From: Josef Brezina Sent: Friday, September 02, 2011 10:41 AM To: '
[email protected]' Subject: Česká televize - Reportéři ČT - Odpovědi na otázky
Vážený pane Fialo, obracím se na Vás v reakci na Vaše maily zaslané pánům Ing. Jaroslavu Veverkovi a RNDr. Martinu Novotnému dne 29.8.2011. Oba pánové mne zmocnili k poskytnutí odpovědí na Vaše otázky a zodpovězení Vašich případných doplňujících dotazů. Na úvod považuji za pro pochopení věci nezbytné celou problematiku obchodního případu ELMOS TRADING, spol. s r.o. podrobněji a ve světle písemných dokumentů, s nimiž jsem měl možnost se seznámit, popsat. *** Akvizice ELMOS Společnost NOEN, a.s. se v roce 2007 rozhodla investovat do společnosti ELMOS TRADING, spol. s r.o. , a to v návaznosti na projevený zájem o 2 patenty týkající se výroby bezsádrovcového cementu, respektive regulátoru tuhnutí pro cementy nabízené pane Karlem Lingem. Jelikož situace ohledně patentů byla a je poměrně komplikovaná, neboť jsou vlastněny formou spoluvlastnictví společnostmi ELMOS TRADING a PENPOR s.r.o.. Nakonec bylo s panem Karlem Lingem vyjednáno nabytí 100% obchodního podílu ve společnosti ELMOS TRADING, spol. s r.o. (dále jen „ELMOS“) a tato dohoda byla následně zformalizována v uzavřené Smlouvě o převodu obchodního podílu ze dne 12.7.2007 („Smlouva“),jejíž sken je k dispozici ve sbírce listin na www.justice.cz). Na základě této Smlouvy byl NOEN, a.s. povinen uhradit panu Lingovi cenu ve výši 10.000.000,- Kč a tato cena byla plně a v souladu se Smlouvou panu Lingovi uhrazena. Společnost NOEN, a.s. veškeré své závazky vůči panu Lingovi řádně splnila. V souvislosti s Vašimi otázkami považuji za nutné zdůraznit, že součástí sjednané ceny za převod obchodního podílu ve společnosti ELMOS ve výši 10.000.000,- Kč bylo zohlednění hodnoty (A) 50 % spoluvlastnického podílu ELMOS na těchto patentech: 1) č. 294810, název: Pojivo na bázi cementářského slínku s regulovatelným počátkem tuhnutí a 2) č. 293322, název: Regulátor tuhnutí pro všechny druhy cementů na bázi slínku a zároveň a především (B) Know-how, blíže popsaného v článcích E, 1 a 3.1 (i) až (m) Smlouvy. Pan Ling vůči NOEN, a.s. ve Smlouvě prohlásil, že Know-how se nachází ve Společnosti v písemné podobě a je zachyceno tak, že jej lze využít i prostřednictvím jiných, odborně průměrně zdatných osob. V rozsahu výše uvedeném lze konstatovat, že obě strany Smlouvu a závazky z ní vyplývající splnily, přičemž k dnešnímu dni oba uvedené patenty, respektive 50% spoluvlastnický podíl, představují významnou část celkové hodnoty společnosti ELMOS. Patenty jsou zapsané a udělené pouze pro území ČR a neposkytují tudíž mezinárodní ochranu. Součástí dohody obou stran zároveň bylo, že pan Ling bude po dobu několika příštích let pomáhat s realizací obchodního plánu a zejména zavádění uvedených patentů do výroby (viz čl. I Dodatku č. 1 k pracovní smlouvě ze dne 12.7.2007). Byl to tedy pan Ling, kdo měl na starosti zavedení obou výše uvedených patentů do výroby a zajištění jejich reálného využití. Stejně tak v rámci náplně jeho práce bylo hledání a vymýšlení dalších technologických postupů.
