Ze zahraničí: Dva týdny v Tibetu Strana 36. Informační noviny Agrární komory České republiky 26

Mezi nejlepšími českými podnikateli byli i zemědělci

Ze zahraničí: Dva týdny v Tibetu

Nová příloha o regionálních potravinách

Strany 16–18

Strana 36

Uvnitř čísla

Informační noviny Agrární komory České republiky | www.agrocr.cz | www.apic-ak.cz | 26. února 2010 9. AGRÁRNÍ PLES

Dne 5. února se na pražském Žofíně konal již 9. agrární ples. Jedlo se, tančilo, nechyběla bohatá tombola ani poutavý program. Podrobnou reportáž z 9. agrárního plesu čtěte na straně 3

Nové logo pro všechny unijní biovýrobky

Grüne Woche 2010

Na veletrhu Grüne Woche, který je již 75 let svátkem všech evropských zemědělců a radostí spotřebitelů z kvalitních potravin, se ukázalo, že krize dopadla stejně tvrdě i na agrární sektor, zvlášť pak na producenty mléka. Vlády zemí, které chtějí udržet na venkově život a zaměstnanost své zemědělce podporují. Například Rusko vyhlásilo tři podpůrné programy, Německo dalo na srozuměnou Evropě, že své farmáře chce podporovat a chránit. Spolková ministryně zemědělství Ilse Aignerová během slavnostního zahájení veletrhu potvrdila, že mimo evropských dotací existují v Německu i vnitřní podpůrné programy, jimiž vláda dílčím způsobem farmáře podporuje. Více o veletrhu Grüne Woche čtěte na stranách 32–34.

Od 1. července 2010 bude povinné používání nového loga pro všechny balené biovýrobky, které byly vyrobeny v některém z členských států EU a splňují stanovené normy. Pro dovážené výrobky bude logo nepovinné. Vítězem soutěže o nové logo pro

biovýrobky, jíž se zúčastnilo kolem 130 000 studentů umění a designu z celé EU, se stal německý student Dusan Milenkovic, jehož logo v podobě listu s evropskými hvězdami získalo 63 % z celkového počtu hlasů. Porota složená z mezinárodně uznávaných odborníků hodnotila zhruba 3500 předložených návrhů. (zb)

Téměř půldruhé miliardy korun venkovu z evropských peněz České zemědělství získá navíc téměř 1,315 miliardy korun z prostředků EU. „Ačkoliv byly tyto peníze určeny Evropskou komisí na vysokorychlostní internet, prosadili jsme jejich užití v rámci Programu rozvoje venkova,“ řekl prezident Agrární komory ČR Jan Veleba.

D

odatečné peníze podpoří přibližně 300 projektů Programu rozvoje venkova a budou směřovat zejména k chovatelům skotu a na podporu produkce obnovitelných zdrojů. O navýšení rozhodl koncem ledna unijní výbor pro rozvoj venkova. Celkem dostanou všechny členské státy EU navíc v přepočtu přibližně 26 miliard korun. „Navýšení finančních prostředků pro Program rozvoje venkova o více

Navýšení rozpočtu se dotkne: ● modernizace zemědělských podniků zhruba o 640 milionů Kč ● přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům zhruba

o 350 milionů Kč. ● diverzifikace činností nezemědělské povahy a podpory zakládání podniků

Společný tlak agrárních komor

R

ok se s rokem sešel a my stojíme před XVIII. sněmem Agrární komory ČR. Každý sněm je důležitý, ovšem ten letošní pokládám za zásadní, protože se schází ve zlomové době. Především máme za sebou rok těžké hospodářské krize. Znamenala pro nás propad tržeb meziročně přes 20 %. Do tohoto roku vstoupila většina hospodařících subjektů bez rezerv a vše je závislé na vývoji farmářských cen. Máme za sebou také další rok politické nejistoty, respektive úřednické vlády. Ačkoliv u občanů je velmi oblíbená, tak z našeho pohledu to až tak zářivé není. Ne slova, ale konkrétní činy jsou rozhodující. Jedním z nich mělo být v rámci úsporných opatření zvýšení pozemkové daně o 100 %. Bohudík se nám tento „dárek“ podařilo v poslanecké sněmovně vrátit. Resortní ministr nemá potřebný mandát ke společnému obhajování politiky nových zemí a ČR zůstává stranou. Dál převládá romantizující liberální směr, který zasela vláda minulá. Před sebou máme rok boje o spravedlivou pozici nových zemí v rámci reformy společné zemědělské politiky. Tento rok proběhne oficiální diskuze, příští rok se bude rozhodovat. Spojili jsme se s kolegy z Visegrádské čtyřky, převzali jsme roli lídra a koordinujeme společný tlak agrárních komor nových zemí. Tuto bitvu nesmíme prohrát. To momentálně nejdůležitější, co máme před sebou, jsou květnové parlamentní volby. Věřím, že dopadnou tak, že po létech dosedne na Těšnov ministr, který bude mít silný mandát, který bude mít k zemědělství vztah a o kterého se budeme moci opřít. České zemědělství to naléhavě potřebuje. Delegátům sněmu přeji klidné rokování, uvážlivé závěry a očekávám silný mandát pro naši práci v této těžké době.

a jejich rozvoje zhruba o 135 milionů Kč ● pozemkové úpravy ve výši zhruba 190 mil. Kč

než jednu miliardu korun představuje velmi dobrou zprávu. Podpora poplyne především do krizí zasaženého sektoru, na ob-

novitelné zdroje a na zmírnění změn klimatu,“ uvedl ministr zemědělství Jakub Šebesta. Pokračování na straně 2

ČÍSLO DNE

2%

Čeští zemědělci produkují pouhá 2 % z množství mléka vyprodukovaného v celé Evropské unii

Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR

Jediný magazín v ČR celé potravinové vertikály PRVOVÝROBA–ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL–OBCHOD

2

Aktuality

26. února 2010

Výroky k zamyšlení

KRÁTCE

Za padesát let vzroste počet lidí na Zemi o třetinu Až 29 miliard USD z navrhovaných 83 miliard USD bude třeba ročně investovat do zvýšení zemědělské produkce ve dvou nejlidnatějších zemích světa, v Indii a Číně. Státy subsaharské Afriky budou potřebovat 11 miliard USD, Latinská Amerika a oblast Karibiku 20 miliard USD, Blízký východ a sever Afriky 10 miliard USD, jižní Asie 20 miliard USD a východní Asie 24 miliard USD. Do zemědělství rozvojových zemí je nutné ročně investovat zhruba 83 miliard dolarů (asi 1,45 bilionu Kč), pokud má být v roce 2050 dostatek potravin pro všechny obyvatele planety. Uvedla to Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Podle současných předpokladů bude v roce 2050 na světě žít asi 9,1 miliardy lidí. Světové zemědělství kvůli tomu potřebuje rozsáhlé navýšení investic, aby do té doby zvýšilo produkci potravin o 70 procent. V případě rozvojových zemí bude dokonce nutné zvýšit objem jejich produkce až téměř o dvojnásobek, aby dokázaly nakrmit další 2,3 miliardy lidí do roku 2050, konstatuje se ve zprávě organizace FAO. Celková uvedená částka předpokládá, že zhruba 20 miliard dolarů ročně bude třeba investovat do rostlinné výroby, na živočišnou výrobu se počítá asi se 13 miliardami dolarů. Dalších 50 miliard USD bude podle FAO nezbytných pro služby, jako je skladování a zpracování zemědělských produktů. (zb)

V každém vydání Zpravodaje Agrobase budeme zveřejňovat zajímavé výroky těch, kteří mají co do činění s agrárním sektorem. Budeme přinášet i dopisy, které nám píšete do redakce zúravodaje i přímo na Agrární komoru ČR. Chceme i nadále představovat zajímavé podnikatele v oboru a podíváme se vždy do některých regionů za soutěžemi o nejlepší regionální potraviny. Zamysleme se i nad krátkými výroky, které přinášíme.

Ing. Jan Veleba prezident Agrární komory ČR a viceprezident COPA/COGECA Letošní rok je velmi významný i z pohledu mezinárodního. Začne totiž oficiální debata o reformě společné zemědělské politiky po roce 2013. Nemusím jistě zdůrazňovat, že její nastavení bude pro nás klíčové. Nastavení ve smyslu vyrovnání podmínek se starými zeměmi. Nemusím také zdůrazňovat, že staré země se svých výhod budou vzdávat jenom velmi nerady.

Ing. Bohumil Belada viceprezident Agrární komory ČR Pevně věřím v pozitivní budoucnost českého zemědělství, které má i přes všechny problémy obrovský potenciál v poctivých a pracovitých lidech.

Ing. Jindřich Šnejdrla viceprezident Agrární komory ČR Ne všechno je možné svalit na nepřízeň osudu. V tvrdé konkurenci uspějí jen ti nejlepší. Jinými slovy – uspěje jen ten, kdo v daném okamžiku předloží na trh konkurence schopný výrobek. A bude úplně jedno, pro koho bude určen. A v tom se skrývá obrovská výzva.

Ing. Jan Hajda senátor, předseda výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senát ČR projednával vloni 24. června zákon o významné tržní síle a jejím zneužití. Cílem tohoto zákona je vymezit pro potřeby ochrany hospodářské soutěže skutkovou podstatu zneužití významné tržní síly a vytvořit nástroje pro posuzování a zamezení těmto praktikám.

V tísni volejte číslo 112 Evropská komisařka pro digitální agendu Neelie Kroesova se u příležitosti evropského dne čísla 112, který připadl na 11. února, obrátila na členské státy s výzvou, aby zlepšily informovanost o jednotném evropském čísle tísňového volání 112. Zatím totiž tři ze čtyř občanů EU stále nevědí, že v případě nouze mohou z domova nebo při cestách po EU volat na číslo 112 a kontaktovat policii, hasiče nebo lékařskou pomoc. (egi)

Karel Pilčík generální ředitel masokombinátu MP Krásno Češi kvůli dopadům hospodářské krize budou nakupovat především středně drahé nebo levnější masné výrobky.Spotřeba dražších produktů se trochu zastaví. Připravila Eugenie Línková

PÍŠETE NÁM

Prezidentovi Agrární komory ČR Janu Velebovi přichází do pražského sídla řada dopisů. Na všechny osobně odpovídá, a to často i po nocích. Jeden z došlých dopisů stojí za úvahu, proto jej přetiskujeme.

Teplo ze slunečního záření a polních rostlin Vážený pane prezidente, pozdravuji Vás jako člen neformálního fanklubu, který se projevil na Infothermě v Ostravě, kde jste sklidil bouřlivý potlesk ještě dřív, než jste mohl promluvit. Ostatní zástupci státních orgánů byli přivítáni pouze vlažně. Samozřejmě to bylo způsobeno tím, že jsem seděl vedle Ing. Vlasty Petříkové, DrSc., se kterou se vidíme a debatujeme pouze jednou za rok na Infothermě. Samozřejmě se mi líbí její název nového oboru – agroenergetika, neboť to by mohla být cesta k zajištění tepelné soběstačnosti. V článku Propad zemědělství loni nabral na síle vydaném 21. ledna v Právu píšete, že se v současnosti v ČR dobře nevyužívá téměř milion hektarů půdy. Já jsem Ostravák, ale již dvacet let bydlím ve Frýdlantě n. O., a proto jsem měl také možnost zúčastnit se všech sedmnácti ročníků výstavy, která začínala v našem městě a pouze poslední čtyři roky se přemístila k velkému zájmu občanů a vystavovatelů do Ostravy. Jsem strojař a geolog (VŠB Ostrava) a nyní již v důchodu se snažím zúročit své znalosti a zkušenosti při úsporách energie a zajištění tepla ekonomické sociální únosnosti. Působil jsem také několik let jako externí poradce České energetické agentury. Svým projektem energeticky pasivního křesla Diogenes, které šetří 20 % energie a využívá lidské tělo jako obnovitelného zdroje s výkonem 100 W, jsem se také zúčastnil soutěže Energy Global Award. Prototyp ověřil předpoklady. Nyní usiluji o sériovou výrobu, což je v současné hospodářské krizi velice obtížné. Dle státní energetické komise z roku 2008 (tzv. Pačesovy), kritický rok pro zajištění tepla bude rok 2012, a to skýtá ještě časový prostor. Můj přítel Emil Havelka z Bohdalova pěstuje na 100 hektarech rakytník řešetlákový, který zpracovává dvojím způsobem – na sirupy a na ořez, který dále zpracovává na brikety. Chce také vyrábět elektřinu. Zajištění tepla bude muset být v budoucnu řešen mixem (což si ověřuji v RD): 1. ohřev vody v létě asi solárně, 2. teplo agrárně a extrémní mrazivé týdny pomocí křesla Diogenes. Přeji Vaší práci mnoho úspěchů, zvláště ve snaze o zrovnoprávnění našich zemědělců v rámci EU. Držím palce! S pozdravem Jiří Figura, člen fanklubu J. V.

Jez, pij a hýbej se, protože být fit je fajn V Evropské unii je zhruba 22 milionů dětí s nadváhou, z nich pět milionů trpí obezitou. Není pochyb o tom, že je nejvyšší čas situaci zvrátit, nebo budeme čelit následkům.

M

ládež, která o nezbytnosti zdravého stravování většinou nechce slyšet, musí později počítat s cukrovkou, kardiovaskulárními chorobami a dokonce s dřívějším propuknutí osteoporózy. V září loňského roku odstartovala evropská komi-

sařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischer-Boel novou kampaň za zdravou výživu ve snaze čelit nadváze dětí. Kampaň trvala osm týdnů. Byla v plném rozsahu financovaná z rozpočtu Evropské unie na zemědělství a běžela paralelně s projekty EU Ovoce do škol a Mléko do škol. Kampaň za zdravou výživu přinesla poselství Jez, pij a hýbej se rovnou do škol. Po celých osm týdnů se cestovalo za akcemi Belgií, severní Francií, Velkou Británií, Irskem, Estonskem, Litvou a Pol-

skem. Během turné jejich aktéři navštívili dvě školy za den. Celkem do této akce EU bylo zapojeno na 18 000 dětí ve 180 školách. Poselství zní: Jezte zdravě, protože být fit je fajn. Souběžně s tímto turné běželo po osm týdnů na internetových stránkách Party k nakousnutí interaktivní honba za pokladem. Školáci ve věku od osmi do patnácti let z celé EU soutěžili o zábavné a sportovní ceny. (bo)

Téměř půldruhé miliardy korun venkovu... Dokončení ze strany 1

Ilustrační foto Zub

Ministerstvo zemědělství České republiky se po jednání s nevládními organizacemi rozhodlo navýšit zejména rozpočet pro opatření Modernizace zemědělských podniků (640 milionů) a Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům (350 milionů). „Tyto prostředky tak napomohou investovat více než stovce žadatelů, chovatelů dojeného skotu a zpracovatelů a mléka, do ustájení, technologií dojení či zpracování a mléčných výrobků,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček. Z navýšených prostředků bude podpořeno také skladování statko-

vých hnojiv, využívání energetických úsporných materiálů a ochrana proti nepříznivým klimatickým jevům. Zhruba 270 milionů korun navíc podpoří využívání obnovitelných zdrojů, zejména budování bioplynových stanic, 190 milionů korun půjde na pozemkové úpravy s cílem zvýšení zadržování vody v krajině, snižování rizika eroze a povodní. Český venkov může v rámci Programu rozvoje venkova získat z evropských fondů v průběhu let 2007–2013 v přepočtu téměř 100 miliard korun. Dle údaje z konce loňského října program dosud podpořil zhruba 11 000 projektů za celkem 22 miliard korun. (egi, vorl)

Aktuality

26. února 2010

3

Devátý Agrární ples opět na Žofíně

Ještě rok a budeme mít desátý jubilejní ples Agrární komory. Letos to tedy byl devátý a povedl se. Celý Žofín zářil nejen světlem z krásných křišťálových lustrů, ale tolik úsměvů a pohody na jednom místě, to je náboj, který se jen tak nedá pominout.

T

ančilo se ve všech sálech a jedlo až do samého závěru plesu, do dvou hodin po půlnoci. Hodovalo se zase jako vloni v „podzámčí“. V klenutém suterénním sále paláce, kde byl raut, vesměs složený z vítězných regionálních výrobků, dodaných firmami, co zvítězily v soutěžích agrárních komor. Letos na ples zavítalo ještě víc ambasadorů různých států než v předchozích letech, na parketu vytáčelo hned několik ministrů české vlády s partnerkami a mezi zemědělce a potravináře z celé ČR přišli i předsedové dvou stran, kteří agrární politiku vnímají jako velmi důležitý základ dobré hospodářské politiky státu. Byl to předseda ČSSD Jiří Paroubek s chotí a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda s manželkou. Z bývalých ministrů zemědělství nechyběl Jan Fencl a Petr Zgarba. Oba zářili pohodou a nezapřeli, že jsou mezi svými. Nechyběli ani velcí podnikatelé z potravinářství, majitelé sil, pekáren, mlékáren a masokombinátů. Vedení Agrární komory ČR bylo v plné sestavě a na ples prezidenta i viceprezidenty doprovázely nejen manželky, ale v některých přípa-

dech i potomci. I tak prostředí připomínalo rodinnou oslavu při níž se sejdou přátelé a lidé sobě blízcí. Úvodem byl každý uvítán štamprličkou dobré slivovice a dámy dostaly gerberu naaranžovanou ve skle a proutí. A ani domů se nešlo s prázdnou, bohatá tombola dávala tušit, že snad každý třetí musí vyhrát. A tak nebylo stolu, aby tam neměli alespoň jednoho obdarovaného, který se dělil s ostatními o jogurty, koláče, preclíky. Byly ale i výhry drahé a hodnotné, takže ti ještě šťastnější si domů odnášeli notebook, domácí pícku na chleba, velkou kýtu šunky, lístek na sele a nebo cenu nejvyšší, týdenní pobyt ve westernovém městečku na Šiklově mlýně. Radost byla ale i z malých výher a manželku majitele holdingu Agrofert paní Babišovou velmi pobavilo, když právě ona v tombole vyhrála plato jogurtů z Olmy a dárkový pytel s koláčky, preclíky a pečivem z Penamu. Obě firmy jsou totiž dceřinými společnostmi Agrofertu. Ostatně radostí z výhry se netajil ani Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu ČR, který si domů odnášel pytel travního semene na trávník. Na jaře

prý zvelebí zahrádku. Dva z novinářů byli zase hrdi na své batůžky darované do tomboly Státním zemědělským a intervenčním fondem, přišly jim vhod na cesty. A jak to na správném bále bývá pravidlem, sály se začaly pozvolna vylidňovat až skutečně kolem druhé z půlnoci. Nikomu se po pravdě řečeno nechtělo domů z tak vydařeného plesu. Eugenie Línková Popisky k fotografiím: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

1 Prezident AK ČR Jan Veleba přivítal ministra pro místní rozvoj Rostislava Vondrušku 2 Daniela Kolejková i ministr zemědělství Jakub Šebesta se na plese dobře bavili 3 Manželům Svobodovým to moc slušelo a těšili se velkému zájmu 4 Jan Veleba přivítal i manžele Paroubkovi, kteří si na ples odskočili od rodičovských povinností 5 Rodina Drsových, soukromých zemědělců z jižních Čech, nechybí na žádném z agrárních plesů

6 Na plese si s manželkou zatančil i ministr vnitra Martin Pecina 7 Zleva: Bohumil Belada, manželé Veselí a paní Šnejdrlová 8 Úsměvy prozrazují, že na Žofíně se dobře bavili i manželé Babišovi z Agrofertu 9 Každá z žen obdržela u vstupu dekorativní květinu 10 Jako by primářka Eva Gojišová svému muži, majiteli firmy Interlacto, říkala: „Tak

Oldřichu, dáme polku nebo valčík?“ 11 Manželé Novákovi z východních Čech bodovali se svým pečivem v regionální soutěži AK ČR 12 Prezident AK ČR Jan Veleba s manželkou se na parketu cítili jako ryby ve vodě 13 Jana Záhorku z AK ČR potěšilo, že ples neměl chybu 14 Viceprezident AK ČR Jindřich Šnejdrla s manželkou potvrdili, že

agrární ples jinde než na Žofíně by nebyl zdaleka tak krásný 15 Mezi tanečky jsme při chvíli oddechu zastihli i manželé Havelkovi, kteří se oba dobře vyznají v pojišťovnictví. 16 Manželka majitele holdingu Agrofert Andreje Babiše (vpravo) vyhrála v tombole samé produkty dceřiných firem Na plese fotografovali Eugenie Línková a Bohumil Brejžek

4

Veletrhy

26. února 2010

Brněnské výstaviště plné novinek ze světa potravin, nápojů a obalových technologií ný chléb a Bramborový chléb. Tyto směsi odpovídají trendu zdravé výživy, přičemž k přípravě těsta je potřeba přidat jen vodu. Premiéru bude mít také pečící směs Čtyři v jedom. Jde o univerzální moučnou směs, ze které je možno obměnou přípravy připravit čtyři různé hotové moučníky. Obaláři se zaměřují na snížení provozních nákladů Současným tématem pro vystavovatele obalů a obalových technologií je nejen odpovědnost vůči životnímu prostředí, ale zejména potřeba snížení energetické a materiálové náročnosti. „Přes ekonomickou recesi se nám daří získávat nové zákazníky, zejména ty, kteří sledují náklady na provoz popisovacích zařízení na svých výrobních linkách. Poslední generace tiskáren

Mezinárodní potravinářské veletrhy Salima 2010, které se uskuteční na brněnském výstavišti od 2. do 5. března, opět představí širokou nabídku českého i zahraničního trhu potravin, nápojů a technologií.

V

pořadí už 27. mezinárodní potravinářský veletrh již tradičně tématicky doplňují tři odborné veletrhy z potravinářské branže: MBK – 5. mezinárodní veletrh mlynářství, pekařství a cukrářství, Inteco – 24. mezinárodní veletrh technologií a zařízení pro obchod, hotely a veřejné stravování a Vinex – 15. mezinárodní vinařský veletrh s bohatou nabídkou tuzemských a zahraničních vín, technologií a degustační zónou. Stalo se již samozřejmostí, že k těmto veletrhům patří specializované projekty primárně zaměřené na zdravý životní styl. Trendy 2010 seznámí návštěvníky s nejnovějšími potravinami a nápoji. Velká pozornost bude věnována také segmentu biopotravin a ekologickému zemědělství. Komplex potravinářských veletrhů se nově rozšíří o 26. mezinárodní veletrh obalů a obalových technologií Embax, jehož oborová náplň tvoří mezičlánek mezi potravinářskou výrobou a obchodem. Češi kupují více polotovarů v prášku O tom, že si Češi rádi pochutnávají na dobrých jídlech, svědčí i to, že se řady firem zabývajících se produkcí či dovozem potravin a nápojů celosvětová ekonomická krize nedotkla. Na veletrh

se stále hlásí noví vystavovatelé, kteří budou prezentovat nejen to nejlepší ze svého portfolia, ale především se přijedou pochlubit s novinkami. „Současná probíhající krize nás příliš nepostihla. Naše výrobky jsou určeny pro širokou škálu spotřebitelů pro běžné užití, v podstatě jsou denní přílohovou potravinou. Naopak určitý nárůst prodeje může svědčit o tom, že se spotřebitelé v důsledku krize odkloní od podstatně dražších hotových jídel a vrátí se k osvědčené přípravě příloh právě ze sypkých směsí. Výhodou našich výrobků je i minimální použití chemie při konstrukci jejich receptů,“ říká Mgr. Zdeněk Starý, obchodní ředitel Natura, a. s. Společnost vyrábí bramborový škrob, sušenou bramborovou kaši a sypké směsi pro přípravu hotových pokrmů, jež usnadňují přípravu jídla v domácnostech i veřejném stravování. Novinkou v jejich expozici budou pečící směsi pro přípravu domácího chleba – Celozrn-

jsou vybaveny plnou diagnostikou provozu, jež umožňuje efektivně řídit provozní náklady,“ uvedl Pavel Ondrášek, jednatel firmy Ondrášek Ink-Jet System, spol. s r. o., která je výhradním

dovozcem Markem-Imaje pro český a slovenský trh. Zajímavostí v expozici bude nová služba klientům, kteří mohou nechat spočítat náklady na potisk svých obalů včetně celkových nákladů na údržbu a provoz tiskáren řady 5000. Premiéru budou mít v Brně inkoustové tiskárny velkých znaků 5600 a 5800. Výhodou nového modelu je možnost repasování tiskových hlav, které se používají v řadě 5000. Žádná jiná technologie používaná pro potisk kartónů tuto možnost nemá, což má významný vliv na snížení nákladů na provoz popisovacích zařízení značky Markem-Imaje. „Od září 2008 je všeobecně citelný pokles zájmu jak o nová zařízení, tak o materiály pro popis typu spotřebních kapalin. Nepříjemné období stagnace a poklesu se nyní daří překo-

vávat zaváděním nové techniky, která přišla na celosvětový trh právě včas. Nové modely přinesly nejen zvýšenou technickou úroveň, ale i nižší provozní náklady. Při jejich pořízení je zá-

3x foto Salima 2006 Martin Bouška

kazníky kladně hodnocena i příznivá cena, která se významně liší od předcházejících typů zařízení,“ konstatoval jednatel JaGa, spol. s r. o., JUDr. Martin Zavázal. Novinkou v expozici společnosti bude modelová řada InkJet CIJ s označením 1210, 1510 a 1610, jež přináší významnou změnu v inkoustovém systému. Jde o výsledek úzké spolupráce vývojových pracovišť Videojet a Willett. Nově je zavedeno tzv. jádro (Core), které je současně velkokapacitním směšovačem a filtrem. Například u nejvyššího modelu CIJ 1610 je jádro vyměňováno až po 12 000 hodinách. V porovnání s běžnou periodou výměny filtrů po 1500 hodinách jde o významnou úsporu času na výrobních linkách, pracovníků údržby či nákladů na servis. JaGa, spol. s r. o., je výhradním zástupcem značek Vi-

deojet a Willett pro český a slovenský trh. Tradiční kulinářské setkání Salima má dlouholetou tradici v pořádání soutěže mladých gas-

tronomických nadějí, která v posledních letech přitahuje i účastníky ze zahraničí. Už pošestnácté se na výstavišti uskuteční třídenní finále mezinárodního mistrovství ČR Gastro Junior Brno 2010 – Nowaco cup. Čeští kuchaři a cukráři se úspěšně prosazují v zahraničí a mnozí z dnešních mistrů oboru získávali první soutěžní ostruhy právě v Brně. Letošní vrcholné klání mladých odborníků v oblasti gastronomie se uskuteční pod záštitou primátora Statutárního města Brna v pavilonu G2. Cílem soutěže je přiblížit odborné veřejnosti zajímavou formou obory kuchař, cukrář a číšník, ukázat krásu kulinářských oborů a v neposlední řadě u mladých odborníků podpořit tvořivost. Návštěvníci shlédnou například ukázky práce před hostem v otevřeném studiu. Velmi důležitou roli hrají partneři soutěže – firmy, které vidí a přemýšlejí do budoucnosti. Díky nim se tato soutěž může svou úrovní srovnávat s jakoukoli světově vyhlášenou soutěží. Poloviční vstupné za registraci První dva dny veletrhů (2.–3. března) jsou určeny pouze odborníkům, třetí den budou mít možnost areál navštívit také studenti vysokých a odborných středních škol, kteří využijí předregistrace. Poslední den (5. března) jsou brány brněnského výstaviště otevřeny široké veřejnosti za vstupné ve výši 100 Kč. Celodenní vstupné první tři dny činí 300 Kč. Návštěvníci, kteří využijí registrace na portálu www.registrace.bvv.cz, zaplatí jen 150 Kč. Zvýhodněné vstupné 100 Kč mohou využít vysokoškolští studenti individuálně nebo skupiny s více než patnácti studenty středních odborných škol se zaměřením na potravinářské nebo obalářské obory ve čtvrtek 4. března. (kre)

26. února 2010

Inzerce

5

6

Veletrhy

26. února 2010

Kdy začne zemědělcům jaro?

Na veletrhu TechAgro! Dva roky uplynuly neuvěřitelně rychle a s prvním jarním dnem nás čeká další ročník trojlístku mezinárodních veletrhů TechAgro, Animal Vetex a Silva Regina. Veletrhy určené zemědělcům, farmářům, chovatelům, zástupcům veřejné správy, lesníkům, zpracovatelům dřeva, myslivcům a veterinářům se letos konají na brněnském výstavišti již od 21. do 25. března. A co nového nás zde čeká? Zeptali jsme se vystavovatelů i organizátorů výstavy a doprovodných programů.

„R de srovnatelný s rekord-

ozsah agrárních výstav bu-

ním posledním ročníkem 2008, obsazená výstavní plocha činí více než 60 000 m2. Největší podíl, zhruba 70 % výstavní plochy i počtu vystavovatelů, tvoří veletrh TechAgro s širokou nabídkou zemědělské mechanizace,“ uvedla mluvčí agrárních veletrhů Martina Kremlová. „Lesnická technika veletrhu Silva Regina má své tradiční místo na venkovních plochách v okolí pavilonů K, Z, F a P. Dodavatele technologií a výrobků pro živočišnou výrobu a veterinární techniky najdou návštěvníci v pavilonech A2 a G2,“ doplnila Kremlová. Výstavní areál zaplní nejen technologie, ale také hospodářská zvířata z nejlepších moravských chovů (holštýnský, český strakatý i masný skot), ovcí, koz a prasat. Výstavu hospodářských zvířat najdete v pavilonu H a na venkovní ploše u tohoto pavilonu. Nebudou chybět ani koně, kteří jsou připraveni svézt nejmenší návštěvníky. Farma John Deere bude u pavilonu Y na volné ploše A. Vystřídá se zde kolem dvacítky koní. Nebudou chybět zmenšeniny koní (miniappaloosy) a majestátní kobové z brněnské zoo, poníci zapřažení v bryčce či zástupci amerických westernových plemen. Puntíkaté appaloosy, strakatí painti i svalnatí quartem se představí v soutěžích obratnosti, eleganci a rychlosti. Pro diváky budou připraveny i komunikační hry s koněm v kruhové ohradě – Equipoint.

Kuhn model Merge MAXX 900. Jde o systém dopravníkového přesunu píce, který zajistí nižší poškození porostu, lepší účinnost sběru z posečené plochy a lepší načechranost porostu pro jeho přirozené vysychání proti klasickému rotorovému uspořádání. Díky systému tří dopravníkových větví je umožněna jeho adaptace pro technologie středového nebo stranového ukládání porostu, tzn. tímto strojem má zákazník k dispozici funkci dvou klasických rotorových shrnovačů. Dále představíme samojízdný postřikovač Raptor firmy Berthoud, který zajišťuje perfektní výhled z kabiny do řádku a snadné ovládání. Ramena Axiale II mají vynikající stabilitu a zajišťují precizní dodržení aplikační dávky. Nabízíme zde prodloužený servisní interval, maximální spolehlivost a životnost,“ uvedl Ing. Martin Novák, marketingový specialista společnosti Agrotec. Traktory, stroje na zpracování půdy i sklizeň od P&L Prodejce zemědělské techniky, společnost P&L, představí na veletrhu TechAgro řadu novinek. Mezi ty nejzajímavější bude jistě patřit univerzální secí stroj Great Plains Spartan 607 HD pro setí v klasických a půdoochranných technologiích, jakož i pro přímé setí a přísevy. Dva zásobníky lze využít jak pro osivo, tak jeden pro osivo a druhý pro aplikaci průmyslového hnojiva. Stroj je vybaven koltry, které připravují seťové lůžko pouze pro osivo, a tím dobře pracují s rostlinnými zbytky. Technologie stroje Spartan je založena na snížení nákladů při setí, úsporu vláhy a protierozním účinku.

Plán brněnského výstaviště v době konání mezinárodních veletrhů TechAgro, Animal Vetex a Silva Regina

strukce vhodné i pro minimalizační zemědělství. Jako již tradičně představíme profesionální postřikovací techniku Hardi a rozmetadla průmyslových hnojiv Bredal od dánských výrobců,“ uvedl vedoucí obchodního oddělení společnosti Unimarco, a. s., Pavel Synek. Speciální traktory Fendt do vinic a sadů „Novinek pro veletrh Techagro je mnoho. Z těch hlavních jmenujme zcela novou řadu speciál-

Novinky Animal Vetex

Novinky TechAgro Minimálně dvě novinky z firmy Agrotec „Divize závěsné techniky společnosti Agrotec, a. s., bude na veletrhu TechAgro prezentovat např. dopravníkový shrnovač píce

vými modely a výkonem až 280 koní. Návštěvníci uvidí a budou si moci vyzkoušet novou generaci elektronických konceptů našich traktorů (Varioterminál, VarioGuide, VarioDoc), seznámí se se systémem ABS pro traktory Fendt, inovovanými lisy a mnoha dalšími zajímavostmi. Velkou novinkou v našem sortimentu je rovněž značka pícninářské techniky Fella,“ řekla Ing. Milana Hofmannová, manažerka firmy RCG-Agromex, s. r. o.

Unimarco nabídne nové stroje na setí a zpracování půdy „Letos nově představíme sortiment půduzpracujících a secích strojů francouzského výrobce Agrisem International. Jde o robustní stroje stavebnicové kon-

ních traktorů do vinic a sadů s označením 200 Vario. Fendt jako jediná značka nabízí nyní plynulou převodovku i v této nejnižší výkonové třídě traktorů. Novinkou bude rovněž zcela inovovaná řada 800 Vario s no-

Z Medipharmu úspěšnou fúzí do Chr. Hansen Denmark „Dne 28. února dokončila společnost Medipharm CZ, s. r. o., fúzi se společností Chr. Hansen Denmark. Od 1. března tedy dochází k úplné integraci společností. Nástupnickou společností bude Chr. Hansen Czech Republic, s. r. o. Sídlo firmy zůstává nadále v Hustopečích u Brna. Společnost se bude i nadále věnovat vývoji, výrobě a prodeji probiotických aditiv pro zemědělství a potravinářství a poradenství v těchto oblastech. Na Animal Vetex do Brna bychom rádi pozvali všechny naše obchodní partnery a představili jim náš výrobní program, který je již obohacen o produkty naší mateřské firmy,“ uvedla Bronislava Foltánová, area sales manager pro ČR a SR.

Technologické vybavení stájí od Bauer Technics Společnost Bauer Technics, nositel exportní ceny za rok 2008, projektuje a dodává komplexní technologie a stavby pro zemědělství. Zaměřuje se převážně na velké projekty pro ŽV, resp. projekty na klíč a velké, zejména exportní komplexní dodávky technologií, technologických celků i celých staveb. Hlavní aktivity společnosti jsou v oblasti investičních celků – farem pro zemědělství – farmy a technologie pro prasata, drůbež a skot, ale i podniků pro potravinářství (zpracování masa, mléka atd.), uskladnění a zpracování zemědělských produktů (např. obiloviny), ale i ekologie – uskladnění a zpracování exkrementů z farem včetně bioplynových reaktorů. Novou aktivitou jsou technologie na výrobu biodieselu a etanolu. V široké nabídce služeb, kterou bude firma prezentovat, nechybějí novinky, k nimž se řadí ventilační systém Bauer. Jde o nový systém větrání, vytápění a chlazení stájí pro prasata, drůbež a skot včetně monitoringu kvality mikroklimatu pomocí Bauer dataloggerů NH3 a CO2. Středoevropský kongres: bezpečnost potravin očima veterinárního lékaře Středoevropský veterinární kongres letos přináší jednu novin-

ku, a to uplatnění veterinárního lékaře v provozu obchodního řetězce se zaměřením na bezpečnost potravin živočišného původu. Spolupráci na CEVC 2010 již potvrdili zástupci potravinářských řetězců Tesco, Ahold, Makro a Globus. „V krátké historii kongresů CEVC je to poprvé, kdy jsme oslovili obchodní řetězce s nabídkou spolupráce v oblasti bezpečnosti potravin. Otázka bezpečných potravin z pohledu zdravotního a nutričního je prioritní otázkou nejen samotných konzumentů, ale také výrobců, zpracovatelů a samozřejmě dozorových orgánů. Podle dosavadní reakce většiny obchodních řetězců zastoupených v ČR se nabídka setkala se zájmem v pasivní i aktivní spolupráci v zajištění odborného programu kongresu,“ upřesnil MVDr. Mirko Treu, CSc., z Institutu celoživotního vzdělávání a informatiky při VFU Brno, koordinátor odborného programu CEVC. Novinky Silva Regina Lesnická obchodní představí i patentovaný systém kleští „Na veletrhu představíme hned několik novinek. První z nich je zcela nový vyvážecí traktor Vimek 608. Stroj má nosnost 4500 kg a má široké uplatnění v lesích od prvních probírek, vyvážení biomasy až po slabší mýt-

Veletrhy

26. února 2010

Linka pro výrobu palivových briket ze slámy. „Nevyrábíme pouze stroje, ale nabízíme řešení.“ Za tímto heslem firmy Briklis se skrývá téměř 20 let zkušeností a 2000 vyrobených briketovacích lisů určených nejčastěji pro lisování odpadů ze dřeva s napojením na centrální nebo lokální odsávání v truhlárnách. Pro využití odpadů z pilařských provozů byl lis doplněn sušárnou pilin, kotlem pro spalování štěpky, třídičem a soustavou dopravních tras. Dlouholeté zkušenosti a neustálé konstrukční úpravy briketovacího lisu směřující ke zvýšení univerzálnosti použití a vysoké spolehlivosti umožnily jeho použití i v dalších průmyslových odvětvích: pro zpracování drcené slámy, pazdeří ze lnu nebo konopí, bankovek, prachu z textilní výroby či papírenských provozů, prachu z tabáku nebo polyuretanu. Samostatným výrobním programem jsou briketovací lisy pro lisování kovových třísek ze slitin hliníku, oceli, mosazi a dalších kovů. V části Biomasa představí Briklis briketovací linku pro výrobu palivových briket ze slámy. Skládá se z drtiče Himel, který funguje zároveň jako ventilátor, dobře nasává a dopravuje mate-

riál. Dále to budou rozdružovače, vzduchotechniky a briketovací lis BrikStar vybavený tlumičem vibrací pro delší působení lisovací síly. Světová výstava vývoje myslivosti a lovectví Myslivci a lovci z ČR, ostatních států Evropy i vzdálených zemí se sjedou do Brna nejen na veletrh Silva Regina, ale také proto, aby zde v termínu od 21. do 28. března zhlédli Světovou výstavu vývoje myslivosti a lovectví, která v pavilonu Z brněnského vý-

staviště připomene stoleté jubileum světové výstavy ve Vídni. Poprvé budou vystaveny vzácné sbírky zbraní a mysliveckých doplňků z depozitářů mysliveckých muzeí. Návštěvníci Světové výstavy vývoje myslivosti a lovectví poprvé zhlédnou mezinárodní soutěž studentů v mysliveckém troubení a vábení jelenů, kterou pořádá FLD ČZU Praha. Výstava představí vývoj myslivosti a lovectví za uplynulých sto let, bude se věnovat prezentaci vývoje myslivecké legislativy, hodnocení trofejí, chovu zvěře, zbraní, střeliva, lovecké optiky, odívání, mysliveckého školství a vědy nejen v České republice, ale i v dalších zemích světa. V rámci Světové výstavy vývoje myslivosti a lovectví představí na brněnském výstavišti své sbírky Národní zemědělské muzeum Praha. Jeho mimopražské pracoviště Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství z loveckého zámku Ohrada je bude reprezentovat bohatou expozicí. Mimořádně atraktivní bude ukázka trofejí z tzv. Sallačovy sbírky. Sbírka je jednou z největších kolekcí parohů jelenovitých z celého světa. Návštěvníci budou moci obdivovat několik desítek kusů z této unikátní kolekce. Je pojmenována podle profesora Viléma Sallače (1852–1927), který ji shromáždil a poprvé vystavil v roce 1908 v Praze. Druhou částí expozice bude výstava Africké cesty Adolfa Schwarzenberga. „Výstava Africké cesty mapuje aktivity Adolfa Schwarzenberga a jeho manželky Hildy v Africe ve 30. letech minulého století. Součástí expozice budou dobové fotografie, trofeje afrických zvířat a etnografický materiál. Výstava bude částečnou rekonstrukcí původní schwarzenberské africké expozice, jež byla instalována na loveckém zámku Ohrada v roce

1937,“ řekl ředitel Muzea lesnictví, myslivosti a rybářství Martin Slaba. Biomasa – téma, o němž se mluví Komplex březnových veletrhů bude mít na programu opět zajímavé téma – energetické využití biomasy. Novinkou letošního ročníku je mezinárodní výměna zkušeností v oblasti energetické soběstačnosti. Jedním z prezentovaných regionů bude rakouský Güssing. „Region Güssing leží v jihovýchodní části Rakouska

při hranicích s Maďarskem. Z hlediska turistiky a rekreace není nijak významný a vzhledem k územně klimatickým poměrům nemá ani optimální podmínky k intenzivní zemědělské produkci. Proto region pro zabezpečení údržby krajiny, podmínek zemědělského hospodaření a udržitelného vývoje regionální prosperity vsadil na program energetické soběstačnosti. V rámci evropských i národních dotačních zdrojů jsou realizovány jednotlivé části pilotního projektu dosažení energetické soběstačnosti z obnovitelných zdrojů. Na realizaci tohoto pilotního projektu se přímo podílejí i univerzitní a další vědecko-výzkumná pracoviště formou praktického zavádění technicko-technologických řešení vycházejících z nových vědeckých poznatků. Některá tato řešení jsou zcela unikátní a výrazně inovativní. Významnou součástí projektu je i zřízení odborného informačního, konzultačního a projektového centra, které slouží k objektivní informovanosti veřejnosti a k pomoci při řešení podnikatelských aktivit v oblasti energetických a materiálových transformací z obnovitelných zdrojů. Tímto se region Güssing stává jakousi inspirativní výkladní skříní Evropy a modelovým příkladem pro obdobná řešení optimalizace komplexního využití obnovitelných zdrojů energie na úrovni regionů“, uvedl garant programu za zemědělskou část biomasy, Prof. Ing. Jan Mareček, DrSc., vedoucí Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. „Právě životaschopnost jednotlivých projektů s ekonomickou provázaností soukromého a veřejného sektoru bude inspirativní pro návštěvníky i vystavovatele veletrhů TechAgro a Silva Regina“, doplnil Stanislav Václavek, garant doprovodného programu Biomasa za lesnickou část. „Jedním z konzultačních témat za naši část bude například regionální využití dendromasy pro výrobu tepla“, dodal. Porovnání cen tepla a ostatních energií i porovnání malých a velkých kotelen doplní příkladová studie provozu regionální kotelny. V zemědělské části se diskuze dotkne využití bioplynových stanic i pěstování fytomasy pro energetické účely. Termín 21.–25. března si určitě poznačte do diáře a vydejte se do Brna na veletrhy TechAgro, Animal Vetex a Silva Regina, kde vás čekají nové informace, nevšední podívaná i zábava. Otevřeno: 21–24. března 25. března 26–27. března 28. března

9.00–18.00 9.00–17.00 9.00–18.00 9.00–17.00

Vstupné: celodenní 80 Kč vč. DPH, zlevněné 40 Kč vč. DPH Více informací najdete na www.techagro.cz

INZERCE

ní porosty. Druhou novinkou je patentovaný systém naklápění kleští. Třetí novinkou je nová generace probírkového harvestoru Vimek 404 T3. Rádi bychom pozvali do expozice naše stávající zákazníky, správce lesních majetků, zástupce lesnických firem i živnostníky z oboru. Vítáni jsou i lidé ze státní správy lesů. Rádi je seznámíme s našimi novinkami, které jsou výkonnější a šetrnější k lesnímu prostředí,“ shrnul Ing. Tomáš Kuchta, obchodní zástupce firmy Lesnická obchodní, s. r. o., která má zastoupení Logset, Vimek a K.T.S.

7

8

AK ČR informuje

26. února 2010

Aktuální informace z činnosti Agrární komory České republiky Rok 2009 byl asi nejtěžším rokem v českém zemědělství od doby transformace. Došlo k výraznému poklesu cen většiny zemědělských komodit. Agrární komora ČR odhaduje meziroční propad tržeb minimálně o 20 miliard Kč v porovnání s předchozím rokem. To je opravdu hodně. Přesto některé podniky vykážou kladný účetní hospodářský výsledek, který byl ale dosažen vlivem rozpuštění účetních rezerv a zásob, jež vznikly kladným hospodařením v předcházejícím období.

U

plynulý rok donutil mnoho podniků sáhnout si na dno a maximálně se snažit snížit náklady a zlepšit efektivitu výroby. Přesto to nestačilo k tomu, aby u řady komodit došlo k potřebné

rentabilitě. Proto chci ve svém článku informovat o třech oblastech, které by mohly pozitivně ovlivnit rentabilitu podniku se zaměřením na chov skotu. Dotace – rozpočet Každoročně probíhá boj s vládou a poslanci o plné dorovnání dotací Top-up, na které je potřeba podle kurzu koruny k euru zhruba 6,5 miliardy Kč, a o dotace národní, které představují zhruba 1,1 miliardy Kč. To se

pro rok 2009 po mnoha jednáních a vzorné přípravě protestní akce podařilo. A jak to vypadá na rok 2010? Návrh vlády v červnu uplynulého roku znamenal u obou položek těchto dotací jednu velkou nulu. Podařilo se vyjednat navýšení národních dotací na potřebnou úroveň 1,1 miliardy Kč a vláda přidala na dotace Top-up dvě miliardy Kč. Dále se podařilo po velké demonstraci v Praze prosadit pozměňovací návrh při projednávání rozpočtu na posílení Top-up o další 1,5 miliardy Kč. Takže v současné době máme k dispozici 3,5 miliardy Kč. Další potřebné zdroje chceme vybojovat přesunem z Pozemkového fondu a z dalších úspor na samotném ministerstvu zemědělství. Jsme již optimisté, že se nakonec pro rok 2010 podaří plné dotace Top-up získat. Přesto bude součet všech dotací, pokud se to podaří, včetně Programu rozvoje venkova a národních dotací, 405 EUR na hektar. Je to obdobná částka, jakou mají okolní země, které společně s námi vstoupili do EU. Ale původní země EU jsou na tom zcela jinak. Například zemědělci v sousedním Německu dostanou na hektar 691 EUR,

v Rakousku 802 EUR atd. To je tak zásadní rozdíl, který nelze dohnat efektivním hospodařením a nízkými mzdovými náklady. Proto je zcela zásadní intenzivně bojovat o rovné podmínky po roce 2013. Nebude to jednoduché, protože staré země EU nám nedají ani cent zadarmo a již teď vymýšlejí další přechodné období do roku 2020. Proto chceme využít k jednání spolupráci s novými zeměmi, které mají stejné problémy.


