Sliby se maj< plnit

h ÚVODNÍK h

Sliby se maj< plnit... ... nejen o Vánocích. Já to vím a snažím se. Když jsem své dceøi k osmnáctinám slíbila výlet do Paøíže, myslela jsem to vážnì a jen osudovì nepøíznivé podmínky posunuly náš èistì dámský výlet o dva roky. Zateplovala se fasáda, pøedìlávala elektrika, pravidelnì se kupovalo mlíko a chleba (krmíme dospívajícího syna!) – zkrátka odložení slibu mìl na svìdomí syndrom Prázdné penìženky. A tak jsme vyjely až letos – dokonce v den mých narozenin – a dcera vypadá na 18 i po dvou letech. Zabily jsme tak nìkolik much jednou ranou. Nejely jsme do Paøíže, ale letìly do Øíma. I pøes pokroèilý vìk mi letenku zaøídila Student Agency. Nutno pøiznat, trochu jsem nebyla ve své kùži. Bez pánského doprovodu nejezdíme, bylo to poprvé. Leè partner i mladší bratr vypadali, že i oni se na náš výlet tìší: už abychom byly pryè. Je pravda, že právì Itálie je pro dvì osamocené ženy dobrou volbou. Zažili jste už, aby èíšníci kolem vás doslova bìhali, kleèeli na koleni u vašeho stolku a vysvìtlovali rozdíl chutí mezi krémem brulé a le fragole se šlehaèkou pøi nesnadné volbì il dolce (dezertu)? Malý rozpor mezi námi nastal právì v tuto chvíli, protože dcera myslela, že to dìlají kvùli její minisukni, zatímco já se domnívala, že je høeje moje zralá krása. Vinno rosso (tedy èervené víno) je v Itálii výborné a silné – a to bez toho, že bychom snobsky zkoumaly lokalitu, kde zrálo, pily jsme vino de la casa (víno toho domu) a vždycky bylo výborné. V metru staèilo mít otazník v oèích a už pøispìchal na pomoc opálený Øíman, aby názornì vysvìtlil pøestup z Linie A na Linii B ve stanici Termini. Italové budují trasu C – jenže jaksi se poøád prokopávají k nìjakým památkám, nešastníci, tak to ještì potrvá. Daly jsme své holèièí hlavièky dohromady a mìstská turistika nám šla skvìle. Líza zvládá angliètinu a zmìny èasù a turniketù na letišti. Já tušila jisté souvislosti na trase Vatikánská muzea – capella Sistina – chrám sv. Pietra – via Corso – Forum Romanum.

Hluboká pøed láznìmi... Stará pohlednice: Úøední dùm z Podskalské louky – Zpravodaji poskytl pan Jiøí Hanuš, hotel Záviš

h ZPRÁVY Z RADNICE h Zápis z jednání rady ze dne 18. srpna O Rada projednávala dispozice s majetkem mìsta. Nájemníci bytového domu v Nerudovì ul. požádali mìsto o projednání podmínek prodeje domu a o zaøazení oprav domu do rozpoètu mìsta. O Spoleènost Agroturistika s.r.o. se sídlem v Kostelci, požádala na konci roku 2007 mìsto o pøevzetí ÈOV, která byla osazena za finanèního pøispìní mìsta na obecní vìtvi kanalizace a na tuto je napojena mimo »holandský autokemping« podstatná èást obývaných domù v obci. Komplexní vyøešení situace týkající se vlastnictví a správy vodovodu a kanalizace je nutné, spol. VaK JÈ a.s. ale nepøistoupí k pøevzetí správy døíve, než dojde k rekonstrukci jejich havarijního stavu. Mìsto obdrželo od Jè kraje dotaci na zpracování projektové dokumentace ÈOV Kostelec. Strana 2

Znenávidìly jsme si pouze tzv. sluchátkáøe. Výpravy minimálnì 50 turistù se sluchátkem v uchu, s okem vytøeštìným, øítící se za svými prùvodci s mikrofonkem pøes mrtvoly ostatních turistù. Ve dvou jsme naopak snadno a nenápadnì proklouzávaly ze Sixtinské kaple zkratkou pro diplomované prùvodce pøímo do chrámu, nechávaly velké dýško jeptiškám v prodejnì s rùženci, køížky, portréty papežù a pohlednicemi a také se cpaly zmrzlinou, samozøejmì italskou, která má jen jednu nevýhodu: je moc velká. Plácají ji do kornoutù jen ve velikosti medium nebo grande, piccolo ani náhodou... Koupený rùženec jsme naší babièce vymáchaly v mramorové mušli se svìcenou vodou v chrámu a jely domù. Abychom vrátily pøijaté dobré skutky, ujaly jsme se na pražském letišti jednoho zbloudiléhoFrancouze (díky bydlišti poblíž Belgie mluvil naštìstí skvìle nìmecky) a protáhly ho napínavou pražskou hromadnou dopravou až na hlavní nádraží. A vidíte: chválil, jak je pražské letištì èisté a nové, naše metro srozumitelnì znaèené a èeské pivo výborné a levné. Takže jde o úhel pohledu: Máme se èím chlubit, ne že ne. A cizincùm se líbí zase v cizinì, protože doma to maj okoukané. Francouz jel do Pardubic vlakem, my rychlíkem do Budìjovic a naštìstí jsme pøedbìhli zlodìje mìdìného vedení na pražském hlavním nádraží o plných osm hodin. Takže jsme domù dojeli vèas... a skoro v pohodì, kdybych... nebyla kárána prùvodèím vlaku, který mi vyèetl mou èervenou luxusní kabelku položenou na sedadle vedle mnì. Jednak tím prý zabírám místo navíc (mùže být pokutováno až 100 Kè) a jednak mohu svým zavazadlem zneèistit vlakovou soupravu! Z jeho slov jsem se dosud nevzpamatovala, protože až do té chvíle jsem se vždy domnívala, že jsem to já, kdo se cítí být železnicí silnì zneèištìn. Teï tedy víte, kdo mùže za špínu na našich železnicích, potažmo i za stav záchodkù ve vlacích, na hlavním nádraží a na nádražích venkovských a za epidemii žloutenky. Já.

O Na základì vyhodnocení technického stavu KC Panorama bylo zpracováno øešení úpravy tøí nejpalèivìjších problémù stavby. A. Trhliny v øímsách a v obvodovém plášti – zpùsobeno objemovými zmìnami a použitými materiály. B. Povrchové úpravy západního štítu – štít nebyl vzhledem k rozestavìnosti sousedního objektu dokonèen, dochází k poškození cihel (chybí omítka) a k promrzání (tepelné mosty, nedostateèný tepelný odpor). C. Zabezpeèení venkovního schodištì na jižní stranì (zatékání, promrzání, nebezpeèí pro chodce v zimì). Navržena øešení: Provedení zateplení, štukových úprav pro øímsy a obvodový pl᚝ a zastøešení lehkou konstrukcí nad celým prostorem venkovního schodištì. O Mìsto pøispìlo na poøízení ultrazvukového inhalátoru pro obèanku mìsta Hluboká na pomoc pøi jejích tìžkých zdravotních obtížích. O Mìstu se podaøilo zajistit pro SDH Kostelec hasièské vozidlo Karosa z elektrárny Temelín jako náhradu za souèasné vozidlo, které je již 30 let staré. Automobil koupí mìsto za zùstatkovou úèetní hodnotu. Pokud bude tento automobil zakoupen, bude nutné, vzhledem k velikosti vozu, provést stavební úpravy stávající garáže. O Mìstu byly poskytnuty granty z Obnovy drobné sakrální architektury v krajinì: Na obnovu kaple sv. Isidora v Hroznìjovicích, na obnovu kaple Panny Marie a sv. Vojtìcha v Hluboké. Dále mìsto obdrželo granty na protipovodòová opatøení v obci Líšnice, Purkarec. O Dokonèení opravy komunikace Líšnice – Radonice, Nìmèice – hájovna bylo projednáváno i s Lesy ÈR o spoluúèasti na financování opravy komunikace, kterou používají tìžební a døevaøské firmy pro odvoz døeva. O Navržené pìší spojení lokality U Munického rybníka se nyní jeví ménì výhodné než event. umístìní chodníku na pozemky mìsta. O Mìsto jedná o zajištìní prodeje domù è. 130 a 131 v Purkarci. Nájemníci byli osloveni, zda mají o koupi bytù zájem a projednán další postup (založení byt. družstev). Nájemníci deklarovali, že v obou domech je v nevyhovujícím stavu komín. Proto bude rekonstrukce komínù pøed pøevodem domù provedena. O Provedení opravy komunikace v Municích. Hlubocký zpravodaj | øíjen 2008

O Projekt Partnerská mìsta v obrazech. Projekt obsahuje úèast zainteresovaných skupin obèanù na 4 vybraných akcích partnerského mìsta (v Hluboké i v Greinu) a tvorbu nástìnného kalendáøe na rok 2010 s fotografiemi jednotlivých akcí bìhem roku 2009 v obou mìstech. O Upozornìní: etapy akce cyklostezka Hluboká – Ponìšice pøes Purkarec koordinovat tak, aby pøi výstavbì èásti pøes Babu nebyly ponièeny již vybudované èásti stezky.

U pøíležitosti výlovu Munického rybníka ve dnech 25.10 – 30.10.2008, poøádáme pro labužníky

Týden rybích specialit V naší restaurace ochutnáte kapra, pstruha, tolstobika, candáta, lína, štiku K bohatému stolu Vás zvou šéfkuchaøi Vladislav Vávra, Jan Pravda a kolektiv hotelu Záviš Informace v recepci hotelu : tel.387 966 666 [email protected]

Jihoèeské rybáøské slavnosti na Hluboké V nedìli 26. øíjna se na hrázi Munického rybníka v Hluboké nad Vltavou uskuteèní Jihoèeské rybáøské slavnosti. Slavnosti pøipravuje Místní akèní skupina Hlubocko – Lišovsko ve spolupráci s Rybáøstvím Hluboká. Jihoèeské rybáøské slavnosti zaènou èasnì ráno výlovem Munického rybníka. Pro ty, kteøí si v nedìli rádi pospí, budou oficiálnì zahájeny v deset hodin. Po úvodních proslovech dojde ke slavnostnímu pasování významných osobností do cechu rybáøského. Kromì výlovu rybníka budou moci návštìvníci na slavnostech ochutnat rybí speciality, zhlédnout okrasné barevné ryby èi ukázky tradièních øemesel, posedìt v pivním stanu èi projít trh. Pro dìti budou pøipraveny dìtské atrakce a soutìže. Nebude samozøejmì chybìt ani prodej ryb. Slavnosti mají i zajímavý doprovodný program. »Od dvou hodin odpoledne mohou milovníci koní navštívit Dvùr Vondrov, který bude do pìti hodin odpoledne poskytovat jízdy na koních zdarma. Ve stejném èase si také mohou návštìvníci slavností zdarma prohlédnout expozice rybáøství na loveckém zámeèku Ohrada a mezi devátou hodinou ranní a ètvrtou hodinou odpolední si mohou zdarma prohlédnout sádky v Rybáøství Hluboká,« uvedl Jan Šmidmayer z Místní akèní skupiny Hlubocko – Lišovsko. S Jihoèeskými rybáøskými slavnostmi bude spojen i týden rybích specialit, které bude možné od nedìle 26. øíjna do soboty 1. listopadu ochutnat v restauracích KAMPR a Hubert, Lovecké chatì Parkhotel a hotelích Podhrad a Záviš z Falkenštejna. Akce je spolufinancována z rozpoètu Jihoèeského kraje. Firma PETBULLM OTO Pavel Petráèek Vám nabízí: – Kompletní servis motocyklù a skútrù všech znaèek – Prodej kvalitních skútrù a motocyklù zn. KENTOYA vè. jejich záruèního i pozáruèního servisu – Prodej bazarových motocyklù s provìøeným pùvodem – Pøípravu motocyklu/ skútru na STK – Diagnostiku a prodej moto i autobaterií – Prodej doplòkù a náhradních dílù Více na www.petbullmoto.cz nebo na t.è. 774 041 661 Naleznete nás na adrese: Lidická 1196, Hluboká nad Vltavou, výpadovka – smìr Týn nad Vltavou

O V objektu Sokolská 426, který se demoluje pro stavbu Relaxaèního a rekondièního centra zùstala zachovalá pùvodní kachlová kamna, dle pøedbìžného vyjádøení Jè. muzea cca z 19. století. Kamna byla odbornì rozebrána a uložena. O kamna projevilo pro své sbírky zájem Jè muzeum, které je ochotno uhradit náklady na rozebrání. Rada rozhodla, že kamna zatím zùstanou uložena v PMH a bude jednáno o využití tìchto kamen v pøístupových prostorách nového komplexu budov jako pøipomínky pùvodního schwarzenberského objektu. Klub maminek Andílek Místo volného èasu pro rodiny s pøedškolními dìtmi Hluboká nad Vltavou

