Veletrh Grüne Woche, Berlín, ledna Strany Informační noviny Agrární komory České republiky 18

Co tíží producenty mléka v České republice

Veletrh Grüne Woche, Berlín, 16.–25. ledna

Regionální potraviny na veletrzích Salima a Top Gastro & Hotel

Strany 10–11

Strany 20–21

Příloha uvnitř

MIMOŘÁDNÁ PŘÍLOHA Zemědělský magazín Filmový pořad na DVD

Informační noviny Agrární komory České republiky | www.agrocr.cz | www.apic-ak.cz | 18. března 2014 AKTUÁLNĚ

Gratulujeme Ing. Jindřichu Šnejdrlovi viceprezidentovi Agrární komory ČR, k novému postu náměstka ministra zemědělství.

Krásné jaro, Česko

Vážení čtenáři,

Ing. Jaroslavu Faltýnkovi členovi společenstev AK ČR, k funkci předsedy zemědělského výboru Poslanecké sněmovny.

Ve světě rostou ceny potravin Světové ceny potravin zaznamenaly v únoru nejprudší nárůst od poloviny roku 2012. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) oznámila, že v březnu by vývoj mohla ovlivnit krize na Ukrajině. Ke zdražení došlo u všech položek s výjimkou masa. Nejvýraznější cenový nárůst zaznamenal cukr, a to o 6,2 procenta. (li)

Čest Bohumilu Pázlerovi Každého, kdo znal Bohumila Pázlera, předsedu Svazu pěstitelů chmele, hluboce ranila zpráva o jeho tragické smrti dne 6. března. Je to o to smutnější, že tragická nehoda se přihodila při cestě na jednání Sněmovny společenstev agrární komory ve Větrném Jeníkově. Bohumil Pázler byl nejen vážený odborník, ale i nesmírně charakterní člověk. Čest jeho památce. Vedení Agrární komory ČR a redakce Zpravodaje Agrobase

J

aro je klíčovým obdobím roku. Delegáti XXII. sněmu Agrární komory ČR budou volit nového prezidenta do svého čela. Podle jarních pranostik se například traduje, že omrznou-li kopřivy, omrznou i brambory, nebo panuje-li při výsevu jařin teplé a suché počasí, snadno potom obilí přijde o klasy. Také se říká, že spatříli kdo z jara divoké husy při tahu, budou mít v tom domě tolik housat, kolik se napočítá divokých husí. Přejeme tedy všem našim chovatelům, pěstitelům i producentům kvalitních potravin, aby se to letošní jaro vydařilo!

Foto Zub

dostává se mi cti, že mohu na úvod tohoto renomovaného čtvrtletníku naposled v roli prezidenta Agrární komory vyjádřit své určité poselství. Dne 20. března skončí na XXII. sněmu AK ČR moje devítiletá éra, kdy jsem měl tu čest tuto největší a nejvýznamnější nevládní agrární organizaci vést. Jak se mi to dařilo, to musíte posoudit vy. Já mohu závěrem pouze sdělit, že jsem se snažil spolu se svými výbornými spolupracovníky vést komoru tak, abychom obhájili zájmy jejich členů, které se ve většině případů shodovaly se zájmy drtivé většiny pracovníků rezortu zemědělství. Nebylo snadné naše zájmy hájit, ale když se lámal chleba, neuhýbali jsme, a když bylo třeba, neváhali jsme použít i jiných metod, než je vlastní jednání. Například za ministra Gandaloviče jsem během jediného roku vedl čtyři demonstrace, z toho jednu desetitisícovou a mezinárodní. Při vší skromnosti mohu s čistým svědomím konstatovat, že Agrární komora ČR je dobrá značka a poží-

Pojítkem mezi tradicí a současností je um Během letošního veletrhu Salima v Brně proběhla již tradiční soutěž pro učně pekárenského řemesla. Během krátké doby museli soutěžící splnit několik náročných disciplín.

„L

etos proběhl již 19. ročník této soutěže,“ řekl Ing Stanislav Musil, jeden ze spoluzakladatelů Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů. Cílem soutěže je srovnání úrovně výuky na jednotlivých pekařských školách a také udržení řemeslné zručnosti tohoto starého oboru. Studenti odborných škol museli v daném čase vyrobit bochníky chleba, čtyři

Spoluzakladatel Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Stanislav Musil se zástavou Foto Martin Bouška

druhy běžného pečiva a jemné pečivo. Například zdobeného koláče chodského typu musejí soutěžící zhotovit dva identické kusy – jeden je určený na výstavu, druhý k ochutnávce v hodnoticí porotě Podle slov Stanislava Musila je o pekařský obor trvale nízký zájem. Zatímco dříve se hlásilo na tyto odborné školy i několik tisíc studentů, dnes je jich všeho všudy něco přes 600. „Jednáme se zřizovateli škol, aby zavedli ve druhém a třetím ročníku prospěchové stipendium. Tím by se rodičům i studentům mohlo výrazně finančně pomoci,“ věří Stanislav Musil. Eugenie Línková

ČÍSLO DNE

9%

Celosvětová produkce obilovin loni stoupla o devět procent na rekordních 2,515 miliardy tun.

vá všeobecné vážnosti. Dokonce si myslím, že jsme se vypracovali v instituci, která je schopna ovlivňovat veřejné mínění – ve prospěch českých zemědělců, ve prospěch českých potravin a ve prospěch občanů naší země. Této možnosti jsme nikdy nezneužili, vždy jsme se snažili o korektní a férovou politiku. Svému nástupci, který bude na olomouckém sněmu zvolen, přeji jen to nejlepší, tedy úspěch a aby dokázal dát Agrární komoře novou přidanou hodnotu a posunul její laťku výš. Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR

Jediný magazín v ČR celé potravinové vertikály PRVOVÝROBA–ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL–OBCHOD

2

Aktuality

18. března 2014

Atraktivita sóji u pěstitelů roste, čeká se její přebytek

Mitas je exportérem roku v kategorii Nárůst exportu 1993–2012 Přední světový výrobce mimosilničních pneumatik Mitas se stal jednou z nejúspěšnějších českých firem v rámci 19. ročníku soutěže Exportér roku. Mitas získal celkem pět ocenění, z toho nejcennějšími jsou 1. místo v kategorii nárůst exportu 1993–2012 a 3. místo v ceně Rozhodčího soudu pro exportéra, který vyvezl v roce 2012 výrobky a služby do největšího počtu zemí. Za Mitas ocenění z rukou prezidenta ČR Miloše Zemana převzal Jaroslav Musil, ředitel obchodního úseku Mitas International.

Zemědělci na středozápadě USA plánují pro letošní rok vyšší výsev sóji. Tento faktor může zatlačit její cenu směrem dolů. Za loňský rok cena sójových bobů propadla více než o 6,5 %.

V

Ředitel obchodního úseku společnosti Mitas International Jaroslav Musil (vpravo) převzal ocenění z rukou prezidenta Foto archiv Mitas České republiky Miloše Zemana

„V soutěži Exportér roku 2013 jsme dosáhli vynikajících výsledků. Je to potvrzení, že se naše výrobky dlouhodobě a úspěšně prosazují na velice konkurenčních zahraničních trzích, a to svědčí o jejich špičkové kvalitě,“ řekl Jaroslav Čechura, generální ředitel společnosti Mitas. „Velký potenciál spatřujeme v rozvíjejících se trzích především v Jižní Americe, Africe, Střední Asii a na Blízkém východě, kde chceme posilovat svoji pozici,“ uvedl Jaroslav Musil, ředitel obchodního úseku Mitas International. (mit)

porovnání s kukuřicí nebo pšenicí však jde o mnohem menší propad. Kukuřice oslabila téměř o 38 % a pšenice o necelých 19 %. Aktuálně jsou ceny sójových bobů nejvyšší za posledních pět měsíců. Někteří zemědělci ve Spojených státech uvažují, že letos zvýší osetí sójou až o 20 % proti loňskému roku. Podle výzkumu společnosti Informa Economics američtí farmáři zvýší výměru sóji v letošním roce průměrně o 6 % na rekordních 81,3 milionu akrů. Společnost dále předpokládá, že výměra kukuřice poklesne o 2 % poté, co loni rekordní sklizeň ceny snížila. Zvětšení oseté plochy sóji v USA může vést současně k růstu jejího výsevu i v Brazílii a Argentině. To by mohlo znamenat další významné navýšení globálních zásob. Podle odhadu USDA sklidí Brazílie tento rok rekordních 90 milionů tun sóji. Předpoklad pro Argentinu je v úrovni

54 milionů tun. Někteří analytici předpovídají, že do letošního podzimu cena sóji poklesne na 9,50 USD za bušl. Proti současným cenám, které dosahují 13,30 USD za bušl, by tak šlo o pokles v rozsahu téměř 30 %. Cena sóji je třikrát vyšší než cena kukuřice. Podle Edwarda Usseta, specialisty v oblasti zrnin z minnesotské univerzity, jde o nejvyšší průměrný rozdíl v tuto roční dobu od roku 2008. Mnoho zemědělců upřednostnilo loni pěstování kukuřice v důsledku právě její vysoké ceny a omezilo rotaci plodin na svých územích. Výsadba jednoho typu plodiny na stejném místě několikrát po sobě snižuje úrodnost půdy a může zvýšit škody napáchané škůdci a chorobami. Následkem je nižší úroda. To zároveň dává další ekonomický důvod zemědělcům, proč vyměnit kukuřici za sóju. Petr Habiger, analytik, Colosseum, a. s.

Sójou osetá plocha v USA (tisíce akrů)

Globální zásoby sóji (tisíce tun)

Zdroj: Bloomberg

Lesy České republiky: dřevinou roku 2014 byla vybrána douglaska V rámci svých osvětových a vzdělávacích aktivit vyhlašují Lesy České republiky, s. p., již řadu let jednu z lesních dřevin jako dřevinu roku, kterou v daném roce přibližují široké veřejnosti. Pro letošní rok byla v pořadí již šestnáctou dřevinou roku vybrána douglaska tisolistá.

k nám byla douglaska vysazována nejprve jako vzácnost jednotlivě či v malých skupinkách v parcích, u hájoven a podél lesních cest. Výsadeb do lesních porostů se dočkala až později.

D

ouglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) je dlouhověký, stálezelený jehličnatý strom z čeledi borovicovité (Pinaceae). Před poslední dobou ledovou byla domácí dřevinou v Severní Americe i v Evropě. Po ní se však její výskyt uchoval jen v západní části Severní Ameriky. K opětovnému rozšíření douglasky do dalších částí Severní Ameriky, Evropy i jiných oblastí mírného pásma naší planety došlo zásluhou člověka. Do Evropy byla novodobě dovezena v roce 1827. Dnes je zde považována za jednu z produkčně nejperspektivnějších dřevin. V řadě zemí, zejména v sousedním Německu a Rakousku, ale třeba i ve Francii je již považována za zdomácnělou dřevinu, která dobře roste a zmlazuje se spolu s domácími dřevinami, aniž by je potlačovala. Věk nejstarších jedinců douglasky v Severní Americe je udá-

2x foto Wikipedie

ván na více než tisíc let. Na svých přirozených stanovištích dosahují výjimečně výšky až sta metrů a obvodu kmenu přes pět metrů. K prvnímu vysazení douglasky u nás došlo ve školce okrasných dřevin v Chudenicích v roce 1842. Naše douglasky proto zatím nedosáhly věku ani rozměrů jedinců téhož druhu na americkém kontinentu, přesto nabývají někteří u nás rostoucí jedinci zajímavých parametrů. Mezi deseti nejvyššími význam-

nými stromy Lesů ČR (s výškou 48 m a více) evidovanými ve webové aplikaci Lesů ČR na stránce www.lesycr.cz/peceo-les/ochrana-prirodyu-lcr/Stranky/vyznamne-stromy-lcr.aspx se vyskytují vedle sedmi smrků a jedné jedle také dvě douglasky. Po svém dovozu

Jak douglasku poznáte Kůra douglasky má v mládí šedozelenou barvu s viditelnými pryskyřičnými kanálky. S přibývajícím věkem se obvykle mění na hluboce rozpraskanou borku. Jehlice douglasky jsou v mládí měkké, později tvrdší, ploché, 15–25 mm dlouhé, jen 1 až 1,5 mm široké a rozložené do stran. Po rozemnutí voní po citrusech. Šišky jsou převislé, nerozpadavé, krátce stopkaté (7–10 mm), podlouhle vejčité, 5–10 cm dlouhé a 2–3 cm široké. Po dozrání mají světle hnědé zabarvení. Snadno je lze poznat podle typických trojcípých krycích šupin. U poddruhu Pseudotsuga menziesii var. menziesii (zelená) směřují ke špičce šišky, u poddruhu glauca (sivá) se ohýbají zpět směrem ke stopce. Douglaska má cenné dřevo pro dřevozpracující průmysl,

zejména pro výrobu nábytku. Vlastnosti jejího dřeva jsou v mnoha ohledech lepší než dřevo smrku. Douglasce se daří na hlubokých, kyselých, vlhčích, hlinitopísčitých půdách. Nesnáší naopak půdy mělké, vápnité, podmáčené nebo příliš suché. V našich podmínkách se pěstuje zejména v nadmořských výškách do 500 m. Stejně jako u většiny jiných lesních dřevin se jeví jako nejvhodnější její pěstování ve směsi s jinými dřevinami. Stabilizační dřevina Douglaska je v celé Evropě diskutovaným druhem v souvislosti s klimatickými změnami. Domácí i zahraniční výzkumy dokazují, že je právem počítána mezi stabilizační dřeviny s příznivým vlivem na statickou i ekologickou stabilitu lesních porostů. Vzhledem ke svému kořenovému systému je na hlubokých půdách odolnější proti větru než jiné dřeviny. Dospělí jedinci jsou rovněž známi svojí odolností proti požárům. V České republice je na některých vhodných stanovištích řazena mezi tzv. meliorační a zpevňující dřeviny. Za více než 150 let opětovné přítomnosti si bezpochyby zaslouží pozornost. Její potenciál u nás není dosud dostatečně využíván. Z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny je k ní při-

stupováno jako ke geograficky nepůvodnímu druhu, pro jehož záměrné rozšíření je nutný souhlas příslušného orgánu ochrany přírody. V současné době je její zastoupení v našich lesích na úrovni cca 0,2 % (tedy např. o polovinu méně než borovice kleče). Jakožto přínosná dřevina může být vhodnou náhradou za smrk na vhodných stanovištích v nižších nadmořských výškách, zejména v oblastech, kde dochází k chřadnutí smrku. V podstatně větší míře by proto s douglaskou měly počítat i oblastní plány rozvoje lesů. Vedle uplatnění v lesním hospodářství je často vysazována v rámci sadovnických a parkových úprav. Jsou známy také její okrasné kultivary. Relativně lépe než jiné jehličnany snáší městské prostředí. S ohledem na svůj produkční potenciál a hospodaření se živinami se jeví jako vhodná také pro první zalesnění zemědělských půd. Lesy České republiky, s. p., budou douglasku ve zvýšené míře podporovat na odpovídajících stanovištích jako vhodnou dřevinu do směsí lesních dřevin, v nichž plní meliorační a zpevňující funkci a zároveň zvyšuje druhovou pestrost našich lesů a zajišťuje produkci. Zbyněk Boublík, tiskový mluvčí Lesů ČR

18. března 2014

Aktuality

3

Značky na mase prozradí vše o jeho původu V příštím roce se má výrazně rozšířit značení původu masa. Hlavně jde ale o přesnější identifikaci, odkud maso pochází. Rozhoduje o tom trojice údajů, kde se zvíře narodilo, kde bylo chováno a v jaké zemi došlo k porážce.

„O se mělo výrazně rozšířit

d dubna příštího roku by

značení původu u baleného masa,“ uvádí ředitel právního a zahraničního odboru Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Petr Čejka. Podobným způsobem, jako se nyní značí hovězí, by se podle nového nařízení EU mělo označovat vepřové, drůbeží, skopové a kozí maso. Nynější legislativa například umožňuje, aby byl kód pro Čes-

Petr Čejka (SZPI)

kou republiku CZ uváděn u kuřat, která byla do země dovezena z Polska a u českého zpracovatele pouze naporcována a zabalena. Údaj o tom, kde se kuře vylíhlo a bylo vykrmeno a poraženo, tak chybí. „Dnes je právní úprava v té rovině, že kromě hovězího masa a ryb je původ nepovinný. Povinným se stává pouze tehdy, když by spotřebitel mohl být uváděn v omyl,“ podotkl Čejka. Čeští spotřebitelé se zejména po sérii afér v předchozích letech začali více zajímat o původ potravin, které kupují. Výrobci potravin proto začali zdůrazňovat tuzemský původ svých výrobků a surovin. Lze říci, že nejdál jsou s tím v Kosteleckých uzeninách, kde dlouhodobě dbají na přesné značení masa i na nejmodernější způsob balení. Jejich dva závody v Plané

Jaroslav Janoušek (Planá)

J

an Mládek mimo jiné řekl, že Evropská unie je dnes největší ekonomikou světa, na jehož HDP se podílí 22,6 procenty, což v přepočtu na obyvatele je 7,6 procenta. Má tak větší sílu než ekonomika Spojených států amerických. Není tedy po-

chyb o tom, že přijmutí společné evropské měny je pro naši ekonomiku nutné, ale musí tomu samozřejmě předcházet potřebná a důkladná příprava. Zatím tomu bránila mimo jiné chybná rozhodnutí soukromých investorů a tzv. morální

Účastníci a hlavní diskutující na mezinárodní konferenci s názvem Kdy přijmeme euro? (první zprava současný ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek) Foto Eugenie Línková

Značka vepřového masa ze závodu v Plané

Značka hovězího masa z provozu v Kostelci

Ilustrační foto SXC

a v Kostelci začaly balené výsekové maso nedávno značit barevným oválem se značko CZ, číslem závodu a sloganem České maso z českých chovů. „ Přes 80 % vepřového masa pochází přímo z českých farem, které spadají pod společnosti skupiny Agrofert. Můžeme tak garantovat kvalitu chovu i zpracování masa. Zbytek nakupujeme od českých zemědělců,“ uvedl ředitel závodu v Plané spadajícího pod Kostelecké uzeniny Jaroslav Janoušek. Maso určené pro zpracová-

Je otázkou času, kdy Česká republika přijme euro Přijme Česká republika euro v roce 2019 nebo 2021? K této otázce se vyjadřovali přední ekonomové z České republiky i ze zahraničí na mezinárodní konferenci pořádané družstvem pro ekonomická, politická a sociální studia Fontes Rerum, u jehož zrodu stál v roce 2001 současný ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

kvalitu masa. Prasata se paří ve visu parou, nepoužíváme znečistěnou vodu a jsme jediným závodem v ČR s touto technologií. Produkujeme ročně 35 000 tun

výsekového masa, které se v malospotřebitelském balení prodává v ochranné atmosféře. Měsíčně je to 1000 tun masa v ochranné atmosféře. Takto zabalené maso představuje celosvětový trend. Celkem 82 % malospotřebitelského balení masa je takto ošetřeno a zabaleno,“ uvedl ředitel Janoušek. Potvrdil také, že Maso Planá deklaruje 95 % masa českého původu, z toho 75–80 % z vlastních chovů. Zatímco provoz v Plané je specializovaný na produkci vepřového masa, v Kostelci se poráží skot. Tam je původ dokonce ze 100% český, z toho z vlastních chovů pochází 25 % jatečných zvířat. Na českém trhu je 65 % baleného masa z Kosteleckých uzenin. Spotřebitel to už dnes lehce pozná podle již zmíněné značky a čísla závodu – CZ 15 značí vepřové z Plané a CZ 333 hovězí z Kostelce. Eugenie Línková

hazard. Ani nám se nevyhnuly bankovní ztráty, které zvětšují veřejný dluh. Na této mezinárodní konferenci zazněla i jedna zásadní skutečnost – euroskepticizmus, který je v České republice mezi lidmi obzvláště rozšířený, není až tak na místě. Ve stručnosti řečeno, vstupem do Evropské unie jsme si rozhodně nepohoršili, zvláště když vezmeme v úvahu skutečnost, že za každou jednu vloženou korunu z odvodů České republiky do unijní kasy získáváme naopak z Bruselu dvě koruny zpátky. „Naše země nemá přebujelý finanční sektor, který dnes ničí řadu ostatních evropských zemí, ale má ekonomiku postavenou na zpracovatelském průmyslu a na exportu, například do Německa. Náš vývoz do Německa činí 33 procent celkového exportu a náš export do Evropské unie činí až 83 procent celkového exportu. Poslední, co naše země potřebuje, je kolísání kurzu vůči hlavním exportním trhům. Náš ekonomický cyklus je stále více synchronizován s jádrem eurozóny, a tudíž je naším národním zájmem zavést ve střednědobém období též společnou evropskou měnu,“ uvedl Jan Mládek. Eugenie Línková

ní na uzeniny firma z jedné pětiny dováží. „Kostelecké uzeniny jsou největším zpracovatelem masa v ČR. Měsíčně se tam zpracuje 1500–2000 kusů skotu, porážkou v Plané měsíčně projde na 35 000 až 40 000 prasat. Loňská porážka vepřů v Plané byla 470 000 kusů, což je 17 % českého trhu. V případě hovězího masa jsme dosáhli 7,5 % objemu českého trhu. V Plané dnes existuje nejmodernější způsob omračování prasat oxidem uhličitým. To má mimo jiné velký vliv na

Použitím thaumatinu lze snížit velké množství cukru a soli v potravinách Společnost Alchimica si vám dovoluje představit 100% přírodní chuťovou látku thaumatin, která pochází z afrického ovoce katemfe (Thaumatococcus Danielli).

T

haumatin je až 3000x sladší než cukr a je jediným dostupným sladidlem na bázi přírodního proteinu. Má neu-

věřitelné vlastnosti, umožňuje snížit až o 30 procent dávkování cukru nebo soli ve vašich výrobcích. Další jeho schopností je maskovat nechtěné chutě například vitaminů, stévie, umělých sladidel apod. Nejde však o sladidlo jako takové, spíše bychom thaumatin představili jako látku umocňující sladivost cukru, stévie nebo jejich kombinace. Jde o látku schválenou Evropskou uníí

a lze ji uvádět na štítcích jako chuťovou látku, zvýrazňovač chuti nebo sladidlo. Thaumatin nachází využití v mnoha odvětvích průmyslu, například při výrobě nápojů, kde můžeme snížit obsah cukru až o 25 %, masném průmyslu, pekárenství, kde lze snížit dávkování soli, v potravinových doplňcích, kde thaumatin maskuje nechtěné chutě vitaminů apod. (al)

INZERCE

&

FOOD INGREDIENTS

NUTRACEUTICALS

Váš dodavatel potravinářských aditiv ● thaumatin (snižuje obsah cukru a soli v potravinách) ● práškové sýry ● aminokyseliny ● vitaminy ● antioxidanty a konzervanty ● cukry a sladidla

ALCHIMICA Divize průmyslové chemie Dodáváme zejména stopové prvky pro výrobu hnojiv a látky podporující růst rostlin, jako například: ● Soli EDTA, IDHA, EDDHA

● extrakty

● Thiosíran amonný, draselný

● vitaminy

● Molybdenan amonný

● zahušťovadla

● a další

● přírodní barviva

Alchimica, s. r. o. Národní Obrany 45, 160 00 Praha 6 tel.: +420 220 515 541, 220 517 014 fax: +420 233 310 866 e-mail: [email protected]

www.alchimica.cz

4

Aktuality

18. března 2014

Situace u speciálních rostlinných komodit Na společné tiskové konferenci konané dne 11. března se prezentovalo pět členských svazů Agrární komory ČR zabývajících se produkcí ovoce, zeleniny, chmele, révy, květin a okrasných rostlin. Jejich předsedové předstoupili před zástupce médií se společným prohlášením a stručně představili své obory.

B

ohužel se jeden z nich z cesty z Větrného Jeníkova, kde se 6. března sešli a bilancovali, už nevrátil. Při tragické dopravní nehodě tehdy zahynul předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Bohuslav Pázler. Z ostatních, kteří se na tomto společném prohlášení podíleli, jmenujme JUDr. Tibora Nyitraye, prezidenta Svazu vinařů ČR, Ing. Jaroslava Zemana, předsedu Zelinářské unie Čech a Moravy, Ing. Jiřího Horáka, předsedu Svazu květinářů a floristů ČR a Ing. Martina Ludvíka, předsedu Ovocnářské unie ČR.

Podíl speciálních rostlinných komodit na zemědělské půdě Speciální rostlinné komodity v ČR tvoří již méně než 50 000 ha a pěstebních ploch, což představuje asi 1,2 % zemědělské půdy. Podíl speciálních rostlinných komodit na zemědělské půdě je v ČR jedním z nejmenších v klimaticky srovnatelných zemích EU. Výměra těchto komodit trvale klesá a velká část ploch trvalých kultur je přestárlá. Z českého zemědělství se tak vytrácí pojem diverzifikace zemědělské prvovýroby. Komodity speciální rostlinné výroby se u nás podílejí 6 % na hrubé zemědělské produkci ve stálých cenách. Řada těchto komodit je následně zpracována, a tím poskytuje vysokou přidanou hodnotu. Tyto vysoce specializované obory poskytují práci téměř 30 000 zaměstnanců v prvovýrobě a následně tvoří dalších zhruba 30 000 pracovních míst přímo vázaných na tyto obory v posklizňové úpravě, zpracování, prodeji, agroturistice a dalších službách. Pěstování speciálních rostlinných komodit má v ČR dlouhou tradici a historii. Jedinou

telům. Producenti těchto komodit tak nejsou jen prvovýrobci, ale zároveň také potravináři. Komodity speciální rostlinné výroby jsou velmi rizikové také z hlediska výkyvů počasí. V posledních obdobích docházelo k velkým škodám způsobeným krupobitím, pozdním jarním mrazem, povodní, nebo naopak suchem. Stabilizovat produkci lze investicemi do technických zařízení, jako jsou kapkové nebo protimrazové závlahy, opěrné konstrukce a protikroupové sítě, netkané textilie a další. To s sebou nese potřebu dalších investičních prostředků.

Zprava: zástupci chmelařů, ovocnářů, zelinářů a vinařů na TK v sídle Agrární komory ČR

plodinou s aktivním saldem zahraničního obchodu je chmel, nicméně jeho plochy výrazně klesají – za posledních deset let o 26 %. Ostatní komodity speciální rostlinné produkce mají hluboký deficit salda zahraničního obchodu v řádu miliard korun, jak u čerstvých produktů a výrobků, tak i u zpracovaných.

Výrazné investiční potřeby Sektor speciálních rostlinných komodit je velmi investičně náročný. Náklady na jeden hektar trvalých kultur se dnes pohybují kolem jednoho milionu korun, u skleníkové produkce pak mnohonásobně více. Výrazné investiční potřeby jsou v oblasti sklizňových technologií, sklado-

vání, posklizňové úpravy, zpracování a prodeje. V převážné většině případů nikdo vypěstované produkty speciální rostlinné produkce (na rozdíl od hlavních rostlinných komodit) nevykoupí a je nutné je posklizňově zpracovat, třídit, balit a v řadě případů nabízet maloobchodním řetězcům či přímo spotřebi-

Politici slibují podporu Plochy, kde se tyto speciální rostlinné komodity pěstují, mají pozitivní agroenvironmentální význam, utvářejí ráz naší krajiny a venkovský i městský prostor. Koaliční smlouva i programové prohlášení nové vlády dávají velkou naději na změnu v zavedené dotační politice ve směru podpory těchto komodit v oblasti udržení produkce, podpory investic i zaměstnanosti na venkově. (li)

INZERCE

Ministerstva zemědělství a financí jednají o navýšení peněz na rozvoj venkova Ministerstvo zemědělství (MZe) jedná s ministerstvem financí (MF) o možnosti navýšení částky ze státního rozpočtu na spolufinancování Programu rozvoje venkova (PRV) o 1,2 miliardy korun ročně. Na Žofínském fóru spoluorganizovaném Agrární komorou a ministerstvem zemědělství to 10. března v paláci Žofín v Praze uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka. Pokud by se to povedlo, přilepšilo by si tuzemské zemědělství a venkov do roku 2020 proti původnímu plánu zhruba o 8,5 miliardy korun.

„M ny ministerstva financí

usím říct, že vůle ze stra-

je. Je třeba jenom to dotáhnout na nevládní úrovni,“ řekl ministr Jurečka, který chce do materiálu prosadit, aby bylo každoroční navýšení zajištěno minimálně do roku 2018, aby nedocházelo ke komplikacím při realizaci projektů. Podle údajů MZe je pro české zemědělství na nadcházející programové období 2014–2020 z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova k dispozici 2,17 miliardy EUR, což je při kurzu 27 Kč za euro zhruba 58,6 miliardy korun. Na základě unijních pravidel musí být každý projekt realizovaný v rámci programu minimálně z 15 % spolufinancován ze státního rozpočtu členské země.

Při takovém minimálním příspěvku by celkový rozpočet na nadcházející období činil necelých 69 miliard korun. Roční navýšení o 1,2 miliardy korun by znamenalo navýšení celkové částky na 77,3 miliardy Kč. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba: Realita je taková, že základ výroby potravin tvoří v ČR velké podniky. Chovají 89 % dojených krav, 91 % prasat a 92 % drůbeže.

V těchto dnech vrcholí jednání ministerstva a nevládních organizací o důležitém materiálu, který stanoví, jak se budou rozdělovat dotace pro tuzemské zemědělství a venkov v letech 2015 až 2020. „Pokud hovoříme o budoucí podobě Společné zemědělské politiky, je rovněž nutné definovat aktivního zemědělce. Tím předem vyloučíme nezpůsobilé žadatele, například provozovatele letišť, železničních služeb či

stálých sportovních a rekreačních areálů,“ uvedl Jurečka. Důležitá je podle něj také podpora mladých, začínajících zemědělců, která se zaměří na investice nezbytné na realizaci jejich podnikatelských plánů. Významná část finančních prostředků PRV podpoří investice ke zvýšení konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti a zlepšení životaschopnosti zemědělských podniků. Prostřednictvím pozemkových úprav mají být řešeny vlastnické vztahy a nedostatečná krajinná infrastruktura. To má pomoci rozvoji podnikání a udržitelnému zemědělskému podnikání v krajině. Zhruba 70 % rozpočtu by měla představovat opatření zaměřená na obnovu, zachování a zlepšení ekosystémů, kolem 21 % opatření na podporu konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství a lesnictví a 8 % má připadnout na rozvoj nezemědělského podnikání na venkově. (mj, li)

Ilustrační foto Zub

18. března 2014

Aktuality

5

Společnost VVS Verměřovice, s. r. o., je zaměřena na komplexní výživu všech kategorií hospodářských zvířat, především skotu Počátky výroby minerálních krmných doplňků ve Verměřovicích spadají až do roku 1970. První receptury vyvinuli významní vědečtí pracovníci. Mezi prvními bylo tzv. Mix mléko, později se přidala výroba minerálních krmných přísad a nakonec premixů. Dnešní firma byla založena v roce 1989. Od té doby se neustále investuje do kvality produktů a servisu pro cílové zákazníky, většinou chovatele skotu.

V

e společnosti VVS Verměřovice, s. r. o., se už tradičně využívá nejmodernější technika. Od roku 1995 tu funguje počítačově řízený systém výroby, o pět let později došlo ke kompletní rekonstrukci a inovaci výrobních linek. Na základě investic do kvalitní technologie byl firmě v roce 2000 udělen certifikát ISO 9001 a za dal-

INZERCE

ších pět let zde zavedli systém HACCP. Roku 2008 prošla technologie další modernizací, která umožňuje vyrábět produkty s vyšší přidanou hodnotou, tzv. aglomerovaná minerální krmiva. Dnes je VVS certifikována též na GMP+ B1, který se vztahuje na výrobu doplňkových krmiv, minerálních krmiv a premixů, obchod, skladování a překládku krmných surovin surovin, doplňkových látek, krmných směsí a premixů. VVS investovala i do nového komplexního informačního systému zahrnujícího a propojujícího takřka veškeré procesy ve firmě. Bylo třeba zajistit přísnou sledovatelnost a dohledatelnost původu a veškerých pohybů, které se surovinami a výrobky během všech procesů probíhají. Výsledkem je, že každý vyrobený pytel směsi identifikuje unikátní vlastní číslo. Podle něj je dohle-

Areál společnosti VVS Verměřovice, s. r. o.

datelné, z jakých konkrétních šarží surovin, kdy a jak byl jeho obsah vytvořen. K dispozici jsou detailní informace o každé manipulaci až k prvotnímu dodavateli surovin. Celý výrobní proces je kontrolován pomocí RFID technologie. Princip přísné dohledatelnosti tak skýtá silnou konkurenční výhodu. VVS je takto

schopna zákazníkovi opravdu důvěryhodně prezentovat a garantovat, že její výroba dokonale splňuje požadované standardy. Z pohledu poradenství a služeb využívá VVS nově unikátní systém partnerské společnosti Milkprogres – poradenství, s. r. o., který umožnuje managementu farem měsíčně kontrolovat stav

svého stáda z pohledu produkčních ukazatelů, zdraví zvířat a reprodukce. Systém umí též ekonomicky hodnotit vybrané ukazatele a podle aktuální ceny mléka počítat rezervy. Management chovu tak může snáze reagovat na některé i „chronické“ problémy a přijmout opatření. Vlastní propočet krmné dávky je tak pře-

snější a lépe reaguje na výše zmíněné ukazatele stáda. Výše zmíněné body oblasti kvality výrobků a poradenských služeb tak umožnují chovatelům krav a dalších hospodářských zvířat dosahovat lepších ekonomických výsledků, a jak praví slogan společnosti VVS, mít svoji farmu ve formě. (jb)

6

Aktuality

18. března 2014

Ministr Jurečka: Je nutné vzbudit mezi občany zájem o české potraviny Ve čtvrtek 30. ledna se své funkce ujal nový ministr zemědělství Marian Jurečka. Stalo se tak za přítomnosti premiéra Bohuslava Sobotky den poté, co Marian Jurečka převzal jmenovací dekret od prezidenta republiky Miloše Zemana.

M

inistr Jurečka považuje za své hlavní úkoly dokončení rozhodnutí na národní úrovni v rámci Společné zemědělské politiky EU, nastavení pravidel pro rozdělování zemědělských dotací v následujícím období, vyřešení a stabilizaci situace v oblasti IT na MZe. Důležitou prioritou je zvýšení potravinové soběstačnosti České republiky a ochrany spotřebitelů. Hodlá také zemědělcům vrátit možnost využít tzv. zelenou naftu, chce se zaměřit na budování protipovodňových opatření a rovněž na ochranu půdy.

Neprodukovat jen komodity, ale také vyrábět Jednou z ministrových priorit je i zvýšení úrovně českého zemědělství a obnova venkova. „Chci, aby zemědělství neprodukovalo jen kvalitní komodity jako mléko a pšenici, ale abychom z nich daleko více dokázali vyrábět produkty s přidanou hodnotou nebo finální výrobky. Navíc by vznikla nová pracovní místa. A pokud chceme, aby naše zemědělství bylo konkurenceschopné, musíme dobře podporovat investice, aby uměl prvovýrobce zpracovat surovinu do finálního produktu. Tedy posílit investice do prvovýroby, především v oblasti živočišné výroby, ovocnářství a zelinářství,“ řekl nový ministr zemědělství. Veletrh Salima: důraz na původ potravin Více vystavovatelů i zemí se letos účastnilo mezinárodních veletrhů Salima. Vlastní stánek mělo na výstavišti i Ministerstvo zemědělství, které tradičně přebírá nad veletrhem záštitu.

Nový ministr zemědělství Marian Jurečka (vlevo), premiér Bohuslav Sobotka (uprostřed) a odcházející ministr zemědělství Miroslav Toman si na budoucí úspěchy rezortu připili českým mlékem

Ministerstvo také bylo spolupořadatelem mezinárodní konference Food Forum na téma Kvalitní a bezpečné potraviny na evropském trhu. „Na konferenci jsme diskutovali o kvalitě a bezpečnosti potravin na evropském trhu, o tom, co je možné zlepšit a na co se v budoucnu zaměřit, aby se evropské potraviny ještě více dokázaly prosadit na světových

trzích. Těší mě, že úroveň bezpečnosti potravin v České republice je velmi dobrá a dlouhodobě stabilní. Dosvědčují to kromě jiného i výsledky úředních kontrol,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka. Podle statistik nachází Státní potravinářská inspekce v obchodech nejmenší pochybení u českých produktů, o několik procent více závad je u potravin

ze zemí EU a mnohem více ze třetích zemí. Výsledky průzkumů veřejného mínění, které v letech 2011 a 2012 zadalo MZe, ukazují, že stejné zkušenosti mají, pokud jde o české potraviny, i spotřebitelé. V posledních letech ale narůstá počet případů falšování potravin, a to nahrazováním kvalitních surovin méně kvalitními nebo přímo nekvalitními náhražkami. Hlavní příčinou tohoto problému je především tlak na cenu potravin, ale i poptávka veřejnosti ovlivňovaná ekonomickou situací. Preferujme domácí produkty „Chci hledat všechny možné cesty k tomu, abychom v obchodní síti dokázali zvýšit podíl potravin vyrobených v Česku. Ale i sami spotřebitelé by měli požadovat a vyhledávat potraviny z našich regionů a při nákupu se rozhodovat i podle země původu výrobku. Pokud dokážeme probudit zájem o české produkty, bude se dařit zvyšovat úroveň našeho potravinář-

ství. Zároveň to bude mít příznivý vliv na národní hospodářství,“ doplnil ministr Jurečka. Domácí producenty potravin může podle něj stát podporovat investičními pobídkami tak, aby dokázali modernizovat a rozšiřovat své technologické vybavení. Dalším z podpůrných kroků je správné a spravedlivé nastavení Společné zemědělské politiky EU. Stánek ministerstva zemědělství byl navržen ve stylu selské lidové architektury, která vystihuje respektování tradic českého venkova ve vazbě na budoucnost zemědělství a rozvoj venkova. Odborníci zájemcům poskytovali informace z oblasti rostlinné výroby, vinařství, bezpečnosti potravin, platné legislativy v oblasti potravinářství a také o biopotravinách a ekologickém zemědělství v ČR. Zastoupen byl rovněž Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, jehož pracovníci informovali o pěstovaných odrůdách nebo o chorobách a škůdcích ovocných dřevin. (jor, mze)

INZERCE

Dietologové chválí zejména bílý biojogurt z Valašského Meziříčí Mlékárna Valašské Meziříčí se řadí mezi přední výrobce v oblasti českého mlékárenského průmyslu v konvenční produkci i bioprodukci. Do povědomí široké veřejnosti se společnost dostala jako výrobce kysaných výrobků, jogurtů, jogurtových nápojů a dalších výrobků.

O

bliba mezi spotřebiteli je dána vysokou kvalitou výrobků. Tento fakt potvrzuje i to, že Mlékárna Valašské Meziříčí za své výrobky pravidelně sbírá

prastižní ocenění. Mlékárna Valašské Meziříčí se zapsala také jako výrobce bioproduktů, které zákazníci najdou v obchodech pod značkou Mlékárny Valašské Meziříčí a také pod privátní značkou Naše bio prodávaných v síti prodejen maloobchodního řetězce Billa. Biovýrobky tvoří významnou část sortimentu. Mlékárna je vyrábí od roku 2006, kdy zahájila spolupráci s Ekofarmou Agrofyto, spol. s r. o., Lidečko hospodařící v okrese Vsetín. Ta je pro mlékárnu hlavním dodavatelem bio mléka. Prvním bioproduktem uvedeným Mlékárnou Valašské Meziříčí na trh byl Bio kysaný nápoj. Na pultech obchodů se ob-

jevil v roce 2006 a díky své jedinečné kvalitě a chuti vzápětí získal ocenění Česká biopotravina roku 2006 a Perla Zlínska 2006. To byl pro mlékárnu dostatečný impulz pro to, aby na trh brzy uvedla další biovýrobky. Velmi oblíbeným produktem a také doporučovaným dietology je rovněž Biojogurt bílý obsahující živou jogurtovou kulturu. Biomléko, ze kterého se jogurt zpracovává, je totiž zachováno ve své původní tučnosti, čímž je podtržen přírodní charakter výrobku a zvýrazněna jeho chuť. Ocenění Díky bohatým zkušenostem se mlékárna postupně vypracovala mezi špičku v mlékárenském průmyslu a nabízí jedny z nejkvalitnějších mléčných výrobků na trhu. To dokazují i ocenění, která pravidelně získává. Tím nejaktuálnějším se pyšní výrobek Acidofilní mléko jahoda-malina, které obdrželo titul Regionální potravina Zlínského kraje 2013. Toto kefírové mléko je bohaté na probiotické kultury a díky speciálnímu uzavíratelnému víčku zaručuje spotřebiteli lahodnou chuť mléka po celý den. Do galerie vítězů se zařadil také Bílý jogurt z Valašska, který rovněž získal titul Regionální potravina Zlínského kraje 2011. (vlm)

18. března 2014

Společnost

7

XIII. Agrární ples Palác Žofín Praha, pátek 7. února 2014 Pod záštitou Ministerstva zemědělství ČR uspořádala i letos Agrární komora ČR ples v krásném prostředí Paláce Žofín v Praze. V pátek 7. února 2014 bylo ve všech prostorách této nádherné budovy plno do posledního místa. Hosté sem přijížděli z celé republiky, pestrý program provázely krásné melodie skladeb různých hudebních stylů, dobrá nálada a nechybělo ani celovečerní napětí, kdo si nakonec něco pěkného odnese z tomboly. Zkrátka ples, jak má být.

H

ned u vchodu byl každý z návštěvníků uvítán panáčkem slivovice, podávaným krojovaným párem. Žádná z žen neušla nabídce vznešené kaly naaranžované se stužkou s perličkami. Všude se hrálo a tančilo. K poslechu i tanci zazpívali Karel Štědrý s Pavlínou Filipovskou, Iveta Blanarovičová se skupinou K-Band a jeho sólisty. Večer moderoval v hlavním sále Petr Vondráček, v přízemí se zase o dobrou náladu postaral Jožka Šmukař se svou kapelou. Všechny plesající pak pohostil raut nachystaný v suterénu. Ten se otevřel úderem 21. hodiny a kdo měl chuť a ještě nějaké to místo v žaludku, mohl baštit až do půlnoci. Zanedbáván nebyl ani pitný režim. Podávalo se nealko, pivo a vína společnosti Znovín Znojmo, která loni získala titul Vinařství roku. Dávkou zdraví přispěla

firma Vitaminátor svými čepovanými ovocnými šťávami. O půlnoci bylo zahájeno losování tomboly. Díky stovkám cen vyhrával prakticky každý druhý. Mezi cenami byl i několikadenní relaxační pobyt v už velmi známém Šiklově mlýně, kdo měl štěstí, los mu určil vstupenku na představení divadla Palace. Vyhrát jste mohli, tak jako my, také třeba šest pytlíků mouky. Za ceny do tomboly všem jejich dárcům mnohokrát děkujeme. VIP hosté Mezi návštěvníky plesu jsme zahlédli řadu zajímavých osobností. Žofínské plesání si nenechali ujít hlavně poslanci za ČSSD, KDU-ČSL a ANO. Pozvání přijal též předseda senátu Milan Štěch s manželkou, poprvé se na tomto plese objevil s chotí i nově jmenovaný ministr zemědělství Marian Jurečka a také jeho nový ná-

Deset hlavních cen tomboly Agrárního plesu 1. Tlaková myčka Mountfield v ceně 17 000 Kč (dárce: Zemědělský svaz České republiky) 2. Týdenní pobyt s polopenzí pro dvě osoby v Hotelu Colorado Grand v ceně 12 000 Kč (dárce: Western – Šiklův mlýn, s. r. o.) 3. Víkendový pobyt pro dvě osoby ve Wellness hotelu Frymburk v ceně 8000 Kč (dárce: Ing. Jaroslav Tomšů, Agrotom) 4. Letecký vyhlídkový let nad Vysočinou v ceně 5500 Kč (dárce: Western – Šiklův mlýn, s. r. o) 5. Tablet v ceně 5000 Kč (dárce: Renomia, a. s.) 6. Televize Technika 22 v ceně 4000 Kč (dárce: Lupofyt, s. r. o.) 7. Dřevěná kazeta s šesti lahvemi vína v ceně 3500 Kč (dárce: hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek) 8. Metaxa 3 litry v ceně 3200 Kč (dárce: Martin Transport, s. r. o.) 9. Radiomagnetofon v ceně 3000 Kč (dárce: OAK Rakovník) 10. Uzená krůta 15 kg s oblohou na dubovém prkénku v ceně 2000 Kč (dárce: ZOD Zálší)

městek a zároveň viceprezident Agrární komory ČR Jindřich Šnejdrla s manželkou. Nechyběli ani hlavní aktéři založení Agrární komory ČR – historicky první prezident Jiří Netík, tehdejší předseda ZD Zálší František Bartošem a první tajemník Josef Vozka. A ani přes svůj už vysoký věk nedala košem agrárnímu plesu Hana Volešáková, v současnosti nejstarší výkonná asistentka v ČR, která doposud od založení Agrární komory ČR pracuje v jejím pražském sídle. Nasát příjemnou atmosféru přišel i dlouholetý tajemník komory Jan Záhorka, jehož rodina se vždy stará o květinové dary příchozím dámám. Sounáleži-

tost s velkou agrární rodinou vyjádřili svou přitomností i bývalý ministr zemědělství Jan Fencl nebo expředseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský. Mezi dalšími zúčastněnými můžeme jmenovat i vrcholné manažery velkých potravinářských firem či zástupce zemědělské akademie a zemědělských univerzit. A jelikož se většina přítomných již léta dobře zná, panovala tady velmi přátelská atmosféra. Jak už před časem poznamenala jedna ze zahraničních návštěv: „Atmosféra je natolik výjimečná a nabitá pozitivní energií, že jí nemůže leckterý jiný ples konkurovat.“ Eugenie Línková

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

1 Ministr zemědělství Marian Jurečka (vlevo) si připil s prezidentem AK ČR Janem Velebou 2 Předseda Senátu PČR Milan Štěch s manželkou 3 Manželé Jurečkovi 4 Ženy rodu Záhorkových byly jako obvykle na plese u květin 5 Manželé Šnejdrlovi si i letos přijeli zatančit 6 Jaroslav Faltýnek s dlouholetou přítelkyní se na plese očividně bavil 7 Na Agrárním plese nikdy nechybějí zástupci rodu Mojžíšových (vlevo) a firmy Mikrop Čebín 8 Evě a Oldřichu Gojišovým dobrá nálada nechyběla 9 Manželé Havelkovi (vlevo) s Josefem Ryšavým z firmy RYJO 10 Jihlavské mlékařské kruhy i tentokrát zastoupili manželé Coufalovi 11 Vanda Rektorisová se svým přítelem, reportérem Michalem Klokočníkem 12 Dlouholetá asistentka AK ČR Hana Volešáková s exprezidentem AK ČR Jiřím Netíkem (vpravo) a František Bartoš ze ZD Zálší 13x foto Martin Bouška

V letošním roce se na organizaci Agrárního plesuspolupodíleli tyto společnosti: Generální partneři: Společnosti skupiny Agrofert ● Česká pojišťovna, a. s. Výhradní mediální partner: ProfiPress, s. r. o., vydavatelství a nakladatelství zemědělského tisku Další partneři plesu: Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR ● Renomia, a. s. ● InterLacto Group, s. r. o. ● MoraviaLacto, a. s. ● Mach drůbež, a. s. ● Mikrop Čebín, a. s. ● Lyckeby Amylex, a. s. ● Státní zemědělský a intervenční fond ● Svaz chovatelů českého strakatého skotu ● Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s. ● Veletrhy Brno, a. s. ● Výstaviště České Budějovice, a. s. ● Fides Agro, spol. s r. o. ● Billa, s. r. o., obchodní řetězec ● Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR ● CH-MONT, s. r. o. ● Kverneland Group Czech, s. r. o. V rámci slavnostního rautu byly představeny výrobky společností: Kostelecké uzeniny, a. s. ● Vodňanská drůbež, a. s. ● Znovín Znojmo, a. s. ● Vitaminátor, s. r. o. Všem uvedeným partnerům, kteří se podíleli na zdárném průběhu XIII. Agrárního plesu, jménem Agrární komory ČR a všech zúčastněných hostů i touto cestou mnohokrát děkujeme!

