mezi nimi dvě chráněné krajinné oblasti, mnoho přírodních rezervací a památek, evropsky významných lokality, čtyři ptačí oblasti, ale i větší počet ekologicky stabilních prvků a chráněných kulturních a historických památek. Uvedené oblasti a objekty mají velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu a s ním spojenou návštěvnost Olomouckého kraje. Negativa, která plynou z výše uvedených skutečností, jsou střety mezi stále se dynamicky rozvíjejícími aktivitami cestovního ruchu a jejich vliv na přírodně hodnotné oblasti. Citlivým tématem zůstává rovněž možné narušení krajinného rázu. Tato problematika musí být řešena v samostatném procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, před samotnou realizací jednotlivých záměrů. Obecně však předpokládáme, že ve zvláště chráněných územích nedojde k navrhování a realizace projektů, který by mohly narušit zachovalý krajinný ráz těchto území. Vzhledem k množství námětů možných rozvojových projektů v části koncepce „Akční plán“ bude vhodné preferovat a podporovat ty projekty, které budou zohledňovat ekologickou proveditelnost, referenční cíle ochrany životního prostředí a další environmentální kritéria. Lze od nich očekávat pravděpodobné zlepšení stavu přírody a krajiny, namísto produkce škodlivin a cizorodých látek do okolního prostředí.


71


6.1

Hodnocení opatření PR CR OK a MS CR OK ve vztahu ke stanoveným referenčním cílům ochrany životního prostředí

PR CR OK je koncepcí zpracovanou na úrovni kraje, jehož přijetí bude znamenat, že jeho věcná i obsahová forma splňuje požadavky a předpoklady vyplývající z relevantních politik, strategií a koncepcí na různých úrovních. Referenční cíle slouží ke zjištění vazeb jednotlivých koncepčních dokumentů z hlediska ochrany životního prostředí a zároveň k vyhodnocení souladu cílů a opatření posuzovaných koncepčních dokumentů s cíli ochrany životního prostředí. Na základě analýzy relevantních národních (Státní politika ŽP a další) a regionálních koncepčních dokumentů Olomouckého kraje (viz související koncepční dokumenty v kap. I.), na základě analýzy stavu životního prostředí v analytické části a z dostupných informačních pramenů MŽP ČR stanovil SEA tým základní sadu referenčních cílů ochrany životního prostředí. Následně byl vyhodnocen vztah posuzovaných prioritních oblastí základní sadě referenčních cílů ochrany životního prostředí. Pro hodnocení dlouhodobých cílů, strategií a opatření jednotlivých prioritních oblastí pak byly vybrány ty referenční cíle ochrany životního prostředí, u nichž byla identifikována nejsilnější možná vazba s prioritními oblastmi. Tímto způsobem pracovní tým SEA určil 11 referenčních cílů (viz tabulka níže).

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

zvýšení ekologické stability zastavěných území (přírodní prvky, snižování intenzity dopravy) zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu, přijatelnější využívání kulturního a přírodního dědictví harmonizace využití území s požadavky na ochranu přírody a krajiny, zvyšování investic do ochrany ŽP zlepšit stanovištní podmínky některých druhů rostlin a živočichů (ochrana vodních biotopů) snížit environmentální rizika upřednostňováním šetrných technologií ve všech hospodářských odvětvích omezení záborů a eroze půdy, využívání ploch brownfields snížit znečištění ovzduší z dopravy podporováním jejích šetrných forem včetně organizačních opatření zastavit zvyšování vstupů hlavních toxikantů do prostředí a hledat náhradní řešení podpora environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty zvyšovat konkurenceschopnost environmentálně šetrného podnikání zamezení vysídlování oblasti zlepšením podmínek pro rozvoj podnikatelského prostředí, snižování nezaměstnanosti

K hodnocení naplňování výše uvedených referenčních cílů ochrany životního prostředí jednotlivými prioritami PR CR OK a MS CR OK (legenda uvedena pod stupnicí hodnocení) byla použita následující stupnice:


72


+ = naplnění cíle 0 = naplnění cíle diskutabilní - = k naplnění cíle nedošlo PR CR OK 1 – Priorita č. 1: Veřejná infrastruktura a služby 2 – Priorita č. 2: Podnikatelská infrastruktura a služby 3 – Priorita č. 3: Marketing a řízení MS CR OK 4 – Priorita č. 1: Rozvoj organizace CR, lidských zdrojů a služeb 5 – Priorita č. 2: Marketing 6 – Priorita č. 3: Rozvoj turistického inforamčního portálu Tabulka 15: Vyhodnocení naplňování stanovených referenčních ochrany životního prostředí Referenční cíle OŽP

1

2

3

4

5

6

1. zvýšení ekologické stability zastavěných území (přírodní prvky, snižování intenzity dopravy) 2. zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu, přijatelnější využívání kulturního a přírodního dědictví 3. harmonizace využití území s požadavky na ochranu přírody a krajiny, zvyšování investic do ochrany ŽP 4. zlepšit stanovištní podmínky některých druhů rostlin a živočichů (ochrana vodních biotopů) 5. snížit environmentální rizika upřednostňováním šetrných technologií ve všech hospodářských odvětvích 6. omezení záborů a eroze půdy, využívání ploch brownfields 7. snížit znečištění ovzduší z dopravy podporováním jejích šetrných forem včetně organizačních opatření 8. zastavit zvyšování vstupů hlavních toxikantů do prostředí a hledat náhradní řešení 9. podpora environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty 10. zvyšovat konkurenceschopnost environmentálně šetrného podnikání 11. zamezení vysídlování oblasti zlepšením podmínek pro rozvoj podnikatelského prostředí, snižování nezaměstnanosti

+

+

-

-

-

-

+

+

0

0

0

-

-

-

0

-

0

-

-

-

0

-

0

-

0

0

0

-

0

-

+

+

0

-

0

-

+

+

0

0

0

-

+

+

-

-

-

-

+

+

+

+

+

+

0

+

+

+

+

+

0

+

+

+

+

+


73


Na základě naplňování referenčních cílů ochrany životního prostředí (viz. Tabulka 15) prioritami PR CR OK a MS CR OK lze potvrdit pouze jejich částečný soulad s posuzovanou koncepcí. V případě, že refereční cíl není danou prioritou naplněn, v sobě nenese konečný rozpor, ale odráží skutečnou účelovou a věcnou náplň posuzované koncepce. Cestovní ruch je důležitou sférou služeb v socioekonomické oblasti kraje a právě na to byl při jejím sestavování kladen největší důraz. Priorita č. 1 PR CR OK naplňuje přímo popř. jen rámcově cíle 1, 2, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11. Využívá k tomu aktivit typu výstavby a modernizace stezek a tras pro bezmotorovou dopravu, rekonstrukci železničních stanic a zastávek, úschoven a půjčoven kol (opatření č. 1); modernizace, stavební úpravy a rekonstrukce kulturních, historických a technických památek, revitalizace a všestranná péče o přírodně hodnotné jevy (opatření č. 2 a 3). Priorita č. 2 PR CR OK ve své podstatě kopíruje naplňování rámcových cílů jako priorita č. 1. Priorita č. 3 PR CR OK se zabývá podporou marketingových aktivit pro podporu CR v OK, vzděláváním lidských zdrojů, podporou podnikatelských subjektů, financováním CR, tedy celým systémem zefektivnění organize CR v OK, z čehož vyplývá, že se týká naplňování zvláště referenčních cílů 9, 10 a 11. Ve své podstatě také cílů 2, 3, 4, 5, 6 a 7. Priorita č. 1 MS CR OK naplňuje přímo popř. jen rámcově cíle 2, 7, 9, 10 a 11. Využívá k tomu aktivity jako koordinovanost marketingových aktivit a posílení manažerských schopností, rozšíření spolupráce s podnikatelským sektorem či zvyšování a kvalitňování potenciálu lidských zdrojů. Priorita č. 2 MS CR OK se zabývá aktivitami typu tisku průvodců, zhotovování propagačních materiálů (katalogy, kalendáře, pohledy, mapy), příprava účasti na veletrzích, tvorba nabídky programů pro školy, firmy i veřejnost, tvorba produktových balíčků ve spolupráci s podnikatelským sektorem apod. Hlavními naplňovanými referenčními cíli jsou 9, 10 a 11, rámcově pak cíle 2, 3, 4, 5, 6 a 7. Priorita č. 3 MS CR OK se věnuje pouze rozovji internetového turistického portálu OK jako nejdůležitějšího komunikančího nástroje. Naplňují se referenční cíle 9, 10 a 11.

6.2

Hodnocení opatření PR CR OK a MS CR OK ve vztahu k jednotlivým složkám životního prostředí

Stanovení hodnot působení jednotlivých opatření PR CR OK a MS CR OK často vychází z jejich potenciálního působení na složky životního prostředí, kdy se toto působení může projevit jako pozitivní či negativní. V případě, že dojde k umístění některé negativně působící formy cestovního ruchu do zvláště chráněného území, je nutné, aby byla v souladu s Plánem péče. V případě tvrdých forem cestovního ruchu je jejich lokalizace do zvláště chráněných území nevyhovující a měla by být přehodnocena. Pro vyhodnocení potenciální významnosti vlivů na jednotlivé složky životního prostředí (přehled jednotlivých složek ŽP uveden pod stupnicí hodnocení) vycházíme ze zvolené numericko-verbální šestibodové stupnice (viz níže). Vyhodnocení je v souladu s dostupnými metodikami a provedeno dle zkušeností zpracovatele.


74


Hodnota -2

Termín

Popis

Významný Negativní vliv. negativní vliv Významný rušivý až likvidační vliv na složku ŽP nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků složky ŽP. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího úkolu – záměru, opatření, plochy). Mírně Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv. negativní vliv Mírný rušivý vliv na složku ŽP; mírné narušení ekologických nároků na složku ŽP, okrajový zásah. Je možné jej vyloučit navrženými zmírňujícími opatřeními. Nulový vliv Koncepce, resp. její dílčí úkoly nemají žádný vliv. Mírně Mírný příznivý vliv na složku ŽP. pozitivní vliv Mírné zlepšení stavu složky ŽP nebo působení na ni. Významný Významný příznivý vliv na složku ŽP. pozitivní vliv Významné zlepšení stavu složky ŽP nebo působení na ni. Vliv nelze Díky obecnosti zadání koncepce, případně nejasnosti konkrétního řešení či vyhodnotit nedostatku detailních údajů u konkrétních záměrů není možné hodnotit jejich vlivy. U projektů (záměrů), které podléhají posuzování vlivů na ŽP dle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění bude vyhodnocení vlivů na ŽP řešeno v rámci konkrétní projektové přípravy projektu.

-1

0 +1 +2 ?

1 – obyvatelstvo 3 – fauna, flora 5 – voda 7 – hmotné statky 9 – krajina, krajinný ráz

2 – biologická rozmanitost 4 – půda 6 – ovzduší, klima 8 – kulturní a historické hodnoty

Tabulka 16: Hodnocení vlivů opatření na složky životního prostředí Priority a opatření

Složky životního prostředí 1

2

3

4

5

6

7

8

9

+1

-1

-1

-1

-1

-1

0

0

-1

+1

-1

-1

-1

-1

-1

+1

+1

0

+1

-1

-1

-1

-1

-1

+1

+1

0

PR CR OK Priorita č. 1: Veřejná infrastruktura a služby Opatření č. 1: Rozvoj dopravy Opatření č. 2: Rozvoj oblastí s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb Opatření č. 3: Rozvoj ostatních oblastí cestovního ruchu

Priorita č. 2: Podnikatelská infrastruktura a služby Opatření č. 1: Rozvoj oblastí s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb

+1

-1

-1

-1

-1

-1

+1

+1

0

Opatření č. 2: Rozvoj ostatních oblastí cestovního

+1

-1

-1

-1

-1

-1

+1

+1

0


75


ruchu Priorita č. 3: Marketing a řízení Opatření č. 1: Rozvoj regionální organizace CR

+2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

MS CR OK Priorita č. 1: Rozvoj organizace CR, lidských zdrojů a služeb Opatření č. 1: Rozvoj organizace CR destinace OK, posílení lidských zdrojů a manažerských schopností na všech úrovních

+2

0

0

Priorita č. 2: Marketing Varianta I.: Návrh marketingových aktivit na základě podkladů jednotlivých aktérů organizace CR v OK (OK, JSCR, SM-CR) Opatření č. 2.1: Aktivity 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Olomouckého kraje Opatření č. 2.2: Aktivity Jeseníky – Sdružení cestovního 0 0 0 0 0 0 0 0 0 ruchu Oaptření č. 2.3: Aktivity Střední Morava – Sdružení cestovního 0 0 0 0 0 0 0 0 0 ruchu Varianta II. : Návrh marketingových aktivit zpracovatelů studie Opatření 2.1: Tvorba nových produktů a produktových 0 0 0 0 0 0 0 0 0 balíčků Opatření 2.2: Aktivity pro 0 0 0 0 0 0 0 0 0 individuální cílové skupiny Oaptření 2.3: Aktivity pro oganizátory pobytů, výletů, 0 0 0 0 0 0 0 0 0 kongrasů a incentivy Opatření 2.4: Veletrhy, komunikační kampaně, 0 0 0 0 0 0 0 0 0 distribuce, databanky, monitoring Opatření 2.5: Olomouc region 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Card 2011 – 2015 Opatření 2.6: Akce s perspektivou národního, 0 0 0 0 0 0 0 0 0 mezinárodního významu Opatření 2.7: Mezinárodní 0 0 0 0 0 0 0 0 0 partnerství – Cestování časem Opatření 2.8: Partnerství Morava – spolupráce 0 0 0 0 0 0 0 0 0 moravských krajů Priorita č. 3: Rozvoj turistického informačního portálu OK Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

76

Olomoucký kraj Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 - 2013 (výhled do roku 2016) a Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016) Opatření č. 3.1: Informační správa, aktualizace dat a obchodování na portálu regionu Jeseníky Opatření 3.2: Informační správa, aktualizace dat a obchodování na portálu regionu Střední Morava Opatření 3.3: Rozvoj turistického portálu OK Opatření 3.4: Vybudování rezervačního systému turistického portálu OK

6.3

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Slovní vyjádření negativních vlivů

Tato kapitola se zabývá slovním vyjádřením potenciálních vlivů na životní prostředí, jenž bylo zpracováno v tabulce předcházející kapitoly. Míra těchto vlivů nemůže být vzhledem k obecnému pojetí koncepce a navržených aktivit jednoznačně definována. Jednoznačně nelze lokalizovat možné dopady vedoucí k naplnění cílů, není tedy možné ani zcela rozlišit pozitnivní či negativní dopad jednotlivých aktivit. Předloženým slovním hodnocením lze více rozvést danou problematiku a uporoznit na možná uskalí působení koncepce na životní prostředí mezi které patří nejen působení na složky přírodní, ale také kulturně-hisotorické a celkovou únosnou kapacitu daného prostředí.

