Vliv kanceláří typu open space na zdraví jejich pracovníků

MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská Fakulta Katedra ošetřovatelství

Blanka Kobylková

Vliv kanceláří typu open space na zdraví jejich pracovníků

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Jana Straková, Ph.D.

Brno 2013

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje.

Brno 2013

...…………………………

Děkuji Mgr. Janě Strakové, Ph.D. za cenné rady a připomínky při vedení mé bakalářské práce. Děkuji své rodině za podporu během studia. Děkuji i respondentům, kteří se podíleli na dotazníkovém šetření.

OBSAH

ÚVOD ........................................................................................................................ 5 1

PRACOVNÍ LÉKAŘSTVÍ JAKO OBOR ........................................................ 6 1.1 Definice a vymezení činnosti oboru ................................................................... 6 1.2 Dělení pracovně-lékařské péče ........................................................................... 7

2

PRACOVIŠTĚ TYPU OPEN SPACE .............................................................. 8 2.1 Historie pracovišť typu open space .................................................................... 8 2.2 Charakteristika pracoviště typu open space ........................................................ 9 2.3 Kladné a záporné stránky open space pracoviště ................................................ 9

3

RIZIKOVÉ FAKTORY PRACOVNÍCH PODMÍNEK V KANCELÁŘSKÝCH PRACOVIŠTÍCH .................................................... 11 3.1 Osvětlení ......................................................................................................... 11 3.2 Akustika a hluk ................................................................................................ 12 3.3 Mikroklima ...................................................................................................... 13 3.3.1 Tepelně vlhkostní podmínky ..................................................................... 13 3.3.2 Kvalita ovzduší ......................................................................................... 14 3.4 Psychická zátěž................................................................................................ 15 3.5 Optimální pracovní podmínky.......................................................................... 16

4

PRINCIPY HODNOCENÍ RIZIK .................................................................. 18 4.1 Analýza rizik při práci ..................................................................................... 18 4.2 Vybrané pracovní situace a aktivity pro hodnocení rizika ................................. 19

5

OŠETŘOVATELSKÝ PROCES VE VZTAHU K PRACOVNÍMU LÉKAŘSTVÍ ................................................................... 20 5.1 Ošetřovatelské diagnózy .................................................................................. 20 5.2 Burn – out syndrom ......................................................................................... 22

6

PREVENCE A PODPORA ZDRAVÍ NA PRACOVIŠTI ............................. 24 6.1 Výchova k sebepéči ......................................................................................... 24

3

6.2 Podpora zdraví na pracovišti ............................................................................ 24 6.3 Tvorba zdravého pracovního prostředí ............................................................. 25 6.4 Projekty k podpoře zdraví ................................................................................ 25 7

OČEKÁVANÉ CÍLE A VÝSLEDKY............................................................. 27

8

METODIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE .......................................................... 29

9

ANALÝZA VÝSLEDKŮ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE....................................... 31 9.1 Základní charakteristika respondentů ............................................................... 31 9.2 Analýza výsledků ............................................................................................ 31

10

DISKUZE ......................................................................................................... 53

11

NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ................................. 61

ZÁVĚR .................................................................................................................... 63 ANOTACE .............................................................................................................. 64 ANNOTATION ....................................................................................................... 65 LITERATURA A PRAMENY ................................................................................ 66 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................. 70 SEZNAM TABULEK ............................................................................................. 71 SEZNAM GRAFŮ................................................................................................... 72 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................. 73

4

ÚVOD „ Práce je člověku jako vláha rostlině – živí ho, ale může ho i zatopit.“ (Plutarchos)

Pro pracoviště, kde převládá administrativní práce je typická klasická oddělená kancelář. V posledních letech narůstají pracoviště typu open space, v českém prostředí se užívá název velkoprostorové kanceláře. Tento typ kanceláří má své příznivce i odpůrce. Pro zaměstnavatele má jednoznačně ekonomickou výhodu, dále se očekává vyšší produktivita práce a snadnější týmová práce. Pro mnohé zaměstnance je výhodnější pracovat v klasickém, odděleném typu kanceláří, určitou roli zde hraje tradice, zvyklosti, věk a další psychologické aspekty. Výběr pracoviště závisí i na druhu vykonávané činnosti. 1 Práce a pracovní prostředí patří k významným činitelům ovlivňující zdravotní stav jedince i celé populace. Tento vliv může být pozitivní, ale i negativní, a to od nevýznamných změn, přes nemoci z povolání až po smrtelné případy.

2

Vzhledem

k tomu, že v zaměstnání trávíme velkou část svého života je důležité se cítit v práci dobře. Téma své bakalářské práce Vliv kanceláří typu open space na zdraví jejich pracovníků jsem si zvolila, protože si myslím, že je třeba se této problematice věnovat více. Velmi mě také zaujal článek MUDr. Jana Hnízdila Syndrom open space a jak ho léčit, kterému se v ordinaci hromadí pacienti s bolestmi hlavy, závratěmi, depresemi, atd., kteří marně prošli různými objektivními vyšetřeními. 3 Cílem mé bakalářské práce je zmapovat názory pracovníků kanceláří open space na pracovní podmínky a na názory respondentů na možnost ovlivnění zdraví důsledkem práce v tomto typu kanceláří. Zaměřila jsem se na hygienické, akustické a světelné podmínky, faktory mikroklimatu, na psycho-sociální a zdravotní aspekty práce v kancelářích typu open space. Předpokládám, že získám informace o subjektivních názorech respondentů na pracovní podmínky na jejich pracovišti a na možnost ovlivnění zdraví v důsledku pracovního prostředí, ve kterém se pohybují. 1

Srov. MICHALÍK, D., SKŘEHOT, P., a kol., Kancelářská pracoviště s důrazem na typ open space, s. 7 – 8. 2 Srov. SZÚ., Pracovní prostředí a zdraví. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupný na http://www.szu.cz/tema/pracovni-prostredi 3 Srov. HNÍZDIL, J., Syndrom open space a jak ho léčit. [online]. [cit. 2013-01-12]. Dostupný na http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jan-hnizdil.php?itemid=15062

5

1

PRACOVNÍ LÉKAŘSTVÍ JAKO OBOR

Pracovní lékařství poskytuje služby závodní preventivní péče. Pracovní lékař poskytuje poradenskou a konzultační činnost zaměstnavateli a zaměstnancům podniku. Důležité znalosti získává pracovní lékař pravidelnými prohlídkami pracoviště a zdravotními prohlídkami zaměstnanců. Závodní preventivní péče má předcházet nemocem, které souvisí s výkonem práce. Jedná se o nemoci, které vznikají vlivem pracovních podmínek nebo se zhoršují v souvislosti s výkonem práce. 4

1.1 Definice a vymezení činnosti oboru

„Pracovní lékařství je interdisciplinární obor, který se zabývá vlivem práce, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví pracovníků, prevencí, diagnostikou, léčbou a posudkovými aspekty nemocí způsobených nebo zhoršovaných prací a dohledem nad dodržováním zdravotně přijatelných pracovních podmínek.“

5

Snahou oboru je zabránit poškození zdraví vlivem práce, zlepšit nebo udržet zdravotní způsobilost k práci a co nejdéle udržet pracovní schopnost. Dále uceluje poznatky z dalších oborů a to z hygieny práce, fyziologie a psychologie práce, průmyslové toxikologie, nemocí z povolání a všeobecného lékařství. Pracovní lékařství hodnotí pracovní vlivy, které působí na zdravotní stav pracovníků, hodnotí zdravotní rizika a snaží se je minimalizovat, sleduje zdravotní stav pracovníků, určuje nemoci vzniklé v souvislosti s prací a podílí se na jejich léčbě. Provádí i posudkovou činnost – pracovní způsobilost jedince a vhodnost jeho zařazení do pracovního procesu. Nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání diagnostikuje, hlásí a dispenzarizuje. Také vyhodnocuje činnost, kterou provádí. 6

4

Srov. FAIT, T.,VRABLÍK, M., ČEŠKA, M., a kol., Preventivní medicína, s. 34. BRHEL, P., MAŇOUŠKOVÁ, M., HRNČÍŘ, E., a kol., Pracovní lékařství, s. 12. 6 Srov. BRHEL, P., MAŇOUŠKOVÁ, M., HRNČÍŘ, E., a kol., Pracovní lékařství, s. 12 – 13. 5

6

1.2 Dělení pracovně-lékařské péče

Pracovně-lékařská péče, služby poskytované oborem pracovního lékařství dělíme na základní (primární) pracovně-lékařskou péči a specializovanou (sekundární) pracovně-lékařskou péči. Primární pracovně-lékařská péče pro zaměstnavatele zajišťuje přímý výkon ambulantní formou, kterou poskytují pracovní nebo praktičtí lékaři, kteří splňují podmínky pro poskytování pracovně-lékařské péče. Sekundární pracovně-lékařskou péči nabízejí specializované kliniky a oddělení pracovního lékařství. Především se jedná o specializovanou činnost, která měří a zkoumá faktory pracovního prostředí, hodnotí jeho vliv na zdravotní stav zaměstnanců. Dále sem řadíme pracoviště, které se zabývají výzkumem a pedagogickou činností v pracovně-lékařské problematice. 7

7

Srov. BRHEL, P., MAŇOUŠKOVÁ, M., HRNČÍŘ, E., a kol., Pracovní lékařství, s. 13 – 14.

7

2

PRACOVIŠTĚ TYPU OPEN SPACE

2.1 Historie pracovišť typu open space

Otevřený systém pracovišť vznikl v USA ve 20. století. V té době se objevil v továrnách, kde musela jedna práce navazovat bezprostředně na druhou a kde bylo potřeba co nejrychleji přejít k dalšímu kroku výroby. Přínosem bylo zkrácení doby přechodné fáze. Podle tohoto způsobu výrobního procesu byl vytvořen přímý tok práce v kanceláři. Stejně jako se posunují výrobky od jednoho stroje ke druhému po pracovním pásu, tak se práce ve formě dokumentů pohybuje od jednoho psacího stolu ke druhému. V obou případech bylo účelem zvýšit produktivitu práce. 8 Konceptu otevřeného pracoviště nejprve začaly využívat např. zásilkové firmy, pojišťovací společnosti a také vládní agentury z důvodu nižších nákladů, větší efektivity a produktivity práce. Systém otevřených pracovišť získával na popularitě v 70. letech 20. století a postupně se začal rozšiřovat z USA do dalších vyspělých zemích, protože umožňoval rychlejší a pružnější komunikaci mezi spolupracovníky. Pro majitele firem zde byla možnost nižších nákladů a zlepšila se produktivita práce. U nás se tento typ pracoviště objevil poprvé v meziválečné době ve firmě Baťa ve Zlíně. Rozmach velkoprostorových pracovišť v českých podmínkách zaznamenáváme v posledním desetiletí prostřednictvím působení zahraničních společností. Toto řešení uspořádání pracoviště je obecně propagováno jako moderní, vysoce efektivní způsob, který odstraní všechny nedostatky konzervativních kanceláří a umožní produktivní, flexibilní a radostné plnění pracovních úkolů v dynamickém a vysoce komunikativním týmu. V České republice zájem firem o zavedení tohoto typu pracoviště stále roste. 9

8

Srov. HOUŠKOVÁ, H. , Pracovní podmínky se zaměřením na pracovní prostředí orientované na problematiku open space pracoviště, Bakalářská práce. Praha. 2008. s. 21. 9 Srov. MICHALÍK, D., SKŘEHOT, P., a kol., Kancelářská pracoviště s důrazem na typ open space, s. 24 – 26.

8

2.2 Charakteristika pracoviště typu open space

Termín „open space“ pochází z angličtiny, znamená otevřený prostor ve smyslu velikosti a vzájemného působení mezi spolupracovníky. Hlavním důvodem zaměstnavatelů pro volbu tohoto typu pracoviště je umožnění snadnější týmové spolupráce a komunikace spolu s možností finanční úspory. Můžeme se setkat také s jinými termíny jako „open plane“ nebo „cubicles“. V českých podmínkách se ujalo označení velkoprostorové kanceláře, nebo velkoplošná, eventuelně sálová pracoviště. Velkoprostorové kanceláře jsou v podstatě rozlehlý prostor, který je většinou rozdělen stojícími panely nebo nižšími stěnami a na nich jsou zavěšeny pracovní desky stolů a police nebo skříňky. Uvnitř stěn jsou svedeny elektroinstalace a telefonní kanály, aby se nenarušila estetika prostředí. Pracovníci jsou od sebe odděleni přepážkami, někdy dokonce ničím. Základem každého pracovního místa je počítačová jednotka. Nyní se s konstrukcí velkoprostorových kanceláří počítá u administrativních staveb a také existují specializovaní výrobci nábytku a doplňků pro tyto typy pracovišť. Velkoprostorové kanceláře najdeme ve sféře privátní (např. oddělení informačních technologie, banky, telekomunikační, poradenské a konzultační firmy,…..), ale i ve státním sektoru (např. Policie ČR, Dispečink Zdravotnické záchranné služby). Obvyklý počet osob pracujících v open space je mezi 10 – 70, ale někdy jsou to až stovky osob. 10

2.3 Kladné a záporné stránky open space pracoviště

Při srovnání velkoprostorových kanceláří proti klasickému oddělenému typu kanceláří jsou nižší pořizovací a provozní náklady, což je stěžejní pro zaměstnavatele a vlastníky firem. Nižší náklady jsou spojené s výstavbou, vybavením a týkají se i následné údržby. Velkoprostorové kanceláře ušetří místo, které by si jinak vyžádaly oddělené kanceláře pro stejný počet osob. Je zde možnost členit pracovní místa dle aktuální potřeby firmy, tak aby pracovníci mohli pracovat na zadaných úkolech. Větší možnost uplatnění zde mají osoby tělesně postižené, protože se dá vstříc jejich

10

Srov. MICHALÍK, D., SKŘEHOT, P., a kol., Kancelářská pracoviště s důrazem na typ open space, s. 19 – 21.

9

požadavkům. V otevřeném prostoru mají pracovníci možnost rychlejší komunikace a tím je pružnější řešení daných úkolů. Všechny problémy mohou řešit na místě, nemusí chodit do vedlejší místnosti. Výhodou pro manažery je fakt, že mají svoje pracovníky pohromadě v jednom prostoru. Je třeba však vzít v úvahu i nevýhody pracovišť tohoto druhu, které mohou ovlivnit zdravotní stav pracovníků. Z důvodu množství jednotlivců, kteří spolu pracují v jednom prostoru, může častěji docházet k nedorozuměním a problémům. Velkoprostorové kanceláře přináší možnost větší kontroly ze strany vedoucích pracovníků a zaměstnanci zde nemají žádnou možnost soukromí. Vedoucí pracovníci mají větší přehled o dění v kanceláři. Někteří zaměstnanci tento fakt můžou vnímat negativně. Už jenom vědomí kontroly může přispívat ke vzniku stresu, který vzniká jako odpověď na nadměrné požadavky kladené na danou osobu. Určitou roli zde hraje temperament a charakter jedince. Jinak to bude vnímat člověk otevřený, snadno komunikující a jinak typ uzavřený a přemýšlivý. Každý pracovník má minimální možnost si upravit svoje pracovní místo, často má také nedostatek místa pro svoje osobní věci. Jako negativní ze strany pracovníků je nejčastěji vnímám hluk. Zdroje hluku představují přístroje a vybavení kanceláří, jako klimatizace, počítače, faxy, apod., dále samotní pracovníci, jejich telefonování a rozhovory a také vnější prostředí. Vzhledem k počtu osob na jednom pracovišti nelze respektovat individuální požadavky na mikroklimatické podmínky a je zde také zvýšená pravděpodobnost šíření virových nákaz. Dalším problémem je teplota, vlhkost, znečištění a proudění vzduchu, protože většinou jde o prostory, kde vhodné podmínky jsou nastaveny automaticky na vzduchotechnických zařízeních. Ze světelných podmínek se uvádí nižší míra denního osvětlení a zhoršenou možností individuální regulace intenzity osvětlení, což se dá řešit stolními lampami. 11

11


10

3

RIZIKOVÉ FAKTORY PRACOVNÍCH PODMÍNEK V KANCELÁŘSKÝCH PRACOVIŠTÍCH

3.1 Osvětlení

Prostřednictvím zraku člověk získává 80 – 90 % informací, proto jsou vhodné světelné podmínky velmi významným činitelem pro všechny činnosti člověka. Na receptor zraku – oko může mít množství světla pozitivní i negativní vliv. Jako negativní může působit nedostatek světla, ale i oslňování jejich následkem se může objevit například pálení očí, bolest hlavy, pocit horka nebo se můžou objevit zrakové deformace jako rozmazané nebo dvojité vidění. Nejdůležitějším přírodním zdrojem světla je naše Slunce. Je sice nejlevnější, nelze však zaručit jeho stálou intenzitu, barvu a i tepelná stránka světelného záření, které ho doprovází může působit negativně. Ve všech druzích zaměstnání roste podíl zrakově náročných činností, proto stále stoupá význam umělého světla. Umělým osvětlením na pracovišti lze dosáhnout určité stálosti a rovnoměrnosti v průběhu dne. Mezi požadavky a doporučení vztahující ke kancelářským pracovištím patří zajistit dostatečné světelné podmínky celkovým či lokálním osvětlením s přihlédnutím na požadavky na zrakovou náročnost úkolů. Dále se doporučuje osvětlení nepřímé, kdy se využívá odrazu světla od stěn a stropů a tím je dosaženo rovnoměrné osvětlení. Intenzita celkového osvětlení je doporučena od 300 – 800 luxů. Lux je jednotka intenzity osvětlení. Hygienické minimum pro celkové umělé osvětlení je 200 luxů při trvalém sledování monitorů. Nejvhodnější svítidla jsou denní nebo bílé zářivky, které se umísťují tak, aby nevznikaly reflexy. V zorném poli by neměla být okna a lesklé plochy nábytku, protože vytváří zdroj nepřiměřeného jasu. Příruční svítidlo by mělo být přemístitelné, tak aby umožňovalo dobrou viditelnost při čtení dokumentů. Nutné je zabránit nežádoucímu jasu oken vhodným typem žaluzií, jinak vzniká oslnění. Světelné podmínky je třeba přizpůsobit charakteru práce a dbát na individuální požadavky jednotlivých pracovníků. Další parametr týkající se světla na pracovišti je jas, což je veličina svítivosti. Je to intenzita světla, kterou odebírá lidské oko a kterou vyzařuje světelný zdroj. Jednotkou jasu je kandela na metr

11

čtvereční. Odraz osvětlení od stropu v kancelářských prostorech nemá překročit hodnotu jasu 500 cd/m2.

