VYBRANÉ EKONOMICKÉ ASPEKTY VE VZTAHU K MIKROREGIONU KRÁLICKO

VYBRANÉ EKONOMICKÉ ASPEKTY OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE VZTAHU K MIKROREGIONU KRÁLICKO Eva TOŠOVSKÁ Discussion Paper No. 2006 – 160 February 2006

P.O. Box 882, Politických vězňů 7, 111 21 Praha 1, Czech Republic http://www.cerge-ei.cz

VYBRANÉ EKONOMICKÉ ASPEKTY OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE VZTAHU K MIKROREGIONU KRÁLICKO

Eva Tošovská Národohospodářský ústav AV ČR

Abstrakt: Na základě spolupráce mezi Ústavem geoniky, Ústavem pro soudobé dějiny, Etnologickým ústavem, Sociologickým ústavem a Národohospodářským ústavem Akademie věd ČR a Sdružením obcí Orlicka se realizuje projekt „Regionální a environmentální politika ČR a EU a rozvojové zájmy Orlicka“, která se soustředila v první fázi na mikroregion Králicko. Předložená studie představuje první etapu úvah a analýz na téma dopadu politiky životního prostředí ČR na ekonomický rozvoj mikroregionu Králicko. V úvodu je podána ekonomická charakteristika tohoto mikroregionu, který je v rámci Pardubického kraje charakterizován jako strukturálně postižený a hospodářsky slabý region. Dopad environmentální politiky a jejich nástrojů je založen na tzv. „internalizaci externalit“, tj. zakládá prvky databáze, umožňující analyzovat vývoj poplatků za znečištování životního prostředí a využívání přírodních zdrojů .V další části jsou komentovány z hlediska kriterií udržitelného rozvoje projekty, připravované v tomto mikroregionu a šance ekologického zemědělství.V poslední kapitole je aplikován nový institut finančních náhrad za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření na konkrétní tituly ochrany přírody a krajiny v mikroregionu Králicko. Klíčová slova: udržitelný rozvoj, poplatky za znečišťování životního prostředí a využívání přírodních zdrojů, environmentální dotace, ekologické zemědělství, finanční náhrady za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření.

2

Úvod Rozvojová strategie každého vyspělého státu a jeho mikroregionů se v současné době již nemůže orientovat pouze na hospodářský růst daného celku, ale cílem musí být kvalitativní stránka rozvoje daného území a především jeho udržitelnost. Cílem je komplexní přístup k řízení mikroregionu, který propojuje ekonomické, sociální, ekologické, kulturní a další aspekty, které ovlivňují životní úroveň místního obyvatelstva. Na tyto požadavky reaguje celosvětově přijatá koncepce udržitelného rozvoje. Udržitelný rozvoj v pojetí Evropského parlamentu1 znamená „zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a příští generace“. K respektování principů udržitelného rozvoje se přihlásila zavázala i vláda České republiky v lednu 1998. Proto z této strategii vychází jak „Program rozvoje Pardubického kraje“, tak „Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje“ a mnohé další – pro obce s rozšířenou působností - relevantní dokumenty, . Koncepce udržitelného rozvoje má tři hlavní dimenze2: ekonomickou, environmentální a sociální. Uvedení této strategie do praxe předpokládá nalézt – na základě konsensu zúčastněných zainteresovaných stran – harmonii a rovnováhu mezi všemi těmito dimenzemi. Naplnění ekonomické dimenze v praktickém životě předpokládá udržitelný hospodářský rozvoj regionu doprovázený rostoucími příjmy jeho obyvatel. Do sociální dimenze patří vše co umožňuje rozvoj a kvalitnější život obyvatel, tj. jejich přístup ke vzdělání, 1

Viz Nařízení Evropského parlamentu a rady č. 2493/2000 a č. 2494/2000. Obdobná široce využívaná definice udržitelného rozvoje pochází již z r. 1987 a je obsažena ve zprávě Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj /tzv. Brundtlandová komise/. 2 Tyto principy je třeba respektovat bez ohledu na to zda se obce s rozšířenou působností přihlásily k tzv. místní Agendě 21, která je dobrovolným nástrojem k uplatnění principů udržitelného rozvoje. Ta vychází z hlavního dokumentu Agenda 21, který byl přijat na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v roce 1992..Do místní Agendy 21 a dalších podobných iniciativ, jako je např. program zdravých měst aj., se zapojuje stále více místních úřadů v mnoha zemích. Např. ve Švédsku mají všechny místní správy vypracovanou strategii udržitelnosti, ve Velké Británii 90% těchto úřadů.

3

zdravotní péči, kvalitnímu bydlení, sociální uznání, přístup ke kultuře aj. Lze toho dosáhnout nejenom kvalitním fungováním obcí, veřejných institucí, občanské společnosti ale i posílením rodiny. Environmentální dimenze předpokládá respektovat reálně existující ekologické limity daného území, uchovat a rozvíjet kvalitativní parametry přírodního prostředí daného regionu a nezatěžovat přírodní prostředí – znečištěním, odpady apod. – více než unese jeho přirozená asimilační kapacita. Na základě úzké spolupráce mezi některými ústavy Akademie věd ČR a Sdružením obcí Orlicka se již několik let realizuje projekt, který se zaměřuje na hlubší analýzu ekonomické, sociální a environmentální dimenze rozvoje mikroregionu Králicko.Tento mikroregion, který je součástí Pardubického kraje, byl vybrán proto, že je na jedné straně hospodářsky slabým mikroregionem s výrazným nedostatkem pracovních příležitostí, na druhé straně se vyznačuje jedinečnou přírodou a krajinou, jejíž vybrané části spadají pod některou kategorii zvlášť chráněných území. Vzhledem k těmto a dalším charakteristikám /historie, osídlení aj./ se stal pro mnohé ústavy Akademie věd jakousi terénní laboratoří. Předložená studie představuje první etapu úvah a analýz na téma dopadu politiky životního prostředí na ekonomický rozvoj mikroregionu Králicko. Klade si následující cíle: - stručně charakterizovat mikroregion Králicko a jeho ekonomické aktivity, -

nastínit jeden z možných způsobů vyjádření dopadu nástrojů politiky životního prostředí ČR na ekonomický rozvoj mikroregionu, založený na tzv. „internalizaci externalit“,

- stručně komentovat projekty, zaměřené na ekonomický rozvoj mikroregionu a šance ekologického zemědělství, -

aplikovat institut finančních náhrad za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření na konkrétní tituly ochrany přírody a krajiny v mikroregionu Králicko.

1. Charakteristika mikroregionu Králicko Mikroregion Králicko je podle specifikace obsažené v „Programu rozvoje Pardubického kraje“ tvořen obcemi Červená Voda, Dolní Morava,

4

Králíky, Lichkov, Mladkov a Těchonín. Město Králíky přitom patří mezi 15 obcí s rozšířenou působností v rámci Pardubického kraje. V roce 2004 měl tento mikroregion 10 134 obyvatel, což představuje 97,7% jejich početního stavu z roku 1991. Je to druhý nejméně lidnatý mikroregion okresu Ústi nad Orlicí. V roce 2004 se na celkovém počtu jeho obyvatel podílely téměř 80 procenty pouze dvě obce /Králíky s 4 682 obyvateli a Červená Voda s 3 196 obyvateli/. Pozitivní charakteristikou však bezpochyby je, že má správní obvod Králíky ze všech správních obvodů Pardubického kraje nejnižší podíl obyvatel ve věku 65 let a více /11,8%/ a nejpříznivější „index stáří“, tj. počet osob ve věku 65 let a více na sto dětí ve věku 0 – 14 let. V roce 2004 činila katastrální výměra mikroregionu Králicko 17 773 ha, hustota obyvatel 55,69 obyvatel na ha. Pro srovnání: ve stejném období činila hustota obyvatel v okresu Ústí nad Orlicí 109,67, v okresu Pardubice 179,96. 3 V rámci mikroregionu má největší hustotu obyvatel město Králíky /88,69/, následováno Červenou Vodou /67,44/ a Lichkovem /61,09/. Na celkové výměře správního obvodu Králíky se podílí ze 43% zemědělská půda, ze 44% lesní porosty. Na Králicku převažují lesy, louky a pastviny. Celý region patří mezi oblasti nejméně postižené antropogenní činností. 1.1. Ekonomická charakteristika Králicka Mikroregion Králicko je v rámci Pardubického kraje zařazen mezi regiony určené pro soustředěnou podporu. V souladu s kategorizací typů regionů určených pro podporu, ze které vychází politika regionálního rozvoje ČR 4, patří mezi „strukturálně postižené a hospodářsky slabé regiony“. Důvody této pozice Králicka v rámci Pardubického kraje5 jsou ve zjednodušené podobě vyjádřeny osmi indikátory, které je možno pokládat za nejsouhrnnější ekonomicko-sociální charakteristiku tohoto mikroregionu. Výše každého indikátoru je vztažena k průměru za Pardubický kraj, který má hodnotu 1.

3

Ve všech letech je hustota počítána z výměry k 31.12.2004. Pramen: ČSÚ, Krajská representace Pardubice 4 V souladu se zákonem č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje. 5 Podle “Program rozvoje Pardubického kraje”, Krajský úřad Pardubického kraje, únor 2002

5

Indikátor míry nezaměstnanosti, vymezený jako poměr počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání u úřadu práce ku počtu ekonomicky aktivních obyvatel, vycházející z pětileté řady údajů okresního úřadu práce, má na Králicku hodnotu 1,35, Indikátor daňové výtěžnosti, vymezený jako poměr daňových příjmů v daném území ku počtu trvale bydlících obyvatel, činí na Králicku 0,79. Údaje pokrývají období let 1997 – 2000 a jsou čerpány ze zdrojů Ministerstva financí a ČSÚ. Indikátor průměrné mzdy, vymezený jako poměr celkových mzdových prostředků ku počtu ekonomicky aktivních obyvatel, činí na Králicku 0,98, Indikátor relativního počtu podnikatelů jako souhrnný ukazatel o atraktivitě podnikání v daném území, činí na Králicku 0,88, Indikátor hustoty obyvatelstva, který signalizuje atraktivitu daného území, a to v konfrontaci přírodních, ekonomických a sociálních faktorů, dosahuje na Králicku hodnoty 0,51, Indikátor přirozeného přírůstku obyvatelstva, který vypovídá o atraktivitě trvalého bydlení v daném území, a to v konfrontaci demografických /věkových/, ekonomických /životní úroveň a aspirace na její budoucí vývoj/ a sociálních /stabilita rodiny apod./ faktorů, má na Králicku minusové znaménko, Indikátor podílu zaměstnanosti v zemědělství, který souhrnně vypovídá o typu ekonomické struktury daného území, je nad průměrem Pardubického kraje a dosahuje hodnoty 1,04, Indikátor podílu zaměstnanosti v průmyslu, který souhrnně vypovídá o typu ekonomické struktury daného území, činí 1,08 Jde o relativní ukazatele /s výjimkou ukazatele přirozeného přírůstku obyvatelstva, kde je uvažován jen kladný, nulový nebo záporný výsledek/. Indikátory byly vypočteny jako podíl průměru časové řady ukazatele za mikroregion a průměru časové řady za kraj. Byly použity pětileté průměry /ve většině případů jde o období 1997 – 2000/, s některými praktickými i logickými výjimkami Pomineme-li demografické indikátory, potvrzují hodnoty výše uvedených indikátorů vysokou míru nezaměstnanosti na Králicku, nízkou atraktivitu tohoto regionu pro podnikání, nižší průměrné mzdy i nižší daňové 6

