Vliv životního stylu na onemocnění srdce a cév u zdravotnického personálu

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra antropologie a zdravovědy

Bc. Hana Špůrková II. ročník- kombinované studium Obor: Učitelství odborných předmětů pro zdravotnické školy

Vliv životního stylu na onemocnění srdce a cév u zdravotnického personálu Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Markéta Říhová

Olomouc 2011

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a pouţila jen uvedenou literaturu. Olomouc 31. červen 2011 ……………………………….. Hana Špůrková

Poděkování Děkuji Mgr. Markétě Říhové odborné vedení diplomové práce, poskytnutí cenných rad.

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 5 I

1

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 6 ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL ....................................................................................... 7

1.1 VÝŢIVA (RACIONÁLNÍ) ........................................................................................... 8 1.2 POHYBOVÁ AKTIVITA ........................................................................................... 17 1.3 DUŠEVNÍ HYGIENA ............................................................................................... 19 2 RIZIKOVÉ FAKTORY........................................................................................... 21 OHROŢENÍ ZDRAVOTNICKÉHO PRACOVNÍKA RIZIKOVÝMI FAKTORY ..................... 27 VÝZNAM PREVENCE ZDRAVOTNICKÉHO PERSONÁLU VE ZDRAVÉM ŢIVOTNÍM STYLU ................................................................................................................... 30 2.3 NÁSLEDEK PŮSOBENÍ RIZIKOVÝCH FAKTORŮ NA KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM ................................................................................................................ 31 2.4 PROGRAMY ZDRAVÍ .............................................................................................. 38 II II PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 45 3 VÝZKUM .................................................................................................................. 46 2.1 2.2

3.1 ZKOUMANÝ PROBLÉM .......................................................................................... 46 3.2 CÍL VÝZKUMU ...................................................................................................... 46 3.3 HYPOTÉZY............................................................................................................ 47 3.4 METODOLOGIE VÝZKUMU .................................................................................... 47 3.5 CHARAKTERISTIKA VÝZKUMNÉHO VZORKU ......................................................... 48 3.6 REALIZACE VÝZKUMU .......................................................................................... 48 4 ZPRACOVÁNÍ ZÍSKANÝCH DAT ...................................................................... 49 4.1 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZ ...................................................................................... 83 4.2 DOPORUČENÍ PRO PRAXI ....................................................................................... 93 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 95 SOUHRN ............................................................................................................................ 96 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 97 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 99 SEZNAM TABULEK ...................................................................................................... 100 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................... 102 SEZNAM PŘÍLOH.......................................................................................................... 104

ÚVOD Kardiovaskulární onemocnění se řadí do skupiny civilizačních chorob společně s nádorovým onemocněním, centrální mozkovou příhodou, diabetem melitem a dalšími. Civilizační choroby se vyskytují převáţně ve vyspělých státech, kam patří i Česká republika. Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění se pohybuje kolem 50%. V roce 1990 zemřelo na kardiovaskulární onemocnění 53,3% muţů a 57,7% ţen, ve srovnání s rokem 2005 se úmrtnost sníţila (53,4% ţeny, 47,2% muţi), ale stále je vysoká. Hlavním rizikovým faktorem je ţivotní styl, který přímo souvisí s onemocnění kardiovaskulárním onemocněním. Proto, jsme se rozhodli sledovat vliv ţivotního stylu v souvislosti s kardiovaskulárním onemocněním u zdravotnického personálu, protoţe právě ten, je v úzkém kontaktu s nemocnými. Zdravotnický personál je erudovaný v edukaci o zdravém ţivotním stylu a jako jediná profese k němu má nejblíţe. O vlivu ţivotního stylu na onemocnění se zdravotničtí pracovníci dozvídají kontinuálně od chvíle vstupu na střední zdravotnickou školu, nebo jinou školu se zdravotnickým zaměřením. Vliv ţivotního stylu na onemocnění má dnešní „hektická a konzumní“ společnost, která nepodporuje v první řadě zdraví, ale naopak léčbu nemoci. Velkou roli hraje v dnešní době reklama, která se zaměřuje na potravinové doplňky, nové potraviny o kterých se hovoří jako o „zdravých“, ale ve skutečnosti je to zdroj chemicky vytvořených, nebo aspoň chemicky upravených potravin. Oblast sportu je zaměřen převáţně na silové sporty (posilování určitých svalových slupin), ale většina populace se nezabývá posilováním nejdůleţitějšího svalu srdce. Náš ţivotní styl je pasivní, stresující a při větší zátěţi se přikláníme k návykovým látkám. Diplomová práce je zaměřena na zdravý ţivotní styl. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabýváme zdravým ţivotním stylem, který je rozdělen na oblasti zdravé výţivy, pohybové aktivity a duševního zdraví. Další velkou kapitolou jsou rizikové faktory onemocnění a následně ohroţení zdravotnických pracovníků rizikovými faktory a jejich úloha v edukaci k prevenci onemocnění. Praktická část je vyhodnocením průzkumu, který byl prováděn dotazníkovou metodou zaměřenou na ţivotní styl zdravotnického personálu. Praktická část obsahuje výsledky průzkumu, diskusi a doporučení pro praxi.

5

I.

TEORETICKÁ ČÁST

6

1

ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Srdce je nejdůleţitějším orgánem v těle, a proto bychom se o něj měli dobře pečovat.

Nejlepším způsobem je dodrţování zdravého ţivotního stylu. Zdravý ţivotní styl je úzce spojen se zdravím. Co je to zdraví? Podle WHO je zdraví: „stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci“. Zdraví vychází ze tří základních dimenzí: 

fyzická



duševní/ psychická



sociální

Fyzické zdraví je moţné objektivně hodnotit, ale další dvě dimenze týkající se duševní a sociální stránky, jsou velice variabilní a subjektivní. Hranici sociální a duševní pohody má kaţdý jinak postavenou. To co se pro jiného zdá naprosto nesnesitelná situace, pro druhého můţe být povaţováno za jeho standart a necítí se být nijak v nepohodě. Proto, aby naše tělo mohlo být fyzicky zdravé, je podmínkou dodrţování zdravého ţivotního stylu. Ţivotní styl patří do jednoho z oddílu, který se podílí jako zevní faktor ovlivňující zdraví jako celek. (Machová, et al., 2009)

Základní determinanty zdraví se dělí na vnější a vnitřní. 

vnitřní determinanty tvoří genetická dispozice z 20%



vnější determinanty tvoří hlavně ţivotní styl z 50% o ţivotní prostředí 20% o zdravotnické sluţby 10%(Čevela, Čeledová, Dolanský,2009)

Kaţdá determinanta se navzájem ovlivňuje. Ţádná sama o sobě nemůţe zajistit, aby se člověk cítil zdráv. Pokud má člověk dobrý genetický základ, ţije v „nezávadném“ ţivotním prostředí, ale nedodrţuje správnou ţivotosprávu, jeho zdraví působením rizikových faktorů na organizmus směřuje pomalu, ale jistě k onemocnění. V rámci nedodrţování zdravého ţivotního stylu vznikly nemoci, které se globálně nazývají civilizační choroby. 7

Do civilizačních chorob patří: 

kardiovaskulární onemocnění



nádorová onemocnění



metabolická onemocnění



onemocnění centrální nervové soustavy

Za jednu z hlavních příčin mortality v České republice je onemocnění kardiovaskulárního systému. V roce 2005 zemřelo na onemocnění srdce a cév 53,4% ţen a 47,2% muţů. Ve srovnání s rokem 1990 se mortalita sníţila, ale stále se pohybuje okolo 50% celkového počtu obyvatel. Rizikové faktory kardiovaskulárního onemocnění na sebe vzájemně působí, a pokud se dodrţuje pouze malá část, nedá se hovořit o zdravém ţivotním stylu. Přispíváme tak ke vzniku civilizačních chorob a jiných chorob s tím spojené. Zdravý ţivotní styl se zabývá převáţně prevencí rizikových faktorů. (Martiník, 2007)

Faktory vedoucí k civilizačním chorobám:  nesprávná výţiva  minimální aţ ţádná pohybová aktivita  nadměrná psychická zátěţ  kouření  nadměrná konzumace návykových látek (alkohol a drogy)

1.1 Výživa (racionální) Příjem potravy je příjemnou činností v ţivotě člověka. Jídlem neuspokojujeme pouze hlad, ale dodáváme tělu důleţité ţiviny potřebné k udrţení optimálního zdraví a dostatku

8

energie. Přiměřená strava se skládá z vyváţeného mnoţství základních ţivin: sacharidů, lipidů, proteinů, vitamínů, minerálů a vody. Racionální výţiva je soubor znalostí a návyků týkající se přijímané potravy, vedoucí k podpoře zdraví a prevencí nemocí. Důleţitá je nejen kvalita, ale i kvantita přijímané potravy. Energetický příjem nemá převyšovat energetický výdej. V dnešní době jsou lidé zvyklí přijímat vysokoenergetickou stravu, ale v porovnání výdeje s příjmem, jednoznačně převyšuje příjem. Lidé pracující převáţně v sedavém zaměstnání, mají minimální nebo ţádnou fyzickou aktivitu, a proto se jejich výdej nevyrovná příjmu. Přebytek energie se ukládá ve formě tukových zásob, jejichţ důsledkem je nadváha - obezita. (Macourek, 2005)

Sloţky výţivy:  proteiny 15-20%  lipidy 25-30%  sacharidy 50-55%  minerály a stopové prvky  vitamíny  voda

Ukazatelem spotřeby energie v klidu je bazální metabolizmus. Bazální metabolizmus je základní energetická přeměna, kterou tělo pokryje vitální funkce za bazálního stavu (stav za úplného klidu, bez vykonávání fyzické aktivity). Kvalitativní sloţky potravy jsou obsaţeny v pestré stravě, kde je vyváţený přísun vitamínů, minerálů a ţivin. Do kvalitativního hlediska patří i příjem vody a tekutin. Při nedostatku některých ţivin, můţe dojít ke sníţení imunity. (Čevela, Čeledová, Dolanský, 2009)

9

Proteiny Proteiny, jsou základní stavební jednotkou buněk, které zajišťují také jejich regeneraci. Jsou součástí buněk krve, enzymů, protilátek a hormonů. Nejsou velkým zdrojem energie. Denní příjem energie tvoří jen 10-15%. 1g proteinu má 17 kJ= 4 kcal. Proteiny slouţí jako zdroj energie pouze tehdy, kdyţ tělo trpí hladověním (mentální anorexie a bulimie). Protoţe organismus přetváří přijaté bílkoviny na bílkoviny vlastní, musejí se dodávat stravou. Tělo není schopno vytvořit si bílkovinu z přijatých cukrů a tuků. Rozhodující u proteinů je dusíková bilance, protoţe proteiny jsou tvořeny aminokyselinami, které obsahují dusík ve své molekule. Zástupcem potravin bohaté na proteiny jsou ryby, drůbeţí a červené maso, vejce, mléko a sýry. Aminokyseliny dělíme na: 

esenciální o plnohodnotné o neplnohodnotné



neesenciální

Esenciální aminokyseliny jsou nezbytné pro organismus, který si je nedokáţe vytvořit sám a je odkázán na jejich přísun v potravě. Neesenciální aminokyseliny nazývané postradatelné lidské tělo také potřebuje, ale je schopno si je vytvořit samo. Esenciální aminokyseliny se dále dělí na plnohodnotné a neplnohodnotné. Plnohodnotné esenciální aminokyseliny jsou obsaţeny v mase, mléku a vejcích. Neplnohodnotné esenciální aminokyseliny jsou obsaţeny v rostlinných proteinech jako např. fazole, hrách, zelenina, obilí atd. Neplnohodnotné se nazývají proto, ţe neobsahují všechny esenciální mastné kyseliny. Poměr neplnohodnotných a plnohodnotných aminokyselin by měl být 1:1. Spotřeba denní dávky proteinu za předpokladu minimální fyzické aktivity na pokrytí bazálního metabolizmu je 0,5g/kg/den. Při normální denní činnosti je spotřeba proteinů vyšší (0,8 g/kg/den) u mladších osob, oproti starším osobám, kterým se nároky zvyšují na 1 g/kg/den. (Čevela, Čeledová, Dolanský,2009; Macourek, 2005) Faktory ovlivňující ztráty proteinů :  věk 10

 fyzická práce  kojení  tělesná teplota  stres  nemoc a jiné Lipidy Lipidy jako sloţka výţivy jsou nejvíce diskutabilní, pro naší vlastní neznalost. Lipidy jsou nutnou součástí stavebného materiálu buňky (membrána buňky a její fosfolipidová dvojvrstva). Jako zásobní látka jsou uloţeny ve formě kapének, v buňkách podkoţního vaziva a v tukových buňkách v okolí některých orgánů. Denní dávka energie je v lipidovém příjmu asi 25-30% energetického krytí. Lipidy mají v těle i své zásadní místo v termoregulaci a v mechanické ochraně. V oblasti termoregulace působí tak, ţe zadrţují tělesné teplo a zabraňují jejím ztrátám. V ochranné oblasti působí v okolí orgánů jako tukový polštář a chrání proti nárazům a otřesům při pohybu. Jejich hlavní schopností je snadná deformovatelnost. Myelinová pochva pokrývající axon je lipidového charakteru a ovlivňuje vedení vzruchu (bez ní by nemohl fungovat lidský mozek). Nespotřebovaná energie se ukládá do tukových zásob převáţně v podkoţí, odkud je při nedostatečném přívodu sacharidů spotřebována jako zdroj energie.

V potravě přijímáme i tzv. neutrální tuky: 

triglyceridy



cholesterol



estery cholesterolu



fosfolipidy

Dělení tuků: -

VLDL (very low density lipoprotein) 11

 lipoproteinová sloţka  lipidová sloţka -

LDL (low density lipoprotein) je vázán společně s cholesterolem

-

HDL (high density lipoprotein) produkt přímého štěpení triglyceridů

Neutrální tuky se při průchodu trávicím ústrojím štěpí na mastné kyseliny a glycerol. Po vstřebání tenkým střevem se dostanou tukové kapičky přes lymfatický systém do krve. Volné mastné kyseliny tvoří alternativní zdroj energie pro kaţdou buňku. Nevyuţité tuky se vychytávají v játrech, kde se opět přetransformují na triglyceridy. V játrech se udrţuje pouze malé mnoţství triglyceridů. Pokud se jeho hladina v játrech zvyšuje a přesahuje kapacitu, přechází do krve v podobě lipoproteinů o velmi nízké hustotě VLDL. VLDL je tvořen lipoproteinovou a lipidovou sloţkou (cholesterol, fosfolipidem, triglycerid), štěpí se postupně na lipoproteiny o nízké hustotě LDL, který obsahuje malé mnoţství triglyceridu, ale je nosičem cholesterolu. Pokud ve VLDL není vyuţit, lipoprotein je vychytán v játrech. Syntéza lipoproteinu je podporována u osob s nadbytečným příjmem energie, nízkou fyzickou aktivitou, obezitou a nadměrným pitím alkoholu. Naopak se lipoprotein sniţuje při redukci hmotnosti a sníţeným příjmem alkoholu. LDL není schopno ve svém buněčném prostoru vytvořit cholesterol. Cholesterol vázaný na částice LDL je zastoupený aţ v 80% cholesterolu v krevním séru. Mnoţství částic je závislé na LDL receptorech, které je vychytávají. Pro sniţování LDL v krvi mají velký význam receptory v jaterních buňkách. Počet receptorů je závislý na příjmu potravy. Pokud budeme přijímat mnoho ţivočišných tuků, bude počet receptoru v játrech nízký a to následně povede ke zvýšené hladině cholesterolu a LDL v krvi. Pokud bychom přijímali potravu s vyšším obsahem sacharidů, nízkým obsahem ţivočišných tuků a dostatku vlákniny, bude se hladina LDL sniţovat. Vláknina je důleţitá pro svou schopnost navázat v střevě na sebe ţlučové kyseliny a cholesterol, proto sniţuje hladinu cholesterolu v krvi. Opačnou skupinou lipoproteinů je HDL, vzniká přímo syntézou v jaterních buňkách a buňkách tenkého střeva štěpením triglyceridů. Odvádějí z těla hlavně z cév 12

cholesterol. Vysoká hladina LDL vede k vzniku aterosklerózy a k dalším onemocněním, proto je důleţité udrţovat hladinu HDL v normě. (Machová, et al., 2009)

Sacharidy Kryjí největší 55% podíl z energetické hodnoty přijímané z denní dávky. Jsou plnohodnotným zdrojem energie. 1g sacharidů dodává tělu 17 kJ (4 kcal). Dávka sacharidů je závislá na denní aktivitě, vykonané fyzické aktivitě a věku. Rozvojem společnosti se prokazuje čím dál větší přísun sacharidů a sniţování fyzické aktivity. Nadměrná spotřeba sacharidů má spojení také s civilizačními a jinými onemocněními (cukrovka, obezita).

