Koncepce školství Města Lysá nad Labem zaměřená na kapacitu škol a školských zařízení z hlediska demografického vývoje
leden 2016
Koncepce školství Města Lysá nad Labem Obsah 1. Úvod
4
2. Mateřské školy zřizované Městem Lysá nad Labem
5
2.1 Historie vývoje
5
2.2 Vzdělávací programy mateřských škol
6
2.3 Přehled kapacit, počtu tříd MŠ 2015/2016
8
2.4 Vývoj stavu naplněnosti mateřských škol v porovnání s populačním potenciálem města (věk 3 – 5 let) v letech 2000 – 2013
9
2.5 Prognóza potřeby vzdělávacích služeb ve věkové kategorii 3 – 5 let
10
2.6 Návrh řešení kapacit mateřských škol v souvislosti s Demografickou prognózou do roku 2030
10
2.7 Plánované plochy na katastru Lysá nad Labem a Litole pro výstavbu rodinných domů a bytů
11
2.8 Návrh řešení kapacit mateřských škol v souvislosti s Demografickou prognózou do roku 2030
12
3. Základní školy zřizované Městem Lysá nad Labem
13
3.1 Historie vývoje
13
3.2 Vzdělávací programy základních škol
14
3.3 Specifika základních škol
18
3.4 Přehled součástí škol a jejich kapacita 2014/2015
20
3.5 Vývoj stavu naplněnosti základních škol v porovnání s populačním potenciálem města (věk 6 – 14 let) v letech 2000- 2013
21
3.6 Prognóza potřeby vzdělávacích služeb ve věkové kategorii 6 – 14 let
22
3.7 Vývoj stavu naplněnosti základních škol sledující linii vysoké varianty Demografické prognózy
23
3.8 Návrh řešení kapacit základních škol v souvislosti s Demografickou prognózou do roku 2030
25 2
4. Školní jídelny MŠ a ZŠ
28
4.1 Školní stravování
28
4.2 Přehled školních jídelen, výdejen
29
4.3 Školní jídelny při MŠ – počty strávníků, kapacita, uvařené obědy
29
4.4 Školní jídelna pro MŠ, ZŠ a SŠ provozovaná společností Scolarest
30
4.5 Návrh řešení kapacit ŠJ a počtu míst k sezení v ŠJ Komenského v souvislosti s Demografickou prognózou do roku 2030
33
5. Základní umělecké vzdělávání
33
5.1 Základní umělecké vzdělávání poskytuje v našem městě Základní umělecká škola Františka Antonína Šporka, Školní náměstí 906, Lysá nad Labem
33
5.2 Školní vzdělávací program
34
5.3 Počet oborů, kapacita, místa vzdělávání v roce 2015/2016
35
5.4 Vývoj kapacity školy a návrh řešení
35
6. Volnočasové a mimoškolní aktivity
36
6.1 Volnočasové aktivity na jednotlivých základních školách – školní družiny a školní kluby
36
6.2 Přehled počtu oddělení a kroužků na jednotlivých školách 2014/2015
37
6.3 Záměr na založení Domu dětí a mládeže (DDM) v Lysé nad Labem
38
6.4 Financování mimoškolních aktivit, volnočasových aktivit
39
6.5 Návrh řešení pro volnočasové a mimoškolní aktivity
40
Příloha č. 1 Základní školy BH Lysá nad Labem, JAK Lysá nad Labem, TGM Litol sledující linii vysoké varianty Demografické prognózy
3
1. Úvod Koncepce školství Města Lysá nad Labem je strategickým dokumentem, stanovujícím hlavní základní směry rozvoje v oblasti předškolního, základního, zájmového vzdělávání a školního stravování, kterou zajišťuje Město Lysá nad Labem prostřednictvím jim zřízených příspěvkových organizací. Hned úvodem je nutné konstatovat, že základní strategii školství určuje stát a je možné, že v této oblasti lze čekat některé změny, které však nyní nelze předvídat a bude nutné na ně aktuálně reagovat, mnohdy bez toho, že je bude možné z úrovně místní samosprávy zásadně ovlivnit. Bez ohledu na tuto skutečnost však vždy musí být v zájmu města snaha o pozitivní hodnocení oblasti kvality školství, a to zejména ze strany žáků, jejich rodičů, ale v konečném důsledku i všech ostatních obyvatel města. V rámci této koncepce je mimo jiné poskytnout ucelený přehled o celkové současné situaci školství v Lysé nad Labem. Údaje byly čerpány z dat Odboru školství, sociálních věcí, zdravotnictví a kultury, podkladů ředitelů škol, zpracované Demografické prognózy města Lysá nad Labem, Strategického plánu rozvoje města Lysá nad Labem, výročních zpráv škol, školních vzdělávacích programů či z veřejně dostupných zdrojů. Celá koncepce pak byla konzultována s řediteli ZŠ, MŠ a ZUŠ. V rámci závěrů je promítnuta snaha plánovat reálně – v souladu s rozpočtovými možnostmi města a v souladu s aktuálně nejdůležitějšími problémy, včetně návrhu vývoje v závislosti na stávajících potřebách a možnostech obecního školství, včetně potřeb a požadavků obyvatel našeho města v oblasti školství. Školství na území Města Lysá nad Labem je tvořeno výchovně vzdělávací soustavou mateřských, základních, středních škol a školských zařízení. Subjekty, jejichž zřizovatelem je Město Lysá nad Labem, jsou popsány v jednotlivých částech koncepce.
4
2. Mateřské školy zřizované Městem Lysá nad Labem Město Lysá nad Labem zřizuje jako příspěvkové organizace tyto čtyři mateřské školy: Mateřská škola Dráček, Mírová 430, Lysá nad Labem – Litol Mateřská škola Čtyřlístek, Brandlova 1590, Lysá nad Labem Mateřská škola Mašinka, Sídliště 1512, 1516, Lysá nad Labem Mateřská škola Pampeliška, Sídliště 1464, Lysá nad Labem
2.1 Historie vývoje Mateřské školy byly do 30. 11. 2002 organizačními složkami města. Od 1. 12. 2002 jsou právními subjekty – příspěvkovými organizacemi.
Mateřská škola Dráček Je dvoutřídní s kapacitou 50 dětí. Školní jídelna je součástí MŠ, zajišťuje stravování pro její děti. Mateřská škola v Lysé nad Labem – Litoli byla otevřena 22. 3. 1948. sídlila v jedné učebně národní školy v I. poschodí. Bylo zapsáno 8 chlapců a 13 dívek a k 28. 6. 1948 již 30 dětí. V dalších letech působení a s průběžným nárůstem dětí se v národní škole podstupovaly pro mateřskou školu větší prostory. Roku 1956, v prosinci, dostala MŠ prostory, kde byl bývalý ředitelský byt. V MŠ se dětem dařilo a přibýval zájem o MŠ. Proto 3. 9. 1979 byla otevřena nová budova mateřské školy se zahradou. V MŠ pracují 4 pedagogičtí pracovníci včetně ředitelky a 4 nepedagogičtí pracovníci. Kapacita je maximálně naplněna.
Mateřská škola Čtyřlístek Mateřská škola Čtyřlístek se poprvé otevřela dětem 21. ledna 1980. Je šestitřídní. V přízemí staré budovy jsou 4 třídy. V nové budově, která byla přistavěna, fungují od 1. 9. 2012 další 2 třídy. V současné době o děti pečuje 12 pedagogických pracovníků včetně ředitelky a 3 uklízeček. Součástí školy je i školní kuchyně, ve které pracují tři kuchařky včetně vedoucí školní jídelny. Kapacita školy je 150 dětí. Kapacita je maximálně naplněna.
Mateřská škola Mašinka MŠ Mašinka je trojtřídní. Její provoz byl zahájen v roce 1965. Až do června roku 1973 v ní byly 2 třídy prvního stupně základní školy. Od školního roku 1973 – 1974 začíná sloužit svému původnímu účelu společně i s jeslemi. Celý komplex budov se tímto uzavírá pouze pro děti předškolního věku. Součástí komplexu byla ještě hospodářská budova s kanceláří jeslí, prádelnou a kuchyní. Až do roku 1991 fungovala mateřská škola ve dvou odděleních, jesle s jedním oddělením. Od školního roku 1990 – 1991 došlo ke zrušení jeslí. Místo jeslí bylo zřízeno další oddělení MŠ pro nejmladší. Tím mateřská škola dosáhla kapacity 68 dětí. 5
Od 1. 1. 1999 byl z rozhodnutí ZM Lysá nad Labem zrušen provoz vlastní kuchyně a stravování začala poskytovat společnost Scolarest. Jídlo se začalo dovážet do výdejen v mateřské škole, kde denně pracuje kuchařka firmy Scolarest (jsou tu zaměstnány dvě, obě na poloviční úvazek). Téměř polovina hospodářské budovy je pronajata dětské lékařce. V zařízení pracuje 6 pedagogických pracovníků včetně ředitelky a 3 nepedagogičtí pracovníci (tři uklízečky – z toho jedna na celý úvazek a dvě na poloviční úvazky). MŠ je trojtřídní, celková kapacita od 1. 9. 2011 je 78 dětí. Kapacita školky je maximálně naplněna.
Mateřská škola Pampeliška MŠ Pampeliška byla původně dvoutřídní. Její provoz byl zahájen 1. 9. 1961. Mateřská škola byla do školního roku 2009/2010 přízemní dvoutřídní budova s kapacitou 50 míst. Od října 2010 byla kapacita navýšena o dalších 50 míst vystavěním nové rovněž přízemní budovy tzv. modulární školky. Tímto se z MŠ Pampeliška stala 4 třídní mateřská škola s kapacitou 100 míst. Kapacita školy je maximálně naplněna. MŠ nemá vlastní kuchyň. Stravování zde zajišťuje firma Scolarest ve dvou výdejnách, kde zaměstnává dvě pracovnice. V MŠ pracuje 8 pedagogických pracovníků včetně ředitelky a 2 nepedagogických pracovníků - uklízeček.
