VLIV VYTÁPĚNÍ A VĚTRÁNÍ NA VÝSKYT ALERGIÍ U DĚTÍ

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA BIOLOGICKÝCH A LÉKAŘSKÝCH VĚD

DIPLOMOVÁ PRÁCE

VLIV VYTÁPĚNÍ A VĚTRÁNÍ NA VÝSKYT ALERGIÍ U DĚTÍ

Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Petr Jílek, CSc. HRADEC KRÁLOVÉ, 2015

Michaela Marková

Poděkování Děkuji mému školiteli, PharmDr. Petru Jílkovi, CSc., za odbornou pomoc a vedení při psaní této diplomové práce. Dále bych ráda poděkovala Doc. RNDr. Petru Klemerovi, CSc. za zhotovení softwarového programu pro statistické zpracování našich výsledků.

2

„Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem. Veškerá literatura a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, jsou uvedeny v seznamu použité literatury a v práci jsou řádně citovány. Práce nebyla použita k získání jiného nebo stejného titulu.“ V Hradci Králové dne 20. 4. 2015

3

Obsah 1. Abstrakt ....................................................................................................... 6 2. Abstract ....................................................................................................... 8 3. Úvod .......................................................................................................... 10 4. Zadání práce - cíl práce ............................................................................. 11 5. Teoretická část .......................................................................................... 12 5.1.

Vymezení pojmů ................................................................................. 12

5.1.1.

Alergie .......................................................................................... 12

5.1.2.

Astma bronchiale .......................................................................... 13

5.1.3.

Alergická rýma .............................................................................. 14

5.1.4.

Atopický ekzém ............................................................................ 14

5.1.5.

The International Study of Asthma and Allergies in Childhood ..... 15

5.1.6.

Rizikové faktory ............................................................................ 15

5.2.

Vytápění .............................................................................................. 15

5.2.1.

Kamna na tuhá paliva nebo krb .................................................... 15

5.2.2.

Ústřední (etážové) vytápění s radiátory ........................................ 20

5.2.3.

Plynové topidlo v místnosti (WAW)............................................... 22

5.2.4.

Podlahové vytápění ...................................................................... 23

5.2.5.

Přímotop ....................................................................................... 24

5.3.

Větrání ................................................................................................ 25

5.3.1.

Syndrom nezdravých budov (Sick Building Syndrome) ................ 25

5.3.2.

Klimatizace ................................................................................... 28

6. Experimentální část ................................................................................... 30 6.1.

Metody ................................................................................................ 30

6.2.

Použitý materiál a pomůcky ................................................................ 30

6.3.

Pracovní postup .................................................................................. 30

6.3.1.

Tvorba dotazníků .......................................................................... 30

6.3.2.

Struktura dotazníků ...................................................................... 31

6.3.3.

Návratnost dotazníků .................................................................... 32

6.3.4.

Zpracování dotazníků ................................................................... 32

6.3.5.

Vyhodnocení získaných dat .......................................................... 33

7. Výsledky .................................................................................................... 34 7.1.

Vytápění .............................................................................................. 34

7.1.1.

Vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem ................................. 34

7.1.2.

Ústřední (etážové) vytápění s radiátory ........................................ 37 4

7.1.3.

Vytápění plynovým topidlem v místnosti (WAW) .......................... 40

7.1.4.

Podlahové vytápění ...................................................................... 43

7.1.5.

Vytápění přímotopem nebo akumulačními kamny ........................ 45

7.1.6.

Jiný způsob vytápění .................................................................... 48

Větrání ................................................................................................ 51

7.2.

7.2.1.

Celoročně otevřené okno během spánku ..................................... 51

7.2.2.

Otevřené okno aspoň polovinu roku během spánku..................... 54

7.2.3.

Celoroční větrání před spánkem................................................... 57

7.2.4.

Větrání před spánkem aspoň polovinu roku ................................. 59

7.2.5.

Zavřená okna během spánku, větrání nepravidelné ..................... 62

7.2.6.

Klimatizovaná místnost ................................................................. 65

7.2.7.

Jiný způsob větrání....................................................................... 68

8. Diskuze ...................................................................................................... 71 Vytápění .............................................................................................. 71

8.1.

8.1.1.

Vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem ................................. 71

8.1.2.

Ústřední (etážové) vytápění s radiátory ........................................ 73

8.1.3.

Vytápění plynovým topidlem v místnosti (WAW) .......................... 74

8.1.4.

Podlahové vytápění ...................................................................... 75

8.1.5.

Vytápění přímotopem nebo akumulačními kamny ........................ 76

8.1.6.

Jiný způsob vytápění .................................................................... 78

Větrání ................................................................................................ 79

8.2.

8.2.1.

Celoročně otevřené okno během spánku ..................................... 79

8.2.2.

Otevřené okno aspoň polovinu roku během spánku..................... 80

8.2.3.

Celoroční větrání před spánkem................................................... 81

8.2.4.

Větrání před spánkem aspoň polovinu roku ................................. 82

8.2.5.

Zavřená okna během spánku, větrání nepravidelné ..................... 82

8.2.6.

Klimatizovaná místnost ................................................................. 83

8.2.7.

Jiný způsob větrání....................................................................... 84

9. Závěr ......................................................................................................... 85 10.

Použitá literatura .................................................................................... 87

11.

Příloha .................................................................................................... 93

11.1.

Tabulky-vytápění ............................................................................. 93

11.2.

Tabulky-větrání .............................................................................. 101

11.3.

Dotazník......................................................................................... 111

5

1. Abstrakt Autor: Michaela Marková Název: Vliv vytápění a větrání na výskyt alergií u dětí Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Farmacie CÍL PRÁCE: Cílem naší práce bylo pokusit se vypátrat, zda různé způsoby vytápění a větrání působí protektivně nebo rizikově na výskyt alergií a klinických projevů alergií u dětí. Vyhledali jsme dostupné vědecké práce související s tímto tématem a porovnali jsme jejich závěry s našimi výsledky. METODY: Do 69 základních škol po celé České republice jsme rozeslali 2793 dotazníků, které retrospektivně vyplňovali rodiče dětí. Děti byly v té době žáky sedmých a osmých tříd. Zpátky jsme obdrželi 1697 dotazníků. Navrácené dotazníky jsme pak statisticky vyhodnotili. Zaměřili jsme se na tu část, která se věnovala vlivu vytápění a větrání místností, ve kterých děti spaly, na výskyt alergií u dětí. VÝSLEDKY: Zjistili jsme několik statisticky významných výsledků. Nežádoucí vliv na výskyt alergií u dětí jsme zaznamenali při používání ústředního vytápění u dětí ve věku od 4 do 5 let nebo plynového topidla (WAW) u 6letých a starších dětí. Vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem považujeme za rizikový faktor pro výskyt astmatu u dětí ve věku od narození do třech let a pro výskyt ekzému u dětí ve věku od 6 let. Podlahové vytápění má nepříznivý vliv na výskyt ekzému u 4letých a 5letých dětí a na výskyt alergické rýmy v prvním roce života. Protektivní vliv na výskyt alergií jsme zaznamenali pouze při používání přímotopu, především u dětí ve věku od 4 do 5 let. Pravidelné větrání se zdá být rizikové pro výskyt alergických onemocnění. Celoročně otevřené okno během spánku dítěte má nežádoucí vliv na výskyt astmatu a ekzému u 2letých až 5letých dětí a alergické rýmy u dětí ve věku od 4 do 5 let. Celoroční větrání před spánkem je rizikové pro výskyt alergické rýmy u dětí v prvním roce života. Podobně větrání otevřeným oknem aspoň 6

polovinu roku během spánku působí nepříznivě na výskyt astmatu v prvním roce života. Jediný způsob větrání s protektivním vlivem je celoroční větrání před spánkem a jeho příznivý vliv na výskyt ekzému u dětí od narození do 1 roku. ZÁVĚRY: Z velkého množství dat jsme získali několik statisticky významných výsledků. Vliv různých typů vytápění na výskyt alergií u dětí by si zasloužil další zkoumání. U větrání by bylo vhodné zaměřit pozornost na pravidelné větrání během spánku a před spánkem dítěte. U ostatních způsobů větrání jsme jejich vliv na výskyt alergií a alergických onemocnění neprokázali. Klíčová slova: alergie, vytápění, větrání, astma, alergická rýma, ekzém, děti

7

2. Abstract Author: Michaela Marková Title: The effect of heating and ventilation on the prevalence of allergies in children Diploma work Charles University in Prague, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové Study program: Pharmacy BACKGROUND: We investigated the protective or risk effects of different ways of heating and ventilation on the prevalence of allergies and their symptoms in children. We found available scientific literature with relation to our theme and compared their and our results. METHODS: We sent 2793 questionnaires to 69 elementary schools in the Czech Republic. The questionnaires were retrospectively filled in by parents of children from seventh or eighth grade of elementary school. We got back 1697 questionnaires which were statistically evaluated. We focused on the part with the questions about heating and ventilation of children’s bedrooms. RESULTS: Some results have statistical significance. Using central heating in children’s bedrooms of 4 and 5-year-old children and gas heating in bedrooms of 6-year-old and older children has adverse effect on the prevalence of allergies. Heating with solid fuels was the risk factor for asthma in children up to the age of 3 years and for eczema in children over the age of 6 years. Floor heating has adverse effect on the prevalence of eczema in 4 and 5-year-old children and on the prevalence of allergic rhinitis during the first year of life. We found the protective effect of direct heaters on the prevalence of allergies especially in children between the age of 4 and 5 years. Regular ventilation is the risk for prevalence of allergic diseases. Permanent night ventilation in children’s bedrooms has adverse effect on the prevalence of asthma and eczema in children between the age of 2 and 5 years and allergic rhinitis in 4 and 5-year-old children. Permanent ventilation before sleep is the risk factor for allergic rhinitis in children during the first year of life. 8

Similarly, night ventilation at least half of the year has adverse effect on the prevalence of asthma in the first year of life. Permanent ventilation before sleep is the only way of ventilation with protective effect on the prevalence of eczema in children up to the age of 1 year. CONCLUSIONS: We got several statistically significant results. The impacts of different ways of heating on the allergies in children and regular ventilation during the night and before sleep are worthy of further research. Key words: allergy, heating, ventilation, asthma, allergic rhinitis, eczema, children

9

3. Úvod Alergiím je v současné době věnována velká pozornost. Za tou stojí prudký nárůst prevalence alergických onemocnění ve vyspělých, ale i rozvojových zemích. Řada vědeckých prací se zaměřila na zjišťování rizikových faktorů pro vývoj alergií a alergických symptomů. Ukazuje se, že velký vliv mají faktory vnitřního prostředí. To je důležité především u malých dětí, které tráví většinu času v domácnostech. Způsoby vytápění a větrání významně ovlivňují prostředí, ve kterém dítě vyrůstá.

10

4. Zadání práce - cíl práce Cílem naší práce je pokusit se pomocí dotazníkového šetření vypátrat možný vliv různých způsobů vytápění a větrání na výskyt alergií a klinických projevů alergií u dětí z různých částí České republiky a srovnat naše výsledky s poznatky odborné veřejnosti ze zahraničí i od nás.

11

5. Teoretická část 5.1. Vymezení pojmů 5.1.1. Alergie Termín alergie byl poprvé použit na počátku 20. století a znamenal přecitlivělost, ale i imunitu. Dnes alergii vnímáme v užším slova smyslu jako hypersenzitivitu či přecitlivělost. Jedná se o imunopatologický stav. Dle Coombse a Gela se rozlišují 4 typy imunopatologických reakcí s ohledem na jejich převládající mechanismy. (Vernerová 2012) Nejběžnějším typem je imunopatologická reakce 1. typu, označovaná také jako reakce atopická. V laické řeči se tato reakce označuje alergií. I v této práci se zabýváme alergií jako imunopatologickou reakcí 1. typu. Alergie a atopie ale neznamená totéž. Pacient s alergií je atopik s již manifestní reakcí. Podstatou atopie je nepřiměřená reakce na běžné antigeny (alergeny). Tato reakce je spojena s tvorbou IgE (imunoglobulin E) protilátek proti některým alergenům zevního prostředí. K nejčastějším alergenům patří složky pylových zrnek, složky potravy, zvířecí srst, antigeny roztočů z domácího prachu, léky. (Hořejší and Bartůňková 2005), (Jílek 2008) Při vzniku atopie hraje významnou roli genetická predispozice. Uvádí se, že riziko alergie u dítěte bez genetické zátěže je přibližně 20 %, u dítěte s jedním alergickým rodičem asi 30-40 %, u dětí s oběma alergickými rodiči 75-80 %. Ještě důležitější než genetická predispozice se zdají být vlivy vnějšího prostředí. Po druhé světové válce došlo k velkému nárůstu prevalence alergií, hlavně ve vyspělých zemích. Nelze předpokládat, že by tento nárůst byl způsoben genetickou mutací za tak krátkou dobu. Vysvětlení nabízejí spíše faktory vnějšího prostředí a změna životního stylu. (Vernerová 2012) Zlepšení hygienické péče, nižší nemocnost, vyšší proočkovanost populace, používání antibiotik, úprava pitné vody a stravy, nižší počet členů v rodině, to vše vede k ovlivnění imunitního systému, který není v raném věku dostatečně stimulován a nedochází tudíž k jeho dostatečnému vývoji. Důsledkem je narušení rovnováhy mezi větví Th1 a Th2 lymfocytů ve prospěch Th2

12

lymfocytů, které jsou zodpovědné za alergickou reakci. (Vernerová 2012), (Von Hertzen and Haahtela 2004) V roce 1989 D. P. Strachan vytvořil tzv. „Hygienickou hypotézu“, kterou vysvětlil zvyšující se frekvenci alergií díky vyšší hygienické péči v raném dětství. Nižší kontakt s infekčními agens vede k fetálnímu poměru Th1/Th2 lymfocytů a vzniku alergických reakcí. (Strachan 1989) „Hygienickou hypotézu“ potvrdila řada dalších studií. V České republice se vědci rozhodli zjistit, jak velikost rodin, kojení, rozsah preventivních očkování, expozice kouření, docházka do kolektivních předškolních zařízení, výskyt různých onemocnění po narození a kontakt s různými domácími zvířaty ovlivňuje výskyt alergických onemocnění u tříletých dětí. Strachanovu teorii nepotvrdili. Naopak rizikovým faktorem, který se častěji objevoval u alergických dětí, bylo podávání antibiotik a respirační onemocnění po narození a ve dvou a třech letech života. (Hrubá, Kukla et al. 2009) Mezi nejčastější klinické formy alergie patří alergická rýma, atopický ekzém a astma bronchiale. Výskyt alergických onemocnění u dětí v České republice vzrostl od roku 1996 do roku 2006 ze 17 % až na 32 %. (Kratěnová and Puklová 2008)

5.1.2. Astma bronchiale Astma bronchiale patří mezi jedno z nejčastějších chronických onemocnění. Jedná se o zánětlivé onemocnění dýchacích cest, kterého se účastní mnoho buněk a buněčných působků. Na celém světě je astmatem postiženo až 300 milionů obyvatel a jeho prevalence neustále stoupá, zvláště u malých dětí. Astma se typicky vyznačuje zvýšenou průduškovou reaktivitou. Dochází k obstrukci dýchacích cest způsobenou bronchokonstrikcí, zánětlivým ztluštěním stěn dýchacích cest a zvýšenou produkcí hlenu. Ke klinickým projevům patří opakované pískoty při dýchání, dušnost, tlak na hrudi a kašel, projevující se převážně v noci a ráno. (Asthma 2014), (Astma 2003) Bronchiální obstrukce je často stav reverzibilní. Astma je vždy zánětlivé onemocnění, nemusí být ale nutně alergické. K rizikovým nealergickým faktorům patří např. fyzická zátěž, chlad, silné emoce, infekce a chemické 13

škodliviny. U těžkých perzistujících forem astmatu se předpokládá, že k zánětu vedou kromě imunitní reakce I. typu také reakce III. a IV. typu dle Gela a Coombse. Ty se považují za IgE nezávislé. Astma bronchiale je nejčastější komplikací alergické rýmy. Nejméně 40 % osob s alergickou rýmou trpí některým projevem astmatu. (Vernerová 2012)

5.1.3. Alergická rýma Alergická rýma patří mezi nejčastější chronická onemocnění dýchacích cest. Je definována jako zánět nosní sliznice a tvoří nejběžnější formu neinfekční rýmy. Mezi charakteristické příznaky patří svědění nosní sliznice, patra či zvukovodů, vodnatá hypersekrece, kýchání a obturace nosu. Často se objevují i celkové příznaky v podobě zvýšené únavy, poruchy spánku a koncentrace. Rozvíjí se po kontaktu s alergenem na podkladu IgE zprostředkovaného zánětu. Prevalence alergické rýmy se nachází mezi 10-30 %. Opět se zde nachází souvislost alergické rýmy a astmatu. Až u 80 % astmatiků se projeví příznak alergické rýmy. (Seberová 2007), (Vernerová 2012)

5.1.4. Atopický ekzém Atopický ekzém je chronicky recidivující neinfekční zánět kůže. Ve většině případů se projeví během prvních pěti let života. Prevalence atopického ekzému u středoevropského obyvatelstva je 12-16 % u dětí předškolního věku a 3-5 % u dospělých. Onemocnění je charakteristické svěděním, suchou kůží, zánětem a exsudací. Klinické projevy bývají variabilní a často se mění s věkem pacienta. Tyto symptomy mají i velký vliv na psychiku pacienta, častá je podrážděnost a úzkost. To vše vede ke snížení kvality života. 85 % ekzematických pacientů má zvýšené celkové sérové hladiny IgE a specifických IgE proti inhalačním a potravinovým alergenům. V současné době je preferovaným termínem nikoli atopický ekzém, ale atopická dermatitida. Výzkumy z posledních let prokázali i nealergické mechanismy vzniku. U více než 50 % atopických ekzematiků se během života rozvine alergická rýma nebo astma bronchiale. (Vernerová 2012), (Vohradníková 2010), (Ellis and Luger 2003) 14

5.1.5. The International Study of Asthma and Allergies in Childhood Studie ISAAC (The International Study of Asthma and Allergies in Childhood) je světový výzkumný program zahrnující přes 100 zemí a téměř 2 miliony dětí. Vznikl v roce 1991 jako reakce na zvyšující se prevalenci astmatu, alergické rýmy a ekzému u dětí v západních i rozvojových zemích. Cílem studie bylo monitorovat symptomy, rizikové faktory, rozvíjet ekologická opatření a intervence, které by se v budoucnu podílely na snížení zátěže alergickými i nealergickými onemocněními. Vědcům se podařilo vytvořit standardizovanou metodu, která se dá použít v různých lokalitách po celém světě. ISAAC dotazníky (někdy upravené dle zaměření dané studie) využila řada autorů ve svých pracích, ze kterých jsme čerpali v této diplomové práci. (Asher, Keil et al. 1995), (Anonymous 2014)

5.1.6. Rizikové faktory Od narození do předškolního a školního věku tráví děti doma většinu svého času. Kvalita vzduchu v jejich domovech je jedním z faktorů ovlivňujících jejich zdraví. Na kvalitu vzduchu v domácnosti má vliv míra větrání, vlhkost i způsob vytápění a z něj pocházející škodliviny. (Zhang, Spickett et al. 2005) Významnými zdroji alergenů jsou roztoči. Jedná se o početnou skupinu z kmene členovců. V domácím prachu se v našich klimatických podmínkách nejběžněji nachází Dermatophagoides pteronyssinus, méně často Dermatophagoides farinae. Ideálními podmínkami pro jejich životní cyklus je teplota okolo 25 ⁰C a relativní vlhkost 55-75 %. Takové podmínky splňuje například vyhřáté lůžko. Potravou jsou pro ně šupiny kůže, lupy, peří i vlna. Alergeny z jejich těl a výkalů působí dráždivě a prozánětlivě na sliznice, čímž zvyšují jejich propustnost pro další alergeny. Označují se jako Der p1, Der p2, Der f1 a Der f2. (Janíčková 2009)

5.2. Vytápění 5.2.1. Kamna na tuhá paliva nebo krb Celosvětově hlavním způsobem získávání energie stále zůstává spalování fosilních paliv (hlavně hnědého uhlí). Spalování uhlí významným způsobem

