Vybrané nálezy z kontrol finančních úřadů Únor 2007

Příloha č. 2

strana 1 (celkem 12)

Vybrané nálezy z kontrol finančních úřadů – Únor 2007 Zdroj : internet české daňové správy http://cds.mfcr.cz/

Daň z příjmů fyzických osob Finanční úřad při kontrole daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků za zdaňovací období srpen - listopad 2006, provedené na základě zjištění z vyhledávací činnosti u obchodní společnosti v konkurzu, jejímž předmětem činnosti je převážně textilní výroba a obchodní činnost, zjistil, že plátce sráží z mezd zaměstnanců zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, ale tyto zálohy opakovaně neodvádí finančnímu úřadu. Tím plátce daně porušil ustanovení § 38h odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Správce daně předepsal obchodní společnosti k přímému placení daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků za období září - listopad 2006 a za období srpen - říjen 2006 daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. Předchozí kontrola daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u téže společnosti byla provedena za období leden - srpen 2006, kdy bylo zjištěno taktéž porušení ustanovení § 38h odst. 9 cit. zákona. Správce daně předepsal plátci k přímému placení za toto období daň z příjmů fyzických osob ve výši několika desítek tisíc korun a daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. Do současné doby plátce finančnímu úřadu splatnou předepsanou daň k přímému placení neuhradil. Finanční úřad bude plnit oznamovací povinnost podle § 8 trestního řádu.

Daň z příjmů právnických osob, DPH Finanční úřad při kontrole daně z příjmů právnických osob u obchodní společnosti za zdaňovací období roku 2004 a 2005 zjistil, že společnost krátila výnosy tím, že nezaúčtovala v účetnictví některé vydané faktury, nebo za uskutečněné stavební práce a za prodej majetku faktury nevystavila vůbec. V některých případech společnost zaúčtovala do výnosů faktury vydané v nižších částkách ve srovnání s částkami uvedenými na fakturách. Tím došlo ke zkrácení výnosů a tím i základu daně z příjmů právnických osob ve zdaňovacím období roku 2004 a roku 2005 o částky v řádech stovek tisíc korun. Dále správce daně

Příloha č. 2

strana 2 (celkem 12)

základ daně za rok 2004 zvýšil, neboť společnost neoprávněně do daňových nákladů zaúčtovala náklady na nákup výpočetní techniky a kopírky, doložený fiktivními doklady. Dále společnost do daňových nákladů zaúčtovala náklady na nákup materiálu, který ve skutečnosti vůbec nakoupen nebyl. Za zdaňovací období roku 2005 správce daně společnosti vyloučil z daňových nákladů náklady ve výši stovek tisíc korun z titulu zaúčtování faktur přijatých za stavební práce, jejichž uskutečnění společnost neprokázala (stavební práce měla uskutečňovat společnost, která je nekontaktní, nepodává daňová přiznání). Na základě výše uvedených zjištění správce daně společnosti za rok 2004 snížil vykázanou daňovou ztrátu a za zdaňovací období roku 2005 zrušil daňovou ztrátu a dodatečně vyměřil daň z příjmů právnických osob. Dále finanční úřad u společnosti provedl daňovou kontrolu daně z přidané hodnoty za vybraná zdaňovací období roku 2004, 2005 a 2006. Při kontrole správce daně zjistil neoprávněné uplatnění nadměrných odpočtů DPH na základě fiktivních daňových dokladů, či daňových dokladů, u nichž plátce přijetí zdanitelných plnění neprokázal. Dále správce daně rovněž zjistil, že plátce v řadě případů při uskutečnění zdanitelných plnění nevystavil daňový doklad a nepřiznal daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, nebo přiznal daň z podstatně nižší částky ve srovnání s částkami uvedenými na daňových dokladech. Za kontrolovaná zdaňovací období na základě výše uvedených zjištění správce daně společnosti dodatečně vyměřil daň z přidané hodnoty ve výši stovek tisíc korun. Finanční úřad bude plnit oznamovací povinnost dle § 8 trestního řádu.