Sacharidy dělíme na: 

vyuţitelné o monosacharidy o disacharidy o oligosacharid o polysacharidy



nevyuţitelné o vláknina

Monosacharidy mají jeden uhlíkový řetězec tvořený šesti atomy uhlíku. Do skupiny monosacharidů patří glukóza (hroznový cukr), fruktóza sacharid obsaţený v ovoci, medu a některých druzích zeleniny. Jednoduché cukry (monosacharidy) vznikají trávením disacharidů a škrobů. Jsou vstřebávány v tenkém střevě a vrátnicovým oběhem dopraveny do jater. Disacharidy jsou tvořeny dvěma uhlíkovými řetězci po šesti atomech uhlíku. Zde patří nejběţnější a nejpouţívanější sladidlo - řepný cukr, laktóza neboli mléčný cukr, který 13

je obsaţen v mléce, ale větší zastoupení má v mateřském mléce. Maltóza je škrobový cukr, vznikající štěpením při trávení škrobu. Oligosacharid je tvořen tří aţ šesti násobným řetězcem po šesti atomech uhlíku, jejich zástupcem je sacharóza. Zastoupení oligosacharidů v potravě (luštěniny), ale lidské tělo je neumí štěpit. Luštěniny jsou posouvány neštěpené do tlustého střeva, kde začne rozkladem vznikat velké mnoţství plynů, čehoţ důsledkem je nadýmání a to je jedním z důvodu, proč jsou málo konzumované, byť jsou cenným zdrojem proteinů. Polysacharid má 200 aţ 600 uhlíkových řetězců a jejich zástupcem je škrob a glykogen. Disacharidy a polysacharidy jsou při průchodu trávicím traktem (tenkém střevě) vstřebávány a dále se dělí aţ na základní jednotky. Základní jednotky jsou glukóza, fruktóza a galaktóza (monosacharidy). Galaktóza s fruktózou jsou přeměněny v játrech na glukózu. Glukóza se přeměňuje biochemickými pochody na oxid uhličitý a vodu z uvolněné energie. Nevyuţitá energie se ve formě polysacharidu - glykogenu ukládá ve svalových buňkách kosterního svalstva, odkud je opět k dispozici jako záloţní zdroj energie. Nevyuţitelnými sacharidy je vláknina- není přímo ţivina, protoţe se neumí vstřebat, ale hraje důleţitou roli v trávicím systému. (Machová, et al., 2009)

Dělíme ji na:  rozpustnou - na sebe váţe vodu a vytváří gel  nerozpustnou - zvětšuje objem stolice Vláknina je polysacharid s vláknitou strukturou, obsaţena v buněčné membráně rostlinných buněk. Obsahuje celulózu, hemicelulózu a pektin. Zdrojem vlákniny jsou obiloviny, brambory, ovoce a zelenina. Nevyuţitelné sacharidy se nazývají proto, ţe je neumí tělo štěpit, ale je důleţitá pro podporu střevní peristaltiky. Na vlákninu se váţe cholesterol, který odvádí z těla a zároveň sniţuje vznik karcinomu tlustého střeva. I kdyţ je vláknina nevyuţitelný zdroj energie, je potřeba jí přijímat alespoň 30g v denním příjmu potravy. (Machová, et al., 2009)

14

Minerály a stopové prvky Minerály a stopové prvky jsou nedílnou součástí naší potravy a nejsou zdrojem energie. Tělo osahuje z hlavních minerálů pouze 0,7% tělesné hmotnosti a jen 0,01% stopových prvků. Jejich nedostatek nebo úplná absence můţe způsobit naprostý kolaps organismu. Nejčastější a nejvíce působící na organismus jsou nedostatky vápníku, ţeleza a nedostatek jódu. Vápník je důleţitý pro vývoj a růst kostí. Kostru udrţuje pevnou a silnou. Při nedostatku vápníku vznikají fraktury ať jiţ příčinou úrazu (působením síly), nebo patologické fraktury vznikající převáţně odvápněním kostí - ztrácí na své pevné struktuře. Nedostatek ţeleza má vliv na krvetvorbu, konstrukci hemoglobinu a sníţení kapacity pro převod kyslíku v celém těle. Jód je halogenní prvek, který se snadno vyplavuje z půdy. Pro jeho nedostatek byl v naší republice poměrně dlouho diskutovaným tématem. Postupně se začal přidávat jód do soli, proto je sůl jodidovaná. Příjem jódu v potravě má vliv na funkci štítné ţlázy a na vývoj mozku. V oblastech, kde byl nedostatek jódu, se často objevovali lidé s mentální retardací. V České republice se od roku 1985 provádí v rámci novorozeneckého screeningu kongenitální hypotyreózy (kretenizmus), odběr kapilární krve (z patičky dítěte) metodou tzv. suché kapky. Provádí se na 3. - 4. den po narození dítěte. Stopových prvků je v organismu více, o to menší je jejich mnoţství (selen, měď, kobalt, fluor, sodík, draslík a jiné). Nedostatek minerálů a stopových prvků nemusí znamenat jednoznačně nedostatečný příjem, ale také jejich poruchu vstřebávání. (Macourek, 2005)

Vitamíny Vitamíny stejně jako minerály nejsou zdrojem energie, ale jsou také nezbytné pro vývoj a funkci organismu. Jsou součástí různých enzymů, představují antioxidační kapacitu, jsou podmínkou metabolických pochodů a důleţité pro rozvoj některých struktur. Vitamíny rozdělujeme:  rozpustné ve vodě (B1-B12, C, H)  rozpustné v tucích (A,D,E,K)

15

Pokud je nedostatek vitamínů rozpustných v tucích, nemusí to znamenat jenom jejich nedostatečný příjem, ale příčinou můţe být porucha vstřebávání tuků. Nedostatek vitamínu K můţe být důsledkem jeho likvidace ve střevní flóře při léčbě antibiotiky. Vitamín K je důleţitý, pro vliv na sráţlivost krve. Vitamín A (retinol) ovlivňuje zrakový pigment, udrţuje epitel a je antioxidant. Při jeho nedostatku vzniká šeroslepost. Vitamín D (cholekalciferol) má vliv na resorpci vápníku a fosforu ze střeva a ukládá vápník do kostí. Při jeho nedostatku u malých dětí můţe vzniknout onemocnění křivice - měknutí kostí. Vitamínů rozpustných ve vodě je celá řada nejčastější jsou vit. C, B1, B2, B5, B6, B12, kyselina listová. Vitamíny rozpustné ve vodě patří i vit. H biotin je obsaţen v kvasnicích a ve vnitřnostech. (Macourek, 2005)

Voda Voda je jedna z nedůleţitějších součástí našeho ţivota. Jiţ od útlého věku přijímáme potraviny společně s vodou. Je známo, ţe tělo bez jídla vydrţí aţ několik týdnů, ale bez vody pouhé 2-3dny. Dospělý člověk by měl vypít 20-40 ml/kg/den. Běţný denní příjem tekutin by měl být 1,5-2 l/den. Voda je pro tělo rozpouštědlo, transportní prostředek a udrţovatel tělesné teploty. Transportní funkce vody - z krve převádí potřebné látky do tkání. Odvádí odpadní látky vzniklé metabolizmem. Celá látková přeměna je moţná díky vodě. Voda je obsaţená v buňkách, mozkomíšním moku, ale i míze. Při narození voda tvoří 75% váhy novorozence, ale s přibývajícím věkem její podíl klesá. U dospělých osob voda tvoří asi 60% a ve stáří činí jen 50% z celkové hmotnosti. Voda je přijímána ve formě tekutin, ale i v tuhé stravě převáţně rostlinného původu. Nároky těla na příjem tekutin jsou dány převáţně jejich ztrátami. Z těla ztrácíme vodu největším objemu močí, dýcháním, pokoţkou, potem a stolicí. Pokud je okolní teplota vyšší, je nutno doplnit větší objem tekutin, protoţe teplota působící na organizmus z těla odpařuje ve větším mnoţství vodu a její ztráty jsou větší. V takovém období ztrácíme vodu potem. Okolní teplota není jediný faktor, který ovlivňuje ztrátu vody v těle. Dalším faktorem ztráty vody je fyzická aktivita, pohlaví, věk, tělesná hmotnost a způsob stravování. Nedostatek vody v organismu se projevuje pocitem ţízně (subjektivní pocit). Práh ţízně se posouvá společně s věkem, proto staří lidé nemají pocit ţízně a trpí často dehydratací. Příjem tekutin by měl být u zdravého 16

člověka vyváţen s výdejem. Tekutiny by se měli přijímat po celý den kontinuálně po malých doušcích. Vhodné tekutiny na doplnění jsou: lehce mineralizovaná voda, ovocné a zeleninové šťávy, bylinkové a ovocné čaje. Naopak nevhodné jsou silné čaje, kávu, protoţe působí povzbudivě, jsou močopudné a zvyšují hladinu cholesterolu v krvi a tím přispívají k vyššímu riziku onemocnění srdce a cév.

Příznaky dehydratace:  malátnost, spavost, bolest hlavy  sníţený koţní turgor, suchá pokoţka, rty a sliznice  zapadlé lesklé oči, kruhy pod očima  sníţené močení, zápach a koncentrovaná barva moči (silně ţlutá)

U malých dětí je přítomna vyšší tělesná teplota. Opakem dehydratace je hyperhydratace, kdy je příjem tekutin nad 5 l/24 hod. Příznaky hyperhydratace: 

časté močení převáţně v noci



zvýšené pocení i za normálních klimatických podmínek



vlhké ruce a nohy

Je nutno si uvědomit, ţe nadbytek tekutin vytváří tělu větší rizika, neţ jeho nedostatek, protoţe jsou více zatěţovány orgány, jako jsou ledviny a srdce. Kontinuálním přetěţováním můţe dojít aţ k jejich selhání. (Čeledová, Čevela, 2010)

1.2 Pohybová aktivita Nedostatkem pohybové aktivity při dnešním sedavém způsobu ţivota se zároveň sniţuje schopnost přizpůsobit se fyzické zátěţi. Pohybová aktivita je souhrn všech 17

pohybových činností, které jsou součástí ţivota, a zároveň je nedílnou součástí prevence civilizačních chorob. Podoba pohybové aktivity je závislá na mnoţství činitelů, které pohyb ovlivňují např. věk, pohlaví, fyzická zdatnost, postoj ke sportu, vykonávaná práce a jiné. Pohyb dělíme: 

aktivní - je přesun z bodu A do bodu B, za účasti vlastní silové aktivity



pasivní - za pomocí zvířete, dopravního prostředku (auto, kolo, motocykl)

Aktivní pohyb je důleţitý pro uchování si fyzického a duševního zdraví. Pohyb vykonává pohybový aparát lidského těla. Skládá se ze tří systémů: 

opěrného - kosti, klouby šlachy, vazy



výkonného - svaly  koordinačního - vytvářejí koţní receptory, vestibulární, zrakový aparát, periferní a centrální nervová soustava

Tělesná zdatnost je dána sloţkami opěrnými, kdy je potřeba, aby se dobře pohyboval opěrný aparát a dobře pracovaly klouby. Sloţkou výkonnou zapojujeme svaly a svalové úpony, které vykonávají svalovou sílu. Je potřeba sledovat i vytrvalostní aerobní zdatnost. Aerobní (kardio-respirační) zdatnost: 

schopnost zásobovat tělo kyslíkem při tělesné aktivitě



zlepšuje přísun kyslíku do buněk



zdrojem energie je svalový glykogen a tělesný zásobní tuk



zlepšuje aerobní vytrvalost a nutí svaly k činnosti



zatěţuje velké svalové skupiny

Anaerobní cvičení je krátkodobé: 

buňky nejsou závislé na kyslíku



zdrojem je zásobní glykogen v játrech a kosterních svalech 18

Význam pohybu je nezbytný a nejpřirozenější pro upevnění normálních fyziologických funkcí organismu (sniţuje hladinu cholesterolu, přispívá k duševnímu zdraví, napomáhá k lepšímu prokrvení, okysličení mozku, zpevňuje kosti, pomáhá proti bolesti zad). (Čeledová, Čevela, 2010)

1.3 Duševní hygiena Duševní hygiena je nauka o péči o duševní zdraví a prevencí duševních chorob. Oborem zabývající se duševní hygienou je psychohygiena. Duševní hygiena má naučit, předcházet psychickým obtíţím. Pokud potíţe nastaly, učíme se je zvládat tak, aby se neprohlubovali. Duševní hygiena se doporučuje jako prevence syndromu burn- out a jiných psychických onemocnění. Psychohygiena obsahuje zásady správné ţivotosprávy, řešení konfliktů a ţivotních situací, jednání s lidmi, zvládání emocionálního napětí, psychických zátěţí, stresových situací, apod. Z hlediska ţivotního stylu ji můţeme vyuţít v hospodařením s časem. Duševní hygiena se týká také správné výţivy, odpočinku, regenerace sil, pohybu, tělesné práce, cvičení a v neposlední řadě spánku. Duševní hygiena se rozlišuje v uţším a širším pojetí, na pozitivní a negativní. Pozitivním pojetím se myslí pozitivně zaloţená, aktivně vytvářená a podporovaná orientace na hlavní oblasti duševního zdraví. Jejíţ důraz se klade, na odpovědnosti lidí za stav duševního zdraví sebe sama. Uţší pojetí je většinou zaměřeno na odstranění duševních nemocí pomocí prevence. Z negativního pojetí je spojována se sniţováním a odstraňováním nadměrné psychofyzické zátěţe a stresu. Odpočinek a relaxace Základem pro odpočinek a relaxaci by mělo být nalezení optimálního reţimu mezi prací a odpočinkem. Nejvhodnější rozdělení práce a odpočinku, je změnou fyzické a duševní síly člověka. Méně často jsou unavení lidé, kteří povaţují svůj ţivot jako výzvu (zapojují se aktivně do ţivota). Odpočinout si má člověk vţdy, kdyţ pociťuje první příznaky únavy. Měnit aktivity za jiné, převaţovat by měla mírná fyzická aktivita a ne pasivita, ale ani velká fyzická zátěţ. 19

Člověk by si měl obměňovat část odpočinkových aktivit, aby zabránil stereotypu ţivota. (Čevela, Čeledová, Dolanský,2009) Spánek Lidské tělo je uzpůsobeno k cyklickým změnám (bdění, spánek). Cyklus bdění je během dne, cyklus spánku je v průběhu nočních hodin. Pro dobrý fyzický a duševní vývoj se musí tyto dva cykly střídat. Nikdo neurčí, kolik času je pro kterého člověka ideální doba spánku a bdění. Je všeobecně dáno, ţe doba bdění by měla obsahovat dvě třetiny dne a doba spánku jednu třetinu. Doba spánku je teda individuální. Nespavost (insomnie) je porucha spánku, kterou trpí asi 10% populace a stále se zvyšuje. Insomnie spočívá v neschopnosti usnout, přerušovaném spánku a brzkým probouzením se. Typickým příznakem je podráţděnost, neklid a sníţený pracovní výkon. Insomnie můţe být i důsledkem onemocnění (sekundární nespavost). Příčinou je stres (krátkodobý, dlouhodobý). Po odeznění působení stresoru by se měl stav navrátit do normálu. Pokud k tomu nedojde a insomnie přechází do chronicity, dochází k zafixování nesprávných spánkových návyků. Nespavost souvisí se socioekonomickým problémem, protoţe negativně ovlivňuje pracovní výkon. (Čeledová, Čevela, 2010)

20

2

RIZIKOVÉ FAKTORY Rizikové faktory úzce souvisí s onemocněním kardiovaskulárního systému.