15

znečišťuje ovzduší. Uhlí se skládá především z uhlíku, ale obsahuje i další prvky jako síru, kyslík a vodík. Emise pocházející ze spalování uhlí zahrnují velké množství škodlivin. Patří k nim jemné frakce tuhých látek (s označením PM10 a PM2,5), oxid uhelnatý, oxid siřičitý, oxidy dusíku, toxické organické látky, těžké kovy a polyaromatické uhlovodíky (PAH). Jedny z nejvíce nebezpečných látek jsou jemné frakce tuhých látek, které na svém povrchu obsahují vysoký podíl toxických těžkých kovů a organických polutantů (např. PAH). (Belanger and Triche 2008), (Ritz, Jurečka et al. 2005) Kouř při spalování dřeva zahrnuje širokou paletu prvků, tvořících komplexní směs částic různého chemického a fyzikálního složení. To ztěžuje identifikaci jednotlivých škodlivých složek. Proto se většina vědců rozhodla studovat raději celou tuto směs než jednotlivé složky. (Belanger and Triche 2008) Vlivem vytápění kamny na tuhá paliva na výskyt alergií a respiračních onemocnění se zabývala řada studií. Jednou z nich je i studie provedená v Číně mezi lety 1999 a 2001. Studie se účastnili 6-10leté děti z 25 náhodně vybraných škol z předměstí Pekingu. Rodiče dětí odpovídali na otázky týkající se alergických příznaků a astmatu jejich dětí. Byly použity ISAAC dotazníky upravené pro potřeby studie. Identifikováno bylo 403 astmatiků, kontrolní skupinu tvořilo 806 dětí. Jednoznačně vyšší riziko výskytu astmatu v dětství bylo spojeno s používáním kamen na uhlí jako zdroje vytápění domácnosti. (Zheng, Niu et al. 2002) Čína v současné době spoléhá na získávání energetických potřeb pomocí spalování uhlí ze 70-75 %. Vláda v 80. letech 20. století vytvořila národní program na instalování energeticky efektivních kamen na spalování biomasy a uhlí. Kamna často ale postrádají vhodné větrací mechanismy a vnitřní znečištěný vzduch neustále ohrožuje zdraví dětí i dospělých. (Millman, Tang et al. 2008) S podobnými výsledky jako předchozí studie přišli i Qian, Zhang et al. (2004), kteří se zabývali vlivem rizikových faktorů domácího prostředí na výskyt respiračních onemocnění. Studie probíhala ve čtyřech čínských městech a účastnilo se jí 7754 dětí. Opět rodiče dětí odpovídali na otázky v dotazníku. Vytápění pomocí uhlí bylo spojeno s vyšším výskytem kašle, dušnosti, 16

zahleněním a astmatem. Výsledky potvrdily hypotézu, že spalování uhlí v kamnech je pozitivně spojeno s vyšší prevalencí respiračních onemocnění a symptomů u čínských dětí. 1130 dětí ve věku od 13 do 15 let bylo zahrnuto do průřezové dotazníkové studie v Polsku, která se zabývala rolí environmentálních faktorů na vývoj respiračních symptomů a astmatu. Pravděpodobnost astmatu byla téměř dvakrát vyšší u dětí žijících ve vlhkých obydlích, vytápěných kamny na uhlí a v domech v bezprostřední blízkosti silnic s rušnou dopravou. (Kasznia-Kocot, Kowalska et al. 2010) Podobně zjistil Thorn, Brisman et al. (2001) pozitivní vztah mezi vytápěním kamny na dřevo a výskytem astmatu po 16. roce života u dospělých. Protichůdné výsledky oproti těm dosud zmíněným nabízí dalších několik studií. V jižním Bavorsku se výzkumníci zaměřili na zkoumání způsobu vytápění obydlí a jeho vliv na výskyt astmatu, alergií a průduškovou reaktivitu. Studie, která probíhala na 63 základních školách, se účastnilo 1714 dětí. Jejich rodiče odpovídali na otázky uvedené v dotaznících. Jedna z otázek se dotazovala na zdroj energie používaný k vytápění a vaření, další potom na přítomnost ústředního topení v obydlí. Ústřední topení využívalo 41,1 % domácností, kamna na uhlí nebo dřevo používalo 43,5 % domácností a zbývající 15,5 % populace topilo plynovými nebo olejovými kamny. Jednoznačně nižší prevalence astmatu, senné rýmy, atopie a průduškové reaktivity byla u dětí, u kterých se jejich obydlí vytápělo uhlím nebo dřevem oproti dětem bydlícím s ústředním topením. Naopak v domácnostech s kamny na uhlí nebo dřevo se objevila mírně vyšší prevalence pneumonie během prvního roku života dětí než v domácnostech s ústředním topením. (von Mutius, Illi et al. 1996) Infekční onemocnění v raném dětství může mít protektivní vliv na vývoj atopické přecitlivělosti a senné rýmy. Nedochází tak k narušení rovnováhy mezi Th1 a Th2 lymfocyty. To vedlo vědce k závěru, že vytápění uhlím a dřevem, které se mnohem častěji podílí na vzniku infekčních onemocnění dýchacích cest v dětství, může být spojeno s nižší prevalencí atopie, senné rýmy, astmatu a průduškové reaktivity. 17

Další příčinou nižší prevalence alergických onemocnění u dětí žijících v domech s kamny na tuhá paliva je i fakt, že ložnice v těchto domech jsou chladnější a místnosti nejsou vytápěny stejnoměrně. Navíc používání vytápěcího zařízení s komínem nebo s jiným odtahem zplodin přispívá k vyšší četnosti větrání. Oba tyto faktory se podílejí na nižším výskytu roztočů v domácnostech a tudíž i nižším vývoji přecitlivělosti, astmatu a průduškové reaktivity. Používání kamen na uhlí nebo dřevo je spojeno s mnohem tradičnějším způsobem života a nabízí nám tak další řešení. Děti žijící na venkově, a především na farmách, jsou vystaveny od malička větší alergenové zátěži, přicházejí do kontaktu s pyly, se zvířaty, se senem uschovaným ve stodolách a jejich imunitní systém se více trénuje. Výsledkem je pak vývoj tolerance vůči alergenům. (von Mutius, Illi et al. 1996) Další studie pocházející z Německa měla za cíl porovnat prevalenci astmatu, alergické rýmy a ekzému u dětí žijících v Mnichově, západním Německu, a Greifswaldu, východním Německu. Zjišťoval se vliv různých faktorů a charakteristik na výskyt atopických onemocnění. Jedním z faktorů bylo vytápění uhlím nebo dřevem v prvním roce života dítěte a v současnosti. Studie se zaměřila na dvě věkové skupiny, 5-8leté a 12-15leté děti. Byly použity dotazníky z první fáze ISAAC. Prevalence atopických symptomů za posledních 12 měsíců u 5-8letých dětí byla obecně vyšší u dětí v Mnichově oproti Greifswaldu, u 12-15letých dětí bylo zjištěno jen několik málo rozdílů v prevalenci těchto symptomů. Celoživotní výskyt astmatu, senné rýmy a ekzému byl nižší u dětí v Greifswaldu a to v obou věkových kategoriích. Vytápění kamny na uhlí nebo dřevo bylo zaznamenáno častěji v Greifswaldu, přesto, že s postupem věku docházelo k významnému snížení v používání tohoto typu vytápění jak Greifswaldu, tak i v Mnichově. Dle výzkumníků má vytápění kamny na uhlí nebo dřevo protektivní vliv na výskyt atopických onemocnění. Zejména u atopické rýmy se zjistily statisticky významné výsledky při používání kamen v prvním roce života dítěte jak u 5-8letých dětí v Mnichově a Greifswaldu, tak i u 12-15letých dětí z Greifswaldu. (Duhme, Weiland et al. 1998) 18

V Kalifornii a Finsku se ukázalo používání kamen na dřevo jako protektivní faktor pro výskyt astmatu u dospělých a dětí, v Montaně pro symptomy astmatu u dětí. Ve Finsku a Montaně jsou přitom kamna na dřevo častým způsobem vytápění, především na venkově. To snižuje pravděpodobnost, že by zjištěné negativní výsledky byly způsobeny nedostatečným používáním kamen. (Eisner, Yelin et al. 2002), (Kilpelainen, Koskenvuo et al. 2001), (Noonan and Ward 2007) Několik studií zaznamenalo nižší výskyt alergií u dětí žijících na venkově ve srovnání s dětmi žijícími ve městech. Jednou z prvních byla již zmíněná studie z jižního Bavorska. Následovala švýcarská studie SCARPOL (Swiss Study on Childhood Allergy and Respiratory symptoms with Respect to Air Pollution), která se zabývala hypotézou, že život na farmě a zemědělství jako způsob obživy jsou spojeny s mnohem nižším rizikem výskytu senné rýmy a atopie. Studie se účastnily děti třech věkových kategorií (6-7 let, 9-11, 13-15 let) ze třech venkovských oblastí. Rodiče odpovídali na otázky v dotazníku ohledně astmatu a alergií. U 13-15letých dětí výzkumníci zjišťovali i sérové hladiny specifických IgE. Nižší riziko atopické přecitlivělosti se zjistilo u dětí, u kterých rodiče pracovali v zemědělství na plný úvazek a žili na farmě. Vytápění kamny na uhlí nebo dřevo se podílelo také na nižším riziku atopické přecitlivělosti, ale toto riziko je spojeno se zemědělským způsobem života, jelikož na farmě tento typ vytápění jednoznačně převládá. (Braun-Fahrlander 2000) Výsledky byly doplněny ještě rozsáhlejší dotazníkovou studií z jižního Bavorska zahrnující přes 10 000 respondentů ve věku 5-7let. Prevalence senné rýmy a s ní souvisejících symptomů byla u dětí vyrůstajících na farmě jednoznačně nižší než u jejich vrstevníků vyrůstajících v jiném než zemědělském prostředí. Podobně i prevalence astmatu a astmatických symptomů byla nižší u dětí farmářů. (Von Ehrenstein, Von Mutius et al. 2000) V Řecku testovali hypotézu, že děti vyrůstající v Aténách, v městské části znečištěné dopravou, měly vyšší prevalenci alergií a přecitlivělosti ve srovnání s dětmi, které vyrůstaly na venkově. Dlouhotrvající kontakt se znečištěným městským prostředím přispíval k vyššímu výskytu senné rýmy. U astmatu 19

a ekzému se výsledky mezi městským a venkovským prostředím příliš nelišily. (Priftis, Anthracopoulos et al. 2007) Zbývá zodpovědět, jakým způsobem dochází k tomu, že se u dětí z venkova vyskytuje nižší prevalence atopických onemocnění. BraunFahrlander (2000) nabízí několik možných vysvětlení. Prvním z nich je výběrové zkreslení. Dá se vypozorovat přesun rodin s dětmi trpícími alergií z venkova do měst. Ne vždy se však jedná o přesun z důvodů zdravotních. Mnohem častěji jsou to důvody ekonomické. Druhým řešením je vývoj tolerance. Děti, které žijí na farmě, jsou mnohem více vystaveny pylovým alergenům, když pomáhají rodičům při sklizni nebo když si hrají ve stodole, kde se uchovává seno pro dobytek. To vše přispívá k vývoji tolerance a nižšímu riziku vzniku senné rýmy u těchto dětí. Třetí možností je zvýšená mikrobiální stimulace. Zemědělské prostředí nabízí zvýšené hladiny mikrobiálních antigenů, které pocházejí jak z komenzálů, tak i patogenů. Vysoká koncentrace bakteriálních sloučenin byla nalezena ve stájích pro hospodářská zvířata. Jejich vyšší koncentrace má vliv na vyšší výskyt onemocnění dýchacích cest u farmářů. Brzký kontakt s infekčními onemocněními v raném dětství hraje protektivní roli ve vývoji atopické přecitlivělosti a onemocnění. Poslední zmíněným řešením je tradiční způsob života. Zemědělství může být ukazatel více tradičního života a podílet se na vysvětlení rozdílů v atopické přecitlivělosti mezi východní a západní evropskou populací. Rozdíly většinou nacházíme ve složení jídelníčku, vzdělání rodičů, pasivním kouření nebo způsobu vytápění.

5.2.2. Ústřední (etážové) vytápění s radiátory Ústřední vytápění je soustava vytápění založená na jednom topidle (kotli), umístěném mimo užívané místnosti, které vyrábí teplo a rozvádí ho pomocí teplovodních nebo teplovzdušných stupaček do otopných těles (radiátorů) po celé budově nebo její části. Za etážové vytápění se označuje otopný systém, ve kterém je topidlo umístěno přibližně ve stejné rovině (patře budovy) jako otopná tělesa. Pro ústřední topení se jako druhy topidel používají kotle na tuhá paliva (uhlí, dřevo, koks, štěpky), kotle na kapalná paliva (topná nafta, lehké topné oleje), plynové kotle (na zemní plyn nebo svítiplyn), elektrické kotle. (Velička 2013) 20

Vlivem ústředního topení na výskyt symptomů alergické rýmy se zabývali rakouští výzkumníci. Studie se účastnily 6-9leté děti a jejich rodiče, kteří vyplňovali dotazníky ohledně domácího prostředí a symptomů připomínajících alergickou rýmu. Ústřední topení s plynovým kotlem byl jeden z rizikových faktorů zvyšujících riziko výskytu symptomů alergické rýmy v posledních 12 měsících. (Zacharasiewicz, Zidek et al. 2000) V další studii Hunter, Davies et al. (2003) zjistili, že vytápění ústředním topením je jednoznačně rizikový faktor pro výskyt astmatu u dětí. Astmatické děti pocházely téměř 3 krát častěji z domácností s ústředním topením. Změny v životním stylu a průmyslový a ekonomický rozvoj zodpovídají za zvyšující se prevalenci atopických onemocnění. Klasický příklad můžeme nalézt u západního a východního Německa. Ve vyspělejším západním Německu mladí lidé mnohem více trpí atopickou přecitlivělostí, astmatem a sennou rýmou. Jednou z možných příčin je instalace nových izolujících oken a centrálního vytápění. To podporuje růst mikroorganismů, jako jsou roztoči a plísně, což vede ke zvyšující se alergenové zátěži. (Hirsch 1999) Podobně i Liccardi, Cazzola et al. (2001) zjistili, že instalace izolujících oken a ústřední vytápění přispívají k růstu roztočů a jsou rizikovým faktorem pro rozvoj přecitlivělosti dýchacích cest, především pokud jsou alergeny vdechovány v raném dětství. Jiné výsledky nabízí japonská studie, která se zabývala vztahem mezi atopickou dermatitidou a faktory domácího prostředí. Do studie bylo zahrnuto 4 254 dětí z 12 základních škol v Japonsku. Byly použity ISAAC dotazníky, které obsahovaly i otázky ohledně domácího prostředí. Vědci zjistili, že používání jiného způsobu vytápění než elektrického, navíc bez vhodného ventilačního potrubí, patří mezi rizikové faktory pro rozvoj atopické dermatitidy. (Ukawa, Araki et al. 2013) Gross, Heinrich et al. (2000) se zaměřili na determinanty výskytu alergenů Der p1 a Der f1 v domácím prachu ve dvou německých městech, Erfurtu a Hamburgu. Do studie se zapojilo 405 dospělých. Informace týkající se charakteristik obydlí a způsobu života se získaly pomocí dotazníků. Z každé domácnosti se odebraly vzorky prachu a testovaly na přítomnost Der p1 a Der 21

f1, dále se po dobu 7 dní monitorovala relativní vlhkost a teplota v obydlí. Koncentrace alergenů byla jednoznačně vyšší na podlahách v nižších patrech, na starých matracích, v poválečných budovách, v domech s jiným než ústředním vytápěním, na starých kobercích a v domech se psem. Zdá se, že ústřední vytápění je jedním z protektivních faktorů pro výskyt alergenů. Domy s ústředním vytápěním bývají vzduchotěsné a navržené tak, aby splňovaly maximální energetickou účinnost. Relativní vlhkost pak může dosahovat vysokých hodnot. V této studii vědci získali jednoznačně vyšší hodnoty teploty v domech s ústředním vytápěním. Přesto, že hodnoty relativní vlhkosti byly také mírně vyšší, hladiny Der p1 byly dvakrát nižší než u domácností bez ústředního vytápění. Vysvětlením by mohla být zvýšená teplota, která pravděpodobně redukuje hladiny Der p1. Roztoči ztrácí vodu a hynou. Další dotazníková studie probíhala v Polsku. Jejím cílem bylo zjistit vliv různých charakteristik domácího prostředí na výskyt roztočů a kočičích a psích alergenů v domácnostech s dětmi ve dvou oblastech, městské a venkovské. Nižší hladiny roztočů byly nalezeny v domácnostech v městské oblasti, naopak koncentrace kočičích a psích alergenů zde byly vyšší. Dalším zjištěním byla nižší koncentrace Der p1 a Der f1 v městských domech s ústředním vytápěním. (Wardzynska, Majkowska-Wojciechowska et al. 2012)

5.2.3. Plynové topidlo v místnosti (WAW) Plynové topidlo označované jako WAW je příkladem lokálního plynového vytápění. Patří mezi nejjednodušší způsoby vytápění jedné či více místností. Topidlo, které je zdrojem tepla, je zároveň i topným tělesem. Jedná se o nástěnné topidlo s odtahem spalin do komína nebo přes zeď pod oknem. Jednou z nejdůležitějších škodlivin, vznikající při oxidaci plynu, je oxid dusičitý. (Anonymous 2014) V italské studii se výzkumníci zaměřili na rizikové faktory a jejich vztah k pozitivitě kožních testů na běžné alergeny a klinické manifestaci atopických onemocnění v raném dětství. Do klinické manifestace se zahrnulo astma, alergická rýma, atopický ekzém a symptomy, kterými atopická onemocnění nejčastěji začínají v dětství. Studie se účastnilo 201 dětí ve věku 3 až 5 měsíců. Informace se získaly od matek dětí, které odpovídaly na otázky lékaře a 22

na otázky v dotaznících. V nich byla i otázka ohledně způsobu vytápění. Zjistilo se, že prevalence atopické rýmy je vyšší u dětí vystavených vlhkosti a plynovému topení v domácnosti. Plynové vytápění je tak vedle mateřského kouření, celkové anestezii během porodu, předčasného porodu, hrozícího potratu, porodní váze nižší než 2500 g a vlhkosti další jednoznačný rizikový faktor pro rozvoj alergické rýmy. (Stazi, Sampogna et al. 2002) S podobnými výsledky přišla i studie provedená v Turecku. Opět se zjišťovala spojitost mezi rizikovými faktory a alergickou rýmou, ale i její vztah k astmatu, atopické dermatitidě a alergické přecitlivělosti v populaci 2774 dětí ve věku 9-11 let. Bylo provedeno dotazníkové šetření a kožní testy na 13 inhalačních alergenů. Mezi jednoznačně rizikové faktory pro vznik alergické rýmy, která se projevila během posledních 12 měsíců, patří rodinná historie atopie, současné vytápění plynovým topením a vlhkost v domácnosti během prvního roku života dítěte. (Kuyucu, Saraclar et al. 2006) Lanphear, Aligne et al. (2001) z dětského nemocničního zdravotního střediska v Ohiu (Children’s Hospital Medical Center) se rozhodli identifikovat rizikové faktory pro doktorem diagnostikované astma. Do studie se zapojilo 8257 amerických dětí mladších 6 let. Mezi rizikové faktory patří rodinná historie atopie, dětská historie alergie na domácí zvíře, kontakt s tabákovým kouřem v prostředí, používání plynového vytápění a přítomnost psa v domácnosti.

5.2.4. Podlahové vytápění Podlahové vytápění může sloužit k vytápění celé domácnosti nebo jen částí či některých místností. K přenosu tepla nedochází pomocí cirkulace teplého vzduchu, ale sáláním teplé podlahy. Nejčastějším typem je teplovodní podlahové topení, skládající se z topidla a rozvodů tepla ohřátou vodou v trubkách. Dalším typem je elektrické podlahové topení, které je založené na elektrických topných tělesech a pracuje bez oběhu otopné kapaliny. Tento typ se používá spíše jako doplňkové vytápění. Třetím typem je teplovzdušné podlahové vytápění, které je založeno na rozvodu ohřátého vzduchu z teplovzdušného generátoru vzduchovými kanálky pod podlahou. (Velička 2013), (Anonymous 2014)

23

Významným zdrojem alergenů (inhalačních i kontaktních), které se běžně nacházejí v lidských obydlích, jsou roztoči. V Koreji se roztoči nacházejí ve více než 90 % domácností, přesto je zde ve srovnání se západními zeměmi relativně nižší hustota populace roztočů a koncentrace roztočích alergenů v domácím prachu. Korejští vědci se domnívají, že je to způsobeno nejen rozdílnými klimatickými podmínkami, ale vliv mají i kulturní rozdíly. Korejci nespí na matracích a nepoužívají ani koberce, které poskytují vhodné podmínky k životu roztočů. Téměř všechny korejské domácnosti používají podlahový vytápěcí systém. Ten přispívá k teplému a suchému okolnímu prostředí a snižuje hladinu prachu v domácnosti. (Jeong, Park et al. 2012) Zvýšení teploty, snížení absolutní vzdušné vlhkosti nebo kombinace obou těchto dějů jsou vhodné způsoby k udržení hladiny vzdušné vlhkosti pod kritickou hodnotou, která přispívá k růstu a množení roztočů. Zvýšením teploty roztoči ztrácí tělesnou vodu a hynou. Na podlaze vytápěné podlahovým topením jsou pro ně méně přijatelné podmínky. V nizozemské studii se výzkumníci rozhodli porovnat 16 domů s podlahovým vytápěním s 21 domy s konvenčním vytápěním. V průměru méně roztočů bylo na vytápěných podlahách, i když rozdíly oproti nevytápěným podlahám nebyly veliké. (de Boer 2003) Jedním z míst nevhodných pro množení roztočů je díky klimatickým podmínkám jižní Afrika. Sinclair, Coetzee et al. (2010) se rozhodli testovat prachové vzorky z 10 domácností po dobu 1 roku. Vzorky se odebíraly z matrací, podlahy v ložnici a v obývacím pokoji a testovaly na přítomnost roztočů. Každý majitel bytu vyplnil dotazník s otázkami ohledně způsobu bydlení. Mezi nimi byla i otázka na způsob vytápění. Pět domácností bylo bez roztočů, tři domácnosti byly naopak pravidelně pozitivní na roztoče. Výsledky dotazníků naznačují, že domy s pozitivním výskytem roztočů byly novější budovy, mnohem častěji měly koupelnu u ložnice a byly vytápěny podlahovým topením.

5.2.5. Přímotop Přímotopy jsou přístroje používané k lokálnímu vytápění místností. Nejsou součástí sítě rozvodů tepla, ale pracují jako samostatné jednotky. Hlavní 24

výhodou je rychlé vyhřátí místnosti, ale jsou určeny především pro příležitostné vytápění, protože jejich provoz bývá dražší. Používají se přímotopy elektrické a plynové, v některých případech přenosné. Dále se dělí na přímotopy s termostatem, akumulací, ventilátorem, přímotopy sálavé, elektrické krby atd. (Anonymous 2014) Nenašli jsme téměř žádné studie, které by se zabývaly problematikou přímotopů. Pravděpodobně je to z důvodu, že ve světě nic podobného slovu „přímotop“ neexistuje. Ze zahraniční literatury naší představě přímotopu nejvíce vyhovuje plynové zařízení bez jakéhokoli odtahu zplodin nebo elektrické zařízení s lokálním účinkem.