12

3.2 Akustika a hluk

Hluk je škodlivý, rušivý nebo nepříjemný zvuk pro člověka. Zvuk je mechanické vlnění v prostředí. Rozsah, který je schopen lidský sluch vnímat, je značně individuální a leží v intervalu přibližně od 16 Hz do 20 000 Hz. Hertz je základní jednotkou v SI soustavě a je jednotkou frekvence (kmitočtu). Od zdroje se zvuk šíří prostřednictvím vln, které se přenáší akustickou energií. Když posuzujeme hluk, zabýváme se hlukem, který se šíří vzduchem od zdroje. Na zvuku rozeznáváme hlasitost (intenzitu nebo sílu vzduchu), výšku (kmitočet, frekvenci) a barvu (vyšší harmonické kmity). Dlouhodobá expozice nadměrnému hluku vede k trvalému poškození sluchu, proto je třeba se před ním chránit. Hluk vzniká jako vedlejší produkt lidské činnosti. Když se posuzuje hluk, tak se rozlišují měření na pracovním místě, měření v pracovním prostoru a měření hlukové zátěže jednotlivce. 13 Ve vztahu k hluku se využívá hlasitost. Hlasitost zvuku je subjektivní veličina, která je závislá na velikosti akustického tlaku. Jednotka hladiny akustického tlaku je decibel. S rostoucí hlasitostí se zvyšuje škodlivost hluku. U většiny lidí je pravděpodobný vznik různých problémů jako nespavost, zažívací potíže, bolesti hlavy v případě, že se hladina akustického tlaku pohybuje v rozmezí 85 až 110 decibelů. 14 V souvislosti s velkoprostorovými kancelářemi bývá často spojován rušivý hluk. Vnímání hluku je ovlivněno daným typem osobnosti, věkem, pohlavím, zdravotním stavem, atd. Příčinou nadměrného hluku je zejména komunikace, která vzniká mezi pracovníky a používání technických zařízení (tiskárny, faxy, telefony, klimatizace). 15 Pro zkvalitnění akustických podmínek v kancelářských pracovištích je třeba odstranit nebo zeslabit zdroje hluku, lze využít zástěny a protihlukové stropní 12

Srov. MICHALÍK, D., SKŘEHOT, P., a kol., Kancelářská pracoviště s důrazem na typ open space, s. 60 - 62. 13 Srov. BRHEL, P., MAŇOUŠKOVÁ, M., HRNČÍŘ, E., a kol., Pracovní lékařství, s. 23 – 24. 14 Srov. MICHALÍK, D., SKŘEHOT, P., a kol., Kancelářská pracoviště s důrazem na typ open space, s. 63. 15 Srov. Tamtéž, s. 64.

12

podhledy, tak aby vedly ke snížení rušení hlukem a pomocí obvodových stěn zamezit přístup hluku z vnějšího prostředí. 16

3.3 Mikroklima

Soubor fyzikálních faktorů ovlivňující stav pracovního prostředí v pracovní prostoru označujeme jako mikroklima. Jsou to fyzikální vlivy, které mají významný vliv na pracovní komfort člověka na pracovišti. Mezi tyto fyzikální vlivy patří tepelné a vlhkostní podmínky, proudění vzduchu, látky, znečišťující ovzduší a případné další vlivy. 17

3.3.1 Tepelně vlhkostní podmínky Každý člověk v pracovním i v běžném životě vstupuje do vztahu s okolním prostředím. Jako ideální tepelně vlhkostní podmínky označujeme stav, kdy jedinec nepociťuje ani teplo ani chlad a z organismu je odváděno právě tolik tepla, kolik ho v organismu vzniká. Organismus se musí mimo pásmo ideálně tepelně vlhkostních podmínek vyrovnat s tepelnou nebo chladovou zátěží. Všechny pochody v těle sloužící k udržení stálé tělesné teploty se označují jako termoregulace. Člověk si udržuje teplotu tělesného jádra v úzkém rozmezí okolo 37 °C, je tedy homoiterm. Teplota tělesného jádra je teplota velkých tělesných dutin. Teplota ostatních orgánů, především kůže, podkoží se mění v závislosti na tepelných podmínkách prostředí. Teplo v těle vzniká důsledkem metabolických procesů a svalové práce. 18 Výdej přebytečného tepla z jádra probíhá cirkulující krví do kůže a přes kůži se ztrácí v závislosti na vliv: teploty, vlhkosti, proudění a sálání a na izolaci organismu. Teplo se ztrácí v podobě infračervených paprsků všemi směry sáláním (radiací), vedením (kondukcí), prouděním (konvekcí) a odpařováním (evaporací). 19

16

Srov. MICHALÍK, D., SKŘEHOT, P., a kol., Kancelářská pracoviště s důrazem na typ open space, s. 66. 17 Srov. Tamtéž, s. 68. 18 Srov. BRHEL, P., MAŇOUŠKOVÁ, M., HRNČÍŘ, E., a kol., Pracovní lékařství, s. 64 - 65. 19 Srov. ROKYTA, R., a kol., Fyziologie, s. 191.

13

Pracovní komfort nejvýrazněji ovlivňuje teplota na pracovišti. Teplota vzduchu je závislá především na roční době, v létě bývá v kancelářských pracovištích vyšší i přes zapnutou klimatizaci. Teplota vzduchu závisí i na činnostech, které se na daném pracovišti provádějí. V kancelářských prostorách se vykonávají činnosti s nízkou fyzickou náročností a optimální teplota se má pohybovat v rozmezí 20 °C až 28 °C. Pokud dosáhne teplota vzduchu hodnoty 34 °C má zaměstnavatel povinnost poskytnout zaměstnancům ochranné nápoje. Vlhkost vzduchu je veličina, která se nazývá jako relativní vlhkost vzduchu a udává se v %. Představuje poměr hmoty vodní páry obsažené ve vzduchu ke hmotě páry, kterou by obsahoval stejný objem vzduchu za daných teplotních podmínek, kdyby byl vodními parami nasycen. Hodnoty přípustné se pohybují od 30 % do 70 %. Pokud klesne relativní vlhkost vzduchu pod 20 % dochází k vysušování sliznic a naopak pokud stoupne nad 80 % dochází k nadměrnému pocení. 20

3.3.2 Kvalita ovzduší Vzduch obsahuje asi 78,1 % dusíku, 21 % kyslíku, 0,93 % argonu, 0,03 % oxidu uhličitého a stopové množství vodní páry, čpavku, ozónu a ostatních vzácných plynů. V uzavřeném prostředí, kde se nachází větší počet osob se může hromadit koncentrace oxidu uhličitého. Při koncentraci nad 14 % je možné ohrožení života a při koncentraci nad 30 % dochází k udušení a ke smrti člověka. Otrava oxidem uhličitým se projevuje neschopností se orientovat, bolesti hlavy, nevolností a vede až ke ztrátě vědomí. Vzduch bývá také znečištěn kapalnými nebo pevnými částicemi jako je prach, tabákový kouř, roztoče či pyly, těkavé organické látky nebo odéry (pachy). Všude se setkáváme s těkavými organickými látky, které se uvolňují z plastických hmot obsažených v předmětech běžné potřeby, z umělých podlahových krytin, nátěrů stěn, nábytku. Pokud není překročena jejich limitní koncentrace, tak většina pracovníku jejich přítomnost nevnímá. Na odérovém mikroklimatu se tedy podílí již zmíněné těkavé organické látky, cigaretový kouř, tělesný pach, který produkují lidé (antropotoxiny) a pachy z jídla. Pachové látky jsou těkavé plynné látky anorganického a organického původu a vnímáme je jako pachy. Příjemné pachy nazýváme vůně, ty 20

Srov. MICHALÍK, D., SKŘEHOT, P., a kol., Kancelářská pracoviště s důrazem na typ open space, s. 68.

14

nepříjemné zápach. Vnímání pachů jako příjemnost nebo nepříjemnost záleží na subjektivním pocitu exponovaného jedince. Pokud není zajištěna dostatečná výměna vzduchu, někteří senzitivní jedinci mohou i nízké koncentrace pachových látek vnímat jako značný diskomfort a způsobovat jim zdravotní potíže. Proto je žádoucí pachy z pracovního prostředí odstranit. Koncentrace žádoucích i nežádoucích pachů, které se nacházejí v pracovním ovzduší jsou většinou nízká. Pachové látky jsou vnímány olfakticky individuálně a vždy až od určité koncentrace. Ve vnímání pachů hraje roli i smyslová únava, což je stav adaptace smyslů s poklesem citlivosti. V pracovním prostředí se setkáváme také s prašností, což je znečištění ovzduší hmotnými částicemi. Prach je aerosol složený z částic pevných materiálů nebo drobných kapiček a je rozptýlen v ovzduší nebo usazen na površích předmětů. Přirozenou vlastností prachu je jeho usazování. Čím menší částice obsahuje, tím pomaleji se tyto částice usazují. Nejmenší částice se trvale vznášejí ve vzduchu a stávají se součástí vzduchu, který dýcháme. Prach může způsobovat alergie nebo může působit jako spouštěcí mechanismus astmatu. 21

3.4 Psychická zátěž

Psychická zátěž patří mezi nespecifické a individuální rizikové faktory. Podílí se na rozvoji nespecifických onemocnění a ovlivňuje pracovní pohodu pracovníků. Při hodnocení psychické zátěže se posuzuje vnímání, paměť, pozornost, představivost, myšlení a rozhodování. Do faktorů psychické zátěže patří vynucené tempo, monotonie, práce ve směnném provozu, časový tlak, ztížená sociální interakce a riziko ohrožení zdraví jiných osob. Zaměstnanec s rizikem ohrožení duševního zdraví v rámci preventivních prohlídek má projít základním vyšetřením, orientačním zhodnocením individuální odezvy na psychickou pracovní zátěž a vyšetřením zaměřeným na psychosomatická onemocnění. Pokud je pracovník vystaven psychické zátěži má být vyšetřen souborem akreditovaných dotazníkových metod, např. Stupnici hodnocení psychického zdraví (Sabate, Britton, 1967, Kolibiáš a spol. 1993). 22, 23

21

Srov. MICHALÍK, D., SKŘEHOT, P., a kol., Kancelářská pracoviště s důrazem na typ open space, s. 68 - 71. 22 Srov. BRHEL, P., MAŇOUŠKOVÁ, M., HRNČÍŘ, E., a kol., Pracovní lékařství, s. 74 – 76. 23 Srov. STAŇKOVÁ, M., České ošetřovatelství 6, s. 28.

15

V souvislosti se zvyšujícím počtem profesí, které vyvolávají psychickou zátěž byl zaveden nový pojem – stres související s prací. Tento termín zahrnuje širokou oblast problémů jako jsou například přetížení nebo nevytíženost a demotivace pracovníků, konflikt rolí – střet hodnot zaměstnance s hodnotami podniku, šikana, násilí na pracovišti, nejistota pracovního místa a další faktory, které ohrožují duševní zdraví zaměstnanců. V profesích, kde součástí pracovního úkolu je kontakt z lidmi je třeba ovládat svoje emoce. Nezvládnutím emocionálních nároků práce se může vyvinout syndrom vyhoření, což je stav vyčerpání, který bývá vnímán jako citová vyprahlost. 24,

25

3.5 Optimální pracovní podmínky

Upravení pracovního prostředí je záležitost týmové práce, kdy úzce spolupracuje lékař, psycholog, ergonom a fyziolog. Při vytváření pracovních podmínek se zaměřují na osvětlení a barevné řešení pracoviště, uspořádání pracovního místa, osobní prostor pracovníka, mikroklima, větrání, tepelnou pohodu pracovníka a na nespecifické účinky hluku. Pracovní podmínky a režim by měly být upraveny tak, aby se vliv práce pokud možno neprojevoval ani na duševním ani na tělesném stavu zaměstnanců. 26 U některých osobnostních typů může vyvolat nespecifické potíže technostres, což je strach a obava z nepříznivého vlivu techniky na člověka a jeho zdraví a je to jedna z forem pracovního stresu, která se projeví neschopností se adekvátně adaptovat na nové technologie. Technostres se může projevit řadou psychologických a fyziologických problémů. V užším slova smyslu se používá výraz technostres pouze pro stres při práci s počítačem. Za nejčastější důsledky technostresu bývají považovány bolesti zad, syndrom zrakové únavy, potíže spojené z dlouhodobým a jednostranným zatěžováním ruky. V oblasti psychiky jsou nejčastěji uváděny poruchy paměti, snížená koncentrace, netrpělivost, nepříjemné pocení, zvýšená dráždivost až záchvaty hněvu,

24

Srov. BRHEL, P., MAŇOUŠKOVÁ, M., HRNČÍŘ, E., a kol., Pracovní lékařství, s. 78 – 79. Srov. JOBÁNKOVÁ, M., a kol., Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky, s.198 – 199. 26 Srov. BRHEL, P., MAŇOUŠKOVÁ, M., HRNČÍŘ, E., a kol., Pracovní lékařství, s. 77. 25

16

obtíže s relaxací a se spánkem, noční můry, bolesti hlavy, žaludku, dráždivý tračník a další zdravotní problémy, které lze spojit pod jeden název – psychosomatické potíže. 27

27

Srov. ŽÍDKOVÁ, Z., Technostres. [online]. [cit. 2012-12-18]. Dostupný na http://www.psvz.cz/zidkova/doc/technostres.doc

17

4

PRINCIPY HODNOCENÍ RIZIK

V České republice platí zákonné normy, které upravují základní zákonné požadavky v ochraně zdraví při práci. Jsou to Zákoník práce - zákon č. 155/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., o pracovním poměru, který se zabývá bezpečností a ochranou zdraví při práci a zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. 28

4.1 Analýza rizik při práci

Při analýze rizik při práci je třeba sledovat všechny faktory pracovního prostředí a pracovní podmínky z hlediska zátěže lidského zdraví těmito faktory, jejich možný škodlivý vliv na zdraví a bezpečnost pracovníků při práci. Předpovídá se možnost vzniku pracovních úrazů, nemocí z povolání nebo jiného poškození zdraví souvisejících s prací a pracovními podmínkami. Další součástí je posoudit opatření k omezení nebo vyloučení rizik a kontrola s hodnocením přijatých opatření. Hodnocení rizik se musí provádět v pravidelných intervalech v závislosti na povaze rizik a změnách pracovní činnosti. Rizika musí být vždy znovu zhodnocena při závažných změnách na pracovišti. Analýza rizik vychází z objektivních měření a zjištění. První krok při hodnocení rizika je určení nebezpečnosti a spočívá ve sběru a vyhodnocení dat o možných typech poškození zdraví, které mohou být vyvolané určitou látkou nebo faktorem. Dalším krokem je vyhodnocení vztahu mezi dávkou a odpovědí. Třetím krokem je hodnocení expozice – nabídka nebezpečného faktoru. Konečným krokem je charakterizace rizika, která spočívá z vyhodnocení dat, které se získaly v předchozích krocích a určení pravděpodobnosti, s jakou dojde k některému z možných poškození zdraví. 29

28 29

Srov. TUČEK, M., CIKRT, M., PELCOVÁ, D., Pracovní lékařství pro praxi, s. 294. Srov. Tamtéž, s. 43 – 44.

