Velká kniha umění slovní sebeobrany Matthias Nöllke 224 stran 298 Kč ISBN 978-80-247-3004-2
Emoční inteligence Jak ji rozvíjet a využívat Marc A. Pletzer 176 stran 249 Kč ISBN 978-80-247-3057-8
Jak získat psychickou odolnost Strategie vítězů, které změní váš pracovní výkon G. Jones, A. Moorhouse 224 stran 298 Kč ISBN 978-80-247-3022-6
GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail:
[email protected] www.grada.cz
– 2., doplněné vydání
Ivan Kupka 2., doplněné vydání
Ivan Kupka
Sebedůvěra – umění získat cokoliv chcete Rob Yeung 208 stran 249 Kč ISBN 978-80-247-3127-8
Jak získat zdravou a oprávněnou sebedůvěru? Jak komunikovat v životě tak, abyste dospěli k tomu, co nejvíce potřebujete? Jak rozvinout své schopnosti sebemotivace, zdravého dosahování cílů a efektivního řešení problémů? Na tyto a mnoho dalších otázek vám odpoví velmi čtivá a praktická knížka, v jejímž novém vydání se navíc dozvíte, jak s menším úsilím dosáhnout větších výsledků. Dále poznáte, jak získat pozitivní vztah k sobě samému, jak se lépe poznat a porozumět ostatním, zjistíte, jaké chyby děláte ve své komunikaci, co si počít s trémou, jak se bránit manipulaci a co skrývá umění vyjednávat. Výklad doplňují příklady, rozhovory z praxe a návody na praktická procvičení rad v reálném životě. Kniha je určena všem, kteří mají zájem o svůj osobní rozvoj a chtějí získat zdravou sebedůvěru.
JAK ZÍSKAT POZITIVNÍ VZTAH K SOBĚ SAMÉMU EFEKTIVNĚJŠÍ KOMUNIKACE A UMĚNÍ VYJEDNÁVAT JAK S MENŠÍM ÚSILÍM DOSÁHNOUT VÍCE UMĚNÍ SEBEMOTIVACE ANEB CO NÁS ŽENE VPŘED
Všem, kterým je tìžce, ale kráèí dál. A taky všem, kterým je dobøe, ale kráèí dál.
Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.
Doc. RNDr. Ivan Kupka, Ph.D. K SEBEDŮVĚŘE KROK ZA KROKEM 2., doplněné vydání
TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 4065. publikaci Překlad: Dita Zandl, Petr Somogyi Odpovědná redaktorka Eva Modrá, Mgr. Irena Koušková Sazba a zlom Milan Vokál Počet stran 192 Druhé vydání, Praha 2010 Vytiskla Tiskárna PROTISK, s.r.o., České Budějovice © Grada Publishing, a.s., 2010 Cover Photo © fotobanka allphoto ISBN 978-80-247-3318-0
ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8520-2 (ve formátu PDF)
OBSAH O AUTOROVI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 JE TATO KNIHA PRO VÁS? . . . . . . . . . . . . 10 K FORMÌ KNIHY . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 ÚVOD
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
I. JAK SI VYTVÁØET SEBEOBRAZ? Sebedùvìra a sebeobraz . . . . . . . Výsledek závisí na pozorovateli . . . Na návštìvì v soukromé galerii . . . Odrazit se ode dna . . . . . . . . . . Album radostné sebedùvìry . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . .
. . . . . . . . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . .
. . . . . . . . . . . .
14 14 15 16 17 18
II. UÈME SE OD NEJLEPÍCH . . . . . . . . . . . . 20 Ètyøi zásady efektivní komunikace . . . . . . . . . . . . . 21 III. TØIKRÁT SE SLAÏ A JEDNOU VEÏ . Jak úèinnì žádat, motivovat, poslouchat a pøesvìdèovat? . . . . . . . . . . . . . . Neopovrhujme rituály . . . . . . . . . . . Jde to i bez hypnózy . . . . . . . . . . . Empatické odmítnutí . . . . . . . . . . . Práce se špatnou náladou . . . . . . . . Skryté rysy komunikace . . . . . . . . .
. . . . . . . 28 . . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
28 29 30 31 32 33
IV. SLOVA, KTERÁ ZRCADLÍ NITRO NAICH DUÍ Pro milovníky detektivek. Skryté prameny øeèi . . . Hledáme øešení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Predikáty – slova související se smyslovými kanály Kinestetický kanál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . K èemu jsou predikáty užiteèné . . . . . . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . . . . . .
35 35 36 37 38 38
V. JAKÝ MÁTE DNES VEÈER METAPROGRAM? . . . Co je to metaprogram? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jak lépe prodat zboží (návrh, myšlenku, sebe) pomocí metaprogramù? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vyzkoušejme si to sami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Orientace na minulost, pøítomnost a budoucnost . . . .
42 43
|5|
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
43 44 45
VI. MILION DOLARÙ, NEBO PENDLÍKEM DO ZADKU? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Co ví dobrý trenér boxu. Pìstujme si vìdomí úspìchu . . Formulujme cíle jako rozhodnutí. Oznamme je svìtu . . . Týdenní plán pokroku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Královská cesta k motivaci . . . . . . . . . . . . . . . . .
48 48 50 51 52
VII. ZA CÍLEM, NEBO ZA NOSEM? . . . . . . . . . . . 57 Nešťastní vítìzové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 VIII. ASTNÍ LIDÉ PROBLÉMY ØEÍ, NEASTNÍ NA NÌ MYSLÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Krátký katalog každodenních problémù . . . . . . . . . . Naléhavost problému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Šťastný pøístup k problémùm . . . . . . . . . . . . . . . Uème se na problémech rùst . . . . . . . . . . . . . . . . Zdánlivì neøešitelné problémy . . . . . . . . . . . . . . . Ale já mám skuteènì velký problém! Tyto historky mi nepomohou!!! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
62 63 64 65 66 66 68
IX. HODNOTY, EMOCE A AUTOMAT NA KÁVU . Záporné emoce jako pøátelské varování . . . . . . Co nám prozrazují nálady? Zjednodušený model . Hodnoty mùžeme ovlivòovat a cizelovat . . . . . . Když automat nevrací mince. Kritéria . . . . . . . Priority . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pøesvìdèení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jedno konkrétní pøesvìdèení . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
70 70 71 71 72 73 73 74
X. HLUBINY DUE PODRUHÉ . . . . . . . . . Model svìta, zevšeobecnìní a vynechání . . . . . Zevšeobecnìní. Jeho svìtlé i stinné stránky . . . Dešifrujeme pøesvìdèení a hodnoty druhých lidí . Jak oslabit zeï zevšeobecòujících pøesvìdèení? . Vynechání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . .
. . . . .
. . . . . . . . . . . .
77 77 78 79 79 80
XI. PRVNÍ STUPEÒ JASNOVIDECTVÍ POZORUJEME OÈI . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 Pozorovali jsme to už tisíckrát . . . . . . . . . . . . . . . 85 Vyzkoušejme to v praxi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 XII. ODPOÈINKOVÝ POLOÈAS |6|
. . . . . . . . . . . . 93
XIII. JAK MOTIVOVAT DRUHÉ . . . . . . . . . . . . . 97 To nejjednodušší a bez techniky . . . . . . . . . . . . . . 97 Metaprogramy a motivace . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Poznat hodnoty druhých, sladit se s nimi . . . . . . . . 101 Práce se smyslovými kanály . . . . . . . . . . . . . . . 101 Dopøejme lidem èas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 XIV. KDY CHCEME ODSEKNOUT . . . . . . . . . . 104 Prvních sedm zpùsobù . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Dalších sedm zpùsobù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 XV. KOMUNIKAÈNÍ TVOØIVOST . . . . . . . Hlavní zásada pružnosti. Zmìna . . . . . . . . Když dva chtìjí totéž . . . . . . . . . . . . . . . Komunikaèní džudo. Využijme sílu protivníka . Obèas staèí neodradit . . . . . . . . . . . . . . XVI. ALCHYMIE VZTAHÙ . . . . . . Ujasnìme si postoj k lidem . . . . . Jak udržovat ohníèek lásky . . . . . Každodenní fungování . . . . . . . . Spory s cizími lidmi a s partnerem . Vztahy s rodièi . . . . . . . . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . .
. 112 . 112 . 114 . 115 . 116
. . . . . .
. . . . .
. . . . . . . . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . .
. 119 . 120 . 121 . 122 . 123 . 123
XVII. CO S TRÉMOU? . . . . . . . . . . . . Sladit se a vést . . . . . . . . . . . . . . . Udìlat dojem pouze na sebe . . . . . . . Natrénujme si, co se dá . . . . . . . . . . Už máme jít pøed publikum. Už jsme tam! Trapné situace . . . . . . . . . . . . . . . Nepøátelské prostøedí . . . . . . . . . . .
. . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . .
. 126 . 126 . 127 . 128 . 129 . 130 . 131
XVIII. UMÌNÍ VYJEDNÁVAT . . . . . . Úplné základy . . . . . . . . . . . . . Pøed vyjednáváním si zjistíme . . . . . Kde a kdy vyjednávat . . . . . . . . . Jednání po telefonu je specifické . . . Naše cíle, argumenty, požadavky . . . Ústupky . . . . . . . . . . . . . . . . . Pøispìjme aktivnì k úspìchu jednání . Vyjednávat vždy a všude? . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . .
. 133 . 133 . 134 . 135 . 136 . 136 . 137 . 137 . 138
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
XIX. POZNEJ A BRAÒ SE JAK PROTI MANIPULACI . 140 |7|
Jsme èestní, slušní, féroví? . . . . . . . . . . . . . . . Poškrábal jsem ti záda, ty mì odnes na rukou . . . . . Velký strejda to umí lépe než ty. Ale je opravdu velký? Øekl jsi, že máš rád buchty, tak je snìz . . . . . . . . Past koherence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Když si myslíte, že je to vzácné, prodám vám to za šílenou cenu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Všichni tomu vìøí, tak to musí být pravda . . . . . . . XX. CO NÁS ENE VPØED . . . . . . . . . . Otázka života a smrti aneb Skryté pokyny . . . Rodièe, nemoci, peníze . . . . . . . . . . . . . „Ještì že to u mne takhle nefunguje…“ . . . . Vyberme si, co nás bude ovlivòovat . . . . . . Jedno z vyzkoušených øešení. Postoje a cíle .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . .
. . . . .
140 141 142 142 143
. 144 . 145
. 147 . 147 . 148 . 149 . 150 . 151
XXI. JAK ZMÌNIT SVÙJ IVOT? . . . . . . . . . . . . 153 Jak si zjednodušit cestu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 Koherentnost rolí, podmínka harmonického života . . . 159 XXII. DÌLAT MÉNÌ, DOSÁHNOUT VÍCE . . . . . Princip zdravé lenosti v jedné vìtì . . . . . . . . Uèení se: mnoho malých rybek je lepší než jedna velryba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Stejná práce, stejné peníze? . . . . . . . . . . . Všichni nejsou stejnì dùležití . . . . . . . . . . . Management èasu versus management pohody .
. . . .
. . . .
. . . .
XXIII. NAI PØÁTELÉ NÁVYKY . . . . . . . . . Buïte svými nejvìtšími fanoušky . . . . . . . Chopte se s radostí kormidla . . . . . . . . . . Nechte vdìènost, aby vám posvítila na cestu . Dávejte a dostávejte nìco navíc: lidskost . . . Zaujmìte zdravý, konstruktivní postoj . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . .
. . . . . .
. . . 161 . . . . 161 . . . .
163 164 164 165
. 171 . 171 . 172 . 173 . 174 . 175
PROCVIÈOVÁNÍ DOVEDNOSTÍ ANEB NIC NIKDY ÚPLNÌ NEKONÈÍ . . . . . . . . . . . . . . . . 179 Malý komunikaèní autoportrét . . . . . . . . . . . . . . 179 Osvìdèení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 DALÍ ZDROJE PRO ÈTENÁØE . . . . . . . . . . 182 ZDROJE, DÍKY KTERÝM VZNIKLA TATO KNIHA . 184 |8|
O AUTOROVI Doc. RNDr. Ivan Kupka, Ph.D. (1958) Od ukonèení vysokoškolského studia pùsobí – s roèní pøestávkou – na Univerzitì Komenského v Bratislavì, kde se vìnuje matematické analýze. Jeden rok také uèil matematiku na l’Université de Bretagne Occidentale ve Francii. Ve Francii a Belgii absolvoval kurzy neurolingvistického programování. Léta se zajímá o rùzné stránky komunikace. Mezi pøedmìty jeho zájmu patøí efektivní metody studia, motivace, tvorby a také mezilidská komunikace, zpracovávání informací, internet. Vedl semináøe vìnované komunikaèním technikám neurolingvistického programování a efektivnímu studiu jazykù. Je autorem první slovenské uèebnice neurolingvistického programovaní. Publikoval vìdecké èlánky z oblasti teorie selektorù a topologie. Pùsobil jako internetový publicista pro elektronické èasopisy www.inzine.sk a www.profini.sk. Jeho velkým koníèkem jsou jazyky. Pod pseudonymem Martin Abel vydal knihu Chcete úspešne študovať jazyky?. Složil státní zkoušku z angliètiny, pùsobil jako tlumoèník a pøekladatel z francouzštiny. Kromì francouzštiny a angliètiny ète i knihy v nìmèinì, španìlštinì a italštinì. K autorovým zálibám patøí knihy, poezie, antikvariáty, psychologie, jóga, šachy a kytara. Je ženatý, má dvì dcery.
