Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská Hlavní specializace: Hospodářská politika
VLIV INVESTIČNÍCH POBÍDEK NA ČESKÝ TRH PRÁCE diplomová práce
Autor: Lenka Slámová, DiS. Vedoucí práce: Ing. Zdena Vostrovská, CSc. Rok: 2007
Čestné prohlášení Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. V Praze, dne 23. 8. 2007
Lenka Slámová ………………………………
Poděkování Dovolte, abych na tomto místě poděkovala paní Ing. Zdeně Vostrovské, CSc. za cenné rady, podnětné připomínky a za odborné vedení při zpracování této diplomové práce. Děkuji svým rodičům za podporu během celého studia.
Anotace Investiční pobídky jsou součástí veřejné podpory v České republice. Jsou určeny zejména pro přilákání zahraničních investorů do ČR. Tato práce se věnuje jejich vlivu na trh práce v ČR a také v některých vybraných regionech. Ke zhodnocení tohoto vlivu je využito především počtu přislíbených nově vytvořených pracovních míst na základě poskytnutých investičních pobídek za určité období a vývoje míry nezaměstnanosti. První část práce je věnována teoretické stránce daného tématu. Druhá část je praktická a snaží se vyhodnotit vývoj počtu nově vytvářených pracovních míst podle jednotlivých charakteristik ve vztahu k míře nezaměstnanosti.
Anotation Investment incentives are the part of the public support in the Czech Republic. They are determined especially to attract foreign investors to invest in the Czech Republic. This thesis is about their influence on the labour market in the whole Czech Republic and both in some chosen districts. To judge this influence first of all a numer of promised vacancies newly created on the basis of the provided investment incentives in a certain period, as well as, the development of the unemployement rate was used. The first part of the of the thesis is about theoretical items of the given subject. The second part shows practical items and tries to evaluate the number of newly created vacancies according to the particular characteristics in relation to the rate of the unemployment.
Obsah ÚVOD .............................................................................................................................1 1
INVESTIČNÍ POBÍDKY V ČR ............................................................................4
1.1
Definice investičních pobídek ............................................................................4
1.2
Systém investičních pobídek..............................................................................5
1.3
Agentura CzechInvest ........................................................................................7
1.4
Podmínky pro zařazení do procesu poskytování.............................................8
1.5
Proces udělování investičních pobídek .............................................................9
1.6 Druhy investičních pobídek .............................................................................10 1.6.1 Finanční pobídky............................................................................................10 1.6.2 Fiskální pobídky.............................................................................................11 1.6.3 Ostatní pobídky ..............................................................................................12 1.7 Nejčastěji využívané pobídky v ČR ................................................................12 1.7.1 Pobídky ve zpracovatelském průmyslu..........................................................13 1.7.1.1 Podmínky a formy podpory ...................................................................13 1.7.2 Pobídky pro technologická centra a centra strategických služeb...................16 1.7.2.1 Podmínky pro udělení podpor................................................................17 1.7.2.2 Formy podpory ......................................................................................18 1.7.3 Pobídky pro tvorbu nových pracovních míst .................................................19 2 2.1
PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE.................................................................20 Vymezení pojmu přímá zahraniční investice.................................................20
2.2 Teoretické přístupy k investování PZI ...........................................................22 2.2.1 Tradiční přístup ..............................................................................................22 2.2.2 Dokonalá konkurence.....................................................................................23 2.2.3 Velikost trhu...................................................................................................23 2.2.4 Model IDP (Investment Development Path)..................................................24 2.3 Typy přímých zahraničních investic...............................................................25 2.3.1 Investice na zelené louce (greenfield investment) .........................................25 2.3.2 Fúze a akvizice (M&A)..................................................................................25 2.3.3 Joint ventures .................................................................................................26 2.4 Dopady přímých zahraničních investic ..........................................................27 2.4.1 Pozitivní dopady.............................................................................................27 2.4.2 Negativní dopady ...........................................................................................27 2.5
Vývoj přímých zahraničních investic v letech 2001 - 2006 ...........................28
3 3.1
TRH PRÁCE .........................................................................................................30 Definice trhu práce ...........................................................................................30
3.2 Nezaměstnanost ................................................................................................31 3.2.1 Definice nezaměstnanosti...............................................................................31 3.2.2 Měření a metodologie nezaměstnanosti .........................................................32 3.3 Politika zaměstnanosti......................................................................................33 3.3.1 Politika zaměstnanosti v rámci investičních pobídek ....................................34 3.3.1.1 Investiční pobídky v pravomoci MPSV.................................................34 3.3.1.2 MPSV a Rámcový program pro podporu rozvoje technologických center a strategických služeb ............................................................................35 3.3.1.3 MPSV a Program na podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností.................................36 4
ANALÝZA VLIVU POBÍDKOVÝCH FIREM NA ZAMĚSTNANOST .......37
4.1 Zpracovatelský průmysl ..................................................................................38 4.1.1 Pracovní místa podle umístění investičních projektů....................................38 4.1.2 Pracovní místa podle země původu investora................................................39 4.1.3 Pracovní místa podle sektoru .........................................................................40 4.1.4 Náklady na tvorbu nových pracovních míst a rekvalifikace..........................41 4.2 Technologická centra a strategické služby.....................................................42 4.2.1 Pracovní místa podle umístění investičních projektů....................................42 4.2.2 Pracovní místa podle země původu investora................................................43 4.2.3 Pracovní místa podle sektoru .........................................................................44 4.2.4 Náklady na školení a rekvalifikace ................................................................45 4.3 Nově vytvořená pracovní místa na základě finanční podpory ...................46 4.3.1 Pracovní místa podle umístění investičních projektů.....................................46 4.3.2 Pracovní místa podle země původu investora................................................48 4.3.3 Pracovní místa podle sektoru .........................................................................48 4.4 5
Celkový vliv počtu nových pracovních míst na nezaměstnanost .................49 DOPADY INVESTIČNÍCH POBÍDEK NA ČESKÝ TRH PRÁCE ...............52
5.1 Moravskoslezský kraj ......................................................................................52 5.1.1 Vývoj míry nezaměstnanosti..........................................................................52 5.1.2 Nově vytvářená pracovní místa dle jednotlivých sektorů ..............................54 5.1.3 Investiční projekty a nově vytvářená pracovní místa.....................................56 5.2 Ústecký kraj ......................................................................................................57 5.2.1 Vývoj míry nezaměstnanosti..........................................................................57 5.2.2 Nově vytvářená pracovní místa dle jednotlivých sektorů ..............................59 5.2.3 Investiční projekty a nově vytvářená pracovní místa.....................................60 5.3 Středočeský kraj ...............................................................................................61 5.3.1 Vývoj míry nezaměstnanosti..........................................................................61
5.3.2 Nově vytvářená pracovní místa dle jednotlivých sektorů ..............................63 5.3.3 Investiční projekty a nově vytvářená pracovní místa.....................................64 ZÁVĚR.........................................................................................................................66 PŘÍLOHY ....................................................................................................................71 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................................90 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ..............................................................................93 SUMMARY .................................................................................................................95 KEYWORDS ...............................................................................................................95 JEL CLASSIFICATION ............................................................................................95
Úvod Investiční pobídky patří k základním tématům hospodářské politiky. Každý stát se snaží ve své zemi vytvořit takové podmínky pro poskytování investičních pobídek, které budou atraktivní pro přilákání zahraničních investorů a jejich výsledkem pak bude zvýšení konkurenceschopnosti dané ekonomiky v mezinárodním měřítku. Rozhodnutí vlád jednotlivých zemí o poskytování investičních pobídek přináší sebou i některá úskalí; pro stát to znamená řadu závazků a především nákladů, se kterými musí počítat při formulaci své hospodářské politiky. Investiční pobídky mohou velkou měrou zatěžovat státní rozpočet. Každá vláda musí zvažovat, jestli se zemi investiční pobídky vyplatí a přinesou předpokládaný užitek. Na naší politické scéně a mezi ekonomy probíhají rozsáhlé diskuse ve smyslu jejich efektivnosti a také vlivu na zaměstnanost. Jedna strana říká, že investiční pobídky poškozují domácí investory a zvýhodňují zahraniční, náklady na jejich poskytování převyšují přínosy pro domácí ekonomiku a zbytečně tím zatěžují státní rozpočet a vliv na trh práce je zanedbatelný. Druhá strana se snaží oponovat tím, že mají kladný vliv na naší ekonomiku, přispívají k naší konkurenceschopnosti, rozšiřují výrobní kapacity, přispívají k růstu hrubého domácího produktu a pozitivně ovlivňují trh práce nově vytvářenými pracovními místy. A právě zmíněný vliv těchto pracovních míst na trh práce je předmětem zkoumání této diplomové práce. První část práce je věnována především teoretickým poznatkům, které se problematiky investičních pobídek týkají. Vysvětlení, co přesně v našem právním řádu pojem investiční pobídka znamená, najdeme v kapitole první. Tato kapitola se dále věnuje tomu, jak se celý systém investičních pobídek v našich podmínkách vyvíjel a jakými prošel změnami. Najdeme zde, jaké druhy investičních pobídek jsou poskytovány všeobecně a s jakými se setkáme v České republice. Každý investor, který se uchází o investiční pobídku, musí splnit stanovené podmínky kvalifikace pro udělení určitého typu investiční podpory. Jsou zde uvedeny jaké podmínky to jsou a jakou výši podpory může investor získat.
1
S investičními pobídkami jsou silně spjaty přílivy přímých zahraničních investic (PZI), protože právě ony slouží ke stimulaci přílivu PZI. Přímé zahraniční investice jsou považovány za velmi významný nástroj, který napomáhá ekonomickému rozvoji ve strukturálně postižených oblastech. Tyto investice přináší sebou mnoho pozitivních efektů, mezi které patří zejména tvorba nových pracovních míst, příchod nových technologií a nové styly řízení. Přispívají ke zlepšení platební bilance a celkové zaměstnanosti. PZI jsou jedny z hlavních ekonomických ukazatelů každé země. K výše zmíněným charakteristikám je nutné dodat, že ne každá pobídková investice musí být zahraniční investicí. Systém investičních pobídek využívají i domácí investoři, ale oni tak často nedosahují na splnění podmínek stanovených pro jejich poskytnutí. Podrobněji se PZI věnuje druhá kapitola. Protože existuje celá řada definic PZI, je zde vymezeno několik nejdůležitějších z nich a především ta, která je vymezena naším devizovým zákonem. Jsou zde popsány některé teoretické přístupy k PZI, typy a dopady PZI a následně jejich vývoj v letech 2000 - 2006. Protože se analytická část zabývá vlivem přislíbených nově vytvořených pracovních míst na základě investičních pobídek na český trh práce, je nutné, abychom si vymezili určité pojmy z této oblasti. Tímto tématem se zabývá kapitola třetí. Kromě vysvětlení základních pojmů, je zde uveden též vzorec pro výpočet míry nezaměstnanosti a metodologie, které se v České republice pro výpočet míry nezaměstnanosti používají. V ČR se setkáváme často s tím, že se zjišťovaná míra nezaměstnanosti liší. Dále je zde ve spojení s investičními pobídkami a programy podpor vysvětleno postavení Ministerstva práce a sociálních věcí. Další část práce je věnována analýze vlivu pobídkových firem na zaměstnanost. Tato analýza je obsahem čtvrté kapitoly. Jejím cílem je zhodnocení tvorby nových pracovních míst na základě poskytnutých investičních pobídek v rámci ČR. Pro zhodnocení jsem si vybrala období let 2001 – 2006 a to proto, že v tomto období jsou v ČR investiční pobídky poskytovány plně podle zákona o investičních pobídkách. Je zde hodnocen vývoj počtu nových pracovních míst v jednotlivých letech a to dle jednotlivých typů udělovaných pobídek v ČR. Jedná se tedy o nově vytvořená místa ve zpracovatelském průmyslu, technologických centrech a strategických službách a na základě udělovaných finančních podpor
na
nově
vytvořená
pracovní
místa
v regionech
postižených největší
nezaměstnaností. Zvlášť je sledován vývoj počtu těchto míst dle umístění investičních
2
projektů, dle země původu jejich investora a také dle odvětví. Jsou zde vyhodnoceny i náklady spojené s tvorbou nových pracovních míst. Závěr této kapitoly se věnuje vztahu mezi nezaměstnaností a nově vytvořenými pracovními místy v rámci poskytnutých investičních pobídek. Poslední kapitola této práce se věnuje dopadům investičních pobídek na český trh práce z regionálního hlediska. Ke zhodnocení jsem si vybrala kraj Moravskoslezský, Ústecký a Středočeský. Proč právě tyto kraje? Prvé dva kraje se vyznačují každoročně vysokou mírou nezaměstnanosti v České republice, a tak je důležité, abychom získali přehled o tom, jaký byl vývoj počtu nových pracovních míst právě zde a jestli tato místa nějakým viditelným způsobem ovlivnila celkovou míru nezaměstnanosti v těchto krajích. Kraj Středočeský je známý tím, že sem byly v posledních letech směřovány velké investiční projekty zahraničních investorů. Je zde hodnocena, které projekty dle své velikosti tvoří nejvíce pracovních míst na 1 milion Kč pobídkové investice. Opět je zde hodnoceno období let 2001 – 2006. Cílem této práce je zhodnotit vývoj přislíbeného počtu nově vytvořených pracovních míst pobídkovými firmami v rámci celé České republiky a ve výše zmíněných regionech a dále odpovědět na otázku, jestli je možné prokázat vliv pobídkově vytvořených pracovních míst na vývoj míry nezaměstnanosti. Kromě analýzy na základě výpočtů z dostupných dat zde využiji i korelační analýzu.
3
1 Investiční pobídky v ČR V posledních letech je otázka investičních pobídek velmi diskutovaným tématem nejen mezi našimi předními ekonomy, ale také politiky. Každý z nich obhajuje „své“ pro a proti těchto investičních „podpor“ a proto je důležité, abychom si je přesně vymezili.
1.1 Definice investičních pobídek V odborné literatuře se setkáváme nejčastěji s následujícími definicemi, které vyjadřují, co jsou investiční pobídky. Mohli bychom říci, že jsou také jedním z nástrojů strukturální politiky. Dle zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se za investiční pobídku považují: a) „slevy na daních z příjmů podle zvláštního právního předpisu“ – jedná se především o daně z příjmu právnických osob, které bývají poskytovány po dobu 10 let (u nově založené právnické osoby). Zde se mluví o tzv. úplných daňových prázdninách u investic na zelené louce. Druhou formou je částečná sleva na dani po dobu 5 let (u již existujících právnických osob). Zde se pobídka poskytuje jen na část rozšíření výroby u již existujícího a vyrábějícího subjektu. Mohli bychom říci, že se jedná o jednu ze základních pobídek, která je často využívána. b) „převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu“ – tato pobídka je spojena s programem podpory budování průmyslových zón a je poskytována především místní samosprávou (zejména obcemi). c) „hmotná podpora vytváření nových pracovních míst podle zvláštního právního předpisu“ – tato podpora je diferencovaná a je v pravomoci Ministerstva práce a sociálních věcí. d) „hmotná podpora rekvalifikace zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu“ – v rámci ní je stanovena maximální výše podpory na náklady vynaložené investory na školení. I tato pobídka spadá pod kontrolu Ministerstva práce a sociálních věcí. e) „převod pozemků podle zvláštního právního předpisu, evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků,
4
a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu. Zvláštní zákony omezující převody pozemků ve vlastnictví České republiky tím nejsou dotčeny“ – v tomto druhu pobídky má rozhodující vliv Pozemkový fond České republiky. 1, 2 Nelze opomenout ani definici OECD, která vyjadřuje investiční pobídky jako „specifické výhody nabízené vládou dané země za účelem získání zahraniční investice“. 3
1.2 Systém investičních pobídek Vznik systému investičních pobídek se v České republice datuje rokem 1998, kdy se vláda ČR rozhodla poskytovat tyto pobídky a to jak pro zahraniční, tak i domácí investory. Pro jejich realizaci zřídilo Ministerstvo průmyslu a obchodu agenturu CzechInvest. O tomto období se hovoří jako o „předzákonném režimu“. 4 Jejich poskytování bylo zahájeno na základě usnesení vlády č. 298, které přijala dne 29. dubna 1998. V příštích letech byl tento systém dále zdokonalován a rozvíjen na základě získaných zkušeností, s cílem vylepšit aplikovatelnost a snížit administrativní náročnost pro investory. Za vrchol snahy o zavedení uceleného systému investičních pobídek je považováno schválení zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, jež nabyl účinnosti dne 1. května 2000. Později došlo k několika jeho aktualizacím. 5 Jejich právní úpravu nalezneme i v dalších zákonech a to především v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákoně č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. května 2000 se hovoří o tzv. „zákonném režimu“ udělování investičních pobídek. 6
1
CzechInvest: Manuál k investičním pobídkám – Zákon o investičních pobídkách: http://www.czechinvest.org/zpracovatelsky-prumysl, citace 25.7.2007 2 PETŘÍČEK, V.: Vývoj investičního prostředí v ČR, Dodona, Praha, 2003, s. 55 3 JAHN, M.: Investiční pobídky - nezbytný a efektivní nástroj ke zvýšení přílivu a zlepšení struktury přímých zahraničních investic do ČR: http://cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=229, citace 15.2.2007 4 Ministerstvo financí České republiky – Investiční pobídky v ČR: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/inv_pob_vyvoj.html, citace 15.2.2007 5 Aktualizace nalezneme ve znění zákona č. 453/2001 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 438/2003 Sb., č. 19/2004 Sb. a č. 280/2004 Sb. a nejnověji v č. 159/2007 Sb.. 6 viz. 4
5
Protože jsou investiční pobídky chápány jako jedna z forem veřejné podpory, tak zároveň podléhají režimu nařízení vlády č. 310/2004 Sb.. Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže určují možnou míru a výši veřejné podpory. Veřejná podpora, která je poskytnuta ve formě investičních pobídek, je plně v souladu s příslušnými předpisy Evropské unie. 7 Zákon o investičních pobídkách byl rovněž akceptován Evropskou komisí a díky tomu se u nás vytvořilo transparentní a plně důvěryhodné prostředí pro zahraniční investory. Na jeho základě vznikl také důvěryhodný právní rámec pro poskytování investičních pobídek. Slouží jako přehled nejen pro investory, ale také pro příslušné ústřední orgány státní správy podílející se na správním rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu o přidělení pobídkových investic. 8 Za zmínku stojí dále to, že v rámci tohoto systému byly přijaty ještě další doprovodné programy. Jedním z nich je program podpory subdodavatelů. Ten pomáhá zvýšit konkurenceschopnost tuzemských dodavatelů tím, že dochází ke zprostředkování informací mezi nimi a investory. Druhým je program rozvoje průmyslových zón, který je každý rok schvalován vládou. Jeho cílem je podpora obcí při zajišťování investiční přípravy území pro dané investory, kterému byla přidělena pobídková investice. Zde se mluví o tzv. „pobídkových projektech“. Pokud jsou splněna určitá předem daná kritéria, lze tento program využít také k podpoře investiční přípravy území průmyslových zón v předstihu. Zde se mluví o tzv. „rozvojových projektech“. 9 Na základě změny pravidel v oblasti veřejné podpory Evropské komise na období 2007 – 2013 došlo od 1.1.2007 ke změně podmínek poskytování investičních pobídek na základě zákona č. 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10 Dne 2. července 2007 vstoupila v platnost novela zákona o investičních pobídkách pod č. 159/2007 Sb., která do současného systému investičních pobídek přináší řadu změn.
7
Ministerstvo financí České republiky – Investiční pobídky v ČR: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/inv_pob_vyvoj.html, citace 15.2.2007 8 viz. 7 9 viz. 7 10 Ministerstvo průmyslu a obchodu - Postup Ministerstva průmyslu a obchodu při udělování investičních pobídek v režimu zákona č. 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů po 1.lednu 2007: http://www.mpo.cz/dokument26071.html, citace 17.2.2007
6
Je to ve spojitosti ze změnou pravidel v oblasti veřejné podpory Evropské komise na období let 2007 – 2013. Změny se týkají například výší minimálních investic. Novela vnáší do sytému také rozlišení mezi technologicky náročnými a méně náročnými sektory. Díky tomu sektory, které přináší vysokou přidanou hodnotu budou moci získat maximum veřejné podpory. Druhá skupina bude moci dosáhnout maximální podpory ve výši 75 %.
11
1.3 Agentura CzechInvest Česká agentura pro podporu podnikání a investic vznikla v lednu 2002. Je to státní příspěvková organizace, která je podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Jejím úkolem je posilovat konkurenceschopnost české ekonomiky podporou malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center. 12, 13 Agentura byla původně založena v listopadu 1992 ministrem průmyslu a obchodu. V počátcích své existence se její činnost zaměřovala na poskytování základních marketingových informací investorům a dále se věnovala studiu investičního prostředí v zahraničí (v zemích OECD a v tuzemsku). Jejím úkolem bylo starat se o udržování trvalého kontaktu s významnými zahraničními investory (především německými, japonskými, americkými a nizozemskými). Vypracovávala sektorové studie o vybraných oblastech českého zpracovatelského průmyslu a analýzy domácí subdodavatelské základny. Měla dohled nad efektivním využíváním podpůrných programů Evropských společenství, zejména programu Phare, jež měl významnou roli při budování CzechInvestu. 14, 15 V současné době se CzechInvest zabývá propagací ČR v zahraničí a propaguje naše území jako vhodnou oblast pro umístění investic. Je jednou z výhradních organizací, která předkládá nadřízeným orgánům žádosti o poskytnutí investičních pobídek a snaží se podporovat české podniky mající zájem zařadit se do dodavatelských řetězců nadnárodních společností. V roce 2004 založila v krajských městech 13 regionálních
11
BusinessInfo.cz - Změna systému investičních pobídek: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/investicnipobidky/zmena-systemu-investicnich-pobidek/1000497/44184, citace 10.5.2007 12 CzechInvest - O CzechInvestu: http://www.czechinvest.org/o-czechinvestu, citace 25.2.2007 13 PETŘÍČEK, V.: Vývoj investičního prostředí v ČR, Dodona, Praha, 2003, s. 38-40 14 viz. 12 15 viz. 13
7
kanceláří, které poskytují informace, týkající se podpory podnikání ze strukturálních fondů EU. 16, 17 Mezi základní služby CzechInvestu patří informace o možnostech podpory pro malé a střední podnikatele, informace o možnostech podpory pro malé a střední podnikatele, formální poradenství k projektům, správa databáze podnikatelských nemovitostí, podpora subdodavatelů - správa databáze českých dodavatelských firem, pomoc při realizaci investičních projektů, zprostředkování státní investiční podpory a AfterCare – služby pro zahraniční investory, kteří již působí v České republice, podpora při reinvesticích. 18, 19
1.4 Podmínky pro zařazení do procesu poskytování Rozhodující pro získání investičních pobídek je splnění tzv. všeobecných podmínek, jež musí investor bezpodmínečně splnit, aby byl zařazen do procesu jejich poskytnutí. Mezi základní všeobecné podmínky patří tyto skutečnosti: 20 •
Investici je potřeba realizovat do odvětví zpracovatelského průmyslu. Důležité je zmínit, že zpracovatelským průmyslem se nerozumí dobývání nerostných surovin, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví, opravy motorových vozidel, obchod a ostatní služby. Tyto obory jsou z pobídkového systému vyloučeny.
•
Investici je potřeba provést do pořízení nového výrobního závodu nebo do rozšíření či modernizace stávajícího závodu, jejíž snahou je rozšíření či modernizace stávající výroby. Nestačí tedy pouze technologické vylepšení.
•
Další podmínkou je, že 60 % z pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku musí být tvořeno strojním zařízením.
•
Výše investice, kterou investor musí investovat je nejméně 100 milionů Kč, z toho 50 milionů Kč musí být kryto vlastním kapitálem investora. Touto podmínkou dochází k omezování využití jen zapůjčeného kapitálu. Na územích s mírou nezaměstnanosti vyšší přinejmenším o 50 % oproti celostátnímu průměru se minimální hodnota investice snižuje na 50 milionů Kč – investice vlastním
16
CzechInvest - O CzechInvestu: http://www.czechinvest.org/o-czechinvestu, citace 25.2.2007 PETŘÍČEK, V.: Vývoj investičního prostředí v ČR, Dodona, Praha, 2003, s. 38-40 18 viz. 16 19 viz. 17 20 Ministerstvo práce a sociálních věcí - Novela zákona o investičních č. 159/2007 Sb.: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_p=2&PC_841 1_l=72/2000&PC_8411_ps=10#10821, citace 10.5.2007 17
8
kapitálem se zároveň snižuje na 25 milionů Kč. Tato investice pomáhá územím, která jsou strukturálně ekonomicky postižená, kde se vyskytuje vysoká míra nezaměstnanosti. •
Poslední důležitou podmínkou je, že investice a zamýšlená výroba musí být v souladu s českými legislativními požadavky na ochranu životního prostředí. Kontrola této podmínky spadá pod gesci Ministerstva životního prostředí a místně příslušné orgány místní samosprávy.
Pokud právnická nebo fyzická osoba splňuje tyto všeobecné podmínky a další zvláštní podmínky stanovené zvláštními právními předpisy 21 je možno investiční pobídku poskytnout.
1.5 Proces udělování investičních pobídek Kompletní proces udělování investičních pobídek se uskutečňuje ve správním řízení a je vázán platnými českými legislativními předpisy. Žádost o udělení investiční pobídky se prostřednictvím agentury CzechInvest podává Ministerstvu průmyslu a obchodu. Následně je kontrolováno 22 , jestli žadatel splňuje všeobecné a zvláštní podmínky. Následně je vydáno Ministerstvem průmyslu a obchodu „Rozhodnutí o zamítnutí“ nebo „Nabídka
na poskytnutí
investičních
pobídek.
Tato
nabídka
je
prostřednictvím
CzechInvestu předána zájemci o pobídku. Toto trvá v průměru 3 měsíce. 23 Zájemce žádá prostřednictvím Czechinvestu o „Příslib o investiční pobídky“ nejdéle do 6 měsíců od obdržení nabídky. Poté následuje druhá etapa schvalovacího řízení, ve které je žádost o příslib opět posuzována již zmíněnými ústředními správními orgány. Celý schvalovací proces o udělení pobídky vyvrcholí „Rozhodnutím o příslibu investičních pobídek“, pokud žadatel souhlasí. Protože se jedná o správní akt, podepisuje toto rozhodnutí vedoucí činitel – ministr průmyslu a obchodu. Poté rozhodnutí příslušné ministerstvo odešle žadateli do 30 dnů od obdržení žádosti.
24, 25
21
§ 35a a 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č.9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 22 Kontrolu provádí tyto ústřední správní orgány - Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo životního prostředí a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. 23 PETŘÍČEK, V.: Vývoj investičního prostředí v ČR, Dodona, Praha, 2003, s. 57 - 59 24 viz. 23 25 Toto rozhodnutí bývá v praxi odesíláno dříve.
9
Tento popsaný postup je takovou zkratkou nejdůležitějších postupů v procesu udělování a schvalování investičních pobídek V celém správním řízení se jednotlivé kroky uskutečňují na několika úrovních a v několika rovinách. Veškeré kroky na sebe navazují a prolínají se. Přesný postup lze nalézt v zákoně o investičních pobídkách a dalších příslušných materiálech.
26
V rámci následného procesu realizace investice, je důležitá kontrola plnění podmínek a postupů investora příslušnými orgány. Pokud jsou zjištěny nějaké nedostatky, je investor vyzván k jejich napravení popřípadě k odnětí pobídek. 27 Grafické schéma postupu při udělování investičních pobídek je znázorněno v příloze 1.