Od 6. 10. v prostorách bývalé knihovny v Zámostí – Žižkova 247 Stálý program: dopoledne 9 – 11.30 odpoledne 16 – 17.30 pondìlí volná herna (Lucka) úterý Mimísek (Jana) Hopsadlo (Iva) støeda Hrátky s batolátky (Iva) ètvrtek Tvùrèí dílna Lucka (Iva) Šikovné prstíky (Lucka) pátek angliètina (p. Vlasáková) Tvùrèí dílna: 9. 10. – dráèci z papíru, vstupné 30/40 Kè 16. 10. – ozdoby z dýní, dýni s sebou, vstupné 30/40 Kè 23. 10. – podzimní motiv z windowscolors, vstupné 30/ 40 Kè 30. 10. – lampion na Halloween, vstupné 30/40 Kè Hopsadlo – pøihlášky dìtí na tel. 721 948 294 Angliètina pro maminky – zájemci o výuku anglického jazyka a anglickou konverzaci, hlaste se prosím na tel 721 948 294 Mimísci Schází se v úterý dopoledne s Janou. Pøijïte si pohrát a popovídat s maminkami miminek o vývoji a výživì, pùjèit èasopisy o dìtech a pohrát s hraèkami (urèenými jen pro miminka a po každé hodinì peèlivì umytými). S sebou dobrou náladu a deku èi podložku pro miminko. Vstupné 40 Kè / èlenky 30 Kè Hrátky s batolátky Støeda dopoledne – Iva, Lucka. Cvièení, øíkadla, tvoøení a hraní pro dìti asi od 1,5 roku do tøí let. Vstupné 40 Kè / èlenky 30 Kè Šikovné prstíky Ètvrtek odpoledne – Lucka, Iva. Odpolední tvùrèí dílna je urèena pro maminky »školkových« dìtí. Pøijïte si nìco pìkného vyrobit spoleènì s dìtmi. Vstupné dle èinnosti a materiálu. Tvùrèí dílna Ètrvrtek dopoledne Lucka. Dopolední tvùrèí dílna je urèena pøedevším pro maminky na rodièovské dovolené. Zatímco si dìti hrají nebo malují, maminky si mohou nìco pìkného vyrobit. Vstupné dle èinnosti a materiálu. Hopsadlo Úterý od 16:00 hodin s Ivou. Pro šikovné kluky a holky od tøí let je urèen odpolední kroužek plný her, øíkadel a pohybu. Možná pøekvapíme babièky dìdeèky nìjakým vystoupením J. Cena 400/èlenky 300 za ètvrt roku. Volná herna Pondìlí dopoledne – Lucka. Pøijïte si jen tak pohrát a popovídat Vstupné 40 Kè /èlenky 30 Kè Anglický jazyk Dle zájmu maminek. Tìšíme se na vaše námìty, pøipomínky a dotazy . Pøivítáme jakoukoli pomoc pøi zajišování chodu MC. Mgr. Iva Rausová, tel 721 948 294 Lucie Volková, tel. 777 817 515 e-mail: [email protected]

AKCE! 1.10. – 31.12.2008 sleva 15% na servisní práce www.hluboka.cz

strana 3

Hluboká oslavila tøetí vinobraní Vinice v Hluboké nad Vltavou byla už potøetí dùvodem pro uspoøádání Jihoèeských slavností vína. Tentokrát dokonce vydala první dobrou úrodu ve své novodobé historii. »I pøesto jsme si dali za cíl pøilákat na slavnosti více lidí, než se sklidí hroznù – a to se nám podaøilo,« uvedl Jan Šmidmayer ze spoleènosti Ekologos, která akci každoroènì poøádá. Hrozny z místní vinice mohli ochutnat i samotní návštìvníci akce pøi sklizni vína, která slavnosti zahájila. Velikost i chu hroznù je mile pøekvapila, protože mnozí brali nápad s vinohradem spíše jako pøíjemnou záminku k vinobraní. To pro návštìvníky pøichystalo nejenom víno hlubocké, ale i znamenité víno moravské a zejména pak burèák. Burèáku se letos vypilo 1 700 litrù, což je v historii hlubockého vinobraní rekord. Úspìch však nemìlo pouze víno, ale i kvasnicové pivo, které bylo na slavnostech vùbec poprvé. Návštìvníky nejvíce zaujalo nìkolik ukázek z muzikálu Jedna noc na Karlštejnì, který v létì hrál místní divadelní soubor na zámeckém nádvoøí. »Karel IV. vykoupil hrad Hluboká ze zástavy a zaøadil jej na seznam svých nejvýznamnìjších hradù. To, že byl i milovníkem vína, pøipomnìl právì muzikál Jedna noc na Karlštejnì,« odùvodòuje Jan Šmidmayer pøítomnost Karla IV. na slavnostech. Pro návštìvníky byl vedle muzikálu pøipraven øemeslný trh, pivní stan, dechová hudba, soutìže, skákací hrad, dìtský kolotoè a mnoho dalšího. Moderování se ujal známý herec a znalec vína Jan Vala. Velký zájem byl letos o ochutnávky vín v hotelech Podhrad a Záviš z Falkenštejna, které veèer doprovázela znamenitá hudba – v hotelu Podhrad to byla jazzová kapela Kvartet Štìpána Markovièe a v hotelu Záviš z Falkenštejnì hrála cimbálová kapela Zkrat a rovnìž èeskokrumlovská cikánská kapela Cindži renta. S postupujícím veèerem už se v hraní cimbálovka a cikánská kapela nestøídaly, ale pustily se do spoleèného vystoupení, které roztanèilo velkou èást restaurace a pøineslo bouølivý potlesk. Po získání nových zkušeností se zaèínají poøadatelé pøipravovat na ètvrtý roèník slavností. »Rádi bychom za uplynulý roèník podìkovali zejména mìstu Hluboká nad Vltavou, které nám na slavnosti poskytlo finanèní pøíspìvek, dále panu starostovi Tomáši Jirsovi za záštitu nad akcí, mìstské policii za jejich profesionální spolupráci, Divadlu Hluboká nad Vltavou a Hlubockým princeznám za jejich skvìlé vystoupení,“ uvedl za organizátory Jan Šmidmayer. Jihoèeské slavnosti vína byly poøádány v rámci projektu Oživení zapomenutých tradic v regionu, a to zejména díky dotaci z Regionálního operaèního programu Jihozápad. Foto: starosta mìsta Tomáš Jirsa a moderátor Jan Vala a sbìraèi vína

PARKHOTEL **** Hluboká nad Vltavou srdeènì zve na gastronom ické speciality do LOVECKÉ CHATY! PARKHOTEL **** PØEHLED GASTRO AKCÍ: 10.– 14. øíjna Ochutnejte Loveckou chatu IV. – poslední možnost ochutnat naše degustaèní menu v roce 2008 26. – 29. øíjna – Rybí hody v rámci Jihoèeských rybáøských slavností 10.– 16. listopadu – Svatomartinský týden – svatomartinská husa, domácí kachnièka a mladá moravská vína 28. listopadu – 1. prosince Zvìøinové hody PARKHOTEL **** KULTURNÍ PROGRAM – ŽIVÁ HUDBA – CIKÁNSKÁ KAPELA 18. øíjna, 1. a 15. a 29. listopadu – Cikánský veèer v Lovecké chatì – hraje Èinži Renta, vstup 50 Kè, speciality šéfkuchaøe

Omluva

Dovolujeme si Vám oznámit zahájení provozu

Omlouvám se všem hlubockým obèanùm za mylné upozornìní na poøádání rekordu v nejpoèetnìjším mažoretkovém prùvodu. Bohužel pro nezájem skupin musela být akce zrušena. Ale pokusím se ji zorganizovat na jaøe znovu. Sledujte zpravodaj. Tereza Sklenièková

VETERINÁRNÍ OŠETØOVNY HLUBOKÁ

Kosmetické úpravy zvíøat i v místì vašeho bydlištì – úprava srsti (støíhání, èesání, koupání...) – støíhání drápkù ? 737 527 811

strana 4

Boženy Nìmcové 102, Hluboká nad Vltavou NON STOP ? 606 608 901 Ordinujeme: Po – Pá 8:00 – 11:00, 15:00 – 20:00, So 9:00 – 12:00 kompletní péèe o malá zvíøata, poradenství, prodej krmiv MVDr. Vladim ír Vavøín, MVDr. Milena Cim bálková

Hlubocký zpravodaj | øíjen 2008

h SPOLEÈENSKÁ KRONIKA h Blahopøání: Mìstský úøad Hluboká nad Vltavou blahopøeje obèanùm, kteøí v mìsíci øíjnu 2008 oslaví významná výroèí Jaromír Vácha Hluboká 85 let Rùžena Kleèková Hluboká 85 let Václav Sedláèek Kostelec 80 let Božena Beranová Hluboká 75 let Do dalších let pøejeme dobré zdraví, spokojenost a osobní pohodu Narodili se Kamila Gruberová Hluboká Opustili nás Jiøina Kolafová Milan Vrzák Marie Tùmová Vlasta Øádová

Bavorovice Hluboká Hluboká Hluboká

I ve špatném poèasí je stezka na Hlubokou nabitá cyklisty Na to, že cyklistická stezka z Èeských Budìjovic na Hlubokou nad Vltavou pøipomíná v letních mìsících dálnici, si už Jihoèeši zvykli. Pøekvapivé výsledky ale pøinesl výzkum, který v sobotu 20. záøí realizovala Místní akèní skupina Hlubocko – Lišovsko. »V loòském roce jsme provedli sèítání cyklistù na cyklistické stezce z Budìjovic na Hlubokou. Výsledky byly jasné – o stezku je obrovský zájem jak mezi cyklisty, tak mezi bruslaøi. Tenkrát byl ale èerven a ideální poèasí – okolo 30° C. Proto jsme se rozhodli v letošním roce provést sèítání znovu, tentokrát však v záøí a pøi velmi špatném poèasí. Bylo zataženo a 13 ° C,« uvedl Jan Šmidmayer z Místní akèní skupiny Hlubocko – Lišovsko. Výsledky sèítání všechny pøekvapily. Aèkoliv zatažené a chladné poèasí se na poètu cyklistù i bruslaøù odrazilo, pøesto je o cyklistickou stezku è. 12 stále obrovský zájem. Od osmé hodiny ranní do osmé hodiny veèerní sèítací komisaøi zaznamenali pøes 800 cyklistù, bruslaøù a dalších uživatelù cyklostezky. Pro srovnání – za ideálního teplého poèasí v èervnu bylo na témže místì napoèítáno za celý den pøes 3 000 lidí. Pokles zpùsobil zejména nízký poèet bruslaøù, kteøí se na cyklostezku vydávají zpravidla jen za pìkného poèasí. Vloni v èervnu pøi 30o C bylo napoèítáno 663 bruslaøù, letos v záøí pøi 13oC jen 100. Naopak maminky s koèárky mají pøekvapivì o stezku vìtší zájem v zataženém, než-li ve sluneèném poèasí. Nejvìtším nedostatkem stezky nadále zùstává špatný asfaltový povrch v Bavorovicích, který odrazuje zejména bruslaøe. Z pøedchozích statistik je patrné, že se bruslaøi zastaví v Bavorovicích a na Hlubokou kvùli špatnému stavu asfaltu dojede málokdo. To se samozøejmì projeví i na poklesu tržeb místních majitelù restaurací. Vysoký zájem o cyklostezku potvrzuje logiènost plánované výstavby stezky i na pravém bøehu Vltavy. Na tu by Mìsto Èeské Budìjovice mohlo získat peníze z Evropské unie. »Je však potøeba zaèít na projektu ihned pracovat, jinak by se mohlo stát, že už peníze z evropských fondù dojdou,« sdìlil Jan Šmidmayer.