2.2 Vzdělávací programy mateřských škol Hlavní požadavky, podmínky a pravidla vzdělávání dětí předškolního věku vymezuje Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV), vydaný Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy v roce 2004. Vzdělávací obsah RVP PV je uspořádán do pěti vzdělávacích oblastí: biologické, psychologické, interpersonální, sociálně-kulturní a environmentální. Tyto oblasti jsou nazvány: 1. Dítě a jeho tělo 2. Dítě a jeho psychika 3. Dítě a ten druhý 4. Dítě a společnost 5. Dítě a svět Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou zpracovány tak, aby byly pro pedagoga srozumitelné, a aby s jejich obsahem mohl dále pracovat. Každá oblast zahrnuje tyto vzájemně propojené kategorie: dílčí cíle (záměry), vzdělávací nabídku a očekávané výstupy (předpokládané výsledky). Dílčí cíle vyjadřují, co by měl pedagog v průběhu předškolního vzdělávání sledovat, co by měl u dítěte podporovat. RVP PV stanovuje elementární vzdělanostní základ, na který může navazovat základní vzdělávání, a jako takový představuje zásadní východisko pro tvorbu školních vzdělávacích programů i jejich uskutečňování. 6
Všechny mateřské školy mají zpracován svůj Školní vzdělávací program, který je zpracován na specifické podmínky mateřské školy a vychází z RVP PV. Profilace školy – upřesnění v jednotlivých školních vzdělávacích programech. Školní vzdělávací programy jsou zaměřeny na všestranný rozvoj osobnosti dítěte ve spolupráci s rodinou, podporu zdravého vývoje dítěte, vyváženou pohybovou aktivitu, zdravou stravu a vytváření potřebných návyků. Témata třídních vzdělávacích programů vycházejí z potřeb daného kolektivu. Školy pro děti organizují každoročně řadu aktivit. Mezi oblíbené kroužky patří: příprava na školu, taneční průprava, výuka anglického jazyka, plavecký výcvik, výtvarný a keramický kroužek, cvičení, škola v přírodě, návštěvy divadel, zájezdová divadelní představení v MŠ, sportovní soutěže, karnevaly, besídky, vánoční dílničky apod. Přehled vzdělávacích programů jednotlivých MŠ Mateřská škola
Školní vzdělávací program (jeho název a stručný popis)
Dráček
„Cestujeme s Drakem“ Filozofií MŠ je rozvíjet samostatné a zdravě sebevědomé děti cestou přirozené výchovy, dát základy celoživotnímu vzdělávání všem dětem podle jejich možností, zájmů a potřeb a nadále rozvíjet péči o děti se specifickými potřebami. Velký důraz je kladen na logopedii, které se chce škola i do budoucna co nejvíce věnovat. ŠVP je postaven na spolupráci rodiny a školy a rodinném prostředí. Zapojování rodičů do předškolního vzdělávání a chodu školy je prioritou. Jedinečné jsou vodní prvky v přírodní zahradě. Cílem je dostatečně vyžité a spokojené dítě v rodinném prostředí s prohloubením poznatků k přírodě.
Čtyřlístek
„Jen si děti všimněte, co je krásy na světě“ Vzdělávací program na pozadí logicky uspořádaných témat seznamuje děti přirozenou cestou se složitostmi okolního světa. Chce maximálně čerpat z podnětů dětí a tvořivě a s citem přizpůsobovat vzdělávací proces jejich potřebám. Důraz přitom klade na prožitkové učení, jehož hlavními znaky jsou spontánnost, objevnost, komunikativnost, aktivita, tvořivost, konkrétnost a zapojení všech smyslů. MŠ je členem celostátní sítě mateřských škol se zájmem o ekologickou (environmentální) výchovu „Mrkvička“. Tvořivost a kreativitu mohou děti prohlubovat v nově zřízené keramické dílně.
Mašinka
„Mašinkou za poznáním“ Cílem tohoto programu je probouzet u dítěte zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat, objevovat, ale i získat odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne, dokáže, rozvíjet u dítěte schopnost projevovat se jako ČLOVÍČEK.
Pampeliška
„Školka plná radosti a pohody“ Vizí tohoto programu je vytvořit mateřskou školu s vysokou úrovní pedagogického přístupu ke vzdělávání dítěte, s příjemným, svobodným, kulturním i tvořivým klimatem, s prosociálním a zároveň odborným zázemím pro rodinu. Vytvořit prostor, kde pro každé dítě, ale i dospělého, najdou vlastní cestu. Nemusí být za každou cenu mateřskou 7
školou „alternativní“ či v každém případě a za všech okolností odlišní, hledají však cestu pro každého jedinečnou, postavenou na pevných základech a jasně směřující k individualitě, samostatnosti a pozitivnímu myšlení každého z nás. MŠ Pampeliška je jediná plně bezbariérová mateřská škola ve městě.
2.3 Přehled kapacit, počtu tříd MŠ 2015/2016
Mateřská škola Kapacita MŠ dle zařazení v síti škol Počet tříd MŠ Dráček
50
2
Čtyřlístek
150
6
Mašinka
78
3
Pampeliška
100
4
Poznámky k tabulce Kapacita dle zařazení v síti škol Kapacita je uvedená v síti škol – je to kapacita maximální, nemůže být překročena. Kapacita MŠ je v posledních letech plně obsazena. Třída v MŠ V souladu s § 2 vyhlášky č. 14/2005 Sb. O předškolním vzdělávání mateřská škola se dvěma a více třídami (vztahuje se na všechny MŠ zřizované městem) má nejméně v průměru 18 dětí ve třídě. Třída se naplňuje do maximálního počtu 24 dětí. V souladu s § odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb. zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání může zřizovatel povolit výjimku do 4 dětí z počtu stanoveného výše uvedenou vyhláškou. V případě nižšího počtu dětí však uhradí zvýšené výdaje na vzdělávání, v případě vyššího počtu musí být splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.
8
2.4 Vývoj stavu naplněnosti mateřských škol v porovnání s populačním potenciálem města (věk 3 – 5 let) v letech 2000 – 2013
Rok
Počet obsazených míst Počet obyvatel ve věku 3 – 5 let
2000
241
195
2001
245
182
2002
252
202
2003
250
212
2004
276
231
2005
271
229
2006
254
222
2007
258
256
2008
269
272
2009
275
307
2010
325
320
2011
328
330
2012
378
363
2013
378
371
Analýza vývoje stavu naplněnosti mateřských škol v porovnání s populačním potenciálem města ve věkové kategorii 3 – 5 let v letech 2000 – 2013 řeší Demografická prognóza města Lysá nad Labem, která byla zpracována v loňském roce. Vznikla za účelem uplatnění poznatků o budoucím vývoji populace pro odhad nutnosti rozšíření vzdělávacích služeb. Ve městě Lysá nad Labem bylo v roce 2013 naplněno 378 míst v mateřských školách. Počet obsazených míst se od roku 2000 téměř neustále zvyšuje, z původních 241 o 56 %. Tato obsazená místa lze porovnat s populačním potenciálem města ve věkových kategoriích odpovídajících docházce do škol. Počty dětí v odpovídajících letech jsou o něco nižší než počty obsazených míst. Je to způsobeno obslužností města pro okolní obce. Od roku 2012 je zatím trend ve vývoji počtu 3 – 5 letých dětí téměř totožný s nárůstem míst ve školkách.
9
2.5 Prognóza potřeby vzdělávacích služeb ve věkové kategorii 3 – 5 let Počet obyvatel města Lysá nad Labem ve věku 3 – 5 let v letech 2020 – 2030 podle variant Demografické prognózy Rok 2020
Rok 2025
Rok 2030
nízká
střední
vysoká
nízká
střední
vysoká
nízká
střední
vysoká
390
416
440
386
432
470
378
442
498
Ve věkové kategorii 3 – 5 let se očekává vývoj mezi stagnací (ta je reprezentována nízkou variantou) a pokračováním nastaveného intenzivního růstu. Z tabulky je vidět, že nárůst se v této kategorii bude pohybovat v řádu dvou až sedmi desítek do roku 2020. To indikuje zvýšení míst v mateřských školách o 20 – 80 do roku 2030. Následující vývoj předpokládá zvýšení až o dalších 60 dětí (ve vysoké variantě), pravděpodobný je ale nárůst o několik desítek. To odpovídá navýšení kapacit o dalších několik málo desítek (cca 20 – 40).
2.6 Návrh řešení kapacit mateřských škol v souvislosti s Demografickou prognózou do roku 2030 Počty dětí v mateřských školách se velmi těžce prognózují. Na delší období nejsou k dispozici skutečně narozené děti (ještě se nenarodily), všechny skutečně narozené děti nemusí do MŠ nastoupit, vliv může mít migrace obyvatel, populační politika státu apod. Reálně lze předpokládat, že by v nejbližších letech mělo dojít k postupnému nárůstu počtu dětí v mateřských školách v případě schválení povinné docházky pro předškoláky od 1. 9. 2017. V souvislosti s tímto bude muset být vypracována Vyhláška o spádovosti. V případě, že bude schválena novela školského zákona, kdy během příštích tří let budou mít nárok na místo v mateřské škole také čtyřleté, tříleté a dvouleté děti, bude nutné navýšit kapacity o dalších cca 25 míst. Návrh řešení ohledně navýšení kapacity 1) do r. 2020 zvýšit kapacitu o 50 míst, v případě schválení novely až o 75 míst 2) do r. 2025 zvýšit kapacitu o dalších 25 míst
10
2.7 Plánované plochy na katastru Lysá nad Labem a Litole pro výstavbu rodinných domů a bytů Návrh lokality na výstavbu nové mateřské školy vychází z územního plánu města, kde jsou uvedeny plochy pro bydlení – výstavba rodinných domů a bytových domů. Reálně by toto území mohlo být do 20 let zastavěno.
Plánované plochy pro bydlení Rodinné domy
Lokalita Katastr Litol
K Borku
5
Na mezi
Vysoké
63
Katastr Lysá n. Zemská stezka Labem (Drážky II)
48
Na Výsluní
Bytové domy (počet bytů)
4 4 (182) výstavba probíhá
Slunéčkova zahrada U Křížku
10
K Bažantnici
5
Sojovická
6 5 (61) výstavba probíhá
Vichrova K Milovicům
21
ČSA (bývalý areál INTERHOEK)
10
Na Homolce (směr Milovice)
20 výstavba probíhá
Z tabulky vyplývá, že 367 rodinných domů a bytů bude postaveno na katastru Lysé nad Labem a 68 na katastru Litol. Je nutné podotknout, že lokalita v Drážkách je sice na katastru Lysé nad Labem, ale umístěním dostupná pro katastr Litol. V lokalitě Na Homolce (směr Milovice) již výstavba rodinných domů probíhá, dále probíhá výstavba dvou bytových domů ve Vichrově ulici a dalších bytových domů ve Slunéčkově zahradě. V ostatních lokalitách se bude stavět možná do 10 – 15 let. 11
2.8 Návrh řešení kapacit mateřských škol v souvislosti s Demografickou prognózou do roku 2030 I. varianta Rozšíření kapacity rekonstrukcí prvního pavilonu (bývalá prádelna a kuchyň MŠ Mašinka, Sídliště 1512, 1516), kde je v současné době část pronajatá dětské lékařce a část slouží jako technické zázemí pro školku. Mohlo by zde vzniknout až 28 nových míst, tj. 1 třída (24 dle vyhlášky + 4 na výjimku zřizovatele za předpokladu splnění podmínek hygieny apod.). II. varianta Na vybudování nové mateřské školy v lokalitě Drážky II na pozemku města, (Zemská stezka proti Vichrově ul.) o kapacitě 50 míst, tj. 2 třídy, v případě schválení novely školského zákona navrhujeme navýšit kapacitu o dalších 25 míst. III. varianta Rozšíření kapacity v MŠ Dráček rekonstrukcí – přístavba třetí třídy o kapacitě 25 míst nad kuchyní (pomocí nosníků). Při této variantě by muselo město odkoupit část zahrady od sousední vily, kterou vlastní manželé Konvalinkovi. IV. varianta Odkoupení vily od manželů Konvalinkových včetně zahrady v sousedství MŠ Dráček a vybudování nové mateřské školy. Vhodná z hlediska umístění a finančního se jeví do roku 2020 varianta č. II. MŠ by byla dostupná pro děti z Litole, kde je pouze dvoutřídní MŠ Dráček a rovněž pro děti z Vichrovy ulice, z lokality Drážky II a okolí železnice. Do roku 2025 by mohla být zrealizována varianta č. I. Tyto návrhy podporují trend města umístit do předškolních zařízení děti zpravidla tříleté a starší. Varianty č. III a IV by byly finančně náročné, pozemek není ve vlastnictví města.
