Informační noviny Agrární komory České republiky prosince Veselé Vánoce. Oceňování značkou KLASA

Sto nejúspěšnějších českých firem na Pražském hradě

Exkluzivní rozhovor s klimatologem Jiřím G. Kuklou

Zlínská Komňa získala ocenění Vesnice roku 2011

Strany 8–9

Strana 32

Příloha uvnitř

MIMOŘÁDNÁ PŘÍLOHA Biopotraviny a ekologické zemědělství Filmový pořad na DVD

Informační noviny Agrární komory České republiky | www.agrocr.cz | www.apic-ak.cz | 19. prosince 2011 AKTUÁLNĚ

Biobrambory v Bille Biobrambory nabízejí obchody Billa dlouhodobě a v průběhu celého roku. Ročně jich prodá zhruba 20 000 kg a jejich podíl na celkovém prodeji brambor je 0,43 %. Biobrambory od prosince dodává do Billy společnost Euro Agras z Havlíčkova Brodu, člen Agrární komory ČR. Tato společnost nahradila původního italského dodavatele. Jiné brambory tohoto producenta, které prodává Billa pod názvem Brambory z Vysočiny na salát, získaly letos ocenění Regionální potravina kraje Vysočina. (zb)

Ukrajina dál zakazuje obchodování s půdou Zrušení zákazu obchodování se zemědělskou půdou na Ukrajině plánované na 1. ledna 2012 může být o další rok odloženo. Jak oznámila tisková a informační služba AID, zákaz platný od roku 2001 může zůstat v platnosti až do roku 2013. To potvrdil i prezident ukrajinského Státního pozemkového fondu Nikolaj Kaljušnyj. (bo)

Vejce z nových chovů Od 1. ledna 2012 platí směrnice EU č. 74, která ukončí chov nosnic v konvenčních klecích. Česká republika bude mít k letošníku 31. prosinci rekonstruováno zhruba 80 % chovů a od 1. 1. 2012 nebude chovat nosnice v konvenčních klecích. Zbývajících 20 % bude rekonstruováno v průběhu roku až dvou. EK přišla s návrhem tzv. džentlmenské dohody, kdy by platila směrnice v plném rozsahu, ale tiše by se toleroval chov nosnic v konvenčních klecích ještě do 31. 7. 2012. Vejce z těchto chovů by mohla být pouze zpracovávána a použita na výrobu konečných výrobků. (tum)

Veselé Vánoce

Redakce Zpravodaje Agrobase přeje za celé vedení Agrární komory ČR všem jejím členům i našim čtenářům pohodové prožití Vánoc a co nejúspěšnější start do nadcházejícího roku. V posledním letošním čísle se mimo jiné dozvíte, jaký postoj zaujímá Agrární komora ČR k návrhu reformy Společné zemědělské politiky EU. Jako již tradičně navštívíme několik tuzemských zemědělských a potravinářských podniků a podíváme se také za naše hranice. Vložená příloha vám pak prozradí, kdo uspěl v soutěžích o nejlepší regionální speciality. (red)

Foto Zub

Na Žofíně se udělovala značka Klasa Den po Mikulášské nadílce získalo během slavnostního večera na pražském Žofíně 38 výrobků od jedenácti výrobců ocenění národní značkou kvality KLASA. Předal je ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Oldřich Černoch

O

Slavnostní udělování značky KLASA na pražském Žofíně se neslo Foto Eugenie Línková v předvánoční atmosféře

ceňování značkou KLASA má již osmiletou historii. Od roku 2003 si značka získala uznání výrobců i důvěru spotřebitelů. Podle průzkumů ministerstva zemědělství zaznamenávají potravináři u výrobku, který

certifikát KLASA získal, až o třetinu vyšší odbyt a značku vnímá pozitivně přes 80 % spotřebitelů. Dosud získalo ocenění KLASA 1354 produktů od 231 tuzemských výrobců. U oceněných výrobků je rozhodující především kvalita a jakost. Značka kvality KLASA, kterou spravuje SZIF, slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických domácích produktů a prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami. Značka je propůjčována na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, ale také při zhoršení kvality či porušení podmínek pro její získání odebráno. (egi)

ČÍSLO DNE Foto Zub

Vážení čtenáři, každoročně si na závěr roku klademe stejnou otázku – jaký byl? Dovolte mi krátkou odpověď. Rok 2011 byl velmi specifický. Naším cílem bylo dosáhnout rozumný rozpočet, tedy udržet úroveň národních dotací a rozumnou výši doplňkových přímých plateb. To se podařilo. Stejně důležité bylo nastartovat lobby k prosazení našich požadavků v rodící se reformě Společné zemědělské politiky po roce 2013. To se rovněž podařilo. K prosazování naší pozice do reformy SZP jsme spojili síly, založili Konsorcium a najali agenturu operující v Bruselu. Jsme v této oblasti zajedno s ministrem zemědělství i sami mezi sebou, což se nestává často. Další důležitou skutečností končícího roku 2011 je slušná úroda, která zlepší příjmy. Byl to ale také rok složitý politicky. Došlo ke změně na postu ministra. Petr Bendl je už osmým, se kterým na postu prezidenta AKČR jednám. Před námi je rok 2012, který pokládám za klíčový a který prověří naše síly a schopnosti. Zhoršuje se světová a zejména evropská ekonomika, stupňují

3,2 mil. t

Tolik obilí musíme z letošní úrody vyvézt, protože pro ně není v ČR využití. Je to způsobeno především nízkými stavy prasat, které se blíží k válečné úrovni.

se problémy v eurozóně, snižují se zdroje. Stoupne DPH u potravin, zvýší se tlak na farmářské ceny. V Bruselu to bude rozhodující rok, během něhož se podaří nebo nepodaří vybojovat přijatelná reforma SZP. Vidím to tak, že musíme doslova zmobilizovat své síly a stanovit správnou taktiku. Chci deklarovat, že vedení AKČR je připraveno odvést pro obhájení zájmů našich členů maximum. Aby se nám to podařilo, přeji všem pevné zdraví a pohodu a zároveň děkuji za odvedenou práci v letošním roce. Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR

Jediný magazín v ČR celé potravinové vertikály PRVOVÝROBA–ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL–OBCHOD

2

AKČR informuje

19. prosince 2011

Zprávy z pražské centrály Agrární komory ČR AKČR zásadně nesouhlasí s přílepkem k novele zákona o půdě a kritizuje návrh reformy SZP ● Nový ministr zemědělství opět podpořil výstavbu bioplynových stanic

Ministerstvo zemědělství znovu dotuje bioplynky

Nesouhlasíme s novelou usnadňující zábory zemědělské půdy Agrární komora ČR se 3. listopadu připojila ke kritice přílepku k novele zákona o podporovaných zdrojích energie, který má usnadnit zabírání zemědělské půdy např. ke stavbám v průmyslových zónách. Hrozí nárůst nevratných záborů zejména té nejúrodnější půdy na rovinách. Podobná snaha je podle kritiků navíc v rozporu s programovým prohlášením vlády.

P

řílepek navrhl do novely vložit bývalý ministr průmyslu a obchodu za ČSSD Milan Urban. Už před čtyřmi lety se proti praxi přidávat k návrhům zákonů nesouvisející předlohy postavil Ústavní soud. V současnosti musí developeři hradit za každý hektar zemědělské půdy, kterou chtějí zastavět, poplatek. Výše poplatků byla letos v lednu poprvé po téměř dvaceti letech výrazněji zvýšena a odstupňována podle kvality pozemku. Několikanásobně dražší než dřív je od začátku roku vynětí nejkvalitnějších půd. Investoři jsou tak motivováni, aby pro staveby či těžby upřednostňovali pozemky brownfields nebo méně kvalitní. Povinnosti platit poplatek byly dosud zbaveny pouze stavby čistíren odpadních vod, rybníků, zahrad či obytných domů uvnitř zastavěného území. Přílepek proti tomu navrhuje rozšíření výjimky také na dopravní in-

frastrukturu, distribuční soustavy a stavby a úpravy v průmyslových zónách. Podle prezidenta AKČR Jana Veleby je pikantní to, že developeři by podle návrhu za zábory zemědělské půdy pro průmyslové či infrastrukturní účely nemuseli platit vůbec nic. „To neplatilo ani před listopadem 1989, kdy byly odvody za zábory půdy z pohledu tehdejší kupní síly velmi vysoké,“ upozornil šéf AKČR. „Uděláme všechno pro to, aby tento zločin nebyl schválen,“ řekl Veleba. Agrárníci odeslali dopisy předsedům parlamentních stran, vedení sněmovny a Senátu. Vyzývají politiky, aby přílepek z novely odstranili. „Cílem společnosti by přece měla být ochrana toho největšího bohatství, tedy půdy, nikoli vylepšení obchodu úzké skupiny i tak již ziskových developerů a investorů,“ argumentuje prezident AKČR Veleba. V důsledku výstavby ubývá v ČR v posledních letech denně 13 až 15 ha zemědělské půdy. Staví se přitom nejčastěji na nejkvalitnějších půdách na rovinách v okolí měst. Právě nedávné zvýšení poplatků za její vyjímání z půdního fondu mělo tento nepříznivý jev omezit. Agrárníkům se i v tomto případě podařilo, aby protizemědělský nástroj nevstoupil v platnost. Přílepek by navíc nezvýšil jen zábory půdy, ale snížil by také příjem z daní do státní pokladny. (li)

Martin Pýcha v čele Zemědělského svazu ČR D

Předsedou Zemědělského svazu ČR byl 27. října na následující tři roky zvolen jeho dosavadní tajemník Martin Pýcha (36). Rozhodla o tom celostátní konference ve Žďáru nad Sázavou.

Nový předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha

osavadní předseda Miroslav Jirovský, který vedl tuto druhou největší agrární organizaci v zemi 12 let, už nekandidoval, ale zůstává členem výboru svazu. Zemědělství se bude věnovat i jako předseda představenstva firmy Pias Suchdol. Za jednu z priorit považuje Pýcha propagaci svazu i celého zemědělství. Ve volbě získal 491 z 535 možných hlasů. Statutárním místopředsedou se stal Jaromír Řezáč z Prostějovska. Svaz má 924 členů, z nichž je 351 zemědělských družstev a 423 právnických osob. Členské firmy obhospodařují 34 % zemědělské půdy v ČR a zaměstnávají kolem 47 000 lidí. (li)

Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) znovu spouští program dotací na stavbu bioplynových stanic, který jeho předchůdce Ivan Fuksa (ODS) v červenci zastavil. Úřad začal v rámci Programu rozvoje venkova dotovat výstavbu bioplynových stanic.

K

dyž Fuksa v červenci dotace zastavil, jeho rozhodnutí tehdy vyvolalo bouři nevole mezi agrárními organizacemi i sdruženími hájícími zájmy venkova. Bendl prý k obnovení programu dospěl na základě podrobného přezkoumání situace kolem provozování bioplynových stanic. Podle Bendla by ke spalování v bioplynových stanicích měly být přednostně využívány odpady ze zemědělské a lesnické výroby. „Využívání odpadů by mělo být zásadní podmínkou pro přidělování podpor projektům zabývajícím se obnovitelnými zdroji energie. Rozvoj musí být organizovaný a smysluplný, nikoli živelný, jak tomu bylo u slunečních elektráren,“ uvedl ministr. Cílem zemědělství má být podle něj především produkce potravin, až poté by mělo být zdrojem biomasy jako obnovitelného zdroje energie. „Nebráním se ale tomu, aby (výroba

Ilustrační foto Zdeněk Hrabica

biomasy) ve vyvážené míře využívala volné či vhodné plochy zemědělské půdy,“ poznamenal. „Je to dobrý signál a my to kvitujeme,“ komentoval krok ministerstva prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Červencové rozhodnutí o zastavení dotací zdůvodnilo MZe ještě v době, kdy ho řídil Fuksa, mimo jiné strachem z neúměrného nárůstu výkupu dotované energie a snahou uspořit peníze. Agrární komora ČR se proti kroku ministerstva ihned ohradila a ihned svolala tiskovou konferenci, kde médiím, a následně díky jejich zpravodajství i veřejnosti, vysvětlila skutečný význam

bioplynových stanic. Zemědělským podnikům hrozily z rozjetých projektů mnohamilionové škody. Ukončení dotací bylo navíc v rozporu s dlouhodobým vládním plánem, a Česko by tak přišlo o peníze z Bruselu. Verdikt MZe okamžitě kritizovali i bankéři, kteří výstavbu bioplynový stanic spolufinancují. Jak uvedl Veleba, podle kvalifikovaného odhadu Agrární komory ČR by instalovaný výkon bioplynových stanic v Česku měl v roce 2013 dosáhnout 250 MW. Ministerstvo průmyslu a obchodu při vyjadřování obav, že by v této oblasti mohly nastat stejné problémy jako

u solárních elektráren, odhadovalo jejich výkon ve stejném období na 450 MW. Vysoké dotace pro sluneční zdroje se výrazně promítly do cen energie. Podle MZe dosáhly dotace na vybudování 146 bioplynových stanic v letech 2007–2010 celkem 2,7 mld. Kč. Dokončeno a zaplaceno bylo 72 projektů s podporou 1,4 mld. Kč. Energetický regulační úřad v polovině října oznámil, že v oblasti bioplynových stanic hodlá spolupracovat s Agrární komorou ČR. Zemědělci mají energetikům pomáhat při ověřování druhů biomasy určených pro palivo. (egi)

Odmítavý postoj k návrhu reformy SZP Odezvy na návrh reformy Společné zemědělské politiky (SZP), který přednesl počátkem října komisař Dacian Cioloss, jsou vesměs negativní. Česká republika se stala jedním z neformálních lídrů při organizování tlaku na změny v navrženém konceptu. Byl jím předchozí ministr zemědělství Ivan Fuksa a je jím i nový ministr Petr Bendl. Zleva: velvyslanec Slovenské republiky v ČR Peter Brňo, předsedkyně Výboru Národní rady SR pro zemědělství a životní prostředí Mária Sobolová a prezident AKČR Jan Veleba Foto Pavel Říha

B

yly a jsou jím i hlavní české nevládní agrární organizace. Respekt a autoritu v tomto směru má především Agrární

komora České republiky. V nedávné době, konkrétně 8. listopadu, se uskutečnily na úřadě Agrární komory ČR v Praze dvě významné schůzky. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba přijal nejprve početnou delegaci estonských farmářů a poté velmi významnou návštěvu poslanců Výboru Národní rady Slovenské republiky pro zemědělství a životní prostředí v čele s předsedkyní Máriou Sobolovou za doprovodu velvyslance Slovenské republiky v ČR Petera Brňu. Návštěvy delegací z obou zemí byly velmi užitečné a měly společný cíl – spojit síly v tlaku na změnu návrhu reformy Společné zemědělské politiky ve prospěch nových členů. (red)

19. prosince 2011

Aktuality

Bioplynová stanice ve Vysokých Studnicích už má své místo

Máloco ve vysočinských Vysokých Studnicích vyvolalo tak velký zájem obyvatel, jako nedávné otevření bioplynové stanice. Sličná architektura ladných tvarů, která přinese místo zápachu kilowatty a možná i teplou vodu. Vystavěli ji hned vedle velkokapacitních kravínů, v nichž se daří skotu a mlékárenské výrobě.

zaměřeni na skot, při „Jsme jehož chovu vzniká obrovské množství chlévské mrvy a kejdy. To byl ten nejhlavnější důvod, proč jsme se rozhodli pro stavbu bioplynové stanice,“ odůvodnila tento zajímavý počin předsedkyně představenstva Luka Ing. Alena Nováková. „Nakonec nás k tomu vedla i vysoká zastavěnost okolí. Chlévská mrva vyvážená na pole zapáchá a s tím byly spojené i stížnosti. Bioplynová stanice by měla naše okolí zbavit zápachu a hnojivé účinky mrvy přitom

INZERCE

zůstanou stejné, jen se změní v digestát,“ dodává. Pořizovací hodnota bioplynky je 67 milionů korun a má výkon 625 kilowattů. Farma si od vykoupené energie slibuje roční tržbu okolo 18 milionů korun. Z toho je třeba odečíst splátky úvěru, ale i tak ekonomický přínos nebude zanedbatelný. Nádrž bioplynové stanice má kapa-

citu 6000 kubíků, pohled na její hladinu je uchvacující. Denně ji zaplní 60 tun kejdy, 22 tun senáže a šest tun kukuřičné siláže. Všechno pochází z vlastní družstevní produkce. Návratnost vkladů do zařízení je rozpočítána na příštích deset let. Bioplynka je podle technika Láníka připravena i na využití odpadního tepla. Jaké bude,

o tom není zatím s konečnou platností rozhodnuto. Teplo by mohlo přivést teplo od bioplynky ke koupališti nebo vytápět skleníky. Ale i v tomto případě by šlo nejenom o další investované miliony, ale i o vyřešení vlastnických vztahů majitelů pozemků. A tak je ještě hodně o čem přemýšlet. Text a foto: Zdeněk Hrabica

3

POZVÁNKA

Agrární komora ČR zve na 11. Agrární ples

P

rvní únorový pátek roku 2012 se tradičně v Paláci Žofín v Praze koná již 11. Agrární ples. Návštěvníci se mohou těšit na profesionální předtančení, hudební produkci na špičkové úrovni, bohatou tombolu a zábavu hluboko přes půlnoc. Mezi hosty nebudou jako vždy chybět význační členové zemědelského a potravinářského sektoru ani známé osobnosti politického a veřejného života naší společnosti. Přijměte, prosíme, i vy pozvání Agrární komory ČR na tuto významnou každoroční akci, kterou jistě využijete nejen k pěkné podívané, k poslechu dobré hudby či k tanci, ale v neposlední řadě také k setkání s přáteli z oboru. (red)

4

KOMENTÁŘ

Aktuality

19. prosince 2011

Večer s Českou kvalitou nabídl Zabírání další špičkové výrobky a služby půdy Prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc. biolog

V

květnu vyšla v Bruselu studie profesora Haralda Witzkeho z Humboldtovy univerzity a zemědělského odborníka Steffena Norleppa popisující současný evropský neokolonialismus. Evropan dnes nestojí s důtkami nad domorodci, ale postupuje ekonomicky. Studie srovnává vývoz a dovoz zemědělských produktů v Evropské unii v období let 1999–2008. Závěry studie jsou přinejmenším alarmující. V roce 2008 exportovaly členské státy za 127,6 miliardy USD a importovaly za 173,1 miliardy USD. Z deficitu 45,5 miliardy USD vypočítali autoři studie výměru zemědělské půdy zabrané v jiných zemích k uspokojení evropských požadavků na potraviny, krmiva a na alternativní zdroje energie. Došli k celkové ploše 35 milionů hektarů. Plochu velkou jako Německo zabírá pro své potřeby Evropská unie ekonomickými nástroji zemím s většinou podvyživenými lidmi. Podívejme se ale také k nám domů. Vývoz a dovoz zemědělských produktů v České republice má podle zprávy za rok 2009 deficit 4,28 miliardy korun. Z analogie německých výpočtů plyne, že jsme si přivlastnili sklizeň ze 194 000 hektarů cizí půdy. Takže proč bychom další zemědělskou půdu nemohli nabídnout podnikatelům ke zvýšení jejich zisků? Nedávno jsme ji darovali podnikatelům, aby zastavěli půdu slunečními panely fotovoltaických elektráren a nyní určití poslanci chtějí další půdu darovat developerům v průmyslu. V Somálsku sice panuje hladomor, ale jistě tam pro nás rádi vypěstují cukrovou třtinu, abychom si z ní vyrobili bioetanol a mohli ho přidávat do benzinu. Jak se lišíme od kolonizátorů minulosti? Co na to poslanci, kteří přílepek o odevzdání půdy developerům navrhli? ●

Zástupci Rady kvality ČR a řídicího výboru Programu Česká kvalita 3. listopadu oznámili předání dalších ocenění výrobkům a službám v Programu Česká kvalita.

N

a slavnostním večeru pořádaném pod záštitou tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka a prvního místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky získalo oprávnění užívat některou ze značek v Programu Česká kvalita dalších 19 produktů. Spotřebitelé si tak mohou vybírat ze stále širšího sortimentu zboží, které bylo v průběhu přísného a nezávislého posuzování označeno za nadstandardně kvalitní. Kvalita nabízeného sortimentu na českém trhu je velice různorodá. V nabídce jsou jak špičkové produkty, tak i výrobky, které jsou zdraví a životu nebezpečné. Přitom orientace na kvalitnější zboží je prospěšná jak spotřebitelům, tak i českým podnikatelům, kteří většinou dodávají výrobky s velmi dob-

Předseda KZPS ČR Jan Wiesner (vpravo) předává ocenění Česká kvalita – Czech made předsedovi představenstva Vinných sklepů Valtice Antonínu Šťastnému

rou kvalitou. „Kvalita v oblasti výroby a služeb přináší nejen vyšší hodnotu pro spotřebitele, ale zvyšováním konkurenceschopnosti se podílí i na řešení důsledků ekonomické krize. Vysoká kvalita také znamená zvyšující se životnost výrobku, a tím i menší plýtvání surovinami a energiemi, což je také významný příspěvek pro ochranu život-

ního prostředí,“ řekl dnes už bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. „To jsou také důvody, proč se ministerstvo průmyslu a obchodu k podpoře Programu Česká kvalita a dalších aktivit Národní politiky kvality hlásí,“ dodal. Otázka nekvalitního a nebezpečného zboží na trhu není jen problémem České republiky.

Potýká se s ní celá Evropská unie. „Varování, která pravidelně zveřejňuje Česká obchodní inspekce a evropský systém RAPEX, ukazují, že ochrana spotřebitelů před nekvalitními a nebezpečnými výrobky má své pevné místo“, říká Robert Szurman, předseda Rady kvality ČR. „Jen systém RAPEX letos v prvním pololetí nově zveřejnil více než 700 nebezpečných výrobků, které se objevily na trhu v zemích EU. A více než čtvrtinu z nich tvoří hračky a další zboží pro děti,“ doplnil. I když meziročně počet nahlášených nebezpečných výrobků v systému RAPEX letos poprvé poklesl, čísla jsou stále příliš vysoká. Systém přitom nesleduje produkty, které jsou „pouze“ nekvalitní – těch by bylo mnohonásobně více – ale jen ty, které mohou ohrozit zdraví nebo dokonce životy spotřebitelů. V seznamu oceněných výrobců se i letos objevily dvě potravinářské firmy. Jednou z nich jsou Vinné sklepy Valtice, a. s., s vínem Rulandské modré, jakostní víno odrůdové, a druhou Karlova pekárna, s. r. o., prodejna Vaňkovka Brno. (zb)

Agrární komora ČR se prezentovala na Biosummitu 2011

Houskový knedlík je perlou české kuchyně

Ve dnech 14. a 15. listopadu se v Praze konala třetí mezinárodní vědecká konference ekologického zemědělství Biosummit 2011. Partnerem akce byla i Agrární komora ČR. Odborná část summitu se konala na České zemědělské univerzitě, další den pokračoval v prostorách Parlamentu pod záštitou předsedkyně PSP ČR Miroslavy Němcové, ministra zemědělství Petra Bendla a ministerstva životního prostředí. AKČR prezentovala společný projekt s řetězcem Billa na podporu české bioprodukce. Jedním z cílů projektu je i snížení mnohdy nesmyslného „cestování“ výrobků napříč Evropou. Tento postoj ocenil zejména anglický profesor Carlo Leifert z University of Newcastle, který se problému nadměrné přepravy věnuje. Statisíce zbytečných kilometrů ujetých kamiony dává do souvislosti s vypouštěním tun nebezpečných zplodin do ovduší a přiklání se k dávání přednosti obdobné domácí produkci. (li)

Dne 7. listopadu se v hotelu InterContinental konala již pátá soutěž o nejlepší houskový knedlík Perla české kuchyně za účasti 26 kuchařských týmů z celé republiky a Slovenska. Vítězem úporného klání se stal šéfkuchař hotelu President Prague Milan Pešek. Rovněž proběhla doprovodná soutěž o nejlepší českou omáčku, tentokrát houbovou, ke které se přihlásilo 21 týmů. Vyhrála Jana Podaná z Restaurace Zátiší ve Vejprnicích na Plzeňsku.

B

Profesor Carlo Leifert z University of Newcastle

ěhem soutěže mohli návštěvníci ochutnat produkty oceněné značkou Klasa, piva Svijanské a MMX z nového pivovaru Pivotel z Let u Prahy, vína z Moravy, Rakouska i Slovinska a lahůdky z celé republiky. Autoři soutěže, Jiřina Dienstbierová a publicista Zdeněk Reimann, chtějí vrátit pocit hrdosti na náš základní pokrm stejně, jako jsou Italové hrdí na špagety a Francouzi na omáčky. „Chtěli jsme touto akcí vnést do společenské nálady také trochu humoru,“ říká Dienstbierová. Akci také podpořila agentura CzechTourism v rámci propagace ČR jako zajímavé turistické

destinace a Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Porota hodnotí vzhled knedlíku, konzistenci, vůni, chuť i celkový dojem. Podle Zdeňka Reimanna by správný houskový knedlík „...měl vzbudit blaho v ústech, být chutný a sytý. Býval přece kdysi hlavním jídlem.“ Cílem soutěže je povýšit knedlík opět na perlu české kuchyně. Vítěz letošní soutěže, Milan Pešek (53), je odborníkem na francouzskou kuchyni a moderní českou gastronomii. Působil v mnoha restauracích a hotelech v ČR a ve Francii. Zdrojem jeho inspirace při vaření je „...souhra okolností, která je doplněná

o zkušenosti a vlastní vůli posunout se vpřed. Základem musí být jednoduchost, úcta k časem prověřeným receptům kulinářských velmistrů, disciplinovanost a samozřejmě láska k vaření. A v neposlední řadě musíte být dobrým člověkem, protože to, co je ve vašem nitru, se odráží ve vaší práci.“ Jana Podaná, majitelka restaurace Lesní zátiší na výpadov-

ce z Plzně na Domažlice, často říká: „Co si uvařím, to taky s ním.“ Je to motto její restaurace. Specializuje se na chutnou domácí stravu v podobě denních menu a neošizených minutkových jídel. (zr)

19. prosince 2011

Aktuality

Finesa usnadňuje práci Společnost Frigoprima, s. r. o., se sídlem v Mikulově se zaměřuje na výrobky s rychlou přípravou při nejvyšší kvalitě, ať jde o zmrazené polotovary nebo zmrazené smažené kuřecí hotovky s trvanlivostí jeden rok. Maso musí být nemleté, smažené do křupava a přípravitelné podle sloganu Vybal zmrazené, ohřej bez tuku a sněz s chutí.

sníst. Pro hospodyňky máme tedy triumf – rychlá příprava a lahodná chuť daná excelentní směsí koření,“ uvedl majitel firmy Ladislav Kolmačka. „Za rok vyrobíme 3,5–4,5 tisíce tun, v tržbách dosahujeme přes čtvrt miliardy korun, takže jsme střední firma,“ dodal. Kuřecí stehna, křidélka, prsní řízky a nugety pro ně nakupuje firma Animalco, která je součástí holdingu Agrofert, jehož dceřinou společností je Majitel firmy Frigoprima Ladislav Kolmačka

T

yto výrobky najde spotřebitel v mrazírenských boxech pod označením Finesa FFC, což v překladu znamená zmrazené potraviny rychlého občerstvení. Tento program nemá na českém trhu konkurenta. Pokrm již není nutné dosmažovat na tuku, ale je určen jen k ohřevu buď teplovzdušnou troubou nebo konvektomatem. „Ohřev je rychlejší než příprava přílohy, nepočítaje ukrojení chleba. Zmrazený řízek si můžete vzít jako turista na cestu a během cesty se ohřeje a lze ho hned

INZERCE

2x foto Martin Bouška

i závod na zpracování kuřat Vodňanská drůbež. Animalco doveze surovinu a následně zase i rozveze do obchodní sítě hotové výrobky, které se postupně po úspěchu na Slovensku dostávají i do sítě supermarketů v České republice. „V současnosti jsme jedním z největším výrobců polotovarů na bázi zpracování drůbežího masa v celé České republice. Snad ve všech obchodních řetězcích v České a Slovenské republice se setkáte s našimi drůbežími polotovary z kuřecího a krůtího masa. Mimo Českou republiku – na export – dodáváme přes 30 % výrobků. A každoročně tento podíl zvyšujeme,“ uzavřel Kolmačka. (egi)

5

Česká republika se představí na výstavě Floriada 2012 Podpořit účast České republiky na výstavě Floriada 2012 v Nizozemsku se rozhodla Asociace Entente Florale CZ se sídlem v Praze, která již léta organizuje soutěže o nejkrásnější nádraží ČR a také výstavy Má vlast prezentující krásy jednotlivých regionů. Výstavy jsou putovní a každoročně vrcholí v Praze na Vyšehradě.

V

ýstava Floriada 2012 proběhne v době od 5. dubna do 7. října 2012 v nizozemském městě Venlo pod záštitou Jejího Veličenstva královny Beatrix. Na této velkolepé výstavě prezentují jedotlivé státy nejen umění svých floristů, ale také národní kuchyni, krásy země a turistické zajímavosti. Česká republika se účastnila i minulé výstavy v roce 2002. „Rádi bychom společně s ministerstvy, univerzitami, školami a dalšími významnými institucemi dosáhli opět naší účasti na této prestižní mezinárodní akci a prezentovali naši zemi jako

místo příjemné pro život i jako skvělý turistický cíl. Měla by tam doputovat naše národní výstava Má vlast 2012. Spojí-li se příslušná ministerstva, univerzity, střední odborné školy a instituce se zaměřením na životní prostředí, zemědělství, kulturu a školství, promění se účast České republiky na výstavě v majestátnou famfáru našeho národního souznění,“ řekla Drahomíra Kolmanová, ředitelka Asociace Entente Florale CZ – Souznění, o. s. (zb)

6

Aktuality

19. prosince 2011

Výnosy brambor v Česku se zvyšují Letos se v tuzemsku brambory bez domácí produkce ze zahrádek pěstovaly na 26 450 ha, což byla plocha o 2,3 % menší než v roce 2010. Výkupní ceny brambor jsou aktuálně nízké a pod hranicí výrobních nákladů zemědělců. S rostoucí nabídkou zboží a současně stagnací poptávky v návaznosti na dovolené a prázdniny došlo k výraznému převisu nabídky nad poptávkou a silnému tlaku na farmářské ceny.

S

ituace se ještě zhoršila počátkem září při začátku hlavní sklizně na Vysočině. Tento stav s drobnými výkyvy stále trvá. Významnější oživení farmářských cen, které se pohybují na úrovni 2 Kč/kg, nelze do konce tohoto roku očekávat. „U balených brambor a při drobném prodeji jsou ceny samozřejmě vyšší s ohledem na další náklady baliček. Předpokládáme, že k jejich oživení dojde v jarních mě-

a lepší,“ dodal předseda Chlan. Zatímco v produkčním roce 2000/2001 byl výnos z hektaru 21,3 tuny, v sezóně 2009/2010 to bylo více než 25 tun. Poměrně výraznou roli hrají u brambor dovozy. Za celý loňský rok dosáhly 161 600 tun. Do Česka směřovaly brambory především z Německa, Francie a Rakouska. Letos se doveze patrně méně brambor než loni. „Pravděpodobně nedosáhneme úrovně roku 2010,“ řekl Chlan. Za prvních devět měsíců dosáhl dovoz brambor přes 130 000 tun. Naopak čeští pěstitelé vyvezli ze země kolem 35 000 tun brambor, o něž je zájem hlavně na Slovensku a v Rumunsku.

Významný je i dovoz hotových výrobků z brambor, který po přepočtu na syrové brambory činí asi na 200 000 tun. „Zde je ještě velký prostor pro naše zpracovatele, především výrobce škrobu, bramborových lupínků a hranolků,“ uvedl svaz. Zvyšuje se i produkce biobrambor. V roce 2010 bylo evidováno celkem 3517 ekologických farem obhospodařujících 448 000 ha půdy (10,5 % zemědělského půdního fondu). Dle dostupných údajů byly brambory v roce 2010 pěstovány na 119 ekofarmách. Celková produkce dosáhla 2500 t (výnos na úrovni asi 17 tun/ha). Eugenie Línková

Ilustrační foto Zub

sících, kdy lze předpokládat vyšší zájem o kvalitní brambory vhodné pro mytí a balení. Pro rok 2012 nepředpokládáme významnější změny v osázených plochách brambor v ČR, prozatím není předpoklad nárůstu produkčních ploch. Spíše se obáváme jejich snížení,“ uvedl předseda Ústředního brambo-

rářského svazu České republiky Miroslav Chlan Letos se v Česku sklidilo 786 000 tun brambor, což bylo meziročně takřka o pětinu více. Díky příznivému počasí však velmi dobrá úroda v kombinaci se stagnující poptávkou srazily výkupní ceny plodiny. „Zemědělci prodávají v tuto chvíli pod

své výrobní náklady, které jsou až tři koruny za kilogram,“ dále uvedl Chlan. Produkční plochy brambor klesají v Česku dlouhodobě. Od roku 2000 se snížily více než o 60 %. „Důvod je také v tom, že jich méně jíme, méně se používají na krmení a také to, že zemědělci jsou v pěstování stále lepší

Zástupci Ústředního bramborářského svazu (zleva): místopředseda Vlastimil Rasocha, předseda Miloslav Chlan a tajemník Josef Králíček

INZERCE

Posily pro žně od firmy Pawlica Letos v červenci spustila firma Pawlica 33 nových posklizňovek na žně 2011. Glajcha se konala u prestižní posklizňovky firmy Agro 2000 ve středisku Smrk u Třebíče. Jak řekl doyen skupiny Ing. Rudolf Pawlica, CSc., „...ještě všechny nebyly tou dobou úpně dotaženy, ale fungovaly.“ Žně tedy mohly začít.

D

o žní postavila firma Pawlica celkem 49 sil a posílila tak skladovací kapacity u zemědělců o dalších 54 000 tun. K práci nastoupilo také 21 moderních čističek, 12 výkonných sušáren a kilometr dopravnílů. Trojka první ligy: Petřín II, Dešná, Smrk Vedle skladu ZD Petřín I na 10 000 tun vyrostly další čtyři sila skladu ZD Petřín II na dalších 11 700 tun komplexně vybavená čističkou Schmidt-Seeger TAS 204A-4 a dopravním systémem Grain Pump zvaným u nás obilní pumpa. Rutina, jen to všechno skloubit. Akce Zemspol Dešná, a. s., taky čtyři sila sjednocené kapacity 4x 2460 tun s příjmem 120 t/h, čističkou 160 t/h a navíc, plnění půvoního halového skladu Bios novou technologii 120 t/h. Akce Agro 2000 na středisku Smrk, důkladně vy-

bavená linka: tři pořádná sila Brock na 8000 tun, s novým příjmem, čištěním a expedicemi, kde potřebu sušení šikovně zajistí přistavená mobilní sušárna Stela typ MUF 110. Trojka velkokapacitních sušáren: Sedlčany, Polepy, Matúškovo Po dvou letech pauzy vypsal koncern Agrofert tendr na dodávku sušáren. Tendr vyhrála značka Stela, a to hned dvěma kusy. Nová Stela typ GDB-XN 1/10 S byla spuštěna na sile Sedlčany podniku Primagra Milín a na sile Polepy podniku Agrona Nebanice Stela typ GDB-XN 1/7 S. I v kukuřičné oblasti Slovenska vědí, co musejí mít na velkou sklizeň kukuřice – sušárnu Stela. A taky tam na sile Matúškovo stojí MDB-XN 1/12 SU. Trojka komplexních posklizňovek: Úmonín, Nové Mesto n/V., Okříšky Na zelené louce u Kutné Hory v Křeseticích vyrostla vzorová posklizňovka se čtyřmi sily polské značky BIN 1001 na 4000 t s obilní pumpou. Vyrostla v rekordním čase. Jako generální dodavatel projektu zahájila firma Pawlica spodní stavbu v polovině února a v polovině června byla linka dokončena. Kolaudace proběhla 24. června. Projekt pro firmu Pasia, s. r. o., v Novom Meste nad Váhom je

tvořen objektem výkonného příjmu, čištěním na čističce SchmidtSeeger typ SMA 20, sušičkou Stela typ MDB-TN 1/6 S a baterií pěti sil BIN 1001 na 5000 t v uspořádání, které slouží jako vzor po další aplikace v SR. Pěkně uspořádána dokola stávající haly je linka v Okříškách. Samostatný bezezbytkový příjem, čistička Gebr. Ruberg typ RVS 60, akumulační silo 150 t, sušička Stela GDB-TN 1/5 S a baterie obilních sil BIN 1001 s obilní pumpou. Generální dodavatel, firma Pawlica, mohl zahájit zemní práce až v dubnu, přesto byla posklizňovka zkolaudovaná včas, a to již 29. července. Čtrnáct dalších užitečných akcí Musejí se modernizovat, vyměňovat sušárny, čističky, dopravníky. Pokrok žene dopředu evoluce, a tou je právě péče o náhradu klíčových srojů novou technologií. Přestože tyto akce nesjou fotogenické a jsou skryty uvnitř budov starých posklizňovek, jsou velmi racionální cestou ke zlepšení výkonu sklizně a kvality obchodovaného zboží. Ing. Rudolf Pawlica, CSc. Kontakt: Pawlica, s. r. o. Opuková 12 163 00 Praha 6-Řepy

19. prosince 2011

Aktuality

Společná zemědělská politika EU dozná ještě mnoha změn Zhruba před rokem vzniklo konsorcium nevládních organizací k reformě SZP, které sdružuje členy Agrární komory ČR, Potravinářské komory ČR, Zemědělského svazu ČR a několik velkých zemědělských a potravinářských podniků. Důvodem bylo vytvoření jednotné platformy pro co nejlepší výsledek této reformy, která ovlivní podmínky pro české zemědělství a potravinářství na dlouhých sedm let.

K

onsorcium uzavřelo smlouvu o strategickém poradenství v tomto vyjednávání se společností BXL, kterou vede Pavel Telička. Velmi úzce komunikujeme s ministerstvem zemědělství a koordinujeme společné kroky, což je velmi důležité pro konečný dobrý výsledek. Podařilo se tak pozitivně ovlivnit navýšení stropu na podnik o veškeré osobní náklady zaměstnanců v zemědělské výrobě podniku v předchozím roce, které výrazným způsobem zmírňuje dopad případného zastropování pro zemědělské podniky v ČR. Další pozitivní změna je, že nevyčerpané prostředky ze zastropování zůstanou v ČR a bez kofinancování z národního rozpočtu mohou být využité v rámci programu rozvoje venkova. Dále došlo v PRV ke snížení restrikce pro velké zemědělské a potravinářské podniky. Dobrou zprávou je i návrh obálky pro ČR na přímé platby, kde vychází zhruba 255 euro přímých plateb na hektar.

Dva pilíře reformy pod drobnohledem S představeným legislativním návrhem reformy SZP komise nesouhlasíme a budeme se snažit o změny v rámci projednávání a schvalování na Radě EU a v rámci EP. Toto vyjednávání bude trvat minimálně do poloviny roku 2013. Nejdůležitější požadavky konsorcia zemědělských nevládních organizací k SZP na základě prostudování legislativních návrhů SZP ke dni

ci. To je zásadně proti současné situaci v EU, kdy se zvyšuje požadavek na zajištění dostatku kvalitních potravin pro obyvatele EU a navíc je závazek dosažení 20 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020, kde hraje produktivní zemědělská půda nezastupitelnou roli. Požadujeme dobrovolný systém ozelenění, to znamená, že když se země-

12. 10. 2011 směřují do dvou pilířů: v prvním jsou zahrnuté přímé platby s pěti podbody, ve druhém pilíři jde o program rozvoje venkova kde máme dílčí výhrady k finanční obálce vyčleněné pro jednotlivé členské země a vyjadřujeme se i k dalším třem bodům. Nejobsažnější jsou výhrady a návrhy změn v pilíři jedna Zásadně odmítáme zavedení zastropování. Pokud se to nepodaří prosadit, je důležité, aby zastropování obsahovalo alespoň tyto parametry: ● Chceme zvýšit hranici stropu na podnik (IČO) o 100 000 EUR v porovnání se současným návrhem, kde je hranice od 150 000 do 300 000 EUR, na hranici 250 000 až 400 000 EUR, ● Chceme umožnit přičítat ke stropu veškeré osobní náklady předchozího roku všech zaměstnanců zaměstnaných v daném podniku v zemědělské výrobě, ● Jde nám o to, aby se neaplikovala v oblasti zastropování propojenost jednotlivých podniků, která se řeší na základě směrnice stanovující malé a střední podniky. To by zásadním způsobem poškodilo české zemědělství. Zastropování by mělo směřovat na daný samostatný podnik (IČO). Ozelenění z popudu EU je nesmysl Z navržených parametrů ozelenění zásadně nesouhlasíme s povinností, aby 7 % zemědělské půdy daného podniku muselo být zařazeno mimo produk-

Viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada

dělec rozhodne neplnit podmínky ozelenění, aby nedostal pouze část PP na ozelenění a základní sazbu, aby dostal v plné míře. Dále chceme, aby veškeré prostředky z nečerpané části přímých plateb na ozelenění byly převedeny v rámci členské země do programu rozvoje venkova obdobně, jak je navrženo u zastropování. Pokoušíme se také o to, aby po zpracování analýzy zemědělské půdy mimo LPIS se zařadila mezi půdu mimo produkci i taková půda, na kterou se v současné době neberou dotace SAPS a není v LPIS. V ČR je cca 4,2 mil. ha zemědělské půdy a v LPIS na SAPS je 3,5 mil. ha. To znamená, že ČR má mimo produkci dnes již cca 16 %. Je to i jeden z argumentů proti dalšímu navyšování půdy mimo produkci. Zásadně odmítáme možnost doplácet další peníze na ozelenění z národních rozpočtů, mimo rámec


SZP. To by způsobilo další rozdíly a nerovné podmínky na společném trhu. Cuplované platby na citlivé komodity spojené s produkcí Vítáme možnost cuplovaných plateb, které pomáhají udržet citlivé komodity, jež zásadním způsobem udržují rovnováhu celé zemědělské soustavy a zaměstnanost na venkově. Jde především o živočišnou výrobu a komodity rostlinné výroby náročné na práci. Požadujeme přiřazení mezi citlivé komodity především chov prasat a případně chov drůbeže, kde na základě čísel nejednoho členského státu lze prokázat, že jde skutečně o citlivé komodity, které mají dlouhodobé problémy a zásadním způsobem ovlivňují stabilitu zemědělství a zaměstnanost na venkově. Například před vstupem do EU bylo v ČR přes 300 000 prasnic a v současné době jich není ani 100 000. Zásadně nesouhlasíme s rozdílnou procentní hodnotou možné podpory cuplovanými platbami v jednotlivých členských státech (5–15 %), jak je uvedeno v návrhu, a požadujeme jednotnou hranici minimálně na úrovni 12 %, ideálně na 15 %. Požadujeme také zpracování jednotné hranice možné podpory citlivých komodit z národních, regionálních a dalších zdrojů mimo SZP. To zásadním způsobem v současné době ovlivňuje podnikání na společném trhu EU. Body, s nimiž výrazně nesouhlasíme Nesouhlasíme s definicí, kdy je aktivní zemědělec definován minimálně 5% dotací k nezemědělským tržbám. To je problém u některých typů podniků, kde dostávají nízké přímé platby, například u chovu prasat. Požadujeme zavést definici aktivního zemědělce poměrem tržeb ze zemědělské prvovýroby k celkovým tržbám na dané IČO, které žádá o dotaci na úrovni 10 %. Požadujeme udržení dobrovolnosti převodu 5 % PP na LFA pro členskou zemi a v rámci ČR doporučujeme toto neaplikovat. Souhlasíme s navrženou zvýšenou platbou pro mladé zemědělce, ale nesouhlasíme s minimálním počtem procent z celkových plateb. To by způsobilo v některých členských zemích nečerpání prostředků, protože některé státy nemají tolik mladých zemědělců. A to by byl i případ ČR. Požadujeme stanovení prostředků pro mladé zemědělce až po podání žádostí. Bohumil Belada, viceprezident Agrární komory České republiky

7

Mitas expanduje v EU Český výrobce mimosilničních pneumatik Mitas otevře nové obchodní zastoupení a sklad v holandském Udenu s cílem zlepšit služby zákazníkům a zvýšit tržní podíl v Nizozemsku a Belgii. Společnost to oznámila na zemědělském veletrhu Agribex v Bruselu. Mitas odkoupí společnost Tribatyre se sídlem v Udenu. Tribatyre je důležitým nizozemským dovozcem zemědělských a průmyslových pneumatik. Představitelé Tribatyre a Mitas podepsali kupní smlouvu 8. prosince, smlouva nabude účinnosti od 1. ledna 2012. „Mitas rozšiřuje prodejní síť v Evropě,“ uvedl Andrew Mabin, obchodní a marketingový ředitel a místopředseda představenstva společnosti Mitas. Tato akvizice je další v řadě obdobných opatření, která společnost Mitas provedla například ve Francii av Rusku pro posílení tržního postavení. „Pokaždé, když Mitas přijde na lokální trh, farmáři, stavební odvětví a výrobci zemědělských strojů pocítí změnu k lepšímu,“ dodal Mabin. Každý čtvrtý traktor a kombajn sjede z výrobní linky v Evropě na pneumatikách společnosti Mitas. Mitas vyrábí také průmyslové a motocyklové pneumatiky. (zb)

INZERCE

8

Podnikání

19. prosince 2011

Českých 100 nejlepších – Czech 100 best Dne 25. listopadu se ve Španělském sále Pražského hradu tradičně předávaly ceny stovce nejúspěšnějších českých firem za uplynulý rok ● Mezi oceněnými opět nechyběli zemědělci a potravináři

Ekonomikou srovnatelní s giganty Žebříček firem, které dosáhly vynikajících a mimořádných výsledků v tomto roce, byl slavnostně vyhlášen 25. listopadu ve Španělském sále na Pražském hradě. Výsledky soutěže Českých 100 nejlepších každoročně vyhlašuje nezisková organizace Comenius na základě nominací a hodnocení širokého okruhu vybraných odborníků.