Role týmu pana Linga Jak je Vám asi zřejmé z informací poskytnutých panem Lingem a paní Sztankovou, ELMOS, a potažmo jeho jediný společník NOEN, a.s., jenž všechny aktivity ELMOS financoval, vytvořil a financoval panu Lingovi naprosto nadstandardní podmínky pro splnění jeho pracovních úkolů. Pouze ve snaze vyhovět jeho, bohužel stále narůstajícím, požadavkům, byla nejprve uzavřena obdobná pracovní smlouva s jeho přítelkyní - asistentkou paní Sztankovou (mj. odkazuji na pozoruhodný článek IV. Pracovní cesty v Dodatku č. 1 k pracovní smlouvě, kde jsou předvídány pracovní cesty v doprovodu své asistentky, automatické každoroční zvyšování mzdy o 10% dle článku II.1), jenž byla zároveň na základě rozhodnutí pana Linga v podstatě postavena do role spolupracovnice při vytvoření dále popsaných vynálezů. Následně v průběhu času byli v ELMOS dále zaměstnáni další rodinní příslušníci pana Linga i paní Sztankové, přičemž jejich skutečný přínos či samotný výkon práce pro ELMOS byl více než sporný, pan Ling však jejich přítomnost označoval za nezbytnou pro rozjetí projektu výroby dle patentů i v níže popsaném novém „projektu“ na využití fluidního popílku. Je pravdou, že k jejich přijetí nebyl ELMOS jakkoliv nucen, v té době však ještě panovala důvěra ve schopnosti a tvrzení pana Linga ohledně úspěšné realizace obou projektů. Takto byli ve společnosti postupně zaměstnáni manželka a syn pana Linga, dcera paní Sztankové a další jejich „přátelé“. Celkem „tým“ pana Linga tvořilo sedm zaměstnanců. Přes přísliby pana Linga ELMOS dosud nerealizoval jakýkoliv výnos, natož zisk, z využití patentů, totéž pak platí i ve vztahu k novému projektu fluidního popílku, jak je podrobněji popsán níže. Celou činnost ELMOS, tedy působení týmu pana Linga, včetně pronájmu prostor a financování nákladů na kanceláře a výzkumnou činnost, financoval po celou dobu „spolupráce“ formou půjček NOEN, a.s., přičemž celkové náklady na činnost ELMOS přesáhly částku 14.000.000,- Kč. Obchodní nezdar projektu „klasický popílek“ Výše uvedené dva patenty jsou vázány na využití tzv. klasického popílku. Klasický popílek vzniká při vysoké teplotě spalování (1350 °C), běžně se přidává do cementu a betonu (stávající česká norma to umožňuje). Odsíření spalin probíhá až za kotlem. (Pro úplnost uvádím, že níže popsaný tzv. fluidní popílek vzniká při nižší teplotě spalování (800°C), do cementu ani betonu se nepřidává (stávající česká norma toto nepovoluje). Odsíření probíhá již v kotli (k uhlí se přidává vápenec), proto popílek obsahuje vysoké procento volného vápna, což velmi ztěžuje jeho použitelnost ve stavebnictví.) ELMOS se snažil o obchodní uplatnění patentů na trhu v České republice i v zahraničí, jednal o možné spolupráci s největším světovým výrobcem cementu společností CEMEX z Mexika i o možném využití tohoto cementu při dálničních projektech v Polsku ve spolupráci s jiným partnerem. Díky specifickému charakteru betonu připraveného s využitím klasického popílku (výrazně pomalejší tuhnutí, horší kvalita než u klasického betonu, omezené využití těchto materiálů) je jeho konkurenční výhoda pouze ve vztahu k obvykle infrastrukturním projektům, kde nejsou tak náročné požadavky na rychlost tuhnutí a kvalitu cementu. Bohužel v souvislosti s krizí na stavebním trhu došlo ke snížení ceny kvalitních klasických cementů, přičemž dosud na trhu panuje situace, kdy i díky výraznému nárůstu ceny klasického popílku na vstupu, je výroba cementu z klasického popílku nerentabilní a pro odběratele nerentabilní. Nelze však samozřejmě vyloučit, že se tato situace v čase změní, přičemž tato oblast představuje v současnosti jediný reálný a potenciálně rentabilní výrobní program ELMOS.