6.3.1

PR CR OK - Priorita č. 1: Veřejná infrastruktura a služby

Prioritu naplňují celkem 3 opatření a je zaměřena na celkový rozvoj cestovního ruchu pod patronací státu potažmo menších územních jednotek. Priorita je zacílena na rozvoj, modernizace, zkapacitnění či rekonstrukce komunikací, cyklostezek, ubytovacích a stravovacích kapacit, doprovodné infrastruktury aj. Dále neopomíná rovněž zlepšování oranizačních aktivit (např. cykobusy, snižování dopadů dopravy, zlepšování přístupnosti a péči o přírodní jevy), tak aby došlo k celkovému zvýšení kvality cestovního ruchu z pohledu návštěvníků. Opatření č. 1 – Rozvoj dopravy Opatření je rozděleno na dvě dílčí opatření: zlepšení doravní infrastruktury bezmotorová doprava.


77


Opatření si klade za cíl zlepšit napojení na nadregionální dopravní síť, zlepšit dostupnost a propojení ekonomických a urbanistických center a turistických lokalit, zlepšit plynulost a bezpečnost dopravy na silnicích, zajistit leteckou dostupnost kraje, rozšířit veřejnou dopravu či cyklostezky a zvýšit jejich bezpečnost a kvalitu. Mírně pozitivní vliv mohou mít tyto cíle na složku obyvatel. V případě vlivů na biologickou rozmanitost, faunu a flóru, půdu, vodu, ovzduší a klima či krajinný ráz je bude spíše jednat o vliv mírně negativní, jehož intenzita bude záviset na způsobu provedení konkrétních záměru, jejich rozsahu a místu realizace.

Opatření č. 2 – Rozvoj oblastí s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb Opatření je zaměřeno na přímé budování, obnovu a zkvalitňování veřejné infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu a volnočasových aktivt nejen v oblasti sportu, ale i kultury (značení turistických tras či hipostezek, revitalizace přírodních jevů, kulturních a technických památek). Rovněž se zaměřuje na celoroční nabídku aktivit a nabídku v době špatného počasí. Mírně pozitivní vliv mohou mít zmíněné cíle na složku obyvatel, hmotné statky, kulturní a historické hodnoty. V případě působení na biologickou rozmanitost, faunu a flóru, půdu, vodu, ovzduší a klima se jedná o podobný vliv jako u předcházejícího opatření.

Opatření č. 3 – Rozvoj ostatních oblastí cestovního ruchu Opatření č. 3 má stejné cíle jako opatření č. 2. Tudíž i předpokládané vlivy na jednotlivé složky životního prostředí se dají posoudit obdobně.

6.3.2

PR CR OK - Priorita č. 2: Podnikatelská infrastruktura a služby

Prioritu naplňují dvě opatření. Její zaměření je téměř shodné s prioritou č. 1. Hodnocená priorita je však zaměřena na budování infrastruktury a služeb cestovního ruchu v soukromém vlastnictví, a tudíž není její součástí rozvoj dopravy, který je z velké části zatím v kompetenci státu.

Opatření č. 1 – Rozvoj oblastí s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb Posuzované opatření č. 1 priority č. 2 má obdobné zaměření jako opatření č. 2 priority č. 1 s rozdílem podílu investic, které plynou z rozpočtů podnikatelů popř. v souvislosti s možným čerpáním doatcí z jiných finannčích zdrojů. Z výše uvedeného lze konstatovat, že případné vlivy na jednotlivé složky životního prostředí budou posouzeny stejně jako u zmíněného opatření předcházející priority.

Opatření č. 2 – Rozvoj ostatních oblastí cestovního ruchu Toto opatření č. 2 priority č. 2 má obdobné cíle jako opatření č. 3 priority č. 1 opět s rozdílem v původu financí. Rovněž vyhodnocení případných vlivů na jednotlivé složky životního prostředí jsou posouzeny stejně jako u zmíněného opatření předcházející priority.


78


6.3.3

PR CR OK - Priorita č. 3: Marketing a řízení

Prioritu naplňuje pouze jedno opatření, a to Opatření č. 1: Rozvoj regionální organizace cestovního ruchu. To je zaměřeno na oblast marketingu, tedy na realizaci takových cílů a aktivit, které jsou spojeny se zpracováváním či aktualizací koncepčních materiálů, projektů a záměrů k rozvoji cestovního ruchu, zkvalitňováním vzdělávacích a školících aktivit, informačních a rezervačních internetových systémů, tak aby došlo k řádnému rozvoji cestovního ruchu po všech stránkách. Vzhledem k tomu, že se jedná o „organizační“ zajištění rozvoje cestovního ruchu nemůže dojít realizací této priority k negativním vlivům na složky životního prostředí. Naopak k pozitivnímu působení dojde na složku obyvatelstva.

6.3.4

MS CR OK - Priorita č. 1: Rozvoj organizace CR, lidských zdrojů a služeb

Priorita je přímo naplňována jedním opatřením č. 1.1 Rozvoj organizace CR destinace OK, posílení lidských zdrojů a manažerských schopností na všech úrovních, které je zaměřeno na rozvoj organizace a posílení lidských zdrojů a manažerských schopností lidí pracujících ve sféře cestovního ruchu. Vzhledem k tomu, že se jedná o „organizační“ zajištění rozvoje cestovního ruchu nemůže dojít realizací této priority k negativním vlivům na složky životního prostředí. Naopak k pozitivnímu působení dojde na složku obyvatelstva.

6.3.5

MS CR OK - Priorita č. 2: Marketing

Priorita je naplňována 11 opatřeními ve dvou variantách, které si vesměs odpovídají. Toto rozdělení vzniklo pouze na základě dvou návrhů, zpracovatelů studie a organizací CR v OK. Zaměření priority a jednotlivých opatření je směrováno na podporu jednotlivých přírodních, kulturně-historických a technických památek i celých oblastí rozvoje cestovního ruchu formou jejich prezentace na veletrzích, internetových serverech, tiskem propagačních materiálů, průvodců, tvorbou produktových balíčků apod. Dále zpracování studií s vytipováním akcí národní či mezinárodního významu, turistických produktů. Jak bylo naznačeno i tato priorita nebude mít přímé negativní působení na jednotlivé složky životního prostředí. Může se objevit až následné „sekundární“ působení na tyto složky realizací jednotlivých propagovaných aktivit (zvýšení zátěže na vodu, ovzduší či faunu a flóru). Přehled opatření priority č. 2: Varianta I. Návrh marketingových aktivit na základě podkladů jedntlivých aktérů organizace CR v OK (OK, J-SCR, SM-SCR) • Opatření č. 2.1 – Aktivity Olomouckého kraje Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

79


• •

Opatření č. 2.2 – Aktivity Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu Opatření č. 2.3 – Aktivity Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu

Varianta II. Návrh marketingových aktivit zpracovatelů studie • Opatření č. 2.1 – Tvorba nových produktů a produktových balíčků • Opatření č. 2.2 – Aktivity pro individuální cílové skupiny • Opatření č. 2.3 – Aktivity pro organizátory pobytů, výletů, kongresů a incentivy • Opatření č. 2.4 – Veletrhy, komunikační kampaně, distribuce, databanky, monitoring • Opatření č. 2.5 – Olomouc region Card 2011 – 2015 • Opatření č. 2.6 – Akce s perspektivou národního, mezinárodního významu • Opatření č. 2.7 – Mezinárodní partnerství – Cestování časem • Opatření č. 2.8 – Partnerství Morava – spolupráce moravských krajů

6.3.6

MS CR OK - Priorita č. 3: Rozvoj turistického informačního portálu OK

Priorita je naplňována čtyřmi níže uvedenými opatřeními a je zaměřena na přímou propagaci cestovního ruchu v Olomouckém kraji formou internetových portálů, které budou obsahovat aktuální informace o dění nejen v kraji, ale i vymezených turistických regionech s možností on-line rezervací vstupenek na konané akce, on-line rezervací ubytování, on-line prodejem produktových balíčků apod. Charakter priority i jednotlivých opatření naznačuje jejich nulové působení na jednotlivé složky životního prostřední. Objevit se může, stejně jako u předcházející priority, až následné „sekundární“ působení. Přehled opatření priority č. 3: • • • •

Opatření č. 3.1 – Informační správa, aktualizace dat a obchodování na portálu regionu Jeseníky Opatření č. 3.2 - Informační správa, aktualizace dat a obchodování na portálu regionu Střední Morava Opatření č. 3.3 – Rozvoj turistického portálu OK Opatření č. 3.4 – Vybudování rezervačního systému turistického portálu OK


80


7. PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů PR CR OK a MS CR OK jsou navržena z pohledu zpracovatelů vyhodnocení SEA. U projektů vycházejících z navržených aktivit a opatření předem předpokládáme respektování platné legislativy ochrany území, složek životního prostředí a veřejného zdraví. Musí vycházet rovněž z možností platné závazné části územně plánovací dokumentace. V případě, že v průběhu některých aktivit dojde k rozpoznání význmaných negativních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví bude nutné je vyhodnotit v samostatném procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb, v platném znění. Tento postup je nutné dodržet v důsledku dlouhodobého zachování potenciálu cestovního ruchu v daném území.

7.1

Návrh podmínek pro realizaci opatření PR CR OK

Priorita č. 1: Veřejná infrastruktura a služby • Opatření č. 1: Rozvoj dopravy Budování komunikací ke zpřístupnění a spojení významných přírodních, kulturně-hitorických a technických památek je nutné vyhodnotit z hlediska možného zvýšení dopravní zátěže území, uzlů a vymezených cílů, případně je nutné zohlednit nárůst individuální dopravy po těchto komunikacích a následné dopad na lidské zdraví a složky životního prostředí. Určitý klad s sebou nese opatření v realizaci cyklostezek a rozšíření sítě veřejné dopravy, které mohou naopak přispět ke snížení individuální dopravy. Realizaci cyklostezek je však potřeba důsledně plánovat vzhledem k možným negatvivním zásahům do ZPF a PUPFL. Celkově s sebou opatření nese negativní vlivy projevující se na kvalitě ovzduší, vodstvu, půdě či v neposlední řadě také na krajinném rázu. Je důležité, aby došlo k omezování těchto vlivů, ke kompenzacím a rozvoji již zmíněné ekologicky šetrné dopravy. • •

Opatření č. 2: Rozvoj oblastí s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb Opatření č. 3: Rozvoj ostatních oblastí cestovního ruchu

Priorita č. 2: Podnikatelská infrastruktura a služby • Opatření č. 1: Rozvoj oblastí s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb • Opatření č. 2: Rozvoj ostatních oblastí cestovního ruchu Podpora výstavby, rekonstrukce a rozšiřování infrastruktury cestovního ruchu a navazujících volnočasových aktivit musí zohledňovat požadavky obyvatel dané lokality, zohledňovat jejich potřeby a možnosti uplatnění. Dále musí brát ohled na možnosti revitalizace daného území (využívání Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

81


brownfieldů), minimalizovat zábor kvalitní zemědělské půdy, přizpůsobit vzhled charakteristickému rázu krajiny, omezit šíření mimo stávající intravilán a zamezit zbytečnému kácení. Rozvoj CR v turisticky oblíbených destinacích může s sebou přinést navýšení stávající zátěže některých složek životního prostředí a veřejného zdraví, proto je nutné rozvýjet v rámci únosné kapacity prostředí i lokality málo turisticky navštěvované. Rozvoj těchto lokalit může vést ke zmírnění náporu na oblíbené lokality, ale zároveň je potřeba dbát na rozšiřování infrastruktury mimo I., II. a III. zóny zvláště chráněných území.

Priorita č. 3: Marketing a řízení • Opatření č. 1: Rozvoj regionální organizace cestovního ruchu Cíle a aktivity priority, potažmo opatření nebudou mít negativní vliv na složky životního prostředí a veřejné zdraví. Není potřeba stanovit opatření k jejich prevenci či odstranění.