8

Rozhovor

18. března 2014

Jan Veleba: Agrární komora je dobrá značka a určitě stojí za to ji dál rozvíjet Na konci roku 2013 sdělil prezident Agrární komory České republiky Ing. Jan Veleba prostřednictvím Zpravodaje Agrobase, že zemědělství vstupuje po delší době do nového roku s nadějí na lepší podmínky pro podnikání. Konstatoval to i v novoročním dopise členské základně. Jaká je jeho vize dalšího působení Agrární komory České republiky po XXII. sněmu? Rozhodující je pro každý sektor ekonomika. S jakou vstoupilo zemědělství do roku 2014? Ekonomické výsledky agrárního sektoru za loňský rok jsou dobré. Ještě lepší zprávou pro praxi je skutečnost, že je pro tento rok vyjednaný vynikající rozpočet, což je práce exministra Miroslava Tomana v Rusnokově vládě. Kapitola ministerstva zemědělství na tento rok je navýšena meziročně o osm miliard korun. A když se z toho ještě vezmou národní dotace, tak jdeme do nového rok nejenom s plnými národními dotacemi, ale i s jejich navýšením o 0,3 miliardy s celkovou výší 1,5 miliardy korun. Agrární politika tak přináší velkou šanci zemědělské praxi a je na nás,

zda ji využijeme. Ta šance znamená zvýšení výroby, zaměstnanosti a produkce potravin. Co společná zemědělská politika EU a dosud vyjednané podmínky pro ČR? Je tu obrovská šance dobře vyjednané společné zemědělské politiky EU. My podporujeme tuto reformu a to, co jsme byli schopni svým lobbováním ovlivnit, se zdařilo. Tím lze ovlivnit opětné zvýšení stavu hospodářských zvířat a s tím i související zaměstnanost lidí na venkově. To dokážeme za stavu, když bude Agrární komora ČR jednotná a tím i akceschopná. Znamená to nějakou změnu statutu Agrární komory ČR? Na co narážíte? Teď je po dlouhých letech příležitost, aby se dosavadní vývoj v tomto rezortu změnil. K tomu je potřeba naplnění dvou předpokladů, a to je dobrý ministr zemědělství a větší jednota zemědělců, aby jejich hlas zesílil. Proto jsme navrhli změnu statutu Agrární komory ČR, který představenstvo předloží delegátům sněmu. Ta spočívá v tom, že by se rozšířil počet viceprezidentů ze stávajících dvou zřejmě na šest, rozdělili by si spektrum agrokomplexu a vytvořili prezidium v čele s prezidentem komory a doplněné tajemníkem a předsedou dozorčí rady. Tento orgán by připravoval materiály pro představenstvo, řešil

Foto Zub

jak aktuální, tak i koncepční záležitosti. Jsem si jist, že pokud by se toto udělalo – a je vysoká pravděpodobnost, že k tomu dojde, protože v terénu je pro tento názor vstřícnost – přestanou různé půtky uvnitř komory a opadne napětí např. mezi Zemědělským svazem a Agrární komorou ČR a začne dělba práce. Podle mě by se mohlo začít přemýšlet jinak a hlas zemědělců by byl silnější. Na Agrárním sněmu bývají tradičně přítomni také politici. Co jim vzkážete? Především politické reprezentaci sdělíme, že jsme spokojeni s pro-

gramovým prohlášením, které se týká zemědělství a venkova. Budeme ale po nich požadovat jeho plnění, aby nezůstalo jen u slov na papíře. Dále jim řekneme, že chceme naplnit dobře vyjednanou reformu Společné zemědělské politiky. Agrární komora si v minulosti získala veřejnost mimo jiné i soutěžemi o nejlepší regionální potraviny. Zasazujete se i o propagaci ekologického zemědělství a biopotravin společnými projekty se společností Billa i s českou agenturou cestovního ruchu CzechTourism. Jak byste tyto aktivity zhodnotil?

Pokud se týká podpory ekologického zemědělství a biopotravin, stejně jako regionálních potravin, je to směr,který stále větší část spotřebitelů vyhledává. Podle mého názoru dojde k dalšímu nárůstu zájmu o kvalitní české potraviny a my nechceme být v tomto případě pasivní. Budeme se aktivně dál angažovat v jejich propagaci. Jsou tu již některé řetězce, které vnímají tuto záležitost a dávají dohromady i regionální koutky, aby si zákazník mohl vybral a měl alternativu vůči zglobalizovanému trhu. Agrární komora České republiky v minulosti velmi dobře spo-

lupracovala s ministerstvem zemědělství, odmyslíme-li si postoje některých ministrů. Dobrá byla i spolupráce s ministerstvem pro místní rozvoj, jehož aktuality byly pravidelně detailně publikovány ve zvláštní příloze našeho Zpravodaje Agrobase. Máte ještě další vizi spolupráce? Součástí Agrární komory České republiky je i Potravinářská komora a jejími členy jsou především střední a velké potravinářské firmy. Pro ně byl a bude velmi zajímavým partnerem ministerstvo průmyslu a obchodu. Nás bude v agrárním sektoru čím dál víc zajímat i obchodní činnost, možnosti vývozu našich produktů, podpůrné programy a podnikatelské mise. Novému vedení Agrární komory ČR proto připravuji půdu pro společná jednání a sdílení některých programů tohoto ministerstva v čele s Janem Mládkem, které posílí obchodní činnost agrárního sektoru. A jaký bude váš odkaz novému vedení Agrární komory ČR? Novému vedení vzkážu,aby si Agrární komory vážilo. Je to dobrá značka, jíž stojí za to dál rozvíjet. Svému nástupci, který bude na olomouckém sněmu zvolen, přeji jenom to nejlepší, tedy úspěch a aby dokázal dát Agrární komoře ČR novou přidanou hodnotu a posunul její laťku výš. Eugenie Línková

Optimisticky do nového hospodářského roku (Výňatek podstatných pasáží z dopisu prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby členské základně.)

R

ok 2013 se zařadí mezi ty nejúspěšnější za poslední léta a dává dobré předpoklady pro celý agropotravinářský sektor v nejbližším období. Jsem rád, že mohu s čistým svědomím konstatovat, že Agrární komora ČR se na rozhodujících aktivitách rezortu výrazně podílela, a že její vliv zesílil. Hlavní záležitosti roku 2013: 1. vyjednávání reformy SZP na úrovni EU; 2. vyjednávání implementace reformy SZP do podmínek ČR; 3. ofinancování rozpočtu 2013; 4. rozpočet 2014; 5. spolupráce s ministrem zemědělství při řešení agrární agendy; 6. výročí 20 let založení a působnosti Agrární komory ČR.

Ing. Miroslav Toman, CSc. se po nástupu do funkce osobně se svým vrcholovým týmem zúčastnil každého jednání (ve druhém pololetí byly celkem čtyři) představenstva komory, kde vždy prezentoval postup prací na reformě. To se nikdy v minulosti nestalo. Ad. 3) Dofinancování rozpočtu 2013 Ad. 4) Rozpočet 2014 Rozpočet roku 2013 bez navýšení a rozpočet navržený na rok 2014 v mld. Kč. Jde o výběr zásadních položek, které se přímo dotýkají podpor a výdajů APK.

Ad. 1: Vyjednávání reformy SZP na úrovni EU Byla úspěšně dokončena dvouapůlletá práce Konsorcia (AK ČR, ZS ČR, PK ČR, Iniciativa velkých podniků a agentura BXL Pavla Teličky).

Na základě jednání ministra Miroslava Tomana byl původně schválený rozpočet roku 2013 dodatečně posílen a navýšen v následujících vybraných položkách na konečnou výši takto: ● Národní podpůrné programy: 1,35 mld. Kč ● Top-up za rok 2012: 0,45 mld. Kč ● Top-up za rok 2013: 0,07 mld. Kč ● PGRLF: 0,4 mld. Kč ● PRV, kofinancování z národních zdrojů: 2,75 mld. Kč ● Zvýšení rozpočtu na odstranění a kompenzace povodňových škod celkem: 0,938 mld. Kč

Ad. 2: Vyjednávání implementace reformy SZP do podmínek ČR Agrární komora sehrála v tomto směru v minulém roce rozhodující roli. Ministr zemědělství

Navýšení rozpočtu výdajů kapitoly Mze pro rok 2013 vládou Jiřího Rusnoka umožnilo mj. podpořit cíleně živočišnou výrobu v rámci národních dotací, dotaci pojištění plodin, zahájit program pod-

pory nákupu půdy, vyplatit Top-up za rok 2012 a připravit podmínky pro výplatu Top-up za rok 2013. Rozhodnutím ministra zemědělství došlo i k navýšení prostředků na podporu poradenství v zemědělství prostřednictvím Krajských informačních středisek a posílení titulu podpory evropské integrace nevládních organizací. Byly rovněž vytvořeny podmínky pro odstranění povodňových škod na zemědělském a lesním majetku, infrastruktuře vodovodů a kanalizací a na obnovu podniků zemědělských prvovýrobců a zpracovatelů. Zásadní body k vyjednávání o reformě SZP EU a) Podařilo se vyjednat odstranění povinného zastropování, které by v předloženém návrhu výrazně poškodilo české zemědělce. Z 23 mld. Kč přímých plateb by původní verze zastropování ovlivnila 10 mld. Kč. b) Podařilo se prosadit, aby se do plochy mimo produkci v ozelenění počítala výměra plodin vázající vzdušný dusík (jetel, vojtěška, luskoviny), a tím výrazně snížit negativní dopad ozelenění pro zemědělce. c) Podařilo se prosadit jednotné procento na podporu citlivých komodit pro jednotlivé členské země a navíc relativně vysoké, na úrovni 13 % pro citlivé komodity a 2 % pro proteinové plodiny. Tato obálka výrazným způsobem pod-

poří komodity které vytváří zaměstnanost, jako je skot, ovce, kozy, chmel, škrob, ovoce, zelenina. d) Podařilo se vyjednat výhodnou finanční obálku v prvním pilíři – přímé platby. Dojde k přibližnému zachování platby na hektar zemědělské půdy, ale výrazně se proti současnému stavu navýší platby na citlivé komodity. Navýšení bude více jak čtyřnásobné v porovnání s rokem 2013. e) Podařilo se odstranit překážky pro velké podniky v rámci zemědělství a potravinářství v Programu rozvoje venkova. Bohužel se nepodařilo prosadit mezi citlivé komodity prasnice a drůbež. Přesto při správném nastavení bude možné tyto důležité komodity podporovat v rámci PRV přes dobré podmínky zvířat a dál pokračovat v národních dotacích prostřednictvím titulu 8. Dále se nepodařilo vyjednat dobrou finanční alokaci pro PRV. Na snížené alokaci se výrazně podílel expremiér Petr Nečas, který nejenže nebojoval za navýšení návrhu komise, ale dokonce sám navrhl převést 300 mil. EUR na kohezní fondy. Sníženou alokaci výrazně následně pomohl řešit ministr Toman, který podepsal dohodu s ministrem životního prostředí a s ministrem pro místní rozvoj na přesun nezemědělských opatření z PRV pravé na tyto ministerstva. Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR

18. března 2014

Mlékárenství

9

Návštěva u největšího zpracovatele mléka Česká zemědělsko-potravinářská skupina Interlacto se na našem trhu pohybuje už více než 20 let. Její název napovídá, že její nejdůležitější komoditou je mléko v jakékoliv podobě.

F

irma byla založena v roce 1991 fyzickými osobami do té doby činnými v oblasti mlékárenského průmyslu a zahraničního obchodu. Od samého počátku byl nosnou činností firmy export mlékárenských výrobků, zejména sušených mlék a másla. Tento trend zůstal dosud zachován, ale sortiment byl rozšířen o sýry, kondenzovaná mléka, sušenou syrovátku, UHT mléka, cisternové zboží, kojeneckou dětskou výživu, sušené směsi a některé konzumní výrobky.

Investice do zemědělské výroby V roce 2000 se firma rozhodla investovat do zemědělsky orientovaných podniků jihlavského regionu s cílem efektivnějšího propojení výrobců a zpracovatelů. V současnost patří do skupiny akciová společnost ZZN v Jihlavě, podnik Selma orientovaný na chov prasat a několik zemědělských družstev s výměrou zhruba 7000 ha. Z toho je patrné, že skupina má pohled na produkci po-

3x foto Moravia Lacto

INZERCE

travin tak říkajíc z obou stran. Již v roce 1993 firma zakoupila rozhodující podíl v Jihlavských mlékárnách, a. s., nyní Moravia Lacto, a.,s., a v roce 2006 se podařilo rozšířit mlékárenskou divizi o závody Bohemilk, a. s., Opočno a o Mlékárnu Olešnice RMD, čímž skupina posílila zejména v oblasti trvanlivých mlékárenských výrobků, tvarohů, bílých sýrů, gastrosortimentu, zmrzlinových směsí, kojeneckých výživ a kondenzovaných mlék. Skupina Interlacto patří mezi největší zpracovatele mléka v České republice. Její roční zpracovatelská kapacita činí téměř 300 mil litrů. Mlékárna Moravia Lacto Jihlava vyrábí čerstvé tekuté mléčné produkty – mléko, podmáslí, smetanu a šlehačku – v rozhodujícím objemu pro vnitřní trh, dále významné množství tvarohu, přírodního jogurtu, sušené odstředěné mléko, sušenou syrovátku a kolem 6000 tun polotvrdých a tvrdých přírodních sýrů ročně. Mlékárna Bohemilk Opočno vyrábí UHT neboli trvanlivá mléka, smetany, slazená i neslazená zahuštěná mléka. Dále se Bohemilk zaměřuje na dodávky výrobků pro Horeca (hotely, res-

taurace a kavárny). Jde o jogurty, zakysanou smetanu apod. Je největším výrobcem zmrzlinových směsí v ČR. Portfolio dále doplňují máslo a sušená mléka. Aktuální novinkou s vyšší přidanou hodnotou je konzumní mléko ve skle. Mlékárna Olešnice RMD vyrábí bílý sýr Akawi, máslo, tvarohy a sýrové speciality na bázi bílých sýrů. V poslední době získává na oblibě u spotřebitelů její pivní sýr.

S diplomem Regionální potravina Pokud bych se měl věnovat výrobkům, které mají charakter specialit a regionálních potravin, musím uvést následující výrobky v členění podle vyrábějících společností. V mlékárně Moravia Lacto jde zejména o tvrdé a polotvrdé sýry Montana – sýr ementálského typu, Horácký a Farmářský polotvrdý sýr s oky, dále řada ochucených polotvrdých sýrů Excelent a též spe-

ciální tavené salámové sýry Excelent, kupř. se šunkou. Mlékárna Bohemilk se ve specialitách zaměřuje mimo jiné na výrobky na bází kondenzovaného mléka, specifické sušené mléčné výrobky a UHT program. V mlékárně Olešnice se specializujeme v dodávkách pro vnitřní trh na tvarohové speciality, ochucené bílé sýry, pivní sýr a Imperiál. Ing. Stanislav Coufal, předseda představenstva společnosti Moravia Lacto

10

Zpracování mléka

18. března 2014

Jak se bude vyvíjet trh s mlékem po zrušení unijních mléčných kvót? Cenové nůžky mezi českými a západoevropskými producenty mléka se rozevírají ● Čeští zemědělci nemůžou konkurovat lepším ekonomickým podmínkám farmářů na západ od nás ● Řešením by bylo posílení členské základny odbytových družstev

Ilustrační foto Zub

Co tíží naše producenty mléka V srpnu loňského roku upozornili představitelé nejvýznamnějších mlékařských odbytových organizací prostřednictvím Agrární komory České republiky širokou veřejnost na skutečnost, že cenové nůžky mezi farmářskými cenami syrového kravského mléka v Česku a ve starých státech EU se stále rozevírají.

P

ředseda představenstva a ředitel Mlecoop, odbytového družstva, Ing. Jaroslav Švec v této souvislosti zdůraznil, že: „...svůj nemalý podíl má na tom i opatření ČNB o devalvaci koruny, které se v listopadu projevilo meziměsíčním reálným snížením ceny mléka v ČR při přepočtu na eura o 1,2 % při faktickém nárůstu korunové ceny o 3,3 %. I bez tohoto vlivu ale cenový vývoj za období od srpna do konce roku 2013 zaznamenává trvalé zvyšování rozdílu v dosahovaných realizačních cenách. Například při posouzení cenového vývoje vůči Německu se červencový cenový rozdíl 1,60 Kč/l zvýšil v říjnu na 1,75 Kč/l a v listopadu díky devalvaci Kč až na 2,14 Kč/l. Obdobný vývoj je i při srovnání cen vůči Velké Británii, Rakousku atd.“ Rozdíl v cenách existuje a je citelný Předseda představenstva Mlékařského odbytového družstva Morava Ing. Oldřich Žďárský k tomu doplnil, že devalvace koruny jednorázově, ze dne na den, rozšířila nůžky zhruba o 50 haléřů na litr. Rozdíl z necelé koruny ceny na počátku roku 2013 mezi námi a Němci v náš neprospěch se dostal na konci roku na více než 1,70 Kč za litr námi prodaného mléko do české mlékárny. Zdeněk Houška, místopředseda Mlékařského a hospodářského družstva Jih se sídlem v Táboře, konstatoval: „Vezmu-li rok 2013, dosáhli jsme v rámci našeho mlékařského družstva ceny 8,94 Kč/l s tím, že v Ně-

mecku jsme měli cenu 9,53 Kč (v přepočtu). Právě na tom je vidět rozdíl na poměru obou cen. Za prosinec 2013 byl mnohem výraznější. Jestliže máme v rámci mlékařského družstva průměr 10,20 Kč za litr mléka, tak v Německu jsme měli 11,33 Kč, přičemž v českých mlékárnách to bylo 9,50 Kč za litr mléka. Takže rozdíl je de facto 1,80 Kč! Podívám-li se na ceny v rámci celé EU-28 a porovnám-li období, které je oficiálně uzavřeno, a vezmu-li roky 2012 a 2013, ce-

20. místě v rámci EU-28. Za námi jsou potom nevýznamné státy jako Litva, Bulharsko, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Lotyšsko či Rumunsko. Všechny vyspělé evropské státy jsou před námi, tedy Francie, ale mnohem více před námi jsou Kypr a Malta, kde je cena daleko vyšší proti EU-28. Například Kypr v roce 2013 měl cenu 57,07 centů za litr mléka a Malta 52,33 centů. To už je obrovský rozdíl! Německo je na průměru 40 eurocentů a Rakousko 38,86 eurocentu. Lehce nad průměrem EU-28 je např. Belgie s 39,58 eurocenty,“ sdělil Zdeněk Houška. Srovnání vývoje cen od krize v roce 2009 Podle Jaroslava Švece pokračoval loni pozitivní vývoj farmářských cen, kdy cena rostla od srpna 2012 a po malých krůč-

úroveň ceny v závěru loňského roku pro možná trochu optimističtější výsledek roku 2014,“ konstatoval Jaroslav Švec. Podle Oldřicha Žďárského byla cena za rok 2013 okolo 8,50 Kč/l. To je sice nejvyšší cena od 1989, ale na druhé straně to není až tak dramatický růst. Od roku 2002 začínala průměrná cena za celý rok sedmkrát číslovkou 8. Druhá nejvyšší roční cena byla v roce 2008, a to 8,43 Kč/l, za rok 2011 byla 8,26 Kč/l a v roce 2002 činila 8,15 Kč/l. Takže při započtení inflace od roku 2002 by měla cena být více než o 20 % vyšší. Měli bychom mít cenu za celý rok 2013 více než 9,70 Kč/l. Je to však o 1,20 Kč za litr mléka méně, než by byla výše ceny, za níž by se prodávalo, kdyby se neuskutečnila devalvace koruny vůči euru.“

cích po roce postupně dosáhla úrovně předchozích let. „Je nutné si ale uvědomit, že průměrná cena za rok 2013 byla přibližně na úrovni ceny roku 2008 a zároveň se musí vzít do úvahy i dramatický nárůst cen vstupů. Z tohoto pohledu vidím jako velmi pozitivní spíše

Zdeněk Houška se dále zamyslel nad porovnáním výše cen u nejprodávanějšího polotučného mléka u zemědělských prvovýrobců, která činila v průměru 8,99 Kč/l mléka

2x ilustrační foto Zub

na v roce 2012 byla na úrovni 32,50 eurocentu za litr mléka. V roce 2013 byla 38,46 eurocentu. Jde o průměr v rámci EU-28. Podíváme-li se na Českou republiku, v roce 2012 byla cena na úrovni kolem 28 eurocentu a v roce 2013 činila 33,94 eurocentu. Česko je s touto cenou na

a cenou průmyslových výrobců, tj. zpracovatelů mléka, která byla na úrovni 12,06 Kč, což je rozdíl 3,07 Kč/l mléka. A zároveň porovnal-li ceny producentů mléka se spotřebitelskými cenami v obchodech, které činili v průměru 19,12 Kč/l, přičemž rozdíl činil 7,06 Kč/l. Podle něho jsou tato čísla otázkou k zamyšlení pro další státní orgány, aby, po vzoru toho, jak se to řeší v zahraničí, vytvářely tlak na obchodní řetězce u nás, aby řešily svou marži obdobně jako na Západě, to je, aby jejich marže byla na úrovni 20 až 30 % a ne přes 50 % a v některých případech i více. Západoevropské producenty podporují státy Jaroslava Švece velice mrzí degradace postavení zemědělství jako oboru, a tím i zemědělců ve společnosti. Realizační cena mléka u nás je o 15–20 % nižší než ve vyspělých evropských zemích, což se musí postupně projevit i v úrovni technologie v chovech. „Navíc postoj veřejnosti vůči negativním vlivům zemědělství se mi zdá být v ČR daleko tvrdší,

což se m.j. projevuje i v uplatňování agroenviromentálních opatření, ve vyšší četnosti kontrol na farmách se živočišnou výrobou apod. V neposlední řadě se při jednáních se zahraničními odběrateli setkávám s daleko vstřícnějšími postoji než u našich mlékáren, s propracovanějším poradenským systémem, ale i s pomocí při řešení nákupu vstupů atd,“ zdůraznil Jaroslav Švec. Dílčí podpory s velkým dopadem Podle Oldřicha Žďárského měli farmáři v sousedních zemích (Německo, Rakousko) pro celé období 2007–2013 jinou podporu státu. Například neplatí za likvidací kadaverů, dostávají příspěvek na kontrolu užitkovosti 95 EUR na dojnici, u nás jde jen o zlomek této částky. V Rakousku mají příspěvek 10 eurocentů k litru prodaného mléka. „Tak bychom mohli pokračovat. U nás, díky modulaci (pozn. red. – hranice pro uplatnění modulace je v letošním roce 300 000 EUR, tedy 7,719 mil. Kč, při překročení této hranice se částka dotace snižuje o 4 %), jsme na krávu nedostali vůbec nic. Takže nejenže mají cenu za mléko vyšší více než o 1 Kč od mlékárny, ještě dostávají více než 2 Kč na každý litr od státu. Podle Oldřicha Ždárského nemůžeme být za takových podmínek konkurenceschopní a také nejsme. „Pochopitelně že u českých farmářů se promítají ceny nákupní EU. Takže i ta cena, pokud chceme udržet stavy skotu v ČR, aby nedošlo k jeho poklesu, by měla v průběhu letošního roku doznat změn. Chtěli bychom se domluvit s českými zpracovateli, abychom udrželi pracovní příležitosti v ČR, ale musí tomu odpovídat ceny,“ uzavřel otázku rozdílů v cenové politice v produkci mléka u nás a ve starých zemích EU Zdeněk Houška. Miroslav Svoboda

18. března 2014

Zpracování mléka

11

Josef Kučera: Líbí se mi myšlenka evropské mléčné observatoře Na světovém trhu s mlékem panuje ostrá konkurence, o tom čeští zemědělci dobře vědí. I o tom jsme si povídali s ředitelem Svazu chovatelů českého strakatého skotu Doc. Dr. Ing. Josefem Kučerou. Jaké je postavení českých zemědělců v konkurenci s farmáři v EU a ve světě v rámci produkce mléka a možností jeho uplatnění na domácím i zahraničním trhu? Základním kritériem pro porovnání postavení českých producentů mléka na trhu EU a ve světě jsou jejich ekonomické možnosti obstát v této ostré konkurenci. Průměrná cena mléka se v České republice dlouhodobě pohybuje pod úrovní průměrné ceny v rámci EU a je zpravidla o 4 až 5 eurocentů za litr nižší než je cena v členských státech staré evropské patnáctky. Rozdíl pěti centů ve výkupní ceně za litr mléka se přirozeně projevuje i ve vývozu, a to k našim sousedům do Německa a Rakouska. Nelze sice počítat, že vývoz mléka do těchto zemí bude pro naše producenty jedinou spásou, ale určitě přispívá k udržování ceny i na domácím trhu. Z dlouhodobého pohledu je však třeba, především na úrovni zpracovatelů, hledat odbytiště na trzích třetích zemí. V této souvislosti chci ocenit snahu Českomoravského svazu mlékárenského, zejména jeho předsedy Jiřího Kopáčka, který nyní realizuje

rozsáhlý projekt uplatnění domácích produktů na ruském a ukrajinském trhu. Vidím to jako velmi dobrou strategii, která by měla přispět k výrobě dalších mléčných produktů s vyšší přidanou hodnotou. Ostatně sám jsem se nedávno vrátil z Uzbekistánu, kde jsem napomáhal při vyjednávání o budoucích obchodních vztazích, neboť tam rozjíždějí vlastní program podpory chovu skotu od roku 2014 a právě tam si můžeme exportem plemenného materiálu přihřát svou „českou polívčičku“. Od 1. dubna 2015 by měly být v rámci Evropské unie zrušeny mléčné kvóty. Jakým způsobem se to projeví? Loni v září se uskutečnila mezinárodní konference, na níž se hovořilo o tom, jak se trh výroby a prodeje mléka a mléčných výrobků bude po zrušení kvót dále vyvíjet. Názory se různily, diskutující si mnohdy i protiřečili. Účastníci se shodli na nutnosti vzniku tzv. mléčné observatoře EU, která by tak, jako náhradní řešení, sledovala, kolik mléka se denně vyprodukuje v zemích EU. Zároveň by mléčná observatoř EU sumarizovala vývoj o cenách mléka a mléčných produktů. Je zde však určitý problém v tom, že ne všechny členské státy EU hlásí do Bruselu stav svých cen za stejnou hodnotu zboží. Je v tom rozdíl. Některé země ji udávají jako momentální cenu na trhu, např. ČR, ale třeba Nizozemsko udává cenu ve vztahu k obsahu tuku v mléce a mléčných výrobcích, takže se do Bruselu dostávají údaje, které nejsou úplně

porovnatelné. Tím dochází ke zkreslení situace ve statistice EU za jednotlivé země. To jsou otázky, které bude nutné nějakým způsobem vyřešit. Co zrušení kvót přinese českým producentům mléka? Pro ČR nebude zrušení mléčných kvót znamenat žádnou zásadní změnu, neboť se u nás v této době nevyprodukuje takové množství mléka, které by naplnilo výši kvóty. Produkce mléka je zhruba o 7 až 8 % nižší. Úroveň plnění kvóty v ČR (s výjimkou kvótového roku 2005/06) nikdy nepřekročila stanovenou výši národní kvóty pro ČR. V roce 2012/13, proti roku předcházejícímu, sice došlo k navýšení objemu dodávek z 2,644 mil. tun mléka na 2,717 mil. tun mléka, ale stále je národní kvóta pro dodávky mléka plněna pouze na 94,23 %. Pokud jde o kvóty a výši produkce mléka, můžeme naší situaci srovnat s Rakouskem. Ale je zajímavé, že v Rakousku působí asi 36 000 producentů mléka a v ČR je jich 1900. Z tohoto je vidět, že produktivita a efektivita našich producentů je výrazně odlišná od řady starých členských států. Dostáváme se však k jinému problému. Schopnost vyjednat si přiměřenou cenu mléka je přímo úměrná úrovni zapojení, resp. ochotě sdružovat se do silných odbytových organizací. To potvrzují statistiky i studie napříč Evropou. Rozdíly, které vyplynuly ze studie zaměřené na tuto problematiku, potvrdily rozdíl až 4 eurocenty na 1 kg mléka ve prospěch koncentrovaných odbytových organizací.

růstu produkce a také relativně stabilní ceně. V souvislosti se zrušením kvót je třeba připomenout, že řada členských států EU (Německo, Rakousko, Nizozemsko) svou kvótu překračuje. Právě z tohoto tábora se ozývají nebezpečné požadavky na snížení dávky za překročení individuální mléčné kvóty, které je třeba zásadně odmítnout.

Ilustrační foto Zub

Náš svaz dlouhodobě apeluje právě na potřebu sdružovat produkci mléka do silných odbytových organizací. Vraťme se k vývoji produkce mléka v EU… Od léta loňského roku do současné doby jsem absolvoval řadu odborných diskuzí na toto téma. Shodují se na tom, že odhadovat další vývoj produkce mléka je

velmi složitý úkol. Evropská komise ve své zprávě o odhadu vývoje produkce a ceny mléka predikuje ČR pokles produkce i ceny mléka. Kromě ČR prý čeká podobný osud i Portugalsko. Všechny ostatní státy EU čeká podle materiálu komise po pádu kvót pokles ceny mléka, ale zároveň nárůst jeho produkce. Poslední odhady pro roky 2014 a 2015 hovoří o pozvolném ná-

Jak hodnotíte úroveň podpory státu našim producentům mléka, potažmo i českému mlékárenského průmyslu? V druhém půlroce loňského roku se podařilo ze strany státních orgánů nastartovat řadu pozitivních kroků. Vedení ministerstva zemědělství i odborná veřejnost u nás si naprosto jednoznačně uvědomují, že dojený skot tvoří nejintenzivnější část zemědělské prvovýroby. Jde o část výroby, která nabízí nejvíce pracovních míst v zemědělství, a tím i na venkově. Na podporu živočišné výroby je potřeba se dívat právě z tohoto úhlu. Zachování pracovních míst na venkově je přidaná hodnota, je to z hlediska celé společnosti veřejný zájem. Právě tento fakt bychom měli vysvětlovat ostatním občanům, to je spotřebitelům našich výrobků. Zajištění zemědělské výroby je pro stát levnější, než rozdávání sociálních dávek. Pokud jde o spotřebu zemědělských výrobků, tedy potravin, měl by stát jejich výrobu a prodej podpořit propagací i kontrolami kvality. A mohu s uspokojením konstatovat, že řada občanů u nás již na domácí výrobky začíná slyšet. Miroslav Svoboda

Cestou k úspěchu je slučování mlékařských odbytových družstev V Česku působí asi 33 odbytových mlékařských družstev, z toho je jich osm či devět registrováno Státním zemědělským intervenčním fondem jako organizace producentů mléka.

N

ejsilnějšími z nich jsou Mlékařské a hospodářské družstvo Jih v Táboře, které na náš trh dodává denně 1,15 mil. litrů mléka, a Mlékařské a hospodářské družstvo Střední Čechy s denní dodávkou 670 000 litrů. Na pomyslném třetím místě je Mlékařské odbytové družstvo Morava s 510 000 litry mléka se sídlem ve Vyškově, čtvrtým nejsilnějším hráčem je Viamilk CZ, družstvo se sídlem

v Hradci Králové s denní dodávkou 450 000 litrů. Představitele těchto družstev jsme požádali o názory na situaci na trhu s mlékem u nás, v EU i ve světě. Podle Pavla Lhotáka, předsedy představenstva a ředitele družstva Viamilk CZ, význam těchto odbytových družstev spočívá v tom, že mohou svým členům-dodavatelům mléka vyjednat vyšší cenu u českých i zahraničních zpracovatelů. „Naše družstvo posílilo během dvou let o 25 dodavatelů mléka z mlékařského družstva Mléko CZ, z Mlékařského sdružení Sněžné a z dodavatelů do mlékárny Plastcom Příšovice. K dnešnímu dni máme 158 přímých dodavatelů mléka – členů družstva – v pěti krajích České republiky,“ vyzdvihl a zároveň podpořil myšlenku postupného slučování a koncentrace odbyto-

vých družstev po vzoru starých zemí EU. Ukazuje se, že ne všechno vyrobené mléko se spotřebuje na domácím trhu. Část produkce se musí vyvážet. Podle Pavla Lhotáka je to 18–20 %. To je vysoké procento. Oldřich Žďárský k tomu doplňuje, že zhruba jednou za měsíc odejde z republiky nezpracováno přes 44 milionů litrů mléka. Vzhledem k prohlubujícímu se rozdílu cen mezi námi a cenami v zahraničí stoupá po něm poptávka. Je zajímavé, že v průměru 30 % toho vyvezou samotné mlékárny, a tím si tvoří část svých zisků. Dnes se díky devalvaci koruny vyplatí vozit mléko i na Slovensko. Za to, že vývoz dramaticky nestoupá, můžou mlékárny děkovat mlékařským odbytovým družstvům, neboť je donutily uzavřít dlouhodobé smlouvy až do kon-

ce roku 2016. Cílem bylo překlenout období ukončení mléčných kvót v dubnu 2015. Podle Jaroslava Švece je tato situace zapříčiněna především vlastnickým oddělením producentů a zpracovatelů mléka v ČR. Pokud se producenti mají chovat ekonomicky, samozřejmě dají přednost co nejvyššímu zpeněžení mléka, a to jim dnes nabízejí zahraniční mlékárny. Ekonomická síla českých potravinářských podniků je podstatně menší než zahraničních mlékáren, což se projevuje v téměř nemožnosti vyvážet mléčné výrobky s vyšší přidanou hodnotou do zemí EU, nehledě na skrytou ochranu trhů sousedních zemí atd. „Důležité je, že nižší cena mléka v mlékárnách v ČR navyšuje vývoz do zahraničí,“ dodává Pavel Lhoták. Podle něho ne-

ní však vývoz syrového kravského mléka do zahraničí pro ČR dobrou vizitkou a ztotožnil se s názorem, že by se měly vyvážet mléčné výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Zároveň upozornil, že poptávka po mléce vede k tomu, že se v západní Evropě staví nové mlékárenské závody. Jedním z nejdůležitějších hráčů na světovém trhu je mlékařské družstvo Fonterra z Nového Zélandu, které si například staví v Nizozemsku v Heerenveenu novou mlékárnu na 750 mil. kg mléka. Staví se i nové sušárny mléka. Vzniká zde nebezpečí, že stále více vyprodukovaného mléka se bude vyvážet do zahraničí. Podle Pavla Lhotáka je zajímavým poznatkem z dosud představených analýz vývoje trhu s mlékem u nás i ve světě fakt, se v ČR vyskytuje sedmé

největší kolísání cen za posledních deset let na celém světě. Na nárůstu cen se podílely nejen vyšší náklady za vstupy energií a zvýšení DPH, ale také vysoká marže v Česku působících obchodních řetězců, která se pohybuje v rozmezí 50–100 %, zatímco v západoevropských zemích činí běžně jen 20–30 %. Proto jsou ceny v okolních státech EU srovnatelné. Při výrobě mléka mají zemědělští prvovýrobci nejnižší přidanou hodnotu. Vyšší přidanou hodnotu mají mlékárny a nejvyšší obchod, přičemž 75 % maloobchodního trhu v ČR mají nadnárodní obchodní řetězce. Pavel Lhoták v této souvislosti zdůraznil: „Co by producentům mléka prospělo? Kdyby byl stanoven státem nový dotační titul pro české dodavatele mléka do českých mlékáren.“ Miroslav Svoboda

12

SZIF informuje

18. března 2014

Informace o činnosti SZIF Rozhovor s ředitelem SZIF Martinem Šebestyánem ● Značky kvality ● Přehled přímých a kompenzačních plateb ● Projekty Podpora spotřeby školního mléka a Ovoce do škol

Státní zemědělský intervenční fond:

Pomáháme českému zemědělství

kontrol na místě v rámci přímých plateb, neprojektových opatření Programu rozvoje venkova (PRV) a v oblasti Společné organizace trhů (SOT) spadající pod IACS (integrovaný administrativní a kontrolní systém). V oblasti SOT bylo dále provedeno 637 kontrol včetně škol (projekty na podporu zdravé výživy), přes 6000 kontrol u projektových opatření PRV a 253 kontrol pro Operační program Rybářství. Kontrolní systém SZIF vychází z legislativních požadavků a jeho správné nastavení je jedním ze základních předpokladů pro umožnění čerpání finančních prostředků.

Co všechno je v gesci Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), o tom jsme hovořili s jeho ředitelem Ing. Martinem Šebestyánem, MBA. Mottem Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) jsou slova Pomáháme českému zemědělství. Od čeho se toto heslo odvíjí? Výčet aktivit SZIF je daleko pestřejší, než tomu bylo před 20 lety, v době vzniku Fondu. Administrujeme opatření tzv. Společných organizací trhu, zaměřených na podporu a regulaci zemědělské a potravinářské pro-

restrukturalizace zemědělského rezortu začleněna většina dřívějších Agentur pro zemědělství a venkov (AZV).

2x ilustrační foto Zub

dukce a obchodu, zajišťujeme masivní podpory zemědělských subjektů prostřednictvím plateb na plochu, variabilní podporu rozvoje venkova a projektů kulturního dědictví, ochrany životního prostředí, propagujeme kvalitní potraviny i trend zdravé výživy školáků. V rámci naší činnosti se snažíme o směrování alokovaných prostředků tam, kde je to nejvíce zapotřebí. Můžete ve stručnosti fond představit? Státní zemědělský intervenční fond byl zřízen zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, v platném znění. Je právnickou osobou se sídlem v Praze

a náleží do působnosti Ministerstva zemědělství ČR. V současné době SZIF tvoří centrální pracoviště v Praze, sedm regionálních odborů, 64 oddělení příjmu žádostí a LPIS (bývalé Agentury pro zemědělství a venkov). Z historie Fondu bych uvedl nejdůležitější data. Při rozdělení ČSFR 1. ledna 1993 na dva samostatné státy vznikl Státní fond tržní regulace v zemědělství. Dne 11. srpna 2000 vstoupil v platnost zákon č. 256/2000 Sb., který rozšířil působnost SFTR a změnil název na Státní zemědělský intervenční fond. V roce 2000 vznikla agentura SAPARD pro administraci předvstupního programu. O rok

později došlo ke sloučení SZIF, agentury SAPARD a agrární platební agentury APA. Dne 30. dubna 2004 byla udělena akreditace SZIF jako platební agentuře pro provádění opatření společné zemědělské politiky financovaných ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu. Dne 10. října roku 2007 byla udělena akreditace SZIF jako Platební agentuře pro provádění opatření SZP financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Od 1. 1. 2013 byla do organizační struktury SZIF v rámci

Jaké jsou současné aktivity SZIF? Současné aktivity SZIF bychom mohli rozdělit do tří hlavních částí. Co se týká objemu vyplácených finančních prostředků, největší podíl zaujímají plošná opatření, a to zejména přímé platby, například platba na plochu (SAPS). Dále jde o kompenzační platby, mezi něž patří podpora v méně příznivých oblastech – LFA, agroenvironmentální opatření – AEO nebo Natura 2000 na zemědělské půdě. O tyto platby žádají zemědělci každý rok prostřednictvím Jednotné žádosti. Další část tvoří tržní opatření v rámci Společné organizace trhu (SOT) a aplikace jejích nástrojů u vybraných zemědělských komodit (obiloviny, cukr, víno, ovoce, zelenina atd.), které mají za cíl minimalizovat výkyvy v nabídce jednotlivých komodit a rovněž stabilizovat ceny pro konečného spotřebitele. Do tržních opatření také náleží administrace podpůrných programů (Ovoce do škol, Podpora spotřeby školního mléka, opatření v oblasti včelařství), správa licencí pro dovoz a vývoz některých komodit a intervenční nákupy.

Třetí oblastí jsou projektová opatření, kam patří Program rozvoje venkova (PRV) a Operační program Rybářství. Sedmileté programové období 2007–2013 skončilo, následující program na nové období se aktuálně finalizuje na úrovni EU. PRV podporuje rozvoj venkova, člení se do několika dílčích opatření s širokým spektrem činností, od zakládání a modernizace zemědělských podniků, přes podporu činností mladých zemědělců, vzdělávání, až po rozvoj obcí včetně infrastruktury, investice do lesů a mnohé jiné. Fond zároveň administruje a zajišťuje marketingovou a komunikační podporu národní značky kvality Klasa a od roku 2012 také značky Regionální potravina. Díky SZIF se dostávají k zemědělcům velké podpory. Jak se kontroluje jejich tok? Součástí aktivit SZIF jsou také kontrolní činnosti v rámci všech výše uvedených aktivit. Jde o systém kontrolních mechanizmů, počínaje softwarovými kontrolami až po kontroly na místě u konkrétních příjemců dotací. Při této činnosti využíváme nejmodernější technologie, jakými jsou například unikátní GNSS lokalizátory, které s přesností na desítky centimetrů určí hranice obhospodařovaných pozemků. V roce 2013 SZIF vykonal 4675

Jaké množství finančních prostředků má fond přiděleno pro tento rok? Státní zemědělský intervenční fond bude letos hospodařit se 40 miliardami korun, o sedm miliard vyšší částkou než v loňském roce. Vzrůst mají hlavně finance na Program rozvoje venkova. Z celkové částky 40,02 miliardy korun má být 38 miliard použito na Společnou zemědělskou politiku, z toho na přímé platby je vyhrazena částka 23,6 miliard Kč a na Program rozvoje venkova téměř 14 miliard Kč. (li)

Ing. Martin Šebestyán, MBA

Je ředitelem Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), kde působí od roku 2003. V SZIF začínal na pozici ředitele interního auditu, později působil jako 1. náměstek ředitele Fondu. Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze, získal certifikát mezinárodního auditora při studiu v Českém institutu interních auditorů v letech 2001–2002 a v roce 2005 obdržel titul MBA se zaměřením na zemědělství a ekonomiku rovněž na ČZU.

18. března 2014

SZIF informuje

13

Výrazná podpora českých potravin na trhu Jednou z významných aktivit Státního zemědělského intervenčního fondu je podpora kvalitních tuzemských potravin na našem trhu. Nejvýraznějšími projekty této oblasti jsou pak značka národní kvality Klasa a soutěž zaměřená na podporu malých a středních zemědělců Regionální potravina. Značka Klasa Program na podporu kvalitních potravin Klasa spadá do režimu státních podpor v odvětví zemědělství a lesnictví a tato podpora je ze sta procent hrazena ze státního rozpočtu. Značku Klasa uděluje ministr zemědělství již od roku 2003 mimořádně kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům. Slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických domácích produktů. Tuto prestižní značku spravuje od roku 2004 SZIF. O udělení ocenění rozhoduje hodnotitelská komise složená z odborníků působících v oblasti potravinářství – zástupců Ministerstva zemědělství ČR, Agrární komory ČR, Potravinářské komory ČR, Státní veterinární správy, Státní zemědělské potravinářské inspekce a dalších. Značka je

propůjčována na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, ale také může být při zjištění zhoršení kvality nebo při porušení podmínek pro její získání odebráno. Regionální potravina Projekt Regionální potravina je zaměřen na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích ČR. Zapojit se do něj mohou pouze malé a střední podniky do 250 zaměstnanců, což jej odlišuje od programu Klasa. U zrodu tohoto projektu stálo ministerstvo zemědělství, které jej spustilo koncem roku 2009, přičemž od roku 2012 je jeho administrátorem SZIF. Nedílnou součástí projektu je značka Regionální potravina, kterou formou krajských soutěží získávají lokální výrobci potravin. Soutěž

o značku Regionální potravina se vyhlašuje v každém ze třinácti krajů České republiky s výjimkou hlavního města Prahy. Odborné poroty vybírají vždy jeden vítězný výrobek v devíti kategoriích. Oceněné výrobky získávají certifikát ministra zemědělství a právo užívat značku Regionální potravina daného kraje po dobu čtyř let. Celý projekt vychází vstříc vzrůstající-

mu zájmu spotřebitelů o čerstvé potraviny s jasným původem. Mezi jeho hlavní cíle patří: ● zlepšit povědomí spotřebitelů o regionálních potravinách, poukázat na jejich čerstvost, tradici a kvalitu; ● posilovat vazby veřejnosti k danému regionu a zdůrazňovat výhodnost spotřeby místních potravin ve vztahu k rozvoji regionu, a tím i pod-

poře zaměstnanosti, cestovního ruchu apod.; ● zaměřit se více na podporu prodeje a informovat spotřebitele o místech, kde mohou regionální potraviny koupit. Letos je rozpočet na marketingovou podporu značky Klasa 200 mil. Kč, pro Regionální potravinu 50 mil. Kč. Značkou národní kvality Klasa bylo nově k 26. únoru oceněno 17 výrobků od devíti výrobců. Značku Regionální potravina vlastní v současné době 373 výrobků od 291 výrobců. Zájem o výrobky označené národní a regionální značkou kvality je každým rokem vyšší, což je ovlivněno změnou pohledu českého spotřebitele na produkty. Český zákazník se začíná čím dál více zajímat o to, co konzumuje a především v jaké kvalitě. Okruh kvalitních tuzemských potravin se rozrůstá, zároveň roste i zájem regionálních farmářů a producentů, což ukazuje, že jim značka Regionální potravina pomáhá, ať už v marketingu nebo při vyjednávání s obchodními řetězci.