Dotace do mléka Bohužel se nám nepodařilo prosadit v rámci MZe ČR, ale ani v rámci EU žádnou podporu dojných krav v roce 2009. Považuji to za prohru, ale přesto naše aktivita a spousta práce nepřišla vniveč a jsou připraveny tři podpory od roku 2010. Ty by mohly pozitivně ovlivnit ekonomiku producentů mléka v ČR a zastavit pokles stavů dojných krav, které tvoří jeden z pilířů českého zemědělství. Článek 68 MZe ČR závazně přihlásilo na tři roky plné využití článku 68 na dotace pouze dojných krav. Na roky 2010 a 2011 to nelze měnit a na rok 2012 může rozhodnout MZe ČR o změně nasměrování této podpory do jiných oblastí. Ročně tato podpora představuje 800 milionů Kč. Původně byl záměr, aby tuto dotaci dostali všichni chovatelé dojných krav, ale to nebylo

v Bruselu schváleno. V současné době je připravená varianta, kde bude tato podpora vyplácená podle podílu tržeb z prodeje mléka v roce 2010 za rok 2009 k celkovým tržbám ze zemědělské prvovýroby, kde nejsou například obsažené dotace nebo tržby z jiných aktivit, než je zemědělská prvovýroba. Důvod je ten, aby větší dotaci dostaly ty podniky, které byly krizí v mléce nejvíce postižené. Dotace bude vyplácena podle aktuálního stavu dojných krav v podniku k březnu 2010 a následně 2011 atd. Odhad sazeb je závislý na aktuálním stavu dojných krav. Do výpočtu sazeb se uvažovalo o stavu 360 000 dojných krav. Budou stanoveny tři skupiny. Do 15 % tržeb z mléka dotace nebude. To by mělo být podle studie MZe 3 % dojnic. Ve skupině 15–30 % tržeb by měla být sazba 1350 Kč na krávu. Odhaduje se, že tam bude zařazeno 27 % dojnic. Ve

Vedení Agrární komory České republiky (zleva): viceprezident za Sněmovnu společenstev Bohumil Belada, prezident Jan Veleba a viceprezident za Sněmovnu všeobecnou Jindřich Šnejdrla 2x foto Eugenie Línková

skupině nad 30 % tržeb by měla být sazba 2700 Kč na krávu a odhaduje se, že tam bude 70 % dojnic. Tato sazba bude vyplácena každý rok a pokud se bude snižovat počet dojných krav, tak se bude sazba zvyšovat. Přesná metodika výpočtu je v současné době ve vnějším připomínkovém řízení MZe ČR. Článek 40 PRV: Podpora dobrých životních podmínek zvířat Tady je zatím schváleno monitorovacím výborem 800 milionů Kč. Na rozdíl od článku 68 ne každý rok, ale na pětileté období celkem. Snaha Agrární komory ČR je, aby tato částka byla ještě navýšena. Toto opatření bylo původně koncipováno pro všechny dojné krávy, ale v této formě nebylo v Bruselu schváleno. A to byl hlavní důvod zdržení. V současné době je navržena varianta, která je určena pouze pro krávy s volným ustájením, kde je potřeba dodržet minimální parametry prostoru pro zvířata. Volné ustájení ve skupinových kotcích s boxovými loži v produkčních stájích – minimální plocha lehacího prostoru činí 2,78 m2 na krávu v případě jednořadého uspořádání boxů, 2,48 m2 na krávu v případě protilehlého uspořádání dvou řad boxů a 2,12 m2 na krávu v případě použití kombiboxu. Volné ustájení ve skupinových kotcích s lehárnou v produkčních stájích – minimální plocha lehacího prostoru 5,50 m2 na krávu. Toto je návrh nejvíce přijatelný, protože umožňuje chovatelům, kteří mají optimální rozměry boxů, nesnižovat počet zvířat ve stáji (většinou rekon-

strukce po roce 1993) a chovatelé s menšími rozměry mohou snížit počet zvířat ve stáji a nejsou nuceni stáj předělávat, protože není hodnocen jeden box, ale lehací prostor jako celek. Další důležitou podmínkou je, že se chovatel zaváže, že bude pět let dojné krávy chovat. Pokud to splní 70 % chovů a nepodaří se nám navýšit oněch 800 milionů Kč, tak lze předpokládat roční dotaci 650 Kč na krávu a rok. Mimořádný balíček Evropské komise z října 2009 V Bruselu bylo schváleno 300 milionů EUR na mimořádnou podporu mléčných krav. Pro ČR to bude zhruba 170 milionů Kč. Tato podpora bude vyplacena jednorázově v roce 2010 do konce června podle skutečně vyprodukovaného množství mléka v listopadu a prosinci 2009 všem chovatelům dojných krav. Odhaduji, že podpora bude činit 450 Kč na krávu. Je jasné, že tyto podpory nenahradí obrovské ztráty, které chovatelé utrpěli v minulém období, ale měly by být alespoň částečnou náplastí a motivací pokračovat dál. V roce 2010 by měla být celková maximální podpora 3800 Kč na dojnou krávu a v roce 2011 již bez mimořádné dotace z EK 3350 Kč. K tomu je možné připočíst podporu z dekaplovaných VDJ k 31. březnu 2007 v rámci Topup, kde probíhá v současné době horlivá diskuse o rozdělení celého balíčku přežvýkavců. Ing. Bohumil Belada, ředitel pro marketing společnosti Farmtec, a. s., a viceprezident AK ČR

AK ČR informuje

26. února 2010

9

Možnost diverzifikace výroby: bioplynové stanice a zelené bonusy Jednou z možností, jak řešit tíživou situaci v ekonomice podniků, je diverzifikovat tržby formou výstavby bioplynové stanice. K tomuto účelu jsou pro tento rok připraveny celkem výhodné a stabilní podmínky.

P

odařilo se udržet stejnou výkupní cenu pro rok 2010 u zemědělských bioplynových stanic jako v roce 2009, a to na úrovni 4,12 Kč/kWh i přes mírný pokles nákladů na pěstování biomasy, který pro Agrární komoru ČR a Energetický regulační úřad kalkuluje ČSÚ. Došlo k výraznému nárůstu zeleného bonusu, a to z 2,58 Kč na 3,15 Kč/kWh. Tento nárůst byl způsoben předpokládaným poklesem ceny za silovou elektřinu na rok 2010. I přesto se vytváří prostor pro navýšení celkové realizační ceny, která je tvořená zeleným bonusem a dohodnutou cenou s energetickým odběratelem silo-

Generální ředitel společnosti Farmtec Václav Škeřík (vlevo) a její ředitel pro marketing Bohumil Belada převzali na Pražském Hradě ocenění za umístění v anketě Top 100 za rok 2009 Foto Eugenie Línková vé elektřiny. Je dobré také připomenout, že je možné silovou elektřinu prodat i jinému odběrateli, než je místní provozovatel distribuční soustavy. Nehorázné obchodování s rezervacemi připojitelnosti nových zdrojů Velmi pozitivní je snaha ERÚ řešit problém připojitelnosti no-

vých zdrojů v některých oblastech. Hlavní problém jsou spekulanti, kteří provedli zarezervování připojení, aniž by byli schopní projekt realizovat a snaží se s rezervací nehorázně obchodovat. Tím brzdí možnost výstavby nových zdrojů, které jsou reálně realizovatelné. Je připravená vyhláška o připojení k elektrizační soustavě, která by

měla mít platnost od 1. 3. 2010 a bude řešit přísnější pravidla pro rezervaci nových žadatelů, ale i těch, kteří mají již připojení zarezervované. Bude vyžadováno doložení vlastnictví pozemků o dostatečné výměře pro realizaci projektu, nebo jejich smluvní zajištění. Dále bude vyžadován souhlas obce s investicí a pozitivní územní plánovací informace o podmínkách vydání územního rozhodnutí poskytnutá stavebním úřadem. Dále harmonogram přípravy projektu, který bude muset být plněn a žadatel bude muset zaplatit dopředu jako zálohu 50 % připojovacího poplatku. Ti, kteří mají rezervaci před platností této vyhlášky, budou mít k dispozici jeden měsíc, aby toto doložili. Doufám, že tyto kroky zajistí částečné uvolnění blokovaného připojení a vytvoří prostor pro další smysluplné projekty. Energie z obnovitelných zdrojů Dobré je i připomenutí schválené energetické směrnice EU

č. 28/2009 z června 2009. Tato směrnice zásadně řeší oblast obnovitelných zdrojů energie do roku 2020, kde se ČR zavázala, že budeme produkovat minimálně 13 % z celkové energie z obnovitelných zdrojů. Tyto požadavky budou řešeny novelou zákona č. 180/2005, která by měla být ukončená v roce 2010 a platná od roku 2011. Je tam zásadní požadavek, že by měla být nově podporovaná výroba tepla z obnovitelných zdrojů energie, obdobně, jak je v současné době

podporovaná i výroba elektřiny. Tím se vytváří prostor pro zemědělce, protože lze velmi pravděpodobně předpokládat obrovský nárůst poptávky po surovinách, jako je například sláma, energetické byliny, sušený separát atd. Agrární komora ČR se bude snažit tuto novelizaci aktivně připomínkovat. Ing. Bohumil Belada, ředitel pro marketing společnosti Farmtec, a. s., a viceprezident Agrární komory ČR

Ing. Bohumil Belada

Foto archiv Farmtec

INZERCE

trhu zemědělského pojištění v ČR, čímž se stala 2. největší makléřskou skupinou. V číslech to znamená pojištění více než 130 000 ha orné půdy, 40 000 ks skotu a 130 000 ks prasat. Skupina RENOMIA spravuje pojistné smlouvy pro více než 200 klientů v oblasti zemědělské prvovýroby. Např. v oblasti pojištění chmelnic pojišťuje v rámci celé skupiny RENOMIA NETWORK 46 % ploch.

RENOMIA AGRO – Váš partner v pojištění RENOMIA AGRO se zaměřuje na pojištění všech rizik, která mohou u zemědělských podniků nastat. Tým odborníků této specializované zemědělské divize pojišťovací makléřské společnosti RENOMIA, a. s., zná podrobně problematiku zemědělství a má dlouholeté zkušenosti s pojištěním zemědělských rizik i s likvidacemi škod.

Neváhejte RENOMIA AGRO kontaktovat! Nabízíme zpracování auditu pojistných smluv zdarma. Porovnejte si Vaše současné pojištění s nabídkou RENOMIA AGRO.

Zemědělské pojištění chrání rizika Rok 2009 nebyl pro oblast zemědělské prvovýroby a všech přidružených oborů určitě jednoduchý. Ceny všech hlavních komodit opravdu nedávají důvod k velkému optimismu. Z tohoto důvodu se zemědělské podniky snaží omezit náklady na minimum. V této ekonomické situaci je nejen důležité, ale i nezbytné, mít pojištěny hlavní komodity, neboť v případě poškození porostů, např. krupobitím, by takto vniklá škoda způsobila v krajním případě i likvidaci podniku. Tuto formu ochrany rizik by nyní měly zvážit zejména dosud nepojištěné podniky, neboť mají příležitost využít zvýšené dotace na zemědělské pojištění a náklady na pojištění tím výrazně snížit. Získají tak kvalitní a cenově dostupné pojištění zemědělských rizik.

Pojistné produkty nejen pro oblast zemědělství Zemědělství se neustále vyvíjí a v současnosti se například přizpůsobuje zvýšené poptávce po energii, proto je pochopitelná snaha podniků diverzifikovat produkci směrem k této výrobě. Na tento vývoj RENOMIA AGRO operativně reaguje a má pro klienty připraven např. speciální produkt na pojištění fotovoltaických elektráren

Ing. Petra Škopová, MBA Obchodní ředitelka RENOMIA AGRO mobil: 723 398 788 e-mail: [email protected] a bioplynových stanic. V této oblasti je velmi důležité mít správně pojištěno živelní poškození, riziko přerušení provozu a vandalismus. Při kalkulaci ceny pojištění záleží na výkonu elektrárny nebo BPS a na zabezpečení provozu. Specialisté RENOMIA AGRO jsou připraveni odborně poradit a zpracovat nabídku pojištění dle konkrétního zadání. Produkt pojištění fotovoltaických elektráren není jediným specializovaným produktem. RENOMIA AGRO disponuje např. exklusivním produktem v oblasti pojištění vozidel, který je u klientů velmi úspěšný, jelikož významně šetří náklady a poskytuje kvalitní pojistnou ochranu.

Specialisté na Vaší straně RENOMIA AGRO se podařilo vytvořit profesionální tým odborníků v oblasti zemědělského pojištění a likvidace škod. Během posledních dvou let dosáhla RENOMIA ve spolupráci se sítí RENOMIA NETWORK 10 % podíl na

Ing. Josef Kříž Ředitel likvidace a metodiky RENOMIA AGRO mobil: 606 735 211 e-mail: [email protected]

RENOMIA, a. s., je zakladatelem a manažerem sítě RENOMIA NETWORK, která je největší skupinou pojišťovacích makléřů v ČR. Tato síť poskytuje vysoce kvalitní a odborné služby v oblasti zprostředkování pojištění a správy pojistných smluv. Více informací o RENOMIA AGRO a RENOMIA NETWORK najdete na www.renomia-agro.cz a www.renomianet.cz

10

Ministerstvo informuje

26. února 2010

Uvážlivější využívání zemědělské půdy cí zadržení vody v krajině a snižování rizik povodní a jimi způsobených škod. Standardy řeší problematiku eroze půdy prováděním některých minimálních agrotechnických opatření na svažitých pozemcích a stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných plodin na sil-

Mezi nové značky užívané ministerstvem zemědělství přibyla i zkratka GAEC. Co vše v sobě zahrnuje, na to jsme se optali náměstka ministra zemědělství Jiřího Urbana. Poslední dobou se často setkáváme s pojmem GAEC. Jde o podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu. Co to v praxi znamená? Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) zajišťují v praxi zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí. Tyto standardy jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross-compliance). Hospodaření v souladu s nimi je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých plateb, podpor osy II Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.

kladě rámce stanoveného v příloze III nařízení Rady (ES) 73/2009, jež obsahuje pět tematických okruhů. Standardy GAEC jsou zaměřeny na péči o půdu (ochrana před erozí, zachování obsahu organické hmoty v půdě, udržení struktury půdy atd.), ochranu vody (např. použití vody pro zavlažování), ochranu krajiny a biodiverzity (ochrana travních porostů, krajinných prvků, regulace vybraných invazních rostlin). Od 1. ledna 2010 je v ČR uplatňováno deset standardů GAEC, od 1. ledna 2012 k nim dále přibude GAEC číslo 11. Tyto standardy pokrývají všechny výše zmíněné tematické okruhy. Přesné znění standardů GAEC je uvedeno v příloze č. 3 nařízení vlády č. 479/2009 Sb. o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor. Nalézt je lze také na nových webových stránkách ministerstva zemědělství nebo v informačních listech GAEC vydaných ministerstvem na konci minulého roku.

Doposud šlo o pět standardů, od nového roku k nim přibylo dalších pět. Můžete vysvětlit, o jaký soubor požadavků jde? Standardy GAEC individuálně definují členské země EU na zá-

Zmiňované standardy souvisí především se stavem a ochranou půdy. Co vše v sobě zahrnuje pojem ochrana? V prvé řadě jde o ochranu půdy před erozí a s tím úzce souvisejí-

docházet k agrotechnickým operacím. Agrární komora upozorňuje na to, že v dosavadní koncepci ministerstva zemědělství chyběly komplexní pohledy na produkci komodit a u plodin nebylo striktně určeno, kolik jich je

nosti Skupiny pro strategické otázky v zemědělství, bude se vize českého zemědělství po roce 2010 týkat širšího kontextu a bude zahrnovat i aspekty mezinárodního vývoje. Zároveň ale nebude českým zemědělcům diktovat, co mají a co nemají produkovat. Jsou to svobodní li-


ně erozně ohrožených půdách. V rámci snahy o zachování organické hmoty v půdě stanovují standardy mimo jiné minimální podíl orné půdy hnojené žádoucími hnojivy nebo pokryté v určeném časovém období zlepšujícími plodinami. V rámci ochrany půdy před utužením definuje příslušný standard podmínky, za kterých by na půdě nemělo

potřeba pro lidskou výživu, jaké množství pro nepotravinářské využití a definice rizikových plodin i s omezením jejich produkce. Počítá se s těmito definicemi v nové koncepci, kterou ministr Jakub Šebesta se skupinou jím vybraných odborníků připravuje? Jak již naznačil pan ministr Šebesta při oficiálním zahájení čin-

dé a o svém podnikání rozhodují sami. Zemědělci by však při svém rozhodování měli vzít v úvahu, že evropské zemědělství se v posledních letech díky reformám společné zemědělské politiky posouvá směrem k oddělení podpor od produkce. To znamená, že zemědělci již nemusejí produkovat danou komoditu, aby obdrželi určitou

podporu, ale naopak mají svobodu produkovat komodity, které odpovídají poptávce na trhu a přinášejí jim maximální užitek. Podporu zemědělci dostávají, pokud splní podmínky dobré zemědělské praxe a ochrany životního prostředí. Je tedy na farmáři-podnikateli, aby rozvíjel své aktivity směrem, který mu nejvíce vyhovuje a který nejvíce odpovídá potřebám trhu. Bude přitom stále méně a méně svázán kvótami a podobnými omezeními produkce. Tyto umělé regulační instrumenty se v Evropské unii spíše přežily a budoucí evropské zemědělství směřuje k větší tržní orientaci a k zaměření na veřejné statky, například na péči o krajinu, boj s půdní erozí, ochranu biodiverzity nebo snižování dopadů klimatických změn. Co si od nového znění GAEC slibujete? Od zavedení a následného dodržování standardů GAEC si ministerstvo zemědělství slibuje především uvážlivější využívání zemědělské půdy, a to prostřednictvím jejího vhodného zpracovávání, hnojení, střídání plodin a zavádění protierozních opatření. Další důležitou oblastí je zachování minimální úrovně péče o zemědělskou krajinu, a to jak ochranou travních porostů a vhodnou péčí o ně, tak také ochranou krajinných prvků a regulací nežádoucí vegetace. V neposlední řadě přispějí standardy GAEC k ochraně vody před znečištěním a jejímu hospodárnějšímu využívání. Eugenie Línková

Ekologické zemědělství bude kontrolovat i ÚKZÚZ S ohledem na nové právní předpisy a zvyšující se počet ekofarem došlo od 1. ledna 2010 k rozdělení kompetencí v zajišťování kontrol ekologického zemědělství. Nad dodržováním právních předpisů bude dohlížet vedle soukromých kontrolních subjektů také Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Úřední kontrola ÚKZÚZ proběhne zhruba u 5 % z celkového počtu ekologicky hospodařících podniků, což pro rok 2010 představuje přibližně 130 subjektů.

S

ohledem na zvyšující se počet ekofarem v České republice proto přistoupilo ministerstvo zemědělství v rámci kontrolního systému ekologického zemědělství k rozdělení činností a pravomocí. Kontrolou, dosud

o. p. s., ABCert AG a Biokont, s. r. o., budou nadále provádět kontrolní činnosti spojené s vydáním osvědčení o původu bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu. Hlavním důvodem, proč se ministerstvo k rozšíření systému o kontroly ÚKZÚZ rozhodlo, je

zejména nezávislost státního kontrolního orgánu, zajištění jednotného přístupu ke kontrolovaným podnikům a standardní využívání kontrolních technik, jakými jsou výběr kontrolovaných subjektů dle analýzy rizik. „Mezi rizikové faktory, na které se kontroly v letošním roce

zaměří, patří například souběh konvenční a ekologické produkce na jedné farmě, farmy s chovem zvířat bez zimního ustájení či farmy, se kterými bylo vedeno v minulosti správní řízení,“ řekl náměstek ministra zemědělství Jiří Urban. Petr Vorlíček, tiskový mluvčí MZe

Výhled rozvoje struktury zemědělské půdy v režimu ekologického zemědělství na roky 2010–2015 2008 Ilustrační foto Zub

zajišťovanou pouze třemi soukromými kontrolními subjekty, je pověřen od 1. ledna 2010 také Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). „Od zapojení státního kontrolního orgánu očekáváme zejména zvýšení transparentnosti kontrol a možnost rychleji reagovat na případná klamání spotřebitele nebo neoprávněná čerpání dotačních prostředků. Transparentnost kontrol považujeme za jednu ze základních

předpokladů správného fungování ekologického zemědělství a nezbytnou podmínku spotřebitelské důvěry,“ říká ministr zemědělství Jakub Šebesta. ÚKZÚZ bude u vybraných subjektů provádět tzv. úřední kontroly a současně zajišťovat kontrolu plnění podmínek pro vyplácení dotací v agroenvironmentálních opatření (AEO), kterou dosud prováděly jen soukromé kontrolní subjekty. Tři stávající kontrolní subjekty, KEZ

Počet výrobců biopotravin 410 Počet ekofarem 1802 Výměra zemědělské půdy 338 722 v ekolog. zemědělství (ha) Podíl ekolog. zemědělství 7,97 na celkové výměře zem. půdy (%) Výměra orné půdy (ha) 34 990 Výměra trvalých travních porostů (ha) 278 913 Výměra trvalých kultur (sady) (ha) 2777 Výměra trvalých kultur (vinice) (ha) 408 Výměra trvalých kultur (chmelnice) (ha) 0 Ostatní plochy (ha) 21 634

2009

2010

2011

493 2697

540 3300

570 3600

398 283

460 000

510 000

2013 630 4000

2015 700 4500

570 000 630 000

9,37

10,8

12,0

13,4

14,9

44 907 329 230 3602 647 8 19 889

55 000 381 690 4200 1100 10 18 000

68 000 418 888 4800 1300 12 17 000

80 000 467 286 5200 1500 14 16 000

95 000 512 784 5500 1700 16 15 000

Jako výchozí podklad k odhadu vývoje byly použity statistické údaje EZ za roky 2008 a 2009. Rok 2010 je odhadován na základě lineárního vývoje a také na základě cílů Akčního plánu EZ do roku 2010. Roky 2011 až 2015 jsou odhadovány jednak na základě lineárního předpokladu vývoje, jednak v intencích nového Akčního plánu EZ pro roky 2011 až 2015. Předpokládá se strmější nárůst orné půdy (vyšší poptávka) oproti nárůstu trvalých travních ploch.

26. února 2010

Inzerce

11

12

Zemědělská výroba

26. února 2010

Zemědělství loni skončilo ztrátou dvě až tři miliardy korun Výsledkem nepříznivého cenového vývoje je podle svazu vedle poklesu stavů hospodářských zvířat také pokračující snižování počtu zaměstnanců v oboru. Jen za loňský rok jich

Zástupci tripartity, předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský a předseda Odborového svazu zemědělství a výživy Bohuslav Dufek informovali premiéra ČR Jana Fischera v přítomnosti ministra zemědělství Jakuba Šebesty o výsledcích hospodaření rezortu za loňský rok.

„H zemědělců loni skončilo

ospodaření tuzemských

dvou- až třímiliardovou ztrátou,“

řekl následně na tiskové konferenci novinářům Miroslav Jirovský. Zemědělský svaz používá při výpočtu hospodářských výsledků oboru jinou metodiku než Eurostat a Český statistický úřad. „Podle pravidel Eurostatu se bude výsledek oboru pohybovat kolem nuly,“ odhadl. Oba odhady předpokládají nejhorší výsledek odvětví od vstupu země do EU. Za poklesem stojí hlavně meziroční propad tržeb ze zemědělských komodit v důsledku pádu jejich cen. „Ceny zemědělské produkce klesly pod úroveň roku 1993,“ uvedl Jirovský. „Pokles hospodářského výsledku je horší, než jsme původně očekávali,“ poznamenal.

ubylo 8000 a počet lidí pracujících v odvětví tak klesl pod 120 000. Před 20 lety obor zaměstnával více než půl milionu osob. Mzdy v zemědělství navíc čím dál víc zaostávají za průmě-

rem národního hospodářství. Propad výkupních cen zemědělských produktů trápí farmáře již více než rok. V průměru za celý loňský rok byly podle Českého statistického úřadu ceny země-

Zprava: předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský, předseda vlády ČR Jan Fischer, ministr zemědělství Jakub Šebesta a předseda Odborového svazu zemědělství a výživy Bohuslav Dufek Foto Martin Pýcha

dělských výrobců nižší o 24,8 % proti roku 2008. Loni se snížila většina zemědělských produkčních ukazatelů. Tuzemská výroba masa se podle ČSÚ loni meziročně snížila o 7,2 % na 556 066 tun v jatečné hmotnosti, nejvýrazněji klesla produkce vepřového. Nákup mléka meziročně klesl o 3,2 % na 2,292 miliardy litrů. Loňská sklizeň obilovin 7,832 milionu tun byla o 6,4 % nižší než v roce 2008. Svaz odhaduje, že loňská bilance obchodu se zemědělskými a potravinářskými produkty se prohloubila a skončila 29 miliard v minusu, téměř o šest miliard horším výsledkem než v roce 2008. České zemědělství vykazovalo od vstupu do Evropské unie díky dotacím zisk, v letech před vstupem bylo převážně ztrátové. Tuzemští zemědělci předloni podle ČSÚ vydělali 9,82 miliardy korun, což bylo o téměř 190 milionů méně než v rekordním roce 2007. (mp)

INZERCE

Specialisté na posklizňové linky a sklady obilí Společnost Pawlica, s. r. o., je ryze česká firma. Její zakladatel, Ing. Rudolf Pawlica, CSc., se problematikou posklizňového ošetření zabývá více než 40 let od jeho začátků ve VÚZT v Řepích. Dnes je jeho firma generálním dodavatelem technologických celků pro sušení, čištění a skladování rostlinných komodit a realizovala projekty ve více než 200 zemědělských podniků.

firmy Hutchinson – zalomené šneky a tzv. obilní pumpa. Jde o nekonečný řetězový dopravník s plastovými unašeči, který zajistí vertikální i horizontální dopravu zrna jediným motorem. Toto řešení tak umožňuje vysokou variabilitu dopravních toků, což zjednodušuje a zlevňuje koncepci celé linky. Jak prozradil Ing. Marek Šváb, manažer pro sila, uzavřela nedávno firma Pawlica smlouvu pro distribuci produktů Hutchinson ve střední Evropě. Stavba nové posklizňové linky je pro mnohé podniky finančně náročná. Řešením mů-

stejně jako novostavby také podporovány dotacemi. Společnost Pawlica, s. r. o., nabízí zájemcům o výstavbu či modernizaci posklizňové linky dodavatelský servis zahrnující přípravu návrhu řešení a projekčního zpracování, zajištění dodávky technologie na místo, strojní montáže celé technologie, elektromontáže, ASŘ a uvedení do provozu. Samozřejmostí je i školení obsluhy a provedení zkušebního provozu včetně záručního a pozáručního servisu. Tyto služby jsou již čtvrtým rokem rozšířeny o službu Servis

Z

a dobu svého působení postavila firma Pawlica sila na 302 000 tun. Zájemci si mohou vybrat ze dvou typů: do kapacity 1000 tun jsou to sila BIN polské výroby, jejichž plášť je vyroben z rovného plechu. Pro větší kapacity pak doporučují americká sila Brock vyrobená z vlněného plechu. Ta mohou mít průměr až 31 m a výšku 32 m a pojmou až 15 000 tun zrna. Větrání zajišťuje buď celoroštová podlaha nebo soustava provětrávacích kanálů. K oběma typům je dodáván řídicí software, který dává obsluze přehled o zaplnění a teplotách (vč. archivace dat), spouští ventilátory a dopravníky, řídí směr, přijímá nebo expeduje zboží a disponuje řadou dalších funkcí. Přesun materiálu je řešen řetězovými dopravníky, pásovými dopravníky značky JE-MA, nebo u velkokapacitní sestavy průmyslovými redlery a elevátory. Novinkou je aplikace originálního systému dopravníků americké

Foto archiv firmy Pawlica

že být rekonstrukce linky stávající. Je to sice složitější, ale ne nemožné. „Rekonstrukce by měla začít výměnou nejdůležitějšího stroje, kterým většinou bývá sušárna. U komodit, kde není potřeba snižovat vlhkost, je hlavním bodem čistička, poté následují dopravní cesty,“ vysvětluje Ing. Rudolf Pawlica, CSc. Jak dodává, zákazník tímto způsobem výrazně ušetří a navíc nemusí shánět stavební povolení. Rekonstrukce jsou

24, která zajišťuje rešení servisních problémů do 24 hodin. V průběhu dubna a května jsou prováděny předsezónní prohlídky na sušičkách Stela včetně zaškolení dalších pracovníků zákazníka na obsluhu linky. K základnímu servisu sušiček přibude letos i nabídka na zajištění povinné revize plynového zařízení. Dodavatelsky firma zajišťuje také kompletní poradenství s žádostí o dotace z Programu rozvoje venkova. (ptr)

Zemědělská technika

26. února 2010

13

Agrotec – divize Zemědělská technika Agrotec slaví 20 let Zemědělská divize společnosti Agrotec, a. s., představí na výstavě TechAgro 2010 řadu novinek od značky New Holland, kterou zastupuje na trhu jako výhradní importér.

a vinohrady. V každé sekci také představíme jednu zemi, ve které se technika New Holland vyrábí, její historii i budoucnost.

J

iž v roce 2008 se společnost Agrotec, a. s., na TechAgru představila v novém a moderním pavilonu G1. I v roce 2010 jsme věrni této nové tradici a špičkovou techniku New Holland znovu umístíme do stejně moderního pavilonu. G1 tedy opět bude hostit Agrotec, a. s., a autorizované prodejce strojů New Holland, letos na 1050 m2 výstavní plochy. Inovace a novinky Značka New Holland má novátorství a inovace již v názvu. Za svým jménem nezaostává a tak od roku 2008 uvedla na trh řadu novinek. Mnohé z nich získaly ocenění na prestižních evropských výstavách a českým zemědělcům se představí také v Brně, ať již přímo ve formě výstavního exponátu nebo poutavé prezentace. Traktory a manipulátory: ● T7000 AutoCommandTM – traktor roku 2008 a 2010,

INZERCE

Novinka – traktor T6090 Stroj roku 2010, ocenění za design ● NH2 – světově první traktor poháněný na vodík, zlatá medaile ze Sima 2009 ● 8N – retroverze modelu Boomer s plynulou převodovkou EasyDriveTM, stříbrná medaile ze SIMA 2009 ● ABS SuperSteerTM – inteligentní brzdový systém, stříbrná medaile z výstavy Agritechnica 2009 ● T4000 – traktor roku speciál za rok 2009 Sklízecí technika: ● IntelliFillTM – automatické ovládání metače a jeho koncovky u sklízecích řezaček FR9000, zlatá medaile z Agritechnica 2009

Foto archiv Agrotec

● Opti-FanTM – automatická

úprava otáček ventilátoru čištění u mlátiček CSX7000, stříbrná medaile z Agritechnica 2009 ● Automatický vážící systém na lisech řady BB9000 Závěsná technika ● pásový shrnovač Merge Maxx 900 Postřikovače ● samojízdný postřikovač Raptor Tři sekce, tři země výrobců Exponáty se představí ve třech sekcích – sklízecí technika, traktory a manipulátory, praktický koutek se stroji pro údržbu travnatých ploch a komunikací či speciální technikou pro sady

Silný team V Agrotec, a. s., si uvědomujeme, že dodat stroj na trh dnes není problém. Farmář si však nekupuje několik tun součástek, ale výrobní prostředek, o který je potřeba profesionálně pečovat a vést k němu dokumentaci, protože na něm závisí pěstitelský a podnikatelský úspěch jeho majitele. Proto Agrotec, a. s., prezentuje na TechAgru vlastní i výrobcem podporované systémy poprodejní péče v oblasti financování a pojištění, servisu i dodávek náhradních dílů, a to společně se svými partnery, autorizovanými prodejci strojů New Holland, kteří zajišťují bezproblémový chod techniky ve svěřených regionech. Majitelé strojů New Holland se tak na stánku zemědělské divize Agrotec, a. s., nesetkají jen s chladnou moderní technikou, ale také s důvěrně známými tvářemi ze svého regionu. Mohou prohodit pár slov, ochutnat něco dobrého a nechat si odborně představit expozici a její klíčové prvky. Aleš Petr, marketingový specialista New Holland

A

grotec spojuje skupinu firem orientovaných na prodej a poprodejní služby širokého záběru pozemní techniky. Jednou z nejvýznamnějších aktivit je zemědělství. V tomto oboru máme dlouholetou tradici, letos slavíme 20 let působení na trhu. Již bylo prodáno přes 4500 traktorů, na 1000 kombajnů a závěsné techniky více než 6000 kusů. Velký dík patří našim zákazníkům. Budeme rádi, když se potkáme i na letošním veletrhu TechAgro. Připravujeme s partnery expozice v pavilonu G1. Letos zde jako skupina vytvoříme zázemí na ploše 3500 m2. Máme připrave-

nu historicky nejobsáhlejší expozici zemědělské techniky značek New Holland, Kuhn, Berthoud, Case IH, Steyr a Simba. Každá ze značek představí novinky a inovované dlouhodobě úspěšné modely. Chceme zdůraznit i význam služeb poskytovaných zákazníkům společně s partnery. Neustále pracujeme na tom, aby od nás zákazník dostal maximálně profesionální služby a aby technika od nás mu spolu s naší podporou vydělávala peníze. Vše v duchu motta naší skupiny, které zní: Společně silnější. Tomáš Nováček, marketingový a obchodní ředitel

Divize Závěsná technika

N

a veletrhu se poprvé samostatně prezentujeme v rámci expozice společnosti Agrotec, a. s. Nová divize se vyčlenila v roce 2009 ze stávající Divize zemědělské techniky. Ani letos nebudou chybět spolehlivé stroje značky Kuhn pro zpracování půdy, setí nebo zpracování píce, které společnost Agrotec, a. s., již řadu let dováží z Francie. Hlavní tahák představuje novinka – pásový shrnovač Merge Maxx 900. Jde o chytrý shrnovač, který splňuje přísné požadavky na šetrné shrnování s minimálním znečištěním a drobením shrnované hmoty,

čímž se zcela liší od konvenčních shrnovačů. Společnost zastupuje také výrobce strojů pro ochranu rostlin – francouzskou společnost Berthoud. Dominantním exponátem na našem stánku je novinka, samojízdný postřikovač Raptor. Zajišťuje plně ošetřený porost a precizní dodržení aplikační dávky. Divize závěsné techniky Agrotec a. s., staví svůj úspěch na precizní práci svých strojů, kvalitní technické podpoře a dostupném servisu. Více v pavilonu G1. Martin Novák, marketingový specialista Kuhn a Berthoud

14

PK ČR informuje

26. února 2010

Miroslav Toman: Naší prioritou je podpora regionálních potravin Jak vidí uplynulý i letošní rok v oboru, o tom jsme hovořili s prezidentem Potravinářské komory ČR Miroslavem Tomanem. Jak hodnotíte minulý rok z hlediska výsledků v potravinářství? V čem byl špatný a kde se pokročilo? Loňský rok byl poznamenán světovou finanční krizí, která významně zasáhla nejen zemědělský a potravinářský sektor, ale také ostatní oblasti hospodářství. Podle průzkumu, který jsme v minulém roce mezi podniky potravinářského průmyslu provedli, vyplynulo, že finanční krize znamenala pro více než 50 % potravinářských výrobců problémy v jednání s bankami a získáváním úvěrů. Více než dvě třetiny výrobců se potýkalo se zhoršenými obchodními podmínkami ze strany obchodních řetězců a zhoršením dodavatelsko-odběratelských vztahů. Je třeba ale zdůraznit, že finanční krize se v roce 2009 v potravinářském průmyslu neprojevila ani tak snížením objemu produkce, jako spíše orientací spotřebitelů na levnější potraviny, což mělo samozřejmě na výrobce potravin dramatický dopad v oblasti tržeb. Na druhé straně se i za této situace výrobci snažili investovat do nových technologií a inovací, protože jakékoliv ustrnutí ve vývoji a ve sledování trendů by se negativně odrazilo na jejich konkurenceschopnosti. Potravinářská komora chce spolu s Agrární komorou ČR, hejtmany a ve spolupráci s minister stvem zemědělství výrazněji podpořit soutěže o nejlepší regionální potraviny. Jak si tuto aktivitu představujete

INZERCE

vat s dotčenými orgány státní správy i s neziskovými organizacemi. V neposlední řadě je to vytvoření databáze poptávaných a nabízených biosurovin a spolupráce s maloobchodem, zejména aktivní komunikace s obchodními řetězci o výhodách dodávek českých biovýrobců a společně diskutovat o problematice dodávek.

Foto Eugenie Línková

Zprava: prezident PK ČR Miroslav Toman a prezident AK ČR Jan Veleba na společné tiskové konferenci z hlediska Potravinářské komory ČR? O důležitosti projektu podpory regionálních potravin pro potravinářský průmysl svědčí fakt, že je to jedna z hlavních priorit Potravinářské komory na letošní rok. Cílem projektu je podpora a propagace regionálních potravinářských výrobků, potažmo jejich regionálních výrobců. Spotřebitelé by se měli prostřednictvím projektu přesvědčit o kvalitě a rozmanitosti regionálních výrobků. Charakter projektu umožňuje, aby se do něj zapojili malí, střední, ale i ti velcí výrobci. Jsem si jist, že i ti ve svém portfoliu výrobků naleznou produkt, který se může hrdě hlásit ke značce Regionální potravina. Podpora regionálních výrobků a výrobců by měla probíhat ve dvou směrech: regionálním, který bude na základě schváleného projektu zcela v režii regionálních organizátorů, tedy krajů a RAK, a na celoplošnou propagaci značky Regionální potravina jako takové, která bude organizována ministerstvem zemědělství a Potravinářskou komorou ČR.

Potravinářské komoře se podařilo spolu s poslanci prosadit zákon o významné tržní síle. Jak byste hodnotil jeho dopad na potravináře? Ačkoliv zákon sám začal platit až od 1. února letošního roku, některé řetězce přikročily ke konkrétním opatřením i před vstupem zákona v platnost. Například řetězce skupiny Ahold vyžadují tzv. skonto ve výši 0,5 %, když svému dodavateli zaplatí dříve než za stanovených 30 dní. I tato platba by byla z pohledu zákona o významné tržní síle legitimní, pokud by se dodavatel a odběratel na dřívější splatnosti (než je zákonem stanovených 30 dní) smluvně dohodli. Pokud je ovšem dodavatelem vystavena faktura se splatností 30 dnů a odběratel ji o své vůli zkrátí, pak je to pouze jeho problém a rozhodně není oprávněn požadovat jakékoliv finanční plnění od dodavatele. Makro a Kaufland zase posílají svým dodavatelům pod záminkou statistického výzkumu dopisy, ve kterých je žádají o sdělení procentního podílu

z finančního obratu u konkrétního řetězce i o celkový finanční obrat. V této souvislosti se, bohužel, již objevily případy, kdy dodavatel odmítl takovýto dotazník podepsat, nebo uvedl, že je na odběrateli závislý, a byl vylistován, nebo bylo vylistováno takové portfolio jeho výrobků, které tvořilo podstatnou část jeho obratu. Potravinářská komora ČR se angažuje také v prosazování bioprodukce. Jaký je cíl těchto aktivit? Je to zejména podpora pozitivního vnímání značky Bio a důvěry v bioprodukty formou spolupráce s médii. Sektor Bio může komunikovat mnoho svých výhod a benefitů pro spotřebitele, a to zejména těch podložených vědeckými a odbornými studiemi. Dále je to diskuze a spolupráce na legislativním rámci a for mě státní podpory biopotravin, protože výrobci se dosud nijak aktivně nevyjadřují k návrhům legislativy či ke státní podpoře biopotravin. V tomto ohledu je tedy třeba komuniko-

Jaké jsou konkrétní dopady České technologické platformy pro potraviny ? Hlavním dopadem je vytvoření partnera v oblasti inovací a potravinářské vědy a výzkumu pro státní správu a akademický sektor – transfer znalostí, informací a poradenství – Poradenské centrum projektů. Dalším dopadem je podpora spolupráce mezi výrobními podniky a výzkumem. Podopatření I.1.3.2 v PRV pomohla definovat a uvést do chodu ČTP projekty za více než 200 mil. Kč. Podstatná je také spolupráce s MZe při přípravě koncepcí výzkumu v oblasti po-

travinářství a dále pomoc při řešení konkrétních témat pro podniky v rámci pracovních skupin ČTP. Posledním z dopadů je posílení spolupráce se spotřebitelskými organizacemi a komunikace s veřejností a zapojení se do evropských projektů a spolupráce mezi národními technologickými platformami. Jaké jsou cíle Potravinářské komory ČR v tomto roce? Jak už jsem uvedl v předchozích otázkách, jednou z hlavních priorit je podpora a propagace regionálních výrobků a výrobců. Samozřejmě že budeme i nadále velmi intenzivně sledovat dodržování zákona o významné tržní síle a jejím zneužití a podávat na ÚOHS podněty v případě podezření na porušení nebo obcházení tohoto zákona. Další letošní aktivitou je založení Rozhodčího soudu při Potravinářské komoře ČR, který našim členům zjednoduší a zrychlí řešení eventuálních sporů. Eugenie Línková

Miroslav Toman, prezident Potravinářské komory ČR

Foto archiv PK ČR

Hnojiva

26. února 2010

15

Sklady s hnojivy se vyprazdňují, cena stoupá Bavit se o hnojivech neznamená jen určit poměr živin nutných na růst běžných plodin rostlinné výroby. O komentáře k situaci na trhu hnojiv jsme požádali odborníky, zemědělské inženýry a manažery z holdingu Agrofert Jiřího Haspekla a Radka Košála. Připomeňme si, že do skupiny Agrofert patří tři výrobci hnojiv: lovosická Lovochemie, slovenské Duslo a německá továrna SKW Piesteritz.

C

enu hnojiv ovlivňují tři základní faktory. V první řadě je to světová spotřeba. Ta relativně prudce stoupá díky rozvoji ekonomik třetího světa. Dnes je téměř 60 % spotřeby hnojiv využíváno v asijských zemích, země EU se podílejí pouze zhruba 11 %. Dynamiku nárůstu můžeme nejlépe ukázat na Indii, která ještě v roce 2002 hnojiva vyvážela a za pouhých pět let se proměnila v jejich celosvětově největšího dovozce (zejména močoviny). Dalším hlediskem je výroba, resp. dostupnost surovin. Tento faktor platí především u fosforečných a draselných hnojiv, které jsou těženy převážně mimo země EU (Rusko, Kanada, Maroko, Čína apod.) a díky z globálního hlediska omezené konkurenci je možno udržovat poptávku a ceny na vysoké úrovni. Toto je zvláště patrné u draselných hnojiv, kde bylo

zásadním opatřením proti tzv. hnojivářské krizi roku 2009 omezení těžby, nikoli radikální snížení cen, jak tomu bylo u ostatních hnojiv. A konečně je to cena vstupních surovin a energií, zejména ropy, zemního plynu a elektrické energie, bez kterých se výroba minerálních hnojiv neobejde. Dopady rusko-ukrajinského sporu o plyn, který více či méně pocítilo osmnáct států celé EU, máme ještě v živé paměti a při neustále se prohlubující závislosti EU na dovozech zemního

plynu (nyní je téměř 60 % zemního plynu dováženo ze zemí mimo EU) je jasné, že ani v sektoru dusíkatých hnojiv není situace výrazně lepší. „V neposlední řadě jsou ceny hnojiv ovlivňovány a do určité míry korelují s vývojem světových cen hlavních agrárních komodit – pšenice, kukuřice a soji,“ upřesnil Radek Košál. Specifika českého trhu I přes svou velikost (pravděpodobně díky své poloze) patří český trh k nejsložitějším trhům

INZERCE

Lovogreen – novinka na trhu trávníkových hnojiv

P

roduktem pro výživu trávníků, kterým Lovochemie vybočuje ze své tradiční nabídky hnojiv pro zemědělství, jsou hnojiva řady Lovogreen. Zaměřením jsou hnojiva určena k výživě trávníků pro celý segment profesionálně obhospodařovaných travnatých ploch (sportoviště, zatěžované plochy, komunální zeleň atd.) i hobby trávníků kolem domů a chat. Jde o celou řadu hnojiv určených pro výživu travnatých ploch. Z této řady jsme zatím na trh uvedli dva typy, Lovogreen NPKMg 20-5-8-2 + Fe pro jarní a letní aplikace a Lovogreen NPKMg 10-5-20-4 + Fe pro podzimní aplikace. Není to tak dávno, co se trávníky hnojily standardními hnojivy typu LAV a NPK. Převažovala potřeba tvorby biomasy pramenící z převážně zemědělského využívání travnatých ploch. Teprve s útlumem živočišné výroby a úbytkem drobného chovatelství začala převažovat estetická role nad tou hospodářskou.

