Vyhodnocení dotazníku pro zjištění zkušeností s uplatněním know-how a spolupráce výzkumných organizací a podniků
Vypracoval: Bc. Michal Petkov
V Praze dne 19.3 2012
Seznam tabulek .......................................................................................................................................... 2 Seznam grafů ............................................................................................................................................. 3 1.
Úvod ................................................................................................................................................... 4
2.
Údaje o počtu a struktuře respondentů ............................................................................................... 4
3.
Zkušenosti s uplatněním know-how (licence)/technologie ................................................................ 7
4.
Zkušenosti z účastí v programech a realizací projektů .................................................................... 14
5.
Financování výzkumu a vývoje ....................................................................................................... 18
6.
Závěr ................................................................................................................................................ 26
Seznam tabulek Tab. 1: Doba existence podniku/společnosti.............................................................................................. 5 Tab. 2: Postoj k nákupu know-how/technologie od VO ............................................................................ 8 Tab. 3: Důvod nákupu know-how/technologie od VO .............................................................................. 9 Tab. 4: Důvody nenakupování know-how/technologie od VO ................................................................. 9 Tab. 5: Kvalita znalostí know-how/technologie nabízené VO ................................................................ 11 Tab. 6: Partner k jednání při nákupu licence ........................................................................................... 12 Tab. 7: Nejčastější důvody projektové spolupráce podniků s VO ........................................................... 15 Tab. 8: Předpokládaná doba pro uvedení výrobků inovovaných v rámci projektů na trh ....................... 15 Tab. 9: Pravděpodobnost skutečné realizace výsledků projektu .............................................................. 16 Tab. 10: Pravděpodobnost získání jiného výsledku ................................................................................. 17 Tab. 11: Optimální frekvence schůzek řešitelského kolektivu ................................................................ 17 Tab. 12: Výše ročních investic do VaV ................................................................................................... 18 Tab. 13: Využití odpočtů nákladů na VaV od základu daně.................................................................... 19 Tab. 14: Průměrná výše ročních odpočtů................................................................................................. 21 Tab. 15: Zájem o společné projekty s VO při možnosti odpočtu smluvního výzkumu ........................... 21 Tab. 16: Ochota k využití úvěru ke spolufinancování důležitého projektu ............................................. 23 Tab. 17: Maximální možná míra spolufinancování projektu ................................................................... 24 Tab. 18: Názor na zavedení povinného spolufinancování VO z neveřejných zdrojů .............................. 24 Tab. 19: Zájem o match-making burzu pořádanou TA ČR ..................................................................... 25
2
Seznam grafů Obr. 1: Respondenti podle velikosti ........................................................................................................... 4 Obr. 2: Vlastnická struktura respondentů .................................................................................................. 5 Obr. 3: Doba existence podniku/společnosti.............................................................................................. 6 Obr. 4: Sídlo podniku podle kraje .............................................................................................................. 6 Obr. 5: Postoj k nákupu know-how/technologie od VO ............................................................................ 7 Obr. 6: Důvod nákupu know-how/technologie od VO .............................................................................. 8 Obr. 7: Důvody nenakupování know-how/technologie od VO ............................................................... 10 Obr. 8: Kvalita znalostí know-how/technologie nabízené VO ................................................................ 12 Obr. 9: Partner k jednání při nákupu licence ........................................................................................... 13 Obr. 10: Hodnocení spolupráce podniku s VO ........................................................................................ 13 Obr. 11: Nejčastější důvody projektové spolupráce podniků s VO ......................................................... 14 Obr. 12: Předpokládaná doba pro uvedení výrobků inovovaných v rámci projektů na trh ..................... 15 Obr. 13: Pravděpodobnost skutečné realizace výsledků projektu ............................................................ 16 Obr. 14: Pravděpodobnost získání jiného výsledku ................................................................................. 17 Obr. 15: Optimální frekvence schůzek řešitelského kolektivu ................................................................ 18 Obr. 16: Výše ročních investic do VaV ................................................................................................... 19 Obr. 17: Využití odpočtů nákladů na VaV od základu daně.................................................................... 20 Obr. 18: Průměrná roční výše odpočtů nákladů ....................................................................................... 20 Obr. 19: Zájem o společné projekty s VO při možnosti odpočtu smluvního výzkumu ........................... 22 Obr. 20: Ochota k využití úvěru ke spolufinancování důležitého projektu ............................................. 22 Obr. 21: Maximální možná míra spolufinancování projektu (v %) ......................................................... 23 Obr. 22: Názor na zavedení povinného spolufinancování VO z neveřejných zdrojů .............................. 24 Obr. 23: Zájem o match-making burzu pořádanou TA ČR ..................................................................... 25
3
1. Úvod V termínu od 29.8.2011 do 16.9.2011 bylo Technologickou agenturou ČR uskutečněno dotazníkové šetření. Toto šetření bylo provedeno v rámci přípravy nového programu TA ČR „Efkom“, který bude zaměřen na podporu komercializace výsledků aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje. „Dotazník pro zjištění zkušeností s uplatněním know-how a spolupráce výzkumných organizací (dále jen VO) a podniků“ byl zaměřen na získání údajů o zkušenostech zástupců podniků s uplatňováním know-how a také s jejich součinností s výzkumnými organizacemi. Cílem uvedeného dotazování bylo získat aktuální informace o uvedené problematice. Získaná data a výsledky z provedeného šetření budou využity při přípravě výše uvedeného nového programu. Přesný počet oslovených však není možné přesně určit. Dotazník byl rozeslán všem úspěšným žadatelům o podporu spadající do kategorie podnik v první veřejné soutěži programu ALFA (314 organizací) a dále byla uveřejněna žádost o vyplnění na internetových stránkách Hospodářské komory ČR (zde byla výzva k vyplnění dotazníku též rozesílána newslettrem) a Svazu průmyslu a dopravy ČR.
2. Údaje o počtu a struktuře respondentů Odpovědi do dotazníkového šetření odeslalo celkem 148 respondentů. Téměř poloviční počet respondentů (72) byly malé1 podniky (dále jen MP), podíl středních2 (dále jen SP) a velkých3 (dále jen VP) podniků se pohyboval okolo hranice 25 %.
Obr. 1: Respondenti podle velikosti
Velký podnik (41; 27,7 %)
Malý podnik (72; 48,6 %)
Střední podnik (35; 23,6 %)
1
Podnik s méně než 50 zaměstnanci Podnik 50–250 zaměstnanci 3 Podnik s více než 250 zaměstnanci 2
4
Více než 80 % podniků bylo vlastněno výhradně českým vlastníkem a přibližně 10 % podniků mělo buďto pouze zahraniční vlastníky, nebo ve vlastnické struktuře podniku figurovaly jak čeští tak zahraniční vlastníci. 1 respondent (ve velikostní kategorii velký podnik) uvedl jako vlastnickou formu podniku „státní podnik“. Celkem podle očekávání platí, že čím je větší velikostní kategorie podniku, tím je vyšší zastoupení zahraničních vlastníků (v kombinaci s tuzemskými i jako samotní vlastníci). Zatímco u malých podniků bylo více než 95 % procent vlastněno pouze tuzemskými vlastníky, u velkých podniků bylo naopak téměř 25 % podniků vlastněno pouze zahraničními majiteli.