Záměrné prodlužování daňového řízení Při provádění kontrolní činnosti zaměstnanců SD dochází v poslední době stále častěji k situacím, kdy se DS (případně zastupující daňový poradce) záměrně snaží prodlužovat daňové řízení. Daňový subjekt se nechal zastupovat daňovým poradcem, který cíleně zahájil "obstrukce" s doručováním písemností. Správce daně proto využil ustanovení § 17 odst. 2 ZSDP druhé části, ale setkal se s následujícím postupem tohoto poradce. Při prvním pokusu o doručení přímo v kanceláři daňového poradce tento odmítl převzít jemu určené písemnosti s odůvodněním, že nemá čas, protože má jednání. Správcem daně byl poučen o následcích svého jednání ve smyslu odst. 6 výše uvedeného ustanovení. Správce

Příloha č. 2

strana 3 (celkem 12)

daně z důvodu procesní opatrnosti opakoval tento způsob doručení písemnosti za dva dny. Situace se opakovala, daňový poradce opět nepřevzal písemnosti, přestože jsou mu zcela nepochybně známy skutečnosti o postupu doručování písemností daňovému poradci v jeho kanceláři. Jako důvod nyní uvedl, že si chtěl se správcem daně dohodnout osobní schůzku. V obecné rovině může správce daně z tohoto chování vyvodit, že se některé DS (i někteří daňoví poradci) zcela záměrně snaží protahovat daňové řízení a to především v obdobích, kdy se domnívají, že mohou dosáhnout promlčení lhůty pro vyměření daňových povinností.

Daň z příjmů fyzických osob Daňový subjekt - fyzická osoba (nepodnikatel), podal za rok 2003 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V tomto daňovém přiznání vykázal příjmy dle § 10 zákona o daních z příjmů z prodeje nemovitého majetku. Provedeným vytýkacím řízením bylo zjištěno, že poplatník si do výdajů dle § 10 zákona o daních z příjmů uplatnil mimo jiné výdaje na opravy, údržbu a zabezpečení budovy ve výši převyšující několik stovek tisíc korun. Výše uvedené výdaje deklaroval daňovými doklady - fakturami, doklady o provedené úhradě (příjmovými pokladními doklady), objednávkami a smlouvami o dílo. Svědek, který byl vyslýchán za účasti daňového subjektu, prohlásil do protokolu o ústním jednání, že daňovým subjektem uváděné opravy, údržba a zabezpečení budovy nemohly a ani nebyly provedeny, daňový subjekt výpověď svědka při ústním jednání nerozporoval. Správce daně prováděným daňovým řízením zjistil i rozpory ve výpovědích daňového subjektu a svědka (fyzické osoby), který měl deklarované práce provádět, daňový subjekt rozpory ve své výpovědi a ve výpovědi svědka věrohodně nevysvětlil, nepředložil ani nenavrhl další důkazní prostředky, kterými by provedené práce prokázal. Na základě těchto zjištění správce daně vyloučil daňovému subjektu z výdajů částky na opravy, údržbu a zabezpečení budovy a na dani z příjmů fyzických osob za rok 2003 vyměřil daňovou povinnost. Rozdíl mezi daní uvedenou v daňovém přiznání a dani vyměřenou správcem daně činil několik stovek tisíc korun.

