Olomouc, 11. března: XVIII. sněm Agrární komory ČR
AK ČR a Billa: společný projekt na podporu biopotravin
Regionální speciality na veletrhu Salima
Strany 8–9
Strana 24
Příloha, strany V–VIII
Informační noviny Agrární komory České republiky | www.agrocr.cz | www.apic-ak.cz | 28. května 2010
Na tahu je vláda
AKTUÁLNĚ
Evropské peníze na nezaměstnanost Na zaměstnance propuštěné v důsledku hospodářské krize bude možné využít finanční prostředky z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF). Čerpat tyto peníze bude možné následujícím způsobem: úřad práce zpracuje Cílený regionální program a předloží ho Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV). Pokud ho MPSV schválí, vyčlení na něj prostředky z aktivní politiky zaměstnanosti, tj. z českého státního rozpočtu. A zpětně bude moci MPSV požádat Evropskou komisi o finanční příspěvek z EGF. Programy mohou úřady práce předkládat od dubna 2010, a to na období let 2010–2011. Příspěvek Komise může dosáhnout až 65 % nákladů vynaložených na realizaci programu. (bz)
Gratulujeme! Kulaté narozeniny nedávno oslavil prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman.
S Agrární komorou ČR jakoby se z jara „roztrhl pytel“. Slyšet o ní bylo snad všude. O každém jejím kroku se můžete dočíst i v tomto čísle Zpravodaje Agrobase.
V
še začalo veletrhem Salima, kde byly zastoupeny zejména moravské regionální agrární komory a firmy, které zvítězily v regionálních kolech soutěží o nejlepší potraviny s tradicí. Pak přišel neméně významný veletrh TechAgro. Konal se rovněž na brněnském výstavišti a AK ČR spolu se třemi dalšími komorami visegrádské čtyřky tu opět nechyběla. Prezidenti agrárních komor Polska, Slovenska, Maďarska a ČR měli na zahájení veletrhu svůj velký den. Hned ten další si pozvali k rokování kolegy z EU. Pozvání přijala většina nových členských zemí a vznikla deklarace s důrazem na rovné podmínky. Hned po roce 2013 se mají dle dohod vyrovnat přímé platby a dotace by měly být stej-
Prezident AK ČR Jan Veleba (uprostřed) navštívil na veletrhu Salima stánek Zlínského kraje, kde ochutnal moravské koláčky s překládaného těsta Foto Eugenie Línková né ve všech zemí EU. Právě nové země se rozhodly, že si tento slib a jeho plnění důrazně pohlídají. Do třetice AK ČR zorganizovala na veletrhu TechAgro zajímavou akci s významnými podnikateli v oboru zemědělství
a potravinářství. Připravila pro ně konferenci s mottem Jak ven z krize. Návod ale není jednoduchý. Nezáleží totiž jen na samotných zemědělcích a potravinářích, ale především na státu, politicích a nastavených nebo změ-
něných pravidlech. Potřebné zákony a pružné fungování všeho, co stát činí dobrým, bude na nové, povolební vládě. Na tahu je totiž právě vláda, ne samotní zemědělci a potravináři. Eugenie Línková
Nejlepší produkty z regionů
K
dyž se loni demonstrovalo na Hradčanském náměstí za rovné podmínky zemědělců nových zemí EU a kdy si čeští agrárníci přišli říci o to, co jim právem patří, ukázal prezident AK ČR Jan Veleba na svůj šohajský klobouček a řekl: „Tento klobouk nosím jen na demonstrace a letos je to už po čtvrté.“ Neříkal to s nějakou pýchou, spíš vyjádřil úzkost nad zemědělci v této zemi, kteří nejsou bráni jako vážný partner a skupina, která živí národ. Mnozí politici si totiž říkají, že je jich jen něco přes dvě procenta obyvatel a jako voliči nestojí za řeč. To je ale velký omyl. Naši agrárníci obdělávají pole a vyrábějí produkty, z nichž zpracovatelé vytvářejí potraviny, autodopravci je rozvážejí, chemici jim vyrábějí hnojiva, ochranné prostředky atd. Je tu obchod, který nabízí jejich produkty, jsou tu výrobci techniky, potravinářských strojů, stavitelé stájí a další. Tento řetězec živí 23 % práceschopného obyvatelstva. Vážení politici, hluboce se tedy mýlíte, když tuto skupinu občanů neberete vážně. Jsou tu i výjimky, ne všechny politické strany se k nim staví zády. A právě tato silná skupina obyvatel může brzy zahýbat jazýčkem vah dalšího dění. Věřme, že to bude dění konstruktivní, jak si to dala AK ČR letos do vínku. Již pá-
Farmářské trhy: kupujte a ochutnávejte Popřát mu přišli i manažeři Holdingu Agrofert. Zleva: Jaroslav Kurčík, Andrej Babiš, oslavenec Miroslav Toman, Petr Cingr a Jaroslav Fatýnek. Foto Eugenie Línková
Dopis, který potěší Vážený pane prezidente Velebo, právě jsem se dočetl o aféře na tiskové konferenci společnosti Tetra Pak. Co si na Vás dovolili, je nehoráznost! Držíme Vám palce! Podporujeme čerstvé české mléko! Podporujeme české výrobky! Ing. Leo Kolečkář ředitel Český výrobek, s. r. o.
V pražských Dejvicích se konaly klasické trhy. Již poněkolikáté se tu sjeli farmáři z celé České republiky, aby Pražanům představili a prodali výrobky ze svých farem.
„K bízel s úsměvem pražský
upujte a ochutnávejte,“ vy-
primátor Pavel Bém přítomné zástupy návštěvníků. Očividně měl radost, že starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa s tímto nápadem u lidí boduje. Oživil totiž tradici pražských farmářských trhů. Tolik li-
Foto Zub
dí na jedné hromadě nebylo vidět snad na žádném předvolebním mítinku. Pražané všeho věku se neváhali zdržet ve frontách u stánků jednotlivých producentů, aby si domů nakoupili krásný pecen chleba, kozí sýr, voňavé klobásy, ovocnou šťávu, nebo si na párátku ochutnali nabízené kostky tlačenky a jelit. Podobné akce chtějí pořádat i další městské části, trhy v Dejvicích budou samozřejmě pokračovat i po volbách. Více o Farmářských trzích čtěte na straně 40
ČÍSLO DNE
81 %
Mléko z automatu by si podle ankety Rádia Impuls rádo kupovalo 81 % našich spoluobčanů.
tým rokem pokračuje v soutěžích o nejlepší regionální potraviny. Pustila se s vervou do propagace české produkce a soustředila se i na zvýšení podílu biopotravin. Chce, aby v regálech řetězce Billa, který o to projevil zájem, bylo s označením Naše bio co nejvíc českých výrobků. Jak také říká Jan Veleba, Billa si AK ČR získala takřka stoprocentním podílem masa z českých chovů a tvoří určitou výjimku mezi supermarkety na našem trhu. A je tu i deklarovaná podpora farmářských trhů, s nimiž odstartovala radnice Prahy 6 a které se budou pravidelně opakovat. Naše regiony mají ze své produkce co nabídnout. Eugenie Línková
Jediný magazín v ČR celé potravinové vertikály PRVOVÝROBA–ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL–OBCHOD
2
Aktuality
28. května 2010
Česku se daří, nesmí ale usnout na vavřínech střední a východní Evropě. ČR je na tom podle Richtera poměrně dobře, protože dokáže svůj dluh financovat levně. Lépe je na tom například Polsko, které má lepší domácí základnu. Naopak špatně si vedou pobaltské ekonomiky. Richter taktéž přinesl čerstvou zprávu o výhledech ekonomiky nových členských států EU, která jim pro příští období přisuzuje 1% růst proti poklesu o 4 %, které zažívaly v období minulém.
Dotaz na prezidenta AK ČR: Vážený pane prezidente, jen Vám položím jednu otázku, a když mi odpovíte, budu velmi ráda. Pomůže propagace mléka a mléčných výrobků zvýšit jejich spotřebu v ČR? L. A., Praha Odpověď: U nás to došlo tak daleko, že vezmeme-li roční spotřebu syrového kravského mléka na obyvatele, propadli jsme se s 53 litry na chvost EU. Pro srovnání – země s největší spotřebou, Irsko a Finsko, překračují hranici 150 litrů. Důvodů daného stavu je více. Především to byla nečinnost předchozích ministrů, kteří podporu spotřeby mléka bojkotovali (např. pan Gandalovič). Dále je to mohutné lobby nápojového průmyslu a pseudostudie o škodlivosti mléka. O co méně vypijí děti a mladí mléka, o to větší prostor se otevře např. pro Coca-Colu. Dokonce znám jednu zahraniční mlékárnu, která, aby prodala své speciální mléčné výrobky pro kojence, umísťuje do pediatrických čekáren letáky o škodlivosti mléka z klasické produkce! Nemá to obdoby a může se to stát snad jenom u nás. Další smutný příklad je hlavní hygienik Michael Vít. Jeho nepodložené televizní vystoupení o nebezpečnosti mléka z mléčných automatů srazilo tento způsob prodeje až o polovinu. Dodnes nebyl schopen odpovědět na můj dopis spojený s žádostí o jednání. Proč asi? Takže jednoduše – pokud dopravíme k lidem srozumitelnou informaci o mléce, jeho kvalitě a vlivu na zdraví člověka, pak se výsledek nepochybně dostaví a možná se budeme divit, jak rychle. Jsem si tím naprosto jist. Jan Veleba
Zemědělství je i mojí zálibou Jaroslav Linka pracuje v zemědělství a jeho rodina je s ním po několik pokolení velmi úzce spjata. Rodina žije ve Vesci nedaleko Hodkovic nad Mohelnou. Na veletrhu Salima se mu dostal do rukou Zpravodaj Agrobase. Rád by jej pravidelně dostával poštou. Zavolal do redakce a na první zásilku zpravodaje reagoval stručným představením. Děkuji Vám za první výtisk Zpravodaje Agrobase. A teď něco o mém zemědělství. Bydlíme v malé vesničce a náleží nám už několik staletí asi deset hektarů polí a luk a tři hektary lesa. Na zemědělské půdě hospodaří zdejší podnik Agro Bílá, kde jsem zaměstnán v rostlinné výrobě. Lesy máme svoje. Doma máme jen malé políčko brambor a plodin na střídání (slunečnice, hořčici, svazenku apod.) a zahradu. Ze zvířat už jen několik slepic, do nedávna byla ještě kráva. Zemědělství a vše kolem je i mojí zálibou. Nerad pozoruji, jak se z českého venkova tato činnost vytrácí a pole nahrazují mrtvé trávníky a invazní výstavba všeho, co se tam nehodí. Třeba se zásluhou vás, novinářů, tento neblahý trend časem zmírní. S pozdravem Jaroslav Linka
Více než 50 farem nabízí prodej ze dvora přes internet Prodej potravin ze dvora už na internetu společně nabízí přes 50 farem z celé republiky, další se registrují. Spotřebitelé si tak pro sebe mohou najít přímého dodavatele mléčných výrobků, ovoce, zeleniny, vajec či masa.
P
rojekt Najdi si svého farmáře začal fungovat před několika měsíci. Největší ohlas měl zatím na Ústecku, kde se zaregistrovalo devět zemědělců. Z Vysočiny je ve společné databázi nabídka sedmi farem. Iniciátor projektu, zemědělec František Němec z Netína na Žďársku, je s prvními výsledky spokojen. „Zatím je to celkem slušné. Hlavní nápor čekám v srpnu a září, protože farmáři teď nemají tolik co prodávat,“ řekl. Skoro prázdné sklady mají nyní pěstitelé ovoce a zeleniny.
Celorepubliková databáze má farmářům pomoci zvýšit podíl potravin prodaných přímo lidem. Dostávají tak lépe zaplaceno než za dodávky obchodníkům či zpracovatelům. Oslovovat zákazníky ale není snadné. Stránka s mapami může posloužit i turistům, kteří chtějí ochutnat regionální produkty. Počet přístupů na internetové stránky www.najdisisvehofarmare.cz se zatím pohyboval kolem 1000 denně, poměrně živá je také diskuze v knize návštěv. Němec uvedl, že návštěvnost má stoupající trend. „Během měsíce jsme zaznamenali nárůst asi o deset procent,“ odhadl. Rodina Němcova hospodaří na 150 hektarech zemědělské půdy a chová 120 kusů dobytka. Asi polovinu mléka od 70 dojnic sama zpracovává ve vlastní malé mlékárně na jogurty, tvaroh a sýry. (zb)
Česko musí šetřit Z první části ekonomického fóra tedy vyplývá, že ČR vstoupila do krize s dobrou výchozí pozicí. Jsme ale ekonomikou velmi otevřenou, proto také náš HDP klesal o 4 %. Je nutné, aby Česko co nejdříve stabilizovalo veřejné finance, jinak by mohl dluh dosáhnout 50 % HDP a ročně bychom museli splácet
Ekonom Jan Švejnar uvedl Fórum Zlaté koruny s tím, že letošní očekávání jsou sice optimističtější než ta, o kterých se mluvilo loni, budoucnost je však velmi nejistá. Pravděpodobnost, že by mohlo dojít k dalšímu poklesu ekonomiky, je vyšší než jindy.
V
ětšina rozvinutých ekonomik podlehla krizi. Výjimkou je Čína a Polsko, které se krizi dokázaly do určité míry vyhnout. „Jsme na tom dobře, usnout na vavřínech ale nesmíme, “ uvedl Švejnar. Podle něj je nutné jednat odpovědně, ale ne zbrkle. Na nezodpovědnost ukazuje to, že vládní rozpočet přešel do deficitu už v roce 1995 a od té doby se z něj nedostal.
Členové představenstva AK ČR Jan Ptáček (vlevo) a Václav Hlaváček Není nutné vyhýbat se zadlužování Uznávaný ekonom také připomněl základní pravidla ekonomického rozvoje – ať už podniku, nebo celé země. Podle teorie není nutné vyhýbat se zadlužování, je ale třeba dbát na to, aby
Prezident AK ČR Jan Veleba při přípravě projevu, před ním Walter Komárek
tempo růstu a návratnost investic byly vyšší, než je úrok z půjčky. Potom zadlužování pomáhá vydělávat. V návaznosti na Švejnara vystoupil hlavní ekonom Světové banky Kaspar Richter, který komentoval vliv krize na vývoj ve
asi 110 miliard korun. Podle náměstka ministerstva financí Bohdana Hejduka je nutné každý rok na příjmové straně najít 12 miliard korun a na výdajové straně naopak ušetřit 42 miliard, z toho 20 miliard na mandatorních výdajích. (egi)
Jan Švejnar: Recese bude ustupovat Na fóru Zlatá koruna jsme měli možnost krátce hovořit i s profesorem Janem Švejnarem. Položili jsme několik otázek souvisejících se zemědělskou produkcí. Zemědělci v ČR zažívají nejhorší období od vstupu do EU. Jak vidíte jejich budoucnost? Je potřeba, aby vydrželi. I je ovlivnila světová krize a je nižší poptávka po jejich výrobcích. Konkurence ze zámoří je silná a dotace, které dostávají, nedosahují západoevropského rozměru. Znovu ale opakuji, je potřeba aby vydrželi, protože situace se zlepší. Bude větší poptávka a dotace budou dosahovat srovnatelné úrovně.
nomiku, zřejmě poroste letos rychleji než evropská. Američtí i evropští výrobci jsou ale nyní v nejhorší fázi.
Jak hodnotíte letošní rok? Dojde ke zlepšení, nebo naopak? Recese bude ustupovat, dopady krize jsou ale velké, proto bude tento rok nejtěžší. Zároveň se domnívám, že je malá pravděpodobnost dalšího propadu. Celý svět jde kupředu a poptávka po zemědělských výrobcích bude větší. Na vývoj světové ekonomiky má velký vliv Čína, kde dochází k určitému přehřátí ekonomiky. Nebude to mít spíš negativní vliv na další hospodářský vývoj Evropy i ČR? Čínská ekonomika má skutečně náznaky přehřátí, snaží se to ale korigovat. Zvyšuje úrokové míry, snižuje půjčky. Vše na-
Profesor Jan Švejnar svědčuje tomu, že se čínská ekonomika s těmito jevy vyrovná. Pokud jde o americkou eko-
Vraťme se ještě k dotacím. Je podle vás z dlouhodobého hlediska lepší dotace v zemědělství zachovat, nebo zrušit? Dlouhodobě by neměl být rozdíl mezi jednotlivými odvětvími. Je proto nutné, aby se výrobci přizpůsobili skutečnosti, že se některé dotace budou snižovat a vybrat si výroby s komparativní výhodou. Každý by si měl sám určit, co je pro něj výhodné, aby se efektivnost výroby mohla posuzovat z dlouhodobého hlediska. Eugenie Línková
Aktuality
28. května 2010
3
Mají zemědělci a potravináři živit národ, nebo si jídlo dovezeme? Pod tímto mottem se uskutečnilo v polovině dubna 102. Žofínské fórum věnované budoucnosti zemědělství. Ve zcela zaplněném velkém sále paláce Žofín vystoupili český ministr zemědělství Jakub Šebesta, jeho slovenský protějšek Vladimír Chovan, prezident Agrární komory ČR Jan Veleba a prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman.
A
kci zahájil ministr Šebesta konstatováním, že odpověď na otázku, jež je tématem fóra, závisí na mnohých faktorech, jako jsou přírodní podmínky, tradice či úroveň zpracovatelského průmyslu. Podle něj má sice Evropa z bezpečnostních důvodů zájem na zachování strategické míry soběstačnosti v produkci potravin, nemusí to však být soběstačnost stoprocentní. Zdůraznil, že pro ČR je stěžejní zavedení stejných podmínek pro všechny státy EU, o nichž se denně vyjednává, vše však může ztroskotat na potřebné shodě všech dvaceti sedmi členů. Miliardové záporné saldo v potravinách na Slovensku Ministr Vladimír Chovan připomněl, že za poslední dva roky poklesl počet osob zaměstnaných na Slovensku v zemědělství z 81 000 na 65 300 a záporné saldo v potravinách, ovoci a zelenině dosáhlo jedné miliardy eur ročně, což představuje velkou zátěž pro ekonomiku. Pro zlepšení situace bude velmi důležité jak to, co mohou učinit odborníci, tak i působení směrem k laické veřejnosti a jednání na diplomatickém poli. Vladimír Chovan vyzdvihl skutečnost, že vláda SR zadala Slovenské akademii věd vypracování strategického dokumentu o rozvoji hospodářství, který obsahuje i část o zemědělství. Slovenští zemědělci jsou schopní vyprodukovat o 50 % více potravin než dnes, nezvyšovat přitom zátěž životního prostředí a vytvořit 130 000 nových pracovních míst za předpokladu, že bude existovat jasná státní koncepce. „Problémem je, že EU nemá společnou zemědělskou politiku. Pokud si nevyjednáme rovné podmínky, nemusí to dopadnout dobře,“ uvedl Chovan. Politická nestabilita v ČR Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba zdůraznil, že české hospodářství se potýká s dlou-
K situaci v zemědělství v Česku a na Slovensku se vyjádřil i ministr zemědělství Jakub Šebesta (vlevo) a jeho slovenský protějšek Vladimír Chovan hodobými problémy, přičemž za hlavní označil politickou nestabilitu. Od roku 2002 se vystřídalo ve vrcholných funkcích šest premiérů a sedm ministrů zemědělství. Roste nerovnováha struktury mezi rostlinnou a živočišnou výrobou ve prospěch rostlinné výroby, která rok od roku zvyšuje své přebytky. Klesající stavy hospodářských zvířat způsobují přebytky rostlinných komodit, zejména obilí, a přispívají k pádu jeho výkupních cen. Pokud by měl pokračovat vývoj zemědělství tak, jak tomu bylo loni, může dojít v ČR k odklonu od produkčního zemědělství k prosté údržbě krajiny. Tuzemská zemědělská produkce se totiž loni meziročně propadla v běžných cenách na 97,38 miliardy Kč, tedy o 18,06 %, přestože dotace do zemědělství vzrostly o 4,8 miliardy Kč. Nadále pokračuje růst dovozů potravin do ČR, naopak z ČR se vyvážejí především zemědělské suroviny. „Nenazýval bych to soběstačností, nazýval bych to ničením ceny,“ uvedl Jan Veleba. Výroba bioplynu v ČR Zemědělci by se za této situace měli více zaměřit mimo jiné na vytváření přidané hodnoty k zemědělské surovině. Půda, která není využitelná k potravinářské produkci, by měla být zapojena do produkce obnovitelných zdrojů energie. Takto využitelných je přitom podle Jana Veleby 50 000 hektarů zemědělské půdy a 100 000 hektarů travních porostů. Zemědělci by také mohli vyrábět energii prostřednictvím bioplynových stanic, jejichž počet by měl do konce roku dosáhnout 160 a podle představ Agrární komory ČR pak vzrůst do roku 2020 až na 1000, kdy by vyprodukovaly 7,5 milio-
nu MWh elektřiny a tepla. V takovém případě by bylo možné v ČR využít pro výrobu bioplynu zemědělské suroviny z dalších 300 000 hektarů půdy. Proti solárním a větrným elektrárnám, jejichž výkon je závislý na počasí, poskytují bioplynové stanice stabilní výkon po celý rok. Tisícovka bioplynek zužitkuje úrodu ze 300 000 hektarů orné půdy a vytvoří 15 000 pracovních míst. Využití odpadů je navíc přínosem z ekologického hlediska. Ministerstvo průmyslu a obchodu však v rámci národního alokačního plánu v desetiletém horizontu uvažuje o vybudování pouhých 360 bioplynových stanic s celkovým výkonem 2,7 milionu MWh. Navíc se nikdo se zemědělci o této problematice nebaví, což je další chyba. „K čemu máme ministerstvo zemědělství? Když nic nedělá, tak ho nepotřebujeme,“ zaznělo na Žofíně. Zemědělci také mohou podle Veleby ročně nabídnout zhruba 1,5 milionu tun biomasy k výrobě tepelné energie, což představuje využití dalších 150 000 hektarů půdy. „Stát se musí rozhodnout. Buď bude podporovat ekonomicky neefektivní výrobu fotovoltaické elekt-
Své příspěvky přednesli také prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman (vlevo) a prezident Agrární komory ČR Jan Veleba
řiny a souběžně platit dotace za neobdělanou půdu, nebo podpoří přirozenou produkci farmářů, díky tomu i růst pracovních míst a také údržbu krajiny,“ zdůraznil za potlesku přítomných Jan Veleba. České zemědělství – ano či ne Obdobně kriticky se ke státní zemědělské politice vyslovil i prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. Podle něho nemá vláda po letech transformace jasno, zda vůbec české
zemědělství chce mít, či nechce. Pokud ano, tak je zapotřebí nastavit systém tak, aby byl agropotravinářský komplex dostatečně konkurenceschopný v evropském měřítku. Jestliže ne, potom vznikne nejen obrovský problém s dalším vylidňováním venkova, údržbou kulturní krajiny a ztrátou pracovních příležitostí, ale především spotřebitelé budou vystaveni extrémnímu riziku závislosti na dovozu, a tím i nepochybnému zvýšení cen potravin a nedostatečným záru-
kám jejich kvality a bezpečnosti. „Skutečně postrádám smysl dovážet jablka, hrušky, kořenovou zeleninu či cibuli a česnek z celého světa, a to i v době, kdy probíhá jejich sklizeň,“ uvedl Miroslav Toman. Zároveň připomněl, že potravináři i agrárníci trvale upozorňují, že v řadě případů jsou do země dováženy nekvalitní produkty a že tuzemské kontrolní orgány by měly více chránit domácí trh před takovými importy. Text a foto: Bohumil Brejžek
Velký sál žofínského paláce byl zaplněn do posledního místa
Na Žofínském fóru předvedly svou produkci některé firmy oceněné v regionálních potravinářských soutěžích pořádaných AK ČR
4
Aktuality
28. května 2010
Oldřich Žďárský: Nestydatost řetězců bere dech Hovoříme s Oldřichem Žďárským, předsedou OAK Ústí nad Orlicí. Právě z této oblasti východních Čech totiž v poslední době přichází nejvíc návrhů na demonstrace a nepokoje, které by upozornily společnost na neřešitelnou situaci zemědělců. Jak se daří zemědělcům v okrese Ústí nad Orlicí? Nálada mezi zemědělci není bůhví jaká. Máme za sebou rok 2009 s výsledky, které si většina z nás ani v nejčernějším scénáři nedovedla představit. Ceny komodit jsou velmi nízké, navíc zuří hospodářská krize a je tedy zřejmé, že výhled na to, že bude lépe, se odsouvá za horizont, kam většina z nás nevidí. Tím je mezi námi skepse a místy bezradnost. Máme strach o svou existenci, o svou práci i majetek. Dvacet let zde něco budujeme a rádi bychom to předali svým následovníkům. Kde vidíte největší problémy? V cenách komodit a v tom, že stát neplní svou dozorovou fun-
kci. Problémy mléka vyřeší jen cena, kterou nám musí dát mlékárna. V roce 2009 jsme dostali díky AK ČR a jednání s tehdejší vládou plné Top-up. A to se již nepodaří zopakovat. Ale vraťme se k mléku. Aby nám mohla mlékárna zaplatit, musí prodat řetězcům. Bohužel ty ke své rentabilitě a splnění přání vlastníků musejí mít marže v některých případech i více než 80 %. To je naprosto neuvěřitelné. V malých vesnických krámech si prodavač říká, jestli není těch 18 % marže hodně a tady, bez ostychu 80 %! Oni bojují mezi sebou a nás balamutí. Tlačí dodavatele k nízké ceně a k tomu, aby své výrobky zlevňoval. Ten proto do svých výrobků cpe různé náhražky – do sýrů místo mléka palmový olej, párky maso neviděly, a my to kupujeme a jíme. A to neřešíme jejich neetické chování, kdy vyžadují po svých dodavatelích další a další dodatečné bonusy. Zpracovatelská kapacita našich mlékáren je vytížena na 60 % a ve srovnání s těmi na západ od nás jsou velmi malé. Nemají tedy sílu jednat s řetězcem, musejí přistoupit na jeho podmínky. A svůj problém vyřešili tak, že nám řeknou cenu až po skončení měsíce, podle toho, jak prodali. Proto také žádná nemůže v současné době zkrachovat.
znamnou roli a tím naplnila i část svého poslání. Ať již zmíněnými Top-up pro rok 2009, připravovanými podporami pro chovatele mléčného skotu i Topup pro letošní rok. Z těchto aktivit těží všichni čeští zemědělci bez ohledu na to, zda jsou či nejsou členy komory.
Vlevo: Mléko se během loňské demonstrace vylévalo i v Ústí nad Orlicí Vpravo: Oldřich Žďárský při vystoupení během demonstrace za lepší farmářské ceny mléka Našim cílem je nenechat markety pokračovat v této zlovůli. Jaké na to máte „páky“? Potraviny jsou strategická surovina. Proto by občané měli vědět, že nejsme již soběstační ani v takových komoditách, pro jejichž pěstování nebo chov máme ideální podmínky. My, se svým národním jídlem knedlovepřo-zelo, si musíme dovést vepřové maso třeba z Brazílie. Lidé by měli určitě vědět, že se tu už vůbec nedělá len, že mléka se vyváží přes 15 % bez jakéhokoliv zpracování, bez přidané hodnoty. Ze starých členských zemí EU nám přitom velmi rádi
své přebytky dovezou. Zatímco u nás klesá produkce, u nich z roku na rok roste. Na tohle mají vliv nerovné podmínky, jiné dotace pro staré a mnohem nižší pro nové země. Co byste rád vzkázal spotřebitelům? Měli by vědět, že pokud nekupují české produkty, výrazně napomáhají tomu, že z pultů mizí. Že si řetězce kladou takové podmínky, za kterých není možné do nich dodávat. Že na výstavbu těchto řetězců a jejich logistických center je zabírána úrodná půda. Drtivá většina protestních akcí je právě proto, aby se veřej-
nost dozvěděla, jaký je stav. Nikdy jsme si nechtěli brát spoluobčany jako rukojmí. O tom, že to tak i vnímají, vypovídá průzkum na Radiožurnálu, kde přes 70 % respondentů odpovědělo, že s námi cítí. Víte, když jsme u nás při kontrolním nákupu stáli loni před marketem v Ústí nad Orlicí s transparenty a rozdávali letáky, musím říci, že podpora od kupujících byla pro nás všechny velkou morální vzpruhou. Jakou roli podle vás v tomto dění hraje Agrární komora ČR? Zejména vloni sehrála Agrární komora České republiky vý-
Co očekáváte od voleb a od nové vlády? Především to, aby to byla vláda, která bude mí mandát a nebude se muset vymlouvat, že nemůže kvůli přeběhlíkům či koaličním partnerům plnit své sliby. Doufám, že se celá naše politická reprezentace bez výjimky přihlásí k odstranění nerovných podmínek a že domluví lepší podmínky než v Kodani Potřebujeme také vypracovat dlouhodobou národohospodářskou strategii, minimálně pro české zemědělství. Také potřebujeme, aby v čele rezortu stála osobnost, která bude mít schopnost prosadit své názory, potřeby nás zemědělců uvnitř své strany, ve vládě i v parlamentu. Od státu očekáváme hlavně plnění důsledné kontroly. Vždyť je tolik kontrolních institucí, např. ČOI, SZPI, ÚOHS, hygienické stanice a další orgány, které by měly dohlížet na dodržování zákonnosti. Text a foto: Víta Balcarová
INZERCE
Výrobní družstva bodovala v soutěžích Svaz českých a moravských výrobních družstev, v souladu s koncepcí propagace družstevní produkce a podpory podnikatelských inovačních aktivit družstev, vyhlásil pro rok 2010 další ročník soutěže Design VD 2010 a Inovace VD 2010.
● Pánský oblek s vestou, autoři: Jitka Dietzová a Michal Přibyl, výrobce: Vývoj, oděvní družstvo v Třešti
Inovace VD 2010 ● Oděv do extrémních podmínek Proformance Project, autoři: Miluše Dolejší a Jaroslava Navrátilová, výrobce: Vývoj, oděvní družstvo v Třešti
Pelikán, výrobce: Cyklos, výrobní družstvo, Choltice Zvláštní ocenění Zvláštní ocenění za dlouhodobé systematické udržování a rozvíjení firemního stylu a kultury a promítnutí kvality obsahu do embaláže obdrželo vinařské družstvo Templářské sklepy Čejkovice za víno Sang Real
S
outěž Design VD se konala již 11. rokem. Soutěž Inovace VD byla vyhlášena potřetí, pro povzbuzení inovačních aktivit družstev. Do soutěže Design VD 2010 se přihlásilo 19 soutěžících, členů SČMVD s 28 soutěžními pracemi. Do Inovace VD 2010 se přihlášilo devět výrobních družstev s deseti soutěžními pracemi. Celkem tak bylo přihlášeno do obou soutěží 38 družstevních výrobků. Vyhodnocení soutěže se konalo 29. dubna. Porota udělila tři ocenění v soutěži Design VD 2010, tři ocenění v soutěži Inovace VD 2010 a dvě zvláštní ocenění. Slavnostní předání cen se uskuteční na červnovém valném shromáždění v Nymburce. Souprava šperků s ametystem autorky Hany Stehlíkové
Design VD 2010 ● Souprava šperků s ametystem, autor: Hana Stehlíková, výrobce: Granát, družstvo umělecké výroby, Turnov ● Koupelnové vybavení Delta, autor: Ing. Daniela Mlejnková, výrobce: Dřevojas, výrobní družstvo
● Řadová svornice RSA 2,5 A – kombinace šroubového a bezšroubového spoje, autoři: Milan Zahradník a Jan Simbartl, výrobce: Elektro, výrobní družstvo v Bečově nad Teplou ● Automatický rýhovací/ perforovací stroj, autor: Marek
Sekt Classique, jehož autory jsou Mgr. Lukáš Lukáš, Mgr. Tomáš Sedláček. Dále získala ocenění také Lékovka jednodenní – přívěsek. Výrobcem je Obzor, výrobní družstvo Zlín, autorem je Ing. Jiří Štach. (bz)
Aktuality
28. května 2010
ČZU v Praze má nového rektora Slavnostní inaugurace rektora České zemědělské univerzity Jiřího Balíka
U
Bývalého rektora ČZU Jana Hrona (vlevo) střídá Jiří Balík (vpravo)
Třetí březnové úterý proběhla slavnostní inaugurace nového rektora České zemědělské univerzity, profesora Jiřího Balíka.
V
zaplněné aule suchdolské univerzity promluvil i předchozí rektor, profesor Jan Hron. Zmínil se o nárůstu počtu studentů za posledních 20 let, hovořil o 12 českých městech, kde ČZU zajišťuje výuku s pomocí konzultačních středisek, i o 20 zemích z celého světa, kde od-
INZERCE
borníci z ČZU působí. Dále hovořil o začlenění univerzity Euroligy, ve které působí právě ČZU jako jedna ze sedmi evropských vzájemně spolupracujících škol. Poděkoval všem, kteří s ním spolupracovali i v prostředí Konference rektorů, které po dobu sedmi let předsedal. Od předsedy Akademického senátu Jiřího Remeše převzal Jan Hron rektorský řetěz, aby jej následně předal svému nástupci, profesorovi Jiřímu Balíkovi. Pro slavnostní projev si nový rektor Jiří Balík vybral úvahu
Foto Monika Urbanová
nad významem slova půda a porovnával půdu zemědělskou a akademickou. „Půda je stálá, ale zároveň se proměňuje,“ řekl. „K akademické půdě, stejně jako zemědělci ke své půdě, budu přistupovat s res pektem a pokorou,“ slíbil Jiří Balík. Poděkoval také všem, kteří se podíleli na úspěších univerzity. Na slavnosti nechyběl ani starosta MČ Praha 6 Tomáš Chalupa. V krátkém vystoupení vyzvedl fakt, že na vysokých školách v Praze 6 studuje 50 000 studentů. (sla)
5
Má dobrá sudička Marta
kolébky prý stojí novorozenci tři sudičky – dvě bývají většinou hodné a přejí dítku jen to dobré, třetí mu dává do vínku i pár překážek, aby vše nebylo v životě zas tak jednouché. Mou dobrou sudičkou byla v elévském věku, při mém nástupu do Zemědělských novin po roce 1972, s určitostí inženýrka Marta Stloukalová, tehdy šéfredaktorka o pár pater blízkého časopisu Mechanizace ze Zemědělského nakladatelství. To sídlilo na Václavském náměstí 47 a sdílelo v té době stejného vydavatele – Ministerstvo zemědělství a výživy ČSSR. O mně se totiž brzy po nástupu do deníku „profláklo“, že jsem dcerou lékárníka z Vysočiny. Dva helfři dosazení do Zemědělských novin samotným ÚV KSČ (jeden z nich se jmenoval příznačně Pičman) hned zavětřili. „Maloburžoazní živel musí pryč z řad prověřených redaktorů,“ hlásali. Po čistce v roce 1970 jich tam totiž zbyla hrstka a noví příchozí nebyli podle jejich gusta dobře prověřeni. Tenkrát jim právě Marta nebojácně pohrozila. A víte kým? Zkušenými zemědělskými inženýry z JZD Horní Bradlo, ing. Janem Kroutilem a ing. Čeňkem Líbalem, kteří se svými dobrými hospodářskými výsledky prosa-
zovali v celostátních zemědělských soutěžích. Jan Kroutil dokonce přednášel na Vysoké škole zemědělské v Praze-Suchdole jako uznávaný praktik. Čeněk Líbal byl díky vysoké odbornosti vynesen na krajskou nomenklaturu ÚV KSČ. Mezi komunisty byli občas i velmi chytří a čestní lidé jako právě on. Nebojím se to potvrdit, i když dnes to není zrovna populární. Marta mne tehdy zaštítila jejich přízní a helfři částečně dali pokoj. Jejich pozornosti ale neunikl pohřeb mé babičky, která s dědečkem provozovala vedle jeho lékařské praxe ordinaci dentistky. Helfr Pičman vyslal na pohřeb špeha. Měl zjistit, zda nejsme kromě „maloburžoazních živlů“ ještě Židi. Pravda byla snad ještě horší. Na pohřbu byli skoro všichni faráři z Vysočiny včetně biskupa z Pardubic. Bylo jasno – takový člověk nemůže pracovat v centrálním deníku. A opět zasáhla „má sudička“ Marta. Využila přítomnosti soudruha Líbala na našem pohřbu v kostele. A tak se mnou do Hradce Králové, kam jsem následně musela na kobereček k soudruhům z kraje, vyslala jejich ideovému tajemníkovi Aleši Novotnému signál – dát ruce pryč od Línkové. Díky tomu
jsem v Zemědělských novinách mohla pracovat až do roku 1990, kdy je nekalá privatizace smetla jako většinu původních českých novin. S Martou jsme ale jako zemědělské redaktorky spolupracovaly i nadále. Po celé čtyři roky spolutvořila náš Zpravodaj Agrobase. Před vyjitím únorového čísla mi ještě volala na omluvu, že svou reportáž piluje a dodá ji až do příštího čísla. Už tomu tak bohužel nebude. Marta zemřela doslova nad notebookem, právě při psaní zajímavých příběhů „jejich zemědělců“, které vždy bránila, jakmile se jim někde mělo ubližovat. Odešla náhle, churavěla ale delší dobu. Letos poprvé nebude dychtivě čekat na vítěze mistrovství republiky v orbě. Soutěži, kterou spoluzakládala, zůstala totiž věrná až do konce svého života, stejně jako celému oboru zemědělství. Po roce 1990 byla Marta Stloukalová ředitelkou Zemědělských novin, ale tak nečestným zbraním, které se do boje o zcizení a likvidaci tohoto oblíbeného deníku vpravily, nedokázala a ani nemohla čelit. Marto sbohem, budeme od Tebe pozdravovat louky v Miřeticích na Vysočině. Eugenie Línková
6
Aktuality
28. května 2010
Deratizace – jak na ni Deratizace je soubor opatření vedoucí k hubení a omezování výskytu škodlivých hlodavců. Přispívá tak k ochraně zdraví osob a chovaných zvířat před původci a přenašeči infekčních onemocnění. Velký význam má rovněž snaha zabránit ekonomickým škodám, které hlodavci způsobují.
V
zemědělských provozech nikdy dostatečně nezabráníme hlodavcům přístupu k potravě a jejich pronikání do zemědělských objektů. Nachází zde dostatek úkrytů, nadbytek potravy a vzniká tak atraktivní stanoviště podporující migrační tlak hlodavců z okolí. Zemědělský podnik vyžaduje trvalé zabezpečení formou průběžné deratizace, která se stává součástí běžných technologických postupů směřují-
Účinná aspirace kompletní linky je samozřejmostí cích k předcházení výskytu hlodavců a omezení jejich populace. Není zde reálný předpoklad vyhubení jednorázovým zákrokem, především z důvodů případné rezistence, zvýšené necitlivosti či tolerance vůči některým účinným látkám, a nezájmu určitého procenta jedinců téměř každé skupiny cílových druhů o nástrahové přípravky, pokud je na lokalitě nadbytek potravy. Negativně zde rovněž působí ztráta
Rudolf Blaha ze společnosti Mikrop Čebín představil novinku v oblasti deratizace na veletrhu TechAgro
INZERCE
účinnosti nástrahy vlivem stájového klimatu, především vysoké vlhkosti, obsahu čpavku a snadnému napadení plísněmi. Použití nevhodného deratizačního prostředku se projeví zvýšenými náklady způsobenými častým a opakovaným kladením nástrah, odstraňováním znehodnocených zbytků a malé účinnosti deratizačního zákroku. Společnost Mikrop Čebín, a. s., která se na českém trhu profiluje jako specialista na výživu hospodářských zvířat, si netradičně vzala za cíl v rámci rozšíření své nabídky vyvinout, vyrobit a uvést na trh profesionální rodenticidní přípravek, jehož vývoj probíhal s ohledem na charakter deratizovaných míst. Téměř po roce práce přichází nástraha s obchodním názvem Stopratox jako ideální řešení pro boj s hlodavci. Svým složením a vlastnostmi je nástraha cíleně určena i do vlhkého prostředí v komunální sféře, zemědělství a je rovněž schválena k použití v potravi-
Foto archiv Čebín
nářských provozech. Stopratox zajišťuje předložení kvalitní nástrahy s dlouhodobou trvanlivostí, bez změny fyzikálních vlastností a s účinností po celou dobu nastražení. Atraktivnost nástrahy Stopratox je dána použitím vysoce kvalitních surovin doplněných pachovým a chuťovým aditivem. Jednotlivé pelety jsou v konečné fázi výroby povrchově ošetřeny proti vlhkosti. Pro výrobu nástrahy Stopratox byla postavena speciální výrobní linka, která zajišťuje kvalitu každé šarže. Její přísné oddělení od stávajících provozů je samozřejmostí. Je konstruována tak, aby byly splněny požadavky bezpečného provozu. Rozšířením výrobního programu učinila společnost Mikrop Čebín, a. s., další krok vstříc svým zákazníkům. Rodenticidní nástraha Stopratox má spoustu předností. Vyzkoušejte ji, žádejte ji po svých deratizátorech, hlodavcům chutná. Bližší informace: Rudolf Blaha, tel. 602 570 723
Jiří Urban: V ekozemědělství jsme evropskou špičkou S Jiřím Urbanem, náměstkem pro životní prostředí, výzkum a vzdělávání na Ministerstvu zemědělství ČR, jsme si povídali o ekologickém zemědělství. Jak byste charakterizoval ekologické zemědělství a produkci biopotravin v České republice? Výroba biopotravin má svá specifika. Běžná je roztříštěnost produkce, malé objemy komodit, specifická odbytová místa prodeje i vysoké nároky spotřebitelů na garanci kvality a autentičnosti původu. V zemích tradičně nakloněných ekologickému zemědělství, jako je např. Německo, Švýcarsko nebo Dánsko, jsou běžná „malá sdružení“ zemědělců z nejbližšího okolí.
Jiří Urban, náměstek Ministerstva zemědělství ČR pro životní prostředí, výzkum a vzdělávání Ta slouží nejen jako odbytová družstva ve smyslu vyjednávaní výkupních cen či koordinace nákupu nebo společné zpracování biosurovin, ale také jako prostor ke vzájemné výměně informací, vzdělávání či identifikaci případných problémů. I přes výhody, které svým členům nabízejí, se u nás odbytovým družstvům zatím příliš nedaří. Finanční podpory k jejich založení, kterou nabízel v letech 2005 a 2006 v rámci svých investičních programů PGRLF, využilo zanedbatelné množství ekozemědělců. Za nízkým počtem odbytových organizací, ve kterých jsou přímo zapojeni ekozemědělci, stojí nejčastěji nedůvěra a neochota českých sedláků se smluvně zavazovat, „sousedská“ spolupráce se u nás zatím příliš nenosí. U nás je situace specifická také vysokým podílem odbytu biopotravin realizovaným v maloobchodních řetězcích. Ten tvoří zhruba 80 %. Plnění podmínek pro dodávky do řetězců je pro řadu menších biovýrobců nemožné. Supermarkety specializované pouze na prodej biopotravin, běžné v západní Evropě, se u nás zatím neobjevují. Chybí nám větší počet odbytových míst, která by mohli čeští výrobci pravidelně využívat. Takovým místem jsou v zahraničí napří-
klad certifikovaná stravovací zařízení. V některých zemích je odběr biopotravin ve školních či nemocničních jídelnách ošetřen dokonce zákonem. Stoupající zájem o tuzemskou produkci v poslední době stoupá. Nasvědčuje tomu např. rozvoj bedýnkových systémů či vzrůstající obliba farmářských tržnic. Stoupá také výběr sortimentu, který čeští výrobci dodávají do maloobchodu. Problémem byla i malá institucionalizace, ale i tato situace se postupně mění. Z původně malého hnutí se stává sebevědomý sektor se stále lépe fungujícím výrobně-odbytovým řetězcem a stabilní skupinou spotřebitelů. Ti, kteří biopotraviny nakupují, patří mezi spotřebitele s širokým rozhledem a vysokými nároky na kvalitu a přidanou hodnotu. Jaká je u nás podpora bioprodukce a jak lze tyto prostředky čerpat? Pokud se ekozemědělec přihlásí k čerpání dotace, může mu být z titulu Ekologické zemědělství v rámci Agroenvironmentálních opatření v ose II Programu rozvoje venkova (PRV) vyplacena částka v rozsahu od 71 EUR/ha za travní porosty až do 849 EUR/ha za vinice, ovocné sady nebo chmelnice. Z výkladu nařízení vlády 79/2007 je jasně definováno, že jde o podporu zaměřenou na ochranu a údržbu životního prostředí, zejména také biodiverzity, a nelze z ní podporovat výrobu, jak se často mylně i mnoho odborníků domnívá. Biopotraviny jsou z tohoto pohledu vítaným vedlejším produktem, nicméně v rámci dotací na ekologické obhospodařování půdy nelze jejich výrobu přímo dotovat. Co se týče přímé podpory propagace značení výslovně českých potravin, museli jsme ji jako stát po vstupu do EU omezit, protože z evropských a státních peněz jednotlivých zemí EU nelze propagovat národní značení, které by mohlo zpochybňovat společný evropský trh. Aktivně však vytváříme nástroje pro odbyt biopotravin, nezanedbatelné jsou i propagační a osvětové aktivity, které cíleně zvyšují spotřebitelskou poptávku. Jaké procento v zemědělství zaujímají ekologičtí zemědělci? Ekozemědělských podniků je dnes přes dva a půl tisíce, plocha ekologicky obhospodařované země brzy dosáhne zhruba 10 % celkové zemědělské půdy. Tento podíl nás v Evropě řadí mezi země s vyspělým ekozemědělským sektorem, jako jsou Francie či Velká Británie, z pohledu bioprodukce však jejich vyspělosti zdaleka nedosahujeme. V roce 2006 bylo zaregistrováno 152 výrobců, vloni již téměř 500, z nichž většina jsou potravináři. Přibližně stovka jich spadá mezi farmy s faremní produkcí biopotravin. Eugenie Línková
Aktuality
28. května 2010
„Jackpot“ při české premiéře ve Francii
Spolupráce lesáků a ochránců přírody Spolupráce mezi Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) a Lesy ČR probíhá letos již 12. rokem. Uskutečňuje se jak na poli praktické ochrany přírody, tak na poli ekologické výchovy. Ochrana biodiverzity Na tradičním programu ČSOP Ochrana biodiverzity se kromě Lesů ČR, které jsou generálním partnerem tohoto programu, finančně podílelo i ministerstvo životního prostředí. Společnými silami se například vloni podařilo podpořit a realizovat 173 projektů. Z hlediska lesů byly podstatné projekty na mapování a ochranu doupných stromů, na vyvěšování a čištění ptačích budek v lesích, na mapování lokalit s výskytem vzácných lesních rostlin či drobné managementové práce, kterými pomáhají občanská sdružení zlepšovat životní podmínky vzácných druhů v lesích. Spolupráce se rozvíjela i v oblastech méně častých – v Jižních Čechách se například jeden projekt zabýval ochranou starých odrůd ovocných dřevin, které rostou na pozemcích ve správě LČR. K zajímavým projektům patří též mapování výskytu kočky divoké v Beskydech. Za zmínku stojí i řada vydaných informačních letáků, plakátů a populárně naučných publikací. Podpora ekocenter Tradiční je i podpora ekocenter, tedy zařízení pořádajících nejrůznější akce a seznamující děti
i dospělé se zajímavostmi přírody a možnostmi jejich ochrany. Dovybavování těchto zařízení prvky ze dřeva certifikovaného systémem PEFC je nejen pomocí vytvořit návštěvníkům ekocenter příjemné prostředí, ale i vhodnou formou, jak propagovat dřevo jako domácí obnovitelnou surovinu. V roce 2009 bylo podpořeno 13 projektů, mimo jiné vybavení ekocentra v Podorlickém skanzenu Krňovice, vybavení nových prostor pražského Ekocentra Koniklec či vytvoření dřevěných výukových prvků v českokrumlovském ekocentru Šípek. Realizována byla také dlouhodobá výstava o možnostech využití dřeva ve výlohách jednoho z ekocenter v centru Prahy. Přírodovědné soutěže Lesy ČR se opět podílely na pořádání přírodovědné soutěže pro dětské oddíly Zelená stezka – Zlatý list a středoškolské Ekologické olympiády. LČR se na soutěžích podílejí nejen finančně (díky této podpoře je možné vítězům zajistit atraktivní ceny), ale i organizačně – většiny kol soutěží se účastní lesníci v roli lektorů a porotců. Fotografická soutěž Fotografické soutěže Pohledy do přírody – další dlouholeté společné aktivity ČSOP a LČR – se v loňském roce zúčastnilo 60 autorů. Do soutěže bylo zasláno 330 fotografických prací. Nejlepší z nich lze spatřit na putovní výstavě či na webových stránkách www.smop.cz. Zbyněk Boublík
Český strakatý skot má za sebou další úspěšné vystoupení v zahraničí. Na nejvýznamnější alsaské výstavě Euro Genetic ve francouzském Épinalu se v předvadišti utkaly skupiny jalovic ze čtyř států – Francie, Rakouska, Německa a České republiky. Českou premiéru označili pořadatelé za naprostý „jackpot“.