Obr. 2: Vlastnická struktura respondentů 100
Podíl z odpovědí (v %)
90 80 70 60 50 40 30 20
10 0 Celkem MP SP VP Vlastníci pouze z České republiky Název osy Vlastníci z ČR i ze zahraničí Vlastníci pouze ze zahraničí Státní podnik Dotazníkového šetření se zúčastnily především firmy a společnosti starší 14 let. Jejich podíl činil 71,5 % (z toho 35,4 % starší než 20 let). Stáří podniků je do velké míry závislé na jejich velikosti. U kategorie VP je tak viditelné, že s VO spolupracují často podniky s dlouhou tradicí a historií. Tato velikostní kategorie je v porovnání s MP mnohem méně dynamická a pro nově vzniklé podniky není lehké se v současném ekonomickém klimatu do této velikostní kategorie dostat.
Tab. 1: Doba existence podniku/společnosti
MP SP VP Celkem
Méně než 1 rok podíl abs. (v %) 1 1,4 0 0,0 0 0,0 1
0,7
2–7 let podíl abs. (v %) 15 21,1 0 0,0 1 2,4 16
10,9
8–13 let podíl abs. (v %) 21 29,6 4 11,4 0 0,0 25
17,0
14–19 let podíl abs. (v %) 25 35,2 17 48,6 11 26,8 53
36,1
Více než 20 let podíl abs. (v %) 9 12,7 14 40,0 29 70,7 52
35,4
5
Obr. 3: Doba existence podniku/společnosti 100
Podíl z odpovědí (v %)
90 80 70 60 50 40
30 20 10 0 Celkem Méně než 1 rok
MP 2–7 let
SP Název osy 8–13 let
VP
14–19 let
Více než 20 let
Nejčastěji bylo sídlo podniků, jejichž zástupci odpověděli na dotazník, v Praze (40). S velkým odstupem následují další kraje s více než 10 respondenty v následujícím pořadí – Jihomoravský (19), Středočeský (17), Moravskoslezský (15), Pardubický (13) a Zlínský (12). Ve většině krajů (hodnoceny pouze kraje s 10 a více respondenty) měli nejvyšší zastoupení MP, pouze v Moravskoslezském kraji se dotazníkového šetření zúčastnilo nejvíce podniků z kategorie VP.
Obr. 4: Sídlo podniku podle kraje 40
36
Počet podniků
32 28 24 20 16 12 8 4
0 PHA JHM STC MSK PAK ZLK HKK OLK ULK PLK LBK VYS KVK JHC MP
SP
VP
6
3. Zkušenosti s uplatněním know-how (licence)/technologie Na otázku, zda podniky nakupují know-how, licence či technologie od VO, odpovědělo 145 respondentů (98 % všech zúčastněných). Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že více než polovina podniků (52,4 %) žádné know-how/ technologie nenakupuje. Tuto odpověď uvedlo 57,1 % malých a 53,7 % velkých podniků. Pouze u SP nenakupuje know-how/technologie méně než polovina dotázaných (41,2 %). V posledně jmenované velikostní kategorii tak v jako jediné více než polovina podniků od VO know-how/technologie nakupuje, nebo se alespoň koupit pokoušela. Nejvíce nákupů technologií a know-how od VO využívají malé podniky, když 14,3 % podniků tuto možnost využívá jako integrální součást strategie rozvoje podniku. U větších typů podniků tento podíl klesá (8,8 % u středních a 7,3 % u velkých). Tyto velikostní skupiny pak nevyužívají nákupu know-how/technologií od VO jako integrální součást strategie, ale jen izolovaně v rámci některých projektů (SP 29,4 %, VP 26,8 %). Významná část podniků (15,9 %) by ráda kupovala od VO know-how/technologie, ale nenašly však zatím vhodné partnery a nabídky. Nejvíce takových podniků je mezi SP (20,6 %) a MP (17,1 %). Souhrnně by se tak dalo říci, že MP buďto technologie/know-how nenakupují vůbec a pokud je nakupují, tak jsou důležitou součástí jejich výrobní strategie. Velké a střední podniky, pokud technologie/know-how nakupují, pak spíše pouze doplňkově, nebo nemohou najít vhodné technologie či partnery.
Obr. 5: Postoj k nákupu know-how/technologie od VO 100
Podíl z odpovědí (v %)
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Celkem MP SP VP Ano - důležitá součást strategie Název osyAno - pouze některé izolované situace Zatím nenalezeno vhodné know-how Zkusili jsme, zatím bez úspěchu Ne - nikdy nenakupujme
7
Tab. 2: Postoj k nákupu know-how/technologie od VO
Velikost podniku
Ano, je to integrální součástí naší strategie
MP SP VP
10 3 3
podíl (v %) 14,3 8,8 7,3
Celkem
16
11,0
abs.
Jen některé izolované situace v rámci strategie rozvoje podíl abs. (v %) 8 11,4 10 29,4 11 26,8 29
20,0
Rádi bychom, ale dosud jsme nenašli vhodné know-how
12 7 4
podíl (v %) 17,1 20,6 9,8
23
15,9
abs.
Zkusili jsme, ale zatím bez úspěchu
0 0 1
podíl (v %) 0,0 0,0 2,4
1
0,7
abs.
Ne, od VO nenakupujme
40 14 22
podíl (v %) 57,1 41,2 53,7
76
52,4
abs.
Na otázku proč podniky nakupují know-how/technologie od VO si mohli respondenti zvolit více než jednu odpověď. Celkový počet odpovědí tak převyšuje počet podniků, které podle přechozí otázky nakupují (nebo by chtěli nakupovat) know-how/technologie od VO. Z organizací, které tento nákup realizují, nebo o něm alespoň uvažují, odpověděli všichni respondenti (celkem 69 respondentů). Nejčastějším důvodem, proč podniky nakupují, popřípadě se snaží nakupovat, know-how/technologie od VO je navázání těsnějších vztahů pro bližší spolupráci (např. formou společného projektu). Tato odpověď představovala polovinu všech odpovědí. Nejčastěji tuto odpoveď zvolily střední (59,1 %) a nejméně velké podniky (44,8 %). Přibližně třetina ze všech odpovědí uvádí jako důvod spolupráce získání přístupu k technologiím, ke kterým se lze jinak těžko dostat. Podíl u všech velikostních kategorií je velmi podobný (27–31 %). Taktéž relativně vyrovnaný podíl je u odpovědi „Je to ekonomicky efektivnější než vlastní výzkum a vývoj.“ Podíl četnosti této odpovědi je 15,6 % (podíl u jednotlivých velikostních skupin podniků je v rozmezí 14–17 %). Celkem pětkrát (třikrát u MP a dvakrát u VP) se objevila i jiná odpověď – formální nákup za protislužbu nebo jiné důvody.