žebříčku má pouze tři omezení. Navrhovaný subjekt musí být registrován v ČR a být zde plátcem daní, musí mít k datu 30. září daného roku nejméně 20 zaměstnanců a jeho obrat za posledních 12 měsíců má být nejméně 30 milionů Kč. Základním a jediným měřítkem konečného umístění je četnost nominací jednotlivými respondenty. Mezi firmami, které se probojovaly mezi stovku nejlepších, nechyběli ani zemědělci a potravináři. Bylo jich zde zastoupeno hned několik. Zemědělské firmy byly v prestižním žebříčku tři,

C

ílem soutěže Českých 100 nejlepších je v celonárodním měřítku nalézt, vybrat, zviditelnit a veřejně slavnostním způsobem ocenit české (v ČR zaregistrované) firmy, podniky, či společnosti z co nejširšího spektra ekonomických aktivit, které dosahují vynikajících, mimořádných anebo pozitivně pozoruhodných výsledků. Systém hodnocení a stanovení pořadí stovky nejlepších společností využívá konkrétní

Nahoře: Vyznamenaní zemědělci a potravináři s diplomy na slavnostním pódiu Španělského sálu Pražského hradu Vpravo: Gentleman roku 2011 Karel Gott s manželkou Ivanou popřáli čtenářům Zpravodaje Agrobase spokojený rok 2012

znalosti širokého okruhu vybraných odborníků. Nominace by proto měly vycházet z osobních znalostí, zážitků, či zkušeností z období posledních dvanácti

Olma Olomouc – jednička na trhu s čerstvým mlékem

Generální ředitelka Olmy Olomouc Simona Sokolová s prezidentem AKČR Janem Velebou (vlevo)

Stálicí mezi oceňovanými firmami je i mlékárna Olma Olomouc. Diplom přejímala od prezidenta AKČR Jana Veleby generální ředitelka Simona Sokolová.

M

lékárna Olma, a. s., zpracovává v současné době 500 000 litrů syrového kravského mléka denně, což je 180 milionů litrů mléka ročně. Je jed-

ničkou na tuzemském trhu v prodeji čerstvého mléka a druhá v prodeji jogurtů. Mezi nejznámnější značky jejích jogurtů patří Klasik bílý jogurt, Florián, Olmík a Bio Via Natur jogurt. Na nedávné tiskové konferenci v pražském sídle Agrární komory ČR vyvracela ředitelka Sokolová určité nepravdy a mýty spojené se zpracováním a konzumací mléka. Podrobné informace o tomto tématu si můžete přečíst na straně 25. ●

měsíců získaných především při profesionální činnosti i ze soukromých kontaktů s nejrůznějšími hospodářskými subjekty. Nominace firem pro zařazení do

potravinářů se umístilo dokonce třináct. O zemědělcích a jejich snažení vypovídají stručné charakteristiky. Letošní vyznamenávání sta nejlepších firem České republiky se neslo skutečně ve slavnostním duchu, nechyběl například ani Karel Gott s manželkou. Proč Karel Gott? Je to nejen sympaťák, český slavík se také hlásí ke kvalitním českým potravinám a zemědělství. Před čtyřmi lety byl hlavním průvodcem českého večera na mezinárodním veletrhu Grüne Woche. Svými písněmi tam důstojně zpestřil slavnostní večer patřící ke dni ČR na výstavišti. Se soutěží je již spjato i udílení titulů Lady Pro a Gentleman Pro. Letos byl v soutěži Českých sto nejlepších nominován na gentlemana roku právě Karel Gott. I tento večer nemohl být ochuzen o jeho písně. Zároveň tak pogratuloval ostatním vyznamenaným. Ocenění Gentleman Pro bylo poprvé uděleno Tomáši Baťovi. Titul vyzdvihuje zralost a zásluhy kandidátů, které během celého svého, a to nejen profesionálního života, nasbírali. ●

Pestrá skladba podnikání koncernu Úsovsko Další vyznamenanou firmou z oblasti zemědělského podnikání byla akciová společnost Úsovsko, založená v roce 1995. Navázala na úspěšné hospodaření zemědělského družstva a jako prosperující zemědělská a potravinářská společnost se nespokojila pouze s úzkým sortimentem výroby a služeb.

ních pozemků. Celkově to představuje téměř 14 000 hektarů půdy v Olomouckém kraji. Do programu živočišné výroby spadá produkce mléka a pastevní odchov krav bez tržní produkce mléka, který je zajišťo-

ván na výměře 4000 hektarů trvalých travních porostů. Potravinářská výroba je soustředěna v Klopině a v Šumvaldu. Výroba müsli tyčinek probíhá v nově vybudované výrobní hale v obci Klopina. Potravinář-

D

nešní společnost Úsovsko představuje dvanáct zemědělských, potravinářských, obchodních a průmyslových společností. Její vývoj je neustále v pohybu, což dokazují vstupy do společností, zakládání a rozvoj nových aktivit a výrob. Celý koncern Úsovsko je organizačně rozdělen na dvě centra – zemědělsko-potravinářské v Klopině a průmyslové v Šumperku. Postupným růstem koncernu se plocha obdělávané půdy zvětšovala a v dnešní době obdělává přes 9000 hektarů orné půdy, kolem 4000 hektarů luk a pastvin, 380 hektarů ovocných plantáží a 200 hektarů les-

Potravinové produkty firmy Úsovsko, a. s.

Foto archiv firmy

skou výrobu zajišťují dvě plně automatizované linky. Tyčinky jsou vyráběny pod vlastní značkou Fit, Fit Fruit, Fit Frutík, Fit Zlatá, Go a Simply Nut. Nedílnou součást koncernu tvoří průmyslová výroba a služby. Jednotlivá střediska a provozy zabezpečují bezproblémový chod ostatních divizí a poskytují služby občanům a firmám v regionu. Součástí koncernu Úsovsko je průmyslově orientovaná akciová společnost Fortex-AGS v Šumperku. Stavební výroba společnosti se zaměřuje zejména na výstavbu pro administrativu, služby, obchod, bankovnictví, zdravotnictví, bydlení, průmysl, zemědělství, ekologické stavby a na výstavby bioplynových stanic. V roce 2009 uvedla společnost jako generální dodavatel do provozu dvě bioplynové stanice – v Třeštině na tekutou fermentaci při elektrickém výkonu 999 kW a v Šumperku s pevnou fermentací při elektrickém výkonu 526 kW. Výrobní program divize čistíren odpadních vod se zaměřuje na malé domovní čistírny i na ty největší pro obce, města a velké podniky. ●

19. prosince 2011

Podnikání

Bouřlivák Kopista se dočkal zadostiučinění

Jméno inženýra Jaroslava Kopisty je v Agrární komoře spojováno s přívlastkem „bouřlivák“. Jako soukromý zemědělec, jehož selské kořeny sahají o několik set let zpátky, je pravým reprezentantem venkovských poctivců.

N

arozdíl od svého pradědečka nedokáže jen tak tiše trpět křivdy páchané na sedlácích. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba proto s přátelskou nadsázkou okomentoval Kopistovo vítězství v soutěži o nejlepší farmy ČR slovy: „Na Hradě by se nemělo k otázkám zemědělství nic probírat, tak snad Jaroslav nevybuchne.“ Jaroslav Kopista ale obavy svého přítele ihned vyvrátil. Slavnostního okamžiku v sídle českých prezidentů si prý nesmírně váží, takže by se protentokrát držel zpátky. „Je to nanejvýš jednou za život, kdy člověk může převzít tak vysoké ocenění za práci celé své rodiny. Vše jde stranou a člověk prožívá ohromné zadostiučinění,“ řekl s oprávněnou hrdostí Kopista. Pro diplom si na Pražský hrad přijel nejen s manželkou, ale i se svými synovci, kteří jsou též pokračovateli rodinné tradice. Rodinná farma Kopista vznikla jako sdružení fyzických

Jaroslav Kopista se svými synovci, kteří představují už 14. generaci Kopistů podnikajících na rodových polích

osob k 1. lednu roku 1993. Zakládajícími členy sdružení byli Jaroslav Kopista a jaho bratr Karel. Později do sdružení přistoupila Karlova manželka Milena a po maturitě se k rodině přidal i jejich syn Ondřej. Farma pokračuje v rodinné tradici

v Úhřeticích na Chrudimsku. První zápis o hospodaření Kopistů v Úhřeticích pochází z gruntovní knihy panství Rosického z 29. listopadu 1629. Ondřej a jeho sourozenci (včetně dvou bratranců) jsou 14. generací na rodovém statku.

9

Agrodružstvo Záhoří: rostlinná výroba a produkce mléka

Počátky hospodaření na majetku získaném v restituci byly spojeny s nemalým sebezapřením. Na rozběhnutí hospodářské činnosti musela rodina vynaložit velké finanční prostředky. Znovu získaný majetek byl zcela zdevastovaný. Farma k dnešnímu dni obhospodařuje zhruba 400 ha orné půdy, jak vlastní, tak pronajaté. Původních vlastních 85 ha orné půdy se podařilo nákupy rozšířit na 150 ha velmi kvalitní půdy, která umožňuje dosahovat přijatelné hektarové výnosy. Například řepka olejná dosahuje výnosu 4,5–5,2t/ha, pšenice potravinová 7,5–8,5t/ha v kvalitě E, hrách 4,5–5,2 t/ha, kukuřice potravinová 10–11t/ha, cukrovka kolem 80t/ha. Produkují osiva hrachu a pšenice ozimé. Kopistova farma je také plně vybavena posklizňovou technologií a disponuje dostatečnou výkonnou technikou pro zvládnutí polních prací. Rodinná firma také úzce spolupracuje s obcí. Pokud je třeba, zajišťuje opravy obecního majetku, údržbu zeleně, průjezdnost obecních komunikací v zimě a mnoho jiného. Rovněž přispívá na společenské akce pořádané obcí. Tato spolupráce byla v rámci Pardubického kraje pro rok 2011 oceněna Oranžovou stuhou v soutěži Vesnice roku. ●

Agrodružstvo Záhoří bylo založeno 4. srpna roku 1993 jako nová firma bez právního předchůdce dvaceti čtyřmi zakládajícími členy.

R

oku 1995 převzalo družstvo zemědělskou činnost v regionu mezi Vltavou a Otavou a od té doby zemědělsky hospodaří a podniká. V současné době obhospodařuje půdu o vý-

měře zhruba 2900 ha, z toho je 2350 ha půdy orné. Zaměstnává průměrně 75 kvalifikovaných zaměstnanců a hospodaří s průměrným ziskem přesahujícím od založení 7,5 milionu Kč ročně. Družstvo provozuje klasickou zemědělskou výrobu – výrobu rostlinnou a živočišnou – ve finančním vyjádření v poměru cca 2/3 ŽV a 1/3 RV. V komoditní specifikaci se věnuje produkci mléka, potravinářské pšenice a řepky. ●

Ředitel Agrodružstva Záhoří Václav Kaněra přebírá na Pražském hradě diplom z rukou prezidenta AKČR Jana Veleby

OBRAZEM

100 +2 nejlepšíchě měl ještě nevšední

Pražském hrad lavnostní večer na s zastavili dva Asiadu na tramvaj ná dohr u. Cestou z Hr avnímu nádraží. Hl se dostanou k jak , du ra o alo u bo até s pros ší rozhovor. Ukáz konec vznikl men na í ky áz íčn ot ěs m ké ou tic Z turis právě na dv ženýry, kteř í jsou in á a m e dv o kd e je, jd ha že , se ze Šang a Auto. Pocházejí stáži ve fir mě Škod celou Čínu a oni tam o pr lo síd í ní správn Auto právě slaviškodovka své hlav ozradili, že Škoda pr jim e jsm yž Kd pracují. vali radost a pár vte ě pr venství, neskrý ad c hr ne ém ko sk Na až . Pr dí la na římně hr zaměstnavatele up vali řin byli na svého učenou a zapózo zlo ro na u ko ru sli třá po ě “ těmito auty. Osnám srdečn ných kilometr ů s eč zp be ně od „h kolik škodovek s přáním může každý vidět, ny Čí ě rotěv vš ná i př tatně pulární a při pozo z je v Číně velmi po vů ý to. sk au é Če . uh dí dr jez é žd tam jím je skoro ka že , jem do áte ● m ědělství. vání provozu oboru, než je zem o éh jin z i r vě zá Takže na

S

2

1

Popisky k fotografiím: 1. Mezi vyznamenanými byla i firma Rudolf Jelínek, která v předsálí nabídla účastníkům slavnostního večera ochutnávku svých nápojových novinek 2. Prezident holdingu Agrotrade Miroslav Toman starší (vpravo) a prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman mladší byli právem na slavnostním večeru v dobrém rozmaru 3. Prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel (vlevo) s prezidentem Agrární komory ČR Janem Velebou

3

Tematickou dvoustranu připravila a na slavnostním večeru ve Španělském sále Pražského hradu fotografovala Eugenie Línková

10

Dožínkové slavnosti

19. prosince 2011

Ohlédnutí za 38. ročníkem agrosalonu Země živitelka O stav českého zemědělství se zajímal prezident republiky Václav Klaus ● Setkání zástupců AKČR a Českého statistického úřadu ● Národní dožínky navštívily špičky politického i společenského života

Důstojné oslavy českého zemědělství a venkova proč by měl stát jejich chod dále dotovat, aniž by to běžný občan nepocítil negativně na svých výdajích. Prezident také upozornil na velikost deficitu agrárního zahraničního obchodu dosahující zhruba 5,8 miliardy Kč, přičemž zemědělství zdaleka není na hranici produkčních možností. „Vyvážíme pouze suroviny a dovážíme hotové výrobky,“ konstatoval.

Letošní agrosalon Země živitelka nazval prezident Agrární komory ČR Jan Veleba při své zahajovací řeči klenotem českého zemědělství a venkova. Pravdě byl velmi blízko. Nasvědčovala tomu atmosféra, která panovala v jednotlivých výstavních halách a na volných plochách. Byla jedním slovem pohodová.

N

a agrosalonu Země živitelka se každý den dělo něco zajímavého. Odborné semináře střídaly tiskové konference, uzavíraly se kontrakty, soutěžilo se, tančilo se za doprovodu lidových písní a pod vedením tanečních folklorních souborů. Na-

Význam našich regionálních potravin stoupá Následující den se představenstvo Agrární komory ČR, po čtyřhodinovém maratonu diskuzí a vážných odborných debat, setkalo s vrcholnými představiteli Českého statistického úřadu. Přední manažeři agrárního sektoru vyslechli výsledky šetření agrocenzu a v druhé části tiskové konference se seznámili s vývojem projektu podpory biopotravin, který před půl druhým rokem založila Agrární komora ČR společně s obchodním řetězcem Billa ve snaze nahradit co nejvíce zahraničních bioproduktů domácími. Od ge-

pilno měli i představitelé Agrární komory ČR. Jejich diáře se chystanými akcemi zaplňovaly doslova do posledního řádku. Pojďme si připomenout alespoň ty, které měly svým obsahem zásadnější význam pro širokou veřejnost. Oběd s prezidentem Velmi zajímavým aktem byl pracovní oběd čtyřiceti představitelů Agrární komory ČR s prezidentem republiky Václavem Klausem, který mezi dalšími pozváními upřednostnil právě zemědělce. Jak se ukázalo, lehké jídlo bylo zcela zástupným bodem programu oběda. Při něm se Václav Klaus ptal zemědělců, jak vidí další toky dotací z EU a dopodrobna si nechal vysvětlit klady a případné zápory bioplynových stanic. Přesně řečeno, chtěl vědět,

nerálního ředitele společnosti Billa Jaroslawa Szczypky se jim dostalo ujištění, že právě díky společné snaze obou institucí se biokoutky v prodejnách utěšeně plní českými biopotravinami a nápoji. Roste i podíl regionálních potravin. Společnost Billa je jediným obchodním řetězcem v ČR, který nabízí veškeré své prodáváné maso z českých chovů pod vlastní značkou Vocílka.

Požehnané dožínky V sobotu, jako již tradičně, pořádala Agrární komora ČR slavnost Národních dožínek za účasti vzácných hostů. Mezi přítomnými nechyběli např. předseda Senátu Milan Štěch, předseda české vlády Petr Nečas, v té době ještě ministr zemědělství Ivan Fuksa nebo jihočeský biskup Jiří Paďour. V den dožínek bylo podle slov prezidenta AKČR Jana Veleby sklizeno 90 % všech osetých ploch a 99 % řepky. „Výnosy jsou velmi slušné, zatím vykazují zhruba 5,6 tuny z hektaru,“ uvedl Veleba. „Slušné výnosy ovšem

v ČR zvýší přebytek obilí. To je způsobeno nízkými stavy skotu,“ dodal Veleba. I tak však zůstává optimistou. Podle něj jsou letos mnohem lepší podmínky pro založení příští úrody. Sejí se ozimé řepky, ječmeny a další obiloviny. Loni se u řepky nestihly agrotechnické lhůty kvůli katastrofálnímu vlhku. „Letos se nám počasí umoudřilo a díky tomu panuje pohoda,“ konstatoval. Pohoda prostoupila i celým dnem Národních dožínek, a to i navzdory krátké odpolední přeháňce. Krátce na to přijel na Výstaviště posvětit dožínkové věnce arcibiskup Dominik Duka. I ten se zajímal o úrodu, soběstačnost a jako člověk vyrůstající v dětství na venkově nenechal zemědělce na pochybách, že má k této profesi niterní vztah, ač se pohybuje ve zcela jiných kruzích. Pozorně naslouchal zástupcům regionálních agrárních komor v jejich stáncích, jak se v tom kterém kraji vyvíjí zemědělství, co to jsou regionální soutěže o nejlepší potraviny a na stánku AKČR se ne-

chal poučit krátce i o ekologickém zemědělství a jeho podpoře AKČR formou pravidelných tiskových konferencí. Agrosalon Země živitelka se stal, jako ostatně každý rok, důstojnou tečkou za uplynulou zemědělskou sezónou. Text a foto: Eugenie Línková

Popisky k fotografiím: 1. Prezident republiky Václav Klaus zapózoval fotografům s propagačním tričkem Agrární komory ČR 2. Na obědě s prezidentem Klausem nechyběli (zleva) František Zobal z Reprogenu, generální ředitel Madety Milan Teplý a Roman Šustáček z ProAgro Radešínská Svratka 3. Tajemník AKČR Martin Fantyš (vlevo) a viceprezident AKČR Jindřich Šnejdrla 4. Zástupci společnosti Billa a ČSÚ s prezidentem AKČR Janem Velebou (uprostřed) na tiskové konferenci 5. Národním dožínkám přijel požehnat i arcibiskup pražský a primas český Dominik Duka (vpravo)

1

2

3

4

5

19. prosince 2011

Dožínkové slavnosti

11

Agrosalon obrazem 4

2

3

1

6

7

5

8 9

Popisky k fotografiím: 1. Na stánek Agrární komory ČR dorazil v doprovodu prezidenta AKČR Jana Veleby i předseda vlády Petr Nečas (uprostřed) a dnes již ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. 2. Na letošní Zemi živitelce se firma TOKO Rudice podnikatele Tomáše Kořínka prezentovala především moderní zemědělskou technikou 3. Večer českého venkova zpestřily folklorní soubory 4. Při oslavě Národních dožínek pořádaných Agrární komorou ČR žehnal návštěvníkům českobudějovický biskup Jiří Paďour (uprostřed) 5. Zástupci Slovenské republiky představili v pavilonu agrárních specialit cukr vyráběný podle staré receptury z brambor 6. Hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas (vpravo) popřál farmáři Soškovi z Opavska k vítězství v soutěži o Zlatý klas, který dostala firma Vitaminátor za ovocné biošťávy 7. Bramboráři se předvedli ucelenou řadou mnoha odrůd brambor 8. Ředitelka z OAK Louny Jana Nováková ve stánku Ústeckého kraje nabízela vítězný Řeznický chléb z pekárny Aplica Marcely Batelkové 9. Ivo Šašek z MAS Pošumaví představil na veletrhu krajové speciality

Na Benešovsku ožily slavnosti dožínek po čtyřiceti letech K tradičním oslavám venkova a letošní sklizně obilí se rozhodli vrátit v obcích Přestavlky u Čerčan a Vranov v benešovském okrese nedaleko Prahy. Polnosti těchto obcí obhospodařuje Agro Přestavlky, a. s., která se zabývá živočišnou i zemědělskou výrobou. Hlavními pěstovanými plodinami jsou řepka a obiloviny. A právě ukončení žní bylo popudem, aby obce spolu se společností Agro uspořádaly začátkem září nefalšovanou dožínkovou slavnost.

P

o čtyřicetileté přestávce proběhl sraz účastníků dožínek ve Vranově, kde byli příchozí vítáni krojovanými členy Obce baráčníků chlebem a solí. Nabízely se i koláče a jiné sladkosti, které

ku sklizně obilí ručním kosením, vázání snopů a stavění panáků. Po malé vzpomínce na časy minulé vyjel na zbývající úsek obilí moderní kombajn a vmžiku sklizeň dokončil. Mezi obcemi a polem byla po celou dobu zajištěna kyvadlová doprava. Na závěr byl Jiřímu Řehákovi, předsedovi společnosti Agro Přestavlky, předán dožínkový věnec, a tím byla letošní sklizeň symbolicky ukončena. Jiří Řehák pak v krátkém projevu po-

1 obětavě napekly místní ženy. K dobré náladě všech účastníků přispívala vyhrávající dechová hudba. Samotnou veselici zahájila mše svatá, po jejímž skončení se vydal průvod na dětské hřiště do Vranova. Čelo průvodu tvořily mažoretky následované hudbou a tradičním alegorickým vozem s družinou krojovaných baráčníků. Na hřišti byl

kromě pohoštění připraven bohatý kulturní program. Ukázky tance skupiny Beseda se střídaly s mažoretkami Smetanka z Chocerad a Dechovým orchestrem Vranovanka. Slavnost pokračovala na poli, kde zůstal k této příležitosti nesklizen poslední pruh obilí. Zde mohli účastníci obdivovat moderní i historickou zemědělskou techniku. Došlo i na ukáz-

2

děkoval všem členům společnosti za dobře odvedenou práci, připomněl dosažené úspěchy a vzpomněl na ty, kteří již nejsou mezi námi. Dožínky vyvrcholily v hostinci U Lapků v Přestavlkách taneční zábavou a grilováním prasete. Dožínkové slavnosti se letos konaly na mnoha místech republiky, dokonce i v Praze, např. v Toulcově dvoře. „Je dobře, že se v dnešní uspěchané době dovedeme také zastavit, pobavit se po práci a nezapomínáme na ze-

3

mědělské tradice,“ nechal se slyšet Petr Větrný, jeden z návštěvníků dožínek. Text a foto: Vlasta Dudášová Popisky k fotografiím: 1. Průvod v čele s dožínkovým věncem vyrazil po mši od vranovského kostela 2. Návštěvníci mohli přímo na poli zhlédnout ruční sklízení obilí a vázání tzv. panáků 3. Na slavnosti byla díky propagačním tričkům vidět i Agrární komora ČR

12

Podpora domácích potravin

KRÁTCE

Billa prodává potraviny bez přídatných látek Skupinu potravin s minimálním množstvím přídatných látek reprezentuje např. firma Zendíček se svou řadou produktů E-free. Chemii tak nahrazují přírodní látky. V praxi to znamená, že se například šunka a další uzeniny nevybarvují pomocí chemie, neobsahují žádné dusitanové soli, které ve vyšších dávkách brání okysličování krve. Náhražka je přírodní barvivo z třešní či višní. Na nedávné tiskové konferenci v sídle AKČR v Praze o tom informoval ředitel firmy Zedníček Tomáš Hrouda. Produkty E-free byly vyvinuty počát-

19. prosince 2011

Bioprodukty a české výrobky v obchodech společnosti Billa V současné době nabízí společnost Billa více než 250 bioproduktů, z toho více než 170 pod privátní značkou Naše bio. Ve srovnání období leden–září 2011 a stejného období v roce 2010 došlo v tomto segmentu k nárůstu obratu o 3,87 %.

P

Tomáš Hrouda, ředitel firmy Zedníček, s výrobky z řady E-free

kem letošního roku 2011 a na trh se dostaly v květnu. Na projektu se podílela také Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Produkty E-free splňují nejvyšší požadavky kvality, samozřejmostí je absence alergenů a naopak obohacení látkami žádoucími pro lidský organismus, tj. např. vlákninou, jodem nebo vitaminem C. Kromě těchto benefitů mají tyto produkty vyšší obsah masa a (kromě výrobků Bilbo Snack a Bilbo Party ) také nižší obsah soli. Kuřecí šunka pro děti a Kuřecí párky pro děti obsadily letos 1. a 2. místo v soutěži Regionální potravina Ústeckého kraje. Koncern Zedníček, a. s., je od letošního října součástí holdingu Agrofert. (egi)

odíl privátní značky Naše bio na celkových obratech společnosti je 0,65 %. Ve srovnání s uplynulým rokem je to nárůst o téměř 11,5 %. Většinu produktů Naše bio dodávají do prodejen Billa čeští producenti. V letošním roce navázala Billa spolupráci s řadou nových dodavatelů a rozšířila spolupráci se stávajícími dodavateli. Například Alpské mléko

Billa osmkrát nová a v novém designu Maloobchodní řetězec Billa otevřel v listopadu dvě nové prodejny a šest dalších po kompletní rekonstrukci plně otevře v průběhu prosince. Všechny prodejny jsou upraveny podle nového designu a konceptu prodejen společnosti, který přináší změny v materiálech, barvách i interiérové navigaci. Celkové pojetí prodejen odráží rostoucí požadavky zákazníků na kulturu nákupního prostředí. Tradiční žluto-červené barvy posouvá Billa k šedivé v kombinaci s červenou a v prodejnách ve vyšší míře využívá dřevo. Dominantami prodejen jsou ostrůvky s čerstvými potravinami a nižšími a přehlednějšími regály. Všechny nové prodejny jsou také v souladu s firemní strategií ochrany životního prostředí a společenské odpovědnosti a využívají úsporné technologie, například uzavíratelné chladicí a mrazicí boxy a skříně, které ušetří až 32 % energie a také úsporné osvětlení. (bil)

Obchodní ředitel společnosti Billa Petr Dupal

Foto archiv Billa

nyní nově dodává společnost Tamib, biosýry Ementaler a Eidam společnost Lacrum Velké Meziříčí, biošunku a šunkový biosalám dodává od srpna Made Group, biočokoládu dodává Bio Nebio. V červenci začala Billa prodávat Naše Bio špaldové tyčinky se solí a kmínem a špaldové tyčinky s rozmarýnem a v červnu biosirupy od dodavatele LL. Mezi chystané novinky patří Naše bio ovocné a zelené čaje od Veltea Plus, Naše Bio čerstvé mléko od společnosti Lacrum Velké Meziříčí a Naše Bio brambory od českého dodavatele. Podíl českých výrobků v prodejnách Billa je 65 %. U vybra-

ných položek zboží, jako jsou maso a mléčné produkty, je tento poměr ještě vyšší. Hovězí, vepřové a drůbeží maso pochází pouze z českých chovů a mléčné produkty jsou české z 80 % . Lacrum Velké Meziříčí v Bille Se společností Lacrum Velké Meziříčí Billa dlouhodobě spolupracuje a odebírá od ní část mléčného sortimentu, který prodává pod privátní značkou Naše Bio. Jde o máslo plátkové sýry a sýry Eidam a Ementaler a další běžné plátkové sýry, například Gouda a Ementaler. Billa tuto spolupráci dále prohlubuje. Od začátku příštího roku bude pro-

dávat také měkký tvaroh a další plátkové sýry od této mlékárny. Produkty od Zedníčka Masozávod Bilbo je v Bille zalistovaný společně s firmou Zedníček. Řadí se k producentům s vyšší kvalitou produkce a Billa od nich prodává především prémiové lahůdky, speciality a masné výrobky. Jsou to například vídeňské a jemné párky, vepřové grilované koleno, uzená slanina, bavorská sekaná či šunka od kosti. V nabídce je i sortiment vhodný pro děti, například dětské vídeňské párky, kuřecí šunka pro děti a paštika Tygřík. Eugenie Línková

Novinky v Bille: český česnek a vánoční melodie S generálním ředitelem společnosti Billa Jaroslawem Szczypkou jsme si povídali o novinkách v prodejnách, jimiž tento obchodní řetězec reaguje na přání zákazníků. V celém řetězci ja například k dostání český česnek.

„Č

Interiér prodejny Billa v novém designu


eský česnek jsme v prodejnách Billa začali prodávat letos v říjnu. Vyšli jsme tak vstříc zákazníkům a jejich poptávce. O prodej českého česneku jsme dlouhodobě usilovali, ale místní producenti tento artikl dočasně neměli v nabídce. Na našich pultech nabízíme také česnek z Číny a ze Španělska. Český česnek máme v 250 g balení za prodejní cenu 59,90 Kč, čínský česnek ve volném prodeji stojí 119,90 Kč za kilogram a 400g balení pod naší privátní značkou Clever 49,90 Kč. Za stejnou cenu prodáváme i česnek ze Španělska, tentokrát v 250gramovém balení. Český česnek jsme začali prodávat před měsícem. Problémy z hlediska množství, které

v současné době potřebujeme pro naše prodejny, jsme zatím nezaznamenali,“ uvedl Jaroslaw Sycyzpka. Vánoční výzdoba obchodů „Vánoční výzdobu plánujeme společně s našimi agenturami každý rok už od září. Centrálně vyvíjíme POS materiály a polepy, pobočky si samostatně vybírají dekorace, jako jsou girlandy, ozdoby, řetězy, atd. Klíčovým letošním motivem vánoční kampaně společnosti Billa jsou koláže kaprů poskládané z čerstvého sortimentu v oblasti lahůdek, ovoce, zeleniny a pečiva. Právě čerstvý sortiment kvalitních po-

Generální ředitel společnosti Billa Jaroslaw Szczypka

travin je pro nás klíčovým mottem, a to nejen této vánoční kampaně. Samotnou výzdobu realizovali přímo zaměstnanci našich obchodů už v průběhu listopadu. V tomto měsíci jsme také začali nabízet první vánoční zboží. Zákazníci mají k dispozici speciální vánoční katalog s dárkovým zbožím. Ve výzdobě jednotlivých poboček zohledňujeme, že naši zaměstnanci své prostředí znají nejlépe a vědí, jak výzdobu vhodně včlenit do daného prostoru. Naše supermarkety se totiž nacházejí ve staré zástavbě i v nových nákupních centrech, mají také různou prodejní plochu a výzdobu je třeba těmto různým prostředím přizpůsobit. Vánoční výzdobu pojímáme decentně a vnímáme ji spíše jako příjemný doplněk pro vytvoření sváteční atmosféry. Kromě vánočního stromku počítáme většinou s tím, že prostory ozdobí vánoční koule a různé jiné klasické dekorace.“ Vánoční melodie: „Stejně jako v uplynulých letech budeme i letos vánoční melodie pouštět na všech našich filiál-

Český česnek z Billy

Foto Zub

kách zhruba od začátku adventu. Hrajeme mix mezinárodních i českých písní různých žánrů: jazz, lidovky i klasiku. Hudba se hraje na všech našich prodejnách stejná. Mezinárodní hudební výběr má na starosti naše centrála v Rakousku, české melodie přidává centrála v ČR. Podíl českých písní je zhruba třetinový,“ uvedl na závěr Jaroslaw Szczypka a popřál čtenářům Zpravodaje Agrobase krásné prožití vánočních svátků. Eugenie Línková

19. prosince 2011

Inzerce

13

14

Dokument

19. prosince 2011

Rizika a příležitosti českého zemědělství po roce 2014 Výňatek z vystoupení prezidenta holdingu Agrotrade Miroslava Tomana na odborné konferenci pořádané Zemědělským svazem ČR v říjnu 2011 v Praze na téma Kam kráčí české zemědělství

Ústup z exportních pozic je tragický

Z

a situace, kdy renomované světové instituce označují ochranu zemědělského půdního fondu za naprostou prioritu vlád, kdy OSN předpovídá akceleraci růstu počtu obyvatel Země a jejich kupní síly a resultující prudký nárůst poptávky po potravinách provázený jejich zdražováním, české zemědělství chřadne a vedení státu přihlíží k pokračující degradaci agrárního sektoru. Objem domácí zemědělsko-potravinářské produkce se snižuje, její skladba se zhoršuje, intenzita výroby klesá, zemědělské půdy dramaticky ubývá. Klesá také počet zemědělců, zvyšuje se jejich věkový průměr, jsou jednou z nejhůře placených profesí v národním hospodářství a jejich důchodová pozice se vzdaluje od celostátního průměru. Je těžko pochopitelné, že hrubá zemědělská produkce je v současnosti na mnohem nižší úrovni než v roce 1968. Tehdy dosahovala 80,3 miliardy korun.V roce 1989 to bylo 108,6 miliardy korun, o dvacet let později 76 miliard

korun a vloni dosáhla hrubá zemědělská produkce ČR už jen 66 miliard korun. Klesá naše soběstačnost v základních potravinách Důsledky tohoto dvacetiletého trendu jsou národohospodářsky jednoznačně negativní. Rapidně klesá naše soběstačnost v základních potravinách, zvyšuje se závislost na dovozu a rychle vzrůstá schodek bilance agrárního zahraničního obchodu, v cenách potravin na spotřebitelském trhu se promítá zvyšující se oscilace cenových křivek v mezinárodním agrárním obchodě a s rostoucím podílem dovozu se komplikuje garance zdravotní nezávadnosti spotřebovávaných potravin. Úpadek českého zemědělství logicky doprovází koroze nebo zánik navazujících odvětví. Česká republika smutně vede v úbytku orné půdy V letech 2000–2006 byl úbytek orné půdy (orná + trvalé kultury) v ČR procentuálně nejvyšší ze všech členských zemí EU, činil 2,48 % (12 738 ha) průměrně ročně (podle Land Cover Accounts Based on CLC 2000 and CLC 2006). Porovnatelná redukce výměry orné půdy v uvedeném šestiletí byla např. v Dánsku 0,43 %, ve Francii 0,24 %, v Německu 0,37 %, v Belgii 0,27 %, v Rakousku 0,33 % apod. Hrubá zemědělská produkce ČR (ve stálých cenách 1989), která se od roku 1970 do roku 1989 zvýšila o 29 182 mil. Kč (o 36,7 %), začala v polistopadovém období setrvale klesat. Od roku 1989 do roku 2009 se snížila o 35 633 mil. Kč (na 67,2 %) a byla dokonce o 6,5 mld. Kč nižší než v roce 1970, tedy ve srovnání s rokem, ve kterém če-

ské, potažmo československé, zemědělství dosáhlo předválečné úrovně. Dramaticky se snížily stavy hospodářských zvířat a byla porušena rovnováha mezi rostlinnou a živočišnou výrobou. V porovnání s rokem 1989 dosahovaly v prvním čtvrtletí roku 2011 např. stavy skotu pouze

Navzdory zvýšení užitkovosti chovaných zvířat v uvedených dvou dekádách došlo k významnému poklesu živočišné výroby. V roce 2010 činila produkce hovězího a telecího masa (v t jat. hm.) pouze 25,7 % úrovně roku 1989, tzn. poklesla o 214 000 t, produkce vepřového masa se ve stejném období

vislosti výživy obyvatelstva na zahraničních dodavatelích. Agrární zahraniční obchod, jeho struktura a parametry jsou velmi přesnou, ale tristní ilustrací vývoje českého zemědělství a potravinářství. Československý ani český zemědělsko-potravinářský segment zahraničního obchodu si-

Zemědělská produkce1989–2010 HZP ve stálých cenách roku 1989 (dle ČSÚ, rok 2009 odhad ZSČR, v mld. Kč s. c.) PZO – Produkce zemědělského odvětví – ve stálých cenách roku 2000


Degrese pozic českého zemědělství a potravinářství na mezinárodním trhu je pro polistopadové období příznačná. Lze ji ilustrovat mj. také poklesem podílu našich tradičních, v minulosti rozhodujících exportních zbožových skupin na světovém, resp. evropském trhu. Každý obchodník ví, jak velice důležitý pro jeho postavení je rozměr tržní výseče, kterou zaujímá.

Rok HZP

1989 108,6

1190 106,1

1991 96,7

1992 85,0

1993 83,1

1994 78,1

1995 82,0

1996 80,9

1997 76,8

1998 77,4

1999 77,8

Rok HZP PZO

2000 74,3 101,2

2001 76,1 110,1

2002 72,7 102,3

2003 67,2 93,7

2004 77,3 115,7

2005 73,6 102,9

2006 70,5 102,3

2007 72,8 120,2

2008 76,0 119,8

2009 73,0 97,7

2010 66,0 98,5

38,6 %, dojených krav pouze 30 %, stavy prasat poklesly na 37,3 %, drůbeže na 65,4 % a z toho slepic jen 39,1 %. Paralelně se snížily i stavy ovcí.

Komparace vývoje salda agrárního zahraničního obchodu EU a ČR

Do roku 2003 údaje za EU-15, od roku 2004 za EU-25, od roku 2007 za EU-27 Trend je pro EU výhodný, pro nás nevýhodný

snížila na 46,3 %, byla tedy o 320 000 t nižší než v roce 1989. Nákup mléka byl v roce 2010 o 2222 milionů l menší, resp. jeho objem odpovídal jen 50,3 % nákupu v roce 1989. Zatímco v roce 1970 pracovalo v českém zemědělství cca 650 000 osob, v roce 1990 to bylo jen 481 000 a do roku 2010 se stav zredukoval na pouhých 112 000. Přitom se však diference mezi celostátní průměrnou hrubou mzdou a průměrnou mzdou v zemědělství a lesnictví za posledních deset let stále zvyšuje. V roce 2002 činil tento rozdíl 3416 Kč v neprospěch zemědělců, v roce 2010 se však zvýšil na 5307 Kč. Zvyšuje se závislost na dovozech potravin Uvedená degrese rozhodujících parametrů českého zemědělství se logicky promítá do dynamického růstu dovozu, tzn. do zá-

ce neměl od roku 1919, od kdy existovalo jeho statistické vykazování, aktivní bilanci a z tohoto zorného úhlu tedy ČSR, ČSSR ani ČR nebyla nikdy potravinově soběstačná (s výjimkou roku 1993, kdy aktivum bylo důsledkem souběhu několika specifických a zcela netypických okolností). Ovšem hodnota bilančního schodku a jeho komoditní skladba byly naprosto odlišné od stavu charakteristického pro posledních několik let, a příčiny existence tohoto pasiva byly ekonomicky zdůvodnitelnější. Nejvýznamnější export: cigarety a doutníky Od roku 1994 do roku 2010 vzrostl schodek bilance českého agrárního zahraničního obchodu (AZO) z 11,5 mld. Kč na 33,6 mld. Kč. V porovnání s odpovídajícím pasivem Československa v období 1970–1989, které se pohybovalo v rozmezí 4,8 až

9,8 mld. Kč (po přepočtu tehdy platnými měnovými koeficienty) šlo tedy o značný vzestup již od počátku 90. let. Paralelně však došlo ke zcela nežádoucí změně zejména jeho zbožové struktury. Ve vývozu klesal podíl zboží s vyšší mírou přidané hodnoty a výrobků značkových a zvyšoval se podíl nezpracovaných surovin a polotovarů. Komoditní skladba agrárního zahraničního obchodu ČR se stále víc přibližovala (a přibližuje) skladbě odpovídající rozvojovým zemím a vzdalovala se modelu, který je typický pro vyspělé evropské státy. Mezi naše „nejtěžší“ exportní komodity se místo mlékárenských výrobků posunulo nezpracované (nativní) mléko, místo sladu, mlynářských a pekařských výrobků nezpracované obiloviny a olejnatá semena. Velmi pikantní a spíš trapnou skutečností je pak to, že nejvýznamnější exportní položkou (v členění na jednotlivé komodity) českého agrárního zahraničního obchodu byly v posledních letech cigarety a doutníky. Kam až klesl vývoz chmele, sladu, cukru a kutizinu Československo bylo v minulosti (ještě v polovině 60. let) největším světovým exportérem ječného sladu. Tato jeho dominance mu umožňovala velmi významně ovlivňovat ceny na mezinárodním trhu, působit na jakostní standardy apod. Podobně důležitou roli hrál český podíl na světovém exportu chmele, ale také piva, cukru, kutizinu a dalších komodit. Ještě v 70. a 80. letech jsme patřili v těchto komoditách k předním hráčům, zejména na trhu evropském. Československý podíl na světovém vývozu sladu se v 70. letech pohyboval mezi 15–21 %. Po roce 1990 klesl na 6 %, následně na 2,5–3,3 %. Podíl československého zboží na světovém exportu chmele činil v 70. letech kolem 17–18 %, v období let 1996–2005 se postupně snižoval až na 14–12 %. Ještě větší útlum provází československý, resp. český podíl na světovém vývozu piva. Ten byl v letech 1965–1984 v rozmezí 7–10 %. Na počátku 21. století je již jen kolem 2 %. Lze namítnout, že naopak silně vzrostl náš podíl na evropském i světovém exportu řepky. To je však pouze nezpracovaná surovina a její produkční a vývozní dynamika spíš ilustruje iracionalitu naší participace v mezinárodní dělbě práce. Miroslav Toman

19. prosince 2011

Dokument

Miroslav Toman: Agrární politika EU potřebuje změnu Prezidenta zemědělskopotravinářského holdingu Agrotrade Miroslava Tomana, který za minulého režimu také zastával post ministra zemědělství, jsme se zeptali, jaké je podle jeho názoru možné východisko z neutěšené situace našeho zemědělství. Zareagoval i na vliv společné zemědělské politiky EU. Poradil byste českému zemědělství, jak dál? Dříve než uvedu návrh, jak dál v české produkci potravin, či načrtnu možný směr dalšího vývoje, je nutné vzít v úvahu některé vnější aspekty těchto perspektiv, resp. odhad podmínek, ve kterých se bude české zemědělství odvíjet. Jde o to, zda setrváme u současného přístupu, tedy absence domácí zemědělské politiky, neexistence koncepce rozvoje, absolutní víry ve všemohoucnost trhu, lhostejnosti k vývoji míry soběstačnosti, ignorování zaměstnanosti na venkově, pasivního odevzdání se vnějším podmínkám, dodavatelům, ale někdy i odběratelům, rezignace na zachování a rozvoj domácího potravinářského průmyslu, nerespektování globálního vývoje světové populace a vzrůstající poptávky, energetických a surovinových rizik apod, nebo naopak přijmeme novou koncepci, která bere v úvahu

mírou objektivity či spravedlnosti nově přijaté Společné zemědělské politiky Evropské unie (SZP), tzn. vytvořením skutečně rovných podmínek všech subjektů na jednotném agrárním trhu, ale také mírou otevřenosti evropského agrárního trhu ke třetím zemím. Kritéria a limity liberalizace nemohou mít obecnou platnost, protože prioritou je racionální míra potravinové bezpečnosti a suverenity a současně rozdílnost produkčních, legislativích, environmentálních, sociálních i fiskálních a etických podmínek produkce potravin v Evropské unii a v tzv. třetích zemích. Významně bude působit na perspektivní vývoj českého zemědělství konjunkturální situace na mezinárodním agrárním

“

Pokud EU nezmění pohled na další vývoj Společné zemědělské politiky, dostane se do situace naprosté nekonkurenceschopnosti. Bude muset přehodnotit liberální pohled na uplatnění intervenčních nástrojů. Za dané situace se Evropská unie stane cenovým skanzenem bez možnosti efektivního vývozu.

očekávaný vývoj na mezinárodním trhu, výhled renomovaných mezinárodních organizací, zhoršující se stav klimatu, riziko trvalého cenového vzestupu energetických surovin, pokračující přírůstek obyvatelstva, klesající disponibilitu surovin, stagnaci růstu výnosů plodin atd. U obou variant vývoje záleží na dalších faktorech ovlivňujících příští vývoj. Je to návrh Společné zemědělské politiky. Jak na tento vliv pohlížíte? Budoucnost českého zemědělství bude zásadně ovlivňována

Silné ekonomiky své farmáře podpoří Je potřebné přehodnotit současnou zemědělskou a potravinářskou dotační politiku Mze. Ta současná je příliš měkká. Je třeba více využívat mezer v SZP a žádat přednostně podpory z EU a poté notifikovatelné podpory z národních zdrojů, říká také Miroslav Toman. věřit, že skryté národ„Jeníiluzí podpory ekonomicky sil-


trhu, tzn. vztah nabídky a poptávky u jednotlivých hlavních a pro ČR relevantních komoditních skupin, světová bezpečnostní situace, klima a výkyvy v energetické a měnové oblasti. Rozhodující vliv na budoucnost českého zemědělství a potravinářství bude mít domácí ekonomická situace, hospodářská a sociální politika a existence i charakter národní výživové a agrární politiky.Věcně půjde zejména o kroky směřující k tomu, aby byl maximálně využit bioenergetický potenciál českého zemědělství.