Velice vítáme aktivitu Mateřského centra Parníček, které získalo dotaci z MŠMT a od 1. 9. 2016 otevře jednu třídu tzv. „dětskou skupinu“ pro děti od 2 do 3 let. Kapacita skupiny je 14 dětí. Navrhujeme i nadále podporovat aktivity mateřských center, které mohou pomoci řešit problémy s kapacitou MŠ.
12
3. Základní školy zřizované Městem Lysá nad Labem Město Lysá nad Labem zřizuje jako příspěvkové organizace města tři základní školy: ZŠ s výukou v 1. – 9. ročníku Základní škola Bedřicha Hrozného, nám. B. Hrozného 12, Lysá nad Labem Základní škola J. A. Komenského, Komenského 1534, Lysá nad Labem ZŠ s výukou v 1. – 5. ročníku Základní škola T. G. Masaryka, Palackého 160, Lysá nad Labem – Litol
V Lysé se nacházejí další tři školy. Jejich zřizovatelem je Středočeský kraj. Jsou to: Obchodní akademie, Komenského 1534, Lysá nad Labem Střední škola oděvního a grafického designu, Stržiště 475, Lysá nad Labem Základní škola (dříve speciální a praktická), Komenského 1534, Lysá nad Labem
3.1 Historie vývoje Všechny základní školy fungovaly dříve jako organizační složky města. Od 1. 1. 1995 byly zřízeny jako samostatné právní subjekty – příspěvkové organizace města.
Základní škola Bedřicha Hrozného Základní škola Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem je zařazena do sítě škol s účinností od 28. 2. 1996 s identifikačním číslem IZO: 102 386 072. Škola byla založena 1. 9. 1745. Současná budova na náměstí Bedřicha Hrozného č. p. 12 byla otevřena: boční, starší křídlo 1. 9. 1880, novější, hlavní část budovy směrem do náměstí, byla otevřena 18. 9. 1895. Součástí školy je i budova na Školním náměstí 1318/14. Tato budova byla otevřena dne 13. 9. 1936. Dne 1. 9. 1992 byl ministrem školství P. Vopěnkou škole navrácen titul Masarykova škola – jedná se o budovu prvního stupně na Školním náměstí 1318/14. Dne 30. 6. 1999 byl škole udělen čestný titul Základní škola Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem.
Základní škola J. A. Komenského Základní škola J. A. Komenského v Lysé nad Labem je zařazena do sítě škol s účinností od 28. 2. 1996 s identifikačním číslem IZO: 102 386 099. Její první pavilony B a C byly zprovozněny 3. 9. 1973, oficiálně byla škola otevřena 1. 9. 1975 a během dalších dvou let se rozrostla na současných osm pavilonů A – H. Dne 3. 10. 1990 byl škole udělen čestný název Základní škola J. A. Komenského Lysá nad Labem. Škola může užívat na základě Dohody o 13
vzájemné spolupráci mezi ní a Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy Praha ze dne 10. 2. 1999 označení fakultní škola MFF UK. Se snižováním počtu žáků byly od 90. let 20. století prostory školy postupně pronajaty dalším subjektům – ZŠ (speciální), Školní restauraci Eurest, přejmenované od 1. 9. 2011 na Scolarest (vedoucí J. Blažková), v roce 1995 Obchodní akademii (ředitelka RNDr. I. Dvořáková), zubní lékařce MUDr. J. Duškové a praktické lékařce MUDr. E. Skalické, Pedagogicko psychologické poradně SK OP Nymburk (vedoucí pracoviště PhDr. A. Vaňátková), městské psycholožce PhDr. J. Čmuhařové, kosmetičce E. Tomanové a kadeřnici Z. Faldusové, od února 2015 Pedagogické poradně APLA vedené PaedDr. V. Čadilovou.
Základní škola T. G. Masaryka Základní škola T. G. Masaryka v Litoli je školou tzv. rodinného typu na okraji Lysé nad Labem. Stejně jako v roce 1921, kdy byla obecná škola vystavěna občany tehdy ještě samostatné obce Litol. Od svého znovuotevření v roce 1991 se podařilo zdevastovanou a zcela nevybavenou budovu postupně zrekonstruovat a vytvořit kvalitní materiální zázemí. Za deset let od znovuotevření se podařilo přesvědčit nejen litolské občany o smysluplnosti existence školy. Proto ředitelství zažádalo MŠMT ČR o navrácení původního čestného názvu „T. G. Masaryka“ litolské škole, ke kterému dal dne 6. ledna 1922 souhlas sám pan prezident. Od 10. září 2001 byl škole čestný název znovu propůjčen.
3.2 Vzdělávací programy základních škol Hlavní požadavky, podmínky a pravidla základního vzdělávání vymezuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV), vydaný ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy. Od 1. září 2007 zahájily základní školy výuku podle školních vzdělávacích programů, které si vytvořily podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVPZV). RVP ZV byl několikrát aktualizován, od 1. 9. 2013 platí nový RVP ZV, jehož přílohou jsou Standardy základního vzdělávání. Školní vzdělávací program je učební dokument, který si každá základní a střední škola v České republice vytváří, aby realizovala požadavky rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro daný obor vzdělávání. Legislativně je zakotven v zákoně číslo 561/2004 Sb. (školský zákon). Název ŠVP patří k nezbytným identifikačním údajům. Současné právní normy neurčují zcela přesně a doslova název školního vzdělávacího programu. Z názvu ŠVP musí být zřejmé, že jde o školní vzdělávací program pro základní vzdělávání nebo že byl zpracován podle RVP ZV. Motivační název ŠVP by měl vystihovat zaměření školy, být v souladu s výchovnou a vzdělávací strategií školy, případně vystihovat jiná konkrétní specifika či myšlenky, které školu a její ŠVP nějak charakterizují. Každá základní škola má v první řadě zabezpečit rovnoměrný rozvoj všech kompetencí uvedených v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělání. Přesto školy považují 14
některé kompetence pro budoucí život žáků za prioritní. Právě na rozvoj těchto kompetencí se školy zaměřují při sestavování nabídky volitelných předmětů. Vzdělávací programy jednotlivých škol Základní škola
Školní vzdělávací program
ZŠ B. Hrozného
ŠVP ZV „Bedříšek“ Mottem práce školy je: „Škola – dílna lidskosti“. Hlavním cílem činnosti školy je poskytovat základní vzdělání. Škola se snaží vytvářet pozitivní klima, ovlivňující formování vztahů mladých lidí i vývoj jejich životních hodnot a postojů. Připravuje žáky pro další studium a profesní praxi, zabezpečuje základní vzdělání, mravní, estetickou, tělesnou, pracovní a ekologickou výchovu a základy finanční gramotnosti. Vštěpuje žákům zásady vlastenectví, humanity a demokracie. Cílem jejího působení je vychovat vzdělaného, odpovědného občana, schopného samostatného úsudku a rozhodování včetně utváření vlastních názorů, se zájmem o celoživotní vzdělávání. Škola se věnuje žákům nadaným a péče je věnována i žákům se specifickými vzdělávacími potřebami. Trendy školy v souladu se stanovenými cíli: -vytvářet pohodové školní prostředí - porozumět potřebě vzdělávání se - vychovávat osobnosti, integrovat – porozumět inkluzivnímu vzdělávání - učit cizí jazyk - vytvářet informační prostředí, porozumět práci s informacemi - rozvíjet demokracii – každý má své místo mezi lidmi - mít preventivní program – porozumět nebezpečí, které na nás číhá - komunikovat s veřejností – porozumět partnerství - vytvářet podmínky pro využívání volného času žáků - vytvářet podmínky pro další vzdělávání
ZŠ J. A. Komenského
ŠVP ZV „Harmonická škola“ -
vzdělávací, výchovnou a volnočasovou různorodostí, pestrostí a všestranností bude ZŠ J. A. Komenského naplňovat cíle svého vzdělávacího programu, a tím bude společně s rodinou podporovat harmonický vývoj osobnosti žáků po celou dobu plnění jejich povinné školní docházky
Části ŠVP I. stupeň: 1. období Společně začínáme, hrajeme si a objevujeme 2. období Výpravy za poznáním 15
II. stupeň: Hledám si svou cestu, výpravy nekončí
Myšlenková linie ŠVP Na základě vlastní pečlivě provedené analýzy práce pedagogů, hodnocení jejich práce rodiči a bereme-li v úvahu prostorové a materiální možnosti školy i ochotu, s jakou se vyučující věnují integrovaným žáků a dětem ve svém volném čase, potom je název ŠVP HARMONICKÁ ŠKOLA jistě oprávněný. Využívá zkušeností pedagogů z práce se žáky ve třídách s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů, ze tříd s rozšířenou výukou tělesné výchovy, ale i zkušenosti s integrací žáků základní školy speciální na základní školu, integrací žáků základní školy se vzdělávacím programem ZŠ a s tvorbou individuálních vzdělávacích plánů mimořádně nadaných dětí. Protože škola chce vytvářet šance pro všechny žáky, není ŠVP specificky zaměřen. Individuální rozvoj žáků ŠVP podporuje prioritami školy, nabídkou volitelných předmětů a volnočasovými aktivitami. Cíle školy: 1. Naplnění všech cílových kompetencí – základní, povinný cíl. 2. Otevřený individuální přístup k žákům. 3. Zapojení rodičů do chodu školy. 4. Prevence sociálně patologických jevů a minimalizace šikany. 5. Pestrá nabídka volnočasových aktivit. 6. Realizování projektů, sportovních a tematických soustředění. 7. Vytváření zdravého a estetického prostředí. 8. Rozvoj komunikace, tvořivostí, komunikačních dovedností a práce s ICT. 9. Otevřený přístup i k dalším partnerům a rozvoj spolupráce s nimi. 10. Vedení žáků důsledně slovem i vlastním příkladem k ohleduplnosti a slušnosti. Priority školy: Otevřený individuální přístup k žákům. Prevence sociálně patologických jevů a minimalizace šikany. Rozvoj komunikace, tvořivosti, komunikačních dovedností a práce s ICT.
