Radmila Bartošová Lucie Bartusková Barbora Bělunková Sára Bohdalová Adéla Březíková Barbora Čelůstková Kateřina Doudová Piotr Gnacek Yekaterina Gninenko Martina Holubová Zuzana Chládková Michaela Kluzová Lucie Kočí Tomáš Kupka Pavlína Lišková Veronika Longauerová Miroslav Menšík Adam Myczkowski Filip Musálek Petra Nováková Petra Ončová Michaela Pekařová Magdalena Preisner Petra Prokopičová Natalia Rudzewicz Pavel Řihák Petr Salva Katarzyna Sapota Anton Smirnov Karolina Sznura Veronika Škapová Darinka Šuhajová Joanna Urbanowicz Ondřej Vavrys Agnieszka Wieczorek Dominik Zima
BYDLENÍ PORUBA 2011 OSTRAVA–PORUBA PERSPEKTIVA MĚSTSKÉHO BYDLENÍ
KATALOG ZE STUDENTSKÉHO WORKSHOPU sestavila Eva Špačková
Vydala Stavební fakulta, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava 2012
PODĚKOVÁNÍ Katedra architektury Fakulty stavební VŠB-TU v Ostravě děkuje městskému obvodu Poruba za velkorysou vstřícnost, pomoc a finanční podporu při organizaci workshopu a uspořádání výstavy projektů v budově úřadu. Děkujeme rovněž za finanční dotaci, bez které by nemohla být vydána tato publikace. Zároveň děkujeme pracovníkům Centra volného času na Vietnamské ulici v Porubě, kde workshop probíhal od rána do večera ve dnech 17.-19. října 2011, za pohostinnost a toleranci.
Bydlení Poruba 2011 Katalog ze studentského workshopu pořádaného ve dnech 16.-19. října 2011 katedrou architektury Fakulty stavební Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě Koncepce katalogu: Eva Špačková Autoři použitých fotografií z průběhu workshopu: Tomasz Wagner, Iva Poslušná, Eva Špačková Fotografie k textům přednášek jsou z archivu jejich autorů Grafický návrh, sazba: Jana Bednářová Tisk: Printo s.r.o. Počet stran: 52 Náklad: 150 kusů Publikace neprošla jazykovou úpravou. Vydala: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Ostrava 2012, 1. vydání ISBN 978-80-248-2924-1
2
3
Vážení čtenáři, městský obvod Poruba je z architektonického hlediska unikátní lokalitou. Jeho významná část, vystavěná ve stylu sorely, je památkovou zónou. Přestože od její výstavby uplynulo již více než šedesát let, je stále předmětem vášnivých diskuzí a střetů názorových skupin, a to jak mezi odbornou, tak laickou veřejností. Díky našemu dlouholetému partnerovi Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava se sorela i jiné části Poruby staly předmětem inspirace studentů architektury, mladých osobností nezatížených stereotypním nazíráním na svět a produkty lidské společnosti. Jejich progresivní přístup dal vzniknout zajímavým návrhům řešení bydlení důmyslně zasazeného do specifického prostoru s ohledem na aktuální vývoj společnosti a potřeby obyvatel. Tyto návrhy pro nás mohou být cenným zdrojem při přípravě investičních záměrů a projektů, zejména v oblasti malometrážního sociálního bydlení, jehož potřeba rapidně stoupá. Pro městský obvod Poruba je neoddiskutovatelným přínosem, že na jeho území sídlí jedna z nejvýznamnějších českých univerzit, s níž můžeme úzce spolupracovat. Rádi jsme z našich finančních zdrojů architektonický worshop pořádáný VŠB-TU Ostrava podpořili a máme zájem se i nadále podílet na aktivitách, které dávají prostor mladým lidem a podporují je v úsilí dosáhnout kvalitního vzdělání. Ing. Lumír Palyza starosta městského obvodu Poruba
4
5
SLOVO ÚVODEM Studium architektury na Stavební fakultě VŠB – TU Ostrava v magisterském stupni probíhá teprve od akademického roku 2008 – 2009 a první absolventi s titulem Ing.arch. byli promováni v červnu 2010. Byť jsme tedy velmi mladá škola architektury, naše sebevědomí se rok od roku zvyšuje a celá katedra architektury, která je garantem výuky, doufá, že v současné době jsou již naši studenti schopni se srovnávat se studenty zavedených škol architektury v Praze, Brně nebo Liberci. Pro naši školu je stěžejní výuka v ateliérech, která tvoří kolem 30% veškeré výuky. Právě ateliérová výuka pod vedením zkušených pedagogů, většinou praktikujících architektů, rozvíjí ve studentech nejen základní řemeslné dovednosti, ale i tvůrčí přístup k řešení urbanistických a architektonických zadání. Nedílnou a velmi důležitou součástí ateliérové výuky jsou pak workshopy, ve kterých jsou studenti přinuceni ve velmi krátkém čase provést analýzu řešeného problému, navrhnout své „ideální“ řešení a toto řešení prezentovat a obhájit. Právě poměrně krátká doba k nalezení „ideálního“ řešení je největším přínosem této vzdělávací aktivity, protože donutí studenty rozeznat a posléze i řešit podstatu a nikoliv okrajové problémy. I proto jsem nesmírně rád, že členové Rady městského obvodu Poruba v čele se starostou panem Ing. Lumírem Palyzou nám umožnili tento workshop uspořádat a zaštítili ho i nemalou finanční částkou. Radě i zastupitelstvu městského obvodu Poruba za jejich přístup děkuji a doufám, že výsledky prací našich studentů jim i celému městskému obvodu budou osvěžující inspirací. Zároveň děkuji Ing. arch. Evě Špačkové za odbornou i nezištnou organizační garanci workshopu a všem zúčastněným hostům, pedagogům i studentům za účast, pomoc a inspirativní výsledky. Aleš Student vedoucí katedry architektury FAST VŠB – TU Ostrava
6
7
TÉMA WORKSHOPU - IDEA Katedra architektury na Fakultě stavební VŠB-TUO
ka, bratislavská architektka Mária Topoľčanská a Lukáš
působí na území Poruby a pro naše studenty je tento
Pecka z Brna, kteří jako přednášející představili Poru-
obvod scénou, ve které se každý den pohybují. Proto
bu i vývoj sídlištní architektury obecně. Teoretická část
je jedním z úkolů školy architektury seznámit je s histo-
workshopu byla doplněna komentovanou vycházkou
rií a významem tohoto místa a zároveň se společně se
po Porubě s historikem architektury Martinem Strako-
studenty zapojit do diskuse o rozvoji této části města.
šem. Po tomto zevrubném obeznámení s Porubou pra-
Dnešní ostravský městský obvod Poruba se měl
sekce. Po roce 1955 začala být architektura socialis-
Impulsem k uspořádání workshopu o bydlení v Porubě
covali studenti v osmi skupinách na jednotlivých zadá-
v době svého vzniku stát socialistickým městem, Novou
tického realismu kritizována jako zbytečně „zdobnická“
byla návštěva americké architektky a historičky architek-
ních, v rámci kterých řešili konkrétní témata a problémy,
Ostravou, představující v té době ideál péče o pracující-
a drahá. V roce 1957 se Nová Ostrava jako dnešní Po-
tury Kimberly Elman Zarecor, která vyučuje architekturu
které bydlení v Porubě v současnosti přináší.
ho člověka směřujícího k novému, komunistickému řádu
ruba (společně s Třebovicemi a Martinovem) stává jed-
na Iowa State University v Ames a na našem pracovišti
a z něho plynoucímu blahobytu pro všechny. V srpnu
ním z obvodů původní Ostravy a v šedesátých letech
v Ostravě působila v rámci svého výzkumného pobytu
roku 1951 se městský výbor Komunistické strany usná-
se prosazuje názor směřující k rekonstrukci historického
na Fulbrightově stipendiu. Společně s ní se workshopu
Jak by se Poruba mohla změnit do dvaceti let? Jaký
ší, že: „Komunistům lidové správy Ostravy, soudru-
centra Ostravy.
zúčastnili z brněnské Fakulty architektury architekti Iva
potenciál má tato část města pro obyvatele dnešní i bu-
Poslušná a Adam Guzdek se svými studenty. Z Fakulty
doucí? Kdo a jak bude bydlet v Porubě v budoucnosti?
hům architektům a ostatním pracujícím se ukládá, aby
Další výstavba obytných domů v Porubě pokračova-
do konce roku 1951 vypracovali plán socialistické Os-
la v šedesátých letech již panelovou technologií, i když
architektury z Polytechniky v Gliwicích v Polsku přije-
travy.“1 Historické centrum Ostravy mělo být opuštěno,
třeba v prostoru Hlavní (tehdejší Leninovy třídy) do jisté
li architekti Tomasz Wagner, Jerzy Wojewodka a jejich
aby mohly být vytěženy zásoby uhlí a aby zmizela vzpo-
míry respektuje původní architektonickou koncepci, kte-
studenti architektury.
mínka na kapitalistickou minulost průmyslového města.
rou pozdější „sídlištní“ celky již postrádají.