Vycházejí z rizikového chování lidí čím si ovlivňují vlastní ţivot. Komplexní rizikové faktory, které ohroţují zdraví jsou: 

věk a pohlaví



výskyt kardiovaskulárního onemocnění v rodině



genetická predispozice



kouření



zvýšená hladina cholesterolu



stres



nadměrné poţívání alkoholu

Věk a pohlaví Pohlaví a věk jsou faktory, které neovlivníme. Můţeme ovlivnit ţivotní styl a tím můţeme oddálit vznik následků, které jsou spojeny s rizikovými faktory. Výskyt kardiovaskulárního onemocnění v rodině a genetická zátěž V rámci rodinné anamnézy se zaznamenává výskyt onemocnění v rodině. Pokud víme, ţe je zátěţ vázaná na rodinu, je velká pravděpodobnost, ţe onemocnění můţe postihnout i nás, ale genetický zátěţ tvoří jen 20% riziko na vznik onemocnění kardiovaskulárního systému. Kouření Kouření cigaret způsobuje rozsáhlé a vědomé poškození zdravotního stavu obyvatelstva, zejména zvýšení výskytu nemocí srdce a cév, nemocí dýchacího ústrojí, a je hlavní příčinou rakoviny plic a jiných zhoubných nádorů. Je dokázáno, ţe kouření zkracuje ţivot o 15 let. Kuřáky dělíme na aktivní a pasivní. Aktivní kuřáci si vědomě a samostatně cigaretu zapálí a inhalují jí za určitou potřebou. Kouření nepoškozuje zdraví jen fyzicky, ale také psychicky - závislostí, kterou vyvolává látka nikotin. Kritický věk pro vznik závislosti na nikotinu je mezi 11-15. rokem ţivota, protoţe v té době polovina dětí, které 21

vyzkouší kouření cigarety je následně závislá a stávají se chronickými kuřáky. Nikotin, se vstřebává do krve a jiţ za 7 vteřin se dostává do mozku. Při poklesu hladiny nikotinu se objevují abstinenční příznaky: 

touha po cigaretě



podráţděnost



nevrlost



nesoustředěnost



úzkost



porucha spánku



zvýšená chuť k jídlu

Nikotin působí na srdce a cévy vasokonstrikci, následným zvýšením krevního tlaku se zvýší i srdeční akce. Inhalace způsobuje léze na epitelu, které jednak zanechávají poškozený epitel, ale mohou se vyskytovat i léze atypického epitelu. Cigaretový kouř má vliv i na cholesterol, převáţně pro lidské tělo nezbytný HDL ten sniţuje a následně se v těle zvyšuje hladina LDL cholesterolu. (Machová, et al., 2009) „Pasivní kuřáctví se rozumí jako nedobrovolné vystavení osoby cigaretovému kouři, který uniká z volně hořících cigaret.“ (Machová, Kubátová, 2009, s. 61). Pasivnímu kouření je vystavena velká část populace. Uvádí se, ţe pokud nekuřák stráví jednu hodinu v zakouřeném prostředí, vdechne asi 15 cigaret. Je to mnohem vice škodlivé protoţe, organizmus není, zvyklý na nápor škodlivin. Přestat kouřit má pozitivní vliv na lidský organizmus, sniţuje se riziko kardiovaskulárního onemocnění, rakoviny dýchacích cest a zlepší se i fyzická kondice. Jedinou prevencí oblasti kouření je NEKOUŘIT!

Alkohol Poţívání alkoholických nápojů je v České republice povoleno u osob starších 18 let. Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením sacharidů. Chemickým sloţením 22

etanolu. Etanol je aktivní sloţkou alkoholických nápojů, ale v kaţdém nápoji s jinou koncentraci. V rámci prevence kardiovaskulárních chorob je doporučený max. přísun alkoholu do 20g/den u ţen a 30g/den u muţů. Reálně je povolen přísun 200 ml vína/den nebo 500ml piva/den. Lidé poţívají alkohol pro jeho působení na nervovou soustavu (psychogenní droga). Je to jednoduchý a snadný přístup navození uvolněné atmosféry, je společensky určité míry akceptován. Dalším důvodem, proč lidé konzumují alkohol, je zahánění nudy (nezaměstnaní), odlehčuje stresové období. Pozor, alkoholem se problémy nevyřeší, jen se oddálí. Alkohol má také své hypnotické účinky navozuje pocit zklidnění aţ spánku. Jeho účinek závisí na vypitém mnoţství, fyzickém a psychickém stavu osoby, která alkohol konzumuje. Tohoto účinku vyuţívají zejména lidé s nadměrnou psychickou zátěţí. Alkohol nepůsobí jen na nervovou soustavu, ale i na vlásečnice, kde převáţně v obličeji provádí vasodilataci, to zajišťuje vetší ztrátu tepla z organismu. Hluboké cévy se naopak kontrahují, sníţí se jimi průtok krve a srdce sniţuje svou akci. Tvorba moči stoupá, vzniká polyurie a zároveň stoupá pocit ţízně. Malé dávky alkoholu zvyšuji sekreci slin, pankreatických a ţaludečních šťáv, zvyšuje se chuť k jídlu. Naopak vyšší dávky přísunu alkoholu sniţují sekreci slin a chuť k jídlu. (Machová, et al., 2009) Doporučením pro zdravotnické pracovníky je neuţívat alkohol jako únik od problému. Alkohol poţívat v přiměřeném mnoţství, při společenských akcích, ale nikoliv jako důvod na zapomenutí některých událostí, anebo dokonce jako důvod ke kvalitnímu spánku, kterého stejně poţitím alkoholu nevyřeší.

Stres Stres je odpovědí organismu na jakoukoliv fyzickou nebo psychickou zátěţ. Je prakticky obrannou reakcí organismu na působící sílu. Stresový činitel je stresor, můţe jím být osoba, věc, dokonce i čas. Pro lidi je nejčastější stresor událost, nebo běţné denní činnosti.

23

Typy stresorů: 1. Fyzikální faktory: prudké světlo, nízká nebo vysoká teplota, nadměrný hluk 2. Události: narození dítěte, únos, znásilnění, setkání, sňatek, rozvod, úmrtí, stěhování, chronické onemocnění, ztráta zaměstnání, ztráta ţivotní role, ztráta postavení ve společnosti 3. Zodpovědnost: nezaplacené účty, nedostatek peněz, nedostatek času 4. Práce nebo škola: zkoušky, dopravní špička, termíny úkolů 5. Frustrace, nesplněná očekávání. 6. Osobní vztahy: zklamání, konflikt, nevěra, týrání 7. Ţivotní styl: přejídání, nezdravé sloţení stravy, nadměrné pití alkoholu, kouření, nedostatek spánku, nedostatek relxace, závislost 8. Vystavení stresu v raném věku: např. u týrané a zneuţívané děti 9. Věk. (Čeledová, Čevela, 2010) Stres dělíme na:  eustres  distres Eustres je typ stresu, který je vytvářen na základě docílení dobrých výsledků psychických nebo fyzických, jeho působení je krátkodobé. Naopak distres je dlouhodobé působení na jedince, jehoţ důsledek můţe být různorodý. Fyzická reakce na stres: 

útěk



útok

Fyziologické změny na stres jsou výsledkem aktivace neuro-endokrinních systémů řízené hypotalamem. Organizmus potřebuje velkou dávku energie, kterou bere z vytvořených zásob. Zvyšuje se metabolizmus organizmu, srdeční akce, zrychluje se dýchání a zvyšuje se svalové napětí. Tělo se snaţí přesunout energii tam, kde je jí potřeba proto sniţuje průtok krve v abdominální oblasti a zvyšuje průtok v oblasti centrální nervové soustavy. Při fyzických změnách se během stresové situace sniţuje produkce hlenu a slin. Do těla se 24

začínají vyplavovat endorfiny, které tlumí fyzickou bolet. Slezina vyuţívá své funkce rezervoáru krve a začne ji vyplavovat do oběhu, protoţe tělo má větší spotřebu kyslíku.

Reakce na stres: 

úzkost



vztek a agrese



apatie a deprese



oslabení kognitivních funkcí

(Čevela, Čeledová, Dolanský,2009) Pohybová aktivita Více neţ polovina české populace nesplňuje doporučovanou úroveň pohybové aktivity. Nedostatek středně intenzivní pohybové zátěţe způsobuje časté vady drţení těla, podílí se na vzniku mnoha chronických onemocnění (kardiovaskulárního systému, obezita, diabetes mellitus 2. typu), které postihuje značný počet lidí v produktivním věku. V dnešní době přibývá více lidí, kteří ţijí sedavým způsobem ţivota. Pohybová aktivita souvisí s příjmem potravy, protoţe:  příjem potravy = příjmu energie  pohyb = výdej energie  nedostatečný výdej energie následek = obezita a jiné onemocnění z ní vycházející Aktivní pohyb nás chrání, před vznikem kardiovaskulárního onemocní a zároveň příznivě působí na rizikové faktory (hypertenze, stres, obezita). Sportovní aktivita postupně klesá s věkem, největší pokles je zaznamenán v období puberty. Pohyb je velmi prospěšný, ale pouze tehdy, je-li provozován pravidelně.

Význam pohybu:  zvyšuje tělesnou zdatnost  sniţuje hladinu cholesterolu  přispívá k duševnímu zdraví  zvyšuje odolnost vůči stresu 25

 lépe se okysličuje centrální nervový systém  pomáhá proti bolestem zad  zpevňuje kosti a zmenšuje tak riziko častých fraktur  zlepšuje prokrvení pokoţky  je účinnou prevencí civilizačních chorob Vzájemně na kardiovaskulární systém působí při pohybu jeho intenzita, doba trvání a frekvence. Hromadová tvrdí: „Kardiovaskulárního profitu lze docílit pohybem o vyšší intenzitě, nebo o delším trvání asi 3x v týdnu. Málo intenzivní nebo krátkodobější aktivity by měly být častější“ (Hromadová, 2004, s. 132). Pohybovou aktivitu si volí kaţdý podle svého zdravotního stavu i kondice. Minimálně „dávka“ pohybu by se měla pohybovat okolo 30 minut denně (rychlejší chůze, běh, aerobik, plavání, cyklistika, in-line brusle atd). Pohybová doporučení pro osoby ţijící sedavým způsobem:  omezení dopravních prostředků a preferování chůze  omezení výtahů, eskalátorů  chůze po schodech  práce na zahradě  chůze nahrazující cvičení odpovídá hodině nepřetrţité chůze alespoň 3-4x týdně  zvolit si sport jako druh relaxace Zdravotnický personál není schopen pravidelně cvičit, ne pro lenost, ale pro fyzické pracovní vytíţení. Doporučuje se z práce chodit pěšky, chůze je prospěšná pro srdečně cévní systém, zvyšuje energetický výdej, podporuje hubnutí, sniţuje hladinu cholesterolu v krvi, udrţuje optimální hladinu cukrů v krvi, zvyšuje odolnost vůči stresu a příznivě působí na organizmus.

26

2.1 Ohrožení zdravotnického pracovníka rizikovými faktory Zdravotnický pracovník, i kdyţ je erudovaný edukovat o prevenci ve zdravém ţivotním stylu, je zároveň jedincem, který se svých rad nedrţí. Nastává zde otázka, proč? Jedním z mnoha důvodu můţe být, ţe se řadí k nejhorším pacientům, protoţe sami vědí nejlépe, jaká vyšetření jsou pro ně nejhodnější, jaké léky v jaké kombinaci jsou vhodné právě pro jejich potíţe. Problémem je, ţe samotný zdravotník nechodí k lékaři jen tak. Veškeré své potíţe si léčí sám doma. Zdravotnický personál nejde ke svému obvodnímu lékaři pro recept, ale vyzvedne si ho v práci (pracuje u zdroje). Proč, je zdravotnický personál ohroţen rizikovými faktory onemocnění srdečně cévního systému a jinými nemocemi? Odpověď je, ţe se sám zanedbává. Zdravotnický personál pracuje ve směnném provozu, který jim nedovoluje udrţet si pravidelný denní cyklus. Pokud slouţí noční směny je obrácený celý denní cyklus, protoţe v noci bdí a přes den spí. Přehozený denní cyklus je úzce spjat se stresovou sloţkou, protoţe pro některé osoby můţe práce v noci negativně ovlivnit jejich psychiku. Zdravotničtí pracovníci pracují i v noci, kdy si lidé myslí, ţe jiţ nikdo nepracuje. Mnohem lépe snáší změny cyklu mladí lidé, proto většina starších zdravotnických pracovníků pracuje v ambulancích (nepracují na směny, ale v jednosměnném provozu). Lépe jsou snesitelnější přechody z denní směny na noční v pravidelných cyklech, ale toho se bohuţel ve zdravotnictví nedočkáme. Odlišné jsou noční směny pro zdravotnický personál na akutních odděleních na rozdíl od oddělení, kde je např. lázeňská péče, ústavní péče a jiné. Zdravotnický personál musí mít své volnočasové aktivity naplánované, jejich volný čas musí být zaměřený hlavně na správné vyuţití doby pro odpočinek. Lidské tělo je připraveno na spánek v noci, kdy je klid, tma a není v blízkosti velké kvantum rušivých elementů. Doporučuje se loţnici si opatřit závěsy, roletami a jinými předměty, které nám zajistí alespoň příšeří. Zdravotnický personál pracuje v noci, jeho směny se nestřídají pravidelně, někdy je krátký čas na opětovné nastavení denního reţimu. Spánek po noční směně je neplnohodnotný na základě vyššího výskytu rušivých elementů, např. denního světla.

Pro lidské tělo je spaní přes den nefyziologické, proto je spánek kratší,

nekvalitnější a organismus je vyčerpanější. Jak jiţ bylo jednou zmíněno, volný čas zdravotnického pracovníka je velmi vzácný. Jen malá část osob pracujících ve zdravotnictví je bez závazků a můţe si dopřát dlouhý odpočinek po noční směně. Jedno 27

z doporučení pro udrţení zdravého ţivotního stylu je čas na odpočinek, rozdělený na dvě části, na čas odpočinku před směnou a čas odpočinku po směně. Pohled do reality je bohuţel často jiný, matky po nočních směnách jdou na „denní směnu“ ke svým dětem a čas na odpočinek minimalizují na pár minut denního spánku. Čas odpočinku je individuální pro kaţdého z nás, ale všichni potřebujeme odpočívat a udrţovat pevné duševní zdraví.

Společně se směnným provozem nastává i problematika stravování. Mnoho zdravotníků trpí nadváhou aţ obezitou. Příčinou je nepravidelná strava a narušený biorytmus. Lidské tělo je přizpůsobeno k příjmu potravy během dne a v nočních hodinách metabolizmus pracuje podstatně pomaleji a vytváří si větší zásoby energie. Doporučuje se během dne jíst pravidelně menší porce, aby si tělo vybudovalo pravidelný reţim příjmu potravy a nebude mít potřebu si dělat energetické zásoby. Poslední hlavní jídlo během noční směny mělo být okolo 20-22. hodiny. Po 22 hodině se doporučuje jíst, pravidelně a pouze lehce stravitelné pokrmy (zelenina, ovoce, oříšky – ne solené!). Poslední strava před spánkem by měla být ve 4 hod. ráno. Ve 4 hod. ke konci noční směny si dopřejte k snídani jogurt, kefírové mléko nebo jiný probatický přípravek, spaním tak nevynecháte dva hlavní chody ze stravy, ale jen jeden (oběd). Přitom si nenaruší spánek jídlem, protoţe je dokáţe tělo lehce strávit.

Společně se stravou a spánkem nás zatěţuje i stresové zaměstnání. Co můţe stresovat zdravotnické pracovníky v zaměstnání? S postupem času úplně všechno. Jedná se o náročné povolání, jednak psychicky a také fyzicky (kaţdodenní běhání po oddělení, práce s pacienty). Psychická odolnost hraje pro zdravotnické pracovníky velkou roli, jedná se o náročnou práci s lidmi a pro lidi. Zdravotnický personál pracuje s lidmi, ale to neznamená, ţe jen s pacienty, ale i hlavně i s kolegy. Kolektiv pro zdravotnického pracovníka hraje podstatnou roli, protoţe jeho práce je odkázaná na pomoc druhé osoby. Práce v týmu můţe působit jako stresor, protoţe kdyţ kolegovi/kolegyni nemůţete dostatečně důvěřovat jste stresován tím, co se můţe stát a zda práci odvede dobře. Dalším stresorem je samotný čas, tím profese zrovna někdy připomíná krátké či dlouhé běhy,

28

akorát běţecká trať je poměrně krátká, ale za to obsahuje více překáţek v podobě postelí a dalšího zdravotnického zařízení. Stresor:  čas  zodpovědnost  vědomosti  kolektiv  stav a mnoţství pacientů  velké kvantum dokumentu a jejich vedení  nedostatek pomůcek  práce s různými typy osobnostmi  šetření materiálem a jiné

Řešení konfliktů je na denním pořádku zdravotnického pracovníka, je totiţ pojítkem mezi pacientem a lékařem, lékařem a setrou, setrou a jiným zdravotnickým personálem. Na zdravotní sestru jsou kladeny vysoké nároky, kterým musí čelit. Prevencí negativních důsledků je dostatečný odpočinek a relaxace. Odpočinek není označením jen pro spánek, ale i pro aktivní odpočinek v podobě sportu. Syndrom vyhoření je syndrom, který postihuje hlavně zdravotnický personál je spojený právě se stresem. Sestra své psychické vytíţení velmi často řeší útěkem od problému k návykovým látkám (cigarety, alkohol). Zaměstnavatelé nepodporují své zaměstnance v kouření. Ve většině nemocnic je zakázáno kouřit, v některých je povoleno kouření jen ve vyhrazených prostorech např. ve FN v Motole. Zdravotnický personál nevnímá odchod na „cigaretu“ jako potřebu závislosti, ale jako důvod opustit své pracoviště a uklidnit se. Je to pro ně určitý zdroj času, který mohou vyuţít k odpočinku a nepůsobí to dojem, ţe nic nedělají. Po náročné sluţbě se chodí zdravotnický personál odreagovat do restaurací a barů, nebo sám popíjí alkohol doma. Častým tématem je, ale na odpočinkových akcích zrovna daná profese a její problematika. Některé zdravotnické zařízení podporují své zaměstnance ve sportu formou 29

finančního příspěvku na sportovní aktivity. Zde nastává opět velký problém, se kterým se potýká kaţdý zdravotnický pracovník. Jeho problémem a velkým nepřítelem je čas. Pokud, by chtěl navštěvovat kurzy ať jiţ sportovní, vzdělávací či jiné, jsou stavěny do určitého harmonogramu, který musí návštěvník kurzu plnit, ale jak jej můţe plnit zdravotnický pracovník, který nemá směny pravidelně? Pokud bychom to měli shrnout, zdravý ţivotní styl můţe zdravotní sestra plnit pouze individuálně, ale nikdy si nenajde pravidelný reţim jako jiný zaměstnanec, který jde na jednosměnnou sluţbu, má volné víkendy a svátky a dovolenou si nemusí plánovat minimálně měsíc dopředu.