Je však třeba pro pochopení věci zdůraznit, že patenty na eventuální využití klasického popílku jsou od počátku v majetku ELMOS (ve formě 50% spoluvlastnictví) a ani pan Ling, natož paní Sztanková nemohou v této oblasti nárokovat jakékoliv neuhrazené či dlužné částky. „vynálezy“ v oblasti využití fluidního popílku V průběhu roku 2008 pan Ling oznámil jednateli ELMOS panu Novotnému, že vyřešil dosud neřešitelný problém s využitím fluidního popílku (viz popis výše) k výrobě cementu a vytvořil nový přelomový vynález. Bylo dohodnuto, že společnost ELMOS podá patentovou přihlášku, kterou měl pan Ling zpracovat. Současně bylo v souladu s jeho návrhem dohodnuto, že rozvine a rozšíří jeden z již udělených patentů, a to tak, aby ho bylo možné přihlásit k mezinárodní ochraně. Sepisování přihlášek mu trvalo několik měsíců a vyústilo v obrovské dohadování o odměnu za tyto nové patenty. Nakonec došlo k podpisu dodatků k pracovní smlouvě pana Linga a paní Sztankové, kde je za níže popsaných podmínek založen nárok na mimořádnou odměnu za vytvoření vynálezů. ELMOS najal prvotřídní českou patentovou kancelář Rott, Růžička & Guttmann za účelem podání patentových přihlášek, která zpracovala a podala patentové přihlášky. Přihlášky byly podány jak v Česku, tak k Evropskému patentovému úřadu. Bohužel výsledkem rešerších řízení (první fáze patentového řízení) bylo jednoznačné odmítnutí obou přihlášek, neboť kompetentní úřady shledaly popsané technologické postupy jako neurčitě popsané, v podstatné části nepřezkoumatelné a v podstatných ohledech také nesplňující základní požadavek novosti popsaného technologického postupu. Pan Ling v této souvislosti obvinil patentového zástupce, že změnil text přihlášek a proto nebyly přijaty, přičemž jeho paranoidní vystupování a chování dosáhlo tímto svého vrcholu. Je však skutečností, že pan Ling po celou přes řadu výzev nepředal ELMOS jakoukoliv písemnou dokumentaci popisující údajný technologický postup využití fluidního popílku a veškeré zkoušky řídil sám. ELMOS tedy k dnešnímu datu, pokud vůbec funkční postup existuje, technologický postup – tj. údajný vynález nemá ve svém držení a nemůže je tedy ani jakkoliv využívat. Díky peripetiím jak s patentovým řízením (jenž skončilo naprostým neúspěchem zcela z viny pana Linga, respektive jím popsaných technologických postupů), tak s opakovaně zcela neúspěšnými provozními testy výroby cementu z fluidního popílku. ELMOS „vyrobil dle receptury“ pana Linga několik cisteren cementu (s fluidním popílkem), který měl být po dohodě odzkoušen v panelárně, pokaždé však s katastrofickým výsledkem. V podstatě se dá říci, že panem Lingem připravený cement fungoval v ojedinělých případech pouze v laboratoři, ale při běžných provozních zkouškách nikdy nefungoval. V průběhu doby pokusů o úspěšné odzkoušení nového postupu, pan Ling , kdykoliv „na to přišla řeč“, připouštěl, že dohodnutá odměna je nereálná a „že se přece nějak dohodneme“. Výsledkem byl zápis z jednání s RNDr. Novotným a panem Trávníčkem (přivedl ELMOS do polský trh a chtěl s námi realizovat společný projekt), kde oba s paní Sztankovou podepsali dne 20.1.2010 písemnou dohodu, že budou dostávat odměnu z každé odebrané tuny fluidního popílku ve výši 10,- Kč každý, a to až do výše 20.000.000,- Kč. V souladu s touto písemnou dohodou měla být dohoda promítnuta do nového dodatku pracovní smlouvy, ale ten poté odmítli v rozporu s dosaženou dohodou podepsat. Rozdíl mezi vynálezem, „vynálezem“ a patentem
