byznys
10
sídel, která mají esprit
Goldman SachsPenta Euro RSCG Raiffeisenbank
Veolia Lobkowicz Real Estate Karlín Group
Student Agency ČSOB ING Real Estate
Příloha Lidových novin / Samostatně neprodejné / Speciální vydání / 15. 6. 2011
2/09
KAŽDÝ DEN LIDOVÉ NOVINY VÍKEND
T É M A O R I E N TAC E
V Í K E N D OV É P Ř Í LO H Y
4
Vymřeme vesele a s chutí
Zeman Pachner Sýkora Müller
rozhovory
Orientace Relax Peníze & Byznys
NEZÁVISLÝ DENÍK ZALOŽENÝ 1893
SOBOTA 8. LEDNA A NEDĚLE 9. LEDNA 2011
CENA 18 Kč (Předplatné 14 Kč*)
Vraťte se. Dostanete půl miliardy Akce Návrat: Vláda začala lákat české vědce z ciziny zpátky domů. Potřebuje zaplnit desítky nových výzkumných center EVA HNÍKOVÁ
PRAHA Špičkoví vědci utíkají do ciziny za vyššími platy i lepším vybavením laboratoří. Jenomže Česko tyto mozky nutně potřebuje, a tak se je vláda snaží přilákat zpátky. Nečasův kabinet schválil program s příznačným názvem Návrat a do „draftování“ výzkumníků chce investovat bezmála půl miliardy korun. Vědců bude nyní potřeba. Za evropské peníze se totiž v Česku začínají budovat desítky nových výzkumných center. Podle propočtů ministerstva školství v nich během pěti let vznikne asi tisíc nových pracovních míst pro vědce.
„Určitě chceme přilákat lidi zvenku. Každou takovou příležitost vítáme,“ těší se Tomáš Hruda, ředitel biotechnologického centra CEITEC vyrůstajícího v Brně. Posily už má navíc v západoevropských laboratořích vyhlédnuté. „Program využijeme hlavně při hledání šéfů skupin,“ upřesňuje Jitka Ulrichová z Univerzity Palackého v Olomouci, pod kterou spadají hned tři nová centra. Program Návrat se rozjede už letos, kdy ministerstvo vyhlásí první soutěž o peníze. Celkově se až do roku 2019 mezi vědce rozdělí 465 milionů korun. Do Česka se díky tomu vrátí nejméně tři desítky špičkových vý-
Výzvy k exodu lékařů se stupňují Tři a půl tisíce výpovědí odborářům nestačí. K odchodu z nemocnic včera vyzvali další nespokojené doktory. Ministr zdravotnictví Leoš Heger ale ujišťuje pacienty, že kolaps zdravotnictví nehrozí. Bez větších potíží by měla fungovat například většina fakultních nemocnic. Více čtěte na straně 3
zkumníků, kteří nyní pracují v cizině. Jelikož mohou z grantu platit i svůj tým, dočká se podpory celkově ještě více badatelů. To navíc zabrání dalšímu odlivu mozků.