2.2 Význam prevence zdravotnického personálu ve zdravém životním stylu Zdravotnický personál je personál úzce pracující s nemocným, nejčastěji zastoupený středním zdravotnickým personálem (všeobecná sestra, fyzioterapeut, radiologický laborant). Střední zdravotnický personál má úlohu v edukaci o prevenci nemoci a o dostatečné informovanosti o zdravém ţivotním stylu. Příprava na preventivní péči je v osnovách kaţdé střední zdravotnické školy v předmětu výchova ke zdraví. Ţáci zdravotnických škol se zapojují do programů prevence, které si vytváří kaţdá škola zvlášť (měření krevního tlaku, edukace v oblasti hygieny malých dětí, oblast stravování) Preventivní péče je zaměřena ne předcházení nemoci. Je poskytována jednotlivci, nebo skupině.

Prevence dělíme:  primární  sekundární  terciární

Primární prevencí se zabývá zdravotnický pracovník v časovém úseku, kdy ještě nebyla zjištěna nemoc, neprojevily se první příznaky. Jeho cílem je zabránit vzniku onemocnění. Je třeba se vyvarovat rizikovým faktorům daného onemocnění. Kaţdý zdravotnický pracovník, pokud není jinak učeno, musí navštěvovat minimálně jednou 30

ročně preventivního lékaře, který posuzuje zdravotníkův stav jako schopný k výkonu práce ve směnném provozu na daném oddělení. Sekundární prevence je základem časné diagnostiky a účinné léčby. Zdravotník poučuje pacienta o moţných následcích spojené s onemocněním a edukuje ho o předcházení vzniku komplikací. Provádí se u jedinců nebo skupin, které sdruţuje jedno onemocnění (obezita). Jedinci nebo skupiny musí docházet na pravidelné konzultace, aby byli vidět výsledky úspěchu/neúspěchu. Pokud se jedinec neslučuje s poţadavky, které jsou na něj kladeny nemá další edukace smysl, protoţe základem všeho je, aby chtěl sám pečovat o své zdraví. Pokud onemocní zdravotnický pracovník, nejprve si nemoc nepřizná a pokud si ji přizná, jeho první kroky nepovedou k lékaři, ale do lékárny, kde si nakoupí volně prodejné preparáty a stává se z něj tzv. samoléčitel. Terciární prevence je poslední stádium prevence, její cílem je zamezení následků nemoci do takové míry, aby nedošlo k dysfunkci postiţených orgánů vlivem nemoci. V této fázi si uţ zdravotnický personál uvědomuje závaţnost své vlastní situace a stává se z něj vzorný pacient, který dodrţuje veškerá doporučení a léky uţívá pravidelně a v přesných dávkách. (Machová, et al., 2009)

2.3 Následek působení rizikových faktorů na kardiovaskulární systém Hypertenze „Arteriální hypertenze se podle WHO a mezinárodní společností pro hypertenzi rozumí trvalé zvýšení krevního tlaku nad hodnoty 140/90 mmHg, zjištěné alespoň ve dvou ze tří měření, provedených za standardizovaných podmínek při alespoň dvou návštěvách ordinace.“ S přibývajícím věkem se zvyšuje výskyt hypertenze. Nejvíce jsou ohroţeny ţeny od muţů z důvodů hormonálních změn. U ţen po 70 roku ţivota se hypertenze objevuje v 80 aţ 90%. Odpovědnost nese také různá hemodynamika srdce při zátěţi u pohlaví. (Šafránková, Nejedlá, 2006)

31

Hypertenzi dělíme:  primární/esenciální  sekundární

Primární hypertenze je tvořena aţ 95% všech hypertenzí. Primární hypertenzi ovlivňuje řada faktorů: obezita, zvýšený příjem soli, vysoký příjem alkoholu a psychická zátěţ. Působením hypertenze zbytní srdce. První bytní levá komora a následně celé srdce. Zároveň se zbytněním srdce se i zvyšuje váha srdce, která můţe dojít aţ do takové míry, kdy se mluví o tzv. býčím srdci, jeho váha dosahuje aţ 1kg. Při postiţení renálních cév hypertenzí se zvyšuje vyplavování reninu do oběhu a tím se opět zvyšuje tlak v cévách. Se zbytněním srdce vzniká i vměstnávání vody na plicích, v dutých orgánech a ţilním systému. Sekundární hypertenze je zapříčiněna vznikem jiného onemocnění, anebo je s ním spojena. Nejčastější příčnou hypertenze bývá jakékoliv ledvinné onemocnění, těhotenská hypertenze, Cushingova nemoc, nádory dřeně nadledvin, kardiovaskulární příčiny (koarktace aorty), psychogenní vlivy. (Kolář, 2009)

Ateroskleróza Je onemocnění tepen, kdy se ukládá ateromový plát na stěnu cévy a zuţuje její průsvit. WHO definuje aterosklerózu tepen popisně: „jako měnlivé kombinované patologické změny v intimně a medii tepen, způsobené místním nahromaděním lipidů, sacharidů, krevních buněk, fibrózní tkáně a vápník.“ Prvotní výzkumy, které se zabývali vznikem aterosklerózy jsou aţ od 18. roku ţivota. Stadia aterosklerózy: 1. stadium - lipoidní prouţky (skvrny) 2. stadium - fibrózní pláty, ateromové pláty 3. stadium - ateromový vřed, kalcifikace

32

Lipoidní prouţky jsou nejčastěji na povrchu intimy větších cév. Zbarvení je běloţlutavé nachází se, zde tzv. pěnovité buňky. Ve skutečnosti jsou to makrofágy vyplněné nahromaděným tukem. Objevují se jiţ v dětství, postupem času mohou vymizet, nebo tvoří základ pro druhé stadium. Fibrózní pláty mění své zabarvení do bíla jsou vyvýšené nad úroveň endotelu a zasahují do průsvitu cévy. Ve druhém stadiu se objevují první příznaky nedokrvení orgánů a končetin. Větší pláty převáţně ve věnčitých tepnách mohou vygradovat v nestabilní anginu pectoris aţ infarktu myokardu. Další vývoj aterosklerózy je komplikovaná léze, neboli ateromový plát vyplněný ateromem. Aterom je loţisko, v intimě cévy. Obsahuje dutinu, která je vyplněná kaší ţlutavé barvy a mazlavého charakteru. Při pohledu mikroskopem jsou nekrotické buňky převáţně tvořené cholesterolem. Ateromy se nachází v hlubších vrstvách plátu, hraničí s medii. Nepostihuje pouze střed ateromového plátu, ale někdy i celý plát. Ateromová hmota je kryta jen tenkou vazivovou vrstvou, která je náchylná k prasknutí. Pokud dojde k poruše vazivové vrstvy nastupuje 3. stadium. K prasknutí vazivové vrstvy dochází například při velké fyzické námaze, velkém psychickém rozrušení. Nesmáčenlivý endotel se změní na smáčenlivý. Na poškozeném endotelu začne agregace krevních destiček, na kterých se můţe vytvořit trombus.

Ateromové pláty dělíme podle náchylností prasknutí: aterom je součást ateromového plátu  stabilní (benigní)  nestabilní (maligní)

Stabilní pláty jsou fibrózní, nehrozí u nich prasknutí. Člověka ohroţuje stabilní plát pouze stabilní angina pectoris, protoţe zde není riziko prasknutí, ale jen suţuje průsvit cévy. Na rozdíl od nestabilního ateromového plátu, který má velké riziko k prasknutí povrchové vazivové vrstvy, vznikne smáčenlivý endotel, na který se agregují krevní destičky, vzniká trombus a ten uzavře tepnu. Takto nově vzniklé pláty s rupturou endotelu se projevují nestabilní anginou pectoris aţ akutním infarktem myokardu. Pokud je 33

ateromový plát léčen a je dodrţovaná vhodná dieta je moţné rupturovaný ateromový plát zcela zhojit a vznikne nový nesmáčenlivý endotel. Poslední fází aterosklerózy je kalcifikace plátu, kterou céva ztrácí veškeré zbytky své pruţnosti. Kalcifikace probíhá proniknutím jemné vápenaté soli do ateromové hmoty a tu následně zahustí. Vápenaté soli se ukládají do hyalinizovaných tkání ateromového plátu. Pokud proběhne celý proces kalcifikace, z cévy se stává trubička, která je netvárná a tuhá. (Kolář, 2009) Faktory dělíme:  ovlivnitelné -

hyperlipoproteinemii

-

hypertenze

-

kouření

-

obezita

-

psychosociální zátěţ

 neovlivnitelné -

pohlaví

-

věk

-

genetická dispozice

Obezita „Nadváha i otylost (obezita) jsou způsobeny nadměrným hromaděním tuku v podkožní tukové tkáni i kolem vnitřních orgánů. Projevují se z pravidla vyšší tělesnou hmotností, než příslušní jedinci v daném věku, daného pohlaví a určené tělesně výšky“ (Machová, 2009, s. 218). Obezita je globální problém povaţující se za pandemii, která se převáţně objevuje ve vyspělých zemích. Česká republika je na předních příčkách ve výskytu obezity. Obezitou v republice trpí asi kaţdý 5. obyvatel. WHO vytvořila Mezinárodní pracovní skupinu pro obezitu, která sdruţuje národní obezitologické společnosti ve 30 a více zemích. Největším ukazatelem obezity je porovnání váhy a výšky. 34

V současné době se pouţívá tzv. Body mass index (BMI) jehoţ výsledek souvisí s tělesným tukem. Vzorec BMI je: váha v kg/ výška v m 2= BMI Podle lokality hromadění tuků rozlišujeme: -

androidni typ (jablko)

-

gynoidní typ (hruška)

Androidní typ - neboli také známý pod pojmem jablko - je to typ obezity typický pro muţe, kdy se tuk hromadí převáţně v oblasti břicha a hrudníku. Gynoidní typ - známý pod pojmem hruška je typický pro ţeny, protoţe tuková tkáň se hromadí převáţně v oblasti stehen a hýţdí. Jednoduchým určením o jaký typ obezity se jedná, změříme obvod pasu a boků krejčovským metrem.

Výsledky měření vydělíme a výsledek porovnáme s androidní

obezitou (>0,95 u muţe, >0,85 u ţeny). Obezita není vázaná na pohlaví a můţe se stát, ţe gynoidním typem obezity můţe trpět muţ a naopak. (Machová, et al., 2009)

Stadia obezity: 

Stadium I:

BMI 25-30 kg/m2 - lehká otylost



Stadium II:

BMI 30-40 kg/m2 - výrazná otylost



Stadium III: BMI nad 40 kg/m2 - morbidní otylost

Světová zdravotnická organizace shledala obezitu jako závaţné onemocnění, které přispívá k dalšímu onemocnění a zkracuje ţivot. Nadváha je spojena s niţším rizikem civilizačního onemocnění neţ obezita. (Čevela, Čeledová, Dolanský,2009)

Komplikace obezity:  mechanické - týkají se pohybového aparátu, který je zatěţován  metabolické - jsou spojovány s pomalým metabolismem, špatným štěpením

35

o sloţek potravy a sekrecí orgánu (ţlázy s vnitřní sekrecí) Vyšší riziko onemocnění spojené s obezitou je u obezity androidního typu. K výrazným změnám na zdravotním stavu vede jiţ při sníţení hmotnosti o 5% z původní váhy. Příčinnou vzniku obezity je nadměrný příjem vysokoenergetické potravy a nízkou pohybovou aktivitou. Na vzniku obezity se mohou podílet i jiné faktory jako např. rodinné zvyklosti, regionální zvyklosti, porucha centra sytosti a hladu. V dnešní době ţijeme ve velmi přetechnizované době, proto máme nedostatek pohybu, vše získáváme velmi jednoduše bez fyzické aktivity, a kdyţ nějakou vykonáme, tak velmi nízkou. Na vzniku obezity se zapříčiňuje i genetická predispozice aţ v 50%. Dědičnost se uplatňuje převáţně při pomalém bazálním metabolizmu. Obezita musí být vţdy léčena podle jejího stupně. Pokud se jedná jen o nadváhu je doporučená dietní opatření ve smyslu sníţení příjmu a mírně zvýšená fyzická aktivita. Při obezitě je důleţité trvalé sníţení hmotnosti s tím i trvalá změna ţivotosprávy. Trvalé sníţení hmotnosti je sníţení hmotnosti o 500-1000 g za týden pod lékařským dohledem. U těţké obezity je potřeba předepsání léků, nebo moţnost chirurgického zákroku. V rámci diety nastaly změny v trendech. Doporučovala se hladovka, ale dnes se od ní upustilo. Pacient nesmí mít při dietě pocit hladu. Jídelníček nemocného musí být pestrý a strava musí být vyváţená. (Machová, et al., 2009) Burn – out syndrom Nedílnou součástí práce zdravotníka je i riziko syndromu vyhoření (burn-out). Tento syndrom postihuje všechny profese pracující v úzkém kontaktu s lidmi, kde je nepřípustná jakákoliv chyba (učitelé, zdravotničtí pracovníci, letečtí dispečeři) a vyţadující velké psychické zatíţení organismu. Z důsledku vyčerpání se objevuje negativní ohlas na naší práci a neuspokojení z dobře odvedené vlastní práce. Zdravotničtí pracovníci jsou ve většině skromní a empatičtí. Empatie je vlastnost, kterou musí mít, pokud chtějí vykonávat své povolání. Právě ona solidarita a empatie, která z nich vyzařuje je součástí prvních příznaků. Pracovníci se stydí za svou únavu, kdyţ jsou obklopeni nemocnými ve svém okolí, říkají si, ţe kdyţ jsou natolik silní bojovat s nemocí, tak i oni to musejí zvládnout. To je, ale velký omyl, právě onen zdravotnický pracovník je povinen říct: „ jsem jen člověk!“. Bohuţel jako lidi je berou pouze pacienti. Zdravotnický pracovník se ocitá

36

v bludném kruhu ze kterého postupem času není cesta ven, která končí v péči psychologů a někdy i psychiatrů. (Machová, et al., 2009)

Příznaky syndromu vyhoření: 

psychické o nechuť, lhostejnost k práci o ztráta nadšení, schopnosti pracovního nasazení, zodpovědnosti o negativní postoj k sobě, k práci, k instituci, ke společnosti, k ţivotu o potíţe se soustředěním, o zapomínání o pocity bezmoci, agresivita, nespokojenost o pocit nedostatku uznání



vztahové o ubývá snaha pomáhat klientům/ pacientům o omezení kontaktů je na minimum pokud moţno ţádný kontakt o lhostejný přístup k lidem, se kterými pracujeme o omezení kontaktů s kolegy o přibývání konfliktů v soukromí o dlouhodobě nízká výkonnost



fyzické o poruchy spánku o chuti k jídlu o náchylnost k nemocím o rychlá unavitelnost a vyčerpanost o svalové napětí, vysoký krevní tlak 37

Prevencí syndromu vyhoření je vyuţívání některé z relaxačních metod a hlavně odreagování se po práci. Základním preventivním opatřením je si najít vyuţití volného času ve formě nějakého koníčka. Metody zvládání stresu:  relaxace  dechová cvičení  meditace  imaginace  hudba (Machová, et al., 2009) Relaxaci a odpočinek by neměl ţádný zdravotnický pracovník zanedbávat. Jednoduchou technikou relaxace je doma ulehnutí na gauč a věnování myšlenek něčemu pozitivnímu, nikoliv práci. Velkou chybu, kterou zdravotnický personál dělá je, ţe při příchodu z práce pořád myslí na práci (zda udělal vše potřebné, jestli nemohl zvolit jinou formulaci slov při komunikaci, a veškeré myšlenkové pochody opět věnuje práci). Tudíţ jako jedno hlavní a základní pravidlo je: PRÁCE KONČÍ ZA DVEŘMI ODDĚLENÍ!