Pro pochopení celé problematiky je naprosto nezbytné vysvětlit rozdíl mezi tzv. „vynálezem“ (tj. tím, co jeho původci za vynález označují) a vynálezem ve smyslu platného zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích. Pan Ling a paní Sztanková velmi působivě popisují výsledky svého výzkumu jako vynálezy, bohužel jimi vynalezený postup výroby cementu s fluidním popílkem v praxi jednoduše nefunguje a neobstál v žádné skutečné výrobní zkoušce. Lze dokonce tvrdit, že tímto postupem nebylo úspěšně vyrobeno v reálných podmínkách ani alespoň trochu významné množství funkčního cementu. V neposlední řadě bylo povolaným arbitrem potvrzeno, že vynálezy nesplňují základní požadavek na patentovou ochranu, tj. nejsou nové. Zároveň jak potvrdily oba renomované patentové úřady ani jeden z vynálezů není schopen patentové ochrany a nepředstavují tedy hodnotu ve smyslu chráněného know-how, neboť je nelze patentovat a bez patentu je obchodní rozvoj těchto technologií vysoce rizikovým projektem, nehledě na jeho nefunkčnost. Vzhledem k tomu, že pan Ling má výsledky rešeršních řízení obou patentových přihlášek k dispozici, tak si dovolím vyslovit předpoklad, že v rámci objektivního popisu celé causy Vám je nepochybně předložil k nahlédnutí. Stejně tak Vás jistě seznámil se skutečností, že společnost ELMOS z žádného z patentů či „vynálezů“ nerealizovala jakýkoliv zisk, neboť buď nejsou průmyslově využitelné nebo u prvních dvou (existujících) patentů je překážkou nerentabilita jejich výroby. Pokud tyto dokumenty nemáte k dispozici, mohu Vám je taktéž poskytnout k nahlédnutí. Důvody proč nárok na vyplacení odměny nevznikl Považuji za nutné se taktéž vyjádřit ke klíčovému tvrzení obsaženém ve Vašich otázkách , tj. ke vzniku údajného nároku na vyplacení mzdy ve výši 12.500.000,- Kč za vynález Český cement a 12.500.000,- Kč za vynález Fluidní popílek jako složka cementu, tak jak byly tyto uplatněny ve výzvě ze dne 10.6.2011. Pan Ling a paní Sztanková zřejmě účelově vycházejí dodatku č.2 k pracovní smlouvě ze dne 8.9.2008, patrně s odkazem na články II.4 až II.8 tohoto dodatku. Nejde však o mzdu, ale při splnění dohodnutých podmínek (tj. především udělení patentu na daný vynález) by se jednalo o odměnu, nikoliv však o část vyplácené mzdy. Jak výše podrobně popsáno ani na jeden z vytvořených „vynálezů“ nebyl udělen patent, přičemž na základě rešeršních zpráv v rámci řízení u PCT je zjevné, že důvodem proč tyto vynálezy nejsou způsobilé pro přiznání patentové ochrany leží zcela na straně původců vynálezů. Jak Úřad průmyslového vlastnictví, tak Evropský patentový úřad dospěli nezávisle k závěru, že ani v jednom z případů není splněn požadavek novosti, popisy jsou neurčité a nepřezkoumatelné a proto nelze očekávat, že by tyto „vynálezy“ mohly vyústit v úspěšné udělení patentů. O výsledcích a důvodech zamítavých stanovisek obou úřadů byli oba informováni. Navíc údajně existující komplexní dokumentaci má v držení pan Ling a společnosti ELMOS nebyla tato nikdy předána.
V souladu s článkem II.7 dodatku č. 2 je zjevně na místě závěr, že z důvodu neudělení patentů nárok na vyplacení odměn vůbec nevznikl a tudíž nemůže být splatný (patent nebyl z důvodu na straně zaměstnanců udělen). Lze odkázat také na ustanovení § 9 odst. 4 zákona č. 527/1990 Sb., v platném znění, z něhož jednoznačně vyplývá, že podkladem pro určení výše odměny za patent na tzv. podnikový vynález je technický a hospodářský význam vynálezu a jeho ekonomický přínos. Tyto ukazatele jsou však v daném případě nulové, přínos nebyl realizován vůbec a celý projekt skončil ztrátou přesahující mnoho jednotek milionů Kč. Je zároveň podstatnou skutečností, že pan Ling a paní Sztanková tvrdí a uvádějí tak i ve svých písemných výzvách (bez jakéhokoliv vysvětlení či odkazu na právní skutečnost, jenž by podpořila vznik jejich nároku), že jejich nárok údajně vznikl 10.4.2011 (??), avšak první písemnou výzvu k zaplacení odeslali dne 10.6.2011.