|9|
JE TATO KNIHA PRO VÁS? Rádi byste se pøi uskuteèòovaní svých cílù cítili sebejistí a v pohodì? Nechcete se ale podobat povýšeneckým suverénùm, kteøí bezohlednì válcují svoje široké okolí? Ètìte dále. Tato kniha je urèena tìm z vás, kteøí U U U U U U
chtìjí být radìji šťastní, nežli dùležití; chtìjí vìøit v sebe a ve svoji budoucnost. Chtìjí získat jistotu, že jsou schopni prožít život zajímavì, tak, aby stál za to; si pøejí žít v harmonii se svým okolím a pøitom nezaprodat sami sebe; by se rádi nauèili efektivnì vyrovnávat s problémy; jsou pøesvìdèeni, že toto všechno souvisí s prací na vlastních komunikaèních schopnostech; si dokáží pøedstavit, že taková práce mùže být velmi zajímavá.
| 10 |
K FORMÌ KNIHY Komunikace je mnohostranný a pestrý jev. Každá kapitola knihy se zabývá jednou její stránkou, jednou z možností, jak mùžete rozvinout svoji schopnost vést zajímavý život. Jednotlivým tématùm je pøizpùsoben styl a tón každé z kapitol. Cílem je, aby texty vytváøely mozaiku, jejíž prvky do sebe úèelnì zapadají. Každá kapitola se však dá èíst nezávisle. Výjimku tvoøí jen kapitoly 12 a 21. Ty vytváøejí nadhled nad celým tématem. Dodatek poskytuje možnost pracovat s cvièeními. Umožòuje vám sestavit si svùj vlastní program. Takový, který vás bude nejvíc inspirovat. Cvièení poskytují možnost hodnì se o sobì dozvìdìt. Taktéž umožòují využít nové poznatky pøi efektivním vytyèování cílù, pøi uèení, pøi pøesvìdèování a motivování druhých. A v neposlední øadì pøi motivování sebe samého. Pøeji vám mnoho úspìchù pøi vašich komunikaèních objevech J. Autor
| 11 |
ÚVOD Co je to sebedùvìra? Jak ji pìstovat? Na svìtì jsou desítky, možná i stovky druhù tulipánù – a právì tolik je i druhù sebedùvìry. Vyjmenujme si aspoò nìkteré z nich. Pøílišná sebejistota. Pøehnané sebevìdomí. Nepøirozená koketnost. Velikášská nafoukanost. A na druhé stranì záhonu: Pøirozenost a prostota. Konstruktivní a pøátelský postoj. Realistické sebehodnocení. Støízlivá sobìstaènost. Radostná, tvoøivá inspirace. Na rozdíl od barvy oèí, která se v životì mìní velmi zøídka, lidská sebedùvìra mìní zabarvení, tvar a intenzitu každodennì. Èlovìk se obèas chová a cítí sebejistì. V dalším okamžiku ho okolnosti naladí do oddané, v horším pøípadì až ponížené podøízenosti. Za chvíli pøed sebou možná uvidí novou šanci, novou pøíležitost. Jeho pocit sebedùvìry zaène znovu rùst. Mimo tìchto promìnlivých stavù je tu ještì jakýsi ustálenìjší, trvalejší vnitøní pocit. Není tak závislý na poèasí, na našem zdraví, platu, vnìjších událostech. Tento pocit jako kdyby odpovídal na otázky: Jsem schopný si tento život užít? Dokáži si s ním poradit? Dokáži ho prožít zajímavì? Tak, jak po tom toužím, tak, aby mi za to stál? V této knize budeme chápat sebedùvìru jako pøesvìdèení. Pøesvìdèení, že jsme schopni žít život, o který stojíme. Pøesvìdèení, že jsme schopni vyrovnat se s problémy, že si dokážeme zajistit hlavní potøeby. Pocit, že se dokážeme znovu a znovu naladit na radostnou vlnu. Vzrùstající jistotu, že si toto všechno dokážeme vykomunikovat. Ať již s okolním svìtem, nebo sami se sebou. Taková sebedùvìra bude odùvodnìná, když si budeme vìøit odùvodnìnì. A bude zdravá, když budou zdravé naše zpùsoby øešení problémù.