Mìsto odhalilo novou sochu V pátek 5. záøí zažilo mìsto Hluboká nad Vltavou hezkou událost. Odhalení nové sochy na hlubockém námìstí se zúèastnil také její autor, mladý japonský sochaø Tets Ohnari, jeho pøátelé a v krásném sluneèním odpoledni pøišli nové umìlecké dílo rádi pøivítat obèané mìsta. Tets promluvil dokonce èesky, protože v Èechách dva roky studoval a nebylo tedy tøeba ani pøekladu. Starosta mìsta a senátor Tomáš Jirsa vyzval dìti pøítomné mezi diváky, aby pomohly sochu odhalit. A tak bílá látka odhalila dílo, které pøipomíná kruhy na vodì. Socha pøilákala nejdøíve zvìdavé dìtské ruèièky a pak i ruce dospìlých, které se opracovaného kamene dotýkaly. Ještì lépe socha pùsobí, jestliže se na její ploše skuteènì zrcadlí voda... Na své skulptuøe Tets OHNARI pracoval celé léto v Èeském Krumlovì u galerie Egona Schiele. Opracoval celou horní plochu obrovského kusu sliveneckého mramoru samozøejmì ruènì a s dlátem a brusným kamenem v ruce každodennì pracoval na svém díle...

Vltavská tesknice a Podskalské mámení – to jsou dva obrazy, které novì najdete v restauraci hotelu Záviš. Tohle je jeden z nich. Autorka je Dana Flídrová. Více v èlánku na str. 9.

www.hluboka.cz

strana 5

Stará obora Jak napsat pravdivý èlánek o Staré oboøe? Vylíèit, že je v ní krásný kus pøírody, nádherné stromy, èistý vzduch, spousta zvìøe, vzácného hmyzu a rostlin a pøitom konstatovat: nesmí se do ní chodit! Ovšem, všichni si dovedeme pøedstavit, jak by se v ní krásnì špacírovalo na nedìlní procházce, dìtem bychom ukázali zvíøátka a cyklisté by si tam urèitì našli skvìlé stezky. Bože, tolik krásného prostoru pro rekreaci! Ale, je tak tìžké pochopit, že stejnì, jako se korunovaèní klenoty vystavují jednou za mnoho let a nemùžeme si je každý zkusit, stejnì tak jako se nevkrádáme do kuchynì zámku Hluboká a nevaøíme si tam polévku, jsou i nìkteré lesy – obory – jako národní poklad znepøístupnìny lidem? Protože kdyby tomu tak nebylo, nebyly by obory oborami. Stará obora je tady 237 let (první zmínka o oboøe na Hluboké je z roku 1535 v bývalé vinici – je zde tedy velice dlouhá tradice!). A je nutné si uvìdomit, že je zachovalá jen díky tomu, že není veøejnì pøístupná. Jednak kvùli ochranì zvìøe uvnitø – v oborním chovu se zvìø chová ve vìtším množství než v obyèejném lese, potøebuje klid a cílenì se šlechtí a je tedy velkou ztrátou, pokud by geneticky kvalitní jedinci utekli napøíklad povaleným plotem. Není to záležitost jedné generace, ale nìkolika století. A také proto, že v oboøe neznalý èlovìk snadno pøijde k úrazu (støílí se tu, jsou zde polomy a také tady obèas padají staré stromy bez výstrahy!) Opravdu se do obory nikdy nesmìlo? Øeèi rádoby pamìtníkù, že døív se do obory normálnì smìlo chodit, nejsou pravdivé. Historicky mám doloženo turistickým prùvodcem z roku 1923, že se došlo na Karlùv Hrádek, tam èekal pøedem domluvený hajný a ten pøevedl lidi oborou. Za poplatek asi 5 starých rakouských korun bylo poté možno shlédnout krmení èerné zvìøe (divokých prasat). To nám pøi své návštìvì potvrdil i pan Schwarzenberg . Ale jinak lesní správa pøipravuje organizované návštìvy obory, pro dùchodce, školy, kohokoli. Když si parta lidí najme autobus, my jim to tady ukážeme i s výkladem. A budeme rádi. Nechceme, aby sem chodili sami. Aby páchali škody a aby se taky nìco podstatného mohlo stát jim. Co nám øekl datel? Koukám na oboru shora a vidím toho dost, i když moc èasu nemám, protože se hodnì nalítám a naukám do døeva. Díky spoustì starých stromù a spoustì larev mám dost práce. Ale tohle nepochopím a èervená èepièka mi v tom nepomùže. Proè lidi nemají rozum, vtrhnou do obory, vypáèí oborní vrata a nechají je dokoøán? To je nenapadne, že zvìø mùže utéct a že je to vloupání? Proto se zlobíte? Ptáme se revírníka pana Václava Valenty na nedávnou nepøíjemnou pøíhodu. Lidská nenechavost a chtivost zážitkù za každou cenu by rozèílila i sto let padlý kmen dubu. Ano, jsem pro rozvoj turistického ruchu, fandím stezkám pro cyklisty, ale obora nebo chránìná pøírodní území mají jiný režim. Je nutné vìdìt, že je to prostøedí, které prosperuje právì proto, že je pøed náporem lidí chránìno. Nemùžou tam jít všichni. A nemùžou tam jít násilím. Støílí se tu, padají stromy, protože èásteènì je to tady ponecháno pøírodním zákonùm a my neruèíme za bezpeèné cesty. To bychom museli pokácet právì ty nejcennìjší staré stromy. Co se tady vlastnì stalo? Stojíme u vrat, která pøed pár týdny násilníci otevøeli pøeražením kovové závory... Podívejte se, jak nepøístupným terénem plným kopøiv sem k vratùm pøišli, páèidlem roztrhli závoru a rozervali dubové døevo pajcrem. Tahle vrata

strana 6

byla otevøená pøi závodu Xterra, ale pøes rok jsou svaøená napevno a zatluèená, nikdo jimi neprochází. Takže to vypadá, že dotyèní pøesnì vìdìli kam jít, vybavili se nástroji a nejenže se do obory dostali násilím, ale vrata pak nechali otevøená. Když se otevøou oborní vrata, utíká zvìø rychle? Snaží se utéct? Nesnaží se aktivnì utéct, ale když mají možnost, jsou zvìdaví a jdou... A než se na porušený plot nebo bránu dokoøán pøijde, mùže uplynout den, dva, tøi... vypáèená vrata mohla být otevøená týden. A to už zvìøi staèí. Volali jste policii? Ano. Škoda na vratech je za pár tisíc. To není samozøejmì cena za práci pøi opravì a za eventuální únik zvìøe. Když nìkdo vejde do obory, poruší lesní zákon, vstup do oplocených ploch je zakázán. Jízda na kole v lese mimo vyznaèené stezky je nepøípustná. Když nìkoho pøistihneme v oboøe, mùžeme pokutovat. Ale nemùžeme být na všech místech obory a místo práce honit nevítané návštìvníky. Vniknout do obory násilím je už pøestupek proti zákonu. Myslíte, že to byli cyklisté, kdo se do obory násilím dostali? Na konci prázdnin probìhla nìjaká velká turistická akce, potkávali jsme desítky lidí na kole mimo oboru a hodnì z nich i v oboøe. Takže máme pocit, že si nìkdo pøipravil prùjezd, vrata otevøel a pak je sem vpustil. Oborník mi volal, že vykazuje z obory už asi ètyøicátého cyklistu. To muselo být naplánované. Ale vždy sem jednou za rok pustíte cyklisty závodu Xterra. Ano. Jenže jednou do roka na jeden den a organizaènì s naší pomocí. Závoru na vratech v té oblasti pak zase svaøíme. Je také rozdíl, jestli se tady na kolech pohybují trénovaní závodníci anebo obyèejná rodina na kolech. Mluvíme o levém bøehu Vltavy, o oblasti Baby, vede tudy místy i kolem oborního plotu turistická stezka pro pìší! A to je to, co nepochopím, že lesní turistickou stezku pro pìší, a to vùbec ne pohodlnou, naopak je tu dost nároèný lesní terén – používají lidi pro jízdu na kole. A je jich poøád víc, už to pøerùstá urèité meze, tady je les, stezka, po které se na kolech jet nedá

a my tady potkáváme rodiny s malými dìtmi na kolech. Dìti ubreèený, máma zoufalá, táta naštvaný – a zlobí se na nás, že je les neupravený pro cyklisty! Lidi vjedou s koly klidnì do oblasti polomù, vejdou do obory, nepøijde jim divné, že pøelézají tøi ploty a že pøekraèují zákaz vstupu. Terén pro kola naprosto nevhodný. Líp by si to užili pìšky – pøitom by se mohli obèas i zastavit, poslouchat a koukat kolem sebe. Je to tady krásné. Lidé jsou dost bezohlední. Starosti s lidmi tohoto ražení jsou vyèerpávající. Cyklistika za každou cenu, i za cenu ztrát na okolní pøírodì, zvìøi. Ono bohužel cokoli otevøete zcela turistùm, málokdy zùstane umírnìné. Cyklisté jsou povoleni, tak se jich objeví davy. Pustíte motorové èluny na øeku, sjedou se všichni a øev a rambajz a pohyb v údolí vyplaší všechnu zvìø. Neumíme si vážit toho vzácného, co máme. Nejsme vychovaní tak, abychom v chránìné lokalitì cupitali jenom po vyznaèeném chodníèku a nerozhazovali kolem sebe odpadky, jak to naprosto dùslednì respektují v jiných zemích. Buï si tam lidi všeho víc váží, nebo se tam tak uklízí. Jsou tak vychovaní, nebo mají dùslednìjší tresty? Kdo ví... Zjistili jsme, že existuje cyklomapa, ve které jsou narýsované cyklostezky skrz oboru – krásná rovná èára cesty. Jsou tuším z roku 1992, nevìøili byste, kudy to ve skuteènosti vede, cestou necestou – dìlali to podle map od stolu, nikdy ten terén tady nevidìli. S jedním rozlíceným majitelem téhle mapy jsem mluvil osobnì, nadával jako špaèek, že si dovolíme dát na cyklistickou stezku vrata! Když pøelezl ètvrtá vrata a vybojoval boj s prasaty, tak byl nepøíèetný. Nenapadlo ho, že ta vrata u obory asi mají svá opodstatnìní a že bude asi nìco špatnì s mapou. Objasnil jsem mu, že tady opravdu stezka nevede a on mi ukázal mapu jako dùkaz. Šel jsem a koupil si ji v budìjovickém mapovém centru... Hlubocký zpravodaj | øíjen 2008

Teï se ale opravdu staví cyklostezka po levém bøehu, to je ve spolupráci s vámi? Je držená v hranicích, které nebudou pro oboru nebezpeèné nebo ohrožující? To je pravda, ano. Nebude u ní hrozit riziko, že by se lidi dostali do obory, že by vadila bìhem lovù nebo pøi naší práci. Velký problém pro nás ale je, že v nepøístupném terénu kaòonu levého bøehu, v lokalitì proti AMU, máme pouhé dvì cesty. A tu jednu cyklostezka zabere pro sebe. Pùvodní domluva byla, že cestu budeme nadále využívat, ale respektovat pohyb cyklistù. Jenže parametry cyklostezky jako takové nedovolí pohyb nákladního auta. Bude s tím problém, protože my v nepøístupném koutì revíru pøijdeme o jedinou použitelnou cestu. Je to ta spodní cesta, pro oboru jediná tepna, kudy lze s nákladem døeva projet. Po té horní, historicky cenné tarasené schwarzenberské cestì nemùžeme vozit døíví, protože ji nechceme znièit. Jezdíme po ní traktorem, malým terénním autem, ale kdybych na ni vzal náklaïák s døívím, tak je po ní. Proto jsme mìli tu spodní a tu nám teï zaberou cyklisté... Rozmìry stezky, ani pevnost podkladu zøejmì nedovolí použití pro nutnou lesní techniku a údržbu lesa. To bylo pesimistické oborní téma. Jak vypadá optimistické? Podzim v oboøe je krásný, pøi povídání s revírníkem brzy zjistíte, že tohle je øemeslo, které vám pøiroste k srdci a že na oboru je víc než pyšný. Duby mají plno žaludù pro divoèáky a daòkùm už pìknì hnìdnou krky, znak blízké øíje... Budovy revíru jsou novì opravené, v pùvodní podobì, vèetnì barvy fasády. Interiéry doplòuje masivní nábytek z místních dubù – pevný stùl a tìžké židle. Krásné døevìné dveøe, jako doplnìk tøeba hodiny na daòèím paroží, na podlaze kùže z uloveného divoèáka... Teï se právì boøí staré hospodáøské budovy a udìlá se pìkné zázemí pro dìlníky. Palivo naøezané do zásoby na zimu pro kotel na døevoplyn... Statek naproti, který je o nìjaký pátek starší než Vondrov, a kde døív bývali konì a pøipravovalo se krmivo pro oboru, také prochází rekonstrukcí. Dnes už k oboøe nepatøí, nový majitel ho ale chce také opravit do pùvodní podoby. Zdá se, že tu bude na pohled krásný kout schwarzenberské architektury v jihoèeské pøírodì. Obora je od roku 1771 ve stejných hranicích (tehdy bylo dokonèeno oplocení a zvìø vehnána do obory) a díky tomu jsou tady zachovány nádherné krajinné scenérie a úžasné exempláøe stromù. Rùzné druhy dubù, k nejvzácnìjším patøí americké duby bahenní (ty nám závidí i odborníci z parku v Lednici), skupiny dubù èervených, všechno spíš pøipomíná park než obyèejný les ... a hodnì z toho navrhla knìžna Eleonora. Knìžna? Copak si lesníci nechali mluvit do obory od dámy? Knìžna mìla estetický cit. Napøíklad poslední pøestavba zámku nebo park pod jejím dohledem. Na mnoha místech obory lze vidìt podobnou strukturu jako v zámeckém parku (skupiny stromù, prùhledy, cesty, rybníèky…)

