Připomínky k 3. nám známé verze studie. Dokument obsahuje rovněž předchozí připomínky (normální text), odpověď zhotovitele (modře), připomínky k odpovědím zhotovitele (žlutý text). Doplnění po připomínkách zastupitelů ke studii úspor v tepelném hospodářství Rychnov u Jablonce n. N. Na základě dopisu pana Hellebranta z odboru výstavby, zasílám jednotlivé odpovědi k připomínkám zastupitelů města Rychnov u Jablonce nad Nisou. Dále v příloze zasílám doplněnou studii ohledně jednotlivých připomínek. Ad 2.5 – uvedená tepelná ztráta objektu je cca 200kW, lze tento údaj nějak doložit? V nájemní smlouvě na provozování kotelny v č. p. 68 je uvedeno 40kW. Ani spotřeby tepla v GJ hodnotě 200kW neodpovídají. - Tepelné ztráty jednotlivých objektů byly stanoveny odborným odhadem z následujících vstupních údajů poskytnutých zadavatelem studie: o Lokalita Jablonec nad Nisou (klimatické údaje dle ČSN 38 3350) o Poloha objektu – nechráněná budova o Prosklení objektu – 20 až 40 % o Průměrná vnitřní teplota – 18° C o Celková vtápěná plocha objektu – Z katastru nemovitosti o Průměrná konstrukční výška objektu – dle podkladů - Tepelné ztráty všech objektů spočítané touto metodou cca odpovídaly skutečné spotřebě na vytápění, až vyjma objektu tělocvičny. Pro jednotlivé výpočty bylo ve studii dále počítáno se skutečnou spotřebou jednotlivých objektů. - Pro přesný výpočet tepelných ztrát dle ČSN EN 12831, by byla nutná komplexní projektová dokumentace skutečného stavu jednotlivých objektů. Projektová dokumentace nebyla zadavatelem dodána. - Bylo by možné upřesnit spotřebu objektu s využitím měření? Jednotlivé větve mají svoje měřiče tepla. Dále pokud je venku pod -5°C, vnitřní teplota 18°C nedosahuje. Vzhledem k tomu, že objekt DPS má uvažovaný odběr 90kW a Hala má poloviční spotřebu GJ ročně vůči DPS, příkon 200kW do haly je nepřiměřený. - Domluveno na schůzce se zhotovitelem, že úřad zajistí zjištění skutečných hodnot od současného provozovatele kotelny. V poslední verzi studie není uvedeno. Ad 2.9.2 – Jednotková cena Kč/GJ pro rok 2011 je v tabulce uvedena 495,43 Kč bez DPH + DPH 10% = 545,- Kč vč. DPH. V odstavci 2.9.3 je uvedena cena 584,30 Kč vč. DPH. Z jakého důvodu jsou uvedeny dvě různé ceny? - V odstavci 2.9.3 je uvedena cena 654,1 Kč vč. DPH. Tato cena je uvedena pro rok 2012 z dodatku smlouvy č. 2/2011 s touto cenou je dále počítáno. Cena v odstavci 2.9.2 je uvedena pro rok 2011!!! - Cena 584,30 byla omylem převzata dodatkem smlouvy č. 2/2010. Cena v tabulce je opravena na hodnotu 544,9 Kč vč. DPH. Ad 2.10.1 – je uvedeno, že účinnost kotlů byla odhadnuta na 92%. V odstavci 2.11 je uvažována účinnost 85%. Prosím o vysvětlení rozdílu a dále o doložení skutečné účinnosti výpočtem. - Účinnost stávajících kotlů je 92,5 %. Tato účinnost je udávána výrobcem kotle při jmenovitém výkonu kotle a při jeho trvalém provozu. Účinnost je vypočtena v odstavci 2.10.2.1 – tabulka. Jakým způsobem jste dospěli k hodnotě 1855 GJ na řádku 11? - Obecně je účinnost definována jako poměr výkonu ku příkonu. ☺ ok, prosíme o přesný výpočet účinnosti, když je k dispozici vyrobené teplo a spotřeba plynu (s využitím výhřevnosti plynu) - Ohledně výpočtu spotřeby tepla na ohřev TUV, je zde nově uvedena spotřeba tepla dle ISTA pro ohřev TUV v objektu DPS. Jak je vypočteno? Je započtena v letním období celková spotřeba tepla do objektu? (V letním období budou ztráty nezanedbatelné - Domluveno na schůzce se zhotovitelem, že ve výpočtu nákladů na TUV bude zapracována SKUTEČNÁ spotřeba TUV v objektu DPS, né jen dle tabulek. Nájemníci mají totiž výrazně nižší spotřebu než je tabulkový průměr. Výpočet nákladů na ohřev TUV je tedy irelevantní a pouze nějaký teoretický výpočet, nikoliv ten , který vypovídá o skutečnosti.