Nová Ostrava se podle plánů měla zrcadlit v hladině
Brzy po roce 1989 byla hromadná panelová výstavba
kanálu Odra - Dunaj, měla být vybavena nádražím, letiš-
bytů ukončena a díky útlumu těžby uhlí i těžkého prů-
těm, monumentální manifestační hlavní třídou s repre-
myslu v Ostravě se změnily poměry na trhu s byty. Na-
zentačními budovami a univerzitou. Forma staveb, které
místo kvantitativní hromadné výstavby bytů začíná být
měly tuto velkorysou koncepci naplnit, byla navrhována
naléhavá údržba a obnova.
monumentální, historizující a všeobecně srozumitelná.
I. a II. obvod Poruby se stal v roce 2003 městskou
Výstavba začala už v roce 1952 a čtyři nové obvody
památkovou zónou a představuje pro současnost do-
budoucího města byly vystavěny podle této koncepce
klad minulosti a chráněnou hodnotu současného centra
ve stylu socialistického realismu. Historizující fasády
Poruby. Za památky byly prohlášeny i jednotlivé budovy
zakrývaly už v té době jednotné, typizované domovní
a bloky domů v centru Poruby.
Hledali jsme podobu sídliště z časů budování socialismu a jeho vývoj v časech demokracie.
Od prvních plánů na Novou Ostravu z roku 1951 uplynulo v roce 2011 právě šedesát let…
K tomuto mezinárodnímu společenství se připojili ještě ostravští historikové Martin Strakoš a Martin Jemel-
Eva Špačková
1) O historii Poruby najdou zájemci velmi podrobné informace v širokých souvislostech v publikaci vydané Národním památkovým ústavem v Ostravě: STRAKOŠ M. Nová Ostrava a její satelity. Kapitoly z dějin architektury 30.-50. let 20. století. 1.vyd. 2010, citace str.14
8
9
TÉMATA WORKSHOPU – ZADÁNÍ
A)
BYDLENÍ JINAK
F)
GARÁŽOVÝ BROWNFIELD
PŘESTAVBA BYTOVÉHO DOMU
TROJÚHELNÍK PLOCHY V BEZPROSTŘEDNÍ BLÍZ-
DOPLNĚNÍ STANDARDU BYDLENÍ
KOSTI HLAVNÍ TŘÍDY VYUŽÍVANÝ PRO SOUKROMÉ
(ul. Bohuslava Martinů)
GARÁŽE – CO S NÍM?
Úprava vstupů z ulice a do dvora, výtahy, změny v bytech,
(garáže Skautská ve vazbě na obchodní středisko)
mezonety, vestavby a nástavby půdního prostoru atd.
Urbanistické zhodnocení a návrh na využití území v centru Poruby. Zachování možnosti parkování (garážování)
B)
BEZBARIÉROVÁ BUDOUCNOST –
BYDLENÍ PRO SENIORY
včetně rozšíření parkovacích míst je žádoucí.
NOVOSTAVBA BYDLENÍ PRO SENIORY V NÁVAZ-
G)
TAJEMNÁ ZAHRADA
NOSTI NA „DVOULETKY“ – VČETNĚ MOŽNOSTI
MOŽNOSTI ÚPRAVY PARKU A JEHO VYUŽITÍ V ŽIVO-
ÚPRAVY A PŘESTAVBY NAVAZUJÍCÍCH PRVNÍCH
TĚ MĚSTA
DOMŮ V PORUBĚ (nároží ulic Skautská a Dělnická)
(Naměstí Vítězslava Nováka)
Bydlení pro seniory z Poruby, kteří nechtějí opustit město,
Návrhy na možnou úpravu zastrčeného „parku“ ve vnit-
kde žili. Bezbariérové bydlení pro starší lidi s doplňkový-
robloku.
mi službami a venkovními prostory ve vazbě na okolí. H) C)
VE MĚSTĚ JAKO V RODINNÉM DOMĚ
VNITROBLOK PRO BYDLENÍ
VYUŽITÍ PLOCHY VNITROBLOKU PRO DENNÍ RE-
PŘESTAVBA BYTOVÉHO DOMU NA BYTY S TERASA-
KREACI OBYVATEL OKOLNÍCH DOMŮ V KOMBINACI
MI A ZAHRADOU
S NAVÝŠENÍM GARÁŽOVÝCH (PARKOVACÍCH) MOŽ-
(na příkladu na ul. Čs. exilu)
NOSTÍ V MÍSTĚ
Přístavba bytového domu s prostorem bývalé školky, do-
(Vnitroblok Matěje kopeckého)
plnění terasami a zahrádkami.
Soudobá úprava vnitrobloku mezi bytovými domy se současným řešením parkování nebo garážování co největší-
D)
BYDLENÍ PRO SINGLES
ho počtu aut obyvatel okolních domů.
NEJŽÁDANĚJŠÍ MALÉ BYTY V MODERNÍ FORMĚ V DOSTAVBĚ NÁROŽÍ (nároží na Jilemnického náměstí) Moderní podoba bydlení pro různorodé single families
POŽADOVANÉ VÝSTUPY Z WORKŠOPU:
v dostavbě nároží do ulice a náměstí s doplňujícím vy-
1. PREZENTAČNÍ POSTER B1
bavením.
(na výšku – obsahuje výslednou podobu návrhu, situaci, název, popis, jména členů autorského týmu+školy)
E)
10
STUDENTSKÉ BYDLENÍ
2. SLOŽKA S GRAFICKÝMI A TEXTOVÝMI VÝSTUPY,
NOVOSTAVBA DOMU S BYDLENÍM PRO STUDENTY
případně PRACOVNÍ MODEL (fotodokumentace)
VE VAZBĚ NA KAMPUS VŠB
3. ZÁVĚREČNÁ PREZENTACE (v digit. podobě)
(mezera na Havanské)
4. „DENÍK“ – libovolná forma dokumentace průběhu prá-
Inovativní forma bydlení pro studenty vysokých škol
ce na tématu (poznámky, fotografie, názory, inspirace)
v městském prostředí „MEZI KOLEJEMI A PRIVÁTEM“.
5. DIGITÁLNÍ VÝSTUPY
11
PŘEDNÁŠEJÍCÍ A JEJICH TÉMATA
Součástí workshopu byly tyto veřejně přístupné přednášky:
satelity (2010). V autorském kolektivu napsal a s Ro-
Mgr. Martin Strakoš
manou Rosovou editoval Průvodce architekturou Opa-
(NPÚ Ostrava)
vy (2011).
Zabývá se teorií a dějinami architektury a umění.
Přednáška se zaměří na stručnou charakteristiku his-
PhDr. Martin Jemelka PhD.
torického vývoje obce s důrazem na proměny po roce
(katedra společenských věd VŠB-TU Ostrava)
1945. Pozornost bude věnována sociologickému profilu
Historik, dlouhodobě se zabývá sociálními a nábo-
obce mezi světovými válkami a v 50. až 80. letech 20.
Působí na pozici památkáře Národního památkového
Přednáška v terénu:
ústavu, územního odborného pracoviště v Ostravě.
NOVÁ OSTRAVA NEBO PORUBA (???):
ženskými dějinami 19. a 20. století, kulturními a regi-
století. Přednášející se zaměří i na vývoj obce z hledis-
V letech 2003-2011 se zabýval dějinami architektury,
mezi sídlištěm a městem
onálními dějinami, dějinami každodennosti, historickou
ka pracovních příležitostí a občanské vybavenosti.
urbanismu a památkovou péčí na Filozofické fakultě
S autorem knihy o Nové Ostravě se účastníci vydají
demografií, dějinami hudby a religionistikou, odborný
Ostravské univerzity. Soustavněji se zabývá proble-
po stopách původní venkovské krajiny, torzech grandi-
asistent katedry společenských věd VŠB-TU Ostrava,
matikou současné architektury, architektonických sou-
ózního projektu nového utopického města a výsledcích
na níž přednáší filozofii, etiku a etiku vědy. Současně
těží, otázkami památkové péče o moderní architektu-
následného směřování k satelitnímu sídlišti, vztažené-
působí jako samostatný vědecký pracovník Centra pro
Assoc. Prof. Kimberly Elman Zarecor, M.Arch, PhD.
ru a technické památky a vztahem nové architektury
mu k původnímu jádru Ostravy.
hospodářské a sociální dějiny FF OU v Ostravě a jako
(Iowa State University, USA)
a historického prostředí. Od 90. let 20. století publikuje
Sraz účastníků bude v neděli 16. 10. 2011 v 15:30
odborný asistent FVP SU v Opavě. S ohlasem publiko-
Americká architektka a historička architektury, učí
v řadě odborných periodik (Architekt, Ateliér, ERA 21,
u kostela sv. Mikuláše, Nábřeží SPB, v Ostravě-Porubě.
val v domácích časopisech a sbornících, je přispěva-
na Iowa State University v USA, v současnosti je na půl-
telem Biografického slovníku Slezska a severní Mora-
ročním výzkumném pobytu v Ostravě jako stipendistka
Forum architektury a stavitelství, Stavba) a kulturních časopisů (Scriptum, A2, Protimluv). Spolupra-
Přednáška:
vy a veřejnosti se představil jako autor knih Na kolonii
Fulbrightovy nadace na Fakultě stavební VŠB - TUO.
coval jako odborný poradce s režisérem Radovanem
NOVÁ OSTRAVA A JEJÍ SATELITY
(VŠB-TU Ostrava, 2007), Z havířských kolonií (Repro-
Věnuje se výzkumu kulturních a technologických dějin
Lipusem na některých dílech seriálu Šumná města.