www.hluboka.cz

Je tøeba øíci že zde v oboøe pùsobíme dva: já jako revírník se starám o les, cesty, pøíkopy, mostky a kolega ing. Novosad o zvìø, lovce, pastviny, políèka a spoleènì nìkteré drobnosti mìníme v oboøe i dnes. Nebo se spíš vracíme k tomu, jak to asi kdysi bylo. Podmáèenou louku vysušíme, když jsme zbudovali hrázku a udìlali rybníèek, a protože pùda je zde hodnì kyselá, roste tu samá sítina, použije se kvalitní dolomit pro zmìnu pH. Je pøírodní, víc pøirozený. Louky osejeme travinami urèitého složení, musí to být minimálnì pìtidruhová louka. Na historických mapách jsou to všechno pastviny a když je takhle odvodníme, je z nich zase opravdu kvalitní pastva, zvìø to má ráda. Krásný pocit. Vy si tady tvoøíte krajinu! My se snažíme vracet ji tam, jaká byla. Máme mapy... hodnì staré. Už v nìjakém 17. století byl charakter porostù zhruba nakreslený tak, jak

vypadá dnes, už zde byly páteøní komunikace, vnesené až k Vltavì, osvìdèily se a není dùvod je mìnit. Buky, duby a další stromy tady žijí ètyøi sta, pìt set let... Vidíte: skupina listnáèù, a i když se kolem rozpadá už starý smrkový porost, tak i když ten zmizí, listnáèe pøežijí a máme základ lesa. Tahle smrèina je zase typicky nevhodná monokultura, takové se sázely pøed padesáti lety. Tohle je naopak kvalita: nejstarší èást obory, Zlatìšovické údolí, smrky stáøí 250 let, výška témìø 50 metrù, pùvodní ze støedního Povltaví, tady vpravo introdukované døeviny borovice vejmutovky, douglasky. Duby a buky stáøí 300 až 400 let, patøí pùvodnímu porostu, skupiny smrkù pøes 50 let. Tady teï pracujeme, sází se skupinové výsadby smrkù a bukù, porosty se musí vhodnì doplòovat...

My v lese jsme takoví pomalí. My užíváme lesy pradìdkù. Les který založíme my bude sloužit nìkomu za sto let. Lesáctví je øemeslo,

kde jsou zkušenosti pìknì dlouhé, generaèní. Tenhle padlý strom leží už tøi roky, už ho obrùstá mech, ale než se vrátí do zemì, rozpadne na prach, uplyne sto let. Jak dìlat les? Staèí se po lese dobøe dívat – to mi øíkal starý lesák, pan ing. Košán. Tak koukáme. Seníky i s krmelci. Zlatìšovický potok zurèí v údolí, posed a rybníèek. Krásné partie lesa. Danìk kouká zase na nás z hustého houští, cítí se v bezpeèí. Je sám. Blíží se øíje. Sametová tráva, mech pod kopýtky, listí, keøe, kde se dá schovat, stromy, ze kterých padají bukvice, které tak chutnají. Opravdu tøistaleté stromy a vypadají docela mladì. Skupina nejstarších až 550 let starých. A zase tenhle strom to má spoèítané, bìhem 20 let spadne, houba ho uvnitø stravuje… Ošetøené torzo dubu, pietnì stojící na svém místì, nahoøe zabezpeèené proti vodì a ponechané pøirozenému zániku... Zvláštnì hrbatý kmen smrku sice poraženého, ulomil se bìhem polomu, je krásný, zvláštní... Èasem ho odkorní a vystaví na odiv. V oboøe je takové rùzné práce navíc, o které vlastnì nikdo netuší... Máme velké a krásné stromy a jsme na nì patøiènì pyšní, øíká revírník opravdu pyšnì. A brouka se nebojíte? Brouci jsou na svìtì o pár milionù let déle než my a chovají se poøád stejnì. My jsme jim svým zpùsobem hospodaøení v lesích pøipravili pøepychové podmínky k životu. Smrky dnes rostou v nížinách, kam nepatøí. Patøí do pásma hor, 700 m. n. m Je to dìdictví generací se kterým my se teï pereme. Používáme stromové lapáky, do kterých lýkožrout nalétne a my jej pak zlikvidujeme buï oloupáním kùry nebo chemicky, použijeme feromonové odparníky v lapaèích, když je nejhùøe tak otrávené lapáky. Máme lepové pásy kvùli housence, protože ona se vyvine v zemi a mašíruje po kmeni nahoru, aby se napásla na listech. To je strašnì stará metoda. Máme v oboøe 250 ptaèích budek, aby nám hodné sýkorky pomohly se sbíráním hmyzu. Èili brouka respektujeme, musíme vìdìt, kde je, vèas jej vytìžit a z lesa odvézt. K ochranì lesa proti hmyzím škùdcùm nás zavazuje i lesní zákon. Po chvíli, kdy drkotáme terénním autem po jedné z cest, skonèíme u dubu padlého pøes cestu. Tak takhle padají duby. Vèera prý ještì stál. Hodný dub, zøejmì nemá smysl pro dramatické chvíle a rozhodl se padnout sám a v tichosti, nikoli na nás. Takhle romantické to je, a prý hodnì èasto. Obora je urèena pro chov zvìøe, její odstøel, ale tìží se tu døíví, i když v omezené míøe. Každý rok nìco døeva popadá, nejen pøi kalamitách. Pøi nedávném posledním vìtru tady také popadalo dost døeva. Takže kdyby tudy v tu dobu jela ta poèetná parta cyklistù, tak to na nì spadne. Není to o tom, v jak špatném poøádku mají Lesy Èeské republiky své lesy. Jsme v oboøe. Aby les mohl správnì žít, mìl by v nìm být ten správný nepoøádek. Zdravé stromy, mladé stromky, staré stromy, popadané stromy, zetlelé døevo. Jen tak se mohou vyvíjet ti správní brouci, miliony hmyzu, roháèi, roháèci, larvy, mohou hnízdit ptáci, rodit se myši pro dravce... strana 7

Jen tak je tu dobøe vìtší zvìøi, máme tady také snad všechny druhy sovy, výr, kalous, puštík, sýc, sova pálená, kulíšek nejmenší. Zahnízdil tady orel moøský. Daòci jsou letos silní, mají velké krásné paroží, znak dobré výživy. A upøímný povzdech: Proè by v každém revíru nemohl být les, který necháme úmyslnì zanedbat? Znáte nìkterou místní zvìø osobnì? Obora má 1600 hektarù. Je veliká. Nemùžeme je znát. Veškeré zvìøe je tu zhruba 700 kusù. Tady se žije velice divoce. Ani lovy se nedìlají jen z posedu. Kdybychom hádali, jak asi vypadal prehistorický les, který vyrostl pøirozenì, podobal by se trochu naší oboøe? Borovice, duby na velmi volný spon, naprosto pøevládala líska, v tom jednotlivé javory. Podobal. Vyrostl sám, samozøejmì ho nikdo nesázel. Skladba stromù je zjištìna z analýzy prehistorických vrstev rašeliny, kde se ukáže složení pylu uloženého ve vrstvì urèitého èasového období. Stará obora je svìt sám pro sebe. Studánka, lomeèek, kde se tìžil místní materiál na cesty. Na hranì ukázkového starého lesa vysoko na smrku, je hnízdo orla moøského. Nìco jako vrabèí hnízdo, ale stébla jsou nahrazena poøádnými vìtvemi, vypadá to jako poøádná otep chrastí. Mláïata už vylétla. To místo orlùm naprosto vyhovuje, pøes louku mají pìkný rozhled do dálky. Pozoroval jsem orla u vody, jak chytal ryby. Bylo horko, tloušti byli krásnì vidìt pod hladinou a orel desetkrát nalétl, než chytil jednu rybu... Tajemství obory... Krásný strom. Nejvìtší buk v polesí. Kmen mohutnìjší nahoøe v korunì než dole u zemì, výška 45 metrù, objem cca 30 m3 . Je to vitální, zdravý, silný strom, buky jsou èisté stromy s krásnou kùrou, dvojitý kmen nic nerozlomilo, nic ho nevyvrátilo, tak si tady klidnì žije svých 300 let... Kapradina hasivka orlièí vám na prùøezu stonkem odhalí stylizovanou rakouskou orlici. (Ne, tohle už nezaøídila Eleonora von Schwarzenberg.)

Ve Staré oboøe se terén svažuje z jednoho velkého kopce, všude jsou potùèky, které sbíhají do údolí. Tady se nám sesouvá les. Od èasu povodní se totiž zmìnily vodní pomìry, terén úžasnì nasákl, a mírnì zaèal utíkat svah, natloukli jsme sem proto kameny jako taras. U nás naštìstí nejsou tyto problémy velké, ale jsou terény, kde sedí les na skalách a zemina není soudržná s podkladem, tak les popojede tøeba o 20 – 30 metrù. Ale nevyvrátí se, jenom se posune, protože koøeny do skály nevrostou... Neuvìøitelné, že? strana 8

Dìkujeme za krásnou procházku oborou... Chci vás získat na svou stranu a vysvìtlit vám, proè to tu máme tak rádi. A proè sem nemùžeme lidi pustit bez dozoru... ale mohou pøijít za námi. Obora je dìdictví po prapradìdeècích a byla by nesmírná škoda o nì pøijít... Je dùležité si uvìdomit, že Stará Obora je významný krajinotvorný a estetický prvek evropského, ne li svìtového významu. Vytvoøení takového zaøízení v této dnešní podobì stálo mnoho úsilí celé generace oborníkù a lesníkù. Velký význam této obory tkví v její velikosti a kompaktnosti. Generace pøedkù vytvoøily uprostøed civilizace oázu klidu a estetické harmonie lesních porostù v níž lze s úspìchem chovat zvìø. Zachování rovnováhy mezi zvìøí a lesem je souèasným hlavním cílem hospodáøù ve Staré Oboøe. Snažíme se, abychom se mohli – s nadsázkou øeèeno – »podívat našim pøedkùm zpøíma do oèí« a uchovat jejich dílo pro budoucí generace . Tento cíl však není možno realizovat bez vás, vážení ètenáøi. Èasto vyrušovaná zvìø se chová atypicky – vychází na pastvu pouze v noci, loupe lesní porosty – struènì øeèeno: trpí stresem. Proto vás žádáme, chovejte se ke Staré Oboøe jako k zaøízení, které slouží vám všem. Vždy pøi vyslovení jména Stará Obora padne automaticky jméno Hluboké nad Vltavou. Stará Obora by nebyla bez Hluboké a Hluboká by bez Staré Obory nebyla celá. Co láska k lesu vytvoøila, nech dobrá vùle zachová ...