Kde u SZP vidíte nutnost změn v přístupu k jednotlivým národním politikám? Společnou zemědělskou politiku by bylo vhodné významně „renacionalizovat“ v rámci uplatnění vyšší míry subsidiarity – přesunu rozhodovacích pravomocí na národní státy. Při zachování základních principů SZP by EU měla podstatně více zohledňovat specifika jednotlivých národních států při jejich financování z fondů EU. Alespoň částečně se tak zamezí rozšiřování nekonkurenceschopnosti mezi chudšími a bohatšími zeměmi EU vlivem více či méně skrytých národních podpor. Jak hodnotíte snahu o tzv. větší ozelenění (greening) a další enviromentální principy EU? Současná opatření (cross-compliance, systém GAEC, připravovaný greening aj.) jsou z hlediska požadavků na udržení environmentálních a etických principů více než dostatečná. Realizací takovýchto opatření se oslabuje konkurenceschopnost evropských producentů ve srovnání s USA, Brazílií a dalšími expandujícími ekonomikami, které tyto principy neaplikují zdaleka tak ortodoxně. EU by měla obnovit výraznou podporu objemu zemědělské produkce, klást důraz na podporu těch výrob (surovin, potravin), které mají v regionu optimální klimatické podmínky a tradici. Zajistí se tak zvýšení národní soběstačnosti členských států v těchto komoditách, např. stanovení orientačních limitů. Jak je vidět, EU se více orientuje na malé a střední zemědělské podniky a jim chce zajistit větší podporu. Je to správné? Je nutné zajistit, aby se proces podpory zvyšování konkurenceschopnosti agrárního sektoru EU neorientoval výhradně na malé a střední zemědělské podniky. Nositeli restrukturalizač-

ních a inovačních aktivit (tahouny konkurenceschopnosti) jsou velké zemědělské subjekty a rovněž podniky v rámci potravinového řetězce přímo navazující na prvovýrobu. Velké industriální podniky a malé ekologické farmy jsou budoucností evropského zemědělství. Podle Nyeleni Fora 2011, které se konalo v srpnu v Rakousku, by mělo dojít ke komplexní transformaci evropského systému produkce potravin na industriální farmy doplněné malými ekologickými podniky, které budou podporovat místní potravinářský maloobchod a distribuci potravin. Selektivně by se měly přehodnotit očekávané dopady přílišné liberalizace SZP (ukončení kvótových systémů na mléko, bramborový škrob) a naopak zvážit cenové důsledky nevydařených úprav či změn komoditních tržních řádů (např. u cukru). Vhodné by bylo stanovit přijatelnou hranici (včetně ochranných opatření) mezi potravinovou a nepotravinovou produkcí na zemědělské půdě. Současná ekonomická výhodnost pěstování energetických plodin (korespondující s konjunkturou na trhu energetických surovin, která nemusí mít trvalý charakter) ohrožuje méně výhodnou produkci potravinových surovin. Je třeba zvážit využívání geneticky modifikovaných plodin (GMO) pro energetické a technické účely. A co když EU setrvá na současných principech SZP? Pokud Evropská unie nezmění pohled na další vývoj SZP, dostane se do situace naprosté nekonkurenceschopnosti. Bude tak muset přehodnotit liberální pohled na uplatnění intervenčních nástrojů včetně podstatně vyššího finančního nároku na exportní refundace. Za dané situace se tak EU stane cenovým skanzenem bez možnosti efektivního vývozu. Eugenie Línková

15

ných zemí budou v dohledné době rušeny, spíše tomu bude naopak,“ říká dále Toman. Trendy v sektoru nabídky a poptávky potravin budou podle něj respektovat všechny státy a tento respekt se promítne do jejich národních agrárních politik. Tento problém je z hlediska budoucí konkurenceschopnosti pro Českou republiku pravděpodobně velmi zásadní. „Je nutné také oddělit podpory pro venkovský rozvoj rezortu zemědělství od podpor v rámci kohezních fondů rezortu místního rozvoje,“ dodává Toman. Radí podat výhradu, aby se proces podpory zvyšování konkurenceschopnosti agrárního sek-

toru neorientoval jen na malé a střední zemědělské podniky. „Přehnaná orientace na malé podniky a omezování příjmů velkých subjektů přímo podvazuje budoucí konkurenceschopnost Evropské unie jako celku,“ konstatuje Miroslav Toman. Je vhodné mít na zřeteli, že všichni expandující agrární vývozci jdou cestou podpory velkých a integrovaných podniků. Podle něj je potřebné obnovit podporu produkce těch komodit, které byly v období po vstupu do EU neprávem opomenuty. Jde hlavně o obnovení produkce zeleniny ve vazbě na využití odpadního tepla, tepla z bioplynových stanic a podobně, zvýšení soběstačnosti ve výrobě ovoce. „Další nevyužitou oblastí je pěstování léčivých rostlin, koření, květin aj. V daných souvislostech bude možná vhodné zvážit podporu využití zdrojů odpadní energie pro další rozšíření teplotně náročné produkce,“ říká Toman. „Nesmíme dopustit jakoukoliv snahu o oslabení podpory těch komodit, ve kterých má Česká republika mezinárodní renomé (mák, chmel, hořčice aj.),“ dodává Toman. (egi)

KOMENTÁŘ

Český obchod naruby Miroslav Toman

V

českém agrárním zahraničním obchodě se zrcadlí jakýsi národohospodářský paradox, resp. absence vlastní zemědělské a potravinářské politiky. Exportujeme nezpracované suroviny do zemí, ze kterých se tam vyrábějí finální potravinářské výrobky a ty posléze dovážíme zpět a prodáváme na vnitřním trhu. Importujeme tedy vlastně přidanou hodnotu, přičemž tím vrcholným paradoxem je, že pracovní síla (resp. cena práce) v relevantních destinacích (Německo, Nizozemsko, Belgie, Francie, Irsko, atd.) je zřetelně dražší než v tuzemsku. Potenciální zisk zůstává v zahraničí, rezignace na domácí zaměstnanost je evidentní a navíc zatěžujeme výdaje českého spotřebitele minimálně dvojnásobnými dopravními náklady, nehledě na zbytečné zhoršování životního prostředí multiplikací dopravy. Přitom zcela rezignujeme na využití největší české komparativní výhody, tzn. na invenci a zkušenosti domácích pracovníků. Příkladů tohoto vývoje lze uvést mnoho. Typickým je třeba vývoz nezpracovaného nezahuštěného mléka do Německa při souběžném dovozu finálních mlékárenských výrobků (jogurtů, krémů, sýrů atd.) nakupovaných ve stejných mlékárnách, do kterých jsme surovinu prodali. Podobný typ „obchodu“ se týká třeba jatečných zvířat a následného dovozu masných výrobků, atd. Jde v principu o jakýsi „zušlechťovací styk naruby“, který jinak praktikují sofistikovaní obchodníci obvykle proto, aby ušetřili náklady na placení vysokých mezd domácích pracovníků. Vyspělé evropské státy dávno pochopily, že přesný opak tohoto způsobu obchodu vede k úspěchu, k ekonomické efektivnosti, k vysoké mezinárodní image vlastního zemědělství a potravinářství. Důsledkem této české „nepolitiky“ je pak třeba to, že státy rozlohou, přírodními zdroji a počtem obyvatelstva porovnatelné s ČR dosahují v komparaci s námi impozantních výsledků. Tak např. v Belgii činí průměrná hodnota agrárního exportu na jednoho obyvatele ročně zhruba 8,6krát více než v ČR, v Rakousku je trojnásobná, v Lucembursku 5,5 krát vyšší, v Nizozemsku pak 12násobná. Ovšem i třeba Estonsko a Litva realizují v přepočtu na obyvatele ročně vyšší agrární vývoz než Česká republika. ●

16

Mlékárenství

19. prosince 2011

Mýty o jogurtech aneb Vše je jinak Ještě donedávna by se zdálo, že o pozitivním významu jogurtů a dalších zakysaných výrobků ve zdravé výživě nebude snad vůbec nikdo pochybovat. Byly o tom publikovány tisíce článků a odvysílána celá řada diskuzí. Značná obliba jogurtů mezi spotřebiteli většinou potvrzovala skutečnost, že jsou nejenom chutné, ale i to, že jsou vnímány jako zdravé.

N

edávno se však i o zakysaných výrobcích začaly šířit blíže nezdůvodněné mýty, polopravdy a zkreslující či doslova zavádějící informace. Možnou příčinou těchto změn by mohl být například konkurenční boj jiných výrobců potravin, či zviditelňování se různých „sociálních inženýrů“, rádoby odborníků na výživu. Dochází ale i k mystifikování veřejnosti ze strany některých lékařů nechápajících, bohužel, řadu souvislostí potravinářské biochemie a mikrobiologie. Taková tvrzení o jogurtech se objevují stále častěji, jsou rozšiřována po různých internetových blozích a často je přebírají i seriózní média. Tento článek má za cíl upozornit na některé z nich a pokusit se načrtnout spotřebitelům srozumitelnými

nou je ostatně nezbytnou podmínku pro vznik jogurtu. Mýtus pravděpodobně vznikl počátkem 90. let minulého století, kdy byly na český trh dováženy z Německa „jogurtové“ výrobky neobsahující živou mikroflóru, protože byly z důvodů prodloužení trvanlivosti tepelně ošetřeny. Toto je však u českých jogurtů vyloučeno. 2. MÝTUS: Trvanlivost jogurtů je dva až tři dny, maximálně týden Jogurt patří mezi fermentované výrobky, v nichž jsou používány přesně definované ušlechtilé mikroorganismy – Lactobacilus delbrueckii subsp. bulgaricus a Streptococcus salivarius subsp. thermophilus – za účelem přeměny mléčného cukru laktózy na jiné přírodní látky, které přirozeně prodlužují trvanlivost původní potraviny. Princip prodlužování trvanlivosti přirozenou cestou je známý například při výrobě kysaného zelí, vína a jiných potravinových výrobků. Trvanlivost u těchto výrobků je pak výrazně delší, neboť vzniklé látky – ať už přírodní kyseliny nebo alkohol – zabraňují růstu naprosté většiny nežádoucích mikroorganismů. To, že dnes vyrobený jogurt vydrží déle než jogurt vyrobený před 20 lety, vyplývá především z toho, že se v mlékárnách významně zlepšily standardy hygieny při výrobě a balení a nedochází ke druhotné kontaminaci

lotovar se ihned stáčí do obalu, ve kterém pak probíhá fermentace. Struktura takto vyrobeného jogurtu je pevná, gelovitá, lámavá a na lomu nepravidelná. Při druhém způsobu přípravy proběhne fermentace v procesním tanku. Tento postup je novější a dnes i v praxi častěji používaný. Hotový produkt je až po dokončené fermentaci a rozmíchání koagulátu plněn do obalů. Předtím mohou proběhnout ještě další technologické operace, např. homogenizace a chlazení a balení probíhá většinou v aseptické atmosféře. Konzistence takto vyrobeného jogurtu je krémovitá, hladká a lesklá. Výživové vlastnosti obou typů výrobků jsou však při stejném složení zcela identické.

Ilustrační foto autor

sobu konzervace u zakysaných výrobků může být výroba kefíru. Zde se na procesu podílejí také kvasinky, které svou činností produkují v malém množství dokonce alkohol, který také působí jako přirozený konzervant. 4. MÝTUS: Současný jogurt není skutečný jogurt Jogurt je tradiční fermentovaný výrobek pocházející z oblasti Balkánu. Již v roce 1905 objevil bulharský lékař S. Grigoroff, že původcem přeměny mléka na jogurt jsou mikroorganismy. Te-

Tradiční jogurtové kultury

Lactobacillus bulgaricus

argumenty, že je všechno jinak. Podívejme se na některé nejčastěji šířené mýty a pokusme se je odborně vyvrátit. 1. MÝTUS: Ne všechny jogurty obsahují živé kultury Toto tvrzení je jednoznačně mylné. Již z pouhé definice jogurtu, která je zakotvená v platné legislativě, vyplývá požadavek na přítomnost živé jogurtové mikroflóry v přesně definovaném množství na konci data trvanlivosti jogurtu (nejméně 10 milionů/g). Tento požadavek je respektován všemi českými výrobci. Působení živých jogurtových kultur přeměňujících mléčný cukr laktózu na kyselinu mléč-

Streptococcus thermophilus

výrobků. Při dodržení veškerých pravidel hygieny a při důsledném uzavření obalu tak může „dnešní“ jogurt dosahovat bez problému doby spotřeby až 30 dnů. 3. MÝTUS: Jogurt s trvanlivostí jeden měsíc musí obsahovat konzervanty Toto je zcela chybné tvrzení. Vlastní proces výroby jogurtu, přeměna laktózy na kyselinu mléčnou, způsobuje okyselení mléka. Fermentace mléka je příkladem prodloužení trvanlivosti výrobků biologickou konzervací a patří tak k nejstarším způsobům dlouhodobého uchovávání potravin. Příkladem jiného způ-

prve později došlo k definování jogurtu jako nového druhu mléčného výrobku. Dnešní výroba jogurtu se v zásadě vůbec neliší od té, která byla známa již před mnoha stovkami let. Principem stále zůstává fermentace mléka přesně definovanými mikroorganismy. Podle současné platné legislativy je jogurt definován jako kysaný mléčný výrobek získaný kysáním mléka, smetany, podmáslí nebo jejich směsi pomocí dvou živých mikroorganismů – směs tvoří Streptococcus salivarius subsp. thermophilus a Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus.

5. MÝTUS: Smetanový jogurt obsahuje více vápníku Mléko a mléčné výrobky včetně jogurtů jsou kromě jiného významným zdrojem vápníku nezbytného pro tvorbu kostí, zubů a plnění dalších významných fyziologických funkcí. Vápník je v nich zejména vázán na mléčné bílkoviny. Platí tedy úměra, že čím vyšší je podíl bílkovin, tím vyšší je obsah vápníku. Spotřebitelé se však někdy mylně domnívají, že obsah vápníku je úměrný obsahu tuku. Jde o klasický mýtus a pravdou je přesný opak – čím vyšší je obsah tuku v jogurtu, tím obsahuje méně bílkovin a úměrně tomu i méně vápníku. Z výše uvedeného vyplývá, že smetanový jogurt obsahuje méně vápníku než „obyčejný“ jogurt. 6. MÝTUS: Jogurt není zdravou potravinou Jogurt se řadí mezi mléčné výrobky, jež by se podle současných výživových doporučení měly konzumovat alespoň třikrát denně. Hlavním důvodem je vysoký obsah vápníku a výživově vysoce hodnotných mléčných bílkovin. Přibližně 10–15 % české populace trpí metabolickou poruchou zvanou intolerance laktózy. Tito lidé se často vyhýbají konzumaci veškerých mléčných výrobků. Neuvědomují si však, že laktózová intolerance je důsledek reakce jejich těla na skutečnost, že nejsou schopni strávit mléčný cukr laktózu. Ta se tak dostává nestrávená do střev, což u těchto lidí způsobuje střevní koliky, průjmy a zvracení. Zakysané mléčné výrobky, a jogurty pak především, jsou však vhodnou alternativou konzumace mléka pro takto postižené jedince, protože výše zmíněnou poruchu metabolismu pomohou řešit. Jogurtové kultury totiž samy rozštěpí mléčný cukr na jednoduché látky, se kterými si tělo těchto osob již bez prob-

lémů poradí. Nakonec vzniklá kyselina mléčná navíc příznivě působí v zažívacím traktu vytvářením kyselého prostředí nevhodného např. pro hnilobnou mikroflóru. 7. MÝTUS: Jogurty obsahují nebezpečná „éčka“ Jakákoliv použitá přídatná látka obsažená v potravině musí být dle platné legislativy o označování vždy deklarována na obalu potraviny v údajích popisujících složení potraviny. Většinou se uvádí její název nebo pouze její číselný kód (E-číslo) s názvem příslušné kategorie, do které přídatná látka patří (např. barvivo, sladidlo, zahušťovadlo atd.). Toto kódování zavedla v dobré víře EU, aby informovala spotřebitele o látkách povolených pro výrobu potravin na základě toxikologických studií. V rozporu s tím je však označování přídatných látek kódem E vnímáno veřejností spíše negativně. Tím tak paradoxně nedochází k naplnění původního záměru poskytnout spotřebiteli konkrétní informaci o tom, že obsažená přídatná látka je bezpečná. V případě bílého (přírodního) jogurtu nejsou povoleny vůbec žádné přídatné látky. U jogurtů s ochucující složkou mohou být přítomny pouze ty přídatné látky, které se do výrobku dostávají přenosem z použité ochucující složky, pro níž byly opět povoleny (např. barviva, sladidla, konzervanty, apod.) 8. MÝTUS: Pouze jogurty zrající v kelímku jsou skutečné jogurty Pro jogurty existuje pouze jedna definice, a to z pohledu složení výrobku a obsahu živých bakterií. Při jejich výrobě jsou však používány dva druhy procesů. První způsob je založen na fermentaci přímo ve spotřebitelském obalu. Při využití této technologie zrání se do mléka přidává jogurtová kultura a tento po-

9. MÝTUS: Jogurty jsou vyráběny z pasterovaného mléka, musí být tudíž mrtvé Základní mléčnou surovinu pro výrobu jogurtu je nutné tepelně ošetřit, čili pasterovat. Jde o zákonnou povinnost definovanou před více než 80 lety. Důvodem je to, že syrové mléko obsahuje mikroorganismy, z nichž určitá část může být zdravotně nevhodná pro spotřebitele. Rovněž v případě výroby jogurtů se používá tepelné ošetření k eliminaci nežádoucích mikroorganismů. Do takto ošetřeného mléka se přidává živá ušlechtilá jogurtová mikroflóra, která je zodpovědná za proces fermentace a následný vznik požadované konzistence a chuti výrobku. Jogurt se v České republice po ukončení fermentace tepelně neošetřuje a je tudíž „živý“. 10. MÝTUS: Jogurty s ovocem na dně neobsahují „éčka“ První jogurty s přídavkem ovoce začala u nás průmyslově vyrábět již ve 30. letech minulého století Trojská mlékárna v Praze pod známou značkou JOVO. Pro prodloužení trvanlivosti přidávala na jogurtovou hmotu ovocný džem. Proto, aby byl obsah ovocné složky ve všech kelímcích shodný, je však nutné ovocnou složku stabilizovat např. pektinem, škrobem či jinými stabilizačními látkami. Jogurty s obsahem ovocné složky tedy obsahují stabilizátory. Princip stabilizace ovocné složky je ale v podstatě vždy stejný, ať jde o ovocnou složku přidávanou na dno skleničky, do odděleného prostoru dvoukomorového kelímku, či ať se použitá ovocná složka již při výrobě promíchá s jogurtovou hmotou. Závěrem je nutné poznamenat, že jakost českých jogurtů jako i dalších zakysaných mléčných výrobků je trvale velmi vysoká a srovnatelná s dobrými zahraničními výrobky a současně také plně odpovídá platným legislativním požadavkům. Ing. Jiří Kopáček, CSc., Českomoravský svaz mlékárenský

19. prosince 2011

Mlékárenství

17

Fakta spojená s mlékem Výkupní ceny se zlepšily, přesto se stále pohybují na hranici nákladů ● Také o mléce koluje řada mýtů a polopravd Ekonomická situace producentů mléka v ČR se po dvou letech od vrcholící mléčné krize, kdy někteří z nich na protest proti nízkým výkupním cenám vylévali mléko na pole, zlepšila. Za litr mléka dostávají v průměru 8,25 Kč, tedy zhruba o dvě koruny více než v roce 2009. Přesto se podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy pohybuje tato cena na hranici nákladů výroby. ena je pro nás teď určitě

klady ne všech chovatelů jsou však pod 8,20 Kč. Jsou ještě zemědělci, kteří nejsou schopni pokrýt své náklady,“ uvedl Pýcha. Doplnil, že podle oficiálních odhadů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací se náklady na výrobu jednoho litru mléka pohybují kolem 8,50 Kč. Zemědělci se podle Pýchy snaží výrobu intenzifikovat a některým se patrně podařilo výrobní náklady snížit pod uváděnou hranici. „Pravda je, že nejslabší chovatelé museli skončit,“ podotkl. Prudce se za posledních pár let snížily i stavy krav. Jak vyplývá z údajů ČSÚ, zatímco se v roce 2008 v Česku chovalo 569 000 krav, k letošnímu 1. dubnu to bylo o 17 000 méně. Kvalita je srovnatelná, cena nikoliv „My, potravináři, máme jiný problém – výrobky nejsme schopni dostat na regályza vyšší ceny,“ posteskla si Simona Sokolová, generální ředitelka společnosti Olma Olomouc, druhé největší tuzemské mlékárny a jedničky

mléko nevyrábí. Vzhledem k nízkému podílu odstředěného mléka na trhu nelze proto tento typ mléka považovat za rozhodující výrobek, od něhož se odvíjí názory na nutriční vlastnosti mléka a mlékárenských výrobků. Celá oblast potravinářské produkce mléčných výrobků je zatížena celou řadou mýtů, je-

1. Mléko je pro značnou část populace alergenem Mléko je v první řadě zdrojem celé řady pro tělo příznivých látek včetně bílkovin, z nichž zejména hlavní protein – kasein – je označován jako alergen. To však platí jen pro několik procent spotřebitelů. Pod pojem „alergie na mléko„ se mylně za-

jichž důsledkem může být v některých případech neodůvodněné omezení spotřebitelské poptávky po mlékárenských produktech. Příklady nejrozšířenějších mýtů jsou tyto:

hrnuje neschopnost některých lidí strávit mléčný cukr laktózu kvůli nedostatečné nebo zcela chybějící produkci enzymu laktázy – a za to mléko opravdu nemůže.

na našem trhu v prodeji čerstvého mléka. Zatímco výkupní ceny mléka v Česku a Německu jsou podle ní takřka totožné, například jogurt Florián z Olmy se v tuzemských supermarketech prodává za devět až deset korun. Srovnatelný výrobek v německých obchodech přitom podle ní stojí v přepočtu 14 až 15 korun. „Já si myslím, že kvalitou jsme více než srovnatelní se západními zeměmi, ale prostě nejsme schopni to tady protlačit,“ uvedla Sokolová. Výši spotřebitelských cen v Česku podle ní limituje také slabší kupní síla zdejších zákazníků. Klesá zájem o odtučněné mléko Ačkoli by se podle četných informací v médiích mohlo zdát, že většinu prodejů mléka na našem trhu tvoří odstředěné mléko s nejnižším obsahem tuku (0,5 %), skutečnost je zcela opačná. Vyplývá to ze statistických dat týkající se struktury prodeje mléka za celou ČR. Jen za posledních pět let klesl podíl prodejů odstředěného mléka,


„C pozitivnější, cenové ná-

které bývá občas hanlivě označováno jako „obarvená voda“, více než dvojnásobně, a v současné době tvoří z celkových prodejů mléka v ČR pouze zanedbatelná 4,3 %. Naopak od roku 2006 se téměř na dvojnásobek zvýšily prodeje plnotučného a selského mléka s obsahem tuku 3,5 % a více, a to na zhruba

13 %. Podíl prodejů polotučného mléka se v zásadě nemění a tvoří 83 %. Například již zmíněná mlékárna Olma Olomouc podle vyjádření ředitelky Sokolové již téměř žádné odstředěné

2. Do mléka se přidávají rostlinné tuky, aby byla jeho výroba levnější Cena litru řepkového oleje, který má být údajně do mléka přidáván, je zhruba dvojnásobná proti ceně mléčného tuku, takže by na takové výrobě mlékárny prodělaly. Složení mléka kromě toho kontrolují dozorové orgány již od transportu od zemědělců ke zpracovatelům a dále nepřetržitě přímo při výrobě. To se týká i mlékárny Olma Olomouc, kde je pocelou dobu výroby přítomna pracovnice Státní veterinární správy ČR. Jakýkoli případ rostlinných tuků přidávaných do mléka by tak byl okamžitě odhalen. 3. Delší trvanlivost mléka zajišťují konzervanty Veškeré mléko prodávané na tuzemském trhu nesmí ze zákona obsahovat žádné konzervanty, a také tomu tak je. Pokud je na obalu mléka nápis „bez konzervantů“, není to žádná známka vyšší kvality, ale pouze konstatování stavu, který se týká podmínek daných legislativou. Trvanlivost mléka je zajištěna pasterizací a sterilizací, což je krátkodobé zahřátí mléka na teplotu necelých 80° C (pasterizace) nebo na vyšší teplotu až 140° C (sterilizace). Tepelné ošetření mléka ničí v něm přítomné bakterie, naopak vitamínů se tímto způsobem z mléka ztrácí jen něco málopřes 10 %. Vápník v mléce obsažený se žádným z těchto ošetření neztrácí vůbec. Eugenie Línková

Společnost Lacrum Velké Meziříčí má zemědělské vlastníky Mlékárna Lacrum z Velkého Meziříčí je dalším výrobcem mléčných produktů v biokvalitě, jehož představila Agrární komora ČR médiím na tiskové konferenci pořádané s obchodním řetězcem Billa v rámci společného projektu na podporu českých biopotravin. Společnost Billa vyčleňuje na propagaci českých biovýrobců finanční prostředky z prodeje ekologických tašek.

R

olnická družstevní mlékárna byla ve Velkém Meziříčí založena již v roce 1933. V roce 1960 se na dlouhých 30 let stala součástí koncernového podniku Lacrum Brno. Jejím úkolem bylo především zásobovat prodejny Jednoty v blízkém i vzdálenějším okolí kvalitními a čerstvými mlékárenskými výrobky.

Ředitel mlékárny Lacrum Velké Meziříčí Jindřich Burda

Dnes mlékárna Lacrum Velké Meziříčí navazuje na tradiční kvalitu výroby holandských typů sýrů (např. známý Eidam), která byla v podniku zavedena za druhé světové války holandskými odborníky. Dlouhá léta je zákazníky pro svou kvalitu oceňována zejména eidamská cihla v tradičním půlkulatém tvaru.

Do sortimentu těchto polotvrdých přírodních sýrů patří Eidam s 30 % tuku v sušině, znalci oceňovaná varianta se 45 % nebo Gouda se 48 % tuku v sušině. Velmi oblíbené jsou i bukovým kouřem uzené sýry. Všechny sýry jsou také plátkovány a hygienicky baleny. Kromě standardního sortimentu urče-

ného pro maloobchod vyrábí mlékárna na zakázku speciality určené pro gastronomii a další potravinářské výroby. Základní nabídku mlékárny doplňuje čerstvě stloukané máslo a tvarohy. „Kraj Vysočina patří k ekologicky nejčistším oblastem republiky. Lacrum Velké Meziříčí proto zpracovává vybrané mléko z ekofarem na výjimečné biosýry, biotvaroh a biomáslo,“ řekl na tiskové konferenci ředitel mlékárny Jindřich Burda. Vysoká jakost výrobků je potvrzena také certifikovaným systém řízení jakosti podle norem ČSN EN ISO 9001:2009. V květnu 2011 se vrátila mlékárna ve Velkém Meziříčí opět do rukou zemědělských vlastníků. Ve firmě Lacrum tím dochází k mimořádně výhodnému spojení zemědělského prvovýrobce a zpracovatele. Takováto spojení úspěšně fungují například v Německu. Pokud je dodavatel mléka zároveň jeho zpracovatelem, je sjednocen společný zájem na kvalitě suroviny –

mléka i konečných produktů mlékárny. Toto propojení se ukazuje jako posilující v obdobích, která jsou díky levným dovozům sýrů ze zahraničí obtížná zejména pro menší mlékárny, jak jsme tomu svědky od poloviny tohoto roku. Čeští spotřebitelé již dávají přednost kvalitním výrobkům z domácí zemědělské

produkce. A to představuje pro mlékárnu Lacrum Velké Meziříčí velkou šanci. Důležitým základem pro úspěšný rozvoj mlékárny v budoucnu jsou její lidé, zkušení mlékařští odborníci a sýraři, kteří dávají do práce kus svého srdce a kterých má mlékárna naštěstí dostatek. Eugenie Línková

Vzorek polotvrdých sýrů v biokvalitě

2x foto Eugenie Línková

18

Krmivářství

19. prosince 2011

Krmný šťovík zlepšuje kvalitu mléka Krmný šťovík, Rumex OK 2, je u nás známý především jako energetická plodina, ale původně byl vyšlechtěn na Ukrajině jako kvalitní krmná pícnina křížením šťovíku zahradního a tjanšanského. V poslední době jej někteří pěstitelé začali už i u nás využívat ke krmení hospodářských zvířat, protože výsledky jsou překvapivě příznivé – zvyšuje užitkovost i kvalitu mléka.

V

ýsledky s krmením této kvalitní pícniny byly získány v provozních podmínkách na různých místech v České republice. Vysoké krmné hodnoty šťovíku mají perspektivu i pro využívání v bioplynových stanicích (BPS).

Hodnocení výsledků První příznivé výsledky byly získány při pastvě ovcí. Také pastva skotu na vykrm byla úspěšná, i když šťovíkový porost nebyl bohužel nijak ošetřován. Šťovík proto postupně z porostu mizel a po sedmi letech jeho spásání zde převládaly už jen různé druhy trav. Přesto i tento nižší podíl šťovíku plně vyhovoval pro výkrm mladého dobytka, přírůstky byly dobré i bez přikrmování jadrnými krmivy. Sklizená hmota na senáž obsahovala cca 30 % sušiny. Výnos ze šťovíkového porostu byl téměř dvojnásobný, tedy zhruba 10 t/ha, oproti senáži sklízené z tradičních trvalých travních porostů – 5,4 t/ha.

Kvalita mléka Nově byla na podhorské ekofarmě sledována i kvalita mléka vlivem krmného šťovíku. Byly vyhodnoceny tři způsoby včetně tradičního krmení TTP. V tabulce jsou uvedeny nejdůležitější údaje potřebné k hodnocení kvality mléka. Jsou průměrem z osmi, resp. pěti dílčích vzorků tak, jak je odebírala mlékárna. Hodnoty po přikrmování šťovíkem se zvýšily, což značí, že se kvalita mléka všeobecně zlepšila. Nejvýznamnější údaj je obsah tuku a bílkovin. Mléko se zlepšilo proti pastvě na TTP již ve variantě, kdy byly dojnice pasoucí se na TTP přikrmovány šťovíkovou senáží: tuk se zvýšil o 0,216 %, bílkoviny o 0,135 %. Výraznější zvýšení tučnosti mléka se projevilo při pastvě dojnic na šťovíkovém porostu přikr movaném senáží z TTP, a to více něž o 0,5 %, obsah bílkovin se zvýšil téměř o 0,3 %. Z obsahu tučnosti a bílkovin byl ještě propočítán koeficient (tuk ku bílkovině), podle něhož lze usuzovat, jaký vliv má zkrmování šťovíku

na konverzi živin. Optimální poměr T:B by měl být 1,15:1,4. Koeficient pod 1,15 signalizuje subklinické acidozy, acidogenní krmnou dávku a též se zvyšuje frekvence reprodukčních poruch. Při pastvě pouze na TTP byl zjištěn koeficient nejnižší, tj. 1,08. Po přikrmování šťovíkem se tento důležitý koeficient zlepšuje, a to na 1,104 při přikrmování šťovíkovou senáží. Při pastvě na šťovíku je 1,158 a dostává se tak do optimálního pásma při současně zvýšené tučnosti a bílkovině mléka. To ukazuje, že krmný šťovík by neměl být klasifikován jako acidogenní krmivo, jak se veřejnost zatím všeobecné domnívá. Potvrzuje to rovněž optimální poměr hlavních živin v píci krmného šťovíku. Také další dvě hodnoty, TPS (tuku prostá sušina) a kasein, se vlivem šťovíku zvýšily, a to opět více při pasení na šťovíku + příkrm senáže z TTP.

Stanovení krmných hodnot Příznivé výsledky s krmením Rumex OK 2 spočívají v jeho kvalitě. Analýzy vzorků krmného šťovíku byly zajištěny odborníky-krmiváři z VÚ živočišné výroby od konce dubna do konce května za účelem zjištění změn v kvalitě píce vlivem stárnutí. Stručně lze výsledky zhodnotit takto: krmný šťovík je kvalitní píce. Má nejen vysoký obsah N-látek, ale současně i vysoký obsah redukujících cukrů. Je to tedy velmi ranná kvalitní píce,

Kvalita mléka se zlepšila nejvíce při přímé pastvě na šťovíkovém porostu. Při zvětšeném podílu šťovíku v krmné dávce by se mohly hodnocené ukazatele ještě zlepšit, zejména koeficient poměru tuku a bílkovin. Tyto údaje nejsou ale zatím k dispozici.

která má ideálně vyrovnané hlavní živiny. Krmný šťovík ale rychle stárne, což se projevuje snižováním obsahu NL, avšak obsah cukrů zůstává vysoký po celou dobu sledování. V polovině května klesá obsah NL a zvyšuje se obsah vlák-

datum výnos (t/ha)

2. seč 10. 7. 2,930

Obecné výhody krmného šťovíku Krmný šťovík je vytrvalá polní plodina, což přináší řadu dalších výhod – není třeba každoroční nákup osiva, ušetří se náklady a energie na hlubokou orbu a další náročnější agrotechnické zásahy a je také zárukou ochrany půdy proti vodní erozi. Krmný šťovík obrůstá brzy na jaře a vytváří kompaktní porost, který nedovolí smyv ornice tak jako např. při pěstování kukuřice. Pro velkou toleranci vůči chladu je šťovík vhodný i do vyšších poloh a kopcovitých terénů, což je zvlášť důležité po novelizaci zemědělského zákona, která dovoluje pěstování širokořádkových plodin na svazích jen do 7° sklonu (dříve byla možnost až do 13° svažitosti). Rumex OK 2 – krmný šťovík – může proto výhodně nahradit či doplnit kukuřici pro krmivářské účely i pro BPS.

3. seč 22. 8. 2,625

pastva 2. 10.–4. 11. 1,750*

celkem za rok

TTP (t/ha)

10,00

5,4

(Analýzy mléka provedla laboratoř LRM Brno, Mlékárna Olma, a. s, Olomouc) způsob krmení

*

nastanovovaly se

5. 5. 8,89 23,87 1,87 13,41 11,21 ...*

12. 5. 11,29 19,82 1,73 17,9 10,01 11,41

20. 5. 13,01 13,4 1,128 24,49 8,28 13,2

bílkovina

poměr tuk/bílkoviny

TPS

kasein

průměr z 8 vzorků

Obsah živin v rostlině šťovíku v několika termínech odběrů (%) 25. 4. 11,47 31,42 1,47 9,52 11,68 ...*

obsah (%) tuk

* odhadem 2/3 výnosu 3. seče

sušina NL tuk vláknina popel cukry redukující

Souhrn a závěry Krmný šťovík Rumex OK 2 byl vyšlechtěn jako kvalitní krmná píce, ale u nás jsme jej začali využívat jako energetickou plodinu. V poslední době je už i u nás hodnocena jeho vysoká kvalita jako pícniny. Krmení hospodářských zvířat šťovíkem zvýšilo užitkovost, včetně zvýšení dojivosti i kvality mléka. Pro krmení je nutné sklízet šťovík mladý, aby se uchovala jeho kvalita (vysoký obsah NL i cukrů) a také proto, aby dále dobře obrůstal. Sklizeň pro využití v BPS je vhodná i později, kdy je už obsah NL nižší, ale obsah cukrů nadále zůstává vysoký, což je zárukou snadné konzervace. Po příznivých zkušenostech s krmením šťovíku ho začínají někteří farmáři pěstovat výhradně pro krmení. Výsledky s jeho zkrmováním se dále potvrzují. Např. na ekofarmě v podhůří Orlických Hor byl šťovík založen na ploše 29,86 ha. První seč byla již v prvém užitkovém roce senážována do balíků a použita ke krmení dojnic. Také zde se zvýšila dojivost, přibližně o dva litry na krávu a den. Obdobné zkušenosti se potvrdily i v následujícím roce. V roce 2010 zde byly sklizeny tři seče na senáž a čtvrtá se využívala od 2. října do 4. listopadu jako pastva. Ing.Vlasta Petříková, DrSc., CZ Biom – České sdružení pro biomasu

Vliv krmení Rumexem OK 2 na kvalitu mléka z ekofarmy Králíky

Výnosy senáže krmného šťovíku 1. seč 1. 6. 2,696

niny, proto je třeba jej sklízet velmi brzy, někde již koncem dubna. Vysoký obsah cukrů umožňuje jeho snadné konzervování, není třeba používat konzervační přípravky. Vysoká kvalita krmného šťovíku je významná i pro využití v bioplynových stanicích. Pro tento případ je třeba sklízet zelenou hmotu pro silážování v období největšího nárůstu hmotnosti, což je zpravidla kolem poloviny června.

1. pastva na TTP 26. 5. 12,41 11,99 1,18 26,72 8,68 11,21

3,797

3,491

1,080

8,934

2,775

4,006

3,626

1,104

8,992

2,862

4,338

3,746

1,158

9,200

2,960

+0,216 +0,548

+0,135 +0,285

+0,024 +0,054

+0,058 +0,266

+0,087 +0,185

průměr z 5 vzorků 2. pastva na TTP + šťovíková senáž průměr z 5 vzorků 3. pastva na šťovíku + senáž TTP Rozdíly v kvalitě mezi pastvou na TTP... ...a pastvou na TTP + šťovíková senáž ...a pastvou na šťovíku + senáž z TTP

19. prosince 2011

Chovatelství

19

Chov masného skotu v podmínkách Ústeckého kraje Chov skotu jako jedno z důležitých odvětví živočišné výroby zaznamenal výrazné změny v rámci celé České republiky ve snížení počtu chovaných zvířat. V Ústeckém kraji se na konci 80. let a počátkem 90. let minulého století chovalo 165 000 až 170 000 kusů skotu, z toho bylo více než 51 000 krav s mléčnou produkcí.

Čech, zejména v Podkrušnohoří, a postupně došlo ke snížení počtu dojnic na území celého kraje. Rok 2005 byl hranicí, kdy se rapidní pokles stavu skotu zastavil na počtu kolem 40 000 kusů, z toho krav na 16 400. Podíl dojených krav představoval 65,2 %, kráv bez tržní produkce 34,8 %. Letos bylo v Ústeckém kraji chováno pouze 15 500 kusů krav. Když hodnotíme intenzitu chovu skotu na 100 ha v rámci ČR, pak Ústecký kraj patří mezi kraje, které mají vůbec nejnižší intenzitu – na 100 ha je tu chováno 17,6 ks skotu, přepočteno na velkou dobytčí jednotku 12,4 VDJ. Velmi zásadně se změnil poměr mezi počtem dojících krav a počtem krav bez tržní produkce mléka. Jestliže v roce 2005 se dojilo 10 700 krav, pak dnes je jich jen 4200. Znamená to, že došlo k významnému nárůstu krav masných plemen.

KRAJ ÚSTECKÝ

V

ýroba mléka prošla od roku 1990 největšími otřesy, které se projevily snížením počtu dojnic, poklesem výroby mléka a postupně zastavením činnosti mlékáren v důsledku konkurenční síly bývalých členů EU proti novým zemím. Vymizela stáda dojnic v oblasti severních

INZERCE

Prodej zástavového skotu, zdroj příjmů Vyvstává nutnost zabývat se právě dalším rozvojem a především kvalitou tohoto základního stáda, které zůstalo většinou jako zbytek původního mléčného skotu černostrakatého i českého strakatého mléčného skotu. Extenzivní forma chovu bez cílené-

ho zušlechťování nemůže dát ale záruku, že o tento zástavový materiál, který má různé podíly jednotlivých plemen, bude velký zájem. Hlavním zdrojem finančních příjmů je prodej zástavového skotu, především býčků a též jalovic, které se hodí svou dobrou zmasilostí pro výkrm. Práce s masnými plemeny je úzce svázána s ročními obdobími. Jestli chceme využít právě kvalitní pastvy a získat tak dobrý přírůstek u zástavového skotu, musí proběhnout cílené zapouštění stád, aby maximum telení proběhlo v březnu až květnu. Tím je možno dosáhnout větší zatíženost pastvin a získat tak přírůstky vysoko nad 1 kg denně. Zpeněžování v podzimních měsících (září, říjen a začátek listopadu) při vyrovnané nabídce dává záruku, že se dosáhne optimální ceny. Vedle úspěšné vlastní plemenářské práce je třeba nasměrovat podniky na širší kooperaci s produkčními oblastmi, kde je možno počítat s intenzivním výkrmem masného skotu, který snadno dokáže zužitkovat vysoce koncentrovanou výživu a také kvalita vykrmených zvířat je vysoce ceněna právě ve zpracovatelských závodech. Orientace na kooperační smlouvy v rámci odbytových družstev a sdružení


pomůže zajišťovat odpovídající finanční přínos pro podhorské oblasti. Není možné spoléhat se jenom na peníze z dotací, ale základem musí být i stabilita cen a tím i popularizace farem s kvalitním hovězím masem. Nutnost koncepce dalšího rozvoje Z uvedených faktů vyplývá, že je nutné, aby byla zpracována koncepce dalšího rozvoje masného

skotu v Ústeckém kraji tak, aby sloužila jako jisté vodítko, jak postupovat a také organizovat celý systém chovu a využití masného skotu pro podhorské oblasti kraje a zároveň dát možnost, aby byl tento chovatelský směr využit i v produkčních oblastech s kvalitní kukuřicí pro výrobu jakostního hovězího masa v celé ČR. Pro podporu těchto záměrů proběhla 11. října 2011 pod or-

ganizačním zajištěním Okresní agrární komory Děčín pro okresy Děčín a Ústí nad Labem a odbytovým družstvem Chovatel Děčín Mezinárodní konference chovatelů masného skotu. Konala se v prostorách zámku a zámeckého parku ve Šluknově, kde ji doprovodila expozice živých exponátů nejrozšířenějších plemen masného skotu. Konference se zúčastnili zástupci chovatelských svazů z některých členských zemí EU, konkrétně z Německa a ze Slovenska. Chovatelské svazy z Německa reprezentoval Dipl. Ing. Oeser, ředitel společnosti Masterrind ze Spolkové země Sasko a špičkoví chovatelé masného skotu plemen Limousine a Charolais, farmáři Klos a Klemm, jejichž výsledky chovu patří k nejlepším v EU. A právě o tyto výsledky se s našimi chovateli partneři z Německa nezištně podělili. Slovensko zastupoval předseda Zväzu chovatelov mäsového dobytka Slovenské republiky Ing. Michal a odborná pracovnice Ing. Hotolová. O činnosti Českého svazu chovatelů masného skotu promluvil jeho ředitel Kamil Malát. Ing. Vladimír Cita, OAK Děčín – Ústí nad Labem, Ing. Ludmila Holadová, RAK Ústí nad Labem

20

Značka KLASA

19. prosince 2011

Značka KLASA podporuje úspěch firmy Stock Plzeň-Božkov

Stock Plzeň-Božkov je největším výrobcem lihovin v České republice. Tržní podíl společnosti v maloobchodě se vyšplhal v červnu 2011 až na 40,5 % a v gastronomii přesáhl hranici 46 %, přičemž na celkovém trhu činí podíl 42 %, což je absolutně nejvíce v historii společnosti, jejíž portfolio tvoří 14 vlastních značek zahrnujícíh přes 40 produktů. Jsou mezi nimi vodky, rumy, tuzemáky, bylinné a ovocné likéry, destiláty, pálenky či brandy, přičemž na domácím trhu je jedničkou ve všech čtyřech rozhodujících segmentech – hořkých a bylinných lihovinách, tuzemácích, vodkách a likérech. Zároveň je společnost Stock Plzeň exkluzivním distributorem některých mezinárodních značek v České republice a na Slovensku.