2.4 Programy zdraví programy zdraví byly vytvořeny na základě podpory zdravotního stavu obyvatelstva ne jen v české republice. Hlavním činitelem, který hraje hlavní roli v podpoře zdraví je Světová zdravotnická organizace, která vytváří programy na podporu zdraví na základě získaných poznatků z oblastí, které sdruţuje. Nejznámější programy na podporu zdraví jsou „Zdraví pro všechny do roku 2000“ – nebyl tak podrobný, nezahrnoval problematiku zdraví nař. ve Finsku a Francii. Momentálně je vytvořen dlouhodobý program- Zdraví pro všechny v 21. století (2002), ke kterému se připojila i Česká republika. Program zdraví 21- zdraví pro všechny v 21 století je programem, který vydala WHO jako strategii pro péči o zdraví. Program zdraví 21 je komplexní model péče o zdraví společnosti a jeho rozvoji. Pro členské státy WHO slouţí jako návod a podnět řešit otázky příslušných regionů podle vlastních potřeb dané země. Pro řešení otázek týkající se zdravotnictví a zdraví občanů České republiky je potřeba komunikace a spolupráce všech ministerstev republiky. 38

Spolupráce mezi jednotlivými ministerstvy je zajištěna při plnění Akčního plánu zdraví a ţivotního prostředí ČR a účastí při plnění úkolů Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR, Zdraví pro všechny v 21. Století. Program volně navazuje na svou předchůdkyni - Zdraví pro všechny do roku 2000. Program zdraví 21 je zaloţen na pěti principech:  Spravedlnost  Solidarita  Trvalá udrţitelnost  Vlastní účast  Etická volba Spravedlnost je zásadním principem programu 21. Jeho obsahem je, ţe lidé mají právo na spravedlivé a rovné moţnosti na rozvoj a udrţení svého zdravotního potenciálu. Solidarity je principem poskytnutí péče těm, kteří mají omezené moţnosti a jsou ohroţeni nepříznivými podmínkami. Princip trvalé udrţitelnosti je rozšířen o časový rozměr a to tak, ţe uspokojování potřeb by nemělo ohrozit moţnosti budoucích generací, v uspokojovaní svých vlastních potřeb. Vlastní účast je základní podmínkou pro existenci a rozvoj společnosti. Jednaným tématem je jak pečovat o své zdravé, ale i podíl na rozhodování, které naše zdraví ovlivňuje. Obecnou zásadou je etická volba, protoţe v dnešní konzumní společnosti trţní hodnota můţe vést ke níţení předchozích principů. Vědecký a technologický rozvoj ovlivňuje lidskou existenci. V České republice je velká mortalita na onemocnění kardiovaskulárního systému, nádorové onemocnění a na třetím místě se umístilzy úrazy. Prevence nemocní a podpora zdraví a zdravého ţivotního stylu je významná komponenta celého programu zdraví 21. Číslo 21 neznamená pouze zdraví ve 21 století, ale zároveň i 21 cílů, které tvoří hlavní

39

kostru celého programu zdraví 21 – zdraví pro všechny do 21. století. (Machová, et al., 2009)

Cíle programu zdraví 21- zdraví pro všechny do 21. století  Cíl 1 solidarita ve zdraví v evropském regionu o Do roku 2020 by se měl současný rozdíl ve zdravotním stavu mezi jednotlivými členskými státy evropského regionu sníţit alespoň o jednu třetinu  Cíl 2 spravedlnost ve zdraví o Do roku 2020 sníţit zdravotní rozdíly mezi socioekonomickými skupinami nejméně o jednu čtvrtinu zlepšením úrovně deprivovaných populačních skupin  Cíl 3 zdravý start do ţivota o Do roku 2020 vytvořit podmínky, aby všechny narozené děti a děti předškolního věku měly lepší zdraví umoţňující jim zdravý start do ţivota  Cíl 4 zdraví mladých o Vytvořit podmínky, aby do roku 2020 mladí lidé byli zdravější a schopnější plnit svoji roli ve společnosti  Cíl 5 zdravé stárnutí o Do roku 2020 by měli mít lidé nad 65 let moţnost plně vyuţít svůj zdravotní potenciál a aktivně se podílet na ţivotě společnosti  Cíl 6 zlepšení duševní zdraví o Do roku 2020 zlepšit podmínky pro psychosociální pohodu lidí a pro lidi s duševními poruchami zajistit dostupnost komplexních sluţeb  Cíl 7 prevence infekčního onemocnění

40

o Podstatně sníţit nepříznivé důsledky infekčních nemocí prostřednictvím systematicky realizovaných programů na vymýcení, eliminaci nebo zvládnutí infekčních nemocí, které významně ovlivňují zdraví veřejnosti  Cíl 8 sníţení výskytu neinfekčních nemocí o Do roku 2020 by se na území celého evropského regionu měla sníţit nemocnost, četnost zdravotních následků a předčasná úmrtnost v důsledku hlavních chronických nemocí na nejniţší moţnou úroveň  Cíl 9 sníţení výskytu poranění způsobené násilím a úrazy o Do roku 2020 zajistit, aby počty zranění, postiţení a úmrtí, která jsou důsledkem nehod a násilných činů trvale a výrazně poklesly  Cíl 10 zdravé a bezpečné ţivotní prostředí o Do roku 2015 zajistit bezpečnější ţivotní prostředí, v němţ výskyt zdraví nebezpečných látek nebude přesahovat mezinárodně schválené normy  Cíl 11 zdravější ţivotní styl o Do roku 2015 by si lidé v celé společnosti měli osvojit zdravější ţivotní styl  Cíl 12 sníţení škody způsobené alkoholem drogami a tabákem o Do roku 2015 výrazně sníţit nepříznivé důsledky návykových látek, jako je tabák, alkohol a psychoaktivní drogy  Cíl 13 zdravé místní ţivotní podmínky o Do roku 2015 by obyvatelé měli mít více příleţitostí ţít ve zdravých sociálních i ekonomických ţivotních podmínkách doma, ve škole, na pracovišti i v místním společenství  Cíl 14 spoluodpovědnost všech resortů za zdraví o Do roku 2020 by si všechna odvětví měla uvědomit a přijmout svoji odpovědnost za zdraví  Cíl 15 integrovaný zdravotnický sektor

41

o Do roku 2010 zajistit lepší přístup k základní zdravotní péči, která je orientována na rodinu a na místní společenství a opírá se o flexibilní a vhodně reagující nemocniční systém  Cíl 16 řízení k vyšší kvalitě péče o Do roku 2010 zajistit, aby řízení resortu zdravotnictví od zdravotních programů aţ po individuální péči o pacienta na klinické úrovni byla orientována na výsledek  Cíl 17 financování zdravotnických sluţeb a přidělování zdrojů o Do roku 2010 zajistit takový mechanizmus financování a rozdělování zdrojů pro zdravotnictví, který bude spočívat na zásadách rovného přístupu, efektivity, solidarity a optimální kvality  Cíl 18 příprava zdravotnických pracovníků o Do roku 2010 zajistit, aby odborníci ve zdravotnictví i zaměstnanci dalších odvětví získali odpovídající vědomosti, postoje a dovednosti k ochraně a rozvoji zdraví  Cíl 19 výzkum a znalosti pro zdraví o Do roku 2005 zavést takový zdravotní výzkum a informační i komunikační systém, který umoţní vyuţívat a předávat znalosti vedoucí k posilování a rozvoji zdraví všech lidí  Cíl 20 získání partnerů pro zdraví o Do roku 2005 zapojit do naplňování strategie ZDRAVÍ 21 občany, jejich organizace, veřejný i soukromý sektor  Cíl 21 opatření a postupy směřující ke zdraví pro všechny o Do roku 2010 přijmout a zavést postupy směřující k realizaci ZDRAVÍ 21, a to na celostátní, krajské a místní úrovni, které budou podporovány vhodnou institucionální infrastrukturou, řízením a novými metodami vedení

Cíl 6 42

Zlepšení duševního zdraví Do roku 2020 zlepšit podmínky pro psychosociální pohodu lidí a pro lidi s duševními problémy zajistit dostupné komplexní sluţby. V Evropském regionu kolísá počet nemocných obyvatel mezi 1-3%. Nejčastější psychické poruchy jsou deprese, která můţe být i následkem stresu, bipolární porucha a schizofrenie. Další závaţné poruchy jsou jednak onemocnění centrální nervové soustavy (Alzheimerova nemoc, demence, degenerativní poruchy, nespavost, závislosti a jiné). Narůstá počet sebevraţd u dospívajících a mladých lidí (15% úmrtí), tato úmrtí jsou spojena s konzumací návykových látek. Počet sebevraţd narůstá i ve starší populaci. Narůstají rizikové faktory ovlivňující psychiku obyvatel (migrace, úzkost, špatné sociální zázemí, psychická labilita a jiné).

Cíl 11 Zdravější životní styl Do roku 2015 by si lidé v celé společnosti měli osvojit zdravější ţivotní styl. Ţivotním stylem nejvýznamněji ovlivňujeme naše zdraví z 50%. Záleţí jen na našem jednání, jak se ke svému ţivotnímu stylu postavíme. Zárodky společně s návodem na ţivotní styl si odnášíme z rodiny, upevňujeme je a dotváříme vlivem ţivotních zkušeností. V dnešní konzumní společnosti na nás působí marketing produktů. Jedním z hlavních faktorů, který nám ovlivňuje zdravý ţivotní styl je výţiva. Výchovu ke správné výţivě směřujeme proto ke změně stravovacích návyků. Je zde potřeba, ale spolupráce potravinové politiky a dostatečná informovanost občanů.

Cíl 12 Snížení škody způsobené alkoholem drogami a tabákem Do roku 2015 výrazně sníţit nepříznivé důsledky návykových látek, jako je tabák, alkohol a psychoaktivní drogy. Spotřeba alkoholu v ČR se pohybuje okolo 10 litrů 100% alkoholu. Také se zvýšily ukazatele spotřeby alkoholu a výskytu opilosti u dětí dospívajících. Nadměrná konzumace alkoholu má kromě sociálních důsledků vliv na riziko úrazů, na výskyt psychických onemocnění a je rizikovým faktorem pro další nemoci. V České republice je vysoký výskyt uţívání návykových látek u mladistvých, podstatně 43

niţší výskyt je v západní Evropě. Je potřeba zajistit dostatečnou informovanost a rizicích spojené s uţíváním návykových látek. Uţívání návykových látek nese sebou stejná rizika jako uţívání alkoholu. (Machová, et al., 2009)

44

II PRAKTICKÁ ČÁST

45

3

VÝZKUM Kardiovaskulární onemocnění je soubor onemocnění, které postihuje srdce a cévy.

Patří do civilizačních onemocnění, které postihuje převáţně vyspělé země. Lidé, kteří denně v práci přicházejí do kontaktu s nemocnými, jsou zdravotničtí pracovníci. Jsou to zrovna i oni, kteří mají nepravidelný ţivot (práce na směny, o víkendech a svátcích). Proto se staly cílem našeho průzkumu. Rozhodli jsme se zkoumat jejich ţivotní styl.

Téma práce je: Vliv ţivotního stylu na onemocnění srdce a cév u zdravotnického personálu

3.1 Zkoumaný problém V diplomové práci jsme se rozhodli zkoumat vliv ţivotního stylu u zdravotnických pracovníků pro jejich úzkou souvislost profese a zodpovědnosti za vlastní zdraví. Je ţivotní styl zdravotnických pracovníku nevhodný?

3.2 Cíl výzkumu Na základě učeného zkoumaného problému jsme zvolili hlavní cíl průzkumu:  Cílem průzkumu je zjistit ţivotní styl zdravotnických pracovníků a jejího vlivu na kardiovaskulární systém

Dílčí cíle jsou:    

zjistit stravovací návyky zjistit začleňování sportovních aktivit do ţivotního stylu zjistit mnoţství uţívání návykových látek při psychicky náročném povolání zjistit frekvenci relaxování zdravotnických pracovníků

46

3.3 Hypotézy Hypotéza č. 1. : Předpokládáme, ţe 70% zdravotnických pracovníků pije povzbuzující nápoje Hypotéza č. 2. : Předpokládáme, ţe 80% zdravotnických pracovníků se bude stravovat v závodní jídelně Hypotéza č. 3. : Předpokládáme, ţe 70 % zdravotnických pracovníku relaxuje pasivně Hypotéze č. 4. : Předpokládáme, ţe zdravotničtí pracovníci se budou věnovat sportu jen z 40%

3.4 Metodologie výzkumu Pro získání potřebných dat jsme zvolili průzkumnou metodu formou dotazníku, protoţe je to nejrychlejší cesta k většímu mnoţství informací, časově minimálně zatěţující. Dotazníkové šetření bylo prováděno ve FN v Motole, kde jsme si zvolili jedno oddělení pro lepší přehlednost a vyšší návratnost dotazníků. V úvodu dotazníkového šetření byli respondenti seznámeni s důvodem šetření, umístění potřebných dat, a ţe budou slouţit pouze k průzkumným účelům. Dotazník je členěn do obecných otázek věk pohlaví, vzdělání, zda pozoruje na sobě nějaké příznaky onemocnění a jestli se na onemocnění srdce a cév léčí. Dotazník je řešen tak, aby obsáhnul veškeré rizikové faktory spojené s onemocněním kardiovaskulárního systému. Dotazník obsahuje celkem 34 poloţek, z toho bylo 7 polootevřených a 27 uzavřených poloţek. Dotazník se dělil do sekcí sport, strava, stres, návykové látky a to v poměru:  6 poloţek zjišťovacích  3 poloţky se týkaly sportovních aktivit zdravotnického personálu  8 poloţek bylo obsaţeno ve stravě  7 poloţek se týkalo stresu a stresových situací 47

 9 poloţek se týkalo uţívání návykových látek

3.5 Charakteristika výzkumného vzorku Průzkumný vzorek jak jiţ bylo zmíněno je střední zdravotnický personál pracující na dětském Kardiocentru ve Fakultní nemocnici v Praze Motole. Důvodem proč jsme si vybrali toto oddělení je, ţe zdravotnický personál se dostává do úzkého kontaktu s dětmi, které trpí srdeční vadou, proto by si mohli uvědomovat důleţitost toho orgánu a péči o něj. Zároveň průzkum probíhá v hlavním městě, kde je větší vyuţití volného času. Poţadavky na respondenty byli ochota vyplnit dotazník, být zaměstnán na dětském kardiocentru a pracovat na pozici středního zdravotnického personálu.

3.6 Realizace výzkumu Sběr dat probíhal na oddělení od 1. 5. 2011 do 17. 5 2011. Výzkum proběl na Dětském kardiocentu v Praze Motole, souhlas s vyplněním dotazníku dala kaţdá osoba samostatně. Celkový počet dotazníku byl 70, návratnost byla 60 (85%).

48

4

ZPRACOVÁNÍ ZÍSKANÝCH DAT Na základě odpovědí respondentů jsou získaná data uspořádány do tabulky s relativní

četností graficky znázorněny. Ke kaţdé dotazníkové poloţce náleţí tabulka a grafické znázornění výsledku. Dotazníková poloţka č. 1 Věk Tabulka č. 1 Věk respondentů Absolutní četnost

Relativní četnost v %

20-30

36

60%

30-40

18

30%

41 a více

6

10%

Varianty odpovědí

Graf č. 1 Věk respondentů

Na poloţku č. 1 odpovědelo ceklem 60 respondentů s variantou a) se ztotoţnilo 60 % respondentů. Variantu b) si zvolilo 30% respondentů a vaciantu c) si zvolilo pouhá 10 % repondentů.

49

Dotazníková poloţka č. 2. pohlaví Tabulka č. 2 Pohlaví Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Ţena

57

95%

Muţ

3

5%

Varianty odpovědí

Graf č. 2 Pohlaví

Na poloţku č. 2 v dotazníkovém šetření, která se zabývala pohlavím. Odpovědělo celkem 60 respondentů a to 95% ţen a 5 % muţů.

50

Dotazníková poloţka č.3 Dokončené vzdělání Tabulka č. 3 dokončené vzdělání Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Středoškolské

50

83,33%

Vyšší odborné

7

11,67%

Vysokoškolské

3

5%

Graf č. 3 Dokončené vzdělání

Na poloţku č. 3 odpovědělo z celkového počtu 60 respondentů. Variantu a) si zvolilo největší počet dotázaných 83, 33% repondentů, varinatu b) si zvolilo 11, 67% respondentů v menšině se s varina tou c) stotoţnilo 5% dotazázaných.

51

Dotazníková poloţka č 4 Pozorujete na sobě příznaky onemocnění kardiovaskulárního systému ? Tabulka č. 4 Pozorujete na sobě příznaky onemocnění kardiovaskulárního systému Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Ano

9

15%

Ne

51

85%

Varianty odpovědí

Graf č. 4 Pozorujete na sobě příznaky onemocnění kardiovaskulárního systému

Na poloţku č. 4 odpovědělo 60 respondentů. S variantou a) se ztotoţnilo 15 % s variantou b) se ztotoţnila většina respondentů a to v 85%

52

Dotazníková poloţka č. 5 pokud jste zaškrtli v předchozí otázce ano, prosím vyplňte, s čím se léčíte. Tabulka č. 5 Hypertenze Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Hypertenze

9

100%

Graf č. 5 Hypertenze

Na poloţku č 5 odpovědělo 9repondentů. Kdy se 100% respondenti shodli s trpícím onemocněním, kterým je s hypertenze.