příjmy v přepočtu na hlavu trvale bydlícího obyvatele. K poslednímu ukazateli je však třeba dodat, že výše daňových příjmů obcí je ovlivňována celostátními předpisy, které v případě menších obcí vedou ke zkreslení tohoto ukazatele ve směru jeho snížení. 1.2. Struktura zaměstnanosti v mikroregionu Králicko Jestliže v roce 1991 měl mikroregion Králicko 5 045 ekonomicky aktivních obyvatel, poklesl za deset let, tj. k roku 2001, tento počet na 91% /tj. 4 593 obyvatel/ a na této výši se udržel až do konce r.2003. Z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel mikroregionu je 44%, tj. 2 022, žen. Vývoj odvětvové struktury zaměstnanosti na Králicku mezi lety 1991 – 2001 je charakterizován několika tendencemi: Předně dosti výrazně poklesl počet ekonomicky aktivních obyvatel v zemědělství, lesnictví a rybolovu /ze 17,3 % v r. 1991 na 7,1% v r. 2001/. K mnohem méně výraznému poklesu došlo v průmyslu / ze 48,0% na 39,6%/. Na druhé straně se výrazně zvýšil podíl ekonomicky aktivních obyvatel ve službách /z 29,6 na 44,6%/ a ve stavebnictví /ze 5,1 na 8,8%/. Podle nejnovějších údajů je struktura odvětvové ekonomické činnosti ekonomicky aktivních obyvatel Králicka následující /v procentech/: - pracovníci zpracovatelského průmyslu 37,1% /z nich je nejvíce zaměstnáno v textilním průmyslu, při výrobě elektrických a optických přístrojů a v dřevařském a korkařském průmyslu./, - pracovníci ve stavebnictví 8,4% - pracovníci činní v obchodě a při opravách automobilů a spotřebního zboží 8% - pracovníci veřejné správy 7,3% - pracovníci v zemědělství, myslivosti a lesním hospodářství 6,8% - pracovníci ve školství 6,0% - pracovníci v pohostinství a ubytování 5% - pracovníci v dopravě, skladování, na poště a v telekomunikačních službách 5,9% - pracovníci ve zdravotnictví, pracovníci zabývající se veterinárními a sociálními aktivitami 4,3% 76 % ekonomicky aktivního obyvatelstva má statut zaměstnanců v pracovním a služebním poměru. Z hlediska budoucího rozvoje mikroregionu Králicko je velmi pozitivní fakt, že téměř 31% jeho ekonomicky aktivního obyvatelstva je ve věku 15 – 29 let, 25% ve věku 30 – 39 let a stejné procento

7

ve věku 40 – 49 let. Lze tudíž konstatovat, že mikroregion Králicko disponuje relativně vysokým, resp. mladým pracovním potenciálem. Velké reservy jsou ve vzdělanostní struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva Králicka: 47% je vyučených nebo má střední odborné vzdělání bez maturity, 28% má úplné střední vzdělání s maturitou, 18,5% má pouze základní vzdělání, včetně neukončeného. Pouze 5,4% ekonomicky aktivních obyvatel na Králickou má vysokoškolské vzdělání. Vzhledem k příznivé věkové struktuře ekonomicky aktivních na Králicku je v této oblasti velký potenciál pro možné zlepšení. Budeme-li analyzovat ekonomicky aktivní obyvatelstvo Králicka podle zaměstnání, převažují /27,5%/ řemeslníci, kvalifikovaní výrobci /kovodělníci, strojírenští dělníci, výrobci a opraváři přesných přístrojů/, zpracovatelé a opraváři. Na druhé místě /16,4%/ jsou techničtí, zdravotničtí, zemědělští a pedagogičtí pracovníci. Třetí a čtvrté místo zaujímají stejným podílem /12,8%/ provozní pracovníci ve službách a obchodě a pracovníci při obsluze strojů a zařízení. Ze současných oficielních statistik vyplývá, že ke konci roku 2004 bylo ve správním obvodu Králíků registrováno 1 746 ekonomických subjektů, z toho byl největší podíl činný v obchodě a při opravách automobilů a výrobků pro domácnost /26% /, následovalo zemědělství, myslivost a lesní hospodářství /přes 15%/, stavebnictví /13,4%/ a průmysl /10,7%/. V oblasti ubytování a stravování bylo činných pouze 7,5% ekonomických subjektů. Ekonomické subjekty zaregistrované na Králicku měly v 70% případů právní formu „fyzických osob nezapsaných v obchodním rejstříku“, v 11-ti procentech „samostatně hospodařících rolníků nezapsaných v obchodním rejstříku“. V mikroregionu není zaregistrován žádný státní podnik, čtyři ekonomické subjekty mají formu akciové společnosti, tři subjekty formu veřejné obchodní společnosti, navíc zde funguje jedno družstvo. O tom, že se na Králickou nepodařilo vytvořit „středí stav“ svědčí to, že 60% ekonomických subjektů nemá žádné zaměstnance, více než 7% ekonomických subjektů má pouze 1 – 5 zaměstnanců. Skutečností však zůstává, že mnoho ekonomických subjektů počet zaměstnanců neuvedlo. Od konce r. 2003 do konce r. 2004 přibylo 49 ekonomických subjektů.

8

Kvalitu života místních obyvatel značně ovlivňuje jak často a do jaké vzdálenosti musí dojíždět za prací. Z dostupných údajů vyplývá, že ze správního obvodu Králíky vyjíždí za prací téměř 1600 zaměstnanců, tj. 39% jejich celkového počtu. Cca 65% těchto zaměstnanců vyjíždí přitom denně.Asi polovina zaměstnanců denně vyjíždějících za prací stráví na cestě méně než 29 minut, 37% zaměstnanců 30 – 59 minut a 11% zaměstnanců hodinu a více. Do škol vyjíždí z Králicka téměř 44% z celkového počtu žáků, studentů a učňů /830/. Jestliže bylo výše uvedeno, že z celého správního obvodu Králíky vyjíždí za prací 39% zaměstnanců, je evidentní, že se toto procento v jednotlivých obcích značně liší. Vysoce nad průměrem pro celý mikroregion je především Lichkov /69,2%/, Mladkov /67,6/ a Dolní Morava /59,3%/. Naopak z Králíků vyjíždí za prací jen 31,9% pracujících a z Červené Vody 38,4. Podobně pokud jde o žáky, studenty a učně, vyjíždí jich z Dolní Moravy celých 100%, z Mladkova 87%, Lichkova 85,1% a z Červené Vody 46,1%. Z Králíků vyjíždí do škol a učilišť pouze 27,1% studentů a učňů. Je to spojeno se skutečností, že ve městě Králíky je gymnázium /nejbližší soukromé gymnásium se nachází v Letohradě/, Střední odborné učiliště zemědělské a Střední odborné učiliště opravárenské.6 Registrovaná míra nezaměstnanosti7 na Králickou činila ke konci roku 2004 13,2%,. I když míra nezaměstnanosti mírně kolísá /v r.2002 činila 12,13%, v r. 2003 14,52%/, je vysoce nad průměrem nezaměstnanosti Pardubického kraje /r. 2004 9,54%, r.2002 8,55%, r. 2003 9,45%/. V roce 2004 bylo na Králicku registrováno 607 uchazečů o zaměstnání, z toho 54,5% žen, 6,3% absolventů škol a 12,7% občanů se změněnou pracovní schopností. Více než čtvrtina uchazečů o zaměstnání je starší 50 let. Skoro 37% uchazečů je evidováno jako „nezaměstnaní“ více než jeden rok, což je negativní jak z psychologického hlediska, tak z hlediska ztráty pracovních návyků a kvalifikace. Jestliže na konci roku 2003 připadalo na Králicku na 1 volné místo 14,5 uchazečů, ke stejnému období roku 2004 to bylo již 18,4 uchazečů /přitom průměr za Pardubický kraj je 12.0 uchazečů/. 6

viz http://www.stredniskoly.com Registrovanou mírou nezaměstnanosti rozumíme podíl registrovaných uchazečů o zaměstnání a obyvatel ekonomicky aktivních.

7

9

Výše uvedená struktura ekonomických činností v mikroregionu Králicko napovídá, že míra znečištění životního prostředí průmyslovou činností zde bude relativně velmi nízká. Na druhé straně je možno ve zvýšené míře očekávat citelnější dopad veškerých povinností a omezení spojených s ochranou přírody a krajiny na zemědělské a lesní hospodaření.

2. Dopad nástrojů politiky životního prostředí na ekonomický rozvoj Králicka. Podrobnější a komplexnější ekonomická analýza dopadu politiky životního prostředí České republiky – a především jejich nástrojů – na ekonomický rozvoj jakéhokoliv mikroregionu je metodologicky velmi náročný úkol. V dané kapitole je nastíněn jeden z možných dílčích přístupů k analýze tohoto typu, který je založen na „internalizaci externalit“. Tento přístup je presentován přesto, že datová základna nutná pro jeho vyjádření není úplná a neumožnila sledovat pomocí delších časových řad vývojové trendy. 2.1. Teoretický vstup: Znečištění životního prostředí je v ekonomické teorii označováno jako „negativní externalita“. Ta vzniká v případě, že ekonomický subjekt /znečišťovatel/ omezuje doprovodnými efekty své průmyslové, zemědělské či jiné činnosti /znečištěním/ jiný subjekt a vzniklou škodu či zvýšené náklady mu nekompenzuje. Z ekonomického pohledu nenese znečišťující subjekt všechny náklady své činnosti a část těchto nákladů přenáší na jiné.8 To vede v teoretické rovině k neefektivnosti, protože výrobci vyrábějí větší množství statků, než by vyráběli v případě, že by nesli veškeré náklady. Ekonomické řešení ochrany životního prostředí usiluje o to, aby znečišťovatel v maximálně možné míře přihlížel při svém rozhodování k dopadům svých aktivit na životní prostředí, resp. včlenil negativní externality do svých výrobních nákladů. Tento proces začlenění „znečištění“ do výrobních nákladů původce znečištění, kdy se „externí“ /vnější/ náklady přemění na náklady „interní“ /vnitřní/ se označuje jako „internalizace externalit“. 8

Např. znečišťující látky vypouštěné z uhelné elektrárny poškozují blízké lesy: citlivé dřeviny odumírají, mění se věkové složení lesa, je ohrožena produkce semen atd. Vlastníkům lesa v důsledku

10

K částečné „internalizaci externalit“ dochází přímo či zprostředkovaně několika různými způsoby: -

první způsob internalizace externalit má podobu zákonně stanovené povinnosti ekonomických subjektů, využívajících některou z funkcí přírodního prostředí, platit poplatky, odvody či jiné ekonomické nástroje politiky životního prostředí. Nejčastějším případem je využívání přírodního prostředí v jeho funkci média absorbujícího odpady výrobní nebo spotřební činnosti a s tím spojené placení poplatků /poplatky za znečišťování ovzduší, poplatky za znečištění vypouštění odpadních vod, poplatky za ukládání odpadů na skládky aj./.