S

polečnost prošla na přelomu tisíciletí kompletní přestavbou, kdy investovala do svého rozvoje několik set milionů korun. Byly vybudovány nové stáčecí kapacity, budova laboratoře, servisní i administrativní bu-

dova. Díky těmto investicím patří Stock Plzeň a nás k nejmoder něji vybaveným firmám v oboru. Ocenění KLASA patří již osmi produktům Stocku „Produktový úspěch vydatně podporuje značka KLASA, která oceňuje výjimečné a kvalitní produkty. Ze čtyřiceti námi vyráběných nápojů získalo osm z nich toto ocenění a máme v úmyslu ucházet se do budoucna o další,“ říká marketingový ředitel Stocku Plzeň Tomáš Tarcala. Těmito oceněnými výrobky jsou Fernet Stock, Fernet Stock Citrus, Božkov Tuzemský, Vodka, Vaječný likér, Griotte, Slivovice Stock a Slivovice Stock Exklusive. Kromě ocenění značkou kvality KLASA získal Stock Plzeň-Božkov i další prestižní ocenění, například stříbrnou medaili na International Wine and Spirits Competition v roce 2010 za likér Božkov Peprmint a stříbrnou medaili na San Francisco World Spirits Competition 2010 za vodku Stock Prestige. Letos pak získaly Magister Bohém a Božkov Spiced dvouhvězdičkové ocenění v soutěži International Taste & Quality Institute, kdy mezi oceněnými výrobky figurovala také jedna z posledních novinek na trhu, Fernet Stock Z Generation. Od tohoto produktu si vedení závodu hodně slibuje. Nava-

zuje na nejslavnější zdejší likér, „vyjímečně dobrý a vyjímečně hořký“ Fernet Stock, který se v Božkově úspěšně vyrábí již od roku 1927 a v němž se kombinuje čtrnáct vybraných utajovaných bylin z celého světa (pouhé tři jsou z Česka, jedna z nich je heřmánek), a na jeho mladšího bratra z roku 1997, Fernet Stock Citrus, ochuceného přírodním citrusovým aroma. Fernet Stock Z Generation vzniká ze stejných čtrnácti bylin, jež se však kombinují se šťávou manga a zázvoru. Neobvyklé spojení dodává nápoji zcela novou dimenzi chuti a oslovuje mladší generaci, jež vítá sladší podtón klasické hořké chuti Fernet Stock. Charakter produktu podtrhuje výrazný a efektní design černooranžových etiket a uzávěrů, jimž vévodí velké písmeno Z. Nejlépe chutná vychlazený na ledu nebo v míchaném drinku s colou či spritem. Nelehká historie Historie Stocku Plzeň-Božkov spadá do roku 1920, kdy italský průmyslník Lionelo Stock koupil původní malý lihovar poničený válkou a požárem a založil společnost nazvanou Stock Cognac Medicinal, jež byla dceřinou společností Camis & Stock založenou v roce 1884 v Itálii, která vyráběla koňak. Zpočátku se do Božkova dopravovalo zboží z Terstu a tady bylo jen plněno

do lahví. V té době zaměstnávala společnost asi patnáct manuálních dělníků, čtyři úředníky, jednoho nákupčího a ředitele. Dodávky z Terstu však postupně ustávaly a podnik začal pracovat samostatně a úspěšně se rozvíjel, i když se musel potýkat zejména s problémy spojenými s hospodářskou krizí. V době obsazení Československa hitlerovským Německem dostali výpověď všichni neárijští zaměstnanci, vedoucím výroby ale paradoxně zůstal Žid Arnošt Müller, mistr destilatér, kte-

rý jako jediný znal recept Fernetu Stock. V poválečném období přešel podnik nejprve pod národní správu, aby se v roce 1947 nakrátko vrátil zpět do rukou svého italského majitele, jemuž byl v roce 1948 znárodněn. Po listopadu 1989 se závod v Božkově stal samostatnou akciovou společností s majoritním akcionářem, původním majitelem likérky, firmou Stock Trieste, aby se a dva roky později začlenil do skupiny Eckes, největšího výrobce ovocných šťáv v Evropě. Tu pak koncem roku 2007 převzala společnost Oaktree Capi-

tal Management, následně součást mezinárodní skupiny Stock Spirits Group působící ve Velké Británii, USA, České republice, Chorvatsku, Slovinsku, na Slovensku, v Polsku a v Itálii. Změní Stock Plzeň opět majitele? Tržby Stock Spirits Group, největšího středoevropského výrobce alkoholických nápojů, vloni dosáhly 308,6 mil. EUR (zhruba 7,47 mld. Kč), což představuje proti roku 2009 zvýšení o 13,3 %. Hrubý provozní zisk společnosti vzrostl z 58,5 mil. EUR v roce 2009 o 16,6 % na 68,2 mil. EUR (asi 1,65 mld. Kč). Celkové prodeje lihovin ve skupině dosáhly 159 milionů litrů proti 138 milionům litrů v roce 2009. Společnosti náležící do Stock Spirits Group představily v loňském roce na trhu 18 nových značek. Letos se však objevily zprávy, že americká investiční společnost Oaktree Capital Management zvažuje prodej nadnárodní firmy Stock Spirits, vlastníka Stock Plzeň a dalších středoevropských výrobců lihovin, a pověřila banku Credit Suisse poradenstvím ohledně „budoucích strategických možností“. Podle posledních zpráv chce Stocks Spirits Group za 804 milionů USD převzít největší globální výrobce tvrdého alkoholu, britský Diageo. Zájem o něj ale budou mít i další firmy soukromého kapitálu Lion Capital, Apax Partners, CVC, TPG, Warburg Pincus a Advent International. Text a foto: Bohumil Brejžek

19. prosince 2011

Inzerce

21

22

Vinařství

19. prosince 2011

Čeští a moravští vinaři mají za sebou úspěšný rok Svatomartinská vína zaznamenala raketový vzestup ● Svatomartinské se ochutnávalo po celé republice ● Víno ročníku 2011 vykazuje známky vysoké kvality ● Společnost Znovín Znojmo získala dalších 52 hektarů vinic

Svatomartinská vína okouzlila vinaře O čtvrtinu stoupl počet vinařů, kteří mají zájem připojit se k možnosti používat značku Svatomartinské. Zatímco loni se o značku Svatomartinské ucházelo 100 vinařů s 238 víny, letos už to bylo 125 vinařů a vinařských firem se 435 víny. Po hodnocení dostalo právo používat značku Svatomartinské 365 vín.

V Praze ovládla Svatomar tinská vína náměstí Jiřího z Poděbrad, stylově na Vinohradech, ve spojitosti s tradiční pečenou husou. Na 15 českých a moravských vinařů předvedlo svá mladá vína i svou nejlepší klasickou

V

úterý 1. listopadu proběhlo v odborném pracovišti Národního vinařského centra ve Valticích druhé, závěrečné kolo hodnocení Svatomartinských vín ročníku 2011. „Enormní poptávka po Svatomartinských vínech ze strany spotřebitelů vyvolala mimořádný zájem vinařů o možnost spojit svou produkci se zavedenou a populární značkou Svatomartinské. Proti počátkům obnovené tradice Svatomartinského roku 2005 je jich letos čtyřikrát tolik. Nárůst zájmu vinařů s sebou nese také plus pro spotřebitele v podobě mnohem rozmanitější nabídky,“ komentoval nárůst

Svatých jménem Martin je v liturgickém kalendáři několik, ovšem ten, jehož svátek slavíme 11. listopadu a který je spojen se svatomartinským posvícením, je sv. Martin z Tours. Narodil se kolem roku 316 v panonské Sabarii (dnešním Szombathely v Maďarsku) jako syn tribuna armády Římské říše, který jej v 15 letech nasměroval k vojenské kariéře. Složil přísahu věrnosti římskému impériu a roku 334 byl přidělen k posádce v Samarobrivě v římské provincii Galia (dnešní Amiens ve Francii). O několik let později ale z armády odešel. Rozhodl se žít v ústraní jako poustevník. S pomocí biskupa Hilaria založil kolem r. 361 v Ligugé klášter (8 km jižně od Poitiers), stal se knězem a spolu se svými žáky šířil po okolních vesnicích slovem i skutky křesťanství. Po smrti biskupa Hilaria se stal jeho nástupcem v Tours a pokračoval v pastorační činnosti ve své diecézi. Zakládal také farnosti a kláštery, mimo jiné i klášter poblíž Marmoutier nedaleko Tours, z něhož se později stalo důležité kulturní středisko. Biskup Martin zemřel při jedné z pastoračních cest v Candes ve věku 81 let 8. listopadu roku 397. Pohřben byl o tři dny později, proto se jeho svátek slaví 11. listopadu. Nad jeho hrobem byla vystavěna honosná bazilika, která však vzala za své během francouzské revoluce. O významu sv. Martina z Tours svědčí i to, že se jeho jméno vyskytuje v názvu 4603 kostelů a kaplí po celém světě. Jen v České republice je jich 145.

Legendy spjaté se sv. Martinem

produkci. Slavnostní přípitek proběhl, jak také jinak, 11. 11. přesně v 11 hodin, 11 minut a 11 sekund. Samozřejmě nechyběla ani pečená svatomartinská husa, tradiční moravská cimbálovka a swing. Ve dnech od 11. do 20. listopadu také probíhal v atriu Paláce Kinských v Praze na Staroměstském náměstí Festival Svatomartinských vín. Pro milovníky vína byla připravena nejširší

počtu vinařů Ing. Marek Babisz, hlavní sommelier Národního vinařského centra, který hodnocení technicky zajišťoval. V letošní nabídce bílých Svatomartinských vín je nejvíce zastoupena odrůda Müller Thurgau s 96 druhy vín. U dalších bílých odrůd je to 23 druhů Veltlínského červeného raného a 43 druhů Muškátu moravského. Svatovavřinecké vévodí růžovým vínům s 80 víny, zatímco u červených Svatovavřineckých budeme vybírat z 37. Modrý Portugal naopak dominuje mezi červenými s 62 víny a nabídku doplňuje Modrý Portugal rosé se 17 víny a sedm vín bude cuvée, neboli směs více odrůd. Od 11. listopadu tak přišly na trh zhruba dva miliony lahví Svatomartinských vín.

Svatý Martin z Tours – život a legendy

Ochutnávkové akce odstartoval magický čas Víno je společenský nápoj, proto není divu, že s vyrobenými lahvemi přibývá také nejrůznějších svatomartinských akcí pro veřejnost. Desítky akcí proběhly na náměstích velkých měst i na návsích menších obcí. Speciální nabídky vín a svatomartinského menu nabízly i restaurace. Sám Vinařský fond České republiky pořádal tradiční Svatomartinský košt v Brně, kde se 11. listopadu v 11 hodin otevřely lahve prvních letošních Svatomartinských vín. Návštěvníci měli příležitost ochutnat sto vzorků vín za doprovodu hud-

by a dalšího programu na pódiu. Vybraná vína si zde návštěvníci mohli od vinařů také nakoupit. Na Svatomartinský košt navíc navazovaly Svatomartinské hody, během nichž si lidé mohli za zvýhodněnou cenu vychutnat ve vybraných restauracích v Brně speciality připravené ke Svatomartinským vínům. Ve dnech 11. a 12. listopadu pak byly svatomartinské chuťovky k dostání také přímo na náměstí Svobody, kde jejich ochutnávání doprovodil bohatým kulturní program.

nabídka Svatomartinských vín v Praze – sto druhů. (zb) Více informací najdete na www.svatomartinskevino.cz

Kontakty: Ing. Jaroslav Machovec Vinařský fond ČR tel.: 606 645 470 e-mail: [email protected] Daniel Kříž Omnimedia, s. r. o. e-mail: [email protected] tel.: 728 602 304

Sv. Martin a žebrák Nejznámější, nejdojemnější a v umění nejzobrazovanější příběh o Martinovi se váže k jeho působení v armádě. Jednoho mrazivého zimního večera jel Martin na koni do vojenského tábora v Amiens v Gálii (území dnešní Francie). U městské brány ho oslovil nuzně oděný žebrák (některé verze praví, že byl nahý), který prosil o almužnu. Martin u sebe neměl nic, čím by ho obdaroval, a tak rozdělil mečem svůj důstojnický plášť a polovinu dal chudákovi, který se třásl zimou. Podle pověsti pak v noci ve snu spatřil Ježíše Krista oděného polovinou Martinova pláště. Upomíná to na jedno z hlavních Kristových přikázání v Matoušově evangeliu v Bibli: „Cokoli jste učinili jednomu z mých nepatrných bratří, mně jste učinili.“ Sv. Martin a husy Osobním atributem sv. Martina je husa, která je i nedílnou součástí svatomartinských hostin. Podle pověsti se prý Martin zdráhal přijmout biskupský úřad, a proto se schoval do hejna hus. Ovšem ty ho svým kejháním prozradily, a tak musel poctu přijmout. Sv. Martin na bílém koni Česká lidová pranostika říká, že Martin přijíždí na bílém koni. Značí to, že na svátek sv. Martina často napadl přes noc sníh. Odpozorovaný klimatický jev si lid spojil se světcem často zobrazovaným na koni.

19. prosince 2011

Vinařství

23

Ročník 2011 bude velmi kvalitní V

předvečer svátku svatého Martina se prezident Agrární komory České republiky Jan Veleba a další význačné osobnosti agrárního sektoru tradičně sešli s majitelem vinárny Blatnička v Praze Vojtěchem Olbrechtem nad sklenkou prvního letošního vína. Vojtěch Olbrecht vlastní spolu se svou rodinou rozlehlé vinohrady v Blatnici na jižní Moravě. Rodinné vinařství se znakem svatého Antonínka produkuje velmi kvalitní vína, která získávají ocenění na mnoha soutěžích doma i v zahraničí. Podle slov Vojtěcha Olbrecha se letos u nich sklidilo nejvíc hroznů v historii a letošní víno prý bude velmi kvalitní. To říkají i ostatní

Majitel pražské vinárny Blatnička Vojtěch Olbrecht (vlevo) při Foto Eugenie Línková setkání s prezidentem AKČR Janem Velebou

vinaři, kteří vítali svatého Martina Svatomartinským vínem po celé republice. V Praze se slav-

nost Svatomartinských vín konala v paláci Kinských na Staroměstském náměstí. (egi)

Česká a moravská vína letos také v chytrých telefonech S

vatomartinské víno představuje na jedné straně propojení s historií a tradicemi v podobě svatomartinských hodů a gastronomie, ale na straně druhé znamená po všech stránkách moderní trend. Současný rozměr do pití nejen Svatomartinského vína přináší aplikace Sommelier pro chytré telefony iPhone. Aplikace je šikovný průvodce moravskými a českými ví-

ny a jejich optimálními kombinacemi s jídly. Uživatelé tak mají neustále po ruce rádce při výběru, servírování a volbě vína k jídlu a jídla k vínu včetně detailních popisů odrůd pěstovaných v Čechách a na Moravě. Aplikace obsahuje také odkazy na všechna letošní Svatomartinská vína a je zdarma ke stažení stylově od 11. listopadu v App Store. (zb)

Svatomartinské šlo na dračku Jen během prvního víkendu po svatém Martinovi se nakoupily až dvě třetiny letošní produkce Svatomartinských vín. Zbytek zmizel z pultů obchodů a vinoték během příštích několika týdnů. Část Svatomartinských vín mířila i za hranice.

J

Stánek s ochutnávkami Svatomartinských vín na Staroměstském Foto Zub náměstí v Praze

obchodníků a restauratérů napovídají, že jde letos o ročník mimořádný,“ řekl Ing. Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu, který vlastní značku. Tento unikátní svátek vína si našel cestu i za hranice. Svatomartinský košt proběhl také v Bratislavě. I z jiných zemí se začínají ozývat pořadatelé svatomartinských akcí. Letošní vizuál v podobě husy objímající lahve Svatomartinských vín tak

bylo možné potkat třeba i v německé Míšni. V Praze se začala svatomartinská vína ochutnávat 11. 11. v 11.00 na Staroměstkém náměstí ve dvoraně paláce Kinských. Za 200 Kč získali účastníci degustační skleničku a osm žetonů. Co žeton, to decka vína. Za žetony bylo možné pořídit i jídlo – polévku, koláče nebo husí pečínku – v ceně 1–3 žetony. A Nechyběli ani cizinci. (zb)

INZERCE

edenáctá hodina dopolední dne 11. 11. 2011 odstartovala kolotoč slavnostního otevírání Svatomartinských vín po celé republice. Desítky obcí pořádaly akce na náměstích, lidé usedali k vínu a slavnostním menu do restaurací. Svatomartinské víno se tak stalo doslova národním svátkem. Nejmohutnější bývá vždy první víkend po 11. listopadu, navíc letos připadl den sv. Martina na pátek. Podle odhadů obchodních řetězců zmizely z jejich pultů za první tři dny až dvě třetiny plánovaného prodeje Svatomartinských vín. „Na rekordní čísla jsme si za sedm let obnovené tradice Svatomartinských vín už zvykli, ale účast na brněnském náměstí Svobody při Svatomartinském koštu, stejně jako ohlasy vinařů,

24

Vinařství

KRÁTCE

Česká a moravská vína mezi nejlepšími víny světa Že česká a moravská vína patří mezi světovou špičku, potvrdili mezinárodní odborníci, kteří vybírali tisícovku nejlepších vín celého světa pro rok 2012. Do prestižní francouzské publikace 1000 Vins du Monde (1000 vín světa) se dostalo 35 tuzemských vín. Vedle medailí na lahvích mají teď obdivovatelé nejlepších vín z celého světa také příležitost najít je přehledně v tištěné podobě a plánovat si tak dopředu jejich nákup či konzumaci při nejvhodnější příležitosti. „Být na jedněch stránkách vedle nejvyhlášenějších vinařských domů světa je pro naše vinaře tím největším oceněním jejich práce,“ komentoval mezinárodní úspěch našeho vinařství Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra. Z pětatřiceti moravských a českých vín si největší pozornost komisařů a autorů výběru vysloužilo Vinařství Horák, Josef Dufek, Tomáš Krist a Mikrosvín Mikulov shodně se čtyřmi víny. Publikace 1000 Vins du Monde vychází v návaznosti na 17. ročník prestižní mezinárodní soutěže vín Vinalies Internationales, které se letos v Paříži zúčastnilo za finanční podpory Vinařského fondu a organizačního zajištění Národního vinařského centra 119 vzorků vín z České republiky. Více na www.vinazmoravy.cz a www.vinazcech.cz

19. prosince 2011

Dívčí vrch, nová vinice Znovínu Stále větší množství vína z vlastních hroznů bude vyrábět Znovín Znojmo. Toto vinařství, patřící k největším v ČR, získalo nyní do svého vlastnictví od Zemědělského sdružení Oblekovice, s. r. o., 52 hektarů vinic v lokalitě Dívčí vrch v okolí Lampelbergu na Znojemsku, které začlení do dceřiné společnosti Vinice Znovín.

V

iniční trať Dívčí vrch se nachází jižně od Znojma vpravo od mezinárodní silnice E 59. Vinice začínají na mírném svahu vpravo od cesty a táhnou se směrem na Šatov až po železniční trať Znojmo – Šatov, kde začíná Šatovská viniční trať Na vini-

Milovníci Metropolu se mohou těšit na novinky Společnost Víno Mikulov přichází se třemi novinkami, které se týkají jeho tradiční značky vermutů Metropol. Značka Metropol navíc oslavila koncem října 50. výročí od uvedení na trh. Během půlstoletí si získal Metropol pověst nejkvalitnějšího tuzemského vermutu. Právě u této příležitosti přichází společnost Víno Mikulov hned se třemi novinkami. První z nich je uvedení zcela nového produktu na tuzemský trh. Je jím aperitiv Metropol Cherry, který uspokojí i ty nejnáročnější konzumenty. Metropol Cherry v sobě snoubí charakteristickou vůni višní, neopakovatelnou ovocnou chuť s jemnými tóny „vermutového“ koření. Nápoj se vyznačuje typickou granátovou barvou. Metropol Cherry byl připraven pro opravdové labužníky, kteří chtějí vyzkoušet něco nového, ale přitom spoléhají na osvědčenou kvalitu, kterou značka představuje. Jde o ideálního společníka pro odpočinkové večery a ten nejdokonalejší aperitiv před obědem nebo večeří. Dalšími novinkami jsou nové lahve produktů Metropol Bianco a Metropol Rosso. Společnost Víno Mikulov dosud nabízela své populární vermuty pouze v litrových lahvích. Nyní vycházíme vstříc přáním zákazníků a začínáme s distribucí nových lahví s objemem 0,75 litru. Produkty Metropol se tak stávají dostupnější díky ještě atraktivnější ceně. „Už 50 let je značka Metropol nesmazatelnou součástí českých domácností,“ říká ředitel výroby společnosti Víno Mikulov František Drahonský. „Metropol má na Moravě své kořeny. Vždy se zde vyráběl, a to z těch nejkvalitnějších surovin. Novinkami u příležitosti našich kulatin chceme navázat na úspěchy z minulosti, které udělaly této značce renomé doma i ve světě. Vždyť už v roce 1971 získal Metropol zlatou medaili na Mezinárodním veletrhu v Lipsku. Věrnosti našich zákazníků si nesmírně vážíme a věříme, že u příležitosti tohoto významného jubilea uděláme svými novinkami radost všem, kteří si značku Metropol zamilovali. Velmi pečlivě jsme hledali chuť pro Metropol Cherry tak, aby co nejvíce odpovídala představám konzumentů,“ doplňuje Drahonský. (zb)

Zleva: generální ředitel společnosti Bohemia Sekt Josef Vozdecký, Andrea Široká a ředitel národního divadla Brno Daniel Dvořák si připíjejí vermutem Metropol

Ondřej Kubic, správce viniční tratě Dívčí vrch

Pohled na vinici Dívčí vrch

ci. Dívčí vrch je mladá, teprve osmiletá viniční trať, na níž převažují odrůdy Tramín, Sauvignon, Chardonnay a Ryzlink rýnský, z modrých odrůd zde najdeme Rulandské modré a Cabernet Sauvignon. „Vinice byla vysazena v roce 2002 a v současnosti je ve skvělé kondici. Hrozny z ní zpracováváme již několik let,“ říká ředitel Znovínu Pavel Vajčner. Právě znovínské Rulandské modré, výběr z hroznů 2009, z této trati získalo stříbrnou medaili na mezinárodní soutěži Women and Wines of the World v loňském roce v Monaku. Správcem viniční tratě Dívčí vrch je Ondřej Kubic, který stál

u výsadby vinohradu a má jej i nyní ve Znovínu na starost. Omezení závislosti na nákupech Cílem nákupu vinic ze strany Znovína bylo zvýšení surovinové základny, částečné zajištění soběstačnosti a tím omezení závislosti na nákupu suroviny. Původně Znovín zpracovával jen nakoupené hrozny, ale nyní již vlastní čtyři vinice. Na Šobesu má zhruba 12 ha, Staré vinice u Havraníků dávají hrozny z 9 ha, začátkem roku přikoupil od podnikatele Andreje Babiše Vinice Hustopeče, s. r. o., s rozlohou 250 ha. Rozšířil tím mimo jiné i portfolio vín, neboť na

Břeclavsku se daří jiným odrůdám než na Znojemsku. Jde především o Frankovku, Chardonnay, Rulandské bílé a šedé a Ryzlink vlašský. Zatímco ještě v loňském roce hospodařil Znovín pouze na 20 ha, po realizovaných nákupech jich má více než 300. Přesto současná rozloha vinohradů zabezpečí produkci firmy pouze ze 30–40 %. Znovín je jednou z největších vinařských firem v ČR. Loni vydělal 19,3 mil. Kč po zdanění, o rok dříve to bylo 15,6 mil. Kč. Přitom vloni prodal méně vína než před rokem, když prodej poklesl zhruba o 1,5 % na celkový objem 4,6 milionů litrů. Text a foto: Bohumil Brejžek

Vinařství Kolby: jak bude po Sazce? Otázka, jak dál a s kým dnes stojí před vinařstvím bývalého generálního ředitele Sazky Aleše Hušáka Kolby v Pouzdřanech na jižní Moravě. Vinařství vlastní stále z 99,99 % Sazka, je však veřejným tajemstvím, že bude jedním z prvních majetků loterijní společnosti, který bude na prodej.

J

ak uvedla mluvčí Sazky Lenka Tichá, insolventní správce se chce zbavit všech provozů, které nesouvisí s loterijní činností. Potvrdil to i současný ředitel Kolby Martin Nesvadba s tím, že by bylo předčasné hovořit o konkrétních zájemcích. „Zatím o žádných nevím,“ říká. Jisté je jen to, že nový vlastník získá 45 hektarů vinic v sousedství Pouzdřanské stepi včetně vinařské tratě Kolby patřící mezi nejlepší na jižní Moravě, technologický provoz, sklepy ze 17. století a vinařství s tradicí od roku 1244. Vinařství vlastní i zámeček po Dietrichsteinech. Ten je ale zatím v rozvalinách a na svou rekonstrukci teprve čeká. Vinařství Kolby bylo založeno v roce 2002 a Aleš Hušák pro jeho úspěšný chod vytvořil veškeré předpoklady. Na spoluprá-

ci se domluvil s mladým, ambiciózním vinařem Martinem Nesvadbou, kterého přetáhl od bývalého televizního magnáta Vladimíra Železného z jeho vinařství Tanzberg. Společnost Kolby se základním kapitálem skoro 80 milionů korun dosáhla předloni výnosů 24,2 milionu Kč a zisku po zdanění 1,68 milionu Kč. Až donedávna v ní byl předsedou dozorčí rady předseda ČSTV Pavel Kořan a členem představenstva bývalý šéf Sazky Aleš Hušák. Díky šetrné práci na vinici, moderním technologiím a bohatým zkušenostem připravuje Kolby mimořádná bílá vína, jež patří k dosud utajeným klenotům moravské produkce. Od ostatních vinařství se liší hlavně tím, že neprodává mladá vína postavená na primární aromatice, ale plná a hluboká vína, jež zrají na láhvi a na trh přicházejí po dvou letech. Zaměřuje se na Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Chardonnay, Ryzlink rýnský, Sauvignon, Modrý Portugal a Cabernet Sauvignon jsou odrůdy, na něž. „U každého vína se snažíme, aby byl zajištěn rozvoj pestré škály chutí a vůní typických pro danou odrůdu, minimalizovat

Ředitel vinařství Kolby Martin Nesvadba (vpravo) a předseda Aliance V8 Petr Marcinčák

chemické ošetření vín a technologické zásahy na co možná nejmenší úroveň a dát vínu prostor pro vlastní rozvoj,“ říká Martin Nesvadba. Vína jsou vyráběna metodou řízené fermentace v nerezových tancích s použitím čistých kultur kvasinek. Červená vína zrají v dubových sudech ve sklepích ze 17. století. Ty jsou rovněž využívány k uskladnění a zrání lahvového vína. Úspěšné a výdělečné Kolby si až dosud nemuselo dělat starosti s odbytem – čtyři pětiny z roční produkce 100 000 lahví odebíral sám vlastník, ať už pro reprezentativní účely nebo pro catering v O2 aréně. Zbylou pě-

tinu pak distribuovala dceřiná společnost Sazky, firma Business Centre Service. „Víno, které není pro každého“ – jak zní slogan vinařství – si nyní bude muset cestu ke spotřebitelům pracně získávat a rozhodně to nebude mít jednoduché. Vína z Kolby leží ve vyšší cenové kategorii a trh je dost zaplněný. Kolby navíc v uplynulých letech neinvestovalo do marketingu pro širokou veřejnost, a tak jsou jeho vína mezi ní prakticky neznámá. Jiná je ale situace u odborníků. Zvláště vlašské ryzlinky sbíraly často medaile na prestižních vinařských soutěžích. Text a foto: Bohumil Brejžek

19. prosince 2011

Inzerce

25

26

Pivovarnictví

19. prosince 2011

Renezance minipivovarů s vlastní provozovnou Letos na jaře byl založen Českomoravský svaz minipivovarů ● Rozmach pivovarnictví je poznamenán nedostatkem kvasnic i kvalifikovaných sládků ● Česká piva uspěla na mezinárodní soutěži v Izraeli

Minipivovary vracejí řemeslo sládků Minipivovarů v ČR stále přibývá. V součastnosti je jich více než 110 a jejich počet dále poroste. Do konce letošního roku by jich mělo být 120–125. Právě jejich rostoucí počet v posledních letech s výhledem, že jich bude dále přibývat, je jedním z důvodů, proč byl letos na jaře ustaven Českomoravský svaz minipivovarů, který by měl hájit jejich zájmy.

„C svazu minipivovarů je ílem Českomoravského

vzdělávací servis, školení sládků o technologických postupech a specifikách při vaření piva v minipivovarech, respektive při přípravě speciálních druhů piv. Zároveň i vytvoření systému vzájemného vyměňování osobních zkušeností a seznamování s novinkamiv oboru,“ uvedl jeho prezident Jan Šuráň na tiskové konferenci, která se konala dne 24. září v Praze.

Nedostatek kvalifikovaných sládků Ač se to zdá nepravděpodobné, v zemi s tak dlouhou pivovarskou tradicí prostě začínají chybět lidé, kteří umějí uvařit pivo. Podle Šuráně je to dáno i tím, že v okamžiku, kdy u nás začala koncentrace výroby ve velkých pivovarech, klesla potřeba sládků, tedy lidí, kteří znají toto řemeslo. Jedinou školou u nás, která vychovává střední kádry, je Střední průmyslová škola potravinářských technologií v Praze 2 v Podskalské. V důsledku koncentrace velkých pivovarů

Mapa pivovarů České republiky Zdroj: pivni.info

škola poměrně razantně omezila počty sládků a orientovala se na jiné potravinářské obory. Výsledkem bylo, že lidé, kteří z pivovarů odešli, šli buď do důchodu, anebo řada z nich – díky znalostem ruštiny – odešla na Východ, do zemí bývalého Sovětského svazu. Někteří skončili úplně mimo svůj obor. „Když před pěti, šesti lety začalo minipivovarů přibývat, zjistilo se najednou, že nemáme lidi, tedy člověka, který pivo uvaří ze suroviny na základě svých empirických zkušeností přes načepování do půllitru až po jeho polo-

žení na stůl hostu,“ konstatoval Šuráň. Kvóta těchto lidí se vyčerpala a nově vznikající pivovary mají problém sehnat takto kvalifikované lidi. Návrat k učebnicím z 50. let Proto vedení svazu jednalo s vedením střední průmyslové školy v Podskalské s tím, že nově by měla být řešena otázka postgraduálního studia a vzdělávání v tomto oboru, tj. sládků. Současná moderní doba a nové technologie přinesly fakt, že sládek či technolog ve velkém pivovaru zná jenom část svého obo-

ru. Zná ho perfektně analyticky. „Ale přitom tito technologové (sládkové) v takových pivovarech, jako je Prazdroj či Staropramen, vlastně samotný proces vaření piva ani nevidí. Nevědí, jak pivo kvasí. V minipivovaru, když se zkušený sládek podívá na kvasnou deku, ví v jakém stádiu se vaření piva nachází. Pozná, zda je tam nějaký problém, či není. A právě lidé ve velkých pivovarech toto nevědí, protože se o těchto zkušenostech získaných za léta praxe v nových učebnicích o technologii vaření piva ani nepíše,“ dodal Šuráň.

Prezident svazu říká, že pokud dnes chtějí vzdělávat nové sládky, musí se sáhnout po starých učebnicích z 50. let, kde se tyto empirické zkušenosti postupu vaření piva ještě vyskytují. „A kde je napsáno, jak křehké zrno má být, když do něho kousnete, jak má křupnout, jak má chutnat. A to se dnes vůbec neučí,“ vysvětlil Šuráň. Přitom sládek v minipivovaru právě tyto znalosti a vědomosti potřebuje. „Takové znalosti se prakticky z oboru vytratily a je potřeba je opět vrátit,“ doplnil prezident svazu. Proto chce také svaz spo-

lupracovat s Českým svazem pivovarů a sladoven, jehož je kolektivním členem. Právní a legislativní servis Druhou základní oblastí činnosti svazu je poskytování právního a legislativního servisu a hájení zájmů minipivovarů. Ty totiž spojují výrobu i prodej piva zákazníkům. V 95 procentech je součástí minipivovaru i vlastní restaurační provoz. „Spojujeme počátek výroby s úplným koncem, to je s konzumací našich výrobků hosty restaurace, a to v jednom či dvou lidech,“ do-

19. prosince 2011

kresluje Šuráň. Podle něj nezbude majiteli minipivovaru mnohdy nic jiného, než aby se postavil do kuchyně a vařil nejen pivo, ale někdy i jídlo. „Zkrátka minipivoar není jen o vaření piva, ale patří k tomu i klasická hospoda,“ dodal Šurán. V provozu minipivovaru se prolínají dvě činnosti – výroba piva a restaurační provoz. Obě činnosti mají svou legislativu, každá si hlídá svůj obor. Stává se tedy běžně, že hygienici při kontrole hlídají nejen kvalitu výroby piva, ale i samotný provoz restautace na základě platných hygienických norem. A to je pro jednoho až dva lidi v podniku poměrně dost náročné. Proto také podle Šuráně vyvstala nutnost, aby zde byla organizace, která bude tuto problematiku sumarizovat a poskytovat svým členům podporu. „Úřady mnohdy ani nevědí, co minipivovar znamená. Vyžadují od nich stejná hlášení jako od velkých pivovarů, což je úplný nesmysl,“ konstatoval Šuráň. „Při vytváření legislativy pro pivovary nikdo nebral v potaz existenci minipivovarů, kdy se některá nařízení vzájemně tříští, nebo vyžadují nejrůznější postupy pro minipivovary zcela zbytečné. A v některých případech i finančně značně náročné,“ zdůraznil Šuráň. Svaz chce v této oblasti vystupovat nejen jako poradce, ale také jako silná a jednotná autorita vůči úřadům, institucím a při jednáních se zákonodárci nad novinkami a úpravami v příslušné části legislativy. Kvasnice – úzkoprofilové zboží Třetím problémem, o němž si majitelé minipivovarů původně nemysleli, že tak rychle vyvstane, je otázka surovin, což se netýká sladu, chmele či vody, ale kvasnic. Mimochodem, podle Šuráně je letos ve světě takový

Pivovarnictví

nadbytek chmele že se u nás ekonomicky nevyplatí chmel sklidit, usušit a skladovat. Takže to vypadá, že by se chmel mohl, potřetí v historii, zaorávat. Poprvé to bylo v roce 1931 v době velké hospodářské krize, podruhé v roce 1970. Ale zpět ke kvasnicím. „Pro velké pivovary je prodej kvasnic naproto marginální záležitost. Spíše je administrativně zatěžuje, mají-li prodat bandasku kvasnic,“ vysvětluje Šuráň. Z tohoto důvodu v podstatě velké pivovary – až na Budvar – prodej kvasnic zrušily. Koupit je lze nanejvýš ve středních pivovarech. Kvasnice se dnes zkrmují, přidávají se do mláta. Podle prezidenta svazu je nutné vymyslet způsob, jak prodej kvasnic pro minipivovary učinit ekonomicky zajímavým. Kvasnice ještě prodává Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., v Praze. Jde ale o to, že každý minipivovar musí mít z ekonomických důvodů zdroj kvasnic co nejblíže. Proto se minipivovary obracejí na velké a střední pivovary ve svém nejbližším okolí. „Zatím je to pro minipivovary dost drahý špás, ale když se to rozběhne a bude toho více, tak se jejich nákup může zlevnit,” doplnil Šuráň. Shrneme-li to tedy, třetí oblastí, na níž se svaz minipivovarů musí zaměřit, je informační servis o vhodných zdrojích a surovinách. Úkolem svazu je poradit svým členům, kde je možné sehnat nejkvalitnější suroviny, jaké zdroje nebo technologie je potřebné použít při vaření speciálních piv apod. Minipivovary mají regionální sílu Výstav minipivovarů v celé ČR sice nepředstavuje žádnou velkou sílu, protože průměrný výstav minipivovarů je v současné době 1000 hektolitrů piva za

2x ilustrační foto Zub

rok, ale při 120 minipivovarech je to již 120 000 hektolitrů piva, což už odpovídá menšímu nebo střednímu pivovaru. Představuje to nějakých 0,6–0,7 % z celkové výroby piva u nás. Ve srovnání s velkými pivovary to sice není nic moc, ale síla minipivovarů je v regionech, kde mohou výrazně ovlivnit chutě a nálady konzumentů. Podle Šuráně si to dobře uvědomují velké společnosti v USA, kde minipivovary tvoří 6–7 % trhu s pivem, které těmto minipivovarům nabízejí prodej vlastních piv i s velkým výběrem značek a ve skutečnosti si je tak začleňují do svých řetězců, aniž hosté těchto restaurací o tom vědí, protože tyto minipivovary formálně i nadále vystupují jako samostatné. Nabídka speciálních piv „Rozšiřujeme obzory konzumentům piva. Minipivovary mají to-

tiž proti velkým pivovarům jednu obrovskou výhodu – mohou dělat malé série speciálních piv s relativně minimálními náklady. Nemáme skoro žádný marketing, žádnou reklamu. Zavedení nové značky piva visí na fantazii sládka v daném minipivovaru,“ vysvětluje Šuráň. „Uvaří pivo a čeká, jaká bude reakce hostů. Bude-li pivo dobré a půjde-li na odbyt, bude se vařit i nadále. Nebude-li hostům chutnat, od jeho vaření se upustí a vymyslí se něco jiného. Samozřejmě že vaření nových druhů piv musí být naprosto v souladu s legislativou. Nesmí se vyrobit nic, co by odporovalo normám. Ale na druhou stranu si sládek může vymyslet prakticky cokoliv. Proto máte na trhu třeba banánové pivo,“ dodává. Dnes je běžné, že v minipivovarech, ale i v některých dalších restauracích, je již mnohem více píp na čepování piva než tři,

čtyři základní a že tyto restaurace nabízejí svým hostům více druhů piv. Mimochodem, původním propagátorem pestrosti vaření různých piv má na svědomí Jan Kočka z pivovaru Koucour Varnsdorf, který je otcem myšlenky založení svazu a zároveň je i jeho viceprezidentem.

27

Podpora degustačních soutěží I když je Českomoravský svaz minipivoarů relativně chudým svazem, protože členský příspěvek činí jen 3000 Kč ročně, takže musí spoléhat spíše na sponzorství svých členů, přesto podporuje různé degustační soutěže. „Nechceme přispívat k tomu, aby degustačních soutěží byly tisíce, neboť by neměly žádnou vypovídající hodnotu. Chceme podpořit tu největší a nejsilnější, která existuje, a tou je Jarní cena sládků na Zvíkově,“ uvedl na závěr Šuráň. Této soutěže se od začátku účastní jen minipivovary. Další degustační soutěží, kterou svaz minipivovarů hodlá podpořit, je festival minipivovarů v Plzni-Černicích s názvem Slunce ve skle. Třetím v pořadí je Eurofestival ve Varnsdorfu. Podporou těchto degustačních soutěží chce svaz přispět k podpoře nejdůležitější činnosti minipivovrů – vývoje a výrobě nových druhů piv. A nám nezbývá nic jiného, než Českomoravskému svazu minipivovarů popřát do jejich nesnadné činnosti vše nejlepší, ať je na trhu co největší výběr zajímavých značek piv a hosté českých restaurací si na nich co nejlépe pochutnají. Miroslav Svoboda

Úspěch českých piv a uznání českému pivovarnictví v Izraeli Zkušený pořadatelský tým, který pořádá jednu z prestižních soutěží vinařského grandslamu Terravino a světovou soutěž olivových olejů Terraolivo, se rozhodl založit v Izraeli tradici významné světové soutěže piv. O sestavení a řízení mezinárodní jury soutěže BIRA – The Beer International Recognition Awards 2011 požádali českého pivovarníka Ing. Josefa Tolara, který byl před dvěma lety uveden do síně slávy ČSPAS.

„V českého piva. Když jsme Izraeli si velmi vážíme

se rozhodli vybudovat tuto soutěž, bylo nám jasné, do které země se obrátit pro odbornou po-


moc. Jsme vděčni Josefu Tolarovi, že přijal místo prezidenta mezinárodní poroty a svými bohatými zkušenostmi z mezinárodních soutěží nám pomohl zvládnout všechny těžkosti prvního ročníku,“ vyjadřuje uznání českému pivovarnictví ředitel soutěže Haim Gan. „Jeho pozvání přijala řada předních odbor-

níků ze světa a další se jeho prostřednictvím o soutěži dozvěděli, což je důležité pro příští ročníky,“ dodal Gan. Hodnotilo se v hotelovém komplexu Kfar Maccabiah v Ramat Gan, které patří do aglomerace velkého Tel-Avivu. Systém hodnocení byl analogický se světovou soutěží v Londýně.

Flight měl obvykle 15 piv, ale byl rozdělen na dvě subsérie s krátkou přestávkou. „Zaujal mne edukativní prvek, který prý pořadatelé převzali ze soutěží vín,“ zdůrazňuje Josef Tolar. „Po individuálním anonymním hodnocení a vyplnění degustačního lístku vyvolali předsedové komisí diskuzi, vyslovili svůj osobní dojem a porovnávali jej s pohledy jednotlivých hodnotitelů. To jsem nezažil zatím na žádné podobné soutěži a zcela určitě je to velmi přínosné pro úroveň hodnocení v dalších ročnících.“ Do soutěže bylo přihlášeno 160 piv ze 14 zemí, z toho 45 izraelských z velkých pivovarů i minipivovarů. Spotřeba piva v Izraeli rychle stoupá, i když tamních 20 litrů na hlavu je ve srovnání s námi velmi málo. Zájem o pivo je ale velký. Soutěž provázela konference a 14 doprovodných seminářů s účastí 80–100 lidí na každém. Ing. Josef Tolar v tom svém představil

sedm tuzemských piv ze vzorků dodaných pořadatelem. Absolutním vítězem prvního ročníku mezinárodní soutěže BIRA Competition se stalo italské pivo Sedicigradi z pivovaru Birra Del Borgo s velkou zlatou medailí. Z devíti českých piv se nejvýše umístil Budvar Lager se zlatou medailí, který získal navíc cenu za nejlepší české pivo a ocenění Top v kategorii ležáků. Stříbrnou medaili si odvezl Bakalář Dark z pivovaru Rakovník. Soutěž byla zcela anonymní, pořadatel tudíž nezveřejňuje další piva, která nebyla medailí odměněna. Konferenční části izraelského týdne piva a slavnostního galavečera se zúčastnil i český velvyslanec v Izraeli J.E. Tomáš Pojar a obchodní rada Jakub Šlosárek. „Soutěž BIRA dopadla velmi dobře,“ vyjadřuje svou spokojenost Moises Spak. „To nezapomněly zdůraznit i televizní stani-

ce, které o soutěži podrobně referovaly, potěšila nás velká odezva v tisku. Již letos jsme obsadili všechny kategorie, které jsou vypsány v Londýně. Jsme si jisti, že v příštím ročníku přivítáme v Izraeli jak absolutní světovou degustátorskou špičku, tak nejméně dvojnásobek soutěžních vzorků reprezentujících nejlepší piva světa. Na soutěže vína přichází kolem 50 vzorků z Česka. Věřím, že vašich vyhlášených piv přijede příští rok nejméně také tolik,“ dodal. Pořadatel soutěže ve spolupráci s redakcí nejstaršího českého magazínu o víně, gastronomii a ostatních radostech života Revue pro Hotel a Restaurant / Sommelier nabídne pro příští rok možnost společného odeslání vzorků českých a slovenských piv do Izraele jedinou konsolidovanou dodávkou na paletě za minimálních přepravních nákladů a zvýhodněných poplatků za celní deklaraci. (svo)

28

Včelařství

19. prosince 2011

Včelaři oslavili 60 let své jediné školy

Budova Včelařského vzdělávacího střediska v Nasavrkách

O jeden z nejstarších oborů začíná být v Česku opět větší zájem. Mezi včelaři přibývá mladých lidí, což se ukázalo i při oslavách Středního odborného učiliště včelařského, dnes Včelařského vzdělávacího střediska v Nasavrkách na Chrudimsku, které v září oslavilo šedesát let své existence.

