Vnitřní stavba savců
Savci
dýchají
………………………..…………..
Vzduch
jde
dutinou
nosní,
nosohltanem, ………………………..………….., průdušnicí, průduškami, průdušinkami Savci mají tělo kryto kůží se ………………………..…………..
do plicních sklípků.
zvířata v polárních oblastech – dlouhá a ………………………..………….. srst
Významným dýchacím svalem je ………………………..………….., která odděluje
vydra, bobr – hustá………………………..…………..srst
dutinu břišní a hrudní.
u ježků se chlupy přeměnily v ………………………..………….. Srdce savců má dvě ………………………..………….. a dvě ………………………..………….. Srst savců je různě ………………………..………….. Podle ………………………..…………..
Krev koluje ve dvou obězích:
v němž žijí, se u nich někdy vytváří krycí zbarvení. Skvrny na srsti slouží k
velký = tělní oběh
zrakovému ………………………..…………..
malý = plicní oběh Savci mají ………………………..………….. tělesnou teplotu.
Srst je tvořena chlupy: delší = ………………………..…………..
Vylučovací soustavu tvoří párové ………………………..………….., močovody,
kratší = ………………………..…………..
močový měchýř a močová trubice.
Zvláštní chlupy jsou hmatové vousy v okolí ………………………..………….. Výměna srsti se nazývá ………………………..…………..
Savci mají ………………………..………….. vyvinutou nervovou soustavu a smyslová ústrojí. Řídícím ústrojím je ………………………..………….. Součástí oka savců je
Kostru savců tvoří lebka, ………………………..………….., hrudník, žebra a končetiny.
………………………..………….. schopná zaostření.
Všichni savci mají ………… krčních obratlů (i žirafa). Savci jsou ………………………..………….. pohlaví. Mají ………………………..………….. Trávicí soustava se skládá z dutiny ústní, ………………………..………….., jícnu,
oplození a zpravidla rodí živá mláďata, která se rodí různě …………………..………..:
žaludku, tenkého a ………………………..………….. střeva a konečníku. Potravu pomáhají rozkládat trávící žlázy – ……………………………....................................
holá a bezmocná mláďata – ………………………..…..……..
Potravu rozmělňují zuby, které se dělí na:
dobře vyvinutá – ………………………….………..………………..
řezáky špičáky třenové zuby stoličky
Savci biomů světa
Etologie – chování zvířat (chybný text)
BIOMY
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA
TYPICKÉ ROSTLINSTVO
TYPIČTÍ SAVCI
rozdělujeme na vrozené a získané. Chování získané se vytváří během života na
lišejníky, mechy drsné životní podmínky
TUNDRA
nízké teploty promrzlá půda
TAJGA
chladné podnebí největší les na světě
zakrslé dřeviny – vrby, břízy
sobi, pižmoni
máky, pryskyřníky, klikvy
lišky polární, tuleni
jehličnany – smrky, borovice, modříny, na jihu břízy
losi
rašeliniště
Věda, která studuje chování zvířat, se nazývá ekologie. Chování živočichů
hlodavci, lumíci, zajíci
základě dědičnosti. Chování vrozené se nazývá také instinktivní a je dáno při narození jedince a je individuální.