-

pokud politika životního prostředí České republiky stanoví v měřitelné kvantitativní nebo kvalitativní podobě míru povoleného chování znečišťovatele /např. emisní limity podle zákona o ovzduší, ukazatele přípustného stupně znečištění vod, standardy, normy aj./ probíhá internalizace externalit nepřímo prostřednictvím nákladů, které musí znečišťovatel vynaložit ke splnění těchto limitů nebo norem,

-

podobně je tomu v případě, že jsou pro určitý výrobní proces předepsány konkrétní provozní požadavky, týkající se např. parametrů technologií, kvality používaných surovin či způsobu nakládání s odpadními látkami,

-

pokud jsou v dané oblasti životního prostředí jasně definována vlastnická práva, může mít internalizace externalit podobu kompenzace škod mezi původcem znečištění a poškozeným. Strany spolu vyjednávají o výši odškodnění až dojdou k efektivnímu řešení. Určitou překážkou pro vedení soukromých vyjednávání o kompenzaci škod mohou být vysoké transakční náklad. Z tohoto zjednodušeného teoretického výkladu ekonomických přístupů

k ochraně životního prostředí vyplývá první možný směr analýzy dopadu politiky životního prostředí, resp. jejich nástrojů, na ekonomický rozvoj mikroregionu Králicko:

znečištění podstatně rostou náklady na hospodaření. Emisí škodlivin přenesla elektrárna část svých nákladů na vlastníky lesa.

11

Je jím sledování vývoje objemu poplatků za znečišťování životního prostředí /tudíž míry internalizace externalit/ v daném mikroregionu v delší časové řadě. Tuto analýzu je možno pojmout dvojím způsobem: -

sledovat vývoj environmentálně motivovaných poplatků souhrnně za celý mikroregion /tj. pracovat s úhrnem poplatků/, event. s rozlišením jaký objem poplatků zůstává obci a jaký je odváděn do Státního fondu životního prostředí,

-

vybrat si pro analýzu relativně větší firmu a sledovat podíl těchto poplatků na celkových nákladech firmy nebo na jejím zisku. I když jde pouze o jeden ze způsobů „internalizace externalit“, je to

způsob nejvíce relevantní. Pozornost bude zaměřena jak na poplatky spojené se znečišťováním životního prostředí, tak na platby spojené s využíváním přírodních zdrojů. 2.2. Poplatky za znečišťování ovzduší Tyto poplatky platí provozovatelé zvlášť velkých, velkých, středních a malých stacionárních zdrojů. V mikroregionu Králicko nejsou v současné době žádné zvlášť velké a velké zdroje znečišťování ovzduší, pouze zdroje malé a střední. Ve všech případech jde o spalovací zdroje. ====================================================== Malé zdroje znečišťování ovzduší Králíky – Yes technik Králíky – pekárna Falta Králíky – samoobsluha a prodejna Králíky – VČP Králíky – Hasičský záchranný sbor Králíky – VAK, a.s. Králíky – Správa a údržba silnic Králíky – Česká pošta Králíky - Městský úřad Králíky – bytový dům č.148 Králíky – bytový dům č. 352 Králíky – Česká spořitelna Králíky – konzum Králíky – Komerční banka Králíky – bytový dům č. 661 Králíky – Policie ČR Králíky – bytový dům č. 414 Králíky – bytový dům č. 264 Králíky – bytový dům č. 843 Králíky – bytový dům č. 193 Králíky – bytový dům č. 352 Králíky – bytový dům č. 423 Králíky – bytový dům č. 489

Výkon zdroje v kW 199 163 107 26 95 24 45 47 146 153 123 34 76 36 70 45 87 24 87 102 123 36 108

12

Králíky – bytový dům č. 651 Králíky – bytový dům č. 658 Králíky – bytový dům č. 660 Králíky – bytový dům č. 662 Červený Potok – České dráhy Dolní Lipka - České dráhy Dolní Lipka – SOUO Dolní Hedeč – Poutní dům Heřmanice – hotel Prostřední lipka – ZEOS

60 180 192 192 32 50 1036 168 125 40

Střední zdroje znečišťování ovzduší Králíky – Agrostav Králíky – základní škola č. 412 Králíky – Klub na Střelnici Králíky – INCOT č. 387 Králíky – Novalamp, ubytovna č. 815 Králíky – Wood Product Králíky - pekárny Falta Králíky – Adlerberg Králíky – VÚ Hůrka Králíky – školní jídelna č. 647 Králíky – výchovný ústav č. 383 Červená Voda – Aeskulap č. 333 Červená Voda – bytový dům č. 117 Červená Voda – bytový dům č. 341 Červená Voda – Domov důchodců č. 253 Červen Voda – mateřská školka Červená Voda – Kartáčovny Červená Voda – Pila Kašpar Červená Voda – Roltechnik Moravský Karlov – STANO Bohuslav Kalousek Dolní Morava – hotel Sněžník Dolní Hedeč – Klášter č. 1 Mladkov – VÚ Adam Údaje z Městského úřadu Králíky

690 279 466 4800 223 307 750 200 384 352 464 875 600 451 700 240 420 630 3300 2320 290 374 372

O výši poplatku provozovatelů středních stacionárních zdrojů rozhodují obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Tyto poplatky jsou příjmem Státního fondu životního prostředí ČR. O výši poplatku provozovatelů malých stacionárních zdrojů rozhoduje a poplatek vybírá obecní úřad. K tomu je však třeba doplnit, že spalovací zdroje o jmenovitém tepelném výkonu do 50 kW nejsou předmětem poplatku za znečišťování ovzduší. Z výše uvedené evidence malých stacionárních zdrojů znečištění ovzduší je pod hranicí tohoto tepelného výkonů 12 spalovacích zdrojů.Výnosy poplatků jsou příjmem obce a musí být použity k ochraně životního prostředí.

13

Poplatky za znečišťování ovzduší na Králicku /v Kč/ 2001 0

Poplatky za znečišťování ovzduší

2002

2003

2004

2005

50 400

31 300

26 000

32 000

Údaje podle F. Hrnčíře, Městský úřad Králíky Z výše uvedených údajů byla jen velmi malá část poplatků, spojená s poplatky z malých zdrojů znečišťování, rozpočtovým příjmem obce. Veškeré ostatní poplatky jsou spojeny se středními zdroji znečišťování a provozovatele je uhrazují prostřednictvím Finančního úřadu Ústí nad Orlicí do Státního fondu životního prostředí. Agenda poplatků za znečišťování životního prostředí pro Králicko byla od 1.1.2006 převedena z Finančního úřadu Ústí nad Orlicí na Celní úřad Ústí nad Orlicí. 2.3. Poplatky za znečištění vypouštěných odpadních vod a poplatky z objemu vypouštěných odpadních vod. Tyto poplatky platí právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových. Poplatek se platí za jednotlivé zdroje znečišťování. Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod je znečišťovatel povinen platit, jestliže jím vypouštěné odpadní vody překročí v příslušném ukazateli znečištění zároveň hmotnostní a koncentrační limit zpoplatnění. Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových je znečišťovatel povinen platit, jestliže objem jím vypouštěných odpadních vod překročí za kalendářní rok 100 000 m3. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění. Hlavními zdroji, ze kterých jsou na Králicku vypouštěny odpadní vody do vod povrchových jsou: -

Čistírna odpadních vod /ČOV/ Králíky, jejímž vlastníkem je město Králíky, provozovatelem „Služby města Králíky“,

-

poplatky za vypouštění odpadních vod za rok 2004

41 676 Kč,

-„-

46 458 Kč,

- „ -

za rok 2005

ČOV Intercolor, jejím vlastníkem je obec Červená Voda, provozovatelem Intercolor, a.s., Červená Voda – Bílá Voda, poplatky za vypouštění odpadních vod za rok 2005

41 000 Kč.

14

2.4. Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí Oprávněný subjekt, který odebírá povrchovou vodu z vodního toku je povinen uhrazovat platbu k úhradě správy vodních toků. Pokud odebírá povrchovou vodu z významných vodních toků je povinován též platbou k úhradě správy povodí a to podle účelu užití povrchové vody a podle jejího skutečně odebraného množství.. V námi analyzovaném regionu je registrován jeden odběratel vody z vodních toků a to firma INTERCOLOR a.s., Červená Voda - Bílá Voda, která přispěla k úhradě správy vodních toků v r. 2004 částkou 18 400 Kč. 2.5. Poplatky za odebrané množství podzemní vody Odběratel, který má povolení k odběru podzemní vody je povinen platit poplatek za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody. Vybírání poplatku je v kompetenci finančních úřadů místně příslušných podle sídla odběratelů podzemní vody. Výše poplatku je dána výměrem České inspekce životního prostředí. Podle dostupných informací platí v mikroregionu Králicko tyto poplatky následující subjekty: - firma Novalamp, s.r.o.,v roce 2005 ve výši

184 788 Kč,

- obec Lichkov, v roce 2004 ve výši

119 600 Kč,

- firma INCO, s.r.o. Králíky, obec Dolní Morava v roce 2001

14 560 Kč

v roce 2002

32 900 Kč

v roce 2003

36 820 Kč

v roce 2004

61 200 Kč

v roce 2005

84 072 Kč.

Údaje podle Ing.D. Gonzálezové, Městský úřad Králíky 2.6. Poplatky za ukládání odpadů na skládky. Pokud jde o produkci odpadu /z energetiky, průmyslu, zemědělství/ bylo v evidenci mikroregionu Králíky v roce 2004 10 600 tun odpadu. Do této evidence však spadají pouze subjekty, které vyprodukují ročně více než 50 kg nebezpečných odpadů nebo 50 tun ostatních odpadů. Většina malých producentů odpadů není proto podchycena. Odpady, které produkuje převážná 15

část zemědělsky podnikajících subjektů, nejsou rovněž součástí evidence, protože hnůj není pokládán za odpad, ale hnojivo. Množství komunálního odpadu na osobu a rok činilo např. ve městě Králíky 0,18 tun. Na základě zákona č. 188/2004 Sb. o odpadech, je původce odpadu povinen platit za ukládání odpadů na skládky poplatek.Tento poplatek se skládá ze dvou složek. Základní složka poplatku se platí za uložení odpadu na skládky a je příjmem obce, na jejímž území skládka leží. Provozovatel skládky původci odpadu potvrdí vybrání poplatku. Riziková složka se týká nebezpečného odpadu a její výnosy jsou příjmem Státního fondu životního prostředí. Souhrnnější údaje o objemu poplatků za ukládání odpadů na skládky za všechny ekonomické subjekty v mikroregionu Králicko nemáme k dispozici. V obecné rovině platí, že kontrolu placení poplatků u provozovatele skládky provádí obec a krajský úřad, na jejichž katastrálním území leží skládka. Na území obce s rozšířenou působností Králíky není však v současné době žádná skládka ani jiné zařízení na zpracování odpadu. Pro zpřesnění analýzy v této oblasti bude proto v další fázi nutné získat údaje buď od provozovatelů skládek v jiných regionech, kam firmy z Králicka odpad vozí anebo přímo u těchto firem. Pokud jde o výši poplatků za ukládání odpadů na skládky byly by relevantní především údaje, které platí větší ekonomické subjekty /Novalamp, a.s.Králíky, Intercolor, a.s. Červená Voda, Kartáčovny, s.r.o. Červená Voda aj./ provozovatelům skládek. Přitom jde o subjekty, které produkují i odpad, kategorizovaný jako nebezpečný, např. zářivky a jiný odpad obsahující rtuť, baterie a akumulátory, vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky aj./ Oslovená firma Novalamp a.s. na poskytnutí údajů o poplatcích za ukládání odpadu na skládky nereagovala. Komunální odpad z mikroregionu Králicko se vozí na přibližně 40 km vzdálené skládky firmy Sita Moravia a.s. v Rapotíně u Šumperku nebo firmy Ekola s.r.o. v Českých Libchavách u Ústí nad Orlicí, které mají kapacitu na příštích 20 let. Skládka komunálních odpadů v Dolních Boříkovicích byla v 90-tých letech uzavřena a rekultivována za pomoci dotací ze Státního fondu životního prostředí. Biologicky rozložitelný odpad je předáván rovněž výše uvedeným dvěma firmám anebo kompostárně v Lanškrouně. Vzhledem k charakteru zástavby v mikroregionu Králicko si většina obyvatel zpracovává 16

bioodpad sama kompostováním na vlastních pozemcích a jeho celková produkce za mikroregion není tudíž vysoká. Pro ilustraci uvádíme údaje o množství skládkovaných odpadů za město Králíky v letech 2003 – 2005:

Množství skládkovaného odpadu za město Králíky Rok Skládkovné v Kč/tunu Množství v t 2003 892 906 2004 947 920 2005 1020 910 Skládkovné za tunu odpadů jde včetně poplatku obci, na jejímž území skládka leží. Údaje podle P. Brandejse, Městský úřad Králíky

Celkem Kč 808 000 865 000 928 200

V námi sledovaném kontextu jsou relevantní celkové náklady spojené s provozem celého systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování komunálních odpadů, které jsou evidovány na výdajové stránce rozpočtu města. Při odhadu těchto nákladů za celý mikroregion Králicko, vyjdeme z disponibilních údajů za město Králíky. Rok Skládkovné Doprava 2003 808 000 1 102 000 2004 865 000 1 448 000 2005 929 000 1 437 000 Údaje podle P. Brandejse, Městský úřad Králíky

Tříděný odpad 243 000 316 000 375 000

Celkem 2 153 000 2 629 000 2 741 000

Jestliže celkové platby spojené s celým systémem hospodaření s komunálním odpadem za město Králíky, které má spolu s integrovanými obcemi cca 4800 obyvatel, činily např. v r. 2005 cca 2,7 mil. Kč, pak údaje za celý mikroregion s necelými 10 000 obyvatel, by byly přibližně dvojnásobné, tj. cca 5,4 mil. Kč. Obec může vybírat poplatek za likvidaci komunálního odpadu vznikajícího na jejím území. Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem odpadu je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků bytových jednotek, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky. Správu poplatku vykonává obec. V případě města Králíky jde o nejvýznamnější poplatek, který je na straně rozpočtových příjmů.

17

Poplatek za likvidaci komunálního odpadu v Králíkách /v tis.Kč/ OBDOBÍ – ROK

2005

2004

2003

2002

2001

Poplatek za likvidaci komunálního odpadu

2 370,34

2 000,37

1 834,86

1 730,77

0,00

POPLATKY ZA ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽP CELKEM

2 371,34

2 014,97

1 849,06

1 747,30

10,03

2.7. Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu Tento poplatek má chránit zemědělskou půdu, přispívat k jejímu šetrnému využívání a k minimalizaci jejího záboru. Plošná ochrana půdy je přitom zajišťována diferencovaně v závislosti na produkční schopnosti půd, vyjádřené bonitovanými půdně ekologickými jednotkami. Zemědělská půda nebo půda dočasně neobdělávaná může být odňata trvale pro účely, kterými bude provedena nevratná změna znemožňující zemědělské využití zemědělského půdního fondu nebo dočasně. O výši odvodů za odnětí půdy rozhoduje orgán ochrany zemědělského půdního fondu. Část odvodů /40%/ je příjmem obce, v jejímž obvodu se odnímaná půda nachází, zbytek /60%/ je příjmem Státního fondu životního prostředí. Odvody, které jsou příjmem rozpočtu obce, mohou být použity jen pro zlepšení životního prostředí v obci a pro ochranu a obnovu přírody a krajiny. Při výpočtu odvodu se přihlíží též k faktorům životního prostředí, které budou odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu negativně ovlivněny.Naopak sazba odvodu může být snížena je-li půda poškozena emisemi znečišťujících látek z průmyslových zdrojů, vodní nebo větrnou erozí a dalšími vlivy. Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu na Králicku /v Kč/ Odvody za

2001

2002

2003

2004

2005

13 290

76 481

42 947

100 576

29 103

odnětí půdy ze zem.půd.fondu

Údaje podle F. Hrnčíře, Městský úřad Králíky 2.8. Odvody za odnětí pozemků plnění funkcí lesa Trvalým nebo dočasným odnětím pozemků funkcí lesa se rozumí jejich využití pro jiné účely než je lesní hospodářství. Výši poplatku stanoví 18

orgán státní správy lesů v rozhodnutí. Z poplatku připadá 40% obci, v jejímž katastrálním území došlo k odnětí pozemků plnění funkce lesa a ta jej musí využít pro zlepšení životního prostředí v obci nebo pro zachování lesa. 60% poplatků plyne do Státnímu fondu životního prostředí. Při výpočtu poplatku se bere v úvahu jak produkce dřeva a jeho průměrná cena, tak faktor ekologické váhy lesa. Odvody za odnětí pozemků plnění funkce lesa na Králicku /v Kč/ Odvody za odnětí pozemků funkcím lesa

2001

2002

0

0

2003

2004

2005

7 554

34 513

105 246

Údaje podle F. Hrnčíře, Městský úřad Králíky 2.9. Úhrada z dobývacího prostoru a úhrada z vydobytých vyhrazených nerostů Ochrana a využití nerostného bohatství v České republice je spojeno s dvěma typy plateb. Úhradu z dobývacího prostoru, která je závislá na ploše dobývacího prostoru, platí organizace zabývající se hornickou činností. Příjemcem úhrady je obec, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Úhradu z vydobytých vyhrazených nerostů, která je závislá na tržní ceně nerostu, platí organizace zabývající se hornickou činností. Přitom 25% platby jde do státního rozpočtu, 75% platby je příjmem obce, kde je lokalizován dobývací prostor. Správní obvod Králicko není téměř zasažen negativními dopady těžební činnosti. Za perspektivní je možno považovat ložisko vysokoprocentního vápence Velká Morava. Tato surovina je však těžena v malých objemech a je využívána pro ušlechtilou kamenickou výrobu. Podstatné rozšíření těžby se nepředpokládá. Podle údajů Městského úřadu Králíky nebyla proto žádná z těchto úhrad v minulých letech placena.

19

2.10. Závěrem: Hlavním cílem této kapitoly byla snaha souhrnněji vyjádřit objem plateb za znečišťování životního prostředí a za využívání přírodních zdrojů v mikroregionu Králicko podle následujícího schématu: PŘEHLED HLAVNÍCH PLATEB ZA VYUŽÍVÁNÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ A ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ČR OBLAST

PLATBA Platba za odebrané množství podzemní vody

VODA

ODPADY

OBALY

OVZDUŠÍ

Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí Poplatky za uložení odpadů Poplatky na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů / za komunální odpad Registrační a evidenční poplatek dle zákona o obalech Poplatky za znečišťování ovzduší – provozovatelé zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů Poplatky za znečišťování ovzduší – provozovatelé středních stacionárních zdrojů Poplatky za znečišťování ovzduší – provozovatelé malých stacionárních zdrojů Poplatky za výrobu a dovoz regulovaných látek a výrobků, které je obsahují (freony) Úhrada z dobývacího prostoru

HORNINY Úhrada z vydobytých nerostů na výhradních ložiskách nebo vyhrazených nerostů po jejich úpravě a zušlechtění Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu – za trvalé a dočasné odnětí PŮDA Poplatek za odnětí dle lesního zákona – trvalé a dočasné

PRÁVNÍ ZAKOTVENÍ* Zákon č.20/2004 Sb., o vodách Zákon č.20/2004 Sb., o vodách Zákon č.20/2004 Sb., o vodách Zákon č. 20/2004 Sb., o vodách Zákon č.188/2004 Sb., o odpadech Zákon č. 188/2004 Sb., o odpadech Zákon č. 188/2004 Sb., o odpadech Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech Zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Zákon č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství Zákon č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství Zákon č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu Zákon č.289/1995 Sb., o lesích

* Hlavní právní předpis, který upravuje danou platbu ** SFŽP – Státní fond životního prostředí ČR

Tento cíl se podařilo naplnit pouze částečně. Díky vstřícné spolupráci pracovníků Městského úřadu Králíky se podařilo zjistit údaje, které podle příslušných zákonů evidují obce s rozšířenou působností. Některé další údaje je však nezbytné zjistit přímo u znečišťovatelů – tj. ekonomických subjektů, lokalizovaných v analyzovaném mikroregionu. Z tohoto důvodu nepokládáme první souhrnný odhad plateb pro rok 2005 /téměř 6 mil. Kč/ za zcela korektní,

20

protože chybějící údaje mohou odhad míry internalizace externalit značně zkreslit. Navíc není k dispozici delší časová řada vývoje plateb za znečišťování životního prostředí a plateb za využívání přírodních zdrojů v daném mikroregionu, která by umožnila hodnotit vývojové tendence a porovnat získané výsledky se situací v jiných mikroregionech. Danou kapitolu je ve výše uvedeném kontextu možno považovat pouze za nastartování analýzy tohoto typu, která otevírá velký prostor pro další výzkum a zpřesňování údajů. Dalším možným rozšířením výzkumu v oblasti „internalizace externalit“ v mikroregionu by byla podrobnější mikroekonomická analýza plateb za znečišťování životního prostředí a využívání přírodních zdrojů u dvou vytypovaných největších znečišťovatelů a určení podílu těchto plateb na celkových nákladech firmy, event. na jejím zisku. Předmětem analýzy by byly i náklady na ochranu životního prostředí, vydávané danou firmou. Pro realizaci analýzy tohoto typu se jako nejvhodnější jeví firma Novalamp, s.r.o., lokalizovaná ve městě Králíky, která je tradičním výrobcem světelných zdrojů v České republice9. Její současný sortiment zahrnuje normální a dekorační žárovky, lineární a kompaktní zářivky, vysokotlaké rtuťové a sodíkové výbojky a speciální žárovky pro dopravní prostředky. Firma dodává tyto výrobky jak pro domácí tak pro zahraniční trhy Druhou firmou by mohla býti firma Intercolor, a.s. v Červené Vodě, popř. Kartáčovny, s.r.o. v Červené Vodě. Předpokladem k provedení takové analýzy je ochota daných firem poskytnout relevantní údaje. 3. Příjmy obcí z poplatků za znečišťování životního prostředí Při splnění zákonných podmínek se stává určitá část plateb za znečišťování životního prostředí a využívání přírodních zdrojů součástí příjmové stránky rozpočtu obcí. Je to však relativně malá část. Obecné schématické rozdělení výnosů z plateb za znečišťování životního prostředí a využívání přírodních zdrojů přináší následující tabulka:

9

Navazuje na činnost svého předchůdce, kterým byla firma Teslamp Holešovice a.s.