„V rámci projektu se ,doma‘ podaří vytvořit podmínky srovnatelné s cizinou,“ říká Jana Hakenová z ministerstva školství. Peníze půjdou na platy vědců,
zčásti i na samotné experimenty a zařízení laboratoří. „Každý pětiaž sedmičlenný tým dostane přes tři miliony korun ročně,“ říká Hakenová a upozorňuje, že to není ve srovnání se západní Evropou moc. Jen kvůli penězům se ale vědci nevracejí – často je domů přivede rodina. „Po návratu z ciziny je relativně těžké uspět v soutěži o granty,“ upozorňuje biolog Cyril Bařinka, který nedávno přišel ze Spojených států. Větší šanci na úspěch podle něj mají lidé zaběhnutí v systému. A mnohdy hrají roli i osobní kontakty. Bařinka se domnívá, že program Návrat to pomůže prolomit a přiláká nadějné mladé vědce. Více čtěte na straně 26
Blesková prověrka exministrovi
PRAHA Řadový poslanec Petr Gandalovič je o krok blíže funkci českého velvyslance ve Washingtonu. Národní bezpečnostní úřad mu udělil bezpečnostní prověrku. Osvědčení na stupeň tajné však získal v nestandardně rychlé době. Zákon dává NBÚ, jenž prověrky vydává, na „proklepnutí“ žadatele čas tři čtvrtě roku. U Gandaloviče však úředníkům stačily pouhé čtyři měsíce. Složka někdejšího člena vlády by si přitom zasloužila větší pozornost: v době, kdy byl ministrem zemědělství, upozorňovali pravidelně lidé z BIS na nestandardní vazby lobbistů a vedení resortu. „V zákoně jsou maximální lhůty. My ale třeba děláme prověrky i za tři měsíce,“ hájí úřad jeho šéf Dušan Navrátil. Podle informací LN tlačil na rychlé vyřízení prověrky sám Petr Nečas. „Ta informace není pravdivá ani v nejmenším,“ reagoval premiér. pdk, jas Více čtěte na straně 3
jednání o budoucnosti Sazky a nebude ani pomáhat sportovním svazům v nynější složité finanční situaci. LN to řekl ministr financí Miroslav Kalousek. „Stát se nikdy nezřekne podpory sportu mládeže. Ale nijak nebude kompenzovat hlavním akcionářům, zejména ČSTV, chyby v jejich rozhodování,“ říká Kalousek rezolutně. „Jestliže se vedení ČSTV rozhodlo díky vlastní nekompetentnosti tak, že přišli o své příjmy ze Sazky, ze kterých platili své okresní funkcionáře, a nyní si myslí, že je bude platit stát, tak já říkám ne,“ dodává ministr. Současný model financování, kdy stát posílá sportu 1,9 miliardy
korun, bude platit i nadále. Příspěvek z ministerstva financí by pak měl být posílán přímo svazům. „Podpora sportu z peněz daňových poplatníků nemůže zahrnovat výplatu například Franty Grebeníčka, okresního tajemníka ČSTV v Uherském Hradišti, který objíždí okresní přebory, aby říkal: Dobře to děláš, soudruhu,“ vysvětluje Kalousek, podle něhož jde z dvoumilionového rozpočtu takového okresního výboru 1,4 milionu na platy a jen šest set tisíc na sport. „Rád pošlu dva miliony, ale bude to pro malé kluky. Nebude to pro ty staré kluky s obrovskými břichy, kteří si schovávají v šuplíku fotku Antonína Himla,“ dodal mions, fab nistr financí. Více čtěte na straně 17
LIDOVÉ NOVINY ROČNÍK XXIV - ČÍSLO 6
Děkujeme, vraťte se MARTIN ZVĚŘINA
Vláda láká mladé vědce k návratu do Česka. Je to určitě správné, pobízet nadějné a světovou konkurencí otestované „mozky“ ke kultivaci domácího prostředí. Pokud se povede, aby se vracela na základě mimořádných pobídek alespoň část vědeckých a výzkumných emigrantů, nemůže na tom republika než vydělat. Je samozřejmě velice těžké obhajovat vydávání stamilionů v době, kdy všichni škudlí. Na druhé straně, pokud se nechceme stát montovnou, kterou firmy využijí a po čase odejdou za lacinější pracovní silou, nezbývá nám než vědě a především vědcům poskytovat konkurenceschopné podmínky. Návrat lidí se zkušenostmi zpětně kultivuje místní prostředí. Ne že by tuzemští vědci byli zaostalí, ale konfrontace s jinými způsoby ještě nikomu neuškodila. Na celém projektu je nejsmutnější jeho mimořádnost. Na zakládání lepší budoucnosti užíváme jen zvláštní fondy.
ČTĚTE V LN
Největší země Afriky se rozpadá.