T

řetí zářijový týden bylo v útrobách jediné včelařské školy u nás rušno jako v úlu. Chodby prostorné historické budovy zpestřily výstavní panely připomínající zakladatele zařízení a přední osobnosti českého včelařství, ochutnávky pochutin ze včelích produktů, třídy se změnily v tržiště a laická veřejnost si mohla při praktických ukázkách výroby voskových mezistěn úlu, svíček i perníčků osvěžit své znalosti o vý-

2

znamu včely medonosné. Pro odborníky proběhly na škole přednášky. Večer, když šly včely spát, vrcholila oslava grilováním a ochutnávkou míchaných nápojů, jak jinak než s přídavkem medoviny. Výběrová včelařská škola v Nasavrkách byla založena v roce 1951 prvně jako škola, která doplňuje vzdělání včelařům Jednotných zemědělských družstev a lesnických závodů. Učební obor včelař se zde vyučoval po boku oborů včelař-ovocnář a pěstitel se zaměřením na včelařství a ovocnářství. V minulosti se na škole provozoval i dvouletý učební obor včelař, ovocnář, sadovník, z něhož poslední absolventi vyšli v roce 1995. Snahou zařízení a Českého svazu včelařů (ČSV) bylo vybudovat v Nasavrkách vzdělávací zařízení jako jediné v ČR tohoto zaměření pro starší zájemce, členy ČSV, kteří si tady mohou doplnit vzdělání ve včelařském oboru. Při tom nezaleží, zda jde o středoškoláka či člověka s vysokoškolským diplomem, který zde od roku 2001 absolvuje pouze

odborné předměty v učebním oboru. „Vyučujeme včelařství, obory biologie včely medonosné, nemoci včel, stavby a zařízení včelnic, včelí

pastva a odborný výcvik. Od 1. září 1998 bylo zřízeno soukromé střední odborné učiliště vče-

3

lařské, s. r. o., které plně převzalo původní nabídku státního subjektu. Odborné kurzy, školení, semináře a soustředění lákají do Nasavrk zájemce z celé republiky,“ upřesňuje Josef Lojda, vedoucí odborného výcviku. Věkové složení studentů se pohybuje od 25 do 60 let. Řada absolventů se zabývá včelařením komerčně, mezi žáky se najdou i menší nadšenci. Studium na škole probíhá formou devíti třídenních soustředění o víkendech. Pro praktický výcvik má škola vlastní vybavené zázemí v podobě úlů, medárny atd. Na chod školy z větší části přispívá Český svaz včelařů, další finance pocházejí z vlastních výdělků – prodeje včelařských potřeb, pronájmu ubytování, z nákupu a prodeje sadbového materiálu. Na vzdělávání chovatelů včel má jít i část financí z dotací. V letech 2011–2013 mají čeští chovatelé včel dostat téměř osm milionů EUR v rámci Českého včelařského programu. Polovina

částky je ze zdrojů EU a druhá část ze státního rozpočtu. V roce 2010 počítal kabinet s tím, že ze státního rozpočtu uvolní na podporu včelařů asi 1,065 mil. EUR a 1,065 mil. EUR z rozpočtu EU. V aktuálním období je státní rozpočet podpoří 1,25 mil. EUR v roce 2011, téměř 1,29 mil. EUR v roce 2012 a více než 1,316 mil. EUR v roce 2013. Stejně dostanou včelaři z prostředků EU. Dotace jsou dále určeny na nákup nových pomůcek a zařízení, na boj proti infekčnímu onemocnění včel varroáze, rozbory medu, obnovu včelstev a zlepšení podmínek pro kočování včelstev. Český včelařský program podporuje zvyšování kvality včelařských výrobků a lepší rozmístění včelstev na území České republiky. Jde v pořadí již o třetí tříleté programové období, kdy čeští včelaři mohou využívat těchto prostředků. V minulých letech se jich i díky Českému včelařskému svazu podařilo využít stoprocentně. Text a 6x foto: Zub Popisky k fotografiím: 1. Kosmetické přípravky vyrobené ze včelích produktů 2. V rámci oslav výročí školy byla k vidění stará ruční metoda výroby mezistěn do úlů 3. Součástí expozice školního včelařského muzea v Nasavrkách je i moderní včelařské náčiní 4. Post ředitele Včelařského vzdělávacího střediska dnes poprvé zastává žena, Markéta Kopáčková

1

4

Čech meduchtivý Med u spotřebitelů vede. Ze včelích produktů je o něj stále největší zájem. Jeho spotřeba se řadu let pohybuje kolem půl kilogramu na osobu. Většinu v Česku vyprodukovaného medu prodávají včelaři přímo ze dvora. Přestože poptávka po tomto produktu od českých včelařů v poslední době mírně roste, v obchodních řetězcích dlouhodobě převažují dovážené medové směsi. Podle místopředsedy Českého svazu včelařů Miloslava Peroutky jsou při tom čeští včelaři schopni plně pokrýt tuzemskou poptávku po medu. „K nám by se nemusel med vůbec, co se týče jeho spotřeby, dovážet. Na rozdíl od jiných zemí EU, které nedokážou svou spotřebu pokrýt,“ říká Peroutka. Kilogram medu stojí v Česku v průměru asi 133 korun. Produkce medu v Česku je letos vyšší než loni, kdy dosáhla 7455 tun. Kromě nárůstu počtu včelstev napomohlo očekávanému zvýšení úrody medu také proti loňsku příznivější počasí. Více medu než loni z tohoto důvodu vyprodukovaly především včely na Moravě, naopak v Čechách byla letos produkce slabší než před rokem. Rostou i počty včelstev. Odhadem jich je minimálně 564 000. Jde o nárůst asi o 40 000. V minulosti však naši včelaři chovali až 800 000 včelstev.

19. prosince 2011

Pojišťovnictví

29

Makléř není totéž, co pojišťovna Společnost RENOMIA AGRO je lídrem trhu zemědělského pojištění v ČR. Celkově platí zemědělci za pojištění plodin a zvířat v ČR přes 1,1 mld. Kč, z toho celá skupina RENOMIA, včetně spolupracujících makléřů, spravuje pětinu. Stali jsme se tak největším poradcem – pojišťovacím makléřem v rámci celé ČR.

Legislativně tuto problematiku řeší zejména Zákon o pojišťovnictví (č. 277/2009 Sb.) a Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech (č. 38/2004 Sb.). Česká národní banka – orgán, který vykonává dozor nad systémem pojišťovnictví, mj. vede re-

J

sme exkluzivním partnerem Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR. Spolupracujeme se zemědělci, se státní administrativou a se všemi pojistiteli na trhu. V současné době nabízí pojištění plodin a zvířat na vysoké úrovni již šest pojistitelů: Agra pojišťovna, Česká pojišťovna, ČSOB pojišťovna, Generali pojišťovna, Hasičská vzájemná pojišťovna a Kooperativa. V tisku nebylo doposud věnováno oblasti legislativy v pojišťovnictví příliš prostoru. Zemědělci se nás často ptají na funkci jednotlivých subjektů, kteří v systému pracují. Protože jsou tyto subjekty navzájem zaměňovány, pokusíme se ty nejvýznamnější srozumitelnou formou popsat.

INZERCE

Ředitel divize RENOMIA AGRO Jiří Havelka

gistry, uděluje licence, vykonává kontroly a dbá nad dodržováním zákona. Pojištěný – je ten, na jehož majetek, zdraví nebo na jehož odpovědnost za škody se pojištění vztahuje. Pojistník – osoba, která uzavřela pojistnou smlouvu (obvykle je i pojištěným).

Pojistitel, tj. „pojišťovna“ – subjekt provozující pojišťovací činnost. Je to většinou právnická osoba se sídlem na území ČR, které bylo ČNB uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle zákona. Zprostředkované pojistné – pojistné, které platí klient pojistiteli Pojišťovací zprostředkovatel – právnická nebo fyzická osoba, která provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Patří sem např.: ● Výhradní pojišťovací agent – spolupracuje s jedním pojistitelem, vykonává zprostředkovatelskou činnost na základě písemné smlouvy, jménem a na účet jedné pojišťovny. ● Pojišťovací makléř – je ve své činnosti vázán obsahem smlouvy uzavřené s klientem, není tedy zástupcem pojišťovny, ale nezávislým poradcem. V závislosti na obsahu smlouvy s klientem zpracovává komplexní analýzy pojistných rizik, návrhy pojistných nebo zajistných programů, poskytuje konzultační a poradenskou činnost, provádí správu uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv, sleduje lhůty k jejich revizi, spolupracuje při likvidaci pojistných událostí. Spolupracuje se všemi pojistiteli


na trhu. Pro zajištění nejvýhodnějších podmínek pro své klienty, pro porovnání a zorientování se na trhu musí ze zákona svým klientům předložit nabídky vždy od více pojistitelů. Pro podnikatele hledající řešení, které přináší úsporu finančních prostředků, času a starostí spojených s pojištěním, je proto výhodné využít nabídky bezplatných služeb pojišťovacího makléře. Přínos pojišťovacího makléře je jednak úspora prostředků vynakládaných na pojištění (připraví výběrové ří-

zení v rámci celého pojistného trhu a najde rozsahem i cenou optimální pojišťovací program), ale také přinese odborné zkušenosti z pojistného trhu při správě pojištění a profesionálně se o klienta stará i v případě vzniku škody. Pokud nastane škoda, je součástí našeho servisu samozřejmě také komplexní ser vis spojený s likvidací včetně zastupování při prohlídce poškozených majetků a plodin. Stručně řečeno: makléř se o vás stará komplexně tak, že s pojištěním nemáte téměř žádné starosti.

Ještě před deseti lety poskytovali makléři své služby desetině zemědělců. Dnes je to již více než polovině. RENOMIA, a. s., působí na českém trhu již více než 18 let. Za tu dobu se tato česká rodinná firma vypracovala v největšího pojišťovacího poradce – makléře na trhu v ČR i ve střední Evropě. Celkové zprostředkované pojistné včetně spolupracujících partnerů přesahuje 4 mld. Kč. Máme tak pevnou pozici a mandát od klientů při vyjednávání o podmínkách s pojistiteli. Pro velké projekty jsme schopni zajistit také mezinárodní pojistný program nebo zajištění. Tým RENOMIA AGRO vám nabízí své dlouholeté zkušenosti v oblasti poradenství v pojištění, optimalizaci cen pojištění a rychlou likvidaci škod. Společně s úsporou Vašich nákladů na správu pojištění je to další možnost, jak optimalizovat své výdaje. Děkujeme vám tímto za spolupráci v letošním roce. Přejeme našim klientům i všem zemědělcům příjemné a klidné prožití vánočních svátků a do roku 2012 jen vše dobré. Těšíme se na spolupráci. Vaše RENOMIA AGRO www.renomiaagro.cz [email protected]

30

Reportáž

19. prosince 2011

Zemědělství přináší obcím zaměstnanost Na návštěvě středně velkého zemědělského podniku Agro Hoštka, a. s., působícího na Litoměřicku Vstup České republiky do EU v roce 2004 přinesl pro naše zemědělce řadu otazníků, neboť zemědělství nově přijatých zemí bylo poznamenáno nerovnými podmínkami s původními zeměmi EU-15. To se přirozeně projevilo v řadě oblastí. V posledních letech jsme svědky toho, jak klesá rozměr českého zemědělství zejména v živočišné výrobě.

Agrární koncepce zůstala jen na papíře V rozhovoru s Václavem Sochrem jsme se přirozeně dostali nejen k tomu, jak hospodaří zemědělci v Hoštce, ale i k obecnějším otázkám českého zemědělství. Hovořili jsme o tom, jak to vidí on jako člen předsednictva Zemědělského svazu ČR.

O

tom, jak si na tomto poli naši zemědělci vedou, jsem se přijel přesvědčit do středně velkého zemědělského podniku Agro Hoštka, a. s., který sídlí nedaleko Štětí na Litoměřicku. Průvodcem mi byl člověk nad míru povolaný, – Ing. Václav Sochr, předseda představenstva společnosti a zároveň člen předsednictva Zemědělského svazu ČR. Přirozeně že moje první otázka směřovala na to, jak se jim vyplácí živočišná výroba, jak jsou na tom ekonomicky s výrobou mléka apod. Chov skotu na hranici rentability V Hoštce se zaměřili na chov Holštýnského skotu. Chovají na 480 krav v moderní farmě v Malešově. Jejich užitkovost podle Sochra činí přes 8500 litrů mléka na jednu krávu.

taci je totiž důležitý počet dobytčích jednotek, za něž se získávají body potřebné pro její udělení. Kdyby dotaci dostali, měli by jejich býčci jistý život alespoň na pět let. Je v tom ale háček. Dnes již bývalý ministr zemědělství Ivan Fuksa přidělování dotací v létě zastavil. A mezi zemědělci se proslýchá, že v případě obnovení administrace budou stanoveny podmínky a alokace prostředků tak, že na tyto dotace s velkou pravděpodobností nedosáhnou. „Takže se dá říci, že chov býků u nás nejspíše skončí,” konstatoval Sochr.

zabezpečení posklizňových úprav zrnin, skladování atd. A kdybychom třeba jen polovinu této částky věnovali na nákup zemědělské půdy, měli bychom dnes vystaráno,“ povzdechl si. Z dnešního pohledu hodnotí Václav Sochr dřívější rozhodnutí tehdejšího družstva o zachování živočišné výroby tak, že je na pováženou. „Chov krav z ekonomického důvodu zlikvidovat nemůžeme,“ konstatuje Václav Sochr. V Hoštce investovali do chovu krav nemalé prostředky, které z valné části nejsou jejich. Šlo

Je ještě chmel naše zlato? Jestliže v Hoštce obhospodařovali v roce 1989 skoro 200 ha chmelnic a měli sedm sklizňových středisek, nyní jich obhospodařují necelých 40 ha. Letos pěstovali chmel jen na 22 ha, protože s nimi i přes příslib neuzavřela kupní smlouvu společnost Top Hop, která odebírala třetinu sklizně. Téměř 3 ha ani nesklidili, neboť sklizeň z této plochy překračovala nasmlouvané množství. A to měli letos přímo rekordní výnos 21 metráků jemného Žateckého poloraného červeňáku z hektaru. „Také jiní nesklidili všechno. A ti, kteří sklidili a neměli letos uzavřeny smlouvy na celé množství chmele, mohou negativně ovlivnit realizační cenu. Mám obavy, že tento přetlak na trhu bude znamenat i tlak na snížení ceny chmele. Aby se pak pěstování chmele vůbec ekonomicky vyplatilo,“ říká Václav Sochr.

„Máme tzv. uzavřený obrat, to jest vykrmujeme i býky,“ uvedl Václav Sochr. „Pokud jde o přírůstky, je dosahovaná užitkovost na hranici rentability, spíše pod ní. Již nějakou dobu uvažujeme o tom, že býky chovat přestaneme,“ doplňuje a vzápětí dodává, že toto rozhodnutí zrušit či nezrušit chov býků je odvislé od toho, jak jim to dopadne s dotací na bioplynovou stanici, kterou si staví a kterou chtějí uvést do provozu příští rok v létě. Z ukazatelů pro žádost o do-

Sporné rozhodnutí Ztrátovou živočišnou výrobu v podstatě dotují ze ziskové rostlinné výroby „Je však otázkou, jestli je to dobře,“ řekl Václav Sochr. „Jsou tací, kteří si myslí, že to dobře není a já se k nim v poslední době přikláním,“ rozvedl dále svoji úvahu. Za posledních deset let v Hoštce investovali 100 milionů korun do chovu skotu. „Kdyby nebylo živočišné výroby, investovali bychom tyto prostředky do rostlinné výroby – na perfektní mechanizaci,

o peníze z národních dotací, bankovních úvěrů a o dotace z EU. Finanční závazky musejí nejprve umořit a proto o zrušení chovu krav neuvažují. Věří, že se podaří zajistit ekonomickou stabilitu po uvedení bioplynové stanice do provozu. Náklady na mléko dále rostou Také v Hoštce prožili krušné období mléčné krize z let 2008 a 2009. „I když se situace již více méně stabilizovala a výkupní ceny jsou přibližně na stejné úrov-

ni jako v okolních státech, ostatní příjmy zemědělců srovnatelé nejsou,“ zdůraznil. Podle něho je nutné mít příjmy zemědělského podniku v takové výši, aby byl chov skotu rentabilní a výroba mléka se vyplácela. To však není, protože výkupní cena mléka je minimálně o 50 haléřů na litru nižší než výrobní náklady, které dnes činí zhruba devět korun na litr. V roce 2009 činila výkupní cena mléka v Agro Hoštka 6,22 Kč za litr. Tehdejší výrobní náklady byly téměř 9 Kč. V důsledku toho je tržba za mléko pod náklady a ztráta z výroby mléka se v roce 2009 pohybovala na úrovni téměř devíti milionů korun. V loňském roce se podařilo snížit tuto ztrátu na zhruba 3,5–4,5 milionu korun. Co v Hoštce pěstují? Z obhospodařované plochy přes 2400 ha pěstují zhruba na 50 % obilí, zejména pšenici a ječmen, dále řepku, cukrovku a krmné plodiny. Protože se v této oblasti vyskytuje i půda, která je vhodná pro pěstování chmele, věnují se v Hoštce i tomuto produktu. Zajímal jsem se rovněž, majíli v Hoštce něco podobného, jako byla kdysi přidružená výroba. „Zednictví, truhlářství – to je spíše minulost. Měli jsme některé další činnosti jako předmět podnikání a máme i nadále, ale jsou již zcela bezvýznamné,“ odpověděl Václav Sochr. To se netýká pohostinské činnosti, která umožňuje provoz moderně zařízené kuchyně vybudované pro stravování brigádníků potřebných k práci na chmelnici. V současné době zde zajišťují závodní stravování a v kuchyni se vaří 130 až 150 obědů, a to nejen pro vlastní zaměstnance, protože těch je zhruba 70, ale obědy jsou rozváženy i do okolních obcí. Společnost se rozkládá na území, které zahrnuje i řadu okolních obcí. „Vezmete-li to z jednoho konce na druhý, ušel

Podle Sochra ČR jednoznačně chybí agrární koncepce. Materiál, který byl vypracován za bývalé Fischerovy vlády a měl být východiskem pro jeho konkrétní rozpracování do praxe, zůstal bohužel jen na papíře. Nikdo se jím dnes nezabývá. Zemědělství je pro současnou vládu popelkou, je na okraji jejího zájmu. Markantním příkladem je zastavení dotací na bioplynové stanice. Přitom podle původního záměru by jejich výstavba měla pomoci především živočišné výrobě. Jednou z podmínek dotace na jejich výstavbu bylo, že 30 % vstupů pro výrobu metanu bude živočišného původu. „Když nebudeme mít bioplynovou stanici, tak se v naší společnosti nerentabilní výkrm skotu v dohledné době zruší. Zrušíme ve výkrmu cca 300 velkých dobytčích jednotek. Mysleli jsme, že do bioplynové stanice využijeme hnůj z výkrmu skotu a že nám její provoz umožní získat prostředky na potřebnou rekonstrukci nevyhovující výkrmny, a tak budeme moci živočišnou výrobu v plném rozsahu udržet,“ vysvětlil Sochr. Konstatoval, že ještě nedávno se hovořilo o 700 bioplynových stanicích a dnes jich má být jenom asi 105. A do éteru se pouští hrůza, že bioplynové stanice budou mít stejný dopad na ceny elektřiny, jako mají solární elektrárny. To je nesmysl, protože bioplynové stanice mají desetinu výkonu, co mají již současné solární panely. Fotovoltaika byla od začátku nastavena špatně – cena elektřiny přesahovala 12 Kč/kWh, zatímco v okolních zemích to bylo 7–8 Kč/kWh. Toho využili investoři a ukázalo se, že jich je hodně ze zahraničí. Například v Německu jsou panely umístěny většinou na střechách budov, ale u nás se zabírala orná půda. Pokud jde o Program rozvoje venkova, měl by být podle Sochra nasměrován mnohem více na podporu zemědělců, protože ti přinášejí konkrétní užitek obcím – zvyšují zaměstnanost a pomáhají rozvoji infrastruktury. Uvedl příklad, že obec Vrbice získala v roce 2009 ocenění Oranžová stuha za spolupráci se zemědělským podnikem. Za toto ocenění obdržela obec Vrbice 600 000 Kč z Ministerstva pro místní rozvoj a částku 120 000 Kč od Krajského úřadu. Významný podíl na tom má i úzká spolupráce vedení obce s akciovou společností Agro Hoštka, a. s. „Nechci zlehčovat budování cyklostezek, chodníků, osvětlení apod. To vše k životu patří. Ale prioritní je zaměstnanost v obci, která napomáhá k udržení života v ní,“ dodává Sochr. A co zemědělce ještě trápí? Jde o problémy se spekulanty s pozemky. Podle Sochra je to přesně to, co ohrožuje naše zemědělské podniky. Řada podniků a družstev neměla v posledních 15–20 letech dostatečné zdroje na nákup zemědělské půdy. A dnes zde nastupují investoři, zejména ti zahraniční, kteří mají neomezené finanční prostředky a mohou prakticky skoupit vše, co si usmyslí. Podle našich zemědělců měla vláda zajistit prodloužení výjimky na koupi půdy cizinci, jako je tomu dosud v některých zemích, které vstoupily do EU společně s námi v roce 2004. Vláda tak neučinila. Změnou devizového zákona vznikly podmínky pro nákup půdy zahraničními investory, přičemž mnohdy jde i o spekulanty. Přitom půda je největším bohatstvím venkova a českého zemědělství, zdůrazňuje Václav Sochr. ●

byste asi 17 kilometrů,“ říká Sochr. „Kdybychom neměli živočišnou výrobu, pracovalo by v našem podniku o 30 až 40 lidí méně,“ vysvětluje Václav Sochr. V živočišné výrobě přímo pracuje sice jen 16 lidí, ale na ni jsou navázány další činnosti, takže práce je pro více lidí. „Pro management společnosti to znamená neustále se starat o práci pro lidi. Je to každodenní starost manažerů. A lidé si to mnohdy ani neuvědomují a berou to jako sa-

mozřejmost,“ konstatuje Sochr. Ale zároveň upřesňuje, že jsou tito zaměstnanci zemědělci tělem i duší. Podle něj jde o šikovné traktoristy, kombajnéry, opraváře, ošetřovatele skotu, techniky... Ve srovnání s průměrem v zemědělství je jejich mzda vyšší, berou hodně přes 20 000 Kč měsíčně. „Ale za jejich práci je to málo,“ říká Sochr. „Jsou to lidé, kteří svou práci berou také jako poslání.“ Text a foto: Miroslav Svoboda

19. prosince 2011

Reportáž

31

Strká pštros hlavu do písku? Poslední dobou mne zaujali pštrosi, dřív u nás nevídaný jev. A tak jsem se vypravil za pyšnými ptáky s periskopickým viděním. Nejprve jsem se zastavil v pštrosí oboře Jana Malce na okraji Velkého Meziříčí, v Petráveči. A za několik dní potom jsem putoval do Malé poblíž Brtnice za Martinem Musilem. A musím říci, že mě velcí tvorové i jejich chovatelé doslova nadchli.

P

štrosi mají největší oči ze všech suchozemských velkých ptáků. Mají je chráněny černými řasami a před prachem a pískem navíc dokonce i třetím víčkem, mžurkou, která se zavírá vodorovně. Pštros má téměř absolutní sluch a traduje se o něm, že je mnohem zvědavější než leckteré ženy. Samci a samičky se od sebe odlišují nejenom svou velikostí, ale i zabarvením peří. To je buď černé nebo šedé. Samcům se navíc v do-

INZERCE

kolem 3500 kusů. Zájem je hlavně o pštrosí maso. Využívá se pro přípravu steaků, klobás na grilování, na vaření gulášů i na svíčkovou. Z pštrosího krku je vynikající polévka. Hlavní podíl masa je z kýty. Stále oblíbenější jsou i pštrosí vejce. Pštrosí maso neobsahuje puriny, které mohou způsobovat onemocnění dnou, má jenom dvě promile tuku a množství cholesterolu je minimální. Tvrzení, že by pštros strkal hlavu do písku, je klam. Obrazně hlavu do písku strká člověk, když se chce vyhnout odpovědnosti za své skutky. Text a foto: Zdeněk Hrabica

bě páření ještě rudě zbarvují zobáky. Díky své výšce pštros také daleko vidí. Z vlastní zkušenosti vím, že pštrosi žerou téměř z ruky. Z bezpečnostních důvodů by však krmič měl stát vždycky za ohradou, nebo mít v ruce hůl k odehnání občas dotěrných samců. Pštrosi se krmí zpravidla směsí s jetelovinami a mají mít vždycky i dostatek vody. Pštrosi v něčem připomínají velké slepice. V létě žijí ve dne i v noci ve

volné přírodě, v zimě pod přístřešky z kůlů a s podestýlkou slámy. Nejsou ustájeni v obvyklých stájích, na jaké jsme zvyklí u jiných hospodářských zvířat. Mají rádi rozlehlou plochu stodoly se stále otevřeným výběhem. K nám se větší počet pštrosů dostal hlavně po roce 1990 z farem v Německu a v Rakousku. Dnes je ve větším chovají nejenom zoologocké zahrady, ale pečuje o ně i 217 drobných chovatelů. Jejich počet se pohybuje

32

Věda

19. prosince 2011

George Jiří Kukla: Brzy může začít nová doba ledová

Exkluzivní rozhovor s předním světovým geologem a klimatologem vyznamenaným 28. října prezidentem republiky Václavem Klausem Dne 28. října, v den 93. výročí vzniku samostatného československého státu, udělil prezident republiky Václav Klaus jedenadvaceti významným osobnostem vysoká státní vyznamenání. Mezi vyznamenanými byl i americký geolog a klimatolog českého původu George Jiří Kukla, který se primárně zabývá vývojem klimatických změn ve čtvrtohorách. Ve svých studiích například varuje, že se v brzké době můžeme dočkat nové doby ledové a zpochybňuje lidský podíl na oteplování posledních desetiletí. Říká se o vás, že jste jako zanícený jeskyňář měl o své budoucnosti jasno už coby kluk. Později jste vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze. Co ovlivnilo váš zájem o průzkum hornin napříč statisíciletími? Omyl! Nevzpomínám si, že bych vůbec někdy přemýšlel o budoucnosti. Jestli ano, tak nanejvýš tak na rok dopředu. V oktávě jsme se museli rozhodnout, jaký obor chceme dále studovat. Já jsem v té době trávil prázdniny nejčastěji na praxi u zeměměřičů. Jeskyně a geologie se mi tehdy nezdály ekonomicky lákavé, i když zajímavé. Rozhodl to šesták. Když padne panna, (už si nevzpomínám, co na ní tehdy bylo), bude to zeměměřičina, když lev, tak geologie. Padl lev. Letos jste si přiletěl do Prahy pro medaili za zásluhy o stát v oblasti vědy. Prezident Klaus ocenil váš vědecky podložený zamítavý postoj k módnímu a spíše nevědeckému tvrzení různých politiků a celebrit, že na oteplování má zásadní vliv člověk. Kdy jste začal tyto teorie vyvracet? Co bylo vaším hlavním podnětem? Té medaile si velice vážím. I když, pohříchu, je to pan prezident sám, který si medaili dale-

ko vice zaslouží. Vidí jasné nebezpečí, které přináší nepochopená role oxidu uhličitého ekonomii světa a bojuje proti němu na široké celosvětové platformě. Mých pár článečků zapadlých v několika odborných časopisech mnoho nezmůže. Jak jsem se já sám k problému Man-made-global Warming neboli lidmi způsobeného světového oteplovaní dostal? To má kořeny v mých praktických geologických pracích v českých a slovenských cihelnách. Mým úkolem bylo vyčíslení zásob suroviny. Neuniklo mi ale, s jakou pravidelností se střídají tmavé vrstvy uložené v dávných teplých obdobích s vrstvami světle glaciální sprašové hlíny. Izotopové datování těchto uloženin jasně prokázalo, že geologické doklady dávných změn klimatu přesně odpovídají dlouhodobým změnám geometrie oběhu Země kolem Slunce. Kalendář těchto variací byl propočítán astronomy už před dvěma stoletími, nejpřesněji však jugoslávským matematikem Milutinem Milankovičem a ještě dále upřesněn Belgičanem André Bergerem. Z astronomických dat se dá podrobně vypočítat, jaké bylo rozložení slunečního záření na povrchu Země v minulosti a jak se měnilo. Výpočty přesvědčivě prokazují, ze poměr-

číst lze, ale ve většině ne. A vysvětlovat to by bylo teprve těžké. Nejvíc pomáhají zbytky dávné flóry a fauny nacházené v sedimentech. Lze předpovědět změny v teplotách moří a sněžení a mrazy na severním a jižním pólu? Copak o to, předpovědět se dají, jestli ale je možné předpovědím věřit, je jiná otázka. V čem jsou vám názory Václava Klause na změny klimatu sympatické a co jste mu při minulé návštěvě dokládal? Pan prezident Václav Klaus je realista a moc dobře si uvědomuje, jak je nepochopená role vývoje klimatu a vlivu narůstajícího obsahu oxidu uhličitého nebezpečná pro další pokrok celého lidstva. Co víc, nebojí se proti tomuto katastrofálnímu nepochopení účinně bojovat na široké, téměř celosvětové frontě. Jeho nedávné přednášky v Austrálii a Velké Británii měly velký ohlas.

ně nejvíc osluněné byly vysoké zeměpásy obou polokoulí ve vrcholných dobách meziledových neboli v interglaciálech. Naopak v glaciálech byly tyto oblasti osluněné málo. Co ale Milankovič opomněl připomenout, že celkové množství sluneční energie dopadající na zeměkouli za rok se skoro nemění. Když jsou relativně úzké subpolární pásy mimořádně silně ozářené, je to za cenu slaběji ozářených, podstatně rozlehlejších a studenějších tropů. V nejpříznivějších raných interglaciálních klimatech

byla proto plošně vážená teplota povrchu zeměkoule poměrně nízká. Naopak v počátcích ledových dob byla vysoká, ne-li dokonce nejvyšší. V tu dobu se tropické oceány silněji ohřívaly a vodní pára, přenášená do chladnoucích kontinentů, naopak způsobila nárůst ledovců. Na to, jak se zdá, velká většina klimatologů, strašících lidstvo blížící se údajně člověkem zaviněnou klimatickou katastrofou, zapomíná. Naštěstí je současná intenzita změn geometrie oběhu Země kolem Slunce nejslabší každého zhruba půl milionu let, takže po několik příštích tisíciletí se nemusíme hrozby rostoucích ledovců obávat. Jaký objev rozhodl o názoru, že změny klimatu nejsou prakticky člověkem ovlivnitelné? Tak bych to neformuloval. Zdá se totiž, že v hustě obydlených oblastech kontinentů lze pozorovat jistý nárůst průměrných nočních teplot, způsobený pravděpodobně vytápěním. Také odlesňování a šíření obdělávaných ploch měly podstatný dopad na optický charakter severní polokoule.

Letos 28. října převzal americký klimatolog českého původu George Jiří Kukla z rukou prezidenta republiky Václava Klause medaili za zásluhy o stát v oblasti vědy Foto archiv Pražského hradu

Můžeme srovnávat poslední dobu ledovou se současností? Srovnávat je můžeme, do jakých detailů je ale těžko říci. Nesporně muselo být chladněji.

Dá se laikům vysvětlit, že v horninách lze číst jako v knize a vyčíst mnoho zajímavého? V některých horninách takto

Máte své vysvětlení pro narůstající počet vln tsunami, aktivit některých zdánlivě vyhaslých sopek, ničivých záplav atd.? Vysvětlení sice nemám, ale s narůstající koncentrací oxidu uhličitého v ovzduší mají sotva něco společného. Eugenie Línková

Klimatolog George Jiří Kukla

*1930 ● Vystudoval geologii nerostných surovin na Přírodovědecké fakultě

UK v Praze. Pracoval v nerudném průmyslu například na Kubě, na Cejlonu a v Argentině. ● Patří mezi zakladatelské osobnosti české speleologie. Na studiích

se mimo jiné zabýval krasovými výplněmi kapes na Zlatém koni, které se později staly tématem jeho diplomové práce. Zúčastnil se prvních výzkumů v nově objevených Koněpruských jeskyních a na Chlumu u Srbska. ● Později přešel jako geolog do Archeologického ústavu ČSAV,

kde se věnoval kvartérní geologii. To ho přivedlo nakonec po bok V. Ložka do Geologického ústavu ČSAV. Tady zkoumal spraše a jejich význam pro klimatologii. ● Koncem 60. let se stal mezinárodně uznávaným odborníkem na

klimatický cyklus za poslední dva miliony let. ● V roce 1971byl pozván Národní vědeckou nadací na prestižní

Kolumbijskou univerzitu v USA, aby přednášel o vývoji klimatu na Zemi. V New Yorku už zůstal, založil zde rodinu a pokračoval ve svém výzkumu. ● Postupně se stal vedoucím vědeckým pracovníkem na univerzitě.

Coby poradce přesvědčil prezidenty Richarda Nixona a později George W. Bushe, že globální oteplování je přirozený jev a člověk za něj nemůže. V 90. letech stál za rozhodnutím Spojených států amerických nepodepsat Kjótský protokol o celosvětovém snižování emisí oxidu uhličitého. ● Je nejznámějším vědcem českého původu, který dlouhodobě

pracuje na výzkumech týkajících se globálního klimatu. ● Zabývá se vývojem klimatických změn ve čtvrtohorách a klíčový

je pro něj vliv působení Slunce ve vztahu ke změnám světového podnebí. Kukla zastává teorii, že lidstvo se ocitá na prahu nové doby ledové, která začala už před deseti tisíci lety, tedy dávno před působením člověka.

19. prosince 2011

Věda

33

Výzkumný ústav rostlinné výroby oslavil 60 let V průběhu své existence byl VÚRV vždy vedoucí výzkumnou institucí pro oblast rostlinné výroby na území České republiky. Po privatizaci většiny specializovaných zemědělských výzkumných ústavů je VÚRV jedinou nezávislou státní institucí provádějící výzkumné a expertní činnosti zaměřené na problémy pěstování zemědělských plodin.

Z

Nahoře: Ústav disponuje moderními laboratořemi Dole: Pokusná 2x foto Zub pole v pražské Ruzyni

emědělské výzkumy prováděné na našem území však sahají již do období kolem roku 1770, kdy vznikly první Vlastenecké hospodářské společnosti, které kromě popularizace vědeckého a technického pokroku prováděly první výzkumné projekty se zemědělskou tematikou. Tyto společnosti pracovaly více než sto let. Na tuto činnost navázala Fyziokratická společnost, která zajišťovala kromě vý-

zkumu také poradenství pro sedláky. Její činnost byla ukončena po vzniku Československa. Ve druhé polovině 19. století začala pracovat Zemědělská a chemická kontrolní stanice v Praze, později začaly fungovat Zemědělské rady, které iniciovaly založení Výzkumné stanice hospodářsko-zemědělské a fyziologické v Praze a v Brně s již strukturovaným uspořádáním podle oborů. V roce 1919

INZERCE

Nový veletrh Biomass na brněnském výstavišti Trojici brněnských agrárních veletrhů TechAgro, Animal Vetex a Silva Regina rozšíří zcela nový veletrh Biomass zaměřený na obnovitelné zdroje energie v zemědělství a lesnictví. Čtyřlístek veletrhů se v Brně uskuteční od 31. března do 4. dubna 2012.

T

éma obnovitelných zdrojů je součástí doprovodného programu veletrhu TechAgro již od roku 2008. Využívání alternativních zdrojů energií, zejména pak energetické využívání zbytkové i záměrně pěstované biomasy, je celosvětově dlouhodobě aktuální a zájem ze strany firem i návštěvníků se rok od roku zvyšuje, proto došlo k rozhodnutí obor biomasa povýšit na samostatný veletrh. Důležitá je přitom časová souběžnost s veletrhy TechAgro a Silva Regina, se kterými má společného jmenovatele – obhospodařování krajiny a využívání přírodních zdrojů. Návštěvníkům by měl nový veletrh umožnit seznámit se na

jednom místě s celými technologickými řetězci od získávání zbytkové biomasy či jejího záměrného pěstování, přes její úpravu, dopravu a skladování až k vlastnímu energetickému využití. Rámec tradičního mezinárodního veletrhu přitom dává šanci na srovnávání na širší než národní úrovni. Pro vystavovatele by mělo být hlavní výhodou prezentovat na jednom místě a ve stejný čas exponáty či know-how, které jsou součástí zemědělských či lesnických technologií a současně akcentují možnosti energetického využití biomasy. Stroje a technologie v chodu Návštěvníky veletrhů vždy přitahují ty exponáty, které jsou v činnosti a umožňují tak získání jasné představy o jejich funkci. Součástí veletrhu Biomass proto budou nejen expozice vystavovatelů v pavilonu P, ale také venkovní prezentace chodu ucelených technologických řetězců, a to v časové posloupnosti, jak na sebe v provozu navazují. Divácky nejatraktivnější jsou vždy ukázky štěpkování a drcení klestu a pilařských odpadů. K vidění budou i ukázky řezání a ští-

pání palivového dříví, briketování a peletování dřevních a rostlinných materiálů atd. Jedním z organizátorů nového veletrhu je i Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc., emeritní profesor Mendelovy Univerzity v Br ně. Významně se podílí na organizaci odborných seminářů a workshopů v průběhu veletrhu. Dle jeho slov bude zaměření doprovodného programu Biomass pestré a záměrně nebude vyzdvihnuto pouze jediné téma. „Počítáme s tím, že vystoupení budou věnována různým tématům, od všeobecných informací na národní úrovni přes prezentaci praktických zkušeností až k novým teoretickým poznatkům. Velké úsilí věnujeme získání zahraničních přednášejících, pro názorné srovnání úrovně bioenergetiky u nás a našich sousedů. Pestrost témat tak každému zájemci o doprovodný program umožní, aby si podle rozvrhu přednášek vybral z jeho pohledu ideální den pro návštěvu Brna,“ upřesnil profesor Vladimír Simanov. Témata jednotlivých přednášek a časy jejich konání budou včas zveřejněny na webových stránkách www.bvv.cz/biomasa

se stanice změnila na Státní výzkumné ústavy pro rostlinnou výrobu s ústavem biochemickým, ovocnářsko-vinařským a fytopatologickým. V roce 1951 vznikl Výzkumný ústav rostlinné výroby, který se o dva roky později usadil v pražské Ruzyni. V roce 1955 zde byl založen první dlouhodobý osevní pokus pro výzkum minerálního a organického hnojení rostlin a půdní úrodnosti. V dalším roce pak i na detašovaných pracovištích. Pro český výzkum byl rozhodujícím rok 1993. Výzkumná základna byla výrazně omezena co do počtu pracovišť i zaměstnanců. Některé ústavy byly zrušeny, jiné privatizovány a ve zbylých státních institucích nastala významná redukce. Při restrukturalizaci VÚRV byly zrušeny některé odbory a zanikly či byly privatizovány některé pokusné stanice. Restrukturalizace zemědělského výzkumu však na druhé straně přinesla i určité obohacení činnosti VÚRV. Tak byla v roce 1994 rozhodnutím MZe ČR č. j. do VÚRV začleněna část zaniklého Výzkumného a šlechtitelského ústavu zelinářského v Olomouci (genofond zelenin, kořeninových, aromatických a léčivých rostlin), což umožnilo

rozšířit aktivity oddělení genové banky. K 1. březnu 1995 byla z Výzkumného ústavu výživy zvířat v Pohořelicích převedena pokusná stanice Ivanovice na Hané. Rozsah činnosti odboru rostlinolékařství byl pak od 1. července 1995 rozšířen o oddělení ochrany zásob z Výzkumného ústavu potravinářského v Praze. V roce 2000 byly do ústavu převedeny z Ústavu zemědělských a potravinářských informací v Praze výzkumné stanice travních ekosystémů v Liberci a Jevíčku. Od roku 2001 je Výzkumný ústav rostlinné výroby státní příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem zemědělství ČR. Současný výzkum se ubírá čtyřmi hlavními směry. Jsou jimi genetické a šlechtitelské technologie a materiály pro zlepšování biologického potenciálu plodin, ochrana rostlin a jejich produktů před škodlivými organismy, systémy trvale udržitelného obhospodařování zemědělské půdy a integrovaná výživa rostlin ve vztahu ke kvalitě produkce a ochraně prostředí. I když hlavním sídlem ústavu je Praha, nachází se několik pokusných a výzkumných stanic i dalších pracovišť v různých lokalitách České republiky. (zb)

34

Wochenblatt

19. prosince 2011

Z německého zemědělského týdeníku Návrh Společné zemědělské politiky eurokomisaře Daciana Ciolose narazil v Německu na tvrdou kritiku ● Vývoj cen půdy v různých částech země

SZP pro zemědělce a občany Eurokomisař Dacian Ciolos představuje reformní návrhy a trvá na prioritních plochách Agrární eurokomisař Dacian Ciolos představil své návrhy o Společné zemědělské politice po roce 2013. Celých 30 % přímých plateb se má vyplatit jen v případě, pokud budou dodrženy další úkoly. K nim patří třeba poskytnutí 7 % prioritních ploch. Jinými slovy, odstavování ploch je zpátky.

E

vropští zemědělci mají vyjmout z produkce minimálně 7 % svých ploch, jinak jim bude kráceno 30 % přímých dotací. Na tom agrární eurokomisař Dacian Ciolos trvá jako na jednom ze tří dodatečných opatření k další ekologizaci zemědělské politiky. Tyto tzv. prioritní plochy se mají používat například jako okraje orné půdy, živé ploty, stromy, úhory, krajinářské prvky, biotopy, vyrovnávací pruhy nebo pro zalesnění. Byly prezentovány návrhy na budoucnost zemědělské politiky EU, podle nichž zůstane v platnosti zákaz přeměny pro louky a pastviny a závazná diverzifikace osevních postupů: zemědělec má pěsto-


vat alespoň tři různé kultury, žádná z nich nesmí zabírat méně než 5 % a více než 70 % jeho orné půdy. Tato tři opatření jsou proveditelná v celé Evropě, prohlásil Ciolos. Prezident Německého zemědělského svazu (DBV) Gerd Sonnleitner za to Ciolose v jeho funkci prezidenta výboru EU svazu zemědělců (COPA) kritizoval a popřel, že jsou takové nápady vhodné pro celou Evropu. Požadoval větší katalog, ze kterého by mohli zemědělci společně s členskými státy vy-

brat vhodná opatření pro příslušné podmínky jednotlivých oblastí. Celkově není v reformních návrzích nic zvláštního, co by už nebylo řečeno v návrzích. S návrhy je ale na stole první konkrétní dokument, o němž mohou ministři zemědělství a Evropský parlament diskutovat. Obzvláště velký odpor by mohl přijít ze strany Evropského parlamentu, který má pocit, že se na něj jako spolurozhodovatele málo dbá. Trochu více světla do tmy přinesl tiskový rozhovor v za-

stoupení Evropské komise (EK) v Mnichově. Protože malé, ale jemné změny v návrzích přece jen jsou. „Museli jsme najít řešení,“ prohlásil Martin Scheele z generálního direktorátu Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova v Mnichově. Protože ve starých směrnicích dostávaly přímé platby i golfová hřiště a letiště, utrpěla agrární politika EU „...podstatné poškození image.“ Pomocí nových pravidel se má zabránit vyplácení dotací nezemědělcům. A pravidla vypadají podle Scheeleho takto: Dostane-li zemědělec méně než 5000 EUR přímých plateb v roce, nezmění se pro něj podle plánů nic. Peníze potečou jako dosud. Pokud někdo dostává více než 5000 EUR přímých plateb, musejí tyto peníze činit minimálně 5 % celkového příjmu. Zjednodušeně řečeno, dostanu-li 6000 EUR přes přímé platby, nesmím za rok celkem vydělat víc než 120 000 EUR. Nařízení nebude možné při podání přiznání k dani z příjmu obejít. Scheele říká, že komise chce s tímto systémem škrtnout ze seznamu dotací hlavně velké koncerny. Manipulace s ekologickými prioritními plochami je fintou. Dosud se vycházelo z toho, že 7 % plochy je nutné povinně dodržet a další dotace nebude

z druhého pilíř, jako přes bavorský Kulap, možná (problém dvojí dotace). Ale jak Scheele v Mnichově prohlásil, dodrží zemědělec 7 % prioritních ploch, když je připraví, příp. odstaví. Péče o prioritní plochy, jako například sekání kvetoucích pruhů, by mohla být nadále podporována přes druhý pilíř a Kulap.