Prodej potravin je čím dál závislejší na propagaci jejich kvality, při níž se SZIF snaží pomáhat. Účast na tuzemských i zahraničních veletrzích je proto prestižní záležitostí, která pro výrobce představuje mnohdy jediný způsob, jak se na trhu zviditelnit. Poslední akcí s účastí SZIF byl veletrh Salima ve dnech 25.–28. února. Pro budoucí účast na veletrzích se, s ohledem na co nejefektivnější vynaložení prostředků, uvažuje také o propojení prezentací značek Klasa a Regionální potravina. V rámci propagace zemědělských produktů má ČR, obdobně jako ostatní členské státy EU, možnost využívat podpory ze společných fondů unie k propagaci vlastních zemědělských výrobků. Jde o nenárokovou formu pomoci, kterou členské země mohou využít k propagaci svých agrárních produktů jak na společném trhu, tak i na trzích třetích zemí. Tyto propagační programy mají obecný cíl – zlepšit marketing a odbyt zemědělských a potravinářských produktů jednotlivých členských států. Oddělení komunikace SZIF

Značku Klasa získalo na Salimě dalších 17 výrobků Certifikáty Klasa předala 26. února v rámci 29. mezinárodního potravinářského veletrhu Salima v Brně devíti výrobcům na sedmnáct nově oceněných výrobků náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Beneš Špalková a ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu Martin Šebestyán. Značkou kvality Klasa se v současné době může pyšnit celkem 1201 výrobků od 234 výrobců. Nově oceněnými výrobky jsou: Keřkovské rohlíčky Výrobce: Agrico Bohemia, s. r. o. Oceněné Keřkovské rohlíčky jsou brambory konzumní pozdní, varného typu A, které jsou určeny zejména na výrobu bramborových salátů. Založení společnosti Agrico Bohemia, s. r. o., sahá do roku 1999. Jejím původním posláním byl import a prodej sadeb brambor. Firma se postupně stala významným obchodníkem s konzumními a průmyslovými bramborami na českém i zahraničím trhu. Má vlastní moderní balicí zařízení, kde balí cca 20 000 tun brambor pro maloobchodní trh. Crispins Kukuřičná biotyčka, Crispins Jemně solená biotyčka žitná, Crispins Pizza křupavá tyčka, Crispins Sýrová křupavá tyčka Výrobce: Extrudo Bečice, s. r. o. Mezi Klasa výrobky se nově zařadily Crispins tyčky. V biokvalitě společnost vyrábí nově oceněné Crispins Kukuřičnou biotyčku a Crispins Jemně solenou biotyčku žitnou. Značku Klasa

získaly také ochucené varianty tyček. Společnost se věnuje především zdravé výživě. V současné době se zaměřuje zejména na segment bezlepkových potravin. Všechny výrobky jsou vyrobeny podle vlastních receptur s důrazem na optimální nutriční složení, vztažené ke speciálním dietním potřebám spotřebitelů. Poličan Makovec Výrobce: Makovec, a. s. Poličan Makovec je trvanlivý fermentovaný salám. Vyznačuje se řádně vyzrálou masovou chutí s uzeným aroma. Firma je ryze českou řeznicko-uzenářskou společností, která vychází z rodinné tradice z první poloviny 19. století. Maso a masné výrobky vysoké kvality nabízí v síti vlastních prodejen v ČR i na Slovensku. Hoštické párky Výrobce: Maso uzeniny Písek, a. s. Své portfolio oceněných výrobků tato společnost rozšířila o novinku Hoštické párky. Tento produkt je při skusu plný šťávy a masové chuti s jemným ko-

řením. V roce 2013 získal ocenění Dětská chuťovka. Novodobá historie společnosti se píše od roku 1993 a v současné době patří mezi největší producenty masa a masných výrobků. Výrobky této písecké společnosti vychází z tradičních receptur. Dříve tato společnost vystupovala na trhu pod značkou Zřud-Masokombinát Písek CZ. Český med květový, Český med květový lesní Výrobce: Medokomerc, s. r. o. Ocenění Klasa získala společnost Medokomerc na Český med květový a Český med květový lesní. Medy jsou vykupovány přímo od včelařů a med je vybrán tak, aby splňoval náročné požadavky na jakost. Společnost vznikla v roce 1992. Původními majiteli byli velkovčelaři, kteří už před rokem 1989 měli více než 200 včelstev. Současní majitelé jsou jejich rodinní příslušníci. Odbytovým trhem vedle ČR jsou státy z EU jako např. Portugalsko, Francie, Polsko nebo Slovensko. Zelené fazolky v anglické slanině Výrobce: MG servis, s. r. o. Mezi speciality této společnosti se řadí nově oceněný výrobek Zelené fazolky v anglické slanině. Výrobek je vhodné podávat například k hovězím steakům nebo dalším druhům masa. Firma MG servis s.r.o. byla založena v dubnu roku 2005. Společnost se zabývá výrobou hluboce mražených hotových

Výrobci ocenění značkou Klasa na velerthu Salima

výrobků a polotovarů pod značkou Jerry’s Food Products a zaměřuje se hlavně na ručně vyrobené potravinářské výrobky. Jaternice, Vídeňské párky se sýrem, Klobása s nivou, Moravské uzené maso Výrobce: M.U.S.P., a. s. Společnost se může nově pyšnit oceněním Klasa pro čtyři výrobky. Prvním oceněným výrobkem jsou Jaternice, které jsou vyrobeny podle původní receptury a jsou ručně špejlované. Dále Klobása s nivou, jenž je novinkou společnosti. A v neposlední řadě Vídeňské párky se sýrem, které jsou naráženy do přírodního skopového střeva, a Moravské uzené maso. Jde o specializovanou síť maloobchodních prodejen se značkou Zeman maso-uzeniny. V současné době provozuje zhruba stovku prodejen v České republi-

ce. Společnost také vlastní jatky v Plzni, expediční sklad v Dýšiné u Plzně a především vlastní výrobní závod v Zábřehu na Moravě, kde jsou vyráběny uzeniny a vybrané druhy lahůdek, převážně pro vlastní prodejny. Croissant nugát, Croissant nugát s tmavou polevou Výrobce: Pekárny a cukrárny Náchod, a. s. Mezi nově oceněné výrobky se v únoru zařadily Croissant nugát a Croissant nugát s tmavou polevou. Tyto produkty jsou jedinečné svojí technologickou přípravou a společnost je jediným výrobcem ve střední Evropě. Produkty kynou na bázi přírodního, pšeničného kvásku, které si firma vyrábí podle starého, italského patentu od firmy Lucchini. Společnost byla založena v roce 1992 a je tvořena třemi výrobními provozy – Trutnov,

Běloves a Broumov. Pekárny a cukrárny Náchod, a. s., působí na českém trhu již více než dvě desetiletí. Cibule ze Všestar Výrobce: Vital Czech, s. r. o. Oceněná cibule, jejímž pěstitelem je mateřská společnost Zemědělské družstvo Všestary, je pěstována ve vysoce úrodných půdách v povodí Labe. Je unikátní vysokou hodnotou železa a vitamínů. Specializací této firmy je nákup, skladování, třídění, balení a prodej cibule pro koncové zákazníky. Dodavateli jsou pěstitelé jak z České republiky, tak i z Evropy. Kromě běžné žluté cibule nabízí výrobce Vital Czech, s. r. o., i cibuli červenou nebo cibuli v biokvalitě. Oddělení podpory značek Klasa a Regionální potravina

14

SZIF informuje

18. března 2014

Přehled přímých a kompenzačních plateb PRV Z hlediska objemu vyplácených finančních prostředků zaujímají největší podíl plošná opatření. Kolik bylo vyplaceno finančních prostředků v roce 2013 ve srovnání s minulým obdobím?

J

de zejména o přímé platby, tj. například platba na plochu (SAPS), o kterou zemědělci žádají prostřednictvím Jednotné žádosti. Dále jde o kompenzační platby, mezi které patří podpora v méně příznivých oblastech – LFA, agroenvironmentální opatření – AEO nebo Natura 2000 na zemědělské půdě. Uvedené platby patří do Programu rozvoje venkova. Jednotná žádost zahrnuje žádosti o platbu na následující opatření (vysvětlení jednotlivých opatření viz níže): ● jednotná platba na plochu (SAPS); ● platba v méně příznivých oblastech (LFA); ● platba v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě; ● oddělená platba na cukr (SSP); ● oddělená platba na rajčata (STP); ● zvláštní podpora na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka (dojnice); ● zvláštní podpora na tele masného typu; ● zvláštní podpora na bahnice, popř. kozy, pasené na travních porostech; ● zvláštní podpora na brambory pro výrobu škrobu; ● zvláštní podpora na chmel; ● agroenvironmentální opatření (AEO). Podávat Jednotnou žádost je možné vždy od poloviny dubna do poloviny května. Stejný termín platí pro podávání žádostí o zařazení AEO a žádostí o změnu zařazení AEO. Jednotnou žádost je třeba podat na místně příslušné Oddělení příjmu žádostí a LPIS (OPŽ). V případě fyzických osob je určující bydliště fyzické osoby, u právnických osob pak jejich sídlo. Formulář Jednotné žádosti včetně odpovídajících deklarací je možné podat několika způsoby – elektronickou cestou, osobně nebo poštou. V rámci elektronického podání pak lze využít Portál farmáře SZIF, datovou schránku nebo elektronickou podatelnu Fondu. Podání elektronickou cestou je pro žadatele nejvýhodnější a nejjednodušší, využije-li Portál farmáře SZIF k přípravě a podání žádosti. Žadatel si může vše připravit a odeslat sám prostřednictvím internetu. Využití elektronického podpisu tento způsob dále zvýhodňuje a zjednodušuje, neboť žadatel již nemusí cokoli dodávat osobně ani poštou. Přes Portál farmáře SZIF (PF) může žadatel podat Jed-

notnou žádost bez ohledu na to, zda má svůj elektronický podpis či nikoli. Žadatel, který nedisponuje zaručeným elektronickým podpisem, může podat žádost včetně příloh rovněž elektronicky přes PF, je ovšem povinen do pěti dnů doručit na OPŽ vlastnoručně podepsané potvrzení o podání žádosti, které je žadateli vygenerováno na Portálu farmáře po úspěšném odeslání žádosti. Pokud má žadatel zřízenu datovou schránku, může podat

2x ilustrační foto Zub

Jednotnou žádost touto cestou. Podání přes datovou schránku se liší podle skutečnosti, zda je žadatelem fyzická nebo právnická osoba. Další možností, jak podat Jednotnou žádost, je prostřednictvím e-mailové adresy [email protected]. Podat žádost tímto způsobem je možné pouze tehdy, pokud žadatel opatří žádost vlastním zaručeným elektronickým podpisem. Vyplacené finanční prostředky vztažené k roku podání Jednotné žádosti: ● 2004 12,1 mld. Kč ● 2005 20,1 mld. Kč ● 2006 22,9 mld. Kč ● 2007 24,6 mld. Kč ● 2008 25,7 mld. Kč ● 2009 27,3 mld. Kč ● 2010 26,9 mld. Kč ● 2011 26,7 mld. Kč ● 2012 27,8 mld. Kč ● 2013 30,5 mld. Kč* * pro rok 2013 jde o předpokládané vyplacené prostředky Počet podaných Jednotných žádostí v jednotlivých letech: ● 2004 18 755 ● 2005 20 245 ● 2006 21 184 ● 2007 22 054 ● 2008 23 453 ● 2009 24 701 ● 2010 25 985 ● 2011 26 867 ● 2012 27 628 ● 2013 28 463 SAPS Jednotná platba na plochu (SAPS) je hlavní platbou přímých plateb. O tuto platbu může žádat fyzická nebo právnická osoba obhospodařující zemědělskou půdu, která je na žadatele vedena v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (tzv. LPIS). Ta-

to platba je plně hrazena z prostředků EU. SPP Oddělená platba za cukr (SSP) je poskytnuta na tunu cukrové řepy, a to žadateli, který uzavřel smlouvu pro dodávku cukrové řepy A a cukrové řepy B v roce 2005/2006 s výrobcem cukru se sídlem v ČR, který byl držitelem individuální produkční kvóty cukru A a B v hospodářském roce 2005/2006. Tato platba je plně hrazena z prostředků EU. STP Oddělená platba za rajčata (STP) je poskytnuta na tunu rajčat žadateli, který uzavřel smlouvu pro rok 2006/2007 na dodávku rajčat s organizací producentů ovoce a zeleniny se sídlem v ČR. Tato platba je plně hrazena z prostředků EU. Dojnice Platba na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka (dojnice) je vyplácena žadateli na celkový počet VDJ (velká dobytčí jednotka) stanovený podle počtu dojnic, které žadatel chová na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci vedené podle plemenářského zákona ke dni 31. března kalendářního roku. Platba je poskytnuta žadateli, jehož podíl příjmů/výnosů z prodeje mléka na celkových příjmech/výnosech ze zemědělské výroby za předcházející kalendářní rok činí alespoň 15 %. Tato platba je plně hrazena z prostředků EU. Platba na brambory pro výrobu škrobu Platba na brambory pro výrobu škrobu je vyplácena žadateli na výměru zemědělské půdy s kulturou orná půda, která je na tu-

to osobu vedena v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů (LPIS), na které budou pěstovány brambory pro výrobu bramborového škrobu. Tato podpora bude vyplácena s ohledem na ochranu a zlepšení životního prostředí podle zásad správné environmentální praxe. Tato platba je plně hrazena z prostředků EU. Platba na chmel Platba na chmel je vyplácena žadateli na výměru zemědělské půdy, která je na tuto osobu vedena v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů (LPIS) jako chmelnice a je na ní pěstována aromatická odrůda chmele. Tato platba je plně hrazena z prostředků EU. Platba na tele masného typu Platba na tele masného typu je vyplácena na celkový počet VDJ, stanovený podle počtu telat, žadateli, který na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci vykázal narození telete v období od 1. dubna roku předcházejícího podání žádosti do 31. března příslušného kalendářního roku. Matkou telete musí být kráva chovaná v systému bez tržní produkce mléka a zároveň otcem telete musí být býk masného plemene evidovaný v ústředním registru plemeníků. Tato platba je plně hrazena z prostředků EU. Platba na ovce, popřípadě kozy, pasené na travních porostech Platba na ovce, popřípadě kozy, pasené na travních porostech je vyplácena na celkový počet VDJ, stanovený podle počtu ovcí a koz, žadateli, který chová ovce a kozy formou pastevního způsobu chovu, tzn. pasením na travních porostech, evidovaných na žadatele v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů (LPIS). Žadatel je povinen chovat ovce a kozy pasením na travních porostech v období od 15. květ-

na do 11. září příslušného kalendářního roku. Tato platba je plně hrazena z prostředků EU. Agroenvironmentální opatření (AEO) Opatření má za úkol podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou životního prostředí a krajiny. Je zde kladen důraz na zachování vysoké přírodní hodnoty a biologické rozmanitosti území. V rámci AEO lze rozlišit tři hlavní podopatření: ● postupy šetrné k životnímu prostředí – zde se poskytuje platba na zemědělskou půdu, na níž zemědělec hospodaří v režimu ekologického zemědělství nebo plní speciální podmínky pro pěstování ovoce, vinné révy a zeleniny; ● ošetřování travních porostů – platba se poskytuje za pravidelné sečení, spásání a hnojení travních porostů (louky, pastviny atd.); ● péče o krajinu – platba se poskytuje na plochu zatravněné orné půdy, biopásů nebo tzv. meziplodin na orné půdě, jejichž smyslem je zpomalit erozi orné půdy. Všechna podopatření jsou realizována v podobě pětiletých závazků, 80 % poskytnutých prostředků jde z rozpočtu Evropské unie a 20 % z národních zdrojů. LFA Platba na méně příznivé oblasti (LFA) je poskytována fyzické nebo právnické osobě na travní porosty obhospodařované v horských oblastech, jiných méně příznivých oblastech nebo v oblastech se specifickými omezeními. Žadatel musí dodržet pětiletý závazek obhospodařování minimální výměry travního porostu. Současně je žadatel povinen v každém roce dodržet stanovenou intenzitu chovu skotu, ovcí, koz a koní. Tato platba je hrazena z 80 % z prostředků EU a z 20 % z národních zdrojů.

Natura 2000 na zemědělské půdě Platba v rámci oblastí Natura 2000 na zemědělské půdě je poskytována fyzické nebo právnické osobě na travní porosty, které se nacházejí na území ptačích oblastí nebo na území evropsky významných lokalit zařazených do národního seznamu a zároveň jsou tyto oblasti na území 1. zóny chráněných krajinných oblastí. Žadatel musí dodržet pětiletý závazek obhospodařování minimální výměry travního porostu. Žadatel musí zajistit, aby množství dusíku dodaného pastvou nebo pobytem hospodářských zvířat nepřesáhlo maximální povolené množství. Tato platba je hrazena z 80 % z prostředků EU a z 20 % z národních zdrojů. Přechodné vnitrostátní podpory (PVP) Přechodné vnitrostátní podpory, dříve nazývané Top-up (národní doplňkové platby) jsou platby poskytované k jednotné platbě na plochu (SAPS). Žadatel nemá na tyto platby nárok, pokud nemá nárok na platbu SAPS. Tyto platby jsou hrazeny z národního rozpočtu. Mezi platby PVP patří: ● platba na zemědělskou půdu vedenou v evidenci; ● platba na chmel dle stavu v evidenci k 31. březnu 2007; ● platba na přežvýkavce dle stavu v ústřední evidenci vedené podle plemenářského zákona k 31. březnu 2007; ● platba na chov ovcí, popřípadě koz, na hospodářstvích registrovaných v ústřední evidenci vedené podle plemenářského zákona; ● platba na chov krav bez tržní produkce mléka na hospodářstvích registrovaných v ústřední evidenci vedené podle plemenářského zákona; ● platba na brambory pro výrobu škrobu. Oddělení komunikace SZIF

18. března 2014

SZIF informuje

15

SZIF také podporuje zdravé stravování dětí Státní zemědělský intervenční fond administruje dvě podpory, a to Podporu spotřeby školního mléka a Ovoce do škol.

P

odpora spotřeby školního mléka byla v České republice zařazena mezi podpůrné programy pro zemědělství již na podzim roku 1999. Účelem podpory bylo snížení deficitu vápníku u dětské populace prostřednictvím konzumace mléka a zlepšení stravovacích návyků dětí a zajištění odbytu mléka pro zemědělce. Po vstupu České republiky do Evropské unie tento národní program podpory pokračuje, ale je přizpůsoben předpisům Evropského společenství. Konečnými příjemci podpory jsou žáci, kteří pravidelně navštěvují školy, které patří do jedné z těchto kategorií – mateřské školy nebo jiná předškolní zařízení, základní a střední školy nacházející se na území ČR a zapsané ve školském rejstříku. Žáci mají nárok na podporované mléčné výrobky ve všech dnech, kdy probíhá školní výuka. PODPORA SPOTŘEBY ŠKOLNÍHO MLÉKA SZIF od března 2001 administruje projekt Školní mléko včetně schvalování subjektů a provádění kontrol. Před schválením subjektu SZIF zkontroluje, zda jsou splněny všechny podmínky schválení pro dodávání Podporovaných mléčných výrobků (PMV) do škol (zařízení školního stravování) včetně sortimentu mléčných výrobků pro dodávání do škol. Dále provádí kontroly u subjektů i vybraných škol. Podporované mléčné výrobky může do škol, příp. do zařízení školního stravování, dodávat pouze subjekt schválený Státním zemědělským intervenčním fondem. O schválení pro dodávání PMV může v ČR požádat: ● dodavatel (výrobce, obchodník), který PMV dodává do škol, příp. do zařízení školního stravování; ● škola, tj. právnická osoba vykonávající činnost školy; ● zřizovatel školy nebo zařízení školního stravování v rámci své působnosti; ● subjekt, který jménem jedné nebo více škol nebo zařízení školního stravování dodává PMV

Žadatel se zavazuje: ● používat PMV pouze ke spotřebě žáků ve svých školách/zařízeních nebo ve školách, jejichž jménem bude žádat o podporu; ● vrátit zpět jakoukoli podporu, která byla neprávem vyplacena; ● předložit náležité doklady příslušným orgánům ke kontrole; ● podrobit se jakékoli stanovené kontrole, zejména prověření záznamů a fyzické kontrole. Počet zapojených škol v období let 2009–2013: ● 2009/2010: 2927 ● 2010/2011: 2819 ● 2011/2012: 2851 ● 2012/2013: 2960 Průměrný celkový počet žáků v zapojených školách se pohybuje kolem půl milionu, mléčné výrobky odebírá zhruba polovina z nich: ● 2009/2010: 590 740 ● 2010/2011: 538 885 ● 2011/2012: 542 267 ● 2012/2013: 569 891 Počet žáků i počet zapojených škol za školní rok 2013/ 2014 bude znám až po přijetí žádostí (cca květen 2014), předpokládají se obdobná čísla jako v loňském roce. Každým rokem dochází k nárůstu čerpání dotací z EU a národních zdrojů. Do projektu Školní mléko je zapojeno šest dodavatelů: ● Mlékárna Hlinsko, a. s. ● Bohušovická mlékárna, a. s. ● Madeta, a. s. ● Polabské mlékárny, a.,s. ● Adante, s. r. o ● Come Vending, s. r. o. Žáci si mohou vybírat z různých druhů mléčných výrobků. Jde např. o ochucené i neochucené polotučné mléko, smetanový krém, ochucené i neochucené jogurty, kysané mléčné výrobky nebo ochucená kysaná mléka. Sortiment podporovaných mléčných výrobků dodávaných do škol se postupně rozšiřuje o nové mléčné výrobky – neochucené a ochucené kysané mléko, čerstvé neochucené a ochucené sýry a ochucené tvarohy. Podporované mléčné výrobky odebírá cca 50 % z celkového počtu žáků v zapojených školách, tj. cca 285 000 žáků. Na každého žáka je stanoveno dle nařízení Rady (EU) č. 1370/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění, a podle nařízení Vlády ČR č. 205/2004 Sb., v platném znění, maximální množství

Čerpání dotací z EU a národních zdrojů v rámci projektu Podpora spotřeby školního mléka Školní rok

EU (tis. Kč)

%

ČR (tis. Kč)

%

2009/2010

12 089

21,0

44 936

79,0

2010/2011

10 356

19,5

43 257

80,5

2011/2012

9606

19,0

42 076

81,0

10 065

18,0

45 750

82,0

2012/2013 (odhad)

Foto Zub

zpracovatelsky upraveného mléka nebo mléčného výrobku přepočteného na ekvivalentní objem mléka, a to ve výši 0,25 l na žáka a jeden vyučovací den, na které je poskytnuta podpora z EU a národní podpora. Například ve školním roce 2012/2013 byl celkový počet vyučovacích dnů v základních školách 193, tj. žák měl nárok na 48,25 l mléka nebo ekvivalentního množství vybraného mléčného výrobku. Na rozdíl od programu Ovoce do škol si žák na mléčný výrobek přispívá. Ministerstvo financí ČR každoročně stanovuje cenovým výměrem maximální ceny jednotlivých podporovaných mléčných výrobků, za které je žák může koupit. Až do školního roku 2007/ 2008 byly v České republice podporované mléčné výrobky poskytovány pouze žákům základních škol. Od školního roku 2008/2009 se dodávky školního mléka rozšířily také do mateřských a středních škol. Podíl těchto kategorií škol je však stále nízký – mateřské školy cca 19 %, střední školy cca 2 % z celkového počtu zapojených škol. OVOCE DO ŠKOL Česká republika se přihlásila v roce 2009 k projektu Ovoce do škol, jehož cílem je podpora zdravé výživy a zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny. Žáci prvních až pátých ročníků základních škol dostávají ovoce a zeleninu zdarma. Základním cílem celého projektu Ovoce do škol je přispět k trvalému zvýšení spotřeby ovoce a zele-

niny, vytvořit správné stravovací návyky ve výživě dětí, a tím zároveň bojovat proti dětské obezitě. Ve školním roce 2013/2014 se do projektu Ovoce do škol přihlásilo 3527 škol, v porovnání s rokem 2012/2013 došlo k nárůstu o 163 škol, tedy o 4,9 %. Počet přihlášených škol každým rokem narůstá. Ve školním roce 2012/2013 bylo v projektu dodáno přibližně 13 milionů kusů produktů, což znamená, že každé dítě obdrželo 31 porcí. Podobné množství dodaných produktů předpokládáme i ve školním roce 2013/2014, ale přesné množství se bude odvíjet od aktuálních cen produktů na trhu a též bude záležet na uvážení dodavatelů, jaký druh produktů budou dodávat, jak často atd. Pro školní rok 2013/2014 schválil SZIF 23 žadatelů (schválených dodavatelů) pro dodávky produktů v projektu Ovoce do škol, z nich je 15 aktivních, to znamená, že skuteč-

ně uzavřely smlouvy o dodávání produktů se školami. Každá škola, která se chce projektu zúčastnit, si dle vlastního uvážení a vyhodnocení nabídky vybere jednoho schváleného dodavatele, se kterým uzavře smlouvu o dodávání produktů v projektu Ovoce do škol během celého školního roku. Pokud škola nebude s dodavatelem spokojena, může spolupráci ukončit a s platností od dalšího školního roku se přihlásit k jinému dodavateli. Kritéria pro výběr schválených dodavatelů jsou stanovena v legislativě ČR, konkrétně v nařízení vlády č. 478/2009 Sb., kdy schválený dodavatel musí mít alespoň dva distributory, kteří skutečně provádějí dodávky do škol alespoň jedenkrát měsíčně. Schválený dodavatel distributory řídí a je zodpovědný za dodržování podmínek provádění projektu Ovoce do škol. Školy se každoročně přihlašují prostřednictvím dodavatele, se kterým má škola uza-

vřenou smlouvu o dodávání produktů v projektu ovoce do škol. Přihlašování škol končí k datu 25. 9., po tomto datu již není možné měnit počty zapojených dětí. Ve školním roce 2013/2014 se projektu Ovoce do škol účastní 456 233 dětí, ve srovnání s předchozím školním rokem došlo k nárůstu o 39 563 žáků, což je o 9,5 % více. Dětem je dodáváno čerstvé ovoce a zelenina a přírodní ovocné a zeleninové šťávy bez konzervantů a dochucovadel. Vnitrostátní strategie projektu Ovoce do škol upřednostňuje jablka, hrušky, švestky, kedlubny, karotku, okurky, ředkvičky, hrachové lusky a listové saláty. Výběr druhů ovoce a zeleniny je záležitostí schváleného dodavatele, zejména však musí být velmi kvalitní a dobré, aby chutnalo všem dětem na prvním stupni základních škol. Ve školním roce 2012/2013 byla na projekt vyčleněna částka 139 778 645 Kč, ve školním roce 2013/2014 to je 144 665 795 Kč. Projekt je financován ze 73 % ze zdrojů EU a z 27 % z národního rozpočtu. Fond vydal pro schválené dodavatele doporučující metodický pokyn pro školní rok 2013/2014 a zveřejnil ho na webových stránkách www.ovocedoskol.szif.cz/web/. V tomto metodickém pokynu jsou doporučené ceny produktů a také doporučení týkající se původu produktů, kdy bychom rádi dosáhli toho, aby alespoň polovina dodaných produktů byla z České republiky, 40 % produktů z EU a ostatní produkty ze zemí mimo EU se podílely jen do 10 %. Chtěli bychom tedy vylepšit stav ze školního roku 2011/ 2013, kdy bylo 28 % dodávek produktů původem z ČR, 63 % z EU a 9 % ze zemí mimo EU. V metodickém pokynu také doporučujeme minimalizovat množství obalů, ve kterých jsou produkty dětem předávány, aby obaly nezatěžovaly životní prostředí. V projektu Ovoce do škol bude od školního roku 2014/ 2015 kladen větší důraz na doprovodná opatření (soutěže, osvěta formou přednášek, zařazení motivace ke konzumaci ovoce a zeleniny do výuky atd.). Oddělení komunikace SZIF

Porovnání údajů v projektu Ovoce do škol v letech 2009–2014 2009/2010

2010/2011

2011/2012

2012/2013

2013/2014

Počet škol zapojených v projektu

Školní rok

2883

3145

3243

3364

3527

Počet dětí zapojených v projektu

323 431

370 241

387 176

416 670

456 233

224,75

240,00

234,00

333,00

315,00

69 578 419

88 132 406

90 245 119

138 083 116

–

7 509 310

9 900 769

10 529 318

13 110 212

–

23

27

27

31

–

9,30

8,90

8,60

10,56

–

Roční limit na žáka (Kč) Vyplacená podpora celkem (Kč) Počet dodaných porcí celkem Počet dodaných porcí na žáka Cena za porci (Kč)

16

Podpora českých potravin

18. března 2014

Úspěšná spolupráce pokračuje Společný projekt Agrární komory ČR a maloobchodního řetězce Billa na podporu prodeje českých potravin poběží i letos Agrární komora ČR a maloobchodní řetězec Billa prodloužili smlouvu o vzájemné spolupráci i pro rok 2014. Cílem této spolupráce je zvýšení podílu domácích produktů v prodejnách společnosti Billa. Obsahem smlouvy jsou také společné propagační aktivity orientované na výrobky českých producentů.

ských producentů potravin vykazuje dlouhodobě konzistentní přístup k rozvoji českého zemědělství,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. České producenty podporuje společnost Billa především prodejem jejich produktů. Podle rozsahu nabídky je řetězec nabízí buď celoplošně ve všech

REWE International AG je lídrem na rakouském trhu v oblasti prodeje potravinového a drogistického zboží a jedním z největších zaměstnavatelů v Rakousku. Ve více než 3600 prodejnách v Evropě zaměstnává celkem 76 000 pracovníků. V roce 2012 dosáhl její obrat 12,75 miliardy EUR. REWE International AG je součástí německé REWE Group, která patří k nejvýznamnějším evropským maloobchodním skupinám a prodejcům rodinných dovolených. REWE Group působí ve 13 zemích Evropy a v roce 2012 dosáhla obratu ve výši 49,7 miliardy EUR.

S

tejně jako v minulých letech usiluje i letos společnost Billa o získání nových vítězných produktů ze soutěže Regionální potravina do svých regálů. Billa společným projektem počítá také s dalším rozvojem svých privátních značek, především Naše farma, pod kterou prodává sezonní české ovoce a zeleninu, a Naše bio pro produkty ekologického zemědělství. „Za čtyři roky spolupráce se nám díky pomoci ze strany Agrární komory ČR podařilo na-

svých více než dvou stovkách prodejen, nebo pouze na vybraných filiálkách v tom konkrétním regionu. V loňském roce, po ničivých povodních, pomohla Billa vybraným zemědělcům a producentům ovoce a zeleniny také finanční podporou v celkové výši 800 000 korun. (zub)

Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba (vlevo) obchodní ředitel společnosti Billa v ČR Petr Dupal (vpozadí) a generální ředitel společnosti Billa v ČR Jaroslaw Szczypka (vpravo) stvrdili přípitkem Foto Eugenie Línková pokračující spolupráci i v tomto roce

vázat klíčové obchodní vztahy se zhruba padesátkou českých dodavatelů,“ řekl generální ředitel společnosti Billa v České republice Jaroslaw Szczypka. „Do prodeje jsme pak uvedli hned několik stovek jejich pro-

Společnost Billa podporuje vzdělání a talent Téměř půl milionu korun dostala v loňském roce obecně prospěšná společnost Spolu dětem na projekt Dejme šanci dětem pro děti z dětských domovů a v pěstounské péči od obchodního řetězce Billa. Peníze jsou určeny především na rozvoj jejich vzdělání a talentu. Aktivity, které děti chtějí podpořit, si přitom vybírají samy. Finance slouží k pokrytí nejrůznějších kroužků či kurzů, k nákupu speciálních školních pomůcek až po úhradu přihlášky na vysokou školu. Organizaci Spolu dětem podporuje Billa již od roku 2009. „V projektu obecně prospěšné společnosti Spolu dětem jsou finanční prostředky použity na konkrétní dětská přání a každý příspěvek je tedy také velice transparentní,“ říká generální ředitel společnosti Billa v České republice Jaroslaw Szczypka. „To je něco, co přesně vyhovuje našim představám o pomoci znevýhodněným dětem,“ dodává Szczypka. Billa ve spolupráci s touto společností také pravidelně organizuje například výtvarné soutěže na motivy, které pak využívá ve svých reklamních a marketingových aktivitách, či pomáhá v dalším projektu nazvaném Bav se a pomáhej, kterého se také aktivně účastní zaměstnanci řetězce. Finanční příspěvek společnosti Billa na charitativní počin Dejme šanci dětem se odvíjí od prodaných výrobků z nepotravinářských akcí věrnostního programu Billa Bonus Club. Za každý kus získává projekt korunu a další pak za prodané výrobky z věrnostních akcí. Obchodní řetězec Billa pracuje také na řadě dalších obecně prospěšných projektů zaměřených především na podporu českého zemědělství. V loňském roce tak například přispěla vybraným zelinářům na obnovu pěstování plodin po ničivých záplavách. Pravidelně podporuje také aktivity Agrární komory ČR zaměřené na rozvoj českého zemědělství a místních producentů. (bil)

duktů. To jsou velmi konkrétní a hmatatelné výsledky vzájemné spolupráce, která koresponduje s naší dlouhodobou strategií prodávat v České republice především české produkty,“ dodává Szczypka s tím, že Agrární

komora ČR je pro společnost Billa strategickým partnerem, který dlouhodobě pomáhá zvyšovat současný více než 65procentní podíl lokálního zboží. „Maloobchodní řetězec Billa svou strategií podpory če-

REWE International AG se sídlem v rakouském Wiener Neudorf provozuje obchodní společnosti Billa, Merkur, Penny, BiPa a Adeg a řadu vlastních produktových značek. V segmentu supermarketů má prodejny v Itálii a sedmi zemích střední a východní Evropy. Billa ČR je součástí REWE International AG. Na českém trhu působí od roku 1990. S obratem ve výši 22,6 miliardy Kč, více než 200 filiálek a zhruba 6200 zaměstnanci je lídrem na trhu supermarketů. Na průměrné prodejní ploše 900 m2 nabízí výběr známých i svých privátních značek, mezi jinými značku produktů v biokvalitě Naše bio, značku pro výhradně české maso Vocílka či cenově výhodnou značku Clever. Čerstvý segment se soustředí na lahůdky, pečivo, ovoce a zeleninu, mléčné produkty, maso a chlazený sortiment. Více na www.billa.cz

V Bille vzniknou koutky s regionální produkcí Generální ředitel společnosti Billa v ČR Jaroslaw Szczypka poukázal na nedávné tiskové konferenci v sídle Agrární komory ČR na fakt, že řetězec ve svých prodejnách nabízí už 65 % výrobků českého původu.

„T zvyšovat. O tom informuento podíl chceme dále

jeme zákazníky už více než rok v našem týdenním akčním letáku, v našem časopise Gusto a také na plakátcích při vstupu do prodejen. Na cenovkách u jednotlivých produktů se nachází česká vlajka stejně jako na speciálních ukazatelích v regálech,“ uvedl Jaroslaw Szczypka. Dále uvedl, že společnost Billa nabízí pod privátní značkou Vocílka již 330 produktů. Další privátní značka Naše bio je už z 93 % z české produkce a obsahuje 165 artiklů. A už 95 % veškerých mléčných výrobků v Bille je českého původu. „Kvalita českých produktů je velmi vysoká a ukázalo se, že mnohdy převyšuje kvalitu řady zahraničních produktů,“ dodal Szczypka.“ Kontrola kvality je komplexní proces. Začíná výběrem a kontrolou dodavatele, pokračuje při příjmu zboží na prodejny a končí až na pokladnách. Velmi citlivé zboží na kvalitu je maso. Pro jeho jakostní kontro-

lu jsou stanoveny velmi přísné postupy. Minimálně jednou za tři měsíce provádí společnost Billa ve spolupráci s akreditovanou laboratoří odběry masa v náhodně vybraných prodejnách. V případě masa privátní značky Vocílka, u kterého garantuje řetězec 100% český původ, jsou zaměstnanci společnosti přítomni už přímo v masokombinátu. Dohlížejí tam na porcování i zpracování masa a na dodržování hygienických předpisů podle interních směrnic společnosti Billa, např. správné porcování, zpracování, balení masa apod. „U masa naší privátní

značky Vocílka ovlivňujeme i krmení zvířat a jejich celkové podmínky chovu. Také díky krátké lhůtě porážek a cesty od chovatele do masokombinátu a od výrobců do prodejen nám české maso umožňuje lépe dodržovat čerstvost a kvalitu,“ řekl dále zástupce společnosti Billa. Jaroslaw Szczypka vysoce ocenil spolupráci s Agrární komorou ČR. Ta už od roku 2010. „Díky Agrární komoře ČR se nám podařilo navázat klíčové obchodní vztahy se zhruba padesátkou českých dodavatelů. Do prodeje jsme uvedli několik stovek jejich produktů. Původně

Foto archiv Billa

se projekt zaměřoval výhradně na podporu českého ekologického zemědělství. Od roku 2010 se ale značně rozšířil. Vloni bylo naším cílem podpořit pěstitele ovoce a zeleniny. Pod značkou Česká farma prodáváme sezonní produkty ovoce a zeleniny. Dalším bodem bylo rozvinout spolupráci s držiteli ocenění Regionální potravina,“ řekl dále Jaroslaw Szczypka. „Snažíme se také propagovat regionální producenty a jejich produkty. Proto se účastníme tiskových konferencí pořádaných Agrární komorou ČR, na nichž hledáme možnosti další spolupráce s lokálními výrobci. Podporujeme je však nejenom tím, že prodáváme jejich produkty, ale společně s Agrární komorou ČR usilujeme o to, aby po nich na trhu vznikla poptávka,“ uzavřel Jaroslaw Szczypka. V letošním roce chce společnost Billa zřídit ve většině svých prodejen Regionální koutky, kde budou k dostání potraviny od lokálních producentů. To jsou většinou rodinné farmy s finalizací zemědělské produkce na regionální speciality. O ty je velký zájem a často je lze koupit buď jen na farmářských trzích nebo v několika málo firemních prodejnách, a to jen v daném regionu. Společnost Billa chce proto tyto speciality nabídnout široké veřejnosti na pultech svých prodejen. (zub)

18. března 2014

Inzerce

17

18

Rozhovor

18. března 2014

Jarmila Vlasáková: Odbytová družstva pomohla zpružnit obchod s komoditami Neúčastním. Odbytové družstvo na mléko bylo velmi rychle samostatné, obchodních jednání jsem se účastnila jen krátkou dobu po jeho vzniku. U OHD Pardubice jsem byla zpočátku jeden rok jeho ředitelkou, zahájila jsem jeho zdárnou činnost a skončila. Vést odbytové družstvo a současně úřad OAK bylo velmi náročné. Celé období jsem zvána na výroční členské schůze mlékařského družstva. O činnost obou družstev se stále zajímám a mám radost z jejich rozvoje. S jejich představiteli jsem stále v kontaktu.

Ilustrační foto Zub

Význam odbytových družstev pro zemědělské podnikání je jasný a svým dopadem už dnes neoddiskutovatelný. Odbytová družstva mají vliv na zpružnění nákupu a prodeje dané komodity. U zrodu několika takových organizací na Pardubicku stála i ředitelka Okresní agrární komory Pardubice Ing. Jarmila Vlasáková. Odbytová družstva hrála v historii našeho zemědělství a venkova velmi významnou roli. Kdy jste se rozhodli na tuto tradici navázat a jaký byl původní záměr? Impulz pro založení mlékařského odbytového družstva vyšel od Agrární komory ČR, která zorganizovala několik setkání

Ing. Jarmila Vlasáková

zemědělců v jednotlivých krajích. Jedno z nich se konalo v Pardubicích a pozváni na ně byli výrobci mléka z celého tehdejšího Východočeského kraje. Na této akci přesvědčili zástupci Agrární komory ČR v čele s tehdejším prezidentem Václa-

vem Hlaváčkem zemědělce o nutnosti založení odbytové organizace pro obchodování s mlékem. Ředitelé jednotlivých okresních agrárních komor dostali za úkol shromažďovat přihlášky do družstva od svých členů a ty pak byly sumarizovány na úřadě OAK v Pardubicích. Zde byly řešeny další nutné organizační záležitosti. Družstvo bylo založeno, v představenstvu měl svého zástupce každý okres a po krátké době přesídlilo z Pardubic do Hradce Králové. Stála jste u zrodu této myšlenky. Co vás motivovalo a jak se dařilo získat obdobné nadšence, jakým jste i vy sama? U založení východočeského odbytového družstva Mlecoop jsem byla aktivním spoluorganizátorem. Myšlenka založit odbytová družstva vznikla ve vedení Agrární komory ČR. Bylo to v době, kdy výkupní cena mléka byla nízká. Když se zemědělcům nedaří, jsou ochotnější vytvářet uskupení, která pomohou zlepšit obchodování s danou komoditou.

Preferovala jste vytvoření odbytových družstev pro mléko, řepku a obiloviny. Je to dáno produkčním specifikem kraje? Nebo ve výběru komodit sehrálo svou roli něco jiného? Nebylo to z mé strany o preferování. Družstvo Mlecoop vzniklo z popudu Agrární komory ČR a já jsem udělala maximum pro to, aby bylo rychle založeno a členové začali s mlékem společně obchodovat. U Odbytového a hospodářského družstva Pardubice to bylo jinak. Krátce po vzniku družstva Mlecoop jsem byla některými členy požádána, abychom založili obdobné odbytové družstvo pro rostlinné komodity. Bylo to v roce 2000, kdy došlo k propadu výkupních cen. O jeho přípravě a založení pak rozhodlo představenstvo OAK v Pardubicích. Oslovili jsme kolegy v sousedním okrese Chrudim a ti se k nám připojili. Společně jsme družstvo založili a začali obchodovat. Představenstvu pod vedením předsedy ing.Františka Mikana se podařilo po náročných jednáních získat pro členy lepší výkupní ceny. U iniciování vzniku této organizace byli ti zemědělci, kteří zahájili činnost družstva Mlecoop. Jaké byly začátky mlékařského odbytového družstva, jak se vyvíjelo a kde je ve svém působení dnes? Začátky každého odbytového družstva v té době byly obtížné.

Nikoho z odběratelů jsme tímto krokem nepotěšili, a proto také žádnou vstřícnost neprojevovali. Členové dodávali mléko do několika mlékáren, podle jednotlivých regionů. Téměř každá mlékárna se chovala jinak. Některé později skončily, mléko se muselo přesouvat jinam. Předseda představenstva David Novák a ostatní členové představenstva udělali obrovský kus práce, než se družstvu podařilo prosadit. V současné době je silným subjektem a situace je jiná. Ale i dnes není všechno jednoduché. To však ví nejlépe představitelé současného družstva Viamilk.

jsme se v té době přesvědčit kolegy z některých sousedních okresů ve středních Čechách, aby se k nám připojili, ale neuspěli jsme. Dnes už jsou členy OHD Pardubice zemědělci nejen z Pardubického kraje. Nebyl to ale jen odbyt daných komodit. Družstva začala vykonávat pro své členy i další činnosti. Jaké? Současně se založením družstva OHD Pardubice jsme pro členy začali nakupovat hnojiva a prostředky pro ochranu rostlin. Protiváhou byly smlouvy na dodávky obilovin a řepky.

“

Žádné družstvo jsem neiniciovala já, vždycky to byl nějaký zemědělec. Já jsem pak ten prapor zvedla, přesvědčila ostatní a pomohla s administrativou a jeho založením. Zeptám se tedy stejně na obiloviny a řepku... Těžké byly i začátky OHD Pardubice. Vznik družstva nebyl odběrateli vítán s nadšením. Členové však společným odbytem dali dohromady významný objem komodit a byli silnějšími a zajímavějšími partnery pro odběratele, kteří komodity poptávali. Podařilo se získat lepší výkupní ceny. Určitý problém jsme však způsobili dvěma podnikům tehdejšího ZZN, které musely zaplatit víc, než jejich kolegové v oblasti, kde se zemědělci dohromady nedali. Snažili

Po velmi krátké době se podařilo společně nakupovat i PHM. Byli jsme prvním družstvem v republice, které začalo nakupovat naftu pro své členy. Byla to složitá jednání a na některá dnes vzpomínám s úsměvem. Podařilo se to a dnes si jsou všichni členové vědomi toho, že ušetřili společným nákupem hodně peněz. Dobrá věc se podařila, oba subjekty mají své představenstvo a vedení. Účastníte se dál organizační činnosti v těchto družstvech?

Jaké jsou představy tohoto družstevnictví do budoucna? Nejsem příznivcem vytváření dalších odbytových organizací. Potřebujeme odbytové organizace silné, noví členové by měli do již fungujících vstupovat a současná družstva se spíše slučovat. U mléka to platí obzvláště, z důvodu blížícího se konce mléčných kvót. Čeští zemědělci nejsou vlastníky velkých zpracovatelských podniků tak, jako je to v některých vyspělých státech na západ od nás. Velkou možností, jak zvyšovat svůj vliv při obchodování s komoditami, jsou odbytové organizace. Neuvažujete třeba o dalších odbytových družstvech? Je to například otázka využití energie z biopaliv nebo odbytová družstva na maso atd. Nové odbytové organizace podle mne ani vznikat nemusejí, odbyt masa a jiných komodit je již současnými družstvy v ČR zajišťován, pokud o něj mají zemědělci zájem. U biopaliv jsou podmínky obchodování dány státem. Pokud někdo teprve zamýšlí vytvořit nějaké další odbytové družstvo, co byste radila do začátku? Preferovala bych členství v odbytových organizacích, které již fungují. Pokud ne, pak je z mého pohledu pro vznik nové odbytové organizace důležité, aby organizátoři přesvědčili zemědělce, že je to organizace, která především prospívá členům, a to s minimem administrativních nákladů. Iniciativa však musí vzejít od zemědělců, jinak by tomu neuvěřili. O úspěchu odbytového družstva rozhoduje také představenstvo. Nám se podařilo zvolit dobré vedení a členy představenstva. Jejich předsedové i členové museli obětovat mnoho času a energie na četná nelehká jednání, na úkor svého volného času a někdy i na úkor podniku. Eugenie Línková

18. března 2014

Skladování komodit

19

Firma Pawlica se o vaši sklizeň stará již 15 let Společnost Pawlica, s. r. o., letos oslavila 15 let úspěšné existence na českém a slovenském trhu, kde působí jako generální dodavatel posklizňových linek a areálů na skladování obilovin a jiných komodit. Letité zkušenosti v oboru v kombinaci se špičkovou zahraniční technologií přinesly úspěchy i v letošní, opět rekordní sezoně.

