VSEM_MBA 27. Vysoká škola ekonomie a managementu

2011 MANAGEMENT ZMĚNY

Management změny Lukáš Blažek

VSEM_MBA 27

Vysoká škola ekonomie a managementu

Management změny Management  změny

Ing Lukáš Blažek Ph D. Ing. Lukáš Blažek, Ph.D

Literatura Základní literatura: Kovář F., Hrazdilová‐Bočková K., Management změny, VŠEM 2008

Doplňkové interní materiály VŠEM: Doplňkové interní materiály VŠEM: • Studijní text – prezentace jednotlivých přednášek • Web Forum – Web Forum pro pro dotazy při samostudiu dotazy při samostudiu

Literatura Doplňující literatura : ¾ Kopčaj A.:Řízení proudu změn, Kopčaj‐Silma ´90 ve spolupráci  Ř s Grada Publishing a Národním vzdělávacím fondem, Rychvald 1999 Rychvald 1999 ¾ Kovář F., Strategický management, VŠE, Jindřichův Hradec  2005  ¾ Vodáček L.,Vodáčková O.: Moderní management v teorii a    praxi, Management Press, Praha, 2006  ¾ Řezáč J., Moderní management, Computer Press, Brno, 2009  ¾ Truneček J., Znalostní podnik ve znalostní společnosti,  Professional Publishing, Praha, 2003  ¾ Fiala P., Projektové řízení – modely, metody, analýzy,  Professional Publishing, Praha, 1995

Management změny Cíl předmětu Cíl předmětu • Poskytnutí informací a znalostí v oblasti  základní disciplíny managementu která svojí základní disciplíny managementu , která svojí  povahou tvoří jádro manažerských dovedností  a znalostí. l í

Základní témata předmětu • • • • • • •

Filozofie managementu změny  Teoreticko‐metodologické základy managementu změny Teoreticko‐metodologické základy managementu změny Management změny v ekonomickém organismu Management znalostí Rozhodování o změně a inovaci Moderní přístupy k managementu změny a inovace v ekonomickém    organismu Management projektu změny a inovace

Filozofie managementu změny • Cíl tématu: Cíl tématu: Úvod do problematiky managementu změny,  poznání projevů změn a důvodů pro změny poznání projevů změn a důvodů pro změny.

Důvody radikálních změn y ¾makroekonomický vývoj ¾ ik k ¾mikroekonomický vývoj i ký ý j ¾sílící konkurence ¾stávající systémy řízení organizací

Filozofie managementu změny Proměnlivost – má charakter: a) růstu b) degenerace Nelze hovořit o stabilitě – změny jsou nevyhnutelným  yj y ý projevem reality.

Filozofie managementu změny g y ¾ k ¾Aktivita ¾Změna ¾Efekt

Filozofie managementu změny Východiskem aktivit vedoucích ke změnám je řešení  určitého problému. Typy problémů: ¾ ohrožení ¾ porucha ¾ příležitost

Filozofie managementu změny Cílový stav: a)  ) Orientace na problémy typu příležitost – hledání možností pro  zlepšování. š á í b) Chceme‐li dosáhnout citelných efektů, nelze spoléhat na  samovolný vývoj ani na spontánní iniciativy zaměstnanců.

Filozofie managementu změny Změny není nutné vztahovat pouze na procesy v podniku Změny není nutné vztahovat pouze na procesy v podniku. Důležité je řešit také změny: Důl žité j ř šit t ké ě ‐ v myšlení lidí (zaměstnanců / řídících pracovníků) ‐ v oblasti rozhodování  bl ti h d á í

Filozofie managementu změny Závěr: Pro řízení proudu změn platí, že „nestačí odstraňovat nedostatky,  musí se hledat a vytvářet přednosti“. Podnik který chce získat výhodu před ostatními, musí mít jasnou  strategii, jak řízení změny docílit. strategii,  jak řízení změny docílit. Přednosti firmy lze budovat na základě poznatku, že změna je určujícím  činitelem rozvoje potřeb zákazníků.

Filozofie managementu změny Závěr: Jedinou konstantou budoucího vývoje bude opět změna – na váze nabývá  management změn. ‐ ‐ ‐

Čas kolem nás jako by plynul rychleji než dříve Čas je plný turbulencí , skokových změn a chaosu Čas je plný turbulencí , skokových změn a chaosu Parciální procesy managementu budou více probíhat ve zrychleném a  nerovnoměrném pohybu

Filozofie managementu změny Závěr: Kategorie času se úzce pojí také s rychlostí. Právě rychlost myšlení, kreativity, vnášení invence do inkrementálních i  zásadních inovací bude nabývat na významu  i v managementu,marketingu a  podnikání.   podnikání

Teoreticko‐metodologické základy  managementu změny managementu změny • Cíl tématu: Cíl té t Aplikace poznatků obecné teorie  systémů,termodynamiky otevřených a  é ů d k ř ý h uzavřených systémů,biologie do  ý y , g managementu změny.

Objektivní realita a její objekty Svět – objektivní realita, ve které se nacházíme je naplněna objekty  různé podoby.

Dělení objektů podle základní klasifikace: • Existující,  Neexistující Existující Neexistující Klasifikace objektů podle vzniku: • Přírodní,  Umělé

Složky objektů Složky objektů U k ždéh bj k U každého objektu objektivní reality lze definovat 3 složky: bj k i í li l d fi 3 l žk • Substance ‐ látka, ze které je objekt tvořen • Uspořádanost řá ‐ vymezení jeho struktury, tvaru, organizace jeho   subsystémů a prvků apod. b té ů ků d • Procesy ‐ soubory činností přetvářejících vstupy na výstupy   soubory činností přetvářejících vstupy na výstupy vytvářejících tak hodnotu pro zákazníka

Systémový přístup ke zkoumání objektů • Podmínkou vymezení systému je stanovení účelu. • Systémový Systémový přístup jako vědní disciplína (metoda  přístup jako vědní disciplína (metoda myšlení) umožňuje na určitém objektu zkoumat  pouze a jenom ty vlastnosti které odpovídají našemu pouze a jenom ty vlastnosti, které odpovídají našemu  zájmu a účelu zkoumání.

Systémový přístup ke zkoumání objektů • Za systém považujeme účelově definovanou množinu  prvků a množin vazeb mezi nimi, které společně  ků ž b k é l č ě určují vlastnosti celku. • Navedení systému je podmíněno vymezením  y j p y objektu, na který je systém naváděn, účelu, který  chceme zkoumat a rozlišovací úrovní.

Klasifikace systémů Klasifikace systémů Základní třídění podle: • • • •

Vazby k okolí – otevřené, uzavřené Vztahu k realitě – abstraktní, konkrétní Chování v čase – statické, dynamické Způsobu chování a) systémy s cílovým a bez cílového chování b) systémy adaptivní a neadaptivní c) systémy deterministické a stochastické • Původu – přirozené, umělé • Obsahu – hmotné, nehmotné, informační

Význam systémového přístupu • Změna paradigmatu je spojena se vznikem  systémového přístupu, kde se obrací vztah mezi systémového přístupu, kde se obrací vztah mezi  celkem a částí ke směru, že vlastnosti částí mohou  být poznány pouze z poznání celku. • Holistický přístup o st c ý p stup Vznik systémového přístupu a myšlení, postup od  částí k celku částí k celku.

Význam systémového přístupu Holistický přístup Aplikace holistického managementu poskytuje  k komplexní vnímání organizace, jak z pohledu  l í í á í i j k hl d systémového, tak i manažerského, a umožňuje tak  zabezpečování homeostáze organizace.

Entropie • Každý uzavřený systém samovolně směřuje ke stále  vzrůstající neuspořádanosti , k veličině zvané  entropie • Entropie systému: Je vyjádřením yj ((mírou)) neuspořádanosti p systému y s tím, že p platí čím jje entropie větší, tím je uspořádanost systému menší a naopak. Limitou uspořádanosti je na jedné straně stav entropického minima (entropické nuly), na straně druhé stav entropického maxima (entropie=1), vyjadřuje totální neuspořádanost systému.

Termodynamika TTeorie, která popisuje dynamické chování reálných i k á i j d i ké h á í ál ý h systémů v čase, jejich vzájemné interakce včetně interakce  s okolím Vzniká vhodným spojením mechaniky kontinua a s okolím. Vzniká vhodným spojením mechaniky kontinua a  nerovnovážné termodynamiky. ¾ Biologické a sociálně‐ekonomické systémy mají  důležitý  p ý nevratnost procesů. p společný znak – ¾ Vše probíhá v životních cyklech (nic živého se nevrátí do svého  zrodu) – i reálné sociálně‐ekonomické systémy.

Základy termodynamiky Termodynamické systémy: ¾ Izolované ¾ Uzavřené ¾ Otevřené Termodynamické veličiny: ¾ Extenzivní  ¾ Intenzivní Vzájemné vztahy mezi extenzivními a intenzivními  veličinami tvoří obsah termodynamických zákonů.

Základní termodynamické zákony • Zákon zachování hmoty říká, y y j p p že ke změně hmoty systému může dojít pouze přítokem nebo  odtokem hmoty z nebo do okolí. Celková hmota nemůže  vznikat, ani zanikat, mění jen své formy.

• První zákon termodynamiky Ke změně energie nebo výkonu v systému může dojít pouze  přítokem nebo odtokem energie nebo výkonu z nebo do okolí.  Celková energie nemůže vznikat ani zanikat mění jen své Celková energie nemůže vznikat, ani zanikat, mění jen své  formy.