5.3. Větrání Větrání pochází z latinského slova „ventilare“ a znamená „vystavit větru“. Jeho cílem je vytvořit v budovách vhodné a kvalitní prostředí a odstranit či snížit množství polutantů, které jsou produkované člověkem, jeho aktivitami i okolním prostředím. V posledních desetiletích dochází k výraznému snížení míry větrání. Lidé tráví většinu svého života doma, a proto kvalita vzduchu v jejich domácnostech je významný faktor ovlivňující jejich zdraví. Ke snížení četnosti větrání přispívá zvyšující se cena za energii a instalace nových izolujících oken. Tím se domácnosti stávají vzduchotěsnými, roste zde teplota i vlhkost. (Sundell 2004)

5.3.1. Syndrom nezdravých budov (Sick Building Syndrome) „Syndrom nezdravých budov“ (SBS) je termín používaný pro zdravotní potíže způsobené vnitřním prostředím budov, nejčastěji domácím nebo pracovním. Souvisí s časem stráveným v těchto budovách. Dle Světové zdravotnické organizace v roce 1984 trpělo symptomy SBS 30 % obyvatel vyspělých zemí. Příklady symptomů SBS jsou bolesti hlavy, podráždění očí, nosu, krku, suchý kašel, suchá a svědivá pokožka, závratě a nevolnosti, potíže se soustředěním, únava a přecitlivělost na pachy. Přesná příčina těchto symptomů není známá. Ke zlepšení stavu dochází brzy po opuštění nezdravé budovy. Mezi příčiny SBS patří vytápěcí, větrací a klimatizační systémy, které se podílejí na neadekvátní distribuci vzduchu v budově. Dále chemické nečistoty 25

z vnitřních zdrojů jako jsou lepidla, koberce, čalounění, kopírovací přístroje, dřevěné výrobky, pesticidy a čisticí prostředky, které mohou uvolňovat těkavé organické látky. Těkavé organické látky jsou i součástí tabákového kouře, společně s dalšími toxickými sloučeninami a jemnými frakcemi tuhých látek. Dalším zdrojem znečištění jsou produkty spalování, především oxid uhelnatý, oxid dusičitý a malé částice, pocházející z petrolejových a plynových kamen, kamen na dřevo, krbů a plynových sporáků. Kvalitu ovzduší v budově kromě vnitřních zdrojů ovlivňují i venkovní zdroje. Venkovní vzduch obsahuje nečistoty z výfukových plynů motorových vozidel, produkty spalování, nečistoty z instalatérských otvorů a stavebních výfuků. Příkladem biologických nečistot jsou bakterie, plísně, viry a pyl. Vliv má i nevhodná teplota, vlhkost a osvětlení. (Agency 1991), (Zhang, Zhao et al. 2011) Skupina evropských vědců, nazvaná EUROVEN, přezkoumala několik studií týkajících se větrání a jeho vlivu na zdraví. Badatelé souhlasili, že větrání je jeden z důležitých faktorů ovlivňujících zdraví, ale i produktivitu lidí. Zároveň dospěli k závěru, že zvýšený průtok vzduchu v neprůmyslovém prostředí zlepšuje vnímání kvality vzduchu a průtok vzduchu pod hodnotou 25 l/s na osobu zvyšuje riziko symptomů SBS, pracovní neschopnost a snižuje produktivitu. Míra větrání s rychlostí výměny vzduchu (air change rate-ACH) vyšší než 0,5/h se v severských domácnostech podílí na snížení hladiny roztočů. (Wargocki, Sundell et al. 2002) Zvýšené koncentrace roztočů v matracích a prachu na podlaze ve švédských domácnostech měly vztah k vyšší vlhkosti a nižší četnosti větrání v těchto domácnostech, především v ložnicích. Ani v jedné domácnosti neodpovídalo větrání švédským předpisům (ACH ≥ 0,5/h). Předpokládá se, že v oblastech s chladnějšími zimními podmínkami, je pravidelné větrání jeden z protektivních faktorů mající vliv na napadení roztoči. (Sundell, Wickman et al. 1995) Ve Švýcarsku, kde v zimě bývá chladné a suché podnebí, se pacientům s alergickými problémy doporučuje časté větrání jejich domovů. Chladný vzduch se podílí na snížení vlhkosti v domácnosti a redukci hladin roztočů. (Carrard and Pichler 2012) 26

V čínské studii se vědci zabývali vlivem ventilace a vlhkosti v prostředí studentských kolejí na astma a alergické symptomy mezi studenty žijícími na koleji. Studentské koleje v Číně jsou přelidněné, průměrně 4 studenti sdílejí velmi malý prostor. Prostředí kolejí ovlivňuje i mokré prádlo, které si studenti suší na chodbách. Vědci se rozhodli změřit četnost větrání, teplotu vzduchu a relativní vlhkost ve 223 pokojích u 348 studentů. Ti vyplnili dotazníky ohledně jejich zdravotního stavu. Zjistilo se, že čím vyšší byla četnost větrání, tím nižší byla prevalence studentů s alergickými příznaky. Navíc přítomnost lokalizovaných ukazatelů vlhkosti v kombinaci s nižší četností větrání jednoznačně zvyšovaly riziko alergických příznaků. Během léta se všechny pokoje díky teplému počasí větraly dostatečně pomocí otevřených oken a dveří, ale problém nastal v zimním období. Během topné sezóny se četnost větrání velmi snížila. V zimě, kdy byla okna na noc zavřená, se zvyšovala v pokojích i hladina oxidu uhličitého. U 39 % pokojů byla rychlost výměny vzduchu <0,5/h a 90 % pokojů mělo průtok vzduchu <8,3 l/s na osobu. (Sun, Zhang et al. 2011) K podobným výsledkům dospěli i vědci v další čínské studii. Sledovali vlhkost v domácnosti jako rizikový faktor pro rozvoj astmatu, senné rýmy a dalších respiračních symptomů u 4-6letých dětí. Ke snížení vlhkosti a tedy i prevalence astmatu, dušnosti, kašle a alergické rýmy výrazně přispívá zlepšená ventilace, především otevřená okna během noci v dětském pokoji. (Hu, Liu et al. 2014) Evropská studie, probíhající ve 22 výzkumných centrech v 10 evropských zemích, si kladla za cíl, zjistit determinanty pro hlavní roztočí alergeny Der p1 a Der f1 a jejich rozložení. Informace ohledně způsobu bydlení se získaly pozorováním a rozhovorem s 3580 účastníky. Dále výzkumníci odebírali prachové vzorky z matrací a testovali je na přítomnost Der p1, Der f1 a Der 2 alergenů. Der 1 alergeny se v detekovatelném množství (≥ 0,1 µg/g) vyskytovaly v 68 % vzorků, Der 2 alergeny v 53 %. Mezi hladinami alergenů z různých výzkumných center byly velké rozdíly. Jedním z faktorů, ovlivňujících výskyt roztočů, je teplota. Nízké zimní teploty snižují hladiny především Der p1. Studie prokázala, že spánek v ložnici s otevřenými okny na noc v zimních měsících je spojen s nižším výskytem roztočích alergenů. Výsledky platí jak 27

pro Der p1, tak i Der f1. Další protektivní vliv na výskyt Der p1, nikoli však Der f1, mělo používání ústředního vytápění a umístění ložnice ve vyšších patrech domu. Naopak mezi rizikové faktory patřilo používání starších matrací, nedostatečné větrání v ložnici a vlhkost v domě. (Zock, Heinrich et al. 2006) Ve Švédsku se vědci rozhodli zjistit, jestli nízká míra větrání v domácnostech je spojena s vyšší prevalencí astmatu a alergických symptomů u dětí. Studie zahrnovala 198 případů (děti s alespoň dvěma ze třech symptomů: dušnost, rýma, ekzém) a 202 kontrol. Většina domácností nesplňovala minimální požadavky ohledně míry ventilace (0,5/h) a jednoznačně nižší míra větrání byla ve zmíněné skupině případů. Hypotéza, že nízká míra ventilace zvyšuje riziko alergických symptomů, nebyla jednoznačně prokázaná, ale ani odmítnutá. Pravděpodobně díky malé velikosti vzorku. (Bornehag, Sundell et al. 2005) Žádný přímý vztah mezi četností větrání a výskytem astmatu a alergií u dětí se neprokázal ve dvou severských studiích. Ve většině domácností byla rychlost výměny vzduchu vyšší než 0,5/h, lze tedy předpokládat, že vztah mezi mírou větrání a zdravotními problémy se projeví při ACH pod 0,5/h. Vyšší četnost větrání může navíc zvyšovat hladiny nečistot pocházejících z venkovního prostředí, např. oxidu dusičitého. (Emenius, Svartengren et al. 2004), (Oie, Nafstad et al. 1999)

5.3.2. Klimatizace Klimatizace se využívá pro úpravu teploty, vlhkosti a čistoty vzduchu, který se filtruje z venkovního i vnitřního prostředí. Během posledních let narůstá počet nemocí, které souvisí s pobýváním v prostorech s klimatizačním zařízením. Problémem se stávají především mikroorganismy (bakterie, viry, plísně). Při optimálních podmínkách (teplota, vlhkost) se kumulují a rozmnožují v různých částech klimatizačního systému (např. potrubí a filtry) a při proudění vzduchu putují až do vnitřního prostředí. K tomuto ději však dochází pouze tehdy, když se klimatizační systém pravidelně neudržuje a nekontroluje. Pokud je člověk dlouhodobě vystaven chladnému klimatizovanému prostoru, může to negativně ovlivnit funkci řasinkového epitelu. Výsledkem je 28

paralýza epitelu a stagnace hlenu, vysychání sliznic horních cest dýchacích, bakteriální infekce horních cest dýchacích, rýma a chrapot. Chladný vzduch způsobí prochladnutí a bolest v obličeji, krku a zádech i podráždění periferních nervů. Při střídání chladného prostoru a tepla se v důsledku vazokonstrikce a vazodilatace může projevit kolaps. V klimatizovaných místnostech, kde nejsou okna, se u některých osob objevují i psychosomatické potíže jako je únava, bolest hlavy, dýchací a žaludeční potíže. Klimatizace patří mezi faktory způsobující SBS. (Kohoutová 2008) Kuwahara, Kondoh et al. (2001) zjišťovali rizikové faktory přispívající k alergickým symptomům dýchacích cest u populace zdravých dospělých žen. V japonských domácnostech ve městech se velmi často používají klimatizační zařízení, hlavně během horkého počasí, kdy teploty i vlhkost v domácnostech dosahují vysokých hodnot. Studie prokázala jednoznačně pozitivní vztah mezi intenzivním používáním klimatizace v teplém počasí a atopickou přecitlivělostí. Klimatizace neredukuje hladinu vlhkosti pod hranici nutnou pro přežití roztočů. Při setkání dvou prostředí, venkovního vlhkého a teplého a vnitřního chladnějšího s nižší vlhkostí, vznikají ideální podmínky pro množení roztočů. Vysoká dopravní hustota může mít vliv na vývoj astmatu a alergických symptomů u předškolních dětí. Zuraimi, Tham et al. (2011) se rozhodli sledovat, jestli používání klimatizace snižuje riziko výskytu astmatu a alergických symptomů způsobených znečištěným vzduchem v lokalitách s hustým provozem. U dětí, které spaly v domácnostech s klimatizací, se neprokázal žádný vztah mezi výskytem astmatu a alergických symptomů a vysokou dopravní hustotou. Zatímco u dětí z domácností bez klimatizace se projevil jednoznačně nepříznivý vliv hustého provozu na výskyt astmatu a alergických symptomů. V Singapuru vědci zjistili, že děti žijící v domácnostech bez klimatizace jsou ve vyšším riziku rozvoje přecitlivělosti na plísně a polysenzibilizace. (Kidon, See et al. 2004)

29

6. Experimentální část 6.1. Metody Cílem této diplomové práce bylo porovnat výsledky získané z dotazníkového šetření se zahraniční, ale i domácí literaturou, zabývající se příčinami rozvoje alergií a alergických onemocnění u dětí. Dotazníky zahrnovaly několik širších okruhů témat, které si mezi sebou rozdělilo a statisticky zpracovalo několik diplomantů. Témata byla do dotazníků vybrána na základě toho, zda jim byla již věnována pozornost odborné veřejnosti v zahraničí nebo u nás. Dotazníky se rozeslaly do několika desítek základních škol v České republice. Na jejich vyplnění se podíleli rodiče dětí, kteří na otázky odpovídali retrospektivně. Děti byly žáky sedmých a osmých tříd, narozené v letech 19951999. Navrácené dotazníky jsme pak statisticky zpracovali.

6.2. Použitý materiál a pomůcky Vytištěné dotazníky s doprovodným dopisem Dopisy pro vedoucí škol Počítače Počítačové programy Microsoft Excel, Microsoft Word, Fine Reader v. 4, citační program EndNote Scannery Tiskárny USB flash disky, externí harddisk

6.3. Pracovní postup 6.3.1. Tvorba dotazníků Dotazníky vznikaly v roce 2011 a jejich sestavením se zabývalo několik diplomantů společně pod vedením PharmDr. Petra Jílka, CSc. Témata se vybírala podle jejich možné souvislosti s vývojem alergií a s ohledem na existující dostupnou vědeckou literaturu.

30

Důraz byl kladen na srozumitelnost dotazníků a také na jejich anonymitu. Zajímalo nás pouze poštovní směrovací číslo bydliště. Jednotlivá témata se rozdělila mezi diplomanty. Mým tématem se stal vliv vytápění a větrání na výskyt alergií u dětí.

6.3.2. Struktura dotazníků Dotazník měl strukturu jednotlivých celků s tematickými otázkami. Na otázky odpovídali rodiče dětí, především matky. Dotazník byl složen z devíti stran. První strana byla úvodní, ve které byl popsán účel dotazníku, dobrovolná účast, anonymita a postup, jak správně dotazník vyplnit. Další strany obsahovaly již otázky, na které rodiče odpovídali nejčastěji pomocí křížků, případně měli možnost u některých otázek doplnit i slovní vyjádření. U většiny otázek byly čtyři kolonky pro různá věková období (1. rok, 2. až 3., 4. až 5. a 6. rok až dosud), pro případ, že by se odpovědi na otázky s postupem věku měnily. K jednotlivým okruhům byly pro větší srozumitelnost uvedeny doplňující informace. První okruh otázek byl zaměřen na obecné údaje o dítěti a jeho rodině. Zajímal nás rok a měsíc narození dítěte, jeho pohlaví, výška, váha a informace o místě narození i o současném bydlišti, abychom mohli charakterizovat prostředí, ve kterém dítě prožilo své dětství. Dále jsme se ptali na zdravotní potíže u dítěte i u jeho pokrevních příbuzných, současnou i dřívější léčbu alergických symptomů u dítěte, návštěvy dítěte u lékaře a jeho případnou diagnózu a na léky, které dítě užívalo či užívá proti alergii. Tento úvod nám pomohl rozdělit děti do dvou skupin, na alergiky a nealergiky. V dalších částech dotazníků nás zajímala výživa matky v těhotenství a kojení, užívání léků a potravních doplňků, průběh těhotenství a okolnosti porodu. Od těhotenství a kojení jsme přešli ke stravovacím návykům dítěte, způsobu hygieny a péči o pokožku dítěte, onemocněním, které dítě prodělalo, užívání antibiotik v dětství a kontaktu dítěte se zvířaty. Dále jsme se dotazovali na hygienické návyky v domácnosti a na vybavení prostředí, ve kterém dítě spalo. 31

6.3.3. Návratnost dotazníků Celkem 2793 dotazníků jsme rozeslali do 69 základních škol po celé České republice. Na dotazník odpovědělo a zpět ho poslalo 1697 rodičů. Návratnost dosáhla přibližně 61 %.

6.3.4. Zpracování dotazníků Každá strana dotazníku byla při jeho tisku opatřena šestimístným kódem, který sloužil pro identifikaci jednotlivých dotazníků. U navrácených dotazníků jsme jejich strany naskenovali do počítače a utřídili je podle čísla stran do složek. K zisku dat jsme využili program Fine Reader v. 4. Program pomocí nevyplněného dotazníku rozeznal zakřížkovaná políčka u vyplněných dotazníků. Provedli jsme kontrolu každé zpracované strany, opravu případných chyb a doplnění ručně psaných odpovědí. Data jsme následně převedli do programu Microsoft Excel. Výsledkům jednotlivých políček jsme přidělili číselné odpovědi v podobě 1 (ano), 0 (ne) a -1 (bez odpovědi). U některých otázek bylo na výběr z více odpovědí, ty pak měly číslování 1,2,3 atd. Při statistickém vyhodnocení jsme pracovali s filtry. Dotazníky, které byly jen částečně vyplněné, jsme vyfiltrovali a dále s nimi již nepracovali. Bylo nutno určit kritéria, podle kterých by dítě patřilo do skupiny alergiků. Alergické dítě muselo současně splňovat tyto tři podmínky: 1) 2) 3)

u dítěte se ve věku od dvou let vyskytl alespoň jeden alergický příznak dítě ve věku od dvou let bylo alespoň jednou léčeno kvůli symptomům alergie dítě ve věku od dvou let kvůli symptomům alergie a jejich léčbě opakovaně navštívilo lékaře

Děti, které nesplňovaly ani jednu z výše uvedených podmínek pro alergiky, jsme zařadili do skupiny nealergiků. Pokud dítě splňovalo jednu nebo dvě podmínky, s jejich údaji jsme při dalším vyhodnocení nepočítali.

32

6.3.5. Vyhodnocení získaných dat V programu Microsoft Excel jsme si vyfiltrovali odpovědi alergiků a nealergiků (následně astmatiků a neastmatiků, ekzematiků a neekzematiků, dětí s alergickou rýmou a bez alergické rýmy) na danou otázku. Při jejich porovnání jsme k získání statistické významnosti využili chí-kvadrát test závislosti dvou kvalitativních znaků (Klemera and Klemerová 1999). K vytvoření tohoto testu byl použit opět Microsoft Excel a následující vzorec: X2 = [(ad – bc) / (nA + nB)]2 . (1/a0 + 1/b0 + 1/c0 + 1/d0) a = kA…počet výskytu sledovaného znaku A b = kb…počet výskytu sledovaného znaku B c = nA – kA d = nB – kB a0 = (kA + kB) . nA / (nA + nB) b0 = a + b – a0 c0 = nA – a0 d0 = n B – b0 kA, kB…počet výskytu sledovaného znaku nA, nB…počet pokusů náhodného jevu A, B Rozdíl mezi dvěma kvalitativními znaky měl statistickou významnost se spolehlivostí p, pokud platila následující nerovnost: X2 > X2 p Čím nižší hodnotu p jsme získali, tím měl sledovaný jev vyšší statistickou významnost. Pro přehlednost jsme tři stupně významnosti vyjádřili v grafech pomocí hvězdiček: p ≤ 0,05

*

p ≤ 0,01

**

p ≤ 0,001

***

Z výsledků získaných pomocí chí-kvadrát testu jsme v programu Microsoft Excel vytvořili grafy a ty pak převedli do programu Microsoft Word, který jsme použili pro sepsání diplomové práce.

33

7. Výsledky Vytápění

7.1.

Zaměřili jsme se na vliv jednotlivých způsobů vytápění na výskyt alergií u dětí. Zajímal nás způsob vytápění místnosti, kde dítě spalo. Výskyt jasných alergiků a jasných nealergiků jsme sledovali ve čtyřech věkových etapách. Jednalo se o 1. rok života dítěte, 2. až 3., 4. až 5. a 6. rok života dítěte až dosud. Podobným způsobem jsme řešili vliv jednotlivých způsobů vytápění na výskyt astmatu, atopického ekzému a alergické rýmy u dětí. Opět ve čtyřech obdobích jejich života. Do hodnocení jsme nezahrnuli dotazníky, ve kterých rodiče odpověděli nevím. Procenta v grafech jsou zaokrouhlena na 1 desetinné místo.

7.1.1. Vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem V této části jsme se zabývali vlivem vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem na výskyt alergiků a nealergiků. V prvním roce života spalo 4,8 % alergiků a 5,4 % nealergiků v místnosti vytápěné kamny nebo krbem. Ve dvou až třech letech došlo naopak ke zvýšení výskytu alergiků na 5,0 % a snížení výskytu nealergiků na 4,5 %. Ve čtyřech až pěti letech se četnost alergiků a nealergiků téměř vyrovnala na 4,8 % a 4,9 %. Od 6. roku života dítěte jsme zaznamenali nárůst alergiků na 6,0 % a pokles nealergiků na 3,8 %. Zjištěné hodnoty nebyly statisticky významné. (Tab. 11.1.1.1.)

34

7.1.1.1.

Graf Vliv vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem na výskyt alergií u dětí

Jak již bylo uvedeno dříve, astma, atopický ekzém a senná nebo celoroční rýma (ne z nachlazení) patří mezi nejčastější alergická onemocnění. Proto jsme se po zjištění četnosti alergiků a nealergiků zaměřili na vliv vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem na výskyt těchto třech alergických onemocnění. Od narození do 5. roku života jsme zaznamenali vyšší výskyt astmatiků. Od 6 let dochází naopak k nárůstu četnosti neastmatiků. V 1. roce života spalo 11,1 % astmatiků a 4,6 % neastmatiků v místnosti vytápěné kamny nebo krbem. Ve 2 až 3 letech to bylo 11,7 % astmatiků a 3, 8 % neastmatiků, od 4 do 5 let 7, 5 % astmatiků a 3,8 % neastmatiků. Od 6 let se snížil výskyt astmatiků na 3,5 %, zatímco u neastmatiků se mírně zvýšila hodnota na 4,0 %. Mezi astmatiky a neastmatiky v prvním roce a ve dvou až třech letech jsme zaznamenali statisticky významné rozdíly. (Tab. 11.1.1.2.)

35

7.1.1.2.

Graf Vliv vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem na výskyt astmatu u dětí

U ekzematiků, kteří spali v místnostech vytápěných kamny na tuhá paliva nebo krbem, se projevilo postupné zvyšování jejich četnosti. Od 4,0 % v prvních třech letech života, přes 4,9 % ve 4. a 5. roce, až k 7,5 % po 6. roce života. Opačný jev se projevil u neekzematiků, kde došlo k poklesu četnosti ze 4,9 % v 1. roce, přes 4,2 % ve 2 až 3 letech, 4,0 % během čtyř až pěti let až na 3,7 % po 6. roce života. Statisticky významný rozdíl mezi ekzematiky a neekzematiky jsme zaznamenali u šestiletých a starších dětí. (Tab 11.1.1.3.) 7.1.1.3.

Graf Vliv vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem na výskyt ekzému u dětí

36

Alergickou rýmou trpělo v 1. roce 6,3 % dětí, které spaly v místnostech vytápěných kamny nebo krbem, bez rýmy bylo 4,7 % dětí. Ve 2 a 3 letech trpělo 2,9 % dětí a netrpělo 4,3 %, od 4. do 5. roku 3,3 % dětí a 4,1%. Od 6 let mělo alergickou rýmu 5,1 % dětí a nemělo 3,8 % dětí. Získané výsledky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.1.1.4.) 7.1.1.4.

Graf Vliv vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem na výskyt alergické rýmy u dětí

7.1.2. Ústřední (etážové) vytápění s radiátory Při sledování vlivu vytápění ústředním topením na výskyt alergií u dětí jsme v prvních pěti letech života zjistili mírnou převahu alergiků nad nealergiky. V prvním i ve druhém až třetím roce života spalo 80,1 % alergiků v místnosti vytápěné ústředním topením. Ve čtyřech a pěti letech to bylo 81,8 % a od šesti let 79,4 %. Nealergiků vystavených ústřednímu topení bylo 76,2 % v prvním roce, 75,4 % ve 2 až 3 letech, 76,4 % od 4 do 5 let a 80,0 % od 6. roku života. V období od čtyř do pěti let jsme zaznamenali statisticky významné rozdíly mezi alergiky a nealergiky. (Tab. 11.1.2.1.)