L

etos je tomu skutečně již patnáct let, kdy se Ing. Rudolf Pawlica, CSc, rozhodl vzdát úspěšné výzkumné činnosti ve Výzkumném ústavu zeměděl-

Ing. Petr Pawlica

ské techniky v Praze-Řepích a v létě roku 1998 založil vlastní rodinnou firmu Pawlica, s. r. o. Ze svého více než dvacetiletého působení ve VÚZT, kde se podílel na vývoji tzv. strážovských sušáren, si odnesl do světa podnikání nespočet technických poznatků a podnětů, které také stály za volbou výrobce sušáren – byla to německá Stela, o kterou se společnost ve svých projektech opírá dodnes. Filozofií firmy je vytvoření a udržování nadstandardních

vztahů s ověřenými zahraničními partnery dodávajícími produkty nevyšší kvality. Kromě zmíněného výrobce stacionárních, mobilních a pásových sušiček Stela jsou těmito americký výrobce špičkových sil Brock a polský BIN, německý výrobce precizních předčističek a čističek Gebr.Ruberg, skandinávští výrobci dopravníků Skandia ze Švédska, JE-MA z Dánska, americký Hutchinson a v neposlední řadě také výrobce laboratorního vybavení Pfeuffer z Německa. Během zmíněných 15 let vyrostlo pod rukama projektových manažerů a projektantů vyškolených Ing. Rudolfem Pawlicou 246 sušáren a byla uskladněna úroda na téměř 600 000 tun obilovin a jiných komodit v kovových pozinkovaných silech. Pokračování v tradici I přes nepřízeň osudu, která firmu potkala předloňské jaro, kdy tragicky přišla o svého zakladatele, se jádro společnosti v čele s Ing. Petrem Pawlicou a Adamem Černým ukázalo být připraveno pokračovat v nastolené tradici a dosavadních spolupracích. Důkazem toho je realizace šedesátky menších i větších projektů. Za zmínku stojí kompletní posklizňové linky u Františka Janovského v Jarošovicích, Ing. Jiřího Bartáka ve Velkých Chvalovicích, ZP Hvězdlice ve Chvalkovicích, Agro Radovesnice, ZEAS Oskořínek, ZD Opařany, nebo Ekoprogres Třebovle. Loňská sezona se stala rekordní co do počtu instalovaných sil s kuželovou výsypkou, určených ke krátkodobému skladování. Výjimkou nebyly ani jednotky na 1100 t. Do této kategorie spadají projekty ve sladovně Bernard, a. s., v Rajhradu, Land-Product, a. s., v Božicích, ZZN Svitavy nebo manipulační sklad s vysokokapacitním příjmem 270 t/h, pro Provit, a. s., v Lovosicích.

3x foto archiv Pawlica, s. r. o.

Úspěšnou sezonu jen potvrdilo spuštění velmi povedeného projektu pro společnost Kombinat Rolny v polském Kietrzu. Parametry projektu jsou mělký příjem 250 t/h, obří suška Stela s dvojstupňovým odprašněním a výkonem 110 t/h na vlhké pšenici, dvojice mohutných sil Brock, každé na 5500 t, 5 x 60 t expedice s tenzometrickým vážením, celkem tři čističky a předčističky Gebr:Ruberg, vč. propojení se stávajícím betonovým silem. Trendem je sušení odpadním teplem Další skupinu projektů tvořily posklizňové linky využívající odpadního tepla z bioplynové stanice k sušení komodit. Projekty na využití alternativního zdroje energie k sušení byly realizovány u VOD Jetříchovec, v Bonagru Blažovice, ZD Kámen, A-Taurus ve Rtyni, SHR Novotného v Hostouni, u Františka Janovského v Jarošovicích a pro společnost Farmtec. „Spojování posklizňových linek a bioplynových stanic je současným trendem zvyšujícím efektivitu provozu. Toto řešení umožňuje zemědělským podnikům uspořit hodně peněz, jelikož mohou odpadní teplo z bioplynky využít k sušení komodit ve žních, nebo s ním v zimě vytápět provozní budovy,“ upřesňuje Ing. Petr Pawlica, jednatel společnosti Pawlica, s .r. o. Kromě tradičních stacionárních a mobilních sušáren nabízí firma Pawlica i pásové sušárny Stela, které jsou určeny speciálně pro využití tepla z kogeneračních jednotek u BPS. Díky své konstrukci umožňují sušit i ty nejnáročnější produkty, tedy nejen zrniny, ale třeba i piliny, štěpku, separovaný digestát, řepné řízky, drcené odpady včetně plastů a mnoho jiných. Instalace sušiček tohoto typu byla provedena například ve společnosti Agrona Staré Město, Dnešická zemědělská a v PM v Jelšavě. Rozrůstající se rodina a posílení servisu Výrazná aktivita firmy ve východních Čechách a v Polabí si

vyžádala otevření nové pobočky v Opočně, v areálu spřátelené firmy AT Com, s. r. o., která před lety rozšířila řady servisních a montážních středisek v ČR. Opočno je rovněž strategicky výhodné i s ohledem na úspěšný vstup společnosti na polský trh, ke kterému přispěla nejen výše zmíněná referenční stavba v Kietrz, ale také velmi

INZERCE

úspěšná nově otevřená pobočka ve Wroclawi. Spolupráce zkušenostmi nabytého týmu Pawlica, s. r. o., s nadšenými a učenlivými polskými kolegy v čele se spolumajitelem Slawomirem Zembrzyckim vedla k vynikající bilanci 16 instalovaných sušek Stela (vč. novinky, Stela s dvoustupňovým ohřevem vzduchu Bi-Turbo),

čtyř čističek Gebr.Ruberg a kompletní rekonstrukce posklizňové linky v GR Bojanowo. „O kvalitní technologii a instalaci je v Polsku zájem a rozvoj kanceláře a množství projektů to potvrzuje,“ poznamenává Ing. Pawlica. Dnes má polská kancelář již čtyři zaměstnance a na příští rok jsou již naplánovány první projekty na kompletní skladovací areály se sily Brock. Kromě práce na nových projektech pro příští sezonu se společnost snaží udržovat také spokojenost stávajících zákazníků a věnovat se péči o doposud instalovaná zařízení. „Na tento rok mimo jiné plánujeme rozšíření služeb v oblasti servisu a údržby již instalovaných posklizňových linek,“ říká Ing. Pawlica. K naplnění těchto slov určitě napomůže i nové sídlo firmy v Praze v Drnovské ulici, kde je zřízen mimo jiné velký sklad s náhradními díly. „Věříme, že naše technologie a služby ve spojení s našimi zkušenými projektovými manažery a nápaditými projektanty budou u zákazníků z Česka, Slovenska a Polska opět slavit úspěch,“ dodává jednatel společnosti. (li)

20

Výstavy a veletrhy

18. března 2014

Veletrh Grüne Woche, Berlín, 16.–25. ledna 2014 Letošní partnerskou zemí bylo Estonsko ● Veletrhu se účastnilo 1650 vystavovatelů ze 70 zemí celého světa a jeho branami prošlo přes 400 000 návštěvníků ● Nechyběly ani firmy z České republiky

Nabídka pestré domácí produkce Berlínský veletrh Grüne Woche – Zelený týden, otevřel své brány ve čtvrtek 16. ledna a jako každoročně se protáhl na devět dní, do 25. ledna. Jde o největší veletrh potravinářství, zemědělství a zahradnictví na světě, který každoročně přitahuje výrobce a návštěvníky z celého světa. Letos proběhl již jeho 79. ročník. Veletrh byl také premiérou pro nového spolkového ministra zemědělství a potravinářství Hanse Petera Friedricha.

J

ak v předvečer slavnostního zahájení veletrhu v koloseu výstaviště nový německý ministr Hans Peter Friedrich uvedl, zemědělství je klíčem k jistotám života. Podle jeho slov pochází v Německu každé třetí euro z agrární produkce. Německo je také třetím největším exportérem na světě a se zemědělskou a potravinářskou výrobou je spokojeno na 80 % Němců. „Kvalita rovná se spokojenost,“ zdůraznil Friedrich ve svém vystoupení. Důraz na solidaritu Hans Peter Friedrich nedávno ve funkci vystřídal ministryni Ilze Aigner, jejímž úkolem bylo v Bruselu dojednat do roku 2020 pro agrární sektor takové podmínky, které povedou ke spokojenosti místních farmářů. „Mým úkolem je navázat na dobře vytvořené ekonomické základy fungující agrární ekonomiky,“ řekl dále ministr a zdůraznil, že se hodlá cíleně věnovat podpoře ekologické a regionální produkce. K jeho cílům patří i podpora soběstačnosti, široké škály produkce, regionálních specialit a bezpečných potravin. Jak také zmínil, kvalita, na níž bude velmi dbát, je nejen základem domácí spokojenosti, ale i pevného přátelství s Bruselem. Evropská unie totiž hodlá daleko přísněji trestat jakékoli přestupky u kvality a bezpečnosti potravin, Německo tomu

Eurokomisař Dacian Ciolos

do roku 2020 zvýšit ze současných 60 milionů EUR (1,6 mld. Kč) na více než 200 milionů EUR (asi 5,5 mld. Kč) ročně.

nechce zavdat jakoukoli příčinu. Slova ministra úzce korespondovala i s výroky eurokomisaře Daciana Ciolose, který ve své řeči podtrhl, že EU reforma spo-

5x foto archiv GW

lečné zemědělské politiky, o níž se rozhodlo loni, dala zásadní impulzy unijnímu agrárnímu sektoru. Reforma podle něj povzbuzuje zemědělce produkovat to, co chtějí spotřebitelé, a nikoli to, co chtějí úřady. „Nechci žádnou umělou konkurenceschopnost,“ dodal. Brusel chce zrušit subvence na export do Afriky Brusel vstupuje na horkou půdu a odstartoval tak jedno ze zásadních prohlášení právě na Grüne Woche ústy Daciana Ciolose. Ten je připraven odstranit, a to beze zbytku, podporu vývozu zemědělských produktů z Ev-

ropské unie na černý kontinent. Afričtí rolníci už dlouhé roky trpí pod záplavou levných evropských potravin. Jde o skutečně výbušné téma finanční pomoci, kterou mohou získat evropští producenti, když exportují své zboží na trhy v Africe. Tamní zemědělci a západní nevládní organizace subvence už roky kritizují jako neférové a požadují jejich zrušení. Mnoho afrických rolníků už tato unijní politika připravila o obživu. Oznámení svého plánu rumunský eurokomisař zjevně předem neprojednal s šéfem

Expozice partnerské země – Estonska

Evropské komise Manuelem Barrosem, podle ohlasu v kuloárech veletrhu a znalců bruselské politiky si ale může být jist jeho podporou. Tradiční dotace vývozů na černý kontinent jsou Rumunovi, který studoval v Montpelier a má za manželku Francouzku, trnem v oku už dlouho. Nicméně skutečné subvence exportu z Bruselu se v uplynulých letech postupně snižovaly. Jestliže roku 1991 činily ještě 5,65 miliar-

dy EUR (podle současného kurzu asi 155 mld. Kč), v roce 2012 už na ně unijní kasa vyplatila pouhých 147 milionů EUR (asi čtyři miliardy korun). První hodnocení bruselského vystoupení dávají Ciolosovi za pravdu a jeho iniciativa je hodnocená jako správná. Přichází prý ale stejně pozdě. Dvě desítky let subvencí přispěly k tomu, že evropští zemědělci vyráběli draze, a přesto byli konkurenceschopní. Na straně poražených stáli rolníci z Afriky. Jejich trhy například zaplavovalo drůbeží maso ze starého kontinentu za ceny, pod které oni sami nemohli jít. Nevládní organizace tato politika uváděla v zoufalství. Jejich boj s ní byl dlouho marný. Potravinářský průmysl v EU kvůli dumpingovým cenám zlikvidoval během několika let drůbežářství v mnoha afrických zemích. A když zlikvidovali konkurenci, mohli navíc Evropané ceny zvýšit. Ostatně Evropané dávají zabrat i nejsilnější africké ekonomice – Jihoafrické republice. Johannesburg má s Bruselem obchodní dohodu, na jejímž základě se evropské maso exportuje na jih Afriky bezcelně. Důsledek? Evropské jatky zvýšily své vývozy do JAR leckde až o stovky procent a tamní masná branže je před kolapsem. Eurokomisař Ciolos však úplně se starými zvyky skoncovat nechce. Jako náplast na zrušení dotací vývozů by se napříště měly unijní produkty prezentovat pod značkou Made in Europe. Podporu pobídkových programů chce Ciolos

Amerika a Asie na veletrhu letos chyběly I když chce zemědělský eurokomisař Ciolos s jistou opatrností snižovat podporu vývozů na africký trh, rozhodně jeho úřad vehementně brání dovozům potravin z USA, Kanady, Latinské Ameriky a Asie. Kdo na Grüne Woche totiž jezdí pravidelně, jistě mu neušla absence těchto zemí a kontinentů. Zatímco zhruba před osmi lety byla návštěva z Ameriky až demonstrativní, letos se nic takového nekonalo. Tehdy davy mladých amerických farmářů výstaviště doslova zaplavily a na dotaz, co je na Grüne Woche přilákalo, odpovídali jednoznačně: „Přijeli jsme se jako začínající farmáři podívat na naše budoucí odbytiště.“ Návštěvníci, a především evropští farmáři si tehdy uvědomili, co s jejich hospodářstvím vpád produkce z amerického a asijského kontinentu udělá, a začal boj proti takové expanzi. Nastoupila přísná veterinární a rostlinolékařská opatření, která hromadným dovozům těchto produktů brání. Jde o ochranářskou politiku, která samozřejmě stejně funguje v Austrálii, Americe a mnoha zemích světa. Pod taktovkou zdravého životního stylu Každým rokem má na veletrhu nějaký agrární segment svou halu a zvýrazňuje své specifikum. Stačí si připomenout boom obchodních řetězců a jejich nabídky před pěti lety. Měly dokonce na výstavišti k dispozici ukázkové haly s nabídkou těch nejzdravějších, nejkvalitnějších a nejzajímavějších produktů. V dalším roce to byly zase haly německých ovocnářů a zelinářů s neuvěřitelně bohatou nabídkou prastarých odrůd jablek a hrušek, které globalizace prakticky vymýtila a je snahou je znovu šířit do místních lokalit. Totéž se dělo se zeleninou. Pak to byl jakýsi kult biopotravin, který se prolínal výstavními halami, zejména německých a rakouských producentů. Vloni nastoupila na veletrh energie z přírodních zdrojů, která vtiskla halám nadčasový rámec neuvěřitelných možností využitelnosti unikátních prototypů vozů s možností dílčího využití i při polních pracích. Letos uvedla návštěvníky jedna z nej-

18. března 2014

Výstavy a veletrhy

v současné době největší zpracovatel tuzemské zvěřiny. Zájem o českou zvěřinu v zahraničí přitom podle představitelů firmy roste. V současné době společnost vyváží své produkty do Litvy, Lotyšska, Estonska, Slovenska, Slovinska, Maďarska i Polska, další perspektivu vidí ale právě i na trzích v Německu nebo Švýcarsku. Do jatek sváží společnost Bidvest ulovenou zvěř z českých lesů pětkrát týdně. V samotných jatkách pak probíhá dvojí pro-

Expozice Nizozemska

větších výstavních ploch do role cestovatelů říší zdravého životního stylu. Při vstupu tak každý, kdo chtěl, obdržel jakýsi cestovní pas, do něhož se udílela razítka po zdárně vykonané zkoušce při jednotlivých zastaveních. Mohli jste tak určit, v čem spočívá tajemství tvrdého salámu specifické chuti a která ze tří variant je nejlepší a nejzdravější. Jelikož šlo o velmi podobný výrobek našemu salámu Herkules s přírodní zdravou kulturou Lactobacilus, kterou v ČR poprvé aplikovala do zkušební série výrobků ještě před rokem 1990 brněnská docentka MVDr. Věra Zlámalová a vytvořila tak unikátní uzeninu bez použití kouře, razítko bylo naše. Další zastavení znamenalo vstrčit ruku do rukávce a sáhnout do bedýnky, v níž se po hmatu mělo určit, o jakou jde luštěninu. Odlišovaly se tak fazole od cizrny, hrachu, čočky, ale i jednotlivé odrůdy od sebe, při dalším zastavení měl zase soutěžící určit z více než dvaceti semen, sušených bylin a listů, co je vhodné do nálevu při nakládání okurek. V hale byly i záhony zdobící venkovská sídla, kde se nenásilně střídaly květiny s řádky zeleniny a dával se tak za vzor dřívější způsob maloprodukce na vlastní zahradě. Byl to jakýsi úkrok zpět od konzumní spo-

Zprava: prezident AK ČR Jan Veleba, bývalý náměstek MZe Stanislav Kozák a velvyslanec ČR v Německu Rudolf Jindrák

lečnosti, kdy ani člověk na venkově neřešil, co by si vypěstoval, když lehce vše koupí v supermarketu. Pod tímto dojmem nebylo od věci si v českém stánku koupit krásně naaranžovou nakládanou zeleninu s různými druhy ovčích sýrů od severomoravské firmy Michala Kočaře, nebo ochutnat nafouklý smažený bochánek od firmy Hraška, jejíž vlastníci si dali za úkol s výrobky z luštěnin bojovat proti rakovině tlustého střeva a nezdravému přejídání tučnými jídly. Česká zvěřina dobývá Evropu Až 80 % v ČR ulovené a zpracované zvěřiny míří do zahraničí. Vzhledem k tomu není divu, že součástí české expozice v Berlíně byla i společnost Bidvest,

hlídka přijatých zvířat. Nejprve se posuzuje stav zvěře v kůži a po jeho stažení probíhá znovu kontrola nezávadnosti přijatých kusů. Maso je mraženo šokově na –40 °C, kdy nedochází k poškození svalových vláken. K zákazníkům pak míří zvěřina celoročně ve stálé kvalitě mražená a v lovecké sezoně i chlazená. Největší zájem je o černou zvěř a jelení a srnčí maso. Nejvyšší spotřeba zvěřiny v ČR dosáhla v roce 2008, v průměru 1,1 kg na osobu a rok, následně, zřejmě na základě neustále opakovaných informací o ekonomické krizi, mírně poklesla. Skutečnost, že se tuzemská zvěřina začíná pravidelně objevovat v tuzemských maloobchodních sítích, by ale mohla zájem spotřebitele opět povzbudit.

V zahraničí se tak již děje a není divu, že právě o tento produkt z Česka byl na Grüne Woche velký zájem. Okázalost vystřídala střídmost Jako každým rokem, i letos dávala návštěva veletrhu Grüne Woche mnoha podněty návod k zamyšlení. Letos to bylo o to zajímavější, že haly překypovaly nejen potravinářskými specialitami, ale i svou zelení a květinami dávaly jasně najevo, kam by se měl svět ubírat. Okázalost vystřídala střídmost. Na letošním ročníku se prezentovalo na 1650 vystavovatelů ze 70 zemí, nejvíce od vypuknutí finanční a ekonomické krize v roce 2009. Přes 70 bylo i zahraničních delegací, které se v Berlíně účastnily doprovodných akcí, setkání a diskuzí. Odlišností od českobudějovického agrosalonu Země živitelka lze najít v Berlíně celou řadu. První je už termín. Grüne Woche se koná zpravidla ve třetím lednovém týdnu, tedy v době vegetačního klidu, kdy lidé z venkova mají přece jen více času. Další odlišností je místo konání a způsob uspořádání akce. Ta probíhá v desítkách hal výstaviště přímo v centru Berlína, v teple a pod jednou střechou. Nejmarkantnější rozdíl je pak v zájmu zemědělců i veřejnosti. Ten je totiž enormní a nepodléhá téměř žádným výkyvům, a to ani v časech krize. Zvláště o víkendech míří na výstaviště doslova davy návštěvníků. Letos jich podle odhadů organizátorů mělo být přes 400 000. Obdobně jako Země živitelka je i Grüne Woche pro vystavovatele záležitostí nejen komerční, ale také prezentační. Doprovodné odborné akce a diskuzní fóra však mají evropský i celosvětový rozměr. Eugenie Línková

21

České firmy na Grüne Woche ● Bidvest Czech Republic, s. r. o. (Nowaco)

Výrobce chlazených a mražených potravin a ryb. ● CERIA, s. r. o. Brno

Ceria, s. r. o., je česká rodinná firma s mnohaletými zkušenostmi v oboru zdravé výživy. Vyrábí bílkovinné koncentráty rostlinného původu, obalovací a chuticí směsi, mezi nejznámnější patří Hraška. ● DERER IMPORT GmbH (12/113)

Firma Derer je dovozní firmou českých produktů na německý trh, zejména pro Berlín a okolí či území bývalého východního Německa. Do Německa a dováží zejména pivo, v poslední době z Pivovaru Kout na Šumavě nebo z pivovaru Budějovický Budvar. Firma se účastní řady trhů v Německu, kde nabízí české speciality. ● Chmelařský institut, s. r. o., Žatec

Chmelařský institut, s. r. o., se kromě komplexního výzkumu a vývoje, jež tvoří hlavní náplň činnosti podniku, zabývá i obchodní činností. Mezi nejvýznamnější obchodní aktivity patří výroba a prodej chmelové sadby, výroba a prodej chmele a výroba a prodej biochmele (zatím z přechodného období) ● Chovservis, a. s., HradecKrálové

Firma je zaměřena na šlechtění a inseminaci skotu a prasat. Divize Toro Hlavečník zahrnuje provoz jatek a výrobu masných specialit. Firma je držitelem ocenění Regionální potravina Královehradeckého kraje v kategorii masných výrobků za výrobek Selská paštika Toro. ● Michal Kočař, Ostrava-Poruba

Firma nabízí široký sortiment pařených sýrů, oštěpků a nakládaných sýrových specialit. ● Paradox Steam, s. r. o., Nehvizdy

Prodejce lázeňských oplatek a typické české zmrzliny. ● PMS Přerov, a. s. (pivovary Holba, Litovel, Zubr)

Pivovar Holba, a. s., Hanušovice Nejoblíbenější značka ze sortimentu pivovaru Holba je světlé výčepní pivo. Má neobyčejně lahodnou a bohatou chmelovou vůni, plnou chuť po sladu a jemné doznívání hořkosti. Pivovar je držitelem ocenění regionální potravina Olomouckého kraje za pivo Holba Šerák. Pivovar Litovel, a. s. V současném pivovaru v Litovli se vaří pivo od roku 1893 a pivovar tak navázal na tradici. Královské pivo Litovel, značka piva, kterou se Pivovar Litovel, a. s., prezentuje na tuzemském i zahraničním trhu, má výjimečnou kvalitu, která byla v minulosti i v posledním období několikrát vysoce oceněna odborníky z oboru pivovarnictví na nejprestižnějších výstavách a soutěžích. Pivovar Zubr, a. s., Přerov První písemné údaje o přerovském pivovaru pocházejí z konce 15. století. Pivovar sloužil vrchnosti i měšťanům až do roku 1692, kdy se stal majetkem města. Je skutečností, že pivovar dokázal úspěšně navázat na všechno pozitivní ze staletých tradic přerovského pivovarnictví. Nyní se v Přerově vaří pivo pod značkou Zubr. V průběhu posledních let získalo pivo Zubr řadu prestižních ocenění. ● Plzeňský Prazdroj, a. s., Plzeň

Plzeňský Prazdroj je vedoucí pivovarnickou společností ve střední Evropě. Vykazuje největší výstav v ČR a je největším českým exportérem piva do téměř 50 zemí celého světa.Na českém trhu je Plzeňský Prazdroj se svými značkami Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel na prvním místě v objemu prodeje piva. ● TomአHokr, Štěkeň

Výrobce konopného piva.

Veletrh Grüne Woche obrazem

1

5

2

6

3

7

4

8

1 Rodinná firma Ceria manželů Škvařilových nabízela výrobky zdravé výživy Hraška 2 Firma Bidvest a její zvěřina značky Petron 3 Pavilon hospodářských zvířat 4 Slané biopečivo se špenátem nebo rajským protlakem 5 Firma Michal Kočař z Ostravy nabízela nakládané pařené sýry 6 Španělé představili své jedinečné uzeniny 7 Soutěž pro návštěvníky – víte, co patří do nálevu na okurky? 8 O české konopné pivo byl velký zájem 10x foto Eugenie Línková

22

Výstavy a veletrhy

18. března 2014

Pozvánka na mezidárodní veletrh zemědělské techniky Techagro Výstaviště Brno, 30. března až 3. dubna 2014

Opět se bude soutěžit o Grand Prix Největší agrární událost letošního roku, Mezinárodní veletrhy Techagro, Animal Vetex, Silva Regina a Biomass, bude slavnostně zahájena již 30. března. Až do 3. dubna bude brněnské výstaviště plné nejen špičkových zemědělských strojů a zařízení, ale také lesní techniky, přehlídkou myslivosti, technologií pro živočišnou výrobu a technologií pro energetické využití obnovitelných zdrojů.

S

oučástí oficiálního zahájení bude již tradičně slavnostní ceremoniál – předávání ocenění Grand Prix pro nejlepší exponáty veletrhu. V roce 2012 bylo do soutěže přihlášeno více než sto produktů a pořadatelé očekávají obdobný zájem také letos. „V roce 2012 bylo předáno devět ocenění a navíc jedno mimořádné,“ uvedl ředitel projektu Jan Kuběna. „Všechny firmy, které obdržely tuto cenu, budou vystavovat také letos,“ dodal. Soutěž Grand Prix je určena pro špičkové exponáty a její udělení je spojené hned s několika zajímavými benefity. V prvé řadě jde o viditelné označení nominovaných a oceněných exponátů přímo v expozici, takže je možné využít tento úspěch od

3x foto archiv Techagro

prvního dne veletrhu. Okamžitě po ocenění se informace objeví také na webových stránkách Techagra a také v tištěných titulech mediálního partnera, vydavatelství Profi Press. Ocenění Grand Prix si za dobu své existence vybojovalo nemalou prestiž, takže představuje pro oceněné firmy účinný obchodní argument. Proti roku 2012 došlo na základě podnětů od vystavovatelů a následné dohodě v rámci výstavního výboru agrárních veletrhů k několika úpravám ve stanovách soutěže – hodnotitelská komise byla posílena o více zahraničních odborníků, byla obměněna třetina stávajících členů komise, předvedení exponátu na expozici bude vyžadováno pouze ve sporných případech a termín instalace se rozšiřuje na dva dny. V přihlášce je pak doplněn další bod: specifikace předností ve srovnání s konkurencí. Nejdůležitější informace pro přihlašovatele je však uzávěrka přihlášek

do soutěže, která je stanovena na 28. února. Animal Vetex nabídne moderní technologie pro chov Návštěvníci uvidí nejen zemědělské stroje, ale také technologie pro chov hospodářských zvířat a výstavu živých zvířat v rámci výstavy Animal Vetex, která se bude zabývat problematikou živočišné výroby a veterinární péče. Budou se zde prezentovat dodavatelé technologií pro chov, krmiv, krmných směsí, minerálních, vitaminových a energetických doplňků, veterinárních přípravků, reprodukční techniky a dalšího vybavení pro živočišnou výrobu. Firma Alltechnology CZ představí na výstavě Animal Vetex tzv. Mycotoxin management. Jde o komplexní program, který řeší problematiku mykotoxinů v krmivech nepříznivě ovlivňujících zdraví zvířat a ekonomiku chovu. Problém posuzuje jako celek, od analýzy rizik a častého

monitoringu vstupních surovin a TMR po nasazení širokospektrálního vyvažovače mykotoxinů Mycosorb A+, který firma také nabízí. Společnost Mikrop Čebín, a. s., se v Brně zaměří na prezentaci mléčných krmných směsí pro telata Telmilk. Obsahují vysoký podíl mléčných surovin i mléčného proteinu. Jsou vyráběny z kvalitních koncentrátů a české sušené syrovátky na samostatné, nově vybudované speciální technologii, která se společně s robotizovanou balicí linkou řadí mezi nejmodernější výrobní závody ve střední Evropě. Jedním z vystavovatelů bude také společnost NTG AGRI, kterou najdete v pavilonu G2. Ve své expozici nabídne poradenský servis pro farmáře zaměřený na management farem, ekonomiku chovu a výživu, zejména skotu. Po nalezení systémového řešení chodu farmy je možné využít produktové báze společnosti, které je spojena s výživou skotu a prasat.

Plánek brněnského výstaviště v době konání veletrhu Techagro Silva Regina – unikátní akce pro milovníky lesů Veletrh Silva Regina nabídne kromě tradiční lesnické techniky, loveckých potřeb a oblečení také bohatý doprovodný program zaměřený především na myslivost a lov. Myslivecká část výstavy je umístěna v pavilonu Z, lesnické technologie budou umístěny na volných plochách v jeho okolí. Představí se prakticky veškerá těžební technika, návštěvníci se mohou těšit i na praktické ukázky. Po celou dobu veletrhu budou v pravidelných cyklech předváděny stroje v chodu, každá ukázka bude doplněna krátkou prezentací nebo přednáškou. Dřevorubecký doprovodný program obsahuje výstavu historických motorových pil, na kterých lze sledovat vývoj konstrukce tohoto základního dřevorubeckého nástroje. Na veletrhu bude také postaven lovecký posed pomocí akumulátorové motorové pily – posed postaví tři

osoby během dvou dnů. Návštěvníci uvidí také hody sekerou na terč a dřevosochání. Každý si může zafandit při sledování dřevorubeckých sportů. Silva Reginy se účastní také instituce, například Ministerstvo zemědělství ČR, Lesy ČR a vysoké školy. Tento veletrh je kompletním představením lesnického sektoru a myslivosti v ČR. Srdcem Silva Reginy bude myslivecká část pavilonu Z. Velkou část této haly zaberou prodejci a vystavovatelé všech druhů mysliveckých a loveckých potřeb a věcí pro pobyt v přírodě, včetně zbraní. V „zetce“ bude stát i lovecký srub a především pódium, na kterém bude probíhat program s mysliveckou tématikou a zajímavými hosty. Jako v minulých ročnících bude instalována výstava trofejí, na galerii pavilonu Z bude možnost posedět v kinosále u filmů se zaměřením na lov. Více než padesát firem na veletrhu Biomass Veletrh Biomass prezentuje možnosti využívání biomasy z polí, luk, lesů i stájí, což pro zemědělce a lesníky představuje logickou nástavbu na jejich každodenní činnost a také další pracovní příležitost. Výhodou výstavy je propojení výstavních expozic s odborným konferenčním programem a s předváděním praktických ukázek výroby štěpky a palivového dřeva ve společných venkovních prostorách. „Pro letošní rok jsme připravili ještě více ukázek, než tomu bylo v roce 2012,“ potvrzuje Stanislav Václavek, odborník na biomasu a ředitel firmy Dřevoprodukt SV. „Firem, které se programu zúčastní, bude minimálně deset a jde o přední světové výrobce štěpkovačů, drtičů a techniky na nakládku a třídění sypkého dřevěného materiálu. Pro zájemce o nákup některé z těchto technologií to bude místo s vysokou koncentrací zástupců hlavních značek. Laická veřejnost vůbec netuší, že tak ří-

kajíc něco takového vyrábí něco na topení. A to něco takového je například štěpkovač, který umí vyrobit něco na topení v množství 24 tun za hodinu. A něco na topení je štěpka – nejlacinější palivo na trhu. Je skvělé, že na veletrhu návštěvníci uvidí, co běžně nepotkají,“ dodává Václavek. Hlavní přednášky budou probíhat zejména od pondělí do středy, nosnými tématy jsou pro tento ročník Využívání energie dřevní hmoty, Bioplyn, Biogenní motorová paliva, Koloběh hmoty, živin a energie a měla by se prezentovat zejména nová a aktuální témata. Cílem přednášek je posunout informace o biomase mezi lidi dál. „Jako příklad osvěty je informace ke štěpce. Lidé žijí v představě, že ten, kdo topí štěpkou, potřebuje hromady štěpky a tady již vzniká negativní bariéra. Když se však dozví, že např. na kotel 70 KW potřebuje na sezonu 30 tun štěpky, tak je překvapen, o jak malé množství jde a tento objem si již umí představit – v surovém, nenaštěpkovaném dřevu je to jeden až dva kamiony,“ dodává Václavek. Přijeďte se podívat zdarma! Letos jsme opět připravili nabídku vstupného zdarma pro organizované zájezdy návštěvníků. Při hromadné návštěvě veletrhu v počtu 15 a více osob poskytneme všem účastníkům volnou vstupenku. Tu obdrží každý účastník vašeho zájezdu proti vyplněné registrační kartě na jakékoliv pokladně před vstupem na výstaviště. Odbornou garanci programu letošních veletrů poskytuje Ministerstvo zemědělství ČR, Výzkumný ústav zemědělské techniky, Mendlova univerzita v Brně, společnosti Agrointeg, s. r. o., a Dřevo-produkt SV, spol. s r. o. Veletrh spolupracuje také se sdružením CZ Biom, a. s.,klastrem Česká peleta. Více na webu www.bvv.cz/techagro/

18. března 2014

Výstavy a veletrhy

23

Hvězdy českých stájí míří do Brna s pojistkou Všehochuť hospodářských zvířat, špičkové kusy i netradiční plemena, to je přehlídka živočišné produkce nejen pro chovatele a odbornou veřejnost, ale i pro běžné návštěvníky, která se již tradičně každým rokem koná v Brně pod názvev Techagro.

B

rněnské výstaviště střídavě vítá návštěvníky Národní výstavy hospodářských zvířat a Mezinárodního veletrhu zemědělské techniky Techagro, který se koná právě v těchto dnech.

Alena Stiborová

Chvílím, kdy zvířecí hvězdy trůní ve svých výstavních boxech a spokojeně se nechávají obdivovat návštěvníky, však předchází náročná příprava. Výstavní plocha se mění v rozlehlou stáj se vším technickým vybavením. Začíná se poklád-

INZERCE

kou protiskluzového povrchu z recyklovatelných plastů a instalací technologií podle specifických požadavků jednotlivých zvířat. Vše dle zásad welfare. Středobodem se v průběhu výstav stává předvadiště. Samotná aréna musí splňovat přísné bezpečnostní parametry a zvířata se i zde musí cítit co možná nejlépe. Zároveň nesmí být ochuzeni ani diváci. Ještě zdlouhavější přípravu však absolvují samotná zvířata a jejich chovatelé. Celý proces začíná už na farmě, kdy se zvíře učí správně chodit a bylo tak snáze ovladatelné. Následuje první stříhání a úprava paznehtů. Samozřejmostí je dobrý zdravotní stav potvrzený veterinárním lékařem. Teprve poté se může zvíře vydat na cestu. Přípravy vrcholí den před výstavou. Na scénu vstupují tzv. frizéři, jejichž práce se dá přirovnat k umění vizážistů. Stříhání, vyčesávání, dobarvování, pudrování, lakování, olejování, to vše jsou slova, která nemusejí vždy

z oblasti šlechtění hospodářských zvířat, jejíž tým expozici zvířat organizačně i technicky, ve spolupráci s příslušnými svazy chovatelů, již řadu let profesionálně zajišťuje. Česká pojišťovna je na veletrhu Techagro nejen pojistitelem, ale také tradičním vystavovatelem. Díky svému dlouholetému působení v oblasti zemědělského pojištění má našim zemědělcům co nabídnout. Veletrh je místem nových informací, poradenství, důležitých jednání, ale také setkání. Přijměte tedy pozvání do našeho stánku v pavilonu A1. Těšíme se na vaši návštěvu. Alena Stiborová, zemědělské pojištění, Česká pojišťovna, a. s. Expozice České pojišťovny

znít jen z kosmetických salónů. Výsledek je dokonalý. To je však jen třešnička na velkém dortu dlouhodobé práce a nekonečné péče chovatelů. Zvířata míří do Brna z celé republiky a vzhledem k větším vzdálenostem musí přepravu zabezpečovat k tomu určení a zkušení dopravci. V minulém roce tak na Národní výstavu hospodářských zvířat dorazilo více než 700 kusů zvířat ve zhruba třiceti plně naložených kami-

onech. V letošním roce je to zhruba o třetinu méně. Počínaje vyložením zvířat v Brně nastupuje svou roli také Česká pojišťovna, a. s. Veškerá zvířata jsou po celou dobu trvání výstavy plně pojištěna, a to od nákaz, infekčních onemocnění přes otravy a živelná rizika až po případné úrazy apod. Tuto službu chovatelům zajišťuje dlouhodobá spolupráce mezi Českou pojišťovnou a společností Genoservis, a. s., známou především

Kus pojištěný u České pojišťovny

24

Biotechnologie

18. března 2014

Martin Kubů: Agrofert vydá vlastní tankovací karty na čerpání pohonných hmot V poslední době proběhlo v EU mnoho diskuzí ohledně budoucnosti biopaliv. Pokusy Evropského parlamentu a Evropské Rady sice nastínily pozitivní trend k podpoře biopaliv s vysokou mírou udržitelnosti, ale prakticky žádné rozhodnutí nepadlo. Pokud někdo očekával redukci podílu biopaliv na trhu v EU nebo jejich omezení, k ničemu takovému nedošlo a v dohledné době asi ani nedojde. EU jakkoli nezpochybnila 10% objem biopaliv, který má být užit v dopravě osob a nákladů v oblasti transportu v roce 2020. A to je klíčový závěr. Jak situaci hodnotí Ing. Martin Kubů, ředitel divize PHM a biopaliva a OZE ze skupiny Agrofert? Vloni jsme mohli sledovat určité legislativní iniciativy orgánů EU. Co bylo jejich hlavním předmětem? Snahy EU, potom DG ENVI a některých jeho představitelů směřovaly do třech klíčových oblastí. Za prvé omezit podíl biopaliv I. generace, tj. těch, které známe dnes z trhu, za druhé povzbudit zájem a ochotu k investicím do biopaliv dalších generací a současně se nějak vypořádat s implementací tzv. faktoru ILUC (Indirect Land Use Change – faktor nepřímých změn v užití půdy), což je teoreticky velmi náročná kalkulace, která bohužel postrádá dosud dostatek vědeckých ověření. Co se týče prvního cíle, původní snaha omezit biopaliva I. generace na 5 % e.o. z celkové kvóty 10 %, se nesetkala s pochopením, a tak poslední kompromisní návrhy se pohybovaly na úrovni 7–8 %, což i nadále dává prostor pro jejich udržení a perspektivy. Podpora dalších generací zatím sklouzává stále jen k administrativním nástrojům, zejména k tzv. dvojzápočtu a nově navrhovaného i „čtyřzápočtu“. Cesta je to ale sporná a přinese spíše komplikace trhu i riziko investorům, kteří se budou obávat jeho korekce v budoucnu. Není se co divit, stálost uvažování EU je v těchto oborech nesrovnatelně nižší než v jiných ekonomikách, a tak se asi masivních investičních projektů jen tak nedočkáme. Navíc, do této problematiky vstupuje otázka definice surovin pro další generace, a to je kapitola sama pro sebe. Problematika ILUC se tedy do obecné legislativy nakonec (správně) nedostala a uvidíme,

Fermentace

jak se tato dosud spíše akademická disciplína nakonec vyvine. Jedno je ale jisté. Volební období současného EP kočí letos v polovině roku a protože se tuto problematiku nepochybně nepodaří uzavřít, své si k tomu řeknou i noví poslanci, kteří problematiku mohou uchopit odlišně. Novou jistotu tyto diskuze viditelně nepřinesly, na konečné verdikty si budeme muset počkat. Zmínil jste problematiku surovin a jejich definice. Jak tomu rozumět? Snahou legislativních autorit EU i některých ekologických institucí je podporou dalších generací biopaliv „vyřešit“ používání surovin, které mohou mít i užití v potravinách. Tato snaha vypadá na první pohled kladně, ale má řadu trhlin. Pokud posuzujeme dostupnost základních komodit pro výživu, platí, že existuje zejména regionální nerovnovážnost, zjednodušeně v duchu bohatého severu a chudého jihu. A je zřejmé, že jejich omezení např. v EU jejich dostupnost v jiných částech planety samozřejmě nepřinese. Jen z pohledu ČR, kde je k dispozici volný zhruba jeden milion ha půdy při dodržení potravinové soběstačnosti klade velký otazník nad tuto problematiku. Stejně tak snaha EU o využití odpadů a druhotných surovin je sice společensky atraktivní, ale reálné důsledky povedou k pravému opaku. Ostatně tato fakta se již dnes najdou na trhu. Výborným příkladem je např. vývoj ceny odpadních olejů a tuků – cena těchto odpadů s certifikátem udržitelnosti roste nad cenu běžných olejů a tuků na trhu, takže zá-

kladním rozdílem je právě cena toho certifikátu. Takže se asi místo omezení užití půdy dožijeme dne, kdy k žádné změně nedojde, jen leckdo bude místo komodity vyrábět „odpad“. Jak to bude dopadat na Českou republiku a místní zemědělství a prvovýrobu? To je správná a klíčová otázka. Hrozí totiž, že místo efektivní výroby v konkurenceschopných zemích s přirozenými přírodními předpoklady pro tuto výrobu bude tato nahrazena spekulativními dovozy, často i ze zemí mimo EU. Pokud to má být smysluplná politika, ptejme se, co a komu to fakticky přinese. Dobrým a efektivním zemědělcům nepochybně nic pozitivního. Zařízení lihovaru

„upotřebený“ sojový olej z Argentiny nebo směs olejů z Indonésie s certifikátem rádoby vysoké udržitelnosti. Už jen přeprava na takovou vzdálenost tomu logiku jednoznačně upírá.

Ing. Martin Kubů

Umožní to spíše jen spekulace a podvody a různé machinace se zcela zaměnitelnými produkty, který jeden bude „ten správný“ a ten druhý nikoli. Je z toho myslím dostatečně zřejmé, že k žádné zásadní přeměně v užití půdního fondu nedojde. Jen do řetězu přidané hodnoty, jak ho známe dnes, vstoupí „certifikát“, tj. dokument, který někdo vydá někomu. Kdo a komu a za jakých podmínek, bylo mimo jiné předmětem asi poloviny pozměňovacích návrhů v rámci projednávání této problematiky v EP v roce 2013, takže je vidět, že i na úrovni EU se tato hrozba ukazuje jako významná. A tak nám hrozí jako efektivní a konkurenceschopné zemi, že se podmínky evropské legislativy budou naplňovat produkty pocházejícími

Výroba oleje – extraktor

z dovozu z okolních států, v horším případě i ze zemí mimo EU. A tak marně zaháním temné myšlenky na osud naší soběstačnosti ve vepřovém, v mléce, v zelenině a ovoci. Asi nikdo nepochybuje, že to umíme, jen se to nějak nepodařilo. Trochu mám obavu, aby se to neopakovalo. Je třeba vidět, že to bude problém zejména pro zemědělství. Výrobce biopaliva, pokud mu nic jiného nezbude, bude muset dovážet suroviny takové, které budou mít charakter odpadu, protože v ČR jich nikdy dost nebude – tedy těch opravdových, nikoli za odpad se vydávajících. Ale pro producenty může nastat situace, že byť dokáže efektivně vypěstovat výborné suroviny v bezprostředním svém okolí, bude přihlížet tomu, jak do závodů jezdí

K čemu vlastně tedy tento sektor směřuje? Trh se bude posouvat k redukci srozumitelnosti a transparentnosti a naopak k rostoucí míře dirigizmu a byrokracie. O konkurenceschopnosti nebudou rozhodovat výkony např. lokálního zemědělství a přirozené přírodní podmínky nebo dovednosti, ale „certifikáty“. I proto jsem skeptický s ohledem na budoucí ochotu investorů ke vstupu na tento trh. Je třeba si uvědomit, že současná legislativa EU má platnost do konce roku 2020. Co bude potom, je záhadou, i když začínají být slyšet nesmělé pokusy o definici podmínek i po roce 2020. Pokud by tak chtěl letos někdo investovat, bude minimálně jeden rok zařizovat povolení a souhlasy místních orgánů, dva roky stavět provoz, připusťme jeden rok uvádět do provozu jednotku s cílem dosažení maximální výkonnosti... a už jsme někde v polovině roku 2018. A bude mít méně než dva roky na to, aby se investice splatila. Tento fakt tak pravděpodobně přinese buď nulovou investiční aktivitu, nebo tlak na velké podpory z veřejných zdrojů. O tom, že by se něco takového mohlo uskutečnit v ČR, lze důvodně pochybovat. Jaký je tedy vývoj na trhu v ČR v obou základních biopalivech, tj. metylesteru a bioetanolu? Lze říci, že zatím setrvalý, ale čekají ho významné změny směrem k většímu uplatnění právě díky rostoucím požadavkům na redukci uhlíkové stopy u ropných motorových paliv. Zatím co pro obě biopaliva platí po něko-

lik let nezměněný podíl vyjádřený v procentech (4,1 % pro bioetanol a 6,0 % pro metyestery) evropská legislativa vidí cílový stav jinak a definuje jej v jednotkách energetického obsahu (e.o.). Hlavní změnou, která nás čeká stejně jako okolní státy, je povinnost redukovat uhlíkovou stopu ve fosilních pohonných hmotách. Najednou se totiž ukazuje, že původně senzitivní limity pro podíl biopaliv jakoby ztrácely na významu. Je to dáno tím, že pro dosažení redukce uhlíkové stopy pohonných hmot se budou výrobci sami od sebe snažit uplatnit podstatně více biopaliv, než si možná doposud připouštěli. Co bude povinnost redukce uhlíkové stopy v praxi znamenat pro motoristy, pro životní prostředí a pro subjekty na trhu? Jde o změnu, která zasáhne fakticky každého v distribučním řetězci od zpracovatele ropy, po distributora až k zákazníkovi. Výrobce bude muset zajistit redukci uhlíkové stopy v motorovém palivu. Distributor a prodejce, tj. např. čerpací stanice, bude muset být tuto úsporu schopna doložit a prokázat. A zákazník bude mít právo se na tento fakt dotázat. Tato změna tak přinese nemalé náklady do logistiky, jelikož fakticky každý litr pohonné látky bude muset míst svůj „průkaz“, kterým se bude schopen prokázat dozorujícím orgánům nebo spotřebiteli. Administrativa to bude značná a v dnešní době, kdy se tomuto sektoru v ČR zrovna moc nedaří, to bude další obchodní komplikace. A že to bude svádět k jednání mimo regule, o tom není pochyb. Co je nového v oblasti zelené energie a pohonných hmot ve skupině Agrofert? V roce 2013 jsme spustili rozsáhlý projekt reorganizace seg-

18. března 2014

mentu obchodu s motorovými palivy a provozem čerpacích stanic. Dokončili jsme akvizici společnosti Agropodnik Domažlice, a. s., kde provozujeme velký daňový sklad PHM. Současně jsme do této firmy postupně sloučili činnosti firmy AGF Energy, a. s., která má v kompetenci velkoobchod s PHM, a do třetice jsme do této firmy postupně sloučili veřejné čerpací stanice pohonných hmot, které jsme doposud provozovali individuálně s omezenou možností využití synergií. V roce 2014 tak budeme v této firmě provozovat síť kolem dvaceti veřejných čerpacích stanic. Hlavní projekt nás však čeká právě letos – v polovině roku plánujeme spustit projekt vlastní tankovací karty, pravděpodobně ve spolupráci s některým z vedoucích subjektů na trhu. Základní myšlenou projektu je motto Jedna karta, dvě sítě – touto kartou bude možné hradit nejen PHM na pumpách spolupracující firmy nebo na jeho akceptačních místech, ale i na našich vlastních. Tím dojde z získání jednoho univerzálního transakčního nástroje, který umožní přehledné, efektivní a celorepublikové čerpání paliv.