16
ZŠ T. G. Masaryka
ŠVP ZV „Obecná škola“ Jako první škola na okrese Nymburk začala již od r. 1995 vyučovat podle výukového programu Obecná škola, který nakonec preferovala pouze necelá desetina základních škol v republice. Program Obecná škola více kladl důraz na zdravou výchovu a celkový přirozený pozitivní rozvoj osobnosti dítěte. Ve vlastním ŠVP proto navazuje na dlouhodobě zavedené a prověřené postupy a metody, které nemusí a ani nechce zásadně měnit. Společným cílem zůstává jako v minulosti vychovat v příjemném, bezpečném a podnětném prostředí zdravě sebevědomé a slušné žáky, předat jim nejdůležitější vědomosti s ohledem na jejich věk a schopnosti, naučit je potřebné dovednosti, motivovat je k dalšímu učení a poskytnout jim i v řadě nepovinných aktivit širší možnosti k rozvíjení zájmů. Chce, aby se každé dítě cítilo v něčem úspěšné. Odmítá od počátku celoplošné testování žáků (SCIO, Kalibro atd.), které nikdy nemůže ohodnotit celkovou kvalitu osobnosti žáka (kompetence) a jeho růst. Hodnocení práce škol především podle tradičně chápaných tzv. „vzdělávacích výsledků“ považuje za velmi zúžené a celkově neobjektivní. Zároveň si uvědomuje nutnost týmové spolupráce všech pracovníků školy a stálého sebevzdělávání. Priority v oblasti výchovy: -
kvalitní mezilidské vztahy a spolupráce na všech rovinách (žáci, učitelé, rodiče)
-
nepodporování přehnané soutěživosti mezi dětmi a ročníky, naopak snaha vést děti k vzájemné pomoci, spolupráci, respektu a toleranci
-
rozvíjení u žáků inteligenci, praktické (schopnost řešit problémy), emoční (schopnost sebeovládání se) a sociální (umět jednat s lidmi), které mají významný vliv na úspěšnost každého jednotlivce
-
zdraví bezpečné, esteticky kvalitní a podnětné prostředí včetně dodržování zdravého životního stylu (ve škole se nezvoní, velké přestávky tráví žáci každodenně v případě příznivého počasí na hřišti, tělovýchovné kroužky, dodržování pitného režimu atd.), aktivní uplatňování přiměřeného preventivního programu pro předcházení negativních jevů
-
vytváření kladného vztahu k přírodě a tradicím
17
3.3 Specifika základních škol Základní škola
Specifika
ZŠ B. Hrozného
Cílem je rozvíjet kompetence žáka a tím plně rozvinout jeho osobnost. Prostředkem k tomu může být i výuka cizího jazyka od 2. ročníku, s možností docházky do kroužku anglického jazyka již od prvního ročníku. Základní prioritou při vzdělávání na škole ale zůstává rozvoj mateřského jazyka před cizojazyčnými kompetencemi, neboť výuka cizímu jazyku nemůže být efektivní, nejsou-li vyjadřovací schopnosti v českém jazyce na potřebné úrovni. Snaží se o vytváření podmínek pro práci s žáky se specifickými vzdělávacími potřebami – vytváření IVP (cca 70 žáků), pomoc asistenta pedagoga ve třídách s žáky se SVP (nyní AP v 5 třídách), školní poradenský tým (výchovní poradci pro I. a II. stupeň školy, dva metodici prevence pro I. a II. stupeň školy kariérový poradce, vedení školy, externí psycholožka). Od 6. ročníku mají žáci povinný další cizí jazyk – ruský jazyk nebo německý jazyk. Pro všechny žáky je připravena nabídka nepovinných předmětů a kroužků, zaměřených především na výuku cizích jazyků, tělesnou a estetickou výchovu, přírodní vědy, informatiku, přípravu na střední školy – M, Čj. Zapojení do Klubu mladých čtenářů. Pro využití volného času žáků a jako součást preventivního programu rizikového chování funguje Centrum volného času. Je organizováno ve spolupráci s Domem dětí a mládeže v Nymburku. Centrum nabízí kroužky keramiky a pohybové výchovy pro dívky – mažoretky a kroužky anglického jazyka na I. stupni. Škola nabízí řadu kroužků, které realizuje sama prostřednictvím pedagogů nebo externích vedoucích kroužků. Každoroční dotazníkové šetření směřované k zákonným zástupcům a zjišťování jejich názoru na školu, zajišťování informovanosti zákonných zástupců o aktuálním dění prostřednictvím www. Zvyšování prezentace školy zapojením do projektu Referenční školy ČR.
ZŠ J. A. Komenského
Školní vzdělávací program Harmonická škola poskytuje žákům vyvážené, harmonické základní vzdělání, tj. učí je dobře českému jazyku a matematice, poskytuje jim všeobecný přehled o ostatních oborech, v souladu se současnými trendy jim dává dobré základy anglického jazyka a v případě volby i dalších cizích jazyků, seznamuje je uživatelským způsobem s prací na počítačích, tedy komunikovat různými prostředky, učí je spolupracovat a řešit problémy. - pro budoucí prvňáčky je pořádán v dubnu – květnu projekt Šťastný start – příprava na bezproblémový vstup do školy - povinná výuka anglického jazyka již od 1. ročníku, ve 4. – 6. r. až 4 hodiny týdně - žáci nižších ročníků tráví velké přestávky ve dvou atriích – venkovní 18
přírodovědná učebna, travnatá plocha s prolézačkami pro volný pohyb dětí s dozorem pedagogů - výuka předmětu Osobnostní výchova v 6. ročníku, Výchova ke zdraví v 7. – 9. ročníku, dřívější Prvouka se nazývá Člověk a jeho svět, Pracovní činnosti jsou přejmenovány na Člověk a svět práce, Dějepis a Občanská výchova jsou spojeny do předmětu Člověk a společnost - další cizí jazyk (německý, ruský, francouzský) od 7. ročníku jako povinný předmět - navýšení hodiny Čj a M v 9. ročníku pro snazší přechod na SŠ - povinně volitelné a nepovinné předměty (informatiky, dílny, sportovní aktivity, přírodovědné semináře, literárně dramatický seminář, náboženství, sborový zpěv) - široká nabídka kroužků (počítačové, jazykové, sportovní, výtvarné, fotografický, kulečník, včelařský, šachový, keramika atd.), Klub mladého diváka, dva Kluby mladých čtenářů - možnost individuálního vzdělávání žáků – se specifickými výukovými potřebami (individuální plány, odborně vedené nácviky, tolerance při hodnocení žáka, práce s asistentem pedagoga) i nadaných (individuální příprava na sportovní, přírodovědné i humanitní soutěže, práce navíc v hodinách) - bezplatná odborná logopedická náprava pro žáky školy s platným doporučením poradny - školní poradenské pracoviště: speciální pedagog, školní psycholog, výchovný a kariérní poradce, dvě metodičky prevence - výborně pracující Schůze zástupců tříd při Spolku rodičů a žáků ZŠ J. A. Komenského Lysá nad Labem a aktivní Školní parlament žáků školy - průběžná informovanost rodičů – přes zástupce tříd Spolku rodičů, Školní zpravodaj, konzultace pro rodiče, konzultace elektronickou formou, po dohodě možnost kdykoliv se účastnit vyučování, dny otevřených dveří - vše pod jednou střechou: všechny učebny včetně tělocvičen, školní restaurace Scolarest (obědy, svačiny), 7 oddělení školní družiny, školní klub, detašované pracoviště Pedagogicko-psychologické poradny Nymburk v pavilonu B - ordinace zubního lékaře v areálu školy – možnost preventivní prohlídky 2x ročně T. G. Masaryka
Tzv. neúplná škola s výukou v 1. – 5. ročníku. Škola svými podmínkami a pozitivním rodinným prostředím je velmi smysluplným protipólem velkých anonymních škol. V prvním až třetím ročníku nebyl stanoven přesný rozvrh, pouze denní rozpis vyučovacích předmětů. Učitelé tak mohou vhodně 19
reagovat např. na mezipředmětové vazby, unavenost žáků atd. Nižší počet dětí ve třídách umožňuje individuální přístup. Priority v oblasti vzdělávání: -
mimo výuky českého jazyka a matematiky je prioritou i výuka anglického jazyka a informačních a komunikačních technologií (práce s PC), u kterých se vesměs navyšuje povinná hodinová dotace
-
výuka základního a podstatného učiva, které je obsahově i objemově přiměřené a blízké věku žáků (učitelé musí ve všech vyučovacích předmětech stále hodnotit a zvažovat, proč učí dané učivo a proč se tomu má učit žák bez ohledu na obsah používaných schválených učebnic
-
individuální přístup ke všem žákům, respektování různého, nejen intelektuálního nadání
-
využívání pozitivního (každý má právo na chybu, každý je v něčem dobrý, každý chce být chválen)
-
užívání různých aktivizujících a efektivních metod výuky
-
práce žáků s různorodými zdroji informací (učebnice, encyklopedie, internet, tisk, vycházky, exkurze)
3.4 Přehled součástí škol a jejich kapacita 2014/2015 (k 30. 9. 2014) Základní škola
Součásti
Kapacita
Počet tříd/oddělení
Počet žáků
ZŠ B. Hrozného
základní škola
600 míst
I. stupeň 12
284
II. stupeň 11
245
školní družina
150 míst (od 1.9.2015 180 míst)
6
150
základní škola ZŠ J. A. Komenského
550 míst (od 1.9.2016 670 míst)
I. stupeň 14
331
II. stupeň 8
172
školní družina
210
6
180
školní klub
50
1
50
základní škola
112 míst
5
111
školní družina
58 míst
2
58
ZŠ T. G. Masaryka
20
3.5 Vývoj stavu naplněnosti základních škol v porovnání s populačním potenciálem města (věk 6 – 14 let) v letech 2000 – 2013
Rok
Počet obsazených míst Počet obyvatel 6 – 14 let
2000
1086
841
2001
1081
844
2002
1111
803
2003
1072
766
2004
1011
738
2005
978
695
2006
1026
701
2007
998
667
2008
1018
653
2009
1032
644
2010
1018
677
2011
1076
734
2012
1108
792
2013
1129
858
Analýzu vývoje stavu naplněnosti základních škol v porovnání s populačním potenciálem města ve věkové kategorii 6 – 14 let v letech 2000 – 2013 řeší Demografická prognóza města Lysá nad Labem, která byla zpracována v loňském roce. Vznikla za účelem uplatnění poznatků o budoucím vývoji populace pro odhad nutnosti rozšíření vzdělávacích služeb. Ve městě Lysá nad Labem bylo v roce 2013 naplněno 1129 míst v základních školách. Počet naplněných míst v základních školách nejprve klesal (z 1086 v r. 2000 na 978 v r. 2005 – pokles o desetinu), pak do roku 2010 stoupal, až přesáhl původní hladinu. Tato naplněná místa lze porovnat s populačním potenciálem města Lysá nad Labem ve věkových kategoriích odpovídajících docházce do škol. Počty dětí jsou o něco nižší než počty obsazených míst. Je to způsobeno obslužností města pro okolní obce.