37

7.1.2.1.

Graf Vliv ústředního vytápění na výskyt alergií u dětí

Při zjišťování rozdílu mezi astmatiky a neastmatiky jsme nezískali statisticky významné výsledky. Četnost astmatiků, kteří spali v místnostech vytápěných ústředním topením, byla větší ve všech čtyřech sledovaných obdobích. Do jednoho roku bylo vystaveno ústřednímu topení 80,0 % astmatiků a 77,9 % neastmatiků, ve 2. až 3. roce 81,8 % astmatiků a 76,7 % neastmatiků, od 4 do 5 let 84,9 % astmatiků a 78,2 % neastmatiků a od 6 let až dosud 81,7 % astmatiků a 79,8 % neastmatiků. (Tab. 11.1.2.2.) 7.1.2.2.

Graf Vliv ústředního vytápění na výskyt astmatu u dětí

38

V místnosti vytápěné ústředním topením spalo 80,8 % ekzematiků a 77,6 % neekzematiků v prvním roce života, 80,1 % dvouletých a tříletých ekzematiků a 76,6 % neekzematiků. Od 4. roku došlo k poklesu četnosti ekzematiků na 75,6 % a nárůstu neekzematiků na 78,8 %. Od 6. roku na 78,2 % ekzematiků a 80,1 % neekzematiků. Získané výsledky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.1.2.3.) 7.1.2.3.

Graf Vliv ústředního vytápění na výskyt ekzému u dětí

Výskyt dětí trpících alergickou rýmou, které spaly v místnostech s ústředním topením proti těm bez rýmy, byl ve všech sledovaných obdobích vyšší. Do 2 let trpělo alergickou rýmou 81,3 % dětí vystavených ústřednímu topení a netrpělo 77,8 % dětí, od dvou do třech let mělo rýmu 82,9 % dětí a nemělo 76,6 %. Od 4 do 5 let mělo rýmu 84,8 % dětí a nemělo 78,0 %. Od 6 let bylo 83,5 % dětí trpících rýmou a 79,3 % dětí bez rýmy. Získané výsledky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.1.2.4.)

39

7.1.2.4.

Graf Vliv ústředního vytápění na výskyt alergické rýmy u dětí

7.1.3. Vytápění plynovým topidlem v místnosti (WAW) Dále jsme se zabývali vlivem vytápění plynovým topidlem na výskyt alergií u dětí. Ve všech sledovaných obdobích jsme získali vyšší četnost alergiků než nealergiků. V prvním roce života spalo 5,0 % alergiků a 4,1 % nealergiků v místnosti vytápěné plynovým topením, ve dvou a třech letech to bylo 4,3 % alergiků a 3,6 % nealergiků, od 4 do 5 let 5,0 % alergiků a 2,9 % nealergiků a od 6 let až dosud 5,5 % alergiků a 3,2 % nealergiků. V období od 6 let až dosud jsme získali statisticky významné výsledky. (Tab. 11.1.3.1.) 7.1.3.1.

Graf Vliv vytápění plynovým topidlem na výskyt alergií u dětí

40

Při zjišťování vlivu vytápění plynovým topením na výskyt astmatu byla četnost neastmatiků ve všech sledovaných obdobích vyšší než četnost astmatiků. Během prvního roku života spalo 4,4 % astmatiků a 4,9 % neastmatiků v místnosti s plynovým topením. Ve dvou a třech letech došlo k poklesu výskytu astmatiků na 1,3 %, od 4 do 5 let až na 1,1 %. Četnost neastmatiků byla 4,4 % ve 2 až 3 letech a 4,0 % ve 4 až 5 letech. Od 6. roku výskyt astmatiků mírně narostl na 3,5 %, neastmatici tvořili 4,1 %. Mezi hodnotami astmatiků a neastmatiků jsme nezaznamenali statisticky významné rozdíly. (Tab. 11.1.3.2.) 7.1.3.2.

Graf Vliv vytápění plynovým topidlem na výskyt astmatu u dětí

Ekzémem trpělo v prvním roce života 4,6 % dětí, které spaly v místnostech s plynovým topidlem, bez ekzému bylo 4,9 % dětí. Od dvou let došlo ke zvýšení četnosti ekzematiků na 7,3 % a poklesu četnosti neekzematiků na 4,0 %. Ve 4 a 5 letech spalo 4,9 % ekzematiků a 3,8 % neekzematiků v místnosti vytápěné plynovým topidlem. Od 6. roku se projevil pokles ve výskytu ekzematiků na 3,0 % a nárůst neekzematiků na 4,1 %. Hodnoty nebyly statisticky významné. (Tab. 11.1.3.3.)

41

7.1.3.3.

Graf Vliv vytápění plynovým topidlem na výskyt ekzému u dětí

Dále jsme sledovali vliv plynového topení na výskyt alergické rýmy. Ve všech čtyřech sledovaných obdobích jsme zaznamenali vyšší četnost dětí trpících alergickou rýmou. Během prvního roku života trpělo rýmou 7,8 % dětí, bez rýmy bylo 4,8 % dětí. Od 2 let mělo rýmu 4,8 % dětí, bez ní bylo 4,3 %, ve 4 a 5 letech bylo 5,3 % dětí s rýmou a bez ní 3,7 % a od 6 let až dosud trpělo rýmou 4,7 % dětí a netrpělo 4,0 % dětí. Zjištěné hodnoty nebyly statisticky významné. (Tab. 11.1.3.4.) 7.1.3.4.

Graf Vliv vytápění plynovým topidlem na výskyt alergické rýmy u dětí

42

7.1.4. Podlahové vytápění Dále jsme se zabývali vlivem vytápění podlahovým topením na výskyt alergií u dětí. Nealergici převažovali nad alergiky ve všech sledovaných obdobích. V prvním roce spalo 0,7 % alergiků a 0,9 % nealergiků v místnosti s podlahovým topením, ve 2. a 3. roce 0,5 % alergiků a 1,2 % nealergiků, od 4 do 5 let 0,7 % alergiků a 0,8 % nealergiků a od 6. roku 2,4 % alergiků a 2,5 % nealergiků. Získané výsledky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.1.4.1.) 7.1.4.1.

Graf Vliv podlahového vytápění na výskyt alergií u dětí

Při zjišťování vlivu podlahového vytápění na výskyt astmatu převažovala četnost astmatiků nad neastmatiky téměř ve všech sledovaných obdobích. Pouze ve 4 a 5 letech bylo astmatiků 0,0 % a neastmatiků 0,7 %. V prvním roce spalo 2,2 % astmatiků a 0,7 % neastmatiků v místnosti s podlahovým vytápěním, ve dvou až třech letech to bylo 1,3 % astmatiků a 0,8 % neastmatiků a od 6 let 3,5 % astmatiků a 2,3 % neastmatiků. Žádný z výsledků nebyl statisticky významný. (Tab. 11.1.4.2.)

43

7.1.4.2.

Graf Vliv podlahového vytápění na výskyt astmatu u dětí

V prvním roce života byla četnost ekzematiků, kteří spali v místnostech s podlahovým vytápěním, 2,0 % a neekzematiků 0,6 %. Od dvou do třech let došlo ke snížení výskytu ekzematiků na 0,7 % a navýšení neekzematiků na 0,8 %. Ve 4 a 5 letech se projevil opět nárůst výskytu ekzematiků na 2,4 % a pokles neekzematiků na 0,5 %. Od 6. roku spalo 2,3 % ekzematiků a 2,4 % neekzematiků v místnosti vytápěné podlahovým topením. Statisticky významný rozdíl mezi ekzematiky a neekzematiky jsme zaznamenali ve 4. a 5. roce života. (Tab. 11.1.4.3.) 7.1.4.3.

Graf Vliv podlahového vytápění na výskyt ekzému u dětí

44

Sledováním vlivu podlahového vytápění na výskyt alergické rýmy u dětí jsme v prvním roce života získali statisticky významné výsledky. Alergickou rýmou trpělo v 1. roce 3,1 % dětí, bez rýmy bylo 0,6 % dětí, ve 2 a 3 letech rýmu mělo 0,0 % dětí a bez ní bylo 0,8 %. Ve 4. a 5. roce rýma postihla 1,3 % dětí a 0,6 % dětí bylo bez rýmy. Od 6 let mělo rýmu 1,7 % dětí a nemělo 2,5 % dětí. (Tab. 11.1.4.4.) 7.1.4.4.

Graf Vliv podlahového vytápění na výskyt alergické rýmy u dětí

7.1.5. Vytápění přímotopem nebo akumulačními kamny V další otázce jsme se zabývali vlivem vytápění přímotopem nebo akumulačními kamny na výskyt alergie u dětí. Ve všech sledovaných obdobích byla četnost nealergiků vyšší než alergiků, i když s věkem docházelo k postupnému snižování této četnosti. V prvním roce jsme zaznamenali 6,7 % alergiků a 8,2 % nealergiků. Ve dvou a třech letech spalo 5,8 % alergiků a 7,4 % nealergiků v místnosti vytápěné přímotopem, od 4 do 5 let to bylo 2,9 % alergiků a 5,8 % nealergiků a od 6 let 4,1 % alergiků a 5,3 % nealergiků. Statisticky významný rozdíl mezi alergiky a nealergiky jsme zjistili v období od 4 do 5 let. (Tab. 11.1.5.1.)

45

7.1.5.1.

Graf Vliv vytápění přímotopem na výskyt alergií u dětí

Od narození do 3 let života jsme zjistili vyšší výskyt neastmatiků, naopak od čtyř let až dosud byla četnost vyšší u astmatiků. V prvním roce bylo 4,4 % astmatiků a 7,7 % neastmatiků pod vlivem přímotopu, ve 2 a 3 letech 2,6 % astmatiků a 7,0 % neastmatiků, od 4 do 5 let 6,5 % astmatiků a 4,9 % neastmatiků. Od 6. roku jsme zjistili 6,1 % astmatiků a 4,9 % neastmatiků. Získané výsledky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.1.5.2.) 7.1.5.2.

Graf Vliv vytápění přímotopem na výskyt astmatu u dětí

46

Při zjišťování vlivu vytápění přímotopem na výskyt ekzému u dětí jsme nezískali statisticky významné výsledky. Ekzémem trpělo v prvním roce života 6,6 % dětí, ve 2 a 3 letech 4,0 %, od 4 do 5 let 4,1 % dětí a od 6 let 6,8 % dětí. U neekzematiků se projevilo postupné snižování četnosti se snižujícím se věkem dětí. V prvním roce jsme zaznamenali 7,7 % neekzematiků, ve dvou a třech letech 7,1 %, ve čtyřech a pěti letech 5,0 % a od šesti let 4,9 % neekzematiků. (Tab. 11.1.5.3.) 7.1.5.3.

Graf Vliv vytápění přímotopem na výskyt ekzému u dětí

V prvním roce jsme získali vyšší četnost dětí, které spaly v místnostech s přímotopem a netrpěly alergickou rýmou. Od 2 let došlo naopak k navýšení výskytu dětí s alergickou rýmou. Od 4. roku se opět navyšuje četnost dětí netrpících rýmou. Během prvního roku mělo alergickou rýmu 6,3 % dětí, bez ní bylo 7,7 % dětí, od 2 do 3 let trpělo rýmou 7,6 % dětí a netrpělo 6,8 %. Ve 4 a 5 letech to bylo 3,3 % dětí s rýmou a 5,1 % dětí bez rýmy. Od 6. roku se rýma projevila u 4,2 % dětí a bez rýmy bylo 5,2 % dětí. Zaznamenané hodnoty nebyly statisticky významné. (Tab. 11.1.5.4.)

47

7.1.5.4.

Graf Vliv vytápění přímotopem na výskyt alergické rýmy u dětí

7.1.6. Jiný způsob vytápění V dalším kroku jsme sledovali vliv jiného způsobu vytápění na výskyt alergií u dětí. Ve všech sledovaných obdobích jsme získali vyšší četnost nealergiků než alergiků. V prvním roce bylo 0,2 % dětí alergických a 0,7 % nealergiků, ve 2 a 3 letech opět 0,2 % alergiků a 0,7 % nealergiků. Od 4 do 5 let došlo k mírnému nárůstu alergiků na 0,5 % a nealergiků na 1,1 %. Od 6. roku spalo v místnosti s jiným způsobem vytápění 0,7 % alergiků a 1,1 % nealergiků. Zaznamenané hodnoty nebyly statisticky významné. (Tab. 11.1.6.1.) 7.1.6.1.

Graf Vliv jiného způsobu vytápění na výskyt alergií u dětí

48

Zjišťováním vlivu jiného způsobu vytápění na výskyt astmatu jsme nezískali statisticky významné výsledky. Od narození do třech let jsme zjistili 0,0 % astmatiků. Neastmatiků bylo v prvním roce 0,5 % a 0,6 % ve 2. a 3. roce. Od 4 do 5 let narostla četnost astmatiků na 1,1 % a neastmatiků na 0,8 %. Od 6 let spalo v místnosti s jiným způsobem vytápění 0,9 % astmatiků a 1,0 % neastmatiků. (Tab. 11.1.6.2.) 7.1.6.2.

Graf Vliv jiného způsobu vytápění na výskyt astmatu u dětí

Dále jsme se zabývali vlivem jiného způsobu vytápění na výskyt atopického ekzému u dětí. Od narození do třech let trpělo ekzémem 0,7 % dětí, ve 4 a 5 letech 0,8 % dětí a od 6. roku života došlo ke zvýšení na 1,5 %. Bez ekzému bylo od narození do třech let 0,5 % dětí, ve 4 a 5 letech 0,8 % a od 6 let 0,9 % dětí. Výsledky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.1.6.3.)

49

7.1.6.3.

Graf Vliv jiného způsobu vytápění na výskyt ekzému u dětí

Alergickou rýmou trpělo v prvním roce života 1,6 % dětí, které byly vystaveny jinému způsobu vytápění. Ve dvou a třech letech došlo k postupnému poklesu četnosti na 1,0 % , na 0,7 % ve 4 a 5 letech a na 0,4 % dětí od 6 let. Bez alergické rýmy bylo 0,4 % dětí v prvním roce, 0,5 % dětí ve dvou a třech letech, 0,9 % od 4 do 5 let a 1,1 % dětí od 6. roku života. Zaznamenané hodnoty neměly statistickou významnost. (Tab. 11.1.6.4.) 7.1.6.4.

Graf Vliv jiného způsobu vytápění na výskyt alergické rýmy u dětí

50

7.2. Větrání V další části jsme se zabývali vlivem jednotlivých způsobů větrání na výskyt alergií u dětí. Zajímal nás způsob větrání místnosti, kde dítě spalo. Výskyt jasných alergiků a jasných nealergiků jsme sledovali opět ve čtyřech obdobích života. Vliv jednotlivých způsobů větrání na výskyt astmatu, atopického ekzému a alergické rýmy u dětí jsme řešili podobně jako u vytápění. Do hodnocení jsme nezahrnuli dotazníky, ve kterých rodiče odpověděli nevím. Procenta v grafech jsou zaokrouhlena na 1 desetinné místo

7.2.1. Celoročně otevřené okno během spánku Při sledování vlivu celoročně otevřeného okna během spánku dítěte na výskyt alergií u dětí jsme nezaznamenali statisticky významné výsledky. Ve všech sledovaných obdobích byla četnost alergiků vyšší než nealergiků. V prvním roce spalo při celoročně otevřeném okně 3,7 % alergiků a 2,7 % nealergiků, ve dvou a třech letech to bylo 3,7 % alergiků a 2,4 % nealergiků, od 4 do 5 let 4,2 % alergiků a 2,3 % nealergiků a od 6 let 4,5 % alergiků a 3,0 % nealergiků. (Tab. 11.2.1.1.) 7.2.1.1.

Graf Vliv celoročně otevřeného okna během spánku na výskyt alergií u dětí

Ve věku od dvou let až dosud jsme zaznamenali vyšší výskyt astmatiků, kteří spali při celoročně otevřeném oknu. V prvním roce života byla četnost

51

astmatiků 2,4 % a neastmatiků 3,2 %. Od dvou let došlo k nárůstu astmatiků na 9,5 % a poklesu neastmatiků na 2,8 %. Ve 4 a 5 letech se četnost astmatiků ještě zvýšila na 11,0 % a u neastmatiků byla 2,9 %. Od 6. roku spalo při celoročně otevřeném okně 5,4 % astmatiků a 3,8 % neastmatiků. Od 2 do 5 let byly rozdíly mezi astmatiky a neastmatiky statisticky významné. (Tab. 11.2.1.2.) 7.2.1.2.

Graf Vliv celoročně otevřeného okna během spánku na výskyt astmatu u dětí

U ekzematiků, kteří spali v místnostech s celoročně otevřeným oknem, byla četnost ve všech sledovaných obdobích vyšší. Od 2 do 5 let byly rozdíly mezi ekzematiky a neekzematiky podobně jako u astmatu statisticky významné. V prvním roce bylo 4,1 % ekzematiků a 3,0 % neekzematiků, od 2 do 3 let 6,8 % ekzematiků a 2,7 % neekzematiků, ve 4 a 5 letech 7,6 % ekzematiků a 3,1 % neekzematiků a od 6. roku spalo v místnosti s celoročně otevřeným oknem 5,4 % ekzematiků a 3,7 % neekzematiků. (Tab. 11.2.1.3.)

52

7.2.1.3.

Graf Vliv celoročně otevřeného okna během spánku na výskyt ekzému u dětí

Alergickou rýmou trpělo v prvním roce 0,0 % dětí, které spaly s celoročně otevřeným oknem a netrpělo 3,3 % dětí. Od druhého roku došlo k nárůstu četnosti dětí trpících alergickou rýmou. Ve 2 a 3 letech mělo alergickou rýmu 4,9 % dětí a bez ní bylo 3,0 %, od 4 do 5 trpělo alergickou rýmou až 6,8 % dětí a netrpělo 3,0 % dětí. Zaznamenané hodnoty ve 4 a 5 letech byly statisticky významné. Od 6 let alergická rýma trápila 6,0 % dětí a bez ní bylo 3,5 % dětí. (Tab. 11.2.1.4.) 7.2.1.4.

Graf Vliv celoročně otevřeného okna během spánku na výskyt alergické rýmy u dětí

53

7.2.2. Otevřené okno aspoň polovinu roku během spánku V dalším bodě jsme sledovali vliv otevřeného okna aspoň polovinu roku během spánku dítěte na výskyt alergií u dětí. Rozdíly mezi alergiky a nealergiky nebyly statisticky významné. V prvním roce spalo při otevřeném okně aspoň polovinu roku 30,9 % alergiků a 33,8 % nealergiků, ve 2 a 3 letech to bylo 33,6 % alergiků a 35,1 % nealergiků, od 4 do 5 let 37,1 % alergiků a 38,5 % nealergiků a od 6 let došlo k vyrovnání četnosti alergiků a nealergiků na 40,6 %. (Tab. 11.2.2.1.) 7.2.2.1.

Graf Vliv otevřeného okna aspoň polovinu roku během spánku na výskyt alergií u dětí

V období prvního roku života jsme získali statisticky významné rozdíly mezi astmatiky a neastmatiky, kteří spali v místnostech s otevřeným oknem aspoň polovinu roku. Pod vlivem otevřeného okna aspoň polovinu roku spalo 45,2 % astmatiků a 31,0 % neastmatiků. Ve dvou a třech letech došlo k poklesu četnosti astmatiků na 33,8 % a nárůstu neastmatiků na 33,6 %. Ve 4 a 5 letech jsme zjistili 40,7 % astmatiků a 36,8 % neastmatiků a od 6. roku až dosud 45,5 % astmatiků a 39,3 % neastmatiků. (Tab. 11.2.2.2.)

54

7.2.2.2.

Graf Vliv otevřeného okna aspoň polovinu roku během spánku na výskyt astmatu u dětí

Od narození do 5 let byla četnost ekzematiků, kteří spali v místnostech s otevřeným oknem aspoň polovinu roku, vyšší než četnost neekzematiků. V prvním roce mělo ekzém 32,7 % dětí. Ve 2 a 3 letech bylo ekzematiků 35,4 %, ve 4 a 5 letech 37,3 %. Od 6. roku došlo k poklesu na 36,2 % ekzematiků. Četnost neekzematiků se s věkem postupně zvyšovala. V prvním roce jsme zjistili 31,3 % neekzematiků, ve dvou a třech letech 33,4 %, ve čtyřech a pěti letech 37,0 % a od 6. roku 40,1 %. Získané hodnoty neměly statistickou významnost. (Tab. 11.2.2.3.)

55

7.2.2.3.

Graf Vliv otevřeného okna aspoň polovinu roku během spánku na výskyt ekzému u dětí

Alergickou rýmou trpělo v prvním roce 29,0 % dětí, které spaly aspoň polovinu roku při otevřeném okně, bez alergické rýmy bylo 31,5 %. Od dvou do třech let došlo k mírnému nárůstu četnosti dětí trpících alergickou rýmou na 39,8 %, bez ní bylo 33,2 %. Ve 4 a 5 letech mělo alergickou rýmu 37,2 % dětí a nemělo 37,0 % dětí. Od 6. roku alergická rýma trápila 36,9 % dětí a bez rýmy bylo 40,2 % dětí. Zaznamenané výsledky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.2.4.) 7.2.2.4.

Graf Vliv otevřeného okna aspoň polovinu roku během spánku na výskyt alergické rýmy u dětí

56

7.2.3. Celoroční větrání před spánkem V této části jsme se zabývali dětmi, které spaly v místnostech se zavřenými okny, ale před uložením se místnost větrala celoročně. Při zjišťování vlivu tohoto typu větrání na výskyt alergií u dětí jsme nezískali statisticky významné výsledky. V prvním roce života spalo v místnosti celoročně větrané před uložením 42,9 % alergiků a 43,1 % nealergiků. Ve 2 a 3 letech bylo alergiků 41,3 % a 42,7 % nealergiků, od 4 do 5 let došlo k mírnému poklesu alergiků na 37,1 % a nealergiků na 38,9 %. Od 6 let se projevil další pokles v četnosti alergiků na 31,7 % a nealergiků na 36,6 %. (Tab. 11.2.3.1.) 7.2.3.1.