1.6 Druhy investičních pobídek V odborné literatuře se setkáme s několika typy rozdělení investičních pobídek. Věnujme se nejdříve rozdělení pobídek dle organizace OECD. Ta rozlišuje tři základní druhy: 28 a) finanční, b) fiskální, c) ostatní.
1.6.1 Finanční pobídky V rámci těchto pobídek stát poskytuje finanční prostředky přímo firmám. Udělené prostředky slouží především k přilákání a k financování nových přímých zahraničních investic (PZI) nebo k uhrazení kapitálových popřípadě produkčních nákladů. Obvykle bývají poskytovány ve formě vládních grantů, vládních úvěru, státní účasti na financování a státního pojištění. Blíže jsou specifikovány v následující tabulce.
26 27 28
PETŘÍČEK, V.: Vývoj investičního prostředí v ČR, Dodona, Praha, 2003, s. 57 - 59 viz. 26 UNCTAD: World Investment report 1996. Investment, Trade and International Policy Arrangements, New York and Geneva, 1996, s. 180
10
Tabulka 1: Finanční investiční pobídky Tyto granty (přímé subvence) slouží ke krytí jednotlivých celků nebo části kapitálových, produkčních a marketingových nákladů, které souvisejí s investičním projektem. Jsou různé formy – dotované úvěry, vládní garance za úvěry a exportní Vládní úvěry úvěry, které jsou poskytovány za zvýhodněných podmínek. Vládní účast na Tyto prostředky bývají poskytovány u investic s vysokým rizikem – např. rizikovém kapitálu joint venture se státní účastí. Poskytuje se za zvýhodněných podmínek, většinou na pokrytí určitých Vládní pojištění druhů rizik. Jde především o komerční riziko pohybu měnového kurzu, devalvace, ale i nekomerční rizika jako je vyvlastnění. Vládní granty
Zdroj: UNCTAD – World Investment Report (1996, s. 180)
1.6.2 Fiskální pobídky Tyto pobídky představují přímé a nepřímé převody zdrojů centrální nebo místní vlády určené investorům a jsou uskutečňovány prostřednictvím daňového systému. Základním cílem těchto pobídek je snížení daňového zatížení investorů. Rozlišit je lze podle toho, ve které oblasti jsou uplatňovány. Týkají se zisku, kapitálu, práce, prodeje, přidané hodnoty, dovozu nebo vývozu. 29 Blíže jsou popsány v tabulce 1. Daňové pobídky, které jsou v následující tabulce uvedeny, mohou mít zajisté odlišný vliv na celkovou daň společnosti, jež platí mateřská firma, a to v závislosti na typu daňového systému země původu investora. Tabulka 2: Fiskální investiční pobídky Snížení daně z příjmu právnických osob (PO), daňové prázdniny, povolení převodu ztráty z období daňových prázdnin do období zisku a její následné odepsání od tohoto zisku. Zrychlené odpisy a příspěvek na investice a reinvestice. Kapitál Snížení příspěvků na sociální pojištění, odpočet ze zdanitelných příjmů založený Pracovní na počtu zaměstnanců nebo na výši jiných výdajů spojených s počtem prac. míst. síla Snížení daně z příjmu PO založené na úhrnu celkových prodejů. Prodeje Snížení daně z příjmu PO nebo úvěry založené na podílu domácích operací Přidaná na celkovém výrobku na základě přidané hodnoty domácími pracovníky. hodnota Jiné výdaje Snížení daně z příjmu PO, které jsou založené na různých výdajích jako např. na marketing nebo reklamu. Snížení či odpuštění cla na dovoz kapitálových statků, vybavení strojů, surovin, Import materiálu a jiných nezbytných vstupů pro výrobní proces. Zde jsou rozlišovány pobídky orientované na: Export Různé výjimky, snížení či odpuštění daňové povinnosti z určité exportní činnosti, a) vstupy odpuštění vývozních cel, úvěry spojené s exportní výkonností. b) výstupy Navrácení cla za dovážené suroviny a některých zařízení na základě vývozní výkonnosti podniku, různé kapitálové příspěvky na vývoz. Zisk
Zdroj: UNCTAD – World Investment Report (1996, s. 180)
29
UNCTAD: World Investment report 1996. Investment, Trade and International Policy Arrangements, New York and Geneva, 1996, s. 7
11
1.6.3 Ostatní pobídky V této skupině jsou zařazeny takové pobídky, které se nezahrnují do pobídek finančních a fiskálních. Jejich společnou charakteristikou je to, že zvyšují investorův užitek nefinančním způsobem. I tyto pobídky si blíže specifikujme v tabulce. Tabulka 3: Ostatní investiční pobídky Dotovaná infrastruktura Jedná se obstarání infrastruktury za nekomerční zvýhodněné ceny. Jde např. o pozemky, budovy, stavby, průmyslové zóny i o specifické druhy infrastruktury (jako je elektrická energie, telekomunikace, doprava atd.) Dotované služby
Zahrnují asistenci, poradenství a pomoc v oblasti finanční, provádění a řízení investičních projektů, vypracování investičních studií. Patří sem i poskytování informací o trhu, o možnostech dodavatelů, zdrojích surovin, informace o vyspělosti infrastruktu
Tržní prostředí
Do této kategorie se řadí uzavírání vládních zakázek, uzavření trhu pro jiné importéry a podnikatele, garance monopolního postavení.
Smlouvy o směně deviz
Určují speciální měnový kurz na převody deviz, způsob převodu zahraničního dluhu za účast na základním jmění a eliminaci kurzového rizika pro zahraniční úvěry.
Zdroj: UNCTAD – World Investment Report (1996, s. 180)
1.7 Nejčastěji využívané pobídky v ČR Pokud se podíváme na systém investičních pobídek v České republice, tak je zřejmé, že se zde využívají kombinace všech výše zmíněných druhů pobídek. V rámci fiskálních pobídek jsou nejčastěji využívány daňové pobídky a co se týká finančních pobídek, tak nejčastější jsou
„pracovní“ pobídky. V rámci ostatních pobídek jsou často
poskytovány za zvýhodněnou cenu pozemky vybavené infrastrukturou a dále zde můžeme zmínit i převody státních pozemků za zvýhodněnou cenu. Jak všichni víme, finanční pobídky zatěžují značnou měrou státní rozpočet ČR, ale je potřeba si uvědomit, že velký počet investorů by bez „daňových prázdnin“ u nás neinvestoval. Agenturou CzechInvest jsou poskytovány v systému investičních pobídek tyto pobídky: 30 1) Ve zpracovatelském průmyslu se jedná o podpory: •
30
sleva na dani z příjmu právnických osob,
BusinessInfo.cz - Investiční pobídky: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/investicni-pobidky/investicni-pobidky/1000497/39790/, citace 21.2.2007
12
•
podpora na vytvářená pracovní místa,
•
podpora na školení a rekvalifikace,
•
poskytnutí pozemku vybaveného infrastrukturou za zvýhodněnou cenu,
•
převod pozemku ve vlastnictví státu za zvýhodněnou cenu.
2) Pro strategické služby a technologická centra se jedná o podpory: •
dotace na podnikatelskou činnost,
•
dotace na školení a rekvalifikaci.
Investoři, kteří v oblasti zpracovatelského průmyslu zavádějí novou výrobu nebo rozšiřují stávající výrobu, mohou získat investiční pobídku dle Zákona o investičních pobídkách. Pro investory investující v oblasti strategických služeb a technologických center platí pravidla vycházející z Rámcového programu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pro podporu technologických center a center strategických služeb. Pokud investoři realizují projekty v oblasti poskytování specifických služeb v oblastech s nezaměstnaností za uplynulá dvě pololetí vyšší než 14 %, mohou požádat o finanční podporu dle Programu na podporu tvorby nových pracovních míst.
1.7.1 Pobídky ve zpracovatelském průmyslu Investoři v oblasti zpracovatelského průmyslu, kteří zde zavádějí novou výrobu nebo rozšiřují stávající výrobu, mohou v případě investice vyšší než 50 milionů Kč získat investiční pobídky podle Zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb. ve znění platném od 2. července 2007. 31 1.7.1.1 Podmínky a formy podpory 1) Sleva na dani z příjmu právnických osob - co se týká slevy na dani z příjmu PO, v ČR je v současné době sazba z daně z příjmu právnických osob 24 % a sleva na dani se poskytuje maximálně do výše stropu veřejné podpory po odečtení hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a rozdílu tržní a kupní ceny
31
CzechInvest - Zpracovatelský průmysl: http://www.czechinvest.org/zpracovatelsky-prumysl, citace 5.7.2007
13
pozemku. Jsou představovány úplnou nebo částečnou slevou a to pouze do vyčerpání výše veřejné podpory. 32, 33 Obrázek 1: Aktuální regionální mapa veřejné podpory v ČR pro roky 2007 - 2013
Tabulka 4: Vysvětlivky k regionální mapě Region Praha Jihozápad Ostatní regiony
Veřejná podpora 0-10 % (2007-08) 36 % (2007-10) 30 % (2011-13) 40%
Výplň Černé zabarvení Šedé zabarvení Bílé zabarvení
Zdroj: CzechInvest - Resumé manuálu investičních pobídek pro sektor zpracovatelského průmyslu
Maximální výše veřejné podpory, jimiž jsou financovány investiční projekty hlavně v oborech, jež nespadají pod kódy DG, DK, DL nebo DM dle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), se pohybuje okolo 75 % maximální výše veřejné podpory v jednotlivých regionech. Blíže jsou tyto obory specifikovány v následující tabulce.34
32
CzechInvest - Resumé manuálu investičních pobídek pro sektor zpracovatelského průmyslu: http://www.czechinvest.org/data/files/resume-investicni-pobidky-pro-zpracovatelsky-prumysl-42-cz.pdf, citace 5.7.2007 33 Výše maximální veřejné podpory pro investiční projekty, jejichž uznatelné náklady nepřesahují 50 milionů EUR, se v případě malých podniků zvyšuje o 20% a v případě středních podniků o 10%. Maximální výše veřejné podpory pro investiční projekty, jejichž uznatelné náklady přesahují 50 milionů EUR, je upravena Pokyny pro regionální podporu 2007-2013. 34 viz. 32
14
Tabulka 5: Maximální výše veřejné podpory dle oborů OKEČ průmyslu 100 % hodnoty stropu DG – Chemický a farmaceutický průmysl DK – Výroba strojů a zařízení DL – Výroba elektrických a optických přístrojů DM – Výroba dopravních prostředků
75 % hodnoty stropu DA – Potravinářský a tabákový DB, DC – Textilní, oděvní a kožedělný DD – Dřevozpracující DE – Papírenský DF – Koksování, rafinérské zpracování ropy, výroba jaderných paliv, radioaktivních prvků a sloučenin DH – Gumárenský a plastikářský DI – Sklářský, keramický a stavební hmoty DJ – Výroba kovů DN – Ostatní obory
Zdroj: CzechInvest - Resumé manuálu investičních pobídek pro sektor zpracovatelského průmyslu
2) Pobídky, které souvisejí se zaměstnaností, jsou hmotná podpora na nová pracovní místa a hmotná podpora na školení a rekvalifikaci. Obrázek 2: Hmotná podpora na pracovní místa a na rekvalifikaci dle regionů
Z obrázku je zřejmé, že existují tři typy regionů podle nichž jsou přiznávány výše zmíněné podpory. Pro přesnější orientaci nám poslouží následující tabulka. Tabulka 6: Vysvětlivky k hmotné podpoře na pracovní místa a na rekvalifikaci dle regionů Typ Hmotná podpora na Hmotná podpora na Výplň regionu nové pracovní místo školení a rekvalifikaci 200 000 Kč 35 % nákladů na získání Šedá barva A rekvalifikace Žádná Žádná Cihlovitá B Žádná Žádná Bílá barva C Zdroj: CzechInvest - Resumé manuálu investičních pobídek pro sektor zpracovatelského průmyslu
15
Hmotné podpory, které jsou uvedeny v tabulce, jsou vypláceny na základě dohody mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a investorem, jejichž podkladem je Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. Tyto podpory, které jsou obvykle vynakládány v prvních třech letech projektu, se poskytují především na nově vytvořená pracovní místa a na krytí nákladů na školení. 35
1.7.2 Pobídky pro technologická centra a centra strategických služeb V dubnu letošního roku byl aktualizován Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb na základě změny v evropské legislativě. Byl vyhlášen usnesením vlády ČR č. 217/2007. 36 Předmětem zájmů technologických center jsou především pravidelné aktivity ve změně produktů, produkčních řad, výrobních procesů a technologií, které jsou ve výrobě hojně využívány. 37 Pobídky jsou směřovány do oborů jako je letectví a kosmonautika, kancelářské stroje, IT a telekomunikační technika, (mikro)elektronika, farmaceutika, vědecké přístroje, průmyslové elektrické stroje, motorová vozidla, motory, zařízení pro silniční dopravu, chemické výrobky, turbíny a zemědělské stroje. 38 Strategickými službami rozumíme služby mající vysokou přidanou hodnotu, vysoký podíl kvalifikované práce, úzkou návaznost na informační technologie, dále centra sdílených služeb, centra pro opravu špičkových technologií, centra zákaznické podpory (např. „call centra") a další. 39 Strategickými službami jsou vybrané typy služeb především: 40 •
centra zákaznické podpory – centra, které zajišťují příchozí i odchozí hovory, setkat se můžeme s centry technické podpory; tato centra zajišťují obsluhu zákazníků prostřednictvím e-mailu, faxu, internetu nebo telefonu,
35
CzechInvest - Resumé manuálu investičních pobídek pro sektor zpracovatelského průmyslu: http://www.czechinvest.org/data/files/resume-investicni-pobidky-pro-zpracovatelsky-prumysl-42-cz.pdf, citace 5.7.2007 36 CzechInvest - Technologická centra a centra strategických služeb: http://www.czechinvest.org/centra-a-sluzby, citace 1.5.2007 37 PETŘÍČEK, V.: Vývoj investičního prostředí v ČR, Dodona, Praha, 2003, s. 65 38 CzechInvest - Resumé rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb: http://www.czechinvest.org/data/files/resume-programu-sc-tc-43-cz.pdf, citace 25.7.2007 39 PETŘÍČEK, V.: Vývoj investičního prostředí v ČR, Dodona, Praha, 2003, s. 65 40 viz. 38
16
•
centra sdílených služeb – zde dochází k centralizování podpůrných procesů v podniku ze všech poboček do jednoho /hlavního/ centra; jde především o finance, lidské zdroje, marketing, informační technologie a účetnictví,
•
centra pro vývoj software – zabývají se vývojem nového software, nových softwarových řešení, a to především pro zahraniční klientelu,
•
expertní a řešitelská centra – mají na starost implementaci IT systémů v dceřinných firmách ve skupině, outsourcing řízení telekomunikačních systémů,
•
servisní centra – oprava kancelářských strojů a počítačů, elektrických strojů a přístrojů, radiových, televizních a spojovacích zařízení a přístrojů atd.
1.7.2.1 Podmínky pro udělení podpor Příjemcem podpor může být domácí i zahraniční podnikatelský subjekt. Jakou částku musí příjemce vynaložit a jaký počet míst musí vytvořit, aby podporu získal nám udává následují tabulka. Tabulka 7: Podmínky pro získání podpory v oblasti technologických center a strategických služeb Minimální výše investice
10 milionů Kč Minimální počet nově vytvořených pracovních míst
Centra pro vývoj software Expertní a řešitelská centra Technologická centra High-tech opravárenská centra Centra sdílených služeb Centra zákaznické podpory
20 30 50 100
Zdroj: CzechInvest - Resumé rámcového programu pro podporu technologických center a strategických služeb
Významnou skutečností je také to, že příjemce podpory musí splnit podmínky do tří let od Rozhodnutí o podpoře projektu a zachovat investici a pracovní místa po dobu nejméně pěti let. Dále příjemce nesmí zahájit práce na projektu před registrací Žádosti o podporu u agentury Czechinvest. Jako poslední důležitou věc zmiňme podmínku mezinárodní orientovanosti projektu v případě center strategických služeb. 41
41
CzechInvest - Resumé rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb: http://www.czechinvest.org/data/files/resume-programu-sc-tc-43-cz.pdf, citace 1.5.2007
17
1.7.2.2 Formy podpory a) Dotace na podnikatelskou činnost – na tuto podporu má investor nárok každý rok, je poskytována na úhradu hrubých mezd zaměstnanců na nových pracovních místech včetně povinných odvodů zaměstnavatele na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti. Podpora se čerpá do výše maximální hodnoty veřejné podpory – používá se zde regionální mapa, jejíž obrázek nalezneme v kapitole 1.7.1. Hodnota je stanovena procentem z uznatelných nákladů, k jejichž výpočtu se používá vzoreček A * B. 42, 43 BOX 1: Názorný příklad 44 Investor se např. rozhodne investovat v okrese České Budějovice, kde výše maximální podpory je 36 %. V prvním roce je měsíční hrubá mzda zaměstnance 25 tis. Kč a v druhém roce 20 tis. Kč. Investor se zaváže vytvořit 45 nových pracovních míst do konce třetího kalendářního roku od Rozhodnutí. Na základě těchto údajů nyní přistupme k výpočtu podle výše zmíněného vzorečku. Ukazatel A vypočteme: 25 tis. Kč krát 12 měsíců plus 20 tis. Kč krát 12 měsíců se rovná 300 tis. Kč plus 240 tis. Kč a to se rovná 540 tis. Kč. Ukazatel B je dán hodnotou 45 pracovních míst. Z toho vyplývá, že maximální výši podpory, kterou může investor získat dostaneme, když hodnotu 540 tis. Kč vynásobíme 45 (tj. počtem pracovních míst) a dále vynásobíme výší maximální podpory, tj. 0,36 (36 %) a získáme konečnou výši podpory a to je 8 748 000 Kč. b) Dotace na školení a rekvalifikaci – podrobněji se této formě podpory věnuje kapitola 3.3.1.2.
42
CzechInvest - Resumé rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb: http://www.czechinvest.org/data/files/resume-programu-sc-tc-43-cz.pdf, citace 1.5.2007 43 Za písmeno A dosazujeme průměrnou hrubou mzdu, která připadá na jednoho nového zaměstnance za období dvou po sobě jdoucích kalendářních let spadajících do období počínaje Podáním žádosti o podporu a konče třetím kalendářním rokem následujícím po roce obdržení Rozhodnutí o podpoře projektu. Za písmeno B dosazujeme počet nově vytvořených pracovních míst po roce obdržení Rozhodnutí o podpoře projektu. 44 V příkladě budu vycházet z regionální mapy maximálních výší veřejných podpor zobrazené v kapitole 1.7.1
18
1.7.3 Pobídky pro tvorbu nových pracovních míst Tento druh pobídek je poskytován podle Programu pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Tento program byl schválený vládou ČR Usnesením č. 566/2004 dne 2. 6. 2004 novelizovaným Usnesením č. 287/2006 ze dne 22. března 2006. 45 Podrobněji jsou tyto pobídky popsány v kapitole 3.3.1.3.
45
CzechInvest - Program na podporu tvorby nových pracovních míst: http://www.czechinvest.org/program-ptnpm, citace 25.7.2007
19
2 Přímé zahraniční investice S investičními pobídkami jsou v České republice nerozlučně spjaty přímé zahraniční investice (PZI). Investiční pobídky, které tvoří jeden z významných nástrojů hospodářské politiky, se významným způsobem podílejí na přilákání přímých zahraničních investic. Mají významnou roli v ekonomickém prostředí naší země, přispívají k hospodářskému růstu a podporují vznik nových pracovních míst. V rámci historie ČR se přímé zahraniční investice staly důležitým prvkem při složitém přechodu ze systému centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní. A proto je důležité, abychom si vymezili tento pojem.
2.1 Vymezení pojmu přímá zahraniční investice Z hlediska vymezení pojmu PZI existuje v odborné literatuře řada definic. Obecně se přímou zahraniční investicí rozumí vlastnictví majetku v dané zemi nerezidenty, jež jim umožňuje kontrolu a rozhodování nad podnikem na základě dostatečného podílu na celkovém majetku. Při posuzování, zda se jedná o PZI, jsou rozhodující zejména skutečnosti, mezi které lze jmenovat např. to, že investor je schopen aktivně se zúčastnit řízení a kontroly dané společnosti. PZI jsou z velké většiny založeny na vlastnictví cenných papírů podniku (především akcií) a zakládají dlouhodobý vztah a zájem investora získat plynulý výdělek z podnikání. Jako poslední skutečnost zmiňme, že PZI plynou do podnikatelských aktivit v zahraničí, tedy na aktivity, které investor uskutečňuje na území jiného státu, než je jeho mateřská země. 46 Dle definice a metodiky OECD a Evropského statistického úřadu EUROSTAT je za přímou zahraniční investici považována „taková kapitálová struktura investice do zahraničí, jejíž důvodem je založení a udržování trvalých majetkových vztahů se zahraniční společností a v daném období je vykonáván zjevný vliv na řízení společnosti při současném splnění podmínky, že taková investice tvoří minimálně 10 % cílového základního kapitálu. Samozřejmě, že investice může tvořit až 100 %.“ 47
46 47
DVOŘÁČEK, J. a kol.: Strategická analýza vybraných faktorů podnikání v EU, Oeconomica, Praha, 2006, s. 90 viz. 46
20
V právním prostředí České republiky je pro PZI nejvýznamnějším právním předpisem devizový zákon č. 219/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů, který uvolnil příliv zahraničního kapitálu do ČR a realizuje i jeho odliv. Devizový zákon vymezuje přímé zahraniční investice jako vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jež vede k založení, získání nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce nebo tuzemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce na podnikání v tuzemsku, a to založením podniku nebo nabytím alespoň 10 % podílu na základním kapitálu společnosti. 48 Složení přímé zahraniční investice lze vyjádřit vztahem: 49 „Přímá zahraniční investice = základní kapitál + reinvestovaný zisk + ostatní kapitál.“ •
za základní kapitál se považuje vklad nerezidenta do základního jmění společnosti, vklady v dceřiných společnostech a přidružených podnicích;
•
za reinvestovaný zisk se rozumí podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na zisku (ztrátě) sníženém o proplacené dividendy. Výpočet reinvestovaného zisku lze zjistit dle následujícího vztahu:
Reinvestovaný zisk = zisk běžného roku po zdanění + nerozdělený zisk z předchozích let – ztráta běžného roku – neuhrazená ztráta z předchozích let – dividendy
•
do ostatního kapitálu se zahrnují přijaté a poskytnuté úvěry, a to včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a společnostmi, v nichž mají majetkovou účast, pobočkami a přidruženými podniky.
Tyto
vztahy
jsou
zachyceny
v mezipodnikových
pohledávkách
a závazcích. 50 Při vymezení pojmu PZI se obvykle vychází z metodiky platební bilance IMF a systému národního účetnictví OECD. V mezinárodních komparacích je potřeba brát zřetel
48
Devizový zákon č. 219/ 1995 Sb. http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_p=1&PC_841 1_l=219/1995&PC_8411_ps=10#10821, citace 2.5.2007 49 KALÍNSKÁ, E.: Přímé zahraniční investice a jejich úloha v regionu střední a východní Evropy, VŠE, Praha, 1999, s. 5 50 viz. 49
21
na možné odlišnosti ve vykazování mezi zeměmi i v čase. Proto existuje řada rozdílů ve vymezení PZI v metodice centrálních bank nebo národních statistických úřadů. 51
2.2 Teoretické přístupy k investování PZI Existuje mnoho důvodů, proč se přímé zahraniční investice uskutečňují. Některé z nich si vysvětleme trochu podrobněji.
2.2.1 Tradiční přístup Tradiční přístup je jedním z přístupů, který zohledňuje vliv relativních nákladů. Za stavební prvek tohoto přístupu je považován poměrně jednoduchý mikroekonomický model, jež odpovídá na otázku, jestli se vyplatí investovat do zahraničí a vyrábět tam. Zmíněný model vyplývá z následují rovnice:
52
C (Y) = chYh + cfYf , kde Y = Yh + Yf C (Y) představují celkové náklady produkce, Yh Yf domácí resp. zahraniční produkci a ch cf marginální náklady domácí, resp. zahraniční produkce. Na základě tohoto modelu lze porovnat veličiny ch a cf , a tak zjistit, co je pro investora výhodnější. Nejnižších nákladů je dosahováno při dosažení rovnosti ch = cf. 53 Tento model lze využít při splnění těchto předpokladů: 54 •
existence dokonalé konkurence,
•
výše investic v hostitelské zemi je závislá na velikosti místního trhu,
•
rozložení rizika – nebezpečí, že investor nedosáhne výnosu, který očekával,
•
kapitál plyne ze zemí s nízkou mírou výnosnosti do zemí, ve kterých je tato míra vyšší.
Za další pohled v rámci tradičního přístupu můžeme zmínit pohled, jež se opírá o komparativní výhody. Klasická teorie je dílem známého ekonoma Davida Ricarda. 55, 56 Z této teorie vyplývá, že země by se měli orientovat na výrobu a export takových komodit, 51
SRHOLEC, M.: Přímé zahraniční investice v České republice, Linde, Praha, 2004, s. 11 DVOŘÁČEK, J. a kol.: Strategická analýza vybraných faktorů podnikání v EU, Oeconomica, Praha, 2006, s. 92 53 viz. 52 54 viz. 52 55 HOLMAN, R.: Dějiny ekonomického myšlení, 3. vyd. Praha, C.H. Beck, 2005, s. 75 56 David Ricardo byl představitelem klasické politické ekonomie a jedním z jeho základních přínosů bylo objevení zákona komparativních výhod, který se stal základem klasické teorie mezinárodního obchodu a díky němuž Ricardo završil obhajobu politiky svobodného obchodu. 52
22
které je schopna vyrábět s relativně nižšími náklady. Pokud bychom aplikovali tento model při rozmisťování PZI, tak bychom mohli říci, že investoři se budou snažit hledat komparativní výhody jednotlivých států pro snížení nákladů se rozhodovat o investicích.
a na jejich základě
57
2.2.2 Dokonalá konkurence Všeobecně bývá charakterizována jako trh, kde je produkt homogenní, je na něm závislé velké množství kupujících a prodávajících a náklady na informace a transakční náklady jsou nulové. 58 Při důkladném prostudování modelu bychom mohli narazit na několik nesrovnalostí. Zahraniční firma nebývá vždy ve stejném postavení jako firma domácí, a to jednak z důvodu bariéry domácího jazyka, odlišného právního prostředí, sociálních zvyků, dopravních nákladů a dalších. Z toho je nám zajisté zřejmé, že zahraniční firmy musí mít nějaké výhody, jež převáží výše zmíněné nevýhody. Mezi takové výhody patří zejména levnější zdroje financování, kvalitní management atd. 59
2.2.3 Velikost trhu Míra investic v hostitelské zemi závisí především na velikosti zdejšího trhu. Velikost bývá měřena nejčastěji objemem tržeb nadnárodních společností v hostitelské zemi, či hrubým domácím produktem (HDP). Za situace, kdy velikost trhu dané země vzroste na úroveň, která garantuje využití dané ekonomické síly, pak se tato země stává potenciálním cílem pro příliv přímých zahraničních investic. 60 Tuto hypotézu je možno testovat na základě potvrzení či vyvrácení tvrzení, že podíl PZI, které plynou do skupiny zemí, má korelační vztah k HDP hostitelské země.Většina empirických studií, které se zabývají touto problematikou, se přiklánějí k tvrzení, že vyšší úroveň objemu tržeb nadnárodních společností a příjem hostitelské země jsou v přímé pozitivní závislosti k přílivu PZI. Velikost trhu je jednou z determinant pohybu PZI, z něhož lze vyvodit vztah mezi PZI a HDP. Při interpretaci tohoto závěru je nutné ale přistupovat obezřetně, a to hned z několika důvodů: 61
57
DVOŘÁČEK, J. a kol.: Strategická analýza vybraných faktorů podnikání v EU, Oeconomica, Praha, 2006, s. 92 MACÁKOVÁ, L.: Mikroekonomie – základní kurz, Melandrium, Slaný, 1998, s. 272 59 viz. 57 60 DVOŘÁČEK, J. a kol.: Strategická analýza vybraných faktorů podnikání v EU, Oeconomica, Praha, 2006, s. 92-93 61 viz. 60 58
23
•
vztah mezi HDP a PZI je založen na předpokladu neoklasických teoriií domácích investic, jež nebývají vždy reálné,
•
přístup velikosti trhu je vhodný spíše pro popis vlivu PZI na produkci domácího spotřebitele a nikoli na vliv PZI, které směřují do zahraničí,
•
HDP je veličina, při jejímž měření dochází k chybám,
•
rozhodování podniků o počátečních investicích na jedné straně a investicích expandujících na druhé straně jsou z největší pravděpodobností způsobeny rozdílnými důvody.