veverky, bobři, zajíci kuny, rysi, vlci, medvědi
Do získaného chování řadíme:
mírný pás
LESY MÍRNÉHO PÁSU
TRAVINNÉ BIOMY POLOPOUŠTĚ A POUŠTĚ TROPICKÉ DEŠTNÉ LESY MOŘE A OCEÁNY
po vykácení původních lesů monokultury louky, pastviny, obdělávaná pole
buk, dub, bříza borovice, smrk, jedle
zaujímají velké plochy
vysoká tráva
mírné i teplé oblasti
řídce roztroušené stromy
stepi, pampy, prérie, savany nízké dešťové srážky velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí
rozšířeny kolem rovníku velké množství srážek vysoké průměrné teploty největší část zemského povrchu velké množství rozmanitých organismů
rostliny přizpůsobené nedostatku vody – kaktusy, pryžce
typická patrovitost dřeviny, liány, orchideje, kapradiny
vlci, kočky divoké, rysi, medvědi zubři lamy, sajgy, klokani hraboši, křečci, sysli zebry, antilopy, žirafy, lvi velbloudi pískomilové, tarbíci fenci antilopy lesní, prasata pralesní
(králíci na libovolném místě, psi na společném,…) 2) chování ochranné a obranné – př. strnutí na místě, útěk, tváření se mrtvým, odhození části těla, … 3) varování a útok 4) komfortní chování – souvisí s péči o tělo a udržováním funkcí vnějších orgánů (př. bahenní koupele slepic, popelní kanců,…)
levharti primáti (orangutan, gorila) mroži, tuleni, rypouši
plankton, řasy
1) chování podmíněné látkovou výměnou – způsoby vylučování moči a trusu
velryby, plejtváci, kosatky, delfíni, vorvani
5) rozmnožovací chování – zajištění potomstva, péče a ně a jejich ochrana, př. námluvy, páření 6) sociální chování – způsob chování ve skupině 7) dorozumívání – nejčastěji zvuky, zrakem a pachy
Vejcorodí
Hmyzožravci
nejprimitivnější savci
Hmyzožravci jsou …………………………….. skupina. Zřejmě se z nich vyvinuly
kladou vejce pomocí kloaky
ostatní skupiny savců. Jejich hlava je protažená v …………………………….., proto
mláďata se ale živí mateřským mlékem
mají dobrý …………………………….. a hmat. Živí se …………………………….. V ústech
žijí pouze v Austrálii a na Nové Guineji
mají množství ostrých ……………………………..
zástupci: PTAKOPYSK PODIVNÝ, JEŽURA AUSTRALSKÁ
Zástupci hmyzožravců KRTEK OBECNÝ
Živorodí – vačnatci
▫ přizpůsobil se životu v …………………………….. (sítě chodeb)
Austrálie, Amerika
▫ zakrnělé …………………………….., výborný čich
rodí nedokonale vyvinutá mláďata
▫ přední nohy hrabavé se silnými ……………………………..
jejich vývin pokračuje ve vaku, kde je mléčná bradavka samice nemají placentu
JEŽEK VÝCHODNÍ / JEŽEK ZÁPADNÍ ▫ ježek západní má tzv. …………………………….. (kresba kolem očí)
zástupci: o KOALA MEDVÍDKOVITÁ
▫ v nebezpečí se svine do ……………………………..
o KLOKAN
▫ na zimu upadá do stavu strnulosti – …………………………….. (sníží se jeho
o VAČICE OPPOSUM
teplota, zpomalí se tep a dech)
REJSEK OBECNÝ
Živorodí – placentálové
▫ má rychlou látkovou přeměnu – denně spotřebuje velké množství ……………………………..
mláďata se vyvíjejí v těle samice mají vyvinutou placentu, s kterou je plod spojen pupeční šňůrou
REJSEC VODNÍ
placentou je plod vyživován, zásobován kyslíkem a z jeho těla jsou
BĚLOZUBKA ŠEDÁ
odváděny odpadní látky
Letouni
Hlodavci
aktivně se pohybují ve vzduchu přední končetiny přeměněny v křídla mezi prsty, tělem a zadními končetinami tenká létací blána orientují se pomocí echolokace = vysílají ultrazvukové signály tlamičkou a jejich odraz zachycují sluchem ▫ přezimují v jeskynních, dutých stromech i na půdách domů
Hlodavci jsou nejpočetnější skupina savců. Jejich společným znakem je jeden pár hlodavých zubů v každé čelisti. Zuby jim neustále dorůstají, proto je musí obrušovat hlodáním, např. větviček. Všichni hlodavci mají velkou rozmnožovací schopnost.