Zítra začne v Jižním Súdánu sedmidenní referendum. Voliči budou rozhodovat o tom, zda se jižní, křesťanská část země oddělí od severní muslimské části. Pokud se tak stane, Súdán mimo jiné ztratí svou pozici největšího afrického státu a sever přijde o bohatá ropná pole. Průzkumy napovídají, že se jih pro samostatnost vysloví. Více čtěte na straně 7 FOTO REUTERS – GORAN TOMASEVIC
Sazka je jen váš problém, říká Kalousek bafuňářům
PRAHA Stát nehodlá zasahovat do
Sloupek LN
●
Pětina soudců byla v KSČ, stát odtajnil jejich jména VLADIMÍR KŘIVKA JARKA SYNÁČOVÁ PRAHA Do očisty od justičních funk-
cionářů s komunistickou minulostí má tuzemské soudnictví ještě pořádně daleko. Vyplývá to ze seznamů, které v pátek zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti: podle něj zhruba pětina aktivních soudců a třetina státních zástupců držela před listopadem 1989 stranickou knížku KSČ. „Na můj vkus je to vysoké číslo,“ přiznal pro LN ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Jedním dechem však dodal, že „na rozdíl od jiných států jsme neměli příležitost provést kompletní proměnu jako třeba ve vý-
Justice v dresu KSČ V Česku působí 3076 soudců a 1272 státních zástupců. Šest set aktivních soudců a 359 žalobců bylo ve straně, tvrdí ministerstvo. Čtyři soudce už ale ze seznamu vyškrtlo. ■
chodním Německu, kde všechny komunistické soudce propustili“. Odtajněné seznamy odhalily, že ve straně byl například Igor Stříž, který byl tento týden jmenován náměstkem nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, či „otec“ novely trestního zákoníku Pavel Šámal. „Přiznám se, že jsem to nevěděl. NAVŠTIVTE NÁŠ ZPRAVODAJSKÝ SERVER WWW.LIDOVKY.CZ
A chápu, že to někomu může vadit. V Česku je ale pan profesor Šámal jedničkou na oblast trestního práva, tudíž ho není možné vyloučit jen kvůli minulosti,“ míní Pospíšil. Na stranu justičních funkcionářů s „komunistickou kaňkou“ se postavilo vedení Unie státních zástupců či Soudcovské unie. Shodují se, že stranická minulost není podstatná, protože ji v 90. letech řešily prověrky – kdo chtěl být znovu jmenován, musel projít podmínkami lustrace. Právník a aktivista Tomáš Pecina, který loni uspěl se stížností, že má právo znát komunistickou minulost soudců, však varuje, že seznam zdaleka není kompletní. Pokračování na straně 3
Značek jako máku. A zbytečných TÉMA LN Za deset let se v Česku zavedlo třicet dopravních značek. Řada z nich zbytečně. Na silnicích buď nejsou nebo je jen zaplevelují. Zbytečná bude i nová značka Pozor, senioři, která by mohla vypadat nějak takhle (repro nahoře). strana 2
Neumannová vyhráno nemá
Za zpackané MS 2009 v Liberci asi přece jen někdo ponese odpovědnost. Policejní inspekce konstatovala, že detektivové prověřování šéfky organizačního výboru Kateřiny Neumannové a jejího týmu uspěchali. strana 4
CENY V ZAHRANIČÍ
PŘEDPLATNÉ 225 555 533
Německo, Rakousko 1,80 € | Slovensko 1,00 €/30,10 SKK
* průměrná cena za jeden výtisk
PONDĚLÍ
ÚTERÝ
SOBOTA
navíc s přílohou nejen pro soudce, právníky a advokáty
s jedinečnou přílohou o školství a dění ve vědě
s přílohami Orientace, Relax, Peníze & Byznys LITE – nejlepší čtení na sobotu
PÁTEK
A NAVÍC
se čtivým magazínem Pátek LN s TV programem na celý týden
jednou měsíčně stylový magazín Esprit
PŘEDPLATNÉ: www.predplatne.lidovky.cz nebo tel.: 225 555 577
NOVINY OSOBNOSTÍ
t i t ul
EDIT O RIAL Vážené čtenářky, vážení čtenáři, každý úvodník, který má za něco stát, začíná od nepaměti zvoláním „již staří Římané“. Po tomto rčení obvykle následuje poučení o tom, co staří Římané uměli či dokázali – a co my po dvou tisících letech znovu objevujeme. Srovnání se starými Římany se tedy nemůžeme vyhnout ani my na úvod Espritu LN, jenž se věnuje pohledu na spojení architektury a byznysu. Již v prvním století před Kristem definoval starý Říman Marcus Vitruvius Pollio klíčové vlastnosti, které by měly mít dobré budovy stavěné architekty. Domy by měly mít firmitas, utilitas a venustas; tedy měly by být trvanlivé, užitečné a krásné. Vitruviových deset učebnic architektury inspirovalo stavitele po celá staletí. Vycházeli z nich jak při stavbě římských válečných lodí či akvaduktů, tak středověkých chrámů nebo obchodních budov. Právě sídla firem, obchodníků či burz byla dlouhá staletí zrcadlem všech tří Vitruviových pouček. Bohužel, současní stavitelé firemních sídel si z nich často hledí především té druhé, občas si vzpomenou na první, třetí opomíjejí. Architektura již dávno není nejvyšším druhem umění, estetiku zcela upozaďuje důraz na užitečnost a trvanlivost.