Obr. 6: Důvod nákupu know-how/technologie od VO 100
Podíl z odpovědí (v %)
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Celkem MP SP VP Ekonomicky efektivnější než vlastní VaV Získání přístupu k technologiím Název osy Navázání těsnějších vztahů Formální nákup za protislužbu Jiné důvody
8
Tab. 3: Důvod nákupu know-how/technologie od VO
Velikost podniku
Je to ekonomicky efektivnější než vlastní výzkum a vývoj
6 3 5
podíl (v %) 15,4 13,6 17,2
14
15,6
abs. MP SP VP Celkem
Získání přístupu k technologiím, ke kterým se lze jinak těžko dostat podíl abs. (v %) 11 28,2 6 27,3 9 31,0 26
28,9
Navázání těsnějších vztahů pro bližší spolupráci
19 13 13
podíl (v %) 48,7 59,1 44,8
45
50,0
abs.
Formální nákup za protislužbu
1 0 1
podíl (v %) 2,6 0,0 3,4
2
2,2
abs.
Jiné důvody
2 0 1
podíl (v %) 5,1 0,0 3,4
3
3,3
abs.
Na otázku, proč od VO nenakupují technologie, odpovědělo celkem 63 respondentů. To je o 13 respondentů méně, než záporných odpovědí v otázce o nákupu know-how/technologií od VO. Stejně jako u předchozí otázky mohli respondenti uvést více možností. Nejčastější důvodem, proč podniky nenakupují od VO, je absence vhodného know-how/technologie nebo VO v oboru podniku. Tato odpověď se vyskytla v 53 % všech odpovědí. Velký rozdíl je zde ale v porovnání velikostních kategorií. Zatímco u velkých (68,2 %) a středních (60,0 %) podniků je podíl této odpovědi nadpoloviční, u malých je mnohem nižší (41,5 %). I zde je však stále tento důvod největší překážkou nákupu od VO. Druhým nejčastějším důvodem (14,5 %) nenakupování od VO jsou vlastní centra pro vědu a výzkum (dále jen VaV) a s tím související vlastnictví potřebných technologií či knowhow. Nejčastěji tento důvod uvedly SP (20,0 %). MP pak v porovnání s ostatními mají mnohem více vlastních či zprostředkovaných negativních zkušeností, které nákupu od VO brání (12,2 % v porovnání s přibližně 5 % u SP a VP). MP pak také mnohem častěji než velké a střední (14,6 % oproti přibližně 5 % u SP a VP) s VO již spolupracují a jsou tak spoluvlastníky výstupů. Nákup know-how/technologií tak pro ně není nutný. 4 respondenti (všichni z kategorie MP) uvedli, že nákup technologií či know-how od VO nikdy nepotřebovali. Zde však nelze určit, z jakého to bylo důvodu (existence vlastní VaV, již spolupráce s VO, nebo jiný důvod).
Tab. 4: Důvody nenakupování know-how/technologie od VO
MP SP VP Celkem
MP SP VP Celkem
Z našeho pohledu není v ČR VO s vhodnými výsledky/zaměřením abs. podíl (v %) 17 41,5 12 60,0 15 68,2 44 53,0 Již spolupracujeme s VO a jsme spoluvlastníky výstupů abs. podíl (v %) 6 1 1 8
14,6 5,0 4,5 9,6
Máme vlastní /zprostředkované negativní zkušenosti s nákupem k-h abs. podíl (v %) 5 12,2 1 5,0 1 4,5 7 8,4 Jiné důvody abs. 4 2 2 8
podíl (v %) 9,8 10,0 9,1 9,6
Máme vlastní VaV, k-h, technologie,… abs. podíl (v %) 5 12,2 4 20,0 3 13,6 12 14,5 Zatím jsme nákup nepotřebovali abs. podíl (v %) 4 0 0 4
9,8 0,0 0,0 4,8
9
Obr. 7: Důvody nenakupování know-how/technologie od VO 100
Podíl z odpovědí (v %)
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Celkem MP Ne vhodná VO či know-how Vlastní VaV, know-how Jiné důvody
SP VP Negativní zkušenosti s nákupem Název osy Již spolupacujeme, spoluvlstaník výstupů Zatím nebyla spolupráce nutná
Při otázce na kvalitu a připravenost know-how/technologií nabízených VO hodnotili respondenti několik hledisek. Jako škála byla zvolena frekvence (většinou – často - občas – výjimečně – vůbec) výskytu určité situace. Většina respondentů shledává produkty nabízené VO ne plně připravené k okamžité výrobě. Podle téměř 90 % (podíl mezi jednotlivými velikostními skupinami podniků je velmi podobný) respondentů je většinou nebo velmi často nutné zjistit skutečný komerční potenciál. Nutnost přípravy marketingu nebo výroby vidí jako většinovou popřípadě častou záležitost přibližně 87 % všech respondentů (nejvíce SP – 95,2 %, nejméně MP – 81,4 %). Další investice do přípravy výroby či do marketingu jsou většinou nebo často nutné podle více než 80 % odpovídajících respondentů. Rozdíl mezi velikostními skupinami podniků je v tomto případě malý. Přibližně dvě třetiny respondentů pak po nákupu know-how/technologie většinou nebo často očekávají potřebu dalšího vývoje. Nejčastěji ji pak očekávají střední (79,2 %) a nejméně často malé podniky (62,5 %). Podobné rozložení je i očekávání nutnosti dalšího aplikovaného výzkumu a vývoje. Podle mínění 58,6 % respondentů je toto často nebo většinou nutné. Nabídka know-how/technologie nabízených VO podnikům tak není podle velké části respondentů moc kvalitní. To dokumentuje i další odpověď z dotazníku, kdy přibližně polovina dotazovaných vidí často nebo občas nabídku knowhow/technologie od VO jako naprosto neuplatnitelnou (nejčastěji SP 56,5 %). 13 % ze SP pak dokonce přijde nabídka know-how/technologií jako neuplatnitelná ve většině případů. Na druhé straně výjimečně nebo vůbec vidí neuplatnitelnost nabídky VO přibližně 40 % respondentů (nejvíce MP 48,9 %, nejméně SP 30,4 %). Obecně lze z této otázky usoudit, že pro MP je nabídka knowhow/technologie nabízené VO mnohem zajímavější a využitelnější než u větších typů podniků. Naopak nejskeptičtěji se k nabídce od VO staví respondenti z velikostní kategorie SP.
