Informační noviny Agrární komory České republiky srpna 2013

Národní výstava hospodářských zvířat v Brně

Podpora výstavby bioplynových stanic by neměla skončit

Zemědělský magazín: filmový pořad nejen o biopotravinách

Strana 26

Strana 34

Mimořádná příloha

Informační noviny Agrární komory České republiky | www.agrocr.cz | www.apic-ak.cz | 29. srpna 2013 AKTUÁLNĚ

Dvacetileté jubileum AK ČR se blíží Letos 12. září si Agrární komora ČR připomene slavnostním aktem na pražském Žofíně jubilejní 20. výročí svého založení. Ustavující sněm v roce 1993 se konal ve velmi komplikovaném období mnoha zásadních změn. „Velké změny, zejména transformace majetkových vztahů, vstup ČR do EU a další, provázejí Agrární komoru ČR po celou dobu její dvacetileté existence. Ve dvou po sobě rychle jdoucích krocích byly zrušeny dotace spotřebitelských cen potravin. Na minimum se snížily dotace do zemědělství. Byl liberalizován zahraniční obchod. Tzv. rozdílové ukazatele, které představovaly u zemědělských výrobků a potravin v průměru cca 50 % dotací při vývozu, byly nahrazeny nízkými celními sazbami při dovozu. EU měla 2,5krát vyšší cla, než si vyjednala ČR. JZD se transformovala na družstva vlastníků nebo na společnosti, vydával se majetek z družstev a státních podniků podnikatelům, kteří se rozhodli hospodařit individuálně, privatizovalo se,“ vzpomíná poradce Jan Záhorka, který po celou dobu od vzniku AK ČR pracuje v její pražské centrále. (egi)

Tatrovka jede dál Dne 19. dubna povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vlastnický vstup podnikatelů Reného Matery a Jaroslava Strnada do společnosti Tatra Trucks, a. s. Nabytím akciových podílů ve společnosti Tatra Trucks, a .s., tak ovládli nejstarší českou automobilku. Podnik se tímto krokem dostává do rukou českých vlastníků, kteří jsou zkušenými podnikateli s těžištěm aktivit v českém průmyslu. Jejich cílem je stabilizovat vztahy podniku s klíčovými zákazníky, získat zpět důvěru bank v podnik a zlepšit řízení a komunikaci v podniku. Firma letos počítá s produkcí 880 vozidel, což je dvojnásobný nárůst proti roku 2012. (egi)

Sklizeň bude lepší než loni Letošek nám sice nadělil poněkud extrémnější počasí, ale podle všech prognóz by měla u nás celková sklizeň dopadnout dobře. Výnosy řepky přes 3 t/ha a pšenic 8 t/ha nejsou výjimkou, sklizeň by mohla být až o milion tun vyšší než loni. Optimistické předpovědi výnosů však způsobily pokles předžňových cen, farmáři tedy doufají v jejich oživení po žních, až bude známa sklizeň u nás i v okolních zemích. Teprve pak se rozhodne o tom, jaká bude nabídka a poptávka a jak to bude s cenami. Více v analýze předsedy představenstva ČMSO ZZN Ing. Zdeňka Kubisky na straně 36

Ilustrační foto Zub

Šance na renezanci Léto končí, země vydala své plody, úroda je sklizena a přichází čas bilancování. Přichází čas Národních dožínek, které oslavíme opět na agrosalonu Země živitelka 31. srpna. Ty letošní budou malinko jiné než předchozí. Samozřejmě budou oslavou práce českého zemědělce a jeho stavu, budou oslavou slušných výnosů. Rozdíl od těch předchozích bude ten, že dožínkový věnec, po staletí uctívaný symbol, předám poprvé ministru zemědělství, který je této pocty plně hoden. Má příslušnou odbornost a rezortu rozumí. Jsem tedy rád, že na konci své devítileté éry v čele Agrární komory ČR tuto možnost mám. A byl bych velmi rád, kdyby stejnou možnost měl na „živitelce“ za rok můj nástupce. České zemědělství totiž reformou společné zemědělské politiky EU od roku 2014 vstupuje do rozhodující-

Spolupráce technického výzkumu s agrárníky Další výzkumný ústav podepsal v těchto dnech spolupráci s Agrární komorou ČR. „Máme zájem získávat impulzy z praxe, je to velmi důležité pro naši práci,“ řekl při schůzce v centrále Agrární komory ČR v Praze Ing. Marek Světlík, Ph.D., ředitel Výzkumného ústavu zemědělské techniky v Praze-Ruzyni.

kompostů z biologicky rozložitelných odpadů. Dalším zajímavým projektem, jehož zadavate-

lem je ministerstvo vnitra, je stanovení minimální potřeby energie pro zajištění základních

T

oto výzkumné pracoviště řeší řadu zajímavých projektů. Jedním z nich je například optimalizace vodního režimu v krajině a zvýšení retenční schopnosti krajiny uplatněním

Ředitel Marek Světlík

funkcí zemědělství v krizových situacích. Výzkumníci nyní analyzují možnosti agrárního sektoru v zajištění energie z vlastních energetických zdrojů. Výzkumný ústav zemědělské techniky nemá konstrukční ambice na sestrojení nových prototypů zemědělských strojů, to je v současné době záležitostí samotných výrobců strojů, ale projekty a inovace v oblasti zemědělských technologií, kterými se zabývá, mají pro venkov svým dopadem nesmírný význam. „Od této spolupráce si slibujeme pozitivní přínos celému našemu sektoru,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Ing. Jan Veleba. (egi)

ČÍSLO DNE

3,4 tuny

Výnos řepky olejné dosahuje letos v České republice 3,4 tuny z hektaru, což je druhý nejvyšší výnos v historii.

ho období a má poslední šanci na svou renezanci. K prosazení maxima z pozice českých zemědělců do reformy jsme udělali opravdu mnoho práce a vysloužili si v Bruselu respekt. Zbývá udělat poslední krok a transponovat paragrafy a dikci reformy do podmínek českého zemědělství. A k tomu potřebujeme pevného a kvalifikovaného ministra. Nestačí, jak jsme v minulosti mnohokrát slýchali, že jediná kvalifikace je, že ho ministrování baví. Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR

Jediný magazín v ČR celé potravinové vertikály PRVOVÝROBA–ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL–OBCHOD

2

Aktuality

29. srpna 2013

20. ročník soutěže Manažer roku Letošní zastoupení manažerů nominovaných ZS ČR při 20. ročníku soutěže Manažer roku bylo největší za dobu existence soutěže. V jubilejním ročníku, kterého se osobně účastnil prezident republiky Miloš Zeman, ZS ČR nominoval devět zástupců do tří oborů podnikání z 28 hodnocených odvětví, přitom nominovaných jsou stovky, finalistů pak jen desítky. Soutěží se ve 28 odvětvích národního hospodářství o vítěze odvětví, o nejlepšího manažera malé a střední firmy (do 50 a 250 zaměstnanců) v rámci všech odvětví národního hospodářství, dále pak je oceněn mladý manažerský talent, a mezi nejcennější pak patří umístění v Top 10, kde nejlépe umístěný muž je Manažer roku 2012 a nejlépe umístěná žena Manažerkou roku 2012. V Top 10 se umístil generální ředitel společnosti Farmtec Václav Škeřík, který současně zvítězil v odvětví služby pro podnikatele v zemědělství, ředitelka společnosti Lyckeby Culinar Marie Vávrová, zvítězila v odvětví výroba potravin, a předseda ZD Kouty Lubomír Pisk se stal nejlepším manažerem odvětví zemědělství, myslivost, lesnictví, rybářství a chov ryb. Text a foto: Jaroslav Šubrt

Zleva: Hodnotitel soutěžících Jaroslav Šubrt zastupující, ředitel spol. Silyba Vladimír Hovad, předseda ZD Kouty Lubomír Pisk, předseda JZD Staré Hamry Petr Šimeček, ředitel MHD Střední Čechy František Jirota, ředitelka spol. Lyckeby Culinar Marie Vávrová, generální ředitel spol. Agrostroj Lubomír Stoklásek, generální ředitel spol. Farmtec Václav Škeřík a ředitel OD Soběšice František Trnka

Praha si vychutnala svátek piva Celkem 52 pivovarů, 104 druhů piva a více než 25 pivních stylů nabídl Festival minipivovarů, který se konal stylově na Pražském hradě. Takřka tři tisíce návštěvníků zažily 14. a 15. června největší degustační akci letošního roku.

Č

eskomoravský svaz minipivovarů se přitom rozhodl nepřebírat formát mnichovského Oktoberfestu, kde se klade důraz na množství vypitého piva, ale zvolil přístup nejznámější pivní akce v USA. Stejně jako na Great American Beer Festival si i v Praze milovníci kvalitního piva koupili vstupenku a pak ochutnávali neomezený počet malých vzorků zdarma. Festival minipivovarů na Pražském hradě tak nabídl návštěvníkům nejrůznější pojetí objevování piva. Kdo chtěl, mohl poznávat vůně a chutě méně obvyklých světových pivních stylů, porovnávat různé klasické české ležáky, či jen procházet postupně nabídku pivovarů z celé České republiky, to vše na jednom místě.

Minipivovar U Medvídků nebo Pivovarský Dvůr Lipan z Dražíče. Pro návštěvníky byla akce i výjimečnou možností seznámit se osobně s řadou pivovarnických osobností včetně nejdéle sloužícího sládka v Česku Ivana Chramosila. Z hlediska pivních stylů měl největší zastoupení světlý ležák, potěšila nabídka polotmavých ležáků i pšeničných piv. Jako nejvíce inovativní pivovar se představil Pivovarský dům Praha s kopřivovým pivem a pivovar Nomád, který hledá inspiraci na americké pivní scéně. Druhý ročník akce tak potvrdil, že v Královské zahradě Pražského hradu vznikla reprezentativní celonárodní přehlídka českého rukodělného pivovarnictví. Setkávají se zde osobnosti českého pivovarnictví s milovníky piva nejen z Česka, ale i ze zahraničí, aby v unikátním prostředí využili ojedinělou příležitost poznat pivo jako velmi rozmanitý, moderní nápoj vhodný k řadě příležitostí. Pavel Borowiec, vydavatel měsíčníku Pivo, Bier & Ale

U jednotně řešených stánků, kde každý pivovar měl na čepu dvě piva podle vlastní volby, nechyběly pivovary s řadou úspěchů v degustacích a soutěžích jako Klášterní pivovar Strahov, Pivovar Matuška Broumy, Pivovarský Dvůr Zvíkov, Pivovar Antoš Slaný, nebo naopak pivovary, které na sebe za velmi krátkou dobu upoutaly pozornost jako Břevnovský klášterní pivovar Sv. Vojtěcha Praha, Pivovar Hendrych Vrchlabí, Šumavský pivovar Vimperk nebo Pivovar Chotoviny. Akce se za stejných podmínek zúčastnil nejstarší český pivovar U Fleků, kde se vaří od roku 1499, i Minipivovar Kolštejn, kde první várka opustila varnu teprve před sedmi týdny. Velmi silnou skupinu tvořily pivovary ze Severní Moravy, například tradiční Hostinský pivovar a hotel Excelent Rýmařov, Pivovarský Dům Ostrava (dříve Biovar), Pivovar Koníček Vojkovice nebo Zámecký pivovar Pikard v Ostravě Zábřehu. Z tradičních českých minipivovarů se představil pražský

INZERCE

Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR slaví 20. výročí Navštivte nás na výstavě Země živitelka České Budějovice, 29. 8.–3. 9. 2013 Pavilon E1:

Pavilon E5:

■ KDS Sedlčany, nožířské výrobní družstvo ■ KOVO DRUŽSTVO Olomouc ■ KOVODRUŽSTVO Žebrák ■ STYL Plzeň, výrobní družstvo ■ Templářské sklepy Čejkovice ■ TVAR výrobní družstvo Pardubice ■ VŘÍDLO, výrobní družstvo, Karlovy Vary

■ Svaz českých a moravských

výrobních družstev

Výroční konference Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR (AZZP ČR), která je partnerem Svazu českých a moravských výrobních družstev v řešení problematiky zaměstnávání zdravotně postižených osob, se uskutečnila dne 28. května v pražském hotelu Olympik.

Pavilon T1: ■ KOVOBEL, výrobní družstvo,

Domažlice

Volná plocha u pavilonu E1: ■ DUP Pelhřimov – pivovar Poutník ■ JIHOKOV České Budějovice

SVAZ ČESKÝCH A MORAVSKÝCH VÝROBNÍCH DRUŽSTEV Václavské nám. 21, 113 60 Praha 1 tel.: 224 109 203, fax: 224 230 319, e-mail: [email protected]

www.scmvd.cz

votním postižením, apelovali zaměstnavatelé na využití následujících měsíců ke konstruktivní přípravě systémových změn opírajících se o národní studie i zahraniční zkušenosti. Za prioritu zaměstnavatelé považují zejména řešení posouzení a diagnostiky zbytkového pracovního potenciálu OZP, kategorizaci typů zaměstnávání OZP, státní kontrolu a evidenci náhradního plnění povinného podílu zaměstnaných OZP a zjednodušení systému uznávání oprávněných zaměstnavatelů k využití nástrojů podpory. V neposlední řadě také vzdělávání a poradenství týkající se

specifických nástrojů a jejich uplatnění v praxi – jak samostatných osob se zdravotním postižením, tak i manažerů zaměstnavatelů a také specializovaných zaměstnanců státní správy. AZZP ČR je o 40 let mladší než SČMVD. Byla založena před 20 lety a je dnes sdružením zastupujícím 130 zaměstnavatelů s více než 15 000 zaměstnanců. Spolupracuje s řadou partnerů na vládní i nevládní úrovni a zapojuje se do aktivit na podporu systémového řešení pracovního začlenění osob se zdravotním postižením do života, především do zaměstnávání. SČMVD

M

ezi přizvanými hosty byli mimo jiné místopředseda Senátu Zdeněk Škromach, předsedkyně podvýboru pro zaměstnanost Vladimíra Lesenská, náměstek ministryně práce a sociálních věcí Roman Chlopčík, místopředseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Jiří Morávek a další desítky hostů, kteří si spolu se zakladateli AZZP ČR připomněli historii i klíčové události. Druhá část konference byla věnována pohledu opačným směrem. Po nepříliš dotažené sociální reformě v roce 2012, která se dotkla i nástrojů podpory zaměstnávání osob se zdra-

Zleva: předseda AZZP ČR a předseda Šance, družstvo handicapovaných Brno, Josef Šulc, místopředseda Senátu Zdeněk Škromach a místopředseda AZZP ČR a ředitel odboru VDI SČMVD Karel Rychtář Foto archiv SČMVD

29. srpna 2013

Aktuality

Majolka získala další ocenění travina. Tuto značku udělil ministr zemědělství ČR dne 15. července s oprávněním používat ji po dobu čtyř let. Ryze česká firma Boneco se tak stává již podruhé držitelem tohoto ocenění. První získala společnost v roce 2010 za výrobek Vaječná

Výrobek Majolka® českého výrobce Boneco, a. s., patří po dlouhá léta k tomu nejlepšímu v oblasti majonézových výrobků na českém trhu. Svědčí o tom mimo jiné i řada ocenění, kterými je tento produkt ověnčen.

K

onkrétně jmenujme prestižní ocenění značkou národní kvality Klasa, je chráněna proslulou ochrannou známkou Úřadu průmyslového vlastnictví a v neposlední řadě získala právo používat označení Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR. K těmto oceněním přibylo v letošním roce další, Majolka® získala významné ocenění Středočeská Regionální potravina za vítězství v soutěži Středočeského kraje o značku Regionální po-

INZERCE

pomazánka. Majolka® je tradiční česká majonéza, jejíž vývoj a začátky výroby sahají až do roku 1957. Výroba podle nezměněné receptury pokračuje ve firmě Boneco, a. s., dodnes. Hlavní složkou Majolky® je kvalitní rostlinný – řepkový – olej českého původu, který obsahuje zdraví prospěšné vícenenasycené mastné kyseliny včetně esenciální kyseliny alfa li-

nolenové ze skupiny omega 3 mastných kyselin. Další nedílnou součástí majonéz jsou vejce nebo vaječný žloutek. V Majolce® je používán výhradně pasterovaný žloutek sušený, jehož emulgační a senzorické vlastnosti jsou zcela bezkonkurenční. Výjimečné vlastnosti použitého sušeného žloutku umožní vytvořit zcela hladkou a krémovou konzistenci. Je nutné zmínit také absolutní bezpečnost těchto žloutků z hlediska mikrobiologického. Obávané patogenní mikroorganismy typu salmonel apod. nebyly v tradiční Majolce® po celou dobu její existence nikdy zachyceny. Typickou chuť majonézy potom dotvářejí přídavky dalších ingrediencí, jako jsou ocet, cukr, sůl, a hořčice. Majolka® neobsahuje žádná zahušťovadla a stabilizátory. Je vyrobena bez použití konzervačních látek a je vhodná pro bezlepkovou dietu. Ing. Pavel Fritsch

3

Centrum sklářského umění v Sázavě se otevře na začátku roku 2014 Zážitkovou interaktivní expozici skla, rezidenční pobyty pro výtvarníky, kurzy pro veřejnost, workshopy, sympozia, konference bude nabízet nové Centrum sklářského umění v Huti František v Sázavě. Svou činnost zahájí na začátku roku 2014. V současné době finišují stavební práce a objekt bude v nejbližší době zkolaudován, uvedla Martina Kulhavá, ředitelka společnosti Cesty skla, o. p. s., která bude sklářské centrum provozovat. „Část dokončovacích prací bude ještě na stavbě pokračovat. Následovat bude vybavení interiérů – v expoziční části půjde o vybavení výstavních prostor výstavním mobiliářem, v dílenské části pak hlavně o instalaci technologií – sklářských pecí, strojů a dalšího zařízení,“ dodala Martina Kulhavá. Už několik měsíců se připravují produkty, které bude nové sklářské centrum nabízet. V interaktivní expozici skla budou vystavena díla ze sbírky Crystalexu. Doplní je další předměty vybrané s důrazem na zážitkovou rovinu, které návštěvníky seznámí se sklem jako materiálem. Základním spojujícím prvkem budou odpovědi na otázku Jak?, tedy Jak se dělá?, Jak vzniká? Jak funguje? Expozice bude určená pro odborníky i širokou veřejnost. Pro děti ze základních a středních škol jsou připraveny projektové hry vycházející z výukových programů navazujících na rámcový vzdělávací program. Součástí centra je i dílenská část, kde budou probíhat rezidenční pobyty pro výtvarníky, kurzy pro širokou veřejnost, workshopy, sympozia, konference a další aktivity prezentující sklářské řemeslo. Huť František postavil v roce 1882 Josef Kavalier a dal jí jméno po svém otci. Po vybudování nových provozů skláren a nových výrobních hal ale význam hutě František klesal a pomalu chátrala. V roce 2010 byla zapsána na seznam kulturního dědictví ČR. Její záchranu si vzala za své Nadace Josefa Viewegha Sklářská huť František. Náklady na vybudování centra jsou kolem 130 milionů korun a z většiny je pokryje dotace z Integrovaného operačního programu. (kul)

4

Aktuality

29. srpna 2013

Venkov jako místo sociálního smíru a duchovního rozvoje Předseda České biskupské konference kardinál Dominik Duka, předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml, předseda Národní sítě Místních akčních skupin ČR František Winter, předseda Spolku pro obnovu venkova ČR Eduard Kavala a předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Jana Juřenčáková podepsali 18. května v Arcibiskupském paláci na Hradčanském náměstí memorandum Venkov jako místo sociálního smíru a duchovního rozvoje. Jeho cílem je zajistit na venkově rozvoj takových činností, které povedou k osvobození jeho obyvatel od pocitu bezvýznamnosti, a to díky jejich zapojení do rozvojových aktivit a možnosti podílet se na úspěšné realizaci partnerských projektů.

Z

ároveň požadují podporu rozvoje venkovských komunit, které řeší celkový rozvoj území, včetně obnovy a využití kulturního dědictví. Memorandum upozorňuje na důležitost obnovy kulturních památek jako obrazu historických souvislostí v regionu. Memorandum vyzdvihuje metodu Leader a komunitně vedený místní rozvoj jako důležitou formu podpory spolupráce mezi organizacemi církví a místními společenstvími. Signatáři požadují, aby byla ze strany státu podporována realizace projektů v oblasti sociálních, charitativních a vzdělávacích aktivit, jejímž cílem je obnova a udržování základních morálních a etických hodnot ve venkovském společenství, mezigenerační spolupráce, boj s chudobou, prevence nezaměstnanosti a sociální exkluze. Kardinál Dominik Duka připomněl, že s přijetím zákona o majetkovém narovnání dochází konečně k odblokování majetku obcí, krajů i některých státních institucí. Blokovaný majetek v řadě případů dosud bránil či zpomaloval rozvoj obcí. Nyní bude sloužit všem občanům. „Navrácení části historického církevního majetku bude před-

stavovat možnost spolupráce církví s obcemi na mnoha aktivitách, které napomůžou rozvoji komunitního života. Církev byla a je součástí místních komunit a získáním majetkové samostatnosti může efektivněji přispívat k rozvoji kultury, školství či sociálních služeb v místě svého působení,“ doplnil Duka. Předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml se domnívá, že největší prostor pro aktivitu církví vstříc spoluobčanům a prostředí na venkově je ve vytváření společenství postaveném na vzájemné důvěře a vstřícnosti. To především s ohledem na fakt, že církve jsou asi posledními největšími a nejhustěji zastoupenými institucemi na venkově. „Něco takového utvářelo život na venkově v minulosti, kvůli mnoha vlivům došlo ke změnám, nicméně důvěra a vstřícná solidarita jsou principy, bez kterých život malých venkovských společenství bude neúplný. Církevní centra bývají jedněmi z mála, kde může probíhat život po celý den, když mnoho lidí z venkova vyjíždí za prací do okolí. Proto aktivity nabízené těm, kdo zůstávají – matky s dětmi, senioři, nezaměstnaní apod. – mohou pomáhat smysluplnému využití času

a rozvíjení vlastního života,“ konstatuje Ruml. Předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Jana Juřenčáková považuje za důležité oblasti spolupráce mezi církvemi a obcemi sociální služby, charitu, společenský a duchovní život obcí. „Žádnou z těchto aktivit si bez církevních společenství nedovedu představit. Obrovský význam pro obce mají i památkové církevní objekty, zejména kostely, jejichž věže jsou krásnými dominantami nejedné vesnice či města,“ doplňuje Juřenčáková. Předseda SPOV ČR Eduard Kavala upozorňuje na fakt, že se dnes často zapomíná na to, že žijeme téměř výhradně v kulturní krajině. „Naše země je pokladnicí nejen věhlasných a rozsáhlých kulturních památek, ale je zde velké množství velice drobných kulturních památek, často souvi-

sejících s duchovními tradicemi naší země. Bohužel doba, která znamenala pošlapání základních civilizačních hodnot – lidských a vlastnických práv, byla i dobou, která pro tyto venkovské památky znamenala nejbolestivější eta-

pu jejich existence. Od roku 1989 bylo mnoho křivd na této hmotné paměti našeho národa napraveno. Je však potřeba zdůraznit, že právě proto, že byl po celou dobu venkov záměrně podfinancováván, nepodařilo se

dosáhnout odpovídající nápravy na poli obnovy venkovských kulturních památek. I proto dnes nahlas říkáme, že máme-li býti hodni budoucnosti, musíme věnovat velkou pozornost venkovským kulturním památkám, a to bez finančních prostředků nelze,“ zdůraznil Kavala. Podle předsedy Národní sítě Místních akčních skupin ČR Františka Wintera by měli o rozvoji venkovských regionů rozhodovat hlavně ti, kteří tam žijí. „Právě proto se snažíme diskutovat se všemi zájmovými skupinami, které na venkově pracují. Jednou z klíčových rolí MAS je mobilizovat obyvatele venkova a propojovat venkovské aktéry k zapojení se do rozvoje regionu, kde žijí a pracují. Podpis memoranda je stvrzením spolupráce s organizacemi, které podporují pospolitost a spolupráci. Slibujeme si od toho užší propojení našich pracovních týmů a rychlejší předávání informací, které povede ke společnému cíli, kterým je rozvoj venkova,“ dodal Winter. Text a 5x foto: Martin Bouška

INZERCE

Vznik nového úřadu slibuje zpružnění rostlinolékařských kontrol Dotační programy: ● INVESTIČNÍ PROGRAM: ZEMĚDĚLEC Investiční program podpory podnikání je zaměřen zejména na realizaci dlouhodobých investičních záměrů s ohledem na restrukturalizaci a zvýšení efektivnosti, modernizaci, snížení výrobních nákladů, zlepšení jakosti a další rozvoj zemědělských subjektů. Podpora se poskytuje pouze na investice, které nejsou považovány za přijatelné výdaje v rámci Programu rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. ● ELIMINACE RIZIK ZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKÁNÍ: program PODPORA POJIŠTĚNÍ Cílem programu je zpřístupnění pojistné ochrany širokému okruhu zemědělců a tím dosažení vyššího zajištění podnikatelských aktivit proti nepředvídatelným škodám. Účelem podpory je částečná kompenzace pojistného, vynaloženého na zemědělské pojištění. ● program PODPORA POJIŠTĚNÍ – POSKYTOVÁNÍ FINANČNÍ PODPORY POJIŠTĚNÍ PRODUKCE ŠKOLEK S PRODUKCÍ SADEBNÍHO MATERIÁLU LESNÍCH DŘEVIN Cílem programu je zpřístupnění pojistné ochrany sadebního materiálu lesních dřevin ve školkách s produkcí sadebního materiálu lesních dřevin, dosažení větší propojištěnosti. PŘIPRAVUJEME nové programy poskytování podpory se zaměřením: ● podpora nákupu zemědělské půdy, která není ve vlastnictví státu ● obnova provozu podniků zemědělských prvovýrobců a zpracovatelů zemědělské produkce, kterým byla způsobena škoda na neinvestičním majetku povodní, záplavou či přívalovým deštěm, přičemž účelem je pořízení neinvestičního majetku a základního stáda Naše programy Vám zajistí snížení nákladů spojených s financováním Vaší činnosti při jednoduché administraci spojené s podáním žádosti o podporu PGRLF, a. s.

Poslanecká sněmovna schválila dne 17. července zákon, který k 1. lednu příštího roku sloučí dvě dosud samostatné dozorové organizace – Státní rostlinolékařskou správu ČR (SRS) a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Nový, moderní úřad pod značkou ÚKZÚZ bude od příštího roku komplexně zastřešovat oblast státního dozoru nad rostlinnou produkcí.

M

inisterstvo zemědělství si od sloučení obou institucí slibuje lepší řízení systému díky nižšímu počtu organizačních složek státu, snížení byrokratické zátěže, zjednodušení právních předpisů v rezortu a zamezení duplicitám v činnostech, které dosud mohly být vykonávány oběma dozorovými organizacemi. „V neposlední řadě samozřejmě půjde o významnou úsporu veřejných financí, která by od roku 2015 mohla podle odhadů dosáhnout zhruba 30 % z původních rozpočtů obou samostatných organizací,“ říká ministr zemědělství Miroslav Toman. Státní rostlinolékařská správa České republiky i Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský se však snaží zemědělcům ulevit už dnes, téměř půl roku před faktickým sloučením. „V případě, že je u nějakého podnikatelského subjektu plánována kontrola ze strany Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského i Státní rostlinolékařské správy a bude-li to možné i vzhledem k časovým možnostem, pak budou kontroly za obě organizace provedeny společně,“ říká ředitel SRS Zdeněk Mach, který současně řídí také ÚKZÚZ. (zb)

29. srpna 2013

Aktuality

5

Miroslav Toman: Chceme vytvořit vyvážené struktury podpor vedoucí k rozvoji odvětví Pro období let 2014–2020 může naše republika získat z EU nemalé finanční prostředky. Může, ale také nemusí. Aby vše proběhlo co nejlépe, o to usiluje také ministr zemědělství v demisi Miroslav Toman, skutečný odborník na svém místě. Jen jste nastoupil do funkce, nastala řada změn. Tu, kterou velmi uvítala Agrární komora ČR, byla snaha získat od EU podporu postiženým povodněmi, o níž váš předchůdce nepožádal. O jaké jde prostředky a kdy doputují k postiženým? Na odstranění povodňových škod vláda schválila žádost MZe o navýšení rozpočtu o více než 2,1 miliardy korun. Okamžitě poté jsme zaslali Evropské komisi k posouzení zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na zmírnění škod způsobených povodněmi na zemědělském majetku. Hned po schválení Komisí začneme peníze vyplácet zemědělcům prostřednictvím Agentur pro zemědělství a venkov. Na přímou

INZERCE

kompenzaci škod bude k dispozici 685 milionů korun, na škody v lesním hospodářství a myslivosti 28 milionů korun a na škody v rybářství 50 milionů korun. Další prostředky, tj. více než 1,3 miliardy korun, půjdou na odstranění škod na státním vodohospodářském majetku. Budeme usilovat o to, aby se peníze dostaly k žadatelům tak brzy, jak to bude možné. Z let, kdy jste ve funkci náměstka ministra zemědělství působil i jako agrární vyjednávač v EU, víte, co je třeba udělat, aby naši zemědělci nebyli v roli nevlastního dítěte. Co vás nyní vzhledem k rozpočtovému období 2014–2020 nejvíc zaměstnává? Je potřeba urychleně rozhodnout o struktuře Programu rozvoje venkova tak, aby bylo možné rozpracovat příslušná opatření a identifikovat dosažitelné cíle. Zásadní je rozhodnout zejména o převodu prostředků mezi I. a II. pilířem, zda redefinovat LFA a rozhodnout o pokračování systému přímých plateb SAPS. Vzhledem k tomu, že nyní rozhodujeme o způsobu rozdělení více než 250 miliard

Ministr Miroslav Toman a prezident AK ČR Jan Veleba

korun na příštích sedm let a tím také o další budoucnosti zemědělství, potravinářství a venkova, mám zájem na otevřené komunikaci se všemi relevantními profesními organizacemi. Hlav-

ním cílem je nastavit konzistentní legislativní a dotační rámec, který bude působit ve prospěch rozvoje zemědělství, zpracovatelského průmyslu a venkovských oblastí.

Hned od svého nástupu do funkce intenzivně jednáte i s nevládními organizacemi. Co vám tato jednání přinášejí a v čem jsou přínosná? Cílem intenzivních jednání s nevládními organizacemi je poznat jejich názory a skutečné problémy, se kterými se v praxi potýkají, abychom je lépe mohli odstraňovat. Jedno z takových jednání proběhlo například nedávno v Senohrabech. Na semináři byly vytčeny cíle podpory českých zemědělců pro léta 2014–2020 a následovala diskuze o klíčových rozhodnutích ve Společné zemědělské politice. Chceme vytvořit vyvážené struktury podpor vedoucí k rozvoji odvětví, kde v podmínkách ČR existuje potenciál reálné, nikoliv virtuální produkce a zajištění konkurenceschopných podmínek našim podnikům. Jsem přesvědčen, že nová SZP nám jako členskému státu umožňuje mnohem větší flexibilitu při rozdělování finančních prostředků i lepší zacílení podpory na citlivé sektory. S jakým poselstvím chcete oslovit přítomné na Národních dožínkách na Zemi živitelce?

Chci zde zemědělce seznámit s tím, co považuji za hlavní cíle podpory českých zemědělců, a to jsou nastavení vhodné struktury přímých plateb, modernizace podniků v zemědělství i potravinářství, rozvoj opatření podporujících živočišnou výrobu či pěstování ovoce a zeleniny. A také podpora projektů, které vytvářejí na venkově nová pracovní místa. O jakých styčných bodech týkajících se Programu rozvoje venkova jednáte s ministrem MMR a životního prostředí? Co jsou v tomto ohledu vaše priority? Vzhledem ke snížení objemu finančních prostředků na Program rozvoje venkova pro budoucí období o jednu třetinu, zejména způsobenému rozhodnutím premiéra Nečase o převodu 300 milionů EUR do kohezní obálky, jsem nucen jednat o převodu některých opatření týkajících se obcí, které dosud PRV financoval pod ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí tak, aby obce o své prostředky nepřišly. Eugenie Línková

6

Aktuality

29. srpna 2013

Letní krupobití na jihu Čech předběhlo kombajny Sklizeň zemědělských plodin je již z velké části úspěšně u konce. Na mnoha místech republiky však místo kombajnů „sklízela“ bouře s krupobitím.

INZERCE

K

oncem července zasáhlo vydatné krupobití především jižní Čechy, střední Čechy a nakonec se stočilo na východ. Zejména na Táborsku napáchalo lokálně velké škody na plodinách, které přesáhly 350 milionů Kč. O týden později přišla druhá vlna, která znovu vedle jižních a středních Čech udeřila i v severních Čechách a způsobila na porostech ve sklizni totální škody. Nejvíce postiženy byly porosty řepky, obilovin, ale také kukuřice a hořčice. Dle statistiky Agra pojišťovny pojistné plnění u jejích klientů již přesáhlo hranici 50 milionů Kč. „V době, kdy nám byla nahlášena první škoda, bylo sklizeno přibližně 20 % ploch. Nepříznivé počasí pak dále komplikovalo našim zemědělcům průběh žní. Kvůli chladnému jaru a letním abnormálním vysokým teplotám budou letos výnosy u většiny plodin nižší než loni,“ popsal situaci Marek Bizoň, ředitel likvidační služby Agra pojišťovny. Velké škody eviduje Agra pojišťovna ze dne 29. července v oblasti měst České Budějovice, Tábor, Benešov a Chrudim, kde se v odpoledních hodinách přehnala bouřka s krupobitím a u několika podniků zcela zdecimovala úrodu řepky a obilovin. Vzniklé škody byly značné až totální. Zemědělec vynaloží na zasetí a ošetřování porostů značné náklady a logicky očekává jejich návratnost v podobě sklizně. Nepřinese-li mu jeho pěstitelské úsilí na některých menších plochách, které obdělává, očekávaný zisk, není to katastrofa. Ale krupobití na větší výměře může být pro podnik velký problém. Ti zemědělci, kteří se zodpovědně na možný důsledek takovéhoto řádění živlů pojistili, jsou na tom lépe. Nikdo jim sice nové porosty nevrátí, ale za jejich poškození budou odškodněni, a to dokonce dříve, než by za sklizené produkty obdrželi tržby. Agra pojišťovna ihned po nahlášení škod od klientů vyslala své likvidátory do terénu. Jelikož krupobití přišlo v době sklizně, bylo potřeba porosty okamžitě prohlédnout a stano-

vit škodu, aby bylo možné ve sklizni pokračovat. Již druhý den dopoledne započaly první prohlídky. Velký rozsah škod a současně velký počet nahlášených událostí si vyžádal plné nasazení. Zemědělci se tak mohli na svých pozemcích setkat s kolegy – v rolích likvidátorů – z okolních krajů. Jedním z mnoha poškozených zemědělských subjektů bylo i Družstvo Agra Březnice u Bechyně, které hospodaří v oblasti mezi Bechyní a Týnem nad Vltavou v Jihočeském kraji. Krupobití zde poničilo bezmála 800 ha z celkově obdělávaných 2000 ha. Poškozeny byly přede-

podniků v našem okolí, jsme měli obavy, kdy přijedou likvidátoři z pojišťovny a jakou vůbec stanoví škodu.“ Právě při takovýchto bleskových živelních pohromách zemědělci ocení rychlost a profesionalitu přístupu pojišťoven. „K našemu překvapení již další den přijela skupina likvidátorů z Agra pojišťovny daný problém řešit. S nedůvěrou jsme se ale smiřovali s faktem, že jedním ze členů týmu byl i kolega z Rakouska. Právě tím nás totiž strašili zástupci jiných pojišťovacích společností. Šlo však o aktivního zemědělce, který problému rozuměl. Likvidace proto proběhla korektně a k naší spokojenosti. Ještě během odpoledne jsme začali poškozené porosty sklízet a již druhý den jsme obdrželi elektronicky předběžný výpočet pojistného plnění,“ uvedl předseda představenstva družstva Ing. Vladislav Hájíček.

Prohlídka porostu kmínu na pozemcích Družstva Agra Březnice u Bechyně za účasti likvidátora Ing. Tomáše Komrsky, ředitele družstva Ing. Vladislava Hájíčka, makléře ITEAD, a. s. Ing. Bohdana Strnada a oblastního vedoucího Agra pojišťovny Ing. Jana Holého (zleva)

Úroda řepky byla následkem krupobití zcela zničena

vším porosty řepky ozimé, pšenice ozimé, žita, kmínu a kukuřice. Škody se vyšplhaly až ke 100 %. Hned druhý den po krupobití provedli zástupci družstva prohlídky poškozených porostů se svým makléřem Ing. Bohdanem Strnadem z makléřské společnosti Itead, a. s. Zde jsou slova hlavního agronoma družstva Ing. Radka Havlíčka: „Při prohlídkách jsme byli překvapeni rozsahem škod a jejich výší. Při našem zjištění, že krupobití postihlo většinu

„Pozitivně jsme hodnotili rovněž i organizaci prohlídek. První den došlo pouze k prohlídce porostů, které byly ten den určeny ke sklizni, a tím se tak dostalo i na ostatní klienty. Den poté se zbylé porosty doprohlédly,“ doplnil makléř Ing. Strnad. Krédem Agra pojišťovny je provést stanovení škod rychle a stejně rychle pak poslat pojistné plnění. Ing. Edita Křížová, Agra pojišťovna

29. srpna 2013

Aktuality

7

Jaroslav Faltýnek: Největší unijní nesmysly se už podařilo eliminovat

Konzorcium nevládních organizací, jehož jste členem, lobbuje v Bruselu za zájmy českých zemědělců. Čeho se vám podařilo dosáhnout a na co můžete být pyšní? Velmi stručně zrekapituluji celý proces. Před dvěma lety došlo historicky poprvé k dohodě všech nevládních organizací působících v ČR o společném postupu při vyjednávání o nové SZP (společné zemědělské politice) na období let 2014–2020. Včetně zástupců velkých zemědělských a potravinářských firem. Dohodli jsme se na spolupráci s Firmou BXL Pavla Teličky v Bruselu a s tehdejším ministrem zemědělství Ivanem Fuksou na společném postupu. Právě jednotný postup České republiky při vyjednávání sehrál rozhodující roli. Také naše zastoupení v Bruselu sehrálo pozitivní roli, konkrétně pánové

Jaroslav Faltýnek

Foto Zub/koláž Sch

Martin Hlaváček a Jiří Šír. Dnes můžeme konstatovat, že hlavní nesmysly, které prosazovala Evropská komise a komisař Ciolos, se podařilo eliminovat. Konkrétně to bylo zastropování velkých firem v přímých platbách, kde hrozilo, že české zemědělství přijde zhruba o osm miliard korun ročně. To by bylo pro naše zemědělce smrtelné. Další věc, kterou jsme přímo my navrhli, byla možnost zahrnout do plodin pěstovaných v rámci ozelenění i plodiny vázající dusík (vojtěška, luskoviny). Původní návrh komise byl nechat 7 % půdy ladem a nic tam nepěstovat, což v současné situaci, kdy Evropa rychle ztrácí konkurenceschopnost ve výrobě potravin vůči třetím zemím, zní jako naprostá kravina.

Foto Naďa Jandová

Jak takový lobbing probíhá? Něco jiného je to asi doma a něco jiného v Bruselu... Pro mě byla první návštěva Bruselu obrovským šokem. Měl jsem týden depresi z těch třiceti tisíc arogantních úředníků, kteří s námi mluvili jako s opicemi, které včera slezly

ze stromu. Museli jsme vysokému portugalskému a řeckému úředníkovi vysvětlit, že vzhledem k tomu, že zemědělství v jejich zemích příliš nevzkvétá i přes podstatně vyšší dotace než v ČR, nás nemají poučovat, jak to máme dělat a že my jim rádi poradíme. Dalším šokem pro mě bylo, že jsem na dveřích na chodbách Evropské komise a konkrétně DG Agri nenašel česká jména. Samí Řekové, Portugalci, Poláci, jen ne Češi. To jsme asi trošku jako Česká republika prokaučovali na začátku. Nakonec se nám podařilo v průběhu těch dvou roků opakovaně mluvit s klíčovýni europoslanci ze zemědělského výboru a rozhodujícími úředníky na komisi a přesvědčit je o našich návrzích. Nyní je nejaktuálnější rozpočet na roky 2014–2020. Co chcete ještě prosadit a ovlivnit? Já vidím jako prioritu změnit systém podpory tak, aby byli podpořeni více ti zemědělci, kteří něco vyrábějí, pěstují, chovají a zaměstnávají lidi, než ti, co nevytvářejí žádnou přidanou hodnotu. Rámcová pravidla máme nastavená z Bruselu a je jen na nás, jak si to nastavíme u nás doma. Vzhledem k tomu, že jsme jako Česká republika ztratili soběstačnost zejména u živočišných komodit, měli bychom upřít pozornost zejména tam. To znamená pomoci našim chovatelům zvířat a výrobcům mléka, tak, jak to dělají naši konkurenti v Evropě už léta. Eugenie Línková

INZERCE

O tom, jak probíhá prosazování našich zemědělských zájmů v sídle Evropské unie, jsme si povídali se členem Konzorcia nevládních agrárních organizací Jaroslavem Faltýnkem.

8

Země živitelka

29. srpna 2013

40. ročník agrosalonu Země živitelka Výstaviště České Budějovice, 29. srpna až 3. září

Představí se technika i kvalitní potraviny Mezinárodní agrosalon Země živitelka je jediná výstava v republice zahrnující celý zemědělskopotravinářský sektor. Dlouholetou tradicí a každoročním počtem 100 000 návštěvníků patří u nás mezi nejnavštěvovanější a stabilní úroveň si udržuje již řadu let.