Základní termodynamické zákony • Druhý zákon termodynamiky se týká entropie a vyjadřuje, že neuspořádanost – chaos  izolovaného systému buď zůstává stejná nebo narůstá – nikdy  se nemůže menšo at (pok d je s stém ro no á e) T to se nemůže zmenšovat (pokud je systém v rovnováze). Tyto  jevy udržují přirozený chod událostí – jde o přírodní zákon – zákon růstu entropie. zákon růstu entropie. Zákon růstu entropie předpovídá dominantní směr průběhu  Zákon růstu entropie předpovídá dominantní směr průběhu přírodních procesů.

Entropie jako vyjádření neuspořádanosti objektu Entropii v managementu používáme pro vyjádření míry  neuspořádanosti objektu s tím, že je dána úrovní  uspořádaností substance,“uspořádanosti“ a procesů. Entropie ¾ Interní  ¾ Externí Sloučení interní a externí entropie  je vymezeno jako  celková úroveň entropie určitého objektu.

Entropie jako vyjádření neuspořádanosti objektu Entropie ¾ Fylogenetická ‐ představuje v určitém čase nejdokonaleji uspořádanou podobu určitého  představuje v určitém čase nejdokonaleji uspořádanou podobu určitého objektu a má vždy hodnotu 0. Je ovlivňována inovacemi. ¾ Ontogenetická ‐ představuje úroveň uspořádanosti zcela konkrétního objektu stejného  druhu ve stejném čase. Je podmíněna změnami. druhu ve stejném čase. Je podmíněna změnami.

Entropie jako vyjádření neuspořádanosti objektu Koncept fylogeneze a ontogeneze f l je převzat z biologie,  ř b l kde fylogeneze představuje vývoj určitého druhu, kdežto  ontogeneze vývoj jedince stejného druhu. Fylogenetický vývoj určitého objektu je spojen s jeho  inovační úrovní, kdežto ontogenetická úroveň je  podmíněna pouze změnou, v tom je podstatná kauzální  souvislost využitelná v managementu změny a inovace.

Pojetí změny a její klasifikace • Změnu v nejobecnějším pojetí je možno charakterizovat jako  j j p j j j přechod jakéhokoli objektu z jedné podoby do podoby jiné. • ¾ ¾ ¾

Změny samovolné , cílené (řízené) podnětné , elementární, komplexní inkrementální, transicionální ,

Pojetí změny a její klasifikace j y j j • ZZ hlediska vlivu změn na vývojové tendence organizace lze  hl di k li ě ý j é d i l zaznamenat: ¾ Udržovací změny ¾ Změny znamenající dosažení parity s konkurencí Z ě jí í d ž í it k k í ¾ Změny zlomového charakteru

Řízení a management změny a inovace • Řízení změny – jedna z forem lidské aktivity, jejímž posláním  je příprava a prosazování změn je příprava a prosazování změn • ZZa změnu považujeme přechod z jedné úrovně uspořádanosti,  ě ž j ř h d j d éú ě řád ti substance příp. procesů do úrovně jiné – vyšší nebo nižší jako  výsledku samovolného vývoje nebo vývoje řízeného. výsledku samovolného vývoje  nebo vývoje řízeného. • Cílená Cílená – řízená změna je výsledkem lidské aktivity, jejímž  řízená změna je výsledkem lidské aktivity jejímž posláním je příprava a prosazování změn a definujeme ji jako  řízení.

Řízení a management změny a inovace • Management jako subsystém řízení vkládá do vztahu řídící  jako subsystém řízení vkládá do vztahu řídící subjekt ‐ řízený objekt na místo regulátora další lidský subjekt,  který potom v závislosti na podobě manažerského stylu  řídícího subjektu ovlivňuje chování objektu řízení. • Sekundárním posláním manažera je zadržovat nebo  napravovat rostoucí entropii řízeného objektu.

Inovace a jejich pojetí Inovace LLze ji v nejobecnějším pojetí vymezit jako  ji j b ější j tí it j k „uskutečnění jakékoli absolutně nové změny, která  j je nová z pohledu celosvětového měřítka.“ á hl d l ět éh ěřítk “ Vztah inovace a změny V t hi ě Inovace je absolutní novinka v globálním  systémovém rámci, zatímco změna je pouze  té é á i tí ě j relativní novinka

Inovace a jejich pojetí Vztah inovace a změny Každá inovace je současně změnou a to i kvalitativní, ne  K ždá i j č ě ě t i k lit ti í každá změna, a to i kvalitativní, je inovací. Přenášení daného řešení dále je vymezeno jako difuse  inovace a probíhá již pouze v podobě změny. V rámci ekonomiky založené na znalostech je role,  kterou inovace hraje, považována za podstatnou.

Efekt změny a inovace Samovolné i řízené změny a inovace jsou spojeny se  Samovolné i řízené změny a inovace jsou spojeny se vznikem efektu. • Za efekt je v nejobecnější podobě považován změněný účinek, který souvisí s účelem daného objektu, ve kterém  účinek, který souvisí s účelem daného objektu, ve kterém změna nebo inovace probíhá, a má podobu změněných funkcí  objektu, nebo změna užitých zdrojů na využívání funkčnosti v  naturální podobě nebo peněžním vyjádřením naturální podobě nebo peněžním vyjádřením.

Efekt změny a inovace Efekt změny jakéhokoli objektu je dán: a) b)

Změnou jeho funkčnosti, kterou je naplňován účel existence  objektu. Objemem, kvalitou a strukturou zdrojů, které je nutno  vynaložit na dosahování funkčnosti objektu.

Toto současně vyjadřuje souborné hodnotící kritérium  Toto současně vyjadřuje souborné hodnotící kritérium pro hodnocení změny a inovace.

Informace pro management změny • Objektivní informovanost Představuje v daném čase existující sumu informací  (poznatků), která o stavu objektivní reality a objektů v ní se  (p ), j y j nacházejících je známa. ¾ Neurčitost – nulový stav informovanosti o určitém   objektu ¾ Určitost – plná informovanost o určitém objektu

Informace pro management změny Dle charakteru informací, které tvoří obsah objektivní j informovanosti lze rozdělit objektivní informovanost na: a)

Subsystém informací subjektivního charakteru ‐ suma informací, které daný stav světa interpretují  nepravdivě

b)

Subsystém informací objektivního charakteru ‐ informace jsou relativně objektivního charakteru ‐ subsystém – objektivní fakticita

Informace pro management změny Paradigma P di Vyjadřuje úroveň akceptovaného poznání v určitém čase. Posun paradigmatu probíhal v důsledku rozvoje lidského  poznání, zpřesňování vědění o objektivní realitě a jejích  objektech.

Věda Je vymezena jako: j k ¾Soustava poznatků o objektivní podobě  objektivní reality objektivní reality ¾Forma poznávacího procesu objektivní reality ¾ ¾Soustava pracovišť, kde probíhá vědecký  šť k bíhá ě ký poznávací proces

Management změny v ekonomickém  organismu i Cíl tématu: Seznámení se s poznatky, adekvátní  významu změn a inovací v podnicích a jejich  řízení a managementu na úrovni nároků řízení a managementu na úrovni nároků  současnosti a budoucnosti.

Paradigma managementu změny 1. Princip ¾

Změna substance, uspořádanosti objektu a procesů v  něm probíhajících je jádrem managementu změny.

2. Princip ¾ ¾

Ekonomické procesy probíhají v čase a prostoru. Časová dimenze představující trajektorii pohybu Časová dimenze představující trajektorii pohybu ekonomického organismu v čase, představuje definiční znak prezentovaného pojetí managementu změny. znak prezentovaného pojetí managementu změny.

Podnik jako ekonomický organismus Ekonomický organismus je definován jako systém, spojený s vnějším prostředím  prostřednictvím vstupu a výstupu s tím, že četnost a prostřednictvím vstupu a výstupu s tím, že četnost a  intenzita vazeb mezi prvky tohoto systému je větší ve  vnitřní struktuře než při jeho propojení s okolím. vnitřní struktuře než při jeho propojení s okolím. Podnik je vymezen jako živoucí systém Podnik je vymezen jako živoucí systém a životaschopný  a životaschopný objekt, kde probíhají změny a inovace tak, aby přinášely optimální komplexní efekt optimální komplexní efekt.

Podnik jako ekonomický organismus Prvky a vazby ekonomického organismu tvoří v souhrnu  j jeho činitele. Prvky ¾ Pracovníci ¾ Suroviny, materiály ¾ Stroje, zařízení, budovy

Vazby, vztahy ¾ ¾ ¾ ¾

Energie (resp. energetická vazba) Energie (resp. energetická vazba) Technologie (resp. technologická vazba) Organizace Konstrukce výrobků / služeb Konstrukce výrobků / služeb

Uspořádanost ekonomického organismu a  U řád k i kéh i relativní stupeň komplexnosti Relativní stupeň komplexnosti ¾ Vyjadřuje jak daleko je určitý systém vzdálen od stavu totální neuspořádanosti (představované rovnováhou  zániku – smrti). ¾ Představuje úroveň daného konkrétního systému v  porovnání s nejvyšší v daném čase dosaženou  úrovní, což představuje důležitou informaci pro  možnou formulaci jeho strategického vývoje a pro  identifikaci změn pro další vývoj.

Uspořádanost ekonomického organismu a  relativní stupeň komplexnosti relativní stupeň komplexnosti

Relativní stupeň komplexnosti p p ¾ Vyjadřuje Vyjadřuje stav vnitřní uspořádanosti stav vnitřní uspořádanosti daného systému daného systému v konfrontaci s uspořádaností vnějšího prostředí a     je vyjadřován prostřednictvím vnitřní a vnější entropie. je vyjadřován prostřednictvím vnitřní a vnější entropie.