Příloha č. 2

strana 4 (celkem 12)

Když účetní software selže Správce daně provedl kontrolu daně z příjmů FO a DPH u daňového poradce za roky 2001 až 2003. Při kontrole správce daně v účetnictví daňového poradce mimo jiné zjistil, že vedený peněžní deník, zpracovávaný pomocí výpočetní techniky, vykazoval na některých stranách součtové chyby v příjmech i ve výdajích a to řádově ve stotisícových částkách, které vždy negativně ovlivnily základ daně a daň. Ve stejném období byla zahájena kontrola daně z příjmů a DPH také u poplatníka, kterému tento daňový poradce zpracovával účetnictví a daňovou evidenci a to za roky 2002 až 2005. Obdobné součtové chyby, provedené tam, kde by je nikdo nečekal - na účetních sestavách z počítače, se plně prokázaly i u tohoto poplatníka. Správcem daně odhalené součtové chyby podstatnou měrou ovlivnily celkové doměrky obou poplatníků. Celkově byl zvýšen základ daně z příjmů FO u obou poplatníků a doměřena daň ve výši převyšující několik stovek tisíc korun. Obdobné chyby byly u nich zjištěny i v evidenci DPH, kde správce daně celkově doměřil stovky tisíc korun. Oba případy budou předány orgánům činným v trestním řízení s podezřením na úmyslné zkrácení daní, jehož podstatou je manipulování s účetními daty, která byla zpracovávána prostřednictvím účetního softwaru.

Registrace plátců DPH Vyměřovací oddělení správce daně se zaměřilo v loňském roce při své vyhledávací činnosti na oblast dodržování platných předpisů pro registrací plátců DPH. Pro tuto činnost využilo existujících sestav automatizovaného daňového informačního systému. Porovnáním údajů z úplného výpisu plátců DPH od 1.1.2006 s výpisem poplatníků DPFO jejichž příjem v roce 2005 přesáhl částku 1 mil. Kč byli vytipováni plátci, kteří buď nebyli vůbec registrováni anebo jejichž registrace měla být provedena k dřívějšímu datu. U těchto plátců byly zkontrolovány i údaje uvedené na přihlášce k registraci k DPH a po tomto prověření byli předvoláni k sepsání protokolu o ústním jednání. Následně bylo v průběhu roku 2006 vystaveno šestnáct rozhodnutí o uložení náhrady dle § 98 ZDPH ve celkové výši stovek tisíc korun.

strana 5 (celkem 12)

Příloha č. 2

Daň z přidané hodnoty - provozování výherních hracích automatů Daňový subjekt - plátce daně z přidané hodnoty - provozuje hostinskou činnost. Při daňové kontrole bylo zjištěno, že evidoval v knize tržeb mimo jiné částky finančních prostředků přijaté od společnosti, která v prostorách jeho restaurace umístila výherní hrací přístroje. Společnost (vlastník výherních hracích přístrojů) uzavřela s daňovým subjektem smlouvu o nájmu části nebytových prostor. Dle této smlouvy daňový subjekt jako pronajímatel pronajal společnosti jako nájemci nebytový prostor pro umístění výherních hracích přístrojů. Nájemné bylo ve smlouvě stanoveno jako částka, která se rovná 55 % ze základu pro výpočet měsíčního nájemného, kterým se rozumí výnos z výherních hracích přístrojů dosažený v příslušném kalendářním měsíci. Z uzavřené smlouvy o nájmu části nebytových prostor vyplývala řada povinností pronajímatele (daňového subjektu) souvisejících

s

provozováním

a

obsluhou

výherních

hracích

přístrojů

(pronajímatel byl povinen zabezpečit dodávku elektrické energie, provádět výběry mincí, zabezpečit přístroje před poškozením atd.). Daňový subjekt částky přijaté od společnosti ve své evidenci pro daňové účely vedené dle ustanovení § 100 zákona o DPH vykazoval jako zdanitelná plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně. Nepřiznal a neodváděl z těchto částek daň z přidané hodnoty. Správce daně při provádění daňové kontroly konstatoval, že v uvedeném případě se nejedná o pouhý pronájem části nebytových prostor, ale dle smluvních podmínek pronajímatel zajišťuje veškerý provoz a obsluhu výherních hracích přístrojů a proto se tedy nepochybně jedná o poskytnutí práva k umístění výherních hracích přístrojů a o spolupráci při jejich provozování. Z povinností pronajímatele při obsluze výherních hracích přístrojů vyplývá, že se jedná o uskutečnění zdanitelného plnění dle ustanovení § 14 odst. 1 písm. b) zákona o DPH, tj. poskytnutí práva využití věci nebo práva anebo jiné majetkově využitelné hodnoty. Výše uvedená smlouva o nájmu části nebytových prostor zastírá dle správce daně skutečný stav rozhodný pro stanovení daně stavem formálně právním a liší se od něho (§ 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů), tj. spolupráce při provozování a obsluze výherních hracích přístrojů je zastřena smlouvou o pronájmu části nebytových prostor. Daňový subjekt byl dle ustanovení § 36 odst. 1 a § 37 odst. 2 zákona o DPH povinen stanovit základ daně a odvést daň na výstupu z

