VLIV SÉRIOVĚ ZAŘAZENÉ IN D U K Č N O S T I U KONDENZÁTOROVÝCH D E F IB R IL Á T O R Ů NA D E F I B R I L A Č N Í P R Á H S R D C E A NÁVRH NA Ú P R A V U D OS A V A D N Í H O T Y P U D E F IB R IL Á T O R Ů PREMA B.
P e l e š k a ,
T e c h n ic k á
Z.
B l a ž e k
spo lupráce
M.
Rábl
Ostav k l i n i c k é a e x p e r i m e n t á l n í c h ir u rg i e v Pra ze, řed itel prof. dr. B. Š p a č e k , D r S c :
S rozvojem re s u s c ita č n íc h metod, ze jm é n a vypracováním metody t r a n s to r a k á ln í m a s á ž e srd ce (Kouw enhoven a spol. 10, 1 1; Jude a spol. 7) vzrostl opět z á je m o tr a n s t o r a k á ln í d efib rila ci srdce. V sou ča sn é době ex is tu jí dvě m etody e le k t r i c k é d efib rilac e při uzavřeném hrudníku. Kouwenhoven a spol. [ 8 ] používají impulsu slříd av éh o proudu 60 c/sec. 4 5 0 — 900 voltů d élk y 250 m ilis ec. S tříd avého proudu ze s ítě používají i další, např. Hosier a W olfe (6 ) , G u y ton-Satterfield [ 5 ] , N ěgovskij a spol. ( 1 6 ) , P eleš k a [17, 1 8 ] , A ko pjan a spol. [ 1 ] , Gurvič [ 2, 3 ] , používají impulsu k ond enzátorového výboje. První m etod a vyžaduje, aby ap a rá t byl za p o je n do sítě, kdežto u k o n d e n zátorového výboje je m ožné použít rů zných k o n s tr u k č n íc h prvků, k te r é dovo lují, aby byl přístroj nezávislý na ele k tro roz v od n é síti a v přen osn é m prove dení. Uvedené před nosti kon d e n z á torov ý ch d efib rilá to rů zn a čn ě rozšiřu jí m o ž nosti j e ji c h použitelnosti. Proto je v so u č asn é době věnována ro z p ra cov ání e le k t r i c k é d e fib rila ce k ond enzátorovým výbojem z n a čn á pozornost. T a k é my js m e se zabývali ro z pracov áním té to otázky a ja k o první v ý s le dek n aší prá ce je dnes užívaný a vyráběný d efib rilá to r Prema. Po prvních zk u š e n o s te ch věnovali js m e se dalším u te o re tic k é m u ro zp racov ání problému d e fib rila c e kondenzátorovým výbojem , protože v p ísem nictví ta to o lá z k a d o sud n ebyla sou stavně a z širšího pohledu rozpracov ána. Pro větší časovou n á ro čn o s t tohoto výzkumu bylo ř e š e n í úkolu e le k tr i c k é d e fib rila ce srd ce k o n d en zátorovým výbojem plánováno na delší dobu. U ce len é poznatky získ an é te o re tic k ý m studiem byly ji ž č á s te č n ě uv e řejn ě n y [ P eleš k a 19, 2 0 ] a budou dále publikovány. Než však bude re alizo v á n a výroba nových p řís tro jů podle z ís k a n ý ch poznatků, uvádíme v této prá ci ja k č á s t te o r e ti c k ý c h výsledků, ta k i návod, ja k kva lita tiv n ě zlepšit d e fib rila čn í impuls dosud vyráběného defib riláto ru Prema.
Působení kon d en zátorový ch výbojů na srdeční činnost S k u tečn o s t, že k ond enzátorový výboj může vyvolat změny srd eč n íh o rytmu, zkoum alo již mnoho autorů, např. Kouwenhoven a spol. ( 9 ) , M ackay a spol. (13, 1 4 ), Milnor a spol. ( 1 5 ) . Přesto však o tá z k a neby la zodpovězena v tak ové šíři, abychom si mohli vytvořit obecnou představu o zá v islo stech s rd ečn ích ary tm ií n a množství e le k t r i c k é e n erg ie , na napětí, d élce působení proudu atd.