Uspořádanost ekonomického organismu a  relativní stupeň komplexnosti relativní stupeň komplexnosti Vnitřní entropie Vnitřní entropie vyjadřuje úroveň uspořádanosti vnitřní struktury daného  systému. systému j p Vnější entropie je vyjádřením úrovně uspořádanosti vnějšího prostředí. Relativní stupeň komplexnosti v grafickém vyjádření  vymezuje koridor života.

Vývojový proces ekonomického organismu Podstatou vývojového procesu ekonomického organismu  jjsou změnyy jjeho reálných prvků ý p a vztahů mezi nimi. Změny jsou výsledkem: ¾ působení přírodních sil a vlivů ¾ cílevědomého působení člověka Realizace změn: ¾ kvantitativních ¾ kvalitativních

Poznání a jeho formy Poznání probíhá ve dvou základních formách: a) Empirické zdrojem je bezprostřední praxe b) Teoretické Od bezprostřední praxe oddělená činnost p p ƒ

Zdrojem lidského poznání jsou smysly a rozum.

ƒ

Empirické a teoretické poznání objektivní reality tvoří zpravidla jednotu  poznávacího procesu.

Poznání a jeho formy Poznatky tvoří ve svém souhrnu vědění, znalosti. Poznatky: ¾ Sdělované (explicitní) ¾ Nesdělované (implicitní) Nesdělované (implicitní) ¾ Vědeckého charakteru Vědeckého charakteru ¾ Technického charakteru

Invence jako změna ve struktuře vědění ƒ Změny, které splňují podmínku absolutní novosti, jsou  definovány jako inovace definovány jako inovace. ƒ Změny ve struktuře vědění vymezíme jako invence. Invence je kvalitativní změna struktury vědění sociálního  systému nebo jeho prvku lidského subjektu. systému, nebo jeho prvku – lidského subjektu Invence: ¾ pozitivní ¾ negativní

Invence jako změna ve struktuře vědění • Změny, ke kterým dochází ve struktuře celosvětového vědění pokládáme za absolutní invence Jsou to vědění, pokládáme za absolutní invence. Jsou to  změny, které mění kvalitu celosvětového vědění. • Relativní invence je změna struktury vědění v daném sociálním systému, která probíhá na základě difúze  y p vědění již existujícího v jiných systémech, popř. světového vědění nebo i poznatků vytvořených z  vnitřních zdrojů poznání daného systému, které však již jinde existují.

Invence jako změna ve struktuře vědění • Rozvoj poznání má různé motivace. Invence: ¾ Gnoseologické ¾ Aplikačního charakteru ‐ invence výrobního charakteru

Management změny a inovace Management změny a inovace Variabilita ekonomické reality na přelomu 20. a 21. století, sílící  Variabilita ekonomické reality na přelomu 20. a 21. století, sílící globalizace, úsilí o hledání komparativních výhod i změny v  interním prostředí každé společnosti vedou k překonávání interním prostředí každé společnosti vedou k překonávání dosud přetrvávajících manažerských paradigmat a vyvolávají  tlaky na provádění změn tlaky na provádění změn.  Je zřejmé, že ty společnosti, které se nezabývají inovacemi své  produkce a setrvávají na tradičních přístupech řízení již ve produkce a setrvávají na tradičních přístupech řízení, již ve  střednědobém horizontu mohou mít vážné problémy se svou  konkurenceschopností a v důsledku toho i s ekonomickou konkurenceschopností a v důsledku toho i s ekonomickou  prosperitou.

Management změny a inovace Management změny a inovace Management změny se vyčlenil jako samostatný termín v  průběhu sedmdesátých let 20. století.  Závěry, ze kterých vychází, vznikaly v průběhu druhé poloviny  Závěry ze kterých vychází vznikaly v průběhu druhé poloviny 20. století. Myšlenku, že inovace hrají významnou úlohu v  ekonomickém vývoji tržních ekonomik protože narušují existující ekonomickém vývoji tržních ekonomik, protože narušují existující  rovnováhu a následně ji opět na kvalitativně vyšší úrovni navozují,  již dříve vyslovil Joseph Alois Schumpeter (1883 – již dříve vyslovil Joseph Alois Schumpeter (1883 – 1950).  1950) Inovace podle něj přinášejí inovátorovi zisk, který je nutné  vynaložit na zvyšování produktivity, kapitalizovat jej tak, aby bylo  možné se v daném oboru udržet.

Management změny Management změny ‐ směr managementu spočívající jednak v  připravenosti reakcí na vnější či vnitřní podněty (pasivní aspekt) připravenosti reakcí na vnější či vnitřní podněty (pasivní aspekt)  a jednak zaměřený na volbu předmětu změny, její pružnou  přípravu realizaci a využívání (aktivní aspekt) přípravu, realizaci a využívání (aktivní aspekt).

Jde o přeměnu celého podniku od jednoho stadia ke druhému,  od jedné kultury ke druhé. j y

Management změny Management změny Základní definice a pojmy p j y •

Změna (inovace) je pozitivní, ale i negativní kvantitativní či kvalitativní  posun prvků ekonomického organismu nebo vztahů mezi nimi.

Podle objektu, jehož se změny týkají, rozlišujeme změny věcné, které se  orientují buď na výrobky (služby) nebo na technologie (prvky a postupy orientují buď na výrobky (služby) nebo na technologie (prvky a postupy  výroby) a změny řízení, které se týkají přístupů managementu (např.  organizování, motivování, komunikace apod.) •

Inovace je tvůrčí lidskou aktivitou vyvolaná pozitivní změna ve struktuře  podnikatelských objektů která má za následek požadovaný a očekávaný podnikatelských objektů, která má za následek požadovaný a očekávaný  pozitivní efekt.

Měření změny a inovace Měření změny a inovace Inovace lze klasifikovat v závislosti na jejich novosti. f j j Za představitele české inovační teorie lze považovat  prof. Františka Valentu, který koncem šedesátých let 20. století  sestavil klasifikaci inovací (sociometrická metoda).  Jednotlivé změny, které ve struktuře ekonomického organismu  probíhají, se podle tohoto přístupu od sebe liší nejen svým  charakterem, ale i svou úrovní. Tuto úroveň změn lze měřit  podle stupnice úrovně změny.  Z ě j d li ý h f k ů ý b í h Změny jednotlivých faktorů výrobních  a ekonomických  k i ký h organismů se měří pomocí řádu změny (inovace).

Měření změny a inovace Měření změny a inovace 0. ‐‐ nultý řád změny 0 nultý řád změny ‐ proces regenerace ‐ prostá obnova prvku podnikatelského objektu prostá obnova prvku podnikatelského objektu ‐ působí proti přirozené tendenci k degeneraci a degradaci 1. ‐ změna prvního řádu ‐ změna intenzity vazby mezi jeho prvky (vztahy a vzájemné  relace) Jsou to změny znamenající přeskupení vztahů mezi jinak kvantitativně a  Jsou to změny znamenající přeskupení vztahů mezi jinak kvantitativně a kvalitativně neměnnými prvky společnosti. 

Měření změny a inovace Měření změny a inovace 0. + 1. řád ‐ nepřináší výraznější změnu do chodu organizace ‐ projev procesu adaptace  na vnější prostředí   projev procesu adaptace na vnější prostředí Dosud uvedené řády inovací lze také chápat jako nutný a trvalý proces vnitřní  adaptace společnosti, který prakticky bez zásadnějších výdajů finančních  prostředků na jeho uskutečňování je prokazatelným zdrojem růstu tzv.  přirozené produktivity práce ve výši 2 5 až 4% za rok přirozené produktivity práce ve výši 2,5 až 4% za rok.

Měření změny a inovace 2. ‐ změna druhého řádu ‐ prostá kvantitativní změna ‐ kvalitativně nezměněné prvky organizace jsou využity za  účelem zvýšení množství výstupu anebo jsou tyto prvky samy  nasazeny ve změněném počtu Je to složitější a na tvořivost člověka náročnější změna, spočívající ve změně  počtu (množství) jednotlivého činitele. počtu (množství) jednotlivého činitele. 

Měření změny a inovace 3. ‐ změna třetího řádu ‐ skupina adaptačních změn ‐ již představuje nejjednodušší kvalitativní změny činitelů  ekonomického organismu ZZměna vnější stránky kvality jednotlivých prvků společnosti. Je to adaptační  ě ější t á k k lit j d tli ý h ků l č ti J t d t č í změna, při níž se uplatňuje pokrok ve vzájemném působení věcných faktorů a  kvalifikace pracovníků. f p

Měření změny a inovace 4. ‐ změna čtvrtého řádu ‐ nástup nové varianty ‐ skupina změn vyznačujících se novou kombinací již známých  vlastností a parametrů ‐ změna nefunkčních parametrů ‐ při změně varianty se uplatňuje nové řešení celého produktu  ř ě ě ň éř š í é nebo uspořádání prvků Jedná se o první z vyšších řádů změn (inovací) vyznačující se nástupem nové  varianty, kde se pozornost soustředí na řešení nového výrobku. y, p ý

Měření změny a inovace Měření změny a inovace 5 změna pátého řádu 5. ‐ změna pátého řádu ‐ nástup nové generace p g při zachování původní  koncepce p p p ‐ mění se funkční parametry a vlastnosti (původní koncepce však zůstává zachována) ‐ změna všech základních prvků organizace nebo produktu Je to forma nové generace. Jde o skupinu změn, při nichž se progresivně  překonávají jednotlivé parametry a funkční vlastnosti, původní koncepce však  zůstává zachována zůstává zachována.