| 12 |
ÚVOD
Cesta za zdravou sebedùvìrou Asi jednou z nejlepších pomùcek na cestì za zdravou sebedùvìrou je želví trpìlivost. Obèas nás svrbí dlanì nedoèkavostí. Nejradši bychom rychle a s nasazením všech sil dokázali nìco velkého. Nìco, co by ohromilo svìt. Ale èeho všeho se musí sprinter, který se žene za úspìchem, obávat! Špatného naèasování formy, mokrého povrchu, boèního vìtru, neférového jednání soupeøù, zranìní. Toho, že poøadatelé urèí hodinu startu na èasné ráno. Toho, že poøadatelé stanoví start na pøíliš pozdní hodinu, která mu nevyhovuje. Toho, že bude jen ètvrtý, toho, že bude jen tøetí. Toho, že bude jen druhý. Ano. Ve sprintu je vítìzem vždy jen jeden. Zatímco želva nemusí spìchat a nic ji zvenku netlaèí. Má proto dostatek èasu vychutnat si každý krok putování. Mùže po své cestì nasbírat mnoho zajímavých zážitkù a suvenýrù. Netrápí ji rychlost soupeøe. Protože ona žádného soupeøe nemá. Má cíl. Kráèí za ním rozvážnì, pohodlnì a v klidu. Na rozdíl od nìkterých ztracených závodníkù jej má stále na zøeteli. Pøi cestì za zdravou sebedùvìrou získáváme každým povedeným krokem nejen my, ale i naše okolí. Za jeden den se v efektivní komunikaci radikálnì nezlepšíme. Každým drobným krùèkem si ale vytváøíme návyk: návyk tvoøit si svùj život sami. Návyk sebedùvìry. Kde bychom byli dnes, kdybychom si podobný návyk zaèali vytváøet už pøed dvìma, tøemi èi pìti lety? Rozvážný a pravidelný pohyb vpøed si mùžete zvolit v každém okamžiku. Máme pøed sebou dvacítku kapitol. Každá je vìnována konkrétnímu praktickému komunikaènímu tématu nebo technice. Ta první nám radí…
| 13 |
I. JAK SI VYTVÁØET SEBEOBRAZ? Americký manažer Michael Korda ve své knize Moc píše: „Nezáleží tolik na tom, co konkrétnì èlovìk øíká. Ale velmi záleží na tom, z jaké pozice to øíká.“ Pozice komunikujícího spoèívá na dvou pilíøích. Jedním pilíøem je jeho dosavadní povìst, dùvìryhodnost, spoleèenské postavení – celkový status v oèích partnera. Druhým pilíøem je obraz, který o sobì momentálnì má. Døíve než zaèneme žádat, diskutovat, pøesvìdèovat, vyjednávat, je dobré mít pevnou pozici ve vlastních oèích. Mít pøíznivý sebeobraz. Jinak budou i ta nejtrefnìjší slova a nejlepší argumenty z našich úst znít nepøesvìdèivì.
Se be dùv ì r a a s e b e o b r a z Na první pohled je to zvláštní. Na druhý logické. Sebedùvìru neèerpáme z toho, jací jsme. Èerpáme ji z pøedstav o tom, jací jsme. Jiný materiál než svoje nebo cizí pøedstavy k dispozici nemáme. Pøístroj, který by objektivnì zmìøil, zda jsme odvážní a sympatiètí, nebo naopak zbabìlí a neotesaní, ještì nikdo neobjevil. Zdùraznìme to ještì jednou. Pro náš pocit sebedùvìry je velice dùležité, v jakém svìtle sami sebe vidíme. Jakým tónem si nìco øíkáme. Jak prociťujeme svoji pøítomnost a existenci. Naštìstí právì tyto vìci máme ve vlastních rukou. Stejnì tak jako mùžeme a dokážeme zmìnit svùj vztah k jiným lidem, mùžeme a dokážeme zmìnit i svùj vztah k sobì samým. Každý èlovìk má právo budovat si k sobì hezký vztah. Odpouštìt si omyly a slabosti, oceòovat svoje silné | 14 |
I. KAPITOLA
stránky, fandit si, povzbuzovat se. Následující øádky pojednávají konkrétnì o tom, jak je možné pracovat se sebeobrazem.