7.2

Návrh podmínek pro realizaci opatření MS CR OK

Priorita č. 1: Rozvoj organizace CR, lidských zdrojů a služeb • Opatření č. 1: Rozvoj organizace CR destinace OK, posílení lidských zdrojů a manažerských schopností na všech úrovních Vzhledem k charakteru cílů a aktivit priority / opatření mající koordinační vliv na rozvoj cestovního ruchu nedojde k negativnímu ovlivnění složek životního prostředí a veřejného zdraví. Nepřímo dojde ke zlepšení stavu životního prostředí regionu zainteresováním místních obyvatel, kteří si uvědomí možná rizika plynoucí z rozvoje cestovního ruchu a důležitost zachování stávajícího stavu svého životního prostředí.

Priorita č. 2: Marketing Varianta I. Návrh marketingových aktivit na základě podkladů jedntlivých aktérů organizace CR v OK (OK, J-SCR, SM-SCR) • Opatření č. 2.1 – Aktivity Olomouckého kraje • Opatření č. 2.2 – Aktivity Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu • Opatření č. 2.3 – Aktivity Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu Varianta II. Návrh marketingových aktivit zpracovatelů studie • Opatření č. 2.1 – Tvorba nových produktů a produktových balíčků • Opatření č. 2.2 – Aktivity pro individuální cílové skupiny • Opatření č. 2.3 – Aktivity pro organizátory pobytů, výletů, kongresů a incentivy • Opatření č. 2.4 – Veletrhy, komunikační kampaně, distribuce, databanky, monitoring Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

82


• Opatření č. 2.5 – Olomouc region Card 2011 – 2015 • Opatření č. 2.6 – Akce s perspektivou národního, mezinárodního významu • Opatření č. 2.7 – Mezinárodní partnerství – Cestování časem • Opatření č. 2.8 – Partnerství Morava – spolupráce moravských krajů Charakter jednotlivých cílu a aktivit výše uvedených opatření je povahy komunikačních strategií či návrhů na zlepšení komunikačních prvků. Díky tomu vliv na složky životního prostředí a veřejné zdraví není hodnocen jako negativní.

Priorita č. 3: Rozvoj turistického informačního portálu OK • Opatření č. 3.1 – Informační správa, aktualizace dat a obchodování na portálu regionu Jeseníky • Opatření č. 3.2 - Informační správa, aktualizace dat a obchodování na portálu regionu Střední Morava • Opatření č. 3.3 – Rozvoj turistického portálu OK • Opatření č. 3.4 – Vybudování rezervačního systému turistického portálu OK Uvedená opatření vymezují cíle a aktivity, které nebudou mít negativní vliv na složky životního prostředí a veřejné zdraví. Není potřeba stanovit opatření k jejich prevenci či odstranění.


83


8. VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ Koncepce Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016) společně s Marketingovou studií cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016) byly zpracovány v jedné variantě. V případě PR CR OK můžeme za možnou variantu považovat předpokládaný vývoj životního prostředí bez realizace koncepce, jak je popsáno v kapitole 2.4. V případě posuzování variant koncepce jako varianty 1 – realizační a varianty 2 – nerealizační dospějeme k řadě závěrů, které jsou předmětem jednotlivých kapitol vyhodnocení SEA. Varianta 2 - nerealizace koncepce s sebou nese několik negativních dopadů, z nichž je především důležité zmínit hlavní dopad, kterým je neorganizovaný rozvoj cestovního ruchu s realizací nekoordinovaných záměrů, které mohou svým působením zvýšit zátěž jednotlivých složek životního prostředí a veřejného zdraví (např. nekoordinované pronikání lidských aktivit do území důležitých pro ochranu přírody). Konečná podoba hodnoceného dokumentu je výsledkem diskuze v procesu zpracování výstupů, včetně projednání v pracovních skupinách. Variantně rovněž mohou být řešeny navržené konkrétní aktivity a projekty opírající se o navržená opatření. Posuzování vlivů některých těchto záměrů bude dále předmětem procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Předložené vyhodnocení koncepce bylo zpracováno z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví zpracované podle zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí s obsahem podle přílohy č. 9 k citovanému zákonu v platném znění. Součástí posouzení je i hodnocení vlivů na lokality soustavy NATURA 2000 provedené autorizovanou osobou, které je součástí příloh k tomuto vyhodnocení a bylo provedeno na základě požadavku v závěru zjišťovacího řízení. Celé hodnocení se opíralo o sledování naplňování stanovených referenčních cílů ochrany životního prostředí a určení charakteru působících vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví podle navržených priorit, opatření, cílů a aktivit.


84


9. STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Stanovení monitorovacích indikátorů PR CR OK musí vycházet ze skutečnosti, že samotná koncepce daná rámcem priorit a opatření má obecný charakter. Implementací PR CR OK budou až jednotlivé projekty, které mohou vzejít z námětů rozvojových projektů, a jejich konkrétní charakter bude mít v různé míře dopady na životní prostředí a veřejné zdraví. Podotýkáme, že samotným následným monitorováním implementace PR CR OK však nebude možné rozlišit jeho vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví od vlivů jiných koncepcí. Stanovené monitorovací indikátory vlivu hodnoceného PR CR OK na životní prostředí a veřejné zdraví mohou s určitostí doplnit jeho následné vyhodnocení, které bude zpracováno jeho autory. Pro sledování vlivů implementace PR CR OK na životní prostředí a veřejné zdraví byly zvoleny monitorovací indikátory odvozeně od již dříve identifikovaných referenčních cílů (kapitola 6.1), jelikož ty mají nejsilnější vazbu na prioritní oblasti rozvoje cestovního ruchu. V tabulce 16 jsou uvedeny navržené monitorovací indikátory pro hodnocení vlivů PR CR OK na životní prostředí. Tabulka 17: Návrh monitorovacích indikátorů Referenční cíl zvýšení ekologické stability zastavěných území (přírodní prvky, snižování intenzity dopravy) zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu, přijatelnější využívání kulturního a přírodního dědictví harmonizace využití území s požadavky na ochranu přírody a krajiny, zvyšování investic do ochrany ŽP zlepšit stanovištní podmínky některých druhů rostlin a živočichů (ochrana vodních biotopů) snížit environmentální rizika upřednostňováním

Indikátor Projekty vedoucí ke zvyšování stability zastavěných území

Aktivity s posouzením vlivu na krajinný ráz

Aktivity realizované v rámci koncepce mající vliv na snižování negativních vlivů cestovního ruchu Aktivity realizované v rámci koncepce mající vliv na snižování negativních vlivů cestovního ruchu Projekty využívající environmentálně šetrné technologie

Způsob měření Počet projektů Objem prostředků

Počet aktivit Objem prostředků


Počet aktivit Objem prostředků Počet projektů Objem prostředků


Definice Projekty, jejichž součástí je realizace opatření ke stabilizaci zastavěného území. Aktivit, u kterých bylo zpracováno posouzení vlivu na krajinný ráz, a které byly realizovány v souladu s doporučeními. Aktivity, jejichž účelem je snižování negativních vlivů na přírodně cenné lokality.

Aktivity, jejichž účelem je snižování negativních vlivů na biotopy a jejich obyvatele. Projekty využívající k rozvoji CR (k rozšíření nabídky produktů a služeb) 85


šetrných technologií ve všech hospodářských odvětvích

omezení záborů a eroze půdy, využívání ploch brownfields

snížit znečištění ovzduší z dopravy podporováním jejích šetrných forem včetně organizačních opatření zastavit zvyšování vstupů hlavních toxikantů do prostředí a hledat náhradní řešení podpora environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty zvyšovat konkurenceschopnost environmentálně šetrného podnikání zamezení vysídlování oblasti zlepšením podmínek pro rozvoj podnikatelského prostředí, snižování nezaměstnanosti

environmentálně šetrných technologií.

Vynětí ze zemědělské a lesní půdy Využívání zastavených ploch

Emise znečišťujících látek

ha vyňaté půdy ha využitých brownfields Objem prostředků


Výměra zemědělské a lesní půdy vyňaté pro potřeby CR. Výměra ploch využitých brownfields pro potřeby CR. Počet projektů CR obsahujících opatření na ochranu povrchu půdy. Emise znečišťujících látek pocházejících z dopravy.

Objem organického znečištění odpadních vod ze zařízení pro CR.

Organické znečištění vod

kg BSK5

Úspory energie

GJ

Úspory energie v zařízeních pro CR.

Osvěta a zvyšování odpovědnosti

Počet projektů

Projekty v rámci CR zaměřené přímo na EVVO.

Certifikované produkty a služby cestovního ruchu Projekty vedoucí k rozšiřování nabídky produktů a služeb CR mimo známé destinace Projekty vedoucí k rozšiřování nabídky produktů a služeb CR mimo hlavní sezóny

Objem prostředků

Počet certifikátů

Počet projektů Objem prostředků


Počet produktů a služeb s udělenou certifikací např. ochranná známka ekologický šetrný výrobek. Projekty vedoucí k rozšíření nabídky CR, mimo známé destinace s důrazem na jejich realizaci mimo přírodně cenná území. Projekty vedoucí k rozšíření nabídky CR, mimo hlavní sezóny s ohledem na chráněné lokality.

86


10. POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI ROVÁDĚNÍ KONCEPCE Základním opatřením k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných v průběhu realizace posuzované koncepce bude nutnost pečlivého výběru projektů z hlediska jejich možných negativních vlivů na složky životního prostředí, pravidelný monitoring průběhu realizace a následný monitoring v době provozu. Tato kontrola bude prováděna za pomoci navržených monitorovacích indikátorů v kapitole 9. V případně zjištění negativních dopadů na ŽP bude nutné přistoupit k realizaci adekvátních opatření dle kapitoly 7. Ve specifických případech budou opatření řešena operativně v průběhu projektové přípravy či samotné realizace, popř. mohou být stanovena speciální, přísnější opatření v procesu EIA provedeném dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Součástí zpracovaného PR CR OK je Akční plán obsahující zásobník kvalitně zpracovaných a v rámci regionu schválených námětů, které však z nejrůzněnjších důvodů (finančních, matriálních, lidských, negativních vlivů na ŽP,…) nemusí být všechny realizovány popř. ne v jejich úplném rozsahu. V případě výběru náročnějšího projektu typu nová lanová dráha, sjezdové a běžecké lyžařské trasy, ubytovací a stravovací kapacity, hipotrasy, turistické a cykloturistické stezky apod. nesituovat tyto aktivity do 1. a 2. zóny CHKO Jeseníky a dalších maloplošných ZCHÚ. V souvislosti s tímto je nutné zmínit v případě realizace nových nebo rekonstrukce stávajících zimních sportovních areálů minimalizování rozsahu zemních prací, a to zejména terénních úprav stávajících a nových tratí či využít vhodného zatravnění odpovídající travinno-bylinnou směsí, tak aby došlo k preventivní ochraně před případnou vodní erozí. U záměrů využívajících další přírodní, kulturně-historické a technické památky respektovat únosnou kapacitu prostředí a lokalitu jejich situování s možným detailním posouzením záměru dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Projekty mající možné alternativní umístění v území tzv. brownfields, která jsou dopravně dostupnější směrovat aktivity do tohoto území nikoliv mimo stávající zastavěné území a rozšiřovat tak plochu záboru kvalitní zěmdělské popř. lesní půdy. V rámci projektů zaměřených na marketingové aktivity lze účinit rovněž opatření vedoucí k omezování vlivů na životní prostředí ve fázi realizace. Důležitým opatřením by zde mělo být vytváření ucelených produktů cestovního ruchu, které by při jejich realizaci v sobě zahrnovaly využití ekologicky šetrných forem dopravy, optimalizoavání využití cílových destinací apod. Nezbytným doplněním opatření k minimalizaci a eliminaci účinků na životní prostředí tvoří možná realizovaná technická opatření vyplývající ze zákonných předpisů.