-
Proč se najednou změnila i požadovaná teplota TUV, jaký k tomu je důvod? Hodnota dodávkového tepla se změnila z hodnoty 1715,60 GJ na 2022,45GJ? Jaký je důvod ke změně? Měla by to být skutečná hodnota vyrobeného tepla za rok ! I nadále zpochybňujeme udávanou účinnost, na které závisí většina dalších úvah.
Ad 4 – Propočet vlivu odpojení DPS na ostatní objekty – prosíme doložit způsob výpočtu hodnoty navýšení o cca 15%. Účinnost kotlů v kotelně se na více místech ve studii liší, není tedy zřejmé, jakým způsobem hodnota byla vypočtena. - Jedná se pouze o předpokládané chování dodavatele tepelné energie, které bylo vypočteno na základě zvýšení spotřební i fixní složky ceny tepelné energie. - Jednotková spotřební složka bude zvýšena z důvodů, že dodavatel má stanovenou cenu na základě spotřeby plynu za rok, při nižší spotřebě plynu se cena za jeden GJ zvýší. - Jednotková fixní složka bude zvýšena z důvodů nákladnějšího provozu jednotlivých kotlů vč. možných oprav. - Navýšení jednotkové ceny závisí samozřejmě na smluvních vztazích mezi jednotlivými odběrateli a dodavatelem tepelné energie. - Nadále zpochybňujeme vypočtenou účinnost kotlů (viz výše), hodnota 15% je tedy i nadále irelevantní. - Nadále zpochybňujeme vypočtenou účinnost kotlů a výpočet nákladů na ohřev TUV (viz výše), nová hodnota 10% je tedy i nadále irelevantní. - Proč je u nového zdroje v DPS stejné množství GJ jako z kotelny? Přeci nebudou žádné ztráty v rozvodech ze současné kotelny až po rozdělovač! - Proč jsou potřeba při odpojení DPS opatření na stávající kotelně? Jaká se dělala opatření při odpojení BD Besedy a za kolik? Ad 5.2 – Jak byla vypočtena hodnota 17%? Účinnost kotlů v kotelně se na více místech ve studii liší, není tedy zřejmé, jakým způsobem hodnota byla vypočtena. Jsou v této hodnotě uvažovány i ztráty v rozvodech mezi DPS a kotelnou? Pokud ne, tak proč? Pokud ano, jak velké jsou? - Hodnota 17 % byla vypočtena z tabulky 3.2 v odstavci č. 4. Roční náklady před realizací a roční náklady po realizaci opatření. - Účinnost kotlů opravena – vysvětleno v předchozím textu. - Ztráty v rozvodech mezi jednotlivými objekty a kotelnou nebyly uvažovány z důvodů měření energií na vstupu do objektu. Jednotlivé ztráty mezi objektem a kotelnou se tudíž neprojeví ve spotřebě tepelné energie v jednotlivých objektech. Chyba, měření do DPS není v objektu DPS, ale v objektu kotelny, je tedy nutné do výpočtu zahrnout i ztráty v rozvodech. Dále zpochybňujeme výpočet účinnosti kotlů, viz výše. S ohledem na předchozí dvě předchozí připomínky je hodnota 17% tedy irelevantní. Další – ve studii není zhodnoceno umístění měření pro objekt DPS. Současný provozovatel uvádí, že měření spotřeby tepla pro objekt DPS není umístěno v souladu se zákonem. Prosíme zhotovitele o vyjádření k tomuto problému. (požadováno viz zadání Popis stávajícího stavu soustavy CZT a zdroje tepla, včetně způsobu měření tepelné energie) - Detailní popis měření doplněn v odstavci 2.9.1 – Chyba, měření není v objektu DPS, ale v kotelně. - Dle energetického zákona č. 91/2005 Sb., §78, odst. 1 je povinností držitele licence na výrobu a držitele licence na rozvod dodávku tepelné energie měřit, vyhodnocovat a účtovat podle skutečných parametrů teplonosné látky a údajů vlastního měřicího zařízení, které na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření v souladu se zvláštním právním předpisem. Současně dle §76, odst. 3 je držitel licence dále povinen s každou fyzickou