D

íky svému zaměření a struktuře vystavovatelů i návštěvníků se stala místem setkávání všech, kteří svou činnost spojují se zemědělstvím – zemědělců a potravinářů s jejich dodavateli a zákazníky, ale také s politickými špičkami a odborníky. Výstava tak vytváří jedinečnou příležitost k diskuzím, vzájemnému porovnání a sdílení informací, které mohou významným způsobem ovlivňovat vývoj sektoru, i sjednocující prostředí pro všechny, jimž není osud těchto oborů lhostejný. Letos pořádáme již jubilejní 40. ročník, pokud nepočítáme neuskutečněný ročník výstavy v roce 2002, kdy jej „zrušily“ povodně. Země živitelka bývala jednou z největších výstav u nás. Podporoval ji stát a pořádaly se na ni zájezdy. Pro návštěvníky to byla víceméně jediná možnost nakoupit si nedostatkové zboží. Návštěvnost dosahovala až tři čtvrtě milionu lidí. Se změnou systému vzniklo silné konkurenční prostředí. Výstava se tak stala jedinečným místem pro prezentaci firem působících v zemědělství a potravinářství i pro setkávání široké veřejnosti na Národních dožínkách. Dnes Země živitelka stále patří mezi největší a nejnavštěvovanější akce v ČR. Na průřez historií českobudějovického výstaviště pod názvem 40 let výstavy Země živitelka zveme návštěvníky do pavilonu F4. Pod hlavním mottem Budoucnost českého zemědělství a českého venkova chceme opět nabídnout odborné i široké veřejnosti novinky a aktuality zemědělsko-potravinářského komplexu a venkova. Družstevnictví i ekologicky šetrné technologie Mezinárodní výstava družstevnictví jako součást agrosalonu přináší aktuální informace o výrobním a spotřebním družstevnictví, podnikání zemědělských,

výrobních a odbytových družstev a prezentace úspěšných družstevních podniků. Tvorba a ochrana životního prostředí je zastřešena pod samostatnou částí Ekostyl. V rámci výstaviště je tak vytvořeno jedinečné prostředí pro prezentaci firem zabývajících se alternativními zdroji energie, ekologickými technologiemi, stavbami a ekologicky šetrnými výrobky. Na agrosalonu mohou návštěvníci zhlédnout především na volných plochách širokou nabídku zemědělské techniky – traktory, kombajny, postřikovače, secí stroje, čističky, dopravníky, šrotovníky, mačkací stroje, dojící a chladící zařízení, komunální a lesnickou techniku apod. Na vysoké úrovni je zastoupena technika pro živočišnou výrobu, složkou výstavy jsou i osivářské a krmivářské firmy. Významná je široká oblast služeb pro zemědělství včetně

účasti rozšiřujícího se spektra finančních institucí. Tradičně budou k vidění expozice ovocnářů, zelinářů, zahrádkářů, včelařů a chovatelů. Za návštěvu stojí pavilony R1 a R3 s prezentacemi myslivosti, lovectví, rybářství, zbraní a střeliva včetně oblečení, obuvi a optiky. Těšit se můžete na prezentace hospodářských zvířat, masného skotu, plemenných krav, koní, beranů, ovcí, koz a národních plemen drůbeže na předvadišti v severní části areálu. Letos jsou obohacené o novinku – čtvrtý ročník internetové ankety Nejkrásnější kůň ČR. V pátek 31. 8. proběhne v předvadišti představení a dekorování vítězných koní. Propagace kvalitních českých potravin Prezentace kvalitních českých potravin ze všech regionů je od roku 2009 neodmyslitelnou součástí Země živitelky. V roce 2010 pak byla představena značka Regionální potravina garanto-

vaná ministerstvem zemědělství, Agrární komorou ČR a Potravinářskou komorou ČR. Zájem vystavovatelů výrazně vzrostl a zájem návštěvníků přesahoval očekávání vystavovatelů. Na podporu těchto aktivit byl v roce 2011 představen i certifikát značky Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR. Cílem prezentace potravin ze všech krajů doplněné ochutnávkami, prodejem za zvýhodněné ceny, kuchařskými show, recepty a hudebními programy se soutěžemi je prosazovat na našem trhu tradiční či speciální potraviny vyráběné v českých regionech a ovlivnit tak spotřebitele k jejich nákupu. A tento cíl se nám daří úspěšně naplňovat – potravinářské pavilony patří každý rok mezi nejnavštěvovanější. České potraviny a výrobky jsou také prezentovány v Pavilonu venkova Z, v družstevních pavilonech E1, E5 a na přilehlých volných plochách a v Pavilonu ovocnářů, zelinářů a včelařů H.

Pavilon venkova V posledních patnácti, dvaceti letech se život na vesnici zásadně změnil. Pracuje tam podstatně méně lidí a je třeba podpořit rozvoj venkova v nových směrech. Neodmyslitelnou součástí výstavy se proto stala prezentace rozvoje venkova. Také letos bude připravena rozsáhlá prezentace činnosti a přínosu Místních akčních skupin, Spolku pro obnovu venkova ČR, Agrární komory ČR a Národní sítě venkovských komunitních škol pod patronací Národní sítě Místních akčních skupin ČR a Celostátní sítě pro venkov k rozvoji života na venkově. Letošního ročníku se opět účastní i Národná sieť rozvoja vidieka SR, Národná sieť slovenských miestnych akčných skupín a Asociace regionálních značek a regionálních produktů. Celodenní program s lidovou muzikou v Pavilonu venkova Z a na plochách 506 a 507 tak vytvoří pozitivní obraz života na českém, moravském a slovenském venkově a ukáže možnosti jeho prosperity. Základní statistika výstavy Předpokládáme, že počet vystavovatelů a obchodníků se bude pohybovat, stejně jako v minulosti, okolo 700 a návštěvnost opět cca 100 000 osob. Přivádíme tak v průběhu šesti dnů vystavovatelům a obchodníkům 100 000 potenciálních spotřebitelů a současně možnost srovnání s konkurencí a navázání vzájemných kontaktů.

Pozitivní je významná účast zahraničních vystavovatelů. Letošní výstavy Země živitelka se přímo zúčastní desítky zahraničních firem, především ze Slovenska, Běloruska, Ruska, Polska, Rakouska, Německa, Slovinska a Srbské republiky. Je připravena řada seminářů, konferencí, přednášek a diskuzních fór, které budou probíhat v rámci odborného doprovodného programu. Na jejich přípravě se podílely ministerstvo zemědělství, ministerstvo pro místní rozvoj, Agrární komora ČR, Družstevní asociace a další. Pořadatelé většiny těchto seminářů fungují po celou dobu výstavy i jako odborná bezplatná poradenství v rámci svých expozic, které pak návštěvníci podle svých zájmů a potřeb mohou využít. Součástí odborného doprovodného programu je tradiční soutěž Zlatý klas o nejlepší exponáty z rostlinné a živočišné

Ing. Josef Friedrich, ředitel Výstaviště České Budějovice, a. s.

výroby, mechanizace, potřeb a služeb zemědělství, potravinářského a zpracovatelského průmyslu. Oceněným exponátům může navíc soutěžní porota udělit zvláštní ocenění za mimořádný přínos pro ochranu životního prostředí Zlatý klas s kytičkou. Nejvíce přihlášek očekáváme opět od potravinářů. Při zahájení výstavy proběhne v Pivovarské zahradě předání řady ocenění z rukou ministra zemědělství: ● Cena ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky pro rok 2013, ● Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a vývoje, ● Slavnostní předání certifikátu národní znašky kvality Klasa (garantováno SZIF), ● Slavnostní předání certifikátu Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR. Kromě odborného programu je pro návštěvníky připraven po celou dobu výstavy bohatý kulturní program na několika scénách. Nezapomněli jsme ani na nejmenší návštěvníky, pro něž je připravena aktivní zábava Prázdniny na venkově v Dětském koutku. Věříme, že letošní jubilejní 40. ročník potvrdí význam této ojedinělé výstavy a Země živitelka bude úspěšně pokračovat v tradici českých zemědělců a českého venkova. Podrobný program najdete na www.vcb.cz

29. srpna 2013

Země živitelka

9

Odborný doprovodný program agrosalonu Země živitelka 2013 ● Čtvrtek 29. 8. – Den Země živitelky,

Den českých pekařů a cukrářů ● Pivovarská zahrada 10.00 Slavnostní zahájení 40. ročníku výstavy za účasti představitelů státu a vlády, předání ocenění: Cena ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky pro rok 2013, Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a vývoje v roce 2013, certifikátu Klasa, certifikátu Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR ● Areál výstaviště a pavilon R2 9.00–12.00 Hodnocení exponátů soutěže Zlatý klas ● Pavilon Z – 1. patro

8.00–17.00 Odborný seminář Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR, výstava dožínkových koláčů a dodavatelů výrobků a služeb pro pekárny a cukrárny 14.00–17.00 6. ročník mezinárodního semináře Moderní technologie v zemědělství, pořádá Obchodní zastoupení Ruské federace v ČR ve spolupráci s Agrární komorou ČR a Hospodářskou komorou RF ● Pavilon T1

Výstava dožínkových koláčů ● Pavilon F4

9.30–15.00 Seminář Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v zemědělství, pořádá MPSV a EU-OSHA ● Pátek 30. 8. – Družstevní den, Den českého venkova ● Pavilon Z – 1. patro 9.00–15.00 Seminář Den společnosti Agroteam 9.30–14.00 Společné jednání představenstva a dozorčí rady Agrární komory ČR 9.30–13.00 Seminář Perspektivy družstevní formy podnikání, pořádá Družstevní Asociace ČR 11.00–14.00 Seminář Podpora rozvoje venkova ČR, pozemkové úpravy 2014+, pořádá Spolek pro obnovu venkova ČR, MMR a MZe 13.00–15.00 Seminář Kvalitní a bezpečné české potraviny, pořádá Mze, Sekce potravinářských výrob – Úřad pro potraviny – odbor bezpečnosti potravin ● Pavilon F4

13.00–16.00 Diskuzní fórum Ovoce 2013, pořádá Ovocnářská unie ČR

● Volná plocha 507 a pavilon Z 19.00 Večer venkova, pořádá Celostátní síť pro venkov, Národní síť MAS ČR, Spolek pro obnovu venkova ČR a Agrární komora ČR. K tanci a poslechu hraje kapela Grýn. ● Pavilon R2 11.00 Oficiální vyhlášení exponátů oceněných v soutěži Zlatý klas, tisková konference ● Pivovarská zahrada

13.00–13.30 Vyhlášení výsledků soutěže Cerevisia Specialis – pivní speciál roku 2013 ● Sobota 31. 8. – Národní dožínky, Den myslivosti ● Pavilon Z – 1. patro 14.00–16.00 Seminář Podpora rodinných farem po roce 2014, pořádá Asociace soukromého zemědělství ● Pivovarská zahrada 10.00 Slavnostní zahájení Národních dožínek za účasti představitelů státu a vlády, pořádá Agrární komora ČR ve spolupráci s Výstavištěm České Budějovice, a. s.

● Po celou dobu výstavy ● Pavilon T

Prezentace a ochutnávky regionálních potravin, prezentace významných institucí, prezentace zemědělských strojů, technologií a služeb pro zemědělce. ● Pavilon R1, R3

Prezentace myslivosti, lovectví a rybářství.

● Pátek 31. 8. 4. ročník internetové ankety Nejkrásnější kůň České republiky, pořádá o. s. Asociace svazů chovatelů koní ČR a vydavatelská společnost Profi Press, ve spolupráci s Výstavištěm České Budějovice, a. s., a Výstavištěm Lysá nad Labem. 13.00–14.00 Představení a dekorování koní

● Pavilon F4

10.00–11.00 12.00–13.00 14.00–15.00 11.00–12.00 9.00–10.00

40 let výstavy Země živitelka – průřez historií jedné z nejnavštěvovanějších výstav v ČR. ● Volná plocha 508 Lesní pedagogika – aktivity pro děti a mládež, pořádá Mze.

● Neděle 1. 9. – Den Jihočeského kraje, Den zdraví

● Volná plocha 310 Předvádění práce se sekerou a nožem s odborným výkladem. K tanci a poslechu hraje kapela Černej kůň (pátek–pondělí). Každý den ve 13.00 setkání se sokolníky a jejich loveckými dravci.

9.00–16.00 Den zdraví, Informační promo stánek Informačního centra bezpečnosti potravin, pořádá Mze, Sekce potravinářských výrob – Úřad pro potraviny-odbor bezpečnosti potravin 10.00–11.00 Přijede k nám návštěva. Hudebně zábav13.00–14.00 ný program dua Standa a Vanda na téma Zdravá výživa a bezpečnost potravin pro děti předškolního věku a 1. stupně ZŠ, pořádá Mze, Sekce potravinářských výrob – Úřad pro potraviny–odbor bezpečnosti potravin ● Pondělí 2. 9. – Den zemědělské techniky ● Pavilon Z – 1. patro 9.00–13.00 Seminář Vize zemědělství 2014, pořádá GE Money Bank ● Úterý 3. 9. – Den potravin ● Pavilon F4 10.00–12.00 Diskuze na téma Regionální potraviny, pořádá Mafra, a. s.

ukázka jízdárny a poslušnosti jezdecké hry ukázka voltiže Předvádění plemenných krav, pořádá Jihočeský chovatel, a. s. ve spolupráci s Reprogenem, a.,s. 15.00–16.00 Předvádění jednotlivých plemen ovcí a práce ovčáckých psů s ovcemi, pořádá Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR

● Pavilon Z, volná plocha 507 Pavilon venkova – prezentace Celostátní sítě pro venkov, Národní sítě MAS ČR, SPOV ČR atd. Účast zahraničních partnerů: Národná sieť rozvoja vidieka SR, Národná Sieť Slovenských Miestnych Akčních Skupín a místních akčních skupin ze SR. Prezentace regionálních produktů ve spolupráci s Asociací regionálních značek. Ukázky řemesel, venkovská tržnice, celodenní kulturní program.

● Volná plocha 310 11.00–12.00 Dřevorubecká show Stihl Timbersports 14.00–15.00 Martina Komárka ● Volná plocha 508

10.00–11.00 12.00–13.00 14.00–15.00 11.00–12.00

● Dům služeb u hlavní brány Měření tělesných hodnot. Poradna podpory zdraví Národní sítě podpory zdraví, o. s. ● Rybářská bašta

Ukázky zpracování ryb – filetování s odborným výkladem každou celou hodinu, ukázky ryb, hodinová rybářská soutěžy. Spolupořadatelem FROV JU v ČB. ● Předvadiště: Předvádění plemenných krav,

plemenných koní a ovcí ● Čtvrtek–pátek 30. 8.–31. 8. Předvádění plemenných koní (Starokladrubské plemenné klisny), pořádá SŠ chovu koní a jezdectví Kladruby nad Labem

● Sobota 1. 9.

Předvádění plemenných koní ukázka jízdárny a poslušnosti jezdecké hry ukázka voltiže Předvádění plemenných krav Předvádění jednotlivých plemen ovcí a práce ovčáckých psů s ovcemi 15.00–16.00 hodnocení plemenných beranů ● Neděle 2. 9. Předvádění plemenných koní, pořádá Jihočeský svaz chovatelů koní 11.00–12.00 předvádění plemenných koní na ruce 14.00–15.00 předvádění plemenných koní v zápřeži 15.00–16.00 Předvádění jednotlivých plemen ovcí a práce ovčáckých psů ● Pondělí 3. 9.

Předvádění plemenných koní 9.00–10.00 předvádění plemenných koní na ruce 14.00–15.00 předvádění plemenných koní v zápřeži 15.00–16.00 Předvádění jednotlivých plemen ovcí a práce ovčáckých psů ● Úterý 4. 9.

Předvádění plemenných koní 11.00–12.00 předvádění plemenných koní na ruce 12.00–13.00 Předvádění jednotlivých plemen ovcí a práce ovčáckých psů Změna programu vyhrazena!

10

Povodně 2013

29. srpna 2013

Česko zasáhla opět vlna ničivých povodní Škody na zemědělském majetku dosahují 1,8 miliardy korun ● Mezi nejpostiženější patřili čeští pěstitelé zeleniny ● Na pomoc zemědělcům přispěchala i maloobchodní společnost Billa

Povodně vyvolaly diskuzi o prevenci Letošní letní povodně se výší škod na zemědělském majetku vyšplhaly na více než 1,8 miliard korun. Jsou to obrovské ztráty, které Agrární komoru ČR přiměly nejen k vyhlášení pomoci postiženým, ale i k analýze. Zamýšlíme se nad špatnou zemědělskou praxí způsobenou snižujícím se rozměrem živočišné produkce, nesprávnou rotací zemědělských plodin na orné půdě a dál se propadajícím podílu luk a pastvin. Půda se místo ozdravování stává tvrdou krustou.

V

Česku navíc denně ubývá v průměru 7 ha orné půdy, což při srážkách o intenzitě 100 mm2 představuje ztrátu retenční schopnosti pro 700 m3 vody. V letech 2000–2010 bylo zastavěno přes 24 000 ha orné půdy. Přibývá také ladem ležící půdy. V roce 1993 obdělávali zemědělci 3,2 mil. ha půdy, loni to bylo 2,5 mil. ha. Zatímco v roce 1993 zabíraly pícniny 960 000 ha, loni to bylo jen 420 000. Plocha luskovin klesla ve stejném období takřka čtyřikrát, z 94 000 na 22 000 ha. Pole se lnem se snížily z 10 000 na 2000 ha. Louky jsou přírodní vodní pumpy Je třeba se vrátit k chovu dobytka a zeleným pícninám na orné půdě. Funkční zemědělství s vyváženou rostlinnou a živočišnou produkcí a tomu odpovídajícími stavy hospodářských zvířat mají nenahraditelný vliv na hydrologické poměry v krajině. S přechodem k méně intenzivnímu zemědělství se naopak od 90. let v Česku rozšířily trvalé travní porosty. Mezi ně se řadí louky a pastviny. Odhadujeme, že ze 670 000 ha tuzemských luk se dnes seká pouze polovina. Přitom dřív se louky sekaly až třikrát a někdy i čtyřikrát do roka. Louky jsou přírodní vodní pumpy. Na vyprodukování jedné tuny trávy louka potřebuje

600 l vody. V případě, že se louka neseká, potřeba vody a její schopnost ji zadržet klesá. V ČR zmizelo za 20 let z krajiny asi 540 000 ha pícnin. Je nanejvýš nutné se zamyslet nad návratem skotu. Jsou to úrodné plochy v nížinách, kde orná půda mnohdy leží ladem, bohužel už i ve Středočeském kraji, který byl dříve velmi produkční a neexistovala neobdělaná půda. Nejvíc bylo poškozených ploch se zelím Povodně zničily i úrodu zeleniny. Podle dosavadních přehledů získaných od Zelinářské unie Čech a Moravy doplatily na povodně nejvíc plochy s hrachem – totálně zničených je 228 ha. Jsou škody na 147 ha zelí, 58 ha květáků a na 74 ha petržele. Je zničeno také shodně kolem 35 ha mrkve a póru a i na další zelenině se sčítají škody po hektarech. Ovocnářům voda zničila asi 25 ha ve složení 8 ha jahodníku, 8 ha ovocných školek a do 10 ha ovocných sadů. I přes poměrně malou poškozenou plochu se škoda vyšplhá nad 15 milionů Kč. Na uvedené ploše nejde jen o zničení letošní úrody jako u polních plodin a zeleniny, ale o zničení trvalého porostu, ať už stromů a keřů, jahodníkové sadby nebo rozpěstovaného víceletého školkařského materiálu.

„Škody povodněmi jsou u sadů nepojistitelnými riziky, stejně jako u jahodníku (lze pojistit jen úrodu v daném roce), kdy nelze pojistit sadbu, která měla produkovat plody více let. Ve více regionech bylo také mnoho desítek hektarů sadů, kde stála řadu hodin voda z důvodů nasyceného půdního profilu. Zejména peckoviny jsou na to velmi citlivé – dochází k zadušení kořenů a ke stresu, který vede k propadu plůdků, žloutnutí porostu a v případě delšího podmáčení až ke ztrátě odolnosti a následnému odumření stromů. Orientačně lze vyčíslit nepřímé ztráty z důvodů zaplavení nebo velkého podmáčení porostů na více než 50 milionů Kč. V posledních dnech, kdy řadu míst postihly bleskové povodně nebo záplavy, došlo k poškození některých regionů krupobitím (Slánsko, Olomoucko..) a škody zřejmě dosáhnou výše, kterou přímo způsobila povodeň. Zemědělství a přidružené obory tvoří až 17 % HDP Není od věci si v těchto souvislostech připomenout, že je to právě zemědělství, které se

v současné době s přidruženými a navazujícími obory, jako jsou chemický průmysl, strojírenství, autodoprava a zpracovatelský průmysl, podílí na tvorbě HDP z 15–17 %. V poslední době proto vyvolala Agrární komora ČR řadu jednání, která by zmírnila propad produkce některých komodit a nastartovala ztracenou rovnováhu mezi živočišnou a rostlinnou produkcí. Pícniny, luskoviny a brambory vyklízejí pole Důsledkem toho narůstají dovozy potravin, které jsme schopni vyrobit doma. Bilance je skoro tragická – zatímco v roce 2000 jsme dovezli do ČR potraviny za 53 miliard korun, v roce 2011 už za 131 miliard korun. Přitom jde o zboží, které bylo tady v nadbytku. Dnes nejsme schopni zajistit potravinovou soběstačnost u stále většího počtu komodit. Neustále se například snižuje sklizeň i výměra víceletých pícnin, které mají významný protierozní účinek. Od roku 2001 se snížila jejich sklizňová plocha o 54 %, to je téměř o 194 000 ha. Je to jeden z průvodních jevů do-

Prezident AK ČR Jan Veleba (vpravo) a viceprezident AK ČR Jindřich Šnejdrla na TK k letošním povodním

savadní nízké podpory živočišné výroby a tím narušení vyrovnaného systému hospodaření, který chrání půdu a zvyšuje její úrodnost. Neustále se snižuje produkce brambor. Ve srovnání s rokem 2001 se plocha snížila více než o 56 % a sklizeň o více než 40 %. Přitom jejich spotřeba s určitými výkyvy v posledních letech roste. Jde o plodinu, kde kromě nejranější produkce není žádný důvod k dovozům. Brambory byly odjakživa v ČR doma a není důvod od jejich produkce ustupovat. Žádoucí je také udržení pěstování škrobárenských brambor jejich ponecháním v citlivých komoditách. Loňskou sklizní luskovin 39 000 t jsme pouze na 46 % stavu roku 2000 a jen na jedné čtvrtině sklizně roku 1990. Jejich spotřeba je však prakticky stejná, spíše roste. Jde přitom o výrazně zlepšující plodiny v osevním postupu, které jako jetel či vojtěška obohacují půdu o vzdušný dusík. Ten potom musíme draze doplňovat umělými hnojivy. Trvalý pokles ploch luskovin je dalším příznakem narušené hospodářské soustavy zemědělství. Zbytečně narůstají dovozy produktů mírného pásma Komoditou, ve které jsme dlouhodobě závislí na dovozech, je ovoce mírného pásma. Loňská sklizeň jablek téměř 119 000 tun činí pouze 35 % skutečnosti roku 2000. Již delší dobu je podíl tuzemských jablek na trhu nižší než polovina. Je to důsledek levných dovozů, zejména z Polska, a dosud málo zvládnutých opatření proti vlivům počasí. Výrazné loňské výpadky ve sklizni jsou také u broskví, meruněk a hrušek. Ovoce mírného pásma jsou produkty, kde při vhodných opatřeních je potenciál růstu.

Sklizeň zeleniny v roce 2012 – 250 000 t – kryje její spotřebu zhruba z jedné třetiny. I když se v posledních letech osevní plocha stabilizovala asi na 9000 ha, je sestupný trend sklizně výrazný. Ve srovnání s rokem 2000 je snížení u zelí o 53 %, u květáku o 79 %, u kapusty o 75 %, u mrkve o 47 %, a tak bychom mohli pokračovat. Je zde samozřejmě vliv počasí, zejména loňského sucha. O to více se projevuje deficit závlahových soustav, do nichž nemůžeme bez pomoci státu sami investovat. Stejně jako u ovoce snižují rentabilitu pěstování zeleniny neustálé akční nabídky a další požadavky obchodních řetězců, které jdou převážně k tíži pěstitelů. Naše regionálních produkty a biopotraviny na náš trh Zelenina je další obor, kde je možné výrazně zvýšit soběstačnost. Mimo jiné jsme začali ve spolupráci s maloobchodním řetězcem Billa prosazovat české biopotraviny a regionální produkty. V případě ovoce a zeleniny jsou to produkty privátní značky Česká farma, v případě biopotravin privátní značka Naše bio. Společnost Billa tak nabízí zhruba 250 produktů ekologického zemědělství. Těší nás, že pultech prodejen Billa najdeme jen české maso. Začali jsme s propagací českých potravin tedy touto cestou. Je to sice běh na dlouhou trať, ale vyplácí se to. I osvěta hraje důležitou roli v zachování rozměru českého zemědělství a zpracovatelského průmyslu a není žádoucí z mnoha důvodů vyklízet zahraničním dovozům tuzemská pole. Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR

29. srpna 2013

Povodně 2013

11

Následky letošních povodní podle údajů Zelinářské unie Čech a Moravy L

etošní rok je pro zelináře velice klimaticky nepříznivý. Z důvodu chladného a deštivého počasí na začátku roku byly výrazně zpožděny jarní práce (příprava půdy a zakládání porostů), a proto museli zákazníci na kvalitní a chutnou zeleninu od našich pěstitelů čekat zhruba o měsíc déle. Pěstitelé v Čechách zasáhla začátkem června ničivá povodeň, která některým z nich zatopila až 100 % úrody. Finanční prostředky a úsilí, které byly vynaloženy na založení a vedení porostů, jsou nyní nenávratně ztraceny. Z důvodů této mimořádné přírodní katastrofy se nyní postižení pěstitelé začínají dostávat do druhotné platební neschopnosti. Nakoupená osiva, 6x foto archiv ZUČM

něny zatopené závlahové čerpací stanice, aby zelenina, která na polích zbyla, neuschla.

hnojiva, přípravky na ochranu rostlin, závlahu, pohonné hmoty atd. byli totiž připraveni uhradit z plánované tržby, která bude v mnoha případech velice nízká až nulová. Bylo zatopeno 982 ha zeleniny a škody na porostech zeleniny pěstitelé vyčíslili na 190 milionů korun. Mezi nejvíce poškozené druhy patří hrách dřeňový (228 ha), hlávkové zelí (147 ha), cibule (93 ha), petržel (75ha), květák (59 ha), chřest (40 ha), celer (37 ha), mrkev (37 ha), řepa salátová (36 ha), kedlubny (35 ha), kapusta (32 ha) atd. Protože pěstitelé neočekávali, že se bude ničivá povodeň opakovat v tak krátkém časovém horizontu (od roku 2002), většinou neměli porosty proti riziku povodně pojištěné. Poslední nadějí je pro ně finanční kompenzace za zničené porosty od MZe. Dne 2. července uveřejnila agentura Reuters zprávu, že Evropská komise schválila plánovanou státní pomoc ve výši 600 milionů EUR (15,6 miliardy

Kč) pro německé zemědělce postižené povodněmi. „Pomoc by mohla zemědělcům uhradit až 100 % ušlých příjmů v letošním a příštím roce,“ uvádí agentura Reuters. Dle našeho názoru by měli být farmáři v ČR odškodněni v podobném rozsahu, aby nedošlo ke konkurenční výhodě. Finanční prostředky jsou nezbytné pro opětovné obnovení výroby a zachování finančního zdraví zelinářských farem, které jsou dlouhodobě poškozovány zejména dotační nerovností. Kromě polí byly v Čechách zatopeny i některé farmy a výrobní střediska včetně skladů, mechanizace a linek na posklizňové zpracování. Hned po opadnutí vody zasáhla Česko vlna veder. Proto musely být zprovoz-

Billa pomohla zatopeným zelinářům Jsme velice rádi, že se obchodní řetězec Billa rozhodl podpořit pěstitele poškozené povodní. Tuto podporu chápeme jako vstřícný krok směrem k utužení obchodní spolupráce společnosti Billa s pěstiteli. Doufejme, že se zelinářům podaří s následky povodně co nejdříve vypořádat a že se jejich kvalitní zelenina opět objeví na pultech tohoto řetězce. Zelinářskou unií Čech a Moravy byla vybrána čtveřice nejpostiženějších pěstitelů, kteří 24. července obdrželi od společnosti Billa finanční výpomoc. První vybranou firmou je Agrokomplex Ohře, a. s., z Bohušovic na Litoměřicku. Voda zde zaplavila 259 ha košťálové zeleniny, celeru, petržele a hrachu. Škoda je odhadována na 40 mil. Kč. Byla zatopena také výrobní střediska, sklady a linka na posklizňové zpracování. Druhou vybranou firmou je Hanka Mochov, s. r. o. Na farmě v Zálezlicích voda zaplavila celkem 157 ha košťálové, cibulové a kořenové zeleniny. Poslední zbytky, které nebyly zatopeny, rozbilo týden po povodni krupobití. Škody firma vyčíslila na 35 milionů korun. Třetím pěstitelem je drobný zelinář Aleš Skála z Travčic na Litoměřicku, kterému voda za-

plavila 7 ha košťálové zeleniny, celeru a cibule. Pěstitel vyčíslil škodu na dva miliony korun. Čtvrtou firmou je Český chřest z Hostína u Vojkovic, kde voda zničila celou úrodu. „Když jsme letos v květnu oznamovali, že budeme prodávat chřest od této firmy, netušili jsme, že za pár dnů o celou úrodu i sazenice na příští roky přijde,“ řekl k tomu generální ředitel společnosti Billa v ČR a na Slovensku Jaroslaw Szczypka. Pěstitelé jsou znepokojeni zanedbanou údržbou toků Před rokem 1989 byla pravidelně prováděna údržba vodních to-

ků. Bahno z řek, potoků a rybníků bylo bagrováno a odváženo. Nyní se údržba neprovádí. Vodní toky jsou zarostlé a zabahněné, v mnoha případech jsou nánosem bahna ucpané meliorační kanály. Břehové porosty vedle vodních toků se neustále rozrůstají, což činí problémy s dodržením výměry půdních bloků. Firmy, které jsou na čistění občasně najímány, jsou vybírány na základě soutěže (nejlevnější nabídka), nemají s čistěním žádné zkušenosti, a proto často poničí a ucpou drenáže. Voda následně nemá kam odtékat a tvoří se louže na polích. Problém je také s uložením sedimentů, které údajně obsahují vyšší obsah škodlivých látek, což je jedním z hlavních důvodů, proč se bahno z potoků a řek nebagruje a nevyváží. Pěstitelé požadují vyčlenění financí na údržbu vodních toků a meliorace. Navrhujeme, aby by-

lo pravidelné provádění údržby malých vodních toků za úplatu nabídnuto pěstitelům, kteří znají místní podmínky (vyústění odvodňovacích kanálů atd.) a mají sami zájem, aby systém odvodnění fungoval a pole nebyla zaplavována. Na tyto práce by pěstitelé mohli využít své zaměstnance v době mimo vegetačního období, což by jim uhradilo mzdové náklady v době, kdy se nemohou provádět polní práce. Zanedbaná údržba vodních toků se v posledních letech projevuje častým výskytem povodní a páchá obrovské škody na porostech a majetku nejen pěstitelů zeleniny. Jestliže bude laxní přístup správců vodních toků pokračovat, pěstitelé jsou připraveni podat žalobu s žádostí o náhradu škody na jednotlivá povodí. Ing. Radovan Tůma, tajemník ZUČM

Billa podpořila zemědělce postižené povodněmi

Dne 24. července předal generální ředitel společnosti Billa Jaroslaw Szczypka (vpravo) do rukou prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby (vlevo) a předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslava Zemana šek na částku 800 000 korun určených na podporu zemědělců postižených letošními povodněmi. „Rozhodnutí o bezprostřední pomoci pěstitelům postiženým velkou vodou jsme přijali hned. I další pěstitelé, které podporujeme, patří k našim dodavatelům. Pomoc jsme však chtěli poskytnout právě těm nejvíce postiženým. Proto jsme požádali o radu Agrární komoru ČR a Zelinářskou unii Čech a Moravy, s nimiž úspěšně spolupracujeme i na Foto Eugenie Línková jiných projektech podpory prodeje českých potravin,“ vysvětlil Szczypka.

12

Z tiskových konferencí AK ČR

29. srpna 2013

Tekuté ovoce v pytlích je čím dál populárnější Všichni známe pravdu, že by člověk měl pravidelně konzumovat zdraví prospěšné čerstvé ovoce, ať už kvůli vitaminům nebo třeba vláknině. Víme ale také, jak moc těchto rad dbáme. Dostat pak alespoň dvakrát denně nějaký ten plod „ze zahrádky“ například do dítěte bývá mnohdy umění. Konzumaci jablek a dalšího ovoce i zeleniny začínají v mnohých domácnostech nahrazovat mošty lisované z kvalitních čerstvých plodů.

Při výrobě využívají technologii špičkového rakouského výrobce. Ovoce a zelenina se před dodáním ke zpracování zbaví všech nečistot ve vodní lázni nebo tlakovou vodou. Těsně před vstupem do útrob stroje navíc jednotlivé kusy obsluha kontroluje a přebírá na válečkové dráze. Plody jsou nejprve drceny na drobnou frakci. To

J

ako reakce na stále stoupající podíl „nepravých“ potravin v obchodech a na znehodnocování jména výrobců kvalitních surovin a produktů v zemědělské prvovýrobě vznikla v rodinné společnosti TOKO Agri před dvěma lety myšlenka produkovat čistý ovocný mošt. Nazvali ho jednoduše Ovocňák. „Pro výrobu používáme výhradně ovoce produkované v certifikovaných sadech nebo to, při jehož pěstování se využívají ekologicky přijatelné metody s důrazem na ochranu životního prostředí a lidského zdraví. Zde jsou dodržovány přísné podmínky pro použití chemických látek a hnojiv (dle SISPO),“ popisuje rodinnou společnost sám výrobce moštů v provozovně v Rudicích u Uherského Brodu Tomáš Kořínek mladší. Suroviny pro tvorbu moštů Kořínkových pocházejí převážně od sadařů z Moravy, případně od dalších českých, výjimečně i slovenských pěstitelů. „Celoroční dodávku moštů jsme schopni zajistit díky skladování

INZERCE

Tomáš Kořínek ml.

jablek ve skladech bez přístupu vzduchu. Měkké ovoce, které nestihneme zpracovat, zamrazíme a postupně zpracováváme až do další sezóny. Hlavním cílem je nabídnout kvalitní produkt z českých zemí českému spotřebiteli,“ říká dále Kořínek. Momentálně nabízí patnáct druhů ovocných moštů a stále pracují na přizpůsobování nabízeného produktu potřebám spotřebitele. Vedle tří-, pěti- a desetilitrových objemů připravují i produkci menších balení.

Foto Zub

umožní nejlepší výtěžnost ovocné šťávy. Z drtiče směs padá přímo do pásového lisovacího zařízení, které průchodem nekonečného pásu po několika válcích vymačká z drtě ovocnou šťávu. Ta je sbírána a čerpána do tanku přes kovový filtr, který zachytí větší části dužniny. Pro dosažení maximální hygieny a trvanlivosti je šťáva z tanku okamžitě ošetřena jemnou pasterací a ještě horký mošt se napouští do speciálních pytlů, kde se po vytěsnění

vzduchu zavře ventilem. Vedle vymačkaného moštu zůstává také ovocná sušina, kterou dále využijí například jako krmivo pro prasata. Předností balení Ovocňáku je schopnost uchovat mošt v nezměněné kvalitě po velmi dlouhou dobu. Mošt je po vylisování ošetřen pasterací při teplotě 78 °C a okamžitě plněn do potravinářského pytle, který je vakuově uzavřen výpustným ventilem. Vak je následně vložen do kartónové krabice, která zabraňuje přístupu světla. Takto vyrobený, ošetřený a uložený mošt je možné skladovat minimálně šest měsíců, aniž by se změnila jeho chuť, obsah vitaminů a čerstvost. Po otevření vydrží moštčerstvý až čtyři týdny. „Pro cestu na trh vytváříme vlastní obchodní síť a stále hledáme koncové prodejce. S Ovocňákem se setkáte nejen v obchodech potravin, zdravé výživy apod., ale i na farmářských trzích, na potravinářských předváděcích akcích a na regionálních slavnostech, hodech a ochutnávkách,“ upřesňil Tomáš Kořínek na tiskové konferenci organizované Agrární komorou ČR. Kvalitu jeho produktu dokládají i mnohá odborná ocenění. Mošt z Rudice se může pochlubit značkou národní kvality Klasa, oceněním Regionální potravina a cenou Perla Zlínska. V současné době běží registrační proces pro získání značky Bio. (zub)

Ze Šumavy se line vůně kvalitního masa Na další z nedávno konaných tiskových konferencí v sídle Agrární komory ČR byla představena poněkud netradiční vůně Šumavy. O tu se postaraly výrobky z řeznictví-uzenářství Šnebergr.

Prodejna v Železné Rudě Foto Bohumil Brejžek

V

zorný producent ze Železné rudy se pyšní světlou a tmavou tlačenkou, kterou plní do vepřových žaludků, dále bílými klobásami s brokolicí, černou Šumavskou klobáskou a Šumavským uzeným. Ve výroFoto Zub bě jeho rodinného uzenářství vzkřísili řadu uzenářských reskové konferenci Michal Šneceptur starých i sto let. V čele podniku železnorud- bergr starší. ského řeznictví a uzenářství stojí „Všechny naše výrobky jsou otec a syn, oba Michalové, Šne- bezlepkové,“ hlásá cedule u probergrové ze Železné Rudy. Za dejny nacházející se spolu s řezklobásy s brokolicí získali oce- nickým provozem a jídelnou nění Regionální potravina Plzeň- v Železné Rudě. Už dědeček naského kraje. Šnebergrovi tak na- stavil kvalitě pomyslnou laťku vázali na šedesátiletou tradici hodně vysoko a ani syn s vnupředků a vyrábějí šumavské cer- kem nechtějí rodinné tradici tifikované, uzeniny podle rodin- dělat ostudu. né receptury. Michal Šnebergr dále uvedl, Tato rodina se drží pravidla, že v Železné Rudě vykonává že každá oblast má své tradiční funkci starosty, což je jakýmsi zvyky, řemesla a výrobky. Ani důvodem navíc k tomu, aby se v jejich prodejně Šumava není výlidé za žádných jimkou. Kromě okolností nesetdřevařství a hutí kali s nečím nezde přeci vždy kvalitním. Za svýbylo i zemědělmi výrobky a roství. Tradiční podinnou recepturážka prasat byla rou si stojí a může spojena se snaji směle i propahou o co nejefekgovat stejně jako tivnější využití Michal Šnebergr st. podporuje mísuroviny a vzhleFoto Zub stního pekaře, dem k dlouhé zicukráře a všechny mě také o prodloužení trvanlivosti výrobků ty šikovné živnostníky, kteří se z vepřového masa. Proto byly v Železné Rudě snaží lidem zpevýrobky z vepřového masa dob- střit život a nabízet na jejich stůl ře uzené a dostávaly onu neza- to nejlepší ze šumavských speciměnitelnou chuť. Nyní tento alit, za nimiž sem jezdí stále víc speciální masný zauzený výro- zákazníků třeba až z Německa. bek najdete v kraji pod názvem Zatímco naši lidé si rádi kupují i bavorské klobásy, které ŠneberŠumavské maso. Jak Šnebergerovi tvrdí, ani grovi mají v nabídce, němečtí tudnes nepoužívají do svých vý- risté dávají přednost místním robků separáty, obilné náhraž- specialitám. Jsou velmi chutné ky masa či emulze z kůží. Jateč- a přece jen svou skladbou suroviná zvířata z ekologického cho- ny a koření trochu jiné, než jaké vu nakupují od Měcholupské mají doma. zemědělské společnosti a jsou V rámci svého regionu by se pyšní na to, že zvířata jsou vol- Šnebergrovi svými výrobky rádi ně na pastvinách a nepřevážejí prorazili na pulty prodejen spose na jatky na velké vzdálenosti. lečnosti Billa, proto je přijeli Maso pochází z ekologicky čis- představit na tiskovou konfeté oblasti podhůří Šumavy. renci pořádanou Agrární komo„Jsme vlastníky oválného razít- rou ČR právě ve spolupráci ka, což znamená, že můžeme s tímto maoobchodním řetězvyvážet své produkty bez ome- cem v rámci již několik let běžzení do států EU. Oválné razít- ícího projektu podpory prodeje ko na našem mase nese označe- českých regionálních specialit ní BIO CZ 601,“ vysvětlil na ti- a biopotravin. (egi)

29. srpna 2013

Z tiskových konferencí AK ČR

13

Sladké listy paraguayské byliny dokážou spolehlivě nahradit cukr Kvůli svým léčivým účinkům a hlavně vysoké sladivosti je tropická rostlina stévie stále více ceněna především jako náhražka cukru. V ČR dnes žije 950 000 lidí s prokázaným diabetem mellitus, pro něž jsou hlavně výtažky z této nenápadné byliny další šancí na rovnocenný život. Dají se totiž použít i při pečení dortů a moučníků.

depresím, rozšiřuje cévy, snižuje krevní cukr. Díky téměř nulové energetické hodnotě bývá tam, kde je povolena, užívána diabetiky. Pomáhá zahánět chuť na sladké, což je vhodné zejména při boji s nadváhou a také pomáhá při odvykání kouření, protože snižuje chuť na nikotin. Ke slazení se používají

N

a samotnou sladkou bylinu i na stále nedostatečnou osvětu lidí s diabetem a široké veřejnosti upozornili o prázdninách na tiskové konferenci Agrární komory ČR předseda Svazu diabetiků ČR Vladimír Horák a tajmeník svazu Jiří Nachtigal. Ke spolupráci s Agrární komorou ČR přivedl představitele svazu nedostatek vhodných potravin a nápojů pro diabetiky v obchodní síti. Upozornili také na špatné či nepřesné značení výrobků. Nachtigal upozorňuje i na fakt, že až 300 000 občanů ČR zřejmě neví, že má diabetes. Přítomné novináře zajímaly také zcela obyčejné otázky. Jednou takovou bylo, zdali diabetici mohou pít pivo. „Diabetikům pití piva nesvědčí, protože je v něm slad,“ odpověděl Nachtigal cel-

kem jasně a pokračoval možná překvapivějším faktem: „Dá se ale říci, že neškodná je střídmá konzumace vína, přednostně červeného, které upravuje i hladinu cukru v krvi.“ Jak s úsměvem dodal, někteří diabetici mají dobré zkušeností s tím, že vyšší hladinu cukru v krvi po jídle sníží procházkou v přírodě. Oba, sami diabetici, zmínili, že více informací o životě s cukrovkou najde každý na Svazu diabetiků ČR. Ten pomáhá lidem s diabetem vyrovnat se s náročnými životními situace-

mi, zlepšit fyzický a psychický stav, dosáhnout co největší soběstačnosti a nezávislosti, vrátit se do svého přirozeného prostředí a získat opět předpoklady ke společenskému a pracovnímu uplatnění. Součástí pomoci je také podpora rodiny klienta, aby se co nejlépe přizpůsobila vzniklé situaci a snížilo se její psychické, fyzické i ekonomické zatížení v souvislosti s péčí o nemocného člena rodiny.