D
o soutěžního klání vyslala Česká republika tři plné sestry po býku MOR 163 Manitoba (OM: EG 26 Engadin), zvířata narozená po embryotransferu ve Družstvu vlastníků půdy Pyšel na Třebíčsku. Pyšelští před soutěží měli možnost vybírat dokonce ze sedmi plných sester zdařilého embryotrasferu. Finální výběr manažerů družstva, Františka Dvořáka seniora a Ing. Stanislava Dvořáka juniora, byl více než šťastným tahem. Jalovice ušních čísel 312385 961, 312405 961, 312440 961 (celou skupinu bylo mimo jiné možné vidět i na poslední výstavě TechAgro v Brně) vynikajícím způsobem prezentovaly moderní kombinovaný užitkový typ s vyváženými proporce-
INZERCE
Technické lahůdky od Zetoru Brněnský Zetor přichází pro letošní sezonu s inovací svých traktorů modelové řady Forterra.
N
ejsilnějším zástupcem v nabízené modelové řadě je traktor Z 135 s novým motorem Z 1605 o výkonu 100 kW s šestnáctiventilovou hlavou válců. Motory celé výkonové řady jsou vybaveny novou spojkou o průměru lamely 350 mm. Nová řada traktorů Forterra má také odlišný design a úpravy v interiéru. Významným inovačním prvkem je výklopná kapotáž se zcela novým vzhledem. Stylem se přibližuje traktorům Proxima, má hranatý profil a shodné kulaté světlomety. Obrysem je kapotáž uzpůsobena pro perspektivní zástavbu všech potřebných chladičů. Je vyklápěna pomocí dvou plynových vzpěr, což dovoluje pohodlnou obsluhu. V interiéru kabiny je nový panel ovládání hydrauliky s alternativními kryty bovdenových ovladačů přídavného rozvaděče. V panelu je zabudovaná také od-
Ivan Kazda, marketingový manažer Zetoru, představil nový traktor na veletrhu TechAgro Foto Eugenie Línková
kládací skříňka s víkem a prohlubeň na PET láhev. Nová Forterra 135 vykazuje výrazné snížení spotřeby, zvýšení záběrového momentu na 400 Nm v 1000 ot./min, zvýšení účinnosti chladicí soustavy a splňuje náročné předpisy EU a TIER III A omezující emise výfukových plynů. Sériová výroba modelu 135 bude zahájena začátkem druhé poloviny roku. Nová 16ventilová hlava válců bude postupně použita v souvislosti s emisními limity TIER III B i na ostatní motory z řady Forterra. (hd)
7
Zástupci Svazu chovatelů českého strakatého skotu Ing. Roman Šustáček, předseda (druhý zleva) a doc. Josef Kučera, ředitel (třetí zleva), převzali na francouzské výstavě v Épinalu ocenění za nejlepší skupinu jalovic z chovu DVP, družstvo Pyšel. Foto Marie Ondráková mi masné a mléčné užitkovosti, vynikajícími vemeny a dokonalými končetinami. Perfektní bylo rovněž zvládnutí přípravy zvířat, kterému Pyšelští před vlastní výstavou věnovali několik týdnů práce. Ing. Dvořák junior spolu s Ing. Králem ze Svazu chovatelů českého strakatého skotu rovněž zajistili dokonalý styling zvířat přímo před
vlastním předvedením na výstavě. I přes – pro Francii ne zcela typický tmavší odstín hnědé barvy – byl o českou skupinu velký zájem po celou dobu výstavy i při samotné elitní aukci, která následovala po soutěži. Podle rozhodnutí italského rozhodčího Dr. Daniele Vicaria si ze soutěže DVP Pyšel odvezl titul za nejlepší, nejvyrovnaněj-
ší a harmonickou kolekci jalovic. Elitní aukce zvířat, která následovala bezprostředně po výstavě, potvrdila kvality českých zvířat. Zájem francouzských chovatelů o zvířata z české kolekce vyšplhal průměrnou cenou skupiny na 2470 EUR. Třetím nejdražším zvířetem aukce byla česká jalovice 312385 961, prodaná za 2600 EUR. (kuč)
8
XVIII. sněm AK ČR
28. května 2010
XVIII. sněm Agrární komory České republiky, Olomouc, 11. března 2010
Jan Veleba: Zemědělství je krizí nejpostiženějším odvětvím O
V úvodu XVIII. sněmu AK ČR přednesl její prezident Jan Veleba zprávu představenstva o činnosti za uplynulý rok. Delegáty upozornil, že dění v zemědělství ovlivnil drastický pokles cen. Propadly se prakticky u všech významných agrárních produktů. Volný pád nastoupila živočišná produkce, po prasatech zejména dojnice.
d roku 2005 rostl hrubý domácí produkt České republiky meziročně více než šestiprocentním tempem až do roku 2008, kdy zpomalil na 3,5 %. V loňském roce se propadl o 4,3 %. Tento propad předčil veškerá očekávání. Nepříznivé tendence pokračují,“ uvedl Jan Veleba. V lednu se spotřebitelské ceny potravin snížily o 3,6 %, ceny průmyslových výrobců potravin o 4,8 %, ale ceny zemědělců o 6,3 % – v prosinci to bylo ještě 12,7 %. Záporná bilance zahraničního obchodu zemědělskými a potravinářskými produkty se dále meziročně prohloubila o šest miliard korun a skončila 29 mi-
Co požadujeme
Na sněmu AK ČR vystoupil i předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Mimo jiné se vyjadřoval k podílu plateb a podpor na celkových příjmech.
● Vyrovnání podmínek Společné
zemědělské politiky EU mezi starými a novými členskými zeměmi je absolutní nezbytností pro naši další existenci. Základem pro jednání v této otázce byla konference nevládních organizací dvanácti nových i starých zemí EU, kterou svolala Agrární komora ČR na 1. června 2009 a navazuje na ni prohlášením v deklaraci z 23. března 2010. Jejími signatáři jsou zástupci EU-12, kteří byli přítomni jednání během veletrhu TechAgro v Brně. ● Dále chceme rozvíjet regionální
soutěže o nejlepší potraviny a usilujeme o spravedlivé rozdělení podpor z fondu SZIF. Vítězům krajských soutěží by měla být udělována značka Regionální potravina.
jména živočišných výrob, propouštění pracovníků, snižování platů a bezperspektivnosti mnoha podniků. Za této situace vláda navrhla a parlament schválil
Zemědělství je tak krizí nejpostiženějším odvětvím a nejvýrazněji přispívá k tlumení inflace. Je to však za cenu drastického omezení investic, vyčerpání rezerv, likvidace náročných, ze-
zvýšení daně z přidané hodnoty u potravin od 1. ledna 2010. Přitom k předchozímu zvýšení došlo před rokem, dočkali jsme se tedy zvýšení DPH u potravin dvakrát těsně za sebou. Vyvola-
ný tlak na zvýšení cen pak obchodní řetězce přenášejí přes potravinářský průmysl na snížení cen placených zemědělcům. Vláda a parlament tak dvakrát v průběhu hospodářské krize rozhodly o přenášení důsledků na bedra zemědělců. Na místo úvah o pomoci zemědělcům, jako se dělo na konci minulého roku například ve Francii a Německu, předložila vláda návrh na stoprocentní zvýšení daně z nemovitosti včetně daně z pozemků. Jen na poslední chvíli se nám podařilo enormnímu zvýšení pozemkové daně zabránit. (Z projevu prezidenta AK ČR Jana Veleby)
Miroslav Jirovský: Nekorektní stanoviska poškozují zemědělce
● Již několik let usilujeme o prosazení
rizikového fondu při PGRLF. Důsledky hospodářské krize, které na zemědělce doléhají a ještě se stupňují, by měly přesvědčit vládu i parlament o účelnosti takového fondu.
liardami Kč v mínusu. Zahraniční obchod celé ekonomiky naopak vykázal rekordní přebytek 153 miliard Kč – loni byl pouze 67 miliard Kč.
S
nažil se uvést na pravou míru i nepravdivá vyjádření Svazu marginálních oblastí poškozující všechny zemědělce. „Za poslední léta byla v ČR, na rozdíl od zemí bývalé EU-15, provedena výraznější orientace na decouplované platby ve prospěch omezení závislosti na produkci. Tím pro zemědělce, jejichž produkce se snižuje, výrazně narůstá podíl plateb a podpor na celkových příjmech, zvláště v marginálních oblastech. Naše produkce se trvale snižuje a je nyní sotva poloviční ve srovnání s průměrem EU-15. Kritika o české nadprodukci je směšná. Rozebírání důvodů pro a proti rozdělení plateb v médiích nás může jedině poškodit před veřejností. Je to téma pouze k diskuzi odborné, podle mne patřící i na tento sněm,“ uvedl Jirosvký. Narozdíl od přímých plateb, u kterých bude platba SAPS až do roku 2013 pod průměrem EU-15 o 68 EUR/ha, je průměrná platba vyrovnávacího příspěvku v LFA v ČR vyšší o 51 EUR/ha proti průměru zemí EU-25, proti Slovensku o 60 EUR vyšší.
Součástí platby SAPS, vyplácené rovněž v marginálních oblastech, je v ČR platba za mléko ve výši 91 mil. EUR, tzn., že platba za mléko zvyšuje platby SAPS cca o 11 %, a to i u 90 % zemědělců, kteří mléko neprodukují. Proto je kritika Svazu marginálních oblastí o krácení SAPS o 3,5 % na podporu krav s tržní produkcí mléka nepodložená. Platba Top-up byla vyplácena na ornou půdu, ale na základě rozhodnutí MZe se sazba od roku 2008 přepočítává na zemědělskou půdu, čímž se rovněž zvýhodňují marginální oblasti. Platba Top-up byla původně vyplácena jen na přežvýkavce, ale rozhodnutím MZe se od ro-
ku 2008 navíc zvýhodnila platbou na KBTPM – za rok 2008 ve výši 2939,70 Kč na kus a za rok 2009 ve výši 3280,40 Kč na kus – za oba roky v celkové výši 6220,10 Kč na KBTPM (+ platby na přežvýkavce v roce 2008 ve výši 1669,40 Kč/VDJ a v roce 2009 ve výši 1461,30 Kč/VD). „Čeho chce Svaz marginálních oblastí dosáhnout konstatováním, že snížením plateb SAPS podle článku 68 o 3,5 % a rozdělením chovatelům dojných krav dochází k poškození zemědělců v marginálních oblastech? Má snad zjištěno, že dojné krávy jsou pouze mimo marginální oblasti?“ položil řečnickou otázku Jirovský.
Předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský (vlevo) s tajemníkem ZS ČR Martinem Pýchou
„Jen připomínám, že v krajích Vysočina a Jihočeském, kde je většina podniků v LFA a ve kterých je téměř polovina všech dojnic celé ČR, utrpěly zemědělské podniky v loňském roce nejvyšší ekonomické ztráty. Za hluboce mylný názor poškozující všechny zemědělce považuji rovněž argumentaci Svazu marginálních oblastí o nákladech na mléko téměř na úrovni ceny minulého roku. Neuznání ztráty chovatelů dojených krav diskvalifikuje autory odborně,“ nešetřil Jirovský kritikou na adresu těch, co se chtějí zviditelnit nepravdivými údaji. Úprava plateb na rok 2010 je pouze vyrovnáním podpor dojených krav na úroveň KBTPM, a to z prostředků Bruselu v průměru cca 400 Kč na kus a připraveným přesunem ze SAPS 3,5 % plateb v průměru cca 2100 Kč na dojnici, rozpětí 0–2800 Kč. V průměru to bude stejná částka, jaká je připravována pro KBTPM navíc z plateb Top-up na přežvýkavce – 2500 Kč. „Nezapočítávám do součtu platby Top-up na VDJ všech přežvýkavců ani možnosti dané v Programu rozvoje venkova (Barrosův balíček, welfare),“ konstatoval dále Jirovský. „Stanoviska Svazu marginálních oblastí považuji za nekorektní, bohužel i za škodicí dalším požadavkům zemědělců do budoucích jednání s vládou a parlamentem, z čehož mají v plné míře tito „ochránci“ rovné výhody,“ uzavřel Jirovský. ●
XVIII. sněm AK ČR
28. května 2010
Michal Hašek: Máme komplexní postoj k rozvoji venkova Předseda Asociace krajů a stínový ministr zemědělství za ČSSD Michal Hašek na sněmu představil vizi zemědělské politiky. Krátce ji charakterizoval čtyřmi základními principy.
N
aše politika bude komplexní – zahrnuje všechna odvětví důležitá pro zdravý rozvoj celého venkovského prostoru –
Předseda Asociace krajů a stínový ministr zemědělství za ČSSD Michal Hašek
zemědělství, v návaznosti na něj potravinářský a zpracovatelský průmysl, lesnictví a vodohospodářskou politiku. Je politikou, která zahrnuje komplexně problematiku rozvoje venkova. Naše politika musí být konzistentní a sebevědomá v celoevropském kontextu, musí aktivně prosazovat a hájit oprávněné strategické zájmy našich zemědělců a potravinářů. Jejím základním mottem musí být rovnoprávný vztah mezi členskými státy Evropské unie bez ohledu na délku jejich členství
a nediskriminační přístup k jednotlivým členům EU. Naše politika musí být dlouhodobě udržitelná, ekologicky šetrná, přinášející zlepšení života pro všechny obyvatele venkovského prostoru a musí hájit ekonomické zájmy těch, kteří toto zlepšení přinášejí – zemědělců a producentů těchto tzv. kladných externalit. Naše politika musí mít i strategickou vizi. Za tu považujeme pro budoucnost především čistou vodu, kdy využijeme polohy ČR na evropském rozvodí. ●
9
KRÁTCE ZE SNĚMU
Pokračoval útlum v chovu prasat Cena nekryje náklady na produkci prasat, a tak v minulém roce docházelo k velkému propadu v chovech vepřů. Navíc producenti, většinou bez zemědělské půdy, nemají nárok na žádné podpory. Důsledkem je snížení stavu prasat ze 4,8 mil. ks v roce 1990 na 2,1 mil. ks loni, t.j. snížení o 56 %. Jen za loňský rok se stavy meziročně snížily o 221 000 ks, to je více než o 10 %. Nižší stavy prasat byly jen v roce 1946. Před vstupem do EU jsme vyráběli 580 000 tun vepřového, loni jsme vyrobili pouze 285 000 tun. ●
Produkce mléka začala prudce klesat V prosinci 2009 klesla výroba mléka v ČR více než o 11 mil. litrů. Národní kvóta mléka zůstane za rok 2009 nenaplněna o 200 mil. tun, to je 7 %. Nepodaří-li se klesající výrobu mléka zastavit, může být ČR již letos u mléka nesoběstačná. Teprve pro rok 2010 se podařilo prosadit podporu dojených krav. Když sečteme mimořádnou podporu, která má být vyplacena do 30. června, podporu welfare a podle článku 68, může to být až 3800 Kč na dojnici kromě Top-up. ●
Rostou přebytky obilovin
Jiří Papež: Co mohu ovlivnit sám a co s pomocí jiných Jak se vypořádat s krizí, nebo zmírnit její dopady. Nad tímto vážným tématem se ve svém příspěvku zaměřil předseda Zemědělského výboru PSP Jiří Papež.
„C bych rozdělil do dvou ob-
o bych dělal já? Aktivity
lastí – co mohu ovlivnit sám na své farmě či v podniku a co mohu ovlivnit s pomocí jiných,“ řekl Papež a uvedl příklady: „Určitě bych udělal důkladnou inventuru v nákladech. To
Předseda Zemědělského výboru PSP Jiří Papež mohu sám ovlivnit. Cenu komodit mohu ovlivnit daleko méně. Rozhodně bych se snažil vý-
znamně redukovat činnosti, které i po vyčerpání všech mých opatření stále zůstávají v červených číslech. Vím, že zavřít kravín je daleko obtížnější, než skončit s pěstováním lnu. Ale i to je součást strategie rozhodování. Restrukturalizace podniku je v době krize nezbytná. Nečinnost je cesta k zániku. Považuji za zásadní v těchto úvahách nepočítat s dotacemi. Pravidelně používat dotace na krytí provozních nákladů považuji za ekonomickou sebevraždu. Co mohu ovlivnit s pomocí jiných, to je nadstavba pro zvý-
šení ekonomické efektivity. Do této oblasti samozřejmě spadá váš boj za výši dotací a snížení byrokracie. To je zcela legitimní boj a já jsem zde plně na vaší straně. Stejně ale do této oblasti patří sdružování subjektů pro zajištění zpracování surovin a zajištění odbytu. Patří do této oblasti i zavádění nových technologií a hledání nových odbytišť. V některých z těchto aktivit je velmi významná role státu, ať již v negativním smyslu nebo v tom pozitivním,“ konstatoval Jiří Papež. ●
Účastníci XVIII. sněmu AK ČR obrazem
Loňská sklizeň byla třetí nejvyšší od roku 1990, přesáhla 7,7 mil. tun, to je o 0,6 mil. tun méně než v rekordním roce 2008. Ceny obilovin se však meziročně snížily o 41 %. Cena ovsa se například pohybovala na úrovni roku 1960, kdy stála nafta 2,50 Kč/l, která je dnes více než desetkrát dražší. V roce 2009 nenalezly další zhodnocení téměř 2 mil. tun obilí. Souvisí to s nižší spotřebou v důsledku pádu živočišné produkce. Tím se prohlubuje strukturální nerovnováha v hospodářské soustavě českého zemědělství, což vede ke snižování efektivnosti celého odvětví. Intervenční nákup obilovin jako stabilizující nástroj prakticky pozbývá smyslu – intervenční cena je se sílící korunou velmi nízká, od příští sklizně je nákup možný jen pro pšenici a navíc se bude skládat kauce, která může propadnout ve prospěch EU. ●
Využití biomasy není dostačující V současné době je v provozu asi 110 zemědělských bioplynových stanic o průměrném výkonu 600 KW. Do konce roku 2013 by mohla být z Programu rozvoje venkova podpořena výstavba dalších 100, z programu ministerstva průmyslu a obchodu 80 a s podporou ministerstva životního prostředí 20. Na konci roku 2013 bychom tak mohli mít v provozu 310 stanic, které spotřebují siláž a senáž ze 77 500 ha. Plocha zemědělské půdy, na které se pěstují plodiny a nemají užití pro tuzemskou výživu lidí ani pro krmení zvířat, se však odhaduje na 680 000 ha. Přitom se počítá s využitím až 120 000 ha pro výrobu biolihu, která se také rozbíhá nesměle. ●
Pomoc postiženým záplavami Pomoc na odstraňování následků povodní z června 2009 zajistila ve vlastní režii a v přímé distribuci RAK Královehradeckého kraje – kamion materiální pomoci v hodnotě 70 000 Kč a finanční sbírku v celkovém objemu 767 000 Kč, na níž se podíleli zemědělci z okresu Jičín (339 000), Náchod (153 000), Hradec Králové (125 000), Rychnov nad Kněžnou (80 000) a Trutnov (70 000). Další pomoc zorganizovala KAK Ústeckého kraje, které se podařilo shromáždit 303 000 Kč. Tato pomoc byla předána k využití především zemědělcům v Jihočeském kraji. Členové AK ČR přispěli postiženým povodněmi celkovou částkou 1 703 614 Kč. ●
Demonstrace přiměly vládu k jednání Velmi dramatické bylo vyjednávání o platbách na rok 2010. V původním návrhu státního rozpočtu byla, zcela v rozporu s vyjednanými podmínkami při vstupu do EU, navržena na národní doplňkové platby nula. Vyjednaný objem představuje 7 mld. Kč. Po jednání zástupců AK ČR u předsedy vlády bylo do návrhu rozpočtu zapracováno 1,5 mld. Kč. Dalších 1,5 mld. Kč bylo doplněno po prosincové demonstraci AK ČR na Hradčanském náměstí. Zbytek se předpokládá doplnit ze zdrojů Pozemkového fondu, PGRLF, vnitřní pokladniční správy MFa a úspor v kapitole Mze. ●
Za porušení zákonů požaduje ZS postihy 1 4 7
2 5
3 6
Popisky k fotografiím: 1 Sněm řídil viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada 2 Ředitelka RAK Jihočeského kraje Hana Hricová (vpravo) 3 Ředitel zemědělské divize České pojišťovny Jiří Havelka 4 Předseda Národní sítě MAS František Wintr 5 Vanda Rektorisová z Pradubického kraje a Karel Coufal z Vysočiny 6 Zástupci RAK Středočeského kraje a jeho ředitelka Dagmar Mocová 7 Předseda dozorčí rady AK ČR Pavel Veselý (vlevo) s rektorem ČZU Jiřím Balíkem Dvoustranu připravila a na sněmu fotografovala Eugenie Línková
Zemědělský svaz ČR dlouhodobě vyhodnocuje klesající podíl prvovýroby na přidané hodnotě potravin a zneužívání podnákladových cen obchodními řetězci. Za uplynulých deset let se obchodní marže potravinářského zboží zvýšily z 16,5 % na 22,2 % (bez DPH). „Proto jsme podporovali návrhy různých zákonů včetně zákona o významné tržní síle,“ říká Miroslav Jirovský, předseda ZS ČR. Kontroly v řetězcích jsou ze strany ÚOHS zahájeny a kontroly MF na podnákladové ceny jsou připraveny. „Vybrali jsme šest potravinářských výrobků a zajistili informace o cenách ve všech obchodních řetězcích v ČR. Budeme vyžadovat postihy nejen dle zákona o významné tržní síle, ale i dle zákona o cenách,“ uvádí Jirovský. ●
10
Zahraniční spolupráce
28. května 2010
Česko-španělskou agrární spolupráci podporuje Evropská unie štívilo několika zástupců Unións Agrarias-UPA Českou republiku za účelem seznámení se s českým zemědělstvím a situací v sektoru hovězího dobytka. Během návštěvy proběhla řada setkání prezidenta UPA s producenty vína a chovateli. Uskutečnila se návštěva několika vinic a vinařských firem společnosti Bílovice a družstva v Krásné Hoře nad Vltavou s cílem seznámit se s technickým vybavením fir-
Ve španělské Galicii se koncem ledna sešly tamní agrární špičky, aby na konferenci projednaly agrární politiku po roce 2013. Přítomni byli i dva zástupci Agrární komory ČR – její prezident Jan Veleba a Pavel Říha odpovědný za mezinárodní vztahy. Pozval je Svaz drobných soukromých farmářů – Unións Agrarias-UPA.
K
onference proběhla v Santiagu de Compostela. Oba čeští delegáti si vyměnili názory s některými z hlavních galicijských producentů. Po ukončení rozhovorů se konala tisková konference s cílem informovat o hlavních záměrech. Jednání proběhlo 27. ledna a zúčastnilo se jej více než 200 farmářů, novinářů, manažerů zemědělských nebo družstevních organizací, expertů a pracovníků z venkovských oblastí, kteří měli možnost získat informace z první ruky i ohledně současné situace v České republice.
Podpora chovu skotu je v Evropě nutná Jan Veleba shrnul během svého projevu hlavní charakteristiky
zemědělství a chovu skotu v ČR. Vyzdvihl zejména produkci jatečných zvířat a chov krav jako oblast s hlubokou tradicí, kdy zemědělci zásobují domácí trh
přímých plateb, pak by právě tento sektor mohl být velmi citelně poznamenán a v ČR by patřil k velmi ohroženým. Mohl by se i „rozkývat“ evropský trh
řadou produktů a vyvážejí je i do jiných evropských zemí. Jak zmínil Jan Veleba, pokud by se SZP po roce 2013 nevyvíjela dobře a nedošlo ani k vyrovnání
s hovězím masem. To je důvod, proč se Veleba domnívá, že by měli evropští politici reagovat a být aktivní při podpoře zemědělství a sektoru hovězího do-
my, hlavními problémy a souvisejícími aktivitami. Spolupráce mezi Agrární komorou ČR a UPA se rozvíjí na základě projektu UPA, na nějž je poskytován grant Evropské komise a jehož cílem je hledat podpůrná opatření související se SZP. Projekt je ze strany Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise sponzorován ve výši 50 % nákladů. Pavel Říha
bytka. „Přál bych si takovou agrární politiku v EU, která evropské farmáře stmelí a sjednotí, aby potom byli náležitě konkurenceschopní a mohli čelit předním zemím světa, jako jsou třeba USA,“ doplnil Veleba. Generální tajemník UPA Roberto García Gonzáles trval na skutečnosti, že SZP musí čelit zvyšování výrobních nákladů a bránit farmáře před riziky na trzích, jež pak ovlivňují ceny. Stejně tak je potřeba čelit rizikům nemocí zvířat, sucha, záplav a mrazů, která vznikají v důsledku klimatikých změn. Španělé si prohlédli vinice a stáje v Česku Dva měsíce předtím, než zástupci AK ČR navštívili Galicii, nav-
Nahoře: Konferenci ve Španělsku provázela i návštěva zemědělských podniků, kde měl Jan Veleba (uprostřed) možnost hovořit s místními farmáři Dole: Návštěva kravína 3x foto Pavel Říha
Generační obměna u galicijských farem je skutečností Generálnímu tajemníkovi UPA Robertu Garcíovi Gonzálesovi jsme položili několik otázek. Co je letošní prioritou Španělska a španělských farmářů v zemědělské politice EU? Jako producenti farmáři doufají, že Španělsko bude klást prioritu na zemědělství a potraviny jako na strategické sektory, a to by mělo pokračovat i po roce 2013. Cílem je zlepšit konkurenceschopnost a posílit úlohu žen ve venkovských oblastech. Jde o strategický aspekt během evropského předsednictví.
O co usiluje organizace UPA? Výchozím bodem je citlivý přístup ze strany našeho premiéra José Luise Rodrígueze Zapatera, který je první demokratickou osobou, jež vyslyšela problémy týkající se sektorů zemědělství a vnímá, co je prioritou. Je to chov skotu a podpora této produkce dobytka. Je zaměřen na nalezení vhodného řešení tak, jak bylo slíbeno. Zapatero by měl v době španělského předsednictví vést evropskou strategii tak, aby došlo ke koordinaci společné zemědělské politiky, jež by byla schopna dostatečně efektivně zlepšit životní pod-
mínky farmářů a zajistit ziskovost jejich činnosti. V tomto smyslu je kladen důraz na posílení úlohy producentů, aby se zabránilo monopolním praktikám a rozdělování průmyslu. Je nezbytné zajistit transparentnost v cenovém řetězci, tedy větší průhlednost směrem od producenta ke spotřebiteli.
Roberto García Gonzáles, generální tajemník UPA
V čem spatřujete budoucnost farem? Jaké farmy budou nejvíce preferovány? Myslíte si, že bude pokračovat koncentrace, nebo že budou preferovány rodinné farmy? Pokud ano, jakým způsobem bude mladá
generace přitahována k práci na rodinných farmách? Španělsko a zejména Galicie zažily nedávno proces koncentrace, kdy došlo během deseti let ke snížení o 50 000 farem. To vedlo k pokroku v mechanizaci, ke koncentraci v zásobování a nakonec i k vyšší efektivnosti ve výrobě. Toto je trend, který není pouze ve Španělsku, jde napříč celou Evropou a netýká se jen tohoto sektoru, ale i průmyslu a distribuce. To neznamená, že nebudou i nadále aktivní menší farmy s ekologickou produkcí, které jsou základem ochrany přírody a jež
zajišťují regionální rovnováhu. Uvědomme si, že generační obměna u galicijských farem je skutečností a neměla by být přerušena ekonomickou krizí. Musí být podporována, protože jde o poskytování služeb veřejnosti na venkově, které budou srovnatelné se službami v příměstských oblastech. Navíc toto musí být doplněno nezbytnou politickou podporou podnikání mladých farmářů, která bude schopna poskytovat jejich farmám kompenzace a umožní nasměrovat je do trvalého životaschopného stavu. Eugenie Línková
Zahraniční spolupráce
28. května 2010
11
Jan Veleba: Ve výrobě hovězího masa je zatím Česká republika soběstačná Chov masného skotu nemá v České republice dlouhou tradici, přesto je jedinou oblastí zemědělské výroby, která v „porevolučním“ období zaznamenává stálý růst. Před dvaceti lety se v bývalém Československu chovalo v omezeném počtu pouze plemeno Hereford. Bylo to několik stovek zvířat dovezených v roce 1975 z Kanady a význam tohoto chovu byl spíše okrajový.
P
řestože nárůst stavů masných krav už není tak dramatický jako v minulých letech, je dnes v České republice chováno 170 000 krav bez tržní produkce mléka. Pro tento typ výroby má Česká republika dobré
nomický význam není stejný – mezi nejrozšířenější patří plemena Charolais, Aberdeen-Angus, Masný Simentál, Hereford a Limousine. Ta tvoří přibližně 85 % početních stavů. V menším počtu jsou chována plemena Piemontese, Blond d‘ Aquitane, Galloway, Gascone, Highland, Salers a Belgické modré. Tato plemena jsou chována jako čistokrevná a jsou využívána i ke křížení s dojnými plemeny. Po dvaceti letech práce v masných stádech můžeme naši republiku hodnotit jako chovatelsky vyspělou zemi, která produkuje kvalitní chovný i zástavový skot. V kontrole užitkovosti, která je v České republice prováděna, jsou zjišťovány růstové schopnosti jednotlivých plemen a výsledky slouží jako nástroj k další šlechtitelské práci. Zjišťuje se hmotnost telat při narození a ve věku 120, 210 a 365 dnů. Dosahované výsledky jsou na velmi dobré úrovni – u býčků je průměrná hmotnost ve 120 dnech 184 kg, ve 210 dnech 284 kg
Základní ukazatele produkce jatečného skotu a hovězího masa Ukazatel
2003
2006
2007
2008
Stav skotu celkem (tis. ks) Z toho dojené krávy (tis. ks) Krávy bez TPM (tis. ks) Krávy celkem (tis. ks) Produkce jatečného skotu (tis. t ž. h.) Spotřeba hovězího na osobu (Kg/rok) Dovoz jatečného skotu (tis.t ž. h.) Vývoz jatečného skotu (tis.t ž. h.) Soběstačnost v produkci masa (%)
1474 466 124 590
1374 424 140 564
1391 410 154 565
1402 406 163 569
198
171
170
183
11,6
10,5
10,9
9,5
6,9
31,6
35,6
29,9
17,5
42,4
47,3
61,1
106
107
104
122
podmínky. Dostatečné plochy travních porostů v méně úrodných oblastech a příznivé roční úhrny srážek umožňují rozvoj pastevního způsobu chovu skotu. Chovatelé v Česku mají k dispozici 980 000 ha trvalých travních porostů, což představuje přibližně 23 % výměry veškeré zemědělské půdy. K rychlému rozvoji chovu masného skotu došlo po roce 1990. Naši chovatelé měli možnost importovat velmi kvalitní zvířata z celého světa. Stát měl na rozvoji produkce kvalitního hovězího masa zájem, a proto v letech 1992–1996 nákupy plemenných zvířat finančně podporoval. Chovatelé nakupovali jalovice ve Francii, Kanadě, Německu, Dánsku, Rakousku a Maďarsku. Vznikla tak čistokrevná stáda, která se začala rychle rozvíjet a rozrůstat. Dnes je v České republice chováno 12 masných plemen. Jejich početní zastoupení a eko-
a ve 365 dnech 500 kg hmotnosti. U jaloviček je dosahováno ve 120 dnech 169 kg, ve 210
Zleva: Miguel Acua Garaboa z Unións Agrarias-UPA, Paula Conte García, Pavel Říha z AK ČR, prezident AK ČR Jan Veleba a Roberto García Gonzáles, generální tajemník Unións Agrarias-UPA dnech 246 kg a ve 365 dnech věku 356 kg hmotnosti. Důležitou oblastí chovu je produkce plemenných býků. Každoročně je do testačních stanic býků zastavováno přibližně 1000–1100 kusů mladých býčků masných plemen. Jsou to potomci vybraných otců a matek a musí plnit náročná kritéria. Po absolvování vlastního testu a hodnocení exteriéru je asi 70 % z nich zařazováno do plemenitby jako plemenní býci. Působí jak v přirozené plemenitbě, tak nejlepší z nich na inseminačních stanicích. ČR je ve výrobě hovězího masa soběstačná. Značná část produkce je určena na export. V důsledku trvalé poptávky po zástavových zvířatech zahraničními chovateli nejen ve státech
EU se každoročně zvyšuje objem zahraničního obchodu s živými zvířaty. V roce 2008 bylo vyvezeno přes 175 000 kusů, z toho bylo více než 60 % mladých zvířat ve věku do jednoho roku. Mezi naše hlavní odběratele patří Rakousko (43 000 kusů), Německo (29 000 kusů), Nizozemsko (20 000 kusů), Španělsko (20 000 kusů) a Itálie (16 000 kusů). V poslední době roste poptávka ze zemí Ruské federace. Většina těchto zvířat je určena na výkrm, ale roste i poptávka po plemenných zvířatech určených na další chov. Čeští chovatelé nabízejí dostatečně velké kolekce velmi dobrých zvířat v zajímavých cenových relacích. Důležitou skutečností významnou pro obchod je velmi dobrý zdravotní stav skotu. Stá-
Zleva: José Rodríguez Blanco, výkonný tajemník UPA, Roberto García Gonzáles, generální tajemník UPA, Jan Veleba, prezident AK ČR a tlumočnice Kateřina Vlasáková
da v České republice jsou prostá nebezpečných nákaz a zdravotní stav je každoročně potvrzován systémem veterinárních kontrol a vyšetření. Od roku 2008 je prováděna plošná vakcinace skotu proti katarální horečce, nemoci známé pod názvem Blue tongue. Dynamický rozvoj chovu masného skotu a dosahovaná úroveň byly oceněny i na mezinárodním poli, kdy byla Česká republika pověřena konáním významných mezinárodních akcí. V roce 2005 se u nás konalo evropské Angus Fórum a v roce 2008 světový kongres Charolais. Chovatelé masného skotu mají svou organizaci – Český svaz chovatelů masného skotu. Byl založen v roce 1990 a má celorepublikovou působnost. Mezi jeho hlavní činnosti patří ve-
dení plemenných knih všech dvanácti masných plemen chovaných v ČR, řízení a organizace šlechtitelské práce a kontroly užitkovosti, zajišťování kontroly dědičnosti, výběry mladých zvířat a hodnocení zevnějšku zvířat. Ve spolupráci s výzkumnými pracovišti provádí výpočty plemenných hodnot a jejich zveřejňování. Od svého založení se svaz intenzivně věnuje propagaci chovu krav bez tržní produkce mléka, pořádá výstavy a chovatelské přehlídky. Český svaz chovatelů masného skotu rovněž rozvíjí kontakty a spolupráci s chovatelskými organizacemi v zahraničí a napomáhá rozvoji obchodních vztahů. Jan Veleba (příspěvek přednesený na konferenci ve španělské Galicii)
Konferenční sál zaplnilo více než 200 farmářů, novinářů a zemědělských expertů a pracovníků, kteří se zajímali o současnou situaci v České republice 3x foto Pavel Říha
12
Ministerstvo informuje
28. května 2010
Podpora pro zemědělce v Programu rozvoje venkova V rámci Programu rozvoje venkova lze v opatření I.1.1 Modernizace zemědělských podniků získat podporu na investice do živočišné a rostlinné výroby. Jde zejména o výstavbu či rekonstrukci zemědělských staveb či pořízení technologií sloužících k chovu hospodářských zvířat nebo uskladnění zemědělských produktů.
Ž
adatel – zemědělský podnikatel – může celkem získat 40–60 % z celkových způsobilých výdajů projektu, přičemž výše dotace se odvíjí od subjektu žadatele (mladý zemědělec) a místa realizace (oblast LFA). Od roku 2007 proběhla již čtyři kola příjmu žádostí, ve kterých bylo zaregistrováno více než 4000 projektů. Dosud pak bylo schváleno 2000 projektů ve výši přesahující 5 mld. Kč. Proplaceno bylo asi 1000 projektů za cca 2 mld. Kč. Obdobný typ podpory jako opatření Modernizace zemědělských podniků nabízí i opatření I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců, ze kterého mohou žadatelé získat dotaci na realizaci svého podnikatelského plánu, přičemž se podporují stejné investice jako u opatření Modernizace, a dále také pořízení mobilních zemědělských strojů či nákup zemědělské půdy. Rozdílem však je vymezení žadatele – mladého začínajícího zemědělce, kdy musí jít o osobu, které v den registrace žádosti nebylo 40 let a nebyla evidována jako zemědělský podnikatel déle než 16 měsíců. Co se týče výše dotace, mají žadatelé možnost získat maximálně 40 000 EUR, což je v přepočtu asi 1 100 000 Kč. Za uplynulá čtyři kola příjmu žádostí bylo zaregistrováno asi 2500 projektů. Dosud pak bylo schváleno necelých 900 ve výši přesahující 920 mil. Kč. Proplaceno bylo přibližně 320 projektů za cca 350 mil. Kč. Na zpracování vlastní produkce zemědělské výroby je zaměřeno podopatření I.1.3.1 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům. Podpora je poskytována na investice do zpracovatelských provozů, kde jsou vyráběny potraviny nebo krmiva. Dotován je nákup nových technologií na zpracování a balení výrobků, in-
vestice ke zlepšování a monitorování kvality produktů i vybavení skladů, a to včetně souvisejících stavebních nákladů. O dotaci může požádat výrobce potravin nebo krmiv včetně zemědělců, kteří zpracovávají vlastní produkci, ovšem s omezením na malé a střední podniky, tedy podniky do 250 zaměstnanců a obratem nepřesahujícím 43 mil. EUR. Z proběhlých tří kol příjmu žádostí, kde bylo v rámci tohoto podopatření přijato více než 720 žádostí za 2,5 mld. Kč, je
Sektorové zaměření podaných projektů: Rostlinná výroba
Živočišná výroba
Ilustrační foto Zub
v současné době schváleno přes 510 žádostí v hodnotě 1,5 mld. Kč a proplaceno více než 200 žádostí za 0,5 mld. Kč. Nejvíce podaných projektů je zaměřeno na zpracování vína, masa, ovoce, zeleniny. Významnou skupinu žadatelů představují i zpracovatelé mléka. Zemědělští podnikatelé plánující diverzifikovat příjmy podniku i o činnosti nezemědělského charakteru mohou dále využít podporu v rámci opatření III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy, které je určeno na zahájení a rozvoj aktivit zejména v oblasti výroby a zpracování nezemědělských produktů včetně podpory tradičních řemesel. Typickými projekty jsou například různé zpracovatelské provozy – truhlářství, tesařství, výroba nábytku, keramika, kovovýroba, výroba hnojiv, pekařství, cukrářství – a různé služby – kadeřnictví, kosmetika, prádelny atd. – realizované v obcích do 2000 obyvatel. Podpořit lze veškeré stavební výdaje spojené s novou výstavbou či modernizací podnikatelské provozovny, nákup výrobních technologií a vybavení, pořízení výpočetní techniky a další výdaje. Opatření je dále určeno na obnovitelné zdroje energie z bio-
masy. Předmětem podpory jsou bioplynové stanice, peletárny a briketárny nebo kotelny a výtopny na biomasu. Tyto projekty jsou určeny zemědělským podnikatelům mimo mikropodniků (podnik s méně než deseti zaměstnanci a ročním obratem nepřesahujícím 2 mil. EUR) na celém území ČR kromě Prahy. Mikropodniky mohou pro podporu na stejné záměry využít opatření III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje. Na obě opatření dosud proběhla čtyři kola příjmu žádostí a celkem v nich bylo zaregistrováno téměř 2000 projektů. Dosud bylo schváleno přibližně 800 žádostí za více než 2,5 mld. Kč. Proplaceno bylo již přes 300 projektů za více než 1 mld. Kč. Pokud jde o aktuální stav projektů zaregistrovaných v jarním kole příjmu žádostí 2010 (9. kolo), v současné době probíhají administrativní kontroly a bodování projektů. Výběr
a schválení žádostí ke spolufinancování z Programu rozvoje venkova se uskuteční ve II. čtvrtletí. Rádi bychom žadatele, jejichž projekt bude schválen a stanou se tak úspěšnými příjemci podpory, upozornili na nejčastější, ale zcela zbytečná pochybení v administrativě při realizaci projektu. Je důležité pečlivě prostudovat Dohodu o poskytnutí dotace a dodržovat podmínky a povinnosti z ní plynoucí. Toto se týká hlavně závazků, které navazují na preferenční kriteria. Řada projektů je zbytečně ukončena za nedodržení stanovených termínů, žadatelé by si proto měli hlídat termíny a zejména nezmeškat datum předložení žádosti o proplacení. Administrativa kolem podpory z Programu rozvoje venkova je poměrně náročná, v případě nejistoty se proto vyplatí situaci konzultovat s regionálními odbory Státního zemědělského intervenčního fondu. (kol)
Shrnutí aktuálního stavu čerpání projektových opatření Programu rozvoje venkova (v mld. Kč) Proplaceno (mld. Kč) Zazávazkováno (mld. Kč) Zbývá k závazkování (mld. Kč) Rozpočet (mld. Kč)
Osa I 4,1 6,1 11,1 21,2
Osa III 3,2 5,7 7,1 16,0
Osa IV 0,3 2,1 3,1 5,2
28. května 2010
Inzerce
13
14
Konference AK ČR
ŘEKLI NA KONFERENCI
Doc. Ing. Věra Skřivanová, CSc. Výzkumný ústav živočišné výroby Uhříněves Kvalitní zemědělský výzkum je východiskem k úspěchu podnikatelských projektů v zemědělství. V EU přetrvává nadprodukce většiny agrárních komodit a vliv na ni mají rozdíly mezi EU-15 a novými členskými zeměmi. Důsledkem této situace je i skutečnost, že v ČR dosáhla rostlinná a živočišná produkce na 1 ha 54 a 51 % průměru EU-15 (63 a 59 % EU-27).
Ing. Milan Basík farmář ze Zárybničné Lhoty u Tábora Farma Basík má velmi hluboké selské kořeny. První zmínka je z roku 1391 a prvním majitelem byl v roce 1446 rytíř Jan z Rovného. Od roku 1525–1940 na půdě usedlosti postupně pracovalo dvanáct generací Dvořáků. Od roku 1940 jsou to již tři generace Basíků.
Ing. Václav Klejch předseda představenstva ZD Dolní Újezd Dva až tři roky hospodaříme s poměrně významným ziskem. Právě tehdy jsme jako jedni z prvních v ČR investovali do bioplynové stanice. V roce 2008 jsme vystavěli posklizňovou linku a sklad obilovin na 16 000 tun. Tyto investice připomínám proto, že máme-li mluvit o eliminaci krizových jevů, platí, že na horší časy musíme myslet především v časech lepších.