21
Předpoklad počtu dojíždějících žáků do 1. tříd základních škol zřizovaných Městem Lysá nad Labem v letech 2016 – 2021 Narození dítěte od - do Nástup do 1. třídy Stratov Ostrá Stará Lysá Jiřice Celkem 1. 9. 2009 - 31. 8. 2010
1. 9. 2016
14
10
7
1
32
1. 9. 2010 - 31. 8. 2011
1. 9. 2017
7
9
3
4
23
1. 9. 2011 - 31. 8. 2012
1. 9. 2018
9
7
6
2
24
1. 9. 2012 - 31. 8. 2013
1. 9. 2019
9
9
8
4
30
1. 9. 2013 - 31. 8. 2014
1. 9. 2020
9
8
8
2
27
1. 9. 2014 - 31. 8. 2015
1. 9. 2021
3
8
5
2
18
Z tabulky vyplývá, že počty dojíždějících dětí nastupujících do prvních ročníků tvoří vždy jednu třídu, a proto jsme sledovali Dem. prognózu ve vysoké variantě. V tabulce jsou uvedené obce, se kterými uzavřelo město Lysá nad Labem smlouvy o zajištění povinné školní docházky.
3.6 Prognóza potřeby vzdělávacích služeb ve věkové kategorii 6 – 14 let Počet obyvatel města Lysá nad Labem (6 – 14 let) v letech 2020 - 2030 podle variant demografické prognózy Rok 2020
2025
2030
nízká střední vysoká nízká střední vysoká nízká střední vysoká 1200
1213
1225
1202
1301
1381
1171
1363
1519
V rozmezí věku 6 – 14 let lze hned zpočátku očekávat velké zvýšení počtu dětí v řádu kolem 300 do roku 2020. Na to by mělo být navázáno rozšiřování kapacity (či využití nevyužívaných kapacit) základního školství, do něhož je třeba započítat obslužnost pro dalších 40 % dětí. Řádově lze přepokládat nedostatek kolem 400 míst. Nárůst v dalších letech již tak dramatický nebude, ale s velkou pravděpodobností se o navyšování bude jednat.
22
3.7 Vývoj stavu naplněnosti základních škol sledující linii vysoké varianty Demografické prognózy Statistická tabulka žáků plnících povinnou školní docházku v základních školách v Lysé nad Labem je uvedena v Příloze č. 1.
Závěry vyplývající ze statistické tabulky Statistická tabulka vzdělávajících se žáků v základních školách v Lysé nad Labem v letech 2013/2014 až 2030/2031 vychází ze skutečného počtu přihlášených dětí z Lysé nad Labem a dojíždějících dětí ze spádových obcí (Jiřice, Stará Lysá, Ostrá a Stratov), se kterými má město uzavřené Dohody o plnění povinné školní docházky a následně sleduje vysokou variantu Demografické prognózy. Vysoká varianta Demografické prognózy byla zvolena z důvodu dojíždějících dětí ze spádových obcí a dětí cizinců, které nemají v Lysé nad Labem trvalý pobyt a nejsou vedeny v evidenci obyvatel. S nimi Demografická prognóza nepočítala. Ve školním roce 2017 – 2018 by školy měly dosáhnout podle počtu už skutečně narozených dětí takového počtu žáků, se kterým Demografická prognóza ve vysoké variantě počítá až v roce 2020. Dále dle statistické tabulky do školního roku 2020/2021 by neměl být problém s počtem kmenových učeben, tj. místnost pro třídu dětí bez ohledu na nutnost dělení výuky jazyků, výchov a případně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Tento problém by mohl nastat od šk. roku 2016/2017 v souvislosti se schválením novely školského zákona § 16.
Vliv přijetí §16 v novele školského zákona 561/2004 Sb. Již v současné době tendence diagnostikovat více dětí s podpůrnými opatřeními (PO) – dříve děti se SVP (speciálními vzdělávacími potřebami) = děti s poruchami učení, chování, smyslovými a mentálními poruchami + nadané děti 1) Dle Vyhlášky č. 27/2016 Sb., vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, která byla na konci ledna schválena, se může ve třídě vzdělávat zpravidla 5 žáků s PO 2. – 5. stupně (mají potvrzení ze školského poradenského zařízení – ŠPZ) a na každé dítě se snižuje počet dětí ve třídě o 2. V současné době je max. počet dětí se SVP 5 a počet ostatních dětí není nijak omezen. Hrozba: Při vyšším počtu dětí s PO hrozí rozdělení dětí v ročníku do více tříd s nižším počtem žáků, tedy např. 1. A – 1. D a reálná kapacita škol bude vyčerpána mnohem dříve, než vychází podle Demografické studie. 2) ZŠ speciální (p. ředitel Tomek): od 1. 9. 2016 zůstává prozatím status quo, ale řádově do 5 let hrozí zánik v důsledku nedostatku žáků. Mohou sem totiž nastupovat pouze děti se středně těžkou a těžkou mentální retardací. Diagnóza lehká mentální retardace (LMP) byla zrušena, tyto děti musí chodit do běžné ZŠ. 23
Existují prozatím 3 návrhy KÚ SK: a) vytvoří se školský obvod i pro ZŠ speciální, škola zůstane zachována; b) škola bude převedena pod město a stane se běžnou spádovou školou pro všechny děti – v Lysé nereálné kvůli adrese a nesmyslnému spádovému obvodu; c) škola bude jako odloučené pracoviště převedena pod běžnou ZŠ se speciálními třídami pro děti s PO, tedy zanikne příjem z nájmu prostor v areálu ZŠ JAK a jejich provoz bude hradit také město. Nedoporučujeme realizaci návrhů b) a c) z důvodu nízkého počtu dětí s trvalým bydlištěm v Lysé nad Labem a spádových obcí. V současné době z celkového počtu 82 žáků je jich pouze 15, tj. 18,29 %. Většina má trvalé bydliště v Milovicích. Z lyských 15 dětí je 6 s diagnózou lehká mentální postižení (LMP) a tyto děti se budou muset začlenit do běžné ZŠ. Ostatních se přechod do běžné ZŠ netýká. Z důvodu schválení novely školského zákona by bylo vhodné, aby se v roce 2019 nové zastupitelstvo města opětovně zabývalo reálnou kapacitou škol. ZŠ B. Hrozného je už v letošním školním roce na maximu reálné kapacity učeben školy, tj. 23 kmenových učeben. Vzhledem k charakteru budov ZŠ B. Hrozného není reálné vybudovat další třídy ve stávajících prostorách, jedině jako přístavbu. Z tohoto důvodu může nyní každoročně nabrat jen max. 2 první třídy. V souvislosti s tím na ZŠ J. A. Komenského budou tedy otvírány vždy 3 první třídy, ale problém s učebnami na dělenou výuku nastane za 2 roky, tj. v roce 2018. Z toho vyplývá, že již od roku 2017 bude nutné investovat do vybudování tzv. mini tříd na jazyky, výchovy a ICT, které by mohly být vybudovány z chodeb a kabinetů (nutno zajistit pořízení projektové dokumentace). V souvislosti s novelou by se nemělo opominout také řešení bezbariérovosti škol, kdy byla vytipována jako nejvhodnější ZŠ JAK.
Závěr Pokud se skutečně naplní Demografická prognóza, nastane vážný problém s reálnou kapacitou škol (kmenové učebny a učebny na dělenou výuku) od roku 2023/2024. V souvislosti se schválením novely školského zákona § 16, může nastat problém s reálnou kapacitou již dříve.
24
3.8 Návrh řešení kapacit základních škol v souvislosti s Demografickou prognózou do roku 2030 Přístavba ZŠ TGM Litol 1) I. stupeň po dvou třídách = nárůst kapacity školy na cca 260 dětí, min. 12 učeben, větší počet družin (5 - 6), větší jídelna. Nutná výstavba nové tělocvičny, vítána by byla výstavba multifunkčního sálu s dalším vybavením (např. posilovna, kulturní sál atd.). Mínusy: Pouze oddálí problém s reálnou kapacitou zbylých ZŠ o 5 let, ZŠ BH pak nezvládne kapacitně převzít 2 šesté třídy = změnit spádovou vyhlášku, rozdělení tříd na dvě školy znesváří litolské rodiče; problém s dopravní situací před školou. Škola ztratí svoji prestiž „malé rodinné školy“. Plus: Oběma zbylým ZŠ se ulehčí, protože budou mít méně naplněné třídy v ročnících (místo 28 dětí jen 22) 2) Plně organizovaná škola 1. – 9. ročník po jedné třídě v ročníku = nárůst kapacity školy na cca 260 dětí, min. 12 učeben, větší jídelna, tělocvična, venkovní hřiště Mínusy: A) Po odchodu dětí z 5. ročníku na nižší gymnázia ve třídách na II. stupni zbyde nízký počet dětí, což je při současném financování na žáka ekonomicky vysoce nevýhodné a zřizovatel bude muset doplácet ze svého rozpočtu na II. stupni na refundace mezd pedagogů, jako je tomu na podobných školách v menších obcích. B) Škola bude mít potíže s kvalifikovaností pedagogů (pro všechny 4 třídy II. st. např. kvalifikovaný fyzikář, přírodopisec, dějepisář nebo zeměpisář bude mít max. 6 hodin úvazku týdně, chemikář nebo občankář jen 4 hodiny apod.). Pak nastanou tři situace: a) aby mělo vedení školy třídního učitele s celým úvazkem, budou učitelé v Litoli učit řadu předmětů bez náležitého vzdělání i zcela mimo obor, b) bude v Litoli pracovat řada pedagogů na část úvazku (spíš jen důchodci, matky na RD nebo zcela nekvalifikovaní lidé), anebo c) bude vedení litolské školy oslovovat pedagogy ostatních ZŠ v Lysé a nastanou organizační potíže se stavbou rozvrhů a přítomností/nepřítomností učitelů na všech třech školách v různých dnech v týdnu. 3) Plně organizovaná škola 1. – 9. r. po dvou třídách v ročníku = nárůst kapacity školy na cca 500 dětí, navýšení o 13 tříd, nutno min. 25 učeben, větší počet družin (5 – 6), větší jídelna, 2 tělocvičny, sportovní hřiště, venkovní prostory pro ŠD. Mínus: Nereálné, u školy chybí prostor pro výstavbu několika budov. Navýšení kapacity ZŠ JAK 1) Rekonstrukce pavilonu G Výpověď ZŠ speciální (dle smlouvy sdělí škola JAK šest měsíců předem) Pokud dojde ke schválení novely školského zákona § 16, hrozí této škole zánik z důvodu nedostatku žáků. Další možností je, že by tato škola mohla být převedena pod jednu ze ZŠ v Milovicích, neboť 65,85 % žáků má v Milovicích trvalý pobyt 25
a škola zde má odloučené pracoviště, pouze 18,29 % žáků má trvalé bydliště v Lysé nad Labem. V uvolněném prostoru by se daly vybudovat 4 kmenové třídy. OA v horním patře pavilonu G má pronajaty 3 třídy. Při současném stavu 5 kmenových tříd v OA by třídy v pavilonu G mohly být uvolněny, neboť by škole stačila kapacita pavilonu C. V případě postupného navyšování studentů na 2 kmenové třídy, by se uskutečnila rekonstrukce vestavby. Tím by se uvolnil celý pavilon G pro potřeby základní školy, vzniklo by zde cca 10 kmenových tříd. Jeho kapacita by se dala ještě navýšit o případnou nástavbu o další podlaží. Toto řešení vyžaduje celkovou rekonstrukci pavilonu G a navýšení fin. prostředků na provoz o cca 400 000 Kč, které dnes financuje ZŠ speciální. Plusy: řeší zcela kapacitu lyských škol do budoucna a rekonstrukce tohoto pavilonu bude stejně do budoucna nezbytná. Mínusy: nesouhlas rodičů zdravotně postižených dětí ze ZŠ speciální a pomocné (daleké dojíždění), mediální zveřejnění. Tato varianta se jeví jako nejvhodnější. 2) Realizace půdní vestavby v pavilonu C pro potřeby OA a odstoupení přízemí pavilonu ve prospěch ZŠ = cena 17 180 000,- Kč (je hotová projektová dokumentace a vyřízeno stavební povolení), 3 učebny pro ZŠ bez zařízení, které je majetkem KÚSK! Plusy: vyřeší se tím zároveň bezbariérovost části areálu (součástí je výtah) 6 šaten okamžitě k dispozici v pavilonu A, protože samostatný vchod a šatny pro OA jsou součástí projektu na vestavbu. Mínusy: Pouze dočasné řešení, při plném vytížení kapacity OA (8 tříd) se bude muset vrátit nejen přízemí, ale i učebny v pavilonu G (dnešní družina č. 4, 5 a 6). Ohrožení: Pro třídy II. stupně nevhodné, protože se každou hodinu stěhují za učitelem do jeho pracovny, nestihly by během přestávky přecházet např. do 3. patra D. Pokud by učitelé docházeli za dětmi do jejich kmenových učeben, nestihnou držet dozory na chodbách celou přestávku, chodili by pozdě do hodin. Umístění tříd I. stupně bude znamenat nárůst diskuzí a stížností rodičů na údajné „ohrožení“ velkými studenty OA (existuje v malé míře kvůli prostoru u šaten dodnes). Obava rodičů dát dítě do 1. ročníku na ZŠ JAK = převis dětí na ZŠ BH.