Z názvu hnojiv jsou na první pohled patrné speciální poměry živin, které vyhovují konkrétní růstové fázi. Další důležitou vlastností jsou obsahy různých forem dusíku od rychlé až po pomalou. Pomalá forma dusíku účinkuje až osm týdnů po aplikaci. Není tedy potřeba hnojit tak často, porost je rovnoměrně vyživován a nedochází k typickým růstovým vlnám známým při používání ledkových hnojiv. Z pohledu uživatele se to rovná méně práce se sekáním a méně peněz utracených za hnojiva. Velmi důležitými jsou též obsahy hořčíku a železa, které podporují zdravý růst a zelené zbarvení. Kromě optimálního složení je hnojivo originální zelenou barvou (po aplikaci není vidět) a jemnou granulometrií (hnojivo dopadne na půdu a při sekání neskončí ve sběrném koši). Všechny popsané vlastnosti dělají z Lovogreenů vybraného společníka pro každý trávník. Ing. Jiří Valenta, Lovochemie

Evropy. Setkávají se zde hnojiva a obchodníci téměř z celé Evropy. Vývoj jarních cen je ovlivňován především situací v okolních státech (zejména v Polsku, Maďarsku a Německu), tuzemskou poptávkou, do určité míry i logistikou, resp. skladovými kapacitami (zejména DAM). „Díky bilančně vyvážené kapacitě výroby evropských závodů zde znamená každá větší porucha určitý problém na trhu. I přes okamžitý růst ceny se na trhu objeví nedostatek tohoto hnojiva,“ vysvětlil dále Košál

Současná situace Roční produkce Lovochemie je zhruba 700–800 tisíc tun hnojiv, v Duslu se blíží milionu tun. Hlavní sortiment u obou těchto závodů je ledek amonný s dolomitem a vápencem. Lovochemie vyrábí ročně 400–430 tisíc tun ledku, u Dusla je to kolem 600 tisíc tun. Doposud tato produkce bez problémů kryla potřeby tuzemských zemědělců a vzrůstal export. Letos zřejmě poprvé Agrofert nevykryje veškeré potřeby tuzemských zemědělců v čase a ani v sortimentu. Celé druhé pololetí roku 2009, byť cena dusíkatých hnojiv (ledek a DAM) klesla na cenovou úroveň let 2004 a 2005, byl trh s hnojivy v ČR na zanedbatelné úrovni. Distributoři vesměs ani nebyli schopni a ani ochotni specifikovat své požadavky a zemědělci zřejmě očekávali další pokles cen. Němečtí obchodníci proti českému trhu reagovali na snížené ceny okamžitými nákupy a byli schopni z našich závodů nakoupit veškerou jejich výrobu minimálně do konce roku 2009. Na tuto situaci jsme museli nějak reagovat, a proto jsme u většiny distributorů (u mnoha bylo i několik jednání) naskladnili, vesměs na naše riziko, do množství zhruba 80 % jejich prodejů v sezoně 2008/9. „Obdobná situace, to je nezájem vlastního trhu, se projevila i v okolních zemích, a to v Polsku a Maďarsku. I tyto země pociťují v současné době deficit v zásobování svých vlastních trhů,“ konstatoval Jiří Haspeklo. Z toho vyplývá, že na českém trhu může chybět množství hnojiv, které v sezoně 2008/9 nakupovala zeměděl-

ská prvovýroba přímo od mnoha polských a českých obchodníků a ne od klasických distributorů typu ZZN a ACHP. Za této situace je potřebné si uvědomit, že důležitá je jak cena, tak i jistota dodávek. Cena ledku se v Německu od června 2009 do současné doby zvýšila zhruba o 50 EUR/t. Aplikace hnojiv se liší region od regionu Pokud jde o dávky čistých živin na hektar orné půdy, tak jsme stále dost hluboko pod evropským průměrem. V některých oblastech lze z tohoto pohledu hodnotit hospodaření jako extenzivní. Vliv na to mají nejen nízké dávky minerálních hnojiv, ale také klesající spotřeba organických a statkových hnojiv daná nestále se snižujícími stavy hospodářských zvířat. „Loňský rok se vyznačoval radikálním propadem spotřeby fosforu a draslíku, jehož se v průměru na hektar půdy aplikovaly jen asi čtyři kilogramy. Současný průměr spotřeby NPK na hektar půdy je v ČR jen okolo 80 kg. To se projevuje i na výnosech, které jsou jen průměrné. Také se ale podle obou odborníků liší region od regionu v aplikaci hnojiv. Zajímavý je i trend v zájmu o určité formy hnojiv. Zatímco agronomové slyší na moderní technologie, u hnojiv se vracejí ke klasice. Mají zájem o hnojení jednoduchou formou DAM. Co bylo ve vývoji moderní, ustupuje do pozadí a současné zemědělství preferuje nejlevnější hnojiva. „Vše je o penězích, tedy i nákup hnojiv,“ uzavřel diskuzi Jiří Haspeklo. Eugenie Línková

16

Top 100

26. února 2010

Mezi českými Top 100 byli i zemědělci V

loňské anketě českých Top 100 zvítězila již popáté za sebou energetická společnost ČEZ. Na druhém místě skončila stejně jako v předchozích ročnících automobilka Škoda Auto. Mobilního operátora Vodafone ČR vystřídal na třetím místě Škoda Holding a hned za nimi na čtvrtém místě se umístil Agrofert Holding. Občanským sdružením Comenius jsou vyhlašovány i nejlepší firmy v jednotlivých odvětvích. Z potravinářského průmyslu se na 20. místo probojoval Bohemia sekt, a. s., na 27. místo Plzeňský Prazdroj, a. s., na 29. Agrotrade, a. s., na 51. Alima, značková potravina, a. s., na 53. Karlovarské minerální vody, a. s., na 77. Xavergen, a. s., na 79. Rudolf Jelínek, a. s., a na 85. ZŘUD Masokombinát Písek, a. s. Titul Lady Pro udělovaný nejlepším manažerkám ve svém oboru získala v zemědělství zootechnička ze ZD Nečín Alena Melková. Slavnostního aktu před koncem roku 2009 ve Španělském sále Pražského hradu se zúčastnili také zástupci firem Farmtec, a. s., ZD Klapý a manželé Stříbrní z rodinné farmy. Vítěze z agrárního sektoru představíme formou jednotlivých zastavení.

Lady Pro Alena Melková, osobnost každým coulem Novopečená držitelka titulu Lady Pro Alena Melková během předávání nejvyšších ocenění ve Španělském sále Pražského hradu doslova excelovala. „Módní policie“ by jí jistě udělila jedničku s hvězdičkou. A Guth Jarkovský, nestor výuky správného chování, by také nenašel žádnou chybičku. Blankytně modré šaty jí ladily s barvou očí, výstřih byl slušivý a decentní. Boty na jehle s plnou patou, jak se na takovou příležitost hodí, vlasy nadýchané a upravené, obličej jemně nalíčený, jak se sluší na pravou dámu.

na to jsme se zeptali Aleny Melkové, hlavní zootechničky ze ZD Něčín, už osobně. Co vás vlastně na zemědělství lákalo a proč jste nezvolila pohodlnější cestu a nešla dělat mimo stáj? V zemědělství jsem vyrůstala odmalička. Rodičům patřil statek na Březnicku, který jim byl zabaven v roce 1949. Na statku jsme ale stále bydleli. Ve stájích byl ustájen dobytek JZD. Naše rodina vlastnila jednu záhumenkovou krávu Dášu, králíky, slepice, husy a psa Lorika. Vždycky jsem měla zvířata ráda a o jiné práci než se zvířaty jsem nikdy neuvažovala. Můj sen byl stát se veterinářkou. Na co se družstvo Nečín v živočišné výrobě specializuje, v čem je přednost tohoto rozhodnutí?

Družstvo Nečín se v živočišné výrobě specializuje na výrobu mléka. Chováme zhruba 600 kusů dojnic červenostrakatého skotu a 630 kusů mladého chovného skotu včetně telat-jaloviček. Telata-býčky ve stáří 15–30 dnů prodáváme. K rozhodnutí chovat dojnice nás přiměly přírodní podmínky. Družstvo hospodaří v přísuškové oblasti a členitém terénu Středního Povltaví. Část pozemků je zařazena do zranitelné oblasti a celý podnik do LFA. Z celkové výměry 2820 ha zemědělské půdy je 750 ha luk a pastvin. To pro nás znamená, že nehospodaříme v rostlinné výrobě intenzivně a kukuřici pro chov skotu pěstujeme na omezené výměře. Píci z travních porostů nehnojíme dusíkatými hnojivy, takže červenostrakaté plemeno se do našich podmínek vyloženě hodí.

Živočišná produkce dostávala letos pořádně „na frak“ a farmářské ceny byly v některých případech hluboce pod náklady. V čem je podle vás problém a co by mohlo pomoci? Naše trhy jsou otevřené kdejakému výrobku, bez ohledu na to, zda to prospívá našemu hospodářství či našemu zdraví. V některých jogurtech je například více škrobu a vody než mléčné suroviny. Domácí zemědělská produkce není dostatečně ohodnocena a nemůže konkurovat dotovaným dovozům. Pomoci by mohli nejen dotace, ale i předem dohodnuté ceny zemědělské produkce, aby mohli zemědělci plánovat výrobu a vědět předem, za kolik prodají a do čeho mají investovat. Máte dvě dcery. Jdou ve vašich šlépějích?

„O telkou Lady Pro za rok známením, že budu nosi-

2009, jsem byla doslova zaskočena. Pak přišla velká radost. Řekla jsem si, že když na Pražský hrad, tak se vší parádou a dala jsem si na sobě záležet,“ smála se při našem setkání inženýrka Alena Melková. Že je inseminačním technikem, bere jako samozřejmost, i když to zrovna pro křehkou ženu není tak běžná záležitost. Podle manžela Františka to ale jeho paní bere s nadhledem, práce ji baví a neměnila by. Dobře vypadat, nebát se pracovat ve stáji a ještě se probojovat mezi nejlepší manažerky ve svém oboru, to je úspěch. Jak se to vše postupně seběhlo,

Alena Melková přebírá ocenění Lady Pro 2009 z rukou předsedy PS PČR Miloslava Vlčka

Foto Comenius

Dcery v mých šlépějích jdou jen částečně. Obě studují na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně. Starší dcera Pavlína loni ukončila studium na veterinární fakultě a pokračuje na Klinice chorob koní v doktorandském studiu. Mladší dcera Olga je v pátém ročníku na farmacii. Obě zdědily lásku ke zvířatům, hlavně ke koním. Před čtrnácti lety jsme jim koupili prvního koně a dnes už má každá svého. Koně jsou ustájení u nás doma a přesto, že práce kolem nich je náročná, pro nás to je radost a relaxace. A protože dcery chodily o prázdninách na brigády do živočišné výroby, obě vědí, jak vypadá práce u krav. Kdybyste se měla rozhodovat znova, šla byste zase do zemědělství? Do zemědělství bych určitě pracovat šla, protože tahle práce mě moc baví, i když v dnešní době nemá zemědělství na růžích ustláno. Jsem v práci denně, včetně sobot, nedělí, svátků, vstávám ve čtyři ráno a jsem stále na telefonu... To už musí mít člověk svou práci rád, aby to vydržel. Pro peníze to určitě dělat nejde. Ale přesto všechno bych neměnila. Co pro vás titul Lady Pro a jeho předání v krásném prostředí Španělského sálu znamenalo? Ocenění Lady Pro mě v první řadě velice překvapilo, ale zároveň moc potěšilo. Ani jsem nemohla uvěřit, že i já, obyčejný zootechnik, se můžu dostat až na Hrad. Zážitek je to nepopsatelně krásný. Na celý život. Je to ocenění, kterého si velice vážím. Eugenie Línková

Curriculum vitae Aleny Melkové

N

arodila se 3. února 1954 v Příbrami. Na základní školu chodila v Březnici, ve studiu pokračovala na SZTŠ v Březnici, obor pěstitel chovatel. Už na střední škole se začala intenzivně věnovat jezdectví a parkuru. Nyní vlastní dva koně a jezdectví se věnuje rekreačně. Po maturitě studovala na VŠ zemědělské v Suchdole, obor zootechnik. Studium ukončila v roce 1978. Po škole nastoupila v Zemědělském zásobování a nákupu Příbram, kde pracovala nejprve v oddělení krmiv a později jako vedoucí oddělení řízení a kontroly jakosti. V roce 1984 se provdala. Manžel František je rovněž zemědělský inženýr a nyní zastává funkci ředitele ZD Nečín. Po mateřské dovolené, v roce 1988, nastoupila do JZD Nečín jako střediskový zootechnik, kde dnes zastává funkci hlavního zootechnika. V roce 2003 absolvovala odborný kurz a získala osvědčení inseminačního technika pro inseminaci skotu, ovcí a koz. Inseminaci skotu a drobné veterinární úkony provádí ● v celém družstvu.

Top 100

26. února 2010

17

Společnost Farmtec, a. s., stanula mezi oceněnými v soutěži Top 100 Při příležitosti předávání cen Top 100, tedy sto nejlepších českých firem za rok 2009, jsme hovořili s jedním z oceněných, generálním ředitelem společnosti Farmtec, a. s., Ing. Václavem Škeříkem. Jak vnímáte tuto cenu? Samozřejmě z toho mám obrovskou radost. Je to pro firmu Farmtec významná událost a opravdu nás velmi potěšilo, že jsme toto ocenění získali. Jak se vám, jako společnosti, v nelehkém roce 2009 vlastně dařilo? Naše společnost prošla rokem 2009 s kladným hospodářským výsledkem. Jako velmi pozitivní hodnotím skutečnost, že jsme se nemuseli uchýlit k propouštění zaměstnanců. Zůstalo nám to nejcennější, co dělá firmu firmou – zkušenosti, nápady, ctižádost, síla, vůle, důvěra a pokora. Jak vnímáte současnou situaci našich zemědělských podniků a jak se to odráží ve vaší práci?

INZERCE

Vím, že situace v zemědělství není jednoduchá, že někdy snaha, dobrá vůle a poctivá práce nepřinášejí potřebné hospodářské výsledky, že je obtížné vidět alespoň kousek pozitivního v celém sektoru, potažmo v celé společnosti, přesto si myslím a jsem přesvědčen, že má cenu se dále pokoušet o něco nového, že prostě má cenu jít neustále dál. Za několik týdnů začne jaro a s ním obvyklé starosti zemědělců. Každý ze své pozice se bude celý rok snažit o to, aby se jeho práce a úsilí proměnily v něco, co je smysluplné a má svou hodnotu. Stejným způsobem se budeme snažit také ve společnosti Farmtec o to, abychom spolu se zemědělci proměnili naše myšlenky a nápady v reálné projekty a stavby. Jakým způsobem reagujete na změny a trendy v oblasti investic do zemědělství? Již před několika lety jsme se začali zabývat myšlenkou rozšiřování nabídky našich produktů a služeb, což se ukázalo jako dobrý směr ve vývoji společnosti. Nejprve to bylo rozšiřování nabídky v rámci našich produktů

předpoklad dalších několika desítek realizací v tomto roce.

Generální ředitel společnosti Farmtec, a. s., Ing. Václav Škeřík (vlevo) přebírá od ministra zemědělství Jakuba Šebesty ocenění za umístění v anketě Top 100 za rok 2009 Foto Comenius pro živočišnou výrobu. Později se jako další možnost ukázala výstavba zemědělských bioplynových stanic (BPS). Na začátku loňského roku přibyl další produkt, a to výstavba fotovoltaických elektráren. Spolu s bioplynovými stanicemi tak nabízíme převážně zemědělským podnikům směr, kudy by se mohlo ubírat jejich další výrobní zamě-

ření. Zemědělci se tak stávají producenty a přímými prodejci elektrické energie, tedy produktu, o který je značný zájem, a který nepodléhá tak razantním cenovým výkyvům jako ostatní zemědělské komodity. Máme za sebou již několik úspěšných realizací bioplynových stanic s již více než ročním provozem. Několik stanic je ve

fázi spouštění a další jsou ve výstavbě, případně v projektové přípravě. V letošním roce dále předpokládáme, že započne výstavba hned několika stanic zároveň, což bude zejména logisticky a časově náročné. Na tuto situaci se již nyní připravujeme. Stejně tak máme první úspěšné realizace fotovoltaických elektráren a stejně jako u BPS je i zde

A co zemědělské technologie? Jaká je zde situace z vašeho pohledu? Pochopitelně tyto naše „klasické“ výrobní produkty, technologie pro skot a prasata a technologie dojení, mají pro nás nezastupitelnou úlohu. Na tuto oblast jsme samozřejmě nezanevřeli a dále na výrobcích pracujeme, vylepšujeme je a vyvíjíme nové. I za loňský rok máme několik desítek nově zprovozněných farem a v podstatě stále pracujeme na dalších. S velkým zájmem o naše technologie do chovu dojnic a prasat i drůbeže se setkáváme v zahraničí, a to především v Ruské federaci. Při této příležitosti bych chtěl našim zákazníkům a obchodním partnerům poděkovat za důvěru a také za to, že s námi na dalších projektech a realizacích spolupracují. Chtěl bych je také pozvat na veletrh TechAgro 2010 do Brna, kde je rádi přivítáme v naší expozici. Těšíme se na setkání s vámi, ať už bude vaše návštěva pracovní, nebo jen přátelská. Martin Křivka

18

Top 100

26. února 2010

Marné lidské namáhání bez Božího požehnání Mezi oceněnými podnikateli v anketě Top 100 za rok 2009 byli i manželé Stříbrní z Radimi na Jičínsku. Karlu Stříbrnému, jehož rodiče soukromně hospodařili i za minulého režimu, jsme položili několik otázek. V čem spočívá kouzlo vašeho úspěchu? Od malička jsme byli oba s manželkou vedeni k poctivé práci a vedli jsme k ní i naše děti. Dále je to stanovení cíle, za kterým se ubíráme s velkou houževnatostí, ale zároveň i skromností vybudovat prosperující rodinnou farmu pro chov dojnic. Můžete svou farmu trochu představit? Na co se specializujete v rostlinné a na co v živočišné výrobě? Naše farma je natolik známá zemědělské veřejnosti, že ji snad ani nemusím představovat. V živočisné výrobě je to chov holštýnského skotu. Naše stádo čítá 90 krav, celkový stav skotu je 200 kusů. Připařovací plán má na starosti syn. My už mu do toho nemluvíme. Přípravu krmení pro dojnice obstarávám já. Odchov telat a jalovic má na starosti také syn. Přiznám se, že je to někdy úplná věda ten dobytek nakrmit. O dojení se dělí manželka s dcerou a veškeré úřadování má na starosti manželka. Rostlinná produkce je zaměřena předěvším na výrobu krmiv. Obilí prodáme a zpětně odebíráme krmné směsi. Velký úspěch pro nás znamená strojní vybave-

ní. Díky moderní technice jsme soběstační ve všem kromě sklizně kukuřice. Ocenění jste získali především za živočišnou produkci. Jaké máte ustájení? Vyháníte skot na pastviny? Jaké jsou krmné dávky a jsou dělené podle užitkovosti? Už jste to naznačil tím, že jde vlastně o vědu... Ustájení je samozřejmě volné. Na pastvu vyháníme pouze zasušené dojnice. Letní výběh mají také březí jalovice. Krmná dávka se skládá z kukuřice, senáže, mláta a řízků. Granulovanou směs dostávají dojnice prostřednictvím krmných boxů. Máte pět dětí. Jaké jsou jejich záliby a kdo z nich chce zůstat v zemědělství a na co se soustředí při své práci ty, co v zemědělství nezůstanou? Žádné z dětí se práce nebojí, ale na farmě zůstane jen nejstarší syn. Dcera s budoucím manželem budou bydlet kousek od nás a budou mu nápomocni, protože je nemožné, aby stihl všechno sám s rodinou. Nejstarší syn má zálibu v lesnictví a zemědělství a tím se také živí. Jedna z dcer je učitelka, druhá pracuje ve zdravotnictví. Co bylo krédem ve vaší rodině? Kdy jste navázal na tradici vašich rodičů? Naším krédem vždy byly poctivost, slušnost a pracovitost. Rodiče soukromně hospodařili v zemědělství i za minulého režimu,což bylo se socialismem dost neslučitelné. Jak se podařilo vašim rodičům odolat tlakům a jaké za to byly sankce?

měř každý týden. Víra v Boha nám pomáhá v práci i v celém životě. Jinak to snad v sedlačině ani nejde. Snažíme se držet přísloví Marné lidské namáhání bez Božího požehnání.

Karel Stříbrný z rodinné farmy z Radimi na Jičínsku (vlevo) při předání ocenění z rukou ministra zemědělství Jakuba Šebesty Foto Comenius Raději snad ani nevzpomínat. Bylo to velmi těžké období. Pamatuji si, jak byl otec několikrát u výslechu v Jičíně. Ale na nějaké zvláštní veterinární kontroly si nepamatuji. Lidi z odborné sféry se nesnažili dělat problémy, na to byli jiní. Uživit tenkrát rodinu s pěti dětmi z deseti hektarů půdy, když byly ještě povinné dodávky, byl snad nemožný úkol. Vzpomínám na svoji maminku, s jakou trpělivostí nás při té bídě vychovávala. Naštěstí babička s dědou navlékali korále, tak nám občas něčím přilepšili. Když si vzpomenu na začátky mé rodiny s tolika dětmi, tak věřte, že jsme byli živi hlavně z přídavků na děti. Kde dnes působí vaši sourozenci a jak se rozhodlo, že na rodinném statku zůstanete vy? Přilnavost k rodné hroudě jsem zdědil já, tomu se moc poroučet nedá. Odmalička jsem běhal za otcem, bratři leželi spíše v kni-

hách. Nejstarší se věnuje historii a filozofii, další je lesák a nejmladší pracoval celý život v jičínské mlékárně. Sestra je vdaná také za sedláka. Se všemi se stýkáme, to je snad samozřejmost. Dvakrát do roka musí být pravá domácí zabijačka, a to se nás sejde i třicet. Nejstarší syn se postará o pašíka, dcera, vyučená cukrářka, napeče takových dobrot, že nikdo neodolá. Syn s budoucím zetěm jsou muzikanti, ti nám zase zahrají, a každý, kdo chce, si může zazpívat sólo. V tom má zálibu především manželka. Vidíte, že nejen prací živ je člověk... Udržujete tradici a zvyky, které se držely na venkově? Chodíte do kostela, nebo máte takovou svou víru v přírodě a ve všem, co s ní souvisí? Je velmi obtížné udržovat v této hektické době dřívější zvyky. Křesťanské svátky dodržujeme, chodíme do kostela v Radimi té-

Jak začíná a v kolik končí den na rodinné farmě? Máte vůbec možnost vzít si dovolenou? Den začíná ráno v půl šesté. V létě je práce do pozdního večera, ale teď v zimě je volněji a více času na odpočinek. Dovolená na dva, tři dny není problém. Právě jsme si objednali týdenní dovolenou na Slovensko do termálních lázní, abychom se po zimě trochu prohřáli.

Manželé Stříbrní Prodáváte mléko do Německa. Co vás k tomu vedlo a jak jste spokojeni? Když nám jičínská mlékárna před třemi roky ze dne na den vypověděla smlouvu a ozná mila, že si musíme najít jiného odběratele, neváhali jsme ani minutu. Zůstalo nám tam 700 000 korun a už jsme ne-

měli žádnou důvěru k českým odběratelům. Za celé tři roky jsme neměli s německou mlékárnou žádný problém. Jsme opravdu spokojení. Co byste si od začínajícího roku přál, aby se u nás především zlepšilo? Teď se odkloním od hospodaření. Přál bych si, aby v naší republice začala konečně fungovat demokracie. Aby lidé pochopili, že mají hlavně povinnosti a nejen práva. Aby měli zákonodárci vůli změnit určité zákony. Aby měl člověk určitá práva ve vlastním domě a na svém pozemku a ne ten, kdo se


mu tam vloupá. Aby se učitelé nemuseli bát chodit do školy. Aby si děti mohly hrát na čistých hřištích a všichni opilci za volantem byli potrestáni. Nakonec si neodpustím jedno přání hospodářské. Aby farmářská cena mléka byla alespoň osm korun za litr. Eugenie Línková

ZD Klapý se loni ocitlo mezi nejlepšími firmami Zemědělské družstvo Klapý, které hospodaří v katastrálních územích 15 obcí v okrese Litoměřice a dvou obcí v okrese Louny, loni přesvědčilo svými hospodářskými výsledky i odbornou porotu společnosti Comenius. Předseda družstva Otakar Šašek si z rukou ministra zemědělství Jakuba Šebesty převzal ocenění za nejlepší výsledky v zemědělství za uplynulý rok. Zemědělství v Česku loni trápily především nízké farmářské ceny, které způsobily pád řady hospodářství. Čím jste dosáhli úspěchu? Na bezmála 2000 ha zemědělské půdy provozujeme především klasickou produkci. Převažují obiloviny, ty jsou na 1100 ha. Dále je to na 200 ha cukrovka a na 110 ha řepka olejná. Děláme to, čemu se v našich půdních podmínkách a při nadmořské výšce180 až 250 m daří. S výš-

Předseda představenstva a ředitel ZD Klapý Ing. Otakar Šasek (vlevo) přebírá ocenění od ministra zemědělství Jakuba Šebesty Foto Comenius kou souvisí i průměrný roční úhrn srážek, který představuje 500 až 550 mm. A jelikož se u nás vždy dařilo i ovocným sadům, máme je na výměře 114 ha. Na zbytku orné půdy pak družstvo pěstuje krmné plodiny – kukuřici na siláž, oves na senáž a vojtěšku pro zajištění živočišné výroby. Chováme krávy, býky na

výkrm a prasata. Ta vykrmujeme z nakoupených selat. Dnes se firmy často orientují spíše na nové trendy, jako je produkce plodin pro nepotravinářské využití, staví bioplynové stanice atd. Jak můžete s tímto tradičním modelem prosperovat?

Z pohledu struktury a fungování podniku máme konzervativní přístup. Jsme přesvědčeni, že chod zemědělského podniku by měl být založen na vyváženém zastoupení živočišné i rostlinné výroby. Družstvo klade důraz na zachování původního rázu krajiny, zejména na výsadbu větrných bariér jako významného krajinného prvku. Větrné bariéry jsou situovány převážně podél polních cesta na místech původních skládek na výměře asi 10 ha, což představuje osázení zhruba 10 km podél polních cest. Pro zabezpečení vody využívá družstvo kapkovou závlahu sadů. Má pronajatou nově vybudovanou retenční nádrž o výměře zhruba 6 ha. S tím souvisí i péče o okolí nádrže, čištění koryt potoků v katastru družstva a sečení zatravněných břehů. Kolik lidí dnes ve vašem družstvu pracuje? Družstvo má v současné době 202 členy. K zabezpečení výroby

má 63 pracovníky, pro sezónní práce využívá služeb pracovních agentur. Jde hlavně o česání v sadech. Mohl byste se vyjádřit k právní formě podnikání? Právní formou podnikání je družstvo. Současné Zemědělské družstvo Klapý vzniklo transformací JZD Klapý v prosinci 1992. Základní kapitál zapsaný v obchodním rejstříku představuje 4,5 milionu korun, (základní členský vklad člena družstva činí 20 000 korun). Závazky vůči oprávněným osobám z transformace má družstvo téměř vyrovnány. Vlastní kapitál ke konci roku 2008 pak představuje 93,56 milionu korun. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb představují 65 milionů korun. Máte vlastní strojní vybavení k polním pracem? Pro přípravu půdy, setí, chemickou ochranu a sklizeň disponuje zemědělské družstvo potřeb-

nými mechanizačními prostředky. Družstvo má vybudovány vlastní skladové kapacity, které zabezpečují uskladnění sklizně, ať už jde o sklady obilí, částečně se spodním provzdušňováním, nebo o sklad na ovoce – hlavně jablka – s řízenou atmosférou, která zabezpečí kvalitu ovoce do nové sklizně. To všechno jistě stojí nemalé peníze. Pomohly vám dotace ? Některé investice, hlavně sklady, byly budovány za pomoci dotací ze státních i evropských fondů. Využili jsme programu SAPARD i Program rozvoje venkova. Jakých organizací jste členy? Jsme členem Zemědělského svazu ČR, Agrární komory ČR, členem odbytových družstev CZ Fruit – odbyt ovoce, Bioetanol Sever – obiloviny pro výrobu biolihu, Mlékařského odbytového družstva Litoměřice, Svazu pěstitelů cukrovky a dalších. Eugenie Línková

ZZN Pelhřimov

26. února 2010

19

Jaký bude zemědělský rok 2010? Ještě jsme si všichni nestačili vyhodnotit rok 2009 a už se nám všem honí hlavou myšlenky, jaký bude ten letošní rok, rok 2010. Pokud bych měl citovat některé informace k loňskému roku, nebudou pro české zemědělství příliš lichotivé.

S

klizeň obilovin byla o 6,4 % nižší než rok předešlý, výroba vepřového masa poklesla o 10,2 %, výroba hovězího masa poklesla o 3,7 %, výroba drůbežího masa poklesla o 3,7 %, nákup mléka o 3,2 %, výroba krmných směsí o 14 %. Celkové tržby zemědělského sektoru poklesly celkem asi o 20 miliard Kč, předpokládá se že poklesne i celkový zisk asi o 8 miliard Kč na 1–2 miliardy Kč Pod dojmem těchto čísel by se dalo říci, že české zemědělství neustále ztrácí svůj původní rozměr, že se snad české zemědělství blíží k záhubě. Je potřeba si položit otázku: Jsou tyto poklesy výroby způsobené sníženou poptávkou po potravinách vlivem ekonomické krize, nebo jsou tyto poklesy způsobené zvýšenými dovozy lacinějších potravin do našich supermarke-

INZERCE

tů? Myslím, že příčinou jsou oba faktory. Pravdou je, že některé okolní státy zaznamenaly podobné poklesy, naopak některé však mají poklesy jen nepatrné, některé mají i produkci vyšší. Rozhoduje výše nákladů na danou produkci Jedno je však jisté. Ať už bude rozměr našeho zemědělství jakýkoliv, vždy bude rozhodovat o úspěchu výše nákladů na danou produkci a výše výnosů u rostlinné výroby a užitkovosti u živočišné výroby. Vím, že je stále skloňováno, že litr mléka nelze vyrobit pod 8,50 Kč/l, vykrmit prase pod 30 Kč/kg, brojlera pod 20 Kč/kg, vypěstovat řepku pod 20 000 Kč/ha, a tak můžeme pokračovat.

Říká se, že vše špatné je pro něco dobré. Vím také, že na druhé straně „ti rozumní“ v této době hledají řešení především u sebe, na vlastním dvoře. Dělají ve všech směrech taková opatření, aby úspora nákladů nebyla jenom kosmetická, přes finanční těžkosti investují do repopulace svých chovů, podnikají kroky ke zvýšení celkové efektivnosti svých výrob, především snižováním režijních nákladů. Pokud toto „ti rozumní“ zemědělci dokážou a takto nastavené parametry udrží i v budoucnu, pak si myslím, že to bude to pozitivní, co nám přinese ekonomická krize. Pokud by se současné pozitivní náznaky k pozvolnému zvyšování nákupních cen, jako je tomu např. u mléka a obilí,

3x foto archiv ZZN Pelhřimov

potvrdily jako jev trvalý, pak by se těmto progresivním zemědělcům mohla jejich snaha vrátit pozitivně již v letošním roce. Nabídka s poptávkou a síla trhu rozhodnou Myslím, že i v budoucnu nepomůže spoléhat se na vládu, na přístup EU, stěžovat si na špatné počasí a na tisíce dalších věcí. Je potřeba si uvědomit, že asi ani v budoucnu nebude existovat férová a spravedlivá cena, která po-

krývá vynaložené náklady. Bude i v budoucnu existovat pouze nabídka, poptávka a síla trhu. Myslím, že nic jiného nebude v blízké budoucnosti o uplatnění zemědělských produktů na českém ani evropském trhu zřejmě rozhodovat. Doufejme, že k těmto parametrům přibude ještě kvalita. A na toto vše je potřeba se co nejlépe připravit. Ing. Zdeněk Kubiska, ředitel společnosti ZZN Pelhřimov, a. s.

20

Aktuality

Květiny v Havířově zvítězily nad Janovem a Moskvou Havířov bude v roce 2011 pořadatelem mistrovství Evropy ve floristice. Sejdou se u nás floristé z 20 zemí. Tato soutěž se uskuteční v České republice poprvé.

Z

ástupci Havířova a Svazu květinářů a floristů vybojovali před koncem loňského roku v norském Lillehammeru pořadatelství 17. ročníku mistrovství Evropy ve floristice s názvem Europa Cup 2011. „Vrátili jsme se s vítězstvím. Nebylo to lehké, ale určitě zasloužené. Našimi soupeři byla města italská a ruská. První den posuzovala a hodnotila město správní rada Florint, druhý den valná hromada Florint,“ řekl náměstek primátora Havířova Zdeněk Osmanczyk. Zástupci mezinárodní organizace Florint vyberou v nejbližší době i prostory vhodné pro konání mistrovství a potvrdí navržená témata soutěže. „Jsem nadšen, že spolupráce Svazu květinářů a floristů s městem Havířov byla na takové

úrovni, aby přesvědčila všechny zástupce jednotlivých zemí Florintu natolik, aby jednomyslně hlasovali pro uspořádání akce v České republice,“ uvedl člen předsednictva Svazu květinářů a floristů ČR Jiří Martinek. Jana Pondělíčková

Svaz květinářů a floristů České republiky sdružuje přední pěstitele květin, floristy, obchodníky s květinami a pomocným materiálem i ostatní zájemce o tuto problematiku. Byl založen v roce 1991 jako občanské sdružení. Od roku 2007 pracuje ve dvou samostatných sekcích – květinářské a floristické. Je kolektivním členem Agrární ● komory ČR.

26. února 2010

Jiří Paroubek: Kupujeme české potraviny Využili jsme návštěvy předsedy ČSSD Ing. Jiřího Paroubka na plese Agrární komory ČR a položili mu dvě otázky.

při použití některých chemických přípravků na ošetření rostlin jsou často delší než v jiných zemích. Naše potraviny jsou čerstvější, odpadá doba transportu. Tuzemské potraviny obsahují méLidé z vašeho okolí tvrdí, že ně konzervačních látek. Zeměpreferujete české potraviny dělské komodity a potraviny vya jako premiér jste i kontro- robené a zkonzumované v ČR se loval zda cukr a mléko u kávy přepravují na menší vzdálenosti, jsou české provenience. Je to tím šetří životní prostředí. Při koupi české potraviny nebo tupravda? Pokud jdu nakupovat potraviny zemské zemědělské produkce si já nebo má žena Petra, zásadně uvědomuji, že podporuji českénakupujeme pouze potraviny ho zemědělce, českého potravivyrobené v ČR. Výjimkou jsou náře. České pracující, zaměstnapochopitelně mořské ryby. Vý- nost. Tito podnikatelé v České roba potravin a produkce suro- republice platí daně a jsou často vin mimo území ČR je realizová- významnými zaměstnavateli nana často za jiných zooveterinár- šich lidí. Udržují zaměstnanost ních a hygienických podmínek na venkově. než u našich zemědělců a potravinářů. Vím, že vyprodukované Jak hodnotíte snahu více podsuroviny a potraviny v ČR jsou porovat regionální potraviny? pod velmi přísnou kontrolou Velmi si vážím iniciativy Agrární kontrolních orgánů – Státní ve- komory ČR, krajů pod vedením terinární správy ČR a Státní ze- ČSSD i Potravinářské komory mědělské a potravinářské in- ČR, že připravují program prospekce, která probíhá v celé vý- pagace tuzemských kvalitních robní vertikále. Výroba potravin regionálních potravin. Vím, že u nás je realizována v moder- tento program má za cíl zvýšení ních provozech, které splňují spotřeby tuzemských kvalitních náročná legislativní kritéria. Na- regionálních potravin, což se saši zemědělci používají nižší dáv- mozřejmě pozitivně promítne ky hnojiv a méně ošetření che- do zaměstnanosti v regionech. mickými přípravky za vegetaci, A to je při současné míře nezanež je tomu obvyklé v jiných ze- městnanosti velmi důležité. mích. Schválené ochranné lhůty Mám informace, že program

Jednou z priorit předsedy ČSSD Jiřího Paroubka je i podpora projektu Školní mléko Foto archiv ČSSD podporující regionální potraviny navazuje na aktivity regionálních agrárních komor, které již dnes vyhlašují soutěž o nejlepší regionální potravinu. Po případném vítězství ČSSD v nadcházejících parlamentních volbách budeme pro-

pagaci regionálních a nejen regionálních, ale všech kvalitních tuzemských potravin podporovat a dále rozvíjet. Jako přirozené partnery při propagaci našich potravin vidím Agrární komoru ČR a Potravinářskou komoru ČR. (ves)

Ekologické palivo E85 rychle proniká na čerpací stanice Ekologicky šetrné palivo E85 začala jako první prodávat vloni v červnu čerpací stanice KM Prona v Mladé Boleslavi, jen několik kilometrů od místa, kde se vyrábí. Dobrovický lihovar společnosti Agroetanol TTD vyrábí bioetanol z cukrové řepy, který míchá s klasickým Naturalem 95 v poměru 85 % biolihu a 15 % benzinu.

P

řínos tohoto paliva spočívá hned v několika faktorech. Za prvé je mnohem šetrnější k životnímu prostředí. Například ze studie francouzské Agentury

INZERCE

životního prostředí a hospodaření s energií (Ademe) vyplývá, že od pole až po čerpací stanici se úspora skleníkových plynů proti benzinu pohybuje od 57 %

u bioetanolu z obilí až po 73 % u bioetanolu z cukrové řepy. Pokud ještě připočteme, že jeden hektar cukrové řepy vyprodukuje během vegetačního období

kyslík pro 62 lidí na jeden rok, je nasnadě ekologický přínos využití tohoto alternativního paliva. Dalším přínosem paliva E85 je snižování naší závislosti na fosilních palivech. Bioetanol je v současnosti jedinou okamžitě dostupnou obnovitelnou energií, která je alternativou k benzinu. Navíc se vyrábí z domácích surovin, tudíž snižuje i naši závislost na dovozech pohonných hmot. Z energetického hlediska je studie Ademe také velmi pozitivní. Zatímco energetická bilance (vyrobená energie/energie nutná k její výrobě) benzinu je 0,82, tedy negativní, energetická bilance bioetanolu je pozitivní: 1,61 pro pšenici, 1,69 pro cukrovou řepu a 1,74 pro kukuřici. Nejen díky těmto přínosům, ale také proto, že provozovatelé

hledají využití pro stojany po dosluhujícím Specialu 91, se palivo E85 pomalu rozšiřuje i na českých čerpacích stanicích. Po čerpací stanici v Mladé Boleslavi se objevilo na sedmi stanicích sítě Vena Trade, která je tak jejím v současnosti největším distributorem u nás. V současnosti je palivo E85 k dostání také v Praze a krajích Královehradeckém, Pardubickém a Jihočeském, kde si pro výhodnou cenu a velice dobré jízdní vlastnosti, které jsou způsobeny především jeho vyšším oktanovým číslem (109 u paliva E85 oproti 95 u klasického Naturalu) velice rychle získalo oblibu u řidičů. Ti mají možnost vybírat také ze stále rostoucí nabídky automobilů schopných toto palivo spalovat (tzv. FFV). Průkopníkem v tom-

to oboru byl bezesporu Ford, který začal na náš trh jako první FFV auta dodávat. Nyní již jeho flotila obsahuje modely Focus, Mondeo a C-MAX. Loni se také konečně odhodlala vstoupit s FFV vozem na trh Škoda Auto. Vůz nese označení Škoda Octavia Multifuel, je poháněn motorem 1,6 MPI a je dostupný i ve verzi combi. Poznat ho lze podle zelené barvy. FFV vozy u nás prodává také automobilka Volvo (modely C 30, S 40, V 50, V 70 a S 80) a Saab (9-3 a 9-5 BioPower). Rozdíl v ceně mezi běžným automobilem se spalovacím motorem a FFV vozem je pouze v řádů několika tisíc, které se jeho majiteli vrátí jak v ceně pohonných hmot, tak i díky osvobození těchto automobilů od silniční daně. Palivo E85 rozhodně neznamená konec fosilních paliv. Přináší ale zajímavou a ekologicky šetrnější alternativu, která je vyráběná z domácích surovin v domácích továrnách. Čerpadlářům nabízí možnost nahradit ustupující Special 91 a získat nové zákazníky. Zemědělcům přináší možnost zpracování a odbytu jejich nadprodukce místo toho, aby svou sklizeň rozhazovali po polích nebo po silních. A konečně řidičům nabízí možnost udělat něco pro životní prostředí a ještě snížit náklady na pohonné hmoty. Jakub Hradiský

Mléčná produkce

26. února 2010

21

Vrátil se na rodinný grunt, teď zvažuje, co s prodělečným mlékem „Vyjela jsem po serpentinách kolem Ústí nad Orlicí směrem na Choceň. Teploty pod nulou, pole zasypaná metrovou vrstvou sněhu. A najednou na planině ve Svatém Jiří vidím, jak se tu prochází stádo krásných českých stračen. Patří místnímu farmáři Petru Staňkovi. Pokud není led nebo bahno, mohou si kravky v klidu vyjít, říká. A zve mě, abych se podívala, jak bojuje se stohlavým stádem o přežití v této části Pardubického kraje.“

P

etr Staněk se v zemědělské rodině už narodil. Jeho otec vlastnil 13,5 ha ve Svatém Jiří a komunisté ho nechali hospodařit až do roku 1962. Pak mu půdu i zvířata zabavili a rodinu vykázali z vesnice. Odstěhovali se o pár kilometrů dál k příbuzným. Mezitím se Petr vyučil truhlářem a oženil se. Postavili si nový dům v Běstovicích a nic nenasvědčovalo tomu, že by se k zemědělství vrátil. Rok 1989 zamíchal kartami i v životě Petra. Otec zažádal o zabraný majetek a v roce 1990 jim byly polnosti i budovy vráce-

ny. Za zvířata dostali tenkrát funkční traktor. Bylo morální povinností syna vrátit se a začít s otcem hospodařit. Vzali si půjčky a nakoupili pět krav a deset prasnic. V roce 1993 postavili první salaš. Do ní si dovezli z Dánska 50 vysokobřezích jalovic plemene Jersey. A tak začal nekončící kolotoč. Od rána do večera byl Petr na statku a doma na něj čekala manželka Iva a dvě děti. Většinou se otce před spaním nedočkali, tak začali více jezdit za ním a trochu pomáhali. Prodali dům a postavili nový u statku Rozhodli se prodat skoro nový dům a v blízkosti své salaše si v roce 2000 postavili jiný, aby byla rodina pohromadě. A život běžel dál v kolotoči žádostí o dotace a úvěry, ale dařilo se. V roce 2004 přišla těžká rána. Státní veterinární správa nařídila likvidaci stáda z důvodu nákazy paratuberkulozou. Jak smutný to byl pohled na statné krávy, které odváželi na jatka, nechce Petr Staněk ani vzpomínat. V průběhu roku probíhaly dezinfekce stájí i pastvin. Pojistka samozřejmě nepokryla utrpěné ztráty, ale Staňkovi ani jednou nepochybovali o tom, že by to vzdali. V roce 2005 nakoupili 55 vysokobřezích jalovic z nej-

Jeden z přírůstků ve stohlavém stádě farmáře Petra Staňka lepších chovů. českého červenostrakatého skotu s cílem zaměřit se na produkci mléka. Stádo se postupně rozrůstalo až na nynějších 110 kusů. A mezitím paní Iva, krom vedení účetnictví pro farmu, dojížděla do nemocnice až do Pardubic. Dcera Petra se dala na studium vysoké zemědělské školy, obor ekonomie a syn Matěj je velkou oporou otce. Studuje posledním rokem střední zemědělskou školu v Lanškrouně a jako samozřejmost bere, že jednou farmu přebere. „Až do roku 2008 se dalo vydělat na

Iva Staňková vyrábí domácí sýr

prodeji mléka, když výkupní cena byla 8–9 Kč. Při produkci 1500 litrů denně to byl stabilní výdělek. V současnosti, kdy je cena 6,50 Kč, platí v nejlepším případě ono příslovečné nula od nuly pojde,“ říká Petr Staněk. Je velmi zklamán postupem vlády. Když loni vyšla vyhláška o prodeji mléka i mimo farmy, byli Staňkovi první, kdo začali s automaty na mléko na Orlickoústecku. „Jen škoda, že ani tady vláda nepodpořila soukromníky. Třeba na Slovensku dostane každý zemědělec 50% dotaci na mléčný automat. To už by i mléko z automatů mohlo téci za nižší ceny a odbyt by se určitě zvýšil,“ říká hospodář.