Graf Vliv celoročně otevřeného okna před spánkem na výskyt alergií u dětí

Ve všech sledovaných obdobích byla četnost neastmatiků, kteří spali v místnostech celoročně větraných před uložením, větší než četnost astmatiků. U obou těchto skupin docházelo k postupnému snižování jejich výskytu. V prvním roce spalo v místnosti celoročně větrané před uložením 35,7 % astmatiků a 43,9 % neastmatiků, od dvou do třech let to bylo 35,1 % astmatiků a 42,5 % neastmatiků. Ve 4 a 5 letech poklesla četnost astmatiků na 31,9 % a neastmatiků na 38, 3 % a od 6 let na 27,7 % astmatiků a 35,8 % neastmatiků. Zjištěné rozdíly mezi astmatiky a neastmatiky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.3.2.)

57

7.2.3.2.

Graf Vliv celoročně otevřeného okna před spánkem na výskyt astmatu u dětí

Statisticky významné rozdíly mezi ekzematiky a neekzematiky, kteří spali v místnostech celoročně větraných před uložením, jsme zaznamenali v prvním roce života. Od narození došlo u neekzematiků k postupnému snižování jejich četnosti. V prvním roce života trpělo ekzémem 36,1 % dětí, neekzematiků bylo 44,5 %. Od dvou do třech let bylo ekzematiků 37,4 % a neekzematiků 42,7 %, ve 4 a 5 letech 34,7 % ekzematiků a 38,2 % dětí bez ekzému. Od 6 let až dosud jsme zjistili 36,9 % dětí s ekzémem a 35,1 % neekzematiků. (Tab. 11.2.3.3) 7.2.3.3.

Graf Vliv celoročně otevřeného okna před spánkem na výskyt ekzému u dětí

58

U alergické rýmy jsme stejně jako u atopického ekzému zjistili statistickou významnost v prvním roce života dětí, které spaly v místnostech celoročně větraných před uložením. Od narození až dosud se projevilo snižování četnosti u dětí s alergickou rýmou i bez ní. Během prvního roku života trpělo rýmou 56,5 % dětí, bez ní bylo 43,2 % dětí. Ve 2 a 3 letech mělo alergickou rýmu 40,8 % dětí a nemělo 42,3 %, ve 4 a 5 letech ji mělo 37,2 % a nemělo 38,0 % dětí. V 6. roce až dosud trpělo alergickou rýmou 33,5 % dětí a netrpělo 35,6 % dětí. (Tab. 11.2.3.4.) 7.2.3.4.

Graf Vliv celoročně otevřeného okna před spánkem na výskyt alergické rýmy u dětí

7.2.4. Větrání před spánkem aspoň polovinu roku V dalším bodě jsme se zaměřili na děti, které spaly v místnosti se zavřenými okny, ale před uložením se místnost větrala aspoň polovinu roku. Ve všech sledovaných obdobích převažovala četnost alergiků nad nealergiky. V prvním roce života jsme zjistili 16,2 % alergiků a 13,9 % nealergiků, ve 2 a 3 letech 15,4 % alergiků a 13,6 % nealergiků, ve 4 a 5 letech 15,4 % alergiků a 13,7 % nealergiků a od 6 let až dosud 15,8 % alergiků a 12,7 % nealergiků. Zaznamenané hodnoty nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.4.1.)

59

7.2.4.1.

Graf Vliv větrání před spánkem aspoň polovinu roku na výskyt alergií u dětí

Při sledování vlivu tohoto typu větrání na výskyt astmatu jsme v prvním roce zaznamenali vyšší četnost neastmatiků a to 15,4 %, astmatiků bylo 9,5 %. Ve dvou a třech letech došlo k nárůstu astmatiků na 14,9 % a poklesu neastmatiků na 14,8 %. Ve 4 a 5 letech se projevil pokles astmatiků na 9,9 % a nárůst neastmatiků na 15,2 %. Od 6. roku trpělo astmatem 12,5 % dětí a bez astmatu bylo 14,1 % dětí. Zjištěné hodnoty nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.4.2.) 7.2.4.2.

Graf Vliv větrání před spánkem aspoň polovinu roku na výskyt astmatu u dětí

60

U ekzematiků, kteří spali v místnostech větraných před spaním aspoň polovinu roku, byla četnost v prvním roce 18,4 %, u neekzematiků 14,9 %. Ve 2 a 3 letech došlo ke snížení výskytu ekzematiků na 12,9 % a navýšení neekzematiků na 15,0 %. Ve 4 a 5 letech se projevilo opět mírné zvýšení ekzematiků na 15,3 % a pokles neekzematiků na 14,8 %. V období od 6 let až dosud trpělo ekzémem 17,7 % dětí, bez ekzému bylo 13,6 %. Zjištěné výsledky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.4.3.) 7.2.4.3.

Graf Vliv větrání před spánkem aspoň polovinu roku na výskyt ekzému u dětí

Od narození do třech let převažovala četnost dětí netrpících alergickou rýmou, které spaly v místnostech větraných před spánkem aspoň polovinu roku. Ve 4 a 5 letech došlo k vyrovnání výskytu dětí s alergickou rýmou a bez ní. Od 6 let narostla četnost dětí trpících alergickou rýmou. V prvním roce trpělo alergickou rýmou 11,3 % dětí, bez ní bylo 15,4 %, ve dvou a třech letech trpělo 10,7 % dětí a netrpělo 15,1 % dětí. Ve 4 a 5 letech se četnosti dětí s alergickou rýmou a bez ní vyrovnaly na 14,9 %. Od 6 let mělo alergickou rýmu 16,7 % dětí a bez rýmy bylo 13,5 %. Získané hodnoty nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.4.4.)

61

7.2.4.4.

Graf Vliv větrání před spánkem aspoň polovinu roku na výskyt alergické rýmy u dětí

7.2.5. Zavřená okna během spánku, větrání nepravidelné Dále nás zajímal vliv zavřených oken během spánku a nepravidelného větrání na výskyt alergií u dětí. Ve všech sledovaných obdobích jsme zjistili vyšší výskyt nealergiků než alergiků. V prvním roce bylo pod vlivem nepravidelného větrání 4,5 % alergiků a 5,5 % nealergiků, ve dvou a třech letech 4,5 % alergiků a 5,1 % nealergiků, od 4 do 5 let 4,5 % alergiků a 5,4 % nealergiků a od 6 let 5,0 % alergiků a 6,0 % nealergiků. Zaznamenané výsledky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.5.1.)

62

7.2.5.1.

Graf Vliv nepravidelného větrání na výskyt alergií u dětí

U astmatu jsme nezjistili statisticky významné výsledky. Ve všech sledovaných obdobích byla četnost neastmatiků, kteří spali v nepravidelně větraných místnostech, vyšší než astmatiků. V prvním roce spalo v místnosti s nepravidelným větráním 4,8 % astmatiků a 5,1 % neastmatiků, od 2 do 3 let 4,1 % astmatiků a 5,1 % neastmatiků, ve 4 a 5 letech 4,4 % astmatiků a 5,2 % neastmatiků. Od 6 let až dosud mělo astma 5,4 % dětí a nemělo 5,6 % dětí. (Tab. 11.2.5.2.) 7.2.5.2.

Graf Vliv nepravidelného větrání na výskyt astmatu u dětí

63

U ekzematiků, kteří spali v nepravidelně větraných místnostech, se projevilo postupné snižování jejich četnosti. Opak jsme zaznamenali u neekzematiků. V prvním roce spalo v místnosti s nepravidelným větráním 6,1 % ekzematiků a 5,0 % neekzematiků, ve 2 a 3 letech 5,4 % ekzematiků a 5,0 % neekzematiků, ve 4 a 5 letech 4,2 % ekzematiků a 5,3 % neekzematiků a od 6 let až dosud trpělo ekzémem 3,1 % dětí a bez něj bylo 5,8 % dětí. Získané hodnoty nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.5.3.) 7.2.5.3.

Graf Vliv nepravidelného větrání na výskyt ekzému u dětí

Ve všech sledovaných obdobích jsme dále zaznamenali vyšší četnost dětí netrpících alergickou rýmou, které byly pod vlivem nepravidelného větrání. Četnost dětí trpících alergickou rýmou byla nižší než u dětí bez alergické rýmy, ale postupně se od narození s věkem zvyšovala. Během prvního roku života trpělo alergickou rýmou 1,6 % dětí, bez rýmy bylo 5,3 % dětí. Ve dvou a třech letech mělo alergickou rýmu 3,9 % dětí a nemělo 5,1 % dětí. Ve 4 a 5 letech rýma trápila 4,1 % dětí a bez ní bylo 5,3 % dětí. Od 6. roku až dosud rýma trápila 5,2 % dětí, bez rýmy bylo 5,6 %. Zaznamenané výsledky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.5.4.)

64

7.2.5.4.

Graf Vliv nepravidelného větrání na výskyt alergické rýmy u dětí

7.2.6. Klimatizovaná místnost Při zjišťování vlivu klimatizace na výskyt alergií u dětí jsme nezaznamenali statisticky významné výsledky. Ve všech sledovaných obdobích převažovala četnost alergiků nad nealergiky. Během prvního roku života spalo v klimatizované místnosti 1,0 % alergiků a 0,3 % nealergiků. Od dvou do pěti let bylo 0,7 % alergiků a 0,4 % nealergiků. Od 6 let trpělo alergií 0,7 % dětí a bez alergie bylo 0,3 % dětí. (Tab. 11.2.6.1.) 7.2.6.1.

Graf Vliv klimatizace na výskyt alergií u dětí

65

Ve všech sledovaných obdobích byla četnost astmatiků, kteří spali v klimatizované místnosti, vyšší než neastmatiků. Výskyt astmatiků se však od narození s věkem postupně snižoval. V prvním roce spalo v klimatizované místnosti 2,4 % astmatiků a 0,6 % neastmatiků, ve dvou a třech letech to bylo 1,4 % astmatiků a 0,5 % neatsmatiků, od 4 a do 5 let 1,1 % astmatiků a 0,6 % neastmatiků. Od 6. roku až dosud trpělo astmatem 0,9 % dětí, bez něj bylo 0,5 % dětí. Rozdíly mezi astmatiky a neastmatiky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.6.2.) 7.2.6.2.

Graf Vliv klimatizace na výskyt astmatu u dětí

Dále nás zajímal vliv klimatizace na výskyt ekzému u dětí. V prvních třech letech byla četnost ekzematiků vyšší než neekzematiků. V prvním roce spalo v klimatizované místnosti 1,4 % ekzematiků, ve dvou a třech letech 0,7 % ekzematiků. V dalších letech byla četnost ekzematiků 0,0 %. Neekzematiků bylo v prvních třech letech života 0,6 %, ve 4 a 5 letech 0,7 % a od 6 let až dosud 0,5 %. Zaznamenané hodnoty nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.6.3.)

66

7.2.6.3.

Graf Vliv klimatizace na výskyt ekzému u dětí

Děti trpící alergickou rýmou, které spaly v klimatizované místnosti, jsme zjistili pouze v prvním roce života. Jejich četnost byla 1,6 %. V ostatních sledovaných obdobích byla jejich četnost 0,0 %. V prvních třech letech života bylo bez alergické rýmy 0,6 % dětí, ve čtyřech a pěti letech 0,7 % a od 6 let až dosud opět 0,6 % dětí. Zjištěné výsledky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.6.4.) 7.2.6.4.

Graf Vliv klimatizace na výskyt alergické rýmy u dětí

67

7.2.7. Jiný způsob větrání V posledním bodě jsme se zaměřili na vliv jiného způsobu větrání, než které bylo dosud popsáno, na výskyt alergií u dětí. Zaznamenané výsledky nebyly statisticky významné. Četnost alergiků se od narození zvyšovala. V prvním roce bylo 0,7 % alergiků a 0,7 % nealergiků. Ve dvou a třech letech spalo v místnosti s jiným typem větrání opět 0,7 % alergiků i nealergiků. Ve 4 a 5 letech došlo k nárůstu výskytu alergiků na 1,0 % a nealergiků na 0,8 %. Od 6 let až dosud se četnost alergiků zvýšila na 1,7 %, nealergiků bylo 0,8 %. (Tab. 11.2.7.1.) 7.2.7.1.

Graf Vliv jiného způsobu větrání na výskyt alergií u dětí

Pod vlivem jiného typu větrání bylo v prvním roce života 0,0 % astmatiků a 0,8 % neastmatiků. Ve 2 a 3 letech výskyt astmatiků narostl na 1,4 %, neastmatiků bylo 0,7 %. Od 4 do 5 let jsme získali 1,1 % astmatiků a 0,9 % neastmatiků. Od 6. roku života až dosud narostla četnost astmatiků na 2,7 %, četnost neastmatiků zůstala na 0,9 %. Rozdíly mezi astmatiky a neastmatiky nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.7.2.)

68

7.2.7.2.

Graf Vliv jiného způsobu větrání na výskyt astmatu u dětí

U ekzematiků, kteří spali v místnostech s jiným způsobem větrání, se s rostoucím věkem projevil postupný pokles jejich četnosti. U neekzematiků jsme zaznamenali opačný jev. Od narození do třech let trpělo ekzémem 1,4 % dětí, neekzematiků bylo 0,7 %. Od 4 let až dosud poklesl výskyt ekzematiků na 0,8 %. Neekzematiků jsme ve 4 a 5 letech zjistili 0,9 %. Od 6. roku až dosud bylo bez ekzému 1,1 % dětí. Hodnoty nebyly statisticky významné. (Tab. 11.2.7.3.) 7.2.7.3.

Graf Vliv jiného způsobu větrání na výskyt ekzému u dětí

69

Při zjišťování vlivu jiného způsobu větrání na výskyt alergické rýmy u dětí jsme nezískali statisticky významné výsledky. Od narození do 5 let byla četnost dětí s alergickou rýmou 0,0 %. Od 6 let se jejich četnost navýšila na 1,7 %. U dětí bez alergické rýmy se jejich výskyt pohyboval od 0,8 % během prvních třech let, do 1,0 % od 4 let až dosud. (Tab. 11.2.7.4.) 7.2.7.4.

Graf Vliv jiného způsobu větrání na výskyt alergické rýmy u dětí

70

8. Diskuze 8.1. Vytápění 8.1.1. Vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem Zkoumali jsme vliv vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem na výskyt alergií u dětí. Nezůstali jsme však pouze u alergií, ale rozhodli jsme se jít hlouběji. Zajímalo nás, jak vytápění ovlivňuje výskyt třech klinických projevů alergie. Konktrétně astmatu, atopického ekzému a alergické rýmy. U vytápění kamny na tuhá paliva v souvislosti s alergií jsme nezískali žádné statisticky významné výsledky. Zaujal nás ale první rok života dítěte. V tomto období se vyskytlo více nealergiků než alergiků. Důvodem tohoto rozdílu by mohlo být používání kamen jako zdroje vytápění především na venkově. Souvisí tak s mnohem tradičnějším způsobem života. Navíc škodliviny pocházející z kamen dráždí dýchací cesty a podílí se na častějším výskytu infekčních onemocnění, které pravděpodobně chrání před výskytem alergií. To je důležité hlavně v prvním roce života, kdy se imunitní systém dítěte vyvíjí a trénuje. Kouř z kamen podněcuje častější větrání, které snižuje teplotu i vlhkost v místnosti a tím redukuje hladiny roztočů. S těmito výsledky přišla von Mutius, Illi et al. (1996) a řada dalších autorů (kapitola 5.2.1.). Ve dvou a třech letech a od šesti let se projevil nárůst alergiků. Toto jsou dvě období, kdy se dítě dostává do nového prostředí (školka, škola). Kontakt s novými alergeny (věci, děti, strava, hygiena atd.) by mohl být příčinou převahy alergiků nad nealergiky. Na téma vytápění kamny na tuhá paliva a jeho vliv na alergie se zaměřilo hodně studií (kapitola 5.2.1.), ale vědci se ve výsledcích studií často rozcházejí. Bylo by vhodné vzít v potaz nejen způsob vytápění, ale i frekvenci větrání, teplotu a vlhkost v místnosti a místo bydliště. Tato problematika by zasloužila další zkoumání. Vytápění kamny dle našich výsledků nemá vliv na výskyt alergií u dětí.

71

Zajímavé výsledky jsme ovšem získali sledováním vlivu vytápění kamny na výskyt astmatu. Oproti alergiím jsme u astmatu zaznamenali statisticky významné výsledky. Jedná se o období od narození do třech let. Ve dvou a třech letech byla statistická významnost dokonce p<0,001. Na základě našich výsledků můžeme říci, že vytápění kamny na tuhá paliva v místnosti, kde dítě spalo, je rizikový faktor pro výskyt astmatu v raném dětství. Naše výsledky potvrzují závěry několika autorů, mezi kterými jsou již dříve zmínění Zheng, Niu et al. (2002), Qian, Zhang et al. (2004), Kasznia-Kocot, Kowalska et al. (2010). V období od 6 let až dosud jsme statisticky významné výsledky nezískali, ale v porovnání s předchozími obdobími jsme zjistili více neastmatiků než astmatiků. Proč se nepříznivý vliv kamen na výskyt astmatu neprojevil i v této věkové skupině, nejsme schopni vysvětlit. Další statisticky významný výsledek jsme zjistili při porovnání rozdílu mezi ekzematiky a neekzematiky (p<0,05). Vytápění kamny se jeví jako rizikové od 6. roku života dítěte. Takže zatímco vliv tohoto typu vytápění na výskyt astmatu se projevuje především v raném dětství, atopickým ekzémem trpí výrazně více dětí až v pozdějším věku. Z našich dat se nemůžeme přiklonit k závěrům některých autorů, kteří uvádí, že atopický ekzém se u většiny pacientů objeví již v raném dětství. Nejčastěji do šesti let, s velkou převahou do třech let. (Benáková 2010), (Barclay 2008) U alergické rýmy nás zaujaly dva výstupy. V prvním roce jsme získali vyšší počet dětí trpících rýmou. Nepotvrdili jsme tak výsledky již dříve uvedených studií (von Mutius, Illi et al. 1996), (Duhme, Weiland et al. 1998), ve kterých vyšlo vytápění kamny v prvním roce života jako protektivní faktor proti výskytu alergické rýmy. Vyšší počet dětí s alergickou rýmou jsme zjistili i ve věkové skupině od šesti let. Porovnáním s předchozími výsledky se zdá, že používání kamen na tuhá paliva v období od 6. roku života by mohlo mít určitý vliv na výskyt alergií, atopického ekzému a alergické rýmy u dětí. Tento problém je náznakem, kam by bylo vhodné zacílit další bádání. V naší práci jsme však u alergické rýmy nezískali žádné statisticky významné výsledky. Musíme tedy konstatovat, že vytápění kamny na tuhá paliva nemá vliv na výskyt alergické rýmy. 72

8.1.2. Ústřední (etážové) vytápění s radiátory Ústřední vytápění byl nejčastěji používaný zdroj vytápění z našich dotazníků. Instalace ústředního vytápění a nových izolujících oken se v dnešní době stává trendem, především z důvodů ekonomických. Při vytápění ústředním topením jsme získali statisticky významný rozdíl mezi alergiky a nealergiky ve věku čtyřech až pěti let (p<0,05). U mladších dětí se statisticky významné výsledky neobjevily, přesto i u těchto věkových skupin převládali alergici nad nealergiky. Zahraniční studie se ve svých výsledcích často rozcházejí (kapitola 5.2.2.). Přikláníme se k závěrům, že vytápění ústředním topením je rizikový faktor pro výskyt alergií v dětství, především z důvodu snížené cirkulace vzduchu. Tento typ vytápění neprodukuje v dětském pokoji zplodiny, není opatřen žádným odtahem, a proto nepodněcuje větrání. V místnosti nedochází k cirkulaci vzduchu, vrůstá teplota a vlhkost. Nabízejí se tak vhodné podmínky pro růst a množení roztočů. To vše je ještě umocněno, pokud jsou přítomna izolující okna. Zda se nachází souvislost mezi používáním ústředního vytápění, nižší mírou větrání a jejich vlivem na výskyt alergií, by si zasloužilo další pozornost. U astmatu a alergické rýmy jsme žádné statisticky významné výsledky nezískali. Přesto astmatiků a dětí trpících rýmou bylo v našem průzkumu více než neastmatiků a dětí bez rýmy. Nejvíce se jejich rozdíl blížil statistické významnosti ve čtyřech až pěti letech. Při srovnání s předchozími výsledky u alergií se zdá, že používání ústředního vytápění by mohlo být rizikové pro výskyt alergií, astmatu a alergické rýmy hlavně ve věku od čtyřech do pěti let. Nepotvrdili jsme, ale ani nevyvrátili závěry o nepříznivém účinku ústředního vytápění na výskyt astmatu a alergické rýmy, s nimiž přišli již dříve uvedení Hunter, Davies et al. (2003) a Zacharasiewicz, Zidek et al. (2000). Při sledování vlivu ústředního vytápění na výskyt ekzému u dětí se hodnoty ekzematiků a neekzematiků příliš nelišily. Podle našich výsledků nemá tento způsob vytápění vliv na výskyt ekzému u dětí.

73

8.1.3. Vytápění plynovým topidlem v místnosti (WAW) Při sledování vlivu plynového topidla na výskyt alergií u dětí jsme ve všech sledovaných věkových obdobích zaznamenali více alergiků než nealergiků. Ve věkové skupině od 6 let až dosud se nám projevila dokonce mírná statistická významnost (p<0,05). Podle nás může být vytápění plynovým topidlem jeden z rizikových faktorů pro výskyt alergií u dětí. Názory badatelů na vliv plynového vytápění na výskyt alergií jsou vcelku sjednocené. Vytápění plynovým topidlem je rizikový faktor pro výskyt alergií u dětí. Avšak při porovnání s ústředním vytápěním, je používání plynového topidla způsob vytápění, který jednoznačně přispívá k cirkulaci vzduchu v místnosti. Je to dáno především odtahem zplodin buď do komína, nebo přes zeď pod oknem. Čím je tedy způsobeno, že je tento typ vytápění považován za rizikový? Domníváme se, že určitou roli hraje oxid dusičitý, jako hlavní škodlivina vznikající při oxidaci plynu. Nežádoucím vlivem oxidu dusičitého na lidské zdraví se zabývala řada studií. Tuto problematikou budeme dále řešit u vytápění přímotopem, jelikož jeden typ přímotopu je právě plynový bez odtahu zplodin. Účinky oxidu dusičitého jsou u tohoto typu přímotopu výraznější než u plynového topidla (WAW) s odtahem zplodin. K podobným výsledkům jako u vlivu plynového topidla na výskyt alergií jsme dospěli i u vlivu plynového topidla na výskyt alergické rýmy. Ve všech věkových kategoriích převládaly děti trpící alergickou rýmou nad dětmi bez alergické rýmy. Žádný výsledek nebyl statisticky významný, přesto zde můžeme vidět určitý náznak trendu nepříznivého vlivu používání plynového topidla v místnosti, kde dítě spalo. Nepříznivý efekt plynového topení na výskyt alergické rýmy prokázali i Stazi, Sampogna et al. (2002) a Kuyucu, Saraclar et al. (2006). Vytápění plynovým topidlem podle našich výsledků nemá vliv na výskyt ekzému u dětí. Hodnoty ekzematiků a neekzematiků se příliš nelišily. Pouze ve věku od dvou do třech let se rozdíl ekzematiků a neekzematiků mírně blížil statistické významnosti, ale výsledek takto sám o sobě nic nevypovídá.