(výstavba Ostravy od meziválečné doby po polovinu
nis, 2008), Na Šalomouně (Centrum pro HSD, OU v Os-
architektury 20. století. O vývoji bydleni a bytové výstav-
Autorsky se podílel i na stejnojmenných publikacích.
50. let)
travě, 2008; Cena Josefa Pekaře 2009) a Lidé z kolonií
by v Československu vydala v roce 2011 knihu „Manu-
Prezentuje architekturu a kulturní dědictví v médiích,
Výstavbě Nové Ostravy jako vzorového socialistic-
vyprávějí své dějiny (Centrum pro HSD, OU v Ostravě
facturing a Socialist Modernity: Housing in Czechoslo-
zvláště prostřednictvím součinnosti s ČRo Ostrava, ČT
kého města předcházely diskuse a projekty, charakte-
a Repronis, 2009), resp. spoluautor publikace Hornické
vakia, 1945-1960“. Současný výzkumný projekt se týká
Ostrava ad. V rámci ostravského klubu Fiducia pořádá
rizující proměny architektury a umění ve střední Evropě
kolonie Ostravy (KP HM OKD, Ostrava 2009). Od roku
dnešního a budoucího vývoje měst založených v období
vycházky a vyjížďky za ostravskou architekturou a pa-
a v Sovětském svazu. Přednáška se zaměří na tenden-
2010 je jediným spoluřešitelem projektu GAČR Tovární
socialismu v ostravském regionu.
mátkami a přednášky a diskuse na historická i součas-
ce ve výstavbě Moravské Ostravy meziválečné doby,
města Baťova koncernu (2010–2013) a v letech 2011–
ná témata.
jejich proměnu za 2. světové války a především po ní,
2013 bude coby redaktor podepsán pod trojicí topogra-
Přednáška:
Publikoval studie o architektuře na Vsetínsku (2002),
kdy se začal krystalizovat projekt výstavby sídlištních
fických publikací Ostravské dělnické kolonie I–III.
SORELA z odstupu
o tvorbě architekta Jiřího Krohy (2007), o architektu-
satelitů. Ten vyústil až do projektu nových socialistic-
ře bruselského stylu v rámci katalogu Bruselský sen
kých měst, jejichž nejvýznamnějším příkladem se měla
Přednáška:
(2008), články a studie o stavebním vývoji Ostravy,
stát Nová Ostrava. Vymizení této ideje představuje sym-
CESTOU OD VESNICE K MĚSTU
of Sorela in the context of architectural practice in the
Průvodce architekturou Ostravy (2009) a knihu o ar-
ptomatickou ukázku destalinizace české společnosti
(Poruba na cestě od kolonizační vsi přes kovorolnickou
1950s in Czechoslovakia. I will also speak about Poruba
chitektuře 30. až 50. let 20. století Nová Ostrava a její
po roce 1954.
12
(SORELA from a distance)
obec v průmyslovém zázemí až po socialistické město)
An overview of my research about the development
from the perspective of a foreigner living here.
13
Doc. Ing. arch. Iva Poslušná, PhD.
družstevní výstavba, dvouletkové projekty, sorela, experimentální typizované stavby, první sídliště, Lesná).
(Fakulta architektury VUT Brno) Architektka, proděkanka pro studium Fakulty architektury VUT v Brně a vedoucí Ústavu navrhování I.
M.arch. Ing.arch. Mária Topolčanská PhD.
Ve své pedagogické a výzkumné činnosti se věnuje
(SAV a FA STU Bratislava)
problematice pracovního prostředí, sociálních aspektů
Architektka, absolventka bratislavskej FA STU, post-
bydlení, typologii bydlení v bytových domech, přede-
graduálneho programu Metropolis Master architektúry
vším se zaměřením na panelovou výstavbu a výškové
a urbánnej kultúry a doktorského programu Teórie a his-
budovy.
tórie architektúry na ETSAB v Barcelone. Je architektkou v slobodnom povolaní, žije v Bratislave, kde sa
Přednáška:
na SAV venuje výskumu súčasnej architektúry a na FA
BYDLENÍ V PANELECH
STU vedie Visegrádsky seminár o architektúre a meste
(potenciál panelového bydlení)
„interCity“.
Králíkárny, noclehárny, krabice, šedivá hradba, paneláky, bydlení třetiny obyvatel ČR. S poukazem na his-
Přednáška:
torické kořeny a vývoj bude nastíněn jejich možný po-
PROJEKTY A VYKOPÁVKY PANELOVÝCH SÍD-
tenciál v souvislosti se současnými standardy a trendy bydlení. A to jak z hlediska dispozičního, konstrukčního, ale i architektonicko-urbanistického.
LISK Súčasná Bratislava je stále najväčším náleziskom tohto druhu osídlenia, ktorý nazývame panelovým sídliskom. Túto podstatnú prefabrikovanú vrstvu doposiaľ
Ing. arch. Lukáš Pecka (Brno) Architekt, v letech 2004-2011 pracoval ve společnosti
nič tak radikálne veľké a experimentálne neprekrylo natoľko, aby sa tento fenomén stal predmetom čistej histórie, ako sa to zdalo pravdepodobné po roku 1989. Konfrontácia
podrobného
archívneho
prieskumu
Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno, s.r.o., od r. 2011
pôvodných projektov bratislavských panelových sídlisk
nezávislý. Působí jako externí asistent prof. Ivana Ko-
od čias prelomu 50.-60. rokov po prelom 80.-90. rokov
lečka na Ústavu navrhování I Fakulty architektury VUT
so zachovanými živými fragmentami a niekde aj celkami
v Brně a v rámci svého doktorského studia se věnuje
ich realizácií ponúka možnosť pochopiť ambície a kva-
vývoji a výstavbě sídlišť v Brně v intencích soudobých
lity mnohých konceptov, za ktorými často stáli výrazní
tendencí bydlení.
architekti a urbanisti. Panelové sídliská od svojich začiatkov až dodnes radikálne problematizujú mesto, pa-
Přednáška:
radoxne ale svojim príbehom nútia k hľadaniu zmyslu
OBYTNÉ SOUBORY V BRNĚ 1930-1970
pojmov ako mestské plánovanie či verejný priestor.
(Od meziválečných malobytových kolonií po poválečná panelová sídliště) Představení brněnských realizací v historických a společenských souvislostech, s důrazem na jejich architektonické a urbanistické řešení (malobytové kolonie,
14
15
TEXTY PŘEDNÁŠEK
gate, wide boulevards, classical detailing and formal parks, yet progress was so slow that only the first 20% of the project was built before the style fell out of favor around 1956. The remaining phases were built over the
SORELA FROM A DISTANCE Kimberly Elman Zarecor, M.Arch, PhD. Iowa State University, USA
next thirty years according to adapted master plans that reflected changing architectural styles and urban strategies. The plans for Ostrava followed the country’s move towards a more hardline Stalinist economic model in
into a regional trading hub with a strong industrial base,
- Most, Kladno, and Ostrava. Unlike the monumental
1950 when industrial output targets were increased
a prosperous upper middle class and a steady flow of
project for New Ostrava five years later, the first projects
In August 1951, the government of Czechoslovakia
and resources were diverted from consumer to capital
new workers. The immigration was so rapid that during
for workers’ housing were modest, unadorned, four- and
announced the expansion of regional mining operations
goods. This required not only economic resources and
the nineteenth century, the city’s population doubled
five-story masonry and stucco apartment buildings. The
every twenty years. As industrial capacity increased and
program continued with few changes through 1950, but
the population grew after World War I, the housing sup-
in the end few units were completed according to the
ply could not keep up with demand. Living conditions
original designs. Documents show repeated complaints
continued to deteriorate and many mining families were
about shortages of building materials and skilled con-
living without indoor plumbing or running water as late
struction workers, as well as general disorganization
as the 1950s. After the war, the Communist leadership
and a lack of urgency among the project managers.
used this history to their advantage, blaming Ostrava’s
In the Ostrava case, the model housing development,
housing shortage and the poor living conditions on capi-
Bělský Les, had been planned as a large neighborho-
talist excess and the abuse of the working class.
od with dozens of buildings and a modest town square,
World War II and the events of 1948 set the stage
but in the first phase only 15 apartment buildings with
for Ostrava’s most dramatic transition – from provincial
224 units were completed along one edge of the site.
industrial city to socialist showpiece. The first major ini-
In 1952, around the same time that New Ostrava was
tiative called the “model housing development program
announced, a new architectural team was brought in to
(vzorné sídliště)” began in 1946 in three Czech cities
redo the master plan in a style more compatible with the
around Ostrava, increased capacity at Vitkovice Iron-
disciplined planning, but a commitment to transform the
growing desire for Socialist Realist design. The revised
works and the construction a second, larger ironworks
country’s cities and towns into productive landscapes
project included an enlarged civic core with a health cli-
on the outskirts of the city. At the same time, plans were
that extended the rhetoric of the workers’ revolution into
nic, post office, department store and house of culture,
revealed to build New Ostrava (Nová Ostrava) eight ki-
spaces of family and leisure. Cultural historians with
as well as larger, more monumental apartment blocks
lometers from the historic center. The Socialist Realist
an interest in stylistic trends have long portrayed this
and a wide boulevard through the center of the deve-
development was proposed as a civic and administrati-
transformation as the end of the avant-garde and the
lopment.