(i) (ii) (iii) (iv)
Pokud vycházíte z jiné právní interpretace uvedených ustanovení dodatku k pracovní smlouvě, velmi rád se s jejími východisky a závěry seznámím. Mám však za to, že ani pan Ling a paní Sztanková nemohou věrohodně tvrdit, že: tzv. vynálezy jsou způsobilé patentové ochrany, jimi vynalezená výroba cementu s využitím fluidního popílku je v praxi ověřená a funkční metoda, byl za použití této metody v ELMOS nebo jinde kdy vyroben nějaký použitelný cement, ELMOS získal díky jejím „vynálezům“ a technologiím jakýkoliv majetkový prospěch, výnos či zisk, (v) ELMOS má k dispozici komplexní popis technologického postupu výroby cementu dle údajného vynálezu. V neposlední řadě pak platí, že oba jmenovaní evidentně ignorují skutečnost, že bylo dne 20.1.2010 písemně dohodnuto, že odměna bude upravena tak, že její vyplacení závisí na skutečném přínosu pro ELMOS ve vazbě na množství využitého z obchodovaného fluidního popílku. Lze tedy uzavřít, že údajný nárok na vyplacení mzdy (odměny) vůbec nevznikl. Pokud mají pan Ling a paní Sztanková skutečně jiný názor, mohou se svých práv vůči ELMOS domáhat soudní cestou. Navíc platí, že oba původci těchto „vynálezů“ je mohou, pokud jsou skutečně přesvědčeni o jejich hodnotě, využít sami nebo ve spojení s jakoukoliv třetí osobou, neboť neudělením patentové ochrany ELMOS nezískal jakákoliv výlučná práva k těmto postupům (nehledě na skutečnost, že jejich dokumentaci ELMOS ani fyzicky nemá k dispozici). Prodej ELMOS
Prodej ELMOSU společnosti SEAFISH, s.r.o. byl standardní obchodní operací, kdy nabyvatel, z nám známých informací, shledává stále ještě nadějnou možností dalšího rozvoje obchodní využití prvních dvou, udělených, patentů, a to z důvodu synergií s jejich dalšími podnikatelskými aktivitami a zároveň je ochoten tyto aktivity dále financovat. Jen pro Vaši informaci upozorňuji, že prodej ELMOS je výsostným právem NOEN, a.s., neboť pan Ling o žádné předkupní či jiné pro obdobné transakce právo neusiloval, a NOEN, a.s. byl tedy plně oprávněn obchodní podíl prodat bez jakýchkoliv omezení. Prodej 100% obchodního podílu v ELMOSU byl proveden smlouvou o převodu obchodního podílu (viz www.justice.cz) uzavřenou dne 1.6.2011, tj. více než deset dní před tím, než se NOEN, a.s. o údajné existenci nároků pana Linga a paní Sztankové dozvěděl.
*** Odpovědi na položené otázky Ad 1) Není to pravda, v době, kdy ELMOS vlastnila společnost NOEN, a.s. (tj. do 1.6.2011), ani nedošlo k uplatnění těchto údajných nároků. Jak můžete sami ověřit, hrozba či existence těchto nároků není ani uvedena ve smlouvě o převodu obchodního podílu se SEAFISH, s.r.o. (viz článek 3.2 (b) a (e)). Nárok na vyplacení odměny navíc nevznikl vůbec, a to ani k dnešnímu dni. Ad 2) Viz výše odpověď na otázku č. 1. Ad 3) Tato otázka je jak návodná (tj. snažíte se si odpovědět sám), tak věcně nesprávná. Důvodem prodeje bylo rozhodnutí NOEN, a.s. ukončit financování projektu ELMOS, což je detailněji vysvětleno výše. Cena je předmětem obchodní dohody a představuje pro NOEN, a.s. prodej za cenu odpovídající celkové výši investic do projektu ELMOS. Pohledávka ve výši 14.000.000,- Kč představuje souhrn půjček poskytnutých NOEN, a.s. pro ELMOS na provoz, z toho více jak 10.000.000,- Kč představuje přímé mzdové náklady na rodinný tým pana Linga, prostory, zkoušky, materiál a vybavení. Ohledně hodnoty patentů a vynálezů je třeba rozlišovat mezi původními patenty, které mají svou hodnotu, jsou osvědčené a nyní nejsou realizovány proto, že za dané situace na trhu nejsou rentabilní a tzv. nové vynálezy (s vazbou na odměnu dle dohody z 20.1.2010), jenž nejsou prakticky využitelné a nejsou patentově chráněné. ELMOS navíc vlastní movité vybavení a zboží, i když jeho hodnota nepřesahuje řádově milion Kč. Ad 4) (otázka pouze na Ing. Veverku) Věřím, že po seznámení s dokumentací a výše popsaným shrnutím celé causy si na tuto otázku odpovíte sám. Přece jen si však dovolím osobní reakci, jelikož kauzu Goldex jsem ve vztahu k Vaší reportáži i k jednáním s rodinou Hanušových řešil v právním zastoupení mého klienta. Bez velkých podrobností považuji za nutné uvést, že kauza Goldex se reálně odehrála významně jinak než
jste ji ve Vaší reportáži popsali, díky dohodě s rodinou Hanušových ji však považuji za vyřešenou. V tomto případě nemluvíme o nuceném prodeji obchodních podílů a nutnosti podávání trestních oznámení (odkazuji na mou stížnost k Radě ČT ze dne 27.9. 