74

Zajímavé je, že při zjišťování vlivu plynového topidla na výskyt astmatu u dětí byly výsledky zcela odlišné. Nezaznamenali jsme statisticky významné rozdíly mezi astmatiky a neastmatiky. Ale zaujalo nás, že plynovému topidlu bylo ve všech sledovaných věkových skupinách vystaveno více neastmatiků než astmatiků. V kapitole 5.2.3. jsme uvedli práci, ve které autoři zjistili, že plynové vytápění má nepříznivý vliv na výskyt astmatu v dětství. My však s našimi výsledky nemůžeme tuto práci podpořit.

8.1.4. Podlahové vytápění Podlahové vytápění nebyl příliš častý způsob vytápění uváděný v našich dotaznících. Ve východních zemích, jako je Korea nebo Čína, je podlahové vytápění vysoce využívané. V České republice se tento typ vytápění objevuje prozatím hlavně v novostavbách. Podlahové vytápění nemá na základě našich výsledků vliv na výskyt alergií u dětí. Hodnoty alergiků a nealergiků byly podobné. Mírně převažovali nealergici. Žádný rozdíl mezi alergiky a nealergiky nebyl statisticky významný. Dříve zmínění Jeong, Park et al. (2012) a de Boer (2003) uvádí, že na podlaze vytápěné podlahovým topením se nachází velmi teplé a suché prostředí. Takové prostředí je nevhodné pro růst a množení roztočů, kteří jsou považováni za rizikový faktor pro vývoj alergií. V teplém a suchém prostředí dochází k jejich dehydrataci a následně uhynutí. Podlahové vytápění působí jako protektivní faktor proti výskytu roztočů a s nimi souvisejících alergií. Avšak závěr těchto studií z našich výsledků nelze podpořit ani vyvrátit. Při sledování vlivu podlahového vytápění na výskyt astmatu u dětí jsme získali jiné výsledky než u alergií. Téměř ve všech věkových kategoriích (kromě 4. až 5. roku) bylo více astmatiků než neastmatiků. Výsledky však nebyly statisticky významné. Jeden statisticky významný výsledek jsme našli mezi rozdílem ekzematiků a neekzematiků u dětí v období čtyřech až pěti let, které spaly v místnosti s podlahovým vytápěním (p<0,05). Používání podlahového vytápění by mohlo být rizikové v tomto věkovém období. Více ekzematiků oproti neekzematikům, jejichž rozdíl se mírně blížil statistické významnosti, jsme získali i u dětí 75

v prvním roce života. Proč se vliv podlahového vytápění na výskyt ekzému neprojevil i v dalších věkových kategoriích nám není jasné. Toto téma by si zasloužilo další prozkoumání. Další statisticky významný výsledek jsme zpozorovali u podlahového vytápění a jeho vlivu na výskyt alergické rýmy u dětí v prvním roce života (p<0,05). V ostatních věkových skupinách se počet dětí s alergickou rýmou a bez ní příliš nelišil. Používání topení v podlaze od narození do prvního roku života by mohlo být rizikové pro vývoj alergické rýmy u dětí. Tuto problematiku by bylo vhodné doplnit dalším zkoumáním.

8.1.5. Vytápění přímotopem nebo akumulačními kamny Jak jsme již zmínili v teoretické části, přímotopů existuje celá řada nejrůznějších typů. Abychom mohli porovnat naše výsledky se zahraničními, rozhodli jsme se za přímotop považovat plynové zařízení bez jakéhokoli odtahu zplodin nebo elektrické zařízení. Sledováním vlivu vytápění přímotopem na výskyt alergií jsme získali jeden statisticky významný výsledek. Ve všech sledovaných obdobích bylo více nealergiků než alergiků, i když se s věkem jejich četnost snižovala. V období od 4 do 5 let se mezi rozdílem alergiků a nealergiků projevila statistická významnost. V našem průzkumu nemělo vytápění přímotopem vliv na výskyt astmatu u dětí. Ani jeden z výsledků nebyl statisticky významný. Přesto v prvních dvou věkových kategoriích (od narození do třech let) převládali neastmatici nad astmatiky. K podobným výsledkům jsme dospěli i při zkoumání vlivu vytápění přímotopem na výskyt ekzému u dětí. V prvních třech věkových kategoriích (od narození do 5 let) převládali neekzematici nad ekzematiky. Výsledky však opět nebyly statisticky významné. Vytápění přímotopem podle našeho průzkumu nemělo vliv na výskyt ekzému u dětí. V dalším bodě jsme zjistili téměř ve všech věkových obdobích (kromě dvou až třech let) vyšší četnost dětí bez alergické rýmy. Výsledky nebyly statisticky

76

významné, proto podle nás nemělo vytápění přímotopem vliv na výskyt alergické rýmy. V této problematice bychom využili podrobnější informace, především o používaném typu přímotopu. Je rozdíl, pokud byly děti vystaveny plynovému přímotopu, produkujícímu zplodiny do místnosti, nebo elektrickému přímotopu či akumulačním kamnům. Na základě našich výsledků by se dalo usuzovat, že většina používaných přímotopů z našeho dotazníku byla elektrická zařízení. U těchto zařízení bychom mohli vyslovit hypotézu, že v místnosti vytvářejí velmi teplé a suché prostředí, které se podílí podobně jako u podlahového topení na snížení množství roztočů. Používání elektrického přímotopu by tak mohlo mít protektivní vliv proti výskytu alergií, což naznačují i naše výsledky. Toto téma by si zasloužilo další bádání. Vedlejší účinky plynových přímotopů bez odtahu zplodin, produkujících oxid dusičitý (NO2), jsou mezi odborníky hojně diskutovány. Na Novém Zélandu, kde třetina domácností používala plynová topidla bez odtahu zplodin, se rozhodli nahradit z části tato topidla více efektivními a neznečišťujícími zařízeními a sledovat vliv této náhrady na snížení koncentrace NO2. V domácnostech, které byly původně vytápěny plynovým vytápěním bez odtahu zplodin, došlo po výměně k výraznému snížení koncentrace NO2. Navíc domácnosti s plynovým topením bez odtahu zplodin měly více než třikrát vyšší hodnoty NO2 v obývacím pokoji oproti domácnostem s jiným způsobem vytápění. V domech s plynovým vytápěním s odtahem zplodin byly jednoznačně nižší hodnoty NO2 v ložnicích a obývacích prostorech než při používání plynových topidel bez odtahu zplodin. (Gillespie-Bennett, Pierse et al. 2008) V Japonsku se vědci rozhodli sledovat vliv koncentrace oxidu dusičitého v domácnostech a venkovních koncentrací oxidu dusičitého na výskyt respiračních symptomů u dětí. Výskyt bronchitidy, dušnosti a astmatu byl jednoznačně vyšší v domácnostech se zvýšenými koncentracemi oxidu dusičitého, avšak pouze u dívek. Dívky by mohly být k nežádoucím účinkům oxidu dusičitého v domácím prostředí citlivější než chlapci. Venkovní znečištěný

77

vzduch oxidem dusičitým zvyšoval riziko výskytu dušnosti a astmatu u dětí. (Shima and Adachi 2000)

8.1.6. Jiný způsob vytápění V dotaznících jsme dali rodičům možnost vyplnit jiný způsob vytápění, pokud nepoužívali některý z dříve uvedených způsobů. Rodiče nejčastěji uváděli, že netopili nebo měli na noc topení v místnosti, kde dítě spalo, vypnuté. Při zkoumání jiného způsobu vytápění a jeho vlivu na výskyt alergií u dětí jsme nezískali statisticky významné výsledky. Ve všech sledovaných obdobích mírně převažovali nealergici nad alergiky. Četnost alergiků i nealergiků se s postupem věku v obou skupinách postupně zvyšovala. Podle našich výsledků nemá jiný způsob vytápění vliv na výskyt alergií u dětí. Vyšší četnost nealergiků by mohla být způsobena chladnějším prostředím v nevytápěných místnostech, ve kterých děti spaly, které vytváří nevhodné podmínky pro výskyt roztočů. K podobnému vysvětlení, že chladnější prostředí v ložnicích (v tomto případě způsobené kamny na tuhá paliva) snižuje hladiny roztočů a tudíž i vývoj přecitlivělosti, astmatu a průduškové reaktivity, se přiklání i dříve zmíněná von Mutius, Illi et al. (1996) Z našich výsledků můžeme říci, že jiný způsob vytápění nemá vliv na výskyt astmatu u dětí. Rozdíly mezi astmatiky a neastmatiky byly malé. Neprokázali jsme ani vliv jiného způsobu vytápění na výskyt ekzému u dětí. Výsledky nebyly statisticky významné. Na rozdíl od efektu jiného vytápění na výskyt alergií a astmatu, jsme při užívání jiného vytápění zjistili ve všech obdobích více ekzematiků než neekzematiků (pouze ve 4 a 5 letech byla jejich četnost shodná). V prvních dvou věkových skupinách (od narození do třech let) převažovaly děti s alergickou rýmou nad těmi bez rýmy. Četnost dětí trpících alergickou rýmou se postupně s věkem snižovala a od čtyřech let byla již vyšší četnost dětí bez alergické rýmy, která se postupně zvyšovala. Přesto ani při sledování vlivu jiného způsobu vytápění na výskyt alergické rýmy u dětí jsme nezaznamenali žádný statisticky významný výsledek. Jiný způsob vytápění podle nás nemá vliv na výskyt alergické rýmy u dětí. 78

8.2. Větrání 8.2.1. Celoročně otevřené okno během spánku Celoročně otevřené okno během spánku dítěte nemá podle našich výsledků vliv na výskyt alergií. Ve všech sledovaných obdobích jsme zaznamenali více alergiků než nealergiků, ale výsledky nebyly statisticky významné. Nemůžeme tak podpořit některé studie (kapitola 5.3.1.), ve kterých autoři zjistili, že vyšší míra větrání působí protektivně proti výskytu alergií u dětí. Důvodem, proč se v našich výsledcích objevuje u celoročně otevřeného okna během spánku dítěte více alergiků než nealergiků, by pravděpodobně mohlo být místo bydliště. Při větrání se do místnosti dostávají i škodliviny z venkovního prostředí. To se projevuje především v průmyslových oblastech a poblíž rušných komunikací. K podobným závěrům došli i dříve uvedení Emenius, Svartengren et al. (2004) a Oie, Nafstad et al. (1999). Ani v těchto studiích však vědci neprokázali přímý vztah mezi četností větrání a výskytem alergií a astmatu u dětí. Zajímavé výsledky jsme získali při zkoumání celoročně otevřeného okna během spánku dětí na výskyt astmatu. Od dvou let převažovali astmatici nad neastmatiky. Ve dvou věkových obdobích (2 až 3 roky a 4 až 5 let) jsme zaznamenali statisticky významné výsledky. Od dvou do třech let s hodnotou p<0,01, od čtyřech do pěti let dokonce s hodnotou p<0,001. Dále nás zaujal vliv celoročně otevřeného okna na výskyt ekzému a alergické rýmy. Ekzematiků vystavených celoročně otevřenému oknu bylo ve všech věkových skupinách více než neekzematiků. Opět jsme získali statisticky významné výsledky od dvou do třech let (p<0,01) a od čtyřech do pěti let (p<0,01). Od dvou let převažovaly i děti, které spaly v místnosti s celoročně otevřeným oknem a trpěly alergickou rýmou. V období od 4 do 5 let jsme zjistili statisticky významný výsledek (p<0,05). Domníváme se, že za nepříznivým vlivem celoročního větrání by mohl být fakt, že se místnosti, ve kterých děti spaly, větraly i během jarních a letních

79

měsíců, kdy jsou hladiny venkovních alergenů zvýšené, především těch pylových. Na základě našich výsledků můžeme říci, že větrání celoročně otevřeným oknem během spánku dítěte má nepříznivý vliv na výskyt astmatu, ekzému a alergické rýmy, především u dvouletých a starších dětí. I při zkoumání vlivu celoročně otevřeného okna během spánku dítěte na výskyt alergií se rozdíly alergiků a nealergiků nejvíce přibližovaly statistické významnosti u 4 až 5 letých dětí. Hu, Liu et al. (2014) však přišli s jiným zjištěním. Větrání na noc otevřenými okny v dětských pokojích 4-6letých dětí vede ke snížení výskytu alergické rýmy, astmatu, dušnosti a kašle. Toto téma by si zasloužilo další pátrání. Bylo by vhodné zohlednit nejen četnost větrání, ale i lokalitu, ve které se domácnosti s dotazovanými rodiči a dětmi nacházely.

8.2.2. Otevřené okno aspoň polovinu roku během spánku Otevřené okno aspoň polovinu roku během spánku dítěte nemá podle našich výsledků vliv na výskyt alergií u dětí. Na rozdíl od předešlých výsledků u celoročně otevřeného okna jsme mezi dětmi vystavenými otevřenému oknu aspoň polovinu roku našli v období od narození do pěti let více nealergiků. Rozdíly mezi alergiky a nealergiky však byly malé a neměly statistickou významnost. Při sledování vlivu otevřeného okna aspoň polovinu roku na výskyt astmatu jsme zaznamenali jeden statisticky významný výsledek. V období od narození do jednoho roku bylo více astmatiků (p<0,05). Větrání otevřeným oknem aspoň polovinu roku během spánku dítěte má podle nás nepříznivý vliv na výskyt astmatu v prvním roce života. Zvýšená četnost větrání (celoročně nebo aspoň polovinu roku otevřená okna během spánku dítěte) se zdá být na základě našich výsledků riziková pro výskyt astmatu u dětí.

80

Větrání otevřeným oknem aspoň polovinu roku během spánku dítěte nemá podle nás vliv na výskyt ekzému nebo alergické rýmy u dětí. Rozdíly mezi ekzematiky a neekzematiky, stejně jako rozdíly mezi dětmi s alergickou rýmou a bez ní, nebyly veliké. Žádný z výsledků nebyl statisticky významný.

8.2.3. Celoroční větrání před spánkem Během tohoto způsobu větrání byla okna v místnosti, kde dítě spalo, na noc zavřená, ale před spaním se větralo celoročně. Větrání před spaním celoročně nemá podle nás vliv na výskyt alergií u dětí. Ve všech sledovaných věkových obdobích nebyly rozdíly v četnosti alergiků a nealergiků velké. S postupem věku se četnost alergiků i nealergiků postupně snižovala. Žádný výsledek nebyl statisticky významný. Celoroční větrání před spaním nemá podle našich výsledků vliv ani na výskyt astmatu. Zjistili jsme více neastmatiků než astmatiků ve všech sledovaných věkových skupinách, ale žádný z výsledků nebyl statisticky významný. Podobně jako u předchozích alergiků a nealergiků se i zde snižovala s postupem věku četnost astmatiků i neastmatiků. Zajímavé výsledky jsme získali při zkoumání vlivu celoročního větrání před spaním na výskyt atopického ekzému a alergické rýmy. Od narození do pěti let věku převažovali neekzematici nad ekzematiky. V prvním roce života měl rozdíl mezi ekzematiky a neekzematiky statistickou významnost (p<0,05). Četnost neekzematiků se s postupem věku snižovala. Na základě našich výsledků se zdá, že celoroční větrání před spánkem v místnosti, kde dítě spalo, působí protektivně proti výskytu atopického ekzému v raném dětství, především v prvním roce života. Zaujalo nás porovnání s dalším výstupem. Vliv celoročního větrání před spánkem na výskyt alergické rýmy u dětí se projevil opět v prvním roce života, kdy byl výsledek statisticky významný (p<0,05). Četnost dětí s alergickou rýmou a bez ní se s věkem opět postupně snižovala. Na rozdíl od závěru u atopického ekzému má celoroční větrání před spánkem nepříznivý vliv na výskyt alergické rýmy u dětí v raném dětství, především v prvním roce života. Můžeme zde uplatnit domněnku podobně jako u celoročně otevřeného 81

okna během spánku dítěte. Celoroční větrání před spánkem dítěte během pylové sezóny by mohlo být zodpovědné za vyšší četnost dětí s alergickou rýmou. Tuto problematiku by bylo vhodné doplnit dalším zkoumáním.

8.2.4. Větrání před spánkem aspoň polovinu roku Větrání před spánkem aspoň polovinu roku nemá podle našich výsledků vliv na výskyt alergií u dětí. Ve všech věkových obdobích jsme objevili více alergiků než nealergiků, ale ani jeden rozdíl mezi alergiky a nealergiky nebyl statisticky významný. Žádný statisticky významný výsledek jsme nezjistili ani při sledování vlivu větrání před spaním aspoň polovinu roku na výskyt astmatu, atopického ekzému a alergické rýmy. Přesto nás některé výstupy zaujaly. Opět jsme se zaměřili podobně jako u celoročního větrání před spaním na první rok života dítěte. V období od narození do jednoho roku převažovali podobně jako u celoročního větrání před spánkem neastmatici nad astmatiky. Rozdílné výstupy se však projevily u atopického ekzému a alergické rýmy. V prvním roce života bylo větrání před spánkem aspoň polovinu roku vystaveno více ekzematiků. Proč celoroční větrání před spaním působí protektivně na výskyt ekzému a větrání před spaním aspoň polovinu roku nemá na výskyt ekzému vliv, nejsme schopni vysvětlit. Během prvního roku života jsme dále zjistili vyšší četnost dětí bez alergické rýmy než dětí s alergickou rýmou. Oproti nepříznivému vlivu celoročního větrání před spánkem jsme u větrání před spánkem aspoň polovinu roku nezjistili jeho nepříznivý vliv na výskyt alergické rýmy u dětí. Toto téma by si zasloužilo další bádání.

8.2.5. Zavřená okna během spánku, větrání nepravidelné Nepravidelné a nedostatečné větrání je považováno v četných studiích (kapitola 5.3.1.) za jednoznačně rizikový faktor pro výskyt alergií a alergických symptomů u dětí. Naše výsledky překvapivě tento závěr nepodporují. Ve všech věkových obdobích jsme zaznamenali více nealergiků. Rozdíly mezi alergiky a nealergiky nebyly statisticky významné a proto podle nás nemá nepravidelné větrání vliv na výskyt alergií u dětí. 82

K velmi podobným výsledkům jsme dospěli při sledování vlivu nepravidelného větrání na výskyt astmatu a alergické rýmy u dětí. V každé věkové skupině bylo více neastmatiků a dětí bez alergické rýmy. Rozdíly mezi astmatiky a neastmatiky a dětmi s alergickou rýmou a bez ní nebyly statisticky významné. Podle našich výsledků nemá nepravidelné větrání vliv na výskyt astmatu a alergické rýmy u dětí. Statisticky významné výsledky jsme nezískali ani u atopického ekzému. Od narození do třech let převažovali ekzematici nad neekzematiky. S postupem věku narůstala četnost neekzematiků. Rozdíly mezi ekzematiky a neekzematiky však nedosáhly statistické významnosti. Neprokázali jsme vliv nepravidelného větrání na výskyt atopického ekzému u dětí. Toto téma by si zasloužilo další pozornost.

8.2.6. Klimatizovaná místnost Klimatizační zařízení zajišťuje v místnosti čistotu vzduchu a jeho vhodnou vlhkost. Jeho instalace se často doporučuje u pacientů s alergickými symptomy, především respiračními. Jak jsme již zmínili v kapitole 5.3.2., problém nastává, pokud se klimatizace pravidelně nekontroluje a neudržuje. Pak se z klimatizace může stát rizikový faktor pro rozvoj syndromu nezdravých budov, pro růst a množení roztočů a výskyt alergií a alergických symptomů. (Kohoutová 2008) Zahraniční studie, zabývající se klimatizací a jejím vlivem na zdraví, se ve svých závěrech neshodují. Při zkoumání vlivu klimatizace na výskyt alergií jsme nezjistili statisticky významné výsledky. Ve všech věkových obdobích bylo více alergiků než nealergiků. Podle našich výsledků nemá používání klimatizace v místnosti, kde dítě spalo, vliv na výskyt alergií. Zajímavé je ale srovnání s dalšími výstupy. Ve všech obdobích jsme zjistili vyšší četnost astmatiků. Výsledky však nebyly statisticky významné. Nejvíce se statistické významnosti blížil rozdíl mezi astmatiky a neastmatiky v prvním roce života. Podobné výsledky jsme zaznamenali při zkoumání vlivu klimatizace na výskyt atopického ekzému a alergické rýmy. V období od narození do jednoho roku převažovali ekzematici a děti s alergickou rýmou. 83

Zjištěné výsledky neměly statistickou významnost, ale zdá se, že používání klimatizace by mohlo být rizikové pro výskyt alergií, astmatu, atopického ekzému a alergické rýmy v raném dětství. Důvodem by mohla být nedostatečná údržba klimatizace. Ocenili bychom podrobnější informace o klimatizačním zařízení. Tuto problematiku by bylo vhodné dále zkoumat.

8.2.7. Jiný způsob větrání Pokud se místnost, ve které dítě spalo, větrala jiným způsobem než jsme do teď zmínili, měli rodiče možnost tento jiný způsob větrání doplnit do dotazníku. V posledním bodě jsme sledovali vliv jiného způsobu větrání na výskyt alergií, astmatu, atopického ekzému a alergické rýmy u dětí. Od šesti let jsme zaznamenali vyšší četnost alergiků, astmatiků a dětí s alergickou rýmou. Od narození do třech let převažovali ekzematici nad neekzematiky. Žádný výsledek nebyl statisticky významný, a proto podle nás nemá jiný způsob větrání vliv na výskyt alergií, astmatu, atopického ekzému a alergické rýmy u dětí.