Ing. Jiří Vacek soukromně hospodařící rolník, Chebsko V důsledku podmínek pro prodej státní půdy a vydávání náhradních pozemků v rámci restitucí komukoliv, kdo koupil nárok, hospodaří v našem okrese na více než 30 % půdy Bavoři a Sasové. Němečtí sedláci nabízejí za pronájem hektaru půdy pro pěstování plodin pro bioplynové stanice 5000 Kč a v případě soutěže o pozemky státu i 170 000 Kč za ha a více. Našimi problémy jsou uplatnění produkce v rámci trhu EU, nerovné podmínky ve srovnání se starými zeměmi EU a roztříštěná držba půdy, především v oblastech nákupu od PF ČR.
Ing. Oldřich Reinbergr generální ředitel Cukrovarů a lihovarů TTD Dobrovice Naše společnost si udržela výrobní kvótu, pěstitele i cukerní oddělené platby. TTD odvedla 2,5 miliardy do fondů EU, investovala do výroby bezvodého lihu a diverzifikovala se na výrobu cukru a lihu. Věnuje se i obnovitelným zdrojům energie. Po reformě došlo ke stabilizaci TTD a upevnění pozice jednoho z největších výrobců cukru a lihu ve střední a východní Evropě.
Otakar Jiránek ředitel společnosti Country Life, s. r. o. Smyslem naší činnosti je ozdravit náš svět. Country Life uvedl jako první na český trh bioprodukty. Máme pět bioprodejen, tři vegetariánské restaurace a velkoobchod s bioprodukty s nejširší nabídkou v ČR. Vlastníme i ekofarmu s 80 ha půdy. Obílí zpracováváme ve vlastním mlýnu a biopekárně. Zaměstnáváme na 200 lidí. Obrat v roce 2009 byl 230 milionů Kč.
28. května 2010
Odborníci: Zemědělství by pomohla státní banka Za současný stav českého zemědělství mohou špatné podmínky vyjednané při vstupu země do EU, nižší přímé dotace z evropských fondů a nízká prestiž rezortu ve vládě i mezi veřejností. Zaznělo to 24. března na konferenci úspěšných podnikatelů v zemědělství. Akci uspořádala Agrární komora České republiky během třetího dne konání veletrhu TechAgro v Brně.
S
ituaci v zemi by podle jednotlivých vystupujících zlepšilo, kromě narovnání dotací, například založení státní banky, jež by zajišťovala veškeré finanční toky mezi zemědělci a státem, nebo sjednocení desítek agrárních svazů a komor do jednotné organizace. Cílem konference bylo nalézt možné cesty ze současné krize v českém zemědělství. Podle Zdeňka Jandejska z holdingu Rabbit Trhový Štěpánov by pomohlo právě založení banky ve vlastnictví státu, přes kterou by šly všechny toky peněz mezi státem a podniky. „Za každou transakci se platí soukromým bankám poplatky. Jen na nich a také na části úroků z poskytnutých dotací by se ročně ušetřily miliardy korun,“ řekl Jandejsek. Efektivitu by podle něj zvýšilo i sjednocení desítek agrárních organizací do jediné, která by zastupovala celý obor. Největší pozornost vzbudil výstup Andreje Babiše ze společnosti Agrofert Holding. Za největší problém označil personál-
tarů, což je 54 % rozlohy státu. Ročně se snižuje o 5000 hektarů, převážně v úrodných příměstských aglomeracích,“ řekl. Za povolení prodeje státní půdy v minulosti u zákonodárců několikrát neúspěšně lobboval právě Babiš. Na konferenci vysvětloval, že mu šlo především o úsporu zemědělců v ná kladech za pronájem půdy. „Chtěl jsem, aby ti, co si půdu pronajímají, ji mohli koupit. Klidně i se závazkem, že pokud na ní zemědělská výModerní doba roba skončí, půjednadvacátého století da se vrátí stási žádá i moderní tu,“ řekl Babiš. výstupy v zemědělství. Zdeněk KouTěch dosáhneme jen bek zase požas podporou doval, aby stát prodloužil přespolečnosti, jejíž chodné období, objednávce po ve kterém je zazdravých potravinách kázáno prodárádi vyhovíme. vat půdu zahraničním firmám Jindřich Šnejdrla, a které v Česku viceprezident AK ČR vyprší příští rok, až do doby, kdy bu prodej půdy zahraničním fir- se vyrovnají rozdíly v přímých mám a schválení prodeje státní dotacích mezi novými a starými půdy soukromníkům. Společně zeměmi EU. se Zdeňkem Koubkem, předsePodle Jandejska navíc v EU dou Českomoravského svazu chybí ucelená analýza dotací zemědělských podnikatelů, se v jednotlivých zemí, a to jak ze obává dalšího úbytku zeměděl- státního, tak evropského rozpoského půdního fondu. „Součas- čtu. „Její vytvoření je velmi obtížná výměra je 4,25 milionu hek- né. Řada států podpory vyplácí ní obsazení ministerstva zemědělství a dozorčích orgánů v potravinářství a zemědělství. „Situace se nezlepší, pokud nebudou ve vedeních komor, inspekcí nebo třeba veterinární správy silné osobnosti, které budou využívat možnosti, jež jim umožňují zákony. Týká se to například dovozů nekvalitních potravin z Polska,“ řekl Babiš. Soukromý zemědělec Milan Basík ze Zárybničné Lhoty u Tábora považuje za největší hroz-
“
často skrytě. Ty analýzy je ale potřeba vytvořit, abychom zjistili, ve kterých oblastech je možné konkurovat a za jakých podmínek,“ dodal Jandejsek. Podle zemědělců by se také měly zpřísnit kontroly potravin dovážených do České republiky ze zahraničí, kde platí často benevolentnější hygienické a právní předpisy. Více peněz by se mělo investovat také do marketingu a reklamy na tuzemské potraviny. (mj, li)
Reforma cukerního pořádku v EU Cíle ● liberalizace výroby cukru v Evropské unii ● snížení výroby cukru o 30 % ● snížení cen cukru a řepy Výsledky ● snížení výroby (z 23 mil. tun na 17 mil. tun) ● snížení kvóty EU (z 19 mil. tun na 13 mil. tun) ● snížení ceny řepy (ze 43 EUR/t na 26,5 EUR /t) ● snížení ceny cukru (ze 630 EUR/t na 480 EUR/t) ● uzavření 80 továren v EU (ze 180 na 100) ● v ČR konec Eastern Sugar (–3 továrny, –100 000 tun cukru, –12 000 ha řepy) ● snížení plochy řepy o cca 1 000 000 ha ● omezení exportu cukru z EU do třetích zemí
Ing. Zdeněk Jandejsek generální ředitel holdingu Rabbit CZ, a. s. Náš holding tvoří 16 samostatných podniků, osm jich hospodaří na výměře asi 17 000 ha. V ČR jsou podstatně nižší dotace než ve starých zemích EU. To likviduje všechna odvětví zemědělství a potravinářství, jelikož stát nemá na to, aby si zaplatil stejné dotace k udržení sociálního smíru. Doporučujeme založit banku ve vlastnictví státu. Jen na poplatcích a části dotačních úroků by se ročně ušetřily miliardy korun.
Prezident Agrární komory České republiky Jan Veleba (vpravo) a generální ředitel společnosti Agrofert Holding, a. s., Andrej Babiš
Zdeněk Koubek, předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů 4x foto Eugenie Línková
28. května 2010
Inzerce
15
16
Veletrh Salima
Potraviny ve světě a v EU S lovo potraviny, stejně jako jeho významová synonyma směřující k bezpečnosti potravin, jsou v našem oboru jedny z nejfrekventovanějších výrazů. Na Zemi nyní žije 6,3 miliardy obyvatel. Za dalších 20 let, v roce 2030, to bude už 8 miliard, ročně tedy přibývá asi 80 milionů lidí. Meziroční nárůst poptávky po potravinách se předpokládá plných 6 %. Přijde tedy doba, kdy potraviny budou mít ještě mnohem větší význam než dnes, kdy tři čtvrtě miliardy lidí nemá potravin dostatek. Přijde doba, kdy ten, kdo bude mít potraviny, bude mít strategickou výhodu. Tomu také odpovídá potravinová geopolitika zemí, jako jsou třeba Čína a Sjednocené arabské emiráty, které si už dnes zajišťují půdu mimo svá území, například v Africe či v Pákistánu. Tomu také odpovídá prudký rozvoj a aplikace biotechnologií při výrobě potravin v produkčních agrárních systémech USA, zemí Jižní Ameriky, Indie, Číny a dalších. Dám příklad kukuřice, která je podstatná pro produkci masa a mléka. Letos na jaře oseli američtí farmáři první
dva miliony hektarů půdy kukuřicí s osmi vloženými geny. Cílem výzkumníků firmy Monsanto je zvýšit výnos u této plodiny do roku 2030 v podmínkách USA o 100 %. V kontextu řečeného musím hodnotit potravinovou politiku Evropské unie rozpačitě. Zdá se, že Evropě ujíždí vlak. Evropa se ke shora naznačeným výzvám doposud nebyla schopna postavit. Převládají konzervativní až dogmatické postoje, snižuje se schopnost o těchto tématech nepředpojatě diskutovat. Je otázka, jaký bude další vývoj a co se stane s částí evropských farmářů a potravinářů, až tlak světové obchodní organizace WTO prolomí ochranné bariéry. Pro Evropu ale není prioritní otázka množství potravin, tu má od poloviny 70. let minulého století vyřešenu. Nejdůležitější je jejich kvalita, bezpečnost a rozmanitost nabídky. Kvalita potravin zásadním způsobem ovlivňuje naše zdraví, náš život a jeho délku. Jan Veleba (výňatek z vystoupení na konferenci Food Forum)
Ocenění Zlatá Salima získalo osm potravin a dva stroje Osm potravin a dva stroje pro potravinářský průmysl se mohou prezentovat jako nejlepší exponáty letošních potravinářských veletrhů Salima. O vítězích rozhodla porota v čele se šéfem Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martinem Klanicou. Zástupci úspěšných firem převzali ocenění přímo na brněnském výstavišti.
M
ezi alkoholickými nápoji uspěla staroslovanská medovina od slovenské firmy Api-
med a pšeničný nefiltrovaný ležák Velen z Pivovaru Černá Hora. V kategorii pekárenských výrobků zvítězila směs pro výrobu pečiva Lněné zlato od firmy Ireks Enzyma. Další ceny získala paštika od výrobce Váhala, plísňový salám Hermín od Kosteleckých uzenin, kuřecí maso se zeleninou Asia od konzervárny PT servis, horácký sýr od Moravia Lacto a müsli od firmy Semix Pluso. Porota strojařské části Zlaté Salimy ocenila velkokuchyňský konvektomat italské firmy Angelo a pneumatický lis na hrozny od rakouské firmy Anton Wottle. (egi)
Letošní ročník veletrhů Salima se nesl ve znamení regionálních potravin a specialit. Mnohé z nich mohli návštěvníci na místě ochutnat. Na Salimě fotografovala Eugenie Línková
28. května 2010
O Salimu byl mimořádný zájem Letošní, v pořadí už 27. potravinářský veletrh Salima se poprvé konal spolu s veletrhem obalů Embax. Od 2. do 5. března navštívilo výstaviště přes 32 000 lidí ze 34 zemí.
Titul Champion Grand Prix Vinex poprvé získalo biovíno. Odvezla si jej společnost Vinselekt Michlovský. Tato firma současně obsadila pět medailových míst ve třech kategoriích a převzala též cenu Agrární komory ČR za nejlepší kolekci vín. Mezinárodní soutěž Grand Prix Vinex, do které se přihlásilo rekordních 373 vzorků, organizoval Svaz vinařů ČR ve spolupráci s Veletrhy Brno.
N
a 18 500 m2 prodané výstavní plochy se představila ucelená nabídka 929 vystavujících firem z 26 zemí, přičemž zahraniční vystavovatelé tvořili 36 %. „Podíl zahraničních návštěvníků přitom deset procent,“ upřesnila marketingová manažerka akcí Alena Křečková. V pavilonech potravinářských veletrhů se prezentovalo 15 států prostřednictvím oficiálních expozic, mezi nimi například Brazílie, Francie, Chorvatsko, Kanada, Singapur nebo Thajsko. Přes stoupající zájem ze zámoří vykazovaly i letos nejpočetnější účast sousední státy, s nimiž probíhá potravinářský obchod nejčileji. Partnerskou zemí letošního ročníku bylo Slovensko. Mimořádně početná byla účast rakouských potravinářů, do Brna přijelo vystavovat celkem 22 rakouských firem. Veletrh kladl důraz na regionální potraviny a speciality a zaměřil se na trendy moderní gastronomie. Zviditelnil především
U nizozemského stánku zaujalo množství sazenic bylin pro přípravu zeleninových salátů regionální potraviny, které jsou z hlediska čerstvosti a chuti alternativou běžné produkce. Tomuto trendu se již čtyři roky věnuje Agrární komora ČR, která prostřednictvím soutěží pořádaných regionálními komorami jihomoravskou, zlínskou a olomouckou představila vítězné potraviny. U stánků s těmito produkty se během své návštěvy zastavil i ministr zemědělství Jakub Šebesta. „Česká republika věnuje bezpečnosti potravin velkou pozornost. Proto se naše produkty výrazně odlišují od ostatních, což je velkou výhodou
při konkurenci na světových trzích,“ uvedl. Ocenění pro ty nejlepší Ministr na veletrhu předal i nové značky Klasa, které převzalo dalších dvanáct výrobních firem. Ministr Šebesta zde také předal ocenění Zlatá Salima. Do hodnocení potravinářské sekce bylo letos přihlášeno 55 exponátů, z nichž odborná komise osm ocenila. Dvanáct exponátů pak soutěžilo ve strojírenské sekci, z nich Zlatou Salimu obdržely dva. Jedenáct exponátů získalo cenu Trendy.
Lákal i veletrh obalů Společně s veletrhy zaměřenými na potravinářství a gastronomii se poprvé uskutečnil i veletrh obalů a obalových technologií Embax. Centrem prezentace firem se stal pavilon F. „K zajímavým novinkám patřily technologie pro značení a potisk široké škály materiálů, sterilizátory a robotické paletizátory nové generace, balicí stroje s vyšší produkcí a nižšími provozními náklady, výkonná páskovací technika, nové obalové materiály či inovované stroje pro jejich výrobu a zpracování,“ vyjmenovala marketingová manažerka akcí Alena Křečková s tím, že nechyběly ani moderní technologie pro řízení a automatizaci výroby nebo identifikační systémy v logistice. Eugenie Línková
Kostelecké uzeniny – součást kulturního dědictví Jednou z mála firem zastupujících cech řezníků, který během veletrhu Salima oslavil 700 let svého trvání v Čechách a na Moravě, byla firma Kostelecké uzeniny. Její trvání je sice podstatně kratší, než odkdy se datuje působení řezníků na našem území, patří ale nesporně k potravinářské tradici. Tu novinářům na stánku firmy přiblížil generální ředitel Pavel Kváč.
ně rozšířeny otevřením závodu Kostelecká drůbež. Úrovní špičkové technologie patří všechny provozy Kosteleckých uzenin mezi nejprogresivnější v Evropě. Firma se stala největším zpracovatelem masa a výrobcem masných výrobků v České republice. Kostelecké uzeniny jsou příkladem propojení tradic českého potravinářství s moderním rozvojem konkrétní firmy. Tradicí a lidským i technickým poten-
Kostelecké uzeniny, a. s., ročně zásobují český trh více než 65 000 tunami masa a uzenin a trvale si udržují pozici největšího producenta masa a masných výrobků s garancí vysoké kvality. „Od roku 2003 jsme součástí stabilní a silné společnosti Agrofert Holding, a. s., jejíž zázemí naši pozici na trhu dále upevňuje. K 1. lednu 2010 proběhla úspěšná fúze se společností Maso Planá, a. s. Vznikl tak další silný Pavel Kváč, generální ředitel Kosteleckých uzenin, představil fermentovaný salám Hermín s ušlechtilou plísní, který si z veletrhu odvezl Zlatou Salimu
T
ovárna na uzeniny a konzervy v Kostelci byla založena v roce 1917. Už v době před druhou světovou válkou se její výrobky staly známými a populárními v celém tehdejším Československu. Vyráběla všechny druhy uzenin včetně párků, hotových jídel, paštik a šunek v konzervách. I v období socialistického znárodnění si podnik zachoval svou tvář a jeho tradiční výrobky (zvláště Kostelecké párky v konzervě) zůstaly v podvědomí zákazníků. V roce 1992 byl podnik privatizován. Vznikla akciová společnost Kostelecké uzeniny. Došlo k promyšlené modernizaci. Postupně byly vybudovány zcela nové velkokapacitní provozy, které nahradily dřívější zastaralé. Možnosti firmy byly podstat-
Na stánku Kosteleckých uzenin se během brífinku s vedením firmy setkali novináři i s prezidentem AK ČR Janem Velebou ciálem jsou dnes vyspělým podnikem, který je schopen konkurovat obdobným firmám v celé Evropě. „Kostelecké uzeniny se svou devadesátiletou tradicí tvoří součást kulturního dědictví naší země a vyrábějí nejznámější produkty tohoto segmentu trhu v České republice,“ říká Kváč.
hráč na trhu masa a masných výrobků,“ upřesňuje fakta Kváč. „Naše produkce zahrnuje kompletní sortiment výrobků z vepřového, hovězího i kuřecího masa. Díky vyspělé logistice a široké síti obchodních zástupců umíme pokrýt poptávku napříč celou republikou. Vlajkovou lodí našich produktů jsou
fermentované salámy s ušlechtilou plísní na povrchu. Jako první v České republice jsme je začali dodávat na trh a jako jediní jsme schopni vyrábět je ve velkých objemech. Špičkovou kvalitou patří tento typ uzenin k prémiovým masným produktům nabízených na českém trhu,“ konstatuje Kváč. Firma v současné době zaměstnává 1830 lidí. V letošním roce plánuje řadu investic v souhrnné výši přesahující 65 milionů korun. Tyto investice budou rozloženy do všech tří hlavních provozů, a to jak do technologického a strojního vybavení, tak i do rekonstrukce a přístaveb výrobních prostor. Eugenie Línková
Mlékárenství
28. května 2010
17
Olma byla ve výrobě bioproduktů první S generální ředitelkou olomoucké mlékárny Olma, a. s., Simonou Sokolovou jsme si povídaly o výrobním programu a novinkách. Od února je na trhu nový výrobek, Florian drink 400 g, a od dubna Florian střednětučný. Můžete trochu víc přiblížit tento výrobní program? Myslím si, že v tomto je Olma, a. s., lehce čitelná. Rozhodla se budovat své tradiční značky. Značka Florian je v Česku vnímána jako značka kvalitního jogurtového výrobku, a proto na našem trhu léta oblíbený „červený“ smetanový jogurt Florian dostal v únoru sourozence, „červený“ jogurtový nápoj Florian. V dubnu přišla další novinka, „modrý“ střednětučný jogurt Florian ve čtyřech příchutích – vanilka, malina, jahoda a meruňka. Tento typ jogurtu v našem portfoliu chyběl. Chtěli jsme tím završit škálu Olmou vyráběných jogurtů, od smetanového, přes střednětučný, ke zdravému jogurtu a jogurtovému nápoji Revital obsahujícímu probiotické kultury.
rý bioprogram. Od kdy existuje a jaké záruky dáváte značce Bio? Co všechno musí takový výrobek splňovat? Ano, Olma byla první mlékárna, která začala vyrábět biovýrobky. Nejdříve v roce 2000 biojogurty, dva roky poté jsme začali s biomlékem, kefírem a dalšími. V tuto chvíli nabízíme našim klientům 14 výrobků v biokvalitě. A co musí biovýrobek splňovat? Vše začíná u zemědělce. Hospodaření s krajinou, chov zvířat i samotné výrobní procesy musejí odpovídat přísným pravidlům zaměřeným na co nejšetrnější postupy a zachování přirozeného charakteru potraviny. Z bioprodukce jsou vyloučeny všechny GMO nebo produkty z nich pocházející. Zákazník má jistotu, že to, co jí, je ekologické, čisté. U nás v Olmě velmi dbáme na to, aby naši dodavatelé splňovali všechna tato kritéria. Vykupujeme všechny suroviny pro biovýrobu od certifikovaných dodavatelů. Dodržujeme všechny výrobní postupy a pravidla. Oddělení jakosti pod vedením RNDr. Dvořákové velmi aktivně kontroluje výrobu i naše dodavatele, aby naši zákazníci dostávali skutečně stoprocentní biovýrobky.
Olma je jednou z mála mlékáren v ČR, která má velmi pest-
Jak využíváte tzv. biokoutků, které jsou v některých super-
INZERCE
Hosty XVIII. sněmu AK ČR byli i prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman (vlevo) a senátor Jan Hajda, kteří jako delegáti v sále rádi ochutnali mléčné výrobky z Olmy marketech? Jaký je zájem o tuto produkci? Většina obchodníků vytvořila ve svých prodejnách pro biovýrobky speciální biokoutky. U mlékárenských výrobků je to díky nutnosti zachovat trochu jinou teplotu. Mléčné biovýrobky jsou umístěny v klasických chladírenských regálech, ale jsou odlišeny. Olma jako významný dodavatel mlékárenských bioproduktů zaujímá v těchto regálech přední místo. Kvůli současné hospodářské krizi se sice prodej
biovýrobků zpomalil, přesto lze říci, že je stabilní. My samozřejmě budeme tento segment rozvíjet. Chceme přijít s novými výrobky, o kterých bych v tuto chvíli nechtěla hovořit. Olma má mimo běžných certifikátů kvality i tzv. International Food Standard (IFS). Co vše musíte splňovat, abyste získali a hlavně udrželi tento certifikát? Olma využívá všech dostupných nástrojů, které pomáhají udržo-
vat vysokou jakost a bezpečnost výrobků. Jedním z nich jsou i certifikace zavedených systémů kontroly kvality, mezi něž patří i IFS. Správnost a funkčnost všech opatření je minimálně jednou ročně podrobena přísnému přezkoumání nezávislými auditory, kteří vyjádří míru shody s předepsanými pravidly. Na tomto základě je vystaven certifikát, který je uznáván obchodními řetězci jako nejvyšší záruka kvality. Certifikací samozřejmě celý proces nekončí.
Je spojen s průběžným zaváděním nových postupů a poznatků, což umožňuje rychle a efektivně reagovat na problémy, které se vyskytly v daném segmentu na celém světě. Moderní potravinářská výroba se také neobejde bez trvalého monitoringu. Z každé výroby jsou automaticky sbírána data. Jejich pravidelné vyhodnocování a sledování trendů je podkladem ke zlepšování úrovně všech firemních procesů. Důkazem, že trvalá pozornost věnovaná oblasti jakosti a bezpečnosti přináší své ovoce, je získání nejvyššího možného stupně certifikace IFS v letošním roce. Nejvyšším oceněním je však pro každého výrobce spokojenost zákazníků. Na co hlavně se nyní ve výrobě zaměřujete? Především se snažíme, aby naše výroba byla co nejefektivnější. V dnešní nelehké době musíme při zachování kvality hlídat každý haléř. Byť Olma v tomto směru udělala nesmírný krok dopředu, je stále co zlepšovat. Jsem ale moc ráda, že naši lidé to pochopili a sami přicházejí s nápady, jak dělat věci lépe. Jsem za to na ně nesmírně pyšná. Začíná to být ta Olma, kterou jsme si vysnili. Eugenie Línková
18
Mléčné automaty
28. května 2010
Míra událostí kolem automatů na mléko dosáhla vrcholu
„Je mléko z mlékomatů zdraví bezpečné? V syrovém, neošetřeném mléku mohou být nebezpečné bakterie a viry. Rizika jsou příliš vysoká, u některých skupin populace mohou vést k závažným zdravotním potížím, trvalým následkům či dokonce k úmrtí.“ Ne, to není text bulváru z nějaké africké země, to je výňatek z tiskové konference společnosti Tetra Pak konané dne 26. dubna.
P
ojďme ale k faktům. Prodej syrového kravského mléka v maloobchodní síti, tedy prostřednictvím mléčných automatů, řeší vyhláška č. 128/2009 Sb. Stanovuje striktně velmi přísné zooveterinární a hygienické podmínky, které musí splnit každý, kdo se rozhodne pro tento způsob prodeje svého mléka. Samozřejmě že mléčné automaty jsou průběžně kontrolovány Státní veterinární správou ČR.
Řízená kampaň proti automatům na mléko Prodej mléka prostřednictvím mléčných automatů se tedy děje v souladu se zákonem. Do dnešního dne nezjistil kontrolní orgán jediné pochybení. To ovšem
Ilustrační foto Zub
vůbec nebrání známé nadnárodní společnosti vyrábějící obaly a hlavnímu hygienikovi ČR, aby nespustili proti mléčným automatům hysterickou kampaň, během které vysílají do světa poplašné zprávy podle jednoduchého receptu – v čerstvém mléce jsou bakterie, bakterie jsou nebezpečné a mohou způsobit újmu na zdraví. Toto univerzální tvrzení můžeme použít na cokoli, na jakoukoliv potravinu. A když chce náhodou někdo na zmiňované tiskové konferenci firmy Tetra Pak vznést svůj názor, je inzultován, vyhozen a je na něj přivolána policie. Tady končí, jak se říká, legrace.
Zástupkyně firmy Toko Agri, a. s., z Rudic na Moravě, Ing. Vilma Andrýsová, nabídla po tiskové konferenci o mléčných automatech ochutnávku pečiva a tvarohů vyrobených z neodtučněného kravského mléka ze dvora Foto Eugenie Línková
Zásah do soukromého podnikání Cizí kapitál za přispění státních úředníků nejenže nerespektuje základní principy slušnosti a vychování (nebudu se ohánět de-
mokracií, neboť i ona má své majitele), ale vstupuje do osudů konkrétních farmářů a konkrétních firem. Znám jednu farmářku, která provozuje ve slavné restauraci U Raušů ve Velké Bíteši mléčný automat. Do této investice šla proto, že za svoje mléko dostávala z mlékárny 4,20 Kč za litr. Po vystoupení hlavního hygienika v televizním vysílání jí klesl prodej o 50 procent. Podle mne jsme svědky bezpříkladné záležitosti: státní administrativa a nadnárodní firma zasahují ruku v ruce do soukromého podnikání a jejich činnost přináší ztrátu farmářům. Těm farmářům, opakuji, kteří dodržují zákon. Neumím si představit, že by si tak někdo dovolil postupovat proti farmářům v Rakousku, kde je prodej mléka z farmy velmi rozšířen, v Bavorsku, ale pozor, i na Slovensku.
Na Slovensku je zahajování provozu automatů na mléko slavnostní událostí, jíž se účastní i ministři slovenské vlády
Na Slovensku zahajovali provoz ministři Je to právě 10. května (toho dne, kdy vychází Zemědělec), kdy na Slovensku otevírá další mléčný automat firmy Toko ministr zemědělství Vladimír Chovan a ministr zdravotnictví Richard Rišo. To je ten rozdíl, to je ta naše bída. Naše reálie jsou jiné a je otázka, jak postupovat dál. Ono totiž nejde jenom o mléko. Kauza s mlékem jenom začíná naplňovat dávné varování spisovatele Ludvíka Vaculíka: musíme si dát pozor, abychom se nestali pacholky na vlastním gruntě. Tady je selský rozum krátký, míra věcí byla překročena a nezbývá, než si najmout právníky a postupovat profesionálně. Kampaň z centra do krajů Vedle toho musíme přenést mediální kampaň z centra do krajů. Bude to mnoho práce, ale musí-
me ji vykonat. Pravda a morální převaha je na naší straně. Dostávám v této době velké množství e-mailů, SMS zpráv a lidé mi i telefonují. Podporují nás a vyzývají, abychom vydrželi a nedali se. Někteří dokonce nabízejí finanční podporu, abychom mohli zaplatit právníky. Když na serveru Aktuálně.cz vyšel článek, který popsal praktiky a průběh zmíněné tiskové konference firmy Tetra Pak, objevilo se vzápětí v diskuzi pod ním 216 reakcí. Drtivá většina byla na naší straně. Poznámka na závěr Opravdu jsem netušil, že se v marketingovém výboru budeme zřejmě muset zabývat vedle propagace českého zemědělství jeho obranou proti uskupením uvnitř rezortu. Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR
3x foto archiv AK ČR
Pojišťovnictví
28. května 2010
19
Renomia nabízí optimální pojištění V souvislosti se zemědělským pojištěním jsme položili několik otázek obchodní ředitelce společnosti Renomia Agro Petře Škopové. Můžete ve stručnosti představit společnost Renomia? Společnost Renomia, a. s., je lídrem v oblasti pojišťovacích makléřů v ČR. Je to česká rodinná firma s více než 16letou tradicí. Objem zprostředkovaného pojistného v roce 2009 byl 2,687 mld. Kč a společně s naší sítí Renomia Network to bylo více než 3 mld. Kč. Pro oblast zemědělství působí divize Renomia Agro. V oblasti zemědělského pojištění dosahujeme cca 110 mil. Kč zprostředkovaného pojistného, tj. více než 10 % trhu. Řadí nás to mezi nejvýznamnější zemědělskou makléřskou skupinu v ČR. Pojistný trh i přes nepříznivou ekonomickou situaci zaznamenal v roce 2009 růst. Předepsané pojistné vzrostlo proti roku 2008 o 2,5 % na 139,915 mld. Kč. Největšími pojistiteli jsou Česká pojišťovna, Kooperativa, Allianz, ČSOB Pojišťovna
Vývoj na trhu pojišťovacích makléřů – zprostředkované pojistné (v mil. Kč)
Česká miss 2009 Iveta Lutovská (vpravo) a první vicemiss 2009 Tereza Budková s prezidentem AK ČR Janem Velebou na stánku Renomia Agro Foto archiv Renomia a Generali. Nejvyšší nárůst zaznamenala Hasičská vzájemná pojišťovna, +35 %, a Česká podnikatelská pojišťovna, +14 %. Renomia spolupracuje se všemi pojišťovnami na trhu, ale samozřejmě největší objemy obchodu jsou s velkými pojistiteli. Pro oblast zemědělství je nutné zmínit i spolupráci s rakouskou Pojišťovnou Agra, která nabízí zajímavé pojistné podmínky. Renomia má více než 200 zaměstnanců.
Zprostředkované pojistné (v mil. Kč)
V ČR máme sedm poboček (Praha, Brno, Liberec, Pardubice, Plzeň, Přerov a Ostrava), vlastní pobočky máme také na Slovensku, v Maďarsku a Bulharsku. Renomia je členem světové sítě pojišťovacích makléřů (WBN) a díky tomu zajišťuje kvalitní servis v 70 zemích světa. Máte možnost vybrat od každé pojišťovny to nejlepší, co nabízí? Nabízíte také balíčky tvořené produkty od více pojišťoven? Makléř má ze zákona povinnost hájit zájmy klienta a my jsme hrdi na to, že se nám daří hájit zájmy našich klientů k jejich spokojenosti. Díky tomu má Renomia více než 2500 klientů. Každý pojistitel má své strategické plány a preferuje různé obory podnikání nebo druhy pojištění. Proto oslovujeme všechny pojistitele a pro klienta připravíme přehlednou nabídku a doporučíme optimální variantu pojištění. Tak se může stát, že je jiný
Ředitelka společnosti Renomia Jiřina Nepalová (vlevo) s ředitelkou Renomia Agro Petrou Škopovou Foto Eugenie Línková pojistitel na zemědělská rizika, jiný na majetek a jiný na auta. Většinou se nabídka optimalizuje na dva až tři pojistitele. Specifické pro nabídku je pojištění zemědělských rizik, které nabízejí pouze čtyři pojistitelé v ČR. Je to Česká pojišťovna (68% podíl), Generali (16 %), Pojišťovna Agra (13 %) a Hasičská vzájemná pojišťovna (3 %). Díky velké rizikovosti tohoto pojištění se ostatní pojistitelé do této nabíd-
DOKUMENT
S
polečná zemědělská politika již od svého vzniku odčerpává podstatnou část finančních prostředků z rozpočtu EU. Z toho důvodu je často zdrojem řady ostrých názorových střetů. Je zcela jasné, že do budoucna bude nutné přistoupit k další reformě společné zemědělské politiky (SZP) a velmi pravděpodobně bude EU usilovat i o snížení nákladů na ni. Reforma by měla mít dva cíle: ● modernizaci SZP umožňující reagovat na nové výzvy a zaměřující se na ty oblasti, které generují největší přidanou hodnotu;
Jaký produkt je letos „hitem“ a na jaký jste pyšní? Letos se začíná naplno projevovat zvýšená státní podpora zemědělského pojištění ve výši až 50 % z uhrazeného pojistného. Díky tomu jsme od počátku roku získali několik nových klientů, kteří do této doby nebyli po-
INZERCE
Michal Hašek: Problémem českého zemědělství je dlouhodobá podkapitalizace a úvěrové zatížení Přinášíme výňatek z vystoupení hejtmana JM kraje a stínového ministra zemědělství za ČSSD Michala Haška na jednáních zemí EU pořádaných AK ČR během veletrhu TechAgro. Celé znění si můžete najít na hejtmanově webu.
ky nehrnou. Snažíme se jednat s pojistným trhem o rozšíření nabídky od dalších pojistitelů.
● další výrazné snížení celkového podílu SZP na rozpočtu EU Na potřeby dalších reforem SZP panuje obecná shoda, názory na jejich rozsah se však různí. Pokud jde o české zemědělství, disponuje některými konkurenčními výhodami. Zejména nadprůměrná velikost farem by měla umožnit dosahovat úspor a diverzifikovat produkci, a tím minimalizovat riziko nestabilních příjmů. Navíc, jak se ukázalo v době privatizace a transformace, české zemědělství je schopné účinně se přizpůsobit změněným podmínkám. Zároveň je ale zřejmé, že existují mnohé nevýhody, které mohou konkurenceschopnost českého zemědělství oslabovat. Problém představuje dlouhodobá podkapitalizace a úvěrové zatížení podniků, nízká úroveň podpor a ochrany trhu ve srovnání s ostatními zeměmi EU a odliv financí ze sektoru v prů-
běhu transformace. Tyto faktory vedly k zastaralosti vybavení, budov a používaných technologií, kvůli kterým vykazuje české zemědělství do současnosti stále relativně nízkou produktivitu.
Michal Hašek Nadprůměrná velikost zemědělských podniků v ČR přináší ale také ekonomické zápory v podobě vysokého podílu pronajaté půdy a nákladů na mzdy pracovníků. Podíl pronajímané půdy v ČR přitom patří k nejvyšším v EU. Obě tyto sku-
tečnosti se promítají do vyšší nákladovosti českých farmářů. V současné době je navíc potenciál českého zemědělství omezen v důsledku některých opatření v rámci SZP (např. množstevními kvótami na cukr). Plánované reformy zaměřené na srovnání podmínek uvnitř EU, omezení přílišné regulace a větší tržní orientace by tak pro české zemědělství znamenala spíše příležitost využít svých konkurenčních výhod k dalšímu rozvoji a k upevnění postavení v celoevropském měřítku. Podle našeho názoru je tedy revize rozpočtu příležitostí, jak SZP dále modernizovat a přizpůsobit její fungování tak, aby lépe reagovala na aktuální výzvy. V každém případě ale musí ČR trvat na tom, že veškeré reformní kroky musejí být do budoucna vedeny principem rovnosti podmínek pro všechny příjemce v rámci SZP. (egi)
jištěni vůbec. Myslím, že je to dobrá cesta. Bohužel se tato dotace nevztahuje na velké podniky, které kvůli tomu nesou veškeré riziko a náklady sami. Z tohoto důvodu se pojišťují buď jen minimálně, nebo pokud se pojistí na zemědělská rizika, stojí je to dvakrát více než menší podniky, které mohou získat dotaci. Pokud by se podařilo tuto podmínku v rámci jednání s EU odstranit, byl by to velký přínos pro spravedlivější dělení prostředků v zemědělství. Pro naše klienty máme připravenou velkou škálu produktů. Mezi ty nejzajímavější patří dnes velmi poptávané pojištění fotovoltaických elektráren a bioplynových stanic. Také nabídka pojištění aut je velmi konkurenční a výhodné podmínky umíme nabídnout nejen podnikům, ale také jejich zaměstnancům a uspořit jim tak několik tisíc korun, což v dnešní době mnoho lidí ocení. Eugenie Línková
20
Zpracovatelský průmysl
Elektřina a teplo z biomasy
D
o roku 2020 je v ČR prostor pro minimálně tisíc bioplynových stanic s roční výrobou elektřiny a tepla 6,6 milionu MWh. V současné době se u nás provozuje asi 160 těchto zařízení. Takový počet bioplynových stanic znamená zapojení 300 000 ha půdy. Když srovnáme tento segment s Německem, kde je nyní 4334 bioplynových stanic, pak by pro nás v komparaci podle plochy půdy představovalo mít nyní v provozu tisíc bioplynek, zatímco jich je ale zmíněných 160. Je známo, že Němci nedělají nic, co nemá smysl. Druhou oblastí využití půdy pro výrobu obnovitelných zdrojů energie (OZE) je produkce biomasy na výrobu tepla. Zemědělství může nabídnout ročně 1,5 milionu tun biomasy ze 150 000 ha půdy. Třetí oblast tvoří biopaliva, která se v našich podmínkách vyrábějí z obilí, cukrovky a řepky. V rámci novely zákona o ovzduší se navýšilo povinné přimíchávání u bioetanolu z 3,5 na 4,1 % a u řepkového metylesteru ze 4,5 na 6 %. Vzhledem k tomu počítáme se zapojením rovněž 150 000 hektarů půdy. Ze stručného představení naší vize je patrné, že jde o naprosto reálnou a přirozenou záležitost, která se v sousedních zemích, např. v Rakousku nebo v Německu, běžně za podpory místních poli-
INZERCE
tiků rozvíjí. Co je však v Německu a Rakousku, to není u nás. Novelu zákona o ovzduší vetoval v úterý 11. května prezident Václav Klaus. Jak stojí v prohlášení vedení AK ČR, Václav Klaus se rozhodl využít své pravomoci dané čl. 50 Ústavy ČR a vrátil poslanecké sněmovně zákon, který měl zavést od 1. června zmiňované navýšení objemu biopaliv u motorových benzinů a motorové nafty. Legislativní proces byl ale započat již na podzim minulého roku a byly na něj navázány plány zemědělců ohledně množství ploch osetých komoditami určenými ke zpracování na biopaliva na jaře roku 2010 (cukrová řepa, obilí a řepka). Proces setí je dávno ukončen a zemědělci mají osety plochy odpovídající plánovanému navýšení biopaliv. V případě výroby biolihu jde o 9500 ha osetých obilím, popř. cukrovkou, což odpovídá navýšení objemu biolihu o 0,6 % a v případě MEŘO jde o o 57 500 ha řepky, což odpovídá navýšení o 1,6 %. Situace nastalá vetem novely zákona o ochraně ovzduší v kombinaci s plánovanými parlamentními volbami představuje potenciální škody pro zemědělce, kdy mají ohroženo uplatnění již zasetých plodin z 67 000 ha půdy, což je 2,7 % osevních ploch ČR. Jan Veleba, prezident Agrární komory České republiky
28. května 2010
Prohlášení skupiny Agrofert k vetu novely zákona o ovzduší prezidentem republiky ● V rámci osobní prestiže a války s Evropskou unií poškodil prezident ČR domácí zemědělce, výrobce biopaliv i image státu a vystavil ČR možným sankcím za neplnění závazků, které svým podpisem na přístupových dohodách k EU napomohl zavést. ● Svým rozhodnutím narušil již uzavřené smlouvy mezi prvovýrobou a zpracovateli z letošní sklizně z cca 70 000 ha, kdy se tyto plodiny vyvezou do okolních států EU, které z nich biopaliva bez omezení vyrobí, čímž podpořil výrobce v okolních státech EU a poškodil tak český zpracovatelský průmysl. ● Do své války o vizi ochrany ovzduší a nedůvěry v dopady efektu CO2 zavlekl české investory, kteří do tohoto odvětví ve víře v právní stát a kontinuitu uvažování establishmentu investovali jen v ČR více než 10 miliard korun, aniž by tyto subjekty měly jakoukoli možnost se tomuto kroku bránit, a to v zemi, která má pro efektivní, ekologickou a udržitelnou výrobu těchto produktů jedny z nejlepších podmínek v Evropě. ● Nekvalifikovaně a neodborně, bez znalosti informací, je argumentováno poškozením motorů,
tvoří spotřební daň jako přičemž v okolních stájejí největší část. Cena je tech je obsah biopaliva hlavně závislá na ceně roo mnoho větší, než předpy na světových trzích pokládala tato novela, a na kurzu koruny která vznikla jako komk dolaru. Jen za poslední promisní na úrovni všech čtyři měsíce narostla ceúčastníků trhu, pod gescí na právě díky růstu sponěkolika českých ministřební daně a růstu cen terstev a která je plně ropy na světových trzích v souladu s evropskými o více než čtyři koruny platnými normami pro na litr bez jakéhokoli vlimotorová paliva schválevu biopaliv. Přitom ČR nými nejvyššími certifinení schopna vybrat průkačními autoritami se měrně asi 10 miliard kosouhlasem asociací výrobrun ročně z daňových ců motorových vozidel. úniků na spotřební dani ● Seriózní a profesioa DPH při obchodu nální debata na téma bios motorovými palivy, ale paliva probíhá po období ty v rozpočtu státu nebo bezbřehého optimismu v peněženkách motoristů nejen v EU, ale po celém bojovníkům proti biopasvětě a odborníci z ČR se Andrej Babiš, generální ředitel společnosti v ní angažují. Zkoušky Agrofert Holding, a. s. Foto Eugenie Línková livům zřejmě nechybějí. exhalací při provozu na ● České zemědělství, už tato paliva, zpracované i odbor- ČR, ukazuje, že klasická paliva tak poškozené nerovnými podnými ústavy v rámci ČR a zde jsou ekologicky problematická. mínkami v rámci EU, dostává publikovány nezávislými exper- Biopaliva, prakticky jako jediný paradoxně další ránu od prezity, jednoznačně dokládají, že energetický zdroj pro transport, denta republiky, který si oblíbil žádné negativní vlivy z emisí ne- mají zpracovánu podrobnou polemizovat ve všem s EU. Příexistují. Škoda že názory přede- analýzu svého tzv. životního cyk- padné pokuty za nedodržení vším českých expertů nejsou lu, kdy byly vzaty v úvahu všech- a nesplnění související legislatibrány na zřetel. ny vlivy od pěstování surovin až vy uhradíme jako obyčejně do pokladny EU všichni. ● Aktuálně největší světová rop- po vlastní spotřebu. Za společnost ná havárie v Mexickém zálivu, ● Cenu motorových paliv na Agrofert Holding, a. s. která bude mít negativní dopady čerpacích stanicích ovlivňují biAndrej Babiš na území násobně větší, než je opaliva minimálně. Zásadně ji
Pekárenství
28. května 2010
21
Delta Brioše – novinka roku 2009 Jedničkou na pekárenském trhu ve střední Evropě je společnost United Bakeries. Vznikla spojením dvou největších českých skupin, Delta Pekárny a Odkolek. Na činnost skupiny a novinky v její práci jsme se ptali výkonného ředitele Jana Jedličky. Po fúzi společností Delta Pekárny a Odkolek bylo zřejmé, že obdobné cereální výrobky dostanou jednotnou značku, některé se přestanou vyrábět a jiné zase přibudou. Jaká je realita a co zvítězilo? Bylo zřejmé, že paralelní marketingová podpora dvou značek – Vitalita Style (Odkolek) a Cerea (Delta Pekárny) – je nesmyslná. Obě zasahovaly stejnou cílovou skupinu a vzájemně si konkurovaly. Díky předchozí masivní podpoře je na trhu známější značka Cerea, proto jsme některé originální výrobky prodávané pod značkou Vitalita Style převedli pod ní. Dnes pod značkou Cerea prodáváme vybrané výrobky s výraznými zdravotními benefity pro spotřebitele a tuto značku dále rozvíjíme. Před koncem roku 2009 se řada se značkou Delta Cerea roz-
INZERCE
rostla z devíti na patnáct výrobků. Co tvoří nové portfolio? Jsou to převážně chleby Slunečnicový, Vital, Fit, Graham, Cereální, Mnohozrnný, Čtyřzrnný, Active, Rumburský, Finský, Severský, Vita, Alpský, Mouřenín. Se značkou Cerea doplňuje portfolio i Grahamová veka. V kategorii cereálních výrobků ovšem nabízíme i celou škálu nebalených produktů, jako jsou bagety, bulky, hvězdičky, rohlíky, housky, kostky atd. Nabídka je opravdu široká.
Jan Jedlička, výkonný ředitel společnosti United Bakeries Ti, co mají v zahraničí své blízké, jim občas udělají radost pravým českým chlebem. Které z nich se vyznačují větší trvanlivostí? Co byste doporučil?
potravinách není ta správná cesta. Chceme vyhovět všem, ale jedno je jisté – vždy to musí být kvalita.
Protože vnímáme chleby jako přírodní produkt, nechceme jejich trvanlivost zvyšovat uměle pomocí různých přípravků. Síla našich chlebů je především v jejich chuti a čerstvosti. Dobrou alternativou jsou balené chleby, které jsme začali vyrábět pod značkou Fr. Odkolek a mají názvy Strakonický, Formanský a Mlynářský. Jejich garantovaná trvanlivost je sedm dnů.