21

OBLAST

PŘÍJEMCE

PLATBA **

50 % SFŽP 50 % rozpočet kraje SFŽP

Platba za odebrané množství podzemní vody

Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do Obec vod podzemních Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí správce vodního toku základní složka - obec Poplatky za uložení odpadů riziková složka - SFŽP Poplatky na podporu sběru, zpracování, využití a SFŽP ODPADY odstranění vybraných autovraků Obec Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů / za komunální odpad Registrační a evidenční poplatek dle zákona o SFŽP OBALY obalech Poplatky za znečišťování ovzduší – provozovatelé SFŽP zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů Poplatky za znečišťování ovzduší – provozovatelé SFŽP středních stacionárních zdrojů OVZDUŠÍ Poplatky za znečišťování ovzduší – provozovatelé Obec malých stacionárních zdrojů Poplatky za výrobu a dovoz regulovaných látek a SFŽP výrobků, které je obsahují (freony) Úhrada z dobývacího prostoru Obec Úhrada z vydobytých nerostů na výhradních 25 % - státní rozpočet HORNINY ložiskách nebo vyhrazených nerostů po jejich úpravě 75 % - obec a zušlechtění Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního 40 % - obec fondu – za trvalé a dočasné odnětí 60 % - SFŽP PŮDA Poplatek za odnětí dle lesního zákona – trvalé a 40 % - obec dočasné 60 % - SFŽP ** SFŽP – Státní fond životního prostředí ČR VODA

Podíl poplatků za znečišťování životního prostředí na příjmech města Králíky bude dokumentován pomocí finanční stránky plánu na ochranu životního prostředí tohoto města. Uvádíme jak výdajovou, tak příjmovou stránku tohoto plánu v členění podle položek rozpočtové skladby. Výdaje a jejich struktura v roce 2005 – 2001 /v tis. Kč/ OBDOBÍ – ROK

2005

2004

2003

2002

2001

Údržba městských pozemků a lesů

49,99

28,31

0,00

8,05

0,00

Odchyt toulavých zvířat

39,47

22,28

19,00

25,52

31,38

Činnost odborného lesního hospodáře

77,42

88,13

60,65

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Úhrada nákladů na zpracování lesních osnov

32,75

0,00

0,00

0,00

0,00

Výsadba dřevin

30,05

43,05

16,50

0,00

0,00

229,68

181,77

96,25

33,57

31,38

Celospolečenská funkce lesů

ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSP. CELKEM

22

OBDOBÍ – ROK Ostatní nakládání s odpady – svoz a likvidace TDO

2005

2004

2003

2002

2 562,67

2 150,20

2 282,48

1 676,70

2001 0,00

Skládka inertního materiálu

0,00

306,60

0,00

0,00

0,00

Rekultivace uzavřené skládky TDO

0,00

286,71

3 389,57

0,00

141,33

Plán odpadového hospodářství města

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Zpevněná plocha pro dočasné ukládání bio odpadů Péče o veřejnou zeleň Péče o veřejnou zeleň - péče o regionální biokoridor Péče o veřejnou zeleň - SMK, s.r.o.

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

121,87

100,92

105,06

173,62

603,70

1 338,14

886,73

0,00

0,00

0,00

596,92

322,16

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

3,00

4 619,60

4 053,32

5 777,11

1 850,32

748,03

2002

2001

Proti radonová opatření OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ CELKEM

Příjmy včetně dotací v roce 2005 – 2001 /v tis Kč/ OBDOBÍ – ROK

2005

2004

2003

Poplatky za vypouštění odpadních vod

0,00

0,00

11,40

0,00

0,00

Poplatek za znečišťování ovzduší

1,00

0,00

2,80

16,30

9,35

Odvody za odnětí zemědělské půdy

0,00

0,80

0,00

0,23

0,68

Poplatky za odnětí pozemků plnění funkcí lesa

0,00

13,81

0,00

0,00

0,00

Poplatek za likvidaci komunálního odpadu

2 370,34

2 000,37

1 834,86

1 730,77

0,00

POPLATKY ZA ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽP CELKEM

2 371,34

2 014,97

1 849,06

1 747,30

10,03

OBDOBÍ – ROK

2005

2004

2003

2002

2001

Správní poplatky - životní prostředí

42,10

1,20

0,00

0,00

0,00

Správní poplatky - rybářské a lovecké lístky

18,66

8,07

6,48

6,90

7,74

SPRÁVNÍ POPLATKY CELKEM

60,76

9,27

6,48

6,90

7,74

OBDOBÍ – ROK Dotace na biokoridor

2005

2004

2003

2002

2001

1 263,83

886,73

0,00

0,00

0,00

Dotace na výsadbu melioračních dřevin

42,20

41,05

11,00

0,00

0,00

Dotace na zpracování lesních osnov

39,98

0,00

0,00

0,00

0,00

Dotace na činnost lesního hospodáře

103,75

88,13

60,66

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

3,00

235,22

286,72

2 174,42

0,00

0,00

1 684,98

1 302,63

2 246,08

0,00

0,00

2005

2004

2003

2002

2001

Dotace na vyhledávání radonu Dotace na rekultivaci uzavřené skládky TDO PŘIJATÉ DOTACE CELKEM OBDOBÍ – ROK Daňové příjmy celkem Města Králíky

38 074,18

31 525,94

27 046,31

26 824,30

PŘÍJMY MĚSTA KRÁLÍKY CELKEM

86 422,62 107 489,41 115 885,87

89 530,55

83 894,10

35 807,52

Údaje podle M.Pecháčkové, finanční odbor Městského úřadu Králíky

23

Z výše uvedených údajů vyplývá, že se poplatky za znečišťování životního prostředí spolu se správními poplatky podílely mezi rokem 2002 – 2005 na daňových příjmech města Králíky průměrně 6,1%, na celkových příjmech města v průměru 2%. Přitom tyto poplatky jsou tvořeny více než 98% poplatky za likvidaci komunálního odpadu. I tento malý podíl poplatků za znečišťování životního prostředí na příjmech města vypovídá o velmi nízkém stupni znečištění v tomto městě. 4. Dotace na ochranu životního prostředí - město Králíky Až dosud byly předmětem pozornosti nástroje negativní stimulace, /především poplatky za vypouštěné znečištění a jiné/, které se vztahují na již vzniklé poškození životního prostředí. Politika životního prostředí ČR však na druhé straně využívá i nástroje pozitivní stimulace /preventivní/, které mohou usměrňovat činnosti ekonomických subjektů tak, aby k poškození vůbec nedocházelo. Do této skupiny patří především dotace a subvence, daňové úlevy aj. Dotace na realizaci významných akcí na ochranu životního prostředí mohou pramenit jak ze státního rozpočtu /resp. rozpočtu ministerstev/, tak především ze Státního fondu životního prostředí – účelového fondu relativně nezávislého na státním rozpočtu.. Krátký přehled dotací10 na ochranu životního prostředí v městě Králíky: V letech 1992 - 1999 investovalo město Králíky 64 781 500 Kč do „Výstavby a rekonstrukce kanalizace a výstavby čistírny odpadních vod“. Na tuto akci obdrželo dotaci ve výši 23 169 100 Kč a bezúročnou půjčku ve výši 24 158 000 Kč od Státního fondu životního prostředí ČR /dále SFŽP/, V letech 1998 – 1999 město investovalo 751 875 Kč do „Rekonstrukce městské zeleně-obnovy památného stromořadí na Hoře Matky Boží“ v Králíkách. Na tuto akci obdrželo dotaci ve výši 601 500 Kč od SFŽP ČR, V letech 2003 – 2004 investovalo město 3 920 409 Kč do „Rekultivace uzavřené skládky TDO, Dolní Boříkovice“ u Králík. Na tuto akci obdrželo dotaci ve výši 2 033 700 Kč a úročenou půjčku ve výši 677 900 Kč od SFŽP ČR, 10

podle dopisu M.Pecháčkové, vedoucí finančního odboru Městského úřadu Králíky čj. 2006/FO/Mpe ze dne 22.2.2006

24

V roce 2004 obdrželo město dotaci z Ministerstva životního prostředí ve výši 886 832 Kč na “Založení biotopu lesního charakteru, k.ú. Králíky” z Programu péče o krajinu SO 1 Založení regionálního biokoridoru. V roce 2005 obdrželo město na stejný účel dotaci ve výši 1 263 833 Kč. Město Králíky dostává ze státního rozpočtu – kapitoly Ministerstva zemědělství - dotace na výsadbu melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) a dotace na činnost odborného lesního hospodáře (OLH) v případech, kdy jeho činnost hradí stát, podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. V roce 2004 to bylo na MZD 41 050 Kč a na OLH 88 133 Kč. Podíl environmentálních dotací na příjmech města Králíky OBDOBÍ – ROK

2005

Dotace na biokoridor

1 263,83

886,73

0,00

0,00

0,00

Dotace na výsadbu melioračních dřevin

42,20

41,05

11,00

0,00

0,00

Dotace na zpracování lesních osnov

39,98

0,00

0,00

0,00

0,00

Dotace na činnost lesního hospodáře

103,75

88,13

60,66

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

3,00

235,22

286,72

2 174,42

0,00

0,00

1 684,98

1 302,63

2 246,08

0,00

0,00

Dotace na vyhledávání radonu Dotace na rekultivaci uzavřené skládky TDO PŘIJATÉ DOTACE CELKEM

OBDOBÍ – ROK

2004

2005

2003

2004

2002

2003

2001

2002

2001

Daňové příjmy celkem Města Králíky

38 074,18

35 807,52

31 525,94

27 046,31

26 824,30

PŘÍJMY MĚSTA KRÁLÍKY CELKEM

86 422,62

107 489,41

115 885,87

89 530,55

83 894,10

Podíl env. dotací na příjmech města

1,95%

1,21%

1,94%

Podíl env. dotací na daňových příjmech

4,43%

3,64%

7,12%

Údaje podle M. Pecháčkové, Městský úřad Králíky Z výše uvedených údajů vyplývá, že dotace na ochranu životního prostředí se podílí na daňových příjmech města Králíky mezi lety 2003 – 2005 v průměru 5%, na celkových příjmech města v průměru 1,7%.