87


11. STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTŮ

Vzhledem k tomu, že součástí koncepce PR CR OK ani MS CR OK nejsou indikátory (kritéria) pro výběr projektů z hlediska jejich hodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, bylo nutné stanovit systém indikátorů (kritérií), které budou uplatněny společně s referenčními cíly ochrany životního prostředí (kapitola 6.1) při rozhodovacích a schvalovacích procesech popř. při udělování dotací konkrétním projektům. Na základě výsledků hodnocení by měly být následně projekty doporučeny k realizaci či nikoliv. Během hodnocení konkrétního projektu bude nutné vybrat pouze jemu odpovídající indikátory (kritéria), případně je doplnit o zvolené referenční cíle, které se věnují celé oblasti ochrany životního prostředí a jsou v souladu s národními dokumenty. Tabulka 18: Indikátory (kritéria) pro výběr projektů Oblast zaměření indikátoru (kritéria)

Environmentální indikátory (kritéria)

Organizační indikátory (kritéria)

Technické indikátory (kritéria)

Indikátory (kritéria)

Indikátor Respektování všech typů chráněných území Minimalizace záborů ZPF, zvláště kvalitnějších s vyšším stupněm ochrany Zamezení snižování stávající biologické rozmanitosti Používání místních druhů k výsadbám nejen ve volné krajině, ale i při úpravách veřejných prostranství Likvidace a zamezení šíření nepůvodních druhů Minimalizace narušení a obnova krajinného rázu Omezení vodní a větrné eroze Maximální zasakování dešťových vod a zvyšování retence krajiny Soulad nejen s nadřazenou ÚPD, ale i ÚPD dotčených lokalit Soulad s koncepcemi okolních území v širších vztazích Přeshraniční působení projektů Zaměření podnikatelských aktivit do tzv. brownfields Komplexní řešení starých ekologických zátěží (sanace, rekultivace či revitalizace) Aplikace úspor energií při realizaci projektu a jeho provozu (ekologické vytápění, pasivní a nízkoenergetické domy) Výběr a použití kvalitních, spolehlivých a energeticky méně náročných technologií Zpracování variant dopravních komunikací a jejich následné budování k odlehčení území s důrazem na nepřenášení zátěže Budování a rekonstrukce cestní sítě v zemědělské krajině Snižování eutrofizace povrchových vod a kontaminace podzemních vod


88


kvality životního prostředí Snižování hlukové zátěže území, příp. dodržování limitů Snižování emisního zatížení území, příp. dodržování limitů Odstraňování odpadů s preferencí jejich materiálové popř. energetické využití Snižování kontaminace půdy Podpora rozvoje a funkčnosti prvků ÚSES

Indikátory (kritéria) kvality veřejného zdraví

Situování aktivit cestovního ruchu mimo záplavová území Upřednostňování hromadné dopravy, zejména železnice. Zohlednění bezpečnosti cyklistů a chodců, zvláště starších občanů a dětí, oddělením od motorové dopravy a jejich zahrnutí do integrovaného systému dopravy Snižování imisního zatížení území úpravou povrchů vozovek, stavbou parkovišť, odstraněním nákladní dopravy mimo klidové lokality atd. Zvýšení případné udržení kvality pitné vody a vod koupacích, ochrana vodních zdrojů Udržování popř. snižování protihlukovými opatřeními hladin hluku, zachování klidových zón Činnosti směrované ke zvýšení pohybový aktivit, zdravé výživě, prevenci závislostí, společenskému cítění.


89


12. VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

Hodnocení vlivu koncepce na veřejné zdraví v procesu SEA vychází z následujících požadavků: 1. Konvence EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí a příhraničním kontextu; 2. Úmluvy EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí; 3. Protokolu SEA k Espoo konferenci; 4. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES; 5. Zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Zpracování posouzení vlivů na veřejné zdraví je rovněž jedním z požadavků uvedených v závěru zjišťovacího řízení jako bod 14: „Vyhodnotit zda koncepce zohledňuje cíle a opatření strategického meziresortního dokumentu – Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva – Zdraví pro všechny v 21. století.“ Nutno však podotknout, že aktualizace Programu rozvoje CR Olomouckého kraje neobsahuje konkrétní a podrobné informace o jednotlivých záměrech, a tudíž nelze přesněji určit, pouze předpokládat její možné vlivy na veřejné zdraví. V případě Marketingové studie se jedná sice o konkrétní záměry, které však jsou svou povahou nehmotné a jejich realizací nedojde k negativnímu ovlivnění zdraví obyvatel Olomouckého kraje.

12.1

Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel ČR – Zdraví pro všechny v 21. století

Dne 30. října 2002 byl usnesením Vlády České republiky č. 1046 schválen „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky Zdraví pro všechny v 21. století“ (dále jen ZDRAVÍ 21). Jedná se o racionální, dobře strukturovaný model komplexní péče společnosti o zdraví a jeho rozvoj, jenž byl vypracován odporníky z medicínských oborů a odborníky pro zdravotní politiku a ekonomiku. Obsahuje celkem 21 cílů, jejichž naplnění se předpokládá do roku 2020. V rámci ČR se na plnění cílů a aktivit Programu mají podílet všechna ministerstva. Ta musí každoročně předložit do 30. června ministru zdravotnictví zprávu o plnění cílů a aktivit Programu, který následně informuje vládu o jeho celkovém plnění. Cíle a dílčí úkoly ZDRAVÍ 21: 1. SOLIDARITA VE ZDRAVÍ V EVROPSKÉM REGIONU – do roku 2020 by se měl současný rozdíl ve zdravotním stavu mezi jednotlivými členskými státy evropského regionu snížit alespoň na jednu třetinu. 1.1 Snížit rozdíly ve střední délce života mezi nejlepší a nejhorší třetinou evropských zemí alespoň o 30 %. Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

90


1.2

Variační šíře hodnot hlavních ukazatelů nemocnosti, invalidity a úmrtnosti v různých zemích by se měla snížit rychlejším tempem tam, kde je situace nejhorší.

2.

SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ – do roku 2020 snížit zdravotní rozdíly mezi socioekonomickými skupinami nejméně o jednu čtvrtinu zlepšením úrovně deprivovaných populačních skupin. 2.1 Snížit rozdíly ve střední délce života v jednotlivých socioekonomických skupinách nejméně o 25 %. 2.2 Hodnoty hlavních ukazatelů nemocnosti, invalidity a úmrtnosti by měly být rovnoměrněji rozloženy na všechny společensko-ekonomické skupiny. 2.3 Omezovat socioekonomické vlivy, které negativně působí na zdraví, jedná se zejména o výrazné rozdíly v příjmu, dosaženém vzdělání a v uplatnění na trhu práce. 2.4 Zamezit zvyšování podílu osob, které žijí v nedostatku finančních prostředků.

3.

ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA – do roku 2020 vytvořit podmínky, aby všechny narozené děti a děti předškolního věku měly lepší zdraví umožňující jin zdraví start do života 3.1 Lepší přístup k prenatální a perinatální péči 3.2 Snížení míry kojenecké úmrtnosti 3.3 Snížit podíl vrozených vad na úmrtnosti živě narozených dětí 3.4 Snížit úmrtnost a zdravotní postižení způsobené nehodami a násilím páchaném na dětech mladších 5 let o 50 %. 3.5 Snížit podíl dětí s porodní hmotností méně než 2 500 g o 20 %

4.

ZDRAVÍ MLADÝCH – vytvořit podmínky, aby do roku 2020 mladí lidé byli zdravější a schopnější plnit svoji roli ve společnosti 4.1 Děti a dospívající mládež by měly být způsobilejší ke zdravému životu a měly by získat schopnost dělat zdravější rozhodnutí 4.2 Snížit počet úmrtí a invalidity mladých lidí v důsledku násilí a nehod alespoň o 50 %. 4.3 Podstatně snížit podíl mladých lidí, kteří se podílejí na zdraví škodlivých formách chování, ke kterým patří konzumace drog, tabáku a alkoholu 4.4 Snížit o třetinu počet těhotných u dospívajících dívek

5.

ZDRAVÉ STÁRNUTÍ – do roku 2020 by měli mít lidé nad 65 let možnost plně využít svůj zdravotní potenciál a aktivně se podílet na životě společnosti 5.1 Střední délka života a pravděpodobná délka života bez zdravotního postižení by se měla prodloužit u 65letých osob alespoň o 20 % 5.2 Nejméně o 50 % zvýšit podíl osob nad 80 let, které dosahují v domácím prostředí takovou úroveň zdraví, která jim umožňuje uchovat si soběstačnost, sebeúctu a své místo ve společnosti

6.

ZLEPŠENÍ DUŠENÍHO ZDRAVÍ – do roku 2020 zlepšit podmínky pro psychosociální pohodu lidí a pro lidi s duševními poruchami zajistit dostupnost komplexních služeb 6.1 Podstatně omezit výskyt a nežádoucí zdravotní důsledky duševních poruch a posílit schopnost vyrovnávat se se stresujícími životními podmínkami 6.2 Snížit počet sebevražd alespoň o jednu třetinu


91


7.

PREVENCE INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ - podstatně snížit nepříznivé důsledky infekčních nemocí prostřednictvím systematicky realizovaných programů na vymýcení, eliminaci nebo zvládnutí infekčních nemocí, které významně ovlivňují zdraví veřejnosti 7.1 Eliminovat z území evropského regionu SZO případy dětské obrny a nejpozději do roku 2003 toto věrohodně potvrdit. 7.2 Eliminovat novorozenecký tetanus 7.3 Nejpozději do roku 2007 na území regionu eliminovat nezavlečené spalničky 7.4 Nejpozději do roku 2010 dosáhnout výskyt: • záškrtu pod 0,1 případu na 100 000 obyvatel, • snížení výskytu nových nosičů viru hepatitidy B o nejméně 80 % tím, že se vakcína proti hepatitidě B stane součástí imunizačního programu pro děti, • nižší než 1 případ na 100 000 obyvatel v případě příušnic, dávivého kašle a agresivních chorob vyvolaných Haemophilem influenzae b, • vrozené syfilis nižší než 0,01 případů na 1 000 živě narozených dětí, • vrozeného zarděnkového syndromu nižší než 0,01 případů na 100 živě narozených dětí. 7.5 Nejpozději do roku 2015 • výskyt malárie omezit na méně než 5 případů na 100 000 obyvatel a zajistit aby v regionu nedocházelo k žádným úmrtím v důsledku neimportované malárie, • zajistit trvalé a pokračující snižování výskytu, úmrtnosti a negativních dopadů infekce HIV/AIDS, dalších pohlavně přenosných chorob, tuberkulózy a akutních respiračních a průjmových onemocnění

8.

SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ – do roku 2020 by se měla snížit nemocnost, četnost zdravotních následků a předčasná úmrtnost v důsledku hlavních chronických nemocí na nejnižší možnou úroveň 8.1 Snížit úmrtnost v důsledku kardiovaskulárních chorob u osob mladších 65 let o 40 % 8.2 Úmrtnost u všech typů nádorových onemocnění u osob mladších než 65 let snížit nejméně o 15 %, přičemž úmrtnost u rakoviny plic snížit o 25 % 8.3 Amputace, oslepnutí, poruchy ledvin, těhotenské komplikace a další závažné zdravotní komplikace související s cukrovkou snížit o jednu třetinu 8.4 Snížit nemocnost a výskyt trvalých postižení na nemoci svalové a kosterní soustavy a na další časté chronické nemoci 8.5 Dosáhnout, aby alespoň 80 % dětí ve věku 6 let bylo bez zubního kazu a ve věku 12 let měly děti v průměru maximálně 1,5 KPE zubů (zkažený, chybějící nebo zaplombovaný zub)

9.

SNÍŽENÍ VÝSKYTU PORANĚNÍ ZPŮSOBENÝCH NÁSILÍM A ÚRAZY – do roku 2020 zajistit, aby počty zranění, postižení a úmrtí, která jsou důsledkem nehod a násilných činů, trvalé a výrazně poklesly 9.1 Počty smrtelných a vážných zranění v důsledku dopravních nehod snížit alespoň o 30 % 9.2 Počty úmrtí a vážných úrazů na pracovišti, doma a při rekreaci snížit nejméně o 50 % 9.3 Úmrtí v důsledku domácího násilí, násilí orientovaného na druhé pohlaví a organizovaného zločinu, stejně jako zdravotní důsledky takto vzniklých zranění snížit o 25 %


92


10. ZDRAVÉ A BEZPEČNÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ – do roku 2015 zajistit bezpečnější životní prostředí, v němž výskyt zdraví nebezpečných látek nebude přesahovat mezinárodně schválené normy 10.1 Snížit expozice obyvatelstva zdravotním rizikům souvisejícím se znečištěním vody, vzduchu a půdy látkami mikrobiálními, chemickými a dalšími, aktivity koordinovat s cíli, stanovenými v Akčním plánu zdraví a životního prostředí ČR 10.2 Zajistit obyvatelstvu dobrý přístup k dostatečnému množství pitné vody uspokojivé kvality 11. ZDRAVĚJŠÍ ŽIVOTNÍ STYL – do roku 2015 by si lidé v celé společnosti měli osvojit zdravější životní styl 11.1 Rozšířit zdravé chování ve výživě a zvýšit tělesnou aktivitu 11.2 Zvýšit nabídku, cenovou dostupnost a dosažitelnost biologicky hodnotných, hygienicky a zdravotně nezávadných potravin (tzv. bezpečných potravin) 12. SNÍŽIT ŠKODY ZPŮSOBENÉ ALKOHOLEM, DROGAMI A TABÁKEM – do roku 2015 výrazně snížit nepříznivé důsledky návykových látek, jako je tabák, alkohol a psychoaktivní drogy 12.1 Mezi osobami staršími než 15 let by mělo být 80 procent nekuřáků a mezi osobami mladšími než 15 let by nekuřáci měli představovat téměř 100 procent 12.2 Spotřeba alkoholu na osobu by neměla přesáhnout 6 litrů za rok a u osob mladších 15 let by měla být nulová 12.3 Snížit rozšiřování drog alespoň o 25 % a úmrtnost v důsledku jejich užívání alespoň o 50 % 13. ZDRAVÉ MÍSTNÍ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY – do roku 2020 by obyvatelé měli mít více příležitostí žít ve zdravých sociálních i ekonomických životních podmínkách doma, ve škole, na pracovišti i v místním společenství 13.1 Zlepšit bezpečnost a kvalitu domácího prostředí jak rozvojem schopností jednotlivců i rodin chránit a zlepšovat své zdraví, tak snížením vlivu zdravotních rizikových faktorů existujících v domácnostech 13.2 Zajistit lidem s postižením více příležitostí jak pečovat o svoje zdraví a jak se zapojit do rodinného, pracovního, veřejného i společenského života v souladu se standardními pravidly OSN pro vyrovnání příležitostí postižených osob 13.3 Úrazy v domácnosti a na pracovišti omezit tak jak to specifikuje dílčí úkol 9.2 13.4 Zajistit, aby neméně 50 % dětí mělo příležitost zařadit se do mateřských škol podporujících zdraví a 95 % do základních škol podporujících zdraví 13.5 Dosáhnout, aby nejméně 50 % měst, městských oblastí a komunit bylo aktivními členy sítě Zdravých měst či Zdravých komunit 13.6 Zavázat alespoň 10 % středních a velkých firem k dodržování principů zdravé společnosti/firmy 14. ZDRAVÍ, DŮLEŽITÉ HLEDISKO V ČINNOSTI VŠECH RESORTŮ – do roku 2020 by si všechna odvětví měla uvědomit a přijmout svoji odpovědnost za zdraví 14.1 Představitelé resortů, zodpovědní za strategické rozhodnutí, budou orientovat svá opatření a činnost na příznivý dopad pro zdraví obyvatelstva 14.2 Vytvořit mechanismus pro hodnocení zdravotních důsledků opatření a činnosti na zdraví, který zajistí, že všechny se trvale budou podílet na společné zodpovědnosti za zdraví