Myšlenka na faremní mlékárnu asi zvítězí Teď u Staňků přemýšlejí, co dál s výborným mlékem od svého stáda. 300 litrů jde denně do automatů a zbytek, 1100 litrů, do mlékárny za minimální výkupní cenu. A tak se vážně zabývají myšlenkou na projekt malé faremní mlékárny. Ta by vyráběla selský sýr se 100% obsahem mléka, různé zákysy a jiné mléčné produkty. Paní Iva už absolvovala potřebný kurz. Držíme statečné rodině palce, aby tuhle krizi překonala. Nerada bych za rok vyjela na planinu kolem Svatého Jiří a na ní, místo českých stračen, viděla jen lány panelů voltaických elektráren. Víta Balcarová

Petr Staněk se synem Matějem u automatu na mléko

Automaty na mléko splnily očekávání a jsou skutečným hitem V minulém čísle Zpravodaje Agrobase jsme podrobně informovali o automatech na mléko od různých firem. Z velkého zájmu spotřebitelů jsme soudili, že to není jen módní záležitost. Dokonce jsme automaty na mléko, ovoce a zeleninu vytipovali jako hit roku 2010. Ředitele jedné z firem, která tuto techniku prodává, Tomáše Kořínka z firmy TOKO, jsme se optali, jak se situace kolem automatů vyvíjí. Trvá zájem o automaty stále, nebo to byla jen přechodná záležitost? Naštěstí jsme se nespletli. Za první měsíc letošího roku jsme instalovali dalších patnáct automatů, např. v Zábřehu na Moravě, Olomouci, Luhačovicích, Topoľčanech, Němčicích nad Hanou, Liberci, Třebíči a dalších. V únoru jsme podepsali smlouvy a k instalaci připravili dalších dvacet automatů, které již zahájily nebo v nejbližších dnech zahájí provoz, jako např.

le. (z anglického first in – first out, česky první dovnitř – první ven). Takže letošní plán vidím velmi reálně. Automaty musejí zaručovat čerstvost a nezávadnost potravin. Jak toho lze docílit? Je skutečně nutné splnit základní kritéria, a to záruku dodávky kvalitního mléka, předepsané přípravy mléčnice pro naplňování a sanaci tanků, pořízení předpisového vozidla a zajištění kvalitních lidí, kteří vnímají základní spotřebitelské požadavky, tedy hygienu, čistotu a kva-

INZERCE

v Novém Městě na Moravě, Milevsku, Vsetíně, Rožnově pod Radhoštěm, Valašském Meziříčí, Ostravě, Českém Krumlově, Třeboni, Kroměříži, Jičíně, Jindřichově Hradci, Bučovicích, Olešnici, Boskovicích a dalších místech. Od března, kdy povolí mrazy, což souvisí s možnostmi instalace a přípravou pozemků, bude k prodeji připraveno dalších třicet automatů.

To jsou zatím automaty na mléko, o nichž hovoříte. Co ty na ovoce a zeleninu? Již tyto prodané a instalované automaty nabízejí nejen mléko, ale i čerstvé potraviny, jako např. ve Vsetíně, Valašském Meziříčí nebo Rožnově pod Radhoštěm. Tyto automaty jsou vybaveny výtahovým systémem, chlazením a FIFO systémem kontroly doby prodeje pro ochranu spotřebite-

litu. Většina našich zákazníků tyto požadavky plní jak ke spokojenosti zákazníků, tak vzhledem k přísným normám našich hygienických stanic a veterinární správy. Už se stalo, že jsme jeden mléčný bar odebrali a vrátili zřizovateli peníze. Ve dvou případech jsme projednali a našli řešení nápravy. Je ale potěšitelné, jak většina podniků nadstandardně přistupuje ke službě zákazníkům, jako například Agrodružstvo Roštění, ZOD Němčice nad Hanou, Agros Vyškov Dědice, a. s., ZD Křeměže a další.

Loni jste zmiňoval i automaty na balíčky s masem a uzeninami. Je to reálné? Testování již běží, a to za plného provozu ve spolupráci s jedním uzenářským podnikem. Základní předpoklad je stabilita teploty, vlhkosti a čistoty. Zatím první provozní zkoušky prokázaly stabilitu všech parametrů a FIFO systém zabezpečuje ochranu spotřebitele z hlediska záruční lhůty. Otázky balení jsou standardizované jako pro všechny prodejny s masem a uzeninami. Plný prodej začne v březnu. Eugenie Línková

22

Drůbežářství

26. února 2010

Dlouhodobé cíle firmy Velisco na českém trhu Německá firma Velisco, patří k největším zpracovatelům krůtího masa v Evropě. Na českém trhu má mezi zemědělci desítky velkododavatelů. Jejímu českému zástupci Stanislavu Hečlovi jsme položili několik otázek. Kolik vloni německá firma Velisco nakoupila v ČR krůt? Nakoupili jsme asi 370 000 kusů, což je zhruba 5600 tun.

Nedá se v současné době jednoznačně specifikovat množství peněz, protože jednání jsou teprve v počátcích a tudíž celková suma bude známa až poté, co bude možné přesně zkvantifikovat počet objektů, které projdou rekonstrukcí. Co je podmínkou spolupráce firmy Velisco při rekonstrukci stájí v ČR? Spolupráce farmáře.

pravděpodobněji toto množství překročíme. Je nutné si uvědomit, že firma Velisco pracuje způsobem dlouhodobých kontraktů, které nelze v průběhu roku měnit. To znamená, že farmář se může ze 100 % spolehnout na to, že domluvené množství Velisco odebere a na druhou stranu firma Velisco ví, kolik masa ve kterém období může svým obchodním partnerům nabídnout.

Lze spolupracovat i formou vypracování projektů pro EU a podílet se tak i na čerpání peněz z prostředků EU?

Co vše obnáší spolupráce s firmou Velisco? Z naší strany se můžeme zaručit za přesné dodržování smluv, do-

Proč Velisco nevyváží doposud na český trh krůtí speciality, jichž vyrábí velkou škálu? Velisco v současné době dováží především porcované chlazené maso a marinovaná masa v období grilovací sezony. Rozšíření sortimentu se připravuje v návaznosti na zvýšené množství vykoupených krůt i v souvislosti s aktivitami při budování nových kapacit. Jak se pokročilo při sjednocování norem bezpečné produkce a kolik producentů v ČR již podstoupilo tuto certifikaci? V současné době máme certifikováno 16 chovatelů systémem Q a S. Certifikace každého subjektu se pohybuje v řádu asi 30 000 Kč, kde Velisco tyto prostředky hradí za všechny spolupracující farmáře. Vloni jste slibovali určitou participaci na přestavbě stájí po skotu na odchovny krůt. Jak to pokračuje a kolik je na to vyčleněno peněz?

Stanislav Hečlo, český zástupce firmy Velisco Ano, hlavně při rekonstrukci například bývalých kravínů, nebo při stavbě nových hal. Jaká je představa nákupu krůtího masa v ČR v roce 2010? Máme podepsané kontrakty přibližně jako v roce 2009, ale nej-

dávky jednodenních krůťat, zajištění a kontrolu krmných směsí včetně profinancování a v neposlední řadě poskytování poradenské činnosti, aby farmář dosáhl co možná nejlepších výsledků na konci profitu. Eugenie Línková

Stavy drůbeže v Česku klesají

INZERCE

Obchodníci s drůbežím masem zaznamenali počátkem ledna při hodnocení evropského trhu v České republice pokles až o 18 %, v Polsku jen o 3 %. Příkladem, proč tomu tak je, může být Jihomoravský region nebo Ústecký kraj.


J

eště v roce 2004 chovali jihomoravští zemědělci téměř 800 000 slepic, které snášely 191 milionů vajec ročně. Vstup do EU a levné dovozy vajec především z Polska a Pobaltí donutily část zemědělců chovy uzavřít. Na konci minulého roku bylo v kraji pouze kolem 540 000 slepic a snáška se snížila na 145 milionů. V Ústeckém kraji poklesly za posledních pět let stavy drů-

beže zhruba o 43 %. Zatímco na konci loňského roku chovali farmáři přes 1,008 milionu kusů, na konci roku 2004 to bylo přes 1,782 milionu, tedy o 774 000 kusů více. V celé České republice poklesly ve stejném období stavy drůbeže téměř o 1,65 milionu na 23,95 milionu kusů. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. S úbytkem slepic také poklesl počet snesených vajec. Za loňský rok jich slepice v regionu snesly 75 milionů kusů, předloni 112,6 milionu kusů a v roce 2004 to bylo více než 204 milionů kusů. Produkce vajec tak v Ústeckém kraji poklesla za pět let zhruba o 63 %. Podle zemědělců je hlavním důvodem poklesu produkce a prodeje tuzemských vajec dovoz levných vajec z Polska a Pobaltí. V celém Česku se za rok 2009 vyprodukovalo 1,67 miliardy vajec, což je zhruba o 50 milionů kusů méně než před rokem. (li)

23

Zemědělská technika

26. února 2010

Expozice AGRI CS ve znamení 360° inovací, které přinášejí úspory a efektivitu Stejně jako na minulém TechAgru bude expozice AGRI CS umístěna v pavilonu G1. Proti minulému ročníku se naše expozice ještě více rozroste, abychom mohli co nejlépe prezentovat všechny novinky a klíčové modely značek Case IH, Steyr a Simba. Cílem je prezentovat našim zemědělcům ucelený program novinek a produktů, které, zejména v podání značky Case IH, dokáží výrazně zvýšit efektivitu a přinést nemalé úspory.

N

ejvětší novinkou značky Case IH jsou traktory Puma CVX s unikátní konstrukcí plynulé převodovky a revolučním konceptem ovládání. Cílem jejího vývoje bylo vytvořit traktor s jednoduchým ovládáním, které však umožní dosahovat vysoké produktivity při zachování co nejvyšší úspornosti a komfortu jízdy. O tom, že se to bezezbytku podařilo, svědčí významné mezinárodní ocenění, které Puma CVX získala. Stala se Strojem roku 2010.

INZERCE

Puma CVX – revoluční traktor, který získal ocenění Stroj roku 2010 Novinky ve střední kategorii traktorů budou reprezentovat nové modely traktorů Maxxum, které dostaly zcela nový design a nejnovější generaci konceptu ovládání Multicontroller. V těžké kategorii traktorů se můžete těšit na top model Magnum 335 s výkonem bezmála 370 koní. Se systémem řízení produktivity APM a kompletním řešením satelitního řízení AccuGuide je to víc než efektní nástroj pro těžké polní práce. O jeho oblíbenosti svědčí rekordní prodejní čísla. Sklizňovou techniku bude na veletrhu mimo jiné zastupovat nejvýkonnější sklízecí mlátička Case IH Axial Flow 9120.

Tento nový model od světového leadera ve vývoji a výrobě axiálních mlátiček nabízí pro rok 2010 opět celou řadu inovací. Mezi opticky nejvýraznější patří nový zásobník na zrno, který má nyní výjimečnou kapacitu 12 335 l. Axiální způsob výmlatu značka Case IH strategicky prosazuje vzhledem k provozní ekonomice. Oblíbenost této technologie stále roste. I v tradiční Evropě je každá čtvrtá mlátička axiální. Velký důraz chceme klást na systém precizního zemědělství a navigační systémy. Značka Case IH jako první prezentovala ucelený systém AFSTM

(Advanced Farming System). Case IH nabízí kompletní sortiment navigačních systémů. Je možné si s kompletním satelitním řízením AccuGuide objednat traktor nebo mlátičku přímo z továrny. Navigace a systém precizního zemědělství je dalším jasným pomocníkem při snižování nákladů a zvyšování efektivity. Značka Steyr bude na veletrhu prezentována několika modely. Nejzajímavějším asi bude Steyr CVT, který jezdí na bioplyn. Právě značka Steyr byla první, která představila tento koncept a je jediná, kdo takový traktor vyrábí. Velké úspory v porovnání s provozem na klasickou naftu a hlavně ekologické aspekty. Bioplyn jako palivo pro spalovací motor je mnohonásobně šetrnější než nafta. Navíc si ho mohou podniky sami vyrobit v bioplynových stanicích, které se u nás hojně staví. Dalším z prezentovaných modelů bude lesní speciál 9095 FM v originální lesnické výbavě dodávané přímo z výroby. Díky dlouhodobé specializaci na tento segment má Steyr pověst špičkového specialisty.

Inovace a možnosti úspor najdete v naší expozici na ploše, kde budou vystaveny stroje anglické značky Simba. Ta je právem, s ohledem na svou kvalitu a robustnost, označována za jinou váhovou kategorii. Na TechAgru se bude prezentovat uceleným programem zaměřeným na půdo-ochranné technologie a kombinované stroje na zpracování půdy. Největším strojem bude bezesporu model SL 700, který je určen pro kompletní zpracování půdy jedním přejezdem. Další novinkou je podobný stroj DTX 300, který je konstruován jako nesený a určený pro

střední třídu traktorů. Filozofií Simba je slučovat více operací včetně setí do jednoho přejezdu a výrazně tak šetřit čas, peníze a vláhu. Měly by zde být představeny i výsledky pokusů zakládání porostů řepky ozimé secím strojem přímo při zpracování půdy. Stejně jako na loňském TechAgru chceme naši expozici oživit zajímavým doprovodným programem, ve kterém si najdou své malí i velcí návštěvníci. Ti, co minule náš stánek navštívili, určitě vědí, že to bude stát za to. Přijměte proto, prosím, pozvání na náš stánek v pavilonu G1. Pavel Novák

2x foto archiv AGRI CS

Axial Flow 9120, nejvýkonnější axiální mlátička Case IH

24

Vinařství

VINAŘSKÉ AKCE

Březen

● 2.–5. března – Brno: 15. ročník mezinárodního vinařského veletrhu

Vinex. Profesionální vinařská výstava spojená s mezinárodní soutěží Grand Prix Vinex 2010. Info: www.salima.cz/vinex ● 6. března – Chrlice (restaurace U Bindrů): 19. výstava vín

s ochutnávkou a cimbálovou muzikou. ● 6. března – Charvátská Nová Ves (Břeclav): Místní výstava vín

spojená s ochutnávkou a cimbálovou muzikou. ● 6. března – Nosislav: výstava vín Nosislav 2010. Výstava vín

z velkopavlovické a znojemské podoblasti. Info: www.nosislav.cz ● 6.března – Hodonice: 41. tasovická výstava vín s vyhodnocením.

Info: www.tasovice.cz/czs/czs.ht ● 6. března – Týnec u Břeclavi (KD v Týnci): Výstava vín ročníku 2009

z Týnce, Podluží, Slovácké podoblasti a Slovenska spojená s koštem ● 12.–27. března – Tábor (Hotel Dvořák): Táborský Festival vína 2010.

2. ročník prodejní přehlídky českých a moravských vín na jihu Čech: řízené degustace, snoubení vín a pokrmů, vína a sýry, doutníky a destiláty. Info: www.festival-vina.cz ● 9.–12. března – Vinařská akademie Valtice: Kurz Sommelier – 1. část.

14denní kurz akreditovaný MŠMT ČR. Absolventi mohou získat titul Sommelier. Přednášejí Prof. Vilém Kraus a Prof. Fedor Malík. Info: www.vinarska-akademie.cz ● 12.–13. března – Loucký klášter ve Znojmě: Ochutnávka znovínských

ročníkových vín, výběrů z hroznů, ledových vín, archivů a vín, která uspěla na tuzemských a mezinárodních výstavách. Info: www.znovin.cz ● 13. března – Mikulov (zámecký sál): Výstava vína mikulovské vinařské

podoblasti spojená s cimbálovou muzikou Kasanica. ● 13. března – Lanžhot (sál restaurace Podlužan): Tradiční místní

výstava vín doplněná o vzorky vín z okolních obcí Podluží, Rakouska a Slovenska. ● 13. března – Vranovice (sportovní hala): 41. ročník místní výstavy vín

s ochutnávkou a cimbálovou muzikou ● 13. března – Čejč (sokolovna): Tradiční výstava vín s prezentací

nejlepších vzorků vín místních vinařů a z okolí. Info: www.cejc.cz ● 13. března – Kostelec u Kyjova (KD v Kostelci): Výstava vín ● 13. března – Židlochovice (Masarykův kulturní dům): Tradiční

výstava vín místních a regionálních vinařů. Info: www.zidlochovicko.cz ● 13. března – Těšetice, okr. Znojmo (hostinec u Vlků): Těšetický košt

2010. Výstava místních vín s hodnocením.

26. února 2010

Salon vín 2010 už zná své vítěze V Národním vinařském centru ve Valticích skončilo 20. ledna hodnocení jubilejního 10. ročníku Salonu vín České republiky, naší nejvyšší vinařské soutěže. Z odrůd letos nejvíce uspěly Rulandské šedé a Ryzlink vlašský a z ročníků rok 2008. Medailí Salonu vín 2010 si může svá vína ozdobit 48 vinařů.

ky hodnotili,“ říká Marek Babisz, hlavní sommelier Národního vinařského centra. Rekordní účast Letos vybírali degustátoři z rekordních 520 vín z 96 vinařství. Nominovaný vinař může přímo do soutěže přihlásit pouze jedno víno, ostatní vína musejí nejprve uspět na některé z nominačních soutěží. Další zajímavostí je, že vzorky k hodnocení vybírá sommelier Národního vinařského centra přímo u vinaře ve sklepě namátkovým způsobem z lahví příslušné šarže vína.

ných odrůd pak Zweigeltrebe (čtyři vzorky) a Rulandské modré, Svatovavřinecké, Cabernet Moravia a Cabernet Sauvignon (po třech vzorcích). Celkem se do nového ročníku dostalo 30 odrůd révy vinné, dva sekty a tři vína cuvée. Z hlediska jakostních kategorií převažují pozdní sběry (51 vzorků) a výběry z hroznů (23 vzorků). V letošním roce se do expozice Salonu vín opět probojovala moravská zemská vína (tři vzorky). Nejúspěšnějšími vinařskými firmami jsou v letošním ročníku

s. r. o., vinařství Vladimíra Tetura, Znovín Znojmo, a. s., Moravské vinařské závody Bzenec, s. r. o., a Rodinné vinařství Košut, s. r. o., (po třech vzorcích). Z ročníků je nejvíce zastoupen ročník 2008 (71 vín) a ročník 2007 (24 vín). Hodnocení letošního ročníku probíhalo v degustačních prostorách Národního vinařského centra. Vína se hodnotila s použitím špičkových degustačních sklenic Grandezza. Pomoc při servisu hodnocení tradičně zajišťovali studenti Vinařské školy z Valtic.

C

ílem soutěže je vybrat sto nejlepších českých a moravských vín, která se budou prezentovat v celoročně otevřené degustační expozici ve sklepních prostorách valtického zámku. Salon vín České republiky je tradiční nejvyšší soutěží vín u nás. Podmínkou přihlášky vína do Salonu vín ČR je jeho úspěch na některé z nominačních soutěží (vybraných soutěží jednotlivých vinařských podoblastí ČR a nejprestižnějších celostátních soutěží vín). Desátý ročník soutěže přinesl určité inovace. Vzorky se tentokrát hodnotily dvoukolově. Do druhého kola postoupilo 200 nejlepších vín. Z nich se následně vybrala stovka vín, která získají titul Salon vín České republiky 2010. „Novým užitečným nástrojem byl také speciální počítačový program vyvinutý Národním vinařským centrem, pomocí něhož degustátoři jednotlivé vzor-

Hodnotitelská komise na Salonu vín České republiky 2010 Z bílých odrůd letos nejvíce uspěly Rulandské šedé a Ryzlink vlašský (po devíti vzorcích), Ryzlink rýnský (osm vzorků) a Rulandské bílé a Chardonnay (po sedmi vzorcích). Z červe-

Vinselekt Michlovský, a. s., (15 vzorků), Vinné sklepy Valtice, a. s., (osm vzorků), Patria Kobylí, a. s., a Moravíno, s. r. o., (po šesti vzorcích), dále Vinařství U Kapličky, s. r. o., Vinařství Kovacs,

Foto archiv Salon vín ČR

Loni absolvovalo některý z programů v degustační expozici ve Valticích přes 11 000 návštěvníků. Od 27. února může veřejnost navštěvovat expozici ročníku 2010. (slv)

● 13. března – Blatnice pod Sv. Antonínem (KD): Výstava místních vín ● 13. března – Vacenovice (hospoda u Letochů): Výstava vín místních

vinařů i vín z okolních obcí a vinařských oblastí Rakouska ● 18. března – sklípek Vaše víno, Františka Křížka 26,

Praha 7-Holešovice: Srovnávací řízená degustace odrůdy Chardonnay z různých oblastí ČR. Info: www.vasevino.cz/degustaci.php ● 20. března – Horní Bojanovice (KD): Místní výstava vín s ochutnávkou ● 20. března – Březí u Mikulova (sál obecného úřadu): Tradiční

Josefský košt více než 800 vzorků vín s cimbálovou muzikou. ● 20. března – Syrovice (sokolovna): 39. výstava vín s ochutnávkou ● 19.–21. března – Valtice: Vinařská akademie 1 – Kadet. Přednášky pro

milovníky vína, kteří se chtějí dozvědět něco více. Info: www.vinarskaakdemie.cz ● 20. března, Vracov (sokolovna): Josefský košt vín – tradiční vinařská

akce, která má své počátky ve 40. letech 19. století. ● 20. března – Znojmo (Loucký klášter): Znojemský košt 2010.

Každoroční přehlídka odrůdových znojemských vín. Soutěž Král vín ČR – vína odrůdy Rulandské bílé 2008 a starší. Info: www.vinari-znojmo.cz

Výsledky druhého kola certifikace vinařské turistiky Celkem 54 zařízení vyhovělo ve druhém kole certifikace vinařské turistiky, kterou vyhlašuje Národní vinařské centrum. Celková úspěšnost druhého kola certifikace všech kategorií přitom dosáhla 87 %.

„C subjektů přihlásilo k cer-

elkem 37 podnikatelských

tifikaci 62 zařízení v kategorii vinařství, vinný sklep, vinotéka, vinařské ubytování a vinařská restaurace. 54 z nich nakonec vyhovělo certifikačním kritériím,“ komentuje Ing. Petr Gondáš, projektový manažer Národního vinařského centra. Cílem certifikace je vybrat z nynější rozsáhlé databáze vinařství, vinných sklepů a vinoték ve vinařských oblastech subjekty, které splňují a garantují

Slovníček pojmů Vinařství – producent vína registrovaný na VF a ÚKZÚZ, který prodává alespoň část vína s rozhodnutím o zatřídění od SZPI nebo vín v apelačním systému VOC, nabízí maloprodej vlastního vína přímo ze sklepa, firemní prodejny nebo jiného vhodného objektu. Vína v nabídce musejí pocházet z hroznů vypěstovaných v ČR Vinné sklepy – provozovatel nabízí posezení ve vinném sklepu či nadsklepí a prodává vína vlastní nebo cizí produkce z hroznů vypěstovaných v ČR. Zařízení musí mít sociální zázemí. V nabídce je vlastní nebo dodavatelsky zajištěná teplá či studená kuchyně. Vinný sklep nabízí řízené degustace nebo další programy. Vinotéky – vinotéky nabízejí především prodej lahvového vína s převahou vín od výrobců z ČR. Vinotéka poskytuje svým návštěvníkům informace související s vínem, vinařstvím a vinařskou turistikou a další programy. Restaurace s vínem – restaurace nabízí sortiment kvalitních jídel a dostatečně široký výběr vín vyrobených domácími výrobci ze surovin z ČR. Provozovatel garantuje kvalifikovanou obsluhu a vhodné vybavení pro kultivovanou konzumaci vín.

● 20. března – Kyjov (Dům kultury): Josefská výstav vín ● 20. března – Popovice u Uherského Hradiště (KD): Tradiční výstava

vín z celé jižní Moravy s cimbálovou muzikou. Info: www.popovice.cz ● 20. března – Velký Týnec (Společenský dům): Týnecký košt 2010

Ubytování s vinařskou tématikou – venkovské i městské ubytování přímo související s provozem vinného sklepu, vinařství, restaurace s vínem a pod. Kromě ubytování nabízí provozovatel informace o službách vinařů a vinařské turistice v regionu. ●

s vyhlášením ceny Šampion Týneckého koštu, cimbál ● 20. března– Dolní Kounice (KD): Výstava vína s ochutnávkou.

Info: www.dolnikounice.cz ● 22.–26. března – Vinařská ademie Valtice: Kurz Sommelier – 2. část.

Info: www.vinarska-akademie.cz ● 27. března – Velké Bílovice: Putování za vínem, ze sklepa do sklepa.

Vinařská akce s degustací, která návštěvníkům otevře 40 místních sklepů. ● 27. března – Hovorany (sokolovna): Ples vinařů a přátel vína. Volná

ochutnávka od místních vinařů. Info: www.vinozhovoran.cz ● 28. března – Kyjov: Otevírání sklepů. V areálu U Šištótu mohou zájemci

ochutnat vzorky od různých vinařů. Akce spojená s tradičním zpěvem mužských sborů. Více informací o chystaných akcích najdete na webových stránkách www.vinazmoravy.cz, www.vinazcech.cz


přísně požadované standardy. Vybrané objekty budou označeny tabulkou certifikace a budou také nadstandardně propagovány na webové prezentaci vinařské turistiky a v tiskovinách vydávaných v rámci projektu vinařské turistiky. „Ve druhém kole se rozšířil i počet certifikovaných zařízení

v Čechách. K certifikovanému vinařství a vinnému sklepu Vinné sklepy Kutná Hora v mělnické podoblasti přibylo vinařství a vinařské ubytování Žernosecké vinařství v podoblasti litoměřické,“ komentuje výsledky Petr Gondáš. Aktuálně je v ČR certifikováno již 159 zařízení vinařské turistiky. (slv)

Vinařství

26. února 2010

Přežila réva mrazy?

Degustační zóna na Vinexu Nabídku veletrhu Vinex ve dnech 2. až 5. března zpestří již potřetí srovnávací a degustační zóna moravských a českých vín. Díky finanční podpoře Vinařského fondu ČR budou moci návštěvníci ochutnávat téměř tři sta vín od tuzemských výrobců.

V

ína prezentovaná v degustační zóně nebudou dopředu ohodnocena, vinaři zde představí vína dle svého výběru. Srovnání vín je možné provádět individuálně v rámci tří cenových

Letošní třeskuté mrazy vyděsily i jihomoravské vinaře. V Brodu nad Dyjí na Břeclavsku naměřili 27. ledna dokonce dvacet šest stupňů pod nulou. Révu může takový mráz těžce poškodit. Vinaři se bojí poškození dřeva nebo oček. Mnozí mají ještě v neblahé paměti katastrofický rok 1985. Z tehdejších třicetistupňových mrazů se nemohla réva vzpamatovat ještě další dva roky. Tehdy zmrzly i kmínky. Každá odrůda je na mráz jinak citlivá. A tak vinaři mají větší strach například o stále oblíbený Modrý Portugal nebo Müller Thurgau a Irsay Oliver. Ty mají totiž řidší dřevo, které snáze promrzne. Hodně také záleží i na tom, kde réva roste. Větší šanci mají vinice položené na kopci, v dolině mohou zmrznout i odolnější odrůdy. Jestli réva mrazy zvládla, vinaři poznají, až se trochu oteplí a budou si moci prohlédnout očka. Pokud se pod ostrým řezem žiletky ukáže, že je očko zčernalé, bude zle. Text a foto: Dagmar Humpolíková

25

zón, do nichž budou vzorky rozděleny. V každé zóně pak budou vína seřazena dle degustačního pořádku. Budou zde zastoupena tichá vína v kategoriích zemské, jakostní, jakostní s přívlastkem a také vína originální certifikace (VOC). U každého vzorku najdete informační stojánek s údaji o původu vína a jeho základních analytických hodnotách. Návštěvníci budou mít k lepší orientaci mezi třemi stovkami vín k dispozici i přehledný tištěný katalog. Tradiční součástí degustační zóny bude prodejní vinotéka, v níž bude možné vybraná vína zakoupit. Degustační zóna je primárně určena obchodníkům k získání jednoduchého přehledu o trhu s vínem. Přístupná je však i sommelierům, vinařům i ostatním milovníkům vína. Naleznete ji v přízemí pavilonu A2 na brněnském výstavišti. (nadv)

Letošní veletrh Vinex opět návštěvníkům zpestří degustační zóna moravských a českých vín Foto archiv VF ČR

Pětice finalistů soutěže Vinařství roku je známa První ročník soutěže Vinařství roku zná pětici svých finalistů. Jsou jimi společnosti Moravíno, Sonberk, Vinné sklepy Valtice, Vinselekt Michlovský a Znovín Znojmo. Vítěz bude vyhlášen 16. března na galavečeru v pražském Divadle Hybernia. Cílem ocenění je vybrat nejlepší tuzemskou vinařskou firmu, která svým podnikáním v oboru pozitivně vybočuje z řady ostatních.

V

inařství roku se odlišuje od dosavadních soutěží v zemi, při nichž mezi sebou většinou jednorázově zápolí jednotlivými

výrobci vybraná vína. Při nové soutěži je posuzována celoroční práce podniku, který je navíc hodnocen podle řady kritérií.

Svatováclavská vinice u Pražského Hradu


Zleva: Jiří Sedlo, předseda Svazu vinařů ČR, Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu a Martin Půček tajemník Svazu vinařů ČR.

„Hodnocení se odráží jak v přístupech v produkci hroznů a následně vína, v důrazu na technologii a zpracování, ale také v kvalitativním pojetí oboru vinařství jako celku,“ řekl předseda Svazu vinařů ČR Jiří Sedlo. „Odborné instituce do prvního

ročníku soutěže nominovaly na devět desítek tuzemských vinařství, která svým podnikáním loni přispěla k pozvednutí, rozvoji a modernizaci oboru,“ uvedl tajemník svazu Martin Půček. „V polovině ledna 2010 navštívila hodnoticí komise pět vi-

Foto Zdeněk Kulhánek

nařství, která získala nejvíce nominací. Těmto udělila body, a následně rozhodla o oficiálním a historicky prvním vítězi letošního ročníku,“ dodal. Přestože je vítěz soutěže již znám, zveřejněn bude až v půlce března na slavnostním večeru.

V jeho rámci bude navíc představena stovka nejlepších vín letošního ročníku Salonu vín České republiky. Letos degustátoři vybírali z rekordních 520 vzorků od 96 vinařství. Z odrůd letos nejvíce uspěly Rulandské šedé a Ryzlink vlašský, z ročníků pak rok 2008. Salon vín ve Valticích na Břeclavsku provozuje od roku 2000 Národní vinařské centrum, které každoročně vybírá stovku nejlepších vín z celé země. Všechna vybraná vína mohou okusit návštěvníci jeho degustační expozice. Tu loni navštívilo téměř 11 000 lidí. Vítěz soutěže Vinařství roku získá originální bronzovou plaketu a bude uveden do Síně slávy vinařství České republiky zřizované v Národním vinařském centru ve Valticích. Titul bude moci neomezeně dlouho užívat pro své marketingové účely, bude však muset uvádět, v jakém roce ocenění získal. Stejný vinař bude moci být znovu nominován až za deset let, aby mělo šanci zvítězit více firem. (jr)

26

Ovocnářství

26. února 2010

Sadů ubylo a jejich stáří je vyšší než v jiných evropských státech

Naše ovocnářství na tom není nejlépe. Klesá výměra sadů, mění se struktura pěstovaného ovoce a stromy jsou v průměru starší, než jak je tomu v produkčních sadech okolních evropských států. Velmi vypovídající jsou grafy a tabulky Ovocnářské unie, člena Agrární komory ČR, které stručně napoví, o co v tomto oboru jde.

řád je jich 846 hektarů a meruněk 1407 hektarů. Rozsáhlé jsou i višňové sady s 1840 hektary. Nejvíce je ale bohužel starých sadů, ty svými 47 % v zastoupení převažují a zabírají výměřu 8964 hektarů. Nejmladší sady zabírají výměru necelých 2010 hektarů, což je pro tento rok skoro symbolické.

Zemědělství jako takové nebude mít letos na růžích ustláno a podle výroků zahraničních odborníků už mnoho zemědělců počítá spíš dny do důchodu, než aby chtělo v oboru dál podnikat. Vznikají ale také nové obory a věřme, že život na venkově znovu rozhýbají, stejně jako mladé sady, které dávají mimo produkce i hezký ráz krajině. Pokud jde o stáří sadů ve srovnání s okolními státy, jsou naše sady v průměru osmnáctileté, zatímco nejprodukčnější státy, odkud se k nám dováží nejvíc ovoce, jsou podstatně mladší. V Itálii jsou v průměru jedenáctileté, na Slovensku čtrnáctileté a v Holandsku dokonce osmileté. Průměrný věk sadů celé EU je 14 let. Je to jistě dáno mimo jiné i finanční podporou výsadeb nových sadů. U nás je například pro letošní rok vyčleněno na nové výsadby 50 milionů korun, což je méně než polovina finančních prostředků, jakých se vydalo na tyto účely v roce 2006. Za zmínku stojí i roční produkce ovoce v ČR. Ta činila loni 178 100 tun. Co je to ale proti Číně, kde vzdor tomu, že hlavní kolorit krajiny na mnoha místech země tvoří čajové plantáže a rýžová pole, je produkce ovoce na obrovském vzestupu. Od roku 1980 lze sledovat prudký rozvoj tohoto odvětví a do minulého roku vzrostla produkce ze čtyř milionů tun na 30 milionů tun. Odpovídá tomu i růst vývozu především ovocných koncentrátů. Těch se ještě v roce 1997 vyprodukovalo 0,1 milionu tun, předloni to už bylo 1,1 milionu tun. S tím ale souvisí i budování zpracovatelských kapacit, což se u nás zatím moc neděje. Eugenie Línková

Výměra produkčních sadů v České republice (stav v roce 2009)

„S růžová a obnova sadů bu-

ituace v ovocnářství není

de nutná,“ komentoval závěry Ovocnářských dnů prezident AK ČR Jan Veleba po jednání s odborníky na tuto tematiku. Za dvacet let ubylo v České republice 5000 hektarů sadů. Celkem jsme přišli o 30 % jabloní a hrušní, až o 60 % broskvoní a meruněk, 20 % višní a třešní dokonce o 40 %. Velmi se naopak rozšířily plochy stromů se švestkami, těch je více o 180 %. Celkem tak výměra ovocných sadů v ČR zabírá 17 641 hektarů. Převažují jabloně, kterých je 8986 hektarů. I když plocha broskvoní podstatně klesla, po-

Celková výměra produkčních sadů v roce 2009 v České republice činila 17 641 hektarů. Největší část, 8986 hektarů, zabírají jabloně, což představuje 50,94 % celkové výměry všech sadů.

Věková struktura produkčních sadů v České republice (stav v roce 2009)

❏ neplodné výsadby: 8 % = 1451,65 ha ■ mladé sady: 11 % = 2009,68 ha ■ sady s plnou plodností: 34 % = 6433,58 ha ■ staré sady: 47 % = 8964,74 ha

Realizace nových ovocných sadů v ČR

Původ ovoce v obchodní síti v České republice

26. února 2010

Inzerce

27

28

Zelinářství

26. února 2010

Jaké jsou vyhlídky zelinářů

Zhodnocení pěstitelské sezony roku 2009

S

ezona 2009 začala odkladem jarních prací kvůli vydatným a vytrvalým dešťům. Pěstitelé museli velmi obezřetně posuzovat, kdy začít s jarním zpracováním osychající půdy. Kdo by postup prací uspěchal, vytěsnil by z půdy potřebný vzduch a vytvořil by zhutnělou nepropustnou vrstvu, se kterou by pokazil životní podmínky pro celou dobu vegetace. Po oschnutí brázd a zpracování půdy se vysazovala často zatuhlá nebo přerostlá sadba, která však v případě možnosti zálivky rychle vytvořila zapojené porosty. Výsevy dobře vzešly z poněkud opožděných výsevů díky zásobě půdní vláhy. V červenci se vrátilo období dešťů a místo nejteplejšího měsíce v roce byl červenec srážkově nadprůměrný a teplotně podprůměrný. Počasí se dobře odrazilo na porostech košťálovin, vůbec však nevyhovovalo plodovým zeleninám, především porostům polních salátových okurek a okurek nakladaček. Trochu opožděně začal prodej prvních výpěstků a ceny po počátečním optimismu rychle padaly u většiny zelenin a ranných brambor. Jen u karotky se držely na vyšší úrovni. Už tradičně byly problémy v obchodu s květákem, což může být pro tuto plodinu v ČR osudné. Meziročně klesly plochy květáku o 36 % a ani letos si asi v oblibě u pěstitelů nepolepšil. V dalším průběhu vegetace se prodávalo do řetězců průběžně, ale na volný trh se odbytovalo velmi špatně. Ukázalo se, že ostatní obchodní směry byly utlumeny a napojení na mezinárodní obchodní řetězce se stalo nutností. Zvyšoval se podíl obchodování se saláty, svazkovými zeleninami (mrkev, petržel) a především svazkovou cibulí. Naši pěstitelé byli schopni průběžné celoroční produkce ředkvičky a kedlubnů. Hůře se prodával celer bulvový s natí. Srpen a září byly suchými měsíci a pěstitelé bez možnosti závlahy předčasně ukončovali vegetaci u cibulí a kruhárenského zelí. V říjnu přišla zima a déšť, která pěstitelům připomněla, že nelze spoléhat na možnost sklizně do prosince. V celém průběhu roku 2009 se potvrdilo, že rok může mít méně ročních období. Letos se přeskočilo jaro i podzim, vystačili jsme se zimou a létem. Česká republika má šikovné pěstitele, kteří ale bojují s finančními problémy, jež nemají přímou souvislost s celosvětovou finanční krizí. Mnozí tento boj vzdávají a se zelinářskou produkcí končí, především drobní zelináři. Zelinářská produkce se omezila proti roku 2008 o 14 %, což představuje úbytek 1445 ha zeleniny. Jaroslav Zeman, předseda Zelinářské unie

Způsob prodeje a odbytu od pěstitele (farmáře)

Od roku 1990 prudce klesají plochy půdy na níž se pěstovala zelenina. Jaké jsou vyhlídky zelinářů, o tom jsme si povídali s předsedou Zelinářské unie Jaroslavem Zemanem. Jaké jsou výhledy zelinářské produkce na tento rok? Zelinářská výroba bude zřejmě v tomto roce provozována v obdobném měřítku, jako tomu bylo v roce 2009. Pěstitelé budou doufat, že se cena vrátí do polohy, za kterou lze zboží vyrábět. Bohužel pobírání veškerých možných dotací už není otázkou jakýchsi bonusů po vstupu do EU, ale životní nutností. Definitivně už bude stále vyšší podíl finančního příjmu z dotací proti tržbám z prvovýroby, a to není zdravý jev.

Bude se ještě v tomto odvětví projevovat hospodářská krize? Bude se třeba i propouštět nebo přistupovat k jiným krizovým opatřením? Určitě se bude projevovat krize v silném tlaku na cenu produktu. Mohou být ale i pozitivní změny v tom, že prodejci musejí nabízet investiční celky jako traktory a sklizňové stroje za nižší ceny nebo za výhodnějších platebních podmínek. Propouštění přímo v zelinářském sektoru nenastane, změna bude jen v tom, že bude upřednostňováno příležitostné zaměstnávání před pracovním poměrem na dobu neurčitou. Jaké největší problémy a nástrahy čekají letos na zemědělce a s čím bude třeba bojovat? Zásadní a přetrvávající problém ve výrobě zeleniny je, že nejdůle-

Logo kontrolované zeleniny pěstované v systému integrované produkce, tzv. IPZ žitější odběratelé v podobě mezinárodních maloobchodních řetězců mají stále vyšší požadavky na kvalitu (certifikace řízení kvality, balení, nevratné obaly) a jsou ochotni nakoupit jen za nejnižší možnou cenu na trhu. Tu ale velmi často nabízejí ma-

Proč kupovat zeleninu pěstovanou v systému IPZ Takto vypěstovaná zelenina je: ● chutnější – je pěstována s dávkami dusíkatých hnojiv sníženými min. o 30 % proti konvenčnímu způsobu pěstování ● zdravější – pesticidy se nepoužívají preventivně, ale až po zjištění významného výskytu škůdce a až po vyčerpání nechemických metod ochrany ● bezpečná, protože před výsevem, či výsadbou, ale i v průběhu pěstování a před sklizní jsou nezávislými pracovníky akreditovaných laboratoří odebírány vzorky půdy a rostlin a prováděny předepsané rozbory na obsah reziduí pesticidů, živin a těžkých kovů ● pod trvalým dohledem – pěstební opatření jsou průběžně kontrolována dvěma nezávislými akreditovanými organizacemi ● nezaměnitelná – u jednoho pěstitele se vylučuje souběžné pěstování zeleniny v systému konvenčním a integrovaném a její původ musí být průkazný – podmínka dohledatelnosti ● šetrnější k životnímu prostředí – při pěstování byla významně omezena chemická ochrana. Používají se pesticidy selektivní na konkrétního škůdce či chorobu a ne přípravky se širokým spektrem účinku. Přísná pravidla o omezení hnojení jsou na nahlášených pozemcích uplatňována min. po dobu 5 let. Na všech nahlášených pozemcích je zakázáno použití vyjmenovaných pesticidů, které jsou v průběžně aktualizovaném seznamu označeny jako málo šetrné k životnímu prostředí ● za přijatelnou cenu – není významně dražší než zelenina vypěstovaná konvenčními způsoby ● naše – systém IPZ byl zaveden pouze pro produkty vypěstované v ČR

teřské země obchodních řetězců a země s lepšími konkurenčními podmínkami, než má ČR (např. Polsko s absencí sociálního a zdravotního pojištění a daně z příjmu ze zemědělství). Naopak jaké očekáváte výzvy? Situace vyzývá k pokusům o další diverzifikaci příjmů v podobě výstavby fotovoltaických elektráren a bioplynových stanic. Aktuální je myšlenka pokusit se o náhradu zaniklých zpracovatelských kapacit na zeleninu (např. průmyslová mrkev, celer, hrášek, fazolky apod.). Dá se odhadnout, zda bude letos toto odvětví spíše ziskové či ztrátové? Jaký bude rok ve srovnání s rokem 2009? Zelinářství bude letos zřejmě mírně ziskové, neboť je těžko představitelné, že by ceny základních komodit zůstaly trvale tak nízko, jako v roce 2009. (jaz)

Nejlepší kysané zelí dělají v Tlumačově Soutěží o potravinářský výrobek roku je u nás celá řada a mnohé se konají již dlouhá léta. Jeden z našich tradičních výrobků, kysané zelí, se dočkal své samostatné soutěže až v loňském roce.

■ Supermarketům

Z

a hypermarketům

■ Velkoobchodům

❏ Ostatní – vlastní export,

■ Na zpracování – konzervárny, zelárny, mrazírny, sušárny

hotelům a restauracím, zoo, prodej „ze dvora“, vlastní spotřeba apod.

Struktura pěstitelů zeleniny v ČR Rozsah pěstování (ha) 100,1 a více 50,1–100 30,1–50 20,1–30 10,1–20 5,1–10 1–5 ostatní CELKEM

Počet pěstitelů 2006 22 21 33 22 40 54 110 280 582

2007 2008 2009 21 22 23 21 22 22 33 35 36 22 19 17 40 34 34 54 48 46 105 78 79 283 232 220 579 490 477

Pěstební plocha (ha) 2006 2007 2008 6085 5576 5503 1550 1780 1708 1350 1457 1477 492 482 472 690 700 616 450 450 410 430 400 255 35 65 95 11 082 10 910 10 536

2009 5287 1445 1031 321 540 292 112 63 9091

námá výstava Zahrada Čech v Litoměřicích byla v září dějištěm soutěže Kysané zelí roku 2009. Z nejchutnějších vzorků vybrala laická porota ve finále jako vítěze zelí vyrobené z vlastní vypěstované suroviny v Talašově zahradnictví v Tlumačově na Zlínsku. „Recepturu na nakládání zelí máme svou vlastní, její současná podoba vznikala postupně od roku 1997. Od roku 2004 již nakládáme zelí podle jednoho předpisu. Sbírali jsme zkušenosti u velkých zelinářů a také jsme se učili z vlastních chyb,“ prozradil šéf společnosti Jiří Talaš. Manželé Jiří a Marie Talašovi jsou od roku 1997 členy Zelinářské unie Čech a Moravy i dalších společenství – unie ovocnářské,

školkařské či květinářské. To jim bule a česneku) až po květinář- Talašovi ocenění na podzimní mimo jiné umožňuje účast na ské i ovocnářské. Jiří Talaš vy- olomoucké Flóře. Vraťme se ale k jejich vyhlápřednáškách, školeních a po- šlechtil před časem i vlastní česznávacích zájezdech u nás i v za- nek nepaličák, velmi kvalitní, šenému zelí. Rok od roku zvyšuhraničí. Odtud si v širokém oko- který vydrží při dobrém sklado- jí Talašovi produkci. „Po vítězlí vyhlášení zahradníci přivážejí vání až do dubna. Za něj získali ství v soutěži jsme pak zaznamenali rekordní zájem cenné poznatky pro o naše kysané zelí,“ říká další činnost. A je to činJiří Talaš „Pro každý rok nost velmi náročná. Tauž víme, kolik ho nasalašovi o tom říkají: dit tak, aby bylo dost „Kdo pracoval nebo pro prodej přes celou zipracuje v našem oboru, mu až do jara. Loni naše ví nejlépe, že práce se zelí ani nestíhalo kvasit, zemí je práce namáhajaký o ně byl zájem. Jezvá, těžká a nikdy nekondí k nám lidé z celé rečící. Jste v zaměstnání publiky a kupují zelí ne365 dní v roce. Nejde si jen pro sebe, ale i pro říci, dnes je hezky, půsvé známé a rodiny. Zelí jdeme na koupaliště, pěstujeme sami z výsezítra práci doděláme. vu a preferujeme spíše Nebo dnes jsme neprokvalitu než kvantitu. Tadali, prodáme zítra. Proké jsme podali žádost dáváte totiž živý materik Evropské komisi ál, který když není čero zaregistrování značky stvě sklizený, ztrácí na našeho zelí pod názvem kvalitě.“ Talašovo kysané zelí Zahradnictví nacház Tlumačova,“ doplnil zející se vpravo u silnice povídání o oceněném z Tlumačova na Zlín naa neobyčejně zdravém bízí velmi široký sortipokrmu Jiří Talaš. ment výpěstků od zeli- Jiří Talaš s „pohárem“ za 1. místo v soutěži Kysané nářských (brambor, ci- zelí roku 2009 Text a foto: Jiří Novotný

Pojišťovnictví

26. února 2010

29

Dotace na pojištění navýšeny na 50 procent Kdo šetří na pojištění, nedělá dobře. Zejména když jde o zemědělství, kde je vnějších vlivů prostředí s možností ničit bezpočet. I vloni se Českou republikou přehnala vichřice zvlášť ničivého charakteru, v létě padaly kroupy, byly záplavy a přičteme-li k tomu požáry, zloděje a další nehody, je možnost vzniku škod opravdu významná. Zvláště když s klimatickými změnami musíme počítat. Jak tomu bylo vloni v agrárním sektoru, o tom jsme hovořili s ředitelem sekce zemědělského pojištění v České pojišťovně Jiřím Havelkou. Změny klimatu jsou někdy překvapením i pro samotné meteorology a neberou je na lehkou váhu. Co tyto změny a pojištění? Právě z důvodu prudkých změn klimatu poroste význam zemědělského pojištění, které má v ČR již více než 120letou historii. Loňský rok jednoznačně ukázal, že nepojištění zemědělci peníze na pojistném neušetřili. Naši likvidátoři prohlédli porosty na tisících hektarech půdy,

INZERCE

způsobené krupobitím dosáhla v novodobé historii rekordní výše. A varování klimatologů jsou neúprosná – podobné výkyvy počasí, které nejvíce ohrožují právě podnikání pod širým nebem, budou i do budoucna nabírat na intenzitě a četnosti.