18

4.2 Vybrané pracovní situace a aktivity pro hodnocení rizika

Mezi vybrané pracovní situace a aktivity pro hodnocení rizika, zejména v souvislosti z prací v kancelářích typu open space můžeme zařadit pracovní činnost a uspořádání prostor, expozice fyzikálním škodlivinám – hluk, expozice biologickým činitelům – nezáměrné a neúmyslné expozice mikroorganismům, přítomnost alergenů, faktory životního prostředí a klimatu – osvětlení, teplota, vlhkost, proudění, ventilace, psychologické faktory – monotónie, časový tlak, vynucené tempo, organizace práce a některé další neuvedené faktory. 30

30

Srov. TUČEK, M., CIKRT, M., PELCOVÁ, D., Pracovní lékařství pro praxi, s. 46.

19

5

OŠETŘOVATELSKÝ PROCES VE VZTAHU K PRACOVNÍMU LÉKAŘSTVÍ

Poskytnout kvalitní ošetřovatelskou péči a uspokojit individuální potřeby klienta je cílem ošetřovatelského procesu. Zahrnuje činnosti, které jsou zaměřeny na dosažení určitého výsledku. 31 Hodnocení je prvním krokem ošetřovatelského procesu, jehož základem je anamnéza (subjektivní údaje) a fyzikální vyšetření (objektivní údaje). Anamnéza je druhem komunikace, která zjišťuje subjektivní obtíže a příznaky, tělesné a duševní funkce, prodělaná onemocnění a další okolnosti, které ovlivňují zdravotní stav. Údaje z hodnocení slouží k analýze dat – rozpoznání problému, plánování – volba řešení, realizaci – uskutečnění cílů a hodnocení – posouzení účinnosti ošetřovatelského procesu. Ošetřovatelská péče slouží ke zlepšování, ochraně a obnově zdraví. 32, 33, 34 Spousty onemocnění mají vztah k životnímu stylu a k pracovní zátěži, proto jsou velmi podstatné informace o charakteru práce, kterou dotyčný vykonává. V dnešních podmínkách se na nemocnosti podílí především nedostatek pohybu a psychický stres. Tyto faktory jsou spojené mimo jiné profese i s prací v kancelářském prostředí. 35

5.1 Ošetřovatelské diagnózy

Ošetřovatelská diagnóza je určitým rozhodnutím o problému, který vyžaduje ošetřovatelskou péči se zaměřením na dosažení cílů a výsledků. Ošetřovatelské diagnózy nejsou napodobením lékařských diagnóz, ale jde o problémy, reakce člověka, které vznikají důsledkem choroby, mohou se týkat např. kvality života člověka nebo psychosomatické rovnováhy, proto plán péče není pouze seznamem úkolů

31

Srov. MASTILIAKOVÁ, D., Úvod do ošetřovatelství, s. 118 – 119. Srov. NANDA, I., Nanda - ošetřovatelské diagnózy, s. 8. 33 Srov. MAREK, J., KALVACH, Z., SUCHARDA, P., a kol., Propedeutika klinické medicíny, s. 293. 34 Srov. NANDA, I., Nursing Diagnoses: Definitions and Classification, s. 12. 35 Srov. Tamtéž, s. 299. 32

20

ordinovaných lékařem. Cílem ošetřovatelského procesu je tedy rozpoznání a řešení pacientových problémů a potřeb. 36 Níže v textu jsou uvedeny možné ošetřovatelské diagnózy, které můžou být spojené s prací v kancelářských pracovištích. Mezi ně patří sedavý způsob života, únava, stresové přetížení a chronická bolest. Sedavým způsobem života (Doména 4: Aktivita/odpočinek, Třída 2: Aktivita/cvičení) je myšlen životní návyk, který je charakterizován nízkou úrovní fyzické aktivity, který se projeví ztrátou fyzické kondice. Vede k němu nedostatečná znalost o výhodách tělesného cvičení, nedostatek prostředků (času, peněz) a nedostatek zájmu. 37, Úkolem sestry je správná edukace pacienta o zdravém životním stylu. Je třeba důkladně vysvětlit, že nedostatek fyzické aktivity se podílí na vzniku

řady

chronických onemocnění, zejména kardiovaskulárních, metabolických a vede k přetěžování páteře. Chronická bolest (Doména 12: Komfort, Třída 1: Tělesný komfort) je nepříjemným smyslovým a emočním zážitkem, který je způsoben skutečným nebo možným poškozením tkání. Může mít pomalý nebo naopak rychlý nástup s různou intenzitou, někdy se opakuje nebo neustává, trvá déle než 6 měsíců. Jedinci s chronickou bolestí

trpí nechutenstvím, depresemi, jsou neklidní, vyhýbají se

druhým, cítí se unavení a hůře spí. 38 Práce v kancelářích obnáší sezení ve vynucené fixované poloze dost často na nevyhovující židli, nepřirozenou polohu při psaní na klávesnici a opakované drobné pohyby rukou a prstů. Tyto faktory mohou způsobovat bolesti páteře. Jelikož je bolest prožívána velmi individuálně, je třeba hodnotit vnímání bolesti, její charakter a intenzitu pomocí některé měřící techniky. Sestra může použít např. Vizuální analogovou škálu na niž nemocný označí stupeň bolesti. Tyto metody jsou rychlé a měří intenzitu bolesti. 39 Unavený člověk (Doména 4: Aktivita/odpočinek, Třída 3: Rovnováha energie) cítí vyčerpání se snížením schopnosti k fyzické a duševní práci a stěžuje si na nedostatek energie, ospalost, lhostejnost i nezájem o okolí. Může vnímat snížení 36

Srov. MASTILIAKOVÁ, D., Úvod do ošetřovatelství, s. 53. Srov. NANDA, I., Nanda - ošetřovatelské diagnózy, s. 118. 38 Srov. Tamtéž, s. 343. 39 Srov. STAŇKOVÁ, M., České ošetřovatelství 6, s. 9 – 10. 37

21

pracovního výkonu, horší koncentraci a snížené libido. Někdy trpí pocity viny, protože neplní vlastní povinnosti a není schopen zachovat běžnou úroveň fyzické aktivity a nemusí pociťovat dostatek energie ani po spánku. Únavu může způsobit několik faktorů psychogenních – deprese, nudný životní styl, stres a úzkost, enviromentálních – hluk, světlo, teplota a vlhkost a situačních – negativní životní události a zaměstnání. 40 Úkolem sestry je edukovat pacienta o vhodnosti střídání aktivity s odpočinkem a nutnosti dodržovat zdravý životní styl, se zaměřením na kvalitní spánek. Stresové přetížení (Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže, Třída 2: Reakce na zvládání zátěže) vznikne při kladení nadměrného množství požadavků, které vyžadují řešení. Jedinec ve stresu může projevovat pocity hněvu, netrpělivosti, napětí a tlaku. Může mít problémy s rozhodováním, celkovým fungováním ve společnosti a také uvádí negativní dopad stresu na tělesné symptomy. 41 Stres, tělesná i duševní reakce organismu na fyzické a psychické zatížení, se stal neodmyslitelnou součástí našeho života. Zátěžové situace působí na každého člověka různě, velkou roli hraje osobnostní charakteristika. Stres nelze z našeho života odstranit, je třeba se s ním naučit zacházet. Jednou z možností je relaxace, která má regenerační účinek na celé tělo. Relaxační techniky zmírní svalové napětí a tím dochází k uvolnění a prokrvení svalů.

5.2 Burn – out syndrom

Termín burn – out, syndrom vyhoření je projevem nadměrného stresu a týká se všech, ale především profesí, kde se pracuje s lidmi. Popisuje profesionální selhávání při vyčerpání, které je vyvoláno zvyšováním požadavků. Dochází ke ztrátě zájmu, ideálů, energie, potěšení, smyslu, negativnímu sebeocenění a negativnímu postoji k povolání. U někoho se projeví pocitem únavy, fyzickou vyčerpaností, u dalšího řadou tělesných potíží jako jsou bolesti hlavy, dechová nedostatečnost, potíže s trávicím ústrojím, nespavost až deprese. Samoléčení syndromu vyhoření pomocí

40 41

Srov. NANDA, I., Nanda - ošetřovatelské diagnózy, s. 129. Srov. Tamtéž, s. 265.

22

kofeinu, nikotinu, alkoholu a dalších drog vede k závislosti a vyvolá další problémy, bludný kruh se uzavírá. 42 Stavům vyčerpání a syndromu vyhoření lze předcházet zdravou výživou, dostatkem spánku, fyzickou aktivitou a některou z relaxačních technik. Také je dobré pěstovat mezilidské vztahy, neupadnout do stereotypu, např. pomocí celoživotního vzdělávání, rozvíjení dalších dovedností atd. I vedoucí pracovníci mohou hodně udělat v rámci prevence syndromu vyhoření – umět pochválit, rozvíjet týmovou práci, podporovat vzdělávání a zabezpečit podmínky pro obnovu sil svých podřízených. 43

42 43

Srov. FAIT, T., VRABLÍK, M., ČEŠKA R., a kol., Preventivní medicína, s. 713. Srov. JOBÁNKOVÁ, M., a kol., Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky, s. 202 – 204.

23

6

PREVENCE A PODPORA ZDRAVÍ NA PRACOVIŠTI

6.1 Výchova k sebepéči

Každý sám na sobě bez zásahu zdravotníka provádí sebepéči – péči o zdraví a prevenci nemocí. K ní patří ochrana a podpora zdraví, prevence, sledování varovných známek nemocí a aktivní podíl na diagnostice, léčbě a rehabilitaci. Velký význam v této problematice má edukace, kterou provádí praktický lékař a jeho zdravotní sestra. Je třeba motivovat k prevenci a sebepéči a to několika způsoby – návštěva u lékaře z důvodu prevence je osvobozena od regulačních poplatků, někteří zaměstnavatelé hradí svým zaměstnancům pravidelné preventivní prohlídky, preventivní očkování, přispívají na sportovní aktivity, pořádají přednášky o zdraví a investují do ochranných pomůcek. Tito zaměstnavatelé si uvědomují souvislost mezi zdravím a pracovní produktivitou zaměstnanců. Zájem o sebepéči se dá podpořit vysvětlením podstaty preventivních opatření a výsledků z nich odpovídajících. Ve zdravotní výchově je důležitá vzdělaná, motivovaná a dobře spolupracující zdravotní sestra, která může pacienta poučit např. o dietních opatřeních, pitném režimu apod. Je také třeba využít volné prostory v čekárně a v ordinaci lékařů k vyvěšení edukačních materiálů. 44

6.2 Podpora zdraví na pracovišti

Podpora zdraví a prevence vzniku onemocnění zahrnuje aktivity, které mají za cíl zlepšit osobní a veřejné zdraví. Motivovat zaměstnance ke zdravému životnímu stylu můžeme pomocí kombinace zdravotnické osvěty, opatření na ochranu zdraví, zjišťování rizikových faktorů, zlepšování a udržování zdraví. Proč podporovat zdraví na pracovišti? Část pracovních absencí je z důvodu lehčích onemocnění, jak s nimi bojovat ukazují programy péče o vlastní zdraví. Na pracovišti je osvěta dostupná pro mnoho lidí najednou. Pracující stárnou a tím narůstají jejich zdravotní obtíže. Různé akce na podporu zdraví dávají možnost zaměstnavateli se zviditelnit a můžou přinášet nové obchodní kontakty. Zlepší se pracovní morálka a pracující zvýší věrnost 44

Srov. FAIT, T., VRABLÍK, M., ČEŠKA R., a kol., Preventivní medicína, s. 26 – 27.

24

podniku. Výše zdravotního pojištění, které hradí zaměstnavatel se stále zvyšuje, program podpory zdraví je možnost jak bojovat s velkými náklady na zdravotní pojištění. Úspěšné programy zlepšují pověst firmy. Různé zprávy v tisku a v elektronických médiích ukazují zvyšující se zájem o zlepšení zdraví, organizace, které se snaží být v popředí, tento trend nesmí ignorovat. Výkonnost zdravých pracovníků je podstatně vyšší. Programy na podporu zdraví jsou úspěšné i v rámci jednotlivých případů a zvýší úsilí o návrat do pracovního procesu. 45

6.3 Tvorba zdravého pracovního prostředí

Nejdůležitější úkol pro zaměstnavatele je odstranit hlavní rizika ohrožující zaměstnance, předcházet úrazům, pomáhat zaměstnancům zvládat každodenní stres a rozvíjet pozitivní kulturu na pracovišti. Organizace mohou zavádět různé strategie podpory zdraví. Snížit riziko poškození v důsledku jednostranné zátěže je možné pomocí moderního

kancelářského

vybavení,

tak aby vyhovovalo

potřebám

jednotlivých pracovníků. Zaměstnancům, kteří hodně sedí je třeba doporučit, aby si udělali přestávku na protažení, nebo měli možnost se o přestávce projít. Je možné nabídnout na pracovišti různé materiály, které se týkají osvěty ve zdravotní problematice. Na pracoviště pořídit aquamaty s pitnou vodou. Vyhradit prostory pro kuřáky a tím omezit kouření na pracovišti, případně kouření v areálu úplně zakázat. Všechny programy je třeba zavádět postupně, příliš rychlé změny mizí stejně rychle jako vznikly. 46

6.4 Projekty k podpoře zdraví

Ministerstvo zdravotnictví České republiky každoročně již od roku 2005 pořádá soutěž o titul Podnik podporující zdraví. V soutěži se hodnotí péče o zdraví zaměstnanců v organizaci, a to péče, která je dána legislativou České republiky a navíc další opatření na podporu zdraví na pracovišti.

45 46

Srov. CHENOWETH, D.H., Podpora zdraví na pracovišti, s. 10 – 12. Srov. Tamtéž, s. 86 – 89.

25

A na co by se měl podnik v rámci programu podpora zdraví na pracovišti zaměřit? ·

Preferovat zdravou stravu se zaměřením na rizika onemocnění srdce a cév, obezity a některých druhů rakoviny.

·

Podporovat fyzickou aktivitu, protože pomáhá udržovat stabilní hmotnost, zlepšuje fyzickou a duševní pohodu, snižuje výskyt některých onemocněních, jako třeba hypertenze, některé druhy nádorů, deprese, zlepšuje celkovou výkonnost.

·

Motivovat kuřáky k abstinenci pomocí osvěty o škodlivosti kouření. Vyhradit prostor pro kuřáky, nebo nejlépe úplně kouření na pracovišti zakázat.

·

Bojovat se stresem, který má dopad na rozhodování, přináší únavu, vyvolává nezájem a zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních a duševních chorob pomocí lepší organizace práce. 47

47

Srov. KOŽENÁ, L., KUBÍNOVÁ, J., Program podpory zdraví na pracovišti. [online]. [cit. 2012-1220]. Dostupný na: http://www.szu.cz/tema/pracovni-prostredi/program-podpory-zdravi-napracovisti?highlightWords=podpora+zdrav%C3%AD+pracovi%C5%A1ti

26

7

OČEKÁVANÉ CÍLE A VÝSLEDKY

Cíl 1. Zmapovat subjektivní názory respondentů na pracovní podmínky v kancelářích typu open space.

Očekávaný výsledek 1. Předpokládám, že více než 75 % respondentů bude hodnotit hygienické podmínky jako vyhovující. Očekávaný výsledek 2. Předpokládám, že více než 75 % respondentů bude hodnotit světelné podmínky jako vyhovující. Očekávaný výsledek 3. Předpokládám, že více než 75 % respondentů bude hodnotit akustické podmínky jako vyhovující. Očekávaný výsledek 4. Předpokládám, že více než 75 % respondentů bude hodnotit faktory mikroklimatu jako vyhovující.

Cíl 2. Zmapovat subjektivní názory respondentů na ovlivnění zdraví v důsledku práce v kancelářích typu open space.

Očekávaný výsledek 5. Předpokládám, že více než 50 % respondentů uvede, že kanceláře typu open space nemají negativní vliv na jejich zdravotní stav. Očekávaný výsledek 6. Předpokládám, že méně než 50 % respondentů uvede, že práci v kanceláři typu open space vnímají jako příčinu svého zdravotního problému/ů. Očekávaný výsledek 7. Předpokládám, že méně než 50 % respondentů uvede, že kanceláře typu open space mají negativní vliv na jejich psychický stav.

27

Očekávaný výsledek 8. Předpokládám, že více než 50 % respondentů uvede, že práce v kancelářích typu open space není subjektivně spojena se sledovanými negativními sociálními aspekty.