Hlubocký zpravodaj | øíjen 2008

Mezi svìticemi Dana Flídrová se narodila na Hluboké, vystudovala Filosofickou fakultu UK v Praze a pracuje jako redaktorka tiskovin v Národním divadle. Bìhem støedoškolských studií studovala soukromì malbu u prof. Jiøího Zemana a v samostudiu pokraèovala i na vysoké škole. Pro Národní divadlo vytvoøila nìkolik plakátù èi jejich návrhù, pro kostel sv. Martina v Kozojedech u Prahy vytvoøila oltáøní obraz a obraz Madona s dítìtem. Spolupracuje s øadou èasopisù, pøipravuje rozhovory s osobnostmi umìleckého svìta. Je spoluautorkou knih o historii a souèasnosti budov Národního a Stavovského divadla. Napsala a ilustrovala knihu Roztanèené pohádky s pøevyprávìnými librety nejznámìjších baletù. Pøipravuje další knihu, opìt s divadelní tématikou. Proè o tom vlastnì píšeme? Protože v létì vystavovala autorka v renomované galerii Na dvorku v Èeských Budìjovicích na výstavì nazvané Mezi svìticemi – tøi autoøi hledají podobu tøinácti svìtic své práce. Dana Flídrová vystavovala objekty na døevì, z let 2006-2008 oleje, kombinované techniky. S ní Jan Zeman (štukové plastiky) a Jaroslav Klíma (fotografie). Výstava byla velmi pùsobivá a téma více než oslovující. A její obrazy mùžete potkávat i u nás. Napøíklad dva nové pøibyly v hotelu Záviš. A tøeba nebudou poslední... Jak dlouho ve vás zrála pøedstava výstavy a tenhle motiv? Výstava svìtic se zrodila pomìrnì »nesvatì«. Mìli jsem sraz se spolužáky z gymnázia a tam jsem se domluvila spíš z hecu se spolužákem Honzou Zemanem, že udìláme spoleènou výstavu. Po nìjaké dobì jsme se navštívili a zjistili, že ten náš úlet není zas tak velký úlet a že by to šlo. Jenže jsme od zaèátku vìdìli, že moje obrazy a jeho štuky jsou opravdu hodnì rozdílné záležitosti a že by to tedy chtìlo ještì nìkoho. Tak jsme oslovili fotografa Jaroslava Klímu. Sešli jsem se všichni tøi, domluvili termín, téma – tøináct svìtic, i jsme si urèili, které svìtice to budou (jde o hodnì náhodný výbìr). A rozešli jsem se s tím, že každý z nás bude pracovat podle svého, nebudeme se vzájemnì ovlivòovat a pak se sejdeme až na výstavì. I stalo se. Takže výsledná konfrontace našich pøedstav je skuteènì nìkdy až syrová. Ale myslím, že o to zajímavìjší. Mohla byste nám alespoò jmény pøedstavit postavy, o kterých vaše poslední výstava je? Barbora, Agáta, Apolena, Dorotka, Judita (i když to vlastnì svìtice nebyla), Jenovéfa, Kateøina, Marta, Markétka, Hedvika, Lucie, Kristina a Marie. Která z nich je vám nejbližší? Všechno jsou to moje »holky«, každá mì nìjak zajímá. Ale musím pøiznat, že nìkterá mi pøirostla k srdci víc jako osobnost, nìkterá zase jako obraz, kterého bych se nerada vzdávala. Jako osobnost je mi blízká Marta, která pro samou práci nemá èas naslouchat tomu, èemu by naslouchat mìla (a že takových Mart kolem nás je!!). Mám svùj pøíbìh o Juditì, a myslím, že i její obraz se vymyká celku. Jak byste definovala význam pojmu svìtice? Každá definice pojmu svìtice, svìtec, svatý… podle mého názoru pokulhává. Kolikrát se lidé ve své historii zmýlili a nìkoho upálili pro èarodìjnictví, aby pak za pár let tuto osobu prohlásili za svatou. A naopak. Jak jsem s doèetla, revize se dìlají i u svatých. Hranice jsou velice tenké. Ostatnì myslím, že skuteènì nezáleží na tom, jestli nìkoho nìkdo prohlásí za svatého. I církev s tím poèítá, a tak pro jistotu máme svátek Všech svatých – tedy i tìch, o kterých nikdo ani nevìdìl, tak byla jejich svatost nenápadná. Lapidárnì øeèeno: myslím, že v »nebi« si to pøeberou a kdo je tam s titulem »svatý« neprávem, pomaže pìknì jinam. A obrácenì. Našla byste v dnešním svìtì nìjakou souèasnou svìtici? To souvisí s pøedešlou otázkou. Pokud je svìticí žena, která koná jen dobro a nezahøeší by jedinou myšlenkou a jediným slovem, pak odpovìï zní: Nenašla. Pokud mohu za svìtici považovat nìkoho, kdo sice slovem i myšlenkou malinko zhøeší, ale zvládá svùj život se ctí, ba ještì s mnohým navíc, pak odpovìï zní: Rozhlédnìte se kolem sebe. Jen na Hluboké je jich plno. Ale odpovìdìt se dá i jinak. Ještì bìhem studií, nìkdy v 80. letech, jsem byla na setkání s Matkou Terezou v kostele sv. Ignáce v Praze. O víøe a svìtcích jsem toho vìdìla pramálo, ale ještì dnes si vybavuji ten nesmírnì silný dojem, který mnou probìhl, když ta malièká svrasklá paní procházela kolem mì. Vìdìla jsem a byla pøesvìdèená, že jednou bude prohlášena za svatou. Nebylo to ani pod dojmem toho, co vykonala, ale z pocitu, že

www.hluboka.cz

z ní jde obrovská síla. Opravdu, z ní to dobro hmatatelnì vycházelo. Neumím to popsat. Jak jste vnímali spoleèné téma s obìma vašimi spoleèníky výtvarníky – muži? Asi nerozhodovalo, jestli já jsem žena a oni jsou muži. Spíš svou roli hrál pohled na svìt a na téma. Honza Zeman je recesista a jeho štuky jsou pøímoèarým (chceteli) mužským pøíbìhem. Pokud je nìkdo naladìný jinak, nebo pokud nechce pøijmout laskavou recesi v tak »vážném« tématu, mùže trochu i kroutit hlavou. Mnì se ale jeho plastiky líbí. Vzpomeòte si tøeba na nádherný film Jiøího Stracha Andìl Pánì. Kolik v nìm bylo víry, humoru a právì laskavé recese. Vlastnì mu závidím schopnost zkratky. Já jsem i v obrazech »ukecaná«. Jaroslav Klíma má f o t o g r a fi e , k t e r é a s i v í c korespondují s mým chápáním, ale je to chlap, tak tam má trochu víc erotiky, než bych si troufla já. Inspirovalo vás nìjak i staré døevo, na kterém jste pracovala? Ze starého døeva se stal mùj zamilovaný materiál. Musíte jeho povrch a strukturu respektovat mnohem víc než plochu obyèejné desky nebo plátna. Navíc mì baví pøedstavovat si, èím ten kus prošel a co se do nìho vepsalo. Maluji hlavnì pøes léto, protože pøes rok si svùj èas vybírá divadelní sezóna. Navíc je v létì, pøi dobrém poèasí, pøece jen manipulace s døevìnými deskami a objekty, vèetnì všech nátìrù, jednodušší tady v domku na Hluboké než v pražském èinžáku. Moc mì to baví – má to všechno jen jednu stinnou stránku: v bytì není k hnutí. O tom by mohla moje rodina vyprávìt. Bude následovat výstava svìtcù? Nebo výstava høíšnic? Trefila jste se pøesnì. Svìtice by mìly putovat do Nìmecka, ale obohacené právì o høíšnice (byla Judita svìtice, nebo høíšnice?) Pøibude napøíklad královna ze Sáby, mám rozpracovaný dvojobraz Marie Stuartovny a Alžbìty I. Skicuji pramáti høíšnic Evu, zajímavý je pøíbìh mé oblíbené Marie Magdalské. A pak jde druhá linie – v galerii Na dvorku jsme pro velký úspìch :-) pozvaní už na pøíští rok, takže v záøí 2009 by tam mìla být další výstava, tentokrát s pracovním názvem Mùj svìt; opìt trojice Zeman – Klíma – Flídrová. Mým »svìtem« bude kolekce Pøíbìhù. A protože mým svìtem je divadlo, tak to budou pøíbìhy pøedevším inspirované divadlem. Ale to je zatím jen na startu. Jakou vaši práci potkáme v blízké dobì na Hluboké? V hlubockém hotelu Záviš visí už pøes rok obraz Záviše z Falkenštejna a královny Kunhuty. S Jiøím Hanušem jsme se domluvili na další spolupráci, takže koncem léta tam doputovaly další dvì døevìné desky: Vltavská tesknice a Podskalské mámení. No a na pøíští rok už také máme nìco domluveno. Foto z archivu autorky:String trio J.A.J, Dana Flídrová Jan Zeman a majitelka galerie Marie Kubovcová

Strana 9

Svatba v bílém, princ na bílém koni a bílý zámek... Pohádka? Byla to svatba roku nebo nebyla? Upøímnì øeèeno, pøece jen hluboètí zvýšili pozornost. Už brzy ráno bylo možné pozorovat stìhování mobilních záchodkù na Knížecí dvùr a další horeèné, stejnì nezbytné pøípravy. Mnozí se šli po obìdì podívat, jak princ uhání na bílém koni parkem k zámku. Ve venkovních zahrádkách restaurací posedávaly maminky s koèárky a povídaly si o Ivetì a dívaly se za projíždìjícím koèárem se šastným párem. A nebyly samy. Naše mìsteèko praskalo ve švech, korzovali tu nejen obyèejní zvìdavci, ale opravdoví paparazzi s kamerami a foáky... Odhlédneme-li od diskusí o pánì Pomejeho dluzích, o problémech Ivety s prášky èi pitím, èistì vizuálnì to byl krásný svatební den a princeznovské šaty, blonïatý úèes, koèár a bìlostný ženich se tady krásnì vyjímali. Sluníèko svítilo a Štekl, zámek a Knížecí dvùr propùjèili svatbì ty nejhezèí kulisy. Poèítání známých tváøí hercù a hereèek a jiných VIP osobností zabralo hlubockým hezkou chvilku a špitalo se o nich od ucha k oušku. A proè vlastnì ne? Byl to hezký den, ona i on si øekli zamilované ano a naše mìsto má zas jednou reklamu v celé republice. A že se u nás dìjí i úplnì obyèejné a asi upøímnìjší svatby našich kamarádù a kamarádek, kterým to štìstí ze srdce pøejeme?To je dobøe!!! Jak to ale bylo s Ivetou a popelèinými oøíšky? Zpìvaèka s ženichem spala v hotelu Štekl už ve ètvrtek pøed svatbou. V pátek 5. záøí už byla k vidìní v krásném svatebním úèesu a nádherných, odvážných svatebních šatech z dílny návrháøe Josefa Klíra. Odvážné byly proto, že uhlídat òadra deroucí se z korzetu, bylo nad lidské síly. Ivetì Bartošové s tím nakonec musel pomáhat sám ženich a zvl᚝ pøi prudších pohybech èi pøedklonech své nevìsty pøidržoval její hrudník obìma rukama Pøipraven byl koèár tažený koòmi, bìlouši z Kladrub, malá zpìvaèka Eliška, která mìla zazpívat Tøi oøíšky pro Popelku, i svìdkové Daniela Maxová a Pavel Pásek, tajný mecenáš doslova pohádkové svatby. Po boku zpìvaèky byl i její syn Artur, který vedl pøi obøadu skupinu družièek a své mámì a jejímu pøíteli pøinesl snubní prsteny. Jediné, co chybìlo, byly diamantové šperky v hodnotì šesti milionù korun, kterými mìla nevìsta ozdobit svatební šaty a ženich snìhovì bílou koš ili. Z d á se , že d o š lo nedorozumìní mezi firmou a budoucími novomanželi... Sedmikráskové prstýnky Na špercích svatba ani zaèátek spoleèného života nestojí. S Jirkou si koupíme svoje prstýnky, ale až na nì budeme mít. Pøála bych si nìjaké z bílého zlata... nechala se slyšet nevìsta. Zatím ženich z drátkù a sedmikrásek stvoøil dva zamilované prstýnky, které si pøi obøadu navlékli.