V ý s le de k z á v i s í n a p o z o r o v a t e l i Pøedstavme si následující scénu. Je ráno. Eva se dívá do zrcadla. Porovnává svùj obraz s portrétem modelky, který je na titulní stranì èasopisu. Zaèíná situaci hodnotit. A na tomto hodnocení závisí její dnešní naladìní, její sebeobraz. Podívejme se na rùzné scénáøe, podle kterých se mùže situace vyvíjet. a) Eva usoudí, že modelèiny oèi jsou záøivìjší než její. Navíc modelèiny vlasy jsou hustší a hezèí. A Eviny lícní kosti se modelèiným zdaleka nevyrovnají. Eva roztrhá èasopis, potom ještì peøinu a dva polštáøe. Cítí se mizernì. b) Eva si vzpomene na svého chlapce, který jí øekl, že se mu nejvíc líbí taková, jaká je. Nebo si øekne, že pøed Pánem jsme všichni stejnì krásní nebo oškliví. Pokud se zajímá o východní filosofie, možná usoudí, že mít hezkou tváø je jednoduše modelèina karma. Dostala ji do vínku proto, aby se v tomto životì nìèemu dùležitému nauèila. c) Eva se nejdøíve cítí mizernì, podobnì jako v prvním pøípadì. Potom zaèíná pracovat její obrazotvornost. Pøedstaví si všechny fotografie, které byly zhotoveny v prùbìhu posledních sta let. Musejí jich být miliardy, vždyť na svìtì už žily miliardy lidských bytostí! Proè se srovnává právì s tímto zábìrem? Z kolika žen si fotograf modelku vybral? Kolik desítek snímkù vytøídil? Jak dlouho musela modelka pózovat, aby z toho vznikla taková krásná fotografie? Není fotografie retušovaná? Je pravda to, co podle snímku pøed chvílí usoudila? Totiž to, že devadesát devìt procent žen na zemìkouli je ošklivých? Eva se rozhodne, že pøíštì se bude radìji srovnávat s manželkami politikù, a ne s profesionálkami, které se prezentováním krásy živí. d) Eva si øekne: Hmmm… a co když má ta modelka odpornì nakøáplý hlas a hepatitidu C? | 15 |
N a ná v t ì v ì v s o u k r o m é g a l e r i i Když si chceme užít návštìvy galerie, nejvíce èasu strávíme pøed obrazy, které nás nìèím oslovují, které se nám líbí. Nepovažujeme za povinnost zbyteènì postávat pøed díly, která v nás vyvolávají podráždìnou nebo zasmušilou náladu. I náš sebeobraz je galerií svého druhu. Je to mozaika složená z mnoha snímkù, vnitøních fotografií, scén, krátkých filmù. Náš mozek si zvykl zastavovat se jen u nìkterých. A dívat se na nì stále z téhož úhlu pohledu. Mechanicky nám pøedvádí jen tento omezený, náhodnì vybraný repertoár. Stále tatáž výstava, stále stejné scénáøe. Pokud neprotestujeme, považuje to za náš souhlas s pøedkládaným programem. Mozek je naštìstí velmi uèenlivý. Proto jej mùžeme natrénovat na výhodnìjší zpùsob promítání. Zkusme nìkdy postupovat podle následujícího pøíkladu. Pøevýchova mozku v praxi Petr, programátor vlastního mozku, trenér vlastního myšlení, si všimne, že se mu zhoršila nálada. Pøed chvílí narazil palcem do zdi a znovu si všiml zanícené ranky pod nehtem. Má ji tam již týden! Jeho mozek mu pohotovì promítá detailní zábìry: Obraz záøivì rudé, neustále se rozšiøující rány pod nehtem. Obraz drastické scény, pøi které mu strhávají nehet. Mozek se snaží namodelovat i bolest, která operaci provází. Obraz amputovaného horního èlánku, popøípadì celého palce. Petr si nejdøíve uvìdomí, že ve svém vnitøním zraku tyto obrazy má. Poté se pustí do díla. Zarámuje každý z obrazù, zmenší ho a poskládá z nich malièké album. Asi tak velikosti obilného zrnka. Podìkuje mozku, že ho na ránu opìt upozornil. Zároveò mu album vrátí a pokárá jej v duchu prstem: „Takové obrazy si strè za klobouk!“
