Neděle 31. (18.) ledna
Otázky na opakování 1. 2. 3. 4. 5.
Co je to svatá tajina pokání? Mohou být v tajině pokání odpuštěny všechny hříchy? Proč nás Bůh stvořil? Co je to Boží zjevení? Který egyptský poustevník bývá považován za zakladatele mnišství?
Víte, kterých zemí, jsou tito svatí osvětitelé?
Sv. Sáva Sv. Nina Sv. Naum Ochridský Sv. Patrik Sv. Vladimír Sv. Rostislav
Kyjevská Rus Velká Morava Srbsko Bulharsko Gruzie Irsko
Od Lukáše svaté evangelní čtení o slepém na cestě, vírou uzdraveném (Lk 18, 35-43) Když přicházel k Jerichu, jeden slepec tam seděl u cesty a žebral. Uslyšel procházející zástup a ptal se, co se to děje. Když mu pověděli, že tudy jde Ježíš Nazaretský, začal křičet: "Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!„ Ti, kdo šli před Ježíšem, ho napomínali, ať mlčí, ale on křičel tím více: "Synu Davidův, smiluj se nade mnou!„ Ježíš se zastavil a nechal ho k sobě přivést. Když přistoupil, Ježíš se ho zeptal: "Co mám pro tebe udělat?" "Pane, ať vidím!" zvolal. "Prohlédni," řekl mu Ježíš. "Tvá víra tě uzdravila.„ A on ihned prohlédl. Potom šel za ním, oslavoval Boha a všechen lid, který to viděl, vzdal chválu Bohu.
Svaté Písmo a ústní podání Boží zjevení se nejdříve udržovalo a rozšiřovalo ústním podáním, neboť od Adama do Mojžíše nebylo žádných knih Svatého Písma. Také Pán Ježíš učil Své apoštoly Boží pravdě ústně. Které knihy jsou součástí Svatého Písma bylo stanoveno ústním podáním a to takto: 1. Bylo zkoumáno, zdali ta neb ona kniha jest uznávána za součást Písma ústním podáním celé církve. 2. Za součást Písma byly prohlášeny jen ty knihy, o nichž to bylo dosvědčeno ústním podáním celé církve. O ostatních knihách, pro něž svědčilo ústní podání jen z některé země, a ne celé církve, bylo potom prohlášeno, že nejsou součástí Písma. Ve věcech náboženských má nejistotu a bloudí mnoho lidí, ač Bůh dal lidstvu své zjevení. Ale této nejistotě a bludům propadají hlavně ti, kdož Boží zjevení neznají nebo se ho nechtějí držet. Kdybychom Boží zjevení neměli, byl by náboženský zmatek ještě větší, ba všeobecný.
O tom, které knihy jsou součástí Písma ve východní církvi rozhodl církevní sněm, konaný v roce 360 ve městě Laodicei, a pro církev západní učinil to církevní sněm, konaný v roce 416 ve městě Kartagu. Oba tyto sněmy mimo to stanovily, že ve chrámech při bohoslužbách smějí být předčítány jen ty knihy, z nichž pozůstává Písmo svaté. – Šestý všeobecný církevní sněm v pravidle 68. nařídil, že s knihami Svatého Písma se má zacházet uctivě, jako se svatými věcmi. Svaté Písmo však neobsahuje celé Boží zjevení: „Je ještě mnoho jiného, co Ježíš učinil; kdyby se mělo všechno dopodrobna vypsat, myslí, že by celý svět neměl dost místa pro knihy o tom napsané„ (Jan 21, 25). Jsme proto povinni řídit se též ústním podáním. Navíc některá místa Svatého Písma můžeme jen těžko pochopit bez ústního podání. Není rozumné a správné uznávat pouze Svaté Písmo a ústní podání zavrhovat, jak to činí určitá část křesťanů. Kdyby nebylo ústního podání, nevěděli by ani sami tito křesťané, co je Svaté Písmo. Samo Svaté Písmo praví, že neobsahuje všechno, takže kdo ústní podání neuznává, nezná různé věcí z Božího zjevení, a jeho náboženský život jest jednostranný a kusý. Knihy Svatého Písma byly napsány v různých dobách: některé před narozením Pána Ježíše, jiné až po něm. Knihy, napsané před narozením Pána Ježíše, nazýváme Starým Zákonem, knihy, napsané po narození Pána Ježíše, nazýváme Novým Zákonem. Vzájemný poměr mezi Starým a Novým Zákonem je ten, že Starý Zákon připravoval lidi na zjevení Nového Zákona, a že Nový Zákon je splněním a vyvrcholením Starého Zákona.
Mnohé věci se zachovávaly v paměti křesťanům jen ústním podáním, např. že se máme žehnat znamením svatého kříže, že při modlitbě máme být obráceni k východu, to jest v tu stranu, odkud vycházíslunce, nebo jak se mají udělovat svaté tajiny, jakými slovy se má vzývat Bůh, aby posvětil a proměnil dary chleba a vína, jak se má světit voda a jiné. Proto též sv. apoštol Pavel napomínal křesťany v Soluni: „Bratři, stůjte pevně a držte se ustanovení, jimž jste se naučili buď skrze řeč, nebo skrze list náš“ (2. Tesalonickým 2, 15). Čemu učil sv. apoštol Pavel svými slovy neboli svou řečí, to bylo ústní podání; čemu učil svými listy, to bylo učení písemné a je to součástí Svatého Písma. Že se křesťanská víra šířila a udržovala většinou ústním podáním, je věc pochopitelná. Jasně to vysvítá i z II. listu sv. apoštola Pavla k Timoteji, kde se praví: „Což jsi slyšel ode mne před mnohými svědky, svěřuj to lidem věrným, kteříž by způsobní byli i jiné učiti“ (2. Timoteovi 2, 3). Ještě asi dvacet let po nanebevstoupení Pána Ježíše neměla církev ještě žádné knihy Nového Zákona, nýbrž byla odkázána úplně na ústní podání, a přece žila, konala bohoslužby, pracovala a šířila se na všechny strany, držíc se ústního podání, jež ve svém nitru chovala jako nebeský poklad. Velmi přesvědčivě píše o svatém ústním podání svatý Basil Veliký ve svém pravidle 91.