Měření změny a inovace Měření změny a inovace 6. ‐ změna šestého řádu ‐ koncepční změna překonávající nejen současné parametry, ale  k č í ě ř k á jí í j č é t l vzniká celá nová konstrukční a funkční platforma ‐ nástup nového druhu produktu nástup nového druhu produktu Změna výchozí koncepce prvků při ponechání původního principu na němž  Změna výchozí koncepce prvků při ponechání původního principu na němž jsou tyto prvky založeny. Jedná se o koncepční změnu, kdy jsou překonány  nejen dosavadní parametry, ale zároveň dochází i ke změně konstrukční a  f kč í k funkční koncepce.

Měření změny a inovace 7. ‐ změna sedmého řádu ‐ existence nového principu, kdy vzniká celý nový rod produktu ‐ principiální změna znamená převrat ve výrobní , příp. řídící  struktuře Změna principu prvků společnosti. Základní princip je zde překonán principem  Změna principu prvků společnosti Základní princip je zde překonán principem novým. Tato zásadní změna znamená převrat ve výrobní struktuře; vznik  nového rodu.

Měření změny a inovace Důvodem uskutečňování všech kvantitativních a kvalitativních změn (inovací)  je odstranění určitého vnitřního stavu nenasycenosti jednotlivých prvků  společnosti.  Příčina tohoto stavu nenasycenosti je v jejich vzájemné kvantitativní a  k lit ti í kvalitativní nevyváženosti.  áž ti Smysl uskutečňování změn spočívá v odhalování, vytváření a využívání  vnitřních výrobních resp podnikatelských rezerv s cílem dosáhnout vnitřních výrobních, resp. podnikatelských rezerv s cílem dosáhnout  maximálního využití prvků ve společnosti a zvyšovat tak jeho  konkurenceschopnost a komerční úspěšnost.

Měření změny a inovace Klasifikace inovačních řádů Řád inovace minus n 0

Označení degenerace regenerace

1 2 3 4

změna kvanta intenzita reorganizace kvalitativní adaptace

5 6 7 8

varianta generace druh rod

9

kmen

prof. F. Valenta

Co se zachovává  nic objekt

Co se mění Příklad úbytek vlastností opotřebení obnova vlastností údržba, opravy RACIONALIZACE všechny vlastnosti četnost faktorů další pracovní síly kvalita a propojení kvalita a propojení rychlost operací rychlost operací zvýšený posun pásu zvýšený posun pásu kvalitativní vlastnosti dělba činností přesuny operací kvalita pro uživatele vazba na jiné faktory technologické konstrukce KVALITATIVNÍ  INOVACE dílčí kvalita rychlejší stroj y j j konstrukční řešení konstrukční koncepce konstrukční řešení stroj s elektronikou princip technologie konstrukční koncepce tryskový stav příslušnost ke kmeni princip technologie netkaná textilie TECHNOLOGICKÝ  PŘEVRAT ‐ MIKROTECHNOLOGIE nic přístup k přírodě genová manipulace

Invence x inovace Invence: ‐ mají zejména teoreticko  mají zejména teoreticko – vědomostní charakter vědomostní charakter ‐ produkty kreativního myšlení – nové myšlenky a nápady ‐ změna ve struktuře vědění  změna ve struktuře vědění ‐ je to určitý objekt, postup, technika, která vykazuje prvek  novosti Inovace: Takový druh invence, který byl využit v praxi.

Měření invencí Měření invencí Původnost vědění měříme stupněm invence. p 0. ‐ nultý stupeň invence ý p ‐ akceptace, tj. převzetí určitého poznatku (známého řešení)  a ceptace, tj p e et u č té o po at u ( á é o eše ) beze změny ‐ stupeň tvůrčí aktivity tvůrčího subjektu je zde nulový stupeň tvůrčí aktivity tvůrčího subjektu je zde nulový ‐ dané řešení (myšlenka) jsou nové jen pro toho, kdo se nad problematikou zamýšlí problematikou zamýšlí

Měření invencí 1 ‐ první stupeň invence 1.  první stupeň invence ‐ dochází k napodobení  řešení – dochází k napodobení řešení – imitaci – imitaci – již existujících v jiných již existujících v jiných systémech ‐ známá řešení jsou přizpůsobena konkrétním kontextuálním  známá řešení jsou přizpůsobena konkrétním kontextuálním podmínkám ‐ jsou používána ke stejným účelům ‐ imitace vyžaduje určitý autorský vstup imitace vyžaduje určitý autorský vstup

Měření invencí 2. ‐ druhý stupeň invence ‐ analogie s oblastmi, které nejsou příbuzné z hlediska obsahu dané invence ‐ známý koncept, řešení nebo poznatek je přetvořen ‐ adaptace – vyšší úroveň autorského vstupu šší ú ň é ‐ jedná se o aplikaci postupu do naprosto odlišných podmínek  nebo oblasti b bl ti

Měření invencí 3. ‐ třetí stupeň invence ‐ představuje absolutní invenci ‐ nejvyšší úroveň invenčního snažení ‐ autor invence přináší naprosto novátorská řešení

Invence 0. stupně jsou vždy invencemi relativními, směrem k vyššímu stupni  Invence 0 stupně jsou vždy invencemi relativními směrem k vyššímu stupni invence vzrůstá i stupeň absolutní novosti.

Měření invencí Shrnutí: Z hlediska stupně či podílu vlastního originálního přínosu subjektu do invence  lze rozlišit následující čtyři druhy inovací v jejich relativním pojetí: • • • •

Akceptace ‐ převzetí známého řešení beze změny Imitace ‐ přizpůsobení známého řešení přizpůsobení známého řešení Adaptace ‐ přetvoření známého řešení Absolutní inovace ‐ vytvoření zcela nového řešení

I Inovační proces č í Vztah mezi technickými, tržními a podnikatelskými kroky.  Vztah mezi technickými tržními a podnikatelskými kroky Podstatný pro komercionalizaci nových produktů a služeb. Tři etapy: 1.Inovační  – vyvinutí produktu, výroba prototypu a jeho odzkoušení i í d k ý b j h dk š í 2. Podnikatelská  – příprava plné produkce a výroby příprava plné produkce a výroby ‐ stanovení strategie vstupu na trh 3 Manažerská 3. Manažerská  – řízení životního cyklu  produktu, časování výrobkových  modifikací a variant modifikací a variant

I Inovační proces č í Invence a inovace jsou samotnou podstatou rozvoje.

‐ ‐ ‐

Pomáhají zlepšovat kvalitu života j p Zvyšují konkurenceschopnost firem Přispívají k trvale udržitelnému rozvoji

Konkrétní podoba invencí a)  Objev p pouze absolutní vědecká invence b)  Vynález je vyřešení technického problému, bývá zpravidla je vyřešení technického problému, bývá zpravidla  absolutní technickou invencí c) Zlepšovací návrh c)  Zlepšovací návrh bývá zpravidla relativní invencí d) Užitný vzor d)  Užitný vzor vyřešení vnější úpravy výrobku, které je nové a  použitelné v průmyslové výrobě použitelné v průmyslové výrobě

Zdroje invencí ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

Výzkum a vývoj Licence Průmyslová špionáž Technická pomoc Vědeckotechnické informace Vědeckotechnické akce Vzdělávací soustava

Závažnost změn v organizaci g Stupně závažnosti změn v organizaci podle Rogera Collinse Stupeň závažnosti 1. nejméně závažný 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. nejzávažnější

Popis vyladění výkonu: zaměření na efektivitu restrukturalizace:  centralizace či naopak decentralizace přerozdělení zdrojů: zvýšení důležitosti některých oddělení a snížení jiných přerozdělení zdrojů: zvýšení důležitosti některých oddělení  a snížení jiných zlepšení podnikového plánování: symbolizuje posun v myšlení změna vedení: nový generální ředitel, impuls pro nové změny změna definice úspěchu: stanovení nových cílů vede ke změně chování změna v poslání vizích hodnotách a filozofii orgnizace: symbolizuje radikální posun v myšlení a změna v poslání, vizích, hodnotách, a filozofii orgnizace: symbolizuje radikální posun  v myšlení a  chování posun paradigmatu: koncepční změna v myšlení, řešení problémů, stanovení limitů, změna ve způsobu  podnikání: prolomení myšlenkových bariér, závažná strategická změna

Závažnost změn v organizaci g Strategická změna – imperativ současné organizace Organizační změna dosahuje strategického významu. Tato strategická změna  je taková transformace v organizaci, která je radikální, měnící paradigmata za  současného stavu okolního prostředí současného stavu okolního prostředí. yj g ý y Změny jsou těžko dosažitelné v rigidních mechanistických systémech  managementu.  Pro jejich zavedení jsou mnohem vhodnější flexibilní struktury (organické  systémy).

Globální paradigma managementu a jeho změna ‐ Posun globálního paradigmatu směrem od společnosti  i d industriální ke iál í k společnosti znalostní. l č i l í ‐ Na významu nabývají tyto zdroje – znalosti, vědomosti,  informace a kvalitativně tvořivá práce. Hodnoty jsou nyní  f k l ě ř á á í vytvářeny prostřednictvím produktivity a inovací. ‐ Nově formovaná společnost je rovněž charakteristická nepředvídatelnou, permanentní změnou v okolí organizací a  tím i v organizacích samých.