Vzhledem k tomu, že ty lo ob ecné z á k o n ito sti nebyly známé, nebyl ta k é v žádné práci e x p e rim e n tá ln ě zdůvodněn tvar a o s ta tn í p a ra m e tr y dosud uží van ý ch d e fib rila č n ic h impulsů. T ak m ůžem e n a jít u je d n o tliv ý ch autorů velmi ro zdílné názory na tyto otázky, z čehož ta k é v yp lývají i různá d oporučení na vhodnost nebo nevhodnost d e fib rila č n ic h výbojů. Druhá závada v hod n o cen í d osavad ních lite r á r n íc h p ra cí je v tom, že z m a lého počtu pokusů nebo je n o m z úzk ého úhlu zk ou m aného problém u jsou vy
Obr. 1. Tvary p ra h o v ý c h d e l i b r i l a č n í c h im pulsů při h o d n o t ě k o n d e n z á to r u 16 /xF. A — pří m ý k o n d e n z á to ro v ý vý boj, B — vý bo j ved ený p ř e s t lu m ivk u se ž e l e z n ý m j á d r e m (L = 0,25 H, R = 20 o h m ů ), C — výboj ved ený p ře s t lu m ivk u bez já d r a (L = 0,2 H, R - 21 ohmů)
vozovány ob ecné závěry. To ta k é vede k ne p ře sn ý m závěrům, k te ré jso u dány tím, že e le k tr i c k é veličiny b io lo g ic k é h o organism u, ja k o je např. oh m ický odpor, k a p a cita , indu kčnost, jsou pro m ěnné v z ávislosti n a vý šce n a p ě tí (Leeds a spol. 12.; P e le š k a 1 9 ), n a fr e k v e n c i a jin ý c h p a ram etrech . Ja k již bylo ře če n o , n em ohli js m e sí na z á k la d ě n eú p lný ch lite r á r n íc h zpráv u činit ob e cn é závěry o závislosti mezi výškou napětí, m nožstvím e l e k t r i c k é e n e r g ie a stupněm arytm ií, k t e r é jso u m ě řítk e m p o šk o z ení s rd e čn í č i n nosti. Proto js m e provedli vla s tn í e x p e rim e n tá ln í p ráci, ve k te r é js m e s le d o vali vývoj srd ečn íc h a rytm ií v rozsahu n ap ě tí 5 0 0 — 6000 voltů a k a p a c i t od 0 ,5 — 100 μF. Rozsah použitých e le k t r i c k ý c h e n e r g ií se pohyboval od 0,06 do 1800 Ws. Tak široký ro zsah p a ra m e tr ů k o n d e n z áto ro v ý ch výbojů n ám z a ru čoval, že m ůžem e porovnat a v z ájem n ě posoudit vhodnost všech dosud uží van ý ch d e fib rila č n ic h impulsů.
M etoda sled ov án í a výsledky K pokusnému sled ován í js m e použili psy ve váze 20 — 25 kg, k t e ř í byli an e stezo v á n i n itro ž iln ě podaným P en to th a lem . S rd e čn í čin n o s t (E KG a t l a k ) js m e s led ovali na e le k tro k a rd io s k o p u a re g is tro v a li během pokusu n a M ingo g ra fu 42. Kondenzátorový výboj byl ap lik o ván na hrudník, n a je h o ž obě strany byly po oh o le n í psa přiložen y olověné e le k tr c d y ve lik osti 1 3 X 1 7 cm n a tř e n é EKG pastou, aby byl dosažen dobrý k o n t a k t a snížen kožní odpor. Prům ěrný odpor mezi e le k tro d a m i v n a š ic h p okusných po dm ín k ách s e pohyboval kolem 40 ohmů. Ap likace p ře sn ě n a s ta v e n é h o výboje ze zdroje k o n d e n zá to ro v ý c h im pulsů byla říz e n a e le k tr o n ic k ý m zařízením , sy n c h ro n iz u jícím vypnutí vstupu M ingografu zab raňujícím u p ře tíž e n í vstupních obvodů p řís tr o je a je h o p o šk o