Svatbu tento problém možná trochu narušil, ale nijak výraznì neovlivnil. A nenarušila ji ani pøítomnost exekutora, kterou pøedvídala na Hluboké média. Jiøí Pomeje prý ale sepsal u notáøe pøedmanželskou smlouvu, ve které je všechen spoleènì nabytý majetek vèetnì svatebních darù majetkem zpìvaèèiným. Od notáøky potom dostal mìšec èokoládových mincí s tím, že ty jsou vážnì jenom jeho. Zpìvaèka Iveta Bartošová a herec Jiøí Pomeje jsou svoji. Ano si øekli chvíli po tøinácté hodinì na nádvoøí zámku. Oddávající staèil snoubence ve svém projevu upozornit na úskalí manželství a nezapomnìl dodat, že je sám tøicet let ženatý. Nevìsta s ženichem sledovali projev ruku v ruce, pøed nimi stál zpìvaèèin syn Artur. Jiøí øekl první nahlas a zøetelnì ano, po nìm i Iveta. Velmi romantický byl i slavnostní novomanželský polibek. Polibek byl dlouhý. Po celou dobu vášnivého líbání létaly z balkonu bílé okvìtní lístky rùží. Novomanželé si po obøadu pøipili se starostou Tomášem Jirsou, který je oddával. Ten jim pùvodnì nabízel víno, ale protože pár v minulosti bojoval s alkoholem, zdraví a svùj další život zapíjeli radìji vodou. »Je nám ctí, že s našimi osudy zùstalo tolik kamarádù. Dìkujeme a vážíme si toho,« øekl tìsnì po obøadu zpìvaèèin manžel Jiøí Pomeje. Novomanželé nemohli s polibky pøestat Manželé a jejich nejbližší pøíbuzní jsou na slavnostním obìdì ve Šteklu, další hosté mají zázemí v restauraci Knížecí dvùr. Na úvod slavnostního obìda si svatebèané dopøáli pivo a slivovici, poté se pustili do kachních jatýrek. Stovky hvìzdných hostù, které se na zámku oèekávaly, nedorazily, ale zas tak málo jich také nebylo. Nìkteøí ale hned po obøadu spìchali domù. Novomanželé obìdvali s rodinou ètyøi hodiny, obìda se zúèastnila i Ivetina kamarádka Andrea Verešová s manželem a dcerkou. Po krájení svatebních dortù patøil parket novomanželùm. Zpíval jim Petr Muk. Na Knížecím dvoøe, místì, které bylo urèeno pøátelùm a známým, byla k vidìní napøíklad Vendula Svobodová, Petr Janèaøík, Petr Novotný, Martin France, Petr Janda nebo Aleš Brichta, režisér Zdenìk Troška, herec Vladimír Dvoøák... Informace o dìní v Knížecím dvoøe mluví o tom, že se unavení, ale šastní novomanželé spoleènì s hosty bavili napøíklad pøi vystoupení Petra Jandy a Aleše Brichty dlouho do noci. Ohòostroj ve tvaru srdce svatbu uzavøel... Odpoledne druhý den po svatbì už naši krásnou Hlubokou novomanželé opustili, Iveta mìla totiž koncert. A kdy si dopøejí svatební cestu? O tom se urèitì dozvíme... Tøeba se vrátí na Hlubokou...

Daruji do dobrých rukou štìòátka køížence voøíška a vyššího bílého pudlíka. Dvì svìtlé fenky a tmavší pejsek, jsou po chytré mamince, veselí a mazliví. K odbìru ihned. Chvátá. Kontakt: Tereza Sklenièková Telefon: 728942801 E-mail: [email protected]

Pøijmu samostatného kuchaøe na HPP do restaurace v Hluboké n/Vlt. – pružná pracovní doba, nástup možný ihned. ? 736 202 255 strana 10

Hlubocký zpravodaj | øíjen 2008

OO H ejtman kraje a hlubocký rodák RNDr. Jan Zahradník zaèal svou pøedvolební kampaò, kde jinde – než doma – u nás na Hluboké. A ještì lépe, pøímo v sympatické vinárnì hotelu Záviš, kde nabídl Hluboèákùm nejen pøedvolební gulášek, ale i diskusi nad problémy, které nás štvou... Tøeba dopravní situace na Jihu Èech...

O Hledáte místo, kde publikovat své názory? O Píšete komentáøe k aktuálnímu dìní u nás i ve svìtì? O Zajímáte se o kulturu? O Píšete prózu, poezii? Internetový kulturnìpublicistický deník www.subjektivnik.cz hledá nové spolupracovníky. Staòte se souèástí našeho redakèního týmu! Pokud Vás nabídka zaujala, prosím, neváhejte nás kontaktovat na níže uvedených e-mailech. Radim Pavlík [email protected] Eva Opltová [email protected]

Kosmetický salón Šárka, Smetanova 643, Hluboká nad Vltavou

tel. 777 606 952 nabízí kosmetické služby O Peeling, zmìkèení pleti, hluboké èištìní pleti, úprava oboèí, barvení oboèí a øas, hydratace pleti sérem O Masáže oblièeje a dekoltu O Depilace voskem – horní ret, horní a dolní konèetiny, tøísel O Pøikládání masek – výživných, hydrataèních, zklidòujících, k léèbì akné, novinka – maska èokoládová O Aplikace protivráskového séra Novì: 1) sportovní a rekondièní masáže s použitím aromaterapie, kdepomocí masérských hmatù pùsobíme na tìlo za úèelem ovlivnìní stavu organismu, zejména posílení zdraví, zdatnosti, zvýšení celkové odolnosti 2) komplexní masáže plosek nohou, kde se pomocí reflexních bodù na chodidlech uvolòují energetické bloky, stimuluje se obìhový a lymfatický systém Po celý rok je možné zakoupit dárkové poukázky – k svátku – k narozeninám – k Vánocùm

www.hluboka.cz

Z cyklu: Rychlé povídky se špatným koncem Jednoho dne jsem si všiml, že mi mùj PC tyká. Nevím, zda právì zaèal, nebo to trvalo již déle – zda to byla porucha nebo nìjaký skrytý pokyn. Ale rozhodnì se tím náš vztah zcela zmìnil. Doposud jsem v nìm vidìl neživý mechanismus, který plnil zadané úkoly spolehlivì a bezodkladnì, jak to pøedpokládali v kurzu, který jsem absolvoval (aniž bych nìkdy narazil na nìco tajemného). Zkrátka, náš dosavadní vztah by se dal vyjádøit úmìrou: živý – neživý. Nebo ještì názornìji: pán – služebník. Právì si uvìdomuji, že takto formulované spojenectví jako by ukazovalo, že na nìm parazituji, že tedy jde o nìjakou nerovnost: on pracuje pro mne bez odmìny, stárne a opotøebovává se, kdežto já vydìlávám své peníze díky jemu. Ze svých odmìn mohu žít v dobrém domì, mít zánovní auto i manželku, dopøát si posezení s pøáteli a mít všechny informace, které potøebuji. Kromì jedné, dosti dùležité – nevím totiž, jak se chová moje žena v dobì, kdy zde nejsem. Pozoroval jsem jisté signály... nu, byly to nejspíše malièkosti, kterým by èlovìk nemìl pøikládat váhu, ale je tu jakýsi vìkový rozdíl a v poslední dobì jisté indicie... jakési tutlané telefonáty, nákupy šminek a bluzièek... Nemá být to tykání jakýmsi znamením? Není to u tak sofistikovaného pøístroje vylouèeno, on pøece nemùže sám vytvoøit text, øeknìme: Žena tì klame... totiž Vás klame... nebo: Pozor na pana Bondyho ze sousedství... alesnadno mohl svùj stereotypní titulek Nyní mùžete svùj poèítaè bezpeènì vypnout – pozmìnit, jak to udìlal. Slovem Mùžeš mi naznaèil své pøátelství a solidaritu. Má žena právì vchází do dveøí. Dívám se na ni. Ano, jsem paroháè. Abycg´h se ujistil, že nejde o mé pøehlédnutí a skuteènì jsem na obrazovce èetl jeho pokyn s tím neobvyklým tykáním, zapínám PC a èekám, až se objeví základní menu. Pak program zavírám a èekám na onen titulek. Než se objeví, zaslechnu za sebou šustìní šatù, žena pøišla zutá, neslyšnì, stojí za mnou a dívá se na displej. Nápis se objevil. Netyká mi, ale vyká – jako vždy. Tím se vše vysvìtlilo. Bylo to skuteèné znamení a vyložil jsem si je správnì – v její pøítomnosti se displej tváøí jakoby nic. Ano, o mém i jejím osudu je rozhodnuto. Boris Jachnin

1. Èeskoslovenský kongres Tradièní èínské medicíny v Hluboké nad Vltavou Podaøilo se nám zajistit pøednášky pøedních odborníkù z oboru TÈM. Informace o tématech a programu na webu prùbìžnì aktualizujeme, abyste se mohli tìšit na 1. èesko-slovenský kongres TÈM spolu s námi. V sobotu probìhnou pøednášky, v nedìli workshopy. Ve snaze zajistit pro Vás co nejpestøejší program, jsme si dovolili i nìkolik malých odboèek od Tradièní èínské medicíny, tak jak ji znáte a pøipravili jsme pro vás i témata tak trochu z jiného soudku: Chronoterapie v podání Evy Joachimové a pojetí rodiny v rámci teorie yinu a yangu v podání rodinných terapeutù MUDr. V .Chvály a PhDr. L.Trapkové. Dr. Bai Yunqiao, pøední odborník na qigong – tuinu pøislíbil aktivní úèast na kongresu, pøednese dvì témata. Program: Pátek/17. 10. 2008 Parkhotel**** 19.00 pøípitek na uvítanou Sobota/18. 10. 2008 Parkhotel**** 08.00 - 09.00 registrace 09.00 zahájení kongresu 09.15 – 12.00 odborné pøednášky 12.00 – 14.00 polední pauza 14.00 – 18.00 odborné pøednášky 20.00 galaveèer Nedìle/19. 10. 2008 Parkhotel**** 09.00 – 13.00 workshopy Z nabízených pøednášek: Eva Joachimová, Chronoterapie, optimální øešení disharmonie (nemocí) dìtských pacientù. MUDr. Vladislav Chvála, PhDr. Ludmila Trapková, Yin Yang rodiny. MUDr. Zuzana Vanèuøíková, Respiraèní infekce. MUDr. Jozef Lucký, Vysoko v oblacích... ADHD – porucha pozornosti s hyperaktivitou z pohledu èínské medicíny. MUDr. Michal Strnad, Astma. Jana Arcimovièová, Dietetika u dìtí. Mgr. Marcela Slavíèková. Na dalších pøíspìvcích dále spolupracujeme s pøednášejícími, budou také umístìny na web, postupnì zde naleznete malou ochutnávku ke každému tématu. Bližší informace, pøihlášky: Vzdìlávací institut TCM, nám. Èsl. armády tel.: 387 965 131, e-mail: [email protected]

strana 11

Mají v ZOO problém s plodností? V prùbìhu letošního léta se v hlubocké Zoo Ohrada podaøil výjimeèný odchov vzácného druhu zvíøete. Po pìti letech marných pokusù se zde rozmnožila skupina rosnièek zelených, silnì ohroženého druhu žáby z naší pøírody. Úspìch nebyl zase až tak náhodný, byl vyústìním nìkolikaleté práce, studia i spolupráce zoologických zahrad v rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií, jejíž je Zoo Ohrada èlenem. V Evropì úspìšnì rozmnožuje rosnièky pouze zoologická zahrada v Rize (Lotyšsko), která dokonce vytvoøila a úspìšnì zvládla reintrodukèní program pro tento druh, který v Litvì pùvodnì, pøedevším díky zmìnám v krajinì, prakticky vymizel. Zde získali pracovníci Zoo Ohrada cenné rady. Rosnièky v Zoo Ohrada nakladly svá první vajíèka již letos v polovinì kvìtna, ale první snùšku prakticky ihned znièila horka, která v té dobì pøineslo letošní jarní poèasí. Pracovníci zoo byli pøekvapení nenadálou aktivitou žab, protože v té dobì se domnívali, že ještì neudìlali vše pro to, aby žáby vajíèka nakladly. Pøestože u plazù a obojživelníkù je pøi takovém neúspìchu obvykle nutné èekat další rok na novou pøíležitost, hluboètí chovatelé ihned vytvoøili lepší technické podmínky pro pøežití snùšky, pøedevším zajistili chladnìjší umístìní a v odchovných nádržích zavedli provzdušòování vody. Rosnièky zelené zde naštìstí chovají ve dvou párech a již za týden se v akvateráriu objevila snùška pøibližnì dvou set vajíèek od druhé samice, ze kterých se do týdne vylíhli malí pulci. Pøi vydatném krmení vìtšina pulcù rychle rostla a již na zaèátku èervence zaèaly z vody vylézat malé žabky, když pulcùm postupnì narostly nožièky a ztratili ocas. Poslední pulec se zcela promìnil v malou rosnièku v polovinì srpna. I když se z celé snùšky zcela metamorfovalo (promìnilo se v žáby) jen 25 pulcù, považují to pracovníci zoo za velký úspìch. Chovat naše druhy chránìných druhù zvíøat je možné jen na zvláštní povolení a odchovy našich zvíøat jsou vìtšinou daleko složitìjší než u exotických druhù. Rozmnožení této žáby mimo jiné považují za symbol zapojení se do ochrany obojživelníkù v rámci kampanì na jejich ochranu vyhlášené pro letošní rok Evropskou asociací zoologických zahrad (více informací na www.zoo-ohrada.cz )

strana 12

Navíc se jim odchov podaøil zcela pøirozenì, aèkoliv jedním z klíèù k úspìchu mìla být podle zahranièních kolegù aktivizace žab injekèní aplikací pohlavních hormonù. Zatímco pracovníci zoo shánìli vhodné hormonální pøípravky, pouštìli žabkám každý den nìkolik hodin z magnetofonu skøehotání rosnièek – takzvaný páøící hlas samcù, který slouží k orientaci samic, provokování ostatních samcù ke spoleènému skøehotání a má fyziologické úèinky na ostatní jedince druhu. Skøehotání má vliv na pøirozenou produkci hormonù – což nakonec znamenalo, že k umìlé dotaci hormonù nebylo nutné pøistoupit. V dobì, kdy se pracovník zoo pokoušel sehnat potøebné hormonální pøípravky (bìžnì se využívají napøíklad pøi léèbì neplodnosti u lidí) a kontaktoval kromì pracoviš univerzit i specializovaná lékaøská pracovištì pro umìlé oplodnìní a léèbu neplodnosti, dostával se i do komických situací, kdy asistentka nebo personál takového pracovištì na druhé stranì telefonní linky nechtìli uvìøit, že hormony potøebuje pro žáby, ale spíš se stydí mluvit o svých problémech a má originální výmluvu (urèitì znáte ty pøípady: »Pane doktore, mám kamaráda a ten má nìjaké problémy, co byste mu na to pøedepsal?«). Roman Kössl, Zoo Ohrada

Hlubocký zpravodaj | øíjen 2008

Hluboké dveøe Hezký nápad všímavého ètenáøe pøináší dva komentáøe ke dveøím z pohledu Masarykovy tøídy,, které jsou nìèím zajímavé. Všimli jste si jich? Ochranu majetku je nutno øádnì zabezpeèit! (M ašlièka s petlièkou asi nebude na fotografii dost výrazná. Tak až pùjdete okolo...)