Není to tím, že bychom měli horší architekty, než byl Vitruvius či jeho následovníci. Naopak, čeští stavitelé dostávají prestižní zakázky po celém světě, i ti světoví do Česka rádi přijedou. Příčinou je postoj zadavatelů, tedy těch, kteří si stavbu objednávají či vybírají. Způsob jejich přemýšlení se promítá do výsledků, které můžeme vidět především na velkoměstských periferiích, kam se tuzemské podniky houfně stěhují. Nic však neplatí absolutně, navíc v posledních letech se firmy k původním myšlenkám stále častěji vracejí. Proto se Esprit LN vydal po takových zadavatelích pátrat. A našel generální ředitele, miliardáře i šlechtice, pro které sídla jejich firem nejsou jen nákladové položky – metry čtvereční plochy, které je třeba si co nejlevněji pronajmout. Prostřednictvím rozhovorů s deseti z nich vás zveme na návštěvu do banky se zahradou na střeše, Domu pánů z Lipé postaveného v 16. století či pavilonu, jenž se proslavil na legendární výstavě ExpO 58. Nejsou to dokonalá místa, jistě mají řadu much. Často praktičnost ustoupila estetice nebo prostory dokonale nevyhovují modernímu přístupu k byznysu. Ale není pochyb o tom, že všech deset sídel má esprit. Příjemné čtení.
Vladimír Piskáček zástupce šéfredaktora LN
BYZNYS SPECIÁL Obálka: Vladimír Dundr
Esprit Lidových novin v roce 2011 vychází: 13. července (letní inspirace) 7. září (móda) 5. října (design) 2. listopadu (hodinky a šperky) 28. listopadu (Esprit MENU) 7. prosince (vánoční inspirace)
obsah
6 ČSOB Pavel Kavánek 12 penta Martin Kúšik 18 ing real estate Martin Sabelko 24 goldman sachs Vladimír Dlouhý 30 raiffeisenbank Lubor Žalman 36 euro rscg Gilles Bérouard 42 real estate karlín group Serge Borenstein 48 lobkowicz Jiří Jan Lobkowicz 54 veolia Philippe Guitard 60 student agency Radim Jančura 64 móda Den má jen 24 hodin 74 na závěr Podnikavá dáma
Esprit. Stylový magazín Lidových novin. Vychází měsíčně. Výkonný ředitel: Dalibor Balšínek Autor projektu: Vladimír Piskáček Vedoucí magazínu: Eva Hlinovská Art director: Vladimír Dundr Jazyková redaktorka: Iva Pospíšilová Úprava fotografií: Zdeněk Růžička Produkce: Ilona Šáralová Spolupracovníci: František Bouc, Pavla Francová, Vladimír Kaláb, Dalibor Martínek, Lucie Robinson Inzerce: Petra Feřtrová – 225 063 438, Gabriela Rousová – 225 063 439, Marie Bočková – 225 063 496 Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5 Internet: www.esprit.lidovky.cz E-mail:
[email protected] Telefony: 225 067 111, předplatné 225 555 533 Tiskne: Svoboda Press, s. r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny.
(3)
Čsob
(6)
Stromy jsem prosadil silou PRAHA-RADLICE
Generální ředitel Čsob Pavel Kavánek léta sídlil v centru Prahy, v roce 2007 se přestěhoval na pražskou periferii. A může klidně sedět na střeše domu mezi vzrostlými stromy. Text: Vladimír Piskáček Foto: Jan Zatorsky
(7)
„Budova ČSOB (dole) není obyčejný barák. Je součástí údolí, má své kavárny, pavlače, vedle je vysvěcená kaplička, na kopci hřbitov. Lidé jsou daleko víc spolu. Nemusejí vylézat z kanceláří, protože jich tady moc není. Prostor sdílíme společně,“ říká Pavel Kavánek.