ve center with housing for 150,000 residents, increasing
implementation by coercive means of historicism that
Despite their problems, the modest scale and repe-
Ostrava’s total population by 75% within 15 years.
ran counter to the strong modernist traditions of Czech
titive site planning of the model housing developments
Like many socialist master plans, this landscape ne-
and Slovak culture. Yet the case of New Ostrava illustra-
became the basis for the first nationwide campaign to
ver materialized as first imagined. From the start there
tes that Socialist Realism was both a symbolic victory
build small housing settlements after 1948. Architects at
was a clash between ambition and capacity. Chronic
for the regime and a mechanism to achieve quantifiable
Stavoprojekt designed seven housing types, including
shortages of materials, skilled laborers and workers’ ac-
material progress for new residents, many of whom ar-
four apartment buildings and three small single-family
commodations, along with political turmoil and changes
rived to their new quarters from dilapidated miners’ cot-
houses. These buildings were called the T-series and
in stylistic preferences meant that New Ostrava emer-
tages and workers’ colonies.
would become the standard for housing design for most
ged in a truncated form and with the new, less ambitious
The roots of Ostrava’s housing problems lead back
of the 1950s. These modest and comfortably equipped
name of Poruba. The neighborhood retained a sense of
to the nineteenth century when the opening of the Vít-
blocks were functional and quite appealing, but not mo-
Socialist Realist grandeur with a monumental entrance
kovice Ironworks turned this former imperial outpost
numental or stylistically distinctive. In 1951, more than
16
17
twenty T12 buildings were built on the New Ostrava
connect the Oder to a tributary of the Danube River 100
site in a first attempt to use the land for a residential
kilometers away. An administrative building designed to
settlement. These blocks, oriented on a diagonal to the
look like the Socialist Realist towers at Moscow Univer-
final master plan, remain tucked into the fabric of Poru-
sity sat at the end of long street axes, 80-meters wide
ba as a reminder of the first vision of what the socialist
and flanked by palace-like apartment buildings, self-
landscape might have looked like. At the same time, it
consciously reminiscent of St. Petersburg’s squares and
was becoming clear that the modest functionality of the
boulevards. Meduna stressed the benefits of the deve-
T-series could not satisfy the propagandistic needs of
lopment’s large size and careful planning. For example,
the party leadership who began to push the architectural
infrastructure such as public transportation to and from
administration to adopt Soviet Socialist Realism.
local industrial enterprises would be more cost-effective
pers that dominated Meduna’s early sketches. The vi-
Parking is a major problem since the designers did not
and efficient in a large development like New Ostrava.
sual focal point of the new city, the Oder-Danube Canal,
allot any parking spaces in the original project, but there
New Ostrava marked its official arrival. The building site, eight kilometers northwest of the historic center,
The final built version of New Ostrava, with the new
never materialized, so the west side of Poruba gently
are hidden benefits to this oversight. Like neighborhoods
had been selected for its proximity to industrial sites and
name of Poruba, turned out to be a much more humane
slopes down to houses and agricultural land rather than
in older central European cities, Poruba remains sca-
because there were no valuable coal deposits on the
and picturesque neighborhood than the project propo-
a dramatic riverfront. Although the early pictures of Po-
led to the pedestrian and the cars parked on sidewalks
land. Vladimír Meduna from the Ostrava branch of Sta-
sed and promoted by Meduna in 1951. Labor and ma-
ruba showed muddy streets and few trees, today the ne-
and on the edges of courtyards, give the neighborhood
voprojekt led the design team. His first sketches for the
terial shortages caused construction delays and parts
ighborhood has a park-like quality and an imposing pre-
a dense, urban feel. One of the most impressive aspects
project in Architektura depicted a monumental project
of the project were abandoned including the skyscra-
sence. The perimeter block configuration of the housing
of Poruba today is its active streets. As part of the final design, commercial spaces and restaurants were built into the apartment blocks along the main boulevards. They remain popular, although new large hypermarkets have opened nearby that may affect their long-term viability. Despite its association with the 1950s regime, Poruba remains one of the most desirable and expensive neighborhoods in Ostrava because of the high quality of its architecture and urbanism.
units created interior courtyards that have matured into lush green spaces where children play and residents inspired by the inhuman scale and stark classicism of
socialize. The building details include folksy decorative
Soviet examples. The new city was imagined in gran-
schemes, vignettes of playful children and stoic depicti-
diose terms. The site would be terraced to rise twenty
ons of workers with the tools of their trade, although the
meters above the Oder River Valley to the west and then
larger-than-life statues of miners now have a different,
the city would sit along the banks of a new canal built to
more sinister, connotation.
18
19
barevnému plášti zateplení, novým oknům, ale i díky našemu užívání. Našemu sušícímu se prádlu, našemu satelitu nebo skladišti na balkoně, našemu papouško-
BYDLENÍ V PANELECH Doc. Ing. arch. Iva Poslušná, Ph.D. FA VUT v Brně VYMEZENÍ POJMŮ
vi a palmě užívajícím si letního klimatu. Možná i díky
diferencovaných skupin obyvatel. Počáteční objemová
tážní oka jednotlivých dílů. K dopravě i odklízení strojů či
sprayerům. Ale určitě se zcela nepotvrdily prognózy
typizace celých bytových sekcí se musela v důsledku
„odpadu“ slouží prázdné výtahové šachty. Odvezený vy-
sociologů a demografů, že se stanou sociálními ghetty
hromadného výskytu poruch a technických závad a ná-
bouraný materiál se musí roztřídit – po výběru kovového
s narůstající kriminalitou. Ne všechna sídliště.
sledných kritik koncem 60. let změnit v typizaci prvko-
šrotu lze ostatní materiál recyklovat pro další stavební
vou. Výhodou sice byla možnost větší variability v dis-
použití, např. rozemlít na štěrk do vozovek. Do výšky
HISTORIE
pozičním řešení i vzhledu obvodového pláště, ale kladla
3 podlaží je práce možná bez použití jeřábu pozemní
První panelové domy se objevily v Nizozemsku po 1.
vyšší nároky na organizaci výroby a skladování velkého
mechanizací vybavenou montážním ramenem. Přesto
množství stavebních prvků.
se v našich poměrech k bourání nepřistoupilo.
světové válce. V Německu se objevily v roce 1923, první Sídliště je obecně název používaný pro místo dlouho-
blok panelových domů byl postaven v roce 1939 v Paří-
Nejvíce bytů v panelových domech bylo zrealizováno
době obývané lidmi. Sídliště se nazývají také nové části
ži, podobné bloky byly stavěny též ve Švédsku a Finsku.
v období 1971-1980, kdy jich bylo dokončeno 860 000.
měst, často satelitní, které jsou primárně stavěny jako
Stavba panelových domů sloužila jako rychlé a levné
Jejich životnost byla plánována na 30-40 let. Dnes je
obytné zóny, pro rychle se rozrůstající městskou popu-
bydlení, přesto se nikde v západních zemích nestavěly
v ČR celkem 3,8 milionu bytů, v bytových domech 2,16,
Vzhledem k prostorovým podmínkám vyrostla sídliš-
laci, s vícepatrovými obytnými domy, např. panelovými
v tak masovém měřítku, jako ve východním bloku. Zá-
z toho 1,16 milionu v panelových domech. Tj. 80 tisíc
tě převážně na tehdejších okrajích měst, mnohdy však
domy, tzv. „paneláky“, obytnými panelovými věžovými
padní Evropa od jejich výstavby upustila již v 70. letech,
panelových domů, v nichž žijí 3 mil. obyvatel, tzn. 30%
v kvalitním přirozeném přírodním prostředí, v blízkosti
ve východní Evropě se stavěly až do začátku devade-
domácností v ČR, 40% v Praze. Snad poslední pane-
lesů, vodních toků a ploch a dala tak možnost dostupné
sátých let 20. století.
lák – obytný soubor Flora, který byl realizován v období
každodenní rekreaci, mnohdy s výhledem na stávající
1992-94 získal dokonce ocenění v soutěži Bydlení ´95.
město. Svou rozlohou a strukturou zástavby se mnoh-
Byla zde použita soustava VVÚ-ETA.
de stala šedivou hradbou města, ale od doby své vý-
První panelové domy byly v Česku postaveny již roku 1956 (sídliště Herálecká v Praze 4), jejich rozvoj pak
POTENCIÁL PANELOVÝCH SÍDLIŠŤ – NA PŘÍKLADU BRNA
stavby působením zeleně i lidského faktoru mohou být
nastal mezi lety 1958 a 1990, v době socialismu jako
Problému rychlého doplnění bytového fondu se ne-
rychlé řešení bytové krize, díky nim bylo možné vybu-
vyhnuly ani ostatní evropské země. A stejně tak dnes
vnímána i jako brány do města. Snahou oživit „krabici“
dovat celou novou městskou čtvrť – sídliště – během
stojí před obdobným problémem jako ČR. Bourat nebo
modelací roztodivných nástaveb se ale typické siluety
pár let na zelené louce. Ačkoliv je lze rychle postavit,
opravit?
některých měst dále proměňují.
tyto domy jsou bohužel velmi nekvalitní. Během 20 let
V bývalé NDR, dnes na východě Německa, byl zpra-
Ve své koncepci sice postrádala znaky přirozeně rost-
domy (věžáky), malými až středně velkými obchody, ško-
provozu dochází k závažným problémům; kromě špatné
cován vládní program na bourání paneláků v období
lého města – ulice, náměstí. Díky důslednému plánová-
lami a parky. Sídliště tohoto typu byla stavěna ve 40. až
tepelné izolace také k dožití bytových jader a nevyhovu-
2002-2009, z 350 000 se zbouralo již 170 000. Tento krok
ní předchozí doby byla ale dostatečně obsloužena sítí
90. letech 20. století na okrajích velkých i malých měst.
jící elektroinstalace.
následoval po sjednocení Německa a masovém odcho-
občanské vybavenosti (obchody, zdravotní střediska,
du obyvatel za prací do západních oblastí. Problém pak
školy, školky a dětská hřiště, sportoviště, MHD). Mnohá
nastal s hledáním investorů na uvolněné areály.
tato zařízení plní svou funkci dodnes.
