Vybrané charakteristiky půd v havarijní zóně JE Temelín
Soubor map se specializovaným obsahem Ing. Vladimír Zdražil Ing. Marek Nechvátal RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. Česká zemědělská univerzita, Fakulta životního prostředí, Katedra aplikované ekologie 2012 Mapy vznikly v souvislosti s řešením Projekt MV VG2VS/181‐ Minimalizace dopadů radiační kontaminace na krajinu v havarijní zóně JE Temelín
Anotace: V rámci projektu probíhá výzkum zaměřený na snížení dopadů radioaktivní kontaminace krajiny zvýšením retence a kumulační schopnosti prvků krajiny se zaměřením na retenční lokality, agroekosystémy a drobnou hydrologickou síť aplikované na příkladu zóny havarijního plánování JE Temelín. V případě suchého spadu se předpokládá, že bude hrát rozhodující roli množství a stav krajinného pokryvu – nadzemní biomasa (agroekosystémy, lesy a lada), kde bude zapotřebí zvolit vhodná opatření pro efektivní snížení úrovně kontaminace (ponecháno ladem, sklizeň, odvoz, uložení, likvidace….). V případě mokrého spadu (kontaminace vod) a jeho stékaní do povrchové vody ‐ může významnou roli sehrát přirozený zádržný systém krajiny (retenční plochy), kdy mimo lidská sídla by mohlo dojít k akumulaci a dočasnému nebo dlouhodobému uložení aktivity. Zachycení radioaktivní kontaminace v zasažené oblasti umožní lépe kontrolovat migraci kontaminantů v životním prostředí v delším časovém období po havárii. Vzhledem k poločasu proměny kontaminujících radionuklidů je u nuklidů s kratším poločasem účelné zachytit je po dobu, za kterou jejich aktivita klesne pod intervenční úroveň. Vybrané charakteristiky půd jsou podkladem pro další koncepční plánování výzkumu krajiny, aby mohl být vytvořen modelový odhad aktuálního stavu a množství biomasy, množství a distribuce povrchového odtoku pro případné simulace ukládání a šíření kontaminace. Pro charakterizaci hodnoceného území z hlediska rychlosti infiltrace srážkových vod do podloží byla použita metodika kategorizace půd dle hydrologických skupin půd (Metodika ÚVTIZ: Ochrana zemědělské půdy před erozí. 5/1992). Pro charakteristiku půdních vlastností byla použita digitální (vektorovou) půdní mapa zájmové oblasti (Kozák et al., 2005) s klasifikací půd na úrovni půdního subtypu v platném názvosloví Taxonomického klasifikačního systému půd ČR (TKSP) (Němeček et al., 2001) a mezinárodní klasifikaci World Reference Base for Soil Resources (FAO, 1998).
Metodika a výsledky Vstupní digitální mapové podklady: 1) 4 mapové listy KPP (22‐41, 22‐42, 22‐43, 22‐44) (zemědělská půda) o vrstva půdních typů a subtypů (klasifikace KPP) o vrstva půdotvorných substrátů o hloubka půdy 2) 3 mapové listy MŽP (22‐41, 22‐42, 22‐44) (zemědělská a lesní půda) o vrstva půdních typů a subtypů (morfo‐genetická klasifikace) 3) 1 mapový list MŽP (22‐43) (zemědělská a lesní půda) o vrstva půdních typů a subtypů (klasifikace TKSP) Pro charakterizaci hodnoceného území z hlediska rychlosti infiltrace srážkových vod do podloží byla použita metodika kategorizace půd dle hydrologických skupin půd (Metodika ÚVTIZ: Ochrana zemědělské půdy před erozí. 5/1992). Pro charakteristiku půdních vlastností byla použita digitální (vektorovou) půdní mapa zájmové oblasti (Kozák et al., 2005) s klasifikací půd na úrovni půdního subtypu v platném názvosloví Taxonomického klasifikačního systému půd ČR (TKSP) (Němeček et al., 2001) a mezinárodní klasifikaci World Reference Base for Soil Resources (FAO, 1998). Zájmová oblast je rozložena na čtyři listy Základní mapy ČR (22‐41, 22‐42, 22‐43 a 22‐44). Na rozdíl od mapových podkladů BPEJ tato mapa pokrývá celé hodnoceného území bez ohledu na kategorie půd. Výsledná půdní mapa vznikla jako syntéza výše jmenovaných digitalizovaných mapových podkladů. Překlasifikování z původních klasifikací (geneticko‐agronomické, klasifikačního systému lesních půd a morfo‐ genetické klasifikace) do současné bylo vytvořeno na základě převodníku sestaveného na základě nejtypičtějších půdních typů na nejtypičtějších půdních substrátech. Klasifikace byla provedena na úrovni půdních typů a subtypů. Zároveň byly půdy označeny i názvy mezinárodní klasifikace World Reference Base for Soil Resources (FAO, 1998) na úrovni „major soil units“ a „subunits“, přesně podle jejich definic. Při klasifikace půdních typů a subtypů do hydrologických skupin půd byla zohledněna i datová vektorová vrstva půdotvorných substrátů. Hydrologické skupiny půd Skupina A B C D