2x foto archiv ČP

Likvidátoři České pojišťovny zjišťují rozsah škod přímo na poli přes které se přehnalo krupobití doprovázené bouřemi, přívalovými dešti i vichřicemi. V terénu jsme viděli leccos. Na některých místech za zemědělce celou úrodu sklidily kroupy, jinde zase nebylo možné do polí kvůli podmáčení vůbec vjet. Ztráty způsobené živly u jednotlivých klientů jsou obrovské – desítky z nich měly škodu větší než pět milionů korun, největší škoda způsobená krupobitím u jednoho klienta potom dosáhla výše téměř 20 milionů korun. Jaký živel tedy nejvíc ničil? Česká pojišťovna zaznamenala v uplynulém roce nejvýznamnější škody způsobené krupobitím. První byly hlášeny již v dub-

nu, největší škody jsme zaznamenali v červenci a srpnu, navíc docházelo k poškození porostů často opakovaně. Koncem června byla zasažena lokálně oblast severní Moravy a jižních Čech extrémně silnou záplavou (tzv. bleskové povodně). Množství přívalové vody, které se přehnalo přes postižené oblasti, tam způsobilo velké škody na plodinách i na zvířatech. Kolik peněz vydala vloni Česká pojišťovna za pojištění plodin? Vloni vyplatila Česká pojišťovna na škodách za pojištění plodin 832 milionů korun, přičemž na pojistném vybrala významně méně. Výše náhrad vyplacených Českou pojišťovnou za škody

Co podle vašeho názoru chybí v systému zemědělského pojištění? Ministerstvo zemědělství již roky slibuje koncepční řešení, které by eliminovalo rizika v zemědělském podnikání... Jsem si jist, že systém eliminace rizik v zemědělském podnikání, kdy spolupracuje stát, zemědělci i pojistitelé, zprovozněn bude, otázka je jen, kdy se tak stane. Tento systém, i když má různé a někdy i hodně odlišné podoby, funguje již mnoho let ve většině vyspělých států, např. v USA, Kanadě a ve většině zemí EU. Jeho odkládání má u nás mj. za následek vznik další oblasti, ve které jsou naši zemědělci ve srovnání se světovou konkurencí poškozováni. Principem fungování je ta skutečnost, že jako nadstavba nad stávajícím a funkčním systémem komerčního pojištění vznikne navíc ještě Fond nepojistitelných-katastrofických rizik, přičemž oba systémy budou úzce provázány. Předpokládáme, a je to tak běžné i ve světě, že

z fondu katastrofických rizik budou moci čerpat finanční prostředky jen ti zemědělci, kteří jsou dobří hospodáři a kteří jsou i komerčně pojištěni. Základy tohoto systému položil již před více než deseti lety Josef Lux. V roce 2007 vznikla pod záštitou ministra zemědělství při PGRLF pracovní skupina, která má za úkol doladit fungování zmíněného systému. Ve skupině pracují zástupci ministerstva zemědělství a financí, PGRLF, Agrární komory ČR, Zemědělského svazu ČR, ASZČR i zástupce České asociace pojišťoven. Bohužel, komplikovaná situace na naší politické scéně úspěšnému dokončení tohoto úkolu příliš nepřeje. Pevně věřím, že po letošních volbách dojde i v této oblasti k posunu.

Jablka poškozená krupobitím

Jak hodnotíte navýšení dotací na pojištění plodin a hospodářských zvířat pro rok 2009 na 50 procent? Dlouhodobá spolupráce mezi státem, v této oblasti reprezentovaným PGRLF, zemědělci zastoupenými AK ČR, Zemědělským svazem ČR a Českou pojišťovnou přinesla své ovoce. Dotace na pojištění plodin i pojištění nákazy hospodářských zvířat jsou od loňského roku 50 % výše z prokázaných uhrazených nákladů vynaložených na pojištění, což je mimochodem běžná úroveň ve vyspělých zemích EU. K navýšení dotací na 50 % došlo až v září minulého roku, proto se toto navýšení projeví až v roce letošním, což mj. dokládá i zvýšený zájem doposud nepojištěných zemědělců o sjednání pojistky v těchto dnech. Pozitivní efekt státní podpory se skutečně dlouhodobě projevuje zvýšením propojištěnosti (tj. poměrem mezi pojištěným a nepojištěným), která nyní dosahuje 43 % a jen za posledních pět let narostla téměř o 10 %, což je opravdu významná hodnota. Je jisté, že zmíněné navýšení dotací na 50 % propojištěnost ještě dále zvýší, navíc 50 % dotace na pojištění plodin a zvířat bude i v roce letošním. Eugenie Línková

30

Věda

26. února 2010

Veselá mysl je půl zdraví aneb Jak bojovat s chřipkou Proč se chřipka objevuje zejména v říjnu a listopadu, a pak v únoru a březnu? Teorií vzniku chřipky právě v těchto obdobích je mnoho. Já se přikláním k teorii snížení imunity vlivem poklesu slunečního světla, tedy oslabení osy hypotalamus – hypofýza, která dává našim T-lymfocytům povel se buď vzchopit a bojovat, nebo to nechat být, protože to stejně nemá ce-

nu a onemocníme. Je to i změna stravy a určitá deprese z toho, že už je tady zase podzim. Na jaře je to pak vyčerpání a projev únavového syndromu, protože příroda nutí člověka odpočívat. Osobně mám za to, že pokud člověk podlehne davovému šílenství: „už to mají všichni, tak já to dostanu také,“ potom se to skutečně stane. Tato morbidita je z velké části vyvolána sdělovacími prostředky, které jsou zase nástrojem výrobců vakcín a vitaminů, kteří touží po zvýšení prodeje, což se jim již několik desetiletí daří. Člověk, který zdravě žije a myslí, nikdy chřipkou neonemocní. Není zájem, aby lidé byli veselí a jedli pomeranče a jablka – je nutné je očkovat a vytvořit dvakrát do roka nárůst prodeje vakcín a imunomodulátorů.


Jak je to s nemocností podle krevních skupin? Jsou na tom všechny stejně? Krevní skupiny jsem pečlivě studoval a jednoznačně mohu říci, že objektivně není přímá souvislost mezi chřipkovým

onemocněním a krevní skupinou. Všechny krevní skupiny mají stejné obranné mechanismy. Rozdíl je tedy jen v tom, jak se každá z těchto krevních skupin zachová v konfrontaci s medializací problému, tedy jestli mu podlehne nebo jej ignoruje. Např. skupina 0, která velmi dobře asimiluje, je snad trochu náchylnější, ale velmi to závisí

O

dborníci z Eindhovenské univerzity zásobovali živé buňky poměrně vzácným roztokem – krví ze zvířecích plodů. Dodali však, že krev v budoucnosti nahradí za zcela syntetický produkt. Fyziolog Mark Post

uvedl, že z buněk jednoho prasete může v laboratorních podmínkách vypěstovat maso v takovém množství, které by jinak na jatkách odevzdal milion zvířat. Post tvrdí, že tím ušetří přírodu a zcela odstraní špatné zacházení se zvířaty. Finální produkt, který se jednou narodí v Petriho miskách, by měl chutnat naprosto stejně jako běžné vepřové maso. Vědci pak budou přesvědčovat lidi, aby si jej zakoupili místo „přírodního“ vepřového, uvedl Post. (ps)

Mají lidé s poruchou krvetvorby větší odolnost? Určitě ne, protože pokud mají jakékoliv poškození, tak nejsou v rovnováze. Krvetvorba je jeden ze základních pilířů obranyschopnosti, protože v kostní dřeni z ezoterického hlediska sídlí duše neboli princip našeho bytí, respektive tvorba kmenových buněk, které se stále obnovují. Pokud je porucha tam, pak je latentně všude a obrana nemůže být dokonalá. Je možné, že psychotici mají menší sklony chytit chřipku? Jak jsem již uvedl, chřipková epidemie je vždy produktem společnosti. Pokud se psychotik zajímá více o to koho, kdy a kde zabije či znásilní, tak logicky nevnímá, že se zrovna nachází v období a místě chřipkové epidemie a nemá tedy vůbec ani pomyšlení na to, aby onemocněl. Očkování ano, či ne? Je očkování efektivní a je možné očkovat, když je někdo alergický? Já jsem zásadně proti jakémukoliv očkování chřipky, protože vždy z toho někdo umře, kdo by nemusel, kdyby se neočkoval. I vedlejší účinky bývají brutální, např. ochrnutí, roztroušená skleróza, lupénka, revmatická artritida či systémový lupus. Úmrtí a chronické následky se logicky tají, o tom se nikde nedočtete a jen musíte hledat ve speciálních statistikách. Pokud je někdo alergický, tak si tu alergii jenom zhor-

ší, pokud náhodou nezemře na anafylaktický šok apod. Prostě to nepřipadá v úvahu. Očkování tedy jen pro rizikové skupiny a s vakcínou na míru individuálně připravenou. Jestliže člověk posiluje imunitní systém zdravou výživou, otužováním, sportem, saunováním, jak je možné, že onemocní? Jednoduše proto, že se věnuje tělu a ne mysli. Pouze silná mysl a silný duch zabrání nemoci. Podívejte se na případy v koncentračních táborech. Nikdo tam nejedl řádně, ani se nemyl, ale ti, kteří věřili, že přežijí, neonemocněli. Harmonie a čistota těla jsou nástrojem k harmonii mysli. Velmi přesně je to popsáno v knize Dr. Candance Pert Molekuly emocí, která naprosto jasně ukázala, jak deprese a úzkost snižuje imunitu. Pokud budete skvěle jíst a cvičit a budete se bát rakoviny, pak ji stejně dostanete. S chřipkou je to stejné. Je správné jíst citrusy, které mají velký obsah vitaminu C? Určitě ano, všechny přírodní vitaminy mají větší biokompatibilitu a organismus si jich více váží a spotřebuje je všechny, zatímco ty syntetické vyloučí. Jde ale i o jiné prvky výživy jako vlákninu atd. Pokud mám zácpu, tak mohu jíst kilogramy pomerančů a je z toho menší užitek než z půl kila jablek a správné funkce tlustého střeva. Jakým způsobem se vy osobně bráníte proti chřipce? Žádnou chřipku ani jiné patologie si nepřipouštím. Denně uží-

vám česnek, zinek a selen a také betaglukany. Pětkrát týdně alespoň dvě hodiny sportuji, jezdím na kole. Denně vypiju večer 350 ml červeného vína. Děkuji univerzu za to, že jsem tak zdravý a můj imunitní systém tak silný. Jaká je podle vašeho názoru nejúčinnější prevence? Jednoznačně veselá mysl, to je půl zdraví. Víme to všichni, jen málo se to praktikuje. (jak)

Curriculum vitae Jana Šuly

J

an Šula promoval v roce 1985 v Praze na LF UK. Klinickou práci začal v ČR, následně studoval ve Švýcarsku, Itálii a Německu. Po atestaci z ortopedie v roce 1991 odešel do Kanady, pak do USA, kde se věnoval studiu významu membránových receptorů při rozvoji autoimunitních onemocnění pod vedením Prof. Felixe Kaufmanna. Po návratu do Evropy v roce 1993 spolupracoval na vývoji přírodních preparátů pro léčbu kloubních onemocnění. Za své práce byl v roce 1999 přijat do Královské lékařské společnosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska jako první český lékař. Další rozvoj biomodulačních léčiv spojil s univerzitami ve Skotsku a v Oxfordu. Od roku 2007 je členem Italského řádu lékařů v Neapoli a vedoucím imunologem italské společnosti Ischia Salus. Jako konzultant působí ve 12 zemích, je členem Oxford Research Institute of Immunology a italské psychoneuroimunologické společnosti. Žije střídavě v Itálii ● a ve Velké Británii.

Britský meteorologický úřad falšoval údaje o změně klimatu

V Holandsku vypěstovali vepřové maso Hovořit o chovu prasat a přitom použít výrazu „vypěstovat“, to každého zemědělce zvedne ze židle. Holandští vědci ale skutečně vypěstovali vepřové maso v laboratoři. Z živých prasat odebrali svalové buňky a pak je nechali vyrůst v roztoku. Do několika let chtějí umělé maso prodávat.

od typu osobnosti, respektive znamení a ascendentu.

Rusové přiznávají, že nedávno pustili do světa e-maily z University of East Anglia, z nichž vyplývá, že „klimatičtí experti“ falšují údaje tak, aby dokazovaly globální oteplování. To způsobilo skandál zvaný Climategate.

N

a klimatologickém summitu v Kodani přišla skupina ruských odborníků s protestem, že údaje z ruských meteorologických stanic byly britským Meteorologickým centrem vybrány selektivně tak, aby dokazovaly globální oteplování. Od ruské skupiny expertů založené bývalým poradcem Vladi-

mira Putina přišlo nové závažné prohlášení, že Meteorologický úřad ve Velké Británii „manipu-

loval údaje o změně klimatu“. Před vyvrcholením kodaňské schůzky bylo řečeno, že statistiIlustrační foto Zub

O chřipce, jejím výskytu, očkování a prevenci jsme si povídali se světově uznávaným imunologem, Čechem Janem Šulou, který dnes žije střídavě ve Velké Británii a Itálii a působí na prestižních univerzitách v mnoha zemích celého světa.

ky o počasí na Sibiři byly vybrány tak, aby maskovaly důkazy o neprůkaznosti globálního oteplování. Skupina expertů zpochybňuje užití dat pocházejících z Meteorologického úřadu Hadleyova centra pro změny klimatu, která byla vydána se záměrem rozptýlit nedávné dohady o zveřejněných e-mailech z Jednotky výzkumu klimatu ve východní Anglii. E-maily byly získány skeptiky globálního oteplování jako důkaz, že akademikové zkreslují údaje. Moskevský Institut ekonomické analýzy prohlásil, že Hadleyovo centrum užilo statistik z meteostanic v Rusku a na Sibiři, které se hodí pro jeho teorii o globálním oteplování, přižemž ignoruje nehodící se údaje. (bo)

Biotechnologie

26. února 2010

31

V EU nadále ubývá zemí pěstujících GM kukuřici Geneticky modifikovanou kukuřici pěstuje v Evropské unii stále méně zemí. V současné době tuto plodinu pěstují farmáři v pěti unijních státech včetně České republiky.

vůči škůdcům. Jeden z lídrů světového biotechnologického trhu, americká firma Monsanto, prý oznámil, že do roku 2030 zdvojnásobí výnos kukuřice. „Co my, evropští zemědělci, tady budeme dělat?“ podotkl Veleba, podle kterého do budoucna nebudou farmáři ze starého kontinentu schopni cenově konkurovat. Přestože Česko patří v Evropě v otázce GM plodin k nejliberálnějším státům, i tady plochy s Bt-kukuřicí letos poprvé od roku 2005 klesly o 1900 hektarů na 6480 hektarů. V loňském roce činila světová plocha s GM plodinami 125 milionů hektarů, což bylo více než 8 % veškeré oseté půdy. GMO původu je například již téměř 70 % světové produkce sóji. Největší plochy oseté GM plodinami se nacházejí v USA, Argentině a Brazílii.

P

řitom ještě před dvěma lety to bylo v osmi zemích. Na konferenci věnované biotechnologiím to uvedl Petr Beneš z odboru bezpečnosti potravin ministerstva zemědělství. Evropská unie tak v rozšíření geneticky modifikovaných plodin stále více zaostává za světem, kde se naopak jejich plochy rok od roku zvyšují. V loňském roce figurovalo mezi pěstiteli geneticky modifikované kukuřice také Německo a Polsko, obě země však letos přibyly mezi státy, kde je její pěstování zakázáno. O rok dříve skončila s pěstováním GM kukuřice Francie. V současné době tak kromě České republiky pěstuje GM kukuřici pouze Španělsko, Portugalsko, Slovensko a Rumunsko. Evropská unie je vůči GMO dlouhodobě výrazně skeptičtější než zbytek světa. „Bohužel je to také politické téma,“ konstatoval Beneš. Řada rozhodnutí v oblasti GMO je


podle něj motivována politicky, aniž by vycházela z vědeckých poznatků. Ekologové proti, Agrární komora ČR pro Proti pěstování geneticky modifikovaných plodin dlouhodobě vystupují ekologické organizace, které se obávají zejména ne-

Evropě ujíždí vlak. Jen jeden?

V

prosincovém vydání Agrobase jsme měli možnost zahlédnout zadní světla amerického vlaku moderního zemědělství. Vlak provázel rozpačitý pohled z Evropy, která pod tlakem WTO, ale zejména dobytka, který chce zcela neekologicky žrát (dokonce i transgenní sóju!), obtížně schvaluje, ač nerada, několik dalších GM plodin „pro dovoz a zpracování“. To má malou vadu na kráse: užitek zemědělcům nepřináší zpracování transgenních plodin, ale jejich pěstování. Kdo dobře poslouchal, může již několik let slyšet dunění dalšího vlaku. Čínská biotechnologická společnost organizuje v červnu IV. Konvenci čínského bioprůmyslu. Má jednat o realizaci vládního programu Urychlení vývoje bioprůmyslu, pro který premiér Wen Jiabao loni vyhradil 4,95 mld. USD a pro letošek 4,4 mld. Mezi projekty nechybí zavádění GM odrůd. Na problematiku zemědělství bere Čína stejné nástroje jako USA: moderní vědu, zejména GM plodiny. Použití Bt-bavlníku je po dvanácti letech jeho pěstování již skoro tradicí. Zaujímá 70 % plochy veškerého bavlníku a podstatně zvyšuje sklizeň. Pro malou farmu je to navýšení 220 USD/ha. Ušetřilo se tak skoro 700 000 tun insekticidů, což chrání zdraví rolníků a výrazně redukuje populace makadlovky v řadě regionů. Nyní jde o další plodiny z historické trojce FFF (Fibre-Feed-Food, t.j. vlákno-krmivo-potraviny)

a také o další vlastnosti. Na program výzkumu transgenních odrůd vyčlenila v roce 2008 čínská vláda 1,4 mld. USD, což je pětkrát víc než v minulých pěti letech. V programu je zavádění již existujících GM plodin, ale zejména se mají získat geny nových vlastností patentované v Číně. To má velký význam, protože dosud byli čínští pěstitelé GM plodin závislí na zahraniční technologii. Kromě toho se velké množství dováželo. Profesor Lu Barong, člen komise pro nakládání s GMO při ministerstvu zemědělství, zdůraznil, že bude podpořen výzkum bezpečnosti GMO. Schvalovací procedura je v Číně velmi důkladná. Koncem října minulého roku bylo v Pekingu zahájeno budování Státního střediska pro posouzení bezpečnosti a zkoušení zemědělských GMO, které má být otevřeno v roce 2012. Má též zahrnovat zkušební provozy a jeho úkolem bude také informovat veřejnost. Testování GM plodin po ověření bezpečnostních hledisek končí ekonomickým vyhodnocením na farmách ve vybraných regionech s vysokou a nízkou produktivitou dané plodiny. Nezahálejí ani vědci. Loni v červenci proběhl v pekingském středisku ISAAA (Mezinárodní servis pro použití zemědělské biotechnologie) pracovní seminář Čínské biotechnologické společnosti Výhled použití biotechnologie a udržitelný rozvoj zemědělství s širokou popularitou. Prof. Jaroslav Drobník

kontrolovaného šíření upravených plodin mezi původní druhy. Podle zastánců GM plodin naopak jejich pěstování snižuje chemizaci zemědělství, šetří půdu a vláhu a snižuje výjezdy zemědělské techniky. Někteří vidí v GMO jedinou cestu, jak do budoucna uživit stále rostoucí světovou populaci.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby ohrožuje odmítavý postoj unie ke GM plodinám konkurenceschopnost evropských zemědělců vůči světu. „Evropě ujíždí vlak, ne-li již ujel,“ uvedl na konferenci. Modifikované plodiny mají vyšší výnosy než konvenčně pěstované a jsou například odolnější

Modifikovaná kukuřice je jako jediná v Evropě povolená Geneticky modifikovaná kukuřice, kterou jako jedinou evropské předpisy dovolují pěstovat, se na celkových plochách EU podílí zhruba desetinou procenta. Přitom je podle Jiřího Zedníka, předsedy Českomoravského sdružení organizací zemědělského nákupu a zásobování, soběstačná v doma vyproduko-

vaných sojových šrotech pouze ze 33 % a ČR dokonce jen z 6,3 %. Pod vlivem negativistických postojů EU ke genetickým modifikacím leží v současné době 200 000 tun sojových šrotů z Ameriky v přístavech na lodích, které se zatím nesmějí vyložit. „Zatímco dosud přišla tuna sojových šrotů na 9000 Kč, pod vlivem těchto událostí se počítá s tím, že cena vzroste na 15 000 Kč,“ uvedl Zedník. Odhaduje, že to bude mít vliv i na postupný růst cen masa, a to jak jatečných zvířat, tak drůbeže. Také dodal, že se přitom vše velmi přísně kontroluje. „Na kontrolní GMO systém se musí počítat s šesti procenty z ceny krmiv navíc. Tolik se totiž vynaloží na kontrolu,“ uvedl. Eugenie Línková

Jiří Zedník, ředitel Českomoravského sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu

Biotechnologické plodiny významně přispívají k produkci potravin a udržitelnému zemědělství Ve světle probíhajících diskuzí o zabezpečení potravin ve světě, udržitelnosti zemědělské činnosti a změnách klimatu vydala společnost PG Economics tři souhrnné dokumenty k otázkám výnosů, příjmů a ekologických výhod spojených s biotechnologickými plodinami. Tyto zprávy jsou doplněny podrobnějšími studiemi zmíněných dopadů v nejnovější zprávě o globálních socioekonomických a environmentálních dopadech technologií v období let 1996–2007.

dající odstranění 14,2 mld. kg CO2 z atmosféry či odstranění téměř 6,3 milionu automobilů ze silniční dopravy na jeden rok. ● Snížení postřiků pesticidy (1996–2007) o 359 mil. kg (tedy 125 % ročního objemu aktivní pesticidní složky aplikované na plodiny na orné půdě v EU).

● Z celkového zvýšení příjmů na úrovni farmy připadá 46,5 % (20,5 mld. USD) na zisky z vyšších výnosů. Zbytek plyne ze snížení nákladů na produkci. ● Největší podíl na zvýšení příjmů na úrovni farmy v roce 2007 zaznamenali zemědělci v rozvojových zemích (58 %);

T

yto tři zprávy dokumentují skutečný přínos biotechnologických plodin – zlepšení globálních výnosů plodin, zvýšení produkce (a odhadované příspěvky k zabezpečení potravin), zlepšení příjmů zemědělců a redukování ekologické stopy zemědělství.

Klíčové dopady ● Biotechnologické plodiny významným způsobem přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů způsobovaných zemědělskou činností. V roce 2007 to představovalo množství odpoví-


● Na úrovni farmy bylo v roce 2007 dosaženo významného čistého ekonomického přínosu ve výši 10,1 mld. USD a za toto 12leté období ve výši 44,1 mld. USD. Zvýšené příjmy zemědělců v roce 2007 odpovídají hodnotě globální produkce čtyř hlavních biotechnologických plodin, tj. sojových bobů, kukuřice, kanoly (řepky jarní) a bavlníku.

v průběhu tohoto 12letého období získali 50 % z celkového navýšení příjmů (44,1 mld. USD). Uplatňováním technologií zaznamenali zemědělci v rozvojových zemích rovněž největší nárůst svých příjmů na hektar. ● Od roku 1996 se díky biotechnologiím zvýšila produkce sojových bobů o dalších 67,8 mil. tun a produkce kukuřice o dal-

ších 62,4 mil. tun. Tyto technologie přispěly ke zvýšení produkce bavlníku (vlákna) o dalších 6,85 mil. tun a produkce kanoly o dalších 4,44 mil. tun. ● Průměrné zvýšení výnosů z celosvětových ploch osetých GM kuřicí a bavlníku odolných vůči hmyzu činily v průměru 6 % (kukuřice) a 13 % (bavlník). Nejvyšší výnosy byly v rozvojových zemích. ● Energetický příspěvek doplňkové produkce pocházející z biotechnologických plodin by pokryl spotřebu potravin zhruba pro 402 milionů lidí na rok (energetický příspěvek doplňkové produkce v roce 2007 by pokryl spotřebu potravin pro 88 milionů lidí). ● Za předpokladu, že by v roce 2007 neměli zemědělci (12 milionů) k dispozici GM technologie, vyžadovalo by dosažení úrovní globální produkce roku 2007 doplňkové osetí 5,9 mil. ha sojových bobů, 3 mil ha kukuřice, 2,5 mil. ha bavlníku a 0,3 mil ha kanoly. Celkový plošný nárok by odpovídal přibližně 6 % orné půdy USA či 23 % orné půdy Brazílie. Dokumenty jsou dostupné na webových stránkách www.pgeconomics.co.uk Kratší verzi lze nalézt na www.agbioforum.org

32

Veletrh Grüne Woche

26. února 2010

75. ročník veletrhu Internationale Grüne Woche, Berlín, 15.–24. ledna 2010

Foto archiv GW

Z města do stájí, na pole i k malým živnostníkům

Berlínský veletrh Grüne Woche neláká jenom odborníky, ale i laiky. Navíc pro ně má jednu specialitu. Umí je z německé metropole zasypané sněhem přenést do zlátnoucího obilného lánu.

Ž

ně uprostřed ledna, venkov na dotek. Moderní statek se nastěhoval do velkoměsta, aby ukázal, jak to všechno funguje. „Chceme, aby spotřebitel viděl, co se děje s potravinami, které se mu dostávají na talíř, od úplného počátku. Ukazujeme také, jakou roli hraje výzkum nebo veterinární kontrola,“ řekl nám při setkání na výstavišti Michel Berger, mluvčí sdružení Život na selském dvoře. Venkov se představil městu v plné parádě Zatímco vloni a hlavně předloni se na výstavišti prezentovaly supermarkety společnosti REWE a Lidl, letos to byl obrat o 180 stupňů. Pryč z velkoměsta, dál od regálů obchodních řetězců, přímo do venkovských stájí, na pole a do malých výroben. Tak by se dalo vyjádřit nepsané motto 75. ročníku veletrhu, který má bezmála půlmilionovou návštěvnost. Spotřebitelským hitem byl kravín a výkrmna selat s výhledem na pole s dozrálým

obilím, které sklízel skutečný kombajn značky Claas. Automat na čerstvě nadojené mléko jel na plné obrátky. Robot krávu podojil a mléko putovalo skrz pasterizační proces rovnou do kelímku. Chutná jinak než to z obchodu. Je hutnější, což mnohé překvapilo. Nám to připomnělo nedávnou

2

cestu českých novinářů do moderního kravína v Řeťové zemědělské společnosti Sloupnice řízené Oldřichem Vašinou. I tam si krávy chodily samy na dojení a když je zrovna robot nepřijal,

šly si zpestřit pobyt ve stáji k drbátku. Tyto improvizované stáje byly velmi navštěvované. Obliba dovolené na zemědělských usedlostech roste. „Agroturistika je teď dobrý byznys. Samozřejmě je to i tím, že lidé hledají levnější rekreaci doma a chtějí se obklopit věcmi, které v běžném životě nemají,“ vysvětlil Martin Gaumert, německý ředitel Centrály pro dovolenou na venkově. Pochoutky od živnostníků Kdo se posunul o halu dál, měl možnost ochutnat speciality malých a středních živnostníků. Ernest Lübke, pekař ze Saska, celý den na výstavišti hnětl bochníky chleba. Vyrábí v rodinné pekárně jen čtyři druhy, ale sortiment zpestřuje mnoha tvary. Můžete si koupit bochánky, pletenky a další. O kousek dál zase lákal řezník Ludger Fischer na vynikající šunku nakrájenou na průsvitné plátky. Svou existenci založil na produkci „venkovské šunky“. Vyrábí ty nejvyhledávanější uzenářské speciality a zásobuje ze své výrobny u Hannoveru řa-

3

du německých spolkových zemí. „Týdně nakupuji z venkovských jatek na 60 prasat. Zpracuji je na šunku podle rodinné receptury s půlročním zráním a samozřejmě vyrábíme i řadu dalších specialit,“ řekl Fischer. Vysvětlil, že mu stačí stálý zákaznický zájem určitého počtu spotřebitelů. Ti tvoří zhruba 40procentní podíl na odbytu. Stálí zákazníci jsou ochotni připlatit i 15 % ceny navíc za kvalitu a vysoký standart zboží. Zbývajících 60 % jsou náhodní kupující, kteří se ale většinou vracejí a dávají dobrozdání na firmu svým známým. „Nesmíme polevit a nikdy selhat,“ komentuje úspěchy firmy Fischer a říká, že i jeho dodavatelé musí dodržovat kvalitu, kterou zaručuje skladba krmiv, genetický základ plemen a dodr žování přísných hygienických zásad. Tím může konkurovat supermarketům. Jak říká, zákazníků ochotných připlatit si za kvalitu přibývá.

Maďarsko partnerem veletrhu Úlohy partnerské země se letos zhostilo Maďarsko. Spojení veletrhu s touto zemí nebylo zcela náhodné. Maďarsko bude v první polovině příštího roku předsedat Evropské unii. Jednou z jeho priorit bude podle tamního ministra zemědělství Józsefa Gráfa ochrana zdraví zvířat. Zaměřit se chce také na rybolov. ● Popisky k fotografiím: 1 Na veletrhu se selo a sklízelo na improvizovaných polích. 2 Pekař Ernest Lübke vyráběl bochníky venkovského chleba 3 Gert Sonnleitner, viceprezident COPA a prezident Svazu německých sedláků (vlevo) a německá ministryně zemědělství Ilse Aigner na stánku ČR s českým ministrem zemědělství Jakubem Šebestou 4 Prezident AK ČR Jan Veleba a Stanislav Coufal, předseda představenstva Moravia Lacto, mlékárna Jihlava, s hosteskami před ruským stánkem

1

4

Pevný řád biopalivům a pozornost využití biomasy Není náhodou, že větší zastavení prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby, který na Grüne Woche doprovázel jako jeden z českých agrárních odborníků ministra zemědělství Jakuba Šebestu, byla hala s biopalivy, biomasou a bioprodukty.

P

rodukce biopaliv se v okolních státech těší velké podpoře. Země mají přesná pravidla pro jejich využití, a to vše je zakotveno ve strategickém výhledu agrárního sektoru ministerstev. Studii tohoto typu pro-

to postrádaly jak Agrární komora ČR, tak i Potravinářská komora ČR, a proto vítají, že ministr zemědělství Jakub Šebesta chce tento projekt vypracovat. „V dané studii by mělo být také uvedeno, s jakými plochami

Prezident AK ČR Jan Veleba se zajímal o téma zpracování biomasy

pro nepotravinářské využití plodin mají zemědělci počítat,“ uvedl Jan Veleba. „Také se musí stanovit, které plodiny se budou podporovat a jaké nástroje se k tomu použijí. Týká se to i postupného nárůstu podílu biolihu z obilí na přimíchávání do benzinu, jde ale i o eliminaci přebytků obilí,“ komentoval Veleba při návštěvě těchto hal. Vyjadřoval se i k postupnému nárůstu podílu řepkového oleje na přimíchávání do nafty.

„U nepotravinářské produkce se musí říci, kolik chceme bioplynových stanic, kolik solárních elektráren, stanovit program investic malých a středních spaloven biomasy,“ dodal Jan Veleba. Ministerstvo zemědělství má v současné době dokumenty s koncepcí agrární politiky a potravinářství pro období let 2004–2013. Oba materiály jsou veřejně přístupné na webových stránkách úřadu. ●

Veletrh Grüne Woche

26. února 2010

Kabanos je náš, říkají Češi U polského stánku se návštěvníkům Grüne Woche jen sbíhaly sliny. Tolik klobás a kabanosů. Nikdo z návštěvníků ale netušil, že právě o ně se nyní vede mezi polskými a českými řezníky urputný spor. Češi podali námitky proti polské žádosti o registraci některých uzenin v EU, především pak kabanosu. Označení kabanos se pro určitý druh uzenin používá v ČR i v Polsku a obě země se o něj přou již několik let.

S

pory vyvolává i polská žádost o registraci Kielbasy Mysliwske. Proti ní čeští výrobci rovněž protestují kvůli tomu, že se obávají záměny s vlastní žádostí o registraci lovecké klobásy. „Pokud by Poláci se svými žádostmi uspěli, znamenalo by to, že se polské uzeniny budou pyšnit razítkem kvality a budou tak vyvýšeny nad ty české,“ uvedl europoslanec Jan Březina, který se známkoprávními řízeními dlouhodobě zabývá.

INZERCE

33

Veletrh Grüne Woche obrazem

1

2

Polský stánek byl plný uzenářských specialit Podáním námitek se však Čechům podařilo dočasně celý proces registrace v Evropské unii přerušit. Evropská komise bude nyní zkoumat, zda je protest oprávněný a polská snaha získat tuto unijní registraci neplatná. Češi argumentují tím, že kabanos není tradiční specialitou, protože se vyrábí ve více zemích střední Evropy a jednotlivé receptury se liší. Pokud by někdo měl právo název kaba-

nos registrovat, byly by to podle Březiny spíše Češi. V Česku se tradiční točený salám vyrábí od devatenáctého století a od sedmdesátých let minulého století pro něj platí technické normy platné v celém tehdejším Československu. Spor se navíc točí kolem názvu uzeniny. V polštině se totiž používá označení kabanosy, ale v originálu žádosti o registraci a v anglické verzi se objevuje české slovo kabanos. ●

3

4

5

1 Německé regiony představily nepřeberný počet druhů pečiva 2 Jak se žije u Bajkalu ztvárnil mladík v místním kroji 3 Zástupci krasnodarských potravinářů nabízeli také sýry a stěžovali si na předpisy EU, které je zatím na evropský trh nepouštějí 4 Ukrajinská hala hýřila krojovanou mládeží 5 Sibiř se na veletrhu představila i tradičními uměleckými výrobky 6 Severské oblasti Ruska mají zachovaný folklor a staré tradice

6

Tematickou dvoustranu z veletrhu Grüne Woche připravila a fotografovala Eugenie Línková

34

Wochenblatt

26. února 2010

Tentokrát jsme z týdeníku Wochenblatt vybrali články s tematikou posbíranou na tradičním mezinárodním veletrhu Grüne Woche. Detailně se tak podíváme do německých stánků a zjistíme, na co se nyní zaměřují tamní farmáři. Dalším zastavením byla zelená energie a co s ní souvisí z pohledu moderních technologií.

Ohlédnutí za „Zeleným týdnem“ Zemědělský rok má v Německu dva mezníky: Grüne Woche v Berlíně a Oktoberfest v Mnichově. Letošní ročník „Zeleného týdne“ ve dnech 15. až 24. ledna navštívilo přes 400 000 návštěvníků, z toho více než 112 000 odborníků. Expozice více než 1600 vystavovatelů z 58 zemí zabírala plochu 11,5 ha.

B

ylo možné spatřit mnoho nevšedního, např. demonstranty z řad Greenpeace, jež vidí příčinu globálního oteplování v hromadných chovech zvířat, či další protestující v krojích, kteří si přinesli košík s bramborami, jimiž pak „trestali“ spolkovou ministryni zemědělství Ilse Aigner za údajné schválení geneticky modifikovaných brambor. Desetidenní obchodní i politickou událost kladně hodnotil bavorský ministr zemědělství Helmut Brunner. Bavorský stánek přitahoval účastníky jako magnet. Ti tam spořádali 3500 kg sýru, 680 kg játrovky, 8000 bílých uzenek, k tomu vypili 5000 litrů piva, 165 litrů domácího vína a 160 litrů kořalky. Nad to prošlo „bayernthékou“ 1100 litrů mléka, 425 litrů podmáslí, 1600 litrů jogurtového nápoje a 1700 kg jogurtu. „Naši bavorští šenkýři u Berlíňanů vždycky dobře pochodí,“ kon-

statoval ministr. Velký zájem vzbudila i rozsáhlá nabídka rekreačních možností pod heslem Vzhůru do Bavor! Těžiště bylo opět na selských dvorech. Návštěvníkům Grüne Woche zprostředkovalo působivý obraz bavorské kultury 25 různých hudebních, národopisných a krojovaných skupin s téměř osmi stovkami účinkujících. Ministr Brunner to vyjádřil slovy: „Opět jsme Berlíňanům ukázali, jak se u nás v Bavorech muzicíruje, tančí, oslavuje... a pracuje.“ Neotřelá reklama mléku S nápadem, jak zpopularizovat mlékárenství, přišli Wolfgang Scholz a Johann Bonusch – vyměnili své pracovní oděvy za výbavu barmanů. Hosté mléčného baru se mohli sami přesvědčit o dobré chuti bavorského mléka. Během popíjení mléčného koktailu se hosté seznámli s možnostmi dovolené na selském statku i s technologií zpracování mléka v ukázkové minisýrárně. Vyhlídky německé produkce Již před zahájením veletrhu nadhodili oba kongresu předsedající – Anne Hartmann a Gunther Hiestand – na tiskové konferenci naléhavé otázky k budoucnosti německého zemědělství: Jak se vyvíjejí trhy mléka, masa, ryb, obilí, bioenergie a ekologických plodin? Jaké vyhlídky má jejich odbyt? Kde najít lukrativní produkční prostředí? „Různorodí účastníci trhu musejí spolu diskutovat a nalézt potřebné prostředí,“ konstatoval Hart-

Novela EEG zlepšuje pozici bioplynu V minulých dvou letech se zbrzdila výstavba nových bioplynových stanic. Způsobila to nejistota očekávaných rámcových podmínek. Po vydání novely zákona o obnovitelné energii již počet bioplynových stanic zřetelně stoupl.

K

Německá ministryně zemědělství Ilse Aigner zahájila v pátek 15. ledna 2010 v Berlíně agrární a potravinářský veletrh Grüne Woche (Zelený týden). Jedním z prvním zastavení byla její návštěva české expozice, kde ji uvítal ministr zemědělství Jakub Šebesta. Foto Eugenie Línková mann a zdůraznil: „Především chceme tematizovat hodnotu potravin a společenské uplatnění zemědělství.“ Královna vína Anne Saum Franky, jedna ze tří tradičních součástí Bavor, byly na Zeleném týdnu tradičně silně zastoupeny vínem, pivem a uzenkami. O jakosti vína svědčila hojnost udělených národních i mezinárodních cen. Přesvědčili se o tom i berlínští návštěvníci, hustě obléhající reklamní výčep vedený trojicí Emmerichových za spoluúčasti královny vína Anny Saum. Zelenému týdnu přispěl

pivovar Naila. Čerstvě načepovaným „Wohnským plzeňským“ připil Helmut Brunner na dobrou pověst bavorského piva. Z Hornofrank dovezli do Berlína i kvasnicové bílé pivo. Podle slov ministra není možné pod berlínskou vysílací věží předvést všech 40 druhů bavorského piva a jeho 4000 značek – navrhl tedy jménem sládků Wohnových, pivní královny Franzisky Sirtl, chmelové místokrálovny Theresy Baum a představitele svazu pivovarníků Dr. Ebbertze alternativní řešení: přijet do Bavor a tam na místě vyzkoušet jejich nezaměnitelné druhy. (stl)

oncem roku 2008 bylo v Německu v provozu 3891 bioplynových stanic, koncem minulého roku jich bylo již 4500. Do konce tohoto roku by se jich mělo postavit dalších 800. Během pouhých deseti let se počet bioplynových stanic v Německu více než zpětinásobil. Značně stoupl i instalovaný elektrický výkon. Již v roce 2008 obnášel 1377 MW a do konce 2009 stoupl na 1650 MW. Letos se předpokládá další růst až na 1950 MW. Přitom přírůstek výkonu je vyšší než přírůstek počtu bioplynek. Přibývají totiž zařízení s vyššími oblastmi výkonů. Vyrobený proud by měl zásobovat 4,5 milionu domácností. Při výrobě bioplynu a výstavbě plynáren najde zaměstnání přibližně 12 000 lidí. Každá třetí německá bioplynka pracuje v Bavorsku, je jich dohromady 1500. Jsou to ovšem většinou menší zařízení, celkový elektrický výkon obnáší 322 MW. Méně než poloviční počet (710) je jich v Dolním Sasku. Jejich výkon 365,3 MW je přesto vyšší než všech bavorských dohromady. Tím se dostává Dolní Sasko na první místo

ve výrobě bioplynu v Německu. V oblasti Rosenheim je nápadně mnoho malých bioplynových stanic. Skupina bioplynáren Rosenheim vznikla asi před deseti lety, dnes má okolo 100 členů a zájemců. Podle rosenheimského modelu se má elektřina a užitečné teplo vyrábět pokud možno hospodárně jednoduchou, praxi blízkou technologií v malých bioplynárnách s výkonem 40 až 100 kW. Využitím dosavadních budov, například stanic blokových tepláren, sušáren dřeva i kukuřice, nádrží na močůvku, průjezdních sil atd. lze udržet co nejnižší náklady. Tímto způsobem mohou členové skupiny bioplynáren Rosenheim vybudovat svá zařízení s náklady 2000 až 4000 EUR na 1 kW výkonu. Jelikož zařízení jsou si v základní koncepci velmi podobná, mohou být vyhotoveny plánovací podklady rychle a levně. Společným objednáváním materiálu i poddodávek lze sjednat i výhodné podmínky. Loni bylo takto zadáno více než 20 plynáren. Přesto je nutno varovat před přílišným optimismem a euforií. Každý jednotlivý stavební záměr musí být nejdřív důkladně analyzovaný a hospodárnost musí být prokázána. Každé dva roky uděluje okres Ansbach (Střední Franky) obzvlášť tvůrčím a úspěšným firmám Inovační cenu dotovanou částkou 10 000 EUR. Tentokrát ji obdržel výrobce bioplynáren AgriKomp GmbH se sídlem v Merkendorfu. (stl)

Biodiesel neustupuje, ale potraviny mají přednost Používat 20 % obnovitelné energie je do roku 2020 možné jen s využitím bioenergie. To bylo motto, které dominovalo na Grüne Woche pavilonu s obnovitelnými zdroji energie.