28

8

METODIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Bakalářská práce s názvem: „Vliv kanceláří typu open space na zdraví jejich pracovníků“ je zaměřena na problematiku vlivu na zdraví u pracovníků pracujících v kanceláří typu open space. Praktická část bakalářské práce se zabývá analýzou subjektivních názorů respondentů na pracovní podmínky v kancelářích typu open space a ovlivnění zdraví v důsledku práce v tomto typu kanceláří. Cílovou skupinou byli muži a ženy, kteří pracují v otevřeném typu kanceláří. Pro sběr dat byla využita metoda dotazníkového šetření. Tato metoda patří mezi velmi často využívané. Mezi výhody dotazníkového šetření patří možnost získání dostatečného množství informací od velkého množství respondentů v relativně krátkém časovém úseku. Vzhledem k tomu, že jde o šetření anonymní, je zde prostor ke spontánnější a pravdivější odpovědi než při přímém kontaktu s respondentem. Nevýhodou dotazníkového šetření je obtížná motivace anonymních respondentů při spolupráci během vyplňování, neporozumění respondenta některým položkám dotazníku, nemožnost ověřit pravdivost dat či kontaktovat výzkumníka. 48 Dotazníkové šetření bylo realizováno v období listopad – prosinec 2012. Dotazníky byli distribuovány pracovníkům open space pracovišť ve firmách Logica Czech Republic, s.r.o., Acision Czech Republic, s.r.o., Redhead pro, s.r.o. a Policie ČR.

Dotazníky

byly

distribuovány

elektronicky

na

internetovém

portálu

http://www.vyplnto.cz/, kde byla možnost navázat kontakt s jedním respondentem a požádat ho, aby se pokusil oslovit další respondenty prostřednictvím internetu (metoda snow – ball sampling).

49

Za souhlas bylo považováno vyplnění dotazníku. Pro vlastní

průzkum bylo využito autorského dotazníku, který tvořilo 27 položek (příloha č. 5, s. 79). Dotazníkové šetření bylo anonymní. Položky byly rozděleny podle jejich charakteru a způsobu odpovědí následovně: otevřené – položky č. 2, 4 - 5, 7, 27, polootevřené – položky č. 6, 10, 12, 14, 16, 19 - 20, 23, 25, uzavřené – položky č. 1, 3, 8 - 9, 11, 12, 15, 17 - 18, 21 - 22, 24. Podle tématického zaměření byly jednotlivé položky členěny následovně: položky 48 49

Srov. BÁRTLOVÁ, S.,SADÍLEK, P.,TÓTHOVÁ, V., Výzkum a ošetřovatelství, s. 98. http://www.vyplnto.cz/

29

č. 1 - 3 zjišťují charakteristiku respondentů, položky č. 4 - 5 zjišťují, jak dlouho a s kolika kolegy pracují v kanceláři, položka č. 6 udává, zda respondenti mají zkušenost s jiným typem kanceláří. Položka č. 7 zjišťuje pracovní pozici respondentů. Položka č. 8 se zaměřuje na osobnost a charakter respondentů. Položky č. 9 - 10 se zabývají hygienickými podmínkami a spokojenosti respondentů s nimi na svém pracovišti. Položky č. 11 - 12 zjišťují spokojenost respondentů se světelnými podmínkami na svém pracovišti. Položky č. 13 - 14 se zabývají názorem respondentů na akustické podmínky na svém pracovišti. Položky č. 15 - 16 se zaměřují na spokojenost respondentů s faktory mikroklimatu na svém pracovišti. Položka č. 17 zjišťuje subjektivní názor respondentů na ovlivnění zdraví v důsledku práce v kancelářích typu open space. V položce č. 18 měli respondenti uvést jaký vliv na jejich zdraví má práce v kancelářích typu open space. Položky č. 19 - 20 zjišťují, zda respondenti pozorují souvislost mezi některými zdravotními problémy a prací v kanceláři typu open space. Položky č. 21 - 23 zjišťují subjektivní názor respondentů na ovlivnění psychického stavu v důsledku práce v kanceláři typu open space. Položka č. 24 se zaměřuje na spokojenost respondentů s velkým počtem spolupracovníků v jedné kanceláři. Položka č. 25 zjišťuje, zda respondenti vnímají negativně vybrané sociální aspekty spojené s větším počtem osob pracujících v jedné kanceláři. V položce č. 26 měli respondenti uvést, který typ kanceláří je pro ně ideální. V položce č. 27 měli respondenti možnost se vyjádřit k danému tématu.

Kritéria zařazení respondentů do výzkumu: -

muži a ženy, kteří pracují v kanceláři splňující definici open space,

-

muži a ženy, kteří byli ochotni spolupracovat při vyplnění dotazníku.

Výsledky, které byly získány byly zpracovány v hodnotách absolutních (n) a relativních (%) s využitím počítačové aplikace MS office Excel 2007 a MS office Word 2003.

30

9

ANALÝZA VÝSLEDKŮ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

9.1 Základní charakteristika respondentů

Pro potřeby empirické části byl distribuován 1 dotazník na internetovém portálu http://www.vyplnto.cz/. Navrátilo se 144 dotazníků, 50 dotazníků nesplňovalo kritéria zařazení do výzkumu. Zbytek, tj. 94 dotazníků (65,3 %) bylo kompletně vyplněno a zařazeno ke zpracování (nadále považováno za 100 % respondentů). Ze získaných údajů vyplývá, že respondenti byli ve věku 21 - 58 let. Průměrný věk respondentů byl 32,9 let.

9.2 Analýza výsledků

Položka č. 1 v dotazníku zjišťovala pohlaví respondentů. Tabulka č. 1 Pohlaví Pohlaví Muž Žena Celkem

Absolutní četnost (n) 55 39 94

Relativní četnost (%) 58,5 41,5 100

Z celkového počtu 94 (100 %) respondentů bylo mužského pohlaví 55 (58,5 %) respondentů a pohlaví ženského 39 (41,5 %) respondentů (viz tabulka č. 1). Položka č. 3 v dotazníku zjišťovala nejvyšší dosažené vzdělání respondentů.

31

Tabulka č. 2 Nejvyšší dosažené vzdělání Nejvyšší dosažené vzdělání Středoškolské s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem

Absolutní četnost (n) 22 4 68 94

Relativní četnost (%) 23,4 4,3 72,3 100

Z celkového počtu 94 (100 %) respondentů dosáhlo 22 (23,4 %) respondentů vzdělání středoškolské s maturitou, 4 (4,3 %) respondenti vzdělání vyšší odborné a 68 (72,3 %) respondentů získalo vzdělání vysokoškolské (viz tabulka č. 2 a graf č. 1).

23,4%

4,3% 72,3% Středoškolské s maturitou

Vyšší odborné

Vysokoškolské

Graf č. 1 Nejvyšší dosažené vzdělání Položka č. 4 v dotazníku zjišťovala, jak dlouho respondenti pracují v kancelářích open space. Tabulka č. 3 Délka práce v kancelářích open space Délka práce v kancelářích open space 0 – 1 let 2 – 3 let 4 – 5 let 6 – 8 let 9 a více let Celkem

Absolutní četnost (n) 20 20 21 21 12 94

32

Relativní četnost (%) 21,3 21,3 22,3 22,3 12,8 100

Z celkového počtu 94 (100 %) respondentů 20 (21,3 %) respondentů uvedlo, že délka jejich práce v kancelářích open space je 0 – 1 let, 20 (21,3 %) respondentů uvedlo délku práce 2 – 3 let, 21 (22,3 %) respondentů uvedlo délku práce 4 – 5 let, 21 (22,3 %) respondentů uvedlo délku práce 6 – 8 let, 12 (12,8 %) respondentů uvedlo délku práce 9 a více let (viz tabulka č. 3 a graf č. 2). Průměrná délka práce v kancelářích open space byla 4,8 let.

25,0%

21,3% 21,3%

22,3% 22,3%

20,0% 12,8%

15,0% 10,0% 5,0% 0,0% 0 - 1 let

2 - 3 let

4 - 5 let

6 - 8 let

9 a více

Graf č. 2 Délka práce v kancelářích open space

Položka č. 5 v dotazníku zjišťovala, kolik spolupracovníků pracuje společně s respondenty. Tabulka č. 4 Počet spolupracovníků v kanceláři Počet spolupracovníků v kanceláři 10 - 20 21 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 100 101 a více Celkem

Absolutní četnost (n) 19 21 19 21 11 3 94

33

Relativní četnost (%) 20,2 22,3 20,2 22,3 11,8 3,2 100

Z celkového počtu 94 (100 %) respondentů 19 (20,2 %) respondentů uvedlo, že počet spolupracovníků v kanceláři je 10 – 20, 21 (22,3 %) respondentů uvedlo 21 - 30 spolupracovníků, 19 (20,2 %) respondentů uvedlo 31 – 40 spolupracovníků v kanceláři, 21 (22,3 %) respondentů uvedlo 41 – 50 spolupracovníků v kanceláři, 11 (11,8 %) respondentů uvedlo 51 – 100 spolupracovníků, 3 (3,2 %) respondenti uvedli počet spolupracovníků 101 a více (viz tabulka č. 4 a graf č. 3).

25,0%

20,2%

22,3% 22,3% 20,2%

20,0% 11,8%

15,0% 10,0%

3,2% 5,0% 0,0% .10-20

21-30

31-40

41-50

51-100

101 a více

Graf č. 3 Počet spolupracovníků v kanceláři Položka č. 6 v dotazníku zjišťovala, zda respondenti pracovali v jiném typu kanceláří. V případě kladné odpovědi měli respondenti uvést pro kolik osob kancelář byla. Tabulka č. 5 Práce respondentů v jiném typu kanceláří Práce respondentů v jiném typu kanceláří Ano Ne Celkem

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

74 20 94

78,7 21,3 100

34

Tabulka č. 6 Počet osob v jiné kanceláři Počet osob v jiné kanceláři Sám/a 2-3 4-7 8-9 Celkem

Absolutní četnost (n) 11 29 33 1 74

Relativní četnost (%) 14,9 39,2 44,6 1,3 100

Z celkového počtu 94 (100 %) respondentů 74 (78,7 %) uvedlo, že pracovali v jiném typu kanceláří, 20 (21,3 %) respondentů nikdy nepracovali v jiném typu kanceláří (viz tabulka č. 5). Ze 74 (pro tuto položku považováno za 100 %) respondentů, kteří uvedli, že pracovali v jiném typu kanceláří 11 (14,9 %) respondentů pracovali sami, 29 (39,2 %) respondentů pracovalo společně se 2 – 3 kolegy, 33 (44,6 %) respondentů pracovalo společně se 4 – 7 kolegy, 1 (1,3 %) respondent uvedl, že pracoval v kanceláři s 8 – 9 kolegy (viz tabulka č. 6). Položka č. 7 v dotazníku zjišťovala nynější pracovní pozici respondentů. Tabulka č. 7 Nynější pracovní pozice Nynější pracovní pozice Vedoucí pracovník SW* specialisté Podpora prodeje Administrativní pracovník Call centrum Ostatní Celkem * SW - software



Z celkového počtu 94 (100 %) respondentů 19 (20,2 %) respondentů uvedlo, že vykonává pozici vedoucího pracovníka, 42 (44,7 %) respondentů vykonává funkci SW specialisty, 8 (8,5 %) respondentů pracuje v podpoře prodeje, 9 (9,6 %) respondentů pracuje jako administrativní pracovník, 4 (4,2 %) respondenti uvedli, že pracují v call centru, 12 (12,8) respondentů uvedlo, že vykonává ostatní profese např. konstruktér, aplikovaný inženýr, finanční účetní, atd. (viz tabulka č. 7).

35

Položka č. 8 v dotazníku zjišťovala, jak respondenti hodnotí svůj temperament. Tabulka č. 8 Temperament Temperament Introvert Extrovert Introvert, někdy extrovert Extrovert, někdy introvert Zcela nevyhraněný Nevím Celkem



Z celkového počtu 94 (100 %) respondentů 24 (25,5 %) respondentů hodnotí svůj temperament jako introvert, 18 (19,1 %) respondentů ho hodnotí jako extrovert, 29 (30,9 %) respondentů ho hodnotí jako introvert, někdy extrovert, 15 (16 %) respondentů ho hodnotí jako extrovert, někdy introvert, 8 (8,5 %) respondentů zvolilo možnost zcela nevyhraněný, 0 (0 %) respondentů neví, jak hodnotit svůj temperament (viz tabulka č. 8 a graf č. 4).

30,9%

35,0% 30,0%

25,5%

25,0%

19,1% 16,0%

20,0% 15,0%

8,5%

10,0% 5,0% 0,0% Introvert

Extrovert

Introvert, někdy extrovert

Extrovert, někdy introvert

Zcela nevyhraněný

Graf č. 4 Temperament

36

Položka č. 9 v dotazníku

zjišťovala, zda respondentům na pracovišti vyhovují

hygienické podmínky. Tabulka č. 9 Hygienické podmínky Hygienické podmínky Ano Ne Nevím Celkem



Z celkového počtu 94 ( 100 %) respondentů 59 (62,8 %) respondentů uvádí, že jim na pracovišti vyhovují hygienické podmínky, 33 (35,1 %) respondentů uvádí, že jim na pracovišti nevyhovují hygienické podmínky, 2 (2,1 %) respondenti neví, zda jim na pracovišti vyhovují hygienické podmínky (viz tabulka č. 9). Položka č. 10 v dotazníku zjišťovala, které hygienické podmínky na pracovišti respondentům nevyhovují. Tabulka č. 10 Nevyhovující hygienické podmínky Nevyhovující hygienické podmínky Malý počet toalet Nečistota a prach v ovzduší, na zařízeních a podlaze Omezená možnost odpočinku a relaxace Jiné Celkem

Absolutní četnost (n) 15 14

Relativní četnost (%) 22,7 21,2

31

47,0

6 66

9,1 100

Na položku č. 10 v dotazníku odpovídalo 33 (35,1 %) respondentů, kteří v předchozí položce vyplnili, že jim na pracovišti nevyhovují hygienické podmínky. Respondenti měli možnost označit více odpovědí. Z celkového počtu 66 odpovědí (pro tuto položku považováno za 100 %) respondenti v 15 (22,7 %) případech uvedli jako nevyhovující hygienickou podmínku malý počet toalet, ve 14 (21,2 %) případech nečistotu a prach v ovzduší, na zařízeních a na podlaze, ve 31 (47,0 %) případech omezenou možnost odpočinku a relaxace, v 6 (9,1 %) případech respondenti uvedli

37

jako nevyhovující jiné hygienické podmínky, např. méně soukromí na toaletách, nemožnost uzamknout sociální zařízení, nemocní kolegové, atd. (viz tabulka č. 10). Položka č. 11 v dotazníku zjišťovala, zda respondentům na pracovišti vyhovují světelné podmínky. Tabulka č. 11 Světelné podmínky Světelné podmínky Ano Ne Nevím Celkem



Z celkového počtu 94 (100 %) respondentů 43 (45,7 %) respondentům na pracovišti vyhovují světelné podmínky, 47 (50,0 %) respondentů udává nevyhovující světelné podmínky na pracovišti, 4 (4,3 %) respondenti uvedli, že neví, zda jim na pracovišti vyhovují světelné podmínky (viz tabulka č. 11). Položka č. 12 v dotazníku zjišťovala, které světelné podmínky na pracovišti respondentům nevyhovují. Tabulka č. 12 Nevyhovující světelné podmínky Nevyhovující světelné podmínky Nedostatek přirozeného světla Nedostatečné zastínění proti slunečnímu záření Vysoká intenzita celkového osvětlení Nízká intenzita celkového osvětlení Barva umělého osvětlení Jiné Celkem

Absolutní četnost (n) 23

Relativní četnost (%) 29,5

13

16,7

16

20,5

9

11,5

12 5 78

15,4 6,4 100

38

Na položku č. 12 v dotazníku odpovídalo 47 (50,0 %) respondentů, kteří v předchozí položce vyplnili, že jim na pracovišti nevyhovují světelné podmínky. Respondenti měli možnost označit více odpovědí. Z celkového počtu 78 odpovědí (pro tuto položku považováno za 100 %) ve 23 (29,5 %) případech respondenti označili jako nevyhovující světelnou podmínku na pracovišti nedostatek přirozeného světla, ve 13 (16,7 %) případech nedostatečné zastínění proti slunečnímu záření, v 16 (20,5 %) případech vysokou intenzitu celkového osvětlení, v 9 (11,5 %) případech nízkou intenzitu celkového osvětlení, ve 12 (15,4 %) případech barvu umělého osvětlení, v 5 (6,4 %) případech respondenti uvedli jako nevyhovující jiné světelné podmínky, např. nemožnost individuálního osvětlení či nevhodné umístění zdrojů umělého osvětlení, atd. (viz tabulka č. 12). Položka č. 13 v dotazníku zjišťovala, zda respondentům na pracovišti vyhovují akustické podmínky. Tabulka č. 13 Akustické podmínky Akustické podmínky Ano Ne Nevím Celkem



Z celkového počtu 94 (100 %) respondentů 25 (26,6 %) respondentům na pracovišti vyhovují akustické podmínky, 64 (68,1 %) respondentům na pracovišti nevyhovují akustické podmínky, 5 (5,3 %) respondentů uvedlo, že neví, zda jim na pracovišti vyhovují akustické podmínky (viz tabulka č. 13). Položka č. 14 v dotazníku zjišťovala, které akustické podmínky respondentům nevyhovují.