INZERCE

Z Paraguaye do celého světa Stévie pochází z Paraguaye. Místními indiány je užívána jako univerzální sladidlo a především ke slazení bylinných čajů, zvláště pak oblíbeného nápoje yerba maté. V roce 1971 se sladká bylina začala pěstovat v Japonsku, kde se v dnešní době vyrábí ročně asi 3000 tun sladidla ze stévie. Bylina se pěstuje i v Číně, Vietnamu, USA a v Bulharsku, kde se z ní vyrábí sladidlo Marumilon. Steviosid, účinná látka ze stévie, se v mnoha zemích na světě používá ke slazení potravin, nápojů, v cukrářství, konzervárenském průmyslu, při výrobě zubních past, žvýkaček a přidává se i do krmiv pro hospodářská a domácí zvířata.

Foto Zub

Obohatit život s diabetes, ale i lidí, kteří například trpí nadváhou, může právě stévie. Povědomí o stévii pomalu roste na všech světových trzích. Výtažky z ní se již používají v celé Evropě. Podle studie, kterou před dvěma lety provedla ve Francii Groupe PureCircle Insights, znalo tuto sladící směs 47 % dotázaných osob. Koncem roku 2011 došlo ke schválení využívání výtažků ze stévie Evropskou komisí. Komplex látek obsažených ve stévii je asi 150–300krát

sladší než řepný cukr a je nekalorický. Extrakt ze stévie je pak zhruba 300krát sladší než řepný cukr (10 g byliny jako 3 kg cukru). Hlavní látkou je steviosid, jenž je v suchých listech zastoupen asi z 12 %. Pro pozitivní účinky na organismus bývá rostlina využívána jako kardiotonikum, proti vysokému krevnímu tlaku, únavě,

Jiří Nachtigal

celé nebo drcené lístky. Dnes se již prověřují (Akademe věd ČR) dokonce i její protinádorové účinky. Bylo prokázáno, že stévie má antibakteriální, protivirové a protiplísňové účinky. A zatím nebyl zaznamenám případ jediné alergické reakce. (zub)

Vladimír Horák

3x foto Zub

14

Analýza

29. srpna 2013

Vývoj ekonomiky zemědělských podniků podle LFA od roku 2000 Základním prostředkem pro analyzování dosavadního vývoje, současného stavu a predikce budoucího vývoje jsou dostupná kvalitní data. Na ekonomické fakultě existuje již od roku 1996 databáze zemědělských podniků, která je každoročně doplňována sledovanými údaji zhruba stovky zemědělských podniků, které představují podle výměry obhospodařované zemědělské půdy asi 5 % celkově obhospodařované zemědělské půdy v celé České republice.

P

ro účely této analýzy byly podniky tříděny do tří skupin podle podílu výměry zemědělské půdy v LFA k celkové využívané zemědělské půdě. Horské oblasti (LFA H) – více než 50 % výměry využívané zemědělské půdy v LFA horská; ostatní LFA (LFA O) – více než 50 % výměry využívané zemědělské půdy v LFA ostatní a specifické, pokud LFA H je menší než 50 %; NON LFA – více než 50 % výměry využívané zemědělské půdy je mimo LFA. Celková výměra zemědělské půdy v LFA sledovaných podniků představuje v LFA horských i ostatních asi 6 % celkové výměry v republice, u specifických LFA to jsou asi 2 % výměry. Půdní fond průměrného zemědělského podniku se snížil během sledovaného období o 2 %, přičemž výměra orné půdy snížila minimálně, naopak výrazněji se snížila výměra trvalých travních porostů. U průměrného zemědělského podniku v LFA H došlo v období 2000 – 2011 ke snížení výměry zemědělské půdy o 16 %, podíl TTP vzrostl ze 40 % na 52 % zemědělské půdy, podíl orné půdy klesl z 59 % na 48 %. V LFA O došlo k poklesu výměry zemědělské půdy o 3,6 %, podíl orné půdy a TTP na zemědělské půdě se nezměnil. V NON

LFA vzrostla výměra zemědělské půdy ve sledovaném období o 6,5%, přičemž podíl orné půdy na celkové výměře vzrost z 85 % na 89 % a podíl TTP klesl ze 14 % na 10 %. Ve všech sledovaných kategoriích došlo ke snížení podílu cizí půdy na celkové využívané půdě. Objem produkce v běžných cenách v průměrném zemědělském podniku vzrostl z 60,8 mil. Kč v roce 2000 na 86,9 mil. Kč v roce 2011; objem produkce rostl ve všech oblastech, nejrychleji v NON LFA (o 50 %), dále v LFA O (40 %) a LFA H jen o 12 %. Po vyjádření produkce v cenách roku 2000 lze zaznamenat v LFA H propad o 14 %, v ostatních oblastech mírný nárůst (v LFA O o 7% a v NON LFA o 15 %). Ve znevýhodněných oblastech se vztah mezi produkcí živočišné výroby a rostlinné výroby udržuje na zhruba konstantní úrovni. K výraznému posunu ve výrobní struktuře došlo v produkčních oblastech – je patrný přesun výnosů z živočišné výroby směrem k rostlinné výrobě; od roku 2007 je rostlinná výroba rozhodující a její podíl na výnosech stále roste. Sledované období lze charakterizovat růstem produkce i hektarových výnosů obilovin. Podíl výměry obilovin na zemědělské půdě nevykazuje žádný

Ilustrační foto Zub

trend a pohybuje se kolem 30 % v LFA H, kolem 40 % v LFA O a kolem 50 % v NON LFA. Osevní plochy pšenice ozimé v LFA klesají a mimo LFA rostou ročně o 14,7 ha. Plochy ječmene jarního mají ve všech oblastech klesající trend, který je nejvýraznější v NON LFA. Podíl výměry řepky se pohybuje kolem 6 % v LFA H a přes 10 % v ostatních oblastech, podíl se obecně zvyšuje, nejrychleji v NON LFA. Podíl výměry okopanin se pohybuje od 1,5 % v LFA horských i ostatních a kolem 4 % v NON LFA s tím, že tento podíl mírně klesá. Naturální výnosy obilovin mají

Obr. 1: Vývoj roční dojivosti

rostoucí tendenci s výraznými ročními oscilacemi. U pšenice ozimé byly dosaženy v roce 2011 průměrné výnosy v LFA H 5,46 t/ha, v LFA O 5,52 t/ha a v NON LFA 6,48 t/ha. Výnosy řepky ve sledovaném období oscilují ještě silněji okolo průměrné hodnoty 3 t/ha, rozdíly mezi oblastmi jsou zanedbatelné. Hustota skotu na hektar zemědělské půdy celkově klesá, nejrychleji v produkčních oblastech, mírný nárůst zaznamenáváme pouze v LFA H. Vzhledem k růstu užitkovosti průměrně ročně o 0,3 % v LFA H i O a o 1 % v NON LFA, pro-

dukce hovězího masa mírně roste. Podle analýzy vypracované Kopečkem (a kol. 2009) všechny modelové výsledky s aktuální intenzitou výkrmu skotu ukazují na zápornou rentabilitu tohoto odvětví. Předpokladem pro dosažení pozitivních výsledků tohoto odvětví by bylo nezbytné zvýšit intenzitu výkrmu na úroveň minimálně 0,9 kg/den. V našem souboru podniků takovéto užitkovosti dosahuje pouze průměrný podnik v NON LFA a pouze v některých letech. Podmínky výroby a zpracování mléka byly po vstupu do

EU ovlivněny přijetím společné organizace trhu s mlékem a přidělením národní kvóty ve výši 2,682 mil. t mléka. Přestože za ČR nebyla kvóta vždy naplňována, pro řadu producentů představovala limitující faktor. Přestože stav krav v průměrném podniku se výrazně nemění, vlivem růstu užitkovosti prodej mléka roste ve všech oblastech. Průměrná roční dojivost se proti roku 2000 zvýšila z 5039 l/dojnici na 6972 l v roce 2011, přičemž k největšímu zvýšení došlo v NON LFA (obr. 1). Výrazným dlouhodobým trendem je snižování stavů pra-

Obr. 2: Vývoj produktivity práce ve stálých cenách roku 2000

Zdroj: Vlastní šetření výběrového souboru zemědělských podniků

Zdroj: Vlastní šetření výběrového souboru zemědělských podniků

29. srpna 2013

sat. Začleněním ČR do jednotného trhu EU se dostalo odvětví výroby vepřového masa pod silný konkurenční tlak. Stav prasat v průměrném podniku klesl od roku 2000 z 920 ks na 449, tedy o 51 %. Nejvýraznější pokles stavu prasat o 71 % vykazují horské LFA, nejpomaleji (o 35 %) klesly stavy prasat v LFA O. Vztah výnosů k výměře zemědělské půdy charakterizuje intenzita výroby, která ve stálých cenách roku 2000 vykazuje mírně rostoucí trend. Nejrychleji roste v LFA O, nejvyšší intenzita výroby je v NON LFA, v roce 2011 činil objem výnosů ve stálých cenách na hektar zemědělské půdy 44 751 Kč a v horských oblastech 31 265 Kč/ha. Průměrná intenzita výroby podniků v LFA H dosahuje 70,5 % intenzity výroby podniků v NON LFA. Nižší intenzita výroby je spojena především s extenzivním způsobem hospodaření, které je charakteristické nižšími vstupy, ale často i výrazně nižšími výstupy než intenzivní hospodaření. Ukazatel účinnosti hmotného majetku vyjadřuje schopnost majetku generovat výnosy. Hodnoty ukazatele nevykazují jasný trend, ovšem vzhledem k oscilacím výnosů osciluje i tento ukazatel, a to v LFA H kolem hodnoty 1, v LFA O kolem hodnoty 1,1 a v NON LFA kolem hodnoty 1,3. Intenzivní způsoby hospodaření sice kladou nároky na vyšší technické vybavení podniků (stav dlouhodobého hmotného majetku je v NON LFA o 67 % vyšší než v LFA H), ovšem jeho transformace do podnikových výkonů je také vyšší. Produktivita práce ve stálých cenách roku 2000 roste nejrychleji v LFA O (obr. 2). V roce 2011 v horských oblastech činila 975 000 Kč na pracovníka, což je nárůst proti roku 2000 o 44 %, v LFA O to bylo 1,198 mil. Kč (65% nárůst) a v NON LFA 1,335 mil. Kč, což je nárůst proti roku 2000 o 54 %. Příčiny nárůstu produktivity práce v jednotlivých oblastech jsou rozdílné, jejich

Analýza

vliv na změnu produktivity práce lze kvantifikovat např. pomocí metody logaritmů indexů. V horských oblastech vzrostla produktivita práce především vlivem snižování počtu pracovníků při současném mírném poklesu objemu produkce ve stálých cenách. V LFA O je růst produktivity práce vysvětlen zejména poklesem počtu pracovníků, při mírném růstu produkce; v NON LFA je vliv růstu produkce nejsilnější. Pokles pracovníků je výrazným trendem během sledovaného období. Počet pracovníků v průměrném podniku klesl proti roku 2000 v horských oblastech z 69 na 41 (tj. 60 %) a v NON LFA to bylo 75 %. V roce 2000 v LFA H činil podíl obhospodařované půdy na jednoho pracovníka 22,3 ha a vzrostl do roku 2011 na 31,2 ha, v LFA O z 21,8 ha na 32,2 ha a v NON LFA z 20,9 ha na 29,8 ha. Vývoj zaměstnanosti v českém zemědělství signalizuje další možný pokles pracovních příležitostí, zejména v souvislosti s omezováním živočišné výroby a s tlaky na zvyšování efektivnosti výroby. Mzdy přepočtené na stálé ceny roku 2000 vzrostly do roku 2011 v horské oblasti o 45 %, v LFA O o 52 % a v NON LFA o 43 %. Ve srovnání s národním hospodářstvím se v zemědělství během sledovaného období mírně snížila disparita ze 79 % v roce 2000 na 83 % průměrné mzdy v roce 2011 (podle ČSÚ). Souhrnným ukazatelem hospodaření každého podniku je výsledek hospodaření za účetní období. Pro potřeby vlastní analýzy a pro zachování srovnatelnosti jednotlivých údajů byl výsledek hospodaření sledován před zdaněním přepočtený na hektar zemědělské půdy. Výsledek hospodaření v této formě je vyjádřením jak účinnosti, tak i hospodárnosti výrobního procesu a vedle nákladů jej významně ovlivňují i podmínky zpeněžování. Během sledovaného období došlo k výrazným propadům zisku v letech 2002, 2003 a 2009, kdy rentabilita průměr-

15

Ilustrační foto Zub

ného podniku byla záporná. Nejlepší výsledek hospodaření byl dosažen v roce 2007 vlivem mimořádně příznivých klimatických i ekonomických podmínek. Rok 2011 zaznamenal druhý nejlepší výsledek hospodaření za celé sledované období. Přepočteno na hektar zemědělské půdy činil výsledek hospodaření před zdaněním v LFA H 3037 Kč/ha, v LFA O 3532 Kč/ha a v NON LFA 5056 Kč/ha. Základním ukazatelem rentability je celková rentabilita podniku. Z hlediska rozvoje podniku mají význam pouze kladné hodnoty, záporná rentabilita je vždy nevyhovující. Přijmeme-li jako nejnižší přijatelnou hodnotu rentability 4 %, pak je zřejmé, že od roku 2000 průměrný podnik dosáhl této hodnoty pouze v letech 2004, 2007 a 2011. Počet podniků s vyšší než 4% rentabilitou byl

Obr. 3: Vývoj dotací na hektar zemědělské půdy ve stálých cenách roku 2000

Zdroj: Vlastní šetření výběrového souboru zemědělských podniků

nejvyšší v roce 2007 (64 %), v roce 2011 dosáhlo této hodnoty rentability 58 % podniků. Ukazatele zadluženosti posuzují finanční strukturu podniku z dlouhodobého hlediska a vystupují jako indikátory výše rizika, které podnik podstupuje při dané struktuře vlastních a cizích zdrojů, ale také jako míra schopnosti podniku znásobit rentabilitu vlastního kapitálu podniku využitím cizího kapitálu. Ukazatel celkového zadlužení je podíl cizích zdrojů na celkových aktivech; je nutné ho posuzovat společně s celkovou výnosností, kterou podnik dosahuje z celkového vloženého kapitálu, i v souvislosti se strukturou cizího kapitálu. Vývoj zadluženosti průměrného zemědělského podniku ve všech oblastech vykazuje klesající tendenci. Rozdíly v úrovni zadluženosti mezi oblastmi jsou nevýznamné, v roce 2011 činila hodnota celkové zadluženosti v NON LFA 33,4 %, v LFA O 36,4 % a v LFA H 35,9 %. Ukazatele likvidity vyjadřují schopnost podniku hradit své závazky splatné v blízké budoucnosti. Hodnota tohoto ukazatele by se měla pohybovat kolem 2, v tomto případě je nutné brát v úvahu specifika odvětví zemědělství, která souvisí s vegetačním cyklem (skladování produkce rostlinné výroby do její realizace v jarních měsících) či s dobou výkrmu zvířat. Příliš vysoká likvidita svědčí o dlouhodobě vysokých hodnotách a neproduktivním vázání prostředků v likvidních prostředcích a o narušení provozního cyklu podniku. Hodnota běžné likvidity u průměrného podniku v NON LFA činila v roce 2011 4,78; v LFA O 3,57 a v LFA H 4,51.

Pro hodnocení finančního zdraví byla použita metodika, která byla využívána při hodnocení žadatelů v rámci Programu rozvoje venkova. Průměrný zemědělský podnik hospodařící v horské LFA dosahuje ve většině sledovaných let maximálních 31 bodů, k propadu došlo pouze v letech 2002, 2003 a 2009. V ostatních kategoriích podniků je vývoj bodů v jednotlivých letech velmi podobný. Za finančně zdravé se podle metodiky považují podniky, které dosáhly více než 15 bodů. Tabulka

tech je 9 %, v LFA O je to 8 % a v NON LFA 7 %. Odečtením dotací od výsledku hospodaření před zdaněním se průměrný podnik ve všech oblastech dostává do ztráty, jejíž trend je výrazně rostoucí, k nejvýraznějšímu propadu výsledku hospodaření po odečtení dotací by došlo v horských oblastech. Zvyšující se závislost ekonomické situace podniků na dotacích dokládá index závislosti na dotacích vypočtený jako podíl nákladů na výnosech bez započtení dotací. Hodnota nad 100 % vyja-

Relativní četnosti podniků splňujících podmínku finančního zdraví (%) Rok

LFA H

LFA O

NON LFA

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

93,3 96,9 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

93,4 88,5 94,5 94 88,2 100,0 89,6 91,1 90 94,7

94,6 89,3 98,1 93,6 97,8 97,7 97,6 92,5 97,1 96,9

Zdroj: Vlastní šetření výběrového souboru zemědělských podniků

1 uvádí podíl podniků v podle LFA, které lze v jednotlivých letech považovat za finančně zdravé. Jak je z tabulky patrné, nejlépe se s nepříznivými podmínkami vyrovnávají podniky hospodařící v horských oblastech a naopak nejvíce podniků v nepříznivých letech má méně než 15 bodů v LFA O. Jak je patrné z obrázku vývoje dotací k největšímu meziročnímu nárůstu dotací došlo se vstupem ČR do EU v roce 2004 a první tři roky po vstupu byl růst dotací nejdynamičtější (obr. 3). Průměrné tempo růstu dotací od roku 2000 ve stálých cenách v horských oblas-

dřuje potřebu dotací k pokrytí nákladů (podle ČSÚ). Nejvyšší hodnota tohoto ukazatele byla ve všech kategoriích v krizovém roce 2009 (v LFA H 145 %, v LFA O 129 %, v NON LFA 121 %). Především v LFA H je vliv dotací na ekonomické ukazatele rozhodující, podniky hospodařící v horských oblastech jsou na dotacích nejvíce závislé, ale také se nejlépe vyrovnávají s dopady nepříznivých podmínek. Jana Lososová, Radek Zdeněk, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta

16

Dokument

29. srpna 2013

Strategií českého zemědělství by mělo být zajištění potravinové soběstačnosti Zásadní otázkou strategie českého zemědělství v návaznosti na připravované vyhlášení společné zemědělské politiky EU na léta 2014–2020 by mělo být zajištění potravinové soběstačnosti v základních komoditách. Tato strategie by měla obsahovat soubor opatření, kterými by bylo možné toho dosáhnout. Uvedl to senátor Jan Hajda, předseda výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

P

o vstupu ČR do EU v roce 2004 zemědělská produkce u nás celkově stagnuje s tím, že dlouhodobě dosahuje lepších výsledků v oblasti rostlinné výroby, kde objem výroby mírně stoupá a nahrazuje tak propad v segmentu živočišné výroby. Stalo se tak tomu v důsledku vyšší nákladovosti na jednotku produkce, kdy ekonomická efektivita domácího zemědělství je v podstatě zajišťována poskytovanou mírou provozních dotací a stále ještě poměrně vysoké mírou ochrany trhu EU tarifní, a v poslední době zejména netarifní, bariérou. Neblahý je i růst energetické náročnosti intenzivní zemědělské výroby a s tím související růst cen energií obecně, včetně rostoucího podílu nákladů na logistiku a distribuci potravin a potravinářských produktů. Dalším zásadním problémem je sbližování sazeb DPH. Negativně se odráží i bilance agrárního

Ilustrační foto Zub

zemědělského obchodu, kde lze konstatovat, že ČR je konkurenceschopná v oblasti rostlinných komodit, méně u mléka a mléčných výrobků, zatímco v oblasti živočišné výroby je ve většině případů nekonkurenceschopná. Přehodnotit dotační politiku MZe Jan Hajda dále zdůraznil, je nutné přehodnotit stávající zemědělskou a potravinářskou dotační politiku MZe, která je příliš měkká. Je třeba více využívat mezer ve strategii zemědělské politiky (SZP) EU a žádat podpory (přednostně ze zdrojů EU), a poté „notifikovatelné podpory“ z národních zdrojů. Podle Hajdy je iluzí věřit, že skryté národní podpory ekonomicky silných zemí budou v dohledné době rušeny. Tento problém je z hlediska budoucí konkurenceschopnosti pro ČR asi zásadní. Zároveň je nutné oddě-

lit podpory pro venkovský rozvoj rezortu zemědělství od podpor v rámci kohezních fondů rezortu místního rozvoje. Dále je důležité zajistit ochranu ohrožených produkcí, hlavně v živočišné výrobě, a to stanovením a podporou minimálního objemu výroby. Naše soběstačnost ve výrobě vepřového masa klesne v letošním roce pod 50 %. V drůbežím mase je to 76 %. U ovoce mírného pásma činí soběstačnost 73 %. U zeleniny je soběstačnost pouze 31 %, u brambor 76 %. Obnovena by měla být i podpora produkce těch komodit, které byly v době po vstupu do EU neprávem opomenuty. Jde hlavně o obnovení produkce zeleniny a zvýšení soběstačnosti ve výrobě ovoce, léčivých rostlin, koření aj. Rovněž nedopustit jakoukoliv snahu o oslabení podpory těch komodit, ve kterých má ČR renomé (mák, chmel, hořčice aj.). Je také zapotřebí přehodno-

Ilustrační foto Zub

tit efektivitu podpory ekologického zemědělství. Zároveň se zaměřit na uplatnění biopotravin české provenience tuzemské maloobchodní síti. Další součástí strategie by mělo být posílení podpory kvality a propagace českých výrobků z českých surovin (Klasa, Regionální potravina, Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR). Zachovat zákon o významné tržní síle Podle Hajdy je zapotřebí nadále zachovat platnost Zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Tedy zákona, který prosadila ČSSD ve spolupráci s Potravinářskou komorou ČR. „Netvrdím, že zákon je ideální, začněme diskutovat o případné novelizaci zákona. Snad již dnes není nikdo tak naivní, kdo by tvrdil, že nekalé praktiky řetězců lze řešit dobrovolným kodexem slušného chování řetězců a podobnými nesmysly. Je pro mě naprosto nepochopitelné, že ODS a TOP 09 prostřednictvím svých poslanců Františka Laudáta a Jaroslava Plachého předložily návrh zákona, kterým se ruší zákon č. 395/2009 Sb. O významné tržní síle. Při čtení důvodové zprávy tohoto zákona jsem nabyl dojmu, že jde o materiál Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Mohu garantovat, že ze své současné funkce v Senátu učiním vše, aby kolegové – poslanci v sesterské poslanecké sněmovně – se nad tímto návrhem na zrušení zákona vážně zamysleli, a zákon č. 395/2009 Sb. O významné tržní síle nebyl zrušen,“ uvedl Jan Hajda. Podle Hajdy existují tyto přínosy pro další uplatňování zákona o významné tržní síle:

● splatnost do 30 dnů – zkrá-

cení doby splatnosti a její dodržování většinou obchodních řetězců znamená narovnání dodavatelsko-odběratelských vztahů a významné ekonomické odlehčení dodavatelskému sektoru (pozn.: nelze objektivně zdůvodnit, proč by doba splatnosti za potraviny, kdy prodejce inkasuje peníze v horizontu dnů, měla být v délce měsíců. Proč by s takovou dobou splatnosti měl dodavatel dobrovolně souhlasit. Nutno si uvědomit, že dodavatelé tu i v současnosti poskytují nedobrovolně obchodníkům neúročený dodavatelský úvěr v hodnotě desítek miliard Kč),

Jan Hajda ● zákaz vratek – odstranění fi-

nanční zátěže dodavatelů vyplývající ze špatného a nezodpovědného plánování nákupčích. (pozn.: vratky zejména pekařského zboží dosahovaly obrovských rozměrů a měly sice za důsledek přeplněné regály s pečivem „v zájmu zákazníka“, současně ale znamenaly zbytečné plýtvání potravinami, které musely být následně na náklady dodavatele likvidovány. Úvahy, že odstranění vratek má za důsledek přelepování výrobků s cílem je prodat za každou cenu jsou možná

správné z pohledu obchodníka, ale z hlediska odpovědnosti prodejce zcela scestné.), ● přenesení pokut – nelze smluvně zajišťovat odpovědnost dodavatele za pochybení obchodníka. (pozn. v minulosti obvyklá praktika, že pokuta např. za prošlé zboží v regále, poškozené obaly nebo kontaminaci způsobenou přerušením tepelného řetězce plně v odpovědnosti prodejce byla ještě s další smluvní sankcí přenesena automaticky na dodavatele), ● jedna faktura jedna cena – požadavek na zákaz všech retrospektivních plateb neobsažených v obchodních podmínkách a obchodní smlouvě (pozn.: má za důsledek nepředvídatelnost obchodních vztahů v důsledku pokusů o zpětnou fakturaci ušlého zisku, nesplněného plánu marží, výročí a oslav apod. Systém hrubě zkresluje statistická data zejména u cen průmyslových výrobců s cílem manipulace s maržemi, zamlžování jejich skutečné výše a tudíž i zisků prodejců. Lze dovozovat i zkreslování účetnictví a umělé snižování dosaženého zisku v dané zemi odvodem části plateb přímo do zahraničí), ● prodej za tzv. podnákupní ceny – vede k degradaci výrobků a k situaci, kdy část značkových výrobků se prodává prakticky pouze v akcích. (pozn.: lze dovozovat i umělé snižování odvodu DPH u prodejců). Samozřejmě že faktů a argumentů k tomu, jak podpořit české zemědělství, by se našlo daleko více, např. je důležitá i otázka udržení zaměstnanosti na venkově atd. Ale k tomu třeba zase příště. Miroslav Svoboda

29. srpna 2013

Profil

17

Skladba jídelníčku s využitím regionálních potravin V případě soutěže Regionální potravina se hovoří vždy o vítězných firmách, které nejlepší potraviny v regionu produkují, a čím je vítězný výrobek zajímavý. O jeho cestě ke spotřebiteli se už tolik nemluví, a tak se pokusíme na příkladu rodiny Mitrengových z Frýdlantu v severních Čechách ukázat, jak se tyto potraviny dostávají i do jídelníčku v nemocnici a kým jsou vlastně i doporučované.

Z

ačněme u Jany Mitrengové, štíhlé a stále dobře naladěné černovlásce středního věku, která svým prvotním povoláním dietní sestry se vypracovala na nutriční poradkyni s certifikátem komunitní nutriční péče u seniorů a radí jak se zdravě stravovat i dětem a jejich rodičům. Dbá stručně řečeno o pacienty v nemocnicích po stránce vhodné výživy s ohledem na jejich zdravotní stav a jako podnikatelka v oboru dokáže poradit jak zhubnout. „Musíme se neustále dovzdělávat a sbírat

INZERCE

kreditní body, což obnáší tak 2–3 semináře ročně po celé republice,“ vysvětluje Jana Mitrengová. Jak dodává, není to ale čistě jen po linii zdravotnické, ale i kulinární. „Sleduji velmi pečlivě, jaké výrobky vyhrávají každým rokem v soutěži Regionální potravina, a to nejen na Liberecku. Mohu prozradit, že třeba vítězná hrachová směs Hraška nás natolik zaujala, že jsme ji nakoupili pro nemocnici a při určitém typu diet je vynikající. Jsou z ní dobré polévky, nahrazuje strouhanku při obalování a je nutričně velmi přínosná. Vždyť také její výrobci, rodinná firma z Brna, její výrobu postavila na snaze pomoci snižovat výskyt rakoviny tlustého střeva,“ říká Mitrengová. „Jak dobře víme, civilizační choroby jsou velmi úzce spojené s výživou, a ta u dnešního člověka je někdy velmi nezdravá a je jedním z hlavních spouštěčů závažných onemocnění,“ vážně dokládá Jana Mitrengová. Dokázala svého zetě zhubnout za dva měsíce o 10 kg. Nebyl nijak nemocný, ale zbytečně zatěžoval klouby nadbytečnými kilogramy. Stačilo do jídelníčku přidat kaloricky odlehčené potraviny, jíst jen pokrmy z prověřených domácích potravin a počítat denní příjem kalorií.

Jana Mitrengová

„Na Liberecku máme třeba skvělou nabídku ovčích a kozích sýrů z farmy od Poulíčků, také vítěze Regionální potraviny,“ vysvětluje dál Jana Mitrengová. A když je potřeba, svého svěřence předá pod ruce manželovi Honzovi. I ten působí v oboru a pracuje v současné době jako fyzioterapeut v liberecké nemocnici. Rehabilitační praxi začínal po ukončení středoškolského zdravotnického

2x foto Zub

Jan Mitrenga (vstoje) a Martin Bouška

studia v malé provinční nemocnici a v době vojenské služby byl povolán do armádního klubu Dukla Liberec. To byl odrazový můstek pro další spolupráci s vrcholovými sportovci, která vedla až k účasti na zimních olympijských hrách 1984 v Sarajevu. „Za tu dobu mi prošlo rukama mnoho mistrů světa i olympijských medailistů, např. Pavel Ploc, Jiří Parma, Olga Charvátová, Josef Sabovčík

a mnoho dalších. Po skončení vojenské služby jsem přes krátké dvouměsíční intermezzo v nemocnici Frýdlant začal od roku 1983 působit v Lázních Libverda, kde jsem poté strávil 23 let. V roce 1986 jsem absolvoval atestaci v Brně, čímž jsem dosáhl pro tehdejší dobu nejvyššího vzdělání v oboru. Během mého působení v lázních jsem také absolvoval mnoho specializovaných kurzů, např. kurz měkkých

technik a mobilizaci kloubů, Mojžíšovou metodu, míčkování a spoustu dalších. V lázních jsem se nejvíce věnoval pohybovému aparátu a z metodik jsem preferoval reflexologii, hlavně segmentové reflexní masáže, s nimiž jsem měl velký úspěch. Měl jsem širokou klientelu z celých Čech a postupně po otevření hranic i z různých zemí celého světa,“ stručně popisuje svou dráhu v oboru Jan Mitrenga. S manželkou Janou dnes tvoří velmi dobrý tým, kteří vracejí lidem chuť do života pohybem i zdravou stravou. „Na jídlo jsme oba vybíraví a velmi pečlivě hlídáme, zda je daná potravina z Čech. Také sledujeme složení výrobku,“ říká Jan Mitrenga. A kde jsme se s Mitrengovými setkali? Dozvěděli se o magistru Martinu Bouškovi, který s čínskými diplomy provozuje alternativní medicínu v Praze a již mnoha lidem pomohl s odstraněním dlouhodobých bolestí. „Dáváme se týmově dohromady. Jako kdysi Sokolové tvrdíme, že ve zdravém těle je i zdravý duch a léčba vhodnou skladbou jídelníčku, masážemi s uplatněním zajímavých metod chiropraxe má velký význam a budoucnost,“ říká Jan Mitrenga s poukazem na prvky přírodní léčby. Eugenie Línková

18

Podpora českých biopotravin

KRÁTCE

Billa rozšířila sortiment České farmy, prodává „bílé zlato“ z Čech

29. srpna 2013

Nová Billa v nových Holešovicích

Od poloviny května měly všechny supermarkety Billa v nabídce český chřest. Ze Zemědělského areálu Hostín u Vojkovic na Mělnicku jim tuto tradiční zeleninu nazývanou také bílé zlato bude pod privátní značkou společnosti Billa Česká farma do prodejen denně dovážet společnost Český chřest. Právě každodenní přejímka zajistí, že se k zákazníkům dostane tato zelenina bezprostředně po sklizni, tedy absolutně čerstvá. K dostání byl bílý chřest v 500g balení a zelený chřest ve 400g balení. Značku Česká farma řetězec supermarketů Billa už druhým rokem používá pro označení výhradně českého ovoce a zeleniny. „Cestování ani skladování chřestu nesvědčí. Proto jsme rádi, že jsme získali nového českého dodavatele, který nám zajistí patřičnou čerstvost těchto produktů,“ řekl generální ředitel společnosti Billa v ČR a na Slovensku Jaroslaw Szczypka. „Chřest byl letos prvním produktem, který posílil značku Česká farma. Nyní pod ní máme stále hlavně brambory, ale v sezóně zahrnovala i řadu dalších lokálních produktů, například okurky, rajčata, česnek, cibuli, meruňky nebo švestky,“ vyjmenoval Szczypka. Kromě toho nabízí Billa chřest v biokvalitě pod značkou Naše Bio, nebo běžný pod cenově zaměřenou značkou Clever. Tyto produkty jsou ale dovážené, a to z Německa a Slovenska. (bil)

V Bille letos řádili dinosauři Od 5. 6. do 30. 7. proběhla v supermarketech Billa spotřebitelská akce nazvaná Fascinující pravěk. Zákazníci měli možnost sbírat kartičky s dinosaury, které dostávali zdarma, vždy jednu za každých 200 Kč z nákupu. Kartičky se vylepovali do speciálního alba s doprovodnými texty. Část z nich pak byla ve 3D verzi a k detailnímu prohlédnutí se speciálními brýlemi. Fascinující pravěk společnost Billa v ČR převzala z mateřského koncernu REWE, doprovodná reklamní kampaň vznikla na domácí půdě. „Líbí se nám takové akce, které pobaví, ale i vzdělávají,“ říká generální ředitel společnosti Billa v ČR a na Slovensku Jaroslaw Szczypka. „Fascinující pravěk to Foto Zub přesně naplnil. Doprovodná reklamní kampaň, ve které mohli spotřebitelé otestovat své znalosti o dinosaurech, byla pak dalším rozměrem, který chceme podobným sběratelským akcím dát,“ dodává Szczypka. (zb)

3x foto archiv Billa

Obchodní řetězec Billa otevřel novou prodejnu v Jankovcově ulici v pražských Holešovicích. S prodejní plochou 400 metrů čtverečních se řadí mezi menší filiálky. Sloužit bude místním obyvatelům k pořízení běžných rychlých nákupů i pracovníkům mnoha místních firem a kanceláří.

„H ce moderní městskou olešovice se mění ve veli-

čtvrť s kancelářemi i obytnými domy, což je pro obchodníky v současné době velice atraktivní,“ říká generální ředitel společ-

nosti Billa v České republice a na Slovensku Jaroslaw Szczypka. „Taková lokalita je ideální jak k uspokojení poptávky po rychlém a kvalitním občerstvení zaměstnanců firem, tak k běžným denním nákupům místních obyvatel,“ dodává Szczypka. Sortiment nové prodejny je zaměřený především na čerstvé potraviny. V nabídce budou

ovocné i zeleninové saláty, hotová jídla i obložené bagety a další standardní potravinový sortiment obchodního řetězce Billa, tedy mléčné produkty, čerstvé pečivo a také nápoje včetně hotové horké kávy do kelímku. Stejně jako všechny nově vznikající prodejny Billa, je i ta holešovická vybavena ekologic-

kými spotřebiči. Jde hlavně o úsporné chladicí a mrazicí skříně a boxy a také osvětlení. Na filiálce v Jankovcově ulici 49, která je čtyřicátým druhým supermarketem Billa v Praze, vzniklo dvacet nových pracovních míst. (bil)

Malá česká mlékárna ve Varnsdorfu zachráněna Malá, ale vynikající česká mlékárna na úpatí Lužických hor měla na kahánku. Podobně jako řada jiných podobných podniků, nestačili ani ve Vansdorfu držet krok v nabídce a poptávce s dovozy levnějších mléčných výrobků ze zahraničí. Tento nešťastný osud se za pomoci mateřské společnosti Polabské mlékárny, a. s., podařilo zvrátit. O svém znovuvzkříšení a produktech pohovořili zástupci společnosti na tiskové konferenci organizované Agrární komorou ČR a společností Billa v rámci společného projektu na podporu prodeje českých biopotravin.

V

arnsdorfští tak prostřednictvím tisku představili veřejnosti své sýry v biokvalitě. Vyrábějí je bez jakýchkoli chemických přísad, které sice produktu prodlužují trvanlivost, ale mají nesporně vliv na naše zdraví. Agrární komora ČR se spolu se společností Billa snaží, aby takových českých produktů bylo v regá-

Foto Zub

lech prodejen tohoto řetězce co nejvíce. Tuzemské potraviny mnohdy vytlačují obdobné biopotraviny z dovozu, a právě takové společné seznamovací akce, jako jsou tiskové konference s představováním domácích potravinářů, některým výrobcům už pomohli nejen k přežití, ale k větší expanzi na našem trhu.

Mlékárna ve Varnsdorfu byla založena v nelehké době roku 1943 a její život prodělal za 70 let historie mnoho změn. Stejně jako život regionu rozhraní Lužických hor a národních parků Českého a Saského Švýcarska. Je to region nádherné přírody – odlehlých skal a kaňonů, ale i zelených pastvin, tak důležitých pro produkci kvalitního mléka. „U nás z něj vyrábíme unikátní výrobky, stejně unikátní, jako je region sám. Čerstvé máslo vyrábíme v menších dávkách klasickou metodou, sýry vyrábíme s velkým podílem ruční práce, která jim dá nezaměnitelné vlastnosti, zejména chuť a konzistenci, udíme výhradně kouřem z bukových štěpek. Vyrábíme klasické polotvrdé sýry eidam, gouda, tolštejn (sýr ementálského typu s tvorbou ok), ale i další. Ochutnejte ručně tažené

Jiří Svoboda

a pletené pařené copy, které se touto metodou vyrábějí ve střední Evropě snad jen u nás, poznejte tajemství Lužického sýrového měšce, nebo zkuste čerstvý Pastevecký sýr, oceněný v soutěži o nejlepší regionální potravinu 2012,“ vyprávěl vedoucí výroby Jiří Svoboda. „Vyznavače bioproduktů jistě potěšíme tím, že velká část našich výrobků, stejně jako část výrobků naší mateřské společnosti

v Poděbradech, je vyrobena právě v této kvalitě při použití biomléka a biosmetany. V roce 2004 jsme byli dokonce první mlékárnou v ČR certifikovanou pro výrobu biosýrů. Nazvali jsme je Mandava a vyrábíme je vedle široké škály bioproduktů, které získávají stabilně mnohá ocenění, dodnes,“ říká Svoboda. Prozradil, že sýr nese název Mandava po místní říčce. Tyto sýry se pravidelně objevují na nejrůznějších regionálních veletrzích a výstavách. Jednou z nich byly i Vinařské Litoměřice, kde se tyto sýry nabízely jako vynikající doplněk při degustaci lahodných vín z celé ČR. „Naším největším oceněním však bude, když si po ochutnání našich produktů řeknete: Takhle by měl chutnat správný sýr“, vyslovil na závěr přehlídky mlékařských výrobků z Varnsdorfu Jiří Svoboda. (egi)

29. srpna 2013

Inzerce

19

20

Značka KLASA

29. srpna 2013

Co nového kolem značky KLASA Dalších 27 produktů se zařadilo do prestižního klubu oceněných značkou národní kvality ● Nechte se zlákat pochoutkami z nové kuchařky KLASA ● Oceněné výrobky se představí na agrosalonu Země živitelka

Další výrobky získaly značku národní kvality Národní značku kvality KLASA obdrželo letos na jaře 27 produktů od 11 výrobců potravin. Prestižní klub producentů výjimečných potravin se rozrostl například o Pivovar Samson, výrobce uzenin Bivoj, knedlíky z Bramborárny Bukovice nebo rodinnou firmu Jany Večerkové, která vyrábí slané krekry.

Z Arménie do Čech s dotekem medu Také s podnikem Miko International, s. r. o., jehož zákusky Citrónový medový dort Marlenka, Citrónové medové kuličky značku a dezert Morengo získaly ocenění KLASA, se pojí zajímavý příběh. Když se pan Gevorg Avetisyan přistěhoval z Arménie na úpatí Beskyd, přemýšlel, jak se uživit. Vzpomněl si přitom na rodinnou recepturu medového dortu a začal ho se sestrou vyrábět. Pojmenoval ho Marlenka po své ženě a dceři. Nejdříve ho nabízel přátelům a známým, později Marlenku dodával do místních cukráren. Poptávka ale byla tak velká, že v roce 2003 založil s bratrem Hasmikem firmu Miko International, s. r. o.