O
d doby, kdy jsme spolu vedli poslední rozhovor, došlo k výrazné změně. Nesedíme v mramorovém paláci v historickém centru Prahy, ale v prosklené místnosti budovy zasazené do zeleného radlického údolí. Nová centrála ČSOB, kde pracuje v jedné z největších otevřených kanceláří v Česku více než dva tisíce lidí, sbírá nejprestižnější architektonická a ekologická ocenění. Co se podepsalo na výsledku? „Architekt Pleskot je prima chlap a všechno, co se dělo při plánování, stavění i stěhování, se povedlo. Měli jsme kliku,“ řekl generální ředitel ČSOB Pavel Kavánek. Místo mramoru sklo, místo ruchu zeleň. Vaše současná kancelář se od té bývalé nemůže lišit více, přesto tu spojitost je. Na vašem psacím stole stále není počítač.
Mým hlavním technickým výpočetním prostředkem je dřevěná tužka opatřená na druhém konci gumou. Ale pokročil jsem a dokonce si pořídil iPad. Několik bankovních skupin v Česku řadu let zvažuje sestěhování centrály. Zatím se k tomu neodhodlaly, ČSOB ke kulovému blesku přistoupila. Proč?
Prostor nám začal být malý poté, co jsme převzali IPB. Zůstali jsme rozeseti v jedenácti budovách po celé střední Praze. Úvahy o vzniku nové centrály jsme však po převzetí IPB museli opustit, protože jsme měli jinou práci. Arbitráží a soudů bylo od roku 2000, kdy jste získali IPB, hodně. Hrubou stavbu nové centrály jste dokončili až v roce 2006. Jak dlouho trvalo, než jste se rozhodli, že opravdu začnete stavět?
Třetinu doby jsme strávili filozofickým koncepčním uvažováním, třetinu projektováním a třetinu stavbou. A to je příčina toho, že se to povedlo. Novou centrálu navrhoval architekt Josef Pleskot. Oslovili jste ho hned?
(8)
V našem hledáčku bylo více architektů – mezi nimi i Josef Pleskot. On to ale nechtěl dělat. Mrmlal, že přece nebude stavět banku. Nechal se přesvědčit až ve chvíli, když jsem mu vysvětlil, že banka je to poslední, co bych chtěl stavět i já. To ho zaujalo. My jsme dříve pracovali v mramorových, zčásti vybydlených budovách, některé z nich měly sklepní prostory s obrovskými trezory, kde dříve pobíhali úředníci s klotovými rukávy. Na Příkopě, kde jsem seděl dlouhá léta, byla funkční potrubní pošta. Také tam byly paternostery, které mně tady chybí, ale nejsou kompatibilní s EU. Jaké jste měli požadavky?
V záměru jsem měl, že nechci okázalost, nechci pomník, nechci dávat najevo bohatství, nechci uzavřený svět pro pár vyvolených bankéřů. Chtěl jsem otevřený prostor vhodný pro lidi, kteří poskytují služby. Kromě Grand Prix Obce architektů získala vaše budova i zlatý certifikát LEED za ekologickou architekturu. Vy jste od začátku chtěli stavět dřevobetonovou budovu se zahradou na střeše?
My jsme ekologickou architekturu původně dělat nechtěli. Rozhodlo se to až poté, co jsme našli toto místo zjizvené bombardováním za války a zohyzděné stavbou metra. Viděli jsme, že by tomuto ďolíčku slušelo, kdybychom do něj zapadli. Je na stráních zelený, tak bylo celkem přímočaré, že by to mělo zapadat i tou zelení. Pamatuji si i na krušnou chvíli pro naše manažery projektu, protože já jsem rozhodl generálsky, což není příliš mým stylem: Chtěl jsem, aby na střeše nebyla jen tráva, ale i stromy. Nakonec tam, byť za cenu přepočítání celé statiky domu, jsou. Řadě vašich zaměstnanců se stěhování z centra Prahy nezamlouvalo. Vysocí manažeři začali kvůli dojíždění do Radlic poznávat krásy pražského metra, někteří odešli. Očekával jste negativní reakci?