Příloha č. 2

strana 6 (celkem 12)

uskutečněných zdanitelných plnění ve výši základní sazby daně. Správce daně daňovému subjektu doměřil za zdaňovací období 2.-4. čtvrtletí roku 2004 a za zdaňovací období 1.-4. čtvrtletí roku 2005 daň z přidané hodnoty ve výši několika stovek tisíc korun.

Daň z přidané hodnoty Finanční úřad provedl daňovou kontrolu daně z přidané hodnoty u daňového subjektu, který nakoupil náhradní díly na osobní automobily za miliony korun, ale v daňovém přiznání uvedl dosažené příjmy z prodeje těchto dílů ve výši stovek tisíc korun, když vykazoval zásobu na počátku kalendářního roku ve výši milionů korun a na konci téhož roku ve výši desítek tisíc korun. Správce daně požadoval vysvětlení rozdílu a předložení důkazů prokazujících správnost uváděných tvrzení. Podnikatel sdělil, že nakoupil náhradní díly na osobní automobily, o kterých později zjistil, že jsou neprodejné, a proto je prodal do kovošrotu, když se nejprve pokusil o jejich drobný prodej. Tvrdil, že ke kontrole předložil veškeré doklady, které k této věci má, zejména účetnictví a skladovou evidenci, a navrhl svědky, jejichž výpovědi potvrdí pravdivost jeho tvrzení. Správce daně provedenými šetřeními zjistil, že skladová evidence neodpovídá skutečnému stavu skladu, dále zjistil nesrovnalosti v předložených inventarizacích a v účetnictví. Rovněž evidence pro daňové účely nebyla vedena tak, aby odpovídala ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty. Výpovědi svědků sice potvrdily, že náhradní díly byly dodány do kovošrotu, ale nemohly prokázat, že se jednalo o náhradní díly na osobní automobily v nákupní ceně několika milionů korun, když podle dokladů prokazujících uskutečnění tohoto prodeje bylo vykoupeno pouze několik tun za přibližně desítky tisíc korun. Na základě získaných poznatků dospěl kontrolní orgán k závěru, že daňový subjekt v důsledku porušení řady základních předpisů nemůže prokázat hospodářské a účetní operace, jež jsou pro stanovení daňové povinnosti za kontrolovaná zdanitelná období rozhodné, takže nebylo možno daňovou povinnost stanovit dokazováním. Finanční úřad využil svého zákonného práva a za použití pomůcek stanovil daň z přidané hodnoty ve výši převyšující několik stovek tisíc korun. Proti rozhodnutí správce daně podal daňový subjekt odvolání, ve kterém vyjadřoval nesouhlas s použitým způsobem stanovení daňové povinnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že odvolací orgán po

Příloha č. 2

strana 7 (celkem 12)

přezkoumání daňového řízení vedeného finančním úřadem odvolání zamítl, podal uvedený podnikatel žalobu u krajského soudu, který ji však zamítl pro její nedůvodnost.