25

5. Dopady projektů na životní prostředí 5.1. Teoretický vstup: Jedním z významných preventivních nástrojů politiky ochrany životního prostředí ČR je proces posuzování vlivů na životní prostředí – proces EIA /Environmental Impact Assessment/. Zavedl jej zákon ČNR č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, který byl novelizován v r. 2001 /zákon č. 100/2001 Sb./. Předmětem povinného posuzování jsou pouze záměry staveb, činností a technologií uvedených v příloze č.1 zákona 100/2001

Sb. Povinné posuzování podle výše uvedených

právních norem mohou provádět pouze autorizované osoby, pravidelně zveřejňované ve Věstníku Ministerstva životního prostředí ČR. V rámci procesu EIA se zatím dostatečným způsobem neuplatňuje variantnost hlavních součástí navrhovaných projektů ani porovnávání různých podmínek realizace příslušných záměrů. Hlavním nástrojem, který by měl předejít takovému využití jakéhokoliv správního obvodu, které by bylo v neprospěch přírody a nevhodně zasahovalo do krajiny, je územní plánování. To nejen reguluje jeho funkční a prostorové uspořádání, stanoví limity jeho využití a určuje nutné asanační nebo rekultivační zásahy, ale stanoví též způsob jeho dalšího využití. Územní plán by měl především garantovat, že nedojde k živelné zástavbě dosud nezastavěné krajiny, která by byla z hlediska veřejného zájmu ochrany přírody a krajiny nežádoucí. I pro zkvalitnění územního plánování přináší vědecko-výzkumná pracoviště nové nástroje.Např. katedra geografie Přírodovědecké fakulty University J.E.Purkyně rozpracovává v současné době metodiku hodnocení potenciálu území pro cestovní ruch, stejně jako metodiku pro hodnocení ekologické a sociální zátěže území.11 Pokud se rozhoduje o větších projektech, především kontroverzních, a o alternativách různých návrhů projektů, nabízí ekonomická teorie významný nástroj v podobě srovnání nákladů a přínosů /tzv. cost-benefit analysis/ alternativních projektů. Jde-li o projekt, který se významněji dotýká životního prostředí, měly by do této analýzy vstoupit i environmentální náklady a environmentální přínosy /užitky/. Pokud nebudou náklady na ochranu životního prostředí a užitky pro životní prostředí /event. ztráty těchto užitků, tj. 11

viz http://www.geoscape.cz

26

škody na životním prostředí/ vyjádřeny ve stejných jednotkách jako náklady a přínosy ekonomické /tj. v penězích/, nelze vyloučit situaci, že veřejné prostředky budou alokovány v neprospěch kvality životního prostředí. Náklady na ochranu životního prostředí mohou být stanoveny poměrně přesně, s vysokým stupněm věrohodnosti. To se vztahuje především na investiční náklady na ochranu životního prostředí. Český statistický úřad harmonizoval metodologii jejich vykazování s ostatními členskými státy EU. Od r. 2004 je vyřešen i dlouhodobý problém se sledováním provozních nákladů spojených s ochranou životního prostředí: ČSÚ zahájil v tomto roce zjišťování jak vnitřních a vnějších neinvestičních výdajů na ochranu životního prostředí, tak vedlejších produktů a služeb, vzniklých v této oblasti, které mají ekonomický přínos. Metodologicky velmi náročné je však ocenění užitků /přínosů/ pro životní prostředí, resp. ztrát těchto užitků, tj. ocenění škod ze znečištění životního prostředí. V této oblasti jsou diskutovány především dva problémy: jaký okruh užitků se má stát předmětem ocenění a jaké metody jsou vhodné pro ocenění jednotlivých typů užitků ? Tradiční ekonomický přístup bere v úvahu pouze užitky odvozené od skutečného užití statků životního prostředí stávajícími spotřebiteli./ Např. přímá užitná hodnota lesa je spojena s těžbou dřeva či jeho rekreační hodnotou, nepřímá užitná hodnota s vodoochrannou, půdoochranou a jinými ekologickými funkcemi lesa./ Zastánci udržitelného rozvoje však doporučují oceňovat i ne-užitné hodnoty přírodních statků, tj. jejich hodnotu jako takovou, nezávislou na jakémkoliv stávajícím či budoucím užití apod. Přitom jen velmi malá část z celkových užitků statků životního prostředí může být předmětem peněžního ocenění. Některé užitky je možno ocenit jen kvantitativně ve fyzických jednotkách, jiné pouze kvalitativním popisem. Ve sféře životního prostředí neexistují trhy v konvenčním slova smyslu, kde by ceny svými ekonomickými funkcemi srovnávaly a koordinovaly různé nároky kladené na přírodní prostředí tak, aby byla zachována jeho žádoucí kvalita. Proto jsou v rámci „environmentální ekonomie“ vyvíjeny tzv. mimotržní oceňovací metody, které mohou neexistující tržní ocenění nahradit a jejichž pomocí je možno ocenit i environmentální užitky či škody ze znečištění životního prostředí. Jedna skupina metod vychází ze zjišťování 27

subjektivních preferencí spotřebitelů, resp. jejich ochoty platit za určité užitky životního prostředí. Jde jednak o metody, založené na skutečně projevených preferencích spotřebitelů /např. metoda defenzivních výdajů, metoda cestovních nákladů, hedonické ocenění aj./ a o metody, založené na hypotetických preferencích /především kontingentní oceňovací metoda/. Aplikace jednotlivých metod, které nemají v České republice tradici, je metodologicky značně náročná a finančně nákladná. Druhá skupina metod vyjadřuje ztráty environmentálních užitků pomocí různých kategorií nákladů /např. obnovovací náklady/ anebo kvantifikuje ekonomické ztráty v důsledku znečištění životního prostředí /tzv. metoda ušlého zisku, např. ztráty na hektarových výnosech zemědělských plodin v důsledku emisí SO2/. Metodické těžkosti spojené s aplikací mimotržních technik vedly k rozvoji různých typů expertních metod vyjadřování hodnoty životního prostředí. Relativně významné místo mezi nimi zaujala tzv. hessenská metoda12, která váže ekonomické hodnocení ekologických funkcí území na biotopy. 5.2. Projekty připravované v mikroregionu Králicko Pokud analyzujeme krátkodobý výhled projektů připravovaných v území mikroregionu Králicko do r. 2012 /viz podklad z Městského úřadu Králíky/, je zjevné, že připravované projekty jsou zaměřeny především na podporu cestovního ruchu a to jak v zimním období /lyžařské areály, lyžařské běžecké oblasti, obnova chaty na Suchém vrchu/, tak celoročně / komplex musea vojenských opevnění, cyklostezky aj./, sportovní využití volného času obyvatel /sportoviště, krytý bazén/ či dobudování infrastruktury /rekonstrukce komunikace na Suchý vrch/. Pokud jde o projekty pro podporu cestovního ruchu je vstupní podmínkou integrace těchto záměrů do územních koncepcí a plánů Pardubického kraje. V této souvislosti je možno položit otázku do jaké míry byl při posuzování koncepce územního rozvoje kraje využit vyhodnocovací systém Strategic Environmental Assessment /SEA/, vhodný právě pro posuzování tohoto druhu koncepcí..

12

Viz Věstník státu Spolková země Hessensko č. 26/1992

28

Realizace některých projektů, především vybudování nových lyžařských areálů, rekonstrukce sjezdových lyžařských tratí a jejich umělé zasněžování aj. bude velmi citlivá na dodržování veškerých předpisů zákona na ochranu přírody a krajiny, které se mohou stát jejich limitou. I když projekty pro podporu cestovního ruchu představují pro ekonomický rozvoj mikroregionu Králicko velkou šanci, měly by současně representovat novou podobu “měkkého”a environmentálně šetrného cestovního ruchu. Ten by byl spojen jak s menšími plošnými nároky, tak s menším rozsahem podpůrných a vyvolaných aktivit, rušivě zasahujících do přírodního prostředí. Tento typ cestovního ruchu bude stále více atraktivní nejen pro domácí, ale i zahraniční klientelu. Velký potenciál má v tomto směru rozvoj ekoturistiky, jak pěší, tak na kolech. Z hlediska ochrany přírody a krajiny je však nezbytné plánovat turistické cesty a cyklostezky tak, aby na jedné straně nepoškodily nejvzácnější přírodní prvky krajiny, ale na druhé straně zavedly turisty na zajímavá místa v krajině. Na tyto sportovní aktivity je možno navázat řadu doprovodných aktivit, jako jsou půjčovny kol, opravny kol, nabídka vhodně baleného občerstvení apod. Stejný potenciál pro oživení cestovního ruchu v mikroregionu má rozvoj agroturistiky, tj. nabízení pobytů na malých rodinných usedlostech či farmách širokému rejstříku klientů /rodinám s dětmi, seniorům aj./,spojeném s cílově zaměřenými doprovodnými programy /pozorování ptáků, organizované tůry, jezdectví, sbírání léčivých bylin apod./ V úvahu přichází též založení minizoologických nebo botanických zahrad, které by měly velký význam pro ekologickou výchovu zejména dětí rekreantů z větších měst. Neoddělitelnou součástí provozu ekofarem by měla být propagace tradičních místních výrobků a pokrmů, prodej místních bylinných čajů apod. Vzhledem k bohatosti fauny v mikroregionu Králicko je též racionální zvážit vhodnost zřízení záchranné stanice s pravidelnou veterinární péčí pro rehabilitaci, léčení či dlouhodobý pobyt volně žijících obratlovců, především jejich handicapovaných jedinců ,s cílem jejich návratu do přírody. Péče o tyto jedince by se mohla stát součást aktivit vybrané ekofarmy. Nižší formou je zřízení alespoň sběrného místa, kde by se jednotlivým živočišným druhům poskytla nejnutnější péče před jejich transportem do záchranné stanice. 29

Zajímavou oblastí v rozvoji cestovních ruchu je podpora vodáckého sportu, resp. sjíždění vodácky zajímavých úseků vodních toků /Tichá Orlice aj./ Může být spojena s řadou navazujících aktivit, která přinesou alespoň sezonní pracovní místa, jako půjčovna lodí, opravna lodí, prodej sportovních potřeb pro tento druh sportu, aj. Mnohé aktivity směřující k rozvoji cestovního ruchu je možno koordinovat s polskou stranou. Polská strana připravuje13 v současnosti projekt tzv. “sudetské trasy”, který by měl zpřístupnit v prostoru od hranic s Německem až po Ukrajinu turisticky nejzajímavější místai a prvky nacházející se po obou stranách hranice. Projekt předpokládá, že tato trasa bude dostupná automobily s vyznačenými odbočkami k turisticky atraktivním cílům. Z hlediska rozvoje cestovního ruchu na Králicku by bylo velmi přínosné napojit se na tuto trasu s tím, že jednou z odboček by bylo vojensko-historické museum v Králíkách, včetně uceleného komplexu vojenských opevnění z dob Rakouska-Uherska a období II. světové války. Mikroregion Králicko má svou největší valutu v nenarušené přírodě a malebné krajině, která bude stále stoupat na hodnotě. Jedinečné přírodní hodnoty má především masív Králického Sněžníku. Na druhé straně má bezpochyby též vysoký rekreační a turistický potenciál. Proto střety mezi ekonomickým využitím a zájmy ochrany přírody se mohou koncentrovat právě do této atraktivní lokality. Ochrana přírodních hodnot Králického Sněžníku i pro budoucí generace by měla zcela vyloučit realizaci “hard” variant jeho rekreačního využití /výstavbu nového lyžařského střediska s celým rejstříkem služeb a s ní spojenou masivní infrastrukturu/. Aby byly projekty pro podporu cestovního ruchu v souladu s konceptem udržitelného rozvoje tohoto odvětví, měly by respektovat minimálně následující principy14: -

využívat přírodní zdroje udržitelným způsobem,

-

zvolit vhodný způsob nakládání s předpokládaným větším objemem odpadů a přijmout opatření ke snížení míry odpadovosti,

13

podle Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje, Opava, květen 2004, str. 215 volně podle “Europe’s Environment /the Dobříš Assessment/“, Copenhagen, European Environment Agency, 1995

14

30

-

veškerá opatření zacílit na zachování diverzity a to nejen přírodní, ale i kulturní a sociální,

-

od samého počátku systematicky napojovat na potřeby cestovního ruchu místní ekonomiku /tvorba nových pracovních míst/,

-

zajistit účast místních komunit na veškerých programech cestovního ruchu a usilovat o kooperační vztah mezi představiteli cestovního ruchu a zainteresovanými subjekty v území a především s veřejností,

-

zajistit v dostatečném předstihu odpovídající kvalifikaci pracovníků cestovního ruchu a založit mechanismus jejich spolupráce s místními orgány,

-

zabezpečit odpovědný a profesionální marketing cestovního ruchu,

-

průběžně monitorovat aktivity cestovního ruchu, zahájit výzkumné a sledovací projekty v oblasti cestovního ruchu, využitelné při řešení problematických situací,

-

zajistit odpovídající kvalitní a široce dostupnou nabídku informací. Podpora cestovního ruchu na Králicku, jak v zimním, tak letním

období, má i velký celospolečenský význam, protože povede k poklesu nadměrné koncentrace návštěvnosti v jiných turisticky nejvýznamnějších lokalitách České republice a ke snížení jejich environmentální zátěže. 5.3. Rozvoj ekologického zemědělství Ekonomický rozvoj, stejně jako kvalita životního prostředí Králicka ve velké míře závisí na velikosti a způsobu zemědělské výroby. Zemědělská půda se na celkové výměře mikroregionu Králíky podílí více než 43%. Podle Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje 15 činí zornění, tj. podíl orné půdy, 21,3 %. Oproti jiným regionům se zoraná půda často nachází i vyšších polohách. Zemědělskou půdu na Králicku je tudíž možno považovat za značně ohroženou. Bude-li erozní ohroženost zemědělské půdy hodnocena podle svaživosti, dosahuje průměrná svaživost, vyjádřená ve stupních, v tomto mikroregionu 5,89 a značně překračuje průměr za Pardubický kraj, který je 3,64. Největší podnikatelské subjekty v oblasti zemědělství v analyzovaném mikroregionu16 se věnují převážně živočišné 15 16

Údaje převzaty z Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje, Opava, květen 2004 tj. Rolnická, a.s. Králíky, Zeos, s.r.o. Králíky, Rolnická společnost, s.r.o. Červená Voda.