zení. Na je d n o m psu js m e a p lik o v a li o k o lo 12 pokusných výbojů. V celk u js m e provedli 2160 pok usný ch výbojů n a 240 psech. Po s k o n č e n í pokusné p rá c e zhodnotili js m e e le k tr o k a r d i o g r a flc k é z á z n a my a s rd ečn í a ry tm ie rozdělili do pěti skupin podle závažnosti vyvolaných změn srd ečn íh o rytmu. Graf 1 ukazu je již s t a t i s t ic k é z p rac o v án í provedené inž. Rothem a roz d ě le n í do p říslu šn ý ch skupin, k te ré jsou vy zn a čen y na grafu
G raf 1. Ú čin k y k o n d e n z á to r o v ý c h výbojů na s r d e č n í r y t mus u nsů a j e j i c h závislost na n a p ě tí ( o s a y) a k a p a c i t ě k o n d e n z á to r u ( o s a x ) . 1 — o b l a s t bez a ry tm ií, II — o b l a s t l e h k ý c h ary tm ií, l i l — o b la st s t ř e d n ě t ě ž k ý c h a ry t m ií, IV — o b la st t ě ž k ý c h ary tm ií, V — o b l a s t vzniku f i b r l l a c e ne b o p ře c h o d u t ě ž k é a r y t m i e ve f ib r i l a c i. G ra fem js o u p ro lo ž e n y k řiv k y o z n a č u j í c í body s t e j n ý c h e n e r g i í (25, 50, 100 a 150 Ws) při rů z n ý c h h o d n o t á c h n a p ě li a k a p a c i t
různou in tenzito u šrafo vání. Na ose x j e k a p a c ita v v lo g a ritm ick y stou p a jí c j řad ě a na ose y n ap ě tí v kV. První skupina oz n a če n á I je oblast bez a r y t mií, druhá s k upina — II — je oblast le h k ý c h arytm ií, mezi k te ré js m e p o číta li m e n š í p o čet e x trasy sto l, k rátk o u dobu trv a jíc í změny fre k v e n c e apod. T ře tí skupinu — III — tv oří stře d n ě tě ž k é arytm ie, ja k o např. bigem inie, kom orov é e x tra sy s to ly t r v a jíc í d elší dobu, b ra dyk ardie nebo ta ch y k a rd ie, větší změny EKG atd. Do čtv rté skupiny oz n a če n é IV — js m e zařazovali kom orový rytm us, kom orovou tachy k ard ii, hrubé změny tvaru EKG atd. P átá skupina jso u fib r ila c e anebo těžké změny rytm u p ře c h á z e jí c í ve fibrilaci. Jak je z grafu patrné, js o u fu n k čn í změny v y já d řen é ve stupni a ry tm ií závislé na dvou f a k to r e c h : 1. na ce lk o vém množství e le k t r i c k é e n erg ie, 2. n a vý šce absolu tního napětí. Závislost n a n a p ě tí j e však d ale ko v ý ra z n ějš í než závislost na celkovém m nožství e le k tr i c k é e n ergie. Je to ta k é z ře te ln é z k řivek p r o c h á z e jíc íc h ob lastm i s te jn ý c h e n erg ií 25, 50, 150 Ws a pro lo žen ý ch g rafe m . V o b la s te c h r e l a tivně n íz ký ch k a p a c it a v y so k ý ch n a p ě tí je při s t e jn é e n e r g ii větší porušení s rd ečn íh o rytm u než v o b la s te c h s r e la tiv n ě větší k a p a cito u s nízkým n a p ě tím. Tyto výsled ky nám d á v a jí představu o ob e cn ý c h z áv islo stech mezi n a p ě tím, e le k tr ic k o u e n e r g ií a fu n k čn ím p o šk o zením srdce. Udávají nám ta k é s m ě r
p ro výběr vh od n ých im pulsů pro d e fib rilá to r. P ro k a z u je to záro v eň , že d e fib ri la č n í im pulsy by m ěly m ít pokud m ožno n e jm e n š í p rah ov é n a p ě tí.