53

Dotazníková poloţka č. 6 jaké na sobě pozorujete příznaky? Tabulka č. 6 Jaké na sobě pozorujete příznaky Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Dušnost

6

10%

Zvýšené pocení

9

15%

Bolest hlavy

26

43,33%

Otoky dolních končetin

7

11,67%

Vysoký krevní tlak

10

16,67%

Bolesti na hrudi

2

3,33%

Jiné

0

0%

Graf č. 6 Jaké na sobě pozorujete příznaky

Na poloţku č. 6 odpovědělo v celkovém počtu 60 respondentů. Na sobě pozoruje příznaky kaţdý zdravotnický pracovník. Dušnost pociťuje na sobě 6 respondentů. Zvýšené pocení pociťuje 9 respondentů, bolestí hlavy trpí největší počet dotázaných zdravotnických pracovníků a to v zastoupení 26 osob.Otoky na dolních končetin na sobě sleduje 7

54

respondentů, vysoký krevní tlak 10 dotázaných, bolestí na hrudi jen 2 dotázaní zdravotničtí pracovníci a variantu jiné si nezvolil nikdo.

Dotazníková poloţka č. 7 Sportujete? Tabulka č. 7 Sport Varianty odpovědí

Absolutní

Relativní četnost v %

četnost Ano

25

41,67%

Ne

35

58,33%

Graf č. 7 Sport

Na poloţku č. 7 odpovědělo 60 respondentů. S variantou ano se ztotoţnilo 41,67% s variantou ne se ztotoţnila většina dotázaný a to v 58,33%.

55

Dotazníková poloţka č. 8 Jak často sportujete? Tabulka č. 8 Jak často sportujete Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

1-2x

15

60%

3x a více

4

16%

nepravidelně

6

24%

Graf č. 8 Jak často sportujete

Na poloţku č. 9 odpovědi pouze probandi, kteří sportuji a to je 25 osob. největší podíl se ztotoţnil s variantou a) z 60 % probandů. Variantu b) si zvolilo 16% probandů a s variantou c) se ztotoţnilo24 % probandů.

56

Dotazníková poloţka č. 9 Jakému sportu se nejčastěji věnujete? Tabulka č. 9 Preferovaný sport Varianty odpovědí

Absolutní

Relativní četnost

četnost

v%

Aerobní

20

33,33%

Silové cvičení

3

5%

Kolektivní hry

2

3,33%

Pokud nevíte, kam zařadit Váš sport vypište

0

0ˇ%

Graf č. 9 Preferovaný sport

Na poloţku č. 9 odpovědělo 25 respondentů (jen sportující respondenti). S variantou a) aerobní cvičeni se ztotoţnilo33,33% s variantou b) silové cvičení 5%. Variantu c) kolektivní hry provozuje 3,33% dotázaných. Ţádný s respondentů si nezvolil variantu d).

57

Dotazníková poloţka č. 10 Podporuje vás, Váš zaměstnatel při sportu? Tabulka č. 10 Podpora zaměstnavatele Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Ano

57

95%

Ne

0

0%

Nevím

3

5%

Graf č. 10 Podpora zaměstnavatele

Na poloţku č. 10 odpovědělo 60 respondentů. S variantou a) se ztotoţnila většina respondentů 95 %, variantu b) si nezvolil ţádný respondent 0% a s variantou c) se ztotoţnilo jen 5 %dotázaných.

58

Dotazníková poloţka č. 11 Kolikrát denně jíte? Tabulka č. 11 Četnost jídel za den Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

1x-2x

0

0%

3x-4x

55

91,67%

5x a více

5

8,33%

Graf č. 11 Četnost jídel za den

Na poloţku č. 11 odpovědělo 60 respondentů. S variantou a) se neztotoţnil ţádný respondent 0 %. Variantu b) si zvolilo 91,67 % respondentů a s variantou c) se ztotoţnilo 8,33 % dotázaných.

59

Dotazníková poloţka č. 12 Jak se stravujete v práci Tabulka č. 12 Způsob stravování v práci Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

V závodní jídelně

50

83,33%

Vaříte si doma a stravu si přinášíte

6

10%

Nestravuji se v práci, jím převáţně doma

4

6,67%

Graf č. 12 Způsob stravování v práci

Na poloţku č. 12 odpovědělo 60 respondentů. S variantou a) se ztotoţnila většina respondentů a to v 83,33 %, s variantou b) 10% respondentů ztotoţnilo6,67 % dotázaných. 60

a s variantou c) se

Dotazníková poloţka č. 13Vaše jídla jsou: Tabulka č. 13 Energetická hodnota stravy Varianty odpovědí

Absolutní

Relativní

četnost

četnost v %

Energeticky nevyváţená ve smyslu nedostatku energie

2

3,33%

Energeticky vyváţená

22

36,67%

Energeticky nevyváţená ve smyslu nadbytku energie

36

60%

Graf č. 13 Energetická hodnota stravy

Na poloţku č. 13 odpovědělo 60 respondentů. S variantou a) nedostatečného příjmu energie ze stravy se ztotoţnilo 3,33% s variantou b) vyváţená strava se ztotoţnilo 36,67% respondentů a s variantou c)nadbytečný příjem energie ve stravě přijímá největší počet dotázaných 60% z celkového počtu respondentů. 61

Dotazníková poloţka č. 14 Myslíte si, ţe koriguje Váš energetický příjem s energetickým výdejem? Tabulka č. 14 Vyváženost energetického příjmu s výdejem Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Ano

27

45%

Ne

28

46,67%

Nevím

5

8,33%

Graf č. 14 Vyváženost energetického příjmu s výdejem

Na poloţku č. 14 odpovědělo 60 respondentů. Na variantu

a) odpovědělo 45%

respondentů. S variantou b) se ztotoţnilo 46,67% respondentů a s variantou c) nevím se ztotoţnilo 8,33% dotázaných.

62

Dotazníková poloţka č. 15 V přípravě domácí stravy preferujete: Tabulka č. 15 Preference tuků ve stravě Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Ţivočišné tuky

10

16,67%

Rostlinné tuky

48

80%

Nevím

2

3,33%

Graf č. 15 Preference tuků ve stravě

Na poloţku č. 15 odpovědělo 60 respondentů. S variantou a), s preferencí ţivočišných tuků se ztotoţnilo 16,67 % respondentů, s variantou b) se ztotoţnila většina respondentů a to v 80%. Variantu c) nevím, si zvolilo 3,33 % dotázaných.

63

Dotazníková poloţka č. 16 Během pracovního procesuuţíváte nějaké povzbuzující látky? Tabulka č. 16 Užívání povzbuzujících látek během pracovního procesu Varianty odpovědí

Absolutní

Relativní četnost

četnost

v%

Kofein, tein

52

86,67%

Taurin (energetické nápoje)

4

0%

Volně prodejné potravinové doplňky 0

0%

Kombinuji kofein/tein s potravinovými doplňky

0

0%

Nepouţívám ţádné povzbuzující látky

4

6,67%

Graf č. 16 Užívání povzbuzujících látek během pracovního procesu

Na poloţku č. 16 odpovědělo 60 respondentů. S variantou a) se ztotoţnilo 86,87 %, s variantou b)6,67 % respondentů, s variantou c) a d) si nezvolil ţádný respondent 0%. Variantu e) si vybralo 6,67 %dotázaných 64

Dotazníková poloţka č. 17 Kolik vypijete za den tekutiny s povzbuzujícími látkami (kofein, tein, taurin) počítejte jeden nápoj = 250 ml Tabulka č. 17 Četnost vypitých povzbuzujících tekutin Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

1-2

39

65%

3-4

10

16,67%

5 a více

2

3,33%

Nepiji

9

15%

Graf č. 17 Četnost vypitých povzbuzujících tekutin

Na poloţku č. 17 odpovědělo 60 respondentů. S variantou a) se ztotoţnilo 65 % respondentů, s variantou b) 16,67 %, s variantou c) se ztotoţnilo3,33 % a pro variantu d) se rozhodlo 15% dotázaných.

65

Dotazníková poloţka č. 18 Kolik tekutin za den vypijete?(prosím, nepočítejte do toho kávu, černý ani zelený čaj) Tabulka č. 18 Množství tekutin za den Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Méně neţ 1l

12

20%

1-2 l

41

68,33%

2l a více

7

11,67%

Graf č. 18 Množství tekutin za den

Na poloţku č. 18 odpovědělo 60 respondentů. S variantou a) se ztotoţnilo 20 % s variantou b) 68,33 % a s variantou c) se ztotoţnilo 11,67 % dotázaných zdravotnických pracovníků.

66

Dotazníková poloţka č. 19 Pociťujete stres v práci Tabulka č. 19 Prožívání stresu v práci Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Ano

60

100%

Ne

0

0%

Varianty odpovědí

Graf č. 19 Prožívání stresu v práci

Na poloţku č. 19 odpovědělo 60 respondentů. S variantou a) se ztotoţnilo100% respondentů a s variantou b) 0% respondentů.

67

Dotazníková poloţka č.20 Je pro vás práce stresující při kaţdé směně? Tabulka č. 20 Míra stresu ve směně Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

V kaţdé směně

32

53,33%

Občas

28

46,67%

Nikdy

0

0%

Graf č. 20 Míra stresu ve směně

Na poloţku č 20 odpovědělo 60 respondentů. S variantou a) se ztotoţnilo 53,33 % dotázaných. Variantu b) si zvolilo 46,67 % a s variantou c) se ztotoţnilo 0% dotázaných.

68

Dotazníková poloţka č. 21 Relaxujete? Tabulka č. 21 Relaxace Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Ano

43

71,67%

Ne

17

28,33%

Varianty odpovědí

Graf č. 21 Relaxace

Na poloţku č 21 odpovědělo 60 respondentů. S variantou a) se ztotoţnilo 71,67% respondentů a variantu b) si zvolilo 28,33% respondentů

69

Dotazníková poloţka č. 22 Pokud relaxujete, jaký typ relaxace preferujete? Tabulka č. 22 Preferovaná relaxace Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Aktivní

23

53,49%

Pasivní

11

25,58%

Jiné (hospoda, kamarádi)

3

6,98%

Graf č. 22 Preferovaná relaxace

Na poloţku č 22 odpovědělo 43 respondentů. S variantou a) se ztotoţnilo 53,49% , s variantou b) se ztotoţnilo 25,58%

respondentů a s variantou c) se ztotoţnilo 6,98 %

respondentů.

70

Dotazníková poloţka č. 23 pociťujete na sobě syndrom vyhoření? Tabulka č. 23 Syndrom vyhoření Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Ano

31

51,67%

Ne

29

48,33%

Nevím co to je

0

0%

Graf č. 23 Syndrom vyhoření

Na poloţku č. 23 odpovědělo 60 respondentů. S variantou a) se ztotoţnilo 51, 67% dotázaných. Variantu b) si zvolilo 48,33% a s variantou c) se neztotoţnil ţádný respondent 0 %.

71

Dotazníková poloţka č. 24 Máte pocit, ţe vaší kolegové jim trpí? Tabulka č. 24 Syndrom vyhoření u kolegů Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Ano

41

68,33%

Ne

13

21,67%

Nevím

6

10%

Graf č. 24 Syndrom vyhoření u kolegů

Na poloţku č 24 odpovědělo 60 respondentů. S variantou a) se ztotoţnilo 68,33% dotázaných, s variantou b) 21,67 % a s variantou c) se ztotoţnilo 10 % dotázaných.

72

Dotazníková poloţka č. 25 Kolik hodin denně spíte? Tabulka č. 25 Počet naspaných hodin Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Méně neţ 5 hod.

26

43,33%

6-7 hod.

35

58,33%

8 a více hod.

9

15%

Graf č. 25 Počet naspaných hodin

Na poloţku č. 25 odpovědělo 60 respondentů. Méně neţ 5 hod. spí 43,33% respondentů, 6-7 hod spí největší počet respondentů to 58, 33%, 8hod. a více spí jen 15 % respondentů.

73

Dotazníková poloţka č. 26 Kouříte? Tabulka č. 26 Kouření Varianty odpovědí

Absolutní četnost

% zhodnocení

Ano

53

88,33%

Ne

7

11,67%

Graf č. 26 Kouření

Na poloţku č 26 odpovědělo 60 respondentů. Ze zdravotnických pracovníků kouří většina to 88,33% a nekouří pouhých 11,67% dotázaných zdravotnických pracovníků.

74

Dotazníková poloţka č. 27 Kolik cigaret vykouříte za den? Tabulka č. 27 Počet vykouřených cigaret Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Dopište počet (10,5)

43

71,67%

Kouřím příleţitostně

10

16,67%

Nekouřím

7

11,67%

Graf č. 27 Počet vykouřených cigaret

Na poloţku č. 27 odpovědělo 60 respondentů. Kouřících zdravotnických pracovníků je 71,67% s průměrným počtem vykouřených cigaret 10,5 kusů/den. Respondentů kouřící příleţitostně je 16,67% mezi zdravotnickými pracovníky. Variantu c) si vybralo 11,67 % dotázaných.

75

Dotazníková poloţka č. 28 Kouříte v práci protoţe: Tabulka č. 28 Důvod kouření během pracovní doby Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Se potřebuju uklidnit

19

31,67%

Si potřebuju odpočinout

15

25%

Nekouřím

7

11,67%

Graf č. 28 Důvod kouření během pracovní doby

Na poloţku č. 28 odpovědělo 60 respondentů. S variantou a) se ztotoţnilo 31,67% respondentů. Variantu b) si zvolilo 25% dotázaných a variantu c) si zvolilo 11,67% dotázaných.

76

Dotazníková poloţka č.29 Umoţňuje vám zaměstnavatel kouřit v době pracovního procesu? Tabulka č. 29 Umožnění zaměstnavatele koření během pracovního procesu Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Ano

0

0%

Ne

60

100%

Varianty odpovědí

Graf č. 29 Umožnění zaměstnavatele koření během pracovního procesu

Na poloţku č. 29 odpovědělo 60 respondentů. S variantou a) se neztotoţnil ţádný respondent 0% a s variantou b) se ztotoţnilo 100 % dotázaných.

77

Dotazníková poloţka č.30 Zkoušel/a jste někdy přestat s kouřením Tabulka č. 30 Ukončení kouření Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Úspěšně

3

5%

Ne

41

68,33%

Neúspěšně

16

26,67%

Graf č. 30 Ukončení kouření

Na poloţku č. 30 odpovědělo 60 respondentů. S variantou a) se ztotoţnilo jen 5% s variantou b) 68,33 % respondentů. Variantu c) si zvolilo 26, 67 %respondentů.

78

Dotazníková poloţka č.31 Zabýval/a jste se někdy informacemi o zdravém ţivotním stylu? Tabulka č. 31 Informace o zdravém životním stylu Varianty odpovědí

Absolutní

Relativní

četnost

četnost v %

20

33,33%

Nedodrţuji doporučení o zdravé výţivě 29 a zdravém ţivotním stylu

48,33%

Nezajímám se

18,33%

Anoo, dodrţuji doporučení o zdravé výţivě a ţivotním stylu

11

Graf č. 31 Informace o zdravém životním stylu

Na poloţku č. 31 odpovědělo 60 respondentů. Informace mi o zdravém ţivotním stylu se zabývalo a dodrţovalo 33,33% respondentů. Variantu b) ano, ale nedrţím se doporučení, si zvolilo 48,33% respondentů. Respondenti, kteří se nezajímají o zdravý ţivotní styl, tvoří 18,33% dotázaných.

79

Dotazníková poloţka č. 32 Z alkoholu upřednostňuji Tabulka č. 32 Upřednostnění alkoholu Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Víno

19

31,67%

Pivo

27

45%

Tvrdý alkohol

11

18,33%

Jsem abstinent

3

5%

Graf č. 32 Upřednostnění alkoholu

Na poloţku č. 32 odpovědělo 60 respondentů. Z respondentů upřednostnilo víno 31,67% , pivo 45% dotázaných. Tvrdý alkohol upřednostňuje 18,33% respondentů a abstinuje 5% dotázaných.

80

Dotazníková poloţka č.33 Jak často pijete alkohol ? Tabulka č. 33 Jak často pijí zdravotničtí pracovníci alkohol Varianty odpovědí

Absolutní

Relativní četnost v

četnost

%

Denně

8

13,33%

2-3x týdně

38

63,33%

Příleţitostně ( 1x týdně, 2-3x do měsíce)

14

23,33%

Graf č. 33 Jak často pijí zdravotničtí pracovníci alkohol

Na poloţku č. 33 odpovědělo 60 respondentů. Denně pije alkoholické nápoje 13,33% respondentů. Pravidelně 2-3x týdně pije 63,33% respondentů a příleţitostně pije alkohol 23,33% dotázaných zdravotnických pracovníků.