31

výrobě /produkci hovězího skotu na maso/, rostlinná výroba je zaměřena zejména na produkci píce. V maloplošných chráněných územích, které zasahují do správního obvodu Králicko, se zemědělská půda nenachází. Králicko má ve srovnání s ostatními obcemi s rozšířenou působností nejvyšší procento extenzivních luk a extenzivních pastvin. S tím nepřímo souvisí skutečnost, že Králicko má – ve srovnání s ostatními mikroregiony –relativně vyšší podíl ekologického zemědělství. Tento typ hospodaření v zemědělství má z hlediska dosažení cílů udržitelného rozvoje pro mikroregion potenciálně mimořádný význam. Ekologické zemědělství je nejen konkurenceschopnější a ekonomicky výhodnější /díky úspoře nákladů za hnojiva, pesticidy a další externí vstupy/, ale především šetrnější jak ke krajině, tak k hospodářským zvířatům. Zvýšení podílu ekologického zemědělství a to především na orné půdě, má přímý pozitivní vliv na stav krajiny. Skutečností však zůstává, že ekologické zemědělství na Králicku se v současné době omezuje téměř výhradně na extenzivní pastvu dobytka. K ekologickému hospodaření se hlásí více než 10 zemědělských subjektů, přičemž nejrozsáhlejší plochy /přes 1200 ha/ obhospodařuje s.r.o. Zeos. Výhledově je žádoucí rozšířit ekologické hospodaření i do produkčních zemědělských oblastí a do oblasti rostlinné produkce. Pokud jsou dodržovány stanovené zásady pěstování rostlin a zásady chovu hospodářských zvířat je pro rozvoj ekologického zemědělství možné využít některých titulů dotačních programů pro zemědělství.17 V úvahu přichází především tzv. agroenvironmentální program, jehož cílem je alespoň částečně vyrovnat ztráty v důsledku hospodaření v rámci ekologického zemědělství. V praxi se pro rozvoj ekologického zemědělství prosazuje především využívání agroenvironmentálních programů z HRDP18 Do dötovaných agro-environmentálních opatření péče o krajinu patří např. zatravňování orné půdy, které je prevencí proti erozi, tvorba travnatých pásů na svažitých pozemcích, vytváření biopásů či šetrné hospodaření na travních porostech, kde se nacházejí ptačí lokality. V rámci dotací do celofaremního 17

na základě nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování, ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb. 18 HRDP – Horizontální plán rozvoje venkova ČR pro období 2004 - 2006

32

hospodaření je možno získat podporu např.na ošetřování travních porostů či travnatých okrajů. V roce 2004 si podalo ze správního obvodu Králicko žádost o podporu na ekologický způsob hospodaření v rámci agro-environmentálních opatření 11 žadatelů. Jde jak o farmy /farma Oleška, ekofarma Heřmanice, BIO farma Těchonín či soukromá farma z Červené Vody/, tak o společnosti s ručením omezeným /Zeos, Králíky, Lichkovský dvůr, Lichkov/, firma Ager-Králíky a soukromé osoby. V témže roce si čtyři subjekty podaly žádost o podporu ptačích lokalit /z toho dvě s.r.o. a to Rolnická a ZEOS a dvě soukromé osoby/. Rozvoji ekologického způsobu hospodaření by bezesporu přispěla větší informovanost králických zemědělců, která povede k jejich dobrovolné vyšší participaci na agro-environmentálních programech. V současné době se klade zvýšený důraz na podporu chovu národních plemen hospodářských zvířat a na výrobu potravin z těchto domácích plemen. I v této oblasti se pro mikroregion Králicko otevírají určité možnosti, zejména pokud by se chovatelé napojily na ty zpracovatelské a marketingové firmy, které by měly zájem uvádět na trh produkty z původních českých plemen. To se netýká jen živočišné výroby, ale též rostlinné výroby /obnova prodeje produktů jako je pohanka, špalda aj./. V době, kdy stále větší podíl spotřebitelů začíná preferovat tzv. bioprodukty má tato oblast velký potenciál. Principy udržitelného rozvoje by měly být dodržovány i v lesním hospodaření a to nejen u větších majitelů lesa ale i u drobných vlastníků. V podmínkách Králicka jde ve smrkových a bukových porostech především o hospodářský způsob podrostní a násečný, zatímco v borovicových a dubových lesích je vhodné obnovovat i holou sečí19. I zde je otevřen prostor pro získání dotací lesnímu hospodářství od ministerstva zemědělství ČR. Ve vztahu k mikroregionu Králicko přichází v úvahu především „příspěvek na ekologické a k přírodě šetrné technologie“, event. „příspěvek na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření“. V této oblasti je nutno zvýšit informovanost vlastníků lesa o podmínkách a omezeních pro získání dotací tohoto typu.

19

Podle Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje, textová část, Opava, květen 2004, str.177

33

6. Institut finančních náhrad za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření. Ochrana přírody a krajiny je veřejným zájmem. Proto základní pramen práva na tomto úseku20 stanoví řadu povinností, zákazů a způsobů chování k přírodě a krajině a to jak všem subjektům, které krajinu a přírodu využívají či zde vykonávají nějakou činnost, tak vlastníkům či uživatelům pozemků. V posledním případě mohou tyto povinnosti či zákazy znamenat omezení vlastnického práva k pozemkům, přičemž újma z toho plynoucí nebyla až do nedávné doby nijak kompenzována. Významnou změnou v této sféře je relativně nově uzákoněný titul poskytování náhrad za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření z titulu ochrany přírody a krajiny21 Na jeho základě vzniká značně široký okruh omezení vlastnického práva za náhradu.V případě vzniku újmy jsou však tyto náhrady poskytovány pouze vlastníkům zemědělské půdy, lesních pozemků nebo rybníků /s chovem ryb nebo vodní drůbeže/, případně jejich nájemcům. Finanční náhrada je poskytována ze státního rozpočtu prostřednictvím příslušného orgánu ochrany přírody a to vždy za uplynulý kalendářní rok. Nárok na finanční náhradu musí být uplatněn do tří měsíců po skončení kalendářního roku, v němž újma vznikla, jinak zaniká. Hradí se skutečná újma. Základní filosofií přitom je, že celková výše náhrady nesmí přesáhnout částku, která je rozdílem mezi situací při uplatnění omezení a situací, kdy by tato omezení nebyla uplatněna. /§ 58,bod 6 zákona na ochranu přírody a krajiny/. Uplatnění náhrady za ztížené hospodaření v důsledku ochrany přírody a krajiny je v současné době prakticky realizovatelné pouze ve vztahu k vlastníkům zemědělské půdy a rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže22, kde byly vydány příslušné prováděcí předpisy. Pro výpočet náhrady za ztížení hospodaření na lesních pozemcích platná pravidla v podobě podrobnější vyhlášky dosud vydána nebyla /dle sdělení Ministerstva životního prostřed ČR jsou ve stadiu rozpracování/.

20

zákon č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů Institut poskytování náhrad přinesla novela zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 2004: zákon čís. 218/2004 Sb. 22 viz Vyhlášku 432/2005 Sb. z 27.října 2005, kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku. 21

34

V případě zemědělské půdy a rybníků je možno o finanční náhradu žádat v případě, že omezení hospodaření vzniklo v důsledku: -

zákazu hnojení, zákazu používaní kejdy, silážních šťáv a ostatních tekutých odpadů na travních porostech, zákazu použití biocidů v ovocných sadech, vinicích a chmelnicích, dočasného vyloučení hospodaření na travních porostech, zamezení vstupu hospodářských zvířat na část pozemku, snížení zatížení travního porostu dobytčími jednotkami, posunu termínu seče na travních porostech, vyloučení či snížení rybí obsádky nebo v důsledku jiných omezení vedoucích ke snížení přírůstku rybí obsádky, změny druhové skladby rybí obsádky, nebo mimořádných nebo nákladově náročnějších opatření. Pro každou z výše uvedených příčin omezení hospodaření je stanoven

konkrétní způsob určení výše náhrady újmy.23 Finanční náhrada za ztížení hospodaření z titulu ochrany přírody a krajiny je bezesporu pozitivním prvkem, který může alespoň dílčím způsobem pozitivně přispět ke sladění ekonomické a environmentální dimenze rozvoje mikroregionů. Stručně shrňme v důsledku kterých opatření na ochranu přírody a krajiny může na Králicku dojít k výše uvedeným zásahům do vlastnických práv majitelů zemědělských a lesnických pozemků a rybníků, které jsou spojeny s nárokem na náhradu za ztížení hospodaření: 6.1. Zvlášť chráněná území Prvním titulem je vyhlášení některé z kategorií zvlášť chráněných území. Součástí mikroregionu Králicko je maloplošné zvlášť chráněné území, vyznačující se mimořádnými přírodními hodnotami a jedinečnými ekosystémy, jako jsou zbytky původní vegetace a vrchovištní rašeliniště. Toto území bylo na základě platné legislativy vyhlášeno v roce 1990 národní přírodní reservací Králický Sněžník. Jde o nejcennější přírodovědnou lokalitu ve východních Čechách, která má velký význam i z hlediska geologického a geomorfologického. Rozkládá se na ploše téměř 1700 ha s ochranným pásmem o rozloze cca 1400 ha. Pokud v této národní přírodní reservaci došlo k omezení hospodaření soukromých majitelů zemědělských pozemků z důvodů výše uvedených, jsou tyto subjekty oprávněny žádat o náhradu za ztížení zemědělského hospodaření. Pokud jde o vlastníky lesních pozemků, 23

viz příloha č. 3 k vyhlášce č. 432/2005 Sb.