Uplynul rok od našeho posledního rozhovoru. Co se za tu dobu změnilo a které výrobky obohatily trh? Naši technologové permanentně monitorují nové trendy v pekárenském oboru a ve spolupráci s marketingovým a obchodním oddělením inovují náš sortiment. Tyto dílčí inovace receptur a zavádění nových obalů jsou nikdy nekončícím procesem. I díky tomu jsme vnímáni jako inovativní společnost, která určuje dění v pekárenském oboru v ČR. Konkrétní příklad – Delta Brioše byla při volbě spotřebitelů vyhlášena jako Novinka roku 2009. O který druh vašich výrobků je největší zájem? Protože žijeme v době ekonomické recese a lidé šetří, nejprodávanějšími výrobky zůstávají suverénně klasický chléb Šuma-
va a tradiční rohlíky a housky. U cereálních výrobků zaznamenáváme stabilní, ale mírný růst. Spolupracujete s odborníky na zdravou výživu. Co prosazují z hlediska pekárenské výroby? S odborníky na zdravou výživu a lékaři samozřejmě spolupracujeme. Byli jsme například první pekárenskou společností v zemi, která začala uvádět tzv. GDA ikony na obalech. Nyní připravujeme nový projekt ve spolupráci s Českou společností pro hypertenzi. Půjde o významný příspěvek ke zdraví našich spotřebitelů. Kromě velkopekáren vlastní vaše společnost i síť prodejen
s bagetami a pečivem. Můžete přiblížit? Řetězec Paneria vloni posílil pozici trojky na českém trhu fast foodů za americkými giganty McDonald‘s a KFC, síť má dnes 24 provozoven. Vedle toho naše dceřiná společnost provozuje i síť 35 obchodů Mistr Bäcker. Oba řetězce si vedou úspěšně navzdory recesi. Jaké trendy sledujete do budoucna a čím byste chtěli obohatit již tak velmi pestrý trh? Naše pozornost jako zodpovědné společnosti bude věnována i nadále výrobkům se zdravotními benefity, protože stále více lidí si uvědomuje, že zdraví je to nejcennější, co máme. Šetření na
Od března zavedla společnost United Bakeries telefonický objednávkový systém. Jak je tato nabídka využívána a jaké jsou s tím první zkušenosti? Zavedli jsme objednávkový systém z jednotlivých třinácti pekáren v ČR na tzv. zelenou linku. Zákazníci mají možnost objednávat dodávky zboží na jediném telefonním čísle 800 202 201, volání je zdarma. Jsme první mezi pekaři a zařadili jsme se tak k velkým potravinářským výrobcům. První velkou zatěžkávací zkouškou byly Velikonoce, které jsou pro pekaře každoročně jedním ze dvou nejnáročnějších období v roce. Naše operátorky zvládly nápor výborně a potvrdila se oprávněnost náročného výběrového řízení při obsazování těchto postů. Vzhledem k faktu, že zásobujeme už i více než 600 klientů vietnamského původu a ne všichni z nich ovládají češtinu, máme v týmu call centra i tři Vietnamky. A vietnamská obchodnická komunita naši vstřícnost při vzájemné komunikaci velice nadšeně přijímá. Eugenie Línková
22
Vinařství
28. května 2010
Léto s růžovými víny Sezona růžových vín začala symbolicky na prvního máje, v čase lásky a zamilovaných. Svátek růžových vín proběhl již tradičně pod záštitou Vinařského fondu v prostředí Svatováclavské vinice a Villy Richter v areálu Pražského hradu.
robcem je Francie, kde růžová vína tvořila vždy alespoň desetinu celkové produkce. V roce 2008 tam ale rosé poprvé v historii překonalo v oblíbenosti bílé víno a posunulo se na druhé místo za tradičně preferované červené. Stále vyšší popularitě se osvěžující nápoj těší i u našich konzumentů. A co si vlastně pod pojmem růžová vína představit? Vyrábějí se z celé řady modrých odrůd. V České republice se nejvíce používají hrozny odrůd Frankovka, Zweigeltrebe nebo Cabernet Savignon. Růžová vína se chlubí
B
ěhem jedinečné přehlídky a oslavy rosé byly odborné i široké veřejnosti představeny také míchané nápoje, ve kterých se snoubí jedinečná harmonie chuti rosé s přidanými ingrediencemi. Lidé se zde dále dozvěděli, že „růžové“ by se mělo pít mladé,
dokud má svěží ovocnou chuť a vůni, nejlépe do jednoho až dvou let od sklizně. Rosé by mělo být při servírování vychlazeno na teplotu od 8 do 12 °C. Může se
Růžová vína inspirují i kuchaře
P
od záštitou projektu Růžové.cz proběhl v březnu druhý ročník soutěže o nejlepší pokrm vhodný k moravským a českým růžovým vínům nazvaný Růžově prostřeno. Profesionální kuchaři z tuzemských restaurací se utkali v boji chutí a vůní originálních pokrmů. Vinařský fond ČR a Asociace kuchařů a cukrářů ČR se tak rozhodli navázat na úspěšně započatou tradici z loňského roku. Kuchaři museli prokázat své umění v přípravě předkrmu, hlavního chodu a dezertu. Podmínkou bylo, že pokrm je možné uvařit v domácím prostředí z běžně dostupných surovin v maximální ceně 150 Kč za celé menu. Porota byla rozdělena na dvě části – pro hodnocení přípravy a pro degustaci pokrmů. U vítězných pokrmů stanovili sommeliéři doporučení pro výběr vhodného druhu růžového vína. S nástrahami soutěže se nejlépe vypořádali Jan Horký, Patrik Bečvář a Petr Hajný. Patrik Bečvář navíc získal i cenu Grand Prix určenou nejlepšímu kuchaři soutěže. „Klíčové faktory pro hodnocení pokrmů tvořila chuť, vzhled, jednoduchost přípravy, dostupnost surovin a cena. Většina soutěžících si s těmito kritérii poradila bravurně. Nebylo lehké vybrat vítěze,“ říká Jiří Hort, člen Rady Vinařského fondu ČR a jeden z porotců soutěže. ●
podávat dokonce přímo na ledu či namícháno v koktejlech. Nesmí se ale přechladit. Růžová vína obecně nejsou ve vinařském světě žádnou novinkou. Na Moravě se vyráběla již v 16. století. V dnešní době je růžové víno stále populárnější. Jeho největším evropským vý-
celou škálou barevných odstínů, od sladce malinových tónů přes jemně lososové a pomerančové až po temně cibulové nebo dokonce téměř fialové. Záleží na zvolené odrůdě hroznů a technologii jejich zpracování. Růžové víno rozhodně není určeno k archivování. (žab)
Prestižní ocenění Vinařství roku 2009 zná svého vítěze Nejlepší vinařskou společností České republiky je Vinselekt Michlovský, a.s. Ze slavnostního galavečera, který se konal v polovině března v pražském divadle Hybernia, si odneslo prestižní ocenění Vinařství roku 2009.
D
o závěrečného kola soutěže postoupila pětice společnosti: Moravíno, s. r. o., Sonberk, a. s., Vinné sklepy Valtice, a. s., Vinselekt Michlovský, a. s., a Znovín Znojmo, a. s. Cenu pro vítěze, originální bronzovou plaketu, nakonec odborná porota přiřkla vinařské společnosti Vinselekt Michlovský, a. s. „Odborníky přesvědčila díky vysoké kvalitě vín, sofistikované technologii i citlivému přístupu při pěstování révy vinné, který respektuje krajinný ráz a půdní podmínky. Důležitým měřítkem byla i chuťová typičnost odrůdy, oblasti a ročníku, odpovídající podmínkám Moravy,“ vysvětluje
jeden z porotců, sommelier Ivo Dvořák. Firmu Vinselekt Michlovský, a. s., teď čeká také uvedení do Síně slávy vinařství ČR zřízené v Národním vinařském centru ve Valticích. Současně bude mít oceněný možnost užívat titul pro své marketingové účely, a to bez časového omezení, vždy s uvedením roku, za který jej získal. Majitel oceněné společnosti, Miloš Michlovský, získání prestižního titulu komentuje slovy: „My jsme se o to ani moc nepřičinili. Já musím
poděkovat hlavně vinohradu a vínu. Je to vítězství vína.“ Soutěž o ocenění Vinařství roku 2009 vyhlásil na podzim loňského roku Svaz vinařů ČR ve spolupráci s Národním vinařským centrem a za podpory Vinařského fondu. Cílem bylo vybrat nejlepší tuzemskou firmu, která svým podnikáním vybočuje z řady ostatních společností. Vinařství roku se tak výrazně odlišuje od standardních soutěží, při nichž mezi sebou většinou jednorázově zápolí vína vy-
vou částku 140 000 Kč. Tyto peníze nyní poputují do Centra Paraple. „Moc mě těší, že se organizátoři rozhodli směřovat pomoc Centru Paraple, které letos slavnostně otevřelo nově přistavěnou část své budovy. Nyní stojíme před úkolem získt finance na speciální vybavení budovy, proto vítáme každou pomoc,“ doplňuje Miriam Vránová, PR specialistka Centra Paraple. Vítěz ocenění Vinařství roku 2009 Miloš Michlovský braná jednotlivými výrobci. Vinařství roku posuzuje celoroční práci a hodnotí ji podle řady kritérií. „V polovině ledna 2010 navštívila hodnotící komise pět vinařství, která získala nejvíce nominací. Těmto udělila body a následně rozhodla o oficiálním a historicky prvním vítězi soutěže,“ dodává k průběhu celé akce Martin Půček.
Aukce na pomoc Centru Paraple se zúčastnil i Kristián Kodet (vpravo)
Vinaři společně s umělci pomohli Centru Paraple Doprovodnou akcí na slavnostním vyhlášení Vinařství roku
2009 byla také aukce špičkových vín v originálních lahvích. Jejich kolekce věnovala do aukce nominovaná vinařství. Punc unikátnosti jim dodali známí čeští výtvarníci, jejichž úkolem bylo vytvořit z vinných lahví umělecká díla. Úkolu se zhostili známí výtvarníci jako např. malířka Iva Hüttnerová, Vlasta Kahovcová, Kristián Kodet, Josef Velčovský, Veronika Bromová, karikaturista Miroslav Slejška, Karel Beneš, Boris Jirků, umělecký kovář Vítězslav Stoklasa a další. Aukce vín vynesla celko-
Salon vín ČR poprvé v Praze V souvislosti s udělením ocenění Vinařství roku 2009 se v divadle Hybernia 17. března představila stovka nejlepších vín Salonu vín ČR 2010, která byla vybrána z rekordních 520 vzorků od 96 vinařů. Hosté měli možnost ochutnat všech sto vzorků již během slavnostního galavečera při vyhlášení Vinařství roku 2009. „Mezi odrůdy, které slavily největší úspěchy, patří Rulandské šedé a Ryzlink vlašský, nejúspěšnějším ročníkem se stal rok 2008,“ uvedl Pavel Krška z Národního vinařského centra. (žab)
Vinařství
28. května 2010
Vína z Lechovic frčí
Lechovice jsou sice jen středně velká vinařská firma, pravidelně však přivážejí ceny z velkých mezinárodních soutěží. Není tedy divu, že slámové víno tvoří v nabídce jejich sortimentu pomyslnou královskou korunku.
ny uzrály na viniční trati Nad Kolářovým sklepem v obci Borovice. „Jejich cukernatost byla při sklizni v říjnu 21,5 stupně,“ upřesnil ředitel Ivan Kalaš s tím, že ze 450 kilogramů hroznů se vyrobí 50 litrů slámového vína s cukernatostí kolem 35 stupňů. Kromě tradičního lisování se v Borovicích ochutnávalo ta-
ké mladé víno z loňské sklizně. Nejvíce byla hodnocena Pálava 2009, výběr z hroznů, pozdní sběry Sauvignonu a Ryzlinku rýnského a hlavně pak Chardonnay v pozdním sběru, který byl na letošní soutěži mladých vín Vinum Juvenale 2009 v Brně oceněn zlatou medailí. Text a foto: Bohumil Brejžek
A
to navzdory skutečnosti, že výroba slámového vína je zcela specifická a riskantní s nejistým výsledkem. Proto je toto víno celkem vzácné a jen velmi málo vinařů riziko možného neúspěchu podstupuje. Lechovičtí jsou jednimi z nich. Ve svém produkčním areálu v Boroticích organizují pravidelně koncem února tradiční slavnost lisování slámového vína. Slámová vína jsou gur mánskou specialitou, která se konzumuje při zvláštních příležitostech. Vyrábějí se z pečlivě vybraných hroznů, nejlepších a nejvyzrálejších, které se nejméně na tři měsíce ukládají na slámu či rákos, nebo se zavěšují ve větraném prostoru. Jde o zcela speciální technologii, kdy je čistou přírodní cestou, tzv. odparem, odstraněna z hroznů voda. Zcela vysušené a zdravé hrozny se následně pomalu ručně lisují, přičemž výlisnost činí pouhých 15–30 % proti 70–75 % výlisnosti u klasického vína. Po lisování se víno zakvašuje speciálními kvasinkami a dále se „školí“. Prapůvod letošního lechovického slámového vína je v odrůdě Ryzlink rýnský, jehož hroz-
ČR získala 21 medailí na soutěži Concours Mondial de Bruxelles Vinaři z České republiky si odvezli 21 medailí z jedné z největších a nejslavnějších světových vinařských soutěží, z Concours Mondial de Bruxelles, pořádané letos v sicilském Palermu. Moravští a češí vinaři tak pokračují ve velmi úspěšné prezentaci našich vín na mezinárodní scéně.
N
a 17. ročník soutěže Concours Mondial de Bruxelles byla přihlášena rovná stovka vzorků z ČR, což naši zemi zařadilo na 9. místo v počtu soutěžících vzorků. Oceněno bylo úctyhodných 21 vzorků, které získaly 13 zlatých a 8 stříbrných medailí. Společnou prezentaci českých a moravských vín opět zajišťovalo Národní vinařské centrum za podpory Vinařského fondu.
Nejúspěšnějším vinařstvím bylo Vinařství Baloun z Velkých Pavlovic, které obdrželo čtyři stříbrné a čtyři zlaté medaile. Z medailí se mohou těšit také Vinné sklepy Valtice, a. s., Vinselekt Michlovský, a. s., Sonberk, a. s., Vinařství Valihrach, s. r. o., Vinařství Kovacs, s. r. o., Livi Dubňany, s. r. o., Vinařství Volařík, Vinařství Springer, a. s., Vinné sklepy Lechovice, s. r. o., Vi-
nařství u Kapličky, s. r. o., a Velkobílovická vína, a. s. Soutěž Concours Mondial de Bruxelles se konala poprvé v roce 1994 v Brugách, kdy se hodnotilo „pouze“ 861 vzorků. V následujících letech se hodnocení konalo v Bruselu a dalších městech Belgie. Už tehdy se z Concours Mondial de Bruxelles stala jedna z nejprestižnějších světových soutěží vín, přesto se v roce 2006 organizátoři rozhodli ještě více posílit její mezinárodní charakter a přesunuli hodnocení z Belgie do významných evropských měst. Začalo se v Lisabonu, následoval Maastricht, Bordeaux, vloni Valencie a letos soutěž proběhla v sicilském Palermu. Soutěž hostilo zrenovované železniční depo, kde více než 240 degustátorů ze 40 zemí světa v bezmála padesáti komisích hodnotilo na 6600 vzorků vín. (kri)
23
24
Billa informuje
28. května 2010
Billa spolupracuje s Agrární komorou ČR Při příležitosti blížícího se otevření své dvousté prodejny zahájila společnost Billa projekt na podporu českého ekologického zemědělství. Do Fondu rozvoje ekologického zemědělství, který nyní vzniká při Agrární komoře ČR, převede firma část výnosu z prodeje biologicky odbouratelných tašek, nejméně však dva miliony korun.
Foto archiv Billa
S
polečný záměr společnosti Billa a Agrární komory České republiky byl poprvé zveřejněn na dubnové tiskové konferenci, které se zúčastnil i prezident Agrární komory ČR Jan Veleba a další představitelé Agrární komory ČR. První milion korun bude na účet fondu převeden v nejbližších týdnech. Druhý milion bude převeden při otevření dvousté prodejny. Podle Jaroslawa Szczypky by se tak mělo stát v listopadu, nejpozději v prosinci letošního roku.
Foto Zub
ních značek řetězců nepochází ze zahraničí a je určena výhradně pro český a slovenský trh. Až na vybrané speciality a produkty, které ve zdejší zeměpisné šířce není možné vypěstovat, a je nutné je dovážet, je snahou společnosti Billa stále zvyšovat podíl produktů značky Naše Bio dodávaných tuzemskými dodavateli. „Cílem firmy je ještě v tomto roce rozšířit sortiment značky Naše Bio o dalších dvacet až třicet položek. Ty by měly rovněž pocházet od tuzemských dodavatelů. Abych to shrnul, ekologičtí pěstitelé jsou tedy pro Billu přirozenými partnery,“ uvedl Jaroslaw Szczypka. A nejde jen o bio. Celkový podíl českých výrobků v síti Billa je asi 65 %, přičemž u masa, mléka a mléčných produktů je podíl ještě vyšší. Hovězí, vepřové i drůbeží maso na pultech prodejen Billa pochází výhradně z tuzemských chovů. (li)
Vysoká kvalita nabízeného sortimentu a nákupního prostředí je základem obchodní filozofie společnosti Billa. V tomto duchu dnes Billa nabízí na svých prodejnách kromě široké nabídky čerstvého masa a zeleniny přibližně 250 výrobků v biokvalitě, z toho 132 pod vlastní značkou Naše Bio. Proč právě ekologické zemědělství? Značka Naše Bio byla vytvořena přímo v České republice. Na rozdíl od mnoha jiných privát-
Generální ředitel společnosti Billa Jaroslaw Szczypka (vpravo) a prezident AK ČR Jan Veleba představili na tiskové konferenci společný projekt na podporu biopotravin Foto Eugenie Línková
Jaroslaw Szczypka: Chceme se ještě více orientovat na spolupráci s regionálními dodavateli S Jaroslawem Szczypkou, generálním ředitelem společnosti Billa, jsme hovořili mimo jiné i o spolupráci s Agrární komorou ČR a o snaze rozšířit prodej biopotravin z lokální produkce. Jaké trendy v tomto roce Billa sleduje a preferuje? Současných trendů v tuzemském maloobchodě s potravinami a v chování spotřebitelů je víc. Od nárůstu počtu položek v akcích až po rozšiřující se nabídku služeb na hranicích oborů. Pro nás je ale nejdůležitější rostoucí důraz na kvalitu potravin, jejich původ a podmínky, za nichž jsou zpracovávány. Ukazuje se, že loňské zavedení vlastní značky biopotravin Naše Bio určené výhradně pro český a slovenský trh a také užší spolupráce s lokálními dodavateli byly krokem správným směrem. Nedávná kauza jednoho z řetězců,
Jaroslaw Szczypka, generální ředitel společnosti Billa který v rozporu se skutečností deklaroval férový původ oblečení, navíc ukazuje, že spotřebitelé informace o původu zboží nejen vyhledávají, ale i ověřují. Billa proto věnuje výběru dodavatelů a podrobnému označování potravin velkou pozornost. S tím souvisí i zahájení spolupráce s Agrární komorou ČR. Věřím, že jejím výsledkem bude výraznější spolupráce s dalšími regionálními dodavateli a v důsledku i širší nabídka místních výrobků na prodejnách Billa.
Kolik má již Billa prodejen v ČR a kolik na Slovensku? Jaké je jejich cílové množství? Do konce letošního roku bude mít Billa v České republice dvě stě prodejen. Na Slovensku jich v současnosti provozujeme 104. Cílové množství prodejen v podobě konkrétního čísla nemáme, ale každý rok plánujeme otevřít šest až osm nových supermarketů v každé zemi. Jde o to, být zákazníkovi co nejblíže, a nabídnout rychlý, příjemný a pohodlný nákup. Proto v současnosti zvažujeme i zavedení menšího formátu prodejen. Společnost Rewe, jejíž je Billa dceřinnou společností, propaguje i zdravé potraviny s regionálním charakterem. Bude toto prosazovat Billa i v ČR? Určitě ano. Dali jsme si za cíl ve spolupráci s Agrární komorou ČR ještě více podporovat naše regionální výrobce a producenty. V regionech má Agrární komora ČR významnou infrastruk-
turu a znalosti, například její projekt soutěží regionálních potravin považujeme za velmi efektivní. Věříme, že výsledkem naší spolupráce bude bohatší nabídka a výběr regionálních potravin v supermarketech Billa. Samozřejmě ne všechno lze v Česku vypěstovat a svou roli hraje také
schopnost dlouhodobě dodávat zboží požadované kvality. Zahájili jsme však už první jednání s novými regionálními dodavateli. O nových výrobcích a nabídkách budeme zákazníky informovat přímo v našich supermarketech, letácích i na našich stránkách www.billa.cz.
Podle časopisu SOS Magazín je značení potravin ve společnosti Billa velmi dobré, a to zejména u masa Foto archiv Billa
V čem se chce společnost Billa odlišit od jiných řetězců a jak se jí to daří? Naší prioritou je čerstvost a kvalita potravin na pultech a rychlý a pohodlný nákup pro zákazníky. Pokud jde o zboží, snažíme se v co největší míře orientovat na tuzemské dodavatele. Zároveň se snažíme poskytnout spotřebiteli co nejvíce informací o původu zboží, zejména masa, a to i nad rámec našich zákonných povinností. Jsem rád, že v nedávném testu časopisu SOS Magazín byla společnost Billa zařazena mezi řetězce, kde je značení potravin velmi dobré. Letos se budeme nadále orientovat na spolupráci s regionálními dodavateli a pokračovat v rozšiřování sortimentu loni založené značky Naše Bio. Tato filozofie nám spolu s odpovědnou prací našich zaměstnanců vynesla první místo mezi supermarkety v České republice. Věřím, že prvenství obhájíme i v budoucnu. (li)
28. května 2010
Inzerce
25
26
PGRLF
28. května 2010
PGRLF rozšířil počet podpůrných programů S ředitelem Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) Martinem Karbanem jsme si povídali o takřka unikátním projektu, který po roce 1990 nastartoval velmi významnou pomoc zemědělcům, potravinářům i venkovu. PGRLF vznikl před více než patnácti lety. Co vše se za toto období podařilo a kde fond nejvíce zemědělcům pomohl? PGRLF, a. s., se již od doby svého založení snaží napomáhat zemědělcům k jejich úspěšnému podnikání. Od počátku své existence poskytuje podpory ve formě dotace části úroků z úvěru a zajištění úvěru, tedy pod- poruje nákup zemědělské techniky, zemědělské půdy, provozní financování a poskytoval například i podporu na zajištění veterinárních a hygienických podmínek provozů zpracovávajících živočišné a rostlinné produkty tak, aby tyto provozy odpovídaly příslušným hygienickým a veterinár ním předpisům ČR i EU. V neposlední řadě fond také poskytuje podporu pojištění. Zmínit mohu i povodňové půjčky v letech 1997 a 2002. Co byste označil za významný milník v činnosti fondu? Bezesporu konec přechodného období po vstupu ČR do EU, tedy 1. květen 2007. Od tohoto da-
INZERCE
ta je ČR jako členský stát EU zavázána poskytovat pouze takové národní podpory, které budou plně odpovídat normám evropského práva. Od uvedeného termínu tedy došlo ke změnám, které nemohli nepocítit i naši klienti. Museli jsme upravit pravidla poskytování podpor, některé programy ukončit zcela, jiné otevřít jen pro určité podniky. Zde narážím zejména na omezení týkající se poskytování podpor velkým podnikům. Ale i přes uvedené požadavky EU jsme udrželi rozsah poskytovaných podpor, loni se nám podařilo vyjednat v Bruselu možnost otevření programů určených k podpoře provozního financování, podařilo se nám navýšit podporu pojištění hospodářských zvířat a plodin i například využít možnosti podpory v režimu de minimis pro podnikatele zabývající se pěstováním sadebního materiálu lesních dřevin. Hovořímli o provozních podporách, jsem rád, že mohu zmínit hned tři podpůrné programy, které byly otevřeny loni, kdy jsme se vrátili i k poskytování podpory ve formě zajištění bankovních úvěrů, tak abychom doplnili již tradiční podporu ve formě subvence části úroků z úvěrů. Jak jsem uvedl, podléháme pravidlům EU, proto jsme také nuceni za poskytnutí podpory ve formě zajištění úvěru, tedy v případech, kdy vydáváme prohlášení ručitele, účtovat určitý poplatek. Poslední dobou nepomáhá fond jen zemědělcům, ale i venkovu
z možných variant řešení rizik a krizí.
Ředitel PGRLF Martin Karban (vpravo) při jednání s prezidentem AK ČR Janem Velebou jako takovému. V jakých případech nejvíc? V průběhu implementace Programu rozvoje venkova byly v letech 2007 a 2008 schváleny projekty a uzavřeny dohody o poskytnutí dotace s veřejnoprávními subjekty včetně DPH, ačkoliv tato není podle návazného výkladu Evropské komise způsobilým výdajem. Protože dotace musí být příjemci, konkrétně obcím či jejich svazkům, proplacena včetně DPH, přičemž výdaje jsou vykazovány EK bez této položky, vzniká nesoulad mezi objemem prostředků vynaložených na financování projektů Programu rozvoje venkova ze státního rozpočtu a prostředky vykázanými EK, tzn. představujícími příjem státního rozpočtu. Vzhledem k právnímu nároku na dotaci a vzhledem k tomu, že jde o malé obce,
pro které je financování investičních projektů problematické, bylo nezbytné zajistit proplácení DPH jiným postupem. Právě tady, na základě jednání mezi ministerstvem zemědělství, PGRLF, a. s., a SZIF, byl připraven nový program, v rámci něhož je poskytována podpora ve formě finančních prostředků obcím, a to pro dokončení projektových záměrů v Programu rozvoje venkova. Zemědělci velmi oceňují dotování zemědělského pojištění. V jakých případech vstupujete do této činnosti a v jaké výši? Jde o přímou refundaci části pojistného, které bylo uhrazeno zemědělskými podnikateli na pojištění hospodářských zvířat a plodin. V souvislosti s finanční krizí zabezpečil fond navýšení míry podpory, přičemž součas-
Foto Eugenie Línková
ná výše podpory představuje 50 % uhrazeného pojistného. Při vědomí dopadů krize se PGRLF, a. s., podařilo vyplatit většinu podpor za loňský rok tak, aby již v prosinci byly na účtech zemědělců. Fond také nově finančně podporuje krátkodobé úvěry. Jak? Poskytujeme podporu ke krátkodobým úvěrům, které jsou zajištěny pohledávkami. Cílem programu Podpora krátkodobého financování je přispět k řešení přechodného nedostatku vlastních finančních zdrojů u zemědělských prvovýrobců způsobeného dlouhou dobou splatnosti faktur ze strany zpracovatelů zemědělských produktů. Ve vztahu mezi zemědělským prvovýrobcem a zpracovatelem zemědělských produktů dochází k situaci, kdy je zemědělský prvovýrobce nucen akceptovat až 120- a vícedenní dobu splatnosti za dodávku zemědělských produktů. V takovém případě může být řešením využití služeb společnosti FIO, družstevní záložny, která si jako komerční subjekt účtuje za své služby úroky. Právě část těchto úroků je hrazena PGRLF, a. s. Proč se stále nedaří založit při PGRLF rizikový fond? Loni byla ustavena pracovní skupina, která je složena ze zástupců MZe, PGRLF, a. s., MF ČR, ČAP, VÚZEI a nevládních organizací. Právě tato skupina se danou problematikou zabývala a snažila se nalézt nejvhodnější řešení. Její činnost byla utlumena v souvislosti s řešením neméně důležitých úkolů, jako bylo zejména vytvoření dotačních titulů na zmírnění dopadů finanční a hospodářské krize do rezortu zemědělství. Jednání pracovní skupiny bylo svoláno na 29. dubna, přičemž snahou bylo, aby byl připraven materiál, který nabídne odpověď právě i na to, zda uvedený rizikový fond je nejlepším řešením, jelikož i po uvedeném jednání pracovní skupiny zůstává zřízení tohoto fondu jen jednou
Došlo k podpoře provozních úvěrů a bylo obnoveno také částečné ručení za zemědělské a zpracovatelské úvěry. Můžete to více specifikovat? V současnosti poskytuje PGRLF podpory ve formě subvence části úrokového zatížení v případě provozních úvěrů a zajištění úvěrů, které byly poskytnuty zemědělským podnikatelům, a to v rámci programů Provoz, Zpracovatel – provoz a program Podpora krátkodobého financování. Tyto programy byly vypracovány na základě v prosinci 2008 přijatého sdělení EK Přechodný rámec pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financím za současné finanční a hospodářské krize a 9. 3. 2009 byly schváleny vládou. Vzhledem k možnosti dané sdělením komise je možné subvencovat úrokové sazby za předpokladu, že budou dodržena ustanovení v tomto sdělení uvedená. V případě, že je dikce sdělení dodržena, u podpory ve formě subvencované úrokové sazby se předpokládá, že podpora je slučitelná se smlouvou o ES a podpora může být poskytnuta. Zajímavý je i nový program na podporu nákupu zemědělské půdy. Ne každý s ním ale umí zacházet. Můžete toto více vysvětlit? Náš stávající program vychází z původního a zemědělskou veřejností oceňovaného programu Půda. PGRLF, a. s., však byl nucen provést určité změny, a to v důsledku konce přechodného období souvisejícího se vstupem ČR do EU. Za nejvýznamnější změnu je možno označit skutečnost, že stejně jako u provozních programů není stanovena fixní výše podpory a vyplacení podpory musí být ukončeno k 31. 12. 2012, i když je naší snahou platnost právního rámce, na němž je program postaven, prodloužit. Na tomto místě musím upozornit zemědělskou veřejnost, že v souladu s uvedeným právním rámcem je fond zavázán ukončit příjem žádostí do konce letošního roku. Podpora bude tedy vyplácena až do konce roku 2012, avšak žádosti bude možné podávat jen do konce tohoto roku. Zemědělci si stěžují na přísné podmínky při kontrole finančního zdraví firem. Je jejich snaha zmírnit daná měřítka akceptovatelná, nebo nelze z nastavených parametrů ustoupit? K tomu musím uvést, že PGRLF, a. s., vyžaduje jen skutečně nezbytné podklady pro posouzení finančního zdraví tak, jak stanoví požadavky EU. Myslím, že pro ilustraci stačí uvést, že jen zhruba dvě procenta žádostí ze všech přijatých v rámci podpory provozního financování byla zamítnuta. Eugenie Línková
Rozhodčí soud
28. května 2010
27
Nabídka řešení sporů ze smluv o dílo O činnosti Rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře ČR hovoříme s jeho tajemnící JUDr. Marií Moravcovou. Podle statistiky vzrostl za posledních osm let počet sporů vyřizovaných u Rozhodčího soudu při HK a AK ČR desetinásobně. Zatímco v roce 2000 to bylo 152 sporů, předloni šlo již více než o 1300 sporů. Počet mezinárodních řízení se pak zdvojnásobil. Co tyto spory především představují? Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR (dále jen Rozhodčí soud – pozn. red.) je instituce, jejíž prestiž rok od roku vzrůstá, protože se snažíme přicházet neustále s něčím novým, co osloví jak domácí, tak i zahraniční klientelu. Podle statistických údajů stoupá počet sporů se zahraničním prvkem, což je potěšující konstatování a důkaz toho, že náš Rozhodčí soud se i v těchto klasických obchodních sporech dostává mezi přední evropské instituce. Spory s obchodní tematikou se většinou týkají nedodržení smluvních podmínek kupních smluv, společného
podnikání a obchodování s akciemi. Dále jsou to spory vyplývající ze smluv nájemních, minimální počet se týká sporů ze smluv o dílo. Všeobecně se lidé zajímají o domény. Jejich registrace zaznamenala v posledních pěti letech obrovský nárůst. I s tím jsou spojené spory. Jak probíhá takový spor a jaké je jeho řešení?
JUDr. Marie Moravcová, tajemnice Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR Rozhodčí soud se spory o doménová jména začal zabývat již před několika lety, kdy se stal sudištěm pro doménová jména .cz. Každý, kdo si zaregistruje doménové jméno zároveň s registrační smlouvou, podepisuje tzv. rozhodčí veřejnou nabídku, která je de facto obdobou klasické rozhodčí doložky. To znamená, že kdokoliv může vůči drži-
teli domény podat před Rozhodčím soudem o tuto doménu žalobu. Na podobném principu fungují také další spory o domény, jichž se před rozhodčím soudem soudí celá řada. Jde o domény .eu souzené v tzv. řízení ADR a domény .com, .org, .net, .info, .aero, .asia, .biz, .cat, .coop, .jobs, .mobi, .museum, .name, .pro, .tel a .travel, souzené v tzv. řízení UDRP. Figurují v těchto sporech tištěné verze dokumentů, nebo vše probíhá on-line? Řízení ADR i UDRP běží již od svého zavedení převážně prostřednictvím naší on-line platformy. To je vlastně zabezpečený systém, do kterého mají přístup strany sporu, soud a příslušný rozhodce (rozhodci) a kde je jim k dispozici celý spis v elektronické podobě. Ústní jednání se nekonají, rozhoduje se na základě podání obsažených ve spisu. Rozhodnutí se také podává přímo na on-line platformu, kde se s ním mohou strany seznámit. Donedávna však byly strany nuceny kromě podání žaloby a žalobní odpovědi na on-line platformě zaslat soudu také tištěnou verzi těchto dokumentů v několika kopiích. Tento požadavek byl již delší dobu kritizo-
ry vyplývající z vadného plnění a podobně.
ván. Proto byl tento požadavek zrušen, takže spory lze nyní podávat čistě elektronicky. O co v poslední době Rozhodčí soud usiluje a jaká je šance zdárného průběhu řízení? Rozhodčí soud kromě toho, že nabízí komfortní uživatelské prostředí, neustále usiluje o to, aby si všichni potencionální klienti uvědomili ekonomickou výhodnost řešení případného sporu u našeho Rozhodčího soudu. Důležitým prvkem je profesionalita rozhodců. Na seznam rozhodců byla zapsána nová jména, probíhají pravidelné semináře týkající se vzdělávání rozhodců a osob, které mají s rozhodčím
řízením co do činění. Poslední novinkou je zahájení provozu skenovacího centra. Vše se tedy opětovně zrychlí a zkvalitní, strany nebo jejich právní zástupci si nebudou odvážet od Rozhodčího soudu plné krabice „papírového materiálu“, ale pouhým stisknutím příslušného tlačítka budou moci listovat v právní dokumentaci. Jaké spory řešíte v poslední době nejčastěji v zemědělství a jaké v potravinářství? V oblasti zemědělství a v potravinářství řešíme většinou spory vyplývající z kupních smluv, spory při nezaplacení faktur, spory ze smluv o dílo nebo spo-
Zpravodaj Agrobase putuje i k valné části starostů. Jaké spory řešíte z jejich pohledu a co byste mohla představitelům radnic poradit? Představitelům radnic bych poradila, aby vyzkoušeli případné řešení jakéhokoliv majetkového sporu podle našeho řádu a pravidel u Rozhodčího soudu. Lze tedy řešit spory ze smluv o dílo (výstavba, opravy nemovitostí, komunikace, kanalizace) nebo spory týkající se provozu některých zařízení spadajících do kompetence státní správy. Jaká rychlá řešení se nabízejí u sporů vyplývajících třeba z veřejných zakázek, při porušení manažerských smluv atd.? Myslím, že to jsou témata, která by představitelům radnic mohla být blízká. Pro ty aktivní, kteří by měli zájem o využití našich vědomostí, je možné uspořádat kontaktní setkání. To je z naší strany nabídka, která může být akceptována a může přinést své výsledky i v dlouhodobějším časovém horizontu. Nebo také nemusí. Pak přichází v úvahu dlouhá cesta do hlubin soudních procedur. Eugenie Línková
INZERCE
Řešení Vašeho sporu efektivně, rychle a odborně!
ROZHODČÍ SOUD
při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR O Rozhodčím soudu ● byl založen roku 1949 ● řídí se zákonem, Statutem, Řádem
a Pravidly ● vede Seznam rozhodců a tím garantuje
odbornou kvalitu rozhodčího řízení probíhajícího před Rozhodčím soudem ● Na Seznamu rozhodců je přes 300
rozhodců z tuzemska i zahraničí
Sekretariát Rozhodčího soudu zajišťuje: ● konzultace před uzavřením smlouvy či
podáním žaloby u Rozhodčího soudu ● odborné znalce ● tlumočníky ● veškerou administrativu spojenou
s rozhodčím řízením před Rozhodčím soudem
Jaké spory řeší? ● obchodní vztahy (kupní smlouvy,
nájemní smlouvy, úvěrové smlouvy, ...) ● občanskoprávní (mj. i manželské
smlouvy, kupní smlouvy na nemovitost, smlouvy o půjčce ...) ● pracovně právní vztahy (smluvní
podmínky mzdového charakteru)
Výhody rozhodčího řízení ● řízení je jednoinstanční, neveřejné,
rychlé, méně formální ● rozhodčí nálezy jsou v tuzemsku
i v zahraničí dobře vykonatelné ● Newyorská úmluva z roku 1958
umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 140 státech světa ● strany si mohou určit místo i jazyk
rozhodčího řízení
Podmínka pro rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR je platná rozhodčí doložka ve prospěch tohoto soudu.
Více informací: www.arbcourt.cz, www.soud.cz Rozhodčí soud je tu pro Vás! Kontakt: Praha 1, Dlouhá 13, 110 00, Tel: 222 333 340 nebo 222 333 345, fax: 222 333 341
28
Reportáž
28. května 2010
Obvyklý předvolební trik: všem najednou záleží na zemědělcích čit o kvalitě českých výrobků,“ říká Tichý.
V roce 1993 se trhla parta mladých agrárníků z JZD Záměl na Rychnovsku a rozhodla se hospodařit samostatně. Doba takovému podnikání přála. Od roku 2000 se prezentuje šestice akcionářů pod hlavičkou Farma Tichý a spol., a. s. Právnická forma společnosti vznikla za účelem větší ekonomické stability firmy. Jak se jim v současnosti hospodaří v podhůří Orlických hor? „Bojujeme o přežití,“ říká předseda představenstva společnosti Pavel Tichý.
P
ředjaří není pro návštěvu farmy nejlepší doba. Rozblácený rozlehlý dvůr dřívějšího JZD, budovy, které by potřebovaly opravy a prozatím zaparkované zemědělské stroje, které čekají na výjezd do polí. Do jedné z budov, nad jejímiž dveřmi stojí nápis Farma Tichý a spol., a. s., jsem vstoupila. Výrobní zaměření akciovky je orientováno především na rostlinou a živočišnou výrobu a celá farma zaměstnává 18 lidí. Sázka na živočišnou výrobu Z ekonomického hlediska vytváří živočišná výroba více než polovinu tržeb z obratu firmy. Kravín, ve kterém je dnes 240 dojnic a 40 vysokobřezích jalovic, byl v roce 1996 zrekonstruován. Farma si na něj vzala dlouhodobý úvěr 10 milionů korun. Ve stáji s volným ustájením a s lehacími boxy je červenostrakatý skot. Telata se odchovávají celoročně venku v boudičkách. Býčci se po šesti až osmi týdnech prodávají. V prostoru mléčnice jsou dvě chladící nádrže na mléko s celkovou kapacitou 7500 litrů. Denně se tady nadojí zhruba 3500 litrů mléka, které vykupuje už od roku 2005 mlékárna Müller Sachsen Drážďany. Minimální výkupní cena mléka je na průměru ČR. Farma má přidělenou roční kvótu 1 650 000 kg mléka. Jak je to s cenami mléka? „Na pokrytí nákladů by musela být realizační cena nad osm korun za litr. Skutečnost je ale jiná, v současné době je okolo sedmi korun. Obecná krize cen nás donutila zrušit středisko s odchovem jalovic v Doudlebách nad
Orlicí. Část dobytka jsme prodali. Propustili jsme tři zaměstnance, omezili přesčasy na minimum. Stroje a stáje by potřebovaly opravy, ale děláme jen to nejnutnější,“ říká Pavel Tichý Živočišná výroba jde ruku v ruce s rostlinnou. V současné době farma obhospodařuje 730 ha zemědělské půdy. Orné 625 ha a travnatých trvalých porostů, luk a pastvin je 105 ha. „Snažíme se o co největší a nejkvalitnější vlastní produkci objemových krmiv na cca 140 ha, protože nákup krmných směsí je drahý. Zbytek oséváme tržními plodinami. I ty jsou ale ztrátové, protože vloni byly výkupní ceny řepky a obilovin na nízké úrovni. Stroje používáme vlastní, pouze si najímáme obilní kombajn,“ dodává Tichý. Které výroby se zbavit? Pavel Tichý ví, že rostlinná výroba bez živočišné je dlouhodobě nefunkční. Z každého je něco
pro něco – sláma pro podestýlku, hnůj pro půdu, nezbytné zařazení krmných plodin v osevním postupu. Pastva zlepšuje kondici dobytka, ale také snižuje náklady na krmení. Pokud budou výkupní ceny mléka dlouhodobě na tak nízké úrovni, naskýtá se otázka, zda se nezbavit živočišné výroby. Znamenalo by to ale propustit zhruba osm lidí a část pozemků nechat ladem. „A co automaty na mléko? Nevyřešily by alespoň část problémů?“ vznášíme nahlas domněnku. Předseda představenstva má ale jiný názor „Zatím mléko prodáváme jen ze dvora za 12 Kč při tučnosti 4,1 %, prodej máme oficiálně schválen. Lidé z okolí jsou již zvyklí. Chodí si sami nebo jezdí na kole, nahrává tomu i blízkost cyklostezky. Automaty by musely být umístěny ve vzdálenějších městech, a tak bychom museli zaměstnat dalšího člověka – nejen na jejich plnění, ale i čištění
a případné opravy. V každém případě možnost nabídnout kvalitní mléko přímo z výroby je nejlepší způsob, jak lidi přesvěd-
Chybí systémové řešení „S živočišnou výrobou budeme zatím pokračovat a čekat – třeba i na zázrak. Pochopitelně že zažádáme o jednorázovou dotaci na mléko, která má přijít letos z EU,“ říká Pavel Tichý. „Je to sice lepší než nic, ale chybí systémové řešení. Dotace se utratí a co dál? Já osobně si myslím, že je třeba především řešit problém výroby mléka v rámci celé EU. V tom případě by bylo určitě dobré uplatnit přebytky mléka i mimo unii. Neškodilo by ani zpřísnit požadavky na kvalitu mléčných výrobků, aby obsahovaly ty suroviny, které tam patří, a ne jen samé náhražky. Doporučuji také upravit kvóty na produkci mléka v EU a v ČR zvýšit propagaci kvalitních českých mléčných výrobků, i když za vyšší cenu. Zákazník za nízké ceny kupuje odpad z ciziny. A v neposlední řadě jsme přesvědčeni o tom, že zpracovatelé si musí vyjednat s obchodníky vyšší prodejní ceny a ne to házet jen na prvovýrobu,“ dodává. Pokud jde o rostlinnou produkci, sázejí místní na řepku – ta má
předpoklad ekonomické návratnosti – a ječmen s ovsem. Obě tyto obilniny mají dlouhodobě dobré výnosy. Dalším objektem jejich zájmu jsou pochopitelně krmné plodiny. „Neperspektivní pozemky zatravníme nebo ponecháme v rámci meziplodin na úhor, aby se zlepšila jejich úrodnost přirozenou cestou,“ vysvětluje Pavel Tichý.
Co předsedu trápí „Je to hlavně nejednotnost zemědělců, kteří se nejsou schopni mezi sebou domluvit na zemědělské politice našeho státu. Politici to za dvacet let neudělali. A před volbami všichni opět tvrdí, jak jim na zemědělství strašně záleží. Myslím si, že po volbách budeme zase až ti poslední v řadě. Stávky jsou jen jedna z možností, jak prosazovat své zájmy. Ale je nutné stanovit priority českého zemědělství, aby nedošlo k jeho totálnímu úpadku. Svůj díl viny nesou i média, která ukazují zemědělce ne v právě nejlepším světle. Doufám, že po volbách budeme mít štěstí na schopného ministra zemědělství,“ říká na závěr své vroucí přání Tichý. Text a foto: Víta Balcarová
ZZN Pelhřimov
28. května 2010
29
Nová sklizeň se kvapem blíží Do žní je ještě z hlediska vegetace daleko, přesto je dobré právě teď pohovořit na téma bilance letošních žní. Co vše může mít vliv na množství, cenu, kvalitu a jaké jsou letošní vyhlídky pěstitelů obilovin, o tom jsme hovořili s ing. Zdeňkem Kubiskou, ředitelem společnosti ZZN Pelhřimov, a. s. Vámi řízená společnost ZZN Pelhřimov je součástí holdingu Agrofert. Můžete jako největší skladovatel obilí v zemi odhadnout zásoby z loňské sklizně? Loni se urodilo 7832 tun obilovin. Vlivem neustále klesajícího stavu hospodářských zvířat – pokles stavu prasat byl loni 19 %, v porovnání s rokem 2007 dokonce 30,4 % a u drůbeže to bylo 13 % – byla úroda příliš vysoká. Přes to všechno se zatím dařilo vývozu do sousedních zemí. Do konce února bylo vyvezeno téměř 1,5 mil. tun obilovin. Aby zásoby před žněmi nebyly příliš vysoké, bylo by potřeba vyvézt ještě alespoň dalších 800 tisíc tun. Vzhledem k tomu, že vývozy v současné době klesají, bude to zřejmě nereálné. Na druhé straně jsou nahlášeny
INZERCE
prodeje do SZIF ve výši téměř 400 tisíc tun. Je však otázkou, kolik bude do zásob SZIF skutečně převzato vlivem požadované kvality. Jak se díváte na vývoj letošní ceny obilí? Ze současné situace vyplývá, že se do žní ceny příliš nezmění. Farmáři budou pod dojmem nízkých nákupních cen zřejmě preferovat domácí uskladnění
Zdeněk Kubiska, ředitel společnosti ZZN Pelhřimov, a. s. s cílem počkat si na lepší zpeněžení. Je otázkou, zda oživení přijde. Zatím tomu nic nenasvědčuje, ani u nás, ani v sousedních zemích. Pokles spotřeby je všude. Zatím můžeme jen uvažovat, zda a jak mohou ovlivnit problémy Řecka kurz koruny vůči eu-
ru, což by mohlo mít na cenu obilí značný vliv. Jak je tomu letos s tzv. zelenými úvěry? Čeští zemědělci prožívají v posledních dvou letech složité období. Není moc činností, které by jim přinášely významné zisky. Za rok 2009 poklesly ceny zemědělských výrobků o 24,8 %. Loni zemědělci obdrželi v předstihu dotace, které většinou použili na splacení závazků z roku 2009. Na jarní práce a nákup osiv, hnojiv a pesticidů jim většinou již nezbývají potřebné finance. Proto je letos systém tzv. zelených úvěrů znovu značně rozšířen. Je na každém obchodníkovi, jak tento systém použije a jak si ošetří případná rizika z neuhrazení tohoto úvěru. S nízkými cenami komodit ve žních se tato rizika samozřejmě značně zvyšují. Co sklady? Je jich v ČR dost a jsou na potřebné úrovni? Myslím, že v ČR je skladů dostatek, především u společností typu ZZN. Dnes je již vybudováno značné množství nových moderních skladů přímo u zemědělců, ať už to bylo z prostředků bývalých operačních programů nebo nyní z Rozvoje venkova z osy modernizace rostlinné výroby.