DPH, DS - obchodní společnost V rámci vytýkacích řízení na dani z přidané hodnoty prováděných v roce 2006 u obchodní společnosti, jejímž předmětem podnikání je stavení činnost, zjistil správce daně porušení § 73 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pozdějších předpisů. Společnost neprokázala nárok na odpočet daně tím, že nepředložila daňové doklady ani na zaslané výzvy dle § 31 odst. 9 a § 43 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zjištěný rozdíl oproti částkám daně uvedených v daňových přiznáních k DPH činil několik miliónů korun. Šetřením bylo zjištěno, že společnost na adrese uvedené v OR nesídlí, na výzvy správce daně a platební výměry nereaguje, zasílanou korespondenci nepřebírá a ani jiným způsobem nekontaktuje finanční úřad. Uplatňovaný nárok na odpočet daně byl snížen o výše uvedenou částku.

DPH a DPPO DS, obchodní společnost zapsaná do OR v roce 1999 s předmětem činnosti: sportovní soutěžení v motoristických disciplínách, reklamní a propagační činnost. Kontrolované období: DPH III. a IV. Q 2002 a 1. - 8., a 10. - 12. měsíc r. 2003, DPPO r. 2002 a 2003. Kontrola prováděna na základě podnětu Policie ČR. DS k daňové kontrole nepředložil účetní deník, hlavní knihu ani účetní doklady (část jich byla zabavena Policií ČR). DS nárokoval odpočty na základě daňových dokladů od nekontaktních DS a ani na výzvu správce daně neprokázal oprávněnost uplatňovaných nároků na odpočet - porušení ust. § 19 odst. 1 a 2 zák. č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty. DS ani na výzvu správce daně nepředložil požadované doklady a svá tvrzení ohledně daňového základu neprokázal. DS v rámci kontrol DPPO ani DPH neunesl důkazní břemeno dle ust. § 31 odst. 9 zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Pracovníci správce daně v součinnosti s jinými správce daně a policií ČR získali důkazní prostředky, na základě kterých dodatečně doměřili daňovou povinnost. V průběhu daňové

Příloha č. 2

strana 8 (celkem 12)

kontroly došlo k výmazu statutárního orgánu společnosti z OR, společnost nemá od srpna 2006 statutární orgán. Smluvní zástupkyně DS přebírala písemnosti, nereagovala na ně, odmítala jednat za DS a následně v prosinci 2006 plnou moc vypověděla. Statutárním orgánem společnosti byla FO, která je zároveň jediným společníkem, proto správce daně ustanovil tuto osobu zástupcem DS. Výsledek daňové kontroly za kontrolovaná ZO r. 2002 a 2003 bylo dodatečně doměřeno na DPH a DPPO několik desítek milionů korun.

Daň z příjmů fyzických osob DS - FO - podnikatelská činnost: advokátní činnost, velkoobchod a maloobchod. Kontrola DPFO za r. 2002, kdy DS účtoval v soustavě jednoduchého účetnictví. Provedenou namátkovou kontrolou zaměřenou na prověření údajů uvedených v DaP byly zjištěny následující skutečnosti. Z účetní agendy, kterou předložil DS bylo zjištěno, že si uplatnil jako výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů částky záloh na nákup dřeva. V průběhu kontroly bylo zjištěno, že k dodávce zboží nedošlo. V návaznosti na zjištění těchto skutečností byl DS vyzván výzvou k prokázání skutečností rozhodných pro daňové řízení podle § 31, odst. 9 a § 16, odst. 2 písm. c) ZSDP, především dokladově prokázat, že výše uvedené výdaje jsou v plné výši výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů v souladu s § 24 ZDP. Na základě reakce DS na výzvu a výsledků šetření správce daně, který zjistil, že v účetnictví dodavatele nejsou zachyceny žádné hospodářské operace, které by dokladovaly zaúčtování přijetí hotovosti od DS a zaúčtování předmětných vystavených zálohových faktur, konstatoval, že DS neprokázal, zda a komu předmětnou zálohu předal. Předání a převzetí hotovosti nebylo prokázáno ani výslechem svědka navrženého daňovým subjektem. DS neprokázal že předmětné výdaje sloužily k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Byl porušen § 24 odst. 1 ZDP. Správce daně výdaje vyloučil z výdajů na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů dle ustanovení § 24 odst. 1 ZDP a doměřil DPFO.