„R

ostlinné oleje jsou podstatnou složka bioenergie a mají přitom rozhodující přednost proti jiným biomasám,“ vysvětlil Wilhelm F. Thywissen, předseda Svazu průmyslu zpracujícího olejniny na zahájení odborné výstavy pro bioenergii a obnovitelné suroviny Nature.tec 2010. Průmysl zpracující olejniny slouží kromě bioenergie rovněž v oblasti potravin, kr-

miv, i chemického průmyslu. Ovšem je nezbytné mít obecně závazné rámcové podmínky ve tvaru zadaných kvót, aby bylo možné podnikat odpovídajícím způsobem a mít ochranu jistoty. Kdyby naopak mělo dojít k nečekaným nedostatkům v zásobování potravinami např. v důsledku neúrody, pak by – podle přesvědčení OVID – mělo použití zemědělských produktů pro výrobu potravin jednoznačnou přednost. Podniky Dow Water & Process Solutions a Bayer Technology Services GmbH uzavřely licenční úmluvu o celosvětovém uvedení nové esterifikační technologie BayFAME na trh. S touto technologií budou zákazníci poprvé schopni přeměnit jakouko-

liv hmotu obsahující volné mastné kyseliny na motorovou pohonnou hmotu. Do úvahy přicházejí různé druhy živočišných tuků, použitý fritovací olej, tuky z odlučovačů, ricinový olej atd. Potenciální použitelné materiály jsou sice dostupné, ale obsahují množství volných mastných kyselin (FFA), jež v dosavadních zařízeních nelze zpracovat. Vícestupňová technologie BayFAME umožní pružně upravovat pochod tak, aby bylo možné zpracovat jakýkoliv druh surovin s obsahem FFA až do 100 % Na vhodnost používat biodiesel v motorech traktorů a automobilů je široká paleta názorů, od bezvýhradného souhlasu až po naprosté odmítnutí – rozleptá těsnění, zatuhne, špatně

shoří. Ve svém aktuálním sdělení informuje Deutz AG o stavu vydání souhlasu k používání čistého biodieselu jako motorového paliva. Odkazuje přitom

na dosud vydaný souhlas pro biodiesel jako čistou pohonnou hmotu pro současné řady motorů jakož i pro výhledovou řadu TCD 2015, který je platný od ro-

ku 2010. Deutz prohlašuje, že smí být používán biodiesel výhradně podle specifikace DIN EN 14214. Použivateli je doporučeno, aby si dodavatele pečlivě vybíral a tito aby DIN EN 14214 zaručeně dodržovali a jakost biodieselu zajišťovali certifikátem AGQM. Výroba biodieselu přináší jako vedlejší produkt glycerin. Ten je již několik let nabízen jako krmivo. Z hlediska krmivářsko-veterinárního lze glycerin používat buď jako technologická přísada do krmiva nebo jako samotné krmivo. Pracovní skupina DLG vydala doporučení, v němž jsou popsány požadavky na jakost glycerinu, jeho krmné hodnoty pro chov a další pokyny pro jeho užití. (stl)

Dopisy

26. února 2010

35

Čichli si k dotacím a už v tom jedou aneb Narkomani v rouše rolnickém O tom, jak zemědělci „fetují“ Č

V

redakční poště se nám nahromadilo mnoho rozhořčených reakcí na článek Táni Králové zveřejněný v týdeníku Euro číslo 47/2009. Za všechny dopisy jsme vybrali dva, které víceméně vyjadřují stanoviska všech ostatních pisatelů. A o co vlastně v kritizovaném článku šlo? Už samotný úvod: „Podnikatelé se obtížně loučí s blahobytem, ve kterém žili uplynulých pět let,“ nutí přečíst si, koho se vlastně toto sdělení týká. „Že by po tučných letech přišla hubená? S tím ani náhodou nepočítají zemědělci, za něž hovoří Agrární komora. Uznávají jen roky hojnosti, natolik je rozmazlila Evropská unie. Rozdavačnou politikou doplňovanou finančními injekcemi z českého rozpočtu v nich vypěstovala závislost na dotacích. Pět let dávky postupně rostou a balík peněz, který na příští rok přijde z bruselské pokladny, bude opět objemnější,“ píše se v článku. Závěr je ještě pikantnější: „Že nebude české mléko, cukr nebo vepřové? A snad všechno bude jednou Česko dovážet? Takové strašení agrárních lídrů je třeba brát s rezervou. Realita je jiná. Navzdory celkovému poklesu produkce zemědělských komodit zůstává české zemědělství v souhrnu vysoce přebytkové, tvrdí čerstvá studie Ústavu zemědělské ekonomiky a informací shrnující vývoj po vstupu ČR do EU.“ Článek v plném znění si můžete přečíst na adrese http://euro.cz/id/wsfjuag7v4/detail.jsp?id=19481

lánek Táni Králové opět, avšak zcela zbytečně, pohnul žlučí mnoha zemědělců. Byl jsem tolerantní a říkal jsem si, jestli si náhodou nečichla sama autorka. Potom mi ale došlo, že se spolehla na ekonomy typu Tomáše Douchy a spol. (netřeba představovat) a byl jsem ještě tolerantnější. Prostě se jen zmýlila a konečně, z něčeho musí být živa. Doposud legrace. Horší je, že ten článek prostě lidi čtou. Pro samotný obsah se více hodí slavná věta Milouše Jakeše z dnes již dávné minulosti: „...je to milá holka, všechno, ale ona už tři roky po sobě bere šest set tisíc každý rok.“ Jak jinak si vysvětlit v závěru článku „napráskaných“ několik podniků s výší jejich dotací, zřejmě s cílem posadit veřejnost leknutím na zadek? Tyto informace jsou sice veřejné, když to ale napíše novinář v takových souvislostech, považuji to za vulgární. Jedna vyjmenovaná akciová společnost pobrala „ohromujících“ 73,3 milionu korun. Konec sdělení veřejnosti. Je třeba pomlčet, že jde o firmu, která hospodaří na 9600 hektarech s 2200 kravami. Kalkulačka v ruce občana schopného sčítat, násobit a dělit

odhalí, že namísto 9700 korun na hektar uvedených v úvodu článku je v případě této společnosti dotace o dva tisíce nižší. Napsat, že soused Němec či Rakušan pobírá téměř dvojnásobek, by ztratilo účel článku diskreditovat zemědělce a taky by to nemělo tu správnou šťávu. Další z ohromujících odhalení: „Na jednoho pracovníka v zemědělství připadlo více než čtvrt milionu korun,“ rozuměj dotací. Co na tom, že zemědělství spolu s oborem ubytovacích služeb má nejnižší průměrné mzdy? Perlení v žádném případě nekončí. Mezititulky „Za věčnou hojnost“ či „Čtyři roky hubené, šest tučných“ jsou ukázkou mystifikace a schopnosti negativního vlivu „takynovináře“ na názor veřejnosti. Na otázku Táni Králové „...že by po tučných letech přišla hubená?“ si sama odpovídá „...s tím ani náhodou nepočítají zemědělci, za něž hovoří Agrární komora.“ A na důkaz svého tvrzení připojí přehledy posledních deseti let hospodářských výsledků a hrubé zemědělské produkce. Jestli jsem výše psal slova o hlouposti, tady naopak musím uznat, že takto to rozložit bylo naopak až příliš promyšlené. Nebezpečně.

Součtem jednotlivých tučných a hubených let vyjde najevo, že hrubá produkce zemědělství dosáhla za deset let 1151 miliardy korun. Součet hospodářských výsledků činí „tučných“ 26 miliard. Jestli dobře počítám, činí to z této produkce 2,29 procenta. Nebýt „nejtučnějšího“ roku 2007 s 9,78 procenta, byl by tento průměr za devět let „ohromujících a tučných“ 1,56 procenta. Na upozornění novinářky, že „po vysoce ziskových letech se odvětví jako celek vrátí na zem“ lze přátelsky odpovědět: „Táňo, klídek... ještě jsme nevzlétli“. Táňa Králová se v článku opírá o studii tzv. ekonomů. Jde o materiál připravovaný pro ministra Šebestu, který, jak dále uvádí „...měl zůstat utajen.“ Podle ní si v mnohém protiřečí s hodnocením, které se veřejnosti snaží vsugerovat Agrární komora burcující kvůli ztrátě soběstačnosti u mnoha komodit. Agrární ekonomové dospívají ve studii k jiným závěrům. Kdo jsou ti agrární ekonomové a co je to za materiál? Slohová práce s cílem kompromitovat české zemědělství zpracovaná týmem ředitele Ústavu zemědělské ekonomiky a informací Václava Baška. Před sloučením s jiným ústa-

vem pánové řídili Výzkumný ústav ekonomiky zemědělství živený z rozpočtu ministerstva zemědělství ročně zhruba 80 miliony korun. Na webových stránkách doporučuji i Táně Králové zalistovat ve výročních zprávách o činnosti tohoto ústavu. A stejně jako já bude hledat souvislosti s výzvami slovutného ústavu k vyšší rentabilitě a výkonnosti zemědělství ve světle výsledků činnosti a nákladů tohoto ústavu. Pokud skutečně ministr Šebesta nařídil materiál utajit, pak tomuto ústavu pouze pomohl. Zbavit tyto pány možnosti dále ovlivňovat veřejné mínění je v tomto případě známkou dobrého úsudku ministra. Novináři si mohou psát, jak libo, nakonec jsou to i milé holky, ale šíleným ekonomům je nutné se trvale bránit. Říká se, že přání je otcem myšlenky. Snad ani šílený ekonom nedrží myšlenku závislosti v potravinovém zajištění na velkém bratrovi. Ale jestli ano, ať to řekne sám a nahlas: Nechceme vás, milí zemědělci, odejděte a naše národní bohatství – půdu – přenechte nejlépe zahraničnímu kapitálu. Robert Erlebach, nezfetovaný zemědělec z Liberecka

Nejsme narkomani v rouše rolnickém N

Soukromého zemědělce Františka Mikuláše, jehož snímek z demonstrace před MZe se stal ilustrační fotografií k inkriminovanému článku, text nejen pobouřil, ale doslova poškodil. Po vyjití článku začal mít totiž problémy s mlékárnou, kam dodává mléko. „Když prý jsem narkoman, tak není jisté, zda mé dodávky budou plynulé. Mlékárna mi chce vypovědět smlouvu, proto zvažuji, že na týdeník podám žalobu,“ řekl. Pro radu se s časopisem v ruce vydal i za poslanci. Foto Eugenie Línková

ikdy ve svém životě jsem neměl potřebu reagovat na žádný článek, nyní ale musím. Vaší práci znám, paní redaktorko Králová. Pamatuji si Vás ještě jako odbornou redaktorku týdeníku Zemědělec, kdy jste za zemědělství bojovala. Proto mne nyní zaráží, jak jste mohla stát u zrodu tak neobjektivního článku. Dne 2. 12. 2009 jsem byl v Praze demonstrovat. Chcete mi tvrdit, že jsme všichni zfanatizovaní? Chcete mi tvrdit, že vedle mne stáli jen dotacemi rozmazlení předsedové družstev a jejich „hloupí“ traktoristé a dojičky, kteří to dostali příkazem, nebo byli pozváni na výlet do Prahy? Doufám, že ne. Stál jsem tam totiž mezi zoufalými lidmi, kteří, často i ve velmi vysokém věku a téměř se slzami v očích, přijeli z velkých dálek projevit svůj názor. Víte, já trávím v montérkách a holínkách

často i 250 hodin měsíčně. A není to proto, že bych se hnal za mamonem, je to proto, že: 1) tuto práci za mne nikdo neudělá, 2) chci mít při svém vysokoškolském vzdělání a praxi alespoň průměrnou republikovou mzdu, 3) chci udržet podnik, mám tu práci prostě rád a vidím výsledky své práce. Věřte mi, že kdybych strávil v práci pouze 160 hodin měsíčně jako průměrný Čech, už by tu náš podnik nebyl a já stál na úřadu práce. V České republice dnes pracují v zemědělství už asi jen dvě procenta populace. Co na ně navazuje ve zpracovatelském průmyslu, byste měla vědět sama dost dobře. Tato dvě procenta populace živí asi z poloviny celou republiku. Ano, dnes už jenom polovinu. Nesnažte se mi citovat nějakou studii UZEI, že jsme soběstační! Tato dvě pro-

centa populace se starají o krajinu a celý půdní fond o několika milionech hektarů. Ale podle Vás to jsou závisláci na dotacích! Nemohu stále uvěřit, že je to Váš vlastní názor. Zemědělská politika EU je špatná. To víme oba. Nevědí to ale zemědělci původní EU-15. Ti si myslí, že je dobrá, a mají hodně silné lobby. A mají také zastání v panu Sarkozym, paní Merkelové apod. Copak můžeme hovořit o konkureci, pokud za dnes neexistující hranicí pobírá rakouský a německý farmář o 40 % více dotací něž český, o holandských, dánských a francouzských ani nemluvě? Vy ve svém článku uvádíte pouze jediné – že my, čeští zemědělci, polykáme miliardy korun dotací. Že to je zlomek z toho, co mají kolegové na západě, nevíte? Dojila jste někdy v životě krávu? Dokázala byste to dělat

sedm dní v týdnu dvakrát denně? Chápete, že cena 5,50 Kč za litr mléka (mléka, ne té bílé tekutiny, co kupujete v obchodě) je likvidační? Chápete, že kráva nejde vypnout a uložit do skladu do doby, než se vyrovná trh? Jíte vepřové? Češi je mají docela rádi. Průměrná spotřeba na obyvatele je 45 kg/rok. To je při počtu 10 milionů obyvatel slušná cifra. Přijde Vám v pořádku, když se o prasátko půl roku starám, než vyroste, čichám ten smrad, pak je vzpouzející a bránící se pracně naložím na jatecký kamion a dostanu za ně 2500 Kč? Hlavně mi neříkejte, že farmář v Dánsku má lepší a modernější technologie a dokáže je při této ceně vyprodukovat se ziskem. To je holý nesmysl. Ing. Jan Kocmánek, učitel na zemědělské škole v Poděbradech

Redakčně kráceno. Za dopisy čtenářů nenese redakce ani vydavatel právní odpovědnost, jsou to jejich názory zveřejněné s jejich souhlasem a na jejich přání.

36

Ze zahraničí

26. února 2010

z celého Tibetu. Ti chrám obcházejí po směru hodinových ručiček, někteří se klaní, čímž dávají najevo svou oddanost. Nezasvěceným se akt může jevit zarážejícím: poutník se svalí na zem, natáhne nohy a ruce, které pak přiloží k čelu (znázorňuje myšlení), ústům (řeč), a hrudi (tělo). Správně by se měl buddhista takto svalit stotisíckrát do roka. Aby nedošlo ke zranění, nesou si s sebou poutníci deku, rukavice a vycpávky na kolena. Chrám Jokhang byl postaven roku 645. Komplex je ovlivněn indickým stylem s pozdějšími vlivy thangským a nepálským. Nejvzácnějším předmětem nacházejícím se v jeho útrobách je silně zlacená plastika buddhy Šákjamuniho. Mnohé sochy byly bohužel za dob kulturní revoluce zničeny a poté některé znovu restaurovány. Motlitby ve větru A jedeme dál. Klikatící se cesty a další převýšení některým z nás opět nedělá dobře. Kouzlo krajiny míhající se za okny autobusu však nelze pominout. Travnaté plochy střídají potoky s oranžovými kameny. Krychlovité domky Tibeťanů s krajinou do-

Dva týdny v Tibetu

nejnutnějším přecházeli na ostrovy na konci zimy, kdy je ještě jezero zamrzlé. Domů se mohli vrátit až když jezero znovu zamrzlo. Nyní jsou tyto poutě zakázány. Jezero však zůstalo poutním místem a poutníci je obcházejí po směru hodinových ručiček. Pro Tibeťany je jezero symbolem štěstí a dobroty. Je zde opravdu klid. Pohled na křišťálovou hladinu a kulisu hor v dáli vydá za několik dovolených. Mezi obrovské kameny jsme si nechaly spustit typické barevné modlitební vlaječky. A tak teď i naše motlitby psané v tibetštině posílá vítr dál. Spolu se stovkami dalších, na které v kraji narazíte na každém kroku. Spojení s buddhou Cestou do Shigatse, místa kláštera Tashilhunpose, se zastavujme u ledovce Karola. Ledová střecha se tyčí do nadmořské výšky 5560 metrů. Když se přiblížíme, slyšíme bublání potůčků tajícího ledu pod povrchem. Na úpatí hory Tara stojí klášter Tashilhunpose. Je jedním ze šesti klášterů řádu Gelugp. Tvoří čtyři velké chrámy, patnáct menších kaplí a tři sta domků, ve

S hlavou v oblacích, žaludkem na vodě, v sedle jaka i vlakem s přídavkem kyslíku Do Tibetu jsme se vydali vlakem z Pekingu. Cesta trvala přes osmnáct hodin, vlak poklidně svištěl krajinou, zprvu spíš rovinatou a potom se koleje klikatily uprostřed horských průsmyků. Kamenitou půdou s nejrůznějšími skalními útvary jen občas probleskly trsy trávy, potrava všudypřítomných jaků.

P

řed intervencí Čínské lidové republiky v 50. letech 20. století byl Tibet téměř čtyřicet let nezávislým státem. Tradičním etnikem oblasti jsou Tibeťané, z nichž převážně starší generace stále hovoří tibetštinou. Hlavním městem je Lhasa, kde také svou pouť začínáme. Teprve po vystoupení z vlaku cítíme výškový rozdíl, který jsme cestou překonali – bez přestávek na aklimatizaci, posilněni dávkami kyslíku navíc, které Čí-

ňané přidávají turistům v kupé pro pohodlnější putování. Na následnou lékařskou prohlídku jsme již zvyklí z okolních míst Číny. Po přiložení elektronického teploměru k hlavě můžeme pokračovat. U východu z nádraží nás čeká mladý Tibeťan Tashi, náš průvodce. Naše skupinka čítá dohromady sedm lidí. Jak později zjišťuji, všichni jsme studenti čínského jazyka nebo tradiční čínské medicíny. Vše, co vidíme za branami nádražní haly, vzbuzuje zvědavost. Na jedné straně to jsou hory pokryté ledovci, na straně druhé místní život. Vše si chci uchovat v paměti. Fotografuji jako zběsilý. Až po chvíli si uvědomuji, že moje skupina je pryč. Její dobíhání trochu připomíná maraton. Lapám po řídkém vzduchu, je mi mdlo, hlava se mi točí a zvedá se mi žaludek. O to více mne nepotěší následující doporučení, že se první dva dny nemám sprchovat, prý abych zamezil nachlazení. Nakonec se spokojím jen se skromným opláchnutím a tvrdě usínám.

Po stopách dalajlamů První kroky každého turisty vedou ve Lhase k paláci Potala a ke chrámu Jokhang. Potala se na nás usmívala již při příjezdu do hotelu. Všichni znají tuto stavbu z nesčetných fotografií, ale na vlastní oči působí ještě monumentálněji. Pomalým tempem se k nám přibližují hloučky Tibeťanů a pozvolna točí modlitebními mlýnky, kterým říkají mani. Někteří mi nakukují do displeje kamery, a pak se spokojeným úsměvem odcházejí. Samotný palác byl postaven z hlíny, kamene a dřeva. Materiál na stavbu prý dopravovali na oslech nebo holýma rukama. Stavba se tyčí do výšky 117 metrů, rozpíná do šířky 360 metrů a patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Přes tisíc místností a tisíce svatyní zdobí na dvacet tisíc soch. Uvnitř se nacházelo a stále nachází velké množství místností nejrůznějšího určení. Mezi nejdůležitější patří vládní komnaty, škola pro mnichy, místnosti pro personál, knihovny, zbrojovny, sklady, sýpky, dokonce nechybí

Jak – neocenitelný pomocník, zdroj mléka, vlny i masa

kterých žijí mniši. Byl založen v roce 1447 prvním dalajlamou Gyalwou Gendunem Drupem. Před chrámem míjíme Tibeťany v různobarevných krojích. Na hlavě mají copánky, často ozdobené drahokamy. Sleduji starší tibetský pár, jak se naklání do barevného výklenku. Hlavu mají v prohlubni, jakoby něčemu naslouchali. Později se dozvídám, že skutečně velmi pozorně naslouchají. Jestli budou mít štěstí, uslyší prý boží požehnání. Právě s nimi procvičujeme modlitbu „Óm mani padme húm“. Mantra je vysílána do celého Tibetu – předříkáním nebo otáče-

ani žalář. V Potale lze také nalézt hrobku pátého dalajlamy a jeho nástupců. Rakve jsou zdobeny zlatem a drahokamy. V malých uličkách proudí Tibeťané s různými modlitebními předměty a polohlasně předříkávají mantry. V záři a vůni svíček vše navozuje mystickou atmosféru. V samém srdci Lhasy se nachází čtyřposchoďový chrám Jokhang. Je místním nejposvátnějším místem, cílem poutníků

Informace

Chrám Jokhang ve Lhase. Zcela nahoře: palác Potala

Tibet o rozloze 2,5 milionu km2 se rozkládá na Tibetské náhorní plošině s průměrnou nadmořskou výškou 4900 metrů.

„Naslouchání“ božímu požehnání

Jaci: Tento dlouhosrstý skot je tu chován pro mléko, vlnu, na maso i na práci. Přepuštěné a osolené máslo z jačího mléka se přidává do čaje. Jačím máslem se také svítí a dokonce se z něj i sochá. Trus slouží jako palivo. Jak dává průměrně 110 kg mléka v laktačním období, většinou trvá 149 dnů. V současné době se zde chová kolem 12 milionů kusů, což je přes 85 % všech jaků na celém světě.

konale splývají. Ani nové silnice, které se v některých úsecích stále dodělávají, nijak neruší. Po pár hodinách přestupujeme do sedel jaků, které si za poplatek můžete i vyfotit. Nyní putujeme k modravému jezeru Namtso. Je nejvyšším slaným jezerem na světě, leží ve výšce 4718 metrů nad mořem a zabírá plochu 1870 m2. V minulosti sloužilo pět neobydlených ostrovů na jezeře k rozjímání poutníků. S tím

Kuchyně: Místní základní plodinou je ječmen. Z mouky se dělají hlavně nudle, plochý chléb sušený na pánvi nebo plněný masem, a v páře vařené plněné taštičky momo. Hlavním jídlem bývá v rodinách silný vývar, nejčastěji ze skopového masa, s nudlemi a zeleninou. Tibeťané věří, že taková polévka je zároveň lékem. Když se pije alkohol, tak hlavně ječný čhang, jakási obdoba piva, a rýžové víno.

●

ním modlitebního mlýnku, uvnitř něhož se navíjí rulička papíru s modlitbou. Poslední den v Tibetu se ještě rychle vydávám do kláštera Drepung pro požehnání. Nejprve dostávám od jednoho z mnichů velkým kamenem do zad. Následně strkám hlavu do jakési skřínky s bůžky a na konec mnich „spojuje“pomocí pozlacené tyče buddhu s mým čelem. Text a foto: Martin Bouška

37

Dějiny amerických farem

26. února 2010

PŘÍBĚHY Z AMERICKÝCH FAREM

Příběh třináctý: Fantastická podívaná o Divokém západě Nic není tak spojeno s dějinami Ameriky jako půda. O ní, o kolonizátorech a o rozorání prérie, z níž se stala postupně nejúrodnější oblast Ameriky, vypráví náš seriál. Nekonečné planiny amerického Západu se změnily v úrodná pole a ranče. Zemědělství, které se začalo rozvíjet nejdříve na východním pobřeží Atlantiku, pronikalo na Západ. Nejprve k Mississippi a v polovině devatenáctého století až do nekonečných prérií po jejím toku. Amerika byla uprostřed revoluce v zemědělství. Také americký Západ se měnil v legendu.

B

uffallo Bill byl stopařem, lovcem bizonů a pak i tvůrcem legendárních show. Jmenoval se vlastně William Cody a vytvořil tříhodinovou fascinující podívanou o Divokém Západě, plnou napětí a odvážných kousků. Vystupovali v ní kovbojové, Indiáni, hrdinové a podvodníci, akrobaté a žongléři... Tajemství Codyho umění spočívalo ve vynikajících účinkujících. Kovbojové byli skuteční, Indiáni přišli z prérie, show

klých na ranči, není možné. Proto si kostýmy vymyslel. Kovbojové dostali vesty, kostkované košile, kožené kalhoty a nablýskané vysoké boty. Na hlavě měli elegantní stetsony. Hlavní postavou show byl nesmírně odvážný kovboj William Taylor z Texasu. Po Buffallo Billovi to byl nejpopulárnější účastník. Zůstal show věrný až do pozdního stáří, později se usadil na ranči, který si koupil z ušetřených peněz.

Podívaná prosperovala, bylo ale třeba vymýšlet nové atrakce. Cody se rozhodl, že lidem ukáže nejzajímavější věci ze života na ranči. Jeho show umožnila divákům nahlédnout do všedního života hrdinů v sedle: viděli jak svazovali a značkovali dobytčata, házeli lasem, stříleli a předváděli své jezdecké umění.

jem.“ Jiného Codyho muže zatkla policie proto, že v hospodě začal střílet z koltu do stropu. Podle dobových údajů měl Cody v Británii, kam připlul na lodi The State of Nebraska, 180 koní, 18 bizonů a tři soby. Karavana prošla celým městem a utábořila se poblíž Earls Court v západní části Londýna.

Kovbojové a holky Právě v tomto čísle vystupovala první „cowgirl“, jistá Georgia

Senzace pro královnu Zvláštní představení bylo uspořádáno 11. května roku 1887

Duffyová, která v dovednosti nijak nezaostávala za svými mužskými kolegy. Další hvězdou byla úžasná střelkyně Anne Oakleyová. Dokázala nejen trefit letícího vrabce, ale také ustřelit německému císaři Vilémovi špičku doutníku od úst. Show procestovala nejprve celé USA, pak přišla na řadu Evropa. V roce 1887 navštívila Wild West Show Británii, kde se zúčastnili jubilejních oslav královny Victorie. V té době bylo v souboru na dvě stovky kovbojů, Indiánů v čele se slavným náčelníkem Sitting Bullem a akrobatických jezdců. Londýňané nešetřili chválou. Cody a jeho lidé byli stejně populární, jako jejich vyprodaná představení. Úplně bez problémů však londýnský pobyt přece jenom nebyl. Kovboj Dick Johnson se dostal za mříže proto, že zmlátil jednoho Brita, který se pohoršoval, že si přece nesedne v hospodě za stůl s „nějakým kovbo-

pro královnu Victorii. Bylo svým způsobem senzační nejen programem, ale také tím, že královna na ně vůbec přišla. Od smrti svého manžela prince Alberta se totiž řadu let všem zábavám vyhýbala. Hlediště bylo prázdné, plná byla jenom královská lóže. V ní sedělo kromě panovnice jen několik málo lidí z jejího nejbližšího okolí. Královna, jak o tom psaly Illustrated London News, se prý dobře bavila, sledovala show velmi pozorně a po jejím skončení si nechala představit jednu z účinkujících, Lilian Smithovou. Když Buffallo Bill projížděl kolem její lože a v ruce držel vlajku s hvězdami a pruhy, královna dokonce vstala a lehce se mu uklonila. To byla pocta v tehdejší době přímo neslýchaná.

byla dynamická, plná vzruchu a napětí. Buffallo Bill ale také pochopil, že důležitá je reklama. Už před tím, než se objevily ve městě jeho barevné maringotky, přišla parta a vylepila všude velké plakáty. Byly co nejpestřejší a ukazovaly nejnapínavější a nejnebezpečnější výkony jeho lidí. „Cody zřejmě jako první v USA použil velkoplošné billboardy,“ napsal jeden z dobových reportérů, „velké jako vrata od stodoly.“ Na každém bylo vidět nějaký kousek, při němž stydla krev v těle a Cody – Buffallo Bill se nechal zvěčnit při těch nejodvážnějších. Odvážní jezdci v sedle Kovbojové, kteří v jeho show vystupovali, sice nebyli herci, ale rozhodně byli znalí svého řemesla. Jezdili na koních jako čerti, stříleli jako diví, plížili se jako stopaři. Nedovedli se sice sladce usmívat, ale zato kleli jako námořníci. A diváci byli nadšeni. Buffallo Bill dobře věděl, že poslat kovbojské hrdiny před diváky v odrbaných hadrech obvy-

Slavný Cody a jeho parťák Pawnee Bill

Dobový plakát show Williama Codyho alias Buffalo Billa

Ostrostřelkyně Anne Oakley

(Pokračování příště) Dr. Dušan Rovenský Foto archiv autora

38

Značka KLASA

26. února 2010

Značka kvality KLASA v roce 2009 Koncem roku 2009 provedla společnost STEM/MARK průzkum zaměřený na vnímání a posun značky kvality KLASA spotřebitelskou veřejností v daném roce. Spontánní znalost značky v obecné populaci 15–55 let dosáhla v prosinci 2009 úrovně 62 %, což několikanásobně převyšuje znalost obdobných značek kvality jako například Bio, Czech made nebo Česká kvalita.

s logem KLASA si spotřebitelé nejčastěji vybaví. Patřily mezi ně pečivo, chléb a jogurty. Nejvíce zmiňovaným výrobcem pak byla Mlékárna Kunín. K těmto výsledkům napomohla také nová komunikační kampaň, která odstartovala na začátku loňského roku. Prvním krokem byla změna grafické podoby jednotlivých vizuálů, které vedly k zjednodušení a sjednocení celé kampaně a zefektivnění celkové komunikace. Ta se skládala ze spolupráce s řetězci Globus, Interspar a Coop v termínu od 1. července do konce roku 2009. V rámci ní bylo v řetězcích umístěno přes 50 000 kusů poutačů s logem této značky a zrealizovalo se více než 150 000 ochutnávek výrobků. Dalším článkem byla regionální podpora této značky ve formě Roadshow KLASA 2009 po vybraných městech České republiky. Prezentace výrobků s tímto logem byla vždy spojena s oblíbenými kulturně-společenskými akcemi v daném městě. V rámci sales promotion mohli spotřebitelé soutěžit o hodnotné ceny, díky čemuž vzrostla moti-

média v rámci televizního seriálu „KLASA kuchař“, tištěné inzerce či PR kampaně v odborných i lifestylových médiích.

N

avozená znalost značky KLASA dosáhla dokonce 87 %. Přestože hlavní cílovou skupinou jsou ženy ve věku 25–55 let, které považují značku KLASA za pomocníka při nákupu kvalitních potravin, dostává se KLASA stále více do povědomí také mužské populace. Muži se účastní převážně hromadných rodinných nákupů ve větších městech a hypermarketech, tedy místech, kde se s propagační kampaní značky KLASA často setkali. Tyto nákupy jsou realizovány spíše o víkendech. U mužů ve věku 15–24 let dosáhla spontánní znalost značky úrovně 71 % a navozená znalost je u stejné skupiny ještě vyšší, značku KLASA a její logo znají téměř všichni. Součástí výzkumu bylo také zjištění, které konkrétní výrobky

vace k nákupu kvalitních potravin. Loga z nich poté zasílali nalepená na výherních kuponech.

Celkem bylo nashromážděno přes 1 300 000 vystřižených log. Kampaň zasáhla také masová

Dáváte při nákupu přednost domácím nebo dováženým potravinám?

■ 38 % – Je mi to v zásadě jedno

❏ 0 % – Snažím se dávat přednost potravinám z dovozu

■ 62 % – Snažím se dávat přednost českým potravinám

Základ: všichni respondenti, n=421 Zdroj: STEM/MARK, Pozice značky KLASA mezi spotřebiteli, 12/2009

Průzkum značky KLASA proběhl také mezi výrobci Z výsledků dotazníků KLASA, který byl výrobcům rozeslán, vyplývá, že 81 % považuje novou reklamní kampaň značky KLASA za velmi a poměrně zdařilou. 65 % si myslí, že logo KLASA má vliv na zvýšení prodeje výrobků až o 15 %. Usilovat o získání značky KLASA pro další výrobky bude 73 % oslovených. 42 % výrobců považuje jako důležitou prezentaci výrobků na veletrzích. Dalších 31 % ji považuje za středně důležitou. Z hlediska obchodních řetězců by se prezentace výrobků KLASA měla objevovat dle 54 % výrobců hlavně v supermarketech Albert. Také v roce 2010 se výrobci mo-

hou díky značce KLASA účastnit několika potravinářských veletrhů. Prvním z nich je Mezinárodní potravinářský veletrh Salima. V termínu od 2. do 5. března 2010 se opět po dvou letech areál zaplní vystavovateli a odbornými návštěvníky z celého světa. Veletrh sdružuje pod jednotným názvem Salima čtyři odborné veletrhy: Salima – potravinářský veletrh; MBK – veletrh mlynářství, pekařství a cukrářství; Inteco – veletrh technologií a zařízení pro obchod, hotely a veřejné stravování; Vinex – mezinárodní vinařský veletrh. Ke čtyřem stávajícím potravinářským veletrhům se letos poprvé přidá také Mezinárodní veletrh obalů a obalových technologií Embax. Kromě řady zahraničních účastníků například z Brazílie, Holandska, Chorvatska, Indie či Kanady se můžeme těšit na prezentace tradičních zná-

Stánek KLASA – seznam producentů Linea Nivnice, a. s. Pekařství Valašské frgály, s. r. o. Poex Velké Meziříčí, a .s. Dobšické těstoviny, s. r. o. Miltra B, s. r. o. Cukrovar Vrbátky, a. s. Kand, s. r. o. Masokombinát Plzeň, s. r. o. Mlýny J. Voženílek, spol. s r. o. Josef Rýdl, s. r. o. Včelpo, spol. s r. o. Záruba M&K, a. s. Orrero, a. s. Bramborárna Bukovice, s. r. o. Bratři Zátkové, a. s. Polabské mlékárny, a. s. Pivovar Zubr, a. s. CZ Fruit, odbytové družstvo ZŘUD Masokombinát Písek CZ, a. s. Hanácká kyselka, s. r. o. Raciola-Jehlička, s. r. o. Agro-la, s. r. o. ZŘUD Masokombinát Polička, a. s. (společně s Pískem) Kostelecké uzeniny, a. s. VOMA, s. r. o. Moravan Petřvald

mých firem, ale i na celou řadu nových zajímavých vystavovatelů. Mezi nimi se ve společné expozici KLASA v pavilonu P představí nejen stávající, ale také noví držitelé této značky kvality. Během veletrhu, dne 3. března, proběhne také slavnostní předávání certifikátů KLASA nově oceněným výrobkům. Více informací naleznete na internetových stránkách www.eklasa.cz. Crest Communications

26. února 2010

Značka KLASA

39

40

Zajímavosti

26. února 2010

Fair Trade aneb Férová planeta

Ve světě pracuje denně přes 200 milionů dětí, tedy každé páté na planetě. Jsou k práci nuceny často i samotnými rodiči a na úkor školní docházky. Na tuto neutěšenou situaci již léta poukazuje celosvětové hnutí Fair Trade, které nabízí férový systém obchodu a zároveň pomoci rozvojovým zemím.

„P spočívá v tom, že jsou do-

okud jde o zemědělství, tak

hody přímo s výrobci – prodejci, ve kterých je stanovena pevná ce-

na pro výrobce, tedy zemědělce, a ta jde pak přímo jim. Je podstatně vyšší než ta, za kterou se vyrábějí a dodávají výrobky do globálních řetězců,“ uvedl Ing. Jiří Hejkrlík, předseda Asociace pro Fair Trade, který působí na Institutu tropů a subtropů při České zemědělské univerzitě v Praze na Suchdole. Cílem hnutí je podpořit komunitní práci, získávání technologií v regionech rozvojových zemí, aby mohly právě sem jít větší finanční prostředky. Na to pak navazuje systém Fair Trade škol. Celý tento způsob je výrazně zaměřen na boj proti dětské práci. Česká Asociace pro Fair Trade se jako první ve střední a východní Evropě stala partnerem mezinárodní organizace FLO (Fairtrade Labelling Organisations International). Podepsáním smlouvy o spolupráci se asociace zavazuje k propagaci ochranné známky Fair Trade a Fair Trade produktů na území ČR. Systém a známka Fair Trade zaručuje producentům a farmářům z rozvojových zemí spravedlivou mzdu za práci a slušné pra-

Ve spodní řadě zleva: Jiří Hejrklík, předseda Asociace pro Fair Trade, Tuulia Syvaenen, provozní ředitelka FLO, Rob Cameron, výkonný ředitel FLO. Ve druhé řadě druhá zleva Veronika Bačová z Asociace Foto archiv Fair Trade pro Fair Trade

KRÁTCE

U kávy a dortu v Praze jako ve Vídni Kavárenský řetězec Coffeeshop Company patřící vídeňské rodině Schärfů otevřel koncem loňského roku novou provozovnu v Praze na Jungmannově náměstí. Je to již sedmá kavárna této společnosti na území ČR – po dvou najdete v Praze a v Liberci a po jedné v Plzni, Ostravě a Jihlavě. „Společnost Tizia, která je vlastníkem licence, plánuje další dlouhodobý rozvoj v ČR, a to vlastních kaváren i ve spolupráci s franchisovými partnery,“ uvedl Marek Hofmann, manažer rozvoje Coffeeshop Company v Česku. „Zákazníci si mohou vychutnat naši vlastní kávu, kterou mateřská společnost v Rakousku připravuje již více než 60 let. Atmosféra kavárny navazuje na vídeňskou tradici podávání kávy spojenou s novými trendy přípravy kávových specialit,“ uvedl dále Hofmann. V kavárně se nečepuje pivo a vína si lze objednat jen v třetinkových lahvích. Ke kávě si můžete vybrat z širšího sortimentu dezertů za přátelské ceny. Coffeeshop Company se se svými 200 kavárnami řadí mezi největší kavárenské řetězce v Evropě. Působí především v Rakousku, Německu, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Téměř 40 kaváren provozuje také v USA, rozvíjí se i v Egyptě. Ve Střední Americe vlastní společnost kávovníkové plantáže a produkuje svou kávu. (egi)

Šťastný nový rok tygra

Pohled na pracující děti není dodnes v mnoha částech světa žádnou vzácností covní podmínky. Zákazníkům garantuje, že koupí těchto výrobků přispívají k lepší životní úrovni lidí ze zemí třetího světa. Maloobchodní obrat Fair Trade výrobků v ČR v roce 2008 dosáhl 41 milionů korun, to je nejvíce ze všech nových členských států EU. Použití známky Fair Trade se řídí přísnými pravidly, Asociace pro Fair Trade bude dohlížet na to, aby u nás nedocházelo k jejímu zneužívání. Dále bude uzavírat smlouvy s třetími stranami – obchodníky, kteří chtějí známku používat k propagačním účelům. Podle šetření agentury NMS, provedeného v říjnu 2009 na vzorku 1614 respondentů z celé ČR, se už s výrobky označenými Fair Trade setkalo celkem 43 % z nich. Téměř čtvrtina z dotazovaných potom tyto výrobky na-

Foto Zub

kupuje občas nebo výjimečně a 3 % je zařadila do pravidelné spotřeby. Podle Jiřího Hejkrlíka patří Česká republika mezi ty evropské státy, které podporují rozumný obchod a naopak nechtějí, aby globalizace byla důvodem k potlačování práv na férový obchod v rozvojových zemích. Afrika je podle Hejkrlíka je pod velkým tlakem Číny, Indie a Jižní Koere, které tam hledají zdroje surovin. Totéž ale platí i pro USA, které mají zájem odlehčit nákupu produktů ve střední a východní Evropě a až 20 % vyprodukovat také v Africe. Nesmí se tak dít ale na úkor dětí, aby místo do školy nechodily do práce. A nemělo by tomu být ani formou nejlevnějších nákupů u farmářů. Eugenie Línková

Číňané oslavili letos nový rok 14. února. Symbolem tohoto roku je tygr. Číňané se proto chtějí tomuto dravému zvířeti zavděčit a odříkávali mu následující verše: Jdi na kopec a zastav tygra, zatřep jeho hlavou – budeš mít co jíst i co na sebe, zatahej ho za ucho – to ti na celé roky zajistí bohatství, poklepej ho po zádech – tvůj bankovní účet se pěkně rozroste, buď šťastný po celý rok tygra. Málokdo určitě ví, že symbolem není jen samotné zvíře, ale především jeho lejno. Dopředu se proto zvíře pozoruje a to nejkrásnější hovínko je potom ztvárněno v červené barvě, což je barva největšího štěstí. (bo)

Holčička na oslavách nového roku v Pekingu s červeným balónkem ve tvaru tygřího trusu Foto Martin Bouška

TIRÁŽ

Miroslav Kubec stanul v čele kuchařů Střední Evropy Miroslav Kubec, šéfkuchař hotelu InterContinental Praha a prezident Asociace kuchařů a cukrářů České republiky, triumfoval na 34. kongresu Světové asociace kuchařských organizací (WACS – World Association of Chefs Societies), který se konal 24.–28. ledna 2010 v Santiagu v Chile.

Bc. Miroslav Kubec Nar. 1960, absolvent Vysoké školy cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, šéfkuchař hotelu InterContinental Praha

M

iroslav Kubec byl 28. ledna téměř jednohlasně zvolen kontinentálním ředitelem WACS pro Střední Evropu na volební období čtyř let. „Jsem velmi hrdý. Pro mne, AKC ČR a vlastně i pro celou Českou republiku je to velká čest, jelikož jsme kandidovali úplně poprvé v 80leté historii existence WACS,“ řekl Kubec hned po vyhlášení oficiálních výsledků. „Vím, že nás v AKC ČR nyní čeká mnoho práce, ale už

Miroslava Kubce jsme zastihli i na masopustní zabijačce konané před hotelem InterContinental Praha Foto Zub se na to velmi těším. Budeme mít jedinečnou možnost propagovat českou kuchyni a umění českých kuchařů. Doufám, že

nezklamu důvěru těch, co mne podporovali a děkuji všem, kteří mi drželi palce,“ dodal Miroslav Kubec. Eugenie Línková

Nejvýznamnější úspěchy: ● od roku 1996 kapitán juniorského národního družstva kuchařů, se kterým se zúčastnil tří kuchařských olympiád s celkovým ziskem šesti stříbrných a jedné bronzové medaile, kromě jiného i 2. místo z mistrovství světa v Lucembursku ● od roku 2005 prezident Asociace kuchařů a cukrářů ČR ● od roku 2005 člen představenstva Czech Horeca Summit 2005 ● v roce 2008 mu bylo na kongresu WACS v Dubaji uděleno čestné členství v kuchařském spolku Spojených arabských emirátů a medaile prezidenta WACS za organizování konference evropských kuchařských prezidentů a za aktivní podporu práce světové asociace ● od roku 2009 nositel Kříže svatého Vavřince ● od roku 2010 WACS kontinentální ředitel pro Střední Evropu na volební období čtyř let

VYDAVATEL: Agrární komora ČR, Blanická 3, 772 00 Olomouc Úřad AK ČR, Štěpánská 63, 110 00 Praha 1 IČ: 47674768, DIČ: CZ 47674768 tel: 224 215 946, fax: 224 215 944 e-mail: [email protected] Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR Ing. Martin Fantyš, tajemník AK ČR Hana Volešáková, sekretariát REDAKCE: Ing. Eugenie Línková, šéfredaktorka tel.: 224 215 946, fax: 224 215 944, e-mail: [email protected] GRAFICKÝ DESIGN: Michal Schneidewind, www.vasgrafik.cz FOTOGRAFIE: Archiv redakce, pokud není uvedeno jinak UZÁVĚRKA ČÍSLA: 12. února 2010 TISK: Tiskárna Tisk Horák, a. s., Ústí nad Labem Povoleno MKČR E 6204, NEPRODEJNÉ

I

26. února 2010

Rozvoj venkova Tematická příloha Zpravodaje AGRObase, informačních novin Agrární komory České republiky

Vesnice roku 2009 postoupila do evropského kola Vítěze soutěže Vesnice roku 2009 přivítal před koncem uplynulého roku na pražském Hradě prezident Václav Klaus a ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Vítězové se dále setkali s představiteli Senátu a Parlamentu.

Z

ástupci obcí, které byly loni oceněny v soutěži Vesnice roku, se také setkali s předsedkyní Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Ludmilou Millerovou a s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou. Odpoledne je na Pražském hradě přijal prezident Václav Klaus. „Soutěž Vesnice roku je velkou příležitostí pro efektivní rozvoj i těch nejmenších obcí v naší zemi. Odměna za vítězství se totiž pohybuje v milionech korun

Pět miliard eur na rozvoj venkova Výbor pro rozvoj venkova hlasoval koncem ledna o posledních návrzích členských států a regionů na využití prostředků určených na plán obnovy EU, kontrolu stavu reformy společné zemědělské politiky (SZP) a ostatní převody v rámci SZP. Tyto peněžní prostředky by měly přinést řešení otázek spojených s hospodářskou krizí, s krizí v odvětví mléka a se změnou klimatu. Všechny programy rozvoje venkova byly v době od října 2009 do ledna 2010 modifikovány a nyní je k dispozici dodatečná částka přibližně pět miliard EUR, které mohou být investovány do zemědělství, životního prostředí a širokopásmového připojení ve venkovských oblastech. (egi)

Profesor Jiří Balík potvrzen rektorem

Foto archiv MMR

Zástupci obcí oceněných v soutěži Vesnice roku 2009 při setkání s představiteli státu na Pražském Hradě a je určena právě na rozvoj obcí,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Soutěž Vesnice roku se za patnáct let své existence stala tradicí Programu obnovy venkova. Jejím cílem je povzbudit obyvatele obcí k aktivní účasti na rozvoji svého domova a v souvislosti s tím přispět k celkové-

mu zkvalitnění venkovského života. Ministerstvo pro místní rozvoj pořádá tuto soutěž společně se Spolkem pro obnovu venkova, Svazem měst a obcí a ministerstvem zemědělství. Z loňských 325 přihlášených obcí zvítězil Tučín z Olomouckého kraje. Jeho chloubou je především bohatý kulturní

a společenský život, na kterém se podílejí všechny místní spolky a sdružení v čele se zástupci Sešlosti místních nadšenců. Právě Tučín nás bude reprezentovat v evropské soutěži, kterou každým druhým rokem vypisuje Evropská asociace rozvoje venkova a obnovy vesnice se sídlem ve Vídni. (ayr)

Vesnice roku již pošestnácté Určitým fenoménem v dění na venkově se stalo soutěžení o nejlepší Vesnici roku. Letos tuto soutěž vyhlašuje ministerstvo pro místní rozvoj 2. března. Bude zajímavé sledovat jednotlivá kola soupeření. Víc o tom v rozhovoru s ministrem pro místní rozvoj Rostislavem Vondruškou.

hovníků a informačních pracovníků a Folklórní sdružení ČR. Zástupci těchto institucí navštíví všechny vítězné obce krajských kol a vyberou vítěznou obec, které pak udělí titul Vesnice roku. Mezi hodnotící kritéria patří koncepční dokumenty, spole-

čenský život, aktivity občanů, podnikání, péče o stavební fond a obraz vesnice, občanská vybavenost inženýrské sítě a úspory energií, péče o veřejná prostranství přírodní prvky a péče o krajinu. Pokračování na straně III

zdvihnout aktivity obcí, jejich představitelů a občanů, kteří se snaží nejen zvelebovat svůj domov, ale rozvíjejí i místní tradice a zapojují se do společenského života v obci.