Panelákem-panelovým domem rozumíme dům po-
V roce 1948 byl založen Studijní a typizační ústav,
stavený z prefabrikovaných betonových dílců, které
který během čtyřech let vypracoval celý systém teore-
jsou kompletovány v jeden celek až na místě samot-
tické a metodické přípravy a podklady pro zprůmyslnění
Odstranění panelové stavby však není nijak levná
Dnes díky regeneračním snahám nabízejí tak pane-
né stavby. Jednotlivé stavební díly, omezené ve svém
bytové výstavby. Místnosti byly plošně standardizované.
a jednoduchá záležitost. Dle odhadů by demolice všech
lové domy se svým zázemím lepší bydlení než v cen-
počtu a druhovosti, s cílem univerzálního použití, tvoří
Jejich plocha se však pohybovala na samé spodní hra-
domů uvedené technologie přišlo na 500 miliard ko-
tru ve staré zástavbě. Cenově jsou i dostupnější než
jakousi stavebnici, která umožňuje velmi rychlou výstav-
nici tehdy platné normy o bydlení bez ohledu na veli-
run. Od zajištění sesuvu suti a úniku obtížného prachu
tradiční cihelná zástavba. Potenciál nového využití pro
bu, ale současně omezuje kreativitu v dispozičním i ob-
kostní kategorii bytu.
do blízkého okolí, přes velmi hlučné vrtání kotev pro
chybějící služby nabízejí v současné době již nepotřeb-
jemovém řešení domu. Protože beton je šedý a fasáda
Výroba čím dál více směřovala k montování – kom-
lešení a odřezání všech topných těles a vyjmutí vnitř-
né společné prostory domovního vybavení (kočárkárny,
není omítnutá, jsou celé šedé. Protože mají racionální
pletaci až na místě stavby. A nabídka omezeného počtu
ních příček pro volný pohyb stavební mechanizace, až
prádelny, sušárny, mandlovny).
pravoúhlý dispoziční systém a přiznané spáry panelů,
univerzálních stavebních prvků nedovolovala vytvářet
po rozbití panelových bloků a konečné stržení. Suť se
VNĚJŠÍ REGENERACE
vypadají jako krabice. Dokonce jeden konstrukční sys-
variabilní dispozice pro různé sociální skupiny. Reálné
odstraňuje průběžně v kontejnerech nesených jeřábem
„Rolák pro panelák“ – motto jedné z firem provádě-
tém nese název krabicový.
výstupy tak nenaplňovaly snažení a nejlepší předsta-
- u vysokých staveb. Pneumatické kladivo rozruší žele-
jících zateplování obvodových plášťů. Obvodový plášť
Ale tvář domy mají. Díky zábradlí balkonů, různým
vy projektantů. Už v průběhu 80. let volali po změnách
zobeton a autogen vnitřní výztuž, takto rozlámané velké
tvoří panely, okna, vstupy.
stínícím prvkům, nadstavbám, přístavbám, vstupům,
ve vnitřním uspořádání bytů, v plošných nárocích dle
bloky se odvážejí a manipulaci pomáhají původní mon-
20
Výměna oken a zateplení fasády jsou nezbytné pod-
21
mínky pro zvýšení komfortu a snížení nákladů na teplo.
la. V mnohých případech je možné díky konstrukčnímu
„Rolák“ však pro zajištění tepelné pohody nestačí,
Prosklené plochy tvoří 30-50% z celkové plochy obvo-
řešení i zvětšit původní hloubku balkonu předsazením
potřebujeme ještě „čepici“. Střecha je pátou fasádou
VNITŘNÍ REGENERACE dispoziční řešení
dového pláště a jednoznačně představují nejslabší člá-
konstrukce. U některých konstrukčních soustav mohou
domu. Také je ochlazována a přehřívána a také pro-
Byt, jeho jednotlivé prostory, velikost, vzájemné propo-
nek tepelné ochrany těchto budov. Výměny okenních
být stávající zavěšené balkony (řešené jako vyložené
pouští vnitřní teplo do ovzduší. Velmi často jí prosakují
jení, orientaci ke světovým stranám stanoví norma ČSN
výplní původních dřevěných šroubovaných dvojrámů
konzoly) snadno demontovány a nahrazeny představe-
vodní srážky. Uvedené problémy je možné řešit jedno-
73 4301 Obytné budovy z června 2004. Na základě jejích
většinou za plastové vícekomorové odkryly potenciál
nou strukturou opřenou v základech objektu. Stejným
duše nebo složitě. Jednoduchý způsob je opatřit střechu
ustanovení jsou byty projektovány a posuzovány. Plošné
úspory energie na vytápění, ale pro klienta především
způsobem lze vybudovat balkony i u bytů, kde původně
novou kvalitní izolací.
nároky v ní uvedené však jsou jen spodní hranicí, tou mi-
snadnější manipulaci. Volba plastových systémů pad-
nebyly a tím zvýšit standard některých místností. Panel
Ten složitější způsob vyplynul ze snah „odkrabico-
nimální, takže každý odůvodněný centimetr navíc, hlavně
la pro jejich recyklovatelnost, dlouhou životnost bez
s okenním otvorem lze řezat stejně jako panely uvnitř
vat“ krabice. Tzn. nasadit, naroubovat na ortogonální
při osazování zařizovacích předmětů a dimenzování prů-
nutnosti údržby, odolnost proti povětrnostním vlivům.
objektu, jen osadit balkónové dveře.
racionální pravoúhlý systém novou hlavu. Vzniklé tvary
chodů, je vyšším stupněm komfortu bydlení.
Nabízejí se ale také rámy hliníkové, dřevohliníkové
Okenní plochy nejsou však jedinými otvory v obvodo-
ve valné většině realizací působí náhodně, bez jaké-
Volně citováno z uvedené normy je byt soubor míst-
i dřevěné, s různým stupněm pevnosti a odolnosti na-
vém plášti domu. Patří sem také vstupní dveře a pro-
hokoli záměru a zcela odmítají původní formu. I různé
ností pod společným uzavřením, splňující stavebně tech-
máhání. Nová okna svými vlastnostmi splňují současné
sklené stěny u výtahových šachet. Tyto byly prováděny
snahy o doplnění tradiční sedlovou, pultovou či man-
nické požadavky normy, určený k trvalému bydlení a ob-
požadavky užitné i technické – umožňují mikroventila-
v kovových rámech. Jejich nahrazení výplněmi s lepším
sardovou střechou nedopadly většinou nejlépe. Přesto
sahuje nejméně jednu obytnou místnost a příslušenství.
ci, více systémů otvírání, včetně posuvných rámů, dle
koeficientem tepelné prostupnosti, jako je např. plast,
je záměr vybudovat v nástavbách další bytové jednotky
Obytnou místností se rozumí místnost o minimální ploše
druhu skla snižují tepelnou zátěž interiéru, dle počtu
dřevo, hliník, zlepšuje tepelnou pohodu podlah v pří-
velmi lákavý a přínosný. Přináší šanci pro bydlení ne-
8m2, dostatečně přímo větraná a osvětlená, vytápěná
komor pak hladinu hluku. Důležitou součástí okna jsou
zemních bytech a přispívá ke snížení nákladů na vytá-
tradiční, víceúrovňové, ateliérové, s výhledem do okolí
s možnou regulací.Za obytnou místnost považuje norma
také stínící prvky. Žaluzie, rolety, clony, markýzy, kte-
pění společných prostor domu. Rekonstrukce současně
a s možností vlastní terasy. Nové bytové jednotky jsou
obývací pokoj a ložnice. Za plochy příslušenství bytu jsou
ré mohou být umístěny uvnitř nebo vně okna, nebo být
zvýší bezpečnost pohybu v domě, od vstupu až ke dve-
tak vybudovány s nulovými náklady na pozemek a mi-
řazeny prostory vstupní, pro přípravu jídla a uskladnění
předsazeny až v líci zábradlí balkonu a svou barevnos-
řím bytu. Rizikové výtahy, které neumožňují přepravu
nimálními náklady na zdravotechnické instalace, včetně
potravin, pro osobní hygienu, pro umístění záchodové
tí i proměnlivou polohou dát fasádě domu jistou živost
více osob a kočárků, chybějící kabinové dveře, ohrožu-
přípojek, které se pouze prodlouží z předcházejících
mísy a prostory pro uložení úklidových předmětů.