93


15. INTEGROVANÝ ZDRAVOTNICKÝ SEKTOR – do roku 2020 zajistit lepší přístup k základní zdravotní péči, která je orientována na rodinu a na místní společenství a opírá se o flexibilní a vhodně reagující nemocniční systém 15.1 Vytvořit ucelený systém primárních zdravotních služeb, který zajistí návaznost péče v podobě účinné a nákladově efektivní struktury, vzájemné interakce a zpětné vazby se sekundárními a terciárními nemocničními službami 15.2 Prioritní postavení práce praktických lékařů a zdravotních sester v rámci integrované primární zdravotní péče, spolupracujících s týmy odborníků z různých zdravotnických oborů, sociální péče, dalších resortů a zástupců místních komunit 15.3 Zahrnout do poskytování zdravotní péče podíl občanů a respektovat i podporovat jejich roli jako spolutvůrců péče o zdraví 16. ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE – do roku 2020 zajistit, aby řízení resortu zdravotnictví od zdravotních programů až po individuální péči o pacienta na klinické úrovni bylo orientováno na výsledek 16.1 Účinnost hlavních zdravotních programů hodnotit podle dosaženého zdravotního přínosu. Výběr postupů ke zvládnutí individuálních zdravotních problémů se bude opírat o porovnání zdravotních výsledků a nákladů 16.2 Vytvořit celostátně platný mechanismus, jak kontinuálně monitorovat a rozvíjet kvalitu péče alespoň deseti hlavních onemocnění. Tento mechanismus by měřil i faktor zdravotního dopadu, úspornost a spokojenost pacientů 16.3 Zlepšit výsledky zdravotní péče nejméně u pěti z vybraných nemocí a definovat rostoucí spokojenost pacientů s kvalitou služeb a respektování práv pacientů 17. FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB A ROZDĚLOVÁNÍ ZDROJŮ – do roku 201 zajistit takový mechanismus financování a rozdělování zdrojů pro zdravotnictví, který bude spočívat na zásadách rovného přístupu, efektivity, solidarity a optimální kvality 17.1 Výdaje na zdravotní službu musí být adekvátní a odpovídat zdravotním potřebám obyvatelstva 17.2 Rozdělovat zdroje mezi podporu zdraví a jeho ochranu, léčbu a péči, a to na základě posouzení zdravotního výsledku, efektivity a dostupnosti vědeckých údajů 17.3 Systém financování zdravotní péče musí garantovat všeobecnou dostupnost, solidaritu a trvalou udržitelnost 18. PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ – do roku 2020 zajistit, aby odborníci ve zdravotnictví i zaměstnanci dalších odvětví získali odpovídající vědomosti, postoje a dovednosti k ochraně a rozvoji zdraví 18.1 Vzdělání odborné zdravotnické veřejnosti odpovídající zásadám ZDRAVÍ 21 18.2 Zavést systém plánování, který zajistí, aby počty a odborné složení zdravotnických pracovníků odpovídalo aktuálním i budoucím potřebám 18.3 Vytvořit systém adekvátní odborné přípravy v oblasti veřejného zdravotnictví se zaměřením na řízení a řešení praktických problémů v České republice 18.4 Vzdělávání odborníků z jiných odvětví obsahující základní zásady politiky ZDRAVÍ 21 a speciálně vědomosti o vlivu jejich práce na zdravotní determinanty a metodách jejich ovlivňování


94


19. VÝZKUM A ZNALOSTI V ZÁJMU ZDRAVÍ – do roku 2020 zavést takový zdravotní výzkum a informační i komunikační systém, který umožní využívat a předávat znalosti vedoucí k posilování a rozvoji zdraví všech lidí 19.1 Politiku výzkumu orientovat na priority dlouhodobé politiky zdraví pro všechny 19.2 Vytvořit mechanismy umožňující poskytovat a rozvíjet zdravotní služby na základě vědeckých poznatků 19.3 Užitečnost a dostupnost informací o zdraví pro politiky, manažery, odborníky ze zdravotnictví i pro širokou veřejnost 19.4 Opatření k vytvoření politiky v oblasti komunikace a přípravy zdravotních programů, které podpoří program Zdraví pro všechny a usnadní přístup k informacím 20. MOBILIZACE PARTNERŮ PRO ZDRAVÍ – do roku 2005 zapojit do naplňování strategie ZDRAVÍ 21 občany, jejich organizace, veřejný i soukromý sektor 20.1 Zdůrazňovat význam zdraví a hodnotu zdraví a účast všech resortů na sdílení společných cílů 20.2 Rozvíjet stávající a vytvářet nové institucionální podmínky pro rozvoj spolupráce pro zdraví 21. OPATŘENÍ A POSTUPY SMĚŘUJÍCÍ KE ZDRAVÍ PRO VŠECHNY – do roku 2020 přijmout a zavést postupy směřující k realizaci ZDRAVÍ 21, a to na celostátní, krajské a místní úrovni, které budou podporovány vhodnou institucionální infrastrukturou, řízením a novými metodami vedení 21.1 Motivovat kraje, obce a organizace k uskutečňování cílů ZDRAVÍ 21 21.2 Přijmou a zavádět metody, které by umožnily a usnadnily práci na tvorbě, realizaci a hodnocení programů péče o zdraví, a pověřit nebo vytvořit pro to institucionální základ 21.3 Připravit a zavést přiměřené metody spočívající na hodnotách programu ZDRAVÍ 21 a průběžně sledovat i pravidelně hodnotit plnění krátkodobých, střednědobých i dlouhodobých organizačních záměrů, cílů a priorit prostřednictvím schválených ukazatelů

Při vyhodnocení, zda PR CR OK zohledňují výše uvedené cíle a dílčí úkoly ZDRAVÍ 21 se dospělo k následujícímu zjištění: 1. PR CR OK nezohledňují (nejsou relevantní) pro cíle a dílčí úkoly: Cíl 1 (dílčí úkoly 1 – 2), 2 (1 – 4), 3 (1 - 5), 4 (2 – 4), 5 (1 – 2), 7 (1 – 5), 8 (1 – 5), 9 (1 – 3), 10 (2), 11 (2), 12 (3), 13 (1 – 6), 14 (1 – 2), 15 (1 – 3), 16 (1 – 3), 17 (1 – 3), 18 (1 – 4), 19 (1 – 4) a 21 (1 – 3) 2. PR CR OK zohledňují (jsou relevantní) pro cíle a dílčí úkoly: Dílčí cíle 4.1, 10.1 a 11.1 3. PR CR OK rámcově zohledňují cíle a dílčí úkoly: Cíl 6 (dílčí úkoly 1 – 2), 12 (1 – 2) a 20 (1 – 2) Dílčí cíl 4.1 zahrnuje vytváření podmínek pro volnočasové aktivity a zdraví životní styl, což ve své podstatě obsahuje i dílčí cíl 11.1. PR CR OK řeší tuto problematiku v rámci opatření 1.2, 1.3, 2.1 a 2.2. formou realizace cyklostezek, aqvaparků, tematických zábavních parků, wellness zařízení sportovních hal, lyžařských areálů apod.


95


Dílčí cíl 10.1 je orientován na snížení znečištění životního prostředí obyvatelstva. Této problematice se v rámci PR CR OK věnuje opatření 1.1 aktivitami typu rozvoje veřejné dopravní infrastruktury, cyklostezek apod.

12.2

Vlivy v oblasti veřejného zdraví

K hodnocení vlivu jednotlivých priorit a opatření PR CR OK a MS CR OK na veřejné zdraví byla použita následující stupnice: + = pozitivní vliv 0 = bez vlivu - = negativní vliv Tabulka 19: Hodnocení vlivu opatření na veřejné zdraví Pozitivní/negativní faktory vlivu na veřejné zdraví

Priority a opatření

Výsledný vliv na veřejné zdraví

PR CR OK Priorita č. 1: Veřejná infrastruktura a služby

+ +

kvalita ovzduší, dostupnost krajinný ráz, kvalita půdy, vody, hluk kvalita infrastruktury, vzdělávání, kulturní Opatření č. 2: Rozvoj oblastí s vysokou koncentrací prostředí, zaměstnanost infrastruktury a služeb - kvalita půdy, vody, ovzduší, hluk, krajinný ráz + kvalita infrastruktury, vzdělávání, kulturní Opatření č. 3: Rozvoj ostatních prostředí, zaměstnanost oblastí cestovního ruchu - kvalita půdy, vody, ovzduší, hluk, krajinný ráz Priorita č. 2: Podnikatelská infrastruktura a služby Opatření č. 1: Rozvoj dopravy

+/-

+/-

+/-

Opatření č. 1: Rozvoj oblastí s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb

+ kvalita infrastruktury, vzdělávání, kulturní prostředí, zaměstnanost - kvalita půdy, vody, ovzduší, hluk

+/-

Opatření č. 2: Rozvoj ostatních oblastí cestovního ruchu

+ kvalita infrastruktury, vzdělávání, kulturní prostředí, zaměstnanost - krajinný ráz, kvalita půdy, vody, ovzduší, hluk

+/-

+ -

+

Priorita č. 3: Marketing a řízení Opatření č. 1: Rozvoj regionální organizace CR

zaměstnanost, vzdělání, kvalita infrastruktury

MS CR OK Priorita č. 1: Rozvoj organizace CR, lidských zdrojů a služeb Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

96

Olomoucký kraj Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 - 2013 (výhled do roku 2016) a Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016) Opatření č. 1: Rozvoj organizace CR destinace OK, posílení lidských zdrojů a manažerských schopností na všech úrovních

+ -

zaměstnanost, vzdělání, (kvalita infrastruktury)

+

Priorita č. 2: Marketing Varianta I.: Návrh marketingových aktivit na základě podkladů jednotlivých aktérů organizace CR v OK (OK, JSCR, SM-CR)

+ (zaměstnanost) Opatření č. 2.1: Aktivity Olomouckého kraje Opatření č. 2.2: Aktivity + (zaměstnanost) Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu Oaptření č. 2.3: Aktivity Střední + (zaměstnanost) Morava – Sdružení cestovního ruchu Varianta II. : Návrh marketingových aktivit zpracovatelů studie Opatření 2.1: Tvorba nových + zaměstnanost produktů a produktových balíčků + (zaměstnanost) Opatření 2.2: Aktivity pro individuální cílové skupiny Oaptření 2.3: Aktivity pro + (zaměstnanost) oganizátory pobytů, výletů, kongrasů a incentivy Opatření 2.4: Veletrhy, + zaměstnanost komunikační kampaně, distribuce, databanky, monitoring + (zaměstnanost) Opatření 2.5: Olomouc region Card 2011 – 2015 Opatření 2.6: Akce + (zaměstnanost) s perspektivou národního, mezinárodního významu + zaměstnanost Opatření 2.7: Mezinárodní partnerství – Cestování časem Opatření 2.8: Partnerství + zaměstnanost Morava – spolupráce moravských krajů

0/+

0/+ 0/+

+ 0/+ 0/+

+

0/+ 0/+ + +

Priorita č. 3: Rozvoj turistického informačního portálu OK Opatření č. 3.1: Informační správa, aktualizace dat a obchodování na portálu regionu Jeseníky Opatření 3.2: Informační správa, aktualizace dat a obchodování na portálu regionu

+ -

kvalita infrastruktury, (zaměstnanost)

+ -

kvalita infrastruktury, (zaměstnanost)


0/+

0/+

97

Olomoucký kraj Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 - 2013 (výhled do roku 2016) a Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016) Střední Morava Opatření 3.3: Rozvoj turistického portálu OK Opatření 3.4: Vybudování rezervačního systému turistického portálu OK

+ + -

(zaměstnanost) zaměstnanost

0/+ +

Závěrem lze shrnout, že koncepční materiál aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016) obsahuje záměry, které nebudou mít významný negativní vliv na veřejné zdraví a také záměry, u kterých významný negativní vliv vyloučit v této fázi nelze - přesněji řečeno, nelze je v této fázi obecné přípravy objektivně vyhodnotit. Pokud však bude dodržena podmínka individuálního posouzení jednotlivých uvedených záměrů v návaznosti na zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění v dalších fázích přípravy těchto záměrů (schvalování územně plánovací dokumentace, územní a stavební řízení) a společně s již zmiňovaným vyloučením vlivu záměrů Marketingové studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016) lze koncepce jako celky akceptovat a konstatovat vyloučení jejich významného negativního vlivu na veřejné zdraví.