či právnickou osobou, která o to požádá a splňuje podmínky pro výrobu nebo rozvod, uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energie. Smlouva o dodávce tepelné energie musí být písemná a musí obsahovat pro každé odběrné místo dle §76, odst. 3. písmeno c) místo a způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení, a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením. Z výše uvedeného zákona tedy vyplývá, že dnes již neexistuje zákonná povinnost instalace měření v daných místech objektů. - Dotčený §78, odst. 6 zní: Při dodávce teplé vody společně přepravované pro více odběrných míst zajistí držitel licence do 1. září 2011 v každém odběrném místě dodávky měření dodaného množství teplé vody pro
účely poměrného rozdělení nákladů na tepelnou energii, na její přípravu a rozvod na jednotlivá odběrná místa podle § 76 odst. 3 písmene e. Dojde-li však k dohodě o způsobu rozdělení nákladů na jednotlivá odběrná místa mezi všemi odběrateli připojenými na předávací stanici a dodavatelem, povinnost tohoto měření nevzniká. Neprovedené body požadované v zadání - Základní popis studie, ad a) o Popis stávajícího stavu soustavy CZT a zdroje tepla, včetně způsobu měření tepelné energie. – neprovedeno, není popsán způsob měření – Popis měření je uvedeno v odstavci 2.9.1 – následně doplňujeme podrobnější popis způsobu měření pro jednotlivé objekty. Objekt Haly č. p. 68 – Měření je prováděno pomocí kompaktního měřiče tepla, umístěného na přívodním potrubí u centrálního rozdělovače v kotelně. V objektu je měřena pouze tepelná energie. Objekt Bowlingu č. p. 68 – Měření je prováděno pomocí kompaktního měřiče tepla, umístěného na přívodním potrubí u centrálního rozdělovače v kotelně. V objektu je měřena pouze tepelná energie. Objekt DPS, č. p. 780 – Měření je prováděno pomocí kompaktního měřiče tepla, umístěného na přívodním potrubí u hlavního rozdělovače v objektu DPS. V objektu je měřena pouze tepelná energie. Chyba, měření není v objektu DPS, ale v kotelně. Objekt Vila dům, Horská č. p. 839 – Měření je prováděno pomocí kompaktního měřiče tepla, umístěného na přívodním potrubím ve výměníkové stanici objektu. V objektu je měřena tepelná energie a ohřev TUV. Objekt Vila dům, Horská č. p. 840 – Měření je prováděno pomocí kompaktního měřiče tepla, umístěného na přívodním potrubím ve výměníkové stanici objektu. V objektu je měřena tepelná energie a ohřev TUV. Objekt Vila dům, Horská č. p. 841 – Měření je prováděno pomocí kompaktního měřiče tepla, umístěného na přívodním potrubím ve výměníkové stanici objektu. V objektu je měřena tepelná energie a ohřev TUV. Detailní popis měření doplněn v odstavci 2.9.1
o Vyhodnocení současného stavu zdroje (spotřeb primárních energií) a rozvodů z hlediska účinnosti zdroje a vedení s ohledem na ekonomii a ekologii provozu a plnění současných legislativních požadavků. - rozvody nejsou řešeny – Ztráty v rozvodech mezi jednotlivými objekty a kotelnou nebyly uvažovány z důvodů měření energií na vstupu do objektu. Jednotlivé ztráty mezi objektem a kotelnou se tudíž neprojeví ve spotřebě tepelné energie v jednotlivých objektech. Chyba, měření není v objektu DPS, ale v kotelně. Domluveno na schůzce se zhotovitelem, že bude proveden výpočet ztrát pro objekt DPS. Ve studii bohužel není. Proč, když byl proveden výpočet ztrát pro objekt Haly, není uveden výpočet i pro objekt DPS. Pro Halu jsou ztráty cca 8,55kW, pro objekt DPS budou logicky vyšší. Pan Bc. Tomáš Linek přislíbil