INZERCE

Biotechnologie

Komu budete nové karty nabízet? Co od karet může očekávat firma a co fyzická osoba? Nezastavíme se jen u interního užití, kartu budeme nabízet i našim obchodním partnerům, připravujeme spuštění projektu i pro zaměstnance skupiny. S ohledem na počet zaměstnanců v našich firmách se to jeví jako dobrá příležitost pro poskytnutí nových služeb našim zaměstnancům a kolegům, a bude to určitě lákavé i pro případného obchodního partnera, kterého pro projekt zvolíme. Zájemcům se tak dostane do ruky nástroj, kterým si zajistí platbu za zvýhodněných podmínek na našich pumpách i v síti veřejných pump v ČR. Dostane do ruky jedno vyúčtování na jednom papíru nebo elektronické, možnost elektronického přenosu dat do účetnictví, možnost takto hradit i další služby spojené s provozem parku dopravní techniky. Dáte síť čerpacích stanic skupiny Agrofert do jednotného vzhledu? Zatím o tomto v prvním kroku neuvažujeme, potenciál vidíme spíše v unifikaci správy, provozu, dodavatelských vztahů a sortimentu. Chceme se spíše zaměřit na portfolio produktů dostup-

ných v naší síti, kde bychom chtěli myslet na produkty jednak skupinových výrobců potravin, jednak dobrých domácích producentů zboží a služeb. Trh čerpacích stanic je vysoce konkurenční, v ČR je jich v rámci trhu střední a východní Evropy na počet obyvatel nejvíce. Tím je ale trh relativně unifikovaný a tak zvažujeme určité odlišení sortimentem např. právě v shopu. Co říkáte na současné diskuze ohledně budoucnosti bioplynu v ČR, kdy se uvažuje o omezeném obnovení možnosti nové výstavby ? Bioplyn je sektor obnovitelné energie, o kterém jako o jediném napříč Evropou snad vyjma hydroenergii nikdo nepochybuje. Jen v ČR je opakovaným předmětem sporů a střetů. Přitom na jeho podporu je vynakládán relativně jeden z nejmenších tzv. zelených bonusů. Historicky se pro FV elektrárny poskytoval bonus přes 12 Kč, pro bioplynovou stanici mezi 3 a 4 Kč. Ale i toto srovnání dále ještě bledne při úvaze, že bioplynka nabízí využití komunálních odpadů nebo odpadů z živočišné výroby, které by jinak bylo nutné likvidovat za nemalých nákladů nebo skládkovat. Všichni upřímně kritizují

Výroba metylesterů

skládkování, spalovny, ale když se objeví snaha směrem k alternativě, tak to taky není dobře. Co je tedy potom dobře? Navíc bioplynka zaměstná naše občany při výstavbě. Málokdo ví, že větší část bioplynky je vlastě stavba, kterou obvykle provádějí lokální, středně velké a malé stavební firmy. Potom průběžně zaměstná lidi v provozu, údržbě a správě. Je spočítáno, že tak koruna vynaložená na podporu v rámci zeleného bonusu na výkup elektrické energie se státu prakticky vrátí na jiných výno-

5x foto archiv firmy

sech státního rozpočtu, zaměstnanosti na venkově apod. Byla by škoda, kdyby k omezenému, limitovanému růstu nových projektů, důsledně vázaných na odpady, nedošlo. Jaký očekáváte počet možných nových staveb BPS? Dnes je v ČR trh prakticky vyčerpán, nachází se zde přes 400 instalací. BPS je závislá na surovinách, a tak potenciál zejména v zemědělství je již omezen, mimo jiné díky poklesu živočišné výroby. Abych předešel disku-

25

zím na téma našeho střetu zájmů, máme v ČR celkem osm stanic, z nichž dvě jsme koupili v rámci akvizic zemědělské prvovýroby. Naše pozice je tak na trhu zcela marginální a nepochybně i zůstane. Máme tvrdá kritéria na nové projekty co se týče dostupnosti surovin, dostupné půdy atd., takže v současnosti můžeme interně uvažovat maximálně o jednom nebo dvou projektech. Asi si někdo těžko dokáže představit, že bychom kvůli jednomu projektu prosazovali nějakou speciální legislativu. Při současném znění návrhu, kdy 80 % surovin musí pocházet z odpadů, vidím šanci spíše v segmentu biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Celkový počet instalací odhaduji na něco mezi deseti a dvaceti projekty. Při současném omezení na 550 kW instalovaného výkonu, což je další pojistka proti inflačnímu růstu výroby a tudíž výdajům na zelený bonus, by to nemělo být podstatné s ohledem na celkový objem prostředků vynakládaných na OZE ve srovnání s benefity, které přinesou např. tam, kde došlo ke znovuobnovení živočišné výroby nebo v případě efektivních komunálních projektů. Eugernie Línková

26

Rozhovor

18. března 2014

Milan Malena: Veterináři úspěšně brání importu nákaz i falšování potravin Ochranu chovů hospodářských zvířat před nákazami, a tím i ochranu veřejného zdraví obyvatelstva, důsledně naplňujeme. Tak to alespoň v rozhovoru tvrdí ústřední ředitel Státní veterinární správy doc. MVDr. Milan Malena, Ph.D. Jak hodnotíte uplynulý rok 2013 a jak se Státní veterinární správě (SVS) dařilo plnit svou roli orgánu, který má vykonávat dozor nad zdravím zvířat, nad tím, aby nebyla týrána, nad zdravotní nezávadností potravin živočišného původu, nad ochranou území ČR před možným zavlečením nebezpečných nákaz nebo jejich nositelů, a tím i nepřímo za ochranu veřejného zdraví občanů? I v loňském roce se nám dařilo plnit jeden ze stěžejních úkolů, kterým je ochrana státního úze-

Ústřední ředitel SVS doc. MVDr. Milan Malena, Ph.D.

mí před zavlečením nebezpečných nákaz zvířat. Věříme, že se nám tak bude dařit i v letošním roce. Mohu také vyjádřit uspokojení, že všechny vzniklé problémy jsme vždy vyřešili, aniž by byla přijata ze strany EU vůči Česku jakákoli omezení. Ale k loňskému roku musím zdůraznit událost, o níž se v médiích hodně referovalo. Byla to známá aféra s koňským masem, která vypukla před několika měsíci v řadě zemí EU. Šlo o to, že výrobci a prodejci místo proklamovaného hovězího masa jej nahradili koňským masem, které je sice zdravotně nezávadné, ale v rámci jeho prodeje jde o cenově levnější maso. Výsledkem je, že tito prodejci získali vyšší zisk na úkor spotřebitelů, kteří byli takto ošizeni. Stejný problém, i když v jiném provedení, jsme zjistili i u nás. Také naši pracovníci odhalili nedeklarovaný obsah koňského masa, které bylo použito místo hovězího. Dokonce se nám podařilo přispět k odkrytí jedné větve falšovate-

lů. Jde o známou aféru nedeklarované koňské DNA ve švédských masových kuličkách, které se prodávaly v restauracích v jednom ze zahraničních obchodních řetězců. Abych byl ve výčtu těchto událostí úplný, tak kromě tohoto jsme se zabývali i výskytem výrobku Hovězí burger z Polska a Lasagne bolognesse od lucemburského vývozce. Největší problémy byly zjištěny ve Zlínském kraji, kde byla uložena nejvyšší pokuta, přes dva miliony korun. Celková výše pokut dosáhla zhruba čtyř milionů korun. Na tomto úseku činnosti SVS se vám dařilo, což je dobře. A jak to vidíte s ochranou hospodářských zvířat před nákazami? Je to obdobné jako u předchozí otázky. V rámci našeho členství v EU se našich chovatelů zvířat týká i problém ochrany jejich chovů před nebezpečnými nákazami v okolních zemích, na což jsme přirozeně naši veřejnost upozorňovali. Přirozeně, že se tento problém týká i domácích mazlíčků. To nesmíme vynechat. Proč o tom hovořím? Protože šlo zejména o vzteklinu, a to především v souvislosti s možným dovozem psů. Tato nákaza, které je ČR prostá od roku 2002, se stále vyskytuje v Polsku, na Slovensku, hlášeny jsou výskyty i z Maďarska, Rumunska, Chorvatska, Turecka, severní Afriky i z jiných zemí. Pokud jde o hospodářská zvířata, což určitě zajímá vaše čtenáře, na lehkou váhu nelze brát ani leukózu skotu, slintavku a kulhavku, africký mor prasat a celou řadu dalších nákaz. Mor malých přežvýkavců (ovcí) byl hlášen z Řecka a Bulharska, leukóza skotu z Polska, infekční anémie koní opakovaně z Rumunska, TBC skotu z Francie, západonilská horečka skotu ze Španělska. Například na sklonku roku byla zaznamenána v Nizozemsku, Portugalsku a v Německu byla nízce patogenní ptačí chřipka. Jak si v tomto směru stojíme u nás? To, že v České republice nemáme s celou řadou nákaz problém, ale není samo sebou. Státní veterinární správa sleduje nákazovou situaci v okolních zemích a na případná hrozící rizika upozorňuje jak jednotlivé krajské veterinární správy, chovatelské svazy a chovatele, tak i veřejnost. Proto je na místě opatrnost, a to nejen při cestová-

Ilustrační foto Zub

ní. I u nás musejí mít chovatelé oči otevřené a každý podezřelý úhyn domácích i volně žijících zvířat musejí hlásit místně příslušné Krajské veterinární správě. Nejen proto, že jim to ukládá legislativa, ale především proto, že včasné zjištění nákazy je důležité pro zabránění jejího dalšího šíření a pro úspěšné zdolání. Našim chovatelům jsme opět připomínali, že od 1. ledna 2012 platí maximální limit přípustného obsahu polychlorovaných bifenylů (PCB) 40 nanogramů na gram tuku pro maso prasat, skotu a ovcí, drůbeže, ale i pro mléko a mléčné výrobky a vejce (nařízení Komise (EU) č. 1259/2011). Jde o snížení z původního evropského maximálního limitu 200 nanogramů na gram tuku, což zna-

menalo v ojedinělých případech překročení limitu tam, kde nebyly odstraněny staré nátěry používané před rokem 1986. V roce 2012 jsme odhalili tři farmy, v roce 2013 čtyři, kde byl nadlimitní obsah PCB v mase hospodářských zvířat. Je tedy na místě opět toto riziko chovatelům připomenout. Nemůže být v Česku určitým problémem i Aujeszkyho choroba prasat? V chovech domácích prasat u nás se s ní nesetkáváme díky ozdravovacímu programu, kte-

rý byl ukončen už v bývalém Československu v roce 1987. Od roku 1988 jsme podle kritérií Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) považováni za zemi této choroby prostou, a při vstupu ČR do EU tento statut v roce 2004 potvrdila i Evropská komise přiznáním dodatečných garancí země úředně prosté Aujeszkyho choroby v chovech prasat. Ovšem nelze zapomínat, že rezervoárem viru jsou prasata divoká, která jsou k viru vnímavá a jsou zdrojem infekce pro ostatní druhy zvířat, u kterých onemocnění vždy končí smrtí. Jde především o skot, ovce, kozy, psy, kočky a kožešinová zvířata. Člověk není k infekci vnímavý. Proto jsme již několikrát upozorňovali majitele psů, aby se s nimi v přírodě pohybovali po cestách a na vodítku, aby předešli možnému kontaktu s divokými prasaty. Opatrnost platí zejména pro lovecké psy. Když je řeč o prasatech, jistě stojí za zmínku velký úspěch, kdy japonské ministerstvo zemědělství zařadilo 6. prosince 2013 Českou republiku do seznamu zemí, které smějí do Japonska dovážet vepřové maso. Je to výsledek několikaletého koordinovaného úsilí Státní veterinární správy a Ministerstva zemědělství ČR. Získat toto

Ukázka aplikace Veterinární mapa pro mobilní telefony s operačním systémem Android

povolení znamená, že se českým firmám otevírá další trh a že není malý, o tom svědčí fakt, že Japonsko dováží ročně okolo 800 000 tun vepřového masa. Naším cílem je tedy dozorovat zdravotní nezávadnost produkce domácí i cizí, ale kromě toho též napomáhat při uplatňování domácí produkce na zahraničních trzích. A co lze očekávat v průběhu letošního roku? Věřím, že i letošní rok bude z pohledu veterinárního tak úspěšný, jako byl ten loňský. Na závěr bilancování si dovoluji popřát všem čtenářům, kolegyním a kolegům ve státní správě i v soukromé sféře a samozřejmě i chovatelům nejen dobré zdraví, abychom se mohli s podobným uspokojením podívat na konci roku zpět. Snad lze dodat, že zájem o informace ze Státní veterinární správy je opravdu velký, o čemž svědčí například i to, že od konce listopadu 2013, kdy jsme zájemcům umožnili získávat přímo informace o aktuální nákazové situaci, si tuto aplikaci stáhlo do mobilních telefonů několik set zájemců. A o výsledky veterinárních kontrol, které jsou zobrazovány velmi přehledně, na mapách na stránkách www.svscr.cz se od května loňského roku zajímá více než 10 000 lidí měsíčně. Dále lze uvést, že zájemci o činnost státního veterinárního dozoru mohou nyní komunikovat se Státní veterinární správou i prostřednictvím facebooku. Odkaz lze najít na našem webu. Miroslav Svoboda

18. března 2014

Inzerce

MACH DRŮBEŽ a. s. dodává jednodenní kuřata masných hybridů Cobb 500 a Ross 308. Kuřata líhne v Litomyšli a Slovenských Budmericích, roční kapacita je 160 000 000 jednodenních kuřat. Líhně jsou vybaveny technologiemi od špičkových firem Chickmaster a PeterSime. Potřebu násadových vajec má zajištěnu z vlastních rozmnožovacích chovů s kapacitou 1 600 000 kusů, pro které má vlastní odchovny kuřic s kapacitou 1 900 000 kusů. Výroba násadových vajec představuje 250 000 000 kusů ročně. Rozvoz jednodenních kuřat se provádí vlastními specializovanými klimatizovanými přepravníky o kapacitě až 180 000 kusů jednodenních kuřat do vzdálenosti až 1200 km. Společnost je vlastníkem certifikátů kvality ISO 9001.2000 – certifikát managementu a ISO 14001.2004 – certifikát environmentalního managementu.

MACH DRŮBEŽ a. s. ● Partyzánská 322 ● 570 01 Litomyšl tel.: +420 461 616 111 ● fax: +420 461 616 121 ● e-mail: [email protected]

www.mach.lit.cz

27

28

Zelinářské dny

18. března 2014

Zelináři se sešli ve Skalském dvoře Ve dnech 27. a 28. ledna se v hotelu Skalský dvůr u Bystřice nad Pernštejnem sešli zelináři z celé České republiky. Konaly se tady totiž již tradiční Zelinářské dny.

Z

elinářské dny zahájil Ing. Zdeněk Moc, který přítomné pozdravil a předal slovo předsedovi Zelinářské unie Čech a Moravy Ing. Jaroslavu Zemanovi. Ten ve své prezentaci zhodnotil pěstitelskou sezonu 2013, která byla pro pěstitele velice komplikovaná. Pozdní nástup jara zdržel založení porostů, mnoho pěstitelů mělo objednánu sadbu na určité termíny a v důsledku nepříznivých podmínek ji nemohli vysazovat a museli ji skladovat v různých provizorních podmín-kách. Tato situace způsobila opoždění sklizní zvláště u nejrannějších druhů zeleniny. Mnoho pěstitelů bylo postiženo červnovou povodní a po povodních trápilo pěstitele sucho. Sklizeň polních plodových zelenin ukončily začátkem října první přízemní mrazíky, ovšem ostatní druhy bylo možné na některých místech republiky sklízet ještě v průběhu ledna roku 2014. V roce 2013 zelináři založili 9274 ha, přičemž 982 ha zničila velká voda. Plocha zeleniny se již několik let drží na úrovni kolem 9000 ha. Zelináři jsou neustále kritizováni za to, že nejsou schopni zajistit soběstačnost v zásobení České republiky zele-

ninou. Zákazník je ovšem zvyklý konzumovat čerstvou zeleninu (ředkvičku, saláty atd.) i v zimním období, kdy ji nejsou pěstitelé schopni na poli vypěstovat. Je ovšem mrzuté, že se zelenina z dovozu velice často objevuje na pultech obchodních řetězců i v době, kdy by naši pěstitelé byli schopni obchody zásobit tuzemským zbožím. Zde by mohli zelináři zabojovat, aby vylepšili negativní bilanci, která se pohybuje na úrovni 30 % tuzemské zeleniny vůči 70 % zeleniny z dovozu. Jednoduchým výpočtem lze zjistit, že by bylo možné osevní plochy zeleniny navýšit zhruba o 6750 ha, aby byla uspokojena poptávka zákazníků po zelenině v produkčním období. Soběstačnost v zásobení trhu zeleninou by se mohla přehoupnout i přes 50 %. Ovšem vše je pod tvrdým dohledem ekonomiky a tuzemští pěstitelé levným dovozům zeleniny ze zahraničí jen těžko konkurují. V současné době se do ČR doveze přibližně 550 000 t čerstvé zeleniny ročně a naše produkce čítá pouze okolo 250 000 t. Soběstačnost v pěstování zeleniny se dlouhodobě zhoršuje. Podle Zemana se v posledních letech soběstačnost v zásobení trhu tuzemskou zeleninou ustálila na 30 %, protože se již nemá kam zhoršovat. Velice snadno bychom se mohli dostat do situace, že se v České republice již nebude žádná zelenina pěstovat. Efektivním nástrojem pro zlepšení konkurenceschopnosti pěstitelů je například podpora vzniku a fungování odby-

Pohled do sálu na jednání zelinářů ve Skalském Dvoře

Účastníci v živé diskuzi

Ilustrační foto Zub

tových organizací. V rámci vyjednávání pravidel Společné zemědělské politiky na budoucí programové období zelináři žádají také o zachování podpory na pěstování zeleniny v rámci systému integrované produkce a zařazení některých druhů zeleniny mezi tzv. citlivé komodity. Mezi další požadavky patří také zachování podpory na pojištění porostů, rozšíření dotace na vybudování kapkových závlah v porostech zeleniny, vyčlenění dotačních prostředků na rekonstrukci velkoplošných závlahových soustav atd. Po Ing. Zemanovi informovala přítomné Ing. Veningerová o převodu nevyčerpaných prostředků z celé Osy I Programu rozvoje venkova ve výši zhruba 400 milionů korun do dotačního titulu Modernizace zemědělských podniků, v jehož 20. kole bude část prostředků vyčleněna pro minoritní obory rostlinné výroby (ovoce, zelenina, víno, chmel). Při hodnocení projektů budou bodově zvýhodněny projekty na budování skladů s řízenou atmosférou a projekty reali-

Prezident AK ČR Jan Veleba

zované v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Ing. Vopava ze Státního zemědělského intervenčního fondu pohovořil o problematice integrované produkce zeleniny. Vzhledem k tomu, že Evropská komise nestihla připravit potřebné legislativní nástroje v nařízení, připravila pro letošní rok přechodné období, ve kterém platí stávající pravidla. Možnosti pojištění zeleniny představila ředitelka odboru zemědělského pojištění České pojišťovny Ing. Alena Stiborová, která v prezentaci nastínila rozsah poškození porostů přírodními živly za posledních několik let. Své služby nabídl také Ing. Jiří Havelka, ředitel makléřské společnosti Renomia Agro. Jedním z nejvýznamnějších hostů byla náměstkyně ministra zemědělství Ing. Jaroslava Beneš Špalková, která informovala přítomné o vyjednávání podmínek v rámci Společné zemědělské politiky. Tomuto tématu se věnoval i druhý významný host, prezident Agrární komory ČR Ing. Jan Veleba.

V přednáškovém bloku dostal prostor také zástupce obchodního řetězce Ahold (prodejny Albert) Ing. Pavel Mikoška, který informoval o změnách v systému nákupu zeleniny. Pro obchodní řetězec bude zeleninu nakupovat firma Bakker, která má zájem navázat užší spolupráci s pěstiteli, aby se podařilo naplnit prodejní pulty tohoto obchodního řetězce větším množstvím tuzemské produkce. Zelináři přivítali dva zahraniční přednášející. Technologii pěstování česneku zde představil José Lostál z firmy JJ Broch, který do Skalského dvora přicestoval ze Španělska. Druhým zahraničním odborníkem byl Michael Kreitz, plodinový koordinátor pro květák, kedlubny a brokolici z nizozemské firmy Rijk Zwaan, který pěstitele seznámil s doporučenou technologií pro pěstování květáku. Odborníci z České republiky pěstitelům osvětlili problematiku výživy zeleniny sírou a fosforem. Se zkušenostmi s rozbory půdy a zeleniny se s přítomnými podělil Ing. Jiří

Předseda ZUČM Jaroslav Zeman při přednášce

Malý ze Zemědělské oblastní laboratoře Postoloprty. O problematice ochrany rostlin pohovořil Ing. Kamil Holý z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Ing. Tomáš Kopta ze Zahradnické fakulty v Lednici pohovořil o vysévání květnatých pasů do manipulačních ploch v porostech zeleniny, které mají zvýšit druhovou rozmanitost hmyzu v krajině. Byly zde představeny i dílčí výsledky výzkumných projektů, na kterých Zelinářská unie Čech a Moravy spolupracuje s Výzkumným ústavem rostlinné výroby v Praze-Ruzyni a Výzkumným ústavem veterinárního lékařství v Brně. Součástí Zelinářských dnů byla každoroční prezentace firem ve vedlejších sálech Skalského dvora. Letos se jich zde sešlo 37. Firmy pěstitelům nabízely přípravky na ochranu rostlin, speciální hnojiva, osiva, sadbu, mechanizaci pro zelinářství, technologie pro zavlažování zeleniny, plastové přepravky a ohradové palety, provádění rozborů půd a zeleniny a pěstitelé zde rovněž získali informace o možnostech pojištění porostů zeleniny a mnoho dalšího. Podle našeho názoru se letošní ročník Zelinářských dnů opět velice vydařil. Do Skalského dvora přijelo celkem 245 účastníků. Doufáme, že pěstitelé načerpali mnoho inspirace do nadcházející sezony a že využili i možnost osobního setkání s kolegy ze svého oboru. Text a 4x foto: Ing. Radovan Tůma, tajemník Zelinářské unie Čech a Moravy

18. března 2014

Komplexní pojištění

29

Význam práce pojišťovacího makléře Zemědělci si význam pojišťovacího makléře uvědomují stále více. Jeho práci bych přirovnal k práci daňového poradce či specializované právní kanceláře. Ještě před deseti lety u nás využívala služeb pojišťovacího makléřeporadce pouze desetina zemědělců, nyní je to již téměř polovina. Ve vyspělém světě je přitom prostřednictvím nezávislých makléřů pojištěna drtivá většina podnikatelů, a k tomuto stavu zcela nezpochybnitelně míří i Česká republika.

N

álada na pojistném trhu zemědělského pojištění je optimistická. Za zmínku stojí i ten fakt, že pojistitelé, kteří vstoupili na trh teprve nedávno – jde o Agra pojišťovnu, Allianz pojišťovnu, ČSOB pojišťovnu a Kooperativa pojišťovnu – přinesli tolik potřebnou konkurenci. Ta se mj. projevuje snižováním ceny pojistného, nebo rozšiřováním nabídky pojistného krytí. To je nepochybně pro všechny zúčastněné pozitivní. Celkově tak nabízí pojištění plodin a zvířat již sedm pojistitelů. Stále ještě existují zemědělské podniky i farmáři, kteří se domnívají, že pojišťovacího makléře nepotřebují. Jsou přesvědčeni, že pojišťovací makléři jsou agenti, kteří vnucují pojistné produkty, nebo dealeři, kteří prodávají pojištění. Myslí si, že na uzavření stačí sami za pomoci pracovníka některé pojišťovny, tedy bez zbytečného článku mezi zákazníkem a pojišťovnou. To je ale velký omyl – podnikatelé v zemědělství nejsou přece specialisté na pojištění (pojistné podmínky jsou navíc často obsáhlé, psané odborným jazykem a drobným písmem) a nemohou tedy mít dostatečný přehled o aktuální nabídce pojišťoven, o všech produktech na trhu, či být odborníky na likvidaci škod. Užitečnější proto je, aby zemědělec využil služeb pojišťovacího makléře. Sestavení pojistného programu pro zemědělce je jednou z nosných součástí naší služby. Jde o know-how, které rozděluje pojišťovací poradce-makléře na excelentní a na průměrné. Při jeho tvorbě je nutné plně respek-

tovat místní podmínky a ekonomickou situaci. Program samozřejmě připravujeme za velmi úzké spolupráce s klientem. Například pojištění plodin je potřeba do detailu doladit s agronomem a pojistit skutečně jen ta rizika, která reálně klienta ohrožují, a přitom využít i historické zkušenosti. Zemědělcům poskytujeme komplexní přehled o nabídce a cenách napříč celým tr-

Jiří Havelka

hem, což vede i k výrazným úsporám. Vedle odborně poskytnutých služeb pojišťovacího makléře je pro zemědělce pozitivní také ta skutečnost, že odměnu makléři hradí pojišťovny jako součást jejich obchodních nákladů. Pojišťovací makléř analyzuje všechna klientova rizika a vypracuje rizikovou zprávu. Navrhne a zdůvodní klientovi výběr pojišťovny, případně pojišťoven, které považuje za nejvhodnější pro zjištěná rizika, na která by měl uzavřít smlouvu. Se souhlasem klienta-zemědělce předá všechny podklady pojišťovně a ta následně vypracuje pojistnou

smlouvu. Jakmile ji klient podepíše, přechází na makléře péče o to, aby pojistná smlouva po celou dobu platnosti odrážela skutečný stav. V případě škodní události makléř zastupuje zájmy klienta vůči pojišťovně a dbá na to, aby pojišťovna splnila své závazky vůči klientovi bez prodlení a v patřičném rozsahu. Servis pojišťovacího makléře, který své práci rozumí, se tedy vyplatí. Nyní je třeba učinit další krok a zvolit toho pravého. Při výběru makléře se vyplatí udělat si srovnání. Je třeba vycházet z požadavku, aby schopnosti, zkušenosti a kapacita makléřské společnosti byly úměrné rozsahu rizik a pojistnému zájmu klienta. RENOMIA AGRO disponuje týmem specialistů, kteří se zemědělcům věnují komplexně od sestavení pojistného programu přes správu pojištění až po likvidaci škod. Naše služby poskytujeme na profesionální úrovni, o čemž svědčí mimo jiné i fakt, že RENOMIA získala titul Pojišťovací makléř roku 2011 a Top 5 pojišťovací makléř roku 2012. V loňském roce se RENOMIA umístila v soutěži Českých 100 nejlepších, která oceňuje význačné české firmy napříč všemi odvětvími. Jsme ryze českou rodinnou firmou, která v roce 2013 oslavila dvacet let své existence a za tu dobu se stala největší poradenskou firmou. Celkové spravované pojistné RENOMIA GROUP přesahuje 5,2 miliardy korun, z toho pojistné za pojištění plodin a zvířat je více než 280 milionů korun. Staráme se téměř o čtvrtinu zemědělců u nás. Síla a velikost RENOMIA AGRO dává zemědělcům záruku, že budou mít vyjednány ty nejlepší podmínky na trhu. V RENOMIA máme motto: „Sloužíme lidem a firmám a přispíváme k lepšímu životu,“ které výstižně vystihuje filozofii a poslání celé naší firmy. Jiří Havelka, ředitel RENOMIA AGRO

Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR, Česká asociace pojišťoven, pojistitelé

INZERCE

Trh pojištění plodin a zvířat v České republice

30

Pivovarnictví / aktuality

18. března 2014

Malé pivovary ovlivňují chování těch velkých Na území České republiky působí 239 pivovarů, z toho těch velkých, průmyslových jen 43. V roce 1901 bylo v českých zemích celkem 800 pivovarů všech kategorií a uživily se. Pivovárek býval prakticky na každé vesnici. Jak je to nyní s rozvojem menších pivovarů? Mají šanci dlouhodobě obstát v rostoucí konkurenci?

„V že stále více českých piva-

současné době je zřejmé,

řů upřednostňuje pivní speciály, různorodost pivních stylů a řemeslnou kvalitu před unifikovanou průmyslovou nabídkou velkých pivovarů. Pro další růst malých pivovarů hovoří nejen čísla, ale i fakt, že v České republice stále není vyčerpán prostor pro jejich další expanzi,“ uvádí

Jiří Žák, předseda Sdružení za poctivé české pivo a doplňuje: „Menší pivovary zcela jistě obstojí, ale může dojít k zániku těch méně kvalitních díky rostoucí konkurenci.“ Velké pivovary, na rozdíl od malých, nemohou riskovat Bez inovací by to nešlo. Všichni se musí přizpůsobovat pop-

távce a trhu. Velké pivovary inovují, ale jinak než ty malé. Základními kritérii u velkých výrobců piva jsou objem výroby a její efektivita. Tyto pivovary investují také nemalé částky do nových technologií, které jim na jedné straně umožňují monumentální objem výroby, ale na druhé straně neumožnují příliš velkou pestrost nabídky. Jak vysvětluje Jiří Žák: „V praxi to znamená, že velkopivovary nemohou riskovat, že navaří velký objem úplně nového druhu piva, který trh možná nebude akceptovat. Zaměřují se tedy víceméně na jeden pivní styl (spodně kvašený ležák) a inovace se odehrávají buď na úrovni jeho různé stupňovitos-

ti, nebo v tom, že jednou je produkt filtrovaný, anebo do výsledného produktu přidají pivovarské kvasnice nebo ovocný extrakt,“ a pokračuje: „Minipivovary konkurují pestrostí pivních stylů. V pondělí uvaří spodně kvašený český ležák, v pátek svrchně kvašený Ale a další den pšeničné pivo. Pivní světy těchto dvou subjektů jsou zásadně odlišné a fakticky se míjejí. Nicméně díky pestrosti nabídky, a tomu odpovídající reakci spotřebitelů, ovlivňují malé pivovary chování těch velkých víc, než si myslíme. Obráceně to ale neplatí.“ Mezi velkými a malými pivovary je podle Žáka zásadní rozdíl v použití technologií.

„Malé pivovary zásadně nepoužívají jakékoliv náhražky klasických surovin (maltózový sirup nebo cukr, stabilizátory pěny apod.) a také nepoužívají technologii HGB (High Gravity Brewing) – laicky řečeno, následné ředění uvařeného piva vodou,“ zmínil Žák a doplnil: „Ustupuje i trend ochucených piv, které nejsou dominantní složkou trhu v zahraničí, ani v Česku.“ Pivo jako atribut společenského nápoje Pití piva však automaticky neznamená, že se jeho konzumace stejnou měrou odehrává v restauračních zařízeních. Mezi muži nejvíce převažuje

konzumace piva v hospodě či baru. Nejen pánové, ale i dámy, jejichž podíl na konzumaci piva a výrobků na bázi piva u nás stále roste, mohou navštívit v květnu Český pivní festival na Letenské pláni a vychutnat si nejedno pivo od malého či středně velkého výrobce piva a srovnávat je. Denně bude roztočeno více než 70 pivních kohoutů. Znalcem piva se ale nestává ten, co ho za každý večer vypije nejvíc, ale ten, kdo se orientuje v pivních stylech, způsobech kvašení, historii tohoto nápoje a dokáže ocenit a rozeznat kvalitu od kvantity. Více informací na www.ceskypivnifestival.cz

INZERCE

Vermaktiv Stimul pomáhá k vyšším sklizním O zajímavých účincích přípravku Vermaktiv vypovídají odborné studie VÚRV Praha-Ruzyně i vyjádření zástupců zemědělských firem, které ho aplikovali s velkým úspěchem. Jeho uplatnění je velmi široké a má pozitivní vliv na zemědělské plodiny, vinnou révu, ovocné keře a stromy, lesní dřeviny, květiny, okrasné rostliny, konifery a travní porosty. Navíc jde o netoxický, zcela neškodný přípravek bez negativních účinků na životní prostředí. Vermaktiv je vyroben na základě přírodních materiálů a komponentů. „Účinnost Vermaktivu spočívá v okamžitém dodání impulzů rostlinám pohotovými výživovými sloučeninami, které podporují procesy zvýšení obranyschopnosti rostlin a asimilují tento proces po celé vegetační období,“ říká Ing. Roman Honzík, vědecký pracovník VÚRV, v. v. i., Praha, oddělení ekotoxikologie, Chomutov.

Jaké jsou účinky Účinky Vermaktivu se projeví na ošetřených rostlinách v poměrně krátké době. Urychluje vzcházivost rostliny a způsobuje lepší zakořeňování. U všech rostlin podporuje rychlejší zadřevování sazenic a rychlejší nárůst zelené plochy až o 36 %. Zvyšuje tvorbu květů, čímž zajišťuje větší počet kvalitních plodů.Urychluje také regenerační pro-

ZÁZR AK P RO ZAH RÁD KÁŘ E

Dobré zkušenosti s přípravkem vedly k jeho dalšímu využití

cesy při poškození rostlin mrazem, suchem, houbovými, bakteriálními a virovými chorobami, po napadení hmyzem (kde působí repelentně). Nezanedbatelně zvyšuje přírůstek dřevní hmoty v době vegetačního vývoje u ovocných a lesních sazenic a keřů v stromkových školkách. Urychluje jejich zakořenění a zajišťuje větší příjem živin z půdy. V sadech a lesních porostech brání proti infekci. Dále také zvyšuje kvalitu půdy a podporuje velmi významně zmnožení půdních bakterií a dalších mikroorganizmů, které urychlují rozkladné procesy organické hmoty a rozloží jednotlivé minerály tak, aby mohli být lépe absorbovány kořenovým systémem. Vermaktiv Stimul štěpí stará anorganická hnojiva a tím odbourává zasolení a obnovuje biologicky vyčerpanou půdu.

Aplikace přípravku Vermaktiv Vermaktiv se aplikuje ve zředěné formě ve výrobcem udávaném poměru ředění s vodou a aplikuje se postřikem na rostliny s použitím jemné trysky. Namíchaný roztok aplikujeme do 12 hodin od naředění. Vermaktiv Stimul je možné smíchat do jednoho postřiku s tekutými hnojivy, pesticidy a různými chemickými přípravky proti chorobám rostlin a škodlivému hmyzu. Postřik ve fóliovnících a ve sklenících provádíme tzv. postřikem mlhou v v poměrech 1:1000, 1:2000 nebo 1:5000, neomezeně v průběhu dne, podle druhu ošetřovaných rostlin.

Prodej a distribuce: MO.DU.T. spol s r. o. ■ Ing. Tibor Wagner, Dejvická 52, 160 00 Praha 6 tel.: 224 324 016, 608 935 355, 603 184 859 ■ e-mail: [email protected] ■ www.vermaktiv.eu

Před ošetřením

P

řípravek Vermaktiv Stimul si velmi chválí například v Zemědělském družstvu Podlipan ve Viticích z farmy Dobré Pole, kde byl v dubnu 2008 proveden tvrdý zmlazovací řez na jabloních odrůdy Golden delicius na ploše 83 ha a následně aplikován Vermaktiv Stimul v poměru 1:1000. „Při kontrole po osmi dnech byla zjištěna aktivní tvorba kalusu a zvýšená aktivita spících oček. Zhruba po pěti týdnech došlo k výraznému obrostu mladých výhonů a výraznému zvětšení květních kalichů. Ve sklizni jsme zaznamenali nárůst výnosu o 15 % s důrazem na zvýšený podíl kvalitních plo-

Po ošetření

dů o 50 % proti kontrole,“ uvedl Ing. Mikuláš Demo, místopředseda družstva. O tři roky později se dobré účinky Vermaktivu projevily v ZD Podlipan Vitice i na kukuřici odrůdy Amoroso. K aplikaci přípravku ředěného vodou v poměru 1:250 došlo na ploše 82 ha, z toho na 60 ha nebyl aplikován a tato výměra sloužila jako kontrolní. V průběhu vegetace byl na aplikované ploše shledán viditelný rozdíl v nárůstu zelené hmoty proti kontrole. Ve vegetačním stádiu kvetení bylo zjištěno rychlejší nasazení do květu o 3–4 dny a následné dřívější nasazení do klasu proti kontro-

le. V době, kdy velikost klasu dosahovala 40 % konečné velikosti, byl proveden odběr na zjištění obsahu sušiny. Na ošetřených rostlinách byl zjištěn vyšší obsah sušiny o 32 % proti neošetřené kontrole. Ve výnosu bylo zaznamenán nárůst o 28 % proti neošetřené ploše,“ konstatuje Mikuláš Demo. Pod evidenčním číslem 5.1.01.0.03 se k přípravku Vermaktiv Stimul – pomocný rostlinný přípravek detailně vyjadřuje i Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ČR. Podrobně hodnotí jeho složení, doporučuje dávky pro celou škálu hospodářských rostlin, keřů a stromů a rozebírá jeho přínos. Ve zprávě ÚKZÚZ se mimo jiné konstatuje: „Vermatktiv Stimul je tekutý pomocný rostlinný přípravek, kyselý alkoholicko-vodní výluh vermikompostu. Obsahuje enzymy, fytostimulátory, humusové látky, aminokyseliny, cytokininy, auxiny a další látky, jako jsou kyselina anthranilová, aminooctová a stopové prvky. Zlepšuje kondici rostlin, a tím zvyšuje jejich odolnost proti nepříznivým faktorům, podporuje zakořenění, růst, kvetení a množství zásobních látek. Kladně ovlivňuje klíčení semen a vzcházivost rostlin.“ (egi)

18. března 2014

Vinařství

31

Sto nejlepších tuzemských vín roku 2014 Zástupci Národního vinařského centra odtajnili výsledky Salonu vín ČR – Národní soutěže vín 2014, nejvyšší a největší soutěže vín v České republice. Milovníci vína se tak mohou těšit na vítězná vína v jednotlivých kategoriích, složení stovky nejlépe hodnocených vín, kterým byl přidělen titul Salon vín České republiky, a samozřejmě také na absolutního Šampiona soutěže a na vinařství, které se bude pyšnit oceněním za nejlepší kolekci ročníku.

A

bsolutním Šampionem a zároveň vítězem kategorie bílých suchých a polosuchých vín se stal v konkurenci 1526 přihlášených vín Ryzlink rýnský 2011, pozdní sběr, ze Zámeckého vinařství Bzenec. Hrozny vítězného vína pocházejí ze slovácké vinařské podoblasti, z obce Vracov, viniční tratě Klínky. Jde o typický Ryzlink rýnský ze slovácké podoblasti, který vyniká intenzivní vůní sušených meruněk a limetky. Jeho velmi robustní a šťavnatá chuť dovedla toto víno až na vrchol naší nejprestižnější soutěže vín. Mezi červenými víny byl nejlépe hodnocen Merlot 2012, výběr z hroznů, od Ing. Františka Zapletala. V kategorii bílých polosladkých vín se porota shodla na Chardonnay 2012, výběru z hroznů, od Josefa Fridricha. Jako nejlepší v kategorii sladkých vín zvítězil Muškát moravský 2010, výběr z bobulí, společnosti Znovín Znojmo, a. s. V kategorii jakostních šumivých vín zvítězil Sekt Volařík 2010, pěstitelský sekt, Vinařství Volařík. Cenu za nejlepší kolekci vín si odnesla společnost Zámecké vinařství Bzenec, s. r. o.

a. s., se sedmi víny a Znovín Znojmo, a. s., se šesti víny. Celkem se do Salonu vín ČR po třech postupových kolech probojovalo 49 vinařů a vinařských firem. O soutěži a Salonu vín ČR V úvodních kolech soutěže hodnotících vína ve vinařských podoblastech velkopavlovické, mikulovské, slovácké a znojemské a z vinařské oblasti Čechy bylo z 1526 vzorků vybráno 761 nejlepších vín, která postoupila do prvního celostátního kola. Nejlepších 200 se následně probojovalo do druhého kola, ze kterého vzešlo stovka nejlepších vín oceněných titulem Salon vín České republiky, absolutní Šampion, vítěz kategorie a titul pro nejlepší kolekci Salonu vín – Národní soutěž vín 2014. Nový ročník celoroční degustační expozice Salonu vín ČR byl veřejnosti otevřen od soboty 1. března 013 tradičně na zámku ve Valticích.

„Vyhlášení Salonu vín je vždy pro všechny vinaře a příznivce moravských a českých vín veliký svátek. Otevírá se opět unikátní příležitost potkávat a seznamovat se s absolutní špičkou našich vín, kterou ještě umocňuje noblesní prostředí valtického zámku,“ komentoval ředitel Národního vinařského centra, ing. Pavel Krška. O vínech v Salonu vín V poměrovém zastoupení bylo do kolekce vybráno 64 vín bílých, 34 vín červených a dvě vína šumivá. Nejúspěšnějšími odrůdami letošního ročníku se staly Ryzlink rýnský s devíti zastoupeními, dále Frankovka se sedmi zastoupeními a Rulandské modré se šesti zastoupeními. Podle jakostního zařazení je v letošním Salonu vín ČR nejvíce vín v pozdním sběru (48) následováno 32 výběry z hroznů. Ročníkem s největším zastoupením je ročník 2012 s 45 víny, ročník 2011 s 43 a ročník 2009 se šesti víny. Nejstarší víno je z roku 2008. V letošním roce byly nejúspěšnější firmy Zámecké vinařství Bzenec, s. r. o., s devíti víny, Vinné Sklepy Valtice, a. s., s osmi víny, Vinselekt Michlovský,

Absolutní Šampion: Ryzlink rýnský 2011, pozdní sběr, Zámecké vinařství Bzenec

INZERCE

Veřejnost může hlasovat o vítězi Vinařství roku 2013 Až do 24. března má široká veřejnost možnost spolurozhodnout, kdo zvítězí z letošních finalistů prestižní soutěže Vinařství roku 2013. Bude to Vinařství Glosovi, Víno J. Stávek, Proqin, Moravíno, Vladimír Tetur, Sonberk, Zámecké vinařství Bzenec, Vinné sklepy Valtice nebo Znovín Znojmo? To určí lidé svými hlasy, které nyní mohou zasílat do soutěže Mediatel Vindemia Publica 2013. „Letos má veřejnost možnost zasílat hlasy jednomu z devíti vinařství, která se probojovala do finále soutěže Vinařství roku na základě rozhodnutí odborníků,“ uvádí ředitel Vinařského institutu Petr Psotka, odborný garant soutěže. „Výsledný počet hlasů u jednotlivých vinařství určí nejen držitele titulu Cena veřejnosti Mediatel Vindemia publica 2013, ale nově se letos stane i rozhodujícím kritériem pro výběr vítěze v hlavní kategorii,“ doplňuje Psotka. Hlasování probíhá od 25. února do 24. března prostřednictvím webu www.vindemiapublica.cz, přičemž vybranému vinařství může hlasující udělit pouze jeden hlas denně. Všichni hlasující, kteří se navíc zapojí do tipovací soutěže, se mohou těšit na atraktivní ceny v podobě zájezdu, sommelierských kurzů, vín od finalistů a stovky dalších zajímavých cen. Vyhlášení vítězů se uskuteční v průběhu slavnostního galavečera ve Veletržním paláci dne 27. března. Podrobné informace na www.vindemiapublica.cz. (zub)

Výběr degustátorů a systém hodnocení V komisích soutěže každý rok zasedají naši nejlepší degustátoři, kteří jsou spolu s nejmodernějším počítačovým systémem, vícekolovým hodnocením a garancí Svazu vinařů ČR zárukou objektivity a výběru skutečně nejlepších vín. Důležitým a zcela zásadním atributem soutěže je požadavek na předchozí nalahvování přihlašované partie vína a odběr soutěžních vzorků přímo u výrobce vína organizátorem soutěže, který má právo na výběr libovolných šesti lahví

z přihlašované partie. Salon vín – Národní soutěž vín je také jedna z mála soutěží, které namátkově provádí chemickou analýzu souladu deklarovaných a skutečných parametrů vína. Zároveň je Salon vín – Národní soutěž vín suverénně nejpřísnější soutěží v ČR. Ocenění se dočká jen zhruba každé sedmé víno, v letošním roce asi

13 % zúčastněných vín, což ještě podtrhuje prestiž titulu Salon vín České republiky. Záštitu nad Salonem vín – Národní soutěží vín převzal po svém předchůdci prezident České republiky Miloš Zeman. Více informací najdete na webových stránkách: www.vinazmoravy.cz, www.vinazcech.cz,

32

Dokument

18. března 2014

Osvěta a odborný výklad nového občanského zákoníku běží na plné obrátky. Velký podíl na objasnění mnoha novinek s tím souvisejících má na svých bedrech Agrární komora ČR jako organizátor seminářů. Ty probíhají od nového roku v sále ministerstva zemědělství v Praze i v dalších místech naší republiky.