10
Tab. 5: Kvalita znalostí know-how/technologie nabízené VO Většinou Často Občas podíl podíl podíl abs. abs. abs. (v %) (v %) (v %) Možnost 1: Stačí koupit licenci a zahájit výrobu + marketing MP 3 7,0 4 9,3 4 9,3 SP 0 0,0 1 4,8 4 19,0 VP 1 3,0 0 0,0 3 9,1 Celkem 4 4,1 5 5,2 11 11,3 Možnost 2: Je třeba zjistit skutečný komerční potenciál MP 25 54,3 14 30,4 5 10,9 SP 8 38,1 10 47,6 3 14,3 VP 16 48,5 14 42,4 1 3,0 Celkem 49 49,0 38 38,0 9 9,0 Možnost 3: Je třeba připravit výrobu/MKT MP 19 44,2 16 37,2 4 9,3 SP 14 66,7 6 28,6 1 4,8 VP 22 64,7 8 23,5 2 5,9 Celkem 55 56,1 30 30,6 7 7,1 Možnost 4: Jsou třeba větší investice do přípravy výroby + MKT MP 12 27,3 23 52,3 9 20,5 SP 14 60,9 5 21,7 4 17,4 VP 12 36,4 16 48,5 4 12,1 Celkem 38 38,0 44 44,0 17 17,0 Možnost 5: Je třeba další vývoj MP 12 25,0 18 37,5 16 33,3 SP 10 41,7 9 37,5 4 16,7 VP 16 44,4 8 22,2 11 30,6 Celkem 38 35,2 35 32,4 31 28,7 Možnost 6: Je třeba další aplikovaný výzkum a vývoj MP 10 18,9 20 37,7 16 30,2 SP 6 26,1 10 43,5 5 21,7 VP 14 40,0 5 14,3 12 34,3 Celkem 30 27,0 35 31,5 33 29,7 Možnost 7: Jsou naprosto neuplatnitelné MP 2 4,4 8 17,8 13 28,9 SP 3 13,0 2 8,7 11 47,8 VP 2 6,5 3 9,7 13 41,9 Celkem 7 7,1 13 13,1 37 37,4
Výjimečně podíl abs. (v %)
Vůbec podíl abs. (v %)
14 8 17 39
32,6 38,1 51,5 40,2
18 8 12 38
41,9 38,1 36,4 39,2
0 0 1 1
0,0 0,0 3,0 1,0
2 0 1 3
4,3 0,0 3,0 3,0
1 0 1 2
2,3 0,0 2,9 2,0
3 0 1 4
7,0 0,0 2,9 4,1
0 0 0 0
0,0 0,0 0,0 0,0
0 0 1 1
0,0 0,0 3,0 1,0
1 1 0 2
2,1 4,2 0,0 1,9
1 0 1 2
2,1 0,0 2,8 1,9
6 1 3 10
11,3 4,3 8,6 9,0
1 1 1 3
1,9 4,3 2,9 2,7
15 6 10 31
33,3 26,1 32,3 31,3
7 1 3 11
15,6 4,3 9,7 11,1
11
Obr. 8: Kvalita znalostí know-how/technologie nabízené VO 100
Podíl z odpovědí (v %)
90 80 70 60 50 40 30 20 10 Cel. MP SP VP Cel. MP SP VP Cel. MP SP VP Cel. MP SP VP Cel. MP SP VP Cel. MP SP VP Cel. MP SP VP
0 Možnost 1
Možnost 2
Možnost 3
Většinou
Často
Možnost 4
Občas
Možnost 5
Výjimečně
Možnost 6
Možnost 7
Vůbec
Další otázka, zaměřená na partnera při jednání o koupi licence, byla opět sestavena takovým způsobem, že mohl jeden respondent odpovědět na více možností. Této možnosti využilo přibližně 40 % všech respondentů. Nejčastěji tak s více účastníky o licenci jednají střední (54,2 %) a nejméně často malé podniky (30 %). Více než polovina jednání je pak vedena přímo s majitelem licence (52,5 %). Tento podíl je u všech velikostních skupin podniků velmi podobný. VP pak v porovnání s malými a středními podniky mnohem častěji o licenci jednají s právní kanceláří (17,9 % oproti 10,5 % resp. 8,9 %). Malé a střední podniky pak logicky mnohem častěji využívají poslední možnost, kterou je jednání přímo s původcem licence bez majitele (37,5 % resp. 39,5 % oproti 28,6 %).
Tab. 6: Partner k jednání při nákupu licence Přímo s původcem (bez majitele) abs. podíl (v%)
S majitelem
S právní kanceláří
abs.
podíl (v%)
abs.
podíl (v%)
MP SP VP
21 15 8
37,5 39,5 28,6
30 19 15
53,6 50,0 53,6
5 4 5
8,9 10,5 17,9
Celkem
44
36,1
64
52,5
14
11,5
12
Obr. 9: Partner k jednání při nákupu licence 100
Podíl z odpovědí (v %)
90 80 70
60 50 40 30 20 10 0 Celkem
MP
Přímo s původcem (bez majitele)
SP S majitelem
VP S právní kanceláří
V následující otázce měli respondenti ohodnotit svoji dosavadní spolupráci s VO. Zástupci podniků měli vybrat nejlepší a nejhorší spolupráci a tyto pak oznámkovat stupnicí od 1 do 5 jako ve škole (1známkou největší spokojenost, známkou 5 nejmenší spokojenost). Podle průměrné známky udělené nejhorší a nejlepší spolupráci je možné sledovat, že u nejlepší spolupráce byli nejvíce spokojeni zástupci VP (jako u jediné velikostní kategorie byla průměrná známka nižší než 2) a nejméně naopak SP (průměrná známky 2,4). U hodnocení nejhorší spolupráce pak byli nejvíce nespokojeni zástupci MP (průměrná známka 3,8), nejméně VP (3,1).
Obr. 10: Hodnocení spolupráce podniku s VO
Průměrná známka
5
4
3
2
1 Celkem
MP Nejlepší spolupráce
SP
VP
Nejhorší spolupráce
13
Respondenti mohli u předcházející otázky také využít též textové odpovědi k hodnocení nejlepší a nejhorší spolupráce. Nejvíce respondenti oceňovali vysokou úroveň know-how a pružnost v jednání s VO. Nejvíce zklamáni byli naopak z často neúměrně vysokých finančních nároků VO, neodpovídající kvalitě know-how vzhledem k požadované finanční částce, neúplnost či nemožnost uvést dodaný produkt do praxe (produkt buďto bylo nutné ještě dovyvinout nebo se do praxe nehodil vůbec). Respondenti též vytýkali VO sledování pouze vlastního zájmu (finance, možnost publikace,…) a upozadění skutečného uvedení výrobku do praxe. V některých komentářích byla též uvedena nepružnost a neprofesionalita přístupu zástupců VO. Z velkého rozporu v komentářích lze usuzovat na velmi rozdílně zkušenosti a pravděpodobně též na rozdílné nároky na úroveň spolupráce podniků s VO. V celkovém pohledu pak v komentářích převažovala spíše negativně laděná hodnocení.
4. Zkušenosti z účastí v programech a realizací projektů Dotazník dále pokračoval otázkou, jaké jsou nejčastější důvody projektové spolupráce podniku s VO. Zde si bylo opět možno vybrat více než jednu možnost. Výsledný počet všech odpovědí tak převyšuje počet respondentů. Jednoznačně nejčastějším důvodem projektové spolupráce podniků s VO je využití specifických odborných znalostí a vybavení VO. Celkem tyto dva důvody představují motivaci pro 72,0 % respondentů (nejvíce pak VP – 77,8 %). Další důvody tak jsou v porovnání s prvními dvěma jmenovanými zastoupené mnohem méně důležité. U MP je jedním z častějších důvodů pro spolupráci s VO dotažení technologie/know-how vytvořené VO do praxe (21,6 %). U SP je ještě v porovnání s ostatními podniky výraznější motivací možné navýšení maximální míry podpory v projektech (13,0 %).
Obr. 11: Nejčastější důvody projektové spolupráce podniků s VO 100 Podíl z odpovědéí (v %)
90 80 70 60 50
40 30
20 10 0 Celkem MP Jiné důvody Využití specifického vybavení VO Transfer know-how/technologi
SP VP Možnosti navýšení maximální míry podpory Název osy Využití specifických odborných znalostí VO
14
Tab. 7: Nejčastější důvody projektové spolupráce podniků s VO Transfer knowhow/technologií
MP SP VP
21 6 8
podíl (v %) 21,6 11,1 12,7
Celkem
35
16,4
abs.