provést výpočet ztrát vedení do objektu DPS. Zhotovitel na schůzce byl informován, že izolace potrubí v podkroví DPS je nedostatečné. Tyto informace mají zásadní vliv na výhodnost jednotlivých variant. Jako příklad lze uvést následující: Kdyby ztáty v rozvodu do DPS byly 5 kW/h, tak za rok je to 157 GJ, tzn. že nové množství GJ pro potřeby DPS by bylo 631 GJ (Původní 788GJ v celkové ceně 486 062,- Kč) a úspora při 550 Kč/GJ (odhadnutá cena nového zdroje) 139 012,- Kč za rok. Je proto tedy potřeba znát hodnotu ztrát, aby tato informace mohla být použita ve výpočtech výhodnosti/nevýhodnosti odpojení objektu DPS. o Popis rozúčtování nákladů pro jednotlivé nájemníky na vytápění a ohřev TUV v DPS. - popis rozúčtování není uveden
Rozúčtování nákladů pro ohřev teplé vody a vytápění na jednotlivé nájemníky nelze provést z důvodů umístění měření energií. Měření energií je pouze na vstupu do objektu. Pro jednotlivé vyúčtování bytů by bylo nutné provádět měření v jednotlivých bytech pomocí měřičů tepla (na otopných tělesech) a teplé vody. Jakým způsobem je tedy účtována spotřeba TUV jednotlivým nájemníkům? Rozúčtování jednotlivých nákladů na vytápění a ohřev teplé vody je uveden ve vyhlášce č. 372/2001 Sb, předpokládáme, že dle této vyhlášky je současné rozúčtování prováděno. V zadání byl požadován popis, jen „předpokládat“ je značně nedostačující. V objektu DPS je podružné měření spotřeby tepla pro TUV. • Je ve výpočtech uvažováno toto podružné měření?
Česká Lípa
Desná
Jilemnice
Příšovice
344,5
Doksy
329,3
Semily
297,1
Turnov
Rok 2012 - Kč/m3
Jablonec n. Nisou
Město
Liberec
Rychnov u JBC
o Porovnání ceny tepelné energie na ohřev teplé vody v DPS (náklad na ohřev 1m3) s jinou podobnou lokalitou. – neprovedeno Ohřev teplé vody pro objekt DPS je uveden v odstavci 2.10.1, následně je doplněno porovnání s jinou lokalitou Cena teplé vody na 1 m3 byla stanovena odborným výpočtem z následujícího vzorce CV=C*[E+(v*s)]+(v*Cstud) Porovnání ceny tepelné energie na ohřev teplé vody v objektu DPS s jinou lokalitou.
285,9
277,2
305,8
306,1
269,1
270,4
288,5
Pozn.: Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Cena vody pro Rychnov u JBC byla vypočtena na základě ceny vodného a stočného 83,30 kč/m3 udáváno Severočeskou vodárenskou společností a. s.,
-
Doplněno v odstavci 2.10.1 Uvažovali jste pouze teoretické spotřeby nebo skutečné. Nájemníci v DPS zcela jistě v průměru nespotřebují 2,460m3 TUV za den. U některých nájemníků je to spotřeba za několik týdnů. • Stále je uvažována jen teoretická spotřeba, srovnání tedy neodpovídá skutečnosti.
Základní popis studie b) Návrh vhodného opatření na snížení nákladů ve variantách: o 1. zachování stávajícího řešení vytápění – soustavy CZT. o Návrh vhodného řešení, orientační propočet nákladů (včetně např. projektové dokumentace a ceny díla) na realizaci úspor a propočet poklesu ročních nákladů na vytápění a TUV ve všech objektech. Výpočet ročních nákladů na ohřev TUV v DPS po navržených změnách. Výpočet doby návratnosti řešení. – ve studii není uvedeno vyhodnocení nákladů na ohřev TUV v DPS ve variantách bez odpojení DPS (např. jak se změní náklady při výměně kotlů v kotelně č. p. 68) V současném objektu je prováděno pouze měření na přívodu tepla do objektu. Vyhodnocení úspory nákladů na ohřev teplé vody je společně s náklady na vytápění uvedeno v odstavci č. 4, tabulka 3.1. – V objektu DPS je umístěno podružné měření spotřeby tepla pro TUV. Je již toto měření použito?