81

Dotazníková poloţka č. 34 Přikláníte se ve stresových situacích k nějaké návykové látce pokud ano, k jaké? Tabulka č. 34 Užívání návykových látek při stresu Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Ano jaké (cigarety, alkohol)

44

73,33%

Ne

16

26,67%

Graf č. 34 Užívání návykových látek při stresu

Na poloţku č. 34 odpovědělo 60 respondentů. K návykovým látkám se při poţívání stresu přiklání

73,33% dotázaných. Přiznané poţívané látky ve stresových situacích byly

povolené návykové látky a to cigarety a alkohol. Respondentů se zvolenou variantou ne bylo 26,67 % dotázaných.

82

4.1 Vyhodnocení hypotéz Na začátku práce jsme si stanovili hypotézy, které jsou vyhodnoceny na základě sběru dat dotazníkovou metodou. Dotazník není standardizovaný, protoţe standardní dotazník nebyl vytvořen.

Dotazníkové šetření je sestaveno do uzavřených a

polootevřených otázek, kde byli předem respondenti poučeni o způsobu jejich vyplnění.

Hypotéza č. 1. : Předpokládáme, že 70% zdravotnických pracovníků pije povzbuzující nápoje Tabulka č. 35 Preferované povzbuzující nápoje Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost

Kofein/ tein

52

92,86%

Energetický nápoj

4

7,14%

Graf č. 35 Preferované povzbuzující nápoje

83

Tabulka č.36 Mnoţství vypitého povzbuzujícího nápoje Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost

1-2

41

73,21%

3-4

12

21,43%

5 a více

3

5,36%

Graf č. 36 Mnoţství vypitého povzbuzujícího nápoje

K hypotéze č. 1 se vztahují dotazníkové poloţky č. 16,17. V poloţce č. 16 se zabýváme preferovanými nápoji.

Z celkového počtu respondentů pije povzbuzující nápoje 56

respondentů, z toho 52 respondentů pije kofein/ tein (92,86%). Volbu energetického nápoje vyuţívají respondenti v celkovém počtu 4 (7,14%). Poloţka č. 17 se zabývá mnoţstvím vypitých povzbuzujících látek za den. Největší počet vypitých kusů nápojů je 1-2 za den to vypije 41(53,21%) respondentů, 2-3 kusy za den vypije 12 (21,43%) respondentů, nejmenší počet respondentů vypije 5 a více kusů povzbuzujícího nápoje jsou to jen 3 (5,36%) respondenti. V dotazníkové poloţce č 16 jsme se zabývali příjmen telutin s povzbuzujícími látkami. Zdravotnický pracovník je typický vysokým příjmem povzbuzujících nápojů za den. Káva a čaj mají výrazný vliv na vznik aterosklerózy a zároveň zvyšují hladinu cholesterolu 84

v krvi při denní dávce cca 700 ml/ den (Hromadová, 2004). V našem průzkumu vyšly příznivé výdleky. Zdrvotnický personál pije povzbuzující nápoje, ale v takovém mnoţství aby se zvyšovalo riziko vzniku ateroskleózy tepen ji pije jen 27 % z celkové počtu respondentů, kteří pijí energetické nápoje. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza č. 2. : Předpokládáme, že 80% zdravotnických pracovníků se bude stravovat v závodní jídelně. Tabulka č. 37 stravování v závodní jídelně Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost

V závodní jídelně

50

89,29%

Vaříte si doma, stravu si 6

10,71%

přinášíte Graf č. 37 Stravování v závodní jídelně

85

Tabulka č 38. Vy váţenost stravy u stravujících v zaměstnání Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost

Energeticky vyváţená strava 14

28%

Energeticky

72%

nevyváţená 36

strava

Graf č. 38. Vyváţenost stravy u stravujících v zaměstnání

K hypotéze č. 2 se vztahují dotazníkové poloţky č. 12 a 13. V dotazníkové poloţkace č. 12 jsme se zabývali otázkou kolik, je stravujích respondentů, kteří se stravují v zaměstnání . Na poloţku odpovdělo 60 respondentů, ale jen 56 dotázaných se stravovalo v práci. Z repondentů, kteří se strvavali v práci se jich stravovalo 50 v závodní jídelně (89,29%) a ti kteří se nestravovali z závodní jídleně a stravu si donášeli z domova bylo 6 (10,71%) dotázaných zdravotnických pracovníků. Vdotazníkové poloţce č. 13 jsme se zavývali vyváţeností stravy u respondetů, kteří se stravují pouze v závodní jídelně a došli jsme k závěru, ţe energeticky nevyváţenou stravou se v závodní jídelně stravuje 36 respondetů (72%) a energeticky vyváţenou stravou se stravuje 14 dotázaných repondentů (28%). 86

Hypotéza se nepotvrdila, protoţe vzorek respondentů stravující se v závodní jídelně je větší neţ byl očekávaný výsledek. Protoţe zamětnanci nemocnice mají slevu na stravu, kterou vyuţívají. Hypotéza č. 3. : Předpokládáme, že 70 % zdravotnických pracovníku relaxuje pasivně. Tabulka č. 39 relaxace 2 Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

43

71,67%

Ne

17

28,33%

Graf. č. 39 relaxace 2

Tabulka č. 40 Aktivita v relaxaci Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost

Pasivní

30

69,77%

Aktivní

13

30,23%

87

Graf č. 40 Aktivita v relaxaci

K hypotéze č. 3 se vztahují dotazníkové poloţky č. 21 a 22. Dotazníková poloţka č. 21 rozděluje respondenty na relaxující a nerelaxující, kdy relaxujících respondentů je 43 (69,77%) a nerelaxujících je 17 (28,33%) z celkového počtu dotázaných. V dotazníkové poloţce č.22 se zabýváme aktivnímu či pasivnímu postoji dotázaných. Celkový počet respondentů je 43 z toho aktivně relaxuje pouhých 13 respondentů (30,23%) a pasivně relaxujících je 30 (69,77%) dotázaných respondentů. Hypotéza se potvrdila

Hypotéze č. 4. : Předpokládáme, že zdravotničtí pracovníci se budou věnovat sportu jen z 40% Tabulka č. 41 Sportující zdravotničtí pracovníci Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

25

41,67%

Ne

35

58,33%

88

Graf č. 41 Sportující zdravotničtí pracovníci

Tabulka č. 42 Pravidelnost provozování sportovních aktivit Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost

Pravidelně

19

76%

Nepravidelně

6

24%

Graf č. 42 Pravidelnost provozování sportovních aktivit

89

Tabulka č.43 Aerobní zátěţ na organizmus Varianty odpovědí

Absolutní četnost

Relativní četnost

Aerobně pravidelně

16

73%

Aerobně nepravidelně

6

27%

Graf č. 43 Aerobní zátěţ na organizmus

Hypotéza č. 4 se zabývá dotazníkovými poloţkami 7, 8, 9. V dotazníkové poloţce č. 7 nás zajímal celkový počet respondetů kteří sportují, dportujících respondentů je 25 (41,67%) a nesportujících respondentů je 35 (58,33%) dotázaných. Z poloţky č. 8 nás zajímala hlavně prvidelnost sportování. Pravidelně sportuje 19 (76%) respondetů z celkového počtu sportujících respondetů 25. Nepravidelně sportujících repondetů je 6 (24%) z celkového počtu sportujících repondentů.

V dotazníkové poloţce č. 9 jsme se zabývali daty

aerobnízátěţe, tu jsme rozdělili na pravidelnou aerobní zátěţ a nepravidelnou aerobní zátěţ. Pravidelné aerobní zátěţi se věnuje 19 (76%) dotázaných sportujících respondentů a nepravidelně sportujících je 6(24%) ze sportujících repondentů.

Hypotéza se nepotvrdila, protoţe zdravotnických pracovníků se věnuje sportu v 41,67%. Hypotéza byla sestavena na základě domněnky. 90

Diskuse Pro stanovení hypotéz jsme se drţeli hlavního cíle, který byl stanoven na začátku průzkumu společně s dílčími cíly. Podkladem sestavení hypotéz byli dílčí cíle. Na základě stravovacích návyků zdravotnických pracovníků, byl vytvořen dílčí cíl zjistit stravovací návyky. V dotazníkovém šetření jsme se věnovali stravovacím návykům zdravotnických pracovníků. Dotazníkové šetření bylo sestaveno do sekcí, kde se jedna sekce zabývala i stravou (poloţky 11- 18). Z hypotézy č. 1 nám vyplývá z výsledků, ţe zdravotnický personál, který se stravuje v závodní jídelně se nestravuje energeticky vyváţeně. Problematika je v příjmu potravy. Neznamená to, ţe se zdravotnický personál se stravuje v závodní jídelně a příjmá energeticky vyváţenou stravu, protoţe má na výběr z několika druhů jídel to i tzv. minutek ( smaţené jídla se smaţenou přílohou). Energeticky vyváţená strava je ve stejném poměru základních ţivin (sacharidy, lipidy, proteiny). Hromadová říká: „rozvoj poruchy příjmu potravy je nejčastěji spojován s nesprávným složením konzumované potravy a nevhodným jídelním chováním spojeným s nedostečnou pohybovou aktivitou“( Hromadová, 2004, s. 106). U zdravotnických pracovníků se týká problematika nedostatku pohybu pouze ze strany velké časové vytíţenosti, protoţe slouţí nepravidelně na směny. Ale jak nám vypolývá z dotazníků pohybová aktivita dzravotnických pracovníků není tak malá, protoţe by se dalo říct, ţe skoro kaţdý druhý respondent se věnuje sportu. Následujícím dílčím cílem je zjištění začleňování sportovních aktivit do ţivotního stylu. Na základě stanoveného druhého dílčího cíle byla stanovena hypotéza č. 4, která se nepotvrdila, protoţe při jejím sestavování hrála velkou úlohu domněnka, nikoliv fakta. Pohybová aktivita je citlivým tématem pro zdravotnické pracovníky, protoţe během pracovního procesu mají pohybu dostatek, ale je nutno připomenout, ţe se jedná pohyb, který není systematicky sestaven, ale jedná se o nárazové „pobíhání po oddělení“. Pohybová aktivita je během pracovního procesu střídaná s pasivitou, protoţe v dnešní době je zdravotnický personál pohlcen velkým mnoţstvím dokumentace. V hypotéze č. 4 nás mimo jiné zajímala i aerobní zdatnost. „Kardiorespirační (neboli aerobní) vystrvalost je součástí fitness. Je to schopnost doávatzákladní živiny, speciálně kyslík, pracujícím 91

svalům. Aerobní cvičení zatěžuje velké svalové skupiny“ (Čeledová, Čevela, 2010, s. 6263). Je potřeba zdůraznit, ţe ve zdravotnictví pracuje vetší procento ţen a ty preferují ze sportů aerobick, cyklistiku, plavání a jiné skupinové cvičení. Mohou se vyskytnout ale jendotlivci, kteří preferují silové sporty (posilování, vzpěračství a jiné). S ohledem na vyhodnocení dotazníku jsou co se týká zdravotnických pracovníků na dětském kardiocentu je velké procento sportujících. Je nutno brát ohledy na to, ţe se jedná o kardiologické oddělení, a proto jsou pracovnící na zkoumaném oddělení svědomitější ke svému zdraví. Zjistit mnoţství uţívání návykových látek při psychicky náročném povolání. tento dílčí cíl podkladem pro hypotézu č. 3. Zdravotnický personál má vysoce stresující zaměstnání. Vzhledem ke zkoumanému vzorku se jedná o dětské oddělení, jehoţ hlavním terapeutickým cílem jsou vrozené srdeční vady u dětí, ale i léčba arytmií vznikající v kterémkoliv věku (novorozenec- adolescent). Do základních poţadavků pro pracovníka na specifickém oddělení by měla být vysoká psychická odolnost vůči stresu. Stres je definován Praškem, Praškovou: „ Pod slovem stres rozumíme reakci organizmu na nadměrnou zátěž. U zvířat se stresová odpověď objevuje vesměs v situacích, kdy jde o život. Ovšem u člověka dostala sociální a psychologická rovina podobný význam jako rovina biologického přetížení. Stresová odpověď se často objevuje po stresorech v mezilidských vztazích, i když z pravidla o život nejde“ (Praško, Prašková, 2007, s. 14). „V souvislosti se zvládáním životních těžkostí se obvykle jedná o zvládání napjatého emocionálního stavu a znovunastolení duševního uvolnění (klidu)“ (Čeledová, Čevela, 2010, s. 71). Jedním ze způsobů zvládání ţivotních těţkostí je relaxace. V dotazníkovém šetření byla relaxace rozdělena na aktivní a pasivní. Za pasivní relaxaci povaţujeme takovou relaxaci, kterou si můţeme navodit samy a nepotřebujeme k ní další pomocné osoby. Pasivně relaxujeme například o samotě, při čtení kníţek, za pasivní relaxaci můţeme povaţovat i jinou práci, u které si zdravotnický personál odpočine. Za aktivní relaxaci povaţujeme relaxaci ve skupině, v relaxačních centrech. Jak bylo zmíněno v dotazníkovém šetření, za aktivní relaxaci jsme povaţovali při vyhodnocování výsledků i návštěvu přátel, protoţe je zde potřeba druhé osoby.

92

4.2 Doporučení pro praxi Doporučení pro praxi jsou v oblasti stravovacích návyků  Zdravotničtí pracovníci musí být edukovaní o zdravém ţivotním stylu. Stravovali se pravidelně, jedli alespoň 5x denně a dodrţovali přesné intervaly mezi jídly. Ve stravě si vytvořili hlavní tři jídla a zbytek dne konzumovali stravu ve svačinkách, Svačinky by měli být lehké, s nízkým obsahem tuku a cukru. Interval mezi jídly 3 hod..  Stravu by měl zdravotnický pracovník mít vyváţenou. Zařadit do stravy ţiviny ve správném poměru. Ţivočišné tuky by měl zdravotnický pracovník omezit na minimum a nahradit je tuky rostlinnými (olivový, slunečnicový olej). Ze stravy vyloučit tuky ztuţené. Zvýšit příjem vlákniny (ovoce, zelenina) a luštěnin.  Při stravování v závodní jídelně se informovat na kalorickou hodnotu stravy a orientovat se přibliţně v kalorickém přijmu potravy a doplnit ho adekvátním výdejem. Vţdy hlavní chod obohatit o ovoce nebo zeleninu. Ovoce jezte převáţně během dne a na večer si dopřejte zeleninu.  Omezit příjem pochutin a lahůdek.  Příjem tekutin by se měl pohybovat během dne mezi 2-3 l.  Poţívání alkoholu nesmí přesáhnout denní doručenou dávku (ţeny 20g alkoholu na den, muţi 30g/ alkoholu na den) v rámci prevence.  Pokud slouţíte noční směnu zařaďte do svého jídelníčku druhou večeři, která bude obsahovat lehce stravitelné potraviny (kuřecí maso, těstoviny, rýţe, zelenina..). Během noci přijímejte pravidelně stravu po 3hod. ale preferujte zeleninu, probatický nápoj, bílý jogurt. Doporučení pro praxi v oblasti pohybové aktivity.  Zdravotnický pracovník by si měl udělat denně aspoň 30 min procházku o střední intenzitě.  V rámci svého volného času si vytvořit čas alespoň na jednu sportovní aktivitu o delším trvání (např. hodina aerobiku, jízda na kole, plavání). 93

Doporučení pro oblast odpočinku a relaxace  Zdravotnický pracovník se naučil relaxoval kaţdý den pasivní relaxaci. Naučil se před spaním odprosit se od všech negativních myšlenek např. při poslechu hudby.  Doporučuji, aby si zdravotnický pracovník nezatěţoval hlavu svými nedostatky v práci, protoţe nemůţe kontinuálně řešit problémy, které nastaly.  Věnoval dostatečný čas své rodině a svým blízkým.  Svůj volný čas si naplánoval aktivně (výlety do přírody, návštěva kulturních památek, návštěva kulturních představení) aby se sociálně neizoloval po dobu svého volna.