| 16 |
I. KAPITOLA
Vytvoøí nové obrazy. Obraz sebe v lékárnì, jak si od svùdné mladé magistry kupuje desinfekèní roztok. Obraz sebe v obývacím pokoji. Sedí pohodlnì v køesle, z reproduktorù se line rytmická hudba. On si do rytmu kape léèivý roztok na palec. Skonèí obrazem vyléèené ruky, která svírá tenisovou raketu po vyhraném zápase. Mozek je ale dnes ve vrcholnì pesimistickém rozpoložení. Odpovídá obrazy mokvajícího palce. Mokvající ruky. Nemocnièní postele, na které leží utrápený Petr. Obrazy chirurgù, svírajících v rukou nùžky, skalpely, kleštì. „O. K., jak chceš,“ odpoví jeho pán. A v konverzaci pokraèuje sérií obrazù: Amputovaný palec. Dlaò. Celá ruka až od ramene. Rakev. Náhrobní kámen. Pod kamenem leží Petrova duše a usmívá se. Nad náhrobkem se vznášejí ty nejhezèí obrazy z Petrova života. Milovaní lidé, oblíbená jídla, zážitky z dovolených, scény z pøedávání diplomù, milostné scény. Jedna z nich s mladou, krásnou magistrou. Ve vzduchu zní andìlská hudba. Na náhrobku se skví zlatý nápis:„Stálo za to žít!“ „Aaaaha!“ øekne si Petrùv mozek. „Už jsem pochopil.“
O dr a z it s e od e d n a Nìkdy se nás zmocní jakýsi všeobecný pocit vlastní neschopnosti a malosti. Zdá se nám, že jsme v životì nic nedokázali, nestojíme za nic. Že jsou na tom ostatní lidé daleko lépe, že nemáme sebedisciplínu, že ztrácíme nadšení i odvahu. Pøivítali bychom jakýsi pevný základ, na který bychom se mohli bez obav postavit. Uvìdomme si jednu vìc. Je jedno, kde právì jsme, co dìláme a jak jsme staøí. Faktem je, že jsme se dožili pøítomné chvíle, že jsme pøežili až do dnešního dne. To znamená, že jsme byli schopni vykomunikovat si, získat od svého okolí vodu, jídlo, teplo a ostatní životní potøeby. Osvojili jsme si rùzné schopnosti, bez kterých se pøežít nedá. Pokud èteme tuto | 17 |
*
knihu, vyøazujeme se z velké skupiny analfabetù. Patøíme mezi ty lidi, kteøí mají èas pøemýšlet o svém životì, pracovat na svém rozvoji. Velmi pìknì a výstižnì to øekl jeden pøírodovìdec. Netrapte se, pokud jste v životì nedostali žádný diplom, medaili, jestli jste nezískali žádné ocenìní. Vyhráli jste ty první a nejdùležitìjší závody v životì – závody spermií k vajíèku.
A lbum r a dos t n é s e b e d ù v ì r y V albu radostné sebedùvìry nalezneme obrazy, popøípadì pøedmìty, na které se díváme rádi. Takové, které nám pøipomínají významné chvíle našeho života. Mohou v nìm být fotografie oblíbených míst a milovaných lidí, naše první báseò. Úèet z pizzerie v Øímì, dìkovný dopis od Svazu hasièù. Fotokopie diplomu èi medaile, tøíska z naší první kytary, vylisovaný nedopalek z naší poslední cigarety. Album je urèeno pro tu èást mozku, která odpovídá za pocity. Èím se jí zavdìèíme? Má ráda barvy. Upøednostòuje obrazy konkrétních lidí a vìcí pøed abstraktními symboly. Na pøíjemné vzpomínky reaguje okamžitì. Album radostné sebedùvìry dává našemu mozku najevo, na jaké obrazy se nejradìji díváme, jakým zážitkùm a vzpomínkám dáváme pøednost. Kdo nám takové album vytvoøí? Samozøejmì my – pokud stojíme o to, abychom ho mìli.