3) Výpověď Obchodní akademii (smlouvu má Město Lysá nad Labem, výpovědní lhůta je 24 měsíců) = 9 kmenových a 1 učebna na dělení, bez zařízení, které je majetkem KÚSK. Plusy: Řeší zcela kapacitu lyských škol do budoucna, investiční náklady pouze na vybavení učeben, nikoli na výstavbu! Šest šaten okamžitě k dispozici v pavilonu A. Samostatný pavilon pro 3. – 5. r. jako dříve = spokojenost rodičů s oddělením dětí od dětí II. stupně. 26
Mínus: Nesouhlas lyské veřejnosti, studentů OA a rodičů, zveřejněný mediálně. Zvýší se finanční zatížení na provoz ZŠ (OA připlácí na 2 uklízečky + za elektřinu, plyn, vodu) cca o 550 000,- Kč ročně. Toto řešení vyžaduje reorganizaci šaten v areálu – stále chybí 2 šatny.
4) Přístavba 9. pavilonu – kontejnery jako v MŠ Pampelišce Mínus: nereálné, není místo ani mezi pavilony, ani v blízkosti školy Přístavba ZŠ BH Využití částečně projektové dokumentace na plánovaný domov důchodců = rekonstrukce domu č. p. 13 na učebny na dělení tříd (odpolední využití pro volnočasové aktivity), administrativní zázemí školy + přistavění dvoupodlažní budovy/budov s 9 kmenovými učebnami, dílnou, 1 – 2 tělocvičnami, výdejnou jídla. Plusy: Řeší zcela kapacitu lyských škol do budoucna, řeší chybějící dílnu pro výuku polytechnického vyučování a chybějící tělocvičny pro školu, řeší využití domu č. p. 13, při dobré projektové dokumentaci vyřeší povinnou bezbariérovost jedné z lyských škol Mínus: značné investiční zatížení města, umístění v městské památkové zóně. Zcela nová škola „na zelené louce“ Plně organizovaná škola 1. – 9. r. po dvou třídách v ročníku cca 500 dětí, 18 tříd, nutno min. 25 učeben, 5 družin se zahradou, velká jídelna - výdejna jídla, 2 tělocvičny a venkovní sportoviště, pokud bude škola ve větší vzdálenosti od ZŠ JAK. Nutno vytipovat vhodnou lokalitu na městských pozemcích s infrastrukturou (nebo ji zainvestovat) a vhodným dopravním přístupem (případně dobudovat). V územním plánu města zatím není vyčleněna plocha na výstavbu nové školy. Časově a finančně nejnáročnější varianta!
Výstavba nové tělocvičny v Litoli Tělocvična u ZŠ TGM je v havarijním stavu. Doporučujeme výstavbu vícefunkčního objektu, který bude využíván nejen jako tělocvična, ale i jako multifunkční sál s dalším vybavením (např. posilovna, kult. sál, prostor pro mateřské centrum atd.) pro oblast Litole, kde takové prostory chybí.
27
Vybudování sportovní haly Od příštího školního roku 2016/2017 bude pokračovat plná vytíženost tělocvičen a vzhledem k nárůstu počtu žáků a tříd budou zapotřebí nové prostory. Proto doporučujeme skutečně začít pracovat na realizaci sportovní haly. Jedná se zejména o ZŠ B. Hrozného a ZŠ speciální, kdy v důsledku zvyšování tříd na ZŠ J. A. Komenského a Obchodní akademii se postupně omezuje, až eliminuje využití tělocvičen v areálu ZŠ JAK pro výše uvedené školy. A to i přesto, že ZŠ Bedřicha Hrozného využívá na hodiny tělesné výchovy sokolovnu, kterou zároveň využívá i SŠOGD.
4. Školní jídelny MŠ a ZŠ 4.1 Školní stravování Školní stravování je systém, který umožňuje, aby děti měly po dobu výuky zajištěný potřebný příjem potravy, aby strava odpovídala potřebám pro zdravý růst a vývoj dětského organismu. Informace o školním stravování jsou ve školském zákoně 561/2004 Sb., důležitá je Vyhláška 107/2005 Sb. o školním stravování. Vyhláška stanovuje dva základní požadavky: a) finanční limit na nákup potravin, z nichž bude oběd připraven b) průměrnou měsíční spotřebu určitých druhů potravin na jeden oběd (tzv. spotřební koš). Poskytování školních obědů má jasně stanovená pravidla. Náklady na oběd neplatí rodiče v plném rozsahu. Přímé výdaje – mzdové náklady hradí stát, nepřímé výdaje – provozní náklady zřizovatel, rodiče platí pouze náklady na potraviny. Vyhláška č. 107/2005 Sb. obsahuje průměrnou měsíční spotřebu vybraných druhů potravin na strávníka, tzv. spotřební koš, a tu musí jídelny dodržovat. Školní jídelna se musí vejít do stanovených finančních limitů a současně musí splnit spotřební koš. Splnit současně oba požadavky není jednoduché. Vedoucí jídelny musí sestavit jídelní lístek především tak, aby dodržela výživové normy (spotřební koš). Každá škola přikládá školnímu stravování velkou důležitost, proto se snaží o estetické prostředí školní jídelny, pestrou nabídku jídel, bohatou nabídku ovoce a zeleniny, přípravu chutných jídel, tradičních jídel, vaření z kvalitních potravin, atd.
28
4.2 Přehled školních jídelen, výdejen MŠ Čtyřlístek
jídelna
MŠ Dráček
jídelna
MŠ Pampeliška
2 výdejny
MŠ Mašinka
3 výdejny
ZŠ J. A. Komenského jídelna pro 5 lyských škol ZŠ T. G. Masaryka
výdejna
Jídelny – jídlo se zde vaří i vydává. Výdejny – jídlo se zde nevaří, je dováženo a ve výdejně se jen vydává.
4.3 Školní jídelny při MŠ – počty strávníků, kapacita, uvařené obědy Jídelny MŠ – kapacity a počty strávníků ve školním roce 2014/2015 Mateřská škola Kapacita MŠ Počet strávníků ŠJ, výdejny (jen děti MŠ)
Poznámka
Čtyřlístek
150
150
Vlastní jídelna
Dráček
50
50
Vlastní jídelna
Pampeliška
100
100
Nemá vlastní jídelnu, pouze 2 výdejny. Stravování zajišťuje Scolarest – zařízení pro školní stravování.
Mašinka
78
78
Nemá vlastní jídelnu, pouze 3 výdejny. Stravování zajišťuje Scolarest – zařízení pro školní stravování.
29
Počet uvařených obědů Mateřská škola
Počet uvařených obědů v letech 2012/2013
2013/2014
2014/2015
Čtyřlístek
20 500
22 500
22 200
Dráček
8 600
8 200
7 900
Pampeliška
součást stravování společnosti Scolarest
Mašinka
součást stravování společnosti Scolarest
V mateřských školách počty uvařených obědů ovlivňuje docházka, neboť všechny děti se zde stravují.
4.4 Školní jídelna pro MŠ, ZŠ a SŠ provozovaná společností Scolarest Stravování pro mateřské, základní i střední školy v Lysé nad Labem zajišťuje společnost Scolarest – zařízení pro školní stravování, a to od roku 1995, kdy byla školní jídelna oddělena od ZŠ J. A. Komenského a město uzavřelo smlouvu o zajištění školního stravování s výše uvedenou společností. V této školní jídelně se stravují žáci/studenti i zaměstnanci ze ZŠ B. Hrozného, ZŠ J. A. Komenského, ZŠ (speciální), studenti OA a SŠOGD. MŠ Mašinka, MŠ Pampeliška a ZŠ T. G. Masaryka v Litoli mají vlastní výdejny, kam tato společnost obědy dováží. Společnost Scolarest zajišťuje školní stravování za cenu dle Vyhlášky č. 107/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů o šk. stravování v této skladbě: a) menu tvoří: 1 polévka + 1 hlavní jídlo + čaj nebo jiný nealkoholický nápoj. Stejné jídlo se nesmí opakovat během 20 dnů. Výběr z jídel musí být zajištěn po celou výdejní dobu a to: Při obědě: z 2 druhů polévky, 4 hlavních jídel, 2 desertů a čaje nebo jiného nealkoholického nápoje, 4 druhy zeleninových salátů + 3 druhy dresinků, ovocné saláty, ovoce a chlazené nealkoholické nápoje Při večeři: 1 hlavní jídlo, 1 desert a čaj, 2 druhy zeleninových salátů + 2 druhy dresinků, chlazené nealkoholické nápoje nebo čaj. Do ZŠ T. G. Masryka – Litol se dováží jídlo ve složení 1 polévka a 2 hlavní jídla. Do školek se dováží pouze 1 polévka, 1 hlavní jídlo a 2 svačiny. b) doplňková jídla a jiné stravovací služby v rozsahu – přesnídávky, mléčné, cukrářské a další výrobky a nápoje 30
c) jiné stravovací služby spočívají v podávání jídel a občerstvení při mimořádných akcích objednatele, na jejichž množství, druhu a době plnění se strany předem dohodnou, a to na základě samostatné písemné objednávky d) stravování třetích fyzických osob nebo zaměstnanců třetích právnických osob.