Manévr byl odvážný. Přestěhovat se z těch nejdražších adres ve středu Prahy do bezejmenné vísky byl velikánský přerod. I když je to z Radlic do středu města deset minut metrem. Bylo kolem toho spousta křiku, což je normální. Velká diskuse se vedla i o tom, že se stěhujeme z uzavřených kanceláří do velmi otevřeného prostoru. Já znám
takzvaně otevřené prostory, v mrakodrapech na Manhattanu, kde bych tedy opravdu pracovat nechtěl. Otevřený prostor loket na loket. V našem sídle je to jinak. Ten prostor je otevřený a je ho tady hodně. Je to světlé a jste v zeleni. Může se stát, že se někdo rozčílí, trochu křičí, a tím ruší ostatní, nebo je naopak toho typu, že se mu lépe pracuje v komornějším prostředí. Je normální, že někomu to nevyhovovalo. Takže po relativně krátké době a vychytání prvotních much jsme se tady sžili velmi dobře. Výhoda toho, že se opravdu může pracovat na „pavlači“ a že já přeběhnu náves a vidím se se spoustou lidí a třeba i náhodně. Vyřešíme spoustu věcí jen tím, že se zkrátka jen potkáme, což je úžasné. K otevřené kanceláři se ještě dostaneme, ale zastavme se ještě u vás. Vy, pokud se nepletu, jste pracoval v jedné budově v ČSOB několik desítek let. Takže šok jste asi způsobil i sám sobě, ne?
Já jsem zářný příklad imobility. Od roku 1972 pracuji pro ČSOB, navíc, ó hrůzo, se od roku 1972 do roku 1990 moje mobilita měřila osmnácti metry ve stejné budově, na stejném patře. Jen jsem přesídlil z jedné kanceláře do jiné. Když jsme se stěhovali sem, tak to byl z mého pohledu pohyb jako hrom. Většina zaměstnanců pracujících v této budově sedí v open space, tedy mezi manažery tolik populárním otevřeném prostoru. Byla to vaše podmínka při stavbě tohoto domu? Jste jeho zastáncem?
Teď už ano. Zvyk je železná košile, taky jsem nebyl takový hrdina, který by říkal: Jasně, jsem osvícený vševěd, který je hluboce přesvědčen o tom, že open space je jediné správné řešení. Chtěl jsem otevřenou komunikaci. A to si o ten otevřený prostor říká. Ale od začátku jsme věděli, že nechceme mrakodrap nasekaný na patra, z nichž každé je vlastně jednou kanceláří. To s otevřeným prostorem nemá nic moc společného. Problémem bývá i hluk…
Nepochybně je problém, když je na náměstí či v kavárně živěji nebo když se tam něco organizuje. Hluk v otevřeném prostoru je problém, ale hlavní řešení je, že se lidé k sobě chovají ohleduplněji a například se nevztekají nahlas. A když se potřebují vykřičet, tak jdou na střechu a volají to do údolí.
(9)
Chcete si to dočíst?
ZE R E V PLNÁ CE I F A R VT
sTYLOVOU PŘÍLOHU ESPRIT DOSTANETE ve své trafice VE STŘEDU 15. června společně s lidovými novinami
NEBO SI PŘEDPLAŤTE LN. ZÍSKÁTE VÝRAZNOU SLEVU A MAGAZÍN ESPRIT VÁM A V E L S JIŽ NEUTEČE č! Ty nejdůležitější zprávy z politiky, byznysu a kultury jsou teď díky zlevněnému předplatnému ještě dostupnější. Za 315 Kč měsíčně, pravidelně a spolehlivě celý týden do 7.30 do schránky, navíc levněji než na stánku. S pravidelnými každodenními přílohami, oblíbeným magazínem Pátek LN a stylovým měsíčníkem Esprit. Objednávejte na www.predplatne.lidovky.cz nebo telefonicky na č. 225 555 577.
K 0 0 0 1
NOVINY OSOBNOSTÍ