Ad příloha 1, ocenění opatření 3.2.1 – č. 2a – Prosíme o vysvětlení jednotlivých položek. • Nový kondenzační kotel – obvyklá pořizovací cena je 50 000,- - proč vypadla tato připomínka??? Trvá • Měření a regulace – 75 000,- je za co? Regulaci obsahují již kotle. o Jedná se o dva kotle, které budou mít nadřazenou regulaci, dále je uvažováno s regulací jednotlivých topných okruhů, vč. kabeláže, venkovních čidel, armatur, ohřev TV, atd… - jednotlivé okruhy dnes již
• • •
•
• •
•
vlastní regulaci mají (dle fotek soudíme na Addat, armatury jsou osazené, kabeláž rovněž. Přichází v úvahu pouze venkovní čidlo. 75 000,- je značně přemrštěné. Trvá Proč je nutné zřizovat nový rozdělovač a sběrač? - proč vypadla tato připomínka??? Trvá Odkouření kotlů – proč nestačí jedno společné v ceně cca 35 000,-? - proč vypadla tato připomínka??? Trvá Úpravy rozvodů ÚT + voda – proč nelze použít stávající? o Bylo uvažováno zrušení stávajícího rozdělovače a s tím souvisejícího připojení jednotlivých rozvodů. o Proč rušit funkční stávající rozvaděč včetně funkční regulace??? Trvá Stavební práce 60 000,- prosíme o rozpoložkování ceny, jednalo by se o kotelnu do 100kW, kotle lze umístit na stěnu o Byla počítána varianta kotelny 3 kategorie a s tím související stavební úpravy. Proč počítáte kotelnu nad 100kW? Výkony kotlů budou těsně pod 50kW a v součtu 100kW nepřesáhnou. (viz ČSN 07 0703) Trvá Demontáže – čeho za 40 000,-? o Demontáže stávajících zařízení a rozvodů v kotelně – proč rušit stávající FUNKČNÍ zařízení? trvá Projekt – 57 600,- obvyklá cena podobného projektu je cca 20 000,o Cena dokumentace je vypočtena 6 % z celkové ceny projektu. Vzhledem k výše uvedeným připomínkám se cena sníží. Domluveno na schůzce se zhotovitelem, že kalkulace nákladů bude provedena pouze na to nejnutnější , co vyžaduje odpojení DPS, nikoliv že v tom bude započteno již i obnova částečně zastaralého zařízení, které může ještě nějakou dobu fungovat. Ve studii to bohužel není.
Ad příloha 1, ocenění opatření 3.3.2 – č. 3b – Prosíme o vysvětlení jednotlivých položek. • Je zde uveden kotel 100kW, ztráty jsou dle studie 200kW, v nájemní smlouvě je uvedeno 40kW. Prosíme vysvětlit tento rozpor. o V rozpočtu jsou uváděny dva kotle o výkonu 100 kW. Tepelná ztráta 200 kW byla stanovena odborným odhadem. • MaR pro 1 kotel 65 000,- Co by se za tuto cenu mělo zhotovit? Kotel má svojí regulaci o Jedná se o dva kotle, které budou mít nadřazenou regulaci, dále je uvažováno s regulací jednotlivých topných okruhů, vč. kabeláže, venkovních čidel, armatur atd… • Odkouření kotlů – proč je uvedeno 2ks, když se uvažuje pouze jeden kotel? o Uvažují se 2 ks kotlů • Demontáže čeho za 50 000,-? o Demontáže veškerých rozvodů, kotlů a jednotlivých zařízení v kotelně • Stavební práce 75 000,- Co by se za tuto cenu mělo zhotovit? o Stavební práce na úpravu kotelny, po demontáži kotlů a jednotlivých zařízení. Dále jsou zde uvažovány úpravy kotelny z hlediska požární ochrany atd… • Příkon 200kW zpochybňujeme, viz. připomínky výše. Pokud budeme uvažovat 100kW, není pak třeba řešit kotelnou kategorie 3 se zásadním dopadem na ceny. Všeobecně k rozpočtům: - Stanovení jednotlivých cen bylo provedeno dle odborného odhadu se započtením všech možných rizik. - V jednotlivých rozpočtech je uvažováno s nejrůznějšími možnými vlivy, které je možné během výstavby jednotlivých variant zahrnout. V jednotlivých objektech je uvažováno s kompletní výměnou jednotlivých zařízení a armatur z hlediska životnosti zařízení. - Skutečnou cenu stavby je možné stanovit po zpracování projektové dokumentace a položkového rozpočtu odbornou firmou.