Platební model pro strávníky Za jídla je možné platit v hotovosti nebo bezhotovostně. Pro bezhotovostní platby se používají karty. Karty umožňují dálkové zablokování plateb vybraných druhů jídel včetně doplňkových služeb. U zaměstnanců se příslušná částka sráží při měsíčním vyúčtování z platu, žákům rodiče nabíjí osobní konta prostřednictvím bankovního účtu vždy na období předem. Cizí strávníci mohou platit stravenkami (Gastro Tour, Ticket Restaurant apod.) nebo v hotovosti. Kapacita varny v areálu ZŠ JAK je 2 200 uvařených jídel denně.
Přehled stravujících se dětí, žáků, studentů z celkového počtu od spol. Scolarest 2014/2015 Škola
Počet dětí/žáků/studentů školy
Strávníci
% strávníků z celkového počtu
MŠ Pampeliška
100
100
100
MŠ Mašinka
78
78
100
MŠ Ostrá
28
28
100
ZŠ J. A. K.
529
505
95,46
ZŠ B. H.
503
468
93,04
ZŠ T. G. M.
111
108
97,30
ZŠ (speciální)
95
42
44,21
OA
110
101
91,82
SŠOGD
241
183
75,93
Celkem (děti, žáci, studenti)
1795
1693
94,32
Zaměstnanci školy
75
Smluvní strávníci (dospělí)
25
Celkem
1793
31
Počty prodaných jídel vč. cizích strávníků rok 2012/2013
171 719
rok 2013/2014
163 072
rok 2014/2015
168 892
Vysoký počet strávníků v roce 2012/2013 byl způsoben dodávkou obědů i pro část MŠ a ZŠ v Milovicích. Po otevření ZŠ Juventa Milovice byla dodávka jídel převedena na ni. Z výše uvedených údajů je patrné, že většina dětí a žáků (MŠ – 100 %, ZŠ – 93 – 97 %) jsou přihlášeni ke stravování, ale z počtu uvařených jídel ve srovnání s počtem strávníků vyplývá, že se skutečně stravuje asi 50 %. Z toho vyplývá, že by měla být snaha o to, aby se počet strávníků z řad žáků zvyšoval. Jednou z možností, jak zvýšit počet dětských strávníků, by mohlo být jednání o podpoře sociálně slabým rodinám – zaplacení obědů pro děti. Kapacita 2 200 uvařených jídel denně je dostatečná. Problémem se jeví kapacita počtu míst k sezení ve ŠJ Komenského.
Počet míst k sezení v ŠJ Komenského malá jídelna
76
velká jídelna
164
jídelna pro dospělé
24
Kapacita míst k sezení již v současné době není dostatečná, zejména vzhledem k navýšení kapacity družin obou ZŠ, kdy tyto všechny děti dochází do jídelny na oběd. Problém je v organizaci zajištění stravování, kdy 1/3 dětí chodí po 4. vyučovací hodině (11:30 – 12:20) a 2/3 dětí chodí po 5. vyučovací hodině (12:20 – 13:15) – týká se družinových dětí a po páté vyučovací hodině přibývají děti z II. stupně obou škol, OA a SŠOGD. Z toho vyplývá, že jsou velké fronty v malém prostoru a nestačí místa k sezení. Domluva ohledně organizace příchodu dětí na oběd byla a je mezi školami řešena (posunutí příchodů), ale přesto problém přetrvává.
32
4.5 Návrh řešení kapacit ŠJ a počtu míst k sezení v ŠJ Komenského v souvislosti s Demografickou prognózou do roku 2030 1) V každém případě jsou nezbytné v ŠJ Komenského s ohledem na velké fronty stavební úpravy předsíní a šatny. 2) Dále by bylo řešením navýšit místa k sezení, např. rozšířením velké jídelny o prostor terasy. Tím by se mohla zvýšit o 32 míst kapacita k sezení. Pokud by bylo přijato toto řešení, vzhledem k tomu, že se v červenci 2016 bude realizovat celková rekonstrukce topení v pavilonu F, je nutné mít hotové stavební úpravy terasy. 3) Dalším návrhem je využití části spojovací chodby v pavilonu H jako další jídelny. Tuto možnost musí posoudit odborník. 4) Další možností je vybudování výdejny v případné přístavbě ZŠ B. Hrozného. Přístavba pavilonu F v areálu ZŠ JAK, kde sídlí Scolarest, je nereálná. 5) V případě vybudování přístavby ZŠ B. Hrozného nebo nové ZŠ je nezbytné počítat s vybudováním výdejny.
5. Základní umělecké vzdělávání 5.1 Základní umělecké vzdělávání poskytuje v našem městě Základní umělecká škola Františka Antonína Šporka, Školní náměstí 906, Lysá nad Labem Historie vývoje Historie školy se začala psát v roce 1947. Z rozhodnutí tehdejších představitelů města Lysá nad Labem bylo 1. února 1947 založeno „Kuratorium hudební školy“. V počátcích docházelo do školy 20 žáků, útočiště získali v prostorách evangelické fary. V době založení fungoval ve škole pouze hudební obor. Později se škola přestěhovala do provizorního dřevěného pavilonu a pro výuku využívala i učebny základní školy. V roce 1960 dostala škola k užívání svou současnou budovu (bývalý klášter), která již poskytovala dostatek prostoru pro to, aby mohly fungovat všechny čtyři umělecké obory – hudební, výtvarný, taneční a literárně-dramatický. Ty se také postupně zavedly a škola se stala plně organizovanou čtyřoborovou školou. Se změnami v organizaci školy přišly i změny v názvu. Z původního Kuratoria se postupem času stala Lidová škola umění, v devadesátých letech se mění název na Základní uměleckou školu. V roce 1999 byl Ministerstvem školství přiznán škole čestný název „Základní umělecká škola Františka Antonína Šporka“. 33
V průběhu existence školy plynule přibývali další žáci, proto byla postupně navyšována také její kapacita. Působení škola rozšířila o pobočku v Kostomlatech nad Labem, kde se vyučuje v hudebním oboru. Poskytuje základní umělecké vzdělání dětem z širokého okolí. V roce 2015 byla škole povolena Ministerstvem školství kapacita ve výši 1100 žáků a další místo poskytovaného vzdělání v Milovicích.
5.2 Školní vzdělávací program Motto: „Umění zkrášluje člověka a brání mu být špatný“. Walter von de Vogelweide Základní umělecká škola se snaží ve šporkovském svobodomyslném a humanistickém duchu vzdělávat a vychovávat své žáky k úctě k umění a k vědomí jeho potřebnosti. Chápe důležitost všestranného rozvoje a všeobecného přehledu, není proto specializována na žádný konkrétní styl, období či umělecký směr. Snaží se žákům poskytnout co největší záběr učiva, aby byli schopni orientace v uměleckém životě, popř. vlastní profilace. Specialitou v jejich práci jsou společné mezioborové projekty, které každoročně pořádá ať už formou komponovaného vystoupení, muzikálového nebo divadelního představení. Na těchto projektech se aktivně podílejí jak děti, tak učitelé (často i autorsky). Školu charakterizuje také jedna z jejich doplňkových činností. Provozuje „Studio Šikulka“ – celoroční kurzy pro děti od 4 let, ve kterých děti projdou všemi obory. Po dosažení věku pro přijetí do ZUŠ už je zpravidla jasné, pro který obor mají největší předpoklady, či který obor preferují. Sami si tak připravují budoucí žáky do řádného studia v ZUŠ.
Vize školy Chce být: Zásadním zdrojem uměleckého vzdělávání a motivace ke kreativitě výchovy k celoživotnímu kladnému a aktivnímu postoji k umění Unikátním kolektivem schopným vnášet do výuky i do života školy nové metody práce naplno využívajícím svůj vlastní tvořivý potenciál Školou přátelskou otevřenou spolupráci uvnitř i navenek s ambicí stát se místem pro široké kulturní vyžití obyvatel našeho města a okolí.
34
5.3 Počet oborů, kapacita, místa vzdělávání v roce 2015/2016 Základní umělecká škola Františka Antonína Šporka je plně organizovanou čtyřoborovou základní uměleckou školou. Hudební obor
cca 710 žáků
Výtvarný obor
cca 175 žáků
Taneční obor
cca 160 žáků
Literárně-dramatický obor
cca 55 žáků
Kapacita školy
1100 žáků
Průměrná naplněnost
100% do škol. roku 2014/2015
Hlavní budova školy
Školní náměstí 906, 289 22 Lysá nad Labem
Další místo poskyt. vzdělávání Školní 402, 289 21 Kostomlaty nad Labem Náměstí 30. června 507, 289 23 Milovice
5.4 Vývoj kapacity školy a návrh řešení Od 1. 9. 2010 byla navýšena kapacita školy. Škola v roce 2014/2015 disponovala kapacitou 620 žáků. Nutno podotknout, že i navýšená kapacita byla již pátým rokem zcela naplněna a nebylo možné přijmout zdaleka všechny zájemce, kteří úspěšně vykonali talentovou zkoušku. Do budoucna by tato situace nedovolila přijímat např. děti do přípravných ročníků ve všech oborech. Příčinou zvýšeného zájmu o studium ve škole jsou silné populační ročníky, masivní výstavby bytových domů v Lysé nad Labem a v Milovicích a i dobrá pověst školy. V průběhu školního roku 2013/2014 byla škola oslovena městem Milovice s žádostí o pomoc při poskytování základního uměleckého vzdělávání v Milovicích. Stejnou žádost obdrželo i město Lysá nad Labem jako zřizovatel školy. V průběhu července navštívili Mgr. Jiří Havelka, starosta města Lysá nad Labem a místostarostka Milovic Marcela Říhová ministra školství Marcela Chládka, kterému předestřeli problém se základním uměleckým vzděláváním v našem mini regionu. Následovala oficiální žádost o navýšení kapacity školy, o které MŠMT rozhodlo během února 2015 kladně. V roce 2015/2016 proto vznikla pobočka v Milovicích, které poskytly materiální zázemí a škola mohla přijmout i děti do přípravných ročníků. Velký počet žáků představuje zvýšené nároky na prostory, ve kterých probíhá výuka. Škola již několik let bojuje s nedostatečnými podmínkami zejména pro výuku literárnědramatického oboru. Po několika letech a několika návrzích využít pro potřeby ZUŠ např. prostory v Jednotě, v č. p. 13 na nám B. Hrozného či bývalé budově PRIVUMu se škole začíná blýskat na lepší časy. Díky nutnosti zrekonstruovat střechu budovy byla zřizovatelem 35
přijata myšlenka zrušit stávající podkrovní byty a v uvolněných prostorech vybudovat tolik potřebný sálek pro literárně-dramatický obor i další třídy hudebního oboru a skladové prostory. Celý projekt (pokud bude schválen a zafinancován) by měl proběhnout v roce 2016. Škola by tak získala lepší podmínky pro výuku a především, na rozdíl od předešlých návrhů, by měla všechny své obory pod jednou střechou. Pokud se naplní Demografická prognóza a počet obyvatel bude stoupat a bude stále velký zájem o zájmové vzdělávání, bude nutné v letech 2025 – 2030 vyčlenit další prostory pro tuto školu.