Z

načku národní kvality Klasa uděluje ministr zemědělství na základě doporučení komise složené ze zástupců MZe, SZPI, Státní veterinární správy, Vysoké školy chemicko-technologické nebo Potravinářské komory ČR. „Značku KLASA má šanci získat jen takový produkt, který svou kvalitou vyniká nad ostatními výrobky podobného typu,“ upřesňuje ředitel odboru administrace podpory kvalitních potravin SZIF Petr Milas. Nadýchané sýry Blaník Firma Kromilk, a. s., která obdržela certifikát KLASA pro výrobky Blaník smetanový sýr s pažitkou a Blaník smetanový sýr lahodný, se může pochlubit dlouholetou tradicí. V malebné Kroměříži působí už od roku 1901. V současnosti se zabývá především produkcí čerstvých, krémových tvarohových a sme-

padá. Přidává se do něj netradičně pažitka. Pro své kvality získal i ocenění v soutěži Regionální potravina. Zdravě s kukuřičnou strouhankou Společnost Extrudo Bečice, s. r. o., se specializuje na zdravou výživu a bezlepkové potraviny. Vyrábí originální křehké chleby, lehké sušenky nebo strouhankové a obalovací směsi. Právě ty byly oceněny značkou KLASA: Strouhanka kukuřičná křupavá, Strouhanka kukuřičná s lupínky a Strouhanka kukuřičná speciál. Hollandia – kvalita a péče o životní prostředí Mléčné výrobky značky Hollandia Karlovy Vary, a. s., jsou tradičně spojovány s vysokými ná-

Maso pro mytického Bivoje Společnost Bivoj, a. s., vyrábí kvalitní masné výrobky, do nichž by se s chutí pustil i stejnojmenný legendární silák. Komise KLASA certifikovala Anglickou slaninu speciál, Masovou tlačenku Bivoj, Opavské klobásy, delikátní specialitu Čajovky a Opavský čajový salám.

Nealkoholické Pito z pivovaru Samson

tanových sýrů. Se svými výrobky pravidelně sbírá ocenění v ČR i na Slovensku.

Letní grilování s KLASOU Letní večery přímo svádějí k večeři s přáteli, tak proč ji s KLASOU neuspořádat venku? Doporučujeme vám rozpálit gril a vyzkoušet naše speciality. Za skvělou chutí stojí vybrané suroviny od tuzemských producentů, kteří se postarali o to, abychom si grilování užili. Ať už jde o maso, sýry, ovoce nebo zeleninu, u potravin se značkou KLASA si můžete být jisti, že všechny pokrmy, které z nich připravíte, budou výtečné. Naučte se umíchat marinády, připravte chutné vegetariánské předkrmy, nebo vyzkoušejte ovocné grilované dezerty.

Knedlíky v pohodě? Jedině z Bukovic! Rodinný podnik Bramborárna Bukovice, s. r. o., který se specializuje na zpracovávání brambor a výrobu knedlíků, získal značku KLASA za Mramorovaný bramborový knedlík. Jeho základem jsou vařené brambory. Je kyprý, ale při přípravě se neroz-

Heli Food – rychlé a přesto dobré pokrmy Kvalita a flexibilita se nevylučují. To dokázal výrobce hotových chlazených pokrmů Heli Food Fresh, a. s. Certifikována byla jeho pochoutka Kuřecí gyros a bulgur. Gyros pochází z řecké kuchyně, při jeho přípravě bývá maso opékáno na rotačním grilu a může být ještě doplněný bulgurem nebo zeleninou. Bulgur je předvařená nalámaná celozrnná pšenice, která je zdrojem vlákniny s vysokým obsahem bílkovin a nízkým procentem nasycených tuků.

Sýr Blaník firmy Kromilk

roky na kvalitu surovin. Společnost sídlí v neposkvrněné krajině Tepelské náhorní plošiny. V kravíně, na pastvinách nebo v dojírně jsou umístěny webkamery, které umožňují zákazníkům on-line sledovat krávy,

Oceněné potraviny se představí na Zemi živitelce

Národní značka kvality KLASA se pravidelně účastní výstavy Země živitelka a ani letos tomu není jinak. Na letošním jubilejním 40. ročníku tohoto vyhlášeného mezinárodního agrosalonu nebude KLASA opět rozhodně chybět. Od 29. srpna do 3. září můžete navštívit expozici v pavilonu T1, kde KLASA představí oceněné výrobky a výrobce. Vše budete mít možnost přímo na místě ochutnat i zakoupit. Na ploše 384 m2 se budou prezentovat držitelé značky národní kvality KLASA společně s výrobci domácích potravin oceněných značkou Regionální potravina. Určitě se přijďte podívat a ochutnat, budeme mít otevřeno od čtvrtka do pondělí od 9.00 do 18.00 a v úterý od 9.00 do 17.00. Více na webu eklasa.cz

Slané pečivo Quadro mix z rodinné firmy Vest

od nichž pochází zpracovávané mléko. Značku KLASA obdržely Bio selský jogurt brusinky a Bio selský jogurt banány. Krekry Jany Večerkové: klasika v novém kabátě Rodinná firma Jany Večerkové Vest vyrábí ve Zlíně už přes dvacet let slané pečivo. Spojuje zkušenosti, kvalitu v podobě prověřených surovin a umění vycházet vstříc přáním zákazníků. To se projevilo na výrobcích, které získaly značku KLASA – novinky Tuty krekry tomato a oliva, Tuty krekry grahamové a Tuty krekry cibule a kmín kombinují tradiční postupy s neotřelými chuťovými variacemi. Oceněna byla i směs drobného slaného pečiva Quadro mix.

Linea – sladký pozdrav z Moravského Slovácka Firma Linea Nivnice, a. s., sídlí v oblasti Dolňácka v podhůří Bílých Karpat. První výrobek, bylinný likér Jaroslava Hromčíka, zde byl vyroben už v roce 1946. Dnes se specializuje na ovocné nápoje. Ocenění získal lahodný Ovocný sirup broskev a Ovocný sirup červený pomeranč. Pivovar Samson – síla a chuť Biblický hrdina Samson proslul svou silou. Ani pivo po něm pojmenované není slabé. Pivovar Samson, a. s., získal značku KLASA pro čtyři výrobky: světlé nealkoholické pivo Pito, které svou chmelovou chutí potěší zejména řidiče, klasické osvěžující Samson 10° světlé výčepní pivo, Samson 11° světlý ležák, pro který je charakteristická plnější chuť a Samson 12° světlý ležák, který zaujme svým řízem a výbornou hořkostí. (kla)

Jezdíme po celém Česku Ani na podzim nehodlá KLASA zahálet a opět vyrazí po Česku s ochutnávkami a prezentacemi kvalitních potravin, které získaly toto prestižní ocenění. A kam zavítáme v září? Zde je seznam míst a akcí, na kterých nás můžete navštívit. Podzimní roadshow s KLASOU: 6.–8. září – Potravinářský a nápojový salón, Louny v září – Krajské dožínkové slavnosti Ústeckého kraje, Peruc 14. září – Krajské Královéhradecké dožínky, Hradec Králové Podzimní ochutnávky výrobků KLASA: 21. září – Svatohubertské kulinářské slavnosti, Klokočná

29. srpna 2013

Inzerce

21

22

Drůbežářství

29. srpna 2013

Modernizovaný závod v Modřicích odbaví až 30 milionů kuřat ročně

Přes 130 000 zpracovaných kuřat denně, měsíčně 3000 tun chlazené či mražené drůbeže a polotovarů a také 800 tun uzenin. Takové objemy zvládne odbavit zhruba 840 zaměstnanců modřického závodu, jednoho z největších a nejmodernějších u nás. Pod značkou Vodňanské kuře dodává denně na trh maso a masné výrobky té nejvyšší kvality.

O nás

P

řední český zpracovatel drůbežího masa, společnost Vodňanská drůbež, a. s., operuje v Česku celkem ve třech výrobních závodech. Dva závody v jižních Čechách – Mirovice a Vodňany – doplňuje na jihu Moravy zpracovatelský provoz Modřice. Díky řadě modernizací, kterými prošel v posledních letech, patří z hle-

diska kvality, bezpečnosti a množství výrobků k těm nejšpičkovějším. Vstupní surovinou jsou v Modřicích, stejně jako v ostatních závodech Vodňanské drůbeže, pouze kuřata z uzavřených českých chovů. Jejich zpracování podléhá těm nejpřísnějším hygienickým a veterinárním kontrolám garantujícím zdravotní nezávadnost a jakost. Kvalitu výrobků a nastavené systémy řízení jakosti

dokládají mezinárodní certifikáty BRC (British Retail Consorcium), IFS (International Food Standards) a HACCP, jež musí být každoročně úspěšně recertifkovány a prvotřídní jakost je hlídána i díky pravidelným auditům samotných obchodních řetězců. Rychlost a hlavně bezpečnost zpracování jsou pro zachování maximální čerstvosti masa, jež se následně dostává v různé podobě ke spotřebiteli, klíčové. Nejmodernější technologie od zavedených světových výrobců a neustálá optimalizace modřického provozu to umožňují v maximální možné míře. Jen za poslední čtyři roky, kdy se závod stal součástí společnosti Agrofert Holding, byly investovány do jeho modernizace řádově desítky milionů korun.

„Investice z posledních let umožnily například vybudování kontinuálního vzduchu využívajícího chladícího tunelu, pořízení nového typu oddělovače masa, nákup vysokokapacitní kuchací linky nebo rozšíření masné výroby o sklady, udírny a balicí úseky,“ uvádí výčet inovací generální ředitel společnosti Vodňanská drůbež, a. s., Milan Říha a dodává: „Mezi plánované aktivity v nejbližším období patří další modernizace porcovny či výstavba společného logistického centra včetně nové prodejny. Díky neustálému rozvoji počítáme s dalším navýšením celkové produkce až na 32 milionů kuřat za rok. To vše při zachování stávající kvality.“ Modřický závod v současné době produkuje ucelenou škálu drůbežích výrobků počínaje

celým kuřetem a konče jednotlivými díly včetně kořeněných a marinovaných. Výrobky jsou baleny na tácky do ochranné atmosféry či do vakua, což zachovává jejich čerstvost do doby, než se dostanou na stůl zákazníka. Součástí výroby je i řada uzenářských produktů – párků, salámů a šunek. Zdejší specialitou jsou pak sušené výrobky – klobásky Horal. Hlavní skupinou odběratelů tvoří především obchodní řetězce, pro které vyrábí závod výrobky i pod privátními značkami. Spektrum zákazníků však tvoří také jednoty, sdružení, gastroprovozy i jiní čeští výrobci masných produktů. Vedle českého trhu jsou výrobky z Modřic vyváženy také na slovenský, německý, maďarský, rakouský nebo holandský trh. (egi)

Samostatný vznik značek Vodňanské kuře a Vodňanská kachna se datuje do roku 2004, avšak naše výrobky jsou každodenní součástí českých kuchyní již od roku 1965. Jsme největší český zpracovatel drůbežího masa. Ve třech zpracovatelských závodech zpracováváme na nejmodernějších porážkách především jateční kuřata a jsme jediným zpracovatelem kachního masa u nás. Pod heslem Vždy čerstvé, vždy chutné! přinášíme na trh produkty té nejvyšší kvality. Všechny naše závody splňují platné veterinárně-hygienické normy a zpracovává se zde přísně veterinárně kontrolovaná drůbež pouze z českých uzavřených chovů. K výkrmu této drůbeže se používají speciální krmné směsi vyrobené ze surovin nakoupených, ošetřených a uskladněných dle ISO norem v kvalitních silech. Celý řetězec od výkrmu po finální produkt na stůl je pod stálou veterinární kontrolou. Náš sortiment chlazeného kuřecího masa je certifikován známkou Český výrobek, kterou uděluje Potravinářská komora ČR kvalitním tuzemským produktům. Od roku 2009 jsme součástí skupiny Agrofert Holding, a. s.

29. srpna 2013

Drůbežářství

23

Kuřecí separát – mýty versus fakta Strojně oddělené maso (SOM), více známé pod pojmem separát, bývá laickou veřejností démonizováno a mylně vnímáno jako nekvalitní odpadová surovina, kterou výrobci ve svých produktech nahrazují maso, aby maximálně snížili náklady na jejich výrobu. Jde o velký mýtus, který se stále nepodařilo dostatečně vyvrátit. Jak je to tedy se separátem v českých uzeninách a masných výrobcích doopravdy?

V

prvé řadě je třeba uvést, že separát je průmyslově zpracovaná, ale zároveň výživově bohatá surovina. Umožňuje vyrábět například uzeniny, jako jsou párky, salámy a další tepelně opracované mělněné výrobky, aniž by musely být použity náhražky bílkovin z jiných zdrojů, například ze sóji, vajec nebo mléka. Je tedy de facto přirozenou součástí masných výrobků, jež jsou spotřebiteli vyhledávány a dlouhodobě preferovány. Jde o standardní a nezastupitelný produkt zpracovávaný a používaný v rámci EU i mimo ni. Dle oficiální úřední definice – nařízení komise (ES)

INZERCE

Ilustrační foto SXC

č. 853/200 – je SOM charakterizováno jako produkt získaný strojním oddělováním masa z kosti, které zůstalo po vykoštění masa na kostech, nebo z celých těl poražené drůbeže tak, že se ztratí nebo změní struktura svalových vláken. Poměrně obecná definice zahrnuje všechny metody strojního oddělování masa s cílem odlišit jej například od masa porcovaného nebo mletého. Velmi stručně lze separát označit jako masný produkt získaný rozmělněním tkání po strojním nebo ručním porcování a ručním či strojovém vykoštění. Proces separace Jednoduše řečeno je proces separace efektivní metodou pro

vytěžení masa z částí kuřete, které na něm zůstalo po standardním porcování. V praxi si takovou surovinu lze představit třeba jako části, které zůstanou na kostech kuřete z nedělního oběda poté, co jste z nich oddělili celé kusy masa. Ty také běžně dále zužitkujeme a nevyhazujeme. „Vezměte si třeba kuřecí roládu. Pokud ji chceme připravit, musíme kuře vykostit. Z kostí a trupu pak běžně děláme vývar, do kterého vložíme maso, jež z kostí obereme. Ani nás přitom nenapadne přemýšlet o něm jako o nějaké odpadní surovině,“ uvádí na kon-

krétním příkladu předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Dagmar Tůmová a dodává: „Stejný princip funguje i v případě strojně odděleného masa, to se jen zpracovává velkoprůmyslově a za syrového stavu. I kvůli nešťastnému označení separát má u veřejnosti zbytečně negativní obraz.“ Ve výrobě tedy putují tyto části (ořezy a měkčí tkáně drůbežího trupu) do speciálního stroje, jenž je zpracuje a vytěží

separát, který je dále používán při zpracování masných výrobků. Rozhodně tedy nejde o semleté hlavy, pařáty či jiné odpadní části, jak je s oblibou mezi lidmi tradováno. Zařízení na výrobu SOM jsou historicky a zjednodušeně rozdělována podle způsobu separace na tzv. měkké a tvrdé oddělování. Produktem měkké metody je tzv. jedno-, dvou- nebo třímilimetrové maso. Tvrdé oddělování poskytuje produkt velmi jemné pastovité konzistence se strukturou části do jednoho milimetru. Tato surovina je pak následně používána při zpracování masných výrobků a můžeme jí srovnávat s mletým masem. Výživové hodnoty separátu Samostatnou a rovněž velmi diskutovanou kapitolou je u sepa-

rátu kvalita získané suroviny, resp. obsah výživových hodnot. Ten bývá často zpochybňován. U kuřecího masa je uváděn obsah bílkovin 18–23 % v závislosti na části kuřecího těla, obsah tuku se pohybuje mezi 2 a 15 %. U separátu pocházejícího ze směsi kuřecích dílů (prsní kost, přední a zadní hřbet aj.) se pohybujeme v rozmezí 12–21,5 % obsahu bílkovin a 7,5–19,5 % tuku, přičemž vždy záleží na základní surovině pro separaci, tedy na druhu, chovu a věku brojlerů a na použitém typu separátoru. Nejde tedy v žádném případě o velké rozdíly v obsahu živin. Platí však, že v případě strojně odděleného masa jsou hodnoty více variabilní, což je opět dáno složením vstupní suroviny, jež není tak stabilní jako u celých kusů masa. Kvalitu separátu určuje také obsah vápníku, který by podle platné směrnice neměl přesáhnout 100 mg/100 g a jeho množství odráží přítomnost kostních částí v něm. Běžně se podíl vápníku v SOM pohybuje mezi 30–75 mg/100 g, tedy hluboko pod zákonnou normou. I tento údaj tak dokazuje, že separát není odpadní surovina, ale že pochází z přirozeného a kvalitního masného zdroje. (li)

24

Reportáž

29. srpna 2013

Regionální potraviny mají v Plzni svůj festival Víte, co jíte a co z toho pochází přímo z vašeho kraje? A už jste viděli klobásu s brokolicí či trenažér na dojení? Na Plzeňsku už mají v těchto otázkách jasno. Dne 23. května mohli lidé poznat i ochutnat přímo na nádvoří krajského úřadu v Plzni vítězné regionální potraviny Plzeňského kraje roku 2013. Během jednoho dne se tam vystřídaly stovky příznivců místních kvalitních lahůdek.

N

a třetím ročníku Festivalu regionálních potravin se představili výrobci nejrůznějších místních gastronomických lahůdek. Své, značkou Regionální potravina Plzeňského kraje oceněné potraviny představila například firma Lukrena, a. s., známá spíše pod názvem Sady Nebílovy. Hned od zahájení akce mohli příchozí ochutnat a také si nakoupit

Na pozadí improvizovaného tržiště návštěvníky bavila i inspirovala například kuchařská show středních gastronomických škol. Při té předvedli přímo na pódiu své umění finalisté soutěže Vaříme s regionální potravinou Plzeňského kraje. Akci obratně moderoval zkušený „rosnička“ Michal Jančařík. Popravdě řečeno, návštěvníky ale daleko více než známé tváře zajímaly všudypřítomné kvalitní potraviny.

jejich výborná sušená jablka, mošty i pálenku. Pekařský stav byl v Plzni reprezentován vítězi ve svých kategoriích – firmou PEKO Němečková a pekárnou u U Marka paní Václavíkové. Střední zemědělská a potravinářská škola Klatovy dobře připravuje nastupující generace kuchařů, pekařů a cukrářů, tak-

že dokážou vyrobit i takové pochoutky, jakými jsou třeba Pošumavské řezy s tvarohovou náplní a směsí lesního ovoce. Učni, kteří si na trzích vyzkoušeli také prodej zákazníkům a prezentaci vlastní výroby, nestačili plnit svůj stánek touto drobnou sladkostí.

Regionální potravina Plzeňského kraje roku 2013. Ocenění získalo šest nových místních produktů výjimečné kvality. Vítězné regionální výrobky vyhrály v konkurenci 52 produktů od 22 výrobců. Ocenění uděluje již čtvrtým rokem Ministerstvo zemědělství

Tradiční i nezvyklé uzeniny vládnou Plzeňsku Na festivalu nechyběly ani tolik oblíbené uzeniny. Však je také návštěvníci ochutnávaly a nakupovaly rovnou po kilogramech. Fronty se tvořily například na delikátní Šumavskou sušenou šunku od řezníka Šnebergera nebo na voňavé uzeniny od Kvardy a tradiční klobásy od Plzáka z Dřevěné ulice. Ve stánku uzenářství Herejk se zase pyšnili oceněnými přešínskými špekáčky, klobásami nebo přešínskou tlačenkou. Dvorem

že. „Do našich uzených ryb nepřidáváme žádné konzervanty ani ochucovadla, zkrátka nic, co tam nepatří. Používáme pouze sůl a rybu,“ vysvětluje tajemství úspěchu ředitel zpracovny Jiří Hnojský. V letošním roce uspěli s Uzeným sivenem s hlavou. Ti, kteří ochutnali jejich sivena, pstruha nebo tolstolobika, už vědí, za co je tato společnost v soutěži oceňována. Dojná kráva jako živá Trochu té neodolatelné mastnoty bylo možné spláchnout tmavým ležákem z pivovaru Purkmistr. Belvederský pivovar zase nabídl v Plzni svá unikátní šumavská piva. Někomu pak přišly k chuti produkty od společnosti Milknatur z Líní. Ta lákala na ochucená mléka a jogurty. V neposlední řadě došlo během této přehlídky regionálních potravin i na nenásilnou edukaci. Farma Moulisových připravila na festival zábavné farmářské aktivity. Hlavně děti si po celý den mohly vyzkoušet podojit krávu Jitku (jako živou, plasto-

Ivo Šašek z MAS Pošumaví

Šestice nově oceněných Již tradiční Festival regionálních potravin připravuje Plzeňský kraj. V pravé poledne zahájil v pořadí třetí slavnosti Festivalu regionálních potravin hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec a náměstek úseku zemědělských komodit Ministerstva zemědělství ČR Jiří Mach. Po té byli vyhlášeni vítězové soutěže

ČR nejlepším výrobkům od malých a středních regionálních producentů. Výrobky přihlášené do soutěže posuzuje odborná komise nezávislá na daném regionu. Za čtvrtý rok existence soutěže vidíme, že některé firmy vítězí opakovaně. Je to dáno především výjimečnou kvalitou a poctivým zpracováním jejich výrobků. Potvrzuje se tak jejich prvenství v oboru. Těm, kteří se chopí příležitosti a dokážou značku marketingově využít, může ocenění značně pomoci. Opakovaný úspěch zaznamenalo třeba Řeznictví a uzenářství Herejk, v letošním roce s Přešínskou tlačenkou Speciál, nebo společnost Lukrena se Sušenými jablky.

se nesla vůně grilovaných tradičních klobás a bílé železnorudské klobásy s brokolicí rovněž od Šnebergera. Řada strávníků neodolala nákupu rybích delikates ze Zpracovny ryb Klatovy. Ta získala ocenění značkou Regionální potravina Plzeňského kraje doposud v každém ročníku soutě-

vou), vytloukat obilí, hledat jehlu v kupce sena nebo mlít obilí a stloukat máslo. Text a 7x foto: Zuzana Boušková Více o regionálních potravinách v jednotlivých krajích čtěte v tematické příloze uvnitř čísla

Noví držitelé ocenění Regionální potravina Plzeňského kraje za rok 2013 1. Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas Přešínská tlačenka speciál Řeznictví a uzenářství Herejk, s. r. o., Klatovy 2. Masné výrobky trvanlivé Cena nebyla udělena 3. Sýry včetně tvarohu Cena nebyla udělena 4. Mléčné výrobky ostatní Cena nebyla udělena 5. Pekařské výrobky včetně těstovin Svatební koláče se šlehaným máslem – Vlasta Václavíková, Cukrárna-pekárna U Marka, Plzeň 6. Cukrářské výrobky včetně cukrovinek Pošumavské řezy s tvarohovou náplní a směsí lesního ovoce – Střední škola zemědělská a potravinářská, Klatovy 7. Alkoholické a nealkoholické nápoje Nebílovský mošt příchuť jablko, červená řepa a mrkev – Lukrena, a. s., Dolní Lukavice 8. Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě Jablka sušená, Lukrena, a. s., Dolní Lukavice 9. Ostatní Siven uzený s hlavou, Zpracovna ryb Klatovy, a. s., Klatovy

29. srpna 2013

Inzerce

MACH DRÒBEÎ a.s. dodává jednodenní kufiata masn˘ch hybridÛ Cobb 500 a Ross 308. Kufiata líhne v Litomy‰li a Slovensk˘ch Budmericích, roãní kapacita je 160 milionÛ jednodenních kufiat. Líhnû jsou vybaveny technologiemi od ‰piãkov˘ch firem Chickmaster a PeterSime. Potfiebu násadov˘ch vajec má zaji‰tûnu z vlastních rozmnoÏovacích chovÛ s kapacitou 1 500 000 kusÛ,

pro které má vlastní odchovny kufiic s kapacitou 1 750 000 kusÛ. Rozvoz jednodenních kufiat se provádí vlastními specializovan˘mi klimatizovan˘mi pfiepravníky o kapacitû aÏ 180 000 jednodenních kufiat do vzdálenosti aÏ 1200 km. Spoleãnost je vlastníkem certifikátÛ kvality ISO 9001.2000 – certifikát managementu a ISO 14001.2004 – certifikát environmentalního managementu.

MACH DRÒBEÎ a.s., Partyzánská 322, 570 01 Litomy‰l, Czech Republic tel.: +420 461 616 111, fax: +420 461 616 121 e-mail: [email protected], www.mach.lit.cz

25

26

Akce a veletrhy

29. srpna 2013

Do Brna za hospodářskými zvířaty Velkou agrární událostí celého letošního roku byla Národní výstava hospodářských zvířat a zemědělské techniky v Brně konané ve dnech 27. až 30. června. Bylo na ní k vidění téměř 800 kusů skotu, ovcí, koz, prasat a koní. Šlo o největší přehlídku živočišné produkce v České republice. Dvě stovky českých i zahraničních vystavovatelů tady představilo chovatelské technologie, veterinární a reprodukční techniku, krmiva a zemědělské stroje.

N

echyběl ani stánek Agrární komory ČR, kde v první den výstavy uspořádal prezident AK ČR Jan Veleba tiskovou konferenci. Zmínil význam výstavy a hovořil především o aktualitách uplynulých týdnů. Zaměřil se na pomoc postiženým povodněmi a uvedl, že hned v prvních dnech se začalo s monitoringem postižených míst a nabídkou konkrétní pomoci. Především to byla nutnost doplnění zásob krmiv a podestýlky a pak dalších dílčích opatření. Nejvíc postiženi byli zelináři. Druhou část tiskové konference věnoval Jan Veleba právě probíhajícímu jednání ministrů zemědělství v Bruselu. „Z pohledu České republiky jde o vyváženou dohodu. ČR od počátku vyjednávání požadovala, aby zastropování a degresivita plateb byly nastaveny jako dobrovolné. Rozhodující z našeho pohledu je tak dobrovolnost zastropování přímých plateb pro velké podniky,“ uvedl Jan Veleba. Ocenil práci vyjednavačů ze strany českého ministerstva zemědělství i členů Konsorcia nevládních zemědělských organizací, kde byly, až na Asociaci soukromého zemědělství, členy všechny významné agrární organizace a velké agrární firmy. Na závěr tiskové konference chtěli novináři znát názor Jana Veleby na nového ministra ze-

mědělství, prezidenta Potravinářské komory ČR Miroslava Tomana. „Především si vážím toho, že v čele rezortu bude po mnoha letech stát skutečný odborník na tuto tematiku a dobrý administrátor,“ uvedl. Změnu vítá, ale dodal, že tím rozhodně nejde o kritiku Petra Bendla, který zejména v požadavcích ve vztahu k EU byl s Agrární komorou ČR ve shodě a snažil se její priority podpořit i na jednáních ministrů zemědělství sedmadvacítky. Roste zájem o chov ovcí a koz Mimo stánků chovatelských svazů, firem vyrábějící krmiva, doplňkové směsi, vybavení stájí a další prvky související se živočišnou produkcí tvořily hlavní část pavilonu P kotce s vystavenými zvířaty. Převažoval skot s mnoha plemeny, jen masných bylo 22. Nešlo si nevšimnout také rozrůstajících se řad plemen ovcí a koz. Potvrdilo se tak, že na venkově roste zájem o jejich chov. Od roku 2000, kdy se u nás chovalo 84 108 kusů, jejich počet loni vzrostl na 221 014. To je o více než 160 procent. Přijelo 178 většinou tuzemských vystavovatelů, tedy podobně jako před dvěma lety. Součástí výstavy byly například ukázky stříhání ovcí, dojení krav, výroby sýrů či zpracování masa. Jistou raritou bylo i zpra-

Květoslav Čigelský představil novozélandský kolovrat

Prezident AK ČR Jan Veleba (vpravo) a Ladislav Sečkář z OAK Břeclav na tiskové konferenci

a závody na zpracování ovčí vlny. Je to jeden z hlavních vývozních artiklů a dokonce v letištních prodejnách lze získat slevu při koupi této národní speciality, stejně jako v Anglii na vlněný kabát nebo bundu. Jednoduše na celnici při předložení účtenky se turistovi určitá procenta z ceny vrátí a není to zanedbatelná částka. Je to součást propagace národních značek a místního hospodářství. Zatím chov ovcí v ČR podporují vyšší nákupní ceny střiže a dotace, třeba za pár let se i u nás s něčím obdobným taky setkáme. Květoslav Čigelský se přiznal ke svému úzkému rodinnému vztahu k bývalému ministrovi zemědělství Josefu Luxo-

cování ovčí vlny, kterou s kolovrátky přijelo předvést hned několik rodinných firem. Nechyběly regionální potraviny Součástí výstavy byla i soutěž mladých farmářů v předvádění skotu a také představení vítězných výrobků ze soutěže Regionální potravina Jihomoravského kraje. A tak se v několika stáncích s logem Krajské agrární komory Jihomoravského kraje ochutnávaly uzeniny, pečivo, pivo, med, cukroví nebo sýry. Firma Jeníček-Čupa ze Židlochovic na výstavě nabízela židlochovický pršut a trvanlivý salám židlochovák a další masné speciality, řeznická společnost Maspro z Hodonína lákala na vepřové ve vlastní šťávě a Agrocentrum Ohrada na hovězí speciality z masa býků z vlastních chovů. A co teprve Rašnerův chléb od Jiřího Rašnera, který k pekárně postupně přikoupil i mlýn a dnes přidává i pěstování obilovin, aby platilo stoprocentně ono úsloví od pole až po vidličku. Zajímavostí bylo hroznové želé od Pavla Karlíka ze Šardic. Na 5,3 ha vinic pěstuje 15 odrůd révy. Velkému zájmu se těšila i rodinná firma Ceria, která nabídla k ochutnávkám smažené kousky ovoce a zeleniny obalované v hrachové směsi hraška. Ta může být nejen náhradou za strouhanku, ale i k zahuštění polévek.

Senátor Jan Hajda (vlevo) s Janem Záhorkou z AK ČR

Doprovodné programy Jedním z témat v expozici MZe byla péče o opuštěná, toulavá a zraněná zvířata. Zájemci se dozvěděli, kam se obrátit při podezření na týrání zvířat a získali informace o právních předpisech ČR a EU týkajících se ochrany zvířat proti týrání. Odborníci z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací seznámili přítomné zájemce například s programem rozvoje venkova. Představil se i Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Státní rostlinolékařská správa. Neméně zajímavá byla i doprovodná výstava zemědělské techniky. Část výstavy se věnovala i využití bioenergie. Milovníci domácích zvířat si během pátku až neděle přišli na své doplňkovou výstavou chova-

telských potřeb Propet a o víkendu ještě výstavou psů a koček Intercanis a Intefelis. Ve třech pavilonech tak návštěvníci našli přes 800 kusů různých hospodářských zvířat, psů přivezli chovatelé plných 3000 a koček jen o něco méně. S kolovrátkem na veletrh Na veletrhu nás zaujalo zpracování ovčí vlny. Její vydělávání není jednoduché, ale s použitím mýdla a dalších nutných pomůcek to šlo farmářům rychle od ruky. A tak jako Květoslav Čigelský ze Sulíkova, stejně i Lada Teichmannová z Frenštátu pod Radhoštěm nebo Eva Uxová potvrdili, že jejich kolovraty, na nichž ovčí vlnu spřádali, nepocházejí od tuzemských výrobců, ale až z Nového Zélandu. „V Česku už kolovraty nikdo nevyrábí,“ potvrdil Květoslav Čigelský a dodal, že do začátku to byla investice za 10 000 korun, ale kolovrat pracuje spolehlivě a ponožky, klobouky, svetry nebo tašky jen potvrzují, že peníze byly vynaložené správně. Ostatně totéž potvrdila i Eva Uxová, jejíž sestra už léta žije v Austrálii a ví, co je to svetr z pravé ovčí vlny. Austrálie před léty za předchozího premiéra totiž nastavila vysoká cla pro dovoz nekvalitních látek a oděvů ze zámoří a naopak podpořila domácí tkalcovny

vi. Je tchánem jeho syna Pepy, dnes už slovutného lékaře, manžela také doktorky, dříve Čigelské, dnes Luxové. Jak chovatel ovcí prozradil, s manželkou se ze dne na den ocitli bez trvalého zaměstnání. Přitom jeho paní byla dobrou kantorkou a on se vztahem k zemědělství věděl, že u tohoto oboru zřejmě zůstane a ještě k němu víc přitáhne manželku. Oba se zúčastnili náročného kurzu na zpracování ovčí vlny, pár ovcí, co měli doma postupně rozmnožili na větší stádo a nakonec se ukázalo, že to dá nejen obživu jim, ale mohou naučit této profesi i lidi, co k nám přicházeli jako utečenci. Zvláštní mozaika na taškách napovídá, že kresba je podobná asijským stylům. „Nejste daleka pravdy, tašky vyrobily ženy z Barmy, co k nám přišly do republiky a jsou v azylovém domě spolu s dalšími utečenci. Manželka je naučila spřádat přízi a ony jen přidaly nápad,“ vysvětlil Květoslav Čigelský a ušlechtilý čin je na světě a živí řadu dalších lidí, donedávna bez práce. A tak na novozélandském kolovrátku spřádají s Čigelskými i Barmánky krásné doplňky šatníku a dávají šanci dalšímu rozšiřování stád ovcí, které dřív byly všude v podhůří jako doma. Text a foto: Eugenie Línková

29. srpna 2013

Akce a veletrhy

27

V Kolíně nejen Kmoch, ale i Česká bašta

K

dyž se k tomu ještě přidá poctivé a lahodné české pivo, výrobky cukrářů, pekařů a dalších šikovných českých výrobců, je na světě Česká bašta. Což je Setkání klobás, jitrnic, tlačenky, sekané, uzeného a dobrého českého piva s obyvateli České republiky. A jak říkají autoři: „Tímto projektem bychom chtěli připomenout odvěkou řemeslnou tradici, její historii i současnost. Vyzdvihnout kvalitu a originalitu,

vzdát poctu těm, kteří jsou hrdi na své výrobky, historii firmy a hlavně nás všechny naučit vážit si šikovných, pracovitých a poctivých řemeslníků a s chutí se zakousnout do jejich výrobků. Setkání z návštěvnického hlediska je určeno pro celé rodiny nejen z Kolína. Jde o setkání řezníků-uzenářů, pivovarníků, sadařů, cukrářů, pekařů... Prostě všech, kteří vyrábějí poctivé české potraviny a pochutiny z domácích surovin a kteří tak

zahánět piva z pivovarů Kácov, Platan, Suchdolský Drakouš, Ježek, Rychtář, Lobkowicz nebo Černá Hora. Nebudou chybět ani Sady Tuchoraz a jejich letošní čerstvá jablka. Baštit a popíjet se bude za vynikající morální a finanční podpory kolínské radnice v čele se starostou Vítem Rakušanem a místostarostou Janem Pospíšilem, partnerských měst Poděbrady a Kutná Hora a řadou dalších. Vše startuje v 11 hodin. Na slavnostní zahájení, které proběhne okolo jedné hodiny, přijedou i vzácní patroni, prezident

nechme si něco na případné překvapení. Tak 14. září v Kolíně nashledanou a hlavně dobrou náladu a dobrou chuť. A když ne letos, tak příští rok nesmíte se svými výrobky v Kolíně chybět. Jiří Linka, Jaroslav Skoupý

2x ilustrační foto Zub

Když se dají dohromady čtyři pánové čtyř rozdílných profesí, leč stejného smýšlení, může z toho být něco zajímavého. A tak ředitel místní knihovny Pavel Kárník, fotograf Jaromír Novotný, dramaturg a moderátor Jiří Linka a humorista Jaroslav Skoupý dostanou nápad, jak pomoci českým řezníkům a uzenářům a jejich poctivým masným výrobkům. A vlastně nejen jim.

dostanou šanci pochlubit se na velkém fóru se svou produkcí. A to vše se soutěžemi pro děti i dospělé, hudbou, tancem, prostě zábavou, přes kterou nenápadně nalijeme do hlav návštěvníkům trochu osvěty, že ne vše, co je levné, je i dobré a hlavně kvalitní, a proto podporujme svého českého řezníka, pekaře, cukráře… To potom už k tomu stačí přidat zajímavý kulturní program v podobě vystoupení hudebníků a zpěváků včetně takových bonbonků, jako jsou skupiny Pangea Beatles Revival, Kolínského Big Band a řada dalších. A když se k tomu ještě přidá skvělý moderátor Václav Žmolík, bude to 14. září na kolínském Karlově náměstí začátek skvělé tradice. Oslava českého jídla jedna báseň. Nebo správně: jedna velká bašta. Místní, ne zrovna malý rynek provoní uzeniny a řeznické výrobky vyhlášených firem jako jsou Kasarda Kolín, Klepiš Uhlířské Janovice, Sojka Kouřim, Švarc Zásmuky, Dolejší Davle, Novotný Brandýs nad Labem, Uhlíř Jaroměř, Rýznar Zábřeh na Moravě, Duba Nová Včelnice, Francouz Heřmanův Městec, ale i jak už bylo řečeno cukrářů a pekařů. Žízeň budou

Agrární komory ČR Jan Veleba a předseda Českého svazu zpracovatelů masa Jaromír Kloud. A možná ještě... Ale

Zájem o veletrh Techagro roste, pavilony se rychle zaplňují Veletrh Techagro jistě není třeba představovat. Tuto agrární výstavu znají zemědělci ve všech koutech naší země. Po zdařilém posledním ročníku, který byl s rozlohou více než sedm hektarů největší ve své historii, se nabízí otázka, zda může veletrh ještě růst a jak bude vypadat následující ročník 2014. Na tyto a další otázky jsme se zeptali Mgr. Jana Kuběny, ředitele veletrhu Techagro ze společnosti Veletrhy Brno. Další ročník veletrhu Techagro se uskuteční od 30. 3. do 3. 4. 2014, ale přípravy jsou v plném proudu už nyní. Jak bude veletrh vypadat? Úspěch posledního ročníku a spokojenost firem s účastí na veletrhu se pro nás pozitivně projevila v tom, že vystavovatelé ihned po skončení začali rezervovat výstavní plochy na rok 2014. Navíc řada z nich chce roz-

ku se zúčastnili vystavovatelé z dvaceti zemí a návštěvníci přijeli z padesáti zemí. Naším cílem je posilovat evropský význam veletrhu a udržet ho mezi pěticí největších evropských agrárních výstav. Dosáhnout toho lze náborem zahraničních vystavovatelů a pořádáním odborných konferencí a doprovodných programů s mezinárodní účastí.

2x foto archiv BVV

šířit svoji expozici. Je to velmi příjemná zpětná vazba, že veletrh má obchodní význam a také tím roste jeho prestiž v mezinárodním žebříčku zemědělských výstav. Na druhou stranu budeme bojovat s místem v pavilonech výstaviště. Obsadíme je všechny a naším největším úkolem bude poskládat expozice tak, aby všichni vystavovatelé byli maximálně spokojeni. O které haly nebo místa je největší zájem? Už ročník 2012 ukázal vysokou poptávku po umístění v nejnovějším pavilonu P a bohužel tato poptávka minimálně jedenkrát převyšuje kapacitu této haly. I ostatní haly jako např. F, V, G1, G2 jsou již v tuto chvíli z velké části obsazené. Jsme potěšeni zájmem vystavovatelů, což dokazuje prestiž Techagra.

Jak situaci řešíte? Důležitý je termín podání přihlášky, abychom mohli s vystavovateli včas jednat o možnostech umístění. Musím říci, že vystavovatelé jsou disciplinovaní a ke své účasti na Techagru přistupují zodpovědně a s předstihem. Proto je relativně dostatek času na případné změny a posuny. Už v tuto chvíli, více než půl roku před veletrhem, máme obsazeno na sedmdesát procent plochy výstaviště, včetně venkovních ploch areálu. Rozsahem bude tedy Techagro opět velkolepé. A co z pohledu obsahu? Další růst Techagra není možný co do velikosti výstavní plochy, protože výstaviště má danou kapacitu. Nicméně další vzestup veletrhu spočívá v jeho mezinárodním růstu. Loňského roční-

Máte už nějaké přísliby? Právě nyní jsme ve fázi vyjednávání o společné účasti firem sdružených italskou asociací výrobců zemědělské techniky A.R.PRO.M.A. Domlouváme opakovanou účast maďarského sdružení výrobců zemědělské techniky Megosz, pokoušíme se o oficiální účast vystavovatelů z Ruska, Běloruska a Bulharska. Řadu zahraničních firem aktivně oslovujeme prostřednictvím našich zahraničních zástupců. Zaměřujeme se také na mise obchodníků a nákupčích zejména ze střední a východní Evropy. Jaká odborná témata s mezinárodním přesahem chystáte? Mezi zásadními tématy, která zazní na Techagru, bude jistě zemědělská a lesnická politika EU. Důležité téma, o kterém se živě diskutovalo i při letošní Národní výstavě hospodářských zvířat v Brně, je další vývoj a podpory v oblasti využívání biomasy a investice do bioplynových stanic.

Do tohoto programu by se mělo zapojit také sdružení CZ Biom, které do Brna chystá pozvat zástupce evropské asociace pro biomasu Aebiom. Mezinárodní

INZERCE

důležitost výstavy posílí také tradiční mezinárodní veterinární kongres a nově plánovaný kongres mezinárodní včelařské organizace Apislavia. (tech)

28

Chovatelství

29. srpna 2013

Lze ještě v Česku zachránit chovy prasat? V roce 2004, v roce vstupu do EU, byla Česká republika soběstačná ve výrobě vepřového masa. Dnes ho nevyrábíme ani z 50 % a více než polovinu jeho spotřeby dovážíme ze zahraničí. Potvrzuje to Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Ve své informaci doslova uvádí, že loni došlo k prolomení magické hranice 50 % soběstačnosti ve výrobě vepřového masa.

P

odle zveřejněných údajů jsme za posledních devět let ztratili polovinu množství chovaných prasat. V té době jsme měli okolo tří milionů jatečních prasat a dnes máme zhruba 1,4 milionu. U prasnic je tento posun ještě o něco výraznější. Měli jsme 320 000 prasnic, nyní jich máme něco málo přes 90 000. A to je o 10 000 méně než koncem loňského roku. V posledních letech stále klesají stavy prasat ve výkrmu. To není z hlediska dalšího vývoje živočišné výroby u nás nic pozitivního. Odborníci konstatují, že dovoz více než 50 % spotřeby vepřového masa je z hlediska soběstačnosti ČR v potravinovém řetězci velmi nebezpečné číslo.