Defibrilační práh srdce P roto jsm e v d a lší s é r ii pokusů sta n o v ili pro p říslu šn é k a p a c ity d e fib r i la č n í p ráh v y jád řen ý výškou p o třeb n éh o n a p ě tí. Z n a š ic h d řív ě jš íc h p ra c í i z l i te rá rn íc h z k u še n o stí vyplývá, že č istý k on d en zátorov ý výboj n e n í n e jv h o d n ě jš í
G raf 2. D e f i b r il a č n í p r á h s r d c e v y já d ř e n ý v h o d n o t ě n a p ě t í p o tř e b n é h o n a k o n d e n z á t o ru při rů z n ý c h h o d n o t á c h k a p a c i t . Na ose x j e k a p a c i t a v i-L’ , n a o s e y n a p ě t í v kV. K řiv k a A = p řím ý k o n d e n z á to ro v ý výboj, k ř i v k a B = k o n d e n z á to r o v ý v ý bo j v ed e n ý p ř e s tlu m iv k u se ž e l e z n ý m já d r e m (L = 0,25 H, R = 20 o h m ů ) , k ř i v k a C = k o n d e n zá toro vý výboj ved ený p ř e s tlu m iv k u bez j á d r a (L = 0,29 H, R = 27 o h m ů)
d e fib rila č n í im puls. V ý h o d n ějšíh o a ú č in n ě jš íh o im pulsu d o sa h u jem e sério v ý m zařa z e n ím in d u k čn o sti do v y b íje cíh o obvodu. Z to h o to důvodu s ta n o v ili js m e d e fib rila č n í p ráh pro 3 druhy im pulsů Na g ra fu 2 jso u průběhy v še ch tř í p ra h ov ých k řiv e k , sta n o v e n ý ch pro n á s le d u jíc í druhy k o n d e n zá to ro v ý ch výbojů. 1. č is tý k on d en zátorov ý im puls — k řiv k a A, 2. k on d en zátorov ý im puls vedený p řes tlum ivku se železn ý m já d re m (ty p používaný u d e fib rilá to rů P rem a ) — k řiv k a B, 3. k on d en zátorov ý im puls ved ený p řes tlum ivku bez já d ra — k řiv k a C. K řivky u d áv a jí d e fib rila č n í p ráh srd c e v z á v islo ste c h n a n a p ě tí (o s a y ) a n a k a p a c itě (o s a x ). N ap ětí b ylo m ěřen o n a k o n d en záto ru . M ezi je d n o tliv ý m i k řiv k am i, k te ré m a jí n a v z á jem velm i podobný průběh, n e n í v ý zn am n ý ch ro z d ílů. V y so ce význ am né js o u však ro zd íly n a o b je k tu při z a řa z e n í s é rio v é in d u k čn o sti. To u k azu je g ra f 3, kde jso u z a k re sle n y h od n o ty n a m ě ře n é n a e le k tro d á ch p řilo ž en ý ch n a hru d níku p o k u sn ý ch psů. (V zh led em k te c h n ic k é m u vy b avení n e m o h li jsm e m ě řit p a ra m etry d e fib rila č n ic h im pulsů p ři 2 na o b je k tu . P roto jso u h od noty z a k re s le n y až od 4 « F .) S n íž e n í n a p ě tí n a o b je k tu
při v řazení tlumivky se železný m jád re m (L = 0,25 H, R = 20 ohmů) čin í ok o lo 40 % proti hodnotě n a p ě tí n a k ondenzátoru. N ejvětší snížení n a p ě tí až o 7 0 — 75 % d osahu je se při sério vém za řaz e n í vzduchové tlumivky (b ez j á d r a ) (L = 0,29 H, R = 27 ohm ů). V řazen í in d u k čn osti snižuje n a p ě tí a proud p ro dlužuje dobu vybíjení kondenzátoru, čímž prodlužuje dobu trvání d efib rila čn íh o impulsu. Porovnání para m etrů d e fib rila čn ich impulsů na kond enzátoru a na o b je k tu je uvedeno na tabulce.