Management znalostí Management znalostí Dlouhodobý úspěch firmy je podmíněn optimálním poměrem  mezi provozním řízením, proudem změn znalostí a strategickými  záměry firmy – toto vede k „roztáčení“ spirály úspěšnosti. 90. léta 20. století  ‐ přechod do rychlé fáze změn Znaky ‐ zkracování inovačních cyklů výrobků a služeb ‐ narůstá i množství a složitost změn (komplexnost) Hlavním kritériem úspěchu firmy se stává schopnost „učení se“  novým znalostem.

Management znalostí Management znalostí Ú ěš Úspěšnost firmy je dána vztahem: f dá h

Růst firemních znalostí >  Růst firemních znalostí  > Rychlost změn tržního prostředí Rychlost změn tržního prostředí „Znalost Znalost“ musí v současném turbulentním tržním prostředí  předcházet  musí v současném turbulentním tržním prostředí předcházet aktuální požadavky trhu.

Limitou firemního úspěchu je absorbční schopnost firmy nové  změny vytvářet a zavádět. změny vytvářet a zavádět. Klíčovým předpokladem absorbce změn  je tedy ochota učit se!

Management znalostí Management znalostí Úroveň schopnosti p absorbce a tvorby y změn ve firmě jje vyjádřena yj zákonem severozápadní hranice.

prof. Steven H. Kim

Management znalostí Management znalostí Růst firemních znalostí je závislý na kvalitě firemní kultury. • •

Velikost změn je závislá na kvalitě firemní kultury, která formuje změnovou  energii lidí energii lidí. Pro růst firemních znalostí je nezbytné vytvořit proaktivní, učící se firemní  kulturu.

Rozvoj firemních znalostí patří do kategorie managementu změn.

Management znalostí Management znalostí Firma, která zajistí optimální vztah mezi provozním řízením, rozvojem znalostí a vyváženou ctižádostí budoucnosti, budoucnosti je schopna zajistit svůj dlouhodobý úspěch úspěch.

Ing. g S. Häuser,, CSc.

Management znalostí Management znalostí Shrnutí:

• • • •

Úspěch realizace interních strategií je podmíněn schopností organizační  kultury strategické změny absorbovat kultury strategické změny absorbovat. Pravděpodobnost úspěchu změn je závislá na schopnostech a zájmu  jednotlivců i týmů tvořivě přispívat k naplňování vize a mise organizace. Kvalita organizační kultury rozhoduje o úspěchu zavádění strategické  změny. Praktickým důsledkem zákona severozápadní hranice pro manažera je Praktickým důsledkem zákona severozápadní hranice pro manažera je  priorita vytvořit silnou a proaktivní kulturu organizace, která má společnou  sdílenou vizi budoucího úspěchu.

Rozhodování o změně a inovaci Rozhodování o změně a inovaci Cíl tématu: Zaměřit se na kvalitu rozhodování, na které  potom závisí, jak kvalitní plánování,  organizování vedení a kontrola změny a organizování, vedení a kontrola změny a  inovace budou a jaké efekty přinesou.

Strategie rozhodování o změně a inovaci Před vlastním rozhodnutím se provádí: ¾ Analýza současného stavu a budoucího vývoje systému, tzv.  interní analýza interní analýza ¾ Analýza prostředí, tzv. externí analýza Analýza prostředí tzv externí analýza Strategie rozvoje: Strategie rozvoje: ¾ ofenzivní  ¾ defenzivní

Strategie rozhodování o změně a inovaci Nezbytnou součástí správného fungování každé organizace je  potřeba kontinuální změny reagující na měnící se vnitřní i vnější potřeba kontinuální změny reagující na měnící se vnitřní i vnější  prostředí. Nedostatečná pružnost a adaptabilita, která proces změn  provází, je způsobena dvěma obecnými lidskými vlastnostmi: áí j ů b d ě b ý i lid ký i l t t i • obavy z nového – strach ze změny • tendence nevykládat úsilí spojené s adaptabilitou na změnu d klád ú ilí j é d bili ě

Kritéria rozhodování a)    Rozdělení podle stupně nezbytnosti ¾

Absolutní kritérium takový rozlišovací znak, kterému musí vyhovovat každá takový rozlišovací znak, kterému musí vyhovovat každá  posuzovaná alternativa (varianta)

¾

Relativní kritérium znak, kterému nemusí vyhovovat každá posuzovaná  , y p alternativa (varianta) a kterým se posuzuje stupeň její  účelnosti nebo nutnosti

Kritéria rozhodování Kritéria rozhodování b)    Rozdělení podle povahy účasti v rozhodování Hodnotící kritérium rozlišovací znak, který je vyjádřen v podobě    orientovaného ukazatele nebo měřítka hodnotící kritérium se může stát za určitých okolností  kritériem výběrovým (preferenčním) 

Hodnocení úkolů a akcí na změnu nebo inovaci Hodnocení vyžaduje analýzu faktorů: ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

Vědecké a technické zdroje Věd ké t h i ké d j Směr a proporcionalita výzkumné činnosti Doba trvání výzkumu Doba trvání výzkumu Stálost podmínek Postavení ekonomického organismu Postavení ekonomického organismu Obchodní faktory Výrobní faktory Výrobní faktory Finanční faktory Ochrana výsledků výzkumu ý ý

Výběr úkolů a akcí pro změnu nebo inovaci Je nejdůležitější etapou rozhodovacího procesu. Rizika při výběru: ¾ Daná změna (inovace) nemusí být úspěšná. ¾ Při úspěchu nemusí dosažené výsledky vždy zaručit očekávaný  přínos. přínos ¾ Zamítnutá změna (inovace) se může ukázat jako úspěšná z  hlediska efektů. hlediska efektů. ¾ Při úspěšném řešení úkolu nemusí získané výsledky zapadat  do oblasti působnosti podniku.

Zásady managementu změny inovace Sedm zásad (pravidel) pro řízení inovačního procesu: (p )p p 1. Zásada kontinuity vývoje ekonomického organismu y ý j g ‐ zabývá se vývojovým procesem ekonomického zabývá se vývojovým procesem ekonomického organismu, jehož podstatu tvoří změny nebo inovace ‐ poznání neuspořádanosti identifikuje objekt změny, co poznání neuspořádanosti identifikuje objekt změny co by se mělo změnit nebo inovovat

Zásady managementu změny inovace 2 Zásada horizontálního řetězení změny nebo inovace 2. Zásada horizontálního řetězení změny nebo inovace ‐ důležité je znát jak změnu nebo inovaci provést důl žité j át j k ě b i i ét ‐ změna (inovace) všech činitelů ekonomického    organismu by měla být provedena na úroveň změny   i b ěl být d ú ň ě (inovace) podnětné ‐ snaha o dosažení minimální hodnoty interní entropie  h d ž í i i ál í h d i í i ekonomického organismu

Zásady managementu změny inovace 3. Zásada vertikálního řetězení změny nebo inovace ‐ zabývá se uspořádaností vnitřní struktury  ekonomického organismu a jeho činitelů 4. Zásada progrese ‐ řeší aspekt „jak“ měnit (inovovat), a to z pohledu řeší aspekt jak“ měnit (inovovat) a to z pohledu úrovně a frekvence změny (inovace) tak, aby byl  naplněn princip paradigmatu managementu změny ve naplněn princip paradigmatu managementu změny ve  smyslu dávkování frekvence a úrovně změny, aby  přinášely optimální efekt přinášely optimální efekt

Zásady managementu změny inovace 5. Zásada rozhodné krátké doby á d h d é k á ké d b ‐ tato zásada souvisí s plánovací funkcí managementu  změny ‐ má‐li být komplexní změna provedena do určitého     okamžiku , musí být změny ukončeny v termínu, který  je dán změnou podnětnou

Zásady managementu změny inovace 6. Zásada akčního rádiu změny nebo inovace ‐ tato zásada řeší „kdo“ by měl změnu (inovaci) připravit     a provést, tj. delegování kompetence, odpovědnosti a  é j d l á ík d ěd i pravomoci 7. Zásada vhodného okamžiku změny nebo inovace ‐ zabývá se hledáním odpovědi na otázku „kdy“ by   změna (inovace) měla být provedena

Zásady managementu změny inovace Základní problém managementu změny: Nalezení vhodného okamžiku, kdy provést změnu. Vedle ekonomické životnosti objektu, který je  předmětem změny, je nutné brát v úvahu ještě jeho  životnost fyzickou y a morální. Fyzická životnost – takový časový interval, ve kterém dané řešení objektu plní  jeho užitnou funkci Morální životnost ‐ takový časový úsek, ve kterém daná úroveň řešení objektu  není překonána úrovní vyšší není překonána úrovní vyšší

Zásady managementu změny inovace Vhodný okamžik pro změnu (inovaci) objektu, je  spojen s hledáním jeho životnosti ekonomické, je‐li  p j j ,j dominantní kritériem rozhodováním hledisko ekonomické. Je‐li změna uskutečněna dříve, než nastane vhodný  okamžik, dochází ke ztrátám, a to pro nedostatečné využití okamžik, dochází ke ztrátám, a to pro nedostatečné využití  staré kvality. Je‐lili provedena později, dochází opět ke ztrátám, a to  Je provedena později dochází opět ke ztrátám a to pro nedostatečně využití nové kvality nového objektu.

Moderní přístupy k managementu změny  a inovace v ekonomickém organismu Cíl tématu: Uvedení nových přístupů, řešících změnu uspořádanosti  ekonomického organismu v reakci na zrychlující se  proces společenského i ekonomického vývoje.