39

Tabulka č. 14 Nevyhovující akustické podmínky Nevyhovující akustické podmínky Hluk klimatizačního zařízení Mluvení a telefonické hovory spolupracovníků Ruch z chodby, ulice Jiné Celkem

Absolutní četnost (n) 25 62

Relativní četnost (%) 24,0 59,6

13 4 104

12,5 3,9 100

Na položku č. 14 v dotazníku odpovídalo 64 (68,1 %) respondentů, kteří v předchozí položce vyplnili, že jim na pracovišti nevyhovují akustické podmínky. Respondenti měli možnost označit více odpovědí. Z celkového počtu 104 odpovědí (pro tuto položku považováno za 100 %) ve 25 (24,0 %) případech respondenti označili jako nevyhovující akustickou podmínku hluk klimatizačního zařízení, v 62 (59,6 %) případech mluvení a telefonické hovory spolupracovníků, ve 13 (12,5 %) případech ruch z chodby, ulice, ve 4 (3,9 %) případech respondenti uvedli jako nevyhovující jiné akustické podmínky např. hluk vznikající při práci, atd. (viz tabulka č. 14). Položka č. 15 v dotazníku zjišťovala, zda respondentům na pracovišti vyhovují faktory mikroklimatu. Tabulka č. 15 Faktory mikroklimatu Faktory mikroklimatu Ano Ne Nevím Celkem



Z celkového počtu 94 (100 %) respondentů 25 (26,6 %) respondentům na pracovišti vyhovují faktory mikroklimatu, 65 (69,1 %) respondentům na pracovišti nevyhovují faktory mikroklimatu, 4 (4,3 %) respondenti uvedli, že neví zda jim na pracovišti vyhovují faktory mikroklimatu (viz tabulka č. 15).

40

Položka č. 16 v dotazníku zjišťovala, které faktory mikroklimatu respondentům nevyhovují. Tabulka č. 16 Nevyhovující faktory mikroklimatu Nevyhovující faktory mikroklimatu Kolísání teploty vzduchu Suchý vzduch Nemožnost regulace teploty a vlhkosti vzduchu Nevyhovující teplota vzduchu Pocit nedostatku čerstvého vzduchu Jiné Celkem

Absolutní četnost (n) 24 31 31

Relativní četnost (%) 14,0 18,1 18,1

46

26,9

34

19,9

5 171

3,0 100

Na položku č. 16 v dotazníku odpovídalo 65 (69,1 %) respondentů, kteří v předchozí položce odpověděli, že jim na pracovišti nevyhovují faktory mikroklimatu. Respondenti měli možnost označit více odpovědí. Z celkového počtu 171 odpovědí (pro tuto položku považováno za 100 %) ve 24 (14,0 %) případech respondenti označili jako nevyhovující faktor mikroklimatu na pracovišti kolísání teploty vzduchu, ve 31 (18,1 %) případech suchý vzduch, ve 31 (18,1 %) případech nemožnost regulace teploty a vlhkosti vzduchu, ve 46 (26,9 %) případech nevyhovující teplotu vzduchu, ve 34 (19,9 %) případech pocit nedostatku čerstvého vzduchu, v 5 (3,0 %) případech respondenti uvedli jako nevyhovující jiné faktory mikroklimatu např. průvan, proudění vzduchu z klimatizace, atd. (viz tabulka č. 16).

41

Faktory mikroklimatu Akustické podmínky

26,6%

69,1%

4,3%

26,6%

68,1%

5,3%

Světelné podmínky Hygienické podmínky

45,7%

50,0%

62,8%

35,1%

0,0%

4,3% 2,1% 100,0%

Ano

Ne

Nevím

Graf č. 5 Srovnání pracovních podmínek Graf č. 5 srovnává spokojenost respondentů s pracovními podmínkami v položkách 9, 11, 13 a 15. Nejméně spokojeni jsou respondenti s faktory mikroklimatu a to celých 69,1 % respondentů. V oblasti akustických podmínek je nespokojeno 68,1 % respondentů. Se světelnými podmínkami není na pracovišti spokojeno 50,0 % respondentů. Hygienické podmínky v kancelářích typu open space označilo za nevyhovující 35,1 % respondentů. Položka č. 17 v dotazníku zjišťuje, zda si respondenti myslí, že jim práce v kancelářích open space ovlivňuje jejich zdraví. Tabulka č. 17 Vliv kanceláří open space na zdraví Vliv kanceláří open space na zdraví Ano, má vliv Ne, nemá vliv Nevím Celkem


42


Z celkového počtu 94 (100 %) respondentů 63 (67,0 %) respondentů si myslí, že práce v kancelářích typu open space má vliv na jejich zdraví, 17 (18,1 %) respondentů si myslí, že nemá vliv na jejich zdraví, 14 (14,9 %) respondentů neví, zda práce v kancelářích open space má vliv na jejich zdraví (viz tabulka č. 17 a graf č. 6).

14,9% 18,1%

67,0% Ano, má vliv

Ne, nemá vliv

Nevím

Graf č. 6 Vliv kanceláří open space na zdraví Položka č. 18 v dotazníku zjišťuje, jaký vliv na zdraví má práce v kancelářích open space. Tabulka č. 18 Typ vlivu práce v space na zdraví kancelářích open Typ vlivu práce v kancelářích open space na zdraví Pozitivní Spíše pozitivní Spíše negativní Negativní Nevím Celkem



0 1 36 24 2 63

0,0 1,6 57,1 38,1 3,2 100

Na položku č. 18 odpovídali jen respondenti, kteří v předchozí položce uvedli, že si myslí, že práce v kancelářích open space má vliv na jejich zdraví, tedy 63 (pro tuto položku 100 %) respondentů. Žádný respondent neuvedl, že práce v kancelářích open space má pozitivní vliv na zdraví, 1 (1,6 %) respondent uvedl, že práce v kancelářích open space má spíše pozitivní vliv na zdraví, 36 (57,1 %) respondentů uvedlo, že má spíše negativní vliv na zdraví, 24 (38,1 %) respondentů

43

uvedlo, že má negativní vliv na zdraví, 2 (3,2 %) respondenti uvedli, že neví jaký vliv má práce v kancelářích open space na zdraví (viz tabulka č. 18 a graf č.7).

57,1% 60,0% 50,0% 38,1% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0%

3,2%

1,6%

0,0% Spíše pozitivní

Spíše negativní

Negativní

Nevím

Graf. 7 Typ vlivu práce v kancelářích open space na zdraví Položka č. 19 v dotazníku zjišťuje, zda respondenti pozorují souvislost mezi uvedenými zdravotními problémy a prací v kanceláři open space.

44

Tabulka č. 19 Zdravotními problémy a práce v kanceláři open space Zdravotními problémy a práce v kanceláři open space Bolesti hlavy, únava, vyčerpanost Bolesti zad, krční páteře Podrážděné sliznice očí, nosu Jiné Žádnými z uvedených obtíží netrpím Myslím si, že mé obtíže s prací v kanceláři typu open space nesouvisí Celkem



45

27,8

32 37

19,8 22,8

18 11

11,1 6,8

19

11,7

162

100

Na položku č. 19 odpovídalo 94 (100 %) respondentů a měli možnost označit více odpovědí, proto 162 odpovědí je pro tuto položku považováno za 100 %. Souvislost mezi bolestmi hlavy, únavou a vyčerpaností a prací v kanceláři typu open space pozorují respondenti ve 45 (27,8 %) případech, ve 32 (19,8 %) případech respondenti udávají spojitost mezi bolestmi zad a krční páteře a prací v kanceláři typu open space, ve 37 (22,8 %) případech respondenti označili možnost podrážděné sliznice očí a nosu, v 18 (11,1 %) případech zvolili možnost jiné zdravotní problémy např. časté nachlazení, ospalost atd., v 11 (6,8 %) případech označili, že netrpí žádnými z uvedených obtíží, v 19 (11,7 %) případech si respondenti myslí, že jejich obtíže s prací v kanceláři typu open space nesouvisí (viz tabulka č. 19 a graf č. 8).

45

27,8% 30,0% 22,8% 25,0%

19,8%

20,0% 11,7%

11,1%

15,0%

6,8%

10,0% 5,0% 0,0% Bolesti hlavy, únava, vyčerpanost Bolesti zad, krční páteře Podrážděné sliznice očí, nosu Jiné Žádnými z uvedených obtíží netrpím

Myslím si, že mé obtíže s prací v kanceláři typu open space nesouvisí

Graf č. 8 Zdravotními problémy a práce v kanceláři open space Položka č. 20 v dotazníku zjišťuje, zda respondenti vnímají práci v kancelářích typu open space jako příčinu konkrétního zdravotního problému/ů. V případě kladné odpovědi měli respondenti uvést jakého konkrétního zdravotního problému. Tabulka č. 20 Zdravotní problém z důvodu práce v kancelářích open space Zdravotní problém z důvodu práce v kancelářích open space Ano Ne Celkem



29 65 94

30,9 69,1 100

Z celkového počtu 94 (100 %) respondentů 29 (30,9 %) respondentů uvedlo, že vnímají práci v kancelářích typu open space jako příčinu konkrétního zdravotního problému/ů např. opakované infekce horních cest dýchacích, syndrom suchého oka,

46

bolesti páteře a hlavy, atd., 65 (69,1 %) respondentů uvedlo, že nevnímají práci v kancelářích typu open space jako příčinu konkrétního zdravotního problému/ů (viz tabulka č. 20). Položka č. 21 v dotazníku zjišťuje, zda respondenti mají pocit, že prostředí kanceláře typu open space má vliv na jejich psychický stav. Tabulka č. 21 Vliv kanceláří typu open space na psychický stav Vliv kanceláří typu open space na psychický stav Ano, má vliv Ne, nemá vliv Nevím Celkem



Z celkového počtu 94 (100 %) respondentů 55 (58,5 %) respondentů má pocit, že prostředí kanceláře typu open space má vliv na jejich psychický stav, 29 (30,9 %) respondentů si myslí, že nemá vliv na jejich psychický stav, 10 (10,6 %) respondentů uvedlo, že neví zda prostředí kanceláře typu open space má vliv na jejich psychický stav (viz tabulka č. 21). Položka č. 22 v dotazníku zjišťuje jaký vliv má práce v kancelářích typu open space na psychický stav respondentů. Tabulka č. 22 Vliv práce v kancelářích typu open space na psychický stav Vliv práce v kancelářích typu open space na psychický stav Pozitivní Spíše pozitivní Spíše negativní Negativní Nevím Celkem



1 12 26 15 1 55

1,8 21,8 47,3 27,3 1,8 100

47

Na položku č. 22 odpovídalo 55 (58,5 %) respondentů, kteří v předchozí položce označili, že mají pocit, že prostředí kanceláře typu open space má vliv na jejich psychický stav. Z celkového počtu 55 respondentů (pro tuto položku považováno za 100 %) 1 (1,8 %) respondent uvedl, že práce v kancelářích typu open space má pozitivní vliv na psychický stav, 12 (21,8 %) respondentů zvolilo možnost spíše pozitivní vliv na psychický stav, 26 (47,3 %) respondentů uvedlo spíše negativní vliv na psychický stav, 15 (27,3 %) respondentů zvolilo možnost negativní vliv na psychický stav, 1 (1,8 %) respondent neví, jaký vliv má práce v kancelářích typu open space na psychický stav (viz tabulka č. 22). Položka č. 23 v dotazníku zjišťuje, zda respondentům vadí na pracovišti některé z uvedených faktorů. 82 (87,2 %) respondentů se negativně vyjádřilo minimálně k jednomu z vybraných faktorů, 12 (12, 8 %) respondentů označilo možnost žádný z uvedených faktorů mi nevadí. Tabulka č. 23 Faktory spojené s prací v kanceláři typu open space Faktory spojené s prací v kanceláři typu open space Vizuální kontrola ze strany okolí Problémy se soustředěním Neklid a podrážděnost Jiné

Vnímáno neutrálně

Vnímáno negativně





30 61 92

31,9 64,9 97,9

64 33 2

68,1 35,1 2,1

V položce č. 23 všech 94 (100 %) respondentů vybíralo faktory, které jim vadí na pracovišti typu open space. Zvolené faktory byly v odborných zdrojích popisovány jako negativní aspekty spojené s prací v kanceláři open space. Respondenti měli možnost označit více odpovědí. Vizuální kontrolu ze strany okolí neutrálně vnímají respondenti ve 48 (51,1 %) případech, negativně vnímají ve 46 (48,9 %) případech. Problémy se soustředěním nevnímají respondenti ve 30 (31,9 %) případech, vnímají v 64 (68,1 %) případech. Neklid a podrážděnost neutrálně vnímají respondenti v 61 (64,9 %) případech, negativně vnímají ve 33 (35,1 %) případech. Ve 2 (2,1 %)

48

případech respondenti uvedli možnost jiný faktor např. nedostatek soukromí, vyrušování ostatními kolegy, atd. (viz tabulka č. 23 a graf č. 9).

Vizuální kontrola ze strany okolí Problémy se soustředěním

51,1%

48,9%

31,9%

Neklid a podrážděnost

68,1% 64,9%

35,1% 97,9%

Jiné

2,1%

0,0%

100,0% Vnímáno neutrálně


Graf č. 9 Faktory spojené s prací v kanceláři typu open space Položka č. 24 v dotazníku zjišťuje, zda respondentům vyhovuje práce v kanceláři s velkým počtem spolupracovníků. Tabulka č. 24 Práce v kanceláři s velkým počtem spolupracovníků Práce v kanceláři s velkým počtem spolupracovníků Vyhovuje Spíše vyhovuje Spíše nevyhovuje Nevyhovuje Nevím Celkem



4 32 33 20 5 94

4,3 34,0 35,1 21,3 5,3 100

Z celkového počtu 94 (100 %) respondentů 4 (4,3 %) respondentům práce v kanceláři s velkým počtem spolupracovníkům vyhovuje, 32 (34,0 %) respondentům práce v kanceláři spíše vyhovuje, 33 (35,1 %) respondentům práce v kanceláři spíše nevyhovuje, 20 (21,3 %) respondentům práce v kanceláři nevyhovuje, 5 (5,3 %)

49

respondentů uvedlo, že neví zda jim práce v kanceláři s velkým počtem spolupracovníků vyhovuje (viz tabulka č. 24). Položka č. 25 v dotazníku zjišťuje, zda respondentům vadí na pracovišti vybrané sociální aspekty. 60 (63,8 %) respondentů se negativně vyjádřilo minimálně k jednomu z vybraných aspektů, 34 (36,2 %) respondentů označilo možnost žádný z uvedených faktorů mi nevadí. Tabulka č. 25 Vybrané sociální aspekty Vybrané sociální aspekty

Omezení soukromí Těsná blízkost kolegů Jiné

Vnímáno neutrálně Absolutní četnost (n) 40 73 90


Vnímáno negativně Absolutní četnost (n) 54 21 4


V položce č. 25 všech 94 (100 %) respondentů vybíralo sociální aspekty, které jim vadí na pracovišti typu open space. Zvolené faktory byly v odborných zdrojích popisovány jako negativní aspekty spojené s prací v kanceláři open space. Respondenti měli možnost označit více odpovědí. Omezení soukromí neutrálně vnímají respondenti ve 40 (42,6 %) případech, negativně v 54 (57,4 %) případech. Těsná blízkost kolegů je vnímána neutrálně v 73 (77,7 %) případech, negativně vnímána ve 21 (22,3 %) případech, ve 4 (4,3 %) případech respondenti zvolili možnost jiný sociální aspekt např. velké množství rušivých podnětů, různé pachy, atd. (viz tabulka č. 25 a graf č. 10).