94

ZÁVĚR

Ve své závěrečné diplomové práci jsem se věnovala problematice ţivotního stylu u zdravotnického personálu, protoţe jako cílová slupina je ohroţena špatnou ţivotosprávou. Špatná ţivotospráva je podnětem pro podporu vzniku rizikových faktorů onemocnění srdce a cév. Problematikou zdravotnického pracovníka je hlavně práce v nočních směnách, které se nepravidelně obměňují. Neumí si naplánovat svůj volný čas pro odpočinek a stresují se i v domácím prostředí, protoţe myslí stále na své povolání a nedostatky. Zdravotnický personál je ohroţen nadváhou, protoţe má často nepravidelný biorytmus. Při velkém stresovém ztíţení je náchylný k úniku k návykovým látkám. Pokud můţe, k lékaři na preventivní prohlídky nechodí, protoţe se povaţuje za léta praxe naprosto zdravého a pokud onemocní, snaţí se si pomoci sám. Má diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Část teoretická se zabývá teorii ţivotního stylu, jejími riziky na onemocnění kardiovaskulárního systému. Jaká rizika postihují zdravotnický personál a oblast prevence. Praktická část práce je zaměřena na výzkumnou část, vyhodnocení dat, které byly získány dotazníkovou metodou. Kaţdá dotazníková poloţka je vyhodnocena zvlášť v kontingenční tabulce, graficky znázorněna a slovně zhodnocena. V praktické části se zabývám vyhodnocení hypotéza a diskusi k získaným datu. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, ţe se snaţí zdravotnický personál věnovat sportu, ale na druhou stranu přiznává špatnou skladbu potravy, kouření cigaret a poţívání alkoholu. Na základě výsledků jsou stanovena doporučení pro praxi, která jsou zaměřena na výţivu, pohybovou aktivitu a relaxaci.

95

SOUHRN Diplomová práce je zaměřena na vliv ţivotního stylu na onemocnění srdce a cév u zdravotnického personálu. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabýváme zdravým ţivotním stylem, rizikovými faktory onemocnění, ohroţení zdravotnického pracovníka rizikovými faktory, zde se jedná převáţně o ţivotní styl zdravotnického pracovníka v pracovním procesu. Následky působení rizikových faktorů na srdečně - cévní systém. Aktuálním programem zdraví, který vytvořila WHO. V praktické části se zabýváme výsledky dotazníkového šetření, kde je kaţdá dotazníková poloţka zvlášť zpracovaná. Vyhodnocení předem stanovených hypotéz a diskuzi k výsledkům.

SUMMARY The thesis is focused on the impact of lifestyle on cardiovascular diseases at medical staff. It is divided into theoretical and practical parts. In the theoretical part we deal with a healthy lifestyle, risk factors for disease risk health care worker risk factors, there is a lifestyle of health worker in the work process. The impact of risk factors for heart vascular

system.

The

current

health

program

developer

by

the

WHO.

In the practical part, we survey results, where each questionnaire item separately processed.

Evaluation

of

pre-established

96

hypotheses

and

discuss

the

results.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ASSMANN, Gerd, et al. Kapesní průvodce prevencí ischemické choroby srdeční. 1.vyd. Praha : Triton, 2003. 126 s. ISBN 80-7254-437. BÁRTLOVÁ, Sylva, et al. Výzkum a ošetřovatelství. 1.vyd. Brno : Národní centrum ošetřovatelství a a nelékařských zdratnických oborů, 2005. 146 s. ISBN 80-7013-416-x. ČELEDOVÁ, Libuše ; ČEVELA, Rostislav. Výchova ke zdraví : Vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha : Grada publishing, 2010. 128 s. ISBN 978-80247-3213-8. ČEVELA, Rostislav; ČELEDOVÁ, Libuše; DOLANSKÝ, Hynek. Výchova ke zdraví pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha : Grada publishing, 2009. 112 s. ISBN 978-80247-2860-5. HALUZÍKOVÁ, Jana ; ŘÍMOVSKÁ, Zdeňka . Zdravotnické noviny : sestra [online]. 9.4.2010 [cit. 2011-05-20]. Zvládání stresu a prevence jeho následků. Dostupné z WWW: . HROMADOVÁ, Danica. Kardiovaskulární onemocnění : Primární a sekundární prevence. 1. vyd. Brno : Neptun, 2004. 190 s. ISBN 80-902896-8-1. CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu : základy kvantitativního výzkumu . 2. vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. 272 s. ISBN 978-80-247-2369-4. KOLÁŘ, Jiří, et al. Kardiologie pro sestry intenzivní péče. 4. vyd. . Praha : Galén, 2009. 480 s. ISBN 978-80-7262-604-5. ŠAFRÁNKOVÁ, Alena; NEJEDLÁ, Marie. Interní ošetřovatelství I. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2006. 280 s. ISBN 80-247-1148-6. MACOUREK , Jinřich. Fyziologie : učebnice pro studenty zdravotnických oborů. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, 2005. 204 s. ISBN 978-80-247-1190-4. MAČÁK, Jirka ; MAČÁKOVÁ, Jana . Patologie. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2004. 348 s. ISBN 80-247-0785-3. MACHOVÁ, Jitka , et al. Výchova ke zdraví. 1. vyd. . Praha : Grada publishing, 2009. 296 s. ISBN 978-80-247-2715-8. 97

MANDOVEC, Antonín. Kardiovaskulírní choroby u žen. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008. 128 s. ISBN 978-80-247-2807-0. MARTINÍK, Karel , et al. Výchova ke zdraví a zdravému životnímu stylu : I. Díl "ovlivnění zdravotního stavu výživou". 1.vyd. Hradec Králové : Gaudeamus, 2007. 103 s. ISBN 97880-7041-920-5. SILBERNAGL, Stefan; LANG, Florian. Atlas patofyziologie člověka. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2001. 404 s. ISBN 80-7169-968-3. SOVINOVÁ, Hana . Prevence závislosti kouření : kouření [online]. 2008 [cit. 2011-0529]. Státní zdravotní ústav. Dostupné z WWW: . ŠPIRKOVÁ, Kateřina. Zdravá výživa.net [online]. 2010 [cit. 2011-05-20]. Rovnávaha výdeje a příjmu energie pro duševní zdraví. Dostupné z WWW: . ŠPŮRKOVÁ, Hana . Vliv životního stylu na onemocnění srdce a cév : u pracující populace. Zlín, 2008. 109 s. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. PRAŠKO, Ján;PARŠKOVÁ,Hana;.Asertivitou proti stresu. Praha : Grada publishing, 2007. 280 s. ISBN 978-80-247- 1697-8. Stres. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , last modified on 6.4.2011 [cit. 2011-05-29]. Dostupné z WWW: . Doktorka.cz [online]. 2007 [cit. 2011-05-26]. Jak zvládat stres v práci. Dostupné z WWW: . Psychoweb.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-20]. Syndrom vzhoření. Dostupné z WWW: .

98

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK BMI

body mass index

LDL

Low-density lipoprotein

HDL High-density lipoprotein VLDL Very-low-density lipoprotein WHO World Health Organization (Světová zdravotnická organizace)

99

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 2 Pohlaví Tabulka č. 1 Věk respondentů Tabulka č. 3 dokončené vzdělání Tabulka č. 4 Pozorujete na sobě příznaky onemocnění kardiovaskulárního systému Tabulka č. 5 Hypertenze Tabulka č. 6 Jaké na sobě pozorujete příznaky Tabulka č. 7 Sport Tabulka č. 8 Jak často sportujete Tabulka č. 9 Preferovaný sport Tabulka č. 10 Podpora zaměstnavatele Tabulka č.11 Četnost jídel za den Tabulka č. 12 Způsob stravování v práci Tabulka č. 13 Energetická hodnota stravy Tabulka č. 14 Vyváţenost energetického příjmu s výdejem Tabulka č. 15 Preference tuků ve stravě Tabulka č. 16 Uţívání povzbuzujících látek během pracovního procesu Tabulka č. 17 Četnost vypitých povzbuzujících tekutin Tabulka č. 18 Mnoţství tekutin za den Tabulka č. 19 Proţívání stresu v práci Tabulka č. 20 Míra stresu ve směně Tabulka č. 21 Relaxace Tabulka č. 22 Preferovaná relaxace Tabulka č. 23 Syndrom vyhoření Tabulka č. 24 Syndrom vyhoření u kolegů 100

Tabulka č. 25 Počet naspaných hodin Tabulka č. 26 Kouření Tabulka č. 27 Počet vykouřených cigaret Tabulka č. 28 Důvod kouření během pracovní doby Tabulka č. 29 Umoţnění zaměstnavatele koření během pracovního procesu Tabulka č. 30 Ukončení kouření Tabulka č. 31 Informace o zdravém ţivotním stylu Tabulka č. 32 Upřednostnění alkoholu Tabulka č. 33 Jak často pijí zdravotničtí pracovníci alkohol Tabulka č. 34 Uţívání návykových látek při stresu Tabulka č. 35 Preferované povzbuzující nápoje Tabulka č.36 Mnoţství vypitého povzbuzujícího nápoje Tabulka č. 37 stravování v závodní jídelně Tabulka č 38. Vy váţenost stravy u stravujících v zaměstnání Tabulka č. 39 relaxace 2 Tabulka č. 40 Aktivita v relaxaci Tabulka č. 41 Sportující zdravotničtí pracovníci Tabulka č. 42 Pravidelnost provozování sportovních aktivit Tabulka č.43 Aerobní zátěţ na organizmus

101

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Věk respondentů Graf č. 2 Pohlaví Graf č. 3 Dokončené vzdělání Graf č. 4 Pozorujete na sobě příznaky onemocnění kardiovaskulárního systému Graf č. 5 Hypertenze Graf č. 6 Jaké na sobě pozorujete příznaky Graf č. 7 Sport Graf č. 8 Jak často sportujete Graf č. 9 Preferovaný sport Graf č. 10 Podpora zaměstnavatele Graf č. 11 Četnost jídel za den Graf č. 12 Způsob stravování v práci Graf č. 13 Energetická hodnota stravy Graf č. 14 Vyváţenost energetického příjmu s výdejem Graf č. 15 Preference tuků ve stravě Graf č. 16 Uţívání povzbuzujících látek během pracovního procesu Graf č. 17 Četnost vypitých povzbuzujících tekutin Graf č. 18 Mnoţství tekutin za den Graf č. 19 Proţívání stresu v práci Graf č. 20 Míra stresu ve směně Graf č. 21 Relaxace Graf č. 22 Preferovaná relaxace Graf č. 23 Syndrom vyhoření Graf č. 24 Syndrom vyhoření u kolegů 102

Graf č. 25 Počet naspaných hodin Graf č. 26 Kouření Graf č. 27 Počet vykouřených cigaret Graf č. 28 Důvod kouření během pracovní doby Graf č. 29 Umoţnění zaměstnavatele koření během pracovního procesu Graf č. 30 Ukončení kouření Graf č. 31 Informace o zdravém ţivotním stylu Graf č. 32 Upřednostnění alkoholu Graf č. 33 Jak často pijí zdravotničtí pracovníci alkohol Graf č. 34 Uţívání návykových látek při stresu Graf č. 35 Preferované povzbuzující nápoje Graf č. 36 Mnoţství vypitého povzbuzujícího nápoje Graf č. 37 Stravování v závodní jídelně Graf č. 38. Vyváţenost stravy u stravujících v zaměstnání Graf. č. 39 relaxace 2 Graf č. 40 Aktivita v relaxaci Graf č. 41 Sportující zdravotničtí pracovníci Graf č. 42 Pravidelnost provozování sportovních aktivit Graf č. 43 Aerobní zátěţ na organizmus

103

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Dotazník

104

Dotazník o vlivu životního stylu na onemocnění srdce a cév Váţené kolegyně, kolegové Do rukou se Vám dostal dotazník, o jehoţ vyplnění si Vás dovoluji poţádat. Jsem studentkou 2. ročníku navazujícího magisterského studia oboru Učitelství odborných předmětů pro zdravotnické školy na Univerzitě Palackého v Olomouci. Informace v dotazníku budou zpracovány do mé diplomové práce na téma: Vliv ţivotního stylu na onemocnění srdce cév u zdravotnického personálu. Dotazník je anonymní. Získaná data budou slouţit jako podklad pro mou diplomovou práci. Prosím, vyplňte pečlivě kaţdou poloţku jednu odpověď zakrouţkujete a popřípadě doplňte

Děkuji za Vámi věnovaný čas mému dotazníku.

Bc. Hana Špůrková Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta

1) Věk: a) 20-30 b) 30-40 c) 41 a více 2) Pohlaví: a) ţena b) muţ 3) Dokončené vzdělání: a) středoškolské b) vyšší odborné c) vysokoškolské

105

4) Pozorujete na sobě příznaky onemocnění kardiovaskulárního systému? a) ano b) ne 5) Pokud jste zaškrtli v předchozí otázce ano, prosím vyplňte, s čím se léčíte ………………………………………………………………………………………… ……………. 6) Jaké na sobě pozorujete příznaky? a) dušnost b) zvýšené pocení c) bolest hlavy d) otoky dolních končetin e) vysoký krevní tlak f) bolesti na hrudi g) jiné dopište jaké…………………………………………………………………………………… ……. SPORT 7) Sportujete? a) ano b) ne (pokud jste zvolili tuto moţnost , neodpovídejte na otázky 8, 9) 8) Jak často sportujete? a) 1-2x týdně b) 3x a více krát týdně c) nepravidelně

106

9) Jakému sportu se nejčastěji věnujete a) aerobní cvičení (běh, plavání, cyklistika, inline bruslení) b) silové cvičení (posilovna) c) kolektivní hry (volejbal, basketball, fotbal, florbal a jiné) d) pokud nevíte, kam Váš sport zařadit vypište………………………………………………………………………………… ………………………………………………… 10) Podporuje vás váš zaměstnavatel ve sportu? a) ano b) ne c) nevím STRAVA 11) Kolikrát denně jíte? a) 1-2x b) 3-4x c) 5x a více 12) Jak se stravujete v práci? a) v závodní jídelně b) vaříte si doma a stravu si přinášíte c) nestravuji se v práci, jím převáţně doma 13) Vaše jídla jsou: a) energeticky nevyváţená ve smyslu nedostatku energie (jíte pouze ovoce, saláty) b) energeticky vyváţená (cukry, tuky, bílkoviny jsou v rovnováze) c) energeticky nevyváţená ve smyslu nadbytku energie (jíte pouze vysoce kalorická, minutky a jiné)

107

14) Myslíte si, že koriguje váš energetický příjem s energetickým výdejem a) ano b) ne c) nevím 15) K přípravě domácí stravy preferujete tuky: a) ţivočišné tuky (máslo, sádlo) b) rostlinné tuky (margarin, olivový olej) c) neví m 16) Při pracovním procesu užíváte nějaké povzbuzující látky? a) kofein, tein b) energetické nápoje c) volně prodejné potravinové doplňky (guarana, ginko biloba, geratam) d) kombinuju kofein/tein s potravinovými doplňky e) nepouţívám ţádné povzbuzující látky 17) Kolik vypijete za den tekutiny s povzbuzujícími látkami (kofein, tein, energetický nápoj)? počítejte jeden nápoj = 250 ml a) 1-2 b) 3-4 c) 5 a více d) nepiji povzbuzující nápoje 18) Kolik tekutin za den vypijete?(prosím, nepočítejte do toho kávu, černý ani zelený čaj) a) méně neţ 1 l b) 1-2l c) 2l a více

108

STRES 19) Pociťujete stres v práci? a) ano b) ne 20) Je pro vás práce stresující při každé směně? a) v kaţdé směně b) občas c) nikdy 21) Relaxujete? a) ano b) ne c) 22) Pokud relaxujete, jaký tip relaxace preferujete? a) pasivní (hudba, koupel, četba) b) aktivní (sport, relaxační centrum) c) jiné, dopište………………………………………………………………………………… …………………………………………… 23) Pociťujete na sobě syndrom vyhoření a) ano b) ne c) nevím co to je 24) Máte pocit, že vaší kolegové jim trpí? a) ano b) ne c) nevím

109

25) Kolik hodin denně spíte? a) méně neţ 5 hod. b) 6-7 hod. c) 8 a více hodin

NÁVYKY 26) Kouříte? a) ano b) ne 27) Kolik cigaret vykouříte za den? a) dopište počet………………………………………………………….. b) kouřím příleţitostně c) nekouřím 28) Pokud kouříte, odpovězte na další otázku. Kouříte v práci protože: a) potřebujete se uklidnit b) potřebujete si odpočinout c) nekouřím 29) Umožňuje vám zaměstnavatel kouřit v době pracovního procesu? a) ano b) ne 30) Zkoušel/a jste někdy přestat s kouřením a) úspěšně b) ne c) neúspěšně

110

31) Zabýval/a jste se někdy informacemi o zdravém životním stylu? a) ano, dodrţuji doporučení o zdravé výţivě a ţivotním stylu b) nedodrţuji doporučení o zdravé výţivě a zdravém ţivotním stylu c) nezajímám se 32) Z alkoholu upřednostňuji: a) víno b) pivo c) tvrdý alkohol d) jsem abstinent (Pokud neodpovídejte na následující otázku) 33) Jak často pijete alkohol? a) denně b) 2-3 týdně c) příleţitostně uveďte počet……………………………. 34) Přikláníte se ve stresových situacích k nějaké návykové látce pokud ano, k jaké? a) ano, dopište k jaké……………………………………………………………………….. b) ne

111