Charakteristika hydrologických vlastností Půdy s vysokou rychlostí infiltrace ( > 0,12mm . min‐1 ) i při úplném nasycení, zahrnující převážně hluboké, dobře až nadměrně odvodněné písky nebo štěrky Půdy se střední rychlostí infiltrace ( 0,06 ‐ 0,12 mm . min‐1) i při úplném nasycení, zahrnující převážně půdy středně hluboké až hluboké, středně až dobře odvodněné, hlinitopísčité až jílovitohlinité Půdy s nízkou rychlostí infiltrace ( 0,02 ‐ 0,06 mm . min‐1) při úplném nasycení, zahrnující převážně půdy s málo propustnou vrstvou v půdním profilu a půdy jílovitohlinité až jílovité Půdy s velmi nízkou rychlostí infiltrace i při úplném nasycení, zahrnující převážně jíly s vysokou bobtnatostí, půdy s trvale vysokou hladinou podzemní vody, půdy s vrstvou jílu na povrchu nebo těsně pod ním a mělké půdy nad téměř nepropustným podložím.
Hydrologické skupiny půd v 15 km zóně JETE V celé zóně kolem JE Temelín (13 km i 15 km) převažují půdy hydrologické skupiny B (od 40% do 55%) a C (30% ‐ 50%), tedy „méně nebezpečné“ a méně „problémové“z pohledu transportu kontaminantů (radionuklidů) a příp. jejich odstranění z půd (dekontaminaci). Tyto půdy mají střední až nízké rychlosti infiltrace ( 0,02 – 0,12 mm . min‐1). Jsou to půdy středně hluboké až hluboké, dobře odvodněné až při nasycení s málo propustnou vrstvou jílů. Tyto půdy budou kontaminant (radionuklid) částečně poutat na jílové částice, část kontaminantů bude transportována cestou preferenčního proudění do větších hloubek, odkud bude odváděna do povrchových vod, v níž bude probíhat ředění. Hydrologická skupina A s vysokou rychlostí infiltrace, větší než 0,12 mm . min‐1 je v zájmovém území málo zastoupena a nehraje proto významnější roli, tzn., že ve vymezené oblasti nehrozí kontaminace hlubokých vrstev půdy a (zdrojů) podzemních vod radionuklidy. Nebo jen v relativně malých oblastech kolem větších vodních toků. Významnou skupinou půd jsou půdy z hydrologické skupiny D, tj. půdy s velmi malou rychlostí infiltrace (pod 0,02 mm . min‐1 ), což jsou půdy s trvale vysokou hladinou podzemní vody a jílovou vrstvou při povrchu nebo těsně pod
ním, půdy mělké, jejichž podloží je nepropustné nebo téměř nepropustné. V těchto půdách bude kontaminant (radionuklid) poután na jílové částice a jen malá část může přecházet do vodního prostředí. Tuto skupinu půd nacházíme na jihu, jihozápadě a západě dotčeného území. Skupiny půd v 15 km zóně JETE Od severozápadu přes centrální část až po jihovýchod se táhne kambizem dystrická. V jihozápadní a západní části území převládá glej akvický. Na severu, východě a západě se roztroušeně nachází luvizem oglejená. Méně často na západě a jihu fluvizem glejová. Substráty půd v 15 km zóně JETE Dominujícím substrátem jsou pararuly. Při okrajích zóny, víceméně roztroušeně nalézáme slatiny a rašeliny. Zajímavé z pohledu fixace kontaminantů/radionuklidů jsou převážně písčité až převážně jílovité horniny a zeminy imnického terciéru na jihu a západě území, které spadají do hydrologické skupiny D. Seznam literatury FAO 1998: World Reference Base for Soil Resources. Food and Agriculture Organization of the United Nations, Rome. Kozák J., Němeček J., Janků J., Penížek V. 2005: Roční (průběžná) zpráva o výsledcích plnění úkolu: Stanovení potenciálních změn kvalitativních a kvantitativních parametrů půd s ohledem na způsob a intenzitu jejich využívání a zranitelnosti vůči antropogenní zátěži na základě historických podkladů a aktuálních výsledků sledování výsledky roku, Česká zemědělská univerzita v Praze. Němeček J. et al. 2001: Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. Česká zemědělská univerzita v Praze.