a originalitu. V součinnosti se slunečním světlem, které
jící nástup a výstup, vyvolaly nutnost jejich nahrazení
podlaží. Takto vzniklé byty přitom často poskytují roz-
Každý byt se také člení na dvě zóny – tzv. společen-
je velmi dynamické v průběhu dne i roku, pak nabízejí
bezpečnějšími do roku 2010.
sáhlý komfort, neboť lze při zachování konstrukčních
skou, kde se setkávají všichni členové rodiny i se svý-
Vstupy mohou být identifikací každého domu, každé
a statických pravidel vytvořit dispozici dle přání zákaz-
mi přáteli a hosty, kde se věnují společnému stolování,
Stejnou hru se stíny a barvami mohou velmi úspěš-
jeho sekce. Doplnění markýzy nade dveřmi, abychom
níka. Byty v nástavbách jsou zajímavé i z hlediska cen,
zábavě. Místnosti jsou v rámci dispozice vázány na sa-
ně hrát také zábradlí balkonů, případně jejich uzavře-
nezmokli při hledání klíčů, osvětlením s pohybovým či-
které dosahují na čtvereční metr dvoutřetinových hod-
motný vstup do bytu, šatnu, kuchyň, jejich plošná dotace
ní posuvnými skleněnými tabulemi. Velké díly z dráto-
dlem, abychom ty klíče našli, boční zástěnou k ochraně
not v porovnání s ostatními byty. Nezanedbatelnou sku-
je zřetelně vyšší.
skla byly většinou zatmeleny z vnější strany balkonu
před studeným větrem, a hlavně pojezdy pro kočárky,
tečností je, že se takové nově vytvořené byty nacházejí
V části klidové, soukromé, intimní, se každý uživatel
a v mnohých případech hrozily pádem dolů na chodník.
abychom děti nenosili v zubech a jejich vozítko v náruči.
přímo ve městech, ve fungující infrastruktuře, jak již bylo
bytu individuálně věnuje své činnosti – studiu, zájmům,
více tváří jednoho domu.
Uzavírání loggií a balkonů do zimních zahrad, novodo-
Pro bezpečné zajištění vstupu do domu existuje poho-
uvedeno. O možnosti realizace rozhoduje použitý kon-
relaxaci, spánku. Místnosti svou dimenzí odpovídají po-
bých arkýřů, nabízí prostor pro úschovu kol nebo kočár-
dlné řešení prokládacích schránek umístěných přímo
strukční systém a typ panelů, výška objektu, umístění
bytu jednotlivce, případně dvojice.
ku. Mohou být i tzv. pátým pokojem pro kutily nebo kuřá-
v prosklené vstupní stěně.
strojovny výtahu, stav a kapacita přípojek plynu, elek-
Každá z uvedených zón je doplněna hygienickým
ky. Moderní systém zavěšení dává šanci této venkovní
Pro dokonalý efekt snížení nákladů na teplo je nutno
třiny, vody a kanalizace. V neposlední řadě také stav
zázemím v rozsahu WC s umyvadlem pro návštěvy
ploše bytu stát se přes letní období opět úplně otevře-
následně zateplit i stěny. Původní přespárování styků
objektu, základové poměry, protože nová konstrukce
v prvém případě, komfortní plně vybavenou koupelnou
ným prostorem bez rušivých kontur rámů a otevřených
panelů, které konzumovali s oblibou hlodavci, nebylo
působí na objekt dalším zatížením. Jako nejvhodněj-
v případě druhém.
křídel. Tabule jsou řazeny na sraz vedle sebe a z vněj-
dostatečné. Proto je původní panelová stěna pokry-
ší se osvědčilo použití oceli i pro svoji rychlou montáž
šího pohledu je díky jejich transparentnosti nevnímá-
ta izolací a následně potažena podkladem pro omítku
a vyloučení mokrého procesu.
me. Zpočátku regeneračních snah nebylo zasklívání
a výsledný dojem zcela zakryje původní rastr dílců.
balkonů a loggií podporováno dotacemi na zateplení.
V porovnání s některými současnými realizacemi byto-
Přesto se prokázal jejich 15-20%ní podíl na úspoře tep-
vých domů těžko rozeznáme jejich stavební technologii.
22
Pro ostatní obyvatele domu pak vytvoření nástavby znamená zkvalitnění stavu střechy objektu.
V konstrukčních panelových soustavách se zmíněné zónování nedá zřetelně vyčíst. Pohotovostní WC vlastně jediné v bytě a bez malého umyvadla pro hygienu rukou, společně s koupelnou a kuchyní je pevně vázáno na instalační šachtu. Klidová zóna – jednotlivé ložnice
23
PŘÍKLADY REALIZACÍ VSTUP SLUNCE Byt byl realizován v konstrukční soustavě B70, rok dokončení 1978, dle plošných parametrů určen pro obývání 4 osobami. Původní dispozice byla otevřena do jednoho obytného prostoru vyřezáním třech panelů a koupelna získala na komfortu plochy a vybavení. mnohdy mají přístup z obytného pokoje nebo jiné lož-
autor: Iva Poslušná 2005
nice. U pozdějších soustav (B70, P. 1., VVÚ ETA) se
dodavatelé: RADECO Brno, GABON
objevují díky projektovaným dvěma instalačním jádrům uvolněnější dispozice a zřetelnější oddělení soukromé
MODRÁ
a společenské části bytu. Také díky větším rozponům
Byt byl realizován v konstrukční soustavě T06B, rok
umožňují jistou flexibilitu hlavního obytného prostoru,
dokončení 1972. Plochou 70m2 a rozměry obytných
a to začleněním jídelny nebo pracovního koutu, ale také
místností byl určen pro obývání 4 osobami. Ještě před
možné změny funkčního využití, např. na několik oddě-
dokončením domu byl vyjmut panel dělící obytný po-
lených místností. Požadavky na možné změny přináší
koj a ložnici. V současné době proběhla rekonstrukce
vlastní život každé rodiny, uživatel bytu. Pro maximální
instalačního jádra a úprava prostor kuchyně, koupelny
pohodlí dvojice, malých i odrůstajících dětí až po pří-
a vstupu.
padné soužití dvou rodin lze najít za jistých technických opatření ve stávající dispozici odpovídající řešení. Současné technologie a stavební vyspělost daly
autor: Dagmar Glosová 2005 dodavatelé: RADECO Brno, IKEA, WOODFACE
jasný program mnoha firmám specializovaným přímo na regeneraci panelových domů i v jejich dispozičním uspořádání. Na základě statického posouzení lze zčásti nebo zcela vyjmout dělící i nosné panely, a tím dosáhnout propojení nebo zvětšení jednotlivých místností. Mnohdy lze za použití kvalitních materiálových úprav povrchů a výplní v soudobých trendech dosáhnout vysokého standardu bytu.
24
25
předměstí průmyslových center (tedy i Brna) začala být akutní na konci 20. let 20. století. A stala se fatální s vypuknutím světové hospodářské krize.
Malobytová kolonie v Králově Poli, ul. Skácelova, 1932, arch. Josef Polášek
Nejdůležitějším stavebníkem malobytových domů
OBYTNÉ SOUBORY V BRNĚ 1930-1970 Ing. arch. Lukáš Pecka Výstavbě urbanistických celků panelovou technologií
bylo město Brno, ale také pro tuto potřebu zakládaná bytová družstva. Městské obytné domy s malými byty na Vranovské, 1930-31, arch. Josef Polášek
(„sídlišť“) ve 2. polovině 20.století v městě Brně před-
- čtyři šestipodlažní domy, vždy se dvěma schodišťo-
cházela (v mnohem menším měřítku a ve zcela jiných
vými sekcemi, tvořící strukturu městského bloku, s „po-
podmínkách společenských a ekonomických) výstavba
otevřeným vnitroblokem; celkem 204 jednopokojových
menších obytných okrsků. Výstavba sociálních a malo-
bytů a 20 svobodáren;
metrážních bytů v Brně, většinou investovaná městskou správou anebo bytovými družstvy, byla mezi válkami jed-
- původní Poláškův urbanistický koncept řádkové struktury domů nebyl realizován pro nesouhlas městské rady
nou z prvních aplikací myšlenek levicové architektonické
Bytové domy s malými byty na ul. Renneské, 1936, arch. Bedřich Rozehnal
- společenství obyvatel – družstevníci – využívali také ve stejné době realizovanou vybavenost - jednopodlaž-
16 bytů v jednom domě; domy o půdoryse 17,8 x 13,5 metru, vzdálené od sebe 15 m.