84

9. Závěr Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jak různé způsoby vytápění a větrání místností, ve kterých děti spaly, ovlivňují výskyt alergií a klinických projevů alergií u dětí. Zaznamenali jsme několik statisticky významných výsledků. Vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem v místnostech, ve kterých děti spí, se nám jeví jako rizikový faktor pro vznik astmatu u dětí, především ve věku od narození do třech let. Vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem působí nežádoucím účinkem i na výskyt ekzému u dětí. Tento nežádoucí vliv se projevuje až u šestiletých a starších dětí. Dále jsme prokázali nepříznivý vliv ústředního vytápění na výskyt alergií u dětí. Podle našich zjištění by děti ve věku od čtyř do pěti let neměly spát v místnostech vytápěných ústředním topením. Nedoporučujeme používání plynového topidla (WAW) v dětských pokojích šestiletých a starších dětí. Vytápění plynovým topidlem v místnostech, ve kterých děti spí, má podle nás nežádoucí vliv na výskyt alergií právě u dětí ve věku od 6 let. Zjistili jsme, že používání podlahového vytápění v místnostech, ve kterých děti spí, je rizikový faktor pro výskyt ekzému u dětí ve věku od 4 do 5 let. Nežádoucí účinek má používání podlahového vytápění i na výskyt alergické rýmy, především u velmi malých dětí (od narození do 1 roku). Způsob vytápění, který působí protektivně proti výskytu alergií u dětí, je podle našeho výzkumu přímotop. Protektivní vliv se projevuje nejvíce u čtyřletých a pětiletých dětí. Za rizikový způsob větrání dle našich výsledků považujeme celoročně otevřené okno během spánku dítěte. Celoroční větrání během spánku má nežádoucí vliv na výskyt astmatu a ekzému u dětí, především ve věku od 2 do 5 let. Nežádoucí účinek tohoto způsobu větrání se projevuje i na výskyt alergické rýmy u dětí ve věku od 4 do 5 let. Otevřené okno aspoň polovinu roku během spánku dítěte se zdá být rizikový faktor pro výskyt astmatu u velmi malých dětí (od narození do 1 roku).

85

Celoroční větrání před spánkem shledáváme jako protektivní faktor proti výskytu ekzému u dětí ve věku od narození do jednoho roku, ale zároveň ve stejném věkovém období působí jako rizikový faktor pro výskyt alergické rýmy. Ostatní způsoby vytápění a větrání místností, ve kterých děti spí, nemají podle nás vliv na výskyt alergií, astmatu, ekzému a alergické rýmy u dětí. To, že u některých způsobů vytápění a větrání jsme získali malé velikosti vzorků a rodiče na otázky odpovídali retrospektivně, mohlo přispět ke zkreslení výsledků. Navíc u některých otázek z dotazníků bychom ocenili přesnější formulace, abychom získali podrobnější informace a mohli jsme výsledky lépe porovnat se zahraničními i domácími vědeckými poznatky. Nyní jíž víme, co by bylo vhodné do příště vylepšit a jakým směrem se vydat při dalším bádání.

86

10. Použitá literatura Agency, U. S. E. P. (1991). "Sick Building Syndrome." EPA Retrieved 22. 10., 2014, from http://nepis.epa.gov/Exe/ZyNET.exe/000002JA.txt?ZyActionD=ZyDocument&Cli ent=EPA&Index=1991%20Thru%201994&Docs=&Query=&Time=&EndTime=& SearchMethod=1&TocRestrict=n&Toc=&TocEntry=&QField=&QFieldYear=&QF ieldMonth=&QFieldDay=&UseQField=&IntQFieldOp=0&ExtQFieldOp=0&XmlQu ery=&File=D%3A%5CZYFILES%5CINDEX%20DATA%5C91THRU94%5CTXT %5C00000009%5C000002JA.txt&User=ANONYMOUS&Password=anonymous &SortMethod=h%7C&MaximumDocuments=1&FuzzyDegree=0&ImageQuality=r75g8/r75g8/x150y1 50g16/i425&Display=p%7Cf&DefSeekPage=x&SearchBack=ZyActionL&Back= ZyActionS&BackDesc=Results%20page&MaximumPages=1&ZyEntry=1. Anonymous. (2014). "The International Study of Asthma and Allergies in Childhood." Retrieved 6. 12., 2014, from http://isaac.auckland.ac.nz/index.html. Anonymous. (2014). "Nástěnné plynové přímotopy - plynová topidla bez komínu." Retrieved 26. 11., 2014, from http://www.topenitopenari.eu/topeni/topidla-klasicka/plynove-primotopy/nastenne.php. Anonymous. (2014). "Podlahové topení, podlahové vytápění domů a bytů." Retrieved 28. 11., 2014, from http://www.topeni-topenari.eu/topeni/systemyvytapeni/podlahove.php. Anonymous. (2014). "Přímotopy, přímotopné konvektory, přímotopná tělesa." Retrieved 29. 11., 2014, from http://www.topeni-topenari.eu/topeni/otopnatelesa/primotopy.php. Asher, M. I., U. Keil, H. R. Anderson, R. Beasley, J. Crane, F. Martinez, E. A. Mitchell, N. Pearce, B. Sibbald, A. W. Stewart and et al. (1995). "International Study of Asthma and Allergies in Childhood (ISAAC): rationale and methods." Eur Respir J 8(3): 483-491. Asthma, G. I. f. (2014). "Pocket Guide for Asthma Management and Prevention." Global Initiative for Asthma Retrieved 22. 11., 2014, from http://www.ginasthma.org/documents/1/Pocket-Guide-for-Asthma-Managementand-Prevention. Astma, Č. I. p. (2003). "Globální strategie péče o astma a jeho prevenci." Česká iniciativa pro astma Retrieved 22. 11., 2014, from http://www.cipa.cz/dokumenty/gipa03.pdf. Barclay, L. (2008). "Guidelines Issued for Treating Atopic Eczema in Children." Retrieved 28. 1., 2015, from http://www.medscape.org/viewarticle/573546. Belanger, K. and E. W. Triche (2008). "Indoor combustion and asthma." Immunol Allergy Clin North Am 28(3): 507-519, vii.

87

Benáková, N. (2010). "Léčba atopické dermatitidy/ekzému u dospělých." Medicína pro praxi 7(5): 221-228. Bornehag, C. G., J. Sundell, L. Hagerhed-Engman and T. Sigsgaard (2005). "Association between ventilation rates in 390 Swedish homes and allergic symptoms in children." Indoor Air 15(4): 275-280. Braun-Fahrlander, C. (2000). "Allergic diseases in farmers' children." Pediatr Allergy Immunol 11 Suppl 13: 19-22. Carrard, A. and C. Pichler (2012). "[House dust mite allergy]." Ther Umsch 69(4): 249-252. de Boer, R. (2003). "The effect of sub-floor heating on house-dust-mite populations on floors and in furniture." Exp Appl Acarol 29(3-4): 315-330. Duhme, H., S. K. Weiland, P. Rudolph, A. Wienke, A. Kramer and U. Keil (1998). "Asthma and allergies among children in West and East Germany: a comparison between Munster and Greifswald using the ISAAC phase I protocol. International Study of Asthma and Allergies in Childhood." Eur Respir J 11(4): 840-847. Eisner, M. D., E. H. Yelin, P. P. Katz, G. Earnest and P. D. Blanc (2002). "Exposure to indoor combustion and adult asthma outcomes: environmental tobacco smoke, gas stoves, and woodsmoke." Thorax 57(11): 973-978. Ellis, C. and T. Luger (2003). "International Consensus Conference on Atopic Dermatitis II (ICCAD II): Chairman's introduction and overview." Br J Dermatol 148 Suppl 63: 1-2. Emenius, G., M. Svartengren, J. Korsgaard, L. Nordvall, G. Pershagen and M. Wickman (2004). "Building characteristics, indoor air quality and recurrent wheezing in very young children (BAMSE)." Indoor Air 14(1): 34-42. Gillespie-Bennett, J., N. Pierse, K. Wickens, J. Crane, S. Nicholls, D. Shields, M. Boulic, H. Viggers, M. Baker, A. Woodward and P. Howden-Chapman (2008). "Sources of nitrogen dioxide (NO2) in New Zealand homes: findings from a community randomized controlled trial of heater substitutions." Indoor Air 18(6): 521-528. Gross, I., J. Heinrich, B. Fahlbusch, L. Jager, W. Bischof and H. E. Wichmann (2000). "Indoor determinants of Der p 1 and Der f 1 concentrations in house dust are different." Clin Exp Allergy 30(3): 376-382. Hirsch, T. (1999). "Indoor allergen exposure in west and East Germany: a cause for different prevalences of asthma and atopy?" Rev Environ Health 14(3): 159-168. Hořejší, V. and J. Bartůňková (2005). Imunopatologické reakce. Základy imunologie. Praha, Triton: 193-204. (ISBN 80-7254-686-4)

88

Hrubá, D., L. Kukla, M. Tyrlík and H. Matějová (2009). "„Hygienická hypotéza“ a výskyt alergií u tříletých dětí." Hygiena 54(4): 112-116. Hu, Y., W. Liu, C. Huang, Z. J. Zou, Z. H. Zhao, L. Shen and J. Sundell (2014). "Home dampness, childhood asthma, hay fever, and airway symptoms in Shanghai, China: associations, dose-response relationships, and lifestyle's influences." Indoor Air 24(5): 450-463. Hunter, P. R., M. A. Davies, H. Hill, M. Whittaker and F. Sufi (2003). "The prevalence of self-reported symptoms of respiratory disease and community belief about the severity of pollution from various sources." Int J Environ Health Res 13(3): 227-238. Janíčková, H. (2009). "Alergie na roztoče a plísně." Pediatrie pro praxi 10(3): 163-166. Jeong, K. Y., J. W. Park and C. S. Hong (2012). "House dust mite allergy in Korea: the most important inhalant allergen in current and future." Allergy Asthma Immunol Res 4(6): 313-325. Jílek, P. (2008). Imunopatologické reakce. Základy imunologie. Praha, Anyway: 70-77. (ISBN 978-80-254-2422-3) Kasznia-Kocot, J., M. Kowalska, R. L. Gorny, A. Niesler and A. WypychSlusarska (2010). "Environmental risk factors for respiratory symptoms and childhood asthma." Ann Agric Environ Med 17(2): 221-229. Kidon, M. I., Y. See, A. Goh, O. M. Chay and A. Balakrishnan (2004). "Aeroallergen sensitization in pediatric allergic rhinitis in Singapore: is airconditioning a factor in the tropics?" Pediatr Allergy Immunol 15(4): 340-343. Kilpelainen, M., M. Koskenvuo, H. Helenius and E. Terho (2001). "Wood stove heating, asthma and allergies." Respir Med 95(11): 911-916. Klemera, P. and V. Klemerová (1999). Základy aplikované statistiky pro studující farmacie, Karolinum. (ISBN 8071848883) Kohoutová, J. (2008). "Klimatizace - zdravotní rizika a prevence." Interní medicína pro praxi 10(5): 231-232. Kratěnová, J. and V. Puklová. (2008). "Výskyt astmatu a alergií u dětí." Státní zdravotní ústav Retrieved 18. 11., 2014, from http://www.szu.cz/tema/zivotniprostredi/vyskyt-astmatu-a-alergii-u-deti?highlightWords=alergie. Kuwahara, Y., J. Kondoh, K. Tatara, E. Azuma, T. Nakajima, M. Hashimoto and Y. Komachi (2001). "Involvement of urban living environments in atopy and enhanced eosinophil activity: potential risk factors of airway allergic symptoms." Allergy 56(3): 224-230. Kuyucu, S., Y. Saraclar, A. Tuncer, P. O. Geyik, G. Adalioglu, A. Akpinarli, B. E. Sekerel and V. Sumbuloglu (2006). "Epidemiologic characteristics of rhinitis in

89

Turkish children: the International Study of Asthma and Allergies in Childhood (ISAAC) phase 2." Pediatr Allergy Immunol 17(4): 269-277. Lanphear, B. P., C. A. Aligne, P. Auinger, M. Weitzman and R. S. Byrd (2001). "Residential exposures associated with asthma in US children." Pediatrics 107(3): 505-511. Liccardi, G., M. Cazzola, M. Russo, J. A. Gilder, M. D'Amato and G. D'Amato (2001). "Mechanisms and characteristics of airway sensitization to indoor allergens." Monaldi Arch Chest Dis 56(1): 55-63. Millman, A., D. Tang and F. P. Perera (2008). "Air pollution threatens the health of children in China." Pediatrics 122(3): 620-628. Noonan, C. W. and T. J. Ward (2007). "Environmental tobacco smoke, woodstove heating and risk of asthma symptoms." J Asthma 44(9): 735-738. Oie, L., P. Nafstad, G. Botten, P. Magnus and J. K. Jaakkola (1999). "Ventilation in homes and bronchial obstruction in young children." Epidemiology 10(3): 294-299. Priftis, K. N., M. B. Anthracopoulos, A. Nikolaou-Papanagiotou, V. Matziou, A. G. Paliatsos, G. Tzavelas, P. Nicolaidou and E. Mantzouranis (2007). "Increased sensitization in urban vs. rural environment--rural protection or an urban living effect?" Pediatr Allergy Immunol 18(3): 209-216. Qian, Z., J. Zhang, L. R. Korn, F. Wei and R. S. Chapman (2004). "Factor analysis of household factors: are they associated with respiratory conditions in Chinese children?" Int J Epidemiol 33(3): 582-588. Ritz, M., P. Jurečka, Z. Klika, V. Chalupa, D. Mohyla and V. Štefanidesová (2005). "Produkty spalování tuhých paliv v malých domácích topeništích." Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava LI(1): 55-68. Seberová, E. (2007). "Alergická rýma." Medicína pro praxi 4(7-8): 310-314. Shima, M. and M. Adachi (2000). "Effect of outdoor and indoor nitrogen dioxide on respiratory symptoms in schoolchildren." Int J Epidemiol 29(5): 862-870. Sinclair, W., L. Coetzee and G. Joubert (2010). "House-dust mite species in Bloemfontein, South Africa." S Afr Med J 100(3): 164-167. Stazi, M. A., F. Sampogna, G. Montagano, M. E. Grandolfo, M. F. Couilliot and I. Annesi-Maesano (2002). "Early life factors related to clinical manifestations of atopic disease but not to skin-prick test positivity in young children." Pediatr Allergy Immunol 13(2): 105-112. Strachan, D. P. (1989). "Hay fever, hygiene, and household size." Bmj 299(6710): 1259-1260.

90

Sun, Y., Y. Zhang, L. Bao, Z. Fan and J. Sundell (2011). "Ventilation and dampness in dorms and their associations with allergy among college students in China: a case-control study." Indoor Air 21(4): 277-283. Sundell, J. (2004). "On the history of indoor air quality and health." Indoor Air 14 Suppl 7: 51-58. Sundell, J., M. Wickman, G. Pershagen and S. L. Nordvall (1995). "Ventilation in homes infested by house-dust mites." Allergy 50(2): 106-112. Thorn, J., J. Brisman and K. Toren (2001). "Adult-onset asthma is associated with self-reported mold or environmental tobacco smoke exposures in the home." Allergy 56(4): 287-292. Ukawa, S., A. Araki, A. Kanazawa, M. Yuasa and R. Kishi (2013). "The relationship between atopic dermatitis and indoor environmental factors: a cross-sectional study among Japanese elementary school children." Int Arch Occup Environ Health 86(7): 777-787. Velička, M. (2013). Vytápění a klimatizace. Ostrava. (ISBN 978-80-248-3369-9) Vernerová, E. (2012). "Alergie a astma, současný stav poznání a léčby." Interní medicína pro praxi 14(2): 55-58. Vohradníková, O. (2010). "Atopická dermatitida a péče o atopickou pokožku." Praktické lékárenství 6(2): 92-96. Von Ehrenstein, O. S., E. Von Mutius, S. Illi, L. Baumann, O. Bohm and R. von Kries (2000). "Reduced risk of hay fever and asthma among children of farmers." Clin Exp Allergy 30(2): 187-193. Von Hertzen, L. C. and T. Haahtela (2004). "Asthma and atopy - the price of affluence?" Allergy 59(2): 124-137. von Mutius, E., S. Illi, T. Nicolai and F. D. Martinez (1996). "Relation of indoor heating with asthma, allergic sensitisation, and bronchial responsiveness: survey of children in south Bavaria." Bmj 312(7044): 1448-1450. Wardzynska, A., B. Majkowska-Wojciechowska, J. Pelka, L. Korzon, M. Kaczala, M. Jarzebska, T. Gwardys and M. L. Kowalski (2012). "Association of house dust allergen concentrations with residential conditions in city and in rural houses." World Allergy Organ J 5(2): 22-27. Wargocki, P., J. Sundell, W. Bischof, G. Brundrett, P. O. Fanger, F. Gyntelberg, S. O. Hanssen, P. Harrison, A. Pickering, O. Seppanen and P. Wouters (2002). "Ventilation and health in non-industrial indoor environments: report from a European multidisciplinary scientific consensus meeting (EUROVEN)." Indoor Air 12(2): 113-128. Zacharasiewicz, A., T. Zidek, G. Haidinger, T. Waldhor, C. Vutuc, A. Zacharasiewicz, M. Goetz and N. Pearce (2000). "Symptoms suggestive of

91

atopic rhinitis in children aged 6-9 years and the indoor environment." Allergy 55(10): 945-950. Zhang, G., J. Spickett, A. H. Lee, K. Rumchev and S. Stick (2005). "Household hygiene practices in relation to dampness at home and current wheezing and rhino-conjunctivitis among school age children." Pediatr Allergy Immunol 16(7): 587-592. Zhang, X., Z. Zhao, T. Nordquist and D. Norback (2011). "The prevalence and incidence of sick building syndrome in Chinese pupils in relation to the school environment: a two-year follow-up study." Indoor Air 21(6): 462-471. Zheng, T., S. Niu, B. Lu, X. Fan, F. Sun, J. Wang, Y. Zhang, B. Zhang, P. Owens, L. Hao, Y. Li and B. Leaderer (2002). "Childhood asthma in Beijing, China: a population-based case-control study." Am J Epidemiol 156(10): 977983. Zock, J. P., J. Heinrich, D. Jarvis, G. Verlato, D. Norback, E. Plana, J. Sunyer, S. Chinn, M. Olivieri, A. Soon, S. Villani, M. Ponzio, A. Dahlman-Hoglund, C. Svanes and C. Luczynska (2006). "Distribution and determinants of house dust mite allergens in Europe: the European Community Respiratory Health Survey II." J Allergy Clin Immunol 118(3): 682-690. Zuraimi, M. S., K. W. Tham, F. T. Chew, P. L. Ooi and D. Koh (2011). "Home air-conditioning, traffic exposure, and asthma and allergic symptoms among preschool children." Pediatr Allergy Immunol 22(1 Pt 2): e112-118.

92

11. Příloha 11.1. Tabulky-vytápění 11.1.1. Vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem 11.1.1.1. Tab. Vliv vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem na výskyt alergií u dětí

alergici

nealergici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 4,8 95,2 417 20 5,4 94,6 760 41 0,65771

2. – 3. rok 5,0 95,0 417 21 4,5 95,5 760 34 0,66199

4. – 5. rok 4,8 95,2 417 20 4,9 95,1 760 37 0,95595

6. až dosud 6,0 94,0 417 25 3,8 96,2 760 29 0,08740

11.1.1.2. Tab. Vliv vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem na výskyt astmatu u dětí

astmatici

neastmatici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 11,1 88,9 45 5 4,6 95,4 1608 74 0,04351

2. – 3. rok 11,7 88,3 77 9 3,8 96,2 1576 60 0,00073

4. – 5. rok 7,5 92,5 93 7 3,8 96,2 1560 60 0,08036

6. až dosud 3,5 96,5 115 4 4,0 96,0 1538 62 0,77018

11.1.1.3. Tab. Vliv vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem na výskyt ekzému u dětí

ekzematici

neekzematici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 4,0 96,0 151 6 4,9 95,1 1502 73 0,62635 93

2. – 3. rok 4,0 96,0 151 6 4,2 95,8 1502 63 0,89706

4. – 5. rok 4,9 95,1 123 6 4,0 96,0 1530 61 0,62970

6. až dosud 7,5 92,5 133 10 3,7 96,3 1520 56 0,03032

11.1.1.4. Tab. Vliv vytápění kamny na tuhá paliva nebo krbem na výskyt alergické rýmy u dětí

trpící rýmou

netrpící rýmou

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 6,3 93,7 64 4 4,7 95,3 1589 75 0,57373

2. – 3. rok 2,9 97,1 105 3 4,3 95,7 1548 66 0,48560

4. – 5. rok 3,3 96,7 151 5 4,1 95,9 1502 62 0,62766

6. až dosud 5,1 94,9 236 12 3,8 96,2 1417 54 0,35474

11.1.2. Ústřední (etážové) vytápění s radiátory 11.1.2.1. Tab. Vliv ústředního vytápění na výskyt alergií u dětí

alergici

nealergici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 80,1 19,9 417 334 76,2 23,8 760 579 0,12384

2. – 3. rok 80,1 19,9 417 334 75,4 24,6 760 573 0,06654

4. – 5. rok 81,8 18,2 417 341 76,4 23,6 760 581 0,03385

6. až dosud 79,4 20,6 417 331 80,0 20,0 760 608 0,79893

11.1.2.2. Tab. Vliv ústředního vytápění na výskyt astmatu u dětí

astmatici

neastmatici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 80,0 20,0 45 36 77,9 22,1 1608 1252 0,73293

94

2. – 3. rok 81,8 18,2 77 63 76,7 23,3 1576 1209 0,29899

4. – 5. rok 84,9 15,1 93 79 78,2 21,8 1560 1220 0,12370

6. až dosud 81,7 18,3 115 94 79,8 20,2 1538 1227 0,61278

11.1.2.3. Tab. Vliv ústředního vytápění na výskyt ekzému u dětí

ekzematici

neekzematici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 80,8 19,2 151 122 77,6 22,4 1502 1166 0,37146

2. – 3. rok 80,1 19,9 151 121 76,6 23,4 1502 1151 0,33014

4. – 5. rok 75,6 24,4 123 93 78,8 21,2 1530 1206 0,40322

6. až dosud 78,2 21,8 133 104 80,1 19,9 1520 1217 0,60567

11.1.2.4. Tab. Vliv ústředního vytápění na výskyt alergické rýmy u dětí

trpící rýmou

netrpící rýmou

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 81,3 18,7 64 52 77,8 22,2 1589 1236 0,51230