G raf 3. D e f i b r il a č n í p ráh s r d c e v y já d ř e n ý v h o d n o tě n a p ě tí n a m ě ř e n é h o n a e l e k t r o d á ch p ř i l o ž e n ý c h na o b jek tu . Na ose x jo k a p a c i t a v ^F, na o s e y j e n a p ě tí v kV. Křivka A = pří m ý k o n d e n z á to ro v ý výboj, k řiv k a B = k o n d e n z á to ro v ý vý bo j ved ený p ře s t l u m iv ku se ž e l e z n ý m jádrem - (L = 0,25 H, R = 20 o h m ů ) , k řiv k a C = k o n d en zá to ro v ý výbo j ved ený p ře s t lu m ivk u bez já d r a (L = 0,29 H, R = 27 ohmů)
Z d a lš ích m ěření, k te r é js m e provedli, vyplynulo, že n e jd ů le ž itě jš í z p a r a m etrů op tim á ln íh o d efib rilačn íh o impulsu je doba je h o trvání. Ta to d é lk a im pulsu se pohybuje v rozm ezí 8 — 15 m ilisec. N e jle p š í výsledky d áv ají impulsy k olem 1 0 — 12 m ilisec. K podobným závěrům dospěl ve svých sle d ová n ích i G u r vič (3, 4 ). Při tě ch to hod no tách doby trv ání n a m ě řili js m e n e jm e n š í proudovou i n tenzitu a na p ě tí prahového d efib rila čn íh o impulsu.
Def ibrilátor P rem a a návrh nové tlum ivky Po tě ch to obecných záv ě re ch z ís k a n ý ch te prve soustavným e x p e rim e n tálním sled ován ím prom ě řili js m e p a ra m e tr y dosud vyráběného d efibrilátorů Prema. Zjistili jsm e , že by bylo žádoucí prodloužit dobu trv ání d efib rila čn íh o impulsu, a ta k snížit prahové d efib rila čn í n a p ě tí impulsu na e le k tro d á c h . Provedli js m e řadu pokusů, je ji c h ž cílem bylo, abychom bez větších k o n s tr u k č n í c h změn (z e jm é n a zm ěnou ve lik osti k a p a c i ty ) dosáhli výh od nějšího tvaru a prodloužení impulsu. Došli js m e k závěru, že pro ve likost k a p a c ity užívané v tom to typu dává n e jo p tim á ln ě jš í výsled ky vzduchová tlum ivka o i n d u k č n o s ti 0,2 H a s ohm ick ý m odporem 21 ohmů. Návrh s úplným i údaji ke k o n s tr u k ci této tlumivky je na g ra fu 4. V leg e n d ě k tomuto g rafu je udán p o čet závitů, s íla drátu a další te c h n i c k é podrobnosti. Tabulka 1 nám ukazuje, ja k é h o zlep še n í d e fib rila čn íh o impulsu lze touto re k o n s tr u k c í dosáhnout. Při použití dosavadní tlumivky sn ižu je se n a p ě tí na e le k tro d á c h přibližně o 40 % . P oužijem e-li ve vy b íje cím obvodu vzuchovou tlumivku shora popsanou, snižuje s e n a p ě tí n a o b je k tu okolo 75 % . Shodný je i p o k les proudu. Přitom se d élk a impulsu prodlužuje až na 7,5 m ilisec. O s c ilo s k o p ick é sním k y na obr. 1 u k a
zují tv ary p říslušný ch impulsů. V ý m ěn a navrhované tlumivky u dosavadních d efib riláto rů P rem a není n á k la d n á a n. p. Prem a, závod Brno, byly zaslán y p říslušné návrhy a podklady n a výměnu tě c h to tlumivek. Porovnám e-li p a ram etry prah ový ch impulsů d efib riláto rů P rem a (tab. 1, druhý slo u p e c) s h od no tam i p říslu šn ý ch a rytm ií n a g ra fu 1, zjišťujem e, že pracovní body tohoto p řís tr o je při používání prah ových hodnot leží je š tě v ob