▫ ▫ ▫ ▫
NETOPÝR ▫ aktivní v noci, živí se hmyzem ▫ zákonem chráněni VRÁPENEC ▫ blanité výrůstky na čenichu UPÍŘI ▫ Jižní Amerika ▫ živí se krví spícího dobytka KALONI ▫ tropy Asie a Afriky ▫ aktivní i ve dne, býložraví
Chudozubí ▫ pouze Střední a Jižní Amerika ▫ mají protažený čenich ▫ velmi dobrý čich LENOCHOD MRAVENEČNÍK ▫ rourkovitý čenich, dlouhý lepkavý jazyk PÁSOVEC ▫ krunýř
MYŠ DOMÁCÍ Myš je rozšířena po celém světě = kosmopolitní. POTKAN Žije v městských kanálech a stokách. KRYSA Vypadá podobně jako potkan, ale je menší, má větší uši a ocas delší než tělo. Vyskytuje se spíše na sušších místech. U nás je potkanem vytlačována. Krysy i potkani mohou přenášet nebezpečná onemocnění. BOBR EVROPSKÝ Bobr je přizpůsoben životu ve vodě, má hustou hladkou srst a zploštělý šupinatý ocas, který používá k pohybu ve vodě. KŘEČEK POLNÍ SYSEL OBECNÝ HRABOŠ POLNÍ VEVERKA OBECNÁ
Zajíci Zajíci se podobají hlodavcům, mají také hlodavé zuby. ZAJÍC POLNÍ Vyhrabává si mělkou prohlubeň, ve které spí. Mláďata se rodí osrstěná, vidí a brzo běhají. KRÁLÍK DIVOKÝ Králík má na rozdíl od zajíce kratší uši. Vyhrabává si nory. Mláďata se rodí holá a slepá.
Šelmy
Další kočkovité šelmy:
LEV
přizpůsobili se životu v různých prostředích
TYGR
přizpůsobeny k …………………………….. živé kořisti
LEVHART
o pružné svalnaté tělo
JAGUÁR
o pohybují se rychle a mrštně
GEPARD (nejrychlejší)
o výborné ……………………………..
PUMA
o …………………………….. o mohutné ……………………………..
3) Lasicovití drobnější vzrůst
1) Psovití
protáhlé štíhlé tělo, …………………………….. nohy, nezatažitelné drápy
masožravci, štvou svou kořist
v blízkosti řitního otvoru …………………………….. žlázy – v ohrožení z nich
drápy na nohou nejsou ……………………………..
vylučují silně páchnoucí výměšky
hlava s protáhlým čenichem
LASICE KOLČAVA, HRANOSTAJ
VLK OBECNÝ (CH)
KUNA LESNÍ – žlutá náprsenka
o předkem psa domácího
KUNA SKALNÍ – bílá náprsenka
o žije ve …………………………….
TCHOŘ TMAVÝ
LIŠKA OBECNÁ
JEZEVEC LESNÍ
o u nás nejrozšířenější
VYDRA ŘÍČNÍ (CH)
o žije …………………………….. o loví přemnožené myši a ……………………………..
4) Medvědovití …………………………….. šelmy – velká hlava, zavalité tělo, mohutné tlapy
2) Kočkovití
…………………………….. lovci
kulatá hlava
………………………… drápy – zatažené při chůzi
RYS OSTROVID (CH) o
vzácně Beskydy, Jeseníky, Šumava
KOČKA DIVOKÁ (CH)
všežravci MEDVĚD LEDNÍ – největší medvěd MEDVĚD HNĚDÝ (CH) o Beskydy, naše největší šelma o poddruhy – brtník grizzly, kodiak PANDA VELKÁ o Čína, velmi vzácná, živí se ……………………………..
Ploutvonožci
Chobotnatci
(chybný text)
Chobotnatci jsou …………………………….. suchozemští savci. Jedinými zástupci
příbuzní rybám, dokonale se přizpůsobili životu ve vodě
jsou …………………………….. Charakteristickým znakem slonů je dlouhý, svalnatý a
torpédovitý tvar těla
pružný …………………………….. Vznikl prodloužením …………………………….. a
dlouhá hustá srst
spojením s horním pyskem. Kly slona vznikly přeměněnou ……………………………..
končetiny ve tvaru ploutví
Sloupovité nohy mají na chodidlech pružné …………………………….. Sloní žijí ve
býložravci
stádech a živí se …………………………….. potravou. Sloni jsou ……………………………..