Lidský faktor v managementu změny Management změny je spojen s lidskými aktivitami: ¾ v etapě iniciace návrhů změn ě á hů ě ¾ v etapě realizace změn, překonání obav z nového Za rozhodující faktory hospodářského růstu není považován  kapitál, ale inženýrství – pružné myšlení, intuice, kreativita  a iniciativa. Je možné podstatu podnikání spatřovat v umění využít  talentu schopných lidí.

Lidský faktor v managementu změny Prapůvod konkurenční výhody firmy je třeba spatřovat v  kvalitě lidských zdrojů, jimiž firma disponuje. Lidský faktor v organizační architektuře: ¾ Snazší komunikační vazby a příznivější předpoklady k iniciativě  dávají tzv. ploché organizační struktury s výraznou decentralizací. ¾ Delegování pravomocí a odpovědností je motivačním faktorem,  jednak nutností pramenící z poznání, že nejvíce změn vzniká v těch jednak nutností pramenící z poznání, že nejvíce změn vzniká v těch  případech kdy navrhovatel a realizátor změn představují jeden útvar,  osobu.

Změna funkčně řízeného podniku na  podnik procesní podnik procesní Změny v podnikatelském prostředí  a jejich pravidel,  Změny v podnikatelském prostředí a jejich pravidel způsobené prudkým rozvojem technologií, zejména  informačních je důsledkem změny způsobu řízení podniků informačních, je důsledkem změny způsobu řízení podniků z funkčního na procesní přístup. Problém: Při realizaci nových řešení, při přechodu na nové  ý ,p p organizační uspořádání je nutné překonat obavy z nových  skutečností.

Změna funkčně řízeného podniku na  podnik procesní podnik procesní Způsoby aktivizace pracovníků cestou změny  organizačního uspořádání ve firmě: ¾ ¾ ¾ ¾

Autonomní pracovní skupiny (APS) Kroužky kvality (QCC Quality Control Circles Kroužky kvality (QCC – Q lit C t l Ci l ) Cílové skupiny Podnikatelské jednotky (SBU – Strategic Business Unit Podnikatelské jednotky (SBU  Strategic Business Unit)

Autonomní pracovní skupiny Představují: ¾ moderní formu organizace práce, která nemusí znamenat  g p , zásadní změny organizačních struktur podniku ¾ základní článek výroby, který by měl řešit určitý komplexní  úkol • APS mají vést k rozšíření dispozičního prostoru pro členy skupiny, k  obohacování práce, k pocitu vyšší samostatnosti a odpovědnosti za  vykonávanou práci. k á á i • APS se neustavují dle funkcí, ale předmětně podle výrobku nebo zakázky.

Kroužky kvality QCC – možná forma aktivizace pracovníků, orientované na  problémy: blé ¾ ¾ ¾ ¾

snižování vadnosti, zvyšování kvalitativních parametrů snižo ání adnosti šo ání k alitati ních parametrů zdokonalování technologických postupů snižování výrobních nákladů snižování výrobních nákladů zlepšování bezpečnosti práce

Cílové skupiny ¾ Využití je účelové, zakládají se k řešení složitých či rizikových  y j , j ý ý problémů a po dosažení stanoveného cíle se rozpouštějí. ¾ Podstatou je sestavení týmu, který dostane za úkol řešit určitý  problém s vymezením (naznačením) očekávaného cílového  stavu. Charakteristickým rysem řízení týmů je metoda založená  na řízení podle cílů.

Podnikatelské jednotky ¾ SBU je relativně samostatná část většího organizačního celku ¾ základním posláním SBU je „podnikat v podniku“ – vytvářet  záměrně příležitosti Podnikavost: ¾ vnitřní – využívání vnitro organizačních příležitostí ¾ vnější – objevovat, vytvářet příležitosti, které vznikají z  aktivní součinnosti s okolním světem

Procesní horizontální struktury Funkční (operační) management ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

počátek spojován s A. Smithem charakteristická strmá pyramida organizační struktury princip sdružování činností jasně vymezené pravomoce a odpovědnosti direktivní řízení rozhodujícím činitelem je výroba a kapitál

Procesní horizontální struktury Procesní management ‐ reakce na změnu vyvolanou vývojem techniky a  informačních technologií ‐ nové požadavky – větší svoboda rozhodování a  odpovědnost zaměstnanců ‐ umožňuje spojit dílčí operace do podnikových procesů,  preferuje týmovou práci, měkké metody řízení a plochou  f j ý á i ěkké d ří í l h organizační strukturu

Přechod podniku z funkčního na procesní  řízení Postup – metodologie: a) Seznámení se s principy procesního řízení b) Sestavení transformačního týmu c) Trénování práce s procesy d) Příprava ukazatelů e) Seznámení pracovníků se změnou f) Výběr pracovníků  g) Praktický souběh obou systémů h) Formální změna organizační struktury

Přechod podniku z funkčního na procesní  ř h d d k f kč íh í řízení Přechod – dvě stránky: ¾ Technická (procesy a systémy) Technická (procesy a systémy) ¾ Lidská Lidský faktor E it Existence možných chyb – ž ý h h b nepochopení charakteru změn,  h í h kt ě kterou musí projít lidský faktor. Nutný postupný přechod, překonání starých stereotypů.

Management projektu změny a inovace Cíl tématu: Seznámení se s plánováním, řízením,  klasifikací, organizováním, vedením a  kontrolou projektu změny a inovace kontrolou projektu změny a inovace.

Projektový management změny (inovace) v  ekonomickém organismu ekonomickém organismu Ve vnitřní struktuře ekonomických organizmů lze nalézt dva  základní typy aktivit: ¾ Rutinní, opakované činnosti, se známými řešeními, prováděné  standardními operačními postupy, s přesným algoritmem postupových  kroků. kroků ¾ Aktivity rozvojového charakteru, jejichž podstatou jsou kvalitativní  změny vyšších řádů nebo inovace (příp. rozsáhlé kvantitativní  změny).

Pojetí a obsah managementu projektu  změny (inovace) měn (ino ace) Management projektu ‐ soubor aktivit, kdy řízení je uskutečňováno  soubor aktivit, kdy řízení je uskutečňováno prostřednictvím řízených osob. Projekt ‐ je něco, co se liší od běžné a pravidelné činnosti podniku. ‐ realizace na sebe vzájemně navazujících činností

Pojetí a obsah projektu změny (inovace) Projekty ‐ se používají a vznikají pro nové a jedinečné, často  pouze jednou realizované činnosti, jejichž výsledkem jsou  inovace nebo kvalitativní změny vyšších řádů nebo  rozsáhlé kvantitativní změny, které se následně stávají  p po osvojení součástí běžných pracovních procesů. j ý p p

Pojetí a obsah projektového managementu  změny (inovace) ě (i ) Pojem „projektový management“ chápeme jako systém  manažerské činnosti kdy rozvojové aktivity v organizaci manažerské činnosti, kdy rozvojové aktivity v organizaci  jsou připravovány a prosazovány prostřednictvím projektů. Oproti pojmu projektové řízení“ má širší význam a  Oproti pojmu „projektové řízení má širší význam a zahrnuje i vedení, motivování a komunikaci zúčastněných  pracovníků. pracovníků

Implementace projektového managementu  změny (inovace) v ekonomickém organismu změny (inovace) v ekonomickém organismu Dl Dle typu organizace se implementace vyskytuje jako: i i l k j j k ¾ Vědomé využívání, systematizace a zlepšování stávajících  praktik. ¾ Zcela nová implementace spojená s reorganizací směrem k  Z l ái l t j á i í ě k projektově orientované společnosti. Důležitá je připravenost k inovačním procesům.

Implementace projektového managementu  změny (inovace) v ekonomickém organismu změny (inovace) v ekonomickém organismu Řízení pomocí projektů: Ří í í j ků ¾ Posiluje flexibilitu a dynamičnost firmy. ¾ Decentralizuje odpovědnosti operativního řízení. ¾ Zlepšuje organizaci v důsledku poučení z realizovaných aktivit. Řízení pomocí projektů je klíčovou koncepcí pro řízení  trvalé organizace.

Systémový přístup a integrace Projektové řízení využívá systémového přístupu k  řešení problémů kdy se věci a jevy zvažují ve vzájemných řešení problémů, kdy se věci a jevy zvažují ve vzájemných  souvislostech. Postupuje se od globálních cílů k detailním činnostem  systematicky a strukturovaně. y y Integrace systému spojuje různé činnosti, pokusy, zájmy  a výsledky, spolu s jejich koordinací a kontrolou, za účelem  dosažení záměrů projektu a úspěšnosti projektu.

Praktické využití projektového managementu  změny (inovace) y( ) ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

Zavádění nových technologií Vývoj nových výrobků ý ý h ý bků Inovace a modernizace výrobků Příprava marketingových akcí Plán a realizace reorganizace firmy Realizace podnikatelských záměrů Návrh a realizace stavebních akcí Návrh a realizace investičních akcí Zavádění nových výrobků do výroby a na trh

Nevhodnost použití projektového managementu Nevhodnost použití projektového managementu

¾ Periodicky opakované (každodenní) činnosti. ¾ Jednoduché bezrizikové (rutinní) akce. ¾ Použití v mimořádných situacích (např. živelné katastrofy).