Příloha č. 2

strana 9 (celkem 12)

I malé daně jsou daně Přestože silniční daň je z hlediska výběru daní méně významnou daní, nevyplácí se ji podcenit. Toto zjistil i zemědělec, když po návštěvě finančního úřadu zjistil, že jeho konání, když do daňového přiznání k dani silniční neuvedl všechna vozidla, které byla předmětem této daně, byla správcem daně "oceněno" dodatečně doměřenou daní ve výši několika stovek tisíc korun.

Stavěli tesaři Rozvoj stavebnictví a rozvíjející se výstavba v regionu představuje většinou i více práce a vyšší zisky pro živnostníky, kteří v této oblasti podnikají. Důsledkem zvýšené aktivity bývá i vyšší zisk a když se to pak na konci roku sečte, vyjde logicky i nepříjemná daňová povinnost. Správci daně se setkávají s praktikami, že živnostníci se snaží tuto daňovou povinnost částečně nebo zcela eliminovat. Používají k tomu celkem jednoduché triky. Neuvedou do zdanitelných příjmů veškeré příjmy, které obdrželi za svoji podnikatelskou činnost a nebo si obstarají fiktivní doklady pro navýšení výdajů. Takového filutu objevili i pracovníci finančního úřadu. Když to všechno sečetli, zjistili, že tento podnikatel chtěl na daních uspořit než několik milionů korun. Proto výsledkem kontroly nemohlo být nic jiného než doměření neoprávněného snížení daňové povinnosti a následná penalizace pozdě zaplacené daně.

Když se smůla lepí na paty Hostinský už měl tu smůlu, že si v plejádě ostatních živnostníků vybral finanční úřad pro kontrolu právě jeho. Další malér, den před zahájením kontroly zapomněl uzamknout automobil, ve kterém měl veškeré účetní doklady a zloději neváhali a všechny doklady byly ukradeny. Při vší smůle finanční úřad navíc nechtěl pochopit, že za to, že mu byly doklady ukradeny vlastně vůbec nemůže a trval na tom, že daňová kontrola bude provedena. No a dovršením veškeré smůly bylo to, že pouhým porovnáním informací z bankovních ústavů a počítačových sestav, které správci daně poskytl jeho externí účetní, bylo zcela nepochybné zjištění, že měl ještě další bankovní účty, o kterých neúčtoval a kam platili odběratelé částky, které nehodlal zdanit. Následkem toho byl daňový únik v řádech miliónů korun.

Příloha č. 2

strana 10 (celkem 12)

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne Podnikatelská živnost jen kvetla, zboží se kupovalo a prodávalo, zisky se zvyšovaly. Jenže to podnikatele, právnickou osobu, v určitém momentě přestalo těšit. Přesně tehdy, když si spočítal, kolik by musel zaplatit na dani. Jak si pomohl? Není přece nic jednoduššího než si obstarat fiktivní fakturu na zboží. Ale nějak se to vymklo z ruky. "Zaručený" dodavatel zboží totiž skutečně vůbec nikdy neexistoval. Spolu s dalšími neprokázanými službami ze zahraničí z toho vyšla daň za tři roky v částce desítek milionů korun.