Knihy Svatého Písma
Bible je jako: CHLÉB „Toto je chléb, který sestupuje z nebe: kdo z něho jí, nezemře“(Jn 6,50). OHEŇ „Není mé slovo jako oheň, je výrok Hospodinův, jako kladivo tříštící skálu?" (Jer 23,29) SVĚTLO „Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku“ (Žalm 119, 105). MLÉKO „jako novorozené děti mějte touhu jen po nefalšovaném duchovním mléku, abyste jím rostli ke spasení“ (1 Petr 2,2). MED „nad zlato vzácnější, nad množství ryzího zlata, sladší než med, než včelí med z plástve“ (Žalm 19,11). ZLATO „nad zlato vzácnější, nad množství ryzího zlata, sladší než med, než včelí med z plástve“ (Žalm 19,11) ZRCADLO „Vždyť kdo slovo jen slyší a nejedná podle něho, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svůj vzhled; podívá se na sebe, odejde a hned zapomene, jak vypadá. Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky.“ (Jk 1, 23-25) KLADIVO „Není mé slovo jako oheň, je výrok Hospodinův, jako kladivo tříštící skálu?" (Jer 23,29) MEČ „Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce“ (Žid 4,12). SEMENO „Vždyť jste se znovu narodili, nikoli z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a věčné slovo Boží„(1 Petr 1, 23).
NAŠI SVATÍ OCHRÁNCI A PŘÍMLUVCI V TOMTO TÝDNU Neděle 31. (18.) ledna Sv. Athanasios se narodil v roce 295 v Alexandrii. Jeho Sv. Athanasois Veliký rodiče byli zbožní křesťané a také jeho naučili a Cyril Alexandrijský správnému křesťanskému životu. Už odmalička měl v
srdci velikou lásku k Ježíši Kristu a velmi rád se účastnil na svatých bohoslužbách. Když mu zemřeli rodiče, ujal se ho Alexandrijský biskup Alexandr, který mu pomohl získat dobré vzdělání. Později ho vysvětil na diakona. Athanasij žil nějaký čas na poušti u známého askety Antonína Velikého. Společně s ním se modlil, studoval Svaté Písmo a učil se ctnostnému životu. Tak se s Boží pomocí připravoval na svoji službu. Když se objevila ariánská hereze, Athanáz vložil všechny své síly a schopnosti do zápasu s tímto nesprávným učením, aby se odhalila Boží pravda. Na I. Všeobecném sněmu pomohl biskupům pochopit pravdu a stal se jedním z nejvýznamnějších obránců pravoslavné víry, proto ho Církev nazvala Otcem pravoslaví. Když se stal Alexandrijským biskupem, učil věřící správné víře a staral se o chudé, vdovy, sirotky, nemocné a o všechny, kteří potřebovali pomoc. Stalo se ale to, že přívrženci ariánské hereze, které podporovali i císaři, ho pomlouvali a činili mu různé překážky v jeho práci. Pětkrát ho poslali do vyhnanství a za 47 let co byl biskupem, strávil 17 let ve vyhnanství. Křesťané ho velmi milovali a snažili se mu ze všech sil pomáhat v jeho neúnavném boji za čistotu víry. Athanasij za žádnou cenu neustoupil, protože věděl, že bojuje za pravdu. Napsal mnoho knih, ve kterých vysvětluje mnohé otázky ze Svatého Písma a obhajuje pravdu o Božství Božího Syna Ježíše Krista. Mnohé útrapy podlomily jeho zdraví. Zemřel v roce 373.
Pondělí 1. února (19. ledna) Ctihodný Makarios Egyptský
Středa 3. února (21. ledna) Ctihodný Maxim Vyznavač
Pátek 5. února (23. ledna) Světitel mučedník Kliment Ankyrský
Úterý 2. února (20. ledna) Ctihodný Euthimos Veliký
Čtvrtek 4. února (22. ledna) Apoštol Timoteus
Sobota 6. února (24. ledna) Ctihodná Xenie Římská, Blažená Xenie Petěrburgská
NÁPOVĚDA: Abrahamovi bratři se jmenovali Haran a Nachor. Izákův otec se jmenoval Abraham.
Nebeské království není odměnou za práci, ale darem blahodati připravené Pánem pro své …
DIMITRIJ SPIRIDON KATEŘINA DAMIÁN BARBORA MIKULÁŠ LUCIE KOSMA
S M I K U L Á Š
V P E I C U L D
A N I Ř E T A K
Ě É U R E M N K
J I R T I M I D
R S Ž Á B D Í Y
N L N A M S O K
B A R B O R A N
Kolik stejných dvojic chrámů najdeš?
Pomoz veverce dostat se k oříškům
Obtáhni si slona po obvodu
Jako sluneční světlo nečeká západu Jitřenky, ale vychází při její pouti a svým světlem oslabuje její záři, tak i Kristus nečekal, až Jan dokončí svou cestu, ale zjevil se, když Jan ještě učil a křtil. (Sv. Jan Zlatoústý)