, ¶ Úctyhodné stáøí i fortelné øemeslo ukazují vrata v èp. 44, která ale volají po ošetøení. Lipa V. K.

Ze starostenské pošty Kdybychom èastìji zalistovali deníèkem senátora (a našeho starosty) Tomáše Jirsy, zjistili bychom, že jeho aktivity jsou vskutku rozmanité. Od organizovaní pražské výstavy fotografií na téma pomalu usychajícího srdce Šumavy, až po ... ano slyšíte dobøe: Høištì pro seniory! (Mlète dìti, my si také chceme hrát!) Pro inspiraci mu námìty poslala paní Jana Blažíèková, dokládajíc: Jsem toho velký propagátor. Zatím ho v Èeské republice nikdo nemá. Praha 6 bude doufám první. Mám o tom ještì další informace, kdyby Vás to nìjak nadchlo. Pracuji na sbìru nápadù na využití mìstské a pøímìstské zelenì netradièním zpùsobem. Je fakt, že vy to máte na Hluboké dost dobøe vyøešené. V Praze je to ovšem jinak. Jenže tady se cokoli tìžce prosazuje. Mimochodem i proto, že vše stojí víc než by muselo …Tak že by u nás nìco podobného také vzniklo?!!? Úžasné! Už se vidím, jak vyukávám své pøítelkyni Evì esemesku: Zítra žádný spoleèný obìd jako každou støedu, ale sejdeme se u houpaèek! Neber si punèocháèe, nýbrž tepláky! Ale vážnì! Není to žádná legrace. Spíš veledùležitá vìc, pøihlédneme-li k tragické fyzické indispozici nìkterých obèanù. A nemusí to být nutnì senioøi.

Høištì pro seniory – poskytnutí sportovního vyžití starším obèanùm na veøejných plochách, v parcích, v lesoparcích, v zeleni (outdoor– fitnes) – myšlenka pochází z Èíny, vychází z tradièní èínské medicíny (pøed 20 lety první høištì pro dospìlé, dnes po celé Èínì) a filozofie Thai–Chi – šetrnì protahovat a posilovat tìlo – jako je pro dìti dùležité získání motorických schopností, pro starší generaci je dùležité jejich udržení, vedle sportovních aspektù jsou dùležité i aspekty spoleèenské – kontakt, cesta z izolace – na konci 90. let pøichází tento koncept do Nìmecka (1999 Schoningen, Niedersachsen) – mnohá mìsta zvažují vybudování høiš (Berlín, Hamburg) – nabídka na nìmeckých høištích pro seniory obsahuje specielnì konstruované sportovní pøístroje, které mají starším obèanùm poskytnout možnost tìlesné aktivity (náøadí umožòující pomalu a rytmicky – vìku pøimìøenì – trénovat tìlo bez zbyteèné námahy), tato høištì také nabízejí další volno èasové aktivity (šachová pole, høištì pro badminton, minigolf, šipky, stolní tenis), tyto pøístroje nemají ve svém pojetí nic spoleèného s tradièními posilovacími pøístroji, jak je známe z posiloven – pøístroje jsou vyrobené z nerezové oceli, mohou se využívat v bìžném obleèení, jejich použití je snadné, nekomplikované a úèelné, na pøístrojích jsou srozumitelné informaèní tabulky, popis slovem i obrázkem – v Nìmecku jsou tato høištì vnímána spíše více generaènì, od 1– 100 let, pro dìti na hraní, pro dospìlé k cíleným rekondièním aktivitám (Generationenpark) – Generationenpark a Seniorenspielplatz se však mírnì obsahovì odlišují, pod prvním se skrývá spíše koncept vybudování místa pro setkávání všech generací, vedle pøístrojù pro seniory jsou zde i zaøízení pro dìti, Seniorenspielplatz je vnímán jako zaøízení výhradnì pro starší generaci – otázkou zùstává zda se tento koncept v Nìmecku prosadí, napø. ve www.hluboka.cz

Španìlsku se osvìdèil, mají zde více než 40 høiš, také ve Švýcarsku (Vitaparcours) – koncept má i své odpùrce, také v øadách starších lidí – již název Spielplatz – høištì – je irituje nádechem infantilnosti. Spíše než Seniorenspielplatz se v rámci politické korektnosti uvažuje právì o pojetí Generationenpark. Problém: – vysoké realizaèní náklady, 100.000 Euro Pokud nechcete vyjet až do Èíny, hledejte parky v Nìmecku: Berlin – Preußenpark, cílem projektu je vytvoøení místa pro setkávání všech generací ke hrám, sportu, z roku 2007 financován privátními sponzory Schöningen, Dolní Sasko, 1.park svého druhu v Nìmecku z roku 1999, Norimberk z roku 2006 Pøi anketì mezi seniory se jich 90% vyslovilo pro vybudování parku. Hra je prospìšná pro každou vìkovou kategorii. Velký význam má zejména pro lidi v pokroèilejším vìku, kdy je aktivní životní styl dùležitý pro delší a zdravìjší život. Zapojení hry do rekreaèních aktivit pro dospìlé pomáhá nejen utužovat zdraví, ale pøináší i spoleèenskou stránku a zábavu. Venkovní systém LifeTrail poskytuje aktivním lidem vyššího vìku úplné tìlesné cvièení. Skládá se z nìkolika prvkù, které lze nainstalovat blízko sebe v omezeném prostoru nebo podél stávajících stezek a pìším turistùm umožní, aby k chùzi pøidali i rùzné posilovací aktivity. Tak co vy na to? Jednak mùžete pøimìt starostu, aby v rámci své volební kampanì namíøil iniciativu tím správným smìrem a jednak mùžete zaèít otravovat svá vnouèata žebráním o sponzoring! (Jestli našemu klubu dùchodcù nepøidáš na prolejzaèku, øeknu na tebe mamince, že... ) A vìøte tomu, že vnouèata, která se jen hrbí u poèítaèe a leží u televize, èasem ještì rádi høištì najdou... Zajímavé odkazy: # www.damra.co.uk # http://www.girovitale.de/produkte # www.hriste.cz strana 13

Baseball vèera, dnes a zítra... Sobotní odpoledne s veèerníèky Poslední záøijová sobota letošní sezony byla ve znamení veèerníèkù. Od 14:00 probìhl ve sportovním areálu hlubockého Sokola Veèerníèkový dìtský den pro veøejnost, organizovaný realizaèním týmem baseballového klubu. Bìhem celého odpoledne byly pro dìti pøipraveny rùzné znalostní, dovednostní i sportovnì založené soutìže v duchu tìch nejznámìjších veèerníèkových postav. Pro velký zájem dìtí se znaèným vìkovým rozdílem byla soutìž rozdìlena do dvou vìkových kategorií, pøièemž v každé kategorii bylo odmìnìno vždy deset nejlepších soutìžících s nejvyšším poètem bodù. Pøedána byla i cena za nejhezèí obrázek oblíbené veèerníèkové postavy. Bìhem celé akce byl v areálu také volnì pøístupný Algida skákací hrad. Po vyhlášení výsledkù bylo pro dìti i jejich rodièe pøipraveno malé obèerstvení v podobì špekáèkù na ohni. Role moderátora dìtského dne patøila opìt Rádiu Kiss Jižní Èechy. Dìkujeme všem pøíznivcùm, kteøí se této akce zúèastnili, a zároveò všechny zveme na další sérii dìtských dnù v pøíštím roce!

Poslední letošní partnerský turnaj Soubìžnì s Veèerníèkovým dìtským dnem opìt probìhl tradièní partnerský turnaj v softballu, tentokrát za úèasti firem Bosch, ÈSOB a zástupcù hlubockého klubu (vìtšinou hráèi týmu Muži C). Zápasy probìhly tradiènì v soutìživém duchu a pohár pro vítìzství si odnesl rovnìž tradièní favorit – tým Bosche, na druhém místì pak tým ÈSOB a tøetí místo obsadili hluboètí. Dìkujeme všem soutìžícím partnerským týmùm za nasazení bìhem turnajù v roce 2008 a dùležitou podporu všech našich aktivit.

Provoz zázemí ve sportovním areálu S prvními podzimními dny byl pozvolna ukonèen pravidelný provoz restaurace ve sportovním areálu hlubockého Sokola. I pøes chladnìjší poèasí je však možné restauraci po dohodì využít k rùzným pøíležitostem (drobné firemní èi rodinné oslavy, setkání, apod.) po dohodì s Davidem Šastným (tel. 723 584 866, e-mail: [email protected]). Restauraci pro Vás pøipravíme dle Vašeho pøání a díky výkonnému krbu si užijete útulného tepla.

Finálové zápasy žákovské kategorie V nedìli 21. 9. se k finálovým zápasùm sešli na Hluboké žákovské oblastní týmy Hluboké, Zlivi a Spáleného Poøíèí. Domažlice jako ètvrtý tým se tentokrát nezúèastnily a Hluboké tak pøenechaly pøímý postup do finále. Ve dvou dramatických zápasech žáci všech tøí týmù ukázali velmi kvalitní strana 14

baseball. Vítìzem finálového utkání se po dramatickém boji stal tým Zlivi (hrající pod hlavièkou a vedením hlubockého klubu), který porazil Hlubokou tìsnì 9 – 7. Zlivští získávají po sedmi smìnách nádherného baseballu obou týmù, srovnatelného s dospìlými kategoriemi zasloužené vítìzství v oblasti a právo na postup na Mistrovství Èeské republiky žákù v baseballu do Blanska. Finálový žákovský zápas byl rozhodnì nejpohlednìjším baseballovým utkáním této kategorie v roce 2008 s vypjatou atmosférou, dramatickými momenty, s nejistotou, nadìjí a to vše podložené solidními útoènými i obrannými zákroky. Není pochyb o tom, že velká rodina hlubockých a zlivských žákù hraje opravdový, divácky zajímavý baseball. A protože jsou oba týmy souèástí baseballového klubu, 16 vybraných nejlepších hráèù se od 3. do 5. øíjna spoleènì zúèastní Mistrovství republiky jako jeden silný tým.

Poslední zápasy softballistek V posledních dvou zápasech jihoèeského oblastní pøeboru žen v softballu naše dívky získaly jednu tìsnou prohru a jednu výraznou výhru s týmy ze Sezimova Ústí a z Èeských Budìjovic a umístily se tak celkovì na druhém místì ligové tabulky. Postupují tak do kvalifikace o druhou èeskou softballovou ligu, která se uskuteèní 3. – 5. øíjna v Praze.