2007, kde byly všechny skutečnosti a taktéž výhrady vůči Vašemu zpracování reportáže detailně a souhrnně popsány), ale o standardním prodeji firmy jinému podnikateli, realizovaném dobrovolně. Zde jde naprosto zjevně o eventuální spor o údajný nárok na výplatu odměny za neexistující patenty (jde skutečně o patent a nikoliv vynález, neboť nárok na odměnu vzniká dle verze stěžovatelů až udělením patentu, pokud ignorují dohodu o odměně z realizovaných obchodů). Byl jsem ze strany klientů informován o nátlakové kampani pana Linga a paní Sztankové, nezvaných návštěvách a vyhrožování rodinným příslušníkům a další polo-patologické a paranoidní projevy chování, včetně výhrůžek medializací ve Vašem pořadu „přes své dobré známé“. Pokud by se oba jmenovaní „stěžovatelé“ skutečně domnívali, že jejich nárok je oprávněný, nic jim nebrání v domáhání se „spravedlnosti“ soudní cestou, včetně využití předběžných opatření atd. Společnost ELMOS nadále působí, je vlastníkem původních patentů a je tedy možné ji žalovat. Touto cestou se však zjevně nehodlají vydat, přestože jim firmy NOEN, a.s. a ELMOS vyplatili dostatek prostředků na vedení takového soudního sporu. Přes negativní zkušenosti, které díky našim klientům se způsobem zpracování reportáží ve Vašem pořadu mám, věřím, že Česká televize nemá působit jako nástroj nátlaku či mediálního vydírání, Jako médium veřejné služby je nepochybně její rolí se mj. zastávat slabších a rozkrývat nespravedlnost, avšak dle mého soudu by neměla působit jako arbitr, notabene zaujatý, v hrozících soudních sporech. *** Pokud budete mít zájem si výše uvedené ověřit seznámením s předmětnými dokumenty, jsem připraven Vám je za tímto účelem zpřístupnit. Ve vztahu k dokumentaci vztahující se k pracovním poměrům pan Linga a paní Sztankové pouze poznamenávám, že k jejich eventuálnímu zpřístupnění bude třeba jejich souhlasu, neboť obsahují jejich osobní údaje. Zároveň však předpokládám, že všechny uvedené dokumenty ohledně pracovněprávního vztahu jste již získal od „stěžovatelů“. Pro úplnost dodávám a vyhrazuji si, že využití jakékoliv části této zprávy či jejího celku je určeno pouze Vám, Vašim eventuálním spolupracovníkům případně taktéž panu Lingovi a paní Sztankové s tím, že jeho zveřejnění či využití v rámci jakékoliv reportáže podléhá mému předchozímu výslovnému souhlasu. Účelem tohoto dokumentu je pouze v intencích Vašeho mailu poskytnutí odpovědí na Vaše otázky a korekce Vašich nesprávných či zjevně neúplných informací. V případě potřeby mne můžete kontaktovat na této mailové adrese.
S pozdravem, Josef Březina, advokát
Josef Březina, partner
Březina Mařík & partneři advokátní kancelář, s.r.o. Americká 35 120 00 Praha 2 - Vinohrady
Tel.: +420 222 511 145 Fax: +420 222 511 146 E-mail:
[email protected] Web: www.ak-bmp.cz
Tato zpráva je určena výhradně uvedenému příjemci a může obsahovat důvěrné, chráněné nebo osobní informace. Pokud jste tuto zprávu obdrželi omylem nebo nedopatřením, uvědomte prosím odesílatele a smažte její originál. Jakékoliv jiné využití nebo použití této zprávy nebo informací v ní obsažených není dovoleno. Všechna práva vyhrazena. This communication is intended only for the mentioned recipient and may contain confidential, protected or personal information. If you have received this communication in error, please delete it and contact the sender. Any other use or utilization of this communication and contained information is strictly prohibited. All rights reserved.