Jak velká část obilí, které Agrofert vyprodukuje, se zpracuje ve vlastní pekárenské společnosti a kolik je třeba dokoupit, pokud jde o tvrdé pšenice? Pekárenská společnost Penam nezpracovává tvrdou pšenici Durum. Tvrdé pšenice se v důsledku nevyhovujících podmínek u nás prakticky nepěstují. Mouka z tvrdé pšenice – semolina – se v ČR používá na výrobu semolinových těstovin a celý objem se dováží z Itálie a Rakouska. Penam těstoviny nevyrábí, proto tvrdou pšenici nezpracovává a semolinovou
mouku nedováží. Na celkovou potřebu potravinářských pšenic „měkkých“ (zhruba 180 tisíc tun za rok) je dodáváno z podniků prvovýroby holdingu Agrofert přibližně 10 %. Jaký bude dopad zvyšujícího se počtu bioplynových stanic na celkovou produkci obilí? Zemědělci, kteří stačili vybudovat bioplynové stanice, hovoří o tom, že to je v současnosti zřejmě jediný byznys, který je pro ně rentabilní a zabezpečuje jim pravidelný cashový příjem. Z rozvojem tohoto podnikání se počí-
tá i do budoucna. Je velice podporováno Agrární komorou ČR. Vyrůst 600 až 1000 nových bioplynových stanic. Co by to znamenalo? Pokud budeme uvažovat, že ke každé bioplynové stanici bude potřeba změnit osevní postupy a vytěsnit z nich pěstování obilovin na úkor pěstování kukuřice, může dojít ke snížení produkce obilovin až o milion tun. To už je významný zásah do produkce, který může mít značný vliv na neustálé přebytky obilovin kvůli stále se snižující spotřebě v živočišné výrobě. Eugenie Línková
30
GMO
28. května 2010
Čína poráží Evropu v biotechnologiích V minulém čísle Zpravodaje Agrobase jsme hovořili o programu urychlení vývoje bioprůmyslu v Číně, pro který vyhradil tamní premiér Wen Jiabao loni v květnu ekvivalent 4,95 miliardy USD a pro letošek 4,4 miliardy. Program má jedenáct projektů, mezi nimi také zavádění GM odrůd. Ty jsou v šestikapitolové státní strategii součástí třetího bodu – vyřešit problém zemědělství, vesnic a venkova.
je kukuřice a ministerstvo zemědělství povolilo firmě Origin Agritech Ltd. uvést na trh transgenní kukuřici s fytázou. To má obrovský význam pro krmivářství a životní prostředí. Prase jako monogastrik nemůže štěpit fytáty, a proto fosfor v nich obsažený je pro ně nedostupný. Často se musí do krmiva přidávat. Nerozštěpené fytáty v kejdě
T
aké problémy s ochranou intelektuálního vlastnictví jsou řešeny. Čínský patent byl například udělen izraelské firmě FuturaGen PLC na gen zvyšující snášenlivost sucha. S touto firmou vyvíjí Čínský výzkumný ústav tropického lesnictví vhodné odrůdy eukalyptů. Spolupráce se světovými firmami je obecně čilá. Především čínské ministerstvo zemědělství podepsalo loni dohodu o spolupráci s FAO (Organizace Spojených národů pro potraviny a zemědělství) v hodnotě 30 milionů amerických dolarů na podporu zemědělské produkce v rozvojových zemích (mezi které jsme nedávno ještě Čínu počítali). Ministerstvo též uzavřelo dohodu o spolupráci s newyorskou Cornell University týkající se mimo jiné vývoje transgenní rýže vzdorující suchu a soli. Firma Monsanto má biotechnologické výzkumné středisko v Pekingu a soustřeďuje v něm spolupráci s vědci zejména v bioinformatice. Především evropské firmy, kterým je v domácím prostředí „zeleného náboženství“ dusno, rádi nabíd-
Ilustrační foto Zub/Koláž sch
nou Číně své výzkumné kapacity ke spolupráci. Hans Kast, ředitel sekce výzkumu rostlin firmy BASF, to vyjádřil začátkem roku 2008: „Asie se stává klíčovým hráčem v rostlinné biotechnologii, ve výzkumu i pěstování. Naproti tomu Evropa ztrácí konkurenceschopnost.“ Proto BASF
zesiluje svoji účast v čínském Státním biologickém ústavu (NIBS), kam již dříve odsunula část výzkumu. Syngenta uzavřela osmiletou dohodu o společném výzkumu s Výzkumným ústavem rýže čínské akademie zemědělských věd. Na programu je zavedení rezistence k vy-
sychání a hospodaření dusíkem u významných plodin, jako jsou čirok a sója. Hlavní výsledky již rostou na poli. Od roku 1977 je to Bt bavlník představující první F z uvedené trojice. Druhé F – krmivo – vstoupilo na pole loni v listopadu. Hlavním krmivem
uvolní mikrobiologickým rozkladem fosfáty a ty znečišťují vodní toky. Chov prasat se za posledních čtyřicet let v Číně zpětinásobil a činí dnes kolem půl miliardy kusů. Naskýtá se otázka, co na to ochránci životního prostředí v Evropě? Ve třetím stupni polních zkoušek je Bt kukuřice, glyfosát tolerantní kukuřice a odrůda s oběma vlastnostmi. Současně na scénu přišlo třetí F. V Číně, a Asii vůbec, to jiná plodina než rýže nemůže být. V jejím výzkumu má Čína silnou tradici. V dubnu 2002 publikoval čínský tým sekvenci geonomu Oryza sativa indica, nejběžnějšího typu rýže. V prosinci 2004 byla řediteli Čínského státního centra vývoje hybridní rýže Yuan Longpingovi udělena prestižní World Food Price za objev genetické podstaty heterose rýže a vývoj hybridních odrůd, které se od počátku 21. století ve spolupráci s Mezinárodním ústavem pro výzkum rýže v Asii rozšířily. Dávají za ideálních podmínek až 15 tun z hektaru, zatímco nehybridní rýže jen třetinu. Nyní přichází transgenní rýže. Loni uvedla firma Origin, hlavní nositel moderní zemědělské biotechnologie v Číně, Bt rý-
ži. Po zhruba pěti letech zkoušek získala povolení uvést ji na trh. Podle provedených polních ekonomických testů spočívá její potenciální přínos ve zvýšení výnosu o 8 % a v 80% snížení spotřeby insekticidů. To představuje při 75% využití na 30 milionech hektarů rýže navýšení zisku o čtyři miliardy USD ročně. Zisk bude rozdělen mezi 110 milionů drobných pěstitelů a 1,3 miliardy obyvatel, pro které je rýže hlavní potravinou. Pro nás v EU to slibuje zábavnou podívanou – až jejích několik zrn dospěje do některého evropského přístavu, nastane poplach signalizující „nebezpečí“. Na řadě jsou nyní další odrůdy rýže tolerující stresy. Ty jsou trojího druhu, vždy vázané na vodu: zaplavování, vysychání a obsah solí. Bohužel i do Číny
Profesor Jaroslav Drobník zasahuje iracionální regulace GMO v EU svým vlivem, který tam vyvážejí některé nevládní organizace. Jang Huanming, ředitel Pekingského Ústavu genomiky, na konferenci EAGLES (Evropská iniciativa v globálních vědách o životě) na to upozorňoval a vyzval EU, aby přehodnotila svůj vztah k moderním zemědělským technologiím, protože strach z nich je jednou z hlavních překážek mezinárodní spolupráce a obchodu. Prof. Jaroslav Drobník
Německo povolilo Biotechnologie v boji proti hladu v tropech pěstování GM brambor N
ěmecká ministryně zemědělství Ilse Aignerová nečekaně povolila pěstování geneticky modifikovaných brambor. Brambory Amflora, které vyvíjí chemický koncern BASF, podle ní nepředstavují nebezpečí pro zdraví lidí. Jejich testování bude probíhat na výměře 20 ha. Přitom letos na jaře Aignerová zamítla pěstování GM kukuřice, o které usiloval americký pěstitelský gigant Monsanto. Nepomohlo ani to, že americkou kukuřici schválila EU. Kancléřka Angela Merkelová argumentovala tím, že do vývoje GM plodin byly investované značné částky. Zablokování výzkumu by podle ní ohrozilo prestiž Německa jako země otevřené novým vědeckým trendům. „Nemůžeme ignorovat
pokrok jen proto, že v této věci není veřejné mínění výzkumu nakloněno,“ citovaly Merkelovou agentury. Společnost BASF se snaží tlumit obavy odpůrců výzkumu některými dodatečnými opatřeními. Zmenšila se i plocha pole z původně zamýšlených 150 ha na současných 20 ha. Brambory Amflora nebudou určeny ke konzumaci. Jsou upraveny tak, aby z nich bylo možné výhodně vyrábět papír, lepidla, textil či látky pro kosmetický průmysl. Kritici poukazují na riziko spojené s rezistencí brambor vůči antibiotikům. EK otevřela evropský trh pro další tři druhy GM kukuřice, ty však musejí být pěstovány mimo území EU. (zb)
Pokud průměrná teplota v tropických oblastech překročí 30 °C, povede to k výraznému poklesu zemědělských výnosů. Pro oblast v zeměpisných šířkách mezi jižní Evropou a jižní Afrikou by eventuální nárůst teplot mohl mít na konci tohoto století závažné negativní následky.
Z
těchto skutečností vychází při svých tvrzeních Nina Federoffová z Penn State University, vědecká poradkyně Hillary Clintovoné. Vyzývá proto k radikální proměně zemědělství. „Je třeba rychle nasadit genetické modifikace a další biotechnologie, jinak budou celé tropy brzy hladovět. Oteplování by mohlo
Ilustrační foto Zub
v příštích padesáti letech snížit zemědělské výnosy v tropických oblastech o 20–30 %,“ tvrdí Nina Federoffová. Při vyšší teplotě bude méně účinně probíhat fotosyntéza, ne-
gativně se kolem rovníku projeví i pokles srážek. Když pomineme klimatické změny, dalším negativně působícím faktorem je populační exploze. V roce 2050 může na Ze-
mi žít až devět miliard lidí. K jejich obživě bude potřeba, aby se zemědělská produkce v tropických oblastech zdvojnásobila. Stávající metody založené především na klasickém šlechtění nových odrůd a vývoji hnojiv zajistily v posledních dvaceti letech růst výnosů v průměru o dvě procenta za rok, jenže potenciál těchto postupů již naráží na své meze. Nina Federoffová se svým odborným týmem vidí řešení v rychlejším zavádění geneticky modifikovaných plodin i dalších biotechnologií, ale také v koordinovanější spolupráci mezi výzkumem a komerční sférou, respektive mezi soukromými a veřejnými výzkumnými projekty. Legislativní zacházení s GMO by podle ní obecně mělo vycházet z vědeckých poznatků, a ne z fóbií. (bo)
Věda
28. května 2010
31
Dr. Joe Wallach: Vyhněte se hloupostem života a budete žít sto let Mrtví lékaři nelžou. Tak nazval už v roce 1994 svou přednášku tento věhlasný americký veterinář a lékař z Kansasu, který byl tři roky před tím navržený na Nobelovu cenu. Jeho stará pravda platí i dnes.
me žádné vitaminy a minerály,“ trápilo Joa Wallacha takřka od mládí. Proto se jednoho dne zeptal svého otce: „Proč nepřidáváme do naší stravy potřebné živiny, tak jako je dáváme našemu dobytku?“ Otec synka tenkrát odbyl slovy: „Buď zticha, hochu, a važ si čerstvé stravy, kterou tu máme.“
nou smrtí,“ přednesl po letech v Kansasu doktor Wallach. Zoo v St. Luis obdržela dotaci sedmdesát pět milionů dolarů na výzkum příčin smrti u zvířat a na vyhledávání druhů zvířat, jež jsou obzvláště citlivá na znečistění (daleko citlivější než lidé). Vybraná zvířata by se pak používala ke sledování vlivu znečistění prostředí na živé organismy. Proto, aby bylo možno zjednat nápravu stavu dříve, než se negativní vlivy projeví na člověku. A tak Joe Wallach strávil dvanáct let pitváním zvířat. Provedl celkem 17 000 pitev, mimo to se zúčastnil okolo 3000 pitev na lidech. Závěry? Každý případ přirozené smrti, ať u zvířete nebo u člověka, je projevem nedostatku živin! „Tyto výsledky mě fascinovaly. Opět jsem si vzpomněl na své dětství, náš dobytek a na to, čím jsme jej krmili.“
Odpovědi na veterině a dvanáct let v pitevně Po střední škole se rozhodl pro studia zemědělství na univerzitě v Missouri, později přešel na veterinu. Právě tam se mu konečně dostalo uspokojivých odpovědí na otázky z klukovských let. „Je zajímavé, že veterináři vědí, jak předejít a někdy i vyléčit řadu nemocí u zvířat jednoduše a levně pomocí správné výživy. Chcete-li se uživit jako farmář, musíte umět o zvířata správně pečovat. Předejdete tak řadě problémů a výdajů, a to jen za pomoci výživy. Pro zvířata nemáme žádné pojišťovny ani Červený kříž, a tak je musíme udržovat v plném zdraví. Po ukončení studia se mi naskytla příležitost splnit si jeden z mých snů. Odjel jsem do Afriky pomáhat při záchraně divokých zvířat jako veterinář. Po dvou letech práce se slony a nosorožci jsem dostal telegram ze zoo v St. Luis. Vzhledem k mým zkušenostem s divokými zvířaty mi nabídli místo veterináře. Nabídku jsem přijal. Mým úkolem bylo provádět pitvy zvířat, která uhynula přiroze-
Veterinární praxe nastartovala studium medicíny Wallachovy pozoruhodné závěry však nesklidily takový odiv, jaký by se dal očekávat. „Chtěl jsem ukázat ostatním, jak důležitá je výživa. Začal jsem psát články do novin a časopisů. Napsal jsem také několik učebnic, mluvil jsem v rozhlase, televizi. Mé poznatky však nechávali lidi vlažné. Nikdo se mnou nesdílel mé nadšení a lékaři byli k mým výsledkům nejpesimičtější. Rozhodl jsem se tedy jít studovat medicínu. Jen proto, abych si mohl otevřít vlastní lékařskou praxi a zde využít výsledky svých výzkumů pro lidi. Po ukončení studia jsem vykonával patnáct let v Portlandu, ve státě Oregon, praxi jako praktický lékař. Musím říci, že výsledky veterinářské praxe se potvrdily při aplikaci na lidi. Vím a mám potvrzeno, že stojí za to podstoupit určité úsilí a něco pro sebe udělat,“ pokračoval o své další cestě za pravdou. Ve světě bylo podle tohoto doktora nejméně pět oblastí, v nichž
„Ch ho věku a přitom nejí-
ceme se dožít vysoké-
se lidé dožívají věku 120 až 140 let. Vědecké poznatky navíc prozradily, že genetický potenciál lidského těla je rovněž 120 až 140 let. Z jeho písemně dokumentovaných údajů lze o těchto národnostech vyčíst následující: Z oblasti Tibetu je to případ čínského doktora Li, který obdržel od čínského císaře uznání za dlouhověkost při příležitosti oslavy svých sto padesáti let. Další oblastí, v níž se lidé dožívají věku 120 až 140 let je východní Pákistán. Dále jsou to jižní části bývalého Sovětského svazu, kde žijí Arméni, Azerbajdžánci a Jerevanci. Lednové číslo časopisu National Geographic z roku 1973 pojednává o lidech, kteří se dožili sta a více let. Na jedné fotografii u článku je paní ve věku 136 let se sklenkou vody v jedné ruce a doutníkem ve druhé. Tedy žádná křehká stařenka v nemocnici či domově důchodců obávající se termínu placení za drahou léčbu, ale někdo, kdo se stále ještě raduje ze života. Na dalším obrázku byla skupina tří manželských párů oslavujících své stoleté, stopatnáctileté a stodvacetileté výročí svatby. Na posledním obrázku je pán sbírající čajové listí na plantáži v Arménii. Dle jeho rodného listu a rodných listů jeho dětí bylo tomuto muži sto šedesát sedm let! Na západní polokouli stojí za zmínku andský kmen Vilka Bambe z Ekvádoru. Z oblasti jihovýchodního Peru je to kmen indiánů Tiki Caca. Lidé v obou těchto oblastech se dožívají věku 120 až 140 let. Pokud jde o Američany, nejstarším občanem USA byla paní Margaret Steechová, o které je zmínka v Guinessově knize rekordů a která zemřela na následky pádu ve věku 115 let. Paní Steechová byla před pádem naprosto zdravá a podle
úmrtního listu zemřela na nedostatek vápníku tři týdny po pádu. Dcera paní Steechové uvedla, že její matka měla v posledních týdnech svého života nezvyklou chuť na sladké věci. To je projev nedostatku chromu a vanadu. Další dokumentovaný případ může být muž ze Sýrie, který zemřel ve věku 133 let. Počtvrté se oženil v 80 letech a stal se otcem devíti dětí. Lékaři znají, ale jen někteří umějí léčit Průměrný věk ve Spojených státech byl v době bádání doktora Wallacha 75,5 roku. Průměrný věk lékařů v USA byl 58 let. „Chcete-li alespoň statisticky získat 17 let života, nestudujte medicínu. Pokud se ovšem chcete dožít 120 až 140 let, pak musíte udělat dvě věci. První je vyhnout se hloupostem života, já tomu říkám životním minám. Jsou to každodenní kouření, dennodenní kocovina, nebo běhání v černém úboru v noci podél silnice a podobně. Další důležitá věc – vyhněte se lékařům,“ hlásal otevřeně Wallach. Jako příklad uváděl tříletou studii skupiny pro ochranu spotřebitele od společnosti Ralph Nather z ledna 1993. Ta uvádí, že v důsledku lékařské nedbalosti přijde ročně v amerických nemocnicích o život okolo 300 000 lidí. Za druhé: musíte začít dělat něco pro své zdraví. K zajištění správné funkce vašeho těla denně potřebujete okolo 90 látek. Je to 60 minerálů, 16 vitaminů, 12 aminokyselin a tři mastné kyseliny. Většina lidí si kupuje vitamin C a o dalších nutných prvcích nemá ani ponětí. „Myslíte-li to se svým zdravím vážně, potřebujete denně 90 látek. Lékaři znají tisíce faktů o nejrůznějších nemocech, ale jen někteří vědí, jak léčit. Myslím si, že lékaři nám něco dluží a že by měli uvést řadu věcí na správnou míru,“ dodává na závěr Joe Wallach. (Z podkladů Joe Wallacha, zb)
Ilustrační foto Zub
Mýty a fakta podle Joa Wallacha Vliv vitaminů a minerálů na rakovinu Rakovina je v USA druhou nejčastější příčinou smrti. V září roku 1993 zveřejnila Harvardská univerzita spolu s Národním institutem zdraví výsledky pětileté studie prevence rakoviny prováděné v Číně. Čína byla zvolena proto, že v jedné tamní provincii je nejvyšší výskyt rakoviny na světě vůbec. Experimentu se zúčastnilo 29 000 lidí, kteří byli rozděleni do několika menších skupin. Každé skupině byly podávány určité živiny, minerály či vitaminy, nebo kombinace několika živin, ve dvojnásobné než doporučené dávce. U skupin, kterým byl podáván pouze jeden vitamin či minerál, nedošlo statisticky k žádnému zlepšení. Ve skupině, kde byl podáván vitamin E, beta-karoten a prvek selenu došlo k poklesu úmrtí na rakovinu žaludku o 21 %, pokles úmrtí na ostatní druhy rakoviny o 13 % a pokles na jiné druhy úmrtí o 9 %. K tomuto zlepšení došlo v důsledku podávání pouhých tří živin z celkového počtu devadesáti. Ke snídani ještě příděl kuřecích chrupavek Další oblastí, kde nám lékaři dluží informace, je operativní léčení kloubů. V roce 1993 zveřejnila Harvardská univerzita ve spolupráci s tamní vojenskou nemocnicí výsledky experimentu týkajícího se léčení zánětu kloubů. Byla vybrána skupina lidí, kteří nevykazovali žádný pokrok při tradiční léčbě sestávající z injekcí, podávání kortizonu, pregnizonu a fyzikální terapie a kde tedy byla nutná operativní výměna kloubů. Lékař pověřený vedením experimentu shromáždil pacienty a oznámil jim, že vojenská nemocnice hledá dobrovolníky, kteří by byli ochotni snášet bolesti po dalších maximálně 90 dnů a byli by ochotni podrobit se novému druhu léčby. K tomuto pokusu se přihlásilo 29 dobrovolníků. Léčba spočívala v podávání lžíce sušených kuřecích chrupavek každé ráno spolu se snídaní. Podle této zprávy zánět a bolesti ustoupily po deseti dnech a po třech měsících došlo k úplnému obnovení funkce kloubů. Další mýtus – Alzheimerova nemoc Přestože před padesáti lety byla tato nemoc u lidí neznámá, trpí jí dnes každý druhý Američan ve věku nad 70 let. U vepřů je možné tuto nemoc vyléčit zvýšenými dávkami vitaminu E spolu s rostlinným olejem. V červenci roku 1992 publikovala kalifornská univerzita v San Diegu zprávu, kde se uvádí, že vliv Alzheimerovy nemoci u lidí je možno zmírnit zvýšenými dávkami vitaminu E. Pokud trpíte ledvinovými kameny, první, co vám lékař poradí, patrně bude, abyste omezili mléčné výrobky a příjem vápníku. Lékaři mají zafixovanou představu, že vápník ve vašich ledvinových kamenech pochází z vápníku, který se dostává do vašeho těla s potravou. Tento vápník však pochází z vašich kostí, když si ho vaše tělo nedokáže v kostech udržet. Tato neschopnost je ale způsobena nedostatkem boru. Jako student veterinářství jsem se učil, že pokud chci předejít ledvinovým kamenům u dobytka, musím podávat vápník, hořčík a bor. V dokumentu z roku 1993 zveřejněném opět Harvardskou univerzitou se mimo jiné uvádí: „Ve studii, jež staví na hlavu veškerou dosavadní lékařskou praxi, výzkumníci zjistili, že příjem vápníku snižuje riziko utváření ledvinových kamenů. Z pěti skupin po 9000 dobrovolnících měla skupina s největším příjmem vápníku nejmenší výskyt ledvinových kamenů“. Ovšem skutečnost, že v mléku je přítomen vápník, ještě neznamená, že jej dokáže náš metabolismus vytěžit a využít. Všudypřítomné minerály a jejich užití Přehnaná chuť na sladkosti je projevem nedostatku některých minerálů. Jiným projevem nedostatku minerálů je, když těhotná žena jde v noci do ledničky a zajídá kyselé okurky zmrzlinou. Podobně je tomu v živočišné výrobě. Farmář ví, že když dobytek začne okusovat stodolu, nebo když vidí krávu s kostí v tlamě, jde o jasnou známku nedostatku minerálů. Tak například prvotní známky nedostatku selenu se projeví jako tzv. stařecké skvrny. Pokud v tomto stavu začnete užívat koloidní minerály obsahující selen, skvrny během čtyř až šesti měsíců zmizí. Nedostatek selenu poškozuje i vnitřní orgány, ovšem pro oko je toto poškození samozřejmě neviditelné. Pokud zmizí skvrny na kůži, zmizí i vnitřní poškození a srdce, ledviny, mozek a játra začnou pracovat jako dříve. Nedostatek chromu a vanadu se projevuje nezvládnutelnou chutí na sladké, neboť máte nízký obsah cukru v krvi. Trvá-li tento stav dlouho, může se změnit na cukrovku. Problémy s cukrem jsou vždy ve spojení s nedostatkem chromu a vanadu. Nedostatek cínu a holohlavost Prvopočátky nedostatku cínu se projeví u mužů jako částečná holohlavost. Nechá-li se tento stav setrvat, začne se zhoršovat váš sluch tak, až přestanete slyšet úplně. Při nedostatku boru ztratí vaše tělo schopnost udržet vápník v kostech a ty se začnou odvápňovat. Bor také pomáhá udržovat správnou hladinu estrogenu u žen a testosteronu u mužů. Pokud tedy trpíte nedostatkem boru jako žena, budete procházet peklem v období menopauzy, zatímco pokud jste muž, nebudete si jistý, zdali máte na tanečním parketu partnerku vést či následovat. ● První známka nedostatku zinku je ztráta chuti a čichu.
32
Kvalita potravin
Když se řekne špekáček...
Ilustrační foto Zub
Špekáček bývalý, řekněme totalitní: Základní masné suroviny (na 1000 kg výrobku) určené pro jemné mělnění: ● hovězí přední výrobní ............... 330,5 kg ● vepřové výrobní s kůží .............. 216 kg ● droby ............................................. 25,8 kg ● telecí .............................................. 8,7 kg Základní masné suroviny (na 1000 kg výrobku) určené pro vložku: ● výrobní syrové hřbetní sádlo ... 267,3 kg ● celkem masná surovina ............ 848,3 kg (tj. skoro 85 %) ● další suroviny .............................. voda, sůl, koření, obal Určen byl i závazný způsob tepelného opracování a uzení podle typu udírny. Výrobek byl jasně určen závazným pozitivním výčtem surovin a technologickým postupem.
28. května 2010
Náhražky umožňují šidit a ubírají na zdraví Uvádí se, že falšování potravin je staré snad jako lidstvo samo. V pozadí je přirozená snaha člověka dosáhnout co největšího zisku, a to i na úkor druhých. Falšování potravin je jen způsob realizace této snahy.
T
o je samozřejmě stávající, měkká definice. Falšováním je každé nežádoucí „nastavování“ potraviny nepůvodní, zpravidla méněcennou složkou s cílem oklamat spotřebitele a dosáhnout neoprávněně vyššího zisku. Je zřejmé, že v případě prodeje falšovaných potravin jde vždy o útok na ekonomické zájmy spotřebitele. Může jít ale i o zdravotní ohrožení. Falšování potravin a těžké tresty za takové činy jsou známy
stupem. Dále platilo, že je zakázáno přidávat např. do masných výrobků jakékoli cizorodé látky s výjimkou soli, koření, vody v povoleném množství při solení nastřikováním, vitaminů či minerálních látek při povolené fortifikaci. Běžně se vyučovaly na příslušných školách metody rozpoznávání falšování potravin
vodněním, že v nových podmínkách se bude každý výrobce přirozeně snažit uplatnit na trhu vysokou kvalitou svých výrobků. Pokles spotřeby např. masa o 20 kg/osoba/rok při současném dostatku masa a masných výrobků svědčí o něčem jiném. Viděli jste již uzeniny za cenu kolem 30–40 Kč/kg? Myslí-
kodexu platném do roku 1948 bylo falšování jednotlivých potravin definováno a zakazováno (např. přidávání mouky do uzenářských výrobků). V centralizovaném socialistickém hospodářství byla definována zdravotní nezávadnost potravinářských výrobků. Byly přesně dány používané suroviny co do druhu i množství (technickohospodářské normy jakosti, československé státní normy, podnikové normy), technologic-
Současný český špekáček Je z hovězího, vepřového a telecího masa – toho musí být nejméně 40 %. Tuku smí být nejvýše 45 %. Nejsou přípustné náhrady a strojně oddělené maso (separát). Má být křehký, špekové kostky nepravidelně rozložené, má příjemně vonět a chutnat. Výrobek je určen částečně pozitivním (volným) výčtem surovin a negativním výčtem surovin zakázaných.
Co je eurošpekáček Musí být zdravotně nezávadný, složení a chuť nerozhoduje. No, opékat rozhodně nejde. Výrobek není surovinově určen, takže kromě zdravotní nezávadnosti nemají kontrolní orgány ani co kontrolovat – snad název, datum výroby a lhůtu trvanlivosti.
Kolik to stojí Nejlevnější špekáček ze separátu jde vyrobit zhruba za 30 Kč/kg, současný český špekáček z masa minimálně za 70 Kč/kg – nemůže být levnější než suroviny. O ceně „totalitního“ špekáčku lze jen spekulovat, musela by být ještě vyšší. ●
Co je to separát
Koláže Schneidy
už z historie. Falšování piva ve starověku bylo trestáno až smrtí. Nepoctiví pražští pekaři byli ve středověku mácháni v koši ve Vltavě či podrobováni jiným drastičtějším trestům. Falšování a předražování potravin se rozmáhalo vždy zejména v těžkých dobách (neúroda, války). Ještě v československém Potravním
ké postupy, a tudíž i nutriční hodnota. Objevoval se i pojem biologická hodnota potravin. Vzhledem k této přísné regulaci platilo např. v oblasti potravin živočišného původu, že zdravotně nezávadné a biologicky plnohodnotné potraviny jsou získány od (nebo ze) zdravých zvířat schváleným technologickým po-
Vliv aditiv a jejich uplatnění ● antioxydanty – zabraňují změnám potravin vlivem kyslíku ● barviva – vylepšují vzhled potravin ● konzervanty – prodlužují trvanlivost potravin ● regulátory kyselosti – slouží konzervaci a dosažení výsledné chuti
To je to, co jde ještě vytěžit například z kostí, než je odevzdáte na krmení zvířat v zájmovém chovu, na výrobu želatiny či do kafilérie. Představte si celé kuře – uříznete křidélka, stehna a prsní řízky a zbude vám zbytek kostry potažený kůží s tukem a ledviny. Všechno to vložíte do stroje zvaného separátor – a vida, máte dva produkty: separát (řidší kaše obsahující rozmělněný tuk, kůži, kostní dřeň, ledviny apod.) – určeno pro homo sapiens sapiens, odpad ze separátoru (hustší kašička obsahující hlavně rozmělněné zbytky kostí) – určeno do krmiv pro masožravce či do kafilérie. Dobrou chuť. ●
● náhradní sladidla – slouží k přislazování potravin (snad vhodná
pro diabetiky) ● látky chuťově povzbuzující – pro zlepšení a posílení chuti těch
surovin, které při zpracování ztratily původní vlastnosti, nebo jich bylo dáno malé množství či žádné ● zahušťovadla a stabilizátory – pomáhají zvyšovat hustotu a zlepšovat konzistenci ● emulgátory – spojí tuk s vodou ● aromata – zajišťují řádnou vůni pokrmu ● leštidla – pomáhající udržet vzhled, lesk
(mléka odsmetaněním, ředěním vodou, kombinací obou způsobů, falšování medu sacharózou, přikrmováním včel sacharózou, masných výrobků moukou, vodou apod). Velká chyba: zrušení státních a podnikových norem Po společenských změnách v závěru roku 1989 čas přinesl změnu i v oblasti zemědělství, potravinářství a obchodu. Na jedné straně uvolňující se pohyb zboží přinesl dostatek a obrovský sortiment potravin a rozšíření nabídky i vysoce kvalitních potravinářských specialit, na druhé straně došlo k téměř naprostému rozvolnění systému ochrany spotřebitele před nekvalitními, často falšovanými potravinami, a to až po samé zpochybnění výrazu falšování potravin. V roce 1992 došlo ke zrušení závaznosti státních a podnikových norem jakosti s poněkud naivně prezentovaným zdů-
Definice falšování potravin ● dražší složka je nahrazena
levnější ● výrobek nemá předepsané
(deklarované) složení ● potravina je „nastavená“ ● výrobek je označen
nesprávným způsobem ● produkt neobsahuje tolik
složky, kolik deklaruje ● produkt obsahuje složky,
které by vzhledem k původu a deklaraci na obalech obsahovat neměl
te, že mohou být z masa? Viděli jste již uzené maso levnější než maso syrové, neupravené? Myslíte, že lze popřít zákon zachování hmoty a energie? Viděli jste již šunku levnější než syrové vepřové maso z kýty? Už jste slyšeli od svých známých, že jim přestaly chutnat uzeniny? Že je přestali kupovat? Viděli jste
Kvalita potravin
28. května 2010
husté a levné jogurty, krásně balené? Barevné? Víte, že jsou s malým podílem mléka (mimochodem obsah mléka se neuvádí) nastaveného škrobem a želatinou? Co je platné, že neobsahují mléčný tuk a údajně po nich zůstanete hubení, když zároveň neobsahují vitaminy vázané na mléčný tuk a vy navíc stejně ztloustnete ze zkonzumovaného škrobu. Slyšeli jste již o velmi levném sýru neobsahujícím mléčný tuk, ale rostlinný olej? Slyšeli jste, že průměrný evropský konzument spotřebuje s potravinami ročně až 3 kg tzv. aditivních látek za rok? Ne? Víte, co je to za látky a proč je jich potřeba? Obchodní řetězce potřebují především potraviny levné, proto zrušení závazných norem, aby bylo možno maso, mléko a jiné základní suroviny nahra-
dit vodou a levnými náhražkami, jistě vítají. Nejdražší voda na světě Přečtěte si kolik „éček“ obsahuje vámi kupovaná potravina. To jsou ony zázraky. Zdálo se vám uzené maso – třeba kýta (šunka), pečeně či koleno – nějak objemné ve srovnání se stejnou částí masa syrovou? Tak to je oblíbená aditivní látka – voda. To prasátko nepoštípaly včely. To potravináři solili nástřikem a vydatným. Víte, že i kýta obsahující 1 kg masa a 1 kg vody se smí ještě označovat jako šunka? Teprve ta ještě horší (obsahující ještě více vody či jiných cizorodých látek) se už tak nesmí označovat a říká se jí třeba nářez či šunkový nářez. Myslíte si, že vaše pozice na volném trhu je vůči výrobcům a prodejcům
Páreček ze supermarketu Obyčejné párky, receptura na 100 kg výsledného produktu: ● 15 kg separátu ● 15 kg sádla ● 26 kg kůžové emulze ● 10 kg A-Gelu ● 6 kg škrobu ● 22 kg ledu ● 2 kg soli ● 2 kg sóji ● 1 kg emulgátoru ● 1 kg koření Výsledný produkt: 100 kg růžovoučkých párečků Kde že jsou ty staré časy, kdy základem uzenin byl prát (mělněné maso s ledem) a do něj se dávala masitá nebo tuková vložka či obojí. Dnes je základem kůžotuková emulze a vložkou tuk se separátem.
Co dělat, abychom se lépe orientovali ve složení potravin Státní a podnikové normy jsou již nenávratně pryč, můžeme ale požadovat, aby výrobky v ČR vyráběné a dovážené měly závazné značení zřetelně označující obsah použitých surovin: u masných výrobků % masa, u mléčných výrobků % mléka, sušinu, obsah bílkovin, tuků, sacharidů atd.
rovnocenná? Nezapomeňte, že oni mají silný motiv, dokonalá zařízení, kvalifikované odborníky, silná lobby působící na politiky. Ještě si myslíte že jste rovnocenní? Povinné označování jako cesta ke kvalitě Tak vidíte, co to falšování potravin je a že je potřeba posílit ochranu spotřebitele před cizími i vlastními výrobci potravin. Od roku 2003 sice platí vyhláška o kvalitě některých tradičních vyjmenovaných masných výrobků, ale je mnohem volnější než původní předpisy. A to chce ještě Český svaz zpracovatelů masa její zrušení! Prý proto, že pro zahraniční výrobce není závazná a mohou k nám dovážet ještě levnější, rozuměj ještě falšovanější zboží. Můžeme ale žádat aby ten, kdo použije náhradní suroviny,
povinně a zřetelně umístil na obal větu „vyrobeno s použitím náhražkových surovin“ a uvedl jejich obsah. Osvětou s poučováním spotřebitele i vlivem na výrobce a prodejce je potřeba znovu obnovit výrobu potravin standardní kvality– tím rozumějme nefalšovaných, ale nikoli nadstandardních výrobků – specialit. Tím dnes vyprázdněné pojmy kvalita potravin, nutriční hodnota potravin a falšování potravin dostanou zpět obrysy. Budou tudíž opět kontrolovatelné orgány státního dozoru. A hlavně spotřebitel pak může svým nákupem svobodně volit nejen podle ceny, ale také podle kvality potravin – podle obsahu původních složek (masa, mléka, vajec, obilovin, zeleniny, ovoce). A pokud spotřebitel začne preferovat kvalitu, neznám žádný silnější impuls pro prodejce a výrobce. Dosáhne toho, že jim náhražkové a falšované potraviny zůstanou ve skladech a na pultech a následně se jejich výroba omezí, či úplně zastaví. S dnešním stavem masné výroby a prodeje potravin pokleslé kvality a mizerné nutriční a biologické hodnoty je potřeba v zájmu spotřebitelů skoncovat. Nebude to snadné. Některým velkovýrobcům a prodejcům stávající stav doprovázený hlubokým mlčením zainteresovaných politiků a prakticky paralyzovaných státních kontrolních orgánů totiž náramně vyhovuje. ●
33
Šunka dušená ve třech variantách
Ilustrační foto Zub
Když si představíme výchozí surovinu – vepřovou kýtu s obsahem 20–22 % čistých svalových bílkovin (ČSB) – tak i při solení nástřikem (cca 10 %) je snadno dosažitelný standardní výrobek s obsahem 18–19 % čistých svalových bílkovin. Takové produkty na trhu vzácně existují, jsou zahraniční provenience, a tím také v cenové hladině 270–300 Kč/kg. Takové výrobky dříve naši výrobci vyráběli běžně. Šunka nejvyšší jakosti (MQ šunka 100%) s obsahem min. 16 % ČSB je nutně „nastavena“ cca 20 % vody, zřejmě aby byla šťavnatější – k dostání za min. 137 Kč/kg a více. Šunka výběrová (MQ šunka 80%) s obsahem min. 13 % ČSB je „nastavena“ cca 35 % vody. Je zřejmě ještě šťavnatější a koupíte ji za 105 a více Kč/kg. Šunka standardní (ARO šunka 60%) s obsahem min 10 % ČSB je ještě a ještě „šťavnatější“, obsahuje navíc přídavek 50 % vody. Pro lepší názornost – je to jeden díl masa a jeden díl vody. Představte si, že by vám někdo takhle načepoval pivo! Je ke koupi od 84 Kč/kg, ale v jednom supermarketu jsem ji viděl za 195 Kč/kg. Cena měla zřejmě vyvolat dojem vysoké kvality. ●
Obsah ČSB a označení šunky Kvalitativní třída šunka nejvyšší jakosti šunka výběrová šunka standardní
obsah čistých svalových bílkovin (ČSB)
Označení šunky v Makro C+C
min. 16 % min. 13 % min. 10 %
MQ šunka 100% MQ šunka 80% ARO šunka 60%
U pečiva a mléčných výrobků je situace stejná Milovníci potravin z rostlinné produkce, nezoufejte. Situace není o mnoho lepší. Regály obchodů jsou přecpány margariny plnými chemických aditivních látek, výborně roztíratelných. Do pečiv se přidávají chemikálie také (emulgátory, fosfáty, barviva, aromatické látky).
V
sortimentu je mnoho druhů pečiva s hrdým označením „domácí“, a přesto pokleslého vzhledu, chuti, kvality a výživné hodnoty. Nedostatku chemických aditiv nechť se neobávají ani milovníci marmelád, džemů, štáv, sirupů a nektarů. Bát se ne-
musejí ani absence falšování – voda, i obarvená, je levnější než šťáva. Ani milovníci müsli apod. nepřijdou zkrátka. Tavené sýry či jogurty jsou rovněž pravým rájem pro chemiky. I tyto potraviny jsou úspěšně falšovány. To vše je výsledek toho, že stát v oblasti ochrany spotřebitele selhal a dal výrobcům a obchodníkům téměř volnou ruku. Existuje sice zákon na ochranu spotřebitele, ten ale ponechává obranu zájmů spotřebitele na občanskoprávním sporu poškozeného jednotlivce s výrobcem či obchodníkem. Státní dozor nad ochranou spotřebitele vykonává Česká obchodní inspekce, Česká zeměděl-
ská a potravinářská inspekce, orgány ochrany veřejného zdraví – ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice, Státní veterinární správa ČR a krajské veterinární správy a živnostenské úřady. Kontrolovat ale kromě bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti mohou v podstatě jen to, zda výrobce dodržel to, co si sám předsevzal a deklaroval. To dokládá naprosté nepochopení vlády a zákonodárců (úmyslné?), co je ochrana spotřebitele. Tuto situaci je třeba změnit. Dvoustrana byla připravena na základě podkladů Zdeňka Jarolíma, veterináře s dlouholetou praxí v oboru. Zpracoval zb
34
Wochenblatt
28. května 2010 Tentokrát jsme se pročítáním několika čísel německého týdeníku Wochenblatt zaměřili na ekologické zemědělství a bioprodukci. Některé nápady by totiž mohly motivovat naše biofarmáře a ty, kteří se zajímají o prodej „ze dvora“. Jak se ukazuje, i český spotřebitel chce jíst zdravě a o tuto produkci má rok od roku větší zájem, a to bez ohledu na určitou světovou finanční krizi.
KRÁTCE
Osvědčení pro ekologické zemědělce Celkem 24 novopečených zemědělských mistrů z Bavorska, Badenska-Württemberska, Braniborska, Severního Porýní -Vestfálska a Hesenska převzalo svá mistrovská osvědčení na odborné škole ekologického zemědělství v Landshut-Schönbrunnu. Tamní odborná škola pro ekologické zemědělství je jedinou školou toho druhu v celém jižním Německu. Zde lze po závěrečných zkouškách ihned složit i zkoušky mistrovské. Slavnostního předávání mistrovských osvědčení se zúčastnili i ministr zemědělství Bavorska Helmut Brunner. Ten zde vyzýval nové mistry, aby ukázali svoji odvahu v každodenním povolání. Podle jeho slov je v Bavorsku nepřetržitý stoupající trend ve výstavbě ekologického zemědělství. V uplynulém roce stoupl počet ekologických podniků o 300 na 6000. V celém Bavorsku se nyní hospodaří na 185 000 ha podle ekologického zadání. V Bavorsku působí téměř 30 % všech německých provozů s biotechnologií. (stl)
Nákup přímo ze statku Máte chuť si vyzkoušet, jak chutnají zemědělské produkty nakoupené přímo u výrobce? Není nic jednoduššího, zejména pokud bydlíte poblíž Německa. Stačí zabrouzdat na internetové stránky www.einkaufen-auf-dem-bauernhof.com, pak si vybrat ze seznamu nabízených spolkových zemí (u nás to bude nejpravděpodobněji Bayern), popřípadě i krajů (Niederbayern), okresů (alle) i obcí. Ihned se zobrazí počet všech prodejců zemědělských produktů ve vybrané lokalitě a o každém z nich podrobné informace – název, jméno a úplná adresa včetně poštovního směrovacího čísla, telefony, fax, e-mail, kudy a jak lze na místo prodeje přijet, prodejní doba a nabízený sortiment. Pro lepší orientaci o vybraném prodejci je nabídnuta mapa Google-Ajax, na níž v satelitní verzi a dostatečném přiblížení lze uvidět i vrata, kterými se na prodejní místo vchází. Nabídku lze filtrovat výběrem sortimentu z dvaadvaceti možností. Například zvolíme-li sortiment Mléko a sýry, bude nám předložen seznam 75 statkových prodejen pro celou spolkovou zem Bavory, respektive osm prodejen pro kraj Dolní Bavory. Internetové služby jsou společným projektem Německého zemědělského nakladatelství, s. r. o., a příspěvkové společnosti při Německém svazu zemědělců. Příspěvková společnost Nákupy ze statku byla založena již v roce 1989 zemědělskou komorou a zemskými zemědělskými svazy, aby bylo upozorněno na zvláštnost prodeje na selském dvoře. Dnes se tato společnost již neomezuje jen na propagaci, zastupuje i zájmy zemědělských přímých prodejců, kteří však musejí splňovat přísné podmínky. Jsou čistě zemědělským podnikem. Obchodní podniky a průmyslové chovy jsou vyloučeny. Produkty pocházejí z vlastní výroby, popřípadě mohou být přikoupeny z jiných statků, ale prodávány s uvedením jména výrobce. Prodejné produkty, které nejsou zařazeny mezi zemědělský přímý prodej, smějí být společně prodávány až do hranice 20 % obratu. (stl)
Produkty reprezentují regiony Regionální marketing a propojení trhu byly ve středu zájmu letošního sněmu přímých prodejců v Horní Falci. Sněm svolaný tamní sítí poradců přímých prodejců probíhal pod heslem Speciality z Horní Falce. Sešli se na Chřestovém dvoře Helgy a Reinharda Brunnerových v Neubau u Weidenu. Bylo jich na 80, byli to přímí prodejci a mnoho zástupců úřadů. Ve skvostně restaurovaném sklepení hostitelé nejdříve seznámili účastníky s vývojem svého podniku. Brunnerovi mají již dvacetileté zkušenosti s pěstováním chřestu, na ploše tří hektarů pěstují bílý i zelený. Kromě chřestu nabízejí Brunnerovi i jahody, rebarboru, maliny, brambory, vejce a med – všechno ve starém sklepení přestavěném před třemi roky na prostor vhodný i k pořádání výstav. Od letošního ledna je Chřestový dvůr Brunnerových klasifikován jako provoz přírodního zemědělství. Takový přímý prodej je u lidí stále populárnější. Konzumenti chtějí vědět, odkud zemědělské produkty pocházejí. „S rozšířením sortimentu jsme se pokusili i šířeji prosadit,“ řekl Reinhard Brunner. „Přesto je důležité nerozptýlit se příliš,“ doplnila jeho manželka Helga. Tím zdaleka nejsou vyčerpány nápady Brunnerových. Nyní přemýšlejí, zda mají vybudovat vlastní statkovou prodejnu. Nabídka doma vypěstovaných bioproduktů může být pobídkou i pro další zákazníky. (stl)
Sedláci zabezpečují biodiverzitu O využívání půdy, jejích záborech a škodlivosti extenzifikace zemědělství se nyní vedou velké diskuze nejen v Rakousku, ale po celé Evropské unii.