Soustavný růst nákladů „Situace je složitá. Především je to dáno soustavným růstem nákladů za vstupní suroviny,“ řekl nám ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jan Stibal. Zdůraznil, že cena, za kterou chovatelé prodávají své výrobky, je nízká, a to vzhledem k rostoucím cenám vstupů. Jde zejména o růst cen krmného obilí, ale i dalších vstupů, například

sóji. Jestliže před rokem její cena činila cca 8000 Kč za tunu, letos na jaře již platili čeští farmáři 11 000 až 13 000 Kč za tunu. Pokud jde o výkupní ceny chovatelů prasat ze strany obchodníků, ty se zvyšují jen nepatrně. V únoru 2012 dostávali zemědělci za 1 kg živého masa v průměru 30,76 Kč, v únoru 2013 to bylo zvýšeno na 31,90 Kč, což je nárůst o pouhá tři procenta, přitom cena krmení za ten rok vzrostla o 27 %! Rostou samozřejmě i ceny energií, ale k nejmarkantnějšímu zvyšování cen dochází u krmných směsí, které v řadě případů představují až 70 % celkových nákladů na produkci vepřového masa. Do celkových nákladů za chov prasat musí řada chovatelů u nás připočítat i ceny za nákup selat ze zahraničí, a to především z Dánska. Za loňský rok bylo dovezeno přes 400 000 selat, z toho 95 % z Dánska. Dumpingový dovoz „půlek“? Na začátku letošního roku se na našem trhu objevilo značné

světlení – buď šlo o dumpingovou cenu nebo o skrytou subvenci chovů ze strany tamních vlád. Oba případy jsou v EU zakázány. Někde byl zkrátka zakopaný pes. Čeští chovatelé na to upozornili příslušné české i unijní orgány. Zajímavé je, že se v dubnu situace změnila. Odpověď může být opět dvojí: buď

Ilustrační foto Zub

tamním chovatelům skončily dotace od jejich vlád, nebo se už dokázali zbavit zásob, které jim překáže-

ly a kterých se chtěly zbavit levným vývozem. Jak Stibal dále podotkl, zastavení dovozu se na našem trhu okamžitě projevilo vzrůstem cen půlek o 10 Kč/kg. Ukázalo se, že tento stav byl uměle vytvořený. A ceny se přizpůsobily cenovým relacím v okolních zemích, jako je tomu např. v Německu. Závěrem je nutné zdůraznit, že v situaci, kdy ceny krmiv jsou proti loňsku vyšší o 30 %, zatímco cena jatečných prasat stoupla přibližně jen o 3 %, nedokážou chovatelé pokrýt své výrobní náklady. Takže bez pomoci spotřebitelů, kteří by kupovali české maso, i bez obchodníků, kteří by je dodávali do svých obchodů, hrozí, že bude i nadále docházet dalšímu propadu stavů a k ještě hlubší závislosti na dovozu vepřového ze zahraničí! Miroslav Svoboda

Co způsobují nová pravidla EU pro chov prasnic? množství půlek prasat z Belgie a Nizozemska, a to za cenu živých prasat na tamním trhu, tj. za 43 Kč/kg. Podle Stibala vznikla otázka, jak belgičtí a nizozemští farmáři dokázali přivážet k nám za cenu, která existuje na jejich trhu. Logické by bylo, kdyby si ke své ceně připočítali náklady na rozbourání živého zvířete a na dopravu k nám. Takže jejich prodejní cena pro naše obchodníky by měla být o něco vyšší. Ale nebyla. Jsou zde dvě možná vy-

Od prvního ledna 2013 začala v EU platit přísnější pravidla pro chov prasnic (směrnice EC 120/2008). Nyní je například zakázáno chovat prasnice v průběhu březosti v samostatných kotcích. Musejí být ustájeny ve skupinách s možností pohybu a vzájemného kontaktu. „Tato změna si ze strany chovatelů vyžádala obrovské investice a hluboké zásahy do managementu chovu. Bohužel se ukazuje, že zdaleka ne všichni chovatelé v EU a ne všechny země postupují podle platné legislativy. Podle informací získaných z EK nesplňovalo začátkem roku nová ustanovení zhruba 20–25 % chovatelů,“ konstatoval ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jan Stibal. Příkladem těchto zemí byly Francie, Německo, Itálie či Španělsko. Drobnější nedostatky bychom na počátku letošního roku našli i ve většině dalších států EU. Podstatné bylo však to, že nové rozhodnutí o chovu bylo ze strany EU vykládáno jako nezbytná podmínka, která nebude-li splněna, odrazí se ve finančních sankcích či dokonce v uzavření chovů. Tyto výhružky přirozeně vzaly vážně příslušné české kontrolní orgány (Státní veterinární správa), které několika českým chovatelům pohrozily uzavřením chovů, nepředělají-li své chovy podle směrnice EU. Na západ od nás to neučinila řada chovatelů a nic se ze strany jejich orgánů nestalo. I když nutno říci, že postupně se jejich počet snižuje. Podle Stibala využívají tito chovatelé nelegální ekonomickou výhodu tím, že se vyhnuli finančně náročné investici. V době vysokých nákladů na krmiva je tato výhoda velmi významná a umožňuje jim vyrábět levněji než chovatelům, kteří se řídí zákony, což je právě případ českých zemědělců. Lze jen doufat, že se této nové legislativě postupně přizpůsobí i ti chovatelé, kteří tak dosud neučinili.

Díky lepšímu dodržování norem máme bezpečnější potraviny „Hodně masa se k nám dováží z Německa, částečně i z Polska. Pokud je to férová konkurence, nelze proti tomu nic namítat. Pokud tamní chovatelé dokážou své produkty vyrobit za stejných podmínek jako my, potom je nutné, aby se naši producenti zlepšili, jinak nebude možné, aby si udrželi svůj trh. To je prostě ekonomika. Na druhé straně je třeba vidět to, že podmínky nejsou a v nejbližší době pravděpodobně nebudou stejné,“ konstatoval ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jan Stibal.

v posledních letech žádné skandály, jako tomu bylo v případě dioxinů v Německu či užití technické soli v Polsku. Naše přísnější normy se samozřejmě promítají do ekonomiky chovu prasat u nás. Ale naši spotřebitelé mají zase jistotu, že české potraviny jsou čerstvé a bezpečné. V zahraničí není dohled příslušných veterinárních orgánů na ta-

S

etkáváme se však i s tím, že dovážené výrobky, v poslední době zejména z Polska, nejsou tak kvalitní a že se vyvolaly nepříznivé nálady ohledně zdravotní závadnosti či nezávadnosti těchto potravin na českém trhu. Jednoznačně se ukazuje, že normy jsou v Česku chápány mnohem přísněji než ve většině zemí unie, což je dobře. Podle Stibala neměly české potraviny

Ilustrační foto Zub

kové přísné úrovni, jako to činí česká Státní veterinární správa, případě Státní zemědělská a potravinářská inspekce. To by si měli čeští spotřebitelé uvědomit, zvláště v situaci, kdy u pultů v supermarketech přemýšlejí o koupi českého či levnějšího zahraničního výrobku. Jakl ředitel Stibal dále upozornil, problém je někdy v logis-

tice obchodních řetězců. Dovoz masa, zejména drůbežího, přes 2000 km napříč Evropou může ovlivnit i čerstvost těchto výrobků. Rozdíl je i v samotném umístění logistických centrál včetně potřebných skladů. Jsou řetězce, které je mají v zahraničí, třeba v Polsku, ale jsou i takové, které je mají u nás. A v řadě případů prodávají na našem trhu české

maso vyrobené z tuzemských surovin. Potom je na spotřebiteli, aby si dokázal vybrat. Vzniká tu však další problém – jak spotřebitel pozná, že jde o maso a masné výrobky vyprodukované u nás? To, že je na obalu výrobku uvedena značka CZ, ještě nemusí nic znamenat. Může jít o maso, které bylo zbouráno v zahraničí, např. v Dánsku, sem bylo dovezeno jako půlka, u nás dále rozporcováno a zabaleno na menší části. To stačí, aby dostalo značku CZ, vysvětlil Jan Stibal. Podle něj může spotřebitelům částečně pomoci, pokud daný tuzemský výrobek má i značku Potravinářské komory ČR. Jde ale zatím spíše o menší počet výrobků, a tak toto označení nemůže jednoznačně nahradit značku CZ. Čeští zemědělci se nevzdávají a zkoušejí tento problém vyřešit do budoucna zajímavým nápadem. Ve spolupráci s ministerstvem zemědělství se nyní vede v odborných kruzích diskuze, že by se vytvořil nový integrovaný systém kvality potravin, který by byl založen na tom, že značka Klasa by byla rozšířena

Ing. Jan Stibal

i do zemědělské prvovýroby. Jde o úplně novu myšlenku, která je zatím ve stádiu prvotních úvah. Značení potravin není jen česká záležitost, ale týká se celé EU. Od 1. listopadu 2014 platí nařízení EU, že všechny potraviny mají být označeny zemí původu s tím, že zatím k tomu nejsou stanovena prováděcí pravidla. Ta by měla být jasná od listopadu letošního roku. Jak to nakonec dopadne, uvidíme, protože v EU jsou dva tábory, které spolu vedou diskuzi. Podle prvního tábora označit zemi původu, podle druhého tábora by mohlo platit označení Made in EU. Jak to dopadne, nelze v této chvíli odhadnout. (svo)

29. srpna 2013

Chovatelství

29

Přeštické prase na Zemi živitelce Jednou z aktivit organizovaných Agrární komorou ČR při letošní Zemi živitelce v Českých Budějovicích je degustační test uzenářských výrobků z masa přeštického prasete ve srovnání s klasickým hybridem. Akce je připravena ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby, v. v. i., v Praze-Uhříněvsi a řeznickým mistrem Františkem Kšánou ml.

„Pprase je českým plemeřeštické

černostrakaté

nem, které vzniklo křížením původních klapouchých prasat ze západních Čech (Přešticko, Domažlicko a Klatovsko) s anglickými a německými plemeny. Jde o kombinovaný užitkový masosádelný typ s vyšší vrstvou hřbetního tuku. Plemeno je přizpůsobivé, odolné, vyznačuje se pevnou konstitucí a odolností vůči stresu. „Typickou plemennou charakteristikou je černostrakaté zbarvení a klopené ucho,“ uvádí Ing. An-

INZERCE

ne Dostálová z VÚŽV. V roce 1992 bylo přeštické černostrakaté plemeno uznáno jako genetický zdroj a od roku 1996 se chová jako uzavřená populace. „Plemeno se vyznačuje raností, průměrnými přírůstky a vyšším obsahem tuku v JUT (jatečně upravený trup)“, doplňuje Ing. Milan Koucký z VÚŽV. Užitkovost plemene byla postupně překonána moderními vysokoprodukčními hybridy, kteří lépe vyhovují současným podmínkám intenzivního výkrmu ve velkochovech a požadavkům konzumenta na co nejnižší obsah tuku. Právě zhoršené ekonomické ukazatele výkrmu tohoto plemene vedou ke snižování jeho počtu. „Z hlediska budoucí šlechtitelské práce je důležité, aby genotyp tohoto plemene zůstal zachován. Současně by ale měl být rozumně využit v podmínkách, které by mu maximálně odpovídaly, čímž by mohlo dojít ke snížení ekonomické zátěže. S cílem najít na tyto požadavky odpověď byl v roce 2010 zahájen pětiletý projekt s názvem Kvalita a bezpečnost produktů genetických zdrojů prasat, drůbeže, králíků a nutrií v konvenčním a ekologickém chovu, v rámci něhož je hledána optimální varianta chovu přeštického ple-

mene“, doplňuje Anne Dostálová. Přeštické černostrakaté plemeno prasat je zahrnuto pod Národní program konzervace a vyžívání genetických zdrojů hospodářských zvířat, jehož garantem a koordinátorem je právě VÚŽV. A jak se ke jmenovanému plemeni prasat staví zpracovatelé, to nejlépe vyjádřil řezník František Kšána: „Jsem zastáncem tradiční produkce, která s sebou nese i kvalitu. Nyní produkované vepřové maso si za-

kládá na co nejnižším obsahu intramuskulárního tuku, což je z dietetických důvodů žádoucí,

ale chuti produkovaných výrobků to mnohdy nepřidá. Proto ve snaze nalézt plemena, která by

vyhovovala našim požadavkům, došlo i na původní česká plemena. Sešel jsem se s ředitelem Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Ing. Janem Stibalem, a ten mě zkontaktoval s chovateli přeštických prasat z Mladotic. Kvalitu jejich masa jsem pochopitelně vyzkoušel nejdříve sám a následně i na zákaznících. Snažil jsem se o produkci na bázi tradičních receptur. Jelikož ohlas byl jednoznačně pozitivní, začal jsem pátrat dále. Zde ale nastal problém s nedostatkem suroviny. Chovatelů přeštických prasat je velmi málo a zřejmě jich i ubývá. Ve snaze oživit zájem chovatelů

o toto plemeno na straně jedné a dopřát zákazníkům možnost konzumace těchto specifických výrobků na straně druhé jsem navázal spolupráci s Národním koordinačním a referenčním střediskem pro uchování a využití genových zdrojů hospodářských zvířat při VÚŽV, v.v.i. Filozofií naší společnosti Amaso je poctivost a tradice, a to od samotné porážky zvířete přes zrání masa a jeho zpracování až po výrobu podle tradičních receptur. Naší snahou je aby naše výrobky skutečně chutnaly a jsem přesvědčen, že cesta přes ,přeštíka‘ je ta správná. Proto věřím, že chov přeštického plemene v odpovídajících podmínkách a garance pravosti produktů doplňují náš záměr v ucelený celek,“ uvedl František Kšána. Do jaké míry jsou jeho slova o kvalitě masa z „přeštíků“ pravdivá si mohou návštěvníci agrosalonu Země živitelka vyzkoušet sami. V pátek 30. srpna mezi 14. a 16. hodinou jsou zváni do pavilonu R3 (pavilon Agrární komory ČR), kde mohou porovnat chuť výrobků připravených mistrem Kšánou z masa přeštického prasete s výrobky z masa běžných hybridů. Jaroslav Kratochvíl, odborník na komodity AK ČR

30

Ovocnářství

29. srpna 2013

Jahody s chutí zaručuje český pěstitel republice spotřebováno ročně kolem 30 000 tun jahod. Toto množství je pokryto ze 17 % samozásobením, z 5 % produkcí českých farmářů a 78 % jahod je z dovozu. V roce 2012 bylo do České republiky dovezeno celkem 10 600 tun čerstvých jahod a 11 600 tun jahod zpracovaných (mražené, marmelády atd.). Ve stejném roce bylo vyvezeno čerstvých a zpracovaných jahod 3400 tun. Jde téměř výhradně o reexport, jelikož česká produkce jahod je určena jen pro domácí trh. Saldo zahraničního obchodu s čerstvými a zpracovanými jahodami je za rok 2012 minus 761 milionů Kč a od roku 2004 se zdvojnásobilo. Dvě třetiny dovážených čerstvých jahod pocházejí ze Španělska a severní Afriky, zpracované jahody jsou z významné části původem z Číny.

Chuť podnikat i odvaha stály na začátku vzniku rodinné jahodárny Vraňany. „Založil jsem ji se svým bratrem v roce 1998. Pěstování jahodníku nám nebylo cizí, produkcí jahod spolu se zeleninou se zabývali již naši rodiče,“ uvedl jeden z bratrů, Milan Hanč, na tiskové konferenci v sídle Agrární komory ČR. Rozlehlou místnost při tom zaplavuje vůně jejich čerstvých výpěstků. Taková, kterou u celoročně dovážených jahod na náš trh najdete jen stěží, o charakteristické chuti ani nemluvě.

N

a své farmě pěstovali Hančovi jahody zprvu na dvaceti arech, v roce 1998 pak vysadili první hektar jahodníkového porostu. V současnosti firma obdělává už 80 ha pozemků. „Výhradně se zabýváme pěstováním jahodníku na produkci plodů a od roku 2001 i produkcí jahodníkové sadby. Roční produkce firmy se pohybuje kolem 150–250 tun čerstvých jahod v závislosti na počasí. Plody jsou sklízeny v konzumní zralosti v nejvyšší kvalitě a chuti,“ pokračuje dnes zkušený jahodář. Odrůdy jahodníku volí ve Vraňanech z těch, co mají nejchutnější plody. „Na počátku jsme pěstovali odrůdy Karmen, Korona a Elsanta. Stěžejními odrůdami jsou nyní Wendy, Honeoye, Rumba, Darselekt

a Sonáta. Dále ovšem na našich polích pěstujeme další, jako jsou Elvíra, Daroyal, Polka, Korona, Karmen, Senga Sengana, Dukát, Dita, Dagmar, Salsa, Bounty, Tenira, Symphony nebo Florence. Zaměřili jsme se na nově vyšlechtěné odrůdy, které jsou velice odolné vůči chorobám, plody jsou v té nejvyšší kvalitě a chuť je vynikající,“ přibližuje Milan Hanč konkrétní osvědčené rostliny a ukazuje velké, pevné a chutné jaho-

dy z letošní úrody. Jde o odrůdy od nejranějších po pozdní, aby se sklizeň časově prodloužila. Jahody pěstují přirozeným způsobem na slámě a snaží se při tom snižovat používání chemických látek na minimum. Využívají tzv. integrovaný systém pěstování. Co Čech, to tři kila jahod Jak moc jsme ale v produkci tohoto lahodného ovoce soběstační? Spotřeba jahod (v nejrůznějších formách) na obyvatele ročně se podle ČSÚ pohybuje kolem 3 kg. Celkově je tak v České

Osvědčený odbyt: samosběr „Hlavním cílem naší firmy je nabídnout zákazníkovi jahody hlavně na farmě, kde mají záruku čerstvosti, nejvyšší kvality a nejnižší ceny. U nás si zákazník může jahody koupit již natrhané, nebo si je může sám nasbírat. Vedle přímého prodeje plodů pořádáme pro naše zákazníky již tradičně velice oblíbený samosběr jahod, kdy si zákazník sám nasbírá libovolné množství jahod do vlastních nádob. Při samosběru nejde o žádné paběrkování, máme vyhrazeny zvlášť pozemky pro samosběr, takže zákazník má na řádcích nazrálé velké množství velice kvalitních jahod té nejlepší chuti,“ říká dále pěstitel a dodává, že cena jahod při samosběru je pro zákazníky podstatně

Proč kupovat české jahody? ● Jahody od českých pěstitelů jsou sice k mání jen sezónně, za to jsou vždy čerstvé, mají chuť i vůni. České jahody jsou prodávány čerstvé hned po sklizni, v den sběru na farmách nebo farmářských tržištích, případně lze využít samosběru. ●

Prodej na farmě zaručuje farmářské ceny

● Ošetření přípravky na ochranu rostlin je minimalizováno s ohledem na předpoklad rychlé spotřeby nebo zpracování. Jahody z dovozu prodávané v globální obchodní síti musejí vydržet několik tisíc kilometrů transportu, manipulaci v rámci obchodní sítě a musejí být tedy svěží několik dní. K tomu jsou šlechtěny odrůdy, které jsou pevné, transportu a manipulaci odolné, ale v řadě případů nemají typickou jahodovou chuť. Musejí být také ošetřeny, aby v rámci celého procesu nebyly napadeny houbovými chorobami. Jahody z dovozu jsou sice nezávadné, ale české jahody jsou zdravé a chutné. ● Jedna středně velká jahoda (100 g) obsahuje potřebnou denní dávku vitaminu C? Dále jsou bohatým zdrojem vitamínů B, E, K, draslíku, hořčíku, manganu a vápníku a také mají na ovoce nečekaně vysoký obsah vláknin. Jsou doporučovány k pročištění zažívacího traktu. Zinek obsažený v semínkách jahod má působit jako afrodiziakum. Obsah zdraví prospěšných látek se liší podle odrůdy a také podle sezóny.

nižší, a proto zájemců o tento způsob nákupu stále přibývá. „V naší firmě sázíme především na kvalitu produkovaných plodů, které chceme zákazníkovi nabízet za přijatelnou cenu. Toho lze docílit především snižováním výrobních nákladů a zaváděním nových technologických postupů pěstování,“ končí trochu smutně úspěšný pěstitel. Produkce jahod v ČR ve většině případů není zpracovávána a je určena pro čerstvý trh. Zpracované jahody jsou dováženy buď jako hotové výrobky nebo jako polotovary k dalšímu zpracování v Česku. Současná potravinářská legislativa ČR může uvádět spotřebitele v omyl, zejména pokud jde o obsah ovocné složky ve výrobku versus design výrobku

Dopad červnových povodní na tuzemské ovocnáře

P

ředseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík konstatoval, že vlivem červnových povodní naštěstí nedošlo v našem ovocnářství k plošným a významným škodám. V ČR bylo jeho slov zničeno celkem cca 25 ha ve složení 8 ha jahodníku, 8 ha ovocných školek a do 10 ha ovocných sadů. I přes poměrně malou poškozenou plochu se však škoda vyšplhá nad 15 milionů korun Jak Martin Ludvík vysvětluje, na uvedené zasažené ploše nejde jen o zničení letošní úrody jako u polních plodin a zeleniny, ale o zničení trvalého porostu, ať už stromů a keřů, jahodníkové sadby nebo rozpěstovaného víceletého školkařského materiálu. Škody způsobené povodněmi jsou u ovocných sadů nepojistitelnými riziky. Stejně je tomu samozřejmě také u jahodníku (lze pojistit jen úrodu v daném roce), kdy nelze pojistit sadbu, která měla produkovat plody více let. Ve více regionech bylo také mnoho desítek hektarů sadů, kde stála řadu hodin voda z důvodů vysokých srážek a plně nasyceného půdního profilu. „Zejména peckoviny jsou na tuto skutečnost velmi citlivé, vlivem stojaté vody dochází k zadušení kořenů a ke stresu, který vede k propadu plůdků, žloutnutí porostu a v případě delšího podmáčení až ke ztrátě odolnosti a následnému zmrznutí během zimy a odumření stromů. Orientačně lze vyčíslit nepřímé ztráty z důvodů zaplavení nebo velkého podmáčení porostů na více než 50 milionů korun,“ počítají ovocnáři. Řadu míst postihly bleskové povodně, došlo k poškození některých regionů krupobitím (např. Slánsko, Olomoucko atd.), škody dosáhly výše, kterou přímo způsobila povodeň.

Předseda OU ČR Martin Ludvík

Výpěstky vraňanské farmy

Pěstitel jahod Milan Hanč

4x foto Zub

nebo jako náhrada jahod ve výrobku jinou (levnější) ovocnou složkou, např. jablky. Zpracování a podpora českých jahodáren Jahody sice patří mezi oblíbené sezónní ovoce, ale pro pěstitele je jejich pěstování velkým rizikem kvůli citlivosti na klimatické podmínky, jako jsou déšť, sucho, mrazy, krupobití, ale i krátká uchovatelnost plodů a nejistý odbyt. Největší škodu českému jahodářství dělají obchodníci, kteří klamou spotřebitele a prodávají jahody španělské, egyptské, belgické, polské a jiné pod označením české jahody. Na tiskové konferenci také zaznělo, že pěstování jahodníku má perspektivu za podmínek, že se povede korektně vytlačit jahody dovážené. Farmáři můžou zvýšit výnosy, soustředit se na prodloužení sklizně výběrem odrůd, využít nových technologií, pěstovat chutné odrůdy a začít kvalitní české jahody také zpracovávat. Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík však dodává, že současná podpora pěstitelů jahod je v naší zemi minimální. Mají nárok na přímé platby, zelenou naftu a podporu pojištění, ostatní podpory jsou velmi okrajové. Nemají na rozdíl od ostatních ovocnářů nárok na podporu integrované produkce a také podpora ekologického pěstování je minimální. Proto pěstitelé jahod do dalších období požadují zařazení jahod mezi citlivé komodity nebo investiční podporu technologií (např. foliové tunely apod.) a podporu nákupu speciálních strojů. „Pěstitelé jahod považují za zásadní také vyšší kontrolu původu prodávaných jahod. Velmi často dochází ke zneužívání původu prodávaných jahod ve všech formách prodeje. Současné kontroly, dokladování původu i sankce jsou nedostatečné,“ apeluje na legislativní nedostatky Martin Ludvík. (zub)

29. srpna 2013

Reportáž

31

Mikulov centrem místní gastronomie Inspirován kuchyní majitele mikulovského zámku Adama z Dietrichsteinu, nejvyššího hofmistra a tajného rady císaře Rudolfa II., se uskutečnil letošní svátek gurmánů v Mikulově, čtvrtý ročník Gourmet Festivalu. Stejně jako ty minulé ročníky byl čtyřdenní oslavou moravské kuchyně při snoubení s moravskými víny.

P

roč právě kuchyně Adama z Ditrichsteinu? Na to mi odpověděl organizátor festivalu, vinař a podnikatel Petr Marcinčák: „Snažíme se objevovat a nalézat novou identitu jihomoravské tradiční kuchyně. Adam z Dietrichsteinu cestoval jako diplomat po celé Evropě a navíc byl vychovatelem mladého Rudolfa II., kterého učil mimo jiné stolování. Na svém mikulovském panství využíval darů moravské země a jeho hostiny byly vyhlášenou událostí celého císařství“. O tom, že měl Petr Marcinčák při své volbě šťastnou ruku, jsem se postupně přesvědčoval v šesti festivalových restauracích, z nichž restaurace V Lomu byla postavena jen pro tuto příležitost v přírodní kulise zato-

INZERCE

Petr Marcinčák

peného vápencového lomu. Organizátoři tím chtěli navázat na snahu pánů z Dietrichsteinu o sepětí člověka s krajinou a současně o vnímání země jako bohaté zahrady, jež člověku přináší své plody. „Nápad rozvíjí naši vizi rozvoje města a trasy kolem Svatého kopečku. Nabí-

zet rybí speciality přímo u lomu je podle mě ideální cesta, jak na možnosti kouzelného prostředí upozornit,“ pochvaloval si akci i mikulovský starosta Rostislav Koštial. Své rybí variace V Lomu připravoval kuchař z pražského hotelu InterContinental Patrik Bečvář. Vyzdvihnout musím zej-

ména hlavní chod, jímž byl opečený pohořelický kapr podávaný s konfitovaným brambůrkem v másle, vaječná sedlina posypaná opraženou strouhankou, orestovaný pórek s jarní cibulkou a nadýchaná koprová espuma. Skutečná delikatesa, umocněná dezertem v podobě domácí zapečené žemlovky s marinovanými jablíčky v šafránu a medu. Stejně vynikající byly i výtvory dalších kuchařů z Národního týmu kuchařů a cukrářů ČR, ať už byly dílem Miroslava Husáka, Jana Horkého, Martina Svátka, Jaroslava Kozdělky či Petra Vláska. Ochutnat jsem mohl opilou křepelku ve víně, pečenou vepřovou panenku s krémem ze šťovíku či salát z červené řepy s mozzarellu a pistáciemi. Mistři kuchaři připravili své pokrmy v moderním stylu, přičemž vařili z běžně dostupných klasických surovin. Ke každému pokrmu se podávalo vhodné víno. Tříchodové menu přišlo na 950 Kč, cena zahrnovala jak dopravu mezi restauracemi,

tak i ochutnávky růžových a slámových vín, vín od dalších vinařů z mikulovské oblasti, doutníků, čokolády a kávy.

Mikulovský festival pomáhá nalézt novou identitu jihomoravské tradiční kuchyně. „Díky spolupráci s Národním týmem kuchařů a cukrářů je každý rok nastavena laťka úrovně festivalu výš. Sázka na kvalitu a čerstvé lokální suroviny představují jedinou správnou cestu, jak gastronomicky pozvednout celý region. Pouze kvalitní gastronomie může vyvolat poptávku po regionálních produktech. Proces návratu k lokálním produktům je teprve na začátku a jistě ještě nějakou dobu potrvá, než mikulovsko získá věhlas jiných podobných oblastí. Mým cílem je udělat z Mikulova synonymum pro prvotřídní regionální gastronomii,“ vysvětlil mi hlavní smysl dnes již tradičního gurmánského setkání Petr Marcinčák. Zároveň mne pozval do Mikulova v příštím roce, kdy se od 5. do 8. června uskuteční jubilejní pátý ročník festivalu. Text a foto: Bohumil Brejžek

32

Brambořářství

29. srpna 2013

Na kus řeči o bramborách v Olešné

Řeč bude o nejužívanější české i evropské zelenině, o bramborách. Vývoj jejich pěstování postoupil kupředu mílovými kroky. Mnohé se ale z nabitého poznání opomnělo. O tom všem jsme hovořili přímo na poli se dvěma účastníky Polního dne o bramborách v Olešné na Havlíčkobrodsku – s prezidentem Agrární komory ČR Janem Velebou a ředitelem společnosti Medipo Agras, Havlíčkův Brod, Vlastimilem Rasochou.

● Jan Veleba prezident Agrární komory ČR Jak voní a chutnají brambory? Jsem z Vysočiny, takže jako kluk jsem na bramborách a na mléce doslova vyrostl. To není žádná póza, ale skutečnost. Mám tyhle plodiny a dary moc rád. Brambory si nekupuji, brambory si pěstuji. Z toho nejlepšího, co se v sadbě nabízí. Knedlíky jsem nejedl, ani nepamatuji. Co byste popřál jako člověk ze zemědělské branže českému bramborářství?

INZERCE

Ze své dosavadní praxe můžete srovnávat nás a jiné. Jak jsme na tom ve srovnání s tzv. velkou bramborářskou pětkou – Velkou Británií, Franicií, Německem, Belgií a Nizozemskem? Ceny brambor určuje cena v Německu plus doprava… Mnoho věcí nás přes vážné problémy obohatilo. V bramborářství máme evropský katalog, odrůdy jsou i u nás stejné jako jinde. Pokud jde o chemickou ochranu, jsme na tom podobně jako ve vyspělém světě, co se týče přípravy půdy, situace je u nás výborná. Problémy panují ještě ve skladování brambor, nemáme dostatečnou skladovou kapacitu. Máme přebytek brambor v létě a na podzim, kdy je podniky prodávají, aby se jich zbavily. Jejich nedostatek je na jaře a roste jejich dovoz.

Byl bych rád, kdyby se zastavil pád osázených ploch, který už balancuje na čísle 23 000 ha. Asi před 20 lety tu byl trojnásobek této plochy. Neříkám, že by se měla tato plocha vrátit, její odliv nahrazují výkonnější odrůdy. Máme ale skvělé podmínky a odborníky i pracovité farmáře, kteří této plodině rozumějí a dávají ji duši i srdce. Možná to letos nevyjde, ale opouštět tuto šanci je hřích. Právě jsem tady slyšel, že výkupní cena pro bramboráře je 6–7 Kč/kg. Deset korun jako u rané sklizně to sice není, ale i tak je to cena celkem dobrá. Společně se zemědělskými politiky je třeba tuto drahocennou plodinu podpořit také v letech 2014–2020. Přikláním se proto k tomu, abychom brambory celoročně považovali za zeleninu, dali je do systému financované produkce a podpořili je. Jak se vám zamlouvá, že po D1 putují denně do někdejšího srdce bramborářství, na Havlíčkobrodsko, Žďársko a Jihlavsko, kamiony upocených brambor z Polska? Vůbec se mi to nelíbí. Tohle všechno, co se stalo a existuje, je důsledek vývoje zemědělství po roce 1989. Vloni při senátní kampani jsem navštívil obec Keřkov. Byl to ještě nedávno zlatý důl pro pěstování brambor. Byl jsem naprosto zděšen, co se tady stalo. Kdysi světově proslulá bramborářská šlechtitelská stanice je zničená a rozkradená. Zůstala jenom spoušť. To je naše vizitka, především našich politiků, kam to nechali až dojít a co byli schopni dopustit. Ale tento stav nelze připisovat na vrub takovým lidem, jako jsou třeba Rasochovi z Havlíčkova Brodu a desítky dalších. Nejvíce oceňuji Marii Rasochovou.

● Vlastimil Rasocha ředitel Medipo Agras

Jsme zcela určitě v bramborářství nepřehlédnutelným činitelem. Dnes jsme integrální součástí zemědělského trhu EU. To přináší své klady i zápory. Například to, že jsme se stali ze soběstačnosti v bramborách nesoběstačnými. Jsme založeni nyní na dovozu brambor, více dovážíme než vyvážíme. Ten dovoz se bilančně pohybuje mezi 50 000–150 000 tunami, a to je obrovské množství. Spotřebitel to na sobě pozná většinou na jaře, kdy ceny brambor letí horentně vzhůru. Dříve dokázaly tři produkční bramborářské okresy – Havlíčkův Brod, Jihlava a Poprad – uživit celé patnáctimilionové Československo a ještě vyvážet. A dnes? Kde jsou příčiny tohoto stavu? Vstup do EU znamenal hodně změn. Brambory, jak je všeobecně známo, jsou velmi složitou plodinou, do níž je zapotřebí vložit značné množství financí. S tím jsou spojená i velká rizika v pěstování. Mnoho zemědělských hospodářů mělo na výběr dostatek jiných možností, jak především vydělat. Vliv měla zcela jistě i dotační politika. Ta umožňovala hlavně jednodušší řešení. Komplikovanější odrazovala a mezi takovými se ocitly nezaslouženě brambory.

Z čeho lze mít v českém brambořářství radost? Z těch, kdo bramborám u nás zůstali věrni. U nich je třeba vidět, že jejich profesní úroveň je nesrovnatelně vyšší, než byla dříve. Výnosy a kvalita produkce jsou s minulostí nesrovnatelné. Abychom se dostali ještě dál, třeba pečovali o výživu brambor. Musíme se více zabývat o vybranou lokalitu, zhodnotit, zda k pěstování brambor nepřistupujeme příliš plošně, zda dokážeme vždycky správně volit žádoucí odrůdy. I letos jsem byl mezi bramboráři na Polním dnu o bramborách v Olešné u Havlíčkova Brodu velmi šťastný. Věřím těm, kdo jsou schopni provést kardinální změnu. Určitě zdolají hradby nepochopitelné situace, kdy v čele zemědělského rezortu často stáli, až na výjimky, lidé, kteří se spletli v povolání, které jim odněkud shůry spadlo do klína. Blýská se na lepší časy? O tom se krátce zmínil v Olešné i Jan Veleba. S potěšením kvitoval, že v posledních dnech se mohl ozvat přímo ministrovi a jednat s ním bez zprostředkování někoho jiného, jako tomu bylo často až dosud. Přeplněný sál kvitoval jeho slova velkým a dlouhým potleskem. Text a foto: Zdeněk Hrabica

Jak je možné, že skoro všem z rodiny Marie a Vlastimila Rasochových vlezly brambory tak hluboko pod kůži? Tedy až na vaši sestru Ladu, která je už přes dvacet let odbornicí v oboru biotechnologie a virologie na univerzitě v Kalifornii... V tom není třeba hledat nic zvláštního. Jsme od kořene bramboráři. Když jsme jezdili s rodiči jako děti na dovolenou, stejně jsme vždycky a všude skončili na poli brambor. Obraťme tedy i naši pozornost právě k této plodině. Co v ní znamenáme?

Prezident AK ČR Jan Veleba s Marií Rasochovou

29. srpna 2013

Pojišťovnictví

33

Zemědělství je pro stát jedním ze strategických odvětví hospodářství. Rozumně hospodařící stát si proto zemědělců váží a podporuje je. Nezbytnou součástí života zemědělce je pojištění. Má zcela zásadní a nezastupitelný význam, který je navíc umocněn tou skutečností, že zemědělci podnikají pod širým nebem a jsou tak naplno vystaveni vlivu počasí. Je nezpochybnitelným faktem, že extrémní výkyvy počasí jsou stále častější a rizikovost podnikání v zemědělství tak stále vzrůstá.

Z

ájem zemědělců o pojištění plodin a zvířat má v posledních letech vzrůstající tendenci. Zatímco před deseti lety u nás byla pojištěna necelá třetina plodin pěstovaných na orné půdě, v současnosti je to již více než polovina. Základem je pojištění plodin proti riziku krupobití a pojištění hospodářských zvířat proti riziku nákazy. Tradičně největší zájem je například o pojištění řepky, o pojištění speciálních plodin či o pojištění nákazy zvířat. V případě vzniku velké škody na plodinách či na stádu zvířat hrozí zemědělci škoda, která by mohla mít pro jeho podnikání fatální důsledky. Mezi zemědělci však vzrůstá zájem také o pojištění dalších rizik, například o jarní mráz či povodeň a záplavu, které dokážou způsobit obrovské škody. Vzpomeňme například na nedávné povodně či vloni pomrzlé vinohrady na jižní Moravě. Význam eliminace rizik Většina vyspělých států si uvědomuje význam zemědělského pojištění, a proto buduje (navíc poměrně úspěšně) systémy eliminace rizik, kdy určitou formou spolupracují tři nosné pilíře – zemědělci, stát i pojistný trh. Základní myšlenkou je, že stát dobrému hospodáři vždy pomůže. V některých zemích zemědělské pojištění zaštiťuje jeden specializovaný pojistitel, který navíc často spolupracuje i se státní administrativou a společně tak mohou efektivně řídit rizikovost zemědělské výroby, včetně rizik, která jsou „nepojistitelná“, a stabilizovat tak více podnikání v zemědělské prvovýrobě. Spolupráce má různé typy a formy, například v USA je pojištění založeno na pojištění příjmu. Tento typ pojištění je v principu podobný komplexnímu pojištění úrody, které u nás efektivně fungovalo před rokem 1989. Jednou ze součástí systému je i dotování pojištění plodin a zvířat prostřednictvím státu (resp. pomocí PGRLF). V současné době však u nás dochází ke snižování objemu dotací. V Evropě je běžné, že stát přidá peníze zemědělcům na pojištění, ale pak logicky dává ruce pryč od toho, když ho živly připraví o úrodu. To je nejčistší a plně funkční cesta. Domnívám se, že budoucnost pojištění

je ve vybudování systémového řešení a v nastavení formy spolupráce mezi zemědělcem, pojistným trhem a státem. Je to zřejmě jediná možnost, jak zavést stabilní model podnikání v zemědělství. Co se vývoje u nás týká, v posledních letech proces budování obdobného systému stagnoval. Pevně věřím, že se tento nepříznivý trend obrátí.

Jiří Havelka

Význam makléře Nálada na trhu zemědělského pojištění je vcelku optimistická, trh je stabilizovaný. Za zmínku stojí i ten fakt, že noví pojistitelé, kteří vstoupili na trh teprve nedávno (Kooperativa, ČSOB pojišťovna a Allianz), přinesli na trh zcela nové produkty i tolik potřebnou konkurenci. Stále existují zemědělské podniky i farmáři, kteří se domnívají, že nepotřebují využívat služby pojišťovacího poradcemakléře. Mohou mít i názor, že pojišťovací makléři jsou agenti, kteří jim vnucují pojistné produkty, nebo dealeři, kteří jen prodávají pojištění. Podnikatelé v zemědělství jsou plně vytíženi svými záležitostmi a nemají většinou ani čas na studium pojistných podmínek či získání komplexního přehledu o trhu a všech produktech pojišťoven. Efektivní a užitečnou cestou je, aby se zemědělec obrátil na některého pojišťovacího poradce-makléře a využil tak jeho služeb. Přirovnal bych práci pojišťovacího makléře k službám daňového poradce, či právní kanceláře. RENOMIA AGRO Sestavení pojistného programu pro zemědělce je jednou z nosných součástí naší služby. Jde o know-how, které rozděluje pojišťovací poradce-makléře na excelentní a průměrné. Při jeho tvorbě je nutné plně respektovat místní podmínky a ekonomic-

kou situaci. Program samozřejmě připravujeme za velmi úzké spolupráce s klientem. Například pojištění plodin je nutné do detailu doladit s agronomem a pojistit skutečně jen ta rizika, která reálně klienta ohrožují, a přitom využít i historické zkušenosti. Zemědělcům poskytujeme komplexní přehled o nabídce a cenách napříč celým trhem, což vede i k výrazným úsporám. Vedle odborně poskytnutých služeb pojišťovacího makléře je pro zemědělce výrazně pozitivní fakt, že odměnu makléři hradí pojišťovna. Pojišťovací makléř analyzuje všechna klientova rizika a vypracuje rizikovou zprávu. Navrhne a zdůvodní klientovi výběr pojišťovny, případně pojišťoven, které považuje za nejvhodnější pro zjištěná rizika. Se souhlasem klienta předá všechny podklady pojišťovně, která vypracuje návrh pojistné smlouvy. Jakmile ji klient podepíše, přechází na makléře péče o to, aby pojistná smlouva po celou dobu platnosti odrážela skutečný stav. V případě škodní události makléř zastupuje zájmy klienta a dbá na to, aby pojišťovna splnila své závazky vůči klientovi bez prodlení a v patřičném rozsahu. Servis pojišťovacího makléře, který své práci rozumí, se tedy vyplatí. Při výběru makléře je vhodné udělat si srovnání. Je třeba vycházet z požadavku, aby schopnosti, zkušenosti a kapacita makléřské společnosti byly úměrné rozsahu rizik a pojistnému zájmu klienta. RENOMIA AGRO disponuje týmem specialistů, kteří se zemědělcům věnují komplexně od sestavení pojistného programu přes správu pojištění až po likvidaci škod. Naše služby poskytujeme na profesionální úrovni, o čemž svědčí i fakt, že RENOMIA získala v roce 2011 titul Pojišťovací makléř roku. RENOMIA je ryze českou rodinnou firmou, která letos oslavila 20 let své existence a za tu dobu se stala největší poradenskou firmou na trhu. Celkové spravované pojistné včetně spolupracujících makléřských společností dosahuje téměř pěti miliard korun, z toho pojistné za pojištění plodin a zvířat je více než 230 milionů korun. Staráme se o pětinu zemědělců u nás. Ve vyspělém světě je prostřednictvím nezávislých makléřů-pojišťovacích poradců pojištěna drtivá většina podnikatelů a k tomuto stavu zcela nepochybně míří i Česká republika. Firemní motto a poslání, kterým se v RENOMIA řídíme a které, myslím, výstižně vystihuje filozofii celé naší firmy zní: Sloužíme lidem a firmám a přispíváme k lepšímu životu. Jiří Havelka ředitel RENOMIA AGRO

INZERCE

Nezbytnou součástí života zemědělce je pojištění

34

Technologie

29. srpna 2013

Agrofert Holding: Podpora výstavby bioplynových stanic by neměla skončit Bioplynové stanice, jejichž výstavba byla dosud štědře dotovaná, si v poslední době pořizuje stále víc českých zemědělců. Podle údajů z dubna je v ČR nyní více než 300 bioplynových stanic a další přibývají. Do roku 2020 by mohlo stát v plném souladu s tzv. národním akčním plánem pro obnovitelné zdroje energie (OZE) víc než pět set bioplynových stanic.