ní objekt jeslí (?) a krámů mezi bytovými domy; Družstevní domy v Brně - Táboře,
- na rozsáhlejším pozemku na okraji městské struk-
Bytové domy s malými byty, ul. Dvorského, 1936,
1931-32, arch. Jindřich Kumpošt
tury (bývalé vojenské provizorní baráky) byla v násle-
arch. Václav Hilský, Rudolf Jasenský, František
ných projektů, jež můžeme zařadit do kapitoly „sociální
- celkem dvě dvojice pětipodlažních domů tvoří první
dujících letech
Jech, Karel Koželka
bytová výstavba“ v období mezi válkami, a na ně nava-
realizovanou řádkovou zástavbu v Brně. Každý „řádek“
která navázala na Kumpoštovu úspěšně založenou
zující obytné celky poválečné.
je tvořen třemi schodišťovými sekcemi, na podlaží jsou
strukturu
avantgardy s uplatněním principů opakování a typizace. Přednáška popisovala několik brněnských realizova-
realizována další bytová výstavba,
- řádková zástavba 5ti pavlačových domů o 4 podlažích, v každém z domů 7 bytů na podlaží přístupné
ze schodiště přístupné vždy 4 byty. Byty mají plochu
z pavlače, celkem cca 28 bytů v domě; půdorysné
Období první republiky
do 40 m , avšak vyššímu standardu domů, jejichž inves-
Malobytová kolonie v Králově Poli
rozměry domů 9,3 x 48 m, vzdálené od sebe (řádky)
Potřeba řešit bydlení chudších a nejchudších vrstev,
torem bylo bytové družstvo, odpovídá např. přítomnost
ul. Skácelova, 1932, arch. Josef Polášek
23 m;
výtahů;
- pět pětipodlažních domů v řádkové zástavbě, spo-
Oproti Rozehnalově koncepci bodových – schodišťo-
jených dvoupodlažním křídlem přiléhajícím ke Skácelo-
vých - domů nijak progresivní koncept, který ale tvoří,
vě ulici; domy se dvěma sekcemi, v každé sekci 4 byty
v těsném sousedství Rozehnalových kostek, zajímavou
na podlaží;; zdivo cihelné, stropy trámové a tvárnicové;
urbanistickou strukturu. Bohužel ale vzniklé polosoukro-
počet bytů:165 jednopokojových, 40 jednopokojových
mé venkovní prostory mezi domy nemají jednoznačnou
s kabinetem, 28 jednopok. v nízkém traktu, 4 dvoupo-
funkci a charakter (otevřené pavlače na jedné, okna
kojové, 4 obchody (krámy); celkový obestavěný prostor
bytů na druhé straně);
2
jejichž příslušníci zaplňovali již od průmyslové revoluce
62 000 m ; 3
- skvělý příklad doplnění stávající městské struktury Městské obytné domy s malými byty na Vranovské, 1930-31, arch. Josef Polášek
Bytové domy v ulici Tábor, 1946-1948,
a využití parcely (rušná ulice a klidný vnitroblok za pou-
arch. Vilém Kuba, Josef Polášek, Jiří Kroha
žití moderního konceptu
- poválečný nedostatek bytů si vyžádal rychlé řešení, jež koncepčně (po 16 letech) navázalo na strukturu řád-
Bytové domy s malými byty
kové výstavby Kumpoštových družstevních domů. Šest
na ul. Renneské, 1936, arch. Bedřich Rozehnal
šestipodlažních bytových domů bylo postaveno v rámci
Stavebník - město Brno - vypsalo soutěž na 4 loka-
dvouletého plánu obnovy – první dvouletky;
lity, obeslaná 38 návrhy (s 99 alternativními návrhy);
Byty jsou vyššího standardu, uliční průčelí se vstupy
7 „schodišťových bytových domů pro méně majetné
do schodišťových sekcí je zdůrazněno dovnitř ustoupe-
(v soutěži zadání na domy s byty do 34 m ), čtyřpodlaž-
ným přízemím a sloupovím; výstavba obsahuje celkem
ní, čtyři jednopokojové byty na každém podlaží, celkem
240 bytů.
2
Družstevní domy v Brně - Táboře, 1931-32, arch. Jindřich Kumpošt
26
27
Bytové domy v ulici Tábor, 1946-1948, arch. Vilém Kuba, Josef Polášek, Jiří Kroha
Sídliště Juliánov (Hybešova čtvrť), 1962-1965, arch. Pavel Krchňák
městí“ – okrskové centrum s vybaveností v místě býva-
ní okružní komunikaci a obrovských deskových domech
lého hřbitova využilo vzrostlé zeleně
kladených po vrstevnicích; tato struktura je doplněná
- v 90. letech první sídliště, kde proběhla v tak velkém
trojicemi výškových domů, skupinami 4podlažních bo-
rozsahu „důsledná humanizace“ s cílem rozmetat šeď
dových domů a občanskou vybaveností (školky, 3 Zš, 4
panelů a stereotypní stopy typizace (viz foto)
okrsková centra). Díky nasazení všech zainteresovaných, díky výjimeč-
Sídliště Leninova a Kim-Ir-Senova, 1956-57; arch. Vilém Kuba, Vítězslav Unzeitig
Období po II. světové válce
Sídliště Úvoz, 1957-1961,
Končí doba předúnorová, doba, kdy ekonomika neby-
arch. Miroslav Kramoliš, Fr. Kočí
Sídliště Lesná, 1962-1970,
né zakázce a díky příznivé době (60. léta) se podařilo
arch. Viktor Rudiš, František Zounek,
dosáhnout velmi kvalitních výsledků v mnoha ohledech:
M. Dufek, L. Volák
domy mají tektonické tvarosloví (podélné římsy, mezio-
Během projekčních prací byl dosud nejrozsáhlejší br-
kenní panely a „pásová okna“, sokl obložený keramikou,
la centrálně řízená, kdy dobrý urbanistický koncept měl
Na základě směrného plánu rozvoje města (1956)
něnský obytný celek na krásném nezastavěném území
omítané štíty; architektonický detail je přítomný také
větší váhu než splnění cílů centrálně řízené ekonomiky.
vznikla i obytná výstavba při nově vytyčené ulici Úvoz,
(104 ha), který se mírně kloní k jihu nazýván „sídliště
v rámci koncepční výzdobě sídliště výtvarnými díly.
Kdy profesní zručnost architekta převažovala nad jeho
která vychází a doplňuje rostlou strukturu okolních
Za Tišnovkou“ podle žel. tratě.
profilem kádrovým.
městských bloků; dobrý příklad urbanistického zásahu,
Vzniklo sídliště s více než 6000 byty pro 20.500 oby-
Nicméně i v době poúnorové vznikaly urbanistická ře-
spojeného s průrazem ulice Úvoz v severojižním směru;
vatel; urbanistický koncept V. Rudiše založený na hlav-
šení obytných čtvrtí, o kterých je možné říci, že se se
součástí obytného okrsku je ZŠ a jesle, nešťastně umís-
specifiky doby (ideologická východiska a zadání, plnění
těné přes rušnou ulici.
plánů, dodavatelsko-odběratelské vztahy) vypořádaly s úspěchem.
Tektonický výraz deskových domů bohužel vzal za své během „těžké humanizace“ na přelomu století.
- cihelné bytové domy sedmipodlažní typu T03B a T15, s architektonickým tvaroslovím (sokl, ustoupené poslední podlaží, korunní římsa)
Sídliště Leninova a Kim-Ir-Senova, 1956-57; arch. Vilém Kuba, Vítězslav Unzeitig
Sídliště Juliánov (Hybešova čtvrť), 1962-1965,
(Státní projektový ústav pro výstavbu měst a vesnic)
arch. Pavel Krchňák
- dva příklady ucelených struktur obytných celků z ob-
Na základě směrného plánu rozvoje města (1956)
dobí Sorely; staveniště v sousedství ulice Tábor – o to
vzniklo toto „první brněnské sídliště na zelené louce“
více kontrastuje kompozice domů do „tradičního měst-
s 1300 byty.
ského bloku“, uvnitř kterého se nachází vybavenost; ar-
- zároveň první urbánní celek velkého měřítka, vyu-
chitektonické tvarosloví odpovídá ideologickému diktátu
žívající dosud holých plošin a svahů vystupujících nad
doby (římsy, portiky, minimální plocha oken, valbové
dosud zastavěné území; relativně čitelný urbanistický
střechy)
koncept, deskové a věžové domy systému T06B, „ná-
Sídliště Lesná, 1962-1970, arch. Viktor Rudiš, František Zounek, M. Dufek, L. Volák
Sídliště Úvoz, 1957-1961, arch. Miroslav Kramoliš, Fr. Kočí
28
29
5
1 8
3 7 6
30
2
4
1
PŘESTAVBA BYTOVÉHO DOMU
Petra Prokopičová / Ostrava Martina Holubová / Ostrava Tomáš Kupka / Ostrava Michaela Kluzová / Ostrava Magdalena Preisner / Gliwice
32
33
2
TAJEMNÁ ZAHRADA
Katarzyna Sapota / Gliwice Anton Smirnov / Brno Sára Bohdalová / Ostrava Veronika Longauerová / Ostrava Petra Ončová / Ostrava Ondřej Vavrys / Ostrava
34
35
3
JAKO V RODINNÉM DOMĚ Michaela Pekařová / Ostrava Adam Myczkowski / Gliwice Veronika Škapová / Brno Lucie Kočí / Ostrava
36
37
4
BYDLENÍ PRO SENIORY
Pavel Řihák / Ostrava Darinka Šuhajová / Ostrava Joanna Urbanowicz / Gliwice Petra Nováková / Brno Lucie Bartusková / Ostrava
38
39
5
VNITROBLOK PRO BYDLENÍ
Pavlína Lišková / Brno Natalia Rudzewicz / Gliwice Adéla Březíková / Ostrava Miroslav Menšík / Ostrava
40
41
6
STUDENTSKÉ BYDLENÍ
Agnieszka Wieczorek / Gliwice Yekaterina Gninenko / Brno Filip Musálek / Ostrava Barbora Čelůstková / Ostrava
42
43
7
GARÁŽOVÝ BROWNFIELD
Dominik Zima / Ostrava Barbora Bělunková / Brno Karolina Sznura / Gliwice
44
45
8
BYDLENÍ PRO SINGELS Zuzana Chládková / Ostrava Petr Salva / Ostrava Piotr Gnacek / Gliwice Kateřina Doudová / Ostrava Radmila Bartošová / Brno
46
47
ZÁVĚREM Sídliště Poruba - cestou k městu
Tato iniciativa znamená další impuls pro vývoj Poruby
jako jedinečného sídliště, které má ambici stát se kva-
Nepočítáme-li neolitickou revoluci, která vytvořila
litním městem nejpozději za půl století. Neboť Poruba
v úrodnějších oblastech naší země základní síť pevných
není jednotným velkým sídlištěm z panelové technolo-
zemědělských sídel, pak se u nás výrazně uplatňují tři
gie jako desítky jiných u velkých měst. Poruba je proti
velké stavební komjunktury.