2.2.4 Model IDP (Investment Development Path) Tento přístup bývá řazen mezi tzv. teorie nového přístupu, které nevysvětlují vznik přímých zahraničních investic pouze pomocí relativních nákladů, ale kladou důraz spíše na firemní strategie vedoucí k růstu a udržení podílu na trhu.
62
Samotný model IDP uvažuje poměrně nízkou úroveň překážek toků PZI. Je zde zdůrazňován hlavně kladný efekt jejich přílivu na HDP, zaměstnanost a na technologickou inovaci. Čisté PZI znamenají rozdíl mezi přílivem a odlivem PZI. Kladných hodnot nabývají tehdy, když je příliv větší než odliv. Pokud se na to podíváme z delšího časového hlediska, je možné sledovat konkrétní vývoje bilance PZI. Tuto skutečnost lze vyjádřit empirickou křivkou IDP, kterou znázorňuje následující graf. 63 Graf 1: Křivka IDP a její jednotlivé fáze
Zdroj: Strategická analýza vybraných faktorů podnikání v Evropské unii, s. 9
62
DVOŘÁČEK, J. a kol.: Strategická analýza vybraných faktorů podnikání v EU, Oeconomica, Praha, 2006, s. 97-98 63 viz. 62
24
Křivka IDP zde představuje proměny, které se uskutečňují v bilanci PZI v delších časových intervalech. V rámci prvotního přílivu PZI je zdůrazňováno především vytvoření předpokladů pro fungující tržní ekonomiku. Z grafu je patrné, že čisté PZI se dostávají do záporných hodnot v důsledku převahy přílivu nad odlivem. Křivka IDP má tedy v první a druhé fázi záporná. V delším časovém období se křivka dostává do kladných hodnot. V současnosti má na tvar křivky IDP vliv globalizace ekonomik, jež představují zejména vznik nadnárodních společností ovlivňujících chod nejen celých ekonomik, ale i vládních politik. 64
2.3 Typy přímých zahraničních investic Při rozlišení typů PZI se setkáváme s různými formami PZI a k nejznámějším patří investice na zelené louce, fúze či akvizice a joint ventures. Zmíněné formy mají různé dopady na zaměstnanost, konkurenci a celkovou tržní orientaci.
2.3.1 Investice na zelené louce (greenfield investment) Investice na zelené louce jsou charakteristické pro počáteční fázi investice, tj při založení a výstavbě podniku 65 , který má přinést zvýšení počtu pracovních příležitostí. V rámci těchto investic se často setkáváme s technologickými novinkami. Tento způsob vstupu na trh využívají ve velké míře hlavně kapitálově silné zahraniční firmy. Tento typ investic v ČR převažuje v několika posledních letech. Dříve u nás převažovaly spíše privatizační investice.
66
U těchto investic je zásadní skutečnost, že vláda hostitelské země je důležitým účastníkem. Můžeme říci, že je uchazečem o investora. Vláda by proto měla vždy zvažovat, jestli budoucí přínos investic je důvodem pro poskytnutí investičních pobídek.
67
2.3.2 Fúze a akvizice (M&A) Dle Obchodního zákoníku je pojem fúze nadřazen pojmům splynutí a sloučení. Základní rozdíl je v tom, že v případě sloučení je alespoň jedna firma zrušena bez likvidace, zanikne 64
DVOŘÁČEK, J. a kol.: Strategická analýza vybraných faktorů podnikání v EU, Oeconomica, Praha, 2006, s. 97-98 65 Naproti tomu rozeznáváme ještě „brown field“ investice, jež jsou představovány investicemi do již existujících firem a jsou velmi silně spojeny s privatizačními PZI, které jsou orientovány na potenciálně lukrativní podniky. Investor je motivován hlavně dobrými výsledky firmy. 66 DVOŘÁČEK, J. a kol.: Strategická analýza vybraných faktorů podnikání v EU, Oeconomica, Praha, 2006, s. 99 67 viz. 66
25
a její kapitál přejde na právního nástupce. Je zde přípustná i ta skutečnost, že při sloučení může zaniknout i více společností najednou a tyto mohou být sloučeny s jinou společností. Český výraz sloučení je synonymem pro anglický pojem „merger“ (M) a graficky ho lze znázornit: 68 Společnost A Společnost B
Společnost A
Pokud hovoříme o splynutí, jedná se o případ, kdy zanikají dvě nebo více firem a je z nich vytvořena firma nová. Tento výraz je synonymem anglického „consolidation“ (A). Z následujícího grafického znázornění vyplývá, že společnosti A i B zanikají a vzniká nová společnost C. 69 Společnost A Společnost B
Společnost C
Rozlišujeme akvizici kapitálovou (získání určitého procenta akcií – podíl na hlasovacích právech) a akvizici majetkovou (ovládnutí čistého majetku společnosti).
70
Za zvláštní formu M&A lze v ČR považovat i privatizační PZI. M&A se vyskytovaly především v odvětvích, která měla tradici a kam byl umožněn vstup privatizačních PZI jako automobilový průmysl, tabákový průmysl či gumárenství. Jsou méně regionálně a odvětvově koncentrovány, nepřispívají k růstu kapitálu a obvykle vytváří jen nepatrný počet nových pracovních míst než investice na zelené louce. 71
2.3.3 Joint ventures Tento typ investice je výsledkem přímé investice dvou nebo více firem, zakládající na základě smlouvy právnickou osobu. Její kapitál vytvářejí společně a podílejí se dohromady na jejím řízení. Jejich vznik, právní forma, poměry a zánik podniku se řídí podle českého právního řádu. Tento řád se nevztahuje na smlouvu o založení podniku a vztahy z ní vyplývající. 72
68
DVOŘÁČEK, J. a kol.: Strategická analýza vybraných faktorů podnikání v EU, Oeconomica, Praha, 2006, s. 99-100 69 viz. 68 70 viz. 69 71 SRHOLEC, M.: Přímé zahraniční investice v České republice, Linde, Praha, 2004, s. 31-32 72 DVOŘÁČEK, J. a kol.: Strategická analýza vybraných faktorů podnikání v EU, Oeconomica, Praha, 2006, s. 100
26
2.4 Dopady přímých zahraničních investic Přímé zahraniční investice mají pozitivní i negativní dopady na ekonomiku v hostitelské zemi. V souhrnu lze říci, že ovlivňují ekonomický růst, zaměstnanost a platební bilanci. Vstup zahraniční investice do hostitelské země je zajisté nejdříve spojen s pozitivními efekty. Mezi ně bychom mohli uvést investice do infrastruktury, které mohou pozitivně ovlivnit zaměstnanost v daném regionu, díky přílivu investic se zlepšuje hospodaření veřejných financí a také při nich dochází k nedluhovému krytí salda běžného účtu. Dále si podrobněji specifikujme pozitivní a negativní dopady, které PZI nejčastěji přinášejí.
2.4.1 Pozitivní dopady Mezi nejznámější pozitivní dopady můžeme jmenovat tyto: 73 •
PZI slouží k pokrytí mezery úsporami a investicemi hostitelské země,
•
PZI zajišťují odbyt domácím podnikům,
•
díky PZI se domácí podniky mohou snadněji zapojit do mezinárodních dodavatelských řetězců,
•
významně ovlivňují trh práce,
•
velká část PZI podporuje export,
•
PZI jsou spojeny s příchodem nových technologií (včetně informačních), nových metod řízení,
•
PZI podporují konkurenci a alokační efektivnost na domácích trzích a další.
2.4.2 Negativní dopady Mezi nejznámější negativní dopady PZI lze vybrat tyto: 74 •
nepřátelské převzetí domácího podniku s cílem omezení konkurence zahraniční firmy,
•
vytěsňovací efekt – vytěsnění domácích úspor zahraničními,
•
inflační tlaky na základě zvyšování peněžní zásoby,
•
vyšší mzdy u zahraničních firem vyvolávají distorze v sektoru domácích firem,
•
nadměrné zhodnocování domácí měny díky přebytků na kapitálovém účtu platební bilance a další.
73
DVOŘÁČEK, J. a kol.: Strategická analýza vybraných faktorů podnikání v EU, Oeconomica, Praha, 2006, s. 102-103 74 DVOŘÁČEK, J. a kol.: Strategická analýza vybraných faktorů podnikání v EU, Oeconomica, Praha, 2006, s. 103-104
27
2.5 Vývoj přímých zahraničních investic v letech 2001 - 2006 V letech 2001 až 2006 ovlivňují vývoj přímých zahraničních investic v ČR bezesporu také poskytované investiční pobídky. Přibližný vývoj přímých zahraničních investic (PZI) znázorňuje následující tabulka a graf. Tabulka 8: Vývoj přímých zahraničních investic v letech 2001 - 2006 ROK PZI v mld. Kč PZI v mld. USD
2001 198,3 5,2
2002 277,6 8,4
2003 59,3 2,1
2004 127,8 4,9
2005 279,1 11
2006 134,6 5,9
Zdroj: ČNB
Graf 2: Vývoj přílivu PZI v letech 2001 - 2006
300 250
mld. Kč
200 150 100 50 0 2001
2002
2003
Přímé zahraniční investice
2004
2005
2006
Investiční pobídky
Zdroj: ČNB, vlastní zpracování
Z grafu 2, který je pro ukázku doplněn vývojem investičních pobídek, je zřejmé, že vývoj PZI má v České republice kolísavý trend. V roce 2001 směřoval příliv PZI nejvíce do tradičního odvětví ČR a to do sektoru automobilového a elektronického. Největším investorem se stalo v tomto roce Japonsko. V roce 2002 došlo k výraznému nárůstu PZI. Kolem 75 % investic bylo směřováno do sektoru služeb, obchodu a telekomunikací. Mezi největší investory patřilo Německo a Nizozemí. V roce 2003 bylo zaznamenáno velké
28
zpomalení přílivu PZI. Tento vývoj byl nejspíš zapříčiněn tím, že vláda neuskutečnila v tomto roce zamýšlené rozsáhlé privatizace státních majetkových účastí. Nejvíce v tomto roce investice plynuly do zpracovatelského průmyslu a největším investorem bylo opět Německo. V roce 2004 se příliv začal opět zvyšovat. Nejvíce příliv PZI v tomto roce ovlivnila investice automobilky Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech s.r.o., která vystavěla automobilku TPCA v Kolíně. V roce 2005 byl příliv PZI největší v celé naší historii, celkem 279,1 miliard Kč. Toto číslo představuje dvojnásobný nárůst oproti roku 2004. Podnětem tak velkého přílivu PZI byly uskutečněné velké privatizační projekty, ve kterých došlo k odprodeji podílů státu. Největší příliv investic byl do sektoru obchodu a nemovitostí. Největšími investory bylo Nizozemí a druhé bylo Německo. V roce 2006 došlo opět k poklesu PZI. Vláda ČR neuskutečnila v tomto roce žádnou významnou privatizaci, proto se tento příliv zase snížil i přes navýšení přílivu investic podpořených investičními pobídkami. 75
Protože se v praktické části bude hovořit o trhu práce a míře nezaměstnanosti, je následující kapitola věnována tomuto tématu.
75
Česká národní banka – Přímé zahraniční investice (hodnocení zpracováno z údajů za roky 2001 – 2006): http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/index.html, citace 25.2.2007
29
3 Trh práce Trh práce má některé znaky společné s trhem statků a služeb, ale v některých věcech se podstatně liší. Práce má jinou povahu než jiná zboží. Její specifický charakter je dán tím, že jejím nositelem jsou lidé a je s nimi plně spjata. Lidé mají odlišné vlastnosti než ostatní výrobní faktory, neboť jsou nadáni vlastní vůlí a myšlením a také tím, že mají svá práva. Na základě svých specifických zvláštností bývá trh práce častým předmětem státních zásahů nebo podnětem pro různé politické střety. 76
3.1 Definice trhu práce Trh práce lze definovat „jako místo, kde se střetává nabídka práce (tzn. kde lidé nabízející svou práci, ucházejí se o práci) a poptávka po práci (tzn. kde firmy, vláda, domácnosti nabízejí zaměstnání)“. 77 Trh práce tedy tvoří tři základní faktory: 78 •
nabídka práce,
•
poptávka po práci,
•
cena práce – mzda.
Trh práce je na jedné straně ovlivňován nabídkou pracovních sil a na druhé straně poptávkou po pracovních silách, která vychází z celkové hospodářské a sociální politiky státu. Pro pružnou reakci na měnící se potřeby a požadavky společnosti (trh zboží a služeb), je nutné, aby vedle výrobce (trh výrobních činitelů) existovala i odpovídající nabídka pracovních sil (trh práce), která bude schopna dle kvalifikační úrovně a profesní struktury potřeby a požadavky realizovat. Nabídku práce představuje počet pracovníků, které má daná ekonomika k dispozici a poptávku po práci chápeme jako „odvozenou poptávku“, protože závisí na poptávce spotřebitelů po finálních statcích. 79
76
JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti, VŠE, Praha, 1999, s. 7 viz. 76 78 viz. 76 79 JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti, VŠE, Praha, 1999, s. 7-9 77
30
3.2 Nezaměstnanost Trh práce lze označit také jako nedokonalý trh a to z důvodu neúplnosti informací. Je zřejmé, že lidé nevědí o všech volných pracovních místech a firmy zase nevědí o všech lidech, kteří aktivně hledají práci. Než se zaměstnanci a zaměstnavatelé navzájem najdou, zůstávají někteří lidé po určitý čas bez práce a některá volná pracovní místa jsou po určitý čas neobsazená. Zmíněné frikce se na pracovních trzích projevují jako nezaměstnanost. 80 Nezaměstnanost narušuje rovnováhu v ekonomice a je výlučně makroekonomickým problémem, protože nikdo jiný než vláda ji nemůže globálně ovlivňovat. Z ekonomického hlediska jsou období vysoké nezaměstnanosti charakteristická tím, že se v nich hrubý domácí produkt HDP 81 pohybuje pod úrovní potenciálního hrubého domácího produktu 82 . V rámci vysoké nezaměstnanosti se projevuje plýtvání zdroji, protože ekonomika nevyrábí tolik, kolik by jinak byla schopna. 83
3.2.1 Definice nezaměstnanosti Nezaměstnanost je možné definovat „jako takový stav ekonomiky, v němž osoby v produktivním věku schopné práce a přející si pracovat nemohou najít práci“. 84, 85 Společně se člení obyvatelstvo do tří skupin: 86 1. Zaměstnaní – osoby, které vykonávají jakoukoli placenou práci, ale také ti, kteří práci mají, ale právě nepracují z důvodu nemoci, stávek nebo dovolených. 2. Nezaměstnaní – osoby, které nejsou zaměstnány, ale a) aktivně práci hledají, b) jsou schopny okamžitě nebo v krátkém časovém intervalu (zpravidla 14 dnů) nastoupit do práce nebo se sebezaměstnat., c) jsou registrovány na úřadech práce. Tito zaměstnaní, nebo nezaměstnaní, patří mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo.
80
HOLMAN, R.: Makroekonomie – středně pokročilý kurz, C.H. Beck, Praha, 2004, s. 159 Hrubý domácí produkt HDP představuje hodnota všech finálních statků a služeb vyrobených občany dané země během určitého období vyjádřená v běžných tržních cenách. 82 Potenciální hrubý domácí produkt představuje maximální úroveň HDP, které lze dosahovat při daném stavu technologie a počtu obyvatelstva, aniž dochází k urychlení inflace, neboli produkt vysoké zaměstnanosti. 83 JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti, VŠE, Praha, 1999, s. 17 84 JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti, VŠE, Praha, 1999, s. 18 85 Tato definice se v různých zemí liší, protože věková hranice produktivního věku, tedy věku, kdy již lze podle zákona osoby zaměstnávat a ještě nevyvstává nárok na důchod. 86 viz. 84 81
31
3. Ostatní lidé, kteří nejsou zahrnováni mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Do této skupiny patří studenti, lidé v důchodu, ženy na mateřské dovolené, ženy pečující o děti v domácnosti, osoby v domácnosti, osoby dlouhodobě nebo trvale práce neschopné a lidé, kteří jednoduše práci nehledají.
3.2.2 Měření a metodologie nezaměstnanosti Míru nezaměstnanosti měříme jako podíl nezaměstnaných osob na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob (pracovní síla). Charakterizuje nejen situaci na trhu práce, ale zprostředkovaně i výkonnost ekonomiky a je též ovlivněna demografickými faktory. Lze ji vyjádřit tímto vztahem: 87
U u=
* 100 (%), L+U
kde U je počet nezaměstnaných, L je počet zaměstnaných a u je míra nezaměstnanosti. V České republice existuje v zásadě dvojí způsob zjišťování: 88 1. Přístup, který vychází z evidence jednotlivých ekonomických subjektů a jiných administrativních zdrojů. 2. Přístup, který je založený na výběrovém šetření a v němž je statistické zjišťování mezinárodně sladěné v rámci metodologie ILO (International Labour Organization) Při zjišťování statických informacích o míře nezaměstnanosti se setkáme s dvojí možnou mírou a to: 89 a) Mírou registrované nezaměstnanosti – ta vyjadřuje procentní podíl uchazečů o zaměstnání na disponibilní pracovní síle, kterou představuje součet nezaměstnaných osob v evidenci úřadů práce podle místa bydliště a zaměstnaných osob z výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Tato míra bývá částečně zkreslená. Ukazatelé jsou k dispozici měsíčně. b) Mírou nezaměstnanosti z VŠPS – ta vyjadřuje procentní podíl osob nezaměstnaných a pracovních sil. Tento ukazatel se zjišťuje na základě přesného výběrového šetření, provádí ho nezávislá instituce (v ČR Český statistický úřad) a je k dispozici ve čtvrtletních intervalech.
87
HOLMAN, R.: Makroekonomie – středně pokročilý kurz, C.H. Beck, Praha, 2004, s. 160 KADEŘÁBKOVÁ, A.: Ročenka konkurenceschopnosti České republiky, Linde, Praha, 2005, s. 22 89 viz. 88 88
32
3.3 Politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti je součástí hospodářské politiky státu a její hlavní úlohou je dosažení dynamické rovnováhy mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. Můžeme ji definovat jako „soubor opatření, kterými jsou spoluvytvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil“. 90 Politiku zaměstnanosti můžeme rozlišovat dle třech úrovní: 91 a) makroekonomické – zde se zaměřuje především na odstranění příčin nadměrné nezaměstnanosti působí většinou plošně, především na straně poptávky po práci. Programy na makroekonomické úrovni jsou závislé na celkovém zaměření hospodářské politiky, protože se zde nejedná jen o řešení nezaměstnanosti, ale o celý systém vztahů souvisejících s ekonomickým růstem, platební bilancí a inflací; b) regionální – tato politika trhu práce se zabývá a řeší důsledky nerovnováh na trhu práce a zohledňuje různé regionální odlišnosti nezaměstnanosti pomocí různých programů na podporu zaměstnanosti. Jsou zaměřeny na konkrétní situace v konkrétních oblastech; c) mikroekonomické – na této úrovni si firmy formulují vlastní zásady pro přijímání a propouštění zaměstnanců, pro vývoj mezd a další. Politika zaměstnanosti se orientuje především na tyto aktivity: 92 a) rozvoj infrastruktury trhu práce – zde prostřednictvím úřadů práce a jiných zprostředkovatelen
práce,
zabezpečuje
zprostředkovatelské,
informační
a poradenské služby. Vytváří tím lepší informovanost o volných pracovních místech a o uchazečích o práci, která je při existující segmentaci trhu práce nezbytná; b) podpora vytváření nových pracovních míst a pracovních činností – v rámci této podpory poskytuje ve formě investičních pobídek např. finanční podpory na nová pracovní místa zaměstnavatelům, začínajícím podnikatelům a další. Jak ovlivňují tyto místa trh práce v ČR a na regionální úrovni se tato práce podrobněji zabývá v 4. a 5. kapitole. 90
KLIKOVÁ, Ch. a KOTLÁN, I.: Hospodářská politika, Sokrates, Praha, 2003, s. 222 KLIKOVÁ, Ch. a KOTLÁN, I.: Hospodářská politika, Sokrates, Praha, 2003, s. 222-223 92 KREBS, V. a kol.: Sociální politika, Aspi, Praha, 2002, s.233 91
33
c) podporuje zvýšení adaptability pracovní síly – politika zaměstnanosti k této adaptabilitě přispívá organizováním a podporou různých druhů rekvalifikačních programů; d) dbá
na
zabezpečení
životních
podmínek
těch,
kteří
se
stali
dočasně
nezaměstnanými formou dávek a podpor v nezaměstnanosti. První tři okruhy aktivit směřují k aktivní stimulaci nezaměstnaných ke změně jejich postavení na trhu práce a bývají souhrnně označovány jako aktivní politika zaměstnanosti. Aktivity spojené s podílením na vytváření sociálně přijatelných podmínek pro občany dosud nezaměstnané jsou označovány jako pasivní politika nezaměstnanosti. 93
3.3.1 Politika zaměstnanosti v rámci investičních pobídek Nad rámec aktivní politiky zaměstnanosti, která je zabezpečována úřady práce, realizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) tři druhy podpor zaměstnanosti společně ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Agenturou pro podnikání a investic CzechInvestem. 94 3.3.1.1 Investiční pobídky v pravomoci MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí se podílí na poskytování dvou z pěti investičních pobídek - podporu tvorby nových pracovních míst a podporu školení a rekvalifikace zaměstnanců. Investiční pobídky v pravomoci MPSV jsou vymezeny v zákoně v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (§ 111), vymezené území podpory, vymezené skupiny podporovaných a výše podpor jsou stanoveny nařízením vlády č. 578/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek. 95 Právnickým nebo fyzickým osobám je možno investiční pobídky poskytnout, pokud prokáží, že mohou splnit všeobecné podmínky stanovené zákonem o investičních
93
KLIKOVÁ, Ch. a KOTLÁN, I.: Hospodářská politika, Sokrates, Praha, 2003, s. 228 Ministerstvo práce a sociálních věcí – Podpora zaměstnanosti: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/podpora_zamest, citace 10.3.2007 95 viz. 94 94
34
pobídkách a zvláštní podmínky stanovené zákonem o zaměstnanosti, resp. zákona o daních z příjmu. 96 Ministerstvo práce a sociálních věcí má ve své pravomoci tyto pobídky: 97 a) podpora na tvorbu nových pracovních míst – hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst se poskytuje ve výši 200 000 Kč na jedno pracovní místo vytvořené v územní oblasti, kde je průměrná míra nezaměstnanosti za 2 ukončená pololetí předcházející datu předložení záměru zaměstnavatele získat investiční pobídky nejméně o 50 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. Do celkového počtu nově vytvořených míst jsou zahrnována místa vytvářená ode dne předložení záměru získat investiční pobídky; b) podpora rekvalifikace a školení zaměstnanců 98 – tato hmotná podpora může být poskytnuta zaměstnavateli na částečnou úhradu skutečně vynaložených nákladů na rekvalifikaci nebo školení. Je poskytována ve výši 35 % z nákladů vynaložených na rekvalifikace a školení. Platí zde podmínka míry nezaměstnanosti jako je uvedena v odstavci b. Do celkového počtu rekvalifikovaných nebo školených zaměstnanců se zahrnují rekvalifikovaní nebo školení ode dne předložení záměru získat investiční pobídku. 3.3.1.2 MPSV a Rámcový program pro podporu rozvoje technologických center a strategických služeb V tomto programu poskytuje Ministerstvo práce a sociálních věcí dotace na částečnou úhradu nákladů na školení a rekvalifikace zaměstnanců na nově vytvořených pracovních místech. 99, 100 Investor má na tuto dotaci nárok každý rok a o dotaci žádá vždy v termínu od 1 .ledna do 30. června. Dotace je vypočítána jako procento ze skutečně vynaložených nákladů
96
Ministerstvo práce a sociálních věcí – Podpora zaměstnanosti: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/podpora_zamest, citace 10.3.2007 97 CzechInvest – Manuál k investičním pobídkám – Zákon o investičních pobídkách: http://www.czechinvest.org/zpracovatelsky-prumysl, citace 25.7.2007 98 Pro účely investičních pobídek se za školení považují teoretická a praktická vzdělávání, získávání znalostí a dovedností pro pracovní zařazení zaměstnance odpovídající potřebám zaměstnavatele. Školení může provádět i zaměstnavatel. 99 viz. 96 100 Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci tohoto programu poskytuje souběžně dotaci na podnikatelskou činnost.
35
na školení a rekvalifikaci. 101 Výše dotace je poskytována ve výši 35 % nákladů za tři roky do 100 nově vytvořených pracovních míst a 35 % za pět let nad 100 nově vytvořených (u center strategických služeb 150) pracovních míst.102 3.3.1.3 MPSV a Program na podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností Tento program byl schválen vládou ČR usnesením č. 566/2004 dne 2. 6. 2004 novelizovaným usnesením č. 287/2006 ze dne 22. března 2006, jímž vláda schválila drobné úpravy technického charakteru a prodloužila účinnost tohoto programu do konce roku 2007. 103 Základním cílem daného programu je podpora tvorby nových pracovních míst v regionech ČR, které trpí největší mírou nezaměstnanosti a to prostřednictvím podpory projektů směřujícím do průmyslové výroby, center zákaznických podpor a center sdílených služeb. Program je určen pro zaměstnavatele, kteří se v dohodě s MPVS nebo určeným úřadem práce zaváží ke zřízení minimálního počtu 10 nových pracovních míst na území okresů s mírou nezaměstnanosti, v nichž je hodnota míry nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměrná míra za ČR. 104 Nabízeny jsou v rámci tohoto programu tyto podpory: 105 a) finanční podpora na tvorbu nových pracovních míst – může se jednat až o 200 000 Kč na jedno nové pracovní místo. Celková hodnota této finanční podpory nesmí překročit 40 % (resp. 60 % u malých a 50 % u středních podniků) z uznatelných nákladů jimiž jsou dvouleté hrubé mzdy zaměstnanců; b) finanční podpora na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců – v rámci této podpory lze získat až 35 % nákladů na školení - max. 30 000 Kč na jednoho zaměstnance.