P

řed rokem vydalo ministerstvo zemědělství pokyn k ukončení investiční podpory výstavby zemědělských bioplynových stanic ze schváleného Programu rozvoje venkova, a to bez ohledu na to, že s jejich výstavbou počítá národní akční plán pro obnovitelné zdroje energie schválený až do roku 2020. Podle údajů z médií žadatelům, kteří během červnového 13. kola žádostí o dotace na

INZERCE

výstavbu či modernizaci bioplynové stanice zažádali o finanční podporu svého projektu, oznámili, že se zastavila administrace jejich projektů. Svůj krok ministerstvo odůvodnilo mj. strachem z neúměrného nárůstu výkupu dotované energie. A zároveň že chce uspořit peníze ze státního rozpočtu na podporu tzv. zelené energie. Nesouhlas Agrární komory ČR Podle Agrární komory ČR byl tento krok bezprecedentním poškozením zájmů českého zemědělství. Ukončení této podpory je v rozporu s dlouhodobým vládním plánem pro obnovitelné zdroje a ČR se v jeho důsledku vystavuje invektivám ze strany EU. Podle názoru zemědělců podlehlo ministerstvo tlaku jednak energetické lobby, záměrně zkresleným číslům také krátkozraké líbivé politice, která vrhá do jednoho pytle s obskurními projekty ve fotovoltaice lokální a efektivní projekty, často přímo integrované do živočišné výroby coby ekologizující prvek této zemědělské činnosti. Čeští zemědělci v tomto případě jedno-

Přínos bioplynových stanic Hlavním zemědělským přínosem bioplynek je podle Martina Kubů zpracování odpadu ze živočišné či rostlinné výroby. Druhým významným produktem je odpadní teplo, které je využíváno především v místě pro vytápění hospodářských budov (např. kravínů). V tomto případě vzniká dvojitý přínos pro zemědělce – odběr tepla a úspora nákladů za vytápění.

značně konstatují, že srovnávání bioplynových stanic s fotovoltaickými elektrárnami je nesmysl. Než je taková bioplynová stanice vybudována a uvedena do provozu, musí celá záležitost projít velmi přísným výběrem

podmínek pro její výstavbu a její další provoz. Ukažme si to na příkladu, jak k této problematice přistupují v našem největším zemědělském a potravinářském podniku – ve společnosti Agrofert Holding. Stanovení kritérií „Projekty výstavby bioplynových stanice jsme se začali zabývat v letech 2008 až 2009 se značným zpožděním proti celému trhu. Na počátku byla vlastní studie precizně popisující regionální dostupnost surovin v ČR a SR,“ řekl ředitel divize PHM, biopaliv a OZE společnosti Agrofert Holding Martin Kubů. Konstatoval, že si nejprve vytipovali až 50 míst v ČR, kde by se bioplynky daly vybudovat. Výběr zúžili na 20 lokalit (například s ohledem na charakter chovu drůbeže žádný projekt nespustili v blízkosti drůbeží farmy) a v dalším kole výběru se rozhodli pro pět z nich. Další dvě bioplynové stanice získala skupina v rámci akvizic. Martin Kubů k tomu poznamenal, že výstavba stanic končí v roce 2013 posledním společným projektem velkokapacitního kravína s nejmodernější technologií chovu skotu s plně integrovanou bioplynovou stanicí s výkonem 0,5 MWe. O dalších projektech již neuvažují právě s ohledem na nejisté podmínky a chybějící vhodné lokality, splňující výše definovaná kritéria. „Žádná z našich bioplynových stanic není postavena jen na zpracování rostlinné suroviny, ale zpracovává se v ní zásadně i odpad z živočišné výroby,“ uvedl Martin Kubů. Bioplynová stanice musí být integrální součástí živočišné farmy, aby neplnila úlohu pouze energetické investice, ale měla i významný ekologický dopad v rámci hospodaření farmy. „Stanovili jsme

si kritérium, že podstatný objem zpracovávaných surovin, 30 až 50 %, musí pocházet z odpadů z živočišné výroby,“ vysvětlil. Druhou podmínkou výstavby byl fakt, že v místě vybudování stanice je v bezprostředním okolí dostatek pozemků, které patří společnosti Agrofert Holding. „Počítali jsme s minimální rozlohou přes 1500 ha na 1 MW výkonu, dnes bychom asi tuto podmínku ještě zvyšovali,“ doplnil Martin Kubů. Bioplynová stanice musí být podle tohoto kritéria postavena tam, kde budou zpracovávat vstupní suroviny od vlastní zemědělské jednotky a nebudou je nuceni převážet nebo nakupovat. Zároveň dodal, že bioplynovou stanici vždy chápali jako doplněk

Martin Kubů

rostlinné a živočišné výroby, která jim napomáhá vyrovnávat výkyvy v rámci celoročního hospodaření jednotlivých rostlinných a živočišných farem. „Dalším kritériem, kterým jsme se řídili, byla volba technologií tak, aby bioplynová stanice svým charakterem splňovala co nejpřísnější podmínky provozu. Naše bioplynové stanice vykazují takové parametry, které jsou dnes nad průměrem ČR. Věříme, že patří k nejlepším,“ zdůraznil Martin Kubů.

Nesmysl srovnávat s fotovoltaikou V rozhovoru s Martinem Kubů jsme se dostali na výrobu elektrické energie v rámci provozu bioplynek. Podle něho pro výrobu elektřiny v bioplynových stanicích hovoří i to, že zde existuje stálý výkon, bez výkyvů, na rozdíl třeba od větrných nebo slunečních elektráren. U moderních bioplynových stanic, je-li energetická síť momentálně přetížena, lze přerušit výrobu elektřiny a tím i dodávku do energetické sítě. Dalším důležitým momentem je i to, že při jejich výstavbě jsou využívání čeští zaměstnanci a při jejich vlastním provozu dokážou uživit české zemědělce. Zatímco v případě fotovoltaických elektráren se panely vyrábějí v Číně a u nás je stavějí v řadě případů zahraniční firmy. Přínos bioplynových stanic velmi dobře chápou v zahraničí, například v Rakousku nebo Německu, kde ovšem převažují bioplynové stanice komunálního charakteru. Když o problému výstavby a provozu bioplynových stanic hovořím s řadou zemědělců, s nimiž se v rámci své novinářské práce setkávám, domnívají se, a vypadá to i logicky, že za stanovisky úředníků Energetického regulačního úřadu, ministerstva průmyslu a obchodu a již citovaného stanoviska ministerstva zemědělství, může ve skutečnosti hrát svoji roli nepodložená obava z jejich inflačního nárůstu (mimochodem, což je fakticky nemožné právě s ohledem na bilanci surovin a vhodných lokalit), nebo některé energetické lobby, která v bioplynových stanicích může vidět svoji konkurenci, ačkoliv z hlediska potřeb státu by výroba elektřiny v bioplynových stanicích měla být považována jako významný stabilizační prvek právě v rámci obnovitelných zdrojů. Na základě těchto diskuzí s našimi zemědělci docházím k názoru, že vláda, která spravuje náš stát po odchodu Nečasovy vlády, by měla k této otázce zaujmout racionální postoj ve smyslu zajištění dobrého fungování českého zemědělství a potažmo tak i české energetiky. Miroslav Svoboda

29. srpna 2013

Lesy ČR informují

35

Michal Gaube: Lesy ČR dosahují skvělých výsledků Řízením státního podniku Lesy ČR je od prosince loňského roku pověřen ekonomický ředitel Ing. Michal Gaube. V daném období řeší Lesy ČR celou řadu náročných úkolů, zároveň nadále dosahují vynikajících výsledků. Jak své působení v čele podniku pojímáte? Snažím se zajistit bezproblémový a plynulý chod Lesů ČR a současně řádné plnění úkolů, které podnik musí aktuálně řešit. Přiblížil byste ekonomické výsledky podniku? Rok 2012 jsme ukončili nejlepším hospodářským výsledkem v historii: 5,4 mld. Kč. Dobře se nám daří i letos, za první pololetí máme hospodářský výsledek 2,9 mld. Kč. Kvalitní výsledky Lesů ČR se odrážejí v celé řadě nezávislých hodnocení, např. v žebříčku Top 20 společností odvádějících státu nejvíce prostředků na dani z příjmu, který každoročně vyhlašuje ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství, v němž se Lesy ČR umístily na výborném osmém místě.

Jako jeden z mála státních podniků brzy odvedete státu nad rámec vašich řádných daňových povinností další finance. Ano, je to pravda. Díky dobrému hospodaření se nám podařilo naspořit několik miliard korun, které jsme však doposud nemohli státu jak odvést. Díky přijaté novele zákona o státním podniku to již nyní je možné a podnik je k převodu peněz do státního rozpočtu připraven. Jedním z nejzásadnějších témat letošního roku jsou církevní restituce... Je to tak. Snažíme se k dané agendě přistupovat s maximální odpovědností a pečlivostí. Při zpracování jednotlivých podaných výzev o vydání majetku, kterých jsme do začátku srpna obdrželi celkem 445, však musíme postupovat striktně v souladu se zákonem č. 428/2012 Sb. Jelikož Lesy ČR nakládají s majetkem státu, je nepochybné, že lze vydat pouze takový majetek, u něhož budou naplněny veškeré zákonem stanovené podmínky. Postupujeme ve shodě se Státním pozemkovým úřadem, se kterým proces církevních restitucí průběžně konzultujeme.

Jak se vám daří zajišťovat lesnické činnosti ve spravovaných lesích? Úspěšně jsme zvládli další dva tendry na zajištění lesnických činností, jeden s datem zahájení 1. ledna 2013 a druhý na zajištění smluvních partnerů na územních jednotkách, kde dříve pracovala společnost Less & Forest, s. r. o. Aktuálně probíhá tendr na těch územních jednotkách, kde začnou smluvní partneři pracovat od 1. ledna 2014. A co spolupráce se smluvními partnery? Smluvním vztahům jsme věnovali hodně energie. Zorganizovali jsme veřejné připomínkové řízení, v němž jsme obdrželi 77 námětů, které nám zaslaly profesní svazy. Některé z obdržených námětů jsme akceptovali a zapracovali do smluvní dokumentace. Mezi letošní úkoly patří také organizace výběrových řízení na pronájem vlastních honiteb... Ano. Letos končí doba platnosti desetiletých nájemních smluv na pronájmy vlastních honiteb, jejichž držitelem jsou Lesy ČR. Proto organizujme výběrová řízení na uzavření nových nájemních

a komunikacích další 100milionové škody. A v létě přišel další extrém – sucho.

Michal Gaube

smluv na dalších deset let. Ty se týkají více než 600 honiteb. Veškeré procesy probíhají striktně v souladu se stanovenými pravidly včetně doporučení NKÚ. V tuto chvíli se již blíží závěr výběrových řízení a většina nájemců již vykonává právo myslivosti dle nových smluv. Jaký vliv mají na práci lesníků letošní výkyvy počasí? Letošek je na extrémní počasí bohatý, což komplikuje hospodaření nejen zemědělcům, ale i lesníkům. Na jaře nás postihly povodně, které způsobily 200milionové škody na vodních tocích a vodohospodářském majetku a na lesních cestách

INZERCE

Historicky nejlepší umístění Lesů ČR v žebříčku Czech Top 100

Ilustrační foto Zub

Státní podnik Lesy ČR dosáhl velkého úspěchu v 19. ročníku žebříčku sta nejvýznamnějších firem České republiky za rok 2012, jehož tradičním organizátorem je sdružení Czech Top 100.

P

odle aktuálně zveřejněných výsledků dosáhl státní podnik Lesy ČR v nejnovějším žebříčku svého historicky nejlepšího umístění. V celkovém pořadí 100 nejvýznamnějších firem České republiky jsou Lesy ČR zařazeny na 46. místě. Státní podnik Lesy ČR však boduje i v dílčích kategoriích. V oborové kategorii Zemědělství, lesnictví, těžba dřeva a rybolov patří Lesy ČR mezi dvě nejlepší firmy. Lesy ČR byly současně vyhodnoceny také ja-

ko nejvýznamnější firma Královéhradeckého kraje. Úspěšné hospodaření Lesů ČR oceňuje také ministerstvo financí a generální finanční ředitelství. Lesy ČR se již druhý rok za sebou zařadily do žebříčku Top 20 společností, které státnímu rozpočtu odvedly nejvíce finančních prostředků na dani z příjmu právnických osob. Za rok 2012 se Lesy ČR umístily na 8. místě, což znamená ve srovnání s rokem 2011 zlepšení o sedm míst. „Lesy ČR úspěchy v těchto na podniku naprosto nezávislých hodnoceních reálně prokazují schopnost být stabilním, výrazně ziskovým a ekonomicky výkonným státním podnikem,“ podotýká ekonomický ředitel Lesů ČR Michal Gaube pověřený v současnosti řízením státního podniku Lesy ČR.

Žebříček nejvýznamnějších firem publikuje sdružení Czech Top 100 od roku 1994. Základem hodnocení jsou ekonomická data, tj. zejména tržby, hospodářský výsledek, přidaná hodnota, produktivita práce, počet zaměstnanců apod. Za dosaženými úspěchy Lesů ČR v 19. ročníku žebříčku stojí nejlepší hospodářské výsledky za celou dosavadní 20letou historii podniku. Auditovaný hospodářský výsledek Lesů ČR před zdaněním se v roce 2012 ve srovnání s předchozím obdobím zvýšil o 203 miliony korun a dosáhl výše 5,478 miliardy korun. V úspěšném hospodaření Lesy ČR pokračují i nadále. Za období leden až duben 2013 dosáhl hospodářský výsledek výše 2,56 miliardy korun. Zbyněk Boublík, tiskový mluvčí Lesů ČR

Lesy ČR v roce 2011 přijaly dokument Program 2020. Můžete ho krátce přiblížit? Ve zkratce řečeno shrnuje postoj Lesů ČR na téma podpory veřejně prospěšných funkcí lesů. Slouží k financování konkrétních investičních i neinvestičních projektů na obnovu a údržbu turistických cest, naučných stezek, odpočinkových míst, studánek, kulturních památek, opatření na ochranu biologické rozmanitosti a mnoha dalších činností. Financujeme ho výhradně z vlastních zdrojů. Letos jsme na něj vyčlenili vůbec nejvyšší částku, 100 milionů Kč. Mezi letošní významné akce patří výstavba naučné stezky Jahodná na LS Ostrava v hodnotě půl milionu korun, dále výstavba rozhledny Velký Javorník na LS Frenštát pod Radhoštěm v hodnotě 3,6 milionu korun. Za zmínku stojí také vybudování turistické stezky Rozvodí – Čertovo jezero na LS Železná Ruda nebo vybudování rozhledny a altánu na Markoušovickém hřebeni na LS Dvůr Králové v hodnotě 2,3 milionu korun.

Jaké jsou vztahy mezi vedením a zaměstnanci podniku? Považuji je za dobré a korektní. Letos v únoru se nám s odborovými organizacemi podařilo poprvé uzavřít novou víceletou kolektivní smlouvu do konce roku 2015. Je vyjádřením vzájemné důvěry. Zaměstnancům Lesů ČR nová kolektivní smlouva garantuje každoroční růst mezd o míru inflace dle indexu ČSÚ. V oblasti benefitů pak došlo k úpravě příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění a ke zvýšení odměny při odchodu zaměstnance do důchodu. Lesy ČR jsou dlouholetým členem Agrární komory ČR. Jak tuto spolupráci hodnotíte? Spolupráce Lesů ČR s AK ČR je dlouholetá, z mého pohledu korektní a vzájemně prospěšná. AK ČR jako povinné připomínkové místo spolupracuje s Lesy ČR při tvorbě nových legislativních předpisů na úseku lesního a vodního hospodářství, myslivosti a dalších souvisejících oblastí. Tento způsob spolupráce se nám osvědčil, protože je to pro nás jediný efektivní způsob vyjadřovat se k návrhům zákonů a vyhlášek. Zbyněk Boublík

36

Podnikání

Každý rok je jiný Ing. Zdeněk Kubiska, generální ředitel společnosti ZZN Pelhřimov, a. s., a předseda představenstva Českomoravského sdružení organizací ZZN

C

elonárodní zemědělská výstava Země živitelka je každý rok určitým mezníkem, kdy farmáři začínají hodnotit, jaká byla vlastně sklizeň. V letošním roce nebude možné dělat celkovou bilanci, neboť ve vyšších polohách sklizeň ještě probíhá. Přesto je možné již v této době udělat určité závěry. Průběh letošního jara byl netypický. Dlouhodobé vydatné deště vystřídaly dlouhé dny extrémně vysokých teplot. Neustále se mezi zemědělci diskutovalo, co to může udělat s novou úrodou. Názory se lišily. Jedni tvrdili, že tyto extrémy budou mít dopad na nízkou úrodu, jiní tvrdili, že průběh počasí, zejména dostatek vláhy, bude mít blahý vliv na dobrou úrodu. A jak to nakonec dopadlo? V ranějších oblastech, především na Moravě a v Polabí, a také ve východních státech (Rumunsko, Bulharsko, Slovensko, Ukrajina a země bývalého SSSR), mělo dostatek jarní vláhy opravdu dobrý vliv na vegetaci, což se projevilo velice dobrými hektarovými výnosy, a to jak u řepky, tak u obilovin. Jarní extrémní vedra již neměla tak velký vliv na vegetaci, neboť obiloviny i řepka byly blízko před dozráním. Jiný dopad extrémně rozdílného jarního počasí mělo vliv na vegetaci. Dá se říci od Středních Čech a Vysočiny na Západ. Jarní extrémně vydatné deště způsobily špatný přístup rostlin k živinám v půdě a následné extrémně vysoké teploty přišly v období, kdy obilí a řepka potřebovaly vláhu k přirozenému dozrávání, což nebylo a docházelo prakticky ne k dozrávání ale k dosychání. Důvodem tohoto byly pak nižší výnosy nižší objemová hmotnost v těchto oblastech. Jak jsme se blížili ke žním, objevovaly se samozřejmě předpovědi a prognózy. Ve světě, v Evropě i u nás byly ve vazbě na prognózy nákupních cen předpovědi velice optimistické. Ve světě že se sklidí o 7 % více než loni, v Evropě o několik milionů více než loni a u nás že to bude až 7,5 mil. tun, což by bylo téměř o milion víc něž loni. Začátek sklizně ve východních zemích i u nás tomu všemu nasvědčoval. Výnosy řepky téměř 4 t/ha a pšenic 8 t/ha nebyly výjimkou. Jak však sklizeň postupovala do západnějších oblastí, výnosy klesaly, a to zejména u obilovin. Přes všechny tyto rozdíly se však dá říci, že celková sklizeň jak u nás tak ve světě bude lepší než loňská, což se projevuje na zaplnění skladovacích kapacit u našich členů, podniků ZZN. Jako to má vliv na nákupní ceny? Jak jsem výše uvedl, velice pozitivní nálady dobré sklizně měli vliv na pokles cen před žněmi, což pokračovalo i v průběhu sklizně, zejména pak u řepky. Samozřejmě tomuto vývoji nákupních cen netleskají farmáři. Ti věří a očekávají oživení cen po žních. Dle mého názoru může k oživení dojít jedině v tom případě, že se oživí poptávka ze zahraničí, a to především z oblasti Německa, případně Rakouska. Pokud tomu tak nebude, domácí poptávka zřejmě cenu nezvýší, neboť při loňské celkové sklizni 6,6 mil. tun a vývozu téměř 1,9 mil. tun nikomu obilí nechybělo. Nehledě na to, že domácí spotřeba vlivem snižující se živočišné výroby neustále klesá. Jak to ve skutečnosti dopadne, se, myslím, dozvíme nejdříve někdy koncem září, kdy bude známa předběžná sklizeň u nás i v okolních státech. Teprve pak budou zpracovatelé a obchodníci bilancovat své potřeby a rozhodne se prakticky o tom, jaká bude nabídka a poptávka a jak to bude s cenami. ●

INZERCE

29. srpna 2013

I podnikání v zemědělství je perspektivním oborem Společnost ZZN Pelhřimov, a. s., dlouhodobě podniká v oblasti výroby krmných směsí a služeb pro zemědělce. Od roku 2000 je součástí společnosti Agrofert Holding.

P

o revoluci společnost získávala další majetkové zázemí. V současné době podniká především v regionu Jižních Čech a Vysočiny. Postupně se snaží potřebné skladovací a výrobní kapacity inovovat, opravovat a maximálně využívat. V současné době má k dispoziKombajnová sklizeň

provést postupně i nové a někde i rozsáhlé investice. „I podnikání v zemědělství je perspektivní. Pokud se dělá vše s rozumem a jsou zde lidé, kteří jsou pro tuto činnost zapálení, je možné dosahovat dlouhodobě dobrých výsledků, což se nám společně daří,“ říká závěrem Zdeněk Kubiska. Kvarto, spol. s r. o., prodejní a servisní středisko Dynín

ci 310 000 tun skladovacích kapacit na komodity, 100 000 tun skladovacích kapacit na průmyslová hnojiva, jak kapalná, tak tekutá, výrobní kapacity na výrobu osiv a krmných směsí. „Společnost v rámci našeho obchodního regionu nakupuje přes 80 000 tun řepky a přes 200 000 tun obilovin, vyrobí přes 150 000 tun krmných směsí a přes 10 000 tun osiv. Ve žních operujeme téměř se 120 kombajny a zajišťujeme sklizeň v Čechách, na Moravě a také ve Slovenské republice. V loňském roce jsme dosáhli tržeb témě 4,5 miliardy Kč,“ říká generální ředitel společnosti Zdeněk Kubiska.

„V současnosti je pro nás historicky nové vlastnictví a řízení podniků zemědělské prvovýroby. Vlastníme šest společností prvovýroby hospodařící na více než 10 500 ha a jednu společnost na prodej zemědělské mechanizace. Při majetkovém vstupu do těchto společností byl vždy z naší strany jasný záměr – provést jejich restrukturalizaci z hlediska personálu, jasné vymezení podnikatelských aktivit v rostlinné i živočišné výrobě, vymezení potřebného nutného zázemí a mechanizace a zejména pak narovnání majetkových vztahů k pozemkům a půdě. Bylo také nutné zavést jednotný účetní systém, který umožní přesné sledování skutečných nákladů a výnosů jednotlivých činností,“ říká dále Kubiska. Dceřiné společnosti hospodaří v různých přírodních podmínkách. Mimo chovu prasat provozují veškerou zemědělskou činnost od chovu dojnic holštýnského plemene, krav bez tržní produkce mléka až po klasickou rostlinnou výrobu. Zkušenostmi v těchto prvovýrobách si společnost jako obchodník ověřuje, jaké jsou skutečné náklady na výrobu. „Můžeme si zde také ověřovat nové výrobky v oblasti pesticidů, hnojiv a osiv i nové výroky v oblasti krmných směsí. Plně zde rozvíjíme také systém precizního hospodářství,“ dodává k tomu Kubiska. Samozřejmostí bylo i to, že tyto společnosti nebyly natolik vybaveny, že by nebylo nutné

DZV Nova, a. s., Bystřice u Benešova, ZZN Agro, s. r. o. Společnosti hospodařící na výměře 5400 ha investovali během několika let téměř 160 mil. Kč, z čehož rozhodují investice byla do 1MW bioplynové stanice, do-

AGS Agro, a. s., České Budějovice Společnost hospodaří v oblasti Novohradska a Kaplicka na výměře 2350 ha. Vlivem klimatických podmínek se zaměřuje na klasickou rostlinnou výrobu a ve vyšších polohách na chov mastného skotu v počtu 430 kusů. I zde bylo vybudováno potřebné zázemí a pořízen chovný materiál vysoce užitkový. Rynagro Rynárec, a. s. Společnost podnikající na Pelhřimovsku na výměře 1500 ha v klasické rostlinné výrobě a v oblasti živočišně výroby

Dojírna v DZV Nova, a. s., Bystřice u Benešova

jírny a porodny pro 700 krav ve středisku Petrovice. Nyní má již na jednom místě řešen i odchov jalovic a výkrm býků. Agro Jinín, a. s., Plemchov Strašice, a. s. Společnosti hospodařící v oblasti Strakonickaa a zabývající se jednak rostlinnou výrobou a jednak specializující se na chov plemen mastného skotu. Za tímto účelem bylo vybudováno potřebné zázemí v hodnotě několika milionů a byl dovezen plemenný materiál z Francie s tím, že se zaměří na plemena Limousine, Charolais a Masný ementál v současném počtu přes 300 kusů. Naším cílem je vybudovat i odchovnu plemenných býků včetně aukčního prodeje.

chovem mastného skotu a výkrmu. Ve společnosti bylo investováno několik milionů na vybavení zemědělské mechanizace, a to jak na přípravu půdy, tak následně na aplikaci pesticidů a hnojiv, sklizeň píce a sklizeň slámy. Kvarto, spol. s r. o., Bystřice u Benešova Společnost má dlouhodobé zkušenosti a dobré renomé v oblasti zemědělské mechanizace širokého sortimentu, zejména značek New Holland a Lemkem a dalších. Postupně byla vybudována prodejní a servisní střediska mimo sídlo společnosti v Dyníně u Českých Budějovic, v Pelhřimově a Záhoří u Písku. (zzn)

29. srpna 2013

Zemědělská technika

37

Žhavé novinky míří do Českých Budějovic Stroje New Holland mají tradičně své místo na volné ploše 211 a ani letošní rok není výjimkou. Za podpory importéra AGROTEC, a. s., se zde budou se svým sortimentem prezentovat společnosti Kvarto, spol. s r. o., a Arbo, s. r. o., autorizovaní prodejci ve středních, západních a jižních Čechách. Kromě strojů New Holland tak budou k vidění zástupci značek Amazone, Lemken, Kuhn, Pichon a Strautmann.

P

římo z francouzských polí, kde probíhalo focení do tiskovin, míří na Zemi živitelku dlouho očekáváná novinka – zástupce řady největších traktorů New Holland, osazený plynulou převodovkou AutoCommand, T8.420. Traktor zákazníkům přináší nejen vyšší výkon, konkrétně 367 hp jmenovitých, respektive 419 hp při navýšení, ale především vyšší komfort a úspory. Plynulá převodovka vychází z osvědčené koncepce AutoCommand, která umožňuje provozovat traktor se 100% mechanickou učinností ve čtyřech často používaných oblastech. Traktor tak šetří naftu hned dvakrát – díky rychlé a plynulé změně převodu může motor pracovat velmi blízko oblasti s maximálním krouticím momentem, kde je nejniž-

INZERCE

ší spotřeba, a 100% mechanická učinnost zamezuje ztrátám. I díky tomu dosahuje pojezdové rychlosti 40 Km/h při otáčkách motoru pouhých 1400 ot/min. Plynulá převodovka je ovládána pomocí multifunkční páky se silově úměrným režimem, což je opravdu velmi uživatelsky příjemné řešení. Jak rychle pákou pohnete, tak rychle se rozjede požadovaným směrem a automaticky se vrátí do výchozí polohy. Páku tak máte neustále ve stejné pozici a nemusíte se nikam natahovat. Převodovka AutoCommand dále zvyšuje rozvor traktoru, a to až o 10 cm. Při za-

chování obratnosti tak máte stabilnější traktor s lepšími tahovými vlastnostmi. Další novinkou je traktor New Holland T5.115 s převo-

dovkou částečně řazenou pod zatížením 16 x 16 ElectroCommand. Jde o moderní převodovku, která dosud zpříjemňovala práci farmářům jen ve vy-

šší kategorii traktorů řady T6. Převodovka umožňuje řadit čtyři rychlosti pod zatížením pomocí tlačítek a navíc má k dispozici robotizovaný přechod mezi dvěma horními a dolními skupinami. Co to znamená v praxi? V celém rozsahu převodových stupňů musíte pouze jednou přesunovat řadicí páku a sešlapávat spojku. Vše ostatní řešíte pouze pomocí tří tlačítek. V kombinaci s dalšími výhodami, jenž traktor zákazníkům přináší, jako je plnohodnotné sedadlo i pro spolujezdce, široký průhledový střešní panel, komfortní bezprůvanová klimatizace či půlkruhový ovládací panel CommandArch sdružující ovládací prvky traktoru, jde o opravdu zdatného pomocníka. Značka New Holland přiváží na agrosalon do Českých Budějovic to nejnovější a nejlepší, co má nyní k dispozici. Věříme tak, že si k nám opět najdete cestu na volnou plochu 211 a těšíme se na setkání s vámi. Ing. Aleš Petr AGROTEC, a. s.

O nás Společnost AGROTEC vznikla v roce 1990. Za dobu své existence se stala jedním z nejvýznamnějších dodavatelů zemědělské, stavební a dopravní techniky pro Českou a Slovenskou republiku. Celý záběr aktivit je kromě společnosti AGROTEC, a. s., zajišťován firmami Agri CS, a. s., AGROTEC Servis, s. r. o., Agri CS Slovakia, s. r. o., a BMC, s. r. o. Všechny subjekty jsou sdruženy ve skupině AGROTEC Group. Filozofií skupiny AGROTEC je poskytovat komplexní služby, aby se zákazník mohl plně soustředit na svoje podnikání a byl v něm úspěšný. Spolupráce s námi musí zákazníkům přinášet konkurenční výhodu. Proto neustále pracujeme na tom, abychom co nejlépe pomáhali s výběrem, financováním i spolehlivým provozem veškeré techniky, kterou nabízíme. Od svého vzniku společnost stabilně roste. Obrat celé skupiny obchodních společností již přesahuje pět miliard Kč. Mnoho let úspěšného podnikání v silně konkurenčním prostředí a certifikace systému řízení kvality ISO 9001 dokazují, že svoji práci děláme dobře.

38

29. srpna 2013

Datle,

tuniské zlato

Již brzy nastane období, kdy se na našem stole objevuje sladká pochoutka v podobě oválných červenohnědých bobulí obalených tenkou blanou, pod níž se nachází velmi sladká dužina. Řeč je o datlích pocházejících původně z oblasti Přední Asie, přesněji z oblasti Mezopotámie. Odtud se pěstování datlové palmy rozšířilo do všech suchých a teplých oblastí. Dnes se hojně pěstuje v Iráku, v Egyptě, v Maroku a v Tunisku, stejně jako v Indii, v Pákistánu, na Kanárských ostrovech nebo v Kalifornii.

Sběr datlí v korunách palem

D

atle člověk pěstuje už déle než 5000 let. Píše se o nich v bibli i v koránu, posilňovali se jimi svatí a moudří ve všech kulturách, ať už to byl Ježíš, Buddha nebo Mojžíš. Řadí se mezi tzv. sedm izraelských plodin, základů lidské výživy v biblickém čase – pšenici, ječmen, hroznové víno, fíky, granátové jablko a olivy. Arabové o palmě vykládají, že ji stvořil Alláh z hlíny, která mu zbyla, když k obrazu svému stvořil člověka. V písmu svatém se palma zmiňuje vždy jako symbol krásy a vítězství. Ježíž slavil svůj vjezd do Jeruzaléma

Velbloud – koráb pouště

za mávání palmovými listy, proto se také Květnové neděli někdy říká Palmová. A co tedy způsobuje, že jsou datle považovány za takovou pochoutku? Jednak cukr, kterého obsahují kolem 70 % a který zabraňuje hnilobnému procesu, proto jsou poživatelné a skladovatelné po daleko delší dobu než ostatní ovoce. Proto si je také brávali s sebou poutníci na cestě do Mekky. Pecky, jež vyhazovali, daly vzniknout datlovým hájům a oázám. A pak především jejich vlastnosti. Doporu-

čují se k podpoře mužné síly, pro těžce pracující, pro těhotné a kojící ženy, u nichž podporují tvorbu mléka. Podle posledních výzkumů i přes svou sladkost nezvyšují hladinu cukru v krvi a pomáhají chránit proti ucpávání tepen. Pomáhají přežít Datlovník je pro mnohé oblasti natolik významný, že by bez něj nemohly být ani obydleny. Pro miliony lidí představují datle hlavní potravu. Pojídají se čerstvé, sušené, vařené, smažené na másle či smíchané s rýží. Usušené datle se rozemílají na mouku, z níž se peče chléb. Čerstvé datle se také rozmačkávají na těstovitou hmotu nazývanou adša, jež se dá dlouho uchovat a pojídá se jako chléb, nebo se rozpouští ve

vodě jako nápoj. Z datlí se lisuje i jakýsi med, z něhož se připravuje datlové víno. Říká se, že arabská hospodyně umí po celý měsíc připravovat pokrmy z datlí, každý den na jiný způsob. Za nejlepšími datlemi do Tozueru Nejlepší datle jsou na severním okraji Sahary v jižním Alžírsku v okolí Biskry, Laguatu a Goley a v Tunisku v okolí Tozeuru. A právě do Tozueru jsme se vydali. Čekala nás cesta po široké asfalce vedoucí pouští a středem vyschlého solného jezera Chott El Jerid. Místním lákadlem jsou filmové rekvizity, jež zde zůstaly po natáčení Hvězdných válek. Tozeur je hlavním městem oáz tuniského jihozápadu. Všude kolem samé palmy. Prý jen v městě jich je na půl milionu.

Tzv. troglodytí obydlí

Plody se třídí podle přísných kritérií

Sběr datlí probíhá od září do února. Nejznámější z datlí jsou Deglet an-Nour (Prsty světla), obří, karamelově zlatě zbarvené datle vonící po medu určené především na export. Vyžadují však intenzivní péči – ročně spotřebují dvakrát více vody než jiné odrůdy. Datlovník dorůstá do výšky až 30 m a teoreticky se může dožít 300 let. Ovšem růst se nechávají maximálně 100 let, pak se kácejí a místo nich jsou vysazeny nové. Z jednoho stromu se ročně načeše kolem 100 kg plodů. O datle je ale nutné se dobře starat. Na každou palmu je zapotřebí čtyřikrát do roka vylézt. Plody se například obalují síťkami chránícími je před větrem a ptactvem. Teprve při čtvrtém vylezení se datle sbírají. Sběrem datlí však jejich využitelnost nekončí. Kromě toho, že se jejich stínu pěstuje ovoce, zelenina, tabák a obilí, vyrábějí se z palmového listí rohože, klobouky, tašky a využívá se i jako střešní krytina. Méně kvalitní datle slouží za potravu pro dobytek. Olej lisovaný z pecek se využívá v potravinářství a kosmetice. Mladé listy se jedí jako zelenina, ze samčích květů se pálí pálenka. Sběr datlí vyžaduje mrštnost Jak taková sklizeň datlí probíhá? Hlavní česač vyleze za pomoci krátkého provazu až do

koruny, kde mačetou odsekává hrozny vážící asi 18 kg a podává je prvnímu ze čtyř pomocníků rozmístěných pod ním po kmeni. Ti si je předávají z ruky do ruky, až jsou datle dopraveny až na zem. Tam se jich ujmou starší česači, kteří probírají stonek za stonkem a nekompromisně odstraňují plody, které nesplňují přísná kritéria. Hrozny pak rozloží na rohože a nechávají je asi týden na slunci dozrát. Troglodytí obydlí Jednu z nejneobvyklejších památek v této oblasti představují berberská podzemní skalní obydlí zvaná troglodytí v okolí Matmaty. Poskytovaly nejen ochranu před sluncem, ale i před nepřátelskými kmeny. Zvenčí jsou velmi nenápadné. Uvnitř se nachází otevřené nádvoří, kolem něhož jsou vytesané jednotlivé místnosti, a to i do výšky několika pater. Výjimkou nejsou ani rozsáhlá sídla s několika nádvořími, které jsou vzájemně pospojované chodbami a tunely. Většina jich není obývána, i když takové se najdou, z některých jsou dokonce zbudovány hotely pro turisty. Určitě nejznámější je Hotel Sidi Driss, kde se natáčely scény z domova Lukea Skywalkera, jedné z hlavních postav eposu Hvězdných válek. Text a foto: Bohumil Brejžek

29. srpna 2013

Dějiny amerických farem

39

Ona slavná desetiletí, která se zapsala do amerických dějin jako Divoký Západ, jsou plná převratných dobrodružství, ale také těžké a úmorné práce rančerů a farmářů. Zaznamenána jsou v zažloutlých kronikách a předávají se z generace na generaci v nestárnoucích legendách.

Příběh IX.: Indiánské bajky o koních v prérii Představit si Divoký Západ bez koní je stejná fantazie jako mořeplavbu bez lodí. V dobách Divokého Západu byl kůň pomocníkem a přítelem, který umožňoval podnikat objevitelské cesty, hnát stáda dobytka, lovit bizony i bojovat a žít.

de nejlepší, když chlapce opustí. A to byla taky poslední cesta koně zvaného Vítr. Uvědomil si totiž, že by už nikdy do jeho sedla nesedl jezdec, a že by přišel o své potěšení. Poděkoval Velkému duchovi za vše, co pro něj udělal, a lidé pak dostali dobré přátele v koních stejně jako oři v Indiánech. Potud praví jedna ze známých indiánských legend. Až do dnešní doby jich koluje po americkém západě bezpočet. Z pověstí ale plyne po-

Pověst o koni zvaném Vítr Tato pověst se tradovala v mnoha indiánských rodech. Kůň prý žil už v čase, kdy se den a noc ještě dohadovaly, kdo má mít přednost. Byl jiný než jiná zvířata žijící v prérii a neměl žádné nepřátele. Kůň, kterému říkali Vítr, byl nejrychlejší a nejpřátelštější k lidem. Neznal strach, kolem něho se neudálo nikdy nic špatného, a když byl někdo z kmene zraněný, mohl počítat s tím, že ho Vítr odveze tam, kde čekala pomoc. Jednoho dne, kdy se Vítr cítil tak dobře proto, že je svobodný a volný, zaslechl volání. Roz-

Foto Zu

ůň, který byl do až přícho du Španělů na americkém kontinentu prakticky neznámý, se tak výrazně lišil od jiných zvířat, že mu Indiáni začali přisuzovat božské vlastnosti. Indiánské kmeny totiž jako své pomocníky používali psy. Ti byli ovšem pro dopravu nákladů mnohem slabší než koně. V očích domorodců se tedy stal kůň velkým, zázračným psem. Začali ho proto nazývat božský pes, božský jelen nebo i jelení pes. Zajímavě se s tím vyrovnaly indiánské legendy, v nichž byli bohové představováni jako všemocní. Protože si Indiáni nedovedli vysvětlit, odkud koně přišli a kde je Španělé vzali, vznikly legendy o jejich božském původu. Ve kmeni Wanapam se například tradovalo, že Indiáni měli koně dlouho předtím, než přišli bílí lidé. Koně prý byli darem od Velkého ducha, a proto měli nadpřirozené schopnosti. Teprve poté, až se smísili s plemeny koní bílých, je prý ztratili. Půvabná je indiánská legenda jiného kmene o tom, že jejich fantastický kůň neměl vůbec žádné nepřátele. Realita ale byla jiná. Kromě vlků a kojotů to byli zloději i krutí majitelé, kteří se o koně starali jenom potud, pokud jim vynášeli peníze. Ale poslyšme tuto legendu.

b

K

běhl se k okraji lesa a našel tam indiánské dítě. Chytilo se do pasti, která byla nalíčena na medvěda. Mělo rozříznutou nohu a nemohlo se hnout. Vítr se k němu sklonil a chlapce jemně vysadil na hřbet. Hoch, který neměl ani jméno, nemohl uvěřit, že potkal tak krásného koníčka, který se stal jeho kamarádem. Celý svůj krátký dětský život byl sám, nikdo ho nechtěl a do doby, než se zranil, s nikým nekamarádil. Když se posadil na Vítr, pocítil štěstí, jaké ještě nikdy nepoznal. Postupně se chlapec a kůň sblížili tak, že našli i společnou řeč. Pak si ale kůň uvědomil, že se stává stále více člověkemjezdcem. A to nechtěl. Rozhodl se, že do lovišť nepojede a že bu-

Apačský tanec

naučení, že my, lidé, jak říkala pověst, existujeme jen potud, pokud si uvědomíme, co jsme zdědili. Musíme na to stále myslet a vzpomínat na ty, kteří zde byli před námi. Moudrost indiánských šamanů. Z Nového Mexika se začali koně rozšiřovat do všech koutů Severní Ameriky. Indiáni, kteří byli při kočování a lovu odkázáni na své nohy, se vyšvihli do sedla. To jim dalo větší možnosti a nesrovnatelně vyšší pohyblivost. Zajímavý je ještě jeden fakt: na počátku, když se v pueblech objevili první španělští dragouni, si Indiáni mysleli, že kůň a jezdec jsou vlastně jeden tvor. Jakási podivná bytost, napůl člověk a napůl zvíře, něco jako kentaur v řecké mytologii. Když španělští jezdci sesedali z koní, byly to pro Indiány opravdové okamžiky děsu. Posvátnou hrůzu odráží i pohádka tradovaná z generace na generaci v kmeni Blackfeet. V indiánské vesnici prý kdysi žil chlapec, kterého všichni považovali za hlupáka. Byl jen terčem posměchu a nadávek. Vydal se na dlouhou cestu, na jejímž konci, jak věřil, měl být poklad. Po dlouhém putování plném strádání došel k hlubokému jezeru. Chtěl se osvěžit, a proto se ponořil do chladné vody. Na dně uviděl překrásnou krajinu, na zelených loukách se pásla stáda di-

vokých koní. Bylo to nebe, jemuž vládl Velký duch. Ten se ale rozlítil, když do jeho království pronikl vetřelec. Pak se ale nechal obměkčit a nakonec řekl, že chlapci splní jeho přání. Hoch si přál koně a také ho dostal. Skočil na něj a vyjel z jezera. Za pár dní dorazil do indiánské vesnice. Vesničané ho nepoznali, mysleli si, že je v podobě něčeho, co připomínalo napůl člověka a napůl zvíře, přišlo potrápit nějaké strašidlo. Chtěli netvora zabít, ale chlapec na koni jim prozradil, že

přivezl velké bohatství. Už nebudou muset běhat pěšky, budou moci lépe lovit bizony a jejich stany budou větší a pohodlnější, protože nový tvor utáhne více než psi. Indiánské legendy o koních se měnily s dobou. Nejprve byly rozšiřovány lidovými vypravěči, pak se staly vděčným námětem pro krásnou literaturu a nakonec pro film a televizi. (Pokračování příště) Dr. Dušan Rovenský 3x foto archiv autora 1x foto Zub

Ceremoniál na počest apačských dívek

Indián na koni

40

Zajímavosti

29. srpna 2013

Nasavrky hlavním městem Keltů z celé Evropy Přesně takové přízvisko si vysloužila malebná obec v Pardubickém kraji. Už sedmým rokem se zde začátkem srpna sjeli v hojném počtu příznivci keltské kultury, aby společně oslavili svátek úrody. Letos se v Nasavrkách utábořili i „potomci“ Keltů z Polska, Německa, Slovenska, Rakouska, Itálie, Švýcarska a Francie. Společně pak krotili kovy a uctívali svá božstva.