„B ně a vysoká rozmanitost
ohatství druhů v naší kraji-
života v ekologickém systému, ať v Rakousku nebo v celé Evropě, jsou výsledkem aktivního a důsledného zemědělského obhospodařování,“ prohlásil ve Vídni Gerhard Wlodkowski, prezident Zemědělské komory Rakouska. „Naši sedláci garantují přirozenou mnohotvárnost života ve všech oblastech země. Ohrožení rozmanitosti vzniká však tam, kde se nechává půda ladem, neboť největší ztráty mnohotvárnosti života v kulturní krajině souvisejí s extenzifikací a vzdání se obhospodařování, popřípadě zvětšováním záběru půdy stavbami, zařízeními a cestami. Takto obnáší ztráta zemědělské půdy v Rakousku 12 ha denně,“ vysvětlil Wlodkowski na úvod Týdne zemědělství, jenž se konal v celém Rakousku od 25. dubna do 2. května ve znamení biodiverzity. „Z důvodů již dříve uvedených záleží nejen na zodpovědnosti agrární politiky, ale je to celospolečenská úloha zabezpečit po celé Evropě zemědělství i do budoucna. Obracíme se tedy na politiky, aby na období po roce 2013 v tomto smyslu nastavili výhybky správným směrem,“ uvedl Wlodowski.
„Zemědělské a lesní hospodaření jsou odedávna zainteresovány na udržení rozmanitosti druhů a jsou na ni také zaměřeny. To však musí být též vyjádřeno v politických rámcových podmínkách. Proto žádáme, aby zemědělství zůstalo i nadále prvořadým cílem evropské politiky, což značí, že rozpočet EU pro zemědělství v žádném případě nesmí být krácen. Jak uka-
zují nejnovější výzkumy veřejného mínění, požaduje to i 83 % obyvatelstva. Z téhož důvodu je nutno přiznat zemědělství a lesnímu hospodářství i možnosti k zajištění růstu hospodářství a tvorby pracovních míst v rámci lisabonské strategie stejně jako jejich význam a služby pro přírodu a životní prostředí. Pak překvapí, že v půli března schválený závěr rady ministrů životních prostředí EU k biologické
rozmanitosti se ani slovem nezmínil o zemědělství a lesním hospodářství. Zde je zřejmě naléhavě nutné ještě něco dodat,“ konstatoval Wlodkowski. Cíle stanovit pevně a realisticky Evropská komise (EK) plánuje ještě letos předložit návrh strategie EU pro biodiverzitu na období po roce 2010. Podkladem
pro nastávající diskuze je opční list s názvem Sdělení EK pro koncepci a cíl biodiverzity EU pro období po roce 2010. „Strategie pro období po roce 2010 musí přiznat pozitivní přínos zemědělství a lesnímu hospodářství tím, že skýtají potraviny při zachování životaschopných venkovských prostorů za současné ochrany biodiverzity – rozmanitosti druhů života,“ říká Wlodkowski. „Pro Zemědělskou ko-
moru Rakouska je rozhodující, aby byl při výběru navrhovaných možností vybrán realistický náběh a aby byly stanoveny cílové úkoly, které mohou být skutečně splněny. Nemělo by se znovu dopustit chyby z roku 2001, kdy si EU zadala cíl zadržet ztrátu biologické rozmanitosti až do roku 2010, přičemž musíme uznat, že cíl byl stanoven nerealisticky vysoko a EU zůstala daleko vzdálena jeho dosažení,“ zdůraznil Wlodkowski. Zanechání zemědělství ohrožuje biodiverzitu nejvíc Wolfgang Holzer, vedoucí Střediska pro životní prostředí a ochranu přírody na Vysoké škole zemědělské ve Vídni, vysvětlil souvislost mezi zachováním biodiverzity a aktivním zemědělstvím: „Naše dnešní obtíže nejsou intenzifikace, nýbrž příliš silná extenzifikace, čili zanechání zemědělství,“ zdůraznil Holzner. Studie, které popisují intenzifikaci zemědělství v našich zeměpisných podmínkách jako hrubý problém, pocházejí z 80. let a jsou již zastaralé. Mezitím se ukázalo, že tématem v popředí již nejsou příliš vysoké dávky postřiků a hnojiv, ale mnohdy je to naopak zanechání zemědělského obdělávání půdy, které vede až k jejímu zpustnutí. To může být závažným nebezpečím pro druhy, jež jsou odkázané na otevřené oblasti. Biodiverzita ubývá např. na chudých loukách, jakmile se přestanou obdělávat. (stl)
Bioland je stále vedoucí silou trhu Počet ekologických zemědělských podniků dále stoupá. Mezi těmi německými dominují ty, které jsou připojeny na jediný uznaný svaz. Na začátku roku byl počet ekologicky hospodařících zemědělců v celé spolkové republice o šest procent vyšší než vloni.
P
odle současných údajů Svazu pro ekologické potravinářství (BÖLW) hospodařilo počátkem roku 2010 v celé spolkové republice zhruba 21 000 zemědělských podniků podle kriterií ekologického zemědělství. Z toho bylo 11 030 připojeno ke svazu. Bioland, jakožto vedoucí síla trhu měl v lednu 5233 členských podniků, tedy o 5,4 % více než v roce 2009. Ještě větší nárůst přidal Naturland,
kde stav 2214 připojených stoupl o 10,4 % proti loňsku. Přírůstky hlásil i Demeter (o 3,5 %) na 1388. S větším odstupem následuje Biokreis s 810 členy svazu
Ilustrační foto Zub
a Biopark s 647 členy. Kromě nich jsou i menší svazy jako Gäa (337 podniků), Evovin (210 členů), Svaz Ökohöfe (162 podniky) nebo Ecoland s 29 podniky. Znalci oboru považují za hlavní důvod vysokého nárůstu přestaveb zemědělství na ekologické především nezměněnou vysokou poptávku po domácích bioproduktech. Zatímco v roce 2009 celkový obrat na trhu potravin poklesl, poptávka po bioproduktech naopak zůstala stabilní. BÖLW z toho vyvozuje, že přestavba na ekologický provoz a výroba bioproduktů ustavičně beze změny skýtá dobré vyhlídky. Nadto v mnoha spolkových zemích přispívají znovu zavedené nebo lépe přizpůsobené podpory přestavby k tomu, že se stále více zemědělců odvažuje pře-
stavit své stávající hospodářství na ekologické. Výměra ekologicky obdělávané půdy vzrostla asi o 4,8 % na téměř 951 600 ha. Zde ovšem převládají podniky sloučené ve svazech. Ty využívají téměř 69 % veškeré ekologicky obhospodařované výměry. Hospodářství připojená k nějakému biozemědělskému svazu mají průměrnou výměru kolem 60 ha, což je dvakrát více, než hospodářství, kde se pěstuje podle dosavadních standardů EU. Z celkové výměry pro biozemědělství v Německu je využíváno 54 % jako luk a pastvin, 42 % jako orné půdy, zbylá 4 % tvoří trvalé porosty a ovocné sady. Obilí se 188 000 ha zůstává nejdůležitější plodinou v ekozemědělství. (stl)
Ze zahraničí
28. května 2010
35
Přestože toho o lichtenštejnských vínech mnoho nevíme, má výroba vína v tomto čtvrtém nejmenším státě Evropy a zároveň jedné z nejbohatších zemí světa velmi starou tradici. Lichtenštejnsko je sice v převážné míře hornaté, jeho podnebí je ale relativně mírné vlivem teplého větru vanoucího z jihu.
Za vínem V
innou révu tady pěstuje na 26 hektarech více než stovka vinařů, z nichž větší význam mají v podstatě tři – vinařství samotného knížete, vinařství Castellum v Eschenu a vinařství Harryho Zechema. Nejvíce ceněná je malá čtyřhektarová lokalita Herawingert, jejíž vína jsou vyhlášená a která je součástí knížecích vinic. Mezi nejoblíbenější bílé odrůdy všeobecně patří Chardonnay, Müller-Thurgau a Tramín
do Lichtenštejnska červený, z červených pak Pinot Noir, Gamay a Zweigelt. Hlavním pěstitelem vína je samotný kníže, princ Hans-Adam II., první panovník, který se v zemi narodil a byl tady vychován. Žije na hradě Vaduz ve stejnojmen-
ném hlavním městě a jeho vinice také nedaleko od hradu začínají. Lze je projít po vinné stezce s informačními tabulemi, které znázorňují celou cestu od hroznů až k vínu. Stezka končí u knížecích vinných sklepů v Hofkel-
lerei, kde pod starobylými klenbami můžete ochutnávat vybraná vína ze dvorských sklepů, pořádají se tady i semináře s vinnou tématikou. Knížecí vína se těší vynikající mezinárodní pověsti a kvalitou
překonají mnohé známé značky. Ochutnejte třeba červený Vaduzer Pinot Noir Herawingert AOC nebo Merlot Anberola Selektion Karlsberg Barrique, určitě mi dáte za pravdu. Chcete-li ale něco zcela speciálního (a výtečného),
dejte si Zweigelt Profundo Selektion Karlsberg Barrique z knížecích vinic ve Wilfersdorfu. Budete sice muset sáhnout do peněženky o něco hlouběji, láhev vás přijde zhruba na 150 franků, ale ten zážitek stojí zato. Víno vás dostane svojí rubínovou až fialovou barvou, intenzivní ovocnou vůní mísící se s vůní sladkého koření, jasnou to známkou zrání v sudu. V chuti je pak lahodně uleželé, ovocně kořenité, s jemnou tříslovinou. Text a foto: Bohumil Brejžek
Výrobcem sýrů snadno a rychle V minulém čísle Zpravodaje Agrobase jsme si vyprávěli o Sýrové uličce ve vorarlberském Bregenském lese. Jednou z jejích zajímavostí je hospodářství inovativního zemědělce Ingo Metzlera ve vesničce Egg. Ingo tady se svojí rodinou vyrábí čerstvé sýry z mléka, které mu poskytuje jeho sedmnáct krav a stádo asi padesáti koz.
P
ro svůj expandující podnik postavil architektonicky pozoruhodnou novostavbu a založil první salašnickou školu ve Vorarlbersku, v níž učí zájemce vyrábět podle starého výrobního postupu sýr typu Frischkäse. Divili byste se, jaký je o jeho výuku zájem, zájemci se musejí hlásit dlouho dopředu.
Byl jsem proto rád, když mi má průvodkyně Andrea Masal z Vorarlberské turistické centrály nabídla, že pokud bych měl zájem, domluvila by mi s Ingem, abych se jednoho takového kursu mohl zúčastnit. Souhlasil jsem, a tak mne po rychlém telefonátu s Ingem k němu hned zavezla. Zrovna se chystal zahájit čtyřhodinovou výuku. Hned poté, co jsem vypil nabídnutou ochucenou syrovátku, jsem se také zapojil. Nejprve jsem se musel pracovně obléci. Dostal jsem bílou zástěru a čepici (oboje jsem si pak mohl nechat jako suvenýr) a přidělené místo u jedné zpracovatelské laboratoře. S kotlíkem jsem si k němu došel pro pět litrů čerstvého mléka, načež jsem pod ním zapálil kahan a mléko za stálého míchání ohříval. V osmnácti stupních jsem do něj přidal bakterie a pokračoval dál, až jsem dosáhnul osmatřiceti stupňů. Byl jsem sice poslední ze všech, můj kahan nechtěl nějak moc hořet, přesto jsem i já dostal za odměnu panáka meruňkovice. Chvíli necháváme mléko vychladnout a pokračujeme v dalších procedurách. Nakonec si vybíráme do misek z velkého množství koření, abychom si sýr dochutili podle vlastního uvážení. Volím červený a zelený pepř
Kolektiv právě vyškolených sýrařů – uprostřed s diplomem autor článku a také směs divoce rostoucího alpského koření, česnek, pažitku. Naplňuji vzniklou směsí tři formy, do každé přidávám trochu jiné koření a formy zatěžuji, aby ze sýru vytekla zbylá syrovátka, což je záležitost asi tak jedné hodiny. Ale Ingo se o nás vzorně stará, kromě dalšího panáka pro nás nachystal bohatý stůl plný nejrůznějších druhů sýrů a uzenin, ovoce a zeleninu. A dobré červené víno. Konečně mám trochu času seznámit se blíže s kolegyněmi, které kurs absolvují se mnou. Sympatická černovláska Susi
pracuje jako grafička v reklamní agentuře a bydlí nedaleko. Na otázku, proč je tady, odpovídá, že si chtěla udělat představu, jak taková výroba probíhá. Stejně tak Nadine, druhá tmavovláska. To postarší paní Leontina si pro změnu chtěla připomenout dobu, kdy doma takto sýr vyráběli. Ingo je náležitý showman a byznysman. Během těch čtyř hodin jsem se zajímavou formou dozvěděl prakticky vše o chovu skotu, produkci mléka, výrobě sýru i zpracování odpadu, který při tom vzniká, syrovátky. Tu totiž používá k výrobě
kosmetiky. Začínal s přísadou do koupele, dnes už výčet jeho produktů přesáhl čtyřicítku, které dodává do obchodů i hotelů a úspěšně prodává ve svém internetovém obchodě. A je tu závěr. Vyrábíme si vlastní obaly na sýr, který si bereme s sebou domů na ochutnání, každý váží kolem 150 gramů. Dostáváme diplom o absolvování kursu a také klubovou kartu na slevu při odběru Ingových produktů. Bylo to zajímavé odpoledne, za 49 eur jsem se hodně dozvěděl i vyzkoušel svojí dovednost. Dobrý nápad, jehož realizace by stála zato i v našich podmínkách. Text a foto: Bohumil Brejžek
Výběr koření, které se pak přidává do sýrů
36
Ze zahraničí
28. května 2010
Čech v pekingském ringu V Pekingu je nespočet zajímavých míst. Pokud tam žijete již nějaký čas a spřátelíte se s pár starousedlíky, můžete daleko víc vnímat zvyky a pravidla života „pekáčníků“, jak jim cizinci přezdívají.
R
odilý obyvatel čínské metropole je specifický svou mluvou, chováním a životním stylem. Kdo se věnuje bojovým uměním, která jsou v zemi stále
velmi rozšířená, má šanci, že se jednou dostane i do míst turistům zapovězeným. Jsou jimi hřbitovy uznávaných bojovníků. Na jedno takové místo jsem se vypravil se svým mistrem Zhanem, jedním z nejuznávanějších cvičitelů bojových umění v Číně. Po třech letech každodenních tréninků mi dal najevo, že jsem návštěvy tohoto památného místa již hoden. Hřbitov mistrů bojových umění je zasazen uprostřed Pekingu. Zvenku je velmi nenápadný, uvnitř zvláštní. Náhrobní kameny jsou zdobené a často
šíří škola mého mistra Zhana. Svěžest a lehká chůze více než osmdesátiletých staříků potvrzují domněnku, že kung-fu prodlužuje při správném využití život a má vliv i na vyrovnanou psychiku lidí. Byli jsme přijati v hezky zařízeném dvoupokojovém bytě a při šálku čaje si povídali. Staří mistři svá slova váží. Zajímali se třeba, zda je Evropan vůbec hoden následovat jejich umění. Nikdy nechválí, jen mlčením dávají najevo, že to, co předvádíte, je ucházející. Jedinou jejich radou bylo dát do boje ještě víc síly. Tito muži svou vnitřní sílu totiž nebudovali meditacemi, jak se někdy Evropané milně domnívají, ale především tvrdým cvičením. Být rychlý, úderný a přesný je jejich heslem. Osmým mezi nejlepšími Pod vedením Zhana cvičím několik bojových stylů a moje tříletá příprava konečně přinesla své ovoce. Jako jediný cizinec jsem se nedávno účastnil sou-
peření se třiadvaceti nejlepšími bojovníky z celé Číny. Soutěž měla dvě části. Nejdřív musel každý předvést svou sestavu. Taková sestava zahrnuje například cvičení s mečem, s řetězy nebo volné cviky s výpady a švihy do rytmu doprovodné hudby. Ve druhé části jde v podstatě o konfrontaci dvojic v disciplíně zvané Tlačicí ruce – Pa Kua. Do této soutěže si pro vysokou náročnost už většinou žádný z cizinců ani netroufne jít. Tím, že jsem v této prestižní soutěži získal diplom za osmé místo, stal jsem se automaticky celoevropským koučem pro dané styly. Znám osm čínských trigramů staré čínské knihy bojových umění, zasvětili mne do ní nejlepší čínští mistři, členové čínských asociací bojových umění, žáci mistrů, kteří si předávají umění po staletí. Získal jsem jejich důvěru, otevřeli se mi, což v případě cizinců není obvyklé. Toho všeho si nesmírně vážím. Text a foto: Martin Bouška
představují čínské mytické výjevy. Desky s vytesanými jmény jsou vysoké a zdobí je girlandy z umělých květů, které místní pravidelně vyměňují, aby nebyly omšelé. Zhan své kroky po hřbitově směřoval k pomníku svého mistra. Ten mu kdysi předal své umění sdílené předchozími mistry, nejlepšími bojovníky této staré čínské školy. Dostat se do rodiny mistra kung-fu je velká čest Cestou ze hřbitova se mi dostalo další cti. Následovala návštěva dvou žijících legend umění, jež
Nahoře: Hřbitov mistrů bojových umění Vlevo: Martin Bouška se získaným diplomem a svým mistrem Zhanem Vpravo: S jedničkou čínských bojových umění a celkovým vítězem turnaje
Martin Bouška: Bojové umění úzce souvisí s medicínou Martin Bouška, náš pravidelný dopisovatel, který studuje již třetím rokem na Pekingské univerzitě obchodní čínštinu, se letos zaměřil ještě na starou čínskou medicínu. V krátkém rozhovoru nám odpověděl na několik otázek souvisejících s životem v Pekingu. Jak se přemisťuješ v tak rušné metropoli s lidnatostí větší, než má celá naše republika? Po vzoru „pekáčníků“ mám kolo a každé ráno na něm švihám pár kilometrů k metru. Tam bicykl připoutám a mizím v podzemí. Metrem jste na místě určení nejrychleji, v mém případě v nemocnici univerzity, kde se učím tajům staré čínské medicíny. Co tě k medicíně přivedlo? Nejdřív jsem se musel naučit dobře mluvit a psát čínsky. Zvolil jsem si určitou odbornost, obchodní čínštinu. Ve třetím roce studia jsem si mohl vybrat další, a jelikož je Čína ve světě proslavená bojovým uměním a tradiční medicínou, začal jsem se ve
Martin Bouška na praxi čínské medicíny v tamní nemocnici škole specializovat právě na to. Po večerech nejméně tři hodiny cvičím bojová umění. Těm už jsem se věnoval několik let doma v Česku, takže teď už využívám rad skutečných mistrů. Co se týče tvého cvičení, musel ses toho v Číně ještě hodně učit? Když jsem tady před třemi roky přišel tak trochu namachrovaný na první hodinu kung-fu, chvíli mne mistr jen pozoroval. Pak mi řekl, že začneme od začátku. Nedával najevo, že to, co předvádím, je dost vzdálené té pravé
staré čínské škole. Šel na mne pozvolna a trpělivě. Pochopil jsem, že to, co člověk získá doma na různých kurzech a většinou za nemalé peníze, je hodně daleko od reality. Můj čínský mistr se mi nijak nevysmíval, ani já nebudu kritikem ostatních. Konečně vím, co umím, a proto jsem se také nebál jít do vrcholného klání s nejlepšími bojovníky Číny. Na západě se v souvislosti s výukou bojových umění často hovoří o jakési vnitřní síle. Používáš ji v boji?
Vnitřní síla, jak o ní hovoří především učitelé v Americe, je v pravé staré čínské škole uvolněna až po tvrdém fyzickém trénování. Řeknu to nepopulárně a mnohý z novodobých mistrů, který nezískal zkušenosti na čínské půdě, mi to bude mít za zlé, ale pěst uvolní svou sílu až tehdy, kdy je ze všech stran pořádně omlácená. Staří čínští mistři svým zahraničním žákům neprozrazují, že než jejich svaly získají potřebnou pevnost, doslova je otloukají o stromy, pytle s pískem a ostré hrany. Když potom praštíte hranou dlaně, není to jen o uvolnění vnitřní síly, ale o naučeném správném švihu, který vaše ztvrdlá pokožka necítí jako bolest. A pak je to i o taktice boje a cvicích, které umíte využít v pravý okamžik. Bojová umění jsou úzce spojená i s čínskou filozofií. Prozradíš některá z jejích tajemství? Základ čínské filozofie představuje pět cviků – elementů, které spojují vnitřní orgány. Například pěst rozehrává plíce a jejich činnost. Jak jsem postupně do bojových umění pronikal a poznával řadu stylů, zjišťoval jsem, jak jsou určité cviky nesmírně
důležité pro správný rozvoj organizmu. A tak jsem dospěl k názoru, že chci k tomu přibrat i čínskou medicínu s učením o meridiánech, správném využití masáží, přikládání baněk, hořících tyčinek atd. A co akupunktura? Na medicíně jsem měl možnost vidět její aplikaci a sám jsem na sobě pár základních vpichů vyzkoušel. Jsem ale přesvědčený, že člověk s diplomem z andragogiky by neměl jít do rizika, že špatným vpichem poškodí nervy nebo některý orgán. To by
S kolegyněmi v nemocnici
měli dělat jen lékaři. V Číně ani lékaře nepustí hned na pacienta, musí se nejprve zaškolit u zkušeného praktika. Akupunkturu může aplikovat až po delší praxi u skutečného odborníka. Tvůj denní rozvrh vypadá dost nabitě... Je to celkem zabíračka, protože ve škole a v nemocnici jsem od osmi ráno do pěti odpoledne. Zhruba tři čtvrtě hodiny mám na návrat domů, tam se převléknu a běžím na stadion univerzity, kde denně asi do devíti večer cvičím. Stojí to ale za to, za všechny ty rady, které zde mám možnost získat a pod vedením skutečných mistrů i vyzkoušet. A co tvoje strava? Jak si vaří kluk daleko od rodiny? Zdravě a rychle. (smích) V poledne jím v menze, kde je velký výběr. Večer si dám spíš ovoce, nebo sáhnu po pánvi, rychle osmahnu zeleninu s kuřecím masem a podobně. O víkendu, kdy také cvičíme, si většinou s mistrem a ostatními něco ukuchtíme společně. V prodejnách je obrovský výběr koření, ovoce, zeleniny i masa. Text a foto: Eugenie Línková
Ze zahraničí
28. května 2010
37
Dovozy některých komodit do Číny jsou nezbytností Čína patří v současnosti do kategorie nejrychleji expandujících ekonomik světa. V roce 2009 vzrostl tamní hrubý domácí produkt o 8,9 %, což je hodnota, o níž se může rozvinutým zemím jen zdát. Prudký růst v kombinaci s populační explozí nicméně způsobuje, že tamní zemědělství již není v mnoha případech schopné pokrýt potřeby obyvatel.
S
ituaci navíc zhoršují i nedostatečné vodní zdroje v zemi. Výsledkem je nutnost dovozů řady komodit ze zahraničí. Mezi ně se řadí i sója a sójový a palmový olej. Jde o dlouhodobý trend, který bude s největší pravděpodobností pokračovat i v následujících letech. Využít jej ve svůj prospěch mohou i drobní investoři.
INZERCE
Populační exploze V roce 1980 žilo v Číně přibližně 984 milionů obyvatel. V současnosti se hodnota vyšplhala na 1,331 miliardy, což je o 35 % více. Optimisté predikují do roku 2050 nárůst o dalších 8 % na 1,437 miliardy. Populační exploze s sebou nicméně logicky přináší i řadu obtíží. Jednou z nich je i nutnost zajištění základních fyziologických potřeb v podobě obživy. A právě na tomto dlouhodobém trendu mohou vydělat i drobní investoři. Větší podíl masa na jídelníčku Zvyšující se množství obyvatel poptává stále větší množství potravin, které musejí být vypěstovány. Rostou proto i nároky na velikost zemědělských ploch a vyprodukované objemy. Dříve či později se ovšem narazí na hranici, od níž lze produkci zvyšovat jen velmi těžko. Situaci v Číně navíc paradoxně zhoršuje zvyšující se životní úroveň střední třídy, která je výsledkem prudkého ekonomického růstu. Více peněz v rodinném rozpočtu se totiž začíná projevovat i na struktuře jídelníčků, kde se v čím dál větší míře objevuje ma-
so, jehož produkce je nesmírně nákladná. To tlačí i na poptávku poobilovinách a zrninách, které se v hojné míře využívají při výkrmu dobytka a drůbeže. V roce 2007 čítala střední třída v Číně asi 80 milionů
obyvatel. V roce 2020 by se její počet měl zvýšit na závratných 700 milionů hladových krků a mlsných jazýčků, které bude potřeba nakrmit. Země se navíc potýká s dalším závažným problémem v podobě nedostatku kvalitní vody. Zdrojů vody ubývá Čína si v současnosti nedělá příliš starostí s ekologií a vše podřídila ekonomickému růstu. Výsledkem je, že se v zemi nachází 16 ze 20 nejznečištěnějších měst světa. Mnohem závažnějším problémem jsou ovšem zdroje
vody, kterých rapidně ubývá. Mnohé stávající jsou navíc silně znečištěné. Přibližně polo-
vina ze 600 největších měst v zemi se potýká s vodním deficitem a čtvrtina obyvatel nemá přístup k neznečištěné pitné vodě. Situace dospěla tak daleko, že již nyní nedostatky ovlivňují řadu odvětví ekonomiky. A jedním z nich je i zemědělství, které je zodpovědné za 65 % veškeré spotřeby vody v zemi. Každým rokem se v průměru 13 % celkové zemědělské půdy potýká se suchem, což se nepříznivě projevuje i na produkci. Výsledkem rovnice je, že již nyní je tato země ve fázi, kdy poptávka převyšuje nabídku. Množství spotřebovaných surovin se rok od roku zvyšuje a nelze se proto divit, že poptáv-
ku po řadě komodit je možné uspokojit již jen díky dovozům z jiných států. Poptávka Číny tlačí na celosvětovou nabídku Zájem o některé suroviny se ze strany nejlidnatější země světa rok od roku zvyšuje. Hlad Číny tudíž tlačí i na úroveň celosvětové poptávky, což následně podporuje i cenu komodit na burzách. Tohoto trendu mohou využít i drobní investoři. Populace ve světě se rok od roku zvyšuje, zásoby řady zemědělských plodin jsou blízko nejnižším úrovním za několik desítek let, svět se čím dál častěji potýká s živelnými katastrofami a řada
oblastí bojuje s nedostatkem vody. Kombinace faktorů, která by měla v dlouhodobém horizontu (několika let) podporovat zemědělské komodity. Využije-li investor spolu s příznivými fundamenty i technickou analýzu, která mu pomůže načasovat optimální dobu pro nákup, tak může dosáhnout velmi zajímavých výsledků. Atraktivní příležitosti jsou zejména v olejninách, jako jsou sójové boby, sójový olej, sójový šrot nebo řepka. Všechny tyto komodity je možné jednoduše nakoupit přes futures kontrakty. Petr Čermák, analytik společnosti Colosseum
V Číně poslední dobou prudce vzrostla spotřeba masa, jehož produkce je však nesmírně nákladná Ilustrační foto Martin Bouška
38
Dějiny amerických farem
28. května 2010
PŘÍBĚHY Z AMERICKÝCH FAREM
Příběh čtrnáctý:
Modrý zázrak, který převrátil svět Nic není tak spojeno s dějinami Ameriky jako půda. O ní, o kolonizátorech a o rozorání prérie, z níž se stala postupně nejúrodnější oblast Ameriky, vypráví náš seriál. Jacob Davis, majitel malé krejčovské dílny v nevadském Renu, měl hned po ránu ne zrovna příjemnou návštěvu. Do jeho mrňavého krámku vpadla rozčílená paní Smithová a začala lamentovat. Její chlap Jim se hrabe jako krtek ve stříbrném dole ve Virginia City a kalhoty na něm jen hoří. Za pár dní má kolena na dranc, o utrhaných kapsách nemluvě. Ani mu kaťata nestačí kupovat. Teď zase potřebuje nové, ale pořádné, festovní, co něco vydrží.
Levi Strauss na dobové fotografii
D
avis jen zamručel, pomyslel si, že mu byl Smithovou po ránu čert dlužen, pak ale přece jenom zašel do kumbálku za dílnou, aby se poohlédl po látce tvrdé jako plech. Jednu měl, ale šily se z ní vozové plachty. Přivezl ji ze San Franciska, od jistého pana Leviho Strausse. Ten šil z látky i stany pro zlatokopy. A když to vydrží stany, proč by nevydržely kalhoty? Davis se pustil do práce. Udělal kalhoty z hrubé celtoviny, a aby byly kapsy obzvláště pevné, dal do rohů nýtky. Jacob Davis dílo řádně odevzdal a dostal za ně tři dolary. Paní Smithová s nimi byla náramně spokojená. Samozřejmě že si to nenechala pro sebe, a tak se krejčíkovi objednávky jen hrnuly. Festovní kalhoty z látky k neroztrhání si zanedlouho oblíbili nejen zlatokopové, ale i farmáři. Boj o patent Davis si také řekl, že by si měl ten svůj zázrak nechat patentovat. Na drahé řízení však neměl
peníze a navíc ani nevěděl, jak to s takovými věcmi chodí. Znal ale Leviho Strausse a věděl, že ten mu může pomoci. Sedl, napsal mu dopis a k němu přibalil dva exempláře svého kalhotového zázraku. Strauss, který se kolem roku 1847 do Ameriky přistěhoval z Německa, měl vyvinutý obchodní čich a dovedl na hony vycítit, na čem se dá vydělat. Okamžitě Davisovi odepsal, že souhlasí s jeho podmínkami a současně pověřil svého právníka, aby začal jednat o patentu. První žádost patentový úřad odmítl, úspěšná byla teprve druhá. Levi Strauss vstoupil na půdu Nového světa v New Yorku. Neuměl ani slovo anglicky, neměl žádnou pořádnou profesi, a tak se přidal ke svým dvěma bratrům, Jonasovi a Luisovi, kteří se živili jako podomní obchodníčci na Manhattanu. Nebyli sami. Rodáků z Německa tam bylo víc. Ve městě ale byla velká konkurence, obchodu se
Zlatokopové v Kalifornii
Džíny v podobě, v jaké je známe dnes, se vyrábějí prakticky beze změn už od roku 1886 nedařilo, a tak se Levi a někteří další pustili s rancem, jen tak nazdařbůh, na americký venkov. Byl již v Kentucky, když ho dostihl list od jeho druha z New Yorku, rovněž podomního obchodníka, Davida Sterna, kterého vítr zavál až do Kalifornie. Oznamoval mu, že se poblíž Sacramenta našlo zlato, že se tam nahrnuly zástupy lidí, kteří potřebují někde bydlet. Na stavění dřevěných srubů není čas, a tak všichni chtějí stany, které by ovšem byly dostatečně pevné, aby vydržely štrapáce. Jakmile si Levi dopis přečetl, neměl stání. Nakoupil hromady rolí celtoviny, sjel po Missisippi do
New Orleansu a tam nastoupil na nejbližší loď směřující do Kalifornie. Dne 14. března roku 1853 se vylodil v San Francisku. Sternova rada se ukázala správná. Po zboží, jež přivezl, se jen zaprášilo a zlatokopové a také zemědělci na farmách hned chtěli další. Do toho jako na zavolanou přišel dopis z Nevady a Levi Strauss, aby Sternovi oplatil službu, mu o krejčíkově nabídce řekl. Oba se pak dohodli s Davisem a začali šít kalhoty z pevné, tmavě modré látky. Šly na dračku, a tak si brzo otevřeli obchod na konci ulice Sacramento. Dne 20. května 1873 byly nové kalhoty patentovány.
A džíny jsou na světě Davis se přestěhoval do San Franciska, aby dohlížel na výrobu. Výroba kalhot, kterým se začalo říkat jeans (tak totiž Francouzi říkali Janovu, kde se látka původně vyráběla), se rozběhla naplno. Rychle se změnila na sériovou. Bylo třeba otevřít nové továrny, ale ani ty nestačily tempu objednávek. V roce 1874 se již prodaly desetitisíce kalhot a zájem o ně stále rostl. Aby se vyhovělo módě, začaly se dělat džíny nejprve tmavě modré a později také béžové. Tmavomodrou barvu měli lidé rádi v první řadě ze zcela prozaických důvodů – nebyla na ní totiž vidět špína. Časem se staly džíny nepostradatelným oblečením kovbojů, wranglerů, farmářů, drvoštěpů, horníků a vůbec všech, kteří těžce pracovali. Pak našla slovo i móda a kromě kalhot s normální šíří nohavic se vyráběly kalhoty zúžené, které bylo možné zasunout do texaských jezdeckých bot. K prošívání se začala používat pevná oranžová niť a na zadní kapsu se našívala firemní značka vyražená do kůže. Prakticky už od roku 1886 se džíny vyráběly v takové podobě, v jaké je známe dnes. Změnil se pouze tvar nýtků, protože se ukázalo, že původní velké překážely v koňském sedle. V roce 1902 Levi Strauss zemřel. Na jeho pohřeb přišly takové davy lidí, že bylo třeba uzavřít ulice na trase, jíž smuteční průvod procházel. Továrna rostla i po jeho smrti a stala se postupně největší textilní továrnou na světě. (Pokračování příště) Dr. Dušan Rovenský Foto archiv autora
Značka KLASA
28. května 2010
Vinařské Litoměřice 2010 s KLASOU
Ve dnech 16.–17. dubna 2010 proběhla jedna z nejvýznamnějších vinařských akcí v České republice, Vinařské Litoměřice. Již 8. ročník byl slavnostně zahájen v pátek 16. dubna odpoledne.
L
etos se mezinárodní prodejní a soutěžní výstavy vín zúčastnilo více než 2000 návštěv-
na, nebo které se k němu naopak vůbec nehodí. Do letošního, již osmého ročníku Vinařských Litoměřic se přihlásil rekordní počet 89 podniků z devíti evropských zemí, které nabídly 586 druhů vín. Příjemnou atmosféru po oba dva dny pomohla vytvořit moravská cimbálovka Slovácko. Crest Communications
níků. Program zahrnoval řízené degustace i odborné prezentace na téma Víno a zdraví a Víno a pokrmy. Součástí semináře Víno a pokrmy byla i ochutnávka
Roadshow KLASA v Písku Putovní akce KLASA zavítá do Písku a zúčastní se městských slavností Dotkni se Písku. Již 18. ročník tradice městských slavností proběhne 11.–13. června.
J
ejím tématem bude Ve znamení pokroku a elektrických kouzel Františka Křižíka. Pořa-
INZERCE
datelé účastníkům poodkryjí svět města Písku z doby, kdy František Křižík stavěl své první obloukové lampy na náměstí, roztáčel kola první městské elektrárny a podobně. Program je sestaven tak, aby si každý návštěvník našel své. Pro rodiny s dětmi je připravena pestrá přehlídka aktivit, jako jsou tvořivé
dílny, divadelní představení, hudební produkce v podobě dětské punkové opery, čtení rodičů dětem a čtení dětí rodičům, nebo atrakce, jako jsou skákadla, vypouštění balonů přání, ohňostroj a další. Pro dospělé jsou připravena hudební, taneční a divadelní vystoupení, ohnivá show, horolezecká stěna, výstava
Veletrh PLMA popětadvacáté Nejvýznamnější veletrh privátních značek na světě s 25letou tradicí určený výhradně pro odbornou veřejnost proběhl ve dnech 18.–19. května 2010 v areálu RAI v Amsterdamu. Mezi vystavovateli byli zástupci z celé Evropy, ze zámoří i z Blízkého východu.
P
odle předpokladu účast opět překonala hranici 3000 vystavovatelů z 65 zemí. Přibližně dvě třetiny vystavovatelů prezentovaly potravinářský sektor a jedna třetina nepotravinářský sektor, kde byly zastoupeny kosmetické výrobky, výrobky pro zdraví a krásu, pro domácnost, kuchyni a zahradu. Na výstavišti si mohli návštěvníci prohlédnout 39 národních a regionálních pavilonů nebo se zúčastnit seminářů, jejichž program nabízel nej-
produktů oceněných značkou kvality KLASA. Návštěvníci mohli na místě posoudit, který sýr nebo uzeninu je vhodné kombinovat s určitým typem ví-
vynálezů a zvláštností, ukázky historického šermu, dobové hudby a mnoho dalšího. Během víkendové akce Dotkni se Písku budou moci návštěvníci ochutnat výrobky nesoucí značku kvality KLASA, zasoutěžit si nebo si výrobky za zvýhodněnou cenu zakoupit. Crest Communications
39
novější průzkumy trhu, informace o trendech a dalších průmyslových novinkách. Zmiňované semináře měly za cíl představit maloobchodníkům návod, jak se úspěšně prosadit v oblasti privátních značek. Letos se ve společném stánku KLASA o ploše 108 m2 představilo celkem devět výrobců: ACCOM holding, s. r. o. (mléčné výrobky), Alika, a. s. (suché plody a ovoce), Altis Kolín, s. r. o. (cukrovinky), Interlacto, spol. s r. o. (mléčné výrobky), Madeta, a.,s. (mléčné výrobky), POEX Valašské Meziříčí, a. s. (suché plody a ovoce), Polabské mlékárny, a. s. (mléčné výrobky), Pro-Bio, obchodní společnost, s. r. o. (mlýnské výrobky), Semix Pluso, spol. s r. o. (pekařské a cukrářské směsi). Při příležitosti veletrhu vyšel expoziční katalog výrobců KLASA. Crest Communications
40
Zajímavosti
28. května 2010
Zachráníme naše lidové kroje? P
ořídit si kroj je drahá záležitost, leckdy jej nahrazují provizorně poskládaná pracovní oblečení. Nyní jsme se však proti minulosti ocitli ve zcela nevídané situaci – současný skomírající český textilní průmysl nenabízí vhodný materiál k výrobě suknic, halenek, kalhot, šál a kabátů. Například takové sukno, nyní většinou dovážené z Číny, se nedá škrobit,
nitě jsou nekvalitní, barvy jsou nestále a chybějí v něm přírodní látky. Na počátku roku 2010 se konal ve Středisku školy lidové umělecké tvořivosti a řemesel v Blatničce seminář Lidový oděv a současnost. Ve stejné době zde probíhala výstava Česká republika – folklorní velmoc Evropy. Na semináři se účastníci shodli v jednom: kroj nelze zaměňovat za scénický kostým, kroj je sváteční oblečení. K problému se vyjádřila i ředitelka Střediska školy lidové tvořivosti a řemesel v Blatničce Jana Smutná: „Na trhu je naprostý nedostatek sukna, a to, které je, nelze použít. Není dostatečně vyválené a navíc ho nemá kdo vyrábět. Chybějí zdobné prvky, konkrétně sutašky, tresy,
S rozvojem a udržováním tradic folkloru souvisí i otázka, zda přežije lidový oděv současnost. Kolikrát již nad regionálním krojem zvonil umíráček, a přece kroj v rozmezí desetiletí opět ožívá. Mít kroj znamená vlastnit rodinné zlato, dědí se z pokolení na pokolení.
krajky. A staré výrobní techniky upadají v zapomnění. Bez toho nelze kroje vyrábět.“ Šikovné ruce tuzemských švadlen si však i tak poradit umějí. Třeba v Uherském Ostrohu. Žádnou ekonomickou krizi tam dosud nepociťují. Lidové kroje a dobové oděvy vyrábí
i Eva Tatoušková ve východních Čechách. Jak dál? K tvrzení, že jsme folklorní velmoc Evropy, je třeba přidat i v tomto směru krůček dopředu. Tradice, neodmyslitelně náležící k českému venkovu, si to přece zaslouží. Text a foto: Zdeněk Hrabica
Trdlovalo se aj na pražském Smíchově
K
oncem února se v Národním domě na Smíchově konal již 54. ročník Moravského plesu. Přijely děvčice, šohajci, legruti, stařenky a stařečkové, muzikanti a tanečnice v suknicích a ogaři v kloboucích. „Lásky k domovu není nikdá dosť,“ kladl mi na srdce mnohokrát vypravěč, spisovatel a malíř Zdeněk Galuška. A já mu věřil, stejně jako svému slováckému tatínkovi a své hanácké mamince, kteří nám přiblížili kouzlo překrásných zvyků a nádheru lidového kroje. Radoval jsem se, že můžu objektivem zaznamenat téměř celou naši krásnou zemi, která se v Praze sletěla v lidových krojích. Potkal jsem tu Chody, Jihočechy, seveřany z Liberecka,
Podkrkonoší, ale i Moravany. Nejvíce jich přijelo z Dolňácka, byli tu členové souboru Hlubina z Ostravy. Byla tu i skupina Danaj ze Strážnice, zpěváci ze Šardic, sály se rozléhaly tklivé i bujaré písně z Kyjovska. Podluží zastupoval folklórní soubor z Břeclavi s exotickým názvem Old Star. Valašsko představil soubor Krušpánek prostřednictvím nápaditého tance s „motyčkami“ a cimbálem. Tančilo se a zpívalo na všech těchto trdlovačkách. Nebýt jich, byla by letošní zima i v Praze mnohem šedivější. A tak díky veskrze venkovské tradici, díky lidem, v nichž jiskra předků nezhasla, nám bylo dobře jako u rozpálených kamen. (zh)
TIRÁŽ
Návrat farmářských trhů do metropole Pro české producenty skvělá možnost, jak nabídnout zákazníkům své zboží Je sobota ráno, přesto desítky Pražanů neváhají vstát už v sedm hodin. Na Vítězném náměstí v Praze 6, zvaném díky svému tvaru Kulaťák, se konají farmářské trhy. Tato akce je v pořadí teprve druhá, nicméně zájem obyvatel metropole o produkty českých zemědělských a potravinářských producentů je obrovský.
P
o prvním trhu následovala anketa vyhlášená starostou této pražské městské části Tomášem Chalupou. Ta jednoznačně ukázala, že si Pražané žádají pravidelné opakování trhů, nejlépe každých čtrnáct dní. Trhy začínaly přesně v osm ráno. Od té doby až do konce, do 14 hodin, byly desítky stánků obklopeny davy kupujícími. Podobná tržiště totiž nyní v našem hlavním městě téměř neexistují. Místní lidé jsou při nákupu odkázáni zejména na supermarkety a hypermarkety.
Pražský primátor Pavel Bém (vpravo) a starosta MČ Praha 6 Tomáš Chalupa na Farmářských trzích v Dejvicích 3x Foto Zub Není divu, že taková změna byla vítaná. Lidé si z trhu odnášeli pomalu vše, co bylo k mání – plné tašky a košíky s čerstvou zeleninou, řezanými květinami, sazenicemi, pečivem, biopotravinami, ovocnými šťávami i pálenkou. Obrovský zájem měli návštěvníci též o pštrosí maso nebo kozí a ovčí produkty. Kdo svůj nákup neunesl, mohl na místě využít kurýrní službu, která mu ho za poplatek odvezla až do domu. Mezi prodejci jsme objevili nejednu „naši“ už dobře zná-
mou firmu. Nechyběli zde například zemědělci z kozí farmy v Licibořicích na Chrudimsku, nebo dobroty z pekárny Jarušky Štefanové, nesoucí coby vítězné potraviny soutěží regionálních agrárních komor označení MLS Pardubického kraje. Davy se tísnily i u stánku Jaroslava Radoše s označením Krušnohorské uzeniny se sídlem v Lomu. I jeho výrobky nesou prestižní logo, tentokrát ze soutěží severočeské agrární komory. Je vidět, že vítězové těchto soutěží umějí vyrobit kvalitní a chutné zboží a umějí ho i správně prodat. Nevynecha-
jí žádnou příležitost, aby své zboží nabídli světu. A že je o ně zájem nejen v Praze, není třeba dodávat. Podle pražského primátora Pavla Béma jsou takové farmářské trhy skvělým nápadem. „Doufám, že farmářskými trhy vytvoříme konkurenci všem těm hypermarketům,“ podotkl starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa. Farmářské trhy by se v Dejvicích měly pravidelně opakovat až do podzimu, a to ve 14denních intervalech. Dobrá věc se vydařila a bude se v ní pokračovat. Eugenie Línková
VYDAVATEL: Agrární komora ČR, Blanická 3, 772 00 Olomouc Úřad AK ČR: Štěpánská 63, 110 00 Praha 1 IČ: 47674768 DIČ: CZ 47674768 tel: 224 215 946 fax: 224 215 944 e-mail:
[email protected] Ing. Jan Veleba prezident AK ČR Ing. Martin Fantyš tajemník AK ČR Hana Volešáková sekretariát REDAKCE: Ing. Eugenie Línková šéfredaktorka tel.: 224 215 938 fax: 224 215 939 e-mail:
[email protected] GRAFICKÝ DESIGN: Michal Schneidewind www.vasgrafik.cz FOTOGRAFIE: Archiv redakce, pokud není uvedeno jinak UZÁVĚRKA ČÍSLA: 14. května 2010 TISK: Tiskárna Tisk Horák, a. s. Ústí nad Labem Povoleno MKČR E 6204 NEPRODEJNÉ
I
28. května 2010
Rozvoj venkova Tematická příloha Zpravodaje AGRObase, informačních novin Agrární komory České republiky
Ministerstvo pro místní rozvoj koordinuje čerpání z fondů EU Představujeme některé úspěšné projekty ROP Severovýchod a Integrovaného operačního programu
O titul Vesnice roku 2010 soutěží 357 obcí Do letošního ročníku soutěže Vesnice roku se přihlásilo nejvíce obcí v historii této soutěže – celkem 357 obcí ze třinácti krajů ČR. Přihlášené obce budou během května a června hodnoceny krajskou komisí. Jejími členy budou zástupci vyhlašovatelů a spoluvyhlašovatelů soutěže.