Procvièování principù v praxi Na tomto místì najdete v dalších kapitolách vždy nìkolik cvièení. Jsou urèena pro ty, kteøí jsou zvìdaví, jak vìci dopadnou v praxi. Žádné jednotlivé cvièení z nás samozøejmì mistra svìta neudìlá. Dohromady ale vytváøejí promyšlený soubor, který nám umožní postupnì zmìnit náš postoj, pøístup. A za èas budeme sklízet stále více úspìchù na poli komunikace. | 18 |
I. KAPITOLA
Jako první zpùsob práce s cvièeními doporuèuji ten nejzábavnìjší. Jednoduše si vyberte a proveïte ta cvièení, která vás inspirují. Která se vám skuteènì líbí. I kdyby to mìlo být jen každé dvacáté. Hlavnì se do nièeho nenuťte. Pokud byste chtìli pozdìji s cvièeními pracovat metodiètìji, pomùže vám v tom dodatek na konci této knihy. A tady jsou první cvièení!
Alternativní pohledy Náš dojem z okolního svìta a z nás samotných závisí na zpùsobu, jakým se na vìci díváme. Experimentujte! Procvièujte si nové, málo užívané pohledy na svìt. Dívejte se pìt minut na dìní kolem vás z pohledu èlovìka, který právì vyhrál deset milionù. Z hlediska návštìvníka, který k nám pøišel z antického Øecka. Nebo následující hodinu tøiïte lidi do dvou kategorií. Ti „správní“ – tentokrát to budou ti, kteøí mají boty s tkanièkami – a ostatní – „nekulturní zbytek populace“.
Domácí kino Vyberte si sedm obrazù – nejhezèích scén, které jste prožili za celý svùj život, pøípadnì v prùbìhu posledního roku èi posledního týdne. Zapište si je na papír. Každou ze scén pøehrajte svému mozku alespoò tøikrát. V duchu komentujte obrazy nadšeným tónem: „Vidíš, to je ono! Tohle se mi líbí.“ „Skvìlé!“ „Síla, co?“
Upravujeme sebeobraz Vytvoøte si vlastní podobu alba sebedùvìry. Nebo upravte okolí tak, aby vaši sebedùvìru podporovalo. Nalepte pod zrcadlo nápis „Tvùj nejlepší pøítel“. Umístìte na svùj pracovní stùl cedulku: „Památné místo. Zde pracuje mùj živitel.“ Hledejte øešení, která odpovídají vašemu vkusu. Která vás tìší a inspirují! | 19 |
II. UÈME SE OD NEJLEPÍCH Jaké je tajemství komunikaèního úspìchu? Co konkrétnì dìlají mistøi komunikace, že se jim daøí lépe než nám ostatním? Èím se odlišuje výjimeèný trenér od prùmìrného, oblíbený komik a moderátor od neoblíbeného, úspìšný terapeut od málo úspìšného? A jak se my mùžeme stát lepšími pøáteli, oblíbenìjšími spolupracovníky, populárnìjšími rodièi, pružnìjšími a spokojenìjšími lidmi? Podobné otázky si položili koncem sedmdesátých let dvacátého století ameriètí vìdci. Profesor matematické lingvistiky John Grinder a student informatiky Richard Bandler. Nakonec vytvoøili soubor nástrojù a technik, které umožòují popsat jednání mistrù komunikace tak, aby se od nich mohli pouèit jiní lidé. Je ale skuteènì možné nauèit se komunikovat na nìjakém kurzu? Nejsou vùdcovské schopnosti, vyjednávací zruènosti, pedagogické mistrovství a podobné osobnostní rysy otázkou pøirozeného talentu? Pøibližme si to, na co pánové Grinder a Bandler pøišli, na pøíkladu z jiné oblasti. Pøejdìme do svìta sportu. Na zaèátku dvacátého století se lidé dívali na lyžaøský sport takto: buï nìkdo na lyžování buòky má, nebo nemá. V prvním pøípadì se jaksi pøirozenì, instinktivnì nauèí, jak sjíždìt strmé svahy a užívat si radosti z jízdy. V druhém pøípadì je pro lyžování ztracený. Zmìna v myšlení nastala až po druhé svìtové válce. Zaèaly se zkoumat filmové záznamy nejlepších svìtových lyžaøù a analyzovat jejich pohyby. Lidé ale šli ještì dál. Byl vytvoøen slovník, pomocí kterého se dalo „nepopsatelné“ lyžaøské umìní popsat. A to tak, aby vìci rozumìl každý. Základem tohoto slovníku byly jednoduché pokyny typu: „Pøeneste váhu na druhou nohu. Zatlaète do hrany. Natoète tìlo po svahu.“ Za krátkou dobu vznikly lyžaøské kurzy s promyšlenou metodikou. Dnes se už mùže nauèit lyžovat každý, kdo má dostatek motivace a trpìlivosti pøi tréninku. | 20 |