G ra f 4. R ozm ěry a h o d n oty tlu m iv k y u r č e n é k re k o n s tru k c i d e fib r ilá to r ů P rem a. Na k o s tř e cív k y z h o to v en é z texg u m oid u je n av in u to 2700 záv itů sm a lto v a n é h o m ěd ěn éh o d rá tu Ø 0,8 mm. K aždá v rstv a je p ro lo ž e n a o le jo v ý m p ap írem o s íle 0,1 mm. C ívka m á n á s le d u jíc í ho d n oty : L — 0,2 H, R = 21 ohm ů. Je im p reg n o v á n a b a k e llz o v á n ím . V áh a 3 kg
la s t e c h bez arytm ií. To ovšem platí pro je d e n kond enzátorový výboj. Z p r a k tic k ý c h zkušeností však vyplývá, že při re s u s c ita c i srd ce čas to d ochází k r e cidivě fib rila ce a pak js m e nu ceni použít většího počtu d e fib rila č n ic h impulsů. Naše d řívější p rá ce Ž ák -P e le š k a [ 2 1 ] prok azuje, že při o p ak o v a n ý ch výbojích d ochází k sum aci nepříznivý ch ú čink ů e le k tr i c k é h o proudu na m yokard, z e jm é n a v hy p o xick ém stavu. A zde bychom se m ohli již obávat fu n k čn íh o nebo T a b u lk a 1. Param etry prahových defibrilačnich im pulsů při konstantní hodnotě kondenzátoru 1 6 μF a při zařazení různých tlum ivek do vybíjecího obvodu
m o r fo lo g ic k é h o poškození. Je proto ú čelné a nutné, aby d efib rila č n í impuls m ě l n e jo p tim á ln ě jš í p a ram etry , což znam ená , aby p řeru šeni fib r ila c e a s y n c h r o n iz a c e ak tivity s rd e č n íc h v lá k e n bylo d osaženo n e jm e n š ím n ap ě tím a e n er g ií. Tím jso u dány před poklad y к tomu, aby ja k fu nk ční, tak m o rfo lo g ic k é p o šk o z en í m yokard u e le k tr ic k o u d e fib rila cí bylo co n e jm e n š í. I když o p ti m á ln íc h para m etru lze d osáhnout je d n a k re k o n s tr u k c í a je d n a k výrobou n o v ých typů, p ře ce je n je nu tné důsledně dodržovat správný m e to d ick ý postup při d efib rila c í srd ce, ja k byl p o p sán v n a š ic h d řív ě jš ích p ra cích , aby tak n e n a s tá v a ly zb y tečn é re cidivy fib r ila cí a aby e le k t r i c k á d e fib rila ce nem u sela být z b y tečn ě op akována. SOUHRN
1. V experimentální práci na psech bylo sledováno působení kondenzátorových výbojů na vznik srdečních arytmií. Byla zjištěna, s tatisticky zhodnocena a graficky zpracována jejich závislost na napětí a množství elektrická energie. Stupeň vyvo laných arytmií sloužil jako měřítko funkčního poškození myokardu. 2. D ále byl s ta n o v e n d e f i b r i l a č n í p rá h pro tři druhy d e f i b r i l a č n í c h im pulsů — od 2 do 200 μF. N e j o p t i m á l n ě j š í im pu ls v y tvá ří k o n d e n z á to ro v ý vý bo j ved ený p ře s t lu m iv k u bez já d r a o d élce trvání 10 až 12 m ilis e c . Při těchto hodnotách doby t rv á n í d e f i b r il a č n íh o im pulsu byly n a m ě ř e n y n e jm e n š í h o d n oty j a k n a p ě tí a proudu, t a k c e lk o v v é m no žství e l e k t r i c k é e n erg ie. 3. Z v ý sle d k ů t ě c h t o poku sů by la n a v r ž e n a a e x p e r i m e n t á l n ě p r o v ě ř e n a r e k o n s t r u k c e d o sa v a d n íh o typu d e fi b r il á t o r u P rem a , s p o č í v a j í c í ve z m ě n ě tlu m ivk y ve v y b í je c í m obvodu. Z a ř a z e n ím n a v r ž e n é tlu m ivk y j e d o sa h o v á n o v h o d n ě jš íh o d e f i b r i l a č n íh o impulsu , k t e r ý se svými p a r a m e t r y velm i blíž í o p tim á ln ím h o d n o tá m d e f i b r i l a č n í h o impu lsu.