Scheele zde hovoří o „komplementární podpoře“. Celkově je reforma Společné agrární politiky podle slov nejvyššího úředníka „...reformou pro zemědělce a občany.“ Aby bylo možné oprávnit peníze před občany a daňovými poplatníky, bylo nutné zohlednit společenské požadavky. ●

Ohlasy na návrh Společné zemědělské politiky Německá ministryně zemědělství Ilse Aigner k návrhům EK v Berlíně řekla: „Německo podporuje zásadní směr návrhů na reformu. Cíl EU, nadále zvyšovat přínosy zemědělství pro životní prostředí, je správný. Ale musí přinést skutečnou přidanou hodnotu pro životní prostředí a přírodu a být použitelný. Nedostatečné jsou úvahy komise ve vztahu na malé provozy a na pojem aktivní zemědělec,“ říká Aigner. Německé ministerstvo zemědělství pracuje nyní na praktických návrzích, aby zajistilo, že bude možné i v budoucnu honorovat zvláštní práce malých a středních provozů. Albert Dess (CSU), mluvčí frakce Evropské lidové strany v zemědělském výboru Evropského parlamentu, poznamenal: „Evropský parlament jako spolutvůrce zákonů bude bojovat za silnou agrární politiku EU pro zajištění produkce potravin v Evropě i za snížení byrokracie pro zemědělce.“ Varuje také před příliš rychlým zrušením zemědělských ploch. „Se stoupajícím počtem obyvatel na světě stoupá také poptávka po potravinách. Potřebujeme pobídky pro větší růst. Všechno ostatní je nezodpovědné,“ dodal. Bavorský ministr zemědělství Helmut Brunner se o návrzích agrárního eurokomisaře Ciolose vyjádřil také zklamaně: „Plány agrárního komisaře jsou dobře míněné, ale nejsou dobře udělané,“ řekl. „Místo toho, aby se staraly o usnadnění, jak bylo oznámeno, náročnost byrokracie dokonce ještě drasticky zvyšují,“ říká Brunner. Jako zcela neakceptovatelné označuje Brunner návrhy k novému ohraničení znevýhodněných oblastí. Agrární odbornice CSU a poslankyně parlamentu Marlene Mortler se k plánům vyjádřila také kriticky: „Pokud by se měly návrhy takto zrealizovat, znamenalo by to pro naše zemědělce ještě více byrokracie a ještě přehnanější úkoly.“ Namítla, že nerealizovatelné by pro mnoho menších provozů s ornou půdou, pro řadu zemědělců dodávajících mléko a pro četné provozy mající vedlejší příjmy bylo především tzv. ozelenění. ●

Gerd Sonnleitner: Návrh SZP je byrokratické monstrum plné pastí Wochenblatt se zeptal prezidenta Bavorského a Německého svazu zemědělců a prezidenta COPA Gerda Sonnleitnera, co si právě on jako bavorský prezident zemědělců o návrzích Společné zemědělské politiky myslí. Jak se na balík reforem díváte? Vadí mi, že našim zemědělcům hrozí byrokratické monstrum. Plánované nucené odstavení zemědělské půdy se vůbec nehodí k výzvám 21. století, v němž společnost očekává od zemědělství zajištění výživy, dorůstající suroviny a příspěvky pro bioenergii. Rozčarován jsem návrhem k aktivnímu zemědělci. Tato úprava znamená pro každého druhého bavorského zemědělce spoustu

papírování navíc, aniž by to k něčemu bylo. Kromě toho se potvrzují obavy, které jsem už mnohokrát vyjádřil, že totiž zemědělci, kteří si jen přivydělávají s provozy s dovolenou na statku či v oblasti bioenergie, už neobdrží přímé platby.

prvků by se muselo v Bavorsku vzít až 100 000 hektarů orné půdy z produkce. Problémy vidím také u nového ohraničování znevýhodněných oblastí, kde má být škrtnuto asi 30 % stávající kulisy dotací. Osm biofyzikálních kritérií odmítám i nadále.

Kde se v návrzích skrývají velké pasti pro bavorské zemědělce? Palčivé body pro naše zemědělce jsou obzvláště tzv. ozelenění, aktivní zemědělec, nové ohraničení znevýhodněných oblasti a cross compliance. Plány na ozelenění jako je zadávání osevních postupů nemůže mnoho malých zemědělců prostě zrealizovat. Další nucené odstavení ve prospěch ekologických prioritních ploch nemá u beztak existujícího nedostatku ploch pro zemědělství žádný smysl. Vedle započitatelných zemědělských

Jaké šance vidíte, že tyto body budou ještě změněny? Evropský parlament a ministři zemědělství EU se budou radit ještě minimálně do konce roku 2012. Do té doby budu společně s naším silným týmem ze svazu zemědělců bojovat za podstatné úpravy. Kde vidíte spojence? V zásadě měli všichni účastníci ekonomiky, kteří jsou se zemědělci v řetězci tvorby hodnot, velké problémy s návrhy komise. V podstatě není ve hře jen

ekonomická síla zemědělství, ale celé agrární činnosti v Bavorsku. Kromě toho jde i o hlavní otázky půdního prostoru pro budoucnost, proto očekávám podporu i od zemědělských ra-

dů a poslanců bavorského parlamentu. Co je na návrzích z bavorského pohledu pozitivní? Důležitý je silný První pilíř a do-

Prezident Bavorského a Německého svazu zemědělců a prezident COPA Gerd Sonnleitner Foto Eugenie Línková

statečně financovaný Druhý pilíř. Naši zemědělci vždy kritizovali krácení provozních dotací přes modulaci. Před rokem se hovořilo o krácení do 30 %. Proto je pozitivní, že finanční návrhy EK uvažují s nominální stálostí pro agrární politiku EU. Co se stane, když v novém finančním období nebude euro existovat tak, jak ho známe? Nemám pochopení pro to, že u zemědělců se kontroluje každý metr a při porušení se ihned udělují sankce, a přitom některé státy mohly zašantročit miliardy. EU představuje už 50 let úspěšný model – i pro vývoj bavorského zemědělství. Tak to musí také zůstat. Před státy s velkými finančními potížemi, jako je Řecko, stojí jejich vlastní výzva, aby zrealizovali kroky ke konsolidaci. ●

19. prosince 2011

Wochenblatt

35

Ceny za půdu v Bavorsku mírně stouply V roce 2010 bylo v Bavorsku prodáno o 15 % méně zemědělských ploch než o rok dříve. Celkem změnilo majitele jen 6042 ha orné půdy, luk a pastvin za cenu 156,3 milionu EUR. Průměrná cena za jeden hektar stoupla o 3,2 % na 25 866 EUR.

P

ři prodeji orné půdy, luk a pastvin byla v Bavorsku v roce 2010 dosažena průměrná cena 25 866 EUR/ha, což je o 814 EUR více než o rok dříve. Vztaženo na měrné číslo výnosů (EMZ) činila cena 574 EUR na 100 EMZ. Toto vyplývá z nedávno zveřejněného souhrnu kupních cen bavorského statistického úřadu. Vyšší zájem o koupi agrárních ploch a celkově větší ochota platit se z toho ale odvodit nedá. Hlavním důvodem pro nárůst ceny bude, že nabídka ploch v posledním roce výrazně poklesla. Zatímco v roce 2008 změnilo majitele 7390 ha a v roce 2009 ještě 7095 ha, poklesly prodané plochy v roce 2010 na 6042 ha, tedy o 15 %. Starosti o stabilitu měny a nízká úroveň úroků přiměly evidentně mnoho majitelů po-

INZERCE

zemků, aby se půdy drželi. Při vývoji cen za půdu se ale ukázaly výrazné regionální rozdíly. V Dolním a Horním Bavorsku jsou ceny dvakrát vyšší než ve franckých regionech. Enormní jsou rozdíly cen i v rámci jednotlivých regionů. V regionu Landshut byla cena za hektar vyšroubována na 43 731 EUR, zatímco sousední region Straubing-Bogen je s 29 201 EUR těsně nad bavorským průměrem. Kvalita půdy Výrazný vliv na cenu má kvalita půdy. Jako měřítko se používá tzv. měrné číslo výnosu. Pokud všechny prodeje v Bavorsku rozdělíme podle měrného čísla výnosu na 100 na každý hektar plochy, vyplyne pro rok 2008 toto rozdělení: EMZ pod 30 30–40 40–50 50–60 60 a více

EUR/ha 16 002 18 689 25 135 33 457 37 678

Velikost ploch Kromě kvality půdy hraje velkou roli také velikost prodávané plochy. Pro rok 2009 je rozpoznatelný jednoznačný trend, že za větší plochy se platí také vyšší


ceny za hektar. Kupující jsou ochotni zaplatit za velké plochy, které je možné efektivně obhospodařovat moderními stroji, přirážku. Trochu mimo jsou nejmenší plochy, protože tady se často platí „ceny pro milovníka“. Pro Bavorsko celkově platí toto rozdělení: Velikost (ha) 0,10–0,25 0,25–1,00 1,00–2,00 2,00–5,00 5,00 a více

EUR/ha 28 701 24 688 24 788 26 295 26 891

V Bavorsku se převážně nabízejí k prodeji menší plochy. Průměrně se prodávalo 1,5 hektaru zemědělsky používané plochy. U více než poloviny koupí byla plocha menší než jeden hektar, pouze ve 4,5 % případů změnilo vlastníka alespoň pět hektarů zemědělské plochy. Hodnoty koupě u zemědělských pozemků zjišťuje a zveřejňuje každoročně Bavorský zemský úřad pro zpracování dat a pro statistiku. Ale jak se zemský úřad k údajům dostane? K tomu je nutné vědět, že každý

prodej pozemků musí potvrdit notář. Notář je ze zákona povinen předat kopii kupní smlouvy příslušnému finančnímu úřadu. Tam se evidují údaje pro zjištění daně z převodu pozemků a poté se oznamují statistickému zemskému úřadu do sbírky kupních cen. Do statistiky o koupi se zahrnují jen plochy větší než 0,1 ha, u nichž se dá předpokládat, že budou po prodeji dále zemědělsky využívané. U evidovaných ploch jde téměř výhradně o zemědělskou půdu, louky a pastviny.

Cenový závod ve východním Německu V roce 2010 stoupla ve východoněmeckých spolkových zemích cena za agrární plochy v porovnání s úrovní předchozího roku průměrně o 24,6 % na 7405 EUR/ha. V západoněmeckých zemích stouply výnosy v průměru o 4,2 % na 18 719 EUR/ha. Zatímco ve starých spolkových zemích, kde jsou ceny podstatně vyšší, klesla celková prodaná plocha pro zemědělské používání o 5,5 % na 44 773 ha, zvýšila se ve východním Německu o 2,6 % na 69 092 ha. Na špičce ve změnách majitelů půdy bylo Brandenbursko s prodejem ploch 26 546 ha, následované zemí Meklenbursko-Přední Pomořansko a Dolní Sasko s 17 159 ha a 15 094 ha. Nárůst východoněmeckých cen za půdu ukazuje navzdory zvýšené nabídce na to, že poptávka po agrárních plochách stoupla ještě více. Ceny za půdu, které jsou ve srovnání se západním Německem nízké, mají za následek velký zájem o koupi ve východním Německu. ●

Překlady z týdeníku Wochenblatt: Jana Kopecká

36

Ze zahraničí

19. prosince 2011

Slovenskí poľnohospodári preberali ceny Víťazom 16. ročníka súťaže sto najlepších firiem agrorezortu Top Agro sa stalo PD Ostrov Tohto roku privítal najlepších slovenských poľnohospodárov a potravinárov Dom kultúry v Rimavskej Sobote. Na slávnostnom večere tam prevzali ceny víťazi dvoch súťaží: 16. ročníka Top Agro Slovensko a 11. ročníka Najkrajší chotár roka.

S

to najlepších firiem agrorezortu v súťaži Top Agro vyhodnocuje pravidelne Výskumný ústav ekonomiky poľnohospodárstva a potravinárstva v Bratislave na základe tak zvanej ekonomickej bonity. Tá špecifikuje výsledný integrovaný ukazovateľ na základe rentabili-

ty celkového kapitálu, nákladovosti tržieb a produktivity práce z pridanej hodnoty. Hlavnú cenu absolútneho víťaza a Cenu ministra pôdohospodástva a rozvoja vidieka si za výsledky v roku 2010 odnieslo Poľnohospodárske družstvo (PD) Pokrok v Ostrove. Obhájili ju druhý krát po sebe, čo sa stalo prvý krát v 16ročnej histórii súťaže Top Agro. Tento podnik dosahuje stabilné hospodárske výsledky najmä špičkovej úrovni pestovania a spracovania osivovej kukurice. PD Ostrov sa umiestnilo na prvom mieste aj vo svojej kategórii – medzi družstvami hospodáriacimi v produkčných oblastiach. Najviac bodov spomedzi družstiev hospodáriacich v znevýhodnených oblastiach získalo Roľnícke družstvo v Petrovej Vsi. Víťazom medzi obchodnými spoločnosťami hospodáriacimi v produkčných oblastiach je spoločnosť SEMA HŠ Sládkovičovo a firme AGR Lenartovce patrí prvenstvo medzi obchodnými spoločnosťami hospodári-

Cenu za absolútne víťazstvo preberá predseda PD Ostrov Ing. Juraj Schuchmann (vľavo) od ministra pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Zolta Simona (člena už odvolanej vlády Ivety Radičovej). Podnik Foto Jana Janků súčasne získal Cenu UniCredit bank, ktorú odovzdal Miroslav Štrokendl (v pozadí).

acimi v znevýhodnených oblastiach. Medzi súkromne hospodáriacimi roľníkomi sa najlepšie darilo Zdenkovi Černayovi zo Senca. Spomedzi podnikov slu-

žieb získala najviac bodov spoločnosť Oragro Oravské Veselé. Na slávnostnom večere udeľovali organizátori, Klub poľnohospodárskych novinárov, aj

ďalšie ocenenia. V súťaži Najkrajší chotár roka 2011 si cenu víťaza od Agentúry pre rozvoj vidieka odniesla tiež spoločnosť SEMA HŠ Sládkovičovo.

Okrem toho boli udelené aj špeciálne ceny. Cenu UniCredit Bank získalo PD Ostrov. Skokanom roka za najlepšie medziročné výsledky získalo PD Kalná nad Hronom, ktoré sa v rebríčku Top 100 posunulo o 74 miest a v celkovom poradí skončilo na 2. mieste. Za podnikateľský čin roka bola ocenená spoločnosť PORS Oslany za zavádzanie progresívnych technológii, konkrétne dojacích automatov. Získala tak Cenu SPPK. Mladým farmárom roka sa stal riaditeľ spoločnosti Agroris Rimavská Sobota, 28ročný Ladislav Sedmák ml. a farmárkou roka Anna Beníková, súkromne hospodáriaca roľníčka z Papradna. Otec a syn Ivan a Marián Gombárovci z Dvorov nad Žitavou získali za odovzdávanie skúseností z generácie na generáciu ocenenie Otcova roľa. Ocenená bola aj jedna zo spoluorganizátoriek podujatia. Cenu Slovenského syndikátu novinárov získala dlhoročná poľnohospodárska novinárka a editorka ročenky Top Agro Lora-Nedelčeva-Dobrucká. Jana Janků

KOMENTÁŘ

Rok 2010 nebol ľahký, ale dobrí farmári obstáli Jana Janků

U

ž 16 rokov pokračuje na Slovensku prestížna súťaž Top Agro, v ktorej je každoročne vyhodnotených 100 najlepších manažmentov v agropotravinárskom rezorte. Riaditeľ VÚEPP Štefan Buday hovorí: „Napriek zložitej situácii, vysokej konkurencii aj dôsledkov klimatických zmien na poľnohospodárstvo je záujem o súťaž veľký. Je to dôkaz, že v poľnohospodárskych podnikoch je stále dostatok kvalitných manažérov.“ Rok 2010 bol siedmym rokom uplatňovania Spoločnej poľnohospodárskej politiky EÚ v slovenskom poľnohospodárstve. Dôsledky doznievajúcej finančnej a hospodárskej krízy sa prejavili aj v tomto sektore. Hrubá poľnohospodárska produkcia vzrástla o 3,2 % len v bežných cenách. Podniky poľnohospodárskej prvovýroby dosiahli stratu –41,7 mil. EUR, ktorá v porovnaní s rokom 2009 klesla o 71,1 mil. EUR. Bol to druhý stratový rok poľnohospodárstva od vstupu Slovenska do EÚ. K zníženiu straty prispeli najmä podpory a cenový vývoj, a o to rýchlejší rast realizačných cien poľnohospodárskych výrobkov (14,2 %), ako cien vstupov do poľnohospodárstva (1 %). Nárast cien poľnohospodárskych výrobkov bol ovplyvnený extrémnymi medziročnými cenovými výkyvmi na trhu, najmä nárastom cien obilnín (31,8 %), olejnín (45,4 %), zemiakov (36,9 %), ovocia (29,4 %) a zeleniny (17,3 %). Ceny komodít živočíšnej výroby sa len mierne zvýšili (1,1 %), a to najmä zásluhou nárastu nákupných cien kravského mlieka o 8 %. Nepriaznivý vývoj počasia sa odzrkadlil na poklese priemerných hektárových úrod takmer u všetkých hlavných plodín. Napríklad produkcia obilnín sa znížila o 23,3 % a dosiahla objem 2,5 mil. ton. V živočíšnej výrobe sa situácia zhoršila, keď klesli počty hovädzieho dobytka a ošípaných. Pozitívne pokračoval len chov oviec a produkcia hydiny. Aj v zamestnanosti nastali zmeny. V roku 2010 pracovalo v poľnohospodárstve 78,3 tis. osôb, o 4 % menej ako pred rokom. Pokles zamestnanosti bol pokračujúcim sprievodným javom zložitej finančnej situácie podnikov. Obrat zahraničného obchodu s poľnohospodárskymi a potravinárskymi výrobkami sa zvýšil o 16 %, a to pod vplyvom nárastu vývozu ako aj dovozu. Záporné saldo vzrástlo na 997 mil. EUR, čo bolo o 17 % viac ako pred rokom, a to najmä v dôsledku dovozu hotových potravinárskych výrobkov. Výdavky do poľnohospodárstva a potravinárstva sa v roku 2010 zvýšili len nepatrne (0,1 %) a najväčší podiel v ich štruktúre mali, podobne ako v predchádzajúcich rokoch, platby na rozvoj vidieka a priame platby. ●

Vďaka osivárskej výrobe druhýkrát na vrchole V 16ročnej histórii Top Agro Slovensko sa stalo prvýkrát, že niektorá firma obhájila absolútne víťazstvo v súťaži. Je ňou Poľnohospodárske družstvo Pokrok v Ostrove pri Piešťanoch.

O

bhájené víťazstvo svedčí o stabilite firmy. „Máme vykryštalizovanú výrobnú náplň, takže výkyvy trhu sa nás až tak netýkajú,“ konštatuje dlhoročný predseda družstva Ing. Juraj Schuchmann. „Týka sa to najmä dlhodobých zmlúv na osivárske služby so slovenskou podnožou nemeckej firmy KWS. Rovnako všetky vážne rozhodnutia v zmene štruktúry živočíšnej výroby máme za sebou.“ Kto chce ale spolupracovať s takým partnerom, ako je KWS, ktorý umiestňuje osivá na celosvetové trhy, musí sa predovšetkým stabilne prezentovať vysokú kvalitou. PD Ostrov sa to darí. „Patríme spolu s francúzskymi spracovateľskými závodmi medzi troch strategických partnerov KWS,“ hovorí riaditeľ osivového závodu RNDr. Miroslav Sedlák. Nie je to náhoda. Pre kvalitu robia v Ostrove veľa. Svedčí o tom aj certifikát ISO 2001. Rozhodujúce sú však skúsenosti ľudí a nemenej manažérske rozhodnutia vedenia závodu. Veď stačí napríklad neustrážiť teplotu pri sušení či nejaká porucha zariadení a je po kvalite osiva. Vzniknú tak miliónové škody, pretože v komorách sú obrovské dávky. Preto sú skúsenosti tak dôležité.

Osivárske zameranie PD Ostrov sa dá dobrým rozhodnutím aj pre budúcnosť. Kukurica je dlhodobo perspektívna a strategická plodina, a to tak na Slovensku, ako aj vo svete. Potrebuje je krmovinársky, i potravinársky priemysel na lieh, škrob i sladidlá a čoraz významnejšie je aj jej energetické využitie na etanol alebo surovina na výrobu bioplynu. Výroba osív je tým pádom stále perspektívna. Vlaňajšie nepriaznivé poveternostné podmienky však zasiahli aj výrobu osív v rámci Slovenska. Kvôli záplavám klesli zberové plochy, ale úroda bola napriek tomu našťastie nad očakávanie. V PD Ostrov celkovo spracovali 4760 ton osivovej kukurice, čo je oproti predchádzajúcemu roku len mierny pokles. Našťastie 1460hektárový chotár družstva záplavy nepostihli

a hektárové úrody plodín boli v priemere slušné. Vydarila sa najmä kukurica merkantil, ktorá dala až 11 ton z hektára. Žiaľ, počasie negatívne ovplyvnilo kvalitu potravinárskych pšeníc a osivárske vlastnosti. Najdôležitejšou udalosťou 2010 bolo dokončenie a spustenie prevádzky novej komorovej sušiarne spolu s príjmom, odlisťovaním a selekciou klasov osivovej kukurice. Tohto roku by už mala ísť naplno, čím sa zvýši kapacita spracovania osív o 30 %. Išlo o investíciu vo výške takmer 3,5 mil. EUR, pri ktorej využili aj prostriedky EÚ z Programu rozvoja vidieka. Ďalšou investíciou v hodnote 350 000 EUR je spracovanie druhotných surovín – oklaskov na tuhé palivo. Doteraz išlo o odpady likvidované v spaľovniach a prevážali sa voľne lože-

Predseda družstva Ing. Juraj Schuchmann (vľavo) s riaditeľom osivárskeho závodu RNDr. Miroslavom Sedlákom Foto Jana Janků

né. Po zlisovaní za studena na brikety zaberú desatinu objemu, čo predstavuje značné úspory pri preprave. Družstvo začne brikety skúšobne vyrábať už počas tohtoročnej zberovej sezóny. „Zatiaľ sme ich jediní výrobcovia v Európe,“ ozrejmuje Juraj Schuchmann. „Prednosťou je, že ide o ekologické tuhé palivo, ktoré sa bude dať využiť v kotloch, krboch i peciach a v budúcnosti možno aj spaľovniach. Malo by mali mať vyššiu výhrevnosť ako kvalitné výhrevové drevo. Na trh budeme brikety dodávať v malospotrebiteľskej úprave a záujemcovia by ich mali nájsť v obchodných reťazcoch. Je to nesporne palivo budúcnosti, pretože prispieva k úspore fosílnych palív.“ Družstvo má stabilizovanú aj živočíšnu výrobu. V nej sa venuje najmä výkrmu býkov. Stádo predstavuje 500 kusov a denné prírastky vlani sa pohybovali nad kilogram/kus. Vlaňajší hospodársky výsledok i produktivita boli zhruba na úrovni predchádzajúceho roku, a to napriek zníženým plochám kukurice. Je to zásluhou znižovania celkových nákladov, minimálnych strát v ŽV i vyššej efektivity RV. Keďže tento rok sa očakáva mimoriadna úroda kukurice, je nádej aj na topagrácky hatric. Celkovo zamestnáva družstvo 83 pracovníkov. Vlani dosiahlo zisk po zdanení 787 428 EUR. Pozoruhodná je aj produktivita práce z pridanej hodnoty na pracovníka, 43 085 EUR. (jj)

19. prosince 2011

Ze zahraničí

37

Australský květinový festival aneb Vítání jara u protinožců

Jaro začíná v Austrálii prvního září. Oslavuje se hned následující týden, kdy se v Gosfordu poblíž Sydney otevírají brány Australslkého jarního květinového festivalu. Ten je jednou z největších a také nejoblíbenějších akcí svého druhu v celé zemi. Na letošní jubilejní 25. ročník zavítalo kolem 50 000 návštěvníků. Během čtyř výstavních dnů si zde lidé mohli prohlédnout rostliny všeho druhu, řezané a aranžované květiny, ukázky zahradního designu nebo chov kompostových červů.

V

programu pro všechny generace byla zahrnuta spousta zábavy, živá hudební představení odehrávající se v uličkách mezi vystavovateli i na pódiu, umělecké výrobky a samozřejmě celá řada skvělého jídla a vybraného vína. Na výstaviště vyrážím v sobotu okolo osmé ráno. Doufám, že si zbytek města bude chtít trochu pospat a já se vyhnu tomu nejhoršímu provozu. Trochu mi dělá starost zatažená obloha, ale všechny stánky jsou prý pod střechou. Přijíždím do areálu festivalu krátce po deváté hodině a u pokladny se už rýsuje fronta. Dívám se zatím na mapu areálu a hned po průchodu bránou mám vypracovaný skvělý plán. Jedním z prvních 300 stánků je věnovaný řezaným květinám. Zdobné kytice jsou postavené na stříbrném celofánu, některé přesahují výšku návštěvníků.

Australané květiny milují Jejich domácnosti se pyšní půvabnými kvítky ve váze a zahradami plnými barev. Jednou z nejoblíbenějších květin je orchidej. V Austrálii se jich nachází 1200 až 1400 druhů a 80 % z nich se nedá nalézt nikde jinde na světě. Třetina z nich pak dokonce roste jen na stromech. Nejenže tyto romantické rostlinky krásně vypadají, ale doma vydrží i dlouho čerstvé. Na festivalu je možné je obdivovat hned na několika místech. Stánky jsou plné orchidejí neuvěřitelných tvarů a barev a line se jimi sladká květinová vůně. Pomalu se loudám uličkami, abych něco nepropásla. Je tu toho tolik k vidění, pod nosem mi tančí vůně čerstvě usmažených koblížků obalených ve skořici a aroma mleté kávy. Odolávám všem dobrotám a zastavuji se u stolku se střapatými rostlinkami – tillandsiemi. Jen tak sedí na kouscích dřeva, některé dokonce na pěkném kousku barevného ametystu. Patří mezi epifyty, v teplých krajích rostou v korunách stromů a veškeré živiny přijímají ze vzduchu pomocí speciálních šupin. Kořeny jim slouží pouze k ukotvení k pod-

kladu. Na stromech tedy nijak neparazitují. Nemohu odolat a jednu si kupuji. Prodavač mne jen trochu straší údržbou rostliny. Dvakrát denně se musí rosit. Za to by prý měla naší rodinu odměnit do dvou let krásnými, purpurově zabarvenými květy. Sluníčko se na chvilku objevilo mezi mraky, tak se procházím mezi stánky. Areál je plný obrovských květináčů s červenými a žlutými klokaními tlapkami, stromky ve tvaru spirály i moře levandulových květů, které připomínají obrázky z francouzské vesnice. Na své si tady přijdou i milovníci sukulentů. Vcházím do tmavé chodby speciálně zatemněného stánku. K mému překvapení se přede mnou otevírá noční zahrada s naaranžovanými kameny, malým potůčkem bublajícím pod sklem a dřevem prokládanou podlahou s luxusním sezením. Všemu dodává jemný nádech tlumené světlo malé lucerny.

Požitky od krajanů Mapa mne teď přivádí k mým oblíbeným domácím džemům. Kdykoliv se vydám na trhy, musím zkusit novou příchuť. Na stolech s bílým prostěradlem jsou naskládané malé i velké zavařovací sklenice s etiketou Bohemian Delights, což lze přeložit jako Bohémské požitky, ale také jako České požitky. Ochotná slečna vysvětluje zákazníkům rozdíly mezi džemy na pravé a na levé straně stolu. Nemůže mi uniknout ten známý česko-anglický přízvuk. Později mi už paní Lenka vypráví, že se s rodiči přistěhovala do Austrálie, když jí bylo patnáct. A odkud? No přece z Čech. Její maminka Zdenka je diabetička, proto Lenka kromě klasicky slazených džemů nabízí i diaprodukty. Vedle běžných příchutí, jako jsou jahodová či meruňová, lze v jejím stánku ochutnat džem marakujový, melounový, s příchutí jablkového štrúdlu nebo feijoy, což je aromatické sladké ovoce tvarem a dužninou připomínající kiwi a vůní jahodu s ananasem. Mými oblíbenými jsou džem z karamelizované cibule a balsamikového octa a sladký chilli džem. Skvěle se hodí k masu jako čatný. Na protějším stole jsou vystavené omáčky. Typickými jsou kukuřičné, husté mangové i netradiční z baklažánu. Skvělý je houbový kečup. Vypadá jako houbový krém a chutná jako rajčatový kečup lehce provoněný houbami. Doplňkem k chutnému obědu jsou nakládané papričky, zelí, křen i nakládané klouzky a sušené ryzce. Většinu surovin k jejich výrobě si sklízí sama. Na houby chodí s rodinou a přáteli do státního lesa Belango. „Velmi záleží na počasí a hojném dešti,

Paní Lenka s otcem u stánku se svými džemy

aby vyrostli pěkní velcí jedinci,“ podotýká s úsměvem podnikavá rodačka z Čech, která ke svému australskému byznysu využívá právě českých tradic zpracování ovoce a zeleniny. Lenka prodává s tatínkem Slavojem své lahůdky jen na tržištích obdobných festivalů. Nepodnikají přes internet a nemají stálý obchod. A takových akcí je v Austrálii požehnaně. Umění k jaru patří Blíží se poledne, tak si jdu odpočinout od dlouhého procházení. Zamířím k jídelnímu koutku. Na většinu lidí je asi ještě brzo, místo k sezení tedy najdu hned. Výběr jídla je opravdu veliký. Co si dám? Tradiční thajské nudle nebo gyros? Vítězí tenké belgické palačinky. Zruční kuchaři je připravují před mýma očima. Těsto nalijí na velkou plochou pánev, chvilku je smaží a pak obrátí. Na placku nasypou směs kuřecího masa a sýru nebo špenátovo-sýrovou náplň a přiklopí druhou plackou. Nakrájené kousky pak do mě padají rychlostí blesku.

Po vydatném obědě a silné kávě se pomalu vydávám směrem k posledním stánkům. Již z dálky vidím malíře v akci, obklopeného překrásnými aboriginskými malbami. Nejsou to ale ty tradiční. Jsou neuvěřitelně barevné a veselé. Malíř a učitel umění Colin Whightman neboli Dhinnawan boy pochází z aboriginské komunity na severozápadní hranici NSW. Do malování se pustil díky svému mladšímu bratrovi a štětec nepustil z ruky už 18 let. Skrz své malby vypráví příběhy kmene Goomeroi, ze kterého pochází. O barvách jeho obrazů prý rozhoduje jeho nálada a také místo, kde se nachází. Přímo přede mnou tady vzniká překrásný obraz. Obdivuji Colinovu ruku, která s absolutní přesností tančí po malířském plátně. Moje první, ale rozhodně ne poslední návštěva Australského jarního květinového festivalu se blíží ke konci. Odnáším si domů tašku plnou květin, dobrot, obrázků, uspokojenou mysl a už teď se těším na příští ročník. Text a 5x foto: Brigita Lenard

Zahradní sekce výstavy

Dhinnawan boy, malíř a učitel umění Colin Whightman

38

Ze zahraničí

Tohtoročné nepokoje v arabských krajinách Maroko doslova naštartovali. Predstavitelia krajiny sa rozhodli, že získajú turistov, ktorí sa boja násilností, a preto rozpútali finančne nákladnú propagačnú kampaň, kde Maroko prezentujú ako bezpečnú dovolenkovú destináciu.

19. prosince 2011

Marocký argan Hoci sa zdá, že arganovníky rastú v Maroku vo voľnej prírode a zberať ich môže hocikto, nie je to pravda. Zber má prísne pravidlá. Je rozdelený podľa dedín a tradičného práva. Do jedál i krémov O výrobu ceneného arganového oleja sa v poslednom čase stará najmä niekoľko ženských družstiev. Nie je to ľahká práca. Ženy sedia zhrbené na zemi a medzi dvomi kameňmi roztĺkajú škrupiny tvrdých semien, aby odtiaľ vydolovali malé jadierka. Olej, ktorý sa z nich po rozomletí lisuje, vyhľadávajú všetky významné farmaceutické firmy. Nájdete ho medzi zložkami v tých najdrahších pleťových

Kozy na strome arganovníka

P

milujú aj kozy

ravdou je, že Maroko sa líši od svojich arabských bratov. Predovšetkým tým, že tam nevládli nenávidení tyrania. Marocký kráľ Mohammed VI. je medzi svojim ľudom mimoriadne obľúbený. Aj on však musel počas tzv. arabskej jari pristúpiť k viacerým politickým ústupkom, ale nijaké veľké protesty v tejto krajine sa zatiaľ nekonali. Producenti hašišu Maroko je krajinou s obrovskou geografickou rozmanitosťou. Najviac ju ovplyvňujú Atlas, Sahara, Atlantický oceán a na severe aj Stredozemné more. Rovinatá prímorská časť stúpa do pohoria Ríf či Antiatlas. Tak ako krajina, rozmanité je aj tamojšie poľnohospodárstvo. O jeho význame hovorí aj fakt, že v ňom pracuje 40 % obyvateľstva a je teda najväčším zamestnávateľom v krajine. Možnosti pestovania plodín i chovu dobytku však závisia od dostatku vody. A to v tejto krajine, ktorej časť pokrýva púšť, nie je také jednoduché. Aj preto približne dve tretiny spotreby zrnín a múky musia dovážať, najmä z USA a Francúzska. V prímorských oblastiach sa ale darí citrusom, olivám, rajčinám, zemiakom i viniču, a to najmä zásluhou vody z artézskych studní. Vďaka tomu, že krajina je obklopená tak Atlantickým oceánom ako aj Stredozemným morom, k jeho silným stránkam patrí rybolov.

na európskom trhu. Konope sa darí najmä tam, kde farmári majú vybudované závlahy. Hoci v roku 1990 prišla vláda s protidrogovou kampaňou, nebola veľmi úspešná. Výmera konope sa odvtedy nielenže neznížila, ale naopak vzrástla.

Fľaštička oleja s obsahom 250 ml vyjde na 15 EUR

Marockí farmári ťažia aj z toho, že neplatia dane. V posednom čase sa ale objavujú sťažnosti, že kým veľké farmárske firmy a spoločnosti majú z toho prospech, drobných farmárov stále viac a viac tlačia k zemi rastúce ceny vstupov. Ešte z niečoho mimoriadne profituje marocké poľnohospodárstvo. Je to konope. Táto krajina patrí k najväčším výrobcom hašišu na svete. Podľa údajov Svetovej colnej organizácie dokáže zabezpečiť až 70 % dopytu

Rozbíjanie semien arganu robia tradične ženy a dievčatá

Vedia, čo je dobré K najväčším špecialitám marockého poľnohospodárstva patrí arganový olej. Vyrába sa z jadier arganovníka (Argania spinosa), čo je vo svete zriedkavá drevina. Stretnúť sa s ňou možno okrem juhozápadného Maroka iba v západnom Alžírsku a na niektorých miestach Izraelu. Arganovníky vzhľadom pripomínajú olivovníky. Vyrastajú do výšky 8–10 m a majú tiež sukovité pokrútené kmene. Aj samotné plody sa tvarom podobajú na väčšie olivy. Ibaže po dozretí sú žlté. Miluje ich tamojší druh kôz, ktoré sú kvôli lístiu i plodom ochotné vyliezť až na vrchol korún stromov. Takýto obraz, pripomínajúci surealistický film, sa nám naskytol v blízkosti prímorského historického mestečka Assaouira.

Tradičné marocké trhovisko

V korune stromov pri ceste sa prechádzalo vo výške vari štyri-päť metrov nad zemou stádo kôz. Nevšímali si nás, ani naše cvakanie fotoaparátov a spokojne sa tam popásali. Berberi, pôvodní obyvatelia Maroka, ich však z arganovní-

kov často neodháňali, hoci im niekedy výrazne ubrali z úrody. Vedia totiž, že semeno tejto užitočnej dreviny má najlepšiu šan-

cu ujať sa v pôde, ak plod prejde tráviacim ústrojenstvom kôz. Nič nezostane nazmar Pre pôvodné marocké obyvateľstvo – Berberov – je arganovníkový strom takmer posvätným. Keďže tento národ patrí a sčasti aj dodnes ku kočovných, vedel, že keď sa usadí v arganovom lese, bude mať postarané o veľa k životu potrebných vecí. Arga-

novník má totiž široké a prakticky bezodpadové využitie. Okrem toho, že z jeho semien sa vyrába skvelý olej, zoschnutá dužina a výlisky zo semien sú zasa chutným a výživným krmivom pre dobytok. Z dreva sú kvalitné dosky a ani škrupiny zo semien nezostanú nevyužité. V chladných dňoch slúžia na kúrenie a vyhrievanie príbytkov. Arganovníkové lesy zaberajú v Maroku 8280 km. Organizácia UNESCO ich vyhlásilo za biosférickú rezerváciu. Ich výmera sa totiž rapídne scvrkla. Za posledných sto rokov asi na polovicu. Dôvodov je viacero – drevo slúži na výrobu dreveného uhlia a výrub pokračuje aj kvôli získavaniu pôdy na pestovanie iných plodín. Nádejou pre záchranu lesov je prosperujúci export arganového oleja ako vysoko ceneného produktu.

krémoch určených najmä na ošetrovanie citlivej, poškodenej či starnúcej pokožky. Inšpiráciu našli farmaceutické firmy u Berberiek. Tie po celé generácie vedeli, že ak si potrú tváre arganovým olejom, výborne ochráni ich pokožku pred horúcim a suchým vetrom zo Sahary. Novodobé rozbory ukázali, že to spôsobuje najmä vysoký obsah vitamínu E, ktorý zabraňuje odparovaniu vlhkosti a bunkovému starnutiu. A potom je tu kuchynské využitie. Pred tým však treba arganové jadierka jemne opiecť a až potom lisovať. Olej z nich má intenzívnu orieškovú vôňu. Maročanom stačí naliať si trochu takéhoto oleja na misku a namáčať si do neho kúsky chleba, tak ako zvyknú Taliani do olivového oleja. Radi prilejú pár kvapiek aj na obľúbené marocké jedlo kuskus či do zeleninových šalátov. Arganový olej je výborným suvenírom i darčekom, ktorý môžete doniesť svojim blízkym z Maroka. V posledných rokoch sa zaradil do zoznamu surovín a jedál modernej zdravej výživy. Nájdete ho v predajniach s biovýrobkami v Európe i USA, ale radi po ňom siahajú aj špičkoví šéfkuchári, ktorí chcú svojich hostí prekvapiť výnimočnými chuťami či vôňami. Ak si ho budete chcieť doniesť priamo z Maroka, treba rátať, že štvrťlitrová fľaštička vyjde v prepočte z marockých dirhamov na približne 15 euro. To, že cena arganového oleja niekoľkonásobne prevyšuje cenu najkvalitnejšieho panenského olivového oleja, nie je náhodná. Na získanie litra oleja treba až 30 kg jadierok. Text a foto: Jana Janků

19. prosince 2011

Dějiny amerických farem

39

Ona slavná desetiletí, která se zapsala do amerických dějin jako Divoký Západ, jsou plná převratných dobrodružství, ale také těžké a úmorné práce rančerů a farmářů. Zaznamenána jsou v zažloutlých kronikách a předávají se z generace na generaci v nestárnoucích legendách.

Příběh II.: Sága o texaských kovbojích Byly čtyři roky po krvavém a bratrovražedném konfliktu, který vešel do amerických dějin jako válka Severu proti Jihu. Po skončení skoro pětileté občanské války zůstala v jednotlivých státech ohromná stáda hovězího dobytka. Kansas jich měl 800 000, Missouri 1 580 000, Colorado 420 000, Illinois 1 962 000, Arkansas 577 000 a Texas dokonce 4 088 000 kusů.

K

dyž se podíváme na železniční mapu USA ze 70. let předminulého století, uvidíme, že do Texasu ještě žádné koleje nevedou, a bude trvat ještě dlouho, než tam dorazí. Nejbližší železniční stanice, které mohou zvládnout tisícihlavá stáda, jsou až v Kansasu, a k nim to je z texaských rančů hodně přes tisíc kilometrů. Tak se zrodil nápad – o to geniálnější, čím byl jednodušší –

hnát stáda z Texasu do Kansasu po jejich vlastních nohách. Po cestě se mohou pást na nekonečných prériích a připraví-li se trasa cesty tak, aby vedla od jednoho napajedla, od jedné řeky nebo potoka k druhému, je vystaráno. Nekonečná stáda Až do roku 1880 byly nejbližší stanice v jižním Kansasu Abilene, Ellsworth, Newton a samo-

Silueta kovboje a romantický západ Slunce patří odjakživa k sobě

zřejmě legendární Dodge City, kam trvala cesta v průměru dva až tři měsíce. Podle dobových údajů, předpokládejme zdaleka neúplných, putovalo v období let 1867–1886, tedy za jedno desetiletí, po vyšlapaných cestách kolem devíti milionů dobytčat. „Vypadalo to, jako by si na cestě z Texasu dali sraz krávy a býci z celého světa,“ napsal později Teddy Abbot, jeden z účastníků tohoto nekonečného putování. Vznikli kovbojové, honáci dobytka, kteří řídili stáda stovky kilometrů daleko. Nebylo to úplně nové řemeslo. Kovbojové již byli vážení v Mexiku a všude tam, kde se rozšiřovalo dobytkářství ve státech na americkém Západě. Dobytkářství a ranče začaly rychle prosperovat, po mase byl v bouřlivě rostoucích městech hlad, a tak o odbyt nebylo třeba mít starosti. Stáda byla ale třeba hlídat. K tomu pomohl vynález ostnatého drátu. Volné pastviny sloužící všem se začaly oplocovat. Pak ale přišel první úder. Neočekávaně, jako blesk z čistého nebe. Ceny masa náhle poklesly, protože ho byl nadbytek. Hovězí, za které se platilo 3,25 dolaru za kilogram, bylo najednou za polovinu. V roce 1884 byla neobyčejně tvrdá zima a po ní přišlo horké a suché léto. Následující zima na přelomu let 1885 a 1886 byla ještě horší, tak krutá, že to nepamatovali ani nejstarší lidé. Pastviny zapadly sněhem, dobytek strádal a začal hynout. V Mon-

taně ztratili přes zimu 190 000 kusů dobytka a ve Wyomingu více než čtvrt milionu. Lesk a bída řemesla Kovbojové patřili vesměs ke generaci narozené před občanskou válkou, generaci, která po-

cházela většinou z malých městeček nebo z odlehlých samot. Právě ti byli zběhlí v koňském sedle a bylo jich zapotřebí. Kromě lidí pracujících na rančích se staly skutečně váženými občany. Jejich řemeslo se proslavilo, psalo se o nich v povídkách a od vzniku Hollywoodu se o nich začaly točit filmy. Začala kvést i westernová literatura. Později vznikla skutečná sága o kovbojích a jejich osudech. Mýty líčily kovboje jako urostlé, vysoké a blonďaté muže, většinou oblékané do malebných úborů. Na hlavě nosili skvělý, nejlépe bílý klobouk se širokou střechou a za pasem se jim houpaly pětačtyřicítky. Pokud zrovna nepečovali o dobytek, zachraňovali ohrožené bílé ženy a stříleli bandity a divoké Indiány. Skutečnost však byla úplně jiná. Život kovbojů byl velmi tvrdý. Museli hodně pracovat a jejich mzdy nebyly nijak vysoké. I když mnoho kovbojů zapustilo kořeny na jednom ranči a stali se neoficiálními členy rančerovy rodiny, většina z nich si nemohla dovolit pracovat jen pro jednoho zaměstnavatele. (Pokračování příště) Dr. Dušan Rovenský Foto archiv autora

Kovboj v plné parádě na fotografii z konce 19. století

Kovbojové se stali také inspirací pro mnohé umělce

40

Sváteční servis

19. prosince 2011

Vánoce s vůní perníku a včelího vosku

Bez zdobených perníčků se správné vánoční svátky prostě neobejdou. Perníčky se dokonce staly i součástí hokejových zápasů v Pardubicích. Historie výroby perníku při tom sahá až do starověkého Egypta, Řecka i Říma.

svědčuje název ulice Caletná, později Celetná. Za dob husitských byli perníkáři v nemilosti. Lidé prý hráli o perníky v kostky. Ve 14. a 15. století byl perník luxusním zbožím pro bohaté. Od poloviny 16. století a po třicetileté válce se perník stal oblíbenou pochoutku měšťanských vrstev a běžnou přísadou mnoha jídel. Vznikaly samostatné perníkářské cechy. Od konce 18. století byl perník dostupný širokým lidovým vrstvám, prodával se nejvíce na poutích. Dočasně se řemeslo oživilo po napoleonských válkách (začátek 19. století). Koncem 19. století tradiční perníkářství vytlačuje rozvoj výroby pochoutek z řepného cukru, až výroba perníku postupně splynula s cukrářskou výrobou. Po zániku perníkářského řemesla perník zlidověl a podle zjednodušených receptur se pečivo z medového těsta vyrábělo podomácku. V roce 1913 byla založena první továrna na perník v Pardubicích. Největší meziválečnou par-

dubickou továrnou na perníky byl Melatros. Menší, ale stejně slavná, byla továrna Kapo. „Babka perníkářka“ radí K pečení perníčků neodmyslitelně patří med a koření. Jeho poměry a složení se v rodinných receptech liší. Těsto se mísí s pepřem, koriandrem, anýzem, bezovým květem, zázvorem, patří do něj i hřebíček, muškát či skořice. Každý perníkář měl a má svůj tajný recept. Paní Dana Tlapáková se receptem netají. „Já vám recept na rozdíl od některých kolegyň klidně prozradím. Má to ale jeden háček, koření, které dává mým perníčkům specifickou chuť, neodvažuji, ale nabírám ho od oka. Ochutnávám těsto tak dlouho, dokud to není ono,“ odpovídá se šibalským úsměvem známá perníkářka. Pod rukou jí zatím na drobném srdíčku z perníku vzniká křehké zdobení připomínající krajku. „Každý zdobí jinak. Tajemství jemnosti mého vzoru spočívá v polevě a v pytlíku, kterým zdobím,“ podotýká k obyčejnému mikrotenovému sáčku, na kterém nesmí být pře-

Bohatě nazdobené perníčky jsou ozdobou každé vánoční tabule

sahující svár. Prý na takovém běžném pytlíku jen odstřihne růžek a jde to samo. Světlo nejen do duše Výroba svíček dříve patřila ke včelařskému řemeslu. V Evropě se začaly první svíčky vyrábět

kolem roku 500 př. n. l. ze včelího vosku a skopového či hovězího loje. Surový včelí vosk nakupovali od včelařů voskáři, kteří jej zpracovávali na vhodnou hmotu a následně jej prodávali svíčkařům. Ti z voskových plátů vinuli svíce. Dodnes

4x foto Zub

jsou oblíbené pro svou specifickou vůni. Ze včelího vosku se také modelovaly betlémy a okázalé svíce. Pár nadšenců se tomuto řemeslu věnuje dodnes. Ukázky jejich děl najdete v Nasavrckém muzeu včelařství. (zb)

V

e střední Evropě vzkvétala ve 13. a ve 14. století výroba medového pečiva, perníku a marcipánu v okolí Norimberka. V českých zemích pochází první známá zmínka o perníku z roku 1335, kdy se prodával na stánku o posvícení v Turnově. Pražští perníkáři zvaní celatnící pekli calty (perníky), které přislazovali medem. O tom na-

Dana Tlapáková při zdobení perníčků

Tajemstvím jemného vzoru je obyčejný mikrotenový sáček

Detail svíčky ze včelího vosku

TIRÁŽ

Vánoce jsou také časem bilancování za srovnatelné podnikatelské prostředí v Evropě a ve světe, podpořme i veškeré aktivity, které bojují za odstranění hloupých a nekompetentních lidí z pozic, kam nepatří, podpořme aktivity vedoucí k odhalování a odstranění korupce. Přeji zemědělcům, zpracovatelům i obchodníkům příjemné prožití Vánoc, radost z toho, co se nám povedlo, zdraví, sílu a optimizmus do příštího roku.