Co je cílem soutěží o určení Vesnice roku? Součástí regionální politiky ministerstva pro místní rozvoj je v širším smyslu také podpora oživení ve venkovských oblastech prostřednictvím soutěže Vesnice roku, kterou MMR ve spolupráci s dalšími partnery pravidelně organizačně připravuje a zabezpečuje. Cílem soutěže Vesnice roku je snaha vy-

KRÁTCE

Vyhlašovateli soutěže jsou ministerstvo pro místní rozvoj, Spolek pro obnovu venkova ČR, Svaz měst a obcí ČR a ministerstvo zemědělství. Jak tito partneři dosáhnou shody na vítěze? Kdo jim v tom ještě radí? Při výběru vítězů zástupci vyjmenovaných institucí ještě spolupracují s dalšími organizacemi. Jsou jimi ministerstvo životního prostředí, ministerstvo kultury, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, Svaz kni-

Druhý lednový čtvrtek odpoledne jmenoval prezident České republiky Václav Klaus na návrhy akademických senátů vysokých škol nové rektory veřejných vysokých škol. Mezi třinácti novými rektory byl v taláru a s rektorským řetězem na krku i profesor Jiří Balík, který byl hlavou státu jmenován do funkce rektora České zemědělské univerzity v Praze na období od 1. února 2010 do 31. ledna 2014. Jiří Balík vystřídá současného rektora, profesora Jana Hrona, který již nemohl být zvolen rektorem, neboť jím byl už druhé volební období. (ska)

Úřadovalo se i na plese Představitelé Pardubického kraje a Krajské hospodářské komory (KHK) podepsali v pátek 5. února smlouvu na 400 000 korun. Komora z finančního příspěvku kraje uhradí náklady spojené s činností oblastních informačních míst pro podnikatele, které poskytují služby v Pardubicích, Chrudimi, Svitavách a České Třebové. Zajímavé bylo místo i čas podpisu smlouvy – pánové tak učinili na 10. reprezentačním plese Českého rozhlasu a Krajské hospodářské komory. (mag)

Cyklisté se dočkají miliardové podpory Cykloturistika je v ČR financována z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, regionálních operačních programů, Integrovaného operačního programu a programů přeshraniční spolupráce. V rámci ROP se předpokládá, že půjde o částku ve výši dvě miliardy Kč. Z regionálních operačních programů je možné podpořit nejen výstavbu a rekonstrukci cyklistických stezek, ale také místní komunikace, lesní a polní cesty, které jsou vhodné pro cyklistickou dopravu. Ze státního fondu dopravní infrastruktury je vyčleněno 180 milionů korun. Žadatelé mohou čerpat také z IOP z prioritní osy 4a, 4b v aktivitě d) Prezentace a propagace kulturního a přírodního bohatství, kulturního průmyslu a služeb s využitím pro cestovní ruch. Programy přeshraniční spolupráce podporují přeshraniční rozvoj cyklistických tras a stezek podél hraničních oblastí v rámci Cíle 3. (ayr)

Z fondů EU vyčerpáno přes 70 miliard Kč

Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška (vpravo) a tiskový mluvčí ministerstva Martin Ayrer Foto Eugenie Línková

Proplácení peněz z fondů EU pokračuje nadále dobrým tempem. Jen za prosinec loňského roku bylo vyplaceno 14,2 mld. Kč, což představuje přírůstek ve výši 25,3 procent. „Od začátku roku 2007 bylo příjemcům v ČR vyplaceno 70,3 miliardy korun na 14 071 projektů. U většiny projektů k tomu došlo právě v roce 2009, kdy bylo schváleno 10 010 projektů. Na loňské schválené projekty se váží finanční prostředky ve výši 96,5 miliardy korun,“ uvedl ministr místního rozvoje Rostislav Vondruška. Od roku 2007 až do konce prosince roku 2009 bylo českým řídicím orgánům předloženo 30 766 žádostí o podporu z fondů EU v celkové výši 763,5 miliardy korun. Většina tematických OP i regionálních OP se prezentuje řadou kvalitních a přínosných projektů, které si svou povahou zajišťují využití minimálně i v příštích pěti letech. Bezplatná informační linka Eurofon: 800 200 200 (ayr)

II

Rozvoj venkova

26. února 2010

Sto milionů na cestovní ruch pro znevýhodněné skupiny obyvatel

Národní program podpory cestovního ruchu má určitá specifika a jsou na něj vyčleněné dost velké prostředky podpory. Můžete vysvětlit, o co jde? Národní program podpory cestovního ruchu, ve zkratce NPP CR je pokračováním státního programu podpory cestovního ruchu, který byl uplatňován v letech 2001–2006 a zaměřil se

především na lázeňství a sportovně rekreační činnost. Na tyto účely se vyčerpalo zhruba 600 milionů korun. Po třech letech dochází k obnovení podpory domácího cestovního ruchu a vzniká podprogram nazvaný Cestovní ruch pro všechny. Je schválen na období 2010–2013 a v každém roce na podporu aktivit tohoto podprogramu je ze státního rozpočtu vyčleněno sto milionů korun. Co konkrétně spadá do této podpory? Podprogram je zaměřený na tvorbu nových produktů domácího cestovního ruchu. A pokud dodáme k cestovnímu ruchu slovo pro všechny, znamená to například bezbariérový přístup, dětskou hernu, dětský koutek, mobilní bazén, vybavení třídy pro školy v přírodě. Jde o zpřístupnění aktivit cílovým skupinám, které si nevymýšlíme, ale již existují. U seniorů například víme, že netrvají na dovolené a cestování v létě, ale preferují naopak podzim a jaro, kdy je cestovní ruch slabší. Pokud se do tohoto programu přihlásí určitý

subjekt nebo i několik podnikatelů, kteří mimo sezonu vytvoří balíček levnějších nabídek, je to první krok k získání podpory.


Za sociální podporu cestovního ruchu lze brát nový program MMR nazvaný Cestovní ruch pro všechny, který byl odstartován 16. února. Podporuje cílové skupiny, dosud opomíjené. Jsou to znevýhodněné skupiny obyvatel, jako jsou senioři, rodiny s dětmi, studenti a handicapovaní. Víc o tom již v rozhovoru s ředitelkou odboru cestovního ruchu Jitkou Fatkovou.

Dotace programu představuje sto milionů korun ročně. Jaká jsou s tím spojená pravidla? Vítěz, který s projektem uspěl, může čerpat od jednoho do pěti milionů korun maximálně. Žadatel o dotaci má projekt hrazen z 50 %. Z vlastních vynaložených zdrojů má tak žadatel polovinu krytou ze státního rozpočtu. Z něj se totiž tyto dotace čerpají a nemají nic společného s evropskými podporami určitých programů. Jde o ryze českou záležitost. Tyto peníze ale musí podnikatel vyčerpat pouze v roce 2010, a to i v případě, že půjde o projekt, který bude uskutečňovaný po dobu dvou let, tedy od roku 2010 až do konce roku 2011. Naznačila jste sice, o jaké může jít projekty. Přesto, kde se o tom podnikatel dozví víc? Především uvedu, že program byl vyhlášen počínaje 16. únorem a žádosti se mohou podávat

Ředitelka odboru cestovního ruchu MMR Jitka Fatková do 15. dubna. Veškeré informace jsou na webových stránkách ministerstva pro místní rozvoj www.mmr.cz. Dne 4. března po-

řádáme v budově ministerstva pro místní rozvoj v Praze na toto téma seminář. Na tomto školení zodpovíme všechny dotazy, mi-

mo jiné budeme po celou dobu k dispozici na e-mailu i telefonu. Tyto kontakty jsou k dispozici na internetových stránkách ministerstva. A co agroturistika? Má šanci uspět podnikatel s přihláškou do tohoto programu ? Pokud bude jeho projekt úspěšný, proč ne? Je to velmi zajímavá oblast pro mladé rodiny s dětmi nebo přímo pro děti. I tady platí nabídka určitých slev, jako je to v případě penzionů a hotelů v dané oblasti, kdy se jejich majitelé dohodnou na balíčku produktů, jako je třeba místní zoo, aquapark, zámek, výstava, krytý bazén a připraví této cílové skupině určité slevy. Jsou to tedy určité synergické procesy, které ve svém důsledku přinesou prospěch nejen dané cílové skupině... Ano, s tímto cílem byl tento program připraven. Jde o národní český program, který by se měl také české společnosti vyplatit a prospět jí. Pro podnikatele by to mělo být velmi zajímavé. Eugenie Línková

INZERCE

Ministerstvo podpoří hospodářsky slabé regiony Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo pro schválení Vládou ČR seznam regionů, které mají závažné ekonomické problémy. Letos chce na podporu alespoň těch nejslabších regionů poskytnout 50 milionů Kč.

S

eznamy problémových lokalit jsou aktualizovány ve tří- až čtyřletých intervalech. Do seznamu jsou zařazeny regiony splňující stanovená kriteria. Pro maximální efektivitu použití omezených zdrojů a principů regionální politiky EU zahrnuje podporované území v ČR cca 35 %. Na pomoc regionům byly v letech 2000–2005 poskytnuty dotace ve výši 3,5 miliardy Kč. Za rok 2006 to bylo 686 milionů Kč a v roce 2007 461 milionů Kč. V letech 2007 a 2008 byl tento program vzhledem k výraznému krácení rozpočtových prostředků MMR pozastaven. MMR je nyní připraveno vyčlenit v roce 2010 na podporu alespoň těch nejslabších regionů 50 milionů Kč s tím, že při konečném schvalování rozpočtu Poslaneckou sněmovnou by tato částka mohla být navýšena

o 200 milionů Kč. „Tato podpora funguje od roku 1999 a v minulosti se situace v některých okresech díky ní zlepšila natolik, že už další podporu nepotřebovaly. Týká se to hlavně pošumavských okresů,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Podpora má formu dotací poskytovaných na investiční

přípravu ploch a objektů pro podnikání, dále na výstavbu, rozšíření a rekonstrukce související obecní infrastruktury. Dotaci lze použít i na investiční podporu rozvoje cestovního ruchu. Podmínkou pro účast v programu je, aby podporovaný subjekt působil na vymezeném území. Pro období let 2007–2013 byla zvolena kritéria: míra nezaměstnanosti a počet uchazečů na jedno volné pracovní místo, počet podnikatelů na 1000 obyvatel a daňové příjmy na jednoho obyvatele a kupní síla obyvatel jako indikátor ekonomické síly regionu. Regiony se podle svých charakteristik člení na strukturálně postižené, hospodářsky slabé a regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. (ayr)

Komu náleží pomoc v období let 2007–2013 ● Strukturálně postižené regiony:

Most, Karviná, Chomutov, Teplice, Ostrava, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Sokolov ● Hospodářsky slabé regiony:

Hodonín, Znojmo, Třebíč, Bruntál, Opava, Jeseník,Přerov, Šumperk, Svitavy a území bývalých vojenských újezdů Ralsko a Mladá ● Regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností:

Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice a územní obvody obcí s rozšířenou působností Ostrov, Frýdlant, Bystřice nad Pernštejnem, Bučovice, Mikulov, Šternberk, Uničiv, Kroměříž, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Klobouky

Rozvoj venkova

26. února 2010

Miliardy na regionální operační programy Počátkem ledna podepsal ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška Rozhodnutí o dotaci na rok 2010 pro Regionální operační programy a Operační programy Prahy. Dotace na financování těchto programů je pro letošní rok ve výši 30,6 miliardy Kč.

Dotace MMR pro ROP a OP Prahy na rok 2010 Program

Dotace MMR v Kč (podíl EU + SR)

ROP Střední Čechy ROP Jihozápad ROP Severozápad ROP Jihovýchod ROP Severovýchod ROP Moravskoslezsko ROP Střední Morava

2 521 426 000 3 782 377 000 5 332 353 000 4 000 000 000 5 238 634 000 3 807 608 000 4 210 300 000

Celkem ROP

28 892 698 000

OP Praha Adaptabilita OP Praha Konkurenceschopnost

518 000 000 1 270 599 000

Celkem OP Prahy

programovém období na roky 2007–2013 je realizováno v rámci cíle Konvergence sedm Regionálních operačních programů regionů soudržnosti NUTS II (ROP), určených pro celé území ČR vyjma hl. m. Prahy. Praha spadá svou charakteristikou do cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, v němž realizuje dva Operační programy Prahy: OP Praha Konkurenceschopnost (OPPK) a OP Praha Adaptabilita (OPPA). „Zajištění objemu peněz na financování regionálních operačních programů a OP Praha je nezbytnou podmínkou pro bezproblémové čerpání evropských

Dvanáctý únor byl slavnostním dnem pro tři desítky absolventů Vysoké školy cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, kteří po úspěšném zakončení studia převzali na slavnostní promoci v Grandhotelu Bohemia v Praze diplomy z rukou rektorky školy Věry Seifertové.

Š

kola je soukromou vysokou školou neuniverzitního typu s akreditovaným bakalářským studijním programem Ekonomika a management rozděleným do dvou studijních

výdajů, které mají být následně kryty prostředky z rozpočtu EU. MMR jako poskytovatel dotace vydalo Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro rok 2010 pro jednotlivé ROP a OP Prahy v níže uvedené výši a členění. Jde o plánované finanční rámce řídících orgánů ROP a OP Prahy určené na realizaci jednotlivých letošních projektů. (ayr)

Semináře pro obce zasažené loňskými povodněmi První ze série seminářů o dotacích na možnosti získat finance na likvidaci škod po loňských povodních proběhl letos v Olomouci.

O

bor podpory bydlení poskytuje obcím dotaci až jednu miliardu Kč na tzv. povodňové domy. Dále finanční příspěvek 30 000 Kč na obnovu základních funkcí domácností. Prezentovány byly i dotace na výstavbu ubytovacích jednotek a nákup mobilních buněk, která může dosáhnout až 200 000 Kč.

INZERCE

Vesnice roku již pošestnácté Dokončení ze strany I Vloni 10. března 2009 proběhlo vyhlášení již 15. ročníku soutěže Vesnice roku, letos je to druhý březen, který odstartoval 16. ročník. V čem je tato soutěž zajímavá? Soutěž v podstatě postihuje formy aktivit na venkově a soužití občanů. Pro nás je velmi zajímavé vidět, čím vším se lidé baví, co tvoří, jaké hodnoty jejich činnost představuje. Zajímavá je samozřejmě také finanční dotace. Vítězná obec celostátního kola získá celkově dva miliony korun. To je přitom pro obec, která má například 300 obyvatel, velmi významná finanční podpora pro její rozvoj. Velmi užitečné samozřejmě je, jak se setkávají a na jakých tématech pracují, zda jde o pomoc seniorům nebo o snahu podchytit k zájmovým činnostem mladou generaci. To je na těchto soutěžích z mého hlediska nejcennější. Byl jste u soutěží regionálních a předával jste cenu nejvyšší, celostátní. Co vás zaujalo? Nejvíc mne právě zaujala pospolitost lidí, kteří jsou schopni setkávat se, bavit se a vytvářet „místní kulturu“. Neuzavírají se před světem za dveřmi svého obydlí, ale společně žijí v obci, kterou chtějí mít hezkou a příjemnou, aby i jejich život tomu odpovídal.

těží se obdobně i v jiných evropských zemích? Není to jen česká specialita. Obdobným způsobem se soutěží třeba ve Francii, Německu a několika dalších zemích. Není to ale soutěž zase tak běžná a v zemích EU nepřevažuje.

Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška Vítěze soutěže Vesnice roku pozval loni na podzim prezident Václav Klaus na Hrad. Jaká tam byla atmosféra? Samotný fakt, že prezident Václav Kalus pozval vítěze na Pražský Hrad a že má zájem o tuto tematiku, je jistě obrovskou motivací pro ostatní. Atmosféra během tohoto setkání byla přátelská a sváteční. Není soutěž Vesnice roku jakousi českou specialitou? Sou-

ny i relativně nové druhy cestovního ruchu, jako je tomu v případě agroturistiky, která představuje pro soukromé podnikatele a zemědělce nový způsob získávání zdrojů k udržení jejich činnosti či dokonce jejího rozšíření. Rektorka VŠ CRHL Věra Seifertová (uprostřed) O oblibě uvedené problematiky mezi stuoborů - Management cestovní- denty svědčí i skutečnost, že ho ruchu a Management hote- někteří z nich si toto téma vylů, gastronomických zařízení brali i pro závěrečnou bakalářa lázeňství. Je potěšitelné, že do skou práci. Text a foto: Bohumil Brejžek učebního plánu jsou zařazová-

30 681 297 000

Finanční tabulka obsahuje údaje o dotaci MMR, která je poskytována ve výši 92,5 % celkových finančních prostředků určených na realizaci daného programu, a to v členění 85 % prostředků Evropské unie a 7,5 % prostředků státního rozpočtu. Jednotlivé řídící orgány ROP a OP Prahy musí následně zajistit dalších 7,5 % prostředků z vlastních zdrojů tak, aby byla splněna podmínka národního spolufinancování ve výši 15 %.

peněz. Peníze z EU na projekty z těchto operačních programů jsou pro regionální rozvoj a ekonomiku ČR velmi důležité,“ uvedl ministr Vondruška. Financování ROP a OP Prahy probíhá prostřednictvím rozpočtové kapitoly MMR na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Jde o prostředky ze státního rozpočtu na předfinancování

Noví absolventi cestovního ruchu

1 788 599 000

Celkem dotace MMR

V

III

Co byste vzkázal starostům a radnicím těsně před zahájením soutěže? Byli bychom rádi, kdyby se zvedl počet zúčastněných a soutěž Vesnice roku se stala celospolečenskou událostí. Potenciál na to určitě má. Jsem si vědom toho, že zastupitelé mají plné ruce práce na jiných věcech. Přesto bych byl rád, kdyby stoupl počet soutěžících. Hlavním cílem by navíc nemělo být jen zvítězit, i když první cena přinese radnici slušné peníze. V této soutěži se snažíme probudit lidi na venkově, aby se starali o společné hezké zázemí, kulturnost žití a uměli se i bavit a společensky se dobře uplatnit. Eugenie Línková

Podmínky soutěže Vesnice roku ● Soutěže se mohou účastnit všechny obce vesnického charakteru,

které nemají statut města a které mají zpracován vlastní Program obnovy vesnice. ● Do soutěže se obec hlásí vždy jako celek včetně všech svých místních částí. ● Do soutěže bude zařazena obec, která v termínu podá řádně vyplněnou přihlášku do soutěže.

O náhradu 150 000 Kč si mohou zažádat lidé, na jejichž dům bylo v souvislosti s povodní vydáno pravomocné rozhodnutí o odstranění stavby nebo byl v rámci záchranných prací odstraněn. Poskytována je i nenávratná finanční pomoc na plnou úhradu nákladů spojených demolici stavby. Finanční pomoc je možné použít i na pořízení nového majetku. Ministerstvo v rámci tohoto programu eviduje 52 nových žádostí za 171 milionů Kč zaslaných z Olomouckého kraje,

z Moravskoslezského kraje je evidováno 39 nových žádostí za 92 miliony Kč. Finanční podporu lze získat i z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení. Občané mohou získat na opravy bytů a domů úvěr ve výši 150 000 Kč. Mohou žádat i o úvěr na 850 000 Kč na výstavbu nebo koupi rodinného domu či bytu. Podpora má formu dotace a úvěru. Úvěr je určený ke krytí části nákladů spojených s opravami a modernizacemi bytů. Maximální doba jeho splatnosti je 10 let. (ayr)

IV

Rozvoj venkova

26. února 2010

Z první prarodičovské farmy v republice poputují kuřata do celé Evropy V malé obci Trboušany na jihu Moravy, v sousedství Dolních Kounic (Brno-venkov), vyrostla vůbec první drůbeží prarodičovská farma v republice. Oficiální otevření provozu se uskutečnilo 21. ledna 2010. Zúčastnil se i ministr zemědělství Jakub Šebesta a člen Rady Jihomoravského kraje Ivo Polák.

D

íky drůbeži se tak doposud neznámá vesnička se zhruba 340 stálými obyvateli stane populární v celé Evropě. Tak daleko totiž poputují kuřata, jež se vylíhnou z násadových vajec. Farmu se rozhodla zprovoznit společnost Sušárna Pohořelice, která se zabývá výkrmem drůbeže. Ten se ale podle majitelů stal v poslední době neefektivní záležitostí. A tak se Pohořeličtí spojili se zkušeným partnerem z Anglie, šlechtitelskou společností Aviagen Ltd., a místo další zamýšlené výkrmny budou

Farma v Trboušanech patří mezi nejmodernější v Evropě se nikdo nestaral. „Mnoho let tu rostla jen tráva, keře a z budov se staly ruiny,“ přiblížil starosta Trboušan Vítězslav Korber. Je rád, že hospodářství se chopil dobrý majitel. Spor s ekology trval pět let Budování farmy nebylo jednoduché, navzdory zkušenostem. Společnost Sušárna Pohořelice

V té době ale již probíhala jednání pohořelické firmy se skotskou společností Aviagen. Bylo rozhodnuto: místo další výkrmny vznikne v Trboušanech chov prarodičů. „Během jednoho měsíce jsme museli předložit projektovou dokumentaci ke změně stavby před dokončením a zažádat o změnu na stavebním úřadě. Naštěstí nám úředníci vy-

3x foto Dagmar Humpolíková

ce střediska, zřízení velkoodběru elektrické energie, zálohování střediska dieselagregátem a demolice původních budov, vyšly na 2,2 milionu EUR. První prarodičovská farma, kterou zbudovala Sušárna Pohořelice, je momentálně nejmodernější v Evropě. „Očekáváme tedy, že nám bude dodán co nejkvalitnější plemenný materiál a že naše spolupráce s firmou Aviagen bude přinášet oboustranné zisky,“ plánuje Kudrna. Na farmě platí přísná hygienická pravidla Dvojité oplocení dělí přístup na farmu na tzv. špinavou a čistou zónu. Přísnou dezinfekcí musí projít všichni zaměstnanci, kteří budou pracovat uvnitř. Celotělová sprcha a ochranný oblek je nemine. Zrovna tak distribuční kamiony budou osprchovány dezinfekčním roztokem, než vjedou do areálu. Komunikace mezi výdejnou a řidiči bude probíhat výhradně přes venkovní okénko.

„Kvůli snadné údržbě hygieny jsme zvolili také vnitřní vybavení. Hladký, lesklý a tím pádem i dobře čistitelný design tvoří podlahy i další vybavení odchoven,“ poukázal technický manažer pro ČR společnosti Aviagen Vladislav Zima. Přidal se i odpovědný farmář Jan Pech: „Každý týden budeme odebírat vzorky k salmonelám, prevence je nezbytná,“ dodal. Jan Pech ví, co ho čeká. Devět let pracoval ve společnosti Xavergen jako vedoucí farmy rodičů. Na nové působiště se těší. „Jsem rád, že budu pracovat v supermoderním rozmnožovacím chovu,“ říká. Trboušany jsou ale podle skotských partnerů jen první vlaštovkou chovu prarodičů u nás. „V plánu máme i další farmy v ČR, je to součástí naší strategie pro střední a východní Evropu. Do budoucna bychom chtěli v Česku vybudovat ještě tři až čtyři farmy,“ naznačil technický manažer pro střední a východní Evropu Nick Spenceley. Dodal však, že podmínkou pro zájemce jsou zkušenosti s chovem drůbeže, dobré výsledky a zkušenosti s budováním podobných farem. Práci ve farmě najde asi pět lidí Provoz farmy v Trboušanech je plně automatizovaný. Pracovní příležitost zde podle majitelů Sušárny Pohořelice najde asi pět převážně místních lidí. „Čekal jsem, že tu vznikne víc pracovních míst, možná se to do budoucna zlepší,“ doufá starosta obce Vítězslav Korber. Největší přínos v současné době vidí ve vzhledu obce. Zdevastované hospodářství se proměnilo v úhlednou farmu. Tolik diskutovaného zápachu v obci se prý lidé nebojí. „Farma je umístěná na dobrém místě, za kopcem za obcí. Zápach by se

v obydlené zóně neměl nijak výrazně projevit. Dřív se tu choval skot a víc než zápach obtěžoval obyvatele velký provoz nákladních aut a hospodářské techniky. Podle dostupných informací tohle v případě chovu drůbeže bude probíhat v mnohem menší míře,“ míní starosta Korber. Vítaná je i komorní varianta chovu Navíc se projeví i rozhodnutí investorů postavit místo výkrmny farmu rodičovského typu. Místo původně plánovaných 240 000 kusů brojlerů bude v halách přebývat pouhých 25 000 kusů. „Jde o ustájení slepic a kohoutů plemene Ross ve čtyřech snáškových halách. Je to zhruba desetkrát méně proti původnímu záměru. Takže místo velkovýkrmny vyrůstá na místě taková komorní varianta chovu drůbeže s minimálním zatížením prostředí,“ upřesnil Ivo Kudrna. Kuřata zaplní haly v březnu Zhruba jeden měsíc ještě potrvá, než se provoz v prarodičovské farmě rozjede naplno. „V únoru proběhla komplexní dezinfekce prostor. Ta trvá zhruba čtyři až pět týdnů. Plánujeme, že první jednodenní kuřata přivezeme začátkem března. Jejich odchov bude trvat asi pět měsíců. Teprve pak následuje chov slepic na snůšku vajec a jejich odvoz do líhní v Maďarsku a Německu,“ potvrdil Milan Šťastný. Podle jeho slov zatím další prarodičovskou farmu Sušárna Pohořelice neplánuje. „Necháme to rozhodnutí do budoucna, podle toho, jak se chov osvědčí,“ dodal. Zato výkrmny brojlerů, které má Sušárna Pohořelice na čtyřech farmách v regionu, bude pokračovat dál. Z nich společnost zásobí tuzemský trh pěti miliony kusů brojlerů ročně. Dagmar Humpolíková

Plně automatizovaný provoz a klimatizaci zajišťuje centrální počítač v Trboušanech chovat ušlechtilé plemeno. Kohouti a slepice budou na farmě chováni pro produkci násadových vajec masného plemene Ross. Kuřata, která se z těchto vajec vyklubou v líhních v Maďarsku a Německu, poputují auty a letadly do odchoven a rozmnožovacích chovů po celé Evropě. Odběratelé po celé Evropě budou totiž od nynějška číst název Trboušany na dodacích listech v kolonce místa původu. Čtyři velkokapacitní haly o rozměrech 90 x 45 metrů pro chov drůbeže vyrostly na místě někdejšího JZD Pojihlaví. To se po politických změnách v 90. letech rozpadlo a o zbylý majetek

provozuje už čtyři farmy na výkrm drůbeže. Stavba té v Trboušanech se ale značně protáhla. „Středisko Trboušany jsme koupili v srpnu 2004, současně se střediskem v Malešovicích. Zatímco však v Malešovicích stála nová farma již za rok, do plánů v Trboušanech se vložily ekologičtí aktivisté. Plzeňské Děti Země nám neustálým odvoláváním se proti rozhodnutí o umístění stavby a proti stavebnímu povolení měnily plány,“ vysvětlil pětileté zdržení jeden ze spolumajitelů společnosti Ivo Kudrna. A tak stavební povolení pro výkrmnu na 240 000 kusů brojlerů nabylo právní moci až v únoru 2009.

šli vstříc a vyjádření vydali ve zkrácených lhůtách,“ vzpomíná druhý ze spolumajitelů, Milan Šťastný. Od demolice k otevření uplynulo pouhých šest měsíců Původní stáje, v nichž se kdysi choval skot, byly v žalostném stavu. Noví majitelé je museli zbourat. „S demolicí jsme začali v srpnu 2009, nový provoz jsme otevřeli 21. ledna 2010. Za rychlost vděčíme profesionální práci firmě S.O.K. stavební Třebíč i firmě Agramo Písek,“ chválí Milan Šťastný. Investiční náklady celého projektu prarodičovské farmy včetně zázemí, tj. služebního bytu, kanceláří, plynofika-

Zleva: Ivo Kudrna, Milan Šťastný a Nick Spenceley – společné přestřižení pásky

V

26. února 2010

Regionální potraviny Tematická příloha Zpravodaje AGRObase o potravinářských soutěžích organizovaných AK ČR

S plným břichem po celý rok Masopustní veselí s příchutí regionálních specialit Masopust se v Praze slavil o víkendu uprostřed února bujarým rejem masek, veselím a dobrým jídlem hned na několika místech. Na venkově tuto tradici, zejména na Moravě, udržují lidé bez přestání. Je to třídenní lidový svátek, který předcházel Popeleční středě, jíž se startoval 40denní půst.

P

řípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí nazývaný Tučný čtvrtek či Tučňák. Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle. Pražané si letos měli možnost naplnit své „těřichy“, jak se krásně označuje břicho v lidové mluvě, a pochutnat si ve stanu před hotelem InterContinental na specialitách z rodinného masokombinátu U Dolejších z Davle. Ve stanu si příchozí pochutnávali na opečených jitrničkách a jelítech, třech druzích tlačenky,

Návštěvníci masopustní zabijačky před hotelem InterContinental Praha mohli ochutnat řadu regionálních specialit ze Středočeského kraje Foto Zub do bandasek si kupovali domů zabijačkovou polévku zvanou prdelačka a přikusovali k tomu vynikající škvarkové placky. Zapíjelo se mokem z rodinného pivova-

ru Kocour z Varnsdorfu. A dodejme, že varnsdorfská piva i masné výrobky Dolejších si z regionálních soutěží Agrárních komor ČR odnesly prvenství. (egi)

Více o rodinné firmě U Dolejších, Potravinářském výrobku Středočeského kraje a místních specialitách čtěte na straně VII

Aby z tučného sousta nezbylo jen pár drobtů

P

o čtyři roky pořádají regionální a okresní agrární komory soutěže o nejlepší potraviny. Zpočátku to byla nesmírná práce a ti, co to vše začali, ať to byli Jihomoraváci, Severočeši nebo nadšenci z jiného regionu, netušili, co je čeká za odysseu. Bez peněz, ale s elánem začali doslova na zelené louce. Vyzvali odborníky z kontrolních institucí, ze zemědělských univerzit, z chemie, veterinární univerzity a farmacie. Co region, to parta pro věc zapálených lidí v čele s někým z RAK, KAK a OAK – tak se totiž ve zkratce říká pracovníkům agrárních komor z regionů a okresů. Co region, to jiné logo soutěže, ale motto jediné: to nejlepší z regionů. Co času tomu obětovali ředitelé těchto institucí, co nervů a organizačního talentu, co přesvědčování na úřadech samospráv, co proseb o příspěvek, aby vůbec tak záslužnou činnost mohli provozovat. První větší společné vystoupení měly před dvěma lety na Zemi živitelce. Bylo to ve společné hale s Místními akčními skupinami. Vloni už obě uskupení měla po své vlastní hale a pavilon H s vítěznými regionálními potravinami byl středem zájmu. A to nejen veřejnosti, ale i politiků. Prezident Václav Klaus i premiér Jan Fischer nešetřili chválou. Ostatně byl to právě prezident Václav Klaus, který předal před dvěma lety při příležitosti Národních dožínek na Zemi živitelce ředitelům regionálních agrárních komor broušené vázy jako ocenění za dobrý nápad a jeho realizaci. První rozpoznal, že jde o něco neobyčejného, co vzešlo odzdola jako nápad lidí z terénu, kteří denně sledují život kolem sebe a účastní se jej s plným nasazením. Dnes chce stát dát na tuto soutěž 50 milionů korun. Tyto peníze by měly jít k těm, co celou dobu kolo zájmu veřejnosti o nejlepší pochoutky z regionů roztáčejí. Věřme, že se nestane to, co bohužel v poslední době bývá zcela běžné – že k samotným aktérům se dostane z tučného sousta jen pár drobtů na zalepení pusy. Eugenie Línková

Hugo Roldán: Zastřešující značkou soutěží České zemědělství, ohrožený druh agrárních komor má být Regionální potravina Z Soutěže o nejlepší regionální potraviny pořádají agrární komory z krajů a okresů už po čtyři roky. V poslední době se ale hovoří o určitém zastřešení společnou značkou. Jak to je a co s tím souvisí, o tom jsme hovořili s Hugem Roldánem, ředitelem tiskového odboru ministerstva zemědělství. Poslanci schválili podporu regionálním soutěžím organizovaných již po čtyři roky agrárními komorami v regionech a okresech. Jde o padesát milionů ko-

Ředitel tiskového odboru MZe Hugo Roldán run určených na propagaci těchto soutěží a sjednocení jejich pravidel, kdy v některých případech se hodnotily potraviny jen s pomocí laické veřejnosti, ale ve většině případů se na tom spolupodílely složky státního kontrolního systému to je

SVS a SZPI, spolu s odborníky z vysokých škol jako je veterinární, zemědělská a chemickotechnologická a v porotě vždy byl organizátor, tedy ta určitá regionální agrární komora. Kdo a jakým způsobem bude tyto peníze distribuovat? Otázka není úplně správně položená. Tato podpora je určená obecně regionálním potravinám a různým formám marketingových aktivit směřujících k většímu povědomí o regionálních potravinách u nejširší veřejnosti a k jejich lepšímu odbytu. Podpora tedy není určena pouze regionálním soutěžím. Cílem podpory také není sjednocení pravidel, podle kterých jsou udělovány již existující regionální značky kvality potravin, ale podpora zastřešující značky Regio-

nální potravina, kterou budou moci používat oceněné regionální výrobky a která bude mít určitá pevně stanovená pravidla. Cílem marketingové podpory tedy není předělávat pravidla, podle kterých jsou již nyní udělovány v řadě krajů jednotlivé značky kvality potravin, ale podpořit marketingově tyto zavedené značky a poskytnout jim další nástroj v podobě široce propagované jednotné značky Regionální potravina. O způsobu administrace finančních prostředků určených k podpoře regionálních potravin probíhají v současné době jednání mezi všemi zúčastněnými partnery, tj. ministerstvem zemědělství, Potravinářskou komorou ČR, Agrární komorou a Asociací krajů. Pokračování na straně VIII

emědělská výroba u nás chřadne. Ze statistik jednoznačně vyplývá, že schizofrenní pravidla společné zemědělské politiky Evropské unie byly predátorským tahem jejích původních členů. Za dotační almužnu jsme jim zpřístupnili východní trhy. Od roku 2004 jejich agropotravinářská výroba a export našim směrem klesá, kdežto u nás to jde ve většině komodit s objemem produkce a vývozu od desíti k pěti. Dekadentní vývoj českého zemědělství nejlépe ilustruje meziroční růst dovozů masa. Za třetí loňské čtvrtletí stoupl dovoz hovězího masa o 13,4 %, vepřového o 19,3 % a drůbežího o 22,1 %. Výhledy na zabrzdění pádu jsou v nedohlednu. Do roku 2010 vstoupili zemědělci, stejně jako jiní podnikatelé, oslabeni všeobecnou ekonomickou recesí a s handicapem nerovné unijní dotační politiky.

Ale ani dotace a nastartování světové ekonomiky nám nepomůže, pokud se nenarovnají farmářské ceny. Pokud nebude produkce za cenu umožňující minimálně udržet současný rozměr agropodnikání v ČR. Zachrání nás pouze důstojná agrární koncepce státu a zejména přízeň a podpora spotřebitelů. Jejich protekce místním potravinářským výrobkům vyrobeným ze zdejších agrárních surovin. Jinak má to naše zemědělství našlápnuto následovat osud pratura, který odsud nadobro vymizel. Ale obávám se, že se tím v Evropě opět nikdo vzrušovat nebude. Hana Hricová, ředitelka RAK Jihočeského kraje

O soutěži regionálních potravin Chutná hezky. Jihočesky čtěte na straně VI

VI

Regionální potraviny

26. února 2010

Klastr Chutná hezky. Jihočesky založen

KRAJ JIHOČESKÝ

Regionální agrární komora Jihočeského kraje (RAK JK) podpořila vznik jihočeského klastru výrobců potravin. Klastr v této souvislosti znamená vzájemně výhodný svazek podnikatelských subjektů podobného zaměření.

N

ázev Regionální potravinářský klastr – Chutná hezky. Jihočesky (IČO 720 54 956), vy-

Ochutnávka potravin lákala turisty na jih Čech Turisty lákaly k návštěvě jihu Čech potravinářské výrobky oceněné v soutěži Chutná hezky Jihočesky (CHJ) vystavené na veletrhu cestovního ruchu Regiontour v Brně. Uvedené produkty byly součástí jihočeské expozice, která se na výstavišti prezentovala od 14. do 17. ledna. „Unikátní místní potraviny a tradiční kuchyně dokážou zpříjemnit rodinnou dovolenou, aktivní dovolenou, pěší turistiku i cykloturistiku. Dobrým jídlem umocníte zážitek z kulturní památky i lázeňského pobytu,“ vysvětluje přínos regionálních potravin v oblasti cestovního ruchu Hana Hricová, ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje. (hri)

Prezident potravinářské komory slíbil podporu soutěži Chutná hezky. Jihočesky Na přípravě pilotního projektu propojení soutěže Chutná hezky. Jihočesky (CHJ) s celorepublikovou kampaní Regio-Klasa posilující pozici producentů nadstandardních regionálních potravinářských výrobků se s prezidentem Potravinářské komory ČR Miroslavem Tomanem předběžně dohodli jihočeský hejtman Jiří Zimola, radní pro oblast zemědělství Karel Vlasák, předseda Zemědělského výboru pro Jihočeský kraj Jiří Netík a zástupci Regionální agrární komory Jihočeského kraje Václav Baštýř a Hana Hricová.

J

ednání se uskutečnila v polovině ledna a jeho smyslem bylo najít další možnosti podpory projektu CHJ. Prostředky určené na projekt s pracovním názvem Regio-

Klasa získá potravinářská komora od ministerstva zemědělství na cílenou marketingovou pomoc malým a středním zpracovatelům agrární produkce v jednotlivých regionech. Na úrovni krajů proto jedná s organizátory již zavedených projektů fungujících se stejným účelem. Provozování potravinářských soutěží a systémovou podporu kvalitních regionálních produktů většinou do současné doby financovaly kraje. Protože regionální autority dávají místním značkám kvality punc veřejného zájmu, potravinářská komora hodlá i v případě jejich spojení s Regio-Klasou ponechat organizační pravomoc a morální záštitu na vedení jednotlivých krajů a místně příslušných agrárních komorách. Výsledkem by mělo být částečné sjednocení značek regionální kvality za účelem posílení centrální marketingové kampaně při zachování specifik soutěží a propagačních nástrojů v zapojených krajích. (hri)

jadřuje soulad s posláním stejnojmenné soutěže, kterou právě RAK JK již čtvrtým rokem organizuje. Jde o zájmové sdružení právnických odsob. Klastr je určen pro subjekty, které chtějí inovovat, vyvíjet a propagovat nové produkty a nemají dostatečný lidský, technický a finanční potenciál k zajištění celého procesu. Znamená vzájemně přínosné spojení potravinářů v jihočeském regionu. Spojením na první pohled konkurenčních firem lze totiž například dosáhnout na podporu inovací z evropských fondů, vytvořit silný potenciál pro účast na velkých zakázkách a posílit propagační aktivity všech zúčastněných. U zrodu tohoto sdružení stálo sedm subjektů (Alimpek, spol. s r. o., Jednota, spotřební družstvo ČB, Měšťanský pivovar Strakonice, a. s., CCS International, s. r. o., Tambu, s. r. o., Polanskych, s. r. o. a PETA Bohemia, spol. s r. o.). Projekt předpokládá otevřenost pro další zájemce

Jak vypadal předchůdce současných plemen skotu mohou vidět návštěvníci obce Křišťanov na Prachaticku. Chovu tzv. náhradního pratura, který je věrnou kopií svého vyhynulého předka, se tu už dva roky v ohradě o rozloze 24 ha věnuje společnost GW Farma, s. r. o. Ta je součástí podnikatelské skupiny firem zabývajících se chovem skotu a výrobou masa na Šumavě.

D

esetičlenné stádo unikátních přežvýkavců sem společnost dovezla z Holandska, kde ji zakoupila od instituce Staatsbosbeheer. Náhradní pratuři se v novém prostředí velmi dobře aklimatizovali, což potvrzuje narození dvanácti kusů zdravých telat. Aby si turisté mohli náhradního pratura prohlédnout zblíz-

ním dlouhodobého pozitivního efektu pro členy. Projekt klastru vychází ze strategie agentury CzechInvest na období 2007–2013. Měl by být centrem sdílených služeb s expertním a řešitelským centrem. První žádost o podporu plánují zakladatelé klastru podat do konce dubna 2010. Hana Hricová

Tzv. náhradní pratur v ohradách společnosti GW Farma ka, vybudovala GW Farma u ohrady pozorovatelnu. Při troše štěstí lze tvora spatřit v jeho novém domově. Chovem náhradního pratura se chce GW Farma zapojit do mezinárodního projektu, který je podporovaný Velkou Herbivorovou nadací založenou Světovým fondem přírody. Chov přispěje k dalšímu prošlechtění

a stabilizaci zvířete v podmínkách Šumavy. Náhradní pratuři jsou vzhledem i chováním velmi blízcí původním, na Šumavě ještě v 11. století divoce žijícím praturům. Je velký předpoklad, že by mohli převzít jejich ekologickou funkci v některých velkoplošných chráněných územích. Pratuři původně žili v celé Euroasii a na pobřežní severní

Afriky. Ještě v 11. století obývali západní a střední Evropu. Ve 12. století ze střední Evropy ale nenávratně vymizeli. Jejich poslední divoce žijící kusy žili ještě v 16. století v oblastech polského Mazovska. Poslední pratuří kráva pak uhynula v polském Jaktorově v roce 1627. Před druhou světovou válkou přistoupily některé zoo v Německu ke zpětnému vyšlechtění pratura z primitivních plemen domácího skotu. Projekt vycházel z předpokladu, že plemena domácího skotu, jejichž praotcem byl divoce žijící pratur, mají ve své genetické výbavě genový základ svoho předchůdce. Pozoruhodných výsledků v chovatelské práci dosáhly zejména zoo v Berlíně a Mnichově. Šumavští majitelé raritního plemene spatřují v tomto, byť nerentabilním chovu výraz odčinění lidského nevděku, kterému se praturovi dostalo jeho úplným vyhubením. (hri)

Pět druhů hovězího masa ze Šumavy

R Prezident PK ČR Miroslav Toman (vlevo vzadu) na jednání s představiteli Jihočeského kraje o regionálních potravinářských soutěžích

o členství s cílem přínosné spolupráce zpracovatelů zemědělské produkce s maloobchodem, agrární komorou a s Jihočeskou univerzitou. Cílem klastru Chutná hezky. Jihočesky je zejména vývoj a prosazování zdravých a chutných regionálních potravin. Současně se předpokládá navýšení jejich exportu se zajiště-

Na Šumavě můžete vidět pratura

Pět druhů hovězího masa v prvotřídní kvalitě určených zejména pro moderní a přitom náročné hospodyňky i profesionální kuchaře dodává na trh skupina ZEFA Volary. Desetikilový balíček vyrábí v nově zrekonstruovaném provozu Jatek ve Volarech-Stogrově huti pod názvem Dary šumavské přírody.

3x foto RAK JK

Zleva: Hana Hricová, ředitelka RAK JK, s manželi Semančíkovými (prezident SPPK) na Zemi živitelce Foto Eugenie Línková

odinné balení obsahuje červené maso ke steakové úpravě, k pečení, vaření, do omáček i do guláše. Bonusem je kilo hovězích kostí zdarma do polévky. Zákazníci si jej mohou zakoupit v podnikové prodejně u volarských jatek nebo v pro-

dejně ve vstupní hale krajské nemocnice v Českých Budějovicích. „Lidé se z obalu samozřejmě dozvědí přesnou identifikaci původu masa. Může si vybrat z nabídky konvenční nebo bio hovězí,“ popisuje další specifika produktu Ludmila Bušková,

ředitelka obchodu ZEFA Volary, s. r. o. Ta tímto počinem završila nový obchodní model navazující na historickou věhlasnost volarských řezníků a uzenářů. Zároveň vsadila na cestu kvality v uzavřeném zemědělsko-potravinářském svazku podnikatelských subjektů. Důkazem orientace společnosti ZEFA na regionální kvalitu jsou již dva oceněné výrobky z její produkce v soutěži Chutná hezky. Jihočesky. Stejnojmenná značka zdobí salám Šumavák a Prachatické zelňáky. (hri)


26. února 2010

VII

Nejlepší zemědělci a potravináři středních Čech KRAJ STŘEDOČESKÝ Středočeské dožínky se konají každý říjen při výstavách Zemědělec a Náš chov na Výstavišti v Lysé nad Labem. Slavnostní den zajišťuje Středočeský kraj s pomocí KIS Středočeského kraje, s RAK Středočeského kraje a Asociací soukromého zemědělství ČR.

ho uzeniny a masné výrobky nezapřou dávnou klasiku a ani to, že řemeslo tolik váženého cechu řeznického se předává po generace z otce na syna. „Otec mi vždy kladl na srdce, že mám vyrábět potraviny tak, aby chutnaly mně a abych nic nešidil. Vzpomínal jsem na něj i v době, kdy jsem stál v čele masokombinátu Písnice,“ říká jeho bývalý ředitel. Po roce 1990 začínal v Davli s málem a nakonec se jeho rodině podařilo vybudovat moderní celek, kde se vyrábějí ty nejlepší řeznické speciality. V pražských obchodech Uzeniny z Davle firmy U Dolejších není nikdy prázdno. Pro taliány, tlačenku a jitrnice jsou lidé ochotni přijet i z druhého konce Prahy.