101
Jedná se o náklady na spotřebu materiálu a energie, cestovné školených rekvalifikovaných zaměstnanců, ostatní služby související se školením a rekvalifikací, osobní náklady zaměstnanců zajišťujících školení a rekvalifikaci (lektoři, instruktoři a další), účetní odpisy majetku používaného ke školení a rekvalifikaci a náklady školených zaměstnanců (maximálně do výše součtu předchozích položek). 102 CzechInvest - Resumé rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb: http://www.czechinvest.org/data/files/resume-programu-sc-tc-43-cz.pdf, citace 25.7.2007 103 Ministerstvo práce a sociálních věcí – Podpora zaměstnanosti: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/podpora_zamest, citace 10.3.2007 104 viz. 103 105 CzechInvest - Program na podporu tvorby nových pracovních míst: http://www.czechinvest.org/program-ptnpm, citace 25.7.2007
36
4 Analýza vlivu pobídkových firem na zaměstnanost Mezi odbornou veřejností a nejen jí je velmi často diskutována otázka, jestli a nakolik firmy, které získaly investiční pobídky, dokážou ovlivnit trh práce v daném regionu a následně tím ovlivnit celkovou výši nezaměstnanosti v ČR. Odpovědět na tuto otázku je mnohem složitější, než se na první pohled zdá. Při rozhodování o udělení investičních pobídek je jednou ze základních otázek, kolik daná firma vytvoří nových pracovních míst. Předpokládá se, že tato místa významně ovlivní celkovou zaměstnanost. Ale stát by měl být obezřetný a brát v úvahu i další fakta, která mohou ovlivnit především vývoj míry nezaměstnanosti v daném regionu, kam je investiční projekt směřován. Zahraniční investoři mohou vytlačovat v daném regionu z trhu domácí firmy, které po příchodu investora nejsou schopny se dále na trhu udržet a konkurovat mu. Pokud začnou domácí firmy odcházet z trhu díky příchodu investora, může na trhu docházet k negativnímu jevu a to ke zvyšování míry nezaměstnanosti. Důležité je zajisté také předpokládat, že příslušný investor nemusí nakonec ve skutečnosti vytvořit takový počet pracovních míst, který udává jako podklad pro vydání Rozhodnutí o udělení investiční pobídky. Otázkou je zde také to, jestli daná vytvořená pracovní místa budou nadále existovat i po úplném vyčerpání investičních pobídek. Další skutečnost, o které je potřeba se zmínit ve spojitosti s touto problematikou je ta, kolik lidí, kteří jsou na nově vytvořená místa přijímáni, byli registrováni jako nezaměstnaní na úřadech práce, kolik z nich je cizinců, a také které pobídková firma přetáhla od firem, jež v daném regionu již působí. Důvodem přechodů mohou být investorem nabízené vyšší mzdy na základě získání podpor na tvorbu nových pracovních míst a rekvalifikace. Investor se zajisté bude snažit přetáhnout kvalifikovanější pracovníky a zajistit si tak vyšší produktivitu na základě kvalitnějších lidských zdrojů. Informace o výše zmíněných skutečnostech lze těžko někde získat a vyhodnotit je, protože o nich neexistuje žádná veřejně dostupná komplexní statistika. Firmy nejsou sdílné tyto informace poskytovat, neboť to považují za své know-how.
37
V následující analýze se zaměřím na vývoj počtu nově vytvořených pracovních míst a budu vycházet z dostupných údajů, tedy z počtů předpokládaných nově vytvořených pracovních míst firmami, které získaly investiční pobídku, a zhodnotím je v letech 2001 – 2006. V této době jsou investiční pobídky plně poskytovány na základě Zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4.1 Zpracovatelský průmysl Investiční projekty ve zpracovatelském průmyslu (viz. příloha 3) byly první, které začaly získávat investiční pobídky a na jejich základě tvořit nová pracovní místa. Jako první si zhodnotíme vývoj předpokládaných počtů pracovních míst z hlediska umístění investičních projektů.
4.1.1 Pracovní místa podle umístění investičních projektů Jaké počty nových pracovních míst se investoři přislíbili vytvořit na základě získání investiční pobídky ve zpracovatelském průmyslu nám dokládá následující tabulka. Tabulka 9: Předpokládaný počet vytvořených pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu dle umístění KRAJ Ústecký Středočeský Moravskoslezský Královehradecký Pardubický Jihomoravský Vysočina Jihočeský Plzeňský Liberecký Olomoucký Zlínský Karlovarský Praha CELKEM
2001 1028 2545 1164 1292 3112 209 1567 882 365 123 550 242 130 0 13209
2002 2224 894 401 362 545 227 0 260 0 936 1013 32 60 857 7811
2003 2869 4668 366 0 28 0 475 0 613 189 326 145 0 0 9679
2004 736 3945 638 0 0 626 342 140 750 543 50 477 442 0 8689
2005 1264 1147 1024 2240 214 697 828 75 782 295 572 382 0 0 9520
2006 6678 1486 4616 2482 2309 3569 1285 2576 1315 940 222 711 519 18 28726
CELKEM 14799 14685 8209 6376 6208 5328 4497 3933 3825 3026 2733 1989 1151 875 77634
Zdroj: CzechInvest – Udělené IP ve zpracovatelském průmyslu, vlastní výpočty
Z tabulky 9 vyplývá, že mezi roky 2001 – 2006 bylo podniky, které získaly investiční pobídku ve zpracovatelském průmyslu celkově přislíbeno vytvořit 77 634 pracovních míst. Celkově je možné z daných propočtů zaznamenat vzrůstající trend. Nejvíce pracovních míst bylo přislíbeno vytvořit v roce 2006 a to celkem 28 726. Pozorovat lze také velký
38
nárůst v počtu pracovních míst mezi roky 2005 a 2006. V roce 2006 bylo přislíbeno vytvořit až 3krát více pracovních míst než v předešlém roce. Z hlediska umístění investičních projektů ve sledovaném období můžeme říci, že nejvíce pracovních míst je přislíbeno vytvořit v Ústeckém kraji. Pro Ústecký kraj, kde je míra nezaměstnanosti jedna z nejvyšších v ČR, je tato skutečnost velmi příznivá, neboť může dojít k jejímu poklesu. Na druhém místě je Středočeský kraj a na třetím Moravskoslezský kraj, který má druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti. Méně než 1 000 pracovních míst by mělo být vytvořeno v kraji Hlavní město Praha.
4.1.2 Pracovní místa podle země původu investora Pro zhodnocení, které země se zavazují vytvořit na našem území nejvíce nových pracovních příležitostí využijme následující tabulku. Tabulka 10: Předpokládaný počet vytvořených pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu dle země původu ZEMĚ Německo Japonsko Nizozemí ČR Francie USA Velká Británie Švýcarsko Korea Mexiko Belgie Španělsko Rakousko Dánsko Itálie Lucembursko Švédsko Izrael Čína Tchaj-wan Kanada Portugalsko Kypr CELKEM
2001 4977 2487 2444 580 1676 192 259 200 0 0 273 0 0 0 91 30 0 0 0 0 0 0 0 13209
2002 2718 1326 703 284 0 37 60 435 0 1361 0 0 70 0 0 550 200 0 0 0 67 0 0 7811
2003 2846 1049 3932 1004 0 0 455 184 0 0 0 0 140 0 69 0 0 0 0 0 0 0 0 9679
2004 2134 2629 80 320 1500 615 190 64 0 0 617 410 50 0 28 0 0 0 0 0 0 0 52 8689
2005 4684 441 518 1365 100 248 723 106 0 0 294 280 398 200 45 40 78 0 0 0 0 0 0 9520
2006 7882 6062 1312 5193 958 1364 295 889 1545 0 105 403 430 568 519 61 84 300 300 280 120 56 0 28726
CELKEM 25241 13994 8989 8746 4234 2456 1982 1878 1545 1361 1289 1093 1088 768 752 681 362 300 300 280 187 56 52 77634
Zdroj: CzechInvest – Udělené IP ve zpracovatelském průmyslu, vlastní výpočty
39
Z údajů tabulky 10 za období 2001 – 2006 lze konstatovat, že Německo má v posledních letech dominující postavení mezi investujícími zeměmi a nejsilněji ovlivňuje náš pracovní trh. Každým rokem se předpokládaný počet vytvořených pracovních míst zvyšuje. V roce 2006 se německé firmy zavázaly v ČR vytvořit až 7 882 nových pracovních míst, což je ve srovnání s ostatními zeměmi nejvyšší počet, který byl ve sledovaném období kdy přislíben. Celkově se za sledované období Německo zavázalo na území ČR vytvořit 25 241 pracovních míst. Druhým největším investorem je Japonsko, které se ale zavázalo z celkového pohledu vytvořit skoro o ½ méně pracovních míst než Německo. Třetím největším investorem je Nizozemí. Nejmenší počet míst se z pravidelněji investujících zemí zavázalo vytvořit Itálie, Lucembursko a Švédsko. V roce 2006 se v ČR poprvé rozhodl investovat také Izrael, Čína, Tchaj-wan a Portugalsko.
4.1.3 Pracovní místa podle sektoru Důležité je také vědět, který průmyslový sektor nejvíce přitahuje investory z hlediska tvorby nových pracovních příležitostí. Tabulka 11: Předpokládaný počet vytvořených pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu dle sektoru SEKTOR 2001 2002 2003 2004 2005 2006 CELKEM Automobilový 35627 7451 4012 4141 5102 5587 9334 Elektronický 1182 1394 3526 762 1254 6182 14300 Strojírenský 889 883 0 326 1078 4550 7726 Elektrotechnický 4433 2478 0 1335 620 0 0 Ostatní 0 0 0 0 152 2397 2549 Plastikářský 150 67 0 497 245 1431 2390 Mikro-elektronika 2143 0 0 0 0 0 2143 Kovozpracující 98 710 110 108 31 500 1557 Zdravotnický 0 150 184 300 317 39 990 Potravinářský 775 130 120 0 0 75 450 Dřevozpracující 765 141 0 140 0 190 294 Chemický 173 49 31 2 80 367 702 Textilní 30 105 0 0 0 528 663 Sklářský 654 99 182 75 0 0 298 Gumárenský 0 34 69 430 0 0 533 Dopravní prostředky 0 0 0 410 0 0 410 Letecký 400 0 0 0 0 400 0 Papírenský 188 0 68 52 54 0 362 Kosmetický 200 0 0 0 0 0 200 Polygrafický 119 0 55 0 0 0 64 Ocelářský 109 0 50 0 0 0 59 Farmaceutický 0 0 0 0 0 90 90 Biotechnologie 0 0 0 80 0 0 80 Stavební 57 0 0 0 0 57 0 CELKEM 13209 7811 9679 8689 9520 28726 77634 Zdroj: CzechInvest – Udělené IP ve zpracovatelském průmyslu, vlastní výpočty
40
Z tabulky 11 je zřejmé, že ve sledovaném období bylo nejvíce nových pracovních míst přislíbeno vytvořit v automobilovém průmyslu. V období 2001 – 2006 to bylo celkem 35 627 pracovních míst. V tomto sektoru má počet nových míst neustále rostoucí charakter. Druhým sektorem, kde je vytvářeno nejvíce nových pracovních míst je elektronický průmysl, v němž bylo ale přislíbeno vytvořit o více než ½ méně nových pracovních míst. Třetím sektorem je strojírenský průmysl. I tyto dva sektory mají vzrůstající charakter v počtu nových míst. Nejméně pracovních míst je tvořeno v průmyslu farmaceutickém, biotechnologie a stavebním.
4.1.4 Náklady na tvorbu nových pracovních míst a rekvalifikace Abychom získali přehled, jak se vyvíjely přislíbené výše pobídek na podporu tvorby nových pracovních míst a rekvalifikace ve zpracovatelském průmyslu v letech 2001 - 2006, uveďme si jejich výši v následující tabulce. Tabulka 12: Výše pobídek na tvorbu nových pracovních míst a rekvalifikace ve zpracovatelském průmyslu (v tis. Kč) Výše investičních pobídek Nová pracovní místa Rekvalifikace Přislíbené pobídky celkem
2001
2002
2003
2004
2005
2006
423 400 293 800 418 720 89 108 291 706 267 545
372 520 511 440 746 330 91 646*
2 194 560 x*
512 508 585 506 686 265
1 118 850 603 086
2 194 560
* nejsou k dispozici kompletní číselné údaje nebo nejsou k dispozici vůbec Zdroj: CzechInvest – Udělené IP ve zpracovatelském průmyslu, vlastní zpracování a výpočty
Graf 3: Výše investičních pobídek na tvorbu nových pracovních míst a rekvalifikace ve zpracovatelském průmyslu (v tis. Kč)
Přislíbené pobídky - celkem
2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 2001
2002
2003 Nová pracovní místa
2004
2005
2006
Rekvalifikace
Zdroj: CzechInvest - Udělené IP ve zpracovatelském průmyslu, vlastní zpracování
41
Z grafu 3 je zřejmé, že ve sledovaném období se celková výše přislíbených investičních pobídek, které jsou určené k podpoře tvorby nových pracovních míst a rekvalifikace ve zpracovatelském průmyslu, postupně zvyšuje. Výrazný vzestup celkových pobídek můžeme zaznamenat v roce 2004. Důvodem pro tento vzestup byla velká investice japonské automobilky Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech, s.r.o., kde samotná výše přislíbené pobídky na podporu tvorby nových pracovních míst je 128 mil. Kč a na rekvalifikaci až 523,5 mil. Kč. V roce 2006 ovlivnila nejvíce celkovou výši podpor na tvorbu nových pracovních míst japonská firma IPS Alpha Technology Europe, s.r.o., která má přislíbenou podporu ve výši 420 mil. Kč na základě závazku, že vytvoří až 2 100 nových pracovních míst v Ústeckém kraji.. Tato částka je v historii dosud nejvyšší. Údaje za rok 2005 a 2006 jsou u výdajů na rekvalifikaci bohužel neúplné, neboť potřebné hodnoty agentura CzechInvest nezveřejnila. Dle vývoje z posledních let se můžeme domnívat, že i výše těchto hodnot dále rostou.
4.2 Technologická centra a strategické služby 4.2.1 Pracovní místa podle umístění investičních projektů Pro zhodnocení vývoje počtu pracovních míst tvořených na základě pobídek pro technologická centra a strategické služby (viz. příloha 4) vyjděme z následujících údajů. Tabulka 13: Předpokládaný počet vytvořených pracovních míst v technologických centrech a strategických službách dle umístění investice KRAJ Praha Jihomoravský Moravskoslezský Středočeský Plzeňský Olomoucký Pardubický Zlínský Jihočeský Liberecký Královehradecký Ústecký Vysočina Karlovarský CELKEM
2001 200 200 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 400
2002
2003 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 116 0 140 158 0 37 0 0 0 0 0 0 0 451
2004 3842 257 135 0 127 97 401 39 0 60 63 0 0 0 5021
2005 1225 1738 984 747 79 0 0 163 50 92 15 0 0 0 5093
2006 CELKEM 8148 2881 4372 2061 1983 864 50 937 611 247 507 410 438 0 232 30 196 146 152 0 148 70 115 115 48 48 0 0 6922 17887
Pozn.: hodnoty pro rok 2001 jsou udávány CzechInvestem jen dvě a pro rok 2002 žádné Zdroj: CzechInvest - Udělené investiční podpory (tech. centra a str. služby), vlastní výpočty
42
Graf 4: Vývoj počtu nových pracovních míst v oblasti technologických center a strategických služeb 8000
6922
Počet nových pracovních míst
7000 6000
5021
5093
2004
2005
5000 4000 3000 2000 1000
400
0
451
0 2001
2002
2003
2006
Zdroj: CzechInvest - Udělené investiční podpory (tech. centra a str. služby), vlastní zpracování
Z tabulky 13 a grafu 4 vyplývá, že počet nově vytvářených pracovních míst na základě poskytnutých pobídek v oblasti strategických a technologických center se zvyšuje rok od roku. Velmi výrazný nárůst můžeme zaznamenat mezi roky 2003 a 2004, kde došlo skoro k 11 násobnému zvýšení. Z hlediska umístění investice je nejvíce pracovních míst v této oblasti vytvářeno v kraji Hlavní město Praha, kde za sledované období bylo přislíbeno vytvořit až 8 148 nových pracovních míst. Ve zpracovatelském průmyslu přitom bylo v daném kraji přislíbeno vytvořit nejméně pracovních míst. Na druhém místě je zde Jihomoravský kraj. Zde bylo přislíbeno vytvořit skoro o ½ méně nových pracovních příležitostí než v Praze. Nejméně pracovních míst bylo přislíbeno vytvořit v kraji Královehradeckém, Ústeckém a kraji Vysočina. Při srovnání se zpracovatelským průmyslem bylo v Ústeckém vytvořeno naopak nejvíce pracovních míst. V Karlovarském kraji za celé 6leté období nebylo přislíbeno vytvoření ani jediného nového pracovního místa v rámci pobídnutých projektů v oblasti technologických a strategických center. Z daných celkových výsledků můžeme předpokládat, že i dalších letech bude mít vývoj počtu nových míst v této oblasti rostoucí charakter.
4.2.2 Pracovní místa podle země původu investora I v oblasti strategických a technologických center si ukažme, které země se zde nejvíce podílejí na vytváření nových pracovních míst. Opět si zde můžeme porovnat získané poznatky s údaji ze zpracovatelského průmyslu. Které země podle původu investora se zde za sledované období podíleli na tvorbě nových pracovních dokládá následují tabulka.
43
Tabulka 14: Předpokládaný počet vytvořených pracovních míst v technologických centrech a strategických službách dle původu země investora ZEMĚ USA Nizozemí Německo Belgie Česká republika Finsko Indie Švýcarsko Francie Velká Británie Irsko Rakousko Japonsko Dánsko Kypr CELKEM
2001 200 200 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 400
2002
2003 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 200 57 0 16 0 0 20 0 0 0 0 158 0 0 451
2004 549 1984 231 1300 359 0 0 0 409 170 0 0 19 0 0 5021
2005 1640 289 841 0 449 699 1000 50 0 29 73 0 23 0 0 5093
2006 CELKEM 2232 4621 1258 3931 1016 2145 278 1578 554 1378 330 1029 0 1000 409 479 0 409 191 390 288 361 226 226 20 220 70 70 50 50 6922 17887
Zdroj: CzechInvest - Udělené investiční podpory (tech. centra a str. služby), vlastní výpočty
V letech 2001 - 2006 se nejvíce na tvorbě nových pracovních příležitostí v oblasti technologických center a strategických služeb podílelo USA, Nizozemí a Německo. Při srovnání se zpracovatelským průmyslem se tyto země také podíleli velkou měrou na tvorbě nových pracovních míst. Oproti zpracovatelskému průmyslu se zde na tvorbě míst podílí i Finsko a Indie. Některé země, které vytvářely pracovní místa ve zpracovatelském průmyslu se v tomto odvětví na tvorbě vůbec nepodílejí. Nejméně míst zde nabídlo Dánsko a Kypr, které nabídly své projekty v tomto odvětví v roce 2006 poprvé.
4.2.3 Pracovní místa podle sektoru Jako poslední v pořadí se věnujme vývoji pracovních příležitosti v oblasti strategických a technologických center podle jednotlivých sektorů. I v této části si srovnáme získané údaje s údaji získanými za oblast zpracovatelského průmyslu. Danou charakteristiku provedeme dle následující tabulky.
44
Tabulka 15: Předpokládaný počet vytvořených pracovních míst v technologických centrech a strategických službách dle sektoru SEKTOR Ostatní Elektronický IT Automobilový Letecký Strojírenský Elektrotechnický Přesné strojírenství Polovodiče Biotechnologie Plastikářský Lékařská zařízení CELKEM
2001 200 0 0 0 0 0 200 0 0 0 0 0 400
2002 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2003 200 194 0 40 0 0 0 17 0 0 0 0 451
2004 3330 887 0 482 84 155 0 64 0 0 19 0 5021
2005 2780 952 0 717 349 73 0 46 92 67 0 17 5093
2006 CELKEM 3745 10255 601 2634 1524 1524 173 1412 519 952 280 508 80 280 0 127 0 92 0 67 0 19 0 17 6922 17887
Zdroj: CzechInvest - Udělené investiční podpory (tech. centra a str. služby), vlastní výpočty
Ve srovnání se zpracovatelským průmyslem se v odvětví technologických center a strategických služeb objevuje jiná struktura sektorů. Nejvíce pracovních míst by mělo být vytvořeno sektorem tzv. ostatním, dále sektorem elektronickým a IT sektorem. Sektor elektronický je v tomto odvětví na stejném druhém místě jako ve zpracovatelském průmyslu. Nejméně zde zaměstnanost bude ovlivněna sektorem plastikářským a lékařských zařízeních. Z daných údajů je také zřejmé, že pravidelně nová pracovní místa nabízí průmysl elektronický a automobilový. V některých sektorech se přislíbení nových pracovních míst objevuje jen 1krát za celé sledované období.
4.2.4 Náklady na školení a rekvalifikace Abychom získali představu s kolika výdaji musí státní rozpočet počítat na základě poskytnuté podpory na školení a rekvalifikace v oblasti technologických center a strategických služeb, které pobídkové firmy přislíbily vytvořit v letech 2001 – 2006, tak vyjděme z následujícího grafu.
45
Graf 5: Výše nákladů na školení a rekvalifikace v oblasti technologických center a strategických služeb (v tis. Kč) 3314,33
3500
náklady na školení (tis. Kč)
3000 2500 2000 1500 856,58
1000 500
685,2 5,82
0
2001
2002
73,02
0 2003 2004 2005 Náklady na školení
2006
Pozn.: Za rok 2002 nejsou hodnoty k dispozici. Zdroj: CzechInvest – Udělené investiční podpory (tech. centra a str. služby), vlastní zpracování
Z daného grafu 5 je patrné, že náklady spojené s tvorbou pracovních míst a rekvalifikací ve jmenované oblasti ve sledovaném období nejprve mezi roky 2001 a 2003 nepatrně rostly. V roce 2004 došlo k jejich výraznému nárůstu. Za daným nárůstem stojí především přislíbená podpora, kterou ve výši 1 353,7 mil. Kč získala firma ExonMobil Business Support Center Czechia s.r.o.. Ta se zavázala vytvořit až 1 300 nových pracovních míst. Tento počet míst je nejvyšší ze všech kdy přislíbených pracovních míst v této oblasti. V roce 2005 se výše nákladů znatelně snížila a v roce 2006 došlo opět k nepatrnému nárůstu.
4.3 Nově vytvořená pracovní místa na základě finanční podpory Jak bylo zmíněno v kapitole třetí, tyto finanční podpory jsou udělovány až od roku 2004 (viz. příloha 5), proto následující zhodnocení tvorby pracovních míst bude vycházet jen z údajů za období 2004 – 2006. První hodnoty jsou CzechInvestem zaznamenány v červnu roku 2004.
4.3.1 Pracovní místa podle umístění investičních projektů Finanční podpora v tomto případě závisí na tom, jestli daný region, kam má být projekt směřován, splňuje podmínku 50 % vyšší míry nezaměstnanosti než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR.
46
Tabulka 16: Pracovní místa vytvořená na základě finanční podpory dle umístění projektu KRAJ Moravskoslezský Ústecký Jihomoravský Olomoucký CELKEM
2004 0 0 230 0 230
2005 2498 227 619 21 3365
2006 CELKEM 259 2757 1398 1625 472 1321 20 41 2149 5744
Zdroj: CzechInvest – Udělené finanční podpory (tvorba nových pracovních míst), vlastní výpočty
Graf 6: Pracovní místa vytvořená na základě finanční podpory dle umístění projektu 2700 počet vytvořených míst
2400 2100 1800 1500 1200 900 600 300 0 2004 Moravskoslezský
2005 Ústecký Jihomoravský
2006 Olomoucký
Zdroj: CzechInvest – Udělené finanční podpory (tvorba nových pracovních míst), vlastní zpracování
Z údajů z grafu 6 můžeme vidět, že v roce 2004 bylo na základě finanční podpory na tvorbu nových pracovních míst přislíbeno vytvořit nová pracovní místa jen v Jihomoravském kraji. V následujícím roce bylo nejvíce pracovních míst přislíbeno vytvořit v Moravskoslezském kraji. Tuto skutečnost ovlivnila především belgická zahraniční společnost ASUS Czech s.r.o., která podniká v elektrotechnickém průmyslu a která přislíbila vytvořit až 1 950 nových pracovních míst, což je prozatím nejvíce ze všech předložených projektů, které splnily podmínky na získání výše zmíněné finanční podpory. V roce 2006 bylo nejvíce pracovních míst přislíbeno vytvořit v Ústeckém kraji. Olomoucký kraj má zanedbatelné počty nových pracovních míst na základě finančních podpor. Z celkového hlediska lze na základě finančních podpor ovlivnit nejvíce zaměstnanost v Moravskoslezském kraji.
47
4.3.2 Pracovní místa podle země původu investora V následující tabulce jsou zaznamenány pracovní místa dle zemí původu investora, které dostaly podle zákona finanční podporu na tvorbu nových pracovních míst. Tabulka 17: Předpokládané počty nových pracovních míst vytvořených na základě finanční podpory dle země původu investora ZEMĚ Nizozemí Česká republika Velká Británie Německo Švédsko Irsko USA Slovensko Rakousko Španělsko CELKEM
2004 230 0 0 0 0 0 0 0 0 0 230
2005 1960 1248 0 100 0 0 0 24 20 13 3365
2006 85 533 769 432 200 60 45 25 0 0 2149
CELKEM 2275 1781 769 532 200 60 45 49 20 13 5744
Zdroj: CzechInvest – Udělené finanční podpory (tvorba nových pracovních míst), vlastní výpočty
Na základě rozdělení podle zemí původu investora je z dané tabulky zřejmé, že nejvíce pracovních míst na základě finančních podpor se zavázalo celkově vytvořit Nizozemí, které v roce 2005 nabídlo vytvořit až 1 960 nových pracovních míst. Nizozemí získalo finanční podporu zatím každý rok od počátku jejich zavedení. Na druhém místě je Česká republika, jejíž investoři se zavázali celkově vytvořit jen o 491 míst méně než Nizozemí. Na třetím místě je Velká Británie, která přislíbila vytvořit nová místa teprve v minulém roce. Jak se budou vyvíjet počty v následujících letech z těchto údajů odvodit nelze.
4.3.3 Pracovní místa podle sektoru Jako poslední v pořadí se podíváme na tvorbu pracovních míst dle jednotlivých sektorů. Které sektory získávají finanční podpory nám ukáže následující tabulka.
48
Tabulka 18: Předpokládané počty nových pracovních míst vytvořených na základě finanční podpory dle země původu investora SEKTOR Elektrotechnický Ostatní Potravinářský Strojírenský Plastikářský Centrum zákaznické podpory Automobilový Chemický Kovozpracující Nábytkářský Textilní Dopravní prostředky Farmaceutický CELKEM
2004 0 0 230 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 230
2005 2050 0 352 79 74 400 175 0 160 30 25 10 10 3365
2006 CELKEM 117 2167 644 644 0 582 433 512 410 484 0 400 195 370 350 350 0 160 0 30 0 25 0 10 0 10 2149 5744
Zdroj: CzechInvest – Udělené finanční podpory (tvorba nových pracovních míst), vlastní výpočty
Z údajů tabulky 18 vyplývá, že finanční podpory plynou nejvíce do sektoru elektronického, který vykazuje nejvíce nových pracovních míst. Další, které stojí za zmínku jsou potravinářský, strojírenský a plastikářský průmysl.
4.4 Celkový vliv počtu nových pracovních míst na nezaměstnanost V této kapitole si zhodnotíme, kolik pracovních míst bylo ve sledovaném období 2001 – 2006 celkově vytvořeno a jestli lze prokázat jejich vliv na vývoj nezaměstnanosti v České republice. Názory ekonomů v otázce vlivu nově vytvořených pracovních míst pobídkovými firmami na nezaměstnanost se liší. Jedna strana se přiklání k názoru, že investiční pobídky nemají na nezaměstnanost žádný vliv, a že tyto pobídky pouze každoročně nadměrně zatěžují státní rozpočet. Druhá strana investiční pobídky obhajuje tím, že díky nim se každoročně vytvoří mnoho nových pracovních příležitostí, které by bez nich nevznikly a výrazně se podílí na snížení míry nezaměstnanosti. Ke kterému stanovisku se v této práci přikloníme nám pomůže využití korelační analýzy ze získaných údajů. V následující tabulce zjistíme, kolik míst bylo ve skutečnosti celkově vytvořeno. Ke zhodnocení budou využity hodnoty získané dle jednotlivých krajů. Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR letech 2001 – 2006 nalezneme v příloze 2.