Nemám, nedám, sám mám málo Proč by se na tom, že se mi daří, měl někdo "přiživovat", byť ten někdo je státní rozpočet. K tomu došel i zástupci obchodní společnosti. Příznivé zisky z prodeje léčiv je třeba upravit na "přijatelnou výši", nejlépe neplatit nic a ještě si vyšetřit daňovou ztrátu na další roky. Přece kdo bude kdy zjišťovat, jestli jsem ty marketingové služby z dalekého východu obdržel či ne či kdo kdy zjistí, jestli jsem příjmy za služby pro zahraniční firmu zdanil. A tady se podnikatel mýlil. Pracovníci správce daně si tu práci dali, pomohli i zahraniční kolegové a výsledkem je nejen zrušení několikamilionové daňové ztráty, ale i doměření daně z příjmů za dva roky v částce několika miliónů korun.

Odtud až potud Optimalizovat svoji daňovou povinnost je povinností vůči sobě samému. Ale, jak říká jedno známé rčení, "odtud až potud". V daňovém řízení to znamená respektování platných právních předpisů. To tak úplně nepochopil podnikatel právnická osoba, když se rozhodl tvořit "zákonné opravné položky" na pohledávky za dlužníky v konkurzu. Správce daně "zákonnost" zpochybnil tak, že společnosti zrušil daňovou ztrátu a doměřil daň v částce několika stovek tisíc korun. Přenášet riziko podnikání na státní rozpočet se přece jen nevyplácí.

Příloha č. 2

strana 11 (celkem 12)

Umělé zvyšování nároku na odpočet daně z přidané hodnoty Podnikatel, který podniká v oblasti výkupu druhotných surovin, ve svých daňových přiznáních k dani z přidané hodnoty vykazoval nárok na odpočet daně na základě dokladů za dodání barevných kovů. Šetřením finančního úřadu bylo zjištěno, že nárok na odpočet daně byl uplatněn neoprávněně, neboť osoby na dokladech uvedené jako dodavatelé, deklarované zboží nedodali a tyto doklady nevystavili. Finanční úřad, který měl pochybnosti o oprávněnosti uplatněného nároku na odpočet daně tak tomuto podnikateli na základě výsledku provedeného vytýkacího řízení nevyplatil neoprávněně uplatněný nárok na odpočet daně. Následně byla u tohoto podnikatele zahájena daňová kontrola za předcházející zdaňovací období. Touto kontrolou bylo zjištěno, že podnikatel obdobným způsobem postupoval již dříve a tak mu, z důvodu neoprávněně uplatněného nároku na odpočet daně z přidané hodnoty, bylo vyměřen dodatečná daňová povinnost v řádech desítek miliónů korun.

Krácené tržby Podnikatel dovážel ze zahraničí ojeté osobní automobily s úmyslem jejich dalšího prodeje v tuzemsku. Ve spolupráci s Policií České republiky bylo prokázáno, že tento podnikatel od svých zákazníků vybere peníze za prodej ojetých vozidel, ale na kupní smlouvy a daňové doklady uvádí nižší částky, než jaké ve skutečnosti přijal. Svým postupem podnikatel krátil svoji daňovou povinnost na dani z přidané hodnoty.

Faktury od neregistrovaných osob k DPH Plátce daně - právnická osoba - provádí převážně zprostředkování a reklamní činnost. Při místním šetření k ověření správnosti vykázané vlastní daňové povinnosti za zdaňovací období 3. čtvrtletí roku 2006 bylo správcem daně zjištěno, že plátce daně uplatnil na vstupu poměrně vysoké částky za zabezpečení technického a organizačního zázemí pro závodní vozidla. Ověřením v databázi plátců DPH bylo správcem daně zjištěno, že daňové doklady byly vystaveny osobami neregistrovanými k dani z přidané hodnoty. Uplatněním nároku na odpočet daně z přijatých plnění, které uskutečnily osoby neregistrované k dani z

Příloha č. 2

strana 12 (celkem 12)

přidané hodnoty, plátce daně porušil ustanovení § 73 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Na základě tohoto zjištění bylo zahájeno s plátcem daně vytýkací řízení a správcem daně byla plátci daně zvýšena daňová povinnost v řádech několika stovek tisíc korun. http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID-53EDF4E6-721F2A2A/cds/xsl/9_7904.html?year=0