P

o oba dva dny oslav panovalo vedro přes 30 °C. Zatímco ze spoře oděných návštěvníků doslova tekl pot, nadšení „keltomani“ vyrazili na oslavy v dobových kostýmech – obaleni do vlněných dek, někteří vyzdobeni naleštěnými přilbicemi nebo čapkami z filcu. Co více, protože se veselice odehrávala v duchu pradávných kovářských a liteckých dovedností, ještě všude hořely ohně. Místy tak některá zákoutí evokovala peklo. V paprsky prozářeném dýmu

se nad kovadlinou míhala od potu lesklá těla kovářů kouzlících ve výhni kladivy a kleštěmi. „Snažíme se, aby každým rokem dostal festival keltské kultury nějakou zajímavou jednotící myšlenku. V loňském roce jsme se zaměřili na tradice spojené s oslavou úrody – se zrnem, v letošním pak na kovy. Ty umožnily lidstvu projít úchvatnou proměnou celé společnosti. Vyrábělo se z nich nářadí, nástroje, zbraně a dokonce i šperky. Keltové zpracování kovů posunuli na mistrovskou úroveň,“ upřesňuje k letošnímu hlavnímu tématu festivalu sám náčelník Lukáš Blažek, současně předseda sdružení Boii, které akci organizuje. Svou roli bere vážně. „Ačkoli by se mohlo mnohým zdát, že úloha náčelníka kmene je pouze naoko a hraná, je tomu právě naopak. Vedu aktivně jednání s našimi partnery v keltském světě jak s domácími, tak ze zahraničí. Mám nezastupitelnou úlohu při obřadech. A pokaždé se najde nějaká úloha, která náčelníkovi náleží, a která mě překvapí. V ČR je několik náčelníků, zpravidla stojí v čele každého kmene, tak jako já v čele kmene Boii,“ objasňuje Lukáš

Blažek. Po poledni pak přijíždí na koni k pódiu před zámkem, kyne zahraničním kolegům a po boku druida žehná s rohem hojnosti v rukou příští úrodě. V zámecké zahradě byly dále k vidění ukázky tavby železné rudy, lití bronzu či výroba měděných šperků. To vše si mohli příchozí také sami vyzkoušet. Tematický program připravili organizátoři z občanského sdružení Boii i pro děti. Ty si mohly zažonglovat nebo si zahrát ve vzácném sadu jedlích kaštanů stylovou hru O kováři Brianovi. Na větší čekalo rýžování zlata.

Druidi, oheň a regionální potraviny Podle tradice je Lughnasad jedním z osmi hlavních keltských svátků. Svátek inicioval podle legendy bůh Lugh na památku smrti své pěstounky Taillte, bohyně plodnosti, která zemřela vyčerpáním při zúrodňování irské země.

Lu g h n a s a d tedy velebí úrodě a svými rituály má podpořit plodnost země pro další zemědělský cyklus. A jelikož úrodná půda je pro lidstvo životně nezbytná, šlo vždy o vysoce důležitou společenskou událost. Oslavy začínaly zkraje srpna a trvaly celý týden. Součástí nebyly jen děkovné obřady, ale také velký trh, na který se sjeli lidé z širokého okolí. Věřili, že kdo slaví Lughnasad, zajistí si tím dostatek obilí, mléka, dobrou úrodu ovoce a domácí pohodlí.

7x foto Zub

Byla to příležitost k setkání starých známých i k vytvoření nových přátelství. Přesně tak tomu bylo i letos v Nasavrkách. Na prostranství před místním zámkem i v jeho zahradě se hemžili tisíce návštěvníků. Na tržišti se prodávaly speciality z Pardubického kraje, jako jsou medovina, pivo, sýry či domácí pečivo z Hlinecka. „Na slavnost jsme se přijeli podívat už třetím rokem. Jezdíme do Nasavrk společně se známými, což jsou další tři rodiny,“ říká Klára Dádušová za početnou skupinu u stánku s medovinou. Záhy ji

potkáváme v zámecké zahradě, kde se s dětmi učí vyrábět šperk z měděného drátku. Tátové se prý „ztratili“ u občerstvení. Oba keltské večery patřily koncertům známých hudebních skupin. Vystoupily například skupiny Asonance, Nezmaři či Navostro. Dědictví aneb Jména keltského původu v Česku Na závěr jedna zajímavost. Napadlo by vás, že v Česku najdete poměrně dobře doložená jména keltského původu? Příkladem je podle shrnutí Ľubomíra Nováka z Ústavu srovnávací jazykovědy řeka Jizera, která má své příbuzné i v dalších oblastech „keltské“ Evropy – ve Francii je řeka jménem Isére, v Německu Iser či Isar, v Nizozemsku Ijzer... Všechna tato jména by měla označovat bystřinu, prudce tekoucí řeku, z keltského ís – bystře téci. Další Kelty pojmenované řeky jsou Ohře (původně agara – hbitá), Labe (z albijos – světlý, později svět), Otava (atawa). Keltského původu mohou být i některá jiná místní jména. Např. Třebíč, Třebová (nebo slovenský Trebišov) mohou mít svůj původ ve slově trebá – město, osada. Týn, Týnec či Týniště jsou prostřednictvím germánštiny odvozeny od keltského dúnon – pevnost. Chrudim je snad odvozena od keltského krú – krev či Haná z keltského ganna – kamenitá (země). Keltského původu jsou zřejmě i Doksy. S Kelty můžeme spojit i historické pojmenování naší země – latinské Boiohaemum je mladší pojmenování země po keltském kmeni Bójů; toto jméno je až germánského původu, kdy došlo ke spojení keltského etnonymu Bójí – Bójové a germánského slova hajmaz – domovina. (zub)

● VYDAVATEL: Agrární komora ČR Blanická 3, 772 00 Olomouc, Úřad AK ČR: Štěpánská 63, 110 00 Praha 1, IČ: 47674768, DIČ: CZ 47674768, tel: 224 215 946, fax: 224 215 944, e-mail: [email protected] ● ZÁSTUPCI AK ČR: Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR, Ing. Martin Fantyš, tajemník AK ČR, Hana Volešáková, sekretariát ● REDAKCE: Ing. Eugenie Línková, šéfredaktorka, tel.: 224 215 946, fax: 224 215 944, e-mail: [email protected] ● GRAFICKÝ DESIGN: Michal Schneidewind, www.vasgrafik.cz ● FOTOGRAFIE: Archiv redakce, pokud není uvedeno jinak ● UZÁVĚRKA ČÍSLA: 9. srpna 2013 ● TISK: Ústecké tiskárny, s. r. o., www.ustecketiskarny.cz ● Povoleno MKČR E 6204 ● NEPRODEJNÉ

29. srpna 2013

I

Rozvoj venkova Tematická příloha Zpravodaje Agrobase, informačních novin Agrární komory České republiky

MMR: Chceme prodloužit možnost čerpání z fondů EU Ministr pro místní rozvoj František Lukl se setkal s místopředsedou Evropského parlamentu Oldřichem Vlasákem. Projednávali postup České republiky při snahách o zavedení pravidla n+3 nejen po celé období 2014–2020, ale již nyní. Letos totiž platí pravidlo n+2, což znamená, že je nutné peníze z fondů EU současného období (2007–2013) dočerpat do roku 2015. Česká republika je velmi aktivní ve snaze prodloužit možnost využít evropské peníze.

„V tuaci by pravidlo n+3 současné ekonomické si-

umožnilo větší flexibilitu využití prostředků, a to především v návaznosti na letošní povodně“, říká ministr pro místní rozvoj František Lukl. Europoslanec

František Vlasák je zpravodajem legislativní procedury, která se snaží o modifikaci nařízení Rady č. 1083/2006 (pravidlo n+2/ n+3). Oba se na nutnosti změny shodli a prodiskutovali možnosti vzájemné podpory, při hledání veškerých možností vedoucích k prodloužení možnosti čerpání evropských prostředků. V tomto řešení vidí možnost České republiky posílit veřejné rozpočty a investovat do infrastruktury a obnovy regionu.

Dotace pro postižené bouří Ministr pro místní rozvoj František Lukl (vpravo) a místopředseda EP Oldřich Vlasák

M

inisterstvo kultury funguje jako zprostředkující subjekt pro čerpání peněz z tohoto programu v „kulturní“ oblasti. K podobnému kroku bylo MMR ČR nuceno přistoupit již v minulosti na ministerstvu vnitra. Vláda ČR uložila ministru kultury dokončit rozpracované činnosti v administraci a zpracovat hloubkovou analýzu jednotlivých projektů. Dále pak připravit rozpočtové opatření k převo-

převedení delegovaných činností zprostředkujícího subjektu (MK) na ministerstvo pro místní rozvoj. Ministerstvu kultury se dlouhodobě nedaří účinně řešit krizovou situaci. Věřím, že tento krok povede k nápravě,“ říká k tomu ministr pro místní rozvoj František Lukl. Důvody pro toto zásadní opatření jsou: ● stanovení nereálných predikcí čerpání, které se dlouhodobě neplní (v roce 2012 jen na 46 %), přestože mělo MK naplňovat čerpání alokace intervence již v roce 2012, nedochází k tomu ani v roce 2013, ● očekávaná ztráFoto Zub ta alokace v oblasti intervence 5.1 ponížená

du prostředků na financování projektů a k převodu systemizovaných míst včetně mzdových prostředků na MMR, kde sídlí řídicí orgán IOP. Zároveň má připravit podrobný předávací protokol, včetně kompletní dokumentace k projektům a k dosavadní administraci ze strany ministerstva kultury. „Vzhledem k velmi neuspokojivému stavu čerpání prostředků z EU při využívání potenciálu kulturního dědictví v kompetenci ministerstva kultury jsme byli nuceni navrhnout

Zpráva předložená v červnu vládě hodnotí vývoj trhu veřejných zakázek v roce 2012. Identifikuje klíčové změny soutěžního prostředí v souvislosti s novelou zákona o veřejných zakázkách. Z hlediska počtu zadaných veřejných zakázek nedošlo v roce 2012 k zásadním změnám. Lze tedy konstatovat, že zadavatelé se s novou právní úpravou poměrně rychle seznámili a byli schopni ji aplikovat. Dopad novely zákona o veřejných zakázkách, resp. snížení limitů, od kterých je nutné oznámit zadání veřejné zakázky, se však projevil pozvolnou rostoucí tendencí u počtu oznámení o zadání (10 662 zadaných zakázek v roce 2012 oproti 8627 v roce 2011), která vyplývá ze statistik. V roce 2012 byl zaznamenán nárůst zadaných nadlimitních veřejných zakázek jak z hlediska počtu zakázek, tak objemu alokovaných finančních prostředků. Z hlediska předmětu dominují veřejné zakázky na stavební práce (42 %), a to jak z pohledu počtu zakázek, tak objemu proinvestovaných finančních prostředků. Podíl stavebních prací na celkovém trhu veřejných zakázek (jab) byl ve sledovaném období na úrovni.

MMR plánuje, že obcím a krajům poskytne na obnovu majetku zničeného povodněmi pomoc ve výši 950 milionů korun. Většina těchto peněz, zhruba 866 milionů, míří do obecních kas. „Peníze chceme dát dohromady i relokací z méně úspěšných programů,“ řekl ministr pro místní rozvoj František Lukl. Lepší pozici pro krytí škod chce ministr prosadit i pro kraje. Ty jsou zatím kryty jen z 50 % oproti 85% krytí pro obce. „S Asociací krajů jsme se dohodli, že by toto pravidlo mělo být narovnáno,“ řekl Lukl. Pro MMR by to znamenalo navýšení zhruba o 35 milionů korun na částku 84 milionů. Aktuální pomoc, kterou je možné čerpat, se týká náhradního ubytování, odstraňování staveb a příspěvku ve výši 30 000 korun na opravu bytu. V rámci strategie obnovy území je připravována pro obce podpora výstavby obecních nájemních bytů, která může dosáhnout až milionu korun za zničený byt. Pro fyzické osoby je to příspěvek 150 000 na domácnost, která o byt přišla. (li)

Kulturní projekty využívající prostředky z fondů EU řídí MMR Vláda ČR na jednání 31. července schválila návrh MMR ČR o převedení delegovaných činností z ministerstva kultury právě na ministerstvo pro místní rozvoj. Jde o činnosti spojené s čerpáním peněz z Integrovaného operačního programu.

Stav veřejných zakázek

Pomoc obcím postiženým povodněmi

Co je pravidlo n+3 Pravidlo n+3 znamená, že každý závazek členské země přijatý vůči Evropské komisi musí být splněn do tří let od přijetí tohoto závazku (do konce třetího roku

po roce přijetí závazku). Příklad: projekt schválený v roce 2008 musí být ukončen (proplacen) do tří let od vzniku závazku, tedy nejpozději do příslušného data roku 2011. Více na www.mmr.cz

KRÁTCE Z MMR

o míru neplnění predikcí činí v roce 2013 až ve výši jedné milliardy korun, ● prodloužení lhůt u mnoha administrativních procesů (například u vydání rozhodnutí, kontrol zadávacích řízení, schvalování víceprací, schvalování oznámení o změně či schvalování faktur) ● časté perzonální změny, s čímž souvisí proměnlivost názorů a stanovisek ● nerespektování stanovisek řídicího orgánu IOP ● nedostatečná spolupráce s příjemci v oblasti veřejných zakázek, v důsledku čehož zadávací řízení vykazují vysokou chybovost a výrazně brzdí realizaci projektů Ministerstvu kultury se nedaří účinně pracovat s rizikovými projekty a přijatá opatření se jeví jako neúčinná. (jab)

Obce, na jejichž území vznikly škody v průběhu rozsáhlých bouří ve dnech 5. a 6. srpna, mohou žádat o příspěvek 30 000 korun na opravu bytu určeného k trvalému bydlení. Od 7.srpna platí aktualizace výzvy MMR k podávání žádostí o dotace v rámci programu Podpora bydlení při živelní pohromě – s nevyhlášeným stavem nebezpečí nebo nouzovým stavem. „Nedávné bouře způsobily opravdu značné škody. Ministerstvo se tímto krokem snaží o rychlou pomoc těm občanům, kteří akutně potřebují opravit svá obydlí“, vysvětluje ministr pro místní rozvoj František Lukl. Cílem podpory bylo původně poskytnutí příspěvku na opravu bytu ve výši 30 000 korun na jednu domácnost pouze v souvislosti s letošními povodněmi. Nově je tento příspěvek určen také občanům poškozeným v červnu 2013 tornádem (na Krnovsku) a výše zmíněnými bouřemi. Proces podání žádostí a administrace dotace zůstávají nezměněny – žádost na MMR podává obec s uvedením seznamu postižených domácností a jejich podpisy, a občané na základě předložených faktur, účtů apod. dostávají příspěvek do výše 30 000 korun od obce. (jab)

Peníze na podporu rozvoje venkova přesahují bilion korun Od počátku programového období k 3. červenci 2013 bylo v rámci politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU realizované na území ČR podáno 97 623 žádostí o podporu v celkové hodnotě 1,393 bilionu korun. To představuje 174,5 % celkové alokace NSRR na programové období 2007–2013. Řídicí orgány a zprostředkující subjekty OP doposud vydaly 43 152 rozhodnutí a smluv o poskytnutí dotace v celkové výši 683,2 mld. Kč, což činí 85,5 % celkové alokace NSRR. Proplacené prostředky na účty příjemců dosahují 440,5 mld. Kč, tedy 55,2 % celkové alokace NSRR. Certifikované výdaje předložené EK činí 260,3 mld. Kč, což je 32,6 % celkové alokace NSRR na programové období 2007–2013. (jab)

II

Rozvoj venkova

29. srpna 2013

František Lukl: Snažíme se maximálně zjednodušit systém poskytování podpor V rozhovoru s ministrem pro místní rozvoj Františkem Luklem jsme se zaměřili především na čerpání podpůrných prostředků pro Program rozvoje venkova. Program rozvoje venkova zaměstnává tři ministerstva – MMR, MZe a částečně i ministerstvo životního prostředí. Kde vidíte nutnost změny při čerpání prostředků? Ministerstvo pro místní rozvoj si je plně vědomo odpovědnosti za zdárné dokončení stávajícího programového období, kde Program rozvoje venkova stojí stranou programů podporujících politiku soudržnosti. Vnímám, že stávající rozdělení činností mezi Program rozvoje venkova a ostatní programy podle velikosti obcí nevyhovuje některým žadatelům. To je fakt, z něhož si je třeba vzít ponaučení do budoucna a dělicí linii pro nové programy stanovit citlivěji. Do budoucna se mění systém nastavení jednotlivých fondů. V podstatě se vrací o sedm let nazpět, kdy působily všechny fondy pod společným rámcem. Ministerstvo pro místní rozvoj je zodpovědné za přípravu tzv. dohody o partnerství, která představuje strategický rámec pro fungování všech evropských fondů v ČR. Nutnost správně nastavit podpory vyplývá již z faktu, že ČR ve srovnání se současným obdobím ztrácí zhruba čtvrtinu prostředků z evropských fondů, v případě Programu rozvoje venkova půjde dokonce o ztrátu třetiny prostředků. Podpory poskytované z uvedených tří ministerstev budou představovat naprostou většinu podpory pro rozvoj českého venkova. Ministerstvo pro místní rozvoj je vedeno snahou co nejvíce zjednodušit systém poskytování podpor, maximálně ho elektronizovat, sjednotit procesy tak, aby žadatel nepoznal rozdíl mezi jednotlivými programy, u nichž o prostředky žádá. Nezbytnou podmínkou nastavení přehledného systému je dohoda o tom, jaké aktivity budou podporovány z jednotlivých programů, což je předmětem jednání, která nyní finišují.

oběma ministrům do konce srpna. Současně byl s ministerstvem kultury projednán princip postupného převodu aktivit. V průběhu srpna si MMR zve všechny příjemce z oblasti kultury v IOP na MMR, kde je bude informovat o časovém postupu převedení jednotlivých projektů a s tím spojenou komunikaci s jednotlivými příjemci. Jde o 21 projektů řádově v hodnotě pět miliard korun. Tyto projekty bude přejímat Centrum pro regionální rozvoj, příspěvková organizace MMR, a řídicí orgán IOP (MMR) bude realizovat aktivity spojené s funkcí poskytovatele dotací a také metodické a kontrolní činnosti. Předpokládáme zjednodušení administrace a její urychlení. V tomto směru chceme některé požadavky uplatňované ministerstvem kultury odbourat jako nadbytečné. Konkrétně půjde například jednat o zrychlení posuzovaní zadávacích dokumentací a výběrových řízení, upřesnění posuzovaní problematiky veřejné podpory a příjmů z projektů, přísnější dohled nad plněním harmonogramu realizace jednotlivých projektů (a kde to bude nezbytné, zavedení krizového řízení nebo zrychlení posuzování změn v projektech.

“

Činnosti spojené s čerpáním peněz z Integrovaného operačního programu má nyní pod kontrolou MMR. Vláda potvrdila převedení aktivit s tím spojených z ministerstva kultury. Hlavním důvodem bylo špatné čerpání finančních prostředků z EU. Jaké změny chystáte? Nyní se připravuje smluvní dořešení převedení aktivit, které by mělo být připraveno k podpisu

EUR (což je v přepočtu cca 345,6 mld. Kč). Letos musí být vyčerpáno podle pravidel Evropské komise 16,9 mld. EUR (437,2 mld. Kč). Možné nenaplnění limitu v programech je letos přibližně 25 mld. Kč. Evropská rada v únoru tohoto roku schválila pro Slovensko a Rumunsko rozvolnění pravidla n+3/n+2. Česká republika je velmi aktivní v prosazení rovného přístupu vůči všem členským zemím EU a rozšíření tohoto rozvolnění i na ostatní členské státy. Vyjednali jsme také podporu V4. Pokud by se podařilo vyjednat toto rozšíření, Česká republika by pravděpodobně nemusela vracet do evropského rozpočtu žádné prostředky. Řídicí orgány, které nyní mají problémy s naplněním limitu v roce 2013, by limit splnily. Minulé vládě vyčítali bruselští úředníci netransparentnost čerpání evropských prostředků. Dá se to změnit? Systém čerpání finančních prostředků z EU v ČR je nastaven v souladu s evropskou i národní legislativou a ostatními pravidly respektujícími principy efektivního využívání poskytovaných prostředků. V některých programech však i přesto objevily audi-

Ilustrační foto Zub

systému řízení a kontroly v rámci strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v ČR a postupně plněna ze strany zainteresovaných subjektů. Splněním opatření stanovených v tomto akčním plánu činnost MMR v této oblasti neskončila, naopak byla připravena navazující aktivita s názvem Roadmap k plynulejší implementaci programového období 2007–2013, jejímž cílem je zajistit další zefektivnění řídicích a kontrolních systémů a hladší

Nutnost správně nastavit podpory vyplývá z faktu, že Česká republika ve srovnání se současným obdobím ztrácí zhruba čtvrtinu prostředků z evropských fondů, v případě Programu rozvoje venkova půjde dokonce o ztrátu třetiny prostředků.

František Lukl, ministr pro místní rozvoj

Nedávno jste jednal s místopředsedou EP Oldřichem Vlasákem o prodloužení možnosti čerpání evropských prostředků. Můžete nám obsah toto jednání přiblížit? Ano, mohu potvrdit, že o této možnosti jednáme. Evropská komise stanovuje limity čerpání, které jsme povinni plnit, jinak budeme prostředky do evropského rozpočtu vracet. V roce 2012 se podařilo limit naplnit beze ztráty. V roce 2013 se však sbíhají závazky dvou let a programy musejí vyčerpat téměř 65 % z celkové alokace operačního programu na období let 2007–2013, což se pravděpodobně nepodaří splnit u všech. Od začátku programového období do konce června 2013 bylo Evropské komisi zasláno v žádostech o proplacení 13,4 mld.

ty EK závažná pochybení a neplnění nastavených pravidel, což vyústilo v situaci, kdy EK zpochybnila funkčnost a důvěryhodnost řídicího a kontrolního systému v ČR. Hlavní výhrady směřovaly k fungování auditního orgánu pod ministerstvem financí, resp. pověřených auditních subjektů na  jednotlivých programech, a k systému řešení nesrovnalostí. Všechny systémové problémy byly úspěšně odstraněny v roce 2012, kdy se MMR v součinnosti s ministerstvem financí podařilo v rekordním čase čtyř měsíců splnit veškeré požadavky identifikované Evropskou komisí jako nezbytné k obnovení takto pozastavených plateb. Problematické oblasti a jednotlivá opatření vedoucí k jejich odstranění byla zahrnuta v akčním plánu pro zlepšení

implementaci intervencí z evropských fondů. Jaká je praxe v případě, že audit odhalí pochybení? Pokud v praxi, tj. již na úrovni samotné implementace jednotlivých operačních programů, dojde k situaci, že prováděné audity odhalí pochybení v oblasti řídicích a kontrolních systémů, musí se tato pochybení bezprostředně napravit (kromě opatření procesních jsou většinou tato zjištění doprovázena i finanční korekcí). Mediálně je známá například kauza ROP Severozápad. V případě ROP Severozápad musel být mj. změněn i systém hodnocení projektů. Nutno podotknout, že ve většině takových zjištěných pochybení jde o selhání jednotlivce, nikoli systému jako celku. Tyto

zkušenosti zohledňuje MMR také při přípravě budoucího programového období 2014–2020. Je připravován metodický pokyn pro řízení výzev, hodnocení a výběr projektů, který zohledňuje dosavadní zkušenosti a zjištění z auditů. V oblasti zvýšení transparentnosti se i v rámci přípravy nového programového období 2014–2020 snažíme maximálně promítnout zkušenosti z implementace programového období 2007–2013, ale také zkráceného programového období 2004–2006. Cílem je vyvarování se chyb, ke kterým došlo v předchozích obdobích a které by mohly být překážkami úspěšné realizace programového období 2014–2020. Jakých nástrojů MMR použije pro snížení chyb a zvýšení osobní odpovědnosti? Jako hlavní bych jmenoval dva hlavní nástroje, které k tomuto účelu budou využity a které jsou i navzájem provázané. Prvním z nich je příprava jednotného metodického prostředí. Tato koncepce, kterou připravilo MMR, je založena na standardizaci pravidel, jasném ukotvení rolí a vymezení odpovědností na všech úrovních řízení čerpání fondů společného strategického rámce. Výstupem bude jednotný soubor pravidel závazných pro poskytovatele podpory z fondů a doporučení směřujících k efektivnosti a hospodárnosti při nakládání s finančními prostředky z fondů SSR, transparentnosti procesů a přehlednosti pravidel poskytování podpory. Pro naplnění cílů koncepce JMP byl stanoven harmonogram přípravy dílčích metodických dokumentů naplňujících tuto koncepci a část jich již byla prodiskutována s relevantními partnery, předložena vládě ČR a následně i schválena. Druhým z nástrojů je pak aplikace Strategie pro boj s podvody a korupcí v rámci čerpání

fondu SSR v období 2014–2020. V současném programovém období jsme se setkali s množstvím případů zneužití prostředků poskytnutých z fondů EU. V případě několika operačních programů došlo k významným negativním dopadům na státní rozpočet a v několika případech bylo dočasně pozastaveno proplácení ze strany Evropské komise. Proto je našim cílem do budoucna těmto situacím předcházet a minimalizovat dopady takových jednání. Jedním z nástrojů, jak toho cíle dosáhnout, je nastavit pravidla čerpání podpory z fondů EU tak, aby v sobě měly zabudovány prvky zamezující podvodnému a korupčnímu jednání. V současném programovém období se na základě řešení jednotlivých případů přijala některá opatření k posílení provádění kontrolní činnosti a zvýšení transparentnosti procesů, nicméně pro nové programové období musíme k této oblasti přistoupit zodpovědněji a definovat a nastavit mechanismy a nástroje zamezující podvodnému jednání již v rámci přípravy pravidel. Zde, jak jsem již naznačil, dochází k průniku aktivit zaměřených proti podvodnému jednání a standardizaci a zpřehlednění pravidel. Výstupy a opatření, která byla ve strategii navržena, budou reflektována a rozpracována v jednotlivých metodických dokumentech a převedena do praktické roviny. Věřím, že jak tato strategie, která vychází ze znalostí a zkušeností v oblasti podvodů a korupce ve veřejném sektoru i v implementační struktuře fondů EU, tak i koncepce jednotných metodik, která vychází ze zkušeností s implementací předchozích programových období, přispějí k výraznému zvýšení transparentnosti při implementaci programového období 2014–2020. Eugenie Línková

29. srpna 2013

Inzerce

III

IV

Rozvoj venkova

Středověk na tvrzi Středověk na tvrzi bylo zábavné odpoledne pro celou rodinu, které se konalo v sobotu 22. června na tvrzi v Nebovidech. Ten den se tvrz zahalila do slavnostního hávu a na její nádvoří vyjeli rytíři se svým doprovodem.

B

ohatý program byl naplněn divadelními a hudebními vystoupeními, pro děti byla připravena Čertovská pohádka a pohádka O lakomé selce v podání Válkova kočovného divadla, šermířské umění předvedli Berounští měšťané. Na pódiu se také objevila břišní tanečnice a inkvizitor předvedl užití práva útrpného. Během odpoledne dorazili i pracovníci Záchranné stanice pro zraněné živočichy v Pátku a představili své svěřence. Součástí Středověku na tvrzi byl festival řemesel. K vidění bylo kovářské řemeslo, kameník, hrnčířka, pekaři a mnohé další. Řemesla si mohli návštěvníci vyzkoušet. Nakoupit bylo možné na středověkém tržišti u více než třiceti trhovců s tradičními výrobky. Ti nejvzdálenější přijeli až z Litvy a nabízeli tamní pochutiny. Odvážlivcům otevřela své brány věštír-

29. srpna 2013

Projekt Řeky se mění podpoří vodáckou turistiku na Sázavě a Berounce

Zvýšit bezpečnost vodácké turistiky na Sázavě a Berounce a zpřístupnit ji široké veřejnosti je hlavním cílem projektu Řeky se mění. Společně ho realizují společnosti Posázaví, o. p. s., Lípa pro venkov, o. s., Královská stezka, o. p. s., a Rakovnicko, o. p. s.

J

na a ztuhlé svaly napravoval lazebník. Děti se mohly vyřádit na „harantišti“, kde pro ně byla připravena celá řada her a dovednostních soutěží. K vidění byly jindy nepřípustné interiéry tvrze a zájemci mohli absolvovat komentovanou prohlídku. Zpřístupněna byla i výstava o Keltech. Během celého programu nabízela své speciality a lahodný mok vyhlášená středověká krčma. Vyvrcholením večera byl koncert supiny Dick O’Brass, předního protagonisty keltského rocku na domácí hudební scéně. Hudební projev skupiny s mezinárodní účastí nezapře inspiraci tradiční hudbou Bretaně, Irska či britských ostrovů, naprostou většinu repertoáru však tvoří vlastní tvorba mísící moderní hudební styly s unikátním nástrojovým obsazením. Na koncert navázala Ohňová show. Středověk na tvrzi připravilo občanské sdružení Nebovidská tvrz ve spolupráci s MAS Podlipansko. Akce navázala na úspěšný loňský první ročník. Dobrovolné vstupné bude bezezbytku využito na opravu nebovidské tvrze. Akce Středověk na tvrzi není ojedinělou akcí, které občanské sdružení pořádá. Již od posledního červnového víkendu je v provozu Letní kino na tvrzi, které unikátním způsobem propojuje filmový zážitek s atmosférou tvrze a nabídkou středověké krčmy. Více na na www.nebovidkatvrz.eu

ejich snahou je podpořit šetrný turistický ruch, zlepšit infrastrukturu kolem řek, přispět k rozvoji aktivní turistiky i k výchově a vzdělávání návštěvníků regionu. Náklady na projekt jsou 3,8 milionu korun, z toho 3,4 milionu pokryje dotace z Programu rozvoje venkova. „Projekt vychází z dlouholeté spolupráce všech zainteresovaných subjektů. Jeho vznik iniciovaly společnosti Povodí Vltavy, státní podnik, a Bisport, s. r. o. Už osm let podporují také tradiční jarní úklid řeky Sázavy, který organizujeme,“ řekla ředitelka společnosti Posázaví, o. p. s., Bohunka Zemanová. Součástí projektu bude mimo jiné zabezpečení jezu v SázavěČerných Budách, rozmístění informačních panelů podél řeky nebo vydání knihy Řeka Sázava v průběhu času. Projekt našel podporu u zástupců obcí a měst ležících na březích Sázavy. „Řeka Sázava si naši pozornost zaslouží. Zaplaťpánbůh za každý projekt, který ji zlepší a zviditelní. Bude ale nutná také osvěta, aby se lidé, kteří sem přijíždějí, k řece chovali líp,“ řekl Jan Herbst z Obecního úřadu Senohraby. Připomněl, že na pozemcích obce leží

projektu hlavně zlepší infrastruktura na Sázavě. „Chceme zrekonstruovat samoobslužný přívoz v obci Vlastějovice a opravit k němu přístupovou cestu. Budeme také zabezpečovat jezy v Budčicích, Březině a Horce II. Plánujeme opravit loděnici a přístup k řece v areálu TJ Jiskra Zruč a na třech místech vybudujeme odpočinková místa,“ popsala Vanda Kubínová. Nové informativní cedule a rozcestníky se objeví kolem řeky i v úseku od Havlíčkova Bro-

lokality Plovárna a Baštírna, které patří k nejkrásnějším koutům na řece Sázavě. O Plovárnu už dlouhou dobu pečuje občanské sdružení, které ji udržuje a zajišťuje také jeden z mála přívozů na Sázavě. Obec jeho činnost finančně podporuje. S pomocí jejích příspěvků a dotací se vybudovalo u řeky nové sociální zařízení a atrakce pro děti. Byly tu vyznačeny vycházkové trasy, které turisty zavedou třeba na

hrad Zlenice přezdívaný Hláska. „Obec má zájem, aby se sem lidé rádi vraceli,“ dodal Jan Herbst.

Projektová manažerka společnosti Lípa pro venkov, o. s., Vanda Kubínová očekává, že se díky

du do Chřenovic. „Označíme také nebezpečné jezy a vytvoříme odpočinková místa s přístavními kolíky pro lodě,“ řekla Karolína Ortová ze společnosti Královská stezka, o. p. s. Rakovnicko, o. p. s., vytvoří soubor informačních zařízení a bezpečnostních prvků u jezu na Berounce v Roztokách, který je nesjízdný a životu nebezpečný. Nakoupí vodácké vybavení pro zajištění okamžité vodní záchrany na řece i vodácký výcvik, uspořádá vodácký kurz a vydá Vodáckého průvodce a publikaci Na staré řece. Jaroslava Tůmová

V Benešově se hovořilo o novinkách v turistické nabídce Posázaví Novinky v cestovním ruchu v nadcházející turistické sezóně byly na programu setkání pracovníků informačních center Posázaví, které se uskutečnilo 18. června v Benešově. Účastníci na něm představili akce, které zpestří letní pohodu obyvatel a návštěvníků posázavských měst.

N

echybějí mezi nimi nové naučné stezky, výstavy, divadelní představení ani sportovní aktivity. Součástí programu byla i jízda ekovláčkem, který od loňského roku jezdí mezi Benešovem a Konopištěm a patří k vyhledávaným turistickým atrakcím. Setkání uspořádala společnost Posázaví, o. p. s. Její ředitelka Bohunka Zemanová

představila nový projekt Řeky se mění, jehož cílem je zvýšit bezpečnost vodácké turistiky. Projekt společně realizují společnosti Posázaví, o. p. s., Lípa pro venkov, o. s., Královská stezka, o. p. s. a Rakovnicko, o. p. s. V rámci něj vyšlo Posázavské kukátko aneb Putování po řece, vybuduje se nová infrastruktura

na Sázavě (lavice, rozcestníky a informační panely), vyjde kniha fotografií Řeka Sázava v průběhu času a trhací mapa s desaterem zásad chování na řece. Ve Všeticích a Benešově se 15.–17. srpna uskuteční Memoriál generála G. A. Custera, který nabídne přehlídku koní, polní manévry, přesuny a synchro-

nizované ukázky koní a jezdců. V čele už tradičně pojede velký „koňák“, herec Václav Vydra. Bohunka Zemanová připomněla i akce přichystané ke 100. výročí atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este. Vyvrcholením vzpomínky, jejíž součástí jsou výstavy a semináře, se stalo mezinárod-

ní setkání klubů vojenské historie nazvané Mým národům 1914 – Benešov 2014, které proběhlo ve dnech 30. května až 1. června. Blanka Kopková z benešovského Kulturního a informačního centra představila nový prohlídkový okruh Za Habsburky do Benešova a okolí a dětskou

naučnou stezku S medem za medvědem, které spolu s animovaným dokumentárním filmem a propagačními letáky vznikly v rámci projektu propagace cestovního ruchu v turistické destinaci Benešovsko. Zdejší informační centrum nabízí i Benešovská povidla spojená s pověstí o pokladu ukrytém v konopišťských sklepích – bečky, které v nich zdejší sousedé našli, ale místo dukátů obsahovaly jen povidla. Regionální muzeum v Jílovém otevřelo novou expozici o dolování zlata, Neveklov zve do nového digitalizovaného kina. V Čerčanech se 7. září uskuteční tradiční Čerčanské ochutnávání. Podblanické infocentrum nabízí pikniky ve vlašimském zámeckém parku. Zájemci se v něm mohou také svézt koňským povozem nebo vyzkoušet lanovou dráhu. (tum)

29. srpna 2013

V

Regionální potravina Tematická příloha Zpravodaje Agrobase o regionálních potravinách a jejich výrobcích

100 nově oceněných výrobků značkou Regionální potravina Od dubna do konce června probíhalo ve 13 krajích posuzování hodnotitelských komisí, ze kterých vzešlo sto nových držitelů značky Regionální potravina. Komise vybíraly z téměř 1100 přihlášených regionálních výrobků.

N

kraji, kde se přihlásilo celkem 150 výrobků. Jak dosáhli nejvyššího počtu přihlášených výrobků v republice? „Propagovali jsme soutěž v médiích, ale také v osobním kontaktu s výrobci. Vysvětlovali jsme jim smysl soutěže, pomáhali jsme při zpracovávání přihlášek atd. Byla to každodenní práce od konce dubna do uzavření soutěže

v červnu,“ doplňuje Ludmila Holadová. Hodnotitelské komise doporučily výrobky k ocenění ministrovi zemědělství. Oficiálním držitelem značky se

proto vítězný výrobek stává až po obdržení certifikátu na slavnostním krajském vyhlášení. To má za sebou zatím sedm ze třinácti krajů. Naposledy si certifikát převzali ocenění producenti v sobotu 24. srpna na Vysočině ve westernovém městečku Šiklův Mlýn a na Krajských dožínkách v Kroměříži. (rp)

Porovnání ročníků soutěže Regionální potravina v počtu přihlášených a oceněných počet žadatelů počet výrobků počet ocenění

2011

2012

2013

318 927 71

281 790 99

347 1021 103

362 1082 100

Zájem o značku Regionální potravina v jednotlivých krajích v roce 2013 Kraj

ejvětší zájem o účast v soutěži Regionální potravina měli výrobci z Ústeckého a Královéhradeckého kraje. Zelenomodré logo Regionální potravina bude tak dohromady za čtyři roky konání soutěže nosit 373 výrobků. Do soutěže se v letošním roce přihlásilo 362 producentů s 1082 výrobky, což je za dobu trvání soutěže největší počet. Nejtěžší rozhodování měla letos porota v Ústeckém

2010

Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský

Přihlášení výrobci

Přihlášené výrobky

Oceněné výrobky

26 34 19 41 17 27 33 24 22 26 45 25 23

83 99 67 115 45 77 85 100 52 72 150 65 72

7 8 8 9 7 8 8 7 6 8 9 8 7

Proběhlo vyhlášení vítězů soutěže Chutná hezky. Jihočesky

KRAJ JIHOČESKÝ Druhá červnová sobota patřila na českobudějovickém výstavišti oslavě zlatavého piva a kvalitních potravin z regionu. Jihočeská agrární komora zde pod záštitou krajského hejtmana již posedmé vyhlašovala výsledky soutěže Chutná hezky. Jihočesky.

L

etošního ročníku se zúčastnilo 43 výrobců potravin, kteří k hodnocení dodali 138 výrobků. I letos byly hlavními kri-

térii pro účast v soutěži jihočeský původ produktů a maximum zapojených surovin z regionu. Desetičlenná nezávislá komise koncem května detailně posuzovala široké spektrum jídla a pití rozděleného do devíti kategorií. Největší zastoupení měly pekařské a cukrářské výrobky (44). Velká konkurence se projevila i ve skupině produktů masných (33). Dobrým signálem pro spotřebitele preferující výrobky z jihočeského mléka může být rozšíření této kategorie o nové soutěžitele i rozšíření spektra mlékárenských výrobků o zajímavé výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Výsledky a jména vítězů – jihočeských výrobců potravin – pak s krátkými komentáři ke každé vyznamenané specialitě oznamovala ředitelka jihočeské agrární komory Hana Hricová. Ocenění potravináři získali skle-

něnou plaketu a certifikát opravňující užívat značku Chutná hezky. Jihočesky pro marketingové účely. Ve slovech Hany Hricové se představovaly jihočeské speciality, které už svými názvy lákaly k ochutnání: řez borůvka, hlu-

Hodnocení výrobků

bocká paštika s ořechy a šípky, Jerky z třeboňského kapra, šlehačkový dort Harlekýn a mnohé další. Na pódiu se střídali výrobci a s každým z nich přicházel i jeho životní příběh, ve kterém právě výroba kvalitních potravin a láska k Jihočeskému

kraji hrají velkou roli. Emocemi nabitou příhodu s dobrým koncem viděli účastníci slavnostního vyhlášení přímo v přímém přenosu. To když na pódium s manžely Hošnovými z Volar přišla vnučka Miluška, podle níž se jmenuje jeden z jejich vý-

robků – Miluška zakysaný mléčný nápoj. Malé slečně se ale na pódiu moc nelíbilo. A to až do chvíle, kdy ji babička Hošnová přivedla ke stolům s ochutnávkami. Stačil sladký tvaroh a dva dortíky a Miluška se rozzářila úsměvem. (li)

Hana Hricová (vpravo) vyhlašuje vítěze

VI

Regionální potravina

Pojízdná prodejna láká zákazníky na oceněné potraviny Pojízdná prodejna značky Regionální potravina vyjela o prázdninách představovat oceněné produkty do českých a moravských měst. Od začátku července do poloviny září objede celkem 32 zastávek. Nabízí na 70 výrobků ze čtyř ročníků soutěže. Od kvalitních uzenin, mléčných výrobků až po mošty a regionální piva.