49
Tabulka 19: Celkové počty nově vytvořených pracovních dle jednotlivých druhů investičních pobídek KRAJ Ústecký Středočeský Moravskoslezský Jihomoravský Praha Pardubický Královehradecký Vysočina Plzeňský Jihočeský Olomoucký Liberecký Zlínský Karlovarský CELKEM
Zpracovatelský průmysl 14799 14685 8209 5328 875 6208 6376 4497 3825 3933 2733 3026 1989 1151
Technologická Finanční centra a CELKEM podpory strategické služby 115 1625 16539 937 0 15622 1983 2757 12949 4372 1321 11021 8148 0 9023 438 0 6646 148 0 6524 48 0 4545 611 0 4436 196 0 4129 507 41 3281 152 0 3178 232 0 2221 0 0 1151
u (%)
77634 17887 5744 101265 Pozn.: u (%) – míra nezaměstnanosti k 31.12.2006 Zdroj: CzechInvest - Udělené pobídky, Český statistický úřad, vlastní výpočty
13,8 5,3 12,6 8,1 2,7 6,9 6,3 7,1 5,6 5,7 9 7 7,8 9,2 7,7
Z tabulky 19 vidíme, že celkově bylo přislíbeno vytvořit 101 265 nových pracovních míst. Nejvíce pracovních míst bylo ve sledovaném období vytvořeno v Ústeckém kraji, který se v celém sledovaném období potýká s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Na druhém místě je kraj Středočeský a na třetím kraj Moravskoslezský, který se potýká též každoročně s velkým počtem nezaměstnaných osob. Dále je zřejmé, že nejvíce nových pracovních míst je vytvářeno ve zpracovatelském průmyslu, který tvoří skoro 77 % z celkového počtu nových pracovních míst. Jak bylo výše zmíněno, pro zhodnocení, jestli nově vytvářená pracovní místa ovlivňují míru nezaměstnanosti bude použita korelační analýza. BOX 2: Výpočet korelačního koeficientu Regression Analysis - Linear model: Y = a + b*X ----------------------------------------------------------------------------Dependent variable: Mira nezamestnanosti Independent variable: Nove vytvorena pracovni mista ----------------------------------------------------------------------------Standard T Parameter Estimate Error Statistic P-Value ----------------------------------------------------------------------------Intercept 0,0630974 0,0136651 4,61742 0,0006 Slope 0,00000185292 0,00000157127 1,17925 0,2612 ----------------------------------------------------------------------------Correlation Coefficient = 0,322259 R-squared = 10,3851 percent Standard Error of Est. = 0,0283884 Pozn.: Pro výpočet byly využity data a vlastní výpočty z tabulky 20 a statistický program Statgraphics
50
Na základě výpočtu korelačního koeficientu, který nám udává závislost mezi sledovanými veličinami – počtem vytvořených pracovních míst a mírou nezaměstnanosti, a jehož výše je po zaokrouhlení 0,32, dospějeme k jednoznačnému závěru, že se jedná o poměrně slabou závislost. Tato skutečnost tedy nedokazuje přímou závislost míry nezaměstnanosti na počtu přislíbených nových pracovních míst na základě investičních pobídek. Nelze tedy potvrdit teorii, že tato místa významným způsobem snižují míru nezaměstnanosti. Proto by se vláda neměla spoléhat jen na investiční projekty tvořící nová pracovní místa v regionech postižených vysokou nezaměstnaností a měla by se zde snažit řešit míru nezaměstnanosti i jiným způsobem. Nyní srovnejme ještě výši pobízených investic a míry nezaměstnanosti, kterou znázorňuje následující graf.
8,4 8,2 8,0 7,8 7,6 7,4 7,2 7,0 6,8 6,6
Investice ( mil. Kč )
120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 2001 2002 2003 Investice ( v mil. Kč )
Míra nezaměstnanosti (%)
Graf 7: Pobízené investice a míra nezaměstnanosti v ČR v letech 2001 – 2006
2004 2005 2006 Míra nezaměstnanosti (%)
Zdroj: ČSÚ, CzechInvest – Udělené pobídky (zpracovatelský průmysl); Udělené investiční podpory (tech. centra a str. služby); Udělené finanční podpory (tvorba nových pracovních míst), vlastní výpočty a úprava
Z grafu 7 je zřejmé, že nelze ve sledovaném období prokázat ani jednoznačnou souvislost mezi výší pobízených investic a mírou nezaměstnanosti. Lze vysledovat, že při poklesu pobízených investic docházelo ke snižování míry nezaměstnanosti a při růstu pobízených investic došlo ke zvýšení míry nezaměstnanosti. Za výjimku lze považovat pouze roky 2003 a 2006.
51
5 Dopady investičních pobídek na český trh práce Doposud jsme dokázali, že nelze jednoznačně prokázat kladný vztah mezi mírou nezaměstnanosti a nově vytvářenými pracovními místy v rámci celé České republiky. V této kapitole se pokusme zhodnotit, jaké dopady mají nově vytvořená pracovní místa v jednotlivých regionech v rámci ČR a které následně přispívají k situaci na celém trhu práce. Pro bližší zhodnocení byl vybrán Moravskoslezský, Ústecký a Středočeský kraj, ve kterých je díky investičním pobídkám přislíbeno vytvořit nejvíce pracovních míst.
5.1 Moravskoslezský kraj Rozloha: 5 427 km2 Počet obyvatel: 1 249 290 (k datu 31. 12. 2006) Hustota osídlení: 230 osob/km2 Míra nezaměstnanosti: 12,6 (stav k 31.12.2006) 106
5.1.1 Vývoj míry nezaměstnanosti Moravskoslezský kraj patří k regionům, které mají dlouhodobě vysokou míru nezaměstnanosti. Zdejší kraj je známý tím, že zde v minulosti vládl těžký a důlní průmysl, který v 90. letech minulého století začal pomalu upadat a čím dál více lidí přicházelo o práci. Transformace průmyslu se zde nepovedla. Lidé zde hledají práci i několik měsíců, někteří i více jak rok. Tento kraj tím patří zajisté k chudším a strukturálně postiženým krajům v ČR. Jak se vyvíjela nezaměstnanost v období let 2001 – 2006 nám ukazuje následující tabulka, jež je doplněna také grafem. Tabulka 20: Vývoj míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji (v %) Rok Moravskoslezský kraj ČR
2001 14,3 8,1
2002 13,3 7,3
2003 14,7 7,8
2004 14,5 8,3
2005 13,9 7,9
2006 12,6 7,7
Zdroj: Český statistický úřad
106
Moravskoslezský kraj - Základní charakteristika: http://www.kr-moravskoslezsky.cz/info_zchar.html, citace 22.6.2007
52
Nezaměstnanost (%)
Graf 8: Vývoj míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji v letech 2001 – 2006 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2001
2002 2003 2004 Moravskoslezský kraj
2005 ČR
2006
Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování
V Moravskoslezském kraji se výše nezaměstnanosti v posledních letech pohybuje o mnoho výše než je průměr v České republice. Od roku 2003 můžeme zaznamenat pravidelný pokles, i když není zvlášť výrazný. Tomuto vývoji mohly z části určitě přispět i poskytnuté investiční pobídky díky nimž bylo přislíbeno v tomto regionu vytvořit nová pracovní místa. Kolik takových míst bylo přislíbeno vytvořit ve sledovaném období nám ukáže následující tabulka. Tabulka 21: Nově vytvořená pracovní místa v Moravskoslezském kraji Rok Nově vytvořená pracovní místa
2001 1164
2002 401
2003 366
2 004 773
2005 4506
2 006 5739
Zdroj: CzechInvest – Udělené pobídky (zpracovatelský průmysl); Udělené investiční podpory (tech. centra a str. služby); Udělené finanční podpory (tvorba nových pracovních míst), vlastní výpočty
V letech 2001 – 2006 bylo v Moravskoslezském kraji přislíbeno vytvořit celkem 12 949 nových pracovních míst. V letech 2001 až 2003 zde počet nových pracovních míst vytvářených na základě poskytnutých investičních pobídek klesal. Od roku 2003 se tento trend obrátil a výrazný vzestup zde byl mezi roky 2004 a 2005, kde došlo až k šestinásobnému navýšení. Důvodem bylo zajisté také zpuštění Programu pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech postižených největší nezaměstnaností, který je v účinnosti od června roku 2004. Vzrůstající trend v počtu nově vytvořených pracovních míst na základě investičních pobídek je doprovázen snižující se mírou nezaměstnanosti, ale ne výraznou. Je to zajisté způsobeno i tím, že ne všechna nová pracovní místa jsou zde obsazována z řad registrovaných nezaměstnaných na úřadech práce a určitě je značný počet míst v důsledku polohy tohoto kraje obsazován i cizinci.
53
V budoucnu by měla ovlivnit významně trh práce v Moravskoslezském kraji jihokorejská automobilka Hyundai Motor Company 107 , která by měla vytvořit dle dohody o hmotné podpoře vytváření nových pracovních míst v rámci investičních pobídek, kterou podepsala s Ministerstvem práce a sociálních věcí v květnu roku 2006, vytvořit až 3 514 nových pracovních míst. 108 V této souvislosti vyvstává otázka, jestli tato nově vzniklá místa budou obsazeny z řad registrovaných nezaměstnaných nebo jestli nastane tzv. „přetahování kvalifikovaných pracovníků“ z firem, které na daném území již působí. Je velmi pravděpodobné, že nová pracovní místa budou obsazena, díky poloze zmíněného projektu, i levnějšími pracovníky ze zahraničí, především asi z Polska a Slovenska. Pokud k tomu dojde, tak se trh práce v Moravskoslezském kraji díky podpořeným místům nijak výrazně nezlepší a podpoří spíše zdejší distorze trhu práce. Poskytnuté pobídky na vytvořená nová pracovní místa by pak nebyla efektivní a docházelo by tak k nadbytečnému zatěžování státního rozpočtu.
5.1.2 Nově vytvářená pracovní místa dle jednotlivých sektorů V následující tabulce si zhodnotíme, kolik pracovních míst bylo v Moravskoslezském kraji přislíbeno vytvořit v jednotlivých průmyslových sektorech v letech 2001 – 2006.
107
Firma Hyundai Motor Company má postavit závod na výrobu automobilů v Nošovicích na Frýdecko-Místecku. Moravskoslezský kraj – Investiční smlouva s Hyundai Motor Company, příloha č. 13: http://www.krmoravskoslezsky.cz/106_081206.html, citace 24.4.2007 108
54
Tabulka 22: Tvorba nových pracovních míst dle jednotlivých sektorů v Moravskoslezském kraji Průmyslový sektor Automobilový Elektrotechnický Ostatní Strojírenský Elektronický Plastikářský Dopravní prostředky Centrum zákaznické podpory Dřevozpracující Kovozpracující Letecký Zdravotnický IT Gumárenský Farmaceutický Ocelářský Sklářský Textilní Přesné strojírenství CELKEM
Počet Přislíbená nová projektů pracovní místa 20 4650 2 2388 9 1735 13 973 8 770 8 460 2 420 1 400 2 225 2 180 1 176 1 150 3 114 2 103 2 75 1 58 1 47 1 25 1 17 80 12949
Výše pobídkových investic (v mil. Kč) 10959,19 1265,27 2638,55 4429,45 2782,92 2205,72 2361,2 55 1726,6 212 1049,85 420,2 245,88 509,2 771,1 377,1 276,1 12 24 32321,33
Zdroj: CzechInvest – Udělené pobídky (zpracovatelský průmysl); Udělené investiční podpory (tech. centra a str. služby); Udělené finanční podpory (tvorba nových pracovních míst), vlastní výpočty
Z celkového počtu 80 projektů bylo nejvíce projektů a nových pracovních míst přislíbeno v daném kraji vytvořit v automobilovém průmyslu, a to ve výši 4 650 míst. Na druhém místě je zde průmysl elektrotechnický, kde bylo přislíbeno vytvořit více jak o ½ méně nových pracovních míst než v průmyslu
elektrotechnickém a
to
na
základě
2 uskutečněných projektů. Jako třetí v pořadí podle počtu přislíbených míst je zde průmysl označovaný tzv. ostatní. Pokud bychom hodnotily přislíbená místa dle počtu uskutečněných projektů, tak významným způsobem zdejší trh práce ovlivňuje též průmysl strojírenský. Z daného hodnocení vyplývá, že se v tomto kraji vyplatí podporovat projekty se zaměřením do automobilového, elektrotechnického a strojírenského průmyslu. Méně oblíbené průmyslové sektory jsou v tomto kraji sektor ocelářský, sklářský, textilní a přesné strojírenství, kde bylo přislíbeno vytvořit jen několik desítek nových pracovních míst. Můžeme zaznamenat, že v těchto sektorech byly realizováno jen po jednom projektu.
55
5.1.3 Investiční projekty a nově vytvářená pracovní místa Nyní se budeme snažit zjistit, jaké účinky má velikost investičních projektů v Moravskoslezském kraji na zdejší trh práce. Pro dané zhodnocení využijeme následující tabulku, kde se nachází údaje o velikostech investičních projektů, nových pracovních místech a celkových investicích a podle nich zjistíme, jak mohou potenciálně ovlivnit trh práce. Údaje vychází z projektů, které zde byly podpořeny pobídkami ve zpracovatelském průmyslu, v oblasti technologických a strategických center a finančních podpor na tvorbu nových pracovních míst v letech 2001 – 2006. Tabulka 23: Tvorba nových pracovních míst na základě velikosti investice v Moravskoslezském kraji Velikost projektu (mil. Kč) 0 - 100 101 - 200 201 - 700 701 - 1200 1201 - 1500 1501 a více
Počet projektů 28 9 25 10 3 5
Nová pracovní místa 2381 833 4647 2081 712 2295
Celkové Nová pracovní místa investice na 1 mil. Kč (v mil. Kč) pobídkové investice 824,2 2,8889 1488,7 0,5595 8559,52 0,5429 7914,93 0,2629 3856,6 0,1846 9677,38 0,2371
Zdroj: CzechInvest – Udělené pobídky (zpracovatelský průmysl); Udělené investiční podpory (tech. centra a str. služby); Udělené finanční podpory (tvorba nových pracovních míst), vlastní výpočty
Údaje z tabulky 23 ukazují, že nejpříznivější vliv na trh práce v Moravskoslezském kraji, potažmo na snížení zdejší míry nezaměstnanosti, mají v posledních letech malé investiční projekty v rozmezí do 100 milionů Kč. U těchto projektů připadá na 1 milion Kč pobídkové investice vytvoření 2,8889 pracovního místa. Tato hodnota je více jak 12krát vyšší než u projektů s největší velikostí. Druhý nejlepší výsledek dosahují projekty v rozmezí 101 –200 milionů Kč, kde je na 1 milion Kč pobídkové investice vytvořeno 0,5595 nového pracovního místa. Je to v průměru o 5krát méně než u projektů do 100 milionů Kč. Z daných údajů je též zřejmé, že nejvíce nových pracovních míst přinesli projekty v rozmezí 201 – 700 milionů Kč, v rámci nichž investoři přislíbili vytvořit až 4 647 nových pracovních míst. Druhý největší počet pracovních míst přináší projekty do 100 milionů Kč.
56
V rozmezí 1 201 – 1 500 milionů Kč zde byly realizovány pouze tři projekty, které přinesly pouhých 712 nových pracovních míst, což je nejméně v rámci jednotlivých velikostí projektů. Pokud bychom vzali v úvahu i tu skutečnost, že projekty vytváří nejen přímá pracovní místa, ale i nepřímá, je tu velká pravděpodobnost, že vznik nepřímých pracovních míst bude vyvolán nejspíše realizací největších projektů. Ve sledovaném období byla největším projektem ve zdejším kraji, dle materiálů udělených pobídek agentury CzechInvest, investice korejské společnosti SUNGWOO HITECH s.r.o., které byla přiznána investiční pobídka v roce 2006 a jejíž celková výše investice činí 2 357,89 milionů Kč.
5.2 Ústecký kraj Rozloha: 5 335 km2 (6,8 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 823 173 (k 31.12.2005) Hustota osídlení: 154 obyvatel na km2 Míra nezaměstnanosti: 13,8 % 109
5.2.1 Vývoj míry nezaměstnanosti Po revoluci v roce 1989 docházelo v tomto kraji k restrukturalizaci velkých podniků velmi pomalu a vytvářením nových malých a středních podniků došlo k silné redukci zemědělské výroby. Silně stagnuje také stavební činnost a tím dochází k rychlému nárůstu nezaměstnanosti, která i v třetím tisíciletí patří k nejvyšším v České republice. 110 Tímto se daný kraj řadí zajisté též mezi regiony chudší a strukturálně postižené. Jak se zde vyvíjela nezaměstnanost v období let 2001 – 2006 nám ukazuje následující tabulka, která je též doplněna grafem.
109
Ústecký kraj – Charakteristika kraje: http://www.kr-ustecky.cz/vismo5/dokumenty2.asp?u=450018&id_org=450018&id=850835&p1=95306, citace 25.6..2007 110 Ústecký kraj – Historie a současnost: http://www.kr-ustecky.cz/vismo5/dokumenty2.asp?u=450018&id_org=450018&id=850435&p1=92906, citace 25.6..2007
57
Tabulka 24: Vývoj míry nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (v %) Rok Ústecký kraj ČR
2001 13,3 8,1
2002 12,7 7,3
2003
2004 14,5 8,3
13 7,8
2005 14,5 7,9
2006 13,8 7,7
Zdroj: ČSÚ
Graf 9: Vývoj míry nezaměstnanosti v Ústeckém kraji v letech 2001 – 2006 16
Nezaměstnanost (%)
14 12 10 8 6 4 2 0 2001
2002
2003 2004 Ústecký kraj ČR
2005
2006
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
I zde se ukázalo, že míra nezaměstnanosti je zde mnohem vyšší než průměr v celé České republice. Mezi roky 2001 - 2002 se zde objevil mírný pokles, ale pak se míra opět začala zvyšovat. V letech 2004 - 2005 míra nezaměstnanosti stagnovala a mírný pokles je vidět v roce 2006. Opět si zde ukážeme, jaký vliv na tento trend mohli mít přislíbená nově vytvořená pracovní místa na základě investičních pobídek. Tabulka 25: Nově vytvořená pracovní místa v Ústeckém kraji Rok Nová pracovní místa
2001 1028
2002 2224
2003 2869
2004 736
2005 1491
2006 8191
Zdroj: CzechInvest – Udělené pobídky (zpracovatelský průmysl); Udělené investiční podpory (tech centra a str. služby); Udělené finanční podpory (tvorba nových pracovních míst), vlastní výpočty
Ve sledovaném období bylo přislíbeno vytvořit celkem 16 539 nových pracovních míst. Tvorba nových pracovních míst zde měla rostoucí tendenci v letech 2001 – 2003, pak došlo v následujícím roce ke snížení a poté se počet začal opět zvyšovat. Mezi roky 2005 - 2006 došlo skoro k 5,5 % nárůstu v počtu přislíbených nových pracovních míst. Opět zde můžeme předpokládat, že velkou mírou tento trend podpořil Program pro podporu
tvorby
nových
pracovních
míst
v regionech
postižených
největší
58
nezaměstnaností. Mohli bychom zde říci, že i když počty nových pracovních míst byly ve sledovaném období poměrně velké, míra nezaměstnanosti se v rámci celého kraje nijak výrazně nepoklesla. Ještě se spíše zvyšovala.
5.2.2 Nově vytvářená pracovní místa dle jednotlivých sektorů Zde si ukážeme, jakými počty nově vytvářených pracovních míst ovlivňují zdejší trh práce jednotlivé průmyslové sektory v letech 2001 – 2006. Tabulka 26: Tvorba nových pracovních míst dle jednotlivých sektorů v Ústeckém kraji Průmyslový sektor Automobilový Elektronický Elektrotechnický Plastikářský Ostatní Chemický Strojírenský Potravinářský Sklářský Kovozpracující Ocelářský Polygrafický Dřevozpracující Textilní Papírenský CELKEM
Počet projektů 29 5 4 9 11 8 11 2 2 2 1 1 1 2 1 89
Přislíbená nová Výše pobídkových investic (v pracovní místa mil. Kč) 6588 30760,67 4938 6007,55 1562 2075,05 1070 6747,73 607 2397,74 587 13815,72 548 2788,9 300 3302,6 99 1366,44 85 418,5 356 50 1050 45 30 552,36 30 567,1 725 0 16539 72931,36
Zdroj: CzechInvest – Udělené pobídky (zpracovatelský průmysl); Udělené investiční podpory (tech. centra a str. služby); Udělené finanční podpory (tvorba nových pracovních míst), vlastní výpočty
Z daných údajů je zřejmé, že v Ústeckém kraji bylo ve sledovaném období z celkového počtu 89 realizovaných projektů nejvíce přislíbených pracovních míst v průmyslu automobilovém, a to ve výši 6 588 míst na základě 29 projektů. Jako druhý v pořadí je průmysl elektronický a třetí průmysl elektrotechnický. Do budoucna se proto určitě vyplatí podporovat projekty v těchto sektorech, neboť by mohly přinést v těchto sektorech další viditelný nárůst v pobídkově vytvořených pracovních místech. Nejméně oblíbená průmyslová odvětví jsou zde průmysl ocelářský, dřevozpracující, textilní polygrafický.
59
5.2.3 Investiční projekty a nově vytvářená pracovní místa V této části si zhodnotíme, které projekty se nejvíce podílejí na tvorbě nových pracovních místa a jak mohou ovlivnit zdejší trh práce. Údaje v následující tabulce vychází z projektů, které byly v Ústeckém kraji podpořeny pobídkami ve zpracovatelském průmyslu, v oblasti technologických a strategických center a finančních podpor na tvorbu nových pracovních míst v letech 2001 – 2006. Tabulka 27: Tvorba nových pracovních míst na základě velikosti investice v Ústeckém kraji Velikost projektu Počet Nová pracovní Celkové investice (mil. Kč) projektů místa (v mil. Kč) 0 - 100 101 - 200 201 - 700 701 - 1200 1201 - 1500 1501 a více
19 7 35 13 2 13
1740 312 3199 1646 86 9556
790,72 1134,8 13515,18 12299,71 2466 42724,95
Nová pracovní místa na 1 mil. Kč pobídkové investice 2,2005 0,2749 0,2367 0,1338 0,0348 0,2237
Zdroj: CzechInvest – Udělené pobídky (zpracovatelský průmysl); Udělené investiční podpory (tech. centra a str. služby); Udělené finanční podpory (tvorba nových pracovních míst), vlastní výpočty
Z tabulky 27 můžeme konstatovat, že se i v Ústeckém kraji v daném období na tvorbě nových pracovních míst nejvíce podílí projekty s velikostí do 100 milionů korun. Tyto projekty zde vytváří na 1 milion Kč pobídkové investice přes 2 nová pracovní místa. Je toskoro 10krát více než u největších projektů. Je zajímavé, že tyto projekty tvoří pouze investice do strategických a technologických center a finanční podpory. Ani jeden projekt do 100 milionů korun zde nebyl realizován ve zpracovatelském průmyslu. Druhý nejlepší výsledek mají projekty v rozmezí 101 – 200 milionů Kč, které tvoří na 1 milion pobídkové investice 0,2749 nového pracovního místa, což je 7krát méně než projekty do 100 milionů Kč. Nejvíce zde ovlivňují trh práce největší projekty, díky nimž by mělo být vytvořeno až 9 556 nových pracovních míst, což je 57,8 % z celkového počtu vytvořených míst. Tyto projekty zajisté přispějí velkou měrou k tvorbě nepřímých pracovních míst.
60
5.3 Středočeský kraj Rozloha: 11 016 km² Počet obyvatel: 1 171 200 (stav k 30.9.2006) Hustota osídlení: 104 obyvatel na km² Míra nezaměstnanosti: 5,3 % (stav k 31.12.2006) 111
5.3.1 Vývoj míry nezaměstnanosti Středočeský kraj se řadí mezi největší kraje České republiky. Je zde rozvinutá zemědělská a průmyslová výroba. V dnešní době jsou za hlavní stěžejní průmyslová odvětví považovány strojírenství, chemie a potravinářství, které se podílí největší měrou na zaměstnanosti. Dříve zde nominovaly tradiční obory jako těžba uhlí, ocelářství a kožedělný průmysl. Z těchto oborů v 90. letech vzešla v některých oblastech kraje velká řada nezaměstnaných. 112 I zde to byl velký zásah do struktury zaměstnanosti. Přesto tento kraj nepatří mezi strukturálně postižené regiony. Jak se zde nezaměstnanost vyvíjí v posledních letech nám doloží následující tabulka a graf. Opět je zde sledováno období 2001 – 2006. Tabulka 28: Vývoj míry nezaměstnanosti ve Středočeském kraji (v %) Rok Středočeský kraj ČR
2001 6,7 8,1
2002 4,9 7,3
2003 5,2 7,8
2004 5,4 8,3
2005 5,2 7,9
2006 5,3 7,7
Zdroj: ČSÚ
111
Středočeský kraj – Statistické informace: http://www.kr-stredocesky.cz/stredocesky-kraj/statisticke-udaje, citace 25.5.2007 112 Středočeský kraj – Informace o kraji: http://www.kr-stredocesky.cz/stredocesky-kraj/informace-o-kraji, citace 25.5.2007
61
Graf 10: Vývoj míry nezaměstnanosti ve Středočeském kraji v letech 2001 – 2006
Nezaměstnanost (%)
9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2001
2002
2003 2004 Středočeský kraj ČR
2005
2006
Zdroj: ČSÚ, vlastní úprava
Z tabulky 28 a grafu 10 je zřejmé, že v letech 2001 – 2006 je míra nezaměstnanosti nižší oproti republikovému průměru. K nejvýraznějšímu snížení nezaměstnanosti došlo mezi roky 2001 – 2002, kdy míra nezaměstnanosti poklesla o 1,8 %. Poté můžeme hlavně z grafu vysledovat kolísavý trend. Míra nezaměstnanosti se v dalších obdobích nijak výrazně neodlišovala. Pokud vezmeme v úvahu, že v roce 2004 v tomto kraji získala druhou největší investiční pobídku v historii České republiky firma Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech s.r.o. 113 , která přislíbila vytvořit dle materiálů o udělených investičních pobídkách až 3 000 nových pracovních míst, určitě bychom očekávali vyšší pokles celkové nezaměstnanosti v daném kraji, než je ve skutečnosti. V okrese Kolín, kde byla automobilka postavena, se v letech 2004 – 2006 snížila míra nezaměstnanosti dle údajů MPSV o 2,18 % 114 . Z toho lze vyvodit, že určitý vliv na snížení míry nezaměstnanosti zde pobídkově vytvořená pracovní místa určitě měly. Lze se také ale domnívat, že dotace na nově vytvořená pracovní místa vedla částečně také k přetahování zaměstnanců nežli k zaměstnávání nezaměstnaných registrovaných na úřadech práce. Velmi zajímavé by k prozkoumání také bylo, kdyby daná firma poskytla informace o svých zaměstnancích, podle nichž by jsme mohli zjistit, kolik zaměstnanců je cizinců a kolik českých občanů. Tyto informace ale bohužel nejsou k dispozici.