вы воды
Влияние серийно подключенной индукции у конденсаторных дефибрилля торов на дефибрилляционный порог сердца и предложение видоизменения существующего типа дефибриллятора ПРЕМА П е л е ш к а Б.,
Б л а ж е к 3.
1. В экспериментальной работе на собаках исследовалось действие конденсаторных разрядов на возникновение сердечных аритмий. Была установлена и подвергнута статисти ческой оценке и графическому изображению их зависимость от напряжения и количества электрической энергии. Степень вызванных аритмий служила в качестве меры функцио нального повреждения миокарда. 2. Далее определялся дефибрилляционный порог для трех видов дефибрилляционных импульсов — от 2 до 200 и фарадов. Наиболее оптимальный импульс образует конденса торный разряд проводимый через дроссельную катушку без ядра продолжительностью и 10 — 12 миллисекунд. При такой продолжительности дефибрилляциониого импульса были получены наименьшие величины как напряжния и тока, так и общего количества элек трической энергии. 3. На основании этих результатов была предложена и экспериментально провере на реконструкция существующего типа дефибриллятора П РЕМ А, состоящ ая в изме нении дроссельной катушки в разрядном круге. Путем гключения предложенной лроссельной катушки достигается более пригодный дефибрилляциониый импульс, который по своим параметрам весьма приближается оптимальным величинам дефибрилляционного импульса.
R ozh l. C hir. X L ll, 10, 704, 1963.
SUMMARY
Influence of Serial Inductivity in Condenser D efibrillators on the Defibrillation Threshold of the Heart and Suggestions for Modifications of the Hitherto Available FREMA Defibrillator P elešk a
В. , B l a ž e k
Z.
1. I n e x p e r i m e n t a l w ork on d og s th e a u t h o r s i n v e s tig a t e d the a c t i o n of c o n d e n s e r d i s c h a r g e s o n th e d e v e lo p m e n t of c a r d i a c a r r h y t h m ia s . T h e y a s s s s e d , ev a lu a t e d s t a t is t i c a l l y and r e c o rd e d g r a p h i c a l l y t h e i r r e l a t i o n s h i p w ith t e n s io n and th e a m o u n t o f e l e c t r i c a l e n e rg y . T h e d e g r e e o f pro d u ced a r r h y t m i a s se rv ed a s a p a r a m e t e r o f the f u n c t i o n a l d a m a g e o f th e m y o ca rd iu m . 2. Nex t the a u t h o r s a s s e s s e d th e d e f i b r il l a t io n t h re s h o ld f o r t h r e e t y p e s of d e fib r i l la t i o n im p u lse s f ro m 2 — 200 ,uF. T h e o p tim a l im p u lse is c r e a t e d by a c o n d e n s e r c h a r g e co n d u c t e d via a c h o k e w ith o u t iron c o r e l a s t in g 1 0— 12 m il l i s e c s . W h e n t h e s e d u r a t i o n s of d e fi b r il l a t io n im p u lse s w e r e used, the s m a l l e s t v a lu e s of t e n s io n , c u rre n t a n d t o t a l a m o u n t o f e l e c t r i c a l e n e r g y w e r e re c o rd e d . 3. B a s e d on th e r e s u l t s of t h e s e e x p e r i m e n t s t h e a u t h o r s s u g g e s t e d and t ested e x p e r i m e n t a l l y th e r e c o n s t r u c t i o n o f th e h i t h e r to used type of P r e m a d e f i b r i l l a t o r in vo lv in g a c h a n g e of th e c h o k e in the d is c h a r g i n g a re a . By in c l u d i n g th e c h o k e a b e t t e r d e fi b r il l a t io n im p u lse is ob ta in ed w h ich by its p a r a m e t e r s a p p r o a c h e s very m u c h th e o p ti m a l v a lu e s o f th e d e f i b r il l a t io n impulse.