50

Omezení soukromí

42,6%

Těsná blízkost kolegů

57,4% 77,7% 95,7%

Jiné 0,0%

22,3%

Vnímáno neutrálně

4,3%


100,0%

Graf č. 10 Vybrané sociální aspekty Položka č. 26 v dotazníku zjišťuje, který typ kanceláří je pro respondenty ideální. Tabulka č. 26 Ideální typ kanceláří Ideální typ kanceláří Kanceláře typu open space Menší uzavřené kanceláře Samostatná kancelář Podle osob se kterými kancelář sdílíte Jiné Nevím Celkem


Relativní četnost (%) 17,0 53,2 11,7 3,2

12 2 94

12,8 2,1 100

Z celkového počtu 94 (100 %) respondentů pro 16 (17,0 %) respondentů jsou kanceláře typu open space ideální, 50 (53,2 %) respondentů udává jako ideální menší uzavřené kanceláře, 11 (11,7 %) respondentů udává jako ideální samostatnou kancelář, 12 (12,8 %) respondentů udává jako ideální jiný typ kanceláří, např. menší počet osob, lepší podmínky v kanceláři typu open space, atd., 3 (3,2 %) respondenti udávají možnost, že záleží na osobách s kterými sdílíte kancelář, 2 (2,1 %) respondenti neví, který typ kanceláří je pro ně ideální (viz tabulka č. 26 a graf č. 11).

51

53,2%

60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0%

17,0%

11,7%12,8% 3,2% 2,1%

10,0% 0,0%

Kanceláře typu open space Menší uzavřené kanceláře Samostatná kancelář Jiné Podle osob s kým kancelář sdílíte Nevím

Graf č. 11 Ideální typ kanceláří

52

10

DISKUZE

Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku kanceláří typu open space a jejich vliv na zdraví osob v nich pracujících. Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat subjektivní názor respondentů na pracovní podmínky v kancelářích typu open space, dále na psycho-sociální a zdravotní aspekty spojené s prací v kancelářích open space (viz kapitola č. 7 Očekávané cíle a výsledky, s. 27 - 28). Respondenti (pracovníci kanceláří typu open space) byli ve věku 21 - 58 let a jejich průměrný věk byl 32,9 let. Zastoupení mužů (58,5 %) a žen (41,5 %) bylo rovnoměrné. Všichni respondenti byli zaměstnáni v kancelářích, které splňují definici pracoviště typu open space (viz teoretická část bakalářské práce). Délka práce v kancelářích typu open space byla rozdělena rovnoměrně, nejmenší část respondentů (12,8 %) uvedlo, že pracuje na tomto typu pracoviště 9 a více let, což lze vysvětlit velkým rozmachem tohoto typu kanceláří až v posledních letech. Průměrná délka práce v kancelářích open space byla 4,8 let. Nejvíce respondentů dosáhlo vysokoškolského vzdělání, a to celých 72,3 %. Položka č. 5 zjišťovala, kolik spolupracovníků pracuje společně s respondenty. Počty spolupracovníků jsem rozdělila na počet 10 - 20 kolegů, 21 - 30, 31 - 50, 51 - 100 a 101 a více kolegů. V kategoriích do 50 kolegů bylo rozmístění rovnoměrné. Nejméně 3,2 % respondentů uvedlo, že pracují se 101 a více spolupracovníky. Položka č. 6 zjišťovala, zda respondenti pracovali i v jiném typu kanceláří a pro kolik osob kancelář byla. Kladně odpovědělo 78,7 % respondentů a nejvíce z nich (44,6 %) pracovalo se 4 - 7 kolegy. Položka č. 7 zjišťovala nynější pracovní pozici respondentů. Nejvíce respondentů (44,7 %) uvedlo, že pracují jako SW specialista. Položka č. 8 zjišťovala, jak respondenti hodnotí svůj temperament. Z celkového počtu 100 % respondentů 25,5 % respondentů se zařadilo mezi introverty, 19,1 % mezi extroverty, 55,4 % respondentů zvolilo možnosti introvert, někdy extrovert, extrovert, někdy introvert a zcela nevyhraněný. Vzhledem k tomu, že temperament vyjadřuje způsob, jak člověk reaguje na různé podněty, je možno říci, že prostředí kanceláří typu open space není příliš vhodné pro labilní introverty a labilní extroverty. Dle koncepce H. J. Eysencka, který spojil temperament s psychickou stabilitou/labilitou, stabilní

53

introvert = flegmatik, labilní introvert = melancholik, stabilní extrovert = sangvinik, labilní extrovert = cholerik. 50 Dále

se

dotazník

zaměřil

na

spokojenost

respondentů

s pracovními

podmínkami v kancelářích typu open space (v dotazníku zahrnuto do položek č. 9 - 16). Cíl 1: Zmapovat subjektivní názory respondentů na pracovní podmínky v kancelářích typu open space. Položka č. 9 zjišťovala, zda respondentům na pracovišti vyhovují hygienické podmínky. S hygienickými podmínkami na pracovišti bylo spokojeno 62,8 % respondentů, nespokojeno bylo 35,1 % respondentů a 2,1 % respondentů uvedlo, že neví, zda jsou spokojeni s hygienickými podmínkami na pracovišti. Položka č. 10 zjišťovala, které hygienické podmínky na pracovišti respondentům nevyhovují. Největší část (47,0 % odpovědí) se týkala omezené možnosti odpočinku a relaxace na pracovišti. Značná část (22,7 % odpovědí) uváděných respondenty byla nedostatečný počet toalet na pracovišti. Jako nevyhovující hygienickou podmínku nečistota a prach v ovzduší, na zařízeních a na podlaze se vyskytlo ve 21,2 % odpovědí. Získaná data se shodují z níže uvedenými studiemi. Chybějící oddělené prostory pro relaxaci, odpočinek a konzumaci jídla uvádí i Michalík, Skřehot a kolektiv Výzkumného ústavu bezpečnosti práce ve vzorovém šetření u telekomunikační společnosti z roku 2009. Pracovníci VÚBP provádí šetření pomocí dotazníku Velkoprostorové kanceláře, výběrového rozhovoru a dotazníku hodnotitele. Dané metody byly vyvinuty za účelem pravidelného zjišťování v podnikové praxi.

51

Podmínky ochrany zdraví při práci stanoví nařízení vlády č. 361/2007 Sb., které mění nařízení vlády č. 68/2010 Sb. ze dne 22.2.2010. V daném zákoně je mimo jiné přesně uveden minimální počet toalet na zaměstnance. 52

50

Srov. NEVAŘILOVÁ, M., Copingové strategie zdravotních sester v závislosti na délce praxe. Diplomová práce. Brno. 2006. s. 121. 51 Srov. MICHALÍK, D., SKŘEHOT, P., a kol., Kancelářská pracoviště s důrazem na typ open space, s. 130 – 152. 52 Sbírka zákonů [on line]. [cit. 2013–03–26]. Dostupný na: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirkazakonu/narizeni-vlady-ze-dne-29-unora-2012-kterym-se-meni-narizeni-vlady-c-3612007-sb-který se-stanovi-podminky-ochrany-zdravi-pri-praci-ve-zneni- narizeni-vlady-c-682010-sb-18847.html

54

Špatnou kvalitu ovzduší uvádí na základě svého šetření i B.Hayward (2005). 53 Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, že více než 75 % respondentů bude hodnotit hygienické podmínky jako vyhovující se nepotvrdil.

Položka č. 11 zjišťovala, zda respondentům na pracovišti vyhovují světelné podmínky. Se světelnými podmínkami na pracovišti bylo spokojeno 45,7 % respondentů, nespokojeno bylo celých 50,0 % respondentů a 4,3 % respondentů uvedlo, že neví, zda jsou spokojeni se světelnými podmínkami na pracovišti. Položka č. 12 zjišťovala, které světelné podmínky na pracovišti respondentům nevyhovují. Respondenti uváděli jako nevyhovující světelnou podmínku nedostatek přirozeného světla ve 29,5 % případech. Poměrně značná část odpovědí (20,5 %) se týkala vysoké intenzity celkového osvětlení a naopak 11,5 % odpovědí nízké intenzity celkového osvětlení. Ve výše zmiňované studii pracovníků VÚBP u telekomunikační společnosti (2009) se také nejčastěji objevuje položka nízký podíl denního světla, méně často je uvedeno nedostatečné zastínění proti přímému slunečnímu záření.

54

Vhodná

intenzita osvětlení záleží na charakteru práce a na individuálních požadavcích daného pracovníka. Očekávaný výsledek 2: Předpokládám, že více než 75 % respondentů bude hodnotit světelné podmínky jako vyhovující se nepotvrdil.

Položka č. 13 zjišťovala, zda respondentům na pracovišti vyhovují akustické podmínky. S akustickými podmínkami na pracovišti bylo spokojeno 26,6 % respondentů. Nespokojena byla značná část respondentů, celých 68,1 %. 5,3 % respondentů uvedlo, že neví, zda jsou spokojeni s akustickými podmínkami na pracovišti.

53

Srov. HAYWARD, B., How would you improve open plan office space? [on line]. [cit. 2013-03-16]. Dostupný na: http://www.google.ru/url?sa=t&rct=j&q=how%20would%20you%20improve%20open%20plan%20o ffice%20space%3F&source=web&cd=16&cad=rja&ved=0CF0QFjAFOAo&url=http%3A%2F%2Fw ww.sunzu.com%2Farticles%2Fhow-would-you-improve-open-plan-office-space48355%2F&ei=MUmJUcKSBeSp4ATQ34C4DQ&usg=AFQjCNHfbj6u6lCjQ19uWGWy6p3spfNQw&bvm=bv.45960087,d.d2k 54 Srov. MICHALÍK, D., SKŘEHOT, P., a kol., Kancelářská pracoviště s důrazem na typ open space, s. 139.

55

Položka č. 14 zjišťovala, které akustické podmínky na pracovišti respondentům nevyhovují. Jednoznačně nejvíce (59,6 %) odpovědí se vyskytlo u možnosti mluvení a telefonické hovory spolupracovníků. Další častou možnost respondenti uváděli rušení hlukem klimatizačního zařízení (24,0 %). Ve studiích, které se zabývají pracovními podmínkami velkoprostorových kanceláří se vysoká intenzita hluku vyskytuje v mnohých případech, např. Hayward, 2005, 55 Oommen a kol., 2008, 56 Pejtersen et al., 2006, 57 Michalík, Skřehot a kol., 2009. 58 Očekávaný výsledek 3: Předpokládám, že více než 75 % respondentů bude hodnotit akustické podmínky jako vyhovující se nepotvrdil.

Položka č. 15 zjišťovala, zda respondentům na pracovišti vyhovují faktory mikroklimatu. S faktory mikroklimatu na pracovišti bylo spokojeno 26,6 % respondentů, nespokojeno bylo 69,1 % respondentů a 4,3 % respondentů uvedlo, že neví, zda jsou spokojeni s faktory mikroklimatu na pracovišti. Položka č. 16 zjišťovala, které faktory mikroklimatu na pracovišti respondentům nevyhovují. Nejvíce nespokojeni respondenti byli s teplotou vzduchu (26,9 % odpovědí). Každému člověku vyhovuje jiná teplota okolního prostředí. Obecně lze říci, že ženy preferují vyšší teplotu okolního prostředí. Možnost suchý vzduch a nemožnost regulace teploty a vlhkosti vzduchu uvedli respondenti v 18,1 % případech. Podobné výsledky přináší projekt týmu VÚBP s názvem „Pracovní pohoda a spolehlivost člověka v pracovním systému“. Šetření bylo prováděno u 130 respondentů ze tří významných organizací soukromého sektoru. 59

55

Srov. HAYWARD, B., How would you improve open plan office space? [on line]. [cit. 2013-03-16]. Dostupný na: http://www.google.ru/url?sa=t&rct=j&q=how%20would%20you%20improve%20open%20plan%20o ffice%20space%3F&source=web&cd=16&cad=rja&ved=0CF0QFjAFOAo&url=http%3A%2F%2Fw ww.sunzu.com%2Farticles%2Fhow-would-you-improve-open-plan-office-space48355%2F&ei=MUmJUcKSBeSp4ATQ34C4DQ&usg=AFQjCNHfbj6u6lCjQ19uWGWy6p3spfNQw&bvm=bv.45960087,d.d2k 56 Srov. OOMMEN, V.G., KNOWLES, M., ZHAO, I., Should health service managers embrace open plan work environments? [on line]. [cit. 2013-03-18]. Dostupný na: http://lapa.co.nz/assets/NewsAttachments/openplanofficeszengine.pdf 57 Srov. PEJTERSEN, J., ALLERMANN, L., KRISTENSEN, T.S., POULSEN,O.M., Indoor climate, psychosocial work environment and symptoms in open-plan offices. [on line]. [cit. 2013-03-18]. Dostupný na: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1600-0668.2006.00444.x/full 58 Srov. MICHALÍK, D., SKŘEHOT, P., a kol., Kancelářská pracoviště s důrazem na typ open space, s. 138. 59 Srov. MICHALÍK, D., SKŘEHOT, P., a kol., Kancelářská pracoviště s důrazem na typ open space, s. 29 – 30.

56

Očekávaný výsledek 4: Předpokládám, že více než 75 % respondentů bude hodnotit faktory mikroklimatu jako vyhovující se nepotvrdil.

Dále

se

výzkumné

řešení

snažilo

zaměřit

na

názory

respondentů

na psycho-sociální a zdravotní aspekty spojované s prácí v kancelářích typu open space (v dotazníku zahrnuto do položek 17 - 25). Cíl 2: Zmapovat subjektivní názory respondentů na ovlivnění zdraví v důsledku práce v kancelářích typu open space.

Položka č. 17 zjišťovala, jestli si respondenti myslí, že práce v kancelářích open space ovlivňuje jejich zdraví. Celých 67,0 % respondentů si myslí, že práce v open space ovlivňuje jejich zdraví, jen 18,1 % respondentů si to nemyslí. V Dánsku proběhla v roce 2005 zajímavá studie, která zkoumala vztah mezi počtem zaměstnanců v kanceláři a výskytem různých zdravotních potíží. Zjistilo se, že s počet osob pracovišti stoupá procento výskytu například u potížích se zrakem, dýcháním, únavou, poruchy soustředění (Pejtersen et al., 2006). 60 Položka č. 18 zjišťovala, jaký vliv na zdraví má práce v kancelářích typu open space (dotazováni byli výhradně respondenti, kteří uvedli, že práce v kancelářích typu open space má vliv na jejich zdraví). Pozitivní a spíše pozitivní vliv na zdraví udává pouze 1,6 % respondentů. Negativní a spíše negativní vliv na zdraví udává celých 95,2 % respondentů, odpovídajících na tuto položku (při přepočtu na celkový počet respondentů se jedná o n=60, tj. 63,8 % respondentů). 3,2 % respondentů uvedlo, že neví, jaký vliv na zdraví má práce v kancelářích typu open space. Očekávaný výsledek 5: Předpokládám, že více než 50 % respondentů uvede, že kanceláře typu open space nemají negativní vliv na jejich zdravotní stav se nepotvrdil.

Položka č. 19 zjišťovala, zda respondenti pozorují souvislost mezi vybranými zdravotními problémy a prací v kanceláři typu open space. Pouhých 6,8 % respondentů uvedlo, že netrpí žádnými z uvedených obtíží a 11,7 % respondentů zvolilo možnost, myslím si, že moje obtíže s prací v kanceláři typu open space nesouvisí. Nejčastěji se

60

Srov. PEJTERSEN, J., ALLERMANN, L., KRISTENSEN, T.S., POULSEN,O.M., Indoor climate, psychosocial work environment and symptoms in open-plan offices. [on line]. [cit. 2013-03-18].

57

v odpovědích respondentů objevovala možnost bolesti hlavy, únava, vyčerpání (27,8 % odpovědí). Mezi další zdravotní problémy, které se v odpovědích hojně opakovaly, bylo podráždění sliznic očí a nosu (22,8 % odpovědí) a bolesti zad a krční páteře (19,8 % odpovědí). Uvedené negativní zdravotní aspekty jsou totožné s aspekty, které uvádí již zmiňované výzkumné studie (Oommen a kol., 2008, Pejtersen et al., 2006, tým VÚBP).

61, 62, 63

Zdravotní aspekty spojené s prací ve velkoprostorových kancelářích

jsou detailně popisovány ve studii „Sickness absence associted with shared and open-plan office – a national Gross sectional questionnaire survey.“

64

Uvedené

zdravotní problémy mohou také souviset s používáním klimatizačního zařízení a se sedavým způsobem života.

Položka č. 20 zjišťovala, zda respondenti vnímají práci v kancelářích typu open space jako příčinu konkrétního zdravotního problému. 69,1 % respondentů nevnímá práci v kanceláři typu open space jako příčinu konkrétního zdravotního problému. Práci v kanceláři typu open space vnímá jako příčinu konkrétního zdravotního problému 30,9 % respondentů. Očekávaný výsledek 6: Předpokládám, že méně než 50 % respondentů uvede, že práci v kanceláři typu open space vnímají jako příčinu svého zdravotního problému/ů se potvrdil.