N

a náměstí před radnicí se sejdou zemědělci, představitelé Středočeského kraje a významní hosté, které uvítá starosta Lysé nad Labem. Dožínkový průvod vedou mažoretky v doprovodu dechové Kmochovy hudby Kolín. Slavnost probíhá v hale Výstaviště. Vrcholem programu je předání ocenění Zemědělský hospodář roku sedmi zemědělským subjektům. A jak jinak, vyhlašují se také vítězové o nejlepší regionální potraviny. Zkušenosti, nasazení, jané cíle Vloni byla oceněna i rodina Františka Dolejšího z Davle. Je-

U nás na okrese pšenka kvete Na dožínkách se vyhlašují i nejlepší zemědělské farmy. Jednou z nich je farma Františka Hraběte v obci Dolní Stakory v severní části Mladé Boleslavi. Rodinnou


Tři generace rodiny řezníka Františka Dolejšího z Davle farmu založili v roce 1991 a provozují klasickou zemědělskou výrobu. Rostlinná produkce je zaměřena na pěstování obilovin na výměře zhruba 350 ha orné půdy. Nosnou plodinou je pšenice ozimá a ječmen jarní. Na zhruba 100 ha se pěstuje řepka olejná a 50 ha zaujímá cukrovka. Farma obhospodařuje převážně těžké půdy náročné na zpracování a agrotechniku. Výnosy se vždy pohybují na průměru okresu nebo mírně nad ním. K jejich dosažení je ale vždy třeba většího úsilí. Vzhledem k zastoupení živočišné výroby je zbylá část pozemků oseta krmnými plodinami. Na farmě se chová 74 dojnic a veškerý

Farmář František Hrabě (vlevo) z Dolních Stakor u Mladé Boleslavi Foto archiv KIS SK

Kraj Vysočina podporuje místní výrobky

KRAJ VYSOČINA Pro Vysočinu je zemědělství tradičním odvětvím, což dokládá nejvyšší podíl primárního sektoru na tvorbě HDP a zaměstnanosti kraje, nejvyšší podíl zemědělské půdy na jeho celkové rozloze, nejvyšší stavy skotu, nejvyšší intenzita výroby mléka a nejvyšší výroba hovězího a telecího masa. Vysočina je jednou z nejagrárnějších oblastí v ČR.

T

aké kraj Vysočina má svůj neopakovatelný charakter daný přírodním bohatstvím, kulturou a staletými tradicemi. Část toho nesou i místní výrobky a produkty. KIS Agrovenkov Vysočina, o. p. s., ve spolupráci s krajem Vysočina usilují o neustálé zvyšování prestiže práce zemědělců a umu výrobců regionálních potravin. Tradičním aktem poděkování za jejich práci jsou zářijové dožínkové slavnosti. Loni se konal již IV. ročník pod názvem Agrární a potravinářský den okresu Pelhřimov a kraje Vy-

sočina. Dne 10. září se v Pelhřimově uskutečnil i první ročník soutěže O výrobek potravinářského průmyslu kraje Vysočina. Jejím organizátorem byl Agrovenkov Vysočina, o. p. s., za podpory kraje Vysočina. Přihlášeno bylo celkem 42 výrobků od 12 výrobců. Pro hodnocení byly výrobky rozděleny do čtyř kategorií – mléčné, masné, zpracované brambory a výrobky z nich a výrobky pekárenské. Do každé kategorie bylo možné přihlásit nanejvýš pět výrobků. Výrobky hodnotila komise složena ze zástupců KÚ kraje Vysočina, místní samosprávy, potravinářské inspekce a odborníků v oboru. Vyhlášení výsledků bylo součástí dožínkových slavností na náměstí v Pelhřimově. Zde se všichni účastníci prezentovali ve vlastních stáncích. Kraj Vysočina se v říjnu 2007 připojil k projektu regionálních obchodních značek. Místní výrobci byli vyzváni k možnosti certifikace výrobků logem Vysočina – regionální

produkt. Výrobky procházejí přísným procesem certifikace, který garantuje zákazníkovi skutečný původ výrobků na Vysočině. Výrobky musejí být kvalitní, šetrné vůči životnímu prostředí a jedinečné ve vztahu k Vysočině. Splnění požadavků hodnotí nezávislá Certifikační komise složená z výrobců a zástupců významných organizací regionu. Do kampaně propagující kvalitu a zdraví českých potravin jsme se zapojili rovněž ve společném stánku KIS Vysočina a Ústeckého kraje na 36. ročníku Země živitelky. Zemědělští výrobci a potravináři tvoří jednolitý celek. Jeho prosperita je závislá na odběra-

mladý dobytek od základního stáda. Dobytek je volně ustájen v nově zrekonstruované stáji s dokonale zajištěnými podmínkami welfare. Mají také vysokou užitkovost – nad 9000 litrů mléka za rok. Firma je soběstačná ve strojním vybavení, ale z velké části hospodaří na pronajaté půdě. František Hrabě je velmi aktivní a veřejně činný. Je zakládajícím členem Okresní agrární komory Mladá Boleslav a prvním místopředsedou jejího představenstva. Řadu let pracoval v RAK Středočeského kraje, založil odbytové družstvo Rolník, kterému předsedá. Je uznávaným odborníkem v zemědělské praxi.

telích, což jsou u nás většinou velké obchodní řetězce. O jejich nabídce rozhoduje zákazník. Pokud bude spotřebitel požadovat větší nabídku potravin z domácích zdrojů, bude muset obchodní řetězec tuto skutečnost akceptovat. Tak to ve vyspělých zemích západní Evropy funguje. A proto – nenakupujme podle ceny, v ní kvalita není. Kupujte naše české potraviny, jsou kvalitnější a zdravější. Podpoříte tím své zdraví, naší krajinu, náš venkov, tradice a české zemědělství. Ing. Michal Bratršovský, Ing. Vlastimil Vaněk, KIS Agrovenkov Vysočina, o. p. s.

Vlastimil Vaněk, ředitel OAK Jihlava, s Ludmilou Holadovou, ředitelkou KAK Ústí nad Labem Foto Eugenie Línková

Život ve jménu zemědělství Hybnou pákou aktivit ve Středočeském kraji je Dagmar Mocová, ředitelka Regionální agrární komory Středočeského kraje a nositelka titulu Lady pro za rok 2008. Patří mezi nejlepší podnikatelky ČR ve svém oboru. Pro zemědělství žije a její práce v RAK je hlavní náplní jejího života. Ze zemědělství pochází, je jí blízké a rozumí mu. Jako odbornice a donedávna poslankyně za ČSSD měla možnost nahlédnout pod pokličku agrární politiky a alespoň trochu v tom pozitivním slova smyslu podpořit návrhy, které mají dobrý dopad do zemědělství. Eugenie Línková

Ředitelka Regionální agrární komory Středočeského kraje Dagmar Mocová Foto Eugenie Línková

O výrobcích z Vysočiny

C

ertifikované výrobky z Vysočiny poznáte podle toho, že na sobě nesou logo Vysočina – regionální produkt. V současné době je na Vysočině certifikováno 32 výrobků. Vysočina je odpradávna vnímána jako bramborářský kraj. Stoletá tradice českého zpracovatele brambor z Vysočiny (Amylon, a. s.) je zárukou vysoce kvalitních bramborářských výrobků, jako jsou Knedlíky bramborové v prášku a Kaše bramborová. Vybrané konzumní brambory pěstované na Vysočině jsou baleny dle varných typů a odrůdy do obalu s motivem Vysočiny (Euro Agras, s. r. o.). Josef Sklenař vyrábí bramborové tolárky, které jsou součásti jeho bramborového bioprogramu (Biofarma Sasov). Domácí syrové kravské mléko je plné vitaminů, minerálů a přírodních látek (Farma na Výsluní, Mrovka). Také všechny mléčné výrobky Farmy rodiny Němcovy jsou zpracovávané tradičními postupy, bez veškeré chemie. Ekologicky pěstovaná biozelenina, brambory, mák, bylinky (Luboš Pospíšil, Holubí Zhoř) se okopávají ručně. Žampiony se pěstuji na speciální zemině v určitých teplotních a vlhkostních podmínkách (Zdeněk Kittler, Velký Beranov).

Při pečení chleba v domácí pekárně se můžete nechat inspirovat recepty uvedenými na obalu chlebové biomouky (Biomlýn, s. r. o., Březník). Víte, že výroba Bítešského pšenično-žitného chleba trvá šest hodin a musí být přesná a citlivá? Stejně jako příprava Svatebních koláčků (Jeřábkova pekárna, Velká Bíteš). Ručně a klasickou technologii je vyráběn cereální chléb (Michal Marek, pekařství Telč) ve tvaru veky, kostky i bochníku. Tasovské křupavé placky jsou vyrobeny z celozrnné pšeničné a žitné biomouky a doplněny semínky (Pekařství Zdeněk Švestka, Tasov). Tradiční technologie vaření, kvašení v otevřených kádích a dokvášení v ležáckých sklepích zajišťuje pivu Rebel (Měšťanský pivovar Havličkův Brod, a. s.) nezaměnitelnou chuť. Včelař Jiří Bula (Dolní Vilemovice) nabízí med květový, smíšený, medovicový a pastovaný. Sklenice medu – půl lékárny doma, tvrdí Filip Liška (Pravikov). A doporučuje: Pijte naši medovinu, jezte český med, dožijete se sta let. Dětem nejvíce chutná med akátový, lesní uvolní dýchací cesty, pohankový je na cévy (Včelařská farma Kurtin, Račice). Lesní med obsahuje více minerálních látek a stopových prvků (František Čurda,Lomy a Josef Rychecky, Křelovice). (vnk)

VIII


26. února 2010

Hugo Roldán: Zastřešující značkou soutěží agrárních komor má být Regionální potravina Dokončení ze strany V Bude nějaké společné logo zastřešující tyto soutěže z celostátního hlediska? Mluvilo se o tzv. Regio-Klase, na tiskové konferenci během Grüne Woche v Berlíně ale ministr Jakub Šebesta tuto značku odmítl. Jaký je jiný návrh? Zčásti jsem již odpověděl. RegioKlasa je neexistující název, takové označení by bylo matoucí pro spotřebitele, který již zavedenou značku Klasa zná. Jde o to jasně odlišit regionální speciality od zavedených výrobků nesoucích značku Klasa, často distribuovaných po celé ČR a již dobře zapsaných v povědomí spotřebitelů. Snahou je zaregistrovat novou značku Regionální potravina s jejím logem, které by mělo zastřešovat nejen nejrůznější krajské soutěže, ale i celou řadu dalších propagačních aktivit v rámci chystané kampaně. Podpoří se i magazíny, v nichž se již nějaký čas o soutěžích detailně píše a propagace zatím

INZERCE

běží bez jakékoliv podpory? Zpravodaj Agrobase to již cíleně dělá čtvrtým rokem, Řeznicko-uzenářské noviny rok. Kampaně pro tyto soutěže zatím pořádala jen AK ČR prostřednictvím tiskových konferencí, kam jsou vždy zváni vítězové soutěží. Naposledy to bylo koncem prosince loňského roku... Hlavním cílem kampaně Regionální potravina je propagace kvalitních krajských potravinářských produktů u nejširší spotřebitelské veřejnosti. Z tohoto pohledu nemají odborné časopisy určené úzkému okruhu čtenářů, jako jsou vámi zmiňované tituly, žádoucí masívní mediální dopad, jaký mají jiná média s celospolečenským dosahem. Zde je na místě zmínit první fázi propagační kampaně Regionální potraviny, která proběhla ke konci minulého roku a která se setkala s velkým ohlasem u veřejnosti. Kampaň proběhla v celostátních tištěných mediích MF Dnes, Lidové noviny, Magazín MF Ona Dnes, Svět potravin a na webových serverech Se-

Zleva: ministr zemědělství Jakub Šebesta, ředitel tiskového odboru MZe Hugo Roldán a předseda vlády České republiky Jan Fischer Foto Eugenie Línková znam.cz, Prozeny.cz a Svet-potravin.cz. To jsou právě ty druhy médií, u kterých předpokládáme nejlepší propagační a marketingový dopad zmiňované kampaně, a potažmo i pozitivní efekt

pro výrobce regionálních potravin i pro producenty surovin, ze kterých se vyrábějí. Odborné časopisy budou moci bez omezení přebírat informace, které o průběhu kampaně Regionální po-

travina budou postupně zveřejňovány nejrůznějšími kanály. Vloni na Zemi živitelce patřila regionálním výrobkům celá hala. Soutěže měly velký návštěv-

nický ohlas. Organizovala je Agrární komora ČR s budějovickým výstavištěm. Získají třeba tyto dvě organizace na svou velmi zdařilou akci nějakou podporu? Předpokládáme, že se propagační aktivity na podporu regionálních potravin, které se v minulosti uspořádaly v jednotlivých krajích, uskuteční i letos a že budou také podpořeny v rámci kampaně Regionální potravina. Mluví se i o propagaci soutěží prostřednictvím některé z reklamních agentur. Kdy proběhne výběrové řízení, aby tuto skutečnost mohla AK ČR zveřejnit na svých webových stránkách? Výběrové řízení na mediální agentury, které navrhnou konkrétní aktivity kampaně, zveřejní MZe na novém portálu www.eagri.cz ve speciální, k tomu určené sekci Veřejné zakázky, kam má přístup kdokoli, kdo se o veřejné zakázky vypsané ministerstvem zemědělství zajímá. O termínu výběrového řízení se bude teprve jednat. Eugenie Línková

Rozvoj venkova

26. února 2010

IX

Živočišná výroba u nás dostává na frak Na kávě s Ing. Alenou Novákovou, předsedkyní představenstva Luka, a. s., ve Vysokých Studnicích Trvalo pár let, než si pro mě našla čas žena, jakých je málo. Workoholička jako vyšitá, z práce jde do jiné práce. Z auta vybíhá do kravína a z kravína běží do kanceláře. Všude kolem ní jsou krávy a zase krávy. Dojnice, telata, mléko, silážní krmivo, balená sláma, nejmodernější technika ke krmení, zpracování plodin, k čistění objektů, rozestavěné objekty pro silážování a skladování slámy – to všechno podle evropských parametrů. Co představujete, s čím v dané chvíli hospodaříte a s kým to všechno děláte? Akciová společnost Luka je moderní, plně vybavená firma se silnou specializací na chov skotu. Byla založena v roce 1953, to znamená, že nikdy nebyla narušena její kontinuita s minulostí. Jak z dneška pohlížíte na toto období? Píše se a povídá o něm přece jenom mnoho... To je jedna z nejdůležitějších otázek a nelze se jí vyhnout. Každý na to období může mít svůj úhel pohledu. Jedno je jisté, pro všechny bylo velmi složité vyrovnat se morálně i finančně s mi-

nulostí a jiště snadnější a lákavější by bylo zpřetrhat spojení s počátky družstevnictví.

U nás na Vysočině se zatím neobdělávané plochy vyskytují spíše vzácně. Zatím... Spíše je otázkou, jak se mění pěstování produkčních plodin. Zemědělci v mnoha případech sejí monokultury řepky ozimé a obilovin. Důvod je prostý – nemají co pěstovat. Živočišná výroba nejen v posledních měsících, ale i letech, dostává pořádně na frak. Je přece jednodušší nasít obiloviny. Je to v podstatě rychlé a bezpracné, ale to obilí musí někdo spotřebovat. Ač jsem původní profesí agronom, nesdílím tyto názory.

Jak jste tu dobu jako mladá odbornice prožívala? Období po roce 1992, kdy byla odstartována transformace jednotných zemědělských družstev a restitucí vůči oprávněným osobám, považuji za jedno z nejsložitějších nejen právně a finančně, ale především lidsky. Bylo velmi komplikované některé věci pochopit. A pro mě obzvláště. Sama jsem nepocházela ze zemědělské rodiny. Původní družstvo bylo po celá léta zařazeno do konsolidačního programu a v podstatě se dělil neexistující majetek. Proto jsem dneska velmi ráda, že v tuto chvíli máme vyřešeno 97 % všech restitučních nároků oprávněných osob. Jaké jste si vytkli za takové situace cíle? V roce 1995 jsme přemýšleli, co dál. Nalézáme se v nadmořské výšce 620 metrů a máme vysokou svažitost pozemků. Zamířili jsme tedy k živočišné výrobě, konkrétně k chovu dojnic. Přebudovali jsme ustájení pro 1500 kusů zvířat, částečně za pomoci operačních programů EU. Chováme 500 dojnic holštýnského plemene. Ten vznikl křížením bílého a černého plemene v severovýchodní Evropě. Dnes je holštýnský skot chován na mléko. Naše firma chová také 150 kusů matek masných plemen.

Co je pro vás nejsilnějším argumentem? Při svých cestách do zahraničí, bez nichž dnes nelze pracovat, vidím spíše pravý opak toho, Jaké podmínky jste vytvořili pro chov a ustájení? Máme kompletně uzavřený obrat stáda, jediná zvířata, která jsme za posledních dvacet let nakoupili, bylo 60 kusů matek masných plemen. Ustájení plně splňuje veškeré evropské standardy. Je to nezbytný předpoklad úspěšného chovu, protože prostředí jde ruku v ruce s výživou a krmením zvířat a dobré ustájení nám pomohlo zlepšit všechny parametry v chovu zvířat a následně i v ekonomice. Dlouhodobě dojíme na jednu ustájenou dojnici 27 litrů mléka denně. A co rostlinná výroba? Myslíte si, že nezmizí? U nás je zatím rostlinná výroba klasická. Pěstujeme 150 ha pšenice, 100 ha ozimého ječmene, 40 ha ovsa, 150 ha ozimé řepky, 60 ha konzumních brambor, 15 ha sadbových brambor a 250 ha kukuřice na siláž, z toho je 50 ha na mokré zrno. Na zbytku orné půdy, což je asi 120 ha, pěstujeme jeteloviny. Obhospodařujeme 630 ha luk a pastvin. V rostlinné výrobě jsme plně vybaveni veškerou technikou a nyní dokončujeme

silážní žlaby na 15 000 tun, které jsou posledním systémovým krokem v našich technologiích. Mohu-li se optat, s kolika lidmi to všechno stačíte? Je nás dohromady pětadvacet. Pár dní ve špičce využíváme služeb brigádníků. A jakého dosahujete obratu? V roce 2006 to bylo 85 milionů korun. V roce 2006 jste se stala Zemědělcem roku 2006. O čem jste před těmi čtyřmi lety snila? Zemědělcem roku jsem se nestala já, ale naše společnost, kterou reprezentuji. Musím se ale přiznat, že to byl pro mne zážitek, který jsem docenila až později. Způsobil mi mnoho radosti a velké zadostiučinění po letech tvrdé práce. Samozřejmě je velkou výzvou ony prvotřídní výsledky každý den obhajovat. S výhrou jsem nepočítala ani ve snu, i když mi bylo jasné, že se přece jenom něco děje. Několikrát jsem byla oslovena k účasti a byla mi nakonec splněna i podmínka, abych mohla do Prahy vzít sebou nejlepší zaměstnan-

Krajské dotace na územně plánovací činnost obcí Od roku 2003 přispěl kraj Vysočina na pořízení územního plánu 479 obcím celkem více než 47 miliony korun. Největší zájem o tento typ krajské dotace měly obce po roce 2007, kdy začal platit nový stavební zákon.

P

odle něj již obcím nestačí pro plánování vlastního rozvoje jednodušší urbanistická studie. „Cílem poskytování dotací je podpora územně plánovací

činnosti – pořízení územních plánů hlavně malých obcí. Malé obce by si bez dotace územní plán ve většině případů nepořídily. Územní plán pak mohou využít pro získání dotací z dotačních titulů kraje, ministerstev či Evropské unie. Většina programů má v podmínkách poskytnutí dotace schválený územní plán,“ uvedl krajský radní Zdeněk Ryšavý a doplnil, že ke krajské dotaci obce za posledních osm let přidaly ze svých rozpočtů téměř 24,5 milionu korun. V letošním roce mohly tedy obce kraje Vysočina požádat

o tuto dotaci již po osmé. V letech 2003 až 2006 obce žádaly především o dotaci na koncept územního plánu. Od roku 2007 je to především požadavek o dotaci na návrh územního plánu. O dotaci by mohlo požádat, tzn. že ještě nepožádalo, zhruba 120 obcí našeho regionu. Z evidence krajského úřadu kraje Vysočina vyplývá, že 103 z nich nemá žádnou územně plánovací dokumentaci, ostatní obce mají územně plánovací dokumentaci starší a měly by na dotaci také nárok KIS Agrovenkov Vysočina, o. p. s.

Ing. Alena Nováková, předsedkyně představenstva Luka, a. s. ce. Myslím, že pro skupinu těch, kteří po mém boku stáli a stojí od začátku a ve firmě odvádějí špičkovou práci, si určitě uvědomili, jak dlouhou a složitou cestou jsme prošli. A o čem jsem snila? V té době především o tom, aby se můj manžel uzdravil po velmi těžké nemoci... Jak prosté. Mohu říci, že bych v té době vyměnila ledacos z pracovních úspěchů za jeho zdraví. V současnosti se mění krajina, mění se produkční plodiny, zvětšuje se plocha neobdělávané půdy, orná půda se zastavuje... Jak se na to tváříte?

čeho jsem svědkem doma. Prakticky všude tam zemědělci chovají zvířata, krávy, koně, ovce, kozy... Myslím, že se tomu říká základní koloběh. Když vidím jejich výnosy, tak si musím nutně připomenout tzv. základy – něco o půdním humusu, sorpčním komplexu... Není to jednoduché, nicméně v 21. století snad všichni víme, kam vede a povede nerovnováha přírody. Nebo to někdo ještě neví? Doufám, že si zemědělci, ale nejen oni, začnou více uvědomovat, že vyvážený systém přinese finanční prostředky a radost především nám. Text a foto: Zdeněk Hrabica

První krojový ples v Praze K

roje, kolorit venkova, prožívají poslední dobou renezanci. Potvrdil to i XII. Národní krojový ples Folklorního sdružení České republiky. Ten se poprvé konal v hlavním městě, v Top hotelu Praha, 13. února. Nenechalo si jej ujít přes dva tisíce návštěvníků. Plesový program oficiálně odstartoval předseda Folklorního sdružení ČR Zdeněk Pšenica. Pozvání přijali představitelé mezinárodních a národních folklorních organizací z 28 zemí a velvyslanci a zástupci 12 ambasád v ČR. Text a foto: Jana Rišková

Účastníci prvního pražského krojového plesu

X

Rozvoj venkova

26. února 2010

Sýry Na západě Rakouska, ve spolkové zemi Vorarlbersko, se v blízkosti hranic s Německem, Lichtenštejnskem a Švýcarskem, vzdálena pouhých několik kilometrů od Bodamského jezera rozprostírá na ploše 555 km2 oblast Bregenského lesa. Ve 22 původních vesnicích se selskou tradicí a zajímavou směsicí staré a nové architektury žije na třicet tisíc lidí, z nichž se šest procent živí zemědělstvím. To hraje spolu s turistickým ruchem významnou roli v místním hospodářství. A že spolupráce zemědělství a turistického ruchu může být nejen zajímavá, ale pro obě odvětví i prospěšná, svědčí již více než deset let trvající projekt nazvaný KäseStrasse (Sýrová ulice), který je věnován sýru a jeho kultuře a jenž vede napříč oblastí.

Ch

cete-li si vytvořit co nejlepší představu o bregenzwaldském sýrovém světě a o jeho Käsestrasse, je nejlépe začít v sýrovém sklepě v Lingenau, kde ve třech navzájem propojených halách za pomoci moderní techniky pomalu uzrává 32 000 bochníků sýra. Každý váží přibližně 30 kg. Řekl jsem sklepě, ale do toho se normálně nedostanete. Nemusíte však být zase až tak moc smutní, neboť jeho součástí je i velká prodejna se sýrovými výrobky. Ta je od vlastních sklepních prostor oddělena pouze skleněnou stěnou, takže vše důležité máte krásně před sebou. Než jsem navštívil vlastní sklep, sešel jsem se právě v prodejně s Michaelem Moosbruggerem, jednatelem Käsestrasse, který mi trpělivě vysvětlil vše kolem ní i kolem produkce mléka a výroby sýrů v oblasti. Dozvěděl jsem se, že Sýrová ulice vlastně není ulicí v pravém slova smyslu. Producenti sýrů jsou v naprosté většině malí zemědělci, kteří hospodaří v průměru na osmi hektarech, mají kolem deseti krav a sami by mohli jen obtížně přežít. Obdobné platí pro malé mlékárny či četné hostince. Proto vznikla myšlenka na vytvoření Sýrové ulice, která funguje od roku 1998. V současné

době má 200 členů, kteří se rekrutují z nejrůznějších oblastí lidské činnosti. Jde převážně o zemědělce, ale také o 44 hostinců specializujících se na sýrová jídla. U těch je podmínkou, aby na jídelníčku měly vždy nejméně deset jídel uvařených s použitím sýru. Typickým tradičním pokrmem jsou vedle sýrové polévky käsknöpfle, jakýsi druh gnocchi, do kterých je přimíchán kořeněný sýr a osmažená cibule. K tomu se jí bramborový nebo hlávkový salát. Käsestrasse tedy nejsou jen sýry, ale celková kultura Bregenského lesa, ať už jde o architekturu, kroje, tradiční řemeslnou výrobu, obchodní, kulturní a společenský život či krávy na pastvinách. Projekt Käsestrasse je financován kromě zisku z prodeje 22 druhů sýrů vyráběných pod značkou Bregenzerwälder a dodávaného třeba maloobchodním řetězcům Billa a Merkur, i ze členských příspěvků – velké sýrárny platí kolem 500 EUR ročně, malé salaše 37 EUR. Zdrojem příjmu je také prodej licence jednotlivým výrobcům na použití značky a loga Bregenzerwälder a nejrůznější dotace. Celkem se tak ročně v pokladně sdružení sejde na 200 tisíc EUR, z nichž jsou financovány propagační letáky a publikace včetně

Práci vykonávají roboti Poté, takto vyzbrojeni vědomostmi, jsme šli konečně do sklepa. To jsme si však museli já i moje průvodkyně Andrea Masal z Vorarlberské turistické centrály v Dornbirnu nejprve nasadit na hlavu ochrannou čepici a obléci dlouhý bílý plášť a dezinfikovat ruce i boty, na něž jsme stejně ještě dostali návleky. Teprve pak jsme mohli za doprovodu Michaela vstoupit do sýrového království. V Lingenau jsou uloženy pouze dva druhy sýru, Horský a Alpský, jež jsou považovány za nejcennější, s obsahem vody maximálně 40 procent, a které musí náležitě vyzrát. Horský sýr se vyrábí z mléka skotu pasoucího se v údolích, Alpský z mléka nadojeného přímo na horských salaších. Proto je Alpský nejvzácnější – ročně se ho vyrobí jen 200 tun. Do jeho chuti se promítají horské byliny, které na vysoko položených loukách rostou. Evropská unie považuje Vorarlberger Bergkäse a Alpkäse za natolik významné místní speciali-

ty, že jim udělila ochranné označení původu. Sýry patří jednotlivým zemědělcům, kteří je neskladují doma, nýbrž v tomto obřím sklepě, kde je o ně náležitě postaráno. Dostávají se sem dva až tři dny po vyrobení a zrají tady od tří do osmnácti měsíců. Nejprve v hale pro mladé sýry při teplotě 14 °C a přibližně po třech měsících v hale s asi desetistupňovou teplotou. Kdyby sýr zůstal déle v teplejším sklepě, mohly by v něm vznikat trhliny a neprospělo by to ani chuti a barvě. Nakonec sýry dozrávají v hale třetí. Je jasné, že bez mechanizace by to nešlo. Bochníky se musejí pravidelně otáčet, očisťovat a namáčet. Na tuto práci jsou zde čtyři švýcarští roboti, kteří pracují v nepřetržitých směnách 24 hodin denně, přičemž za hodinu se každý z nich stihne postarat o 120 bochníků. To vše bez zásahu lidské ruky – šest pracovníků sklepa na jejich činnost pouze dohlíží. Text a foto: Bohumil Brejžek

z Bregenského lesa podrobných map s popisem cest k horským salaším. Další část svého rozpočtu vydává Käsestrasse na organizaci ochutnávek sýra a sýrových slavností a na výlety za sýrem. Desítky druhů sýra V zimě se v této oblasti vyrábí na třicet druhů sýrů, v létě pak ještě o deset druhů více. Původně zde byl jen ementál, k němuž postupem času přibyly zejména tvrdý Horský sýr a Alpský sýr a také mnoho druhů měkkých sýrů typu Weichkäse a Schnittkäse. Setkáte se i s celou řadou specialit, jako například s Camembertem, který je uvnitř žlutý zásluhou šafránu. Raritu představuje sladký sýr zvaný Lesní čokoláda s označením Gsig nebo Sig. V podstatě jde o karamelizovaný mléčný cukr s mnoha přírodními látkami. Zajímavý je Weinkäse, který se nakládá do červeného vína. Jeho kůra tím získává tmavou barvu. Za zmínku stojí také Höhlensteiger, který zraje za pomoci piniového popela. Co činí bregenswaldské sýry tak jedinečnými, že se jim věnuje taková pozornost? Především alpská tráva, divoké bylinky na pastvinách a krmení ve stájích, které je zcela bez přítomnosti siláže – užívání silážových krmiv je zakázáno a důsledně kontrolováno. Přitom pouze na dvě procenta mléka vyprodukovaného v zemích Evropské unie nebyla použita silážová krmiva. Vorarlbersko je tak nejsilnějším regionem s produkcí nesilážového mléka v Evropě. Z celkového množství 2,4 miliardy litrů nesilážového mléka je ho 45 milionů právě odtud.

Rozvoj venkova

26. února 2010

XI

Mezi nejúspěšnějšími manažery je i Václav Klejch Při vyhlášení nejúspěšnějších manažerů v paláci Žofín v Praze v listopadu 2009 mezi nimi byl i předseda zemědělského družstva v Dolním Újezdě Ing. Václav Klejch. Řídí družstvo, které je největším producentem mléka u nás a na 8000 ha zemědělské půdy chová 6300 kusů skotu, z toho 2300 krav.

D

ružstvo transformovali po revoluci potomci místních sedláků, kteří rozumějí zemědělské výrobě a mají v genech zakořeněný vztah k rodné hroudě. Ukázali, že i přes klacky, které našemu zemědělství házejí pod nohy bruselští byrokrati, není vše ztraceno. Roku 1993 proběhla v družstvu zásadní transformace. Měnila se podstata družstva, ze zaměstnanců se stali vlastníci půdy a majetkových podílů. Vlastníky družstva se tak stali bývalí majitelé půdy mající k ní vztah, stejně jako ho měli jejich rodiče. „Já byl jedním z nich. Začali jsme ihned splácet podíly bývalým majitelům a podnik se stabilizoval,“ řekl předseda Klejch „Rozhodli jsme se, že základem činnosti našeho družstva bude

rostlinná i živočišná výroba, které budou doplňovány nezemědělskou činností v rozsahu zhruba 30 %, a to takovou, která se zemědělstvím souvisí. V současné době obhospodařujeme s 360 zaměstnanci 8000 ha půdy, která živí 6300 kusů skotu, z toho 2300 krav a 4400 kusů prasat. I přesto, že EU trestá velké zemědělské podniky, jsme největšími výrobci mléka v ČR,“ dodal Klejch. „Pravidla EU velkým podnikům snižují nebo zcela odebírají řadu dotací a zvýhodňují ty, kteří nemají živočišnou výrobu. Pro skutečné hospodáře je naopak rovnováha v přírodě nezastupitelná. Vědí, že sepětí půdy a skotu je velmi důležité, neboť skot využívá travních porostů, krmných plodin zlepšujících strukturu půdy a produkuje organická hnojiva, která vytvářejí lepší sorpční schopnosti půdy, takže se při deštích voda vsákne a povodně buď vůbec nenastávají, nebo proběhnou mnohem mírněji. Naopak v době sucha vsáklá voda míří k povrchu a zamezí zaschnutí plodin,“ řekl. Spousta zemědělců vybila zvířata, v Dolním Újezdě se drží přesvědčení, že jsou potřeba. „Krávy nejsou přece jen pro mléko. Také rodí telata, z nichž rostou býci. Spásají naše louky, pro-

Předseda zemědělského družstva v Dolním Újezdě Ing. Václav Klejch dukují nejen maso, ale i hnůj, a tím udržují dobrý stav půdy pro pěstování zemědělských plodin. Navíc ještě před dvěma lety byla výroba mléka rentabilní. Ze získaných prostředků jsme například vybudovali novou bioplynovou stanici na zpracování odpadu. Ta nyní kryje až ze dvou třetin současný výpadek v cenách mléka. I vybíjení krav má svoje úskalí, protože náklady na výrobu mají svou strukturu a po prodeji krav celá řada nákladů zůstá-

vá, např. odpisy všech zařízení, odstupné propuštěným lidem apod. U nás jsme nebudovali nákladné stáje, ale rekonstruovali jsme staré kravíny za třetinové náklady. Nejsme proto zatíženi u skotu splátkami úvěrů, které mohou u drahých staveb představovat až 4 Kč na litr. I tato skutečnost přispívá k naší snaze vyrábět mléko s co nejnižšími náklady. Není rozhodující kolik, ale za kolik. Současnou nepříznivou situaci nám pomáhá ustát vhodně doplněná nezeměděl-

ská výroba. Montujeme dojírny a ostatní stájové technologie, zajišťujeme servis, sami si provádíme opravy, které nemusíme hradit a vyrábíme krmné směsi,“ konstatoval předseda Klejch. V družstvu se hospodaří na každém kroku. Potvrzuje to i skutečnost, že ve třech kuchyních se vaří 800–1000 obědů pro vlastní členy, zaměstnance i jiné lidi. „Díváme se na družstvo jako na celek, kde je vše provázané a nejde oddělit jen jednu část, např. mléko. Víme

z dětství, že když se rok či dva nezadaří, nelikviduje se celý statek. Nám se několik let dařilo lépe, postavili jsme i zařízení na ošetření a skladování obilovin a nyní čekáme na návrat lepších let. Neznamená to ale, že čekáme na větší dotace z EU, jak se nám, zemědělcům, někdy podsouvá. My nečekáme na dotace, ale na rovné obchodní podmínky, v nichž máme handicap, neboť zemědělci v některých zemích EU berou až několikanásobně vyšší dotace než my. V současné době jsme na tom tedy jako sportovec při běhu na sto metrů, kterého vypustí za soupeřem až po pěti sekundách. Nehledě na to, že dotace jsou poskytovány na plochu zemědělské půdy, ne na živočišnou výrobu. Proto prosperují ti, co moc nedělají, neboť i úhor je plocha. Stačí ho dvakrát do roka posekat a nechat trávu shnít,“ říká předseda. Neztrácí ale optimismus: „Povedlo se mi dát dohromady tým špičkových pracovníků a vybudovat velký podnik s týmovou prací. Živí nás půda a víme, že nesmíme podlehnout panice jen proto, že jsou v současné EU nerovné obchodní podmínky v zemědělství. Text a foto: Ivana Haslingerová

INZERCE

Řešení Vašeho sporu efektivně, rychle a odborně!

ROZHODČÍ SOUD

při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR O Rozhodčím soudu ● byl založen roku 1949 ● řídí se zákonem, Statutem, Řádem

a Pravidly ● vede Listinu rozhodců a tím garantuje

odbornou kvalitu rozhodčího řízení probíhajícího před Rozhodčím soudem ● Na Listině rozhodců je asi 200 rozhodců

z tuzemska i zahraničí

Sekretariát Rozhodčího soudu zajišťuje: ● konzultace před uzavřením smlouvy či

podáním žaloby u Rozhodčího soudu ● odborné znalce ● tlumočníky ● veškerou administrativu spojenou

s rozhodčím řízením před Rozhodčím soudem

Jaké spory řeší? ● obchodní vztahy (kupní smlouvy,

nájemní smlouvy, úvěrové smlouvy, ...) ● občanskoprávní (mj. i manželské

smlouvy, kupní smlouvy na nemovitost, smlouvy o půjčce ...) ● pracovně právní vztahy (smluvní

podmínky mzdového charakteru)

Výhody rozhodčího řízení ● řízení je jednoinstanční, neveřejné,

rychlé, méně formální ● rozhodčí nálezy jsou v tuzemsku

i v zahraničí dobře vykonatelné ● Newyorská úmluva z roku 1958

umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 130 státech světa ● strany si mohou určit místo i jazyk

rozhodčího řízení

Podmínka pro rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR je platná rozhodčí doložka ve prospěch tohoto soudu.

Více informací: www.arbcourt.cz, www.soud.cz Rozhodčí soud je tu pro Vás! Kontakt: Praha 1, Dlouhá 13, 110 00, Tel: 222 333 340 nebo 222 333 345, fax: 222 333 341

XII

Rozvoj venkova

Veletrh nabízel povolání Automechanik, truhlář, svářeč, obráběč kovů, mechanik či zedník. To je pouze vzorek kvalifikovaných řemeslníků, po kterých je na trhu práce stále velká poptávka. Prezentace nejen těchto oborů proběhla na veletrhu Artifex 2010, který navštívilo přes 800 žáků osmých a devátých tříd základních škol z okresu Bruntál, polských Glubczyc a Prudniku.

A

kce proběhla 26. a 27. ledna v Multikulturním centru Silesia v Krnově a měla zapůsobit zejména na ty školáky, kteří si ještě nezvolili budoucí povolání. Představování 30 řemesel se ujali žáci osmi českých a tří polských středních škol, ke kterým se přidali zástupci pěti firem z ČR a jedné z Polska.

Třetí ročník veletrhu kopíroval požadavky trhu práce a zároveň navázal na dlouhodobé analýzy odborníků z úřadů práce. „Rozhodování o budoucí profesi patří nesporně k životně důležitým a zásadním volbám. Správná volba oboru ovlivní spokojenost a pracovní uplatnění na celý život,“ řekla starostka Krnova Renáta Ramazanová. Artifex 2010 je společným projektem Krnova, Starostwa Powiatoweho v Prudniku a úřadů práce v Bruntále a Prudniku, které zároveň usilují o mobilitu pracovních sil v příhraničí. Veletrh zároveň slouží jako kontaktní místo pro zájemce o práci v obou státech. Projekt je financován z Operačního programu přeshraniční spolupráce 2007–2013 Česká republika – Polská republika, Fond mikroprojektů euroregionu Praděd. (mpsv)

Foto archiv MPSV

Zemědělská škola šetří statisíce za energie Lanškrounská zemědělská škola vytápí objekty levněji. Je čtvrtým krajským zařízením z dvanácti, které dosáhlo na evropské dotace z operačního programu Životní prostředí. Zateplení čtyř budov podstatně šetří energie. Stálo 11 milionů korun a práce trvaly čtyři měsíce. Pardubický kraj se podílel na obnově částkou 1,8 milionu korun.

„K den smys-

dostali na seznam úspěšných žadatelů, měli jsme již hotový energetický audit a projekty. Také jsme přesně věděli, co máme dělat, abychom za krátkou dobu vyřídili potřebnou dokumentaci,“ připomněl začátek rekonstrukce Fiedler. Uvedl, že do konce srpna vyměnili řemeslníci okna, aby nový školní rok mohl začít bez vážnějších komplikací. Zateplení střech

onečně je-

luplný ekologický projekt, kde budou ušetřené finance sloužit studentům,“ vyzdvihl přínos zateplování budovy radní Petr Šilar. V současné době, kdy školy nemají v dů- Budova střední zemědělské školy v Lanškrouně sledku ekonomické krize dostatek finančních a fasády pak pokračovalo za plprostředků, je podle radního ného provozu až do poloviny liMiroslava Stejskala každá úspo- stopadu „Od myšlenky k realira důležitá. V létě, kdy škola ob- zaci vedla dlouhá cesta,“ říká držela peníze na rekonstrukci, zástupce ředitele zemědělské proto pomáhal bývalému ředi- školy Josef Coufal, který od září teli Vlastislavu Fiedlerovi řešit koordinoval stavbu, protože řeproblémy se stavbou. Slavnosti ditel odešel do důchodu. se zúčastnil také poradce hejtProjekt realizovaný v roce mana Martin Netolický, který 2009 byl spolufinancován EU, průběžně sledoval realizaci této Fondem soudržnosti a Státním investiční akce. fondem životního prostředí ČR „Naštěstí jsme byli připra- v rámci Operačního programu veni. V okamžiku, kdy jsme se Životní prostředí. (man)

26. února 2010

Poznej světové dědictví UNESCO Již přes deset let se pod tímto názvem prezentuje projekt RNDr. Mileny Blažkové, v němž se autorka snaží přiblížit veřejnosti skvosty naší planety. Připomíná nejen jejich krásu, ale hlavně výjimečnost a unikátnost a vysvětluje, proč si taková místa zaslouží ochranu pro příští generace.

T

radiční součástí projektu je putovní výstava fotografií míst zapsaných na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví, kterou každým rokem v obměnách shlédne kolem padesáti tisíc návštěvníků mnoha českých měst. Ne každý má možnost spatřit na vlastní oči Velký kaňon řeky Colorado ve Spojených státech amerických, Velký korálový útes u Austrálie nebo divoká zvířata národního parku Serengeti. Ne každý ví, že v jeho okolí se nachází nějaká jedinečnost, která si zaslouží ochranu. Jen v naší malé České republice patří na tento prestižní seznam

RNDr. Milena Blažková, autorka výstavního projektu Poznej světové Foto Zub dědictví UNESCO ze stávajících 890 míst celkem dvanáct a další desítka o zápis usiluje. Výstava zážitek z těchto míst alespoň částečně zprostředkuje. Na sklonku roku 2009 byly na výstavě k vidění památky a přírodní unikáty zemí, kam lidé z České republiky rádi jezdí na dovolenou: Chorvatska, Slovenska, Německa, Švýcarska, Kypru a Tuniska. Exotiku zastupovaly Čína a Tibet. Z luhačovické haly Vincentka, která též usiluje o ochranu UNESCO, se putovní výstava fotografií přestěhovala do Prahy, kde ji od 9. listopadu do 8. prosince loňského roku

mohli shlédnout návštěvníci ve vstupních prostorách České akademie věd na Národní třídě. Rovněž v prosinci představila RNDr. Milena Blažková české a chorvatské dědictví UNESCO v atriu Poslanecké sně movny ve Sněmovní ulici na Malé Straně. Projekt Poznej světové dědictví UNESCO probíhá pod záštitou Česká komise pro UNESCO. Nejen poznávat, ale také chránit Autorka projektu je původem přírodovědec z Karlovy univerzity. Je dlouholetou členkou Svazu pro ochranu přírody

a vášnivá cestovatelka. Dá se o ni říci, že procestovala kromě Antarktidy všechny kontinenty. Po celém světě sbírala materiály pro své reportáže, je autorkou zajímavého cestopisu o Číně, fotografovala. Z koníčka se po roce 1989 stala práce – v dnešní době většinou cestuje v rámci své publicistické profese. V roce 2009 získala v Dubrovníku za své cestopisné reportáže mezinárodní cenu Zlaté pero. V Paříži zastupuje české novináře píšící o UNESCO. Heslu Poznej a chraň, kterým se řídila jako ochránce přírody, zůstává věrná do dnešních dnů. Chceme-li připomenout historii Listiny světového dědictví, musíme se vrátit do doby, kdy se světová veřejnost snažila finančními sbírkami zachránit staroegyptské památky před stoupající vodou Asuánské přehrady. Tehdy si veřejnost uvědomila, že existují památky, které svým významem přesahují rámec jedné země a jsou součástí společného světového dědictví. Z tohoto přesvědčení se zrodila v roce 1972 na půdě OSN mezinárodní Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Státy, které ji dobrovolně podepíší, na sebe berou povinnost o takové unikáty pečovat. (mb)

Rybářů a aktivit pro ně v Česku přibývá S mottem Když nás ryby baví proběhl na konci ledna v pražském výstavním areálu Letňany 1. rybářský festival For Fishing. Představilo se zde přes 250 vystavovatelů. Program nabídl kromě desítek stánků s rybářskými potřebami také ochutnávky rybích specialit, možnost zakoupení živých ryb, cyklus odborných seminářů i zajímavosti z Českého rybářského svazu.

S

vátek příznivců nejrozšířenějšího koníčku u nás, tedy rybaření, vyvrcholil 1. rybářským bálem a vyhlášením Miss rybářky. Patronem festivalu se stal herec a rybář Rudolf Hrušínský. „Jedním z cílů festivalu bylo ukázat rybaření jako krásný sport a zábavu, která se v současnosti stává i aktivitou žen,“ řekl ředitel akce Martin Chmelík. V rámci expozice byly představeny též zajímavé výsledky socioekonomické studie sportovního rybolovu v ČR, zpracované z výsledků dotazníkové akce v roce 2009 na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Osloveno bylo 6966 respondentů. K vodě přicházejí už děti. Plných 47,53 % rybářů podle studie začalo se sportovním rybolovem ve věku do 10 let a dalších

18,76 % ve věku od 11 do 18 let. To znamená, že ve věku do 18 let se sportovním rybolovem začíná 66,29 % rybářů, v aktivním věku (19–50 let) 26,55 % a v předdůchodovém a důchodovém věku (nad 50 let) již pouze 2,02 %. Nejsilnějším impulzem pro většinu začínajících rybářů je rybář v rodině. Takto zahájilo kariéru sportovního rybáře 39,60 % současných rybářů. Hned na druhém místě je to vliv rybařících přátel a na třetím místě samostatné rozhodnutí. Nezanedbatelný vliv má na získávání nových rybářů osvětová činnost jednotlivých rybářských organizací. Mezi oblíbenými způsoby rybolovu jednoznačně dominuje položená (63,82 % rybářů), na druhém místě je plavaná (12,93 % rybářů). Rybolovnou metodu přívlač upřednostňuje 11,73 % rybářů a muškaření

Návštěvníci veletrhu mohli ochutnat i rybí speciality 5,46 % rybářů (6,05 % respondentů otázku nezodpovědělo). Preferovaným typům revírů, vodním útvarům i způsobům rybolovu rovněž odpovídá preference v lovu konkrétních druhů ryb. Nejvyhledávanějším rybím druhem je jednoznačně ka-

pr obecný (63,01 % rybářů), následuje candát obecný (9,51 %), pstruh bez rozlišení na obecného a duhového (7,85 %), štika obecná (6,38 %), sumec velký (2,70 %), okoun říční (2,19 %), cejn velký (1,44 %) a lipan podhorní (1,15 %). (zb)

U slavnostního přestřižení pásky nechyběli ředitel akce Martin Chmelík, její patron Rudolf Hrušínský, i zástupce MZe Martin Žižka 3x foto Zub

Ze zahraničí: Dva týdny v Tibetu Strana 36. Informační noviny Agrární komory České republiky 26

Recommend Documents