113
Tato firma vystavěla automobilku TPCA v Kolíně. Investiční pobídky získala na základě investice ve výši 23,5 mld. Kč. 114 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) – Statistická ročenka trhu práce v České republice 2006: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/stro2006.pdf, citace 26.5.2007 Dle údajů byla míra registrované nezaměstnanosti v okrese Kolín 8,76 % v roce 2004, 8,2 % v roce 2005 a 6,6 % v roce 2006.
62
Dále si názorně ukážeme, jak se vyvíjeli počty nových pracovních míst ve Středočeském kraji na základě poskytnutých investičních pobídek v letech 2001 – 2006. Tabulka 29: Nově vytvořená pracovní místa ve Středočeském kraji Rok Nová pracovní místa
2001 2545
2002 894
2003 4808
2004 3945
2005 1894
2006 1536
Zdroj: CzechInvest – Udělené pobídky (zpracovatelský průmysl); Udělené investiční podpory (tech. centra a str. služby); Udělené finanční podpory (tvorba nových pracovních míst), vlastní výpočty
Ve sledovaném období bylo ve Středočeském kraji celkově přislíbeno vytvořit 15 622 nových pracovních míst, což činí 15,4 % z celkového celorepublikového počtu pobízených nových pracovních míst. Dále lze říci, že zatímco celostátní průměr byl ve sledovaném období kolem 7 233 nových míst, ve Středočeském kraji to bylo až dvakrát více. Největší počet míst byl přislíben v roce 2003 a 2004. Nejméně v roce 2002. V posledních dvou letech můžeme zpozorovat klesající trend. Může to být i díky Programu na tvorbu nových pracovních míst v regionech s nejvyšší nezaměstnaností, mezi které Středočeský kraj nepatří. Na základě novely zákona o investičních pobídkách, dle které se zpřísňuje poskytování
investičních
pobídek,
bude
tento
vývoj
pokračovat
s největší
pravděpodobností i v budoucnu.
5.3.2 Nově vytvářená pracovní místa dle jednotlivých sektorů I ve Středočeském kraji se podíváme na to, ve kterých průmyslových sektorech bylo přislíbeno vytvořit nejvíce pobídkových pracovních míst. Ke zhodnocení využijeme údaje z následující tabulky.
63
Tabulka 30: Tvorba nových pracovních míst dle jednotlivých sektorů ve Středočeském kraji Průmyslový sektor Automobilový Elektronický Ostatní Strojírenský Plastikářský Zdravotnický Kovozpracující Letecký IT Biotechnologie Dřevozpracující Přesné strojírenství Chemický CELKEM
Počet projektů 29 9 7 5 6 2 2 1 3 1 1 1 1 68
Přislíbená nová pracovní místa 7920 4326 1353 652 451 303 208 176 114 80 22 17 0 15622
Výše pobídkových investic (v mil. Kč) 39686,61 8439,88 2280,34 1624,2 3743,04 2193 976,22 1049,85 245,88 1565 186,5 24 489,35 62503,87
Zdroj: CzechInvest – Udělené pobídky (zpracovatelský průmysl); Udělené investiční podpory (tech. centra a str. služby), vlastní výpočty
Ve Středočeském kraji z celkového počtu 68 projektů bylo nejvíce pracovních míst na základě investičních pobídek přislíbeno vytvořit v automobilovém průmyslu, a to 7 920 míst. Je to více jak 50 % z celkového počtu přislíbených pracovních míst. Jako druhý je zde v počtu pracovních míst průmysl elektrotechnický a třetí průmysl tzv. ostatní. Nejméně pracovních míst je přislíbeno vytvořit v průmyslovém odvětví biotechnologie, dřevozpracujícím průmyslu a přesném strojírenství, které přináší jen několik desítek pracovních míst.
5.3.3 Investiční projekty a nově vytvářená pracovní místa Také ve Středočeském kraji se podíváme na to, jaké projekty měli největší přínos pro zdejší trh práce. Údaje v následující tabulce vychází z projektů, které byly ve Středočeském kraji podpořeny pobídkami ve zpracovatelském průmyslu a v oblasti technologických a strategických center v období 2001 – 2006.
64
Tabulka 31: Tvorba nových pracovních míst na základě velikosti investice ve Středočeském kraji Velikost projektu (mil. Kč) 0 - 100 101 - 200 201 - 700 701 - 1200 1201 - 1500 1501 a více
Počet Nová pracovní Celkové investice projektů místa (v mil. Kč) 16 2 31 11 2 6
1551 192 4236 2874 385 6384
571,24 311,5 11830,75 10208,38 2616 36966
Nová pracovní místa na 1 mil. Kč pobídkové investice 2,7151 0,6164 0,3580 0,2815 0,1472 0,1727
Zdroj: CzechInvest – Udělené pobídky (zpracovatelský průmysl); Udělené investiční podpory (tech. centra a str. služby), vlastní výpočty
Na základě údajů v tabulce 31 můžeme konstatovat, že se i ve Středočeském kraji ve sledovaném období na tvorbě nových pracovních míst nejvíce podílí menší projekty s velikostí do 100 milionů Kč. Projekty v této skupině vytváří v průměru 2,7 pracovního místa na 1 milion Kč pobídkové investice. Dle propočtů je to více jak 15krát více než u největších projektů. Dané projekty vychází pouze ze zpracovatelského průmyslu a strategických a technologických center a to proto, že Středočeský kraj nesplňuje podmínky kvalifikace pro získání finanční podpory v rámci Programu na podporu tvorby nových pracovních míst. Druhý nejlepší výsledek mají i v tomto kraji projekty svojí velikostí v rozmezí 101 – 200 milionů Kč, které tvoří kolem 0,62 nového pracovního místa na 1 milion Kč pobídkové investice. Trh práce zde nejvíce ovlivňují největší projekty, které by měly vytvořit v budoucnu až 6 384 nových pracovních míst, což je v průměru 40,9 % z celkového počtu vytvořených míst v daném období v tomto kraji. I zde lze předpokládat, že největší projekty přispějí velkou měrou k tvorbě nepřímých pracovních míst.
65
Závěr Investiční pobídky se řadí mezi důležitá řešení, pomocí kterých vláda ČR podporuje vznik nových pracovních míst. V oblastech postižených vysokou nezaměstnaností a nejen tam, mohou představovat pro mnoho lidí tato místa novou příležitost, jak získat zaměstnání. Cílem této práce bylo zhodnocení vývoje počtu nových pracovních míst na základě poskytnutých investičních pobídek a jejich vlivu na vývoj míry nezaměstnanosti. Nejprve jsem se věnovala investičním pobídkám po jejich teoretické stránce a systému jejich poskytování v České republice. Pro praktickou část bylo důležité popsat existující druhy investičních pobídek v ČR, jejichž poskytování má pod patronátem agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Mezi ně patří pobídkové programy pro zpracovatelský průmysl, technologická centra a strategické služby a nejnověji finanční podpory na tvorbu nových pracovních míst v regionech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Ve spojitosti s investičními pobídkami bylo potřeba zmínit pojem přímé zahraniční investice. Investiční pobídky vznikly hlavně z důvodu přilákání zahraničních investorů do naší republiky, s úmyslem odstartovat ekonomický růst, který byl v 90. letech v rámci transformace naší země velmi neuspokojivý. Bez přímých zahraničních investic by nejspíš investiční pobídky ani nevznikly. Systém od počátku oslovoval především zahraniční investory. Po vysvětlení základních pojmů a teorií přímých zahraničních investic jsem přistoupila k zhodnocení přílivu těchto investic v letech 2001 – 2006. Příliv PZI má během sledovaného období kolísavý trend, který je zajisté zapříčiněn i vládou ČR, která v daných letech uskutečňovala, v rámci privatizace, prodej státních podílů v mnoha významných podnicích. Protože se praktická část této práce týká především zhodnocení vývoje přislíbeného počtu nově vytvořených pracovních míst pobídkovými firmami a odhadu jejich vlivu na nezaměstnanost, bylo nutné si v teoretické části vysvětlit základní pojmy týkající se trhu práce. Důležité bylo zmínit rozdíl metod při zjišťování míry nezaměstnanosti. V této práci jsme pracovala převážně s údaji o nezaměstnanosti, jenž jsou publikovány Českým statistickým úřadem, který plně využívá k výpočtu míry nezaměstnanosti mezinárodně uznávanou metodologii ILO, tedy přístup založený na výběrovém šetření. Naproti tomu
66
české úřady práce uvádějí tzv. registrovanou míru nezaměstnanosti, která vychází z jiné metodiky a bývá označována za nepřesnější. V praktické části jsem se nejdříve věnovala analýze vývoje počtu nových pracovních míst přislíbených vytvořit pobídkovými firmami na základě investičních pobídek v rámci celé České republiky a to v letech 2001 – 2006. Vývoj těchto pracovních míst jsem hodnotila podle jednotlivých druhů pobídek – tedy udělených pobídek ve zpracovatelském průmyslu, udělených podpor pro technologická centra a strategické služby a také dle udělených finančních podpor na podporu tvorby nových pracovních míst v regionech s největší mírou nezaměstnanosti a jednotlivě pak podle umístění investičních projektů, podle původu země investora a podle odvětví. Co se týká zpracovatelského průmyslu dle umístění investice, tak nejvíce nových pracovních míst bylo přislíbeno vytvořit v Ústeckém kraji. Největším tvůrcem těchto pracovních míst mezi investory bylo za sledované období Německo, které přislíbilo celkově vytvořit skoro dvakrát více pracovních míst než druhé Japonsko. Mezi odvětvími ve zpracovatelském průmyslu v tvorbě nových pracovních míst vede s velmi výrazným náskokem automobilový průmysl. V hodnocení vynaložených nákladů na tvorbu nových pracovních míst a rekvalifikace bylo zjištěno, že ve sledovaném období docházelo pravidelně k jejich nárůstu. Výjimkou byl podle výpočtů pouze rok 2005, ale nelze to brát za relevantní stanovisko, protože za tento rok nejsou získané údaje k daným propočtům kompletní a podle předešlého trendu se můžeme domnívat, že i v tomto roce došlo k nárůstu oproti předešlému roku. Historicky nejvyšší byly tyto náklady v roce 2006, kdy výše nákladů dosáhla částky přes 2 miliardy Kč. V rámci udělených podpor pro technologická centra a strategické služby dle umístění investice jasně vévodí kraj Hlavní město Praha, kde je počet nově vytvořených pracovních míst skoro dvakrát vyšší než v Jihomoravském kraji, který je na druhém místě. Ústecký kraj, který vévodil v počtu daných míst ve zpracovatelském průmyslu, je zde téměř na posledním místě. Je vidět, že se projekty v této oblasti moc neujaly. Co se týká rozlišení dle původu země investora, tak v této skupině jasně vítězí USA, které naproti Německu, jež vévodilo ve zpracovatelském průmyslu. USA přislíbily vytvořit více než dvakrát více pracovních míst než Německo. Mezi odvětvími zde vedou odvětví tzv. ostatní, jejichž nová místa znatelně předčí všechny ostatní odvětví. Oproti automobilovému průmyslu
67
je odvětvím tzv. ostatní přislíbeno vytvořit až 7krát více nových pracovních míst. Co se týká nákladů spojených s školením a rekvalifikacemi u technologických center a strategických služeb, byl v daném období zaznamenám jejich mírný nárůst až do roku 2004,kdy došlo k výraznému nárůstu, v roce 2005 došlo naopak k poklesu nákladů a v roce 2006 znovu k mírnému zvýšení těchto nákladů. Můžeme zde tedy sledovat kolísavý vývoj. Nejnověji poskytovanou investiční podporou je finanční podpora na tvorbu nových pracovních míst v regionech postižených největší nezaměstnaností, která je poskytována od června roku 2004. Proto se zde sledované období zkrátilo jen na roky 2004 – 2006. Dle umístění projektu zde nejvíce pracovních míst bylo na základě této podpory přislíbeno vytvořit v Moravskoslezském kraji, kde je průměrná míra nezaměstnanosti druhá největší v České republice. O něco méně pracovních míst je přislíbeno vytvořit v rámci této podpory v Ústeckém kraji. Dle země původu investora, v rámci finančních podpor, vévodí investoři z Nizozemí a velmi slibné druhé místo získali investoři z České republiky. Dle zkoumání počtu míst podle odvětví bylo zjištěno, že nejvíce přínosný v tvorbě počtu nových pracovních míst je sektor elektrotechnický. Na závěr dané analýzy vývoje přislíbeného počtu nových pracovních míst podpořených investiční pobídkou, jsem se snažila, odpovědět na stále diskutovanou otázku, zda mají nově vytvořená pracovní místa pobídkovými investory vliv na nezaměstnanost v ČR. Vycházela jsem z počtu přislíbených pracovních míst dle umístění investic (tedy podle jednotlivých krajů) a míry nezaměstnanosti udávané Českým statistickým úřadem k dni 31.12.2006. Pro zhodnocení jsem využila korelační analýzu. Výsledkem daného výpočtu je, že mezi mírou nezaměstnanosti a počtem přislíbených nově vytvořených pracovních míst je velmi slabá závislost a tudíž se nedá říci, že by tato pracovní místa výrazným způsobem ovlivňovala nezaměstnanost v rámci celé ČR. V závěru praktické části jsem se zaměřila na zhodnocení vlivu pobídkově vytvořených nových pracovních míst na regionální trhy práce. Ke svému zhodnocení jsem si vybrala kraj Moravskoslezský, Ústecký a Středočeský. Snažila jsem se ukázat, jestli tato místa měla nějaký pozitivní vliv na vývoj míry nezaměstnanosti a které projekty dle své velikosti nejvíce přispívají k tvorbě nových pracovních míst. V Moravskoslezském kraji se počty nově vytvářených pracovních míst v posledních letech rok od roku zvyšují a je zde zaznamenán i pokles nezaměstnanosti v rámci celého kraje, takže se lze domnívat,
68
že podpořená pracovní místa se neminula účinkem. Nejvíce pobídkově vytvořených pracovních míst zde přináší automobilový průmysl. Dále jsem zde hodnotila velikosti projektů ve vztahu k nově vytvářeným pracovním místům na 1 milion Kč pobídkové investice. Z daného hodnocení zde nejlépe vyšly projekty s výší investic do 100 milionů Kč, na něž připadá nejvíce nově vytvářených pracovních míst. V Ústeckém kraji, kde je míra nezaměstnanosti též vyšší než průměr ČR se na celkové míře nezaměstnanosti pobídkově podpořená pracovní místa nijak zvlášť neprojevila. Až v roce 2006 došlo k jejímu výraznějšímu snížení. Automobilový průmysl je zde v tvorbě nových pracovních míst na prvním místě. Nejvíce pracovních míst na 1 milion Kč pobídkové investice i zde tvoří projekty ve velikosti do 100 milionů Kč. Jako posledním sledovaným krajem je Středočeský kraj, kde byl realizován projekt, který získal v roce 2004 historicky druhou nejvyšší investiční pobídku v České republice. Tímto projektem byla stavba automobilky TPCA v Kolíně. Výrazný pokles celkové míry nezaměstnanosti v daném kraji ze zjištěných údajů o míře nezaměstnanosti v následujících letech bohužel nezaznamenáme. V okrese Kolín poklesla míra nezaměstnanosti jen o 2 %. I zde bychom předpokládali větší pokles, jelikož zde bylo přislíbeno vytvořit až kolem 3 000 nových pracovních míst. Také zde je na prvním místě v tvorbě nových pracovních míst automobilový průmysl. I zde vytváří na 1 milion Kč pobídkové investice nejvíce pracovních míst projekty velikostí do 100 milionů Kč. Myslím si, že vyšší podpora pro regiony s vysokou mírou nezaměstnanosti, jako jsou Moravskoslezský a Ústecký kraj, o kterou je v poslední době usilováno, může tato podpora napomoci k vyvážené koncentraci průmyslové výroby a tím může dojít i k výraznějšímu zlepšení situace na tamních trzích práce než byla doposud zaznamenána. Na trh práce konkrétně z pohledu vývoje míry nezaměstnanosti z hlediska investičních pobídek působí zajisté i další faktory, jako je např. vzdělanostní struktura pracovníků, schopnost naší ekonomiky se přizpůsobit různým strukturálním a technologickým změnám, které sebou dané investiční projekty přináší. Důležité je zmínit také to, že nejsou k dispozici údaje pobídkových firem o obsazování pracovních míst cizinci, dále kolik pracovních míst je obsazováno z řad registrovaných nezaměstnaných na úřadech práce nebo kolik lidí bylo přijato na tato místa z řad zaměstnaných. Pokud by se tato práce dále
69
hlouběji věnovala této problematice a byla by zde možnost získat od firem tyto údaje, mohli bychom dojít k ještě podrobnější analýze vlivu pobídkově podpořených pracovních míst na trh práce a hlavně jejich vlivu na vývoj míry nezaměstnanosti. Z mé strany zde byla snaha oslovit některé firmy, které ve sledovaném období vytvářely největší počet pracovních míst o možné poskytnutí takových údajů, ale odezva byla negativní, ve většině případech žádná. V této práci dále nebylo možné zkonfrontovat údaje předpokládaných nových pracovních místech s údaji o skutečně vytvořených pracovních místech, protože v době zpracování této práce nebyla dostupná žádná ucelená statistika o skutečně vytvořených pracovních místech ve sledovaném období 2001 - 2006. Je možno říci, že jedním z důvodů může být utajení firemních informací z konkurenčního hlediska. Mohli bychom to nazvat i netržním chováním. Na základě těchto úskalí vyplývají určitá doporučení pro praktickou hospodářskou politiku v rámci poskytování investičních pobídek jako veřejné podpory, která bych zde ráda zmínila. Je to především zlepšení transparentnosti ve vydávání a zveřejňování reportů a statistických dat agenturou CzechInvest, Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, protože bez ucelených údajů nelze zpracovávat přesné komparace. Myslím si, že veřejná podpora se rovná veřejná informace, a proto by měly výše zmíněné instituce a pobídkové firmy veřejně lépe spolupracovat. Tato práce evokuje určitě celou řadu otazníků v oblasti poskytování investičních pobídek (včetně vlivu investičních pobídek na trh práce) a ty mohou být podnětem pro zpracování dalších prací vztahujících se k tomuto tématu.
70
Přílohy Příloha 1: Grafické schéma postupu vyřizování záměru získat investiční pobídku
Zdroj: CzechInvest
Příloha 2: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR v letech 2001 - 2006 KRAJ Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský CELKEM ČR
2001 3,9 6,7 5,6 5,8 7,4 13,3 6,2 6,1 6,4 6,1 8,5 10,4 8,5 14,3 8,1
2002 3,6 4,9 5,0 4,7 7,5 12,7 4,7 4,2 7,2 5,1 7,6 9,6 7,9 13,3 7,3
2003 4,2 5,2 5,2 5,3 6,4 13,0 6,1 5,8 7,6 5,3 8,0 9,6 7,5 14,7 7,8
2004 3,9 5,4 5,7 5,8 9,4 14,5 6,4 6,6 7,0 6,8 8,3 12,0 7,4 14,5 8,3
2005 3,5 5,2 5,0 5,1 10,9 14,5 6,5 4,8 5,6 6,8 8,1 10,0 9,4 13,9 7,9
2006 2,7 5,3 5,7 5,6 9,2 13,8 7,0 6,3 6,9 7,1 8,8 9,0 7,8 12,6 7,7
Zdroj: Český statistický úřad
71
Příloha 3: Udělené investiční pobídky ve zpracovatelském průmyslu v letech 2001 - 2006 Společnost Dura Automotive CZ, s.r.o. METAL PROGRES Strakonice spol. s r.o. Schwan - STABILO ČR, s.r.o. MEYSTER CZ, s.r.o. Collins & Aikman Automotive s.r.o. PLOMA, a.s. Karlovarské minerální vody, a.s. ESAB VAMBERK, s.r.o. Continental Teves Czech Republic, s.r.o. KARSIT s.r.o. Federal - Mogul Friction Products a.s. JUTA a.s. ONTEX CZ, s.r.o. Siemens Automobilové systémy s.r.o. OSRAM Bruntál spol. s r.o. Dura Automotive Systems CZ, s.r.o. Timken Česká Republika s.r.o. SENIOR, spol. s r.o. FOXCONN CZ s.r.o. Panasonic Mobile & Automotive Systems Czech, s.r.o. DAIHO (CZECH) s.r.o. PROWELL s.r.o. VALEO AUTOKLIMATIZACE s.r.o. MITSUBISHI ELECTRIC AUTOMOTIVE CZECH s.r.o.
automobilový automobilový kosmetický automobilový automobilový dřevozpracující potravinářský kovozpracující automobilový automobilový automobilový chemický papírenský automobilový elektrotechnický automobilový automobilový automobilový elektrotechnický
Investice mil. Nově vytvořená Okres CZK pracovní místa Německo 652,00 200 Strakonice Francie 1 914,10 402 Strakonice Německo 549,46 200 Český Krumlov Itálie 373,40 80 Strakonice Belgie 213,88 150 Hodonín ČR 325,60 59 Hodonín Nizozemí 365,00 130 Karlovy Vary Nizozemí 415,43 34 Rych. nad Kněž. Německo 2 181,00 670 Jičín ČR 435,00 310 Náchod Velká Británie 595,00 195 Rych. nad Kněž. ČR 833,70 83 Trutnov Belgie 536,00 123 Semily Německo 1 275,00 432 Nový Jičín Německo 860,27 438 Bruntál Německo 491,00 294 Nový Jičín Nizozemí 684,00 350 Olomouc Švýcarsko 330,20 200 Olomouc Nizozemí 2 840,00 1 930 Pardubice
elektronický strojírenský papírenský automobilový
Japonsko Japonsko Německo Francie
8 425,00 617,80 736,16 1 913,00
1 182 300 65 877
automobilový
Japonsko
1 277,00
235
Sektor
Jihočeský Jihočeský Jihočeský Jihočeský Jihomoravský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Olomoucký Olomoucký Pardubický
Rozhodnutí - rok 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001
Pardubice Plzeň - město Rokycany Rakovník
Pardubický Plzeňský Plzeňský Středočeský
2001 2001 2001 2001
Kladno
Středočeský
2001
Země původu
Kraj
72
Společnost
Sektor
Země původu
Aisan Bitron Czech s.r.o. LOGIT, s.r.o. AGC Automotive Czech a.s. Lovochemie, a.s. CHEMOPETROL, a.s. VELVETA a.s. Magnesium Elektron Recycling CZ s.r.o. FUJIKOKI CZECH s.r.o. METAL Ústí n. L., a.s. TG Safety Systems Czech, s.r.o. SETUZA a.s. VITRABLOK, a.s. KOITO CZECH s.r.o. Holzwerke WIMMER s.r.o. BOSCH DIESEL s.r.o. TRUSTFIN - VANGUARD a.s. INDET SAFETY SYSTEMS a.s. SKV s.r.o. ROHDE & SCHWARZ závod Vimperk, s.r.o. PEGAS - NT a.s. Saint – Gobain Vertex, a.s. Nejdecká česárna vlny, a.s.
automobilový textilní sklářský chemický chemický textilní kovozpracující elektrotechnický automobilový automobilový potravinářský sklářský automobilový dřevozpracující automobilový strojírenský chemický strojírenský elektronický textilní sklářský textilní
Japonsko Lucembursko ČR ČR ČR ČR Velká Británie Japonsko Německo Japonsko ČR Itálie Japonsko Německo Německo USA Japonsko Německo Německo ČR Německo Velká Británie
RUBENA a.s. VEBA, textilní závody a.s. DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. WALMARK, a.s. HK Konstrukce s.r.o. Mölnlycke Health Care Klinipro s.r.o. Visteon-Nichirin-Czech, s.r.o.
chemický textilní automobilový potravinářský strojírenský zdravotnický gumárenský
ČR ČR Japonsko ČR Nizozemí Švédsko USA
Investice mil. CZK 664,90 207,60 1 173,00 1 240,00 7 852,90 359,50 403,00 388,10 620,80 499,00 362,60 193,44 2 634,00 1 384,48 8 507,00 601,00 487,00 706,00 606,00 1 133,00 3 676,00 605,00
Nově vytvořená pracovní místa 170 30 88 0 40 0 64 110 75 100 0 11 340 82 1 485 192 50 800 260 45 182 60
590,00 407,00 9 575,00 275,00 250,00 420,20 185,30
46 0 936 90 60 150 34
Okres
Kraj
Louny Louny Teplice Litoměřice Most Děčín Most Louny Ústí nad Labem Chomutov Ústí nad Labem Teplice Louny Havlíčkův Brod Jihlava Vsetín Vsetín Praha Prachatice Znojmo Znojmo Karlovy Vary Náchod, Hradec Králové Náchod Liberec Frýdek - Místek Frýdek - Místek Karviná Karviná
Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Vysočina Vysočina Zlínský Zlínský Hl. město Praha Jihočeský Jihomoravský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský
Rozhodnutí rok 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002
73
MUBEA - HZP s.r.o.
automobilový
Švýcarsko
Investice mil. CZK 388,40
MAFRA, a.s. Rieter CZ a.s.
polygrafický automobilový
Německo Švýcarsko
5 749,20 1 052,00
55 380
Olomouc, Praha Ústí nad Orlicí
RONAL CR s.r.o. F.X.MEILLER Slaný s.r.o.
kovozpracující automobilový
Lucembursko ČR
1 807,00 392,00
550 80
Pardubice, Jičín Kladno
Olomoucký Olomoucký, Hl. město Praha Pardubický Pardubický, Královéhradecký Středočeský
Electric Powersteering Components Europe s.r.o. SAI Automotive Bohemia s.r.o.
automobilový automobilový
Japonsko Německo
510,50 764,56
120 110
Kladno Mladá Boleslav
Středočeský Středočeský
IRCR Manufacturing s.r.o. KAUČUK, a.s. TOS VARNSDORF a.s. TRCZ s.r.o. Nemak Europe s.r.o. PULS investiční s.r.o. "HP – Pelzer k.s." AIR PRODUCTS spol. s r.o. Automotive Lighting s.r.o.
automobilový chemický strojírenský automobilový automobilový elektronický automobilový chemický automobilový
Nizozemí ČR ČR Japonsko Mexiko Německo Německo USA Rakousko
1 589,10 1 200,00 375,70 1 620,60 11 361,00 541,00 258,40 900,00 894,50
578 0 23 270 1 361 500 17 3 0
INVOS, spol. s r.o. LIPLASTEC s.r.o. IVG Colbachini CZ s.r.o. Vesuvius Solar Crucible, s.r.o. Mayr-Melnhof Säge Paskov s.r.o. Kovona Systém, a.s. Meopta - optika, a.s. Miele technika s.r.o. VERTEX GLASS MAT, s.r.o. IDEAL AUTOMOTIVE Bor s.r.o. KS Katalog - Servis, s.r.o.
plastikářský automobilový gumárenský sklářský dřevozpracující kovozpracující elektronický elektronický sklářský automobilový papírenský
Kanada, ČR Japonsko Itálie Velká Británie Rakousko ČR ČR, USA Německo Německo Německo Německo
498,00 413,00 323,90 276,10 1 529,00 201,00 296,50 659,00 400,00 565,00 359,50
67 58 69 47 140 110 126 200 28 300 68
Společnost
Sektor
Země původu
Nově vytvořená pracovní místa 55
Okres
Kraj
Prostějov
Příbram, Olomouc Středočeský, Olomoucký Most Ústecký Děčín Ústecký Litoměřice Ústecký Most Ústecký Chomutov Ústecký Louny Ústecký Děčín Ústecký Jihlava Vysočina Uherské Hradiště, Bruntál Zlínský, Moravskoslezský Liberec Liberecký Bruntál Moravskoslezský Frýdek - Místek Moravskoslezský Frýdek - Místek Moravskoslezský Karviná Moravskoslezský Přerov Olomoucký Olomouc Olomoucký Svitavy Pardubický Tachov Plzeňský Plzeň Plzeňský
Rozhodnutí rok 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003
74
Společnost
Sektor
Země původu
VDO Česká Republika, s.r.o. Baxter BioScience s.r.o. FIC CZ s.r.o. Sumikei Czech s.r.o. PEGUFORM PLASTIC, s.r.o. Behr Czech s.r.o.