98


13. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ

Předmětem předkládaného vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví je Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016) a Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016). PR CR OK je střednědobým koncepčním dokumentem, jenž se zabývá problematikou cestovního ruchu, zejména dynamikou změn a jejich dopadem v řešeném území. Klade důraz na podporu projektů veřejné správy i podnikatelského sektoru, na rozvoj šetrných forem cestovního ruchu se snahou o zachování krajinného rázu a veškerých přírodních a kulturních hodnot území. Je členěn do tří částí a příloh. Zásadními jsou tři priority s opatřeními, které mají naplňovat specifické cíle týkající se zvyšování atraktivnosti regionu rozšiřováním, zkvalitňováním infrastruktury, veřejnoprávních i soukromých služeb, rozšiřovat stávající a dá vzniknout novým službám, rozvíjet potenciál lidských zdrojů, inovovat a zvyšovat kvalitu produktů cestovního ruchu, koordinovat marketing, prezentaci a propagaci. MS CR OK je rovněž střednědobým koncepčním dokumentem, který se podrobně věnuje zhodnocení marketingu a organizace CR v OK v období 2006 – 2009, na jejich základě navrhuje účinnou strategii a marketingovou taktiku pro nadcházející roky 2011 – 2013 a přiměřeně reaguje na stávající politickou situaci. Je členěna do dvou částí a příloh. Zásadními jsou opět tři priority s opatřeními, které mají naplňovat dlouhodobé a krátkodobé cíle zaměřené na podporu maximálního využití turistického potenciálu destinace OK a zvýšit informovanost potenciálních domácích a zahraničních návštěvníků o jejich nabídkách. Součástí PR CR OK je Akční plán, který vychází z návrhové části, tedy globálního cíle, stanovených specifických cílů a jednotlivých priorit a opatření. Představuje nezávazný zásobník kvalitně zpracovaných a v rámci regionu schválených námětů, které však vzhledem k omezeným zdrojům (finančním, materiálním, lidským) nemusí být uskutečněny v daném období, v plném rozsahu či vůbec. Je to flexibilní dokument, který bude průběžně aktualizován, tedy upravován, vyhodnocován, zpřesňován a doplňován o nové projekty, a to podle aktuálních potřeb. Vyhodnocení dopadů koncepce na ŽP a veřejné zdraví je tedy rámcově propojeno i se samotným Akčním plánem. Jak již bylo uvedeno, koncepce PR CR OK, klade důraz na rozvoj šetrných forem cestovního ruchu, zachování krajinného rázu, přírodních a kulturních hodnot území. Přesto zde existují aktivity, u nichž nelze vyloučit zásadní dopady na složky životního prostředí a veřejné zdraví. Jedná se především o novou výstavbu objektů individuální a skupinové rekreace, stravovacích kapacit a v neposlední řadě i areálů pro provozování sportovních aktivit v letním a zimním období s prvky dopravní infrastruktury. Problematice nežádoucích vlivů na složky životního prostředí se věnuje kapitola 6 (Závažné vlivy navrhovaných variant koncepce na životní prostředí), kterou následně doplňuje kapitola 7 (Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývající z provedení koncepce) zabývající se podmínkami realizace rozvojových Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

99


opatření v rámci zachování únosné kapacity prostředí s doporučením individuálního posouzení problematických záměrů (např. nová výstavby a zvýšení kapacity u ubytovacích a stravovacích zařízení, realizace sportovních areálů a s nimi spojená realizace dopravní infrastruktury) v samostatném procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Součástí vyhodnocení je rovněž předložení indikátorů a monitorovacích ukazatelů pro realizaci aktivit s požadavky na ochranu a udržitelné využívání přírodních hodnot (kapitoly 9 a 11).


100


14. SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Ze závěru zjišťovacího řízení vyplynuly konkrétní požadavky na zpracovatele posouzení SEA, které měly být zohledněny při vyhodnocení koncepce PR CR OK a MS CR OK a jsou upřesněny v textu pod níže uvedenou tabulkou, která obsahuje vypořádání připomínek příslušných úřadů.


101


Číslo

Datum vyjádření

Vyjádření vydal (adresa)

1

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO 24. 8. 2010 PROSTŘEDÍ, odbor ochrany vod

2

26. 8. 2010

3

MĚSTSKÝ ÚŘAD 27. 8. 2010 ŠTERNBERK, odbor životního prostředí

OBVODNÍ BÁŇSKÝ ÚŘAD V OSTRAVĚ

4

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO 31. 8. 2010 PROSTŘEDÍ, odbor zvláště chráněných částí přírody

5

3. 9. 2010

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO

Značka / č.j. vyjádření

Stručný výtah

Vypořádání vyjádření zpracovatelem SEA

3233/740/10

Odbor ochrany vod nemá ke koncepci věcné Bez připomínek připomínky.

SBS 26804/2010-630/Tk

Po prostudování předložených připomínek ke koncepci.

Č.j.: 2010/OŽP/Vam

Městský úřad Šternberk, odbor životního prostředí není Bez připomínek v uvedené záležitosti místně příslušným orgánem ochrany přírody

2754/620/10

Odbor zvláště chráněných částí přírody neuplatňuje k předloženým materiálům z hlediska své působnosti žádné připomínky. Doporučuje však v závěru zjišťovacího řízení zadat zpracování vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č. 100/2001 Sb. Požadujeme vyhodnocení zaměřit na posouzení vlivu na zvláště chráněná území. Dále posoudit, zda koncepce zohledňuje ochranu zvláště chráněných částí přírody a je v souladu s plány péče o zvláště chráněná území, která leží nebo zasahují v dotčeném území.

3712/780/10

K oznámení koncepce nemá odbor ochrany ovzduší Bez připomínek žádné připomínky.


podkladů

102

nemá Bez připomínek

Bez připomínek, v další fázi splněno.


Číslo

Datum vyjádření



Stručný výtah


PROSTŘEDÍ, odbor ochrany ovzduší

6

3. 9. 2010

MĚSTSKÝ ÚŘAD LITOVEL, odbor životního Č.j.: LIT 18214/2010 prostředí

Stanovisko z hlediska nakládání s odpady dle § 79 odst. 4 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech) Po prostudování předložené dokumentace sdělujeme, Bez připomínek že k předloženému oznámení aktualizované koncepce nemáme námitek. Stanovisko vodoprávního úřadu Po prostudování předloženého materiálu sděluje, že Bez připomínek nemá námitek k uvedené koncepci. Stanovisko orgánu ochrany přírody Nemá námitek k výše uvedené koncepci.

7

6. 9. 2010

MĚSTSKÝ ÚŘAD PROSTĚJOV, odbor životního prostředí

Č.j.: PVMU 151842/2010 40


Bez připomínek

Z pohledu odpadového hospodářství, ochrany ovzduší, Bez připomínek ochrany vod, ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, státní správy lesa a státní správy myslivosti není zásadních připomínek ke zjišťovacímu řízení vedenému ve výše jmenované věci.

103


Číslo

8

Datum vyjádření

7. 9. 2010



KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE OLOMOUCKÉHO KRAJE Č.j.: M2OL3141S/2010 SE SÍDLEM V OLOMOUCI

ČESKÁ INSPEKCE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, oblastní inspektorát Olomouc

Stručný výtah

K předloženému zahájení zjišťovacího řízení ke Bez připomínek koncepci nemá orgán ochrany veřejného zdraví zásadní připomínky. Pokud bude dodržena podmínka individuálního posouzení jednotlivých uvedených záměrů v návaznosti na zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění a v dalších fázích přípravy těchto záměrů (schvalování územně plánovací dokumentace, územní a stavební řízení) a společně s vyloučením vlivu záměrů MS CR OK lze koncepce jako celky akceptovat a konstatovat vyloučení jejich významného negativního vlivu.

Koncepce jako taková nemůže mít zásadní vliv na příznivý vývoj lesa jako složky životního prostředí v zájmové oblasti. Aktualizace PR CR OK je v této fázi pojata ve velmi obecné rovině, bez věcné a technické specifikace konkrétních záměrů. Na životní prostředí ČIŽP/48/IPP/1013058.001/ v lesích nemůže mít zásadní vliv realizace některých 10/OLJ záměrů hmotné povahy. K vyloučení nebo minimalizaci negativních vlivů na les je nezbytně nutné dodržet podmínky budoucího individuálního posouzení možných dopadů záměru koncepce před jejich realizací.

9

8. 9. 2010

10

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky 13. 9. 2010 – SPRÁVA CHRÁNĚNÉ 1840/JS/10 KRAJINNÉ OBLASTI JESENÍKY Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví


Samotná koncepce ani oznámení koncepce se nezabývají přítomností zvláště chráněných území, nezohledňují ji, přestože se jedná o jedinečná území, jejichž výjimečnost by neměla být narušena nevhodnými koncepčními cíly.

104

V dokumentaci je jednoznačně doporučeno vyhodnocování vlivů na ŽP dle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění pro každý konkrétní záměr v rámci jeho projektového a schvalovacího procesu.

Dokumentace, s ohledem na v koncepci uvedené dostupné konkrétní informace o jednotlivých námětech, vyhodnocuje vlivy na jednotlivá území Olomouckého kraje alespoň rámcově, nicméně poukazuje na veškerou


Číslo

11

Datum vyjádření

13. 9. 2010


Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství


Č.j.: KUOK 92931/2010

Stručný výtah


Požadujeme vyhodnocení vlivu koncepce na přírodu problematiku případných střetů s jednotlivými a krajinu CHKO Jeseníky. složkami životního prostředí a veřejného zdraví a dává jasná doporučení pro řešení problematiky v další projektové přípravě jednotlivých námětů uvedených v koncepci. Oddělení ochrany přírody Uvedená koncepce nemůže mít samostatně nebo ve Bez připomínek spojení s jinými záměry významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvosti evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Stanovisko se vztahuje pouze k lokalitám NATURA 2000, které jsou v působnosti Olomouckého kraje. Územní řešení EVL v příslušnosti CHKO Jeseníky a CHKO Litovelské Pomoraví. Ostatní oddělení odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Olomouckého kraje nemají z hlediska kompetencí vyplývajících z příslušných právních předpisů v oblasti životního prostředí připomínek.

12

14. 9. 2010

MĚSTSKÝ ÚŘAD HRANICE, odbor životního prostředí

13

16. 9. 2010

Statutární město Přerov Magistrát města Přerova, odbor životního prostředí

OŽP/16778/10

MěÚ Hranice, odbor životního prostředí, jako dotčený Bez připomínek správní orgán, nemá námitek.

Č.j.: MMPr/049560/2010/03

K předloženému materiálu nejsou připomínky.


105

Bez připomínek


Ze Závěru zjišťovacího řízení vyplynulo následující: Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016) a Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016)“ je koncepí, která naplňující dikci ustanovení § 10a odst. 1 písm. c) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, proto bude zpracováno vyhodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví dle ustanovení § 10e zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí České republiky požaduje zpracovat vyhodnocení nejen v rámci základních zákonných požadavků daných § 2, § 10b a přílohou č. 9 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, ale také se zaměřením na aspekty plynoucí ze zjišťovacího řízení, zejména: 1. Vyhodnotit, zda je koncepce v souladu s cíli a opatřeními Státní politiky životního prostředí ČR, Strategie udržitelného rozvoje ČR a dalších celostátních koncepcí (např. koncepce na ochranu přírody a krajiny, program snižování emisí, vodohospodářské koncepce, surovinové politiky) a relevantních koncepcí na území kraje, popř. sousedních krajů. Soulad s cíli zmíněných koncepcí je součástí kapitoly 5 předloženého vyhodnocení SEA. Cíle koncepcí jsou vzhledem k jednostrannému zaměření PR CR OK ve většině naplňovány pouze částečně popř. nepřímo. Podrobné vyhodnocení je součástí tabulky č. 14

2. Vyhodnotit, zda koncepce respktuje schválené koncepční materiály v oblasti ochrany přírody, především zda je v souladu s plány péče o zvláště chráněná území, která leží nebo zasahují na území Olomouckého kraje. PR CR OK je zpracován ve větším měříku než na úrovni lokální, ale svým způsobem předpokládá návaznost na dokumenty ochrany životního prostředí a krajiny v zájmovém území. Koncepce přímo nelokalizuje náměty do ZCHÚ, přesto je nutné toto umístění předpokládat. V případě, že dojde k umístění nerušící, lehké formy cetovního ruchu do těchto lokalit, musí být v soualdu s Plány péče. U záměrů, které mají rušivý negativní vliv na zmíněná území (tvrdé formy cestovního ruchu) je potřeba jejich zamítnutí a individuální řešení v náhradní lokalitě. Průběžně realizované projekty je proto nutné posuzovat individuálně v procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění.

3. Vyhodnotit, jaké dopady může mít koncepce na zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, přírodní parky, územní systémy ekologické stabilty, zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a hub, zranitelné biotopy, biodiverzitu, krajinný ráz a fragmentaci přírodních biotopů a krajiny. Vyhodnocení dopadů vlivů PR CR OK na ZCHÚ, VKP, přírodní parky, ÚSES, krajinný ráz, biodiverzitu a zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a hub je možné postavit na hodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a referenční cíle ochrany životního prostředí zpracované v kapitole 6. Vzhledem k hrubé lokalizaci a specifikaci jednotlivých námětů spojených se zkvalitňováním služeb a rozšiřováním nabídky cestovního ruchu lze předpokládat možnou lokalizaci některých budoucích záměrů do těchto oblastí. Mnohé záměry mohou s velkou pravděpodobností mít minimálně sekundární vliv na krajinný ráz a VKP, i když PR CR OK klade důraz na jejich zachování. Zamezení negativních vlivů na systém ÚSES, Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

106


ZCHÚ a druhy je pak předmětem individuálního posuzování záměru v procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, a to zvláště u záměru budování lyžařských areálů, sjezdovek či lanovek.