Využití specifických odborných znalostí VO podíl abs. (v %) 51 52,6 21 38,9 32 50,8 104
48,6
Využití specifického vybavení VO
16 17 17
podíl (v %) 16,5 31,5 27,0
50
23,4
abs.
Možnosti navýšení maximální míry podpory podíl abs. (v %) 8 8,2 7 13,0 4 6,3 19
8,9
Jiné důvody
1 3 2
podíl (v %) 1,0 5,6 3,2
6
2,8
abs.
Nejčastější předpokládaná doba od uvedení výrobků inovovaných v rámci projektů na trh je do dvou či tří let od ukončení projektu. Do dvou let očekává uvedení výrobků na trh 29,8 % a do tří let 34,4 % respondentů. Podle vlastních zkušeností téměř 20 % respondentů odhaduje dobu od ukončení projektu po uvedení inovovaného výrobku na trh kratší než jeden rok. Nejdelší časové období od ukončení projektu po uvedení výrobku na trh očekávají zástupci VP (výrazně nejvyšší podíl odpovědí je v kategoriích 4–5 let a více než 5 let), nejkratší dobu pak očekávají MP (téměř 97 % respondentů očekává uvedení výrobku do 3 let od ukončení projektu).
Tab. 8: Předpokládaná doba pro uvedení výrobků inovovaných v rámci projektů na trh
MP SP VP Celkem
Méně než 1 rok podíl abs. (v %) 12 19,7 7 23,3 7 17,5 26 19,8
Do 2 let podíl abs. (v %) 16 26,2 11 36,7 12 30,0 39 29,8
Do 3 let Podíl abs. (v %) 25 41,0 11 36,7 9 22,5 45 34,4
4–5 let Podíl abs. (v %) 6 9,8 1 3,3 9 22,5 16 12,2
Déle než 5 let podíl abs. (v %) 2 3,3 0 0,0 3 7,5 5 3,8
Obr. 12: Předpokládaná doba pro uvedení výrobků inovovaných v rámci projektů na trh 100
Podíl z odpovědí (v %)
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Celkem Méně než 1 rok
MP Do 2 let
SP Název osy Do 3 let
VP 4–5 let
Déle než 5 let
15
Podle zkušeností respondentů se u více než jedné čtvrtiny projektů (26,1 %) realizace výsledků projektu formou nového či inovovaného produktu či služby až na výjimky téměř vždy zdaří. Naopak 28,4 % respondentů vidí tuto pravděpodobnost jen přibližně jako poloviční. Nejmenší úspěšnost pak podle svých zkušeností očekávají MP (36,5 % respondentů očekává pouze poloviční úspešnost realizace). Nejoptimističtější jsou v této otázce respondenti zastupující VP. U SP jsou odpovědi v této otázce velmi vyrovnané.
Tab. 9: Pravděpodobnost skutečné realizace výsledků projektu Až na výjimky vždy podíl abs. (v %) 14 22,2 8 25,0 13 33,3
MP SP VP Celkem
35
26,1
Přibližně 90 % podíl abs. (v %) 10 15,9 7 21,9 6 15,4 23
17,2
Přibližně 80 % podíl abs. (v %) 16 25,4 9 28,1 13 33,3 38
28,4
Přibližně 50 % podíl abs. (v %) 23 36,5 8 25,0 7 17,9 38
28,4
Obr. 13: Pravděpodobnost skutečné realizace výsledků projektu 100
90 Podíl odpovědí (v %)
80 70 60 50 40 30 20 10 0 Celkem Až na výjimky vždy
MP Přibližně 90 %
SP Přibližně 80 %
VP Přibližně 50 %
Hodnocení zkušeností s kvalitou a uplatnitelností výsledků projektů pokračuje otázkou na skutečný výstup z projektu v porovnání s původně deklarovaným cílem. Přibližně 10 % všech respondentů podle svých zkušeností uvádí, že výsledek projektu byl vždy stejný, jako bylo uvedeno v jeho zadání. Změnu povahy výsledku v přibližně 10 % připouští 41,4 % respondentů a změnu ve 30 % případů 36,8 % respondentů. Změnu výsledku u poloviny projektů z vlastní zkušenosti předpokládá 11,3 % dotázaných. Vyšší pravděpodobnost získání jiného výsledku, než bylo uvedeno v přihlášce, připouští zástupci MP. Respondenti zastupující VP naopak tuto možnost vidí jako mnohem méně častou.
16
Tab. 10: Pravděpodobnost získání jiného výsledku Nikdy
5 3 6
podíl (v %) 7,9 9,7 15,4
14
10,5
abs. MP SP VP Celkem
Přibližně 10 % podíl abs. (v %) 25 39,7 11 35,5 19 48,7 55
41,4
Přibližně 30 % podíl abs. (v %) 24 38,1 14 45,2 11 28,2 49
36,8
Přibližně 50 % podíl abs. (v %) 9 14,3 3 9,7 3 7,7 15
11,3
Obr. 14: Pravděpodobnost získání jiného výsledku 100
Podíl z odpovědí (v %)
90
80 70 60 50 40 30 20 10 0 Celkem Nikdy
MP
SP
VP
Přibližně 10 %
Přibližně 30 %
Přibližně 50 %
Optimální frekvence schůzek řešitelského týmu je podle většiny respondentů (60,4 %) alespoň jedenkrát za 3 měsíce. Minimálně jedno setkání za měsíc je ideální podle 26,9 % odpovídajících. Možnost jednou či dvakrát za rok si vybralo pouze 12,6 % respondentů. Nejčastější frekvenci setkávání považují za ideální respondenti z kategorie SP, naopak méně časté schůzky řešitelského týmu by volili spíše účastníci z MP.
Tab. 11: Optimální frekvence schůzek řešitelského kolektivu 1x za rok
2x za rok
MP SP VP
2 0 1
podíl (v %) 3,1 0,0 2,6
Celkem
3
2,2
abs.
10 4 0
podíl (v %) 15,6 12,9 0,0
14
10,4
abs.
Minimálně 1x za 3 měsíce podíl abs. (v %) 39 60,9 15 48,4 27 69,2 81
60,4
Minimálně 1x za měsíc podíl abs. (v %) 13 20,3 12 38,7 11 28,2 36
26,9
17
Obr. 15: Optimální frekvence schůzek řešitelského kolektivu 100
Podíl z odpovědí (v %)
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Celkem 1x za rok
MP 2x za rok
SP
Minimálně 1x za 3 měsíce
VP Minimálně 1x za měsíc
5. Financování výzkumu a vývoje Další otázky v dotazníku byly zaměřeny na VaV a jeho financování. Pouze 6 % podniků, jejichž zástupci vyplnili dotazník, neinvestovalo do VaV, popřípadě na tuto otázku neodpovědělo. Nejvyšší zastoupení podniků bez investic do VaV nebo bez odpovědi bylo u malých podniků (8,3 %), nejnižší u středních (2,9 %). Závislost mezi velikostí podniku a výší investice do VaV je vzhledem k finančním možnostem jednotlivých velikostních skupin očekávaná. Nejvíce investují do VaV VP (46,3 % více než 10 mil. Kč ročně), nejnižší částky naopak investují MP (přibližně 40 % z nich investuje ročně méně než 1 mil Kč).