elektronický zdravotnický elektronický automobilový automobilový automobilový
Německo Švýcarsko Nizozemí Japonsko ČR Německo
TI Automotive AC s.r.o. DONALDSON CZECH REPUBLIC s.r.o. Takada Industries Czech Republic s.r.o. Black & Decker (Czech) s.r.o. Frantschach Pulp & Paper Czech a.s. Aisan Bitron Louny s.r.o. Aoyama Automotive Fasteners Czech, s.r.o. První Elektro, a.s EPISPOL, a.s. Eaton Industries s.r.o. Zexel Valeo Compressor Czech, s.r.o. Zlín Precision s.r.o. Aisin Europe Manufacturing Czech s.r.o. HARTMANN - RICO a.s. Honeywell, spol. s r.o. Linde Sokolovská s.r.o. WITTE Nejdek spol. s r.o. Monroe Czechia s.r.o. Laird Technologies s.r.o. Sarnamotive Bohemia s.r.o. Shimano Czech Republic, s.r.o. Brose CZ spol. s r.o. SEMPERFLEX OPTIMIT s.r.o. Viroplastic CZ s.r.o.
automobilový automobilový automobilový elektrotechnický papírenský automobilový automobilový elektrotechnický chemický automobilový automobilový automobilový automobilový zdravotnický strojírenský chemický automobilový automobilový elektrotechnický plastikářský dopravní prostředky automobilový plastikářský plastikářský
Velká Británie Nizozemí Japonsko Nizozemí Nizozemí Japonsko Japonsko ČR ČR Nizozemí Japonsko Velká Británie Belgie Německo USA Německo Německo USA Velká Británie Švýcarsko Japonsko Německo Rakousko Itálie
Investice mil. CZK 6 271,00 1 974,00 523,00 606,00 1 743,00 1 166,00
Nově vytvořená pracovní místa 1 900 184 1 300 100 702 350
Okres
Kraj
Praha - východ Kolín Praha Mladá Boleslav Nymburk Mladá Boleslav
Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský
Rozhodnutí rok 2003 2003 2003 2003 2003 2003
609,00 252,00 162,10 1 541,00 725,00 795,30 885,00 132,67 971,00 1 695,00 1 868,80 628,40 925,00 568,94 380,00 1 978,50 696,00 468,00 973,00 371,43 2 339,00 1 324,60 443,44 327,36
263 150 60 1 300 0 72 39 35 31 1 182 475 145 140 300 326 2 440 289 190 64 410 150 50 28
Mladá Boleslav, Jablonec nad Nisou Chomutov Louny Ústí nad Labem Litoměřice Louny Litoměřice Chomutov Ústí nad Labem Chomutov Pelhřimov Zlín Písek Brno-venkov Brno-město Sokolov Karlovy Vary Liberec Liberec Liberec Karviná Vlčovice Nový Jičín Frýdek - Místek
Středočeský, Liberecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Vysočina Zlínský Jihočeský Jihomoravský Jihomoravský Karlovarský Karlovarský Liberecký Liberecký Liberecký Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský
2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004
75
Společnost
Sektor
Země původu
Technocrane s.r.o. VIZA AUTO CZ, s.r.o. Daikin Industries Czech Republic s.r.o. Lonza Biotec s.r.o. ESSA CZECH, spol. s r.o. Linde Frigera s.r.o.
elektronický automobilový elektrotechnický biotechnologie automobilový elektronický
Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech s.r.o. Mi-King s.r.o. TG Safety Systems Czech, s.r.o. Alcan Děčín Extrusions s.r.o. greiner packaging, s.r.o. Nachi Czech s.r.o. Inteplast CZ s.r.o Futaba Czech s.r.o. Steel Center Europe, s.r.o. KRONOSPAN OSB, spol. s r.o. Continental HT Tyres, s.r.o. Meister Moravia s.r.o. OV Media s.r.o. LINDE + WIEMANN CZ, s.r.o. Orfus s.r.o. SIAD Czech spol. s r.o. BOMAR, spol. s r.o. PEGAS - NW a.s. BLATA, s.r.o. Lohman & Rauscher s.r.o.
automobilový kovozpracující automobilový automobilový plastikářský automobilový plastikářský automobilový kovozpracující papírenský gumárenský automobilový dřevozpracující automobilový kovozpracující chemický strojírenský chemický automobilový zdravotnický
Německo Španělsko Belgie Nizozemí Španělsko Německo Japonsko, Francie Japonsko Japonsko Švýcarsko ČR Japonsko Španělsko Japonsko Japonsko Kypr Německo Belgie Německo Německo Nizozemí Itálie Rakousko ČR Česká republika Rakousko
ŠKODA AUTO a.s. Gondella CZ s.r.o. Technistone, a.s.
automobilový ostatní ostatní
Německo Belgie ČR, USA
Investice mil. CZK 464,30 425,00 2 977,00 1 565,00 790,00 1 175,22
Nově vytvořená pracovní místa 70 250 430 80 125 692
23 500,00 578,22 910,00 424,00 914,00 400,00 306,84 1 710,00 466,00 2 633,00 2 345,00 359,19 326,90 240,00 162,00 750,00 215,40 1 195,00 470,50 1 345,70
3 000 48 350 0 320 31 35 230 60 52 430 47 75 50 31 45 90 35 280 166
6 121,80 275,00 352,90
2150 30 60
Okres
Kraj
Plzeň - jih Plzeň Plzeň - město Kolín Praha - východ Beroun
Plzeňský Plzeňský Plzeňský Středočeský Středočeský Středočeský
Rozhodnutí rok 2004 2004 2004 2004 2004 2004
Kolín Kolín Chomutov Děčín Most Louny Chomutov Havlíčkův Brod Pelhřimov Jihlava Zlín Zlín Prachatice Břeclav Hodonín Brno-venkov Brno-město Znojmo Blansko Brno-město Mladá Boleslav, Rychnov nad Kněžnou Náchod Hradec Králové
Středočeský Středočeský Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Vysočina Vysočina Vysočina Zlínský Zlínský Jihočeský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský
2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005
Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký
2005 2005 2005
76
Společnost Cutisin, s.r.o. Siemens Automobilové systémy, s.r.o. Bang & Olufsen s.r.o. Stant Manufacturing s.r.o. Erich Jaeger, s.r.o. Moravia Timber s.r.o. Bekaert Bohumín s.r.o. Pramet Tools, s.r.o. Wienerberger cihelna Jezernice, spol. s r.o. Kappa Packaging Olomouc, s.r.o. Mora Aerospace, a.s. KYB Manufacturing Czech s.r.o. Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o. OLHO - Technik Czech s.r.o. Elkamet s.r.o. Eberspächer spol. s r.o. ASMO Czech s.r.o. STAVMEK s.r.o. Toyo Radiator Czech s.r.o. KOPOS KOLÍN, a.s. Saint-Gobain Sekurit CR spol. s r.o. Plastipak Czech Republic, s.r.o. Mubea, spol. s r.o. WAGON AUTOMOTIVE spol. s r.o. F.X. MEILLER Slaný s.r.o. Fresenius HemoCare CZ s.r.o. FEROX, a.s. Parker Hannifin Industrial s.r.o.
Sektor potravinářský automobilový elektronický automobilový automobilový dřevozpracující ostatní strojírenský stavební papírenský letecký automobilový elektronický elektronický plastikářský automobilový automobilový strojírenský strojírenský ostatní automobilový plastikářský automobilový automobilový automobilový zdravotnický strojírenský automobilový
Země původu ČR Německo Dánsko Velká Británie Německo Rakousko Belgie Švédsko Rakousko Nizozemí ČR Japonsko Velká Británie Německo Německo Německo Japonsko Belgie Japonsko ČR Německo USA Švýcarsko Lucembursko ČR Německo USA Německo
Investice mil. CZK 1 021,00 393,00 1 682,60 112,00 162,00 197,60 200,80 395,60 774,00 451,00 1 432,00 767,00 1401 821,93 351,00 538,00 409,88 489,64 346,00 295,00 372,90 430,14 459,00 332,00 295,00 219,00 257,55 448,00
Nově vytvořená pracovní místa 75 355 200 67 290 85 27 61 57 54 400 214 551 181 50 150 122 237 70 20 108 23 106 40 120 151 45 350
Okres
Kraj
Semily Nový Jičín Nový Jičín Karviná Nový Jičín Frýdek-Místek Karviná Šumperk Přerov Olomouc Olomouc Pardubice Plzeň-město Klatovy Plzeň-sever Rakovník Kutná Hora Mladá Boleslav Kladno Kolín Beroun Praha-západ Beroun Mladá Boleslav Kladno Nymburk Děčín Chomutov
Liberecký Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Olomoucký Olomoucký Olomoucký Olomoucký Pardubický Plzeňský Plzeňský Plzeňský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Ústecký Ústecký
Rozhodnutí rok 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005
77
Společnost
Sektor
Země původu
Investice mil. CZK 573,10 494,10 124,00 1 553,00 552,36 187,00 246,00 1 801,00 349,00 831,70 366,70 3 232,00 171,00 390,00 496,00 1 407,00 276,00 692,97 447,00 1 188,00 1 126,50 626,90 2 119,80 203,00 1 525,24 516,25 232,00
Nově vytvořená pracovní místa 65 100 35 352 30 105 15 50 17 50 0 368 300 160 60 322 18 69 56 40 258 100 1 056 157 670 170 210
KONE Industrial - koncern s.r.o. MATTHEY s.r.o. Oiles Czech Manufacturing s.r.o. Benteler Automotive Rumburk s.r.o. Mondi Coating Czech a.s. Mikron Chomutov s.r.o. Keramický a betonový blok, s.r.o. S. P. of W., a.s. Arla Plast s.r.o. METAL Ústí n.L., a.s. Stora Enso Timber Ždírec s.r.o. BOSCH DIESEL s.r.o. TRUSTFIN-VANGUARD, a.s. AGROSTROJ Pelhřimov, a.s. CIE PLASTY CZ. s.r.o. RWE SCHOTT Solar CR, s.r.o. Svoboda Press a.s. Linde Pohony s.r.o. DURA Automotive CZ s.r.o. Jihočeský zemědělský lihovar, a.s. InTiCom Components Tschechien s.r.o. TRW - DAS a.s. Faurecia Automotive Czech Republic s.r.o. UMDASCH Shop - Concept spol. s r.o. Faurecia Components Písek, s.r.o. Engel strojírenská spol. s r.o Nová Mosilana, a.s.
strojírenský automobilový automobilový automobilový dřevozpracující plastikářský ostatní plastikářský plastikářský strojírenský dřevozpracující automobilový strojírenský strojírenský automobilový elektronický ostatní strojírenský automobilový chemický automobilový automobilový automobilový ostatní automobilový strojírenský textilní
Nizozemí Francie Japonsko Německo ČR Velká Británie ČR ČR Švédsko Německo Rakousko Nizozemí ČR, USA ČR Španělsko Německo Lucembursko Německo Portugalsko Lucembursko Německo Německo Německo Rakousko Francie Rakousko Nizozemí
BACHL, spol. s r.o.
plastikářský
Německo
262,00
30
Daikin Device Czech Republic s.r.o. OTIS Escalators s.r.o.
strojírenský strojírenský
Japonsko Německo
3 742,00 364,10
807 180
Okres
Kraj
Ústí nad Labem Ústí nad Labem Chomutov Děčín Litoměřice Most Louny Most Chomutov Ústí nad Labem Havlíčkův Brod Jihlava Třebíč Pelhřimov Vsetín Vsetín Praha Český Krumlov Strakonice České Budějovice Prachatice Jindřichův Hradec Písek České Budějovice Písek Český Krumlov Brno-město Brno-venkov, Prachatice Brno-město Břeclav
Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Vysočina Vysočina Vysočina Vysočina Zlínský Zlínský Hl. město Praha Jihočeský Jihočeský Jihočeský Jihočeský Jihočeský Jihočeský Jihočeský Jihočeský Jihočeský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský
Rozhodnutí rok 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006
78
Společnost BenQ Technologies Czech s.r.o. Letoplast s.r.o. ADC Czech Republic, s.r.o. Ohmori Technos Czech s.r.o. DAIDO METAL CZECH s.r.o. RECYDE CZ s.r.o. MORAVIAPRESS a.s. Siemens Electric Machines s.r.o. Emerson Climate Technologies s.r.o. EKOL, spol. s r.o. EMS-PATVAG s.r.o. Synthon s.r.o. Hill´s Pet Nutrition Manufacturing, s.r.o. AISIN AI CZECH s.r.o. JSP International, s.r.o. Lindner Türen - Fassaden s.r.o. Glaverbel Czech a.s., člen skupiny Glaverbel Playmobil CZ spol. s r.o. SCHNEEBERGER s.r.o. Nejdecká česárna vlny a.s. Kimberly-Clark s.r.o. Graziano Trasmissioni Czech s.r.o. SQS Vláknová optika a.s. ONTEX CZ s.r.o. Mehler Engineered Products s.r.o. TRUMPF Liberec, spol. s r.o. DGS Druckguss Systeme s.r.o. Faerch Plast s.r.o. Lucas Varity s.r.o. AKT plastikářská technologie Čechy, spol. s r.o.
Sektor elektronický plastikářský elektronický strojírenský strojírenský automobilový polygrafický elektronický elektronický strojírenský automobilový farmaceutický ostatní strojírenský plastikářský ostatní ostatní ostatní strojírenský ostatní ostatní automobilový mikro-elektronika zdravotnický textilní strojírenský ostatní plastikářský automobilový plastikářský
Země původu Tchaj-wan Belgie USA Japonsko Japonsko Španělsko Rakousko Německo Nizozemí ČR Švýcarsko Nizozemí USA Japonsko Japonsko Německo Nizozemí Německo Švýcarsko Velká Británie USA Itálie ČR Francie Německo Německo ČR Dánsko Německo Německo
Investice mil. CZK 238,40 210,00 360,00 440,00 398,00 189,38 563,40 373,95 803,50 365,00 945,60 243,60 2 539,00 1 850,03 1 255,67 750,00 2 826,00 219,30 500,10 265,30 1 650,00 283,00 2 612,37 201,20 544,00 445,94 210,00 2 336,00 1 979,00 219,19
Nově vytvořená pracovní místa 280 105 490 150 91 60 18 109 253 62 195 25 123 305 179 114 71 65 60 30 190 149 2 143 38 68 64 30 360 270 80
Okres
Kraj
Brno-město Blansko Brno-město Brno-město Brno-město Hodonín Břeclav Brno-venkov Břeclav Brno-město Vyškov Blansko Břeclav Brno-venkov Cheb Karlovy Vary Teplice Cheb Cheb Karlovy Vary Náchod Náchod Jičín Semily Semily Liberec Liberec Liberec Jablonec n. Nisou Jablonec n. Nisou
Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Karlovarský Karlovarský Karlovarský Karlovarský Karlovarský Karlovarský Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Liberecký Liberecký Liberecký Liberecký Liberecký Liberecký Liberecký
Rozhodnutí rok 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006
79
Společnost
Sektor
Technolen technický textil a.s.
textilní
Tessitura Monti Cekia s.r.o. S.T.I. CZ s.r.o. KSR Industrial, s.r.o. Gates Hydraulics s.r.o. OSRAM Bruntál spol. s r.o. Semperflex Optimit s.r.o. CTS Czech Republic s.r.o. Erdrich Umformtechnik s.r.o. Vítkovické slévárny, spol. s r.o. Röchling Automotive Kopřivnice s.r.o. ČKD VAGONKA, a.s. VÍTKOVICE CYLINDERS a.s. Ostravské opravny a strojírny s.r.o. FINIDR, s.r.o. Slévárny Třinec, a.s. Advanced Plastics s.r.o. Behr Ostrava s.r.o. Rieger Automotive International, a.s. SUNGWOO HITECH s.r.o. Briggs & Stratton (Czech) Power Products, s.r.o. VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s. Brose CZ spol. s r.o. Leitinger Bio Pellets Paskov s.r.o. PLAKOR CZECH s.r.o. Baumann Springs s.r.o. CROMODORA WHEELS s.r.o. Ringier Print Praha a.s. WALMARK, a.s.
textilní strojírenský automobilový plastikářský elektronický plastikářský elektronický strojírenský ocelářský plastikářský strojírenský ostatní strojírenský ostatní ostatní plastikářský automobilový automobilový automobilový strojírenský strojírenský automobilový ostatní automobilový strojírenský automobilový ostatní farmaceutický
Země původu Německo Itálie Itálie Kanada Velká Británie Německo Rakousko Nizozemí Německo ČR Německo ČR ČR ČR ČR ČR Německo Německo Švýcarsko Korea USA ČR Německo Rakousko Korea Švýcarsko Itálie ČR ČR
Investice mil. CZK
Nově vytvořená pracovní místa
Okres
377,13
60
Semily, Chrudim
272,00 231,90 240,00 515,40 345,70 248,86 496,30 758,20 377,10 225,66 304,05 1 000,00 430,00 482,90 200,00 176,50 783,78 234,10 2 357,89 1 257,00 930,00 741,00 207,67 1 768,89 129,50 840,00 761,00 751,10
20 50 120 195 115 45 162 61 58 68 108 114 170 186 56 30 541 60 1 041 130 9 200 10 504 74 300 144 65
Semily, Trutnov Bruntál Opava Ostrava Bruntál Nový Jičín Ostrava-město Bruntál Ostrava-město Nový Jičín Ostrava-město Ostrava-město Ostrava-město Karviná Frýdek - Místek Bruntál Nový Jičín Nový Jičín Ostrava-město Ostrava-město Ostrava-město Nový Jičín Frýdek - Místek Nový Jičín Karviná Nový Jičín Ostrava - město Frýdek - Místek
Kraj Liberecký kraj, Pardubický kraj Liberecký, Královéhradecký Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský
Rozhodnutí rok 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006
80
Společnost Cembrit CZ, a.s. WANZL spol. s r.o. PRECHEZA a.s. Řetězárna a.s. Javořice, a.s. Miele technika s.r.o. Fibertex, a.s. KIEKERT - CS, s.r.o. Iveco Czech Republic, a.s. (KAROSA a.s.) Treboplast s.r.o. SOMA spol. s r.o. RONAL CR s.r.o. HAAS FERTIGBAU spol. s r.o. WILDEN CZECH spol. s r.o. ŠKODA TRANSPORTATION s.r.o. ŠKODA POWER a.s. ŠKODA TRANSPORTATION s.r.o. CHRIST CAR WASH s.r.o. Muramoto Manufacturing Europe s.r.o. DEHTOCHEMA BITUMAT, a.s. Muramoto Manufacturing Europe s.r.o. CARBORUNDUM ELECTRITE a.s. THIMM Obaly, k.s. Masterfoods, kom. spol. Parker-Hannifin s.r.o. Changhong Europe Electric s.r.o. Behr Czech s.r.o. UNILEVER ČR, spol. s r.o. GOLDBECK Prefabeton s.r.o. ALUKROM, s.r.o.
Sektor ostatní strojírenský chemický strojírenský dřevozpracující ostatní textilní strojírenský automobilový plastikářský strojírenský kovozpracující dřevozpracující ostatní strojírenský strojírenský automobilový strojírenský ostatní chemický elektronický ostatní dřevozpracující potravinářský plastikářský elektronický automobilový potravinářský ostatní ostatní
Země původu Dánsko Německo ČR ČR ČR ČR Dánsko Německo ČR Španělsko ČR Švýcarsko Německo Německo ČR ČR ČR Německo ČR ČR Japonsko ČR Německo Nizozemí Německo Čína Německo Nizozemí Německo Španělsko
Investice mil. CZK 812,00 274,20 553,73 132,00 621,00 409,27 869,99 797,00 462,00 157,00 225,00 2 021,00 281,50 350,00 1 395,10 881,90 802,50 256,00 922,00 450,00 310,00 410,66 373,00 443,90 237,00 212,34 1 200,00 755,00 299,78 208,35
Nově vytvořená pracovní místa 38 100 0 14 0 70 170 1 130 400 36 20 500 250 210 399 53 80 47 210 52 67 18 44 8 110 300 60 130 60 69
Okres
Kraj
Šumperk Olomouc Přerov Jeseník Prostějov Olomouc Svitavy Pardubice Ústí nad Orlicí Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubice Klatovy Domažlice, Plzeň Plzeň-město Plzeň-město Plzeň-město Plzeň - město Plzeň-jih, Beroun Kutná Hora Beroun Mladá Boleslav Mělník Benešov Nymburk Nymburk Mladá Boleslav Mělník Kutná Hora Mladá Boleslav
Olomoucký Olomoucký Olomoucký Olomoucký Olomoucký Olomoucký Pardubický Pardubický Pardubický Pardubický Pardubický Pardubický Plzeňský Plzeňský Plzeňský Plzeňský Plzeňský Plzeňský Plzeňský, Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský
Rozhodnutí rok 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006
81
Společnost Faurecia Exhaust Systems s.r.o. Agroetanol TTD, a.s. Vinterio s.r.o. Lear Corporation Czech s.r.o. Kyocera Solar Europe s.r.o. Průmyslový lihovar Přestanov a.s. FTE automotive Czechia s.r.o. Tivall CZ, s.r.o. Auto-Kabel Krupka, s.r.o. Knauf Insulation, spol. s r.o. Měď Povrly a.s. Donaldson Industrial CR-koncern s.r.o. Sandvik Chomutov Precision Tubes spol. s r.o. HF-Czechforge s.r.o. SEVEROTISK spol. s r.o. Zanini CZ, s.r.o. Toyoda Gosei Czech, s.r.o. AGC Automotive Czech a.s. Benteler Automotive Rumburk s.r.o. Hitachi Home Electronics (Czech), s.r.o. IPS Alpha Technology Europe, s.r.o. BOHEMIA PRINT a.s. Ros Czech s.r.o. Wienerberger cihelna Brozany, spol. s r.o. Flexfill s.r.o. NORTH VIDEO s.r.o. Cooper-Standard Automotive ČR s.r.o. ADW Bio, a.s. Magna Cartech spol. s r.o. Humpolecké strojírny Humpolec a.s.
Sektor automobilový ostatní ostatní automobilový elektronický chemický automobilový potravinářský automobilový plastikářský ostatní automobilový ostatní strojírenský polygrafický automobilový automobilový automobilový automobilový elektronický elektronický ostatní plastikářský ostatní chemický strojírenský automobilový chemický strojírenský strojírenský
Země původu Francie ČR Německo USA Německo ČR Německo Izrael Německo Francie ČR Nizozemí Švédsko Německo Německo Španělsko Japonsko ČR Německo Japonsko Japonsko ČR Německo Nizozemí USA ČR Velká Británie ČR Rakousko ČR
Investice mil. CZK 220,00 891,00 486,36 475,40 698,00 1 226,00 1 039,80 2 940,00 242,00 2 944,00 292,00 340,42 431,50 376,99 1 050,00 218,00 275,00 2 091,00 162,00 1 733,33 2 958,12 225,30 173,59 902,91 338,82 203,00 363,00 674,19 395,00 200,00
Nově vytvořená pracovní místa 100 42 150 342 306 86 588 300 200 150 30 95 84 61 45 55 207 111 23 2 000 2 100 5 43 60 77 52 70 36 30 84
Okres
Kraj
Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mělník Kolín, Plzeň-jih Chomutov Ústí nad Labem Louny Teplice Teplice Teplice Ústí nad Labem Chomutov Chomutov Most Ústí nad Labem Chomutov Chomutov Teplice Děčín Louny Louny Teplice Most Litoměřice Litoměřice Ústí nad Labem Žďár nad Sázavou Třebíč Jindřichův Hradec Pelhřimov
Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský, Plzeňský Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Vysočina Vysočina Vysočina Vysočina
Rozhodnutí rok 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006
82
Zdroj: CzechInvest, vlastní úprava
Společnost TEDOM s.r.o. Automotive Lighting s.r.o. MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o. Czech LANA, s.r.o. CIE METAL CZ, s.r.o. Kraft Foods CR s.r.o. SCHOTT CR, a.s. Nippon Kayaku CZ, s.r.o. Kemmerich Czech s.r.o. INDET SAFETY SYSTEMS a.s.
Sektor automobilový automobilový automobilový ostatní automobilový potravinářský sklářský automobilový automobilový automobilový
Země původu ČR Německo Německo Španělsko Španělsko USA Nizozemí Japonsko Německo Japonsko
Investice mil. CZK 179,42 2 613,50 606,75 361,66 695,00 403,70 1 016,60 394,70 285,04 805,47
Nově vytvořená pracovní místa 210 632 180 43 140 12 298 38 105 118
Okres
Kraj
Třebíč Jihlava Třebíč Havlíčkův Brod Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín
Vysočina Vysočina Vysočina Vysočina Zlínský Zlínský Zlínský Zlínský Zlínský Zlínský
Rozhodnutí rok 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006
Příloha 4: Udělené investiční podpory (technologická centra a strategické služby) v letech 2001 – 2006 Společnost
Sektor
Země původu
Investice mil. CZK
Nově vytvořená pracovní místa
Okres
Kraj
Rozhodnutí rok
IBM Global Services Delivery Center Czech Republic, s.r.o. Accenture Services, s.r.o. Rieter CZ, a.s. Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o. Tescan, s.r.o. BSH Holice, a.s. Kostal CR, spol. s r.o.
elektronický ostatní elektronický elektronický elektronický přesné strojírenství automobilový
USA Nizozemí Švýcarsko Japonsko ČR Německo Německo
146,70 65,00 100,00 252,00 25,14 52,60 34,10
200 200 20 158 16 17 40
Brno - město Praha Ústí nad Orlicí Plzeň Brno - město Pardub., Mělník Příbram, Beroun
Jihomoravský Hl. město Praha Pardubický Plzeňský Jihomoravský Pardubický Středočeský
2001 2001 2003 2003 2003 2003 2003
Logica Systems, s.r.o.
ostatní
Nizozemí
100,00
200
Praha, Brno
Středočeský, Jihomoravský
2003
83
Společnost Valeo Autoklimatizace, s.r.o. DHL Information Services (Europe) s.r.o. TEAM TRACKERS s.r.o. Accenture Services, s.r.o. TC INTER-INFORMATICS, a.s. Ricardo Prague s.r.o.