Přestože hospodářský rok končí pro zemědělce na podzim a ekonomické výsledky za kalendářní rok bilancujeme všichni až v lednu, je období svátků vánočních dobou klidu a míru, kdy pocitově vnímáme svou pracovní úspěšnost. Ta se odráží v naší náladě, pocitech radosti či naštvanosti a smutku. Ať chceme, či nechceme, má vliv na naše zdraví.

M

yslím, že většina zemědělců i potravinářů, mezi které naše mlékárna patří, bude moci prožívat klidné a spokojené Vánoce. Je za námi nesmírně náročný rok, ale dokázali jsme pod ohromným tlakem obchodních řetězců žít. Zaplatili jsme zemědělcům za mléko slušnou cenu a přispěli k rentabilitě je-

jich chovu dojnic. Věřím, že bioplynové stanice budou tak jen hospodářsky zajímavým doplňkem zemědělské výroby, nikoliv náhradou, její mnohde nejvýznamnější součásti. Co si přát do nového roku 2012? Především se nenechat ovlivnit současným politickým, hospodářským a morálním ma-

rasmem, kterým jsme denně obtěžováni. Soustřeďme se na to, co jsme schopni sami ovlivnit. Věřme tomu, že pokud budeme dobří, budeme-li umět vyrábět s nižšími náklady než konkurence, bude i v těžších podmínkách nejbližší budoucnosti prostor pro nás. Podpořme veškeré aktivity, které bojují

VYDAVATEL: Agrární komora ČR, Blanická 3, 772 00 Olomouc Úřad AK ČR, Štěpánská 63, 110 00 Praha 1 IČ: 47674768, DIČ: CZ 47674768 tel: 224 215 946, fax: 224 215 944 e-mail: [email protected] Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR Ing. Martin Fantyš, tajemník AK ČR Hana Volešáková, sekretariát REDAKCE: Ing. Eugenie Línková, šéfredaktorka tel.: 224 215 946, fax: 224 215 944, e-mail: [email protected] GRAFICKÝ DESIGN: Michal Schneidewind, www.vasgrafik.cz FOTOGRAFIE: Archiv redakce, pokud není uvedeno jinak UZÁVĚRKA ČÍSLA: 28. listopadu 2011 TISK: Tiskárna Tisk Horák, a. s., Ústí nad Labem

Petr Marek, Choceňská mlékárna

Povoleno MKČR E 6204, NEPRODEJNÉ

19. prosince 2011

I

Rozvoj venkova Tematická příloha Zpravodaje Agrobase, informačních novin Agrární komory České republiky

Vesnicí roku 2011 se stala zlínská Komňa

Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (zcela vlevo) se zástupci obcí oceněných v letošním ročníku soutěže Vesnice roku

Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský vyhlásil 10. září v rámci luhačovického Mezinárodního dětského folklorního festivalu Písní a tancem letošní výsledky Vesnice roku. Vítězem 17. ročníku se stala zlínská Komňa. Na „medailových příčkách“ skončily obce středočeský Hlavenec a olomoucká Skalička.

„P charakteristiky, které z běž-

né vísky udělají Vesnici roku. Taková obec musí být živá ve smyslu společenského života, čistá

dali jsme vesnici, která bude nejhezčí či nejvíc fotogenická. Vždy hledáme takovou, která je nejživější. Důležitější než bezvadné fasády jsou pro porotu napří-

v oblasti životního prostředí a atraktivní jako místo pro život. A Komňa taková bezesporu je,“ uvedl Kamil Jankovský. „Nehle-

klad fungující spolky,“ řekl ministr. Jeho rezort do soutěže věnuje nejzajímavější ceny – mimořádné přísliby dotace ze stát-

odle mne jsou tři základní

ního rozpočtu ve výši jednoho milionu korun pro vítěze krajských kol a dva miliony pro celostátního vítěze. Komňa získala také Putovní pohár Folklorního sdružení ČR, který je udělován v rámci celostátního kola, za udržování tradic a podporu místní folklorní skupiny Podšable a krojované dechové hudby Komňané. Slavnostní předání těchto cen bylo již v režii samotných obyvatel Komni, kteří toto setkání přislíbili uspořádat. Pokračování na straně II

Novelizovaná pravidla pro nájemní bydlení Půl roku po publikaci ve Sbírce zákonů vstoupila 1. 11. v platnost klíčová novela Občanského zákoníku v oblasti nájemního bydlení. Nejdůležitější změny se týkají přechodu nájmu po smrti nájemce včetně zvláštní ochrany pozůstalých nezletilých dětí a seniorů.

S

távající zákonná úprava stanoví, že po smrti nájemce (není-li společných nájemců) dochází k přechodu nájmu na osoby uvedené v zákoně. Není tedy uzavírána žádná nová smlouva

a „zděděný“ nájem trvá za stávajících podmínek. „Novela sice omezuje trvání takto převedeného nájmu na dobu dvou let, ale zároveň díky sociální klauzuli vyjímá z dvouletého omezení osoby starší 70 let a osoby nezletilé,“ přiblížil ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. „Novela posiluje vzájemnou informovanost mezi pronajímatelem a nájemníkem nebo zjednodušuje režim skládání kaucí,“ uvedl dále Jankovský. Majitel bytu tak může po nájemci nově požadovat například nejen hlášení o změně počtu osob, ale i jejich bližší identifikaci. Oznamovací povinnost se nově vztahuje i na případy dlouhodobé nepřítom-

nosti nájemce v bytě spojené s jeho složitou dosažitelností. Novela bude účinná ve třech etapách v přímé návaznosti na


rozdílný konec regulace předpokládaný zákonem 107/2006 Sb. Klíčová ustanovení § 696 Občanského zákoníku, která upravují způsob jednání o výši nájemného, platí již od května pro všechny byty, u nichž k 31. prosinci 2010 skončila platnost zákona č. 107/2006 Sb. Zbývající část novely Občanského zákoníku nabyla platnosti prvního listopadu. Třetí etapa pak nastane k 1. 1. 2013, kdy nabude účinnosti ustanovení již zmíněného § 696 Občanského zákoníku u bytů, kterým k 31. prosinci 2012 skončí platnost zákona č.107/2006 Sb. (dvo) Další informace o nájemním bydlení čtěte na straně IV

KRÁTCE Z MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vyhlašuje dotace pro regiony na rok 2012 Dvojice programů, optimalizované alokace prostředků a takřka tři měsíce na podání žádostí. Taková je aktuální výzva dotačních programů ministerstva pro místní rozvoj v oblasti regionální politiky pro rok 2012. Od 1. prosince 2011 do 17. února 2012 bude rezort přijímat žádosti, pro které je předběžně připraveno 309 milionů korun. „V rámci přípravy programů jsme se snažili zohlednit reálné potřeby českého venkova. Jsem rád, že i přes úspornou vládní politiku se nám podařilo zachovat kompletní spektrum dotačních titulů, které v případě programu Bezbariérové obce byly dokonce oproti loňsku finančně posíleny,“ uvedl Kamil Jankovský s douškou, že do okamžiku schválení státního rozpočtu jde samozřejmě o předběžné alokace. Podmínky a zásady jednotlivých dotačních programů jsou již nyní uveřejněny adrese www.mmr.cz/Regionalni-politika/Programy-Dotace/Podpora-rozvoje-regionu-v-roce-2012. Otevřeny budou dva programy: 1. Podpora rozvoje regionů, obsahující podprogramy: a) Podpora revitalizace bývalých vojenských areálů – tento podprogram je určen pro obce či svazky obcí, v jejichž územním obvodu došlo v období od ustavení obecních zastupitelstev v roce 1990 k rušení vojenských posádek nebo zařízení, a které převzaly původní vojenský majetek do svého vlastnictví. Formou podpory je dotace na nové funkční využití těchto areálů, poskytovaná až do výše 75 procent skutečně vynaložených nákladů akce. b) Podpora obnovy a rozvoje venkova – tento podprogram je určen pro obce do 3000 obyvatel a svazky obcí. Formou podpory je dotace poskytovaná až do výše 80 procent (pro dotační titul 1) nebo do výše 70 procent (pro dotační tituly 2 až 5) skutečně vynaložených nákladů na akci. Zaměření programu je definováno v pěti dotačních titulech, mezi které patří podpora zapojení dětí a mládeže do života obcí nebo podpora obnovy drobných sakrálních staveb. 2. Bezbariérové obce s podprogramem Odstraňování bariér v budovách domů s pečovatelskou službou a budovách obecních a městských úřadů. Cílem programu je zajistit státní podporu investičních záměrů při odstraňování bariér ve výše uvedených budovách náležících do komplexních řetězců bezbariérových tras obcí a měst. Dotace je poskytována až do výše 50 procent skutečně vynaložených nákladů na akci. (mmr)

Vox populi se vyplatí poslouchat i dnes Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky se rozhodlo do příprav příštího programového období Evropské unie pro léta 2014–2020 zapojit širokou veřejnost. Pro nápady, jak zlepšit práci se strukturálními fondy po roce 2013, zřídilo speciální e-mail a plánuje i sekci v rámci webových stránek. „K tomuto kroku nás inspiroval obrovský úspěch letní fotografické soutěže Vyfoť projekt, do které bylo zasláno více než 10 000 alb. Pokud veřejnost dokáže vnímat, jak evropské peníze pomáhají naší republice v tomto programovém období, může vox populi přinést i zajímavé nápady pro období po roce 2013,“ uvedl první náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky dosáhlo v rámci příprav nového programového období již značného pokroku. „Mezi novými členskými zeměmi jsme absolutní jedničkou. Zatímco ostatní teprve začínají, my již máme vládou schválenou pětici národních rozvojových priorit, kterou rozpracováváme do vymezení budoucích operačních programů. Intenzivně také diskutujeme o možných změnách systému čerpání finančních prostředků z evropských fondů tak, aby byl pro příjemce uživatelsky příjemnější. A například právě v této oblasti může být námět od občanů velmi cenný,“ pokračoval Daniel Braun. Vybranými národními prioritami jsou Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky, Rozvoj páteřní infrastruktury, Zvýšení kvality a efektivnosti veřejné správy, Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví a Integrovaný rozvoj území. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR proto zřídilo e-mailovou adresu [email protected], na kterou může každý zaslat své podněty k přípravám příštího programového období. (dvo)

II

Rozvoj venkova

KOMENTÁŘ

Můj pohled na Komňu Mgr. Ladislava Kotačková-Králíková, malířka

M

ého tatínka zavál osud v 50. letech minulého století od Brna do Komně, kde si našel mou maminku. I když spolu postavili dům v Bojkovicích, skoro denně jsme do Komně jezdili, já jsem tu byla často na prázdniny u babičky a kmocháčka. A v dospělosti jsem se i já v Komni usadila. Je to dědina s velikým kouzlem, krčí se mezi kopci a lesy v kamenité půdě, která nemohla uživit všechny. Tak si lidé našli jinou obživu, která nakonec Komňu i proslavila v Evropě. Odtud totiž chodili do světa zvěrokleštiči (miškáři), předchůdci dnešních veterinářů, kastrovali domácí zvířata a byli známí jako nejlepší ze všech. Řemeslo to bylo žádané, na dobře odvedené práci zvěrokleštiče záviselo tehdy každé hospodářství. Díky tomu dědina bohatla, byla informovaná o dění ve světě, o novotách a pokroku. Ale časy se měnily. Do života v Komni zasáhla hospodářská krize roku 1929. Obyvatelé hromadně odjížděli za prací do Ameriky. Není snad v Komni rodina, která by tam někoho neměla. Mnozí se tam usadili, jiní tam pracovali v naději, že se někdy vrátí, ale to všem překazil rok 1948. Jedním z těchto lidí byl i můj dědeček se sestrami. Moje maminka se narodila, on odjel a ona jej nikdy více neviděla. Těžké tu byly osudy lidí... Naštěstí tu lidé nacházeli radost v udržování tradic v různých spolcích. Dnes je tu kromě jiných např. folklorní kroužek i výborný ochotnický spolek. Pozoruhodná je i oslava masopustu – fašanku, který je vyjímečný tancem čtyř rekrutů se šavlemi, když jej zatancují pro každý dům zvlášť za doprovodu cikánek, dráteniků, medvědáře, slamáka a dalších tradičních masek. Však je obdivovali např. až v anglickém Scarborough a Whitby. Kromě toho se pyšníme tím, že z Komně pocházel rod J. A Komenského a že Komňa inspirovala i umělce – básníky i malíře, tak není divu, že zapůsobila i na mě. Že je v Komni nepřeberné množství malebných míst, dokazují i mé obrazy. S tématem Komně jich mám nejvíc a inspirace mám ještě velkou zásobu. Je pravda, že s takovou rozmanitostí a bohatstvím zajímavých kompozic jsem se nikde nesetkala. Dalším tématem mých obrazů jsou Bojkovice a Hluk, ale bohužel, v obou těchto městech se takových kouzelných míst najde poskrovnu. Všude se staré boří a nová zástavba není nijak umělecky zajímavá. Málokterá obec dokáže starší budovy uchránit či opravit tak, aby zachovala původní ráz. Je to zásluha starosty, vedení obce i místních nadšených obyvatel. Jsem ráda, že i můj syn, povoláním historik-muzeolog, přispěl s vytvořením expozice zvěrokleštičů v nádherně zrekonstruovaném domku (Lidová stavba roku Zlínského kraje 2009). Bořit totiž umí každý, ale pak už náprava není možná. Zachovat svědectví historie a starých časů pro budoucí generace je mnohdy těžší prosadit a je to také nákladnější. Ale v Komni se to daří – staré, opravené a nové docela lahodí oku a navíc se společně chová jako zajímavá kompozice pro umělecké zpracování. V tomto má Komňa neuvěřitelné kouzlo. Stačí si projít dědinu třeba právě s fašakovým průvodem a tehdy si může každý uvědomit tu rozmanitost uliček, zastrčených domků, zákoutí, břížků, studánek a „járků“, dřevěných plotků a kamenných zídek... I když pravdou někdy je, že mnozí místní jsou na to tak zvyklí, že si to ani neuvědomí, spíš to paradoxně ocení ti „cizí“. Proto Komňany asi překvapí, že nejvíce obrazů Komně není umístěno ani v Komni, ani v České republice, ale v Holandsku. Z toho by měl určitě Jan Amos Komenský radost... Komňa nabízí nepřeberné množství kompozic pro fotografie i obrazy, které já jen používám a tu realitu si trochu přebarvím. Je to přitom moderní a upravená obec, která si ale dokázala zachovat původní ráz dědiny z podhůří Bílých Karpat a ještě navíc zůstává i bohatým zdrojem inspirace pro toho, kdo ji chce vidět. Jsem ráda, že mohu být její součástí. ●

19. prosince 2011

Vesnicí roku 2011...

Dokončení ze strany I

Vítězná obec Komňa leží v okrese Uherské Hradiště na Moravě. Zeměpisně patří do střední části Bílých Karpat. Geologická zajímavost je kamenolom Bučník, kde se vyskytují ojediněle i vzácné minerály. Jinak se zde těží andezit jako stavební kámen. První osadníci se zde usadili kolem roku 1261. První spolehlivá písemná zmínka o obci je však až z roku 1385. Se vznikem obce po polovině 13. století lze oprávněně počítat, a to ve vztahu k opevněnému sídlu v poloze Hrádek v nadm. výšce 521 m. Svou polohou představoval Hrádek výhodný strategický bod dokonale ovládající celé Komenské údolí s vyústěním na Bojkovice a eventuálně s napojením cesty na starohrozenský průsmyk. Od Komenského na koupaliště Od 16. století byla Komňa důležitou obcí panství zámku Světlova v Bojkovicích. Měla výsadní postavení, zejména když v 16. století úřad místního fojta zastával Jan Segeš, děd Jana Amose Komenského. Právě Komňa je uváděna jako jedno z možných rodišť Učitele národů. Jméno

Komenský (latinsky Comenius) odkazující k vesnici Komňa bylo jedním z přízvisek, které Komenský za života používal. Obec přežila i nepříznivé vlivy přírody a vojenské nepřátelské akce spojené s loupením a žhářstvím. Zákonem z roku 1848 byla konečně zrušena robota a další poddanské povinnosti. V nové správní organizaci od roku 1850 byla obec Komňa začleněna do okresu Uherský Brod. Správou obecních záležitostí, hospodařením s obecním majetkem, výkonem policejní činnosti a dalšími úkoly byl na základě obecního zákona z roku 1849 pověřen obecní výbor. Její správní samostatnost trvala do roku 1980, kdy se stala na deset let městskou částí Bojkovic. Od roku 1989 usilovala o administrativní osamostatnění, což se stalo 1. ledna 1991. V současné době žije v obci 560 obyvatel. Cílem soutěže Vesnice roku je snaha vyzdvihnout aktivity obcí, jejich představitelů a občanů, kteří se snaží nejen zvelebovat svůj domov, ale zapojují se do společenského života. Ten v Komni jen vzkvétá. Při příležitosti 400. výročí narození Komenského tam otevřeli v bývalé sýpce z roku 1774 památník,

V Komni neustupuje bezhlavě staré novému

Foto archiv obce

Zástupci obce Hlavenec z okresu Praha-východ s diplomem Foto archiv obce za 2. místo v soutěži Vesnice roku 2011

kde je umístěna stálá expozice o historii obce a o životě J. A. Komenského. V roce 1950 byl ze sbírek občanů a amerických krajanů postaven a odhalen pomník J. A. K. od akademického sochaře Julia Pelikána. Dominantou obce je kostel sv. Jakuba z roku 1846. Zachovaly se i stavby lidové architektury. Z lidových tradic je nejznámější fašanková slavnost, udržují se ale i jiné zvyky jako např. velikonoční „repání“, „vyklepávání“, „mrskačka“. Další se postupně obnovují. Obec je dobrým zázemím k trávení dovolené. K rekreačnímu koupání je vybudována vodní nádrž v krásné přírodní scenérii na okraji vesnice. Nachází se zde nejstarší chatová oblast i rekreační středisko Kopánky. Z blízkého Mikulčina vrchu (799 m) je krásný pohled na slovenskou stranu. Jeho okolí poskytuje možnost pro lyžařské sporty na sjezdovkách Lopata, Myšačka i jinde .(zb)

Vítězové krajských kol Vesnice roku 2011 Jihočeský – Dražíč (okres České Budějovice) Jihomoravský – Vavřinec (okres Blansko) Karlovarský – Vintířov (okres Sokolov) Královéhradecký – Nový Hrádek (okres Náchod) Liberecký – Křižany (okres Liberec) Moravskoslezský – Skotnice (okres Nový Jičín) Olomoucký – Skalička (okres Přerov) Pardubický – Poříčí u Litomyšle (okres Svitavy) Plzeňský – Chanovice (okres Klatovy) Středočeský – Hlavenec (okres Praha-východ) Ústecký – Nová Ves v Horách (okres Most) Vysočina – Domamil (okres Třebíč) Zlínský – Komňa (okres Uherské Hradiště). Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Kdo se může do soutěže Vesnice roku přihlásit Soutěže se mohou účastnit všechny „obce vesnického charakteru“ (vždy obec jako celek), které nemají status města a mají zpracován vlastní Program obnovy vesnice (roku 2010 byla tato podmínka rozšířena na více možností –vlastní strategický dokument zabývající se rozvojem obce, program obnovy vesnice nebo program rozvoje svého územního obvodu.

N

ěkteré vítězné obce jsou však bývalými městysi nebo i městy (např. Jiřetín p. J.) a některým byl takový status později i vrácen. Od roku 2008 již soutěžní podmínky připouštěly i účast obcí se statusem města, původní omezující podmínka

byla nahrazena limitem zaokrouhleného počtu obyvatel největší obce v ČR, která neměla status města ani městyse – v letech 2008–2010 byl tento limit uváděn shodně jako 5250 obyvatel. Ten nebyl v podmínkách soutěže aktualizován, jinak by pro rok 2010 činil přes 6300 podle Jesenice. Registrační poplatek je odvozen z počtu obyvatel, v roce 2010 činil 2 Kč na jednoho obyvatele obce. Soutěž probíhá ve dvou kolech. Z každého kraje je v 1. kole vybrána jedna obec, která na základě udělená zlaté stuhy získává oprávnění nosit krajský titul Vesnice XX kraje roku YYYY (za uvádění neúplného názvu titulu hrozí sankce) a zároveň postupuje do kola druhého, celostátního. Krajské hodnotitelské komise mohou udělovat speciální diplomy a ocenění, například

modrou stuhu za společenský život, bílou stuhu za činnost mládeže, zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí, od roku 2007 přibyla i oranžová stuha za spolupráci obce se zemědělským subjektem, a diplomy za vedení obecní knihovny, kroniky, rozvíjení lidových tradic nebo květinovou výzdobu a mimořádná ocenění za péči o kulturní dědictví. V jednom ročníku může tatáž obec získat nejvýše jednu ze stuh. Kvůli krajům s nízkou účastí bylo do pravidel vloženo omezení, že některou ze stuh smí být v kraji oceněna nejvýše 1/3 z obcí přihlášených do soutěže, t. j. všech pět stuh může být uděleno pouze v kraji s nejméně 15 účastníky. V celostátním kole porota vybere celkového vítěze, který se může honosit titulem Vesnice roku s příslušným letopočtem.

Pořadatel zveřejňuje i obsazení druhých a třetích míst. Existují i navazující soutěže Cena naděje pro živý venkov (uděluje Sdružení místních samospráv ČR), Zelená stuha České republiky, Oranžová stuha roku, Knihovna roku a Putovní pohár FoS ČR, což jsou celostátní kola pro držitele některých krajských stuh a diplomů. Vítěz celostátního kola soutěže Vesnice roku postupuje do soutěže Evropské pracovní společnosti pro rozvoj venkova a obnovu vesnice. Vítěz celostátního kola se nesmí účastnit následujících pěti ročníků soutěže, vítěz krajského kola se nesmí zúčastnit následujících tří ročníků. Pro všechna ocenění platí, že totéž ocenění smí být téže obci uděleno nejvýše jednou za pět let. Do letošního ročníku soutěže se přihlásilo 305 obcí. (zb)

19. prosince 2011

Inzerce

III

IV

Rozvoj venkova

19. prosince 2011

Startuje další ročník dotačního programu Podpora bydlení Ilustrační foto Zub

MMR vyhlásilo v polovině listopadu výzvu na předkládání žádostí o dotaci do programu Podpora bydlení. Ve čtyřech podprogramech je připraveno půl miliardy korun. Ministerstvo také pro zájemce připravilo na toto téma dva informační semináře.

„V 17. února 2012, žadatelé

ýzva bude otevřena až do

by však neměli podcenit čas určený na přípravu,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. I proto uspořádalo ministerstvo dvojici seminářů pro zájemce o dotaci, v Olomouci 5. prosince a v Praze 13. prosince. Školení byla bezplatná, žadatelům byla navíc k dispozici veškerá dokumentace na webu. „K dispozici byl také personál našeho informačního centra, které si za poslední rok vybudovalo u veřejnosti velmi slušnou reputaci,“ uvedl Kamil Jankovský. Žádosti o podporu se podávají prostřednictvím elektronického formuláře a následně písemně včetně povinných příloh do podatelny ministerstva. Termín ukončení příjmu projektů je do 17. 2. 2012. V rámci programu Podpora bydlení budou otevřeny čtyři podprogramy: Podpora regenerace panelových sídlišť Cílem podprogramu je poskytování dotací obcím na regeneraci veřejného prostranství pa-

nelového sídliště o počtu nejméně 150 bytů. Dotace může být poskytnuta až do výše 70 % rozpočtových nákladů, max. však 4 miliony Kč. Příjemcem dotace je obec, která má na svém území panelové sídliště s min. 150 byty vystavěnými panelovou technologií a na toto sídliště má zpracovaný projekt regenerace. Předběžná alokace na rok 2012 je 145,5 mil. Kč. Podpora výstavby technické infrastruktury Cílem je rozšířit nabídku zainvestovaných pozemků pro výstavbu bytových domů, rodinných domů nebo bytových a rodinných domů. Výše dotace je 50 000 Kč na jeden byt následně postavený na pozemku zainve-

stovaném prostřednictvím tohoto podprogramu. Příjemcem dotace je obec. Předběžná alokace na rok 2012 je 50 mil. Kč. Podpora výstavby podporovaných bytů Cílem je vznik podporovaných bytů na území ČR sloužících k poskytování sociálního bydlení pro osoby, které mají ztížený přístup k bydlení v důsledku zvláštních potřeb vyplývajících z jejich nepříznivé sociální situace – věk, zdravotní stav nebo sociální okolnosti jejich. Příjemcem dotace je fyzická osoba podnikající nebo právnická osoba (včetně obcí), která má sídlo nebo bydliště na území: ● některého z členských států Evropské unie,

● státu, který je smluvní stranou dohody o EHP, ● Švýcarské konfederace. Podprogram obsahuje dva dotační tituly: Pečovatelský byt: zajištění sociálního bydlení pro osoby z cílové skupiny tak, aby došlo k získání nebo prodloužení jejich soběstačnosti a nezávislosti a umožnění efektivního poskytování terénních služeb sociální péče. Výše dotace je 600 000 Kč na jednu bytovou jednotku. Vstupní byt: Cílem vzniku vstupního bytu je zajištění sociálního bydlení pro osoby z cílové skupiny tak, aby jim byl umožněn přístup k nájemnímu bydlení. Výše dotace je 550 000 Kč na jednu bytovou jednotku. Předběžná alokace na rok 2012 je pro dotační titul Pečovatelský byt 250 mil. Kč a pro Vstupní byt 50 mil. Kč.

Podpora výměny domovních olověných rozvodů Cílem podpory je zkvalitnění bytového fondu výměnou domovních olověných rozvodů, čímž se sníží obsah olova v pitné vodě. Dotace je poskytována v souladu s předpisem Evropských společenství podle pravidla „de minimis.“ Výše dotace je 10 000 Kč na jeden byt v domě. Příjemcem dotace je vlastník nebo spoluvlastník domu s olověnými rozvody vody nebo společenství vlastníků jednotek vzniklé podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů. Předběžná alokace na rok 2012 je 5 mil. Kč. (dvo)

DOTAZY

Novela občanského zákoníku v oblasti nájemního bydlení S nájemním bydlením je spojeno mnoho neznámých a dotazů, které na ministerstvo pro místní rozvoj přicházejí. Přinášíme nejčastěji frekventované dotazy, které občané kladli, na něž odpovídají experti ministerstva na bytovou politiku a bydlení. Je pravdou, že podle navržené novely občanského zákoníku by si pronajímatel v nájemní smlouvě stanovil, že nájemce nesmí do bytu vzít jiné osoby než schválené pronajímatelem, např. i vnuky nájemce? Jde o zavádějící interpretaci. Pronajímatel má právo vyhradit si v nájemní smlouvě souhlas s přijetím další osoby do bytu. To ale neplatí pro osoby blízké a další případy zvláštního zřetele hodné. Nešlo by však o povinnou součást nájemní smlouvy, návrhem je pouze dána možnost takové ujednání do nájemní smlouvy vůbec zahrnout. Nájemce není povinen na takové ujednání přistoupit. Je pravdou, že budu mít povinnost ohlásit pronajímateli všechny osoby, které mne navštíví, i když v bytě nebydlí a nebudou bydlet? Jde o mylný výklad návrhu. Příslušná ustanovení se nevztahují na krátkodobé návštěvy, ale na osoby, které hodlají v bytě společně s nájemcem a s jeho souhlasem přebývat dobu delší než dva měsíce (tyto údaje je nutné mít například pro správné rozvržení nákladů na úhradu služeb). Je pravdou, že se budu muset vystěhovat, když po účinnosti této novely občanského zákoníku pronajímateli neoznámím nejen kolik, ale i jaké osoby se mnou žijí v bytě? To je zavádějící formulace. Nájemci dosud oznamovali pouze změnu v počtu osob. Nově se požaduje oznamování změn i dalších údajů (nutných pro zjištění přechodu nájmu, vzniku společného nájmu atp.). Za tím účelem je nutné aby pronajímatel zjistil počáteční stav těchto údajů. Povinnost tyto údaje sdělit však trvá pouze v případě, že pronajímatel nájemce vyzve ke sdělení těchto údajů ve lhůtě dvou měsíců od účinnosti zákona. Nesdělení těchto údajů může být považováno za hrubé porušení povinností nájemce a může tak založit výpovědní důvod. Bude mít pronajímatel právo vstupu do bytu nájemce při jeho delší nepřítomnosti? Ne nebude, tato možnost byla zvažována pro případy nezbytně nutné (havárie, nutnost odvrácení hrozících škod atp.) za podmínky, že nájemce neurčil osobu, která nezbytný přístup zajistí. Od zahrnutí této úpravy do občanského zákoníku bylo zatím upuštěno. (dvo)

INZERCE

Český zahrádkářský svaz oslavil 55. narozeniny V minulých dnech si Český zahrádkářský svaz připomněl 55 let od vzniku v roce 1956, kdy navázal na činnost předchozí Jednoty zahrádkářů.

S

tanislav Peleška ve své knize vydané k tomuto výročí uvedl, že první zahrádkářská osada vznikla na území nynějšího Česka už v roce 1906 ve Varnsdorfu. Továrník Moritz Schnitzer tady založil první nájemní zahrádkářskou osadu Sluneční ostrov zdraví. Na ploše tří hektarů bylo založeno 66 zahrádek po 200 m2, které na stejném místě vydržely dodnes. Při besedě k 55. výročí ČZS uvedl předseda Jan Hinterholzinger, že zahrádkaření dnes ztratilo dříve převažující samozásobitelský význam. „Před rokem 1989 bylo hlavní náplní činnosti zahrádkářů pěstování ovoce a zeleniny i pro trh, na

kterém byl často jejich nedostatek,“ uvedl Hinterholzinger. Čeští zahrádkáři tehdy dodávali na trh asi polovinu objemu prodávaného ovoce a zeleniny a dvě třetiny vinné révy. V současnosti má svaz 3007 specializovaných základních organizací, 160 000 členů a ročně uspořádá 700 výstav. „Dneska už se o prodeji zahrádkářských výpěstků nedá mluvit,“ posteskl si Hinterholzinger. Důvodem jsou regály obchodů zaplněné levným ovocem a zeleninou ze zahraničí. Ze zahrádkářského prostředí však vzešlo mnoho budoucích odborníků,kteří po absolvování zahradnických učilišť, středních a vysokých škol povýšili zálibu na celoživotní profesi. Mezi zahrádkáři je i mnoho takových, kteří obohatili sortiment ovocných odrůd, i těch, kteří své poznatky předávají další generaci zahrádkářů. Zděněk Kulhánek

19. prosince 2011

V

Regionální soutěže Tematická příloha Zpravodaje Agrobase o potravinářských soutěžích organizovaných AKČR

Zahrada Čech po pětatřicáté

V pražské vile Richter se slavilo vítězství V

ítěze soutěží Regionální potravina ve většině případů doprovázejí zástupci okresních a regionálních agrárních komor. Ti spolupracují s pracovníky MZe a jejich reklamní agenturou, velký podíl práce spojené s organizováním těchto soutěží leží právě na jejich bedrech. Vítěze jednotlivých kol pozvalo MZe letos na podzim do pražské restaurace Villa Richter, aby zde společně oslavili své úspěchy a během rautu navzájem ochutnali vítězné výrobky. Oslava proběhla v důstojném prostředí klasicistního letohrádku uprostřed Svatováclavské vinice, jednoho z nejstarších vinohradů v Čechách pocházejícího již z 10. století. Podle legendy obdělával „vinici páně“ patron české země, kníže Václav. Večerem provázel herec a moderátor Jan Čenský a za Agrární komoru ČR přivítal držitele značky Regionální potravina poradce jejího prezidenta Jan Záhorka. Slavnostní večer byl určitě příjemnou tečkou za letošním soutěžením a pozváním do příštího ročníku klání. (egi)

Foto Martin Bouška

V polovině září proběhl v Litoměřicích jubilejní 35. ročník výstavy Zahrada Čech. Slavnostní ráz zahradnické výstavě dodalo zahájení v pavilonu A se vzorovou expozicí ovoce a zeleniny a oceněných potravinářských výrobků z letošní soutěže O nejlepší potravinářský výrobek Ústeckého kraje – Kraje Přemysla Oráče, jež svým názvem Cesta ke zdraví udávala tón celému veletrhu. Více čtěte na straně VII

Jan Čenský s Janem Záhorkou během vítání vítězů soutěže Foto Eugenie Línková Regionální potravina

V Ostravě se představily oceněné potraviny Moravskoslezského kraje

KRAJ MORAVSKOSLEZSKÝ Celkem osm zemědělských produktů uspělo v Moravskoslezském kraji ve druhém ročníku soutěže Regionální potravina, kterou na podporu místních výrobců pořádá ministerstvo zemědělství.

P

ředstavení vítězných pro duktů, mezi nimi například Trefilovy masopustní klobásy nebo originálního medového vína Medovinka, proběhlo u příležitosti ostravského Gastro festivalu, na kterém byla oceněným regionálním potravinám věnována speciální expozice. Veřejnost měla také možnost ví-

tězné produkty ochutnat, či si je zakoupit. „Podpora regionálních potravin patří mezi mé priority. Jsem rád, že se soutěž Regionální potravina tak rychle ujala a získává stále větší význam při informování spotřebitelů o tom, jaké kvalitní produkty od menších výrobců vznikají přímo v jejich kraji,“ říká ministr zemědělství Petr Bendl. Výrobci potravin totiž musejí splňovat celou řadu přísných kritérií, které

zaručují, že jde skutečně o potravinu z dané lokality. To je podmínkou, aby se produkt mohl o ocenění Regionální potravina vůbec ucházet. „Výrobce musí doložit, že produkt byl vyroben tradičním způsobem na území

Moravskoslezského kraje a že minimálně 70 % surovin je z daného regionu, případně tuzemského původu. Až poté se hodnotí samotná kvalita a chuť produktu,“ vysvětluje Martin Štěpánek z odboru potravinářské výroby a legislativy ministerstva ze-

Produkty Moravskoslezského kraje oceněné v soutěži Regionální potravina Trefilova masopustní klobása (Vladimír Hájek, H+H) Minisalámky (Beskydské uzeniny, a. s.) Čerstvé mléko plnotučné 3,5% (Ekomilk, s. r. o.) Pečené mrkvánky (Beskyd Fryčovice, a. s.) Porubská pusinka (Gamysm, s. r. o.) Medovinka Originál (Jankar Profim, s. r. o.) Otické kysané zelí červené (ZP Otice, a. s.) Pšeničná mouka hladká Speciál 00 Extra, světlá (Mlýn Herber s. r. o.)

mědělství. „Spotřebitel tak má naprostou jistotu, že pokud zakoupí potravinu s logem Regionální potravina, získá opravdu to nejlepší z lokální produkce,“ dodává. Expozice projektu Regionální potravina byla veřejnosti přístupná v průběhu celého Gastro festivalu, který proběhl ve dnech 24.–26. listopadu na ostravském výstavišti Černá louka. O letošním ročníku soutěže Regionální potravina V soutěži Regionální potravina letos uspělo 99 výrobků, které získaly právo užívat po do-

bu čtyř let logo Regionální potravina. Letošní ročník byl teprve druhý, přesto ukázal, že zájem o toto prestižní logo mezi výrobci stoupá. Výrobci a zemědělci mohli své produkty přihlásit do dvou kategorií masných a dvou kategorií mléčných výrobků, mezi pekařské či cukrářské výrobky, alkoholické a nealkoholické nápoje, ovoce a zeleninu a další produkty v kategorii ostatní. Více informací o projektu Regionální potravina najdete na webových stránkách www.regionalnipotravina.cz

VI

Regionální soutěže

19. prosince 2011

Seznam vítězů regionálních soutěží o nejlepší potraviny organizovaných krajskými a regionálními AK v roce 2011 Sýry včetně tvarohu

AK Pardubického kraje

Mls Pardubického kraje (5. ročník) Mlýnské, pekárenské a cukrářské výrobky ● Lukovský sváteční oplétaný koláč (Danuška

Štefanová) ● František se skořicí (Pekařství a cukrářství Sázava,

RAK Jihočeského kraje

Chutná hezky. Jihočesky. (5. ročník) Masné výrobky tepelně opracované 1. Krumlovský špek (Antoni CZ s. r. o.) 2. Sedlácký bok (Vltavská obchodní, a. s.) 3. Šunková mozaika s krůtím masem (Jatky Hradský, s. r. o.) Masné výrobky trvanlivé a drůbeží výrobky 1. Kachní paštika (Vodňanská drůbež, a. s.) 2. Albeřská klobása, Karel Loskot 3. Písecká vysočina, ZŘUD-Masokombinát Písek CZ, a. s. Mlékárenské výrobky 1. Měkký plnotučný zrající sýr s bílou plísní na povrchu, hermelínový typ Vlčí Samet, ostřejší Gabreta (Ladislav Hošna) Tvaroh tučný termizovaný krém s příchutí vanilka, kakao, káva (Ladislav Hošna) Poloměkký plnotučný nalévaný sýr zrající (Ladislav Hošna) 2. Romadur Česnek s bylinkami (Madeta, a. s.) Tavený sýr Romadur (Madeta, a. s.) 3. Ječmínek (Josef Ciboch) Pekárenské a cukrářské výrobky – chléb, slané pečivo 1. Ruční kvasový chléb (K III, spol. s r. o.) 2. Jihočeský pecen (Marek Baštýř) 3. Chléb Staročech bez éček, sypaný kmínem (Zemědělské zásobování a výkup Prachatice, a. s.) Pekárenské a cukrářské výrobky – sladké pečivo a cukrářské výrobky 1. Lhenické jablko ve vanilce (Polanských, s. r. o.) 2. Jankovské miniperníčky (Božena Kolářová) 3. Otavský cop s mákem, ořechy a malinami (Galaxie, spol. s r. o.) Ostatní výrobky – alkoholické a nealkoholické nápoje 1. Třeboňská lázeňská Brusinka (Fruko–Schulz, s. r. o.) 2. Lhenická ovocná šťáva jablko-višeň (Karel Gregora) 3. Lžínská hruškovice (Lihovar Lžín, spol. s r. o.) Ostatní výrobky 1. Amur uzený podkovy (Fish Market, a. s.) 2. Soubor jídel (Jednota, s. d. České Budějovice) 3. Bohemia Chips horská sůl (Intersnack, a. s.) Zvláštní cena poroty Bok uzený z komína (Libor Novák) Klobása sýrová (Jaroslav Kocar) Zárubova tatarka (Záruba M&K, a. s)

Lahůdky a cukrářské výrobky 1. Erbenovy Miletínské modlitbičky (Erben, spol. s r. o.) 2. Hovorkovy hořické trubičky (Hovorkovy hořické trubičky, Hořice) 3. Větrník mini 40 g (Pekárny a cukrárny Náchod) Zelenina, ovoce a ostatní výrobky

Mléko a mléčné výrobky

1. Rokytnický med lesní květový (Včelí farma Rokytník) 2. Rokytnický med javorový květový (Včelí farma Rokytník) 3. Rokytnický med pasterovaný květový (Včelí farma Rokytník)

● Kozí sýr uzený (Marie Černíková) ● Fit Line se sýrem 175 g (Choceňská mlékárna, s. r. o.) ● Sýr pro děti 30% (Miltra B, s. r. o.)

Alkoholické a nealkoholické nápoje 1. Jablečný mošt (Podorlická sodovkárna, s. r. o.) 2. Limonáda Malina (Podorlická sodovkárna, s. r. o.) 3. Konzumní sirup Expres Čaj (Podorlická sodovkárna, s. r. o.)

Potravina a potravinář roku 2011 Královehradeckého kraje (6. ročník) Mlýnské a pekárenské výrobky 1. Ličenský chléb 1150 g (Pekárna Lično) 2. Ličenský Rohlík 43 g (Pekárna Lično) 3. Závin s makovou náplní 400 g (Pekárna Lično) Mléko a mléčné výrobky

s. r. o.) ● Kunětický závin (ZEAS, a. s.)

Mléčné výrobky ostatní 1. Bílý smetanový jogurt plnotučný (Olga Zajíčková) 2. Držovický kravský kefír bio (Jakub Laušman) 3. Čerstvé bylinkové máslo (Olga Zajíčková) Pekařské výrobky včetně těstovin 1. Vícezrnná bageta tmavá (Inpeko, spol. s r. o) 2. ● Párty chléb světlý (Japek, s. r. o.) ● Krušnohorský koláček s náplní (Inpeko, spol. s r. o) 3. Polabský chléb (Inpeko, spol. s r. o) Cukrářské výrobky včetně cukrovinek 1. Beránkův čokoládový dort (Robert Beránek) 2. ● Mandlové iglů (Inpeko, spol. s r. o) ● Brusel řez (Cukrárna Sluníčko, Beatrice Křenovská) 3. ● Štafetka (Cukrárna Sluníčko, Beatrice Křenovská) ● Citronový dort (Kremex, s. r. o) Alkoholické a nealkoholické nápoje 1. Jablečný koncentrát (Severofrukt, a. s.) 2. Ryzlink rýnský (Klášterní vinné sklepy Litoměřice) 3. Fratava, jakostní víno odrůdové, r. 2009 (Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice nad Labem, s. r. o.) Ovoce a zelenina

Výrobek Olomouckého kraje 15 oceněných výrobků v 10 kategoriích

1. Kolekce zeleniny (Agrokomplex Ohře, a. s.) 2. Kolekce jablek (ZD Klapý) 3. Kolekce cibule (Michal Ryšavý)

● Okurka salátová (Václav Rambousek, Zahradnictví

Ostatní

(5. ročník)

Prostějov) ● Knedlík kynutý (Antonín Jelínek, Dětkovice) ● Chléb Bohuňovický s pohankou a dýňovým semínkem (Domapek, s. r. o.) ● Linie desetivaječné (Troubecká hospodářská, a. s.) ● Svatební tvarohové koláčky (Cukrářská výroba Grňa Zdeněk) ● Tlačenka výběr ( Zemědělsko-obchodní družstvo vlastníků Újezd u Uničova) ● Váhalova klobása (Váhala, spol. s r. o.) ● Čertovské cigáro (ZD Vícov) ● Dubická sekaná (Dubická zemědělská, a. s.) ● Šunka od kosti (Selská pekárna, spol. s r. o.) ● Kominický salám (MVDr. Josef Klimeš, řeznictví-uzenářství) ● Kunovského klobása (Řeznictví Kunovský) ● Mouka z lupiny pražená hrubá (Dia Mix, Alena Půlpánová) ● Tvarůžkový dortík (Zbyněk Poštulka, Lahůdky McTeroz Loštice) ● Hanácká kyselka s příchutí limetky (Hanácká kyselka, s. r. o.) RAR Libereckého kraje

Výrobek Libereckého kraje (8. ročník) Maso a masné výrobky Turistická klobása (Jatky Lomnice, a. s., Lomničan)

1. Bůčkovka (Radka Tatíčková) 2. Květový med (Ing. Radek Geletič) 3. Kuřecí roláda (Radka Tatíčková) RAK Jihomoravského kraje

Zlatá chuť Jižní Moravy (6. ročník) Soutěž se prolíná s hodnocením Regionální potravina Jihomoravského kraje MZe. Výsledky MZe jsou platné a označované také místní značkou.

AK Zlínského kraje

Perla Zlínska (6. ročník) Ilustrační foto Zub ● Zauzená paštika (ZEAS, a. s.) ● Výběrová šunka (MasoEko, s. r. o.) ● Skutečská tlačenka (Oldřich Čejka) ● Dršťková polévka (Oldřich Čejka) ● Bůčkový závin (Oldřich Čejka) ● Kamenecká klobása (ZŘUD–Masokombinát

Polička, a. s) ● Oravský bok (Zemědělské družstvo Rosice u Chrasti) ● Šunka z kýty (Řeznictví-uzenářství Francouz, s. r. o.) ● Námořnická klobása (Hubený Pavel) ● Švandův mls (Vladimír Švanda)

Příšovické máslo (Plastcom, a. s., Mlékárna Příšovice)

Výrobky z medu a ostatní

Mlýnské a pekařské výrobky

Perníková medovina (Medovinka, s. r. o.)