N
Přelouč, autobusové nádraží
Lázeňský rezort Strom života (Annenské slatinné lázně)
M
S
ěsto Přelouč si bylo již dlouhou dobu vědomo naléhavosti situace, a proto využilo možnosti podat žádost o dotaci z Regionálního operačního programu Severovýchod. Dne 22. září roku 2008 byl projekt autobusového nádraží Přelouč schválen Výborem regionální rady k poskytnutí dotace z ROP Severovýchod. Nově vybudovaný areál zahrnuje osm nástupních míst, čtyři odstavné plochy, 12 parkovacích míst pro osobní automobily, čekárnu pro 25 osob a osm samostatných zastávkových přístřešků.
polečnost Annenské slatinné lázně z Lázní Bělohrad na Jičínsku otevřela nový lázeňský komplex. Vyrostl na místě bývalého městského penzionu na okraji města. Kromě nadstandardního ubytování nabízí nové zařízení například rehabilitační a relaxační pobyty, programy pro snížení obezity, individuální lázeňské procedury či rekondiční programy. V objektu jsou také dvě restaurace a bazén. Pobyt si klienti platí sami, zdravotní pojišťovny jej nehradí. Více informací naleznete na stránkách www.treeoflife.cz.
ejvíce obcí se přihlásilo z Královehradeckého kraje, celkem 37. Hned druhý se umístil Olomoucký kraj se 36 přihlášenými obcemi a třetí je Kraj Vysočina v počtu 35 přihlášených obcí. Velký zájem o dotace ze soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova projevil také Jihočeský kraj (31 obcí). Naopak nejmenší zájem byl zaznamenán v Moravskoslezském kraji (15 obcí) a Ústeckém kraji (20 obcí). „Proti minulému roku se počet přihlášených obcí zvýšil o třicet dva. Jsme rádi, že stále více obcí má zájem zapojit se aktivně do soutěže a pokusit se získat dotaci pro svůj rozvoj,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Každý krajský vítěz získává odměnu v podobě finanční dotace jeden milion korun. Vítěz celostátního kola pak získá další milion korun navíc, druhý v celostátním kole 900 000 korun a třetí 800 000 korun.
Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška Od roku 1996, kdy je soutěž spoluorganizována Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, narůstá účast každým rokem až o 30 obcí. Dalšími vyhlašovateli je ministerstvo zemědělství, Svaz měst a obcí ČR a Spolek pro obnovu venkova. V rámci krajských kol mohou obce získat ocenění: ● Zlatá stuha – za vítězství v krajském kole ● Modrá stuha – za společenský život ● Bílá stuha – za činnost mládeží ● Zelená stuha – za péči o zeleň a životní prostředí ● Oranžová stuha – za spolupráci obce a zemědělského subjektu Dále mohou obce získat různá mimořádná ocenění nebo diplomy, např. Diplom za vzorné vedení obecní knihovny nebo Diplom za příkladnou péči o historickou zástavbu obce. (ayr)
KRÁTCE
Miss venkova 2010 Město Hora Svaté Kateřiny v Krušných horách se rozhodlo zorganizovat za podpory různých institucí první ročník Miss venkova. Akce se koná 17.–21. srpna. Přihlášené dívky se zúčastní různých disciplín, jako je například dojení koz a ovcí, okopávání zeleniny, sekání srpem nebo kosou atd. Slavnostní vyhlášení proběhne 21. srpna na Hudební slavnosti v přírodě. Podrobnější informace najdete na webových stránkách www.horasvatekateriny.cz a telefonních číslech 604 454 908 nebo 476 113 157. (zb)
Projekty Podlipanska
Zoo Dvůr Králové nad Labem Safari kemp
V
Safari kempu je 20 míst pro stany, 36 karavanových stání a pět bungalovů. V každém bungalovu jsou dva pokoje s koupelnou, toaletou, telefonem, televizorem, připojením k internetu a venkovní terasou. Bungalovy jsou stylově zařízeny tak, aby si návštěvníci připadali skutečně jako v Africe. Případní zájemci najdou více potřebných informací na stránkách www.safarikemp.cz.
Liberec – Fügnerova, modernizace tramvajové trati
P
rojekt je nultou etapou záměru řešící dopravní obslužnost sídliště Rochlice a Broumovská, modernizaci a výstavbu tramvajové tratě v úseku Terminál Fügnerova až Dobiášova. V prostoru terminálu vznikl průchod dvojkolejné tratě ve směru Fügnerova až Mlýnská, kolejové uspořádání umožňuje přechod na rozchod u tratě směrem Dobiášova a meziměstské tratě směrem na Jablonec nad Nisou. Novinkou je také vyhřívání výhybek a nástupišť. (ayr)
MAS Podlipansko ukončila ve čtvrtek 6. května výzvu k předkládání žádostí o dotace na akce v regionu Podlipansko. Dotaci mohou získat obce, neziskové organizace i podnikatelé. Podpořené projekty se dají rozdělit do pěti skupin. První skupinou jsou projekty zaměřené na kulturní dědictví. Zde se sešly dva projekty, oba řeší vybudování muzea. Pokud získají dotaci, vznikne v Kostelci nad Černými lesy muzeum pivovarnictví a v Pečkách Polabské hasičské muzeum. Další skupinou jsou projekty zaměřené na místní komunikace. Třetí skupina má společného jmenovatele – občanské služby a vybavení. Jde o budování hřišť a sportovišť, rekonstrukce sokoloven, mateřských škol a obecního úřadu. Jeden projekt nabízí vzdělávaní v oblasti záchrany technických památek. Poslední skupinou jsou projekty podnikatelů určené pro rozvoj mikropodniků. (zb)
II
Rozvoj venkova
28. května 2010
Regionální operační programy letos dostanou 29 miliard
KRÁTCE Z MMR
Rozšíření působnosti elektronického tržiště Vláda ČR schválila změny v elektronickém tržišti veřejných zakázek, které navrhlo MMR. Tyto změny rozšíří využívání e-tržiště na všechny ústřední orgány státní správy a jejich podřízené organizace na veškerý nákup vyjmenovaných komodit. Nový systém by měl začít fungovat od 1. července 2011. Záměrem úpravy je zvýšit efektivitu a úspory v zadávání veřejných zakázek především díky nižší ceně nakupovaných komodit. Dojde také k větší transparentnosti veřejných zakázek, ke zrychlení komunikace a ke zvýšení konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Určení zadavatelé budou nově povinně na e-tržištích realizovat nákupy určených komodit v hodnotě 50 000 až dva miliony Kč (šest milionů Kč u stavebních prací). Dobrovolně budou moci využívat elektronická tržiště také pro nákup komodit mimo uvedený seznam a pro nákupy s hodnotou 5000 až 50 000 Kč. (ayr)
Hejtmani, představitelé regionálních rad regionů soudržnosti v čele s předsedou Rady Asociace krajů ČR Michalem Haškem spolu s ministrem pro místní rozvoj Rostislavem Vondruškou slavnostně stvrdili na brněnském veletrhu Regiontour rozhodnutí o poskytnutí dotace z EU na rok 2010 pro regionální operační programy.
Č
ísla jsou optimistická. Dotace regionálních operačních programů, dosahující pro letošní rok celkové výše 28,9 miliardy korun, zajistí kontinuitu regionálního rozvoje v ČR i přes škrty v národním rozpočtu. Garantem dotací pro sedm regionálních
operačních programů je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Protože státní rozpočet přispívá k dotaci Evropské unie dalšími 7,5 %, schvaluje každý rok výši
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Evropská komise (EK) schválila řídicí a kontrolní systém operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Výzkum a vývoj pro inovace byl posledním z českých operačních programů, který na schválení ještě čekal. Všechny české operační programy (OP) tak mají z Bruselu potvrzeno, že nastavení jejich systému čerpání je dostatečné. Díky tomu lze ve všech OP refundovat výdaje průběžně. Zpočátku programového období využívala ČR platby ze záloh. EK prověřuje u všech operačních programů jak jsou řízeny a kontrolovány. Jde o složitý administrativní proces, který trvá měsíce až roky. „Zprůchodnění průběžných plateb u všech operačních programů je významným krokem k úspěšnému využití všech evropských peněz z fondů EU pro roky 2007–2013,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Pokud EK shledá, že je řízení, monitoring a audit v pořádku, mohou operační programy začít žádat průběžně o proplácení prostředků poskytovaných ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti místo čerpání záloh. Jde v podstatě o vyšší stupeň finanční důvěry ze strany EK. (ayr)
Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška
Foto archiv MMR
dotace právě tento rezort. Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška uvedl: „Zajištění objemu peněz na financování regionálních operačních programů je nezbytnou podmínkou pro bezproblémové čerpání evropských peněz. Peníze z EU na projekty z těchto operačních programů jsou pro regionální rozvoj a ekonomiku České republiky velmi důležité.“ „Jsem rád, že vláda, stejně jako kraje, vidí v čerpání prostředků ze strukturálních fondů prioritu a podporuje rychlost čerpání evropských dotací. Přestože se nacházíme v nelehké ekonomické situaci, je třeba dále budovat silniční infrastrukturu, podporovat rozvoj cestovního ruchu či pomáhat sociálně znevýhodněným. Schválených 29 miliard korun významně pomů-
že vyrovnat pokles investic v regionech. Čerpání evropských dotací je pro všechny kraje ČR významným protikrizovým nástrojem, který tlumí ostré dopady nynější hospodářské krize,“ řekl Michal Hašek. Peníze budou použity na financování projektů, které již dříve schválily jednotlivé regionální rady. Žadatelé o dotace (kraje, obce, organizace zřízené kraji nebo obcemi, podnikatelé a neziskové organizace) předkládají své projekty, o kterých jsou přesvědčeni, že si zaslouží podporu ve formě dotace z fondů EU. Jednotlivé regionální rady následně posuzují žádosti na základě přísných kritérií a měřitelnosti dopadů investice. Nejlepší projekty získají potřebnou dotaci, která dosahuje až 92,5 % uznatelných nákladů projektu. (zb)
Peníze na revitalizaci veřejných prostranství MMR proplatilo z Integrovaného operačního programu první čtyři miliony korun na revitalizaci veřejného prostranství. Peníze půjdou na revitalizaci sídliště Stínadla v Písku. Sídliště leží v problémové lokalitě, jejíž komplexní rekonstrukce je součástí Integrovaného plánu rozvoje města Písek, zóna Portyč. Cílem projektu bylo vybudování zpevněné plochy pro parkování, komunikace pro pěší v areálu mezi obytnými domy, výsadba stromů a osazení laviček. „O peníze z tohoto programu je ze strany žadatelů velký zájem. Celkový objem investice na jejich podporu představuje necelou miliardu korun. Projekty jsou zaměřeny na regeneraci bytových domů a revitalizaci veřejných prostranství,“ hodnotí situaci ministr Vondruška. V programu IOP eviduje ministerstvo 244 žádostí o podporu v oblasti Zlepšení prostředí v problémových lokalitách. Žádat je možné na problémové lokality měst, pro které je schválen Integrovaný plán rozvoje měst (IPRM). Mezi pozitiva IOP proti programu Zelená úsporám patří garantovaná míra podpory 40 % pro všechny žadatele, která není závislá na výši úspory energie. (ayr)
Čerpání peněz z evropských fondů zrychlí Vláda ČR schválila návrhy legislativních změn, které předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR. Díky tomuto komplexnímu balíčku, který obsahuje dvanáct zásadních legislativních změn, se čerpání peněz z fondů EU výrazně zrychlí. Mezi nejpodstatnější změny patří například zjednodušení vykazování výdajů, zrychlení proplácení peněz příjemcům nebo zlepšení kontrolní činnosti ze strany úřadů. Hranice pro schvalování jednotlivých projektů se navýší ze současných 100 milionů na 500 milionů korun. Novinkou bude třeba to, že již přidělené dotace budou v případě potřeby převoditelné na jinou společnost. „Legislativní změny, které se díky tomuto balíčku přijmou, dávají také velkou naději, že ČR vyčerpá všechny peníze, které má z EU k dispozici,“ uvedl ministr Vondruška. (ayr)
Neziskové organizace získaly přes dvě miliardy Nestátní neziskové organizace (NNO) jsou jedním ze subjektů, které mohou na svou činnost žádat o dotace z fondů EU. Celkem mohou NNO předkládat své projekty v 19 operačních programech. Do listopadu 2009 bylo vyplaceno 2,2 miliardy korun právě na projekty, jejichž předkladateli byly NNO.
Ú
daje vyplývají z nově zveřejněné analýzy Nestátní neziskové organizace v programovém období 2007–2013 – Aktuální stav čerpání NNO, která obsahuje data od počátku roku 2007 do listopadu 2009. Analýzu vypracoval Národní orgán pro koordinaci – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (NOK-MMR). Od počátku současného programového období do listopadu 2009 bylo NNO podáno celkem 1605 projektových žádo-
stí v hodnotě více než 17 miliard korun a schváleno k financování bylo 247 z nich za 2,2 miliardy korun. NNO žádají o podporu zejména tzv. „měkkých“ projektů, tedy dotace na podporu integrace znevýhodněných osob, sociální služby v romských lokali-
tách, či na rekvalifikace nezaměstnaných. NNO předkládají nejvíce projektových žádostí do tematických operačních programů, jakými jsou OP Lidské zdroje a zaměstnanost (29,7 % celkového počtu předložených žádostí) a OP Vzdělávání pro konku-
renceschopnost (30,3 %). Z 247 schválených projektů jich 133 bylo schváleno právě v tematických operačních programech. Z regionálních operačních programů si nejvíce žádostí NNO podaly v ROP Jihozápad (5,6 % předložených žádostí z celkového počtu) a dále v ROP Jihovýchod (2,9 %). Zájem o dotace mají NNO i z Operačního programu Praha – Adaptabilita. NOK-MMR uzavřel na počátku roku 2009 memorandum o spolupráci s NNO. V rámci této spolupráce vznikla série seminářů, které proběhly ve všech krajských městech v ČR. Jejich cílem bylo zlepšit informovanost o fondech EU mezi NNO a zvýšit účelnost jejich čerpání. Vzhledem k úspěchu první řady seminářů se v letošním roce pokračuje sérií workshopů. Více informací lze nalézt na www.strukturalnifondy.cz/Narodni-organ-prokoordinaci/Novinky/Cyklusinteraktivnich-workshopuo-moznostech-cerpa (ayr)
Rozvoj venkova
28. května 2010
Chov skotu se stal popelkou zemědělství Mezi nejpostiženější úseky zemědělství se jednoznačně řadí chov skotu, především pak dojeného skotu. Toto odvětví má přitom velmi důležitou roli nejen pro svou produkci, ale vytváří prostor pro tvorbu a využití pracovních míst na vesnici. Tvoří se zde velmi významný podíl přidané hodnoty.
rý někde podporuje výrobu a někde spíš „nevýrobu“. Třetí prioritou musí být odmítnutí principu plošného snížení přímých plateb v EU a zároveň umožnění růstu podpory z rozpočtů jednotlivých zemí.
Ilustrační foto Zub
H
lavní příčinou tohoto stavu je zavedení systému výplaty přímých plateb formou SAPS. Tento způsob se naprosto odklání od podpor produkce, naopak podporuje extenzitu se všemi negativy. Systém SAPS má hlavní vinu na naprosto odlišném vývoji mezi zeměmi původní EU-15 a novými členy. V původních zemích dochází i v oblasti chovu dojeného skotu k velmi nepatrným změnám, naproti tomu v nových zemích pokračuje dramatický pokles. Připočteme-li
k tomu rozdílnou výši podpor pro jednotlivé země EU a především různou domácí podporu v jednotlivých zemích z vlastních rozpočtů, je výsledek jasný. Pro zlepšení tohoto stavu je nutné prosadit na další období, tedy po roce 2013, tři základní priority. První je stanovení spravedlivější výše podpory, zejména pro nové země. Druhou prioritou je zavedení jednotného způsobu rozdělování přímých plateb. Není možné pokračovat ve způsobu, kte-
Jaké kroky je nutné udělat v nejbližším období Co je třeba podniknout? Určitě nelze věřit slovům o upřímné snaze pomoci nejohroženějším úsekům zemědělství, když nejsme schopni využít možnosti, které nám dává článek 68. Jde o poměrně významnou částku ročně dosahující 2,2 až 2,3 miliardy korun. Tyto prostředky mohou přímo podporovat výrobu. Místo toho se alibisticky vymlouváme na složitost systému, na nerovnoměrný dopad na jed-
notlivé oblasti. Dojenému skotu by výrazně pomohla – kromě schválených 800 milionů vázaných na podíl tržeb za mléko – podpora porážek skotu, případně výkrmu skotu. Tyto podpory by využily i krávy bez tržní produkce mléka (KBTPM.) Významnou pomocí zemědělství, zejména jeho produkce, by se v budoucnu měla stát kromě již využívané podpory pojištění živelných pohrom a nebezpečných nákaz i podpora ostatních rizik zemědělství. Zde je nutné vést odbornou diskuzi o výši podpory, systému stanovení způsobu výplaty a především tvorby zdrojů. Je nutné zvážit, zda zavést jednotný systém pro celou EU, nebo ponechat na jednotlivých zemích, jak jim vyhovuje rizika pokrývat, a zároveň zachovat jednotnou možnost tvorby zdrojů (například obdobou čl. 68), nebo ponechat tuto možnost plně v režii jednotlivých zemí.
Pavel Novotný, předseda ZD Bernartice a člen představenstva AK ČR
III
Pohřeb Ing. Františka Švadleny, 23. března 2010
Slova na rozloučenou Jednou vás opustím, modré hladiny vod Vás, kopce, k horám tam nizoučký schod Vás, noci srpnové, k dávným milenkám zvoucí Vás, lípy s bzučivým rouchem, lučiny skvoucí Divizny, proti nimž chudnou plápoly svící Jednou vás opustím navždy, nebude nic.
N
eznám příhodnější verše než Zpěv lásky k životu Františka Hrubína pro tuto smutnou chvíli, kdy mi připadl těžký úkol rozloučit se s vzácným člověkem, panem Ing. Františkem Švadlenou, a doprovodit ho na jeho cestě poslední. Žádná slova ovšem nemohou v případě pana Františka Švadleny vyjádřit stav naší mysli a chápání běhu života vezdejšího zde na zemi, který nás často zaskočí a stanou se věci, které nechápeme. Ten den ráno se rozezněly mobilní telefony po celé naší zemi, aby nám sdělily krutou zprávu, že zemřel František Švadlena. Ten František Švadlena, který ještě pouhých pět dní před tím s námi absolvoval v Olomouci sněm Agrární komory ČR a hýřil optimismem a dobrou náladou. Franta, jak jsme mu říkali, byl velkou osobností Agrární komory ČR a celého českého zemědělství. Vypracoval se v předního a uznávaného odborníka a manažera. Úspěšně řídil svůj podnik ZD Opařany, který léta patří k předním chovatelům skotu v rámci celé republiky. Neméně úspěšně vedl Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, který je co do počtu členů největším agrárním svazem v naší zemi. A konečně byl několik volebních období členem představenstva Agrární komory ČR. František Švadlena byl výraznou a nepřehlédnutelnou osobností českého zemědělství. Nahradit ho nebude snadné. Byl odborníkem, který dovedl vyhodnotit situaci, rychle se rozhodovat a jít za svým cílem. Základním rysem jeho jednání byla přímost a věcnost. Tyto vlastnosti ho také dovedly do pozice, do které se postupně vypracoval a v níž byl uznáván a vážen. Veliká účast na smutečním shromáždění dokládá, že se loučíme s velkým člověkem, s velkým agrárníkem. S člověkem, který miloval svou profesi – zemědělství, které mu bylo vším. S člověkem, který byl uprostřed polí, dobytka, lidí a agrárních akcí šťastný. Leč nebylo mu osudem a zdravím souzeno, aby své dílo dovršil do přirozeného konce a v ono již vzpomenuté ráno zemřel. Jakoby i v jeho smrti byla symbolika – zemřel brzy ráno při ranní pochůzce farmou. Vážený pane Švadleno, milý Františku, dovolte, abych vám za všechno a za všechny poděkoval. Chci vám poděkovat za tento region našich krásných jižních Čech. Děkuji vám za Agrární komoru ČR a její příslušníky. Děkuji vám za pěstitele a zpracovatele olejnin a také za všechny chovatele skotu. Děkuji vám také sám za sebe. Brázda, kterou jste za svůj nedlouhý život za sebou zanechal, je dlouhá, hluboká a výrazná. Čest vaší památce. Jan Veleba
Slavnosti květů začínají mít v rodinách tradici ku za mámou byla čtrnáctiměsíční Nikolka. O půl desáté se cyklisté rozjeli po vyznačené trase. První zastávku měli u kostelíku sv. Václava – patrona českých vinařů, další na začátku sadů ve slánském Ekofruktu, kde si prohlédli techniku používanou v sadech. Při jejich projíždění minuli v těsné blízkosti i dvě včelařské maringotky, bez jediného žihadla. Včely měly jiné starosti. V pěkném dni se snažily donést do úlu co nevíce nektaru, přičemž opylily květy ve velkovýsadbě. Na třetím stanovišti si cyklisté prohlédli sklady ovoce. V cí-
Projet se na kole, projít se v kvetoucích sadech, ochutnat jejich plody, zkrátka udělat si příjemný den spojený s rekreačním sportem a poznáním je smyslem Slavností květů. Prvně se z iniciativy Ovocnářské unie ČR konaly před deseti lety. Sadů, které otevřely své brány pěším a cyklistům na přelomu dubna a května, od prvního ročníku postupně přibývalo.
S
adaři navázali přímo v přírodě kontakt s lidmi, kteří mají k ní a tamnímu kraji citový vztah a rádi konzumují ovoce. Seznámili je s odrůdami, nabídli jim ovoce i různé výrobky z něho. Organizátoři soutěže připravili pro návštěvníky zábavu a starostové je seznámili s historií a současností obcí, jimiž vedla cyklistická trasa mezi sady. Začátkem května se na Slánsku ko-
naly Slavnosti květů již třetím rokem. V sobotu 1. května se na parkovišti za slánskou nemocnicí se přihlásilo na 120 účastníků. „Každoročně jich přibývá a znovu se objevují známé tváře
z předchozích ročníků, což svědčí o tom, že se tato akce stává v rodinách tradicí,“ řekl hlavní ovocnář slánského Ekofruktu Pavel Kašpárek. Nejmladším účastníkem v tandemu na sedát-
lové rovince sedmnáctikilometrové trasy, v Zahradnickém centru Matoušek, přišel vhod lahodný mošt z jablek a hroznů. Obdobné slavnosti v rozkvetlých sadech se konaly i v ovocnářských střediscích v Chelčicících, ve Valči na Karlovarsku, v sadech na Litoměřicku, ve Vlastislavi, Želkovicích, v mikroregionu Chelčicko-Lhenicko i dalších ovocnářských oblastech republiky. Při této příležitosti pro ně pořadatelé připravili i jablka z vlastní produkce, k jejichž propagaci takováto akce významně přispívá. Text a foto: Ing. Find
IV
Rozvoj venkova
KRÁTCE
V Pardubicích se ochutnávalo V Pardubicích se koncem dubna uskutečnilo třetí krajské kolo soutěže Czech Food Cup. Návštěvníci ochutnali soutěžní jídla – národní specialitu, kterou byly tentokrát ovocné knedlíky, a jiné regionální speciality, např. Hořické trubičky a alkoholickou a nealkoholickou verzi Budějovického Budvaru. Tato soutěž je součástí projektu Czech Specials aneb Ochutnejte Českou republiku, který se věnuje popularizaci tradiční české kuchyně. Do národního kola, které se konalo 1. května v Karlových Varech, postoupily v Pardubicích za region Východní Čechy restaurace Nová Amerika Golf Resort z Jaroměře a za Krkonoše restaurace U Bulánka z Batňovic. Ta zároveň získala Cenu laické veřejnosti. Kromě třetího kola gastronomického klání Czech Food Cup se v Pardubicích uskutečnila ještě partnerská soutěž Český houskový knedlík – Perla české kuchyně 2010. Do celostátního finále této soutěže postoupila restaurace Nová Amerika Golf Resort. O kulturní program se postarala vokální skupina G Apeels, základní umělecká škola Pardubice a folklórní soubor Baldrián. Celá akce se konala za podpory partnerů, a to společností Makro a UNOX. Realizační agenturou soutěže Czech Food Cup je Blue&Green. (bz)
V čem se soutěžilo v regionech Gastronomická soutěž Czech Food Cup dorazila v březnu i do Zlína, kde se konalo v pořadí druhé regionální kolo. Během něj mohli lidé degustovat koprovou omáčku a další regionální speciality. V každém z regionálních kol se mezi sebou utkaly restaurace, které mají certifikát Czech Specials. Do Zlína přijeli zástupci restaurací z regionů celé Moravy. V každém kole se soutěží vždy se dvěma pokrmy. Prvním je národní specialita, kterou organizátoři pro každé kolo určí. Ve Zlíně to byla zmíněná koprová omáčka. Druhým soutěžním jídlem je regionální specialita, kterou si mohou restaurace zvolit samy. Svůj názor mohli vyjádřit i návštěvníci soutěže. Ti hlasovali, které z jídel jim nejvíce chutnalo, a na základě toho byl vyhlášen vítěz laické veřejnosti. Soutěž začala 6. února na veletrhu Top Gastro a Holiday World 2010, a to regionálním kolem restaurací z Prahy a okolí Prahy. Národní specialita určená pro toto kolo byla svíčková na smetaně. Do národního kola postoupila za region Praha restaurace Fama – Bar – Restaurant a za okolí Prahy Zámecká restaurace Liblice. Po Zlínském kole se soutěž přesunula do Pardubic, kde se 27. března utkali kuchaři z Českého Severu, Krkonoš, Českého ráje a Východních Čech ve znamení ovocných knedlíků. V Českých Budějovicích soutěžily 10. dubna regiony Vysočina, Šumava a Jižní Čechy, na programu byla česká ryba na kmíně. Plzeň 17. dubna hostila týmy ze Severozápadních Čech, Plzeňska a Západočeských lázní. Soutěžním jídlem byla vepřová pečeně s knedlíkem a se zelím. První květnový den se pak Karlovy Vary staly hlavním městem Czech Specials. Na kolonádě se uskutečnilo národní finále, během kterého se ochutnávala rajská. (rem)
28. května 2010
Vítěz soutěže Czech Food Cup je z Harrachova Absolutním vítězem soutěže Czech Food Cup se stala harrachovská restaurace Bellevue, která je součástí Orea hotelu Bílý Hořec. Finále tohoto gastronomického klání se konalo v Karlových Varech, kde se mezi sebou utkalo celkem 15 restaurací z celé České republiky.
S
outěž Czech Food Cup je součástí projektu Czech Specials aneb Ochutnejte Českou republiku, který se věnuje popularizaci tradiční české kuchyně. Od února do dubna se uskutečnilo celkem pět regionálních kol. V každém z nich se mezi sebou utkaly restaurace, které mají certifikát Czech Specials, a ty nejlepší se dostaly do celonárodního finále.
Odborná porota při hodnocení uvařených pokrmů Dole: Vítězové soutěže
V regionálních kolech i v kole národním se soutěžilo vždy se dvěma pokrmy. Prvním byla národní specialita, kterou organizátoři pro každé kolo určili. V Karlových Varech to byla rajská omáčka. Druhým soutěžním jídlem byla regionální speci-
alita, kterou si mohly restaurace zvolit samy. Vítězná restaurace Bellevue tak porotu oslnila nejen svojí rajskou omáčkou, ale také vepřovou panenkou s hříbkovou omáčkou s noky. Svůj názor ovšem řekli i návštěvníci soutěže. Ti mohli soutěžní pokrmy ochutnat a potom hlasovali, které z jídel jim nejvíce chutnalo. Na základě toho byl vyhlášen vítěz laické veřejnosti. Tento titul získala Zámecká restaurace Konferenčního centra AV ČR zámku Liblice.
Čistění studánek K turistice po Česku patří udržování starých tradic. A řekněme si, užitečných tradic. Jednou z nich je jarní čistění potůčků a studánek.
N
edaleko od řeky Jihlavy, kousek od Přímělkova směrem na Třebíč jsme si společně vyšli s lopatami a hrabičkami. Nejmladšímu byly dva roky, nejstaršímu přes sedmdesát. Vypravili jsme se čistit, jako každoročně, vysočinské studánky, tůně
a potůčky. Člověk by netušil, co v roce 2010 dokážeme kolem sebe zohyzdit. Když jsme naopak míjeli tůňku plnou skokanů a žabích královen, bylo nám hezky u srdce. Příroda ještě žije a neumírá. Jenom to ve mně vyvolalo otázku: proč si na jedné straně lidé uklízejí před svým prahem a od rána do večera zapínají travní sekačky a křovinořezy, a na druhé straně za soumraku vyvážejí do lesa a na louky a meze haraburdí? Text a foto Zdeněk Hrabica
Vítěz si odnesl šek na 55 555 korun, profesionální kontaktní grill značky Horeca Select, který poskytl partner soutěže Makro Karlovy Vary, a také
2x foto archiv CzechTourism
skleněný pohár a diplom. Vítěz Ceny veřejnosti pak vyhrál sadu profesionálních kuchařských nožů značky Dick, také od partnera Makro Karlovy Vary. (rem)
Projekt ochutnej Českou republiku a jeho partneři
P
rojekt Ochutnejte Českou republiku s mezinárodním názvem Czech Specials (www.CzechSpecials.cz nebo www.ochutnejtecr.cz), na kterém CzechTourism spolupracuje s Asociací hotelů a restaurací a Asociací kuchařů a cukrářů, se věnuje propagaci tradiční české kuchyně. Jeho cílem je obnovit prestiž české gastronomie a vybudovat z ní jeden ze stěžejních marketingových produktů pro propagaci turistického potenciálu Česka na národní úrovni i v zahraničí. Certifikované restaurace nabízející národní a regionální jídla poznají návštěvníci podle loga Czech Specials. Jejich seznam je k dispozici také na zmíněných webových stránkách. ●
Prestižní titul EDEN získalo Bystřicko Vítězem letošního ročníku prestižní soutěže European Destination of Excellence (EDEN) se stalo Bystřicko. Cílem tohoto klání je zviditelnění méně známých turistických lokalit.
O
titul EDEN se v letošním ročníku ucházelo celkem dvanáct destinací z celé ČR, přičemž do užšího kola se jich probojovalo pět.
Téma Voda – turistický cíl Projekt European Destination of Excellence (Evropská destinace nejvyšší kvality) vypisuje každoročně Evropská komise a je do něj zapojeno více než dvacet evropských zemí. Agentura CzechTourism je odborným garantem tohoto projektu v ČR. Téma letošního ročníku mělo název Voda – turistický cíl. Turistická nabídka kandidátů tedy musela být založena na přírodních vodních zdrojích. Destinaci mohla do soutěže přihlásit jakákoliv
organizace, která se podílí na jejím rozvoji. Vítězné Bystřicko přihlásili zástupci města Bystřice nad Pernštejnem. Bystřicko se může pochlubit nevšední drsnou krásou, množstvím vodních toků a nádrží. Díky tomu sem mohou lidé přijet za vodními sporty, za turistikou a nebo třeba za poznáním. Kvalitní turistická nabídka ovšem k vítězství v soutěži EDEN nestačí. Bystřicko splnilo podle odborné poroty podmínky soutěže EDEN nejlépe. „Jde o malou, neobjevenou lokalitu, jejíž návštěvnost je pod celorepublikovým průměrem. Destinace respektuje trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Představitelé Bystřicka se snaží zachovat současnou podobu přírody v co nejlepším stavu, zajímají se o ekologii, zapojují místní obyvatele do rozvoje oblasti. Navíc tu dobře funguje partnerství mezi zástupci města, podnikateli i vodohospodáři a ochránci přírody,“ říká hlavní manažerka projektu
EDEN v České republice Hana Fojtáchová. Úspěšných projektů, které fungují na Bystřicku, je celá řada. Mají tu unikátní naučnou Svrateckou vodohospodářskou stezku, která vede podél řeky Svratky a kolem vodní nádrže Vír. Okolí nádrže, která je zdrojem pitné vody, bylo v minulosti uzavřeno, v roce 2005 se ji ale podařilo zpřístupnit pro veřejnost. Na trase je 16 informačních panelů, které přibližují turistům a zvláště dětem základní pojmy vodního hospodářství či zásady ochrany vodních zdrojů apod. Na Bystřicku se hodně investuje do ekologie. Došlo tu k revitalizaci povodí řeky Bystřice, vyčištění a revitalizaci cca 40 ha vodních ploch (rybníky Argentina a Skalský, Domanínský rybník), pyšní se tu také největší spalovnou na biomasu v České republice. K prioritám patří i ekologická výchova na základních školách. Pokud jde o nabídku pro děti, mohou se tu
pochlubit také ojedinělou výherní a turistickou akcí nazvanou S Vodomilem zubří zemí. V současné době je v plánu výstavba Centra zelených vědomostí, jehož součástí bude např. ekopavilon či muzeum zemědělské techniky. Bystřicko získává prestižní logo EDEN Evropská komise natočí o vítězné oblasti reklamní spot. Ten pak destinace může využívat ke své propagaci. Od Ministerstva pro místní rozvoj ČR získá finanční podporu ve výši 400 tisíc korun na libovolné marketingové aktivity. Dále se bude prezentovat na tiskové konferenci pro celostátní média, na festivalu Tourfilm v Karlových Varech a během Týdne vítězné destinace v informačním centru na Staroměstském náměstí. Získá prostor na internetových stránkách www.edenineurope.eu i na webech agentury CzechTourism www.eden-czechtourism.cz. (rem)
V
28. května 2010
Regionální potraviny Tematická příloha Zpravodaje AGRObase o potravinářských soutěžích organizovaných AK ČR
Značka Regionální potravina spolu s logem svého regionu Na veletrhu Salima představilo ministerstvo zemědělství novou marketingovou značku Regionální potravina. Podle ministra Šebesty má ještě zvýšit zájem o tuzemské potraviny. V rozpočtu je na značku pro letošek vyčleněno 50 milionů korun.
O
programu, který by sjednocoval pravidla pro výběr a označování kvalitních regionálních potravin, podobně, jak tomu je u celorepublikové Klasy, hovoří potravináři i zemědělci již delší dobu. Regionální výrobce dosud oceňují jednotlivé krajské pobočky Agrární komory ČR. Podle ministerstva zemědělství by se měl celostátní program na podporu prodeje regionálních potravin spustit nejpozději v květnu. V současné době se připravuje výběrové řízení na marketingové firmy. Připravují se přesná pravidla, na kterých se podílejí kromě MZe a Agrární komory ČR také kontrolní orgány, jako jsou Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Státní veterinární správa. Výrobce z konkrétního regionu zatím
Děvčata z moravských potravinářských učilišť představovala během veletrhu Salima potraviny z moravských regionů Foto Eugenie Línková
propagují jen hejtmanství. Jde například o soutěže Zlatá chuť jižní Moravy, Perla Zlínska, Chutná hezky, jihočesky nebo Mls Pardubického kraje. Stejně jako logo Klasy vznikne značka původu Regionální potravina, kterou budou vybraní výrobci označovat své produkty. Mezi hlavní důvody, proč by lidé měli kupovat potraviny od výrobců z okolí svého bydliště, je jejich kvalita a čerstvost, kterou produkty neztrácejí díky absenci dlouhé cesty ke spotřebiteli. „Při nákupu místních potravin kupující navíc podpoří potravináře i zemědělce ze svého regionu, což může pozitivně ovlivnit zaměstnanost v kraji,“ míní autoři projektu. Právě udržení zaměstnanosti v regionech a ekologické hledisko jsou podle ministra zemědělství Jakuba Šebesty nezanedbatelné. Značka Klasa je udělována kvalitním českým potravinářským a zemědělským výrobkům od roku 2003. Soutěže AK ČR o nejlepší regionální potraviny běží již čtyři roky. Ceny se vítězům předávají na dožínkových slavnostech nebo při významných zemědělských veletrzích v regionech. (li, mj)
Veletrh Salima představil množství regionálních specialit Na veletrhu Salima byla Agrární komora ČR zastoupena prostřednictví stánků jednotlivých moravských regionů. Excelovaly i samostatné firemní expozice vítězných podnikatelských subjektů, jejichž potraviny nesou loga Olomocukého, Zlínského a Jihomoravského kraje. Právě kolem nich se soustředilo velké množství návštěvníků, bylo tam vždy co ochutnávat a podívaná stála za to.
Moravská sýrárna Orrero je věrná starým tradicím ručního zpracování sýrů
Vítězné pečivo z regionální soutěže Jižní Moravy mělo mnoho variant 2x foto Eugenie Línková
Regiony se opět představí Jana Brázdilová: Smyslem soutěží na Zemi živitelce by měla být nabídka toho nejlepšího z regionu Regionální soutěže agrárních komor jsou dnes již bez nadsázky pojmem. Málokdo ale ví, jaké úsilí za jejich pořádáním stálo a co vše ředitelky a ředitelé regionálních agrárních komor museli vybojovat. Dosud byli oceněni pouhou chválou, i peníze na akce si museli sehnat od sponzorů sami. Na začátky soutěží vzpomíná ředitelka OAK Zlín Jana Brázdilová. Jaké byly začátky soutěže? Jak jste oslovovali firmy, které vyrábějí v regionu potraviny a kde jste na ně hledali kontakty? S přípravou soutěže jsme začali před šesti lety. Prvním takovým impulsem byly často se objevující podněty v různých reklamách, jak je co právě zdravé. Na-
rážím tím především na tuky, jako jsou sádlo, máslo a olej. Pak to jsou vejce, která jsou jednou zdravá, podruhé zase škodí. Druhým podnětem byly reklamy na nejrůznější výrobky zahraničních výrobců. Řekli jsme si, že zkusíme najít naše zpracovatele a upozornit veřejnost, že
jejich výrobky jsou stejně kvalitní a určitě ještě lepší právě proto, že jsou vyrobeny u nás. Jen se o nich nikde nedozvíte z billboardů a televizních reklam. Jednotlivé výrobce jsme hledali všemi možnými dostupnými prostředky. Vzhledem k tomu,
že naši farmáři mají dokonalý přehled o zpracovatelích masa a mléka, pro tyto kategorie to nebyl problém. Kolik se jich do prvního kola soutěže přihlásilo? První rok pro nás byl opravdu šok. Do soutěže se přihlásilo přes 130 vzorků. Nikdo z nás netušil, jak náročná bude práce pro hodnotitelskou komisi. Přestože převážná většina z nich má mnohaleté zkušenosti s degustací, byla tohle jejich nejtěžší zkouška. Mohu zodpovědně říci, že v průměru se do soutěže každý rok přihlásí 100–130 vzorků z uvedených kategorií. Pokračování na straně VI
Někde již pátým rokem soutěží regiony o nejlepší potraviny. Do této soutěže agrárních komor je přihlášeno deset regionů a letos bude opět, stejně jako loni, připravena pro vítězné firmy jakási výkladní skříň v podobě celého pavilonu na Zemi živitelce v Českých Budějovicích.
A
grární komora ČR letos po zvala k účasti i CzechTourism – Českou centrálu cestovního ruchu, která vloni s Asociací kuchařů uspořádala na Zemi živitelce přehlídku specialit české kuchyně. Přímo před
zraky návštěvníků se vařila proslavená svíčková, knedlo-vepřozelo a jiné české lahůdky. Letos, jak vyšlo z jednání mezi zástupci Agrární komory ČR a Czech Tourism najevo, by se některé kulinární speciality z regionů měly kuchařsky promítnout právě do těchto jídel. Už se na tom pracuje a nám nezbývá nic jiného, než se těšit a vás, naše čtenáře, pozvat na možná jedinečnou podívanou i gastronomický zážitek. (egi)
VI
Regionální potraviny
28. května 2010
Jana Brázdilová: Smyslem soutěží by měla být nabídka toho nejlepšího z regionu těchto soutěží by mělo být nabídnout spotřebiteli to, co je v daném regionu nejlepší. A takto označené výrobky vymezují určitou specifičnost pro daný region. Pokud je označení výstižné a na výrobku ho najdete, jistě budete vědět, odkud výrobek pochází. Mělo by to být i jakýmsi lákadlem pro zahraniční návštěvníky, tudíž by zde měl působit cestovní ruch, propagovat a lákat turisty nejen na krásy přírody a historie, ale i na naše lahůdky.
ta vzorku. Komise se krátce před hodnocením sejde a domluví se na pravidlech. I když jednotlivá bodová kritéria má stanovena dlouho před soutěží a jsou známa i veřejnosti. Na vzorcích se bodově hodnotí inovativnost, použité materiály, specifické a pomocné posouzení. Toto je ovšem problematika, která se mojí práce moc netýká, tudíž s ní nemám mnoho zkušeností. Hodnotí se za zavřenými dveřmi.
KRAJ ZLÍNSKÝ Dokončení ze strany V Jak jste stanovili kritéria soutěže? Kritéria soutěže jsme stanovili podle pravidel vyhodnocování Klasy, protože chceme, aby byla zachována kvalita a stejné podmínky pro hodnocení jako je tomu u Klasy. Došlo jen k malým úpravám. Kolik lidí máte v porotě a jak jste porotce vybírali? Najít odborníky přes kvalitu potravin ve Zlínském kraji nebyl až takový problém. Vzhledem k tomu, že tu máme Univerzitu Tomáše Bati s Technologickou fakultou a oborem potravinář, měli jsme k dispozici hned celou řadu odborníků z potravinářství, obalové technologie, hygieny apod. Iniciátorem byl Doc. Ing. Jan Hrabě, se kterým jsme vybrali a stanovili členy komise. Dnes máme v komisi zástupce potravinářské inspekce Brno, Krajské hygienické stanice Zlín, Krajské veterinární správy Zlín a dva členy komise tvoří veřejnost. Komise se od prvního jmenování nijak výrazně nezměnila, jen se rozdělila na jednotlivé kategorie. Od loňského ročníku se rozšířila o komisi na med. Co samotné soutěži předchází? Scházíte se s jednotlivými přihlášenými? Snažíme se několikrát do roka setkat, a to nejen za účelem vyhodnocení akce, ale i proto, abychom vzájemně vyslechly jak pozitivní myšlenky, tak ty, které nebyly správné, abychom se jich pro příště vyvarovali. Po těch šesti letech mohu sama za sebe říci, že z řady výrobců se dnes stali mí přátelé. Akce se připravuje téměř rok dopředu. Vlastně už po skočení jednoho ročníku musíme myslet na přípravu toho dalšího. Je to spousta práce,
s blížícím se termínem úměrně roste i napětí a nervozita. Co rozhoduje o vítězných vzorcích? Smyslová a senzorická hodnocení, rozbory v laboratořích atd? Každý vzorek přihlášený do soutěže obdrží číslo zařazení do dané kategorie. To proto, aby komise nemohla být ovlivněna názvem firmy a byla zachována anonymi-
Během dne musíte jistě ochutnat množství potravin, od slaných po kyselé, mícháte masné výrobky s cukrářskými. Co děláte pro to, aby se porotcům chutě nepomíchaly? Jak jsem již zmínila, náročné to bylo při prvním ročníku. Poučili jsme se však a komise byly stanoveny pro jednotlivé kategorie, a to jak z důvodu náročnosti, tak hlavně odbornosti. Při jaké příležitosti vyhlašujete vítěze? Jaká je jejich radost? Vítěze vyhlašujeme na základě rozhodnutí představenstva OAK Zlín. A protože Perla Zlínska je dnes již zná-
Ředitelka OAK Zlín Jana Brázdilová s krojovanými dětmi na stánku Zlínského kraje, kde bylo stále hodně návštěvníků Foto Eugenie Línková
Vzpomenete si na nějaké příhody spojené s hodnocením? Za celou dobu se nám naštěstí nepřihodila žádná nehoda. Jedna zajímavá příhoda se ale stala při prvním hodnocení. Kdy už komise padala únavou pod tíhou jídla, jeden z přihlášených vzorků, svatební koláčky od paní Kašené, nebyl doručen, protože výrobce na to zapomněl. Přivezli je až na konec, téměř teplé. Přestože už nikdo neměl ani pomyšlení na jídlo, koláčky se téměř vypařily, jak všem chutnaly. Však také vyhrály. (smích)
máme tento termín ale zaškrtnutý. Snažíme se propagovat naše výrobky, kde se dá. Jen v krátkosti – letos máme za sebou úspěšnou prezentaci na Salimě v Brně. Teď je v plném proudu příprava vyhlášení spolu s ochutnávkou za rok 2010, která proběhne 15. května v otrokovické Besedě. Pak bude následovat rozšíření prezentace na veletrzích v Polsku a Maďarsku, snažíme se prorazit i k našim sousedům do Trenčína. Pak bude následovat Země živitelka, hned další týden jsou dožínky Zlínského kraje v Kroměříži, kde máme prezentaci i s víny v nádherných prostorách Kroměřížského zámku. A to už budeme na začátku podzimu, na který připravujeme dlouhou šňůru prezentací a ochutnávek v supermarketu Terno. O všech akcích informujeme veřejnost i výrobce na webových stránkách www.perlazlinska.cz.
Na loňské Zemi živitelce vystavovaly některé regiony své vítězné potraviny. Zúčastní se letos i Zlínský kraj? Prezentace na Zemi živitelce je pro Zlínský region trochu náročnější z důvodu přepravy. Jednou jsme se akce účastnili a bylo to velmi složité, možná jsme v tu dobu měli ještě málo zkušeností. V kalendáři akcí
Jak vidíte budoucnost těchto soutěží? Myslíte si, že by je mělo zastřešit nějaké společné národní logo? A co s již zavedeným regionálním značením? Náš názor je zachovat regionalitu, a to nejen v názvu označení soutěže, ale i v logu. Vždyť všichni se nějak lišíme, natož pak výrobky. Proč pořád bojovat za sjednocení. Smyslem
mou společenskou akcí ve Zlínském kraji nejen pro výrobce, ale hlavně pro spotřebitele, je veřejnost dostatečně dopředu informována o termínu vyhlášení, zpravidla prostřednictvím médií.