Tab. 12: Výše ročních investic do VaV
MP SP VP Celkem
<0,5 mil. Kč podíl abs. (v %) 14 21,2 1 2,9 2 5,1 17
12,2
0,5-1 mil. Kč podíl abs. (v %) 15 22,7 3 8,8 1 2,6 19
13,7
1-2 mil. Kč podíl abs. (v %) 13 19,7 6 17,6 1 2,6 20
14,4
2-5 mil. Kč podíl abs. (v %) 13 19,7 7 20,6 8 20,5 28
20,1
5-10 mil. Kč podíl abs. (v %) 7 10,6 9 26,5 8 20,5 24
17,3
10> mil. Kč podíl abs. (v %) 4 6,1 8 23,5 19 48,7 31
22,3
18
Obr. 16: Výše ročních investic do VaV 100
Podíl odpovědí (v %)
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Celkem <0,5 mil. Kč
MP 0,5-1 mil. Kč
SP
Název osy 1-2 mil. Kč 2-5 mil. Kč
VP 5-10 mil. Kč
10> mil. Kč
Odpočty nákladů na výzkum a vývoj od základu daně (dle § 34 zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) využívá podle odpovědí respondentů 37,6 % podniků (53), 42,6 % (60) podniků těchto odpočtů nevyužívá, u 19,9 % (28) nebyl respondent vyplňující dotazník za příslušný podnik tuto skutečnost potvrdit. Odpočtů nejvíce využívají střední (48,5 %) a nejméně malé podniky (33,3 %). U MP je pak ze všech velikostních kategorií nejčastěji uvedena možnost nevím (24,6 %). U tří z nich se však pravděpodobně jedná o chybu při vyplňování, neboť při další otázce na výši odpočtu je uveden konkrétní interval. Určitě odpočtů nevyužívají nejvíce malé (46,4 %) a velké (43,6 %) podniky.
Tab. 13: Využití odpočtů nákladů na VaV od základu daně Ano
Velikost podniku
abs.
MP SP VP Celkem
20 16 17 53
Nevím
Ne podíl (v %) 29,0 48,5 43,6 37,6
abs. 32 11 17 60
podíl (v %) 46,4 33,3 43,6 42,6
abs. 17 6 5 28
podíl (v %) 24,6 18,2 12,8 19,9
19
Obr. 17: Využití odpočtů nákladů na VaV od základu daně 100
Podíl z odpovědí (v %)
90 80 70
60 50 40 30 20 10 0 Celkem
MP Ano
SP
VP Nevím
Ne
Zástupci 53 podniků (z celkového počtu 148) uvedli, že podnik využívá odpočtů nákladů na výzkum a vývoj od základu daně. Jejich průměrná roční výše se nejčastěji pohybuje v intervalu 1–5 mil. Kč (34 %), nebo je vyšší než 5 mil. Kč (28,3 %). Nejvyšší podíl odpočtů nad 5 mil. Kč je u středních (50 %) a velkých podniků (41,2 %). U SP se však dá předpokládat ještě vyšší úroveň, neboť 35,3 % (6) respondentů za podnik nevědělo nebo nedokázalo výši těchto odpočtů posoudit. Nejnižší odpočty (více než polovina byla nižší než 1 mil. Kč) pak uvedly MP. Podobně jako u otázky na výši investic do VaV, je výše odpočtů je tak výrazně závislá na velikosti podniku.
Obr. 18: Průměrná roční výše odpočtů nákladů 100
Podíl odpovědí (v %)
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Celkem < 0,5 mil. Kč
MP 0,5–1 mil. Kč
SP
Název osy 1–5 mil. Kč >5 mil. Kč
VP Nevím, nedokážu posoudit
20
Tab. 14: Průměrná výše ročních odpočtů Velikost podniku
< 0,5 mil. Kč
MP SP VP
4 0 0
podíl (v %) 20,0 0,0 0,0
Celkem
4
7,5
abs.
0,5–1 mil. Kč
7 3 0
podíl (v %) 35,0 18,8 0,0
10
18,9
abs.
1–5 mil. Kč
9 5 4
podíl (v %) 45,0 31,3 23,5
18
34,0
abs.
> 5 mil. Kč
0 8 7
podíl (v %) 0,0 50,0 41,2
15
28,3
abs.
Nevím, nedokážu posoudit podíl abs. (v %) 0 0,0 0 0,0 6 35,3 6
11,3
Celkem abs. 20 16 17 53
Další otázkou v dotazníkovém šetření byl postoj ke společným projektům VaV s VO v případě možnosti uplatnění odpočtu ze základu daně také pro náklady na smluvní výzkum prováděný VO. Přibližně dvě třetiny respondentů by v takovém případě očekávaly stejný zájem jako doposud. Většina (78 %) z podniků očekávající stejný zájem by to pak tuto možnost brala pouze jako další možnost rozšíření spolupráce. Ostatní podniky by pak této možnosti nevyužily. Z podniků, které by očekávaly pokles zájmu o společné projekty s VO (31,3 %) zvolilo nejvíce podniků možnost převedení některých aktivit formou zakázek u VO. Pokles zájmu spíše očekávají MP a SP, stejnou úroveň zájmu o společné projekty s VO pak VP.
Tab. 15: Zájem o společné projekty s VO při možnosti odpočtu smluvního výzkumu
Velikost podniku
výrazně - většina aktivit formou zakázek u VO abs.
MP SP VP
1 2 1
Celkem
4
podíl ze všech (v %) 1,6 6,5 2,6 3,0
Pokles zájmu pravděpodobně zcela jistě - část některé aktivity aktivit formou formou zakázek u zakázek u VO VO podíl podíl abs. ze všech abs. ze všech (v %) (v %) 7 10,9 15 23,4 1 3,2 8 25,8 1 2,6 6 15,4 9
6,7
29
21,6
Celkem (součet – pokles zájmu)
23 11 8
součet podílů (v %) 35,9 35,5 20,5
42
31,3
abs.
Stále stejný zájem Velikost podniku
jen jako rozšíření spolupráce
MP SP VP
29 17 26
podíl ze všech (v %) 45,3 54,8 66,7
Celkem
72
53,7
abs.
nebylo by využito
12 3 5
podíl ze všech (v %) 18,8 9,7 12,8
20
14,9
abs.
Celkem (součet – stejný zájem) součet abs. podílů (v %) 41 64,1 20 64,5 31 79,5 92
68,7
21
Obr. 19: Zájem o společné projekty s VO při možnosti odpočtu smluvního výzkumu 100 90 Podíl odpovědí (v %)
80 70 60 50 40 30 20 10 0 Celkem MP SP stále stejný zájem - nebylo by využito stále stejný zájem - jen jako rozšíření spolupráce pravděpodobný pokles - některé aktivity formou zakázek u VO zcela jistý pokles - část aktivit formou zakázek u VO výrazný pokles - většina aktivit formou zakázek u VO
VP
V případě nutnosti finančně pokrýt důležitý projekt by byla přesně polovina všech respondentů ochotna využít bankovní úvěr. Největší ochota byla u SP, nejmenší naopak u MP. Rozdíly však nebyly u jednotlivých velikostních kategorií velké (u žádné z nich se podíl jedné z odpovědí neodlišoval o více než 10 procentních bodů od údajů za všechny respondenty dohromady).