nim podivuhodně pestrá a urbanisticky rozmanitá. A to
Jsou to předně středověká kolonizační města zalo-
je základ její dynamické životnosti. Na jejím okraji leží
žená z vůle králů a šlechty jako pravidelné a pravoúhlé
stará kolonizační ves Poruba, která dala jméno celému
struktury vytýčené modulově lokátorem. České Budějo-
sídlišti. V jádru gotický kostel nese na jižní straně uni-
vice, Jičín a Nový Jičín, Hranice, Vysoké Mýto a desítky
kátní románský náhrobek. Podobně stará dědina Pust-
dalších měst včetně, ale i Ostrava, Příbor a Klimkovice
kovec obklopená paneláky má zase kostel zcela nový.
byly řešením hromadné obytné i řemeslné výstavby dle
Na konci čtyřicátých let se rychle staví typicky funkcio-
potřeb 13. a14. stol. Ze schématu jednotných parcel
nalistické sídliště řádkové struktury v blízkosti „oblouku“.
a domů se během staletí vyvíjela krásná a příjemná sídla plná ducha řady stavebních slohů.
Ale padesátá léta jsou pro vývoj Poruby nejvýznamnější. Socialistický realismus je v Porubě reprezento-
Podobný proces proběhl od konce 18. do začátku
ván největším souborem této doby v ČR. Antika hlavní
20. století. Rozvoj průmyslu přinesl rychlou a rozsáh-
třídy s polouzavřenými bloky převládá nad českou re-
lou výstavbu obytných souborů od dělnických kolonií
nesancí Věžiček a velkorysá koncepce urbanistická se
a zahradních měst rodinných domů až po rozsáhlé čtvrti
v architektuře konce padesátých let zbavuje vnějšího
činžovních domů a paláců měšťanstva v okolí historic-
historismu.
kých center. Již regulačním plánem vytýčená výstavba
Později přicházejí rozsáhlé areály Poruby panelové,
jednotných a schématických bloků se stala po sto letech
ale také dominanty Vysoké školy báňské a Fakultní
vynikajícím bydlením s historizujícím půvabem.
nemocnice. Na severním okraji zeleň lesoparků s areá-
A tím třetím stavebním boomem jsou velká i malá,
lem Fakulty stavební i supermarketů uzavírá dosavadní
převážně panelová sídliště. Ti jen mírně starší si dobře
vývoj. Ten však bude dynamicky pokračovat extenziv-
pamatují hanlivá označení těch králíkáren, noclehá-
ně, ale hlavně kvalitativně v centrální části. Poruba má
ren atd. Sídliště zestárla o půl století a více a probíhá
všechny podmínky pro vznik suverénního města. Dotvo-
přirozený proces jejich polidšťování - jinak také huma-
ří se jasné a živé centrum i další veřejné prostory.
nizace, regenerace a revitalizace atd. Většina sídlišť
To je úkol generace dnešních studentů, takovou tvůr-
má k tomu dobré podmínky. Cílené i zdravě živelné
čí sondou do budoucnosti představuje i workshop pro
zlepšování života v nich probíhá poměrně rychle. Ži-
Porubu.
votnost paneláků se zateplením výrazně prodlužuje.
Obyvatelé mají většinu bytů v soukromém vlastnictví,
Mojmír Kyselka
lépe se starají o společné prostory. Může to být i spo-
architekt, urbanista,
lečná zahrada vlastníků. Mohou se tak snížit náklady
profesor na katedře architektury FAST VŠB - TUO
na údržbu veřejných prostorů z obecních rozpočtů. Námětů na humanizaci panelových sídlišť však přináší iniciativní workshop velké množství. Na sídlišti Poruba se do tohoto procesu zapojila mladá katedra architektury Stavební fakulty VŠB - TU Ostrava. S učiteli i tvořivými studenty, ale i s polskou Fakultou architektury ze Slezské polytechniky v Gliwicích a brněnskou Fakultou architektury VUT.
48
49
STATISTIKA Studenti z Fakulty architektury
Slezské polytechniky v Gliwicích: Piotr Gnacek
Adam Myczkowski Název akce:
STUDENTSKÝ WORKSHOP BYDLENÍ PORUBA 2011
Pořadatelé:
Katedra architektury Stavební fakulty VŠB – TU
v Ostravě ve spolupráci s Úřadem městské části
Poruba statutárního města Ostrava Termín:
16. – 19. října 2011 Místo konání:
Ostrava - Poruba
Fakulta stavební VŠB – TU v Ostravě, L. Podéště 1875/17
Centrum volného času, Vietnamská 3/1541 Přednášející:
Martin Jemelka (katedra společenských věd VŠB – TUO)
Lukáš Pecka (FA VUT Brno) Iva Poslušná (FA VUT Brno)
Martin Strakoš (NPÚ Ostrava)
Mária Topolčanská (SAV a FA STU Bratislava)
Kimberly Elman Zarecor (Iowa State University, USA)
Konzultanti:
Kimberly Elman Zarecor (College of Design, Iowa
Magdalena Preisner Natalia Rudzewicz Katarzyna Sapota Karolina Sznura
Joanna Urbanowicz
Agnieszka Wieczorek Studenti z Fakulty architektury VUT v Brně: Radmila Bartošová
Barbora Bělunková
Yekaterina Gninenko Pavlína Lišková
Petra Nováková Anton Smirnov
Veronika Škapová Studenti z katedry architektury Fakulty stavební VŠB - TU v Ostravě: Lucie Bartusková Sára Bohdalová
Kateřina Doudová Martina Holubová
Zuzana Chládková Lucie Kočí
Miroslav Menšík
Veronika Longauerová Filip Musálek
Petra Prokopičová
Eva Špačková (katedra architektury Fakulty stavební VŠB – TUO)
50
Michaela Pekařová Pavel Řihák
Tomáš Kupka
VUT Brno)
tektury Slezské polytechniky v Gliwicích, Polsko)
Michaela Kluzová
Petra Ončová
Jerzy Wojewodka a Tomasz Wagner (Fakulta archi-
Barbora Čelůstková
State University, USA)
Iva Poslušná a Adam Guzdek (Fakulta architektury
Adéla Březíková
Petr Salva
Darinka Šuhajová Ondřej Vavrys
Dominik Zima
Výstava studentských návrhů v budově městského obvodu Poruba v prosinci 2011.
51
Radmila Bartošová Lucie Bartusková Barbora Bělunková Sára Bohdalová Adéla Březíková Barbora Čelůstková Kateřina Doudová Piotr Gnacek Yekaterina Gninenko Martina Holubová Zuzana Chládková Michaela Kluzová Lucie Kočí Tomáš Kupka Pavlína Lišková Veronika Longauerová Miroslav Menšík Adam Myczkowski Filip Musálek Petra Nováková Petra Ončová Michaela Pekařová Magdalena Preisner Petra Prokopičová Natalia Rudzewicz Pavel Řihák Petr Salva Katarzyna Sapota Anton Smirnov Karolina Sznura Veronika Škapová Darinka Šuhajová Joanna Urbanowicz Ondřej Vavrys Agnieszka Wieczorek Dominik Zima Bydlení Poruba 2011 Katalog ze studentského workshopu pořádaného ve dnech 16.-19. října 2011 katedrou architektury Fakulty stavební Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě Koncepce katalogu: Eva Špačková Autoři použitých fotografií z průběhu workshopu: Tomasz Wagner, Iva Poslušná, Eva Špačková Fotografie k textům přednášek jsou z archivu jejich autorů Grafický návrh, sazba: Jana Bednářová Tisk: Printo s.r.o. Počet stran: 52 Náklad: 150 kusů Publikace neprošla jazykovou úpravou. Vydala: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Ostrava 2012, 1. vydání ISBN 978-80-248-2924-1
52