2. – 3. rok 82,9 17,1 105 87 76,6 23,4 1548 1185 0,13755

4. – 5. rok 84,8 15,2 151 128 78,0 22,0 1502 1171 0,05199

6. až dosud 83,5 16,5 236 197 79,3 20,7 1417 1124 0,14046

11.1.3. Vytápění plynovým topidlem v místnosti (WAW) 11.1.3.1. Tab. Vliv vytápění plynovým topidlem na výskyt alergií u dětí

alergici

nealergici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 5,0 95,0 417 21 4,1 95,9 760 31 0,44475

95

2. – 3. rok 4,3 95,7 417 18 3,6 96,4 760 27 0,51331

4. – 5. rok 5,0 95,0 417 21 2,9 97,1 760 22 0,06110

6. až dosud 5,5 94,5 417 23 3,2 96,8 760 24 0,04817

11.1.3.2. Tab. Vliv vytápění plynovým topidlem na výskyt astmatu u dětí

astmatici

neastmatici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 4,4 95,6 45 2 4,9 95,1 1608 79 0,88583

2. – 3. rok 1,3 98,7 77 1 4,4 95,6 1576 70 0,18411

4. – 5. rok 1,1 98,9 93 1 4,0 96,0 1560 63 0,15016

6. až dosud 3,5 96,5 115 4 4,1 95,9 1538 63 0,74583

11.1.3.3. Tab. Vliv vytápění plynovým topidlem na výskyt ekzému u dětí

ekzematici

neekzematici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 4,6 95,4 151 7 4,9 95,1 1502 74 0,87453

2. – 3. rok 7,3 92,7 151 11 4,0 96,0 1502 60 0,05733

4. – 5. rok 4,9 95,1 123 6 3,8 96,2 1530 58 0,54764

6. až dosud 3,0 97,0 133 4 4,1 95,9 1520 63 0,52365

11.1.3.4. Tab. Vliv vytápění plynovým topidlem na výskyt alergické rýmy u dětí

trpící rýmou

netrpící rýmou

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 7,8 92,2 64 5 4,8 95,2 1589 76 0,27099

96

2. – 3. rok 4,8 95,2 105 5 4,3 95,7 1548 66 0,80744

4. – 5. rok 5,3 94,7 151 8 3,7 96,3 1502 56 0,34057

6. až dosud 4,7 95,3 236 11 4,0 96,0 1417 56 0,60909

11.1.4. Podlahové vytápění 11.1.4.1. Tab. Vliv podlahového vytápění na výskyt alergií u dětí

alergici

nealergici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 0,7 99,3 417 3 0,9 99,1 760 7 0,71849

2. – 3. rok 0,5 99,5 417 2 1,2 98,8 760 9 0,22952

4. – 5. rok 0,7 99,3 417 3 0,8 99,2 760 6 0,89502

6. až dosud 2,4 97,6 417 10 2,5 97,5 760 19 0,91409

11.1.4.2. Tab. Vliv podlahového vytápění na výskyt astmatu u dětí

astmatici

neastmatici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 2,2 97,8 45 1 0,7 99,3 1608 11 0,23062

2. – 3. rok 1,3 98,7 77 1 0,8 99,2 1576 12 0,60226

4. – 5. rok 0,0 100,0 93 0 0,7 99,3 1560 11 0,41650

6. až dosud 3,5 96,5 115 4 2,3 97,7 1538 36 0,44382

11.1.4.3. Tab. Vliv podlahového vytápění na výskyt ekzému u dětí

ekzematici

neekzematici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 2,0 98,0 151 3 0,6 99,4 1502 9 0,05555

97

2. – 3. rok 0,7 99,3 151 1 0,8 99,2 1502 12 0,85617

4. – 5. rok 2,4 97,6 123 3 0,5 99,5 1530 8 0,01191

6. až dosud 2,3 97,7 133 3 2,4 97,6 1520 37 0,89774

11.1.4.4. Tab. Vliv podlahového vytápění na výskyt alergické rýmy u dětí

trpící rýmou

netrpící rýmou

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 3,1 96,9 64 2 0,6 99,4 1589 10 0,02112

2. – 3. rok 0,0 100,0 105 0 0,8 99,2 1548 13 0,34581

4. – 5. rok 1,3 98,7 151 2 0,6 99,4 1502 9 0,29605

6. až dosud 1,7 98,3 236 4 2,5 97,5 1417 36 0,43377

11.1.5. Vytápění přímotopem nebo akumulačními kamny 11.1.5.1. Tab. Vliv vytápění přímotopem na výskyt alergií u dětí

alergici

nealergici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 6,7 93,3 417 28 8,2 91,8 760 62 0,37282

2. – 3. rok 5,8 94,2 417 24 7,4 92,6 760 56 0,29298

4. – 5. rok 2,9 97,1 417 12 5,8 94,2 760 44 0,02480

6. až dosud 4,1 95,9 417 17 5,3 94,7 760 40 0,36447

11.1.5.2. Tab. Vliv vytápění přímotopem na výskyt astmatu u dětí

astmatici

neastmatici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 4,4 95,6 45 2 7,7 92,3 1608 124 0,41532

98

2. – 3. rok 2,6 97,4 77 2 7,0 93,0 1576 111 0,13120

4. – 5. rok 6,5 93,5 93 6 4,9 95,1 1560 76 0,49547

6. až dosud 6,1 93,9 115 7 4,9 95,1 1538 76 0,58742

11.1.5.3. Tab. Vliv vytápění přímotopem na výskyt ekzému u dětí

ekzematici

neekzematici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 6,6 93,4 151 10 7,7 92,3 1502 116 0,62711

2. – 3. rok 4,0 96,0 151 6 7,1 92,9 1502 107 0,14368

4. – 5. rok 4,1 95,9 123 5 5,0 95,0 1530 77 0,63443

6. až dosud 6,8 93,2 133 9 4,9 95,1 1520 74 0,33635

11.1.5.4. Tab. Vliv vytápění přímotopem na výskyt alergické rýmy u dětí

trpící rýmou

netrpící rýmou

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 6,3 93,7 64 4 7,7 92,3 1589 122 0,67300

2. – 3. rok 7,6 92,4 105 8 6,8 93,2 1548 105 0,74251

4. – 5. rok 3,3 96,7 151 5 5,1 94,9 1502 77 0,32745

6. až dosud 4,2 95,8 236 10 5,2 94,8 1417 73 0,55145

11.1.6. Jiný způsob vytápění 11.1.6.1. Tab. Vliv jiného způsobu vytápění na výskyt alergií u dětí

alergici

nealergici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 0,2 99,8 417 1 0,7 99,3 760 5 0,33538

99

2. – 3. rok 0,2 99,8 417 1 0,7 99,3 760 5 0,33538

4. – 5. rok 0,5 99,5 417 2 1,1 98,9 760 8 0,30562

6. až dosud 0,7 99,3 417 3 1,1 98,9 760 8 0,56987

11.1.6.2. Tab. Vliv jiného způsobu vytápění na výskyt astmatu u dětí

astmatici

neastmatici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 0,0 100,0 45 0 0,5 99,5 1608 8 0,63528

2. – 3. rok 0,0 100,0 77 0 0,6 99,4 1576 9 0,50610

4. – 5. rok 1,1 98,9 93 1 0,8 99,2 1560 13 0,80465

6. až dosud 0,9 99,1 115 1 1,0 99,0 1538 15 0,91106

11.1.6.3. Tab. Vliv jiného způsobu vytápění na výskyt ekzému u dětí

ekzematici

neekzematici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 0,7 99,3 151 1 0,5 99,5 1502 7 0,74052

2. – 3. rok 0,7 99,3 151 1 0,5 99,5 1502 8 0,83652

4. – 5. rok 0,8 99,2 123 1 0,8 99,2 1530 13 0,96595

6. až dosud 1,5 98,5 133 2 0,9 99,1 1520 14 0,51042

11.1.6.4. Tab. Vliv jiného způsobu vytápění na výskyt alergické rýmy u dětí

trpící rýmou

netrpící rýmou

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 1,6 98,4 64 1 0,4 99,6 1589 7 0,20477

100

2. – 3. rok 1,0 99,0 105 1 0,5 99,5 1548 8 0,55722

4. – 5. rok 0,7 99,3 151 1 0,9 99,1 1502 13 0,79501

6. až dosud 0,4 99,6 236 1 1,1 98,9 1417 15 0,35638

11.2. Tabulky-větrání 11.2.1. Celoročně otevřené okno během spánku 11.2.1.1. Tab. Vliv celoročně otevřeného okna během spánku na výskyt alergií u dětí

alergici

nealergici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 3,7 96,3 401 15 2,7 97,3 710 19 0,32244

2. – 3. rok 3,7 96,3 402 15 2,4 97,6 701 17 0,21351

4. – 5. rok 4,2 95,8 402 17 2,3 97,7 707 16 0,06402

6. až dosud 4,5 95,5 404 18 3,0 97,0 734 22 0,20119

11.2.1.2. Tab. Vliv celoročně otevřeného okna během spánku na výskyt astmatu u dětí

astmatici

neastmatici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 2,4 97,6 42 1 3,2 96,8 1519 48 0,77517

2. – 3. rok 9,5 90,5 74 7 2,8 97,2 1482 41 0,00116

4. – 5. rok 11,0 89,0 91 10 2,9 97,1 1469 43 0,00004

6. až dosud 5,4 94,6 112 6 3,8 96,2 1485 56 0,40207

11.2.1.3. Tab. Vliv celoročně otevřeného okna během spánku na výskyt ekzému u dětí

ekzematici

neekzematici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 4,1 95,9 147 6 3,0 97,0 1414 43 0,49104

101

2. – 3. rok 6,8 93,2 147 10 2,7 97,3 1409 38 0,00615

4. – 5. rok 7,6 92,4 118 9 3,1 96,9 1442 44 0,00834

6. až dosud 5,4 94,6 130 7 3,7 96,3 1467 55 0,35487

11.2.1.4. Tab. Vliv celoročně otevřeného okna během spánku na výskyt alergické rýmy u dětí

trpící rýmou

netrpící rýmou

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 0,0 100,0 62 0 3,3 96,7 1499 49 0,14804

2. – 3. rok 4,9 95,1 103 5 3,0 97,0 1453 43 0,28245

4. – 5. rok 6,8 93,2 148 10 3,0 97,0 1412 43 0,01773

6. až dosud 6,0 94,0 233 14 3,5 96,5 1364 48 0,06906

11.2.2. Otevřené okno aspoň polovinu roku během spánku 11.2.2.1. Tab. Vliv otevřeného okna aspoň polovinu roku během spánku na výskyt alergií u dětí

alergici

nealergici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 30,9 69,1 401 124 33,8 66,2 710 240 0,32594

2. – 3. rok 33,6 66,4 402 135 35,1 64,9 701 246 0,61160

4. – 5. rok 37,1 62,9 402 149 38,5 61,5 707 272 0,64237

6. až dosud 40,6 59,4 404 164 40,6 59,4 734 298 0,99859

11.2.2.2. Tab. Vliv otevřeného okna aspoň polovinu roku během spánku na výskyt astmatu u dětí

astmatici

neastmatici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 45,2 54,8 42 19 31,0 69,0 1519 471 0,04995

102

2. – 3. rok 33,8 66,2 74 25 33,6 66,4 1482 498 0,97440

4. – 5. rok 40,7 59,3 91 37 36,8 63,2 1469 541 0,46269

6. až dosud 45,5 54,5 112 51 39,3 60,7 1485 584 0,19541

11.2.2.3. Tab. Vliv otevřeného okna aspoň polovinu roku během spánku na výskyt ekzému u dětí

ekzematici

neekzematici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 32,7 67,3 147 48 31,3 68,7 1414 442 0,72884

2. – 3. rok 35,4 64,6 147 52 33,4 66,6 1409 471 0,63455

4. – 5. rok 37,3 62,7 118 44 37,0 63,0 1442 534 0,95581

6. až dosud 36,2 63,8 130 47 40,1 59,9 1467 588 0,38045

11.2.2.4. Tab. Vliv otevřeného okna aspoň polovinu roku během spánku na výskyt alergické rýmy u dětí

trpící rýmou

netrpící rýmou

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 29,0 71,0 62 18 31,5 68,5 1499 472 0,68309

2. – 3. rok 39,8 60,2 103 41 33,2 66,8 1453 482 0,16848

4. – 5. rok 37,2 62,8 148 55 37,0 63,0 1412 523 0,97658

6. až dosud 36,9 63,1 233 86 40,2 59,8 1364 549 0,33577

11.2.3. Celoroční větrání před spánkem 11.2.3.1. Tab. Vliv celoročního větrání před spánkem na výskyt alergií u dětí

alergici

nealergici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 42,9 57,1 401 172 43,1 56,9 710 306 0,94694

103

2. – 3. rok 41,3 58,7 402 166 42,7 57,3 701 299 0,65983

4. – 5. rok 37,1 62,9 402 149 38,9 61,1 707 275 0,54615

6. až dosud 31,7 68,3 404 128 36,6 63,4 734 269 0,09262

11.2.3.2. Tab. Vliv celoročního větrání před spánkem na výskyt astmatu u dětí

astmatici

neastmatici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 35,7 64,3 42 15 43,9 56,1 1519 667 0,29078

2. – 3. rok 35,1 64,9 74 26 42,5 57,5 1482 630 0,20991

4. – 5. rok 31,9 68,1 91 29 38,3 61,7 1469 563 0,21802

6. až dosud 27,7 72,3 112 31 35,8 64,2 1485 532 0,08184

11.2.3.3. Tab. Vliv celoročního větrání před spánkem na výskyt ekzému u dětí

ekzematici

neekzematici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 36,1 63,9 147 53 44,5 55,5 1414 629 0,04987

2. – 3. rok 37,4 62,6 147 55 42,7 57,3 1409 601 0,22090

4. – 5. rok 34,7 65,3 118 41 38,2 61,8 1442 551 0,45581

6. až dosud 36,9 63,1 130 48 35,1 64,9 1467 515 0,67763

11.2.3.4. Tab. Vliv celoročního větrání před spánkem na výskyt alergické rýmy u dětí

trpící rýmou

netrpící rýmou

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 56,5 43,5 62 35 43,2 56,8 1499 647 0,03870

104

2. – 3. rok 40,8 59,2 103 42 42,3 57,7 1453 614 0,76871

4. – 5. rok 37,2 62,8 148 55 38,0 62,0 1412 537 0,83580

6. až dosud 33,5 66,5 233 78 35,6 64,4 1364 485 0,53895

11.2.4. Větrání před spánkem aspoň polovinu roku 11.2.4.1. Tab. Vliv větrání před spánkem aspoň polovinu roku na výskyt alergií u dětí

alergici

nealergici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 16,2 83,8 401 65 13,9 86,1 710 99 0,30652

2. – 3. rok 15,4 84,6 402 62 13,6 86,4 701 95 0,39208

4. – 5. rok 15,4 84,6 402 62 13,7 86,3 707 97 0,43662

6. až dosud 15,8 84,2 404 64 12,7 87,3 734 93 0,13769

11.2.4.2. Tab. Vliv větrání před spánkem aspoň polovinu roku na výskyt astmatu u dětí

astmatici

neastmatici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 9,5 90,5 42 4 15,4 84,6 1519 234 0,29561

2. – 3. rok 14,9 85,1 74 11 14,8 85,2 1482 219 0,98348

4. – 5. rok 9,9 90,1 91 9 15,2 84,8 1469 223 0,16871

6. až dosud 12,5 87,5 112 14 14,1 85,9 1485 209 0,64304

11.2.4.3. Tab. Vliv větrání před spánkem aspoň polovinu roku na výskyt ekzému u dětí

ekzematici

neekzematici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 18,4 81,6 147 27 14,9 85,1 1414 211 0,26876

105

2. – 3. rok 12,9 87,1 147 19 15,0 85,0 1409 211 0,50516

4. – 5. rok 15,3 84,7 118 18 14,8 85,2 1442 214 0,90334

6. až dosud 17,7 82,3 130 23 13,6 86,4 1467 200 0,20064

11.2.4.4. Tab. Vliv větrání před spánkem aspoň polovinu roku na výskyt alergické rýmy u dětí

trpící rýmou

netrpící rýmou

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 11,3 88,7 62 7 15,4 84,6 1499 231 0,37651

2. – 3. rok 10,7 89,3 103 11 15,1 84,9 1453 219 0,22482

4. – 5. rok 14,9 85,1 148 22 14,9 85,1 1412 210 0,99801

6. až dosud 16,7 83,3 233 39 13,5 86,5 1364 184 0,18613

11.2.5. Zavřená okna během spánku, větrání nepravidelné 11.2.5.1. Tab. Vliv nepravidelného větrání na výskyt alergií u dětí

alergici

nealergici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 4,5 95,5 401 18 5,5 94,5 710 39 0,46622

2. – 3. rok 4,5 95,5 402 18 5,1 94,9 701 36 0,62601

4. – 5. rok 4,5 95,5 402 18 5,4 94,6 707 38 0,51185

6. až dosud 5,0 95,0 404 20 6,0 94,0 734 44 0,46445

11.2.5.2. Tab. Vliv nepravidelného větrání na výskyt astmatu u dětí

astmatici

neastmatici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 4,8 95,2 42 2 5,1 94,9 1519 78 0,91387

106

2. – 3. rok 4,1 95,9 74 3 5,1 94,9 1482 75 0,69853

4. – 5. rok 4,4 95,6 91 4 5,2 94,8 1469 77 0,72409

6. až dosud 5,4 94,6 112 6 5,6 94,4 1485 83 0,91777

11.2.5.3. Tab. Vliv nepravidelného větrání na výskyt ekzému u dětí

ekzematici

neekzematici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 6,1 93,9 147 9 5,0 95,0 1414 71 0,56442

2. – 3. rok 5,4 94,6 147 8 5,0 95,0 1409 70 0,80206

4. – 5. rok 4,2 95,8 118 5 5,3 94,7 1442 76 0,62673

6. až dosud 3,1 96,9 130 4 5,8 94,2 1467 85 0,19553

11.2.5.4. Tab. Vliv nepravidelného větrání na výskyt alergické rýmy u dětí

trpící rýmou

netrpící rýmou

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 1,6 98,4 62 1 5,3 94,7 1499 79 0,20063

2. – 3. rok 3,9 96,1 103 4 5,1 94,9 1453 74 0,58674

4. – 5. rok 4,1 95,9 148 6 5,3 94,7 1412 75 0,51182

6. až dosud 5,2 94,8 233 12 5,6 94,4 1364 77 0,76085

4. – 5. rok 0,7 99,3 402 3 0,4 99,6 707 3 0,48231

6. až dosud 0,7 99,3 404 3 0,3 99,7 734 2 0,25124

11.2.6. Klimatizovaná místnost 11.2.6.1. Tab. Vliv klimatizace na výskyt alergií u dětí

alergici

nealergici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 1,0 99,0 401 4 0,3 99,7 710 2 0,11793

107

2. – 3. rok 0,7 99,3 402 3 0,4 99,6 701 3 0,48911

11.2.6.2. Tab. Vliv klimatizace na výskyt astmatu u dětí

astmatici

neastmatici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 2,4 97,6 42 1 0,6 99,4 1519 9 0,15183

2. – 3. rok 1,4 98,6 74 1 0,5 99,5 1482 8 0,36895

4. – 5. rok 1,1 98,9 91 1 0,6 99,4 1469 9 0,57276

6. až dosud 0,9 99,1 112 1 0,5 99,5 1485 7 0,54236

4. – 5. rok 0,0 100,0 118 0 0,7 99,3 1442 10 0,36413

6. až dosud 0,0 100,0 130 0 0,5 99,5 1467 8 0,39862

11.2.6.3. Tab. Vliv klimatizace na výskyt ekzému u dětí

ekzematici

neekzematici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 1,4 98,6 147 2 0,6 99,4 1414 8 0,25034

2. – 3. rok 0,7 99,3 147 1 0,6 99,4 1409 8 0,86411

11.2.6.4. Tab. Vliv klimatizace na výskyt alergické rýmy u dětí

trpící rýmou

netrpící rýmou

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 1,6 98,4 62 1 0,6 99,4 1499 9 0,32746

108

2. – 3. rok 0,0 100,0 103 0 0,6 99,4 1453 9 0,42310

4. – 5. rok 0,0 100,0 148 0 0,7 99,3 1412 10 0,30438

6. až dosud 0,0 100,0 233 0 0,6 99,4 1364 8 0,24122

11.2.7. Jiný způsob větrání 11.2.7.1. Tab. Vliv jiného způsobu větrání na výskyt alergií u dětí

alergici

nealergici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 0,7 99,3 401 3 0,7 99,3 710 5 0,93375

2. – 3. rok 0,7 99,3 402 3 0,7 99,3 701 5 0,95043

4. – 5. rok 1,0 99,0 402 4 0,8 99,2 707 6 0,80423

6. až dosud 1,7 98,3 404 7 0,8 99,2 734 6 0,16445

11.2.7.2. Tab. Vliv jiného způsobu větrání na výskyt astmatu u dětí

astmatici

neastmatici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 0,0 100,0 42 0 0,8 99,2 1519 12 0,56310

2. – 3. rok 1,4 98,6 74 1 0,7 99,3 1482 11 0,55885

4. – 5. rok 1,1 98,9 91 1 0,9 99,1 1469 13 0,83366

6. až dosud 2,7 97,3 112 3 0,9 99,1 1485 14 0,08432

11.2.7.3. Tab. Vliv jiného způsobu větrání na výskyt ekzému u dětí

ekzematici

neekzematici

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 1,4 98,6 147 2 0,7 99,3 1414 10 0,38804

109

2. – 3. rok 1,4 98,6 147 2 0,7 99,3 1409 10 0,39070

4. – 5. rok 0,8 99,2 118 1 0,9 99,1 1442 13 0,95225

6. až dosud 0,8 99,2 130 1 1,1 98,9 1467 16 0,73215

11.2.7.4. Tab. Vliv jiného způsobu větrání na výskyt alergické rýmy u dětí

trpící rýmou

netrpící rýmou

% vybraných % nevybraných celkem počet výskytů % vybraných % nevybraných celkem počet výskytů významnost

0 – 1. rok 0,0 100,0 62 0 0,8 99,2 1499 12 0,47942

110

2. – 3. rok 0,0 100,0 103 0 0,8 99,2 1453 12 0,35451

4. – 5. rok 0,0 100,0 148 0 1,0 99,0 1412 14 0,22366

6. až dosud 1,7 98,3 233 4 1,0 99,0 1364 13 0,29384

11.3. Dotazník

111

112

113

114

115

116

117

118

119