Obr. 20: Ochota k využití úvěru ke spolufinancování důležitého projektu 100
Podíl z odpovědí (v %)
90 80 70 60
50 40 30 20 10 0 Celkem
MP
SP Ano
VP
Ne
22
Tab. 16: Ochota k využití úvěru ke spolufinancování důležitého projektu Ano
Ne
abs.
podíl (v %)
abs.
podíl (v %)
MP SP VP
32 20 20
45,7 58,8 50,0
38 14 20
54,3 41,2 50,0
Celkem
72
50,0
72
50,0
Maximální únosná míra pro spolufinancování projektů podniky je 50 %. Z celkového počtu odpovědí měla nejvyšší podíl a vyšší míru spolufinancování by bylo ochotno akceptovat pouze 7,7 % respondentů. Pouze u VP, by bylo ochotno 22,5 % z dotázaných spolufinancovat projekty až do úrovně 60 %. Nižší míru spolufinancování preferují podle očekávání MP, oproti tomu střední a velké podniky by byly ochotny financovat více. Pro 58,8 % SP je nejvyšší míra spolufinancování 50 %, u velkých podniků pak tuto mez zvolilo 32,5 % (kategorie do 40 % a do 60 % měly stejné zastoupení odpovědí – 22,5 %). MP jako nejvyšší možnou finanční spoluúčast na projektu uvedly do 40 % (33,3 % odpovědí) respektive do 30 % (29,0 % odpovědí). Odpověď na tuto otázku je opět jako některé předešlé (výše investic do VaV, výše odpočtů, atd.) závislá na velkosti podniku, kdy pro větší podniky s většími rozpočty je mnohem jednodušší zafinancovat vyšší podíl nákladů v projektu než pro menší podniky s nižšími disponibilními zdroji.
Obr. 21: Maximální možná míra spolufinancování projektu (v %) 100
Podíl z odpovědí (v %)
90 80 70 60 50 40 30 20
10 0 Celkem Nejvýše 20 %
MP Nejvýše 30%
SP Název osy Nejvýše 40% Nejvýše 50%
VP Nejvýše 60%
Jiné
23
Tab. 17: Maximální možná míra spolufinancování projektu Nejvyšší možná míra spolufinancování 30 % 40 % 50 % 60 % podíl podíl podíl podíl abs. abs. abs. abs. (v %) (v %) (v %) (v %) 20 29,0 23 33,3 10 14,5 1 1,4 5 14,7 3 8,8 20 58,8 1 2,9 6 15,0 9 22,5 13 32,5 9 22,5
20 % podíl abs. (v %) 11 15,9 4 11,8 3 7,5
MP SP VP Celkem
18
12,6
31
21,7
35
24,5
43
30,1
11
jiné podíl abs. (v %) 4 5,8 1 2,9 0 0,0
7,7
5
3,5
Pro povinné zapojení VO do spolufinancování z neveřejných zdrojů se vyslovilo 43,8 % respondentů. Nejvíce by povinné zapojení VO do spolufinancování uvítaly SP (52,9 %), nejméně často pak VP (35,0 %). Přibližně stejný podíl respondentů, který se vyjádřil pro zapojení VO do spolufinancování z neveřejných zdrojů, není rozhodnut, nebo nemá na tuto otázku vyhraněný názor. Podíl odpovědí s touto možností byl 42,8 %. Hodnoty u jednotlivých velikostních organizací byl pak přesně obracené než u předchozí možnosti. Nejvíce nevyhraněných a nerozhodnutých bylo z kategorie VP (50, %), nejméně SP (35,3 %). Proti zapojení VO do financování bylo 13,9 % respondentů. Rozdíl mezi jednotlivými velikostními kategoriemi podniků nebyl zdaleka tak velký jako u předcházejících odpovědí (pouze 3,2 procentního bodu).
Tab. 18: Názor na zavedení povinného spolufinancování VO z neveřejných zdrojů Ano
Ne
Nevím/nemám vyhraněný názor absolutně podíl (v %)
absolutně
podíl (v %)
absolutně
podíl (v %)
MP SP VP
31 18 14
44,3 52,9 35,0
10 4 6
14,3 11,8 15,0
29 12 20
41,4 35,3 50,0
Celkem
63
43,8
20
13,9
61
42,4
Obr. 22: Názor na zavedení povinného spolufinancování VO z neveřejných zdrojů 100 Podíl z odpovědí (v %)
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Celkem
MP
Ano
Ne
SP
VP
Nevím/nemám vyhraněný názor
24
Zájem o match-making burzu pořádanou TA ČR projevily přibližně dvě třetiny respondentů (67,7 %). Podíl mezi jednotlivými velikostními skupinami podniků se výrazněji nelišil. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou byl necelých 7 procentních bodů (SP x VP).
Obr. 23: Zájem o match-making burzu pořádanou TA ČR 100
Podíl z odpovědí (v %)
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Celkem
MP
SP Ano
VP
Ne
Tab. 19: Zájem o match-making burzu pořádanou TA ČR Ano
Ne
absolutně
podíl (v %)
absolutně
podíl (v %)
MP SP VP
44 21 23
66,7 72,4 65,7
22 8 12
33,3 27,6 34,3
Celkem
88
67,7
42
32,3
V závěru dotazníku byla respondentům dána možnost slovního vyjádření dalšího názoru/komentáře k výše zmíněné problematice. Této možnosti využila necelá pětina všech respondentů (28 ze 148). Ze slovních vyjádření vyplývá, že poměrně častým problémem při spolupráci s VO je rozdílný pohled na výsledky projektu. Podle mínění některých respondentů (5) se pracovníci VO velmi málo zabývají praktickou stránkou projektu a pozdějším uvedením výsledků výzkumu do praxe. Tyto výsledky jsou pak pro podniky velmi obtížně komercializovatelné. Snaha VO o získání projektu je podle zkušeností respondentů motivována spíše snahou získat finance pro udržení chodu vlastní organizace a jejich zájem na praktičnosti výsledku je tak velmi nízký. Často prý prezentují výsledky jen proto, že je to dáno v podmínkách pro poskytnutí podpory. Ostatní odpovědi netvoří žádnou ucelenější skupinu. Jejich vypovídací hodnota tak není úplně reprezentativní a nezle proto usoudit, zda tyto připomínky jsou pouze subjektivním názorem jednoho účastníka dotazníku, nebo zastupují širší skupinu zájemců o spolupráci s VO.