Mladší kadeti v lize druzí a tøetí V sobotu 13. záøí sehrály týmy mladších kadetù Hluboké a Zlivi finálová utkání Jihozápadního oblastního pøeboru. Spálené Poøíèí díky dvìma výhrám získalo první místo v oblastním pøeboru, Hluboká se umístila na druhé pøíèce a zlivští Tygøi obsadili místo tøetí. V prvním zápase podlehli zlivští Tygøi vysoko Spálenému Poøíèí 3:22. Tým se potýkal s kontrolou nadhozu a také problémy na pálce, Spálené Poøíèí tìchto slabin hojnì využilo a získalo na svou stranu první výhru. Do druhého zápasu nastoupila Hluboká proti Spálenému Poøíèí a v první smìnì dokázala odpovìdìt na dva dobìhy soupeøe tøemi body. Poøíèí pøidalo ve druhé smìnì další dva bodíky, Hluboká odešla se tøemi rychlými auty. V další smìnì se neprosadilo Poøíèí, Hluboká ovšem srovnala a v dalších dvou smìnách zvýšila náskok na 8:5. Šestá smìna se pro Hlubokou

H lubocký zpravodaj | øíjen 2008

stala osudovou – po úspìšných odpalech Poøíèí a øadì chyb Hluboké jsme soupeøe zastavili až po šesti dobìzích a zápas vzápìtí získal zcela jinou dynamiku. Hluboká se snažila skóre korigovat a daøilo se i na excelentního nadhazovaèe Martina Kròoula. Pøesto jsme byli nìkolikrát chyceni mezi metami po nepozorném bìhu po metách a tak jsme skóre upravili v šesté smìnì na pouhých 10:11 a tøemi strike-outy ukonèili dohrávku 7. smìny. Dùstojným finálovými zápasem tak byla ukonèena sezóna 2008. Pro hlubocké tak skonèila po celkem 11 výhrách a 3 prohrách velmi dynamická sezóna a jediný zápas rozhodl o nepostoupení na MÈR.

Akce poøádané baseballovým klubem v nadcházejících mìsících Hlubocký klub ani v podzimních a zimních mìsících rozhodnì nebude zahálet a pøipravuje øadu zajímavých akcí pro své èleny i veøejnost: Baseballový turnaj Poslední homerun 11.– 12. øíjna (muži A, B) Mužský baseballový turnaj ve Sp. Poøíèí 18.– 19. øíjna (muži C) Podzimní brigáda a klubový turnaj ve slowpitchi – 25. øíjna Podzimní dílna realizaèního týmu – 31. øíjna – 2. listopadu, Šumava Podzimní trenérská dílna – 28. – 30. listopadu, Šumava Celoklubové setkání / pøedání ocenìní – 12. prosince, Lovecký zámeèek Vánoèní setkání klubu – 22. prosince, høištì a zázemí Baseballový ples – 21. ledna 2009, Parkhotel Foto Jan Pirgl: Veèerníèkový dìtský den Hlubocký tým bìhem partnerského turnaje Anetka Nestávalová bìhem zápasu starších žákù

Beachvolleyball se pøipravuje na zimní spánek Poèasí v pùlce záøí naznaèilo, že už si v písku moc neužijeme, a skonèila tak hrací sezóna. Kurty èeká zazimování a plážový volejbal se promìnil v prùbìhu záøí na šestkový, pøi kterém ženy Hluboká B zaznamenaly i po postoupení do vyšší soutìže úspìch – v prùbìžném poøadí vedou. Letošní rok lze zhodnotit jako úspìšný, byla dokonèena obnova povrchu kurtù, poøízen ochranný materiál na zvýšení bezpeènosti celého sportovištì a nové vybavení, na èemž se finanènì podílelo Mìsto Hluboká nad Vltavou. Bylo uspoøádáno množství turnajù – od republikových po pøátelské, o plážový volejbal roste zájem i mezi veøejností. Dìkujeme všem návštìvníkùm a fandùm našeho sportovištì a tìšíme se v sezónì 2009 na vidìnou! Zdeòka Chmelová Beachvolleyball - T.J.Sokol Hluboká nad Vltavou www.beach.hluboka.cz

Dobrý den, dovoluji si Vás oslovit jménem Domova sv. Anežky, který v Týnì nad Vltavou od roku 1999 poskytuje sociální služby a provozuje chránìné dílny lidem se zdravotním postižením (www.anezka.tyn.cz). Rok 2008 se pøehoupl do své druhé poloviny a to je pro nás v Anežce pomalu èas oslovit Vás s nabídkou novoroèenek a pøání PF 2009. To proto, abychom vše stihli vèas pøipravit k Vaší spokojenosti. Pokud Vás nìkteré z pøání zaujme, neváhejte nás kontaktovat. Nabízené pohlednice mùžete shlédnout na webových stránkách vèetnì cenové nabídky. Další možnosti našich chránìných dílen jsou ke shlédnutí na odkazech propagaèní, reklamní a dárková keramika, reklamní pøedmìty, pohlednice, tkané propagaèní a reklamní výrobky. Odbìr výrobkù od naší chránìné dílny lze využít jako náhradní plnìní povinnosti zamìstnávat povinný podíl osob se zdravotním postižením. Budu se tìšit na Váš zájem, nebo naši pøípadnou spolupráci, s pøáním pìkného dne, Jiøí Svoboda Domov sv. Anežky, o.p.s Èihovice 30, Týn nad Vltavou, 375 01 tel: 385 724 007 Mobil: 604 270 725 E-mail: obchod@anezka-tyn. cz, www.anezka.tyn.cz Ilustrace: Jitka Konrádová: Vánoèní andìl

www.hluboka .cz

Strana 15

Spatøíme tuto knihu v rámci oslav výroèí AJG? Sborník úvah o moderním umìní (z pera M. Horníèka, R. Lukavského, N. Frýda, J. Šotoly a jiných) doplnìný kritickými zápisy v návštìvních knihách Výstav imaginativního umìní v AJG zaèátkem 60. let mìl vyjít za spolupráce Vìry Linhartové. Redigoval jej Boris Jachnin a v nákladu 1200 kusù jej nechalo vytisknout tehdejší èeskobudìjovické nakladatelství Rùže – v roce 1969. Ke ètenáøùm už sborníèek nedoputoval. Téma a obsah útlé knížeèky tehdy nevyhovìl pøísným nárokùm komunistických mocipánù a jejich budovatelskému pohledu na èeské umìní. (Diktatura nikdy nerozumí vtipu spojenému s moudrostí – všimnìte si!) Kniha byla zakázána. A èerstvì vytištìný náklad putoval rozhodnutím strany dìlnické pìsti k sešrotování. (Pokud nevìøíte, jaké vìci se dìly, nezapomeòte si zajít na film Skøivánci na niti – právì v nìm se o šrotišti dìjin dozvíte nejvíc a právì tento mìsíc ho v Panoramì hrají.) Zøejmì se zachránil jen ten jediný výtisk knihy (láhev rumu a odvážný tiskárenský dìlník) a skonèil v rukách pana Borise Jachnina, èeskobudìjovického filmového historika. A tak si v pøíštím èísle budeme moci pøinést ukázky textu. Jsou pùvabné a moudré (psané moudrými lidmi tehdejší kulturní scény a pùvabné a lidskou duši ilustrující – pokud se zaèteme do vzkazù zanechaných v návštìvních knihách.) Tak aspoò nìkolik tìch vzkazù jako chuovka pro pøíštì! Tìšte se. M Moderní obrazy nemohou potìšit pracujícího èlovìka. (Podpis neèitelný) M Máme pìknou galerii, ale mizerné obrazy v ní. (Podpis neèitelný) M Dejte Alši vale, jsme o sto let dále! (Kuèera) M Obrazy starých a starších mistrù jsou pøekrásné, obrazy kubistické lidské duši nic nedají. (Za svaz ès. Invalidù z Prahy Kališná) M Galerie se nám velice líbila, až na nìkteré obrazy, ze kterých není možno zjistit, co znamenají. (JZD Pokrok se sídlem v Bohdalínì)

Øíjen 2008 / 55. výroèí Alšovy jihoèeské galerie Výstavy Alšova jihoèeská galerie, Hluboká stálá expozice: Gotické umìní / Malíøství a sochaøství, Nizozemské malíøství 16.–18. století, Èeské sochaøství 20. století Autoportrét v èeském umìní 20. a 21. století do 2. 11. 2008 Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni stálá expozice: Nejstarší èeská odborná škola keramická v Bechyni, Mezinárodní keramická sympozia Wortnerùv dùm AJG v Èeských Budìjovicích Miloslav Moucha / Životabìh do 2. 11. 2008 Poøady Alšova jihoèeská galerie , Hluboká 8. a 9. 10. 2008 Odborné sympozium k 55. výroèí AJG Wortnerùv dùm AJG v Èeských Budìjovicích 15. 10. v 17:00 Hudební podveèer s posluchaèi èeskobudìjovické konzervatoøe Alšova jihoèeská galerie v Hluboké nad Vltavou, tel. 387 967 041, e-mail: [email protected] , www.ajg.cz Poøady pro školy na objednávku/ [email protected] Výstavní sály otevøeny dennì /AJG Hluboká / 9:00 – 16:00 Wortnerùv dùm v Èeských Budìjovicích / 9:00 – 12:30 / 13:30 – 18:00 Mezinárodní muzeum v Bechyni / øíjen 2008 – duben 2009 zavøeno, prohlídky po telefonické domluvì Každou poslední nedìli v mìsíci volný vstup do všech expozic a výstav AJG. Zmìna programu vyhrazena!

strana 14

PANORAMA

Biograf O Støeda 1. øíjna – Ztracený poklad templáøských rytíøù. Nìmecko 2007. Rodinný. Záhada kolem kostelù tajného bratrstva templáøských rytíøù … Hrají: Peter Gantzler, Kristine Rosenkrands Mikkelsen. Režie: Giacomo Campeotto. Pøístupný èeské titulky! O Støeda 8. øíjna – Ztracený poklad templáøských rytíøù 2. Nìmecko 2008. Rodinný. Záhada kolem kostelù tajného bratrstva templáøských rytíøù pokraèuje… Hrají: Peter Gantzler, Kristine Rosenkrands Mikkelsen. Režie: Giacomo Campeotto. Pøístupný – èeské titulky! O Pátek 10. a sobota 11. øíjna – Cesta do støedu zemì. USA 2008. Dobrodružný svìt uvnitø zemì, které lidské oko ještì nikdy nespatøilo… Hrají: Brendan Fraser, Josh Hutcherson, Anita Briem. Režie: Eric Brevig. Pøístupný – èeský dabing!!! O Støeda 15. øíjna – Napola/Hitlerova elita. Nìmecko 2004. Drama. Jak žít èestný život v nacistické škole za 2. svìtové války? Hrají: Max Riemelt, Tom Schilling, Julie Engelbrecht. Režie: Dennis Gansel. Pøístupný od 15 let. O Pátek 17. a sobota 18. øíjna – Mumie: hrob draèího císaøe. USA 2008. Dobrodružný. Zlo se právì probudilo v Èínì … Hrají: Maria Bello, Brendan Fraser, Jet Li, Luke Ford. Režie: Rob Cohen. Pøístupný – èeský dabing!!! O Pátek 24. a sobota 25. øíjna – Bathory. ÈR 2008. Historický thriller. Legenda o èachtické paní … Hrají: Anna Friel, Karel Roden, Bolek Polívka. Režie: Juraj Jakubisko. Pøístupný od 15 let. O Støeda 29. øíjna – Nová Francie. Kanada/ Francie 2004. Drama/romantický. Pøíbìh ze støedovìku o veliké lásce a lidské závisti … Hrají: Gérard Depardieu, Iréne Jacob, Vincent Perez. Režie: Jean Beaudin. Pøístupný od 12 let – èeské titulky. O Pátek 31. øíjna – Skøivánci na niti. DVD projekce. ÈR 1969. Drama/komedie. Pøíbìh z komunistické normalizace 60. Let podle knihy Bohumila Hrabala. Hrají: Václav Neckáø, Rudolf Hrušínksý, Vlastimil Brodský. Režie: Jiøí Menzel. Pøístupný. Zaèátky pøedstavení v 19.00 hodin. DÌTSKÉ PØEDSTAVENÍ Pátek 3. a sobota 4. øíjna – Kung fu Panda. USA 2008. Rodinný/ komedie/animovaný. I nejvìtšímu zoufalci se mùže splnit jeho sen … 18.00 hod. Režie: Mark Osborne, John Stevenson. Pøístupný – èeský dabing!!!

Komorní scéna Støeda 8. øíjna – Cestujeme po svìtì – Jižní Amerika. O zážitcích z Jižní Ameriky bude vyprávìt ing. Martin Poncar. 17.00 hod. Zasedací síò mìstského úøadu.

Restaurace Rosa poøádá další taneèní párty s kapelou Star 24.10. a 21.11.08 vždy od 21.hod. Tel. 736 202 255

Restaurace – Hotel Záviš ètvrtek 16.10 od 18.30 – Povídání o Grónsku s promítáním fotografií – ing. Jan Pirgl

Galerie Knížecí dvùr Vás srdeènì zve na prodejní výstavu Martin Zunt Grafický záznam struktury povrchu

Hlubocký zpravodaj | øíjen 2008