6. Volnočasové a mimoškolní aktivity Školský zákon č. 561/2004 Sb., v platném znění, stanovuje obsah pojmu zájmové vzdělávání. Na něj navazuje Vyhláška MŠMT č. 74/2005 Sb., v platném znění, o zájmovém vzdělávání. Ve školském zákoně (§111) je zájmové vzdělávání charakterizováno tak, že poskytuje účastníkům naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti. Zájmové vzdělávání se uskutečňuje ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, kterými jsou zejména domy dětí a mládeže, školní družiny a školní kluby.
6.1 Volnočasové aktivity na jednotlivých základních školách – školní družiny a školní kluby Aktivity školních družin i školních klubů v oblasti zkvalitňování nabídky náplně volného času je nutné i nadále rozvíjet. Ve všech školách zřizovaných městem máme školní družiny, na ZŠ J. A. Komenského i školní klub. Školní družiny navštěvují zpravidla žáci 1. stupně, školní klub navštěvují přednostně žáci 2. stupně. Školní družiny i kluby nabízí dětem spoustu různorodých volnočasových aktivit. Družiny i kluby mají své významné místo ve výchovně-vzdělávacím procesu, protože významným způsobem naplňují volný čas žáků. Zájem žáků o volnočasové aktivity se každoročně zvyšuje. Výhodou u školních družin a klubů je pedagogická způsobilost vedoucích kroužků, kontrolovatelnost úrovně vedení, možnost využití prostor školních družin, prostor škol, včetně venkovních prostor a hřišť. Vzhledem k velmi nízké ceně jsou družiny a kluby přístupné i pro sociálně slabší žáky.
36
6.2 Přehled počtu oddělení a kroužků na jednotlivých školách 2014/2015 Základní škola
Základní škola
Školní družina
Školní klub
Doplňková činnost
Jiné organizace
Počet kroužků
Počet oddělení
Počet oddělení
Počet kroužků (plně hrazeny)
(DDM, Rytmik Praha aj.)
J. A. Komenského
0
6
1
0
31
B. Hrozného
20
6
0
0
2
T. G. Masaryka
15
2
0
0
0
Zaměření kroužků je pestré, patří sem zejména kroužky vzdělávací, technické, pohybové, počítačové, dramatické, taneční, pěvecké, výtvarné apod. Trendem je každoroční navyšování jednotlivých kroužků, dětí ve školních družinách, který vychází ze zvýšeného zájmu zákonných zástupců. Jedná se o zabezpečení dětí mimo vyučování.
Počet žáků navštěvujících školní družiny, školní kluby v letech 2013/2014 – 2014/2015 Žáci I. stupně ZŠ navštěvující školní družiny Základní škola
2013/2014
2014/2015
Počet přihlášených žáků ŠD
Počet žáků I. stupně
% přihlášených žáků ŠD
Počet přihlášených žáků ŠD
Počet žáků I. stupně
% přihlášených žáků ŠD
J. A. Komenského (150, od 1. 9. 2014 je 210)
150
310
48,38
180
331
54,38
B. Hrozného (150, od 1. 9. 2015 je 180)
123
265
150
284
52,82
T. G. Masaryka (58)
58
111
52,25
58
111
52,25
Celkem
331
686
48,25
388
726
53,44
(kapacita ŠD)
46,42
37
Žáci ZŠ navštěvující školní klub Základní škola
J. A. Komenskéh o
2013/2014
2014/2015
Počet přihlášených žáků ŠK
Celkový počet žáků ZŠ
% přihlášených žáků ŠK
Počet přihlášených žáků ŠK
Celkový počet žáků ZŠ
% přihlášených žáků ŠK
50
483
10,35
50
503
9,94
Pozn. V tabulce je uveden celkový počet žáků ZŠ, protože školní klub mohou navštěvovat i žáci I. stupně. Z tabulek vyplývá, že kapacity školních družin a školního klubu ve všech školách jsou maximálně naplněné.
6.3 Záměr na založení Domu dětí a mládeže (DDM) v Lysé nad Labem Záměr na založení Domu dětí a mládeže byl projednán zastupitelstvem města dne 17. 12. 2014. ZM uložilo RM, aby se problematikou případné výstavby DDM a ZUŠ zabývala. Kapacitou ZUŠ se zabývá kapitola o zájmovém vzdělávání. Záměr na založení Domu dětí a mládeže vychází z využití objektu č. p. 13 na náměstí B. Hrozného vedle ZŠ B. Hrozného, který je prázdný a několik let nevyužíván. Dle původního záměru se měl stát součástí nového domova důchodců, který se ovšem nerealizoval a s největší pravděpodobností či spíše jistotou se v původní navržené podobě ani realizovat nebude. Uvedený objekt proto chátrá. Dalším návrhem využití domu čp. 13 je komunitní centrum pro volnočasové aktivity dětí a seniorů a pro ZŠ B. Hrozného pro výuku v dělených třídách. Zastupitelstvo města rozhodlo o vypsání výběrového řízení na projektovou dokumentaci. DDM lze zřídit podle školského zákona a vyhlášky o zájmovém vzdělávání (zápis do školského rejstříku) formou a) příspěvkové organizace města (jako lyské školy, ZUŠ a např. DDM Čelákovice) b) příspěvkové organizace kraje (např. DDM Nymburk) c) jiné formy např. s.r.o. – soukromé. V únoru 2015 starosta města požádal Krajský úřad SK o stanovisko ke vzniku DDM v Lysé nad Labem jako příspěvkové organizace města. Město si může požádat vyplněním příslušných formulářů, ale musí mít vhodný objekt a kladné vyjádření hygieny. 38
Další možností rozšíření mimoškolních a volnočasových aktivit dětí je vytvoření odloučeného pracoviště DDM Nymburk, jehož zřizovatelem je Středočeský kraj. Jeho činnost je zaměřena spádově na zájemce z měst a okolních obcí v dosahu cca 20 km. Místem poskytování jeho služeb jsou již několik let i ZŠ B. Hrozného a ZŠ J. A. Komenského v Lysé nad Labem. To vyplývá z tabulky „Počty oddělení a kroužků na jednotlivých školách“. Pro Lysou nad Labem je vyčleněn 1 interní pracovník, ostatní jsou externí (většinou učitelé z daných škol). Financování jde ze tří zdrojů: 1) platy zaměstnanců hradí stát (MŠMT přes KÚ) 2) zřizovatel hradí ¼ provozních nákladů 3) z vlastní činnosti (poplatky za kroužky atd.). Z jednání s ředitelkou DDM Nymburk Danou Kuchařovou vyplynulo, že není problém zřídit odloučené pracoviště v Lysé nad Labem, ještě více rozšířit nabídku volnočasových aktivit pro děti. Rodiče by jistě uvítali např. vznik „Odpoledního klubu“ pro děti zdarma, nemusí být registrováni, přijít může kdokoli a kdykoli.
6.4 Financování mimoškolních aktivit, volnočasových aktivit I v této oblasti jsou přímé výdaje financovány státem a nepřímé zřizovatelem. Mimoškolní aktivity jsou částečně hrazeny i ze strany rodičů. Ve školních družinách, školních klubech a DDM se hradí úplata za zájmové vzdělávání, a to dle §11 až §14 Vyhlášky č. 74/2005 Sb. Ve všech případech splatnost úplaty stanoví ředitel. U DDM nesmí příjmy za účastníka překročit rozpočtované výdaje (bez přímých výdajů hrazených státem) na účastníka o více než 80 %, v ostatních případech nesmí výše úplaty překročit 180 % průměrných skutečných neinvestičních výdajů (bez přímých výdajů hrazených státem) na účastníka v uplynulém kalendářním roce, ve stejné nebo obdobné činnosti. U školního klubu výše úplaty nesmí překročit rozpočtované výdaje (bez přímých výdajů hrazených státem) na účastníka o více než 50 %, v ostatních případech nesmí výše úplaty překročit 150 % průměrných skutečných neinvestičních výdajů (bez přímých výdajů hrazených státem) na účastníka v uplynulém kalendářním roce, ve stejné nebo obdobné činnosti. U školní družiny výše úplaty nesmí překročit rozpočtované výdaje (bez přímých výdajů hrazených státem) na účastníka o více než 20 %, v ostatních případech nesmí výše úplaty překročit 120 % průměrných skutečných neinvestičních výdajů (bez přímých výdajů hrazených státem) na účastníka v uplynulém kalendářním roce, ve stejné nebo obdobné činnosti. 39
Jakákoliv změna financování v oblasti přímých výdajů – přesun ze státu na zřizovatele, je zatím ve zcela teoretické rovině, a pokud by k ní došlo, bylo by to na základě změny legislativy. Pokud by k jakékoliv změně legislativ došlo, bylo by nutné na ni aktuálně reagovat. Určitým řešením by bylo požadovat po rodičích více finančních prostředků. U těchto aktivit je však trendem, že je navštěvují i děti ze sociálně slabších rodin, které si z finančních důvodů nemohou dovolit nákladnější volnočasové aktivity. Jednoznačně by tedy mohlo dojít k situaci, že by tyto děti nakonec nenavštěvovaly žádné volnočasové aktivity a nastaly by problémy s řešením sociálně patologických jevů.
6.5 Návrh řešení kapacit pro volnočasové a mimoškolní aktivity I. varianta (ŠD + ŠK) Pokud se skutečně naplní Demografická prognóza, bude třeba s navýšením počtu kmenových tříd mírně navýšit počet oddělení družin a více školního klubu. Podstatné je schválení zvětšení kapacity KÚ SK. Prostorově se využívají kmenové třídy školy.
II. varianta Zřízení DDM v Lysé nad Labem jako příspěvkové organizace města. Musí se vytipovat objekt města a získat souhlas od KÚ SK (financují platy zaměstnanců). Městu přibude další příspěvková organizace – ekonomická a administrativní zátěž. Není prioritou SK zřizovat další DDM.
III. varianta Zřízení DDM v Lysé nad Labem jako příspěvkové organizace SK. Tuto variantu považujeme za nereálnou, neboť SK zřizuje DDM Nymburk s dosahem do Lysé. Není prioritou SK zřizovat další DDM.
IV. varianta Odloučené pracoviště DDM Nymburk. Tuto variantu považujeme za nejvhodnější z variant II až IV. Je to obdoba zřízení odloučeného pracoviště neboli místa poskytovaného vzdělávání naší příspěvkové organizace ZUŠ v Milovicích. Tato varianta byla projednána s ředitelkou DDM Nymburk, která toto řešení vidí jako průchodné a možné realizovat. DDM tuto službu poskytuje v základních školách v Lysé nad Labem, má zmapovanou situaci ohledně volnočasových aktivit v našem městě.
40