Cíle projektového managementu Projektové řízení se od rutiny liší tím, že pracuje se třemi  atributy, které se stávají primárními cíli projektového  managementu: ¾ výsledek cílové hodnoty (kvalitativní dimenze) ¾ rozpočet, náklady (ekonomická dimenze) ¾ termíny (časová dimenze) y( )

Projektový management změn (inovací) ¾ Projekty jsou často rozhodující součástí strategického řízení  podniku. podniku ¾ Projektový management by měl být ve firmě zaváděn jako  projekt správně připravený a dobře řízený projekt, správně připravený a dobře řízený. ¾ Projektový management je nástrojem k realizaci moderního  způsobu řízení – řízení podle cílů. způsobu řízení  řízení podle cílů. ¾ Přínos spočívá v uvolnění a rozvinutí duševních schopností  , ý p p p y ý p člověka, který se podílí spolu s pracovníky různých profesí na  realizaci projektů se sdílenými cíly.

Přínos pro projektový tým ¾ možnost možnost využití ověřených i zcela nových a unikátních  využití ověřených i zcela nových a unikátních pracovních postupů. ¾ využití efektivních metod a integrovaných nástrojů pro řízení  y g ý j p projektu. ¾ využití multiprofesních týmů pro realizaci projektu. ¾ jednoznačné určení zodpovědnosti za projekt, subprojekty a  úlohy.

Definiční znaky projektu změny (inovace) a)   „jednorázový“ charakter projektu projekt je jedinečnou činností s unikátními a přesnými cíli, určený pouze  pro jednu příležitost a směřuje k dosažení specifických výsledků

b)    neopakovatelný vytvoření něčeho nového – inovace, nebo v uskutečnění změny

c)    omezené trvání projektů po dosažení přesně definovaného cíle projekt končí a jeho    konečný produkt se začleňuje do běžného života

Definiční znaky projektu změny (inovace) d)    kontinuum projektu ¾ ¾ ¾ ¾

Pevně dané – Jasné je co a jak. Polopevné – Jasné je co, není jasné jak. Poloflexibilní – Jasné je jak, není jasné co. Flexibilní – Ani co, ani jak není jasně dané.

e)   projekty jsou charakterizovány „novostí“ J di č t Jedinečnost projektu znamená, že je spojen s něčím novým. j kt á ž j j ěčí ý

f)) kontext projektu p j Projekt je formulován, hodnocen, vytvořen a realizován v rámci svého  kontextu (prostředí), kterým je přímo či nepřímo ovlivňován.

Klasifikace projektů změny a inovace Kategorie projektů dle složitosti: ¾ jednoduchý ¾ speciální ¾ komplexní Druhy projektů dle aplikační oblasti: yp j p ¾ spojené s výstavbou ¾ výzkumné a vývojové ¾ technologické ¾ organizační

Průběh projektu změny (inovace) p j y( ) Průběh projektu Je sled jednotlivých etap, kterými projekt prochází,  počínaje koncepcí až po dokončení, případně včetně počínaje koncepcí až po dokončení, případně včetně  užívání a disponování.

Průběh projektu změny (inovace) Posloupnost kroků řešení projektu změny (inovace): ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

studie příležitosti – opportunity study předběžná studie proveditelnosti – prefeasibility study studie proveditelnosti – t di dit l ti feasibility study f ibilit t d vlastní projekt kontrakt realizace uvedení do provozu předání provozování

Investiční struktura projektu změny a  inovace Z pohledu investování a strategického rozvoje,  založeného na vyšších řádech inovací má význam  y ý uspořádání projektu do tří fází: 1. 2 2. 3.

fáze předinvestiční – zadávací fáze investiční – plánovací fáze investiční  fáze užívání ‐ realizační

Investiční struktura projektu změny a  inovace Fáze předinvestiční – zadávací ‐ Fáze průzkumu vhodnosti a reálnosti investování, nebo možností  provedení inovace vyššího řádu. ‐ Tato fáze je konečným rozhodnutím o investování. T fá j k č ý h d í i á í ‐ Je nejdůležitější částí celého projektu. Etapy: ¾ Studie příležitosti ¾ Úvodní (předběžná) studie proveditelnosti ¾ Studie proveditelnosti

Investiční struktura projektu změny a  č í k k ě inovace Fáze investiční – plánovací Období investování (finančních prostředků) nebo období  bd bí á í (f č í h ř dků) b bd bí přípravy a realizace vyšší inovace. Fáze užívání ‐ realizační ‐ Konečné zhodnocení dosažení cílů projektu. ‐ Významným bodem je prahový bod rentability (bod  zvratu). ‐ Předávají se výsledky do užívání.

Investiční struktura projektu změny a  inovace Studie proveditelnosti ‐ Dokumentuje přípravu vybraného podnikatelského projektu a  poskytuje podklady pro investiční rozhodnutí. ‐ Součástí je i šetření rizik a hodnocení jejich dopadů na předmětný  Součástí je i šetření rizik a hodnocení jejich dopadů na předmětný projekt. Dokumentace zahrnuje: ¾ Cíle projektu ve věcném a ekonomickém vyjádření a v čase. ¾ Řešení, tj. strukturu, způsob a postup provedení a zásady provozování. Ř š í j k ů b d í á d á í ¾ Lokalizaci v krajině, včetně získání rozhodnutí z příslušných správních řízení.

Investiční struktura projektu změny a  č í k k ě inovace Struktura obsahové náplně studie proveditelnosti: ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

Analýza trhu a obchodní strategie Výrobní program, volba technologie a kapacity výrobní jednotky Materiálové vstupy a energie, voda, odpady Umístění výrobní jednotky Technické řešení projektu, technologie a výrobní zařízení, stavební část  investičního projektu Požadavky na pracovníky (lidské zdroje) Organizace a řízení Investiční náklady projektu Investiční náklady projektu Plán realizace projektu Finanční a ekonomická analýza projektu 

Plánování projektu změny (inovace) ¾ Co je cílem realizace projektu a které činnosti jej tvoří. ¾ U každé činnosti je třeba definovat: ‐ dobu jejího trvání  ‐ předpokládané náklady na její realizaci předpokládané náklady na její realizaci ‐ požadavky na technické, materiálové a personální     zajištění ‐ uvést seznam činností, které musí být provedeny  dříve než začne její realizace, tj. seznam bezprostředně  předchozích činností předchozích činností ¾ Sestrojení síťového grafu (grafické vyjádření projektu).

Techniky plánování a měření projektu změny  Techniky plánování a měření projektu změny (inovace) ‐ Projektový management se zaměřuje zejména na unikátní  díla a inovace. ‐ Dochází k integraci původního projektového,  ekologického, ekonomického a finančního řízení. ‐ Řízení projektů je směsicí řídících, logických a  matematických technik. ‐ Základním nástrojem pro řízení a plánování projektů je  síťová analýza.  ‐ Metody síťové analýzy slouží k plánování času, nákladů a  zdrojů.

Plánování a měření projektu Plánování a měření projektu • • • •

Jak dlouho bude projekt trvat? Kdy mohu zahájit tuto nebo onu konkrétní činnost? Kdy musím začít, abych se vyhnul zpoždění celého projektu? Jaké zdroje potřebuji a kdy je musím zajistit, aby byly ve  správnou dobu na správném místě? • Když změním … , jaký to bude mít dopad na celý projekt?

Nástroje časového plánování Nástrojem pro vypracování a zobrazení časových plánů je  Ganttův diagram Ganttův diagram. Vizuální prezentace, která zobrazuje dobu zahájení a ukončení každé  Vizuální prezentace, která zobrazuje dobu zahájení a ukončení každé činnosti. Časové rozpětí na ose x je konstantní pro celý projekt.  Ve své nejjednodušší podobě zobrazuje takto Ganttův graf plán celého  projektu. Po ukončení každé činnosti se zaznamenává skutečně využitý  č t kž čas, takže máme možnost okamžitého srovnání reálného postupu a  á ž t k žitéh á í ál éh t plánu.

Síťové grafy Síťový graf ‐ Grafické zobrazení projektu, které navzájem spojuje  projektové činnosti a události s cílem zobrazit jejich vzájemné  závislosti. ‐ Každá činnost nebo událost má vzájemné vazby s  předcházejícími, následujícími a souběžnými činnostmi nebo  ř d há jí í i á l d jí í i běž ý i či t i b událostmi.

Metoda kritické cesty Metoda kritické cesty ¾ je to deterministický matematický model, který počítá celkové  trvání projektu podle trvání následných úkolů a jejich vztahů trvání projektu podle trvání následných úkolů a jejich vztahů ¾ z celkového trvání projektu pak počítá časové rezervy  jednotlivých úkolů a identifikuje, které úkoly jsou kritické jednotlivých úkolů a identifikuje, které úkoly jsou kritické ¾ základní metoda pro časové hodnocení projektových plánů a  modelů

Analýza kritické cesty Základem této techniky je koncepce kritické cesty: tj.  pořadí činností, které musí být provedeny včas, aby mohl  být celý projekt včas realizován. Analýza kritické cesty je účinným nástrojem stanovení  odhadu času a určení závislostí a kritických cest v rámci  ý projektů. Nevýhoda – zdroje (nereálnost dostupnosti všech zdrojů)

Analýza kritické cesty Pravidla: ¾ Každý projekt je řadou činností s určitou potřebou času. ¾ Činnosti jsou na sobě závislé. Před ukončením jedné nemůže začít další. Činnosti jsou na sobě závislé. Před ukončením jedné nemůže začít další. ¾ Závislé činnosti jsou propojeny operačními uzly. Uzly nevyžadují čas nebo  zdroje, představují stav projektu v daném okamžiku. ¾ Každá řada závislých činností propojených uzly je cestou. ¾ Projekty jsou zahájené jediným, počátečním uzlem a končí jediným  závěrečným uzlem. závěrečným uzlem. ¾ Kritická cesta je ta, na které závisí načasování projektu.