Položky č. 21 a 22 zjišťovaly, zda respondenti mají pocit, že prostředí kanceláře typu open space má vliv na jejich psychický stav a případně jaký vliv práce má. Vliv práce ve velkoprostorových kancelářích na psychický stav udává 58,5 % respondentů, (z toho pozitivní a spíše pozitivní vliv uvádí 23,6 % respondentů a vliv negativní a spíše negativní uvádí 74,6 % respondentů). 30,9 % respondentů zvolilo možnost, že práce 61

Srov. OOMMEN, V.G., KNOWLES, M., ZHAO, I., Should health service managers embrace open plan work environments? [on line]. [cit. 2013-03-18]. Dostupný na: http://lapa.co.nz/assets/NewsAttachments/openplanofficeszengine.pdf 62 Srov. PEJTERSEN, J., ALLERMANN, L., KRISTENSEN, T.S., POULSEN,O.M., Indoor climate, psychosocial work environment and symptoms in open-plan offices. [on line]. [cit. 2013-03-18]. 63 Srov. MICHALÍK, D., SKŘEHOT, P., a kol., Kancelářská pracoviště s důrazem na typ open space, s. 29 – 30. 64 Srov. PEJTERSEN, J.H., et al. Sickness absence associated with shared and open-plan offices – a national cross sectional questionnaire survey. [on line]. [cit. 2013-03-24] Dostupný na: http://www.sjweh.fi/show_abstract.php?abstract_id=3167. ISSN 1795-990X

58

v kancelářích typu open space nemá vliv na jejich psychický stav. Z celkového počtu respondentů uvedlo negativní či spíše negativní vliv 43,6 % respondentů (n=41), vliv pozitivní či spíše pozitivní 13,8 % respondentů (n=13). Očekávaný výsledek 7: Předpokládám, že méně než 50 % respondentů uvede, že kanceláře typu open space mají negativní vliv na jejich psychický stav se potvrdil.

Položka č. 23 zjišťovala, zda respondentům vadí na pracovišti některé z faktorů, které jsou negativně vnímány u respondentů ze studií podobného typu. Z uvedených faktorů respondenti negativně vnímají problémy se soustředěním (68,1 % odpovědí), vizuální kontrolu ze strany okolí (48,9 % odpovědí), neklid a podrážděnost (35,1 % odpovědí). Jen 12,8 % respondentů uvedlo, že jim nevadí žádný z uvedených faktorů. Položka č. 24 zjišťovala, zda respondentům práce s velkým počtem spolupracovníků vyhovuje. 38,3 % respondentů označilo možnost vyhovuje a spíše vyhovuje a 56,4 % respondentů možnost nevyhovuje a spíše nevyhovuje. Obecně lze říci, že velkoprostorové kanceláře se spíše hodí pro profese, kde je důležitá rychlá komunikace, týmová spolupráce a příliš se nehodí pro profese, kde je potřeba velká míra soustředění, individuální pracovní výkony. Položka č. 25 zjišťovala, zda respondentům vadí na pracovišti vybrané sociální aspekty. Negativně se vyjádřilo minimálně k jednomu z vybraných aspektů 63,8 % respondentů a 36,2 % respondentů označilo možnost žádný z uvedených faktorů mi nevadí. Z vybraných sociálních aspektů respondenti negativně vnímají omezení soukromí (57,4 % odpovědí), těsnou blízkost kolegů (22,3 % odpovědí). Podobné faktory uváděli i respondenti ve srovnávaných českých i zahraničních studiích (Oommen a kol., 2008, Pejtersen et al., 2011, tým VÚBP). 65, 66, 67

65

Srov. OOMMEN, V.G., KNOWLES, M., ZHAO, I., Should health service managers embrace open plan work environments? [on line]. [cit. 2013-03-18]. Dostupný na: http://lapa.co.nz/assets/NewsAttachments/openplanofficeszengine.pdf 66 Srov. PEJTERSEN, J.H., et al. Sickness absence associated with shared and open-plan offices – a national cross sectional questionnaire survey. [on line]. [cit. 2013-03-24] Dostupný na: http://www.sjweh.fi/show_abstract.php?abstract_id=3167. ISSN 1795-990X 67 Srov. MICHALÍK, D., SKŘEHOT, P., a kol., Kancelářská pracoviště s důrazem na typ open space, s. 29 – 30.

59

Očekávaný výsledek 8: Předpokládám, že více než 50 % respondentů uvede, že práce v kancelářích typu open space není subjektivně spojena se sledovanými negativními sociálními aspekty se nepotvrdil.

Položka č. 26 zjišťovala, který typ kanceláří je pro respondenty ideální. Kanceláře typu open space jsou ideální místem pro 17,0 % respondentů, naproti tomu samostatnou kancelář by preferovalo 11,7 % respondentů. Jako ideální většina respondentů (53,2 %) uvádí menší uzavřené kanceláře. Respondenti také vybíraly možnost, že záleží na osobách se kterými kancelář sdílíte (3,2 %). Výběr pracoviště určitě souvisí s tradicemi, zvyklostmi, věkem a s dalšími psychologickými vlivy a má také spojitost

s druhem vykonávané činnosti.

Ve výzkumné studii Michalíka (2007) byla srovnávána pracoviště typu open space a oddělené kanceláře u policistů. Policisté v oddělených kancelářích upřednostňovali možnost soustředit se na práci a ve větším počtu by volili stejný typ pracoviště. 68 Položka č. 27 umožňovala respondentům vyjádřit se k danému tématu. Zde uvádím nejzajímavější komentáře. Muž, 27 let, pracuje s 50 kolegy, délka praxe 4 roky děkuje za možnost vyjádření. Poprvé v životě se ho někdo zeptal, jak se cítí v kanceláři. Žena, 31 let, pracuje s 240 kolegy, délka praxe 5 let píše, že práce v open space je „jiná“ má své výhody (možnost rychlého sdílení informací), na druhou stranu připouští negativní vliv na psychickou a fyzickou stránku. Muž, 32 let, pracuje se 70 kolegy, délka praxe 7 let napsal, že některé otázky byly příliš nevhodné a nekomplexní, proto šetření nemůže být považováno za relevantní. Chyběla možnost vybírat z více odpovědí a možnost komentování dané odpovědi. Muž, 33 let, pracuje se 40 kolegy, délka praxe 8 let napsal, že kanceláře typu open space mají svá negativa – méně soukromí, bezohlednost nemocných kolegů, vyrušování hovory spolupracovníků, ale na druhou stranu je přehledné vědět, co se v okolí děje, bez ohledu jestli daný problém souvisí s prací nebo se soukromím. Muž, 46 let, pracuje se 40 kolegy, délka praxe 7 let napsal, že nemá problém s velkou kanceláří, pokud v ní pracují lidé s podobnými požadavky na teplotu a osvětlení a stěžuje si, že nemá dostatek klidu na telefonování, zejména pokud komunikuje s cizinci. 68


60

11

NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ

Z průzkumného šetření vyplývá, že značná část pracovníků kanceláří typu open space není spokojena s hygienickými, akustickými, světelnými a mikroklimatickými podmínkami. Velká část pracovníků těchto typů kanceláří si myslí, že jejich práce má vliv na jejich fyzický a psychický stav. Je jistě mnoho příčin, které mohou způsobit nespokojenost

zaměstnanců

velkoprostorových

kanceláří,

např.

nerespektování

požadavků pracovníků na úpravu pracovního místa či bagatelizování stížností zaměstnanců na pracovní podmínky. Vzhledem k tomu, že zájem o kanceláře typu open space u nás stoupá, je třeba této problematice věnovat odpovídající zájem. Je třeba znát všechny aspekty související s velkoprostorovými kancelářemi a zaměřit se na pracovní pohodu jejich zaměstnanců. Pokud zaměstnavatelé chtějí zavést tento typ pracoviště, měli by zvážit všechny klady a zápory a dále se seznámit s tímto typem pracoviště u jiné společnosti. Při zavádění open space kanceláře dbát na všechny legislativní požadavky. Je třeba zvážit možnost vytvoření kombinované formy pracoviště, oddělené prostory pro individuální a kolektivní práci. 69

Hlavní návrhy řešení zjištěných nedostatků jsou shrnuty do následujících bodů:

·

Pro pracovníky opatřit prostory pro relaxaci a odpočinek. Nadlimitně navýšit počet toalet podle počtu zaměstnanců, minimální počet toalet dán normou nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci se změnami 68/2010 Sb., 93/2012 Sb., 9/2013 Sb.

·

Upravit světelné podmínky na pracovišti, popř. umožnit zaměstnancům možnost individuálního osvětlení pomocí stolní lampy. Požadavky na osvětlení dány zákonem uvedeným v předchozím bodě.

69

Srov. MICHALÍK, D., SKŘEHOT, P., a kol., Kancelářská pracoviště s důrazem na typ open space, s. 151

61

·

Upravit faktory mikroklimatu na pracovišti, dbát na pravidelnou výměnu vzduchu, zajistit přijatelnou teplotu.

·

Oddělit jednotlivá pracovní místa zvukoizolačními stěnami, nábytkem nebo květinami.

·

Zajistit ohleduplnost a respekt pracovníků, profesionální a odpovědný přístup vedoucích pracovníků.

·

Pravidelně zjišťovat spokojenost pracovníků s pracovními podmínkami.

·

Sledovat zdravotní stav zaměstnanců, nemocnost a její příčiny.

·

Vytvořit program podpory zdraví na pracovišti se zaměřením na zdravou stravu, fyzickou aktivitu, boj se stresem, poskytnout „benefity za zdraví“.

Podobu benefitů je nutné důkladně zvážit, mohou motivovat jedince k přítomnosti na pracovišti v období nemoci, což je nežádoucí jev. Řešením jsou i „benefity za nemoc“, např. kompenzace mzdy v období trvání pracovní neschopnosti.

62

ZÁVĚR

V bakalářské práci na téma „Vliv kanceláří typu open space na zdraví jejich pracovníků“ jsem se zaměřila na problematiku kancelářských pracovišť typu open space, na analýzu subjektivních názorů zaměstnanců tohoto typu pracovišť na pracovní podmínky a související psychosociálních a zdravotní aspekty práce v tomto typu kanceláří. Teoretická část

obsahuje poznatky týkající se pracovního

lékařství,

velkoprostorových kanceláří a významu prevence a podpory zdraví na pracovišti. V empirické části byl dotazník distribuován elektronicky pracovníkům velkoprostorových kanceláří. Navráceno bylo 144 dotazníků a 94 z nich byly využity k analýze dat. Po zhodnocení získaných dat jsem zjistila, že značná část respondentů není spokojena s pracovními podmínkami na pracovišti. V oblasti hygienických podmínek respondenti uvedli zejména omezenou možnost odpočinku a relaxace. Se světelnými podmínkami není spokojeno celých 50 % respondentů. V oblasti mikroklimatu dokonce 69,1 % respondentů. S akustickými podmínkami na pracovišti není spokojeno 68,1 % respondentů, a to zejména s nadměrným hlukem způsobeným mluvením

a

telefonickými

hovory

spolupracovníků.

O

tom,

že

práce

ve velkoprostorových kancelářích má vliv na zdraví je přesvědčeno 69 % respondentů a z toho jen 1,6 % respondentů si myslí, že je to vliv pozitivní a spíše pozitivní. Práce v kancelářích typu open space zcela vyhovuje 4,3 % respondentům a naopak zcela nevyhovuje 21,3 % respondentům, což ukazuje na individuální vnímání vhodnosti tohoto typu pracoviště. Je třeba si uvědomit, že zcela zásadní vliv v oblasti ochrany a podpory zdraví na pracovišti má pracovní lékařství, které poskytuje poradenskou činnost zaměstnavatelům a zaměstnancům v této problematice a které hodnotí pracovní podmínky a vliv práce, jež ovlivňuje nebo může ovlivnit zdraví a pracovní pohodu člověka. Očekávané výsledky č. 1, 2, 3, 4, 5, 8 se nepotvrdily, očekávané výsledky č. 6, 7 se potvrdily. Na závěr si dovoluji tvrdit, že cíle mé bakalářské práce byly splněny.

63

ANOTACE

Příjmení a jméno autora:

Kobylková Blanka

Instituce:

Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství

Název práce:

Vliv kanceláří typu open space na zdraví jejich pracovníků

Vedoucí práce:

Mgr. Jana Straková, Ph.D.

Počet stran:

83

Počet příloh:

5

Rok obhajoby:

2013

Klíčová slova:

pracoviště open space, pracovní podmínky, psychosociální aspekty, zdravotní aspekty, zaměstnanci

Bakalářská práce nazvaná: „Vliv kanceláří typu open space na zdraví jejich pracovníků“ se zaměřuje na problematiku kancelářských pracovišť typu open space, na názory zaměstnanců tohoto typu pracovišť na pracovní podmínky a související psychosociálních a zdravotní aspekty. Práce je tvořena dvěma částmi – teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje poznatky týkající se pracovního lékařství, velkoprostorových kanceláří a významu prevence a podpory zdraví na pracovišti. Praktická část zjišťuje, zda jsou pracovníci kanceláří typu open space spokojeni s pracovními podmínkami a mapuje jejich názory na psychosociální aspekty, které mohou působit pozitivně nebo negativně na jejich pohodu a zdraví.

64

ANNOTATION

Surname and name of the autor:

Kobylková Blanka

Institution:

Masaryk Univesity, Fakulty of Medicine, Department of Nursing Care

Title of the work:

Open space offices and it's influence on the health of the employees

Academic advisitor:

Mgr. Jana Straková, Ph.D.

Number of pages:

83

Number of annexes:

5

Year of defence:

2013

Key words:

open space office, working conditions, psychosocial aspects, health aspects, employees

The name of the Bachelor theses is „Open space offices and it's influence on the health of the employees.“ It deals with the issue of the open space offices. It is focused on the employees of the open space offices and their opinion on working conditions, health aspects as well as the psychosocial conditions. The whole theses is devided into two parts – theoretical and practical. Theoretical part contains of findings regards to the occupational medicine, open space offices as well as the prevention and health support given to those, who are working in the mentioned type of office. The practical part investigate the contentment with working conditions of employees working in the open space offices. Also it shows the survey of employees opinions and psychosocial aspects which can have an positive or negative affect on their health.

65

LITERATURA A PRAMENY

BÁRTLOVÁ, S., SADÍLEK, P., TÓTHOVÁ, V. Výzkum a ošetřovatelství. 2. vyd. BRNO: NCO NZO, 2008. 185 s. ISBN 978-80-7013-467-2. BRHEL, P., MAŇOUŠKOVÁ, M., HRNČÍŘ, E., a kol. Pracovní lékařství. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 338 s. ISBN 80-7013-414-3. FAIT, T., VRABLÍK, M., ČEŠKA, M., a kol. Preventivní medicína. 2. vyd. Praha: Maxdorf, 2011. 770 s. ISBN 978-80-7345-237-7. HAYWARD, B. Business: How would you improve open plan office space? [on line]. 27-05-2005- [cit. 2013-03-16]. Dostupný na: http://www.google.ru/url?sa=t&rct=j&q=how%20would%20you%20improve%20ope n%20plan%20office%20space%3F&source=web&cd=16&cad=rja&ved=0CF0QFjAF OAo&url=http%3A%2F%2Fwww.sunzu.com%2Farticles%2Fhow-would-youimprove-open-plan-office-space48355%2F&ei=MUmJUcKSBeSp4ATQ34C4DQ&usg=AFQjCNHfbj6u6lCjQ19uWGWy6p3spfNQw&bvm=bv.45960087,d.d2k HNÍZDIL, J. Syndrom open space a jak ho léčit. [online], 15-12-2011- [cit. 2013-0112], Dostupný na http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jan-hnizdil.php?itemid=15062

HOUŠKOVÁ, H. Pracovní podmínky se zaměřením na pracovní prostředí orientované na problematiku open space pracoviště. Bakalářská práce. Praha. 2008, s. 57. CHENOWETH, D. H. Podpora zdraví na pracovišti. [ S.I. : s.n., c 2003]. 180 s. ISBN 0-88011-542-4.

IVANOVÁ, K., JUŘÍČKOVÁ, L. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zařízením. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 100 s. ISBN 978-80-244-1832-2.

66

JOBÁNKOVÁ, M., a kol. Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 3. vyd. Brno: NCO NZO, 2006. 225 s. ISBN 80-7013-390-2. KOBYLKOVÁ, B.. Průzkumy. Vliv kanceláří typu open space na zdraví jejich pracovníků. [online], 15-11-2012- Dostupný na: http://vliv-kancepari-typu-openspa.vyplnto.cz/ KOŽENÁ, L., KUBÍNOVÁ, J. Témata zdraví a bezpečnosti, Program podpory zdraví na

pracovišti.

[online],

1-9-2008-

[cit.

2012-12-20],

Dostupný

na:

http://www.szu.cz/tema/pracovni-prostredi/program-podpory-zdravi-napracovisti?highlightWords=podpora+zdrav%C3%AD+pracovi%C5%A1ti MAREK, J., KALVACH, Z., SUCHARDA, P., a kol. Propedeutika klinické medicíny. 1. vyd. Praha: Triton, 2001. 652 s. ISBN 80-7254-174-9.