Kdo by měl vlastně soutěže podle vás zastřešit? Stát, Agrární komora ČR nebo Potravinářská komora ČR? Ve hře jsme všichni, my jedinci. Pokud se zachová zemědělská produkce – výroba masa, mléka, obilí – a zpracovatelé budou vyrábět z toho, co se u nás vyrobí, konzumenti budou vyhledávat to, co se u nás vyprodukuje. Do supermarketů dorazí české výrobky. Myslím, že bychom nemuseli mluvit o nějaké krizi. Vím, že je to jednoduchý příměr, že v ekonomice to tak snadné není, ale něco do sebe to má. Zde bych si vzala do úst slova hejtmana Zlínského kraje: „Kupuj a jez to, co se v okruhu padesáti kilometrů tvého bydliště vyrobí.“ Ale k odpovědi na otázku. Akce by měl určitě podporovat stát, ovšem mimo dění by neměla stát ani Agrární komora ČR. Vždyť – až na nějaké výjimky – jsou hlavními organizátory soutěží právě okresní agrární komory. Mimo by neměla být ale ani Potravinářská komora ČR. Tyto organizace by měly akce maximálně podporovat a připravovat půdu pro jejich propagaci. Jak si podporu těchto soutěží představujete? Jsou na ni vyčleněny určité prostředky, zhruba 50 milionů korun. Kde vidíte prostor pro jejich nejefektivnější uplatnění? Uvedená suma je přímo ohromující. Ne že bych si samozřejmě nedokázala představit, jak ji utratit. Ale humor stranou. Prostředky by měly být účelně vloženy hlavně do propagace, a to nejen formou reklamy v televizích. Měli bychom působit ve školách na mladé lidi, zabezpečit odbyt regionálních produktů v domovech důchodců, nemocnicích apod. Na nedávno proběhlém veletrhu Salima v Brně mi ministr zemědělství Jakub Šebesta dal ruku na to, že 50 milionů korun poputuje na podporu regionálních soutěží. Tak snad slovo dodrží. Cílem této podpory by měla být propagace regionu a jeho rozvoje v oblasti zemědělství a potravinářství. Eugenie Línková
Regionální potraviny
28. května 2010
VII
Top víno Slovácka – zrod soutěže Zrození soutěže Top víno Slovácka nebylo jednoduché, neboť představovalo rok příprav, kdy bylo nutné vymyslet název, logo a systém celé soutěže. Vzhledem k tomu, že nám byla nabídnuta podpora Zlínského kraje, především samotného hejtmana, tak jsme se v rámci OAK a Zemědělského svazu Uherské Hradiště do odvážného projektu pustili.
N
ázev soutěže se nabízel geografickou polohou vinařských tratí, které patří do Vinařské podoblasti slovácké. Při tvorbě loga jsme vycházeli z motivu hroznů. Jelikož jsme chtěli podpořit vinaře, kteří víno prodávají a dodávají do obchodní sítě, odlišili jsme tuto soutěž od obvyklých koštů vín tím, že byla nastavena přísná pravidla. Soutěž, ve které hodnotíme vždy pouze vína z poslední sklizně, je vysoce profesionální. Po počáteční váhavosti je o ni z řad vinařů a také hodnotitelů stále větší zájem a dostává se do podvědomí vinařů v celé republice. Stává se prestižní a je v našem Zlínském kraji, kde je vinařství tradicí, ojedinělá. Vyhlášení výsledků soutěže právem patří do Polešovic. Je to
tradiční vinařská obec, jejíž historie sahá až na počátek 11. století. Podle mladší středověké tradice se Polešovice staly mezi léty 916 a 1063 na 147 let sídlem moravských biskupů. V této době se vinná réva pěstovala v Polešovicích i v okolních obcích převážně pro potřebu mešního vína. Prakticky od této doby docházelo k dalšímu rozvoji vinařství v Polešovicích. Navázali jsme spolupráci s Folklorní sdružením Polešovice, které bylo založeno v roce 2005. Jeho snahou je udržovat a obnovovat v obci kulturní akce, především tradice a zvyky. Sdružení se snaží zejména přenášet zvyky a tradice na děti a mládež a o propagaci folkloru. V roce 2007 obnovilo sdružení ve spolupráci s městysem Polešovice, vinaři a ostatními složkami slavnost Vinobraní, které se naposled konalo v roce 1957. Cílem akce je navázání spolupráce s místními vinaři a každoročně společně oslavit náročnou práci ve vinohradech, která je završena sklizní úrody – vinobraním. Již při této první slavnosti jsme vyhlásili první ročník soutěže Top víno Slovácka 2008, ve kterém se hodnotila vína ze sklizně roku 2007. Slavnostní předání ocenění vinařům v prvních dvou ročnících se právem konalo v areálu Šlechtitelské stanice Polešovice, která byla založena před více než 85 lety a má dlouholetou tradici ve šlechtění vinné révy.
Odborný poradce při soutěži ing. Vojtěch Masařík s garantem soutěže Karlou Malinovou
Ulice Vinařská s památnými sklípky Součástí programu při vyhlášení soutěže Top víno Slovácka je již tradiční otevření sklepů, v nichž místní vinaři nabízejí ke koštování produkty své práce. V Polešovicích pak program pokračuje ochutnávkou nejméně v deseti sklepích. Nejstarší sklepy v Polešovicích, v ulici Vinařská, pocházejí ze 17. až 18. století. Jeden z nejstarších sklepů vlastní největší polešovická rodinná firma, Vinařství ing. Jaroslav Vaďura, a starosta městyse Polešovice ing. Michal Zapletal. Sklep z 19. století, je majetkem zemědělského podniku ZEAS Polešovice, a .s. Z počátku byl využíván vinařským družstvem založeným v roce 1934. V současné době se na ulici Vinařská nachází asi 36 sklepů, kde ve vinařské tradici pokračují rodiny Sojáků, Míšů a Drobilů. Jaromír Běhůnek, rodák z Polešovic, zakladatel a cimbalista Brolnu, mezi muzikanty zvaný Strýc Běhůnek, měl v Polešovicích vinohrad a „sklépek“, do kterého rádi chodili všichni jeho kamarádi a známí. Jednou nad ránem, když vycházel se svými přáteli ze „sklépku“, podíval se strýc Běhůnek vpravo, potom vlevo a řekl: „To je moja via Appia.“ ●
Bylo zde vyšlechtěno celkem šest odrůd révy vinné. Nejstarší je aromatická odrůda Muškát moravský, která je dnes rozšířena ve vinicích celé ČR na zhruba 400 ha vinic. Dále to byly odrůdy Olšava, Amos, Vitra, Pola
a poslední povolená odrůda Sevar. Tato odrůda, která byla uznána v roce 2008, je odolná proti houbovým chorobám a vymrzání a je vhodná do ekologických vinic. Dle sdělení šlechtitele RNDr. Zdeňka Habro-
Při předávání ocenění za účasti zástupců Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR nechyběla dobrá nálada
vanského je šlechtitelská stanice zapojena také do šlechtitelského kolektivu za účelem výzkumu odolných zdravých odrůd moštových a stolních určených pro naše severní podmínky. Při tvorbě soutěže pro nás byla rozho-
dující podpora vinařů, propagace našich dobrých vín ze Slovácka a také pokračování v tradicích, které nám zanechali naši předkové. Mějme úctu a lásku k práci našich předků. Karla Malinová
Ludmila Drobilová z Folklorního sdružení Polešovice ukazuje koštéř, cenu pro vinaře 4x foto Tomáš Bartošík
Startuje třetí ročník regionálního ocenění vína Okresní agrární komora pro okres Uherské Hradiště a Zemědělský svaz ČR, územní organizace v Uherském Hradišti vyhlašují III. ročník soutěže Top víno Slovácka.
J
de o regionální ocenění výrobku z odvětví zemědělství a potravinářství ve Zlínském kraji. Přihlásit se mohou vinaři Zlínského kraje a přilehlých obcí Blatnice pod Antonínkem a Blat-
nička. Vína musejí být vyrobena z hroznů odrůd vinné révy mající původ na území ČR. Tato soutěž, která je uznána Ministerstvem zemědělství České republiky, se řídí statutem, jehož podmínky musí přihlášená vína splňovat. Deseti nejlépe ohodnoceným vínům bude udělen certifikát a medaile Top víno Slovácka 2010, kterou mohou být oceněná vína označena na obalu. Značkou Top víno Slovácka chceme upozornit na kvalitu vín vyrobených na Slovácku a pro-
pagovat moravská vína. Pro milovníky vín je to záruka kvality a pro vinaře je značka dobrým startem v dalších vinařských
soutěžích. Soutěž prezentuje práci zemědělců, vinařů a je zároveň oceněním jejich záslužné práce. Akce je pořádána za finančního přispění Zlínského kraje, pod záštitou hejtmana Zlínského kraje a získává stále větší popularitu u široké veřejnosti. Hodnocení vzorků vín provede hodnoticí komise, která je složena z držitelů platného osvědčení o degustační zkoušce, ve dnech 12. a 13. srpna. Seznam hodnotitelů, členů komisí, přikládáme každoročně ke
schválení ministerstvu zemědělství k žádosti o uznání soutěže vín. Slavnostní vyhlášení proběhne na vinařských slavnostech 4. září v Polešovicích a bude také příležitostí k neformálnímu setkání zemědělců, zástupců nevládních organizací, zástupců Zlínského kraje, vinařů a široké veřejnosti. Závazné přihlášky spolu s předáním vzorků vín je nutné předat ve dnech 4. a 5. srpna vždy od 8 do 16 hodin na určená svozová místa.
Budou se hodnotit vína ze sklizně roku 2009 ve třech kategoriích uvedených ve statutu, který účastníkům soutěže na požádání zašleme. Podmínky soutěže budou také zveřejněny na webu www.kis-zvzk.cz. (km) Garant soutěže: Karla Malinová ředitelka OAK a ZS ČR Uherské Hradiště Svatoplukova 346 686 76 Uherské Hradiště tel.: 572 551 219 e-mail:
[email protected]
VIII
Regionální potraviny
28. května 2010
Mls Pardubického kraje jde do čtvrtého ročníku
KRAJ PARDUBICKÝ V roce 2007 byl vyhlášen první ročník potravinářské soutěže Mls Pardubického kraje za velké podpory Pardubického kraje, konkrétně vicehejtmana Romana Línka a radního Petra Šilara v součinnosti Agrovenkova, o. p. s., a Krajského informačního střediska (KIS) Pardubického kraje. Zúčastnili se soutěžící z jednotlivých okresů Ústí nad Orlicí, Svitavy, Chrudim a Pardubice.
v rámci Pardubického kraje. Soutěží se ve čtyřech disciplínách: 1. mlýnské, pekárenské a cukrářské výrobky, 2. mléko a mléčné výrobky, 3. maso a masné výrobky a 4. výrobky z medu a ostatní. Zásady a přihlášku do soutěže lze najít na internetových stránkách www. agrovenkov.cz. Soutěž probíhá pod záštitou hejtmana Pardubického kraje Mgr. Radko Martínka, radního Ing. Václava Kroutila a Ing. Petra Šilara za podpory Pardubického kraje. Dalšími partnery jsou ministerstvo zemědělství, ČSOB pojišťovna, GE Money Bank, a. s., a Česká pojišťovna, a. s. Výrobky posuzuje odborná komise, souběžně je vždy vyhlašovaná veřejná soutěž pro spotřebitele.
S
Jak najít vítězné potravinářské výrobky v obchodní síti Vítězným výrobkům je přiděleno právo užívání označení Po-
outěž se uskutečňuje vždy v září při příležitosti Mezinárodní výstavy Koně v akci na pardubickém závodišti. Do soutěže jsou zváni všichni výrobci
travinářský výrobek Pardubického kraje formou loga Mls Pardubického kraje, které by mělo spotřebitele při nákupu oslovit, protože je zárukou kvality a jde o český výrobek, který byl plně vyroben na území Pardubického kraje, našeho regionu. Krajská samospráva Pardubického kraje přijala s vděčností a respektem možnost podporovat práci zdejších producentů potravinářských výrobků. Ocenění těch nejlepších je jistě povzbuzením do jejich další práce a přispívá k obohacení trhu s potravinářskými výrobky. Tím nejobjektivnějším hodnotitelem je spotřebitelská veřejnost, která má zájem o produkty z našeho kraje. Máme být na co hrdi. Výstaviště v Českých Budějovicích dává výrobcům potravinářských výrobků z jednotlivých regionů prostor na výstavě Země živitelka formou prodejních stánků. Výrobci Pardubického kraje se této akce aktivně účastní. Vzdělávání a poradenství Hlavní činnost Agrovenkova, o. p. s., spočívá ve vzdělávání, informatice a poradenství pro všechny zemědělce v regionu i pro obce v rámci Programu rozvoje venkova. Na dosavadní úspěšné činnosti Agrovenkova má největší podíl Pardubický kraj, jeden z jeho zakladatelů. Můžeme se pochlubit filmovým dokumentem na DVD o zemědělství a venkovu v Pardubickém kraji. Ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR a Informačním centrem bezpečnosti potravin pořádáme letos na
Radní Pardubického kraje Václav Kroutil s Václavem Koblížkem ze společnosti Agrovenkov předávají během agrosalonu Země živitelka cenu manželům Novákovým
Vítězové regionální soutěže o nejlepší potraviny z Pardubického kraje Ladislav Francouz (vlevo) a manželé Novákovi 4x foto archiv Agrovenkov středních školách a učilištích Pardubického kraje 12 přednášek na téma Bezpečnost potravin v ČR a prevence onemocnění z potravin. Úspěšně se rozvíjí spolupráce s celostátní sítí pro rozvoj venkova Pardubického kraje a Krajskou agenturou pro zemědělství a venkov Pardubického kraje. Další aktivity společnosti Agrovenkov, o. p. s. Agrovenkov se v průběhu dvou let v rámci Programu rozvoje venkova zasloužil o dva projekty s názvem Manažer pro řízení cross-compliance I. a II. Vzdělávací projekty byly zaměřeny na získávání, prohlubování a inovaci znalostí a dovedností k jednotlivým opatřením osy I. a II. EAFRD a dále se zaměřily na Společnou zemědělskou politiku. Šlo o zákonné požadavky na hospodaření, dobré zemědělské a ekologické podmínky správné zemědělské praxe a na požadavky cross-compliance (křížová shoda). Systém Cross-compliance je nástroj vyvinutý za účelem zdůraznění zájmů ochrany životního prostředí, welfare hospodářských zvířat a potravinové bezpečnosti v rámci zemědělské výroby, který u nás platí. Účastníci kurzů Manažer pro řízení cross-compliance měli možnost: získat základní znalosti o reformované SZP EU
a základní znalosti vazby dotací podle pravidel SZP a zásad správného hospodaření na půdě, welfare hospodářských zvířat a potravinové bezpečnosti. Poděkování za spolupráci Agrovenkov, obecně prospěšná společnost Pardubického kraje, navázala již na počátku svého zrodu v roce 2004 úzkou spolupráci s Českou pojišťovnou, a. s., odborem zemědělského pojištění. Tato spolupráce se stala především v osobě ředitele Ing. Jiřího Havelky nedílnou součástí činnosti Agrovenkova. Proto
chceme touto cestou Ing. Jiřímu Havelkovi poděkovat za pomoc, podporu a spolupráci v dosavadní činnosti Agrovenkova a především za podporu potravinářské soutěže Mls Pardubického kraje. Na závěr nám dovolte, abychom vás pozvali na čtvrtý ročník potravinářské soutěže Mls 2010, který se uskuteční 4. září na pardubickém závodišti. Ing. Vladimír Šabata, ředitel Agrovenkov, o. p. s., Václav Koblížek, předseda správní rady Agrovenkov, o. p. s.
Statistické hodnocení jednotlivých ročníků potravinářské soutěže Mls Pardubického kraje Hodnocení výrobků – přihlášeno do soutěže Masné výrobky Pekárenské výrobky Mléčné výrobky Výrobky z medu a ostatní Celkem
2007 31 27 9 3 70
2008 28 21 8 8 65
2009 54 17 11 10 92
V průběhu všech tří ročníků bylo do soutěže přihlášeno celkem 227 výrobků. Hodnocení výrobků – vítězné výrobky Masné výrobky Pekárenské výrobky Mléčné výrobky Výrobky z medu a ostatní Celkem
2007 11 7 4 2 24
2008 12 6 7 4 29
2009 18 8 4 4 34
V průběhu všech tří ročníků bylo oceněno celkem 87 výrobků, které mohou užívat označení Mls Pardubického kraje. Hodnocení výrobců – přihlášeno do soutěže Masné výrobky Pekárenské výrobky Mléčné výrobky Výrobky z medu a ostatní Celkem
2007 11 7 4 2 24
2008 9 6 5 3 23
2009 11 7 4 3 23
Spotřebitelské veřejnosti při ochutnávce v průběhu všech tří ročníků nejvíce chutnali tyto výrobky: ● Drobulka, výrobce Ing. David Novák, statek Uhersko ● Křupánek tvarohový, výrobce Ing. David Novák, statek Uhersko ● Uzená vepřová kýta nadívaná, výrobce Toro VM, a. s. ● Košík pudinkový, výrobce Ing. David Novák, statek Uhersko ● Koláč svatební, Smékalovo pekařství, Jiřina Duchoslavová ● Sedlákův chleba, výrobce Ing. David Novák, statek Uhersko ● Staročeská paštika, výrobce Řeznictví-uzenářství Francouz, s. r. o.
Ocenění a diplom Mls Pardubického kraje získali manželé Novákovi za vynikající koláčky (fotografie vlevo) a Ladislav Francouz za uzeniny
Rozvoj venkova
28. května 2010
Dovolená v Česku letí!
Dosud největší kampaň na podporu domácího cestovního ruchu představila agentura CzechTourism. Kampaň s hlavním mottem Dovolená v Česku – to letí! má Čechům ukázat atraktivní možnosti trávení volného času v tuzemsku.
V
ýznam domácího cestovního ruchu v recesi roste. Podle průzkumu agentury CzechTourism letos plánuje dovolenou v Česku téměř 60 % Čechů. Situaci se přizpůsobují i podnikatelé, kteří se více zaměřují právě na tuzemskou klientelu.
Z turistiky profitují regiony „Zatímco incoming se vyrovnává s důsledky recese i přírodních rozmarů, domácí cestovní
gan To letí!,“ říká vedoucí projektu Markéta Chaloupková.
Ilustrační foto Zub
ruch se může stát tahounem celého odvětví,“ říká ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Loni podnikli čeští občané o 10 % méně zahraničních cest než v roce předchozím, v tuzemsku však počet jejich dovolených narostl téměř o pětinu. „Očekáváme, že letos bude tento růst pokračovat o dalších deset procent. Ze zvýšeného zájmu
Propagace tuzemské dovolené ● Na podporu domácího cestovního ruchu je vyčleněno 74,5 mil. Kč ● Program je realizován v rámci Integrovaného operačního
programu, prioritní oblast 4 Národní podpora cestovního ruchu (podíl financování: Evropská unie 85 %, národní zdroje 15 %) ● Mediální kampaň trvá od května do října roku 2010. Půjde o čtyři televizní spoty které budou odvysílány 1836x. Rozhlasová kampaň proběhne na Rádiu Impuls a Expresrádiu
INZERCE
o tuzemskou dovolenou mohou profitovat hlavně regiony, které se tradičně zaměřují na domácí turisty,“ dodává ministr. Kampaň může ovlivnit váhavé Téměř 60 % Čechů letos plánuje tuzemskou dovolenou, dalších 10 % zatím váhá. Podpořit jejich rozhodování by měla právě zahájená kampaň, s níž se budou od května do října setkávat v televizi, rozhlase, tisku i na internetu. „Naší propagací chceme oslovit všechny věkové skupiny, od mladých přes rodiny s dětmi až po seniory. Česko jim představíme především prostřednictvím aktivit, které zde mohou podnikat. Veškerou prezentaci přitom zastřešuje nové logo domácího cestovního ruchu a slo-
Pomůžou i evropské peníze K realizaci kampaně pomohly evropské peníze, které CzechTourism čerpá v rámci Integrovaného operačního programu. Přes 70 milionů korun bude použito na mediální kampaň, přestavbu portálu Kudy z nudy, vytvoření studijních materiálů pro výuku cestovního ruchu na školách nebo na zavedení systému sledování návštěvnosti turistických informačních center. Atraktivní program a novinky Naděje do českých turistů vkládají také provozovatelé aktivit na portálu Kudy z nudy, kteří se zapojili do ankety pořádané před hlavní turistickou sezonou. Tři čtvrtiny z nich očekávají právě od tuzemských cestovatelů největší zájem o jejich nabídku. „Většina respondentů pocítila, že lidé kvůli recesi omezují výdaje na cestování. Proto posilují svou propagaci a více než na slevy sázejí na atraktivní program a novinky. Možná i díky tomuto aktivnímu přístupu má pouze jedna pětina oslovených z výsledků letošní sezony obavy,“ komentuje výsledky barometru Kudy z nudy vedoucí portálu Štěpánka Orsáková. (rem)
IX
Téměř 60 % Čechů letos plánuje tuzemskou dovolenou Tuzemskou dovolenou letos plánuje 56 % Čechů. Vyplývá to z průzkumu, který pro agenturu CzechTourism v březnu realizovala společnost Factum Invenio. Fenoménem domácího cestovního ruchu jsou ale jednodenní výlety. Alespoň jednou ročně se na ně vydají tři čtvrtiny populace.
N
ejčastěji po Česku cestují lidé ve věku 30–44 let a osoby s vyššími příjmy domácnosti. Naopak senioři, lidé s nízkými příjmy nebo základním vzděláním patří mezi nejméně aktivní cestovatele. Pokud si lidé tuzemskou dovolenou dopřejí, trvá obvykle jeden až dva týdny. Potenciál je ale mnohem větší: 94 % obyvatel ČR se shodne na tom, že naše země nabízí řadu atraktivních turistických lákadel. O poznání více jsou Češi kritičtější ke službám pro turisty. O jejich kvalitě pochybuje celá čtvrtina. Nejvíce připomínek ke kvalitě služeb přitom mají mladí lidé a také lidé s nejvyššími příjmy. Obdobné postoje se projevují při srovnávání turistické nabídky Česka a zahraničí. Většina (64 %) ji považuje za srovnatel-
nou, s tímto názorem více nesouhlasí mladí a osoby s vyššími příjmy domácnosti. Jako levnější vychází tuzemská dovolená 63 % populace. (rem)
Nejdůležitější údaje z šetření ● 56 % Čechů plánuje letos
dovolenou v tuzemsku o délce 1–2 týdny, 12 % ještě není rozhodnuto ● Alespoň 1x ročně podniknou jednodenní výlet po Česku tři čtvrtiny populace ● 94 % Čechů si myslí, že naše země nabízí mnoho turisticky atraktivních lokalit ● 66 % Čechů si myslí, že Česko nabízí turistům kvalitní ubytování nebo stravování ● 64 % Čechů si myslí, že tuzemská dovolená je srovnatelná se zahraniční ● 63 % Čechů si myslí, že je dovolená u nás levnější než v zahraničí
X
Rozvoj venkova
28. května 2010
lařím s určitou rutinou, nikdy však netvrdím, že už umím všechno, protože ve včelařině se to tvrdit nedá. V tomto oboru se člověk vzdělává každým dnem, každým rozhovorem s kterýmkoliv včelařem. Rádců mám mnoho, od každého něco užitečného pochytím. Vážím si i některých negativních kroků, kteří někteří včelaři dělají. Říkám si, že takto to nikdy dělat nebudu.“
Život „Až budete v Černošicích, stačí se zeptat, kde bydlí učitel či bývalý ředitel zdejší školy Sojka a každý místní ze střední generace spolehlivě ukáže cestu k mému domku.“ Nerad se ptám, navigační krabička na předním skle vozu mě spolehlivě přivedla před rodinný dům Luďka Sojky. Už v ulici jsem míjel rozkvetlou zahradu se včelínem a úly, kde mě po chvilce ve svém včelím království přivítal a byl průvodcem svým včelařským životem předseda Českého svazu včelařů Mgr. Luděk Sojka.
J
eho láska ke včelám a k lidem, kteří se o ně starají, byla cítit z každého jeho slova. Jeho cesta ke včelám začala v rodné obci Malči pod Železnými horami.
Dědečkova škola se žihadly „Maleč a jeho okolí je místo, které bylo včelaři na mnoha zahradách políbeno, neboť co sedlák, to v zahradě včelín. Já jsem vždy trochu těm lidem záviděl, že mají v zahradě včely. Mí rodiče byli kantoři. Tatínek byl ředitelem místní školy, tak jsme včely neměli, protože v blízkém Vilémově, nedaleko Golčova Jeníkova, bydlel můj včelařící dědeček. Původně byl šafářem na velkostatku. Už tam si pořídil včelstva. V roce 1929 si postavil nový včelín s úly. K dědečkovi jsem měl moc blízko, obdivoval jsem jeho zemědělskou zručnost a znalosti. Jezdil jsem k němu a u něho jsem se vlastně včelařem vyučil. První, co mě naučil, bylo to, že jsem se přestal včel bát. Říkal, bude tě to žihadlo vždy bolet, ale nesmíš se jich bát. Jak před nimi budeš utíkat, nikdy dobrý včelař nebudeš. Takže jsem mnohdy i trpěl. Dědečkova škola byla velmi užiteč-
Včelín ustoupil pavilonu „Totéž platilo i pro mé civilní zaměstnání, kantořinu. Vystudoval jsem pedagogiku, učil jsem od roku 1970 do roku 1999, patnáct let jsem byl ředitelem školy v Černošicích u Prahy. Tam jsem snil i o tom, že by se tam nějaký školní včelín mohl vybudovat. Bohužel kus krásné zahrady musel být obětován místní výstavbě školního pavilonu, abychom mohli přijmout větší počet dětí z rodin v nově postavených domcích. Vždy jsem žil v takové dimenzi, že venkovský učitel by
ke včele, což dneska ve školství chybí,“ konstatoval. V ČR je dnes 140 včelařských kroužků, které jsou založeny při základních včelařských organizacích, školách a dokonce i při farnostech, takže se pomalu vrací to někdejší, že včelstva byla i na farských zahradách. Jaro voní nektarem „Na svém včelařském stanovišti mám v okolí sousedy, kteří pochopili, že ta včela tam patří, že je součástí přírody. Zatím jsem neměl jediné nedorozumění se sousedy kvůli včelám. Když se jim na zahradě náhodou usadil roj, tak mě vždy upozornili a já si ho mohl v klidu sundat. Diplomaticky to řeším skleničkou medu. Sousedé vědí, že hukot včel patří do koloritu toho kouta, kde žiji. Sousedka, která bydlí za mým včelínem, mi letos po rozkvětu ovocných stromů řekla: Už cítím, že včely pracují,“ vypráví včelař. Podle svých představ by Luděk Sojka raději včelařil na kon-
mezi čtyřiceti královnami ná. Ošetřoval včelstva bez rukavic, kryl si kuklou jenom obličej a nikdy ho nebolely klouby v kolenou nebo na rukách. Tvrdil, že je to díky těm tisícům žihadel, které do těchto partií za dobu svého včelaření dostal. Když už k stáří nestačil na tu včelařinu, tak jsme mu s tatínkem pomáhali v péči o jeho deset včelstev,“ vzpomněl Sojka na své včelařské začátky. Porušil jsem slib „Poté, co děda v roce 1980 ve věku 87 let zemřel, převzal jeho včelstva můj tatínek. Přikoupil několik modernějších nástavkových úlů. V roce 1991 zemřel tragicky můj tatínek, v té době už jsem byl samostatným včelařem. V Černošcích u Prahy jsem si koupil kromě zahrady, na níž stojí můj dům, ještě jednu zahradu, kam jsem dal svá první včelstva v těch starých zadovácích po dědovi. Jemu jsem tehdy slíbil, že v nich budu dál včelařit. Dokonce jsem tehdy do časopisu Včelařství napsal článek na obhajobu těchto úlů. Dneska se dědečkovi omlouvám, protože z důvodů časových i ekonomických se v těchto úlech včelařit nedá. Mám ty úly odstavené, ale udržuji je vzhledově, aby dlouho vydržely a pěkně vypadaly. Tím dědečkovi děkuji za to, že mě naučil včelařit,“ vyprávěl. Včely domácnost neošidily V roce 1986, kdy Luděk Sojka koupil zahradu, umístil do ní po nezbytných úpravách včelstva. Chtěl jich mít jenom pět, ale do dvou let jich měl dvanáct. V současnosti má na zahradě 35 včelstev. Většinu ve zmodernizovaném a přistaveném včelínu, dalších pět má na chalupě u Kutné Hory, takže včelaří se 40 včelstvy v moderních nástavkových
lehkých a zateplených palubkových úlech od dlouholetého přítele, profesionálního včelaře Jana Kolomého, s nimiž se velmi dobře pracuje. Dalo by se s ne až tak velkou nadsázkou říci, že volný čas žije mezi nejméně čtyřiceti královnami, jak se říká postaru včelím matkám. „Produkce medu mě uspokojuje. K mé cti snad patří to, že jsem nikdy neošidil rodinu na penězích z rodinného rozpočtu. Vždy jsem si počkal na to, až z prodeje medu budu mít našetřené peníze, a pak jsem si šel koupit další včelařské vybavení,“ poznamenal včelař Sojka. Ukazuje i prostor medárny, která je pochopitelně v nerezu. Je v ní programovatelný elektrický medomet, odvíčkovací vana a další potřebné příslušenství. Využil i dotací z evropských fondů. „Když přivedu své přátele na svá stanoviště, ať už do Černošic nebo do Svaté Kateřiny u Kutné Hory, nemusím se za ně stydět. Nemám rád včelaře, kteří mají úly přikryté kousky plechu, místy ještě prorezlého, takže jim do úlů zatéká. Myslím si, že každý včelař by měl mít čas na to, aby měl hezky natřené úly, aby jeho
stanoviště pěkně vypadalo,“ poznamenal Sojka. Pořád se mám co učit Ve včelínu má své zázemí odpočinkové i studijní, takže v jedné místnosti včelařského domku má i starý venkovský otoman, na němž si občas na chvilku zdřímne. „Shromažďuji veškerou literaturu, starou i novou. Zabývám se chovem matek. Vče-
měl být včelařem. Tatínek vyprávěl o tom, že řídicí učitel občas vzal kluky o velké přestávce na zahradu ke včelám. Mnohdy se stávalo, že se pan řídicí do výkladu o životě včel tak zabral, že nevěděl, kdy přestat. Velká přestávka se pak prodloužila až do dalšího zvonění. Pan řídicí toho času nelitoval a kluci už vůbec ne. Naučil je, co je naučit měl, a navíc jim dal lásku k přírodě,
Nahoře: Zahrada se včelnicí Vlevo: Včelař Luděk Sojka Vpravo: Včely mají na zahradě ideální podmínky
ci vesnice nebo dokonce na samotě. „Snad až v důchodu budu mít víc času, tak bych chtěl počet včelstev rozšířit tak o deset. S nimi bych rád i kočoval, neboť na Kutnohorsku jsou mnohde lepší snůškové podmínky včetně ovocných sadů než tady v příměstské oblasti,“ dodal Luděk Sojka u branky svého včelařského království. Text a foto: Zdeněk Kulhánek
Rozvoj venkova
28. května 2010
Včelmistrem v Holovousích Před půl stoletím bylo v tehdejších zemědělských podnicích daleko více včelstev než v současnosti. Jejich chov podporovaly hlavně zemědělské podniky s ovocnářskou velkovýsadbou a semenářskou specializací.
K
jejich obsluze vychovávalo Včelařské učiliště v Nasavrkách odborníky, kteří po složení zkoušek dostali výuční list v oboru včelař, později v kombinaci s jiným oborem, jako např. včelař-ovocnář. Mnozí z absolventů se u původní profese dlouho neohřáli. Jedním z těch, kteří profesně včelaří od vyučení až do důchodového věku, je Josef Fišer. Jeho cesta k výučnímu listu vedla přes tehdejší dvouletý učební obor zemědělec-mechanizátor, odkud přešel na nástavbové jednoleté studium oboru včelař v Nasavrkách na Chrudimsku. Zde složil v roce 1966 učňovskou zkoušku v oboru včelař. Ve stejném učilišti si zvýšil odbornost na dvouleté zimní mistrovské nástavbě. Na své první včelařské štaci se však dlouho nezdržel, neboť zaměstnavatel zru-
V Ekofruktu Slaný zajišťují opylovací službu přisunutá včelstva v kočovných vozech
šil chov včelstev a včelaři nabídl místo traktoristy. „Tehdy jsem už žil s manželkou Eliškou, s níž jsem se poznal v nasavrckém učilišti, kde absolvovala tehdy nový tříletý obor ovocnář-včelař. Oba jsme chtěli zůstat u svého oboru, a tak jsem v roce 1969 navštívil tehdejšího ředitele včelařského učiliště Josefa Josku a zeptal se ho, zda ví o volném místu včelaře. Poslal mě do Výzkumného a šlechtitelského ústavu v Holovousích, kde v té době bylo volné místo včelmistra pro téměř stovku jeho včelstev potřebných k opylení rozsáhlých sadů. Zaměstnání tu bylo i pro manželku, a tak jsme se stěhovali. Nejdřív do bytovky, později do rodinného domku. Převzal jsem včelařský provoz, který se za ty roky příliš nezměnil. Akorát ve včelíně, kde byly kdysi ve dvou řadách budečáky, jsou nyní v jedné řadě nástavkové úly. Způsob ošetřování včelstev neVčelín Výzkumného a šlechtitelského bylo nutné za tu dobu ústavu ovocnářského v Holovousích
měnit. Už před čtyřmi desítkami let jsme se v učilišti a na mistráku učili, jak obhospodařovat včelstva v nástavkových úlech, jejichž představitelem byl Tachovský úl. O každém včelstvu si vedu podrobné záznamy. Medné výnosy se zlepšily, když ve zdejší oblasti zemědělci rozšířili plochy ozimé řepky. Daří se chovat silná včelstva, jejichž základem jsou výkonné inseminové matky, z nichž rozchovávám další pro produkční včelstva. Hlavní přínos včelstev je v opylování ovocných sadů zdejšího výzkumného ústavu. Obhospodařuji 80 kmenových včelstev. Není to na plný úva-
zek, a tak jsem dělal potřebné práce, stejně jako manželka, v ovocných sadech,“ říká Josef Fišer, zřejmě nejdéle sloužící včelmistr u jednoho zaměstnavatele v Česku. Pro opylení ovocných sadů má vlastní včelstva, nebo finančně podporuje jejich přísun na dobu kvetení do více ovocnářských podniků. Je tomu např. v sadech Ekofruktu Slaný, v Dolanech na Náchodsku, ve firmě Malus v Choustníkově Hradišti. Určitě jsou, nebo časem budou, mezi ovocnými stromy u dalších velkoproducentů ovoce, do nichž v době květu včelstva patří. Text a foto: Zdeněk Kulhánek
Včelmistr Josef Fišer vede záznamy o každém kmenovém včelstvu
XI
KRÁTCE
Český svaz včelařů Tato organizace má více než 46 tisíc členů. Toto množství představuje 98 % všech včelařů v naší republice. Česká republika tak patří mezi státy s nejvyšší organizovaností chovatelů včel na světě. Čeští organizovaní včelaři chovají zhruba půl milionu včelstev. To je 97 % celkového počtu včelstev evidovaných na území České republiky. Mezi hlavní úkoly Českého svazu včelařů patří péče o růst odborné a společenské úrovně členů, působení na mládež a její získávání pro chovatelskou činnost, spolupráce se zákonodárnými a výkonnými státními orgány, vládními institucemi a nevládními organizacemi za účelem zajišťování legislativních kroků a dalších aktivit vedoucích k podpoře oboru včelařství, výzkumu, dobrého zdravotního stavu včelstev, opylovací funkce včel jako nenahraditelné přírodní aktivity a ochrany zdrojů snůšky. Veškerá činnost svazu se řídí stanovami, které jsou jeho základním programovým dokumentem. Český svaz včelařů je ve světě velmi uznáván za vynikající výsledky dosažené v oblasti zajišťování zdraví včelstev a za propracovanou metodiku jednotného preventivního postupu proti šíření nemocí včel. Český svaz včelařů je členem dvou mezinárodních sdružení. Jsou jimi Apimondia (světová federace včelařských organizací) a Apislavia (federace evropských včelařských organizací z východoevropských a podunajských zemí). (kul)
Víte, že... ● Med obsahuje 300 účinných látek pro zdraví člověka. ● Propolis je v některých případech účinější než některá
antibiotika. ● Včelí královna naklade v roční době největší hojnosti květů
každou vteřinu jedno vajíčko ● Včelí produkty se mohou dovézt z ciziny, ale opylovací činnost
hmyzosnubných rostlin ne. 95 % opylují včely, 5 % ostatní hmyz. ● V České republice vychází v průměru na 1 km2 šest úlů a jeden včelař. ● Včela hyne upracováním v době největší špičky opylování už za 14 dní ● V úlu žije v létě asi 35 000 včel a jedna královna ● Opylovací služby včel mají pro nás doslova větší cenu než zlato. Opylovačům patří dík za většinu ovoce a zeleniny, které jíme. ● Včelky u sousedů znamenají jablíčka na naší zahrádce. ● Kde nemohou žít včely, není zdravé životní prostředí ani pro člověka. ● Na 1 kg medu je zapotřebí, aby včela navštívila pět milionů květů. ● Na vytvoření 1 kg včelího vosku včely spotřebují 3,5 kg medu. ● Trubec nemá žihadlo. ● Včela nikdy neútočí, pouze se brání. Pokud nás včela píchne, obětuje svůj život pro záchranu včelstva. (kul)
Včelařské novinky se představily na veletrzích v Brně V části brněnského veletržního pavilonu D uspořádali brněnští včelaři již třetí ročník Velké včelařské výstavy. Byla součástí trojice veletrhů TechAgro, Animal Vetex, Silva Regina, Mezinárodní výstavy rybářských potřeb a Světové výstavy vývoje myslivostí a lovectví.
stu s tím byla ukázka starých úlů a včelařského náčiní. Samozřejmě nechyběly ani zpracované včelí produkty. Největšímu zájmu se těšily medoviny a medová vína. Značný zájem byl o nabídku invertního krmiva pro jarní podněcování i pro
doplnění zásob na zimu. Jejich výhodou je, že neobsahují řetězce složitých cukrů, které jsou při výrobě rozštěpeny na jednoduché cukry glukosu a fruktosu, jež nezatěžují včelí organismus. K hitům výstavy patřil u nás nejlevnější stavebnicový úlový
systém Langstroth, což jsou sady nástavků, den a vík, z nichž si nástavky o různých výškách včelař doma sešroubuje obdobně jako nábytek. K vidění byly i plastové mezistěny, které si teprve budou muset získávat důvěru včelařů a hlavně včel.
Na venkovním prostranství se představila kočovná zařízení na převozných rámech, pod něž se najede speciálně upraveným přívěsným vozíkem. Výhodou je, že jsou schválena pro čerpání dotace až do výše 50 % pořizovacích nákladů.
M
ezi návštěvníky bylo slyšet nejen češtinu, ale i jazyky mnoha evropských zemí. Na ploše 1500 m2 byly prezentovány včelařské novinky týkající se racionálního chovu včel, kočovné techniky, vytáčení a zpracování medu pro střední a profesní chovy, úlových sestav i drobných pomůcek. V příjemném kontra-
U včelařských stánků bylo plno zájemců o zboží i informace
Nástavkové úlové sestavy Langstroth se těší stále větší oblibě včelařů
Medomet s vysokým výkonem vhodný pro včelařskou farmu
„Je toho tady opravdu hodně k vidění. Uvažuji o koupi medometu s regulovatelným elektrickým pohonem a odvíčkovacího zařízení. Kočovné palety jsem si schopen se synem vyrobit sám,“ řekl Jiří Pytlíček, který chce na Vysočině rozšířit své včelařské hospodářství z nynějších 30 včelstev na 100 a jimiž si chce v nedaleké budoucnu přilepšovat k důchodu. Zájem o včelařské novinky byl velký. Ukazuje se, že přibývá těch včelařů, kteří se nespokojí jen s několika zpravidla zděděnými včelstvy, ale seberealizují se s větším počtem včelstev, která při nástavkovém způsobu racionálního včelaření zvládnou při zaměstnání nebo v důchodovém věku. Text a foto: Zdeněk Kulhánek
XII
Rozvoj venkova
28. května 2010
Biomléko z valašského Lidečka
Ekostatek AgroFyto, spol. s r. o., se nachází v malé valašské obci Lidečko a Horní Lideč mezi Valašskými Klobouky a Vsetínem, v chráněné krajinné oblasti Beskydy. Farma zaměřená na živočišnou a mléčnou produkci hospodaří na 854 ha zemědělské půdy, z toho 697 ha tvoří louky a pastviny a 157 ha připadá na ornou půdu.
F
arma chová 530 kusů skotu, z toho 120 kusů masného plemene Limousine a Siementhal a 120 dojnic Holštýnského plemene. Zvířata mají přístup na pastvu, krmivo pro ně je dle principů ekologického hospodaření produkováno přímo na farmě. Výhradním odběratelem jejich zhruba 1800–2000 litrů biomléka, které denně nadojí, je Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r. o. Výrobky z něj od svého uvedení na trh posbíraly řadu ocenění. Příkladem je Bio ky-
saný mléčný nápoj, který získal cenu Česká biopotravina roku 2006, Mlékárenský výrobek roku 2007 a řadu dalších regionálních cen. Nedílnou součástí činností firmy AgroFyto, spol. s r. o., Lidečko, je aktivní údržba venkovské krajiny a podpora života v ní. Je modelovou farmou zapojenou v mezinárodním projektu Ekozemědělci přírodě a působí jako ukázkový provoz pro výuku studentů a zájemců o ekologické zemědělství se zaměřením na mléčnou produkci. Hospodářství, kde pracuje 17 pracovníků, se vedle ekologického zemědělství angažuje také v dalších činnostech nedílně spojených s venkovem, např. v zajišťování krmiva pro zimní přikrmování lesní zvěře, ošetřování místních sportovních hřišť či údržbě cvičné plochy pro hasiče. Od konvečního zemědělství k ekologickému „Ekozemědělství pro mě znamená návrat k tradici a ke způsobu hospodaření, který byl zcela přirozený pro naše babičky a dědečky,“ říká Ing. Ludmila Mužikovská, jednatelka společnosti.
Historie společnosti AgroFyto, spol. s r. o., Lidečko, se začala psát v 90. letech minulého století. V obci Lidečko na Vsetínsku tenkrát sídlilo sloučené JZD No-
vé Valašsko. Po roce 1989 se jeho situace vlivem pádu komunismu a v důsledku transformačního zákona změnila. Přidružené výroby se od podniku odloučily a byly zprivatizovány. Pracovní náplň JZD Nové Valašsko se tak zredukovala na nevýdělečnou zemědělskou činnost. Nabízely se dvě možnosti: vrácení polnosti původním vlastníkům nebo pronájem, do kterého vstoupili dva jeho zaměstnanci a dnes jednatelé AgroFyto, spol. s r. o., Lidečko – Ing. Ludmila Mužikovská a Vilém Rudolf. Ludmila Mužikovská byla už v dětství zvyklá pomáhat na hospodářství a polích svých pra-
rodičů. V období svého dospívání se pak rozhodla pro studium na střední zemědělské škole, poté pokračovala dálkovým studiem agronomické fakulty v Brně. Byl to tedy především vztah k zemědělství a místnímu kraji, který ji přesvědčil k tomu, aby pokračovala se spolupracovníkem, zootechnikem Vilémem Rudolfem. Společnost AgroFyto, spol. s r. o., založili v roce 1994. Bartákův hrnec za rok 2009 Jedním z důkazů úspěšného ekologického hospodaření v Lidečku je udělení prestižní ceny Bartákův hrnec, kterou ekofarma AgroFyto letos převezme.
Cena, která se uděluje vybrané ekofarmě jako ocenění práce a dosažených výsledků v oblasti ekologického zemědělství vždy poslední květnovou neděli, bude letos vyhlášena již po osmnácté. Farma se v rámci udělení Bartákova hrnce otevře veřejnosti od 10 do 14 hodin. Slavnostní předání ceny se uskuteční od 11 hodin. Osobní účast na akci přislíbil náměstek ministra zemědělství Ing. Jiří Urban. Pro návštěvníky farmy bude kromě exkurze po farmě připraven také kulturní program včetně ochutnávky a nákupu různých bioproduktů a regionálních výrobků. (zbs)
INZERCE
Svatební cesta žab nemívá vždy dobrý konec Každé jaro je vidět na silnicích smutný obrázek – rozjetá tělíčka žab. Z lesů, kde přečkaly zimu, táhnou žáby do rodného rybníka. Jejich svatební cesta je častokrát cestou poslední. Jinak je tomu ve východočeské obci Přívrat.
Č
eský svaz ochránců přírody Podorlicko z České Třebové již mnoho let na jaře zajišťuje transfer obojživelníků z lesa do rodného rybníku. Jsou to hlavně ropuchy obecné. Ochránci přírody společně s předsedkyní Věrou Malátkovou a Hankou Grundovou je ochraňují. Podél silnic staví zábrany, letos v délce 1680 metrů. Po určité vzdálenosti zakopou kbelík, žabka narazí na zábranu, jde tedy podél a spadne do pasti. Žabí nevěsty s ženichy vybírají každé ráno dobrovolníci a přenesou je do Přívratského rybníka. Já se tam jednoho dubnového dne vydala také. Paní Věra naložila v České Třebové žáky ze základní školy a gymnázia
a vyjeli do pět kilometrů vzdáleného Přívratu. Dívky říkaly, že se z počátku bály na žáby sahat, ale teď už nemohou dospat, jak se na sběr těší. Chlubily se, že jejich rekord byl 350 kusů za jedno ráno. O víkendu je pozvána i veřejnost, přicházejí hlavně rodiče s dětmi. Od 2. do 28. dubna přenesli ochránci kolem 5000 obojživelníků. Nejvíce ropuch, také čolky, rosničky i vzácnou blatnici skvrnitou. A proč se vlastně obojživelníci ochraňují? No protože požírají hmyz a larvy a hlavně jsou indikátorem zdravého životního prostředí. A o to přeci jde. Víta Balcarová