Kritický řetězec Kritický řetězec ‐ moderní metoda projektového řízení, vychází z tzv. teorie  p j , y omezení – TOC (Theory of Constraints). TOC zavádí měřitelný firemní ukazatel, tzv. průtok. Průtok =  výnos z prodeje výrobku (služby) – množství prostředků  výnos z prodeje výrobku (služby)  množství prostředků investovaných na počátku firemního řetězu

Kritický řetězec Prvotním cílem kritického řetězce je sestavit takový plán,  který by zajistil co nejrychlejší průběh práce na projektu. Omezení bránící firmě v růstu: ¾ Technická (výroba, stroje) T h i ká ( ý b t j ) ¾ Kreativita, nápady ¾ Firemní kultura ¾ Finanční hotovost

Klíčovou myšlenkou TOC je, že výše průtoku je omezována  Klíč šl k TOC j ž ýš ůt k j á jedním úzkým místem firemního systému.

Kritický řetězec TOC zdůrazňuje, že základním posláním firmy je generování peněz (v současnosti i budoucnosti). Nutné je sledovat hlavní ekonomické  ukazatele. k t l Zabezpečení jejich požadovaných hodnot v reálném dynamicky se  měnícím prostředí zásady: měnícím prostředí ‐ 1.  Jsou definovány srozumitelné metriky pro podporu tvorby reálných  ekonomických ukazatelů: ekonomických ukazatelů: ¾ ¾ ¾

průtok – generování peněz za vše co bylo zhotoveno a prodáno zásoby – nakoupený materiál, rozpracované výrobky, neprodaná    zásoby  nakoupený materiál, rozpracované výrobky, neprodaná produkce provozní náklady – náklady na přeměnu zásob na průtok

Kritický řetězec Je to zejména maximalizace průtoku spolu s minimalizací zásob a  provozních nákladů, které maximalizují výše uvedené hlavní provozních nákladů, které maximalizují výše uvedené hlavní  ekonomické ukazatele. 2.  V podniku je v daném okamžiku jen jedno omezení, které brání  v dosahování maximalizace průtoku. Kontrola nákladů a ochrana výkonů jsou dvě základní podmínky TOC. Pro řízení těchto složek je důležité najít nejslabší místo. j j j

Plánování v podmínkách kritického řetězce Cílem kritického řetězce je sestavit plán zajišťující co  nejrychlejší průběh práce na projektu – bez ohrožení  nákladů a kvality práce. Orientace je na konečný termín ukončení projektu, ne plnění termínů jednotlivých částí. 1.  Identifikace kritické cesty projektu. 2.  Oproštění délky trvání jednotlivých činností od časů, které  představují jištění konkrétní činnosti před rušivými vlivy. 3.  Snížení velikosti vytvořené společné časové rezervy na polovinu.

Plánování v podmínkách kritického řetězce 4.  Zajištění ochrany činností na kritické cestě před negativními vlivy činností  na nekritických cestách. 5.  Analýza komplexní sítě. Nutné získat představu o základních prioritách v  projektu, o časových rezervách, jejich relativní velikosti k délce  trvání projektu zajistit informační systém pro budoucí monitoring trvání projektu, zajistit informační systém pro budoucí monitoring. 6. V celém projektu je nutné předávání činností ihned po jejím dokončení a  včasná mobilizace navazujících zdrojů Centrálním tématem je řízení včasná mobilizace navazujících zdrojů. Centrálním tématem je řízení  nejistoty. 7. Kritický řetězec výrazně zkracuje projektové časy a zvyšuje pravděpodobnost  7. Kritický řetězec výrazně zkracuje projektové časy a zvyšuje pravděpodobnost dokončení všech projektů na čas, bez omezování původních specifikací a s  dodržením rozpočtu.

Organizování v managementu projektu změny  ( (inovace) ) Organizace projektu ‐ dočasný nebo trvalejší návrh nejvhodnější organizační  d č ý b l ší á h h d ě ší č í struktury pro projekt. Zahrnuje: ¾ definování veškerých organizačních jednotek definování veškerých organizačních jednotek ¾ definování úkolů a vzájemných vazeb ¾ definice, odpovědnosti a kompetence a přiřazení k organizačním  , p p p g jednotkám ¾ předpisy ohledně struktury a postupů

Organizování v managementu projektu změny  (inovace) K realizaci změn a inovací podporujících organizačních   K realizaci změn a inovací podporujících organizačních systémů patří vytváření a používání vícerozměrných,  pružných organizačních forem: pružných organizačních forem: ¾ ¾ ¾ ¾

maticová organizace maticová organizace projektová koordinace ryzí (čistá) projektová organizace ryzí (čistá) projektová organizace integrovaná (smíšená) projektová organizace

Organizování v managementu projektu změny  O i á í j k ě (inovace) Maticová organizace p y j g ( ‐ vzniká překrytím jednorozměrné organizace druhou (nebo  několika) a dále je charakterizována tím, že: ¾ toto překrytí není časově omezené ¾ organizační princip „každý pracovník má jen jednoho vedoucího“ je  i č í i i k ždý ík á j j d h d íh “ j narušen ¾ mnozí pracovníci mají dva nebo více nadřízených Použití: ¾ musíme často vykonávat podobné úkoly musíme často vykonávat podobné úkoly ¾ pracujeme přibližně se stejnými spolupracovníky ¾ existuje možnost a ochota ke koordinaci

Organizování v managementu projektu změny  O i á í j k ě (inovace) Projektová koordinace ‐ Je jednorozměrná liniová organizace, jíž je přiřazen koordinátor, který  Je jednorozměrná liniová organizace jíž je přiřazen koordinátor který usměrňuje útvary řešící konkrétní úkol. Použití: ¾ jde o projekty, jejichž části jsou dosti přehledné a neobsahují velké, předem  nepředvídatelné neurčitosti p ¾ průběh zpracování projektu je známý a pro většinu účastníků nepředstavuje nic  nového ¾ vzniká potřeba centralizovaného plánování nebo rozsáhlého informování o  vzniká potřeba centralizovaného plánování nebo rozsáhlého informování o průběhu projektových operací ¾ musí být centrálně řešeny administrativní úkoly spojené s projektem

Organizování v managementu projektu změny  (inovace) Ryzí projektová organizace ‐ Vznikne tím ,že k liniové organizaci přiřadíme další  Vznikne tím že k liniové organizaci přiřadíme další organizaci, vytvořenou jen pro řešení jednoho  konkrétního úkolu konkrétního úkolu. Charakteristické znaky: y ¾ všichni pracovníci jsou plně zaměstnáni na daném projektu ¾ vedoucí projektu je vybaven rozsáhlou pravomocí a zodpovídá za úspěch  projektu ¾ tým projektu je od liniové organizace relativně odloučen ¾ po skončení projektu se tým rozpustí

Organizování v managementu projektu změny  (i (inovace) ) Integrovaná projektová organizace ‐ Vedle jednorozměrné liniové organizace je v ní instituce  vedoucího projektu, s vazbami na liniovou organizaci.  Vedoucí projektu nejen koordinuje činnost, ale má  přesně stanovenou přikazovací pravomoc, omezenou na  projekt.

Organizování v managementu projektu změny  (inovace) Integrovaná projektová organizace ‐ charakteristika : ¾ většina pracovníků (včetně vedoucího) není plně zaměstnána na daném  projektu ¾ pracovníci projektu jsou ve dvojí podřízenosti (liniovému vedoucímu a  vedoucímu projektu) ¾ vedoucí projektu nese pracovní i metodickou zodpovědnost (co a kdy je  třeba dělat), liniový vedoucí odpovědnost odbornou (jak se má úkol dělat) ¾ tým projektu se po ukončení projektu rozpustí tým projektu se po ukončení projektu rozpustí ¾ tato organizační forma vytváří široký prostor pro individuální řešení

Organizační kultura  x management změn Úspěch realizace interních strategií je podmíněn schopností organizační  k l kultury strategické změny absorbovat. i ké ě b b Pravděpodobnost úspěchu změn je závislá na schopnostech a zájmu  Pravděpodobnost úspěchu změn je závislá na schopnostech a zájmu jednotlivců i týmů tvořivě přispívat k naplňování vize a mise organizace. Kvalita organizační kultury rozhoduje o úspěchu zaváděné strategické změny.

Odborné způsobilosti nutné pro úspěšný  management inovačních aktivit organizace management inovačních aktivit organizace 1. Úroveň (základní) – Podnikatelské myšlení ¾ strategické myšlení ¾ systémový přístup té ý ří t ¾ řízení financí

Odborné způsobilosti nutné pro úspěšný  management inovačních aktivit organizace management inovačních aktivit organizace 2.   Úroveň (pokročilý) – Manažerské dovednosti ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

lidské zdroje y y informační systémy finance marketing a prodej marketing a prodej logistika

Odborné způsobilosti nutné pro úspěšný  management inovačních aktivit organizace management inovačních aktivit organizace 3.   Úroveň (zkušený) – Management změny ¾ inovační aktivity ¾ reengineering procesů i i ů ¾ management znalostí

Odborné způsobilosti nutné pro úspěšný  management inovačních aktivit organizace management inovačních aktivit organizace Uvedení tvůrčího nápadu do života: Transformace inovačních projektů do rutinních Transformace inovačních projektů do rutinních  podnikatelských operací. Zdrojem způsobilostí nutných k provedení managementu změny  je intelektuální kapitál organizace.

Děkuji za pozornost Lukáš Blažek Lukáš Blažek e‐mail: [email protected]

Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel. +420 841 133 166 [email protected]

www.vsem.cz