R ozh l. Chir. X L ll, 10, 7 04, 1963. LITERATURA 1. A k o p ja n , A. A., Gurvič, N. L., Žukov, I. A., N ě g o v sk ij, V. A . : E l e k t r i č e s t v o 10 : 4 3 — 49, 1954. — 2. Gurvič, N. L . : K lin . Med. 30 :66 — 70, 1952. — 3. Gurvič, N. L . : F i b r i l j a c i a i d e f i b r i l j a c i a s e r d c a . Medgiz, M o sk va 1957. — 4. Gurvič, N. L., K o lg a n o v a , N. S . : Bull. exp. Bibl. Med. 5 : 3 0 — 32, 1961. — 5. Guyton, A. C. and S a t t e r f i e l d , J . : Amer. J. Phy siol. 1 6 7 : 8 1 — 87, 1951. — 6. H o sier, R. М., W o lfe , K . : Arch. Su rg . 7 9 ( 1 ) :31 — 34, 1959. — 7. Jud e, J. R., K o n w e n h oven, W. B., K n i c k e r b o c k e r , G. C . : C l i n i c a l and E x p e r i m e n t a l A p p lica tio n of a New T r e a t m e n t f o r C a r d ia c A rrest. Surg . F o r u m 46 th A nnual C li n i c a l C o ng ress, vol. XI :2 5 2 — 4, 1960. — 8. K ou w en h o v en , W. B., M ilnor, W. R., K n i c k e r b o c k e r , G. C., Chesnut, W. R . : S u r g e r y 4 2/ 3 :5 50 — 61, 1957. — 9. K ou w en ho ven, W. B., M ilnor, W. R . : I R E T r a n s a c t i o n on M ed ical E l e c t r o n i c s . PGME — 1 1 :4 1 — 5, 1958. — 10. K ou w en h o v en , W. B., Jude, j . R. and K n i c k e r b o c k e r , G. C.: J. Amer. med. Ass. 1 7 3 — 1064, 1960. — 11. K ou w en h o v en , W. B., Ju de, J. R., K n i c k e r b o c k e r , G. C . : Mod. Cone, card iov. Dis. 30/2 :6 3 9 — 43, 1961. — 12. Leeds, S. E., M a c k a y , R. S., M ooslin , К E . : Amer. J. Phy siol. 165 :1 79 — 87, 1951. — 13. M a c k y , R. S., Mooslin, К. E., Lee ds, S . : Ann. Surg ., vol. 1 3 4 : 1 7 3 — 85, 1951. — 14. M a c k a y , R. S., Leeds, S. E . : IR E — T r a n s a c t i o n s on Med ical E l e c t r o n i c s , vol. M E — 7 (2) : 1 0 4 —10, 1960. — 15. M ilno r, W. R., K n i c k e r b o c k e r , G. C., K ou w en h o v en , W. B . : C ircu la t. Res. 6 :60, 1958. — 16. N ě g o v s k i j , V. A .: P a to fi s i o lo g ia i t ě r a p i j a a g o r i i i k l i n i č e s k o j s m e rti, Medgiz, M o sk va 1954. — 17. P e le š k a , В . : Rozhl. Chir. 3 6 ( 1 1 ) :7 31 — 55, 1957. — 18. P e le š k a , В . : A nesth . Analg. 1 5 ( 2 ) :2 3 8 — 74, 1958. — 19. P e le š k a , В .: A High V o lt a g e D e f i b r il l a to r and th e T heo ry o f High V o lt a g e D e f ib r illa tio n . P r o c e e d i n g s of the Third I n t e r n a t i o n a l C o n f e r e n c e on M ed ical E l e c t r o n i c s , London 1960 (p. 2 6 5 — 6 7 ) . — 20. P e le š k a , В . : T h e D e p e n d e n c e o f th e n e f i b r i l l a t i o n T h r e s h o ld o f t h e H e a rt on D e f i b r il l a ti o n Im p u lses. D ig e s t o f the 1961 I n t e r n a t i o n a l C o n f e r e n c e on M e d ic a l E l e c t r o n i c s , p. 180, New Y o rk 1961. — 21. Zák, F., P e le š k a , В . : Rozhl. Chir. 3 6 ( 1 1 ) :7Ž7— 30, 1957.
Do r e d a k c e d o š lo 12. 4. 1962.
R. P.r P ra h a-K rč, B u d ě jo v ic k á 800