K

zemědělcům tak hovoří odborníci z legislativního a právního odboru MZe. I tentokrát jsme jeho řediteli, JUDr. Jindřichu Urfusovi, položili několik otázek. Ty, jak uvedl, úzce korespondují i s dotazy zástupců agrárního sektoru z praxe. Rozdělili jsme je proto na tři oblasti dotazů, k nimž se na seminářích přihlásila většina přítomných. Stavby na cizích pozemcích První skupina dotazů na seminářích, které proběhly zatím v Praze a v Olomouci, se týkala velmi frekventované problematiky v zemědělství – staveb na cizích pozemcích. „Historicky vzniklo takových staveb velké množství. Vlastnící se dotazují na jejich budoucnost. Už v minulých rozhovorech jsem mluvil o přechodných ustanoveních nového občanského zákoníku. Existence staveb na těchto pozemcích je zajištěna přechod-

ným ustanovením, tedy § 3055. Znamená to, že tyto stavby budou dál existovat a vlastníci budou i nadále vlastníky samostatných staveb. Musíme také říci, že vedle této záruky je ale i novinka, která spočívá v určitém omezení dispozice se stavbou na cizím pozemku, tj. s možností jejího prodeje,“ upozorňuje ředitel Urfus a vysvětluje, že tady vzniká předkupní právo. Jde navíc o vzájemné předkupní právo, kterým je vázán jak vlastník pozemku, tak vlastník příslušné stavby. Znamená to, že oba, ať vlastník stavby, co ji chce případně prodat, tak vlastník pozemku s tímtéž záměrem, jsou povinni si nejdřív nabídnout prodej vzájemně. Stejně se to týká i vlastníka pozemku, který se nejprve musí zeptat vlastníka stavby, zda nemá o tento pozemek zájem, i vlastníka stavby, který ji musí prioritně nabídnout zase majiteli pozemku, na němž stojí. „Na to musí pamatovat nově obě strany,“ říká JUDr. Jindřich Urfus. Proč vlastně vzniká to vzájemné předkupní právo? zněla řada dotazů. „Jeho účelem je, aby se v budoucnu sjednotilo vlastnictví pozemku i stavby,“ vysvětluje ředitel Urfus. V této souvislosti zároveň upozorňuje na jedno menší riziko související se stavbami na cizích pozemcích. Vzniká v případě, že stavby nejsou evidované v katastru nemovitostí. Nelze vyloučit situaci, kdy v budoucnu bude mít vlastník pozemku při jeho převodu snahu využít ustanovení nového občanského zákoníku, § 3058 odst. 2. V něm se mimo jiné uvá-

Rudolf Urfus, šéf právníků na MZe (vpravo)

Hana Šťastná, ředitelka RAK Jihočeského kraje (vlevo)

Ilustrační foto Zub / SXC / koláž Sch

Otázky spojené s novým občanským zákoníkem objasňují semináře

dí, že pokud dochází k převodu pozemku, na kterém je cizí stavba a nabyvatel pozemku je v dobré víře, že tato stavba je ve vlastnictví vlastníka pozemku, přejde na něj tato stavba za náhradu. „To je určité riziko,“ uvádí ředitel Urfus a dodává, že je učiněno vše, aby riziko bylo minimalizováno. „Když byl přijímán nový katastrální zákon, naštěstí v zemědělském výboru byl přijat pozměňovací návrh, který se týká těchto staveb dosud neevidovaných v katastru nemovitostí, a to tak, že by tyto stavby v budoucnu byly vedeny v katastru tak zvaně s poznámkou. Existuje tak určitá pojistka v katastru nemovitostí. Riziko, že by mohl při převodu pozemků přijít vlastník stavby o její vlastnictví, je minimalizováno. Nicméně upozorňujeme i na možné s tím spojené komplikace, kterým je možné předejít,“ dodal Urfus. Staveb na cizích pozemcích se týkaly dotazy na přístup k těmto stavbám na těchto pozemcích. Nový občanský zákoník nepřináší podstatné změny. Znamená to, že by měl zůstat zachován současný právní vztah, tedy tak, jak měli doposud vlastníci staveb zajištěn přístup k těmto stavbám. Co jim doporučit? „Zkontrolovat si doklady, které mají a týkají se přístupových cest, případ-

ně dalších parkovacích ploch a v zásadě dle těchto dokladů jednat. Případně by si měli ověřit, zda přístupové cesty (pokud k nim nemají žádná práva) nejsou či jsou cestami veřejnými, místními komunikacemi. Pak by právo užívat je měli zajištěno veřejností této komunikace. Lze jim ale doporučit jednat s vlastníkem pozemku, aby si mohli získat trvalejší práva přístupu ke stavbě a případně k další manipulační ploše,“ uvádí ředitel Urfus. Doporučuje navíc řešit tyto vztahy formou tzv. služebnosti, což je trvalé právo, dříve věcné břemeno. Tolik tedy ke stavbám na cizích pozemcích. Nájemní smlouvy nutně nevyprší, ale přecházejí na pachtovní Další typ dotazů směřuje na dosavadní nájemní smlouvy, které byly uzavřeny do konce roku 2013. „Tady bych znovu chtěl poukázat na přechodné ustanovení nového občanského zákoníku, to je § 3074 odst.1, který dává záruky trvání nájemní smlouvy na zemědělskou půdu uzavřené do 31. 12. 2013, která se řídí původním občanským zákoníkem.“ Příkladně, má-li vlastník půdy uzavřenou nájemní smlouvu s trváním od roku 2011 na pět let, do vypršení této lhůty se nic

Semináře připravila pracovnice centrály AK ČR Jaroslava Nekvasilová

nemění. Bude to stále nájemní smlouva podle dosavadního občanského zákoníku. Ani převod vlastnictví pozemku, např. na děti, nic nemění. Vycházíme z ustanovení dosavadního zákoníku a podle něj se se změnou vlastnictví pozemku nic na nájemních vztazích nemění. Nový vlastník vstupuje do původního nájemního vztahu a jen oznámí, na jaký účet má nově směrovat nájemné. Pro nájemce, řekněme příkladně zemědělské družstvo, se v nájemní smlouvě uzavřené do konce roku 2013 na další roky nic nemění. Je tu záruka trvání nájemní smlouvy. Pachtýř už nemůže dál volně pronajímat pozemky Třetí okruh otázek se týkal především možnosti dál pronajímat (podpachtovat) pozemky nově propachtované. Týká se to zejména těch zemědělských firem, které chtějí dál rozšiřovat svou výrobu, a to jak v rostlinné, tak živočišné produkci a mají snahu hospodařit na větší výměře. S tím souvisí snaha získat nově půdu buď přímo koupí nebo pachtem. „Radíme zvýšenou opatrnost, protože nový občanský zákoník dává více práv a ochrany vlastníkům půdy. Tady je citelný rozdíl mezi původní nájemní smlouvou a pachtovní smlouvou,“ upozorňuje ředi-

tel Urfus. Pachtýř už dnes, v rámci nově uzavřené pachtovní smlouvy, tedy už pachtu, nemůže volně dávat do podnájmu (podpachtu) takto propachtovanou půdu. K tomu už dnes musí mít v pachtovní smlouvě výslovný souhlas vlastníka půdy. Doposud byl stav takový, že mnoho pozemků bylo zapsáno v evidenci užívacích vztahů k zemědělské půdě LPIS na základě podnájemních smluv a tento podnájemce byl příjemcem dotací. Dnes k tomu musí ale mít souhlas vlastníka v pachtovní smlouvě. „Upozorňujeme zemědělce, když budou mít nové pozemky na základě pachtovní smlouvy, musí vlastník půdy dát ve smlouvě výslovný souhlas k případnému dalšímu podnájmu-podpachtu,“ upozorňuje JUDr. Urfus. Jen u dříve uzavřených nájemních smluv vše běží při starém až do doby, do kdy je smlouva uzavřena, po pět a třeba i deset let. „Pokud si ovšem již dříve vlastník půdy nevyhradil v nájemní smlouvě předchozí souhlas s podnájmem,“ dodává ředitel Urfus. Při novém uzavření pachtovní smlouvy bude vhodné zavázat vlastníka pozemku k souhlasu se zápisem nového pachtovního vztahu do katastru nemovitostí. Pokud vlastník pozemku odmítne dát souhlas k zápisu pachtu do katastru nemovitostí, je zde evidence užívacích vztahů k zemědělské půdě LPIS. I tento zápis by měl sloužit pro snadnější řešení případného sporu pachtýře s vlastníkem pozemku, který by chtěl zpochybňovat pachtovní smlouvu, protože i tento rejstřík užívacích vztahů je veřejnosti přístupný. „Zápis do LPIS, by měl sloužit v budoucích sporech týkajících se pachtu jako důkaz. Doufáme, že v budoucnu vezmou soudy tento důkaz v potaz. Takto evidovaná pachtovní smlouva by měla znemožnit novému vlastníkovi pozemku zpochybňovat existenci pachtu. Tuto možnost totiž dává nový občanský zákoník. To vše jsou určité změny, na něž se musí veřejnost připravit,“ uzavřel ředitel Jindřich Urfus. Eugenie Línková

Představitel Agrární unie při AK ČR Miroslav Drs s dcerou

18. března 2014

Zemědělská technika

33

Zdeněk Kubiska: Každý rok je jiný Jsme v období, kdy jiné roky zemědělci ještě „odpočívají“ a připravují se netrpělivě na vypuknutí jarních prací. V letošním roce je tomu jinak. Mírný průběh zimy dělá vrásky nejednomu farmáři. Diskutují mezi sebou o tom, zda přijde ještě sníh a mráz, nebo už je možné vjet do polí a začít přihnojovat, případně začít sít jařiny. Velkou neznámou také je to, v jaké kondici přezimují ozimé obiloviny a hlavně řepka.

A

le to vše není úplně v našich rukách, i když už se vrací ptáci z dalekých krajů a nezbývá jenom věřit, že vše dopadne dobře a letos bude zase dobrá úroda a budou dobré ceny. Co je ovšem úplně jasné a co už nikdo nezmění, je blížící se termín konání letošní zemědělské výstavy Techagro v Brně, která se bude konat ve dnech 30. března až 3. dubna. Po dvou letech budou moci naši zemědělci znovu vidět nekonečnou přehlídku moderní zemědělské techniky, nové stroje pro jednotlivé operace, které navazují bezprostředně na výsledky vědy a výzkumu. V průběhu konání výstavy budou též probíhat různé semináře a vzdě-

INZERCE

Ing. Zdeněk Kubiska

lávací akce, které určitě zemědělci využijí k získání nových informací a zkušeností, jež se budou co nejdříve snažit využít ve svých firmách a podnicích.

Celostátní zemědělská výstava Techagro slouží také k setkávání zemědělců se svými dodavateli a odběrateli, ať jde o stroje, zboží, komodity, poradenství nebo služby. V letošním roce chce tohoto využít i naše společnost ZZN Pelhřimov, a. s., a chce tímto srdečně pozvat všechny své zákazníky do svého stánku, který se bude nacházet v pavilonu V. Jako každoročně se této výstavy opět zúčastní naše dceřiná společnost Kvarto, spol. s r. o., Bystřice. Rok 2014 je pro firmu Kvarto, spol. s r. o., rokem dvacátého výročí působení na trhu se zemědělskou a stavební technikou. Autorizovaný prodej značek New Holland, Amazone, Kuhn, Berthoud, Lemken, ZDT Nové Veselí, Opall Agri zajišťuje kolektiv čtyř desítek spolupracovníků v celkem 12 okresech území obchodního zájmu Středočeského kraje, Jihočeského kraje a Vysočiny. Kvarto, spol. s r. o., je dceřinou společností ZZN Pelhřimov, a. s., zajišťuje kompletní prodej, servis včetně prodeje náhradních dílů ve svých střediscích v Bystřici u Benešova, Pelhřimově, Dyníně a Záhoří u Písku. V roce našeho výročí vstupujeme na trh se zeměděl-

Kloubový traktor New Holland modelové řady T9

Foto New Holland

skou technikou v kategorii traktorů s modelovou řadou T9, která patří mezi nejsilnější kloubové traktory. Kolový traktor T9 z produkce New Holland vám představíme na mezinárodním veletrhu zemědělské techniky Techagro 2014 na volné ploše. Dále vás srdečně zve-

me k návštěvě společné expozice nabídky zemědělské techniky Strautmann, kde vám představíme techniku pro krmení skotu, senážní vozy a rozmetadla chlévské mrvy. Vše najdete ve společné expozici firem Kvarto, spol. s r. o., Arbo, s. r. o., a Agrotec, a. s., kteří prezentují země-

dělskou techniku Strautmann jako regionální obchodní zástupci pro jižní Čechy, západní Čechy a Moravu. Těšíme se na vaši návštěvu. Ing. Zdeněk Kubiska, předseda představenstva a generální ředitel ZZN Pelhřimov, a. s.

34

Ze zahraničí

Do Mexika létají lidé z celého světa především za skvělými památkami, nádhernými plážemi a za kulturou. Je prakticky nemyslitelné nezhlédnout zříceniny Teotihuacánu, které leží na vyprahlé náhorní plošině v nadmořské výšce přes 2200 metrů. Jejich velkolepé stavby se tyčí na značném prostoru v údolí dlouhém dobrých pět kilometrů a skoro tři kilometry širokém. Teotihuacán byl náboženským centrem, kde se scházely desetitisíce lidí. Je vzdálený 50 kilometrů od hlavního města Mexiko City a bývá prvním zastavením turistů.

T

rosky posvátného města objevili Aztékové, kteří tuto oblast osídlili 700 let poté, co bylo město kolem roku 600 opuštěno. Jeho bývalá krása na ně udělala takový dojem, že uvěřili, že je to rodiště bohů. Název Teotihuacán pochází právě z aztéckého náhuatlu a znamená Město bohů nebo Místo, kde se lidé stávají bohy, nebo přesněji Místo, kde je hojnost bohů. To Aztékové pojmenovali hlavní

18. března 2014

Mexiko

jem Teotihuacánská kultura nebo civilizace Teotihuacánu. Panují domněnky, že to mohli být Toltékové, někdo tvrdí, že tito lidé byli Otomiové a jiní se naopak přiklánějí k názoru, že se jednalo o Totonaky. Doposud to však jsou jen pouhé hypotézy. Jinde se dočtete, že obyvatelé Teotihuacánu byli mnohonárodnostním společenstvím, které uctívalo bohyni zosobněnou v posvátné hoře Cerro Gordo.

Teotihuacán

země hojnosti tepnu města Cesta mrtvých a stavby nazvali pyramidou Slunce a Měsíce. Skutečné jméno města ani jeho monumentů neznáme. Doposud je záhadou, kdo byli jeho zakladatelé a jakým jazykem mluvili, protože po sobě nezanechali žádné písemné památky. Zbylo jen několik nerozluštitelných symbolů a náčrtů. Přestože se již podařilo identifikovat řadu vlivů, jež na Teotihuacán působily, dodnes se neví, odkud přišli a k jaké etnické skupině tito lidé patřili. Proto se zavedl po-

K této verzi se ve svém článku přiklání i cestovatel a geolog Stanislav Chládek: „Na začátku prvního milénia radikálně změnily demografii centrálního mexického údolí mohutné výbuchy sopek Xitle a Popocatépetl. Starší civilizace, které existovaly před začátkem našeho letopočtu, byly z velké části zničeny rozsáhlým kataklyzmatem a obyvatelé, kteří katastrofu přežili, se přesunuli na sever údolí a založili Teotihuacán.“ Totožnost národa, který způsobil rozkvět největšího a nejvý-

Pyramida Slunce Teotihuacán

Aztécký kalendář v muzeu antropologie

znamnějšího města v Mezoamerice, zůstane ještě nějakou dobu záhadou. Poutní centrum Teotihuacán byl nejvýznamnějším poutním centrem celé Střední Ameriky. V určitou dobu opouštěli lidé celé vesnice v horách a mířili na náměstí Teotihuacánu, kde se účastnili obřadů, jež měly zajistit budoucí rozkvět města i obyvatel údolí. Teotihuacán byl přísně organizované město ovládané pevnou rukou náboženských vůdců, kteří zcela vládli nad myslí, duchem i fyzickým bytím lidí. Kněží byli zároveň zdatnými astronomy, sledo-

Příprava placek tacos

bohů i zážitků

vali a ovlivňovali cykly veřejného života a pořádali náboženské obřady. Vrchol teotihuacánské kultury se datuje mezi leta 250–650. Ve městě tehdy žilo až 200 000 obyvatel. V této obrovské metropoli žilo přibližně 90 % populace jižní a jihovýchodní části mexického údolí. V roce 500 byl Teotihuacán šestým největším městem na světě a centrem říše, která přímo ovládala zhruba 25 000 km2 území středního Mexika a měla převahu v celé Střední Americe. Režim, který řídil Teotihuacán, byl militaristický a vý-

bojný, měl dokonce i stálou armádu. Na svém vrcholu bývalo město významným cílem poutí. Lidé, kteří přicházeli do údolí, obvykle navštívili i Teotihuacán, buď aby v úžasu zhlédli stavby natřené jásavými barvami, nebo aby zde obchodovali, nebo se modlili. V následujícím období po roce 650 dokonalost umění a řemesel upadla a Teotihuacán přestal být posvátným městem. Poslední změny v architektuře byly provedeny narychlo a náhlá změna stylu figurek asi naznačuje, že bylo zavedeno uctívání nových božstev. Nouze, vyvolaná takovou obrovskou přestavbou, pak vedla asi k revoltě. Zánik Města bohů Teotihuacán existoval asi 700 let. Někdy po roce 500 vstoupil z nejasných důvodů do éry svého konečného úpadku. Kolem roku 700 také podlehla značná část metropole středního Mexika požáru, jehož stopy byly objeveny na zbytcích staveb. Okolo roku 750 se Město bohů zhroutilo. Nikdo netuší, proč, neexistují žádné psané zázna-

Křesťanský kostel v Yohualichan

my, z nichž bychom se mohli dozvědět, co se stalo. V současnosti existují dvě teorie o konci Teotihuacánu. Jedna hovoří o tom, že bylo město dobyto a vypáleno v důsledku invaze nějakého neznámého národa, možná útočníků z města Cacaxtla ležícího asi 220 km na východ. Druhá teorie mluví o organizovaném povstání nebo plánovitém opuštění města. Jeho zánik by tudíž způsobili sami obyvatelé. Důvodů mohli mít několik. Poslední velká přestavba s sebou jistě nesla zvýšené nároky na pracovní síly, a to mohlo vyvolat vážné nepokoje. S lidovým povstáním by mohly souviset i rozpory uvnitř vládnoucí hierarchie. Mnozí jsou přesvědčeni, že je potkala nějaká katastrofa, ale neví se, proč se je jeho obyvatelé pokusili vypálit a srovnat se zemí, když je opouštěli. Proti neplánovanému konci mluví i to, že vnitřní prostory některých staveb byly úmyslně vyplněny kamením, což snad mělo zabránit nepovolaným ve vstupu do chrámových prostor. Stavby na povrchu byly spáleny nebo zbořeny

18. března 2014

a vnitřní prostory masivních budov byly zasypány. Předpokládá se, že po opuštění kolem roku 725 vyplenili a zničili Teotihuacán Čičimékové ze severu. Pak převzali vládu nad městem lidé toltéckého původu, kteří přišli ze severu a smísili původní kulturu a náboženské názory se svými. Jisté je, že kolem roku 900 byl Teotihuacán již opuštěn a město definitivně zpustlo roku 1000. Dosavadní archeologické informace nestačí na rozřešení otázky, proč byla tato mocná metropole, po staletí vévodící Mexické rovině, opuštěna. Kulty a uctívaná božstva Hlavními uctívanými božstvy v Teotihuacánu byli Quetzalcoatl (Opeřený had), Tlaloc a Velká bohyně. Mezi další patří například Quetzalpapalotl (Opeřený motýl). Opeřený had byl symbolem války, lidských obětí, vody, plodnosti a hlavně božské autority. O jeho uctívání svědčí i sochy z různých období na velké Quetzalcoatlově pyramidě. Kult Opeřeného hada se objevuje poprvé v mezoamerické historii, později hrál důležitou roli i v aztécké, toltécké a pozdní mayské kultuře. Druhým významným božstvem je Tlaloc. Jméno tohoto aztéckého boha války, deště a bouří se používá i pro označení jeho teotihuacánského předchůdce, jímž byl bůh vody, deště a plodnosti. Pro odlišení se mu někdy říká i bůh bouře. Teotihuacánský Tlaloc byl se svou ženou Chalchihuitilie, bohyní vody, zobrazován v pro něj typickém vodním světě, kam se po smrti dostalo jen pár vyvolených. Většina nástěnných maleb v palácích zobrazuje scény odkazující na úrodnost a zemědělství a asi nejslavnější je zobrazení Tlalokanu, deštného ráje. Velká bohyně byla spolu s Quetzalcoatelem a Tlalokem nejdůležitějším božstvem Teotihuacánu. Nejspíše byla ztělesněna v posvátné hoře Cerro Gordo a pyramidy Slunce a Měsíce byly zasvěcené jejímu kultu a s ním spojené plodnosti a úrody. Mezi její znaky patří čtverhranná čelenka, zakulacené uši a sukně. Z jejích rukou obvykle prýští voda. Nejznámější je její zobrazení na nástěnné malbě vTepantile. Někteří vědci však o existenci kultu Velké bohyně pochybují. Podle nich spolu ikonografická vyobrazení přisouzená této bo-

Ze zahraničí

hyni vůbec nesouvisejí a ve skutečnosti jde o několik různých bohů či bohyň. Zemědělství – významný článek hospodářství Mexické zemědělství, zvláště jeho potravinářský komplex, který je však z hlediska tvorby HDP vykazován v oblasti průmyslové produkce, tvoří významný článek národního hospodářství, a i když v nejbližších letech nemá šanci být soběstačné, postupná liberalizace mezinárodního ob-

a celkový podíl na tvorbě HDP byl 3,59 %. Z celkové rozlohy Mexika je obděláváno asi 22 % půdy (přes 19 mil. ha, z toho je 6 mil. ha zavlažováno), 25 % tvoří lesy a 45 % pastviny. Zbývající část půdy je neúrodná a zůstává ladem. Jde především o pouštní a polopouštní oblasti země. Specifickým rysem mexického zemědělství je skutečnost, že klimatické podmínky umožňují na většině teritoria dvojí sklizeň ročně. Jinou zvláštností

Kdo najde Ježíška ve vánočce? Obyvatelé Mexika vybírají každoročně jednoho člena rodiny, který pozve zbytek příbuzných a další známé 6. ledna k sobě domů na oslavu Tří králů, tzv. Adoración de los Reyes Magos. Oslava se koná odpoledne nebo večer, podává se koláč zvaný rosca a horká mexická čokoláda. Jako vrchol večera se krájí rosca, v níž je ukrytý malý Ježíšek. Kdo ho ve svém kousku najde, musí 2. února uspořádat u sebe doma oslavu pro všechny, kdo se tříkrálového večera zúčastnili.

chodu agrárními produkty mu nabízí slibné perspektivy. O tom svědčí i výše přímých zahraničních investic. Dvě sklizně za rok Vývoj mexického zemědělství nelze hodnotit z roku na rok, neboť výsledky tohoto odvětví jsou, stejně jako v jiných zemích, ovlivňovány klimatickými vlivy a výkyvy, které mají bezprostřední dopad na úrodu, a tím i na dosažené výsledky celého sektoru. Při posuzování tohoto odvětví je především nezbytné hodnotit trendy, které se v něm dlouhodobě prosazují. Hovoříme-li o mexickém zemědělství a hodnotíme-li jeho výsledky, musíme hodnotit nejen primární zemědělský sektor, ale celý zemědělsko-potravinářský komplex včetně navazujícího potravinářského průmyslu. Podíl zemědělské výroby, lesnictví a rybolovu na tvorbě HDP činil v roce 2011 zhruba 3,75 %. V prvním čtvrtletí roku 2012 došlo k nárůstu o 6,8 %

je tzv. agricultura por contrato (známá u nás z oblasti textilního průmyslu apod. jako práce ve mzdě), kdy určitá velká společnost, např. Nestlé, zaplatí produkci určité plodiny a poskytne na její pěstování prostředky předem. Dotace a úvěry Mexiko v současné době agrární sektor přímo subvencuje pouze v omezené míře. Po zrušení Banrural (Banco Nacional Rural) v roce 1994 kvůli korupci dostávají zemědělci od vlády v rámci programu PROCAMPO dotaci 1000 pesos (asi 1500 Kč) na hektar obdělávané půdy. Dotace přiděluje tamní ministerstvo zemědělství a jeho decentralizované orgány. Zemědělci mohou dále získat úvěr od Finaciera Nacional Rural (nástupnická organizace Banrural) za preferenčních podmínek (zhruba o 30 % nižší úvěrové sazby, než jsou sazby na bankovním trhu). Systém výkupu určité části produkce za pevné ceny byl opuštěn už

před lety. Jeho místo zaujala vládní organizace ASERCA, která se snaží zprostředkovat zemědělcům odbyt jejich přebytků, především v zahraničí. Proti neúrodě se zemědělci sice mohou pojistit, ale jen na bázi komerčního pojištění. V roce 2011 postihlo Mexiko největší sucho za posledních sedmdesát let. Postiženo bylo 40 % území a 2,7 milionu hektarů zemědělské půdy. Na mezinárodních trzích došlo k růstu cen kukuřice o 50 %. Dohoda o spolupráci s EU Obchodní vztahy se zeměmi EU určuje dohoda o partnerství s EU, na jejímž základě dochází k postupné liberalizaci vzájemného obchodu, která se v sedmi celních kategoriích dotýká i agrárních produktů. V první kategorii od roku 2000 bylo na nulu sníženo clo u nepražené a bezkofeinové kávy a kakaa, čehož využívaly zejména některé nadnárodní koncerny jako např. Nestlé či Suchard, které vyvážejí a dovážejí tyto produkty. V druhé kategorii to bylo především víno, zelenina a olivy, jejichž celní sazby klesly na nulu v roce 2003. Ve třetí kategorii clo klesalo o 11 % každý rok až k nule v roce 2008 (vermuty, brandy, vepřové maso, pitná voda, mouka). Ve čtvrté kategorii byly od roku 2003 odbourávány celní bariéry diferencovaně s konečnou nulovou sazbou v roce 2010 (sójový a slunečnicový olej, čerstvé ovoce, osvěžující nápoje). Pátá kategorie je zde považována za mlhavou a nepřesnou (formulace: „Každá strana je připravena snížit celní sazby co nejrychleji, jestliže to její všeobecná hospodářská situace a ekonomická situace příslušného odvětví dovolí.“) Právě u této kategorie se objevují tzv. citlivé položky, např. pšenice, žito, kukuřice, rýže, krupice a mouka z nich, olivový olej, hovězí maso a především cukr. Šestá kategorie zahrnuje další spornou položku, kterou je tuňák. V sedmé kategorii je to chicle (pryskyřice stromu zapote), kde by Mexiko chtělo uplatnit a prosadit geograficko-botanický původ a vyvinout tlak na získání výhod pro dovozy zpracovaného produktu do zemí EU. Hlavními vývozními položkami Mexika v obchodu s EU jsou boby, citrony, hroznové víno, ananas, cibule a avokádo. Text a 10x foto: Martin Bouška

35

Mexická kuchyně Mexická kuchyně je známa různorodými chutěmi, barevností jídel a množstvím koření. V Mexiku se vyvíjela spojením tisíciletých domorodých kulinářských tradic a evropských prvků od 16. století. Typickými surovinami mexické kuchyně jsou fazole, kukuřice a chilli papričky. V listopadu 2010 byla tradiční mexická kuchyně zařazena na seznam nehmotných památek lidstva UNESCO. Současná mexická kuchyně se zformovala pod vlivem evropské kolonizace počínaje 16. stoletím. Šlo o míšení vlivů, které znamenalo nejenom uvedení nových gastronomických postupů, ale především nových surovin v souvislostí s tzv. kolumbovskou výměnou. Mezi významné změny patřilo například uvedení vepřového masa, které má dnes obecně široké využití. S kolonizací bylo do Mexika uvedeno také hovězí nebo skopové maso či další druhy obilnin jako rýže a pšenice, které doplnily místní kukuřici. Klíčový význam pro mexickou kuchyni má kukuřice. Jde o tradiční obilninu amerického kontinentu. Základním způsobem jejího využití je příprava tortill, je ale stejně důležitá pro přípravu tamoles, atoles (druh horkého nápoje) nebo antojitos (druh snacku). Další obilniny mají svůj význam vedle kukuřice. K nim patří především pšenice, užívaná také k přípravě tortill. Kromě toho se pšenice hodně užívá k přípravě různých druhů chleba (pan) a sladkého pečiva. Za jednu ze základních ingrediencí je považována také rýže. Připravuje se na množství různých způsobů – na červeno s rajčaty a cibulí, na zeleno s chilli papričkami, na žluto se šafránem, na černo s černými fazolemi atp. Ze zeleniny se často připravují rajčata, různé druhy fazolí, paprik a chilli papriček, avokádo, tykve atp. K základním kořením patří například mletá chilli paprika, oregano a koriandr (včetně natě), merlík, skořice, kakao ale také římský kmín, česnek a cibule. Placka tortilla se připravuje z kukuřičné nebo pšeničné mouky a má řadu využití, například k přípravě tacos, burritos, quesadill, chimichingy a dalších typických jídel. Důležitou součástí mexické kuchyně je salsa (omáčka). Zelená omáčka (salsa verde) je připravená ze zelených rajčat a chilli papriček a má konzistenci pasty. Červená omáčka (salsa roja) se skládá z rajčat, česneku a koriandrové natě. Omáčka pico de gallo naopak připomíná konzistencí spíše salát. Připravuje se z čerstvých rajčat nakrájených na kousky , zelených chilli papriček, cibule, koriandrové natě, avokáda a citronové šťávy. Tamales patří k tradičním mexickým jídlům sahajícím do předkolumbovské doby. Tamales se připravují z kukuřičného těsta tradiční metodou nazvanou nixtamalizace, při níž se celé zrno nejprve namočí a potom vaří ve vápenaté vodě a až poté se oloupe. Takto připravené zrní se vymyje a později umele, čímž vznikne masa, která se potom nechá usušit.

Mole je tradiční omáčka z různých koření a ingrediencí, jako jsou například rajčata, česnek, kmín, anýz, sezamová sezímka, chilli nebo čokoláda. Tacos je jídlo které se skládá z různě připravených tortillových placek naplněných různými druhy připraveného (pečeného, dušeného) masa a s různými druhy mexických omáček. V Dolní Kalifornii jsou populární tacos s rybou nebo pečeným masem. Nachos jsou trojúhelníčky z kukuřičné tortilly pokryté například čedarem, fazolemi, rajčatovým protlakem, majonézou, případně i masem, pečeným nebo grilovaným, někdy i kozím. Burritos jsou tortilly z pšeničné mouky plněné směsí fazolí a sýru, masa a zeleniny. Quesadilla je tortilla z pšeničné mouky, která je naplněná gratinovaným sýrem a dalšími ingrediencemi. V hlavním městě jde například o salám chorizo, papričky jalapeňpos, směs mletého masa a koření picadillo, nebo brambory. Carnitas je grilované maso, většinou vepřové, podávané s cibulí, koriandrem, guacamole a s tortillami. Chimichanga je druh burrita připravený z pšeničné tortilly s různými druhy ingrediencí, jako jsou například fazole, rýže, sýr nebo různě marinovaná masa. Tortilla se sroluje do taštičky a ofrituje se. Hotová chimichanga se podává například s guacamole, zakysamou smetanou nebo se sýrem. Menudo je tradiční polévka z hovězích drštěk, chilli, limetkou, koriandrovou natí a oregánem. Podává se obvykle s tortillou.

Tradiční řeznictví v Cuetzalan

Rituál potomků indiánů kmene Totonacas

Burro percherón je další tradiční jídlo, jehož základem je tortilla, k níž se podávají například fazole, grilované maso, zelenina (např. rajčata) a sýr manchego.

36

Ze zahraničí

18. března 2014

Pocta pre Topoľčianky i koníčkársku elitu Každá krajina má zopár klenotov, ktoré ju robia výnimočnou a príťažlivou. Na Slovensku je takým klenotom Národný žrebčín v Topoľčiankach. Slávne lipicany, nádherné kone do koča i pod sedlo, ktoré sa už takmer jedno storočie chovajú v Topoľčiankach, poukazujú na to, že Slovensko vnáša svoj vklad do svetového kultúrneho dedičstva. Nie náhodou sa preto Topoľčianky stali so svojim zámkom a krásne zrenovovaným žrebčínom miestom, kde sa koná slávnostné vyhodnotenie 18. ročníka Top Agro Slovensko. Je to miesto inšpirujúce a naozaj hodné na vzdanie pocty špičkovým manažérom.

N

a sklonku leta roku 2013 zažili Topoľčianky udalosť roka a v 92-ročnej histórii Národného žrebčína Topoľčianky celkom iste vrcholné šprtovochovateľské podujatie. Uskutočnili sa tu 16. majstrovstvá sveta dvojzáprahov. Nikdy predtým sa v Topoľčiankach ani na samotných majstrovstvách sveta

nestretlo toľko koní, jazdcov a fanúšikov – 23 krajín, 21 družstiev a 240 koní. Celé leto pracovali zamestnanci Národného žrebčína ako o život. Počasie im žičilo, nepršalo 80 dní. Na štadióne vyrástlo osem labyrintov prekážok, ktoré navrhol chýrny maďarský staviteľ Gábor Finta a postavil topoľčiansky jazdec Pavol Gašpar. Topoľčanci právo usporiadať majstrovstvá sveta dvojzáprahov považovali za vyznamenanie aj za vstupenku medzi elitu silných koníčkarskych národov. Za týmto ocenením stáli také tromfy topoľčianskeho žrebčína, ako je vynikajúci genofond lipicanských koní, na ktorých jazdia viacerí majstri sveta dvoj- i štvorzáprahov a, samozrejme, aj rastúca úroveň domácich jazdcov Miroslava Matúšku, Pavla Gašpara a Pavla Baláža i Jozefa Mašíra. Od prvých majstrovstiev sveta v americkom Gladstone v roku 1993 sa prebojovali z konca jazdeckého peletónu do stredu a v Topoľčiankach chceli potvrdiť svoje rastúce umenie. Leto 2013 bolo pre zamestnancov Národného žrebčína

plné znoja – od riaditeľa Michala Horného až po posledného ošetrovateľa v maštali všetci pracovali na úprave štadióna, maštalí a priestorov, kde malo zaparkovať 80 kamiónov s koňmi, hodnota ktorých sa dalo ťažko vyčísliť. Boli medzi nimi páry za pár desiatok, ale aj stotisíc eur. V pondelok, keď do Topoľčianok dorazili kolóny kamiónov, prišla búrka. Smädná zem sa napila ako špongia. Vzápätí vyskočilo slnko a trať pokropená vodou zahrala sýtozelenou farbou. Hipodróm lemovaný vencom modrastých hôr Pohronského Inovca vyzeral rozprávkovo krásny. Preteky pod záštitou prezidenta republika Ivana Gašparoviča a ministra pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Ľubomíra Jahnátka sa mohli začať. Na kozlíku muži a ženy rovní sú Preteky dvojzáprahov nemajú kulisu ohlušujúcich motorov Formuly 1, nad dráhou sa nevznáša dym spálených pneumatík a predsa ponúkajú čosi viac – na hipodróme sa pohybujú kone s nádhernou hrou svalov, vyčesanými hrivami a chvostami, odeté do nablýskaných postrojov. Vedú ich nielen muži, ale aj dámy, na ktorých podaktorí páni idú nechať oči. Majsterku sveta z v Conti, Nemku Carolinu Dienerovú, obdivovali, aj diváčky. Najprv si všimli jej elegantný klobúčik vyzdobený pierkami, potom nablýskaný koč. No keď sa jej záprah vydal predvádzať jednotlivé drezúrne kúsky, už od nej načisto neodtrhli oči. V kokpite Formuly 1 zápasí vodič s prudkými zákrutami, pilot nadzvukovej stíhačky čelí obrovskému preťaženiu. Čo je proti tomu dvojzáprah? „Nádherná ukážka možností neprekonateľ-

nej živej prírody!“ hrdo vyhlási Michal Horný, šéf Národného žrebčína v Topoľčiankach. Nepohŕda majstrovstvom pilotov F1, iba podotkne, že tak, ako je umením skrotiť obrovské stádo koní pod kapotou pretekárskych áut, treba si vedieť poradiť aj s párom koní. Niet športovej súťaže, kde by si muži a ženy boli tak rovní ako v ovládaní dvojzáprahov. V tejto disciplíne dávno vyriešili rodovú rovnosť, možno aj preto, že najlepším nie je ten, kto je fyzicky najsilnejší, vyhráva ten či tá, kto s bravúrou a eleganciou zvládne celé preteky. „Dvojzáprah je ukážkou jazdeckej všestrannosti, zručnosti, ale aj porozumenia jazdca či jazdkyne s inou živou bytosťou – s koňom, verným druhom človeka,“ vraví uznávaný medzinárodný rozhodca Alexander Vietor. A dodáva, že dobrý výsledok je vždy vecou súhry jazdca a koňa. „Povaha si hľadá povahu – ľudská konskú, konská – ľudskú. Sú kone, ktoré s jedným jazdcom vyhrajú šampionát a s iným pohoria, úspech je vždy vecou súzvuku,“ dáva Vietorovi za pravdu Jan Höck. Schuti sa zasmeje pri otázke, kto sa do záprahu lepšie hodí: žrebec, kobylka či valach? „Nezáleží na tom, či koč ťahá on alebo ona. Zdalo by sa, že žrebce musia mať viac sily a chuti pracovať, ale to nie je vždy pravda, niekedy sa zo žrebca vy-

kľuje poriadny lapaj a tromfne ho kobylka, ktorá pracuje verne a oddane až do roztrhania tela,“ tvrdí Jan Höck. Maratón je najpríťažlivejší Maratón je veľmi akčný a divácky najpríťažlivejší. S touto charakteristikou Jana Höcka možno vrele súhlasiť. Sedemnásť kilometrov jazdy po lestných cestách plných hrboľov a prejazdov cez potoky, klesania i stúpania preveria vytrvalosť a silu, ale aj jazdeckú zručnosť a pamäť. „Jazdci musia počas maratónu zdolať aj osem prekážok, ktoré pripomínajú labyrint. So športovým kočom sa preplietajú úzkymi prejazdmi, otáčajú sa na minimálnom priestore a nesmú zavadiť o mantinely z hranolov. Stačí brnknutie a loptička je dolu a na konte jazdca trestné body. Kone prudko zrýchľujú, z trysku vzápätí prudko brzdia, je to vyčerpávajúce – fyzicky aj psychicky – pre kone aj jazdcov,“ vysvetľuje Michal Horný. A napokon prichádza parkúr, kde sa ukáže, ako je kto šikovný. Jazdci sa preťahujú s kočom cez úzky priestor vymedzený kužeľmi. Za štyri dni predvedú kone a ich vodiči (určite nie kočiši!), čo vedia. Zvieratá vybičované jazdcami i povzbudzujúcimi divákmi idú na doraz svojich možností. Na konci pretekov sú kone ľahšie o 30 aj 50 kíl.

Čím jazdci „dobíjajú baterky“ svojim verným tátošom, že by zvýšenou dávkou obroku? „Nuž kone sa kŕmia ako pri bežnej záťaži, ale ich výživa pripomína výživu špičkových športovcov – napokon kone nimi sú,“ vysvetľuje Jan Höck. A tak si kone pochutnávajú na granulách, ktoré obsahujú aj hroznový cukor. Úbytok energie z pretekov treba čo najskôr doplniť, ale v rámci fair play. Doping je zakázaný a kone spolu s jazdcami sa podrobujú dopingovým skúškam. Lipicany sú v kurze Na pretekoch formule F1 sa súťaží o najlepší motor, v dvojzáprahoch zápolia o najrýchlejšieho, najvytrvalejšieho, ale aj najinteligentnejšieho koňa jednotlivé plemená a dnes čoraz viac ich krížence. Ktoré sú najlepšie? Lipicany, starokladrubské kone, holandské kone a rôzne krížence. V Topoľčiankach skvele jazdili aj haflingovia, pracovité horské kone. Zaujali obrovskou húževnatosťou, ale v drezúre sa nemohli rovnať v parádnom kroku a v priestornosti a vznešenosti chodov lipicanom či iným plemenám. Nie náhodou Ján Höck uviedol na prvom mieste lipicany. Aktuálni majstri sveta z Topoľčianok Maďari Zoltán a Vilmos Lazárovci zapriahli do svojich kočov každý po jednom lipicanovi. Jazdia na nich od roku 2006 a získali už tretí titul svetových šampiónov. Víťazstvo im vyjazdili kone, ktoré pochádzajú z Topoľčianok, čo je dôkaz vynikajúcej šľachtiteľsko-chovateľskej práce tunajšieho Národného žrebčína. Pravdaže, aj majstrovstva skvelých maďarských jazdcov. Nestratili sa ani slovenskí jazdci. Tím v zložení Pavol Gašpar, Pavol Baláž a Miroslav Matúška skončil na jedenástom mieste. Výborné umiestnenie, najmä keď si uvedomíme, že slovenskí jazdci nemajú zďaleka také podmienky, ako ich západoeu-

rópski súperi, ktorí majú okolo seba celý tím odborníkov vrátane terapeutov pre kone. Rozpočet je oveľa skromnejší, ale výsledok povzbudzujúci. Veď keď Slovensko pred 20 rokmi vstúpilo do najvyššej svetovej súťaže, bolo na konci peletónu. Dnes je presne v polovici svetového rebríčka. Michal Horný si želá, aby sme o pár rokov boli v prvej tretine. Nie je to nesplniteľný cieľ. Kurz slovenských koní i Slovenska ako takého sa po majstrovstvách sveta celkom iste zvýši. Kríza stlačila cenu koní na historické minimá, keď klesla o 50 až 70 percent. Preto vynikajúce umiestnenie lipicanov je dobrým odrazovým mostíkom do budúcna. Najlepšie sa predávajú kone víťazi – sú to takpovediac cválajúce génové banky. Vo svete sú stále ľudia, ktorí kone nadovšetko milujú. Veď v Topoľčiankach bola aj bohatá Američanka Misdee Wrigley-Millerová, majiteľka spoločnosti vyrábajúcej svetoznáme žuvačky. A pre ňu a jej podobných jazdcov nie sú žiadne kone drahé. Po skončení majstrovstiev ovládla účastníkov i divákov eufória. „Boli to jedny z najlepších majstrovstiev sveta,“ vyhlásil Maďar Károly Fungly, šéf sekcie dvojzáprahov Medzinárodnej jazdeckej federácie. A Čech Jan Höck, oduševnený koníčkar, donedávna riaditeľ Národného žrebčína v Kladruboch nad Labem, ktorý absolvoval viacero šampionátov, povedal, že Topoľčianky strčili do vrecka posledné majstrovstvá v chýrnom Conti neďaleko Paríža. „Horúce slovenské srdce porazilo studený odmeraný prístup,“ hovorí Jan Höck. Ocenil najmä skvele rozmiestnenie prekážok. diváci sa pohodlne presúvali od jedného labyrintu k druhému. Tak dobre nemali postavenú dráhu ešte ani na jedných majstrovstvách sveta. A ešte jedno plus Slovákov – diváci platili za vstupenky prijateľné ceny – 5 eur a nie až 20 ako na šampionáte v Nemecku, čo sa zdalo priveľa aj pre bohatých Nemcov. Nadšenie odborníkov zdieľala aj holandská milovníčka koní Marianne van Dyck z Rotterdamu. „Objavila som krásnu krajinu, nádherný hipodróm v lone modrastých hôr, nádherne zrenovovaný barokový žrebčín, vedľa neho chateau s výborným vínom – koho stretnem, tomu poviem, nech sa vydá na Slovensko,“ neskrývala očarenie. Slovensko zasvietilo na jazdeckej mape sveta ako krajina, ktorá rozumie nielen jednému z najstarších športov sveta, ktorá chová jedny z najlepších jazdeckých koní, ale aj ako krajina, ktorá vie ponúknuť krásnu prírodu, chutnú kuchyňu a dobré jedlo. A tento takrečeno vedľajší efekt z topoľčianskeho šampionátu treba náležite v budúcnosti využiť. Jozef Sedlák

18. března 2014

Ze zahraničí

37

La Ferme, vyhledávaný obchod s farmářskými produkty Yverdon-les-Bains, druhé nejdůležitější město švýcarského kantonu Vaud, má kromě svých četných pamětihodností i jednu raritu, která je jeho obyvateli využívána každý den – obchod s farmářskými produkty La Ferme Vaudoise. A že nejde o obchod ledajaký, to posuďte sami.

B

lízkost, autentičnost, sledovatelnost, rozmanitost, kvalita. To jsou zásady, jimiž se řídí majitel obchodu Gérard Roy při svém podnikání. Vsadil na rozčarování místních lidí z hypermarketů a rozhodl se jít cestou široké nabídky místních sezonních kvalitních výrobků za kon-

INZERCE

kurenceschopné ceny. Přesvědčil se, že kupující si raději připlatí, když vědí o historii výrobků, které on v obchodě nabízí. Některé jsou z jeho farmy, ale většina od dalších 90 drobných i větších pěstitelů v okolí. Dohromady na 750 produktů. Ať už je to ovoce, zelenina, sýry,

mléko, maso, med, víno nebo dřevo do krbu – zkrátka skutečná alternativa k supermarketům. A u všeho jsou kromě ceny vidět také údaje o kvalitě a původu. „Lidé si s chutí a radostí koupí zeleninu a ovoce vypěstované pěstiteli z místní vesnice či nedaleké farmy,“ řekl mi Gerald Roy při mé návštěvě v obchodě. Naše řeč se stočila na nevýhody spolupráce malých producentů s hypermarkety. Vidí ji především v tom, že hypermarkety mají zájem jen o omezený sortiment, ale ve velkém množství, vytvářejí velký tlak na ceny, které se mnohdy dostávají pod výrobní náklady producentů, požadují dlouhou

splatnost faktur, přičemž existuje nejistota odběrů v okamžiku levnější nabídky. Za hlavní výhody podnikání na regionálním trhu naproti tomu považuje možnost nabídnout spotřebiteli produkt s vysokou přidanou hodnotou. Produkty nemusejí cestovat tisíce kilometrů a zachovávají si tak svou skutečnou čerstvost. Peníze, které se za ně utrží, zůstávají v regionu a mohou sloužit k udržení regionální tradice a dalšímu rozvoji. Ceny přitom mohou být vyšší, pokud zákazník vnímá výrobek jako jedinečný a zvláštní. Toho lze dosáhnout právě tím, že výroba pro regionální trh si žádá menší kapacitu. Gérard Roy ve svém obchodě nabízí rovněž dárkové koše s regionálními produkty, cateringové služby, koše s jídlem na výlety i nápady pro individuální dovolenou a rekreační aktivity. Zakoupené potraviny si můžete nechat za tři franky dovést až do domu – jak jinak, než ekologicky, na kole. V obchodě La Ferme jsem se přesvědčil, že Švýcaři si vysoce cení vlastní produkce. Ne-

existuje tady podvádění, to si prostě neumějí představit. O všem dovedou poutavě vyprávět. Dozvíte se, že sýr, který vám tak zachutnal při ochutnávce v obchodě, byl vyroben na statku v nedaleké vesničce

a pokud chcete, můžete se tam i vypravit a vidět jeho výrobu na vlastní oči. A to platí prakticky o všech produktech, jež v obchodě nabízejí. Text a foto: Bohumil Brejžek

38

Ze zahraničí

18. března 2014

Výjimečný sýr místy pořádně strmá a plná zatáček. Tady přes léto žijí s babičkou, dvěma malými dětmi a jedním pomocníkem a společně se starají o stádo čtyřiceti krav, z jejichž mléka sýr vyrábějí. Když jsme k nim po půl hodině stoupání dorazili, připadali jsme si jako v ráji. Všude kolem rozkvetlé louky a na nich volně se pasoucí krávy. Přišli jsme včas, proces zahřívání mléka právě končil a Pillerovi se začínali chystat stáhnout do čistého plátna z obrovské měděné kádě, pod níž topili mohutnými

z kantonu Gruyéres Gruyére je tvrdý sýr z nepasterizovaného kravského mléka s obsahem tuku v sušině 49 až 53 procent. Jeho střed je slámové barvy, kůrka tvrdá, narezlá. Má bohatou škálu chutí, od ovocné až po ořechovou. Svůj název získal právě podle kantonu a města Gruyéres, vyrábí se ale i v jiných kantonech, jako jsou Vaud, Neuchtel, Jura a Berne.