4. Vyhodnotit, zda koncepce vytváří předpoklady k údržbě a ke zlepšení technického stavu stávající infrastruktury cestovního ruchu a kulturních památek. PR CR OK svými navrženými aktivitami v rámci jednotlivých opatření řeší rozšíření, modernizaci a výstavbu souvislých úseků silnic I., II. a III. třídy a ve vazbě na ně i úseků místních komunikací a parkovacích ploch, tak, aby došlo ke zpřístupnění center a jejich napojení na hlavní silniční tahy, čímž by došlo ke zlepšení atraktivit a služeb cestovního ruchu. Dále se zabývá modernizací, rozšířením a výstavbou ubytovacích a stravovcích kapacit, revitalizací center měst, modernizací a rekonstrukcí kulturních, historických a technických památek. Pozitivní je z hlediska udržitelného stavu CR podpora železniční a cyklistické dopravy, v podobě cyklobusů a cyklovlaků, rozšíření sítě cyklotras a zkvalitnění navazující infrastruktury. V oblasti zvýšení kapacity infrastruktury pro zimní sporty (lyžařské areály, vleky, lanovky, běžecké tratě, zasněžování) je nutné individuální posouzení daného záměru v souladu s platnou legislativou v procesu EIA (hodnocení vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví). Podpora údržby a zlepšování technického stavu stávající infrastruktury CR a kulturních památek je významně obsažena v koncepci, v níž jsou rovněž navrženy podnětné aktivity k naplňování cílů.

5. Vyhodnotit vlivy rozvoje jednotlivých forem cestovního ruchu na tzv. únosné zatížení celého území kraje a navazujících oblastí, životní prostředí, zejména na ochranu přírody a krajiny. Únosná kapacita prostředí je stav možného zatížení daného prostředí antropogenními vlivy, tedy uržitelnost rozvoje a spotřeby, která nezpůsobí environemntální ani sociokulturní zhoršení. V případě oblasti cestovního ruchu se jedná o aktivity, které nijak dramaticky nesníží zdroje v dané oblasti, tzn. zohledňují ochranu přírody a krajiny, kulturní památky a rovněž dopady na sociální a ekonomickou kvalitu a možnosti lokality. V případě rozvoje cestovního ruchu je důležité brát ohled na potenciální možný rozvoj dané lokality, tak, aby nedošlo k narušení její únosné kapacity prostředí. Na území Olomouckého kraje jsou situována dvě velkoplošná zvláště chráněná území – CHKO Jeseníky a CHKO Litovelské Pomoraví. Z dostupných zdrojů lze zjistit odhadovanou návštěvnost těchto území, Plány péče pak definují únosnou kapacitu území a usměrňují návštěvnost do míst více toleranntích k zatížení. V zásadě se touto problematikou zabývá i PR CR OK v rámci opatření priority č. 3, které se týká regionální organizace cestovního ruchu. Problematiku tzv. únosného zatížení území však nelze vzhledem k nekonkrétnosti námětů a jejich neúplnou lokalizací jednoznačně vyhodnotit. V případě námětů týkajících se zimních sportů můžeme částečně předpokládat jejich umístění a stanovištní podmínky. Ovšem i tak musí záměry splňovat podmínky stanovené příslušnými závaznými dokumenty jako soulad s ÚPD apod. K nastínění možných vlivů (+ = pozitivní vliv, 0 = bez vlivu, - = negativní vliv) jednotlivých forem cestovního ruchu na ochranu přírody a krajiny byla vypracována následující tabulka:


107


Formy cestovního ruchu Ubytování a doplňková infrastruktura Technická infrastruktura Sportovní infrastruktura Soutěže Zajímavosti kraje (kulturní, přírodní, turistické) Organizace cestovního ruchu Marketingové aktivity Rozvoj lidských zdrojů

Vlivy na ochranu přírody a krajiny

-/0 -/0 -/0 0 + +/0 0 +/0

6. Vyhodnotit, zda a jak jsou v koncepci zohledněny principy ochrany ZPF, zejména s ohledem na zábory kvalitaní zemědělské půdy a do jaké míry koncepce vytváří podmínky pro omezení záboru půdy a volné krajiny. Principy ochrany ZPF s ohledem na zábory kvalitní zemědělské půdy nejsou v PR CR OK s ohledem na jeho obecnou povahu nijak specifikovány. Dá se však předpokládat, že se zvýší tlak na tuto složku životního prostředí, zvláště v oblastech, které byly pro CR prozatím neužívané a v místech rozšiřování sportovních areálů. V hodnocení bylo upozorněno na přednostné využívání tzv. brownfields před nezastavěným územím. Ta jsou většinou svou polohou lépe napojena na nutnou infrastrukturu. K nastínění možných vlivů (+ = pozitivní vliv, 0 = bez vlivu, - = negativní vliv) jednotlivých forem cestovního ruchu na ochranu ZPF byla vypracována následující tabulka: Formy cestovního ruchu Ubytování a doplňková infrastruktura Technická infrastruktura Sportovní infrastruktura Soutěže Zajímavosti kraje (kulturní, přírodní, turistické) Organizace cestovního ruchu Marketingové aktivity Rozvoj lidských zdrojů

Vlivy na ochranu ZPF

-/0 -/0 -/0 0 0 +/0 0 0

7. Vyhodnotit, jaké dopady může mít koncepce na ochranu PUPFL s ohledem na plnění funkcí lesa. Problematika ochrany PUPFL s ohledem na plnění funkcí lesa není v PR CR OK nijak řešena. Rovněž nelze jasně určit, které náměty, možných realizovaných záměrů, budou mít dopady na tuto půdu. Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

108


K nastínění možných vlivů (+ = pozitivní vliv, 0 = bez vlivu, - = negativní vliv) jednotlivých forem cestovního ruchu na ochranu PUPFL s ohledem na plnění funkcí lesa byla vypracována následující tabulka: Formy cestovního ruchu Ubytování a doplňková infrastruktura Technická infrastruktura Sportovní infrastruktura Soutěže Zajímavosti kraje (kulturní, přírodní, turistické) Organizace cestovního ruchu Marketingové aktivity Rozvoj lidských zdrojů

Vlivy na ochranu PUPFL

-/0 -/0 -/0 0 0 +/0 0 0

8. Porovnat a vyhodnotit případné varianty řešené koncepce ve vztahu k zájmům ochrany přírody a krajiny. Koncepce „Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016)“ je zpracována v jedné variantě. Do jejího zpracování byli zapojeni představitelé všech důležitých subjektů, které mají pravomoc či schopnosti nebo přímo utvářejí budoucí vývoj regionu v oblasti cestovního ruchu, tedy význmaní regionální aktéři z veřejného, soukromého i neziskového sektoru. Z tohoto důvodu nelze provést porovnání variant. V případě posuzování realizace koncepce jako varianty A a nerealizace strategie jako varianty B, je možné dospět k celé řadě závěrů, které jsou předmětem kapitol vyhodnocení SEA. Varianta 2 – nerealizace s sebou nese několik negativních dopadů, mezi jinými např. neorganizovaný rozvoj cestovního ruchu s realizací nekoordinovaných záměrů, které mohou svým působením zvýšit zátěž jednotlivých složek životního prostředí potažmo ochrany přírody a krajiny a veřejného zdraví.

9. Vyhodnotit zda a jak koncepce podporuje environmentálně šetrné druhy dopravy a vyhodnotit vliv rozvoje dopravy na životní prostředí. Problematika environmentálně šetrné dopravy je řešena v rámci návrhové části PR CR OK v opatření č. 1, priority č. 1. K šetrným formám dopravy lze zařadit aktivity typu budování, rozšiřování a modernizace cyklistických tras v městský aglomerací i mimo ně, rozšíření integrovaného dopravního systému, zavedení a rozšíření působení cyklobusů a cyklovlaků, půjčoven a úschoven kol, rekonstrukce železničních stanic a zastávek či budování doprovodné infrastruktury jako jsou odpočívadla, přístřešky a značení. Rozvojem environmentálně šetrných forem dopravy, které obsahuje koncepce, lze obecně snížit negativní dopad na životní prostředí turistických cílů.


109


10. Vyhodnotit, vzhledem k vlivu cestovního ruchu na zvýšení produkce odpadů, zda a jak koncepce přispívá k zavedení komplexního systému nakládání s odpady, které by řešil uzavřený cyklus separace, zpracování, využití a znškodnění odpadů. Koncepce řeší tuto problematiku pouze okrajově např. počítá s instalací dostatečného počtu odpadkových košů v rámci turistické infrastruktury. Dá se předpokládat, že jednotlivá opatření svým způsobem řeší odstraňování odpadů, prevenci a minimalizaci jejich produkce, separaci, recyklaci a jejich možné další využití. To vše bude záležet na konkrétním návrhu projektů v rámci jednotlivých opatření, které však musí splňovat veškeré platné zákonné normy, tedy nejen z hlediska odpadového hospodářství.

11. Vyhodnotit vlivy koncepce na kvalitativní a kvantitativní stav podzemních a povrchových vod ve vztahu k jejich ochraně. Vyhodnotit vlivy koncpece ve zranitelných a citlivých oblastech. Problematika zachování kvalitativního a kvantitativního stavu podzemních a povrchových vod je v PR CR OK řešena pouze okrajově. Některé aktivity jsou situovány do blízkosti vodních ploch (např. rekonstrukce, modernizace, rozšiřování a výstavba infrastruktury pro pobyt u vody, vodní turistiku a sporty) popř. se zabývají rozšířením, modernizací a zaktraktivněním lázeňské infrastruktury. Dá se tedy předpolkádat, že se zvýší tlak na vodní složku životního prostředí, proto je nutné při plánování těchto aktivit dbát o dodržování předpisů a únosnosti prostředí. K nastínění možných vlivů (+ = pozitivní vliv, 0 = bez vlivu, - = negativní vliv) jednotlivých forem cestovního ruchu na ochranu povrchových a podzemních vod, zranitelných a citlivých oblastí byla vypracována následující tabulka: Formy cestovního ruchu Ubytování a doplňková infrastruktura Technická infrastruktura Sportovní infrastruktura Soutěže Zajímavosti kraje (kulturní, přírodní, turistické) Organizace cestovního ruchu Marketingové aktivity Rozvoj lidských zdrojů

Vlivy na ochranu povrchových a podzemních vod

Vlivy na zranitelné a citlivé oblasti

-/0 -/0 -/0 0

-/0 -/0 -/0 0

0

0

+/0 0 0

+/0 0 0

12. Vyhodnotit, zda koncpece respektuje stávající ochranu ložisek nerostných surovin, jejich chráněných ložiskových území a dobývacích prostorů stanovených ve správním obvodu Olomouckého kraje. Problematika ochrany ložisek nerostných surovin není v PR CR OK nijak řešena. Rovněž nelze jasně určit, které náměty, možných realizovaných záměrů, budou mít dopady na tyto lokality. Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví

110


K nastínění možných vlivů (+ = pozitivní vliv, 0 = bez vlivu, - = negativní vliv) jednotlivých forem cestovního ruchu na ochranu ložisek nerostných surovin byla vypracována následující tabulka: Formy cestovního ruchu

Vlivy na ochranu ložisek nerostných surovin

Ubytování a doplňková infrastruktura Technická infrastruktura Sportovní infrastruktura Soutěže Zajímavosti kraje (kulturní, přírodní, turistické) Organizace cestovního ruchu Marketingové aktivity Rozvoj lidských zdrojů

-/0 -/0 -/0 0 0 +/0 0 0

13. Při stanovení kritérií pro výběr projektů maximálně zohlednit podporu ochrany přírody a krajiny, ochranu lidského zdraví a přednostní využívání brownfields. Problematika brownfields se vztahuje k opuštěným popř. jinak nestandartně využívaným územím typu zemědělských, průmyslových a vojenských areálů, zařízení železnice či objektů bydlení. Jedná se o území s převážnou návazností a na městskou zástavbu, která svým způsobem znamenají zátěž pro danou lokalitu, ale zároveň představují velký potenciál pro další využití a rozvoj území. Jejich revitalizací dojde k využití již dříve zastavěné plochy, čímž nedojde k záboru kvalitní zemědělské půdy. V rámci České republiky zpracovala agentura CzechInvest ve spolupráci s jednotlivými krajskými úřady v letech 2005 – 2007 Vyhledávací studii mapující lokality brownfields. V rámci Olomouckého kraje bylo vytipováno 206 brownfields. Některé z nich jsou součástí tzv. Národní databáze brownfields, která obsahuje detailní informace o území včetně vlastnických vztahů, ekologické zátěže i fotografií. PR CR OK v sobě nese předpoklad využití těchto lokalit pro rozvoj infrstruktury cestovního ruchu. Stanovením kritérií pro výběr projektů je podrobněji zabývá kapitola 11.

14. Vyhodnotit, zda koncepce zohledňuje cíle a opatření strategického meziresorního dokumentu „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obavatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století“. V rámci vyhodnocení byla tomuto bodu věnována kapitola 12.1.