v době rozmnožování vytváří kolonie SLON AFRICKÝ
LACHTAN, MROŽ, TULEŇ
▫ větší
Kytovci největší živočichové žijí v moři
▫ velké uši ▫ …..... prstovité výběžky na chobotu SLON INDICKÝ ▫ menší …………………………….. uši
kůže s krátkou srstí
▫ …..... prstovitý výběžek
velká vrstva podkožního tuku
▫ hrboly na hlavě
přední končetiny přeměněny v ploutve svislá ocasní ploutev dorozumívají se pomocí elektromagnetických vln PLEJTVÁK OBROVSKÝ – 30 m, živí se dravě
Lichokopytníci Lichokopytníci jsou velcí býložravci. Prsty mají zakončeny …………………………….. Nejčastěji mají …………………………….. prst nebo tři prsty. Váhu těla nese vždy …………………………….. prst. Jsou to dobří a rychlí ……………………………..
KŮŇ DOMÁCÍ – vznikl zdomácněním divoce žijících koní VELRYBA GRÓNSKÁ, VORVAŇ, DELFÍN OBECNÝ → všichni jsou chráněni
ZEBRA, NOSOROŽEC, TAPÍR, OSEL
Sudokopytníci Přestože jsou sudokopytníci velmi rozmanití, mají jeden společný znak – hmotnost těla opírají o …….………. prsty (třetí a ……………………………..). Ostatní prsty na končetinách …………………………….. . Prsty jsou zakončeny rohovitými
Primáti (chybný text)
Primáti jsou většinou přizpůsobeni životu na zemi. Žijí v oblastech tropů a subtropů. Jejich končetiny jsou velmi pohyblivé a palec se může postavit proti ostatním prstům. Nehty na prstech se u většiny přeměnily v drápy. Primáti
…………………………….. Sudokopytníci se živí většinou býložravě. Řadíme je do
mají velmi dobrý hmat, který jim umožňuje dokonalé
dvou skupin: nepřežvýkavci a ……………………………..
prostorové vidění. K dorozumívání jim slouží komické svaly. Mozek mají ze všech savců nejméně vyvinutý. Často žijí v organizovaných tlupách. Samice rodí
1) Nepřežvýkavci
většinou jedno mládě, o které se krátce stará.
Mají …………………………….. žaludek a úplný chrup s mohutnými ……………………….. PRASE DIVOKÉ HROCH, VELBLOUD, LAMA
1) Poloopice Většinou žijí nočním způsobem života. Podobají se hlodavcům. Mají protažený čenich (dobrý čich), malé oči, malý mozek a často drápy.
2) Přežvýkavci Jejich …………………………….. se skládá
LEMUR, KOMBA
2) Opice
ze čtyř částí. Potrava se nejprve
Jsou nejpočetnější skupinou primátů. Jsou aktivní v létě. Hlavními znaky jsou
…………………………….. v bachoru a je
větší mozek, prodloužený čenich, oči směřující do boku a jeden pár mléčných
částečně rozložena činností bakterií
bradavek na zádech. Téměř všechny mají nehty. Podle tvaru nosu je dělíme do
a prvoků. Z čepce je potrava
dvou skupin:
…………………………….. do dutiny ústní, kde je znovu …………………………….. Poté se dostává do …………………………….. a slezu.
a) opice ploskonosé – široká nosní přepážka mezi nosními otvory MALPA, CHÁPAN VŘEŠŤAN b) opice úzkonosé – úzký nos MAKAK, KOČKODAN, PAVIÁN, GUARÉZA
TUR DOMÁCÍ, OVCE, KOZA – samci mají …………………………….. SRNEC OBECNÝ, JELEN LESNÍ – samci mají …………………………….. (shazují se)
3) Lidoopi
DANĚK, MUFLON, LOS – u nás uměle vysazovány
Jsou největší a mají nejlépe vyvinutý mozek. Mají dlouhý ocas a řídkou srst.
ZUBR, ANTILOPA, ŽIRAFA
ŠIMPANZ – Afrika, GORILA – Amerika, ORANGUTAN – JV Asie