Sektor automobilový ostatní ostatní ostatní letecký automobilový
Země původu Francie Nizozemí Francie Nizozemí ČR Velká Británie
Investice mil. CZK 60,50 4 663,00 64,00 169,00 63,70 68,20
Nově vytvořená pracovní místa 84 866 325 800 87 170
1 021,00
Rozhodnutí rok 2004 2004 2004 2004 2004 2004
Okres
Kraj
Praha Praha Praha Praha Praha Praha
Hl. město Praha Hl. město Praha Hl. město Praha Hl. město Praha Hl. město Praha Hl. město Praha
1 300
Praha
2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004
ExonMobil Business Support Center Czechia s.r.o. ostatní
Belgie
Honeywell s.r.o.
elektronický
USA
53,90
432
Praha, Brno
Siemens Kolejová vozidla, s.r.o. VF, a.s. BLATA, s.r.o. Swell, s.r.o. SQS Vláknová optika a.s. Autobaterie spol. s r.o. Autopal s.r.o.
strojírenský elektronický automobilový ostatní elektronický automobilový automobilový
Německo ČR ČR ČR ČR USA USA
72,50 197,00 69,50 45,11 23,00 47,31 15,00
155 25 16 19 44 60 57
Praha, Ostrava Blansko Blansko Jičín Jičín Česká Lípa Nový Jičín
Hl. město Praha Hl. město Praha, Jihomoravský Hl. město Praha, Moravskoslezský Jihomoravský Jihomoravský Královéhradecký Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský
Olympus Services Facility Czech spol. s r.o. České technologické centrum pro anorganické pigmenty a.s. HELLA AUTOTECHNIK s.r.o. Logistics Services Solutions, s.r.o. Mercedes-Benz Engineering, s.r.o. Value Engineering Services, s.r.o. Tescoma, s.r.o. Indet Safety Systems, a.s. EDS, s.r.o. SAP Business Services Center Europe s.r.o. TC INTER - INFORMATICS, a.s. Letov letecká výroba s.r.o. Robert Bosch, spol. s r.o.
přesné strojírenství plastikářský a chemický automobilový elektronický automobilový elektronický ostatní automobilový ostatní ostatní letecký automobilový automobilový
ČR
49,90
63
Přerov
Olomoucký
2004
ČR Německo Nizozemí Německo ČR ČR Japonsko USA Německo ČR ČR Nizozemí
29,80 80,98 99,00 94,50 127,57 134,00 46,04 31,10 183,38 190,50 113,24 142,00
19 15 318 61 66 20 19 725 287 196 17 50
Přerov Šumperk Pardubice Plzeň Plzeň Zlín Vsetín Praha Praha Praha Praha České Budějovice
Olomoucký Olomoucký Pardubický Plzeňský Plzeňský Zlínský Zlínský Hl. město Praha Hl. město Praha Hl. město Praha Hl. město Praha Jihočeský
2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2005 2005 2005 2005 2005
2004 2004
84
Nově vytvořená pracovní místa 542 150 29 1000 17 15 15
Okres
Kraj
Hodonín Brno - město Brno - venkov Brno - město Brno - venkov Jičín Liberec
Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Královéhradecký Liberecký
Rozhodnutí rok 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005
Symbol Technologies Czech Republic, s.r.o. Tyco Integrated Systems s.r.o. IMI International s.r.o. Progeon s.r.o. I.Q.A.,a.s. Continental Teves Czech Republic, s.r.o. MSV SYSTEMS CZ s.r.o.
elektronický elektronický přesné strojírenství ostatní bio-technologický automobilový automobilový
USA USA Velká Británie Indie ČR Německo ČR
Investice mil. CZK 132,80 37,60 16,96 102,63 20,14 59,50 38,15
Lucas Varity s.r.o. TietoEnator, a.s. Roper Engineering s.r.o. Siemens Automobilové systémy s.r.o. ASUS Czech s.r.o. Hayes Lemmerz Alutechnologie, s.r.o. Siemens Automobilové systémy s.r.o. NARETEC s.r.o. Alcoa Fujikura Czech s.r.o. Behr Czech s.r.o. Linet spol. s r.o. HEWLETT - PACKARD s.r.o. ŠKODA AUTO a.s. Ingersoll-Rand Equipment Manufactufing Czech Republic s.r.o. LONZA BIOTEC, s.r.o. České aerolinie a.s. ON Semiconductor CHC, s.r.o. ON Semiconductor CHC, s.r.o. Merten Czech s.r.o. LAPP KABEL s.r.o.
automobilový ostatní přesné strojírenství elektronický elektronický automobilový automobilový automobilový automobilový automobilový lékařská zařízení ostatní automobilový
USA Finsko USA Německo Nizozemí USA Německo ČR Japonsko, USA Německo ČR Nizozemí Německo
95,30 73,25 24,00 20,00 125,00 91,00 60,70 66,57 15,00 17,80 35,13 21,90 1 158,95
77 699 17 19 170 15 64 34 45,00 15 17 69 370
Jablonec nad Nisou Ostrava Ostrava-město Nový Jičín Ostrava-město Ostrava-město Nový Jičín Plzeň Tachov Mladá Boleslav Kladno Beroun Mladá Boleslav
Liberecký Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Plzeňský Plzeňský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský
2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005
strojírenský bio-technologický letecký polovodiče polovodiče elektronický elektronický
Irsko Švýcarsko ČR USA USA Německo Německo
288,99 412,70 1 347,00 342,00 98,60 19,60 40,00
73 50 153 40 52 16 55
Praha-západ Kolín Praha-západ Vsetín Vsetín Zlín Zlín
Středočeský Středočeský Středočeský Zlínský Zlínský Zlínský Zlínský
2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005
Společnost
Sektor
Země původu
85
Společnost
Sektor
Země původu
Interoute Czech s.r.o. Banking Transactions Services s.r.o. Siemens s.r.o. Sun Microsystems Czech, s.r.o. Ariba Czech s.r.o. Computer Associates CZ, s.r.o. JNJ Global Business Services s.r.o. InBev Business Services Czech s.r.o. Deutsche Börse Services s.r.o. Accenture Services, s.r.o.
ostatní ostatní ostatní IT ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní
Nizozemí Rakousko Německo USA USA USA Irsko Belgie Německo Nizozemí
SITA Information Networking Computing B.V. CSC Computer Sciences s.r.o. Itonis CZ s.r.o. Audatex Česká republika, s.r.o. TRW-DAS a.s. SPC International s. r. o. AMI Semiconductor Czech s.r.o. Acer Czech Republic s.r.o. Global Tele Sales Brno s.r.o. PPG Industries Czech Republic, s.r.o. SAP ČR spol. s r.o. Alps Electric Czech, s.r.o. Robert Bosch odbytová s.r.o. BOC Edwards Services s.r.o. Red Hat Czech s.r.o. Logica Systems, s.r.o. EMERSON CLIMATE TECHNOLOGIES IBA CZ, s.r.o. METRA BLANSKO a.s. IBM Global Services Delivery Center CZ, s.r.o.
letecký ostatní IT ostatní automobilový elektronický elektronický elektronický letecký ostatní ostatní elektronický strojírenský ostatní IT ostatní elektrotechnický IT elektrotechnický IT
Nizozemí USA USA Švýcarsko Německo Velká Británie ČR Nizozemí Německo USA Německo Japonsko Německo Velká Británie Irsko Nizozemí Nizozemí Kypr ČR USA
Investice mil. CZK 47,00 98,02 31,40 55,50 30,00 43,68 32,53 63,33 19,26 67,58
Nově vytvořená pracovní místa 164 120 320 300 90 126 81 278 147 468
45,70 46,20 15,00 34,50 94,90 99,00 42,90 30,90 35,00 30,13 17,77 17,10 98,34 130,33 38,78 37,00 159,70 19,73 31,53 102,67
150 400 32 409 26 120 15 112 193 73 95 20 134 71 207 190 48 50 32 821
Okres
Kraj
Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha
Hl. město Praha Hl. město Praha Hl. město Praha Hl. město Praha Hl. město Praha Hl. město Praha Hl. město Praha Hl. město Praha Hl. město Praha Hl. město Praha
Rozhodnutí rok 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006
Praha Praha - západ Praha Praha, Plzeň Jindřichův Hradec Tábor Brno - město Brno - město Brno - město Brno - venkov Brno - město Blansko Břeclav Brno - město Brno - město Brno - město Břeclav Brno - město Blansko Brno - město
Hl. město Praha Hl. město Praha Hl. město Praha Hl. m. Praha, Plzeňšký Jihočeský Jihočeský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský
2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006
86
Společnost Siemens Nízkonapěťová spínací technika s.r.o. SWELL, spol. s r.o. ABB s.r.o. TietoEnator, a.s. OCHI - INŽENÝRING, spol. s r.o. Bang & Olufsen s.r.o. atx - technická kancelář pro komplexní automatizaci, s.r.o. CCG a.s. Siemens Automobilové systémy s.r.o. ATS aplikované technické systémy s.r.o. Elcom a.s. Visteon - Autopal, s.r.o. SET Ždírec s.r.o. Schneider Logistics Europe s.r.o. Olympus Service Facility Czech, s.r.o., člen koncernu A. Pöttinger spol. s r.o. EUROMEDIA GROUP k.s. Materialise s.r.o. D.S.K. spol. s r.o. OMC Scientific Czech, s.r.o. BOHEMIAN TECHNOLOGIES, a.s. TechCentrum ZTM a.s.
elektronický automobilový strojírenský ostatní elektronický elektronický
Německo ČR Nizozemí Finsko ČR Dánsko
Investice mil. CZK 23,26 242,88 30,12 26,60 18,92 62,50
IT letecký automobilový IT elektronický automobilový IT ostatní
ČR ČR Německo Nizozemí ČR USA Rakousko USA
23,00 1 049,85 23,19 18,00 31,90 16,82 204,88 39,72
25 176 33 26 19 62 63 328
Ostrava-město Nový Jičín Nový Jičín Ostrava-město Ostrava-město Nový Jičín Ostrava-město Olomouc
Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Olomoucký
2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006
elektronický strojírenský elektronický strojírenský elektronický ostatní elektronický strojírenský
ČR Rakousko Německo ČR ČR Nizozemí ČR ČR
64,00 141,13 112,27 88,90 77,10 72,99 21,94 70,00
82 43 50 28 32 55 48 30
Přerov Strakonice Kladno Ústí nad Labem Teplice Louny Havlíčkův Brod Vsetín
Olomoucký Plzeňský Středočeský Ústecký Ústecký Ústecký Vysočina Zlínský
2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006
Sektor
Země původu
Nově vytvořená pracovní místa 18 52 45 330 15 70
Okres
Kraj
Trutnov Jičín Ostrava-město Ostrava-město Ostrava-město Nový Jičín
Královéhradecký Královéhradecký Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský
Rozhodnutí rok 2006 2006 2006 2006 2006 2006
Zdroj: CzechInvest, vlastní úprava
87
Příloha 5: Udělené finanční podpory (tvorba nových pracovních míst) v letech 2004 - 2006
The Candy Plus Sweet Factory s.r.o. EUROTEC, k.s. IHT CZ s.r.o. J.P.Plast, s.r.o. KORNFEIL spol. s r.o. MASO Hodonín s.r.o. DELIMAX, a.s. Kostelecké uzeniny a.s. UNIKOV, spol. s r.o. Jiří Šašinka - HORS SANIPA CZ s.r.o. BIKE FUN International s.r.o. COPRECI CZ, s.r.o.
potravinářský elektrotechnický plastikářský plastikářský strojírenský potravinářský potravinářský potravinářský kovozpracující potravinářský nábytkářský dopravní prostředky strojírenský
Nizozemí Německo Slovensko ČR ČR ČR ČR ČR ČR ČR ČR Nizozemí Španělsko
Investice mil. CZK 118,40 67,00 16,10 30,00 12,00 50,30 47,40 84,50 11,00 10,00 11,50 22,20 10,88
KES - kabelové a elektrické systémy, spol. s r.o. KARLA spol. s r.o. GE Money Multiservis, a.s. ASUS Czech s.r.o.
automobilový kovozpracující centr. zák. podpory elektrotechnický
Rakousko ČR ČR Nizozemí
14,00 11,00 55,00 405,00
20 70 400 1950
Frýdek-Místek Ostrava Ostrava Ostrava-město
Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský
2005 2005 2005 2005
AUTOKREDIT, společnost s ručením omezeným Macco Organiques, s.r.o. WAREX spol. s r.o. Gumotex, a.s. REPON spol. s r.o. EVROmat a.s. LOSTR a.s.
textilní farmaceutický kovozpracující automobilový kovozpracující strojírenský strojírenský
ČR ČR ČR ČR ČR ČR ČR
12,00 20,00 12,04 41,00 15,50 23,00 18,50
25 10 21 155 21 21 30
Bruntál Bruntál Jeseník Most Louny Ústí nad Labem Louny
Moravskoslezský Moravskoslezský Olomoucký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký
2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005
Společnost
Sektor
Země původu
Nově vytvořená pracovní místa 230 100 24 50 15 40 150 122 48 40 30 10 13
Okres
Kraj
Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín Nový Jičín Bruntál
Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Moravskoslezský Moravskoslezský
Rozhodnutí rok 2004 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005
88
Společnost CLANCY RADIATORS (CZ) spol. s r.o. ORFUS s.r.o. Jihomoravská armaturka spol. s r.o. WMW, a.s. MWG, s.r.o. Project Controls, s.r.o. CANABIA, a.s. STROJOSVIT, a.s. ELFE, s.r.o. TASSIX Trade, s.r.o. SAPLER a.s. Goodyear Engineered Products Ostrava, s.r.o. TANABYT s.r.o. Primed-Halberstadt-CZ s.r.o. JJS Electronics s.r.o. BEST, a.s. DESK - FORM a.s. REFRAMO, s.r.o. Jeyes s.r.o. NERTECH s.r.o. JJS Electronics s.r.o. R.B.Farquhar, s.r.o. EURO MODULES, s.r.o. Filafest ITT a.s. PI - Concept CZ s.r.o.
Sektor automobilový strojírenský ostatní plastikářský ostatní automobilový ostatní strojírenský strojírenský ostatní plastikářský automobilový ostatní plastikářský strojírenský ostatní ostatní ostatní chemický strojírenský elektrotechnický ostatní plastikářský ostatní automobilový
Země původu Irsko Nizozemí Německo ČR Německo ČR Slovensko ČR ČR ČR ČR USA ČR Německo Velká Británie ČR ČR ČR Velká Británie ČR Velká Británie Velká Británie Švédsko Německo Německo
Investice mil. CZK 84,90 12,00 15,80 16,00 113,60 12,50 10,70 21,00 40,55 11,60 19,50 15,23 15,50 61,80 18,46 69,00 42,05 70,50 87,00 20,00 13,28 15,04 10,50 30,45 15,65
Nově vytvořená pracovní místa 60 85 48 50 164 40 25 140 35 29 10 45 20 150 104 10 90 40 350 69 117 198 200 20 50
Okres
Kraj
Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín Hodonín Bruntál Bruntál Karviná Karviná Ostrava Jeseník Most Chomutov Most Teplice Chomutov Chomutov Teplice Chomutov Chomutov Louny Děčín Louny
Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Olomoucký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký
Rozhodnutí rok 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006
Zdroj: CzechInvest, vlastní úprava
89
Seznam použité literatury DVOŘÁČEK, J. a kol: Strategická analýza vybraných faktorů podnikání v Evropské unii, 1. vyd. Praha, Oeconomica, 2005, 158 stran, ISBN: 80-245-0818-4 HOLMAN, R.: Dějiny ekonomického myšlení, 3. vyd. Praha, C.H. Beck, 2005, 539 stran, ISBN: 80-7179-380-9 HOLMAN, R.: Makroekonomie – středně pokročilý kurz, 1. vyd. Praha, C.H. Beck, 2004, 424 stran, ISBN: 80-7179-764-2 JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti, 1. vyd. Praha, VŠE, 1999, 95 stran, ISBN: 80-7079-635-9 KADEŘÁBKOVÁ, A. a kol.: Ročenka konkurenceschopnosti České republiky 2005, Praha, Linde, 2005, 164 stran, ISBN: 80-86131-64-5 KALÍNSKÁ, E.: Přímé zahraniční investice a jejich úloha v regionu střední a východní Evropy. In: Aktuální otázky světové ekonomiky 1999/5, 1. vyd. Praha, VŠE, 1999, 21 stran, ISBN: 80-7079287-6 KLIKOVÁ, Ch., KOTLÁN, I.: Hospodářská politika, 1. vyd. Ostrava, SOKRATES, 2003, 275 stran, ISBN: 80-86572-04-8 KREBS, V. a kol: Sociální politika, 2. vyd. Praha, ASPI, 2002, 376 stran, ISBN: 8086396-33-2 MACÁKOVÁ, L. a kol.:Mikroekonomie – základní kurs, 4. vyd. Slaný, MELANDRIUM, 1998, 277 stran, ISBN: 80-901801-2-4 PETŘÍČEK, V.: Vývoj investičního prostředí v České republice, 1. vyd. Praha, Dodona, 2003, 108 stran, ISBN: 80-903363-0-2 SRHOLEC, M.: Přímé zahraniční investice v České republice, Praha, Linde, 2004, 174 stran, ISBN: 80-86131-52-1 UNCTAD: World Investment Report 1996. Investment, Trade and International Policy Arrangements, New York and Geneva, 1996, p. 331, ISBN: 92-1-104468-5 Internetové zdroje: BusinessInfo.cz: Investiční pobídky, citace 21.2.2007, přístup z internetu: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/investicni-pobidky/investicnipobidky/1000497/39790/
90
BusinessInfo.cz: Změna systému investičních pobídek, citace 10.5.2007, přístup z internetu: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/investicni-pobidky/zmena-systemuinvesticnich-pobidek/1000497/44184 CzechInvest: Manuál k investičním pobídkám – Zákon o investičních pobídkách, citace 25.7.2007, přístup z internetu: http://www.czechinvest.org/zpracovatelsky-prumysl CzechInvest: O CzechInvestu, citace 25.2.2007, přístup z internetu: http://www.czechinvest.org/o-czechinvestu CzechInvest: Program na podporu tvorby nových pracovních míst, citace 25.7.2007, přístup z internetu: http://www.czechinvest.org/program-ptnpm CzechInvest: Resumé manuálu investičních pobídek pro sektor zpracovatelského průmyslu, citace 5.7.2007, přístup z internetu: http://www.czechinvest.org/data/files/resume-investicni-pobidky-pro-zpracovatelskyprumysl-42-cz.pdf CzechInvest: Resumé rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb, citace 25.7.2007, přístup z internetu: http://www.czechinvest.org/data/files/resume-programu-sc-tc-43-cz.pdf CzechInvest: Technologická centra a centra strategických služeb, citace 1.5.2007, přístup z internetu: http://www.czechinvest.org/centra-a-sluzby CzechInvest: Udělené finanční podpory (tvorba nových pracovních míst), citace 7.3.2007, přístup z internetu: http://www.czechinvest.org/data/files/udulene-financni-podpory-58cz.xls CzechInvest: Udělené investiční pobídky (zpracovatelský průmysl), citace 7.3.2007, přístup z internetu: http://www.czechinvest.org/data/files/udulene-investicni-pobidky-60cz.xls CzechInvest: Udělené investiční podpory (tech. centra a str. služby), citace 7.3.2007, přístup z internetu: http://www.czechinvest.org/data/files/udulene-investicni-podpory-59cz.xls CzechInvest: Zpracovatelský průmysl, citace 5.7.2007, přístup z internetu: http://www.czechinvest.org/zpracovatelsky-prumysl Česká národní banka: Přímé zahraniční investice (hodnocení zpracováno z údajů za roky 2001 – 2006), citace 25.2.2007, přístup z internetu: http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/index.html Český statistický úřad: Trh práce v ČR 1993 – 2006, citace 18.4.2007, přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/2100289089/$File/310307166.xls Devizový zákon č. 219/ 1995 Sb., citace 2.5.2007, přístup z internetu: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?P C_8411_p=1&PC_8411_l=219/1995&PC_8411_ps=10#10821
91
JAHN, M.: Investiční pobídky - nezbytný a efektivní nástroj ke zvýšení přílivu a zlepšení struktury přímých zahraničních investic do ČR, citace 15.2.2007, přístup z internetu: http://cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=229 Ministerstvo financí České republiky: Investiční pobídky v ČR, citace 15.2.2007, přístup z internetu: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/inv_pob_vyvoj.html Ministerstvo práce a sociálních věcí: Podpora zaměstnanosti, citace 10.3.2007, přístup z internetu: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/podpora_zamest Ministerstvo práce a sociálních věcí: Statistická ročenka trhu práce v České republice 2006, citace 26.5.2007, přístup z internetu: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/stro2006.pdf Ministerstvo průmyslu a obchodu: Postup Ministerstva průmyslu a obchodu při udělování investičních pobídek v režimu zákona č. 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů po 1.lednu 2007, citace 17.2.2007, přístup z internetu: http://www.mpo.cz/dokument26071.html Moravskoslezský kraj: Investiční smlouva s Hyundai Motor Company, příloha č. 13, citace 24.4.2007, přístup z internetu: http://www.kr-moravskoslezsky.cz/106_081206.html Moravskoslezský kraj: Základní charakteristika, citace 22.6.2007, přístup z internetu: http://www.kr-moravskoslezsky.cz/info_zchar.html Středočeský kraj: Informace o kraji, citace 25.5.2007, přístup z internetu: http://www.krstredocesky.cz/stredocesky-kraj/informace-o-kraji Středočeský kraj: Statistické informace, citace 25.5.2007, přístup z internetu: http://www.kr-stredocesky.cz/stredocesky-kraj/statisticke-udaje Ústecký kraj: Historie a současnost, citace 25.6.2007, přístup z internetu: http://www.krustecky.cz/vismo5/dokumenty2.asp?u=450018&id_org=450018&id=850435&p1=92906 Ústecký kraj: Charakteristika kraje, citace 25.6.2007, přístup z internetu: http://www.krustecky.cz/vismo5/dokumenty2.asp?u=450018&id_org=450018&id=850835&p1=95306
92
Seznam tabulek a grafů Tabulky: Tabulka 1: Finanční investiční pobídky…………………………………………………11 Tabulka 2: Fiskální investiční pobídky………………………………………………….11 Tabulka 3: Ostatní investiční pobídky…………………………………………………..12 Tabulka 4: Vysvětlivky k regionální mapě………………………………………...........14 Tabulka 5: Maximální výše veřejné podpory dle oborů OKEČ průmyslu………...........15 Tabulka 6: Vysvětlivky k hmotné podpoře na pracovní místa a na rekvalifikaci dle regionů………………………………………………………………………16 Tabulka 7: Podmínky pro získání podpory v oblasti technologických center a strategických služeb………………………………………………………17 Tabulka 8: Vývoj přímých zahraničních investic v letech 2001 – 2006………………...28 Tabulka 9: Předpokládaný počet vytvořených pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu dle umístění……………………………………………………….38 Tabulka 10: Předpokládaný počet vytvořených pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu dle země původu………………………………………………….39 Tabulka 11: Předpokládaný počet vytvořených pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu dle sektoru………………………………………………………...40 Tabulka 12: Výše pobídek na tvorbu nových pracovních míst a rekvalifikace ve zpracovatelském průmyslu (v tis. Kč)……………………………………41 Tabulka 13: Předpokládaný počet vytvořených pracovních míst v technologických centrech a strategických službách dle umístění investice…………………...42 Tabulka 14: Předpokládaný počet vytvořených pracovních míst v technologických centrech a strategických službách dle původu země investora……………...43 Tabulka 15: Předpokládaný počet vytvořených pracovních míst v technologických centrech a strategických službách dle sektoru……………………………….44 Tabulka 16: Pracovní místa vytvořená na základě finanční podpory dle umístění projektu………………………………………………………….…45 Tabulka 17: Pracovní místa vytvořená na základě finanční podpory dle země původu investora……………………………………………………………………..48 Tabulka 18: Pracovní místa vytvořená na základě finanční podpory dle sektoru………...49 Tabulka 19: Celkové počty nově vytvořených pracovních dle jednotlivých druhů investičních pobídek…………………………………………………………50
93
Tabulka 20: Vývoj míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji (v %)…………….52 Tabulka 21: Nově vytvořená pracovní místa v Moravskoslezském kraji………………...53 Tabulka 22: Tvorba nových pracovních míst dle jednotlivých sektorů v Moravskoslezském kraji…………………………………………………...55 Tabulka 23: Tvorba nových pracovních míst na základě velikosti investice v Moravskoslezském kraji…………………………………………………...56 Tabulka 24: Vývoj míry nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (v %)……………………....58 Tabulka 25: Nově vytvořená pracovní místa v Ústeckém kraji…………………………..58 Tabulka 26: Tvorba nových pracovních míst dle jednotlivých sektorů v Ústeckém kraji……………………………………………………………..59 Tabulka 27: Tvorba nových pracovních míst na základě velikosti investice v Ústeckém kraji……………………………………………………………..60 Tabulka 28: Vývoj míry nezaměstnanosti ve Středočeském kraji (v %)…………………61 Tabulka 29: Nově vytvořená pracovní místa ve Středočeském kraji……………………..63 Tabulka 30: Tvorba nových pracovních míst dle jednotlivých sektorů ve Středočeském kraji……………………………………………………….64 Tabulka 31: Tvorba nových pracovních míst na základě velikosti investice ve Středočeském kraji……………………………………………………….65
Grafy: Graf 1: Křivka IDP a její jednotlivé fáze………………………………………………...24 Graf 2: Vývoj přílivu PZI v letech 2001 – 2006…………………………………………28 Graf 3: Výše investičních pobídek na tvorbu nových pracovních míst a rekvalifikace ve zpracovatelském průmyslu (v tis. Kč)……………………………………..…41 Graf 4: Vývoj počtu nových pracovních míst v oblasti technologických center a strategických služeb……………………………………………………………44 Graf 5: Výše nákladů na školení a rekvalifikace v oblasti technologických center a strategických služeb (v tis. Kč)…………………………………………47 Graf 7: Pobízené investice a míra nezaměstnanosti v ČR v letech 2001 – 2006…………51 Graf 8: Vývoj míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji v letech 2001 – 2006…53 Graf 9: Vývoj míry nezaměstnanosti v Ústeckém kraji v letech 2001 – 2006…………...58 Graf 10: Vývoj míry nezaměstnanosti ve Středočeském kraji v letech 2001 – 2006……..62
94
Summary Investment incentives are one of the economic policy instrument. One of the aims is to provide support for the creation of new vacancies. In this thesis a number of so created vacancies was judged according to the individaul characteristics, as well as, their influence on the unemployment, particalarly in the period between 2001 and 2006. On the basis of the correlation analyse it was found that it was not possible to prove clearly a positive influence of those vacancies on the reducing of the unemployment rate within the frame of the whole Czech Republic. In the same period, attention was taken to the influence of the number of new vacancies in the regeion in which the forseen number of the newly created vacancies was the highest and even here it is hardly to say that due to the newly created jobs the rate of unemployment was significantly reduced.
Keywords investment incentives, foreign direct investment (FDI), labour market, unemployment, Czech Republic
JEL Classification E290 - Macroeconomics: Consumption, Saving, Production, Employment and Investment: Other F210 - International Investment; Long-term Capital Movements J210 - Labour force and Employment, Size and Structure J690 - Mobility, Unemployment, and Vacancies: Other
95
Centrum informačních a knihovnických služeb KNIHOVNA VŠE
ZÁZNAM O DIPLOMOVÉ PRÁCI AUTOR NÁZEV DP FAKULTA OBOR ROK OBHAJOBY POČET STRAN POČET PŘÍLOH VEDOUCÍ DP ANOTACE
KLÍČOVÁ SLOVA
Lenka Slámová, DiS.
Vliv investičních pobídek na český trh práce Národohospodářská Národní hospodářství 2007 95 5 Ing. Zdena Vostrovská, CSc. Diplomová práce je zaměřena na aktuální problematiku investičních pobídek, a to jejich vlivu na český trh práce z hlediska tvorby nových pracovních míst a vývoje míry nezaměstnanosti. Teoretická část práce je věnována obecným charakteristikám investičních pobídek, přímých zahraničních investic a trhu práce. V praktické části je zde hodnocen vývoj počtu předpokládaných nově vytvořených pracovních míst na základě poskytnutých investičních pobídek dle jednotlivých charakteristik v rámci celé České republiky a dále ve vybraných regionech. Následně jsou získané údaje porovnávány ve vztahu k vývoji míry nezaměstnanosti. Investiční pobídky, přímé zahraniční investice, trh práce, nezaměstnanost, Česká republika MÍSTO ULOŽENÍ
SIGNATURA
96