H

istorie tohoto sýra je bohatá a poměrně dobře zdokumentovaná. Vyrábí se od roku 1113, první zmínky o něm však pocházejí z roku 116 n. l., kdy na střevní potíže po jeho nadměrné konzumaci zemřel římský císař Antonius Pius. Další zmínka je z již zmiňovaného 12. století, konkrétně z roku 1155, kdy

Guillaume, první hrabě, založil převorství Rougemont. Zakládací listina garantovala převorství jistá privilegia, například dodávku sýrů z alpských oblastí v okolí. Církev k tomu lidu poskytovala nástroje, jako kotle, sýrařské harfy, formy apod. Nejvýznamnější byl pro sýr rok 1856, kdy byl na slavném

Sklepy se staletou historií V jednotlivých fázích zrání se využívá složité know-how, jež vyžaduje ovládání různých parametrů (mikrobiální kinetika, teplota, vlhkost, čas) umožňujících rozvoj propionového kvašení. Transport sýrů en blanc do často vzdálených sklepů určených na zrání je typický pro tradici výroby sýra v oblasti Gruyéres. Vysvětluje se dávnou specializací podniků na specifické zrání sýra a rozvojem velmi specifického know-how. Shromažďováním sýrů na jedno místo pomáhá dosáhnout specifickou mikrobiální kinetiku zrání, především v teplém sklepě, a růst specifické mikroflory v kůrce. Kromě toho strategická lokalizace sklepů je příznivá pro vývoz dozrálých sýrů do velkých spotřebitelských center a pro jednoduší průzkum trhu, neboť pracovníci sklepů jsou zároveň obchodními zástupci zodpovědnými za propagaci sýra. Sklepy se v minulosti budovaly v údolí a v nížinách na křižovatkách významných cest, což umožňovalo snadnou dopravu

zemědělském trhu v Paříži oceněn dvěmi zlatými medailemi. Od té doby má právo nést označení Nejlepší na světě – Výjimečný produkt fribourgských krav. V roce 2001 Gruyére překonal poslední překážky a bylo mu uděleno označení AOC. O osm let později ho ve Švýcarsku vyrobili přes 26 000 tun, čímž byla poprvé v historii překonána výroba Ementálu. Dvě třetiny sýra se spotřebují ve Švýcarsku, jedna třetina je exportována do Evropské unie a USA. Tradiční receptura I dnes se Gruyére produkuje stejným způsobem jako před staletími, kdy lidé neměli k dispozici stroje a techniku. Základem je kvalitní mléko s jedinečnou chutí, na němž mají hlavní zásluhu pastviny s horskými bylinami. Pro vyprodukování 25 litrů mléka je třeba, aby kráva spásla 100 kilogramů trávy a vypila 85 litrů vody. Používání zkvasených krmiv nebo krmiv ve formě siláže je zakázané pro technologická rizika při výrobě a dozrávání sýrů, jež mohou být spojena s tímto způsobem krmení. Každoročně se v regionu Gruyéres zpracuje okolo 5,7 milionu litrů mléka, při-

čemž jeden bochník sýra o váze 35 kilogramů se vyrobí ze 400 litrů mléka. Jedeme se přesvědčit Ruční výroba sýra je bohužel stále více nahrazována výrobou průmyslovou, přesto se však s ní stále můžeme setkat. Ručně vyrobené sýry jsou také více oceňovány. Jednimi z těch, kteří vyrábějí sýr postaru, je rodina Pillerů. Dostali jsme se k nim ale jen zásluhou našeho automobilu s pohonem čtyř kol, neboť k chatě vede pouze úzká cesta,

poleny, bílé krupičky sraženého mléka. Sražení dosáhli tím, že do mléka přidali přírodní syřidlo obsahující enzymy z žaludků telat, jež neobsahuje žádný geneticky modifikovaný organizmus. Nechali odkapat syrovátku, aby pak vzniklou hmotu napresovali v lisu do bochníkových forem lemovaných bílým plátnem. Pod vysokým tlakem se sýr zbaví zbytku syrovátky, přičemž v lisu zůstává až do zítřejšího rána, kdy uvolní cestu novým sýrům. Ještě předtím do něj vytlačí svůj kód a nápis Gruyére AOP. Na výrobu jednoho kilogramu sýra potřebují 11 litrů mléka, které jim dává jejich stádo krav. Vyrábějí pouhé dva bochníky denně o hmotnosti až 38 kg. Začínají v pět hodin ráno a nejsou hotovi dříve než v jedenáct. Minimálně jednou týdně se vypraví dolů do údolí, aby nevyzrálé sýry, tzv. en blanc, uložili do družstevních sklepů na hrubě ohoblované smrkové police, kde v chladnu při stálé teplotě zrají minimálně 135 dnů a získávají svou jedinečnou chuť.

soli, která se historicky dovážela z pohoří Jura (bývalé solné doly v Arc-et-Senans, Salins les Bains, Poliny a Lons-le-Saunier). Pro řádné zrání je totiž nezbytné potírat sýr směsí z přírodní a místní mikroflóry, soli a vody nazývané morge. Morge tvoří spojení mezi mikroskopickým přírodním prostředím a specifickými vlastnostmi sýra. Rozmanitá chuť Uzrálý sýr, který jsme u Pillerů samozřejmě také ochutnali, byl spíše nasládlý s lehkým náznakem soli. Jak nám ale vysvětlili, chuť velmi závisí na době zrání. Často je prý sýr krémový s oříškovým nádechem, to když je mladý. Jako aromatičtější a zemitý chutná až s přibývajícími měsíci. Plně vyzrálý je zhruba po pěti měsících, někdy ale zraje i celý rok. Hodí se k pečení, neboť neztrácí chuť a dobře se rozteče. Je ingrediencí mnoha pokrmů, mimo jiné se přidává i do francouzské cibulové polévky, do cordon bleu nebo do těstovinových a salátových jídel. Text a foto: Bohumil Brejžek

18. března 2014

Dějiny amerických farem

39

Ona slavná desetiletí, která se zapsala do amerických dějin jako Divoký Západ, jsou plná převratných dobrodružství, ale také těžké a úmorné práce rančerů a farmářů. Zaznamenána jsou v zažloutlých kronikách a předávají se z generace na generaci v nestárnoucích legendách.

Příběh XI.: Ranč U ospalého „K“ Ranče byly zakládány na ohromných, skutečně nekonečných zvlněných rovinách pokrytých jen travou. Té se snad po celá tisíciletí nedotkl pluh. Rostla tam vysoká tráva, která v zimě odumřela a na ní vyrostla tráva nová. Tak vznikla hluboká vrstva humusu, svou tloušťkou jinde nevídaná. Ohromná prérijní území začala být nástupem nového věku používána rančery pro chov koní, hovězího dobytka a ovcí.

Z

vířata se pásla od jara do zimy na volných pastvinách. Majitelé, rančeři, někteří velcí boháči, ale i takoví, kteří třeli bídu s nouzí, patřili ke slavným postavám amerického západu. V době, kdy ještě ploty z ostnatého drátu nepřehrazovaly prérie a volná pastva byla jediným způsobem chovu koní

a dobytka, vyvstala nanejvýš praktická otázka: Jak zabránit, aby se nepomíchala zvířata jednoho ranče s jiným, a když už se to stane, jak zatoulané kusy vrátit majiteli? Tak vznikli kovbojové a také značkování hovězího dobytka. V patnáctém věku, kdy se na mexickém západě objevili Španělé a začali úspěšně s chovem skotu, tam vznikly první španělské ranče. Byly velké a zpravidla měly nejen tisíce hektarů, ale i tisíce kusů skotu. Rančeři začali svůj majetek značkovat. Malovat značky barvou nebylo spolehlivé, déšt značení dost snadno smyl, nejspolehlivější v té době bylo vypalování železem. Rozpálený kov značkovacího železa pronikl jak srstí, tak i vrchními vrstvami kůže. Samozřejmě to bylo pro zvířata kruté a bolestivé, ale koho zajímala bolest utrpení dobytčete stejně určeného na porážku? Tajemství značkovacích želez Vypálené znamení bylo prakticky nezničitelné. Značkovací železa mohla být prostá, ale i oz-

Stavění ohrad v dřívějších dobách

Před značkováním

trestají, tehdy na Divokém Západě velmi oblíbenými kolty pětačtyřicet. Vynalézaví ale nebyli jen rančeři, ale i lupiči. Loupeže se však rychle rozmáhaly a brzy se staly na Divokém Západě zločinem číslo jedna. Bylo třeba proto stanovit závazná pravidla značkování. V prvé řadě byla mimo zákon postavena vypalovací železa, která nebyla z jednoho kusu a tudíž měla nesnadno napodobitelný symbol. Zákon rovněž stanovil, že

dobná. Ta druhá byla ale složitá a pracná a s příchodem amerických osídlenců zanikla. Ti si totiž více potrpěli na účelnost, nikoliv na krásu. Proto se už na začátku 19. století setkáváme se značkami jednoduchými, snadno napodobitelnými a také dobře rozeznatelnými z dálky. Ne že by se novým rančerům kudrlinky španělských znamení nelíbily, ale američtí kováři měli při zhotovování vypalovacích želez méně fortele. Pak přišla éra velkých rančů a po ní kovbojské období. Kovbojové si přáli značky jednoduché, zřetelné a lehce zapamatovatelné. Vezměme v úvahu, jací lidé přicházeli pomáhat na ranče. Mnozí často neuměli psát a abeceda jim nic neříkala. Byli ale schopni zapamatovat si jednoduché symboly, jako byl například kruh nebo čtverec. Tvary značek se později staly tradicí, součástí folkloru Divokého Západu a jsou jí dodnes. Znají je rančeři od Wyomingu, Kalifornie, Nebrasky, Kansasu, až k Texasu. Tvary a způsoby čtení značek se řídí skoro dvě stě let pevnými pravidly. Čtou se zleva doprava, zhora dolů, z vnějšku dovnitř. Je to důležité. Jedna značka například znamená „kulaté A“. Kdybychom četli opačným směrem, pak by to znamenala něco úplně jiného. Taje písmen a čísel Ve značkových symbolech byla používána čísla i písmena. Vyskytovaly se různé způsoby psaní. Písmeno „K“ se četlo prostě „K“. Písmeno ale mohlo být

i nakloněné dopředu či dozadu, pak znamenalo „opilé K“. Mohlo být i v ležaté podobě a pak se mu v kovbojské hantýrce říkalo „líné K“ nebo „ospalé K“. Když bylo písmeno obrácené čelem vzad, pak se četlo jako „obrácené K“. Připojila-li se k jeho nožkám jakási chodidla, pak se značka četla jako „kráčející K“. Připojení symbolických křidélek také něco znamenalo. Také čísla, jež byla někdy součástí

Ohrady moderních rančů

značky, mohla být nakloněná, nebo ležící. Mohla být rovněž kombinována s písmeny. Při kombinaci čísel nesmělo být číslic více než dvě, snad pro snadnější zhotovení vypalovacího železa. Vynalézavost rančerů byla ale nevyčerpatelná. Byly značky, v nichž byly jejich prvky různým způsobem spojovány. Značky mohly mít i tvar slunce, měsíčního srpku, domu, koňského kopyta, rybářského háčku, klíče, lahve, zvonu atd. Pozor! Nekrást! V dobách, kdy byly na každodenním pořádku a loupeže dobytka, používali rančeři výstražné symboly, které varovali zloděje, že nezůstanou bez trestu. Nejvýhrůznější byla značka „45“. Varovala, že zloděje po-

část se symboly musí být pevně spojena s držákem. Pak se značkovací železa rozvíjela dále, jak pokud jde o tvary, tak i ozdoby. V moderní době se pak začalo značkovat i elektricky. Rozsáhlá území rančů byla poněkud odlišná v různých částech USA. V té západní byly buď ve vlastnictví majitelů, tedy klasických rančerů, jinde byla půda ve vlastnictví státu a rančerům jenom pronajímána.Tak se to zachovalo po celá dlouhá desetiletí a existuje to i dnes. Moderní doby ale nepřinesla jenom vývoj vlastnictví, ale i to, jak jsou ranče nyní využívány. Dnes existují i ranče, které se starají výhradně o zábavu turistů a jejich požitek z chovu dobytka. Jiné nabízejí honitby a průvodce, kteří se starají o vášnivé nimrody. Zkrátka moderní doba si žádá vždy své... (Pokračování příště) Dr. Dušan Rovenský Foto archiv autora

40

Zajímavosti

18. března 2014

Kde tradice ožívají, tam se lidem dobře daří držovat staré zvyklosti.“ Takto tedy probíhá úplně normální masopustní veselice na Vysočině. Sraz „Jívováků“, co bydlí na dolním konci obce, je u hasičské zbrojnice. „Místní masopust je jiný než třeba na Moravě. My si tématiku masky do průvodu vybíráme sami, každý rok jinou,“ uvádí k dlouholeté tradici v obci oblíbený trenér místní tělovýchovné jednoty František Uhlíř. Jeho letos čekala doma plyšová maska kozla, žena Eliška se převlékla za babku kořenářku.

Ještě lépe je tam, kde tradice nikdy nepotlačili. Třeba v Jívoví u Velkého Meziříčí. Je sobota ráno a na návsi s kulturním domem, hasičárnou a kostelíkem je liduprázdno. Za zdmi místních stavení to ovšem žije. Ženy dosmažují řízky a koblihy, pečlivě zdobí obložené talíře, nebo dopékají koláče. Kolem jedenácté už musejí být všichni, kdo jdou do masopustního průvodu, oblečeni v maskách.

N

ešlo o žádnou show v nějakém skanzenu, ani o povinnou zábavu. Většina místních odpověděla na moji trochu

udivenou otázku jak to, že se v Jívoví slaví v takovém počtu, jednoduše: „To je přeci normální, oslavovat masopust a do-

Pospolitost a stále nové nápady V pravé poledne vychází z horního konce obce početný průvod masek. Babka kořenářka popohání proutkem bílého kozla, následuje skupinka myslivců se sličnými koloušky, skupinka díky olympiádě aktuálních biatlonistů v čele s maskovaným panem starostou cestou hledá mezi obyvateli Jívoví novou posilu týmu. Za nimi se v kolečkovém křesle veze pan Lorenc, známá postava z filmu Na samotě u lesa, nebo perníková chaloupka, jíž na špagátu popotahuje Ježibaba. Vypočítat všechny masky asi nelze. Tak akorát hlučný hrozen masek se pomalu sune dolů Jí-

vovím. Není dům, před kterým by se rej nezastavil a nezazvonil na zvonek. „To se nestane, aby někdo u nás v dědině neotevřel. V Jívoví jsou hodní lidé,“ podotkl jako o automatické věci náš průvodce „kozlík“ František. Nejprve spustí kapela, letos oblečená ve stylu Alexandrovců. Do kola je pak vyzvána k tanci paní nebo pán domu. Následně je osazenstvo průvodu pohoštěno, nechybí přípitek. Co stavení, to jiná delikatesa. Někde nabízejí tlačenku, paštiky a jiné zabijačkové speci-

ality, převážně vlastní provenience. U jiných převažují sladkosti. Opět vše poctivé domácí výroby. Místní už vědí, kde je co čeká. Chválu jsme předem slyšeli například na koblížky nebo sladké rohlíčky s tvarohem. A byla oprávněná. U prvních stavení se držím naučeného, že pohoštění se neodmítá. Popravdě, ono ani nejde odmítat. Kdyby přes novinové stránky bylo možné zprostředkovat vůni a chuť masopustních hodů, určitě byste mi dali zapravdu. Přibližně u osmého stavení už cítím přetlak v žaludku a slušnost jde stranou. Fasuji „panáka“ na srovnání. Zabírá. A tak testuji malý plátek domácí tlačenky... a postupně další tři. Masné výrobky, a zvlášť ty tradiční, české, mne zajímají už od studií na řeznické průmyslovce. Musím říci, že v Jívoví mají zabijačkové speciality v malíku. V díle na tlačenku nechybí jatýrka, přiměřeně kůží, česnek, dostatek majoránky, všechny chutě jsou pěkně vyrovnané.

Tak nějak vyrovnaně působí vlastně i obyvatelé této malebné vesnice. Dokážou se na něčem domluvit, a také to pak uskutečnit. Nejde jen o masopust. Na Nový rok například společně stoupají na místní vrch, pravidelně pořádají soutěž v přejezdech přes požární nádrž, drží pouť, ve velkém oslavují svátek Josefů, letos nově plánují turnaj v Člověče, nezlob se. To je jen zlomek tamních aktivit. Masopustní veselí vrcholí slavnostní taneční zábavou v místním kulturáku. My odjíždíme zpět do Prahy, kde se rovněž slavil masopust. Třeba v samém centru města se o takové připomenutí tradic úspěšně snaží už mnoho let řezník Dolejší. Hlavně turisté si i letos promastili žaludky a Pražáci tvořili frontu s termoskami na voňavou „prdelačku“. Asi by ale překvapením koukali, kdyby jim na dveře zazvonil takový masopustní průvod, jako chodí běžně v Jívoví. Text a 7x foto: Zuzana Boušková

● VYDAVATEL: Agrární komora ČR Blanická 3, 772 00 Olomouc, Úřad AK ČR: Štěpánská 63, 110 00 Praha 1, IČ: 47674768, DIČ: CZ 47674768, tel: 224 215 946, fax: 224 215 944, e-mail: [email protected] ● ZÁSTUPCI AK ČR: Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR, Ing. Martin Fantyš, tajemník AK ČR, Hana Volešáková, sekretariát ● REDAKCE: Ing. Eugenie Línková, šéfredaktorka, tel.: 224 215 946, fax: 224 215 944, e-mail: [email protected] ● GRAFICKÝ DESIGN: Michal Schneidewind, www.vasgrafik.cz ● FOTOGRAFIE: Archiv redakce, pokud není uvedeno jinak ● UZÁVĚRKA ČÍSLA: 26. února 2014 ● TISK: Ústecké tiskárny, s. r. o., www.ustecketiskarny.cz ● Povoleno MKČR E 6204 ● NEPRODEJNÉ

18. března 2014

I

Rozvoj venkova Tematická příloha Zpravodaje Agrobase, informačních novin Agrární komory České republiky Agrární komora ČR má svůj pravidelný pořad v Regionální televizi První 25minutový Zemědělský magazín byl odvysílán v neděli 16. února v 19.20 v pořadu Regionální televize. Pořad připravila mediální zástupkyně Agrární komory České republiky Ing. Eugenie Línková spolu s redaktorem Vítem Smrčkou.

V

Ilustrační foto Zuzana Boušková

Ministr Jurečka zastavil všechna výběrová řízení nad pět milionů korun u podřízených organizací Ministerstvo zemědělství ve funkci zakladatele řady podřízených organizací, například Lesy ČR, Státní pozemkový úřad či Národní hřebčín Kladruby, pozastavilo veškerá výběrová řízení v hodnotě nad pět milionů korun.

N

avazuje to na předchozí opatření ministra Jurečky, který pozastavil zadávací řízení přímo na ministerstvu v částkách nad 500 000 korun. Veškeré pozastavené veřejné zakázky se prověřují, kontrola se zaměři-

Nový ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL)

la nejen na právní služby, IT, nákupy vozidel a nábytku, stěhovací služby či stavební úpravy, ale také třeba na velkoobjemový nákup bažantích kuřat. Jurečkovým záměrem je nastavit maximální úspornost v rámci rezortu, kdy jednotlivé podřízené organizace seskupí požadavky, aby docházelo k výrazným slevám z objemu. „Mým záměrem je ušetřit na nákupu zboží a služeb, centrální zadávání považuji za efektivní. Rovněž mám ambici, aby se pozastavilo veškeré plýtvání s penězi daňových poplatníků, kupříkladu u marketingových akcí,

které místo zlepšování image jednotlivých podřízených organizací byly dosud oprávněně terčem kritiky. Dozorčí rada Lesů ČR už rozhodla na podnět MZe o snížení této rozpočtové položky o polovinu a odmítla projednat žádosti do doby, než bude stanoven jednoznačný plán čerpání prostředků. A to pouze na aktivity spojené s lesnictvím, zemědělstvím či rozvojem venkova, nikoliv na sportovní turnaje a společenské akce, které mají být případně podporovány transparentně a systémově jinými rezorty,“ dodal ministr zemědělství Marian Jurečka. (mze)

pořadu byly předvedeny regionální stánky jednotlivých agrárních komor s nabízenými krajovými specialitami na agrosalonu Země živitelka a na výstavě Zahrada Čech a dílčím způsobem se prezentovalo několik firem – Petra Krausová z firmy LoPe Fruit ze severních Čech a Vlastimil Chovaneč ze stejnojmenné řeznické společnosti z Litoměřic. Vítězné regionální potraviny a celou tuto soutěž zajímavým způsobem komentovala ředitelka OAK Most Ludmila Holadová. Tyto pořady dosud vycházely na DVD jako příloha Zpravodaje Agrobase. Od letošního roku se s tímto pořadem mohou divácí pravidelně setkávat vždy jednou za dva měsíce v neděli od 19.20 na Regionální televizi. Pořad je zaměřený na propagaci českého ekologického zemědělství a agrární firmy produkující vítězné regionální potraviny vzešlé ze soutěží, které před devíti lety nastartovaly právě jednotlivé regionální agrární komory. Pořad je hrazen z fondu vytvořeného společně Agrární komorou ČR a maloobchodní společností Billa. Ta se před třemi lety jako jediný z obchodních řetězců přihlásila k podpoře českých potravin a začal českými biopotravinami ve své síti nahrazovat zahraniční značky. Je to případ biojogurtů z Mlékárny Valašské Meziříčí a mlékárny Olma Olomouc, tvrdých sýrů z Velkého Meziříčí, českého masa, které ze už ze sta procent nahradilo v prodejnách společnosti Billa maso z dovozu atd. Nový pořad je dalším cíleným reklamním krokem na podporu české produkce, českých farem a českých regionálních potravin. K pravidelným stránkám Agrární komory České republiky v deníku Právo, ve vysokonákladovém magazínu pro ženy Knihovnička recepty a v příloze našeho Zpravodaje Agrobase tak přibylo další médium, které díky Agrární komoře ČR cíleně a pravidelně propaguje producenty jedinečných českých regionálních specialit. Eugenie Línková

Zemědělci mohou podávat žádosti o podporu pojištění hospodářských zvířat a plodin Od začátku března začal Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) přijímat žádosti o finanční podporu zemědělského pojištění. Zemědělci mohou žádat o dotace na pojištění hospodářských zvířat a polních i speciálních plodin. Příjem žádostí skončí 1. října 2014. Celkem 250 milionů korun rozdělí letos PGRLF mezi zemědělce jako příspěvek na pojištění plodin a zvířat. Finanční podpora je určená na pojištění škod způsobených na plodinách a zvířatech nepříznivým počasím, požárem nebo nebezpečnými nákazami. Výši letošní podpory stanoví PGRLF podle počtu došlých žádostí a výše uhrazeného pojistného. Loni vyplatil 50% podíl na pojištění speciálních plodin (např. réva vinná, chmel, ovoce a zelenina) a hospodářských zvířat, 18 % získali zemědělci na pojištění polních plodin. Žádosti o podporu mohou zájemci podávat od 1. března písemně nebo osobně na místně příslušných pracovištích Státního zemědělského intervenčního fondu, na Agenturách pro zemědělství a venkov Ministerstva zemědělství ČR i prostřednictvím PGRLF. Zásady pro poskytování finanční podpory, stejně jako formulář žádosti, najdou zemědělci na internetových stránkách www.pgrlf.cz, v sekci Ke stažení. (mze)

II

Rozvoj venkova

18. března 2014

Ministerstvo zemědělství informuje Díky Programu rozvoje venkova se rozvíjí podnikání ● Konkrétní příklady realizovaných projektů ● Všechny prostředky z PRV se podaří vyčerpat ● Změny v poskytování podpor

Díky Programu rozvoje venkova se cíleně zlepšuje podnikatelské prostředí Dotační zdroje lze v České republice rozdělit na dvě základní skupiny podle zdroje finančních prostředků. Po vstupu ČR do Evropské unie jsou zemědělcům nabízeny evropské dotační programy (většinou částečně kofinancované ze státního rozpočtu ČR), které jsou vhodně doplněny národními dotačními programy (plně hrazeny ze státního rozpočtu ČR). Evropské dotační programy spolu s národními doplňkovými platbami administruje a vyplácí Státní zemědělský intervenční fond.

M

inisterstvo zemědělství ČR má tak ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) možnost přímo podporovat modernizaci zemědělských a potravinářských podniků a stejně tak iniciovat podporu zakládání podniků a jejich rozvoj. Přesněji jde o podporu ve čtyřech oblastech – osách. Konkrétně jde o Osu I – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, Osu II – Zlepšování životního prostředí a krajiny, Osu III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova a Osu IV – LEADER PŘÍKLADY REALIZOVANÝCH PROJEKTŮ V REGIONECH

Projekty v Mžanech přispěly k modernizaci dílen Zemědělská akciová společnost ve Mžanech v minulosti realizovala dva projekty na modernizaci opravárenských objektů. V rámci podpořených aktivit byly v dotčených objektech provedeny takové úpravy, díky kterým byla snížena energetická náročnost na vytápění daných prostor a byl instalován automatický regulační systém vytápění. Zlepšily se pracovní podmínky pro zaměstnance a realizovaný projekt přispěl ke vzniku jednoho pracovního místa.

3x foto archiv MZe

ný projekt pomohl vyřešit nejen využití areálu, jenž spadal do kategorie brownfield, umožnil také realizovat nezemědělské podnikatelské aktivity žadatelky, které jsou směřovány do oblasti opravárenství, resp. autoopravárenství.

Nejen s výstupy tohoto projektu se mohou zájemci seznámit v průběhu Zemědělského dne, který je již tradičně společností pořádán v jarních měsících. Během této akce se mohou účastníci z řad odborné i laické veřejnosti seznámit s podnikatelskými činnostmi zemědělského podniku, s aktivitami významných regionálních aktérů a mohou se zúčastnit připravených setkání a odborných seminářů. V ZAS Mžany byl například realizován v rámci opatření Využívání poradenských služeb projekt zaměřený na zlepšení kvality rostlinné produkce, a tak námětů k odborným diskuzím je celá řada.

Přínosy realizovaných projektů: ● rekonstruovaný areál je používán jako opravárenské zázemí a sklady pro opravárenskou činnost, došlo ke zlepšení pracovních podmínek pro zaměstnance; ● bylo zrekonstruováno zemědělské zázemí, které nabízí dvojnásobek původní skladovací a výrobní kapacity; opravárenská dílna získala příslušné moderní vybavení. Ve svých hlavních podnikatelských činnostech se žadatelka specializuje především na chov ovcí, koz, skotu a koní a i v této oblasti byla při podání žádosti o dotaci úspěšná. V rámci opatření Modernizace zemědělských podniků realizovala projekt zaměřený na výstavbu pastevního areálu, který přispěl ke zvýšení kvality chovu zvířat v dané oblasti.

Zdevastovaný hospodářský areál v Droužkovicích má nové využití Ekologická farma Ing. Jany Filipové, která se rozkládá v chomutovském regionu, získala díky dotační podpoře z prostředků PRV hospodářské prostory, které splňují požadavky její společnosti na vhodné dílenské, opravárenské a skladovací prostory. Pro své další plánované podnikatelské záměry nezemědělské povahy považuje získaný objekt v Droužkovicích za výhodný z hlediska polohy – nachází se totiž v těsné blízkosti města Chomutova. Připrave-

Nákup mrazící technologie přispěl k modernizaci provozu Agro Jesenice, a. s. I další představené projekty významně ovlivnily ekonomickou a produkční činnost zemědělské firmy. V tomto případě jde o společnost Agro Jesenice u Prahy, a. s., která je právním nástupcem Zemědělského družstva Jesenice, jehož počátky sahají až do 50. let minulého století. Od poloviny 20. století prošla společnost rozsáhlou změnou strukturální i majetkovou, což bylo i odrazem doby, ve které podnikala. Společnost Agro Jesenice u Prahy, a. s., má v současné do-

Ilustrační foto archiv VUMOP

bě svůj podnikatelský program rozdělen do několika stěžejních částí, které jsou poměrně vyrovnané. Je zde zemědělská výroba, potravinářská výroba, kovovýroba, doprava, stavební výroba, provoz čerpací stanice, výroba truhlářských výrobků a skladování zboží. Společnost realizovala také projekt z opatření I.3.4. Využívání poradenských služeb. Cílem projektu bylo vypracovat léčebně-preventivní plán v chovu prasat, který by měl při zavedení do provozu přispět ke zvýšení kvality jatečných zvířat. V oblasti potravinářské výroby se společnost zabývá zpracováním ovoce a zeleniny, výrobou zeleninových směsí a chlazených polotovarů. V rámci připraveného projektu bylo zajištěno pořízení spirálového mrazicího zařízení a detektoru kovu v objektu mrazírny ve Vestci. Nové, tzv. spirálové mrazicí zařízení nahradilo původní mrazicí zařízení, které ne-

mělo potřebný výkon a nedosahovalo požadovaných parametrů kladených investorem na kvalitu výstupů a hospodárnost provozu. Nákupem mrazicí technologie o vyšším mrazicím výkonu došlo ke snížení času potřebného na zamrazení ovoce a zeleniny a zároveň se snížily i náklady na provoz zařízení. Následná detekce nežádoucích kovových částí umožňuje identifikovat a vyřadit nebezpečné potraviny. Výsledný efekt projektu Realizovaná technologie zmrazování zajišťuje maximální kvalitu a bezpečnost mraženého ovoce, zeleniny a polotovarů, ekonomičnost provozu a zlepšení hygienických parametrů v procesu zmrazování. Výhody rychlejšího mrazení se u ovoce a zeleniny projevuje zvláště pozitivně z toho důvodu, že tyto plody se obtížně zmrazují, protože jejich buněčné stěny se leh-

ce naruší vytvořením velkých ledových krystalů. Rychlejším zmrazením nedojde ke zvýšenému poškození buněčné struktury a následně po rozmrazení k uvolnění vody. Nová mrazicí technologie a individuální zmrazení zabezpečuje zachování kvality produktů Používání detektoru kovu při výrobě mraženého ovoce a zeleniny v Mrazírně Vestec napomáhá ke zvýšení bezpečnosti výstupního produktu a zamezuje nebezpečí kontaminace výrobku kovem. Realizací projektu došlo ke zvýšení výkonu zpracovatelské linky na ovoce a zeleninu, zlepšení kvalitativních a hygienických parametrů zpracovatelské linky i výstupů, snížení času na zamrazení a eliminaci energetické náročnosti na zpracování o cca 25 %. Zemědělský podnik Agro Jesenice, a. s., také přispívá k zatraktivnění zemědělství v očích široké veřejnosti. V roce 2013 umožnil v rámci projektu Zemědělského svazu ČR (který byl v daném roce realizován pod názvem Zemědělství žije!) vstup na svá nejzajímavější pracoviště a pro zájemce připravil zajímavý program. V rámci akce si tak mohli návštěvníci mimo jiné prohlédnout moderní stáje s dojírnou, bioplynovou stanici a výše zmiňovanou mrazírnu zeleniny ve Vestci. Prostory tohoto moderního podniku poznávají v rámci svých praxí i studenti středních a vysokých škol. ●

18. března 2014

Rozvoj venkova

III

Dotační prostředky z PRV budou pravděpodobně zcela vyčerpány V rámci Programu rozvoje venkova bylo k 31. 12. 2013 proplaceno 79 % rozpočtu programu (2,9 mld. EUR) a zazávazkováno je již 91 % rozpočtu (3,3 mld. EUR). Podle výsledků průběžného hodnocení a na základě aktuálního stavu implementace je už nyní možno říci, že z PRV budou vyčerpány všechny finance, které byly pro rozvoj venkova alokovány. Předpokládá se, že budou z větší části naplněny i plánované indikátory.

V

rámci Programu rozvoje venkova (PRV) bylo v letech 2007–2013 dosud vyhlášeno 20 kol příjmu žádostí o podporu projektů. Pokud se porovná „úspěšnost“ jednotlivých os, je možno říci, že aktuální stav čerpání je celkem vyrovnaný. Určité menší rozdíly jsou mezi osami I a III, kdy v první ose je nižší procento „zazávazkování“ projektů, ale naopak více projektů je proplaceno. Vzhledem k blížícímu se konci programu se ale tyto rozdíly zmenšují a nepřepokládá se, že by v PRV zůstaly nevyčerpané finanční prostředky. Venkovské oblasti se dnes pyšní množstvím zajímavých projektů, které přispěly ke zkvalitnění podmínek pro podniká-

20. kolo příjmu žádostí z Programu rozvoje venkova Stávající 20. kolo příjmu žádostí na projektová opatření umožní plně dočerpat prostředky z Programu rozvoje venkova. V tomto kole budou mimo jiné podpořeny projekty, které budou cíleny na podporu investic do zemědělských podniků nebo zakládání a rozvoj mikropodniků. V termínu od 3. 3. do 14. 3. 2014 probíhal příjem žádostí pro: ● podopatření I.1.1.1 Modernizace zemědělských podniků ● podopatření I.1.3.2 Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v potravinářství (v tomto kole pro žadatele z území hlavního města Prahy)

Stav čerpání finančních prostředků k 31. 12. 2013 (v EUR)

Ilustrační foto archiv MZe

● II.1.1 Platby za přírodní zne-

výhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech (LFA) ● II.1.2 Platby v rámci oblastí Natura 2000 na zemědělské půdě ● II.1.3 Agroenvironmentální opatření ● II.2.1 Zalesňování zemědělské půdy (Žádost o poskytnutí dotace na péči a náhradu) ● II.2.2 Platby v rámci Natura 2000 v lesích ● II.2.3 Lesnicko-environmentální platby Změny pro rok 2014 Nově bude v rámci pardonovaného důvodu snížení výměry žadatelem obhospodařované půdy tolerována skutečnost, kdy dojde ke snížení výměry z důvodu uplatnění nároků na pozemky v rámci majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi v souladu se zákonem č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

ní, zlepšení života obyvatel venkova a k ochraně půdy, vody a krajiny na území naší republiky. Četné projekty byly prezentovány na akcích, které byly pořádány v rámci aktivit Celostátní sítě pro venkov (CSV). Na stránkách periodika Venkov, které bylo vydáváno v rámci projektu CSV, si zájemci o danou problematiku mohou přečíst řadu příběhů a zkušeností žadatelů z PRV (v elektronické podobě jsou jednotlivá čísla umístněna na www.eagri.cz/Venkov). Čerpané dotace měly vliv nejenom na rozvoj hospodářství konkrétního žadatele, ale často přispěly ke zlepšení života na širším území daného regionu. Tuto skutečnost je možno pozorovat například v rámci soutěže Vesnice roku, kdy je vyhlašována soutěž o získání ocenění Oranžová stuha za příkladnou spolupráci zemědělských podnikatelů s obcemi. Na životě konkrétních obcí se ukazuje, že úspěšný a spokojený farmář či zemědělec, je pro obec velkým přínosem.

V termínu od 3. 3. do 7. 3. 2014 probíhal příjem žádostí pro: ● opatření III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje ● opatření IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie Osa II – Zlepšování životního prostředí a krajiny – aktuální informace pro rok 2014 Vyplácení žádostí v rámci plošných opatření podaných žadateli v roce 2013 bylo zahájeno v prosinci loňského roku a dále budou dle nastaveného systému kontrol a administrace propláceny v průběhu roku 2014. Rok 2013 byl posledním rokem příjmu žádostí o zařazení. Od roku 2014 bude možno na závazky uzavřené do roku 2013 podávat pouze žádosti o dotaci. Počínaje rokem 2015 je předpokládáno poskytování plateb na základě nových právních předpisů. Do 15. května 2014 budou přijímány žádosti o dotace. Konkrétně půjde o tato opatření:

Změny pro opatření II.1.3 AEO Změny pro rok 2014 vycházejí mimo jiné z potřeby reagovat na zpoždění spuštění nového programového období v rámci Společné zemědělské politiky a umožnit žadatelům překlenout přechodné období roku 2014. Mezi takovou změnu patří uzavření příjmu nových žádostí o zařazení do závazku v dotačním titulu Zatravňování orné půdy. Od roku 2014 tak není možné podat žádost o zařazení do žádného z titulů v AEO. Žadatelé mohou žádat o dotaci v rámci svých prodloužených závazků za podmínek pro období 2007–2013. Další změny reagují na změny platné legislativy určující mezní hodnoty látek, které může obsahovat vzorek ovoce nebo zeleniny, mající přímý dopad na podmínky provádění dotačního titulu Integrovaná produkce (IP), konkrétně IP ovoce a IP zeleniny. Neméně důležitou změnou je zkrácení termínu pro podání žádosti o změnu zařazení, tak aby byla umožněna dřívější výplata dotací AEO. Dále byly zavedeny některé nové pardonované důvody. Od roku 2014 vstupuje v platnost novela vyhlášky o hno-

jivech 274/1998 Sb., která mění koeficienty pro přívod dusíku hospodářskými zvířaty. Pro žadatele zařazené v závazku AEO je zavedena výjimka, kdy do doby ukončení závazku mohou používat přepočtové koeficienty platné před novelizací vyhlášky. Změny pro opatření II.1.1 LFA V důsledku zpoždění evropské legislativy mohou žadatelé podávat v rámci opatření žádosti dle podmínek stanovených pro období 2007–2013 nařízením vlády č. 75/2007 Sb. (stejné vymezení i sazby). Povinnost hospodařit v LFA nebo oblasti Natura 2000 po dobu alespoň pěti kalendářních let od roku, za který byla platba poskytnuta poprvé, se nevztahuje na žadatele, kterému bude poprvé poskytnuta platba na základě žádosti podané v roce 2014. Tato povinnost se rovněž nevztahuje na žadatele, u kterého bylo rozhodnuto, v důsledku porušení této povinnosti, o vrácení poskytnutých plateb za žádosti podané do konce roku 2013. O konkrétních podmínkách poskytování dotací v roce 2014 budou žadatelé informováni prostřednictvím metodiky k provádění plošných opatření Osy II PRV, která bude před otevřením příjmu žádostí distribuována

v tištěné podobě na regionální odbory SZIF a v elektronické podobě bude umístěna na webových stránkách www.eagri.cz. Úpravy v kontrolách podmíněnosti pro rok 2014 Rozsáhlejší změna SZP spojená i se změnou pravidel a požadavků týkajících se kontrol podmíněnosti je připravována až pro období od roku 2015, ale požadavky podmíněnosti zaznamenávají některé úpravy v menší míře již pro letošní rok. Od 1. ledna 2014 nabyla účinnosti novela č. 400/2013 Sb. nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor. Tímto nařízením jsou vymezeny požadavky, jejichž dodržováním je podmíněno vyplácení přímých plateb, některých podpor z Osy II Programu venkova (PRV) a některých podpor společné organizace trhu s vínem. Hlavní změna stanovená novelou uvedeného nařízení vlády se týká přeřazení požadavků na ochranu podzemních vod před znečištěním nebezpečnými látkami z oblasti povinných požadavků na hospodaření (SMR 2) do oblasti standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu tzv. GAEC.

Nově je tedy zaveden GAEC 12. Novela dále upřesňuje některé požadavky v oblasti Životní prostředí pro ochranu volně žijících ptáků nebo požadavky v rámci evidence a označování zvířat a také zavádí nový kontrolní bod pro žadatele v nitrátově zranitelných oblastech. Neposlední důležitou úpravou u požadavků podmíněnosti je změna terminologie v označení tzv. širokořádkových plodin u standardu GAEC 2 nebo u požadavku SMR 4. Pro výstižnější označení skupiny plodin, které jsou vyjmuty z pěstování na silně erozně ohrožených půdách a na mírně erozně ohrožených plochách je jejich pěstování podmíněno použitím půdoochranných technologií, je nově zaveden výraz „erozně nebezpečné“ plodiny. Aktuální znění nařízení vlády, které stanoví požadavky podmíněnosti pro rok 2014, společně s podrobnější příručkou o provádění kontrol těchto požadavků, jsou dostupné na webových stránkách ministerstva zemědělství v sekci Dotace. ● Tematickou dvoustranu připravila ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství Eugenie Línková

Přípravy PRV 2014–2020 finišují Balíček nařízení pro programové období 2014–2020 V prosinci 2013 byla schválena finální podoba balíčku nařízení, která potvrzují konečnou podobu reformy Společné zemědělské politiky EU a podobu podpor z Evropských strukturálních a investičních fondů pro období let 2014–2020. Konečná znění příslušných nařízení naleznou zájemci na eAGRI Dotace/PRV 2014–2020/Aktuality. Připravený návrh Programu rozvoje venkova bude předložen vládě ke schválení do 30. června 2014. Před tímto oficiálním předložením vládě musí projít dokument řadou připomínkových řízení a hodnocení, na kterých se v této době usilovně pracuje. Byla učiněna klíčová rozhodnutí o finančních alokacích pro jednotlivá opatření. Priority pro Program rozvoje venkova 2014–2020 ● Priorita 1 – Podpora předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech.

● Priorita 2 – Zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů. ● Priorita 3 – Podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracování produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství. ● Priorita 4 – Obnova, ochrana a zlepšování ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví. ● Priorita 5 – Podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu. ● Priorita 6 – Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti. ●

IV

Rozvoj venkova

18. března 2014

Krávy v Jamném nad Orlicí se mají... Než si povíme něco o novém kravíně ve společnosti Jamenská, a. s., vraťme se trochu do historie. Družstvo tady začalo hospodařit už 1. ledna 1959.

B

yla dokončena stavba dříve rozestavěného dolního kravína a v roce 1962 bylo svedeno 86 krav do stáje. Dojivost v roce 1964 dosáhla 2050 litrů, v roce 1974 pak 3408 litrů. V RV se již od vzniku družstva pěstovaly trávy na semeno, len, bramborová sadba. Výnosy obilovin jsou v roce 1964 již 17,2 q a v roce 1974 pak 28,4 q po hektaru. V roce 1976 došlo ke sloučení do JZD Vítkovice se sídlem v Nekoři, od roku 1978 pak vznika Společná rostlinná výroba se sídlem v Jablonném nad Orlicí, od roku 1982 pak opět JZD Vítkovice se sídlem v Nekoři. V roce 1992 pak došlo k rozdělení a vzniku ZD Jamné nad Orlicí a od 1. ledna 1999 pak hospodaří společnost Jamenská, a. s. Není důležité, jak se dnes družstvo jmenuje. Důležité je, že

je za více než půlstoletí vidět obrovský kus práce desítek a desítek lidí. Poděkovat je povinnost i obrovský závazek do budoucna, aby práce našich předchůdců měla smysl. Na novém krmném voze je proto na dveřích kabiny napsáno: Spěchej pomalu, ale hlavně nezastavuj, svět ti sice neuteče, ale čekat na tebe nebude. „Požehnej vás všemohoucí Bůh, Otec Syn i Duch Svatý,“ tak pokřtil nový kravín místní farář a ochotným klukům předal kropenku, aby oběhli kravín a vykropili svěcenou vodou všechny kouty. Ale jak před tím podotkl, nebylo lehké najít v knize motliteb tu pravou pro tento objekt. A tak si nakonec vybral žehnání novému hotelu nebo ubytovacímu zařízení. A nebyl daleko od pravdy. Mně jako laikovi se nejvíce zalíbily lehací boxy. Ředitel Václav Filip mi řekl, že mají rozměry 125 x 250 cm a jsou vybavené matracemi o síle 5 cm. Přiznal, že ani on nemá tak měkkou matraci doma. A pak jsem se už dozvěděla o všech přednostech tohoto nového domova černostrakatého skotu.

Tady se budou kravičky mít

„Nový kravín nám umožní navýšit počty krav na 300 kusů a v krátké době posunout roční výrobu mléka snad až k hranici tří miliony litrů. Jde o novou zaroštovanou stáj o rozměrech při-

Střecha dojírny je jako v plaveckém bazénu

bližně 80 x 35 metrů, s vestavěnou dojírnou a čekárnou. Několik drobností je jinak, než bývá zvykem při současné výstavbě. Stáj má dva jednostranné krmné stoly po stranách stáje, a tím mo-

... a je pokřtěno

hla být v podélné ose podepřena jednou řadou sloupů. Do středu stáje je osazena dojírna 2 x 9 m s čekárnou a přihaněčem. Dojírna bez oken má celou střechu prosvětlenou jako zastřešený bazén a je vytápěna horkovzdušnými kamny na dřevo. Zaroštovanou čekárnu od lehacích boxů oddělují pouze branky. Nová stáj je dokompletovaná předchozí investice – nová odchovna telat a jalovic, senážní jámy, hnojiště i jímka na 3300 m3. Zbývá ještě zrekonstruovat starý kravín na porodnu, a tím bude vše v jednom areálu. Proto se současně s otevřením kravína začne používat i samochodný krmný míchací vůz. Spolu s porodnou, odchovnou telat a jalovic a pastevním areálem se bude nově o zvířata starat devět až deset lidí. Horkovzdušná kamna, o nichž hovořil ředitel Filip, vydá-

vala nejen teplo, ale i jasné záblesky, které bych právě tady nečekala. „Ano, je to pro nás nejlevnější alternativa. Je to kotel na dřevo o výkonu 30 kW. Už jen tím, že máme svůj les a zbytek dřeva si tady v Podorlicku jednou ročně levně vytěžíme,“ řekl ředitel Filip. „A co rostlinná výroba? Stačíte si, nebo musíte nakupova? Přece jen Jamné leží v nadmořské výšce kolem 600 metrů?“ zněla moje další otázka. „Ano, objemné krmení provádíme kompletně sami, obilí na šroty taky, nakupujeme pouze minerály, sóju a pokrutiny, a přitom ještě krmíme 600 prasat turnusově třikrát za rok. Přece jen ale musíme udělat úpravy v rostlinné výrobě. Snižujeme tržní plodiny o 45 hektarů, na úkor trav na semeno. A kukuřici, hlavní plodinu pro černé straky, pěstujeme na 40 hektarech, dál už nás přírodní podmínky, to znamená podhorské svahy, bohužel nepustí. Ale i tak si tedy devětadevadesát procent krmení děláme sami. Na otevření nového kravína přišlo mnoho lidí. Mezi pozvanými se lehce poznali bývalí pracovníci družstva. Senioři kolem 80 let si se zájmem prohlíželi novinky. Na otázku, zda by se teď do kravína vrátili, mi odpověděli: „Určitě by tady byla lehčí práce, ale my se nadřeli dost, i když si nestěžujeme, byla za námi práce vždycky vidět.“ Ale nejen senioři, také veselé šveholení dětí z mateřské školy z Jamného nad Orlicí se nedalo přeslechnout. Na moji otázku: „Co tady kravičky budou dělat?“ mi jedna dívenka odpověděla: „Budou se tu mít!“ A myslím si, že to vystihla naprosto přesně. Text a foto: Víta Balcarová

Výstava Má vlast cestami proměn letos i v Královéhradeckém kraji Tradičně druhou květnovou sobotu proběhne v Praze na Vyšehradě slavnostní zahájení národní putovní výstavy Má vlast cestami proměn. Šestý ročník jedinečné akce svého druhu v České republice bude zahájen na území královské a knížecí akropole 10. května.

J

edenkrát za rok se tady schá zejí představitelé a zástupci krajů s návštěvníky z celé země i ze zahraničí, aby společně zahájili nevšední přehlídku proměn staveb, prostorů a krajiny naší země. Putovní výstava Má vlast cestami proměn přináší svědectví o zvelebování opomíjených míst a objektů v sídlech a krajině. O proměnách chátrajících sta-

veb v důstojné objekty s užitečnou náplní, o zkrášlených náměstích a návsích, nádražích, sakrálních stavbách. Putovní výstavu můžete vidět po celý rok ve vestibulech nádraží, krajských úřadů, knihoven, škol a univerzit, na návsích a náměstích nebo v infocentrech. Díky tomuto konceptu výstavu v průběhu roku shlédne asi 2,5 milionu návštěvníků. Letos se poprvé stává partnerem výstavy i Královéhradecký kraj, i díky velké podpoře hejtmana Lubomíra France. „Kolem nás se nachází spousta významných míst. Pro někoho jsou významná kulturně nebo historicky, pro někoho jsou jedinečná díky osobním vzpomínkám. A aby naše vzpomínky nechátraly, je třeba se o ně a o místa s nimi spojená starat a zvelebovat je. Královéhradecký kraj je hrdým nositelem této myšlenky,

a i proto jsme s radostí organizačním partnerem letošního ročníku výstavy Má vlast cestami proměn,“ uvedl hejtman Franc. Toto partnerství tak umožní prezentovat významné projekty obnovy památek na území kraje v rámci celé České republiky.