MASTILIAKOVÁ, D. Úvod do ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: UK Karolinum, 2002. 160 s. ISBN 80-246-0429-9. MICHALÍK, D., SKŘEHOT, P., a kol. Kancelářská pracoviště s důrazem na typ open space. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2010. 163 s. ISBN 978-8086973-23-4. MICHALÍK, D., SKŘEHOT, P. Hodnocení pracovišť typu open space u telekomunikační firmy. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online],

2009,

roč.

2,

č.

4.

[cit.

2013-03-16].

Dostupný

na:

http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-04-2009/open-space_michalik-skrehot.html. ISSN 1803-3687. NANDA, I. Nanda - ošetřovatelské diagnózy. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 480 s. ISBN 978-80-247-3423-1. NANDA, I. Nursing Diagnoses: Definitions and Classification. 9th. edition. WileyBlackwell, 2011. 568 p. ISBN 978-0-470-65482-8

67

NEVAŘILOVÁ, M. Copingové strategie zdravotních sester v závislosti na délce praxe. Diplomová práce. Brno. 2006, s. 121 OOMMEN, V.G., KNOWLES, M., ZHAO, I. Should health service managers embrace open plan work environments? A Review. Asia Pacifik Journal of Health Management, [on line]. 2008- [cit. 2013-03-18]. Dostupný na: http://lapa.co.nz/assets/NewsAttachments/openplanofficeszengine.pdf PEJTERSEN, J., ALLERMANN, L., KRISTENSEN, T.S., POULSEN,O.M. Indoor climate, psychosocial work environment and symptoms in open-plan offices. Indoor air, [on line]. 2006- [cit. 2013-03-18]. Dostupný na: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1600-0668.2006.00444.x/full PEJTERSEN, J.H., et al. Sickness absence associated with shared and open-plan offices – a national cross sectional questionnaire survey. SJWEH: Scandinavijan Journal of Work, Environment &Health [on line]. Helsinki: Nordic Association of Occupational Safety and Health. 2011-[cit. 2013-03-24] 6x ročně. Dostupný na: http://www.sjweh.fi/show_abstract.php?abstract_id=3167. ISSN 1795-990X ROKYTA, R., a kol. Fyziologie. 2. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2008. 426 s. ISBN 80-86642-47-X. Sbírka zákonů [on line]. 29–02–2012 [cit. 2013–03–26]. Dostupný na: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/narizeni-vlady-ze-dne-29-unora2012-kterym-se-meni-narizeni-vlady-c-3612007-sb-kterym-se-stanovi-podminkyochrany-zdravi-pri-praci-ve-zneni-narizeni-vlady-c-682010-sb-18847.html STAŇKOVÁ, M. České ošetřovatelství 6. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2001. 55 s. ISBN 80-7013-323-6. SZÚ. Témata zdraví a bezpečnosti, Pracovní prostředí a zdraví. [online], [cit. 201212-14], Dostupný na http://www.szu.cz/tema/pracovni-prostredi

68

TUČEK, M., CIKRT, M., PELCLOVÁ, D. Pracovní lékařství pro praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 328 s. ISBN 80-247-0927-9.

ŽÍDKOVÁ, Z. Technostres. Bezpečnost a hygiena práce. [online], č. 9, 2004. [cit. 2012-12-18], Dostupný na http://www.psvz.cz/zidkova/doc/technostres.doc

69

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. č. 1 Open space kancelář ................................................................................... 74 Obr. č. 2 Menší typ kanceláře ................................................................................... 74 Obr. č. 3 Rozdělení temperamentu podle Eysencka ................................................... 75 Obr. č. 4 Analogová měřítková škála ........................................................................ 77 Obr. č. 5 Vizuální analogová škála............................................................................ 77 Obr. č. 6 Vizuální analogová škála (teploměr) .......................................................... 77

70

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1 Pohlaví................................................................................................. 31 Tabulka č. 2 Nejvyšší dosažené vzdělání .................................................................. 32 Tabulka č. 3 Délka práce v kancelářích open space .................................................. 32 Tabulka č. 4 Počet spolupracovníků v kanceláři ....................................................... 33 Tabulka č. 5 Práce respondentů v jiném typu kanceláří............................................ 34 Tabulka č. 6 Počet osob v jiné kanceláři ................................................................... 35 Tabulka č. 7 Nynější pracovní pozice ....................................................................... 35 Tabulka č. 8 Temperament ....................................................................................... 36 Tabulka č. 9 Hygienické podmínky .......................................................................... 37 Tabulka č. 10 Nevyhovující hygienické podmínky ................................................... 37 Tabulka č. 11 Světelné podmínky............................................................................. 38 Tabulka č. 12 Nevyhovující světelné podmínky ....................................................... 38 Tabulka č. 13 Akustické podmínky .......................................................................... 39 Tabulka č. 14 Nevyhovující akustické podmínky ..................................................... 40 Tabulka č. 15 Faktory mikroklimatu......................................................................... 40 Tabulka č. 16 Nevyhovující faktory mikroklimatu.................................................... 41 Tabulka č. 17 Vliv kanceláří open space na zdraví ................................................... 42 Tabulka č. 18 Typ vlivu práce v space na zdraví kancelářích open .......................... 43 Tabulka č. 19 Zdravotními problémy a práce v kanceláři open space ........................ 45 Tabulka č. 20 Zdravotní problém z důvodu práce v kancelářích open space.............. 46 Tabulka č. 21 Vliv kanceláří typu open space na psychický stav .............................. 47 Tabulka č. 22 Vliv práce v kancelářích typu open space na psychický stav ............... 47 Tabulka č. 23 Faktory spojené z prací v kanceláři typu open space ........................... 48 Tabulka č. 24 Práce v kanceláři s velkým počtem spolupracovníků .......................... 49 Tabulka č. 25 Vybrané sociální aspekty.................................................................... 50 Tabulka č. 26 Ideální typ kanceláří ........................................................................... 51

71

SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1 Nejvyšší dosažené vzdělání ........................................................................ 32 Graf č. 2 Délka práce v kancelářích open space ........................................................ 33 Graf č. 3 Počet spolupracovníků v kanceláři ............................................................. 34 Graf č. 4 Temperament ............................................................................................. 36 Graf č. 5 Srovnání pracovních podmínek .................................................................. 42 Graf č. 6 Vliv kanceláří open space na zdraví ........................................................... 43 Graf č. 7 Typ vlivu práce v kancelářích open space na zdraví .................................. 44 Graf č. 8 Zdravotními problémy a práce v kanceláři open space................................ 46 Graf č. 9 Faktory spojené z prací v kanceláři typu open space................................... 49 Graf č. 10 Vybrané sociální aspekty.......................................................................... 51 Graf č. 11 Ideální typ kanceláří ................................................................................. 52

72

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1 Kanceláře .............................................................................................. 74 Příloha č. 2 Temperament versus psychická stabilita-labilita .................................... 75 Příloha č. 3 Hodnocení psychického zdraví .............................................................. 76 Příloha č. 4 Hodnocení bolesti .................................................................................. 77 Příloha č. 5 Dotazník ................................................................................................ 78

73

Příloha č. 1 Kanceláře

Obr. č. 1 Open space kancelář 70

Obr. č. 2 Menší typ kanceláře 71

70

Srov. Z open space kanceláří se stal hit, někteří je ale nezvládají, [on line], [cit. 2012-05-08], dostupné na www: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/158369-z-open-space-kancelari-se-stal-hitnekteri-je-ale-nezvladaji/ 71 Srov. Otevřená kancelář ano nebo ne?, [on line], [cit. 2012-05-08], dostupné na www: http://www.novinky.cz/kariera/105542-otevrena-kancelar-ano-nebo-ne.html

74

Příloha č. 2 Temperament versus psychická stabilita-labilita

Obr. č. 3 Rozdělení temperamentu podle Eysencka 72

72

Srov. Rozdělení podle Eysencka, [on line], [cit. 2012-05-08], dostupné na www: http://www.rozhrani.com/cze/show.php?action=newsreel&type=6&id=383&photo=805

75

Příloha č. 3 Hodnocení psychického zdraví 73

Stupnice hodnocení psychického zdraví (Savage,Britton,1967,Kolibiáš a spol.1993) Položky:

Odpověď:

01. Cítíte se většinu času dobře?

ano

ne

02. Máte často obavy o své zdraví?

ano

ne

03. Trpíte často bolestmi hlavy?

ano

ne

04. Měl-a jste v poslední době závratě?

ano

ne

05. Často se Vám třesou ruce při práci?

ano

ne

06. Míváte záškuby ve svalech?

ano

ne

07. V poslední době jste měl bolesti jen zřídka nebo vůbec ne?

ano

ne

08. Vnímáte necitlivost v jedné nebo více částech těla?

ano

ne

09. Máte vždy ruce a nohy dostatečně teplé?

ano

ne

10. Je Váš spánek přerušovaný,povrchní nebo jinak narušený?

ano

ne

11. Jdete většinou spát bez myšlenek,které by Vás trápily?

ano

ne

12. Máte rád společnost,jste rád mezi lidmi?

ano

ne

13. Často Vás něco trápí?

ano

ne

14. Jste často plný elánu či energie?

ano

ne

15. Cítíte se často neužitečný?

ano

ne

Součet:

Hodnocení: 1 bod za odpověď „ano“ u 2 3 4 5 6 8 10 13 15 otázek 1 bod za odpověď „ne“ u otázek 1 7 9 11 12 14 Skóre 6 a více svědčí pro poruchu psychického zdraví

73

Srov. STAŇKOVÁ, M., České ošetřovatelství 6, s. 28

76

Příloha č. 4 Hodnocení bolesti 74 Analogová měřítková škála 0

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 Obr. č. 4 Analogová měřítková škála

Škála výrazů obličeje

0

1

2

3

4

5

Obr. č. 5 Vizuální analogová škála největší bolest

Obr. č. 6 Vizuální analogová škála (teploměr)

74

Srov. STAŇKOVÁ, M., České ošetřovatelství 6, s. 11

77

Příloha č. 5 Dotazník Vážený(á) pane, paní, jmenuji se Blanka Kobylková. Jsem studentkou Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, obor Všeobecná sestra. Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila téma VLIV KANCELÁŘÍ TYPU OPEN SPACE NA ZDRAVÍ JEJICH PRACOVNÍKŮ. Prostřednictvím dotazníku si Vás dovoluji požádat o sdělení Vašich názorů a zkušeností na toto téma. Informace, které mi poskytnete budou použity pouze pro účely zpracování bakalářské práce a jsou zcela anonymní. V dotazníku se budete setkávat se slovním spojením open space, čímž jsou myšleny velkoprostorové kanceláře, kde se nachází větší počet pracovníků, jejichž osobní pracovní prostor může být oddělen určitou přepážkou. Děkuji za spolupráci.

1. Prosím, uveďte Vaše pohlaví. · muž · žena 2. Prosím, uveďte Váš věk. ………………. let 3. Prosím, uveďte Vaše nejvyšší dosažené vzdělání. · SŠ bez maturity(vyučen) · SŠ s maturitou · vyšší odborné vzdělání · VŠ

4. Prosím, uveďte, jak dlouho pracujete v kancelářích typu open space. ……………….. let 5. Kolik spolupracovníků s Vámi pracuje v kanceláři? (prosím doplňte) ……………….. 6. Pracoval(a) jste v jiném typu kanceláří?

78

· ·

ano, označte pro kolik osob byla kancelář ………………. ne

7. Prosím, uveďte Vaše nynější pracovní zařazení – pracovní pozici. (prosím doplňte) ……………………………………………………………. 8. Jak hodnotíte svůj temperament? · jsem introvert (přemýšlivý, uzavřený) · jsem extrovert (otevřený, snadno komunikující) · introvert, někdy extrovert · extrovert, někdy introvert · zcela nevyhraněný · nevím 9. Vyhovují Vám na vašem pracovišti hygienické podmínky? (např. počet toalet, sprch, místnost pro relaxaci) · ano · ne · nevím Otázku č.10 vyplňte v případě záporné odpovědi na otázku č.9. 10. Prosím, uveďte, které hygienické podmínky Vám nevyhovují. (možno označit více odpovědí) · malý počet toalet · nečistota a prach v ovzduší, na zařízeních a podlaze · omezená možnost odpočinku a relaxace · jiné, uveďte …………………………………………………………………… 11. Vyhovují Vám na vašem pracovišti světelné podmínky? (např. přirozené světlo, intenzita osvětlení) · ano · ne · nevím Otázku č.12 vyplňte v případě záporné odpovědi na otázku č.11. 12. Prosím, uveďte, které světelné podmínky Vám nevyhovují. (možno označit více odpovědí) · nedostatek přirozeného světla · nedostatečné zastínění proti slunečnímu záření · vysoká intenzita celkového osvětlení · nízká intenzita celkového osvětlení · barva umělého osvětlení · jiné, uveďte ……………………………………………………………………

79

13. Vyhovují Vám na vašem pracovišti akustické podmínky? (např. hluk klimatizačního zařízení, ruch z chodby, hovor spolupracovníků) · ano · ne · nevím Otázku č.14 vyplňte v případě záporné odpovědi na otázku č.13. 14. Prosím, uveďte, které akustické podmínky Vám nevyhovují. (možno označit více odpovědí) · hluk klimatizačního zařízení · mluvení a telefonické hovory spolupracovníků · ruch z chodby, ulice · jiné, uveďte …………………………………………………………………. 15. Vyhovují Vám na vašem pracovišti faktory mikroklimatu? (např. teplota vzduchu, nedostatek čerstvého vzduchu) · ano · ne · nevím Otázku č.16 vyplňte v případě záporné odpovědi na otázku č.15. 16. Prosím, uveďte, které faktory mikroklimatu Vám nevyhovují. (možno označit více odpovědí) · kolísání teploty vzduchu · suchý vzduch · nemožnost regulace teploty a vlhkosti vzduchu · nevyhovující teplota vzduchu · pocit nedostatku čerstvého vzduchu · jiné, uveďte …………………………………………………………………… 17. Myslíte si, že práce v kancelářích typu open space má vliv na Vaše zdraví? · ano, má vliv · ne, nemá vliv · nevím Otázky č.18 vyplňte v případě kladné odpovědi na otázku č.17. 18. Prosím, uveďte jaký vliv na Vaše zdraví má práce v kancelářích typu open space. · pozitivní · spíše pozitivní · spíše negativní · negativní · nevím

80

19. Pozorujete u Vás osobně souvislost mezi některými z níže uvedených zdravotních problémů a prací v kanceláři typu open space? (možno označit více odpovědí) · bolesti hlavy · bolesti zad · bolesti krční páteře · únava, vyčerpanost · podrážděné sliznice (očí, nosu) · jiné, uveďte …………………………………………………………………… · žádnými z uvedených obtíží netrpím · myslím si, že mé obtíže s prací v kanceláři typu open space nesouvisí 20. Vnímáte práci v kancelářích typu open space jako příčinu Vašeho konkrétního zdravotního problému/ů? · ano, prosím uveďte jakého………………………………………. · ne 21. Máte pocit, že prostředí kanceláře typu open space má vliv na Váš psychický stav? (myšleno nálada, jak se cítíte) · ano, má vliv · ne, nemá vliv · nevím Otázku č.22 vyplňte v případě kladné odpovědi na otázku č.21. 22. Prosím, uveďte jaký vliv na Váš psychický stav má práce v kancelářích typu open space. · pozitivní · spíše pozitivní · spíše negativní · negativní · nevím 23. Vadí Vám na vašem pracovišti některé z uvedených faktorů? (možno označit více odpovědí) · vizuální kontrola ze strany okolí · problémy se soustředěním · neklid a podrážděnost · žádný z uvedených faktorů mi nevadí · jiné, uveďte …………………………………………………………………… 24. Práce v kanceláři s velkým počtem spolupracovníků Vám: · vyhovuje · spíše vyhovuje · spíše nevyhovuje · nevyhovuje · nevím

81

25. Vadí Vám na pracovišti některé z uvedených sociálních aspektů? (možno označit více odpovědí) · omezení soukromí · těsná blízkost Vašich kolegů · jiné, uveďte …………………………………………………………………… 26. Který typ kanceláří je pro Vás ideální? · kanceláře typu open space · menší uzavřené kanceláře např. pro dvě osoby · samostatná kancelář · jiné, uveďte …………………………………………………………………… 27. Zde je prostor pro vyjádření Vašich námětů a připomínek k danému tématu. ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

82

Dávám tímto souhlas k půjčování bakalářské práce a zveřejňování uvedených údajů.

Brno 2013

………………………………

83

Vliv kanceláří typu open space na zdraví jejich pracovníků

Recommend Documents