C

ílovou stanicí speciálně upravené dodávky jsou kromě farmářských trhů také různé krajské slavnosti, festivaly i akce spojené se slavnostním vyhlášením letošních držitelů značky Regionální potravina. Oceněné výrobky nabízí hostesky i k ochutnání. „Chceme oslovit co nejvíce spotřebitelů a informovat je o existenci značky. Ochutnávka jim dá jedinečnou možnost se přesvědčit, že značku Regionální potravina dostanou opravdu ty nejlepší potraviny z regionů,“ vysvětluje ředitel odboru administrace podpory kvalitních potravin SZIF Petr Milas. Největší zájem je o sýry a paštiky. V prodejnosti vítězí Haťovský sýr s bílou plísní z Mlékárny Kopecký, který nasadil laťku hodně vysoko již v loňském roce. Ze sýrů si našly dobrou cestu k zákazníkům i Sýr polooštěpek a Královský archivní sýr od firmy Miltra. Oblíbená je Bítešská paštika hrubá z Uzenářství a lahůdek Sláma z Vysočiny. Prodejna zakončí letošní road show 15. září na Zahradě Čech v Litoměřicích. Více o pojízdné prodejně a jejích zastávkách najdete na www.regionalnipotravina.cz. (rp)

29. srpna 2013

Regionální potravina na Zemi živitelce: Kluci v akci, ocenění výrobci i regiony Expozice značky Regionální potravina na agrosalonu Země živitelka láká návštěvníky na každodenní program pro širokou veřejnost v pavilonu T. Jeho hlavní hvězdou bude v den zahájení výstavy, ve čtvrtek 29. srpna, dvojice kuchařů Filip Sajler a Ondřej Slanina z pořadu Kluci v akci.

K

uchařský um předvedou divákům od 10.00 do 12.00 a od 14.30 do 16.30. Připraví pokrmy podle čtyř receptů z oceněných Regionálních potravin. Představí se i 14 oceněných producentů se svými stánky naproti hlavní expozici. Od pátku do neděle vystřídá Kluky v akci šéfkuchař Petr Šíma, jihočeský patron a specialista na místní gastronomii, který má za sebou spolupráci s agenturou CzechTourism při prezentaci české kuchyně a jejích specialit v Paříži, Berlíně či v Římě. Připraví denně 300 degustačních porcí pro širokou veřejnost. V rámci programu se bude prezentovat kraj Vysočina a dále Ústecký, Plzeňský, Olomouc-

ký a Jihomoravský kraj. Agrární komora ČR představí svůj program na podporu mléka Bílé plus, který podpoří soutěží v pití mléka na čas. Nebudou chybět ani soutěže Potravinářské komory ČR o nejrychlejší jedlíky párků a nejlepší bramborový salát. Po celou dobu výstavy se diváci mohou aktivně zapojit a vyhrát chladicí tašku plnou Regionálních potravin. Soutěžícím stačí vyplnit několik otázek a ti, kdo najdou správnou odpověď, budou zařazeni do slosování. Tři šťastlivci se budou losovat každý den vždy v 16.30. Značku Regionální potravina bude prezentovat se svými stánky 14 oceněných producentů. Diváci najdou naproti hlavní expozici stánky oceněných firem Bohemilk, Vitaminátor, Kand, Zubr, masnou výrobu Moravan, farmáře Jaroslava Crháka, včelaře Vavřince Turčína, firmu Rakytník Pavla Cvrčka, zmrzlináře Henricha Schwarzkopfa, Polabské mlékárny, H+B jatky Žatec, Corax Trading se sušeným masem

z Třeboňského kapra, Miltru a zavařeniny Via Delicia. Seminář MZe o kvalitě a bezpečnosti potravin Problematika kvalitních českých potravin nebude chybět ani v odborném doprovodném programu Země živitelky. V pátek 30. srpna v Pavilonu Z proběhne seminář Kvalitní a bezpečné české potraviny od 13 do 15 ho-

din. Vystoupí na něm následující přednášející s tématy: ● Aktuální změny potravinářské legislativy – Ing. Jindřich Fialka, ředitel Odboru potravinářské výroby a legislativy MZe ● Bezpečné potraviny na českém trhu – Ing. Jitka Götzová, ředitelka Odboru bezpečnosti potravin MZe ● Potraviny na pranýři – Ing. Martin Klanica, vrchní ředitel Sekce kontrolní a právní SZPI ● Aktuální problémy veterinární hygieny – Doc. MVDr. Milan Malena, PH.D., ústřední ředitel SVS ČR ● Podpora českých potravin – Potravinářská komora ČR ● Klasa a Regionální potravina – Mgr. Petr Milas, ředitel Odboru administrace podpory kvalitních potravin SZIF (rp)

Anketa s oceněnými výrobci značkou Regionální potravina Uzavření hodnocení a sto nově oceněných výrobků byly dobrým důvodem pro několik otázek na oceněné producenty. Zeptali jsme se jak těch, kteří uspěli v soutěži poprvé, tak i soutěžících, kterým se podařilo uspět opakovaně.

Otázky pro nově oceněné producenty:

Otázky pro opakovaně oceněné producenty:

1. Hlásili jste se do soutěže Regionální potravina poprvé? 2. Jak jste se o značce a o soutěži dozvěděli? 3. Co od značky očekáváte?

1. Co je zdrojem vašeho opakovaného úspěchu v soutěži? 2. Splnila značka Regionální potravina vaše očekávání? Co vám přináší?

Milena Tarabová

Jiří Pykal

Josef Pulíček

Majitelka cukrárny Rožďalovice, Středočeský kraj (Rožďalovický rohový koláč)

Manažer, Biofarma Sasov, kraj Vysočina (Bio Sasovská klobása)

Kozí farma Pěnčín, Liberecký kraj (Bio ovčí mléko)

1. Hlásili jsme se poprvé. 2. O značce jsem se dozvěděla už vloni z internetu, ale nestihla jsem se přihlásit. 3. Očekáváme, že bude větší zájem o naše výrobky a že se naše firma dostane do širšího povědomí zákazníků.

Michaela Dubová Statek Horní Dvorce, Jihočeský kraj (Gouda zrající pod mazem) 1. Hlásili jsme se již podruhé, ale s jiným výrobkem. 2. O soutěži jsme se dozvěděli z Agrární komory České republiky a také díky soutěži Chutná hezky Jihočesky. 3. Jsme začínající firma, tudíž se chceme dostat více do povědomí zákazníků a potenciálních odběratelů.

1. Do soutěže jsme se přihlásili podruhé. Poprvé to bylo v roce 2010, kdy jsme přihlásili dva jiné výrobky. Letos jsme se přihlásili s Bio Sasovskou klobásou, která je i držitelem certifikátu CEFF – potraviny bez éček. 2. Informace o soutěži nám vždy pravidelně zasílá pan Coufal z Okresní agrární komory Třebíč. Kromě toho sledujeme pravidelně se zájmem vše, co se týká regionální produkce. Naše bio vepřové a hovězí maso a masné výrobky jsou nově držiteli značky Vysočina – regionální produkt a také náš faremní obchůdek je držitelem standardu Prodejna regionálních produktů. 3. Od značky neočekáváme žádný velký ekonomický efekt, ale vnímáme ji jako další z několika snah o osvětu spotřebitelů, aby místo anonymní, často i dovozové produkce objevili místní farmáře a výrobce potravin. Jsme rádi, když tím, že do soutěže přihlásíme náš výrobek, můžeme alespoň trochu pomoci tomu, aby lidé z Vysočiny a České republiky vůbec nesledovali jen cenu, ale i původ a kvalitu potravin.

1. Nadstandardní kvalita, mimo jiné v bio režimu. Tu zajišťuje celý proces – od hygieny, čistoty, až po krmení zvířat. 2. Je to dobrá propagace našich výrobků. Nedá se vyčíslit vliv na prodej, můžeme ale zákazníkům nabízet výrobky s tím, že získaly ocenění.

Petr Kopecký Mlékárna Kopecký, Středočeský kraj (Sýr Popelák) 1. Děláme typ produktu, který je na českém trhu zatím ojedinělý. Je to výjimečná specialita pro zákazníky gurmety. 2. Objednávky se nám díky ocenění nehrnou. Osobně to beru jako reklamu výrobků, která je zadarmo. Pomůže zviditelnit, ale nemá ekonomický efekt.

Jiří Talaš Talašovo zahradnictví, Zlínský kraj (Talašovo kysané zelí – červené) 1. Zelí děláme bez chemických přísad, je jenom čistě kvašené a lidem chutná. 2. Zásoby zelí nám vždy vydržely do konce října. Letos jsme měli ale vyprodáno už v květnu. Ocenění se nám velmi odrazilo na prodeji, jezdí sem hodně cizích lidí.

29. srpna 2013

Inzerce

VII

VIII

Regionální potravina

29. srpna 2013

OAK Most: ochutnávka Vítězové Regionální potraviny regionálních výrobků ve vlaku v Jihomoravském kraji

KRAJ ÚSTECKÝ

V

rámci projektu Ziel3/Cíl3 s názvem Společné kulturní léto Třebívlice – Grünhain – Beierfeld 2013 zorganizovala Okresní agrární komora Most spolu s KIS pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje v rekreačním vláčku, tzv. švestkové dráze na trase Most – Čížkovice – Třebívlice – Most v sobotu 15. června ochutnávku regionálních výrobků Ústeckého kraje. V jídelním voze vláčku byly připraveny pro všechny cestující ochutnávky regionálních výrobků Ústeckého kraje z potravinářských soutěží předchozích let. Poznávacího zájezdu se zúčastnili z české strany především starostové obcí a asi padesátka účastníků z německých partnerských měst. Cestující měli možnost ochutnat například Biohruškovici Olgy Syrovátkové ze Zámeckých sadů Chrámce, pivo Baronka ze Žateckého pivova-

ru, s. r. o., Žatec, masné výrobky z uzenářství Hajšo, s. r. o., Hora Sv. Šebestiána, masné výrobky Vojtěcha Strausse z Mostu, výrobky Uzenářství Jaroslava Ježka ze Saběnic, cukrářské výrobky z Cukrárny Janky Kovandové z Libouchce, perníčky Jitky Horčičkové z firmy Dubský perník, pekařské výrobky z pekárny Oertelt Most, kozí a ovčí sýry Jakuba Laušmana z Držovic a další výrobky. Podávala se také káva, čaj a minerální voda. Pracovnice OAK Most regionální výrobky a nápoje také roznášely po vlaku přímo ces-

tujícím. Všem regionální výrobky moc chutnaly, jen se po nich zaprášilo. Českým i německým cestujícím jsme vykládali, jak se ministerstvo zemědělství a Ústecký kraj stará o to, aby na našich trzích byly především kvalitní české potraviny vyrobené přímo v regionu a z regionálních surovin. Výrobkům jsme tak udělali velkou propagaci. Na přípravě ochutnávek se především podílely pracovnice OAK Most Radka Plachá a Monika Plachá, kterým patří velké poděkování. Ludmila Holadová, ředitelka OAK Most

KRAJ JIHOMORAVSKÝ

C

elkem osm výrobků s výjimečnou kvalitou a chutí z Jihomoravského kraje ocenila odborná komise soutěže Regionální potravina 2013. O značku, která je důkazem nejvyšší jakosti potravin a zárukou regionálního původu, se letos ucházelo 99 produktů od 34 výrobců. O logo soutěžili v devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení měly kategorie Pekařské výrobky včetně těstovin a Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas. Výrobky hodnotily dvě osmičlenné komise tvořené zástupci MZe, krajského úřadu, SZIF, SZPI, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina čtyři roky na obale výrobku. Podrobné informace o soutěži můžete najít na webových stránkách www.regionalnipotravina.cz. (rp)

Regionální potravina Jihomoravského kraje 2013 1. Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas Vepřové ve vlastní šťávě – Maspro, s. r. o. 2. Masné výrobky trvanlivé Židlochovická specialita z roštěnky – Janíček & Čupa, výroba speciálních uzenin, s. r. o. 3. Sýry včetně tvarohu Čtyřchuťový kozí sýr Sedlák – Eva Sedláková 4. Mléčné výrobky ostatní ocenění nebylo uděleno 5. Pekařské výrobky včetně těstovin Rašnerův chleba – Rašnerova pekárna, s. r. o. 6. Cukrářské výrobky včetně cukrovinek Smetanový dezert – Jitka Bílková, Cukrárna U Bílků 7. Alkoholické a nealkoholické nápoje Pivo 13° Vísecká pšenka – Vesnický pivovar Ohrada, s. r. o. 8. Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě Hroznové želé – Pavel Karlík 9. Ostatní Hraška vanilka – Ceria, s. r. o.

Nové držitele Regionální Osm nově oceněných výrobků potraviny zná i Liberecký kraj také v Karlovarském kraji Regionální potravina Libereckého kraje 2013 1. Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas Bělská čertova klobása – Podkrkonošská uzenina, s. r. o. 2. Masné výrobky trvanlivé nebyl přihlášen žádný výrobek

KRAJ LIBERECKÝ

C

elkem sedm výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi z Libereckého kraje ocenila odborná komise soutěže Regionální potravina 2013. O značku se letos v Libereckém kraji ucházelo 45 produktů od 17 výrobců. O logo soutěžili v devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení měly kategorie Sýry včetně tvarohu a Masné výrobky tepelně opracované. Výrobky hodnotila osmičlenná komise tvořená zástupci MZe, krajského úřadu, StZIF, SZPI, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR. Soutěž Regionální potravina je projektem MZe určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina čtyři roky na obale výrobku. Více infotmací na webu www.regionalnipotravina.cz. (rp)

3. Sýry včetně tvarohu Jizerskohorský přírodní sýr Jako od babičky – Jiří Vrkoslav 4. Mléčné výrobky ostatní Bio ovčí mléko – Josef Pulíček 5. Pekařské výrobky včetně těstovin Mini svatební koláčky – Pekařství u Drahušky 6. Cukrářské výrobky včetně cukrovinek ocenění nebylo uděleno 7. Alkoholické a nealkoholické nápoje Rohozec X – Pivovar Rohozec, a. s. 8. Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě Samir kysané zelí – Samir kysané zelí, s. r. o. 9. Ostatní Lahodné ovocné sorbety – Heinrich Valentin Schwarzkopf

KRAJ KARLOVARSKÝ

O

sm malých a středních producentů z Karlovarska převzalo ocenění Regionální potravina pro své výrobky. Značku jim udělil náměstek ministra zemědělství Jiří Mach spolu s hejtmanem Karlovarského kraje Josefem Novotným v rámci Krajských mysliveckých slavností na nádvoří krajského úřadu. „Soutěží Regionální potravina pomáháme malým producentům z regionů již čtvrtým rokem. Chceme ocenit a zviditelnit jejich práci, do které dávají vše. Potřebují naši podporu, aby dokázali se svými produkty výjimečné kvality uspět na trhu,“ řekl tehdejší ministr zemědělství Petr Bendl. Značka Regionální potravina se uděluje ve 13 regionech ČR. Každý rok ocenění získá přibližně stovka nejlepších výrobků z celé země. „Jsme krajem, kde se dobře daří malým sýrárnám. Místní sedláci zpracovávají mléko výhradně z vlastní produkce, přírodní cestou a na výsledcích je to

znát. Horský statek Abertamy získal toto ocenění již podruhé , letos za Farmářský kozí sýr,“ vysvětluje Zdeněk Perlinger z místní Regionální agrární komory, která je regionálním koordinátorem soutěže. Vedle sýrů byla z devíti kategorií, ve kterých se ocenění uděluje, nejlépe obsazena kategorie Mléčné výrobky ostatní. Na Karlovarsku zůstala tradičně neobsazena kategorie Ovoce a zelenina. Na Krajských mysliveckých slavnostech mohli návštěvníci oceněné výrobky ochutnat i zakoupit. Prezentace značky Regi-

onální potravina byla součástí odpoledního programu slavností, na kterém mohli návštěvníci vidět řadu mysliveckých disciplín – práci sokolníků s dravci, výcvik loveckých psů nebo koncert trubačů a vábičů. Značku Regionální potravina uděluje ministerstvo zemědělství těm nejlepším regionálním výrobkům na čtyři roky. V každé kategorii může v daném kraji značku získat vždy jen jeden výrobek. Oceňuje se zejména vztah výrobku k regionu, použité suroviny či senzorické vlastnosti. (rp)

Regionální potravina Karlovarského kraje 2013 1. Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas Myslivecká klobása – Karlovarské uzeniny, s. r. o. 2. Masné výrobky trvanlivé Ořechový salám – Roman Jelen, řeznictví a uzenářství 3. Sýry včetně tvarohu Farmářský kozí sýr – Horský statek Abertamy, s. r. o. 4. Mléčné výrobky ostatní Děpoltovické máslo – Farma Jiří Kubernát 5. Pekařské výrobky včetně těstovin Chléb žitný – Antonín Baborovský, pekařství 6. Cukrářské výrobky včetně cukrovinek Karlovarské trubičky – Miroslav Marek, cukrářství 7. Alkoholické a nealkoholické nápoje Kynšperský Zajíc 12° světlý ležák – Kynšperský pivovar, s. r. o. 8. Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě ocenění nebylo uděleno 9. Ostatní Kolekce medů – smíšený med – Včelařství M+M Dimovi

29. srpna 2013

Rozvoj venkova

V Muzeu zemědělské techniky našich dědů Malebná obec Pravčice nedaleko Hulína má od května o jednu pozoruhodnost více. Je spjata se zdejším hanáckým krajem, který je především krajem zemědělským. V areálu Pravčické a. s. bylo dne 25. května slavnostně otevřeno Muzeum zemědělské techniky našich dědů – Josef Netopil a synové.

ského kraje Stanislava Mišáka a bleděmodrou pásku ve vstupu do nového muzea slavnostně za účasti pana Josefa Netopila a jeho syna Petra přestřihla poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová. Přichystána byla také ochutnávka regionálních potravin, bohaté občerstvení a samozřejmě velmi zajímavá prohlídka vlastních, vkusně upravených prostor s exponáty. Návštěvníci si mohou od této doby (muzeum je otevřeno od května do října ve všední dny denně a v sobotu

řítomné na půdě Pravčické a. s. přivítal senior zemědělského rodu Josef Netopil se synem Petrem. Po roztomilém pásmu žáků pravčické školy podaném v hanáckém nářečí vystoupili malí Hanáci s hudebně-taneční skladbou Hanácká beseda skladatele Gustava Voždy z Kojetína za doprovodu krojované dechovky Hulíňané. Na dvě stovky přítomných návštěvníků prvního dne činnosti stánku poučení a úcty k tradicím předků vyslechly posléze projevy významných hostů, mezi nimiž nechyběl viceprezident Agrární komory ČR Jindřich Šnejdrla. Akce se konala pod záštitou hejtmana Zlín-

INZERCE

a neděli na objednání) prohlédnout mnoho desítek vzorně zrestaurovaných zemědělských strojů, které sloužily našim dě-

Rozkvetlá knihovna 2013 Cílem druhého ročníku soutěže Rozkvetlá knihovna je opět podnítit zájem o vytváření kultivovaného prostředí ve veřejných knihovnách. Chceme spolu s účastníky soutěže hledat nenápadnou krásu knihoven ve veřejném prostoru, kterou lze zachytit obrazem a stručným komentářem.

S

P

dům, a mnohé dokonce už pradědům, po dobu celého zemědělského roku. Připomeňme třeba mlátičky známé firmy Wi-

kov, první traktory Zetor, další stroje řady malých výrobců a spousty vybavení zemědělských gruntů, stodol, hospodářství a domácností. Do Pravčic se cestou do tohoto kraje jistě podívá rád každý, kdo se zajímá o tradice zemědělství u nás. A pro poučení nás i těch budoucích generací jistě přibudou do muzea další zajímavé exponáty, objevené a většinou i zrestaurované záslužnou a pečlivou sběratelskou činností Josefa Netopila a jeho synů. Text a foto: Jiří Novotný Více informací najdete na www.muzeum-zt.cz

IX

outěž bude probíhat ve třech kategoriích – fotografické, výtvarné a literární. Je určena všem návštěvníkům knihoven a její výtvarná a literární část je vyhlášena zvlášť pro dětské a pro dospělé uživatele knihoven. Soutěžící knihovny mohou zasílat fotografie, výtvarná či literární díla svých uživatelů. Vybrané soutěžní příspěvky budou vystaveny a oceněny v rámci celostátní akce Týden knihoven (30. 9.–6. 10.) na podzimní Floře Olomouc, která se koná ve dnech 3.–6. 10. Moje květina je název pro výtvarnou a básnickou soutěž s kresbami květin a péče o ně. Hodnoticí komisi budou tvořit zástupci Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (www.skipcr.cz), Svazu květinářů a floristů ČR (www.svazkvetinaruafloristu.cz) a Výstaviště Flora Olomouc, a. s. (www.flora-ol.cz). Soutěž bude probíhat v termínu od 1. srpna do 20. září a došlé soutěžní příspěvky budou zveřejněny na facebooku SKIP a partnerů soutěže. Patnáct nejlépe ohodnocených příspěvků získá svým knihovnám zdarma vybrané odborné zahradnické a zahrádkářské časopisy a další atraktivní ceny. Do soutěže budou přijaty pouze fotografie interiéru veřejných knihoven nebo výtvarná a literární díla s tematikou květin a péče o ně ve veřejném prostoru. Zaslat prosíme nejpozději do 20. září. Zúčastnit se může každá knihovna, která zašle soutěžní příspěvky mapující svou rozkvetlou knihovnu prostřednictvím služby www.uschovna.cz či zaslané na médiu příjemci Romanu Giebischovi, e-mail: [email protected]. 1. Fotografie nebo soubor max. tří fotografií (barevné i černobílé) v obvyklém formátu (jpeg, tiff apod.) a jejich náhledy ve formátu jpeg ve velikosti 640 x 480 px. Popisky (názvy) jednotlivých fotografií + údaj, o kterou knihovnu jde + jméno a příjmení autora. 2. Jednotlivá literární a výtvarná díla na papíře ve formátu A4 posílejte na adresu: Mgr. Roman Giebisch, Ph.D, Národní knihovna ČR, Klementinum 190, 110 00 Praha 1. Kontakt: Mgr. Roman Giebisch, Ph.D., NK ČR, e-mail: [email protected], mobil: 739 614 027 Ing. Jiří Horák, Svaz květinářů a floristů České republiky e-mail: [email protected]

X

Rozvoj venkova

29. srpna 2013

Co mohou naši farmáři očekávat od strategie českého zemědělství?

Pavol Lukša: Musíme vnímat zemědělství jako důležitou součást národního hospodářství

Ilustrační foto Zub

Jedním ze tří základních okruhů, které chce Evropská komise řešit v rámci společné zemědělské politiky EU na léta 2014 až 2020, je řešení hospodářských problémů. Jde o otázku zajištění dostatku potravin, stability cen a překonání důsledků hospodářské krize. V současné době probíhá v orgánech EU i v jednotlivých zemích na toto téma diskuze politických špiček i zemědělských odborníků z jednotlivých oblastí agrárního života. O vyjádření k této problematice jsme požádali předsedu Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny PČR Pavola Lukšu (TOP 09). Jakým směrem na připravovanou společnou zemědělskou politiku EU na roky 2014–2020 reaguje současná dotační politika českého státu a co by se mělo na základě zkušeností řady zemí EU zlepšit? MZe připravuje strategii rozvoje českého zemědělství, od které se očekává, že bude identifikovat potřeby agrárního sektoru včetně určení jeho silných a slabých stránek. My vidíme jako nejzásadnější soustředit se na vyšší přidanou hodnotu české produkce a zároveň hledat exportní příležitosti pro agrární a potravinářský sektor. Naše ekonomika je příliš malá a velmi otevřená, zde musíme i do zemědělství zapojit tradiční nástroje státní proexportní politiky, které fungují v průmyslu, například státní garance a výhodné úvěrování. Druhým základním problémem v rámci společné zemědělské politiky EU jsou otázky zlepšování životního prostředí. Jak na to pamatuje český stát ve své dotační politice?

GAEC, kde tyto stanovují podmínky hospodaření a podmiňují výplatu platby. Na venkov ale musí pamatovat i ostatní fondy v gesci ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva průmyslu a obchodu a třeba i ministerstva životního prostředí. Zatím lze konstatovat, že program rozvoje venkova je z mého pohledu doposud nejlépe čerpaným fondem, a to hovoří samo za sebe. Jsem rád, že jej nepostihly problémy mnoha krajských regionálních operačních progra-

ČR bude reagovat jako většina zemí při výplatě dotací na plochu skrze možnosti greeningu u přímých plateb a dále využitím specifických managementů u titulů agro-envi v rámci Programu rozvoje venkova. Stát se musí rovněž zasadit o ochranu půdního fondu a ztížení při jeho vyjímání na zástavbu. Zde již došlo ke zvýšení odvodů za vynětí z půdního fondu. Zemědělci nicméně musejí sami zvýšit aktivitu při ochraně půdy jako jejich výrobního prostředku. Třetím základním okruhem problémů je problematika rozvoje území – vitality venkovských oblastí a rozmanitosti v zemědělství. Jak na to reaguje česká vláda a co by se mělo případně změnit? Domnívám se, že více pro rozvoj venkovských oblastí, respektive krajiny v případě zemědělství, je schopen učinit program rozvoje venkova. Přes první pilíř společné zemědělské politiky EU jsme schopni ovlivnit hospodaření na půdě, a to buď přes greening nebo

a vystupujeme s jasnými mandáty v Radě ministrů, aby se podmínky pro všechny členské státy srovnaly. V návrhu zásad společné zemědělské politiky Evropské unie na léta 2014 až 2020 se uvádí, že by mělo dojít k zastropování přímých plateb. Postoj českých zemědělců je negativní. Vyvíjí česká vláda dostatečnou iniciativu tento bod programu eliminovat? Jaké asi jsou v tomto směru šance?

mléčných kvót v roce 2015. Jakým směrem lze tento nový trend zemědělské politiky EU hodnotit a co to pro Českou republiku bude znamenat? Kvóty jako takové představují nesystémový zásah do tržního mechanismu. Odstranění kvót přinese svá pozitiva, ale je nutné sledovat zahraniční konkurenci, která se na zrušení velmi razantně připravuje, a proto by i česká vláda měla vnímat segment zemědělství jako důležitý pro národní hospodářství. V případě

“

Podporuji, aby dále docházelo k posilování produktivních investičních dotací na úkor dotací provozních. Je totiž potřeba, aby se venkov stal skutečně nedílnou součástí zemědělského sektoru a nikoli jen proklamovanou. Pavol Lukša, předseda Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny PČR mů, kde hrozí finanční pokuty, či dokonce ztráta alokace. Hovoříme-li o dotační politice v zemědělství, musíme se dotknout i velkých rozdílů v přímých platbách zemědělcům starých a nových členských států EU. Co v této oblasti podniká česká vláda při jednáních v Bruselu? Snažíme se své partnery přesvědčit konkrétními argumenty

Česká pozice hovoří jasně proti, ale musíme počkat na konec diskuzí tzv. trialogu, tedy jednání s Evropským parlamentem, kde se může výsledek ještě změnit. V EU se začíná prosazovat omezování tržních opatření zaměřených na regulaci cen v podobě intervenčních nákupů a omezování výroby pomocí kvót. Týká se to třeba zrušení

ství, je na druhé straně potřeba, aby vláda vnímala zemědělství jako důležitou součást národního hospodářství, jejíž nedílnou součástí je život na venkově a ochrana krajiny. Podporuji, aby dále docházelo k posilování produktivních investičních dotací na úkor dotací provozních. Je totiž potřeba, aby se venkov stal skutečně nedílnou součástí zemědělského sektoru a nikoli jen proklamovanou.

potřeby by mohla pomoci třeba přes zvýšení spolufinancování programu rozvoje venkova, aby se dostalo na vyšší investiční možnosti pro české farmáře. Jak byste zhodnotil celkovou úroveň dotační politiky ČR a co by se dalo zlepšit? Jakkoli vnímám prioritu vlády ve snižování deficitu veřejných financí, která se dotkla opravdu všech oblastí včetně zeměděl-

V nedávné době ČR postihly rozsáhlé povodně, které se blížily úrovni povodní z roku 2002 a které napáchaly značné škody v zemědělství. Podle odhadu ministerstva zemědělství překročily tři miliardy korun. Jak by měla česká vláda našim zemědělcům pomoci? Ony tři miliardy se netýkají jen zemědělců, ale především škod na vodohospodářském majetku státu, obcí a krajů. Již minulá vláda slíbila vyčlenit prostředky z rozpočtové rezervy, případně zapojit prostředky ze státních podniků v rezortu zemědělství. Doufám tedy, že současná vláda záměr té minulé začne co nejrychleji uskutečňovat. Pomoc zemědělcům by měla primárně směřovat na obnovu majetku (budov, strojů), tedy do investic. Dále by bylo vhodné použít prostředky na překlenutí období, kdy zemědělcům vznikly náklady, ale tržby z důvodu zničení úrody nepřišly. Dlouhodobě je potřeba řešit problém pojištění majetku zemědělců, když soukromé pojišťovny na specifická rizika zemědělství nereagují a nepojišťují je. Miroslav Svoboda

29. srpna 2013

Rozvoj venkova

XI

Tam, kde to voní barvami, dýchá uměním a řvou Kabáti Tak jako v řadě různých profesí, i v agrárním sektoru najdete lidi se zajímavými a ušlechtilými koníčky. Jedním z příkladů je Jaroslav Faltýnek, člověk s příslovečným peprným humorem, přísný sám na sebe a vnímaný svým okolím jako zručný manažer a v poslední době i vyjednavač v Evropské unii.

U

ž jeho dům dává tušit, že v něm žije člověk s citem pro umění. Ve vstupní hale a přilehlé obývací místnosti plné uměleckých děl, obrazů a plastik od moderních autorů si člověk připadá jako v galerii. „Tuto komodu jsem navrhl sám,“ říká osobnost prostějovské komunální politiky a člen představenstva společnosti Agrofert Holding Jaroslav Faltýnek, když vidí, že vzbudila náš zájem. Chodbou plnou obrazů stoupáme do patra, kde má svůj malířský ateliér. V něm to voní olejovými barvami, stěny jsou zaplněné obrazy, v koutě stojí prázdné rámy. „Nechávám si je dělat u stolaře a pak si je sám namořím a adjustuju,“ vysvětluje Jaroslav

Faltýnek. Výtvarné umění ho zajímá od dětství. Tehdy získával první zkušenosti v umělecké škole. A od té doby stále maluje, i když, jak přiznává, s přestávkami. „Začínal jsem ve výtvarce s různými technikami. Zkusil jsem všechno možné, od tužky, linorytu přes perokresby až po akvarel a oleje. Ale zásadním způsobem mě ovlivnilo setkání s olomouckým malířem Mirkem Šnajdrem,“ sděluje Jaroslav Faltýnek. Seznámil se s ním v osmdesátých letech. „Byl to strýc mé první manželky, a když jsem se s ním potkal, zaujala mě u něj technika enkaustika, což je stará technika – malba voskem na dřevo. Upravil jsem si tuto techniku podle sebe a dělám ji od ro-

ku 1985 s různými obměnami. Lepím na obrazy papír, látky, kůži a poté to zalévám voskem smíchaným s barvami a povrch ještě barevně dolaďuji,“ dodává. Obrazy maluje na lepenku, na sololit, na dřevo i další materiály. Při tvorbě si pouští hudbu skupiny Kabát. Vyhovuje mu, že je tato technika rychlá. „Maloval jsem dřív většinou v noci, protože jsme měli malé děti a jindy nebyl čas. Do rána byl obraz suchý. Je to příjemná technika i proto, že se nepoužívá jen štětec, ale také ruce. Ty namáčím do vosku s barvou a přejíždím kontury. Zvýrazní se tak plastičnost. Je to příjemné, malovat i rukama,“ vysvětluje.

Nejčastěji se na jeho obrazech objevují teplé a jasné barvy. „Oblékám se sice do šedých a modrých barev, ale při malování je to o pocitech, měním barvy a používám i červenou. Je to zajímavá, provokativní barva,“ sděluje Jaroslav Faltýnek. Také motivy jeho obrazů zahrnují širokou škálu. „Všechno, co jsem dělal, bylo trošku abstraktní, ale měl jsem i kubistické období, v něm jsem vytvářel zátiší nebo postavy,“ upřesňuje Jaroslav Faltýnek. Tvoří ale tehdy, když má nějaký zážitek nebo podnět, nebo ho něco zaujme tak, že to chce rychle

přenést do obrázku. Občas začíná pracovat na obraze s tím, že neví, co vlastně vznikne. „Někdy začnu jen tak lepit a pak z toho vzejde něco abstraktního,“ sděluje. Ve svém ateliéru už vytvořil stovky obrazů. Lidé je mohli vidět na výstavách převážně v regi-

Jaroslav Faltýnek ● je mu 51 let

onu. „Mohlo jich být tak patnáct až dvacet. Hodně jsem vystavoval na Prostějovsku, ale měl jsem také výstavy v jiných městech, například v Jihlavě. Potěšilo mě, když jsem vystavoval v prostějovském Národním domě, že se prodala polovina obrazů z šedesáti,“ říká s úsměvem. Prozradil, že nejdražší kousek si někdo koupil za deset tisíc korun. Zhruba deset jeho obrazů je k vidění v motorestu Naháč. „Mým malířským vzorem jsou kubisti, strašně se mi líbí. To období miluju. Když je někde výstava, tak ji hned navštívím. Nedávno jsem byl v Albertině ve Vídni, tam byla úžasná výstava, vloni jsem byl v rodném domě Picassa v Malaze. Líbí se mi i čeští kubisté Fila, Nejedlý a Špála, Čapek,“ uzavírá Faltýnek. Text a foto: Naďa Jandová

● vystudoval Vysokou školu

zemědělskou v Brně ● od roku 1979 se věnuje malbě

a kresbě, nejčastěji pracuje technikou enkaustika, která používá jako pojidlo vosk ● lyžuje, pěstuje bonsaje, rád vaří ● je členem představenstva společnosti Agrofert Holding ● je aktivní v politice, je členem hnutí ANO 2011

INZERCE

Řešení Vašeho sporu efektivně, rychle a odborně!

ROZHODČÍ SOUD při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR O Rozhodčím soudu ● byl založen roku 1949 ● řídí se zákonem, Statutem, Řádem

a Pravidly ● vede Seznam rozhodců a tím garantuje

odbornou kvalitu rozhodčího řízení probíhajícího před Rozhodčím soudem ● Na Seznamu rozhodců je přes 300

rozhodců z tuzemska i zahraničí

Sekretariát Rozhodčího soudu zajišťuje: ● konzultace před uzavřením smlouvy či

podáním žaloby u Rozhodčího soudu ● odborné znalce ● tlumočníky ● veškerou administrativu spojenou

s rozhodčím řízením před Rozhodčím soudem

Jaké spory řeší? ● obchodní vztahy (kupní smlouvy,

nájemní smlouvy, úvěrové smlouvy, ...) ● občanskoprávní (mj. i manželské

smlouvy, kupní smlouvy na nemovitost, smlouvy o půjčce ...) ● pracovně právní vztahy (smluvní

podmínky mzdového charakteru)

Výhody rozhodčího řízení ● řízení je jednoinstanční, neveřejné,

rychlé, méně formální ● rozhodčí nálezy jsou v tuzemsku

i v zahraničí dobře vykonatelné ● Newyorská úmluva z roku 1958

umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 140 státech světa ● strany si mohou určit místo i jazyk

rozhodčího řízení

Podmínka pro rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR je platná rozhodčí doložka ve prospěch tohoto soudu.

Více informací: www.arbcourt.cz, www.soud.cz Rozhodčí soud je tu pro Vás! Kontakt: Praha 1, Dlouhá 13, 110 00, Tel: 222 333 340 nebo 222 333 345, fax: 222 333 341

XII

Rozvoj venkova

29. srpna 2013

Valdštejnské slavnosti 2013 Již pojedenácté se v severočeském Frýdlantu v Čechách konaly stále oblíbenější a pokaždé ještě velkolepější Valdštejnské slavnosti. Událost, která letos připadla na víkend 17.–19. května, přiláká každé dva roky tisíce diváků a nejinak tomu i přes nepřízeň počasí bylo i tentokrát.

konošů Gruppo Storico e Sbandieratori Citta di Castiglion Fiorentino. Dvaadvacátá hodina už tradičně patřila ohňovému průvodu, kterého se mohli zúčastnit všichni přítomní a velkolepému ohňostroji na konec večera. Kromě umělců se na frýdlantské náměstí sjelo také množství řemeslníků se svým rukodělným zbožím. Kdo si nevybral keramiku, šperky, kovaný svícen či pletenou ošatku, mohl potěšit alespoň svůj žaludek. Na výběr byly staročeské placky, domácí vdolky, pečená masa, ale třeba i na místě pražená káva. Kdo nestihl některé ze sobotních vystoupení, nemusel zoufat. Šermíři, tanečníci, hudebníci, kejklíř a ostatní účinkující zopakovali své obdivu-

P

ro návštěvníky byl tento rok sestaven nabitý a pestrý program, který odstartoval pátečním multižánrovým festivalem. Na něm se představilo několik převážně regionálních hudebních skupin nejrůznějších žánrů od flétnového souboru ZUŠ Mladá Boleslav Flauto Collegium přes swingovou kapelu Swingtet až po crossover-post hardcorovou skupinu Cumulonimbus. Celý páteční

program byl navíc zdarma. V sobotu před devátou hodinou ranní už odstartoval typický „valdštejnovský“ program. V překrásných dobových kostýmech se předvedli šermířské či taneční skupiny, Páni z Kolína divákům ukázali výcvik ha

lapartníků a nechyběla ani středověká hudba či vystoupení vlajkonošů. Jedenáctá hodina už tradičně patřila příjezdu pána z Valdštejna s chotí a jejich slavnostnímu uvítání. Odpolednímu programu panovala oblíbená bitva Valdštejna a jeho vojska. Nechyběl ani doprovodný pro-

gram pro nejmenší, kteří se mohli pobavit ve výtvarné dílně nebo při nejrůznějších divadelních vystoupeních. Zřejmě nejočekávanější byl večerní program, kterému bezkonkurenčně vévodila úchvatná show italské historické skupiny vlaj-

hodné umění také v neděli, jejíž program byl nakonec uzavřen slavnostním odjezdem Valdštejna. Na jeho návrat a další velkolepá představení si návštěvníci počkají do května roku 2015. Text a foto: Kristýna Housová

Jarmark v Hejnicích: ovčí vlna i regionální potraviny První prázdninový víkend se už pravidelně koná v Hejnicích na Frýdlantsku jarmark. Kolem katedrály jsou rozmístěné stánky a v nich je co prohlížet i nakupovat. Bývají to především různé regionální speciality a tradiční potraviny ze severu Čech. Pak si na své přijdou i milovníci zajímavé a nápadité keramiky, dřevěných hraček, oblečení a v poslední době klobouků a ozdob včetně šperků z ovčí vlny.

T

aké v tomto cípu naší republiky se na loukách objevují ovce a s nimi přišla i potřeba nějak účelně naložit s jejich střiží. A tak přímo ve stánku se předvádí činění ovčí vlny, spřádání

Ovčí sýry z farmy Lukava

a výroba ozdob. Klobouky jsou náročné svou výrobou, a tak si je návštěvníci jarmarku přímo u stánku zkoušeli a nejeden se tak stal ozdobou hlav zejména mladých dívek. Jsou totiž tak

Nabídka šťáv z rakytníku

trochu výstřední a slušivé, a tak zájem o tuto podzimní a zimní výbavu z roku na rok narůstá. Letos jsme se zaměřili zejména na dva regionální potravinářské výrobky. Prvními byly ovčí sý-

ry z farmy Lukava vyráběné Martinem a Janou Rosenbaumovými. Ochutnávka byla jedinečná, a tak jsme koupi pár dobrých sýrů neodolali. A co teprve rakytníkové šťávy, sirupy, želé a olej od Petry

a Pavla Cvrčkových ze Lhoty pod Libčany. I ty mizely a lidé dostávali od majitele výrobny z farmy všech těch zajímavých dobrot a vitaminových bomb od pana Cvrčka různá doporučení, jak

a v jakém množství rakytníkové výrobky používat. Nedalo nám to a na webových stránkách těchto mladých nadšenců www.rakytnik.eu jsme si prohlédli jejich e-shop a nabídku, která zahrnuje pestrou paletu výrobků. A jak bylo z diskuze na stránkách rodiny Cvrčkových patrné, vesměs jsou jejich zákazníci s tímto druhem potravin spokojeni. A není divu, že s rakytníkovou ovocnou náplní byla spokojená i porota při hodnocení nejlepší Regionální potraviny Libereckého kraje a že právě ocenění se dostalo tomuto regionálnímu produktu. Hejnický jarmark s nabídkou specialit má už své stálé zákazníky. Sláva trhů se roznesla a lidé nelitují přijet i ze vzdálenějších míst ČR. Pohoda a dobrá nálada byla letos umocněna pěkným počasím a kdo přijel, nelitoval. Text a foto: Kristýna Housová