Podhorský chléb, 500 g (Jizerské pekárny, spol. s r. o.) Alkoholické a nealkoholické nápoje

KAK Ústeckého kraje

Červená řepa s jablkem (Moštovna Lažany, spol. s r. o.)

O nejlepší regionální výrobek Ústeckého kraje – Kraje Přemysla Oráče

Soukromé farmy

(4. ročník)

Čerstvej bílej – sýr přírodní nezrající s olivami (Tomáš Pelikán)

Masné výrobky tepelně opracované

Rakvičky bezlepkové, 90 g (Jizerské pekárny, spol. s r. o.)

1. Kuřecí šunka pro děti (Z.O.P., a. s., Most) 2. Kuřecí párky pro děti (Z.O.P., a. s., Most) 3. Charvátský párek (Astur–KA, s. r. o)

Biopotraviny

Masné výrobky trvanlivé

Bio čerstvý kozí sýr uzený (Josef Pulíček)

1. Komínová pálivá klobása (Varnsdorfské uzeniny, s. r. o.) 2. Filet Proper (Z.O.P., a. s., Most) 3. Verneřická papriková klobása (Agrokomplex, s. r. o.)

1. Zrající sýr z kozího mléka (ZD Žernov) 2. Niva 50 % t. v. s., válec (Niva, s. r. o.) 3. Lahůdkový tvaroh (František Kejklíček)

Potraviny pro zvláštní výživu

Maso a masné výrobky 1. Tlačenka ZEPO (ZEPO Bohuslavice, a. s.) 2. Grilovací klobása (ZEPO Bohuslavice, a. s.) 3. Bohuslavická šunka (ZEPO Bohuslavice, a. s.)

Maso a masné výrobky ● Francouzská paštika s mandlemi (Zdeněk Kořínek) ● Lázeňská pochoutka (Zdeněk Kořínek) ● Šunkový salám (Zdeněk Kořínek) ● Sloupnická játrová paštika (Řeznictví Sloupnice,

AK Olomouckého kraje

Mléko a mléčné výrobky RAK Královehradeckého kraje

s. r. o.) ● Chléb sázavský velký (Pekařství a cukrářství Sázava, s. r. o.) ● Martinský rohlík s náplní tvarohovou (Pekárna Letohrad, s. r. o.) ● Hlava koně – perník Janoš (Pavel Janoš) ● Rosický koláč (Zemědělské družstvo Rosice u Chrasti) ● Smékalův rohlíček 50 g, tvaroh (Smékalovo pekařství, spol. s r. o.)

1. Čerstvý měkký tvaroh plnotučný (Olga Zajíčková) 2. ● Zrající sýr s plísní Briliant (Olga Zajíčková) ● Držovický polotvrdý farmářský sýr typu Gouda (Jakub Laušman)) 3. Bio Ady sýr – bochánek bílý– čerstvý sýr (Mlékárna Varnsdorf, s. r. o.)

Vejce a vaječné výrobky Smaženka, 150 g (JVS Semilská pekárna, s. r. o.)

Soutěž se prolíná s hodnocením Regionální potravina Zlínského kraje MZe. Výsledky MZe jsou platné a označované také místní značkou. RAK Ostravsko (2. ročník) Organizována pouze soutěž Regionální potravina MZe. KAK Kraje Vysočina (2. ročník) Organizována pouze soutěž Regionální potravina MZe. KAK Plzeň (2. ročník) Organizována pouze soutěž Regionální potravina MZe. RAK Karlovarského kraje (2. ročník) Organizována pouze soutěž Regionální potravina MZe. RAK Středočeského kraje (2. ročník) Organizována pouze soutěž Regionální potravina MZe.

19. prosince 2011


VII

Zahrada Čech letos už po pětatřicáté Na výstavě se udělovaly ceny vítězům soutěže O nejlepší potravinářský výrobek Ústeckého kraje – Kraje Přemysla Oráče

KRAJ ÚSTECKÝ Brány výstaviště Zahrada Čech se letos otevřely v pátek 16. září. Hned první den v Litoměřicích přivítaly prvních zhruba osm tisíc návštěvníků. Slavnostní ráz jubilejnímu 35. ročníku zahradnické výstavy dodalo zahájení v pavilonu A se vzorovou expozicí ovoce a zeleniny a oceněných potravinářských výrobků z letošní soutěže O nejlepší potravinářský výrobek Ústeckého kraje – Kraje Přemysla Oráče, jež svým názvem Cesta ke zdraví udávala tón celému veletrhu.

A

ranže z podzimního ovoce a zeleniny i pestrobarevná zákoutí s květinami připomínaly učiněný Ráj na zemi. Chuťovým buňkám lahodily ochutnávky nejrůznějších, výrobků od tuzemských pěstitelů a výrobců potravin. Mezi hosty výstavy nechyběli, kromě hejtmanky Ústeckého kraje Jany Vaňhové a jejího náměstka Arna Fišery, například prezident Agrární komory ČR Jan Veleba, předseda ČZS Jan Hinterholzinger, předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman, předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík nebo člen předsednictva ÚV Českého svazu včelařů Václav Šenkýř. Po projevech hostů výstavu tradičně zahájili starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč a ředitelka výstavy Zahrada Čech Jitka Matoušková. Na slavnostním zahájení vystavy zazněly projevy hostů, kteří pohovořili o výsledcích i problémech svých odborností. Všichni se shodli na podpoře našich ovocnářů, kteří letos přišli vlivem mrazů o polovinu ob-

robou vlastní hruškovice. „Já jsem sice chtěla z hrušek dělat přesnídávky, ale muž mě nakonec přesvědčil. Vzali jsme si úvěr u banky a udělali lihovar,“ upřesňuje k dalšímu kroku pěstitelka a jemně pošťuchuje manžela. V dalších letech rozšířili výrobu o zpracování šťávy na mošty, pořídili si odpeckovávačku a malou linku na zátkování kelímků, aby mohli produkovat mraženou meruňkovou dřeň. Jednou ročně také vozí vybraná jehňata na jatky a pak prodávají jejich maso. „Na to jsme si ještě nezvykli. V den jejich odvozu si pokaždé bereme dovolenou a jedeme raději někam pryč,“ podotkne k jinak běžné praxi spojené s chovem ovcí paní Syrovátková.

vyklé úrody, ale také zelinářů, které naopak zasáhl jarní celoevropský problém s virovou nákazou. „Hovořilo se tu o řadě problémů, ale tak trochu stranou zůstali včelaři. Jejich práce je celostátně opomíjena a přitom na nich a na jejich včelstvech závisí každoroční úroda ovoce a většiny plodin vůbec. Mohu zde spolu s paní hejtmankou slíbit, že v rámci Ústeckého kraje se vynasnažíme naše včelaře maximálně podpořit,“ uvedl Arno Fišera. Klání o nejlepší zelí V průběhu dopoledne návštěvníci možnost degustovat a ocenit svým hlasem třináct vzorků kysaného zelí, které do třetího ročníku soutěže Zelí roku přihlásili tuzemští producenti. Do finále postoupila pětice vzorků. Symbolický kameninový zelňák s nápisem Zelí roku 2011 letos získalo Agro Brno-Tuřany, a. s. Na druhém místě skončil vzorek Jiřího Kubíčka z Bystročice u Olomouce. Tito producenti si vyměnili místo z loňského hodnocení. Jedinou zelinářskou firmou z Čech, která se vklínila mezi moravské výrobce kysaného zelí, je na třetím místě Samir kysané zelí, s. r. o., Bohušovice nad Ohří, společnost, která se řadí objemem výroby zelí do první poloviny producentů. Čtvrté místo obsadil Jiří Talaš z Tlumačova a na pátém místě Krouhárna Tuchlovice. V rámci soutěže Zelí roku se na Zahradu Čech sjelo představenstvo Zelinářské unie Čech a Moravy a zasedla sekce výrobců kysaného zelí. Výroba kysaného zelí bývá v Česku obvykle zahajována už v polovině léta a podle naskladnění končí v posledních zimních měsících.

od Z.O.P., a. s., Most, komínová pálivá klobása ze společnosti Varnsdorfské uzeniny, s. r. o, čerstvý měkký tvaroh plnotučný a bílý smetanový jogurt plnotučný od Olgy Zajíčkové z Braňan, vícezrnná bageta tmavá od společnosti Inpeko Ústí nad Labem, Beránkův čokoládový dort od Roberta Beránka z Třebívlic, jablečný koncentrát ze SeveroFruktu Travčice, kolekce zeleniny z Agrokomplexu Ohře Bohušovice nad Ohří, bůčkovka Radky Tatíčkové z Bělušic a víno Irsai Oliver, pozdní sběr, 2009 z Českého vinařství Chrámce. V devíti kategoriích byla udělena ještě druhá a třetí místa a vyhlašovatelé udělili dalším 44 přihlášeným potravinám čestná uznání. Zájem o jubilejní výstavu byl i přes chladnější počasí obrovský. Během pěti dnů se na Zahradu Čech přišlo podívat na 44 000 lidí.

V zorném poli regionální speciality V odpoledním programu proběhlo v amfiteátru slavnostní vyhodnocení soutěže O nejlepší potravinářský výrobek Ústeckého kraje – Kraje Přemysla Oráče za rok 2011, do které přihlásilo 31 výrobců do devíti kategorií celkem 86 produktů. Vítězi v jednotlivých kategoriích se staly kuřecí šunka pro děti

Podnikání plné osudů Na výstavišti bylo patrné, že u nás skutečně rok od roku přibývá ekozemědělců a rostou i počty zájemců o zboží s nálepkou bio, ochotných připlatit si za deklarovanou kvalitu spojenou s ochranou přírody. Mezi vystavovateli jsme potkali například manželé Olgu a Jiřího Syrovátkovi z Chrámců u Mostu, kteří zde prezentovali své biomošty

Předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman se zelňákem pro vítěze soutěže o nejlepší zelí

Čerství majitelé ocenění za nejlepší regionální potravinářské výrobky

a džemy. Na sto hektarech půdy (z toho mají 92 ha sadů) hospodaří Syrovátkovi úspěšně už třináctou sezónu. Jejich ekofarma se zrodila vlastně náhodou. První z rodu Čermáků, otec paní Syrovátkové, hospodařil na Chrámcích od roku 1945. O čtyři roky později mu byl statek včetně malého zámku zabrán státem. V letech 1972 až 1974 byl objekt sice zrestaurován, zámecké místnosti byly ale proměny v kanceláře a ubytovací zařízení někdejšího státního statku. Na zámek se členové rodiny mohli vrátit až po restitucích po roce 1990. Udržovat rozlehlé stavení, natož řídit chod zemědělství, bylo pro postarší dvojici těžké. Pro Pražáky Olgu a Jiřího to znamenalo, že buď vše prodají, nebo se z kulturního centra, Prahy, odstěhují na malou vesnici a po padesátce začnou po boku rodičů úplně nový život. On je sice zemědělský inženýr, oboru se ale přímo nikdy nevěnoval. Paní Olga byla zemědělství o něco blíže, třicet let pracovala v laboratoři Výzkumného ústavu potravinářského. Do Chrámců se stěhovali plni entuziasmu. Až na místě zjišťovali, co všechno budou k obhospodařování zanedbaných sadů a dalšímu zpracování ovoce potřebovat. „Zprvu jsme si mysleli, že si sem muž přesune firmu a já že ho doprovodím,“

Marcele Batelkové (vlevo) pogratulovala k vítězství v potravinářské soutěži i ředitelka RAK Ústí nad Labem Ludmila Holadová

4x foto Martin Bouška

vzpomíná Olga. „Pro mě bylo hrozné už to, že musím po třiceti letech opustit kolektiv, který byl senzační, a také řadu přátel... A zemědělství? To byla katastrofa. Neuměli jsme to, neměli jsme tolik peněz, kolik bylo potřeba k nastartování chodu statku,“ přibližuje realitu, před kterou by řada lidí raději utekla. Starý sad byl zarostlý plevelem, stromy prorostlé neplodícími větvemi a náletovými dřevi-

Ocenění jako třešnička na dortu Pro ekologické zemědělství se rozhodli z toho důvodu, že jejich pozemky mají tu výhodu, že leží v Chráněné krajinné oblasti České středohoří a podle výsledků rozborů zdejší půdy tady už zhruba dvacet let nespadla ani kapka s obsahem popílku nebo jiného spadu. Peníze na svůj rozvoj získávají, kde se dá. Čerpají dostupné dotace, po letech konečně začínají i trochu vydělávat. „Všechny

„K tvé bagetě bude má hruškovice ještě víc chutnat,“ říkal pan Syrovátko druhému soutěžícímu

nami. „Nebylo těžké, aby to tady prohlásili za ekologické zemědělství, když bylo v té džungli na první pohled patrné, že se tam ničím nejezdilo, nehnojilo a tak dále,“ pokračuje dnes o začátcích na konci cesty z města pan Syrovátko. O nějakém technickém zázemí, jako je lis na ovoce, se jim ani nesnilo. „K naší největší mechanizaci patřil háček na tahání beden s ovocem.“ Hospodářství začali vybavovat na rady přátel z oboru. Jako první odkoupili od kolegů ze Švýcarska starý lis na ovoce. „To už byla bomba, hned druhý rok jsme mohli dělat šťávy a také jsme si domluvili s jednou firmou, že pro ně budeme dělat hruškové a jablečné zákvasy k následnému vypálení. Byly jsme rádi, že jsme tak prodali všechny sklizené hrušky, i když za nízkou cenu.“ Netrvalo dlouho a Syrovátkovi to zkusili s vý-

vydělané peníze se snažíme vracet zpět do provozu, který nás živí,“ odpovídají. Letos si manželé Syrovátkovi odnesli z Litoměřic několik cen. Zazářil především jejich višňový extra biodžem. Jde o certifikovaný bioprodukt vyrobený šetrným způsobem, a to pouze z certifikovaného ovoce Zámeckých sadů Chrámce. Obsahuje kousky ovoce. Výrobek distribuují do obchodů se zdravou výživou, do ekologických center a prodávají ho „přes dvůr“ na regionálních trzích bioproduktů. Další ocenění obdržela jejich hrušková pálenka. Nejen na příkladu Syrovátkových se ukázalo, že soutěže o nejlepší regionální potraviny nejsou jen o samotných výrobcích, ale především o lidských osudech. Vyhlašování vítězů tak bývá i jistým rodinným svátkem a setkáváním s přáteli. (li, zb)

VIII


19. prosince 2011

Top víno Slovácka ovládl Jaroslav Vaďura KRAJ ZLÍNSKÝ

Dne 3. září proběhlo v Polešovicích slavnostní vyhlášení výsledků čtvrtého ročníku regionální soutěže Top Víno Slovácka 2011. Letošní desítku nejlepších vybírali mezi 77 vzorky. Vyhlašování nejlepších vín Slovácka je součástí polešovických Vinařských slavností. Ty v místě obnovili v roce 2007 po dlouhé padesátileté pauze.

L

etošní čtvrtý ročník vinařských slavností proběhl podle představ každého vinaře. Zatímco loni se slavilo s deštníkem nad hlavou, letos všem nad hlavami zářilo slunce. Dobrou náladu podpořily krajové kapely nesčetným množstvím slováckých písniček.

nová, která soutěž Top Víno Slovácka pořádá. Největší úspěch zaznamenalo místní vinařství Jaroslava Vaďury. To si odneslo tolik cen, že je jejich majitel musel odvézt na trakaři. Jak jsme už uvedli, nejnapínavější bylo vyhlášení prvního místa. Tím byl Jaroslav Vaďura nakonec šťastnějším, zvítězil totiž i nad společností Balíček – Hruška. „Letos jsem už soutěžit nechtěl, měl jsem v plánu dát šanci jiným. Ale jako naschvál se mi povedlo loni vyhrané koštýře zničit, tak jsem si řekl, že to zkusím ještě jednou,“ usmíval se šťastný vítěz. V kategorii jednotlivců i za kolekci vín v soutěži Top víno Slovácka 2011 obhájilo vítězný trůn opět Vinařství Vaďura. Hrozny pěstují na 10 hektarech, ale dvě třetiny hroznů nakupují, aby bylo jejich portfolio bohatší. „Nezaměřujeme se pouze na jednu odrůdu, proto nás tato ocenění těší a jsou jistým ukazatelem kvality naší práce,“ říká Zbyněk, Vaďura mladší, a pochvaluje si prestiž a kvalitu této soutěže. Ve výsadbách vinařství Vaďurových převažují tradiční bílé odrůdy. Nosnou odrůdou je zde Ryzlink rýnský, který tvoří asi čtvrtinu veškeré plochy. „Je to

1 jímají Sauvignon, Aurelius a Muškát moravský. Nejnovější výsadby na jaře 2004 jsme již provedli se záměrem obnovení tradičních odrůd pěstovaných v Polešovicích stejně jako Ryzlink rýnský již před válkou. Jsou to Rulandské bílé, Rulandské šedé a Tramín červený, doplněné o Modrý Portugal. Asi čtvrtinu výsadeb tvoří ostatní modré odrůdy – Frankovka, Zweigeltrebe, Cabernet Sauvignon. Všechny vinice obděláváme podle zásad integrované produkce,“ dodává vinař.

Top tentokrát „o prsa“ Do letošního ročníku soutěže se přihlásilo 77 vzorků. Porota z nich vybrala desítku nejlepších. „Do soutěže Top Víno Slovácka 2011 se přihlásilo 57 bílých vzorků, jedenáct červených a devět růžových. A byl to boj skutečně o prsa, protože absolutní vítěz porazil víno na druhém místě jen o dvě desetiny bodu,“ poznamenala ředitelka Okresní agrární komory Uherské Hradiště Karla Mali3

odrůda, která do Polešovic jednoznačně patří a byla zde vinařům doporučována již od 20. let minulého století po révokazové kalamitě jako osvědčená jakostní odrůda s pravidelnou plodností.“ Ve druhé polovině 90. let dominovala výsadbám na jižní Moravě odrůda Chardonnay. „V našich vinicích tvoří asi 10 %. Menší výměru zau4

5

6

Den otevřených sklepů Po páté hodině se veselí přeneslo do zdejších sklepů, které vinaři otevřeli, aby návštěvníky hostili do pozdních nočních hodin. Mezi jednotlivými sklípky vozil návštěvníky zelený vláček Stelinka. Pestrý kulturní program přilákal do Polešovic více než 700 návštěvníků. Vystoupily tady skupiny Drmolice nebo cimbálová muzika Kunovjan. Zajímavou podívanou skýtala sabrage, odseknutí hrdla láhve sektu šavlí, kterou si mohli přítomní vlastnoručně vyzkoušet. Samozřejmě nechyběly ochutnávky nejlepších vín a regionálních potravin. Ve stáncích nabízeli vy-

2 stavovatelé také biovíno. „Je to největší akce, kterou u nás pořádáme. Přiláká spoustu návštěvníků z řad veřejnosti i množství vzácných hostů. Za všechny bych jmenoval třeba šéfa Agrární komory ČR Jana Velebu, radní Zlínského kraje či hejtmana,“ uvedl starosta Polešovic Michal Zapletal. Slovácko se nesúdí, ale hlásí o slovo Cílem soutěže je upozornit na kvalitu vín vyrobených na Slovácku a jejich propagace. Deseti nejlépe ohodnoceným vínům je každoročně udělen certifikát s medailí Top Víno Slovácka s daným rokem udílení. Oceněná vína pak mohou být na obalu označena udělenou medailí. Klání se mohou zúčastnit všechna vína vyrobená na území Slovácka ve Zlínském kraji z hroznů odrůd vinné révy mající původ na území ČR. Přihlášená vína musejí být zatříděna. Stolní vína se zeměpisným označením původu musejí doložit původ použité suroviny.

U všech soutěžních vzorků je pak uvedeno číslo soutěžící šarže. Přihlašovatel může být osoba fyzická nebo právnická se sídlem podnikání na území Slovácka ve Zlínském kraji. Garantem a vyhlašovatelem dnes již populární soutěže jsou Okresní agrární komora Uherské Hradiště a Zemědělský svaz ČR, územní organizace v Uherském Hradišti. Text a foto: Eugenie Línková Popisky k fotografiím: 1. Vystoupení polešovických žen ze souboru Drmolice 2. Vítězové soutěže, otec a syn Vaďurovi, si odváželi množství cen na trakaři 3. Návštěvníky vozil do sklípků vláček Stelinka 4. Polešovicemi prošel i krojovaný průvod 5. Za AKČR na slavnost přijeli prezident Jan Veleba (vpravo) a viceprezident Jindřich Šnejdrla (druhý zleva) s chotí 6. Pořadatelka soutěže, ředitelka OAK Uherské Hradiště Karla Malinová (vlevo)

19. prosince 2011

Rozvoj venkova

Družstvo odzvonilo talentu, talent však nikdy nezmizel Řezbář Jiří Rychnovský se narodil v malorolnické rodině v Puklicích u Jihlavy snad už s nožem a polínkem v ruce. Byl od dětství a od přírody umělec a zůstal jím dodnes.

T

ěžká doba 50. let minulého století mu však zkřížila jeho životní plány a mohla nahlodat i zcela nepochybný talent. K čemu a na co by JZD tenkrát potřebovalo talentovaného umělce? Ještě tak koláře, tesaře, truhláře, zedníka, který se v životě dokáže ohánět sekyrou, toporem nebo zednickou lžící kolem sebe. Ale princip, že z vesnice nesmí uniknout ani noha, byl tehdy nadevšecko. Hodně připomínal pro vzdělaného a talentovaného kluka z vesnice nevolnictví. Zvolil tedy nedobrovolně dráhu umělce-samouka a teprve po pracovitém a plodném životě nyní naplňuje své sny, touhy a představy. Jiří Rychnovský dnes patří k nejlepším moravským betlémářům a s dláty to umí jako ni-

INZERCE

kdo. Oživuje vysočinské figurky, muzikanty, bubeníky, trubače, vozky a ponocné, žebřiňáky, babky s nůšemi a chrastím, maškarní postavy nebo kolotočáře. S betlémem se dostal až k papeži Janu Pavlu II. do Vatikánu. Nechybí při žádném Dnu řemesel v Lukách nad Jihlavou v adventní době, je zván i do hlavního města Prahy. Lecčemus se

Vítězem soutěže Ceny Kudy z nudy 2011 se stalo skalní město u Adršpachu Agentura CzechTourism, provozovatel portálu www.kudyznudy.cz, vyhlásila výsledky soutěže Ceny Kudy z nudy 2011. Absolutním vítězem se stalo skalní město u Adršpachu, největší a nejdivočejší skalní město ve střední Evropě. Soutěží chce CzechTourism upozornit na zajímavá místa v Česku a pomoci v jejich propagaci.

D

naučil u mistra Vladimíra Preclíka. Mnohé pro Preclíkovu práci sám vykonal – vyrobil mu topůrka, ponk, násady. Nedávno dokončil skvělý řezbář vznešenou práci na lidovém včelínu. To, že opravdu umí, Jiřímu Rychnovskému nikdo neupře. Ve světě betlémářů dnes patří doma i v zahraničí k opravdovým mistrům. Ve dřevě objevil nakonec i to, k čemu jej minulý život přinutil. Dá se tedy říct, že nic mu z hlavy nevymizelo, ani se z jeho rukou neztratilo. Text a foto: Zdeněk Hrabica

IX

o soutěže se zapojilo 11 000 lidí, kteří rozdělili téměř 100 000 hlasů. Nejoblíbenější turistickou nabídkou pro rok 2011 se podle návštěvníků portálu Kudy z nudy stalo skalní město u Adršpachu. Také na druhém místě skončila přírodní památka, vyhlídka Belvedér v Českém Švýcarsku. Pomyslnou bronzovou medaili hlasující udělili hradu Karlštejn. „Nejčastějším důvodem pro cestování po Česku je poznávání a pobyt v přírodě. Údaje ze statistik korespondují i s výsledky soutěže, kde se nejvíce dařilo historickým památkám a unikátním přírodním místům,“ komentuje pořadí aktivit generální ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška. Na prvenství soutěži reagovala i starostka města Adršpach Dana Cahová. „Ocenění portálu

Kudy z nudy a agentury CzechTourism si velmi vážíme. Poděkování patří také všem hlasujícím, kteří ocenili krásu skal a přírody v Adršpachu. Samozřejmě jsme doufali v dobré umístění, ale absolutní vítězství nás opravdu překvapilo.“ V Cenách Kudy z nudy bojovaly turistické cíle o prvenství ve třech kategoriích: tradiční cíl, novinka sezóny a podnikatelský počin, a dále pak v jednotlivých regionech. „Všichni vítězové za turistické regiony získávají nadstandardní publicitu a prezentaci na akcích agentury CzechTourism v průběhu celého roku 2012. Absolutní vítěz navíc obdrží finanční podporu ve výši 100 000 korun na propagaci a podporu své aktivity,“ oznámil ředitel odboru strategie a marketingové komunikace agentury CzechTourism Marek Mráz. Adršpašsko-teplické skály jsou největším a nejdivočejším skalním městem střední Evropy, které fascinuje turisty už od 18. století. Z 18. století pochází také většina romantických jmen místních skalisek. Mezi nejznámější patří Milenci, Starosta a Starostová, Homole cukru, Krakonošova lenoška, Džbán nebo Sloní náměstí. Více informací najdete na webových stránkách www.kudyznudy.cz

X

Rozvoj venkova

KRÁTCE

Kraj likviduje staré ekologické zátěže Pardubický kraj uspěl se žádostí o poskytnutí finanční podpory z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) na odstranění staré ekologické zátěže v Dolní Lipce. Náklady na realizaci projektu přesahují 89 milionů korun. Pardubický kraj předpokládá, že jeho finanční podíl na sanaci nepřesáhne 15 %. „Díky tomu, že jsme s žádostí uspěli, bude provedena kompletní sanace skládky. Dojde k zabezpečení kalového pole a jeho následnému zrekultivování a odtěžení kontaminované zeminy skládky. Během sanace bude zajištěno průběžné čerpání a čištění podzemních vod. Počítáme rovněž s využitím hydraulické clony. Laicky řečeno zlikvidujeme veškeré odpady, které tuto lokalitu ekologicky zatěžují,“ uvedl Václav Kroutil, radní Pardubického kraje zodpovědný za životní prostředí, zemědělství a venkov. Pardubický kraj se stal jedním ze čtrnácti úspěšných žadatelů o dotaci z OPŽP, prioritní osy číslo 4, oblasti podpory 4.2 Odstraňování starých ekologických zátěží – Sanace vážně kontaminovaných lokalit a sanace SEZ na území postižených těžbou vyhrazených nerostů. „Na spolufinancování projektu jsme připraveni a máme pro jeho realizaci připraveny finanční prostředky v rozpočtu na rok 2012. Kraje mají ze zákona povinnost v situac, kdy není znám původce, likvidovat staré ekologické zátěže, a to je přesně tento případ,“ dodal radní Kroutil. (zb)

Tradiční zabijačka v Klatovech

Foto archiv MAS Pošumaví

V sobotu 22. října dopoledne se na náměstí v Klatovech konala česká zabijačka pořádaná společností Maso-West, s. r. o. Tato akce je již tradičním zahájením místní zabijačkové sezóny. Vepři se na náměstí nezabíjejí, ale jsou pouze zpracovány s podrobným výkladem, jak se jednotlivé zabijačkové produkty vyrábějí. Veřejnost má možnost zakoupit veškeré produkty v přistavených prodejních přívěsech nebo je přímo na místě ochutnat. Letos se spolupořadateli kromě Města Klatovy staly i Úhlava, o. p. s., MAS Pošumaví, z. s. p. o., a Úřad pro zemědělství, lesnictví a potravinářství v Chamu. Díky tomu měli návštěvníci možnost zakoupit i některé vítězné výrobky soutěže Regionální potravina Plzeňského kraje 2011. Zároveň měli návštěvníci akce možnost zakoupit i chléb, pečivo a dárkové předměty od bavorských výrobců. (zb)

Stovky milionů na vzdělávání v sociálních službách Tři sta milionů korun z Evropského sociálního fondu (ESF) v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost jsou připraveny v části projektu Vzdělávejte se pro růst!, která umožňuje vzdělávání zaměstnanců a zaměstnavatelů malých, středních i velkých podniků v oblasti sociálních služeb. „Věříme, že zaměstnavatelé, kteří se vzpamatovávají z doznívající finanční krize, přivítají program, který přináší českým firmám více než 800 milionů korun. Část těchto peněz, 300 milionů, je určena pro poskytovatele sociálních služeb, kteří jsou mnohdy odkázáni jen na dotace krajů či obcí a sponzorské příspěvky. Věřím, že právě tato oblast bude v čerpání dotací velmi úspěšná a budeme ji dávat za vzor,“ řekl k projektu pověřený generální ředitel Úřadu práce Jiří Kubeša. V rámci projektu lze vzdělávat zaměstnance poskytovatelů terénních a ambulantních sociálních služeb na pozicích pracovník v sociálních službách, sociální pracovník a pečující (fyzické) osoby, které poskytují pomoc osobám se zdravotním postižením či seniorům. Důraz je kladen na podporu poskytovatelů služeb na úrovni jednotlivých obcí s rozšířenou působností a na nezastupitelnou roli obcí v celém procesu rozvoje sociálních služeb. Žádosti o dotaci se podávají na kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR a lze je předkládat průběžně s tím, že vzdělávací aktivity mohou trvat nejdéle 18 měsíců a musí být ukončeny nejpozději do 31. května 2013. (bo)

19. prosince 2011

V programu rozvoje venkova se najdou peníze i pro handicapované Trojice Místních akční skupiny (MAS) působících v regionu Orlické hory a Podorlicko se spojily a podaly projekt spolupráce s názvem Orlické hory pro všechny. Ten má za cíl překonávat bariéry v oblasti rekreace a trávení volného času handicapovaných osob. Jak takový projekt vypadá, nám přiblížila projektová manažerka LEADER a projektů spolupráce MAS Nad Orlicí Ing. Kateřina Loučková. Odkud vzešla myšlenka na takový projekt? Myšlenka na vznik projektu vzešla přímo od organizací, které s handicapovanými lidmi denně pracují a znají tedy jejich potřeby. My je přibrali do projektu Orlické hory pro všechny. A budou to právě ony, kdo se bude starat o údržbu a půjčování kompenzačních pomůcek, jež pomohou handicapovaným a dokonce i přímo ležícím trávit čas venku v přírodě. Jedním z nich je například Oblastní charita Letohrad. Můžete nám projekt trochu více přiblížit? Hlavním cílem projektu je zlepšit a nabídnout možnosti trávení volného času handicapovaným v Orlických horách a Podorlicku. Znamená to zmapovat možnosti turistických služeb v regionu a jejich vhodnosti pro lidi s různým druhem postižení. Pochopitelně jinak bude zařízené bydlení pro neslyšící a jinak pro vozíčkáře. Zmapovaným subjektům pak bude nabídnuta možnost certifikace zařízení.

Co znamená certifikace? Pokud bude mít subjekt zájem dostat se do naší databáze, přijede k němu handicapovaná osoba s proškoleným pracovníkem a zjistí, do jaké míry je jejich objekt vhodný. Když splní podmínky, mohou požádat o certifikát a dostanou se do databáze, kde si je mohou potřební lidé najít. Může jít o stravovací nebo ubytovací zařízení, kulturní památku nebo rozhlednu. Jak jste s projektem daleko? Projekt byl vybrán k podpoře a teď čekáme na podpis dohody se SZIF. Začíná tvorba studie, při níž budeme oslovovat podnikatelskou veřejnost,sbírat informace o našem regionu, budeme analyzovat a certifikovat vhodné subjekty. Součástí projektu je vybavení tří neziskových organizací kompenzačními pomůckami pro handicapované občany, a to i těžce postižené. To plánujeme na jaře. Završením budou tři společné akce zaměřené na setkání a navázání spolupráce s organizacemi pracujícími s handicapovanými osobami.

Kateřina Loučková, projektová manažerka LEADER a projektů spolupráce MAS Nad Orlicí

Každého jistě zajímá, kde na to vezmete finance... Rozpočet projektu je přibližně 2,5 milionu korun. Tyto náklady musíme předfinancovat s našimi partnery. Teprve po skončení realizace a úspěšné administrace celého projektu můžeme zažádat o jeho proplacení. Existuje v České republice něco podobného? Ano, v Beskydech tento systém cetrifikací už funguje. Na jejich webových stránkách si mohou

handicapovaní nebo senioři najít informace o přístupnosti jednotlivých objektů pro různé stupně postižení. Pokud má některý poskytovatel turistických služeb zájem o spolupráci a certifikaci objektu, může navštívit naše webové stránky www.nadorlici.cz, kde najde bližší informace. Díky vám budeme mít možnost rozšířit stávající nabídku služeb pro handicapované osoby v Orlických horách i v Podorlicku. Víta Balcarová

Anděl z Polabí přiletěl k arcibiskupovi pražskému Pražské arcibiskupství přivítalo při příležitosti Dne vzniku samostatného Československého státu konferenci Místních akčních skupin (MAS) s názvem Svoboda je volba?! 20 let svobody na venkově.

K

onference se zúčastnila i ředitelka MAS Podlipansko ing. Markéta Pošíková, která spolu s hlavní organizátorkou z MAS Říčanska předala v závěru konference jako pozornost za spolupráci a podporu arcibiskupovi pražskému, Mons. Dominikovi Dukovi, keramického anděla. Anděla vyrobil a daroval pro tuto příležitost Bronislav Kuba z Kerska u Sadské, který je držitelem regionální značky kvality Polabí – regionální produkt. Již po tři roky spolupracují MAS z celé ČR pod vedením MAS Říčansko s Ekumenickou radou církví ČR. Nejviditelnějším výstupem spolupráce je akce Modlitba za domov, která se koná vždy 28. října na Řípu. Ob-

Arcibiskup pražský, Mons. Dominik Duka, přebírá sošku anděla

sahem akce je společná pouť na Říp pro celou rodinu s doprovodným programem pro malé i velké. Účastníci akce se na závěr sejdou na společné modlitbě v kostele v Krabčicích. Modlitba je prokládána zamyšlením zají-

mavých osobností, příběhy z našeho venkova a zpěvem. V roce 2011 se součástí této společné akce stala i konference Svoboda je volba?! 20 let svobody na venkově. Jde o zvláštní akci, která se výrazně odlišuje od

běžné představy o konferenci. Je zvláštní svým duchovním rozměrem, který byl podtržen důstojným místem konání. Nad důležitostí a smyslem svobody v dnešní společnosti a definicí pojmu svoboda se zamýšleli takové osobnosti, jakými jsou filozof Daniel Kroupa, šéfredaktor Českého rozhlasu 6 (dříve Svobodná Evropa) Daniel Raus, filozof a politolog Jiří Pehe, starosta Říčan Vladimír Kořen, sociolog Jan Hartl a řada dalších osobností z řad členů Ekumeniské rady církví a Místních akčních skupin. Celá akce byla ukončena promluvou arcibiskupa pražského, Mons. Dominika Duky, který jako poděkování za záštitu pořádání této akce obdržel od zástupců Místních akčních skupin keramického anděla. Tento krásný dar „přiletěl“ z dílny Bronislava Kuby z Hrabalova Kerska. Jde o výrobek s certifikátem Polabí – regionální produkt a byl zhotoven speciálně pro tuto slavnostní příležitost. Markéta Pošíková, MAS Podlipansko, o. p. s.

19. prosince 2011

Rozvoj venkova

Těstoviny ze Stubaiského ledovce inspirací atraktivního provozu Pokud si v některé restauraci ve Stubaiském údolí v Rakousku dáte k jídlu těstoviny, měli byste vědět, že jde s největší pravděpodobností o těstoviny vyrobené v nejvýše položené výrobně těstovin na světě, přímo na Stubaiském ledovci, ve výšce 2900 metrů.

K

dyž procházela v loňském roce rekonstrukcí ledovcová restaurace Eisgrat, napadlo

zdejšího šéfkuchaře, že by si mohli těstoviny, které si dává ať už jako přílohu či hlavní jídlo většina lyžařů, vyrábět sami. Od slov nebylo daleko k plánům a od plánů k činům. U italského výrobce Sarp si nechali na zakázku zhotovit za 95 000 EUR stroj, na němž vyrábějí nejrůznější druhy těstovin pří-

mo před zraky užaslých hostů. Stačí jen vyměnit nástavce a přeprogramovat stroj a už se místo vřetének či těstovin ve tvaru sněhové vločky objevují nudle do polévky či makarony. A není to zrovna zanedbatelné množství, jak mi prozradil zástupce šéfkuchaře Maik, jedná se až o 55 kilogramů za hodinu. A protože takové množství by ve své restauraci ani v ostatních restauracích na ledovci nestačili spotřebovat, zásobují jimi téměř všechny restaurace ve Stubaiském údolí. Těstoviny vyrobené na Stubaiském ledovci si rychle získaly oblibu, a to jak u restauratérů, tak především u jejich hostů, kteří si nemohou vynachválit jejich lahodnou chuť. Ta není způsobena pouze speciální recepturou, ale také tím, že suroviny a zejména vajíčka, se při zpracování ve výšce téměř tří tisíc metrů chovají jinak. Naše hory sice nedosahují takových výšek jako ty rakouské, ale není toto jedna z možností, jak by i restauratéři na českých horách mohli zatraktivnit i zefektivnit svůj provoz? Text a foto: Bohumil Brejžek

XI

Svazenka – rostlina mnohého užitku S

vazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia) je jednoletá, střed ně vysoká (70–80 cm) pícnina s rychlým růstem a vývojem. Kvete v květnu až červnu. Pro pěstitele polních plodin představuje vynikající rostlinu pro zelené hnojení. Pro využití ke krmení se používá jen okrajově. Její zařazení do pěstování přispívá k ozdravení půdy, eliminaci eroze a šíření plevelů. Dobře zastiňuje půdu a zabraňuje tím výparu. Svazenka není náročná na klimatické podmínky. Dobře vzchází, má krátkou vegetační dobu (50–60 dnů) a zelená hmota stárne pomaleji než u jiných meziplodin. Je ovšem zejména vynikající medonosnou bylinou. Pole se svazenkou nabízejí včelám mnoho nektaru. Z těchto důvodů osévají naši zemědělci již řadu let posekaná pole touto hezkou květinou, navíc nenáročnou na pěstování. Zemědělcům je k dispozici několik odrůd, například Větrovská, Angelia, Lisette, Meva. (nov)


INZERCE

Řešení Vašeho sporu efektivně, rychle a odborně!

ROZHODČÍ SOUD

při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR O Rozhodčím soudu ● byl založen roku 1949 ● řídí se zákonem, Statutem, Řádem

a Pravidly

Sekretariát Rozhodčího soudu zajišťuje: ● konzultace před uzavřením smlouvy či

podáním žaloby u Rozhodčího soudu

● vede Seznam rozhodců a tím garantuje

odbornou kvalitu rozhodčího řízení probíhajícího před Rozhodčím soudem ● Na Seznamu rozhodců je přes 300

rozhodců z tuzemska i zahraničí

● odborné znalce ● tlumočníky ● veškerou administrativu spojenou

s rozhodčím řízením před Rozhodčím soudem

Jaké spory řeší? ● obchodní vztahy (kupní smlouvy,

nájemní smlouvy, úvěrové smlouvy, ...) ● občanskoprávní (mj. i manželské

smlouvy, kupní smlouvy na nemovitost, smlouvy o půjčce ...) ● pracovně právní vztahy (smluvní

podmínky mzdového charakteru)

Výhody rozhodčího řízení ● řízení je jednoinstanční, neveřejné,

rychlé, méně formální ● rozhodčí nálezy jsou v tuzemsku

i v zahraničí dobře vykonatelné ● Newyorská úmluva z roku 1958

umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 140 státech světa ● strany si mohou určit místo i jazyk

rozhodčího řízení

Podmínka pro rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při HKČR a AKČR je platná rozhodčí doložka ve prospěch tohoto soudu.

Více informací: www.arbcourt.cz, www.soud.cz Rozhodčí soud je tu pro Vás! Kontakt: Praha 1, Dlouhá 13, 110 00, Tel: 222 333 340 nebo 222 333 345, fax: 222 333 341

XII

Rozvoj venkova

19. prosince 2011

Hitem mezi jiřinkami řákovi už ale byli rozhodnuti. Dali dohromady všechny peníze, otec pana Dvořáka prodal svůj domek, na ostatní výdaje si ještě vzali úvěr. Celkem velké hospodářství obhospodařují Dvořákovi jen ve dvou. Najdete u nich největší pole jiřinek v České republice. Některé z květů jsou drobné, jiné dosahují rozměrů v průměru až třicet centimetrů. Nové odrůdy si

Katedrála v Hejnicích

K začátku školního roku v Hejnicích u Frýdlantu už tradičně patří výstava jiřinek. Ta letošní proběhla o víkendu 9.–11. září. Největším tahákem výstavy byly jiřinky, které přivezl nejlepší polský pěstitel Stanislaw Lipieň z polské Kamienne Góry a jiřinky německých profesionálních pěstitelů Siegfrieda Engelhardta z Heidenau a Steffena Koschkera ze Sprembergu.

H

lavním organizátorem expozice plné květů a aranží byl známý pěstitel a šlechtitel jiřinek Jan Dvořák, který je též předsedou Národní jiřinkářské společnosti Dagla. Výstavu připravoval ve spolupráci s Mezinárodním centrem duchovní obnovy v Hejnicích a se Střední školou hospodářskou a lesnickou ve Frýdlantě a jejím pracovištěm v Hejnicích. Součástí výstavy byly též soutěže v kategoriích řezané květy a mobilní zeleně v nádobách. O vítězi rozhodlo hlasování návštěvníků. Bylo odevzdáno 1120 hlasovacích lístků, v nichž lidé uvedli 142 odrůd. Vítězná odrůda s temně fialovými květy – Purple Flame – byla vystavena v expozici Siegfrieda Engelhardta z Heidenau v Sasku. Na další takovou výstavu se můžeme těšit příští rok od 7. do 9. září 2012. Hloučky obdivovatelů křehkých květů se tvořili u váz s řezanými květy od manželů Dvořákových. Ti také každoročně vystavují své jiřinkářské výpěst-

Pěstitelka Věra Dvořáková

pěstitelé shánějí po celém světě. Jan Dvořák tu má hlízy až z Japonska či Lotyšska. Na zahradě najdete i květy nesoucí jména slavných osobností. Zjišťuji, že „svůj“ květ má třeba básník Jiří Žáček, něžná je jiřinka Emília Vášáryová, najdete tu i jiřinku František Peterka nesoucí jméno představitele večerníčkového Krakonoše. Nechybí tu ani vznešený kvítek Přemek Podlaha. Pěstitelské skvosty manželů Dvořákových jezdí obdivovat odborníci z Evropy i zámoří. Jan Dvořák už je odborné veřejnosti dobře znám. Na Spolkové zahradnické výstavě v Mnichově v roce 2007 byl za svou třicetiletou pěstitelskou vášeň odměněn jako první neněmecký jiřinkář pamětní medailí Christianna Deegena (významný německý šlechtitel jiřinek 19. století). Z německého Dortmundu si zase odvezl zlato. Text a 7x foto: Zub

byly fialové květy Vždy začátkem září se v Hejnicích na Frýdlantsku koná velkolepá mezinárodní výstava jiřinek ky na volně přístupné zahradě u svého domu v Raspenavě. Letos u nich mohl návštěvník zhlédnout víc než dva tisíce keřů této květiny. Samotě, kterou obývají a zvelebují děvětašedesátiletí Jan a Věra Dvořákovi, se v kraji již běžně říká Dvořákov. „Přišli jsme sem se 150 odrůdami, dnes jich máme asi 480,“ říká Jan Dvořák.

Dvořákovi, oba do důchodu agronomové, tu žijí od roku 1994, kdy dům a pozemek odkoupili od Frýdlantské lesní společnosti. Dnešní idylické zákoutí to tu tehdy nepřipomínalo ani v nejmenším. „Ze začátku se mi sem nechtělo. Bydleli jsme pětadvacet let v pěkném panelákovém bytě 4+1 v Hrádku nad Nisou. Měli jsme tam zázemí,

Ředitelka Střední školy hospodářské a lesnické ve Frýdlantě Alena Dvořáková

známé a já i práci. Manžel dělal ředitele družstva u Frýdlantu,“ vzpomíná paní Dvořáková na stěhování do nejistoty. „Lidé to tu úplně zdevastovali. Podlahy byly vykopané, někdo vyřezal ozdobné zábradlí. Chyběla i část střechy na stodole, byla hliníková, a tak ji asi ukradli do sběru,“ popisuje nový domov, kterým se měla stát vybydlená ruina. Dvo-

Informační noviny Agrární komory České republiky prosince Veselé Vánoce. Oceňování značkou KLASA

Recommend Documents