25
6. Závěr Na prosbu o vyplnění dotazníku kladně odpovědělo celkem 148 zástupců podniků. Téměř polovina všech respondentů byly MP (72), zástupci VP odpověděli v 41 případech (27,7 %) a od SP došlo 35 vyplněných dotazníků (23,6 %). Z odpovědí na otázku „ Nakupujete know-how (licence)/technologie od výzkumných organizací (VO)?“ je patrné, že pouze 31,0 % podniků tyto technologie často či izolovaně nakupuje. 16 % podniků by tuto možnost využilo, dosud však nenašly vhodné know-how/technologie, popřípadě nenašli VO s vhodným zaměřením. Více než polovina podniků (52,4 %) této možnosti vůbec nevyužívá. Nejvíce nákupů využívají SP, nejméně pak MP. Pokud však MP tyto nákupy realizují, jsou mnohem častěji důležitou součástí strategie rozvoje podniku v porovnání se SP a VP. Nejčastějším důvodem pro nákup je navázání těsnějších vztahů s VO (50,0 %). Nejčastěji tuto možnost uváděli SP (59,1 %), nejméně VP (44,8 %). Dalšími důvody pro spolupráci s VO je získání přístupu k technologiím či zařízením, které nemají podniky k dispozici a lze se k nim jen těžko získat přístup (28,9 %) a fakt, že tento nákup je ekonomicky výhodnější než vlastní VaV (15,6 %). Hlavním důvodem, proč podniky knowhow/technologie od VO naopak nenakupují je absence vhodného know-how/technologie nebo VO v oboru působení podniku. Častěji tuto odpověď zvolili zástupci větších podniků než zástupci MP. Know-how/technologie nabízené VO podnikům nejsou podle mínění většiny respondentů připraveny k okamžité komercionalizaci. Podle mínění většiny z nich je následně nutné zjistit skutečný komerční potenciál a následně připravit výrobu a marketing (včetně větších investic). Podle více než poloviny respondentů je často nutné další výzkum a vývoj. Podle mínění 20 % respondentů jsou znalosti knowhow/technologií nabízených VO často naprosto neuplatnitelné. Nejvíce kritické jsou v tomto pohledu SP, nejzajímavější a nejvyužitelnější pak je nabídka pro MP. Nejčastějším partnerem pro podniky při jednání o koupi licence je její majitel (52,5 %). Větší podniky pak v porovnání s malými častěji jednají s právní kanceláří. Nejlépe hodnotí spolupráci s VO zástupci VP (nejnižší známky pro nejlepší i nejhorší spolupráci), zástupci SP a MP pak byly s touto spolupráci spokojeni mnohem méně. Nejčastějšími důvody pro spokojenost byla vysoká úroveň nabízených produktů a pružnost a profesionalita v jednání s VO. Nejvíce zklamáni pak byli respondenti z neúměrných finančních nároků VO neodpovídající kvalitě know-how a neúplnost či nemožnost uvést produkt do výroby (nutnost dalšího vývoje, neuplatnitelnost v praxi,…). Další výtkou směrem k VO byla přílišná orientace členů VO pouze na vlastní zájem (možnost publikace, finance,…) a upozadění skutečného uvedení výrobku do praxe. Nejčastějším důvodem projektové spolupráce podniků s VO je využití specifických znalostí (48,6 %) a specifického vybavení (23,4 %) VO. Podle zkušeností respondentů je nejčastější doba uvedení výrobků inovovaných v rámci projektů na trh do 2 až 3 let. Nejkratší dobu očekávají zástupci SP (téměř 97 % respondentů očekává dobu kratší než 3 roky), nejdelší naopak VP (více než 30 % dobu delší než 4 roky). Pravděpodobnost skutečné realizace výsledků projektu formou nového či inovovaného produktu či služby je podle mínění 26,1 % respondentů až na výjimky vždy jistá. 28,4 % respondentů pak tuto pravděpodobnost vidí jako 50%. Nejvíce optimističtí jsou v této otázce zástupci VP, nejméně naopak MP (36,5 % uvedlo pouze pravděpodobnost pouze 50 %). Téměř polovina všech respondentů (41,4 %) připouští přibližně 10% pravděpodobnost získání jiného výsledku, než bylo původně uvedeno v přihlášce projektu do programu. 36,8 % respondentů vidí tuto možnost jako přibližně 30%. Větší pravděpodobnost získání jiného výsledku připouští MP, menší pak zástupci VP.
26
Setkávání řešitelského týmu by se mělo podle většiny respondentů minimálně 1x za tři měsíce nebo častěji. Nejčastější frekvenci setkávání považují za ideální respondenti zastupující SP, naopak méně časté schůzky řešitelského týmu by volili spíše účastníci z MP. Pouze 6 % podniků, jejichž zástupci se zúčastnili dotazníkového šetření, neinvestovalo do VaV. Nejvyšší podíl v této skupině mají MP. Výše investic do VaV je úměrná velikosti podniku a tak není překvapující, že nejvíce do VaV investují VP a nejméně naopak MP. Odpočty nákladů na VaV od základu daně využívá 37,6 % podniků. 42,6 % tuto možnost nevyužívá a u 19,9 % nebyli respondenti tuto skutečnost potvrdit. Nejvíce této možnosti využívají SP, nejméně pak MP. Výše odpočtů se pak úměrně zvyšuje s rostoucí velikostí podniku. Více než třetina respondentů zatupujících VP nezná, nebo nedokáže posoudit výši uplatňovaných odpočtů. Změnu zájmu o společné projekty s VO v případě změny zákona, který by umožnil uplatnění odpočtu ze základu daně také pro náklady na smluvní výzkum prováděný VO, připouští přibližně třetina podniků. Tyto podniky by část svých aktivit řešili spíše než projektem s VO smluvním výzkumem. Mezi tyto podniky patří MP a SP. Většina podniků (68,7 %) však očekává stále stejný zájem. Možnost odpočtu smluvního výzkumu z daňového základu by využívali jen jako rozšíření stávající spolupráce s VO. Nejčastěji tuto odpověď zvolili zástupci VP. Horní mez pro přijatelnou finanční spoluúčast podniků na projektech je 50 %. Tuto hranici jako maximální možnou zvolila téměř třetina všech respondentů (30,1 %) a možnost vyššího podílu spolufinancování připustilo jen 7,7 % odpovídajících. Nejnižší míru spolufinancování podle očekávání preferují MP, nejvyšší naopak VP (22,5 % podniků by bylo ochotno spolufinancovat projekt až do výše 60 %). Pouze 13,9 % podniků se vyslovilo proti povinnému zapojení VO do financování z neveřejných zdrojů. Ostatní respondenti si naopak přejí povinné zapojení VO (43,8 %) do spolufinancování, 42,4 % neví nebo nemá na tento návrh vyhraněný názor. Nejevíce by uvítali zapojení VO do spolufinancování střední a nejméně pak velké podniky. U VP je však polovina respondentů zvolila možnost nevím/nemám vyhraněný názor. Zájem o match-making burzu pořádanou TA ČR projevily přibližně dvě třetiny dotázaných. Podíly mezi jednotlivými velikostními skupinami podniků byly velmi podobné. V závěru dotazníku přibližně pětina dotázaných využila možnosti slovního vyjádření k dotazované problematice. Odpovědi respondentů byly velmi rozdílné. Jedinou ucelenější skupinou byly výtky směřující k VO. Podle těchto respondentů pracovníci VO příliš upřednostňují vlastní profit (publikační činnost, finanční podpora,…) před uvedením praktičností výsledků výzkumu a jejich uvedení do praxe.
27
28