Mlýn Běleč v původním stavu...

V současné době probíhá výběr nejzdařilejších, nejnáročnějších či nejzajímavějších příkladů obnovy památek na území Královéhradeckého kraje. Výstavu pořádá Asociace Entente Florale CZ – Souznění, o. s., a Národní kulturní památ-

ka Vyšehrad. Partnerem pro Královéhradecký kraj je sdružení Omnium, o. s. Od 5. února do 3. března bylo možné výstavu zhlédnout ve vstupní hale Šmidingerovy knihovny ve Strakonicích. Výstava přinesla svědectví o zvelebování

... a po rekonstrukci

opomíjených staveb a objektů a jejich proměn v místa příjemná pro život. Patronkou výstavy byla spisovatelka a historička umění Blanka Stehlíková, dcera Ladislava Stehlíka, „básníka domova“, autora knihy Země zamyšlená. (zub)

18. března 2014

V

Regionální potravina Tematická příloha Zpravodaje Agrobase o regionálních potravinách a jejich výrobcích

Ilustrační foto Zuzana Boušková

P

rojekt ministerstva zemědělství na podporu menších regionálních zemědělců a potravinářů pravidelně oceňuje jejich produkty. Krajské odborné komise, často organizované regionálními agrárními komorami, již posuzují na stovky výrobků ročně. Mezi oceněnými specialitami najdeme sýry, cukrářské výrobky, pečivo, masné výrobky a uzeniny, zeleninu, ovocné šťávy, produkci malých pivovarů a další potraviny, které jsou jinak známy jen relativně malému okruhu spotřebitelů. Výrobci jsou menší, mnohdy rodinné české firmy nebo jednotlivci, kteří nabízejí své zboží převážně v blízkém okolí.

V jídle z tuzemských lokalit dostávají zákazníci čerstvé zboží s jasným původem. Je známo, že potraviny od regionálních výrobců upřednostňuje 95 % Čechů, jen pět procent z nich nesleduje, kdo výrobek vyrobil. V naprosté většině se lidé při výběru potravin orientují podle značek kvality. Ocenění producenti do projektu často přihlašují výrobky, které už uspěly u spotřebitelů. Přestože mnohdy své výrobky nabízejí za relativně vyšší ceny, mají u spotřebitelů úspěch. Obdobné podpory regionálních potravin dobře fungují už řadu let ve většině zemí Evropské unie.

Agrární komora ČR se při své usilovné propagaci potravin českého původu v uplynulém zimním období soustředila na významné mezinárodní akce, mimo jiné na potravinářský veletrh Salima v Brně a veletrh gastronomie a zařízení pro hotely a restaurace Top Gastro & Hotel v Praze. Na svém výstavním stánku poskytla Agrární komora ČR prostor menším regionálním producentům oceněným některou ze značek kvality potravin, kteří tak získali jedinečnou možnost představit své výrobky široké mase návštěvníků i navázat důležité (zub) obchodní kontakty.

VI

Regionální potravina

18. března 2014

Jubilejní 40. ročník mezinárodního potravinářského veletrhu Salima Výstaviště Brno, 25.–28. února

Veletrh se rozrostl o malé firmy, velkých ubylo Brněnské výstaviště přivítalo v jediném termínu šest specializovaných veletrhů věnovaných potravinářskému, obalovému a tiskařskému průmyslu. Mezinárodních veletrhů Salima, MBK, Inteco, Vinex, Embax a PrintExpo se zúčastnilo 786 vystavujících firem ze 35 zemí, což je o 15 % více než před dvěma lety. Také zájem návštěvníků překonal skutečnost roku 2012 – podle předběžných výsledků jich letos bylo 28 000. Se svým výstavním stánkem samozřejmě nechyběla ani Agrární komora ČR, která zde představila regionální speciality oceněné certifikáty kvality.

V

ýraznou většinu vystavovatelů tvořily malé a střední firmy, které na veletrhy přijely především s cílem utužovat stávající a navazovat nové obchodní kontakty. Téměř 48 % firem přijelo ze zahraničí, nejvíce z partnerské země veletrhu Polska, dále ze Slovenska, z Itálie a z Německa. Poprvé vystavovaly také společnosti z Kazachstánu, Maroka a Vietnamu. Expozice v pavilonech A1, A2, B a V obsadily plochu 27 000 m2 a prezentovalo se v nich celkem 440 značek (o 10 % více než v roce 2012). Většinou zavítala na akci odborná veřejnost, tedy výrobci, obchodníci či zástupci gastronomických zařízení. „Po dvaceti letech se na žádost vystavovatelů otevřel veletrh všem zájemcům, aby se k novinkám i osvědčeným výrobkům dostal konečný spotřebitel,“ uvedl v závěrečné zprávě mluvčí veletrhu Jaromír Krejčí. „Kromě obchodních kontaktů chtěly firmy prezentovat výrobky konečným spotřebitelům a získat zpětnou vazbu,“ uvedl Krejčí. Nejvíce si podle něj pochvalovali první dva dny. „Během nich jsme měli na stán-

Na stánku AK ČR

Staročeský trdelník

ku velmi rušno. Zákazníci přicházeli na jednání a zjišťovali si, jaké máme pro letošek v naší nabídce novinky,“ poznamenala například manažerka společnosti Bohemilk Eva Šachová. Přednost české produkci by mělo být naší ctí Na stánku Agrární komory ČR jsme zastihli také bývalého radního Kraje Vysočina a donedávna člena představenstva Agrární komory ČR Ing. Josefa Matějka. Po roce 1990 působil Matějek jako ekonom Zemědělského družstva Letohrad-Kunčice a následně i jako předseda družstva Agrochema Studenec, okres Třebíč. Mezi lety 1994–2002 se stal zastupitelem obce Koněšín, v letech 2002–2010 pak obce Studenec. Zamýšlel se nad expozicemi Agrární komory ČR a RAK Jihomoravského kraje, kde se návštěvníkům představily produkty oceněné značkou Regionální potravina. „Můj názor na české potraviny je jednoznačný – jsou kvalitní, a to díky zodpovědnosti, se kterou je jednotlivé firmy produkují, a také díky velmi přísným kontrolám. Státní zeměděl-

8x foto Martin Bouška

Foto archiv BVV

ská a potravinářská inspekce i Státní veterinární správa, jsou přísnější než obdobné orgány v okolních státech, což dává spotřebitelům jistotu, že získávají jakostní výrobky,“ uvedl Josef Matějek. Léta působil v praxi jako řídicí pracovník a dobře ví, že i zemědělské komodity podléhaly kontrolám a předpisy se striktně dodržovaly. „To, co se rodí na českých polích, je skutečně kvalitní,“ dodal. Navíc podle jeho slov nejsou čeští zemědělci spekulanti a většina z nich má k této práci hluboký vztah. „Jen by nám jako spotřebitelům neměl chybět zdravý patriotizmus, měli bychom více ctít produkci zdravých a kvalitních potravin vyrobených v ČR. Totéž by mělo platit i o výrob-

cích našeho průmyslu nebo o našich službách. Nemáme se za co stydět. Dávat přednost tuzemské výrobě by mělo být i věcí naší cti. Navíc tím zmírníme dopady ekonomické krize, s nimiž se sice postupně vyrovnáváme, ale šlo by to rychleji,“ uzavřel Matějek. Nabídka malých a středních potravinářských firem Na veletrhu svým způsobem vyčníval Jihomoravský kraj a jeho expozice produktů oceněných značkou Regionální potravina tvořená jednotlivými domky s vyznamenanými firmami dávala návštěvníkům jasně najevo, že v tomto kraji to žije. A je tomu přesně podle spotu české agentury cestovního ruchu CzechTourism, jehož logo bylo

také vidět na stánku Agrární komory ČR. Před nedávnem totiž stvrdili prezident Agrární komory ČR Jan Veleba a generální ředitel agentury CzechTourism pokračování spolupráce v propagaci regionálních potravin. Zatímco Agrární komora ČR tak činí formou tiskových konferencí a ochutnávek těchto produktů na akcích a veletrzích, agentury CzechTourism zve tuzemské a zahraniční turisty do regionů mimo jiné také za dobrou krmí. A tu představují právě oceněné regionální potraviny, vyráběné podle rodinných receptur, které dnes vzkřísil podnikatelský duch místních lidí. Během veletrhu bylo možné ochutnat speciality mlékáren Interlacto, vynikající sýry z Vel-

kého Meziříčí, lahodné jogurty z Valašského Meziříčí, stoprocentní ovocné šťávy firmy Vitaminátor nebo Ovocňák z Toko Rudice. Pavilonem se linula vůně smažených bochánků vyznamenané hrachové směsi Hraška a o kus dál se nad hlavami návštěvníků vznášel odér mnoha kořenicích směsí z českých bylin. Na stáncích Jihomoravského kraje nechyběly ani různé uzeniny nebo pečivo. Veletrh byl letos obzvlášť pestrý právě na malé a středně velké potravinářské firmy. Je jen škoda, že velké potravinářské celky povětšinou chyběly. Letos si reklamu tohoto druhu jednoduše odřekly. Příští veletrh Salima se uskuteční za dva roky ve dnech 1. až 4. března 2016. (egi)

Prezident AK ČR Jan Veleba s výrobci českých zmrzlin

Ing. Josef Matějek

Stánek SZIF

Koření z českých bylin

Nabídka rakouských sýrů

Produkty ze Slovenska

18. března 2014

Regionální potravina

VII

Držitelé značky Regionální potravina představili na veletrhu Salima oceněné výrobky V rámci stánků značky Klasa a Jihomoravského kraje představili držitelé značky Regionální potravina své oceněné výrobky v pavilonu A1 na brněnském výstavišti.

N

ávštěvníci veletrhu Salima měli jedinečnou příležitost ochutnat a také zakoupit tradiční regionální potraviny především z Jihomoravského, Olomouckého, Moravskoslezského, Zlínského a Královéhradeckého kraje a také z Kraje Vysočina. Sortiment značky Regionální potravina nabídl více než 40 výrobků od 21 producentů. V rámci obou expozic byly k zakoupení další výrobky i od držitelů značky Klasa, Chuť jižní Moravy a jiných. První den veletrhu navštívil výrobce také ministr zemědělství Ing. Marian Jurečka. Ve dnech 25.–26. února proběhla také ochutnávka oceněných regionálních potravin v rámci expozice Jihomoravského kraje v pavilonu A1. O ochutnávku byl obrovský zájem. Jak získat značku Regionální potravina Máte zájem zúčastnit se pátého ročníku soutěže o prestižní značku Regionální potravina? V jednotlivých regionech právě startují krajské soutěže. Podrobná pravidla včetně termínů a formulářů žádostí získáte již na přelomu března a dubna na

webu eagri.cz/public/web/regionalni-potraviny/pro-vyrobce/. Zde budou k dispozici základní informace a stručný postup přihlášení do soutěže. Obecné informace Značka Regionální potravina je určena pro potravinářské nebo zemědělské výrobky od malých a středních potravinářských podniků (maximálně do 250 zaměstnanců). Žadatelem může být pouze provozovatel potravinářského podniku, který provádí všechny úkony výroby související s přípravou, upravováním, opracováním a zpracováním surovin, včetně balení. Produkt, který se přihlásí do soutěže, musí být vyroben

v příslušném regionu ze surovin z daného regionu. Podíl těchto surovin musí tvořit minimálně 70 %. Hlavní surovina musí být 100% tuzemského původu. Přihlášený výrobek musí splňovat požadavky platných právních předpisů národního a evropského potravinového práva včetně ostatních relevantních předpisů. Značka Regionální potravina se uděluje pouze vítězi ve stanovených kategoriích:

1. Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas (šunkový salám, gothajský salám, párky, špekáčky, šunky, tlačenka, jitrnice, slanina, grilovací klobásy, uzená kolena, paštiky apod.). 2. Masné výrobky trvanlivé (fermentované a tepelně opracované výrobky – poličan, paprikáš, vysočina, herkules, turistický salám, lovecký salám, klobásy, sušené šunky, apod.).

Ministr zemědělství Marian Jurečka (uprostřed) s regionálními výrobci

4x foto archiv SZIF

3. Sýry včetně tvarohu (přírodní, tavené a syrovátkové sýry a tvarohy). 4. Mléčné výrobky ostatní (mléko, kysané mléčné výrobky, máslo apod.). 5. Pekařské výrobky včetně těstovin (chléb, běžné pečivo, jemné pečivo, trvanlivé pečivo, těstoviny). 6. Cukrářské výrobky včetně cukrovinek. 7. Alkoholické a nealkoholické nápoje s výjimkou vína z hroznu révy vinné (piva, lihoviny, ostatní alkoholické nápoje, šťávy, nektary, ochucené nealkoholické nápoje, minerální vody apod.). 8. Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě (čerstvá, sušená, proslazená nebo nakládané ovoce a zelenina, kompoty, džemy, povidla, protlaky apod.). 9. Ostatní (med, lahůdkářské výrobky, skořápkové plody apod.). Postup k účasti v soutěži Kompletní pravidla pro udělování značky Regionální potravina jsou uvedena v Metodice pro udělování značky Regionální potravina a jsou rozdělena na tři části: obecná, specifická a regionální. Tato pravidla jsou včetně žádosti uveřejněna na webu eagri.cz/public/web/regionalni-potraviny/pro-vyrobce/ pod záložkami jednotlivých regionů. Na těchto stránkách jsou též uveřejněny kontakty na jednotlivé krajské regionální koordinátory a termíny přijímání přihlášek. Žadatel vyplní a podepíše žádost, kterou předloží ve stanoveném termínu vyhlašovateli soutěže – krajskému regionálnímu koordinátorovi. Účast v soutěži je bezplatná. V případě nejasností při vyplňování žádosti kontaktujte regionálního koordinátora, který bezplatně poskytne podrobné informace. Každá žádost bude zaregistrována. V případě, že žádost bude neúpl-

ná nebo bude obsahovat chybné údaje, bude žadatel vyhlašovatelem vyrozuměn o konkrétních nedostatcích a bude vyzván k jejich odstranění. Přijímání žádostí probíhá průběžně, žádosti mohou být předány elektronicky, osobně, případně mohou být zaslány doporučeně poštou. Žadatel je povinen dodat v termínech stanovených vyhlašovatelem k hodnocení konkrétní výrobek v odpovídajícím množství.

Hodnocení Ocenění Regionální potravina uděluje ministr zemědělství na základě výsledků hodnotitelské komise příslušného kraje. Jejími členy jsou zástupci Ministerstva zemědělství ČR, Státního zemědělského intervenčního fondu, Agrární komory ČR, Potravinářské komory ČR, krajského úřadu daného regionu, Státní veterinární správy ČR a Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Komise posoudí celou žádost i zaslaný vzorek výrobku do soutěže. Komise budou hodnotit zejména inovativnost, senzorické vlastnosti výrobků, použité suroviny a způsoby výroby, design výrobku a další okolnosti, například vliv výrobku na zdraví spotřebitele nebo dostupnost výrobku na trhu. Soutěže musí být vyhodnocena nejpozději do 15. července 2014. Oceněný výrobek získá certifikát Ministerstva zemědělství ČR a právo zdarma užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let na obale výrobku. Držitel značky Regionální potravina je povinen označit oceněný výrobek logem Regionální potravina nejpozději do šesti měsíců od jeho udělení. (szif)

Vystavovatelé ocenění značkou Regionální potravina Maspro, s. r. o.: masné výrobky Ceria, s. r. o.: Hraška - ochucené hrachové směsi Vesnický pivovar Ohrada, s. r. o.: pivo Janíček & Čupa, výroba speciálních uzenin, s. r. o.: masné výrobky Eva Sedláková: kozí mléčné výrobky Vavřinec Turčín: med a včelí produkty Jaroslav Crhák: česnek, cibule, brambory Pavel Karlík: zpracované ovoce, mošty, vína, hroznové želé Vlastimil Valášek – Flamescook Group: pekařské výrobky, rychlé občerstvení Rašnerova pekárna, s. r. o.: pekařské výrobky Ladislav Hezký – Štramberské uši od Hezounů: Štramberské uši Czech Beverage Industry Company, a. s.: pivo Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r. o.: mléčné výrobky Toko Agri, a. s.: ovocné šťávy Polabské Mlékárny, a. s.: mléčné výrobky Boneco, a. s.: majonézy, saláty Váhala a spol. s r. o.: masné výrobky Včelpo, spol. s r. o.: včelí produkty Alika, a. s.: ořechy, sušené ovoce Bohemia Apple, družstvo: nealko nápoje, ovoce Kand, s. r. o.: konzervované ovoce, kečupy Eurobi, spol. s r. o.: rostlinná bílkovina, zdravá výživa

VIII

Regionální potravina

18. března 2014

8. mezinárodní veletrh gastronomie a zařízení pro hotely a restaurace, Výstaviště Praha-Holešovice, 20.–23. února Ve dnech 20.–23. února proběhl v levém křídle Průmyslového paláce na holešovickém výstavišti v Praze 8. mezinárodní veletrh gastronomie a zařízení pro hotely a restaurace Top gastro & hotel. Ve spolupráci s Agrární komorou ČR se na letošním ročníku prezentoval také projekt Regionální potravina. Nejlepší produkty z krajských kol soutěže se v Praze představily jako specifická nabídka pro restauratéry a hoteliéry z jednotlivých regionů.

Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba přivítal na stánku mnoho význačných hostů

Na stánku Agrární komory ČR

10x foto Zub

Agrární komora představila potraviny z regionů Ceny za přínos gastronomii a hotelnictví Vydavatelství 1. Press Real Group, vydavatel odborných magazínů, vedle jiných i Svět H&G a Svět Horeca pro oblast gastronomie a hotelnictví, vyhlásilo poprvé ceny Firma roku.

„Fa dynamice, je mnoho. Naše volba při vůbec prvním uděirem, které si zaslouží pozornost díky vlastní progresi

K

olem stánku Agrární komory ČR prošlo během konání veletrhu na 30 000 lidí. Málokdo se nezastavil, aby neochutnal některou z představovaných lahůdek od několika vybraných výrobců specialit výhradně české výroby a převážně z tuzemských surovin. Perníkářská firma JaJa Jarmily Janurové z Pardubic představila originální bonboniéry s pralinkami z perníkového těsta, perníkové chaloupky, košíčky, velikonoční zajíčky, perníčky ve tvaru květů i pohádkových postav. „Naše perníčky seženete hlavně v Pardubicích. Také díky tiskové konferenci, kterou pro nás uspořádala Agrární komora ČR v Praze, zasíláme v posled-

ních měsících vybrané zboží zásilkovou službou i do více míst po republice,“ řekla nám paní majitelka. Dodala, že oceňuje nabídku společnosti Billa, která začne brzy nabízet regionální potraviny v Regionálních koutcích ve většině svých prodejen. Sličné hostesky dále nabízely produkty mlékárny Lacrum Velké Meziříčí, jednohubky s jednou z nejpopulárnějších pomazánek u nás vůbec – vaječnou od společnosti Boneco. Kolemjdoucím viditelně zachutnaly také sýry z malé rodinné mlékárny manželů Kopeckých z Chotusic. Ta nabízí ušlechtilé sýry camembertského typu s příchutí po žampionech. Specialitou mlékárny je sýr dvou-

plísňový – sýr camembertského typu je doplněn roquefortovým aromatem a lehce nahořklou chutí modrozelené plísně uvnitř. Novinkou je pak sýr Popelák – sýr camembertského typu zraje pod vrstvou popela rostlinného původu. Manželé Kořínkovi z Pardubic na stánku Agrární komory ČR prezentovali to nejlepší ze své uzenářské dílny. Ojedinělé byly určitě klobásy ze zaječího masa a jiné zvěřiny. Podávalo se i pečivo, ze Cvrčovické pekárny. I tam si již vysloužili certifikát Regionální potravina. Nejen návštěvníkům veletrhu, ale též VIP hostům stánku komory dodaly potřebnou dávku vitaminů ovocné šťávy rodin-

né severomoravské firmy Vitaminátor manželů Soškových. Hlavním cílem prezentace byl vstup kvalitních domácích potravin do širšího povědomí široké veřejnosti i restauratérů, a tím také zvýšení nabídky tradiční české kuchyně na jídelních lístcích. O česká jídla v restauracích zájem je. To potvrdilo hned několik oslovených šéfkuchařů, kteří o pár metrů dále připravovali několik takových chodů k degustaci. Gastronomický veletrh je v České republice jednou z nejvýznamnějších akcí ve svém oboru. Za poslední leta zaznamenává dynamický nárůst, letos překročil počet návštěvníků hranici 35 000. (zub)

lování cen padla na dvě české firmy, které jsou výjimečné a sledujeme je již dlouho. Tímto oceněním bychom jim rádi vyjádřili uznání a díky,“ řekl Petr Holeček z vydavatelství. První oceněnou firmouje Retigo. Působí na trhu už od roku 1993, kdy vyrobila první konvektomat. Dnes jich vyrobí za rok přes 3000. Význam firmy dokládá i známý kuchař Ivan Daško. Ten vařil i ve svěZprava: J. Chudá z vydavatelství toznámé kodaň1. PRG, M. Michalová ml. ze společnosti ské restauraci NoFOMI, P. Holeček z magazínu Svět ma. Prozradil, že H&G, J. Sedláček z firmy Retigo konvektomaty Rea M. Michalová st. ze společnosti FOMI tigo používají i tam a že zprvu vůbec netušil, že tento výrobek pochází z Česka. Diplom převzal obchodní ředitel firmy Jakub Sedláček. „Velice si této ceny vážíme, je pro nás důkazem toho, že vyrábíme kvalitní výrobky, které pomáhají kuchařům a odborníci si naší práce všímají,“ řekl. Výběr druhé firmy padl na společnost FOMI, která obléká kuchaře, cukráře a hotelový personál už od roku 1994. „Jsem velmi pyšná na to, že naše firma byla první, kdo pro český trh vyrobil oděvy nových střihů z nových materiálů dostupných Evropě,“ řekla Martina Michalová ze společnosti FOMI. Za tu řadu let se firmě podařilo vypěstovat jakousi kulturu i v gastro odívání. Přispěla k tomu, že i v kuchyni může být člověk hezky a prakticky oblečený. „Ráda bych při této příležitosti poděkovala hlavně mojí mamince, která firmu rozjela a bez které by to nešlo. Jsem velice pyšná na to, že oblékáme profesionální týmy kuchařů a personálu. Tato cena je důkazem, že to děláme dobře,“ uzavírá Martina Michalová. (zub)

18. března 2014

Rozvoj venkova

IX

Rodinný minipivovar Faltus stojí už téměř dva roky v České Třebové Česká Třebová byla v minulosti známá svým výtečným pivem i za hranicemi regionu. Není divu, vždyť jedna z nejdůležitějších surovin, kterou je voda, měla téměř stejnou chuť, jako voda plzeňská.

P

ivo se tady v minulosti vařilo už od 16. století, ale první pivovar tady postavili v roce 1872. Ve 20. století byly známé speciály s názvem Březňák a Semičák, a to v lahvích s porcelánovým uzávěrem. Ty jsou pro sběratele dodnes zajímavým artiklem. Ovšem v roce 1971 byla výroba piva v České Třebové zastavena a z pivovaru se stala sodovkárna. Tak není divu, že českotřebováci byli nadšeni, že po 140 letech, v roce 2012, se tady objevil rodinný minipivovar Faltus a obohatil tak nabídku v tomto 16tisícovém městě. S majitelem pivovaru Miroslavem Faltusem a jeho dcerou Milotou jsem se sešla v útulném

INZERCE

interiéru restaurace zařízené v retrostylu, abych si s nimi o rodinném minipivovaru popovídala. „Kdy přišla myšlenka na to, založit rodinný minipivovar?“ byla moje první otázka. „Naše firma vyrábí už léta komponenty pro potravinářský průmysl, a tím také pro pivovarnictví a v České Třebové pivovar už dlouhá léta chyběl,“ říká majitel minipivovaru a pokračuje: „Ze začátku jsme chtěli skutečDům s pivovarem a restauracemi

na varnu piva. V patře pak máme další restauraci i salonek pro slavnostní příležitosti. Nabízíme i ubytování.“ Interiér restaurace Další kapitolou je domácí kuchyně, ně něco malého, ale dům v Mo- kde vaří skutečně česká jídla, ravské ulici byl dost prostorný, a to jak polední menu, tak i spea tak tu dnes máme v přízemí ciality. Ale vraťme se k pivu: Jadvě restaurace, jak pro kuřáky, ké tady nabízíte? „Pochopitelně tak pro nekuřáky, o 120 místech na surovinách nešetříme, ječný včetně letní zahrádky. Hosté si slad, žatecký chmel a českotřezvykli posedět i na prostorné bovská voda. Pivo není filtrovachodbě, kde mají výhled přímo né ani pasterizované. Máme ta-

dy paní sládkovou Radovanu Maixnerovou, která vařila s úspěchem i ve Slovinsku. Vaří klasickým dvourmutovým způsobem, bez použití extraktů. Nabízíme piva světlá i tmavá, výčepní, ležáky, speciály značky Kohout 10-, 11-, 12-, 13-, 14i 16stupňové. A protože jsme rodinný minipivovar, naše speciály mají jména podle rodinných příslušníků,“ doplňuje majitel Miroslav Faltus. A slova se ujímá dcera Milota, která mi jednotlivá piva specifikuje. „Tak například oblíbe-

Miroslav Faltus s rodinou

ný polotmavý speciál Kryštov 16° se jmenuje po vnukovi pana majitele. Světlý speciál Miroslav IPA Amerikan Style 17° má jméno jak po majiteli, tak po jeho otci. Další speciál, svrchně kvašené polotmavé pivo Milota Red Ale 11° po mamince a tak i po mně,“ říká skromně dcera. A další speciál ještě po dalším vnukovi už je na cestě. Krom toho si můžete objednat i Českotřebovskou Pšenku 11° Weizen. A je jasné, že všechna piva se tady nevypijí. Vždyť se ho vaří 1000 hl ročně. Expedují

se hlavně do pivoték, dá se říci, že už do všech velkých měst v naší republice a další přibývají. „Nejlepší propagace je každoročně na pražském veletrhu Holiday World, kde u stánku českotřebovského Městského úřadu nabízejí hostesky kolemjdoucím pivo Kohout,“ říká Miroslav Faltus. A já jen dodám, že je to velice příznačný název – kohout s lidskou hlavou je totiž znakem města, kde rodinný minipivovar Faltus stojí. Text a foto: Víta Balcarová

X

Rozvoj venkova

18. března 2014

Včelařské kurzy na frýdlantské škole si získaly začátečníky i profesionály Kurzy včelařství odstartovaly na Střední škole hospodářské a lesnické Frýdlant začátkem října 2013. Finanční prostředky získala škola díky Operačnímu programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, na projekt Podpora dalšího vzdělávání na Frýdlantsku.

S

ouběžně zde probíhají kurzy dva – Chovatel včel a Zpracovatel včelích produktů. Oba kurzy navštěvuje dvacet účastníků z Libereckého kraje. Kurzy jsou zaměřeny na teorii i praxi. V teoretické části je kladen důraz zejména na znalosti zákonů a vyhlášek týkajících se včelaření a prodeje medu a především orientaci v nemocech a nákazách, se kterými se včelař může setkat a jejichž rozpoznání a prevence je pro včelaře stěžejní. Co se týče praktické stránky tohoto oboru, účastníci kurzu tráví část vý-

uky i na školním včelíně, kde si sami mohou vyzkoušet všechny činnosti, které musí včelař během roku provést. Přes úvodní seznámení s jednotlivými částmi úlu a včelařskými pomůckami tak účastníci kurzu už provedli zaléčení včelstev a léčbu aerosolem. V zimním období, kdy má být včelstvo ponecháno v klidu, se například učili kontrolovat včely poslechem, nebo si vlastnoručně vyrobit rámek. S velkým nadšením se účastníci kurzu pustili do prosincové prezentace výrobků

a pokrmů z medu. Kromě klasického medovníku či perníku bylo možné ochutnat i masové speciality v medových marinádách a sirupech, svařené nápoje i pravou medovinu. Kromě pochutin přineslo několik praktikujících včelařů i propolisové tinktury, masti, nebo včelí vosk s jojobovým olejem na ošetření dřeva. Výstupem této aktivity byl receptář nápadů, který každý účastník na základě vlastních zkušeností a znalostí sestavil a zpřístupnil ostatním. Otcem myšlenky a současným garantem projektu je peda-

gog Střední školy hospodářské a lesnické Frýdlant Ing. Miroslav Kudrna. Ten neskrývá své počáteční rozpaky: „ Je pro mě velkým překvapením, že na kurzy pro začínající včelaře se přihlásili kromě skutečných začátečníků i pokročilí včelaři. To ve mně jako v organizátorovi akce vyvolávalo jisté obavy, aby jim byl kurz přínosem. Zdá se však, že i pokročilejší včelaři ocení zopakování základních znalostí z oboru.“ Dodává také, že významnou součástí kurzů je e-learningový portál zřízený pouze za tímto účelem, kde mají studenti k dis-

D

INZERCE

Obyvatelé Brna si nyní mohou nově dopřát tradiční farmářské potraviny v kamenném obchodě. V jihomoravské metropoli se totiž v lednu otevřela pobočka farmářských potravin Náš grunt. Ta se usídlila v ulici Vídeňská a otevřeno bude mít ve všední dny od sedmi ráno do sedmi večer a v sobotu od půl deváté do jedné.

Jiří Papež (vlevo) s manželkou (vpravo) na kurzu

zřejmě i ochutnávat. Ke kávě se na kurzu zakusují samozřejmě různé sladkosti. Na cestu domů je automaticky každý z účastníků dne s mistrem řezníkem vybaven slušnou výslužkou. Jak je vidět na snímku, voňavé nadílce neodolal ani poslanec Jiří Papež s manželkou. Dnes si tak

může ke svému inženýrskému titulu přidat i noticku: proškolený mistrem cechu řeznického, takže se vedle tvorby návrhů zákonů může věnovat výrobě zabijačkových specialit a nefalšovaných českých špekáčků. (egi) foto archiv MAS Pošumaví

Ing. Radomíra Hradilová, vyučující předmět ekologie. Včelařské kurzy se přehouply do druhé poloviny, zanedlouho se přiblíží závěrečné zkoušky. Ty jsou sice dobrovolné, ale podle Kudrny se na ně chystají všichni účastníci. Motivací k pro jejich složení je nejen získání certifikátu, ale především možnost přihlásit se k závěrečným zkouškám z oboru včelařství. Úspěšné zakončení včelařských kurzů opravňuje účastníky složit zkoušky z oboru bez předchozího tříletého studia. Text a foto: Kristýna Housová

Prodejna Náš grunt zaručující jasný původ potravin byla otevřena v Brně

Papež umí vyrobit špekáček. Naučte se to také o redakce se nám ozvala MAS Pošumaví. Její manažer Ing. Ivo Šašek ve zprávě uvádí, s jak velkým zájmem se setkaly dárkové sety sestavené z potravin oceněných značkou Regionální potravina. Tyto balíčky jdou ve velkém na odbyt hlavně o sezonních svátcích jako jsou Vánoce, Velikonoce a další. Cena takového balíčku při tom není vysoká, lze ho pořídit i za 200 Kč. Ivo Šašek nás dále seznámil s další velmi zajímavou akcí – kurzem pro veřejnost Vyrob si svůj špekáček z masa. Princip této aktivity je jednoduchý. Na předem určeném místě se sejde zhruba osmi lidí, zaplatí celkem 9250 Kč a v čase deseti hodin se naučí zpracovat maso z poraženého prasete. Vyrobí si z něj zabijačkové speciality, které během práce mohou samo-

pozici množství učebních materiálů pro vlastní studium. Materiály z e-learningového portálu jsou podpůrným zdrojem informací. Samotnou teoretickou a praktickou výuku mají na starosti profesionální včelaři a lektoři z oboru. V lektorování kurzů se už představili učitelka včelařství Mgr. Yveta Svobodová, předseda výboru libereckého Okresního svazu včelařů Vladimír Davídek, učitel včelařství Ing. Milan Fiža, dlouholetý včelař a vedoucí včelařských kroužků v Liberci Zdeněk Moravec a pedagožka SŠHL Frýdlant

J

asný původ, tradice, skvělá chuť i podpora lokálních farmářů, to jsou jen příklady důvodů, proč poptávka po domácích výrobcích stále roste. Prodejny Náš grunt přinášejí do našich domácností potraviny od více než 150 malých a středních tuzemských výrobců a farmářů, kteří jsou pečlivě vybíráni. „V celé síti je asi 150 dodavatelů. Někteří jsou centrální pro všechny prodejny, pro čerstvé věci však využíváme vždy regionálních producentů. Kvalitu produktů pak garantuje čtyřstupňová kontrola jakosti, kterou Náš grunt nově zavedl,“ popisuje výběr farmářů jeden z majitelů sítě Náš grunt Jiří Málek. Široká nabídka kvalitních produktů zvolených s ohledem na domácí původ, chuť a tradiční způsoby zpracování bez použití náhražek a doplňků oslovují široké spektrum zákazníků po celé republice. Kromě mléčných produktů, masa a uzenin, čerstvého pečiva, zeleniny a ovoce mají zákaz-

níci možnost zakoupit med či zavařeniny. Návštěvníci se mohou těšit i na ochutnávky sortimentu či na sezonní speciality, jakými jsou například zvěřina či husy. Zájem o prodejny Náš grunt roste nejen ze strany zákazníků, ale i potenciálních franšízantů. Dle obchodních plánů se předpokládá, že v České republice

Společnost Náš grunt, s. r. o. je ryze českou společností fungující na principu franšízy a vlastních kamenných obchodů. Společnost vznikla v roce 2010 a zaměřuje se na prodej tradičních českých potravin od malých a středních producentů. S tímto konceptem začala společnost jako první na domácím trhu a v současné době je největším provozovatelem sítě farmářských prodejen.

bude do konce letošního roku otevřeno více než 30 prodejních míst a do konce roku 2015 pak 40–50 prodejen. (zub)

18. března 2014

Rozvoj venkova

XI

Pekař roku 2014 je z Kroměříže Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v ČR jako odborný garant 7. mezinárodního veletrhu mlynářství, pekařství a cukrářství MBK 2014 uspořádal tradiční národní soutěž o titul Pekař roku 2014 – kategorie junior. Vítězem této prestižní dovednostní soutěže se stal David Federla, student Střední školy hotelové a služeb Kroměříž.

F

inále letošní soutěže Pekař roku se zúčastnilo patnáct mladých talentů. Soutěžící museli pod dohledem odborné porty prokázat dovednosti při výrobě chleba a běžného

Vítěž David Federla (vpravo)

3x foto Martin Bouška

pečiva, vánoček a chodských koláčů. Devatenáctý ročník této soutěže se již potřetí konal ve speciálně vybudovaném pekařském centru pavilonu V brněnského výstaviště během ve-

Výsledky národní soutěže Pekař roku 2014 – kategorie junior 1. místo: David Federla Střední škola hotelová a služeb Kroměříž 2. místo: Zuzana Halasová Střední škola potravinářství a služeb Brno 3. místo: Barbora Vašutová Střední škola potravinářství a služeb Pardubice

letrhu Salima. Atraktivní podívaná – pečení v přímém přenosu před očima diváků a možnost zhlédnout exponáty vytvořené zručnými mladými pekaři – upoutala velký zájem veřejnosti. „Pekařské soutěže v Česku mají dlouhou tradici a poskytují pozitivní motivaci pro mladé soutěžící. Zdravá rivalita přispívá ke zvyšování řemeslné zručnosti, upevňování správných výrobních návyků a k růstu kvalifikace. Účastníci získávají velmi cenné zkušenosti pro svou budoucí praxi a upevňují

Rekordmanka Andrea Kubalová

si zároveň i hrdost k pekařskému řemeslu. Výchova mladé generace potravinářů je šancí vrátit se opět k poctivému řemeslu a výrobě kvalitních tuzemských potravinářských výrobků,“ uvádí předseda Svazu pekařů Jaromír Dřízal a dodává k tomu: „Pekařem se dnes v České republice učí zhruba 600 žáků, což je pro obor s více než 20 000 zaměstnanci velmi málo. Přitom pro zaměstnavatele – pekárny – je v současné době vyučený pekař nedostatkovou profesí a má tedy velmi dobrou perspektivu.“

Vítěž s pohárem

K atraktivitě soutěže nesporně přispělo i překonání rekordu v pletení pletýnek na čas, který přijela změřit a zaregistrovat agentura Dobrý den z Pelhřimova. O překonání rekordu se pokoušelo šest mladých pekařů a pekařek. Rekord se nakonec podařilo překonat Andree Kubalové ze Střední odborné školy gastronomie a potravinářství Jeseník v čase 3 minuty 48 sekund, která tím zlepšila dosavadní rekord z roku 2012. Pekařské řemeslo je krásné a voňavé. Avšak průměrný měsíční plat pekaře za práci pře-

vážně v nočních směnách a o víkendech nedosahuje ani dvou třetin celostátního průměru, což není pro mladou generaci příliš atraktivní. „Pekaři chtějí spotřebitelům dodávat kvalitní čerstvý chléb a pečivo. To lze ale zajistit jen s kvalifikovanými a řádně odměňovanými zaměstnanci. Věřím, že zase přijde doba, kdy pekaři budou opět mít společenskou prestiž a odpovídající finanční ohodnocení, tak jak je tomu běžné ve vyspělých evropských státech,“ uzavírá Dřízal. (egi)

INZERCE

Řešení Vašeho sporu efektivně, rychle a odborně!

ROZHODČÍ SOUD

při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR O Rozhodčím soudu ● byl založen roku 1949 ● řídí se zákonem, Statutem, Řádem

a Pravidly ● vede Seznam rozhodců a tím garantuje

odbornou kvalitu rozhodčího řízení probíhajícího před Rozhodčím soudem ● Na Seznamu rozhodců je přes 300

rozhodců z tuzemska i zahraničí

Sekretariát Rozhodčího soudu zajišťuje: ● konzultace před uzavřením smlouvy či

podáním žaloby u Rozhodčího soudu ● odborné znalce ● tlumočníky ● veškerou administrativu spojenou

s rozhodčím řízením před Rozhodčím soudem

Jaké spory řeší? ● obchodní vztahy (kupní smlouvy,

nájemní smlouvy, úvěrové smlouvy, ...) ● občanskoprávní (mj. i manželské

smlouvy, kupní smlouvy na nemovitost, smlouvy o půjčce ...) ● pracovně právní vztahy (smluvní

podmínky mzdového charakteru)

Výhody rozhodčího řízení ● řízení je jednoinstanční, neveřejné,

rychlé, méně formální ● rozhodčí nálezy jsou v tuzemsku

i v zahraničí dobře vykonatelné ● Newyorská úmluva z roku 1958

umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 140 státech světa ● strany si mohou určit místo i jazyk

rozhodčího řízení

Podmínka pro rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR je platná rozhodčí doložka ve prospěch tohoto soudu.

Více informací: www.arbcourt.cz, www.soud.cz Rozhodčí soud je tu pro Vás! Kontakt: Praha 1, Dlouhá 13, 110 00, Tel: 222 333 340 nebo 222 333 345, fax: 222 333 341

XII

Reportáž

18. března 2014

Za zpracováním zvěřiny do Kralup Na návštěvě největší linky na zpracování zvěřiny v Česku v Kralupech nad Vltavou Až 1500 kusů zvěře a 5000 kilogramů zvěřiny denně dokáže zpracovat nová linka, kterou v prosinci spustila do plného provozu společnost Bidvest (dříve Nowaco) v Kralupech nad Vltavou. Linka s možností třísměnného provozu, ve které může pracovat až 36 zaměstnanců, je největší svého druhu v České republice a jedna z největších ve střední a východní Evropě.

V

ýstavba této moderní linky stála 36 milionů Kč a je určena hlavně k zásobování gastronomických zařízení včetně těch nejluxusnějších, přičemž přibližně deset procent produkce by mělo směřovat i do maloobchodního prodeje, například na pulty obchodního řetězce Tesco. Předpokládaný obrat nové divize je 30 až 40 milionů korun ročně. Moderní linka splňuje nejpřísnější hygienické podmínky a je pod stálým veterinárním dohledem. Každý přijatý kus zvěře prochází v Kralupech dvojí kontrolou úředního veterinárního lékaře a vzorky zvěřinového masa navíc laboratorními testy. Pouze prověřené maso se pak uvolňuje k dalšímu zpracování. Pečlivě ošetřená a řádně vychlazená zvěřina se očišťuje do kuchyňské úpravy a vakuově balí. K zákazníkům míří celoročně ve stálé kvalitě mražená (zamrazování se provádí šokovou metodou na –40 °C) a v lovecké sezoně také chlazená.

„Jsme prvním zpracovatelským závodem na zvěřinu v České republice, který splňuje evropské normy na hygienu, zpracování, jakost, bezpečnost výroby, zacházení s výrobkem a je certifikován dle systému BRC a ISF. Jsme také první, kteří splňují podmínky pro udělení značky Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR v oblasti zvěřiny,“ uvedl ředitel společnosti Bidvest Kralupy Predrag Bilič. Společnost Bidvest Czech Republic, která se zabývá zejména prodejem mražených a chlazených potravin, působí na českém trhu již od roku 1990 pod značkou Nowaco a je partnerem pro více než 20 000 gastronomických provozů a 12 000 maloobchodních prodejen. V roce 2009 získala strategického partnera, jihoafrickou společnost Bidvest, jež je největším světovým distributorem potravin do gastronomie mimo území USA. V ČR má provozovny v pěti městech a zaměstnává 1500 pracovníků, z toho přibližně třetinu přímo ve výrobě a zbytek v logistice, obchodu a dalších činnostech. Za uplynulé účetní období od června 2012 do července 2013 měla obrat 7,3 miliardy korun. Je to zhruba o tři procenta více než v minulém období. Zisk společnost nezveřejnila. Z lesa až na Váš stůl V potravě zvěře se nevyskytují umělá krmiva a volně žijící zvěř má v přírodě dostatek pohybu. Proto se v jejím mase nalézá méně tuku a svalová vlákna jsou jemnější než u jiných, běžně konzumovaných mas. Díky tomu je zvěřina dietnější a dobře stravitelná, vyznačuje se velmi vysokou výživností a příznivým složením. Mimo jiné obsahuje

vého masa, která při profesionálním průmyslovém zpracování nehrozí. Výkup zvěřiny pětkrát týdně Asi 80 % zvěřiny je od nás exportováno, většinou v podobě celých kusů zvěře. Cílem značky Petron je naproti tomu vyvážet zpracované finální produkty. „Výrobky z české zvěřiny chceme v příštím roce exportovat hlavně do zemí západní Evropy, jako jsou Itálie, Švýcarsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko,“ uvedl Predrag Bilič. „Hodláme zpracovávat co nejčerstvější surovinu, i proto chceme vykupovat zvěřinu od mysliveckých sdružení pětkrát týdně,“ dodal s tím, že zvěřinu vykupují samostatně nebo pomocí najatých subjektů. Následně ji pak bourají, porcují důležité omega-3 i omega-6 nenasycené mastné kyseliny a bílkoviny, které lidské tělo není schopno samo vyprodukovat. Tento původní přírodní produkt proto neodmyslitelně patří do tradiční i moderní kuchyně. V ČR se podle Bidvestu ročně uloví zhruba 13 000 tun zvěřiny, z níž jen malá část zůstává na českém trhu. Převážná část je exportována. Podle Českého statistického úřadu jedí lidé v Česku ze zvěřiny nejvíce maso černé zvěře, druhá příčka patří srnčímu a třetí jelenímu masu. Podíl spotřeby zvěřiny na celkové spotřebě masa se v posledních letech pohyboval od 0,5 procenta do 1,4 procenta v roce 2008. Češi nyní snědí 800 gramů zvěřiny na osobu ročně. Zvěřina výlučně z českých lesů „Zájem o zvěřinu ze strany tuzemských i zahraničních restauratérů stále roste díky její vysoké nutriční hodnotě i kulinářské

atraktivitě, ale na českém trhu až do této chvíle chyběla silná značka, která by zajišťovala konstantní kvalitu,“ konstatoval ředitel marketingu společnosti Bidvest Antonín Rubáš. A tou by se nyní měla stát značka Petron, jejíž výrobky ze zvěřiny získaly 26. srpna loňského roku oprávnění používat logo Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR. Nová značka Petron má za cíl pozvednout trh se zvěřinou na vyšší úroveň. „Kvalita dodávané zvěřiny se doposud v ČR hodně lišila a kolísala u různých dodavatelů, proto bude značka Petron garantovat legálně odlovenou zvěř výhradně z tuzemských lesů, jež prošla důkladnou kontrolou a špičkovým zpracováním,“ řekl Antonín Rubáš. Bidvest hodlá konkurovat přímému prodeji mysliveckých sdružení do restauračních zařízení, který dlouhodobě tvoří 30–40 procent celkového obje-

mu prodané zvěřiny na tuzemském trhu. „Přímý prodej z lesa rovnou do restaurace může přinášet problémy z důvodu nebezpečí nedostatečného vyšetření zpracovaných kusů, které mohou obsahovat parazity přenosné na člověka,“ připomněl Antonín Rubáš. Přímý prodej myslivců nebo dokonce pytláků do restaurací podle něj často způsobuje i degradaci zvěřino-

a balí. Zvěř pochází především ze Státních lesů a z Vojenských lesů. K zachování všech hodnot je důležité odborné zpracování a uchování masa bez porušení teplotního řetězce. Zvěřina zpracovávaná novou linkou v Kralupech je skladována v optimální teplotě 0 až +2 °C a po zpracování šokově zmrazována. Poslední článek – přepravu k zákazníkovi – zajišťují moderní nákladní automobily. Každý kus zvěřiny má svou historii, počínaje údajem, kdo zvíře zastřelil, kdy, kde, jméno prohlížitele atd., tedy takový lístek o původu zvěře. Firma pracuje s IT systémem, který umožňuje sledovat výrobek od výrobce až po prodejnu či gastronomické zařízení. Podnikové prodejny Příští rok plánuje Bidvest pod značkou Nowaco otevřít kamenné prodejny v centru Prahy, Kralupech nad Vltavou a Opavě. V prodejnách bude nabízet sortiment, který se špatně prosazuje v tržní síti, a speciální gastronomické zboží. Lidé dnes podle Rubáše stále dávají přednost ceně před kvalitou zboží, ale díky pořadům o vaření a medializaci tématu kvalita potravin se situace začíná měnit. „Pořád vidíme, že ten tlak na cenu z řetězců je obrovský. Z gastronomie takový není,“ dodal Rubáš. Text a foto: Bohumil Brejžek