35

platí pro území všech národních přírodních reservací zvláštní omezení v tom, že tyto lesy nelze zařazovat do kategorie lesů hospodářských. To ve svém důsledku znamená omezení vlastníka v hospodaření v těchto lesích. V národní přírodní reservaci Králický Sněžník nejsou však lesní pozemky v soukromém vlastnictví, nýbrž státním /pečují o ně Lesy ČR/. Náhrady újmy privátním majitelům lesních pozemků nejsou tudíž vůbec relevantní. Omezení vlastníků, které zakládají právo na finanční náhradu, mohou plynout i ze záměru vyhlásit zvláště chráněné území. V stanovené době /ne delší než jeden rok/ se vlastníci musí zdržet všech zásahů, které by negativně ovlivnily stav přírody v území navrhovaném ke zvláštní ochraně. 6.2. Ptačí oblasti Mikroregion Králicko je území s harmonicky utvářenou krajinou s významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých trávních porostů. Horský a podhorský charakter mnoha katastrálních území Králicka s horskými smrčinami, jedlobukovými porosty a zejména s podhorskými loukami - v současnosti i v minulosti extenzivně obhospodařovanými - jsou významným stanovištěm ptactva, vázaného na tento typ krajiny. Proto určitá část mikroregiónu patří do tzv. ptačí oblasti Králický Sněžník, resp. území vymezené jako nejvhodnější pro ochranu výskytu, stavu a početnosti populací vybraných ptačích druhů. V této oblasti má být zajištěn takový režim, který zajistí přežití daných druhů ptáků. V případě oblasti Králický Sněžník jde především o velmi kvalitní populaci chřástala polního. Pro rozvoj a stabilitu této populace je nutno vytvářet příznivé podmínky Druhým nejdůležitějším ptačím druhem, který se vyskytuje zejména na okraji lesů a v křovinách podél polních cest, je ťuhýk obecný. Ochrana ptačích druhů představuje pro majitele pozemků jistá omezení, např.je třeba zpožďovat jarní seče a nespásat plochy, kde jsou prokazatelně hnízdící páry apod. Vlastníci pozemků, kterým byla v důsledku opatření, spojených s ptačí oblastí, způsobena újma, resp. bylo ztíženo jejich zemědělské hospodaření, mají nárok na finanční náhradu.O způsobu hospodaření v ptačích oblastech je možno s vlastníkem nebo nájemcem pozemku uzavřít smlouvu.

36

Ptačí oblasti, které představují novou formu územní ochrany přírody24 se vyhlašují nařízením vlády pro vybrané ptačí druhy. Přitom vláda může stanovit činnosti, k jejichž výkonu v ptačí oblasti je nutný souhlas orgánu ochrany přírody. Jakékoliv další aktivity, které by zasahovaly do tohoto území, ať již hospodářské, rekreační, sportovní a jiné rozvojové záměry obcí vyžadují v této oblasti souhlas orgánu ochrany přírody. 6.3. Památné stromy V mikroregionu Králicko existuje větší počet mimořádně významných stromů, jejich skupin či stromořadí, které dostaly statut památných stromů25. Jedná se o jasan ztepilý, javor mléč, buk lesní v Červené Vodě, lípu malolistou v Dolní Hedeči, Dolní Moravě, Králíkách a Mladkově, javor klen v Dolní Hedeči, Králíkách, lípu velkolistou v Králíkách, a konečně lípu, javor, jasan a jeřáb v Králíkách. Strom jako trvalý porost tvoří součást pozemku a tedy i součást vlastnictví k tomuto pozemku. Vlastník pozemku s památným stromem je vystaven určitým omezením: strom je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji, stromy musí být ošetřovány se souhlasem orgánu, který je za památný vyhlásil26. Je-li potřeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí jsou vyhlašována kolem nich ochranná pásma. V ochranném pásmu kolem památných stromů není povolena žádná činnost, která by je mohla jakkoliv ohrozit, např. výstavba, terénní úpravy, odvodňování či chemizace. Vlastník pozemku může být ve výkonu svých práv omezen ještě před vyhlášením stromu za památný. Pokud dojde z titulu památných stromů na zemědělských pozemcích k omezení hospodaření /např. v důsledku zákazu hnojení, zákazu použití biocidů v ovocných sadech aj./ má majitel pozemku s památným stromem nárok žádat o finanční náhradu za ztížení hospodaření. Vyhlašování památných stromů a jejich ochranných pásem, zajišťování a rušení jejich ochrany mají v kompetenci od 1.1.2003 pověřené obecné úřady.

24

Tato forma byla do českého právního řádu vnesena poslední novelizací zákona o ochraně přírody a krajiny /zákon č. 218/2004 Sb./ v souladu se směrnicemi Evropských společenství 79/409/EHS /”směrnice o ptácích”/ a 92/43/EHS /”směrnice o stanovištích”/. 25 Podle paragrafu 46 zákona čís.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů 26 Památné stromy se vyhlašují ve správním řízení podle zákona č. 71/1967 Sb. /správní řád/.

37

6.4. Ochrana zvlášť chráněných druhů rostlin a živočichů Pokud se na zemědělském nebo lesním pozemku nachází zvlášť chráněné druhy rostlin a živočichů /kriticky ohrožené, silně ohrožené nebo ohrožené/ anebo jejich biotop a dojde z tohoto důvodu k omezení hospodaření na zemědělském pozemku, má jeho majitel nebo nájemce právo žádat o finanční náhradu za ztížení hospodaření. Vlastník pozemku je omezen i při běžném obhospodařování svých pozemků, pokud se uvnitř jím obhospodařovaných kultur přirozeně vyskytují silně nebo kriticky ohrožené rostliny. Pro jakékoliv zásahy si v tomto případě musí vyžádat stanovisko orgánu ochrany přírody, které může uložit náhradní ochranné opatření. V regionu jsou mnohé zvlášť chráněné druhy rostlin a živočichů, které jsou chráněny ze zákona27 a které jsou obsaženy i v dalších seznamech, které dokumentují stupeň jejich ohrožení. /Červený, seznam, Černý seznam, Červena kniha cévnatých rostlin a další/. Na území Pardubického kraje, kam mikroregion Králicko spadá, bylo za posledních 200 let nalezeno celkem 162 druhů rostlin označených ze zákona jako druhy chráněné, z nich je v současné době 41 druhů vyhynulých nebo nezvěstných. 6.5. Zvláštní ochrana nerostů Náhrada za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření se – podle dikce zákona – týká i pozemků, na nichž se nacházejí zvlášť chráněné nerosty, tj. nerosty vzácné nebo vědecky či kulturně hodnotné. Tímto výčet titulů ochrany přírody a krajiny, s nimiž je spojena náhrada za ztížení hospodaření, končí. 6.6. Vytváření územních systémů ekologické stability Zvláštní forma náhrady – kterou můžeme označit za určitý mezistupeň - může být spojena s místním systémem ekologické stability krajiny. Tímto systémem rozumíme vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.Cílem systému ekologické stability je podpořit a uchovat rozvoj přirozeného genofondu krajiny, podpořit možnosti polyfunkčního využívání krajiny, uchovat významné krajinné fenomény a příznivě působit na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny. V mikroregionu Králicko se nachází sedm 27

Ochranou druhů se zabývá zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, doplněný vyhláškou MŽP ČR čís. 395/1992 Sb.

38

regionálních biocenter.28 Vytváření těchto systémů je veřejným zájmem, a participují na něm jak vlastníci pozemků, tak obec či stát. Realizace opatření, projektů a plánů, jimiž se připravují podmínky pro vytvoření místního systému ekologické stability, by měla probíhat po dohodě s vlastníkem pozemků, kterých se tento systém týká. Vyžaduje-li však vytvoření místního systému ekologické stability změnu v užívání pozemků, se kterou vlastník nesouhlasí, může mu pozemkový úřad nabídnout výměnu jeho pozemku za jiný pozemek ve státním vlastnictví. Ten by měl mít odpovídající výměru a kvalitu jako pozemek původní a nacházet se pokud možno ve stejné obci. Pokud vlastník pozemku tuto výměnu akceptuje, zcela se vyváže z omezení, který by systém ekologické stability krajiny na jeho hospodaření kladl. Jde tudíž o specifickou podobu náhrady – de facto v naturální podobě. Finanční náhrada za pozemek, jehož užívání má býti změněno, nepřichází jako alternativa v úvahu. 6.7. Přírodní parky: Do mikroregionu Králicka, který pokrývají z velké části lesy, velkoplošně zasahují tři přírodní parky: na severu přírodní park Králický Sněžník, ze západu z Žamberecka část přírodního parku Suchý vrch – Buková hora a kolem řeky Březné část přírodního parku Jeřáb. Přírodní parky jsou zřizovány s cílem ochrany krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Dosažení tohoto cíle vyžaduje, aby veškeré zásahy do krajinného rázu, především povolování a lokalizace staveb, bylo prováděno s ohledem na zachování významných krajinných prvků. Pro majitele pozemků, které spoluvytváří krajinný ráz, to může znamenat jistá omezení. Přesto omezení spojená se statutem přírodních parků nezakládají podle platné právní úpravy nárok na náhradu za ztížení hospodaření. Mnozí právní odborníci29 soudí, že poskytnutí náhrady za omezení vlastnického práva by se měl týkat i přírodních parků a pokládají jeho vyloučení za nedostatek stávající právní úpravy.

28

Králický Sněžník a Výčnělek spojený biokoridorem s Hraničním vrchem, biocentrum Moravský Karlov, Buková hora, U vysokého kamene, Lískovec. 29 viz např. Kusák M.: Omezení vlastnického práva z důvodů ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů, in České právo životního prostředí, ročník V, 1/2005 /15/.

39

6.8. Významné krajinné prvky Specielní význam v ochraně přírody a krajiny mají i tzv. významné krajinné prvky. Rozumí se jimi ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability.Významnými krajinnými prvky v mikroregionu Králicko jsou např. slatinné louky s bohatým výskytem vstavače májového a dalších vzácných rostlin v Červené vodě /U trati/ či rašeliniště s výskytem rosnatky okrouhlolisté, vstavače, vemeníku a dalších vzácných rostlin v Dolní Hedeči, rosnatka v Dolní Hedeči aj. Byť jsou s významnými krajinnými prvky spojena určitá omezení, nezakládají pro majitele pozemků nárok na finanční náhradu. V širším kontextu ochrany životního prostředí může dojít k omezení vlastnického práva za náhrady či bez náhrady nejenom v právní úpravě ochrany přírody a krajiny, která byla analyzována výše, ale též v právní úpravě ochrany vod, ochrany zemědělského půdního fondu a ochrany lesa. Hlavní využitá literatura: -

Podpora ochrany životního prostředí v České republice, Ministerstvo životního prostředí, CENIA, 2005, Správní obvody obcí s rozšířenou působností, ČSÚ, krajská representace Pardubice Program rozvoje Pardubického kraje, Krajský úřad Pardubického kraje, únor 2002, Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje, Opava, květen 2004, www stránky města Králíky, Koutová,A a kol.: Program rozvoje Králické kotliny a Bukovohorské hornatiny, SÚRPMO Hradec Králové, zákon č. 20/2004 Sb. o vodách, zákon č. 188/2004 Sb. o odpadech, zákon č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích, zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, zákon č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství, zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon č. 289/1995 Sb. o lesích, vyhláška 432/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření.

40

Individual researchers, as well as the on-line and printed versions of the CERGE-EI Discussion Papers (including their dissemination) were supported from the following institutional grants: • •

Economic Aspects of EU and EMU Entry [Ekonomické aspekty vstupu do Evropské unie a Evropské měnové unie], No. AVOZ70850503, (2005-2010); Economic Impact of European Integration on the Czech Republic [Ekonomické dopady evropské integrace na ČR], No. MSM0021620846, (2005-2011).

Specific research support and/or other grants the researchers/publications benefited from are acknowledged at the beginning of the Paper.