15. Vyhodnotit, jaký vliv má koncepce na památkovou hodnotu území chráněných dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, a dochované kulturní děditví (architektonické i archeologické).


111


PR CR OK svými aktivitami v rámci priorit 1 a 2 uvažuje o možných stavebních úpravách, modernizaci a rekonstrukci kulturních, historických a technických památek a s jejich využitím pro cestovní ruch. Pro památky by to znamenalo určitou záchranu a možné alternativní využití. V případě realizace těchto aktivit bude však velice důležité spolupracovat s příslušným pracovištěm Národního památkového ústavu, který zajistí odborný dohled a přiměřené zásahy do staveb. K nastínění možných vlivů (+ = pozitivní vliv, 0 = bez vlivu, - = negativní vliv) jednotlivých forem cestovního ruchu na památkovou ochranu území byla vypracována následující tabulka: Formy cestovního ruchu Ubytování a doplňková infrastruktura Technická infrastruktura Sportovní infrastruktura Soutěže Zajímavosti kraje (kulturní, přírodní, turistické) Organizace cestovního ruchu Marketingové aktivity Rozvoj lidských zdrojů

Vlivy na památkovou ochranu území

+ +/0 0 0 + +/0 + +/0

16. Závěr zjišťovacího řízení a všechna vyjádření, která MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení, je nezbytné ve vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví vypořádat. Závěr zjišťovacího řízení i všechna došlá vyjádření ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví byla vypořádána v této kapitole vyhodnocení.


112


15. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI

Koncepce PR CR OK byla zpracována s ohledem na základní koncepční dokumenty na různých úrovních (krajské, národní, evropské). Součástí vyhodnocení je i její soulad s cíli těchto koncepcí z různých oblastí a referenčními cíli životního prostředí. Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016) neobsahuje konkrétně specifikované záměry, u kterých by bylo možné detailně vyhodnotit odpady na složky životního prostředí a veřejné zdraví. Náměty na rozvojové projekty, které jsou součástí Akčního plánu, nejsou rovněž blíže lokalizovány. Ve vyhodnocení bylo provedeno posouzení jednotlivých priorit a opatření s důrazem na jejich možné vlivy vzhledem ke stanoveným referenčním cílům, z něhož vyplynul soulad, diskutabilní naplnění popř. jejich nenaplnění. Dále bylo vyhodnoceno za použití tabulky a slovního komentáře hodnocení vlivu priorit a opatření na jednotlivé složky životního prostředí. Možné střety koncepce s ochranou životního prostředí a její negativní vlivy na ni lze předpokládat při naplňování rozvojových opatření zabývajících se rekonstrukcí, výstavbou či modernizací ubytovacích a stravovacích kapacit, dopravní infrastrukturou, rekonstrukcí, rozšířením či výstavbou sportovních areálů atd. Koncepci jako celek lze na základě provedeného vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví za podmínky dodržování opatření akceptovat a doporučit k realizaci.


113


NÁVRH STANOVISKA

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 00 PRAHA 10 – VRŠOVICE, Vršovická 65

V Praze dne: Č.j.:

STANOVISKO Ministerstvo životního prostředí podle § 10g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, k návrhu koncepce

„AKTUALIZACE PROGRAMU ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU OLOMOUCKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2011 – 2013 (VÝHLED DO ROKU 2016)“ A „MARKETINGOVÁ STUDIE CESTOVNÍHO RUCHU OLOMOUCKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2011 – 2013 (VÝHLED DO ROKU 2016)“ Předkladatel koncepce:

Olomoucký kraj Jeremenkova 40a 779 11 Olomouc

Zpracovatel koncepce:

Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy Horní náměstí 5 772 00 Olomouc m-ARK Marketing a reklama s.r.o. Železniční 4 779 00 Olomouc

Zpracovatel posouzení:

GHC regio s.r.o. – Ing. Aleš Calábek Sokolská 541/30, 779 00 Olomouc osvědčení odborné způsobilosti – autorizace podle Vyhlášky MŽP ČR č. 499/1992 Sb. č.j. 8939/1302/OPVŽP/96 ve spolupráci s: RNDr. Lukáš Merta, Ph.D. autorizace k provádění posuzování podle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, udělené MŽP ČR č.j. 630/1677/05


114


Průběh posuzování: Oznámení koncepce „Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016) a Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016)“ (dále jen PR CR OK a MS CR OK), zpracované v rozsahu přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona č. 100/2001 Sb.“), bylo Ministerstvu životního prostředí předloženo dne …..……. Po kontrole náležitostí bylo oznámení koncepce zveřejněno v Informačním systému SEA a rozesláno dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Zjišťovací řízení bylo zahájeno 27. 8.2010 zveřejněním na úřední desce Krajského úřadu Olomouckého kraje a bylo ukončeno dne 27. 9. 2010 vydáním závěru zjišťovacího řízení. Návrh koncepce včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí, zpracované v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., byl Ministerstvu životního prostředí předložen dne ………. a po kontrole náležitostí byl dne …………. zveřejněn podle § 16 zákona č. 100/2001 Sb. Veřejné projednání PR CR OK a MS CR OK včetně vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí se konalo dne……….. v sídle Krajského úřadu Olomouckého kraje Jeremenkova 40a Olomouc. Zápis z veřejného projednání obdrželo Ministerstvo životního prostředí dne …………..

Stručný popis koncepce: „Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje pro období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016)“ je koncepční dokument zabývající se problematikou cestovního ruchu, zejména dynamikou změn a jejich dopadem v řešeném území. Koncepcí jsou stanoveny globální a specifické cíle, které budou naplňovány prostřednictvím priorit a opatření: Priorita č. 1: Veřejná infrastruktura a služby Opatření č. 1: Rozvoj dopravy Opatření č. 2: Rozvoj oblastí s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb Opatření č. 3: Rozvoj ostatních oblastí cestovního ruchu Priorita č. 2: Podnikatelská infrastruktura a služby Opatření č. 1: Rozvoj oblastí s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb Opatření č. 2: Rozvoj ostatních oblastí cestovního ruchu Priorita č. 3: Marketing a řízení Opatření č. 1: Rozvoj regionální organizace cestovního ruchu Opatření č. 2:Rozvoj jednotného a koordinovaného marketingu Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 s výhledem do roku 2016 je koncepčním dokumentem, který se podrobně věnuje zhodnocení marketingu a organizace CR v OK v období 2006 – 2009, na jejich základě navrhuje účinnou strategii a marketingovou taktiku pro nadcházející roky 2011 – 2013, definuje základní charakteristiky chování turistů nebo návštěvníků v Olomouckém kraji, analyzuje překážky rozvoje cestovního ruchu v kraji, navrhuje soubor opatření k rozvoji cestovního ruchu a ekonomické prosperity jeho obyvatel. Navržených dlouhodobých a krátkodobých cílů chce dosáhnout pomocí následujících priorit a opatření:


115


Priorita č. 1: Rozvoj organizace CR, lidských zdrojů a služeb Opatření 1.1: Rozvoj organizace CR destinace OK, posílení lidských zdrojů a manažerských schopností na všech úrovních Priorita č. 2: Marketing Varianta I. Návrh marketingových aktivit na základě podkladů jednotlivých aktérů organizace CR v OK (OK, J-SCR, SM-SCR) Opatření 2.1: Aktivity Olomoucký kraj Opatření 2.2: Aktivity Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu Opatření 2.3: Aktivity Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu Opatření 2.4: Olomouc region Card 2011 – 2015 Opatření 2:5: Akce s perspektivou národního, mezinárodního významu Opatření 2.6: Mezinárodní partnerství – Cestování časem Opatření 2.7: Partnerství Morava – spolupráce moravských krajů Varianta II. Návrh marketingových aktivit zpracovatelů studie Opatření 2.1: Tvorba nových produktů a produktových balíčků Opatření 2.2: Aktivity pro individuální cílové skupiny Opatření 2.3: Aktivity pro organizátory pobytů, výletů, kongresů a incentivy Opatření 2.4: Veletrhy, komunikační kampaně, distribuce, databanky, monitoring Opatření 2.5: Olomouc region Card 2011 – 2015 Opatření 2:6: Akce s perspektivou národního, mezinárodního významu Opatření 2.7: Mezinárodní partnerství – Cestování časem Opatření 2.8: Partnerství Morava – spolupráce moravských krajů Priorita č. 3: Rozvoj turistického portálu OK Opatření 3.1: Informační správa, aktualizace dat a obchodování na portálu region Jeseníky Opatření 3.2: Informační správa, aktualizace dat a obchodování na portálu Střední Morava Opatření 3.3: Rozvoj turistického portálu OK Opatření 3.4: Vybudování rezervačního systému turistického portálu OK Cíle a opatření PR CR OK byly navrženy s ohledem na existující strategické a programové dokumenty na úrovni evropské, celostátní a krajské. Ve vyhodnocení byl posouzen rovněž vzájemný soulad koncepce s relevantními koncepcemi v oblasti ochrany přírody a na základě požadavku závěru zjišťovacího řízení také vypořádány aspekty plynoucí z tohoto řízení.


116


Souhrnné vypořádání připomínek: Vyhodnocení vlivů „Aktualizace programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016) a Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016)“ na životní prostředí a veřejné zdraví bylo provedeno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí s obsahem podle přílohy č. 9 tohoto zákona v platném znění a požadavků na jeho rozsah a obsah uvedený v závěru zjišťovacího řízení. Pro vyhodnocení vlivů koncepce byl zvolen postup vyhodnocení vlivů podle jednotlivých navržených opatření a podle složek životního prostředí i referenčních cílů ochrany životního prostředí. Vzhledem k obecnému charakteru koncepce mohlo být vyhodnocení vlivů koncepce provedeno pouze na obdobné obecné úrovni. Hodnocením bylo sledováno naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí vycházející z mezinárodních, národních a krajských koncepcí vztahujících se k ochraně přírody. Působení, kumulace a určení charakteru vlivů na jednotlivé složky životního prostředí bylo hodnoceno podle navržených cílů a aktivit jednotlivých priorit a opatření. Součástí vyhodnocení PR CR OK a MS CR OK bylo také hodnocení vlivu koncepce na lokality soustavy NATURA 2000 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Závěr: Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán podle § 21 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, na základě návrhu koncepce, vyjádření k němu podaných a veřejného projednání vydává:

SOUHLASNÉ STANOVISKO k návrhu koncepce „Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016) a Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016) za dodržení níže uvedených podmínek (část A): 1. Při realizaci „Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016) a Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016) respektovat a dodržovat kritéria, podmínky a doporučení stanovená vyhodnocením vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví.


117


2. Při realizaci opatření a aktivit PR CR OK a MS CR OK respektovat a dodržovat opatření vedoucí k eliminaci a minimalizaci potenciálních negativních vlivů realizace koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví, stanovená vyhodnocením. 3. Při realizaci opatření a aktivity využívání přírodního potenciálu regionu respektovat ochranné podmínky zvláště chráněných území, plány péče o zvláště chráněná území a únosnou kapacitu území. 4. Do následného výběru projektů v rámci realizace jednotlivých opatření a aktivit zapojit i příslušné orgány ochrany přírody a krajiny. 5. Projekty v rámci realizace jednotlivých opatření a aktivit přednostně umisťovat mimo zvláště chráněná území. Z těchto území vyloučit realizaci tzv. tvrdé formy cestovního ruchu a realizovat pouze šetrné formy cestovního ruchu. 6. V rámci celkového monitoringu PR CR OK a MS CR OK sledovat dopady implementace koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. 7. Pravidelně zveřejňovat výstupy monitoringu, tj. průběžné dopady implementace PR CR OK a MS CR OK na životní prostředí a veřejné zdraví. 8. Zajistit dostatečnou informovanost žadatelů o environmentální problematice a o možných vazbách předkládaných projektů na životní prostředí. 9. U vybraných projektů, které mohou mít významný vliv na životní prostředí a zároveň naplní charakteristiky a limity zákona č. 100/2001 Sb., bude provedeno samostatné posouzení vlivů záměru na životní prostředí (EIA). Bez tohoto posouzení nelze podpořit realizaci navrhovaného záměru ani ho uskutečnit.

Realizace koncepce „Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011- 2013 (výhled do roku 2016) a Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje 2011 – 2013 (výhled do roku 2016)“ nebude mít významný negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti za dodržení níže uvedených podmínek (část B): 1. Podpořené projekty musí respektovat územní ochranu, zachování předmětů ochrany a integritu soustavy NATURA 2000. Nesmí vést k poškození nebo zhoršení stavu těchto území. 2. Záměry realizované na základě koncepce musí být pečlivě vyhodnoceny v rámci procesu jejich přípravy z hlediska vlivů na konkrétní dotčené přírodní lokality tvořící soustavu NATURA 2000. Ministerstvo životního prostředí upozorňuješ povinnost schvalujícího orgánu dle § 10g odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb. zohlednit požadavky a podmínky vyplývající ze stanoviska ke koncepci. Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že řídící složka realizace této koncepce zajistí u každého navrženého opatření co nejširší publicitu a informování veřejnosti, a to ve smyslu § 10g odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb.


118


Ministerstvo životního prostředí dále upozorňuje předkladatele na povinnost zajistit sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a další povinnosti plynoucí z § 10h zákona č. 100/2001 Sb.

Datum vydání stanoviska: Otisk razítka příslušného úřadu: Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce příslušného úřadu:


119

Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví

Recommend Documents